Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Předpoklady a bariéry rozvoje venkovského mikroregionu Mikulova Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.
Bc. Jana Sasínková
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Předpoklady a bariéry rozvoje venkovského mikroregionu Mikulov vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ
Touto formou děkuji všem, kteří mi dopomohli k vytvoření této práce. V první řadě vedoucímu diplomové práce doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, CSc. za rady a vedení. Dále děkuji starostům jednotlivých obcí mikroregionu Mikulovsko za poskytnuté rozhovory. Tato diplomová práce by nevznikla bez podpory mých rodičů a partnera. Dále děkuji všem občanům mikroregionu, kteří se účastnili dotazníkového šetření.
ABSTRAKT Diplomová práce ,,Předpoklady a bariéry rozvoje venkovského mikroregionu Mikulova“ směřuje k nejvhodnějšímu řešení rozvoje oblasti Mikulovska. Hlavním cílem je analyzovat demografické poměry mikroregionu, provést vlastní sociologické šetření a navrhnout hlavní rozvojové možnosti. V teoretické části je obsažen seznam literatury s cílem definovat základní pojmy a popsat trendy rozvoje oblasti. Charakterizuji přírodní, sociální a ekonomické znaky Mikulovska a Jihomoravského kraje. Mikroregion Mikulovsko tvoří 18 obcí. Demografická situace je v těchto obcích poměrně stabilní. Výsledky dotazníkového šetření poukazují na silnou lokální identitu občanů. Spokojenost se službami či prací zastupitelstva již byla hodnocena hůře. Hlavním předpokladem rozvoje mikroregionu je cestovní ruch. Klíčová slova: obec, cestovní ruch, demografická struktura, rozvoj venkova. ABSTRAKT Thesis called,, Assumptions and barriers to the development of rural microregion Mikulov "be haading to the most appropriate solutions for the development area Mikulov. The main target is to analyze the demographic situation of the microregion perform sociological investical and propose major development possibilities. In the theoretical part is a list of literature in order to define the basic concepts and describe trends of development the region. Characterize the natural, social and economic
characteristics
and
Mikulov
South
Moravia
Region.
Microregion Mikulovsko made up of 18 municipalities. Demographic situation in these municipalities is relatively stable. The results of a questionnaire point indicate a strong local identity of citizens. Satisfaction with services or works representative bodys has been evaluated worse. The main precondition the development of microregion is tourism.
Keywords: village, tourism, demographic structure, rural development.
OBSAH
5 6 7
8 9 10 11 12 13
1. ÚVOD……………………………………………………………………. 7 2. CÍL PRÁCE…………………………………………………………….. 8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED………………………………………………. 9 3.1 Vymezení základních pojmů…………………………………... 9 3.2 Morava…………………………………………………………... 20 3.3 Venkov…………………………………………………………… 26 4. MATERIÁL A METODIKA - MIKROREGION MIKULOVSKO.. 36 4.1 Charakteristika regionu………………………………………. 36 4.2 Historie………………………………………………………….. 46 4.3 Průmysl………………………………………………………..... 48 4.4 Zemědělství……………………………………………………… 49 4.5 Regionální rozvoj………………………………………………. 52 4.6 Pozemkové úpravy a územní plánování…………………….. 55 4.7 Vývoj a rozdělení půdního fondu Mikulovska……………… 55 4.8 Lidské zdroje…………………………………………………… 56 4.9 Poválečná etnická výměna obyvatelstva…………………… 66 4.10 Školství…………………………………………………………… 68 4.11 Sociální péče……………………………………………………. 69 4.12 Zdravotnictví……………………………………………………. 69 4.13 Bydlení…………………………………………………………… 70 4.14 Místní veřejná správa …………………………………………..70 4.15 Technická infrastruktura………………………………………. 71 4.16 Kultura…………………………………………………………… 72 4.17 Sport……………………………………………………………… 74 4.18 Bezpečnost obyvatel……………………………………………. 75 4.19 Cestovní ruch…………………………………………………… 76 TERÉNNÍ ŠETŘENÍ V OBCÍCH SE ZAMĚŘENÍM NA VÝSKYT AKTIVIT VÝZNAMNÝCH PRO ROZVOJ………………………………………… 79 MALÁ MĚSTA JAKO ZÁKLAD MIKROREGIONU………………… 102 6.1 Mikulov……………………………………………………………102 VÝSLEDKY A DISKUZE…………………………………………………. 112 7.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření………………………….. 111 7.2 Komentář k rozhovorům se starosty………………………….. 116 7.3 SWOT analýza…………………………………………………... 118 7.4 Strategie regionálního rozvoje dle SWOT analýzy………… 130 ZÁVĚR………………………………………………………………………. 133 ZDROJE……………………………………………………………………... 135 SEZNAM GRAFŮ…………………………………………………………... 140 SEZNAM TABULEK………………………………………………………. 140 SEZNAM OBRÁZKŮ……………………………………………………… 140 PŘÍLOHY…………………………………………………………………… 143
1 ÚVOD Tato závěrečná práce zkoumá venkovský mikroregion Mikulovsko, zabývá se průzkumem současného stavu regionu a potencionálními možnostmi a bariérami budoucího rozvoje. V diplomové práci jsem se zaměřila na mikroregion Mikulovsko, jako na dobrovolné sdružení obcí. Tento mikroregion byl zvolen zcela záměrně. Je to oblast, kde jsem se narodila a vyrůstala. K této lokalitě nemám pouze citový vztah, pokládám ji za jednu z nejzajímavějších a nejvýznamnějších oblastí nejen z přírodního hlediska, ale také pro rekreační, kulturní a v neposlední řadě sociálně-demografický potenciál. Dobrovolné sdružení obcí Mikulovsko zahrnuje 18 obcí a má venkovský charakter. V geografické charakteristice zahrnuje jen jedno menší město – Mikulov. Leží 51 km od krajského města Brna a 85 km od rakouského hlavního města Vídeň. Celý region se tak nachází na pomezí česko-rakouských hranic, což ovlivnilo v mnohém jeho osud. Potenciál celé oblasti spatřuji hlavně v cestovním ruchu, udržitelném zemědělství, rekreaci a v možném pozvolném procesu suburbanizace.
7
2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem práce bylo zjistit, v čem spočívají možné předpoklady a bariéry rozvoje Mikulovska. Jak velké jsou možnosti a podmínky budoucího rozvoje a jak jej lze co nejsnadněji dosáhnout. Nejprve jsem mikroregion zhodnotila obecně. Vytvořila jsem s pomocí dostupné literatury náhled na charakteristiky a vývojové trendy venkova v rámci českého území. Poté analyzuji konkrétní region. Abych měla možnost srovnání, musela jsem nejprve zhodnotit Jihomoravský kraj, dále pak okres Břeclav a posléze Mikulovsko. Pro vymezení mikroregionu byla použita dostupná statistická data. Byly zkoumány dopady restitucí, podnikatelská struktura, podněty a bariéry podnikání. Pozornost byla zaměřena také na malé a střední podnikání (jako součást ekonomického prostoru území). Po obeznámení se s Mikulovskem jako s právnickou osobou jsem se soustředila na statistické zkoumání jednotlivých obcí a oblasti jako celku. Pro další analýzu území jsem použila dotazníkové šetření. Šetření bylo rozčleněno do 36 otázek. Dotazy směřovaly na spokojenost občanů s přírodními, ekonomickými, sociálními podmínkami a dále pak na zhodnocení minulých i budoucích akcí, které v oblasti proběhly. Zajímala jsem se také o názor občanů ve věci vnímání předpokladů a bariér rozvoje mikroregionu a hodnocení sociálních jistot s některých specifických témat. Na základě tohoto výzkumu jsem vytvořila SWOT analýzu. Společně se vznikem této práce vznikala fotobanka tohoto venkovského prostoru. Slouží jako ilustrace některých popisovaných jevů, zprostředkovává pozorování a uchovává vizuální informace o obcích. Na posouzení mikroregionu bylo nahlíženo ze dvou úhlů pohledu a to starostů a řadových občanů. Toto pojetí, dává lepší představu o tom, jak území vypadá. I v této lokalitě existují výrazné odlišnosti a proto hodnocení vyžadovalo více pohledů.
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Vymezení základních pojmů Na pojmy v této kapitole obsažené, navazuji v dalším textu, analyzuji jimi problematiku a zařazuji jevy do kontextu v porovnání s jinými skutečnostmi. Obec Obce jako samosprávné jednotky vznikly v rámci reforem v roce 1950, kdy byla zákonem ze 17. března 1849 zrušena dosavadní panství a vrchnostenská zřízení a nejnižší jednotkou správy se staly právě obce. Postavení obcí definoval československý ústavní zákon o národních výborech (12/1954 Sb.,13/1954 Sb.,65/1969 Sb. a 69/1967 Sb.). Zákonem České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), byla ke dni voleb obnovena právní subjektivita obcí a byla rozlišena samostatná a přenesená působnost obcí. Obcemi jsou podle tohoto zákona územní celky, které byly obcemi ke dni nabytí jeho účinnosti a obce nově vzniklé podle tohoto zákona. Práva a povinnosti místních a městských národních výborů přešly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na obce, v nichž měly tyto národní výbory sídlo. Další změny přinesl nový zákon o obcích č. 128/2000 Sb. Zatímco zákon z roku 1990 definoval obec jako územní celek, zákon z roku 2000 ji definuje jako:,, základní územní samosprávné společenství občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“ Malý sociologický slovník uvádí, že :,, obec je větší či menší sociální jednotka, tvořená obyvatelstvem společně užívajícím určité vymezené území, ve kterém se odehrává převážná část denního, hospodářského a kulturního života.“ Administrativní typy obcí: Menší obce: jsou tvořeny zpravidla jednou nebo několika vesnicemi a přilehlým územím a nazývají se prostě obcemi. Z hlediska státní správy (kompetencí a přidělené působnosti) se obce rozdělují na: obce s obecním úřadem, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. Příslušnost k obcím s rozšířenou působností je dána vyhláškou MV č. 388/2004 Sb.
9
Město: je titul udělovaný za stanovených podmínek (např. počet obyvatel – hranice 2 000 obyvatel, hustota zalidnění – dle OECD venkovské obce méně než 150 obyvatel/km2) předsedou Poslanecké sněmovny. Historicky udělený titul města může být uznán i u obcí s nižším počtem obyvatel. Statutární město: je město, jemuž tento status přiznává zákon. Takové město může vlastní vyhláškou zřídit městské části nebo obvody a přenést na ně část svých kompetencí. Krajské město: je město, které je podle zákona sídlem kraje. Obdobně okresní město je podle zákona sídlem okresu, přestože okres již není korporací, ale pouze území. Hlavní město: je status přiznaný zvláštním zákonem pouze Praze. Území každé obce je vymezeno jedním nebo více katastrálním územím. Zpravidla tvoří území obce navzájem sousedící katastrální území, avšak existují i obce, jejichž území nejsou souvislá a některé části spolu nesousedí. Vznik a zánik území obce Vznik obcí: sloučením dvou nebo více obcí, které spolu sousedí, dále na základě dohody, oddělením části obce od obce a zrušením nebo změnou vojenského újezdu. Zánik obcí: dlouhodobá neusnášení schopnost nebo neexistence zastupitelstva obce či vylidnění. Slučování: o sloučení rozhoduje dohoda zastupitelstev obou obcí, do 30 dnů se musí konat referendum o této věci, podmínka sloučení je kladný výsledek. Dohoda musí obsahovat datum sloučení, výčet katastrálních území, nový název, sídlo orgánů, výčet právních předpisů, výčet majetku, práv a závazků, právnických osob a organizačních složek. Oddělení: o oddělení rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na návrh obce na základně kladného výsledku místního referenda. Orgány obce: zastupitelstvo a rada obce. Navenek obec reprezentuje starosta, který stojí v čele obecního úřadu. U měst se orgány nazývají zastupitelstva města, rada města, starosta a městský úřad, v čele hlavního města stojí primátor a úřad města se nazývá magistrát. (Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2004). 10
Svazky obcí Svazky obcí jsou územní celky, jejichž hranice jen poměrně málo souvisí s jinými územními jednotkami. Jsou to dobrovolné svazky (dle §49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), které se vytvářejí na území s podobnými problémy či obdobnou ekonomickou aktivitou. (Majerová, 2007) Jsou sdružením několika obcí za účelem dosažení společného cíle. Typickým rysem takového svazku je vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo ze zákona. Spolupráce mezi obcemi vzniká a uskutečňuje se: -
na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu a společného záměru,
-
na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, za účelem déle trvající koncepční spolupráce a dělby práce,
-
zakládáním právnických osob podle Obchodního zákoníku dvěma nebo více obcemi.
Obce mohou vytvářet svazky obcí, ale i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy těchto svazků mohou být jen obce. Svazky jsou právnickými osobami. (Wikipedie, 2012) Mezi takové svazky patří např. mikroregion: ,, mikroregion je územní celek, v jehož rámci jsou uzavřeny regionální procesy, např. dojížďky za prací a službami. Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb jsou na úrovni mikroregionu zcela dominantní při utváření příslušných celků.“ (Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2004) Úloha mikroregionů je koncepční a výkonná činnost v oblasti řešení problematiky mikroregionů v oblasti místního rozvoje. Pro jejich identifikaci zpracovávají rozvojové strategie. Jejich vznik je pozitivním trendem probíhajícím na venkově. Mezi mikroregiony se započítávají jak svazky obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., tak i sdružení, která byla založena podle občanského zákoníku.
11
Město Je geograficky vymezený sídelní útvar, který charakterizuje soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Srovnáváme velikost, hustotu osídlení, kompaktnost a koncentraci zástavby. Dále pak demografickou, sociální a profesionální strukturu obyvatelstva (obyvatelé nepracují v zemědělském výrobním sektoru, ale v obchodu, průmyslu a službách) a poskytováním služeb týkajících se správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí. Pro město je specifický městský způsob života, který je ve srovnání s vesnickým více neosobní, anonymní a účelový. Ve městech roste počet profesionálních vztahů na úkor osobních a sociálních kontaktů. Ve městech se také soustřeďují patologické jevy jako např. zločinnost, prostituce, závislosti nebo rozpady manželství. Město je typem územního společenství, které je vymezováno různými hledisky (historickými, geografickými, ekonomickými, demografickými atd.). Je mu přiřazována řada znaků, z nichž jeden nebo více jsou považovány za základní. V ČR se v současnosti za město pokládá obec, které byl udělen status města. V Česku je dle wikipedie.cz celkem 602 měst. Městem je taková obec, která má alespoň 2 000 obyvatel, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny, po vyjádření vlády. Obec může získat status města také, pokud věrohodným způsobem prokáže, že tento titul v minulosti již vlastnila. Největšími městy v ČR jsou Praha, Brno, Ostrava, Plzeň. Nejmenší města v ČR jsou Přebuz (74 obyvatel), Loučná pod Klínovcem (90 obyvatel), Boží Dar (188 obyvatel) a Rejštejn (241 obyvatel). Středověká města: během raného středověku vznikala centrální místa, hustěji osídlená obyvatelstvem, které se živilo jinak než zemědělskou prvovýrobou. Jednalo se o místa v blízkosti hradů, šlechtických či biskupských sídel. Kumulovali se zde řemeslníci, obchodníci a vojáci nutní ke kontrole oblasti. Jako další přirozená centra sloužila církevní sídla a to zejména kláštery, kde bylo nutné obhospodařovat jejich zázemí. Dále byly osídlovány i výhodné pozice při obchodních cestách, jejich křižovatkách a u brodů. Znaky středověkého města: -
hradby - stanovující hranice města, sloužící k ochraně obyvatel, 12
-
polyfunkčnost sídla – obchod, samospráva a manifestace moci a zámožnosti,
-
zahuštěná struktura,
-
rozčleněná zástavba s nepravidelným systémem ulic,
-
sociální diferenciace obyvatelstva,
-
různá ekonomická základna,
-
soubor církevních organizací (kulturní rozvoj, vzdělání, literatura, umění),
-
soudy.
Vznik středověkých měst se váže k 11.-13. století a souvisel s příhodnými podmínkami. Zemědělská revoluce, zapříčiňující přebytek potravin, dala vzniknout skupině lidí, která nebyla bezprostředně závislá na zemědělské prvovýrobě a mohla se tak věnovat jiné činnosti. ,, V těchto centrech se vytvořil nový typ obyvatelstva. Koncentrace lidí a různých činností vytvořila podmínky pro technologický rozvoj, vynálezy a obecně pro celkový pokrok.“ (Majerová, 2008). V Čechách a na Moravě měl jedině panovník právo udělit městský status. V historii bylo město a venkov chápáno jako protiklad. Postupnou tzv. nepřímou urbanizací se rozdíly mezi městem a venkovem stírají. Městský styl života byl přenesen na venkov. Již v minulosti vznikala nová města přeměnou vesnic, města rostou příchodem vesnického obyvatelstva a naopak vlivem suburbanizace rostou vesnice. Dřívější rozdílnost životních stylu venkovského a městského obyvatelstva byla odstraněna. (Majerová, 2008)
Obr. č. 1 Město Mikulov (zdroj: rmm.cz) 13
Venkov Velký sociologický slovník uvádí, že: ,,Venkov je obydlený prostor mimo městské lokality, tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotou obyvatel, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou, a také s jinou sociální strukturou ve srovnání s městem …“. Charakteristik venkova je však mnoho. Pojem venkov pochází z latinského slova ,,rural“ a je opozitum pro termín město ,,urban“. Počátky tohoto rozdělení můžeme najít hluboko v minulosti již v průběhu neolitické revoluce. (Majerová, 2008). Venkov, jako samostatná oblast výzkumu, nebyl v dřívějších dobách zkoumán samostatně, ale pouze jako součást zemědělské prvovýroby. Zemědělská výroba byla dlouhou dobu převládající činností ve venkovských oblastech a určovala způsob života obyvatelstva. Změnou politického systému po roce 1989 došlo k zásadní transformaci vlastnických práv, změnila se taktéž ekonomická struktura, to ovlivnilo zaměstnanost, pracovní možnosti, ale i například životní styl a plánování budoucnosti. Venkov se i v současnosti dynamicky mění a to v prostoru i čase. Má mnoho funkcí, k těm nejdůležitějším patří zemědělství, bydlení, rekreace, odpočinek, tvorba krajiny atd. Lidé vnímají venkovský prostor odlišně, záleží na úhlu pohledu každého jedince, může být chápán jako ne městský prostor, krajina, zemědělství, životní styl, rekreace či odpočinek.
Obr. č. 2 Znak moravského venkova: Krojované hody (zdroj: slovacky.denik.cz) 14
Urbanizace Je proces vyznačující se probíhající koncentrací obyvatel do měst. Proces urbanizace je spojen s průmyslovou revolucí. Lze jej číselně vyjádřit mírou urbanizace (podíl obyvatel trvale žijících ve městech k celkovému počtu obyvatel). Míra světové urbanizace stoupá, v současnosti je již na 48,6 % a její rostoucí tendence předznamenává, že v budoucnu městská populace převýší počet obyvatel venkovských oblastí. V ČR se pohybuje kolem 74 %. (zemepis.com/urbanizace, 2012) Urbanistická teorie: ,,mnohostranný, sociálně – ekonomický proces vyznačující se stěhováním obyvatelstva do měst, růstem měst, změnami funkčního využití sídel, koncentrací, intenzifikací a diferenciací městských druhů činností nebo výroby v širokém smyslu slova, vznikem nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšířeném městském způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací atd.“ (wikipedie.cz, 2012) Je to zkrátka proces stávání se městským, jehož výsledkem jsou změny společnosti. Urbanismus má tři různá pojetí: Demografické – proces, kdy dochází k růstu podílu migrace obyvatelstva v rámci populace a růstu koncentrace obyvatelstva do větších sídel. Výsledkem je plně urbanizovaná společnost, kde většina populace žije ve městech. Ekonomické – proces spojený s industrializací a rozvojem průmyslu. Behaviorální – město – centrum sociální změny, která přetváří zvyky, postoje a orientace lidí, tyto změny se šíří z měst do okolí. Pojem urbanizace je často zaměňován s pojmem urbanismus. Urbanismus je však aplikovaný vědní obor zabývající se plánováním a výstavbou měst z hlediska technického, architektonického a územního. (urbanizace.wz.cz, 2012) Rurbanizace, ruralizace Těmito termíny se označuje prolínání měst a venkova a vznik souvisejících oblastí, které se nedají zahrnout mezi čistě venkovské či městské. Za rurbanizované území je pak označována vnější městská zóna (pás předměstí), která se vyznačuje velkým množstvím obyvatel, kteří dojíždějí do centra města za prací. 15
V této předměstské zóně se pak nacházejí jak zemědělské usedlosti, tak rodinné domy. Společenský a kulturní život je ovlivněn blízkým městem, ale obyvatelé také přejímají životní způsoby venkova. Obce v takovýchto územích jsou spojeny s městem dobrou cestní sítí a kvalitní hromadnou dopravou. (Velký sociologický slovník, 1996) Suburbanizace Je procesem přesunu obyvatelstva, jejich činností a funkcí z jádrových měst do předměstských zón. K nejviditelnějším projevům patří zvýšená stavební aktivita, oživení ekonomiky a společenského života. Procesem suburbanizace vznikající nové výstavby označované jako ,,suburbia“ (satelitní městečka, nákupní či průmyslové zóny). Suburbia rozlišujeme dle funkce: 1, rezidenční (obytná), 2, komerční (pracovní či obslužná).
Obr. č. 3 Nově vznikající rezidenční suburbium na okraji města Mikulov (zdroj: mapy.cz) V těchto oblastech můžeme objevit jak levné domy na malých pozemcích, tak i samostatně stojící rezidence. Nejméně udržitelnou formou růstu měst je tzv. urban sprawl. Stavba na zelené louce „greenfields“ (logistické areály, hypermarkety, obchody, průmyslové centra, zábavní centra). (suburbanizace.cz, 2012) Suburbanizace v ČR V první polovině 90. let nebyla moc velká míra suburbanizace, objevovalo se mnoho migračních bariér – malý bytový fond a téměř neexistující možnost hypotečního úvěru 16
pro financování bydlení. Obrat nastal v druhé polovině 90. let a to zvýšením vybavenosti domácností osobními automobily a možností získání hypotečních úvěrů. Rozvoj Rozvoj je označení procesu, kterým se zlepšuje původní stav. Je chápán jako proces zlepšování, s cílem vytvořit dokonalejší verzi. Opakem je slovo stagnace, kdy dochází k pozastavení či přímo zhoršení stavu. Použití termínu rozvoj je spojeno s utvářením lidské osobnosti, výstavbou měst či s ekonomikou. Ekonomicky je chápán jako dlouhodobé zvyšování ekonomického bohatství země během určitého období. Rozvoj je zdánlivě plynulým procesem. (wikipedie, 2012) Udržitelný rozvoj Dle zákona 114/1992 Sb. o životním prostředí je udržitelný rozvoj definován takto:,, …takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Dnes se stále více hovoří právě o takovém rozvoji,
který uvádí
v soulad
ekonomický,
hospodářský
a
sociální
pokrok
s plnohodnotným zachováváním přírodních hodnot i pro příští generace. Rozvoj venkova Navzdory tomu, že se jedná o všeobecně používaný termín, jeho přesná definice neexistuje. Je popisován jako:,, Obecně rozšířený, mnohovrstevný a dynamický proces, ve kterém hraje roli mnoho faktorů. Zároveň je vnitřním procesem, kterému chybí pevná empiricky založená teorie, která vysvětluje co se děje, proč, jaké předpokládáme výsledky a jak může být proces efektivně řízen.“ (van der Ploeg, 2006) Politika rozvoje venkova je prvořadou politikou, venkovské oblasti představují 91 % území členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejích obyvatel. Posílení evropské politiky rozvoje venkova je proto jednou z hlavních priorit EU. Region Je územím vymezeným na základě společných kritérií. Proces vymezování regionů označujeme jako regionalizace. Ta vychází zpravidla z historie či přírodních podmínek.
17
Slovem region se také označují území – správní jednotky např. ve Francii, Itálii, Belgii atd. Česká Republika se zpravidla rozděluje na regiony podle krajského členění. S přesnou definicí tohoto pojmu jsou však spojeny jisté nesnáze. Odborníci se snaží již několik let o přesnou definici, proto je tento termín používán různě. (Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2004) Regionální politika Regionální politika rámcově obsahuje opatření, která napomáhají ekonomice v oblasti s vysokou nezaměstnaností, malým ekonomickým rozvojem a naopak kontroluje oblasti s rychlým a nadměrným rozvojem. (Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2004) Budoucnost regionální politiky EU - ,, Trvale udržitelný rozvoj venkova, by měl být v programech EU zařazen na čelní místo a stát se tak hlavní zásadou, jež bude podbízet veškerou politiku venkova v bezprostřední budoucnosti.“ (Majerová, 2005) Snaha se zaměřuje na omezení migrace z venkovských oblastí, snížení nezaměstnanosti, zvýšení konkurenceschopnosti a udržování a zlepšování životního prostředí. Snaží se o spravedlivé vyvážení veřejných výdajů, investuje do infrastruktury, zdravotnictví, životního prostředí a vzdělání. EU v této věci používá politiku soudržnosti. ,,Koncepce a strategie rozvoje regionů je soustavně v ČR připravována a realizována již od 90. let minulého století. Nutnost zabývat se intenzivně touto oblastí byla vyvolána transformačními procesy, které nastaly po r. 1989. Důsledkem působení těchto změn došlo ke vzniku dispartit mezi regiony. Na základě analýzy existujících nedostatků v konkrétních regionech byly stanoveny problémové regiony, v nichž se projevovala vysoká nezaměstnanost, nedostatečná ekonomická výkonnost, ekologické problémy atd. V rámci tvorby regionálních programů byla a i v současnosti je na takto označené oblasti zacílena určená podpora. „ (Majerová, 2007) Regionální plánování Tento termín vyjadřuje společenské, hospodářské, kulturní a ekologické plány společnosti v určitém prostoru. Je také vědním oborem, správním nástrojem a metodou uplatňující mezidisciplinární přístupy k rovnovážnému regionálnímu rozvoji a organizaci prostoru dle celkového plánu. Systém plánování se dělí na dvě části, část územního plánování a rozvojového plánování. prostorového plánování, 1984) 18
(Evropská charta regionálního a
Základním legislativním předpisem pro plánování v České Republice je zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Osídlení Sídly jsou veškerá obytná místa, která jsou obyvatelstvem využívána. V těchto sídlech se obyvatelstvo koncentruje a vykonává ekonomické a další činnosti. Jiná interpretace říká, že sídla jsou prostorové útvary, které jsou vymezeny hranicemi katastru, dominují zde stavby určené pro bydlení a další využití, sídelní zástavbu tvoří seskupení zastavěných a nezastavěných ploch. Za základní složky osídlení jsou považovány soustavy jednotlivých sídel a jejich příslušenství, vybavení území (např. technická infrastruktura), přírodní prostředí a vazby mezi nimi, které vytvářejí celkový rámec. Osídlení má dynamický ráz, mění se v prostoru a čase v souladu s místním prostředím. Pojem osídlení lze také chápat jako označení výsledků činnosti člověka v lokalitě. Charakterizuje se dle základních ukazatelů jako např. počet obcí, velikost sídla nebo počet obyvatel jednotlivých velikostních kategorií (Úvod do regionálních věd a veřejné správy, 2004). V České Republice jsou typická malá a kompaktní sídla, ale Jižní Moravu zastupují větší sídla. V současné době se charakter sídel mění v důsledku suburbanizace a to především v okolí větších měst, obce nacházející se právě v okolí těchto měst se často rozrůstají o suburbia často větší než je obec samotná. (Majerová, 2000) V průběhu druhé poloviny 20. století byl pro venkovské obce charakteristický trvalý úbytek obyvatel. V nedávné historii nastala změna směru migrace, ta znamenala zastavení tohoto úbytku. Důvodů bylo více, vzrostl zájem střední a vyšší třídy o bydlení na venkově, vzrostl zájem starších obyvatel toužících po klidném prožití stáří na venkově, obyvatelstvo mající na venkově rekreační objekty je začalo využívat k trvalému bydlení, mladé rodiny hledající zdravý životní styl a další mladí, pro které je bydlení na venkově přitažlivější jak ekonomicky, tak ekologicky. Tento obrat dal šanci českému venkovu na obnovu vývoje.
19
3.2 Morava Historie
Obr. č. 4 Znak Moravy (zdroj: wikipedie.cz) Morava (latinsky Moravia, německy Mähren, polsky Morawy) je jednou ze tří historických českých zemí. Tvořila centrum rozlehlé středoevropské říše a jeden z nejstarších slovanských států a to Velkomoravskou říši. Název je odvozen od řeky Moravy („krajina kolem řeky Moravy“), jejíž jméno je předslovanského původu s významem voda, močál. Hlavním městem Moravy byla původně Olomouc a od roku 1642 do roku 1948 Brno. Územní rozsah a mocenské začlenění Moravy se opakovaně měnilo. Po zániku Velkomoravské říše přestala být Morava ohniskem státu a samostatný stát s centrem na jejím území již nikdy poté neexistoval. Až do dnešních dní zůstávají politické osudy Čech a Moravy spojeny, i když obě země měly ve středověku a raném novověku poměrně velkou míru samostatnosti. Archeologickými nálezy bylo dokázáno, že nejstarším doloženým etnikem na Moravě byly keltské kmeny Tektoságů, vystřídané germánskými Kvády. V 6. století osídlily Moravu slovanské kmeny. V 7. století tvořila Morava součást Sámovy říše. V první čtvrtině 9. století se Morava stala centrem prvního raně feudálního státu na území dnešního Česka – Velkomoravské říše. V roce 863 byla mezi Velkomoravskou říší a Byzancí uzavřena dohoda o vyslání misie. Na Moravu dorazili dva soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Jejich zásluhou se Velkomoravská říše stala kolébkou slovanské vzdělanosti, kultury a křesťanství. Velká Morava byla politicky a vojensky silným středoevropským státem s mocnými panovníky v čele. Přesto nakonec říše, oslabená vnitřními rozpory, nevydržela trvalý
20
tlak Franků a Maďarů. Říše zanikla během let 906/907 a dostala se pravděpodobně na další léta pod vliv Uher. (morava.wbs.cz) Teprve až po porážce Uhrů v letech 955 a 965 si Moravu postupně pod své panství získal český kníže Boleslav I. Roku 1003 se zmocnila Moravy polská vojska Boleslava Chrabrého. Do kdy Polsko Moravu podrželo, není přesně známo – její opětovné ovládnutí Přemyslovcem Oldřichem se klade do roku 1019 nebo do r. 1029. Ještě na přelomu 11. a 12. století však patřila část Moravy v okolí Uherského Hradiště, Uherského Brodu a Strážnice k Uhrám. Na konci 12. století Moravu sjednotil během krize uvnitř přemyslovského rodu pozdější český kníže Konrád II. Ota, sjednocení země dokončil markrabě Jindřich Břetislav a tak vzniklo Markrabství moravské.
+ Obr. č. 5 Znak moravského markrabství (zdroj: wikipedie.cz) Poté byla Morava spolu s Čechami součástí Svaté říše římské. V roce 1348 český král a římský císař Karel IV. učinil konec nejasnému vztahu Moravy k Čechám a v rámci utvoření soustátí zemí Koruny české, učinil Moravu lénem českého krále, Morava nadále neměla být odebírána z moci českých králů. Jiří z Poděbrad vydal 13. ledna 1464 slavnostní listinu, kterou proklamoval nerozlučitelné spojení Čech a Moravy jako dvou rovnoprávných zemí. Markrabství přestalo být chápáno jako české léno a nemělo být už nikdy nikomu postoupeno. V roce 1535 bylo vydáno Zřízení zemské markrabství moravského a vznikly tak kraje novojičínský, olomoucký, brněnský a hradišťský. 21
V 16. století byl nejvyšším zemským orgánem moravský zemský sněm, který měl právo povolovat berně, měl samostatnou moc, pokud šlo o zemská práva a zemské zákonodárství a střežil moravské svobody. V čele země stál královský zemský hejtman s dalšími úředníky. V zahraničí byla Morava chápána téměř jako samostatná stavovská republika. Počátkem 17. století, z iniciativy Karla st. ze Žerotína, se Moravané poprvé a naposledy odtrhli a dočasně se odklonili nikoliv od Koruny, ale od císaře Rudolfa II., a vznikla konfederace Moravy, Uher a Rakous, v jejímž čele stál uherský král Matyáš. Bitvy na Bílé hoře se v roce 1620 zúčastnilo na čtyři tisíce mužů moravského vojska. V době pobělohorské bylo v roce 1628 vydáno Obnovené zřízení zemské pro Moravu, to zůstalo, s drobnými úpravami, v platnosti až do r. 1848 a zabezpečovalo Habsburkům dědičné právo na české země. Roku 1918 se Morava stává součástí Československa. Se vznikem Československa Morava přišla o autonomii i o zemský sněm, který byl zrušen. Definitivní ústava přijatá 29. února 1920 rozhodla zákonodárnou moc svěřit dvoukomorovému Národnímu shromáždění Republiky Československé, složenému z poslanecké sněmovny a senátu a potvrdila neexistenci zemských sněmů. 31. července 1920 byla k ČSR připojena malá část Dolního Rakouska (Valticko a území jižně od Lanžhotu – tzv. Dyjský trojúhelník). Roku 1924 získala Morava svůj moderní rozsah, tak jak je historiky a jinou odbornou veřejností vnímán dodnes. Centrem nově zřízené Země Moravskoslezské se stalo Brno. Mnichovskou dohodou, z roku 1938, byly z Moravy odděleny rozsáhlé oblasti. 15. března 1939 byl zbytek českých zemí obsazen nacistickým Německem a 16. března začleněn do Protektorátu Čechy a Morava, jehož součástí byl až do osvobození. Během okupace nacisté k 1. lednu 1940 k Moravě administrativně připojili některé okrajové oblasti východních Čech v oblasti Českomoravské vrchoviny. Po osvobození došlo k obnovení Země Moravskoslezské v původním rozsahu a obnově původního členění. Po parlamentních volbách, které proběhly 26. května 1946, získali komunisté vliv také v zemi Moravskoslezské. Po únoru 1948 pak nový komunistický režim začal pracovat na správní reorganizaci Československa. Výsledkem komunistických představ o centralizaci moci bylo kromě 22
jiného zrušení zemského zřízení a zavedení členění republiky na kraje. Vláda rozhodla o zřízení 13 krajů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a šesti krajů na Slovensku, Morava byla rozdělena na kraj Brněnský, Gottwaldovský, Jihlavský, Olomoucký a Ostravský, několik obcí se stalo součástí kraje Českobudějovického a Pardubického. Nejvíce zemské hranice nerespektoval kraj Jihlavský, zasahující hluboko do Čech. 9. dubna 1960 Národní shromáždění schválilo zákon o reorganizaci územní správy, jímž se rušilo členění platné od roku 1949. Toto členění však také nerespektovala historické hranice. Po roce 1989 poslanci moravských politických stran zvolení v prvních svobodných volbách předložili návrh zákona na obnovení zemského zřízení. Předsednictvo ČNR, kde mělo převahu Občanské fórum, jej však ve výborech zamítlo. Roku 1997 došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice, čímž se některé moravské pozemky staly součástí Slovenska. Dne 1. ledna 2000 vstoupil v platnost zákon, který vytvořil na území České republiky 14 krajů, jež opět nerespektují historické hranice Moravy. (moraviahistorie.estranky.cz) Území Území
Moravy je
v současné
době
rozděleno
mezi
kraje
Jihomoravský,
Moravskoslezský, části krajů Olomoucký, Vysočinu, Zlínský, Jihočeský a Pardubický. S historickým územím Moravy hraničí Čechy, rakouská spolková země Dolní Rakousy, část Slovenska, České Slezsko a část Polska.
23
Obr. č. 6 Dnešní uspořádání krajů ve vztahu k historii (zdroj: wikipedie.cz) Hlavním městem Moravy byla po dlouhou dobu Olomouc, která je dodnes centrem římskokatolické správy Moravy a už od roku 1060 zde sídlil biskup. Od roku 1641, po vzdání se Olomouce Švédům, bylo jediným správním městem Moravy Brno a sídlem Dnes je to druhé největší město České
tehdejších vládců se stal hrad Špilberk.
Republiky, je taktéž centem soudní moci (sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší správní zastupitelství a Nejvyšší soud).
Obr. č. 7 Hrad Špilberk (zdroj: vyletnicile.cz) Mezi významná města z hlediska historie také patří např. Slavkov (odehrála se zde tzv. Bitva tří císařů), Uherské Hradiště (centrum Moravského Slovácka s významnou
24
velkomoravskou archeologickou lokalitou). V moravských městech se nachází mnoho památek, včetně památek zařazených do UNESCO. Přírodní podmínky Povrch Moravy je tvořen pahorkatinami, vrchovinami a nízkými pohořími. Nachází se zde Českomoravská vrchovina, jejíž součástí je i masiv Žďárských vrchů. Na východě se nachází Drahanská vrchovina s Moravským krasem. Na severu pohoří Jeseníky s nejvyšší moravskou horou Praděd (1 492 m. n. m.). Podél toku řeky Moravy, která celou zemí protéká od severu k jihu, leží Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval. Na Hornomoravský úval navazuje na severu Moravská brána, na jihu pak Vyškovská brána, s níž na jihu sousedí Dyjskosvratecký úval. U Mikulova se zvedají Pavlovské vrchy. Na řece Moravě se nachází i nejnižší bod celé Moravy (148 m. n. m.) Většina území Moravy spadá do povodí Dunaje a úmoří Černého moře, část do povodí Odry a tím úmoří Baltu. Nejdelší moravskou řekou je právě Morava (354 km, na českém území 270 km). K dalším důležitým řekám patří Bečva, Dyje, Jevišovka, Jihlava, Odra, Oslava, Ostravice, Svitava a Svratka. Ekonomika Mezi hlavní ekonomická centra Moravy patří Brno, Olomouc, Ostrava a Zlín, ve všech případech se jedná o města se zpracovatelským průmyslem. V Brně se dříve nacházel rozvinutý textilní průmysl, dnes se zaměřuje na vědu a výzkum. V okolí Ostravy v minulosti probíhala intenzivní těžba uhlí až do 90. let 20. století, město se taktéž zabývá převážně zpracovatelským průmyslem s postupnou orientací na jiná odvětví. V oblasti kolem Hodonína a Břeclavi se těží ropa. Moravské zemědělství je známé pro svoji produkci vína, okolo 96% vinic na území České republiky se nachází právě na Moravě. (wikipedie.cz)
25
3.3 Venkov Venkovská sídla tvoří základ dnešní civilizace. Slovo venkov pochází z latinského slova ,,rural“ a je opakem pro slovo město ,,urban“. Globální revolucí se hranice mezi městem a venkovem stírají a prolínají se. V průběhu historie se tento prostor vyvíjel a měnil. Rozvoj měst se týkal každodenního života i v jejich okolí. Město přináší v současnosti venkovu anonymitu a neosobnost, mění zavedené zvyklosti a tradice, ale také způsob života pro něj tak typický. Venkov má určité charakteristiky, ale zároveň se mění v prostoru a čase.
Je to
označení, o němž většina předpokládá, že zná jeho význam, ale definic je mnoho. Venkov jako takový, je popisován jako řídce osídlený prostor, ve kterém má jednu z nejdůležitějších funkcí zemědělská výroba. Demograficky lze venkov popsat nízkým počtem a hustotou obyvatelstva. Venkov je obydlený prostor nacházející se mimo městské lokality, je otevřený, opak stísněnosti města a obyvatelé této oblasti jsou tradičně orientováni na zemědělskou výrobu. (Velký sociologický slovník, 1996) ,,Venkovský prostor zahrnuje vždy velkou část území každé ze zemí, jež jsou dnes součástí Evropské unie.“ (Majerová, 2007) Venkov má menší hustotu obyvatel a ti se liší svým způsobem života od obyvatel městských. Jejich život je propojen s přírodou, v jejímž okolí žijí. Typickou sídlištní jednotkou venkova jsou vesnice. Vesnice lze popsat jako relativně soudržná sídla, jež jsou charakterem zástavby, architekturou, strukturou intravilánu, velikostí, funkcí, skladbou obyvatelstva, jeho počtem, znaky a historickým vývojem, odlišná od znaků měst. Venkovské osídlení charakterizuje soustava sídel (samoty, osady, vesnice, rekreační a zahrádkářské soubory), včetně jejich struktury a vztahů mezi nimi (Majerová, 2009) Ze sociologického pohledu je venkov specifický svým typem komunity. Tato komunita se odlišuje od městské vyšší mírou sociální závislosti, menší variabilitou pracovních možností, zúženým prostorem sociální mobility, vazbou na tradice či propojeností s přírodním prostředím. (Velký sociologický slovník, 1996) 26
Za charakteristický rys venkova bývala považována kulturní izolace s nižší úrovní ,,civilizovanosti“ venkovských obyvatel. Avšak tento rys je v nynější době zcela bezpředmětný. Vlivem urbanizace se stírají rozdíly mezi městským a venkovským prostorem. Přestože je urbanizace historickým procesem, její zrychlení v posledních 20 letech je značné a to zejména na našem území. Český venkov, jako samostatná část pozorování, nebyl až do roku 1989 sledován samostatně, ale jen jako pouhá součást zemědělství. Nové možnosti obyvatelstva, ať už spojené s cestováním, vzděláním, podnikáním aj., byly základním kamenem pro změnu života obyvatel. Projevují se zde vlivy propojení lidských životů informačními sítěmi, všudypřítomnými komunikacemi, automobily a celkovým technickým rozvojem. Negativním projevem těchto vlivů je vzrůstající ekologická krize, jejímž projevem je snižování povědomí a propojenosti člověka s přírodním prostředím, v němž lidé žijí. (Velký sociologický slovník). Dřívější zemědělská funkce venkova se přeměňuje na funkci obytnou a rekreační. Tato ,,polo venkovská“ sídla, samostatné celky či jednotlivé zóny, mění zcela identitu venkova. Nelze je zařadit mezi městská ani venkovská sídla. Tvoří pozvolný přechod mezi městem a venkovem. (Vorel, 2007) Od 70 let je venkovský prostor popisován jako zdravé životní prostředí, při porovnání venkova a města se opravdu dá venkovský prostor popisovat jako zdravější, avšak tyto hodnoty v čase klesají. Stoupající zájem o rozvoj venkova v Evropě se projevuje ve značném počtu akcí organizovaných v regionálním, nadregionálním nebo národním významu. Otázka rozvoje není pouze současná, ale je řešena více než 100 let. Klíčovým znakem je snaha o zmenšení konkrétních problémů, jako jsou nezaměstnanost, přehnaná urbanizace, bytová otázka, suburbanizace, nedostatečná infrastruktura aj. S výrazem městský jsou spojovány výrazy jako moderní, industriální, alternativní, ale také nezdravý, neosobní a nerespektující životní prostředí. Naopak termín venkovský charakterizují výrazy typu zemědělství, příroda, rekreace, zaostalost, nezaměstnanost, nekulturnost či nemožnost alternativních možností. Funkce všech venkovských sídel již od dob první republiky však nebyla striktně zemědělská, avšak zemědělská výroba měla rozhodující vliv na způsob života obyvatel. V současnosti se venkov stává domovem
27
stále většího počtu obyvatel, kteří nemají se zemědělskou výrobou nic společného. A venkovské obyvatelstvo se tak stává diferenciovanou skupinou. Venkov již tedy nezahrnuje jen zemědělství jako odvětví pro výrobu potravin, ale plní i řadu nových funkcí spojených s hospodářstvím, rekreací, regenerací aj. Stále však zůstává zvláštním místem společnosti. (Majerová, 2007) Jihomoravský kraj a venkov Jihomoravský kraj sousedí na západě s Jihočeským, na severozápadě s Vysočinou, na severu s Pardubickým, na severovýchodě s Olomouckým a na východě se Zlínským krajem. Jihovýchodní hranice je společná se Slovenskem a jižní část s Rakouskem. Sídlem kraje je město Brno. Brno je největším administrativním a hospodářským centrem kraje s vysokou koncentrací průmyslu, komerčních a veřejných služeb. Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Má rozlohu 7 196 km2, žije v něm 1 168 033 obyvatel (1. 1. 2012), což představuje průměrnou hustotu 163 osob/km2.
Obr. č. 8 Jihomoravský kraj (zdroj: risy.cz) V kraji je 673 obcí, z toho 21 obcí s rozšířenou působností a 34 obcí s pověřeným obecním úřadem, 48 obcí má status města. Dále zde existuje jeden vojenský újezd (Březina).
28
Podíl venkovského obyvatelstva je 37,7 %. Venkovské obce zaujímají přes 96 % rozlohy kraje, region je dle definice OECD významně venkovský. Mezi jednotlivými částmi kraje existují výrazné rozdíly. Hranice kraje jsou z velké části tvořeny státní hranicí s Rakouskem a Slovenskem. (Statistická ročenka JMK) V rámci Evropy se kraj nachází na jihovýchodě České republiky, krajským městem je město Brno, které je druhým největším a nejvýznamnějším městem státu. V Brně je hlášeno 378 965 obyvatel, což je 32,45 % obyvatel kraje. Okresními městy jsou Blansko (20 769 obyvatel), Břeclav (25 015 obyvatel), Hodonín (25 259 obyvatel), Vyškov (21 598 obyvatel), Znojmo (34 073 obyvatel). Počet obyvatel kraje žijících ve městech střední velikosti je 126 714, což představuje 10,85 % obyvatel kraje. Tyto obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřenými obecními úřady. Těchto malých měst je v kraji 17, jedná se o Veselí nad Moravou, Kyjov, Mikulov, Šlapanice, Moravský Krumlov, Hustopeče, Boskovice, Kuřim, Letovice, Dubňany, Strážnici, Rosice, Ivančice, Tišnov, Bučovice, Slavkov u Brna a Rousínov. Jihomoravský kraj má také řadu malých měst, které jsou městy však jen pouze podle statusu, o jejich městském charakteru lze v některých případech pochybovat. ,, Pro Jihomoravský kraj je typické vyšší zastoupení větších venkovských obcí než odpovídá průměru Česka. Méně než 200 obyvatel má 17 % obcí kraje, ale 25 % obcí Česka. Méně než 500 obyvatel má 47 % obyvatel kraje a 57 % obyvatel celého státu.“ (Vaishar, 2011) Kraj patří mezi vzdálenější od hlavního města, co se týče politické, ekonomické a finanční stránky. Avšak na rozdíl od Čech patřila historicky Morava mezi nejdůležitější obchodní křižovatky Evropy. I dnes zde vedou významné dopravní cesty a to jak silniční tak železniční. ,, Jihomoravský venkov je sledován v rámci Jihomoravského kraje, který je státně správní a samosprávnou jednotkou NUTS 3 podle terminologie EU. Ve venkovských obcích Jihomoravského kraje žije přes půl milionu obyvatel. Venkovská obec měla v průměru 783 obyvatele. Nejčastější byly středně velké obce s 500-999 obyvateli. Nejvíce obyvatel žilo ve velkých obcích nad 2 tisíce obyvatel. Zhruba třetina venkovského prostoru měla hustotu obyvatel nižší než 50 osob/km2 a další třetina 50-99 obyvatel/km2. „ (Vaishar, 2011) 29
Doprava Město Brno je významným tranzitním uzlem, prochází jím dálnice a rychlostní silnice napojené na Prahu, Olomouc, Břeclav, Bratislavu či Vídeň. Pomocí železnice bylo město spojeno s Vídní již v roce 1839, dnes je spojnicí Vídně, Prahy a Bratislavy. Nachází se zde i mezinárodní letiště Brno-Tuřany i sportovní letiště v Medlánkách. Obyvatelstvo V Jihomoravském kraji stejně jako ve většině zemí Evropy probíhá proces demografického
stárnutí.
Podíl
obyvatel
v předproduktivním
(0-14
let)
a
poproduktivním (65 a více let) věku se změnil od převahy mladých ještě v roce 2004 (hodnota ukazatele 1,01) po převahu osob v důchodovém věku v roce 2008 (0,89). V roce 2011 byla hodnota tohoto ukazatele 0,86. Toto je důsledkem poklesu počtu narozených, změny úmrtnosti a početně silnějších generací obyvatel narozených po druhé světové válce.
Graf č. 1 a 2 Věková struktura obyvatelstva JMK k 31. 12. 2011 a Vývoj průměrného věku v JMK (zdroj: Krajská ročenka JMK 2012) Věková struktura obyvatelstva JMK k 31. 12. 2011 65 a více 17%
0 - 14 14%
15 - 64 69%
Rozdíly ve venkovském a městském obyvatelstvu jsou nejmarkantnější v úrovni vzdělání. Podíl obyvatel starších 15 let s vyšším a vysokoškolským vzděláním na venkově se pohybuje kolem 10 %, ve městech je to kolem 20 %. Nejvíce patrný je tento rozdíl v regionech v okolí Brna a v pohraničních regionech.
30
Tab. č. 1 Počet obyvatel jihomoravského venkova Stav obyvatel k 31. 12. JMK celkem Venkov Podíl (v %)
2008
2009
2010
2011
2012
1 147 146
1 151 708
1 154 654
1 166 313
1 168 033
430 180
433 043
436 460
439 701
-
37,5
37,6
37,8
37,7
-
(zdroj údajů: Krajská ročenka Jihomoravského kraje 2012) Tab. č. 2 Statistické údaje k 1. 1. 2012 Okresy Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo
Rozloha 943 230 1 108 1 173 1 086 889 1 637
Počet obyvatel 106 847 378 965 206 501 114 853 156 517 89 342 113 288
Průměrný věk 41,1 42,2 40,3 40,9 41,4 40,7 40,6
Počet obcí 116 1 187 63 82 80 144
(Zdroj: ČSÚ) Přírodní podmínky Jižní Morava okouzluje rozmanitostí a bohatstvím přírody. Na severozápadě a západě se nachází Drahanská vrchovina s Moravským krasem, ve východní části zasahuje ze Slovenska pohoří Bílých Karpat, to je současně největším pohořím kraje, jehož nejvyšší horou je Velká Javořina (970 m. n. m.), ta však leží již za hranicemi a proto se nejvyšším bodem stala Durda (842 m. n. m.). Převažuje zde krajina plošin, pahorkatin a vrchovin. Na jihu se vyskytují roviny s širokými říčními nivami, dalšími typy jsou svahy a krajiny vátých písků, zaříznutá údolí a krasové oblasti. Vyskytuje se zde teplomilná a pestrá flora a fauna, komplexy lužních lesů i rozsáhlé vodní plochy. Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Ochrana přírody V Jihomoravském kraji se nachází řada cenných přírodních oblastí např.: •
Národní park Podyjí
•
CHKO Pálava, CHKO Moravský kras, CHKO Bílé Karpaty
•
Národní přírodní rezervace (nejvíce v okrese Břeclav) 31
•
Národní přírodní památka (nejvíce v okrese Břeclav)
•
Přírodní rezervace (nejvíce v okrese Brno-Venkov)
•
Přírodní památka (nejvíce v okrese Brno-Venkov)
•
Natura 2000 – Ptačí oblasti, Evropsky významné lokality
•
Přírodní parky
•
Biosférická rezervace Dolní Morava, Biosférická rezervace Bílé Karpaty
•
Oblast přírodního a kulturního bohatství Lednicko-Valtický areál
Cestovní ruch Pro návštěvníky je kraj atraktivní svou rozmanitou škálu kulturních, přírodních i technických památek, nachází se zde moderní architektura a mnohé židovské památky např. v Mikulově a Boskovicích. Čtyři oblasti kraje jsou zapsány v Seznamech světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, nabídku doplňuje přitažlivá folklorní a vinařská turistika. (Portál Jižní Moravy, 2013) Hospodářství Nejdůležitější zastoupení v hospodářství má strojírenství. Centrem je město Brno, Blansko, Kuřim, Boskovice a Břeclav. Dále pak je to elektrotechnický průmysl, potravinářství zabývající se především zpracováním masa, konzervárenstvím, cukrovarnictvím, pivovarnictvím a velkovýrobou vína. Chemický a farmaceutický průmysl je soustředěn v Brně, Břeclavi a ve Veverské Bítýšce. Na území kraje se nacházejí rozsáhlé zásoby nerostných surovin (ropa a zemní plyn). V západní a jihozápadní části kraje probíhá těžba stavebních surovin, vápence, cihlářské hlíny, štěrkopísky a písky. (Vaishar, 2011) Zemědělství Podnebím patří Jihomoravský kraj k nejteplejším v republice, nachází se zde úrodné nížiny, ve kterých se zemědělství soustřeďuje. V kraji se nacházejí velmi rozmanité půdní druhy a to včetně nejúrodnějších půd republiky. Nejúrodnějšími půdami jsou černozemě a hnědozemě. Zemědělství je rozvinuto převážně v nížinách. 32
Pro kraj je typické vinařství. V rámci ČR se zde nachází největší počet zemědělských subjektů.
Pěstují se zde zejména obilniny, zelenina, ovoce, převážně vinná réva,
chovají se zde prasata a drůbež. V zemědělství pracuje téměř 15,3 tisíce osob. (ČSÚ, 12. 2. 2013) V posledních letech dochází k snižování rozlohy zemědělské půdy v důsledku neregulovaného růstu sídel, zalesňování a výstavby infrastruktury. Tento problém se týká především okolí města Brna, ale i okolních okresních měst. Využití plochy Více než 60% z rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda. Nelze opomenout téměř 50 % podíl orné půdy.
Tab. č. 3 Využití plochy JMK
Zemědělská půda Lesní půda Zastavěná plocha
59,31 % 28,06 % 1,60%
Orná půda
353 724 ha
Lesní plochy
Zahrady
16 010 ha
Zastavěné plochy a nádvoří 14 149 ha
Ovocné sady
9 292 ha
Vodní plochy
15 221 ha
Ostatní plochy
58 090 ha
Trvalé travní porosty 29 931 ha Vinice
201 866 ha
17 156 ha. (zdroj: Krajská ročenka Jihomoravského kraje 2012)
Limity rozvoje Na území kraje se nachází vysoký počet sesuvných území, která mohou limitovat výstavbu obytných sídel a dále tak ovlivnit zemědělskou a lesnickou činnost. Sesuvy půdy se vyskytují převážně na jihovýchodě kraje a jsou spojené s erozí (povětšinou vodní) a poškozeným vodním režimem půd a vod. Často jsou sesuvná území spojována se špatně provedenou těžbou nerostných surovin a poddolováním území. Většina 33
konfliktů vzniká v regionech, kde se nároky na těžbu prolínají do chráněných území. (Vaishar, 2011) Povodí řek je často znečištěné lidskou činností, území kraje je také ohroženo povodněmi, protipovodňová opatření jsou rozdělená na moravní a dyjská. V moravní části jsou jednotlivá protipovodňová opatření situována převážně na horní část povodí a týkají se drobných opatření pro jednotlivé obce nebo města. V dyjské části se jedná o na sebe navazující komplex vodních děl (např. Vranovská přehrada a Vodní dílo Nové Mlýny). Zejména vodní dílo Nové Mlýny však sebou nese i jistá negativa spojená s jeho výstavbou a eutrofizací vod. Tomuto tématu se podrobněji věnuji v jedné z částí této práce. Problém eutrofizace je zcela limitující pro rekreaci a další využití. (Vaishar, 2011) Velkým problémem jihomoravského venkova je vysoká nezaměstnanost, pro Jihomoravský kraj byla míra nezaměstnanosti v roce 2012 10,42 %, tendence jsou podobné jako v oblasti vzdělání, lépe jsou na tom regiony v bezprostřední blízkosti města Brna nebo v okolí větších měst, hůře pak pohraniční oblasti. Problémy v oblasti nezaměstnanosti lze řešit podporou podnikatelských aktivit. Bydlení na jihomoravském venkově V současnosti, kdy zemědělství zaměstnává nejvýše 3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, je funkce vesnice především obytná. V posledních 50 letech nebyla tato funkce příliš zohledňována a na vesnice se pohlíželo zejména jako na zemědělský výrobní útvar. Vesnice byla vnímána jako produkční prostředí, které zajišťovalo obyvatelstvo potravinami. Proto byl synonymem venkovana zemědělec. Důvody pro migraci na venkov, kromě zaměstnání v zemědělství nebo bytové nouze, nebyly. Urbanizace současných vesnic je provázena dezurbanizací měst. To způsobuje nárůst obytné zástavby zejména v příměstských obcích a postupnou změnu vesnického obrazu. Dochází i ke změně nároků na bydlení, rostou požadavky na standard, to přesunulo městské formy obytných staveb i na venkov. Tyto aspekty přispěly k narušení až rozbití typického obrazu jihomoravské venkovské obce. Nemění se však jenom tvář vesnice, mění se i lidé, kteří zde žijí. (Majerová, 2008)
34
Svazky obcí v Jihomoravském kraji V Jihomoravském kraji je registrováno k září roku 2010 72 dobrovolných svazků obcí (viz příloha č. 1). Z aktivních svazků je 24 mikroregionů, ty jsou zaměřeny na obecný regionální rozvoj, cestovní ruch, kulturu, životní prostředí či technickou infrastrukturu. Největším sdružením na území kraje je Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko. Místních akčních skupin je v JMK registrováno 12. Do mikroregionů se sdružují sousedící obce, či obce blízké, proto jsou území mikroregionů spojitá, jde o účelové seskupení obcí se společnými zájmy vznikající bez ohledu na územněsprávní uspořádání, často se překrývají a některé obce jsou členy více sdružení. Místní akční skupiny jsou právnické osoby, založené na principech místního partnerství za účelem podpory a rozvoje venkovského regionu. Jde o společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy, které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z Evropské unie a z národních programů pro svůj region. Aktivity spolků jsou velmi široké a vycházejí ze stanov, hospodaření probíhá dle rozpočtu, do kterého přispívají jednotlivé obce. Svazky mohou zakládat pro splnění svých cílů právnické osoby, vyhotovují strategické dokumenty zabývající se současným stavem regionu a předkládají návrhy na zlepšení a rozvoj. Tyto dokumenty jsou výsledkem spolupráce sdružených obcí a jsou základem pro další partnerství mezi obcemi i dalšími spolky. Tyto svazky představují významný předpoklad pro regionální rozvoj kraje, jelikož byly založeny na základě iniciativ místních samospráv, mohou přispět k řešení problémů souvisejících s malou velikostí obcí.
Obr. č. 8 Mapa dobrovolných svazků obcí JMK (zdroj: risy.cz) 35
4 MATERIÁL A METODIKA - MIKROREGION MIKULOVSKO Zaměřila jsem se na několik oblastí. Nejprve jsem popsala umístění regionu a přírodní podmínky a vymezení širších vztahů. Důležitou součástí kapitoly je demografický vývoj a struktura mikroregionu. Data byla čerpána z veřejných zdrojů ČSÚ.
4.1 Charakteristika regionu Základní fakta Mikulovsko tvoří 18 obcí, ve kterých žije 19 928 (k 31. 12. 2011) obyvatel, to je 17,35 % z celkového počtu obyvatel okresu, obce mikroregionu tvoří Dobrovolný svazek obcí Mikulovsko. Jedná se o obce Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec u Mikulova. Městský úřad v Mikulově je pro všechny obce mikroregionu pověřeným obecním úřadem. Jediná obec Pasohlávky není ve správním obvodu města Mikulov a okresu Břeclav, obec patří do okresu Brno-venkov, pod správu obecního úřadu s rozšířenou působností Pohořelice. Avšak historicky, kulturně i zájmově patří pod Mikulovsko. V mikroregionu je pouze jedno město – Mikulov, jeden městys – Drnholec a zbytek jsou venkovské obce. Všechny obce jsou současně sdruženy také do Místní akční skupiny Mikulovsko, o.p.s. Místní akční skupina se podílí na vytváření a realizování integrovaných strategií na území Mikulovska a napomáhá tak jeho všestrannému rozvoji. Rozhoduje o přidělování dotačních prostředků programu LEADER na místní úrovni. Dále poskytuje poradenství a pomoc při vytváření a realizaci projektů. Realizace strategií a činnost MAS je financována především z programu LEADER+, který je spravován Evropským zemědělským fondem a jinými MAS v ČR a EU. Místní akční skupina Mikulovsko, o.p.s. funguje souběžně s mikroregionem Mikulovsko a v řadě oblastí spolu spolupracují. (masmikulovsko.cz, 1. 4. 2013) Mikulovsko je v rámci okresu Břeclav součástí Jihomoravského kraje a regionu NUTS II Jihovýchod, vymezeného jako administrativní a statistická jednotka pro potřeby vztahů s Evropskou unií. Jihovýchod sdružuje území Jihomoravského kraje a Vysočiny. (mikulovsko.cz, 2013) 36
Jeho celková výměra je 271,49 km2, což je 24 % z celkové rozlohy okresu. (Obec Pasohlávky má rozlohu svého katastrálního území 26,59 km2). Okres Břeclav se rozkládá na celkové ploše 1 172,79 km2. Největším městem je Břeclav. Jedná se o zemědělsko-průmyslový okres. Výjimečné je pěstování vinné révy, v okrese se pěstuje 43% z celkové výměry vinic v ČR. Západní a severní hranici tvoří řeka Dyje, částečně přehrazená vodním dílem Nové Mlýny, území sousedí s okresem Znojmo, na východě s Lednicko-Valtickým areálem a na jihu s Rakouskem. Území Mikulovska má typický venkovský charakter a velká část obyvatelstva žije na vesnici. I přesto, že i na vesnici životní úroveň neustále stoupá, stále obce nedosahují úrovně měst v mnoha ohledech. I tak jsou obce mikroregionu stále přitažlivější k bydlení. Současným největším problémem obcí je zajištění infrastruktury a příprava pozemků k výstavbě. Tento region má výborné podmínky pro zemědělství, což dokládá četná zemědělská výroba, zvláště pak vinohradnictví a vinařství. Mikroregion má výbornou polohu z hlediska dopravního spojení, probíhá jím severojižní tah E 461 Evropské sítě, komunikace I/52 Brno-Mikulov-Vídeň a síť dalších komunikací I. a II. třídy. Část Mikulovska spojuje jednokolejná železniční trať z Břeclavi do Znojma. Zdejší půdy patří mezi nejúrodnější substráty České republiky. Region má obrovský potenciál pro cestovní ruch a turismus, svými specifickými přírodními, kulturními a historickými podmínkami láká bezpočet návštěvníků. Průmyslová výroba a převážná většina služeb je soustředěna do města Mikulova.
Obr. č. 9 Logo mikroregionu Mikulovsko (zdroj: font.cz) DSO Mikulovsko prosazuje záměry, které svým rozsahem přesahují působnost každé obce zvlášť. Usiluje o všeobecnou ochranu a stabilitu životního prostředí, koordinuje 37
vznik obecních územních plánů a územní plánování v regionu, zastupuje členy při jednáních se třetími osobami, vyřizuje významné investiční akce, zajišťuje technickou infrastrukturu, má snahy o snížení nezaměstnanosti a vytváří příznivé prostředí pro investiční záměry soukromých podnikatelů. V neposlední řadě napomáhá rozvoji cestovního ruchu a turismu, propaguje region a prosazuje spojení regionu významnými dopravními spojkami. Možnosti samostatných obcí jsou značně omezené, společné programy však mají reálnou šanci uspět. (mikulovsko.cz, 2013)
Obr. č. 10 Mapa Mikulovska (zdroj: dpa.cz) DSO Mikulovsko vzniklo 15. 2. 2000 a to Zakladatelskou smlouvou podepsanou starosty obcí. Svazek obcí vytvořený na základě této smlouvy je právním nástupcem zájmového sdružení právnických osob s názvem Mikulovsko. Tento svazek byl založen na dobu neurčitou a jeho sídlo je v obci Březí, Hl. ulice č. p. 113, PSČ 691 81. Zakládajícími členy bylo deset obcí Bavory, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Nový Přerov, Pavlov a Perná. V říjnu téhož roku přistoupily Drnholec, Dolní Věstonice a Mikulov. 1. ledna 2001 obce Novosedly a Sedlec, 15. června obec Brod nad Dyjí, Horní Věstonice a Pasohlávky. (Strategický plán Mikulovsko)
38
V Dolních Dunajovicích, Drnholci a Dolních Věstonicích se nachází matriční úřad a to i pro některé jiné obce. Pro obec Nový Přerov je matrika v obci Novosedly. V Mikulově sídlí: Regionální muzeum Mikulov, Státní okresní archiv Břeclav, Správa CHKO Pálava, Celní úřad Mikulov, Obvodní oddělení Policie ČR Mikulov, Finanční úřad Mikulov, Úřad práce a Katastrální úřad.
Obr. č. 11 Mikulovsko (zdroj: rocenkajmk.cz) Přírodní charakteristika Přírodní podmínky mají vliv na způsob využívání území a formu životního stylu obyvatel od nepaměti. Do značné míry působí na možný rozvoj území. Mikulovsko můžeme rozdělit na dvě formy přírodní krajiny. Je to Dyjsko-Moravská niva a jihomoravské Karpaty s Pavlovskými vrchy a Dunajovickými kopci. K DyjskoMoravské nivě patří obce Drnholec, Jevišovka, Nový Přerov, Novosedly a část území Dolních Věstonic a Milovic. Je charakterizována významnými, ale méně kvalitními vodními zdroji. Na území se nacházejí zásoby štěrku a písku avšak z hlediska zachování přírodních poměrů by neměly být těženy. Teplé klima a dostatek vody pro závlahy vytvářejí výborné podmínky pro zemědělství. K jihomoravským Karpatům patří Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Pasohlávky a obce na svazích Pavlovských vrchů. Unikátní postavení, i v rámci Jihomoravského kraje, má biosférická rezervace a CHKO Pálava. Má unikátní biotopy, specifický krajinný ráz a pestrou druhovou skladbu. Svahy Pavlovských vrchů jsou zemědělsky využívané, zejména pro vinohradnictví, většina vinic je zatravněna a zařazena do 39
integrované produkce či do režimu ekologického zemědělství. CHKO Pálava je hojně navštěvovaná turisty a je velmi atraktivní pro cestovní ruch. Dunajovické kopce jsou taktéž chráněným územím a jsou vyhlášeny národní přírodní památkou. Svahy jsou však přespříliš zorněny a upraveny terasami. Klima Mikroregion Mikulovsko leží v teplé oblasti České republiky a zahrnuje dva klimatické regiony. •
T2 – niva řeky Dyje, klima je charakteristické dlouhými, teplými a suchými léty, a mírně teplou, suchou až hodně suchou zimou.
•
T4 – klima je charakteristické dlouhými, teplými a suchými léty.
Region patří do Dyjskosvrateckého úvalu, kde se nacházejí teplé a suché oblasti s delším slunečním svitem a roční průměrnou teplotou kolem 9°C, roční úhrn srážek je mezi 500-650 mm, stanice Mikulov udává za průměrnou hodnotu 571 mm, což dělá Mikulovsko nejsušším územím republiky. Zima zde bývá krátká (průměrně 40 dní sněhové pokrývky) s menším množstvím sněhové pokrývky. Půdy Typické jsou naváté hlíny – spraše, a také písky a usazeniny širokých niv řek. Převažují roviny a pahorkatiny s výstupy vápenců. (Maděra, Pejchal, 2007) Úpatí Pavlovských vrchů je pokryto typickými rendzinami na zvětralinách a svahovinách vápenců. Dochází zde k hnědnutí půd a vzniku typických pararendzin. ,,V teplých meziledových dobách se celá krajina pokryla bujnou vegetací a vznikaly i půdy. Teplé a chladné výkyvy ledových dob jsou doloženy střídáním pohřbených půdních horizontů s polohami spraší, jak jsou známé z cihelny v Dolních Věstonicích. „ (Sborník, 2000) Půdní pokryv z původní nivy řeky Dyje je v současnosti pod vodou vodní nádrže, pouze v blízkosti slepých ramen se nachází fluvisoly. Na hrázích a zpevněných úsecích hrází se nacházejí rozmanité antropogenní půdy. Půdy jsou ohroženy plošnou erozí. Geologie a geomorfologie Území je součástí karpatské soustavy, která je zde zastoupena úsekem flyšového pásma Západních Karpat. Region je součástí Alpsko-himalájského systému. Reliéf území tvoří Mikulovská vrchovina. Nejvyšší bod území se nachází ve výšce 315 m. n. m. Nejpozoruhodnějším geologickým útvarem mikroregionu jsou Pavlovské vrchy, jejich vývoj je možný sledovat od druhohor. Tehdy bylo Mikulovsko zalito mělkým 40
tropickým mořem, kde probíhala sedimentace. Následkem sedimentace nastal pokles vnějšího karpatského pásma. Za příznivých podmínek docházelo ke vzniku korálových rifů štramberského vápence. Po přerušení sedimentace došlo k erozi. Sedimentace v tzv. Pavlovsko-wachsberském bradlovém pásmu pokračovala pak uložením klementských vrstev. Tyto vrstvy leží na zerodovaném povrchu jurských vápenců. Vrstvy jsou zachovány na bradlech jen v menších lokalitách o mocnosti několika desítek metrů. Za hlavní příčinu vzniku bradel na Mikulovsku lze považovat tektonické procesy. Při těchto procesech byly utrženy a vyneseny k povrchu části jurských a křídových hornin, výsledkem je, že starší útvary se nacházejí nad mladšími. Jurské vápence jsou zkrasovatělé, jak na povrchu, tak i uvnitř masy, ve které vznikly jeskyně, známé hlavně na Turoldu. (Richter, 1971) Známé jsou také strmé skály Soutěsky u Horních Věstonic, Tři panny u Dolních Věstonic, Kočičí skála při silnici z Mikulova do Klentnice, věž Hřebenáč přímo nad Klentnicí, v Rakousku jsou obdobné kopce Falkenstein, Saatz, Ernsbrunn a další. (Sborník, 2000) Nízká pohoří na Mikulovsku oddělují Dyjsko-svratecký úval od Vídeňské kotliny. Pavlovské vrchy pokračují od Mikulova na jih k Rakouskému Galgenbergu, Erdbergu, Leisser Gebirgu a odtud až k Štokravě na Dunaji. Na Pavlovských vrších lze rozlišovat čtyři paralelní hřbety, hlavní hřeben je západní, začíná u mikulovského zámku, navazuje na něj Kozí vrch, za ním Turold a Katzstein. Druhý je mezi obcí Klentnice a Pernou, kde se tyčí Stolová hora, Kotel a vrcholí Děvínem s rozvalinami Děviček. K třetímu hřbetu se počítá mikulovský Svatý kopeček, který je spojen s kopcem Mariánského mlýna, odtud se táhne na Starou horu a končí mezi Milovicemi a Pavlovem a východní hřbet probíhá od Sedlece na sever k Milovicím, patří sem Mušlovský kopec a Stará hora. (Richter, 1971) Vodní režim Území náleží do povodí řeky Moravy a řeky Dyje. Obec Jevišovka a Drnholec leží na soutoku Dyje a říčky Jevišovky, Drnholec na břehu řeky Dyje a Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Pavlov a Milovice na soustavě tří na sebe navazujících nádrží vodního díla Nové Mlýny. Velký význam v území mají i rybníky, nedaleko Mikulova rybník Nový a u Sedlece Nesyt. Nesyt má plochu 296 ha a je významnou ornitologickou lokalitou, vyskytuje se zde řada vodních ptáků a patří do NPR Lednické rybníky. V jeho západní části se nachází slanisko s unikátními slanomilnými rostlinami. 41
Vodní dílo Nové Mlýny Vodní dílo Nové Mlýny bylo budováno v letech 1975-1989 na místech tehdejších nejrozsáhlejších lužních lesů ve střední Evropě a jde o obrovské vodohospodářské dílo realizované z důvodu periodicky se opakujících záplav, nedostatku závlahové vody pro zemědělství a rekreaci. Během stavby byl upraven tok řeky Dyje v úseku Břeclav – Nové Mlýny, byl upraven soutok Moravy a Dyje, řeka Morava byla upravena v úseku Hodonín – Lanžhot a vlastní stavba nádrží. První nádrž nese označení Mušovská a má rozlohu 527 ha a je v převážné míře využívána pro rekreaci a sportovní rybolov. Druhá Věstonická nádrž má rozlohu 1 031 ha. Zde se nachází přírodní rezervace a hospodaří zde Rybářství Pohořelice. Třetí zdrž Novomlýnská je se svými 1 668 ha největší a je určena pro rekreaci, vodní sporty, závlahy a energetické využití. Na výtoku z nádrže je umístěna hydrocentrála s výkonem 2,3 MW. Úpravy ovlivnily vodní režim území, došlo k napřímení toků, odstranění lužních lesů a vytvoření nepřirozených nádrží. Kvalita vody na Mušovské nádrži je ovlivněna přítoky a byla značně zlepšena vybudováním ČOV v Rakouském Perhofenu (závod na výrobu kyseliny citronové), avšak voda ve Věstonické a Novomlýnské zdrži je značně zhoršená, na znečištění se podílejí obce na dolním toku přitékající řeky Jihlavy a Svratky, dále pak město Brno. ,,Výstavba rozsáhlé vodohospodářské soustavy novomlýnských nádrží znamenala obrovský zásah do přírodních poměrů. Nivní krajina s mozaikou ekosystémů vodních toků, poříčních jezer, slatinných mokřadů, travinných společenstev a různých typů lužního lesa byla nahrazena vodním ekosystémem, v němž se začaly usazovat a rozvíjet často úplně nové druhy, které v krajině dříve nebyly.“ (Sborník, 2000) Nedlouho po roce 1989 rozvířila ruch kolem nádrží občanská iniciativa v Šakvicích. Byla vyhotovena petice, která žádala MŽP o řešení situace, která nastala uvedením poslední nádrže do provozu. Došlo k tomu bez náhrady zničených unikátních biotopů a šetrného začlenění do krajiny. Iniciativa požadovala úplné vypuštění třetí zdrže. MŽP provádělo ve spolupráci s odbornou veřejností studií o možném vypuštění nádrže a shledalo tento záměr za bezpředmětný, vhledem k malé možnosti obnovy biotopů na dně zdrže. Kompromisem se stalo snížení hladiny ve druhé a třetí zdrži o 85 cm. Vynořené plochy dna byly základem pro biokoridory, nahrazující alespoň částečně ztracené biotopy. (Sborník, 1994) Nádrž je součástí Mokřadů dolního toku Dyje 42
zařazena do seznamu mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské konvence. (Sborník, 2000) I přesto má VD Nové Mlýny značný potenciál k rozvoji nedalekých obcí i celého mikroregionu. ,,Posoudit správnost rozhodnutí vybudovat tři přehradní jezera na dolním toku řeky Dyje asi bude muset čas. Během svého krátkého života člověk nemůže položit na obě misky vah klady a zápory řešení. U jednoho má větší váhu ztráta domova, u druhého zase více znamená ochrana před povodněmi. U jednoho převažuje smutek nad likvidací lužního lesa vzniklého v průběhu staletí, u jiného rozhoduje možnost rekreace v takové míře, která v původní krajině nebyla možná.“ (Sborník, 2000) Lesy Území není, kromě Pálavy a Milovického lesa, příliš lesnaté. Na svazích Pálavy i v Milovickém lese se nacházejí teplomilné doubravy, v okolí Drnholce se vyskytují zbytky lužního lesa, v blízkosti dalších obcí se dají objevit převážně akátové a topolové lesíky. Nízká lesnatost je příčinou značné ekologické nestability. Biota je výrazně teplomilná. Typický je výskyt společenstev prvního lesního vegetačního stupně tzv. dubového. Na vápnitých podkladech, jsou rozšířeny šipákové doubravy. Jejich charakteristickým prvkem je dub pýřitý, tzv. šípák. Přírodě blízká společenstva šípákových doubrav lze nalézt hlavně v Chráněné krajinné oblasti Pálava, na jižních osluněných svazích. (Maděra, Pejchal, 2007) Dub šípák má, jako svůj typický znak, ve svém logu i CHKO Pálava. Významné přírodní objekty •
Děvín – je nejvyšším vrchem Pálavy a západní části Mikulovské vrchoviny, nacházejí se zde zarovnané povrchy s četnými krasovými tvary. Jedná se o táhlý hřeben, který se zvedá z rovinaté nivy řeky Dyje. Objevují se zde skalní stepi, teplomilné trávníky a křoviny a lesy s teplomilnými společenstvy rostlin a živočichů. Část lokality je chráněna jako Národní přírodní rezervace DěvínKotel-Soutěska.
•
Stolová hora – výrazné vápencové bradlo s plochým temenem a s četnými povrchovými krasovými útvary. Lesní porosty jsou zde silně ovlivněny lidskými zásahy. Lokalita se nachází uvnitř NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen.
43
•
Milovický les – nacházejí se zde nejrozsáhlejší porosty teplomilných panonských doubrav na spraši v České Republice. Území je součástí členité pahorkatiny. Rostou zde četné chráněné druhy a je zde vyhlášena Přírodní rezervace Milovická stráň.
•
Svatý kopeček – je částí vápencového bradla Pavlovských vrchů. Jeho typickým tvarem je stupňovitý hřbet. Na vrcholu se nachází barokní kostel sv. Šebestiána, k němuž vede křížová cesta. Povrch kopce tvoří suché trávníky, křoviny a kulturní lesy. Lokalita je poznamenána těžbou vápence v minulosti a velkým turistickým náporem v současnosti. Území je chráněno jako Přírodní rezervace Svatý kopeček.
•
Turold – leží na severním okraji Mikulova a je tvořen jurskými vápenci. Jižní část jeskynního systému byla zničena těžbou vápence. Ve zbylé části je dnes veřejnosti přístupná jeskyně Na Turoldu. Svahy lomu jsou porostlé suchými trávníky. Území je chráněno jako Přírodní rezervace Turold.
•
Slanisko u Nesytu – představuje jednu z posledních lokalit slanomilné vegetace v ČR. Lokalita je chráněna jako NPR Slanisko u Nesytu.
•
Studánkový vrch – severovýchodně od obce Sedlec leží tento vrch, se segmenty zarůstajících stepních trávníků s výskytem vzácných motýlů. Jedná se o Evropsky významnou lokalitu.
•
Skalky u Sedlece – jsou to svažité vyvýšeniny se suchými trávníky a s řadou opuštěných drobných lomů. Jde o komplex přírodních stanovišť v intenzivně obhospodařované krajině.
•
Pálava – je cenná především pro přirozené stepní a lesostepní ekosystémy.
Ochrana přírody Biosférická rezervace Dolní Morava – byla vyhlášena v roce 2003 a představuje území v Jihomoravském kraji, které svou různorodostí a bohatostí rostlin a živočichů jinde v České Republice nenajdeme. Vedle velkých památkových a kulturních hodnot území, se zde vyskytují unikátní a evropsky významné části přírody. Na ploše jen o něco málo větší 300 km2 najdeme vápencové bradlo Pavlovských vrchů s krasovými jevy, stepní trávníky, lesostepi nebo teplomilné doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem. Součástí BR je i kulturní komponovaná krajina Lednicko-Valtického areálu. (Čupa, Matuška, 2005) CHKO Pálava zaujímá jednu třetinu z rozlohy mikroregionu. 44
•
CHKO Pálava
•
NPR Děvín-Kotel-Soutěska
•
NPR Křivé jezero
•
NPR Lednické rybníky
•
NPR Tabulová hora, Růžový vrch, Kočičí kámen
•
NPR Slanisko u Nesytu
•
NPR Dunajovické kopce
•
PR Milovická stráň
•
PR Slanisko Dobré Pole
•
PR Liščí vrch
•
PR Slanisko Novosedly
•
PR Svatý kopeček
•
PR Šibeničník
•
PR Turold
•
PR Věstonická nádrž
•
PR Anenský vrch
•
PR Kočičí skála
•
PP Růžový kopec
•
PP Kienberg
•
PP Lange Wart
•
Natura 2000 – Ptačí oblast Pálava, Lednické rybníky, Ptačí oblast Střední nádrži vodní dílo Nové Mlýny (viz. Příloha č. 2)
Obr. č. 12 Chráněná území Mikulovska (zdroj:palava.ochranaprirody.cz) 45
4.2 Historie Podle dosavadních archeologických výzkumů náleželo celé Břeclavsko, zvláště pak povodí řeky Dyje k místům, kde se lidé usazovali od pradávna. Sídliště a pohřebiště byla budována v nivách, rovinách či na mírných návrších a představují důkaz o pobytu paleolitických lovců, prvních zemědělců jakož i dalších historických národů – Keltů, Germánů či Slovanů. První archeologické nálezy pocházejí ze začátku 19. století, dále se území pravidelně sledovalo a byly pořádány četnější výzkumy. O největší archeologické úspěchy se zasloužilo Regionální muzeum Mikulov, které od konce 70. let do poloviny 90. let zajistila objev zhruba 200 lokalit. (Hrib, Kordiovský, 2004) Pálava měla již odedávna nezastupitelné postavení v orientačním systému historických cest a jejich křižovatek. Ať už na Jantarové stezce od Jadranu k Baltu nebo na dunajské cestě. Bohaté archeologické nálezy z okolí Pavlova a Dolních Věstonic, v čele s věstonickou Venuší, jsou dokladem bohaté historie regionu. Na území byly objeveny nálezy táborů lovců mamutů, pohřebiště či sídla Slovanů, nebo pozůstatky římského vojenského tábora u Pasohlávek a Mušova. Všechny tyto nálezy připomínají značný potenciál pro cestovní ruch. Archeologické výzkumy byly zahájeny v roce 1924 a zapsaly některé obce do dějin. Lidé zde odedávna využívali příhodné přírodní podmínky, nejprve pro lov zvířat a rybolov a později pro zemědělství. Z období mladší doby kamenné byly objeveny sídliště prvních zemědělců, na území Horních Věstonic byly objeveny nálezy z bronzu z období 2000 př. n. l. Rovněž i v Klentnici, Bavorech, Milovicích a v Pavlově byly objeveny pozůstatky po osídlení lidu středodunajských popelnicových polích. (Svoboda, Dvorský, 1994) Blízké Podunají mělo velký vliv na vývoj území, kolem roku 800 př. n. l. odtud přišla znalost železa a výrobků z něho. V období po roku 400 př. n. l. se kolem Pálavy objevily kmeny Keltů, které vtiskly místnímu obyvatelstvu tzv. laténskou kulturu se znalostí hrnčířského kruhu. Z tohoto období pocházejí keramika objevená v Milovicích, pohřebiště v Mikulově a nálezy mincí v Dolních Věstonicích. (Hrib, Kordiovský, 2004) Na začátku našeho letopočtu se v okolí Podyjí usídlily římské legie, ty si vybudovaly, pod vedením Marca Aurelia, vojenský tábor u Pasohlávek a Mušova. Později se na území usídlili Slované z východní Evropy, v 7. století náležela oblast do Sámovy říše, pozůstatky na tuto dobu byly objeveny v hrobech u Dolních Dunajovic.
46
Z období Velké Moravy pochází hradiště ,,Vysoká zahrada“ u Dolních Věstonic, to zaniklo až ve 12. Století. Ve 12. a 13. století proběhly na území velké změny panství, v Drnholci bylo zkonfiskováno ve prospěch rodu Waissů, ti si vystavěli Sirotčí hrádek nad Klentnicí. Za Přemysla Otakara II. byli nuceni území i s Mikulovem postoupit rodu Lichtenštejnů, ti území dále rozšiřovali a osídlili německými kolonizátory. Ve 13. století došlo ke zvýšení počtu obyvatel a tím i k rozvoji území. V okolí se usazovali Novokřtěnci neboli Habáni, kteří sebou přinesli značné znalosti z oblasti vinařství, hrnčířství, lékařství atd. Ti sídlili v Mikulově, Pavlově, Perné, Sedleci i Dolních Věstonicích. Z období se zachovaly záznamy o vypálení Mikulova v roce 1425, území bylo husitskými vojsky často napadáno a pleněno, což bylo příčinou zániku několika vsí. V období 16. století se Lichtenštejnové zadlužili natolik, že byli nuceni své panství postupně rozprodávat. Mikulovské panství získali Ditrichštejnové a Drnholecké panství Tyefenbachové. Významným výrobním odvětvím se v této době stalo pivovarnictví, kterému však značně konkurovalo vinařství. (Richter, 1971) Nejvýznamnější cesty a přechody hranic byly u Drnholce a Mikulova, přechody přes Dyji byly v Drnholci, u Brodu nad Dyjí a Dolních Věstonic. Nejdůležitější dopravní tepnou byla spojnice mezi Vídní a Brnem, která procházelo kolem Mikulova. V roce 1726 byla započata stavba důležité císařské silnice, ta vedla do Pohořelic a Brna. (Oberlaitner, 1967) V roce 1622 začalo období protireformace vedené Františkem kardinálem Ditrichštejnem. Střediskem se stal Mikulov, byl zde založen klášter Piaristů, ti měli významnou úlohu při rekatolizaci, školství, kultuře, divadle i hudbě. V tomto období se na území vyskytovala celá řada řemeslníků např. bednáři v Dolních Věstonicích a Drnholci, obuvníci, lékárníci, nožíři, provazníci, barvíři, soustružníci, kožešníky aj. v Mikulově. Po Česko-Uherských válkách byly často zpustlé obce (Dobré Pole, Jevišovka a Nový Přerov) osídleny Chorvaty. Za II. světové války často sloužili v jednotkách SS a po skončení války byli jako převážná většina obyvatelstva regionu přesunuti. (Oberlaitner, 1967)
47
První polovina 19. století je v území poznamenána technickými a přírodovědnými objevy a manufakturami. Obchodovalo se s místním vínem, vlnou, suknem a okurkami z Březí. Mikulov, po zavedení železnice přes Břeclav, po stránce obchodní i průmyslové začal upadat. V krajině byly zakládány aleje a souvislé lesní plochy. Značný byl i nárůst obyvatelstva od roku 1763 do roku 1836 vzrostl jejich počet o 8 247 osob. V roce 1850 bylo Břeclavsko rozděleno do tří správních okresů Mikulov, Hodonín a Hustopeče. V důsledku roztříštěnosti správy se zachoval nedostatek informací o vývoji regionu, které by dokumentovaly např. demografický a zemědělsko-průmyslový vývoj. Lze se ovšem domnívat, že zemědělská výroba i v tomto období, kvůli odklonu dopravy na Břeclav, převládala nad průmyslovou výrobou. Pro Mikulov byla významnou etnickou skupinou židovská obec, usadili se zde v roce 1421 po vyhoštění z Rakouska a moravských královských měst, od roku 1591 měli od Ditrichštejnů značná privilegia, mikulovská židovská obec byla nejvýznamnější židovskou komunitou na Moravě. Po Mnichovské dohodě byly všechny obce připojeny ke Gau Niederdonau v mikulovském landrátu a převážná většina židovského obyvatelstva z města uprchla, ti kteří zůstali, byli později transportováni do Terezína. Pouze 40 mikulovských židů válku přežilo. V současnosti zde nežije ani jeden. Po skončení II. světové války byly majetky německých a chorvatských obyvatel zkonfiskovány a obyvatelstvo bylo odsunuto. Mikulovsko, tak jako jiné příhraniční oblasti, bylo dosídleno nejprve českými obyvateli z vnitrozemí a následně v roce 1949 reemigranty z Bulharska a Rumunska. Doba po osvobození byla dosti chaotická a v souvislosti s osídlováním pohraničí se hovoří také o tzv. zlatokopech, jednalo se o občany, kteří odnášeli z opuštěných stavení cennosti.
4.3 Průmysl Průmysl vznikal v regionu velmi pomalu a omezeně, kromě keramického odvětví v mikulovské cihelně, základy této výroby pocházejí již od Habánů. Cihelny se za první republiky nacházely téměř v každé obci, keramické zboží se vyrábělo i v Dolních Věstonicích, Drnholci a Dolních Dunajovicích. Vápenka se nacházela v Mikulově a Dolních Dunajovicích. Z textilního průmyslu v regionu lze jmenovat například pletárnu v Perné, továrnu na oděvy v Mikulově a dílnu na perleťové knoflíky v Březí. 48
Strojírenská výroba byla soustředěna v Mikulově, vyráběly se zde motory, pumpy a zemědělské stroje, vyráběl se zde nábytek z materiálu dovezeného z pil z Dolních Věstonic a Drnholce. Potravinářská výroba byla rozdělena mezi obce, v Dolních Věstonicích byla mlékárna, pekárna a cukrárna. Konzervárenství se provozovalo v Březí, Dobrém Poli, Jevišovce a Dolních Dunajovicích. Na území Mikulovska se poměrně intenzivně těžil vápenec, dnes je tato činnost ukončena z důvodů ekologické újmy území. Těžba na území mikroregionu je provozována pouze v katastrálním území Novosedel, kde se těží cihlářská surovina, která je v bezprostřední blízkosti zpracovávána na cihlové výrobky. V oblasti se nacházejí i podzemní zásobníky plynu a ložiska zemního plynu (Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice a Perná).
4.4 Zemědělství Zemědělství bylo odjakživa základem pro ekonomiku regionu a to i na počátku 20. století, na rybnících u Sedlece byla hojně chována drůbež a v Březí a Novosedlích bylo zpracováváno maso. Veškerá zemědělská i průmyslová produkce měla odbytiště ve Vídni, po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byly tyto obchodní svazky přetrhány a Mikulovsko se muselo obchodně přeorientovat na Brno, to bylo značně omezené kvůli chybějícímu přímému železničnímu spojení. V roce 1948 byly po nástupu komunistického režimu soukromé podniky a majetek zestátněny a byly vytvořeny nové státní podniky. Vznikl tak např. z Rolnického mlékařského družstva podnik Lacrum. Podobný osud potkal i konzervárenské podniky, které byly začleněny do Fruty, vinařské podniky byly sjednoceny pod Vinařské závody Mikulov. Do roku 1959 byla v rámci kolektivizace vytvořena jednotná zemědělská družstva a státní statky. Tyto jednotky v obcích byly dále slučovány. V těchto podnicích byla zaměstnána většina obyvatel regionu. Zaniklá síť řemeslníků byla nahrazena provozovnami Okresního podniku služeb Břeclav a jinými podniky s málo kvalitními službami. Cílem socialistického režimu se stalo odstranění ekonomických rozdílů mezi městy a venkovem.
Nástrojem měla být kolektivizace, výsledkem bylo zničení
tradičních vztahů a vazeb k půdě, zemědělskému hospodaření, soukromému majetku i podnikání. Po rozpadu družstev po roku 1989 přišla část zaměstnanců v zemědělství o
49
místo a jejich uplatnění v jiných odvětvích bylo kvůli nízké kvalifikaci obtížné. V rámci restitucí byl sice majetek navrácen, ale lidé již neměli možnost na tradici navázat. Průmyslová výroba byla přesídlena většinou do Mikulova, tam byly provozovány Strojírny masného průmyslu, textilní výroba Družena, Vápenka Mikulov, Gala Mikulov atd. Po roce 1989 došlo k zásadním změnám vlastnických poměrů a ekonomiky, většina pracovních příležitostí se přesunula do sektoru služeb a obchodu. V roce 1991 se započalo s privatizacemi a státní podniky začaly být rozdělovány. Rok 1989 znamenal i pro Mikulovsko podstatnou změnu hospodářství i života obyvatel. Chybně provedená privatizace státních podniků, nízká efektivnost, produktivita a neschopnost inovovat produkci v minulosti, i to bylo příčinou současné složité situace průmyslové výroby v mikroregionu. Zemědělská výroba by měla být organizována tak, aby pružně reagovala na požadavky obchodní sítě. Poloha, klima a tradice jsou předpokladem pro podnikání ve specializovaných odvětvích zemědělské výroby. Velmi dobré předpoklady má pěstování zeleniny, ovoce, vepřového a drůbežího masa, vajec, obilovin a především pro tento kraj typického vína. Vinohradnictví a vinařství Odrůdová skladba registrovaných vinic v ČR (rok 2010): nejčastěji pěstovanými odrůdami byly Veltlínské zelené (1 680,1 ha), Müller Thurgau (1 164,8 ha), Ryzlink rýnský (1 266,7 ha) a Ryzlink vlašský (1 209, 5 ha) z bílých odrůd, Svatovavřinecké (1 405,7 ha), Frankovku (1 229,0 ha), Zweigeltrebe (842,5 ha) a Rulandské modré (717,5 ha) z modrých odrůd. Vinohradnictví v ČR je provozováno v podmínkách regulovaného hospodaření, v systému ekologického hospodaření bylo v roce 2010 zařazeno 649 ha v rámci programu EAFRD. A v systému integrované produkce hroznů a vína se celkově hospodařilo na 11 454 ha v rámci programu EAFRD a 39 ha v rámci programu HRDP, v rámci integrované produkce bylo v tomto roce přiděleno více než 153 milionů korun. V roce 2010 bylo sklizeno dle ČSÚ v ČR 45 923 tun a průměrný výnos byl 2,87 tun/ha. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,8 stupňů. Ve vinařském roce bylo v republice vyrobeno cca 564 tis. hl. vína. (Zemědělství, 2010) 50
Na území republiky se nacházejí dvě vinařské oblasti a to: Čechy a Morava, ty se dále dělí na šest podoblastí. V Čechách se nachází podoblasti mělnická, a litoměřická. Na Moravě se nachází podoblasti mikulovská, velkopavlovická, slovácká a znojemská. Mikroregion Mikulovsko je kolébkou vinařské výroby na Moravě. Réva se pěstuje ve všech obcích, na svazích Pavlovských vrchů i Dunajovických kopců. Vinice i sklepy spojují vinařské stezky a naučné stezky s informačními tabulemi, odkazující na historii vinařství. V Mikulově je provozováno v rámci Regionálního muzea expozice vinařství, tam je možné vidět obří sud ze 17. století. Je možné ochutnat víno ve vinotékách i soukromých sklepech, jsou pořádány dny otevřených sklepů, vinobraní v Mikulově i košty a svěcení vín v jednotlivých obcích. V regionu se nachází řada památek souvisejících s pěstováním vinné révy a výrobou vína. Známé jsou barokní sklepy a domy v Pavlově, blízké jsou i Valtice s degustační expozicí Salonu vín. Vinice jsou nedílnou součástí Mikulovska již téměř 2 000 let. Již vojáci římského císaře Marca Aurelia, kteří sídlili ve vojenském ležení u Mušova, měli z hygienických důvodů zákonem nařízeno pít vodu smíšenou s vínem. Zakládali proto kolem svých ležení vinice, z těchto dob pochází údajně dodnes rozšířená odrůda vlašský ryzlink. O rozsahu pěstování vinné révy za panování císařovny Marie Terezie svědčí například historické záznamy z obce Pavlov. Roku 1749 bylo v katastru Pavlova zaknihováno 179,08 ha. Přestože se již tehdy bezesporu vyskytovala vodní eroze, zásadně krajinu nepoškozovala. Objemy sklizní byly značně rozkolísané, v některých letech dosahovaly rekordů, jindy byly minimální. Záleželo na vývoji počasí v daném roce a výskytu chorob a škůdců. Proto se začalo s intenzivní chemickou ochranou vinic V důsledku přídělových řízení se majiteli vinic často stali lidé bez vztahu ke krajině, k půdě a bez znalostí. Používali těžké traktory, herbicidy, DDT, minerální hnojiva a fungicidy, které často aplikovali i letecky. Z jižní Moravy existují doklady až 80 % letecky aplikovaného pesticidu mimo cílové plochy vinic. Výsledkem byly půdy se zničenou půdní strukturou, s minimálním obsahem humusu a nastal v důsledku chemizace úbytek 17 % druhů motýlů. V roce 1996 byl realizován projekt Biologizace vinic, cílem tohoto projektu bylo snížení používání pesticidů, jejich úlet a devastace půdy nevhodnou agrotechnikou. 51
Hlavními částmi projektu byla motivace a systematické vinohradnické ekologické vzdělávání vinařů, introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, vyloučení vysoce toxických pesticidů, náhrada chemických insekticidů entomopatogenní bakterie a ozelenění vinic. Snaha o maximální výnosy, bez ohledu na dopady na stavu vinic a okolní přírodu, těžce poškozuje jak révu, tak okolní krajinu. Nekrytá půda je vystavena vodní erozi, réva není odolná vůči napadení chorobami a škůdci. Výsledkem této činnosti byly vinice ochuzené o užitečné organismy, půda vystavená erozi a krajina poškozená úlety pesticidů. Proto vinaři nejen na Mikulovsku přistoupili na citlivý přístup v pěstování, réva v takové vinici plodí hrozny podstatně vyšší kvality a nejenže vinohradnictví nepoškozuje okolní krajinu. Nejpěstovanějšími odrůdami v mikulovské podoblasti jsou Aurelius, Chardonnay, Muškát Moravský, Neuburské, Pálava, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Sauvignon, Veltlínské zelené aj. Vinařskými obcemi a vinicemi návštěvníky provází Mikulovská vinařská stezka a několik naučných stezek (Vinařská naučná stezka Mikulov, Stará hora a Pavlovské vinice a vinné sklepy.
4.5 Regionální rozvoj V roce 1999 byla soukromou firmou DHC CR s.r.o. a Okresním úřadem Břeclav zpracován Profil okresu Břeclav a posléze Strategie rozvoje okresu Břeclav. V projektech byly stanoveny hlavní cíle a směry rozvoje a byly základním rozvojovým dokumentem okresu Břeclav ve Strategii rozvoje Brněnského kraje (1999) i Programu rozvoje Brněnského kraje (2000). Sloužily také jako podklad pro vytvoření Regionálního operačního plánu pro oblast Jihovýchod, jednotku NUTS II. Dokumenty se staly výchozím materiálem pro projekty rozvoje Lednicko-Valtického areálu, seskupení Čistá Jihlava a projekty pro sdružení obcí Hustopečska a Podluží. Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko je v rámci regionální politiky základem pro poznání území, jeho rozvoj a získání finančních podpor nejen pro komunální a podnikatelskou oblast, ale i pro oživení zemědělské výroby. Vznikla v časové i věcné shodě s projektem Strategie rozvoje okresu Břeclav. A navazuje na všechny rozvojové plány ČR. Cílem programu je pomáhat chránit životní prostředí, udržení zemědělské 52
výroby, kompenzace méně rozvinutých oblastí regionu a zabezpečení dobrého životních standartu obyvatel. Strategie rozvoje Mikulovska byla vytvořena pro MAS Mikulovsko, o.p.s. a následně byla mikroregionem Mikulovsko převzata. Zdroje finančních prostředků určených pro rozvoj •
Vlastní
•
Krajské
•
Státní
•
Komunitární programy EU
•
Strukturální fondy EU
•
Nadace
•
Fondy společenství (přeshraniční spolupráce)
Přehled programů financovaných ze strukturálních fondů využitelných v JMK •
Operační program Průmysl a podnikání
•
Operační program Infrastruktura
•
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
•
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
•
Společný regionální operační program
Program obnovy venkova Mikroregion Mikulovsko, MAS Mikulovsko a všechny obce se každoročně zapojuje do Programu obnovy venkova. Má napomoci vytvořit organizační a ekonomické podmínky k povzbuzení obyvatel venkova a jejich samospráv tak, aby se vlastními silami snažili o rozvoj zdravého životního prostředí, udržování hodnot venkovské krajiny a nezávadné zemědělské výroby. Dále je cílem udržení a rozvoj místních tradic, stylu života, pospolitosti a odpovědnosti za obec, ve které občané žijí. Jsou podporována partnerství mezi městy a vesnicemi, přeshraniční spolupráce a dobré vztahy se sousedními regiony, dále využívání místních hospodářských zdrojů, zaměstnanosti místních občanů, cestovní ruch, zachování obrazu vesnice, sepětí lidí s krajinou, zachování rázu zástavby a jedinečnosti krajiny. V roce 2000 získaly obce Mikulovska z Programu obnovy venkova 1 118 000 Kč, v roce 2004 obdržely již
53
1 705 000 Kč. Jednalo se o projekty opravy komunikací, chodníků, obecních budov a ozelenění. Přeshraniční spolupráce Mikulovsko, tak jako celý okres Břeclav, je pro svou příhraniční polohu součástí Zájmového území jižní Moravy a Dolního Rakouska. Má tak možnost získat příspěvky z unijního programu Phare CBC. Z tohoto programu se realizovaly projekty jako rozvoj vinařství Mikulova, Informační centrum Pálava, projekt Zahrady Evropy či cyklistická stezka Brno-Vídeň. V roce 1999 obdržel region z programu Phare CBC 1 405 465 Kč. V roce 2003 to již bylo 58 434 Eur. Mikulovsko spolupracuje s obcemi Dolního Rakouska, zvláště se svazkem Weinviertel Dreilanderek, kde pracují na projektech zejména z oblasti dopravní infrastruktury, kultury, vzdělávání v oblasti místního rozvoje a společných setkáních a zvyšování informovanosti. Projekty konané v rámci přeshraniční spolupráce •
Letní slavnost tří měst
•
Přehlídka dechových hudeb
•
Spolupráce TIC Pálava a reg. Weinviertel
•
Provoz expozice CEV Pálava
•
Cesta historií města
•
Den Země
•
Slavnostní otevření Moravských vinařských stezek
•
Kytarový festival v Mikulově
•
Mezinárodní festival pěveckých sborů
•
Jezdecké a drezúrní závody
•
Umění bez hranic
•
Vybudování obecní vinotéky v Pavlově aj.
Přeshraniční spolupráce přispívá k integraci ČR do Evropské unie a vytváří podmínky pro navázání přátelských vztahů lidí na obou stranách hranic.
54
4.6 Pozemkové úpravy a územní plánování Nevyjasněné vztahy, jako důsledek poválečné etnické výměny obyvatelstva a následných přídělových řízení, způsobovali problémy v užívání půdy. Pro rozvoj území bylo potřebné provést nápravu a to Jednoduchými a Komplexními pozemkovými úpravami. Pozemkové úpravy mají provedeny všechny obce mikroregionu. Realizuje se Územní plán velkého územního celku Pálava a území mikroregionu je jeho součástí. Dokument se dosud však nepodařilo dokončit z důvodu problematického trasování plánované komunikace R/52. Všechny obce mají schválenou územně plánovací dokumentaci. V průběhu času ji některé obce aktualizují a opravují dle aktuálních potřeb. Pořizovatelem územních plánů byl Referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Břeclav, případně samotné obce. Schvalovacími orgány byly nejvyšší orgány obcí. Všechny územní plány popisují a bilancují stavy obcí a navrhují ploch pro bydlení, služby, infrastrukturu, podnikání, sport a cestovní ruch.
4.7 Vývoj a rozdělení půdního fondu Mikulovska V současné době je výměra katastrálního území 27 141 ha, všechny tratě katastrů mají svá označení, která často vychází z historických názvů. Tab. č. 4 Rozdělení půdního fondu Mikulovska (ha) Celková výměra
Orná půda
Vinice Zahrady Sady TTP
27 141 12 473 3 533 (zdroj: ČSÚ)
308
260
494
55
Zemědělská Lesní půda půda 17 068
3 730
Vodní Zastavěná Ostatní plocha plocha plocha 3 037
401
2 905
Graf. č. 3 Procentuální rozdělení půdního fondu
Půdní fond mikroregionu Zastavěná plocha 1%
Ostatní plocha 11%
Vodní plocha 11%
Zemědělská půda 63%
Lesní půda 14%
Graf. č. 4 Procentuální rozdělení zemědělské půdy
Zemědělská půda Zahrady 2%
Ovocné sady TTP 1% 3% Vinice 21% Orná půda 73%
4.8 Lidské zdroje Účelem této části práce bylo vytvořit stručný souhrn dat a informací o současném stavu lokality ze statistického a demografického hlediska. Důraz zde byl kladen na základní údaje o obyvatelstvu. Pozornost byla věnována obecným vývojovým trendům. Demografická struktura mikroregionu je poměrně příznivá, avšak i zde dochází ke stálému přirozenému úbytku obyvatel (nízká porodnost). Mikroregion má v rámci okresu podprůměrnou hustotu zalidnění. Statistické údaje ČSÚ vypovídají o zvyšování průměrného věku obyvatelstva, jeho stárnutí a prodlužování středního věku. Při předpokladu klesající míry porodnosti lze ve výsledku očekávat zvyšování indexu stáří
56
obyvatelstva a úbytek předproduktivní a produktivní složky obyvatelstva a bude mít za následek snižování rozvojového potenciálu. Převážná část obyvatel mikroregionu je české a moravské národnosti. Dle údajů Sčítání z roku 2011 se k nejpočetnější jiné národnosti, tzn. slovenské, hlásí 2,1% obyvatel, v roce 2001 to bylo 3,4 % obyvatel. Z hlediska národnostní struktury jsou údaje Mikulovska obdobné jako údaje Jihomoravského kraje, který je rovněž značně stejnorodý. Významnou a viditelnou menšinou je romská komunita. V Mikulově se ve sčítání k romské národnosti přihlásili pouze 3 občané, avšak skutečnost je zcela jiná. Odhaduje se, že jen v Mikulově žije více než 250 Romů, soužití s nimi je hodnoceno poměrně příznivě. Hustota obyvatel na km2 je v mikroregionu 73,40 obyvatel. Tato nízká hodnota má svá pozitiva i negativa. Z hlediska cestovního ruchu jde o pozitivum, z ekonomického hlediska a menšího potenciálu rozvoje o negativum. V mikroregionu je pouze jedno město a to Mikulov se 7 333 obyvateli. Ti představují 36,8 % obyvatel regionu, a proto je region řazen mezi venkovské. Demografický vývoj Základním ukazatelem je vývoj počtu obyvatel. V níže uvedené tabulce je patrná plynulost a vzrůstající tendence trvající až do 20. let a mírný úbytek ve 30. letech. Výrazný je zlom v průběhu 2. světové války a poválečné etnické výměny obyvatel. Původní počty nebyly dosud obnoveny. Některé problémy jsou zapříčiněny poválečnou obnovou území a způsobem dosídlování. Po roce 1950 je sledován mírný nárůst. Největší úbytek v počtu obyvatel byl zaznamenán v obci Jevišovka, dnes v ní nežije ani 50 % obyvatel jako v meziválečném období. Podobně jsou na tom obce Dolní Věstonice a Nový Přerov. Mikulov byl v roce 1989 třetím největším městem jižní Moravy. Dnes se pohybuje v druhé desítce.
57
Tab. č. 5 Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu Mikulovsko v letech 1869-2011 (k 1. 1.) Obec Bavory Březí Brod nad Dyjí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Horní Věstonice Drnholec Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec
1869 472 1606 774 635 2473 779 755 2808 977 434 7173 457 1183 615 834 981 884 893
1900 546 1888 1011 697 2571 842 782 2966 1160 525 8092 638 1343 781 959 1117 1022 1035
1930 451 1757 999 699 2778 688 738 2896 1268 556 7790 597 1472 880 1021 1089 1031 1151
1950 342 1208 . 460 1689 412 . 1484 808 373 5337 425 1062 510 . 658 776 803
1961 375 1282 . 423 1819 450 569 1863 734 438 6041 449 1152 452 . 608 793 922
1970 341 1202 574 416 1779 376 558 1775 696 444 6254 457 1085 443 354 532 739 867
1991 391 1523 462 411 1704 334 455 1766 531 512 7477 451 1188 310 669 546 756 807
2001 396 1539 492 409 1705 339 441 1739 554 558 7683 462 1145 321 741 543 756 806
2011 402 1492 460 451 1687 294 425 1620 654 518 7287 422 1112 299 694 526 748 837
Celkem
24733
27975
27861
.
.
18892
20293
20629
19928
(zdroj: ČSÚ a wikipedie) Ve složení obyvatelstva dle pohlaví mají mírnou převahu ženy, tak jako v celé České republice. V regionu připadalo 1,05 žen na jednoho muže. Věková struktura Průměrný věk obyvatel regionu byl k roku 2011 40,11 let, což je méně než věkový průměr obyvatel okresu, který byl k témuž datu 40,9 let. V Jihomoravském kraji byl průměrný věk k tomuto datu 41,03 let. Z tabulky vyplývá, že nejvyšší průměrný věk je v obcích Dolní Věstonice (44,6 let) a Klentnice (44 let) a naopak nejnižší věk je ve městě Mikulov (34,8 let) a v obci Dobré Pole (37,2 let).
58
Graf. č. 5 Průměrný věk obyvatel obcí v roce 2011
50 40 30 20 10 0
Mikulov Bavory Brod nad… Březí Dobré Pole Dolní… Dolní… Drnholec Horní… Jevišovka Klentnice Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec Pasohlávky JMK Okres…
Průměrný věk obyvatel obcí v roce 2011
(zdroj: ČSÚ) Hustota obyvatel v mikroregionu Mikulovsko byla v roce 2011 poměrné nízká, počet obyvatel na km2 byl 73,40, pro srovnání v okrese Břeclav to bylo 111 obyvatel na km2. Předproduktivní věk (0-14) mělo dle sčítání v roce 2011 2834 obyvatel, to představuje 14,22 % obyvatel mikroregionu. V porovnání s údaji sčítání 2001 je patrné, že podíl obyvatel v předproduktivním věku se snižuje. V roce 2001 to bylo 16,78 %. Obyvatelstvo ve věku 15-59 je v mikroregionu 64,13 % z celkového počtu obyvatel mikroregionu. V roce 2001 to bylo 68,30 %. Složka obyvatel (60+) tvoří v mikroregionu 21,65 % z celkového počtu, v roce 2001 to bylo 14,93 %. Tab. č. 6 Obyvatelstvo mikroregionu Mikulovsko podle věku v letech 2001 a 2011 Obce Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka
2001 0-14 57 94 277 82 304 53 310 73 113
2011
15-59 286 305 1086 273 1115 233 1186 298 371
60+ 53 87 194 54 286 53 243 76 70 59
0-14 65 61 222 65 226 32 201 70 101
15-59 255 291 1002 306 1104 173 1079 258 405
60+ 82 108 268 80 357 89 340 97 148
Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec
63 1250 59 208 71 167 89 133 143
411 5285 337 783 186 480 367 516 511
84 1148 66 154 64 88 87 107 152
66 1037 69 191 38 100 61 108 121
308 4654 248 690 198 471 332 489 516
144 1596 105 231 63 123 133 151 200
Celkem
3446
14029
3066
2834
12779
4315
(zdroj: ČSÚ) Graf. č. 6 Obyvatelstvo mikroregionu podle věku
Obyvatelstvo mikroregionu Mikulovsko podle věku 15000 10000 Rok 2001 Rok 2011
5000 0 0-14
15-59
60+
V mikroregionu, jako v celé republice, se i v regionu projevují podobné rysy demografického vývoje, došlo k výraznějšímu poklesu hrubé míry porodnosti a poklesu hrubé míry úmrtnosti obyvatel. Tab. č. 7 Bilance obyvatelstva mikroregionu v roce 2011 Obec Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice
Muži 200 214 748 218 820 159 824 205 313 217
Ženy 202 246 744 233 867 135 790 220 341 301
Celkem Narození 404 8 460 2 1492 11 451 7 1687 11 294 2 1614 24 425 3 654 11 518 4 60
Celkový Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přírůstek 3 7 16 -4 11 21 7 5 17 48 27 15 3 8 4 8 19 27 35 -16 3 16 8 7 17 34 36 5 5 10 3 5 4 21 13 15 6 15 4 9
Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec Celkem
3485 210 521 143 344 251 381 424 9677
3802 212 585 156 350 275 367 413 10239
7287 432 1106 299 694 526 748 837 19928
85 4 6 6 6 5 14 4 213
79 6 10 4 10 6 12 8 223
176 10 21 9 10 6 14 12 475
141 13 27 13 7 7 11 21 393
41 -5 -10 -2 -1 -2 5 -3 72
(zdroj: ČSÚ) V roce 2011 se do mikroregionu přistěhovalo celkem 475 lidí a odstěhovalo se 393. Z údajů posledních dvou sčítání lidu je patrné, že došlo ke změně migračního salda ze záporného na kladné. Dříve docházelo ke stěhování obyvatel z regionu. Z údajů z roku 2001 vyplývá, že se situace začala zlepšovat a do regionu se postupně stěhovalo více lidí, než z něj odešlo. Nastavily se takové podmínky, které obyvatele k životu v regionu lákaly a snad tento trend bude pokračovat i v budoucnu. Migrační pohyby uvnitř regionu je možné sledovat na úroveň obcí. V průběhu 20. století byl pro venkovské obce charakteristický trvalý úbytek obyvatel. Docházelo k vylidňování, které mělo více příčin – centralizační tendenci, administrativní změny a vzrůstající poptávka po pracovní síle v nových průmyslových a obchodních komplexech aj. Změna směru migrace znamenala zastavení procesu vylidňování venkova. ,,V současné době mění bydliště každoročně cca 2 % obyvatel“. (Majerová, 2008) Graf. č. 7 Vývoj bilance obyvatelstva Mikulovska v letech 2001 a 2011
Vývoj bilance obyvatelstva Mikulovska v letech 2001 a 2011 Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Celkový přírůstek 2001
2011
(zdroj: ČSÚ) 61
Národnost Graf. č. 8 Národnost obyvatel mikroregionu v roce 2011
Národnost obyvatel mikroregionu dle počtu osob (2011) 10000 8000
9231
6000 4000 2000
5053
4241 417
13
12
3
18
14
0
(zdroj: ČSÚ) Vzdělanost Ze souboru 14 krajů ČR se Jihomoravský kraj řadí na druhé místo, po hlavním městě, dosažené úrovně vzdělání. Podíl osob, které dosáhly nejméně středoškolského vzdělání, dosahoval v kraji 41,54 %. Celorepublikový průměr byl 39,56 %. Okres Břeclav byl však v ukazateli vzdělání pod průměrem ČR a dosahoval hodnoty 33,45 %. Mikulovsko na tom není ve vývoji vzdělanosti lépe, ale v čase se zlepšuje, od roku 2001 stoupla z 27,07 % na 29,78 %. Míra vzdělanosti souvisí s ekonomickým uplatněním obyvatel a je jedním z největších negativ území.
62
Tab. č. 8 Míra vzdělanosti
Obec Bavory Brod nady Dyjí Březí Dobré Pole D. Dunajovice D. Věstonice Drnholec H. Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec Celkem
SŠ 67 55 291 51 315 54 264 70 34 98 1804 58 206 30 80 78 131 120 3806
VŠ 10 8 45 4 48 13 55 13 10 24 486 7 24 13 13 21 13 21 816
2001 Počet obyvatel míra nad 15 let vzdělanosti (%) 339 22,7 392 16,1 1262 26,6 327 16,8 1401 25,9 286 23,4 1429 22,3 374 22,2 441 10 495 24,6 6433 35,6 403 16,1 937 24,5 250 12,4 568 16,37 454 21,8 623 23,1 663 21,3 17077 27,07
SŠ 78 59 309 72 340 60 284 74 56 89 1636 59 203 52 120 78 147 156 3872
2011 Počet obyvatel míra VŠ na 15 let vzdělanosti (%) 26 337 30,86 19 399 19,55 80 1270 30,63 16 386 22,8 89 1461 29,36 16 262 29,01 74 1419 25,23 18 355 25,92 14 553 12,66 33 452 26,99 673 6250 36,94 10 353 19,55 33 921 25,62 5 261 21,84 19 594 23,4 33 465 23,87 35 640 28,44 26 716 25,42 1219 17094 29,78
(zdroj: ČSÚ) Graf. č. 9 Vývoj míry vzdělanosti obcí za rok 2001 a 2011 (%)
Vývoj míry vzdělanosti obcí za rok 2001 a 2011 (%) 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Rok 2001 Rok 2011
(zdroj: ČSÚ)
63
Nezaměstnanost Jedním z hlavní problémů mikroregionu je nezaměstnanost. Jedná se o problém celosvětový, který zasáhl i Českou republiku. V současné době narůstá dlouhodobá nezaměstnanost. Ta nejprve postihla méně kvalifikované osoby a ženy po návratu z mateřské dovolené, následně jsou to občané se zdravotním postižením, absolventi škol a menšiny. Kdo dnes ztratí práci, nové místo hledá jen obtížně. Nabídka pracovní síly se v řadě profesí zcela míjí svou strukturou od poptávky na pracovním trhu. Svou roli sehrává úroveň hospodářské základny okresu. Okres Břeclav patří mezi výrazně venkovské okresy, kde je vysoká nezaměstnanost a to důsledkem transformace zemědělské výroby po roce 1989. Nejvýznamnější bariérou vlastního podnikání obyvatel je nedostatek finančního kapitálu. Nejčastější oblasti působnosti malých a středních podnikatelů na venkově jsou prodej zboží, produkce zemědělských výrobků, řemeslnické výrobky, doprava, účetnictví, daně, montáže, opravy, šití, osobní služby, občerstvení, pronájem pokojů, agroturistika, výroba potravinářských výrobků, ošetřování nemocných a seniorů aj. Mezi největší problémy podnikání v regionu jsou nízká kupní síla obyvatel. Celkový počet podnikatelských subjektů v mikroregionu Mikulovsko je 4588 (v tomto počtu jsou zahrnuty družstva, státní podniky, obchodní společnosti, fyzické osoby, svobodná povolání, podnikatelské subjekty bez zaměstnanců a ostatní), velká část z tohoto počtu jsou podnikatelé bez zaměstnanců. Mikroregion Mikulovsko si dal za cíl provozovat aktivní politiku zaměstnanosti, mezi nástroje této politiky patří podpory podnikání pro snížení nezaměstnanosti a motivovat občany, aby nespoléhali pouze na sociální systém, ale aby si práci hledali aktivně sami a v neposlední řadě pořádání rekvalifikačních kurtů a celoživotní vzdělávání.
64
Graf č. 10 Míra nezaměstnanosti v obcích (2011)
Míra nezaměstnanosti v obcích (2011) 30 25 20 15 10 5 0
(zdroj: ČSÚ) Ekonomická aktivita obyvatel Tab. č. 9 Ekonomická aktivita obyvatel mikroregionu (2011) Ukazatel Osob Ekonomická aktivita celkem 9 934 v tom: Zaměstnaní 8 587 zaměstnanci 6 733 zaměstnavatelé 260 OSVČ 1 177 pracující důchodci 315 rodičovská dovolená 183 nezaměstnaní 1 347 Neaktivní celkem 9 352 v tom: nepracující důchodci 4 631 žáci, studenti, učni 2 813 Nezjištěno 642
(zdroj: ČSÚ) Ve venkovských obcích je podstatně více osob zaměstnaných v zemědělství, průmyslu a stavebnictví. Obce však nebyly závislé jen na zemědělství, škála pracovního zaměření byla vždy vysoká, a v posledních letech transformace prodělala ještě více změn. V mikroregionu výrazně klesl počet pracovních míst v zemědělství, naopak vznikala v obchodě, službách a byla založena řada malých soukromých firem. Vysoká 65
vyjížďka obyvatel regionu za prací pokračuje, dojíždějí do Mikulova, Břeclavi, Brna či Hustopečí. Obce nalézají stále vyšší využití pro turistiku a cestovní ruch, v tomto odvětví spatřují největší předpoklady pro zvýšení nabídky pracovních míst přímo v daných obcích, tedy bez dojížďky za prací. Duchovní život Většina věřících patří k římskokatolické církvi. Tab. č. 10 Duchovní život (2011) Ukazatel Nehlásící se věřící Římskokatolická církev Československá husitská církev Evangelická církev Svědci Jehovovi Pravoslavná církev Bez víry Neuvedeno
Osob 1 380 2 113 17 67 10 18 7 248 8 579
(zdroj: ČSÚ)
4.9 Poválečná etnická výměna obyvatel V letech 1938-1950 procházelo obyvatelstvo Mikulovska a celého pohraničí radikálními změnami národnostními, ekonomickými, sociálními a politickými, ty svým rozsahem a hloubkou nemají v celé historii území obdoby. Tyto změny byly způsobeny převratnými politickými událostmi doby II. světové války a poválečným obdobím. V tomto období byla zcela změněna skladba obyvatelstva všech obcí. Při posledním Sčítání obyvatelstva v době 1. Československé republiky, v roce 1930, měly obce celkem 27 861 obyvatel, z tohoto počtu bylo 22 827 osob, tj. 81,93 % německé národnosti a 1 523 osob chorvatské národnosti, tj. 5,47 %. Zbytek obyvatelstva tvořila česká národnost. Všechny obce měly velkou převahu obyvatel německé národnosti. K první změně v počtu obyvatel regionu došlo již po říjnu 1938, kdy pohraničí bylo obsazeno německým vojskem a připojeno k německému státu. K největším změnám, 66
zvláště po stránce národností, došlo až po skončení II. světové války, občané německé národnosti
byli
na
základě
rozhodnutí
postupimské
konference
odsunuti
z Československa do Německa. Tento odsun byl proveden v průběhu měsíců března až října 1946, kdy ve vlakových transportech byli tito lidé převezeni do americké okupační zóny v Bavorsku. Veškerá zemědělská půda, domy, usedlosti patřící dosud německým občanům byla zkonfiskována. Tak se obce v oblasti Mikulovska staly cílem četných přistěhovalců z vnitrozemí státu a později i z ciziny. Tito občané se podíleli na dosídlení a zajistili nový život v obcích. Osídlovací komise ministerstva zemědělství ČSR vypracovala seznam přídělců půdy pro okres Mikulov v roce 1946. Podle seznamu se tehdy příděly poskytovaly většinou bezzemkům a zemědělským dělníkům v rozsahu 4-12 ha na usedlost. Menší příděly, do 0,5 ha, obdrželi přistěhovalí živnostníci, zaměstnanci a dělníci. Novými usedlíky byly zpravidla manželské páry, výjimečně jedinci. Tito jedinci měli menší míru identifikace s územím jako domovem, následkem byl i na dlouhou dobu úbytek spolkového a kulturního života. Nová hospodářství, která začala fungovat po usazení přesídlenců, byla vybavena jednak pracovním nářadím, nástroji, eventuálně stoji, které si přivezli osídlenci s sebou z domovských obcí, jednak z inventáře, který jim byl přidělen po příchodu na Mikulovsko. Noví obyvatelé jihomoravského pohraničí započali s pěstováním plodin, pro které tu byly příznivé půdní a klimatické podmínky. Postupně získávali zkušenosti, které později předávali svým dětem, pracujícím už v zcela jiné ekonomické, společenské i politické situaci. ,,V souvislosti s přesunem obyvatelstva do pohraničí po roce 1945 dochází k dalekosáhlým a komplikovaným etnickým, etnokulturním a společenským procesům. Pohraničí se konsoliduje jako oblast, která na jedné straně navazuje v částech etnika na jednotlivé oblasti zázemí, na druhé straně si od počátku vytváří své specifické ekonomické, společenské i kulturní rysy, jimiž se liší od ostatních území…“(Frolec, 1983)
67
4.10 Školství Mateřské školství – Síť předškolních zařízení v mikroregionu je vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí. Celkový počet mateřských škol v mikroregionu je 12. Výjimkou je pouze město Mikulov, kde 2 MŠ nestačily pokrýt poptávku po umístění dětí. Proto město založilo detašované pracoviště mateřské školy. Někteří rodiče i přesto vozí své děti do MŠ v okolních obcích. V MŠ je třeba neustále zlepšovat jejich technický stav a vybavení. Vhledem k nepříznivému demografickému vývoji se předpokládá zrušení či sloučení některých zařízení. Přehled MŠ v mikroregionu: Brod nad Dyjí, Březí, Dolní Dunajovice, Drnholec, Mikulov (3), Klentnice, Novosedly, Pavlov, Perná a Sedlec. Základní školství – Základní školství v mikroregionu se potýká s nedostatkem mladých kvalifikovaných učitelů, zejména ve výuce jazyků a informačních technologií. Problémy souvisí s nedostatečným mzdovým ohodnocením a dalšími problémy školství. V mikroregionu je v současnosti 7 úplných a 2 neúplné základní školy a jejich kapacita je dostačující. Děti z obcí, ve kterých se škola nevyskytuje, dojíždějí do Mikulova či sousedních obcí. Děti jsou dopravovány linkovými autobusovými spoji. A jejich frekvence se po připojení k IDSJMK značně zlepšila. Školy jsou většinou v dobrém technickém stavu, průběžně jsou obcemi opravovány a dovybavovány. Nejhůře jsou na tom školy s vybavením informačními technologiemi. Dá se předpokládat, že v důsledku nízké porodnosti budou kapacity škol snižovány a bude následovat propouštění některých pedagogů. Speciální školství – Toto vzdělávání poskytují speciální školy v Mikulově. Je zde provozována Zvláštní škola, školu navštěvuje přibližně 20 % romských dětí, se kterými spolupracuje speciální asistentka. V obci Brod nad Dyjí bylo zřízeno odloučené pracoviště Speciální školy v Mikulově. Uplatnění absolventů je velmi obtížné a v budoucnosti město Mikulov uvažuje o zřízení chráněných dílen. Základní umělecká škola – Základní uměleckou školu v Mikulově mohou navštěvovat i žáci z ostatních obcí. Škola je rozdělena na 4 oddělení – hudební, taneční, výtvarné a literárně-dramatické. Zájem o studium je značný, žáci dosahují výborných umístění v soutěžích. Vyučuje se zde cimbálová hudba a výborný je i dechový soubor. Nástrojové vybavení je dobré. 68
Střední a vysoké školství – Střední a učňovské školství prochází procesem optimalizace, kterou by měla být zredukována nevyrovnaná nabídka středního školství a nenávaznost na aktuální potřeby trhu práce. U dětí se projevuje nezájem o strojírenské, zemědělské či stavebnické obory. V Mikulově se nachází gymnázium, ve škole je osmi a čtyřleté studium. Střední odborné učiliště v Mikulově vyučuje cukráře, krejčové, kuchaře, číšníky, prodavače, zámečníky a obchodníky. Na Odborném učilišti a praktické škole v Mikulově vyučují zámečnické, opravářské, kuchařské, provozní a pečovatelské práce. V Sedleci funguje soukromá Průmyslová škola Cultus spol. s.r.o., která vzdělává studenty v oboru strojírenství, grafický design a průmyslový design. Pro region je žádoucí školy udržet v provozu.
4.11 Sociální péče V rámci sociální péče se poskytují hlavně sociální dávky a služby, zaštitují také zařízení sociální péče. Důležitým úkolem je provázanost sítě zdravotní a sociální péče. Stejně jako řada dalších měst postrádá i Mikulov zařízení pro sociální péči. V Mikulově se nachází dětský domov, dětský denní stacionář, dům s pečovatelskou službou, azylový dům, senior klub, v Klentnici sídlí Ústav sociální péče pro mentálně postižené dospělé, v Jevišovce sídlil do nedávna Domov se zvláštním režimem. V obcích jsou sociální služby poskytovány omezeně, převážně fungují dovážky obědů pro seniory a senior kluby. V regionu je velká potřeba domovů pro seniory. U mládeže vzrůstá výskyt sociopatologických jevů, prevencí je nabídka aktivního trávení volného času.
4.12 Zdravotnictví Zdravotní stav obyvatelstva Mikulovska je průměrný. Aby nemocní z malých obcí nebyli nuceni dojíždět za zdravotní péčí je podporována tzv. domácí péče. Ambulantní lékařskou péči zabezpečuje soustava soukromých zařízení, počet lékařů a lékařských zařízení jsou považovány za dostatečné. Nedostatky jsou zjevné v kvalitě a druzích služeb. Ambulantní péči zajištuje Nemocnice Břeclav p.o., ambulantní veterinární služby poskytují soukromí veterinární lékaři. •
Dům zdraví Mikulov s.r.o. – poskytuje komplexní nabídku oborů péče, je největším zařízením tohoto typu v mikroregionu. Je umístěn v budově bývalé polikliniky a poskytuje léčebné a preventivní péči pro celý region, kapacitně
69
však nepostačuje. Nachází se zde ordinace s péčí diabetologa, gynekologa, chirurgie, interna, kardiologie, kožní a neurologie. •
Zdravotní středisko Mikulov – nachází se zde ordinace plicní a interní alergologie, ORL, diagnostický ultrazvuk, klinická logopedie, praktický lékař, rehabilitační ambulance, masáže, lékárna a kosmetika.
Další privátní ambulance -
soukromé ordinace gynekologie, chirurgie, interny,
praktického lékaře, pediatra, stomatologa a lékárny.
4.13 Bydlení Současným trendem jsou spíše rekonstrukce starších domů než nová bytová výstavba. Pozitivem je obnova bytového fondu a tím zkvalitnění urbanistického obrazu obcí. V některých obcích se oživuje i trend nové bytové výstavby. Komplikace z důvodu nevyjasněných majetkoprávních vztahů byly odstraněny proběhlými pozemkovými úpravami. Problémem je nedostatek stavebních míst a jejich nezasíťovanost. Ve všech obcích mikroregionu (kromě Mikulova) převládá bydlení v bytech v rodinných domech se zemědělskými stavbami. Tzv. ,,bytovky“ byly stavěny do roku 1989, představují cca 5 % bytového fondu obcí. Větší počet se nachází v Březí, Dolních Dunajovicích, Drnholci a Novosedlích. V Bavorech, Drnholci, Novém Přerově a Perné byl vystavěn bytový fond pro naléhavé sociální případy. Bytovou problematiku považují obyvatelé mikroregionu za největší problém. Mikulov má ztíženou situaci při správě a rozvoji bytového fondu v tom, že až jedna třetina bytů je zastaralá. Rekonstrukce jsou velmi nákladné a výnosy z nájmů městu nestačí. Úlohou obcí je zejména zajištění dobrých podmínek pro bydlení, budování a údržbu technické infrastruktury. I přes nepříznivý ekonomický vývoj minulých let se zvyšuje poptávka po výstavbě rodinných domů. Uvažované lokality jsou řešeny v územních plánech jednotlivých obcí.
4.14 Místní veřejná správa Místní veřejná správa ve vesnických obcích má stejnou podobu jako v městských obcích a to podle zákona o obecním zřízení č. 128/2000 Sb. v pozdějších úpravách. Rozsah kompetencí a funkcí v samostatné působnosti je upraven zákonem o obecním zřízení, při výkonu samostatné působnosti se obce řídí zákony, případně jinými předpisy 70
na základě zákonů. Dozor nad výkonem funkcí v samostatné působnosti náleží Ministerstvu vnitra. Hospodaření obcí a spolupráce mezi nimi je součástí samostatné působnosti. Obce mají vlastní majetek a samostatné rozpočty, které podléhají auditu a zákonem stanovený podíl na daních. Rozsah kompetencí a funkcí v přenesené působnosti stanoví zákon o obecním zřízení a zvláštní zákony. Přenesená působnost je vykonávána ve vymezeném správním obvodu města Mikulov. Metodickou a odbornou pomoc poskytuje a dozor vykonává krajský úřad v Brně. Na výkon přenesené působnosti dostávají ze státního rozpočtu příspěvky. Orgány obcí jsou zastupitelstva, rady, starostové, obecní úřady. Zastupitelstva jsou volena občany, počet jejich členů odpovídá počtu obyvatel v jednotlivých obcích. Zastupitelstva zřizují iniciativní a kontrolní výbory, volí starostu a radu přímo ze svého středu. Rada zřizuje iniciativní a kontrolní komise. Pro rozvoj obcí je nejdůležitější dobrý výkon místní veřejné správy. Ta spravuje veřejné záležitosti obce. Organizuje, kontroluje, iniciuje, ovlivňuje a kontroluje některé veřejné záležitosti obce.
4.15 Technická infrastruktura Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů v rámci Jihomoravského kraje je 95 %, v rámci ČR je to 93,4 %. Ve všech obcích je vodovodní řád s různou kvalitou pitné vody. Pokud nebude v některých případech přikročeno k opravám vodovodních řádů je možné, že se kvalita pitné vody ještě zhorší, proto je vhodné, aby vedení obcí ve spolupráci s mikroregionem zajistilo dostatek financí na tyto opravy. Pokud bude v obcích dostatek kvalitní pitné vody, bude velký předpoklad pro rozvoj bytového fondu. Podíl obyvatelstva napojených na kanalizaci v rámci Jihomoravského kraje je 87,7 %, v rámci ČR je to 82,6 %. V mikroregionu je 15 obcí napojeno na kanalizaci, to je 83 %, ve zbývajících obcích v současné době probíhají buď již stavby kanalizace, nebo se na ně připravují. Co se týče čistíren odpadních vod, řada obcí má tyto zařízení společné například Milovice a Pavlov.
71
Tab. č 11 Technická vybavenost v obcích 2012 Obce Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec
Pošta Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne
ZŠ Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ano
MŠ Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ano Ne Ano Ne Ne Ano Ano Ano
Kanalizace Ano Ne Ano Ano Ano Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Vodovod Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano
Plynofikace Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ano
Tělocvična Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ano
Policie Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne
(zdroj: risy.cz) Plynofikováno je 16 obcí z mikroregionu. To má za následek výrazné zlepšení ovzduší v důsledku omezení topení nekvalitním materiálem (problém vysokých cen).
4.16 Kultura Kulturní akce v obcích rozvíjí kulturní a společenský život občanů. Projevuje se zde lokální identita, spolupráce veřejné správy, soukromého sektoru a obyvatel. Kulturní akce jsou převážně dány historickými tradicemi. Mikulov je kulturním centrem regionu. V mikroregionu se nachází pouze 2 muzea (Archeologická expozice v Dolních Věstonicích a Regionální muzeum v Mikulově), 2 kina a 5 uměleckých galerií. Navíc v každé z obcí se nachází knihovna. Kulturní památky regionu Nachází se jich zde mnoho, jen v Mikulově je to například městská památková rezervace se zámkem, náměstím, Ditrichštejnskou hrobkou a sgrafitovým domem, dále je to pak Svatý kopeček s kaplí sv. Šebestiána a křížovou cestou, pozůstatky židovské obce a hřbitov. V nedávné minulosti byly tyto památky zrekonstruovány. Dalšími 72
významnými památkami regionu jsou barokní vinařské domy v Pavlově, kulturní památky v Dolních Věstonicích, zámek a kostel v Drnholci, hrad Děvičky a Sirotčí hrádek na Pálavě a mnohé archeologické naleziště atd. Památky jsou obnovovány dle zásad památkové péče. Památky jednotlivých obcí: •
Bavory – farní kostel sv. Kateřiny, socha sv. Jana Nepomuckého, kaplička a boží muka.
•
Brod nad Dyjí – kostel sv. Jana Nepomuckého, sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého.
•
Březí – socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Jana Křtitele a barokní kaplička.
•
Dobré Pole – socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, kaplička, kříž u kostela, kostel sv. Cecílie.
•
Dolní Dunajovice – socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Marka, pranýř z 18. Století, kostel sv. Jiljí, boží muka.
•
Dolní Věstonice – kostel sv. Michala, sousoší Panny Marie Pomocné, socha sv. Luitgardy, bývalá radnice, renesanční dům, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, boží muka, slovanské hradiště ,,Vysoká zahrada“, barokní brána.
•
Drnholec – sloup Panny Marie, farní kostel Nejsvětější Trojice, zámek, hospodářské budovy podzámčí, radnice, socha sv. Jana Nepomuckého, boží muka.
•
Horní Věstonice – kostel sv. Rosalie, budova fary, kříž u kostela, socha sv. Floriána, boží muka.
•
Jevišovka – kostel sv. Kunhuty, socha sv. Jana Nepomuckého, kříž.
•
Klentnice – Sirotčí hrádek, socha sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Jiří, fara, boží muka, Tabulová hora, Kotel.
•
Mikulov – Ditrichštejnská hrobka, židovská synagoga, židovský hřbitov, náměstí, zámek, sgrafitový dům, piaristický klášter, Svatý kopeček, morový sloup.
•
Milovice – poklona sv. Janu Nepomuckému, boží muka, kostel sv. Osvalda, brána hřbitova.
73
•
Novosedly – kostel sv. Oldřicha, socha Madony, kaplička Krista Trpícího, boží muka.
•
Nový Přerov – socha sv. Floriána, kamenný kříž, socha sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Michala.
•
Pasohlávky – kostel sv. Anny, kostel sv. Linharta v Mušově
•
Pavlov – zříceniny hradu Děvičky, náves, Česká ulice, kostel sv. Barbory.
•
Perná – sousoší Nejsvětější Trojice, socha sv. Jana Nepomuckého, kašna, kostel sv. Mikuláše, boží muka.
•
Sedlec – kostel sv. Víta, socha sv. Jana Nepomuckého, barokní sýpka.
Kulturní život v obcích: původní folklor není kvůli poválečným událostem zachován, noví obyvatelé si zvyklosti přinesly ze svých původních obcí nebo je přejímají z okolí regionu. Typické jsou hody a jiné slavnosti. Pořádají se např. hody v termínu svátků svatých, vánoční besedy, karnevaly, plesy, dětské dny, diskotéky, zábavy, country bály, letní slavnosti vína v Dolních Dunajovicích, besídky, setkání Charvátů v Jevišovce, kytarový festival v Mikulově, vinobraní, dny země, masopust a mnohé jiné. V každé obci mikroregionu se nachází místní knihovna, v Drnholci a Mikulově je kino a v Dolních Věstonicích a Mikulově je muzeum. Město Mikulov je na tom s kulturními zařízeními nejlépe, nachází se zde kino, muzeum, několik galerií, amfiteátr a středisko pro volný čas. V každé obci funguje několik spolků, jedná se nejčastěji o Myslivecký spolek, Rybáři, Vinaři, Včelaři, Chovatelé, Spolek pro obnovu venkova, Zahrádkáři, Spolky žen, Hasiči, Sokol, Muzejní spolek, Spolek přátel židovské kultury, Občanské sdružení Morava, Sdružení hudebníků města Mikulov, Senior klub, Dobrovolní hasiči aj. Spolky pomáhají vytvořit a zvýšit zájem obyvatel o dění v obci a podílet se na něm.
4.17 Sport Sportovní činnost v mikroregionu je orientována především na kopanou, ale vyskytují se i jiné sportovní aktivity (např. tenis, atletika, stolní tenis, volejbal atd.). Projevuje se nedostatek sportovních areálů nejen v mikroregionu, ale v celém kraji. Současné areály nejsou technicky vhodné nebo kapacitně nestačí potřebám. Postupně jsou však obcemi modernizovány. Všechny obce mikroregionu mají své sportovní hřiště, v některých obcích se nachází i tělocvična. V obcích se ze sportovních aktivit nejčastěji vyskytuje 74
fotbal, nohejbal, tenis, volejbal, cyklistika, posilovny, squash, aerobik, kalanetika aj. Nejlépe zařízené sportovní zázemí má město Mikulov, nacházejí se zde vhodné zázemí pro tenis, volejbal, basketbal, kulturistiku, šachy a fotbal. Dále je ve městě koupaliště, krytá hala, skate park, řada hřišť, kurty, areál pro jezdectví a tělocvičny. Raritou regionu je Yacht club v Pavlově. Upadá sportování mládeže a dětí a to v důsledku nedostatku kvalifikovaných trenérů. Sportováním mladých a dětí jsou omezeny socio-patologické jevy, posilují se společenské vazby, zdraví a objevuje se talent. Přehled sportovních zařízení mikroregionu: •
Bavory – hřiště.
•
Březí – koupaliště, hřiště.
•
Dobré Pole – hřiště.
•
Dolní Dunajovice – hřiště, tělocvična.
•
Dolní Věstonice – hřiště.
•
Drnholec – hřiště.
•
Horní Věstonice – hřiště, tělocvična.
•
Jevišovka – hřiště.
•
Klentnice – hřiště.
•
Mikulov – koupaliště, hřiště, skate park, krytá hala, kurty, tělocvičny, jezdecký areál.
•
Milovice – hřiště.
•
Novosedly – hřiště, tělocvična.
•
Pavlov – hřiště, Yacht club.
•
Perná – hřiště, tělocvična.
•
Sedlec – hřiště, tělocvična.
4.18 Bezpečnost obyvatel V mikroregionu se nejčastěji objevuje majetková trestná činnost, jedná se o krádeže a vloupání do aut, to je spojené s vyšším podíl rekreace a návštěvníků. Vysoká je také nehodovost spojená se zvýšeným automobilovým provozem v souvislosti s hraničním přechodem v Mikulově. V Mikulově funguje Městská policie, která řeší místní záležitosti a veřejný pořádek. V Březí a Mikulově má pobočku Policie ČR.
75
4.19 Cestovní ruch Destinace Mikulovsko je součástí Turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál.
Obr. č. 13 Mapa turistických regionů a turistických oblastí ČR (zdroj: Centrum pro regionální rozvoj) Turisté navštěvují zejména Pavlovské vrchy, přehradní nádrž Nové Mlýny, památkové rezervace v Pavlově, Dolních Věstonicích, Mikulově. Vinařské obce, Mikulovskou vinařskou podoblast, blízký Lednicko-valtický areál a Pohansko. Mezi hlavní důvody návštěv patří poznání, relaxace, turistika, sportovní vyžití, rybolov, zdraví, práce, zábava, nákupy, lidové a folklorní tradice, cykloturistika, agroturistika, vinařská turistika, kongresová a firemní turistika, kultura, židovská historie aj. Plánovaný je i rozvoj turistiky seniorů a mladých. V provozu je Moravská vinařská stezka a Vinařská naučná stezka a Greenways. Pěší turistická trasa vede po hřebech Pálavy, nachází se zde naučná stezka Děvín, Turold, naučná stezka Archeologických objevů a naučná stezka na židovském hřbitově v Mikulově. Vhodné podmínky pro rybaření jsou na řece Dyji a Novomlýnských nádržích. Ubytování návštěvníků je provozováno v hotelích, penzionech, privátech, kempech, ubytovnách či v soukromí rodinných domů. 76
Mikulovsko je prezentováno na veletrzích, na internetu, rádiu, na televizních kanálech či v tiskovinách. Místní tiskoviny určené turistům: •
Vinařské stezky
•
CHKO Pálava
•
Vítejte v mikroregionu Mikulovsko
•
Folklór a víno
•
Mikulovsko
•
Na kole krajem vína
•
Mikulovské léto
•
Mikulov a okolí/ aktivní dovolená
•
Na Jantarové stezce
•
Cyklotrasy a cykloturistika
•
Rodinná dovolená
•
Za vodou a vínem
Mikroregion má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, neboť nabízí pobyt v turisticky atraktivním prostředí. Nalézá se zde celá řada historických a kulturních památek, v každé obci je několik sakrálních památek, což vyplývá z vysoké religiozity v minulosti. V oblasti cestovního ruchu je potenciál možných pracovních míst. Je potřeba usilovat o to, aby přinášel větší podíl na HDP, je třeba podporovat výstavbu infrastruktury a služeb, které vylepší život nejen místních obyvatel, ale současně přispějí i k rozvoji cestovního ruchu. Jde o perspektivní oblast výdělečné činnosti. Důležité odvětví představuje agroturistika a vinařská turistika, jejich rozvoj má řadu pozitiv, nejvýznamnější je zvýšení pracovních příležitostí. Zemědělci získávají další možnosti příjmů a jejich služby rozšiřují celkovou turistickou nabídku. Agroturistika má přímý vztah k venkovu a zemědělské výrobě. V provozu je nutné vycházet ze zkušeností ostatních regionů, kde má šetrná turistika delší historii.
77
Podnikání v oblasti cestovního ruchu se může věnovat široká škála obyvatel. Je potřeba vybudování dostatečné vybavenosti turisticky atraktivních lokalit se zaměřením na ubytovací, stravovací služby, informační a orientační služby a dostatečná kapacita parkovacích míst pro návštěvníky. Důležitá je i propagace a zlepšení image mikroregionu. Cyklistika Mikulovsko nabízí cyklistiku výborné podmínky. Je protkáno hustou sítí značených cyklotras, které navazují na dálkové trasy i místní trasy v sousedních regionech. •
Okruh ATC Merkur Pasohlávky
•
Trasy v Lednicko-valtickém areálu
•
Cyklistická okruh a naučná stezka Stará hora
•
Okruh okolo Pálav
•
Naučná vinařská stezka Mikulov
•
Mikulovská vinařská stezka
•
Moravská vinná stezka
•
Jantarová stezka
•
Greenways
•
Moravská stezka
78
5 TERÉNNÍ ŠETŘENÍ V OBCÍCH SE ZAMĚŘENÍM NA VÝSKYT AKTIVIT VÝZNAMNÝCH PRO ROZVOJ Terénní šetření probíhalo ve všech obcích mikroregionu Mikulovsko, fotografická dokumentace vznikla v březnu 2013.
Obr. č. 14 Znak Bavor (zdroj: wikipedie.cz) Bavory Vinařská obec se nachází na úpatí CHKO Pálava, 5 kilometrů severně od Mikulova. První písemná známka je z roku 1322. Obyvatelé od nepaměti pěstovali vinnou révu, obcí prochází Vinařská stezka Mikulov, nachází se zde mnoho menších sklípky i větší vinařství s vlastními ubytovacími kapacitami.
Obr. č. 15 Náves v Bavorech (vlastní foto, 24. 3. 2013) Přírodní zajímavosti: •
Pod svahem Stolové hory (NPR Tabulová hora) se vyskytují významné biotopy Pálavy (drnové a luční stepy, skály, stepní lada) s mnoha chráněnými živočichy a rostlinami a PP Anenský vrch.
Historické a kulturní zajímavosti 79
•
Sídliště z mladší doby bronzové
•
Kostel sv. Kateřiny (1742), socha sv. Jana Nepomuckého, barokní kaplička, boží muka
Podpora rozvoje a příležitosti ke společnému setkávání •
Bezplatné zařazení do katalogu firem
•
Divadelní spolek založený v roce 2006
•
Fotbalový klub Bavory
• Výstava vín •
Bavorské noviny
Obr. č. 16 Znak Brodu nad Dyjí (zdroj: wikipedie.cz) Brod nad Dyjí Obec leží na jihozápadním břehu Novomlýnských nádrží, 15 kilometrů severozápadně od Mikulova, první písemná zmínka pochází z roku 1353, v obci se nachází řada ubytovacích objektů pro turisty i rybáře, pro které je zde výborné zázemí najdeme zde i auto camp. V obci je provozován ojedinělý projekt ,,Vesnička pro seniory“. Jedná se o moderní a důstojné bydlení s nízkými náklady, s bohatými možnostmi trávení volného času a zároveň zajištěnými službami přímo v areálu. Každý domek je jedinečný, bezbariérový, nízkoenergetický, s předzahrádkou, zahrádkou, pro společné setkávání patří společenská místnost. V areálu jsou zaměstnaní obyvatelé obce. Obcí prochází Cyklistická stezka Brno-Vídeň (nově zbudovaná cyklostezka).
80
Obr. č. 17 a 18 Turistické odpočívadlo a Revitalizace nádrže v Brodě nad Dyjí (vlastní foto, 24. 3. 2013)
Obr. č. 19 a 20 Centrum Vesničky pro seniory a Počátek stavby Vesničky pro seniory (zdroj: vesnickaproseniory.cz) Přírodní zajímavosti •
Ptačí poloostrov
•
NPP Dunajovické kopce
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Vesnička pro seniory – kvalitní ubytování pro seniory
•
Mateřská škola, nové dětské hřiště – přilákání mladých rodin do obce
•
Dětský den
•
Košt vín 81
•
Karneval, hody
Obr. č. 21 Znak Březí (zdroj: wikipedie.cz) Březí První písemná zmínka o obci pochází z roku 1310, leží 6 kilometrů severozápadně od Mikulova. V obci se nachází kvalitní zázemí pro sport – koupaliště, tenisová hala, fotbalové hřiště. V obci se nachází celá řada soukromých podnikatelů, tato činnost vytváří nízkou nezaměstnanost, obec má druhou nejmenší nezaměstnanost v mikroregionu.
Obr. č. 22 Kostel sv. Jana Křtitele v Březí (vlastní foto, 23. 4. 2013) Přírodní zajímavosti •
Do katastrálního území obce zasahuje část NPP Dunajovické kopce
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1696, socha sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého, kaplička u silnice do Mikulova. 82
•
Obcí projížděl Adolf Hitler a Oto Bismarck
•
Bunkry pohraničního opevnění
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Mateřská a základní škola
•
Mužský a ženský pěvecký sbor
•
Dobrovolní hasiči, TJ Sokol Březí, Klub maminek, Zahrádkáři a Vinaři, RC Sport Březí
•
Divadlo, Retro výstava, výstava vín, fašank, hody, setkání seniorů aj.
Obr. č. 23 Znak Dobrého Pole (zdroj: wikipedie.cz) Dobré Pole První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, dříve to byla chorvatskoněmecká obec. Název odkazuje na kvalitní půdu, ta je využívána především pro pěstování vinné révy. Vinařskou tradici v obci zachovává několik menších vinařů, v obci nesídlí žádná z větších firem, avšak v katastru obce vlastní vinice.
Obr. č. 24 a 25 Slanisko Dobré Pole (zdroj: wikipedie.cz) Přírodní zajímavosti •
Slanisko Dobré Pole – Sivěnka přímořská 83
•
Součástí NPP Dunajovické kopce
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Cecílie, socha sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Nová bytová výstavba
•
Hody, výstava vín
Obr. č. 26 Znak Dolních Dunajovic (zdroj: wikipedie.cz) Dolní Dunajovice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1183, narodil se zde bývalý rakouský kancléř a později prezident Karl Renner. Leží 10 km severozápadně od Mikulova. V obci se nachází sportovní areál s tenisovými kurty, hřištěm a basketbalovým hřištěm. V obci se nachází celá řada podnikatelských subjektů např. vinařský závod, drobné vinařství, pekařství, zdravá výživa, kadeřnický a kosmetický salon aj.
Obr. č. 27 a 28 Informační tabule a kostel sv. Jiljí v Dolních Dunajovicích (vlastní foto, 27. 8. 2012 a 24. 3. 2013) Přírodní zajímavosti •
NPP Dunajovické kopce – stepní květena 84
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Jiljí, pranýř, boží muka
•
Socha sv. Marka, sousoší svatého Cyrila a Metoděje, socha sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána
•
Slovanské pohřebiště s archeologickými nálezy
•
Kongresové centrum Dům Dr. Karla Rennera, Fórum pro česko-rakouský dialog
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Dětský národopisný soubor Dunájek
•
TJ Sokol Dolní Dunajovice
•
Zpravodaj Naše obec
•
Lékárna
•
Základní škola, mateřská škola
•
Mužský a ženský sbor, zahrádkářský svaz
•
Nový bytová výstavba
•
Hody, fašank
Obr. č. 29 Znak Dolních Věstonic (zdroj: wikipedie.cz) Dolní Věstonice Obec leží severně od Pavlovských vrchů, 10 kilometrů od Mikulova. Území bylo osídleno už od pravěku, což dokládají mnohé archeologické nálezy v čele se slavnou věstonickou Venuší. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312. Obec je hojně navštěvována
turisty,
ti
navštěvují
Novomlýnskou
nádrž,
CHKO
Pálava,
Archeologickou expozici, Kalendář věků či některé z mnohých vinařských sklepů.
85
Obr. č. 30, 31a 32 Renesanční dům, Obecní úřad a socha sv. Jana Nepomuckého v Dolních Věstonicích (vlastní foto, 21.3.2013) Přírodní zajímavosti •
CHKO Pálava
•
Sprašový profil ,,Kalendář věků“
•
Původní slepé koryto řeky Dyje
Historické a kulturní zajímavosti •
Archeologické naleziště z období lovců mamutů – archeologická expozice
•
Slovanské hradisko ,,Vysoká zahrada“
•
Husí plácek – náměstíčko s habánskými sklepy
•
Kostel sv. Michaela, socha sv. Floriana, sv. Jana Nepomuckého, barokní brána, renesanční dům
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Hody, karneval, výstava vín
•
Developerský projekt na výstavbu rodinných domů
•
Základní škola, která využívá solární energii a provozuje v nepoužívané budově vlastní ubytovnu
•
Bohatá základna pro cestovní ruch
•
Nově zrekonstruovaný kulturní dům a obecní úřad (program Živé vesnice)
86
Obr. č. 33 Znak Drnholce (zdroj: wikipedie.cz) Drnholec Drnholec je městys, který leží 15 km severozápadně od Mikulova, na břehu řeky Dyje. (viz. Příloha č. 3) Obec patří do Mikulovské vinařské podoblasti, prochází jí i Moravská vinná stezka. V obci se nachází několik větších vinařství i mnohé menší. V obci sídlí mnoho řemeslníků a drobných podnikatelů.
Obr. č. 34 a 35 Informační tabule a zámek v Drnholci (vlastní foto, 23.3.2013)
Obr. č. 36 a 37 Kostel Nejsvětější trojice a nová bytová výstavba v Drnholci (vlastní foto, 23.3.2013) Historické a kulturní zajímavosti •
Zámek Drnholec
•
Kostel nejsvětější trojice, socha sv. Floriana, sv. Jana Nepomuckého, boží muka 87
•
Radnice, sloup se sochou Panny Marie
•
Sípka, Fara
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Sbor dobrovolných hasičů
•
TJ Dynamo Drnholec
•
Letecko-modelářský klub
•
Občanské sdružení Drnholec – Výsluní
•
Základní a mateřská škola
•
Podpora nové výstavby rodinných domů
•
Rozhledna U Křížku, vybudovaná ve spolupráci se zahraničním regionem Land um Laa v Rakousku (Evropský fond pro regionální rozvoj)
Obr. č. 38 Znak Horních Věstonic (zdroj: wikipedie.cz) Horní Věstonice První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414, obec leží na úpatí Pavlovských vrchů. V obci se nachází řada penzionů a soukromých ubytovacích zařízení, v obci není žádný obchod, což negativně ovlivňuje především starší občany.
Obr. č. 39, 40 a 41 Socha sv. Floriana, Informační tabule a Kaple sv. Urbana (vlastní foto, 22.3.2013) 88
Přírodní zajímavosti •
CHKO Pálava
•
Národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska
•
Jeskyně Martinka
•
Vodní dílo Nové Mlýny
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Rosálie, fara, socha sv. Floriana
•
Pozůstatky dřevěného kostela
•
Archeologické nálezy
•
Nově vystavěná kaplička zasvěcená vínu
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Početné kulturní akce: hody, výstava vín, plesy, karneval, letní diskotéky, festival otevřených sklepů
•
Podpora nové výstavby rodinných domů
•
Vybudování solární elektrárny
•
Vybudování posezení pro turisty
•
Vybudování nového sběrného dvora z fondů EU
Obr. č. 42 Znak Jevišovky (zdroj: wikipedie.cz) Jevišovka První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353, obcí protéká stejnojmenná řeka. V obci dříve žilo početné chorvatské obyvatelstvo, po 2. světové válce bylo přesídleno. Katastrem obce vede cyklostezka Brno-Vídeň. Obec Jevišovka žije bohatým společenským životem, několikrát do měsíce se konají společenské akce. Donedávna byl v obci Domov pro seniory, ale kvůli problémům s péčí byl provoz ukončen.
89
Obr. č. 43 Kostel sv. Kunhuty (vlastní foto, 23. 3. 2013) Přírodní zajímavosti •
Řeka Jevišovka, přítok Dyje
•
Lužní lesíky v soutoku Jevišovky a Dyje
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Kunhuty ve funkcionalistickém stylu
•
Kříž na staré hoře
•
Socha sv. Jana Nepomuckého
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Karneval, masopust, vinařský ples, divadlo, besídky, drakiáda
•
TJ Jevišovka
•
Areál volnočasových aktivit
•
Závody na kolečkových bruslích
•
Mateřská škola
•
Nově zrekonstruovaný kulturní dům
90
Obr. č. 44 Znak Klentnice (zdroj: wikipedie.cz) Klentnice Klentnice je vinařská obec, ležící 4 kilometry severně od Mikulova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322. Obec má značný rekreační potenciál, v současné době je obec cílovou i průchozí obcí pro pěší turistiku. Katastrálním územím prochází tři turistické cesty. Území má dobré předpoklady pro cykloturistiku, proto v současné době zastupitelstvo obce uvažuje o vybudování cyklostezky, která by se napojovala na stezky v okolních obcích.
Obr. č. 45 a 46 Kočičí skála a Sirotčí hrádek u Klentnice (vlastní foto, 22.3.2013) Přírodní zajímavosti •
Národní přírodní rezervace Růžový vrch
•
Přírodní památka Kočičí skála
•
Přírodní památka Kočičí kámen
Historické a kulturní zajímavosti •
Zřícenina Sirotčího hrádku nad obcí
•
Kulturní památka socha sv. Leonarda
•
Kostel sv. Jiří, socha sv. Floriana
•
Archeologické naleziště
91
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Mateřská škola a nové dětské hřiště
•
TJ Sokol Klentnice
•
Košt vín, Běh Harmonie, karneval, hody, besídky
•
Fašank, Gulášfest
•
Projekt Kafé fara
•
Nová bytová výstavba
•
Umělecká galerie
•
Domov pro mentálně postižené
Obr. č. 47 Znak Milovice (zdroj: wikipedie.cz) Milovice Obec leží 7 kilometrů severovýchodně od Mikulova, obcí prochází cyklostezka a vinařská stezka. Milovice mají nejmenší nezaměstnanost z obcí v Mikroregionu. V provozu je zde firma na výrobu vzduchotechniky, strojírenská výroba, výroba žaluzií, prodejna drůbeže a prodejna a opravna jízdních kol, v obci je také mnoho výborných vinařů a soukromá benzínová pumpa a solární elektrárna. Všechny tyto podnikatelské subjekty zajišťují mnoho pracovních míst a to nejen pro místní obyvatele.
Obr. č. 48 a 49 Soukromá firma v Milovicích a ČOV Milovice-Pavlov (vlastní foto, 22.3.2013)
92
Přírodní zajímavosti •
Blízká třetí zdrž Novomlýnské nádrže
•
Přírodní rezervace Milovická stráň
•
Národní přírodní rezervace Křivé jezero
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Osvalda
•
Brána hřbitova
•
Boží muka, kaplička zasvěcená sv. Jana Nepomuckého
•
Zřícenina hradu Děvičky
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Košt vín, krojované hody
•
Dobrovolní hasiči
•
Milovická lávka
•
Hody, Gulášfest, plesy
•
Nová bytová výstavba
Obr. č. 50 Znak Novosedel (zdroj: wikipedie.cz) Novosedly První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276, leží 15 kilometrů východně od Mikulova. Nedaleko obce se nachází naučná stezka Stará Hora, která je součástí cyklistického okruhu Stará Hora. Tato cyklotrasa má délku 37 kilometrů, obec ji vybudovala ve spolupráci s Nadací Partnerství. (viz. Příloha č. 2) Patří mezi 4 největší vinařské obce v republice. Sídlo zde má několik větších firem např. Nové vinařství a firma vyrábějící kontejnery pro nákladní auta.
93
Obr. č. 51 a 52 Brána cyklistické stezky Stará Hora a Informační tabule (vlastní foto, 23.3.2013) Přírodní zajímavosti •
Přírodní rezervace Slanisko Novosedly
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Oldřicha
•
Kaplička Krista trpícího, boží muka, sloup se sochou Panny Marie
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Mateřská škola a základní škola
•
Nová bytová výstavba
•
Naučná stezka Stará Hora
•
Cyklistická stezka Stará Hora
•
Vinobraní
•
Nová bytová výstavba
•
TJ Sokol Novosedly
•
Dobrovolní hasiči
•
Multifunkční hřiště
94
Obr. č. 53 Znak Nového Přerova (zdroj: wikipedie.cz) Nový Přerov Jde o malou obec ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem, 15 kilometrů východně od Mikulova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, obec je poznamenaná sezónním cestovním ruchem, v létě se zde nachází velmi mnoho turistů, mimo sezónu nenavštíví obec téměř nikdo. Proto se zastupitelstvo snaží o co nejdelší prodloužení turistické sezóny.
Obr. č. 54 a 55 Odpočinkové místo pro turisty, Informační tabule Na kole k sousedům (vlastní foto, 23.3.2013) Přírodní zajímavosti •
Nově vysázené aleje stromů a biokoridory
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Michaela, krucifix před kostelem
•
Socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Floriána
•
Památník a modlitebna Českobratrské církve husitské
95
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Obcí prochází značená cyklotrasa (Tabule Ahoj sousede a Na kole k sousedům)
•
Mateřská škola
•
Nová bytová výstavba
Obr. č. 56 Znak Pasohlávek (zdroj: wikipedie.cz) Pasohlávky Pasohlávky jsou obec v okrese Brno-venkov, součástí katastrálního území je i zatopená vesnice Mušov. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1276. Území obce bylo již ve 2. století osídleno vojáky Marca Aurelia. Na břehu první zdrže leží i kemp s kvalitním zázemím a turistickou vybaveností (restaurace, občerstvení, ubytování, letní kino, diskotéky aj.), nachází se zde termální lázně a v letošním roce se otevře Aquapark. V Pasohlávkách se podařilo odstranit sezónnost z cestovního ruchu.
Obr. č. 57 a 58 Stavba Aquaparku a Cyklostezka v Pasohlávkách (vlastní foto, 23.3.2013) Přírodní zajímavosti •
Mušovská zdrž VD Nové Mlýny
96
Historické a kulturní zajímavosti •
Pozůstatky římského vojenského tábora
•
Kostel sv. Anny, kaple sv. Ducha, kostel sv. Linharta v Mušově
•
Bohatý kulturní program v kempu ATC Merkur
•
Archeologická výstava
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Kemp ATC Merkur + nudistická pláž
•
Termální pramen – termální lázně
•
Aquapark
•
Informační centrum
•
Hody, fašank, výstava vín, kulturní akce v kempu
•
Základní a mateřská škola
•
Nová bytová výstavba
•
Nově vybudované cyklostezka
Obr. č. 59 Znak Pavlova (zdroj: wikipedie.cz) Pavlov Pavlov je malá vinařská obec ležící 8 kilometrů od Mikulova na úpatí Pavlovských vrchů. Od roku 1995 je obec chráněna pro soubor staveb lidové architektury (domy s barokními štíty), jako vesnická památková rezervace, kolem obce vedou tři turistické pěší trasy, naučná vinařská stezka, naučná stezka Děvín a čtyři různé cyklotrasy. V obci se v posledních letech rozmáhá hotelnictví a související služby pro turisty. Tyto atraktivity jsou dobrou možností pro rozvoj obce a zastupitelstvem jsou podporovány.
97
Obr. č. 60 a 61 Odpočinkové místo pro turisty a Protierozní nádrž v Pavlově (vlastní foto, 22.3.2013)
Obr. č. 62 a 63 Barokní štít a Luxusní apartmány v Pavlově (vlastní foto, 22.3.2013) Přírodní zajímavosti •
CHKO Pálava
•
Novomlýnská zdrž VD Nové Mlýny
•
Národní přírodní rezervace Děvín
Historické a kulturní zajímavosti •
Archeologické nálezy z dob lovců mamutů
•
Zřícenina hradu Děvičky
•
Kostel sv. Barbory, barokní brána hřbitova
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Yacht club
•
Rozvoj hotelnictví 98
•
Rozvoj bytové výstavby
•
Naučná vinařská stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy
•
Výstava vín, hody, fašank, karneval
•
Obecní vinotéka financovaná z dotačních programů EU
•
4 cyklotrasy
•
Protierozní nádrž vybudovaná z dotačních programů EU.
Obr. č. 64 Znak Perné (zdroj: wikipedie.cz) Perná Obec je vzdálená 6 kilometrů od města Mikulova, první písemná zmínka o obci pochází z roku 1305. Na území obce se našly archeologické nálezy odkazující na osídlení z dob únětické kultury. Nedaleko Perné se nachází samota Spálenka, ta je odpočívadlem na státní silnici z Brna do Vídně. Na katastrálním území obce je vysázeno přes 200 ha vinic, tato skutečnnost je pro turisty velkým lákadlem a představitelé obce považují vinohradnictví a vinařství za největší předpoklad rozvoje obce.
Obr. č. 65 a 66 Lom na vápenec a Mateřská škola v Perné (vlastní foto, 22.3.2013) Přírodní zajímavosti •
CHKO Pálava 99
•
Přírodní rezervace Děvín a Tabulová hora
•
Bývalý lom vápence
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Mikuláše, socha sv. Jana Nepomuckého, kašna, sloup se sousoším Nejsvětější trojice
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Hody, fašank, velikonoční zábava, výstava vín
•
Přehlídka dětských cimbálových muzik
•
Vinobraní
•
Sbor dobrovolných hasičů, Sokol Perná, Atletický klub, Volejbalový turnaj
•
Nová bytová výstavba
•
Výkup a recyklační středisko dřevěných palet
•
Mateřská škola.
Obr. č. 68 Znak Sedlece (zdroj: wikipedie.cz) Sedlec První písemná zmínka o obci pochází z roku 1305, v minulosti byl katastr obce rozdělen mezi území Valtic a rakouského Drasenhofenu. Významným rodákem vesnice je současný senátor za ČSSD Ing. Hajda. V obci se nachází celá řada podnikatelských subjektů od pěstitelské pálenice po prodej zemědělské techniky. Na území obce se nachází sirný minerální pramen. Sedlec má dobré předpoklady pro cestovní ruch, je však limitován svou odlehlostí od ostatních obcí mikroregionu.
100
Obr. č. 68 a 69 Soukromá průmyslová škola a cyklostezka v Sedleci (vlastní foto, 23.3.2013) Přírodní zajímavosti •
Největší moravský rybník Nesyt se slaniskem
•
Mušlovský, Liščí a Studánkový vrch
•
Vápencový hřeben Skalky, Paví kopec Valtické pahorkatiny
•
Národní přírodní rezervace Lednické rybníky
•
Ptačí rezervace Lednické rybníky
Historické a kulturní zajímavosti •
Kostel sv. Víta, socha sv. Jana Nepomuckého, letohrádek Portz, městské sirné lázně, sýpka
Podpora rozvoje a společné setkávání •
Výstava vín, hody, fašank, karneval
•
Aktivity šetrné k přírodě
•
Psí závody v agility
•
Sbor dobrovolných hasičů, Občanské sdružení PRO Sedlec, TJ Sokol Sedlec
•
Festival vín, lampionový průvod
•
Naučná cyklostezka Lednické rybníky
•
Soukromý rybník určený pro sportovní rybolov
•
Železniční zastávka na trase Břeclav – Znojmo
•
Mateřská a základní škola
•
Soukromá střední škola Cultus. 101
6 MALÉ MĚSTO JAKO ZÁKLAD MIKROREGIONU Malá města, a nejen ta v Jihomoravském kraji, reprezentují kompromis mezi kvalitou městského života a života ve venkovských oblastech. Tyto města umožňují vést městský způsob života, ve zdravějším životním prostředí, než je tomu např. v městě Brně. Mezi výhody těchto městeček patří kvalitní bytový fond, menší kriminalita, nezatížená doprava, větší sociální soudržnost aj. Tyto městečka jsou centrem samosprávy a základních služeb pro spádovou oblast. Malá města mají řadu funkcí, lidé sem bezesporu dojíždějí do zaměstnání, škol, za zdravotnickou péčí, kulturou a sportem. Budoucí vývoj měst záleží na konkrétních podmínkách oblasti. Nejvýraznější rozvoj těchto měst je v posledních letech v oblasti bydlení. Na okrajích měst probíhá výstavba bytových domů i individuálních rodinných domů. Rozvoj obytné funkce je však spojen s dopravní přístupností. Vedení obcí, rozhodující o těchto věcech, by však nemělo pozapomínat na doprovodné služby a aspekty s tímto rozvojem spojené. V této kapitole se budu zaobírat městem Mikulovem, které je stěžejní pro vybranou oblast.
6.1 Mikulov Lokalizace Mikulov je městem v okrese Břeclav, ležící na hranici s Rakouskem, je vzdálen 22 km od Břeclavi a 51 km od Brna. K 1. 1. 2012 zde žilo 7 374 obyvatel, je tak největší obcí sdružení obcí Mikulovsko. Katastrální výměra je 45,34 km2. (wikipedie.cz, 2013) Status: město Kraj: Jihomoravský Okres: Břeclav
102
Obr. č. 70 Mapa Mikulova (zdroj: Google Earth) Obecná charakteristika území města Město má středověký půdorys, který se jeví i na dnešních katastrálních mapách. Terén, na němž je město, je charakterizován třemi návršími na jihozápadním okraji Pálavou a na západě Zámeckým kopcem, na východě Svatým kopečkem s kaplí sv. Šebestiána, která byla cílem poutí a na severu Kozím vrškem a Turoldem.
Obr. č. 71 a 72 Znak a vlajka města Mikulov (zdroj: wikipedie.cz) Mezi dominanty města patří zámek nacházející se na skále, kolem níž se rozkládá městská zástavba. (wikipedie, 27. 2. 2013) Historie Za počátek Mikulova se považuje 12. století, kdy zde byla založena osada, která se později dočkala povýšení na městečko, a v roce 1410 se stalo městem. Předpokládá se,
103
že v této době mělo město asi 2 500 obyvatel. Na místě dřívějšího hradu vznikl v 17. století zámek. Mikulov byl od roku 1249 do 16. století v držení Lichtenštejnů, kteří jej dostali lénem za dobré služby od Přemyslovců, spolu s Mikulovem měli v držení území Mikulovska. Z Valtic a Lednice Lichteštejnové zmizeli až v roce 1945. Roku 1575 bylo panství uděleno Adamu z Ditrichštejna a až do 19. století bylo území majetkem tohoto rodu, panství a zámek vlastnili až do roku 1945, kdy byl zámek prchajícími nacisty zapálen. Mikulov byl poddanským městečkem, proto byly jeho dějiny spojeny s osudy jejich vrchnosti. Ve 14. století byl přičiněním Jana z Lichtenštejna Mikulov významným centrem obchodu a vzdělanosti v okolí, toto bylo základem pro pozdější obchodní středisko. Mikulovsko v čele s Jiřím z Lichtenštejna bylo v Husitských válkách na straně katolíků. Sám Jiří z Lichtenštejna se účastnil kostnického koncilu. V roce 1426 se to stalo Mikulovsku osudným a husité napadli město i okolí a obsadili jej. Město bylo zapáleno a značně zpustošeno, ostatně oheň se mu stal zkázou ještě několikrát a to v roce 1536, 1561, 1584 a největší požár byl v roce 1784, po tom to ohni přesídlili Dytrichštejnové do Vídně, což bylo pro město první krůček k úpadku. Další velké požáry proběhly v roce 1800, 1832, 1833, 1834, 1924 a 1926. Koncem 18. století mělo město 7440 obyvatel. Ve městě pobývala od konce husitských válek silná židovská komunita, která zde na rozdíl od jiných měst nežila v ghettu. V 18. století jejich vliv vzrostl natolik, že i samotní Dytrichštejni si je předcházeli. V roce 1789 náležela mikulovská židovská obec mezi největší židovské obce na Moravě, čítala na 600 rodin. Jejich čilí obchodní ruch povznesl město mezi přední moravská města. (viz. Příloha č. 4) Řemeslnický a vinařský rozvoj města je spojován s činností novokřtěnců, kteří se zde usídlili v roce 1524, uchýlili se sem ze Švýcarska po prohrané selské válce, jen na Mikulovsko jich odhadem pobývalo na 12 000. Novokřtěnci se od původních obyvatel odlišovali pojetím společného majetku, kdy obec vlastnila majetek společný všem. Jednotlivé obce se specializovaly na určitou výrobu nebo se věnovali vinařství, tak tomu bylo právě v Mikulově a okolních vesnicích. V Mikulově byla také tiskárna, která vydávala několik novokřtěnských tisků propagujících toto učení a Mikulovsko jako své ústředí. V roce 1622 byli z Mikulovska z důvodu rekatolizace vykázáni.
104
Útrapy na město doléhaly zejména v průběhu tureckých vpádů na Moravu. Turci se sice městu vyhnuli, ale v okolí města loupili, vraždili a vypalovali vedlejší vsi.
Obr. č. 73 a 74 Zámek v Mikulově a Náměstí s Ditrichštejnskou hrobkou (vlastní foto, 23. 3. 2013) Ve zdejším zámku byl v prosinci 1805 po bitvě u Slavkova dojednán mír mezi Francií a Rakouskem. V roce 1809 bylo Mikulovsko okupováno po 4 měsíce Napoleonovou armádou, která zde způsobila značnou škodu. Později v roce 1866 po porážce Rakouska v bitvě u Sadové zde bylo dojednáno tzv. Mikulovské příměří Rakouska s Pruskem. Mikulov již v minulosti patřil mezi komunikační uzly, severně od města se nacházely dva prastaré přechody přes řeku Dyji tzv. Vídeňská cesta u Mušova, kterou dnes připomíná rychlostní silnice Brno-Vídeň, a Hochstrasse u Dolních Věstonic. Tyto dvě cesty se v Mikulově protínaly. Hospodářská krize velmi pomohla růstu Henleinovy SDP – odnože nacistické NSDAP - v Mikulově zapustila kořeny v roce 1935. Tato strana získala v roce 1939 90 % hlasů, vystupovali proti české menšině a komunistům. Na základě Mnichovské dohody připadl Mikulov a Mikulovsko k župě Nieder-Donau v tehdejší Říši. 8. října 1938 byl Mikulov obsazen německými vojsky. Nacismus nejvíce dolehl na obyvatele hlásící se ke komunistické straně, židovské obyvatelstvo a odpůrce nacismu. Při postupu Rudé armády zachvátila okupanty panika a 9. dubna 1945 zničili všechny písemnosti, které by jim mohly uškodit. 22. dubna bylo město osvobozeno, bohužel ustupující německá armáda vyhodila zámek i několik ostatních domů do povětří. Po 105
tomto požáru zůstalo jen zčernalé zdivo, propadlé stropy a zničené umělecké předměty, které Němci svezli na zámek. Na základě dekretů prezidenta republiky bylo ve městě zkonfiskováno 1 428 usedlostí z celkového počtu 1 521 domovních čísel. Na základě konfiskací
přicházejí
do
města
noví
obyvatelé
z vnitrozemí
(zejména
z Uherskohradišťska a Uherskobrodska), v roce 1947 začala rekonstrukce zničeného zámku, která byla skončena 1960.
Obr. č. 75 a 76 Židovská synagoga a Pohled na Svatý kopeček (vlastní foto, 24.3.2013) Až do roku 1960 byl Mikulov okresním městem. Okresním městem se pak stala Břeclav. Mezi významné osobnosti, určitou dobu pobývající ve městě, patřili Gelasius Dobner (představitel osvícenského dějepisectví), Jan Evangelista Purkyně. Císař Napoleon, který byl při uzavírání míru v roce 1805 ubytován na zámku. Ruský car Alexander a pruský král Fridrich, král Vilém a Oto von Bismarck, kteří přes Mikulov cestovali do Vídně. Tři roky zde pobýval i český malíř Alfons Mucha. Působil zde tvůrce Golema rabi Jehuda Löw. Obyvatelstvo a jeho vývoj Jelikož se Mikulov nachází na pomezí rakouských hranic, obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti. V období od počátku 16. století až do 2. světové války dochází k postupnému vytlačování slovanského etnika německým obyvatelstvem. V roce 1938 bylo město připojeno k Velkoněmecké říši. Po 2. světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto a přicházeli sem obyvatelé z vnitrozemí i zahraniční ,,kolonisté“ např. z Bulharska, Slovenska a Polska. 106
Tab. č. 12 Vývoj počtu obyvatel v Mikulově Etnická příslušnost Celkový počet Sčítání lidu obyvatel Německá Česká Židovská 1793 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1961 1972 1980 1990 2000 2010 2012
7440 8421 7173 7642 8210 8092 8043 7699 7790 6041 6502 7669 8503 7787 7465 7374
. . . 7447 8057 7843 7787 6359 6409 . . . . . . .
. . . 144 79 170 189 626 898 6041 6502 7669 8503 7787 7465 7374
. . . 61 74 79 67 485 483 . . . . . . .
(zdroj: wikipedie.cz) Aktuální situace: Sčítání 2011 (zdroj: ČSÚ) Počet bydlících obyvatel k 1. 1. celkem:
7 354
z toho muži:
3 565
z toho ženy:
3 789
Živě narození celkem:
85
z toho muži:
44
z toho muži:
7
z toho ženy:
41
z toho ženy:
-1
Zemřelí celkem:
Přirozený přírůstek celkem: 6
79
Přistěhovalí celkem:.
176
z toho muži:
31
z toho muži:
76
z toho ženy:
28
z toho ženy:
100
Přírůstek/úbytek celkem: z toho muži:
41
Vystěhovalí celkem:
14
z toho muži:
107
141 69
z toho ženy:
27
z toho ženy:
Počet bydlících k 31.12. celkem: 7 374
Saldo migrace celkem:
72 35
z toho muži:
3 575
z toho muži:
7
z toho ženy:
3 799
z toho ženy:
28
Počet obyvatel 0-14 celkem: 1 051
Počet obyvatel 15-64 celkem: 5 231
z toho muži:
552
z toho muži:
2 600
z toho ženy:
499
z toho ženy:
2 631
Počet obyvatel 65+ celkem: 1 092 z toho muži:
423
z toho ženy:
669
48,5 % obyvatel města tvoří muži. Mikulov má na rozdíl od obcí venkovského charakteru kladný přirozený přírůstek a saldo migrace je taktéž kladné, v letním a podzimním období se ve městě zdržuje značný počet turistů. 14,25 % obyvatel je ve věku od 0-14 let, 70,94 % je ve věku 15-64 a 14,81 % obyvatel je ve věku 65+. Graf č. 11 Věková struktura obyvatelstva
Věková struktura obyvatelstva 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
0-14 15-64 65+
2003
2005
2007
2009
2011
(zdroj: ČSÚ) Při porovnávání věkové struktury bylo zjištěno, že postupně stoupá zastoupení obyvatel ve věku 65+.
108
Graf č. 12 Struktura obyvatelstva dle pohlaví
Struktura obyvatelstva dle pohlaví 4000 3900 3800 3700
muži
3600
ženy
3500 3400 2003
2005
2007
2009
2011
(zdroj: ČSÚ) Během posledních let klesá celkový počet obyvatel průměrně o 85 občanů/2 roky. Při porovnání struktury obyvatelstva dle pohlaví, mají větší zastoupení ženy průměrně o 233 osob. Graf č. 13 Národnost (%)
Národnost (%)
Tab. č. 13 Obyvatelstvo náboženského vyznání % Věřící nehlásící se Věřící hlásící se V tom Církev římskokatolická Církev československá husitská Českobratrská církev evangelická Pravoslavná církev v čes. zemích Ostatní Bez vyznání
60 50 40 30 20 10 0
(zdroj: ČSÚ)
podle 7,37 11,36 8,6 0,08 0,26 0,11 41,66 39,62
(zdroj: ČSÚ)
Více než polovina obyvatel města se přihlásila k české národnosti, více než 20 % národnost neuvedla a přes 17 % se hlásí k moravské. Převážná většina obyvatel se nepřihlásila k žádnému náboženství. Pouze 11,36 % obyvatel je věřících, z toho největší podíl zaujímá příslušnost k římskokatolické církvi.
109
Graf č. 14 a 15 Rodinný stav a Obyvatelé 15+ podle vzdělání (2011)
Obyvatelé 15+ podle vzdělání
Rodinný stav
Bez vzdělání
12%
3%
7% Svobodní 41% 40%
Základní a neukončené Vyučení (bez maturity) Střední (s maturitou) Vyšší odborné
11% 1%
2% 22%
Vdané, ženatí 27%
Rozvedení
34%
Ovdovělí
Nástavbové Vysokoškolské
(zdroj: ČSÚ)
(zdroj: ČSÚ)
Z celkového počtu obyvatel je 41 % obyvatel svobodných a 40 % v manželství. Pouze 10,77 % obyvatel má vysokoškolské vzdělání. Může to být zapříčiněno značnou vzdáleností k nejbližší vysoké škole (nejblíže ve městě Brně) a možnou neochotou potencionálních studentů dojíždět za studiem. Tab. č. 14 Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity dle ČSÚ (%)
Ekonomicky aktivní celkem V tom zaměstnaní z toho: OSVČ,zaměstnavatelé pracující důchodci ženy na mateřské dovolené Nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem V tom: nepracující důchodci žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou
110
50,31 86,58 94,71 4,76 2,33 13,42 45,96 48,67 30,31 3,73
7 VÝSLEDKY A DISKUZE V rámci vlastního šetření jsem provedla dva průzkumy. Proběhlo rozdávání dotazníků do vybraných domácností a rozhovory se starosty. Konečný počet navrácených dotazníků je 114. Z odpovědí respondentů jsem získala cenné informace. Na základě zjištěných dat jsem sestavila SWOT analýzu.
7.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření V rámci dotazníkového šetření byly získány odpovědi od 114 respondentů, v první části dotazníků se nacházely obecné otázky týkající se bydliště, pohlaví, věku, vzdělání, délky pobytu, ekonomické aktivitě a dojížděním za prací či vzděláním. Další část obsahovala otázky týkající se spokojenosti respondentů s životem v obci, touhou v ní zůstat či odejít, byly uváděny přednosti a problémy obcí, spokojenost s prací představitelů obcí, aktuální problémy k řešení, oblasti rozvoje a povědomí o existenci členství jednotlivých obcí ve svazcích. Dále respondenti odpovídali na otázky týkající se zájmu občanů o dění v obci, zdroje informací o tomto dění, zapojování se do veřejných aktivit, pomocí známek 1-5 občané hodnotili vzhled obce, technickou infrastrukturu, dopravu, společenský život a příležitosti k zaměstnání. Přičemž hodnota 1 byla nejlepší a hodnota 5 nejhorší. Poslední část byla směřována na specifická témata jako např. komunikace R52 BrnoVídeň, přehradní nádrž Nové Mlýny, poválečná etnická výměna obyvatelstva a vinohradnictví. Poslední dvě otázky šetření se dotazovaly na názor respondentů na soudržnost obyvatel v obcích a doporučení k návštěvě obce. Vyhodnocení počítá s průměrnou hodnotou za všechny obce. Výsledky mohou být ovlivněny odlišným počtem respondentů odpovídajících za jednotlivé obce. Největší podíl respondentů byl v obci Dolní Věstonice, Drnholec a Mikulov. Každá z odpovědí je také značně subjektivní, protože respondenti v obcích žijí, jde proto spíše o orientační údaje.
111
Obecné informace o respondentech Tab. č. 15 Podíl a počty odpovídajících dle jednotlivých obcí Bavory Brod nad Dyjí Březí Dolní Dunajovice 5 resp. 5 resp. 5 resp. 4 resp. 4,40% 4,40% 4,40% 3,51% Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice 8 resp. 6 resp. 4 resp. 7 resp. 7% 5,30% 3,51% 6,10% Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov 6 resp. 4 resp. 4 resp. 7 resp. 5,30% 3,51% 3,51% 6,10% (Pozn.: resp.= respondentů)
Dobré Pole 5 resp. 4,40% Mikulov 8 resp. 7% Perná 4 resp. 3,51%
Dolní Věstonice 20 resp. 17,60% Milovice 5 resp. 4,40% Sedlec 7 resp. 6,10%
Dle tabulky je zřejmé, že odpovědi jsou značně zkresleny počty respondentů z jednotlivých obcí, největší zastoupení mají Dolní Věstonice s téměř 18 %. Průměrný věk vzorku je 42,11 let, nejvíce odpovídajících bylo ve věku 39 let. Dle pohlaví převážně odpovídaly ženy 57,9 %, podle vzdělání lidé se střední školou bez maturity 36,8 % a s maturitou 32,5 %. Vysokoškolsky vzdělaných lidí bylo pouze 14,91 %, zbytek vzorku tvořili lidé se základním vzděláním 15,8 %. Nejčastěji bylo uváděno, že v obci žijí 31 – 40 let (24,6 %), 21 – 30 let (20,1 %), 11 – 20 let (14 %), více než 50 let (13,2 %), 5 – 10 let (10,5 %), ostatní hodnoty jsou zanedbatelné. Dle ekonomického postavení je pořadí následující: zaměstnanci (21,05 %), důchodci (19,30 %), nezaměstnaní (13,16 %), studenti (12,28 %), podnikatelé (12,28 %), živnostníci (10,53 %), na rodičovské dovolené (5,26 %), v domácnosti (4,39 %) a pracující důchodci (3,51 %). Dle odvětví se nejčastěji jednalo o občany pracující v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu (13,16 %), stavebnictví (11,4 %), průmyslu (8,8 %), pohostinství a ubytování (8,8 %), ostatních veřejných a osobních službách (8,8 %), ostatní hodnoty jsou zanedbatelné. 55,26 % respondentů pracuje či by chtělo pracovat v zemědělství, což vypovídá o silné tradici zemědělské výroby v regionu. Většina odpovídajících nemusí dojíždět za prací či vzděláním (57,89 %).
112
Spokojenost a rozvoj života obyvatelstva v obcích 53,51 % respondentů je s životem v obci spokojeno a 57,02 % odpovídajících by zde chtělo určitě zůstat, o změně pobytu uvažují spíše mladší obyvatelé a to zejména studenti. Otázky možnosti rozvoje regionu, stanovení problémů a předností obcí byly pro tuto práci nejdůležitější. Proto respondenti označovali oblasti, na které by se měla zastupitelstva zaměřit. Hodnocení se týká regionu jako celku. Výsledky vypovídají o aktuální situaci v obcích. Občany nejčastěji trápí nedokončená technická infrastruktura, neaktivita zastupitelstev při komunikaci s občany, nedostatek pozemků pro novou bytovou výstavbu, služby a často i nedostatek kulturních akcí. Tyto problémy byly také nejčastěji uváděny v otázce týkající se aktuálních problémů k řešení. Co se týká předností obcí, tak nejčastěji byla uváděna krajina či příroda, bohatá historie (archeologie), památky, víno a vinohradnictví, cestovní ruch, ve větších obcích pak občanská vybavenost a kulturní akce. Co se týká povědomí o existenci spolku DSO Mikulovsko, MAS Mikulovsko či jiného společenství, tak 92 % respondentů o členství obcí ví. Z tohoto počtu je však pouze 70 % přesvědčeno o jeho přínosu. Pouze 62,28 % odpovídajících je spokojeno s prací představitelů obcí. Tab. č. 16 Pořadí možností rozvoje obcí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Technická infrastruktura Nová bytová výstavba Kulturní akce Sociální služby, rozvoj průmyslu Ochrana ŽP, podpora podnikání, spolková činnost Zdravotnictví, podpora cestovního ruchu, rozvoj tradic Památková péče, školství, regionální spolupráce, rozvoj zemědělství Bezpečnost v obci, parkování, sportovní akce, dopravní dostupnost
Na prvních třech místech se objevily možnosti rozvoje, které respondenti nejčastěji uváděli i v předchozích odpovědích. Oddíl technické infrastruktury je ovlivněn velkým podílem respondentů z obce Dolní Věstonice, kde občany nejvíce trápí neexistence kanalizační sítě. V prostřední části se umístily aktivity na rozvoj sociálních služeb, 113
průmyslu, ochrany ŽP, podpory podnikání a spolkové činnosti. Na posledních třech místech se umístilo zdravotnictví, cestovní ruch, rozvoj tradic, památková péče, školství, regionální spolupráce, rozvoj zemědělské výroby, bezpečnost v obcích, parkování, sportovní akce a dopravní dostupnost. Vzhledem k předchozímu hodnocení problémů v obcích jsem očekávala vyšší nároky pro tyto možnosti rozvoje. Respondenti očekávají také lepší komunikaci se zastupiteli, lepší vybavenost službami, podporu podnikání a tím i tvorbu nových pracovních míst. Zájem o dění a hodnocení současných znaků obcí Nejvíce respondentů se zajímá o dění v obci pravidelně 42,98 %, nepravidelně 30,70 %, 26,32 % odpovídajících se nezajímá vůbec. Nejčastějšími zdroji informací o obcích jsou rodina, přátelé a známí, internet, místo setkávání, rozhlasové hlášení, úřední deska a zpravodaj. Do veřejných aktivit se pravidelně zapojuje pouze 24,56 %, 25,44 % se nezapojuje vůbec a zbytek odpovídajících se zapojuje nepravidelně. Tab. č. 17 Průměrné hodnocení znaků obcí Vzhled obce Technická infrastruktura Dopravní spojení Kulturní, sportovní a společenský život Příležitosti k zaměstnání
3 3 2 3 4
Vhled obcí byl nejčastěji hodnocen jako dobrý, s možností dalšího rozvoje. Nejlépe byl hodnocen v Mikulově, Drnholci, Pavlově a Jevišovce. Nejhůře naopak v Novém Přerově a Dobrém Poli. Technická infrastruktura byla nejčastěji označována také za dobrou, nejlépe byla opět hodnocena v Mikulově a Drnholci. Nejhůře naopak v Dolních Věstonicích a Horních Věstonicích (chybějící kanalizační síť). Dopravní spojení bylo nejlépe hodnoceno v Mikulově, ten je dopravním uzlem pro mikroregion. Nejhůře dostupné jsou příhraniční obce Nový Přerov, Jevišovka a Dobré Pole. V ostatních obcích převažovali známky nad 2.
114
Nejhůře byly hodnoceny možné pracovní příležitosti v obcích. Výsledky jsou zřejmě ovlivněny vysokou mírou nezaměstnanosti. Nejlepší dostupnost pracovních příležitostí byla hodnocena v Mikulově, Drnholci a Novosedlích (silná podnikatelská základna). Konkrétní názory týkající se specifických témat, soudržnost, doporučení k návštěvě Závěrečná část šetření se týkala specifických otázek. Otázky směřovaly na plánovanou komunikaci R52, přehradní nádrž Nové Mlýny, poválečnou etnickou výměnu obyvatelstva a rozvoj vinohradnictví. 35,97 % respondentů je přesvědčeno o přínosu plánovaného dálničního spojení R52 Brno–Vídeň pro svou obec. Ale více než 36 % nedokáže posoudit tento přínos, zbytek toto spojení považuje za nevhodné. 69,30 % odpovídajících stavbu komunikace v plánované trase přes Mikulov podporuje. Proti byli zejména obyvatelé obcí žijících v bezprostřední blízkosti plánované komunikace (Dolní Dunajovice, Bavory, Perná). Co se týče názorů na přehradní nádrž Nové Mlýny, tak 61,40 % odpovídajících je přesvědčena o opodstatněnosti a potřeby stavby, ale pouze 55,26 % si myslí, že současné funkce přehrady odpovídají původním záměrům (konkrétně se jednalo o závlahový systém, který je v současnosti spíše nevyužívaný). Na otázku týkající se iniciativy vodní dílo vypustit a částečně tak navrátit do původního stavu (se zachovalou retenční kapacitou) odpovědělo pouze 18,42 % respondentů souhlasně. S poválečnou etnickou výměnou názorově souhlasí 42,11 % odpovídajících, 14,04 % s ní nesouhlasí a 43,86 % to nedokáže posoudit. Otázka rozvoje vinohradnictví byla hodnocena tak, že 35,09 % respondentů by uvítalo větší množství vinic, 44,74 % považuje počet vinic odpovídající přírodním podmínkám a 20,18 % neví. Nikdo z respondentů se však nevyjádřil tak, že by měl být menší. Zcela jednoznačné byly odpovědi týkající se přínosu vinohradnictví pro rozvoj regionu, 100 % odpovídajících je o přínosu této činnosti přesvědčeno.
115
Tab. č. 18 Občanská soudržnost Obec není moc soudržná, každý se stará o sebe a své blízké. Výraznější soudržnost se v obci neprojevuje, ale lidé se scházejí a každý ví, co má od spoluobčanů čekat. Obec je soudržná, lidé mají k sobě blízko a pomáhají si. Nevím, nedovedu posoudit. Obec není vůbec soudržná, lidé se nezajímají jeden o druhého.
1. 2. 3. 4. 5.
Otázka soudržnosti byla hodnocena spíše záporně, více než 30 % respondentů je přesvědčeno o nesoudržnosti obce a nezájmu občanů. Pouze 22 % je přesvědčeno o soudržnosti a vzájemné blízkosti. Jako doporučení k návštěvě byla nejčastěji uváděna příroda (Pálavské vrchy), historie, kulturní památky, vinohradnictví a vinařství, dobré podmínky pro rybaření, rekreace na přehradní nádrži, cyklostezky, kulturní a společenské akce, rekreace a bunkry (bývalé opevnění hranic).
7.2 Komentář k rozhovorům se starosty Rozhovory s představiteli obcí byly zaměřeny na problémy a možnosti rozvoje. K otázce přínosů členství v DSO či MAS Mikulovsko se starostové vyjádřili v tom smyslu, že tyto sdružení jsou pro obce významnými, ekonomickými nástroji (přínosné z hlediska ulehčení procesu získávání finančních prostředků z dotačních programů), pro usnadnění zahájení komunikace s veřejností a podnikatelskou sférou a další propagace regionu. Starostové v menších obcích se ovšem domnívají, že sdružení nejsou pro ně přínosná vůbec (kromě propagace). Většinu finančních zdrojů si obstarali v rámci spolupráce např. se společností RWE Transgas (financování sběrných dvorů, dětských hřišť, modernizace vybavení škol). Mezi největší problémy obcí patří nedostatek finančních prostředků. Některé menší obce limituje jejich velikost, ta přináší těžkosti při získávání financí z dotací i úvěrů u bank např. při dofinancování technické infrastruktury, státem byl také snížen objem přidělených finančních prostředků. Starostové vidí další problém ve ztrátě zaměstnaneckých příležitostí a zániku velkého množství průmyslových a zemědělských podniků na Mikulovsku a Hustopečsku (úplný zánik živočišné výroby, výkonnější 116
technika, specializace na tržní plodiny). Dále je velkým problémem vlekoucí se spor o výstavbu potřebné komunikace R52 (problémy s aktivisty), většina obcí stavbu podporuje, ale zároveň požaduje, aby byla provedena co nejšetrněji a s ohledem na krajinu. Starostové předpokládají, že problém zásad územního rozvoje a tím i trasování komunikace R52 bude vyřešen v průběhu dvou až tří let. Dalším problémem jsou spory obcí se správou CHKO Pálava, které se týkají např. nových prostor pro urbanizaci a podnikatelské aktivity v chráněných zónách. Konkrétně v Mikulově se vyskytuje problém nedostatku financí na regeneraci kanalizační sítě a údržbu veřejných prostor před bytovými domy se soukromými vlastníky. V některých obcích se vyskytují další dílčí problémy např. s černými skládkami, které se sice vyskytují v mikro podobě, ale i tak zatěžují pracovníky i rozpočty obcí. Představitele obcí trápí také obecné prostředí nedůvěry, které je spojeno s nezájmem občanů o dění a rostoucí složitostí administrativy pří získávání financí z dotačních programů. Velkým problémem obcí, ve kterých se nachází školská zařízení, je dílčí negativní dopad zákona o rozpočtovém určení daní, který mimo jiné zprostil obce, z jejichž obvodů dochází děti do škol, přispívat na provozní výdaje těchto zařízení. Udržení základního školství v obcích, i s ohledem na počty dětí a konkurenci škol v obcích s rozšířenou působností, je pro zastupitelstva prioritou. Co se týče problematiky nedostatku míst v mikulovských mateřských školách, tak tento problém byl již vyřešen založením detašovaného pracoviště mateřské školy s kapacitou šedesáti míst. Možnosti rozvoje jsou krátko i střednědobé budoucnosti, dle jejich názoru jsou spojeny především s agroturistikou a vinařskou turistikou a se souvisejícím rozvojem služeb (ubytování, stravování, vinařství a vinohradnictví). Řada kulturních akcí se také podílí na prodloužení turistické sezóny. Rozvoj obcí je v zásadě určen územními plány a doplňujícími dokumenty v podobě zastavovacích studií. Obce zaměřují svůj budoucí rozvoj na udržení, případně růst počtu svých obyvatel. Mezi jejich priority proto patří podpora rozvoje nového bytového fondu. Obce nezasahují do stavebních řízení, nicméně stavebníci jsou limitováni územními plány, památkovými zónami či správou CHKO Pálava. Např. v Mikulově existuje velký potenciál pro příliv nových obyvatel, nacházejí se zde dvě nové bytové zóny, které by měly mít až 1 000 nových bytových jednotek. Obce spolupracují na developerských projektech a přivedení inženýrských sítí na stavební pozemky. Statutárové si ovšem uvědomují nutnost udržet tento růst 117
v takových mezích, aby nedocházelo k narušení urbanistického rázu a poškozování krajiny a krajinného rázu. DSO Mikulovsko také spolupracuje s některými příhraničními rakouskými obcemi např. Drasenhof, Poysdorf či s celým regionem Laa an der Thaya. Ve spolupráci pořádají kulturní akce, podílejí se na rozvoji dopravy (silnice Mikulov – Ottenthal) a posílení cestovního ruchu. Řada kulturních akcí působní pozitivně na prodloužení turistické sezóny. Některé obce spolupracují s krajanskými sdruženími bývalých usedlíků. Pro rozvoj regionu je zásadní i dostupnost tří mezinárodních letišť (Brno, Vídeň, Bratislava). Na všechna tato místa se dá z Mikulova docestovat do 1 hodiny. Obce se také snaží podpořit zaměstnanost, a to především vytvořením vhodného zázemí pro nové i stávající podnikatele. V této oblasti jsou jejich možnosti značně omezené, obce pouze poskytují k prodeji či pronájmu vhodné pozemky a prostory. V Mikulově se představitelé města snaží o spolupráci se zaměstnavateli, pan starosta pořádá tzv. ,,spanilé jízdy“, při kterých navštěvuje vedení firem a aktivně s nimi řeší některé problémy. Podnikatelé se také aktivně účastní veřejného života, řada z nich je členy zastupitelstev, ale hají zde zejména své potřeby. Co se týče otázky propagace jednotlivých obcí i celého regionu, tak byla založena Mikulovská rozvojová společnost s.r.o., která má za úkol propagovat region v médiích a vytvářet tak povědomí potencionálních návštěvníků o území. Společnost pořádá i populární besedy s občany, na kterých jsou probírány otázky strategie rozvoje města a regionu. Obce vlastní internetové stránky, na kterých je propagována historie, kulturní akce a obce jako takové.
7.3 SWOT analýza Na základě studia profilu mikroregionu Mikulovsko, vyhodnocení dotazníkového šetření a rozhovorů se starosty, byla v další fázi práce vyhotovena SWOT analýza. Cílem je určení silných a slabých stránek mikroregionu, tak aby byly určeny hlavní problémové oblasti, příležitosti a hrozby. SWOT analýza je provedena v takové míře podrobnosti, aby byly jednoznačně stanovené klíčové problémy rozvoje regionu, rozvojové strategie a cíle. Na těchto specifikách jsou stanovené popisy jednotlivých opatření.
118
Metodika: (Strong, Weak points, Oppurtunities, Threats) – silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby. Je metoda používaná k prezentaci analytických podkladů o nejrůznějších objektech. Podstata je jednoduchá, ale výstižná. Podporováním stanovených silných stránek, potlačováním a odstraňováním slabých stránek roste možnost využití příležitostí a omezuje dopad hrozeb. Zejména slabé stránky jsou motivem na návrh opatření a stanovení potřeb financí. Pro získání poznatků do analýzy byla podkladem charakteristika mikroregionu. Analýza byla stanovena podle problémových oblastí rozvoje, v každé z těchto oblastí jsou zvýrazněny, dle jejich váhy, tři nejdůležitější okruhy. Jednotlivé části analýzy jsou rozděleny dle následujících částí. 1. Lidské zdroje a poloha území 2. Ekonomika a trh práce 3. Technická infrastruktura a vybavenost obcí 4. Cestovní ruch 5. Životní prostředí
Vlastní analýza Silné stránky 1. Lidské zdroje a poloha území •
Výhodná geografická poloha území v rámci ČR, kraje i okresu.
•
Atraktivní přírodní a kulturní památky.
•
Venkovský charakter lokality lákající ke klidnému bydlení.
•
Kladný vývoj migračního salda.
•
Zvyšování střední délky života.
•
Hotové územní plány a pozemkové úpravy na územích všech obcí.
•
Atraktivní prostředí pro bydlení.
•
Pokrytí inženýrskými sítěmi a zlepšující se technická infrastruktura.
•
Dostatečná a kvalitní síť školských zařízení.
•
Dostačující síť lékařské péče.
•
Bohatý kulturní život, nejen v centrálním městě Mikulov.
•
Bohatá historie regionu, chráněné památkové rezervace.
•
Nízká kriminalita.
119
•
Dobré dopravní spojení s krajským městem Brnem a okresním městem Břeclav.
•
Funkční propojení obcí mikroregionu a jejich zapojení do rozvojových projektů.
•
Rozvinutý spolkový život, přirozené zapojení obyvatel do aktivit obcí.
2. Ekonomika a trh práce •
Výborné klimatické a půdní podmínky pro zemědělskou výrobu.
•
Vysoká bonita půdy a vysoká míra zornění.
•
Pro trh zajímavá produkce kvalitního vína a výrobků z hroznů.
•
Dobré podmínky pro rozvoj průmyslu a výrobních služeb (výhodná tranzitní poloha, profesní zázemí).
•
Existence dostatku závlahové vody pro zemědělskou výrobu.
•
Spolupráce podnikatelů a veřejné správy na rozvoji obcí.
•
Hotové územní plány a pozemkové úpravy na katastrech obcí, řešící případné majetkoprávní spory.
•
Fungující
místní
drobné
zemědělské
podniky
v zvlášť
v oboru
vinohradnictví a vinařství. •
Potravinářský průmysl zaměřený na zpracování místní produkce.
•
Vyrovnané rozpočty obcí.
3. Technická infrastruktura a vybavenost obcí •
Kvalitní státní silnice Brno-Vídeň.
•
Hustá síť dopravních spojení II. a III. třídy.
•
Železniční trať č. 246 Znojmo-Břeclav. Napojení na trať Břeclav-Brno.
•
Region je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, čímž se značně posílila intenzita autobusové a vlakové dopravy osob.
•
Hustá síť cyklostezek a cyklotras i s mezinárodním významem (Brno-Vídeň).
•
Vodovodní síť ve všech obcích mikroregionu.
•
Kvalitní zásobování domácností a podniků dostatečně hustou elektrickou sítí.
•
Hotová plynofikace ve všech obcích mikroregionu.
•
Kvalitní signál operátorů mobilních sítí a digitálního televizního pozemního vysílání.
•
Snadná dopravní dostupnost velkých center – Brno, Znojmo, Vídeň. 120
4. Cestovní ruch •
Atraktivní poloha.
•
Vysoká návštěvnost zahraničních turistů.
•
Nízká hustota osídlení.
•
Relativně čisté životní prostředí.
•
Turisticky atraktivní prostředí s mnoha kulturními a přírodními památkami.
•
Blízkost atraktivit v okolních regionech např. Lednicko-valtický areál, Křivé jezero, Pohansko atd.
•
Dostatek finančních prostředků na kulturní akce pořádané ve spolupráci s Rakouskem (unijního programu Phare).
•
Zvyšující se objem agroturistiky a vinařské turistiky.
•
Bohaté kulturní akce i přeshraniční např. kytarový festival.
•
Využití turistického potenciálu VD Nové Mlýny (vodní sporty, rybářství, aquapark v Pasohlávkách, rekreace, lázeňství).
•
Hustá síť turistických tras v CHKO Pálava.
•
Cykloturistika.
•
Vinohradnictví a vinařství.
•
Blízkost turisticky atraktivního hlavního města Rakouska Vídně.
5.Životní prostředí •
Čisté životní prostředí.
•
Teplé klima.
•
Kvalitní hospodaření v lesích s ohledem na přírodní památky.
•
Vysoký podíl chráněných území a ochrana přírody a krajiny.
•
Postupně se zvyšující objem ekologicky šetrného zemědělství.
•
Integrovaná produkce ovoce a zejména vinné révy.
•
Snížená hladina Věstonické nádrže, vytvoření umělých ostrovů pro nahrazení lokalit pro hnízdění vodního ptactva.
•
Redukce množství černých skládek v okolí obcí.
•
Nový systém nakládání s odpady, vysoký podíl třídění.
•
Dostatek závlahových vod z VD Nové Mlýny.
121
•
Enviromentální vzdělávání mládeže a dětí ve spolupráci se správou CHKO Pálava.
•
Akce pro ochranu životního prostředí.
•
Projekt biologizace vinic ve spolupráci s agenturou Biokont.
•
Centrum ekologické výchovy v Mikulově.
•
Generely ÚSES.
•
Nízká ekologická zátěž v obcích.
Slabé stránky 1. Lidské zdroje a poloha území •
Nízká míra vzdělanosti obyvatelstva ve srovnání s průměrem ČR.
•
Postupné stárnutí obyvatelstva, nízká porodnost.
•
Malé využívání dotačních programů.
•
Stáří bytového fondu, finanční náročnost oprav pro obce.
•
Nedostatek stavebních míst pro novou výstavbu.
•
Ohrožení existence některých škol.
•
Nízký stav žáků v obecních základních školách.
•
Nedostatek kvalifikovaných pedagogů pro výuku jazyků a informačních technologií.
•
Nedostatečné vybavení škol informačními technologiemi.
•
Málo projektů na integraci obyvatel z romské menšiny a obyvatel se zdravotním postižením.
•
Nedostatečná preventivní zdravotnická péče.
•
Stav technické infrastruktury.
•
Nedostatečná síť sociální péče pro seniory a zdravotně postižené.
•
Nedostačující propojení zdravotní a sociální péče.
•
Stav kulturních památek. Nevyužívání archeologických lokalit.
•
Menší množství finančních prostředků pro kulturní akce.
•
Nedostatek zařízení pro využití volné času.
•
Vandalismus.
•
Menší množství strážníků Policie ČR pro udržování pořádku. 122
•
Nedostatek dětských hřišť.
2. Ekonomika a trh práce •
Nízké HDP/obyvatele.
•
Klesající koupěschopnost obyvatel.
•
Malé zastoupení venkovských řemesel.
•
Nedostatek pracovních příležitostí a s tím související vysoká míra nezaměstnanosti.
•
Menší atraktivita projektů pro zahraniční i tuzemské investory.
•
Špatný technický stav podnikatelských a zemědělských objektů.
•
Nedostatek ploch pro novou výstavbu podnikatelských objektů.
3. Technická infrastruktura a vybavenost obcí •
Zhoršený technický stav osvětlení obcí, komunikací a chodníků.
•
Nedostatek parkovacích míst v letním období.
•
Menší objem autobusových spojení o víkendech a svátcích.
•
Horší kvalita pitné vody ve vodovodních sítích.
•
Nedostavěná kanalizace a ČOV v některých obcích mikroregionu.
•
Vysoký počet dojíždějících za prací a za vzděláním.
•
Nedostatek finančních prostředků.
4. Cestovní ruch •
Malá podpora cestovního ruchu veřejnou správou obcí.
•
Špatná organizační struktura kulturních akcí.
•
Nedostačující jazykové dovednosti místních obyvatel a pracovníků v cestovním ruchu.
•
Sezónní návštěvnost obcí.
•
Nevyhovující stav kulturních a přírodních památek.
•
Nedostačující kapacita ubytovacích zařízení a špatné navazující služby cestovního ruchu.
•
Kromě několika výjimek neexistující turistická informační centra.
•
Nedostačující volnočasové aktivity pro děti a mládež.
•
Špatný technický stav dopravních komunikací. 123
•
Nedostatek parkovacích ploch pro návštěvníky.
•
Špatná propagace regionu.
•
Dosud nedostatečné využití potenciálu cestovního ruchu.
•
Nevybudované veřejné WC v turisticky navštěvovaných obcích.
•
Nepřipravenost obyvatel pro rozvoj turistického ruchu.
5. Životní prostředí •
Horší kvalita vodních zdrojů z důvodu větší návštěvnosti rekreantů v blízkosti vodních toků a nádrží.
•
Vodní a větrná eroze na orné půdě.
•
Jizvy v krajině po těžbě vápence.
•
Malá lesnatost, zničené meze a remízky z dob hospodaření jednotných zemědělských družstev.
•
Poškození krajiny z důvodu zemědělské výroby.
•
Poškozené hydrologické poměry z důvodu úprav vodního hospodářství a realizovaných vodohospodářských staveb.
•
Neregulované počty lesní zvěře v poničených oborách.
•
Decimování vodní fauny v důsledku nešetrné sportovní rybářské činnosti.
•
Zničení unikátní lužní krajiny provedenou stavbou VD Nové Mlýny.
•
Stále vysoký podíl biologicky rozložitelné složky v komunálním odpadu.
•
Černé skládky vzniklé v důsledku zvýšené rekreace.
Příležitosti 1. Lidské zdroje a poloha území •
Rozvoj venkovských obcí, jejich technické infrastruktury a vybavenosti financované pomocí dotačních programů.
•
Podpora rozvoje podnikatelských aktivity obyvatel se zaměřením na cestovní ruch, vinařství a vinohradnictví.
•
Zavedení rekvalifikačních kurzů pro zvyšování míry vzdělanosti obyvatel, s případným zaměřením na jazykové dovednosti.
•
Využívání unijních programů k podpoře rozvoje a přeshraniční spolupráce v rámci programu Phare.
124
•
Případná rostoucí poptávka po bydlení v regionu.
•
Optimalizace středního školství a jeho návaznost na aktuální potřeby trhu práce a využití škol jako center pro další vzdělávání obyvatel.
•
Realizace projektů integrace absolventů speciální školy a občanů se zdravotním postižením – projekty chráněných dílen.
•
Podpora integrace romské menšiny, její vzdělávání a zařazení do pracovního procesu.
•
Využití dotačních programů pro zlepšování vybavenosti škol informačními technologiemi.
•
Rozvoj programů Středisek volného času pro děti a mládež.
•
Zajištění spolupráce mezi zdravotnickými a sociálními zařízeními.
•
Programy prevence sociálně-patologických jevů u mládeže.
•
Obnovení poničených kulturních památek v obcích s využitím finanční pomoci dotačních programů.
•
Případně vytvoření programů zaměřených na rozvoj kulturního života, muzeí, rozšíření obecních knihoven a galerií.
•
Budování nových sportovišť a postupná rekonstrukce a obnova starších zařízení s možností částečného zapojení veřejnosti.
•
Potlačení majetkové trestné činnosti a snížení nehodovosti.
•
Podpora aktivity občanů mikroregionu a jejich pravidelné zapojování do dění v regionu i jednotlivých obcích.
•
Vytvoření zázemí pro činnost spolků v nevyužívaných areálech.
2. Ekonomika a trh práce •
Zvýšení podílu ekologického zemědělství ke konvenční zemědělské výrobě v důsledku zapojování zemědělců do programu obnovy venkova.
•
Obnovení a rekonstrukce závlahových zařízení a nalezení využití bývalých výrobních areálů.
•
Podpora růstu počtu malých a středních podniků ve sféře zemědělství (vinohradnictví a vinařství) a cestovního ruchu. A zajištění stabilního odbytu pro místní zemědělskou a potravinářskou výrobu.
•
Nalezení nových investorů pro průmyslovou a zemědělskou činnost.
•
Zvýšení počtu kvalifikované pracovní síly pro zemědělskou výrobu. 125
•
Probíhající i budoucí vzdělávací programy (zvýšení konkurenceschopnosti venkovských obyvatel).
•
Programy zvýšení zaměstnanosti – rekvalifikační kurzy, výuka jazyků.
•
Zlepšení povědomí obyvatel k vytváření a realizaci projektů pro získání finančních zdrojů z dotačních programů pro podporu drobného podnikání.
3. Technická infrastruktura a vybavenost obcí •
Prosazení uvažovaného trasování dopravního spojení R52 přes Mikulov.
•
Využití finančních prostředků z dotací pro opravu komunikací.
•
Vybudování moderního autobusového a vlakového nádraží v Mikulově.
•
Vybudování hlídaných parkovišť v obcích s vysokou turistickou návštěvností.
•
Rozšíření a zkvalitnění současných cyklostezek a cyklotras.
•
Dobudování kanalizační sítě, ČOV, rozvoj služeb a občanské vybavenosti s využitím financí z dotačních programů.
•
Podpora rozvoje obcí podle zpracovaných územních plánů.
•
Širší využívání obnovitelných zdrojů energií, podpora solárních kolektorů na střechách soukromých domů.
•
Vybudování v současnosti neexistující sítě veřejné dopravy mezi Mikulovem a příhraničními rakouskými obcemi.
4. Cestovní ruch •
Využití všech propagačních možností k zajištění využití potenciálu cestovního ruchu a zvýšení zájmu turistů o region.
•
Přeshraniční a meziregionální spolupráce (např. unijní program Phare).
•
Podpora propagace nejen mikroregionu, ale celého kraje a okresu.
•
Rozvoj ekonomiky a nalezení investorů pro zajištění služeb spojených s cestovním ruchem.
•
Nalezení možných aktivit pro odstranění sezónnosti z cestovního ruchu.
•
Rozšíření nabídky agroturistiky a vinařské turistiky.
•
Akce v rámci Programu obnovy venkova pro podporu lokální identity.
•
Rozšíření cyklotras a cyklostezek vedených napříč státními hranicemi.
•
Zajištění spolupráce malých a středních podnikatelů s veřejnou správou.
126
•
Využití
finančních
prostředků
z dotačních
programů
pro
dobudování,
rekonstrukce a modernizace infrastruktury cestovního ruchu (nadregionálních, regionálních a místních silničních komunikací, cyklostezek, ubytování, veřejných WC,…) •
Zajištění odborného školství se zaměřením na služby v cestovním ruchu.
5. Životní prostředí •
Zlepšení kvality vody postupným vybudování kanalizační sítě a čištěním odpadních vod vypouštěných do recipientů.
•
Snížení podílu biologicky rozložitelné složky v komunálním odpadu.
•
Důraz na rozšíření mimoprodukční funkce zemědělství.
•
Rozvoj ekologického zemědělství a integrované produkce vinné révy.
•
Trvale udržitelný rozvoj regionu.
•
Zajištění ekologické stability krajinných ekosystémů s vícefunkčním využitím.
•
Zlepšení kvality stavu krajiny s pomocí zapojení veřejnosti.
•
Zabránění střetů činností v zájmu turistiky a Územních systémů ekologické stability.
•
Odstranění starých ekologických zátěží, především z dřívější rostlinné a živočišné výroby.
•
Zamezení vzniku černých skládek a to nejen na chráněných územích.
•
Osvojit ekologické myšlení dětem a mládeži.
•
Zajištění služeb odborných průvodců, značení turistických tras a naučných stezek.
•
Uspoření energií a využívání obnovitelných zdrojů obyvatelstvem.
Hrozby 1. Lidské zdroje a poloha území •
Neřízený rozvoj nové bytové zástavby (suburbanizace)
•
Snižování
předpokladu
demografického
vývoje
rozvoje
území
(pokračující
porodnost).
127
v důsledku
stárnutí
nepříznivého
obyvatelstva,
nízká
•
Rozvoj nevhodného systému zemědělské výroby.
•
Omezení přístupu k finančním prostředkům z dotačních zdrojů.
•
Zhoršení
výuky jazyků
a
informačních
technologií
kvůli
nedostatku
kvalifikovaných pedagogů. •
Zvyšování vandalismu a socio-patologických jevů.
•
Nekvalitní a kapacitně nedostačující zdravotnická péče.
•
Málo kulturních akcí a akcí s možností setkávání obyvatelstva a přeshraniční spolupráce, nezájem obyvatel o dění v obci.
•
Zvýšení majetkové trestné činnosti v důsledku rozšiřování Evropské unie, zvýšení nehodovosti na silnicích s mezistátním významem.
•
Zhoršení komunikace mezi jednotlivými obcemi mikroregionu, osobní a politické spory.
•
Nedostatečný počet obyvatel v produktivním věku, v důsledku odchodu mladých a vzdělaných z regionu.
2. Ekonomika a trh práce •
Další pokles ekonomiky v důsledku ekonomické krize – zhoršení ekonomické situace podniků a živnostníků.
•
Stagnace průmyslové výroby, v důsledku malé atraktivnosti pro investiční akce.
•
Pokračující zvyšování míry nezaměstnanosti, odchod kvalifikované pracovní síly.
•
Menší objem malých a středních podniků.
•
Nedostatek využitelných pozemků pro podnikatelské aktivity.
•
Pokles a odliv podnikatelských aktivit.
•
Možnost zvyšující se nestability podnikatelského prostředí.
3. Technická infrastruktura a vybavenost obcí •
Nevybudování či špatné trasování silničního spojení R52.
•
Snížení objemu osobní autobusové a železničního dopravy.
•
Případné zrušení železniční tratě č. 246.
•
Další zhoršování technického stavu silničních komunikací a zvýšení nehodovosti, z důvodu nárůstu nákladní silniční dopravy.
128
•
Nedostatek financí pro dokončení kanalizace, ČOV a pro udržení základních škol.
•
Neudržování vodovodní sítě v obcích a tím zhoršení kvality pitné vody.
•
Nevyužití potenciálu starších zemědělských areálů pro podnikatelské aktivity.
•
Nevyužití potenciálu škol pro další vzdělávání občanů.
4. Cestovní ruch •
Nezájem veřejné správy o rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu.
•
Snížení
konkurenceschopnosti
regionu,
v důsledku
nedostatku
zdrojů
(finančních či lidských). •
Zánik klasické urbanistické koncepce budov z důvodu nešetrné bytové výstavby.
•
Nedostatek financí a nemožnost jejich dalšího získání z dotačních programů.
•
Vedení trasy dopravního spojení R52 , které by případné návštěvníky odvedlo mimo region.
•
Zánik turistické infrastruktury, nezájem turistů o lokalitu.
•
Nedostatečná
technická
infrastruktura
– špatný
stav
komunikací,
neexistující parkovací plochy pro návštěvníky. •
Nezájem místních obyvatel na rozvoji cestovního ruchu a turistiky.
•
Střed zájmu vlastníků pozemků s rozvojem turistického ruchu.
5. Životní prostředí •
Špatné trasování uvažovaného dopravního spojení R52.
•
Nekontrolovatelný rozvoj zemědělské výroby a cestovního ruchu a následné poškození krajiny.
•
Majetkoprávní spory ve využívání půdy.
•
Rozšiřování extravilánu.
•
Neúměrný rozvoj rekreace na VD Nové Mlýny.
•
Poškození krajinného rázu velkoplošnou reklamou, nevhodnými stavbami a vysílacími objekty signálu operátorů mobilních sítí.
•
Špatné nakládání s odpady.
129
7.4 Strategie rozvoje dle SWOT analýzy Cílem strategie je všestranný rozvoj území, rozvoj má být dosažen pomocí spolupráce jednotlivých obcí a celého mikroregionu s jinými blízkými regiony a přeshraniční spoluprácí. Zdůrazněn má být lidský potenciál, ekonomika, zemědělská výroba, technická infrastruktura, vybavenost, kvalitní péče o kulturní a přírodní dědictví a rozvoj cestovního ruchu. Existující trendy a možnosti rozvoje V mikroregionu se nevyskytují žádné nepřekonatelné bariéry, které by bránili jeho rozvoji. Problémem je převážně nedostatek finančních zdrojů, kvalifikované pracovní síly a složitý a časově náročný postup získávání financí z dotačních programů. Vedení DSO Mikulovsko by mělo zvážit zaměstnání kvalifikovaného pracovníka či pracovníků, kteří by se věnovali nejen vypracováním společných programů, ale zaobírali se i projekty jednotlivých obcí. Získávání dotací by se tak značně zefektivnilo. Finanční prostředky chybí zejména v oblasti technické infrastruktury, školství či podpoře zaměstnanosti. Je třeba co nejvíce využívat finančních prostředků z dotačních programů státu či EU. Mikulovsko by se také mělo zaměřit na posilování vazeb mezi jednotlivými obcemi regionu. Mikulovsku chybí také vyšší zájem občanů o chod regionu, či jejich zapojení do jednotlivých projektů, občané by jistě přinesli nové pohledy a názory. Proto by se nejen zastupitelstva jednotlivých obcí měly soustředit na zvýšení zájmu místních obyvatel o dění v obci a zajistit jejich vyšší angažovanost v jednotlivých oblastech rozvoje. Posílí se tak i lokální identita jednotlivých obyvatel i obyvatelstva jako celku. Taktéž by mělo být podporováno environmentální vzdělávání obyvatel, zejména dětí. To v současnosti probíhá ve spolupráci se správou CHKO Pálava. Největší potenciál Mikulovska spatřuji v cestovním ruchu a vybudování související infrastruktury. Cestovní ruch je pro tuto lokalitu vhodný z důvodů příhodných přírodních podmínek, množstvím kulturních památek a pro svou rozsáhlou síť turistických a cyklistických tras. Ale nejen to návštěvníky láká, také vinařská turistika má v oblasti silné základy. Nejnavštěvovanější akcí je Vinobraní v Mikulově, během jednoho podzimního víkendu navštíví město několik tisíc lidí. I přesto ale turisté navštěvují oblast převážně v letních měsících, proto je sezónnost velkým problémem. 130
Dle mého názoru je to zapříčiněno chybějící propagací a infrastrukturou. Její vybudování by částečně řešilo i otázku nezaměstnanosti místních občanů a podpořilo by místní ekonomiku. Jistě by stálo za zvážení využití zájmu návštěvníků o vinařskou či cyklistickou turistiku. Rozvoj kongresové turistiky je s ohledem na ubytovací a stravovací kapacity realizačně možný jen v Mikulově. Rozvoj turistiky se neobejde bez vybudování doprovodných služeb (např. sportovní aktivity, welness, půjčovny kol a sportovních potřeb aj.). Je také potřeba zajistit dostatek parkovacích míst, kterých je v současné době nedostatek a také je třeba vybudovat zázemí sítě informačních center v jednotlivých obcích. Je zcela logické, že není možné vybudovat potřebné zázemí ve všech obcích, ale služby by se měly koncentrovat do obcí s největším počtem návštěvníků a měly by na sebe navazovat. Je potřebné zvýšit spolupráci místních občanů, podnikatelů a místní správy. Dobudování turistické infrastruktury je třeba provádět tak, aby nedošlo ke snížení ekologické stability krajiny a i nadále byl zachován krajinný ráz. Pro udržení zájmu turistů je třeba pečovat o přírodní a kulturní památky a udržovat venkovský vhled obcí. Vybudováním doprovodné infrastruktury dojde i ke zkvalitnění života místních obyvatel. Pokud má být cílem zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel v obcích, je potřeba zajistit dostatečné množství stavebních pozemků s kvalitními inženýrskými sítěmi, tak aby odpovídaly standardům EU. Tyto stavební parcely je vhodné situovat dle územních plánů tak, aby nedocházelo ke střetům nových obyvatel s původními, aby nebyl narušen urbanistický a architektonický charakter obcí. A co nejdříve zapojit nové obyvatele do společenského dění v obci. Potřeba je také soustředit se na programy zajišťující integraci menšin a zdravotně postižených spoluobčanů. V této oblasti je možné využít programy celoživotního vzdělávání a rekvalifikační kurzy. Folklorní a společenský život je potřeba podporovat ve všech životaschopných formách. Občané by se měli pravidelně setkávat a přátelit a to nejen v rámci regionu, ale i ve formě přeshraniční spolupráce. Tyto aktivity jsou finančně podporovány unijním programem Phare, každoročně probíhá několik mezinárodních akcí např. Kytarový festival. Počet kulturních akcí pořádaných ve spolupráci se zahraničními obcemi by však měl být větší. Projekt zaměřený na využití současných škol pro další vzdělávání obyvatel by vytvořil základnu pro uskutečňování vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů. Tím by 131
byla zvýšena konkurenceschopnost obyvatelstva. Školy lze využít i pro zajištění zázemí pro volnočasové aktivity nejen seniorů, ale i dětí či mladých, tím by bylo zamezeno i zvyšování výskytu socio-patologických jevů. Školní zařízení je také potřeba vybavit kvalitními informačními technologiemi a zajistit dostatek kvalifikovaných pedagogů, zejména pro výuku cizích jazyků. Tyto potřeby je možné financovat z dotačních programů. Lze předpokládat, že i v budoucnu bude pokračovat postupné stárnutí obyvatelstva a stav sociální péče pro seniory není vyhovující. Projevuje se nedostatek finančně dostupného a kvalitního zázemí pro seniory. Kromě projektu Vesnička pro seniory funguje v regionu ještě několik objektů pro ubytování starších spoluobčanů, kapacity těchto zařízení však nejsou dostačující. Je třeba zamyslet se nad možným použitím nevyužívaných objektů v obcích, zejména pro řešení tohoto problému, protože kvalita života seniorů by měla mít vysoké preference představitelů obcí. A je důležité zajistit seniorům odbornou péči a kvalitní bydlení. V zemědělské výrobě je možné rozšířit plochy vinic, které jsou obhospodařované v systému integrovaného či ekologického zemědělství. Zemědělská výroba by měla být rozvíjena s ohledem na trvalou udržitelnost a mimoprodukční funkce. Některé opuštěné zemědělské areály lze využít pro další zemědělskou výrobu v návaznosti na agroturistiku a vinařskou turistiku, podnikatelskou činnost či občanskou vybavenost. Pokud tyto objekty budou i nadále využívané, je možné vytvořit nová pracovní místa a tím snížit nezaměstnanost obyvatelstva. Areály jsou však často zastaralé a ve špatném technickém stavu, rekonstrukce jsou často velmi nákladné a proto je potřeba podnikatelským subjektům, které by měly o objekty zájem maximálně vyjít vstříc a usnadnit tak jejich fungování v obcích. A v neposlední řadě by mělo být dokončeno sporné trasování dopravního spojení silnice R52, její případné vedení přes mikroregion by bylo pro rozvoj mikroregionu velmi významné. Projíždějící vozidla by měla možnost případně zastavit a prohlédnout si město Mikulov či některé obce a využít jejich např. stravovacích služeb. Tím by bylo jistě posíleno ekonomické a dopravní postavení regionu.
132
8 ZÁVĚR Mikroregion sousedí s Rakouskem, to hrálo v jeho historii vždy velkou roli, zejména v jeho sociální a ekonomické oblasti. Jde o specifický region s malou hustotou obyvatel, jedinečnými přírodními a kulturními památkami. Tyto aspekty vytváří příhodné podmínky pro turistiky. Vývoj Mikulovska byl výrazně ovlivněn historií a to zejména poválečnými událostmi spojenými s etnickou výměnou obyvatel. V současné době se vývoj posunul ke sblížení s rakouskými obcemi ležících nedaleko českých hranic. Dochází ke spolupráci v mnoha oblastech např. pořádání kulturních akcí, cestovního ruchu a životního prostředí. K tomu, aby se oblast stala turisticky vyhledávaným místem nejen tuzemských ale i zahraničních turistů, je třeba vybudovat zejména doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu (ubytování, stravování aj.). V oblasti dopravy zůstává hlavním problémem nejen mikroregionu, ale i celého Jihomoravského kraje nedořešené trasování dopravního spojení R52. Oblast má hustou dopravní síť. Dopravní spojení obcí s většími centry je dobré, ale časově náročné. Cílem mikroregionu je vytvoření kvalitního systému zlepšení dopravní dostupnosti v oblasti a tím i zvýšení návštěvnosti regionu. Dlouholetou tradici má v mikroregionu zemědělství a potravinářství. Teplé klima a velmi dobrá bonita půdy jsou vhodné pro pěstování zeleniny, obilnin a ovoce zejména vinné révy, to vždy určovalo využití oblasti. Představují jeden z klíčových faktorů při vytvoření konkurenceschopnosti obyvatel i celého mikroregionu. Zemědělská výroba plní i krajinotvornou a mimoprodukční funkci. Ty jsou dobrým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Zemědělství má v oblasti výborné podmínky pro intenzivní hospodaření. V rámci ochrany životního prostředí je však nutné aby se zemědělci soustředili spíše na ekologickou formu zemědělské produkce, mimoprodukční funkce, agroturistiku, vinařskou turistiku a výroba obnovitelných zdrojů energií. Mikroregion se z důvodu ekonomické recese však potýká s nízkou výtěžností, úpadkem průmyslu, vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkou úrovní služeb a stagnací zemědělské výroby a technické infrastruktury.
133
V míře nezaměstnanosti vykazuje mikroregion vyšší hodnoty než průměr ČR. Obce se snaží podporovat veškeré podnikatelské aktivity, protože si jsou dobře vědomi skutečnosti, že pracovní příležitosti vytvářejí právě podnikatelé. Oblast je zajímavá nejen z přírodního hlediska, ale také v oblasti historického vývoje. Nejvýznamnějšími fenomény je výskyt archeologických lokalit a tradiční vinařské výroby. Je třeba ochraňovat typické znaky území. Tato krajina je svou výjimečnou a neopakovatelnou atmosférou nejen pro mne jedinečným místem.
134
9
ZDROJE 1. BERAN, V., DLASK, P.: Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. Akademia, Praha, 328 s., ISBN 80-200-1201-X 2. ČUPA, P., MATUŠKA, J.: Natura 2000 na území BR Dolní Morava, Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s., s podporou Správy ochrany přírody a Správy CHKO Pálava, 2005, 3. FROLEC, V. A KOLEKTIV: Horní Věstonice, Společenské a kulturní proměny jihomoravské vesnice, Univerzita J. E. Purkyně v Brně, filosofická fakulta, ISBN 55-999-83 4. GEIST, B.: Sociologický slovník, Viktorie Publishing, Praha, 1992, 647 s., ISBN 80-85605-28-7 5. HLUCHÝ, M.: Projekt biologizace vinohradnictví na území CHKO a BR Pálava, Biocont Laboratory s.r.o. Brno, Brno, 1996, ISBN 80-901874-2-0 6. HUDEČKOVÁ, H., LOŠŤÁK, M.: Sociologie I. (Úvod do sociologie a sociologie venkova), ČZU PEF, Credit, Praha, 2000, 94 s., ISBN 80-213-0592-4 7. KOLEKTIV AUTORŮ: Mušov, FPO Znojmo, spol. s.r.o., Znojmo, 2000, 455 s., ISBN 80-9-02863-0-5 8. KOLEKTIV AUTORŮ: Úvod do regionálních věd a veřejné správy, Nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Praha, 2004, 447 stran. ISBN 80-86473-80-5 9. MADĚRA, PEJCHAL: Výjimečné stromy a ostatní dendrologické zajímavosti biosférické rezervace Dolní Morava, Biosférická rezervace Dolní Morava o.p.s., Břeclav, 2007, ISBN 978-80-239-8814-7 10. MAJEROVÁ, V.: Český venkov 2000 – Základní údaje, Česká zemědělská univerzita v Praze, PEF, 1500 s., ISBN 80-213-0915-6 11. MAJEROVÁ, V.: Český venkov 2003 – Situace před vstupem do EU, Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 210 s., ISBN 80213-1121-5 12. MAJEROVÁ, V. a autorský kolektiv: Český venkov 2004 – Život mladých a starých lidí, Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 174 s., ISBN 80-123-1281-5 13. MAJEROVÁ,V., a autorský kolektiv: Český venkov 2007 – Studie Jihočeského a Ústeckého kraje, Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 250 s., ISBN 978-80-213-1768-0 135
14. MAJEROVÁ, V. a autorský kolektiv: Český venkov 2008 – Proměny venkova, Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Praha, 2009, ISBN – 978-80-213-1911-0 15. OBERLAITNER, A.: Heimatbuch Unter-Wisternitz im Wandel der Zeiten, Wien – Geislingen/Steige, Wien, 1967, 336 s. 16. RICHTER, V.: Mikulov, Blok, Brno, 1971, 310 s. 17. SBORNÍK: Velký sociologický slovník, Univerzita Karlova, Karolinum, první svazek ISBN 80-7184-164-1, druhý svazek ISBN 80-7184-310-5 18. SBORNÍK: Výzkum v oblasti Novomlýnských nádrží v období 1988-1993, Český ústav ochrany přírody, Výzkumné a monitorovací pracoviště v Brně, Brno 1994, 182 s. 19. SBORNÍK: Zemědělství 2010, MZE, redakce Ing. Aleš Průša. 20. Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko 21. SVOBODA, J, DVORSKÝ, P.: Archeologové na loveckých stezkách, Albatros, 1994, 79 s. ISBN 80-00-00067-9 22. VAISHAR, A., ŠŤASTNÁ M. a kolektiv, Současný stav a vývojové tendence jihomoravského venkova, Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2001. 160 s., vydání první, ISBN 978-80-7375-537-9 23. VAISHAR, A., ZAPLETALOVÁ, J., Small towns as centres of rural microregions. European Countryside, 2009. Sv. 1, č. 2, s. 70—81. 24. VAN DER PLOEG, J. D.: Rural Development: A. Chalangeging Assigment The Social Science, s. 30-34. In MAJEROVÁ, V., (ed): Venkov je náš svět, sborník příspěvků z konference 1.-3.3.2006, Český Krumlov, Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta
136
Internetové zdroje BAŠE, M., 2007, Sídla, online, redakce Tomíšková. Dostupné na: http://www.uur.cz/images/pop/KapitolaB/B22 BAVORY, 2013: O obci, [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://www.bavory.cz/index.php?IdKat=2 BROD NAD DYJÍ, 2013: O obci, [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://www.brodnaddyji.cz/o-obci/historie-a-soucasnost BŘEZÍ U MIKULOVA, 2013: O obci, [cit.2013-03-27]. Dostupné na:http://www.breziumikulova.cz/historie.html CHKO PÁLAVA, 2013: Charakteristika oblasti. [cit.2013-02-16] Dostupné na: http://www.palava.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/palava/o-spravechko/%21ut/p/c4/04_SB8K8xLLM9MSSzPy8xBz9CP0os3h_n0BLUzdTEwN3y1BHA 09vS1ezoGAXQ39_c_2CbEdFAK0yVeM%21/ DOBRÉ POLE, 2013: O obci , [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://www.dobrepole.cz/index.php?IdKat=2 DOLNÍ DUNAJOVICE, 2013: O obci, [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://www.dolni-dunajovice.cz/index.php?IdKat=63 DOLNÍ VĚSTONICE, 2013: O obci, [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://www.obecdolnivestonice.cz/obec/o-obci/ DRNHOLEC, 2013: O obci, [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://www.drnholec.eu/obec-a-okoli EVROPSKÁ CHARTA REGIONÁLNÍHO A PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ, 2012:Principy a nástroje regionálního plánování EU. [cit.2012-11-17] Dostupné na: http://www.volny.cz/krejska/4.htm HISTORIE MORAVY, 2013: Články, [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://promoravia.blog.cz/rubrika/velka-morava, http://morava.wbs.cz/HistorieMoravy.html HORNÍ VĚSTONICE, 2013: O obci, [cit.2013-03-27]. Dostupné na: http://www.hornivestonice.cz/ JEVIŠOVKA, 2013: O obci, [cit.2013-03-28]. Dostupné na: http://www.jevisovka.cz/ojevisovce/ JIHOMORAVSKÝ KRAJ, 2013: Portál Jihomoravského kraje, [cit.2013-12-08]. Dostupné na: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39410&TypeID=12
137
JIHOMORAVSKÝ KRAJ, 2013: Regionální informace, [cit.2013-12-14]. Dostupné na: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/jihomoravsky-kraj KEMP MERKUR, 2013: O kempu, [cit.2013-03-28]. Dostupné na: http://www.kempmerkur.cz/vybaveni/ KLENTNICE, 2013: O obci, [cit.2013-03-28]. Dostupné na: http://www.klentnice.cz/index.php?nid=1433&lid=CS&oid=144800 LUŽNÍ LESY JIŽNÍ MORAVY, 2013: Historie a krásy jižní Moravy, [cit.2013-03-28]. Dostupné na: http://www.filipsalek.cz/clanky/putovni-vystava.html MIKULOVSKO, 2013: Města a obce, [cit.2013-02-14]. Dostupné na: http://www.mikulovskoregion.cz/cze/db/pruvodce/mesta_obce/, http://www.mikulovskoregion.cz/cze/sdruzeni/strategie_rozvoje/default.htm MILOVICE, 2013: Informace o obci, [cit.2013-03-28]. Dostupné na: http://www.obecmilovice.cz/informace-o-obci/historie/ MÍSTOPISY, 2013: Průvodce po České republice, [cit.2013-03-28]. Dostupné na: http://www.mistopisy.cz/ NOVOSEDLY, 2013: O obci, [cit.2013-03-28]. Dostupné na: http://www.novosedlynamorave.cz/stranka/o-obci.html NOVÝ PŘEROV, 2013: O obci, [cit.2013-03-29]. Dostupné na: http://www.novyprerov.cz/rubrika/aktuality/ OCHRANA PŘÍRODY, 2013: Voda, [cit.2013-01-29]. Dostupné na: http://www.enviweb.cz/voda PASOHLÁVKY,2013: O obci, [cit.2013-03-29]. Dostupné na: http://www.pasohlavky.cz/cze/obec/ PAVLOV, 2013: O obci, [cit.2013-03-29]. Dostupné na: http://www.obecpavlov.cz/index.php?sec=obec&lang=cz&start= PERNÁ,2013: O obci, [cit.2013-03-29]. Dostupné na: http://www.obecperna.cz/informace-o-obci/historie/ PROPAGAČNÍ MATERIÁLY, 2013: Výletní cíle, [cit.2013-03-29]. Dostupné na: http://vyletnicile.cz/cz/propagacni-materialy/ REGIONÁLNÍ MUZEUM V MIKULOVĚ, 2013: Historie zámku a města, [cit.2013-01-24]. Dostupné na: http://www.rmm.cz/czech/zamek.html SEDLEC U MIKULOVA, 2013: O obci, [cit.2013-03-29]. Dostupné na: http://www.sedlecumikulova.cz/
138
STATISTICKÁ ROČENKA JMK, 2012: Statistické údaje, [cit.2013-01-03]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/641011-12-xb STATISTICKÉ ÚDAJE, 2013: Města a obce, [cit.2013-02-15]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/krajp/13-6210-07-xb SUBURBANIZACE, 2012: Suburbanizace, [cit.2013-01-15]. Dostupné na: http://suburbanizace.cz/01_teorie_suburbanizace.htm TURISTICKÁ OBLAST PÁLAVA, 2013: Naše tipy, [cit.2013-02-12]. Dostupné na: http://www.palava-lva.cz/cil/1299/devin URBANIZACE, 2013: Urbanismus a urbanizace, [cit.2013-02-01]. Dostupné na: http://www.zemepis.com/vyhledavani.php?cx=partner-pub5269383114971817%3Ajv9okll4lmj&cof=FORID%3A10&ie=windows1250&q=urbanizace&sa=Hledat&siteurl=www.zemepis.com%2Furbanizace&ref=&ss= 2304j860138j9, http://urbanizace.wz.cz/index.php?s=urbanizace VENKOVSKÉ OBCE, 2012: Venkovská sídla . [cit.2012-11-12]. Dostupné na: http://www.uur.cz/images/pap/KapitolaB/B3321_VenkovskeObceSidla_20070509.pdf VESNIČKA PRO SENIORY, 2013: Popis vesničky, [cit.2013-03-12]. Dostupné na: http://www.vesnickaproseniory.cz/popis_vesnicky/ WIKIPEDIE, 2013: Encyklopedie online [cit.2013-02-27]. Dostupné na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana ZÁKON O OBCÍCH, 2012: Zákon o obcích, obecné zřízení [cit.2012-12-27]. Dostupné na: http://www.sbirkazakonu.info/zakon-o-obcich-obecni-zrizeni/ ZÁKON O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, 2013: Zákon o ochraně přírody a krajiny [cit.2013-01-27].Dostupné na: http://zakony.webzdarma.cz/Zp/ochrpak/ochrpako.htm
139
10 SEZNAM GRAFŮ 1. Věková struktura obyvatelstva JMK k 31.12.2011 2. Vývoj průměrného věku v JMK 3. Procentuální rozdělení půdního fondu 4. Procentuální rozdělení zemědělské půdy 5. Průměrný věk obyvatel obcí v roce 2011 6. Obyvatelstvo mikroregionu podle věku 7. Vývoj obyvatelstva Mikulovska v letech 2001 a 2011 8. Národnost obyvatel mikroregionu v roce 2011 9. Vývoj míry vzdělanosti obcí za rok 2001 a 2011 10. Míra nezaměstnanosti v obcích (2011) 11. Věková struktura obyvatelstva 12. Struktura obyvatelstva dle pohlaví 13. Národnost (%) 2011 14. Rodinný stav 15. Obyvatelé 15+ podle vzdělání (2011)
11 SEZNAM TABULEK 1. 2. 3. 4. 5.
Počet obyvatel jihomoravského venkova Statistické údaje k 1.1.2012 Využití plochy v JMK Rozdělení půdního fondu Mikulovska (ha) Vývoj počtu obyvatel v obcích mikroregionu Mikulovsko v letech 1869-2011 (k 1. 1.) 6. Obyvatelstvo mikroregionu Mikulovsko podle věku 2001 a 2011 7. Bilance obyvatelstva mikroregionu v roce 2011 8. Míra vzdělanosti 9. Ekonomická aktivita obyvatel mikroregionu 10. Duchovní život (2011) 11. Technická vybavenost v obcích (2011) 12. Vývoj počtu obyvatel v Mikulově 13. Obyvatelstvo dle náboženského vyznání 2011 14. Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity 15. Podíl a počty odpovídajících dle jednotlivých obcí 16. Pořadí možností rozvoje obcí 17. Průměrné hodnocení znaků obcí 18. Občanská soudržnost
12 SEZNAM OBRÁZKŮ 1. 2. 3. 4.
Město Mikulov (zdroj: rmm.cz) Znak moravského venkova: Krojované hody (zdroj: slovacky.denik.cz) Nově vznikající rezidenční suburbium (zdroj: mapy.cz) Znak Moravy (zdroj: wikipedie.cz) 140
5. Znak moravského markrabství (zdroj: wikipedie.cz) 6. Dnešní uspořádání krajů ve vztahu k historii (zdroj: wikipedie.cz) 7. Hrad Špilberk (zdroj: vyletnicile.cz) 8. Mapa spolků obcí JMK (zdroj: risy.cz) 9. Logo mikroregionu Mikulovsko (zdroj: font.cz) 10. Mapa Mikulovska (zdroj: dpa.cz) 11. Mikulovsko (zdroj: rocenkajmk.cz) 12. Chráněná území Mikulovska (zdroj: palava.ochranaprirody.cz) 13. Mapa turistických regionů a turistických oblastí ČR (zdroj: Centrum pro regionální rozvoj) 14. Znak Bavor (zdroj: wikipedie.cz) 15. Náves v Bavorech 16. Znak Brodu nad Dyjí (wikipedie.cz) 17. Turistické odpočívadlo 18. Revitalizace nádrže v Brodě nad Dyjí 19. Centrum Vesničky pro seniory (zdroj:vesnickaproseniory.cz) 20. Počátek stavby Vesničky pro seniory (zdroj: vesnickaproseniory.cz) 21. Znak Březí (zdroj: wikipedie.cz) 22. Kostel sv. Jana Křtitele v Březí 23. Znak Dobrého Pole (zdroj: wikipedie.cz) 24. Slanisko Dobré Pole 25. Slanisko Dobré Pole 26. Znak Dolních Dunajovic (zdroj: wikipedie.cz) 27. Informační tabule 28. Kostel sv. Jiljí v Dolních Dunajovicích 29. Znak Dolních Věstonic (zdroj: wikipedie.cz) 30. Renesanční dům 31. Obecní úřad 32. Socha sv. Jana Nepomuckého v Dolních Věstonicích 33. Znak Drnholce (zdroj: wikipedie.cz) 34. Informační tabule 35. Zámek v Drnholci 36. Kostel Nejsvětější trojice 37. Nová bytová výstavba v Drnholce 38. Znak Horních Věstonic (zdroj: wikipedie.cz) 39. Socha sv. Floriána 40. Informační tabule 41. Kaple sv. Urbana 42. Znak Jevišovky (zdroj: wikipedie.cz) 43. Kostel sv. Kunhuty 44. Znak Klentnice (zdroj: wikipedie.cz) 45. Kočičí skála 46. Sirotčí hrádek u Klentnice 47. Znak Milovic (zdroj: wikipedie.cz) 48. Soukromá firma v Milovicích 49. ČOV Milovice-Pavlov 50. Znak Novosedel (zdroj: wikipedie.cz) 51. Brána cyklistické stezky Stará Hora 52. Informační tabule 53. Znak Nového Přerova (zdroj: wikipedie.cz) 141
54. Odpočinkové místo pro turisty 55. Informační tabule Na kole k sousedům 56. Znak Pasohlávek (zdroj: wikipedie.cz) 57. Stavba Aquaparku 58. Cyklostezka v Pasohlávkách 59. Znak Pavlova (zdroj: wikipedie.cz) 60. Odpočinkové místo pro turisty 61. Protierozní nádrž v Pavlově 62. Barokní štít 63. Luxusní apartmány v Pavlově 64. Znak Perné (zdroj: wikipedie.cz) 65. Lom na vápenec 66. Mateřská škola v Perné 67. Znak Sedlece (zdroj: wikipedie.cz) 68. Soukromá průmyslová škola 69. Cyklostezka v Sedleci 70. Mapa Mikulova (zdroj: Google Earth) 71. Znak Mikulova (zdroj: wikipedie.cz) 72. Vlajka Mikulova (zdroj: wikipedie.cz) 73. Zámek v Mikulově 74. Náměstí s Ditrichštejnskou hrobkou 75. Židovská synagoga 76. Pohled na Svatý kopeček.
142
13 PŘÍLOHY
143
