Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav krajinné ekologie

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav krajinné ekologie

Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Prostějovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu Diplomová práce

Vedoucí práce :

Vypracovala :

Ing. Jan Prudký, Ph.D.

Bc. Pavlína Tomková

Brno 2010

Volný list pro zadání diplomové práce

2

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Prostějovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MU v Brně.

Dne: Podpis autora:

3

24.4.2010 Pavlína Tomková

PODĚKOVÁNÍ Úvodem bych chtěla poděkovat vedoucímu své diplomové práce panu Ing. Janu Prudkému, Ph.D za vedení, odbornou pomoc a připomínky při vypracování diplomové práce. Poděkování také patří starostům a vedením obcí za jejich čas, ochotu a poskytnuté informace. Zároveň bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost.

4

ABSTRAKT Diplomová práce je zaměřena na studii rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Prostějovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu. Prostějovsko se nachází v Olomouckém okrese, uprostřed úrodné roviny Hané. Studie se obecně zaobírá vymezením pojmu cestovní ruch, jeho právním zakotvením v legislativě České republiky a jeho dalším členěním. Na základě vyhodnocení dosavadních rekreačních aktivit jsem navrhla další opatření pro zvýšení rekreačního potenciálu, ať už pro zimní nebo letní rekreaci. Je zjišťován postoj vedení obcí k jednotlivým aktivitám a také možnosti čerpání financí z národních nebo unijních fondů. Dále práce zkoumá území mikroregionu Prostějovsko z hlediska rozboru a analýzy jednotlivých dílčích hodnot (služby, příroda a krajina …). Tyhle hodnoty jsou důležité pro celkový potenciál území, využitelný pro rozvoj rekreace a turistiky.

Klíčová slova: cestovní ruch, mikroregion Prostějovsko, rekreace, turistika, cykloturistika, občanská vybavenost, rozvoj rekreačního potenciálu, národní a unijní dotační tituly

5

ABSTRACT My diploma thesis is focused on the development of the recreation potential of micro region Prostejov in order to increase the income from tourism. Prostejov is located in olomouc distrikt, in the modele of the fecund plain of Hana. The study generálky drala with defining the term tourism, its legal embedding in legislation of the Czech Republic and its further division. On the basic of evaluation of the existing recreation activities I suggested subsequent precaution to increase recreational potential for winter or summer holiday. Attitude of leaddership community for individua activities is beány determined and also possibilities of drawing finances from national or union funds. My thesis also examines the area of micro region Prostejov in term of analysis individual partial values (service, nature and landscape…). These values are important for the komplete territory potential, exploitable for recreation and touristic developmant.

Keywords : tourism, microregion Prostejov, recreation, hiking, cycling, civic amenities, recreational development, national and union funds

6

OBSAH 1 Úvod ………………………………….…………………………………... 10 2 Cíl práce …………………………….…………………………………….

11

3 Literární přehled………………….……………………………………….. 12 3.1 Pojem cestovní ruch ………………………………………………….

12

3.2 Druhy cestovního ruchu ……………………………………………...

12

3.3 Typologie návštěvníka ……………………………………………….

12

3.4 Pojem rekreace ……………………………………………………….

13

3.5 Právní rámec cestovního ruchu na území ČR ………………………..

14

3.6 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 –2013 …………………………………………………... 15 3.6.1 Priority a opatření Koncepce …………………………………... 15 3.6.2 Prováděcí dokument …………………………………………… 16 4 Charakteristika mikroregionu Prostějovsko ……..…….…………………

17

4.1 Základní charakteristika ……………………………………………...

17

4.2 Historie města Prostějova ……………………………………………. 18 4.3 Lokalizace ……………………………………………………………

19

4.4 Geografická charakteristika ………………………………………….

19

4.5 Demografie a sociologie ………………………………………….....

20

4.6. Přírodní podmínky …………………………………………………..

21

4.6.1 Klimatické poměry ……………………………………………. 21 4.6.2 Vodohospodářské poměry …………………………………….. 21 4.6.3 Půdní poměry ………………………………………………….

21

4.6.4 Geologické poměry ……………………………………………

22

4.7 Doprava ………………………………………………………………

22

5 Města a obce mikroregionu a jejich rekreační potenciál …….…………… 23 5.1 Město Prostějov ……………………………………………………… 23 5.1.1 Poznání a kultura …………………………..…………………..

23

5.1.2 Sport, odpočinek, zábava …..…….…………………………….

25

5.2 Kostelec na Hané …………………………………………………….

26

5.2.1 Obce okolí Kostelecka …………………………………………

27

5.2.1.1 Čechy pod Kosířem ……………………………………

28

7

5.2.1.2 Slatinice ………………………………………………... 32 5.3 Plumlov ………………………………………………………………

33

5.3.1 Obce okolí Plumlovska ………………………………………...

36

5.4 Určice ………………………………………………………………...

38

5.4.1 Obce okolí Určicka ……………………………………………

38

5.5 Kralice na Hané ……………………………………………………… 40 5.5.1 Obce Prostějov – venkov ………………………………………

41

5.5.1.1 Skalka ………………………………………………….. 44 6 Cyklotrasy ……………………………….………………………………..

47

6.1 Jantarová stezka ……………………………………………………...

47

6.2 Rodinná trasa ………………………………………………………… 47 6.3 Za hanáckou přírodou a památkami …………………………………. 47 6.4 Okolí zámků, lázní a přírodních parků ……………………………….

48

6.5 Napříč Drahanskou vrchovinou ……………………………………...

49

6.6 Pro cyklisty fanatiky …………………………………………………

49

6.7 Jiné cyklostezky ………………………………………………………

50

7 Strategický plán Prostějovska ……………….……………………………

51

7.1 Základní charakteristika ……………………………………………...

51

7.2 Sociální a kulturní infrastruktura …………………………………….

51

7.3 Životní prostředí ……………………………………………………..

53

7.4 Realizační kroky ……………………………………………………..

54

8 Návrhy pro zvýšení rekreačního potenciálu mikroregionu …….………...

55

8.1 Podpora a rozvoj cykloturistiky ……………………………………..

55

8.1.1 Vymezení návrhu ………………………………………………

55

8.1.2 Výběr lokalit …………………………………………………...

55

8.2 Podpora a rozvoj pěší turistiky ………………………………………

56

8.2.1 Vymezení návrhu ………………………………………………

56

8.2.2 Výběr lokalit …………………………………………………...

57

8.3 Běh na lyžích ………………………………………………………… 57 8.4 Volnočasové aktivity ………………………………………………… 57 8.5 Rekreační střediska a možnosti ubytování …………………………... 59 9 Výsledky práce a diskuse ………………………….……………………...

60

9.1 Přínosy a změny možné rozvojem cestovního ruchu ………………... 61

8

9.2 Rizika a změny možné vlivem rozvoje cestovního ruchu …………… 61 10 Národní a unijní dotační finanční zdroje ………………………………..

62

10.1 Program rozvoje venkova …………………….…………..………..

62

10.2 Regionální operační programy ……………………………………... 63 10.2.1 Regionální operační program NUTS II Střední Morava ……. 64 11 Závěr …………………….………………………………………………

66

12 Použitá literatura ………………………………………………………...

67

13 Seznam příloh …………………………………………………………...

69

9

1 ÚVOD Cestovní ruch se v posledních letech stává významným hospodářským odvětvím. Je vyhledáván stále větším počtem lidí a to umožňuje prosperitu podnikům, které by se jen těžko uživili díky místním obyvatelům. Celková návštěvnost samozřejmě nejvíce záleží na daném území, možnosti ubytování a na množství historických či přírodních památek. Na cestovní ruch se můžeme dívat z několika pohledů a každý si pod ním představí něco jiného. Můžeme mluvit o městském cestovním ruchu, o sportovně orientovaném cestovním ruchu, o cykloturistice atd. Vhodné podmínky v České republice také nabízí venkovský cestovní ruch – agroturistika, ekoagroturistika apod., v nabídkách si vybere úplně každý, ať se jedná o cizince nebo naopak. Stále více lidí v poslední době vyhledává aktivní způsob trávení volného času a kontrastu města a venkova. Začíná se stále více rozvíjet cyklistika, pěší turistika, jízda na koních a v zimě běh na lyžích a sjezdové lyžování. S přibývajícím počtem lidí roste nejen jejich náročnost, ale i podnikatelská aktivita v tomto odvětví. Tato práce je zaměřena na mikroregion Prostějovsko, který se nalézá v Olomouckém kraji a sdružuje několik desítek obcí, z nichž 3 mají status města. Mikroregion Prostějovsko jako každý jiný disponuje určitou minulostí, kulturou nebo třeba tradicemi. Souhrn těchto hodnot vytváří potenciál území, který je využitelný pro rozvoj rekreace. Jelikož se jedná především o nížinu, je zde velice dobré místo pro využití cykloturistiky a pěší turistiky s poznávacím charakterem. Ve své práci se zabývám vyhodnocením stávající úrovně a možností rozvoje v daném mikroregionu. Dá se říci, že Česká republika je významným místem pro cestovní ruch, založený na atraktivitě historických, kulturních a technických památek, přírodních krás a zajímavostí a rozmanitostí kultur.

10

2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je poukázat na možnosti rozvoje rekreace v mikroregionu Prostějovsko. Rekreace hraje v mé diplomové práci důležitou roli a zaměřuji se na ni hlavně z hlediska zvýšení příjmů z turistického ruchu. Zabývám se dosavadní úrovní a kapacitou rekreačních aktivit, dalšími možnostmi rekreace v zimním i letním období na základě krajinných a kulturních charakteristik nebo třeba možnostmi získání dodatečných finančních zdrojů či dalšími strategickými plány daného regionu. Diplomovou práci mám rozdělenou do několika sekcí a každou se zabývám zvlášť, např. z hlediska památek, občanské vybavenosti a možnosti dalšího využití daného území. Zvlášť budou řešeny cyklotrasy, dotace nebo další plány obcí do budoucnosti.

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Pojem cestovní ruch Definic cestovního ruchu existuje spousta. Všeobecně uznávanou definicí by měla být ta, která byla vytvořena na konferenci Světové organizace cestovního ruchu (WTO – World Trade Organization ) v roce 1991, konající se v Ottavě. Dle ní zahrnuje cestovní ruch (CR) aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývající v těchto místech déle než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikání, spojení mezi lidmi či jiným účelem.

(www.mmr.cz)

3.2 Druhy cestovního ruchu a) příjezdový cestovní ruch (aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů (zahraničních návštěvníků) na území České republiky. b) domácí cestovní ruch rezidentů (domácích návštěvníků) na území České republiky. c) výjezdový cestovní ruch (pasivní) zahrnuje návštěvu a pobyt rezidentů mimo Českou republiku. Nezahrnuje výrobky zakoupené na cestu nebo po cestě v České republice. d) interní (vnitřní) cestovní ruch (domácí a příjezdový) je cestovní ruch rezidentů i nerezidentů na území České republiky.

(www.czso.cz)

3.3 Typologie návštěvníka Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na jednodenní návštěvníky (výletníci) a turisty. Jednodenní návštěvník se účastní cestovního ruchu bez přenocování. Turista je účastník cestovního ruchu, který alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní nebo turista. Jedná se o návštěvníky, kteří se zastaví v dané lokalitě nebo v zemi na své cestě do jiného cíle cesty. Spadají sem rovněž letecké transfery. Návštěvníky lze také rozdělit následovně: Rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země Nerezident (zahraniční návštěvník), jehož země sídla je jiná, než je navštívená země. (www.czso.cz)

12

3.4 Pojem rekreace Rekreace (z anglického slova recreation) označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují svoje tělo nebo mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Velmi podobný význam má také slovo relaxace. Pojem rekreace také vymezuje prostor, umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Podle obsahu lze rekreaci členit na jednotlivé druhy: kulturněumělecká, intelektuální, sociální, zájmová a pohybová. Z hlediska územního plánování se uspokojování potřeb rekreace soustřeďuje na řešení tří hlavních topologicky odlišných druhů rekreace: − rekreace každodenní (v pracovní dny po práci) − rekreace krátkodobá (ve dnech pracovního volna) − rekreace o dovolené – pobytová Rekreace každodenní Tento druh rekreace je součástí režimu pracovního dne a slouží ke krátkodobému zotavení po skončení zaměstnání a školní výuky. Je úzce spjat s bydlením a obecnými zákonitostmi sociálního prostředí. Omezený rozsah volného času vyžaduje, aby se rekreace odbývala v blízkosti bydliště nebo v místě snadno dosažitelném městskou hromadnou dopravou. Její náplní mohou být tyto činnosti: − pasivní odpočinek většinou v přírodě nebo centrech měst − aktivní odpočinek v přírodě − sportovní činnost − chovatelské a pěstební činnosti − různé manuální záliby − relaxační a pobytová činnost ve sportovních celoročních zařízeních

Rekreace krátkodobá Jedná se o formu krátkodobého zotavení, které je součástí režimu pracovního týdne a náplní dnů pracovního klidu s max. rozpětím 4 dnů souvislého volna.

13

Z většího fondu volného času plynou větší nároky na rekreaci, a to jak na potřebu změny prostředí, tak i na větší obsah rekreace. Náplní je: − aktivní pobyt ve volné přírodě spojený s turistikou − chovatelská a pěstební činnost, rybaření − chataření a ostatní manuální záliby − návštěva pamětihodností (poznávací turistika) − sportovní činnost − pasivní odpočinek ve volné přírodě Rekreace o dovolené – pobytová Jde o způsob dlouhodobého zotavení v rozsahu nejméně 7 dnů souvislého volna, které je náplní dovolené obyvatel a školních prázdnin dětí a mládeže. Projevuje se v našich klimatických podmínkách zvlášť větším náporem sezónního charakteru (léto, zima) a požadavky na kvalitu přírodního prostředí, vybavenost, služby a klima. Náplní dlouhodobé rekreace jsou tyto aktivity: − aktivní pobyt ve volné přírodě spojený s turistikou, cykloturistikou − chovatelská a pěstební činnost, rybaření − chataření a ostatní manuální záliby − návštěva pamětihodností − sportovní činnost − pasivní odpočinek ve volné přírodě − relaxační pobyty v lázních a relaxačních centrech ( Mejsnarová, 2004 )

3.5 Právní rámec cestovního ruchu na území ČR Ke dni 31.12.2008 bylo odvětví cestovního ruchu na území České republiky upraveno těmito základními právními předpisy: Zákon č. 159/1999Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č.57/2006 Sb. a zákona č. 214/2006 Sb.

14

Vyhláška č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti cestovního ruchu. (www.mmr.cz)

Uvedený zákon a vyhláška jsou jen základním pilířem. Do samotného odvětví cestovního ruchu spadá mnoho dalších odvětví (např. hostinská činnost, doprava…), které jsou ošetřeny zase jinými zákony.

3.6 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013 Koncepce byla schválena usnesením vlády ČR č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007 a navazuje na Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2002 – 2007. Koncepce představuje střednědobý strategický dokument, vycházející hlavně z rozvojových možností cestovního ruchu v ČR a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Cílem zpracování koncepce je harmonizace koncepční činnosti v oblasti cestovního ruchu s programovacím obdobím Evropské unie a vytvoření strategického materiálu, který bude účinným nástrojem podpory udržitelného rozvoje cestovního ruchu v ČR v příštím období a bude dostatečně reflektovat význam cestovního ruchu pro národní hospodářství ČR. (www.mmr.cz)

3.6.1 Priority a opatření Koncepce Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Opatření 1: Tvorba nosných národních a nadnárodních produktů cestovního ruchu Opatření 2: Tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu

Priorita 2: Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu Opatření 1: Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Opatření 2: Rekonstrukce kulturně – historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro ces. ruch s důrazem na jejich sekundární využití

15

Opatření 3: Zkvalitňování služeb cestovního ruchu Opatření 4: Vytváření podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu

Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Opatření 1: Marketing (propagace) cestovního ruchu na mezinárodní, národní a regionální úrovni Opatření 2: Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním ruchu Opatření 3: Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu

Priorita 4: vytváření organizační struktury cestovního ruchu Opatření 1: Zakládání a činnost organizací cestovního ruchu na regionální a oblastní úrovni Opatření 2: Činnost turistických informačních center Opatření 3: Spolupráce mezi podnikatelským a veřejným sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu Opatření 4: Krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu v ČR

3.6.2 Prováděcí dokument Zpracování prováděcího dokumentu vychází z usnesení číslo 1239 ze dne 7.11.2007, kterým vláda ČR schválila Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013. Cílem zpracování Prováděcího dokumentu je rozpracování a další konkretizace aktivit Koncepce. Východiskem pro zpracování Prováděcího dokumentu je vlastní schválená Koncepce, ve které jsou stanoveny základní priority, které jsou rozpracovány do jednotlivých opatření, za jejichž realizaci mají zodpovědnost příslušní garanti. Tato opatření vždy zahrnují několik příslušných aktivit, které jsou v Koncepci dále rozpracovány. Rozpracování a další konkretizace jednotlivých aktivit je proto součástí Prováděcího dokumentu, ve kterém jsou k těmto aktivitám stanoveny nástroje, způsob a doba realizace včetně určení realizátora, který bude zodpovědný za plnění dané aktivity. Prováděcí dokument ke koncepci představuje akční plán, ve kterém jsou ve střednědobém horizontu popsány konkrétní nástroje toho, jak dosáhnout realizaci schválených záměrů Koncepce.

(www.mmr.cz) 16

4 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU PROSTĚJOVSKO 4.1 Základní charakteristika V samém srdci střední Moravy, uprostřed malebné úrodné roviny Hané leží Prostějovský region. Západní část okresu tvoří Drahanská vrchovina, která láká svou krásnou přírodou k rekreačním pobytům. Množství lesů vybízí k příjemným procházkám a houbaření. Nalezneme zde řadu zajímavých míst pro pěší turistiku, ale i kvalitní síť cyklostezek. Východní mírně zvlněná nížina Hornomoravského úvalu, táhnoucí se až k jihu okresu, je významnou zemědělskou oblastí s půdami nejvyšších bonit. V regionu se nachází 44 maloplošných chráněných území a dva přírodní parky – Velký Košíř (443m.n.m.), který je atraktivní dominantou krajiny, a pak Kladecko. Blízko Prostějova naleznete Plumlovskou přehradu o rozloze 56 ha, která je významným rekreačním střediskem a vyhledávaným místem aktivního odpočinku. Pojmenování celého regionu pochází pravděpodobně od názvu říčky Haná, tekoucí od Vyškova ke Kojetínu. V písemných pramenech je citována již ve 13. století. Pojmenování pro celé území se poprvé objevuje u humanistického olomouckého biskupa Jana Dubravia v r. 1552. Od této doby se o Hané mluví jako o zemi požehnané či zaslíbené („moravské Palestině“) a je považována za kraj oplývajícím obilím, mlékem a medem. Obyvatelé Hané byli a jsou především zemědělci dodržující řád rolnického života. Primární hodnotou byla vždy především půda, z níž vše vzniklo a jež řídila i život člověka. V regionu nalezneme řadu významných míst s bohatou historií i kulturní tradicí. Již v 19. století se projevuje mimořádný zájem o život, kulturu i historii Hané, která pak přerůstá ve sběratelství a vědecké studium všeho, co je s tímto krajem spojeno. Výsledky této činnosti jsou dochovány v bohatých národopisných sbírkách regionálních muzeí, z nichž jedno nalezneme i v Prostějově. Prostějovský region se rozkládá na ploše 770 km² a má okolo 110 tisíc obyvatel. Říčky a potůčky (Romže, Hloučela, Haná), které jej protínají, dotvářejí malebnou atmosféru kraje. Mírné podnebí oblasti je přechodným pásem mezi východoevropskými vnitrozemskými a západoevropskými přímořskými podmínkami. Region tvoří okresní město Prostějov, menší města Konice, Kostelec na Hané, Němčice nad Hanou, Plumlov a dalších 90 obcí.

17

4.2 Historie města Prostějova Roku 1141 vstupuje do dějin jako nevelká osada Prostějovice. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Přelomovým obdobím je pro Prostějov rok 1390, kdy se stal díky pánům z Kravař městem, udělením práva pořádání výročního trhu. Slibný rozvoj zbrzdilo husitské revoluční hnutí, které přineslo městu úplné počeštění. V této době se stal nedostatečně opevněný Prostějov snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. V roce 1490 přešel do Prostějova na více než 100 let do majetku Pernštejnů, což přineslo další hospodářskou výsadu a značnou prosperitu, doprovázenou velkorysou výstavbou. Roku 1495 zahájilo město stavbu hradeb s valem a baštami u bran. V jediné dochované baště je dnes galerie a vinárna. V letech 1521 až 1538 si měšťané vybudovali renesanční radnici, dnes je zde Prostějovské muzeum. V 15. a 16. století se ve městě rozvíjí sladovnictví a pivovarnictví. Nejhonosnější stavbou renesančního období byl zámek dokončený ve 30. letech 16. století. Na konci 16. století se stal Prostějov majetkem Lichtenštejnů, což znamenalo úpadek města. Roku 1527 byla vytištěna prostějovskou tiskárnou Kašpara Aorga první česká kniha na Moravě a za dvacet let poté Johan Gunther vytiskl první český slabikář. Prostějov se stal kolébkou české vzdělanosti. Během třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola a kostel. Stavební restaurování po požáru dalo městu barokní ráz. Hospodářský vzestup začíná v druhé polovině 19. století. Významnou zásluhu na novém rozmachu měli místní Židé. V roce 1858 zde byla otevřena první konfekční továrna bratří Mandlů, jako jedna z prvních v českých zemích. Rozvinutím textilního a oděvního průmyslu přilákali do Prostějova nové obyvatele. Stavební rozmach na přelomu 19. a 20. století značně změnil tvář města ve stylu historismu a secese. Od roku 1914 dominuje náměstí T. G. Masaryka nová radnice s věží vysokou 66 m a orlojem. Prostějov je rodištěm mistra české gotiky Matěje Rejska, filosofa Edmunda Husserla, malíře Aloise Fišárka, vynálezce akademika Otto Wichterle, básníka Jiřího Wolkera a dalších osobností. V současné době je Prostějov regionálním, správním a průmyslovým střediskem s necelými 46 tisíci obyvateli, známým především oděvní výrobou a sportem. Významným odvětvím je též strojírenství, stavebnictví a potravinářský průmysl. Rozkládá se na ploše 46,6 km², v nadmořské výšce 225 m. Město a jeho okolí je

18

ideálním místem pro cykloturistiku. Prostějovem navíc prochází i mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka. Od roku 2000 je členem Národní sítě Zdravých měst.

4.3 Lokalizace Stát

Česká republika (Morava)

Kraj

Olomoucký

Okres

Prostějov

Kontakt

nám. T.G. Masaryka 130/13, 79601 Prostějov tel. 582 329 111 e-mail: [email protected] www.prostejov.eu

4.4 Geografická charakteristika Jak už bylo řešeno, Prostějovsko leží uprostřed Moravy, v Olomouckém okrese. Sousedí od severu k západu s okresy Olomouc, Přerov, Kroměříž, Vyškov, Blansko a Svitavy. Status města má kromě Prostějova ještě Plumlov a Kostelec na Hané. Území tvoří dvě hlavní od sebe se lišící oblasti. Je to kopcovitá a do značné míry zalesněná Drahanská vrchovina a rovinatá téměř bezlesá část Hornomoravského úvalu.

19

4.5 Demografie a sociologie V okrese Prostějov k 31. 12. 2009 žije 110 214 obyvatel, z toho 53 682 mužů a 56 532 žen (jedná se o 76 obcí). Největší je samozřejmě město Prostějov, dále pak městečko Kostelec na Hané, Plumlov, Určice nebo Kralice na Hané. Počet obyvatel na tomto území neustále roste. Z pohledu vzdělanosti je v mikroregionu nejvíce lidí s středoškolským vzděláním (výuční list, maturita). Nezaměstnanost tu před dopady celosvětové hospodářské krize byla docela nízká. Nyní vzrostla, míra registrované nezaměstnanosti mezi všemi okresy v ČR je Prostějov na 43. místě (10,75%) a mezi Olomouckým okresem je Prostějov město s nejmenší mírou nezaměstnanosti.

Graf č.1 – Míra nezaměstnanosti v Olomouckém kraji

20

4.6 Přírodní podmínky 4.6.1 Klimatické poměry Území mikroregionu se nachází v teplé klimatické oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8,5 °C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou kolem 18,5°C, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou kolem −2°C až - 3°C. Roční úhrn srážek činí v dlouhodobém průměru přibližně 350 - 400 mm. Nejvíce srážek spadne v letním období (červen-červenec), nejméně na přelomu zimy a jara (únor-březen). Počet dnů se sněhovou pokrývkou okolo 40, počet mrazových dnů 100 – 110 a počet letních dnů 50 – 60.

4.6.2 Vodohospodářské poměry Na území se nenachází žádný větší vodní tok, vyskytují se zde pouze říčky a potoky. K nejdelším tokům se svými 53 km patří říčka Romže pramenící u Dzbele, která protéká napříč oblastí a za Prostějovem se stéká s Hloučelou, vytékající z Podhradského rybníka a protékající Plumlovskou nádrží. Od soutoku obou říček pokračuje tok pod názvem Valová a vlévá se nad Kojetínem do řeky Moravy. Přírodní jezera se na území mikroregionu nevyskytují, kromě Plumlovské přehrady zde nalezneme jen několik rybníků, z nichž nejznámější jsou Podhradský a Bidenec u Plumlova, zámecké rybníky v parku v Čechách pod Kosířem a Drozdovický rybník v Prostějově.

4.6.3 Půdní poměry Co se týká půdního pokryvu území, převládají hnědé půdy (typu kambiem) a hnědé půdy kyselé, v nivách potoků nivní půdy (většinou glejové).

21

4.6.4 Geologické podloží

Mapa č.1 – Geologická mapa Prostějovska

4.7 Doprava Přímo městem Prostějov vede rychlostní komunikace R46 od Olomouce až do Prahy. Jinak na území mikroregionu Prostějovsko procházejí silniční komunikace II. a III. třídy a spousta místních komunikací. Dopravním

uzlem

v autobusové

dopravě

je

město

Prostějov

s nově

vybudovaným autobusovým nádražím, odkud pravidelně vyjíždějí dálkové autobusy do různých míst. Ve městě také dobře funguje městská hromadná doprava, jejíž všechny linky jsou zahrnuty do IDSOK a spojení je do všech obcí v mikroregionu. Stejně tak je zajištěna železniční doprava, jak z místního, tak i z hlavního železničního nádraží v Prostějově.

22

5 MĚSTA A OBCE MIKROREGIONU A JEJICH REKREAČNÍ POTENCIÁL

5.1 Město Prostějov Město s bohatou a slavnou minulostí leží v samotném srdci Hané, na cestě, která již odedávna spojovala evropský jih s evropským severem. Svůj název odvozuje od historicky doloženého velmože Prostěje. Samotné město Prostějov se skládá z několika místních částí, kterými jsou Čechovice, Čechůvky,Domamyslice, Krasice, Vrahovice a Žešov.

5.1.1 Poznání a kultura Prostějov je známý každoroční jarní recitační amatérskou přehlídkou Wolkerův Prostějov, kterou doplňují přehlídky alternativních umění ART-kontakt, podzimními Prostějovskými dny poezie a hudby, Mezinárodním sochařským sympoziem Hany Wichterlové či folklórními Hanáckými slavnostmi. Za shlédnutí stojí tyto památky:

Národní dům Budova, kvůli níž se do Prostějova sjíždějí lidé z celé Evropy. Jedno z nejvýznamnějších děl české architektonické moderny a secese. Komplex vystavěný v letech 1905 – 1907 je jedinečným dokladem geniality architekta Jana Kotěry. Pozoruhodná je celková forma stavby, stejně jako provedení jednotlivých detailů interiéru, na jehož výzdobě se podíleli ti nejnadanější představitelé české moderny. Funkční členění stavby na divadlo, spolkový dům a spojující trakt s restaurací a velkým sálem se jasně promítá v rozvrhu hmot. O vybudování Národního domu se významnou měrou zasloužili manželé Vojáčkovi, kteří na jeho stavbu odkázali celkem 150 000 zlatých.

Radnice Nachází se uprostřed náměstí T.G. Masaryka. Nad výstavnými průčelími měšťanských domů se tyčí 66 m vysoká věž tzv. nové radnice ozdobená orlojem. Nepřehlédnutelná budova byla vystavěna v letech 1911 – 1914 podle projektu Karla Huga Klepky. Vysoce ceněná je venkovní sochařská výzdoba budovy, stejně jako její interiér.

23

Muzeum Prostějovska Bývalá radnice, která svému účelu sloužila do roku 1850, spoluutváří jedinečný ráz celého náměstí. Vstup do původně renesanční budovy se pyšní cenným portálem z první poloviny 16. století. Svou současnou podobu budova získala při pozdějších přestavbách. V jejich prostorách nalezneme bohaté expozice mapující historii Prostějova i celého regionu od archeologických nálezů až po současnost.

Zámek Čtyřkřídlí renesanční zámek se dočkal svého znovuzrození počátkem dvacátého století.

Skupina

odvážných

architektů

mu

tehdy

vdechla

nenapodobitelný

novorenesanční vzhled. Stěny zámku od té doby zdobí unikátní a působivé sgrafity Jano Kohlera. Z původní výzdoby se zachoval mimo jiné skvostný renesanční portál z konce 16. století.

Kostel Povýšení sv. Kříže Původně gotický kostel, který byl později barokně upraven, zde stojí již od konce 14. století. A může se pochlubit nejedním unikátem: ve farní zahradě se dochoval zbytek středověké křížové chodby. V kostele zase nalezneme vysoce ceněný cyklus Křížové cesty od Františka Bílka z roku 1905 a zdařilé novogotické secesní okenní vitráže. Z dalších staveb bych doporučila Morový sloup se sochou P. Marie, Dům u Měsíčka, Lékárna U Černého orla, Dům Jana Pavláta z Olšan, Nový dům, Onšův dům, Baštu u městských hradeb, Smetanovy sady, Vilu arch. E. Králíka, Kostel sv. Petra a Pavla, Husův sbor, Špalíček nebo třeba Židovský a Městský hřbitov.

24

5.1.2 Sport, odpočinek a zábava Prostějov je také významným sportovním centrem. Zdejší tenisový areál nabízí i hřiště na bowling a squasch. Nejen pro příznivce sportu jsou přitažlivé tenisové a hokejové show populárních osobností. Atraktivitou města je i jezdecký areál, horolezecká stěna, Městské lázně či možnost vyhlídkových letů.

Tennis club Hotelový komplex nabízí celou škálu hotelových, konferenčních a sportovněrelaxačních služeb. Hotel disponuje 120 lůžky, restaurací, 21 tenisovými kurty, 4 kryté tenisové kurty, 3 squashové kurty, fitnnes centrum, bowling, sauna, bazén, solárium, masáže. Každoročně se zde pořádá mezinárodní tenisový turnaj Czech Open, který patří mezi nejvýznamnější akce podobného druhu v České republice.

Paintball club Morava V současné době se jedná o jeden z největších painbalových klubů v ČR. Klub je schopen uspořádat akci pro libovolný počet hráčů a všechny kompletně vybavit. Má velký výběr hřišť všech tipů, možnost objednání foto/video dokumentace apod.

Bowling PALACE Jedná se o budovu, ve které najdeme 6 profesionálních bowlingových drah, 2 squashové kurty, 1 univerzální hřiště pro badminton, stolní tenis, restauraci a možnost velkoplošné projekce sportovních přenosů. Pořádají se zde pravidelné turnaje pro amatérskou veřejnost, najdeme zde místní ligu nebo přebor Prostějov.

Lidová hvězdárna Najdeme zde meteorologickou stanici na měření teploty, tlaku, vlhkosti, slunečního svitu a dešťové srážky. Dále zde je audiovizuální technika a astronomické dalekohledy. Hvězdárna pořádá různé pořady pro děti už od předškolního věku až po seniory, obce nebo různé spolky.

Palírna U zeleného stromu Historie výroby lihovin v této palírně sahá až do 16. století a tradice pokračuje dodnes. Starorežná Prostějov je jedna z největších likérek v ČR. Odbyt je nejen u nás,

25

ale palírna se zaměřuje i na export např. do Austrálie, Kanady, Ruska nebo Anglie. Produkce zahrnuje nad 50 druhů základních lihovin a palírna je také držitelem mnoha druhů ocenění.

Dropzone FalconAir Prostějov Jedná se o profesionální parasitické středisko nabízející tandemové seskoky padákem pro širokou veřejnost, kurzy parašutismu, vyhlídkové lety nad Prostějovem a Olomoucí. V areálu je také restaurace s výhledem na přistávající parašutisty a možnost ubytování. Biokoridor Hloučela Jedná se o přírodní park rozprostírající se od Plumlovské přehrady až k samé hranici Prostějova. Nalezneme zde květenu lužního lesa, polní a luční rostliny i vzácné živočichy. Prochází tudy naučná stezka, pěší i cyklistická stezka, máme možnost se zde občerstvit nebo jen tak posedět.

Samozřejmě v Prostějově najdeme ještě spoustu jiných míst, kde si odpočinout či zasportovat. Doporučila bych třeba solnou jeskyni, botanickou zahradu, Aquapark Koupelky, Městské lázně, Pivovar Ječmínek (vaří si své vlastní pivo) nebo třeba horolezeckou stěnu, která je součástí tělocvičny Gymnázia Jiřího Wolkera. V Prostějově jde také zajít do divadla, do kina nebo na výstavu.

5.2 Kostelec na Hané Leží asi 5 km od Prostějova na severozápad a první písemná zmínka o Kostelci jako městečku je datovaná rokem 1340. Památky: K významným dochovaným památkám patří barokní sýpka z roku 1632 s erbem majitele panství, knížete Karla z Lichtenštejna. Farní kostel sv. Jakuba staršího dostal svoji současnou podobu v době vrcholného baroka podle plánů stavitele Ant. Martinelliho. Pamětní deska na průčelí radniční věže připomíná vznik kostelecké radnice v roce 1771. Skvělou barokní prací je ručně kovaná hřbitovní brána od místního kováře z roku 1747, v jejíž blízkosti je socha sv. Valentina. Ze stejné doby pochází další dvě díla, sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie. Památník Petra Bezruče v č. 256 na stejnojmenné ulici má přibližovat básníkův pobyt v Kostelci. Žil zde od roku 1939 až do své smrti r. 1958. Expozice je umístěna

26

v tzv. Červeném domku, kde je pietně zachována i básníkova pracovna, a pokračuje v sousedním Bílém domku Františky Trnkové. Ta se o Bezruče starala a vedla mu domácnost. Sport: Kostelec je sportovně založené město. Nachází se zde sportovní oddíl kopané, házené a lukostřelby a také klub kuší Savana. Má zde sídlo i hanácký folklórní soubor Kosíř. Občanská vybavenost: Obec je dobře občansky vybavena, nalezneme zde obecní úřad, poštu, mateřskou a základní školu, lékárnu, ordinace lékařů, restaurace, nákupní středisko, ale třeba i nově otevřenou restauraci se dvěma bowlingovými drahami.

5.2.1 Obce okolí Kostelecka Mezi nejvýznamnější určitě patří obec Čechy pod Kosířem a Slatinice. Dále to jsou: Obec Bílovice-Lutotín vznikla spojením dvou samostatných obcí. Za shlédnutí zde stojí dochovaný zděný statek se žudrem z 18. století. Tento objekt je památkově chráněn a patří mezi nejpěknější svého druhu na Hané. Nyní v obci žije 517 obyvatel, prochází tudy cyklistická stezka a nalezneme zde mateřskou školu, knihovnu, restauraci nebo třeba kapličku. Obec Čelechovice na Hané má tři části : Čelechovice na Hané, Kaple a Studenec , leží 6 km od Prostějova a je součástí Přírodního parku Velký Kosíř. Na návsi se nachází obecní úřad, kaplička a škola. V obci dále nalezneme lékaře, hospodu, kostel Pomník obětem světové a II. světové války, knihovnu, hasiče nebo třeba myslivecké sdružení. Obec Hluchov leží na jižním okraji Přemyslovské vrchoviny. V obci jsou 4 spolky – SDH, myslivci, zahrádkáři a SK Amater Hluchov (malá kopaná, aerobik, rekreační sporty). Dále je v obci k dispozici obchod, restaurace, cyklostezka, kaplička a pár podnikatelů. Obec Laškov leží v rovině, má 579 obyvetel a skládá se ze čtyř částí : Dvorek, Lancia, Kralovec a Paskov. Za shlédnutí zde stojí zámek Laškov a Socha medvědů. V obci nalezneme pohostinství a sbor dobrovolných hasičů. Obec Pěnčín leží severozápadně od Prostějova a má 750 obyvatel. Dominantou obce je kostel a římskokatolická kaple zasvěcená panně Marii. Obci kříží dvě cyklostezky, nachází se v ní obecní úřad, škola, hasiči, myslivecká společnost Hubert Pěnčín, pohostinství, cukrárna a nový sportovní areál. 27

Obec Přemyslovce patří mezi nejstarší na Moravě. Za zmínku zde určitě stojí zámek, Větrák (větrný mlýn holandského typu) nebo osada Štarnov. Obec má také velké sportovní zázemí, najdeme zde fotbalové hřiště, kuželnu, sokolovnu, školní tělocvičnu a velkou sportovní halu. V obci je dále mateřská a základní škola, knihovna, kostek,zubař a praktický lékař. Obec Ptení má tři části - Ptení, Holubice a Ptenský Dvorek. V obci nalezneme kostel, mateřskou i základní školu, poštu, lékaře…Působí zde Sokol, hasiči a Skautský oddíl. Co se týče památek, tak je v obci zámek, kostel, kaplička a sochy. Smržice jsou rozsáhlou hanáckou obcí, která je největší na okrese Prostějov. V obci se nachází mateřská škola a první stupeň základní školy a mnoho spolků (TJ Sokol, Klub českých turistů Smržice, SDH, Český zahrádkářský svaz Smržice…). V obci je okolo 20 podnikatelů a taky spousta firem, z nichž asi nejznámější je firma Semo na produkci a prodej osiv a Makovec na výrobu uzenin. Obec Stařechovice, spolu s místní částí Služín, se nachází pod vrcholem Velkého Kosíře a mají 542 obyvatel. Kolem obce vede cyklostezka a přímo v obci nalezneme obecní úřad, kostel, kapličku Panny Marie a hostinec.

5.2.1.1 Čechy pod Kosířem Malebná hanácká vesnice leží na úpatí Velkého Kosíře. Místní penzion Mánes nabízí návštěvníkům možnost občerstvení a ubytování v klidném prostředí, koupání v hotelovém bazénu a možnost využít přilehlé tenisové kurty. V obci funguje místní knihovna, najdeme zde místní fotbalový klub, hasiče, dům pokojného stáří nebo třeba Klub seniorů.

Zámek a park Novorenesanční budovu zámku postavil v letech 1839 - 1846 pro hraběte Ervina 5ylva-Tarouccu německý architekt J. E. Zernecke, žák proslulého romantického architekta Schinkela. V téže době byla v parku postavena novogotická cihlová vyhlídková věž, v letech 1840 - 43 zahradní pavilon, zvaný dnes Mánesův a v r. 1852 novogotický skleník navržený Ignatzem Ulmannem. Zámecký park byl vybudován již v 18. stol. za hraběte Františka Štěpána. Byl členěn alejemi, doplněn pravidelným návrším, vodními kanály a rybníky. Ještě barokní park byl velkoryse přebudován v krajinářském slohu.Ve třicátých letech 19. stol. hrabětem Františkem I. Později byl ještě 28

rozšířen na východ od tzv. Růžové aleje. Na mírných svazích pod kopcem Kosířem se rozkládá působivý krajinářský park, který návrší s rozhlednou dělí na dvě části. Vrchní část představuje travnatý palouk lemovaný clonnou výsadbou, jehož kompozice je založena na kombinaci solitér. Tato část přechází přes dubovou (dříve Růžovou) alej kolem Mánesova pavilonu do spodní části parku, v niž se uplatňuje hladina dvou rybníků. Na pozadí obvodových výsadeb i lesnatého návrší uvnitř parku, kde jsou použity běžné dřeviny, se způsobem téměř malířským kreslí krajinářská kompozice parku, v níž jsou kromě temné zelených nebo stříbřitých jehličnanů důležité i barevné akcenty červených buků a stříbřitých lip a topolů. Park je obnovován podle návrhu J. Šuhra z r. 1987 za vedení Z. Horsáka. Rozloha 19,4Q ha. V parku vyrůstal tvůrce jednoho z nejcennějších parků 19. stol., Průhonic, Arnošt hrabě 5ylva-Taroucca. Park je spojen také s pobyty významného českého malíře Josefa Mánesa (v letech 1849-70), který na svých kresbách zachytil stav parku i zajímavé krajiny v okolí, které na vlastní prostor parku dokonale navazuje. Park je cennou dendrologickou sbírkou, literatura uvádí 56 taxonů jehličnatých a 111 taxonů listnatých dřevin. Mezi nejcennější patři např. Pinus aristata, Picea engelmanii, Abies lasiocarpa, Pinus ponďorosa a Pinus ponderosa var. scopulórum, Betula papyrifera, Koedreuteria paniculata i sortiment popínavých dřevin. Zd. Novák.

Hasičské muzeum Muzeum bylo otevřeno 5.7.2000 a to díky Sboru dobrovolných hasičů. Bývá otevřeno v sezónu od 1.4. do 31.10., vždy v pátek, v sobotu a v neděli. Muzeum má dvě části. První část je věnována Obci Čechy pod Kosířem, její historii, až po dnešní dny. Zvláštní pozornost je věnována vystaveným písemnostem a pamětihodnostem vztahujícím se k častým pobytům významného českého malíře Josefa Mánesa a k dlouholetým k majitelům českého panství Portugalskému rodu Tarouců, kteří se nejvíce v minulých dobách zasloužili o rozvoj obce. Tito se také významnou měrou podíleli na výstavbě zámku a zámeckého parku, který je stejným skvostem jako park v Průhonicích u Prahy a který byl budován stejnými metodami a lidmi. Druhá část je věnována hasičskému hnutí se zvláštním zřetelem na historii a výrobní program bývalé továrny na výrobu hasičské techniky bratrů Rajmunda a Augusta Smekalových.

29

Muzeum stojí v místech, kde se nacházela jedna z výrobních hal tehdejší slavné továrny. Vystavené exponáty a jejich vzájemné souvislosti daleko překračují rámec běžné sbírky hasičského vybavení či síň tradic místního hasičského spolku. Dokumentují rozvoj a problémy podnikání, období expanze i krachu, invenci autorů některých

technických

řešení

i

patentů,

a

také

kvalitu

práce

v

dílnách.

Přímo na vystavených unikátních hasičských strojích je vidět zručnost lidí této obce a okolí a také práce dnes již zaniklých řemesel jakými byly mosazník, mědikovec, pilnikář, kolář, řemenář, helmař, kotlář, provazník, slaměnkář, košíkář tkadlec hadic…

Muzeum kočárů Muzeum začal budovat pan Obr vlastními silami, tudíž svépomoci a financoval ho z celoživotních úspor. V roce 2008 mu veškeré finance došly, ale nikoliv síly. Nakonec ho podpořili obec Čechy pod Kosířem, Olomoucký kraj, Evropská unie a mnoho dalších, kteří jsou na věčné časy vytesáni do žulové desky nad vstupem do muzea. Jedná se o ojedinělou a největší sbírku historických kočárů a luceren. Muzeum bývá otevřeno denně od 9.00 do 17.00 kromě pondělí, nejlépe je se předem objednat telefonicky. A na co se můžete těšit? Na 50 kočárů – i saní, největší sbírku kočárových luceren ve střední Evropě, největší sbírku smutečních kočárů, sbírku biskupských kočárů, kočáry zrestaurované i v původním stavu, galerii dokumentů, tiskovin a plánků, zvuková, světelná filmová produkce a pro skupiny návštěvníků odborný výklad. V březnu letošního roku přibyl v muzeu další obdivuhodný kočár, který je k nepřehlédnutí, váží kolem dvou tun a dlouhý je přibližně 6,5 m. Jedná se o kolosální pohřební vůz, který nyní prochází rekonstrukcí a poté bude vystaven v muzeu, nyní ho můžeme vidět na fotografii v muzeu Praga.

Velký Kosíř Velký Kosíř (442 m n. m.) je výrazný vrch v geomorfologickém podcelku Bouzovská vrchovina - nejjižnějším to podcelku Zábřežské vrchoviny, ležící zhruba 9 km severozápadně od Prostějova a 15 km ZJZ od Olomouce; jeho vrcholová část náleží ke katastru obce Slatinky, okres Prostějov. Jméno kopce prý pochází z protáhlého

30

tvaru, který připomíná kosu. Pro svou nápadnou polohu v rovinaté hanácké krajině bývá humorně nazýván "Hanácký Mont Blank". Na vrcholu kopce je mohyla na památku Františka Palackého. Přes kopec a okolní obce vede naučná stezka. Na západním úpatí Kosíře je památník čtyř letců, kteří zde zahynuli při havárii vrtulníku v roce 1998. Zalesněný kopec s nejbližším okolím se v r. 2000 stal přírodním parkem.

Naučná stezka Velký Kosíř Zřizovatel: Okresní úřad Prostějov Délka: 10 km okruh Počet zastavení: 12 Dostupnost: Stezka je dostupná pěšky nebo na horském kole. Není fyzicky náročná, má charakter rekreační výletní cesty. Je přístupná z obce Čelechovice, kde z železniční stanice vede zelená turistická značka. Stezka vede po lesní asfaltové cestě na vrchol Velkého Kosíře, dále kamenitým úvozem dolů do Čech pod Kosířem a po lesní pěšině zvané „Hraběcí cesta“ zpět. Okruh se uzavírá do obce Čelechovice a to po žluté turistické značce.

Velký Kosíř se vypíná nad rovinatou krajinou Hané, je ze všech stran zdaleka viditelný a láká poutníky k výstupu na vrchol. Lesnatý kopec je z jižní strany porostlý zakrslou doubravou se skromnou suchomilnou vegetací. Před 370 miliony let zde teplý příboj mělkého devonského moře omýval korálové útesy. Archeologické nálezy ze zdejšího okolí pocházejí z různých dob a kultur a dokládají hojné osídlení kraje již od dob mladšího paleolitu. Mohylová pohřebiště eneolitická patří k nejnápadnějším. Minulé doby jsou doloženy bohatými nálezy keramiky, kamennými i bronzovými sekyrami, jehlicemi, náramky a sponami. Keltské osídlení bylo ve Stařechovicích. V Čechách pod Kosířem se nachází zámecký park s arboretem. František Josef Silva Taroucca a Arnošt Emanuel Taroucca dali v druhé polovině 19. století parku jeho podobu a dendrologické bohatství cizokrajných dřevin – celkem 260 druhů, variet a odrůd.

31

Zastavení

km

Název zastavení

1

0

Vítáme Vás

2

0,5

Čelechovický devon

3

1,5

Společenstva rostlin

4

2

Pravěké osídlení

5

2,5

Lesy

6

3,5

Velký Kosíř

7

4

Vysychavá doubrava

8

5

Zámecký park

9

6

Jižní svahy

10

7

Pramen

11

7,5

Ptáci

12

9

Rostliny na skalinách

5.2.1.2 Slatinice V malebné obci Slatinice se nacházejí Lázně Slatinice, které leží na úpatí Malého Kosíře na půli cesty mezi Olomoucí a Prostějovem. Imponující je tradice lázeňské péče, která je poskytována déle než 300 let. Z tohoto pohledu jsou Slatinice nejstaršími známými lázněmi na Moravě.

Slatinické léčebné procedury velmi úspěšně léčí zejména chronické nemoci pohybového ústrojí, bolesti zad, páteře a kloubů. Dále potom pooperační stavy, nemoci z povolání a o tělesnou nadváhu. Základem lázeňské léčby jsou sirovodíkové koupele o teplotě 35 – 38°C. Léčbu vodou doplňují různé druhy elektroléčby, oxygenoterapie, bahenní a parafínové zábaly, magnetoterapie, kryoterapie, masáže aj. V rámci prevence a léčby civilizačních chorob je možno využít krátkodobé rekondiční pobyty a léčebné edukační pobyty zaměřené na léčbu a prevenci nadváhy a obezity. Zajímavou léčebnou metodou je regenerační kúra oxygenoterapie. Kúra zpomaluje proces tělesného a duševního stárnutí, zmírňuje následky kouření, pomáhá při regeneraci organismu a při chemoterapii a má příznivý vliv na organismus při vysokém krevním tlaku, cukrovce, bércových vředech a srdeční arytmii.

32

Lázeňské domy Mánes I., Mánes II., Hanačka a Balena jsou několik desítek metrů od hlavní historické budovy Morava. Disponují jednolůžkovými a dvojlůžkovými pokoji a najdeta zde stylovou restauraci. Součástí lázní je krytý bazén a letní koupaliště s přírodní minerální vodou a fitness zařízení. Nechybí knihovna, ruské kuželky, stolní tenis, venkovní šachy či petanque. V okolí lázní jsou vytyčeny trasy pro pěší turistiku a cykloturistiku. Pořádají se zde kulturní a společenské akce.

5.3 Plumlov Městečko Plumlov je položeno v kopcovitém terénu na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané v nadmořské výšce 290 – 340 m. Je střediskem rekreační oblasti „Plumlovská přehrada“ vzdálené 8 km západně od okresního města Prostějova a žije v něm 2300 stálých obyvatel. Plumlov se skládá ze 4 místních částí – Plumlov, Soběsuky, Žarovice a Hamry. Volný čas: Dnes nás do Plumlova láká hned několik možností využití volného času. Nad přehradou, kolem níž se nachází mnoho krásných lesních cest vhodných jak pro pěší turistiku, tak pro cyklisty, se tyčí zámek, jenž je přístupný veřejnosti a kde se v sezoně koná mnoho kulturních akcí. V blízkém sousedství Plumlova se nachází dva kempy, kde můžeme využít ubytování v ubytovnách, chatkách, ve vlastních stanech a nebo také v karavanech. Okolí přehrady je skutečně překrásné, a to zejména v letním období. Přehrada byla dlouhá léta přístupná a vhodná i ke koupání, avšak v posledních letech tuto situaci značně znesnadňují množící se kolonie sinic. Ty však brání pouze přímému koupání, ale na pěstování mnoha vodních sportů, jako např. veslování a windsurfing nemají nepříznivý vliv. Občanská vybavenost: V obci nalezneme veškerou základní občanskou vybavenost, jako je obecní úřad, mateřskou a základní školu, lékaře, kostel, restaurace i obchody.

Zámek Plumlov Hrad Plumlov byl vystavěn za Lichtenštejnů ve 2. polovině 13. století. Původně mělo jít o čtyřkřídlou stavbu, ale pro nedostatek financí vzniklo jen jedno křídlo. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn na zámek. V té době patřil hrad Pernštejnům, kteří ho dost zanedbávali. Po ničivé vichřici v roce 1801 měl být zámek dokonce zbořen. Od roku 1966 spravovalo zámek krajské středisko Státní památkové péče a

33

ochrany přírody v Brně. V roce 1987 se majitelem zámku stává Muzeum Prostějovska a v roce 1994 přechází do majetku obce Plumlov, která na něm ihned zahájila nejnutnější opravy. Otvírací doba zámku je v dubnu a říjnu jen o víkendech a svátcích a to od 13 do 18 hodin. V měsících květen, červen a září je otevřeno také jen o víkendech a svátcích Od 10 do 12 hodin a pak od 14 do 18 hodin. V červenci a srpnu je otevřeno denně mimo pondělí a to od 10 do 12 hodin a pak od 14 do 18 hodin. Poslední prohlídka je vždy v 17 hodin. Maximální počet lidí na jednu prohlídku je 20 a minimální 4. Vstupné je pro dospělou osobu 50 Kč, pro děti 6 – 15 let a pro držitele karet ISIC, ITIC a ZTP je vstupné 30 Kč a rodinné vstupné je 100 Kč. A co všechno je na zámku k shlédnutí? Jsou to například vítězná křídla ze 2. světové války, kočáry a sáně, expozice svatebních oznámení, expozice nábytku a hudebních nástrojů, galerie v kapli a v kamenném sále, pohádkové sklepy a také se samozřejmě dozvíme o historii zámku. Přímo na nádvoří zámku najdeme zámeckou kavárnu, kde si můžeme vybrat ze 40 druhů káv. Najdeme zde také dětský koutek nebo zde můžeme nakoupit zajímavé a originální dárky pro sebe nebo naše blízké. V měsíci dubnu, květnu, červnu a září je provozní doba v pátek od 17 do 22 hodin, v sobotu od 14 do 22 hodin a v neděli od 14 do 18 hodin. V měsících červenec a srpen je provozní doba každý den kromě pondělí od 14 do 22 hodin. Na nádvoří dále najdeme fitness centrum s velkým množstvím posilovacích a cvičících strojů. Provozní doba je zde celoročně, vždy v pondělí, středu a pátek od 17:30 do 20:30. A pro příznivce adrenalinu se zde také něco najde. Jedná se o sjezd na dvojitém laně z místa pod baštou až do kempu Žralok. Jde o nádherný zážitek nad vodní hladinou. Trasa je dlouhá 280m, převýšení je 20 m a maximální rychlost 10 m/s. Lanovka bývá v provozu od 1. května.

Plumlovská přehrada Plumlovská přehrada, někdy zvaná též Stichovická, či Mostkovická, je jednou z nejstarších u nás. Vodní nádrž byla zřízena ke snížení povodňových stavů, dále k zajištění lepšího průtoku a též k možnosti provizorního zásobování pitnou vodou pro město Prostějov. Druhořadým bylo rekreační vyžití, rybolov a výroba elektrické energie. 34

Stavba Plumlosvké (Stichovické) přehrady začala v roce 1913. Okolní obyvatelé byly proti stavbě, obecní výbory navrhovaly místo stavby nové přehrady pouze prohloubení původních rybníků a zesílení jejich hrází. Zemský moravský výbor v Brně ale všechna pro vyšetřil a nakonec, 22. prosince 1911, stavbu schválil. Přehrada měla být hotova do 5ti let. Hned v druhém roce stavby, 1914, byla ale stavba přerušena První světovou válkou. Stavba pokračovala v letech 1921 až 1932, kdy byla dokončena. Prvním stavbyvedoucím byl Ing. Dr. Karel Navrátil - vrchní zemský stavební rada. Po válce vedení stavby převzal Ing. Vladimír Vrtěl. Na stavbě přehrady pracovali i zajatci z Itálie. Měli za úkol odstřelovat skálu, ze které se sypala hráz. Tu pak ručně po kolejnicích převáželi k hrázi. Od té doby se skále říká Talijánská skála. Stavba nádrže probíhala na místě dvou středověkých rybníků. Zlechovského (vyšší), po jeho bývalé hrázi je možné v dnešní době, při snížené hladině, přehradu přejít na šířku, a Stichovického (nižší), jeho hráz byla v místech hráze současné přehrady. Během stavby byl splněn požadavek, aby nebyl vypuštěn Stichovický rybník. Hráz přehrady se proto musela sypat do tohoto rybníka. Aby mohla být vypuštěna voda ze stavební jámy, byla vyhloubena jímka 400 m dlouhá, zhotovená ze dvou štětinových stěn. Ty byly od sebe vzdáleny 2 m. Byly použity piloty o průměru asi 30 cm a fošny až 12 m dlouhé, silné 10 cm. Při stavbě hráze musel být zrušen přítok vody na levém břehu k mlýnu F. Umlaufa. Mlýn byl zrušen a jeho majitel byl odškodněn částkou 55. 000,- Kč. Přehrada byla poprvé napuštěna v roce 1933 a v roce 1936 zkolaudována. Na březích a hladině Plumlovské přehrady se pravidelně konají kulturní a zábavné akce. Mezi nejznámější v současnosti patří závody Dračích lodí, Mezinárodní hudební festival pro děti a mládež se zdravotním postižením, hudební koncerty a festival Keltská noc, který své místo konání ale už přesunul o dva kilometry na západ k Podhradskému rybníku. Dále je možno navštívit Letní kino Mostkovice nad hrází přehrady. Kino vysílá i na Silvestra. Na každé straně přehrady je jedna velká pláž. Na severní straně je pláž u Lázníčka. Najdete zde občerstvení, parkování, motorest, upravený přístup do vody a kemp. Na jižní straně naleznete pláž U Vrbiček. Opět vybavenou dřevěnými lehátky, občerstvením, půjčovnou loděk a šlapadel, prolézačkami, nedalekou restaurací Panel (celoroční provoz). Asi 300 metrů od pláže nad výpustí se nachází veliký kemp. Právě kvůli již zmiňovaným sinicím a jejich toxinům hygienici pravidelně vyhlašovali na Plumlově zákaz koupání a kdysi rekreační oblast se stala mrtvou zónou. 35

Několik let to řešili tak, že v sezónu nasypaly do vody speciální chemikálii PAX 18, která měla zabránit rozvoji a šíření sinic. Ta bohužel pomohla jen na chvíli a zákaz koupání pak vždy trval do konce sezóny. Proto se Povodí Moravy rozhodlo vypustit přehradu a vybagrovat celé dno nádrže od nánosů bahna a jedovatých sedimentů, což by spolu s dalšími opatřeními, které připravují Olomoucký kraj a obce v okolí, mohlo na Plumlov konečně vrátit rekreaci. Přehrada se začala vypouštět 14. září 2009 (v zimě bylo vypouštění pozastaveno a 24. března 2010 opět obnoveno zhruba o 10 cm denně), 1. ledna 2010 byla předána stavební firmě a 2. března 2011 by měl být konec prací a začátek napouštění.

5.3.1 Obce okolí Plumlovska Do tohoto mikroregionu řadíme jednak město Plumlov a pak obce Krumsín, Mostkovice, Ohrozim, Prostějovičky, Stínava a Vícov.

Mostkovice: Nacházejí se asi 2 km od Prostějova a nedaleko od Plumlovské přehrady. Můžeme zde najít rekreačně – sportovní areál jezdeckého oddílu Hélios. Vedle klasické jízdy na koni spojené s vyjížďkami do okolí romantické krajiny s dominantou zámku Plumlova poskytuje také řadu odborných služeb v oblasti hippporehabilitace. V obci Mostkovice potom najdete letní kino, několik restaurací a sportovci si přijdou na své v areálu pro beach volejbal nebo na minigolfovém hřišti. Dále zde nalezneme obchod, kemp, hasiče nebo třeba knihovnu a místní sokolovnu. K dispozici je i lékárna a zdravotnické středisko. Další obce v tomto regionu nejsou tak významné z hlediska turistického ruchu. V obci Krumsín stojí za zmínku dechová kapela Krumsíňanka, najdeme zde třeba i kino, základní školu, cukrárnu, hasiče nebo TJ Krumsín. Co se týče obce Ohrozim, tak zde stojí za zmínku kostel sv. Václava a kopec Horka, kde stával větrný mlýn. V současné době je zde chráněné území se vzácnou květenou a živočichy v přírodní skále s jezírkem. Ke kulturnímu a společenskému vyžití slouží občanům kulturní dům se sportovním areálem Tělovýchovné jednoty. Obec Prostějovičky má nyní 287 obyvatelů a v okolí se nachází 80 chatových objektů. V obci nalezneme smíšené zboží, drobné prodejce, hřiště pro děti, hasiče, taneční klub Ještěrky i hostinec, ke kterému náleží sál k pořádání nejen plesů a tanečních zábav, ale i programů pro děti.

36

Obec Stínava má 151 obyvatel a za zmínku stojí původně románský kostel a kaple. V obci působí sbor dobrovolných hasičů, mateřské centrum a nalezneme zde i knihovnu. V obci Vícov nalezneme mateřskou školu, hasiče nebo třeba knihovnu.

37

5.4 Určice Určice leží v západní části Hané, sousedí s východními výběžky Drahanské vysočiny a je zde ještě hodně živý, už značně vzácný hanácký dialekt. Nadmořská výška kolísá, práh kostela je však 260 metrů n.m. Historie: Nejen Určice ale celá okolní krajina byla po dvakrát mořským dnem, jak dokazují nálezy mořských živočichů v okolí Určic. Určice jsou prastarým sídlištním místem. Hojné archeologické vykopávky dokazují, že nejstarší sídliště člověka na určicku jsou prokázána už před téměř 30.000 roky. Jak se lidstvo vyvíjelo, tak průběžně s časem mělo tady svá sídliště, ať už to byli Keltové, Markomani či Kvádové. Poslední nález v roce 1995 v trati za Koutskými humny asi 250 metrů severně od Určic ukazuje hroby z doby asi 7. století a to už byli asi naši slovanští předkové. Občanská vybavenost: Co se týče občanské vybavenosti, tak obcí procházejí dvě cyklistické stezky, najdeme zde zdravotnické středisko, TJ Sokol Určice, Mateřskou a základní školu, knihovnu nebo Kulturní klub Určice.

5.4.1 Obce okolí Určicka Alojzov je obec asi 8 km od Prostějova, leží v nadmořské výšce 333 m a má 230 obyvatel. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1783. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hriště. Dále bychom v obci našli knihovnu. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci i veřejný vodovod. Od okrajových částí obce se rozprostírají rozlehlé lesy a díky těmto lesům je Alojzov částečně rekreační obcí. Na okraji lesa u obce je řada soukromých rekreačních chat. Severozápadním směrem se nad obcí zvedá Spálený kopec ( 432 m.n.m.) a jihozápadním směrem Kořenovský kopec (410 m.n.m.). Jihovýchodním směrem od Alojzova jsou dvě malé vodní nádrže. Alojzovem prochází zelená turistická trasa. Obec Dětkovice se nachází v okrese Prostějov a žije zde 488 obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku 1355. Mezi památky zde patří kaple sv. Anny a kaplička sv. Anny a kaple sv. Floriána z 19. století. V obci nalezneme knihovnu, sbor dobrovolných hasičů, dětský kroužek, obchod, hostinec nebo kulturní dům. Sídlo zde má i několik firem. Pod vrcholem Plánivá nad obcí Dětkovice, stojí pozůstatky bývalého větrného mlýna. Postaven byl v roce 1809 a typově se řadí mezi holandské mlýny. Dnes je mlýn přebudován na rekreační obydlí.

38

Obec Myslejovice leží 10 km od Prostějova na východním výběžku Drahanské vysočiny, 360 m n. m. s nevyšším bodem Stříbrná 551 m.n.m. V obci se nachází pětitřídní základní škola a mateřská škola, lesní správa,obecní úřad,knihovna,pošta, dva hostince a dva obchody. Obec je oblíbenou rekreační oblastí a je vybavena rekreačními chatkami. Obecní úřad spravuje sousední obce Kobylničky a Křenůvky. Obec Křenůvky je ve starých listinách poprvé zmíněna r. 1386. Leží 5 km jižně od Plumlova ve výšce 335m n. m. V obci je hostinec, obchod a kulturní dům, kde se každoročně pořádají různé kulturní akce. Od dob první republiky patří k obci chatová osada Podskalí. Kobylničky leží 17 km jižně od Prostějova v malebné části podhůří Drahanské vysočiny. V obci je hospoda, jeden obchod se smíšeným zbožím. Pro sportovní aktivity slouží pěkné hřiště. Seloutky jsou malá obec ležící 5 km jihozápadně od okresního města Prostějova. Rozkládají se východně od posledních výběžků Drahanské vrchoviny, na západním okraji Hornomoravského úvalu, v Prostějovské kotlině. Střed obce leží v nadmořské výšce 256 m, nejvyšším bodem katastru je vrchol Chlumu s nadmořskou výškou 420 m. Pro využití volného času mohou místní obyvatelé využít sportovní hřiště. Dále bychom v obci našli knihovnu a kostel. První písemná zmínka o obci je z roku 1310. Ve středu obce stojí pěkná zděná kaple, jež byla v minulém roce rekonstruovaná. Zelená turistická značka prochází Seloutským lesem, vydáme-li se z obce západním směrem po jedné z lesních cest dojdeme k této značce. Dostupné autem po celý rok.

39

5.5 Kralice na Hané Obec Kralice na Hané leží 5 km východně od Prostějova, v úrodné hanácké rovině, na nízké terase severovýchodního okraje široké nivy říčky Valové pod jejím soutokem s Romží. S místní částí Vitonice a s osadami Háj a Kraličky má 1450 obyvatel a rozloha činí 1260 ha. Historie: První písemná zmínka je z roku 1225, doby vlády Přemysla Otakara I., roku 1316 Jan Lucemburský propůjčil Kralické obci vlastní zákony a určil obecní dávky pro zemská knížata. Dne 22.2.2007 převzali zástupci obce Kralice na Hané dekret o stanovení obce městysem. Památky: Mezi památky patří farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je zapsaný v seznamu kulturních památek ČR. Dále Hřbitovní kaple sv. Kříže, kaple sv. Víta a kaple sv. Jana Nepomuckého v Kraličkách, Boží muka nad Hliníkem ve Vitonicích, socha sv. Jana Nepomuckého mezi zámkem a kostelem, sousoší sv. Petra a Pavla, sousoší archandělů Michaela a Rafaela, sochy sv. Anny, sv. Antonína Paduánského a sv. Josefa a Judy Tadeáše před Základní školou, jsou chráněné kulturní památky a stojí za shlédnutí. Občanská vybavenost: Firmy a živnostníci jsou zaměřeni na zemědělskou výrobu, kovovýrobu, obchod, dopravu, stravování a další služby. Pravidelně jsou v obci pořádány prezentační plesy, Šibřinky a hodové slavnosti. S jarem začínají fotbalová utkání FC Kralice na Hané a soutěže Sboru dobrovolných hasičů. Tělocvičná jednota Sokol pravidelně nacvičuje na Sokolské slety. Hanácký soubor písní a tanců Klas vystupuje na Kralických klebetách a adventních posezení. Chrámový sbor při farním kostele obohacuje zpěvem velikonoční, hodové a vánoční slavnosti. Při obecním úřadu působí Sbor pro občanské záležitosti, zajišťující vítání občánků, besedy s důchodci a návštěvy občanů, slavící životní jubilea. V obci nalezneme i základní školu, ale jen od první po pátou třídu. V roce 2009 byla slavnostně otevřena cyklostezka spojující Kralice na Hané a Prostějov. Folklor:

Díky folklornímu souboru Klas z Kralic na Hané se každoročně

zviditelňuje na kulturních akcích nejen v celé České republice, ale i v zahraničí. Soubor

40

Klas založila před více než třiceti lety skupina milovníků tradičních hanáckých písní a tanců. Od té doby prošlo souborem několik stovek členů, kteří posbírali řadu úspěchů a ocenění po celé Evropě. Přesto však nikdy nezapomněli na svou rodnou Hanou a na její obyvatele.

5.5.1 Obce Prostějov – venkov Řadíme zde obce: Bedihošť, Biskupce, Čehovice, Čelčice, Dubany, Horní Štěpánov, Hrdibořice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Olšany u Prostějova, Skalka, Štětovice, Vrbátky a Vršovice.

Památky Historie hanáckého venkova na vás dýchne ze všech obcí Mikroregionu Prostějov–venkov. A z každé trochu jinak. Někdejší význam Hrubčic a Kralic na Hané dokládají dochované zámecké budovy. Pozdně renesanční zámek v Hrubčicích byl v pozdější době několikrát přestavován. Původně francouzská zahrada, která ho obklopovala, byla v 19. století přeměněna na přírodní park osázený značným počtem cizokrajných dřevin. Do současné doby se jich však dochovalo jen velmi málo. Pozdně barokní zámek v Kralicích na Hané stojí na místě původní tvrze, která vyhořela počátkem 18. století. Patří do majetku obce a není památkově chráněn. Všechny obce Mikroregionu Prostějov – venkov se pyšní významnými a pozoruhodnými sakrálními stavbami, ať už se jedná o kostely, kaple, sochy nebo kříže. K dominantám širokého okolí patří kostel sv. Bartoloměje v Klenovicích na Hané, zapsaný v seznamu kulturních památek ČR, kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo kříž před kaplí sv. Víta v Kralicích na Hané, kostel sv. Prokopa v Čehovicích, kostel sv. Urbana v Hrubčicích nebo kaple sv. Floriána v Čelčicích. Výčet všech dalších kaplí, zvonic a drobných historických staveb, které zde stojí za vaši pozornost, by vydal na celou další stránku. Jedno však mají obce Mikroregionu Prostějov – venkov společné: o své památky pečují a vynakládají nemalé úsilí a finanční prostředky na to, aby je zachovaly i pro další generace.

Příroda Obyvatelé Mikroregionu Prostějov – venkov mají blízký vztah k přírodě a ekologii.

V katastru obcí Čehovice a Bedihošť vznikly unikátní biocentra a

biokoridory, které snesou evropské parametry. Obsahují vodní toky včetně 41

meandrujícího Malého potůčku, zadržujícího vodu v krajině, zatravněné plochy, mokřadní rostliny, luhy tvořené vrbami a topoly, stejně jako smíšené doubravy. Podobně půvabná krajina obklopuje i všechny ostatní obce Mikroregionu Prostějov – venkov. V okolí Čelčic, Hrubčic, Klenovic a Kralic na Hané se rozprostírá úrodná, obdělávaná země protkaná stružkami ospalých potůčků. Před obcí Skalka se pak Haná hrdě vzdouvá do prvních výběžků Drahanské vrchoviny. Čehovice se mohou pochlubit biocentrem a biokoridorem o rozloze 21,2 ha. Tímto turisticky velmi atraktivním územím prochází tři kilometry dlouhá Naučná stezka se šesti zastaveními. Můžete se na nich seznámit s místní faunou, flórou ale i historií a informacemi o biokoridoru. Již zmiňovaná významná biocentra a biokoridory vznikly také v katastru sousední Bedihoště na ploše přes 30 ha dříve orné půdy. Obec se navíc dočkala Severozápadního obchvatu a došlo zde také k revitalizaci Malého potůčku. Každý, kdo sem jednou zavítal, tak potvrdí, jak příjemná je procházka či projížďka na kole po místních polních cestách lemovaných nově vysazenou zelení. Žádný milovník přírody by také neměl vynechat návštěvu zvlněné krajiny v okolí obce Skalka. Zasněný klid potřebný pro odpočinek vám poskytne i místní lázeňský park a lesopark s přírodními jezírky a rašeliništi.

Obec Bedihošť se rozkládá na rozloze 646 ha, sčítá 1005 obyvatel a nachází se v nadmořské výšce 209 m nad mořem.Památkám je v obci věnována trvalá péče. Za posledních pět roků byly opraveny 2 kříže, 2 památníky, boží muka za nádražím a kaplička sv. Václava ve Václavovicích.V obci nalezneme knihovnu, která byla v roce 2002 rozšířena a je zde možná výpůjčka knih a práce na počítači. Je zde také mateřská a základní škola, vedle níž se nachází hřiště, dále TJ Sokol Bedihošť, FC Bedihošť, ale úplně prvním spolkem zde byl sbor dobrovolných hasičů a jako každá správná obec má Bedihošť svůj místní rozhlas. Součástí obce je i pošta a zdravotnické středisko.Velkým přínosem pro obec bylo vybudování cyklistické stezky Bedihošť – Hrubčice s úplným názvem Cyklistická stezka Prostějov – Čelčice, právě s propojením na Bedihošť. Obec Čehovice se nachází přibližně 7 km jihovýchodně od města Prostějov. Sčítá 510 obyvatel a rozloha obce činí 711 ha.První zmínka o obci je z roku 1278. Původní Čehovice stávaly na kopci Stráž, toto místo dnes připomíná kaple sv. Prokopa.

42

V letech 1621 – 1623 byla obec vypálena a zničena. Čehovští se rozhodli postavit novou obec u vody a přemístili její základy o 1,5 km na severovýchod. Turisticky zajímavou lokalitou je biocentrum a biokoridor vybudovaný na rozloze 21,2 ha. V sousedství se nachází závlahový rybník, který je využíván ke sportovnímu rybolovu. Další turistickou zajímavostí je i naučná stezka s šesti zastaveními s informačními tabulemi, které informují o historii obce, o noře v biokoridoru a Biocentru. Tato stezka vede kolem kaple sv. Prokopa odkud je krásný pohled na okolí a město Prostějov. Obec Čelčice leží asi 10km jihovýchodně od Prostějova, v mírně zvlněné rovině a nadmořské výšce 225m. Žije zde 560 obyvatel. Obcí prochází silnice z Prostějova do Zlína a železniční trať Nezamyslice - Olomouc. První písemně doložená zpráva je z roku 1130 v darovací smlouvě 0lomouckého biskupa Zdíka, kterou byla část obce věnována klášteru premonstrátů na Hradisku u Olomouce. Obecní úřad sídlí od prosince 2003 v přestavěné budově bývalé Základní školy. Mimo kanceláře je zde zasedací místnost a knihovna, čítající 3600 svazků. Mateřská škola je přístavbou budovy Obecního úřadu, v níž je každoročně opatrováno průměrně 25 dětí. Kulturní dům byl postaven v roce 1982 v Hliníku a dosud slouží k pořádání kulturních a společenských programů. Počátkem roku 2000 byl předán do užívání nově postavený dům se 14-ti bytovými jednotkami. V obci je Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecké sdružení Čelčice-Skalka a základní organizace Českého zahrádkářského svazu Čelčice. Ke sportovnímu vyžití slouží hřiště oddílu malé kopané. Obec Hrubčice je tvořena obcí Hrubčice a osadou Otonovice. Rozkládá se na ploše 837 ha v oblasti úrodné Hané v nadmořské výšce 210 m. První písemná zmínka o Hrubčicích je z roku 1368, Otonovice byly založeny roku 1787 podle tzv. Raabovy soustavy na pozemcích rozparcelovaného hrubčického kapitulního dvora. K nejvýznamnějším památkám patří pozdněrenesanční zámek ze 16. století, který byl kolem roku 1700 přestavěn a byly zde použity barokní prvky, poslední přestavba proběhla v roce 1954, kdy bylo první patro upraveno na byty. Kostel sv. Urbana byl postaven v letech 1755-1756, zvonice je z roku 1769, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána z roku 1736. V Otonovicích je kaple Cyrila a Metoděje z roku 1887.

43

V Hrubčicích i Otonovicích je pro děti vybudované dětské hřiště s průlezkami a houpačkami. Na jaře se pořádá pálení čarodějnic, zájezdy pro důchodce a pro děti s rodiči k MDD. Na rozloučení s prázdninami pořádáme stanování na hřišti. V obci nalezneme sbor dobrovolných hasičů, fotbalový klub, zahrádkáře nebo svaz chovatelů. Také je zde mateřská a základní škola. Školka je zřízená z bývalé budovy Místního národního výboru. Jídelna za ní je společná se školou. Má dva stupně podle věku dětí. Škola byla postavena roku 1877. Slouží k výuce dětí 1. – 4. třídy.

Klenovice na Hané leží v úrodné hanácké rovině. Z návrší "Větřák" s nadmořskou výškou 253 m, na jehož protáhlém severovýchodním svahu je obec situována, dohlédneme daleko za okresní město Prostějov. V obci žije 838 obyvatel. V obci, a jejím blízkém okolí můžete shlédnout kulturně historické památky: kostel sv. Bartoloměje a faru, sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriana, pískovcový kříž za obcí na místě zvaném "Větřák" a drobné sakrální stavby, pískovcový kříž v místní části "Draha", sochu p. Marie s Ježíškem v místní části "Pod Větřákem", kříž u silnice mezi Klenovicemi a Čelčicemi, sochu klečící p. Marie s Ježíškem z r. 1913 na místě zvaném "Za školou". V obci jsou: Základní škola, Mateřská škola, pobočka Základní umělecké školy Němčice nad Hanou, Obecní knihovna s možností veřejně přístupného internetu, kulturní dům, fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, tenisový kurt, tělocvična při ZŠ, dětské hřiště, Sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol - oddíl kopané, Myslivecké sdružení, základní organizace Českého zahrádkářského svazu. Ordinuje zde i dětský lékař, praktický lékař a stomatolog.

5.5.1.1 Skalka První písemná zpráva o obci pochází z roku 1360 a je spojena s vladykou Bohudarem z Rakodav. Poté se na Skaličce vystřídalo mnoho pánů, za všechny uvádíme např. pány z Otaslavic, Perštýny, Folkenhony, a pana Matyáše ze Žalkovic, který se objevuje i v mnoha místních lidových písních. Od tohoto data obec několikrát změnila svůj název. Původní Skalička se tak změnila na Strerovice i Hvězdov, aby se opět vrátila k již jednou zavedenému názvu Skalka. Lázně byly založeny v roce 1928 panem Vilémem Sonevendem z Prostějova, v místě, kde býval rybník Bařisko, napájený dvěma prameny minerální vody. Obec je

44

skryta v dolíku mezi okolními kopci, což má vliv na složení místních minerálních vod. Sirnato – alkalické minerální prameny se využívají k osvěžení, pitným kúrám i ke koupelím a jejich chemické složení se u nás nikde nevyskytuje.

Lázně Skalka Jelikož lázně od svého založení fungovaly nepřetržitě, pouze s menšími opravami, přistoupilo se v roce 2004 k rekonstrukci celého objektu lázní. Tato 14 mil. Investice byla financována nejen obcí, ale z velké části také státní dotací. Přestavba trvala čtyři měsíce a byla rozšířena o nabídky služeb o saunu a solárium. K léčbě jsou používány čtyři minerální prameny: •

Pramen Jan – uplatnění při léčbě vysokého krevního tlaku a při zánětlivých onemocněních průdušek

•

Pramen Svatopluk – pomáhá při překyselení žaludečních šťáv, při zánětech a vředové chorobě žaludku a dvanácterníku

•

Pramen Cyril – přináší účinek při zánětlivém onemocnění tlustého střeva a příznivě ovlivňuje funkci jater, zejména při začínající cirhóze a také při některých chorobách sleziny

•

Pramen Julinka – poskytuje vodu močopudnou, která je vhodná při zánětech ledvin a při tvorbě močového písku a kamínků. Voda také zlepšuje látkovou výměnu a pomáhá při léčbě cukrovky.

Skalecké prameny se dále využívají ke zmírnění provázejících revmatické choroby pohybového ústrojí, zejména onemocnění na degenerativním základě – artrózy. Úspěchy byly zaznamenány i při ovlivňování některých forem zánětlivě probíhající artritidy, jakož i při limboischialgickém a vertebrogenním syndromu (bolesti v zádech). Minerální vody jsou součástí většiny procedur – koupel v minerální vodě, ruční masáž zad a šíje, perličková koupel, podvodní masáž, bodová vířivá masáž, masáž lávovými kameny, aromaterapeutická holistická masáž, magnetoterapie nebo můžete využít kosmetický salon s kompletními službami v oblasti péče o pleť, kosmetické masáže, líčení a poradenství výběru vhodné kosmetiky. Hosté jsou ubytováni v moderních a nově zařízených pokojích (jednolůžkové a dvojlůžkové) a k dispozici jsou i dva plně vybavené apartmány. Celý objekt je řešen bezbariérově. Návštěvníkům lázní je také k dispozici společenská místnost s balkonem

45

a výhledem do lázeňského parku s přírodními jezírky, ve kterých rostou vzácné druhy leknínů. Klienti se stravují v restauraci U Pramene, která je vzdálená 30 m od budovy lázní a zajišťuje celodenní nebo individuální dietní stravu. Nabídku tvoří výborná domácí kuchyně. V přilehlých sálech je možno pořádat společenské akce pro 24 až 100 osob. Lázeňský areál nabízí také řadu příležitostí pro sportovně založené klienty, kteří mohou využít fotbalové hřiště nebo tenisový kurt. Nově byl také vybudován minigolf a hřiště pro petanque. V okolí obce je také mnoho nenáročných cyklotras, které mohou využít i rodiny s dětmi.

46

6 CYKLOTRASY Město Prostějov a jeho okolí je ideálním místem pro cykloturistiku.

6.1 Jantarová stezka První ze dvou dálkových cyklotras, které protínají středomoravskou regionální síť stezek pro cyklisty, spojuje Krakov, Ostravu, Brno a Vídeň. Střední Moravou prochází 150 km její délky. Zdolání tohoto úseku je velmi příjemným výletem, během kterého uvidíte spoustu atraktivních míst.

6.2 Rodinná trasa (41 km) Jedná se o nenáročný okruh pro všechny druhy kol, vhodný pro děti i seniory. Trasa: Prostějov – Mostkovice – Plumlov – Myslevovice – Otaslavice – Brodek u Prostějova – Vranovice – Telčice – Určice – Prostějov

Po cyklotrase (CT) č. 5 vyrazíte z Prostějova podél říčky Hloučely do Mostkovic. Před vámi je jeden z nejkrásnějších úseků cesty, jízda po romantickém břehu plumlovské přehrady. Na jejím konci se před vámi vynoří silueta plumlovského zámku. V Plumlově odbočíte na CT č. 5040 a malebnou, mírně zvlněnou krajinou se vydáte směrem na Myslejovice a Otaslavice, kde se neopomeňte zastavit u zříceniny tzv. Dolního hradu se zachovanými pozůstatky gotické věže zvané Hladomorna. V nedalekém Brodku u Prostějova odbočte na CT č. 5041. Po krátké jízdě podél rychlostní komunikace Prostějov – Brno se před vámi ve Vranovcích – Kelčicích opět otevře přívětivá hanácká krajina. V Určicích sjeďte na CT č. 5013 a Prostějov budete mít na dohled.

6.3 Za hanáckou přírodou a památkami (62 km) Lehký okruh vhodný pro všechny druhy kol. Trasa: Prostějov – Bedihošť – Čehovice – Čelčice – Skalka – Pivín – Hruška – Kojetín – Lobodice – Tovačov – Věrovany – Dub nad Moravou – Věrovany – Klopotice – Kralice – Prostějov

47

Z Prostějova vyrazíte po CT č. 5250 směrem na Bedihošť. Čeká vás poklidná jízda unikátními biokoridory a biocentry, o jejichž vzniku a funkci se dozvíte v rámci 3 km dlouhé naučné stezky v Čehovicích. Přes Čelčice se dostanete do vyhlášené lázeňské obce Skalka. Po CT č. 5013 se poté vydáte do Pivína a v Hrušce sjedete na CT č. 5040 po níž dorazíte do Kojetína. Vaší pozornosti by zde neměl ujít barokní kostel, mariánský morový sloup a dochovaná část židovské čtvrti. Po stejné trase pokračujete do Lobodic, kde odbočíte na CT č. 47 směrem na Tovačov. Brzy se vám naskytne pohled na 96 m vysokou věž zámku a rozlehlé rybníky, podél niž se dostanete do Věrovan. Zde sa vám určitě vyplatí malá zajížďka do Dubu nad Moravou, kde se nachází významný poutní kostel Panny Marie. Po návratu do Věrovan vás čeká pohodlná jízda po CT č. 5042 přes Klopotovice a Kralice na Hané do Prostějova.

6.4 Okolí zámků, lázní a přírodních parků (48 km) Lehký okruh, vhodný pro treková kola. Trasa: Prostějov – Smržice – Čelechovice – Čechy pod Kosířem – Slatinice – Luběnice – Těšetice – Náměšť na Hané – Pěnčín – Čechy pod Kosířem – Smržice – Prostějov

Z Prostějova pojedete po CT č. 5 do Smržic a odtud po CT č. 5028 do Čelechovic na Hané. Zde nevynechejte zastávku v nedalekých vápencových lomech, které byly díky nálezům zkamenělin z období prvohor vyhlášeny za národní přírodní památku. Poté vás čeká táhlá rovinka do Čech pod Kosířem. Zde určitě navštivte zámecký park, který je významným arboretem s řadou drobných, romantických staveb. Pak nastává nejnáročnější, ale také nejkrásnější úsek trasy. Vydejte se po CT č. 6034 vedoucí přírodním parkem Velký Kosíř. Další regenerační zastávka se nabízí ve Slatinicích, kde se můžete občerstvit u dvou pramenů s minerální vodou. Odtud budete pokračovat přes poklidné hanácké vesnice Lubenice a Těšetice, kde najedete na CT č. 6025 vedoucí do Náměště na Hané. Prohlídku zdejšího barokního zámku a zámeckého parku si určitě nenechte ujít. Vzápětí vás čeká jízda po CT č. 6033 do Pěnčína vedoucí okolo půvabné přírodní rezervace Jerezské údolí, v němž se mimo vzácní květeny nachází pozůstatky

48

hradišť různých kultur. Z Pěnčína se po CT č. 5028 vrátíte zpět do Čech pod Kosířem a již známou cestou dojedete přes Smržic až do Prostějova.

6.5 Napříč Drahanskou vrchovinou (76 km) Středně náročná trasa, vhodná pro treková kola. Trasa: Prostějov – Mostkovice – Plumlov – Žárovice – Hamerský rybník – Niva – Protivanov – Buková – Horní Štěpánov – Skřípov – Konice – Stražisko – var.a) Ptení – Ohrozim – Čelechovice – Smržice - Prostějov , var.b) Ptení – Vícov – Plumlov – Mostkovice – Prostějov

Start je v Prostějově. Po CT č. 5 se vydáte přes Mostkovice do Plumlova. Odtud pokračujete po CT č. 5075 přes Žárovice okolo Hamerského rybníka až do obce Niva. V tomto úseku narazíte na několik náročnějších stoupání, ale odměnou vám bude jízda nenarušenou přírodou po hranicích Vojenského výcvikového prostoru Dědice. Členitější terén vás čeká i poté, co vyjedete z Nivy po CT č. 5029 přes protivanov, Bukovou do Horního Štěpánova. O necelá 3 km dále odbočíte na CT č. 5028 a přes Skřípov dorazíte do malebného města Konice. Až si prohlédnete náměstí a konická zámek, pokračujte po CT č. 5031 do Stažiska a Ptení. Z Ptení pojedete po CT č. 5039 do Ohrozili a Čelechovic a odtud po CT č. 5028 do Smržic a dále CT č. 5 do Prostějova.

6.6 Pro cyklisty fanatiky (121 km) Náročná trasa Trasa: Prostějov – Držovice – Vrahovice – Kralice na Hané – Klopotovice – Tovačov – Lovosice – Kojetín – Chropyně – troubky – Přerov – Rokytnice – Tovačov – Medovice na Hané – Hruška - Tvorovice – Pivín – Skalka – Vršovice – Určice - Prostějov

Start je v Prostějově u fotbalového stadionu, kde se napojíme na trasu č.5, kterou je dostaneme k říčce Hloučele. Před mostem se dáme doprava po cyklotrase 5042, překročíme říčku a dáme se do Držovic. Ty projedeme a pokračujeme směrem do Vrahovic a Čechůvek a odtud klesáme do Kralic na Hané. Teď to rozjedeme po silnici do Biskupic a Klopotovic. Na křižovatce se zelenou turistickou trasou sjedeme doprava na cyklotrasu č. 47. Tady trasa vede středem Hradeckého pravého rybníka a dojedeme

49

na okraj Tovačova. Trasa pokračuje dál kolem Annínské vodní nádrže, do Lovosic. Je to cesta terénem národní přírodní rezervací. Území je rovněž významnou křižovatkou ptačích tahů. Cesta nás dovede do Kojetína cyklotrasou 5040, pdtud pokračujeme do Chropyně. Na Chropyňské náměstí vyjedeme po modré tur. značce a narazíme na cyklotrasu č. 47. Přijedeme do Záříčí, odtud míříme do obce Troubky. Dále se napojíme na silnici 434, po které sjedeme do Přerova. Odtud vyjíždíme po silnici cyklotrasou 5042 na Dluhonice a pokračujeme do Rokytnice. Pak se vrátíme na trasu přes Tovačov do Kojetína, odkud pokračujeme do Medovic na Hané. Nyní jepřed námi stoupání do obce Hruška a Tvorovice, pak prudce klesáme do obce Pivín. Odtud směřuje trasa do polí, pak příkře nahoru pod lokalitu Na skalách. Odtud pojedeme do osady Skalka, poté je stoupání do Vršovic. Dále cesta pokračuje do Určic a zpět do Prostějova.

6.7 Jiné cyklostezky V okolí Prostějova se nachází spousta jiných cyklotras, které bývají hojně využívány. Město se snaží o propojení úseků směřujících do Smržic, Bedihoště, Kralic na Hané, Kostelce na Hané, Mostkovic, Vrahovic a Žešova. Většina tras je už nyní vybudována, také díky získaným dotacím. Přímo ve městě Prostějov jsou vybudovány tyto cyklotrasy : CK v biokoridoru Hloučela, CK v ulici Brněnská, Vodní nebo Šmeralova, která navazuje na trasu z Žižkova náměstí, přes ulici Palackého a Podjezd. Další CK jsou v Kolářových sadech, v ulici Západní do ulice Čechovická, dále Sídliště Svobody, odtud na ulici Holandská, J.V.Myslbeka atd… Cyklostezky nejsou jen přímo ve městě, ale i ve spoustě obcí na Prostějovsku, o většině z nich se zmiňuji v textu viz. výše.

50

7 STRATEGICKÝ PLÁN PROSTĚJOVSKA 7.1 Základní charakteristika Strategické plánování je proces, během kterého se snaží město, region nebo organizace podrobně analyzovat svoji situaci a naplánovat kroky, které povedou k dlouhodobé udržitelnosti a zlepšování kvality jeho fungování, zvyšování kvality poskytovaných služeb, realizovaných projektů atd. Plánování je zahájeno analýzou, uvnitř které jsou stanoveny priority, a na základě těchto priorit jsou navrhovány směry a kroky. Obvyklá perioda strategického plánování je 3-5 let. V ideálním případě je celý proces plánování opakován každých 5 let, kdy se začíná zhodnocením realizace plánu předchozího. Strategický plán rozvoje města Prostějova představuje základní orientaci rozvoje města do roku 2015 a je strategickým dokumentem, pomocí něhož bude ve stanoveném časovém horizontu zabezpečována samosprávou města koordinace strategických aktivit, které významným způsobem ovlivňují život obyvatel města Prostějova. Na základě SWOT analýzy a deklarované strategické vize rozvoje města byly identifikovány čtyři problémové okruhy strategického plánu rozvoje města, v rámci nichž jsou uspořádány rozvojové aktivity, jimiž bude strategie realizována. Jedná se o tyto problémové okruhy: Ekonomika, Infrastruktura, Sociální prostředí a lidské zdroje a Životní prostředí.

7.2 Sociální a kulturní infrastruktura Kapacity jednotlivých zařízení mateřských a základních škol jsou dostatečné. Pokud jde o vybavenost základních škol, existuje v nich poměrně velký počet odborných učeben. Prostějov je významným centrem středního školství, vč. učilišť. Je třeba tuto skutečnost cílevědomě využít jako jednoho z hlavních nástrojů k řešení nezaměstnanosti mladých lidí. V Prostějově nesídlí žádná vyšší odborná škola, ale působí zde vysoké školy (detašovaná katedra technologie a řízení konfekční výroby Technické univerzity Liberec a katedra managementu Univerzity Tomáše Bati Zlín). Jako pozitivní oblast je třeba uvést solidní kapacitu, nabídku a účast dětí v mimoškolních

zařízeních.

Existence

51

dvou

zařízení

volnočasových

aktivit

(Sportcentrum DDM a Středisko volného času a vzdělávání) různých zřizovatelů nabízí otázku, zda by vytvoření jednoho subjektu přineslo zefektivnění jejich činnosti. Sociální služby v Prostějově jsou na vysoké úrovni. Nachází se zde celá řada sociálních zařízení a rovněž sociální služby jsou nabízeny množstvím organizací. Jistým omezením je omezené množství volných míst v domech s pečovatelskou službou a v ubytovně pro společensky nepřizpůsobivé osoby. Jednou ze sociálních služeb, které ve městě Prostějově chybí, je chráněné bydlení, umožňující běžný způsob života osobám s různým stupněm zdravotního postižení. Ve stávajících zařízeních existuje prostor a potřeba intenzivnější sociální práce a terapie (rozšíření aktivní sociální práce, příp. pracovní terapie v ubytovně pro společensky nepřizpůsobivé osoby, rozvoj sociální práce i na ubytovně v Kostelecké ul. – matky s dětmi, děti propouštěné z ústavních (školských) zařízení). Péče o osoby společensky nepřizpůsobivé by se do budoucna mohla rozšířit i o denní centrum, kde by byla poskytována „první sociálně – zdravotní pomoc“. V oblasti zdravotnictví se síť zdravotnických zařízení jeví jako dostatečná, poskytovaná zdravotní péče je na odpovídající úrovni. Pro kulturní vyžití mají obyvatelé Prostějova dobré podmínky, které je však potřeba stále upevňovat. Zatím nevyřešenou otázkou je však nutné rozšíření městské knihovny. Dosud nevyřešena je rovněž koncepce Zámku (v současné době se hledá vhodné projekční řešení). Strategickou záležitostí je proto stanovit využití objektu Zámku a jeho zapojení do života města. Sportovní infrastruktura ve městě nabízí širokou škálu sportovního vyžití pro veřejnost. V následujících letech je doplněna budovaným městským sportovním a oddechovým centrem v areálu koupaliště v Krasicích. Vzhledem k vysokému zájmu a užití jsou některé typy sportovišť nedostatečně zastoupeny (velká tělocvična, fotbalové hřiště). Bezpečnost obyvatel a prevence kriminality je předmětem soustředěného zájmu mnoha subjektů, mezi nimiž dominují aktivity manažera prevence kriminality, Městské policie, Policie ČR, aktivit se však účastní i množství neziskových organizací. Opatření zaměřené na prevenci mají poměrně dobré výsledky. Město se zapojilo do programu prevence kriminality na místní úrovni. Nové projekty se musí připravovat s ohledem na aktuální situaci v Prostějově a Strategii prevence kriminality schválenou MVČR

52

7.3 Životní prostředí Z předběžné analýzy vyplývá, že nejvýznamnějším problémem životního prostředí, který by měl být v návrhové části strategického plánu města Prostějova řešen, je znečištění ovzduší částicemi PM10, k němuž kromě specifického mezoklimatu (prašnost z okolní zemědělské krajiny), přispívá významně doprava, podprůměrná rozloha a kvalita městské zeleně, resp. nedostatek vodních ploch, které by zvyšovaly vlhkost ovzduší. V rámci Olomouckého kraje patří Prostějov společně s Olomoucí a Přerovem mezi města s nejvíce zatíženým ovzduším. Zmiňovaná doprava také spolupůsobí k překračování akceptovatelných hodnot hluku v některých lokalitách. Z hlediska priorit k řešení v návrhové části SP je v závěrech analytické fáze nezbytné zdůraznit zmiňovanou nedostatečnou rozlohu městské zeleně (podprůměrný podíl na obyvatele města), nízkou kvalitu a strukturu - zejména ochranné - zeleně a v neposlední řadě její údržbu. Problémy lze nalézt také v existenci, resp. dostupnosti parků a dalších rekreačních ploch pro obyvatele jižní části města, případně sídlišť. Údržba nejkvalitnějšího přírodního komplexu – biokoridoru Hloučela – je komplikována krátkodobými (jednoletými) smlouvami na financování údržby její části, spravované NNO; vandalismem i omezením optimální průchodnosti. Na druhé straně je většina obyvatel vybraných sídlišť se stavem zeleně v okolí bydlení spokojeno. Řeky Hloučela i Valová jsou zařazeny do V. třídy jakosti vod (velmi silně znečištěná voda), průtoky silně kolísají od nízkých vodních stavů až po povodňové situace při jarním tání. Mlýnský náhon, procházející městem, má v havarijním stavu břehy s dopadem na okolní pozemky. V souvislosti s dosahováním deklarovaných cílů Zdravého města byla posouzena i úroveň komunikace města jak s klíčovými aktéry, tak i s veřejností. Přestože výsledky provedené ankety hodnotí úroveň komunikace spíše příznivě (viz příloha Profilu města), zpracovatel SP se domnívá, že formy i kvalita komunikace s veřejností nejsou optimální, a proto připravuje v rámci strategické části plánu návrh příslušného opatření, zaměřeného na vhodnou komunikační strategii, jako jednu ze součástí podpory Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve městě.

53

7.4 Realizační kroky Město Prostějov bude realizovat strategické kroky systematického rozvíjení všech relevantních složek organizmu města tím, že: • přijme za základ strategie specifika města, která vytvářejí „ducha“ lokality a kterými jsou tradice v odívání, rozvinuté tenisové aktivity a široké používání jízdních kol jako dopravního prostředku v lokalitě, • zhodnotí lidský a ekonomický potenciál a sociální hodnotu prostředí města jako klíčové prvky akcelerace dlouhodobě udržitelného rozvoje města, • ve všech rozvojových aktivitách bude respektovat principy dlouhodobě udržitelného rozvoje a zdravého města, • zúročí svou dobrou polohu k uspokojování společenských, kulturních a sportovních potřeb (zájmů) obyvatel města, České republiky a u tradičních aktivit i zájmů zahraniční návštěvníků, • zvýrazní možnosti kvalitního bydlení, zaměřené především na zvětšování dostupnosti a kvality bydlení pro současné obyvatele Prostějova, vytvoří zajímavou nabídku pro bydlení obyvatel spádového území města, k čemuž bude ve městě systematicky zlepšovat infrastrukturu, služby a životní podmínky včetně kvality životního prostředí, • upevní a dále bude systematicky rozvíjet své postavení (místo) v Olomouckém kraji a partnerské vztahy s městy Přerov a Olomouc, • poučí se z vývoje, kterým prošla, resp. prochází podobná města v České republice i partnerská města v jiných zemích, hlásících se k hodnotám a životnímu stylu, standardu života a měřítku hodnot, které se stávají vlastními také občanům Prostějova, • vypracuje, přijme a postupně zrealizuje dlouhodobou strategii a promyšlený program pozitivních změn ve všech rozhodujících sférách života města.

54

8 NÁVRHY PRO ZVÝŠENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU MIKROREGIONU

8.1 Podpora a rozvoj cykloturistiky 8.1.1 Vymezení návrhu Cykloturistika je na území Prostějovska v dnešní době z pohledu rekreace velký trend a neustále se vyvíjí. Možnosti cyklistických tras jsem už uváděla v samotné kapitole, z čehož plyne, že trasy jsou využívány nejen místními obyvateli, ale i cykloturisty ze vzdáleného okolí a mikroregion tomuto druhu rekreace věnuje stále větší pozornost. Tento návrh neřeší jen stávající cyklotrasy, ale i dobudování dalších i s možnostmi posezení a občerstvení. Jedná se o určitou ucelenost, která dává lidem pocit vybavenosti a určitého stupně kvality. Tímto návrhem je myšleno: − dobudování odpočinkových míst, hlavně v podobě stolů a lavic, kde se může cyklista nejen občerstvit, ale i pokochat přírodou. Součástí by měly samozřejmě být odpadkové koše, stojany na kola nebo informační tabule. − vytvoření občerstvení v podobě hostinců, restaurací …ty by měly poskytovat služby v oblasti občerstvení, toalet, ubytování či prodeje suvenýrů. − v místech, kde je něco zajímavého (ať už z historického nebo přírodního hlediska) umístit informační tabule − a také by se nemělo zapomínat na údržbu v okolí jednotlivým cyklotras (sečení trávy, vynášení odpadků, údržby informačních tabulí…)

8.1.2 Výběr lokalit a) pro nově navržené cyklistické trasy Ty bych umístila tak, aby propojovali celý mikroregion a vždy byla možnost dojet až do Prostějova. Nejlépe by bylo napojení na stávající cyklotrasy. 1. Z Kostelce na Hané se napojit na již existující cyklotrasu do obce Čechy pod Kosířem 2. Z Prostějova přes místní část vrahovice a Čechůvky do obce Kralice na Hané 3. Z Prostějova do obce Žešov a dále pokračování na Vranovice – Telčice

55

4. Z místní části Vrahovice směrem na Vrbátky a odtud do Štětovnic a na druhou stranu do obce Dubany 5. Z Určic do Lojzova.

b) pro odpočinková místa V blízkosti turistických a cyklistických tras umístit lavičky a jednoduchá přístřeší, které by sloužili nejen k odpočinku, ale i k úkrytu před nepříznivým počasím. Lavičky bych umístila k cyklotrase vedené z Prostějova do Kostelce na Hané a z Prostějova do Bedihoště. Nedostatek odpočívadel je ostatně skoro u každé cyklistické trasy. c) pro možnosti občerstvení Možnost občerstvení se nachází skoro v každé obci, jen by chtělo tyhle služby zkvalitnit a u většiny doplnit o možnost stravování. Služby bych zkvalitnila a doplnila hlavně v obcích Čechy pod Kosířem, Vrbátky, Držovice a Určice. d) pro informační tabule Pro tuhle možnost bych využila cesty k větším obcím. Tabule bych umístila vždy do středu obce, aby mohli sloužit nejen projíždějícím turistům, ale i místním lidem. Přece jen se nejedná o žádnou levnou záležitost, proto by tabule měli být umístěny tam, kde je to skutečně potřeba. V mikroregionu Prostějovsko bych je umístila v Kostelci na Hané, Kralicích na Hané, Určicích a v Čechách pod Kosířem.

8.2 Podpora a rozvoj pěší turistiky 8.2.1 Vymezení návrhu Pěší turistika je hned po cykloturistice druhou nejvyhledávanější aktivitou turistů. Prto by se jí měla věnovat dostatečná pozornost. V současné době je po celém území ČR realizována prostřednictvím značených pěších turistických tras. Opět jako u cykloturistiky myslím návrhem úroveň a vybavenost jak dosavadních, tak i nově zavedených tras. Proto je nutné do prostoru opět umístit odpočinková místa, informační tabule, možnost občerstvení, dětská hřiště atd. v místech panoramatických rozhledů není naškodí umístit rozhlednu. Co se týče vybudování nových tras, tak by bylo nejlepší použít méně frekventované komunikace a cesty polní nebo lesní.

56

8.2.2 Výběr lokalit V tomhle případě bych rozšiřovala již stávající turistické trasy a to hlavně v okolí Plumlovské přehrady, Velkého Kosíře a samotného města Prostějov.

8.3 Běh na lyžích Mikroregion Prostějovsko se nachází v poměrně teplé oblasti a zimy zde nabývají tak silné jako na horách. Přesto se zde v zimě nachází sníh a toho hojně využívají běžkaři, hlavně místní obyvatelé a chataři. Oficiální běžecká trasa zde není, proto pohyb těchto sportovců záleží na znalosti a orientaci v daném území. Vhodné by bylo využít stávající cestní sítě hlavně v lesích, kde se sněhová pokrývka drží déle. Mohlo by dojít k jednotlivým propojením obcí.

8.4 Volnočasové aktivity Řadíme sem činnosti různého charakteru, které mohou být realizovány jak v zimním, tak i v letním období. Tyhle činnosti jsou buď vázány na volnou přírodu nebo na vybudování či upravené objekty. Tyhle aktivity jsou jedním ze základních lákadel turistů na dané území, ale jsou samozřejmě také hojně využívány místními obyvateli. Přispívají k lepší občanské vybavenosti a bohatšímu spolkovému životu. - vybudování sportovně relaxačního centra Jedná se o spojení několika prvků do jedné budovy. V komplexu by se mohla nacházet recepce s informacemi, restaurace, kina, obchody, bowling, tenisové a squashové kurty, solárium, masáže, fittness centrum atd..zde je zaručeno využití v každém ročním období za každého počasí, jak pro děti, tak pro dospělé. Takové centrum bych vybudovala přímo ve městě Prostějov, kde je nejvíce lidí a dobrá dopravní dostupnost ze všech obcí. K realizaci bych využila nějakou starší budovu, které se na území města nachází a stejně jen chátrají nebo bych ho postavila úplně nové za nemocnicí, kde je na to ideální místo i dostupnost. - výstavba rozhledny s výhledem na krajinu Jediná rozhledna na území Prostějovska se nachází v Čechách pod Kosířem a patří do kategorie zámeckých. Jedná se o cihlovou rozhlednu z roku 1843 a výška věže

57

je 15 m. V současné době je pro veřejnost otevřena, ale určitě bych doporučila její opravu. Jiné rozhledny na tomto území nejsou, neboť se jedná o nížinu. - zřízení výletišť Jedná se o zařízení sloužící pro konání kulturních a společenských akcí, které doplňuje občanskou vybavenost a zvyšuje turismus v obci. Umístění takového zařízení může být různé, ale je lepší ho oddělit od obydlí, ale tak, aby lehce dosažitelné chůzí. - houbaření a sběr lesních plodů Jedná se o individuální zájem. Na okraji mnoha obcí mikroregionu Prostějovskou se nachází lesy, které přímo vybízejí k tomuto účelu. - myslivost Jde o lov zvěře dle služeb poskytovaných jednotlivými mysliveckými sdruženími. - rybaření V mnoha obcích jsou rybníky, které by mohly být využity k tomuto účelu. Může se jednat o činnost podnikatelských subjektů, doprovodných služeb k nabízenému ubytování či otázkou Moravského rybářského svazu. Nejvíce se nyní rybáři těší na znovu napuštění plumlovské přehrady, která bývala oblíbeným místem rybaření. - možnost koupání Ať už v rybníkách, koupalištích nebo lázních. Rybníky bohužel v tomto mikroregionu nejsou ke koupání vhodná, hlavně z hygienického hlediska. Lázně se nachází přímo v městě Prostějov, ale jejich kvalita není příliš velká. Je zde jen jeden bazén, kde v zimě bývá chladno, chybí vířivky, solária, pára apod. Jinak bazén najdeme ve Skalce a ve Slatinicích, ale zde se jedná o léčebné procedury a ne o klasické koupání. Koupališť je zde více, ale přesto na ten počet lidí nestačí a v létě bývají přelidněna. V Prostějově nalezneme aquapark s tobogánem, bazény, občerstvením…a také mnoho lidmi a drahým vstupem. Dále je bazén ve Vrahovicích, ten by si zase zasloužil mnoho oprav. Dříve se dalo koupat i v Plumlovské přehradě, což se snad obnoví díky právě probíhajícím sanacím. Jiná koupaliště na tomto území nenajdeme, proto by nebylo naškodí ještě nějaké zřídit, hlavně směrem na Kostelec na Hané. V úvahu by také stála výstavba bazénů u jednotlivých ubytovacích zařízení (jak u stávajících, tak i nově zřízených). Ty však z finančních důvodů nebývají příliš velké, proto většinou slouží jen ubytovaným hostům. 58

- tenis Jak krytá, tak i venkovní hřiště můžou být nejen součástí ubytovacích zařízení, ale i součástí hříští jednotlivých obcí. Tenisové kurty se nyní nachází jen v tenis clubu v Prostějově, v Žešově, v Mostkovicích a u dvou soukromých ubytování. - trasy pro jízdu na koních (hippostezky) Nyní se hippostezka nachází v okolí Mostkovic, kde nalezneme klub Hélios, který se přímo touto formou rehabilitace zabývá a další v biokoridoru Hloučela se připravuje. Podle zájmu budou tyto dané stezky i nadále rozšiřovány. - víceúčelové hřiště To by bylo potřeba zbudovat v hodně obcích, hlavně tam, kde nemají mateřskou ani základní školu, tudíž ani žádné jiné hřiště a děti se zde nemají kde hrát. Vhodná výstavba by byla v blízkosti návsi a hlavně někde v zeleni. - výsadba a údržba zeleně Mělo by se i nadále vysazovat vhodné dřeviny na nevyužité pozemky a doplňovat zeleň v obcích a okolí. Dále by nebylo na škodu doplňovat zelení sportovní areály a tím je i oddělit od místních komunikací.

Dále je možné uvažovat o bruslení (na rybnících i uměle vytvořených plochách), sáňkování, vybudování lanové dráhy, solné jeskyně či horolezecké stěny. Z finančních nákladů je však třeba brát v úvahu, jestli jednotlivé aktivity budou využívány tak, aby jejich výstavba měla smysl. Musíme si uvědomit, že mikroregion Prostějovsko není až tak rekreačně využíván a finanční náročnost některých projektů je dost značná.

8.5 Rekreační střediska a možnosti ubytování Rekreační střediska jsou zařízení, která svým zákazníkům nabízejí možnost ubytování v různých ubytovacích kategoriích (apartmány, chatky..), stravovací služby a řadu doplňkových služeb. Dále máme možnost se ubytovat v hotelech, penzionech či u soukromníků. Mikroregion nabízí od každé možnosti několik variant. Hodně rekreačních středisek se nachází v okolí Plumlovské přehrady, která byla kdysi vyhledávaným místem pro rekreaci. Většina středisek je v horším stavu a zasloužila by si rekonstrukci. Proto většina majitelů doufá, že se sanací přehrady vrátí turistický ruch a oni budou mít na opravy peníze.

59

9 VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE Mikroregion Prostějovsko má střední až středně vysoký rekreační potenciál, v porovnání s ostatními oblastmi v ČR. V současné době je hlavně využívána cykloturistika a pěší turistika a to skoro z jedné poloviny. Území je vhodné pro rekreaci zejména v letním období. Pro celkový rozvoj je zapotřebí mnoho projektů, které by turistický ruch na daném území pozvedli. Finanční odlehčením může být získání podpory v podobě dotačních prostředků. Pro rozvoj rekreace a turistiky je v mikroregionu Prostějovsko využitelný Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013 a Regionální operační program Střední Morava. Pokud jsou splněny náležitosti s podáním žádosti (zpracování projektové a technické dokumentace), nebývá problém na tyto dotace dosáhnout a nutno podotknout, že taková příležitost se na území ČR nemusí už opakovat. Mezi největší problémy řadíme spolupráci a komunikaci mezi občany, vedením obcí s jednotlivými subjekty. Občané většinou nejsou přesvědčeni o přínosu projektu a nechápou ho jako možnost nové pracovní příležitosti a přivýdělku. U starších občanů jsou to hlavně obavy z důsledku rozvoje cestovního ruchu (krádeže, hlučnost, změna krajiny). Co se týče názorů místních lidí, ty se liší s ohledem na věk a obci, za které pocházejí. Čím starší občané, tím narůstá strach z důsledků cestovního ruchu. Bojí se především narůstající kriminality a nadměrného hluku. Mě však spíše zajímali názory starostů a vedení jednotlivých obcí. Pro ty jsem vypracovala dotazník, který je k nahlédnutí v příloze. Dotazník jsem rozeslala po 7 městech a obcí a 5 se mi vrátilo zpět – z Prostějova, z Plumlova, z Držovic, z Kralic na Hané a z Kostelce na Hané. Většina se shodla na tom, že se v obci nacházejí ubytovací zařízení, jsou však zastaralá a mají nedostatečné ubytovací kapacity. Z toho důvodu by nebyla na škodu vybudovat nějaké nové ubytovací možnosti. S dopravní dostupností do obcí je vedení spokojené a dostatečné. Je zde možnost autobusového i železničního spojení. Ve většině obcí probíhají společenské akce, ať už se jedná o hody nebo pálení čarodějnic. Zároveň se všude snaží o budování stále nových cyklostezek a informačních tabulí. To samozřejmě není zadarmo, tudíž všechny obce využívají možnosti čerpání dotací z různých fondů.

60

V některých obcí mají na programu i projekty k rozvoji cestovního ruchu. Jedná se zejména o městečko Plumlov a jeho projektem na vybagrování přehrady, vyčištění, znovu napuštění a vybudování zábavného centra u přehrady.

9.1 Přínosy a změny možné rozvojem cestovního ruchu V případě realizace některého projettu dojde ke zvýšení rekreačního potenciálu dané obce. To sebou nese i řadu přínosů, např.: - vznik pracovních příležitostí - podpora spolkového života obce (dodržování tradic, kulturní akce..) - rozvoj infrastruktury a občanské vybavenosti - péče o životní prostředí, revitalizace vod, zalesňování.. - udržení kulturního rázu krajiny - zastavení odlivu místních obyvatel za prací do větších měst - posílení dobrého jména mikroregionu

9.2 Rizika a změny možné vlivem rozvoje cestovního ruchu S přínosem cestovního ruchu mohou nastat i různá rizika a může docházet k mnoha nežádoucím jevům. Může se jednat o: − nadměrné množství rekreantů chovajících se často neohleduplně − zásahy do venkovské krajiny − zvýšená frekvence dopravy (hustší provoz po komunikacích II. třídy a tím i větší možnost dopravních havárií, úniku škodlivých látek apod.) − poškození životního prostředí, znečištění ovzduší, zhoršení kvality vod a půd… − zvýšení kriminality a vandalství − nadměrná výstavba nových budov a s tím i spojený hluk − někde i převaha rekreantů nad místními obyvateli (narušení tradic a zvyků) − vyvolání konfliktů mezi místními lidmi − lze tím pádem očekávat změny v rázu krajiny, druhové skladbě, v původní architektuře…

61

10 NÁRODNÍ A UNIJNÍ DOTAČNÍ FINANČNÍ ZDROJE a) národní:

například

prostřednictvím

agroenvironmentálních

programů

Ministerstva zemědělství (Horizontální plán rozvoje venkova, Operační program zemědělství) Ministerstva životního prostředí (Program péče o krajinu, Program péče o Přírodní prostředí, Program revitalizace říčních toků…) b) unijní: například prostřednictvím strukturálních fondů, mezi něž řadíme Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Fond soudržnosti (FS). Dále zde řadíme Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD).

10.1 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013 je programový

dokument

připravený

Ministerstvem

zemědělství

ve

spolupráci

s partnerskými subjekty pro poskytování dotací na podporu cestovního ruchu. Dotace PRV jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a ze státního rozpočtu. Program rozvoje venkova se dělí do 4 základních os. Každá z os naplňuje některý z cílů PRV. OSA I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví OSA II – Zlepšování životního prostředí a krajiny OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova OSA IV – Leader

III.1.3. a) podpora cestovního ruchu Opatření rozvíjí aktivity zaměřené na diverzifikaci venkovské ekonomiky rozvojem cestovního ruchu, zejména ve spojení s využitím přírodního a kulturního dědictví oblasti. V ČR dosud není plně rozvinuta venkovská turistika a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení. Podporováno také bude zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování (s

62

výjimkou vleků a lanovek), budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek a nákupu a výsadby doprovodné zeleně. Projekty mohou být realizovány v obcích do 2 000 obyvatel na území České republiky. Jednou z podmínek je, že se v projektech nesmí jednat o ekonomickou aktivitu. Jedná se o přímé nenávratné dotace. Maximální výše podpory činí 90%. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.

III.1.3. b) podpora cestovního ruchu Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, včetně stravování a rekreačních zařízení (koupaliště a plovárny pro veřejné využití, vč. odpovídajících zázemí, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení). Podporováno také bude zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování, budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek vč, využití zvířat v rámci cestovního ruchu a nákupu a výsadby doprovodné zeleně. Projekt může být zrealizován v obci do 2 000 obyvatel na území České republiky. Přímá nenávratná dotace. Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč. Příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25% veřejných zdrojů.

10.2 Regionální operační programy Nové programové období 2007 – 2013 přináší změny v regionálních operačních programech České republiky. Jeden Společný regionální operační program (SROP) z programového období 2004 - 2006

je nahrazen sedmi regionálními operačními

programy v rámci jednotlivých regionů soudržnosti, totožnými s územními statistickými jednotkami NUTS 2. Programy podporují využití potenciálu daného území a přispívají k jeho vyváženému rozvoji. Globálním cílem ROP je urychlení rozvoje regionů ČR, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu.

63

10.2.1 Regionální operační program NUTS II Střední Morava Program je určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje. Má formulovány čtyři priority:

Prioritní osa 1 – Doprava Cílem je zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu a také spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní služby nebo také třeba zvýšení kvality infrastruktury pro bezmotorovou dopravu. Podporovány jsou projekty zaměřené na zvýšení kvality dopravy uvnitř regionu (silnic II. a III. třídy) a jejich napojení na nadregionální dopravní sítě. Další oblastí jsou projekty s důrazem na kvalitu a modernizaci vozového parku, integraci jednotlivých druhů dopravy, anebo investicemi do přestupních terminálů. Velký zájem je i o projekty zdůrazňující bezmotorovou dopravu. Výstavba cyklostezek významně podtrhuje ráz celého území regionu Střední Moravy. Prioritní osa 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu Cílem je zlepšení kvality života v regionu, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání. V této části jsou podporovány projekty zaměřené na zvýšení atraktivity a kvality života v regionálních centrech, ve městech a na venkově. Součástí aktivit jsou například i projekty zaměřené na sociální, vzdělávací a zdravotní infrastrukturu. Patří sem i projekty infrastruktury pro volný čas a sportovní vyžití a pro fyzickou revitalizaci území. Prioritní osa 3 – Cestovní ruch Cílem je zlepšení atraktivnosti regionu pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Jedná se například o rozvoj služeb zajišťovaný podnikatelskými subjekty. Pro projekty předložené v této oblasti je důležité vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu s tím, že specifická pozornost je věnována území s vyšší dynamikou a potenciálem pro celoroční využití. V rámci této prioritní osy mají příležitost k rozvoji nejen veřejnoprávní subjekty, ale i soukromí podnikatelé, pro které je rozvoj cestovního ruchu s regionu nejen ziskem, ale i výzvou do budoucnosti. Z toho důvodu je i velká část této podpory věnována rozvoji marketingu, propagace a řízení cestovního ruchu v regionu. 64

Prioritní osa 4 – Technická pomoc Cílem je zajištění dostatečné administrativní kapacity, efektivního řízení a implementace, informovanosti, kontroly, sledování a hodnocení ROP Střední Morava a posílení vnitřní absorpční kapacity. Projekty předložené v této prioritní ose slouží na podporu činnosti řídicího orgánu ROP Střední Morava a dále pro zvýšení absorpční kapacity regionu, čili schopnosti předkládat dostatek kvalitních rozvojových projektů.

65

11 ZÁVĚR Celkový rekreační potenciál mikroregionu není využíván tak, jak by mohl být. Na Prostějovsku se nachází spousta obcí a každá z nich má jiné podmínky a příležitosti pro rozvoj rekreace a turistiky. Nyní se dá říci, že na tomto území probíhá spíše krátkodobá rekreace a není to jen nedostatkem ubytovacích kapacit. Stávající úroveň služeb v oblasti cestovního ruchu není až tak na špatné úrovni, ale určitě je co vylepšovat, ať už mluvíme o ubytování, cykloturistice či venkovních posezeních. K tomu jsou samozřejmě zapotřebí peníze, což nejvíce závisí na vedení jednotlivých obcí, které nyní mají nemalé možnosti k využití různých dotací. Problémem spíše bývá pasivita ze strany místních obyvatel, ale i vedení obcí. Do budoucna lze tedy předpokládat, že rekreace na území mikroregionu Prostějovsko neustále poroste a bude lákat čím dál tím více lidí. Měla by se však zajistit daleko větší propagace a hlavně spravení místních komunikací, aby bylo přilákáno více i vzdálenějších turistů. Zároveň je však velmi důležité zachování všech zvyků a tradicí v jednotlivých obcích. S rozvojem rekreace dochází k mnoha kladným ale i záporným změnám. Je proto nutné aby tento rozvoj byl určitým směrem regulován a kontrolován. Také je důležitá motivace místních lidí. Řada obcí mikroregionu v posledních letech změnila veřejná prostranství, investovala do opravy návsí, vybudovala spoustu sportovních hřišť nebo organizovala různé společenské akce. Je důležité, aby obce v těchto aktivitách neustále pokračovali a tím zvyšovali cestovní ruch v okolí jejich bydliště.

66

12 POUŽITÁ LITERATURA 1. Vala P., 2003 : Naučné stezky Olomouckého kraje, Olomoucký kraj, Olomouc, 51s. 2. Grůzová L., Marek P., 1994:Prostějov v proměnách staletí, Městský úřad v Prostějově, 161s. 3. ČSOP Iris, 2009 : Jak chránit životní prostředí v Prostějově, Město Prostějov, 67s. 4. Opletal I., 2006 : Prostějov-průvodce městem a okolím, Město Prostějov, 55s. 5. Klabník L., 2005 :Dřeviny biokoridoru Hloučela u Prostějova, Město Prostějov, 20s. 6. Gračka F., 2000 : Čechy pod Kosířem, Okresní úřad Prostějov, 58s. 7. ČSOP Iris, 2007 : Přírodní park Velký Kosíř, Iris, 32s. 8. m- ARK Marketing, 2009 : Turistický průvodce Olomouckým krajem, olomoucký kraj, 99s.

Internetové zdroje: 9. Http://www.zamek-plumlov.cz/ [online]. 1999 [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . 10. Http://www.czso.cz/ [online]. 1999 [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . 11. Http://www.kr-olomouckycz/ [online]. 2004 [cit. 2010-03-18]. Dostupný z WWW: . 12. Http://www.mesto pv.cz/ [online]. 2006 [cit. 2010-04-08]. Dostupný z WWW: . 13. Http://www.prostejov.eu/ [online]. 2007 [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: . 14. Http://wwwmestoplumlov.cz/ [online]. 2002 [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . 15. Http://www.muzeumpv.cz/ [online]. 2004 [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: . 16. Http://www.kostelevnh.cz/ [online]. 2005 [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW: . 17. Http://www.cechypk.cz/ [online]. 1999 [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: .

67

18. Http://www.historickekocary.cz/ [online]. 2009 [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . 19. Http://www.zamky-hrady.cz/ [online]. 2006 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: . 20. Http://www.kralicenahane.cz/ [online]. 2007 [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: . 21. Http://www.rr-strednimorava.cz/ [online]. 2008 [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW: . 22. Http://wwwlazneslatinice.cz/ [online]. 2005 [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: . 23. Http://www.pv-venkov.cz/ [online]. 2003 [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW: . 24. Http://www.urcice.cz/ [online]. 2006 [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: . 25. Http://www.plumlovska-prehrada.estranky.cz/ [online]. 2008 [cit. 2010-04-07]. Dostupný z WWW: . 26. Http://www.obce-mesta.info/ [online]. 2007 [cit. 2010-04-17]. Dostupný z WWW: .

68

13 SEZNAM PŘÍLOH Textové a mapové přílohy: Příloha č. 1 : Dotazník určen vedení obcí mikroregionu Prostějovsko Příloha č. 2 : SWOT analýza mikroregionu Prostějovsko Příloha č. 3 : Území mikroregionu Příloha č. 4 : Poloha Prostějova Příloha č. 5 : Turistické a cyklistické trasy Příloha č. 6 : Seznam památných stromů Prostějov Příloha č. 7 : Seznam zvláště chráněných území Prostějovska Příloha č. 8 : Soupis dřevin biokoridoru Hlučela

Obrazové přílohy: Obrázek 1 : Pohled na Plumlovskou přehradu a zámek Obrázek 2 : Prostějovské náměstí Obrázek 3 : Pohled na Kostelec na Hané Obrázek 4 : Národní dům v Prostějově Obrázek 5 : Lázně Slatinice Obrázek 6 : Cukrovar Vrbátky Obrázek 7 : dětské hřiště v Hrubčicích Obrázek 8 : Aquapark Prostějov Obrázek 9 : Městské lázně Prostějov Obrázek 10 : Letní kino Mostkovice Obrázek 11 : Sportovní hala Kostelec na Hané Obrázek 12 : Hanácký soubor Klas Obrázek 13 : Dům Petra Bezruče Obrázek 14 : Cyklotrasa Prostějov – Bedihošť Obrázek 15 : Naučná tabule – Velký Kosíř Obrázek 16 : Penzion a restaurace Obrázek 17 : Solná jeskyně Obrázek 18 : Penzion Alberta Obrázek 19 : Kostel Smržice Obrázek 20 : Zámek Čechy pod Kosířem

69

PŘÍLOHY

70

PŘÍLOHA Č. 1 Dotazník určen pro vedení jednotlivých obcí mikroregionu Prostějovsko

Vážení starostové, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku jako podkladu pro mou diplomovou práci na téma: Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu Prostějovsko s cílem zvýšení příjmů z turistického ruchu. Touto cestou bych chtěla zjistit stav cestovního ruchu v daném mikroregionu. Bc. Pavlína Tomková MU v Brně,obor Agroekologie, 5 ročník

1) Jakou obec zastupujete?

2) Nachází se ve vaší obci nebo jejím katastrálním území již existující ubytovací zařízení? (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte)
Ano
Ne Pokud ano, uveďte o jaký druh ubytovacího zařízení jde a jaká je jeho odhadovaná ubytovací kapacita (př: hotel– 60lůžek, kemp-100osob): (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte a doplňte)


Kemp - …… osob




Rekreační středisko - ……lůžek




Hotel - ……lůžek




Penzion - ……lůžek




Ubytování v soukromí - ……lůžek


Jiné (jaké?)…………….

71

3) Realizuje se v současné době nebo v době blízké (do 2 let) ve vaší obci nebo jejím katastrálním území projekt, spojený s výstavbou ubytovacího zařízení pro potenciální rekreanty a turisty? (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte)


Ano




Ne

Pokud ano, uveďte o jaký druh ubytovacího zařízení jde, jaká je jeho odhadovaná ubytovací kapacita a kdy (rok) je očekávaná doba zahájení provozu, (př: penzion – 42lůžek, rok2010). Doplňte.………………

4) Jakým kulturním (společenským), turistickým a sportovním zázemím vaše obec či její katastrální území disponuje: (Doplňte) - kulturním, společenským (př: kulturní dům, kino, hasičská zbrojnice, výletiště,....): ……………

- turistickým (př: koupaliště/rybník, hrad, zámek, vyhlídka, CHKO,restaurace, významný rodák,...):…………

- sportovním (př: tenisový kurt, bowling, SKI areál, fotbalové hřiště a fotbalový klub):..............

5) Jaké kulturní, společenské a sportovní akce jsou v obci pořádány? (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte)
Pouť
Hody
Představení tradičních řemesel
Místní zvyky (jaké?) (př: kácení máje, pálení čarodějnic,vinobraní)…………....
Jiné (rybářské závody, pivní slavnosti, přespolní běh, hasičské závody)............ 6) Jak se samotné vedení obce v době současné a minulé snaží či snažilo o rozvoj cestovního ruchu? (Př.: výstavba cyklostezek, rekonstrukce silničních komunikací,

72

výstavba ubytovacího a stravovacího zařízení, zřízení infocentra, informačních tabulí, úprava pěších tras a odpočinkových míst). Doplňte………………

Získala vaše obec v tomto ohledu již nějaké dotace z národních či unijních dotačních fondů? (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte)
Ano
Ne 7) Existují pro potencionální rekreanty a turisty o vaší obci nějaké lehce přístupné propagační materiály? (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte)
Ano
Ne Pokud ano, jaké a kde je můžeme získat? (Př.: nabídky ubytování – v cestovních kancelářích, cyklostezky – internet, hrad/zámek – silniční poutače/letáčky). Doplňte.......

8) Jaké investiční akce pro posílení turistického ruchu plánuje Vaše obec v budoucnu realizovat? Doplňte…………………

Plánuje tak využít i nějaké dotační tituly (národní, unijní) nebo tyto záměry chce financovat čistě jen z rozpočtu obce? Doplňte…………

9) Mají místní obyvatelé zájem o rozvoj rekreace a turistiky ve vaší obci a jejím katastrálním území? (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte)
Ano
Ne 10) Jaký je vztah místních obyvatel k případným turistům, rekreantům či chatařům na území vaší obce či katastrálního území? (hodící se zaškrtněte nebo podtrhněte)
příznivý (př.: snaží se jejich přítomnost zpeněžit nabídnutím určitých služeb)
tolerantní (př.: nijak zvlášť na jejich přítomnost nereagují)
nepříznivý (př: vznikají různé rozepře, výtržnosti atd.)

73

11) Má samotné vedení obce zájem o rozvoj rekreačního potenciálu ve své obci a jejím katastrálním území? (hodící se zaškrtěte nebo podtrhněte)
ANO
NE 12) Jaké služby, týkající se cestovního ruchu, ve Vaší obci chybí nebo jsou nedostatečné? Doplňte …………

13) Myslíte si, že do Vaší obce je dostatečná dopravní dostupnost?

Pokud máte nějakou poznámku týkající se cestovního ruchu v mikroregionu – napište.

Děkuji Vám za Vaši ochotu a čas strávený nad tímto dotazníkem.

74

PŘÍLOHA Č. 2 SWOT analýza mikroregionu Prostějovsko Cíle SWOT analýzy je výčet poznaných silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí, soupis příležitostí, které se nabízejí a ohrožení, které mohou uskutečnění záměrů komplikovat.

SWOT ANALÝZA MĚSTA PROSTĚJOVSKA

CESTOVNÍ RUCH

SILNÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

• Silná společenská, kulturní a historická tradice. • Pořádání kulturních a společenských akcí nadregionálního významu. • Vysoká úroveň vzdělanosti obyvatelstva. • Široké spektrum středních škol ve městě. • Vysokoškolské pracoviště a výuka. • Široké spektrum nestátních neziskových organizací a rozsah jejich působnosti. • Dostupnost standardní sociální péče ve městě • Dotované bydlení pro mladé. • Tradice kvalitních sportovních závodů, turnajů, soutěží • Aktivity v oblasti prevence kriminality.

• Vyšší míra uplatnění absolventů SŠ (zejména oboru oděvnictví) na trhu práce. • Větší využití atraktivity a prostor Národního domu pro kulturní a společenské aktivity. • Větší úloha města při organizování volnočasových aktivit dětí a mládeže. • Využití modernizovaného koupaliště v Krasicích pro rozšíření sportovní infrastruktury ve městě. • Rozšíření služeb v sociálních zařízeních a ubytovnách. • Rozšíření péče o osoby společensky nepřizpůsobivé (např. v denním centru s první sociálně – zdravotní pomocí). • Využití programů pro rozvoj venkova.

SLABÉ STRÁNKY

OHROŽENÍ

• Nevyhovující prostory Městské knihovny. • Nedostatek kapacit v domově důchodců, v domech s pečovatelskou službou, a v ubytovně pro společensky nepřizpůsobivé osoby. • Neexistence chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením. • Nedostatečná kapacita některých druhů sportovišť (velká tělocvična, fotbalové hřiště). • Neuspokojivý stav silniční sítě.

75

• Odchod, odstěhování obyvatel za prací, zejména absolventů VŠ. • Neudržení dostatečné nabídky středoškolského vzdělání (omezení oborů pro požadované kvalifikované dělnické profese). • Zanedbání údržby sportovní infrastruktury s dopady na cestovní ruch a sportovní vyžití obyvatel. • Prohlubování sociální exkluze (zejména Rómové, společensky nepřizpůsobivé osoby) • Nárůst kriminality.

PŘÍLOHA Č. 3

Mapa 1 - Území mikroregionu

76

PŘÍLOHA Č. 4

Mapa 2 - Poloha Prostějova

77

PŘÍLOHA Č. 5

Mapa 3 - Turistické a cyklistické trasy

PŘÍLOHA Č. 6 78

Seznam památných stromů Prostějovska Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je možno mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Pro zabezpečení památných stromů je vymezeno ochranné pásmo a podmínky ochrany. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno vyhlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínající historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.

Název stromu

Počet stromů

Obec

Bukovská lípa 1 Buková Bódova lípa 1 Drahany Vrbátecký dub 1 Vrbátky Dub nad Žárovicemi 1 Vícov Lutotínská lípa 1 Lutotín Dobrochovská lípa 1 Dobrochov Jírovec u sokolovny 1 Prostějov Petrský jerlín 1 Prostějov Čechůvské lípy 1 Prostějov - Čechůvky Krasický platan 1 Prostějov – Krasice Domamyslický jilm 1 Mostkovice Kralická lípa 1 Kralice na Hané Hrušeň u Podhradského rybníka 1 Plumlov Jírovec Lešany 1 Lešany Dub letní, Dlouhá ves 1 Vrchoslavice Nádražní platan 1 Nezamyslice Lípy na hrázi rybníka Jílovce 4 lípy Konice Dub na Čihadle 1 Ludmírov Lipovské buky 2 buky Lipová - Seč Pohorská lipová alej 36 lip Pohora Pohorské lípy 2 lípy Pohora Skřípovská lípa 1 Skřípov Skřípovská lipová alej 28 lip a 2 javory Skřípov Suchdolský jilm 1 Suchdol Hruška – Roudenská cesta 1 Ponikev PŘÍLOHA Č. 7 79

Seznam zvláště chráněných území na Prostějovsku Zvláštní územní ochranou se rozumí přísnější režim ochrany, vztažený na konkrétní území s přesným plošným vymezením.

Kategorie zvláště chráněných území: a) velkoplošná chráněná území – Národní parky (NP) - Chráněné krajinné oblasti (CHKO) b) maloplošná chráněná území – Přírodní rezervace (PR) - Národní přírodní rezervace (NPR) - Přírodní památka (PP) - Národní přírodní památka (NPP)

Název chráněných území PR Andělova zmola PR Blátka PP Brániska PP Brus PR Bučina u Suché louky PP Čubernice PP Dolní vinohrádky PP Hamerská stráň NPP Hrdibořické rybníky PR Kněží hora PP Kopaniny PP Kozí horka PR Lipovské upolínové louky PP Louky pod Skalami PP Na Húrkách PP Na Kozénku PP Návesní niva PP Nebeský rybník PP Nivské louky PP Pavlečkova skála PP Pod Liščím kupem PP Pod Obrovou nohou PP Pod Panským lesem

Katastrální území Čechy pod Kosířem Vincencov, Vranovice - Kelčice Plumlov Služín Buková u Protivanova Ohrozim Čechovice - Záhoří Hamry Hrdibořice Krumsín Ondratice Soběsuky u Plumlova Brodek u Konice, Lipová Protivanov Bílovice, Lešany Dzbel Niva Drahany Niva Žárovice Buková u Protivanova Horní Otaslavice Malé Hradisko 80

PR Pod Švancarkou PP Pod Zápovědským kopcem PP Pohorská louka PP Prameniště Hamerského potoka PR Průchodnice PP Rašeliniště v Klozovci PR Rudka NPP Růžičkův lom PP Skalky PP Skály PR Skelná huť PP Skřípovský mokřad NPP Státní lom PP Studený kout PP Taramka PP U Nádrže PR Uhliska PP Údolí Velké Hané PP V Chaloupkách PP Vápenice PR Vitčický les PP Za Hrnčířkou PP U Žlíbku

Horní Štěpánov Kostelec na Hané Horní Štěpánov - Pohora Buková u Protivanova Ludmírov Buková u Protivanova Ludmírov, Ponikev Čelechovice na Hané Ludmírov Protivanov Protivaniov Skřípov Čelechovice na Hané Slatinky Hvozd u Konice Kladky Horní Štěpánov Drahany, Otinoves Horní Štěpánov Slatinky Vitčice na Moravě Ohrozim Protivanov

PŘÍLOHA Č. 8

81

Soupis druhů dřevin biokoridoru Hloučela

A: domácí druhy stromů latinsky

česky

latinsky

česky

Betula pendula

bříza bílá

Quercus petrea

dub zimní

Carpinus betulus

habr obecný

Crataegus sp.div.

hloh, různé druhy

Acer campestre

javor babyky

Acer platanoides

javor mléč

Fraxinus excelsior

jasan ztepilý

Ulmus glabra

jilm habrolistý

Tilia cordata

lípa srdčitá

Tilia platyphyllos

lípa velkolistá

Alnus glutinosa

olše lepkavá

Alnus incana

olše šedá

Populus tremula

topol osika

Padus avium

střecha obecná

Salix fragilis

vrba křehká

Salix alba

vrba bílá

Cerasus avium

třešeň ptačí

Berberis vulgaris

dřišťál obecný

B: domácí druhy keřů latinsky

česky

latinsky

česky

Sambucus nigra

bez černý

Euonymus

brslen

europaeus

evropský

Humulus lupulus

chmel otáčivý

Frangula alnus

krušina olšová

Ligustrum

ptačí zob

Rosa canina agg.

růže šípková

vulgare

obecný

Swida sanguinea

svída krvavá

Prinus spinosa

slivoň trnka

C: cizorodé dřeviny latinsky

česky

latinsky

česky

Negundo

jasanojavor

Lyceum barbarum

kustovnice

platanoides

peřenolistý

Picea abies

smrk ztepilý

cizí Picea pungens

smrk pichlavý

Populus

topol kanadský

Robinia pseudo-

canadansis

accacia

OBRAZOVÉ PŘÍLOHY 82

trnovník akát

Obrázek 1 – Pohled na Plumlovskou přehradu a zámek

Obrázek 2 – Prostějovské náměstí

83

Obrázek. 3 – Pohled na Kostelec na Hané

Obrázek 4 – Národní dům v Prostějově

84

Obrázek. 5 – Lázně Slatinice

Obrázek. 6 – Cukrovar Vrbátky

85

Obrázek 7 – Dětské hřiště v Hrubčicích

Obrázek 8 – Aquapark Prostějov

86

Obrázek 9 – Městské lázně Prostějov

Obrázek 10 –Letní kino Mostkovice

Obrázek 11 – Sportovní hala Kostelec na Hané 87

Obrázek 12 – Hanácký soubor Klas

Obrázek 13 – Dům Petra Bezruče

88

Obrázek 14 – Cyklotrasa Prostějov – Bedihošť

Obrázek 15 – Naučná tabule – Velký Kosíř

89

Obrázek 16 – Penzion a restaurace

Obrázek 17 – Solná jeskyně

90

Obrázek 18 – Penzion Alberta

Obrázek 19 – Kostel Smržice

91

Obrázek 20 – zámek Čechy pod Kosířem

92