Mendelova univerzita v Brn Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Studie proveditelnosti p stování biopaliv v Agropodniku Hodonín pro elektrárnu Hodonín Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Pavel Neni ka, DiS. Brno 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Studie proveditelnosti p stování biopaliv v Agropodniku Hodonín pro elektrárnu Hodonín vypracoval samostatn a použil jen pramen , které cituji a uvádím v p iloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a m že být použita ke komer ním ú el m jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a d kana AF Mendelovy univerzity v Brn .
Dne………………………………………. Podpis diplomanta……………………….
POD KOVÁNÍ
Touto cestou bych rád vyjád il své pod kování panu Ing. Bohdanu Stejskalovi, Ph.D., vedoucímu diplomové práce, za odborné vedení a cenné rady, které mi b hem zpracování diplomové práce poskytl. Na tomto míst bych rovn ž rád pod koval panu Ing. Jaroslavu Mikeskovi a všem dalším nejmenovaným osobám, které mi poskytly informace ke zpracování diplomové práce.
ABSTRAKT Diplomová práce nese název „Studie proveditelnosti p stování biopaliv v Agropodniku Hodonín pro elektrárnu Hodonín“. Cílem práce je tedy zhodnotit možnosti p stování biopaliv. V úvodu práce je porovnání vhodnosti p stování jednoletých a víceletých rostlin. Poté se práce v nuje charakteristice a ekonomice p stování vybraných plodin pro energetické ú ely. Zabývá se rovn ž dv mi linkami na zpracování pelet. Spo ítána je i ekonomika výroby vybrané linky. Záv r práce je v nován srovnání náklad na vytáp ní rodinného domu. Následn jsou popsány výhody a nevýhody spoluspalování biomasy.
Klí ová slova: Biopalivo, biomasa, energetické plodiny, obnovitelný zdroj energie
ABSTRACT The name of this graduation thesis is „Feasibility study biofuel growing in Agropodnik Hodonín for power station Hodonín“. The goal of this thesis is to assess chances biofuel growing. At the beginning of thesis is comparison growing annual and biennial. After that is the thesis payed to characteristics and economy of growing choice products for power purposes. Deal with two lines on processing pellet as well. Quantified is also economy production choice lines. The end of graduation thesis is devoted cost comparison of heating at family house. Sequentially are described advantages and disadvantages combustion biomass together with coal.
Keywords: Biofuel, biomass, energy grown, renewable energy resources
OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 7 1
POROVNÁNÍ VÝHODNOSTI P STOVÁNÍ JEDNOLETÝCH A VYTRVALÝCH PLODIN PRO ENERGETICKÉ Ú ELY.......................... 9
2
OBILOVINY......................................................................................................... 10 2.1 2.2 2.3
3
JETELOVINY ...................................................................................................... 22 3.1 3.2
4
TRITICALE (TRITICOSECALE) ........................................................................... 10 KUKU ICE (ZEA MAYS) ................................................................................... 14 SLÁMA OBILOVIN A EPKY............................................................................... 19 VOJT ŠKA SETÁ (MEDICAGO SATIVA) ............................................................. 22 KOMONICE BÍLÁ (MELILOTUS ALBA) ............................................................... 26
TRÁVY.................................................................................................................. 31 4.1 4.2 4.3
LESKNICE RÁKOSOVITÁ (PHALARIS ARUNDINACEA)........................................ 31 SRHA LALO NATÁ (DACTYLIS GLOMERATA) ................................................... 37 OVSÍK VYVÝŠENÝ (ARRHENATHER ELATIUS) .................................................. 40
5
NÁVRH P STOVÁNÍ ......................................................................................... 45
6
PELETIZA NÍ LINKY ...................................................................................... 47 6.1 6.2 6.3 6.4
ATEA PRAHA ................................................................................................... 47 EKOVER ........................................................................................................... 51 POSOUZENÍ OBOU LINEK .................................................................................. 54 VÝKUP PALIV Z BIOMASY ................................................................................ 55
7
HODNOCENÍ EKONOMICKÉ NÁVRATNOSTI VÝROBY ........................ 56
8
ZA ÍZENÍ PRO VYUŽITÍ BIOPALIV ............................................................ 59 8.1 8.2
9
ELEKTRÁRNA HODONÍN ................................................................................... 59 KOTEL PRO RODINNÝ D M ............................................................................... 62
IDENTIFIKACE MOŽNÝCH PROBLÉM SPOLUSPALOVÁNÍ BIOMASY ............................................................................................................. 67
ZÁV R .......................................................................................................................... 71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 73 SEZNAM OBRÁZK .................................................................................................. 76 SEZNAM TABULEK................................................................................................... 77 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK ................................................ 78 SEZNAM P ÍLOH....................................................................................................... 83
ÚVOD Vývoj na trzích se zem d lskými komoditami vykazuje, že dochází k nadprodukci rostlinné výroby. Z tohoto d vodu zem d lství v n kterých státech EU p ešlo
z
p stování
klasických
plodin
na
p stování
alternativních
rostlin
pro nepotravinové využití. Tento trend se projevuje i u nás. Pro rozvoj zem d lství musíme p istupovat k radikáln jším inovacím v soustav hospoda ení na p d , protože v nadcházejícím století s nejv tší pravd podobností dojde k podstatnému nebo tém
úplnému vy erpání n kterých fosilních paliv. Zde se nabízí
možnost využití biomasy. Biomasa je nejvýznamn jší obnovitelný zdroj energie a d ležitý zdroj pr myslových surovin. Pro energetické využití se používá biomasa zám rn p stovaná k tomuto ú elu a biomasa odpadní. Pro ú ely p ímého spalování se ve sv t ov uje n kolik desítek vybraných druh jednoletých nebo vytrvalých rostlin v etn d evin. Od roku 2005 za al platit zákon o podpo e využívání obnovitelných zdroj . Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropského spole enství zp sob podpory výroby elekt iny z obnovitelných zdroj energie. Ú elem tohoto zákona je ochrana klimatu a životního prost edí: -
podpo it využití obnovitelných zdroj energie
-
zajistit trvalé zvyšování podílu obnovitelných zdroj na spot eb primárních energetických zdroj
-
p isp t k šetrnému využívání p írodních zdroj na spot eb primárních energetických zdroj
-
p isp t k šetrnému využívání p írodních zdroj a k trvale udržitelnému rozvoji spole nosti
-
vytvo it podmínky pro napln ní indikativního cíle podílu elekt iny z obnovitelných zdroj na hrubé spot eb elekt iny v R ve výši 8 % k roku 2010 a vytvo it podmínky pro další zvyšování tohoto podílu po roce 2010
Za ú elem napln ní tohoto zákona v ásti biomasa je nutné v co nejv tší mí e zvýšit využívání biomasy pro výrobu elekt iny, s co nejv tším vlivem na kone nou cenu pro spot ebitele této elekt iny. Pro spln ní t chto podmínek je nutné dosáhnout co nej-
7
menší investi ní náro nosti pro dosažení tohoto cíle a rovn ž využití všech dostupných zdroj biomasy. Perspektivn
se pro tyto ú ely jeví již existující kotle, a to p evážn
u teplárenských zdroj , do kterých pat í i Elektrárna Hodonín. Zde je aplikace biomasy pro výrobu elektrické energie vysoce efektivní, a to z d vodu vysokého podílu jejího kogenera ního zp sobu výroby.
Cílem p edložené práce je zhodnotit proveditelnost p stování biopaliv v dce inných spole nostech Agropodniku Hodonín a. s. Sou ástí tohoto hodnocení je porovnání výhod dodávek základní suroviny pro výrobu pelet firm Agriwatt s. r. o. s možností zavedení vlastní výroby pelet. Dalším díl ím cílem je optimální výb r plodin s co nejširším spektrem využití - pro krmivá ské ú ely, pro p ímé spalování nebo pro p ípadné využití na výrobu bioplynu. V neposlední ad je úkolem porovnání cen vytáp ní rodinných dom pomocí obnovitelných zdroj energie s fosilními palivy. Rovn ž jsou identifikovány možné problémy spoluspalování biomasy s uhlím v elektrárenských a teplárenských provozech.
8
1 POROVNÁNÍ VÝHODNOSTI P STOVÁNÍ JEDNOLETÝCH A VYTRVALÝCH PLODIN PRO ENERGETICKÉ Ú ELY Pro energetické ú ely se v tšinou doporu uje p stování vytrvalých plodin. Mezi environmentální d vody pat í p edevším p íznivý vliv na strukturní stav p dy (vodostálosti p dních agregát ), zlepšení hospoda ení s p dní vodou (zvýšení vododržnosti p dy, omezení neproduktivního výparu vody z p dy mul em z rostlinných zbytk na povrchu p dy, redukce vodní a v trné eroze, omezení vyplavování pohyblivých forem N p i dlouhodobém p sobení rostlin na jednom stanovišti, zlepšení stavu p dní organické hmoty (obsah a kvality p dního humusu) a snížení výskytu plevel . Po orb se organická hmota homogenizuje v celém p dním profilu. Po zavedení vytrvalých rostlin je nižší mineralizace, dochází ke zvýšení akumulace organické hmoty hlavn ve form humusotvorného, transformujícího se materiálu. Vytrvalé rostliny v porovnání s p stováním jednoletých p inášejí zejména úspory práce a energie. Jednoleté plodiny m žeme každoro n za adit do rotace osevních postup . Je d ležité za adit je po vhodné p edplodin . Jednoleté plodiny jako nap . kuku ice je t eba p stovat na místech, kde nedochází b žn k p dní a v trné erozi.
9
2
OBILOVINY Pro p stování biopaliv z hlediska náklad na výrobu a výnosových parametr
dle ú etních uzáv rek jednotlivých plodin pro rok 2009 a zárove
po konzultaci
s agronomem VSV a. s. Ing. Jaroslavem Mikeskou byly ur eny 2 obiloviny, které jsou blíže popsány v další ásti práce.
2.1 Triticale (Triticosecale) Biologická charakteristika Jednoletá obilnina, mezirodový k íženec žita a pšenice (P íloha I, Obr. 2) s relativn vysokou produkcí nadzemní fytomasy, ozimého i jarního typu, vhodná i pro mén p íznivé stanovištní podmínky. Jedná se o um lý hybrid získaný p ed 120 lety v N mecku. Širší využití je datováno od roku 1982 díky výnosové odr d Lasko vyšlecht né v Polsku. Triticale pat í do eledi lipnicovitých. Ko enový systém je bohat rozv tvený, podobn jako u žita. Stéblo je oproti v tšin obilovin vyšší, odnožovací schopnost je st ední (mezi pšenicí a žitem). Triticale je fakultativn
samosprašné v závislosti
na genotypu resp. vzájemném p sobení geonomu pšenice a žita. Klasy jsou osinaté, obilky nahé, dlouhé, svraštilé, barvou p ipomínající pšenici. Po et zrn v klasu se pohybuje podle porostu a stanovišt mezi 32 – 38 a HTS 45 – 48 g. Triticale je na podmínky mén náro né než pšenice, ale náro n jší než žito. Je pom rn zimovzdorné a krom doby klí ení a vzcházení i odolné proti nedostatku vláhy, dob e snáší kyselé p dy, je tolerantní v i emisím. [1] Povolené odr dy V Evrop i u nás p evládaly dlouho výborné polské odr dy – Fatro, Pestro. Z domácích odr d byla v roce 1996 povolena krmná odr da Kolor vhodná pro mén intenzivní oblasti. V roce 1997 byla povolena výnosná n mecká odr da Modus podobná odr d Kolor adou vlastností. Po roce 2000 nastal velký r st po tu registrovaných odr d a v sou asné dob je ve Státní odr dové knize registrováno celkem 19 odr d, z toho v tšina ozimých (16) a 3 odr dy jarní. [1]
10
Osevní postup Triticale je tolerantní k horší p edplodin , ale mén než žito a ozimý je men. Nejvyšší výnosy dosahuje po zlepšujících p edplodinách (olejniny, luskoviny, jeteloviny). Lze ho p stovat i po obilnin , ale po žit je nebezpe í p enosu plísn sn žné a po pšenici v tší náchylnost na napadení houbovými chorobami. [1] Hnojení Pro pr m rný výnos po ítáme s odb rem 25 – 70 kg P2O5 na ha a 20 – 100 kg K2O na ha. Výživa N je odvislá od p edplodiny, po así, náchylnosti odr dy k poléhání a úrodnosti p dy. Celková doporu ená dávka N je 80 – 110 kg/ha. P edse ová podzimní dávka se nedoporu uje. Jarní dávka N se d lí na regenera ní a produk ní. Regenera ní dávka tvo í 40 – 50 % celkové dávky a aplikuje se v ledkové form brzy na ja e ve fázi odnožování. Produk ní dávka se aplikuje ve fázi sloupkování v kapalné form . P i dostatku vláhy lze aplikovat t etí dávku N (30 kg/ha) na po átku metání. Ta zvyšuje HTS a obsah bílkovin, je však nebezpe í v tšího výskytu houbových chorob. U jarních odr d v tšinou aplikujeme pouze dávku základní a produk ní. [1] V podniku se provádí jenom jedno p ihnojení N na ja e, a to v dávce 100 kg/ha ledku vápenatého. Agrotechnika Triticale p ízniv reaguje na minimální zpracování p dy p ed setím. Na ulehlou p du má podobné nároky jako žito. P íprava p dy ovliv uje výnos triticale více než p edplodina. V p íznivých podmínkách (lepší bramborá ské oblasti) sejeme triticale ve druhé polovin zá í až do 10. íjna, v mén p íznivých podmínkách za ínáme sít o týden d íve. V asn jší výsev není p íliš rizikový. Setí po 20. íjnu zvyšuje nebezpe í vyzimování. B žný výsevek je 180 – 230 kg/ha. P íliš husté porosty nejsou vhodným základem pro vysoké výnosy. Hloubka setí je 3 – 4 cm. Jarní odr dy vyséváme co nejd ív na ja e, jakmile to stav p dy dovolí. [1] Ochrana rostlin Triticale je odoln jší v i chorobám než pšenice, ale p esto je napadáno plísní sn žnou a chorobami pat stébel, mén pak listovými a klasovými chorobami. Proti ple-
11
vel m má konkuren ní schopnost horší než žito. V p ípad pot eby se mohou používat stejné herbicidy jako u pšenice. [1] Sklize Díky velké enzymatické aktivit trpí pror stáním zrn. Proto se musí sklízet v as. P ímá sklize na zrno se provádí sklízecí mláti kou ve žluté zralosti. P i vlhkém po así v dob dozrávání sklízíme p i v tší vlhkosti a dosoušíme na nížší vlhkost max. 14%. Zrno triticale více vypadává z klasu p i p ezrání. Vlhkost p i sklizni pro bioplyn 75 – 90 % (metání - mlé ná zralost), sklize probíhá sklízecí eza kou a ezanku je možné silážovat. P i sklizni na spalování sklízíme v plné zralosti. Uvádí se, že v odr dových zkouškách dosahoval výnos zrna 7,7 – 8,8 t/ha. V praxi jsou však dosahovány výnosy asi o 40 % nižší. [1] Po konzultaci s Ing. Jaroslavem Mikeskou je pro výpo ty, které jsou uvád né v diplomové práci, po ítáno s výnosem 4 t zrna a 2,5 t slámy. Ekonomika Kompletní ekonomika této plodiny byla spo ítána a je uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 20). Variabilní náklady na p stování plodiny byly ur eny za pomocí Ing. Jaroslava Mikesky a zam stnanc , kte í s t mito stroji jezdí. Pr m rná hodinová mzda zam stnanc
je 80 K . Pro rok 2010 iní odvod
na zdravotním pojišt ní 9 % a sociálním pojišt ní 25 %, tj. 27,2 K . Pro zjednodušení výpo tu byly uvažovány hodinové náklady 110 K . Cena nafty 25 K za l byla rovn ž ur ena Ing. Jaroslavem Mikeskou. Fixní náklady - tj. pojišt ní plodin, výrobní, správní režie (spot eba energií, odpisy majetku, opravy a udržování výrobního a správního za ízení, mzdy vedoucích pracovník , technik , administrativních pracovník , pomocných d lník apod.) byly stanoveny z ú etních uzáv rek pro jednotlivé plodiny za rok 2009. Mechaniza ní režie (odpisy stroj , opravy stroj , náhradní díly, provoz mechaniza ního st ediska apod.) byly rozpo ítány na obhospoda ované pozemky VSV a. s. (1 824 ha). Uvedená data byla použita pro hospodá ský výsledek roku 2009.
12
Tab. 1 Fixní náklady p stování triticale na ha.[21, vlastní zpracování] Triticale
2009
Mechaniza ní režie
3 062
Výrobní režie
1 741
Správní režie
1 007
Pojišt ní plodiny
246
Pro zjednodušení výpo tu byly fixní náklady zaokrouhleny. Zhodnocení možnosti p stování Celkové náklady na ha p i variant sklizn kombajnem vychází 14 683 K . P i sklizni 4 t zrna a 2,5 t slámy na ha iní výnos 10 500 K , tzn. hektarovou ztrátu 4 183 K . Nulová rentabilita plodiny je p i výnosu 6 t zrna a 3 t slámy bez plošných dotací. Dotace SAPS pro rok 2009 inila 3 710 K na ha zem d lské p dy. Národní dopl ková platba pro rok 2009 TOP-UP na ha u zem d lské p dy inila 1 184 K . [15] P i zapo ítání dotace p i sklizni 4 t zrna a 2,5 t slámy by inil hektarový výnos 15 394 K , což p edstavuje hektarový zisk 711 K . U této sklizn je p edpokládáno použití vlastního kombajnu. V p ípad sklizn ve služb vzrostou hektarové náklady o cca 1 000 K . Další varianty sklizn jsou spo ítána a uvedeny v p íloze (P íloha II, Tab. 21). Druhá varianta sklizn je za pomocí žacího ma ka e. Stroj se upraví vyjmutím ma kacích válc , aby nedošlo ke ztrátám zrna. Porost se pose e na ádek a následn se balíkuje. P i této sklizni se rostlina sklizí celá i s plevami, což by m lo zvýšit hektarový výnos cca o 100 – 300 kg. P i této sklizni musíme sklízet porost v as, jelikož triticale p i p ezrání vypadává z klasu, ímž by mohly vzniknout zna né ztráty. Slisované balíky je nutné co nejd íve uskladnit do suchého skladu nebo rovnou zpracovat. V opa ném p ípad by mohlo dojít ke klí ení semen v balíku, což by výsledný produkt znehodnotilo.
13
Náklady sklizn u druhé varianty jsou 15 121 K na ha. Firma Agriwatt s. r. o. je ochotna za takto sklizenou plodinu zaplatit 1 700 K za t. P i této cen a výnosu 6,5 t celých rostlin, by se výnos bez dotace zvýšil na 11 050 K na ha, tzn. hektarovou ztrátu 4 071 K . Nulová rentabilita plodiny bez dotace by tedy byla p i výnosu 8,9 t/ha. S dotací by byl výnos 15 944 K na ha a výsledný zisk 823 K na ha. T etí varianta je sklize
eza kou Clas-Jaguar. Pro tuto sklize by firma musela
zakoupit skliz ový adaptér. Takto provedená sklize by byla bez v tších ztrát, jelikož by celá rostlina prošla ezacím ústrojím a nedošlo by ke ztrátám plev nebo zrna jako p i výše popsaných sklizních. Takto provedenou sklizní lze zvýšit hektarový výnos o 100 – 300 kg. Náklady p i této sklizni jsou 15 013 K na ha, p i emž je po ítáno se stejným výnosem, a to 6,5 t/ha. Výnos bez dotace by dosahoval 11 050 K na ha, což by znamenalo ztrátu 3 963 K na ha. Nulová rentabilita bez dotace by byla p i výnosu 8,9 t/ha. S dotací by byl výnos 15 944 K na ha a výsledný zisk 931 K na ha. P stování triticale p i navrhovaných cenách firmou Agriwatt s. r. o. bez dotací je nerentabilní.
2.2 Kuku ice (Zea mays) Biologická charakteristika Kuku ice (P íloha I, Obr. 3) je jednoletá rostlina. Využití výnosového potenciálu pro produkci zrna a biomasy, je založeno na vysoké náro nosti kuku ice na agrotechniku a výživu. P stování a využití produk ní schopnosti kuku ice v p íznivých i mén p íznivých p stitelských podmínkách dává široká nabídka vhodných hybrid . Pat í do eledi lipnicovitých a skupiny kuku icovité. Z hospodá ského hlediska má nejv tší význam kuku ice obecná, kuku ice ko ský zub a kuku ice polozubovitá. Ko enový systém, po et ko en a jejich rozložení v p d je závislé na hybridu a podmínkách prost edí. Stéblo je rozd leno kolénky (nody) na lánky (internodia) a v závislosti na délce vegeta ní doby dosahují výšky 1,2 – 3 m. Stéblo je ukon ené sam ím kv tenstvím – latou. Dlouze kopinatý list objímá stéblo nad kolénkem. Po et list na rostlin je odr dový znak a jejich po et nar stá s délkou vegeta ní doby hybri-
14
du. Sam í pestíkové kv ty vytvá í palice. Je to klas s hrubou hlavní osou, na které jsou zrna v ádcích v obvyklém po tu 8 – 18 ad. Kuku ice nemá významné nároky na p du a je ji možné p stovat na všech orných p dách. Nevhodné k p stování kuku ice jsou extrémní p dy – p dy s vysokou hladinou spodní vody, kyselé p dy, lehké a velmi t žké p dy, p dy s vysokou skeletivostí. V teplotn mén p íznivých podmínkách se kuku ici da í na výh evných p dách. ím jsou klimatické podmínky pro p stování mén p íznivé, tím v tší jsou nároky na p du. Pro kuku ici je d ležitá výše teploty a její pr b h v dob vegetace. Kuku ice je teplomilná rostlina, nároky na celkovou sumu teplot v pr b hu vegetace jsou vysoké a závislosti na délce vegeta ní doby se pohybují od 1 700 °C do 3 150 °C. Minimální teplota pro klí ení a r st kuku ice je 8 – 10 °C. Optimální pr m rná teplota pro r st kuku ice je nad 22 °C. P i poklesu teploty pod 10 °C rostliny kuku ice zastavují r st a žloutnou. Kuku ice je výrazn
sv tlomilný druh. Ozá ení kuku i ného pole probíhá
v následujícím rozd lení. 7 % z dopadajícího fotosyntetického ú inného zá ení se odráží od povrchu porostu, 31 % zachytí horní listy, 10 % spodní listy, 7 % dosáhne povrchem listu a zbytek dopadne na listy ve st edu stébla rostliny. Pro tvorbu sušiny je nejp itažliv jší délka fotoperiody 17 – 18 hodin. Nárok kuku ice na vodu vyjád ený transpira ním koeficientem je 240 – 270 kg vody na tvorbu 1 kg sušiny. Množství srážek pro úsp šné p stování kuku ice by nem lo klesnout pod 600 mm za rok a b hem vegetace by m lo spadnout minimáln 350 mm srážek. [1] Povolené odr dy Šlecht ní kuku ice je založeno na tvorb hybrid a využití heterozního efektu. Šlecht ní probíhá v následujících krocích: -
tvorba linie
-
zkoušení kombina ní schopnosti linie
-
tvorba a zkoušení hybrid
15
Výroba osiva probíhá v následujících krocích: -
výroba osiva linie
-
výroba finálních dvouliniových, t íliniových a ty liniových hybrid
P i p stování kuku ice na výrobu bioplynu se využívají hybridy doporu ené k silážním ú el m a mají maximální potenciál pro výrobu bioplynu. V sou asné dob jsou vytvá eny hybridy „energetické kuku ice“, které velmi vysokého výnosu biomasy dosahují p edevším prost ednictvím listové a stonkové hmoty. Dosažení vysokého a stabilního výnosu biomasy pro výroby bioplynu je založeno na volb vhodných hybrid . P íklady možné volby hybrid v závislosti na ísle FAO: -
vhodné hybridy pro vyšší polohy a pro pozdní výsev: CINGARO-FAO 230, SAMPAIO-FAO 240
-
vhodné hybridy do dobrých p stitelských podmínek: GAVOTT-FAO 280, FRANCISCO-FAO 290, ATLETICO-FAO 300.
-
vhodné hybridy pro teplé p stitelské podmínky: KURUS-FAO 400, MERIDEN-FAO 440. [1]
Osevní postup Kuku ici je možné p stovat i v monokultu e. Nej ast jší p edplodinou jsou obiloviny. P i volb pozemku je však nutné respektovat nebezpe í vzniku vodní eroze. [1] Hnojení Kuku ice svou produkcí od erpává velké množství živin. Výnos 40 t p i 30% sušin od erpá 120 – 160 kg N, 60 – 80 kg P, 140 – 200 kg K, 28 – 50 kg Mg a 48 – 70 kg Ca. V r stové fázi na po átku kv tu kuku ice p ijme 75 – 80 % všech živin. Organická hnojiva v systému p stování kuku ice mají významné postavení p i obnov a vytvá ení p dní úrodnosti. Ke kuku ici se zpravidla aplikuje dávka 35 – 40 t/ha se zaoráním na podzim. Kuku ice dob e reaguje na hnojení kejdou a mo vkou, které je možné využít k úprav C:N p i zaorávce slámy. P i aplikaci statkových hnojiv je hlavní zásadou jejich rychlé a kvalitní zapravení do p dy.
16
Doporu ené dávky N se pohybují kolem 150 kg/ha. Lze využít všechna dusíkatá hnojiva. V oblastech s dostatkem srážek se pozitivn
projevuje d lení dávky N
na aplikaci p ed setím a ve fázi 5 – 6 list . Hnojení P a K se provádí na základ zásobenosti v p d a od erpávání výnosem biomasy. Draselná a fosfore ná hnojiva, pokud se použijí, je nejlépe aplikovat na podzim p i zpracování p dy. P i hnojení „pod patu“ se aplikuje hnojivo Amofos v dávce 70 – 120 kg/ha. [1] V podniku se používá organické hnojivo Zeraganic v dávce 15 t/ha. Toto hnojivo obsahuje celkového N min. 1 %, celkový P2O5 min 1 %, celkový K2O min 1 % a pom r C:N je 30:1. Agrotechnika Zpracování p dy se ídí podle p edplodiny a m že mít více variant. Po obilnin je zpravidla podmítka a orba, kterou se zapraví chlévský hn j a p ípadn pr myslová hnojiva. Podle oblasti a p dních podmínek je možné zvážit minimalizaci zpracování p dy nebo variantu bez orby. Jarní p íprava p dy spo ívá p edevším ve vytvo ení podmínek pro kvalitní založení porostu, v omezení ztrát vody a snížení zaplevelenosti pozemku. Kyp ení p ed setím se provádí jen do hloubky výsevu. P stování kuku ice v lenit jším terénu p ináší v tší nebezpe í za azení na pozemky, které mohou být ohroženy vodní erozí. Nelze-li se vyhnout kuku ici na svažitém pozemku, je vhodné a pot ebné uplatnit protierozní opat ení a tak respektovat Na ízení vlády . 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opatení v t chto oblastech. Pokud není správn založen porost, je negativn ovlivn n výnos biomasy. Platí zde klasické pravidlo, že „úsp ch za íná setím“. Pokud je vysoký po et rostlin – sníží se výnos. Obvykle se volí ší ka ádk
0,75 m. Hustota porostu má zásadní význam
pro dosažení výnosu a kvality biomasy. Na základ
klimatických podmínek
R
a v závislosti na délce vegeta ní doby hybridu se doporu ená hustota porostu pohybuje v rozmezí 7 – 10 rostlin na 1 m2. Pro optimální rozmíst ní zrn p i výsevu je d ležitá pracovní rychlost secího stroje. Porosty kuku ice se zakládají p esnými secími stroji. Pracovní rychlost by nem la
17
p ekro it u pneumatických secích stroj 6 km/h a u mechanických 8 km/h. Doporu ená hloubka výsevu je 50 mm. Termín výsevu je závislý na teplot p dy v hloubce výsevu. Minimální teplota p dy v hloubce výsevu v závislosti na hybridu je 6 – 8 °C. Na p dách s nedostatkem vody po zasetí je vhodné válení. Na pozemcích s nebezpe ím vodní eroze po zasetí kuku ice neválíme. [1] Ochrana rostlin Kuku ice je na po átku v prvních fázích r stu velmi citlivá na zaplevelení. Zvolený herbicid musí vytvo it podmínky, aby po vzejití kuku ice byl bezplevelný stav porostu cca 40 – 50 dní. Firma používá post ik Esteron v dávce 1 l/ha. V sou asné dob se ukazuje nezbytnost ochrany proti zavíje i kuku i nému. Ochrana proti tomuto šk dci je založena na: -
dodržování správné agrotechniky (st ídání plodin, orba, drcení poskliz ových zbytk ) - takto se likviduje až 90 % populace zavíje e
-
chemické ochran (insekticid Integro 0,5 – 0,7 l/ha)
-
využití geneticky modifikované Bt-kuku ice [1]
Sklize P i p stování kuku ice k energetickým ú el m, není cílem dosáhnout co nejvyšší podíl zrna v biomase. Pro výrobu bioplynu kuku ici sklízíme stejn jako pro krmivá ské ú ely. Optimální obsah sušiny p i této sklizni je 28 – 32 % a ur uje termín sklizn . Pro kvalitní siláže je pot ebné biomasu na ezat na ezanku o délce 8 – 10 mm. Výnos kuku ice závisí na sortimentu hybrid (doba dozrání – FAO). U dobrých porost se pohybuje mezi 47 – 63 t/ha p i sušin 28 – 33 %. [1] Pro výrobu agropelet byl v lo ském roce v podniku proveden pokus sklizn jednoho ha kuku ice. Výnos zde byl 19,5 t/ha p i 25% vlhkosti. Kuku ice samotná je p i takové vlhkosti velmi špatn granulovatelná a výsledné palivo by m lo velmi malou výh evnost. Z tohoto d vodu ji ve firm Agriwatt s. r. o. míchali s materiálem o nižší vlhkosti, jako jsou nap . otruby.
18
Ekonomika Kompletní ekonomika kuku ice byla spo ítána a uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 22). P i ur ování náklad na p stování bylo postupováno obdobn jako u triticale. Dále bylo postupováno dle skliz ového pokusu této plodiny, kterého jsem se osobn zú astnil. Tab. 2 Fixní náklady p stování kuku ice na ha. [21, vlastní zpracování] Kuku ice
2009
Mechaniza ní režie
3 062
Výrobní režie
2 174
Správní režie
1 281
Pojišt ní plodiny
75
Pro zjednodušení výpo tu byly fixní náklady zaokrouhleny. Zhodnocení možnosti p stování Náklad na p stování iní 20 101 K na ha. P i p edpokládaném výnosu 19,5 t/ha (vlhkost 25 %), jako u skliz ového pokusu, je výnos 25 350 K na ha p i cen 1 300 K za t. Výsledný zisk by inil bez dotace 5 249 K na ha. Nulové rentability by bylo dosaženo p i výnosu 15,5 t/ha. U této varianty je hnojení rozpo ítáno na 3 roky. P i zapo ítání dotace SAPS a TOP-UP je zisk 10 143 K na ha, což nedosahuje žádná jiná plodina v zem d lství. Jelikož kuku ice p i svém p stování odebere z p dy velké množství živin, je vhodné zapo ítat do náklad i plnou dávku hnojení organickým hnojivem Zeraganic. Tato operace by zvedla náklady na 23 899 K na ha a výsledný zisk bez dotace by byl 1 451 K na ha a s dotací 6 345 K na ha.
2.3 Sláma obilovin a epky Sláma se dá využít ke hnojení a tím ovliv ování p dní úrodnosti. Její dlouhodobé použití zvyšuje obsah humusu a p sobí p ízniv na p dní strukturu. P dy hnojené slámou jsou vzdušn jší, rychleji vysychají a jsou proto snadn ji obd lávatelné. Toto je vhodné pro p dy t žké, naopak nevhodné pro p dy lehké. Množství živin dodaných 19
slámou do p dy je menší než p i hnojení chlévským hnojem. Sláma obsahuje 80 – 82 % organických látek, nejbohatší je na K, dále S a mikroelementy. Sláma obilovin se vyzna uje velmi širokým pom rem C:N. Proto zapravení samotné slámy do p dy m že snížit výnos p stované plodiny. [11] Tab. 3 Pr m rné chemické složení slámy v %. [11] Druh slámy Sušina Org. l.
N
P
K
Ca
Mg
C:N
Obilniny
86
82
0,45
0,09
0,79
0,24
0,06
80 - 100
epková
84
80
0,56
0,11
0,85
0,81
0,16
60 - 80
Kuku i ná
85
80
0,48
0,16
1,26
0,32
0,14
60 - 80
Pro zdárný pr b h rozkladu je t eba také upravit C:N, optimální je 20:1 – 30:1. Pro úpravu tohoto pom ru je ke slám pot eba dodat 10 – 15 kg N na každou t. Lze použít kejdu, mo vku, nebo minerální hnojiva, jako síran amonný, mo ovina, DAM 390. P i širokém pom ru C:N nesta í N pro rozkladnou innost mikroorganizm a ty ho potom od erpávají z p dy p stované rostlin . P i zaorávce 4 t slámy se obohatí p da p ibližn o 3 200 kg organických látek, 14 – 22 kg N, 3 – 7 kg P, 22 – 55 kg K, 9 – 17 kg Ca, 2 – 7 kg Mg a 5 – 8 kg S. K plné úhrad pot eby organických látek v p d je nutno zaorat každoro n 2 – 2,5 t slámy na 1 ha. [11] Pro vy íslení hnojivého ú inku slámy byla p epo ítána pro cenu minerálního sm sného NPK 16:16:16, která je dle VSV a. s. 6 300 K za t, tzn. N = 13,125 K za kg. Tab. 4 Výpo et hnojivého ú inku slámy. [11, vlastní zpracování] Pr m rná hodnota hlavních živin v p epo tu na cenu živin v minerálním hnojivu
Pr m rný obsah živin v jedné t sušiny (v kg) Druh slámy
N
P2O5
K2O
N
P2O5
K2O
Cena
Obilniny
5,2
1,1
9,2
68,3
14,4
120,75
204
epková
6,7
1,3
10,1
87,9
17,1
132,6
238
Kuku i ná
5,6
1,9
14,8
73,5
24,9
194,3
293
K této cen bychom m li zapo ítat, že s t mito živinami se zaorává i organická hmota, které je všeobecn v p d nedostatek. V jedné t slámy je cca 800 kg organických 20
látek. Dle tohoto p epo tu by se dala ur it minimální cena slámy na ádku. Z d vodu kolísání cen hnojiv je po ítáno u obilné slámy s cenou 250 K za t a u epkové slámy s 300 K za t. Ekonomika Kompletní ekonomika slámy byla spo ítána a je uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 23). Fixní náklady na svoz slámy byli ur eny z náklad na p stování triticale, kde inily 42 % variabilních náklad . Zhodnocení možnosti využití Náklad na svoz obilné slámy je 2 185 K na ha. P i p edpokládaném výnosu 2,5 t/ha je zisk 315 K na ha. Pro epkovou slámu p i stejném výnosu je zisk nižší o 50 K na ha, z d vodu v tšího hnojivého ú inku epkové slámy. S kuku i nou slámou není po ítáno, jelikož by zde byla problematická sklize .
21
3
JETELOVINY
3.1 Vojt ška setá (Medicago sativa) Biologická charakteristika Vojt ška (P íloha I, Obr. 4) vytvá í hlavní kulový ko en, který proniká do p dy do hloubky 1 – 3 m, u pln vyvinutých porost n kterých druh i do hloubky 8 – 10 m a více. V p dním profilu se ko en v tví a nejv tší množství ko enové hmoty je obsaženo v hloubce do 0,4 m. Ko enový kr ek je u vojt šky uložen v p d hloub ji než u jetele. To je d ležité k vytrvalosti porostu a volbu agrotechnických opat ení. Její ko eny pronikají hluboko do p dy, kterou provzduš ují, prokyp ují a uvol ují i z hlubších vrstev mén p ístupné formy živin Ca, Mg a P, které jsou pro ostatní rostliny nedosažitelné. Toto meliora ní p sobení jetelovin významn zlepšuje jak p dní vlastnosti a kolob h živin, tak i celkovou ochranu prost edí. Ko enový systém a zbytky strništ jetelovin jsou po zaorání d ležitým materiálem pro tvorbu humusu. V porovnání s ostatními plodinami je tento zdroj zna n v tší, o emž sv d í i množství zanechané suché ko enové hmoty. U vojt šky se pohybuje v pr m ru kolem 8 t/ha, u obilovin je kolem 2,5 t/ha. Porost vojt šky se zakládá bu
do krycí plodiny (lepší vzcházivost semen, ale
kratší doba využívání), nebo setí bez krycí plodiny (využití delší o 6 – 12 m síc ), tyto porosty zanechávají v p d v tší množství ko en než porosty založené do obilovin na zrno. Jeteloviny a všechny leguminózy jsou schopné pro svou výživu získávat vzdušný N pomocí bakterií Rhizobium, které se uchycují na ko íncích jetelovin. Nejv tší fixace N je do fáze kvetení. Tento proces je však závislý na druhu jeteloviny a na p dních podmínkách. Bakterie mají stejné nároky na p dní prost edí jako hostitelská jetelovina, která je zásobuje energií. Proto vytvá ení p íznivých podmínek pro r st jeteloviny zvyšuje sou asn fixaci N. Na p dách kde se jeteloviny nep stovaly, je nutné o kování osiva p íslušným kmenem rhizobních bakterií. Z celkového p ijatého N si ho jeteloviny z 90 % opat ují prost ednictvím t chto bakterií. P i pr m rném výnosu 8,5 t/ha sušiny a obsahu 2,8 % N vyprodukují jeteloviny 238 kg/ha ro n v nadzemní hmot a 170 kg/ha N v ko enech a poskliz ových zbytcích. Jeteloviny si pomocí bakterií osvojí ze vzduchu okolo 360 kg/ha N. 22
Jeteloviny svými silnými a hlubokými ko eny prorážejí podorni ní vrstvu a v sou asné dob siln utužené p dy. Dále podporují celkovou biologickou aktivitu p d. To spolu s ostatními vlastnostmi zp sobuje, že mají nezastupitelný význam p i celkové intenzifikaci zem d lské výroby v etn obilnin, pro které jsou výbornými p edplodinami. Jejich vliv nelze kompenzovat ani vysokými dávkami N. [3] Povolené odr dy V sou asné dob mají naši p stitelé možnost výb ru z 9 eských odr d vojt šky. Stálicí mezi p stovanými odr dami je Pálava, registrovaná od roku 1967. Dalšími jsou Vlasta, Bobrava, Jitka, Morava, atd. [14] Osevní postup Vojt ška výrazn
zlepšuje úrodnost p dy a m la by rovnom rn
rotovat
po všech pozemcích v podniku. Zanesením vojt šky zp t do osevních postup bude mít p íznivý vliv na snížení zamo ení p d chorobami, šk dci, reziduálním ú ink m pesticid , vlhkosti p dy a zaplevelením. Za azujeme ji zpravidla mezi 2 obilniny. Vojt ška je celkem snášenlivá a m že se p stovat na dobrých p dách po 3 – 4 letech. Zpravidla se p stuje po sob nejd íve za 6 – 10 let. [3] Hnojení vojt šky Hnojení vojt šky N je mimo po áte ní stadium 3 – 4 týdn po zasetí zabezpe eno z 60 – 90 % symbiotickou fixací vzdušného N rhizobními bakteriemi a z p dy asi 10 %. Na pozemcích, kde nebyla vojt ška dlouhou dobu p stována a na pozemcích s menší biologickou aktivitou, je vhodné infikovat osivo efektivními kmeny rhizobií. Bakterizaci osiva lze provést p ípravkem Rizobin, a to suchým nebo vlhkým zp sobem. Inovovaný p ípravek má mít 4krát vyšší p ilnavost a 3krát jemn jší strukturu. Výrobce (AGRO – PROFI s. r. o.) uvádí zvýšení výnosu tradi ních leguminóz o 5 – 15 %. Doporu ená ro ní dávka P p i st edním obsahu p ístupného P v p d je kolem 40 kg/ha. Fosfor lze zapravit do profilu ornice orbou zásobn k p edplodin . Obsah P v sušin rostlin pod 0,23 % je nedostate ný. Horní hranice obvykle nep evyšuje 0,4 %. Dávku draselných hnojiv (ro n podle zásoby v p d 50 – 120 kg/ha) vzhledem k luxusnímu p íjmu K vojt škou a k v tší pohyblivosti K v p d je vhodné rozd lit,
23
v tší ást zapravit orbou spole n s P a zbytek aplikovat po první se i druhého vegeta ního roku. Použití draselných hnojiv p i p edse ové p íprav se nedoporu uje, m že vést k plasmolýze klí ících rostlinek. Za dostate ný obsah K se považuje 1,25 – 2,20 % v sušin vojt šky na po átku kv tu. Obsah K v sušin vojt šky klesá od 3 do 1,8 % v letech vegetace a od první do t etí se e o 20 – 30 %. Vápník dodáváme již k p edplodinám. Na leh ích p dách je vhodný vápenec (1 – 3 t/ha), na t žších p dách pálené vápno (0,5 – 2 t/ha). Dodání mikroprvk je ú elné zejména pro dosažení vyšších výnos semene. Bór zlepšuje zásobení generativních orgán živinami, zvyšuje klí ivost pylu a zlepšuje tvorbu lusk a semen. Lze jej dodat nap . ve form Boraxu, Soluboru nebo Veboritu. Proti žloutnutí list se doporu uje molybden, který rovn ž zlepšuje innost hlízkových bakterií nap . molybdenan sodný, molybdenan amonný. [3] Agrotechnika Na p ípravu p dy je vojt ška velmi náro ná. P i hlavním zpracování je t eba p du podle podmínek co nejhloub ji prokyp it, ale nesmíme vynést na povrch biologicky ne inné podorni í. Na t žších a utužených p dách je vhodné také podrývání. Tím se umožní vojt šce rychlé a hluboké zako en ní. Pro setí musí být povrch pole dob e urovnaný bez v tších prohlubní, aby se p i jarní p íprav dalo vytvo it optimální se ové l žko. Do takto p ipravené p dy vyséváme vojt šku do hloubky 10 – 20 mm. Na osivo vojt šky musí být v tší nároky než na osivo obilovin a jiných plodin. Hlavním d vodem je malá hmotnost semen. U vojt šky se HTS pohybuje od 1,6 – 2,8 g. Mo ení osiva je složité a v tšinou se neprovádí. P i o kování Rizobinem se moení vylu uje. Výsevek zajiš uje dobré zapojení porostu a optimální po et rostlin u vojt šky je to 200 rostlin na 1 m2. P i dobré agrotechnice a volb správného zp sobu založení lze dosáhnout 33% polní vzcházivosti. V takovém p ípad sta í vysévat 6 – 8 mil. klí ivých semen (13 – 17 kg) na 1 ha a v roce výsevu získat 230 – 270 rostlin na 1m2. Doba a technika setí siln ovliv uje polní vzcházivost, a tím dosažení optimální hustoty porostu jako prvního p edpokladu pro vysoké výnosy. Pro drobnosemenné jeteloviny je nejvhodn jší ranná jarní setba. Po opožd ném setí trpí rostliny jetelovin vzešlé
24
z m lce vysetých semen mnohem více p ísušky než obiloviny. Jeteloviny je proto t eba vysévat v první etap jarních prací. [3] Ochrana rostlin V období vzcházení jsou zakládající porosty ohroženy žírem listopasu rodu Sitona. Nejvhodn jší ochranou je insekticidní mo ení osiva. V p ípad napadení porostu použijeme post ik Decis Flow 2,5 v dávce 0,5 l/ha i Decis EW 50 v dávce 0,2 l/ha. Ochrana p ed zaplevelením se provádí, dle založení porostu. V podniku VSV a. s. se používá post ik Basargan Super v dávce 2 l/ha. Sklize Pro výrobu agropelet by bylo nejvhodn jší z d vodu co nejv tšího zd evnat ní stonku provád t jenom 2 se e - první koncem kv tna až za átkem ervna a druhou zaátkem zá í. Pro sklize na výrobu pelet použijeme klasickou zem d lskou techniku. Ekonomika Kompletní ekonomika vojt šky byla spo ítána a uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 24). P i ur ování náklad
na p stování bylo postupováno podobn
jako
u p edchozích plodin. Tab. 5 Fixní náklady p stování vojt šky na ha. [21, vlastní zpracování] Vojt ška
2009
Mechaniza ní režie
3 062
Výrobní režie
707
Správní režie
407
Pojišt ní plodiny
59
Fixní náklady vojt šky byly po dohod s Ing. Jaroslavem Mikeskou použity i pro plodiny uvedené níže, a to z d vodu podobné agrotechniky p stování plodin, a protože dosud v podniku nebyly p stovány. [21]
25
Zhodnocení možnosti p stování Celkové náklady na p stování ve dvou se ích jsou 9 449 K na ha, výnosy iní 8 500 K za t p i výnosu 5 t/ha a cen 1 700 K za t, výsledná ztráta je 948 K na ha. Nulová rentabilita vojt šky je p i výnosu 5,6 t/ha. P i zapo ítání dotace SAPS a TOP-UP je výnos 13 394 K na ha a výsledný zisk 3 945 K na ha.
3.2 Komonice bílá (Melilotus alba) Biologická charakteristika Komonice (P íloha I, Obr. 5) je dvouletá, po p ípad též jednoletá statná motýlokv tá pícnina. Má velký význam pro extrémní podmínky, nebo je velmi nenáro ná na vláhu i p du. Komonice roste na všech typech p d a ve všech výrobních oblastech. Lze ji p stovat na p dách málo úrodných, zejména pís itých, roste i na p dách neplodných, kde je jí možno využívat jako plodiny rekultiva ní a meliora ní. Vytvá í ke e, které dosahují výšky 30 – 80 cm v prvním roce vegetace a 100 – 250 cm v roce druhém. Lodyhy jsou bohat
v tvené, vystoupavé až vzp ímené,
ve spodní ásti m lce rýhované, lysé až krátce p itiskle chlupaté. Listy jsou na v tvích rozmíst né st ídav na krátkých apících. Listová epel a apík mají zelené zabarvení. epele list mají eliptickou až vej itou formu a dosahují délky 10 – 40 mm, ší ky 5 – 20 mm. Listy jsou apíkaté, troj etné, po okrajích nepravideln
ídce zubaté až celo-
krajné, na spodní stran lysé až krátce p itisklé chlupaté. Kv ty jsou rozmíst ny v úžlabích list , na základním stonku i bo ních letorostech. Kv tenství je hroznovité, krátce stopkaté s 20 – 80 kv ty. Kalich kv tu je pravidelný, p ticípý, zvonkovitý. Koruna bílá, 4 – 6 mm dlouhá, pavéza na vrcholu u atá až mírn vykrojená, k ídla jsou kratší nebo stejn dlouhá jako pavéza, lunek je široký, tupý. Kvete od kv tna do zá í. Plodem je lusk s 1 – 2 semeny. Plody jsou drobné tobolky obsahující cca 5 – 9 hn dých drobných semen. Semena jsou elipsovitého tvaru, hladké, barvy zelenožluté až žlutohn dé. HTS je 1,5 – 2,5 g. Semena dozrávají nerovnom rn . Velký podíl erstv sklizených semen tvo í tzv. semena kamenitá, proto osivo vyžaduje p edse ovou skarifikaci.
26
Ko enový systém je velmi mohutný a proniká do zna né hloubky. Hlavní kulovitý ko en je velmi silný a v prvním roce proniká do hloubky 1,3 – 1,5 m, ve druhém roce pak vniká asto do hloubky 2 – 3 m. [12] Osevní postup Komonice není náro ná na p edplodinu, ale není vhodné ji vysévat na pozemcích, kde byly v p edchozích letech aplikovány p ípravky s ú innou látkou atrazine, trifluralin a chlorsulforon. P i využití dvouletých forem komonice je žádoucí spole né setí s krycí plodinou, nejlépe n jakou obilninou na zelené krmivo (oves nebo je men). Za nejvhodn jší je považováno setí sm si jednoleté a dvouleté formy komonice (odr dy Krajová a Adéla), kde porost jednoleté formy je pokryvnou plodinou pro formu dvouletou. Tento postup byl úsp šn odzkoušen p i rekultivaci výsypek. Výhodou takové sm si je podstatn vyšší meliorativní ú inek a nahromad ní v tšího množství p dního N v d sledku innosti hlízkových bakterií. Dvouleté formy v druhém vegeta ním období velmi výrazn potla ují v tšinu plevel . V p ípad umožn ní vysemen ní jednoletých a dvouletých forem komonice volbou pozd jších termín sklizn nabírá takový porost p i biologické rekultivaci charakter žádoucího vytrvalého porostu. Tohoto poznatku lze využít p i p stování komonice k energetickým ú el m. [12] P stitelský postup V prvních ty ech týdnech po zasetí se vyvíjí velmi pomalu a hrozí ji utla ení od plevel . Po tomto údobí, v n mž nastalo základní zako en ní, však roste již velmi rychle a snadno vzdoruje plevel m. Na konci prvního vegeta ního údobí se objevují ve spodní ásti lodyhy etné vegeta ní pupeny. Biologickou zvláštností komonice je obr stání. Nové výhonky se nevytvá ejí jako u vojt šky pouze z ko enového kr ku, nýbrž z nejspodn jších lánk lodyhy. To je velmi d ležitý poznatek pro ur ení správné výšky se e. Jednoletá forma je mén vzr stná než dvouletá a kvete v roce výsevu. Je vhodná na zelené hnojení, protože má rychlý r st a vývoj a vytvá í uspokojivé množství zelené hmoty.
27
Dvouletá komonice již v prvním roce p i setb bez krycí plodiny vytvá í zna né množství zelené hmoty. V tomto roce však zpravidla nezakvétá, což souvisí s jejím stadijním vývojem. Ve druhém roce kvete a poskytuje semeno a poté ukon uje vegetaci. Snáší velice dob e nízké teploty a v bec nevymrzá. Rovn ž sucho snáší dob e. Ob formy nesnáší stanovišt zamok ená nebo stanovišt s vysokou hladinou spodní vody. Rovn ž jim málo sv d í p dy t žké. Na Ca je komonice stejn náro ná jako vojt ška. Je velmi dobrou p edplodinou. Stejn jako ostatní jeteloviny obohacuje p du N, organickou hmotou a zlepšuje p íjem živin pro následující plodiny. Ob formy komonice bílé jsou vyhledávanými medonosnými plodinami. [12] Osevní postup a p edse ové hnojení Komonice se nej ast ji seje na ja e v istém výsevu, nebo do krycí plodiny. Lze ji vysévat také v lét na zelené hnojení, nebo pro sklize v následujícím roce. Setí se provádí do širokých ádk
(24 – 48 cm). B žný výsevek iní 20 –
25 kg/ha), p i setí za ú elem produkce osiva volíme širší ádky a nižší výsevky. V p ípad setí sm si jednoleté a dvouleté odr dy komonice se doporu ují nižší dávky po 15 – 20 kg/ha od každé odr dy. B žná HTS eských odr d komonice je 1,8 – 2,3 g, tj. v 1 g je cca 430 – 560 semen. Osivo vyžaduje mechanickou skarifikaci za ú elem narušení vrchní velmi odolné slupky s následnou inokulací rhizobiálními mikrobiologickými preparáty. Výsev provádíme do hloubky 1 – 1,5 cm na t žkých p dách, 1,5 – 2,5 cm na p dách st edn t žkých a 2 – 3,5 cm na p dách lehkých. Pokud nebyla použita organická hnojiva, doporu uje se p ed setím provést inicia ní dávku dusíkatých hnojiv 30 – 45 kg N na ha. Po setí je t eba provést válcování, zejména p i nižší zásob p dní vlhkosti. Další údržba porost spo ívá ve vlá ení po vzejití. Hlavními možnými p í inami špatného vzcházení komonice mohou být nekvalitní nebo neskarifikované osivo, špatn p ipravený povrch p dy, nedostatek vláhy pro klí ení a p ežití nezesílených rostlin v prvních 2 – 3 týdnech po vzejití, p íliš velká nebo nerovnom rná hloubka setí. [12]
28
Ochrana Komonice je náro ná na pravidelné odplevelení v etn ple kování a kyp ení mezi ádk . Klí ící rostliny jsou drobné nerovnom rné a objevují se za 2 – 3 týdny po výsevu. První 2 m síce rostou velice pomalu. Jedním z univerzálních zp sob likvidace plevel u mladých porost komonice je se ení a mul ování plevel , které provádíme ve výšce 3 – 5 cm nad zemí. Na pozemcích siln zaplevelených trávovitými plevely (zejména pýrem) provádíme likvidaci plevel chemickým post ikem (Fusilade Super nebo Targa Super v dávce 1 – 1,5 l/ha, nebo Gallant v dávce 1,5 – 2 l/ha). Podmínkou aplikace herbicid je nár st plevel do výšky 5 – 15 cm, aby vznikla dosta ující asimila ní plocha pro dobrou akumulaci herbicidu do pletiv plevelných rostlin. Minimálním požadavkem pro aplikaci je vývoj prvních pravých trávovitých plevel . Proti dvoud ložným plevel m zatím vhodné prost edky aplikovatelné p ímo do porostu komonice nalezeny nebyly. Proti p sobení chorob a šk dc je komonice velmi odolná. Ob as se vyskytuje poškození d ep íkem jetelovým nebo kv topasem. Z houbových chorob se m že vyskytnout padlí. Na ochranu použijeme b žné pesticidní p ípravky v souladu s jejich návodem na aplikaci. [12] Sklize a ošet ení porost Komonice pro krmivá ské ú ely, nebo pro výrobu bioplynu se sklízí p i sušin cca 18 – 22 %. Ve stádiu nasazení poupat až kvetení. Sklízí se ve 2 – 3 se ích za vegetaci a výnosy zelené hmoty dosahují cca 20 – 40 t/ha. Jednoletá forma poskytuje obvykle o 20 – 40 % nižší výnos u jednotlivých sklizní nežli forma dvouletá. Komonice se dá velmi dob e silážovat, tím se dá konzervovat jako krmivo nebo surovina pro bioplyn. Výhodou silážování z hlediska krmivá ského využití je odstran ní kumarinu. V p ípad sklizn na zeleno je vhodné poskliz ové p ihnojení, nap . kejdou v dávce 5 t/ha nebo NPK 20 – 30 kg/ha. Sklize pro p ímé spalování se provádí v dob dozrávání semen, kdy je nadzemní hmota v tšinou nejsušší. Lze ji sklízet eza kou a vytvo it tak ur itý druh ezanky, nebo posekat žacími stroji na ádek, dosušit na slunci a sbalíkovat. Výnos úvádí r zné literatury od 7 do 15 t/ha. [18] P i výpo tech bylo po ítáno s min. výnosem 5 t p i 85% sušin , který byl uveden v tabulce reprezentativních výnos stanovených MZE R pro celou R. [12] 29
Ekonomika Kompletní ekonomika komonice byla spo ítána a uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 25). Fixní náklady na p stování jsou stejné jako u vojt šky. Zhodnocení možnosti p stování Celkové náklady na p stování jsou 8 786 K na ha, výnosy iní 8 000 K za t p i výnosu 5 t/ha a cen 1 600 K za t. Výsledná ztráta tak iní 786 K na ha. Nulová rentabilita komonice je p i výnosu 5,5 t/ha. P i zapo ítání dotace SAPS a TOP-UP je výnos 13 394 K na ha a výsledný zisk 3 945 K na ha.
30
4 TRÁVY Z hlediska náro nosti na živiny a p du jsem vybral t i druhy trav.
4.1 Lesknice rákosovitá (Phalaris arundinacea) Biologická charakteristika Lesknice (P íloha I, Obr. 6) je vytrvalá tráva relativn náro ná na vodu a živiny, nenáro ná na agrotechniku, dávající ve vhodných podmínkách vysoké výnosy nadzemní fytomasy. Je vytrvalá, cizosprašná, výb žkatá tráva z eledi lipnicovitých. Je p irozen rozší ená po celém území R, všude tam kde je dostatek p dní vláhy. Lesknice roste divoce tém
po celé Evrop , Asii (krom jižní ásti), Severní Americe. Lesknice pat í mezi
naše nejvyšší trávy. Výška stébel asto p esahuje p es 2 m. Stébla má zakon ena dlouhou jednostrannou latou. Výhony jsou stébelné, hust
olist né. Listy jsou dlouhé
a široké. List je v pochv sto en. Plochá listová epel je na povrchu hladká, naspodu a po stranách drsná. Obilka bývá 3 – 4 mm dlouhá, vej itá a je siln lesklá. Trsy lesknice nevytvá í. Bohat založený systém podzemních oddenk vytvá í hustý, zapojený porost s pevným drnem. Lesknice vytvá í dlouhé podzemní oddenky, které jsou rozprost eny t sn pod povrchem p dy. Ko enový systém je mohutný jdoucí do zna né hloubky. Lze ji p stovat také pro senokosné ú ely. Je-li vyseta v isté kultu e dává užitek již v roce výsevu. Plného vývinu dosahuje již od druhého roku. Rovn ž z jara za íná obr stat velmi asn a také rychle roste. V p irozených travních porostech se lesknice nejvíce vyskytuje okolo vodních tok . Nejlépe se ji da í na t žších p dách s bohatou zásobou živin. P dní reakci snáší v rozmezí pH od 4 do 7,5, s optimem kolem pH 5. Po zako en ní ji neškodí ani delší p ísušek, holomrazy ani pozdní jarní mrazíky. Také zastín ní a krátkodobé zaplavení snáší velmi dob e. Uplat uje se na všech p dách (p i vyšším hnojení i na chudších) a to i p i p ebytku nebo nedostatku vláhy. Vysokých výnos je však dosahováno v letech s vyšší srážkovým úhrnem a na p dách, kde se hranice spodní vody pohybuje mezi 30 – 40 cm. Lesknice je velmi vytrvalá, ale po zasetí má pomalejší vývoj než základní trávy. [4]
31
Povolené odr dy V sousedních státech mají v listin
povolených odr d lesknici uvád nou,
v našem seznamu odr d zapsaných ve Státní odr dové knize
eské republiky
do 31.12.2009 není registrována žádná odr da. [14] P ípadné osivo ve v tším množství je t eba shán t v zahrani í. V zemích EU se považuje za standard odr da Platon (USA). N které další zahrani ní odr dy : Lubasyn. Motycka (POL), Motterwizer (D), Pervenec (SUN), Peti, Szarvasi 50, Szarvasi 60, Kesthelyi 52 (H), Lara (NOR), Vantage, Ventura (USA), Belevue, Rival (Canada). Šlechtí se nové odr dy pro pr myslové využití, které by se m ly lišit od krmných tím, že mají vysoký pom r stonk oproti list m, nízký obsah popele a prvk jako jsou Si, K a Cl. [4] Osevní postup Je dobré za adit lesknici na nezaplevelený pozemek. Lesknice je nenáro ná na p edplodinu. M že se sít prakticky po všech p edplodinách. Vhodnou p edplodinou jsou lusko-obilní sm sky a obilniny, které následují bu po pícnin nebo po ozimé epce. [4] Hnojení VÚZT uvádí, že je lesknice zna n náro ná na živiny. Ve Švédsku uvád jí pr m rné dávky živin p i p stování lesknice sklízené na ja e 80 kg/ha N, 30 kg/ha K a 10 kg/ha P. Ve Švédsku bylo použito s úsp chem také p ihnojování istírenským kalem. Ve Finsku používali v polních pokusech prvním rokem 40 – 70 kg/ha N a pozd ji 70 – 100 kg/ha N. VÚZT doporu uje k lesknici od druhého roku p stování v závislosti na p dních podmínkách dávku 50 – 80 kg/ha N. P i hnojení musíme také uvažovat jaká je zásobenost živin v p d , kde se plodina p stuje a jakých výnos se dosahuje na daném stanovišti, tedy jak mnoho živin odchází se sklizenou fytomasou. P i p stování lesknice k energetickým ú el m založenou na více let, lze p ihnojovat pr myslová N, P, K hnojiva každoro n ihned po sklizni. [4] Jelikož pr myslová hnojiva jsou velmi drahá, dalo by se pro p ihnojení používat prase í kejdu vznikající v Agropodniku Hodonín a. s., kterou tento podnik poskytuje pro VSV a. s. zadarmo. Tato kejda by dle Ústavu agrochemie a výživy rostlin Mendelovy univerzity v Brn m la v erstvém stavu p i sušin 7,2 % obsahovat 6 % org. látek,
32
0,6 % N, 0,13 % P, 0,27 % K, 0,1 % Ca, 0,04 % Mg. P i dávce 10 t/ha dle t chto údaj by byla lesknice p ihnojena cca 60 kg N na hektar, což je doporu ená ro ní dávka VÚZT. Ochrana Choroby a šk dci u lesknice ne iní problémy. Za ur itých podmínek se mohou vyskytnout listové choroby (Stagonospora, Helminthosporium). Proti plevel m je možno aplikovat herbicidy, které se používají do jarních obilnin a to nejlépe ve fázi 2 – 5 list lesknice. Doporu uje se Starane EC 250 v dávce 2 – 3 l/ha nebo Lontrel 300 v dávce 0,8 – 1 l/ha nebo Harmony Extra v dávce 0,5 kg/ha. [4] Agrotechnika Agrotechnické postupy záleží na tom, za jakým ú elem se lesknice p stuje. Lesknici je možno p stovat na semeno, píci nebo pro pr myslové využití. Na semeno se seje na p im en vlhký pozemek s t žší p dou s dostatkem živin do širších ádk (25 – 30 cm). Výsevek na semeno iní 8 – 10 kg/ha. Výsev je možno provád t na podzim nebo asn z jara zárove s krycí plodinou, nebo bez krycí plodiny asn na ja e. Na podzim by m la být lesknice zaseta do 20. – 25. srpna, aby do zimy dob e zako enila. Lesknice dozrává ke konci ervence. Lesknici na semeno je t eba sklízet opatrn , nebo obilky dozrávají zna n nestejnom rn a snadno vypadávají. Výnosy semene se udávají 200 – 400 kg/ha. P i p stování lesknice na píci se seje do užších ádk na vzdálenost 12,5 – 30 cm podle využití. Výsevek v isté kultu e iní 20 – 25 kg/ha semene. Aby se zajistila dobrá kvalita píce, je t eba její porosty sklízet ješt p ed metáním, kdy seno má vysoký obsah bílkovin. Po vymetání se rychle snižuje její stravitelnost. Obecn se uvádí, že lesknice rákosovitá má pr m rný obsah živin a horší stravitelnost než ostatní pícní trávy. P i pozd jší sklizni se doporu uje zesilážovat. Obvyklé jsou 2 – 3 se e za rok. Porosty lesknice ur ené pro energetické využití se zakládají obdobn
jako
na píci. Dob e založené porosty vydrží n kolik let. Doporu ují se však sklízet po zim brzy na ja e, kdy mají rostliny nízký obsah vody (12 – 20 %). Jako druhý d vod výhody sklizn po zim se uvádí, že množství živin obsažených v rostlinách je na ja e polovi ní v porovnání s rostlinami sklizenými nap . v srpnu. Jako d vod se uvádí translokace živin do ko enové ásti a jejich vyluhování b hem zimy. Také na podzim n která stébla
33
u n kterých populací mají tendenci tvo it zelené v tve z paždí na listových pochvách. Porosty je možné každoro n p ihnojovat nejlépe na ja e p ed vegeta ní sezónou. [4] Sklize a poskliz ové zpracování Lesknice ur ená pro pr myslové využití se v roce výsevu p i využití na buni inu v tšinou nesklízí. Sklízí se v drtivé v tšin na ja e, kdy se poseká na ádek a potom se lisuje do balík . Sklízecí mechanizmy p i sou asné sklizni semene se n kdy upravují tak, že se sníží otá ky bubnu a zv tší se pr chodnost sklízecího ústrojí. P i t chto opateních je snižován odrol list . P i energetickém využití se dají též lisovat brikety nebo pelety. P i sklizni lze využít existující zem d lskou mechanizaci, která je dostupná v zem d lských provozech. Dodržení správného termínu sklizn a v asná transformace suroviny do skladovatelného stavu je základním p edpokladem úsp šné produkce. P i jednofázové sklizni s využitím sklízecí eza ky v ran jších termínech (léto – podzim) je ezanku t eba dosušit. P i více fázové sklizni s využitím eza ky je porost v první fázi sklizen pomocí sklízecí mláti ky nebo žacího stroje. Sklízecí mláti ka je použita v p ípad , že je v první fázi sklizeno semeno. To je v pracovním ústrojí odd leno. Zbylý materiál je uložen na pozemku v ádcích. V p ípadech kdy se v první fázi semeno nesklízí je použito žacího stroje. P i vícefázové sklizni s využitím sklízecích lis je porost v první fázi sklizen shodným zp sobem, jako p i realizaci druhé fáze sklizn
eza kou, tzn. sklízecí mláti -
kou nebo žacím strojem. Následn je možno materiál, který se nechá doschnout na ádcích, sklidit do balík hranolovitých i kulatých. Hranolovité balíky je nutné následn skladovat v zakrytých prostorech s ochranou proti dešti, kulaté balíky opat ené fólií je možno skladovat p ímo na poli. Výhodou sklizn svinovacím lisem do kulatých balík je vyšší výkonnost a vyšší hustota stla eného materiálu, ve srovnání s hranatými balíky. V p ípad omezeného prostoru pro skladování a p i manipulaci však lze p edpokládat výhody hranatých balík . Vícefázový zp sob sklizn rostlinné biomasy je asov a personáln náro n jší a zahrnuje v tší po et operací, které nutn znamenají v tší po et p ejezd po pozemku. [4] Výnosy v polních pokusech VÚZT na r zných stanovištích s r znou dávkou N jsou uvedeny v následující tabulce.
34
Tab. 6 Výnosy v polních pokusech VÚZT. [4] Stanovišt
N0
N1
N2
Pr m r
Ruzyn
7,6
7,7
9,2
8,3
Lukavec
5,8
7,9
8,8
7,5
Troubelo
7,9
8,9
10,1
9,0
Pr m r
7,1
8,2
9,4
8,2
Porosty byly založeny v roce 1994. V tabulce jsou uvedeny pr m rné výnosy z let 1996 – 2000, tedy již z pln zapojených a vyzrálých porost . K lesknici byli ve všech variantách použity dávky 50 kg/ha K a 26,5 kg/ha P. K tomuto byly použity každoro n 3 odlišné dávky N v pr myslových hnojivech: N0 = bez dusíku, N1 = každoro ní jednorázová dávka na ja e 30 kg/ha, N2 = každoro ní jednorázová dávka na ja e 60 kg/ha. Lesknice je náro ná na pr b h klimatických podmínek v jednotlivých letech a na daných stanovištích. Nejv tší kolísání pr m rných výnos bylo v Lukavci (3,9 – 13,8 t/ha) nejmenší v Troubelu (7 – 12,3 t/ha). Lesknice také reagovala p ízniv na zvýšené dávky N. Již každoro ní dávka N (30 kg/ha) aplikovaná na ja e zvyšovala v pr m ru let výnosy na všech stanovištích. V pr m ru let a stanoviš zvyšovala dávka 30 kg/ha N výnosy sušiny fytomasy lesknice o 15,5 % (1,1 t/ha). Také následné p ihnojení N v dávce dalších 30 kg/ha v ledku amonném b hem vegetace dále zvyšovalo výnosy fytomasy o 32,4 % (2,3 t/ha) oproti nehnojeným parcelám. Z energetického a ekonomického hlediska je také d ležité, v kterém termínu plodiny sklízet. Zda v dob nejv tšího nár stu fytomasy, pozd na podzim nebo brzy na ja e. Obecn nejv tší nár st fytomasy je u v tšiny plodin v dob kvetení nebo t sn po odkv tu, potom dochází k postupné ztrát . V prvním termínu sklizn má obsah vody v rozmezí 60 – 80 %. Takto vlhká fytomasa se dá p ímo využít na výrobu bioplynu. Pokud by se m la používat pro ú ely spalování p ímo v kotlích nebo na výrobu pelet je t eba ji dosoušet, za p íznivého po así p ímo na poli nebo dosoušet um le v sušárnách. P i pozdn podzimním termínu je u v tšiny energetických vytrvalých rostlin obsah vody v tšinou i nadále relativn vysoký a dosahuje hodnot 30 – 70 %. Výnos není o mnoho menší v porovnání s prvním termínem. [4]
35
Rozdíly ve výnosech fytomasy a obsahu vody konkrétn u lesknice rákosovité v r zných termínech sklizn jsou uvedena v následující tabulce. Tab. 7 Rozdíly ve výnosech a obsahu vody. [4] Výnos (t/ha) istý .hektarový
Sušina
Vlhkost (%)
Nejv tší nár st fytomasy
24,55
8,1
68,0
Na podzim
15,04
8,0
46,8
Brzy na ja e
7,61
6,2
18,5
Fytomasa lesknice není bez dosoušení ani koncem listopadu vhodná k p ímému spalování. Jsou dv možnosti jak se zbavit p ebyte né vody. Bu
porost na podzim
desikovat nebo jej sklidit a dosušit um le. Porost je možno sklízet p es zimní období, pokud to p dn klimatické podmínky dovolí, nebo je možné sklízet až na ja e, až do doby kdy za ne znovu r st. První mrazy porost vysuší, takže jej lze pak sklízet a p ímo spalovat. Vlhkost pod 20 % p i jarním termínu sklizn
je vhodná p ímo
k lisování do briket nebo pelet, skladování nebo okamžitému spalování. Ztráta fytomasy 22,5 % p es zimní období není v porovnání s n kterými ostatními plodinami vysoká. Ztráta je kompenzována úbytkem vlhkosti. Porost lesknice p es zimu v tšinou nepoléhá, což umož uje bezproblémovou sklize bez v tších ztrát fytomasy. Jarní sklize je doporu ena také proto, že p i pozd jších termínech sklizn se snižuje obsah K, Cl, N a S ve fytomase lesknice i dalších plodin oproti ranným termín m sklizn . Množství živin v rostlinách je na ja e tém
o polovi ní v porovnání
s rostlinami sklizenými v srpnu. Jako d vod se uvádí translokace živin do ko enové ásti a jejich vyluhování b hem zimy. [4] Porovnání obsahu prvk
u lesknice p i podzimní a jarní sklizni je uvedeno
v následující tabulce.
36
Tab. 8 Porovnání obsahu živin u lesknice. [4] Termín sklizn
Obsah prvk v % sušiny N
P
K
Ca
Mg
V dob kvetení
1,355
0,233
1,054
0,702
0,189
Podzim
0,995
0,170
0,569
0,401
0,119
Jaro
0,923
0,143
0,143
0,245
0,055
U pozdních termín sklizn (b ezen) se p i spalování fytomasy lesknice zvyšuje teplota spékání popele a jsou zaznamenány nižší emise SOx a NOx oproti ran jším termín m sklizn ( ervenec – zá í). Obsah popele v rostlinách je také ovlivn n typem p dy. Bylo zjišt no že p i p stování lesknice na t žkých jílových p dách byl obsah popele 10,1 % v porovnání s rostlinami p stovanými na p dách humózních, kde byl obsah popele pouze 2,2 %. Další výhodou sklizn po zim je, že na podzim n která stébla u n kterých populací lesknice mají tendenci tvo it zelené v tve z paždí na listových pochvách, což zap í i uje nežádoucí zvýšený obsah vody. [4] Ekonomika Kompletní ekonomika lesknice rákosovité je uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 26). Fixní náklady na p stování jsou stejné jako u vojt šky. Zhodnocení možnosti p stování Celkové náklady na pozemek se zapo ítáním hnojení kejdou iní 11 180 K na ha. Výnos tak dosahuje 11 200 K na ha, a to p i výnosu 7 t/ha a cen 1 600 K za t. Lesknice má p i výnosu 7 t/ha nulovou rentabilitu. Zisk by tedy inil pouze dotace SAPS a TOP-UP, což je 4 894 K na ha.
4.2 Srha lalo natá (Dactylis glomerata) Biologická charakteristika Srha (P íloha I, Obr. 7) pat í do eledi lipnicovitých. Je víceletá až vytrvalá tráva, voln trsnatá. V lu ních porostech vytvá í mohutné, široké trsy s obloukovitými listy. Vytvá í st edn hluboký ko enový systém svaz itých ko en s maximálním množ37
stvím ko enové hmoty v hloubce 5 – 25 cm. V nadzemní ásti tvo í listové výhonky, stébelné fertilní výhonky a mén zkrácené stébelné výhonky. Listy jsou dlouhé, v mládí složené, s velkým jazý kem a zplošt nými listovými pochvami, které jsou matné a lysé. Stébla jsou vzp ímená, kv tenství je stažená lata. Pat í p evážn mezi ozimé trávy, plodná stébla tvo í ve druhém roce vegetace a metá jen do první se e, po pose ení tvo í jen dlouhé listové výhonky, p ípadn zkrácené stébelné výhonky. Plodem je st edn velká kýlnatá, mírn prohnutá obilka s krátkou osinou, 4 – 7 mm dlouhá a 1,5 mm široká, s HTS 0,7 – 1,3 g. Po zasetí se velmi rychle vyvíjí a plného vývinu dosahuje již druhého roku, s max. rozvojem ve druhém až pátém roce vegetace. Maximálních výnos dosahuje v prvním až tvrtém užitkovém roce. Z jara brzy obr stá, avšak ji mohou poškozovat pozdní mrazíky. V rámci kulturních pícních trav vytvá í zapojené porosty s vyšší vytrvalostí a dobrou konkuren ní silou v i plevel m. Srha je cizosprašná. [1] P dn klimatické podmínky V p irozených a polop irozených travních porostech se vyskytuje na st edn vlhkých stanovištích se širší stanovištní amplitudou od stupn suššího až po stupe vlhí, je tedy zna n p izp sobivá. Na živiny je náro ná až st edn náro ná a vyskytuje se na p dách st edn až bohat zásobenými živinami. Na p dní reakci není zvláš citlivá, je dob e p izp sobivá p dní reakci v rozmezí pH od 4,0 do 7,5 s optimem pH kolem 5,5. Dokáže si dob e osvojovat vláhu i živiny a vyniká stabilními výnosy i v suších letech. [1] Povolené odr dy V seznamu odr d zapsaných ve Státní odr dové knize eské republiky je zapsáno 10 odr d (nap . Dana, Lada, Niva Toscali, Vela), vesm s šlecht ných na vysoký výnos pícní biomasy. [1] Osevní postup Srhu lalo natou m žeme vysévat jako monokulturu na širší škálu pozemk , v etn
pozemk
mírn
zaplevelených jako odplevelující plodinu. Je nenáro ná
na p edplodinu. M že se sít prakticky po všech plodinách. Nejvhodn jší p edplodiny jsou hnojené okopaniny, luskoviny, jeteloviny a ozimá epka. [1]
38
Hnojení Vyhovují jí st ední až vyšší dávky minerálních živin. Minimální dávka, na kterou za íná srha reagovat zvyšováním výnosu, je 40 – 50 kg N na ha a rok. Optimální dávky se pohybují v rozmezí 100 – 140 kg N na ha a rok. Dob e reaguje i na dávku p es 200 kg N, avšak v porovnání s ostatními travami poskytuje stabilní výnosy i p i absenci hnojení. Vyšší dávky nad 100 kg N je vhodné rozd lit v pom ru 2/3 na ja e ku 1/3 po se i. [1] Pro p ihnojení by bylo vhodné použití kejdy v dávce 10 t/ha. Agrotechnika P i semená ském využití lze zakládat porosty do krycí plodiny v období od konce b ezna do poloviny kv tna. P i p ímém výsevu lze porosty srhy zakládat na ja e a ve vlh ím období i v lét (do 25. srpna). Semená ské porosty se vysévají do širších ádk (25 – 50 cm). Výsevek na semeno iní 10 – 20 kg. Srha lalo natá je ranná a semená ské porosty dozrávají od po átku ervence. Sklízí se kombajny p i vyšším strništi v rozp tí 250 – 500 kg/ha. P i p stování na biomasu lze doporu it její p stování v monokultu e na 4 – 6 let. Vysévá se do ádk 12,5 – 24 cm podle využití a do hloubky 1 – 2,5 cm. Výsevek v isté kultu e iní 20 – 24 kg/ha. Porosty pro pícní a energetické využití formou výroby bioplynu je t eba sklízet d íve, na po átku metání. Porosty ur ené pro spalování biomasy je nutné sklízet pozd ji, nejlépe až po odkv tu b hem zrání. Obecn je však biomasa srhy lalo naté vhodn jší na výrobu bioplynu. Porosty srhy lze sklízet dv mi až t emi se emi. Pro sklize biomasy pro p ímé spalování je vhodné využít jedné se e, jelikož v biomase druhé a t etí se e je malý podíl stébel. Porosty srhy ur ené pro spalování lze sklízet i po zim brzy na ja e, kdy je biomasa sušší a s nízkým obsahem živin, avšak m že dojít k výraznému snížení výnosu vlivem poléhání pod sn hovou pokrývkou. [1] Ochrana rostlin Choroby ani šk dci obvykle ne iní u srhy problémy. V letních a podzimních m sících se mohou vyskytnout listové a stébelné choroby. Proti plevel m lze aplikovat selektivní herbicidy, které se používají do jarních obilnin a to nejlépe ve fázi 3 – 6 list . Doporu uje se Starane EC 250 (0,4 – 1 l/ha), Animex Pur (3 l/ha), Mustang (0,6 l/ha). [1]
39
Sklize a poskliz ová ošet ení Vzhledem k vyššímu obsahu živin je biomasa srhy vhodná k výrob bioplynu a mén vhodná k p ímému spalování. P i využití na výrobu bioplynu sklízíme porosty ve fenofázi po átku až plného metání, tj. od poloviny do konce kv tna. Pose e se na ádek a sklízí se obdobn jako na píci. Pro bioplyn je vhodné ji sklízet 2krát ro n , s tím že druhá se je od konce ervence až do poloviny zá í. Pro p ímé spalování je vhodné sklízet porosty jen 1krát ro n v pozdních fázích vývoje, nejlépe b hem zrání, tj. v ervenci a v srpnu. Možné je také sklízet porosty srhy až po p ezimování asn na ja e, obdobn jako nap . porosty lesknice rákosovité. P i jarní sklizni je t eba po ítat s vyššími ztrátami 25 – 40 % v závislosti na sn hové pokrývce a nadmo ské výšce. Seená biomasa se nechá sušit na ádku na vyšší obsah sušiny a lisuje se do balík . Výnos sena p i 15% vlhkosti se pohybuje od 10 do 12,5 t/ha. [1] Pro p ímé spalování v jedné se i je to kolem 6 t/ha (dle tabulky výnos energetických plodin vydanou MZE R). [18] Ekonomika Kompletní ekonomika srhy lalo naté je spo ítána a uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 27). Fixní náklady na p stování jsou stejné jako u vojt šky. Zhodnocení možnosti p stování Celkové náklady na pozemek se zapo ítáním hnojení kejdou jsou 10 032 K na ha. Výnos je 9 600 K na ha, a to p i výnosu 6 t/ha a cen 1 600 K na ha. P stování srhy lalo naté je tak ve ztrát 432 K na ha. Tato plodina má nulovou rentabilitu p i výnosu 6,3 t/ha. P i zapo ítání dotace SAPS a TOP-UP je výnos 14 494 K na ha a výsledný zisk 4 462 K na ha.
4.3 Ovsík vyvýšený (Arrhenather elatius) Biologická charakteristika Ovsík (P íloha I, Obr. 8) pat í do eledi lipnicovitých. Je to víceletá voln trsnatá tráva. V lu ních porostech vytvá í mohutné, vysoké trsy se vzp ímenými, v horní ásti obloukovitými listy. Vytvá í hluboký ko enový systém svaz itých ko en s max. množstvím ko enové hmoty v hloubce 5 – 30 cm, který mu umož uje 40
erpat živiny
i z hlubších vrstev. V nadzemní ásti tvo í listové výhonky a stébelné sterilní výhonky. Listy jsou st edn dlouhé v mládí sto ené, se st edn velkým, širším jazý kem, bez oušek,matné, s ídkým ochlupením na lícní stran
epele. Stébla jsou vzp ímená a nesou
charakteristické kv tenství – latu s velkými obilkami. Ovsík vyvýšený pat í mezi jarní trávy, v populaci se však vyskytují i rostliny ozimého charakteru. Plodná stébla tvo í v první a druhé se i. Ve druhé a v dalších se ích je však vyšší podíl sterilních stébelných výhonk . Plodem je velká, rovná obilka s dlouhou, postraní osinou se spirálovitým závitem v dolní ásti. S ohledem na obtížné vysévání obilek však byli u nás i ve sv t vyšlecht ny bezosinné odr dy. Délka obilky je 8 – 9 mm, ší ka 2 mm, HTS 2,8 – 3,6 g. Po zasetí se st edn rychle vyvíjí a plného vývinu dosahuje již ve druhém roce s max. rozvojem ve druhé až tvrtém roce vegetace. Maximálních výnos dosahuje v prvním až t etím užitkovém roce, v pátém užitkovém roce výnosy výrazn klesají. Výnosov vyniká nejen v monokulturách, ale výborn se uplat uje i ve sm sích s jetelovinami. Z jara brzy obr stá, v metání a kvetení je st edn raný. V rámci skupiny druh kulturních pícních trav vytvá í vysoké, zapojené porosty s dobrou konkuren ní silou v i plevel m. V porostech potla uje pýr plazivý. [1] P dn klimatické podmínky V p irozených a polop irozených travních porostech se vyskytuje na sušších stanovištích a na stanovištích st edn vlhkých, vlh í stanovišt ani do asn zamok ení nesnáší. Na živiny je st edn náro ný a vyskytuje se na p dách st edn až bohat zásobenými živinami. Na p dní reakci není zvlášt citlivý, je dob e p izp soben p dní reakci v rozmezí pH od 4,5 do 7,5 s optimem pH kolem 6. Dokáže si dob e osvojovat vláhu i živiny a vyniká vysokými výnosy i v sušších letech. Vyhovují mu p dy st edn t žké a leh í, s dobrou zásobou p ijatelných živin. Výhodná jsou slunná teplá stanovišt . Vyskytuje se p evážn v teplých nížinných a pahorkatinných oblastech, v poslední dob proniká na teplejších stráních i do nadmo ských výšek 650 – 850 m n. m. [1] Povolené odr dy V seznamu odr d zapsaných ve Státní odr dové knize
eské republiky
k 31.12.2009 jsou zapsány 2 odr dy Rožnovský a Medián. Odr da Medián je s bezosinatou obilkou a snadn se vysévá. Ve sv t existuje více odr d ovsíku vyvýše-
41
ného, žádná však u nás není registrována. Bezosinná je také polská odr da Wiwena. Odr dy jsou ve sm s šlecht ny na vysoký výnos biomasy. [1] Osevní postup Je vhodné ho vysévat jako monokulturu na teplejší, suší pozemky s dobrou zásobou živin. Ovsík je nenáro ný na p edplodinu. M že se sít prakticky po všech plodinách. Nejvhodn jšími p edplodiny jsou hnojené okopaniny, luskoviny a jeteloviny a ozimá epka. [1] Hnojení Je náro ný na živiny. Vyhovují mu st ední až vyšší dávky minerálních živin a krátkodob porosty ovsíku snáší i animální hnojení v etn vyšších dávek. Minimální dávka N, na kterou za íná ovsík reagovat zvyšováním výnosu je 50 kg N na ha a rok. Optimální dávka N pro ovsík vyvýšený se pohybuje v rozmezí 110 – 160 kg N na ha a rok.Ovsík dob e reaguje i na dávku p es 200 kg N. Vyšší dávky živin (nad 100 kg N) je vhodné rozd lit v pom ru 2/3 dávky na ja e ku 1/3 po první se i. Podzimní hnojení P v dávce 30 – 50 kg/ha a K v dávce 60 kg/ha, p ípadn i N v dávce 50 kg/ha podporuje tvorbu fertilních odnoží a stébel. [1] Na hnojení by bylo možné využít kejdy z Agropodniku Hodonín a. s. v dávce 10 t/ha. Agrotechnika Ovsík vyvýšený je vhodné využívat pro zakládání monokultur a do asných jetelotravních sm sí. Optimální doba využívání monokultur i sm sí je 2 – 5 užitkových let. Ovsík vyvýšený je tráva vhodná ke kosení 1krát – 4krát ro n . Pro energetické využívání je vhodné jeho využívání kosením 1krát ro n . Velmi dob e snáší i mul ování, zejména na vyšší výšku, a to krátkodobé i dlouhodobé. Pastvu a sešlapávání ovsík vyvýšený nesnáší. P i semená ském využití lze zakládat porosty do krací plodiny (nejlépe senážní oves, dále luskoviobilní sm sky, bob, eventuáln jarní je men, jarní pšenice) v období od konce b ezna do poloviny kv tna. P i p ímém výsevu bez krycí plodiny lze porosty ovsíku zakládat na ja e a ve vlh ím období i v lét (do 25. srpna). Semená ské porosty se vysévají do širších ádk (25 cm), ve kterých dávají vyšší výnosy semene. Optimální hloubka setí je 2,5 – 4 cm. Výsevek u porost na semeno iní 25 kg. Ovsík vyvýšený je poloraný až ranný a semená ské porosty dozrávají v tšinou od po átku er42
vence. Sklízí se kombajny p i vyšším strništi. Výnosy semene se pohybují 300 – 800 kg/ha. P i p stování na biomasu lze doporu it jeho p stování v monokultu e na 4 – 6 užitkových let. Vysévá se do ádku o ší ce 12,5 – 24 cm podle využití. Výsevek v isté kultu e iní 35 – 40 kg/ha. Ovsík pat í mezi rané až polorané trávy, na ja e brzy obr stá a metá. Porosty pro pícní a energetické využití formou výroby bioplynu je t eba sklízet d íve, na po átku metání. Porosty ur ené pro spalování biomasy je nutné sklízet pozd ji, nejlépe až po odkv tu a b hem zrání. Biomasa ovsíku vyvýšeného je vzhledem k drobnému olist ní vhodn jší k výrob bioplynu a ovsík pat í mezi trávy s jeho vyšší produkcí. Porosty ovsíku lze sklízet ve dvou až t ech se ích. Pro sklize pro p ímé spalování je vhodn jší využití jedné se e. Nejvhodn jší termín sklizn biomasy ovsíku pro spalování je srpen až po átek zá í. Porosty ovsíku ur ené pro spalování lze sklízet i po zim brzy na ja e, kdy je biomasa sušší a s nízkým obsahem živin. P i jarní sklizni však m že dojít k výraznému snížení výnos vlivem poléhání pod sn hovou pokrývkou. [1] Ochrana Choroby ani šk dci ne iní u ovsíku problémy. V letních a podzimních m sících se mohou vyskytnout listové a stébelné choroby. Proti plevel m lze aplikovat selektivní herbicidy, které se používají do jarních obilnin, a to nejlépe ve fázi 3 – 6 list ovsíku. Doporu uje se Strane EC 250 (0,4 – 1 l/ha), Mustang, hormony Extra (0,6 l/ha), atd. [1] Sklize a poskliz ové zpracování Lze jej sklízet pro pícní využití, pro energetické využití výrobu bioplynu a pro p ímé spalování. Biomasu lze využít i jako mul . Vzhledem k vyššímu obsahu živin (dusíkatých látek, minerálních látek) je biomasa ovsíku vhodná k výrob bioplynu a mén
vhodná k p ímému spalování. P i využití na bioplyn sklízíme porosty
ve fenofázi po átku až plného metání, tj. od poloviny do konce kv tna. Pose e se na ádek a sklízí se obdobn jako p i výrob senáže. Pro bioplyn je vhodné sklízet porosty 2krát – 3krát ro n . P i sklizni pro p ímé spalování je vhodné sklízet porosty ovsíku 1krát ro n v pozdních fázích vývoje, nejlépe b hem zrání, tj. v srpnu. Možné je také sklízet porosty až po p ezimování asn na ja e, avšak p i vyšších ztrátách 25 – 40 % biomasy v závislosti na sn hové pokrývce a nadmo ské výšce. Se ená biomasa se nechá
43
sušit na ádku na vyšší obsah sušiny a lisuje se do balík . Výnos sena p i 15% vlhkosti se pohybuje od 10 do 13 t/ha. [1] Pro p ímé spalování v jedné se i je to kolem 5 t/ha (dle tabulky výnos energetických plodin vydanou MZE R). [18] Ekonomika Kompletní ekonomika ovsíku vyvýšeného je uvedena v p íloze (P íloha II, Tab. 28). Fixní náklady na p stování jsou stejné jako u vojt šky. Zhodnocení možnosti p stování Celkové náklady na pozemek se zapo ítáním hnojení kejdou dosahují 9 374 K na ha. Výnos iní 8 000 K na ha, a to p i výnosu 5 t/ha a cen 1 600 K na ha. P stování ovsíku vyvýšeného tak p edstavuje ztrátu 1 375 K na ha. Tato plodina má nulovou rentabilitu p i výnosu 5,9 t/ha. P i zapo ítání dotace SAPS a TOP-UP je výnos 12 894 K na ha a výsledný zisk 3 520 K na ha.
44
5 NÁVRH P STOVÁNÍ Z hlediska dodávek pro firmu Agriwatt s. r. o. a nejvyššího ekonomického výnosu z plodiny je pro p stování vhodná kuku ice. Pro p ípadné zavedení výroby v podniku není vhodná, z d vodu vysokého obsahu vody v biomase a nutnosti dosoušení. Navíc je samotná špatn granulovatelná. Další nevýhodou je, že od erpá velké množství živin a nelze ji p stovat na svažitých pozemcích, z d vod eroze. P stování obilovin jako je triticale není vhodné, ani dlouhodob ekonomicky udržitelné p i stávajících cenách. Využití slámy pro dodávky firm Agriwatt s. r. o. je vhodné ješt uvážit, a to z d vodu jejího hnojivého ú inku a p edpokládaného malého zisku. Pro vlastní výrobu bude zhodnoceno níže. Spole nosti Agropodniku Hodonín a. s. obhospoda ují celkem 4 809 ha. Nachází se zde 1 121 ha pís itých p d, na kterých se nevyplácí p stovat p i dnešních cenách žádná potraviná ská plodina. Na tyto pozemky se sejí meziplodiny, na které se dostávají dotace. Po meziplodin se seje proso, jako hlavní plodina. Pokud naroste slušný porost prosa, plodina se sklidí, jinak se zadiskuje. Chemické ošet ení pozemk se provádí jen minimáln . To vede k zaplevelování pozemk . Ztrátu takto obhospoda ovaných pozemk vyrovnávají dotace SAPS a TOP-UP. Tyto p dy by bylo nejvhodn jší osít komonicí, která má zúrod ující charakter, jelikož pat í mezi jeteloviny a nevadí ji pís ité p dy s malým obsahem živin. Po t ech až ty ech letech by bylo vhodné do ní podset pomocí diskových secích stroj trávu, která snáší i pís ité p dy, jako je ovsík vyvýšený. Výsledný porost by byl schopen vydržet na pozemku i n kolik let bez p ihnojení. Pro zvyšování výnosu u t chto porost by bylo vhodné použít v podniku produkovanou kejdu. Takto obhospoda ovaný pozemek by bylo jednoduché, p i zm n cen zem d lských plodin na trhu, snadn p evést zp t na p stování potraviná ských plodin. V dobách minulých bylo p stováno velké množství pícnin pro krmivá ské ú ely. Tímto zp sobem se udržovala p dní úrodnost a dostatek živin v p d . Zavedením op tovného p stování plodin jako je vojt ška, komonice a r zných druh travin a jejich sm sí, m žeme zabezpe it trvale udržitelné p stování zem d lských plodin a zabránit
45
tím degradaci p dy. Tímto zp sobem by se snížila nadprodukce potraviná ských plodin, které by v kone ném d sledku mohli zvednout ceny t chto komodit a zlepšit tak ekonomiku p stování. Pícniná ských plodin by m lo být v osevních postupech zastoupeno cca 18 %. Potenciál v podniku V níže uvedené tabulce je uvedena rozloha nutná k pokrytí krmivá ské spot eby podniku, p i emž je k ní zapo ítáno i 43 ha luk podniku VSV a. s. Potenciální rozloha podniku, která by mohla být využita pro p stování, je 1 616 ha, což p i pr m rném výnosu 5 t/ha navrhovaných plodin cca 8 080 t biomasy. Pro uzav ení kolob hu látek by bylo vhodné využití popele ze spalování biomasy ke hnojení. Použití samotného popele by bylo obtížné. Bu by se popel musel granulovat. Daleko vhodn jší i ekonomi t jší zp sob by bylo p imíchávání tohoto popele do výroby organického hnojiva Zeraganic. K tomuto ú elu bychom mohli použít i popel ze spoluspalování biomasy. U tohoto popele však bylo doporu eno sledování obsahu látek. Možnost využití popele a využití pícnin byla projednána s Ing. Jaroslavem Záhorou, CSc. z Ústavu agrochemie, p doznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Mendelovy univerzity, který tento navržený postup schválil. Tab. 9 Rozloha pozemk Podnik
podniku VSV a. s. a ZERA a. s. [21,22]
Celková rozloha (ha)
Pís ité p dy (ha)
18 % bez pís ité (ha)
Pot eba ŽV (ha)
Potenciál (ha)
VSV a. s.
1 824
221
288
141
368
ZERA a. s.
2 985
900
375
27
1 248
Celkem
4 809
1 121
663
168
1 616
46
6 PELETIZA NÍ LINKY Pro srovnání byly vybrány 2 nabídky na výrobní linky. Ob tyto linky jsou velmi podobné a jsou vybaveny podobným granulátorem s p í n uloženou matricí.
6.1 Atea Praha Ur ení a vlastnosti peletiza ní a briketovací linky LSP 1800 Technologická peletiza ní linka LSP 1800 (P íloha III, Obr. 9) je ur ena na výrobu slam ných pelet pro topné ú ely. Linka vyrábí úsporné a environmentáln šetrné palivo ve form pelet a briket z rostlinných materiál , zejména z pšeni né a epkové slámy. Pelety a brikety jsou ur ené ke spalování v kotlích pro domácnosti i pro velká spalovací za ízení. [19] Tab. 10 Vlastnosti paliva - nabídka firmy Atea Praha. [19] Peleta
Briketa
Pr m r (mm)
6–8
20 – 25
Délka (mm)
5 – 40
20 – 100
2
2
15,6
15,6
5 – 6,3
5 – 6,3
8
8
Odrol (%) Výh evnost (MJ/kg) Obsah popela (%) Obsah vody (%)
Základní podmínky pro po ízení linky LSP 1800 1. Linka LSP 1800 zpracuje slámu do formy pelet nebo briket o pr m ru 6 – 25 mm
a
o
délce
zhruba
ty násobku
pr m ru.
M sí ní
výkon
p i nep etržitém provozu je 1 000 t. Hodinový výkon se pohybuje v rozmezí 1 – 1,8 t. 2. Vlhkost slámy nesmí p ekro it 14 %. Technologii sklizn je t eba volit tak, aby byla sláma p ed ezána. 3. Optimální ro ní objem zpracovávané slámy pro linku je 5 000 t, což odpovídá sklizeným plodinám (pšenice, epka) na ploše p ibližn 2 000 ha.
47
4. Umíst ní linky do haly vyžaduje prostor o optimálních rozm rech 15 x 60 x 6 m. Vhodná m že být i menší hala. Vnit ní prostor pro stacionární linku musí být minimáln 15 x 6 m, vn jší prostor 15 x 4 m s p íst eškem. Instalovaný p íkon 130 kW. 5. Plocha pro manipulaci s balíky musí být minimáln 15 x 30 m. 6. Po et pracovník = 2 na sm nu + naklada balík . 7. Sklad na 1 000 – 2 000 t pelet. 8. Linka i výrobek podléhají licen ním podmínkám. [19] Základní technologické za ízení 1. Podávací dopravník balík 11 m 2. Rozdružovadlo balík 3. Drti slámy 4. Podávací šnek drti e 5. Šnekový mixer 6. Šnek ke granulátoru 7. Granulátor 8. Chladící zásobník pelet s posuvným dnem a šnekem odrolu 9. Cyklon granulátoru s potrubím a odbo kou na odsávání 10. Šnek odrolu 11. Cyklon aspirace 12. Pásový dopravník pelet (6 m) 13. Hladinové idlo granulátoru 14. Podstavec granulátoru s je ábem na kladkostroj a op rou pro šnek granulátoru 15. Kore kový dopravník pelet (11,5 m) 16. Podjezdový zásobník pelet – nosnost do 40 t 17. Pochozí plošina granulátoru 18. Elektrický rozvad 19. Odst edivé vlh ící za ízení 20. Matrice pr m r 8 mm – 2krát (pšeni ná a epková sláma) 21. Ru ní ty kový vlhkom r na m ení vlhkosti balík 22. Maznice a mazací tuk
48
Technologická linka je obsluhována z velína, kde obsluha má k dispozici veškeré parametry k jejímu ovládání. -
Sv telná a zvuková kontrola veškerých to ivých ástí linky na liniovém schématu, které je sou ástí ovládacího panelu
-
Sledování výkonnosti granulátoru a drti e
-
Sledování plnosti zásobníku pomocí prostorových idel
-
Reverza ní chod granulátoru, drti e, šneku pod drti em a podávacích dopravník
-
Manuální spušt ní
Cena výše uvedeného za ízení je 4 850 000 K Doprava za ízení na místo montáže není zahrnuta v cen za ízení. [19] Montáž technologie, elektroinstalace a ovládání 1. Umíst ní linky do prostoru 2. Napojení technologického rozvad e na elektrickou sí 3. Rozvod elektroinstalace 4. Rozvod ovládacích prvk 5. Sestavení technologického rozvad e 6. Sestavení ovládacího panelu s kontrolními ukazateli (ampérmetr granulátoru, ampérmetr drti e, digitální ukazatel vlhkosti slámy, zvuková signalizace, sv telná signalizace to ivých ástí a ukazatel plnosti podjezdového zásobníku) 7. Zau ení obsluhy a provedení zkušebního provozu – výroba 30 t pelet Cena výše uvedené montáže a za ízení 850 000 K . [19] Projekce 1. Technická dokumentace stavebních úprav pro technologické za ízení LSP 1800 2. Technická dokumentace technologického za ízení (umíst ní do prostoru) 3. Technická dokumentace 3D projekty a ukázky realizace Cena projekce je zahrnuta v cen technologického za ízení.
49
Je-li projekt umíst n do starších hospodá ských budov – zem d lských budov, není obvykle vyžadováno stavební povolení. [19] Technické požadavky pro umíst ní linky LSP - 1800 do objektu 1. Pro umíst ní linky do objektu je požadována jen zpevn ná rovná podlaha (beton nebo panely) 2. Rozm ry plochy pro linku = 15 x 10 m , výška 4,5 – 5 m 3. Manipula ní prostor pro p íjezd dopravní techniky a skládání suroviny 15 x 30 m 4. Podjezdové silo vyžaduje vybudovat patky pod sloupy sila 5. Objekt musí mít p ístupové komunikace tak, aby k objektu mohly p ijížd t kamiony odvážející pelety [19] Požadavky p ipojení linky na elektrickou sí 1. Pojistková sk í ka 250 A 2. Osv tlení haly E = 200 lx 3. Odv trání haly 4 300 m3/h., vestav ný ventilátor do st ny typ VE400 4. Elektrická instalace je vedena ve žlábcích po povrchu Technologická linka je z hlediska Zákona . 258/2000 Sb.,o ochran ve ejného zdraví z hlediska prašnosti a hlu nosti provozována v kategorii . l. Stavební náklady musí být posouzeny podle dispozic investora. Nap . jestliže je k dispozici pot ebný objekt a není k n mu zajišt na p ípojka elektrického proudu a p ívod vody na pot ebné úrovni, tj. 60 l/h, tak stavení náklady jsou na úrovni vybudování t chto p ípojek. Dále je vhodné mít k dispozici další zast ešenou plochu pro distribuci pelet v big-begu nebo v pytlích (pro zajišt ní maloodb ru). [19] Technologická linka je obsluhována z velína, kde obsluha má k dispozici veškeré údaje k jejímu ovládání: 1. Sv telná a zvuková kontrola veškerých to ivých ástí linky na liniovém schématu 2. Linky, která je sou ástí ovládacího panelu 3. Pr b žná kontrola vlhkosti suroviny 4. Sledování výkonnosti granulátoru a drti e 5. Sledování plnosti podjezdového zásobníku pomocí prostorových idel 50
6. Reverza ní chod 7. Manuální nebo automatické spoušt ní 8. Volba rychlosti podávacích dopravník balík pomocí frekven ních m ni 9. Provozní spot eba elektrické energie je 110 kWh [19] Výkonnost linky ovliv uje kvalita sklizené slámy Parametry sklizené slámy: -
Linka zpracovává slámu v hranatých balících – ší ka 120 cm, výška od 70 – 120 cm
-
Linka m že zpracovávat i kulaté balíky do pr m ru 120 cm
-
Vlhkost slámy v balíku do 14 % ve všech jeho ástech
-
Sláma musí být p ed ezána lisem, který má ezací ústrojí – je nutné jen u pšeni né slámy
-
Uskladn ní slámy musí být provád no do stohu kvadratického tvaru
-
Slisovanost balík by m la být od 160 kg – 180 kg/m3
Linku lze do vybavit násypkou na ezanku nebo odpad z išt ní obilovin. Tato násypka s p íslušenstvím by stála 95 000 K . [19]
6.2 Ekover Družstvo Ekover je autorizovaný majitel licence projektu „Výroba a užití paliva Ekover“. Zabývá se tvrtým rokem vývojem, výrobou a prodejem rostlinného paliva z obnovitelných zdroj . Základní myšlenkou p i prodeji paliva Ekover, je vytvo it sí licen ních výrobc ve všech oblastech
R, kte í budou zpracovávat místní surovinu a palivo uplat ovat
na místním trhu. P i dodržení této zásady se výrobci budou chovat ekologicky – omezí dopravu suroviny a paliva a dále se zabrání proniknutí p ekupník do vztahu mezi výrobce a spot ebitele. Autorizovaným výrobcem linky (P íloha III, Obr. 10) je firma SOMA Engineering. Tyto firmy ve své spolupráci vyvinuly nové technologické linky pro výrobu r zných druh paliva Ekover. [24]
51
Typy paliva Ekover Palivo je tvo eno ze 100 % rostlinnými pletivy. a) Ekover – rostlinné materiály jsou tvo eny p evážn odpadem z
išt ní se-
men zem d lských plodin. Obsahují hlavn : zlomky semen, povrchové vrstvy semen, nestandardní semena, plevy, osiny, kousky ostatních ástí rostlin, semena plevel a nekulturních rostlin, biologický odrol. Tento odpad je dle Zákona . 185/2001 Sb., ve zn ní Vyhlášky MŽP R . 381/2001 Sb. za azen pod katalogovým íslem 02 01 03 jako Odpad rostlinných pletiv. Jako dopl kovou surovinu lze použít i otruby, sladové plevy, sladový prach, mouky nevhodné k potraviná ským nebo krmným ú el m, semena rostlin nevhodná k potraviná ským nebo krmným ú el m. b) Ekover S – rostlinné materiály jsou tvo eny p evážn senem, slámou obilnin a slámou olejnin. Jako dopl kovou surovinu lze použít i otruby, sladové plevy, sladový prach, mouky nevhodné k potraviná ským nebo krmným ú el m, semena rostlin nevhodná k potraviná ským nebo krmným ú el m. c) Ekover T – rostlinné materiály jsou tvo eny celými nadzemními ástmi triticale (k íženec žita a pšenice), slámou a klasy v etn zrna. d) Ekover O – rostlinné materiály jsou tvo eny celými nadzemními ástmi obilovin a olejnin p stovaných pro nepotraviná ské využití, slámou a klasy v etn zrna i semenem. e) Ekover F – jde o palivo tvo ené fermenta ními zbytky z bioplynových stanic f) Ekover P – palivo je tvo eno 100% odpadním papírem g) Ekover SP – palivo je tvo eno ze 70 % slámou obilovin a olejnin a z 30 % papírem h) Ekover OP – palivo je tvo eno ze 70 % obilovinami a olejninami (celé rostliny sláma a zrno) a z 30 % papírem Palivo je slisováno ve tvaru pelet, granulí p evážn o velikosti pr m ru pelet 8 – 12 mm, s ur itým podílem prachových ástic nebo ve tvaru briket. [24]
52
Tab. 11 Fyzikální vlastnosti paliva. [24] Obsah vody (%)
8 – 15
Výh evnost (MJ/kg)
14 – 17
M rná hmotnost (kg/m3)
550 – 650
Obsah síry (%)
0,1 – 0,13
Obsah popela (%)
5–7
Popis technologie Plynulým lisováním vstupní suroviny o ur ité sušin , ur ité velikosti jejich ástic a p i ur itém tlaku dochází ke vzniku soudržných vále k – pelet bez nutnosti zvlhování suroviny a bez použití pojidel. Výsledný produkt lze vzhledem k vysoké specifické hmotnosti ekonomicky p epravovat a skladovat. P evažuje p eprava voln ložených pelet. Skladované pelety neabsorbují vzdušnou vlhkost avšak nesm jí p ijít do p ímého styku s vodou. V tom p ípad bobtnají a rozpadají se na kašovitou hmotu. Výsledný produkt je tvo en peletami ve tvaru vále k a menším podílem odrolu. Odrol zv tšuje povrchovou plochu paliva a tím zlepšuje ho ení. Užite ná velikost podílu odrolu je limitována typem spalovacího za ízení. [24] Výrobní technologie (základní vybavení) 1. Dávkovací rozdružovací st l, v etn
ezacího ústrojí
2. Výstupní dopravník 3. Silo se šnekovým dopravníkem 4. Granulátor (v etn magnetického separátoru, odsávání, podstavec s lávkou a elektrickým rozvad em) 5. Pásový dopravník 6. Elektrický rozvad 7. Dávkova (obsahuje dávkovací šnekový dopravník, mícha ) 8. Dopravu vzduchem od eza ky k dávkování + odprašn ní Celkový instalovaný p íkon linky je 165 kW. [24]
53
Tab. 12 Výkon za ízení. [24] Materiál
t/h
Triticale, rostlinné odpady z isti ek
1,5 – 2,5
Sláma
0,9 – 1,5
Seno
1–2
Cena za ízení -
Kompletní za ízení na granulaci v základní výbav 5 352 000 K
-
Základní cena propojovacích kabel 110 000 K
-
Montáž, uvedení do provozu a zaškolení obsluhy 179 000 K
-
Dodatková cena opce 597 000 K
Výsledná cena je 6 238 000 K (není zde zapo ítaná doprava, pojišt ní, balení). [24]
6.3 Posouzení obou linek Ob tyto linky jsou vybaveny granulátorem s p í n uloženou talí ovou protlaovací matricí. Tento typ granulátoru má menší výkony než typ s prstencovou protla ovací matricí. Nicmén ob tyto linky jsou schopny zpracovat i více jak 5 000 t ro n . Svou technologií si jsou velmi podobné. Z hlediska investic se jeví lépe linka firmy Atea Praha, u které je v cen linky zahrnut i podjezdový zásobník na pelety. Není zde zapo ítávána ani žádná opce, jako u firmy Ekover. U linky firmy Atea Praha by se navíc také dalo bez problém zpracovávat seno a celé rostliny triticale, jako je tomu u linky od firmy Ekover. Tento na výrobu dražší materiál, by m l zvednout výkon linky a tím by se snížili náklady na výrobu pelet. V kone ném d sledku by rozdíl v cen vyrobené pelety nem l být velký. Co se týká odbytu výrobku, je ve výhod linka od firmy Ekover. Tato firma totiž zajiš uje i prodej výsledného produktu tzn. že by byl zajišt n i odbyt výrobku. Pro p ípadné rozhodnutí pro výrobu, by bylo vhodné ješt kontaktovat firmy Obilní technika, s. r. o. a Konzix, s. r. o. Tyto firmy také dodávají granula ní linky, ale
54
s granulátory s prstencovou matricí. Výkon t chto linek je vyšší a také jsou dražší, proto nejsou v této práci uvedeny.
6.4 Výkup paliv z biomasy Výkup paliv z biomasy se odvíjí od jejich výh evnosti a z hlediska kategorie zaazení. Kategorie spalování jsou dány vyhláškou 453/2008 Sb. Dle firmy Ekover byla výkupní cena v roce 2009 u velkoodb ratel
110 –
120 K za GJ v kategoriích S2, O2, P2 a 150 – 160 K za GJ v kategoriích S1, O1, P1. Dle t chto cen a kategorií by tuna vyrobených pelet ze slámy p i výh evnosti 16 GJ/t inila 1 840 K za t. Pelety vyrobené z celých rostlin zám rn p stovaných pro palivo p i pr m rné výh evnosti 16 GJ/t by byla 2 480 K za t. Na trhu pro maloodb ratele dle portálu TZB-info je cena alternativních pelet 2 800 K za t. [16] Další zhodnocení výroby a porovnání náklad na vytáp ní rodinného domu je uvedeno dále.
55
7 HODNOCENÍ EKONOMICKÉ NÁVRATNOSTI VÝROBY Pro ekonomické zhodnocení byla vybrána linka firmy Atea Praha. Jeví se perspektivn jší pro výrobu, a to z d vodu menších investi ních náklad na vybavení linky. Pro tohle rozhodnutí je i nižší instalovaný p íkon celé linky (130 kW). Tato linka by také bez problém m la zpracovat i seno plodin výše navržených pro p stování. Firma uvádí, že optimální objem zpracované slámy je 5 000 t za rok, tedy množství, které by p i nep etržitém provozu m la linka (s 10denní odstávkou na vým nu matric a rolen s denním výkonem 25 t, což je výkon 1,05 t/h) zpracovat do sedmi m síc . Pro lepší ekonomické zhodnocení výroby by bylo rozumné provozovat linku v nep etržitém provozu 11 m síc a odstávkách na nutnou údržbu 1 m síce. Takto by mohla linka zpracovat p i minimálním denním výkonu 25 t až 8 250 t za rok Celková cena této linky i s montáží je 5,7 mil. K . Tuto linku lze vybavit násypkou na jemn jší materiál (obilí, ezanka, odpad z išt ní obilovin, atd.), která by stála 95 000 K . Jelikož v montáži není zapo ítána doprava, je po ítáno s úv rem 6 mil. K a s úrokem 12 %. Matrice a rolny dle výrobce by m li vydržet 1 000 – 1 500 t, záleží na materiálu a jeho zne išt ní hlínou a kamením. Cena matrice je 32 000 K a rolny s ložiskem 10 000 K dle výrobce. [23] P i výrob 8 250 t s minimální životností je pot eba 8 matric a 24 rolen i s ložiskem. V cen linky jsou 2 matrice a 3 rolny v granulátoru. Takže výsledný náklad bude cca 402 000 K , p i zapo ítání dalších náklad na vodu je po ítáno s výsledným nákladem 500 000 K . Jelikož není možné p esn ur it další náklady jako je pojišt ní, mzdu vedoucího pracovníka atd., jsou zapo ítány režijní náklady ve výši 500 000 K . Tab. 13 Provozní náklady na peletování (bez DPH). [20] Položka
K
Naklada - 25 K za l, p edpokládaná denní spot eba 20 l nafty, což je p i provozu 330 dní 6 600 l) Pracovní náklady p i nep etržitém provozu 8 pracovník 30 000 K za m s., v etn pojišt ní - p i innosti 11 m s. Spot eba elektrické energie v nep etržitém provozu 330 dní a pr m rné provozní spot eb 110 kWh je 871 000 kWh x 3 K za kWh
165 000 2 640 000 2 613 600
Režijní náklady
500 000
Ostatní materiál (matrice, rolny, voda atd.)
500 000
Ro ní úrok
144 000
56
Položka
K
Odpisy linky
1 200 000
Náklady celkem
7 762 600 941
Náklad na t paliva – p i výrob 8 250 t Doba životnosti stroj do generální opravy linky je 7 let, tj. 57 750 t pelet.
Náklad na 1 t slámy p i výnosu 2,5 t/ha je 880 K za t, p edpokládaný náklad na výrobu pelet ze slámy by byl 1 821 K . Cena pelet ze slámy u teplárenských provoz je 1 840 K za t., což by byl zisk 19 K za t. Seno má lepší granulovatelnost než sláma, tento fakt by nám m l zvýšit výkon linky a tím snížit náklady na výrobu. Jelikož nebyli dodány výkonnosti p i senu, je po ítáno s nákladem 941 K za t pelet. P i zpracování navrhovaných plodin za cenu dodávek firm Agriwatt 1 600 K za t by inil náklad na palivo 2 541 K za t. Cena t chto pelet v teplárenském provozu je 2 480 K za t, tzn. ztrátu 61 K za t. Na trhu pro maloodb ratele dle portálu TZB-info je cena alternativních pelet 2 800 K za t. P i tomto prodeji se nezohled uje kategorie spalování. Tento fakt zvýhod uje výrobu pelet ze slámy, kde by zisk p i takto stanovené cen
inil necelých
1 000 K za t. Za t chto podmínek by byla výroba velmi efektivní. V následujícím výpo tu je zohledn na doba návratnosti investic p i využití cílen p stovaných rostlin. Pro vnitropodnikové p edání je po ítáno s cenou 1 700 K za t, tato
ástka by m la pokrýt veškeré náklady na p stování (bez dotace). Výnos
z p stování by byla dotace SAPS a TOP-UP. Tab. 14 Výpo et ziskovosti pelet. [vlastní zpracování] Tržby
K
Tržby za voln ložené pelety p i výrob 8 250 t za sezonu (cena 2 800 K za t)
23 100 000
Náklady celkem
21 787 600
Hrubý zisk p ed zdan ním
1 312 400
Sazba dan od 1.1.2010 je 19 %
249 356
istý zisk
1 063 044
57
Tab. 15 Zdroje - cash flow. [vlastní zpracování] Zdroje
K
istý zisk
1 063 044
Odpisy
1 200 000
Zdroje celkem (ro ní cash flow)
2 263 044
Orienta ní doba splacení: náklady na investici / ro ní cash flow = 6 720 000 / 2 263 044 = 3 roky
Pokud by firma našla velkoodb ratele, který by byl schopen zaplatit za pelety z cílen p stovaných rostlin 2 800 K za t, což je 181 K za GJ a za pelety ze slámy 2 100 K za t, což je 135 K za GJ, byla by výroba rentabilní. P i výpo tech je po ítáno s minimální životností spot ebního materiálu (matrice a rolny) a s minimálním výkonem. Na takovou linku lze získat i dotace z Programu rozvoje venkova R pro období 2007 – 2013, která iní pro velké podniky až 40 % uznatelných náklad . P i poskytnutí dotace, by byla výroba velmi efektivní. Navíc by firma nebyla závislá jenom na zem d lské výrob . Ve výpo tu není po ítáno s dotací na linku.
58
8 ZA ÍZENÍ PRO VYUŽITÍ BIOPALIV 8.1 Elektrárna Hodonín Z historie elektrárny Elektrárna Hodonín pat í mezi nejstarší provozované elektrárny v R. Byla postavena ve dvou etapách v letech 1951 – 1957. Výb r lokality pro její výstavbu vycházel z místních podmínek, blízkosti lignitového dolu a eky Moravy. S využitím lignitu s 45% obsahem vody pro práškové spalování nebyly v 50. letech žádné zkušenosti, proto soub žn se zpracováním projektové dokumentace elektrárny probíhaly i zkoušky s p edsoušením a mletím lignitu. K datu uvedení elektrárny do provozu se poda ilo technické problémy vy ešit, i když v n kterých obdobích se zde spalovalo sokolovské hn dé uhlí. P vodn bylo v elektrárn instalováno 8 práškových kotl , každý o výkonu 125 t páry/h. Vyrobeny byly v ZVU Hradec Králové a uspo ádány do bloku, takže v roce 1954 za al pracovat blok ty kotl se dv ma 50 MW turbínami. Tyto turbíny ze Škody Plze byly první 50 MW turbíny instalované v eskoslovensku. V roce 1957 byly spušt ny do provozu další dva kotle s 50 MW turbínou a v roce 1958 poslední dva kotle s turbínami 55 MW. Se svým výkonem 205 MW byla v té dob Elektrárna Hodonín nejv tším zdrojem elekt iny v eskoslovensku. V roce 1966 se celkový výkon elektrárny zvýšil na 210 MW rekonstrukcí dvou 50 a 55 MW turbogenerátor na 55 MW. Všechny zdejší turbíny byly kondenza ní, s pr to ným chlazením. Úpravou prošly také kotle, jejichž výkon se zvýšil ze 125 t páry/h na 135 t páry/h. Výstavbou nových 100 a 200 MW blok v jiných lokalitách ztratila Elektrárna Hodonín význam jako dodavatel elekt iny a za ala být p estavována na teplárenský provoz. Již v roce 1963 dodávala teplo v pá e pr myslovým závod m a ostatním spot ebitel m v Hodonín . V roce 1980 bylo turbosoustrojí TG4 vym n no za stroj s regulovaným odb rem páry 180 t/h s potla enou kondenzací. Obdobným zp sobem byla v roce 1996 rekonstruována turbína TG3. Její výkon klesl z p vodních 55 MW na 40 MW. Technickou zajímavostí t chto stroj je uložení turbogenerátor na spole né desce podpírané izolátory chv ní firmy GERB a kontinuální
išt ní kondenzátor
u TG3 od firmy Taprogge. Odb rové stroje spolu se záskokovou reduk ní stanicí slouží k zásobování Hodonína parou o tlaku 1,8 MPa, teplotou 270 °C a k zásobování sloven-
59
ského m sta Holí horkou vodou. Výroba elekt iny je ur ena zejména pro pot eby lokalit. K rozší ení dodávek tepla slouží také stav ný tepelný napáje Hodonín-východ, jehož první etapa byla dokon ena v roce 1992, druhá v roce 1996. Celková ro ní dodávka tepla je cca 1 100 TJ a instalovaný výstupní tepelný výkon 250 MW. Elektrárna má zna nou rezervu pro navýšení sou asných dodávek a p ipojení dalších odb ratel . Ceny tepla dodavatelskou formou p ímých dodávek a z primárního rozvodu jsou p im ené a obstojí ve srovnání s možnými konkuren ními zp soby zásobování teplem. Výhodou je rovn ž provozn -technická cenová stabilita v delším výhledu, ve srovnání zejména se zdroji spalujícími dovážená paliva. Postupn se snižuje také negativní dopad místní výroby na životní prost edí. V 80. letech byly vym n ny elektroodlu ova e, které v sou asné dob dosahují až 99,5% ú innosti záchytu. Hluk z provozu byl snížen dodate ným odhlu n ním. V letech 1992 – 1997 prob hla výstavba dvou fluidních kotl
(P íloha IV,
Obr. 11), každého o výkonu 170 t páry/h. Problémy odpadních vod a popelovin z nových kotl byly vy ešeny spole ným ukládáním na složišti. Po skon ení rekonstrukcí došlo k podstatnému snížení vlivu na životní prost edí, nap íklad emise škodlivin v kou ových plynech poklesly na desetinu. Ze spalovacích proces probíhajících p i výrob elekt iny a tepla vznikají vedlejší energetické produkty, které se stávají za p edpokladu spln ní technických a zákonných podmínek surovinou pro další zpracování a výrobu: -
suchý ložový popel – certifikovaný produkt pod názvem RESAN EHO, áste n nahrazuje písek a zeminu a dá se využít pro zásypy výkop , výrobu betonových sm sí apod.
-
stabilizát – certifikovaný produkt pod názvem REHAS EHO a REHAS II EHO, je popelová malta a dá se využít pro výstavbu hrázových t les, vrovnání terénních nerovností apod.
-
úletový popílek – necertifikovaný produkt, není nebezpe ný a dá se využít pro výrobu betonových sm sí, cemento-popílkové suspenze, jako p ídavek pro výrobu hurd apod.
Tyto „vedlejší energetické produkty" z fluidního spalování jsou využívány hlavn ve stavebnictví. Elektrárna Hodonín pat í mezi elektrárny EZ, které spalují krom uhlí i biomasu. [8]
60
Tab. 16 Výkon za ízení Elektrárny Hodonín. [8] Výrobní jednotka - Hodonín Instalovaný výkon
105 MW, 170 t páry/h
Rok uvedení do provozu
1951 – 1957
Odsí eno od roku
1997 (170 t páry/h – 2 fluidní kotle) 1997 (105 MW – instalovaný výkon)
Základní informace EZ, a. s., Elektrárna Hodonín je se svým instalovaným elektrickým výkonem 105 MW a tepelným výkonem 250 MW nejmenší výrobnou celé akciové spole nosti. Od roku 1990 prošla výraznou "odtu ovací" k rou , p i níž byl po et pracovník snížen ze 628 na dnešních 249 a "omlazovací" k rou, p i níž byla nákladem 2,8 mld. K obnovena velká ást za ízení s orientací spíše na pot eby zásobování teplem a mén na výrobu elekt iny. Zvláštní d raz byl p i rekonstrukci kladen na ochranu životního prost edí a dnes je Elektrárna Hodonín moderní elektrárnou s minimálním dopadem na životní prost edí. Svou výrobou (v roce 1999) 288 819 MWh a 1 109 110 GJ tepla se podílí na celkové výrob
EZ, a. s., pouze 0,69 % a nepo ítá se s výrazným zvýšením. Insta-
lovaný výkon je využíván pouze na 36,5 % a toto nízké využití koresponduje s vysokými náklady na palivo. P itom m rná spot eba na vyrobenou elekt inu je velmi slušná, a to 11,09 GJ/MWh a odpovídá blok m 110 MW. [8] Spalování biomasy První zkoušky spalování biomasy v Hodonín za aly v roce 1999, jednalo se o spoluspalování biomasy d evního p vodu s uhlím. Tyto zkoušky vedly k prvnímu reálnému ov ení této technologie „ve velkém“, kde se spolu s jihomoravským lignitem za aly spalovat otruby. Dále zde prob hly zkoušky s lesní št pkou a poté i s dalšími produkty ze zpracování d eva. B hem roku 2000 bylo v Hodonín tímto zp sobem spáleno více než 2 400 t biomasy. Zkoušky prokázaly, že je možné spoluspalovat biomasu ve fluidních kotlích p ibližn na úrovni 20 % tepelného obsahu sm si. Problémem je ur it optimální ro ní
61
množství biomasy, tak aby se vyplatilo dlouhodob investovat do úprav dopravy paliva a do dalších opat ení pro realizaci kontinuálního spoluspalování. Biomasy se v roce 2008 v elektrárnách skupiny EZ v R spálilo 347 000 t (vše formou spoluspalováním s hn dým uhlím). Skupina
EZ v roce 2008 vyrobila
v domácích elektrárnách z biomasy celkem 327 GWh elekt iny, což znamenalo 31,2% meziro ní nár st. Zmín ná produkce by pokryla ro ní spot ebu více než 93 000 domácností. Co do objemu výroby je jedni kou skupiny
EZ, která v roce 2008 z biomasy
vyprodukovala více než 149 GWh a meziro n zvýšila výrobu o 28,7 %. V roce 2009 elektrárna ješt navýšila výrobu z biomasy o19 % a dodala p es 177 GWh. Spot eba paliva inila pro tento rok 208 749 t. Ro ní výroba EZ byla však stejná 327 GWh elektrické energie. Od 31.12.2009 je jeden z blok ke spalování
hodonínské elektrárny ur en výhradn
isté biomasy. Za ízení disponuje elektrickým výkonem až 30 MW
a denn si vyžádá 1 200 t biomasy. Vytvo ení posta ující rezervy nutné k pokrytí víkendového provozu vyžaduje dodávku cca 1 600 t biomasy každý všední den. Kvalitní p ípravu biomasové sm si zajiš uje od prosince nový mobilní t idi . Za ízení o hodinovém výkonu 80 – 90 t p ipravuje biomasu požadované granulometrie (o pr m ru pod 50 mm). V roce 2010 chce Elektrárna Hodonín spálit kolem 300 000 t biomasy. [8]
8.2 Kotel pro rodinný d m U spalování biomasy z agrárního sektoru v domácích kotlích nastává problém se spékáním popele. Jediná firma která deklaruje na trhu spalování alternativních pelet je firma Verner (P íloha IV, Obr. 12). Automatický teplovodní kotel VERNER A251 Je ur en pro ekologické vytáp ní rodinných dom , bytových jednotek, zem d lských budov, škol, hotel , dílen, malých provozoven a obdobných objekt . Palivem pro tento kotel m že být – pšenice, žito, triticale, je men, kuku ice, ho ice, epky olejky, alternativní pelety z obilných plev, energetických rostlin a obilné nebo epkové slámy a také d evních pelet.
62
P edností tohoto kotle je pln automatický provoz od dopravy paliva a jeho zapálení až po transport popela. Základní násypka umož uje n kolika denní provoz bez nutnosti dopl ování. Kotel má plynulou regulaci výkonu v rozsahu 30 – 100 %. Výkon 0 – 30 % je zajišt n automatickým odstávkovým režimem se samo inným zapalováním. Ú innost kotle je 92 %, její dosaženo p esným pom rem paliva a spalovacího vzduchu, rozm rným spalinovým vým níkem a silnou izolací všech ástí kotle. Kotle jsou vyrobeny z jakostní oceli a speciální žáruvzdorné keramiky. Životnost kotl je výrazn prodloužena ízeným spalováním na speciálním roštu. Tato koncepce zamezuje tvorb dehtu a umož ují spalování paliv s vyšším podílem spékavého popela. [20] Tab. 17 Parametry kotle firmy Verner. [20] Jmenovitý výkon
25 kW
Regulovatelnost - kontinuálním provozem
7,5 – 25 kW
Regulovatelnost – elektronicky ízeným odstávkovým režimem
0 – 7,5 kW
Ú innost
92 %
Spot eba paliva (p i jmenovitém výkonu) Pelety d evní (17,5 MJ/kg)
5,8 kg/h
Pelety rostlinné (15,5 MJ/kg)
6,3 kg/h
Obilniny (14,5 MJ/kg)
6,8 kg/h
Maximální konstruk ní p etlak
0,3 MPa
Objem vodní nápln
85 l
Objem násypky
240 dm3
Teplota spalin p i jmenovitém výkonu
160 °C
Pracovní rozsah výstupní teploty vody
65 – 90 °C
Minimální teplota vratné vody v provozu
60 °C
Celková hmotnost
575 kg
P ívodní nap tí
230 V
Maximální elektrický p íkon (p i zapalování)
1500 W
Pr m rný p íkon p i provozu
100 W 63
Spot eba paliva (p i jmenovitém výkonu) Emisní t ída
3
Doba ho ení jedné násypky
27 h
Hmotnostní tok spalin
0,016 kg/s
Výrobce uvádí životnost kotle cca 15 let. Cena tohoto za ízení je 179 880 K , cena montáže se pohybuje od 10 – 25 000 K . Tento kotel nejlépe funguje s akumula ní nádrží. Cena této nádrže záleží na systému. Pokud bude jenom na topení 16 000 K , pokud bude i s cirkulací na oh ev TUV a s vým níkem pro napojení dalšího tepelného zdroje (solární panel atd.). Cena takové nádrže je 47 000 K . Na tento kotel se dá dostat dotace z programu Zelená úsporám ve výši 95 000 K . [20] Srovnání náklad na vytáp ní rodinného domu se spot ebou 65 GJ Cena kotle VERNER A251 na otop rodinného domu bez oh evu TUV by tedy inila cca 200 000 K . Pro srovnání náklad na vytáp ní a po izovací cenou za ízení je níže porovnána standardní plynová kotelna. Po izovací cena takové kotelny s nízko teplotním kotlem se pohybuje kolem cca 70 000 K . V níže uvedené tabulce jsou porovnány náklady b žn používaných paliv k vytáp ní rodinných dom . Je po ítáno se spot ebou 65 GJ za rok.
64
Tab. 18 Náklady na vytáp ní rodinného domu o spot eb 65 GJ za rok. [16] Druh paliva (výh evnost) Hn dé uhlí (18 MJ/kg) erné uhlí (23,1 MJ/kg)
Cena paliva
Spalovací za ízení (pr m rná ú innost)
Cena tepla (K za GJ)
Spot eba paliva za rok
Náklady vytáp ní (K za rok)
2,5 K za kg
Klasický kotel na uhlí (55 %)
253
6 566 kg
16 414
4 K za kg
Klasický kotel na uhlí (55 %)
315
5 116 kg
20 464
Koks (27,5 MJ/kg)
7,5 K za kg
Klasický kotel na koks (62 %)
440
3 812 kg
28 592
D evo (14,6 MJ/kg)
1,9 K za kg
Kotel na zplynování d eva (75 %)
174
5 936 kg
11 279
4 K za kg
Kotel na zplynování d eva (75 %)
305
4 952 kg
19 810
Automatický kotel na d evní pelety (90 %)
258
3 904 kg
16 787
Kotel na št pku (80 %)
200
6 500 kg
13 000
D ev né brikety (17,5 MJ/kg) D ev né pelety (18,5 MJ/kg) Št pka (12,5 MJ/kg)
4,30 K za kg 2 K za kg
Rostlinné pelety (16MJ/kg)
2,8 K za kg
Automatický kotel na pelety (90 %)
194
4 514 kg
12 639
Obilí (18 MJ/kg)
3,2 K za kg
Automatický kotel (85 %)
209
4 248 kg
13 595
1,05 K za kWh
Kotel nízkoteplotní (95 %)
398
21 101 kWh
25 584
S akumula ní nádrží (93 %)
567
19 415 kWh
36 860
P ímotopné panely (98 %)
694
18 424 kWh
45 104
Pr m rný ro ní topný faktor 3
263
6 019 kWh
17 093
Ú innost (98 %)
408
66 GJ
26 531
Zemní plyn (spalné teplo 37,82 MJ/kg) Elekt ina akumulace Elekt ina p ímotop Tepelné erpadlo Centrální zásobování teplem
393,6 K za m s. + 1,65 za kWh 390 K za m s. + 2,194 kWh 321,6 K za m s. + 2,198 za kWh 400 K za GJ
65
V níže uvedeném grafu je porovnáno vytáp ní a po ízení plynové kotelny s nízkoteplotním kotlem. S po ízení kotelny s kotlem VERNER A251, ve kterém se topí rostlinnými peletami. Náklady na vytáp ní jsou p evzaty z tabulky výše uvedené.
Cena za ízení v . náklad na vytáp ní
600 000
500 000
400 000
300 000
200 000
100 000
0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
Roky Plynový kotel
Kotel Werner A251 bez dotace
Kotel wernwr A251 s dotací
Obr. 1 Porovnání návratnosti investic kotle na pelety s plynovým kotlem . [16, vlastní zpracování] Z výše uvedeného grafu je patrné, že návratnost investice bez dotace je cca 9 let a s dotací cca 2 roky. P i po ízení kotle na pelety se nám sice sníží komfort vytáp ní, ale náklady na vytáp ní jsou výrazn nižší. Tohoto faktu by mohla firma využít, pokud by se rozhodla pelety vyráb t (produkovala by si tak vlastní palivo). Pro pr mysl se od firmy Verner nabízí automatické kotle od 90 kW až po 2 500 kW. Firma by mohla t mito kotli otáp t své budovy, ímž by výrazn ušet ila za energie. Navíc by peníze za energie nevyvád la z firmy, ale naopak je v rámci firmy oto ila. Na tyto kotle se dá pro velké firmy dostat státní dotace z Programu zelená úsporám ve výši 20 % uznatelných náklad .
66
9 IDENTIFIKACE MOŽNÝCH PROBLÉM
SPOLUSPALOVÁNÍ
BIOMASY Spalování biomasy na za ízeních p vodn konstruovaných pro uhlí, umož uje aplikovat biomasu bez velkého rizika vyplývajícího z p ípadného výpadku v dodávkách biomasy. Je zde vždy možnost p ejití na p vodní palivo. P i spalování biomasy s uhlím v tšinou nevznikají negativní problémy spojené pouze se spalováním biomasy. Jako jsou nánosy ve spalovací komo e, nebo zvýšení n kterých emisí (NOx, CO). [2] Možné druhy aplikované biomasy Cílem praktického používání biomasy je spalovat co nejširší spektrum tohoto paliva. Dosažením tohoto cíle umož uje aplikovat všechny dostupné druhy a množství biomasy a tím maximalizaci aplikovaného množství obnovitelných zdroj . Spalování biomasy je p edevším ovlivn no obsahem vody a popele. Sou asná legislativa (Vyhláška 482/2005 Sb.) p ipouští spalovat biomasu v režimu spoluspalování s fosilním palivem od výh evnosti 5 MJ/kg a v režimu istého spalování od 7 MJ/kg. [2] Podíl aplikované biomasy v
i p vodnímu palivu
Podíl biomasy je ovlivn n druhem biomasy, spalovací komorou. Významný vliv na podíl biomasy mají rovn ž dopravní cesty do kotle tzn. jejich kvantitativní a kvalitativní míra p izp sobení specifickým vlastnostem biomasy a podmínky pro skladování biomasy. Také na stanovení optimálního podílu spalované biomasy s uhlím m že být pohled technický a ekonomický. [2] Emise -
NOx – palivový N z biopaliva se na celkové tvorb emisí NOx podílí minimáln a to u d evní biomasy v bec a u rostlinné m že dojít k nár stu. V tší vliv na emise m že mít vzdušný N z d vodu zm ny rozložení spalování ve spalovací komo e vlivem jiných vlastností biomasy než, na které je kotel se ízen.
-
SOx – podíl S v biomase je v rozmezí 0,06 – 0,52 %, u d evní hmoty je minimální a rostlinné se m že blížit hodnotám uhlí, emise SOx stejn jako
67
u uhlí m žou byt ovlivn ny zda se jedná o S prchavou, nebo S, která z stává v popelu. -
CO – jeho hodnota je nej ast ji ovliv ovanou emisí spalování biomasy. Roste s podílem aplikované biomasy. Limity p ekra uje v tšinou až u podílu 100 % biomasy.
-
Tuhé emise – díky nižšímu obsahu popelovin biomasy ,než která je u uhlí. M že biomasa tuhé emise ovliv ovat spíše pozitivn sm rem dol .
-
TOC – všeobecn se miln soudí že spoluspalování biomasy s uhlím se zvyšují emise TOC. Obecn na základ výsledk se dá konstatovat, že vliv spalování biopaliv na tvorbu TOC je zanedbatelný. Emise TOC v tší m rou souvisí s obsahem CO ve spalinách bez ohledu na konkrétní palivo.
-
fluorid – p i spalování isté biomasy dochází oproti uhlím k poklesu emisí fluorid pod mez detekce.
-
Cl – koncentrace emisí Cl ve spalinách p i spalování rostlinné biomasy je oproti uhlí vyšší, protože tato biomasa obsahuje vyšší podíly Cl. Naopak d evní hmota Cl obsahuje minimáln . Spíše se prokázalo, že dominantním nositelem Cl p i spoluspalování biomasy, je práv uhlí.
-
T žké kovy – u v tšiny t žkých kov na minimální úrove .
dochází k poklesu jejich emisí
istá biomasa má výrazn nižší obsahy t chto látek
než uhlí. [2] Ú innost Biomasa m že mít v i p vodnímu palivu ur ité specifické vlastnosti ovliv ující ú innost spalování, mezi tyto vlastnosti pat í: -
Obsah vody – tato vlastnost ovliv uje ú innost negativn
a to hlavn
z d vodu nár stu množství spalin a tím nár stu komínové ztráty. Sou asn se m že se vzr stajícím obsahem vody prodlužovat doba zapálení, což se m že projevovat negativn zejména u roštových kotl . Pokud se toto spojí s v tší granulometrií, m že být nedostate ná doba setrvání biomasy ve spalovací komo e d vodem pro zvýšení ztrát nedopalem. -
Biomasa se všeobecn vyzna uje nižším obsahem popelovin, což má pozitivní vliv na ztráty spojené s nedopalem.
68
-
Vyšší obsah prchavé ho laviny než u uhlí, kterou se biomasa vyzna uje a nedokonalé spalování p i nižších teplotách m že negativn ovlivnit ztrátu chemickým nedopalem.
-
Obsah Na a K v popelovinách biomasy a s tím spojené nižší teploty tavení popelovin s rizikem zanášení teplom rných ploch a snižování p estupu tepla s vlivem na parametry páry a teplotu spalin.
Vliv biomasy na ú innost spalování m žeme rozd lit podle zp sobu spalování na roštové, fluidní a práškové. [2] Výkon Spalování biomasy m že mít negativní vliv u uhelných kotl na výkon kotle jak z d vodu dopravních cest tak i z d vodu dimenzování spalovací komory a spalovacích cest tak i z d vodu dimenzování spalovací komory a spalovacího vzduchu. Sou asn m že být rizikem dosažení požadovaného p eh átí páry a tím parametru páry pot ebných pro turbínu. Dále m žeme vliv rozd lit dle zp sobu spalování a typu kotle. [2] Zhodnocení výhod spalování biomasy -
P ínosy enviromentální Spoluspalování biomasy a uhlí na již existujících za ízeních umož uje okamžité zvýšení podílu vyrobené elekt iny z obnovitelných zdroj a tím spojené snížení produkce plynných emisí SOx a neutrálního vlivu spalování na emise skleníkových plyn v podob CO2. Sou asn spalováním biomasy se díky nižšímu obsahu popelovin produkuje menší množství odpadu v podob popele. P esto stojí za zamyšlení zda je vhodné aplikovat biomasu na všech druzích kotl . Bez pochybnosti jsou kotle roštové a fluidní, kde je ur it nejv tší potenciál. Sporné je však aplikování biomasy na práškových kotlích.
-
Výroba zelené energie Režim spoluspalování umož uje zajistit výrobu páry do turbíny o stabilních parametrech a tím sou asn minimalizace negativního vlivu aplikace biomasy na výrobu elekt iny zejména z pohledu ú innosti (stabilita parametr páry umož uje rovn ž maximalizaci vnit ní termodynamické ú innosti výroby
69
elekt iny) a sou asn z pohledu dodržování diagramu výroby elekt iny, které má rovn ž sv j ekonomický význam. -
Volné povolenky CO2 a snížení plynných emisí Nahrazení uhlí biomasou dochází k generování volných povolenek CO2, které se mohou ekonomicky zhodnotit a získané prost edky je možné využít na další ekologizaci procesu výroby. Spalování biomasy p i optimálním nastavení spalovacího procesu m že rovn ž dojít ke snížení plynných emisí a to zejména emisí SO2. Což má sv j význam jak z hlediska poplatku za vypoušt né emise, tak i z pohledu možnosti aplikovat spole n s biomasou vícesirnaté levn jší uhlí.
-
Produkce odpadu Nahrazení uhlí biomasou rovn ž dochází k snižování produkce odpad , což má ím dál významn jší ekonomický potenciál v podob úspor za ukládání popelovin.
-
Optimalizace investic Režimem spoluspalování tj. aplikací biomasy na již existujících za ízeních p vodn ur ených pro spalování uhlí se výrazn šet í investice do nových speciálních
za ízení
pro
spalování
biomasy.
Vynaložené
investice
k p ípadným úpravám již existujících za ízení jsou k množství využívané biomasy n kolikanásobn nižší. Sou asn dochází k okamžitému nár stu poptávky po biomase, kdy režim spoluspalování m že eliminovat prvopo áte ní výkyvy v jejich dodávkách a tím nastartování trhu s biomasou. [2]
70
ZÁV R Ve spole nostech Agropodniku Hodonín a. s. se nachází 1 121 ha pís itých p d, na kterých se nevyplácí p stovat p i dnešních cenách žádná potraviná ská plodina. Tyto p dy by bylo vhodné p evést na p stování energetických plodin. Tímto zp sobem bychom vytvá eli obnovitelný zdroj energie a mohli stabilizovat hospoda ení podniku. Tuto p du by bylo jednoduché, p i zm n cen potraviná ských plodin na trhu, snadn p evést zp t k jejich p stování. Z t chto d vod se jeví pro p stování k energetickým ú el m jeteloviny, trávy a jejich sm sky. P stování t chto plodin p i cen 1 600 K za t, které nabízí firma Agriwatt s. r. o. je pro firmu ekonomicky únosné po zapo ítání dotace SAPS a TOP-UP. Nulovou rentabilitu dosahují tyto plodiny p i cen 1 700 K za t. Pro p stování energetických plodin pro firmu Agriwatt s. r. o. dosáhla nejvyššího ekonomického výnosu kuku ice. Pro zavedení výroby v podniku není vhodná, z d vodu vysokého obsahu vody v biomase a nutnosti dosoušení. Samotná kuku ice je špatn granulovatelná. Další nevýhodou je, že od erpá velké množství živin a nelze ji p stovat na svažitých pozemcích z d vod eroze. P stování obilovin jako je triticale p i navržených cenách není vhodné, ani dlouhodob ekonomicky udržitelné. A to i v p ípad zapo ítání dotací. Na vlastní výrobu pelet by firma m la dostatek materiálu. Peletiza ní linku vhodnou pro firmu nabízí firma Atea Praha. Pokud by firma našla na trhu odb ratele, který by byl schopen dlouhodob zaru it cenu za voln ložené pelety z cílen p stované biomasy 2 800K za t, bylo by vhodné se do této výroby pustit. Vhodným odb ratelem z d vodu geografického i ekonomického by mohla být Elektrárna Hodonín. Pro udržení kolob hu látek, by bylo vhodné využití popele ze spalování i spoluspalování biomasy ke hnojení. Spoluspalování biomasy a uhlí na za ízeních p vodn konstruovaných pro uhlí, umož uje aplikovat biomasu bez velkého rizika vyplývajícího z p ípadného výpadku v dodávkách. Je zde vždy možnost p ejití na p vodní palivo. P i spalování biomasy s uhlím v tšinou nevznikají negativní problémy spojené pouze se spalováním biomasy. Jako jsou nánosy ve spalovací komo e, nebo zvýšení n kterých emisí (NOx, CO). Fosil-
71
ní palivo spalovací proces stabilizuje. Biomasa zase sníží výsledné emise ze za ízení, které v kone ném d sledku sníží produkci skleníkových plyn . Navíc se ušet í zna né investi ní náklady které by byli vynaloženy na nové za ízení. Pro vytáp ní rodinných dom je biomasa vhodná a i cenov p ijatelná. Díky dotacím na kotle pro spalování je i ekonomická návratnost v i vytáp ní plynem p ijatelná. Nevýhodou v i plynu je, že se nám sníží komfort vytáp ní. P i zavedení výroby pelet, by bylo vhodné i využití t chto pelet, pro vlastní spot ebu ve firm . Firma by tak ušet ila zna né náklady na vytáp ní a navíc by nevyvád la peníze z firmy za energie, ale oto ila je ve firm .
72
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie [1]
HLAVA KOVÁ, K. Rostliná biomasa jako zdroj energie. Praha: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-85116-65-6.
[2]
KREMPASKŸ, R. Posouzení a ov ení spalování biomasy v teplárenských kotlích. VŠB – Technická univerzita Ostrava, katedra energetiky, 2009. ISBN 978-80-248-2024-8.
[3]
PEPT ÍK, M. Intenzivní pícniná ství. Státní zem d lské nakladatelství Praha, 1987. ISBN neuvedeno.
[4]
US AK, S, HUTLA, P., STRAŠIL Z., KÁRA J. Energetické plodiny, technologie pro p stování a využití. Výzkumný ústav zem d lské techniky Praha, 2005. ISBN 80-86884-06-6.
Elektronické zdroje [5]
Agrostis trávníky, s. r. o. [online]. Dostupný na WWW:
.
[6]
Agrostis trávníky, s. r. o. [online]. Dostupný na WWW: .
[7]
Biom. cz [online]. Dostupný na WWW: .
[8]
eské energetické závody [online]. Dostupný na WWW: .
[9]
Encyklopedie energie [online]. Dostupný na WWW: .
[10] Energetický regula ní ú ad technické za ízení budov – stavebnictví, úspory energií [online]. Dostupný na WWW: .
73
[11] Multimediální u ební texty z výživy rostlin [online]. Dostupný na WWW: . [12] P stování a využití komonice bílé p i biologické rekultivaci d lních výsypek [online]. Dostupný na WWW: . [13] Skripta ZU [online]. Dostupný na WWW: . [14] Státní odr dová kniha – Úst ední kontrolní zkušební ústav zem d lský [online]. Dostupný na WWW: . [15] Státní zem d lský interven ní fond [online]. Dostupný na WWW: . [16] Technické za ízení budov – stavebnictví, úspory energií [online]. Dostupný na WWW: . [17] Triticale - infos [online]. Dostupný na WWW: . [18] Výzkumný ústav zem d lské techniky [online]. Dostupný na WWW: . Interview [19] BEJLEK, J., jednatel firmy Atea Praha [e-mail 2010-02-03]. [20] DLOHOŠKOVÁ, B., jednatel firmy Verner a. s. [e-mail 2010-01-04] [21] MIKESKA, J., agronom podniku VSV a.s. [rozhovor 2010-01-15]. [22] ŠIME EK, I., agronom podniku ZERA a.s. [rozhovor 2010-03-19]. [23] RÚŽI KA, L., obchodní manager Gama Pardubice s. r. o. [rozhovor 2010-0324] [24] VAŠÍ KOVÁ, P., jednatel firmy Soma Eneering z Lanškrouna [e-mail 201002-04]. 74
[25] ZÁHORA, J., akademický pracovník – Ústav agrochemie, p doznalství, mikrobiologie a výživy rostlin (AF) [rozhovor 2010-04-14].
75
SEZNAM OBRÁZK Obr. 1 Porovnání návratnosti investic kotle na pelety s plynovým kotlem . [11, vlastní zpracování] .......................................................................................................... 66 Obr. 2 Triticale. [17] ....................................................................................................... 84 Obr. 3 Kuku ice. [vlastní zpracování] ............................................................................ 84 Obr. 4 Vojt ška setá. [13] ............................................................................................... 85 Obr. 5 Komonice bílá. [12]............................................................................................. 85 Obr. 6 Lesknice rákosovitá. [7] ...................................................................................... 86 Obr. 7 Srha lalo natá. [5]................................................................................................ 86 Obr. 8 Ovsík vyvýšený. [6]............................................................................................. 87 Obr. 9 Peletiza ní linka firmy Atea Praha. [19] ............................................................. 99 Obr. 10 Peletiza ní linka firmy Ekover. [24].................................................................. 99 Obr. 11 Fluidní kotel v elektrárn . [9] .......................................................................... 100 Obr. 12 Kotel Verner A251. [20].................................................................................. 100
76
SEZNAM TABULEK Tab. 1 Fixní náklady p stování triticale na ha.[21, vlastní zpracování] ......................... 13 Tab. 2 Fixní náklady p stování kuku ice na ha. [21, vlastní zpracování] ...................... 19 Tab. 3 Pr m rné chemické složení slámy v %. [11] ...................................................... 20 Tab. 4 Výpo et hnojivého ú inku slámy. [11, vlastní zpracování] ................................ 20 Tab. 5 Fixní náklady p stování vojt šky na ha. [21, vlastní zpracování]....................... 25 Tab. 6 Výnosy v polních pokusech VÚZT. [4] .............................................................. 35 Tab. 7 Rozdíly ve výnosech a obsahu vody. [4]............................................................. 36 Tab. 8 Porovnání obsahu živin u lesknice. [4]................................................................ 37 Tab. 9 Rozloha pozemk
podniku VSV a. s. a ZERA a. s. [21,22]............................... 46
Tab. 10 Vlastnosti paliva - nabídka firmy Atea Praha. [19] ........................................... 47 Tab. 11 Fyzikální vlastnosti paliva. [24] ........................................................................ 53 Tab. 12 Výkon za ízení. [24] .......................................................................................... 54 Tab. 13 Provozní náklady na peletování (bez DPH). [20].............................................. 56 Tab. 14 Výpo et ziskovosti pelet. [vlastní zpracování].................................................. 57 Tab. 15 Zdroje - cash flow. [vlastní zpracování]............................................................ 58 Tab. 16 Výkon za ízení Elektrárny Hodonín. [8] ........................................................... 61 Tab. 17 Parametry kotle firmy Verner. [20] ................................................................... 63 Tab. 18 Náklady na vytáp ní rodinného domu o spot eb 65 GJ za rok. [16] ............... 65 Tab. 19 Vysv tlivky k tabulkám - ekonomika vybraných plodin. [vlastní zpracování]. 88 Tab. 20 Triticale - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] ...................................... 90 Tab. 21 Triticale - náklady na hektar p i sklizni Fortschritt E303 a Clas Jaguar. [21, vlastní zpracování]............................................................................................. 91 Tab. 22 Kuku ice - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování]..................................... 92 Tab. 23 Svoz slámy - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] ................................. 93 Tab. 24 Vojt ška setá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] .............................. 94 Tab. 25 Komonice bílá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] ............................ 95 Tab. 26 Lesknice rákosovitá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] ................... 96 Tab. 27 Srha lalo natá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování]............................. 97 Tab. 28 Ovsík vyvýšený - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování].......................... 98
77
SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK %
Procento
°C
Stupe Celsia
A
Ampér
a. s.
Akciová spole nost
AF
Agronomická fakulta
apod.
A podobn
atd.
A tak dále
C
Uhlík
Ca
Vápník
cca
Cirka
Cl
Chlór
cm
Centimetr
CO2
Oxid uhli itý
CO
Oxid uhelnatý
.
íslo
EZ
eské energetické závody
R
eská republika
D
N mcko
DAM 390 Dusíkaté hnojivo obsahující 30 % dusíku dm3
Decimetr krychlový
EU
Evropská unie
FAO
Po et dn , za kterou kuku ice dozraje do plné zralosti
g
Gram
GJ
Gigajoule
GWh
Gigawatthodina 78
H
Ma arsko
h
Hodina
ha
Hektar
HTS
Hmotnost tisíce semen
K
Draslík
K2O
Oxid draselný
K
Koruna eská
kg
Kilogram
km
Kilometr
kPa
Kilopascal
kW
Kilowat
kWh
Kilowatthodina
l
Litr
LV
Ledek vápenatý
lx
Lux
m
Metr
min.
Minimální
mld.
Miliarda
m.n.m
Metr nad mo em
m2
Metr tvere ní
m3
Metr krychlový
max.
Maximální
m s.
M síc
Mg
Ho ík
mil.
Milion
MJ
Megajoule 79
mm
Milimetr
MPa
Megapascal
MW
Megawatt
MWh
Megawatthodina
MZE
Ministerstvo zem d lství
MŽP
Ministerstvo životního prost edí
N
Dusík
Na
Sodík
nap .
Nap íklad
NOR
Norsko
NOx
Oxidy dusíku
NPK
Více složkové hnojivo
Obr.
Obrázek
org.l.
Organická látka
P
Fosfor
P2O5
Oxid fosfore ný
pH
Záporný dekadický logaritmus vodíkových iont
POL
Polsko
resp.
Respektive
S
Síra
s
Sekunda
SAPS
Dotace EU na zem d lskou p du (jednotná platba na plochu)
Sb.
Sbírka
Si
K emík
SOx
Oxidy síry
s. r. o.
Spole nost s ru ením omezeným 80
SUN
Švédsko
t
Tuna
TG4
Turbogenerátor
TJ
Terajoule
tj.
To je
TOC
Emise organického uhlíku
TOP-UP
Dotace R na zem d lskou p du (národní dopl ková platba)
TUV
Teplá užitková voda
tzn.
To znamená
tzv.
Tak zvaný
USA
Spojené státy americké
V
Volt
VÚZT
Výzkumný ústav zem d lské techniky
W
Watt
ŽV
Živo išná výroba
81
P ÍLOHY
SEZNAM P ÍLOH P íloha I:
Plodiny vybrané pro p stování.
P íloha II:
Ekonomika vybraných plodin.
P íloha III:
Paletiza ní linky.
P íloha IV:
Za ízení pro spalování biomasy.
P ÍLOHA I: PLODINY VYBRANÉ PRO P STOVÁNÍ
Obr. 2 Triticale. [17]
Obr. 3 Kuku ice. [vlastní zpracování]
Obr. 4 Vojt ška setá. [13]
Obr. 5 Komonice bílá. [12]
Obr. 6 Lesknice rákosovitá. [7]
Obr. 7 Srha lalo natá. [5]
Obr. 8 Ovsík vyvýšený. [6]
P ÍLOHA II: EKONOMIKA VYBRANÝCH PLODIN Tab. 19 Vysv tlivky k tabulkám - ekonomika vybraných plodin. [vlastní zpracování] - vzdálenost 10 km 3
- stroj – traktor Ford s náv sem MEGA o objemu 30 m - spot eba - 50 l/100 km
Dovoz hnojiva
- rychlost p epravy 30 km/h - nakládka, vykládka 0,5 h - objemová hmotnost organického hnojiva Zeraganic cca
500 kg/m3, chlévský hn j cca 680 kg/m3 - vzdálenost 15 km (Rohatec kolonie) - souprava T 815 s vlekem BSS 11 t (celkem 20 t)
Doprava zrna
- spot eba - 50 l/100 km - p i výnosu 4 t/ha najednou odveze sklize z 5 ha - rychlost p epravy 50 km/h - nakládka, vykládka 1,5 h - do 3 balík na ha - 171 K za ks
Lisování slámy a sena (formou služby), pro tento výpo et jsme použil ceník pro rok 2009 firmy HÁTLER s.r.o.
- 3,01 - 5 balík na ha - 152 K za ks - 5,01 - 7 balík na ha - 133 K za ks - 7,01 - 9 balík na ha - 124 K za ks - 9,01 - 11 balík na ha - 114 K za ks - nad 11 balík na ha - 106 K za ks - vzdálenost 15 km (Rohatec kolonie) - stroj – traktor Ford se sb ra em balík Arcusin
Doprava slámy a sena
- nepracovní p ejezd 30 km/h - spot eba - 50 l/100km - nakládka, vykládka 0,5 h - 9 l
Pro zjednodušení výpo tu jsem si vyjád il cenu p evozu jednoho balíku
- celková spot eba na jednu f ru - 24 l - pracnost na jednu f ru je 1,5 h - Arcusin p epraví 14 balík
slámy (ší ka 120 cm, výška
80 cm, délka 220 cm)
P eprava jednoho balíku na vzdálenost 15 km vyjde na cca 55 K .
3
- stroj – traktor Ford s kejdova em Anaburgr 18 m - výkon stroje 3 ha/h, spot eba 10 l/ha 3
- polní mezisklad – nádrž o 36 m
Kejdování
3
- dovoz kejdy traktorem Z 16145 s cisternou 10m - rychlost p epravy 20 km/h - spot eba - 40 l/100 km - na erpání, vy erpání 0,5 h - spot eba 6 l - vzdálenost 15 km
3
- stroj – traktor Ford s náv sem MEGA o objemu 30 m - spot eba Fordu - 50 l/100 km - rychlost p epravy Fordu 30 km/h - nakládka, vykládka Fordem 0,5 h - 6 l
Odvoz kuku ice
- vzdálenost 15 km - stroj – traktor Z 161 45 s náv sem EURO o objemu
24 m3 - spot eba Zetoru - 40 l/100 km - rychlost p epravy Zetoru 20 km/h - nakládka vykládka Zetoru 0,5 h - 4 l
Tab. 20 Triticale - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace Dovoz na pole Nakládka Rozmetání organického hnojiva St ední orba Vlá ení Setí Dovoz osiva+nakládka Válení Plošný post ik Dovoz vody Hnojení TMH v . dopravy a náklad Doprava hnojiva + nakládka Sklize Doprava do 15 km p i výnosu 4 t/ha Lisování Svoz balík do 15km Diskování Mechaniza ní režie Výrobní režie Správní režie Pojišt ní Náklady celkem
Opakování operace 0,33 0,33 0,33 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
Materiálové vstupy Název Zeraganic Zeraganic Zeraganic
Množství na ha
Cena K za m.j.
15 t
290,0
0,22 t
8 000,0
Mustang
0,6 l
772,0
LV
0,1 t
3 600,0
Osivo
Technické zajišt ní operace Náklady K na ha
Souprava
Ford + mega Naklada JCB 1 435,5 Ford + Annaburgr Ford + pluh Ford + brány 1 760,0 Ford + Kuhn SD 4500 Z 7245 + válce 463,2 JD + post ikova Z 16145 + cisterna 360,0 Letedlo Z 37 A New Holland CR 980 T 815 + BSS 11 t Ford + lis Ford + Arcusin Ford + disky
Pracnost Spot eba h/ha l/ha 1,00 0,50 1,00 0,72 0,25 0,40
10,0 3,0 25,0 30,0 6,0 6,0
0,25 0,17 0,20
3,0 3,0 1,0
0,33 17,0 0,32 3,0 124 K za ks 55 K za ks 0,40 15,0
Náklady Cena celkem Náklad K K na ha K na ha na ha 360,0 118,8 118,8 130,0 42,9 42,9 735,0 242,6 1 678,1 829,2 829,2 829,2 177,5 177,5 177,5 194,0 194,0 1 954,0 150,0 150,0 150,0 102,5 102,5 102,5 93,7 93,7 556,9 47,0 47,0 47,0 150,0 150,0 510,0 50,0 50,0 50,0 497,6 497,6 497,6 110,2 110,2 110,2 893,0 893,0 893,0 396,0 396,0 396,0 419,0 419,0 419,0 3 100,0 1 750,0 1 050,0 250,0 14 682,7
Ro ní náklad na setí a hnojení 6 635,9 Mzda 110 Výnos 10 500 Ro ní náklad na sklize 1 896,8 Cena nafty 25 Ztráta 4 183 Režie + pojišt ní 6 150,0 Pozn.: Je po ítáno s výnosem 4 t zrna a 2,5 t slámy. Výkupní cena zrna je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 2 000 K za t a cena slámy je stanovena na 1 000 K za t.
Tab. 21 Triticale - náklady na hektar p i sklizni Fortschritt E303 a Clas Jaguar. [21, vlastní zpracování] Název operace Náklady na setí a hnojení Se ení na ádek Lisování Svoz balík do do 15 km Režie + pojišt ní Náklady celkem
Opakování operace
Název
Materiálové vstupy Cena Množství Náklady K za na ha K na ha m.j.
1 1 1 1
Ro ní náklad na sklize
2 335
Název operace
Opakování operace
Technické zajišt ní operace Souprava
Fortschritt E303 Ford + lis Ford + Arcusin
Pracnost h/ha
Spot eba l/ha
1 106 K za ks 55 K za ks
4
Cena K na ha 210,0 1 399,2 726,0
Náklad K na ha 210,0 1 399,2 726,0
Náklady celkem K na ha 6 636,0 210,0 1 399,2 726,0 6 150,0 15 121,2
Mzda 110 Výnos 11 050 Cena nafty 25 Ztráta 4 071 Pozn.: Lisovaná sláma má pr m rnou ob movou hmotnost 160 kg/m3, což je 15,625 m3 p i výnosu 2,5 t. Zrno triticale má objemovou hmotnost 700 kg/m3, což je 5,8 m3 p i výnosu 4 t. Standartní velikost balíku je 1,2*0,8*2,2 = 2,112 m3, tento balík by vážil p i výnosu 6,5 t/ha 640 kg, s takovým balíkem by m l Arkusin zna né problémy p i manipulaci. Bylo by vhodné balík zmenšit na rozm r 1,2*0,8*1,7, tento balík by m l vážit kolem 500 kg. P edpokládaný po et balík by m l být 13,2 na hektar. Výkupní cena pro takto sklizené triticale je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 700 K za t.
Náklady na setí a hnojení se ení Doprava do 15 km Režie + pojišt ní Náklady celkem Ro ní náklad na sklize
1,0 1,0 2,3
2 227,6
Název
Materiálové vstupy Cena Množství Náklady K za na ha K na ha m.j.
Technické zajišt ní operace Souprava
Clas Jaguar Ford + mega
Pracnost h/ha 0,33 1,50
Spot eba l/ha 25 21
Cena K na ha 661,3 690,0
Náklad K na ha 661,3 1 566,3
Náklady celkem K na ha 6636 661,3 1 566,3 6 150,0 15 013,6
Mzda 110 Výnos 11 050 Cena nafty 25 Ztráta 3 963 Pozn.: ezaná sláma má objemovou hmotnost 40 kg/m3, což je 62,5 m3 p i výnosu 2,5 t. Zrno triticale má objemovou hmotnost 700 kg/m3, což je 5,8 m3 p i výnosu 4 t. P edpokládaný objem takto sklizeného triticale je 68,3 m3. Velkoobjemový náv s mega (25 t) má objem 30 m3. Výkupní cena pro takto sklizené triticale je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 700 K za t.
Tab. 22 Kuku ice - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace Dovoz na pole Nakládka Rozmetání organického hnojiva St ední orba Vlá ení Hnojení TMH Dovoz damu Kombinátorování Dovoz osiva + nakládka Setí Plošný post ik Dovoz vody Sklize Doprava do 15 km Doprava do 15 km Diskování Mechaniza ní režie Výrobní režie Správní režie Pojišt ní Náklady celkem
Opakování operace 0,33 0,33 0,33 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 2,00 2,00 1,00
Název
Zeraganic
DAM
Osivo Esteron
Materiálové vstupy Cena Náklady Množství K K na ha na ha za m.j.
15 t
290,0
0,33 t 3 600,0
1l
331,0
Technické zajišt ní operace Souprava
Pracnost h/ha
Spot eba l/ha
Ford + mega Naklada JCB 1 435,5 Ford + Annaburgr Ford + pluh Ford + brány 1 191,6 JD + post ikova Z 16145 + cisterna Ford + kombinátor
1,00 0,50 1,00 0,72 0,25 0,17 0,20 0,33
10,0 3,0 25,0 30,0 6,0 3,0 1,0 10,0
3 460,0 Ford + secí stroj 331,0 JD + post ikova Z 16145 + cisterna Clas Jaguar Z 16145 + EURO Ford + mega Ford + disky
0,20 0,17 0,20 1,50 2,00 1,50 0,40
4,0 3,0 1,0 65,0 16,0 21,0 15,0
Cena K 360,0 130,0 735,0 829,2 177,5 93,7 47,0 286,3 100,0 122,0 93,7 47,0 1 790,0 620,0 690,0 419,0
Náklady Náklad celkem K K na ha na ha 118,8 118,8 42,9 42,9 242,6 1 678,1 829,2 829,2 177,5 177,5 93,7 1 285,3 47,0 47,0 286,3 286,3 100,0 100,0 194,0 3 654,0 93,7 424,7 47,0 47,0 1 790,0 1 790,0 1 240,0 1 240,0 1 380,0 1 380,0 419,0 419,0 3 100,0 2 200,0 1 300,0 100,0 20 101,0
Náklad na setí a hnojení 8 690,8 Mzda 110 Výnos Náklad na sklize 4 410,0 Cena nafty 25 Zisk Režie + pojišt ní 6 700,0 Pozn.: P i pokusu bylo dosaženo výnosu 19,5 t p i vlhkosti 25 %. P i zapo ítání plného hnojení iní náklad 23 899 K na ha, zisk je pouze 1 451 K na ha. Výkupní cena pro kuku ici je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 300 K za t.
25 350,0 5 249,0
Tab. 23 Svoz slámy - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace
Opakování operace
Materiálové vstupy Název
Množství Cena K na ha za m.j.
Lisování 1 Svoz balík do 15 km 1 Min. cena obilné slámy Režijní náklady + pojišt ní, 42 % variabilních náklad Náklad celkem
Technické zajišt ní operace Náklady K na ha
Souprava Ford + lis Ford + Arcusin
Pracnost h/ha
124 K za ks 55 K za ks
Mzda Cena nafty Pozn.: P i výnosu 2,5 t = balík 350 kg, na ha cca 7,2 balíku. Výkupní cena pro slámu je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 000 K za t.
Spot eba l/ha
Cena K na ha 892,8 396,0
110 25
Náklad K na ha 892,8 396,0
Výnos Zisk
Náklady celkem K na ha 892,8 396,0 250,0 646,3 2 185,1 2 500,0 314,9
Tab. 24 Vojt ška setá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace St ední orba Vlá ení Setí Válení Plošný post ik Dovoz vody Se ení pícnin Obracrení píce Shrnování Lisování Svoz balík do do 15 km Mechaniza ní režie Výrobní režie Správní režie Pojišt ní Náklady celkem
Opakování operace
Materiálové vstupy Název
0,25 1,00 0,25 Osivo 0,25 0,25 Basagran 0,25 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00
Množství na ha
Cena K za m.j.
20 kg
120
2l
805
Technické zajišt ní operace Náklady K na ha
Souprava
Ford + pluh Ford + brány 600 Z 16145 + pneusej Z 7245 + válce 402,5 JD + post ikova 18 m Z 16145 + cisterna Z 16145 + žací stroj JD + rozhrabova ka JD + nahrabova ka Ford + lis Ford + Arcusin
Pracnost h/ha
Spot eba l/ha
0,7 0,3 0,3 0,3 0,2 0,2 0,5 0,3 0,3 124K za ks 55K za ks
30,0 6,0 5,0 3,0 3,0 1,0 7,0 4,0 4,0
Cena K na ha 829,2 177,5 156,9 102,5 93,7 47,0 230,0 136,3 136,3 885,4 392,7
Náklad K na ha 207,3 177,5 39,2 25,6 23,4 11,8 460,0 272,6 272,6 1 770,7 785,4
Náklady celkem K na ha 207,3 177,5 639,2 25,6 425,9 11,8 460,0 272,6 272,6 1 770,7 785,4 3 100,0 750,0 450,0 100,0 9 448,6
Ro ní náklad na setí 1 487,3 Mzda 110 Výnos 8 500,0 Ro ní náklad na sklize 3 561,3 Cena nafty 25 Ztráta 948,0 Režie + pojišt ní 4 400,0 Pozn.: Pr m rný ro ní výnos první senážní se e je p i 82% sušin 2,47 t/ha, je p edpokládáno, že by vojt ška mohla p i p stování na biopalivo dáti ve dvou se ích 5 t/ha. První se za átkem ervna a druhá koncem srpna až za átkem zá í. Výkupní cena vojt šky je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 700 K za t.
Tab. 25 Komonice bílá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace St ední orba Vlá ení Setí Válení Plošný post ik Dovoz vody Sklize Shrnování Lisování Svoz balík do do 15km Mechaniza ní režie Výrobní režie Správní režie Pojišt ní Náklady celkem
Opakování operace
Materiálové vstupy Název
0,25 0,25 0,25 Osivo 0,25 0,25 Targa S. 0,25 1,00 1,00 1,00 1,00
Množství Cena K na hektar za m.j.
40 kg
120
1,5 l
670
Technické zajišt ní operace Náklady K na ha
Souprava
Ford + pluh Ford + brány 1 200,0 Z 16145 + pneusej Z 7245 + válce 251,3 JD + post ikova 18 m Z 7245 + cisterna Z 16145 + žací stroj JD + nahrabova ka Ford + lis Ford + Arcusin
Pracnost h/ha
Spot eba l/ha
0,72 0,25 0,29 0,25 0,17 0,20 0,70 0,50 106 K za ks 55 K za ks
Ro ní náklad na setí 1 551,7 Mzda Ro ní náklad na sklize 2 834,3 Cena nafty Režie + pojišt ní 4 400,0 Pozn.: Výnos 5 t je ur en z tabulky reprezentativních výnos stanovených MZE R, n která literatura uvádí 8 - 12 t suché hmoty. Výkupní cena pro seno je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 600 K za t.
30 6 5 3 3 1 10 6
110 25
Cena Náklad K na ha K na ha 829,2 177,5 156,9 102,5 93,7 47,0 327,0 205,0 1 515,8 786,5
207,3 44,4 39,2 25,6 23,4 11,8 327,0 205,0 1 515,8 786,5
Výnos Ztráta
Náklady celkem K na ha 207,3 44,4 1 239,2 25,6 23,4 11,8 327,0 205,0 1 515,8 786,5 3 100,0 750,0 450,0 100,0 8 786,0 8000 786
Tab. 26 Lesknice rákosovitá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace St ední orba Vlá ení Doprava kejdy Kejdování Kombinátorování Setí Válení Plošný post ik Dovoz vody Doprava kejdy Kejdování Sklize Shrnování Lisování Svoz balík do do 15 km Mechaniza ní režie Výrobní režie Správní režie Pojišt ní Náklady celkem
Opakování operace 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
Název
Materiálové vstupy Množství Cena K na ha za m.j.
Náklady K na ha
Kejda
10 t
0
Osivo
25 kg
150
825
LONTREL
0,8 l
3300
660
Kejda
10 t
0
Technické zajišt ní operace Náklad Pracnost Spot eba Cena Souprava h/ha l/ha K na ha K na ha Ford + pluh 0,72 30 829,2 165,8 Ford + brány 0,25 6 177,5 35,5 Z 16145 + cisterna 1,50 14 515,0 103,0 Ford + kejdova 0,33 10 286,3 57,3 Ford + kombinátor 0,33 10 286,3 57,3 Z 16145 + pneusej 0,29 5 156,9 31,4 Z 7245 + válce 0,25 3 102,5 20,5 JD + post ikova 0,17 3 93,7 18,7 Z 16145 + cisterna 0,20 1 47,0 9,4 Z 16145 + cisterna 1,50 14 515,0 515,0 Ford + kejdova 0,33 10 286,3 286,3 Z 16145 + žací stroj 0,90 12 498,0 498,0 JD + nahrabova ka 0,70 8 277,0 277,0 Ford + lis 106K za ks 2 120,0 2 120,0 Ford + Arcusin 55K za ks 1 100,0 1 100,0
Náklady celkem K na ha 165,8 35,5 103,0 57,3 57,3 856,4 20,5 678,7 9,4 515,0 286,3 498,0 277,0 2 120,0 1 100,0 3 100,0 750,0 450,0 100,0 11 180,1
Ro ní náklad na setí a hnojení 2 785,1 Mzda 110 Výnos 11 200 Ro ní náklad na sklize 3 995,0 Cena nafty 25 Zisk 20 Režie + pojišt ní 4 400,0 Pozn.: Je po ítáno, že sklize bude provedena na ja e a výnos bude 7 t dle tabulky reprezentativních výnos stanovených MZE R. Výkupní cena lesknice rákosovité je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 600 K za t. Na podzim dle literatury má výnos až 15 t, ale je nutné dosoušení na ádku nebo v sušárn . P i výnosu 7 t = balík 350 kg, na hektar cca 20 balík .
Tab. 27 Srha lalo natá - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace St ední orba Vlá ení Doprava kejdy Kejdování Kombinátorování Setí Válení Plošný post ik Dovoz vody Doprava kejdy Kejdování Sklize Shrnování Lisování Svoz balík do do 15km Mechaniza ní režie Výrobní režie Správní režie Pojišt ní Náklady celkem Ro ní náklad na setí a hnojení Ro ní náklad na sklize Režie + pojišt ní
Opakování operace 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
2 145,5 2 828,8 4 400,0
Název
Materiálové vstupy Cena Náklady Množství K K na ha na ha za m.j.
Kejda
10 t
0
Osivo
40 kg
70
616
Mustang
0,6 l
772
154
Kejda
10 t
0
Technické zajišt ní operace Souprava Ford + pluh Ford + brány Z 16145 + cisterna Ford + kejdova Ford + kombinátor Z 16145 + pneusej Z 7245 + válce JD + post ikova Z 16145 + cisterna Z 16145 + cisterna Ford + kejdova Z 161 45 + žací stroj JD + nahrabova ka Ford + lis Ford + Arcusin
Pracnost h/ha
Spot eba l/ha
0,72 30,0 0,25 6,0 1,50 14,0 0,33 10,0 0,33 10,0 0,29 5,0 0,25 3,0 0,17 3,0 0,20 1,0 1,50 14,0 0,33 10,0 0,70 10,0 0,50 6,0 106 K za ks 55 K za ks
Mzda Cena nafty
Cena K na ha 829,2 177,5 515,0 286,3 286,3 156,9 102,5 93,7 47,0 515,0 286,3 327,0 205,0 1 515,8 781,0
110 25
Pozn.: Výnos 5 t dle tabulky reprezentativních výnos stanovených MZE R. Výkupní cena je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 600 K . P i výnosu 5 t = balík 350 kg, na ha cca 14,3 balíku.
Náklad K na ha 165,8 35,5 103,0 57,3 57,3 31,4 20,5 93,7 9,4 515,0 286,3 327,0 205,0 1 515,8 781,0
Výnos Ztráta
Náklady celkem K na ha 165,8 35,5 103,0 57,3 57,3 647,4 20,5 248,1 9,4 515,0 286,3 327,0 205,0 1 515,8 781,0 3 100,0 750,0 450,0 100,0 9 374,3 8 000 1 375
Tab. 28 Ovsík vyvýšený - náklady na hektar. [21, vlastní zpracování] Název operace St ední orba Vlá ení Doprava kejdy Kejdování Kombinátorování Setí Válení Plošný post ik Dovoz vody Doprava kejdy Kejdování Sklize Shrnování Lisování Svoz balík do do 15km Mechaniza ní režie Výrobní režie Správní režie Pojišt ní Náklady celkem
Opakování operace 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0
Název
Materiálové vstupy Cena Náklady Množství K K na ha na ha za m.j.
Kejda
10 t
0
Osivo
40 kg
70
616
Mustang
0,6 l
772
154
Kejda
10 t
0
Technické zajišt ní operace Souprava Ford + pluh Ford + brány Z 16145 + cisterna Ford + kejdova Ford + kombinátor Z 16145 + pneusej Z 7245 + válce JD + post ikova Z 16145 + cisterna Z 16145 + cisterna Ford + kejdova Z 161 45 + žací stroj JD + nahrabova ka Ford + lis Ford + Arcusin
Pracnost h/ha
Spot eba l/ha
0,72 30,0 0,25 6,0 1,50 14,0 0,33 10,0 0,33 10,0 0,29 5,0 0,25 3,0 0,17 3,0 0,20 1,0 1,50 14,0 0,33 10,0 0,70 10,0 0,50 6,0 106 K za ks 55 K za ks
Cena K na ha 829,2 177,5 515,0 286,3 286,3 156,9 102,5 93,7 47,0 515,0 286,3 327,0 205,0 1 515,8 781,0
Ro ní náklad na setí a hnojení 2 145,5 Mzda 110 Ro ní náklad na sklize 2 828,8 Cena nafty 25 Režie + pojišt ní 4 400,0 Pozn.: Výnos 5 t dle tabulky reprezentativních výnos stanovených MZE R. Výkupní cena je stanovena firmou Agriwatt s. r. o. na 1 600 K . P i výnosu 5 t = balík 350 kg, na ha cca 14,3 balíku.
Náklad K na ha 165,8 35,5 103,0 57,3 57,3 31,4 20,5 93,7 9,4 515,0 286,3 327,0 205,0 1 515,8 781,0
Výnos Ztráta
Náklady celkem K na ha 165,8 35,5 103,0 57,3 57,3 647,4 20,5 248,1 9,4 515,0 286,3 327,0 205,0 1 515,8 781,0 3 100,0 750,0 450,0 100,0 9 374,3 8 000 1 375
P ÍLOHA III: PELETIZA NÍ LINKY
Obr. 9 Peletiza ní linka firmy Atea Praha. [19]
Obr. 10 Peletiza ní linka firmy Ekover. [24]
P ÍLOHA IV: ZA ÍZENÍ NA SPALOVÁNÍ BIOMASY
Obr. 11 Fluidní kotel v elektrárn . [9]
Obr. 12 Kotel Verner A251. [20]