MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Čínská lidová republika a její zahraniční investice do zemí ASEANu v letech 2007 - 2012
Bakalářská práce
Autor: Petr Chocholáč Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodač Brno 2013
Anotace Chocholáč, P. Čínská lidová republika a její zahraniční investice do zemí ASEANu v letech 2007 – 2012. Práce se zabývá čínskými investicemi a spoluprací se státy ASEANu. Určuje rozsah spolupráce a efektivitu vzájemných vztahů na základě postupného vývoje a výsledků spolupráce a investic. Definuje základní oblasti spolupráce a sektory, do kterých Čína směřuje své investice v ASEANu. Praktická část hodnotí efektivnost spolupráce a čínských investic v energetickém sektoru v ASEANu. Na základě kritické analýzy ukazuje na pozitiva a negativa investic a jejich přínosu pro obě strany. Klíčová slova: Čínská lidová republika, ASEAN, přímé zahraniční investice, energetika, ACFTA, GMS, ropa, petrochemický průmysl, spolupráce
Annotation Chocholáč, P. The People's Republic of China and its foreign investments to ASEAN countries in the years 2007 – 2012. The thesis deals with Chinese investments and cooperation with ASEAN countries. It determines the extent of cooperation and the effectiveness of mutual relationship on the basis of gradual development and the results of cooperation and investments. It defines the basic fields of cooperation and sectors, to which the People's Republic of China is oriented in ASEAN. The practical part evaluates the effectiveness of cooperation and Chinese investments in energy sector in ASEAN. The thesis shows positive and negative sides of investments and their contribution on both sides on the basis of critical analysis. Key words: The People's Republic of China, ASEAN, foreign direct investment, energetics, ACFTA, GMS, oil, petrochemical industry, cooperation
Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat Mgr. Janu Hodačovi za odborné vedení práce, konzultace, za rady a připomínky.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem „Čínská lidová republika a její zahraniční investice do zemí ASEANu v letech 2007 – 2012“ vytvořil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne ...................................................... Podpis
Obsah 1
ÚVOD, CÍL PRÁCE A STANOVENÍ HYPOTÉZY ....................................................... 10
2
Metodologie práce........................................................................................................... 11
I.
REŠERŠNÍ ČÁST........................................................................................................... 12
3
Historie spolupráce.......................................................................................................... 12
4
ASEAN ........................................................................................................................... 13
5
Čínská lidová republika ................................................................................................... 13
6
Vliv Číny na země ASEANu ........................................................................................... 14
7
Hlavní oblasti spolupráce ................................................................................................ 14 7.1
Politika .................................................................................................................... 15
7.2
Ekonomika a obchod ............................................................................................... 15
7.2.1
8
ACFTA............................................................................................................ 20
7.3
Věda a technika ....................................................................................................... 21
7.4
Zemědělství ............................................................................................................. 22
7.1
Vzdělání .................................................................................................................. 24
Mekong........................................................................................................................... 25 8.1
Spolupráce v povodí řeky Mekong ........................................................................... 26
8.1.1
Projekt The Greater Mekong Subregion ........................................................... 26
8.1.1.1
Čínské provincie a jejich role při spolupráci se zeměmi GSM ....................... 28
8.1.1.2
Investice mezi Čínou a zeměmi GSM ........................................................... 29
8.1.1.2.1
Investice do infrastruktury a dopravy ...................................................... 31
8.1.1.2.1.1 Projekt dálnice z Číny do Thajska .................................................... 32 9
Přímé zahraniční investice ............................................................................................... 32 9.1
Čína a její role v přímých zahraničních investicích ................................................... 33
9.1.1 9.2
Čína jako vzor pro ASEAN .............................................................................. 34
Čína a její přímé zahraniční investice do ASEANu .................................................. 35
9.2.1
Příklady čínských investic v ASEANu ............................................................. 36
II.
PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 41
10
Čína a spotřeba energie................................................................................................ 41 10.1
Čína a vývoj spotřeby energie do roku 2050 ............................................................. 43
10.2
Shrnutí..................................................................................................................... 44 Čína a energetická spolupráce ze zeměmi ASEAN....................................................... 45
11 11.1
Investice a spolupráce s Barmou .............................................................................. 45
11.1.1
Čínsko-Barmský ropovod a plynovod............................................................... 46
6
11.1.1.1 11.2
Shrnutí..................................................................................................................... 49 Čína a petrochemický průmysl..................................................................................... 50
12 12.1
Zásoby v Jihočínském moři ..................................................................................... 50
12.2
Čína a její spolupráce v petrochemickém průmyslu s ASEANem ............................. 51
12.2.1
Hlavní produkty petrochemického obchodu mezi Čínou a ASEANE ................ 53
12.2.2
Čína a Thajsko ................................................................................................. 55
12.2.3
Čína a Singapur................................................................................................ 56
12.2.4
Čína a Malajsie ................................................................................................ 57
12.2.5
Čína a Brunej ................................................................................................... 58
12.2.6
Čína a Kambodža ............................................................................................. 59
12.3 13
Negativa projektu Čínsko-Barmského plynovodu a ropovodu ................... 47
Shrnutí..................................................................................................................... 59 Závěr ........................................................................................................................... 61
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................. 63 SEZNAM TABULEK............................................................................................................. 63 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................................... 64 PŘÍLOHY .............................................................................................................................. 68
7
POUŽITÉ ZKRATKY ACFTA
Zóna volného obchodu mezi ASEANem a Čínou
ADB
Asijská rozvojová banka
AIS
Alternativní scénář vývoje
APEC
Asijsko-pacifické hospodářské společenství
ASEAN + 3 Sdružení národů jihovýchodní Asie rozšířené o Čínu, Jižní Koreu a Japonsko ASEAN
Sdružení národů jihovýchodní Asie
CIS
Základní scénář vývoje
CNCIC
China National Chemical Information Center
CNOOC
China National Offshore Oil Corporation
CNPC
China National Petroleum Corportaion
CO2
Oxid uhličitý
ČLR
Čínská lidová republika
EU
Evropská unie
FDI
Přímé zahraniční investice
FTA
Zóna volného obchodu
GMS
The Great Mekong Subregion
HDP
Hrubý domácí produkt
IEA
Mezinárodní energetická agentura
JPY
Japonský yen
NAFTA
Severoamerická dohoda o volném obchodu
NOCs
Národní ropné společnosti
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
RMB
Čínský yuan
USA
Spojené státy Americké
USD
Americký dolar
8
WTO
Světová obchodní organizace
9
1
ÚVOD, CÍL PRÁCE A STANOVENÍ HYPOTÉZY Bakalářská práce se zabývá investicemi Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“)
v zemích ASEANu a jejich vzájemnou spoluprací. Kooperace se začala vytvářet hlavně od roku 1992, kdy byla zaznamenána první významná jednání. Práce je zaměřena především na obchodní vztahy mezi Čínou a členskými státy ASEANu, které se výrazně liší svou vyspělostí, geografickou kompaktností, náboženstvím a kulturou. Nachází se zde jak státy vyspělé, tak i země rozvojové. Celkově se však region řadí mezi jeden z nejrychleji se rozvíjejících na světě. Rychlý vzestup čínské ekonomiky a vysoký populační růst v posledních letech si vyžádaly postupné kroky čínské vlády k udržitelnosti trendu růstu. Vláda musela začít řešit problémy ohledně zabezpečení potřebných zdrojů pro svoji ekonomiku a obyvatelstvo, jejichž spotřeba začala čím dál více přesahovat možnosti země a jejích dosavadních zdrojů. Jedním z významných míst pro čerpání zdrojů se stal region jihovýchodní Asie a členové uskupení ASEAN, a to zejména díky své geografické poloze blízké Číně. Čína se v posledních letech stala nejvýznamnějším obchodním partnerem ASEANu a jedním z nejvýznamnějších investorů. Obchodní spolupráce byla výrazněji prohloubena založením třetí největší zóny volného obchodu (ACFTA) na světě v roce 2010. Pro Čínu je region jihovýchodní Asie výrazným exportním místem čínské nadprodukce a naopak důležitým zdrojem hlavně nezpracovaných surovin pro další zpracování a potravin. Spolupráce je založena na jedenácti primárních odvětvích, jako je například zemědělství, vzdělání anebo energetika. Obě strany při spolupráci kladou důraz na výměnu informací a tím posunují rozvoj daných zemí. Čína zemím ASEANu poskytuje potřebné technologie a investuje do programů, které napomáhají celkovému rozvoji regionu jihovýchodní Asie. Práce je založena na potvrzení či vyvrácení stanovené hypotézy: „ČLR si zajistí díky investicím do energetického průmyslu ve státech ASEANu energetickou soběstačnost do roku 2020.“ Zmíněná hypotéza určuje hlavní cíl práce, který směřuje k vyhodnocení investic a spolupráce v energetickém průmyslu. I když má Čína jedny z největších zásob uhlí na světě, musí hledat další a nové zdroje, které bude moci využít k uspokojení svých 10
potřeb. Jedním z takových zdrojů by právě mohla být oblast jihovýchodní Asie a země ASEANu, které by Číně mohly dopomoci k energetické bezpečnosti, a proto je energetika významným cílem čínských investic v zemích ASEANu
2
Metodologie práce Metodologie práce je založena na deskriptivní a kritické analytické výzkumné
metodě. V první, rešeršní části, je využita především deskriptivní metoda popisující spolupráci a investice v primárních oblastech. Pro praktickou část byla vybrána energetická oblast spolupráce, která je kriticky a analyticky rozebrána. Na základě stanovené metody dojde k vyhodnocení investic a spolupráce. Jelikož toto téma není dosud komplexně zpracované v odborné literatuře, práce využívá primárně internetových zdrojů. Hlavní zdroj tvoří oficiální webové stránky čínských organizací a ASEANu. V praktické části autor pracuje především s oficiálními zprávami energetických společností a států. Většina zdrojů je dostupná pouze v anglickém jazyce, tudíž zodpovídá za veškeré nesrovnalosti v překladu.
11
I. 3
REŠERŠNÍ ČÁST Historie spolupráce V druhé polovině 20. století mnoho pozorovatelů popsalo důsledně jednotný
přístup Číny k ASEANu. Mnozí z nich by souhlasili, že celkové vztahy od poloviny 90. let lze charakterizovat jako stále rostoucí ekonomická, politická a sociální spolupráce na jedné straně a omezený pokrok ve spolupráci na poli bezpečnosti a armády na straně druhé. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 4) Čínská účast v různých multilaterálních institucích ASEANu, prohloubení hospodářské integrace mezi Čínou a ASEANem a čínská angažovanost ve spolupráci v programech přesahující běžné bezpečnostní opatření byly brány jako pozitivní změny, které se v tomto vztahu udály. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 5) Avšak přetrvávající strategická nedůvěra některých asijských zemí vůči Číně, nedostatek bezpečnostní interakce a napětí v Jihočínském moři se často připisovaly jako problém rozvoje vztahů mezi Čínou a ASEANem (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 5) Začátek výraznější spolupráce můžeme připisovat roku 1991, kdy byla čínská ministryně zahraničí Qian Qichen pozvána na 24. zasedání ministrů zahraničí států ASEAN v Kuala Lumpur. Zde byl zahájen dialog o budoucí spolupráci, která měla být založená na dobrých sousedských vztazích, přátelství a vzájemném prospěchu. (Sheng, 2008: 10) Hlavním úkolem bylo posílit vzájemnou politickou důvěru a přejít od dialogu k silnému a strategickému partnerství. Toto partnerství mělo zahrnovat hlavně hospodářskou spolupráci, zónu volného obchodu a investic. (Sheng, 2008: 11) V dalších dialozích si země vytyčily 11. prioritních oblastí spolupráce (např. doprava, vzdělání, zdravotnictví, zemědělství, energetika, bezpečnost). (Sheng, 2008: 12) Roku 1994 se Čína stala členem nového bezpečnostního fóra, které založil ASEAN. Jedná se o Regionální fórum ASEAN. V roce 1997 se konal první neoficiální summit, kde uzavřely partnerství dobrých sousedů a vzájemné důvěry orientované do 21. století. Obě strany také posilovaly svoje partnerství v době Asijské krize roku 1997, kdy Čína reagovala na potřebu ASEANu po politické a ekonomické podpoře a použila 12
summit mezi Čínou a ASEAN jako platformu pro multilaterální spolupráci na nejvyšší úrovni. (Sheng, 2008: 13) Komplexní spolupráce mezi Čínou a ASEANem nedala vzniknout jen silnému hospodářskému vztahu, sociálním výhodám, ale výrazně i přispěla k míru, stabilitě a prosperitě v regionu.
4
ASEAN Association of Southeast Asian Nations (Sdružení států jihovýchodní Asie) je
regionální organizací 10 států Jihovýchodní Asie (viz příloha č. 1). Těchto 10 členských zemí se značně liší, pokud jde o geografii, náboženství, kulturu, obyvatelstvo, jazyk, politickou a ekonomickou strukturu. (ASEAN-Japan centre, 2010) „ASEAN vznikl 8. srpna 1967 v Bangkoku v Thajsku. Pět států se dohodlo na založení sdružení ASEAN i po několika neúspěšných pokusech o vytvoření ekonomické a kulturní spolupráce v regionu. Sídlem organizace je Jakarta v Indonésii. Území členských států ASEAN nyní pokrývá plochu 4,5 milionu km2, má přibližně 600 milionů obyvatel (což je o téměř 150 miliónů obyvatel více než v Evropské unii) a hovoří se zde 14 oficiálními jazyky.“ (Vlček, 2008) „Všech 10 států do ASEANu však nevstoupilo najednou, ale byly přijímány postupně. Indonésie (hl. m. Jakarta), Malajsie (Kuala Lumpur), Filipínská republika (Manila), Singapur (Singapur) a Thajsko (Bangkok) jsou zakládajícími členy ASEAN, tzn., že jsou v organizaci již od roku 1967. Postupně byli přijímáni další členové. V roce 1984 přistoupila Brunej (Bandar Seri Begawan) a v roce 1995 Vietnam (Hanoj). Státy Laos (Vientiane) a Barma (Yangon) přistoupily zároveň, a to v roce 1997. Zatím posledním státem, který se stal členem ASEAN, je Kambodža (Phnom Penh)“ (Vlček, 2008)
5
Čínská lidová republika „Čína je dominantním územním celkem východní Asie. V současné době existují
na území Číny dva státy, Čínská lidová republika (ČLR) a Čínská republika na Tchaj-wanu. S počtem 1 350 mil. obyvatel je Čína nejlidnatější zemí světa. Mimo etnické Číňany, kteří se nazývají národem Chan, v Číně žije mnoho etnických menšin. Čína zaujímá rozlohu 9 596 961 km2, což ji řadí na čtvrté místo na světě.“ (Prezi.com, 2011) 13
Po staletí byla Čína vévodící světovou civilizací, zaujímala prvenství ve světě jak v umění, tak i ve vědě, ale v 19. a na počátku 20. století byla země sužována občanskými nepokoji, hladomory, vojenskými porážkami a cizími okupacemi. Po druhé světové válce komunisté pod vedením Mao Ce-tunga založili autokratický socialistický systém, který měl zajistit čínskou svrchovanost. Tvrdý režim a každodenní přísné kontroly stály život desítky miliónů lidí. Po roce 1978 Mauv nástupce Teng Siao-pching s ostatními lídry země se rozhodli pro cestu tržně orientované ekonomiky a do roku 2000 se objem výroby zvedl čtyřnásobně. Velké části populace se zvedla životní úroveň a možnost osobní volby, ale politická kontrola zůstává přísná. Od roku 1990 Čína rapidně zvýšila svůj celosvětový vliv a stala se členem mnoha mezinárodních organizací. (The World FactBook , 2013) Čínská integrace do světové ekonomiky je jedna z nejdůležitějších událostí, která ovlivnila strukturu a vývoj globálního systému na začátku 21. století. Za posledních 20 let Čína rostla pozoruhodným tempem téměř 10 procent ročně, a to hlavně díky rozšíření moderního, průmyslově orientovaného exportního odvětví. (Eichengreen, 2007)
6
Vliv Číny na země ASEANu Čím více se prohlubuje spolupráce těchto dvou aktérů, tím sílí vliv Číny na země
ASEANu. „Ekonomická síla Japonska zase přivedla mnohé Nejaponce ke studiu japonštiny a za vzrůstajícím zájmem o čínštinu stojí ekonomický rozvoj Číny. Ta teď například v Hongkongu stále více zaujímá místo angličtiny a v návaznosti na roli, kterou hrají Číňané v jihovýchodní Asii, se stává nejčastěji používaným jazykem při obchodních transakcích v regionu.“ (Huntigton, 2001: 60) Toto tvrzení pana profesora Huntingtona jen dokazuje, že se tomu opravdu tak děje.
7
Hlavní oblasti spolupráce ASEAN a Čína jsou velice významní partneři nejen po obchodní stránce. ASEAN
a Čína si vytyčily 11 prioritních oblastí spolupráce - zemědělství, informační a komunikační technologie, rozvoj lidských zdrojů, Mekong Basin Development, investice, energetika, doprava, kultura, zdravotnictví, cestovní ruch a životní prostředí. (China-ASEAN Business, 2011) Cílem této kapitoly bude popsat hlavní oblasti spolupráce a ukázat dosavadní výsledky.
14
7.1
Politika
Od roku 2003 jsou se vztahy mezi Čínou a ASEANem brány jako nadstandardní a obě strany se považují za strategického partnera. Vztah mezi zeměmi ASEANu a Čínou vstoupil do nové éry. Nyní je spolupráce mezi oběma stranami opravdu multidimenzionální, zahrnující ekonomickou integraci, politické dialogy, bezpečnostní konzultace a sociální interakce. Země ASEANu rozvíjí své vztahy s Čínou na regionální úrovni (provinční / místní samospráva), na státní úrovni (individuální jednání zemí ASEANu a Číny) a na multilaterální úrovni (např. ASEAN + 3 a summit Východní Asie). (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 1) Z rychle se rozvíjejících vztahů mezi ASEANem a Čínou vznikly nové iniciativy a byly nalezeny nové oblasti spolupráce. Jedná se zejména o nový vývoj a užší spolupráci v oblasti řeky Mekong (tzv. GMS Cooperation – Great Mekong Subregion cooperation), námořní spolupráce a spolupráce v netradičních otázkách bezpečnosti. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 1) Obě strany si během své spolupráce udržují výměnu informací na vysoké úrovni. Čínští představitelé nechyběli na žádném ze summitů ASEANu. V roce 2010 proběhlo asi 70 vzájemných oficiálních návštěv, buď na úřednické, anebo politické úrovni. Tato vysoká úroveň spolupráce a výměna informací posiluje vzájemnou důvěru mezi oběma aktéry a pokládá pevné politické základy pro budování a rozvoj bilaterálních vztahů. (China-ASEAN cooperation, 2011) Z toho plyne, že země berou svoji spolupráci opravdu vážně a země JV Asie vidí v Číně svého velkého spojence. Když porovnáme tento vztah se vztahem k USA, máme proti sobě v podstatě dva protipóly. Země ASEANu od dob finanční krize koncem 90. let ztratily důvěru k USA a přiklonili se více k Číně. USA si dnes už tuto chybu uvědomuje a snaží se zvýšit svůj vliv v jihovýchodní Asii, zatím ale bez větších úspěchů. (China-ASEAN cooperation, 2011)
7.2
Ekonomika a obchod Čína a ASEAN tvoří 3. největší zónu volného obchodu na světě (ACFTA – viz
další kapitola). Růst obchodu si již od začátku devadesátých let udržuje stálé a rychlé tempo. V roce 1991 činila výše vzájemného obchodu 7,96 miliard dolarů, v roce 2010 15
tato suma vyšplhala na 292,78 miliard dolarů. Původní odhady pro rok 2010 mluvily o částce kolem 200 miliard dolarů. Z tohoto čísla vyplývá, že spolupráce obou partnerů je více než úspěšná a napomáhá celému regionu. Od roku 1991 po rok 2010 činil průměrný roční růst vzájemného obchodu 20%. (China-ASEAN cooperation, 2011) Oboustranný obchod ASEANu a Číny vzrostl o 23,9 % na 362,85 miliard USD v roce 2011. ASEAN se stal třetím největším obchodním partnerem Číny (po EU a USA), čtvrtým exportním trhem a druhým největším zdrojem dovozu. Čína je již po dobu 3 let největším obchodním partnerem ASEANu. V prvních 9 měsících roku 2012 dosáhl obchod mezi oběma stranami 288,98 miliard USD. (China-ASEAN cooperation, 2011) Vzájemné investice Číny a ASEANu stále rostou, na konci září roku 2012 dosahovaly výše 94 miliard USD. Čínské podniky zřídily zónu hospodářské spolupráce v 5 zemích ASEANu (Kambodža, Thajsko, Vietnam, Indonésie) o celkové ploše 31 km². Do konce července roku 2012 bylo investováno 934 miliónu USD v této ekonomické zóně, založeno 91 podniků, výstupy firem činily 1,45 miliard USD a bylo vytvořeno téměř 8000 pracovních míst. (China-ASEAN Cooperation, 2012) Do konce července roku 2012 čínské podniky podepsaly kontrakty se zeměmi ASEANu ve výši 134,9 miliard USD a vykázaly obrat 87 miliard USD. (Chinese Embassy in Singapore, 2012) V posledních letech zvyšuje Čína počet svých investic v ASEANu a důvod je jasný – posílit svůj vliv a postavení v tomto regionu. Pro Čínu je tento region velice důležitý. Trh ASEANu je rozsáhlý, bližší kultura (například od Evropy), přijatelná vzdálenost – to vše jsou aspekty, které Číně nahrávají, a proto se snaží svůj vliv upevnit a pojistit odbytiště pro svoji nadvýrobu. Rozsáhlé Čínské investice putují hlavně do infrastruktury, energetiky (ropovod v Myanmaru), školení odborných pracovníků (armáda, věda, zemědělství) a v neposlední řadě i do průmyslu. Velký nedostatek zpracovatelského průmyslu otvírá Číně dveře do kořán. Jedním z hlavních odvětví je zpracování surovin (ropa).
16
Tabulka č. 1: Vývoj obchodu Číny s ASEANem od roku 2002 (100 mil. USD) Rok
Celkem
Export
Import
Bilance
2002
547,1
235,7
312,0
-76,3
2004
1 058,8
429,0
629,8
-200,8
2006
1 608,4
713,1
895,3
-182,2
2008
2 311,2
1 141,4
1 169,7
-28,3
2009
2 130,1
1 063,0
1 067,1
-4,1
2010 (1-5)
1 117,9
526,9
591,0
-64,0
Zdroj: China´s Annual Customs Statistics, vlastní zpracován
17
Tabulka č. 2: Deset hlavních exportních komodit z ASEANu do Číny 2008
2009
Komodita Elektrické stroje, přístroje a jejich díly; zvuková zařízení, televizní zařízení
Hodnota
Podíl
Komodita Elektrické stroje, přístroje a jejich díly; zvuková zařízení, televizní zařízení
Hodnota
Podíl
23,087.6
26,4
21,630.2
26,5
Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součástky Minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky
14,297.4
16,3
Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součástky Minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky
12,295.0
15,1
12,579.2
14,4
11,212.0
13,7
Kaučuk a kaučukové výrobky
6,189.6
7,1
Kaučuk a kaučukové výrobky
5,284.5
6,6
Živočišné, rostlinné tuky a oleje a produkty jejich dalšího štěpení, upravené jedlé tuky
5,803.8
6,6
Živočišné, rostlinné tuky a oleje a produkty jejich dalšího štěpení, upravené jedlé tuky
4,866.2
6,0
Plasty a plastové výrobky
3,872.7
4,4
Plasty a plastové výrobky
3,872.7
4,4
Produkty organické chemie
2,716.6
3,1
Produkty organické chemie
3,951.8
4,2
Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, lékařské nebo chirurgické nástroje, přístroje její příslušenství
1,108.2
1,3
Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, lékařské nebo chirurgické nástroje, přístroje její příslušenství
1,187.3
1,1
Ruda, struska a popel
1,065.2
1,2
Ruda, struska a popel
1,046.5
1,3
Měď a měděné výrobky
930.8
1,1
Různé chemické výrobky
982.8
1,2
Deset hlavních komodit
71,651.1
81,8
Deset hlavních komodit
65,887.6
80,8
Ostatní
15,943.5
18,2
Ostatní
15,703.4
19,2
Celkem
87,594.6
100,0
Celkem
81,591.0
100,0
Hodnota v milionech USD, podíl v %; Zdroj: ASEAN Trade Statistics
Vlastní zpracování
18
Tabulka č. 3: Deset hlavních komodit importu z Číny do ASEANu 2008
2009
Komodita Elektrické stroje, přístroje a jejich díly; zvuková zařízení, televizní zařízení
Hodnota
Podíl
Komodita Elektrické stroje, přístroje a jejich díly; zvuková zařízení, televizní zařízení
Hodnota
Podíl
31,385.2
28,2
28,424.1
29,4
Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součástky
24,189.1
22,1
23,191.2
24,0
5,658.0
5,9
3,7
Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součástky Minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky Výrobky ze železa a oceli
Železo a ocel
7,938.4
7,3
Výrobky ze železa a oceli Minerální paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky Plasty a plastové výrobky
4,024.6
3,214.2
3,3
3,478.5
3,2
Železo a ocel
2,395.6
2,5
2,269.7
2,1
Plasty a plastové výrobky
1,973.6
2,0
Produkty organické chemie
2,113.3
1,9
Produkty organické chemie
1,930.5
2,0
2,097.5
1,9
1,789.6
1,9
1,065.2
1,2
1,378.3
1,4
Hnojiva
1,876.3
1,7
Vozidla, jejich součástky a příslušenství
1,298.9
1,3
Deset hlavních komodit
81,342.5
7,4
Deset hlavních komodit
71,254.0
73,8
Ostatní
27,946.5
25,6
Ostatní
25,340.3
26,2
Celkem
109,289
100,0
Celkem
96,594.3
100,0
Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, lékařské nebo chirurgické nástroje, přístroje její příslušenství Anorganické chemikálie, organické nebo anorganické sloučeniny drahých kovů, vzácných kovů, radioaktivních prvků nebo izotopů
Hodnota v milionech USD, podíl v %; Zdroj: ASEAN Trade Statistics
Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, lékařské nebo chirurgické nástroje, přístroje její příslušenství Anorganické chemikálie, organické nebo anorganické sloučeniny drahých kovů, vzácných kovů, radioaktivních prvků nebo izotopů
Vlastní zpracování
19
7.2.1 ACFTA ACFTA1 (ASEAN - China free trade area) je zóna volného obchodu mezi členy seskupení ASEAN a Čínou. (viz příloha č. 2) ACFTA vstoupila v platnost od 1. ledna 2010 s nulovým tarify pro 93 % zboží (výjimky viz tabulka č. 4) obchodovaného mezi Čínou a ASEAN-6. Průměrná sazba na výrobky z ASEANu do Číny byla snížena z 9,8 % na 0,1 %. ASEAN snížil své celní sazby pro produkty z Číny z 12,8 % na 0,6 %. V případě Vietnamu, Laosu, Kambodži a Barmy se nulové sazby na 90 % čínských komodit očekávají roku 2015. (Jarvis, Welch, 2011: 1) V současné době ACFTA zahrnuje populaci více než 1,9 miliard obyvatel, oblast o velikosti 14 milionů km², HDP o objemu 6 bilionů USD a objem obchodu činící 4,5 bilionu USD. (Flick, 2012: 11) „Podle tohoto ukazatele je hned třetí na světě - za Severoamerickou dohodou o volném obchodu (NAFTA) s Evropskou unií.“ (Ihned.cz, 2010) Tabulka č. 4: Příklady zboží, které nespadají do nulových tarifů od roku 2010 Zboží
2010
2012
2013
2015
2018
Telefony pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě
5%
5%
5%
5%
5%
Přehrávače kompaktních disků
5%
5%
5%
5%
5%
Filmy o šířce menší než 16 mm
5%
5%
5%
5%
5%
Použité motocykly
5%
0%
0%
0%
0%
Olejové motorové filtry
20 %
20 %
15 %
10 %
5%
Požité lékařské zařízení
20 %
20 %
15 %
10 %
5%
Zdroj: ASEAN-China Tariff Reduction Schedule, Vlastní zpracování
Dohoda by měla dále podporovat obchod Číny s ASEANem spolu s intraregionálními přímými investicemi a mimořádnými investicemi v regionech. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 125)
1
Můžeme se také setkat s termínem CAFTA
20
7.3 Věda a technika V roce 1994 byl založen mezi oběma aktéry výbor pro vědu a techniku. Výbor je reprezentován čínským ministerstvem vědy a technologie, za ASEAN je zastoupen výbor pro vědu a techniku. Pod vedením společného výboru obě strany představily mnoho programů a výzkumných poznatků v oblasti zemědělství, biologie, potravin, energie, tradiční čínské medicíny, geologických průzkumů a poznatků o zemětřeseních a námořní vědě. Dále proběhlo mnoho tematických setkání k určité problematice – obnovitelné zdroje energie a jejich využitelnost, technologie využívající solární energetika, nové zemědělské technologie, šíření tradiční čínské medicíny, nové zemědělské odrůdy a jejich výsadba atd. (China-ASEAN cooperation, 2011) Od roku 2005 obě strany pořádají výstavu zaměřenou na vědu a techniku. Vychází z aktuálních potřeb ASEANu a navazuje na čínské úspěchy v oblasti výzkumu a vývoje v zemědělství za použití nových technologií. Výstava pravidelně ukáže na 3000 nových technologií a výrobků. (China-ASEAN cooperation, 2011) Moderní technologie z Číny jsou široce používány v zemích ASEANu za pomoci společně vytvořených laboratoří a předváděcích center, poskytování konzultací v oblasti vědy, techniky a personalistiky. Rozvojové země čelí problémům jak rozvíjet ekonomiku, zlepšit životní standard obyvatel a jak se potýkat se změnami klimatu. Čína a ASEAN jsou si plně vědomy těchto problémů, proto vkládají velké úsilí do rozvoje vědy, techniky, sociálního a hospodářského rozvoje. Vědecká a technologická spolupráce se stala důležitým nástrojem Číny a ASEANu v jejich strategickém partnerství. (Caexpo.org, 2012) Jedním z hlavních bodů pro rok 2012 je pokračovat ve spolupráci v oblasti vědy, technologií a udržitelného rozvoje. Čína navrhla, aby byl rok 2012 vyhlášen rokem vědeckotechnické spolupráce mezi ASEANem a Čínou a slíbila podpořit spolupráci v takových oblastech, jako jsou zelená ekonomika, úspora energií, ochrana životního prostředí, nové a obnovitelné zdroje energie. (Xinhuanet.com, 2011)
21
7.4 Zemědělství Většina území zemí ASEANu a velká část Číny má bohaté zemědělské zdroje a větší část venkovského obyvatelstva. Zemědělství často hraje důležitou roli v jejich hospodářství, proto je důležité, aby obě strany prohlubovaly spolupráci, probíhala zde výměna informací a zkušeností. (China-ASEAN cooperation , 2011) V roce 2002 Čína a ASEAN podepsaly memorandum týkající se zemědělské spolupráce, vodohospodářství, biotechnologie, zemědělských produktů a techniky. Kromě toho Čína také podepsala memorandum o zlepšení formulace a komunikace v zemědělské politice a posílení spolupráce při výměně technologií. (China-ASEAN cooperation , 2011) V zemědělství je velký potenciál pro spolupráci. Čína může poskytnout lepší technologie a zkušenosti. Velké plus pro jihovýchodní Asii by bylo vybudování zpracovatelského průmyslu zaměřeného na hnojiva. Bohužel tento průmysl zcela chybí a země jsou nuceny nakupovat drahá hnojiva z Evropy. Čína a členové sdružení jihovýchodní Asie se zavázali ke zvýšení zemědělské spolupráce a přispět tak ke zlepšení hospodářského rozvoje a předcházet potravinové krizi. (China-ASEAN cooperation , 2011) Obě strany podepsaly tzv. „Nanning konsenzus“ na summitu konaném ve městě Nanning, který je zavazuje k zintenzivnění zemědělské spolupráce. (Xinhuanet.com, 2009) Zemědělství je jednou z hlavních strategických oblastí spolupráce mezi Čínou a členy ASEAN, která je důležitou součástí budování vztahů Číny a ASEANu ve volném obchodě (FTA). (Xinhuanet.com, 2009) Strany si vytyčily sedm prioritních oblastí pro výměnu informací a spolupráci – agro průmysl, bezpečnost potravin, nové druhy plodin a plemen zvířat, zemědělské technologie a věda, energie z biomasy, zpracování zemědělských produktů a logistiky, chov zvířat a rybolov. (Xinhuanet.com, 2009) Dohoda také obsahuje příslib optimalizace přidělování zdrojů, jako je práce a fondy, rozšíření spolupráce v technologiích, školení personálu a zintenzivnění investic do sektoru zemědělství ve státech ASEANu. (Xinhuanet.com, 2009) 22
Při devátém Expu v Nannigu laoský předseda vlády Thongsing Thammavong prohlásil spokojenost nad rostoucí spoluprací Číny a Laosu v oblasti zemědělství a přislíbil zlepšit prostředí pro čínské investice směřující do zemědělství. (GOV.cn, 2012) V červenci (2012) byl do Laosu přizván čínský zemědělský specialista Liang Tianyin, aby vybudoval centrum produkce potravin. Na projekt bylo poskytnuto 50 hektarů zemědělské půdy a pomoc při stavbě centra. (GOV.cn, 2012) Projekt je součástí čínské vlády zajistit poptávku po potravinách pro masivní čínskou populaci a pro její další generace. (GOV.cn, 2012) Zemědělskou spolupráci mezi Čínou a zeměmi ASEANU (primárně mezi zeměmi GMS, viz kapitola o spolupráci v povodí řeky Mekong) zajišťuje hlavně čínská provincie Yunnan. Tato spolupráce vstoupila do stabilního a řádného rozvoje. Provincie Yunnan zavedla řadu zemědělských projektů v sousedních zemích ASEANu, a to zejména projekty soustředící se na experimentální pěstování pšenice a ječmene ve Vietnamu, školící centrum výsadby zeleniny a květin v hlavním městě Barmy Yangongu, kde čínští odborníci zaučují zemědělce z ASEANU správné výsadbě rostlin, využití metanu v domácnostech v Laosu a ukázkové zemědělské centrum v provincii Champasak v Laosu. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 25-26) Se sousedícími zeměmi zavedla také spolupráci soustřeďující se na pěstování kaučuku, cukrové třtiny, manioku, bambusu, rozvoj alternativních techniky pěstování máku, postavení technických školících středisek, středisek výsadby a sazenic a vybudování rozsáhlých základen pro pěstování kaučuku. Yunnan dále pomáhá Laosu a Barmě ve školení technického personálu, v provádění vědeckých a technologických výzkumů a používání asijského regionálního fondu spolupráce ustanoveného čínským ministrem zemědělství, k zahájení přeshraničního dohledu nad nemocemi zvířat. Dále byly založeny provincií Yunnan, Laosem a Barmou mechanismy na ochranu populace asijských slonů v příhraničních oblastech. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 25-26) Dále zlepšovat pracovní postupy, technologie a dostupnost materiálů pro zemědělce – zvýší se produkce, životní úroveň a celkově se poroste prosperita jihovýchodní Asie
23
7.1 Vzdělání Čína a ASEAN pořádají v rámci vzdělávání mnoho výměnných pobytů, táborů a zájmových kroužků pro mladé a studenty. Na 100 univerzit ze zemí ASEANu a Číny se účastní těchto akcí pro rozvoj vzdělání a kultury. (China-ASEAN cooperation , 2011) Pro podporu studentských výměnných pobytů Čína navýšila kvóty vládních stipendií pro deset zemí ASEANu od roku 2005 o 50 %. V roce 2010 Čína vytvořila na 3337 stipendií pro země ASEANu, což představuje nárůst o 329 % oproti roku 2005. (China-ASEAN cooperation , 2011) Na 14. summitu Číny a ASEANu v roce 2011 premiér Wen Jiabao navrhl vybudovat 10 odborných a vzdělávacích středisek, které mají pomoci zemím ASEANu v oblasti sociálního rozvoje a rozvoje lidských zdrojů pro hospodářství. Všech deset odborných vzdělávacích center bylo vytvořeno v různých provinciích a autonomních oblastech, jako například jsou Guangxi, Sichuan, Yunnan, Guizhou, Fujian a Heilongjiang. Tato střediska jsou využívána pro obchodní setkání, výstavy umění, kulturní akce, výuku čínského jazyka, financí a tradiční medicíny. (China-ASEAN cooperation , 2011) Do konce roku 2011 studovalo v Číně 54.790 studentů z deseti zemí ASEANu. Počet registrovaných čínských studentů studujících v ASEANu dosáhl počtu 101 039. Čína v roce 2012 i nadále zvyšovala počet stipendií pro studenty z ASEANu ve snaze přilákat tím více zájemců o studium z ASEANu a podpořit vzájemnou výměnu studentů. (China-ASEAN cooperation , 2012) Čína rovněž posílila vztahy s ASEANem v odvětví výzkumu. Na mnoha čínských univerzitách, např. Peking University, Beijing Foreign Studies University, Xiamen University, Guizhou, Yunnan Univerzita, byla zřízena výzkumná střediska se zaměřením na země ASEANu. (Chinese Embassy in Singapore, 2012) Obě strany kladou velký význam těmto výměnným pobytům a studiu, ať už z hlediska edurace a nebo kulturního poznání.
Možnosti studia jazyků všech
zainteresovaných zemí, příležitost podílet se na výzkumu a mnoho dalšího je možné jen díky této spolupráci.
24
8
Mekong „Mekong pramení vysoko v tibetských horách a své vody žene čtyři a půl tisíce
kilometrů dlouhou cestou přes celou Zadní Indii, aby se nakonec jako devítiocasý drak vlil do Jihočínského moře. Na své cestě přináší tato řeka obživu bezmála 100 milionům lidem, závisí na ní doprava a řada dalších aspektů každodenního života.“ (Šmídová, 2006) Mekong je osmá největší řeka na světě a její rozloha povodí zabírá 800 000 km². Protéká provincií Yunnan na jihu Číny, Laosem, Thajskem, Kambodžou a Vietnamem a tvoří část hranic mezi Barmou a Čínou, Barmou a Laosem, Laosem a Thajskem. Sdílení tak velkého zdroje vody přináší dosti často společenská dilema o využívání tohoto zdroje a omezování druhých, protože když jedna strana využívá tok řeky v nadměrném množství, potenciál přínosu pro další strany se snižuje, a proto je Mekong častým sporem těchto konfliktů. Hlavně znečišťování toku v horní a střední části řeky snižuje její kvalitu pro následné uživatele v dolních částech řeky. Kromě toho v případech mezinárodních řek, jako je řeka Mekong, dochází k nesouladu v politice na hydro-ekologické úrovni, což rozpoutává další konflikty o zásadách svrchovanosti na rozdíl od běžných otázek vlastnictví, alokaci, bezpečnosti a degradaci životního prostředí. (Goh, 2004) Více jak 80 milionů lidí (90% z nich žije v povodí řeky Mekong) je závislých na řece Mekong jako zdroji pitné vody, ryb, dopravy, zavlažování pro jejich pole a lesy. Především zemědělci spoléhají na Mekong jako zdroj obživy a ryb s vysokou nutriční hodnotou. (Goh, 2004) Avšak největší potenciál řeka skýtá v rozvoji vodní energie a zavlažovacích systémů s dlouhým dosahem. Tento potenciál řeky nebyl dlouho využíván díky nepokojům a občanským válkám, ale díky uklidnění situace v 90. letech 20. století a následnému hospodářskému rozvoji v regionu se posílily národní, bilaterární a multilaterální plány na vybudování přehrad na hlavním toku řeky a využití hlavních přítoků řeky k zavlažování a výrobě elektřiny. (Goh, 2004)
25
8.1 Spolupráce v povodí řeky Mekong Podoblast řeky Mekong zahrnuje celkovou oblast o rozloze cca 10,8 milionů km² a populaci okolo 350 milionů obyvatel. Do této podoblasti spadá 5 států ASEANu a dvě čínské provincie, které se nachází v horním povodí řeky Mekong (Lancang – Mekong River). Jmenovitě se jedná o Laos, Kambodžu, Barmu, Thajsko, Vietnam a o čínskou provincii Yuannan a autonomní oblast Guangxi Zhuang. GMS je spojnicí mezi Čínou a Jihovýchodní Asií. To Číně dává velice důležitou geografickou pozici pro její zahraniční strategii. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 15-16) Obecně se jedná o různé mechanismy spolupráce, ve kterých tito aktéři participují. Tato spolupráce zahrnuje GMS program (ADB – Asian Development Bank a země GMS), ASEAN – Mekong Basin Development Cooperation – spolupráce na rozvoji povodí řeky Mekon (Státy ASEANu a Čína), Golden Square sub-regional cooperation (Kambodža, Laos, Thajsko, Vietnam) a Ayeyawady - CHao Phraya – Mekong Economic Cooperation Strategy (Kambodža, Laos, Thajsko, Vietnam, Barma). (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 15-16) 8.1.1 Projekt The Greater Mekong Subregion2 Ale bezesporu nejdůležitější projekt spolupráce je GMS (viz příloha č. 3), který začal již v roce 1992 za podpory ADB a států GMS. Jeho cílem v této oblasti je urychlení a zlepšení infrastruktury, podpora obchodu, investic a zajistit jejich zjednodušení a liberalizaci, posílení stavebnictví, zlepšit celkovou konkurenceschopnost, podporovat místní hospodářství a společenský rozvoj, neustále zlepšovat životní úroveň a vytvořit prostředí s charakteristikami, jako jsou mír, stabilita, rovnost a důvěra. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 17) GMS projet se zejména zaměřuje na dopravu, energii, telekomunikaci, rozvoj lidských zdrojů, turistiky a cestovní ruch, životní prostředí, obchod a investice, spolupráci v oblastí výroby a pašování drog.(Mingjiang , Chong Guan, 2011: 17) Obchod mezi Čínou a zeměmi GSM se rychleji rozvíjí se s Thajskem a Vietnamem v porovnání s Kambodžou, Laosem a Myanmarem a i celkový objem obchodu dosahuje větších čísel. Jako příklad si uvedeme rok 2011. Objem obchodu mezi
2
Projekt pro širší spolupráci v podoblasti řeky Mekong
26
Čínou a Thajskem v rámci GMS spolupráce dosáhl 57,983 miliard USD a obchod mezi Vietnamem a Čínou byl na úrovní 3,571 miliard USD. Zatímco obchod Číny s Kambodžou a Laosem dosahoval sumy 2,499 miliard USD. Rozvinutost obchodu a jeho důležitost je z těchto čísel více než patrná. Geografická poloha hraje velkou roli v obchodu se zeměmi GMS. (Guangsheng, 2012) Thajsko především obchoduje s čínskými přístavními městy na východě. Mezi lety 1997 a 2007 se vzájemný obchod ze 720 milionů USD vyšplhal na 8,51 miliard USD. Podíl obchodu mezi ASEANem a přístavním městem Šanghaj vzrostl z 15,3 % na 21,1 % v roce 2011. V roce 2011 objem obchodu Thajska s provincií Guangdong dosáhl 19,73 miliard USD, a to představuje 20,2 % celkového obchodu této provincie se zeměmi ASEAN, a to činí z Thajska druhého největšího obchodního partnera této provincie. (Guangsheng, 2012) Vietnam nejvíce obchoduje s městy, která se nacházejí v deltě řeky Yangtze a s provincií Guangxi. V roce 2008 dosáhl obchod mezi Čínou a Vietnamem 19,46 miliard USD a z toho 20 % tvořil obchod s městy z delty řeky Yangtze. Kromě toho je Vietnam největším obchodním partnerem provincie Guangxi ze všech zemí ASEANu. Tento obchod představuje 78,6 % respektive 79,3% celkového obchodu provincie Guangxi se zeměmi ASEAN v roce 2010 a 2011. (Guangsheng, 2012) Barma je hlavním ASEAN obchodním partnerem provincie Yunnan od roku 2003. Celkový obchod mezi Barmou a provincií Yunnan činil v roce 2010 38,4 % a 34,8 % v roce 2011 z celkové obchodu se zeměmi ASEANu. (Guangsheng, 2012)
27
Tabulka č. 5 : Vzájemný obchod mezi Čínou a zeměmi GMS, ve 100 milionech USD Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Thajsko 66,24 70,50 85,57 127,00 173,43 218,12 277,27 346,35
Vietnam 24,66 28,15 32,65 46,34 67,40 81,96 99,50 151,15
Barma 6,21 6,32 8,62 40,77 11,45 12,09 14,60 20,60
Laos 0,41 0,62 0,64 1,09 1,14 1,29 2,18 2,49
Kambodža 2,24 2,40 2,77 3,2 4,82 5,63 7,33 9,33
2008 2009 2010
412,53 382,00 529,37
194,60 210,00 254,00
26,26 29,07 44,40
4,16 7,44 10,55
11,30 9,44 14,41
2011
579,83
357,10
3,17
24,99
-
Zdroj: Statistical Bulletion of China´s Outward Foreigen Direct Investment, vlastní zpracování
8.1.1.1 Čínské provincie a jejich role při spolupráci se zeměmi GSM Důležitou součástí čínské spolupráce na GMS je, že se čínské místní samosprávy podílejí na spolupráci přímo. Místní provinční vláda se angažuje na rozvoji GMS ve spolupráci s čínskou centrální vládou. Pro země jako je Čína, kde najdete obrovská území, a mnoho sousedních států je regionální kooperace, obzvláště ta se sousedními státy, nezbytná a neobejde se bez spolupráce provinčních vlád s tou centrální. (Guangsheng, 2012) Místní provincie (Yunnan a Guangxi) mají přímé a blízké geografické, kulturní a ekonomické spojení se sousedními zeměmi, jejich spolupráce na vytváření vztahu s okolními státy je pro Čínu velice důležitá. Spolupráce těchto provincií s okolními státy má velký potenciál přinést značné benefity celému regionu a Číně. Obě provincie jsou si této důležitosti vědomy a plně přebírají iniciativu na rozvoji spolupráce mezi oběma stranami. (Guangsheng, 2012) Jako příklad si můžeme uvést spolupráci autonomní provincie Yunnan s okolními státy GMS. Obchod mezi provincií Yunnan a ostatními zeměmi GSM (Barma, Thajsko, Laos, Vietnam, Kambodža) představoval v roce 2007 24.5 % celkového obchodu. Objem obchodu se od roku 1992, kdy tato spolupráce začala, do roku 2007 téměř šestkrát 28
znásobil. V roce 2006 hodnota kontraktů z pracovní spolupráce, projektů a poradenství dosáhla objemu 2,1 miliardy USD. Jako příklad spolupráce a investic si vezměme energetiku. Yunna začala prodávat elektřinu do severního Vietnamu v roce 2004. Dvě 110- a dvě 220kilovoltová vedení vysokého napětí byla vybudována mezi provincií Yunnan a Vietnamem. Ke konci roku 2007 Yunnan poslal do Vietnamu více než 3,6 milionů kilowattů. Vodní elektrárna Ruilijiang v Barmě, která byla vybudována provincií Yunnan, má kapacitu 600 000 kilowattů. První kilowatty začala elektrárna produkovat na konci roku 2008. Další smlouva byla podepsána na vybudování vedení vysokého napětí a vodní elektrárny v Kambodži o síle 120 000 kilowattů v celkové hodnotě 369 milionů USD. Je vidět, že provincie Yunnan plně využívá své geografické polohy k rozvoji obchodního partnerství s členy GSM. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 24-25)
8.1.1.2 Investice mezi Čínou a zeměmi GSM Investice mezi Čínou a zeměmi GMS rostly od roku 1990 velice rychle. Avšak do roku 2002 investice států GMS směřovaly hlavně do Číny a Čínské přímé zahraniční investice do ostatních zemí GMS byly nižší, než ty příchozí. GMS státy (hlavně Thajsko) začaly investovat v 80. letech 20. století. 90. léta byla zlatou érou thajských investic směřujících do Číny. Investice v tomto období dosahovaly 200 – 300 milionů USD a byly velkým přínosem pro rozvoj čínského hospodářství. Nicméně s příchodem asijské finanční krize v roce 1997 investice Thajska značně poklesly a už se nikdy nevrátily na stejnou či podobnou úroveň jak před krizí. Čína v době této krize poskytla zemím ASEANu miliardové finanční půjčky a pomohla k udržení regionální finanční stability. (Mingjiang, Chong Guan, 2011: 17) Tohoto kroku si státy ASEANu nesmírně cení a i proto jsou vzájemné vztahy na tak vysoké úrovni. Avšak k omezení hospodářské síly došlo a ani ostatní země GMS nebyly schopny velkých investic, investice se pohybovaly v řádu několika milionů USD. (Guangsheng, 2012) Od oficiálního zahajovacího jednání ACFTA v roce 2002 se obchod Číny se zeměmi GMS začal stále více rozvíjet. Čína se stává důležitým investičním hráčem pro země GMS v 21. století. Do konce roku 2008 čínské investice do Kambodži, Vietnamu a Barmy přesahují hranici 100 milionů USD. Podle statistik čínského národního statistického úřadu Čína investovala mezi roky 1995 až 2001 821,4 milionů USD 29
v zemích ASEANu a 142,6 milionů USD bylo investováno v zemích GMS, což tvořilo asi 17,36 % z celkové investované částky. Od Roku 2001 do roku 2010 Čína investovala v zemích ASEANu 12,243 miliard USD, z toho 5,58 miliard USD (45,58 % z celkové investované částky v tomto období) bylo investováno v zemích GMS. To představuje nárůst téměř o 4000 % oproti období 1995 – 2001 (Guangsheng, 2012) Tabulka č. 6: Čínské FDI do zemí GSM, v 10 tisících USD Rok
Kambodža
2003
2 195
2004
Laos
Barma
Thajsko
Vietnam
80
-
5 731
1 275
2 952
356
409
2 343
1 685
2005
515
2 058
1 154
477
2 077
2006
981
4 804
1 264
1 584
4 352
2007
6 445
15 435
9 231
7 641
11 088
2008
20 464
8 700
23 253
4 547
11 984
2009
21 583
20 324
37 670
4 977
11 239
2010
46 651
31 355
87 561
69 987
30 513
Zdroj: Statistical Bulletion of China´s Outward Foreigen Direct Investment, vlastní zpracování
Do roku 2002 čínské podniky v zemích GMS byly nejdůležitějšími investory v Číně, především v odvětvích soustředěných na zpracovávání a výrobu a téměř všechny výrobky z této produkce šly na export. GMS země obvykle investovaly do malých a středně velkých podniků, 70 % investic nepřesáhlo hranici 3 milionů USD. (Guangsheng, 2012) Ve stejné době malé a střední soukromé podniky z Číny investovaly hlavně v Thajsku, Vietnamu a Kambodži.
Soustředily se zejména na malé a střední
zpracovatelské, montovací a výrobní podniky s průměrnou investicí okolo 1 milionu USD. (Guangsheng, 2012) Po roce 2002 Čína začala více investovat v Barmě, Vietnamu a Kambodži a její angažovanost se rozšířila do více oblastí, a to jako energetika, finance, stavebnictví, chemický průmysl, textilní, elektrická energie, těžba, farmacie a dopravní průmysl. Velké a střední podniky začaly být vlastněny anebo spojovány s čínskými podniky, a to hlavně v sektorech jako jsou zemědělská technika, hornictví, chemický a elektromechanický průmysl, cestovní ruch a finanční služby. (Guangsheng, 2012)
30
Kromě toho země GMS jsou hlavním investičním cílem pro čínské pohraniční provincie Yunnan a Guanxi. V roce 2010 provincie Yunnan založila 32 nových podniků v Barmě, Laosu a Vietnamu. V roce 2010 tyto podniky investovaly 304 milionů USD v zemích GMS, což znamenalo 64,2 % celkových zahraničních investic provincie Yunnan v tomto roce. Od ledna do září roku 2011 podniky investovaly 430 milionů USD v pěti zemích GMS, což představovalo 91,4 % celkových zahraničních investic provincie Yunnan. Stejně tak důležitým partnerem je provincie Guangxi. Investice této provincie dosáhly v roce 2010 490 milionů euro v zemích ASEANu a 35 % investic směřovalo do Vietnamu. (Guangsheng, 2012) 8.1.1.2.1 Investice do infrastruktury a dopravy Regionální uskupení východní Asie a sub-regionální ekonomická uskupení, jako je například ASEAN-Mekong River Basin Cooperative Developmnet Mechanism, Great Mekong Sub-regional Economic Cooperativ Mechanism, Golden Quadrangle Economic Cooperation Mechanism and Mekong River Commission, dosáhly konsensu o zřízení mezinárodní dopravní tepny, která se týká zejména pozemní a vodní dopravy. Mezi prioritní projekty regionální hospodářské spolupráce patří 33 projektů na výstavbu dopravních tepen, které zahrnují 9 dálničních projektů, 8 železničních, 10 vodní dopravy a 6 letecké dopravy. V současné době jsou ve výstavbě pozemní komunikace a železniční koridor Pan-Asia. V příštích deseti letech bude potřeba pouze na výstavbu infrastruktury 15-20 miliard USD. Nově zavedená dopravní síť bude pro země kolem řeky Mekong obrovským přínosem, zlepší dopravní situaci a může přilákat nové investory. Mezi nejvýznamnější projekty patří investice v hodnotě 65 milionů USD na obnovení železniční trati Kunming-Hanoi, dále investice 210 milionů USD do vybudování nového železničního koridoru, který povede přes Vietnam a Thajsko. V plánu jsou i další investice na rozšíření železniční sítě v regionu, a to například železniční tratě YunnanThajsko (120 milionů USD), Thajsko-Laos-Vietnam (550 milionů USD) a YunnanBarma (700 – 1200 milionů USD). (neat.org, 2009) Provincie Yunnan je křižovatkou mezi Čínou, Indočínou a jižní Asií, a tak posílit výstavbu dopravní infrastruktury a vytvořit kvalitní, integrovanou dopravní síť se zeměmi ležící na řece Mekong bude hrát důležitou roli při podpoře spolupráce Číny a se zeměmi GMS a ASEANu a urychlení hospodářského rozvoje mezi všemi aktéry. Na této důležité křižovatce je naplánováno 11 projektů z provincie Yunnan do jihovýchodní Asie, včetně 31
4 projektů výstavby vysokorychlostních dálnic: Yunnan-Barma (z Kunmingu do města Lashio), Yunnan-Vietnam (z Kunmingu do Hanoje), Yunnan-Thajsko (z Kunmingu do města Chiang Rai). Dále budou rekonstruovány silnice na jihu provincie Yunnan, na severu Barmy, Laosu a Vietnamu. Rekonstrukce se dočká i železniční síť, která povede z Yunnanu do Vietnamu, Barmy a Thajska. (neat.org, 2009) Vodní doprava disponuje dvěma projekty v rámci provincie Yunnan: přeměna kanálu Lancang-Mekong a kanálu Red River. (neat.org, 2009) Dva projekty má také letecká doprava: rekonstrukce mezinárodních letišť Kunming a Jinghong a otevření nových leteckých tras. (neat.org, 2009) 8.1.1.2.1.1 Projekt dálnice z Číny do Thajska Dálnice z Číny (Kunming) do Thajska (Bangkok) (viz příloha č. 4) je důležitou dopravní tepnou mezi Čínou a zeměmi jihovýchodní Asie. Je 1887 km dlouhá a 247 km dálnice na území Laosu potřebuje nutnou transformaci a opravu. Bylo rozhodnuto, že Čína, Laos a Thajsko budou mít na starost dodělání tohoto úseku a čínská vláda poskytne na tento projekt 30 milionů USD v podobě bezúročné půjčky a grantu na projekt zlepšení silniční dopravy v Laosu. V červnu roku 2000 byl dokončen průzkum a struktura krajiny v laoské části dálnice Kunming-Bangkok. Na začátku roku 2004 byly schváleny veškeré nutné požadavky a začalo se s opravami. V roce 2008 byla silnice dokončena a uvedena do provozu. Výrazně snížila cestovní dobu. Nyní cesta z Kunminu do Mohan Portu na čínsko-laoských hranicích trvá 10 hodin a cesta z Kunminu do Bangkoku se zkrátila o polovinu, tedy na 20 hodin cesty.
Tato dopravní tepna je jednou
z nejdůležitějších spojnic v jihovýchodní Asii a Číně a přispívá k vzájemnému obchodu. Počítá se, že tato dopravní tepna už usnadnila a pomohla k vzájemnému obchodu za více jak 400 milionů USD. (neat.org, 2009)
9
Přímé zahraniční investice „Příliv přímých zahraničních investic (FDI) v mnohém vypovídá o zdraví
hostitelské ekonomiky a udržitelnosti jejích fundamentů, je indikátorem vnější ekonomické důvěry v domácí podnikatelské prostředí. Důvody lokalizace FDI se liší a mnohdy se postupem času mění.“ (Český statistický úřad , 2008)
32
„Ačkoli se často zmiňují především pozitiva přítomnosti FDI v ekonomice, dochází s tím, jak se životní cyklus FDI dostává do dalších fází, také k projevům jejich negativ. Hostitelská ekonomika může z FDI benefitovat prostřednictvím nedluhového financování investičních aktivit, zvýšené tvorby pracovních míst, zvýšení exportního výkonu, zvýšení produktivity práce (i domácích podniků díky tzv. spill-over efektům transferu technologií, manažerských postupů) aj. Naopak rizika PZI mohou spočívat ve vzniku duální ekonomiky, nadměrného prohloubení deficitu bilance výnosů (způsobeném repatriací zisků) běžného účtu platební bilance. Na trhu práce může docházet ke zvyšování nezaměstnanosti v důsledku restrukturalizace hospodářství.“ (Český statistický úřad , 2008)
9.1 Čína a její role v přímých zahraničních investicích Zatímco kapitál vždy tekl tam, kde jeho výnos dosahoval nejvyšších možných hodnot, vzestup přímých zahraničních investic (FDI) zaznamenal významný růst až v posledních 25 letech. A tak jako v mnoha ekonomických příbězích hrála Čína hlavní roli i v tomto. Rozhodnutí Pekingu v roce 1990, aby se přímé zahraniční investice staly součástí národní rozvojové strategie, bylo významným krokem pro zemi a zahraniční investory. Přitažlivost pro investice byla značná. Čína měla nadbytek venkovského obyvatelstva (tehdy asi 75 %), které mohlo být přesunuto do továren a zvýšit produktivitu. Země také potřebovala zlepšit dovednosti a odbornost pracovníků a technologií, aby mohla konkurovat na globálním trhu. Říci, že se to Číně podařilo, by bylo témě nedostačující. (Trinh D Nguyen, 2013) Přímé zahraniční investice jsou důležitým faktorem rozvoje ekonomiky, čehož je Čína vhodným důkazem. Na počátku reforem bylo FDI směrovány především do oblasti geologických výzkumů, do oblasti nemovitostí a turistického ruchu. Ve zpracovatelském sektoru se jednalo převážně o zpravování potravin, elektroniku, stavební materiály, výrobu textilu a hraček. Na konci 80. let 20. století představovaly investice do zpracujícího průmyslu více než 70 % celkového přílivu a o desetiletí později narostl tento objem na 80 %. Kromě dříve uvedených odvětví začali investoři též jevit zájem o stavebnictví, energetiku, dopravní sektor a kapitálově a pracovně náročné strojírenství. S blížícím se vstupem do WTO se pozornost obracela i ke službám (Canfei, 2006: 44-51)
33
9.1.1 Čína jako vzor pro ASEAN Transformace největší světové výrobní jednotky do konzumní ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou má i velký význam pro sousední státy Číny. Země ASEANu, zejména ty s velkou populací jako Indonésie, Filipíny, Vietnam a stejně tak i Indie, můžou snadno zvýšit, po vzoru Číny, svoji hospodářskou produktivitu tím, že přilákají více výrobního a zpracovatelského průmyslu. (Nguyen, 2013) Tyto země si jsou velice dobře vědomy úspěchu Číny ve využití přímých zahraničních investic na podporu vývozu a technologií. Jak se ve skutečnosti těmto zemím daří přilákat příliv zahraničních investic a využít úsilí, které vynakládají, aby jich přilákali co nejvíce? Poskytují dobrý přehled na to, jestli budou anebo nebudou schopny zvýšit svoji produktivitu a technologickou znalost. Te je velice podstatný faktor, protože to jsou obě důležité složky dlouhodobého růstu. (Nguyen, 2013) Není to jako začít od nuly – FDI je již známý pojem na většině míst Asie. Je to tak, že změny v Číně představují obrovskou příležitost k urychlení procesu. Před asijskou finanční krizí toky do ASEANu byly velké, představovaly 8 % celkového světového obnosu. Pět let po krizi představovaly pouhá 2 % všech světových toků. Ale v posledních dvou letech se investoři do ASEANu vrací, a to díky jeho růstovému potenciálu a stejně tak možnosti využití nižších nákladů. V důsledku toho přitéká do ASEANu čím dál více FDI a ASEAN se téměř dostal na úroveň Číny, jejíž příjem světového FDI tvoří 8,1% a ASEAN je na hodnotě 7,6% světového FDI. S relativně lepším demografickým vývojem v zemích ASEANu, bude pravděpodobné, že jeho podíl na přímých zahraničních investicích v příštím desetiletí bude růst. (Nguyen, 2013) Kromě strukturální proměny Číny, další tři faktory výrazně ovlivňují snahu mezinárodních firem či korporací, hledat příležitosti, jak snížit náklady na výrobu a zvýšit celkový zisk: •
Levný kapitál z uvolněné měnové politiky
•
Zhodnocení hlavních měn, jako jsou JPY, EUR a RMB
•
Hospodářská stagnace v rozvinutém světě
Mimo ekonomické transformace Číny změny v globálním prostředí pomůžou méně rozvinutým zemím využít FDI k vytvoření pracovních míst, akumulaci kapitálu, 34
zvýšit účinnost a technickou úroveň svých ekonomik. V posledním desetiletí se příliv přímých zahraničních investic do zemí ASEANu (ale také Indie) začal navyšovat a využívat příznivou demografickou situaci a rychlý růstu cen. Ale nadnárodní společnosti při rozhodování kam investují, zvažují i jiné faktory, které ovlivňují jejich rozhodování. Těmi například jsou politická situace v zemi a orientace vládnoucích politických stran, životní prostředí a prostředí pro podnikání. (Nguyen, 2013)
9.2 Čína a její přímé zahraniční investice do ASEANu Na začátku 90. let, kdy zahraniční investice Číny začaly po liberalizaci ekonomiky expandovat, byly hlavními příjemci čínského FDI hlavně rozvinuté ekonomiky jako Austrálie, USA či Kanada. Zatímco pouze jedna třetina celkového objemu čínského FDI šla do rozvojových zemí, množství investičních projektů v těchto zemích tvořilo téměř dvě třetiny celkových investičních plánů. Tento podíl ukazuje, že FDI projekty v rozvojových zemích byly mnohem menšího rozsahu ve srovnání s projekty ve vyspělých částech světa. Do té doby objem z celkových čínských přímých zahraničních investic v členských státech ASEANu dosahoval objemu pouze 5 %. Avšak v průběhu času podíl rozvojových zemí rapidně stoupnul a do roku 2008 rozvojové země představovaly 60 % objemu čínského FDI, což také ukazuje rovnoměrnější objemové rozložení investic. Podíl ASEANu na čínském FDI vzrostl do roku 2008 na 17 %. (Kubny, Voss, 2010) Tabulka č. 7 : Čínské investice do ASEANu v letech 2005 – 2010 v milionech USD Země Brunej Barma Kambodža Indonésie Laos Malajsie Filipíny Singapur Thajsko Vietnam Celkem
2005 1,5 11,54 5,15 11,84 20,58 56,72 4,51 20,33 4,77 20,77 157,71
2006 12,64 9,81 56,94 48,04 7,51 9,30 132,15 15,84 43,52 335,75
2007 1,18 92,31 64,45 99,09 154,35 32,82 4,50 397,73 76,41 110,88 1 033,72
2008 1,82 232,53 204,64 173,98 87,00 34,43 33,69 1 550,95 45,47 119,84 2 484,35
2009 5,81 376,7 215,83 226,09 203,24 53,78 40,24 1 414,25 49,77 112,39 2698,1
2010 16,53 875,61 466,51 201,31 313,55 163,54 244,09 1118,5 699,87 305,13 4 404,64
Zdroj: 2010 Statistical Bulletion of China´s Outward Foreigen Direct Investment, vlastní zpracování
35
Tabulka č. 8: Pozice čínského FDI v ASEANu v letech 2005 – 2010 v milionech USD Země Brunej Barma Kambodža Indonésie Laos Malajsie Filipíny Singapur Thajsko Vietnam Celkem
2005 1,90 23,59 76,84 140,93 32,87 186,83 19,35 325,48 219,18 229,18 1 256,15
2006 1,90 163,12 103,66 225,51 96,07 196,96 21,85 468,01 232,67 253,63 1 763,38
2007 4,38 261,77 168,11 679,48 302,22 274,63 43,04 1 443,93 378,62 396,99 3 953,17
2008 6,51 499,71 390,66 543,33 305,19 361,20 86,73 3 334,77 437,16 521,73 6 486,99
2009 17,37 929,88 633,26 799,06 535,67 479,89 142,59 458,32 447,88 728,5 5 172,42
2010 45,66 1 946,75 1 129,77 1 150,44 845,75 708,80 387,34 6069,1 1 080,00 986,60 14 350,21
Zdroj: 2010 Statistical Bulletion of China´s Outward Foreigen Direct Investment, vlastní zpracování
Graf č. 1: Procentuální podíl FDI podle zemí v ASEANu v roce 2010
Ostatní
2,4
ASEAN
16
USA
11,3
J. Korea
4,9
Japonsko
11,1
Indie
3,4
EU
22,4
Čína
4,2
Austrálie
2,3 0
5
10
15
20
25
Zdroj: China daily, vlastní zpracování
9.2.1 Příklady čínských investic v ASEANu Vedoucí výzkumu a vývoje v národním indonéském úřadě farmaceutické asociace Kai Arief Selomuya, prohlásil, že nikdy před tím nezaznamenal tak velký zájem čínských investorů o Indonésii a sousedící země jako nyní. Čínští investoři diskutují a radí se s asociacemi o investičních příležitostech v Indonésii a ASEANu. Soustřeďují se hlavně na domácí trh Indonésie a berou jej jako vstupní bránu k dalším devíti členům ASEANu. Po dvou desetiletích, kdy se Čína a čínské firmy soustředily spíše na obchod s ASEANem, se nyní začínají spíše soustřeďovat a zajímat o investice do ASEANu. Ke zlomu došlo v roce 2010, kdy vešla v platnost dohoda o volné zóně obchodu mezi Čínou a zeměmi ASEANu. Po vytvoření této třetí největší zóny volného obchodu na světě si obě strany 36
uvědomují, že investice nabývají nových rozměrů a dochází k jejich rychlé expanzi, a to i díky vzájemné iniciativě a usnadnění prostředí pro investování. (Roman, 2012) Čínská rada pro podporu mezinárodního obchodu má k dispozici veškeré informace ohledně investování v zemích ASEANu, včetně cen. Není náhodou, že devátý ročník China-ASEAN Expa se konal v Nannigu, hlavní městě autonomní oblasti Guangxi, která se významně podílí na investicích v zemích ASEANu. Devátý ročník Expa zdůrazňoval rostoucí investiční vazby mezi ASEANem a Čínou. Do konce roku 2010 více než 1000 čínských firem investovala okolo 2,9 miliard USD v Indonésii. Čínské společnosti také hledají možnosti a podniky pro investice v sektorech, jako jsou ropa, zemní plyn a uhlí. (Roman, 2012) Čínský telekomunikační gigant, společnost Huawei Technologies CO Ltd, začal v roce 1999 zakládat dceřiné společnosti a pobočky v zemích ASEAN. V roce 2005 společnost kontrolovala okolo 20 % trhu s mobilními sítěmi v tomto regionu. V roce 2011 společnost oznámila plány na umístění kabelů pod hladinu moře mezi Malajsií a Indonésií, aby poskytla a rozšířila nová komunikační pásma. Tato investice se ukázala úspěšná hlavně v Indonésii, ačkoliv dostat se na indonéský trh nebylo vůbec jednoduché, uvedl ředitel indonéského zastoupení firmy Huawei Dani K. Ristandi. Přes počáteční potíže si společnost připsala v roce 2010 tržby okolo 1 miliardy USD. (Roman, 2012) V Malajsii čínské společnosti investují do petrochemické výroby, která se vyznačuje vysokou přidanou hodnotou, což jen podrhuje posun investic v regionu směrem ke kvalitě. Dalším příkladem je osm čínských firem, které jsou zapsány na burze cenných papírů v hlavní městě Kuala Lumpur, největší z nich jsou čínské papírny. Do konce roku 2010 čínské společnosti investovaly v Malajsii 250 milionů USD. (Roman, 2012) V roce 2011 se čínská společnost Huadian Engineering spojila s malajskou společností Junakausa, které soustředí na výrobu energie. Společně vytvořili investici v hodnotě 1,5 miliardy USD na vybudování uhelné elektrárny ve Vietnamu. Čínská firma ZTE Corp je dalším telekomunikačním gigantem, který investoval v Malajsii a vybudoval zde potřebnou telekomunikační infrastrukturu. Investici v hodnotě 1 miliardy USD do hutního průmyslu zainvestovala čínská společnost Aluminium Crop of China v malajském části Sarawak, které se nachází na ostrově Borneu. (Roman, 2012)
37
V roce 2008 čínská automobilka Chery dokončila svoji osmou zahraniční továrnu v Malajsii. Malajsie představuje největší trh s osobními automobily v ASEANu a je také důležitým spojením s ostatními členy tohoto uskupení. Firma má v plánu co nejrychleji urychlit budování továren a tím zvýšit svoji produkci. Chery se také hodlá spojit s partnery Great Wall Motors a Chongqing Lifan ve Vietnamu, kde mají tyto firmy svoje montážní závody. (Xinhua, 2012) Čínské společnosti také často investují v jednom z největších finančních centrech na světě, v Singapuru. Singapure přilákal investice v hodnotě více jak 5 miliard USD z více jak 150 čínských společností. Singapur je ideální vstupní branou pro firmy, které chtějí zainvestovat do čisté energie, řekl Tan Jiansheng, prezident čínské společnosti Guangdong Nuclear Power Holding CO Ltd, která zainvestovala 33,6 milionů USD do hybridní biomass-solar elektrárny. Zařízení bude usilovat o splnění energetických potřeb Singapuru a jako součást snahy této firmy o poskytování čisté energie. (Xinhua, 2012) V Barmě čínské investice představují asi 35 % z celkového obnosu investic mířících do země, což představuje k polovině roku 2012 asi 14 miliard USD. Tyto velké investice zahrnují 771 kilometrů dlouhý ropovod a plynovod, který povede z Kyakphyu v západní Barmě do provincie Yunnan v Číně. Dokončení tohoto projektu je naplánováno v roce 2013. Všichni tři velcí čínští ropní giganti již působí na území Barmy (China National Petroleum Corp, China Petrochemical Corp a China National Offshore Oil Corp). Nedávné otevření Barmy se světu láká čím dál tím více investic, nadnárodní a regionální firmy se snaží rozšířit své pole působnosti právě investicemi do této čísti ASEANu. (chinesedefence.com, 2012) V Kambodži čínské firmy budují infrastrukturu, a to například v provincii Stung Treng. Čínská firma Sinohydro Corp, která se zabývá vodní energetikou a vodohospodářstvím, zbudovala v provincii Kampot vodní elektrárnu o výkonu 103 megawattů a o celkové investici 200 milionů USD. (Roman, 2012) Ve Vietnamu kolem 2000 čínských společností investovalo více jak 3 miliardy USD. Čínská společnost Aluminium Corporation investovala do bauxitových dolů ve Vietnamu a další čínská firma Tung Fang investovala 60 milionů USD do továrny na boty. V roce 2007 společnost Tien Giang investovala na 100 milionů USD do projektu na rozvoj průmyslových zón ve Vietnamu. (chinesedefence.com, 2012)
38
Na Filipínách, v Kambodží a Laosu nízká cena práce přilákala mnoho čínských podniků zaměřených na výrobu a zpracovatelský sektor. Tento přesun je způsoben rostoucí cenou a celkovými náklady na pracovní sílu v Číně. Vznik životaschopného spotřebitelského trhu v ASEANu a skutečnost, že čínští exportéři mají dostatek kapitálu, který nechtějí vracet zpět do vlasti, tak jej raději použijí na investice, dělá z regionu JV Asie čím dál častější cíl čínských investic. Li Yao, generální ředitel investičního ChinaASEAN fondu uvedl, že není vždy snadné strukturovat a připravit dobrý obchod v regionu. Ale fond již zhodnotil svoji první miliardovou investici z balíku 10 miliard USD, co má k dispozici a pro zbylý kapitál hledá vhodné projekty. Privátní hodnota fondu, který se zaměřil na investice do infrastruktury, energetiky a přírodních zdrojů v ASEANu a Číně, se skládá z čínských a zahraničních prostředků, včetně světové banky a její finanční sekce, která se připojila jako hlavní investor v roce květnu 2011. (Roman, 2012) ASEAN je oblastí různě rozdílných ekonomických systémů a rozlišných úrovní vyspělosti hospodářství. Na jedné straně máme země s vyspělou ekonomikou, jako je Singapur a Brunej, na druhé straně jsou rozvíjející se ekonomiky jako Barma, Kambodža a Laos. ASEAN představuje obrovské možnosti a jako celek umožňuje účinně diverzifikovat investice. (Chang, 2012) Spojení Číny a ASEANu tvoří silné hráče na trhu, kteří se vzájemně doplňují a podporují. Stále viditelná přítomnost čínských investorů v ASEANu představuje významnou změnu. Růst domácího trhu ASEANu a přístup k širokému spektru zdrojů přilákaly mnoho zahraničních čínských investorů, hlavně kvůli růstu výrobních cen na jejich trhu. Do konce roku 2011 Čína investovala 13,5 miliardy USD v zemích ASEANu. Čína je momentální největším regionálním obchodním partnerem v nákupu a prodeji zboží a služeb a růst jejich investic do ASEANu se mnohonásobně zvýšil. (Chang, 2012) Nicméně růst a obnos čínských investic je stále malý oproti čínským investicím v jiných koutech světa Méně než 5 % z celkových přímých zahraničních investic Číny mířilo do zemí ASEANu z celkové sumy 322 miliard USD. Například v roce 2010 Čínské investice v ASEANu vzrostly o 12 %, v porovnání s USA, EU a Afrikou je toto navýšení však minimální. Čínské investice v témže roce v USA stouply o 81 %, v EU o 57 % a v Africe o 59 %. Avšak Čína ujišťuje, že její investice do ASEANu porostou a významný milník pro tento růst představoval vznik volné zóny obchodu mezi 39
ASEANem a Čínou. Čína plánuje vybudovat hospodářskou a obchodní zónu spolupráce se všemi zeměmi ASEANu, která by mohla sloužit jako platforma pro Čínské investice v tomto regionu, které po založení zóny volného obchodu měly vyšplhat až na hodnotu 90 miliard USD. (Chang, 2012) Tabulka č. 9: Přehled investic vybraných čínských společností Společnost Huawei Technologies CO Ltd Aluminium Crop of China Guangdong Nuclear Power Holding CO L Ltd Sinohydro Corp Tien Giang
Investice v USD
Cílová země
Rok
1,5 mld
Vietnam 2011
1 mld 33,6 milionů 200 milionů 100 milionů
Malajsie Singapur Kambodža Vietnam
2011 2011 2010 2007
Sektor Energetika Hutní průmysl Energetika Energetika Průmyslová zóna
Vlastní zpracování
40
II.
PRAKTICKÁ ČÁST
10 Čína a spotřeba energie Energie je jedním za základních činitelů růstu lidské civilizace a nepostradatelný faktor pro rozvoj dnešní moderní společnosti. To zůstává jako jeden z hlavních problémů pro Čínu, zemi snažící se směřovat k modernizaci a prosperitě jejího obyvatelstva (China's Energy Policy, 2012) Ve všech rozvíjejících se ekonomikách dochází k nárůstu spotřeby energie, přičemž sama Čína představuje 71 % podíl na růstu spotřeby energie. Naproti tomu spotřeba energie v zemích OECD klesá, vedena Japonskem, které v celosvětovém objemu spotřeby energie dosáhlo největšího snížení. Růst objemu celosvětových emisí CO2 z využívání a spotřeby energií stoupá i v roce 2011, ale tento růst dosahoval menších hodnost, než v roce 2010. (BP Statistical Review of World Energy, 2012) Celkový ekvivalent čínské spotřeby energie v roce 2009 činil 3,1 miliardy tun uhlí, což je 1/7 celosvětové spotřeby a spotřeba vzrostla o 6,3 %oproti roku 2008. Čínský podíl na světové produkci oxidu uhličitého dosáhl v roce 2006 hodnoty 20,3 %. (Zhang, Lior, Hongguang, 2011) V roce 2010 narostla produkce CO2 o 10,4 % a následující rok růst činil 9,9 %. V roce 2012 tvořil čínský podíl produkce oxidu uhličitého 28 % (podíl USA činí 16 %). (Fogarty, 2012) Tyto trendy jsou s největší pravděpodobností následkem plánu Číny plnit své sociální a ekonomické cíle. (Zhang, Lior, Hongguang, 2011) Vzhledem k tomu, že Čína přijala politiku reforem ke konci 70. let 20. století, její energetika prošla velkými změnami a pokrokem. Čína je momentálně největší výrobce energie na světě. Došlo k vybudování komplexního systému dodávek energií zahrnující uhlí, elektřinu, ropu, zemní plyn, nové a obnovitelné zdroje energie. Všeobecné energetické služby a občanské podmínky pro využití energií se výrazně zlepšily. Prosperující energetický průmysl přináší záruky a možnosti k redukci chudoby, zlepšení životní úrovně obyvatelstva a udržení dlouhodobého, stabilního a rychlého ekonomického růstu. Nicméně čínský energetický rozvoj se stále potýká s mnoha významnými nedostatky. Zdroje energie nejsou až tak veliké a podíl zdrojů na jednoho obyvatele (uhlí, ropa, zemní plyn) je nízký. V posledních letech spotřeba energie v Číně roste příliš rychle, a proto roste tlak na produkci a zásobování energií. Fosilní paliva jsou využívána ve
41
velkém měřítku, a to má za následek množství škod nejen na životním prostředí. (China's Energy Policy, 2012)
Graf č. 2: Vývoj spotřeby energie Číny v porovnání s ostatními zeměmi
Celková spotřeba energie (kt of oil equivalent)
Spotřeba energie 3000000,0 2500000,0 2000000,0 1500000,0 1000000,0 500000,0 0,0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rok Brazílie
Čína
Indie
USA
EU
Zdroj: The World Bank, vlastní zpracování
V roce 2010 čínské zahraniční investice dosáhly hodnoty 88,2 miliard USD v 39 zemích světa. Hlavním odvětvím investic byla energetika a energetické projekty. Celková část investic do energetiky představovala 56,8 miliard USD, což tvořilo 64,4 % celkových FDI Číny v roce 2010. Čína soustředila své investice do energetiky hlavně v Iránu, Nigérii, Kazachstánu, Austrálii a Brazílii. (China’s Quest for Energy, 2011 Graf č. 3: Čínské FDI podle sektoru v roce 2010
FDI/Sektor 2010 15% 9% 48% 8% 5% 1% 11% 3% Energetika
Zemědělství
Doprava
Technologie
Nemovistosti
Finance
Kovy
Energie (projekty)
Zdroj: China’s Quest for Energy, vlastní zpracování
42
10.1 Čína a vývoj spotřeby energie do roku 2050 Jedním z hlavních trendů v oblasti energetiky v Číně by měl být nárůst poptávky po energii o 60 % - 100 % do roku 2050. Hlavními důvody jsou pokračující proces urbanizace a rostoucí příjmy domácností. Předpokládá se, že do roku 2050 přibude téměř 500 milionů nových obyvatel, žijících v čínských městech. Díky rostoucím příjmům domácností, vzroste i poptávka po automobilech a elektrospotřebičích. Rovněž se očekává, že průmysl bude tvořit menší část spotřeby energie, než tomu bylo doposud. Podíl průmyslu na spotřebě energie by měl klesnout z 61 % na 47 % dle základního scénáře. Poptávka po energii by měla klesnout hlavně v průmyslových sektorech zabývajících se železem, ocelí a cementem. Očekává se, že tato odvětví budou na vrcholu kolem roku 2020 a následně dojde ke snižování jejich podílu na spotřebě energie v Číně. (World Coal Association, 2011) Predikce je založena na dvou scénářích: Základní scénář – CIS a Alternativní scénář- AIS Základní scénář je založen na předpokladu, že čínská ekonomika bude pokračovat v cestě snižování energetické náročnosti v závislosti na HDP a dosáhnout energetické účinnosti, která je běžná ve většině vyspělých zemí. Alternativní scénář předpokládá mnohem ambicióznější trajektorii a přiklání se k využívání alternativních zdrojů energie. (China’s Energy and Carbon Emissions Outlook to 2050, 2011) V predikci obou scénářů zůstává uhlí dominantním prvkem a mělo by se podílet na produkci energie mezi 30 – 47 % v roce 2050. Čína má obrovské zásoby uhlí na svém území (12,6 % světových zásob) a díky tomu je uhlí stále nejlevnějším čínským zdrojem energie. (Institute for Energy Research, 2009) Postupné snižování spotřeby uhlí k produkci energie, bude také vázáno na potenciální zvýšení kapacity jaderné energetiky. (Wolrd Coal Association, 2011)
43
Graf č. 4: Vývoj spotřeby energie Číny
PŘEDPOVĚĎ SPOTŘEBY ENERGIE ČÍNY PODLE CIS A AIS SCÉNÁŘŮ Ropa
32%
4558
Plyn
30%
Uhlí 7%
30%
CIS
2050
17%
5481
4475
5213
28%
13%
9%
7%
29%
26%
8%
7%
47%
50%
58%
AIS
CIS
AIS
2030
CELKOVÁ SPOTŘEBA ENERGIE (MTCE)
Ostatní zdroje
PROCENTUÁLNÍ PODÍL NA CELKOVÉ SPOTŘEBĚ
Zdroj: China’s Energy and Carbon Emissions Outlook to 2050, vlastní zpracování
10.2 Shrnutí Jak je vidět, Čína má výrazně rostoucí poptávku po energii. Je to dáno stále rostoucí ekonomikou, populací a zvyšováním nároků a životního standardu. Vrchol spotřeby energie se předpovídá na rok 2020 a do té doby bude Čína muset hledat zdroje surovin pro uspokojení svých potřeb. Je zřejmé, že hlavním zdrojem energie zůstane uhlí, které má pro Čínu strategický význam a je pro ni i ekonomicky nepřijatelnější, díky jeho velkým zásobám na čínském území, tím pádem i díky jeho ceně. Avšak uhlí má vysoký negativní dopad na životní prostředí a kvalitu ovzduší, se kterým se Čína každodenně potýká a i kvůli tomuto faktu by měla hledat takové možnosti energií, které budou šetřit životní prostředí. Na území států ASEANu se nachází nezanedbatelné množství surovin, jako je například ropa či zemní plyn, které by mohly Číně k její energetické zybezpečenosti přispět. Těmito zásobami disponují hlavně země jako je Malajsie, Barma, Indonésie, Brunej a nově i Vietnam.
44
11 Čína a energetická spolupráce ze zeměmi ASEAN Čínský hospodářský růst vedl k obrovskému nárůstu spotřeby energie. Poptávka po ropě vzrostla z 2,3 mb/d (milion barelů za den) v roce 1990 na 8,1 mb/d. Čínský ekonomický boom a jeho stagnující domácí produkce ropy vedla čínské NOCs (čínské ropné společnosti) k pátrání po zdrojích energie v zámoří. Ačkoliv Čína a její strategie “going out ” (”jít ven ”), která měla zajistit dodávky plynu a ropy ze zahraničních států v zámoří, dosáhla několika úspěchů, čínské projekty se začaly potýkat s omezeními a rostoucími náklady. Je to dáno i tím, že Čína je závislá na dodávkách ropy z některých politicky nestabilních částí Afriky a Středního východu. To přimělo Čínu diverzifikovat dovážené zdroje energie a zvýšit prioritu na dovoz ropy a zemního plynu ze zemí, které jsou blíže čínským hranicím. Jihovýchodní Asie se díky své geografické poloze stala významným hráčem a partnerem pro Čínu v tomto sektoru. (ZHAO, 2011)
11.1 Investice a spolupráce s Barmou Čína označila novou civilní vládu v Barmě, jako otevření se novým obchodním příležitostem. Tyto příležitosti chce využít pro své komerční účely. Relativně hladký nástup nové vlády v Barmě upevnil její legitimitu. Peking věří barmské vládě, že se zaměří na další ekonomický rozvoj a posílí svoji legitimitu. Čína vstoupila na barmský trh s vidinou zaplnit prázdné místo, které vzniklo díky západním sankcím vůči této zemi. Vzájemný bilaterální obchod a čínské investice rostly už před uvedením do úřadu vlády nového prezidenta, generála a bývalého ministra vlády Thein Seina. (SUN, 2012) Podle statistik čínského velvyslanectví v Barmě oboustranný obchod vzrostl na 15,27 miliardy USD v roce 2010 a 18,15 miliard USD v roce 2011. Do konce roku 2011 čínské podniky uzavřely investiční dohody s Barmou za více jak 20 miliard USD. V posledních letech došlo k velkému pokroku v oblasti hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínou a Barmou a Čína se stala největším obchodním a investičním partnerem Barmy. (Chinese Embassy in Myanmar, 2012) Ke konci března roku 2011 Čína investovala 7,75 miliard USD do sektoru energetiky a přírodních zdrojů v Barmě. (Myanmar news, 2011) Čína nadále zdůrazňuje, že Barma je pro jihozápadní Čínu důležitým zdrojem energie, který pochází hlavně z vodních elektráren. Přibližně 54 % celkových čínských investic v Barmě směřuje do projektů spojených s vodní energetikou. (SUN, 2012) 45
Přestože Barma je bohatá země na přírodní zdroje, nicméně z globálního hlediska tyto zdroje nejsou nějak převratné. Prokazatelné zásoby zemního plynu tvoří 300 miliard kubických metrů, což tvoří asi 0,2 % z celkových světových rezerv. (BP Statistical Review of World Energy, 2011) Co se týče ropy, je Barma převážně dovozcem, díky nedostatečné vybavenosti pro její těžbu. Ale dostačují rezervy zemního plynu a dobrá geografická poloha Barmy z regionálního pohledu ji staví do výhodné strategické pozice a je důležitým hráčem na poli regionální energetické bezpečnosti a spolupráce. Barma má pro Čínu velký význam i z geopolitického hlediska, a to díky přístupu k Indickému oceánu a Andamanskému moři, a to zejména v době, kdy čínský dlouhodobý spojenec Pákistán bojuje s islamistickým extrémismem a domácími politickými nepokoji a Indie, potencionální konkurent Číny, se usilovně snaží prosadit svou expanzi na východ. Tabulka č. 10: Hlavních 5 sektorů zahraničních investic v Barmě v roce 2011, jednotky v milionech USD Investice
Objem investice
Elektřina
14 529,7
Ropa a zemní plyn
13 815,4
Těžba rozvoj
2 794,5
Výroba
1 728,4
Cestovní ruch
1 064,8
Celkem
33 932,8
Zdroj: Economic and Commercial Counsellor’s Office of the Embassy of the People’s Rebublic of China in the Republic of the Union of Myanmar; Vlastní zpracování
Nejdůležitější a nejvýznamnější projekt mezi Čínou a Barmou je ropovod a plynovod v Barmě, který začal v roce 2009. (viz další kapitola) 11.1.1 Čínsko-Barmský ropovod a plynovod Ačkoliv Barma patří mezi nejstarší země světa v těžbě ropy, čínské ropné a plynárenské společnosti se až do nedávné doby nesoustředily na tento trh. Nejvýznamnější projekt Čínsko-Barmské energetické spolupráce je projekt výstavby plynovodu a ropovodu, který začal v roce 2009. (viz příloha č. 5) (ZHAO, 2011) V listopadu roku 2008 čínská státní společnost China National Petroleum Corportaion (CNPC) a barmský ministr pro energetiku podepsali dohodu o vybudování 46
ropovodu (2,3 miliardy USD) a plynovodu (2 miliardy USD) a stavba byla zahájena v říjnu 2009. (ZHAO, 2011) Projekt zahrnuje více dílčích projektů, z nichž každý má odlišné smlouvy a vlastnické struktury. Hlavní částí je rozvoj těžby zemního plynu z hlubinných mořských vrtů a pevninských plynových terminálů, pevninská přeprava zemního plynu a ropy ze západní Barmy do jihozápadní Číny ( EarthRights International, 2011) Paralelní ropovod bude přepravovat ropu z Blízkého východu a severní Afriky přes celou šířku Barmy až do jihozápadní Číny. Projekt by měl být dokončen na konci jara roku 2013. V současné době je asi 80 % dovážené ropy přepravováno přes strategicky významnou úžinu Malacca (viz příloha č. 6), ale nový ropovod přispěje ke snížení závislosti Číny na této trase asi o jednu třetinu. (Anderlini, Robinson, 2013) Projekt také zahrnuje výstavbu nové hlubinné přípojky pro surovou naftu a sklady zařízení a příslušenství na barmském ostrově Maday ( EarthRights International, 2011) Čínské odhady předpokládají, že by ropovod do konce roku 2013 mohl přepravit okolo 161,2 milionů barelů ropy ze severní Afriky a Středního východu a 12 miliard kubických metrů krychlových zemního plynu z plynových polí v Barmě a tento trend udržet po dalších 20 - 30 let, na kterých je životnost projektu plánována. CNPC má 50,9 % podíl v ropovodu i v plynovodu, zatímco Barmská vláda vlastní 49,1 % v ropovodu a pouhých 8 % v plynovodu. CNPC bude hradit tranzitní poplatek ve výši 150 milionů USD za rok, což by ve finálním součtu ke konci tohoto projektu mohlo činit až 4,5 miliardy (Shwe gas and pipeline projects, 2013) 11.1.1.1 Negativa projektu Čínsko-Barmského plynovodu a ropovodu Čínský projekt ropovodu a plynovodu v Barmě se pomalu blíží ke svému dokončení a brzy by měly být spuštěny dodávky plynu a ropy do Číny. Přesto není plno aspektů v pořádku a proti tomuto projektu stále bojují místní obyvatelé, nevládní organizace, lidskoprávní organizace a ekologická sdružení. Barma utratila miliardy za společný projekt s Čínou a ostatními investory a snaží se uklidnit farmářské obyvatelstvo, které muselo být kvůli stavbě potrubí přesunuto. Jenomže stavba potrubí vyvolává vlnu nevole u farmářů a začínají se ozývat i protesty ze zahraničí. (Daiss, 2013)
47
Mezinárodní nevládní organizace, lidskoprávní organizace a ekologická sdružení stupňují mediální útoky proti potrubí, a to za jediným cílem: Zastavit dokončení tohoto projektu. Čínsko-Barmská kontrolní komise uvedla koncem dubna tohoto roku, že provádí posouzení sociálních dopadů projektu. Objevují se stížnosti, že dosud nebyly vyplaceny vůbec žádné náhrady za vyvlastněné pozemky a tak i nedostatek mezinárodních standardů v realizačních procesech. (Daiss, 2013) Komise tvrdí, že pouze 0,0128 % z rozpočtu plynovodu bylo použito na náhrady za vyvlastněné pozemky. Další protivládní zdroje tvrdí, že úřady dosud neposkytly náhrady plynoucí z vysídlení mnoha rodinám a poukazují, že by to mohlo týkat až 2/3 vysídleného obyvatelstva. Jedna z organizací bojující za práva vysídlených zemědělců zveřejnila jeho svědectví: „Můj pozemek o velikosti 60 hektarů mi byl odebrán v listopadu roku 2010 a bylo mi za něj vyplaceno 4625 dolarů.“ Farmář ještě dodal, že pěstováním čaje na těchto pozemcích si ročně vydělal více než 5700 dolar. (Daiss, 2013) Místní úředníci však tvrdí, že obyvatelům vyplatili plnou částku, která měla činit 4625 dolarů za hektar. Další kritika se snáší na vládu ohledně faktu, že téměř všechen vytěžený plyn a ropa budou exportovány do Číny, a to i navzdory tomu, že zhruba 75% obyvatel Barmy nemá přístup k elektrické energii z rozvodné sítě. (Anderlini, Robinson, 2013) V květnu vypukly protesty ve čtyř milionovém městě Yangon kvůli neustálým výpadkům elektřiny a došlo na střety protestujících s policií, a to v době, kdy si mezinárodní média vytváří obrázek na novou Barmskou vládu a její snažení přivést do země co nejvíc přímých zahraničních investic a splnit tak přísliby politických reforem. Některá další obvinění jsou značně znepokojující. Místní obyvatelé obviňují čínské dělníky a vojáky ze sexuálního obtěžování a tvrdí, že ženy nemohou téměř opustit domov bez doprovodu. Dále si obyvatelé stěžují, že jsou omezeni v pohybu, protože vojáci byli nasazeni k ochraně a dohledu nad potrubím, a obyvatelé, kteří se odváží mluvit a protestovat, jsou často uvězněni. (Daiss, 2013)
48
11.2 Shrnutí Čína si díky investicím do projektu plynovodu a ropovodu v Barmě zajistí dodávky plynu na dalších 30 let, sníží svoji závislost na úžinách a průplavech v Indickém oceánu, které nemá pod svojí kontrolou a usnadní si přístup k ropě ze severní Afriky a Blízkého východu. Tím Čína podpořila svoji energetickou bezpečnostní politiku, kterou si stanovila jako důležitý bod pří své narůstající spotřebě energie. Další silný faktor je ten, že Čína se stává silným partnerem Barmy a její investice přicházejí v době, kdy se Barma pomalu začíná otevírat světu. Fakt, že o dodávky a těžbu zemního plynu v Barmě měly zájem jiné země ještě před Čínou (například J. Korea), jen umocňuje můj názor, že Čína svůj vliv v této části jihovýchodní Asie bude stupňovat, podporovat tamní vládu a dále využívat nerostné bohatství této země pro své účely a Barmská vláda bude tyto intervence komentovat slovy, že jen plní své sliby a že přísun přímých zahraničních investic zvyšuje HDP země a její prosperitu. Zajímavé je i vyjádření čínské vlády – Zaplníme prostor na trhu, který v Barmě vznikl díky sankcím ostatních států. Když se podíváme na průběh stavby a zprávy nevládních mezinárodních organizací, zjistíme, že stavbu doprovází nekorektní chování, které by na mezinárodním poli nemělo šanci na úspěch, a dochází k porušování lidských práv, ke kterým má Čína velice blízko. To naznačuje, že Čína by i nadále mohla prosazovat své zájmy na úkor barmského obyvatelstva a celé země a za podpory tamní vlády. Nicméně investice do ropovodu a plynovodu v Barmě je z energetického pohledu pro Čínu velice přínosná a Barma nyní plní pozici strategického partnera a z této spolupráce těží obě strany (minimálně po ekonomické stránce).
49
Tabulka č. 11: Zhodnocení přínosů a negativ investice pro obě země Klady Ropa: 22 milionů t/rok Plyn: 12 milionů m³/rok; Čína Smlouva na 30 let: 360 milionů m³; Podpora energetické soběstačnosti Upevnění pozice hlavního partnera Barmy Investice v hodnotě cca 4 miliard USD Transakční poplatek: 150 milionů USD/ rok; Smlouva na 30 let: 4,5 miliardy Barma USD do státní kasy Rozvoj těžebního průmyslu => růst HDP
Zápory Přetrvávající problém s lidskými právy Prosazování svých zájmů na úkor ostatních států, nekorektní postupy
Lidská práva Průběh a postupy při stavbě potrubí Energetické problémy v zemi => vývoz surovin do zahraniční Pro čínská vláda
Vlastní zpracování
12 Čína a petrochemický průmysl Petrochemický průmysl v Číně zaznamenal meziroční růst 31 % a dosáhl obratu 1,7 bilionu USD v roce 2011. Pro rok 2012 se celkový obrat předpokládal okolo 2,1 bilionu USD. V roce 2012 se čínský petrochemický průmysl zaměřil hlavně na technologické inovace, vývoj nových materiálů, nových možností energie a chemického inženýrství zaměřeného na uhlí. (China-ASEAN Business, 2012) Ropný a petrochemický průmysl v Číně je silně ovlivněn rostoucí populací, politickou ideologií a stejně tak i nedostatkem místních zásob ropy. Podíl importu surové ropy v roce 2011 činil 55 % a čínská závislost na zahraniční ropě přináší rostoucí obchodní deficit. Import ropy a petrochemických produktů dosáhl v roce 2011 hodnoty 334 miliard USD. (Petrochemical Trades between China and ASEAN,2012)
12.1 Zásoby v Jihočínském moři Podle amerických odhadů a průzkumů se v oblasti Jihočínského moře nachází asi 28 miliard barelů ropy. Čínské odhady jsou daleko vyšší – 213 miliard barelů ropy. Další čínský odhad počítá se zásobami zemního plynu okolo 6 miliard m³. (ASEAN Studies Centre, 2009: 1)
50
Graf č. 5: Vývoj spotřeby a produkce ropy v Číně v letech 2000-2011
Spotřeba a produkce ropy v Číně
Tisíc barelů/den
10000 8000 6000 4000 2000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Rok Produkce
Spotřeba
Zdroj: Index mundi, vlastní zpracování
Graf č. 6: Podíl celkového importu ropy a petrochemických produktů v roce 2012
Struktura importu 12% 11%
77%
Surová ropa
Petrochemické produkty
Ostatní
Zdroj: China National Chemical Information Centre (CNCIC), vlastní zpracování
12.2 Čína a její spolupráce v petrochemickém průmyslu s ASEANem Čínská rostoucí populace a její zvyšující se standardy nesou s sebou i větší požadavky na spotřebu energie. Čínská vláda se spoléhá na ostatní státy a jejich zdroje. Přijímá diplomatická opatření a začíná klást důraz na vztahy s okolními státy a společenstvími, jako je ASEAN.
51
Například Malajsie, země s geografickou blízkostí Číně, byla v častých rozporech s Čínou kvůli odlišným politickým názorům. Nyní by se vztah mezi Čínou a Malajsií dal nazvat jako symbiotický. O vylepšení vzájemných vztahů se postarala hlavně ropa a čínská vidina energetické bezpečnosti. Malajsie je hlavním producentem ropy v Jihočínském moři a tvoří víc jak polovinu celkové produkce ropy v regionu. (ChinaASEAN Business, 2012) S nástupem volné zóny obchodu se země ASEANu staly významnými hráči na petrochemickém trhu pro Čínu. Indonésie a její prokázané zásoby ropy činí 4,2 miliard barelů, což představuje cca 1,2 % světových zásob. Malajsie má druhé největší zásoby v regionu (asi 0,8 % světových zásob) a je největším producentem ropy v ASEANu. V současné době Malajsie produkuje asi 56,5 milionů m3 zemní plynu za den a 730 000 barelů ropy za den. Také Vietnam se v posledních letech ukázal jako významný regionální hráč a producent zemního plynu a ropy, jehož zásoby tvoří asi 0,5 % světových zásob. Vietnamský ropný průmysl se soustřeďuje na export surové ropy a na import produktů vyráběných ze surové ropy. Singapore sice netěží ropu na svém území, ale singapurské společnosti působí v zámoří na poli výzkumu a průzkumu ropných polí a následné těžbě. Singapur se stal jedním z hlavních center rafinace ropy a následné distribuce rafinovaných ropných produktů. (Petrochemical Trades between China and ASEAN,2012) ASEAN je významným petrochemickým partnerem pro Čínu a jejich obchod tvoří cca 10 % celkového petrochemického obchodu Číny. Tento vzájemný obchod začal růst zejména v posledních letech. Hlavní důvody růstu byly připojení Číny ke světové obchodní organizaci3 a zahájení rozhovorů o zóně volného obchodu s ASEANem, která vešla v platnost roku 2010 a výrazně podpořila a oživila vzájemný petrochemický obchod, který zaznamenal díky světové finanční krizi mírný propad v roce 2009. (Petrochemical Trades between China and Major ASEAN Countries CNCIC,2013)
3
WTO – World Trade Organization
52
Graf č. 7: Vývoj petrochemického obchodu mezi Čínou a ASEANem v letech 20002012
Miliard USD
Čína-ASEAN vzájemný petrochemický obchod
51,7
7,4
7,6
9,5
13,6
17,5
21,3
25,5
28,3
34
58,1 60,8
33,1
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Rok
Zdroj: Petrochemical Trades between China and Major ASEAN Countries CNCIC, vlastní zpracování
12.2.1 Hlavní produkty petrochemického obchodu mezi Čínou a ASEANE Mezi hlavní produkty vzájemného obchodu v petrochemii patří surová ropa, zemní plyn, rafinované produkty na ropné bázi, kaučuk, plasty, organické chemikálie a syntetické materiály. Dominantním produktem obchodu je kaučuk, jehož hlavním importérem do Číny bylo Thajsko. Jedními z hlavním čínských exportních produktů do ASEANu jsou rafinované výrobky a jsou vyváženy hlavně na singapurský trh. Čínský import představuje hlavně plasty, kaučuk a surové materiály k dalšímu zpracování, zatímco ASEAN dováží z Číny především finální produkty petrochemického průmyslu, jako jsou například trubky anebo gumové holínky. (Petrochemical Trades between China and ASEAN,2012)
53
Tabulka č. 12: Struktura čínského importu a exportu s ASEANEM v roce 2012 Struktura čínského petrochemického importu z ASEANu Hodnota obchodu (miliard USD) Surová ropa/zemní plyn
5,9
14 %
Rafinované petrochemické produkty
8,6
20 %
Země ASEANu Malajsie, Indonésie Singapur
12,1
28 %
Thajsko
Plasty a plastové výrobky
0,6
1%
Malajsie, Singapur
Organické chemikálie
8,2
19 %
Thajsko, Singapur
Syntetické materiály
8,1
18 %
Thajsko, Singapur
43,6
100 %
Kaučuk a kaučukové výrobky
Celkem
Procentuální podíl
-
Struktura čínského petrochemického exportu do ASEANu Hodnota obchodu (miliard USD)
Procentuální podíl
Země ASEANu
Surová ropa/zemní plyn
0,9
5%
Rafinované petrochemické produkty
3,5
21 %
Singapur, Vietnam
Kaučuk a kaučukové výrobky
3,3
19 %
Malajsie
Plasty a plastové výrobky
4,7
27 %
Malajsie, Vietnam
Organické chemikálie
3,0
17 %
Thajsko, Indonésie
Syntetické materiály
1,8
11 %
Thajsko, Indonésie
17,2
100 %
Celkem
Vietnam
-
Zdroj: Petrochemical Trades between China and Major ASEAN Countries CNCIC, vlastní zpracování
54
12.2.2 Čína a Thajsko
Thajsko je druhým největším obchodním partnerem Číny z členů ASEANu a Čína je hlavním exportní destinací Thajska a zároveň druhým největším importérem a nejvýznamnějším obchodním partnerem v petrochemickém průmyslu. Podíl importovaných produktů z Thajska na bázi ropy činil v roce 2011 a 2012 46 % a pouze 6 % exportu Číny do Thajska. Hlavním vývozním artiklem Thajska do Číny je kaučuk, a to hlavně v surové podobě (podíl 64 %). V roce 2011 dosahoval čínský dovoz kaučuku a výrobků z kaučuku z Thajska 6 miliard USD. Thajsko je od roku 1991 největším světovým dodavatelem přírodního kaučuku. (Petrochemical Trades between China and ASEAN,2012)
Čína
Diplomatické vztahy začaly už v roce 1974. Thajsko je druhým největším obchodním partnerem Číny z členů ASEANu Petrochemie se podílí ze 46 % na celkovém importu Číny z Thajska Hlavní produkty importu z Thajska o Kaučuk (46 %) o Organické chemikálie (25 %) o Syntetické materiály (23 %) o Ostatní (8 %)
Thajsko
Čína je hlavní destinací exportu pro Thajsko a druhým největším zdrojem importu Petrochemie se podílí 6 % na celkovém importu Thajska z Číny Hlavní produkty importu z Číny o Plasty a kaučuk (43 %) o Organické chemikálie …… (25 %) o Syntetické materiály …….(20 %) o Ostatní (5 %)
Zdroj: CNCIC, Vlastní zpracování
55
12.2.3 Čína a Singapur
Singapur je v současné době osmým největším obchodním partnerem Číny a Čína je třetím největším obchodním partnerem Singapuru a jednou z hlavních investičních destinací. V roce 2011 podíl petrochemického průmyslu na importu Číny ze Singapuru činil 23,5 % a 8 % na exportu Číny do Singapuru. Významný podíl na obchodu tvoří rafinované ropné produkty. Čínský import rafinovaných ropných produktů v roce 2011 dosáhl hodnoty 4,8 miliard USD a představoval 62 % z celkového importu rafinovaných ropných produktů z ASEANu. Čína importuje ze Singapuru rafinované ropné produkty, jako jsou topné oleje No. 5 - No. 7.4 Tyto oleje se čím dál více podílí na vzájemném obchodu a blíží se téměř k 50 % podílu petrochemického importu Číny ze Singapuru. V roce 2011 tento podíl představoval 23,6 miliard tun topného oleje No. 5 - No. 7. (Petrochemical Trades between China and ASEAN,2012) Graf č. 8: Podíl Singapuru a topného oleje No.5 - No.7 na celkovém Importu rafinovaných výrobků
Čínský dovoz rafinovaných ropných výrobků z ASEANu
39% 61%
Topný olej No.5 - No.7
Singapur
Ostatní země ASEANu
Zdroj: : Petrochemical Trades between China and Major ASEAN Countries CNCIC, vlastní zpracování
4
Reziduální typ průmyslového topného oleje vyžadující předehřátí na 77 – 104 °C pro správné rozprášení při spalování. Toto palivo je také známo jako Bunker B a získává se z těžkých frakcí plynového oleje. (Perry's Chemical Engineers' Handbook, 1997)
56
Čína
Diplomatické vztahy začaly už v roce 1974. Thajsko je druhým největším obchodním partnerem Číny z členů ASEANu Petrochemie se podílí ze 46 % na celkovém importu Číny z Thajska Hlavní produkty importu z Thajska o Kaučuk (46 %) o Organické chemikálie (25 %) o Syntetické materiály (23 %) o Ostatní (8 %)
Singapur
Čína je třetí největší obchodní partner Singapuru a hlavní destinací pro investice Petrochemie se podílí 8 % na celkovém importu Singapuru z Číny Hlavní produkty importu z Číny o Plasty a kaučuk (41 %) o Organické chemikálie …… (25 %) o Rafinované ropné …….produkty (36 %) o Ostatní (5 %)
Zdroj: CNCIC, Vlastní zpracování
12.2.4 Čína a Malajsie Od roku 2009 je Malajsie největším obchodním partnerem Číny ze zemí ASEANu. V roce 2011 se petrochemický průmysl podílel 15 % na celkovém obchodu mezi oběma zeměmi. Hlavním zdrojem Importu Číny z Malajsie je surová ropa. Obchod se surovou ropou se vyšplhal z 0,1 miliardy USD v roce 2006 na 2,3 miliardy USD v roce 2011. Avšak spotřeba ropy v Malajsii roste každým rokem a mezinárodní energetická agentura (IEA) předpokládá, že se Malajsie stane čistým dovozcem ropy v roce 2017. Import ropy z Malajsie do Číny má díky tomu snižující se charakter. Dalším významným obchodním odvětvím v petrochemii mezi oběma aktéry tvoří plasty, kdy Čína dováží surové plasty z Malajsie a naopak vyváží plastové výrobky zpět do Malajsie. (Petrochemical Trades between China and Major ASEAN Countries CNCIC,2013)
57
Graf č. 9: Čínský import ropy z Malajsie v letech 2007-2012
Import ropy 250
Milion tun
200 150 100 50 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Rok
Zdroj: Petrochemical Trades between China and Major ASEAN Countries CNCIC, vlastní zpracování
12.2.5 Čína a Brunej Čínská soukromá firma z provincie Zhejiang oznámila záměr investovat 6 miliard USD do petrochemického průmyslu v Bruneji. Firma Zhejiang Hengyi Group Co. je čínská největší firma zabývající se textilními vlákny a materiály. Firma má v plánu vybudovat na území tohoto člena AEANu, bohatého na zásoby ropy a plynu, petrochemické závody. Závod se zaměří na zpracování surové ropy za účelem získání produktů, jako jsou p-xyleny a aromatické uhlovodíky. 5 Na výrobu těchto látek již Brunejská vláda schválila dodávky 15 milionů tun ropy za rok, které bude dodávat společnost Brunei Shell Petroleum Co. Společnost se chce touto investicí oprostit od závislosti na importu petrochemických produktů pro její výrobu, které musí z 60% importovat. Investice nebude výhodná jen pro čínskou firmu. Kolem 3 milionů tun nafty, benzínu a leteckého paliva bude firma dodávat na brunejský trh. Dále by tento projekt
5
Areny, nebo také aromatické uhlovodíky jsou takové uhlovodíky, které ve své struktuře obsahují aromatické jádro. Název aromatické nepochází od zápachu, který vydávají, ale slovo aromatické se týká jejich struktury a požívají se například k výrobě ředidla. Xyleny jsou důležité v organických syntézách. Jejich oxidací se vyrábí karboxylové kyseliny. (Mojechemie.cz, 2012)
58
měl vytvořit asi 2000 nových pracovních míst, a to zejména pro místní obyvatele a spolupráci pro místní firmy a organizace. (China – ASEAN Business, 2011) 12.2.6 Čína a Kambodža Společnost China National Offshore Oil Corporation (CNOOC) začala s prvními vrty na moři v bloku F v Kambodži. Firma tím potvrdila odhodlání dále investovat do ropy a zemního plynu v Kambodži. První vrty vyjdou CNOOC zhruba na 20 milionů USD. Kambodžský ministr vlády tento fakt jen přivítala a zdůraznil, že je to dobrý signál pro ropný a plynárenský průmysl v Kambodži a potvrdil plnou vládní podporu. CNOOC přivede do Kambodži nové technologie jak v plynárenství, tak i v ropném průmyslu. Společnost má pro své účely k dispozici ropné pole, ostatních 5 bloků je pod správou jiných zahraničních firem (např. thajský PTT Exploration, americký Chevron a nebo singapurský Petroleum). První ropa z vrtů by měla být k dispozici na konci roku 2012, přepokládají kambodžské petrochemické společnosti. Ročně by se pak z tohoto ropného pole mohlo vytěžit 5 milionů tun ropy. (China – ASEAN Business, 2011)
12.3 Shrnutí Díky vysokému růstu petrochemického průmyslu v Číně, jeho surovinové náročnosti a velké poptávce na trhu, je Čína nucena hledat území vhodná pro spolupráci a investice v tomhle průmyslovém odvětví. Jihovýchodní Asie tyto požadavky splňuje a členové ASEANu se stávají důležitými partnery pro čínské společnosti v petrochemickém oboru. Tento trend ještě výrazně podpořila, a to nejen spolupráci v petrochemickém průmysl, ale celkovou obchodní a investiční bilanci, zóna volného obchodu. Hlavním znakem této spolupráce je čínský import surových surovin. Čínské firmy tyto nezpracované zdroje upraví a následně z nich vytvoří produkty, které Čína vyváží zpět do zemí, odkud importovala původní surovou surovinu. Zde vidím výrazný problém ASEANu - tím je opětovně absence zpracovatelské průmyslu. Země ASEANu vyváží své zdroje (kaučuk, surová ropa, zemní plyn atd.) do Číny a zpětně nakupují produkty přidané hodnoty, tím pádem přicházejí o zisky, které by díky zpracovatelskému průmyslu z těchto produktů zcela jistě měly.
59
Tento trend Číně samozřejmě vyhovuje a podporuje investice do výzkumu nových nalezišť. Najít zdroje surovin, vykoupit je a následně importovat do země – takto vědci z výzkumné střediska v provincii Zhejiang popsali surovinovou a energetickou politiku Číny. S touto teorií se nedá než jen souhlasit. Čína není schopna ze svých zdrojů uživit stále rostoucí populaci (i když tempo růstu populace se pomalu snižuje, a to hlavně díky striktní čínské vládní politice jednoho dítěte) a její zvyšující se nároky, tak i nároky celé ekonomiky. Čína urgentně hledá a skupuje zdroje v ostatních částech světa a tato politika se nevyhnula ani ASEANu. Jak dlouho tento vztah na bázi vykupování přírodních zdrojů bude fungovat? Nejvíce ropy z ASEANu Čína dováží z Malajsie. Místní obyvatelstvo ale také zvyšuje svoje nároky a možnost Malajsie zásobovat ropou Čínu stále klesá a klesat bude. Dalším hráčem na trhu by mohla být Indonésie, země s největšími prokazatelnými zásobami ropy v JV Asii. Ale i zde narážíme na potřeby obyvatelstva, které je nejpočetnější ze všech států ASEANu a samotného státu a jeho ekonomiky. Indonésie spotřebovává více ropy, než sama produkuje. Řešením by byla investice na rozšíření těžby a začít odčerpávat ropu i z tohoto přírodního zdroje. Ale ani tak by si Čína výrazně nepomohla a zůstává tedy fakt, že hlavním zdrojem ropy a zemního plynu zůstává Blízký východ a severní Afrika. Tato naleziště jsou pro Čínu klíčová. ASEAN však zůstává jako klíčový spoluhráč v petrochemického průmyslu pro Čínu. Tento trend má rostoucí charakter a spolupráce by se měla dále rozšiřovat. ASEAN tvoří důležitou základnu petrochemických výrobků a zdrojů. Za jako velice vydařenou investici bych považoval petrochemický závod v Bruneji. I když i zde se jedná o vykoupení a odčerpání surovin, nepochybně z této investice bude těžit také Brunejská strana – nová pracovní místa, spolupráce pro místní firmy, přísun zpracovaných surovin. Když porovnáme čínskou investici do petrochemického závodu v Bruneji a investici do ropovodu a plynovodu v Barmě, vidíme dva zcela odlišné přístupy. V Barmě se jedná o učebnicové vykoupení a odčerpání surovin bez výraznějšího přispění pro místní obyvatele a ekonomiku, doprovázené zásadním porušováním lidských práv. Zatímco investice v Bruneji deklaruje přínos pro obě strany a podporuje spolupráci obou zainteresovaných stran. Samozřejmě musíme vzít v potaz vládnoucí režimy, stav země a určitě svoji roli bude hrát i fakt, že v Bruneji investuje soukromý investor. Nicméně je 60
patrné, že pokud Čína nemusí, dodržování lidských práv při svých investicích v ostatních koutech světa je jí stále cizí, cože jen podtrhuje a poukazuje na stále nedemokratický režim, který v Číně panuje.
13 Závěr O vztazích Číny s ASEANem, které se výrazněji začaly formovat od roku 1992, se dá hovořit jako o stabilních, s rostoucí tendencí. Jejich společný zájem prosazovat a prohlubovat spolupráci ve všech oblastech, ať už ekonomických, politických anebo společenských, má pozitivní dopad na oba regiony a napomáhá k všeobecnému rozvoji. Po ekonomické a obchodní stránce je vztah na vysoké úrovni. Pro Čínu je region jihovýchodní Asie exportní destinací své nadprodukce a naopak důležitým importním zdrojem surovin, jako jsou například potraviny nebo kaučuk. I když obchodní vztahy byly navázány již na začátku 90. let minulého století, největší rozvoj obchodu a spolupráce, a to nejen ekonomické a obchodní, byl zaznamenán vytvořením zóny volné obchodu mezi Čínou a ASEANem (ACFTA). Tímto krokem si obě strany otevřely nové možnosti a jejich propojenost se významně prohloubila. Stále je tu obava méně rozvinutých zemí ASEANu. Udržet si konkurenceschopnost s tak velkou zemí a ekonomikou, jakou bezesporu Čína je, nebude pro země ASEANu jednoduché. Avšak zóna volného obchodu byla zásadním posunem vpřed a od jejího založení oba aktéři o sobě mluví jako významných a strategických partnerech s důležitou rolí pro budoucí rozvoj obou regionů. Čínské investice do ASEANu jsou směřovány do všech oblastí, a to především do zpracovatelského průmyslu, infrastruktury, energetiky, telekomunikačních technologií a automobilového průmyslu. Jak je z výsledků práce patrné, ASEAN není hlavním centrem čínských investic a ani Čína není primárním zdrojem investic pro ASEAN, ale její podíl je čím dál větší a zásadní zvrat přinesla opět zóna volného obchodu, díky které příjem přímých zahraničních investic ASEANu z Číny výrazně vzrostl a jednání mezi oběma aktéry naznačují, že trend růstu bude pokračovat i v příštích letech. Stanovená hypotéza: „ČLR si zajistí díky investicím do energetického průmyslu ve státech ASEANu energetickou soběstačnost do roku 2020.“ byla však vyvrácena. O přínosu investic do energetického sektoru není pochyb, ale ASEAN nedisponuje tak významnými zdroji, které by zajistily energetickou soběstačnost Činy do roku 2020, kdy má spotřeba energie, hlavních průmyslových sektorů Číny dosahovat nejvyšších hodnot. 61
Nejvýznamnější investicí, která napomůže Číně v energetické bezpečnosti, je bezesporu ropovod a plynovod v Barmě. Čína si tím usnadnila cestu k africké ropě a ropě z Blízkého východu a tím klesla její závislost na úžině Malacca, přes kterou importovala většinu surové ropy z těchto oblastí. Dále si zajistila dodávky plynu z barmských polí. Avšak průběh této investice doprovázely značné problémy a zásadní porušování lidských práv. Dalším negativem této investice je minimální užitek pro barmskou stranu. Většina vytěženého plynu a importované ropy poputuje přímo do Číny a Barma, která má výrazné problémy ohledně zabezpečení energetické bezpečnosti, dostane jen minimální podíl z těchto nerostných zdrojů. Další významný zdroj energie v jihovýchodní Asii bych viděl ve vodní energetice. První projekty výstavby a investic, jenž jsou popsány v rešeršní části, naznačují, že je zde prostor pro tyto investice a potenciál vodní energetiky je obrovský, a to hlavně díky řece Mekong. Avšak výrazný problém, který velké investice nedovoluje, je v nedostatečné infrastruktuře a rozvodné síti, která je ve státech, ležících na řece Mekong nedostačující. Ale i zde v poslední době proběhla významná jednání Číny se zeměmi ASEANu. Obě zainteresované strany se dohodly na významném rozšíření spolupráce ve vodní energetice a navýšení investic do tohoto sektoru. V neposlední řadě hrají státy ASEANu významnou roli v petrochemickém průmyslu. Tento sektor je významným cílem čínských investic a ASEAN je důležitým zdrojem petrochemických výrobků pro Čínu. ASEAN má v energetickém sektoru Číně co nabídnout. Rozhodně nemůžeme mluvit o tom, že by země ASEANu hrály zanedbatelnou roli v tomto odvětví. Avšak je více než jasné, že ASEAN nepatří mezi hlavní regiony čínských investic do energetiky a také regionem, na který by Čína spoléhala v otázkách energetické bezpečnosti. Takovou pozici hrají především africké státy a Blízký východ.
62
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Procentuální podíl FDI podle zemí v ASEANu v roce 2010………………….36 Graf č. 2: Vývoj spotřeby energie Číny v porovnání s ostatními zeměmi……………….42 Graf č. 3: Čínské FDI podle sektoru v roce 2010………………………………………..42 Graf č. 4: Vývoj spotřeby energie Číny…………………………………………………44 Graf č. 5: Vývoj spotřeby a produkce ropy v Číně v letech 2000-2011………………….51 Graf č. 6: Podíl celkového importu ropy a petrochemických produktů v roce 2012…….51 Graf č. 7: Vývoj petrochemického obchodu mezi Čínou a ASEANem v letech 2000-2012 … …………………………………………………………………………………….53 Graf č. 8: Podíl Singapuru a topného oleje No.5 - No.7 na celkovém Importu rafinovaných ………...výrobků….……………………………………………………………………56 Graf č. 9: Čínský import ropy z Malajsie v letech 2007-2012…………………………...58
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Vývoj obchodu Číny s ASEANem od roku 2002………………………..17 Tabulka č. 2: Deset hlavních exportních komodit z ASEANu do Číny………………….18 Tabulka č. 3: Deset hlavních komodit importu z Číny do ASEANu……………………19 Tabulka č. 4: Příklady zboží, které nespadají do nulových tarifů od roku 2010…………20 Tabulka č. 5 : Vzájemný obchod mezi Čínou a zeměmi GMS…………………………..28 Tabulka č. 6: Čínské FDI do zemí GSM………………………………………………...30 Tabulka č. 7 : Čínské investice do ASEANu v letech 2005 – 2010……………………...35 Tabulka č. 8: Pozice čínského FDI v ASEANu v letech 2005 – 2010…………………...36 Tabulka č. 9: Přehled investic vybraných čínských společností …………………...…...40 Tabulka č. 10: Hlavních 5 sektorů zahraničních investic v Barmě v roce 2011…………46 Tabulka č. 11: Zhodnocení přínosů a negativ investice pro obě země…………………..50 Tabulka č. 12: Struktura čínského importu a exportu s ASEANEM v roce 2012………..54
63
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné zdroje 1.
LI, Mingjiang a Chong Guan KWA. CHINA-ASEAN SUB-REGIONAL COOPERATION. Singapore: World Scientific Publishing Co. Pte. Ltd., 2011, ISBN 13-978-981-4340-42-7.
2.
E. FLICK, Keith a Kalyan M. KEMBURI. ASEAN-China Free Trade Area - Challenges , Opportunities and the Road Ahead. Singapore: S. Rajaratnam School of International Studies, 2012, ISBN 978-981-07-1850-3.
3.
HUNTINGTON, Samuel. Střet Civilizací. Praha: Rybka Publishers, 2001. ISBN 80-8618249-5.
4.
CANFEI, He. Regional decentralisation and location of foreign direct investment in China. Abingdon, Oxfordshire: Post-communist economies, 2006, str. 44-51. ISBN 1463-1377.
5.
H. PERRY, Robert, Don W. GREEN a Jameson O. MALONEY. Perry's Chemical Engineers' Handbook. USA: McGraw-Hill, 1997. ISBN 0-07-049841-5.
6.
ASEAN STUDIES CENTRE. ENERGY AND GEOPOLITICS IN THE SOUTH CHINA SEA. Singapore: ISEAS Publishing, 2009. ISBN 978-981-230-989-1.
7.
S.L. JATVIS, Darryl a Anthony WELCH. ASEAN Industries and the Challange from China. UK: palgrave macmillan, 2011. ISBN 970-0-230-54234-1.
Internetové zdroje 1.
ASEAN-JAPAN CENTRE. About ASEAN [online]. 2010 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.asean.or.jp/en/asean/
2.
VLČEK, Tomáš. ASEAN - Sdružení států jihovýchodní Asie [online]. E-polis.cz, 26. červen 2008. [cit. 2013-03-22]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-1438.
3.
The World FactBook. China [online]. 2013 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html
4.
EICHENGREEN, Barry, RHEE a Hui TONG. China and the Exports of Other Asian Countries. [online]. 2007, str. 201-202 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/40441134
5.
Čína. Prezi.com [online]. 2011 http://prezi.com/gsgidlqjaze5/cina
[cit.
2013-06-02].
Dostupné
z:
64
6.
7.
China-ASEAN Cooperation in 2012. The Ministry of Foreign Affairs of the People's Republic of China [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.fmprc.gov.cn/eng/zxxx/t990374.htm China-ASEAN Business. China, ASEAN move forward amid changes [online]. 2011, č. 42 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.smecorp.gov.my/v4/sites/default/files/ChinaASEAN%20Business%20No.42.pdf
8.
Chinese Embassy in Singapore. China-ASEAN Cooperation in 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.chinaembassy.org.sg/eng/xwdt/t990374.htm
9.
Nástup největší zóny volného obchodu: Čína a ASEAN bourají celní bariéry. In: IHned.cz [online]. 2010 [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c139710760-cina-a-asean-bouraji-celni-bariery
10.
Caexpo.org. China-ASEAN Science & Technology Partnership Program officially [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://eng.caexpo.org/newscenter/activities/9th/ChinaASEANMinisterial/hynews/t20120923_103872.html
11.
Xinhuanet.com. China, ASEAN pledge further cooperation at commemorative summit [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-11/18/c_131255183.htm
12.
China-ASEAN cooperation: 1991-2011. CHINADAILY.com [online]. 2011 [cit. 2013-0410]. Dostupné z: http://www.chinadaily.com.cn/cndy/201111/16/content_14101968.htm
13.
China, ASEAN collaborate on food security. Chinese Government´s Official Web Portal [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.gov.cn/misc/201209/25/content_2232811.htm
14.
Ministry of Finance, Brunei Darussalam. ASEAN-China Tariff Reduction Schedule [online]. 2010 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.mof.gov.bn/English/RCE/CustomsMatters/Documents/ASEANChina%20Tariff%20Reduction%20Schedule%20HS2007.pd
15.
China-ASEAN Cooperation in 2012. The Ministry of Foreign Affairs of the People's Republic of China [online]. 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.fmprc.gov.cn/eng/zxxx/t990374.htm
16.
GOH, Evelyn. CHINA IN THE MEKONG RIVER BASIN: THE REGIONAL SECURITY IMPLICATIONS OF RESOURCE DEVELOPMENT ON THE LANCANG JIANG. Rsis.edu.sg [online]. 2004 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.rsis.edu.sg/publications/WorkingPapers/WP69.pdf
17.
GUANGSHENG, LU. Economic Relations between China and GMS Countries: Contents, Characteristics and Implications [online]. 2012 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z:
65
http://www.nrct.go.th/th/Portals/0/data/%E0%B8%A0%E0%B8%95/2555/10/1stThaiChinese_doc/Chinese-Presenters/LUGUAN~1.PDF
18.
Mekong Sub-regional Cooperation. In: Network of East Asian Think-tanks [online]. 2010 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.neat.org.ph/index.php?option=com_content&view=article&id=245:meko ng-sub-regional-cooperation&catid=76:subregional-cooperation&Itemid=130
19.
How FDI is moving to ASEAN and India. In: D NGUYEN, Trinh. HSBC.com [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.hsbc.com.vn/1/PA_ES_Content_Mgmt/content/vietnam/abouthsbc/news room/attached_files/FDI_migration_to_ASEAN_2013_en.pd
20.
CHANG, Bao. ASEAN, China to become top trade partners. China Daily [online]. 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.chinadaily.com.cn/cndy/201204/20/content_15094898.htm
21.
ROMANN, Alfred. Investment attention turning to ASEAN. China Daily [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.chinadaily.com.cn/business/201208/21/content_15771919.htm
22.
KUBNY, Julia a Hinrich VOSS. China’s FDI in ASEAN: Trends and impact on host countries. Gdex.dk[online]. 2010 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://gdex.dk/ofdi10/Kubny%20Voss_Chinas%20FDI%20in%20ASEAN.pdf
23.
China's Energy Policy 2012. English.news.cn [online]. 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://news.xinhuanet.com/english/china/2012-10/24/c_131927649_10.htm
24.
BP Statistical Review of World Energy June 2012. BP [online]. 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.bp.com/assets/bp_internet/globalbp/globalbp_uk_english/reports_and_p ublications/statistical_energy_review_2011/STAGING/local_assets/pdf/statistical_revi ew_of_world_energy_full_report_2012.pdf
25.
India, China power CO2 emissions growth in 2012 - study. Reuters.com [online]. 2012 [cit. 2013-05-16]. Dostupné z: http://in.reuters.com/article/2012/12/02/climateemissions-india-china-idINDEE8B107B20121202
26.
ZHANG, Na, Noam LIOR a Hongguang JIN. The energy situation and its sustainable development strategy in China. Seas.upenn.edu [online]. 2011 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.seas.upenn.edu/~lior/documents/Theenergysituationanditssustainablede velopmentstrategyinChina.pdf
66
27.
CHINA ENERGY & CARBON EMISSIONS OUTLOOK. World coal association [online]. 2011 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.worldcoal.org/resources/ecoalarchive/ecoal-current-issue/china-energy-carbon-emissions-outlook/
28.
China’s Strategic Misjudgement on Myanmar. CurrentSoutheastAsianAffairs.org [online]. 2012 [cit. 2013-05-14]. Dostupné z: http://hup.sub.uni-hamburg.de/giga/jsaa/article/download/513/511
29.
Bilateral Economic & Trade Relations and Economic & Technical Cooperation. EMBASSY OF THE PEOPLE'S REPUBLIC OF CHINA IN MYANMAR [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://mm.chineseembassy.org/eng/zmgx/jmwl/
30.
The Burma-China Pipelines. EarthRights International [online]. 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.earthrights.org/publication/burma-china-pipelines
31.
ANDERLINi, Jamil, Gwen ROBINSON. China-Myanmar pipeline to open in May. THE FINANCIAL TIMES [online]. 2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/faf733ae-63b6-11e2-af8c00144feab49a.html#axzz2V3rNXHjV
32.
Shwe gas and pipelines projects. Banktrack [online]. 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.banktrack.org/manage/ajax/ems_dodgydeals/createPDF/shwe_gas_and_ pipelines_projects
33.
DAISS, Tim. China’s Myanmar Pipeline Drama Continues to Unfold. Energy Tribune [online]. 2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.energytribune.com/76512/chinas-myanmar-pipeline-drama-continues-tounfold#sthash.C5K8YwwX.dpbs
34.
Petrochemical Trades between China and Major ASEAN Countries. China National Chemical Information Center [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: http://www.energytribune.com/76512/chinas-myanmar-pipeline-drama-continues-tounfold#sthash.C5K8YwwX.dpbs
35.
LIJUN, Sheng. China-ASEAN Free Trade Area: Origins, Developments and Strategic Motivations. Iseas.edu.sg[online]. 2003 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.iseas.edu.sg/documents/publication/ipsi12003.pdf
36.
Organická Chemie: Aromatické uhlovodíky. Mojechemie.cz [online]. 2012 [cit. 2013-0520]. Dostupné z: http://www.mojechemie.cz/Organická_Chemie:Aromatické_uhlovodíky
37.
Petrochemical Trades between China and ASEAN. Connection.ebscohost.com [online]. 2012 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://connection.ebscohost.com/c/articles/79269479/petrochemical-tradesbetween-china-asean
67
38.
XINHUA. China starts building biomass-solar power plant in Singapore. China Daily [online]. 2012 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.chinadaily.com.cn/china/2012-05/08/content_15241323.htm
39.
China - ASEAN Business. Smecorp.gov.my [online]. 2012 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.smecorp.gov.my/vn2/sites/default/files/ChinaASEAN%20Business%20No48.pdf
40.
China’s Quest for Energy. Institute for 21st Century Energy [online]. 2011 [cit. 2013-0511]. Dostupné z: http://www.energyxxi.org/sites/default/files/EnergyChina_Final%2011-22-11.pdf
41.
ASEAN statistical yearbook 2010. Asean-society.org [online]. 2011 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: http://www.asean-society.org/asean/asean-statistic-yearbook-pdfdownloads/
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapa členů ASEAN
Zdroj: www.ipqpubs.com
68
Příloha č. 2: Mapa zóny volného obchodu ACFTA
Zdroj: www.geocurrents.info
Příloha č. 3: Mapa členů projektu GMS
Zdroj: www.mekongtourism.org
69
Příloha č. 4: Mapa dálnice z města Kunmin do Bangkoku
Zdroj: www.nytimes.com
Příloha č. 5: Mapa plynovodu a ropovodu z Barmy do Číny
Zdroj: www.cnas.org
70
Příloha č. 6: Mapa úžiny Malacca
Zdroj: www.acminc.com
71
