MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Zhodnocení efektivity činnosti Sdružení obcí Hlučínska Bakalářská práce
Autor: Kristýna Lindovská Vedoucí práce: Ing. Petr Rychtecký Brno 2013
Anotace Bakalářská práce na téma „Zhodnocení efektivity činnosti sdružení obcí Hlučínska“ si dává za cíl vytvořit ucelený přehled o fungování svazku obcí v hlučínském regionu. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teorie se zabývá vymezením hlavních pojmů, které souvisejí s tématikou obecní spolupráce. V praktické práci je zpracovaná krátká analýza území z geografického a historického pohledu. Mikroregion je následně hodnocen sadou popisných, ekonomických a managementových indikátorů efektivity. Aby mohla být efektivita posouzena ze všech úhlů pohledu, bylo provedeno dotazníkové šetření mezi občany a starosty svazku. Jeho výsledky jsou zpracovány ve třetí části praktické práce. Prostor je dán také diskuzi k výsledkům dotazníkového šetření. V závěru jsou shrnuty výsledky celé práce. Klíčová slova: regionální rozvoj, spolupráce obcí, mikroregion, efektivita, Hlučínsko Annotation The bachelor theses „Evaluation of the efficiency of activity of the voluntary union of municipalities of Hlučínsko“ aims to create a comprehensive overview of the functioning of the association of municipalities in the Hlučin region. The paper is divided into two parts – theoretical and practical. The theory deals with the definition of key concepts related to the theme of community cooperation. The practical part contains the analysis of the territory from a geografic and historical standpoint. Consequently the microregion is evaluated by a set of indicators (descriptive, economical and management indicators). Also the questionnaire survey was carried out (for citizens and mayors of these municipalities) for review from all standpoints. The results of the questionnaire survey are processed in the third part of the practical work. Conclusion contains results of the entire work.
Key words: regional development, municipal cooperation, microregion, efficiency, Hlučínsko
„Růst není nikdy náhodou, je to výsledek sil pracujících společně.“
James Cash Penney, american businessman
Poděkování
Na tomto místě bych chtěla poděkovat svému vedoucímu práce, panu Ing. Petru Rychteckému, za jeho čas a za cenné rady. Velký dík patří také všem občanům a starostům obcí Sdružení obcí Hlučínska, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření. Speciální poděkování patří předsedovi Sdružení obcí Hlučínska, panu Mgr. Herbertu Paverovi, který se mi ochotně sděloval veškeré potřebné informace a spolupracoval při koordinaci s ostatními představiteli obcí.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Rychteckého a použitou literatura uvádím v seznamu. V Brně podpis: ………………………….……..
Obsah Úvod… ......................................................................................................................................... 9 Cíl práce a metodika ................................................................................................................. 10 Teoretická část........................................................................................................................... 12 1.
Obec .................................................................................................................................... 12
2.
Spolupráce obcí ................................................................................................................. 13
2.1
Důvody spolupráce.......................................................................................................... 13
2.2
Formy spolupráce obcí .................................................................................................... 14
3.
2.2.1
Smluvní spolupráce ke splnění konkrétního úkolu ............................................. 15
2.2.2
Zakládání právnických osob dvěma nebo více obcemi ...................................... 15
2.2.3
Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí ................................................ 16
2.2.4
Spolupráce obcí a jejich svazků s obcemi jiných států ....................................... 16
2.2.5
Euroregiony ......................................................................................................... 17
2.2.6
Místní akční skupiny ........................................................................................... 17
Dobrovolný svazek obcí .................................................................................................... 18
3.1.
Legislativní úprava vzniku DSO ..................................................................................... 18
3.2.
Předmět činnosti DSO ..................................................................................................... 19
3.3.
Dělení DSO ..................................................................................................................... 20
3.4.
Počet DSO ....................................................................................................................... 21
4.
Spolupráce obcí ve vybraných zemích Evropské unie ............................................... 22
4.1.
Francie............................................................................................................................. 22
4.2.
Švédsko ........................................................................................................................... 22
4.3.
Dánsko ............................................................................................................................ 23
4.4.
Norsko ............................................................................................................................. 23
Praktická část ............................................................................................................................ 24 5.
Sdružení obcí Hlučínska ................................................................................................... 24
5.1.
Geografické a administrativní vymezení......................................................................... 24
5.2.
Historický vývoj .............................................................................................................. 25
5.3
Vznik a důvod založení ................................................................................................... 28
5.4
Cíle mikroregionu ........................................................................................................... 28
6. Hodnocení efektivity činnosti SOH.................................................................................... 29 6.1
Popisné indikátory........................................................................................................... 29 6.1.1 Územní a organizační struktura................................................................................ 29 6.1.2. Obyvatelstvo ............................................................................................................ 32
6.2.
6.3.
6.4.
Managementové indikátory............................................................................................. 34 6.2.1.
Orgány mikroregionu .......................................................................................... 34
6.2.2.
Personální kapacita.............................................................................................. 34
6.2.3.
Strategické plánování .......................................................................................... 35
6.2.4.
Fundraising.......................................................................................................... 37
6.2.5.
Prezentace a komunikace .................................................................................... 38
Indikátory dopadu managementu .................................................................................... 39 6.3.1.
Infrastruktura cestovního ruchu .......................................................................... 39
6.3.2.
Rozvoj místní ekonomické aktivity..................................................................... 42
6.3.3.
Mobilita obyvatel ................................................................................................ 43
Ekonomické indikátory ................................................................................................... 44 6.4.1.
Náklady na management mikroregionu .............................................................. 44
6.4.2.
Příjmy a výdaje mikroregionu ............................................................................. 44
6.4.3.
Index rentability nákladů managementu ............................................................ 45
6.4.4.
Míra zadluženosti ................................................................................................ 45
7. Výsledky dotazníkového šetření........................................................................................... 46 7.1.
Výsledky dotazníkového šetření mezi občany ................................................................ 46
7.2.
Výsledky dotazníkového šetření mezi starosty ............................................................... 48
8. Diskuze k výsledkům dotazníkového šetření ...................................................................... 51 Závěr ......................................................................................................................................... 52 Seznam zdrojů .......................................................................................................................... 55 Přílohy ....................................................................................................................................... 57
Úvod Česká republika je charakteristická velkou sídelní roztříštěností. Existuje zde spousta malých obcí, které mají finanční a personální problémy při vedení samostatné i přenesené působnosti. Z toho důvodu se obce začaly sdružovat do větších celků – nejčastěji formou dobrovolných svazků obcí. Práce měla původně řešit všech sedm opavských svazků obcí. Nicméně pouze Sdružení obcí Hlučínska, respektive jeho předseda Mgr. Herbert Pavera byl jako jediný ochotný poskytnout informace a podílet se na výzkumu. Z této nevýhody se stala spíše přednost. Hlučínsko, jak je mu vlastní, na práci aktivně a se zájmem spolupracovalo a dodalo veškeré potřebné informace. Na principu transformace nevýhod ve výhody funguje také samotné Hlučínsko. Prošlo si nelehkým historickým a politickým vývojem. Během dvou set let stihlo být součástí čtyř států, postihlo jej odnárodňování, germanizace, zákaz náboženství, velké populační ztráty za 2. světové války a v novodobé historii také finanční strádání a strukturální změny Ostravska. Obyvatele však tvrdý osud nesrazil na kolena, naopak je posilnil a semknul natolik, že jejich spolupráce vyústila v založení Sdružení obcí Hlučínska, které nyní svou činností budí respekt a obdiv ostatních regionů. Zaslouženě. Práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická, odpovídá na tři základní otázky - proč spolupracovat, jak spolupracovat a na čem spolupracovat. Pro srovnání je zhodnocena také situace v jiných státech Evropy. Praktická část se zajímá již o konkrétní svazek obcí – Sdružení obcí Hlučínska. Na geografickou a historickou analýzu území navazuje samotná evaluace činností. Ta je provedena pomocí indikátorové sady vytvořené speciálně pro vyhodnocování efektivity mikroregionů. Hodnotí se popisné, ekonomické a managementové záležitosti. Aby práce nebyla příliš teoretická, bylo provedeno také dotazníkové šetření mezi starosty a obyvateli obcí. Ti přispěli svými názory k zajímavým výsledkům, které jsou rozebrány na konci praktické části bakalářské práce. Odpovědím, zjištěným pomocí dotazníku, je věnovaná také poslední kapitola praktické části, nazvaná diskuze. V samotném závěru je celá problematika stručně shrnuta.
9
Cíl práce a metodika Cílem teoretické práce je poskytnout přehled o sdružování obcí do svazků u nás a ve vybraných státech Evropy. Praktická práce si klade za cíl vyhodnotit efektivitu spolupráce v rámci Sdružení obcí Hlučínska s ohledem na regionální rozvoj pomocí popisných, ekonomických a managementových indikátorů. Hodnocení proběhne také formou dotazníkového šetření mezi obyvateli a starosty členských obcí. Celá první část práce je provedena formou literární rešerše. Zpracovány jsou čtyři na sebe navazující teoretické okruhy. První stručně charakterizuje sídelní systém a obce v České republice. Druhá část je zaměřena na spolupráci obcí a její formy. Stěžejní částí je třetí kapitola, která monitoruje konkrétní formu spolupráce, a to na sdružování do tzv. mikroregionů. Cílem je zejména popsat legislativní podmínky, předmět spolupráce a vývoj mikroregionů. Poslední téma teoretické části je věnováno spolupráci obcí v zahraničí. Praktická práce se věnuje konkrétnímu svazku obcí – Sdružení obcí Hlučínska. Zde je formou rešerše odborné literatury zpracován pouze historický vývoj území. Největší a nejdůležitější kapitola – hodnocení efektivity činností SOH, byla poskládána zejména ze statistických dat. Pro analýzu byly použity nejnovější výsledky ze Sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011. Využito bylo také dat z Městské a obecní statistiky. Pro některé informace bylo nutné také navštívit webové stránky sdružení a jednotlivých obcí. Nezanedbatelná část informací byla sdělena prostřednictvím samotného SOH. Kromě zodpovězení konkrétních otázek mi předseda svazku, pan Mgr. Herbert Pavera poskytl k výzkumu také interní data svazku. Konkrétně se jednalo o seznam podaných žádostí o dotace a výroční zprávy předsedy svazku za poslední 3 roky. Pro účely zjištění názorů nejdůležitějších akterů – občanů a starostů, byly vytvořeny dva druhy dotazníků. První, pro občany, byl zpracován přes elektronickou službu společnosti Survio. Dotazník byl umístěn na webové stránky jednotlivých obcí i samotného svazku. Obsahoval 18 otázek s výběrem možností a 2 dobrovolné otázky, kde byl občanům dán prostor vyjádřit se k přednostem a nedostatkům jejich obcí. Dotazník byl elektronicky zpracován do přehledné tabulky v MS Excelu. Data pak byla vyhodnocena slovně v kapitole č. 7 a graficky v příloze.
10
Dotazník adresovaný starostům byl zaměřený spíše na slovní hodnocení. Z toho důvodu byl zpracován ve programu MS Word a starostům byl nabaídnut libovolný prostor k vyjádření. Dokument byl rozeslán prostřednictvím předsedy SOH ostatním členům svazku. Bohužel odpověděla jen necelá polovina starostů. Po dvou urgencích se dotazníků sešlo již 22 z 27 a bylo možné je vyhodnotit. Data byla ručně zadaná do MS Excelu a díky vzorcům a funkcím bylo možné sumarizovat výsledky a následně je zobrazit graficky, rovněž do přílohy.
11
Teoretická část_____________________________________ 1. Obec Obce jsou upraveny zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Ten ustanovuje obec jako základní stupeň územní samosprávy. Obec je charakteristická svými občany a vlastním územím, které je vymezeno hranicí území obce. Jako veřejnoprávní korporace má svůj majetek, se kterým hospodaří podle vlastního rozpočtu. Ve vztazích vystupuje svým jménem a nese vlastní odpovědnost, která z těchto vztahů vyplývá. Úlohou obce je pečovat o všestranný rozvoj svého území, o potřeby občanů a veřejný zájem.[1] Obce mohou vznikat rozdělením dvou obcí nebo zrušením vojenského újezdu, který je následně přeměněn na obec. Častější je první varianta. Podmínkou takového rozdělení je vlastní katastrální území, sousedství se dvěma obcemi či jiným státem a dále zachování alespoň 1000 obyvatel v obou obcích. Tato regulace v počtu obyvatel je dána snahou státu o snížení roztříštěnosti obcí.[2] Ta vznikla v rámci snahy o přiblížení rozhodovacích procesů co nejblíže k občanům. Obcí je v České republice oproti ostatním státům velmi mnoho a disponují nízkým počtem obyvatel. Mívají tak často problém s organizací samosprávy. Statistiky k tomuto tématu hovoří jasně. Aktuálně je v České republice dle údajů z Eurostatu[3] 6251 obcí. Průměrný počet obyvatel na jednu obec vychází přibližně na 1650. Přitom průměr EU se pohybuje nad hranicí 4000 obyvatel na obec, resp. na LAU 2.[4] Obcí přitom v historii bylo na našem území ještě mnohem více. V roce 1961 jich bylo registrováno 8726. Vlivem sdružování do střediskových obcí se jejich počet během 30. let snížil na 4100. Více než 2000 obcí však násilné sloučení nevyhovovalo a tak se začátkem 90. let opět osamostatnily. Od té doby se počet obcí nijak zásadně nemění a osciluje okolo 6250. 5 1
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou: po 1. 1. 2003. Praha: Linde Praha, 2003, 237 p. ISBN 80-720-1403-X. 3 Eurostat: National structures (EU). [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/nuts_nomenclature/correspondence_ta bles/national_structures_eu 4 PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. 2
5
Deník veřejné správy: Malé obce - sociologický pohled. ING. PAVLÍNA MAŘÍKOVÁ. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6169068
12
2. Spolupráce obcí Dle Čermáka a Vobecké6 je spolupráce „relativně trvalý kooperativní vztah symetrické povahy mezi dvěma nebo více aktéry stejného typu nebo stejné úrovně (např. mezi územními samosprávnými celky), vznikající dobrovolně z vůle jejich účastníků za účelem dosažení či dosahování společného cíle.“ Tito aktéři jsou si rovnoprávní a společně odpovídají za výsledek své práce. Pokud se stejně kooperativní vztahy vytvářejí mezi aktéry jiného typu, nehovoříme o nich jako o spolupráci, ale o partnerství.7 2.1 Důvody spolupráce Galvasová8 uvádí, že je „meziobecní spolupráce těžištěm spolupráce ve veřejné správě.“ a „důvody spolupráce mají základ v existenci synergického efektu, tedy faktu, že společně lze dosáhnout významnějšího výstupu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám“. Spolupráce v oblasti samosprávy napomáhá obcím dosahovat úspor z rozsahu, snížit problémy plynoucí z malé populační velikosti nebo územní odlehlosti. Každá obec má vazby na obce okolní. Mohou to být vazby týkající se dopravní infrastruktury, vyjížďky za prací či například zájem o organizování společné kulturní akce. I taková spolupráce, byť neformální, může být pro všechny zúčastněné obce výhodná. V České republice „odstartoval“ formální spolupráci zejména vstup do Evropské unie v roce 2004 a s ním možnost čerpat dotace na podporu rozvoje. V současném projektovém období 2007-2013 Evropská unie podporuje zejména finančně rozsáhlejší projekty s nadobecním či nadregionálním významem. Těmito výhodami Evropská unie velmi motivuje ke spolupráci s jinou obcí, či k založení svazku obcí.9
6
ČERMÁK, Daniel a Jana VOBECKÁ. Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib. Vyd. 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2011, s. 16 7 ČERMÁK, VOBECKÁ, ref. 6, s. 16. 8 GALVASOVÁ, I. a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007, s. 12-13 9 GALVASOVÁ, ref. 8
13
2.2 Formy spolupráce obcí Formy spolupráce rozlišujeme podle jejich znaků, znak funkce, účelu, čelu, náplně, nápln formálnímu přístupu a zejména podle dle typu aktéra. Pro větší v přehlednost je uvedeno schéma. (obr. 1)
Formy spolupráce obcí
Meziobecní spolupráce na regionální úrovni
Spolupráce obcí se subjekty v území
Národní struktury spolupráce obcí
Spolupráce s obcemi jiných států
Dobrovolný svazek obcí
Místní akční skupina (MAS)
Národní síť zdravých měst ČR (NSZM)
Přeshraniční impulsní centra (GIZ)
Společná právnická osoba
Místní agenda 21 (MA21)
Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR)
Euroregiony
Smlouva ke splnění konkrétního úkolu
Public-privatepartnership (PPP)
Partnerská města a obce
Zájmové sdružení právnických osob
Obr. 1: Schéma členění způsobů a forem spolupráce (Zdroj: Galvasová, 2007; vlastní zpracování)
Tato práce se nemůže ůže věnovat vě všem typům m spolupráce. Na následujících stránkách jsou proto podrobněji ěji rozebrány jen ty, které úzce souvisí s činností inností dobrovolných svazků svazk obcí. Meziobecní spolupráce, respektive spolupráce dvou a více obcí je upravena zákonem o obcích. Ten stanovuje, že obce mohou přii výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. Zároveň Zárove uvádí tři formy, ormy, jimiž se spolupráce spoluprác může uskutečnit.
14
Jsou to tyto: 1) spolupráce na základě smlouvy, kterou obce mezi sebou uzavřou ke splnění konkrétního úkolu, 2) spolupráce vznikající zakládáním právnických osob dvěma nebo více obcemi podle zvláštního zákona (obchodní zákoník), 3) spolupráce na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí.10 2.2.1
Smluvní spolupráce ke splnění konkrétního úkolu
Smlouva ke splnění konkrétního úkolu je poměrně nová záležitost. Přestože byla zavedena až v roce 2000, stihla se stát druhou nejčastější formou spolupráce a využívá ji více než polovina českých obcí.11 Jedná se o smlouvu uzavíranou dvěma či více obcemi buď na dobu určitou, nebo neurčitou. Tato smlouva musí být uzavřena písemně a schválená zastupitelstvy zúčastněných obcí. V rámci smlouvy, pokud v ní není uvedeno jinak, jsou si obce rovny a dělí se o vše stejným dílem, a to jak o nabytý majetek, tak i o závazky ke třetím osobám. Předmětem smlouvy není založení právnické osoby, jako u ostatních dvou typů, ale smluvní zajištění konkrétního úkolu, spadajícího do samostatné působnosti obcí.12 Příkladem tohoto druhu spolupráce je např. vybudování cyklostezky, která povede katastrálním územím dvou a více obcí, zajištění autobusového spoje mezi obcemi, vybudování čističky odpadních vod, apod. )13 2.2.2
Zakládání právnických osob dvěma nebo více obcemi podle zvláštního zákona (obchodní zákoník)
Dle zákona o obcích je obcím umožněno pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby. Tuto formu spolupráce obce využívají v případě, že je třeba 10
Zákon o obcích, ref. 1 GALVASOVÁ, ref. 8 12 Zákon o obcích, ref. 1 13 KOČÍ, Roman. Obecní samospráva v České republice: praktická příručka s judikaturou. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 240 s. Praktik. ISBN 978-808-7576-281. 11
15
stabilnější spolupráce. Vzhledem k tomu, že je založena právnická osoba, spadá právní úprava pod obchodní zákoník. Pro obce zde platí stejná pravidla jako pro běžné společníky. Obce disponují ve společnosti určitým podílem, ze kterého se odvozují práva a povinnosti. Společnost vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku, a pokud není určena doba platnosti společnosti, je založena na dobu neurčitou. Zánik společnosti pak předchází zrušení s možností likvidace.14 Tento typ spolupráce je využíván například pro dopravní podniky, správu lesů nebo k vytvoření agentury cestovního ruchu pro konkrétní region. 2.2.3
Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí
Vytváření dobrovolných svazků obcí je věnována největší pozornost. Je totiž nejvíce využívanou formou spolupráce obcí. Vajdová15 a kolektiv zároveň očekávají, že „touto nebo podobnou cestou by se postupně mohla ubírat funkční integrace a na ni pak navazující i strukturální integrace malých samosprávných obcí – a tím pádem i konsolidace roztříštěné územně-správní struktury ČR“. Vzhledem k tomu, že těžištěm této práce jsou právě svazky obcí, bude jim věnována celá kapitola. 2.2.4
Spolupráce obcí a jejich svazků s obcemi jiných států
Zákon o obcích pamatuje také na spolupráci s obcemi jiných států, a to nejen sousedních. Tento typ spolupráce umožňuje také spolupráci celých svazků obcí. Výhodou těchto uskupení je získání mnoha cenných zkušeností, které mohou obce nebo svazky uplatnit pro svou správu. Kadeřábková a Peková16 vyzdvihují výhodu „porovnávat rozvojové aktivity, výhodnost strategických plánů a vizí.“ mezi jednotlivými státy.17
14
Zákon o obcích, ref. 1
15
VAJDOVÁ, Z., D. ČERMÁK, M. ILLNER. 2006. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Sociologické studie 06/2. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., s. 28 16 KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ. Územní samospráva - udržitelný rozvoj a finance. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 24 17 KADEŘÁBKOVÁ, PEKOVÁ, ref. 16
16
2.2.5
Euroregiony
Vlivem globalizace hraje vzdálenost stále menší roli. Nicméně, regiony ležící v pohraničí často trpí jistou mírou izolovanosti a nerovností v ekonomickém i sociálním rozvoji. V těchto periferních oblastech můžeme často pozorovat úbytek obyvatel způsobený migrací, vysokou nezaměstnanost a s ní spojené nízké průměrné mzdy. K odstranění těchto nerovností začaly v rámci evropské integrace vznikat přeshraniční regiony, tzv. euroregiony. Název „euroregion“ je zavádějící a často je nesprávně chápán jako celek tvořený jen státy EU. Ve skutečnosti se jedná o jakýkoliv přeshraniční region v Evropě. Evropská unie však svým euroregionům nabízí podporu rozvoje prostřednictvím tzv. iniciativy INTERREG.18 V České republice fungují euroregiony jako zájmové sdružení právnických osob. Tvořeny mohou být obcemi, městy a dalšími organizacemi, jako jsou firmy a instituce působící v regionu.19 2.2.6
Místní akční skupiny
MAS, neboli místní akční skupina, je společenství různorodých subjektů působících na určitém homogenním území o populační velikosti 10-100 tisíc obyvatel. Území by mělo zahrnovat převážně venkovské obce. Členy MAS mohou být obce a města do 25 000 obyvatel, svazky obcí, občanská sdružení, neziskové organizace a také soukromé podnikatelské subjekty.20 Každá aktivní MAS vytváří plán rozvoje území, tzv. strategický plán LEADER (SPL), na jehož základě určuje rozvojové priority pro daný region. Na realizaci tohoto plánu dostává v případě úspěšné žádosti finanční obnos z Programu rozvoje venkova a programu Leader ČR. První jmenovaný je spolufinancovaný Evropskou unií, druhý Českou republikou. Úkolem MAS je přerozdělení těchto peněz místním žadatelům podle stanovaných priorit.21
18
GALVASOVÁ, ref.8 KADEŘÁBKOVÁ, PEKOVÁ, ref. 16 20 ČERMÁK, VOBECKÁ, ref. 6 21 KADEŘÁBKOVÁ, PEKOVÁ, ref. 16 19
17
3. Dobrovolný svazek obcí Dobrovolný svazek obcí (dále DSO) je zpravidla založen obcemi, které mají něco společného, např. přírodní podmínky, historické hranice, apod. Existují však i svazky, které nepojí územní celistvost, ale určité společné záměry (např. svazek obcí Cyklostezka Brko-Vídeň). Nespornou výhodou svazků je možnost stát se členem Euroegionu nebo MAS. Zvyšuje se tím pravděpodobnost na dotační podporu z Evropské unie i ze státního rozpočtu.22 3.1.
Legislativní úprava vzniku DSO
Formálně vystupuje svazek jako právnická osoba tvořená pouze obcemi. Ty mohou svazek buď vytvořit nebo vstupovat do již vzniklého. Činí tak z vlastní iniciativy za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Členství je vázáno smlouvou o vytvoření dobrovolného svazku obcí, která musí být schválena zastupitelstvem všech zúčastněných obcí. Obec tak ke svazku smí přistoupit pouze se souhlasem ostatních členských obcí. Přílohou smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou stanovy, v nichž musí být uvedeno: a) název a sídlo členů svazku obcí, b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, d) majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí, e) zdroje příjmů svazku obcí, f) práva a povinnosti členů svazku obcí, g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek vytvořily.23
22 23
GALVASOVÁ, ref. 8 Zákon o obcích, ref. 1
18
3.2.
Předmět činnosti DSO
Zákon vyjmenovává rozsáhlý seznam úkolů a činností, které mohou být předmětem činnosti svazků. Podle aktuální právní úpravy jsou to tyto: a) oblast
školství,
sociální
péče,
zdravotnictví,
kultury,
požární
ochrany,
veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, b) zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území, d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí, e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, f) správa majetku obcí, místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi. Tento seznam není taxativní. Není povinností svazku vybrat si z těchto okruhů nebo zabezpečovat všechny. Svazky si mohou zvolit i jiný úkol ze samostatné působnosti. Zákonem není vyloučeno, aby byla obec pro různé účely členem více svazků.24 Mezi léty 2004 a 2005 provedli Z. Vajdová a D. Čermák anketu, ve které zjistili, že nejčastějšími předměty činnosti byly zejména rozvoj regionu, podpora cestovního ruchu a zlepšování životního prostředí. Rovněž se ukázalo, že motivem pro sdružování obcí bylo spojení sil k přípravě, podávání a realizaci projektů Strukturálních fondů EU. Nicméně, obce se sdružovaly spontánně už od 90. let, čili v době, kdy sdružování obcí nebylo právně upraveno, a dotační podpora neexistovala.25
24
Zákon o obcích, ref. 1 Vajdová, Z., D. Čermák. 2006. „Spolupráce obcí – anketa ve svazcích“. s. 45-64 in: Vajdová, Z., D. Čermák, M. Illner. 2006. „Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990“. Sociologické studie 06/2. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.
24
19
3.3.
Dělení DSO
3.3.1 Dle velikosti obcí Svazky obcí je možné dělit podle poměru velikosti první a druhé největší obce. Tímto dělením vzniknou dvě kategorie. V první jsou sdruženy menší obce, které obklopují spádové centrum. Tím může být buď populačně největší obec, nebo obec významná jiným způsobem (např. turistické centrum). Druhým typem je region zahrnující obce přibližně stejné velikosti nebo významu.26 3.3.2. Dle důvodu spolupráce Podle důvodu dobrovolné spolupráce lze svazky obcí dělit na monotematické a na mikroregiony. Monotematické svazky vznikají za účelem plnění úzce vymezeného úkolu, jako například provozování společné ČOV. Tyto svazky bývají často časově omezeny na dobu realizace projektu. Tím se výrazně odlišují od mikroregionu, který usiluje o celkový rozvoj území, a proto je zapotřebí trvalejší charakter spolupráce. Mikroregion by rovněž měl dle Galvasové27 zastřešovat „poměrně kompaktní území s výraznými znaky socioekonomické a geografické sounáležitosti“. 3.3.3. Dle právní subjektivity Z hlediska právní subjektivity jsou svazky obcí děleny na dobrovolný svazek obcí, který je vymezen podle Zákona o obcích a řeší především investiční akce a širší víceúčelovou spolupráci. Existují však také svazky obcí s jinou právní subjektivitou, konkrétně tyto: •
Založené podle občanského zákoníku jako zájmová sdružení právnických osob.
•
Akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným
•
Dle zákona o sdružování občanů
•
Dle zákona o obecně prospěšných společnostech nebo dle nadačního zákona
•
Bez právní subjektivity – spolupráce je čistě dobrovolná28
26
ŠKRABAL, Ivo. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů: praktická příručka s judikaturou. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 182 s. Praktik. ISBN 80-8690239-0. 27 GALVASOVÁ, ref. 8, s. 30 28 ŠKRABAL, ref. 26
20
3.4.
Počet DSO
Vývoj počtu svazků je naznačen na následujícím grafu (obr. 2). Z něj je patrný propad v roce 1999 a následný nárůst na stejnou úroveň. Současný stav a rozložení DSO v České republice je znázorněn na obr. 3.
900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Obr. 2: Vývoj počtu DSO v ČR mezi lety 1994-2012 (Zdroj dat: RARIS, vlastní zpracování)
Obr. 3: Svazky obcí v ČR v roce 2009 (Zdroj: Ústav územního rozvoje, Brno, 2009)
21
4. Spolupráce obcí ve vybraných zemích Evropské unie 4.1.
Francie
Francie je, podobně jako Česká republika, velmi rozdrobená. Obcí do 1000 obyvatel je zde 76 % a osídleny jsou jen 15,7 % obyvatelstva. Francie pro svůj silný lokální patriotismus obyvatel zůstávala poslední zemí západní Evropy, která uchovávala svůj historický komunální systém. Počet francouzských obcí byl přibližně stejný jako ve všech zemích Evropské unie dohromady. Vláda se proto začala soustředit na motivaci obcí k vytváření dobrovolných struktur a forem meziobecní spolupráce. Těch v současnosti existuje celkem šest – Sdružení obcí, Smíšená sdružení, Městská společenství, Společenství obcí, Společenství aglomerací a Společenství nových aglomerací. Poslední čtyři jmenované jsou velmi podobné. Fungují na principu předepsané pravomoci, ke které si vybírají další doplňkové kompetence (např. správa silnic, likvidace odpadu, péče o životní prostředí, …). Nejčastější formou spolupráce obcí je Společenství aglomerací. Po zavedení tohoto opatření v roce 2002 bylo očekáváno, že jich vznikne okolo 50. Díky štědrým státním dotacím (37 EUR na obyvatele) je jejich počet ve skutečnosti čtyřnásobný. V roce 2012 to bylo konkrétně 202 svazků. Celkem nyní ve Francii existuje 2581 různých forem sdružení.29 4.2.
Švédsko
Švédsko má stejný tříúrovňový systém veřejné správy jako Česká republika, člení se na stát, kraje a obce. Také počet obyvatel je podobný (k prosinci 2011 cca 9,5 milionu). Je zde ale pouhých 290 obcí. Ve srovnání s ČR je tak zřejmé, že obce jsou nezvykle velké. Obce do 2000 obyvatel zde vůbec neexistují. Obcí do 5000 je zde pouhých 12. Více než 40 % obcí má mezi 10 – 25 tisíci obyvateli. I přesto se
spolupráce
jednotlivých obcí, měst a kraj neustále zintenzivňuje, což dokazuje existence asi 80
29
JÜPTNER, Petr, Martin POLINEC a Kamil ŠVEC. Evropská lokální politika. Vyd. 1. Praha: Petr Jüptner ve spolupráci s Institutem politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, 2007, 251 s. ISBN 978-80-254-1187-2.
22
lokálních federací. Členové těchto federací zpravidla dobrovolně přenášejí některé své pravomoci na shromáždění federace. Spolupráce se odehrává nejčastěji v oblasti školství a fungování záchranné služby. Za účelem vzájemné spolupráce mohou obce zakládat také nejrůznější společné výbory. Mnohé švédské obce dlouhodobě spolupracují s některými zahraničními obcemi. Dříve se jednalo spíše o spolupráci s obcemi ze sousedních skandinávských zemí, avšak v posledních letech se tyto aktivity (i díky EU) rozšířily do dalších částí Evropy. Časté je partnerství s obcemi z pobaltských zemí a Ruska.30 31 4.3.
Dánsko
V Dánsku je celkem 2143 obcí.32 Stejně jako ve Švédsku, zde však neexistují vesnice s počtem obyvatel do 2000. Téměř ¾ obcí má mezi 5 – 25 tisíci obyvateli. Všechny obce jsou členem Asociace dánských obcí. „Hlavním posláním této organizace je chránit zájmy obcí v politické, finanční a administrativní oblasti a fungovat jako mluvčí obcí ve vztahu k parlamentu, vládě, centrálním administrativním úřadům, EU, zájmovým organizacím a médiím.“
33
Dánské obce jsou také významným
zaměstnavatelem (cca 15% pracujících je zaměstnáno u obce). Asociace je proto zastupuje i v jednáních s odbory. 4.4.
Norsko
Opakem Dánska a Švédska co do velikosti obcí je Norsko. Přes 50% obcí má méně než 5 000 obyvatel. Průměrná velikost obce je 10 tisíc obyvatel. Jelikož se obce nechtějí slučovat, tak jako v jiných státech, využívají alternativu spolupráce obcí. Dvě a více obcí smějí zakládat společné výbory pro realizaci různých lokálních projektů. Spolupráce obcí se nejčastěji odehrává v oblasti rozvoje, bydlení a školství. Existuje zde také možnost spolupráce s kraji či obcemi z jiných zemí.34
30
JÜPTNER, POLINEC, ŠVEC, ref. 29 Ministerstvo zahraničních věcí: Švédsko. [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/svedsko/index.html 32 Eurostat, ref. 3 33 JÜPTNER, POLINEC, ŠVEC, ref. 29, s. 65 34 JÜPTNER, POLINEC, ŠVEC, ref. 29, 31
23
Praktická část_______________________________________ 5. Sdružení obcí Hlučínska 5.1.
Geografické a administrativní vymezení
Hlučínsko leží na severním okraji Moravskoslezského kraje. Geograficky je region vymezen přírodní hranicí řeky Opavy z jihu a řeky Odry z jihovýchodu (viz obrázek). Ze severu je pak území uzavřeno státní hranicí s Polskem. Sdružení obcí Hlučínska (zkráceně SOH), je tvořeno 27 samostatnými obcemi35 a čtyřmi městskými částmi s vlastní samosprávou.36
Všechny obce,
s výjimkou 2
místních částí Ostravy, spadají pod okres Opava. Území má rozlohu 295 km a populace samostatných obcí čítá k roku 2012 okolo 66 200 obyvatel.
Obr. 4: Mapa Hlučínska (Zdroj: vlastní úprava dle http://info.hlucin.com) 35
Jmenovitě: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Hněvošice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Ludgeřovice, Malé Hoštice, Markvartovice, Oldřišov, Píšť, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina a Závada. 36 Opava – Malé Hoštice, Ostrava – Hošťálkovice, Ostrava – Lhotka a Ostrava – Petřkovice.
24
Označení oblasti jako Hlučínsko je poměrně nové. Vzniklo až koncem 20. let minulého století u příležitosti vzniku samostatného Československa. Název nese oblast podle svého nejvýznamnějšího sídla – Hlučína. Lidově je oblast nazývána jako Prajzsko nebo Prajzská. Důvod pro zcela odlišné pojmenování je ukotven v historii. Hlučínsko bylo podstatnou část své historie pod nadvládou Pruska (německy Preußen) , jako součást tzv. Pruského Slezska. 5.2.
Historický vývoj
Historický vývoj tohoto území je natolik významným aspektem rozvoje regionu, že je potřeba se o něm podrobněji rozepsat. Přítomnost člověka na území Hlučínska byla prokázána již archeologickými nálezy pravěkých nástrojů z období před 150 tisíci lety na vrchu Landeku37. Stejným místem pak ve středověku procházela významná obchodní stezka do Krakova. V 11. století začalo na Hlučínsku docházet k velmi intenzivní kolonizaci. Kolonisté pocházeli nejčastěji z Moravy a Čech. Pouze v severní a severovýchodní části dnešního Hlučínska se ve větší míře uplatnili i kolonisté z jazykově německých krajin. Ti se však až na drobné výjimky dokonale asimilovali mezi české obyvatelstvo a v konečném důsledku přinesli, jako vyspělejší národ, pozitivní vliv na hospodářské oživení. Druhá polovina 15. století byla ve znamení válek a drancování. Během 80. let vojska uherského panovníka Matyáše Korvína na čas připojila toto území k uherskému království. Po bitvě na Bílé hoře připadly České země včetně Hlučínska na delší čas Habsburské monarchii. Ani třicetiletá se této oblasti nevyhla. Vpády dánských a švédských žoldnéřských vojsk vyplenila a vypálila Kravaře, Kouty, Chuchelnou, Píšť i města Benešov a Hlučín. Obyvatelstvo bylo zdecimováno zhruba na polovinu, několik vesnic zaniklo úplně.38 V polovině 18. století se díky habsburským opatřením dostala k moci Marie Terezie. Pro tento krok neměly některé mocnosti velké pochopení a tzv. pragmatickou sankci 37
38
nyní Ostrava - Petřkovice
BRABCOVÁ., L. Pozdrav z Hlučínska: pohlednice a historie. 1. vyd. Opava: Nakladatelství BOBR, 1995. 206 s. ISBN 80-901764-1-0.
25
neuznali. Již dva měsíce po jejím nástupu vtrhlo pruské vojsko do Slezska a obsadilo jeho velkou část. Následně pronikli na Moravu, obklíčili Olomouc a Brno a přesunuli se až k rakouským hranicím.39 Marie Terezie musela jednat o mír. Roku 1742 bylo tzv. Vratislavským mírem rozhodnuto o připojení velké části Slezska k Prusku a to včetně celého území Hlučínska.40 Připojené území je patrné z obr. 5 – nebylo totiž zaznamenáno do českých map.
Obr. 5: Historická mapa severní části Slezska bez Hlučínska v roce 1852 (Zdroj: mapy.cz)
Za pruské nadvlády probíhala v připojeném území tvrdá germanizace. Původní jazyk Hlučínských obyvatel, tzv. Moravců se udržoval jen jako lidový jazyk. Pruská vláda zakázala češtinu, resp. moravštinu jako vyučovací jazyk. Později byla němčina zavedena i do kostelů, což bylo pro silně věřící obyvatele Hlučínska velmi těžké přijmout.41 Během prusko-francouzské války v letech 1870-1871 bojovaly německé státy společně. Po svém vítězství se pak Prusko stalo součástí spolkové země nově založeného Německého císařství s oficiálním názvem Německá říše.
39
MALOHLAVA, R., KÁŇA, O., MARIÁNEK, V. Stručný přehled vývoje Hlučínska. 1. vyd. Ostrava: Vydavatelství ÚV KSČ, 1960. 79 s. ISBN: není uvedeno 40 BRABCOVÁ, ref. 38 41 KOUTECKÁ, Věra. Příroda Hlučínska: Natural environment of Hlučín region = Die Natur von der Region Hlučín = Przyroda w okolicy Hlučína. Hlučín: Město Hlučín ve spolupráci se Sdružením obcí Hlučínska, 2004, 94 s. ISBN 80-864-8627-3.
26
Vývojem od roku 1742 bylo území Hlučínska velmi silně poznamenáno, obyvatelé si sice dokázali zachovat svůj jazyk, písně a své tradice, ale národní smýšlení a cítění k Česku už nikoliv. Pocit německé sounáležitosti posiloval také fakt, že na území žila řada německých přistěhovalců. Proto se nikdo z Hlučínských obyvatel ani nepozastavoval nad tím, že v první světové válce bojuje na straně Pruska. Po 176 letech nadvlády se z obyvatel stali Prušáci, mluvící moravským dialektem. Po skončení první světové války v roce 1918 se rozhodnutím Pařížské mírové konference přidalo Hlučínsko zpět k Československému státu. Obyvatelé však připojením získali jen málo. Pod Pruskou vládou sice docházelo k postupnému odnárodňování, ale obyvatelé měli jistotu zaměstnání a s ním spojené dobré podmínky pro život. Po rozdělení stoupla v regionu nezaměstnanost, způsobená především malým odbytem výroby, který dříve zajišťovalo nejen Prusko, ale i ostatní německé země. A tak se často stávalo, že se lidé dobrovolně stěhovali za prací zpět do Německa a Horního Slezska.42 Dne 30. září
1938 se situace radikálně změnila. Na základě kapitulace před
mnichovským diktátem bylo Hlučínsko okupováno nacisty a následně k velkému nadšení místních obyvatel připojeno k tzv. Altreichu, tedy německé nacistické Třetí říši. Znovu byl vyhlášen zákaz češtiny a zdejší muži byli odvedeni do povinné služby u wehrmachtu. Nekteří z nich, stejně jako v první světové válce, bojovali za Německo dobrovolně. Nadšení však brzy vystřídalo spíše zklamání. Hlučínsko se stalo válkou nejvíce poničeným regionem. Ve válce bojovalo 12 000 Moravců (resp. Hlučíňanů), 3 000 z nich padlo a dalších 5000 bylo zmrzačeno. Do 30. dubna 1945 byly všechny obce Hlučínska osvobozeny Sovětskou armádou a navrátily se zpět k Československu. Za socialistického režimu se Hlučínsko stalo terčem zájmu. Obyvatelé totiž neskrývali svou lhostejnost k českému národu a cítili se být více Němci než Čechy.43
42
MALOHLAVA, KÁŇA, MARIÁNEK, ref. 39 Hultschiner Soldaten: Historické pozadí. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.hultschiner-soldaten.de/__cz/hintergrund.php 43
27
5.3
Vznik a důvod založení
První myšlenka na vytvoření svazku obcí se začala formovat po roce 1989, kdy vlivem reformy veřejné správy docházelo k odlučování Hlučínska od finančních prostředků. Obce se rovněž netajily snahou o odtržení od okresu Opava, pod který spadaly. Vnímaly svou odlišnost od ostatních obcí Slezska a prosazovaly zájem o vytvoření vlastního okresu nebo o připojení k ostravskému okresu, ke kterému byly více ekonomicky navázány. Protože však návrh zformovat území Hlučínska v jednotný územně-správní celek neuspěl, rozhodly se obce vytvořit alespoň
svazek obcí.
Zájem o členství
projevilo 35 obcí. Dne 18. září 1991 se uskutečnilo první ustavující zasedání Sněmu starostů Sdružení obcí Hlučínska. Zde byla zvolena Rada SOH a předseda SOH. O sedm let později, 27. října 1998, došlo k podepsání nové zakladatelské smlouvy mezi 24 obcemi44. Později do svazku přistoupily obce Bělá, Píšť a Strahovice a svazek čítal všech 27 samostatných Hlučínských obcí. Kromě těchto obcí Sdružení spolupracuje také se třemi ostravskými městskými obvody – Hošťálkovice, Lhotka, Petřkovice a s městskou částí Opava-Malé Hoštice. Ty mají statut „spolupracující obec“. V roce 2003 muselo Sdružení v důsledku legislativních změn vstoupit do likvidace a ještě v tom stejném roce, konkrétně 26.6.2003 bylo založeno znovu se stejnými členy. 5.4 Cíle mikroregionu Cílem sdružení Hlučínských obcí bylo od samého počátku vzniku obhajoba zájmů tohoto regionu. Nyní se zaměřuje převážně na spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kultury a propagace regionu jako celku.45 Dle regionálního informačního servisu je oficiální účel svazku „zlepšování a prohlubování hospodářské, kulturní a jiné spolupráce mezi členy.“ 46
44
Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín,Hněvošice,Chlebičov,Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Ludgeřovice, Markvartovice, Oldřišov, Rohov, Služovice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina a Závada. 45 Sdružení obcí Hlučínska [online]. © 2004 – 2013. [cit. 2013-05-20]. Dostupný z WWW:
. 46 Regionální a informační servis: Mikroregiony. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.risy.cz/vyskakovaci-okno-mikroregiony?id=309&language=Cs
28
6. Hodnocení efektivity činnosti SOH Klíčová otázka efektivity mikroregionu bude hodnocena pomocí několika druhů indikátorů, které byly vybrány ze seznamu indikátorů pro hodnocení efektivity managementu mikroregionu z publikace Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů47 jako relevantní pro tento typ svazku. 6.1 Popisné indikátory 6.1.1 Územní a organizační struktura •
Základní informace
Základní organizační informace o svazku jsou pro větší přehlednost zobrazeny prostřednictvím následující tabulky (tab. 1). Tab. 1: Základní informace o Sdružení obcí Hlučínska Název
Sdružení obcí Hlučínska
Účel
Zlepšování a prohlubování hospodářské, kulturní a jiné spolupráce.
Právní forma Region Ulice Číslo popisné Sídlo Číslo orientační PSČ Obec Datum založení Předseda E-mail WWW
dobrovolný svazek obcí Moravskoslezský Mírové náměstí 24 23 748 01 Hlučín 26.6.2003 Mgr. Herbert Pavera
[email protected] http://www.hlucinsko.eu
Členské obce
Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Darkovice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Hněvošice, Hošťálkovice, Chlebičov, Chuchelná, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Lhotka, Ludgeřovice, Malé Hoštice, Markvartovice, Oldřišov, Píšť, Petřkovice, Rohov, Služovice, Strahovice, Sudice, Šilheřovice, Štěpánkovice, Třebom, Velké Hoštice, Vřesina, Závada
Celková rozloha
295 km2
Dokumenty
Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí
Zdroj: Regionální informační servis a Městská a obecní statistika, vlastní zpracování 47
ŠKRABAL, ref. 26
29
•
Spolupráce
Sdružení obcí Hlučínska iniciovalo také vznik dvou dílčích dobrovolných svazků obcí, která rozdělují území Hlučínska na východní a západní část. Od této polohy se pak odvíjí i název mikroregionů, tj. Sdružení obcí mikroregionu Hlučínsko-východ48 a Sdružení obcí mikroregionu Hlučínsko-západ 49. Oba vznikly za účelem prosazování úzce specifických cílů a zájmů obcí (např. plynofikace, veřejné internetizace, apod.) a také ke koordinace při regionáních projektech. Předmětem činnosti je velmi obsáhlý, zahrnuje oblast školství, kultury až po životní prostředí a cestovní ruch. Mikroregion úzce spolupracuje s místní akční skupinou Hlučínsko, neboť jsou jejími členy všechny členské obce mikroregionu. Hlučínská MAS byla založena roku 2006 a kromě stanovení priorit a získávání finančních prostředků se zabývá také přeshraniční spoluprací s Polskem. V její kompetenci bylo rovněž vytvoření integrované strategie, která je zmíněna dále. SOH je také členem Národní sítě zdravých měst v ČR. Obce vyvíjí iniciativu i v rámci přeshraniční spolupráce. Většina z nich má svá partnerská města v zahraničí, nejčastěji v Polsku. Na česko-polskou spolupráci je zaměřen také Euroregion Silesia. Ten vznikl v roce 1998 a sdružuje 19 polských a 57 českých obcí, z nichž 18 je právě členem Sdružení obcí Hlučínska. Projekty realizované prostřednictvím Euroregionu Silesia se týkají většinou společných komunikací a cyklotras. •
Míra centrality mikroregionu
Poměr centrality obce je určen jako podíl počtu obyvatel největší a druhé největší obce v mikroregionu. Ideální poměr mezi velikostí sídel určuje tzv. Rank-Size Rule vycházející ze Zipfova zákona. Podle něj odpovídá velikost obce převrácené hodnotě jeho pořadí populační velikosti v regionu. To znamená, že v pořadí druhé největší město by mělo mít polovinu velikosti první, třetí třetinu, atd. Aplikací tohoto zákona na obce ve Sdružení obcí Hlučínska vyplývá, že poměr je až na malé výjimky velmi dobře 48 49
vznik v roce 2002 vznik v roce 2001
30
dodržen. Poměr ěr mezi největším nejv městem, Hlučínem, a druhými největšími nejvě Kravařemi byl na konci roku 2012 přesně př 2,08. Tab. 2: Srovnání populace obcí SOH v roce 2012 s průběhem hem Zipfovy křivky k 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0
Obce SOH Zipfova křivka
Zdroj: Český eský statistický úřad, vlastní zpracování
•
Landuse
Hlučínský region je příznivý znivý zejména pro zemědělství. Zemědělská ě ělská půda pů tvoří 70,8 % území (20 904,3 ha). Celkem 61,2 % půdy p na Hlučínsku je zorněno ěno a aktivně aktivn využíváno zejména v odvětví ě řepař řepařství. Přemíra zornění bohužel narušuje ekologickou stabilitu oblasti a dochází zde k erozi. erozi Tab. 3: Srovnání využití půdy p na Hlučínsku a v České republice v roce 2008 ( v % ) Zemědělská půda ovocné sady, travní orná zahrady vinice, porosty chmelnice
Nezemědělská půda
Celkem
lesní
vodní
zastavěná ostatní plocha
Celkem
Hlučínsko 61,2
3,0
0,1
6,6
70,8
17,2
1,7
2,8
7,5
29,2
Česká 38,4 republika
2,1
1,0
12,3
53,8
33,6
2,1
1,7
8,8
46,2
Zdroj: Integrovaná strategie Hlučínska Hlu 2008 a statistické ročenky ÚZK 2009, 2009 vlastní zpracování
31
6.1.2.
Obyvatelstvo
Významným ukazatelem rozvoje regionu jsou jeho lidské zdroje, tedy obyvatelstvo. K poslednímu dni prosince 2012 čítaly členské obce Hlučínského mikroregionu celkem 66 229 osob a tvořily tak 36 % obyvatel okresu Opava. V rámci kraje mají 5% podíl. Tab. 4: Počet obyvatel ve členských obcích SOH na konci roku 2012 Obce Bělá
Stav ke 31. 12. 2012
Obec
Stav ke 31. 12. 2012
Bohuslavice
662 Markvartovice 1 668 Oldřišov
1 918 1 371
Bolatice
4 437 Píšť
2 098
Darkovice
1 340 Rohov
619
Dolní Benešov
4 167 Služovice 2 571 Strahovice
822 919
Hať Hlučín Hněvošice
14 049 Sudice
653
1 035 Šilheřovice
1 596
1 103 Štěpánkovice 1 273 Třebom
3 172 218
Kobeřice Kozmice
3 271 Velké Hoštice
1 765
1 868 Vřesina
1 537
Kravaře
6 762 Závada
582
Ludgeřovice
4 753 CELKEM
Chlebičov Chuchelná
66 229
Zdroj: Český statistický úřad, vlastní zpracování
Jedinými obcemi se statusem města jsou Hlučín, Kravaře a Dolní Benešov; zde žije dohromady přibližně 40% všech obyvatel Hlučínska. Další velká sídla50 se okolo těchto středisek koncentrují, zatímco populačně nejmenší obce51 se vyskytují až při severní hranici Svazku, tedy při státní hranici s Polskem. Lze tedy konstatovat, že s přibývající vzdáleností od měst se počet obyvatel v obcích Hlučínska snižuje. Průměrně v obcích žije 2 560 obyvatel, nicméně medián vychází na 1650 osob v obci. Hustota obyvatel je 225 na km2.
50 51
Bolatice, Kobeřice, Štěpákovice a Ludgeřovice Rohov, Sudice, Třebom a Závada
32
Populační vývoj obyvatel má z dlouhodobého hlediska stoupavou tendenci. Během působení Hlučínského svazku obcí, tj. od roku 1991, se počet občanů zvýšil o necelé tři tisíce z 63 590 na 66 229 obyvatel. Tento přírůstek není způsoben převahou narozených nad zemřelými, ale díky příznivé migraci do regionu.
Tato situace je
zřetelná z obr. 7. Oba tyto trendy jsou shodné pro celou Českou republiku. 67 000 66 000 65 000 64 000 63 000 62 000
Obr. 6: Vývoj počtu obyvatel hlučínských obcí v letech 1991 až 2012 proložený lineárním trendem (Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty a zpracování) 300 200 100 0 -100
Přirozený přírůstek
Migrační přírůstek
Obr. 7: Vývoj přirozeného a migračního přírůstku v letech 1991 až 2012 proložený lineárním trendem (Zdroj: Český statistický úřad, vlastní výpočty a zpracování)
Celkem 71 % obyvatel je v tzv. produktivním věku (15 do 64 let včetně). Zbylých 29 % je rovnoměrně rozloženo mezi generaci předproduktivní (do 14 let včetně) a poproduktivní (nad 65 let). Dle pohlaví je situace vyrovnaná; 49,4 % populace tvoří muži a 50,64 % ženy. Tato skutečnost se nevymyká celorepublikovému průměru, ačkoliv je známo, že ve 2. světové válce byli téměř všichni muži z této oblasti odvedeni do wehrmachtu, odkud se jich vrátila jen velmi malá část. Zajímavé je náboženské složení. Více než 40 % obyvatelstva Hlučínska je věřících, což je několikanásobně více než je český průměr.
33
6.2. 6.2.1.
Managementové indikátory Orgány mikroregionu
Funkčnost SOH zajišťují kromě stanov také orgány SOH. Nejvyšším orgánem je Sněm SOH, který je tvořen ze zástupců členských obcí. Těmi mohou být starostové, místostarostové či jiní delegovaní zástupci obcí. V případě SOH je to tedy 27 členů s hlasovacím právem. Další 4 přidružené městské části mají pouze statut partnerských obcí a hlasovat nemohou. Výkonným orgánem je Rada SOH, tvořená 7 členy. Sdružení má také svého předsedu a dva místopředsedy. Ti jsou voleni z řad starostů členských obcí. Post předsedy zastává již druhé funkční období starosta Bolatic - pan Mgr. Herbert Pavera. Funkci místostarosty vykonává starosta obce Hať – pan Pavel Kotlář a za město Kravaře pan Ing. Andreas Hahn. •
Společná jednání
Za poslední 4 roky proběhlo celkem 24 setkání Sněmu SOH, na kterých bylo projednáno 300 témat a účast na těchto setkáních je více než 90%. Na setkání jsou zváni zástupci veřejných i soukromých institucí. V roce 2010 to byli zástupci Pozemkového úřadu a Krajského úřadu a dopravního podniku, se kterým se řešily požadavky občanů na osobní přepravu. Usnesení Sněmů naplňuje Rada. Od roku 2009 se její členové sešli na 33 jednání, kde probrali 470 témat. Účast bývá většinou 100%. Tab. 5: Frekvence společných jednání Sněmu a Rady SOH Sněm SOH
Počet setkání Projednaných témat
Rada SOH
2009
2010
2011
2012
2009
2010
2011
2012
6
4
7
7
8
5
10
10
100
60
120
110
110
80
150
130
Zdroj: Interní informace SOH, vlastní zpracování
6.2.2. Personální kapacita Sdružení obcí Hlučínska nemá svého manažera. Veškerou činnost řídí orgány zmíněné výše. Ekonomický úsek činností zajišťují zaměstnanci obecního úřadu v Bolaticích. Jediným zaměstnancem je referentka, zaměstnaná od 1.1.2013 na plný úvazek. Náplní její práce je projektový management, public relation a příprava podkladů pro jednání.
34
6.2.3. Strategické plánování Strategie pro rozvoj Hlučínska, byla zpracována v roce 2000 organizací MAS Hlučínsko. V rámci ní byla definována také vize rozvoje. •
Vize
Mikroregion využívající silných stránek své bohaté historie, podnikatelských tradic a úzké spolupráce veřejné a soukromé sféry k zajištění vysoké kvality života obyvatel, spokojenosti návštěvníků a posílení ekonomiky Hlučínska. a k ní následující priority a opatření. •
Strategie
Priorita 1: Ekonomika a podpora podnikání Hlavním cílem je povzbuzení hospodářského růstu na území Hlučínska, vytváření podmínek pro zachování stávajících pracovních míst a současně vznik nových a využití veřejných i soukromých zdrojů na podporu tohoto rozvoje. Opatření 1.1 Spolupráce veřejného a soukromého sektoru Opatření 1.2 Informace, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců Opatření 1.3 Vytváření podmínek pro nové investice Priorita 2: Dopravní infrastruktura a integrace Hlučínska Hlavním cílem je vylepšit dopravní řešení Hlučínska tak, aby existovaly předpoklady pro vyvážený ekonomický rozvoj a byla zajištěna atraktivita pro bydlení, podnikání a cestovní ruch. Opatření 2.1 Výstavba silnice I/56 v nové trase Opatření 2.2 Modernizace a úprava trasy silnice I/46 Opatření 2.3 Kolejová doprava a dopravní obslužnost Opatření 2.4 Trasy pro chodce, cyklotrasy a bezpečnost Priorita 3: Lidské zdroje, sociální a bytová infrastruktura Hlavním cílem oblasti je vytvářet podmínky pro lepší kvalitu života obyvatel Hlučínska. Opatření 3.1 Vytváření vhodných podmínek pro vzdělávání Opatření 3.2 Rozvoj sociálních služeb
35
Opatření 3.3 Podpora kulturních, sportovních a volnočasových aktivit Opatření 3.4 Podpora bytové výstavby Priorita 4: Životní prostředí Hlavním cílem je trvalé zlepšování kvality všech složek životního prostředí Opatření 4.1 Čištění odpadních vod a ochrana před povodněmi Opatření 4.2 Zlepšení kvality ovzduší Opatření 4.3 Zlepšení systému nakládání s odpady Opatření 4.4 Ochrana přírody a krajiny a podpora zalesňování Priorita 5: Zemědělství, obnova venkova a vzhledu obcí Hlavním strategickým cílem je vytvoření příznivých ekonomických podmínek pro vyvážený rozvoj zemědělství, venkova a krajiny. Opatření 5.1 Rozvoj a modernizace zemědělství Opatření 5.2 Podpora pěstování plodin pro technické a energetické účely Opatření 5.3 Zlepšení vzhledu obcí a města Priorita 6: Cestovní ruch a rozvoj turismu Cílem je vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a růstu příjmů v této oblasti. Opatření 6.1 Rozšíření a zlepšení infrastruktury cestovního ruchu Opatření 6.2 Tvorba nových produktů cestovních ruchu a propagace.52 Tab. 6 Indikátory strategických rozvojových dokumentů Oblast
Ano/Ne
Název priority
Cestovní ruch
ano
Ochrana životního prostředí
ano
Doprava
ano
Cestovní ruch a rozvoj turismu Životní prostředí Zemědělství, obnova venkova a vzhledu obcí Dopravní infrastruktura a integrace Hlučínska
Rozvoj podnikatelských aktivit
ano
Ekonomika a podpora podnikání
Rozvoj volnočasových aktivit
ne
-
Jiné
ano
Lidské zdroje, sociální a bytová infrastruktura
Zdroj: Integrované strategie Hlučínska, vlastní návrh 52
MAS Hlučínsko: Integrovaná strategie území 2008. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.mashlucinsko.cz/pdf/isu-2008.pdf
36
6.2.4. Fundraising Klíčem k efektivnímu rozvoji mikroregionu je získávání dotací. Sdružení této možnosti samozřejmě také využívá. S podáváním žádostí o podporu začalo v roce 2005. Celkem podalo 16 žádostí v hodnotě 18 321 066 Kč. Ve 13 případech byla dotace schválena a Hlučínsko prostřednictvích těchto podpor získalo celkem 4 912 582 Kč. Úspěšnost při získávání grantu je 81 % a podíl získaných finančních prostředků z nich je 27 %. Pouze jeden projekt překonal rozpočtovou hranici 1 miliónu korun a to několikanásobně. Jedná se o projekt „Hlučínsko a polští partneři se představují“ s rozpočtem 11 milionů Kč. Cílem bylo vytvoření elektronických i tiskových propagačních materiálů, propagace na veletrzích cestovního ruchu a dokument o tradicích na Hlučínsku a v polském pohraničí. Bohužel tento projekt patřil k těm, které podporu nezískaly. Většina projektů se zaměřovala především na podporu kultury a cestovního ruchu v regionu. Prostřednictvím
dotací mohla vzniknout
řada propagačních materiál
a kulturních akcí. Vznikly také turistické cykloturistické trasy o celkové délce 96 km, procházející 25 obcemi Hlučínska. Sdružení obcí Hlučínska si uvědomuje, že fungování regionu záleží hlavně na jeho představitelích. Proto podalo celkem tři žádosti, které se zaměřovaly na vzdělávání starostů v oblasti vystupování a prezentace v médiích a na veřejnosti. Dvě z těchto žádostí uspěly. Velká část projektů měla návaznost na Polsko, a proto byla dotace poskytována nejčastěji přes Operační program přeshraniční spolupráce prostřednictvím českopolského Euroregionu Silesia. Cyklostezky vznikly za podpory Programu rozvoje venkova. Ostatní dotace byly poskytnuty z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Tab. 7: Indikátory fundraisingu Indikátory Počet podaných projektů Počet získaných projektů Podíl počtu získaných projektů k počtu podaných projektů Množství získaných prostředků (na projekt) Množství získaných prostředků (na obyvatele)
16 13 81 % 377 890,00 Kč 74,18 Kč
Zdroj: Vlastní návrh podle dat z interních zdrojů SOH
37
6.2.5. Prezentace a komunikace •
Komunikace
Sdružení obcí Hlučínska má své vlastní webové stránky s jednoduchou a jasnou doménou.53 Pokud bude veřejnost chtít najít jakékoliv informace o Hlučínsku, odkáže je vyhledávač s velkou pravděpodobností právě na tento web. Stránky SOH byly založeny 14. května 2003 a doposud je navštívilo celkem 121 831 osob. Průměrná denní návštěvnost se pohybuje okolo 200 zhlédnutí. Web SOH dále odkazuje na další propagační kanály, jakými jsou regionální televize Hlučínsko TV a Kobeřická televize. Obě vysílají zpravodajství z regionu, reportáže z kulturních či sportovních akcí anebo rozhovory s různými představiteli regionu, např. se starosty, umělci, apod. Televize Hlučínsko se občanům snaží občanům přiblížit prostřednictvím také pomocí své facebookové stránky a twitteru. Sdružení nevydává žádné tištěný zpravodajský materiál. Obyvatelé jsou o činnosti SOH informováni tedy pouze prostřednictvím výše zmíněných kanálů nebo skrze obecní zpravodaje. •
Propagace
Pro veřejnost, která nezná nebo by chtěla poznat blíže region Hlučínsko, připravilo Sdružení díky četným dotačním příspěvkům několik propagačních materiálů. Z tištěných lze uvést tyto: – Vítejte na Hlučínsku – Na kole bez hranic – Hlučínskem za dobrým jídlem – Hlučínsko – malebný region, který stojí za to navštívit – Hlučínsko – region sportu, zábavy a relaxace – Hlučínsko – region se spoustou památek a krásných zákoutí – Hlučínsko – region tradic a bohatého kulturního života – Hlučínsko – region úrodných polí i krásné přírody – Hlučínsko, jak ho neznáte 53
Sdružení obcí Hlučínska, ref. 45
38
Tyto propagační letáky, resp. brožury, je možné shlédnout na internetu na webových stránkách Sdružení. V tištěné formě jsou pak k dispozici na obecních úřadech, v informačních centrech a na regionálních veletrzích. K zapůjčení jsou také ve významnějších českých a moravských knihovnách. Materiály lákají turisty na několik druhů aktivit, které lze na Hlučínsku provozovat, od sportu, přes přírodu, tradice a kulturu až po dobré jídlo. Tímto krokem si Hlučínsko zajišťuje širokou turistickou základnu, protože téměř každý typ člověka si zde nalezne to své. K většině těchto propagačních materiálů existuje také jejich cizojazyčná varianta – nejčastěji se jedná o anglickou, německou a polskou. Ve spolupráci s polskou gminou Krzyzanowice vznikl také mapový průvodce s tipy na cyklovýlety. Region vsází také na elektronické propagační materiály. Stejně jako u brožur, byl i tento typ propagace podpořen grantem a tak mohlo Sdružení už v roce 2005 vydat celkem 5 000 ks multimediálních CD s názvem Krásy a zajímavosti Hlučínska. Sdružení obcí Hlučínska podporuje také vznik knih s tématikou Hlučínska. Například publikace „Příroda Hlučínska“, použitá v této práci, vznikla za podpory SOH. Významným
propagačním
materiálem
jsou
i
samotné
turistické,
naučné
a cykloturistické stezky. Jejich výhodou je, že propojují téměř všechny obce a zároveň prostřednictvím informačních tabulí podávají přehled o zajímavostech regionu. Nejen pro turisty, ale i pro občany jsou k dispozici dvě turistická informační centra. Umístěna jsou logicky v největších střediscích regionu, tedy v Kravařích a Hlučíně.
6.3.
Indikátory dopadu managementu
6.3.1. Infrastruktura cestovního ruchu Hlučínsko, stejně jako mnoho dalších regionů, vidí v cestovním ruchu velký potenciál pro svůj rozvoj. Proto také investuje mnoho peněz do propagace. Region je cílem spíše krátkodobé individuální turistiky a příměstské rekreace. •
Historické památky
Jedinečnost Hlučínska spočívá v tom, že se téměř v každé obci nachází alespoň jedna historická památka. Protože je oblast typická silným náboženským vyznáním, nikoho
39
nemůže překvapit, že oplývá sakrálními stavbami. Kromě těch s významnou historickou hodnotou jsou zde také velmi moderní kostely se zajímavou architekturou, které jsou pro turisty neméně lákavé. Z těch lze jmenovat například kostel Povýšení sv. Kříže v Chuchelné nebo kostel Krista Dobrého pastýře v Hněvošicích. Ze světských staveb zde nalezneme řadu zámků. Na území Hlučínska se jich nachází celkem sedm. Většina obcí využívá tyto budovy spíše jako reprezentativní prostory a sídlí v nich obecních úřady, muzea a galerie, nebo se zde konají různé kulturní akce. Nejvýznamnějším a také jediným, který slouží k prohlídkám je čtyřkřídlý barokní zámek v Kravařích, jehož součástí je kaple s cennými freskami. •
Technické památky
Jedním z největších turistických atrakcí Hlučínska je Areál československého opevnění v Hlučíně – Darkovičkách. Tvoří jej tři samostatné pěchotní sruby a jeden lehký objekt, tzv. řopík. Areálem prochází také naučná stezka „Po linii čs. opevnění na Hlučínsku“. •
Turistické a cykloturistické stezky
Hlučínsko je doslova protkáno cyklistickými trasami. Většina z nich prochází nenáročným rovinatým terénem. Stezky na sebe buď navazují nebo se různě protkávají, proto je možné projekt téměř celou oblast Hlučínska na kole. Celkem se zde vyskytuje 23 cyklostezek. Nejvýznamnější je Jantarová stezka o délce 332,5 km, která vede z hraničního přechodu v obci Hať přes Ostravu, Přerov, Olomouc, Blansko a končí v Hevlíně. Hlučínskem prochází celkem 18 km této stezky. Indikátor se zabývá celkovou délkou značených cyklotras a turistických tras v mikroregionu na km2 plochy mikroregionu. Tab. 8: Indikátor turistických a cykloturistických tras a stezek Délka v km
Km/km2 mikroregionu
Nově vystavěné za loňský rok
Cyklostezky
249,3
0,79
-
Turistické trasy
20,2
0,06
-
Zdroj: www.info.hlucin.com, vlastní výpočty a zpracování
40
•
Kulturní, sportovní a rekreační zařízení
Indikátor zkoumá dostupnost taxativně vymezených zařízení. Těmi jsou knihovny, kina, divadla, muzea a galerie, bazény a koupaliště a sportovně-rekreační zařízení. Všechna zařízení, kromě divadel (na území SOH žádné není) byla zpracována do tabulky níže. Tab. 9: Kulturní a sportovně rekreační vybavenost obcí Knihovny Bělá Bohuslavice
x x
Bolatice
x
Darkovice
x
Dolní Benešov Hať
x x
Hlučín
x
Hněvošice Chlebičov Chuchelná Kobeřice Kozmice
x x x x x
Kravaře
x
Ludgeřovice Markvartovice Oldřišov Píšť Rohov Služovice Strahovice Sudice Šilheřovice Štěpánkovice Třebom
x x x x x x x x x x x
Velké Hoštice
x
Vřesina Závada
x x
Kina
Muzea a galerie
Bazény a koupaliště
x
Skanzen lidových tradic
Koupaliště Přírodní koupaliště
x
x
Muzeum, Areál čs. Přírodní opevnění, galerie koupaliště
Sportovní a rekreační zařízení Víceúčelové hřiště Rekreační areál, umělá lezecká stěna Rekreační areál, multifunkční hřiště Sportovní centrum Posilovna, fitcentrum, rekreační areál, sportovní hala, tenisové hřiště
koupaliště letní
x
Muzeum
Aquapark
Víceúčelové hřiště Fitcentrum, sportovní centrum, golfové hřiště Pony ranč
Koupaliště
Golfové hřiště Sportovní areál, hřebčín
x
Archeolog.expozice letní
Koupaliště Sportovní areál
Zdroj: webové stránky jednotlivých obcí, vlastní zpracování
41
•
Ubytovací kapacity
Region disponuje ubytováním ve 25 2 zařízeních. Jedná se o 2 hotely, 17 penzionů, penzion 3 ubytovny a 3 zařízení jiného typu. typu Celková kapacita celoročních ubytovacích služeb je 327 osob. Hlavní turistická sezóna na Hlučínsku Hlu se odehrává v letních měsících. m Po tuto dobu jsou v provozu také další dvě dv zařízení s kapacitou 98 osob a prostorem pro stany a karavany. Tabulka s přehledem př ubytovacích zařízení je dispozici v příloze. 6.3.2. Rozvoj místní stní ekonomické aktivity Následující podkapitoly mají většinou společné jmenovatele, a to strukturální změny ve výrobě a sezónnost produkce. produkce Hlučínský region je ekonomicky navázán na Ostravsko. Vlivem stagnace těžkého průmyslu, u, zejména pak hutnického, hutnickéh zde proběhly jisté strukturální změny. zm Ty se projevují zejména úpadkem kem průmyslových podniků a následnou strukturální nezaměstnaností. nezam Sezónnost produkce i zaměstnání zam je dána zaměřením většiny ětšiny obcí na zemědělství. •
Ekonomická aktivita obyvatelstva
Populace je tvořena ekonomicky konomicky aktivním a neaktivním obyvatelstvem. Do ekonomicky aktivního řadíme zaměstnané ěstnané i nezaměstnané. Za zaměstnané stnané považujeme všechny pracující osoby v produktivním produktivní věku (od 15 do 65 let).. Za nezaměstnané nezamě pak osoby, které nemají zaměstnání, ěstnání, ale aktivně aktivn jej hledají a jsou připraveny k nástupu nejpozději do 2 týdnů. Ekonomicky neaktivní jsou lidé mimo produktivní věk vě a také osoby v produktivním věku, ěku, které jsou dobrovolně dobrovo nezaměstnány. Na obrázku ázku 8 je znázorněn podíl ekonomicky aktivní a neaktivní populace popul na celkové populaci. Obrázek Obr 9 ukazuje rozdělení lení ekonomicky aktivních osob na zaměstnané a nezaměstnané. ěstnané. 4%
Ekonomicky aktivní
47% 49%
Ekonomicky neaktivní nezjištěno
Obr. 8: Podíl ekonomicky aktivní a neakativní ne populace Hlučínska ínska v roce 2011 (Zdroj: Sčítání ítání obyvatel 2011 2011, vlastní návrh)
42
10% zaměstnaní nezaměstnaní 90%
Obr. 9: Podíl zaměstnaných ěstnaných a nezam nezaměstnaných stnaných osob ekonomicky aktivní populace (Zdroj: Sčítání ítání obyvatel 2011 2011, vlastní návrh)
•
Nezaměstnanost ěstnanost
Indikátor nezaměstnanosti ěstnanosti monitoruje podíl nezaměstnaných nezam z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu. Obce mikroregionu Hlučínsko Hlu mají průměrnou nezaměstnanost ěstnanost ve výši 10,23 %. Z dlouhodobého hlediska má však klesavou tendenci. Nejvíce osob bez práce je v obcích, lokalizovaných dál od větších v center. 6.3.3. Mobilita obyvatel V běžných žných pracovních dnech dne vyjíždí z hlučínských ínských obcí necelých
26 % obyvatel.
Z toho 7,5 % do škol a zbylých 18,5 % do zaměstnání. stnání. Na obrázku níže je znázorněno, znázorn jak daleko obyvatelé Hlučínska Hluč za prací dojíždějí. Neobvyklé je, že častěji č lidé vyjíždějí za prací mimo republiku než mimo kraj. To je dáno faktem, že hranice s Polskem jsou pro obyvatele obcí mnohem blíže než hranice samotného Moravskoslezského kraje s krajem Olomouckým či č Zlínským. 2% 4%
14%
v rámci obce do jiné obce okresu do jiného okresu kraje
42%
do jiného kraje 38%
do zahraničí
Obr. 10: Mobilita osob vyjíždějících vyjížd do zaměstnání (Zdroj: Sčítání ítání obyvatel 2011 2011, vlastní zpracování)
43
6.4.
Ekonomické indikátory
Pro zhodnocení efektivity regionu jsou důležité také finanční analýzy. Na činnosti mikroregionů se významným způsobem podílejí zejména náklady na management a přijaté
dotace. Všechna data byla převzata ze závěrečných účtu mikroregionu
Hlučínsko. Bohužel však byly k dispozici pouze za dvě poslední období, tedy za rok 2011 a 2012. 6.4.1. Náklady na management mikroregionu Tuto kategorii tvoří všechny náklady, které jsou spojené se zajištěním chodu mikroregionu. Kromě platů a odměn zde spadají také kancelářské náklady, jakými mohou být náklady za pronájem prostor, za telefon, internet, apod. Sdružení obcí Hlučínska nemá pronajaté sídlo, tudíž nemá s tímto spojené ani náklady. Nejvíce se proto na nákladech managementu podílejí telekomunikační služby. V roce 2012 byl jejich provoz značně omezen a náklady mikroregionu klesly na polovinu. Tab. 10: Náklady na management SOH v letech 2011 a 2012 2011 Absolutně Platy
2012 Na 1000 obyvatel
Absolutně
Na 1000 obyvatel
15 000,00 Kč
229,89 Kč
15 000,00 Kč
226,49 Kč
2 280,00 Kč
34,94 Kč
2 725,00 Kč
41,15 Kč
Služby telekomunikací a radiokomunikací
30 760,00 Kč
471,42 Kč
4 920,00 Kč
74,29 Kč
Služby peněžních ústavů
2 612,00 Kč
40,03 Kč
3 382,00 Kč
51,07 Kč
50 652,00 Kč
776,28 Kč
26 027,00 Kč
392,98 Kč
Služby pošt
Zdroj: Závěrečný účet SOH za rok 2011 a 2012, vlastní návrh
6.4.2. Příjmy a výdaje mikroregionu Ukazatel příjmů a výdajů je důležitý, avšak pro hodnocení efektivní činnosti nemá příliš velkou vypovídací hodnotu. Region totiž funguje, aby investoval a proto záporné saldo neznamená špatné hospodaření s penězi, ale aktivní investování do podpory rozvoje regionu.
44
Tab. 11: Příjmy a výdaje SOH v letech 2011 a 2012 2011
2012
Příjmy
2 332 981,69 Kč
2 948 821,16 Kč
Výdaje
1 900 885,84 Kč
4 422 710,86 Kč
432 095,85 Kč
-1 473 889,70 Kč
Saldo
Zdroj: Závěrečný účet SOH za rok 2011 a 2012
6.4.3. Index rentability nákladů managementu Nejvýznamnějším indikátorem pro hodnocení efektivní práce v regionu je právě tento. Index rentability nákladů managementu je vypočítán jako poměr nákladů na řízení mikroregionu k celkovým prostředkům, které byly činností mikroregionu získány. Index by měl být roven nebo větší než 1. Rozdíl ve výši indexů je dán dotační činností. V roce 2011 byla přijata jen jedna, zatímco rok 2012 byl v projektové činnosti úspěšnější a dotace byly schváleny celkem 3 a navíc v několikanásobně větší hodnotě. Tab. 12: Index rentability SOH v letech 2011 a 2012 2011
2012
Náklady na management
50 652,00 Kč
26 027,00 Kč
Získané prostředky
89 200,00 Kč
1 862 987,00 Kč
Index rentability
1,76
71,58
Zdroj: Závěrečný účet SOH za rok 2011 a 2012, vlastní návrh
6.4.4. Míra zadluženosti Míra zadluženosti je vypočítaná jako poměr majetku mikroregionu k jeho cizím zdrojům. V obou sledovaných letech vyšla téměř nulová zadluženost. Tab. 13: Míra zadluženosti SOH v letech 2011 a 2012 2011 Majetek
3 065 632,98 Kč
1 752 994,30 Kč
0,00 Kč
83 746,00 Kč
Cizí zdroje Míra zadluženosti
2012
0,00
0,05
Zdroj: Závěrečný účet SOH za rok 2011 a 2012
45
7. Zhodnocení efektivity dle starostů a občanů Aby mohla být efektivita svazku posouzena objektivně ze všech úhlů, je potřeba znát názory samotných občanů a starostů regionu. Ty byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření. 7.1 Výsledky dotazníkového šetření mezi občany Pro občany byl vytvořen elektronický dotazník, který byl následně umístěn na webových stránkách Sdružení a na stránkách některých obcí, které měly zájem podílet se na výzkumu aktivně. Celkem dotazník vyplnilo 333 obyvatel. Respondenti odpovídali na 18 otázek s výběrem možností a na 2 nepovinné otázky, které vyžadovaly slovní vyjádření.U všech otázek bylo možné připsat vlastní názor slovy. Zajímavé je zjištění, že více než 86 % dotazovaných obyvatel ví o tom, že jejich obec je členem Sdružení obcí Hlučínska. Toto číslo je opravdu úctyhodné a je dáno vysokou informovaností obyvatel o činnosti svazku prostřednictvím obecních zpravodajů, regionální televize a dalších informačních kanálů. Konkrétně má základní informace o SOH celkem 66 % respondentů, z nichž přesně polovina by měla zájem vědět více. Informovanost o dění v obci a v regionu je podle občanů všeobecně dostatečná, pouze 27 % by uvítalo více informací. Nejvíce využívaným informačním kanálem jsou webové stránky, sleduje je 77 % dotazovaných. Dále lidé čerpají informace ze zpravodaje (56 %) a rozhlasu (50 %). Více než 30 % obyvatel využívá také služeb regionální televize, tedy TV Hlučínsko a TV Kobeřice. Jen 56 % občanů ví, k jakému účelu Sdružení obcí Hlučínska slouží. Nicméně více než polovina, přesněji 53 % dotazovaných, si uvědomuje jisté pozitivní změny v obci od doby založení tohoto svazku v roce 1991, dalších 31 % nemůže situaci posoudit, protože zde nebydleli nebo nejsou v takovém věku, aby mohli záležitost objektivně posoudit. Situace před rokem 1991 přitom byla pro Hlučínsko velmi příznivá. Komunisté totiž této oblasti věnovali speciální pozornost, protože v občanech chtěli vzbudit české národní cítění.
46
Pozornost dotazníku byla věnována i přistěhovalému obyvatelstvu. To tvořilo téměř 29 % dotazovaných. Nejčastějším důvodem pro přistěhování byla z 53 % rodina a z 19 % výhodné podmínky pro bydlení. Zkoumána byla i sounáležitost a podobnost obyvatelstva hlučínské komunity. U těchto otázek vznikla největší debata. Respondenti často využili možnosti napsat vlastní názor. Více než 64 % obyvatel vnímá typickou sociální soudržnost obyvatel, 15 % s tímto tvrzením nesouhlasí a dalších 5 % využilo komentáře, které ale rovněž byly spíše negativní. Nejčastěji je vyzdvihován fakt, že takto už to bohužel na Hlučínsku delší dobu není díky přistěhovalcům, kteří nemají zájem se do komunity obyvatel zapojit. Spíše než soudržnost jsou tedy vnímány pouze dobré sousedské vztahy, což ale také není pravidlem. Většina komentářů vyjadřuje nad touto skutečností lítost. Rovněž otázka typické mentality obyvatel Hlučínska zaznamenala rozporuplné reakce. Více než 76 % sice označilo možnost, že Hlučíňané jsou typičtí smyslem pro pořádek, pracovitostí, šetrností a spořivostí, nicméně 11 % obyvatel nesouhlasí a dalších 23 respondentů (tvořících 7 %) v komentářích vyjádřilo povzdech nad tím, že se tyto návyky vytrácejí s nástupem mladší generace, která nemá pravé „prajské“ kořeny. V dotazníku byla také otázka maticového typu. Úkolem respondentů bylo zaznačit míru spokojenosti s určitou činností obce. Z této otázky vyplynulo, že obyvatelé jsou většinou se vším spokojení – nejvíce však se vzhledem a čistotou obce, se vzděláním, sportovním vyžitím
a celkovým životem v obci. Nespokojeni byli pouze v otázce
nekvalitní nebo nedostatečné zdravotní péče a velké nezaměstnanosti. V závěru dotazníku občané měli možnost vyplnit dvě nepovinné otázky a zhodnotit konkrétní příklady spokojenosti a nespokojenosti v obci. Otázky vyplnil zhruba každý čtvrtý respondent. Nejvíce občané zmiňovali vzhled, čistotu obce a péči o zeleň. Tuto skutečnost si občané uvědomují také proto, že se na udržovaném vzhledu obce sami dobrovolně podílejí. Respondenti se rovněž shodli na dobrých sousedských vztazích, příznivé atmosféře v obci a na celkovém fungování obce. Až na drobné výjimky jsou občané spokojeni také s fungováním zastupitelstev a všímají si rovněž zlepšení infrastruktury obce, zejména rekonstrukcí škol a dětských hřišť. Část respondentů v odpovědích vyzdvihuje čistou a zachovalou přírodu, ve které je řada naučných stezek
47
a upravených značených cyklotras. Na kulturní vyžití měli občané rozporuplné názory. Někteří chválili aktivitu obce či jiných institucí při organizování kulturních akcí, našlo se také ale několik lidí, kteří s těmito akcemi nesouhlasí a raději by peníze využili na jiných místech. I přes tyto názory zde existují lidé, kteří vnímají kulturu v regionu jako nedostatečnou, chtěli by více kin, divadel a podobných institucí. Divadlo v regionu opravdu není, a proto je tento požadavek zcela relevantní. Největší nespokojenost byla projevena v otázce dopravního spojení. Občanům se nelíbí nízká četnost nebo dokonce absence spojů o víkendech a v nočních hodinách a také špatná dopravní dostupnost do Ostravy. Respondenti poukazují na nevhodné přestupy a následné časové prodlevy při čekání na navazující spoj. Někteří občané Vřesiny a Bohuslavic vyjádřili také přání zavést mezi těmito obcemi linkovou dopravu. O zavedení autobusového spojení se zde už v minulosti vedly spory, nicméně dodnes zde není. Velké množství obyvatel si stěžuje také na špatné ovzduší v topné sezóně způsobené pálením nevhodného odpadu a navrhují pokutování těchto činností. Další kritické ohlasy putovaly na adresu zastupitelstev, která, dle občanů, nevytváří dobré podmínky pro živnostníky a firmy a nepodporuje tak zaměstnanost. Ostatní komentáře byly velmi konkrétní a nelze je proto zobecňovat na celou obec či dokonce region. 7.2 Výsledky dotazníkového šetření mezi starosty Dotazníkové šetření bylo provedeno i mezi starosty členských obcí. Ti byli kontaktováni elektronicky prostřednictvím předsedy SOH. Z 27 starostů jich odpovědělo 22, procentuální návratnost je tedy 81 %. Cílem šetření bylo zjistit, jak obce přistupují ke svazku, jaké výhody či nevýhody jim plynou ze členství a zda je pro ně spolupráce efektivní. Klíčovou otázkou bylo zjištění, proč se rozhodli ke svazku přistoupit. Zde bylo možné zaznačit více odpovědí. Téměř všichni vstup zdůvodnili pocitem sounáležitosti s ostatními obcemi a vidinou participace na společných projektech. Polovina dotazovaných očekávala od členství také zlepšení finanční situace. Pouze 6 starostů označilo odpověď, že pro ně bylo důležité nebýt stranou od okolních obcí, které se připojily.
48
Vstup do svazku občané nemohli příliš ovlivnit. Pouze v jedné obci, Chlebičově, proběhlo šetření mezi obyvateli. Většina ostatních obcí (68 %) uvedla, že se připojení probíralo na jednání zastupitelstva, kterého se účastnila řada občanů. Jen 4 obce odsouhlasily vstup bez přítomnosti občanů. Ti byli o situaci pouze informováni. Všechny dotazované obce sdělují informace občanům skrze webové stránky. Druhým nejlepším informačním kanálem je úřední deska, rozhlas a zpravodaj. Mimo ten využívají obce také obecních novin či občasníků a také dvou regionálních televizí. Jedna obec zmínila, že občany informuje i pomocí letáků do schránek. Tento typ sdělování není zcela obvyklý, avšak zaručuje téměř s jistotou, že občan informaci obdrží. Polovina dotazovaných obcí uvedla, že k informacím o činnosti SOH mohou přijít občané do styku skrze přímé kanály, jako je rozhlas či zpravodaj. Druhá polovina informace nesděluje napřímo, občané musí projevit vlastní aktivitu a najít si informace na webových stránkách nebo zajít na jednání zastupitelstva, kde se záležitosti probírají. Skrze účast na jednáních zastupitelstva mohou ve většině případů (68 %) obyvatele zasahovat do dění v SOH. Zbytek obcí s občany jedná pouze při velmi závažných rozhodnutích nebo dokonce vůbec. Během působení SOH žádalo o dotace celkem 19 z 22 obcí. V 11 případech byla dotační podpora podmíněna členstvím ve svazku obcí. Z této skutečnosti lze usoudit jednoznačný profit ze členství. Dotace byly použity převážně na výstavbu a rekonstrukci obecních budov. Nejčastěji se jednalo o budovy základních a mateřských škol, obecních úřadů, hasičských zbrojnic, sportovních areálů apod. Díky dotacím byly v řadě obcí opraveny chodníky, komunikace a veřejné osvětlení. Také péče o životní prostředí a zeleň bylo jedním z nejvíce uváděných předmětů žádostí o dotace jednotlivých obcí. Navenek se Sdružení obcí Hlučínska reprezentuje velmi aktivně. Důležitou otázkou bylo určit, které činnosti jsou sdružením nejvíce podporovány. Úkolem starostů bylo zhodnotit na stupnici od 1 do 5 (1- velmi aktivní, 5 – žádná aktivita) jednotlivé oblasti důležité pro kvalitní rozvoj regionu. Jako nejvíce aktivní označili starostové oblast
49
kultury (průměrná známka 1,05), propagace regionu navenek (1,09) a zajišťování dotační podpory (1,45). Nejméně aktivity vyvíjí region při zajišťování infrastruktury (2,95), zdravotnictví (2,95) a zaměstnanosti (2,73). Někteří zástupci obci namítali, že např. oblast zdravotnictví a zaměstnanosti není předmětem činnosti svazku. Přitom občané ve svém dotazníku vnímají právě nedostatečnou lékařskou péči a velkou nezaměstnanost jako největší problém. Proto by se a region, ačkoliv to není jeho prioritním cílem, měl alespoň do budoucna zajímat o jejich nápravu. Oslovené obce jednoznačně považují své působení v SOH za přínosné. Také výše členského poplatku je pro všechny obce adekvátní. Právě z toho důvodu 17 z 22 obcí hodnotí své členství jako finančně výhodné. Jen 5 obcím se členství po finanční stránce nevyplatí, ale není to pro ně významný problém. Např. starosta Kravař se v dotazníku dokonce několikrát vyjádřil, že peníze a profit není pro jejich město stěžejní. Ke sdružení se připojili hlavně proto, aby pomohli společně rozvíjet veškeré činnosti v regionu a reprezentovali Hlučínsko jako celek. K činnosti uvnitř svazku lze ještě dodat, že dva starostové mají pocit, že si obce uvnitř svazku nejsou rovny. Následně ale vysvětlili, že situace není nijak vyhrocená, avšak jako malé obce cítí určitou nevýhodu oproti obcím větším. Se sdělováním nevýhod byli starostové téměř jednohlasní. Jedinou nevýhodou je snad jen „malá pružnost“ rozhodnutí, kdy je potřeba některé záležitosti projednat v každé obci zvlášť. Tímto se může rozhodovací proces značně prodloužit Výhod členství je však nespočet. Kromě naplňování hlavního cíle svazku, kterým je reprezentovat region jako celek, je nejvíce uváděným pozitivem na této spolupráci možnost participace na různých velkých projektech, a to nejen těch dotačních. Starostové oceňují také možnost poradit se, konzultovat, předat si zkušenosti a knowhow. Slovy jednoho ze starostů to lze vysvětlit známým příslovím „víc hlav, víc ví“. Přísloví „v jednotě je síla“ generuje další výhodu sdružování do svazků - větší váhu při jednání s nadřízenými úřady a institucemi.
50
8. Diskuze k výsledkům dotazníkového šetření V této krátké kapitole je potřeba vysvětlit některé souvislosti zjištěné z dotazníků. Velká nespokojenost obyvatel byla zaznamenána v oblasti dopravní dostupnosti. Občané kritizují nízkou četnost spojů, zejména o víkendech a v nočních hodinách. Vzhledem k tomu, že téměř všichni starostové uvedli v dotazníku, že prioritou je pro ně především spokojenost obyvatelstva, bylo by vhodné tuto situaci řešit. Již před 3 lety se účastnili zasedání Sněmu zástupci dopravního podniku, avšak obyvatelům nynější situace nevyhovuje. Se špatnou dopravní dostupností do největších center, jako je Hlučín a Ostrava se může pojit další problém v regionu – nezaměstnanost. Lidem v některých obcích totiž špatné spoje komplikují možnost naleznout vhodné zaměstnání. Zejména lidé s nižším vzděláním často musí pracovat ve třísměnném provozu či o víkendech. Na tuto nespokojenost argumentovali starostové tím, že není v možnostech obce ani mikroregionu zaměstnanost zvýšit. S tím bych si dovolila nesouhlasit. Nikdo po obcích nepožaduje, aby vytvořily pracovní místa. Důležité je poskytnout dobré podmínky občanům (například skrze zmíněné dopravní spoje) a zaměstnavatelům a podnikatelům, a motivovat je, aby v obci začali provozovat svou činnost. A zde je kámen úrazu – dobré podmínky pro podnikání v obcích většinou nejsou, alespoň podle řady obyvatel, kteří tuto skutečnost často zmiňovali v dotaznících. Bylo by však nespravedlivé tvrdit, že Sdružení obcí Hlučínska s tímto problémem nic nedělá, od roku 2010 SOH zorganizovalo již pět setkání představitelů obcí se zástupci podnikatelské veřejnosti. Z toho důvodu je možné jen spekulovat, proč a co přesně se občanům nelíbí na podmínkách k podnikání. Vzhledem k malému vzorku obyvatel, kteří vyplnili dotazník, je možné, že výsledky jsou poměrně zkreslené a problém není tak velký. Přesto však navrhuji provést ještě jedno dotazníkové šetření nebo besedu s občany na téma dopravních spojů, nezaměstnanosti a podmínek k podnikání.
51
Závěr Česká republika má oproti jiným státům v Evropě velmi roztříštěnou sídelní strukturu. Obcí je hodně a jsou populačně velmi malé. Za socialismu zde byly snahy o umělé snížení počtu obcí prostřednictvím sdružování do středisek. Ihned po revoluci se však většina znovu rozdělila. Aby obce mohly efektivně fungovat a zajišťovat občanům kvalitní služby a podmínky k životu, začaly mezi sebou spolupracovat. Nejčastějším způsobem spolupráce je vytvoření dobrovolného svazku obcí. Jednomu z nich, Sdružení obcí Hlučínska, je věnována celá praktická část. Jejím cílem bylo zhodnotit efektivnost činnosti svazku a jeho vliv na regionální rozvoj. Nejdříve byla rozebrána geografie území a následně historické souvislosti. Ty jsou u Hlučínska obzvláště důležité pro pochopení dalšího vývoje. Hlučínsko bylo po dobu téměř dvou set let součástí Pruska, resp. Německa. Vlivem odnárodňování a cílené germanizace se z obyvatel regionu stali lidé bez českého národního cítění. Jediný znak, že se jedná o české obyvatelstvo je pouze moravský jazyk, který se i během germanizace běžně v domácnostech používal. Německé kořeny způsobily ale i pozitivní změny, obyvatelé jsou více uvědomělí, chovají se hospodárně a účelně. Věděli také, že pomocí společného úsilí je možné dosáhnout lepších výsledků. Proto roku 1991 založili dobrovolný svazek obcí s názvem Sdružení obcí Hlučínska, který funguje až dodnes. Efektivita činností ve svazku byla zhodnocena sadou indikátorů, které byly vybrány ze seznamu
indikátorů
pro
hodnocení
efektivity
managementu
mikroregionu
z publikace Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. Vybrány byly ty, které byly pro hodnocení Hlučínského svazku relevantní, a pro které bylo možné zjistit data. Indikátory byly rozděleny do čtyř okruhů – popisné, ekonomické, managementové a indikátory pro hodnocení dopadu managementu. Popisnými indikátory byly zjištěny základní údaje o svazku. Byly vymezeny všechny druhy spolupráce, které svazek vyvíjí. Nejdůležitější je spolupráce s polským pohraničím a to jak v rámci MAS Hlučínsko, Euroregionu Silesia, tak také aktivitou jednotlivých obcí. Analýzou landuse bylo zjištěno, že region je atraktivní pro oblast zemědělství, jelikož orná půda tvoří většinu území. Demografická analýza ukázala, že počet obyvatel mírně roste, což je dáno kladným migračním přírůstkem.
52
Managementové infikátory rozebíraly orgány mikroregionu. Těmi je Sněm a Rada SOH. Oba orgány se scházejí několikrát ročně s velmi vysokou účastí, většinou nad 90 %. Z toho lze soudit, že obce mají na spolupráci opravdový zájem. Mikroregion není řízen manažerem. Správné fungování zajišťují výše zmíněné orgány, předseda a dva místopředsedové. Zaměstanec je jen jeden, a protože byl přijat až v tomto roce, není jeho činnost v práci zahrnuta. Sdružení si určilo svou vizi, která se zaměřuje na spokojenost obyvatel a posílení cestovního ruchu. K dosažení své vize si stanovilo celkem 6 priorit, které se dále člení na konkrétní opatření. V oblasti fundraisingu působí region velmi aktivně. Od počátku SOH podalo celkem 16 žádostí, z nichž 13 bylo úspěšných. Tímto si mikroregion zajistil finační podporu ve výši téměř 5 000 000 Kč. Ani oblast propagace není zanedbávána, ba naopak. Sdružení má nejen své vlastní webové stránky, ale zajišťuje také vysílání regionální televize. Prostřednictvím četných dotací mohlo Hlučínsko vytvořit několik druhů tištěných propagačních letáků a brožur a také multimediální CD. Dopady managementu jsou registrovány zejména na oblasti cestovního ruchu. Hlučínsko je bohaté na historické i technické památky. Největší chloubou regionu jsou však cyklostezky a turistické trasy. Ty svou celkovou délkou 270 km doslova protkávají celý region a lákají spoustu aktivních turistů. Přestože zde není ani jedno divadlo, kultura v regionu neschází. Kromě muzeí a galerií se zde koná řada kulturních akcí, pořádaných také za příspěvky z EU. Sport je na dobré úrovni, v regionu se nachází spousta rekreačních areálů, koupališť, viceúčelových hřiští apod. Významnou sportovní aktivitou regionu je golf, který je možné zahrát si ve dvou obcích. Celková kapacita ubytovacích služeb je dostatečná. Zejména v létní sezóně jsou otevřena další zařízení, nabízející rekreaci např. ve stanech či chtatkách. Dopad managementu se odráží také na ekonomické aktivitě obyvatelstva. Hlučínsko je stále ještě postiženo strukturální nezaměstnaností, ta se zde pohybuje okolo 10-11 %. Vliv na nezaměstnanost má zejména vzdálenost od větších center. Rovněž pohraničí s Polskem není pro práci příliš výhodné. Jedním z nejvíce významných ukazatelů rozvoje mikroregionu je také jeho finanční stránka. V analýze ekonomických indikátorů byla zjištěna pouze data za poslední dva
53
roky. Díky nim bylo zjištěno, že region je soběstačný a svou činností úspěšně pokrývá náklady na provoz. Příjmy jsou spíše vyrovnané, výdaje kolísají v závislosti na investičních akcích regionu. Míra zadluženosti je také velmi příznivá. Ve sledovaných letech byla téměř nulová. Aby byla vypovídací hodnota bakalářské práce co nejvyšší, byli o názor na činnost SOH požádáni také ti nejpovolanější – starostové a občané členských obcí. Z dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 333 obyvatel vyplynulo, že občané většinou o svazku ví a dokonce se i zajímají o jeho činnost. Je zde však část obyvatel, která o existenci svazku neví, anebo si není jistá, k čemu svazek slouží. Proto by bylo vhodné těmto občanům poskytnout ucelený přehled o mikroregionu. Většina obyvatel, bez ohledu na jejich informovanost o SOH, se shodla, že v obci zaznamenali od roku založení změny k lepšímu. Nejvíce občané chválí čistotu a udržovaný vzhled obcí. Tímto jsou obce na Hlučínsku typické. Sami obyvatelé se kromě svých pozemků dobrovolně starají také o obecní prostory, čím obci šetří čas a hlavně náklady. Dotazníkového šetření pro starosty se zúčastnilo celkem 22 z 27 obcí. Všichni starostové se shodli, že svazek splňuje jejich představy, které měli v době, kdy do něj vstupovali. Většina starostů dala najevo velkou spokojenost s činností svazku, a ačkoliv ne všechny obce mají ze Sdružení profit, nikdo neuvažuje o odchodu. Největší nefinanční přínos starostové obcí vidí ve zvýšení informovanosti, předávání zkušeností a know-how. Výhodou je pro ně také silnější slovo při jednání s nadřízenými orgány či jinými institucemi. Celkově region prochází velmi příznivým vývojem a z přijetí nového zaměstnance lze usuzovat také to, že region má v plánu dále intenzivně pracovat na svém rozvoji.
54
Seznam zdrojů A. Knižní
1. BRABCOVÁ., L. Pozdrav z Hlučínska: pohlednice a historie. 1. vyd. Opava: Nakladatelství BOBR, 1995. 206 s. ISBN 80-901764-1-0. 2. ČERMÁK, Daniel a Jana VOBECKÁ. Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib. Vyd. 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2011, s. 16 3. GALVASOVÁ, I. a kol.: Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007, s. 12-13 4. JÜPTNER, Petr, Martin POLINEC a Kamil ŠVEC. Evropská lokální politika. Vyd. 1. Praha: Petr Jüptner ve spolupráci s Institutem politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, 2007, 251 s. ISBN 978-80-254-1187-2. 5. KADEŘÁBKOVÁ, Jaroslava a Jitka PEKOVÁ. Územní samospráva - udržitelný rozvoj a finance. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, s. 24 6. KOČÍ, Roman. Obecní samospráva v České republice: praktická příručka s judikaturou. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 240 s. Praktik. ISBN 978-808-7576-281. 7. KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou: po 1. 1. 2003. Praha: Linde Praha, 2003, 237 p. ISBN 80-720-1403-X. 8. KOUTECKÁ, Věra. Příroda Hlučínska: Natural environment of Hlučín region = Die Natur von der Region Hlučín = Przyroda w okolicy Hlučína. Hlučín: Město Hlučín ve spolupráci se Sdružením obcí Hlučínska, 2004, 94 s. ISBN 80-864-8627-3. 9. MALOHLAVA, R., KÁŇA, O., MARIÁNEK, V. Stručný přehled vývoje Hlučínska. 1. vyd. Ostrava: Vydavatelství ÚV KSČ, 1960. 79 s. ISBN: není uvedeno 10. PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. ISBN 978-80-2472789-9. 11. ŠKRABAL, Ivo. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů: praktická příručka s judikaturou. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 182 s. Praktik. ISBN 80-869-0239-0. 12. VAJDOVÁ, Z., D. ČERMÁK, M. ILLNER. 2006. Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990. Sociologické studie 06/2. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., s. 28 13. Vajdová, Z., D. Čermák. 2006. „Spolupráce obcí – anketa ve svazcích“. s. 45-64 in: Vajdová, Z., D. Čermák, M. Illner. 2006. „Autonomie a spolupráce: důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990“. Sociologické studie 06/2. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. 14. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
B. Internetové:
15. Deník veřejné správy: Malé obce - sociologický pohled. ING. PAVLÍNA MAŘÍKOVÁ. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6169068 16. Eurostat: National structures (EU). [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/nuts_nomenclature/correspon dence_tables/national_structures_eu 17. Hultschiner Soldaten: Historické pozadí. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.hultschiner-soldaten.de/__cz/hintergrund.php 18. MAS Hlučínsko: Integrovaná strategie území 2008. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.mashlucinsko.cz/pdf/isu-2008.pdf 19. Ministerstvo zahraničních věcí: Švédsko. [online]. [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/svedsko/index.html 20. Regionální a informační servis: Mikroregiony. [online]. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.risy.cz/vyskakovaci-oknomikroregiony?id=309&language=Cs 21. Sdružení obcí Hlučínska [online]. © 2004 – 2013. [cit. 2013-05-20]. Dostupný z WWW:
. C. Ostatní 22. Informace sdělené předsedou SOH 23. Informace čerpané z webových stránek jednotlivých obcí 24. Vlastní pozorování
Přílohy A. Vzor dotazníku pro občany se znázorněním výsledků u vybraných otázek. 1.
Jméno obce, ve které žijete:
2.
Pohlaví a) žena b) muž
3.
Věk: a) do 19 let b) 20-34 c) 35-49 d) 50-65 e) Nad 65 let
4.
Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání? a) základní b) vyučení c) střední s maturitou d) vysokoškolské e) bez vzdělání
5.
Bydlíte v obci od narození? a) ano b) ne
6.
Jak dlouho od přistěhování zde žijete? a) od narození b) méně než 2 roky c) 3-10 let d) 10-20 e) více než 20 let, ale ne od narození
7.
Jaký byl důvod Vašeho přistěhování? (lze označit více odpovědí) a) rodina b) práce c) výhodné podmínky k bydlení d) příroda e) nebyl pro to žádný důvod f) jiné…prosím vypište
8.
Souhlasíte s tvrzením, že je Hlučínsko typické velkou sociální soudržností obyvatelstva? a) ano b) ne c) nemohu posoudit d) jiné…prosím …prosím vypište 5%
ano ne nemohu posoudit jiná (komentář)
15% 16% 64%
9.
U obyvatel Hlučínska je někdy vyzdvihován jejich smysl pro pořádek, pracovitost, šetrnost a spořivost. Souhlasíte s tímto tvrzením? a) ano b) ne c) nemohu posoudit d) jiné…prosím vypište 7% 11%
6%
ano ne nemohu posoudit jiná (komentář)
76%
10.
Víte o tom, že je Vaše obec součásti Sdružení obce Hlučínska? a) ano b) ne 14% ano 86%
11.
ne
Víte, k jakému účelu slouží takovéto svazky obcí? a) ano b) ne
ano
44%
ne
56 56%
12.
Vaše obec je členem Sdružení obcí Hlučínska už od roku 1991. Uvědomujete si od té doby nějakou změnu k lepšímu? (zlepšení služeb, výstavba nebo rekonstrukce obecních budov) a) ano b) ne c) nemohu posoudit
13.
Víte nebo chtěli byste vědět o fungování Sdružení obcí Hlučínska? a) mám základní informace, chtěl bych vědět více b) mám informace, které mi stačí c) nemám informace a nezajímám se d) doteď jsem o Sdružení nevěděl e) jiné…prosím …prosím vypište 11%
Mám základní informace, chtěl bych vědět více
33%
23%
Mám informace, které mi stačí Nemám informace, nezajímám se Doteď jsem o Sdružení nevěděl
33%
14.
Jaké informační prostředky obce využíváte (možnost možnost zaznačit více odpovědí) odpovědí a) úřední deska b) zpravodaj c) rozhlas d) webové stránky e) obecní noviny f) obecní televize g) žádné
300 250 200 150 100 50 0
webové stránky
256 185
164
123
113
zpravodaj 101 18
rozhlas úřední deska obecní noviny regionální TV žádné
15.
Připadá Vám informovanost dostatečná? a) ano b) ne c) nemohu posoudit
16.
Účastníte se alespoň občas zasedání zastupitelstva? a) ano b) ne
17.
Pracujete ve e Vaší obci nebo v obci, která je také členem Sdružení obcí Hlučínska? a) ano b) ne c) nemám mám zaměstnání
18.
Matice spokojenosti 1 – spokojen, 2 – spíše spokojen, 3 - neutráln vztah, 4 - spíše nespokojen, 5 – nespokojen Celkově život v obci Činnost zastupitelstva Vzhled a čistota obce Dopravní obslužnost Kulturní vyžití Sportovní vyžití Vzdělání (MŠ, ZŠ) Podmínky pro podnikání Zaměstnanost Bezpečnost
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
Celkově život v obci Bezpečnost v obci Zaměstnanost Spokojen
Podmínky pro podnikání
Spíše spokojen
Vzdělání (MŠ, ZŠ)
Neutrální vztah Spíše nespokojen
Sportovní vyžití Kulturní vyžití
Nespokojen
Dopravní obslužnost Vzhled a čistota obce Činnost zastupitelstva 0%
20%
40%
60%
80%
100%
19.
Je na obci něco, s čím jste doopravdy velmi spokojení? (nepovinná otázka)
20.
S čím jste v obci nespokojeni? Chtěli byste něco zlepšit? Chybí Vám nějaká služba? (nepovinná otázka)
B. Vzor dotazníku pro starosty: 1. 2.
Jméno obce, ve které působíte: Ve své funkci starosty působíte jako: a) uvolněný b) neuvolněný
3. a) b) c) d) e) f) 4.
d) e)
Věděli občané o připojení k SOH? Mohli se k tomu vyjádřit? ano, proběhlo šetření mezi obyvateli (uveďte jaké – dotazníky, referendum) ano, projednávalo se to na zastupitelstvu, kterého se účastnila řada občanů ne, připojení odsouhlasilo zastupitelstvo bez přítomnosti občanů, avšak byli o tom následně informováni nejspíše o připojení nevědí doteď, nezajímají se jiné… (vypište)
a) b) c) d) e) f) g)
Jaké informační kanály používá Vaše obec ke komunikaci s občany? (možnost označit více odpovědí) úřední deska zpravodaj rozhlas webové stránky obecní noviny obecní televize jiné… (vypište)
a) b) c)
5.
6.
Proč se Vaše obec připojila ke Sdružení obcí Hlučínska? (možnost zaznačit více odpovědí) pocit sounáležitosti s ostatními obcemi vidina zlepšení finanční situace obce (např. skrz dotační podpory určené svazkům obcí) participace na společných projektech s ostatními obcemi (finanční i personální) potřeba „nebýt stranou“ od okolních obcí, které se připojily nepamatuji si / nebyl jsem tehdy v úřadě jiné…(vypište)
Informujete občany o dění ve SOH? a) ano, informujeme je prostřednictvím přímých kanálů (zpravodaj, rozhlas) b) ano, informace jsou dostupné na informačních kanálech, kde si je občané musí sami vyhledat (www stránky, úřední deska, zajít si pro informace na OÚ) c) neinformujeme je přímo, dění v SOH je probíráno jen na schůzích zastupitelstva, kterého se občané mohou účastnit d) dříve jsme informovali, ale nebyl o to zájem e) neinformujeme, máme pocit, že pro občany to není zajímavé f) jiné…(vypište)
7. a) b) c) d) 8.
Mohou občané nějakým způsobem zasahovat do dění v SOH? ano, dění v SOH je probíráno na schůzi zastupitelstva, občané se tak mohou vyjadřovat ano, ale jen pokud se jedná o závažné rozhodnutí, které je potřeba zkonzultovat s občany. Jinak rozhoduje zastupitelstvo. ne, dění v SOH je čistě v rukou zastupitelstva naší obce jiné…(vypište)
Žádali jste během působení v SOH o nějaké dotace? a) ano b) ne
9.
Pokud ano, napište, prosím, kolikrát jste žádali a kolikrát jste s žádostí uspěli.
10.
Na co převážně používáte dotace? (vypište) - např. výstavby či rekonstrukce obecních budov, dopravní infrastruktura, péče o ŽP, kulturní akce, cestovní ruch, vzdělávání, …
11.
Některé dotace jsou podmíněny členstvím obce v nějakém sdružení obcí. Pokud jste tedy dotace čerpali, pomohla Vám skutečnost, že jste členy SOH? a) ano, dotace byla určena jen pro obce, které jsou členy nějakého svazku (napište, prosím, konkrétně o jakou dotaci se jednalo) b) ne, dotace byla určena pro všechny obce
12.
Jaké výhody a nevýhody Vám přineslo členství v SOH?
13.
Máte pocit, že jsou si obce uvnitř Sdružení rovny? Mají stejné práva, příležitosti a rozhodovací pravomoci? a) ano b) ne
14.
Zdá se Vám roční členský poplatek adekvátní? a) ano b) ne
15.
Vyplatí se Vám po finanční stránce být členem SOH? a) ano, vyplatí. Výhody plynoucí ze členství v SOH pokrývají členské příspěvky b) nevyplatí, ale nevadí nám to c) nevyplatí
16. a) b) c) d) e)
Myslíte si tedy, že je členství v SOH přínosem pro Vaši obec? jednoznačně ano spíše ano spíše ne jednoznačně ne, jednoznačně ne, uvažujeme dokonce o vystoupení ze SOH
17.
Jak hodnotíte aktivitu SOH v těchto oblastech? 1 - v této oblasti je SOH velmi aktivní 3 - přiměřená aktivita 5 - téměř žádná aktivita 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Propagace SOH Žádosti o dotace Snaha o zvýšení zaměstnanosti Bezpečnost a prevence kriminality Podpora podnikání Rozvoj vzdělanosti Rozvoj zdravotnictví Rozvoj infrastruktury (voda, plyn,ČOV) Péče o životní prostředí Zajištění kulturního využití Sportovního využití
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
18.
Napadá Vás činnost, kterou SOH naopak opomíjí?
19.
Co je prioritou a cílem Vaší obce?
20.
21.
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4
5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5
Zajímáte se o názory občanů? (referenda, ankety, besedy s občany) a) ano b) ne Spolupracuje Vaše obec ještě s nějakou jinou institucí? (MAS, euroregiony, neziskové organizace, podnikatelé, obec mimo SOH).
C. Přehled kulturních a sportovně-rekreačních areálů Knihovny Bělá Bohuslavice
x x
Bolatice
x
Darkovice
x
Dolní Benešov Hať
x x
Hlučín
x
Hněvošice Chlebičov Chuchelná Kobeřice Kozmice
x x x x x
Kravaře
x
Ludgeřovice Markvartovice Oldřišov Píšť Rohov Služovice Strahovice Sudice Šilheřovice Štěpánkovice Třebom
x x x x x x x x x x x
Velké Hoštice
x
Vřesina Závada
x x
Kina
Muzea a galerie
x
Skanzen lidových tradic
Koupaliště
Rekreační areál, umělá lezecká stěna
Přírodní Rekreační areál, multifunkční koupaliště hřiště Sportovní centrum
x
x
Bazény a Sportovní a rekreační zařízení koupaliště Víceúčelové hřiště
Areál čs. opevnění, galerie, Muzeum Hlučínska
Přírodní koupaliště
Posilovna, fitcentrum, rekreační areál, sportovní hala, tenisové hřiště
koupaliště letní Víceúčelové hřiště x
Muzeum
Aquapark
Fitcentrum, sportovní centrum, golfové hřiště Pony ranč
Koupaliště
Golfové hřiště Sportovní areál, hřebčín
x Archeologická expozice letní
Zdroj: webové stránky obcí, vlastní zpracování
Koupaliště Sportovní areál
D. Přehled cyklostezek Název Jantarová stezka Slezská magistrála Opava Ratibórz Prajzská cesta Cyklotrasa č. 6054 Cyklotrasa č. 6055 Cyklotrasa č. 6092 Cyklotrasa č. 6093 Cyklotrasa č. 6095 Cyklotrasa č. 6185 Cyklotrasa "A" Cyklotrasa "B" Cyklotrasa "C" Cyklotrasa "D" Cyklotrasa "L" Cyklotrasa "M" Cyklotrasa "N" Cyklotrasa "O" Cyklotrasa "P" Cyklotrasa "Q" Cyklotrasa "R" Cyklotrasa "S" Cyklotrasa "W"
Délka v km 18 13 14 37 24 26 13 14 8 12,5 4,5 6 10 7 10 2,6 4 7,5 6 3,5 2,7 3 3 249,3
Zdroj: www.info.hlucin.cz, vlastní výpočty a zpracování
E. Přehled dotací Název projektu Festival přeshraniční kultury
Partnerstvím k propagaci regionů
Rok realizace
Dotace z programu / poskytovatel
2013
OP přeshraniční spolupráce 2007-2013
2012 2013
OP přeshraniční spolupráce 2007-2013
Celkové náklady (v Kč)
748 755
905 150
Na kole bez hranic
2011 2012
OP přeshraniční spolupráce 2007-2013
781 609
Partnerstvím k poznávání regionu
2011 2012
OP přeshraniční spolupráce 2007-2013
873 517
Na kole a pěšky po zajímavostech Hlučínska
2011 2012
Programu rozvoje venkova 2007 – 2013
678 176
2011
Moravskoslezský kraj
179 947
Moravskoslezský kraj
145 399
Festival kultury Hlučínska a jarmark řemesel Festival kultury Hlučínska
Hlučínsko a polští partneři se představují
2010
2010
OP přeshraniční spolupráce 2007-2013
Výše dotace (v Kč)
Krátky popis projektu
Zpracování společného zpěvníku a dále uspořádání a 636 441 společná účast na 2 kulturních akcích. Přiblížit a prezentovat region co nejširšímu okruhu cílových 750 000 skupin v cestovních ruchu, motivovat k návštěvě regionu. Vydání společného vícejazyčného mapového průvodce a organizací 664 355 cyklovýletů pro veřejnost podpořit a propagovat region Hlučínska a Horního Slezska Propagace zajímavostí cestovního ruchu a 690 000 specifických produktů cestovního ruchu v regionu Hlučínska a Horního Slezska. Vytvoření naučné stezky po památných místech Hlučínska. 508 632 Naučná stezka bude procházet 25 obcemi Hlučínska a její celková délka bude 96,4 km.
89 200 Viz Festival kultury Hlučínska v r. 2009 75 700
Vytvoření elektronických i tiskových propagačních projekt materiálů, propagace na 11 000 nebyl veletrzích cestovního ruchu, 000 podpořen dokument o tradicích na Hlučínsku a v polském pohraničí.
Festival kultury Hlučínska
Vybavení cyklostezek Hlučínska
2009
2008
Moravskoslezský kraj
141 104
Moravskoslezský kraj
936 179
Jednodenní festival pěveckých, folklórních a jiných 76 200 zájmových spolků a sdružení z celého regionu. Pořízení a instalace cca 93 ks dopravního značení, 31 ks 500 000 posezení, 45 ks infotabulí, 31 ks odpadkových košů a 31 ks stojanů pro jízdní kola.
Vydání knihy Zámecké zahrady Hlučínska
2008
Moravskoslezský kraj
Vydání odborné publikace v projekt českém jazyce v nákladu 600 210 000 nebyl ks, která bude mapovat podpořen zahrady a zámecké parky.
Vzdělávání starostů
2008
Moravskoslezský kraj
282 000
Zvýšení kvality řízení v samosprávách Hlučínska
2008
Moravskoslezský kraj
Vzdělání starostů
2007
Moravskoslezský kraj
projekt nebyl podpořen Cílem projektŮ bylo zvýšení formální i obsahové úrovně představitelů obcí regionu 238 500 166 854 Hlučínska při prezentování informací, vystupování na veřejnosti a v médiích atd. 238 500
Písně v hlučínském nářečí
2007
Moravskoslezský kraj
154 260
Krásy a zajímavosti Hlučínska
20052006
Moravskoslezský kraj
807 970
Zdroj: Interní zdroje SOH, vlastní zpracování
168 400 Cílem projektu je zvýšení povědomí o Hlučínském regionu formou analýzy 72 000 historického vývoje tohoto regionu a následnou odpovídající prezentaci získaných informací veřejnosti Vytvoření nového propagačního materiálu pro celou oblast Hlučínska v jazykových mutacích pro případnou prezentaci v 514 800 zahraničí. Celkem bylo vydáno: 6 000 ks tištěného propagačního materiálu v českém jazyce, 2 000 v AJ, 2 000 v NJ + 5 000 ks multimediálních CD rom
