Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Brněnská přehrada jako součást krajiny Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Brněnská přehrada jako součást krajiny Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petra Fukalová, Ph.D.

Vypracovala: Sylva Pochopová

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářkou práci na téma Brněnská přehrada jako součást krajiny vypracovala samostatně a pouţila jen pramenŧ, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a mŧţe být pouţita ke komerčním účelŧm jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………… podpis ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, a to Ing. Petře Fukalové, Ph.D. za odborné vedení práce, odborné rady, připomínky, trpělivost a podporu při vytváření samotné práce. Dále bych také chtěla velice poděkovat zaměstnancŧm Povodí Moravy, s.p., a to zejména řediteli Dr. Ing. Antonínu Tŧmovi a paní Ivaně Frýbortové, kteří byli vstřícní, ochotní a věnovali mi čas při poskytování rad a cenných materiálŧ během psaní mé bakalářské práce. Poslední poděkování bych chtěla rovněţ věnovat všem respondentŧm, kteří si udělali čas k zodpovědnému vyplnění dotazníkŧ v rámci mého dotazníkového šetření.

ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce na téma „Brněnská přehrada jako součást krajiny“ se zabývá charakteristikou zájmového území, zhodnocením stávajícího stavu a moţnými návrhy na zlepšení stavu samotné přehrady i okolní krajiny. Bakalářská práce vymezuje základní pojmy, jako je například přehrada, vodní nádrţ, vodní dílo, apod., které souvisí s řešeným tématem. Brněnská přehrada a její okolí je analyzována dle přírodních podmínek a její lokalizace. Pozornost je věnována rovněţ ochraně přírody a krajiny. Provedeným dotazníkovým šetřením je zjišťováno, zda tato vodní nádrţ plní nadále svoje funkce, jaké jsou její současné problémy a návrhy na zlepšení. Prostřednictvím provedené SWOT analýzy je zjištěna míra naplnění funkcí a je navrţena strategie pro jejich další rŧst.

Klíčová slova: Brněnská přehrada, funkce, Brno, dotazníkové šetření

ABSTRACT The bachelor thesis on topic "Brno dam as a part of the landscape" deals with the characteristics of the area of interest, assessment of the current status and possible proposals for the improvement of the dam itself and surrounding landscape. Bachelor thesis defines the basic terms, such as a dam, water reservoir, hydroelectric dam etc., which are related to research topic. Brno dam and its surrounding area are analyzed according to the natural conditions and its localization. The attention is also paid to protection of nature and landscape. It is provided by the implemented questionnaire survey whether the water reservoir continues to perform its functions, what are the current problems and suggestions for improvement. Through the SWOT analysis is determined rate of fulfillment of functions and is proposed strategy for their further growth.

Keywords: Brno dam, function, Brno, questionnaire survey

Obsah 1 ÚVOD ........................................................................................................................................ 8 2 CÍL ........................................................................................................................................... 10 3 METODIKA ............................................................................................................................ 11 4 PŘEHLED ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ............................................................................... 13 4.1 Význam vody a hospodaření s ní .......................................................................................... 13 4.2 Právní úprava hospodaření s vodou a související právní předpisy........................................ 13 4.3 Přehrady na území České republiky ...................................................................................... 14 4.3.1 Přehrada, vodní nádrţ, vodní dílo ...................................................................................... 14 4.3.2 Historický vývoj výstavby přehrad v ČR ........................................................................... 14 4.3.3 Charakteristika přehrad a jejich účel .................................................................................. 15 4.3.4 Zásadní vliv přehrady na okolní prostředí a krajinu .......................................................... 15 4.3.5 Zásady umístění přehrad do krajiny a vyuţívání přírodních podmínek ............................. 16 4.4 STAVBA BRNĚNSKÉ PŘEHRADY .................................................................................. 17 4.4.1 Dŧvody výběru lokality pro výstavbu Brněnské přehrady................................................. 17 4.4.2 Přesídlení obce Kníničky a budování nové obce ............................................................... 18 4.4.3 Historie stavby Brněnské přehrady .................................................................................... 18 4.4.4 Správní vývoj krajiny kolem přehrady a nové obce Kníničky ........................................... 21 5 CHARAKTERISTIKA LOKALITY BRNĚNSKÉ PŘEHRADY........................................... 23 5.1 Základní údaje ....................................................................................................................... 23 5.2 Biogeografické poměry ......................................................................................................... 24 5.3 Geologické poměry ............................................................................................................... 25 5.4 Klimatické poměry ................................................................................................................ 25 5.5 Hydrologické poměry ........................................................................................................... 27 5.6 Pŧdní poměry ........................................................................................................................ 27 5.7 Biotické poměry .................................................................................................................... 28 5.8 Hospodářské poměry............................................................................................................. 29

5.9 Současný stav krajiny a ochrana přírody .............................................................................. 30 6 BRNĚNSKÁ PŘEHRADA DNES .......................................................................................... 32 6.1 Současné funkce a vyuţití ..................................................................................................... 32 6.2 Místní a regionální význam ................................................................................................... 33 6.3 Zásadní současné problémy krajiny a jejich řešení ............................................................... 33 6.3.1 Územní plán jako základní nástroj řešení .......................................................................... 34 6.3.2 Národní a Evropské fondy jako finanční nástroj řešení současných problémŧ.................. 35 6.3.3 Kvalita vody ....................................................................................................................... 37 7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ................................................................................................... 38 8 VÝSLEDKY ............................................................................................................................ 46 8.1 SWOT analýza ...................................................................................................................... 46 8.2 Vlastní návrhy na zlepšení .................................................................................................... 48 9 DISKUSE ................................................................................................................................. 50 10 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 52 11 PŘEHLED LITERÁRNÍCH ZDROJŦ .................................................................................. 53 11.1 Kniţní zdroje ....................................................................................................................... 53 11. 2 Právní předpisy .................................................................................................................. 55 11. 3 Internetové zdroje .............................................................................................................. 56 12 SEZNAM OBRÁZKŦ ........................................................................................................... 58 13 SEZNAM TABULEK............................................................................................................ 59 14 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK .................................................................................... 60 15 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 61 16 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 62

1 ÚVOD I kdyţ si to mnozí z nás nechtějí připustit, je ţivotní prostředí a zejména jeho kvalita velmi dŧleţitá. Ze všech oblastí péče o ţivotní prostředí by dle mého názoru měla být v současné době věnována větší pozornost vodě jako takové, její čistotě, hospodárnému vyuţívání a nakládání s ní. Voda je pro mnohé z nás naprostou samozřejmostí a neuvědomujeme si, jak je dŧleţitá pro náš ţivot, jak utváří krajinu, v níţ ţijeme, a jak je dŧleţitá pro naši činnost. Jednou z nejvýznamnějších činností člověka spojenou s hospodařením s vodou je výstavba přehrad, a to především z dŧvodu vlivu, který tato výstavba má na krajinu a tudíţ i na ţivot lidí v ní ţijících. Tato práce se věnuje jednomu z mých oblíbených míst v okolí mého bydliště, kde trávím velkou většinu volného času jiţ od svého dětství. Vodní nádrţ Brněnská přehrada, která společně s vodní elektrárnou a hrází tvoří komplex „Vodní dílo Brno“, je místem, které je navštěvováno ve všech ročních obdobích a poskytuje příleţitosti k realizaci nejrŧznějších aktivit. Současně Brněnská přehrada plní řadu významných funkcí, které jsou v bakalářské práci identifikovány v teoretické části, je analyzován jejich význam a činnosti, které musí být vynaloţeny pro jejich zachování a zlepšování. V této části bakalářské práce je zachycena i historie výstavby Brněnské přehrady a také dopad na ţivot obyvatel přesídlené obce Kníničky. Stavba Brněnské přehrady také zasáhla významným zpŧsobem do krajiny. V praktické části bakalářské práce jsou vymezeny nejváţnější problémy týkající se krajiny v současné době. V této souvislosti jsou uvedeny zpŧsoby, jak jsou problémy řešeny zodpovědnými subjekty a je provedeno kritické zhodnocení jejich postupu. Rovněţ jsou uvedeny moţnosti a konkrétní zpŧsoby vyuţití zdrojŧ financování řešených problémŧ. Při návštěvách Brněnské přehrady a jejího okolí je moţno vnímat řadu negativních dopadŧ na krajinu. Tyto ale nevznikly v dŧsledku vybudování Brněnské přehrady, ale mnohdy sobeckým a lhostejným chováním člověka ke krajině. Bakalářská práce je vymezuje a navrhuje opatření k jejich odstranění vedoucí ke zlepšení stavu krajiny. Současně zdŧrazňuje vhodnost zachování jejího přírodního charakteru.

8

Dění, které je s Brněnskou přehradou spjato, mne zajímá, záleţí mi na tom, aby plnila své funkce a abychom na ni mohli být hrdí. Proto jsem si vybrala i toto téma mé bakalářské práce.

9

2 CÍL Cílem předkládané bakalářské práce je vyhodnotit vliv vybudování Brněnské přehrady na krajinu, zjistit současný stav krajiny a navrhnout opatření vedoucích ke zlepšení. V rámci tohoto souhrnného cíle je nutno rovněţ zjistit prŧběh realizace významného projektu, který se zabývá čištěním Brněnské přehrady a ovlivňuje stav krajiny. Tato práce se bude zabývat zjištěním, zda jsou v této souvislosti vyuţívány národní či evropské finanční prostředky a v jaké míře. Cílem je rovněţ navrhnout opatření, které by vedly ke zlepšení stavu samotné přehrady i okolní krajiny. Tohoto cíle mé bakalářské práce má být dosaţeno pouţitím vhodné metodiky, v rámci které bylo získáno, utříděno a analyzováno co nejvíce informací o Brněnské přehradě a o organizacích, které svou činností zásadním zpŧsobem zasahují do krajiny.

10

3 METODIKA Nejprve bylo provedeno vymezení pojmŧ souvisejících s vybraným tématem, proveden popis území, zaznamenání informací o historii stavby vodního díla, údaje o vlivu na krajinu a na ţivot lidí v jejím okolí. Poté byla vypracována literární rešerše k danému tématu. Prvním krokem k jejímu vypracování byl sběr veškerých potřebných informačních zdrojŧ, dále jejich studium a analýza. Primárně bylo čerpáno z archivních materiálŧ Archivu města Brna a dále periodik vydávaných Povodím Moravy, s.p. Cenné zdroje informací byly získány také formou konzultací s odbornými pracovníky Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Magistrátu města Brna, Úřadu městské části Brno-Kníničky a Ekologické poradny Veronica. S ohledem na aktuální celoevropský dŧraz zapojování veřejnosti do všech oblastí týkajících se plánování krajiny a rozhodování o aktivitách v dané krajině byl vypracován dotazník, který byl zaměřený zejména na současné plnění funkcí Brněnské přehrady a péči o její okolní krajinu. Prostřednictvím vyhodnocení dotazníkového šetření byly zjištěny a zaznamenány názory veřejnosti na současné plnění jejích funkcí, návrhy na jejich zlepšení a stanovení pořadí jejich dŧleţitosti. Dotazy byly formulovány srozumitelným zpŧsobem a nebylo jich vznášeno mnoho ve snaze vzbudit dostatečný zájem o zpracování dotazníku ze strany respondentŧ. Dotazníky jim byly předány v písemné podobě, byl jim ponechán dostatečný časový prostor pro zpracování odpovědí a současně byl dohodnut termín odevzdání. Respondenti byli ujištěni o zachování anonymity sdělených odpovědí. Dotazníkové šetření bylo uskutečněno v roce 2012 v období červenec aţ listopad. Celkem bylo osloveno 60 respondentŧ v rŧzných věkových kategoriích. Všichni byli občané České republiky. Respondenti byli vybráni tak, aby svoje názory vyjádřili jak osoby informované o dění na Brněnské přehradě z titulu jejich výkonu práce, tak i osoby, u nichţ byl předpoklad, ţe odborné znalosti o dění nemají a při vyplňování údajŧ budou vycházet ze svých bezprostředních zkušeností. Výběr respondentŧ byl učiněn mezi osobami s rŧzným typem vzdělání a rŧznými zájmy. Dotazník měl celkem 18 otázek. Z tohoto počtu bylo 11 otázek uzavřených, 2 otázky otevřené, 4 otázky polouzavřené a 1 otázka byla filtrační. Odpovědi respondentŧ byly zpracovány a vyhodnoceny. 11

V práci jsou dále uvedeny organizace dotčené problematikou Brněnské přehrady a jejího okolí a zpŧsob, jakým se zabývají péčí o Brněnskou přehradu a její okolní krajinu. Tyto organizace byly vyhledány na základě analýzy internetových zdrojŧ. Dále je v práci analyzováno, zda a do jaké míry jsou v této souvislosti vyuţívány národní či evropské finanční prostředky. Informace byly získány i praktickou osobní zkušeností při procházkách, sportovních aktivitách a návštěvách kulturních událostí konaných na Brněnské přehradě. Po získání potřebných informací bylo provedeno jejich utřídění, posouzena jejich potřebnost pro zpracování bakalářské práce a provedena jejich analýza, jejímţ výsledkem jsou navrţená opatření.

12

4 PŘEHLED ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1 Význam vody a hospodaření s ní Voda, která je významným přírodním zdrojem, je pro řadu z nás naprostou samozřejmostí. Neuvědomujeme si však, jak je mimořádně významná pro náš ţivot, pro jeho kvalitní rozvoj, jak ovlivňuje naši činnost. Opomíjíme také její význam pro krajinu a pro její formování. V oblastech, kde je voda v dostatečném mnoţství, existuje moţnost pro rozvoj rostlinstva a moţnost pro pěstování zemědělských plodin. V oblastech s nedostatkem vody je tomu naopak. Mnoţství vody, její kvalita a dostupnost jsou faktory, které limitují hustotu osídlení. Dŧvodem jsou hygienické a hospodářské potřeby. S vodou a s hospodařením s ní, tj. s vodním hospodářstvím je spojen rozsáhlý soubor činností. Jednou z nejdŧleţitějších vodohospodářských činností je výstavba přehrad. Dŧvodem je její výrazný vliv na krajinu, ţivot lidí a nemalý je i jejich přínos.

4.2 Právní úprava hospodaření s vodou a související právní předpisy Hospodaření s vodou je upraveno řadou právních předpisŧ, které spolu vzájemně souvisí, navazují na sebe a doplňují se. Nejdŧleţitějším právním předpisem je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonŧ (vodní zákon), ve znění změn a doplňkŧ. Jeho účelem je mimo jiné zejména chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky jejího hospodárného vyuţívání a vytvořit podmínky pro bezpečnost vodních děl. V souladu s tímto vodním zákonem vykonává v oblasti hospodaření s vodou v souladu s vodním zákonem pŧsobnost celkem pět ministerstev: 

Ministerstvo zemědělství, které vykonává svodnou gesci za vodní zákon,



Ústřední vodoprávní úřad - Ministerstvo ţivotního prostředí ve věcech ochrany vod a ochrany před povodněmi,



Ministerstvo zdravotnictví ve věcech stanovení povrchových vod vyuţívaných ke koupání,



Ministerstvo dopravy ve věcech uţívání povrchových vod k plavbě,



Ministerstvo obrany ve věcech, v nichţ je zaloţena pŧsobnost újezdních úřadŧ.

13

Výkon státní správy vykonávají vodoprávní úřady, kterými jsou dále obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou pŧsobností a krajské úřady. Souvisejícími právní předpisy jsou zejména: 

zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech,



zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění,



zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění,



zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. [1]

4.3 Přehrady na území České republiky 4.3.1 Přehrada, vodní nádrţ, vodní dílo Broţa definuje pojmy „přehrada“ a „vodní nádrţ“. Současně rovněţ zdŧrazňuje, ţe tyto pojmy nesmějí být zaměňovány. Přehrada je stavba, popř. soubor staveb, které společně s vodní nádrţí vytvářejí vodní dílo (Broţa, 2010). Přehrada je budována napříč tokem nebo podél toku a jejím účelem je vytvořit vodní nádrţ. Vodní dílo zahrnuje veškeré stavby pro vzdouvání a zadrţování vod. Dalšími objekty na vodních tocích jsou např. jezy, stupně a hráze. Jejich účelem není vytvořit nádrţ, ale pouze vzdout hladinu vody. Nejedná se tudíţ o přehrady (Blaţek et al., 2006). 4.3.2 Historický vývoj výstavby přehrad v ČR Zásah člověka do přírody a krajiny na Jiţní Moravě je doloţen jiţ v roce 1302, kdy byl vybudován Dyjsko-mlýnský náhon. Tento náhon byl významným prvkem, který ovlivňoval vodní poměry na hranicích Moravy a Rakouska. Dle měnících se potřeb byl upravován a v 19. stol. byl prodlouţen aţ k rakouskému městu Laa an der Thaya (Blaţek et al., 2006). S výstavbou přehrad na území České republiky bylo započato před více neţ sto lety. Před tím byly budovány vodní nádrţe s niţšími hrázemi. Účelem byl chov ryb a přeměna mokřin na vodní nádrţe. Zahájení výstavby přehrad a její velký rozvoj je v České republice z geografického pohledu zcela logický. Česká republika se nachází v centru Evropy, a to v oblasti úmoří Baltského, Severního a Černého moře. Všechny větší toky na našem území pramení. Z cizích území k nám přitéká zcela zanedbatelné 14

mnoţství vody. Poměr mezi počtem obyvatel a mnoţstvím odteklé vody je v České republice nejniţší ve srovnání s ostatními evropskými státy. Snaha o budování nádrţí jako prostředku pro částečné zadrţení odtoku vody je tedy zcela samozřejmá (Novotný, 2000). 4.3.3 Charakteristika přehrad a jejich účel V České republice plní většina vodních děl více funkcí, jsou tedy víceúčelová. Tato skutečnost je velmi výhodná, současně však vyţaduje vzít v úvahu poţadavky a nároky více uţivatelŧ souvisejících s hospodařením s vodou. Hlavními účely jsou zásobování pitnou vodou, zásobování prŧmyslovou vodou, zásobování zemědělství zejména pro závlahy, vyuţití vodní energie, ochrana před povodněmi, rekreace, chov ryb, zajišťování minimálních prŧtokŧ v řece před přehradou. Prvořadným účelem vodních děl v České republice je zásobování pitnou vodou. Vzniká tím však rozpor s vyuţitím pro rekreační účely, s funkcí v rámci protipovodňové ochrany, zásobování prŧmyslu a zemědělstvím, které mají specifické poţadavky na technologii odběru vody, nezávadnost a teplotu. Velmi významný je i účel získání vodní energie, který se zvyšuje od 30. let minulého století (Blaţek et al., 2006). Při zváţení funkcí a uţitkŧ, které přinese vybudování přehrady a vodní nádrţe, je nutno vţdy vzít dŧkladně v úvahu i negativní dopady na oblast a osídlení v prostoru zatopeném nádrţí. Jedná se o problémy související s přesídlením pŧvodních obyvatel (Blaţek et al., 2006). 4.3.4 Zásadní vliv přehrady na okolní prostředí a krajinu V přírodě se vytvářejí přehrady na vodních tocích zcela přirozeně, a to sesouváním svahŧ údolí a břehŧ tokŧ. Vytvořené překáţky zpŧsobí zvýšení hladiny za nimi a vytvoření nádrţí. Přehrady, které jsou budované člověkem, vytvářejí významné umělé prvky, které rozdělují řeku na dva úseky, které na sebe dříve přirozeně navazovaly. Takto uměle vytvořené překáţky a nádrţe zpŧsobují významný zásah do přirozeného chování a vývoje toku (Blaţek et al., 2006). Vodní dílo vybudované člověkem zpŧsobuje mimořádný zásah do pŧvodního prostředí. Broţa a Satrapa charakterizují následky fyzikální, chemické, biologické, krajinné a sociálně politické (Broţa, Satrapa, 2007). 15

Šlezingr zdŧrazňuje zejména změnu pŧvodního krajinného rázu a zpŧsobení lokálního ekologického „převratu“ pro mnoho ţivočišných druhŧ, a to i včetně člověka (Šlezingr, 1998). V našich podmínkách je moţno označit následující vlivy přehrad na okolní prostředí: 

vytvoření nového vodního prostředí,



vyrovnání teplotních rozdílŧ vody v řece během roku,



zvýšení vlhkosti prostředí v okolí nádrţe,



zlepšení kvality vody pod vodním dílem,



změna hladin podzemní vody nad a pod vodním dílem,



přerušení pohybu splavenin,



přerušení pohybu ryb a vodních ţivočichŧ ve vodním toku (Blaţek et al., 2006).

4.3.5 Zásady umístění přehrad do krajiny a vyuţívání přírodních podmínek Kaţdá přehrada je jedinečná, a to z dŧvodu svého umístění, svým technickým řešením, zpŧsobem, jak ovlivňuje tok a území, kde je vybudována. Nejprve je vytypován vhodný profil na říčním toku. Před kaţdou výstavbou se musí uskutečnit inţenýrsko-geologický výzkum a prŧzkum. Dŧvodem je vyuţít vlastnosti krajiny, přírodní prostředí (Müller, Novák, 2000). Geologické a tektonické poměry jsou jedním z nejvýznamnějších faktorŧ při výběru přehradního místa a typu přehradní hráze. Na nich závisí moţnost bezpečného a hospodárného zaloţení přehrady (Horský, Bláha, 2009). Rovněţ musí být dŧkladně zváţeno, jak bude dílo začleněno do prostředí (Broţa, Satrapa, 2007). Říha zdŧrazňuje nutnost posouzení rizika porušení krajinného rázu a s tím související nutnost posouzení a vyhodnocení bezpečnosti a spolehlivosti díla (Říha, 2008). Velký význam má i začlenění hráze do okolní krajiny. S tím souvisí naplánování a realizace krajinářských úprav. U hrází, které jsou zděné nebo betonové se hráz nezakrývá, ale je vhodné začlenění díla do krajiny, a to za pomoci vegetace (Kutílek, 1989). Šlezingr zdŧrazňuje nutnost vyuţívání přírodních podmínek, např. morfologických poměrŧ k dosaţení co největšího objemu nádrţe, vyuţívání místního stavebního

16

materiálu, neohroţování těţby nerostného bohatství stavbou a nezatápění hodnotné zemědělské pŧdy (Šlezingr 1998).

4.4 STAVBA BRNĚNSKÉ PŘEHRADY 4.4.1 Důvody výběru lokality pro výstavbu Brněnské přehrady Jiţ z 19. stol. pocházejí první úvahy o tom, ţe údolní profil u obce Kníničky by mohl být vyuţit pro stavbu přehrady. Nalézaly se zde navíc i vhodné geologické poměry (Broţa et al., 2005). Dalším dŧvodem bylo i zváţení přínosu přehrady, a to zejména zajištění dostatku vody pro město Brno, jeho ochrana před povodněmi, výroba elektrické energie a rovněţ rekreace obyvatel. Při rozhodování byly zvaţovány i tzv. vyvolané investice a případně i nesouhlasné stanovisko obyvatelstva (Šlezingr, 1998).

Obrázek 1 Údolí řeky Svratky před zatopením (Zdroj: archiv ÚMČ Brno-Kníničky)

V oblasti, která předpokládala zatopení, nebyla cenná pŧda, netěţily se zde ve větším rozsahu nerostné suroviny, nebyly zde prŧmyslové podniky, ani se zde nenacházelo rozsáhlé osídlení. Významné historické objekty, jako je hrad Veveří, pozdně románská kaple Matky Boţí poblíţ hradu a centrum Veverské Bítýšky, nebyly zátopou ohroţeny. Ve významném rozsahu nemělo dojít ani k zatopení lesních porostŧ. Podobu krajiny před zatopením dokumentuje obrázek 1. Největší vyvolanou investicí bylo přesídlení obce Kníničky (Zřídkaveselý, 2006).

17

4.4.2 Přesídlení obce Kníničky a budování nové obce Obec Kníničky patřila k panství Veveří a její vrchností byli drţitelé hradu. Písemnou zmínku o obci Kníničky poprvé nalezneme v zápisu moravských zemských desk cúdy brněnské, provedeném na zasedání zemského soudu 22. ledna 1406. Moravský markrabě Jošt tímto zápisem ze dne 22. ledna 1406 vkládal Kateřině z Droţďalovic věno na poddaných ze vsí Jinačovic, Rozdrojovic a Malých Knínic. Obec Kníničky byly před započetím stavby přehrady zemědělskou obcí. Jedním z hlavních problémŧ obce bylo zajištění pitné vody. V okolí obce bylo sice hodně vody, ale vodovod ve starých Kníničkách nebyl. Pitnou vodu získávali z několika studní. Dalším problémem obce byly povodně, které zpŧsobovala řeka Svratka, a s nimi spojené značné škody. Jarní tání sněhu a vydatnější deště v prŧběhu roku měly za následek, ţe řeka Svratka vystoupila z břehŧ a zatopila celé okolí. Obec prováděla rŧzná opatření, aby zamezila zpŧsobeným škodám. Hodně finančních prostředkŧ vynakládala na udrţování břehŧ Svratky podemletých od povodní. Řeka Svratka byla rovněţ i pomocníkem lidí, prostřednictvím ní byly poháněny stroje, např. Řezníčkŧv mlýn turbínou a pila vodním kolem (Zřídkaveselý, 2006). Budování nové obce bylo zahájeno současně se zahájením výstavby přehrady, a to jiţ v roce 1935. Nejprve se stavěly inţenýrské sítě, vodovod, kanalizace a silnice. Dne 8. srpna 1937 se uskutečnilo slavnostní rozloučení se starými Kníničkami. Slavnosti se zúčastnilo kolem 2 000 občanŧ z Kníniček i okolních vesnic. V lednu 1938 byla provedena elektrizace nové obce. V roce 1939 byly postaveny obecní stavby, obecní kancelář, hasičská zbrojnice a kaple. Souběţně byla dokončována likvidace staré obce (Zřídkaveselý, 2006). Podrobnější informace o obci Kníničky a jejích obyvatelích před přesídlením jsou uvedeny v příloze č. 1. 4.4.3 Historie stavby Brněnské přehrady Vyuţití vhodného údolního profilu řeky Svratky u obce Kníničky pochází jiţ z 19. století. V roce 1907 probíhala jednání o přehrazení řeky Svratky. Jejich podnětem byly jednak katastrofální povodně z roku 1891 a dále pak narŧstající potřeba vody v brněnském regionu, který se začal rozvíjet. Iniciátorem stavby bylo město Brno a dŧvodem stavby byla zvýšená potřeba odběru uţitkové vody.

18

Autorem pŧvodního projektu byl prof. Jan Baţant. Konečnou verzi projektu vypracovali inţenýři S. Kratochvíl, A. Homola, K. Lossman, J. Mazel a po architektonické stránce Ing. arch. J. Grunt. Ţádost o povolení ke stavbě byla podána dne 25. března 1927. Ţadatelem byl moravský zemský výbor v Brně. Se ţádostí byl předloţen projekt skupiny vedené prof. Janem Baţantem z Vysoké školy technické v Brně (Šlezingr, 2000). Zkušenosti z projektových prací a z výstavby Vranovské přehrady vedly k tomu, ţe počátkem třicátých let byla pŧvodní zamýšlená projektová dokumentace přepracována a změnilo se celé konstrukční řešení přehradní zdi. Podmínky pro výběr dodavatele stavby veřejnou soutěţí připravoval moravský zemský úřad v Brně. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o největší zakázku v regionu a o její získání byl mimořádný zájem, byly podmínky výběru náročné. Podnikatel např. ručil za splnění závazkŧ dle smlouvy celým svým majetkem, musel po celou dobu pobývat v místě nebo poblíţ stavby a musel zabezpečit maximální zaměstnanost lidí z nejbliţšího okolí. Z toho dŧvodu byla v prŧběhu stavby vyuţívána v co největší míře ruční práce a minimum mechanizace. V této souvislosti nebyl vyuţíván ţádný jeřáb. V roce 1938 byl sice věţový jeřáb zajištěn, ale povodeň v srpnu 1938 jej tak poškodila, ţe se jeřáb zřítil a nebyl skoro vŧbec pouţit. V souvislosti s výstavbou přehradní zdi musely být provedeny související činnosti a vybudovány související stavby. Zejména byl vybudován moderní betonový most u hradu Veveří, a to místo pŧvodního dřevěného mostu pouţívaného lesními dělníky pro přesun dřeva z lesa. V roce 1931 byla také zahájena stavba silnice po obou březích budoucí přehrady. Další dŧleţitou stavbou bylo budování hrází v oblasti Veverské Bítýšky. Investory stavby byli ministerstvo veřejných prací, země Moravsko-slezská a město Brno. Generální dodavatelem stavby byla firma Müller a firma Kapsa z Prahy. Rozvodnu a vybavení elektrárny dodala firma F. Křiţík Praha. Stavební práce byly zahájeny v dubnu roku 1936. Při stavbě byl vyuţíván kámen ze skály, která byla odstraněna pro vytvoření základu přehrady. Ze starého kníničského hřiště byl těţen vodní štěrk. Byla zaloţena pravá část přehradní zdi, byl postaven domek hrázného a příslušenství k domku. Některé ze staveb jsou zachovány dodnes, jiné byly po ukončení stavby

19

odstraněny. Dále byla zpevněna komunikace směrem od Bystrce po levém břehu Svratky směrem k budoucí přehradní zdi. V roce 1937 přišla na jaře velká voda a v létě povodeň, které zpŧsobily velké škody. V létě v roce 1938 postihla stavbu mimořádně velká povodeň, která zpŧsobila na provedených pracích největší škody. Zpŧsobila zřícení nového jeřábu. Ten jiţ nebyl znovu zprovozněn a byl odvezen. Po odstranění škod v následujících měsících bylo pokračováno ve stavebních pracích a současně bylo započato se stavbou spodní strany elektrárny. Předpoklad dokončení stavby byl 2 roky a 6 měsícŧ. Délka stavby byla prodlouţena dvěmi mimořádně silnými povodněmi a nutností odstranit jimi zpŧsobené škody. Koncem roku 1939 bylo dokončeno pravé i levé křídlo přehradní zdi a budova elektrárny, viz obrázek 2.

Obrázek 2 Výstavba hráze na podzim roku 1939 (Zdroj: archiv ÚMČ Brno-Kníničky)

Dokončovací práce byly provedeny v roce 1940 a přehrada začala plnit svou funkci, a to zejména ochranu před velkými vodami. Celkový rozpočet stavby činil 44 milionŧ korun. Skutečné náklady projektu činily 59 milionŧ protektorátních korun, a to včetně komunikací a rekonstrukce jezu v Komíně (Šlezingr, 2000). V období okupace, kdyţ uţ byla stavba přehrady dokončena, bylo rozhodnuto o vybudování dálničního spojení Vídeň – Wroclav. V souvislosti s tímto rozhodnutím byla zahájena stavba mostu, a to v těsné blízkosti přehradní nádrţe. Měl mít 4 pilíře, na kaţdé straně toku dva. Pilíř na levém břehu byl dokončen, na pravém břehu byl jeden pilíř také skoro dokončen, u druhého pilíře byl vybudován pouze základ. Na jaře roku 20

1945 se podařilo hráznému Františku Šikulovi přehradní hráz zachránit před zničením. Včas varoval sovětské jednotky, ţe hráz je zaminovaná. Němcŧm se však podařilo zničit betonový most u hradu Veveří (Šlezingr, 2000). 4.4.4 Správní vývoj krajiny kolem přehrady a nové obce Kníničky Povinnosti uvedené dle pŧvodního vodoprávního výměru z roku 1929, který vycházel z vyuţití vody z přehrady jako pitné, byly po přeprojektování přehradní zdi v roce 1937 a s novým dalším účelem přehrady ještě rozšířeny o další opatření. Jiţ v roce 1938 bylo započato s vypracováním regionálního polohového a zastavovacího plánu katastrŧ Kníniček, Bystrce, Rozdrojovic a Ţebětína (Zřídkaveselý, 2006). MNV rovněţ řešil návrhy související s připojením obce k městu Brnu. Poprvé se tento návrh řešil jiţ v březnu 1946. Do vlastnictví obce patřily pozemky v blízkosti přehradní nádrţe. O tyto pozemky začal být velký zájem, občané i organizace o ně měly zájem za účelem stavby rekreačních zařízení a chat. V prosinci 1947 MNV poţádal tehdejší zemský národní výbor, aby byl celý kníničský katastr prohlášen za rekreační a výletní středisko (Zřídkaveselý, 2006). S účinností od 1. ledna 1957 bylo území kníničské přehrady a její okolí slouţící k rekreačním

účelŧm

vyčleněno z území

přilehlých obcí

Bystrce, Kníniček,

Rozdrojovic, Moravských Knínic, Veverské Bítýšky a Chudčic a bylo připojeno k Brnu. Byla také zřízena komise pro výstavbu a pořádek v oblasti Kníničské přehrady. V roce 1957 bylo rovněţ schváleno prodlouţení elektrické tratě kolejové dráhy č. 3 z Bystrce ke Kníničské přehradě v délce cca 2,35 km a výstavba sluţební budovy. Rada MěNV učinila další dŧleţitá rozhodnutí týkající se území přehrady, např.: 

schválila provozní řád k zabezpečení bezpečnosti a pořádku pro území přehrady,



schválila podrobný územní plán, který se zabýval mimo jiné rozšířením

chatových oblastí do polesí „Přehrada“ a vybudováním hromadného rekreačního střediska na Kopaninách proti hradu Veveří, rovněţ řešil vybudování přečerpávací vodní elektrárny s retenční nádrţí na Trnŧvce. Po skončení 2. světové války byly vysázeny lesní stromy na pastvinách v Bukovinách. Vysázením celkem 4 000 stromkŧ bylo vytvořeno v r. 1948 celkem 21 ha lesa. V roce 1951 byl les předán do správy Československých státních lesŧ.

21

Jedním z váţných problémŧ, které musela obec Kníničky řešit, bylo místní zemědělství. Oproti jiným obcím zde byly zvláštní podmínky zpŧsobené blízkostí pozemkŧ u nově postavené přehrady. Okolí přehrady podléhalo zvláštním hygienickým a vodohospodářským poţadavkŧm. O pozemky projevovaly velký zájem jak jedinci, tak velké organizace, tak i město Brno (Zřídkaveselý, 2006).

22

5 CHARAKTERISTIKA LOKALITY BRNĚNSKÉ PŘEHRADY 5.1 Základní údaje Brněnská přehrada leţí v Jihomoravském kraji, v okrese Brno-město, v katastru území Brno-Bystr, Brno-Kníničky.

Základní údaje o Brněnské přehradě jsou uvedeny v

tabulce 1. Tabulka 1 Základní údaje o Brněnské přehradě

Kraj

Jihomoravský

Okres

Brno-město

Katastrální území

Brno-Bystrc, Brno-Kníničky

Zatopená plocha

259 ha

Celkový objem nádrţe

21 milionŧ m3

Objem zásobního prostoru

10,8 milionŧ m3

Maximální hloubka

23,5 m

Šířka hráze v koruně

7,14 m

Délka hráze

120 m

Zdroj: Šlezingr, 1998

Obrázek 3 dokumentuje lokalitu Brněnské přehrady a její bezprostřední okolní krajinu.

Obrázek 3 Brněnská přehrada v krajině Zdroj: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/brno/

23

Obrázek 4 Katastrální mapa Brněnské přehrady (Zdroj: vlastní úprava podkladŧ dostupných z www.geoportal.cuzk.cz)

Obrázek 4 zachycuje na mapě Brněnskou přehradu včetně obcí, které se nacházejí v její bezprostřední blízkosti.

5.2 Biogeografické poměry Oblast Brněnské přehrady se nachází v Brněnském bioregionu. Tento bioregion je tvořen okrajovou vrchovinou Hercynika. V Brněnském bioregionu se nachází geomorfologické celky Bobravská vrchovina, střední část Boskovické brázdy, západní okraj Drahanské vrchoviny a východní okraj Křiţanovské vrchoviny. Celková plocha Brněnského bioregionu je 812 km2 (Culek, 1996). 24

5.3 Geologické poměry Významný geologický útvar nacházející se v okolí Brněnské přehrady je Boskovická brázda táhnoucí se směrem od jihojizápadu na severoseverovýchod. Její pomyslná čára prochází obcemi Veverské Knínice, Drásov, Lubě, Skalice a Vranovice. Boskovická brázda má na jihu šířku asi 3 km, na severu je její šířka aţ 12 km. Culek uvádí, ţe se zde vyskytují zejména fylity, ortoruly, devonské vápence a slepence. Výplň brázdy je tvořena permskými červenými pískovci a jílovci. Culek dále uvádí, ţe výšková členitost území je 150 aţ 200 m. Charakter, který má Brněnský bioregion, je plochá vrchovina. Nejniţšími body jsou koryta řeky Svitavy a Svratky, jejichţ výška je odhadovaná na 200 m. Typická výška tohoto bioregionu činí 250 aţ 500 m (Culek, 1996). Šlezingr upozorňuje na zajímavosti v blízkém okolí Brněnské přehrady z hlediska geologických poměrŧ, zejména na vydatná naleziště rud, které se zde nacházejí. Jedná se zejména o ţeleznou rudu, která byla v minulosti těţena u obce Laţánky na Šmelcovně i na jiných lokalitách. V blízkosti Šmelcovny, Veverské Bítýšky a Tišnova, se nalézají loţiska rud barevných kovŧ. V oblasti se nacházejí rovněţ uţitkové nerosty. Jedná se o kaolín v okolí Laţánek a Veverské Bítýšky a o baryt v okolí Tišnova, zejména na Květnici (Šlezingr, 1998).

5.4 Klimatické poměry Klimatické poměry v bioregionu lze charakterizovat jako teplé a mírně suché. Dle Culka jsou dŧsledkem polohy bioregionu v mírném sráţkovém stínu Českomoravské vrchoviny (Culek, 1996). V oblasti povodí Dyje, kam je zařazena řeka Svratka a Brněnská přehrada, je dle prováděných měření prŧměrný dlouhodobý úhrn sráţek 590 mm, přitom nejvíce sráţek bylo naměřeno v měsíci červnu, a to 77 mm. V měsících únor a březen bylo naměřeno v prŧměru 33 mm sráţek, coţ je nejméně. Teplota vzduchu v této oblasti je v prŧměru 7,8 °C, nejchladnějším měsícem v roce je leden s prŧměrnou teplotou -2,8 °C. Naopak nejteplejším měsícem v roce je červenec s prŧměrnou teplotou 17,5 °C (Bartoš et al., 2009). Z tabulek uvedených níţe vyplývá, ţe se územní teploty a územní sráţky celého bioregionu od naměřených hodnot v oblasti povodí Dyje významně neliší.

25

Tabulka 2 Územní teploty v Jihomoravském kraji za rok 2012 ve srovnání s dlouhodobým normálem

1. 2. 0,4 -4,3 -2,6 -0,6 3,0 -3,7

T N O

3. 6,1 3,4 1,7

4. 9,9 8,6 1,3

Měsíc 5. 6. 7. 8. 9. 10. 15,8 18,6 20,0 19,9 15,0 8,7 13,5 16,6 18,1 17,6 13,9 8,8 2,3 2,0 1,9 2,3 1,1 -0,1

11. 5,9 3,3 2,6

12. Rok -1,7 9,5 -0,7 8,3 -1,0 1,2

Vysvětlivky: T = teplota vzduchu [°C] N = dlouhodobý normál teploty vzduchu 1961-1990 [°C] O = odchylka od normálu [°C] (Zdroj: vlastní úprava podkladŧ dostupných z www.chmi.cz) Prŧměrná měsíční teplota vzduchu za jednotlivé měsíce v roce 2012 je uvedena v tabulce 2 ve srovnání s dlouhodobým normálem v letech

1961–1990 na území

jednotlivých krajŧ ČR dle údajŧ Českého hydrometeorologického ústavu. Tabulka 3 Územní srážky v Jihomoravském kraji za rok 2012 ve srovnání s dlouhodobým normálem

S N %

1. 39 30 130

2. 15 30 50

3. 5 29 17

4. 26 38 68

5. 33 65 51

Měsíc 6. 7. 99 82 75 64 132 128

8. 52 61 85

9. 38 41 93

10. 56 34 165

11. 19 42 45

12. 37 33 112

Rok 501 543 92

Vysvětlivky: S = úhrn sráţek [mm] N = dlouhodobý sráţkový normál 1961-1990 [mm] % = odchylka od normálu [%] (Zdroj: vlastní úprava podkladŧ dostupných z www.chmi.cz) Měsíční úhrny sráţek za jednotlivé měsíce v roce 2012 jsou uvedeny v tabulce 3 ve srovnání s dlouhodobým normálem v letech 1961–1990 na území jednotlivých krajŧ ČR dle údajŧ Českého hydrometeorologického ústavu.

26

5.5 Hydrologické poměry Svratka a údolní nádrţ Brněnská přehrada jsou součástí povodí Dyje. Hydrologicky toto povodí patří k úmoří Černého moře, voda je odváděna prostřednictvím řeky Dyje do řeky Moravy a následně do řeky Dunaje. Oblast povodí Dyje se skládá ze dvou samostatných hydrologických celkŧ, a to povodí vlastní řeky Moravy a povodí řeky Dyje (Blaţek et al., 2006). Oblast povodí Dyje se rozkládá v jiţní části České republiky, a to v jihozápadní části Moravy. Největšími řekami oblasti povodí Dyje jsou řeky Dyje, Svratka a Jihlava (Bartoš et al., 2009). Řeka Svratka pramení severně od Ţďáru nad Sázavou u obce Cikhaj, na jihozápadním úbočí Ţákovy hory ve výšce 823 m. n. m. Od pramene dále odtéká severovýchodním směrem, teče kolem Ţákovy hory a následně protéká obcí Svratkou, po níţ dostala řeka své jméno. Řeka Svratka je největším levobřeţním přítokem Dyje. Řeka Svratka sice neoplývá mnoţstvím vody, ale v jejím povodí se voda často vylévala z břehŧ a zpŧsobovala velké škody. Zajímavé jsou hydrogeologické poměry v povodí řeky Svratky, zejména v úseku toku z Veverské Bítýšky do Brna. Tyto hydrogeologické poměry vedly ve svém dŧsledku i k výběru lokality ke stavbě Brněnské přehrady (Blaţek et al., 2006).

5.6 Půdní poměry Culek uvádí, ţe se v Brněnském bioregionu vyskytují nejčastěji hnědozemě aţ hnědozemní černozemě na spraších ve sníţeninách a typické kambizemě s luvizeměmi na svazích hřbetŧ a jejich úpatích. V okolí Brněnské přehrady se nejčastěji vyskytují hlinité pŧdy. Pŧdy jsou vyuţívány jednak pro zemědělské účely a rovněţ jsou vyuţívání jako lesy (Culek, 1996). Níţe uvedená pŧdní mapa zachycuje typy pŧd, které se vyskytují v bezprostředním okolí Brněnské přehrady. Je zřejmé, ţe nejčasnějším typem pŧdy jsou kambizemě, lumizemě a hnědozemě.

27

Obrázek 5 Mapa půd v okolí Brněnské přehrady (Zdroj: vlastní úprava podkladŧ dostupných z http://mapy.geology.cz/pudy/) Vysvětlivky nejčastěji se vyskytujících typŧ pŧd: KAa'- kambizem mesobazická, HNm – hnědozem modální, LUm – lumizem modální, KAI – kambizem luvická, KAg – kambizem oglejená

5.7 Biotické poměry Brněnský bioregion disponuje velmi zachovalou biotou. V tomto bioregionu se nejvíce vyskytuje flóra s převaţujícími středoevropskými prvky. Roste zde např. ostřice převislá, pryšec mandloňolistý, kručinka chlupatá, křivatec český a brambořík nachový (Culek, 1996). Pokud jde o faunu, Culek uvádí, ţe je tento bioregion silně ovlivněn brněnskou aglomerací. Ţije zde např. jeţek východní, myšice malooká, kuna skalní, vrápenec malý a netopýr velký. Z významných druhŧ ptákŧ zde ţije např. strakapoud jiţní, břehule říční a poštolka obecná. Z plazŧ se v tomto bioregionu vyskytuje zejména ještěrka zelená, z měkkýšŧ pak např. pásovka ţíhaná a z hmyzu např. kobylka a kudlanka náboţná (Culek, 1996).

28

Flóra a fauna vyskytující se v okolí Brněnské přehrady je velmi pestrá a zajímavá. Na pravém břehu řeky Svratky směrem z Bystrce k přehradní hrázi rostou pobřeţní porosty, zejména olše lepkavá, vrba bílá, vrba trojmuţná, střemcha obecná, krušina olšová, topol černý a topol bílý. Na řece Svratce a kolem samotné vodní nádrţe zimují zejména labutě a trvale zde hnízdí divoké kachny (Hudec, Husák, Jatiová, 1995). U přehradní zdi jsou na pravém i levém břehu řeky Svratky dvě skalky. Skalku na pravém břehu obklopuje listnatý les a ve štěrbinách skal rostou zejména kapradiny, z dřevin pak skalník obecný. Na slunné skalce na levém břehu řeky Svratky zde roste např. trnka obecná, skalník obecný, rŧţe galská, brslen evropský, pámelník bílý. Z teplomilných druhŧ zde mŧţeme nalézt např. chrpu porýnskou, mochnu stříbrnou, koniklec velkokvětý moravský, česnek horský apod. (Hudec, Husák, Jatiová, 1995). Obě uvedené skalky získaly vzhledem ke svému významu statut přírodní památky. V úseku směrem od hráze na Sokolské koupaliště rostou dřeviny, které zde byly uměle vysazeny, a to např. borovice vejmutovka, dub červený, lípa stříbrná, kaštan koňský, akát bílý apod. V zátoce, kde se nachází staré nefunkční koupaliště, kvetou stulíky ţluté, rŧţkatec ponořený a na vodní hladině roste okřehek menší. Plazi jsou zde zastoupeni uţovkou obojkovou a uţovkou hladkou. Dále je zde velké mnoţství ţab, váţek a šídel. Brněnská přehrada je významnou lokalitou, která poskytuje příznivé podmínky také ptactvu. Ţije zde ledňáček říční, břehule říční, rackové chechtaví, rackové bouřní, konipas bílý, vrabec polní, jiřičky a vlaštovky. Ve zkoumané lokalitě Brněnské přehrady se také nacházejí významné mokřady, které se nazývají Bítýšská baţina (Hudec, Husák, Jatiová, 1995).

5.8 Hospodářské poměry Ochranná pásma vodních zdrojŧ jsou v současné době stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají slouţit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojŧ podzemních nebo povrchových vod, které jsou vyuţívány nebo vyuţitelné k zásobování pitnou vodou a mají prŧměrný roční odběr přes 10 000 m3, v přepočtu prŧměrně 27,4 m3 za den. Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad, a to vţdy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně.

29

Odstupňovaným zpŧsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět.1 V praxi dosud platí pásma vymezená podle pŧvodních předpisŧ, která jsou označována jako pásma hygienické ochrany (PHO), a pásma vymezená dle současně platných právních předpisŧ, která jsou označována jako ochranná pásma (OP). Postupně dochází ke změnám PHO na OP. [2] Pro Brněnskou přehradu a její okolí platí v současné době podmínky stanovené rozhodnutím Odboru ţivotního prostředí JMK NV z roku 1990. Brněnská přehrada a její okolí jsou zařazeny do PHO 2. stupně vnějšího a PHO 2. stupně vnitřního. Rozhodnutí vymezuje rozsáhlý okruh činností s tím, ţe je rozděluje na činnosti, které jsou zakázány, činnosti, které jsou omezeny a činnosti, které jsou připuštěny. Aktuálně probíhá řízení o zrušení tohoto dosud účinného rozhodnutí, které bude nahrazeno rozhodnutím novým. V PHO 2. stupně vnitřního se jedná se zejména o činnosti spojené se zemědělskou činností, např. zákaz skladování pesticidŧ, hnojení dusíkatým vápnem a omezení hnojení pouze v omezené míře při zachování aktivní funkce pŧdy. V PHO 2. stupně vnějšího jsou zakázány zejména činnosti spojené se skladováním hnojiv, likvidací odpadu, omezeny činnosti spojené s lesními a melioračními pracemi. Toto rozhodnutí rovněţ upravuje podmínky provozu plavidel na vodní hladině, při budování staveb a kanalizace, provozu a parkování vozidel. 2

5.9 Současný stav krajiny a ochrana přírody Přirozené lesní porosty zabírají značnou část plochy. V bezlesí převládají pole. Přirozená náhradní vegetace je vzácná. Na území brněnského bioregionu se nachází řada chráněných území (Culek, 1996). V bezprostředním okolí Brněnské přehrady se nachází významná lokalita, a to Přírodní park Podkomorské lesy. V souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění změn a doplňkŧ, se jedná o typ chráněného území. Rozloha

1

§ 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonŧ (vodní zákon), ve znění změn a doplňkŧ

2

Výroková část, strana 2-6, vodoprávní rozhodnutí č. j. Vod. 1581/1990-235-233/1-Ho ze dne 19. 9. 1990

30

tohoto přírodního parku činí 2 678 ha a převáţnou část rozlohy pokrývají lesy. Součástí tohoto chráněného území je několik území, která zákon vymezuje jako přírodní památky a přírodní rezervace. Tabulka 4 uvádí seznam zvláště chráněných území v okolí Brněnské přehrady. Tabulka 4 Seznam zvláště chráněných území v okolí Brněnské přehrady

Kategorie

Název

PR PP PP PR PP PP PP

Brenčák Jelení ţlíbek Junácká louka Krnovec Kŧlny Na skalách Skalky u přehrady

Katastrální území Kníničky Bystrc Kníničky Bystrc Kníničky Kníničky Kníničky

Vyhlášeno 1987 1987 1989 1987 1989 1991 1989

Vysvětlivky k tabulce: PP – přírodní památka, PR – Přírodní rezervace [3]

31

6 BRNĚNSKÁ PŘEHRADA DNES 6.1 Současné funkce a vyuţití V současné době plní Brněnská přehrada zejména následující dŧleţité funkce, a to: 

sníţení povodňových prŧtokŧ,



trvalé zajištění minimálního prŧtoku,



zajištění odběru povrchové vody z toku pod přehradou,



výroba elektrické energie,



rybářství,



plavba,



rekreační vyuţití a vodní sporty. [4] Brněnská přehrada patří mezi nádrţe, které jsou schopny výrazně přispět ke sníţení

povodňových prŧtokŧ a tím k omezení škod a ztrát. Při manipulacích za povodní je jedním z cílŧ, co nejdéle udrţet neškodný prŧtok pod vodním dílem, aby nedošlo k vylití řeky z koryta. Manipulace na nádrţi je vymezena v manipulačním řádu, který mimo jiné upravuje i manipulaci za povodní apod. (Viskot, 2008). Výroba elektrické energie je zabezpečována vodní elektrárnou, kde je umístěna Kaplanova turbína. Při běţných přítocích do nádrţe se špičkuje dvakrát denně, a to ráno od 7 do 9 hod., večer od 19 do 21 hod. Špičkový provoz, při kterém prŧtoky v toku pod elektrárnou kolísají, vyrovnává zdrţ jezu v Komíně, kde je instalována vodní elektrárna. Záměr na vyuţití vodní energie u Brněnské přehrady se v praxi plně uplatnil. Projekt přepokládal roční výrobu 7 600 MWh elektrické energie. Ve skutečnosti bylo v nejpříznivějším roce dosaţeno výroby téměř 14 100 MWh (Michna, 2000). Na Brněnské přehradě je moţno provozovat také rybářství. Od hráze Brněnské přehrady aţ po jez Tejkalova mlýna ve Veverské Bítýšce je vymezen revír 461 141 Svratka 5. [5] Lodní dopravu pro rekreační účely na Brněnské přehradě provozuje Dopravní podnik města Brna. Její zahájení bylo v roce 1946. Nejprve byla lodní doprava provozována aţ po hrad Veveří, později byla prodlouţena aţ do Veverské Bítýšky (Zřídkaveselý, 2006). Dle mého názoru plní Brněnská přehrada také funkci estetickou, krajinotvornou a psychologickou.

32

6.2 Místní a regionální význam Mezi nádrţí a jejím okolním prostředím dochází k vzájemnému pŧsobení, které je úměrné její velikosti a funkci a vţdy vychází ze specifických podmínek, v nichţ byla vybudována. Nádrţ ovlivňuje přírodní prostředí vodního toku a okolního území, ţivot obyvatel a hospodářskou činnost v zájmovém území. Jako významný prvek tvorby ţivotního prostředí je sama vystavena jeho vlivŧm. Nádrţe ovlivňují přírodní prostředí po několik rokŧ své výstavby a po mnoho desetiletí svého provozu (Starý, 1990). S tímto názorem se shoduje i Patera, který klade dŧraz zejména na ţivotní prostředí a sociální hlediska (Patera, 2002). Rovněţ v případě Brněnské přehrady je místní a regionální význam určen funkcemi, které tato nádrţ plní. Brněnská přehrada nemá jenom místní význam, ale má význam pro celý region Jihomoravského kraje. Při srovnání významu funkcí je prvořadý význam místní, a to zejména funkce ochrany města před velkými vodami, funkce rekreační, a to v létě i v zimě, zlepšení vodohospodářských poměrŧ a nadlepšení minimálních prŧtokŧ v období sucha a nedostatku vody. Z hlediska regionálního významu je nejdŧleţitější funkce ochrany před povodněmi.

6.3 Zásadní současné problémy krajiny a jejich řešení S existencí a fungováním nádrţí jsou spojeny negativní účinky, které mŧţeme rozdělit na účinky fyzikální, chemicko-biologické a na nepříznivé účinky pŧsobící na člověka. Mezi nepříznivé účinky fyzikální patří zanášení nádrţí, abraze a sesuvy břehŧ. Nepříznivými účinky chemicko-biologickými jsou kyslíková stratifikace a eutrofizace. Nebezpečí pro obyvatelstvo pod přehradou řadíme do nepříznivých účinkŧ pŧsobících na činnost člověka (Starý, 1990). Aby byly nepříznivé účinky sniţovány na minimum, případně zcela eliminovány probíhá na Brněnské přehradě a v jejím blízkém okolí řada činností. 

Brněnská nádrţ je součástí tzv. „brněnského vodohospodářského uzlu“. V Brně ho tvoří úseky řeky Svratky a Svitavy a objekty na nich (jezy, náhony, převody vody). S tím je spojena nutnost zajištění jejich řádného provozu, problematika údrţby velkých technologických celkŧ, provádění strojních oprav a elektrooprav (Novotný, 2000).

33



Rovněţ je nutná údrţba účelové vodní cesty – plavební dráhy a kontrolní činnost v ochranném pásmu nádrţe. Pravidelně jsou upravovány břehy a je likvidován naplavený materiál na vodní hladině. Odpad je ukládán na zvláštní skládku. Je prováděno aktuální geodetické zaměření a letecké snímkování nádrţe při rŧzných hladinových stavech. Také je prováděno mapování mocnosti nánosu v nádrţi (Moronga, 2007).



Provádění technicko-bezpečnostního dohledu nad vodním dílem.



Opatření související se zajištěním kvality vody.



Provádění oprav toku. Jedná se o akce, které se nejvíce dotýkají krajiny. Např. v roce 2009 probíhala akce „VD Brno km 64,00-65,85 Bystrc, Veverská Bítýška, oprava toku“. Tato akce řešila odstranění povodňové škody z roku 2006. Předmětem prováděných prací bylo odtěţení sedimentŧ a opravy ochranné hráze podél rybníka Baţiny včetně komunikace (Štol, 2009).



V lokalitě Rakovecká zátoka a Kozí Horka bude dořešena úprava schodiště a nových vstupŧ do vody. V lokalitě Kozí Horka bude provedena oprava opevnění z betonových L-profilŧ a zatravňovacích panelŧ. Dŧvodem je umoţnění pohodlnějšího přístupu do vody (Slámová, 2012).

6.3.1 Územní plán jako základní nástroj řešení Při řešení současných problémŧ krajiny je zásadním nástrojem řešení, který má mimořádný význam, Územní plán města Brna. Jeho hlavním úkolem je zachování přírodních hodnot krajiny a vytvoření podmínek pro jejich další rozvoj. V územním plánu by měly být zohledněny předchozí zkušenosti a zásady související s ochranou přírody a krajiny. V současné době je platný Územní plán města Brna z roku 1994. Od doby jeho schválení došlo k výrazným změnám ve všech oblastech, které upravuje. Nyní probíhá příprava jeho aktualizace. K návrhu aktualizace územního plánu se mohla vyjádřit řada orgánŧ a organizací. V rámci projednávání konceptu nového ÚP předloţili námitky a připomínky zástupci veřejnosti a rovněţ i zastupitelstva městských částí. V této souvislosti je současně řešen i další postup při dokončení jeho aktualizace v souvislosti s novelou stavebního zákona. V rámci aktualizace byly zpracovány prŧzkumy a rozbory území, a to i okolí Brněnské přehrady. Byla zpracována Územní studie – Rekreační oblast přehrada. Jejím 34

hlavním cílem bylo navrhnout koncepci pro uţívání této oblasti, vymezit v této oblasti funkční celky stejného charakteru, navrhnout pro ně varianty řešení a současně stanovit podmínky a určit investice, které budou podmiňovat technickou a dopravní infrastrukturu. Územní studie navrhla dvě varianty řešení. V roce 2012 byly k těmto návrhŧm vyhodnoceny připomínky a v letošním roce je předpokládáno dopracování této územní studie. Obě varianty shodně předpokládají, ţe oblast Brněnské přehrady navštíví ročně 20 000 rekreantŧ a návštěvníkŧ. Rozdílně je řešen podíl veřejných a komerčních aktivit a rozsah ploch pro individuální rekreaci. Je zdŧrazněna nutnost dŧsledné úpravy výstavby nových objektŧ, řešení vlastnických vztahŧ k pozemkŧm a zlepšení stavu a rozšíření parkovacích ploch. Druhá varianta zdŧrazňuje nutnost dořešení problematiky kvality vody. [6] Plochy, které se nalézají kolem lokality Brněnské přehrady, je moţno rozdělit na plochy stavební a plochy nestavební – volné. Z ploch stavebních jsou to zejména plochy s funkcí hromadné rekreace, individuální rekreace na ZPF a individuální rekreace na PUPFL. Z ploch nestavebních – volných jsou to zejména plochy městské zeleně, krajinné zeleně, zemědělský pŧdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. [7] 6.3.2 Národní a Evropské fondy jako finanční nástroj řešení současných problémů Nejsloţitějším současným problémem, který se týká Brněnské přehrady, je kvalita vody. Tento problém je dlouhodobý a byl řešen jiţ v minulosti rŧznými opatřeními, které byly financovány Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem (jednalo se zejména o provádění rozborŧ vody). Tato opatření však pouze potvrzovala existenci dŧsledku, neřešila však problém jako takový. Brněnská přehrada je prŧtočná a jsou do ní neustále přinášeny ţiviny z povodí nad nádrţí. Z toho dŧvodu není moţné problém sinic v přehradě řešit jen na území města Brna, ale v celém povodí Svratky, tj. i nad Brněnskou přehradou. Bylo nutno zpracovat projekt, který by řešil situaci komplexně. Město Brno schválilo v říjnu 2003 zapojení se do projektu „Čisté povodí Svratky“. Výsledkem projektových prací bylo vypracování studie „Čisté povodí Svratky – realizace opatření I. etapa“. „Studie proveditelnosti k realizaci opatření na Brněnské údolní nádrţi“ navrhla tři konkrétní okruhy opatření ke zlepšení kvality vody. Jednalo se o opatření přímo v nádrţi, opatření v bezprostředním okolí nádrţe a opatření v celém povodí. [8]

35

Koordinátorem projektu je Jihomoravský kraj, svou činnost zaměřuje zejména na koordinaci činností vedoucích k odstranění vypouštění nečištěných odpadních vod do vod povrchových, dŧsledné napojování na kanalizaci zakončenou ČOV. Zásadní činností je finanční podpora staveb, kanalizací a ČOV. Obce vyuţívají moţností poskytnutí dotací v rámci dotačních programŧ Jihomoravského kraje. Krajský úřad JMK vede Zvláštní účet pro vodní hospodářství Jihomoravského kraje v rámci Dotačního programu v oblasti vodního hospodářství. Zvláštní účet je zřízen za účelem shromaţďování finančních prostředkŧ určených mimo jiné na zabezpečení nezbytných opatření k nápravě závadného stavu, podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury. Zvláštní účet je rozdělen na následující podprogramy: Podprogram č. 1 – Podpora v oblasti vodárenství Podprogram č. 2 – Podpora v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod Podprogram č. 3 – Podpora staveb protipovodňové ochrany [9] Při řešení problémŧ souvisejících s kvalitou vody byly vyuţity rovněţ finanční prostředky z Evropských fondŧ. V roce 2002 bylo určeno povodí Svratky jako pilotní povodí k odzkoušení zpracování plánŧ, které navrhnou potřebná investiční opatření, která by následně mohla být financována z evropských fondŧ. Tento projekt „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrţi“ byl vypracován a předloţen ke schválení Státnímu fondu ţivotního prostředí. Na základě schválení byly čerpány dotace z Operačního programu ţivotní prostředí, rozhodnutí o poskytnutí dotace číslo 09022811-SFŢP. Celkový rozpočet projektu činil 178 033 056 Kč, z toho částka z prostředkŧ EU činila 127 166 469 Kč. Cílem opatření projektu bylo podpořit navrácení přirozené rovnováhy do ekosystému přehrady. Konkrétní provedená opatření v rámci projektu byla aerace, lokální těţba sedimentŧ, aplikace biopreparátŧ na obnaţené sedimenty a úprava rybí obsádky. Hlavními kvantifikovanými cíli projektu bylo stanovení sníţení mnoţství sinic v sedimentech nádrţe a zvýšení koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě 1 m nade dnem. [10]

36

6.3.3 Kvalita vody V prŧběhu realizace projektu probíhal prŧběţně monitoring. Krajská hygienická stanice prováděla kontrolu kvality vody a o výsledcích pravidelně informovala i občany. V prŧběhu realizace projektu i po jeho dokončení je moţno konstatovat, ţe opatření, která při jeho realizaci proběhla, přinesla viditelné výsledky, a to zejména ve sníţení mnoţství sinic v nádrţi. Mnoţství sinic v Brněnské přehradě k roku 2011 uvádí tabulka 5. Tabulka 5 Množství sinic v jednom mililitru na Brněnské přehradě (údaj ze dne 25. srpna 2011)

Místo odběru Hráz Sokolské koupaliště Brno Rokle Rakovec

Počet buněk sinic v jednom mililitru 4800 14540 1880 29020

Zdroj: vlastní úprava podkladŧ dostupných z www.pmo.cz

Projekt „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrţi byl ukončen k 31. 12. 2012. Po ukončení projektu je však nutno pokračovat v dalších opatřeních, a to zejména opatřeních týkajících se vody, která přitéká do nádrţe. Především se jedná se o sníţení objemu dostupného fosforu v řece Svratce, který je zdrojem ţivin pro sinice. Kaţdoročně přitéká do Brněnské vodní nádrţe 31 tun fosforu. Dle provedených zjištění pochází více jak 70 procent z oblasti třináct kilometrŧ toku řeky nad přehradou. Největšími znečišťovateli řeky Svratky jsou města Velká Bíteš, Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě. [11]

37

7 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V této části práce je provedeno vyhodnocení provedeného vlastního dotazníkového šetření. Výsledky získané prostřednictvím dotazníkového šetření jsou podkladem pro zpracování bakalářské práce, a to pro formulování návrhŧ na opatření. Dotazy byly zaměřeny na problematiku, kterou řeším ve své bakalářské práci. Záměrem bylo zjištění názorŧ a zájmu občanŧ o tuto oblast, jak respondenti vnímají stav krajiny, jaké mají negativní i pozitivní osobní zkušenosti a jaké mají návrhy na zlepšení. Přitom jsem se snaţila dotazy formulovat srozumitelným zpŧsobem a nevznášet jich mnoho. Současně jsem se snaţila vzbudit dostatečný zájem o zpracování dotazníku ze strany respondentŧ. Dotazníky jsem jim předala v písemné podobě, ponechala jsem jim dostatečný časový prostor pro zpracování odpovědí a dohodla jsem s nimi termín odevzdání. Současně jsem je ujistila o zachování anonymity sdělených odpovědí. Dotazníkové šetření jsem uskutečnila v roce 2012 v období červenec aţ listopad. Celkem jsem oslovila 60 respondentŧ v rŧzných věkových kategoriích. Všichni byli občané České republiky. Respondenty jsem vybrala tak, aby svoje názory vyjádřili jak osoby informované o dění na Brněnské přehradě z titulu jejich výkonu práce, tak i osoby, u nichţ jsem předpokládala, ţe odborné znalosti o dění nemají a při vyplňování údajŧ budou vycházet ze svých bezprostředních zkušeností. Rovněţ jsem výběr učinila mezi osobami s rŧzným typem vzdělání a rŧznými zájmy. Veškeré údaje k respondentŧm jsou uvedeny v příloze č. 2. Dále jsou v textu uvedeny všechny otázky, které byly součástí dotazníkového šetření. U kaţdé z nich je uvedeno vyhodnocení, pouze u těch, které mají největší vypovídací hodnotu, je uvedena tabulka, případně graf. Údaje uvedené v grafech a tabulkách odpovídají výsledkŧm provedeného dotazníkového šetření. 1. Co se Vám vybaví jako první, kdyţ se řekne Brněnská přehrada? Odpovědí na tuto otázku respondent sděloval, co má spojeno s Brněnskou přehradou. Dle odpovědí respondentŧ se jim nejčastěji vybaví vodní nádrţ, na druhém místě pak místo k rekreaci a na třetím místě koupání a ohňostroje. Na dalších místech respondenti uváděli parník, vzpomínky na mládí, sportování, přírodu a projekt revitalizace. 38

Odpovědi na tuto otázku byly velice rozmanité. Graf zobrazující odpovědi k této otázce je uveden v příloze č. 3. 2. Jak často Brněnskou přehradu v průběhu roku navštěvujete? Rozborem odpovědí na tuto otázku jsem zjišťovala četnost návštěv dotazovaných na Brněnské

přehradě.

Nejvíce

dotazovaných

navštěvuje

Brněnskou

přehradu

nepravidelně, a to 58 %, jednou za rok ji navštěvuje 18 % dotazovaných, pravidelně na toto místo zavítá 13 % dotazovaných. Pouze 2 % dotazovaných navštěvuje Brněnskou přehradu nadprŧměrně často, tj. několikrát za měsíc. Zjištěné údaje jsou znázorněny v níţe uvedeném grafu. jiná odpověď pravidelně - 9%

nadprůměrně často několikrát za měsíc 2%

alespoň jednou za měsíc 13%

jednou za rok 18% nepravidelně 58%

Obrázek 6 Graf k otázce č. 2 Četnost návštěv Brněnské přehrady v průběhu roku Zdroj: vlastní výzkum

3. Za jakým účelem nejčastěji navštěvujete Brněnskou přehradu? Dle odpovědí respondentŧ je nejčastějším účelem návštěvy Brněnské přehrady výlet, na druhém místě uvedli jiný účel, na třetím místě uvedli výkon práce. Dovolenou na Brněnské přehradě netrávil ţádný respondent. U odpovědi, u níţ respondenti uvedli „jiný účel“, uváděli individuální odpovědi, např. výkon sportovních aktivit, návštěvu ohňostrojŧ, párty apod. Grafické znázornění k této otázce je v příloze č. 4.

39

4. Uveďte Váš nejčastější způsob dopravy na Brněnskou přehradu Nejčastěji se na Brněnskou přehradu dopravují respondenti autem, pak MHD nebo také např. jízdou na kole. U jiného zpŧsobu dopravy uvedli individuální odpovědi, a to např. kolečkové brusle. Pouhá 2 % chodí na toto místo pěšky. Grafické znázornění k této otázce je v příloze č. 5. 5. Jste spokojen/a se sluţbami (občerstvení, půjčování loděk a šlapadel, vyhlídkové jízdy parníkem atd.) a sociálním zázemím (toalety, sprchy) na Brněnské přehradě? Většina respondentŧ odpověděla, ţe neví nebo nemŧţe posoudit svoji spokojenost se sluţbami a sociálním zázemím na Brněnské přehradě. 40 % respondentŧ odpovědělo, ţe je spíše spokojeno a 8 % odpovědělo, ţe je spíše nespokojeno. 5 % respondentŧ odpovědělo, ţe je rozhodně spokojeno a stejný počet odpověděl, ţe rozhodně není spokojen. Grafické znázornění k této otázce je v příloze č. 6. 6. Pokud nejste s rozsahem poskytovaných sluţeb a kvalitou sociálního zázemí spojen/a, uveďte, co byste chtěl/a změnit: 8 osob, které odpovědělo, ţe je rozhodně nespokojeno nebo spíše nespokojeno s rozsahem a kvalitou, uvedlo i svoje názory na jejich změnu. 4 osoby chtěly změnit sociální zázemí, a to rozšířením počtu sprch a WC. 1 osoba uvedla, ţe chce rozšířit restaurační sluţby a sníţit jejich cenu. 3 osoby chtěly celkově zkvalitnit všechny poskytované sluţby. Nejčastěji respondenti navrhovali zkvalitnění sluţeb, např. rozšířením provozní doby, obnovu vybavení pŧjčoven a sníţení cen pŧjčovného. Grafické znázornění k otázce č. 6 zachycuje uvedený graf.

40

Počet respondentů

5

4 3 2 1 0 restaurační služby

celkové zkvalitnění všech poskytovaných služeb

sociální zázemí

Návrhy na změnu

Obrázek 7 Graf k otázce č. 6 Návrhy na změnu rozsahu poskytovaných služeb a sociálního zázemí (Zdroj: vlastní výzkum)

7. Myslíte si, ţe Brněnská přehrada plní stále svou rekreační funkci? Z odpovědí většiny respondentŧ vyplývá, ţe Brněnská přehrada stále plní svou rekreační funkci. Polovina dotázaných odpověděla „spíše ano“ a 28 % odpovědělo odpovědí „rozhodně ano“. 10 % respondentŧ odpovědělo, ţe Brněnská přehrada svou rekreační funkci neplní, 5 % se vyjádřilo, ţe „rozhodně ne“ a 5 % odpovědělo „spíše ne“. Zbylých 12 % dotazovaných nebylo schopno posoudit plnění rekreační funkce. V tomto případě se jednalo o respondenty, kteří toto místo nikdy nenavštívili. Názory na

Jednotlivé odpovědi

současné plnění rekreační funkce jsou znázorněny v níţe uvedeném grafu.

rozhodně ne

5%

spíše ne

5%

nevím, nemohu posoudit

12%

rozhodně ano

28%

spíše ano

50% 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% Počet respondentů v %

Obrázek 8 Graf k otázce č. 7 Názory na současné plnění rekreační funkce Zdroj: vlastní výzkum

41

8. Je podle Vás úroveň cyklostezek v okolí Brněnské přehrady dostatečná? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda se návštěvníci Brněnské přehrady domnívají, ţe je kvalita a úroveň přilehlých cyklostezek dostatečná. 30 % respondentŧ odpovědělo, ţe úroveň je dostatečná, přičemţ 8 % odpovědělo, ţe je úroveň „rozhodně dostatečná“ a 22 % odpovědělo, ţe je „spíše dostatečná“. 15 % respondentŧ odpovědělo, ţe je podle nich tato úroveň nedostatečná, z čehoţ 10 % odpovědělo „spíše ne“ a 5 % odpovědělo „rozhodně ne“. Z odpovědí na tuto otázku také vyplynulo, ţe více neţ polovina dotazovaných, v našem případě se jednalo o 55 % respondentŧ, nedokáţe úroveň cyklostezek v okolí Brněnské přehrady posoudit. Zřejmě se nejedná o cyklisty nebo jde osoby, které tuto oblast nenavštěvují vŧbec. Grafické znázornění odpovědí respondentŧ je uvedeno v příloze č. 7. 9. Jste zastáncem provozu motorových člunů a skútrů na Brněnské přehradě? Nejvíce respondentŧ je proti provozu motorových člunŧ a skútrŧ, z toho 38 % je rozhodně proti, 20 % spíše proti. 32 % dotazovaných odpovědělo, ţe jsou zastánci provozu motorových člunŧ a skútrŧ na Brněnské přehradě, 17 % respondentŧ odpovědělo „spíše ano“ a 15 % „rozhodně ano“. Pouze 10 % dotázaných odpovědělo neutrálně, tzn. „nevím, nemohu posoudit“. Z odpovědí na tuto otázku, lze vyvodit závěr, ţe více neţ polovina respondentŧ nechce, aby docházelo k provozu motorových člunŧ a skútrŧ na Brněnské přehradě. Je ovšem otázkou, jak tomu bude v budoucnu. Grafické znázornění odpovědí respondentŧ k této otázce je uvedeno v příloze č. 8. 10. Absolvoval/a jste na Brněnské přehradě některou z naučných stezek? Pouze 28 % respondentŧ odpovědělo, ţe některou z naučných stezek absolvovalo. 72 % respondentŧ odpovědělo, ţe naučné stezky neabsolvovalo. Dotazovaní, kteří odpověděli, ţe naučnou stezku v okolí Brněnské přehrady neabsolvovali, si moţná ani neuvědomují, ţe jedna z naučných stezek vede přímo kolem této vodní nádrţe a minimálně malou část této naučné stezky absolvovali. Graf zobrazující odpovědi k této otázce je uveden v příloze č. 9.

42

11. Je podle Vás v současné době věnována dostatečná péče o ochranu přírody v okolí Brněnské přehrady? Pouze 2 % respondentŧ odpovědělo, ţe péči je rozhodně věnována dostatečná pozornost. 40 % odpovědělo, ţe je této péči věnovaná pozornost spíše dostatečně. 35 % odpovědělo, ţe nejsou schopni posoudit tuto otázku, čili nejsou schopni určit míru věnované péče o ochranu přírody v okolí tohoto vodního díla. Grafické znázornění odpovědí respondentŧ je uvedeno v příloze č. 10. 12. Jste spojen/a s kvalitou vody, kterou tato vodní nádrţ poskytuje? Polovina dotazovaných odpověděla, ţe je s kvalitou vody, kterou tato vodní nádrţ poskytuje, spokojena, z toho 7 % je rozhodně spokojeno. 28 % vyjádřilo nespokojenost, 6 % z nich bylo s kvalitou vody rozhodně nespokojeno. 22 % dotazovaných nevědělo nebo nemohlo posoudit tuto otázku. Do této kategorie mŧţeme zařadit dotázané, kteří tuto nádrţ buď nenavštěvují, nemají dostatek informací k posouzení tohoto stavu nebo je jim tento stav lhostejný. Graf zobrazující odpovědi k této otázce je uveden v příloze č. 11. 13. Znáte důvody, proč se čistí Brněnská přehrada? Celkem 85 % respondentŧ odpovědělo, ţe jsou jim známy dŧvody, proč se Brněnská přehrada čistí, pouze 15 % odpovědělo, ţe dŧvody nezná. Převaha odpovědí s moţností „ano“ je zřejmě z dŧvodu dostatečné informovanosti a povědomí o Brněnské přehradě. Grafické znázornění úrovně informovanosti o čištění Brněnské přehrady je uvedeno v příloze č. 12. 14. Myslíte si, ţe je projekt, který se zabývá čištěním Brněnské přehrady, potřebný? U této otázky převaţovaly kladné odpovědi, 70 % odpovědělo, ţe projekt je rozhodně potřebný a 21 % odpovědělo, ţe je spíše potřebný. Pouze 2 % odpověděla „spíše ne“, 2 % odpověděla „rozhodně ne“. 5 % respondentŧ nebylo schopno posoudit potřebnost projektu. Graf zobrazující odpovědi k této otázce je uveden v příloze č. 13.

43

15. Jaká je Vaše aktuální osobní zkušenost se změnou kvality vody (např. při koupání, při rybaření, atd.)? 45 % dotázaných odpovědělo, ţe ţádnou aktuální osobní zkušenost se změnou kvality vody nemá, 32% má spíše pozitivní zkušenost, 13 % má rozhodně pozitivní zkušenost. Pouze 8 % má spíše negativní zkušenost a 2 % dotázaných se vyjádřila, ţe má se změnou kvality vody rozhodně negativní zkušenost. U osob, které zkušenost se změnou kvality vody mají, rozhodně převaţuje zkušenost pozitivní. Graf zobrazující odpovědi je uveden v příloze č. 14. 16. Zaznamenal/a jste během čištění Brněnské přehrady nějaké negativní dopady či změny na okolní přírodě nebo ţivočiších? Pokud ano, uveďte jaké: Pouze jeden respondent, který představuje 2 % z celkového počtu dotázaných, uvedl, ţe zaznamenal negativní dopady či změny na okolní přírodě nebo ţivočiších. Zaznamenal enormní zatíţení řeky Svratky a horní části nádrţe Brněnské přehrady sráţedlem a také zaznamenal změny v rybí obsádce v této nádrţi. Zřejmě se jednalo o pracovníka podílejícího se na realizaci projektu, který se zabýval čištěním Brněnské přehrady. Grafické znázornění k otázce č. 16 je uvedeno v příloze č. 15. 17. Myslíte si, ţe jsou lidé dostatečně informováni o dění na Brněnské přehradě? Celkem 47 % dotázaných odpovědělo kladně, z toho lze vyvodit, ţe lidé jsou o dění spíše informováni. 27 % odpovědělo, ţe „spíše ne“. 17 % respondentŧ neví, 7 % odpovědělo „rozhodně ne“. Pouze 2 % odpověděla, ţe „rozhodně ano“. Respondenti, kteří odpověděli, ţe lidé jsou dostatečně informováni, zřejmě vycházeli ze skutečnosti, ţe informace o tomto dění je moţno získat např. z internetového magazínu Bystrčník, z úřední desky ÚMČ Brno-Bystrc nebo ÚMČ Brno-Kníničky, regionálního televizního a rozhlasového vysílání nebo denního tisku. Graf zobrazující odpovědi je uveden v příloze č. 16. 18. Představte si, ţe je jste odpovědným pracovníkem a obdrţel/a jste dostatečnou finanční částku na úpravu či zlepšení stavu Brněnské přehrady a jejího blízkého okolí. Na jaký účel byste tuto částku v této lokalitě pouţil/a?

44

Pouze 6 osob z celkového počtu 60 respondentŧ neuvedlo ţádný návrh na vyuţití moţné dispoziční finanční částky. Zbývajících 54 respondentŧ uvedlo svoje návrhy, přičemţ 40 % by částku pouţilo na zlepšení bezprostředního okolí přehrady. 28 % by pouţilo částku na zlepšení kvality vody. Dotazovaní by konkrétně řešili příčinu znečištění, a to vybudováním ČOV a odkanalizováním obcí nad nádrţí. 14 % dotázaných by částku pouţilo na vybudování a zlepšení sociálního zázemí pro návštěvníky. Na zlepšení stávajících sluţeb by částku pouţilo 8 % dotázaných. Konkrétně by ji pouţili na zlepšení dopravy k Brněnské přehradě, zvýšení počtu míst pro občerstvení návštěvníkŧ, zlepšení dostupnosti lodní dopravy pro veřejnost, a to zejména sníţením ceny lístkŧ. Názory respondentŧ jsou uvedeny níţe v tabulce 6. Tabulka 6 Návrhy na vhodné využití přidělených finančních prostředků

Okruhy návrhŧ

Bliţší specifikace návrhŧ

údrţba ploch vybudování parkovacích ploch rozšíření cyklostezek výsadba stromkŧ, keřŧ Návrhy na zlepšení bezprostředního okolí vybudování laviček přehrady zázemí pro děti vybudování vodních atrakcí rekonstrukce rekreačních objektŧ celkem vybudování ČOV na vstupních tocích odkanalizování obcí nad nádrţí Návrhy na zlepšení kvality vody pokračování v revitalizaci celkem WC Návrhy na vybudování a zlepšení sprchy sociálního zázemí celkem doprava větší počet stánkŧ s občerstvením Návrhy na zlepšení stávajících sluţeb sníţení ceny lístkŧ lodní dopravy celkem Neuvedené návrhy respondent se nevyjádřil Zdroj: vlastní výzkum

45

Počet

Počet osob

osob

v%

8 4 2 4 2 1 1 2 24 14 2 1 17 4 4 8 1 2 2 5 6

40

28

14

8 10

8 VÝSLEDKY 8.1 SWOT analýza V této podkapitole je uvedena zpracovaná SWOT analýza pro řešené území. Tato SWOT analýza provádí rozbor silných a slabých stránek zkoumané problematiky, specifikuje příleţitosti a hrozby. Její výsledky budou slouţit jako podklad pro navrhovaná opatření v krajině Brněnské přehrady. Tabulka 7 SWOT analýza

Strenghts - Silné stránky - plnění protipovodňové funkce

Weaknesses - Slabé stránky - dlouhodobé neřešení problematiky

- tradice návštěvnosti - výroba elektrické energie

znečištění vodní nádrţe - nadměrný hluk z dopravy,

- atraktivní prostředí okolní přírody

podnikatelských a sportovních aktivit,

- příjemná rekreační oblast

který ruší rekreanty a zvěř

- vysoký rekreační potenciál této oblasti

- malý zájem o rekreaci ze strany

- příznivé klimatické podmínky - dobrá dopravní dostupnost

zahraničních turistŧ - nedostatečná kvalita a četnost

- rozvinutá lodní doprava - klidné místo k rekreaci a odpočinku

parkovacích míst - neexistence sociálního zázemí pro

- dostatečné mnoţství podnikatelských subjektŧ

návštěvníky - nedostatek odpadních nádob v okolí vodní

- existence chráněných území v okolní krajině

nádrţe - enormní zatíţení řeky Svratky a horní

- realizace projektu „Realizace opatření

části nádrţe Brněnské přehrady

na Brněnské údolní nádrţi“, který vedl

sráţedlem v dŧsledku čištění této vodní

k vyčištění nádrţe a přilákání většího

nádrţe

mnoţství návštěvníkŧ

- nedostatečné ověření účinnosti metody

- moţnost vyuţívání vodní plochy

čištění, která byla pouţita při realizaci

a přilehlého okolí na vodní a jiné sporty

projektu „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrţi“ - komplikované vlastnické vztahy 46

k pozemkŧm a stavbám v okolí nádrţe - budoucí omezení financování čištění Brněnské přehrady - nedostatečný a sloţitý systém právní ochrany, velké mnoţství dotčených subjektŧ a dlouhodobost přijímání nutných právních předpisŧ - nedostatečná zabezpečenost rychlé lékařské pomoci pro návštěvníky

Opportunities - Příleţitosti

Threats - Hrozby

- vybudování dostatečného systému ČOV

- ohroţení obyvatelstva pod přehradou

dotčených obcí nad přehradou

v dŧsledku protrţení hráze

- příleţitost rozvoje cestovního ruchu

- zhoršení kvality vody v dŧsledku malé

- revitalizace lesŧ v blízkosti vodní

četnosti,

nádrţe

případně

neexistence

ČOV

u okolních obcí nad přehradou

- odstranění, případně rekonstrukce

- realizace výstavby rychlostní komunikace

chátrajících objektŧ v okolí nádrţe - vytvoření většího počtu lokalit se

R43 - povolení provozu výletních lodí se

statutem přírodní památka

spalovacími motory znečišťujícími vodu

- vyuţití moţností financování ze zdrojŧ

v nádrţi - devastace přírody bezohlednými zásahy

EU - vybudování obor pro zvířata, které budou

slouţit

pro

jejich

podnikatelských subjektŧ a vlastníkŧ

ochranu

a současně pro přiblíţení dětí a mládeţe

tamních pozemkŧ - zanesení přehrady naplaveninami a sesuvy

k přírodě a jejímu poznání - vybudování většího počtu naučných

břehŧ - sníţení počtu, případně zánik pŧvodních

stezek v okolí - větší kontrola činnosti zemědělcŧ při

přírodních druhŧ rostlin a ţivočichŧ - narušení okolní krajiny neţádoucími

obhospodařování pŧdy

aktivitami

- podmínky pro rozvoj podnikání

- potlačení přírodního rázu tohoto místa

- vyuţívání krajiny pro vybudování

- přetrvávající zástavba záplavového území

47

příměstských táborŧ pro děti a mládeţ

- změna charakteru pŧdy v okolí Brněnské přehrady (vyjímání ze zemědělského pŧdního fondu - les, pole, louka)

8.2 Vlastní návrhy na zlepšení Návrhy v této kapitole se týkají zlepšení některých z funkcí, které plní Brněnská přehrada. Jedná se o funkce rekreačního vyuţití a vodních sportŧ, plavby a rybářství, přičemţ jsem je seřadila v sestupném pořadí dle dŧleţitosti, které jim přikládám: 

trvalá opatření související se zabezpečením čistoty nádrţe,



dŧsledné zajištění vybudování ČOV a kanalizací v obcích nad přehradou,



metodická pomoc obcím při zpracovávání ţádostí o dotace na výstavbu ČOV a kanalizací a pomoc při jejich řádném čerpání,



dobudování kanalizační sítě a kontrola napojení rekreačních objektŧ na kanalizaci,



přijímání pouze takových opatření, která zachovají přírodní charakter lokality,



vydání nového rekreačního řádu a jeho dŧsledná kontrola,



dŧsledné uplatňování zákazu provozu plavidel se spalovacími motory na vodní hladině,



vhodná péče o lesní porosty a studánky,



vybudování obor pro zvířata v okolních lesích,



zákaz pořádání akcí, které ruší klid zvěře a ryb,



větší četnost kontrol ze strany KHS,



zabezpečení nepřetrţité zdravotnické sluţby,



zlepšení informovanosti o dění na Brněnské přehradě a o moţnostech rekreačního a sportovního vyţití,



zlepšení sociálního zázemí pro návštěvníky (umístění WC, sprch),



umístění většího počtu laviček na stezkách,



rekonstrukce stávajících parkovacích ploch a případné rozšíření o nové parkovací plochy, které budou vhodně umístěny,



revitalizace zařízení poskytujících sluţby v okolí nádrţe a rozšíření nabízených sluţeb,



rekonstrukce, případně odstranění chátrajících rekreačních objektŧ. 48

Při realizaci těchto návrhŧ je nezbytné zajistit koordinaci postupu zúčastněných subjektŧ, zejména města Brna, obcí i zainteresovaných podnikatelských subjektŧ. Přijímaná rozhodnutí je nutné vţdy posuzovat z hlediska dlouhodobého přínosu pro krajinu a nikoliv z hlediska krátkodobého finančního přínosu.

49

9 DISKUSE Po ukončení projektu „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrţi“ je konstatována vedením Povodí Moravy, s.p. jeho úspěšnost. Tuto skutečnost si mŧţe ověřit i návštěvník Brněnské přehrady a vyplynula i z výsledku dotazníkového šetření této práce, kdy respondenti odpovídali, ţe zaznamenali výrazné zlepšení kvality vody a jsou s ní spokojeni. Současně je zdŧrazňováno, ţe projekt byl ojedinělý, a to vzhledem ke kombinaci několika opatření, která fungují jako jeden celek, nikoliv samostatně. Z materiálŧ, které Povodí Moravy, s.p. publikuje ve svém Zpravodaji i z materiálŧ z Konferencí o vodních nádrţích, které se pravidelně uskutečňují, je zřejmé, ţe jako správci Brněnské přehrady se kvalitou vody dŧsledně zabývají. V rámci své kompetence řeší tuto problematiku komplexně a za pomoci nejnovějších technologií a poznatkŧ. V rámci toho je vedením Povodí Moravy, s.p. mimo jiné zejména poukazováno na nutnost zajištění kvality vody na vtoku do nádrţe se záměrem sniţování fosforu v nádrţi, přičemţ jako jedno z moţných řešení se uvádí dávkování síranu ţelezitého na vtoku do nádrţe. Přes velkou snahu správce o zajištění a udrţení dosaţeného stavu kvality vody v nádrţi, toto bude značně obtíţné. Na toku nad nádrţí nejsou vystavěny všechny potřebné ČOV a není vybudována kompletní síť kanalizace. Příslušné úřady nemají dostatek finančních prostředkŧ na jejich výstavbu, nebo nejsou schopny zvládnout administrativní náročnost potřebnou pro získání a čerpání dotace. Problémem jsou také vysoké finanční náklady na provoz ČOV. Z materiálŧ Zpravodajŧ Povodí Moravy, s.p. citovaných v bakalářské práci, vyplývá, ţe je moţno vyuţít rŧzných technologií ke zpracování znečištěné vody, které mají rŧznou finanční náročnost a zajišťují rŧznou úroveň sráţení fosforu na odtoku z ČOV. V tomto smyslu však nebyla zjištěna existence jednoznačného pravidla či normy pro provozovatele ČOV s pevně daným postupem. Tato skutečnost by mohla mimo jiné znehodnotit dosavadní výsledky dosaţené při realizaci projektu. Při zabezpečení kvality vody není situace řešena komplexně, mělo by jí předcházet stanovení pravidel postupu a pouţití zásadních metod, které by mělo být ověřeno dlouhodobějším zkoumáním. Problematické je i získání potřebných finančních zdrojŧ. Pouţití pro účely odŧvodněných opatření ke zlepšení a zejména udrţení kvality vody by 50

zde mělo být jednoznačně prioritou. Z dokumentŧ přijatých orgány Města Brna ale nevyplývá zřejmý a patřičný dŧraz na tuto skutečnost. Tyto se více zabývají a kladou dŧraz na problematiku vyuţití a získání finančních prostředkŧ v rámci vyuţívání zkoumané lokality.

51

10 ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývá Brněnskou přehradou, jejím umístěním v krajině, jejími funkcemi včetně míry jejich naplnění a moţnostmi jejich zlepšení. Z předloţených informací v bakalářské práci k uvedené problematice vyplývá, ţe Brněnská přehrada naplnila funkce, které byly plánovány před zahájením její výstavby. Některé z funkcí přehrady jsou naplňovány, aniţ by muselo docházet k řešení mimořádných

nepředvídatelných

situací

spojených

s finančními

náklady.

Nejproblematičtější je však zachování její funkce rekreační, která je úzce spojena s kvalitou vody. Velikost tohoto problému nebyla předvídána a dlouhou dobu nebyla dostatečně řešena. Význam realizovaného projektu „Realizace opatření na Brněnské údolní nádrţi“ byl jedním ze zásadních krokŧ k zajištění naplnění rekreační funkce přehrady. Je zřejmé, ţe ze strany zúčastněných subjektŧ, tj. zejména JMK a města Brna došlo k pochopení závaţnosti tohoto problému a k výrazné snaze o jeho řešení. Snaha je patrná i z jimi přijímaných dokumentŧ k územnímu plánování a poskytování finanční podpory z dotačních programŧ. Pokud jde o umístění Brněnské přehrady v krajině, z bakalářské práce vyplývá, ţe toto umístění bylo vhodné a neohrozilo závaţným zpŧsobem pŧvodní charakter okolní krajiny. Dŧvodem případného ohroţení charakteru krajiny je nevhodná činnost člověka v krajině. V této souvislosti je nutno v současné době řešit problémy, např. odkanalizování nejenom obcí na horním toku řeky Svratky, ale zejména rekreačních objektŧ v okolí Brněnské přehrady. Další nebezpečí mohou zpŧsobit realizace nevhodných podnikatelských aktivit spojených mimo jiné s nároky na změnu charakteru uţívání pŧdy. Moţnosti naplňování rekreačních funkcí jsou spojeny s nutností jednoznačného vymezení charakteru ploch v okolí Brněnské přehrady a s nutností stanovení podmínek pro jejich vyuţívání, coţ dosud není dořešeno. Ve většině dokumentŧ se hovoří o podnikatelských aktivitách, aniţ by tyto aktivity byly jakkoliv specifikovány a aniţ by byl vymezen jejich rozsah. Prioritou by přitom měly být co nejšetrnější zásahy do krajiny a jejího přírodního charakteru. I na tuto skutečnost, která je z mého pohledu zásadní, chtěla tato bakalářská práce upozornit.

52

11 PŘEHLED LITERÁRNÍCH ZDROJŮ 11.1 Kniţní zdroje 1. BÁČA, V. et al. Přehrady v České republice 2010. Praha: Český přehradní výbor, 2010, 103 s. ISBN 978-80-7422-103-3. 2. BARTOŠ, M. et al. Vodstvo a podnebí v České republice. Praha: Consult Praha, 2009, 256 s. ISBN 80-903482-7-0. 3. BLAŢEK, V. et al. Voda v České republice. Praha: Consult Praha, 2006, 256 s. ISBN 80-903482-1-1. 4. BROŢA, V. Nádrže, jezy a přehrady. Praha: SNTL-Nakladatelství technické literatury, 1967, 625 s. 5. BROŢA, V. et al. Přehrady Čech, Moravy a Slezska. Liberec: Knihy 555, 2005, 256 s. ISBN 80-86660-11-7. 6. BROŢA, V. a L. SATRAPA. Navrhování přehrad. Praha: ČVUT, 2007, 127 s. ISBN 978-80-01-03654-9. 7. CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. 8. HORSKÝ, O. a P. BLÁHA. Inženýrskogeologický průzkum pro přehrady, aneb, "Co nás také poučilo". Ostrava: Repronis, 2008, 224 s. ISBN 978-80-7329-207-2. 9. HUDEC, K., Š. HUSÁK a M. JATIOVÁ. Průvodce brněnskou přírodou [Příručka]. Brno: Ulita, 1995, 198 s. [cit. 20. 4. 2013]. 10. KUTÍLEK, P. Vegetační doprovod okolí přehradních hrází: resortní úkol R4 "Zlepšování životního prostředí". Brno: Hydroprojekt, 1989, 89 s. 11. MICHNA, V. Vodní elektrárna Kníničky. Zpravodaj. Brno: Povodí Moravy, 2000, číslo 2, strana 8-9. 12. MORONGA, J. Odstranění nánosŧ VD Brno. Zpravodaj. Brno: Povodí Moravy, 2007, číslo 2, strana 7.

53

13. MORONGA, J., R. SLÁDEK a J. PALČÍK. Realizace opatření na Brněnské údolní nádrţi. In: Konference vodní nádrže 2012. Brno: Povodí Moravy, 2012, s. 109-112. 14. MÜLLER, P. a Z. NOVÁK. Geologie Brna a okolí. Praha: Český geologický ústav, 2000, 90 s. ISBN 80-7075-416-8. 15. NOVOTNÝ, S. O přehradách z obecného nadhledu, o významu Brněnské nádrţe podrobněji. Zpravodaj. Brno: Povodí Moravy, 2000, číslo 2, strana 1. 16. PATERA, A. Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství. Praha: ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0. 17. ŘÍHA, J. Úvod do rizikové analýzy přehrad. Brno: CERM, 2008, 355 s. ISBN 97880-7204-608-9. 18. SLÁMOVÁ, V. Svratka v Bystrci i Rakovecká zátoka a Kozí Horka na Brněnské přehradě získají nová opevnění břehŧ. Zpravodaj. Brno: Povodí Moravy, 2012, číslo 2, strana 11. 19. STARÝ, M. Nádrže a vodohospodářské soustavy. Brno: Vysoké učení technické, 1990, 165 s. ISBN 80-214-0191-5. 20. ŠLEZINGR, M. Brněnská přehrada a lidé kolem ní. Brno: VUT-FAST, 1998, 84 s. ISBN 80-214-1127-9. 21. ŠLEZINGR, M. Historie stavby přehradní zdi údolní nádrţe Brno. Zpravodaj. Brno: Povodí Moravy, 2000, číslo 2, strana 2-7. 22. ŠTOL, B. Probíhající práce na Svratce v lokalitě Veverská Bítýška a VD Brno. Zpravodaj. Brno: Povodí Moravy, 2009, číslo 1, strana 8. 23. VISKOT, M. Nádrţ a manipulace. Zpravodaj. Brno: Povodí Moravy, 2008, číslo 4, strana 13-14. 24. VYKOUPIL, L., R. KOŠŤÁL a M. BLAŢEK. Lodní doprava v Brně 1946-1996. Brno: Doplněk, 1996, 44 s. ISBN 80-85765-59-4. 25. ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky: dějiny obce : 600 let : 1406-2006. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost Brno, 2006, 98 s. ISBN 80-7275-067-4.

54

26. ZŘÍDKAVESELÝ, F. Kníničky: Kníničská přehrada : zoologická zahrada : rekreační oblast města. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost Brno, 1996, 31 s.

11. 2 Právní předpisy 1. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonŧ (vodní zákon), ve znění změn a doplňkŧ 2. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění změn a doplňkŧ 3. Vodoprávní rozhodnutí č. j. Vod. 1581/1990-235-233/1-Ho ze dne 19. 9. 1990

55

11. 3 Internetové zdroje [1] FILDÁN, Z. Příručka pro vyuţití a ochranu vod. In: Informační portál podnikové ekologie [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.envigroup.cz/data/download/downloadbank/prirucka_ekologa/11_c_obsah/ 11_c_obsah.pdf [2] Ochrana vod. Vodárenská akciová společnost [online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.vodarenska.cz/ochranavod?highlightWords=p%C3%A1sma+hygienick%C3%A9+ochrany [3] Zvláště chráněná území ve městě Brně. Brno [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné

z:

http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-

mesta/odbor-zivotniho-prostredi/ochrana-prirody/zvlaste-chranena-uzemi-ve-mestebrne/ [4] Účel vodního díla Brno. Povodí Moravy [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/brno/ [5] Rybářský revír Svratka 5. Moravský rybářský svaz [online]. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.mrsbrno.cz/rybarske-reviry/410-svratka-5 [6] Územní studie rekreační oblasti Brněnská přehrada. Brno [online]. 2012 [cit. 201304-22].

Dostupné

z:

http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-

rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/dokumenty/upp/us-brnenskaprehrada/ [7] PECH, Z. Rekreační oblast Přehrada. In: Brno [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OUPR/ UPP/US_Brnenska_prehrada/zprava_BP_n.pdf [8] Odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství. Brno [online]. 2012 [cit. 201305-01].

Dostupné

z:

http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-

rozvoje-mesta/odbor-vodniho-a-lesniho-hospodarstvi-a-zemedelstvi/

56

[9] Dotační program na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury. Portál Jihomoravského kraje [online]. 2011 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=152780&TypeID=2 [10] Úplný přehled podpořených projektŧ. Operační program životní prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.opzp.cz/sekce/526/0/468953/realizaceopatreni-na-brnenske-udolni-nadrzi/ [11] Sinice se na Brněnské přehradě nepřemnoţily ani v horkých dnech. Povodí Moravy [online]. 2011 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.pmo.cz/cz/projekty/rekonstrukce-a-cisteni-vodnich-nadrzi/kvalita-vody-nabrnenske-prehrade-je-stale-dobra-sinice-se-nerozmnozily-ani-v-horkych-dnech/

57

12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Údolí řeky Svratky před zatopením (str. 17) Obrázek 2 Výstavba hráze na podzim roku 1939 (str. 20) Obrázek 3 Brněnská přehrada v krajině (str. 23) Obrázek 4 Katastrální mapa Brněnské přehrady (str. 24) Obrázek 5 Mapa půd v okolí Brněnské přehrady (str. 28) Obrázek 6 Graf k otázce č. 2 Četnost návštěv Brněnské přehrady v průběhu roku (str. 39) Obrázek 7 Graf k otázce č. 6 Návrhy na změnu rozsahu poskytovaných služeb a sociálního zázemí (str. 41) Obrázek 8 Graf k otázce č. 7 Názory na současné plnění rekreační funkce (str. 41)

58

13 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Základní údaje o Brněnské přehradě (str. 23) Tabulka 2 Územní teploty v Jihomoravském kraji za rok 2012 ve srovnání s dlouhodobým normálem (str. 26) Tabulka 3 Územní srážky v Jihomoravském kraji za rok 2012 ve srovnání s dlouhodobým normálem (str. 26) Tabulka 4 Seznam zvláště chráněných území v okolí Brněnské přehrady (str. 31) Tabulka 5 Množství sinic v jednom mililitru na Brněnské přehradě (údaj ze dne 25. srpna 2011) (str. 37) Tabulka 6 Návrhy na vhodné využití přidělených finančních prostředků (str. 45) Tabulka 7 SWOT analýza (str. 46)

59

14 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK VD – Vodní dílo ČOV – Čistírna odpadních vod PP – Přírodní památka PR – Přírodní rezervace MŢP ČR – Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky SFŢP – Státní fond ţivotního prostředí MHD – Městská hromadná doprava OP ŢP – Operační program ţivotní prostředí MNV – Místní národní výbor MěNV – Městský národní výbor JMK NV – Jihomoravský krajský národní výbor TBD – Technicko-bezpečnostní dohled ÚP – Územní plán ZPF – Zemědělský pŧdní fond PUPFL – Pozemky určené k plnění funkce lesa ÚMČ – Úřad městské části KHS – Krajská hygienická stanice PHO – Pásmo hygienické ochrany OP – Ochranné pásmo s.p. – státní podnik

60

15 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Obec Kníničky očima kronikáře (str. 62) Příloha č. 2: Tabulka s údaji k respondentům (str. 63) Příloha č. 3: Graf k otázce č. 1 První věc, která se respondentům vybaví, když se řekne Brněnská přehrada (str. 64) Příloha č. 4: Graf k otázce č. 3 Nejčastější účel návštěvy Brněnské přehrady (str. 65) Příloha č. 5: Graf k otázce č. 4 Nejčastější způsob dopravy na Brněnskou přehradu (str. 66) Příloha č. 6: Graf k otázce č. 5 Spokojenost se službami a sociálním zázemím (str. 67) Příloha č. 7: Graf k otázce č. 8 Dostatečnost úrovně cyklostezek (str. 68) Příloha č. 8: Graf k otázce č. 9 Názory na provoz motorových člunů a skútrů (str. 69) Příloha č. 9: Graf k otázce č. 10 Absolvovaní naučných stezek (str. 70) Příloha č. 10: Graf k otázce č. 11 Názory na úroveň péče o ochranu přírody v okolí Brněnské přehrady (str. 71) Příloha č. 11: Graf k otázce č. 12 Spokojenost s úrovní kvality vody (str. 72) Příloha č. 12: Graf k otázce č. 13 Úroveň informovanosti o čištění (str. 73) Příloha č. 13: Graf k otázce č. 14 Míra potřebnosti projektu (str. 74) Příloha č. 14: Graf k otázce č. 15 Aktuální osobní zkušenost se změnou kvality vody (str. 75) Příloha č. 15: Graf k otázce č. 16 Subjektivní zjištění negativních dopadů v průběhu realizace projektu (flóra, fauna) (str. 76) Příloha č. 16: Graf k otázce č. 17 Míra informovanosti o dění (str. 77)

61

16 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Obec Kníničky očima kronikáře Ţivot v obci Kníničky je zaznamenán místním kronikářem následovně: „Obec Kníničky leţí na levém břehu řeky Svratky od cesty vedoucí do Rozdrojovic a „Bukovin“, kde stojí válcový mlýn Ignáce Vrzala č. 77, aţ k pomníku padlých. Celá obec tvoří jednu ulici, jen mezi domy čísel 28 a 47 je cesta k devíti stodolám. Kolem této cesty stojí 18 domkŧ s čísly 29 aţ 36, 38 aţ 46 a 85. Mezi domy čísel 36 a 38 je obecní studna. Celá obec má sto deset domŧ a kapli uprostřed vesnice u mlýna paní Řezníčkové a hasičské skladiště. Kolem mlýna po obou stranách jsou rolníci, kterých je na spodní straně k vodě devět a na horní straně dvanáct. Hostinec a řeznictví Ludvíka Jelínka č. 59, Potravní spolek „Pokrok“ č. 65, který má 96 členŧ. Obchod Stejskala Antonína č. 102, pekaře Jindřicha Elsnera č. 4, kováře Františka Jelínka č. 95 za mostem, kde stojí dvoutřídní škola a byty pro učitele, toho času řídícího učitele Františka Jíšu a třídního učitele Jaroslava Ambroţe s jejich rodinami. Obec má 527 obyvatel. Obec zřídila pro občany Kníniček vlastním nákladem 6 800 korun telefon, který byl umístěn u obchodníka Antonína Stejskala a kaţdý ho mohl pouţít za poplatek 1 korunu. Celý katastr obce Kníniček má 1 200 měřic, 10 arŧ. Obec vlastnila obecní les o rozloze 26 ha, 12 arŧ, 46 m, obecní pole 5 ha, 52 arŧ, 74 metrŧ, obecní louky 1 ha, 18 a, 20 m pastviny 20 ha, 3 a, 79 m, stromovku 4 a, 76 m zahrady 9 a, 72 m. Tři obecní studny v Bukovinách, na vesnici u mlýna a Za humny. Pomník padlých vojínŧ ve světové válce a dva kříţe. Řeka Svratka a potoky na katastru obce zabíraly 17 ha. Mimo majetek obce zde jsou stromové sady „V Bukovinách“ a na Kostelci jubilejní sad Masaryka, dva zděné mosty a jeden most dřevěný pod Řezníčkovým mlýnem a kamenný lom. Kmenové jmění obce tvoří Válečné pŧjčky ze světové války a pŧjčka na obranu státu. Obyvatelé Kníniček se zaměstnávali následovně: Jedna třetina zemědělstvím a chovem dobytka, druhá větší třetina chodila za zaměstnáním do textilních, strojírenských továren, smaltoven a jiných podnikŧ v Brně, nebo pracovala u stavebních podnikŧ. Ostatní pracovali při domácnosti, na pracích pro obec jako oprava cest, kácení stromŧ v lese a vysazováním nových stromkŧ, oprava potokŧ, břehŧ Svratky, mostkŧ, lámání kamene, nebo pro zemědělce v létě na poli a lukách, v zimě při mlácení obilí. Tradičně se zabývali také košíkářstvím.“ (Zřídkaveselý, 2006). 62

Příloha č. 2: Tabulka s údaji k respondentům Jednotlivé údaje

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Bydliště

Počet osob

Vyjádřeno v %

ţena

27

45

muţ

33

55

do 15 let

1

2

16-26 let

18

30

27-45 let

23

38

46-65 let

15

25

66 a více

3

5

základní

14

23

vyučen/a

4

7

SŠ s mat.

26

43

VŠ

16

27

Brno

40

67

jiná obec

20

33

Zdroj: vlastní výzkum

63

Příloha č. 3: Graf k otázce č. 1 První věc, která se respondentům vybaví, kdyţ se řekne Brněnská přehrada

ostatní

6%

Spojitost respondentů

projekt revitalizace

2%

příroda

4%

sportování

4%

vzpomínky na mládí

5%

parník

10%

ohňostroje

12%

koupání

12%

místo k rekreaci

18%

vodní nádrž

27% 0%

5%

10%

15%

20%

Počet respondentů v %

Zdroj: vlastní výzkum

64

25%

30%

Příloha č. 4: Graf k otázce č. 3 Nejčastější účel návštěvy Brněnské přehrady místo výkonu práce 10%

dovolená 0%

jiný účel 18%

výlet 72%

Zdroj: vlastní výzkum

65

Příloha č. 5: Graf k otázce č. 4 Nejčastější způsob dopravy na Brněnskou přehradu 45% 40%

Počet repondentů v %

35% 30% 25% 20%

40%

38%

15% 10% 15% 5% 5% 0% auto

MHD

kolo

jiný způsob dopravy

Použitý způsob dopravy

Zdroj: vlastní výzkum

66

2% pěšky

Příloha č. 6: Graf k otázce č. 5 Spokojenost se sluţbami a sociálním

Jednotlivé odpovědi

zázemím

rozhodně ne

5%

rozhodně ano

5%

spíše ne

8%

spíše ano

40%

nevím, nemohu posoudit

42%

0%

10%

20%

30%

Počet respondentů v %

Zdroj: vlastní výzkum

67

40%

50%

Příloha č. 7: Graf k otázce č. 8 Dostatečnost úrovně cyklostezek

rozhodně ano 8%

rozhodně ne 5%

spíše ne 10%

nevím, nemohu posoudit 55%

spíše ano 22%

Zdroj: vlastní výzkum

68

Příloha č. 8: Graf k otázce č. 9 Názory na provoz motorových člunů a skútrů nevím, nemohu posoudit 10%

rozhodně ne 38%

rozhodně ano 15%

spíše ano 17% spíše ne 20%

Zdroj: vlastní výzkum

69

Příloha č. 9: Graf k otázce č. 10 Absolvovaní naučných stezek

ano 28%

ne 72%

Zdroj: vlastní výzkum

70

Příloha č. 10: Graf k otázce č. 11 Názory na úroveň péče o ochranu přírody v okolí Brněnské přehrady

Jednotlivé odpovědi

rozhodně ano

2%

rozhodně ne

8%

spíše ne

15%

nevím, nemohu posoudit

35%

spíše ano

40%

0%

10%

20%

30%

Počet respondentů v %

Zdroj: vlastní výzkum

71

40%

50%

Příloha č. 11: Graf k otázce č. 12 Spokojenost s úrovní kvality vody rozhodně ne 6% rozhodně ano 7%

spíše ano 43% nevím, nemohu posoudit 22%

spíše ne 22%

Zdroj: vlastní výzkum

72

Příloha č. 12: Graf k otázce č. 13 Úroveň informovanosti o čištění

ne 15%

ano 85%

Zdroj: vlastní výzkum

73

Příloha č. 13: Graf k otázce č. 14 Míra potřebnosti projektu nevím, nemohu posoudit 5%

spíše ne 2%

rozhodně ne 2%

spíše ano 21%

rozhodně ano 70%

Zdroj: vlastní výzkum

74

Příloha č. 14: Graf k otázce č. 15 Aktuální osobní zkušenost se změnou kvality vody

Jednotlivé odpovědi

rozhodně negativní

2%

spíše negativní

8%

rozhodně pozitivní

13%

spíše pozitivní

32%

žádnou nemám, nemohu posoudit

45%

0%

10%

20%

30%

40%

Počet respondentů v %

Zdroj: vlastní výzkum

75

50%

Příloha č. 15: Graf k otázce č. 16 Subjektivní zjištění negativních dopadů v průběhu realizace projektu (flóra, fauna) ano, zaznamenal/ a jsem 2%

ne, nezaznamena l/a jsem 98%

Zdroj: vlastní výzkum

76

Příloha č. 16: Graf k otázce č. 17 Míra informovanosti o dění

Jednotlivé odpovědi

rozhodně ano

2%

rozhodně ne

7%

nevím, nemohu posoudit

17%

spíše ne

27%

spíše ano

47%

0%

10%

20%

30%

Počet respondentů v %

Zdroj: vlastní výzkum

77

40%

50%