Mendelova universita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici. Bakalářská práce Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru

Mendelova universita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Bakalářská práce Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru

Vedoucí práce

Vypracoval

Ing. Zora Kulhánková, Ph.D.

Filip Hendrych

Lednice 2012

Prohlášení o autorství Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru - Modelové území Ortenovo náměstí vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.

Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy university v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici dne 8.5.2012

Filip Hendrych

Poděkování Děkuji své vedoucí práce Ing. Zoře Kulhánkové Ph.D.

Obsah

1. Úvod ..................................................................................................................................... 6 2. Cíl práce .............................................................................................................................. 6 3. Metodika .............................................................................................................................. 6 4. Rozborová část .................................................................................................................... 7 4.1

Vymezení území v rámci ČR a základní informace .................................................... 7

4.2

Vymezení území v rámci Prahy .................................................................................. 7

4.3

Stručná historie Holešovice - Bubny .......................................................................... 8

4.4

Historické mapy s vyznačením městské části Praha 7 ................................................ 9

4.5

Rozbor dopravy v širších souvislostech .................................................................... 10

4.6

Rozbor důležitých veřejných lokalit a prostranství v širších souvislostech .............. 11

4.7

Historie ...................................................................................................................... 12

4.8

Historický vývoj - letecké snímky ............................................................................ 13

4.9

Rozbor dopravy ......................................................................................................... 14

4.10 Rozbor funkcí budov ................................................................................................. 15 4.11 Rozbor funkcí členění ploch ..................................................................................... 16 4.12 Inventarizace dřevin .................................................................................................. 17 4.13 Estetický rozbor ........................................................................................................ 19 4.14 Rozbor potíží stávající situace .................................................................................. 20 5. Návrhová část .................................................................................................................... 22 5.1

Koncept návrhu ......................................................................................................... 22

5.2

Řešení návrhu ............................................................................................................ 22

5.3

Situace a vizualizace ................................................................................................. 25

5.4

Řezopohled ............................................................................................................... 35

5.5

Vegetace .................................................................................................................... 36

5.6

Detaily ....................................................................................................................... 37

6. Závěr ................................................................................................................................... 39 7. Abstrakt .............................................................................................................................. 39 8. Prameny ............................................................................................................................. 40 9. Seznam vyobrazení ........................................................................................................... 41

1. Úvod Náměstí je přirozenou součástí města, nebo městských částí. Prostor vymezený budovami, částečně nebo úplně. Správně řešený prostor náměstí, je plný života, čilého ruchu, je místem pro lidská setkání a konverzaci, místem odpočinku, nákupů, tržišť a akcí, ať kulturních, nebo informačních. Náměstí je místem, kde bývají často situovány významné veřejné a reprezentativní budovy a tak by si i náměstí mělo klást za cíl být stále v dobré kondici, reprezentativní a upravené. Není zrovna nutné, i když někdy to není na škodu, aby svou krásou a extravagancí přebíjelo okolní budovy. Mělo by být citlivě uspořádané a umístěné do celého prostoru, mělo by být proměnné čase, tak aby stále vyhovovalo potřebám návštěvníků, nutilo je jej využívat a samo žilo. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral Holešovické Ortenovo náměstí, které svůj lesk ztratilo a boj z časem prohrálo. Mám tedy v plánu jeho vnovuvzkříšení.

2. Cíl práce Bakalářská práce má za cíl vypracovat architektonickou studii na téma Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru - Ortenovo náměstí. Klade si za cíl vytvoření estetického a funkčního návrhu řešení náměstí.

3. Metodika Na počátku práce proběhlo seznámení s objektem a jeho okolím, včetně pořízení fotografické dokumentace, zápisků a postřehů. Dalším bodem bylo grafické zpracování analýz na základě terénního šetření, studia knih k danému tématu a získávání dat od Magistrátu Prahy 7. Podrobné vypracování analýz se stalo platformou pro řešení prostoru Ortenova náměstí.

4. Rozborová část 4.1 Vymezení území v rámci ČR a základní informace Praha je hlavní a současně největší město České republiky, historická metropole Čech. Leží ve středu Čech na řece Vltavě uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má 1 257 158 obyvatel. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je od roku 1992 památkovou rezervací UNESCO.

4.2 Vymezení území v rámci Prahy Ortenovo náměstí se nachází v severovýchodní části Pražských Holešovic v městské části Praha 7.

Obr.1 Lokalizace Prahy v rámci ČR Obr.2 Lokalizace městské části Praha 7

4.3 Stručná historie Holešovice - Bubny Bubny Ve 12. století se kolem starého šlechtického dvorce Bubny seskupila malá osada. Její obyvatelé byli vinaři, pastevci nebo rybáři. Někteří se zabývali chovem ovcí (jedna z místních ulic má název Na ovčinách), jiní pěstovali vinné keře na slunných jižních stráních letenského ostrohu. Na horní plošině letenské (po staru nesoucí jméno Letní pole, zkráceně Leteň, Letná) vznikaly tzv. kopaniny. Byly to části vypáleného a vyklučeného lesního porostu, jehož půda byla hnojena a upravována, aby zde po vypěstění brambor mohlo být zaseto travní obilí. Kvůli přílišnému horku a suchu se však obyvatelé záhy odstěhovali do níže položených oblastí v okolí lužního lesa. Osamělý a opuštěný dvorec Bubny byl násilně ohraničen a odstrčen od civilizačního rozvoje. Obec Bubny nadále vegetuje jako chudá rybářská a dělnická osada, která se svým skromným Dělnickým divadlem a starým pivovarem doznívá na okraji oblastí průmyslového rozmachu. Vojenský a válečný význam bubenského brodu však ovlivnil i existenci celého příbřežního území vltavského meandru. Proto se zde až do nové doby nemohla průmyslová výroba pořádně rozvinout. Plavilo se tu dřevo, vařilo pivo, časem vznikla i drobná řemeslná výroba – ale hlavní průmyslový trend šel jinudy. Vždyť spojení s městským tržištěm zaručoval pouze přívoz na rozlehlý, leč nehostinný a pustý ostrov Velké Benátky (později nazývaný Štvanice), odkud vedly jen dřevěné můstky a lávky, spojující drobné ostrůvky na karlínské straně. Využití bubenského brodu k účelům válečným trvale

zbrzdilo hospodářský rozvoj obce a ovlivnilo i vývoj starobylého dvoru Bubny. Hospodářství se zde rovnoměrně rozvíjet nemohlo. Jakmile začínal dvorec hospodářsky vzkvétat, byl vypálen nebo zničen procházejícími vojsky. Tím prudší a energičtější byl rozvoj v době průmyslové revoluce.

Holešovice Na protějším břehu vltavského meandru vznikla rybářská a plavecká osada s prastarou tradicí: nazývala se Holešovice, od „holý“, „bezvousý“ – přeneseně i neúrodný. V tomto cípu byly časté záplavy, půda byla písčitá a kamenitá. Žili tu rovněž velkou měrou „lidé od vody“, rybáři a plavci – dřevaři. Tato oblast rozkládající se na okraji rozlehlého lužního lesa si časem získala pověst „prokletého“ území. (Západnímu cípu, jenž býval kdysi samostatným ostrovem, se zde dlouho říkalo Peklo.) Roku 1228 zde hospodařil královský sedlák Bohumil z Holešovic. Další zprávy praví, že král Jiří z Poděbrad zastavil ves Holešovice za jakési úsluhy svému purkrabímu Hynkovi z Dubé. Část tohoto místa patřila pak kostelu sv. Ducha na Starém městě. Poté je v pozemkových katastrech zapsán Johánek a Koloděj, syn bohatého staroměstského občana a jílovského zlatokopce Martina Rotleva. (Ten vlastnil i sousední Libeň.) Ještě později se obě obce, Holešovice i Libeň, octly ve vlastnictví Davida Jindřicha Černouse. Také plavecká a rybářská obec Holešovice, ležící na severním okraji vltavského ohybu, zůstala osamocena a izolována. Původně zde zbyly jen řídké statky a venkovská stavení, kupící se v ulici Palackého (později Hálkově, dnes z části Partyzánská), které se věnovaly zemědělství a hospodářsky se orientovaly na nákup a zpracování plodů z protějších vinorodých strání Holešoviček. Obě zakladatelské obce zchudly a jejich venkovská stavení se proměňují v zaostalý rustikální skanzen. (Poslední zbytky těchto staveb bylo možné ještě spatřit v padesátých letech v ulici Partyzánské, V Závětří a Na Zátokách.) Tyto přírodní podmínky ovlivnily stavební, demografický i hospodářský vývoj celého území daleko do budoucna.

Spojení Holešovic a Buben Celá tato oblast byla v rámci sjednocovacích josefínských reforem roku 1784 začleněna do katastru Holešovic. Vesnice Bubny byla od roku 1869 spojena s Holešovicemi v jedinou obec Holešovice - Bubny.

Připojení ku Praze Na rozdíl od jiných obcí se představitelé Holešovic - Buben příliš nezdráhali, neboť očekávali oboustranný prospěch. Co patrně zapůsobilo na urychlené připojení předměstské části HolešovicBuben k Praze? V hlavách městských stavitelů a zásobovatelů se totiž rýsovala možnost získat

prostor k budování vedlejších hromadných skladišť a úložišť, jejichž potřeba se vzhledem k průmyslové revoluci a při přeměně Prahy na moderní město ukázala nejen naléhavá, ale přímo nutná. Šlo o zařízení obecného městského charakteru, která by nahradila ta dosavadní zastaralá. Především šlo o nová ústřední městská jatka, dále o moderní plynárnu, zlepšený rozvod pitné vody a centrální čistírnu kalů, vycházejících z nově zbudované kanalizační sítě. Málokdo z obyvatel sedmé části si však uvědomil mohutnost změn, které je čekají. Dříve dosti vzdálené, rozdělené obce se mění v rušnou velkoměstskou čtvrť. Klidné rustikální prostředí se stává dějištěm průmyslového rozmachu se všemi důsledky politickými a demografickými. Sám právní akt připojení ku Praze byl proveden až překvapivě rychle. Usnesením zemského sněmu ze dne 18. listopadu 1884 byly spojené obce Holešovice - Bubny připojeny ke Starému a Novému Městu, k Menšímu Městu, k Hradčanům, Josefovu a Vyšehradu – jako sedmá městská část.1)

Obr. 3 Praha – růst zástavby a vyznačení městské části Praha 7 Obr. 4 Praha – růst podle katastru a vyznačení městské části Praha 7

4.4 Historické mapy a vyznačení městské části Praha 7

Obr. 5 Mullerova mapa Čech - 1720 Obr. 6 Johann Baptist Homann - 1743 Obr. 7 Matthias Seutter - 1757 Obr. 8 I. vojenské mapování – Josefské - 1780-1783 Obr. 9 II. vojenské mapování – Františkovo - 1836-1852 Obr. 10 III. vojenské mapování – Františko – josefské - 1877-1880 Obr. 11 Josef Bělohlav - 1918 Obr. 12 Bloková mapa Prahy - 2004

4.5 Rozbor dopravy v širších souvislostech Z hlediska širších dopravních vztahů v rámci Prahy i mimo ní je významná oblast Holešovického nádraží, kde se střetává vnitroměstská doprava (tram, bus, metro) s dopravou krajskou a celostátní (bus, vlak). Vzniká tak významný dopravní uzel celoměstského významu.

Obr. 13 Širší dopravní vztahy

1) Pytlík Radko (2004), str. 10, 11, 12, 32, 34

4.6 Rozbor důležitých veřejných lokalit a prostranství v širších souvislostech Z hlediska dostupnosti veřejných lokalit, je prostor Ortenova náměstí velmi dobře situován. V blízkém okolí jsou dostupné veřejné parky Stromovka, Letná, Ostrov Štvanice a břeh Vltavy od Palmovky k Tróji. Z galerií je to Veletržní palác a galerie Doxx. Z důležiých veřejných prostranství jsou to například prostory Výstaviště nebo Holešovická tržnice.

Obr. 14 Významné veřejné lokality

4.7 Historie Holešovické Ortenovo náměstí se řadí k těm, které za dobu své existence vystřídalo několik názvů. Po jeho vzniku se v letech 1903-1925 jmenovalo U Uranie podle divadla Uranie, které stálo v zahradě Měšťanského pivovaru v Holešovicích. Dalším v řadě byl v letech 1925-1940 název Holešovické náměstí. Za německé okupace se oficiálně jmenovalo Myslbekovo, po slavném českém sochaři Josefu Václavu Myslbekovy (1848-1922). V letech 19451948 se vrátil název Holešovické náměstí. K zásadnímu přejmenování náměstí došlo v roce 1948, kdy se až do roku 1991 jmenovalo Dimitrovovo. Georgi Dimitrov (1882-1949) byl bulharský politik a státník, angažovaný v mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí. Dne 17. prosince 1986 mu byl na tomto holešovickém náměstí slavnostně odhalen pomník, dílo sochaře V. Koštovala. Po změně politických poměrů zmizel v roce 1991 nejen pomník, ale i dosavadní název náměstí. Dnešní název je Ortenovo náměstí, k poctě českého básníka Jiřího Ortena (1919-1941), vlastním jménem Jiří Ohrenstein.2)

Historie školy na Ortenově náměstí Na přelomu 19. a 20. století se na předměstích Prahy předpokládal značný nárůst obyvatel – především v Holešovicích se v té době objevovalo mnoho pracovních příležitostí nejen v blízských továrnách, ale i v přístavu. A tak není divu, že následně zde vzniká také potřeba postavit reprezentativní měšťanskou školu. V prosinci roku 1914 proto obecní zastupitelstvo začalo pro novou měšťanku hledat v severovýchodní části Prahy 7 vhodný pozemek. Vybudovat ji na místě, kde nyní stojí, se ale původně nezamýšlelo. Nejprve bylo naplánováno dětské rejdiště na zátokách a škola v Dělnické ulici, a teprve potom se uvažovalo o škole na Holešovickém náměstí. Škola nese jméno T. G. Masaryka, Masarykova.3)

Obr. 15 Historická fotografie Masarykovi školy 2) Virtuální Praha, 2008-2012, [online] 3) Broncová Dagmar, 2004, str.51

4.8 Historický vývoj – letecké snímky Neobvyklý tvar Ortenova náměstí je zapříčiněn neuskutečněnou blokovou zástavbou, která měla vzniknout v trojúhelníkovém cípu náměstí. Na snímcích z roku 1938, 1953 a 1975 vidíme na trojúhelníkovém cípu snahu o částečné zastavění budovou Sokola. Ta byla posléze odstraněna a dala tak vzniknout náměstí, jak ho známe dnes. Ústřední část náměstí tvoří od roku 1925 budova Masarykovi školy, mění se pouze prostranství (parky) po jejích dvou okrajích. V roce 1938 jsou parky zcela volné s geometrickou úpravou. Posléze vyrostla v severovýchodní části náměstí budova dnešní knihovny, která je patrná již na snímku z roku 1953. Park, který přiléhá k budově školy z druhé strany, byl také předělen a na jeho severní části vyrostla budova a hřiště (fotografie z roku 1975). Kompozice cest po pravé straně školy byla i přes výstavbu knihovny zachována dodnes. Byla jí ubrána pouze její severní část. Po levé straně školy nám původní uspořádání připomíná pouze oválný tvar, který byl zmenšen tak, aby pokryl plochu veřejného hřiště. Kompozice cest v trojúhelníkovém cípu náměstí se od původního stavu zcela liší.

Obr. 16 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1938 Obr. 17 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1953 Obr. 18 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1975 Obr. 19 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 2003

4.9 Rozbor dopravy Z hlediska dopravy je prostor Ortenova náměstí obklopen a předělen komunikacemi. Nejdůležitější dopravní tepnou jsou čtyřproudé silnice. Jedna z nich dělí náměstí na dvě části a je na rozhraní ulic Vrbenského a U Uranie, další prochází částí ulice Osadní. Části ulice Osadní a ulice U Pergamenky jsou jednosměrné. Ulice Přívozní a Plynární jsou dvouproudé. Křižovatky jsou řízeny světelnou signalizací. V ulici Plynární je přidružena tramvajová doprava a v obou směrech jsou tramvajové zastáky. Pěší provoz na náměstí je nejvíce soustředěn na chodnících po vnitřním okraji náměstí, dále pak směrem k tramvajovým zastávkám.

Obr. 20 Rozbor dopravy

4.10 Rozbor funkcí budov Většinu budov po obvodu náměstí tvoří budovy s obytnou funkcí se službami v parteru, dále budovy čistě obytné, budovy s administrativou, nerušnou výrobou a jedna budova se službami (hotel). Vnitřek parteru tvoří budovy pro veřejnou vybavenost (škola, knihovna) a budova

administrativní.

Demografie Náměstí z velké části využívají lidé, kteří bydlí v domech soustředěných po obvodu, povětšinou k odpočinku. Největší kumulace lidí se vyskytuje kolem tramvajových zastávek a v místě parku, který je využíván jako hřiště. Dále je velice frekventovaná budova a pozemky školy. Lidé, kteří pracují v administrativních budovách a budovách s nerušenou výrobou, nebo navštěvují knihovnu, náměstím obvykle jen procházejí a nesetrvávají na něm delší dobu.

Obr. 21 Rozbor funkcí budov

4.11 Rozbor funkčního členění ploch Všechny dopravní komunikace na náměstí jsou zpevněné asfaltovým povrchem. V ulicích U Pergamenky, Přívozní, Plynární a v části ulice Osadní je oboustranné parkování. Další zpevněné plochy na náměstí tvoří chodníky, které jsou z velké části vybetonované a z části je tvoří zámková dlažba. Vnitřek trojúhelníkového cípu náměstí je pokryt trávníkem a parkově upraven stromy a keři. Stejně opatřena je i východní část náměstí. Na západní straně je situovaný prostor, který slouží jako hřiště, jeho povrch tvoří trávníkové a betonové plochy se stromy a keři.

Obr. 22 Rozbor funkčního členění ploch

4.12 Inventarizace dřevin Inventarizace proběhla v březnu roku 2012. K práci byla využita metodika dle doc. Šimka (Šimek, 2009). Všechny stromy byly posuzovány jako jedinci. Keře byly zařazeny do skupin a dále posuzovány jako skupiny keřů.

Metodika hodnocení jednotlivých stromů Jednotlivým stromům je přiděleno pořadové číslo jedince nebo vegetačního prvku. Po taxonomickém určení dle botanické nomenklatury publikace Hurych Václav, Okrasné dřeviny pro zahrady a parky z roku 2003, následuje doplnění dalších údajů o konkrétních stromech. Jedná se o pěstební tvar, výšku stromu, nasazení báze koruny, průměr koruny a výčetní tloušťku kmene. Poté je možné přistoupit k zařazení stromu do věkového stádia a věkové kategorie. Nakonec zbývají kvalitativní údaje jako vitalita, zdravotní stav, poškození kmene, koruny, výskyt dutin a hnilob, snížení statické stability a v neposlední řadě sadovnická hodnota vyjadřující v podstatě biologický

aspekt dendrologického potenciálu jedince.

Metodika hodnocení skupin keřů Ke skupině keřů je přiřazen pořadový symbol, taxonomické zařazení v procentech, průměrná výška, plocha, pěstební tvar, zdravotní stav a celkový potenciál skupiny keřů.

Výsledky inventarizace Po obvodu náměstí a po obvodu jednotlivých parterů jsou stromy vysázeny ve stromořadích, uvnitř parterů jsou povětšinou ve skupinách, ale i solitery. Najdeme zde stromy téměř ve všech věkových skupinách, převážnou skupinu zde tvoří stromy ve stáří od 30 do 40 let, dále pak stromy od 10 do 20 let věku. Nejvíce se vyskytují stromy se sadovnickou hodnotou 3 s počtem 113 stromů, sadovnickou hodnotu 2 má 35 stromů, nejméně se vyskytuje sadovnická hodnota 4 s 15 stromy. Sadovnická hodnota 1 a 5 se nevyskytují vůbec. Dendrologický potenciál skupin keřů je u 19 skupin nízký a u 5 skupin snížený. Vysoký dendrologický potenciál skupin keřů se zde nevyskytuje vůbec.

Obr. 23 Inventarizace dřevin

Legenda - stromy 1

Robinia pseudoacacia

36

Pinus nigra

2


37

Guercus robur

3

Ailanthus altisima

38

Populus balsamifera

4

Ailanthus altisima

39

Populus balsamifera

5

Tilia cordata

40

Populus balsamifera

6

Tilia cordata

41

Acer platanoides

7

Tilia cordata

42

Tilia x euchlora

8

Morus alba

43

Tilia cordata

9

Tilia cordata

44

Fraxinus excelsior

10

Ailanthus altisima

45

Fraxinus excelsior

11

Ailanthus altisima

46

Tilia platyphyllos

12

Ailanthus altisima

47

Tilia platyphyllos

13

Ailanthus altisima

48

Tilia platyphyllos

14

Ailanthus altisima

49

Tilia platyphyllos

15

Ailanthus altisima

50

Tilia cordata

16

Acer platanoides

51

Tilia cordata

17

Acer platanoides

52

Tilia cordata

18

Acer platanoides

53

Tilia cordata

19

Acer platanoides

54

Tilia platyphyllos

20

Platanus acerifolia

55

Tilia cordata

21

Quercus robur

56

Tilia cordata

22

Pawlovnia tomentosa

57

Tilia cordata

23

Acer platanoides "Globosum"

58

Tilia platyphyllos

24


59

Tilia cordata

25


60

Acer platanoides

26


61

Acer platanoides

27


62

Acer platanoides

28


63

Acer platanoides

29

Ailanthus altisima

64

Acer platanoides

30

Ulmus minor

65

Acer platanoides

31

Ulmus minor

66

Acer platanoides

32

Ulmus minor

67

Acer platanoides

33

Morus alba

68

Acer platanoides

34

Ailanthus altisima

69

Acer platanoides

35

Ailanthus altisima

70

Acer platanoides

71

Acer platanoides

107

Tilia cordata

72

Acer platanoides

108

Tilia cordata

73

Acer platanoides

109

Tilia cordata

74


110

Tilia cordata

75

Fraxinus excelsior

111

Tilia cordata

76

Acer platanoides

112

Tilia cordata

77

Acer platanoides

113

Tilia cordata

78

Acer platanoides

114

Tilia cordata

79

Acer platanoides

115

Tilia cordata

80

Quercus robur "Fastigiata"

116

Tilia cordata

81


117

Tilia cordata

82


118

Tilia platyphyllos

83


119

Tilia cordata

84


120

Tilia platyphyllos

85


121

Tilia platyphyllos

86


122

Tilia platyphyllos

87


123

Tilia platyphyllos

88


124

Tilia cordata

89


125

Tilia cordata

90


126

Tilia cordata

91


127

Tilia platyphyllos

92


128

Tilia cordata

93


129

Tilia platyphyllos

94


130

Tilia cordata

95


131

Tilia cordata

96


132

Tilia cordata

97


133

Tilia cordata

98

Tilia x euchlora

134

Tilia cordata

99

Fagus sylvatica "Atropunicea"

135

Tilia cordata

100

Salix x seoulcralis

136

Tilia cordata

101

Platanus acerifolia

137

Tilia cordata

102

Ailanthus altisima

138

Tilia platyphyllos

103

Tilia cordata

139

Tilia cordata

104

Tilia platyphyllos

140

Tilia platyphyllos

105

Tilia cordata

141

Tilia platyphyllos

106

Tilia cordata

142

Tilia platyphyllos

143

Tilia cordata

154

Aesculus hippocastanum

144

Tilia cordata

155

Populus nigra "Italica"

145

Tilia cordata

156

Tilia x euchlora

146

Tilia cordata

157


147

Tilia cordata

158


148

Tilia cordata

159


149

Tilia cordata

160


150

Acer platanoides

161

Tilia cordata

151

Tilia cordata

162

Acer platanoides

152

Acer platanoides

163

Tilia x euchlora

153

Populus nigra "Italica"

Legenda - keře 1

Buxus sempervirens 10%, Ligustrum vulgare 30%, Pyracantha coccinea 10%, Spirea x vanhoutei 50%, Berberis thumbergii 10%

2

Philadelphus coronarius 90%, Ligustrum vulgare 9%, Pyracantha coccinea 1%

3

Sambucus nigra 1%, Pyracantha coccinea 60%, Spirea x vanhoutei 39%

4

Philadelphus coronarius 100%

5

Buxus sempervirens 40%, Juniperus virginiana 15%, Viburnum opulus 15%, Kolkwitzia amabilis 30%

6

Lonicera tatarica 100%

7

Pyracantha coccinea 60%, Berberis thumbergii 40%

8

Forsythia x intermedia 100%

9

Pyracantha coccinea 40%, Symphoricarpos albus 20%, Rybes alpinum 10%, Forsythia x intermedia 30%

10

Syringa vulgaris 100%

11

Potentila fruticosa 50%, Spirea vanhoutei 50%

12

Philladelphus coronarius 40%, Spirea vanhoutei 20%, Forsythia intermedia 20%, Symphoricarpos albus 20%

13

Juniperus sabina 100%

14

Cotoneaster horizontalis 100%

15

Ligustrum vulgare 50%, Ribes alpinum 40%, Fontanesia Phillyeoides 10%

16


17


18

Syringa vulgaris 50%, Potentila fruticos 10%, Symphoricarpos albus 20%, Spirea cinera 10%, Weigela sp. 10%

19

Fontanesia Phillyeoides70%, Syringa vulgaris 30%

20

Syringa vulgaris 50%, Lonicera tatarika 20%, Philladelphus coronarus 20%, Spirea vanhoutei 10%

21


22

Philladelphus coronarius 20%, Spirea vanhoutei 20%, Forsythia intermedia 20%, Symphoricarpos albus 40%

23

Pyracantha coccinea 30%, Symphoricarpos albus 20%, Rybes alpinum 10%, Forsythia x intermedia 40%

24

Forsythia x intermedia 50%, Syringa vulgaris 50%

4.13 Estetický rozbor Doba vzniku náměstí (19.st.) vymezuje prostor náměstí blokovou zástavbou a určuje vzhled nejstarších objektů na náměstí. Těchto objektů se secesními fasádami je zde ale jen velmi málo. Převážnou většinu domů zde tvoří zástavba z let padesátých až devadesátých. Některé domy se stejným stylem fasád, jsou řazené do bloků, převážnou většinu však tvoří stylový mix (tzn. fasády rozdílných stylů jsou řazeny vedle sebe bez návazností). Zchátralost a špatná údržba fasád domů, která je převažující, sice nepůsobí příliš útulným dojmem, ale určitě náměstí neubírá na atraktivitě. Důležitým prvkem náměstí určujícím jeho podobu je budova Masarykovy školy. Byla postavená na počátku 20. století a je situovaná uprostřed náměstí. Dvě přiléhající budovy postavené v 90. letech, se ke škole příliš nehodí, ale díky tomu, že jsou obehnány zdí ve stejném provedení jako škola, celý prostor nedělí na jednotlivé části. Ne příliš kladně bych hodnotil použití materiálů na zpevněné plochy (beton, zámková dlažba, velkoformátová dlažba). Nejenom, že se k sobě materiály příliš nehodí, dobrý není ani jejich technický stav. Neestetické je také využití plastových zábran a velké množství reklamních panelů. Další detaily na náměstí, jako jsou nádoby na rostliny a použitý mobiliář, jsou zchátralé a rozmístěné bez jakékoli logiky. Zeleň na náměstí je též umísťována náhodně. Je zde použito velké množství keřů, které celý prostor znepřehledňují. Kladně hodnotím některé vzrostlé stromy. Chaotická a nelogická je kompozice cest na náměstí, která znemožňuje jeho snadnou průchodnost. Obr. 24-27 Skici pohledů na fasády

4.14 Souhrn potíží stávající situace - Asfaltové komunikace (rychlý provoz), - nevhodná kompozice cest, - nevhodné uspořádání rostlinného materiálu, - malá prostupnost prostoru, - nepřehlednost prostoru, - zchátralost, - neestetičnost, - nesjednocenost. Obr. 28-42 Fotodokumentace současného stavu

5. Návrhová část 5.1 Koncept návrhu Návrh je řešením nefunkčního a nevyhovujícího estetického a provozního stavu na Ortenově náměstí. Vznikl ze zjištěných výsledků analýz a klade si za cíl vytvoření nového funkčního prostoru. Jeho řešení částečně vychází z obnovených historických cest, které byly zrušeny při stavbě budov kolem školy. Kvůli těmto stávajícím budovám cesty nikdy nemohou být úplné, a tak jim v druhé části náměstí byly přidány cesty nové, vypozorované z nejfrekventovanějšího pěšího provozu návštěvníků.

5.2 Návrh řešení Prostor náměstí je vymezen budovami, podél kterých vedou komunikace s menší automobilovou a tramvajovou dopravou. Středem náměstí vede čtyřproudá silnice, která společně se školou dělí prostor na tři části. Tyto ulice jsou mírně zapuštěné vzhledem ke zbylému prostoru náměstí, který byl srovnán do jedné úrovně. Všechny pojízdné komunikace, kromě asfaltové čtyřproudé silnice, jsou vydlážděné kočičími hlavami pro zklidnění rychlého automobilového provozu. Čtyřproudá silnice je od pobytových prostorů náměstí oddělena zábranami ve formě tmavých sloupků spojených řetězem. Rozdíl částečně obnovených i nově navržených cest je vytvořen pouze jemným barevným odlišením mozaikové dlažby. Po levé straně náměstí je situován prostor, kde byl přejatý pouze oválný tvar cesty, vnitřek je vyplněn z mlatového povrchu a slouží jako hřiště. Tento prostor je jediný na náměstí, kde je použit trávník. Jsou zde použité také jiné sedací prvky ve formě tmavých oválných placek umístěných kolem kmenů stromů. V trojúhelníkovém prostoru je umístěna kavárna situovaná poblíž tramvajových zastávek. Mobiliář je zde zastoupen soupravou sedacích prvků se stoly a lampami, střed prostoru utváří studna. Ta tvoří společně s mělkým bazénkem s klidnou stojatou vodou a drobnými vývěry, situovaným v části po pravé straně školy, vodní prvky na náměstí. Celé náměstí je obehnané stromořadím, v částech zdvojeném. V těchto stromořadích jsou zastoupeny stromy Sophora japonica, z nových výsadeb jsou zde dále stromy Platanus acerifolia umístěné na konci mlatového hřiště. Na náměstí byly ponechány některé vzrostlé stávající stromy, které stojí uvnitř prostorů. Kolem komunikací je použito pouliční osvětlení. V prostorech náměstí je osvětlení řešeno formou nízkých lamp umístěných ve skupinkách s mobiliářem. Tyto lampy jsou opatřeny různě barevnými žárovkami pro vytvoření atraktivních nočních scén. Sedací prvky ve tvaru válce jsou řazené do skupin, ke každé skupině je vždy přiřazen stůl, který může sloužit také jako sedací prvek. Na všech stolech jsou vyryty básně Jiřího Ortena

a připomínají tak jeho památku a jméno náměstí. Mobiliář pro kavárnu tvoří duté válce, které mají odstraněné části pláště. Lampy a mobiliář jsou vyrobené z tmavého kovu.

Obr.43 Skica situace Obr.44 Skica mobiliáře Obr.45 Noční skica, barevné osvětlení Obr.46 Skica, pohled na studnu

5.3 Situace a vizualizace Situace Obr. 47 Situace

Ptačí pohled Obr. 48 Ptačí pohled

Výřez situace část - 1 Obr. 49 Výřez situace 1

Pohled do první části Obr. 50 Pohled do první části Obr. 51 Pohled do první části Obr. 52 Pohled do první části


Pohled do druhé části Obr. 54 Pohled do druhé části


Pohled do třetí části Obr. 56 Pohled do třetí části

5.4 Řezopohled A-A´ Obr. 57 Řezopohled

5.5 Vegetace Nové výsadby na náměstí jsou zastoupeny dvěma druhy stromů, prvním, početnějším taxonem je Sophora Japonica, druhým taxonem Platanus acerifolia. Oba taxony výborně snášejí městské prostředí a výsadbu ve zpevněných plochách. Zpevněné plochy jsou na náměstí tvořeny nezpevněnou mozaikovou dlažbou a tak umožňují průsak vody ke kořenům. Dále byly na náměstí ponechány vybrané stávající dřeviny: 9 x Quercus robur „Fastigiata“ 1 x Fagus sylvatica „Atropunicea“ 1 x Tilia x euchlora 1 x Acer platanoides 1 x Platanus acerifolia

Taxony v nových výsadbách SOPHORA JAPONICA L. - jerlín japonský / sofora japonská Syn.: Styphnolobium japonicum (L.) Schott Čeleď: Fabaceae Lindl. bobovité Rozšíření: Jerlín japonský pochází z Japonska a z Číny. V Čechách se pěstuje od roku 1835. Popis: Opadavý strom, dorůstá až do výšky 25 m. Borka hladká, u starších stromů brázditá. Listy mají 3-8 párů lístků, lístky mají čepele eliptické či vejčité až vejčitě kopinaté, špičaté. Květenství tvoří latu, která je složená z 30-65(80) květů. Květy slabě voní, jsou krémově bílé. Kvete od července do srpna. Plodem je lusk až s pěti semeny, v našich podmínkách ale dozrává pouze výjimečně. Využití: Jerlín je krásný a hodnotný strom. Občas je pěstován ve velkých zahradách, parcích či v uličním stromořadí. Vyžaduje slunné a teplé polohy, jinak je celkem nenáročný.4)

PLATANUS ×HISPANICA Mill. - platan javorolistý Autor Lubomír Rak | 4. 7. 2007 | 13,081x | Syn.: Platanus acerifolia (Aiton) Willd., Platanus hybrida Brot. Čeleď: Platanaceae Dumort. platanovité Rozšíření: Odkud druh pochází, není zcela jasno. Zřejmě je to kříženec mezi druhy Platanus 4) Rak Lubomír, 4. 7. 2007,[online]

occidentalis × orientalis. Nelze ovšem úplně ani vyloučit možnost, že P. ×hispanica je potomkem nebo derivátem vyhynulého třetihorního druhu P. aceroides (Goepp.) Heer. V současnosti je druh rozšířen prakticky v celé Evropě (mimo severní oblasti). U nás se pěstuje od roku 1835. Popis: Strom dorůstající až 40 m výšky se širokou korunou a silným kmenem. Borka u starších stromů bývá složená z několika vrstev o různé barvě, postupně se odlupuje a tím kmen získává charakteristický vzhled. Čepel listů bývá 3-7klaná, střední lalok o málo delší než široký. Plodenství ježaté o průměru 2,5-3,5 cm, na stopkách po 1-3 kusech. Poznámka: Platan je dlouhověká dřevina, která se dožívá několika set let, má rád hluboké čerstvé půdy, je světlomilný a teplomilný. Namrzá zcela výjimečně, hlavně mladé stromky. Je to hodnotná sadovnická dřevina, která nachází uplatnění v parcích, velkých zahradách i uličním stromořadí. Pěstuje se několik kultivarů, které se liší barvou listů či habitem koruny. Využití: Dřevo platanů se využívá v truhlářství.5)

5.6 Detaily Mobiliář Obr. 58 Použitý mobiliář Obr. 59 Použitý mobiliář pro kavárnu Obr. 60 Sedací prvky pod stromy Obr. 61 Skici mobiliáře

Dlažba Použité dlažby Obr.62 Mozaiková dlažba 6x6cm tmavší Obr.63 Mozaiková dlažba 6x6 cm světlejší Obr.64 Kočičí hlavy 25x15cm a 20x15cm

Návaznosti dlažeb Obr. 65 Kočičí hlavy použité na pojízdné komunikace, mozaika pěší, dlažby oddělené obrubníkem Obr. 66 Rozdíly použitých mozaiek, které na sebe v návrhu přiléhají a člení prostor.

5) Rak Lubomír, 4. 7. 2007,[online]

6. Závěr Výsledkem práce bylo vytvoření nového modelového řešení Ortenova náměstí do hloubky studie. Návrh respektuje výsledky analýz, zachovává a ctí původní kompozici náměstí ve formě cest, které byly pojednány novým způsobem. Nezasahuje do řešení dopravních komunikací, přidává jim pouze nový lesk v podobě materiálů, které zároveň zpomalují provoz a činí tak náměstí příjemnějším a bezpečnějším místem. Náměstí bylo očištěné od všech zbytečných prvků. Zůstal tak volný prostor, který náměstí dělá čistším a prostorným. Návrh do prostoru vnáší program, ve formě vodních prvků, kavárny, mobiliáře, osvětlení a hřiště. Celý prostor je umístěn pod koruny stromů, které mu poskytují stín v horkých letních měsících, vymezují prostory náměstí a zpříjemňují pobyt návštěvníkům.

7. Abstrakt Bakalářská práce je rozdělena na část rozborovou a část návrhovou. Rozborová část obsahuje nezbytné informace ve formě analýz, které byly potřebné pro zamyšlení nad konceptem řešení a jeho následným zpracováním, které je zaznamenáno v návrhové části. Výsledky jsou zpracované graficky ve formě map, náčrtů, skic, půdorysů, řezopohledů, vizualizací a doplněny písemnou formou.

The Abstract The thesis is divided into a part of the analysis and design. Analytical part contains the necessary information in the form of analyzes that were needed to reflect on the concept of solution and its subsequent processing, which is recorded in the design section. The results are processed graphically in the form of maps, drawings, sketches, floor plans, sections, perspectives, and supplemented in writing.

8. Prameny Literatura PYTLÍK, Radko. Stručné dějiny Prahy 7: K 120. výročí připojení ku Praze. Praha, Nové Město: Emporius, 2004. ISBN 80-863-46-10-2.

BRONCOVÁ, Dagmar. Praha 7 křížem krážem : Knihy o Praze. první vydání. Praha 3: Milpo media, 2004. ISBN 80-903481-1-4.

HRŮZA, Jiří, Město Praha: První vydání. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0065-X

Web www.virtualni Praha.cz [online]. 2008-2012, [cit. 2012-05-07]. < >

www.czso.cu [online]. 2012, 04-05-2012, [cit.2012-05-07]. <>

RAK, Lubomír.WWW.HAVLIS:CZ[online]. 2008, 7-12-2008. [cit.2012-05-07 ].

RAK, Lubomir.WWW.HAVLIS:CZ[online]. 2008, 7-12-2008. [cit.2012-05-07 ].

9. Seznam vyobrazení Obr. 1

Lokalizace Prahy v rámci ĆR - zdroj - http://www.eu2009.cz/cz/czechrepublic/regions/

Obr. 2

Lokalizace městské části - zdroj - http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/

Obr. 3

Praha - růst zástavby a vyznačení městské části Praha 7 - zdroj http://www.Praha.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola

Obr. 4

Praha - růst podle katastru a vyznačení městské části Praha 7 - zdroj http://www.Praha.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/

Obr. 5

Mullerova mapa čech - 1720 - zdroj - http://mapy.vugtk.cz/

Obr. 6

Johann Baptist Homann - 1743 - zdroj - http://mapy.vugtk.cz/

Obr. 7

Matthias Seutter - 1757 - zdroj - http://mapy.vugtk.cz/

Obr. 8

I. vojenské mapování - Josefské - 1780-1783 - zdroj - http://oldmaps.geolab.cz,

Obr. 9

II. vojenské mapování - Františkovo - 1836-1852 - zdroj - http://oldmaps.geolab.cz,

Obr. 10 III. vojenské mapování - Františko - josefské - 1877-1880 - zdroj http://oldmaps.geolab.cz, Obr. 11 Bělohlav - 1918 - zdroj - www.hiu.cas.cz/ Obr. 12 Bloková mapa Prahy - 2004 - zdroj - www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady Obr. 13 Širší doprava - zdroj - www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady Obr. 14 Významné veřejné lokality - zdroj - www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady Obr. 15 Historická fotografie Masarykovi školy - BRONCOVÁ, Dagmar. Praha 7 křížem krážem: Knihy o Praze. první vydání. Praha 3: Milpo media, 2004. ISBN 80-903481-1-4. Obr. 16 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1938 - zdroj - wgp.prahamesto.cz/tms/html/wgp Obr. 17 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1953 - zdroj - wgp.prahamesto.cz/tms/html/wgp Obr. 18 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1975 - zdroj - wgp.prahamesto. cz/tms/html/wgp Obr. 19 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 2003 - zdroj - wgp.prahamesto.cz/tms/html/wgp Obr. 20 Rozbor dopravy - vlastní vyobrazení Obr. 21 Rozbor funkcí budov - vlastní vyobrazení Obr. 22 Rozbor funkcí členění ploch - vlastní vyobrazení Obr. 23 Inventarizace dřevin - vlastní vyobrazení Obr. 24 Skica pohledu na fasády - vlastní vyobrazení Obr. 25 Skica pohledu na fasády - vlastní vyobrazení Obr. 26 Skica pohledu na fasády - vlastní vyobrazení

Obr. 27 Skica pohledu na fasády - vlastní vyobrazení Obr. 28 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 29 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 30 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 31 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 32 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 33 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 34 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 35 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 36 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 37 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 38 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 39 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 40 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 41 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 42 Fotodokumentace současného stavu - vlastní vyobrazení Obr. 43 Skica situace - vlastní vyobrazení Obr. 44 Skica mobiliáře - vlastní vyobrazení Obr. 45 Noční skica, barevné osvětlení - vlastní vyobrazení Obr. 46 Skica, pohled na studnu - vlastní vyobrazení Obr. 47 Situace - vlastní vyobrazení Obr. 48 Ptačí pohled - vlastní vyobrazení Obr. 49 Výřez situace 1 - vlastní vyobrazení Obr. 50 Pohled do první části - vlastní vyobrazení Obr. 51 Pohled do první části - vlastní vyobrazení Obr. 52 Pohled do první části - vlastní vyobrazení Obr. 53 Výřez situace 2 - vlastní vyobrazení Obr. 54 Pohled do druhé části - vlastní vyobrazení Obr. 55 Výřez situace 3 - vlastní vyobrazení Obr. 56 Pohled do třetí části - vlastní vyobrazení Obr. 57 Řezopohled - vlastní vyobrazení Obr. 58 Použitý mobiliář - vlastní vyobrazení Obr. 59 Použitý mobiliář pro kavárnu - vlastní vyobrazení Obr. 60 Sedací prvky pod stromy - vlastní vyobrazení

Obr. 61 Skici mobiliáře - vlastní vyobrazení Obr. 62 Mozaiková dlažba 6x6cm tmavší - vlastní vyobrazení Obr. 63 Mozaiková dlažba 6x6 cm světlejší - vlastní vyobrazení Obr. 64 Kočičí hlavy 25x15cm a 20x15cm - vlastní vyobrazení Obr. 65 Kočičí hlavy použité na pojízdné komunikace, mozaika pěší, dlažby oddělené obrubníkem - vlastní vyobrazení Obr. 66 Rozdíly použitých mozaik, které na sebe v návrhu přiléhají a člení prostor - vlastní vyobrazení

Mendelova universita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici. Bakalářská práce Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru

Recommend Documents