Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav biotechniky zeleně
Cesta květin od producenta ke spotřebiteli Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Tatiana Kuťková, CSc.
Vypracoval: Jiří Klíšť
2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Cesta květin od producenta ke spotřebiteli“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne ……………………. Podpis řešitele …..…………………
2
Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Tatiane Kuťkové, CSc., za pomoc, cenné rady a odborné vedení při vypracování bakalářské práce. Současně děkuji lidem, kteří mi při zpracování této práce pomohli.
3
OBSAH 1. ÚVOD
6
1.1 Cíl práce
6
2. KVĚTINÁŘSTVÍ V ČR
7
2.1 Historie
7
2.2 Pěstování květin v ČR
7
2.2.1 Produkce květin
9
2.2.2 Plochy pro pěstování květin
11
2.3 Současný stav květinářství v ČR
13
2.4 Zapojení ČR do mezinárodní spolupráce
14
3. ZAHRANIČNÍ OBCHOD
16
3.1 Světový a evropský trh květin
17
3.2 Zahraniční obchod ČR s květinami
18
3.2.1 Dovoz a vývoz okrasných květin
19
3.2.1.1 Zahraniční obchod s řezanými květinami
21
3.2.1.2 Zahraniční obchod s hrnkovými květinami
21
3.2.1.3 Zahraniční obchod s cibulovinami a hlízami
22
3.2.1.4 Zahraniční obchod s osivem květin
22
4. CESTA KVĚTIN OD PRODUCENTA 4.1 Zásobování
23 23
4.1.1 Zásobování v rámci ČR
23
4.1.2 Zásobování v rámci světa
23
4.2 Možnosti zásobování
24
4.2.1 Východní Evropa
24
4.2.2 Tropy a subtropy
24
4.2.2.1 Amerika
24
4.2.2.2 Afrika
25
4.2.2.3 Asie
25
4.3 Holandský aukční systém
26
4.3.1 FloraHolland, Nizozemí
27
4.3.2 Plantion, Nizozemí
27
4.3.3 Landgard, Německo
28
4.3.4 FloraBella, Itálie
29 4
4.4 Přeprava řezaných květin
30
4.4.1 Podmínky transportu jednotlivých druhů 5. MARKETINGOVÝ VÝZKUM
31 35
5.1 Definice marketingového výzkumu
35
5.1.1 Formy výzkumu
36
5.2 Etika marketingového výzkumu
37
6. METODY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ
38
6.1 Experimentální metody
38
6.2 Pozorování
38
6.3 Dotazování
38
7. METODIKA VÝZKUMU
41
7.1 Oblast výzkumu
41
7.2 Sestavení dotazníku
41
7.3 Realizace výzkumu
41
7.4 Zpracování údajů
41
8. VÝSLEDKY VÝZKUMU
42
9. ZÁVĚR
46
10. SOUHRN, SUMMARY
47
11. SEZNAM ZKRATEK
48
12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
50
13. PŘÍLOHY
51
13.1 Příloha č. I 13.2 Příloha č. II 13.3 Příloha č. III
5
1. ÚVOD Pozornost byla v rámci bakalářské práce zaměřena na cestu květin od producenta ke spotřebiteli, s jasně vytýčeným cílem zjistit a popsat současné možnosti zásobování trhu květinami, zmapování historického vývoje květinářství a zhodnocení květinářské produkce. K vypracování mé práce byly použity Situační a výhledové zprávy z roku 1995, 2001, 2003, 2005, 2007. Formou dotazníku byl proveden celorepublikový výzkum firem, zabývajících se produkcí květin. Získaná data a údaje byly vyhodnoceny v programu MS Excel.
1.1 Cíl práce Cílem této práce je prostudovat a analyzovat situaci na trhu s hrnkovými a řezanými květinami v České republice
jak v historii tak současnosti. Zabývat se
současným stavem květinářské produkce, metodami a způsoby zásobování českého trhu výpěstky květin. Pozornost je nutno zaměřit na na cesty květin od producenta ke spotřebiteli a to zejména ve vztahu podmínek transportu, skladby sortimentu a legislativy.
6
2. KVĚTINÁŘSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE 2.1 Historie Květiny provázejí člověka již od starověku. Na všech dochovaných dokumentech a objektech je možné nalézt květiny jako součást obydlí člověka. Časově zasahují tyto informace tisíce let před náš letopočet. Pocházejí především z Číny, Japonska, ze staré Persie a Egypta a později z Řecka a Říma. Jih Evropy ovlivnila též kultura maurská. Ve střední Evropě jsou květiny dokumentovány nejprve jako součást kultury církevní (kláštery, kostely, hřbitovy), později pak i jako vnitřní a vnější dekorace šlechtického obydlí. Koncem středověku byly květiny již nedílnou částí výzdoby různých sídel. V 17. až 19. století byly zakládány zahrady a později velké parky, ve kterých byly květiny bohatě využívány k jejich oživení a zpestření. V 19. století se již uplatňovalo pěstování a prodej květin na živnostenském principu. Vzniklo tak nové řemeslo – zahradník. Podobně jako řemeslníci v jiných oborech, měli i čeští zahradníci dobré jméno v Evropě, především v rámci CK – monarchie, ale též v sousedním Německu, Francii, Holandsku.
2.2 Pěstování květin v České republice Pěstování květin v ČR má dlouholetou tradici. V meziválečném období představovalo evropskou špičku. Výrobní základna zahradnických podniků byla v ČSR, v období první republiky až do 2. světové války, značně roztříštěná do malých podniků, dobře však fungovaly nadstavbové orgány státní správy i profesní samosprávy. V tomto období bylo československé květinářství zapojeno do evropských obchodních struktur. Exotické květiny byly importovány a naopak české květiny byly exportovány do okolních zemí. Slovenská produkce květin byla nízká a značná část spotřeby byla kryta přesuny z Moravy i z Čech. Objemově byla předválečná ČSR soběstačná, dovozy i vývozy květin byly rovnocenné. Po roce 1945 se struktury samosprávy začaly obnovovat, ale znárodnění je zcela rozbilo.
7
Během 60. let u nás zmizela všechna soukromá zahradnictví buď integrací do podniků služeb, nebo likvidací. Dovoz nebyl prakticky možný, respektive byl tvrdě regulován. Rozšíření produkce spotřeby květin nastalo až v 70. letech, kdy některé velké zahradnické komunální podniky postavily nové kapacity. Velké objekty uvedla do provozu tehdejší SEMPRA Praha. Tyto změny přinesly druhotně i celkovou modernizaci technologií. Z původního obrazu zahradnického provozu tvořeného malými a nízkými skleníky, větší plochou pařenišť, relativně velkými plochami volné půdy a smíšenou zahradnickou produkcí se staly kompaktní skleníkové sestavy, které slouží dodnes. Větší část těchto objektů má vytápění z průmyslových zdrojů tepla. Pařeniště v podstatě vymizela, volné plochy byly silně zredukovány. Distribuce květin mezi producentem a konečným prodejcem probíhala vždy komplikovaně, ale pravidelně mezi většími producenty a okresními podniky služeb nebo v rámci podniků služeb. Koncem 80. let byl rozpracován systém krajských zahradnických podniků a krajských distribučních center květin. K jejich realizaci již nedošlo. Po roce 1989 nastaly změny v celém českém hospodářství, které měly dopad i na naše květinářství. Květiny nebyly v minulosti adresátem žádných dotací, nebyly předmětem centrálního řízení a již od roku 1969 měly relativní volnost v cenové tvorbě. Ceny byly obrazem nákladů výroby a odbytu, ekonomika nebyla zkreslena umělými zásahy a vypovídala o úspěšnosti činnosti. Tyto obecně ekonomické výhody však ztratily na aktuálnosti ztrátami při pomalém postupu transformace vlastnictví u nás. Transformace květinářských podniků měla několik forem, a to privatizaci prodejen květin v rámci malé privatizace, privatizaci výrobních podniků a restituci rodinných podniků. Transformace pěstebních podniků včetně restitucí byla realizována na úvěry u bank či na splátky od Pozemkového fondu. Situace, vzniklé transformací květinářských podniků v ČR, využily zahraniční exportní firmy, především z Nizozemska, které ve spolupráci s českými obchodníky obsadily uvolněný prostor na trhu. Díky dovozu došlo k zásobení trhu širokým sortimentem a také ceny byly velice příznivé. Nabízený sortiment byl levnější než dříve a také jej byl dostatek. Téměř však vymizelo zboží z vlastní produkce. Naši pěstitelé nebyli schopni se dostat na ceny dovážených produktů. Tím došlo k propadu tuzemských výrobních kapacit a ztrátě zahraničních trhů.
8
2.2.1 Produkce květin Detailní produkce květin je v České republice trvale sledována až od roku 1995 Ministerstvem zemědělství, které vydalo v září roku 1995 první situační a výhledovou zprávu “Květiny“. Následující zprávy byly vydány v roce 2001, pak pravidelně v dvouročních intervalech. Jediná data, která jsou k dispozici z 90. let je možno nalistovat v knihovně VÚKOZ Průhonice, když Ing. Pavlík zpracovával statistická šetření o produkci květin (NACHLENGER, 2008). ČSÚ sledování produkce květin neprovádí a ani v budoucnu se nepředpokládá, že by se touto činností zabýval. Produkce má v ČR od roku 1997 meziročně vzestupný trend. Za posledních deset let se produkce květin zvýšila na trojnásobek. V dlouhodobějším horizontu lze vysledovat odklon od pěstování řezaných květin ve prospěch květin hrnkových, balkónových a záhonových. Přední místa v sortimentní skladbě pěstovaných řezaných květin v ČR zaujímají karafiáty, gerbery a růže. Zatímco produkce karafiátů se zvyšuje, produkční plochy především růží a gerber mají z celkového pohledu spíše klesající trend, a to jak z důvodu vyšších nákladů na jejich pěstování v zimních měsících, tak zejména vlivem konkurence dovozů řezaných květin v kompletním sortimentu. Pozitivním jevem posledních let je mírný nárůst produkce sezónních řezaných květin, např. mečíků, jiřinek, narcisů, tulipánů apod.
9
Tabulka č. I Produkce květinářství v ČR (v mil. Kč) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 650 650 640 660 740 840 1011 1162 1322 1423 Pramen: Svaz květinářů a floristů
2004 2005 2006 1495 1576,5 1641
Graf č. I
Produkce květin v ČR Kč (v milionech)
1700 1500 1300 1100 900 700 500 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Rok
Tabulka č. II Struktura květinářské produkce v ČR (v mil. Kč) Ukazatel
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Cibuloviny
6,6
6
5,9
6,1
5,5
5,5
Záhonové
354
488
565
605
686
749
Hrnkové
558
605
622
666
675
690
Řez.květy
131
119
129
119
115
107
Řez.zeleň
44
42
49
46
43
42,5
Sušené
30,5 26 27 25 22 20 1 CELKEM 162,10 1 322,00 1 422,90 1 495,10 1 576,50 1 641,00 Pramen: Svaz květinářů a floristů ČR Poznámka: od 15. 7. 2006 změna sazby DPH na 5 % u celé kapitoly 06
10
Graf č. II
Struktura květinářské produkce v ČR
Kč (v milionech)
800
Cibuloviny Záhonové
600
Hrnkové
400
Řez. květy Řez. zeleň
200
Sušené 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
Osiva
Rok
2.2.2 Plochy pro pěstování květin Výroba květin se realizuje v zahradnictvích, přičemž hlavní pěstební plochy jsou ve sklenících či jinak krytých plochách. Pro pěstování převážné většiny květin je potřeba po celou dobu pěstování skleník nebo jiný klimatizovaný prostor, zbývajících 20 % pěstebních ploch se využívá na část pěstitelské doby, jako je množení, přezimování ( MASARYK, 2002). Rozloha skleníkových ploch je přímoúměrná objemu květinářské produkce a opačně, podle rozlohy zasklených ploch můžeme odvodit vlastní výrobní kapacity. Od roku 1978 došlo k výraznému snížení pěstebních ploch ve všech níže uvedených kategoriích, po roce 2000 nastalo jejich ustálení. Vzhledem k většímu poklesu venkovních ploch, se poměr krytých ploch k venkovním změnil ve prospěch krytých. Podíl krytých ploch na celkových plochách se dnes pohybuje okolo 60 % (SOUČKOVÁ, 2006). Pro srovnání a názorný přehled jsou uvedeny v tabulce č. III výměry krytých ploch tj. skleníků, foliovníků a pařenišť. Z tabulky je patrné, že v současné době jsme se s velikostí krytých ploch dostali pod úroveň roku 1978. Dále vyplývá, že nejlepším rokem byl rok 1988 co se velikosti ploch týče, kdy vrcholila výstavba zasklených nových ploch. Výměry zasklených ploch mají od roku 1988 klesající tendenci, například v tomto roce byla celková výměra krytých ploch 218 ha, ale již o pět let později v roce 1993 se propadla na 135 ha, což je téměř o 40 %.
11
Skleníkové hospodářství představuje nejintenzivnější odvětví zemědělské výroby s výnosností překračující stonásobek úrovně běžného zemědělského hospodaření. Vzhledem k tomu, že je zároveň limitujícím faktorem pro konkurenceschopnost sektoru květinářství, je nutné českou produkční skleníkovou základnu včetně technologií modernizovat. Průměrné stáří skleníků je v České republice 35 let a více, vetšina z nich překročila hranice své technické životnosti. Mnohé byli v průběhu privatizace mimo provoz a stárly tak mnohem rychleji. Mechanizace a automatizace, řízení klimatu počítačovou technikou v zastaralých sklenících postrádá smysl.
Tabulka č. III Struktura vývoje pěstebních ploch v ČR (ha) Ukazatel
1978 1983 1988 1993 1995 2000 2002 2004 2005 2006
Skleníky
134,1 158,3
185
125
125
115
115
115
115
115
Fóliovníky
8,4
15,7
22
5
5
5
5
5
6
7
Pařeniště
39,7
28,7
11
5
7
9
6
6
5
4
182,2 202,7
218
135
137
129
126
126
126
126
200
105
100
85
89
89
89
89
Kryté plochy celkem Venkovní plochy
359
254
Pramen: Svaz květinářů a floristů ČR
Skleníky rozhodují o ekonomické stránce sektoru. Nejnovější skleníky pro pěstování květin byly postaveny do roku 1991. Poté se pouze montovaly demontované na nových stanovištích. Nejnovější skleníky již mají lepší parametry, ale ve srovnání se zahraničními typy neobstojí. Naše skleníky mají nepříznivé energetické parametry, a to zejména z těchto důvodů: - vyšší spotřeba energie zatěžuje hospodaření zvýšenými náklady; - potřeba většího množství energie zatěžuje životní prostředí spalinami více než je nutné. V každém z uvedených typů pěstebních zařízení se dosahuje jiné hodnoty jednotkové produkce.
12
Následující tabulka uvádí odhad průměrné produkce z jednotky plochy v Kč.m-2. Tabulka č. IV Odhad průměrné produkce z jednotky plochy Ukazatel Hodnota jednotkové produkce plochy za rok Skleníky 830 Kč.m-2 Foliovníky 350 Kč.m-2 Pařeniště 250 Kč.m-2 Venkovní plochy 140 Kč.m-2 Pramen: Svaz květinářů a floristů
Technologické vybavení květinářských podniků je podprůměrné. Ve srovnání se zeměmi EU potřebuje český podnik minimálně dvakrát více pracovníků na jednotku produkce či pěstební plochy. České květinářství nemůže za současné situace konkurovat evropskému a bude vyžadovat celkovou modernizaci.
Tabulka č. V Porovnáni nákladů na vytápění skleníku Maximální spotřeba tepla/ha Gcal/hod GJ/hod
skleníky Tuzemské skleníky bez 3,2 clony Zahraniční skleníky bez 2,4 clony Zahraniční skleníky s 1,2 clonou Pramen: Svaz květinářů a floristů
Roční spotřeba tepla Gcal/rok GJ/rok Kč/ha/rok
13,41
8150
34000
8500000
10,12
6200
2600
6500000
5,06
4000
16750
4187500
2.3 Současný stav květinářství v ČR Tuzemská produkce květin se stále zvyšuje, v roce 2006 dosáhla hodnoty 1,64 miliardy korun. Je velice pravděpodobné, že v následujících letech bude mít stále tendenci růstu. Také poptávka po květinách v ČR má stále rostoucí trend a v zhledem k faktu, že v EU je třikrát větší, je pravděpodobné že bude stále vyšší. V souladu s evropským trendem zaujímají největší podíl objemu květinářské produkce v ČR květiny hrnkové a záhonové. Jejich produkce vykazuje výrazný meziroční nárůst i v letech 2005 a 2006. Produkce ostatních položek květinářství v posledních letech 13
kolísá, do budoucna lze ale předpokládat trend odklonu pěstitelů řezaných květin a zeleně právě ve prospěch rostlin hrnkových a záhonových v souladu s možnostmi udržení konkurenceschopnosti českého květinářství. V roce 2006 vzrostla produkce záhonových rostlin o 9,2 % oproti roku 2005 a dosáhla téměř 46 % podílu na celkovém objemu tuzemské květinářské produkce. U hrnkových rostlin došlo k nárůstu o 2,2 %. Podíl na celkové produkci činil 42 %. Tyto dvě komodity se podílejí na produkci 88 %, což znamená že mají největší význam pro produkci. Od 15. července 2006 došlo ke změně zákona č. 319/2006 Sb. Součástí změny zákona bylo zařazení kapitoly 06 do skupiny podléhající snížené sazbě DPH, tj. 5 %. A od 1. ledna 2008 je snížená sazba DPH upravena na 9 % (FORSTER, 2006).
Graf č. III
Současný stav produkce květin 42%
Cibuloviny Záhonové Hrnkové Řez. květy
45%
Řez. zeleň Sušené 7%
Osiva
0%2% 1%3%
2.4 Zapojení České republiky do mezinárodní spolupráce Česká republika je prostřednictvím dvou zahradnických svazů (Svazu květinářů a floristů a Svazu školkařů ČR) členem mezinárodní zahradnické asociace AIPH. Organizace AIPH je světovou asociací pro celé okrasné zahradnictví a jejími členy jsou všechny zahradnicky vyspělé země světa. Tato organizace soustřeďuje a poskytuje široké spektrum informací z oblasti zahradnické produkce mezinárodního obchodu, legislativy normotvorné činnosti apod.
14
Členství v Mezinárodní vědecké zahradnické společnosti ISHS je individuální a Českou republiku zastupuje organizace při Zahradnické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici. ČR je členem řady dalších mezinárodních a celosvětových organizací a aktivit. K nejvýznamnějším patří UPOV, ISO, IPPC, FAO, IUFRO. Česká republika rovněž přijala a respektuje řadu mezinárodních úmluv, např. Úmluvu o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin CITES. V organizacích zabývajících se mezinárodním obchodem s osivy a sadbou, zastupuje Českou republiku Českomoravská šlechtitelská a semenářská asociace (ČMŠSA), kde také mohou semenářské firmy získat více informací. Pro naše semenářství je nejvýznamnější členství a aktivity v organizacích ISTA, OECD, ISF a ASSINSEL, což jsou organizace zabývající se odrůdami a mezinárodním obchodem s osivy a sadbou. Dvě z nejvýznamnějších organizací, v nichž je Česká republika zastoupena v oblasti semenářské kontroly, pověřenou státní organizací pro kontrolu kvality i množství vyvážených a dovážených osiv ÚKZÚZ, jsou organizace ISTA a OECD. Mezinárodní obchod s osivy je u většiny polních plodin podmíněn vystavením certifikátů obou organizací. U některých skupin plodin jsou výjimky, např. certifikace podle OECD není uplatňována u zeleniny a květin. Existují však velmi úzké vztahy a souvislosti mezi činností těchto organizací ve prospěch záruk jakosti obchodovaného zboží.
15
3. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Konkrétnější poznatky o květinách je možno nalézt v některých písemnostech ze 13. a 14. století. Lze se však odůvodněně domnívat, že ještě před touto uvedenou dobou bylo u našich nejstarších předků používání květin v oblibě zvláště poté, co k nám přišlo křesťanství (SALAŠ, 2006). Počátky obchodování lze datovat od dob, kdy se začaly květiny používat k okrasným účelům a zámořskými plavbami byly objevovány nové země s neznámou květenou. Jako příklad lze uvést některé historicky významné obchody, které přispěly k obohacení místních sortimentů o mnoho nových druhů (SALAŠ, 2008). Jedny z prvních zmínek obchodování pochází z roku 1554, kdy Augier Ghislain de Busbeck poslal do Prahy prví tulipány. Několik let poté Sultán Murrad III. k nám posílá sto tisíc hyacintových cibulí. Dalším významným činem byla cesta Charlese de I’Éclusé, který jel na východ pro tulipány, ale poté s nimi v roce 1593 záhadně mizí v Holandsku. O čtyřicet let později propukla tzv. „tulipánová horečka“. V 17. století byly do Evropy přivezeny první chryzantémy. V roce 1768 se v Kew objevují kamélie a azalky a roku 1788 japonské hortenzie a chilské fuchsie. Jako poslední příklad se uvádí James Herbert Veitch, který rozvinul školky James Veitch & sons v Chelsea, introdukoval rozsáhlé sortimenty orchideií, rostlin tropů z celého světa (UHER, 2008). Producenti květin z okolí Aalsmeeru se scházeli v místní kavárně zvané “Welkom“ a následně v růžovém skleníku, aby vyjednávali s obchodníky o prodeji svých květin. Velice významný byl rok 1912, kdy byl postaven první aukční dům s názvem “Bloemenlust“. Úspěšná 30. léta 20. století daly „Bloemenlust“ mimořádný růst, který za rok překročil jeden milion guldenů (více než 450 tisíc euro). V roce 1960 měl tento aukční dům roční obrat vyšší než 11 milionů eur a v posledních letech, před sjednocením se sousedním aukčním domem „Central Aalsmeersche Veiling“ (CAV), hodnota vzrostla na 48,5 milionů eur. Pod vedením jedenácti pěstitelů došlo v roce 1972 ke sjednocení aukcí, a na 88 tisících m2 byl otevřen aukční komplex nazývaný „Bloemenveiling Aalsmeer“. Dodnes se tato budova rozrostla do velikosti jednoho milionu m2. Pod jednou střechou najdeme kombinaci řezaných květin a rostlin o hodnotě téměř 1,7 bilionů eur (WESTCOTT, 2005).
16
V posledních letech došlo k rozšíření systému aukcí po celém světě. K těm největším patří FloraHolland v Nizozemí, Landgard v Německu, Ota Floriculture Auction Co., Ltd. v Japonsku. Více o významných aukcích pro evropský trh bude popsáno v následující kapitole.
3.1 Světový a evropský trh květin Přesné údaje o květinářské produkci ve světovém i evropském měřítku nejsou bohužel předmětem podrobných a pravidelných statistických šetření. Nejucelenější přehled o současném okrasném zahradnictví obsahuje statistická ročenka AIPH. Ta je na základě dat, zaslaných jednotlivými členskýmiorganizacemi, každoročně novelizována. Celková pěstební plocha okrasného zahradnictví se ve světovém měřítku zvyšuje, ale v Evropě lze pozorovat spíše stagnaci. O mírné zvýšení krytých ploch se v roce 2006 zasloužilo pouze Spojené království a Rakousko. Produkce řezaných květin vykazuje v horizontu několika let ve většině evropských zemí stagnaci, růst vykazují pouze Finsko, Nizozemí, Německo, Španělsko a Švédsko. Počet podniků, které se zabývají produkcí řezaných květin neustále klesá. Pěstitelé z evropských zemí musí stále více čelit dovozům z Kolumbie, Ekvádoru, Keni a zlepšovat svou ekonomickou situaci produkcí hrnkových květin. U neevropských zemí je ekonomický vývoj v pěstování řezaných květin příznivější. Kolumbie, Ekvádor, Korea, Čína a Ethiopie rozšířili pěstební plochy okrasných rostlin a v důsledku toho zaznamenaly nárůst produkce. V Austrálii se zvýšila hodnota produkce, nikoliv však pěstitelské plochy. Produkce hrnkových rostlin v roce 2006 oproti předchozímu období poklesla. Nárůst ploch pro pěstování hrnkových květin zmiňují pouze některé země, například Rakousko a Maďarsko. Nárůst hodnoty produkce hrnkových květin vykazují v Dánsku, Nizozemí, Francii, Maďarsku a Norsku. Největším exportérem z evropských zemí je Nizozemí, které se na celkovém evropském vývozu podílí 81 %. Z mimoevropských zemí jsou významnými exportéry řezaných květin Kolumbie, Ekvádor, Kanada, Keňa a Izrael. U hrnkových květin zvýšila export především Kanada a USA. Nizozemí patří v květinářství ke světové špičce, největším exportérem je především na trhu s řezanými květinami. Významný vliv holandských zahradníků na světové trhy je způsoben především výhodnou geografickou polohou, silnou tradicí v pěstování květin, 17
liberalizací obchodních vztahů a dobrou organizací trhu v podobě květinových burz. Přes tyto burzy pochází květiny nejen z evropských zemí, ale dováží se květiny z Afriky, Jižní Ameriky a Asie. Holanďané si svou pozici na trhu udržují uplatňováním cíleného marketingu. Na českém trhu s květinami mají více než silné postavení, jejich současný podíl na dovozech do České republiky tvoří 70 % (PROCHÁZKA, 2003).
3.2 Zahraniční obchod České republiky s květinami Bilance dovozu a vývozu květinářských produktů zůstává výrazně pasivní. Podílí se na tom zejména větší poptávka, která je sice kryta i rostoucí domácí produkcí, ale dovozy ji dokáží pokrýt mnohem lépe. Pozitivní skutečností je od roku 2000 stoupající trend exportu našich výpěstků, a to zejména u skupin pokojových a venkovních květin a řezané zeleně. Celkový objem vývozu v roce 2006 je v porovnání s dovozem velmi nízký. V roce 2005 došlo k výraznému nárůstu exportu z ČR, a to především živých hrnkových rostlin a řezaných květin do Ruska. Jedná se však ve většině případů o spekulativní reexporty zboží, které prochází přes ČR z důvodu ruských fytosanitárních obchodních opatření. Tabulka č. VI Vývoj bilance zahraničního obchodu ČR s květinami (v mil. Kč) Ukazatel 1998 2000 2002 2003 2004 2005 2006 Import 985,2 1 367,00 1 575,70 1 530,80 1 739,70 1 867,00 1 894,70 Export 88,5 78,8 133,2 151,7 190,5 243,1 219,3 Saldo zahraničního -897 -1 288,20 -1 442,50 -1 379, 1 -1 549,20 -1 623,90 -1 675,40 obchodu Pramen: Statistika zahraničního obchodu
18
Graf č. IV
Kč (v m ilionech)
Zahraniční obchod 2000 1500 1000 500 0 -500 -1000 -1500 -2000
Import Export Saldo 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Rok
3.2.1 Dovoz a vývoz okrasných květin Celková hodnota dovozu v roce 2006 dosáhla téměř 1,9 mld. Kč. S menším zakolísáním v letech 2002 a 2003 má za sledované období jednoznačně stoupající tendenci. V posledních letech má dovoz stále rostoucí trend, ročně v průměru o 4 %. Tím je potvrzen odhad, že trh v ČR je stále ještě nenasycen. Největší podíl mají řezané květiny (51,1 %), na druhém místě jsou pokojové květiny s méně než polovičním podílem (25,1 %).
Tabulka č. VII Vývoj dovozů okrasných rostlin do ČR (v tis. Kč) 2001 2002 2003 KN Název 0601 Cibuloviny 84 356 80 593 84 075 0602 Rostliny 374 504 449 486 513 117 Řezané 0603 826 076 853 402 871 928 květiny Řezaná 0604 157 496 174 418 36 795 zeleň Osiva 1209 20 838 17 820 24 885 květin 1 530 800 DOVOZ CELKEM 1 463 270 1 575 719
Pramen: Statistika zahraničního obchodů
19
2004 97 228 518 112
2005 106 786 556 688
2006 113 415 589 611
920 030
978 492
969 282
180 176
195 436
188 984
24 137
29 571
33 450
1 739 683 1 866 973 1 894 742
Graf č. V
Dovoz okrasných rostlin za rok 2006 51%
31%
Cibuloviny Rostliny Řez. květiny Řez. zeleň Osiva - květiny
6% 2%
10%
Vývoz květinářských produktů měl ve sledovaném období rovněž stoupající tendenci. Za pět let vzrostl vývoz o 86 mil. Kč, což představuje 64,6 % a v roce 2006 dosáhl 219 mil. Kč. K poklesu došlo v roce 2006, a neúplné údaje z roku 2007 naznačují pokračování této tendence, tj. pokles vývozu oproti roku 2006. Největší podíl na vývozu mají listy a výhony (KN 0604 9990) s 37,4 %, druhé místo zaujímá skupina položek 0602 s 26,0 % a dále řezané květy s 20,3 %.
Tabulka č. VIII Vývoj vývozů okrasných rostlin z ČR (v tis. Kč) Název Cibuloviny Rostliny Řezané květiny
2001 5 550 26 843
2002 8 291 49 594
2003 7 517 54 230
2004 12 090 52 730
2005 11 662 72 830
2006 7 549 56 922
10 350
9 030
9 680
15 382
74 753
44 167
0604
Řezaná zeleň
25 189
41 646
60 479
96 378
53 918
89 838
1209
Osiva květin
21 689
24 663
19 802
13 936
29 916
20 256
89 621
133 224
151 708
190 516
243 079
218 732
KN 0601 0602 0603
DOVOZ CELKEM
Pramen: Statistika zahraničního obchodu
20
Graf č. VI
Vývoz okrasných rostlin v roce 2006 20% Cibuloviny Rostliny 42%
Řez. květiny Řez. zeleň
26%
Osiva - květiny 3%
9%
3.2.1.1 Zahraniční obchod s řezanými květinami V roce 2006 se dovoz řezaných květin do ČR uskutečnil z 57 zemí světa. Dominantním dodavatelem řezaných květin bylo tradičně Nizozemí s 82 % podílem, což s výjimkou Kolumbie (6,1 %) nedává prostor pro podstatnější podíl dalších zemí. Hodnoty dovozu se pravidelně zvyšují pouze u růží. Tato skutečnost souvisí s oblíbeností tohoto druhu na trhu a celoroční vyrovnanou poptávkou. U růží, karafiátů, orchidejí a dendranthem je dovoz uskutečňován téměř rovnoměrně po celý rok. Gladioly jsou importovány především v letních měsících, sušené a upravované květiny většinou začátkem roku. Vývoz řezaných květin byl v letech 2005 a 2006 omezen na 5 resp. 6 zemí. V roce 2005 došlo k výraznému nárůstu exportu, důvodem byl především významný podíl spekulativních reexportů zboží do Ruska. Stabilní cílovou zemí je Slovensko.
3.2.1.2 Zahraniční obchod s hrnkovými květinami Dovoz hrnkových květin se neustále zvyšuje a v roce 2006 byl uskutečněn ze 34 zemí. Téměř veškerý import hrnkových květin byl v roce 2006 z Nizozemí (71 %), následuje Německo s 14,3 % a Dánsko se 4 %. Dovoz ze zemí EU jednoznačně dominuje s 95,9 %. Vývoz hrnkových květin jednoznačně převažuje v oblasti vývozu nad ostatními skupinami. V posledních pěti letech osciluje kolem hodnoty padesáti milionů Kč s 21
růstovou tendencí. Pouze v roce 2005 dosáhl výrazně vyšší hodnoty 72,8 mil. Kč. V roce 2006 bylo cílem 23 zemí, kde opět převažují země EU s 99,8 % podílem. Hlavní cílovou zemí je Německo a dále Slovensko.
3.2.1.3 Zahraniční obchod s cibulemi a hlízami Dovoz této skupiny květinářských produktů dosáhl v roce 2006 celkové hodnoty 80,7 mil. Kč, což představuje nepatrný meziroční nárůst (přibližně o jeden mil. Kč). Dle dosavadního vývoje zahraničního obchodu lze předpokládat v roce 2007 zachování stávající hodnoty dovozu cibulí a hlíz květin. Nejvýznamnější zastoupení na dovozu této skupiny květinářských produktů v roce 2006 měla skupina ostatních výrobků, které tvoří více než polovinu dovozu, což je rozdíl oproti létům předcházejícím. Hlavním exportérem zůstává tradičně Nizozemí, odkud pocházelo v roce 2006 téměř 90 % dovezených cibulí a hlíz květin ve vegetačním klidu. Vývoz cibulí a hlíz květin oproti předcházejícím rokům výrazně poklesl z hodnoty 12,1 mil. Kč v roce 2004 na 5,2 mil. Kč v roce 2005 a 2,3 mil. Kč v roce 2006. Lze předpokládat, že v roce 2007 dojde k navrácení na úroveň roku 2005. Největším odběratelem cibulí a hlíz květin ve vegetačním klidu z ČR bylo ve sledovaných letech Slovensko, ale jeho podíl na vývozu není tak výrazný jako v letech předchozích. V roce 2005 mezi cílové země přibylo i v této skupině produktů Rusko, kam směřují spekulativní reexporty květinářského zboží. V roce 2007 se vývozy významně orientují na Polsko.
3.2.1.4
Zahraniční obchod s osivem květin
Klesající trend dovozu osiv květin se v letech 2004 a 2005 obrátil. V roce 2005 bylo do ČR dovezeno osivo květin v hodnotě 29,6 mil. Kč, což představovalo oproti roku 2004 zvýšení o 22,8 %. V roce 2006 došlo k meziročnímu poklesu, ale objem dovozu zůstal s hodnotou 27 mil. Kč nad úrovní roku 2004 o téměř 3 mil. Kč. V obou letech dovozy pocházely zejména z Německa a Nizozemí, odkud přišlo přes 91 % celkového objemu dovozu. Vývoz v roce 2006 klesl na hodnotu 20 mil. Kč, ale je předpoklad, že se jeho hodnota pro rok 2007 udrží na podobné úrovni. Hlavní cílové země byly ve sledovaném období Slovensko, Německo, Rakousko a nově i Polsko.
22
4. CESTA KVĚTIN OD PRODUCENTA 4.1 Zásobování V dnešní době se využívá mnoho způsobů pro zásobování českého trhu a následně zákazníka květinami. Můžeme hovořit o zásobování v rámi ČR a zásobování v celosvětovém měřítku. Velkou roli v zásobování květinami hrajou velkoobchody, které kupují květiny na aukcích nebo přímo od producentů českých i zahraničních a zprostředkovávají obchod i z mimoevropských států. Příloha č. III znázorňuje schéma cesty květin.
4.1.1 Zásobování v rámci České republiky Ve většině případů hraje největší roli velkoobchod, který pouze překupuje zboží od producentů. V posledních letech lze vypozorovat rostoucí snahu velkoobchodu spolupracovat s domácími pěstiteli, ale ti nedokáží zásobování pokrýt tak pružně a pravidelně jako dovoz. Velkoobchody zásobují obchodní řetězce, maloobchody i přímo spotřebitele. Zásobování maloobchodníků může být zajištěno rozvozem nebo vlastním nákupem ve velkoobchodě. Nakupování ve velkoobchodě má výhody, jelikož si sám zákazník může vybrat ze širokého sortimentu. Nevýhodou je, že pro některé zákazníky může být špatně dostupný. Nabízený sortiment velkoobchodů je velice široký. Na obědnávku dokáží sehnat všechny druhy květin, které trh nabízí. Maloobchodníci také mohou nakupovat zboží přímo od producentů, ale většinou pouze v rámci ČR. Mezi nejvýznamnější velkoobchody se řadí Tulipa Praha s.r.o., Fleura Czechia s.r.o., Vonekl s.r.o. a jeho dceřinná společnost KLIA CZ s.r.o.. Po vstupu do šengenského systému, lze pozorovat zásobování v pohraničních oblastech rozvozem ze sousedních zemí jako je například Polsko.
4.1.2 Zásobování v rámci světa Při dovozu na naše území jsou využívány dva typy dopravy, doprava silniční a letecká. Zásilky z mimoevropských států jsou dopravovány letecky. Tento dovoz však funguje na principu dopravy zboží do Holandska, poté následuje společná doprava s květinami z aukcí silniční dopravou. Květiny jsou dopravovány také lodní dopravou.
23
Přepravují se ve speciálních chlazených kontejnerech. Tímto způsobem lze však dopravovat jen některé druhy. Lodní dopravou se přepravují karafiáty a řezaná zeleň. Z hlediska zásobování květinami, jsou pro ČR velmi významné aukce. Dokáží pokrýt poptávku pružně a pravidelně a aukční sortiment je velice široký. V posledních letech vzniká po celém světě mnoho aukcí založených na původním principu holandských. Pro český trh jsou nejvýznamější pouze aukce holandské, odkud pochází většina zboží.
4.2 Možnosti zásobování 4.2.1 Východní Evropa Ve většině zemí došlo k poklesu původní produkce,
k omezení exportu a
významnému rozšíření dovozu. Domácí výroba se orientuje podobně jako v ČR na hrnkové, balkónové a záhonové květiny a doznává postupný nárůst, úměrný zvyšující se domácí spotřebě. Významnými producenty jsou Polsko, Maďarsko, Slovinsko. V Polsku má agrární sektor vysoký podíl na polské ekonomice a zaměstnává kolem 25 % obyvatelstva. Plochu výrobních skleníků udává statistika 850 ha, ale může se blížit až 1500 ha. Hlavními výrobními oblastmi jsou Poznaňská – 22 %, Varšavská 13 %, Pomorská 12 %, Slezská 11 % a Lodžská 9 %. Sortiment zůstává stále široký i ve skladbě květin na řez květů. Mnoho specializovaných podniků se zaměřuje na množení mladých rostlin, z toho putuje 60 % na export. Polské zahradnictví je ve východní Evropě nejvýkonnější a zřejmě i nejprogresivnější a významné v obchodu s ČR.
4.2.2 Tropy a subtropy Počátky orientace květinářství nastaly v poválečných létech na Floridě a Mexiku. V Evropě to byly od 60. let Kanárské ostrovy. Důvodem jsou nízké ceny vody, půdy a pracovních sil. Nevýhodou je nekontrolovatelný nárůst produkce a následně omezování produkce v mírném pásmu.
4.2.2.1 Amerika Kolumbie je druhým největším vývozcem květin po Holandsku a největším vývozcem karafiátů na světě. Plochy pro pěstování květin se rozkládájí na 6953 ha, největší lokalitou jsou svahy v okolí Bogoty s asi 75 % pěstebních ploch. Karafiáty a růže přesahují 50 % z celkové produkce. V zemi jsou také podpůrné aktivity ve formě veletrhů. 24
Nejznámější je Proflora, která se koná jednou za dva roky ve městě Cartagena. Producenti se sdružují v Asocolflores. Ekvádor zaznamenává počátky tržní produkce v letech 1979. Po Holandsku a Kolumbii je třetí největší exportér květin. Od roku 1990 stoupá nárůst produkce. Největší část produkce tvoří růže, které se díky velkému objemu pěstování zasluhují o stále nižší cenu. Brazílie je jedna z největších zemí na světě. Má vysokou produkci květin s využitím moderních výrobních postupů a distribuce převzala holandský model aukcí. Kryté plochy přes 10 000 ha jsou lokalizovány v odbytových centrech na jihovýchodě a severovýchodě země. Kolem Sao Paula jsou tři aukční trhy s velkou výrobní základnou. Zavádí a ověřuje se internetový obchod s květinami Agrowirtual
na „bidingovém“
principu přihazování. Dalšími významnými producenty jsou Mexiko, Venezuela, Costa Rica a Guatemala.
4.2.2.2 Afrika Významnými producenty Afriky jsou Keňa a Ethiopie. Keňa je rovníková země Afriky je nejznámějším exportérem a producentem řezaných květin. Hlavní květinářskou produkční oblastí v zemi je oblast Great Rift Walley. Růže tvoří 75 % exportu. Export je orientován na evropský trh, holandské aukce cca 60 %, a přímo k velkoodběratelům zajišťujícím další distribuci. Ethiopie je tropická země východní Afriky považována za kolébku lidstva. Ekonomika země má svůj základ v zemědělské produkci. To vyhovuje širokému spektru zahradních kultur a Etiopie se stává další zájmovou oblastí mezinárodní produkce květin k řezu. Dalšími producenty jsou Jihoafrická republika., Zambie, Uganda, Zimbabwe, Maroko.
4.2.2.3 Asie V Asii jsou významné tradiční produkční země Jižní Korea s 6 500 ha, Japonsko s 8 600 ha, Thajsko s 8 500 ha, Taiwan, Singapur, Malaisie a nové výrobní kapacity v Číně a Indii. Čína s přechodem na efektivní ekonomiku rozšířila během několika let domácí produkci z několika tisíc ha v krytých a venkovních plochách na 150 000 ha. Zvláště v tropických provinciích Yunan, Hainan, Guandong na jihu země. Květiny na řez byly 25
pěstovány na 6 500 ha krytých ploch s převahou růží a karafiátů, ale sortiment je pestrý. Nejvýznamější je oblas Yunnan, která po váhavých začátcích v roce 1987 překotila růst a dnes tvoří více než 50 % produkce. V roce 2003 byl zřízen KIFA se dvěma aukčními hodinami, ale není jisté, že prodané zboží bude dodavatelům zaplaceno. Mnozí preferují prodej velkotržnice. Export je orientován do Japonska a na Taiwan. Podobnou expanzi můžeme očekávat v Indii, která už před 2 léty zahájila export řezaných květů do Evropy. Indie má po Číně a Japonsku nejsilnější ekonomiku. Údajně 65 tisíc, ale až 100 tisíc ha květinových kultur. Až 50 % produkce tvoří sušené květy a více než 60 % exportu končí v Japonsku.
4.3 Holandský aukční systém Producenti květin z okolí Aalsmeeru se scházeli v místní kavárně “Welkom“ a následně v růžovém skleníku, aby vyjednávali s obchodníky o prodeji svých květin. Velice významný byl rok 1912 kdy byl postaven první aukční dům s názvem “Bloemenlust“. Úspěšná 30. léta 20. století daly „Bloemenlust“ mimořádný růst, který za rok překročil jeden milion guldenů (více než 450 tisíc euro). V roce 1960 měl tento aukční dům roční obrat vyšší než 11 milionů eur a v posledních letech, před sjednocením se sousedním aukčním domem “Central Aalsmeersche Veiling“ (CAV), hodnota vzrostla na 48,5 milionů eur. Pod vedením jedenácti pěstitelů došlo v roce 1972 ke sjednocení aukcí. Na 88 tisících m2 byl otevřen aukční komplex nazývaný “Bloemenveiling Aalsmeer“. Dodnes se tato budova rozrostla do velikosti jednoho milionu m2. Pod jednou střechou najdeme kombinaci řezaných květin a rostlin o hodnotě téměř 1,7 bilionů eur (WESTCOTT, 2005).
Pěstitelé Přes aukci v Aalsmeeru dává na trh své květiny a rostliny přibližně šesti tisíc pěstitelů. Začátkem roku 2008 bylo pěstitelům ze zemí, které jsou mimo Evropskou unii, dovoleno připojit se ke spolupráci. Tato nová skupina je založena převážně z holandských pěstitelů, kteří emigrovali do Keni a Ugandy a pěstitelů z Izraele. Holandští pěstitelé jsou světově známí pro jejich odbornou znalost v pěstování květin. Vyskytuje se zde nejmodernější kultivační technika. V Aalsmeeru je nabízeno k prodeji více než 13 tisíc druhů květin. Speciální oddělení známé jako “Test Centre“ testuje a zkouší kvalitu květin. Opravdové simulace podmínek koncových uživatelů, kdy udržují květiny při teplotě okolo 70 F (stupňů Fahrenheit: 1 F = 5/9 °C). Nové druhy jsou
26
testovány programem „Fleur Primeur“. Tento program je navržen tak, aby ustanovil kvalitní standart a rozšířil paletu výrobků, které budou splňovat požadavky zákazníka.
Nákupní hodiny Zde najdeme nejčistší podobu hospodářství nabídky a poptávky. Více než dva tisíce kupců, představujících téměř jeden tisíc členských firem platí šest tisíc eur ročně za privilegium nakupovat květiny cestou hodinového systému. V jedné z pěti aukčních síní, které by mohly svým vzhledem připomínat vysokoškolské přednáškové učebny, sedí kupci na terminálech a soustředěně sledují obrovské nástěnné hodiny a přehlídku výrobků, pohybujících se ve vozíku z jednoho konce místnosti na druhý. První kupec, který stiskne tlačítko, nastaví cenu a koupí zboží. Celkem se zde vyskytuje 13 hodin, které zajišťují průměrně 60 tisíc transakcí denně.
Distribuce – logistics at Warp Speed Ihned po aukci jsou květiny posílány na jejich cílové místo. Distribuční haly jsou místa s houfem uspěchaných činností, mnoha vozíky s květinami a pracovníků pobíhajících kolem dvojkolových kočárů a vozidel typu segue. Moderní obchodování používající čárové kódy umožňuje sledovat nákupy kdekoliv v distribučním systému. Většina květin je transportována mnoho kilometrů po celé Evropě. Jen malé procento květin putuje do Spojených Států Amerických.
Budoucí nabídka Nyní dávají pěstitelé aukcím elektronické avízo, takže aukce vždy přesně vědí, jaké zboží přijde dříve, než je doručeno. Pro kupce již není nezbytné být na hodinách přítomen. Uskutečňují se totiž dálkové nákupy pomocí internetu (PLOEG, 2008).
4.3.1 FloraHolland, Nizozemí Od sjednocení Bloemenveiling Aalsmeer a FloraHolland, které proběhlo 1. ledna 2008, má aukce FloraHolland v Nizozemí: šest aukčních lokalit (Aalsmeer, Naaldwijk, Rijnsburg, Bleiswijk, Venlo a Eelde), 39 akučních hodin, jednu národní řídící zprostředkující kancelář nazývanou “FloraHolland Connect“, centrální kontrolní oddělení dovozu, 4 700 zaměstnanců, přibližně 5 300 pěstitelů (zahrnující 245 mezinárodních členů z Holandska, Belgie a Německa), celkem 9 600 dodavatelů a 3000 registrovaných kupců. Hlavních dovozních zemí je celkem 50, jsou to například Keňa, Izrael, Etiopie. Ekvádor a 27
Německo, Spojené Království a Francie mají vedoucí úlohu z vývozních zemí, kterých je celkem 134. V roce 2007 spolupracující trhy dosáhly růstu obratu na 4,6 bilionů eur. Řezané květiny dosáhly hodnoty 2,5 bilionů eur. Pokojové a zahradní rostliny měly obrat 1,7 bilionů eur a 298 milionů eur podle uvedeného pořadí. Odbyt v celkovém množství 11 bilionů květin a 1,2 bilionů rostlin. (www.floraholland.com)
4.3.2 Plantion, Nizozemí Název Plantion je zkrácenina slov ‚plants‘ a ‚bastion‘, tato organizace vznikla sjednocením společností Veiling Oost Nederland a Veiling Vleuten. Silné spolupracující spolky, které se nyní objevily, mají obrat přibližně 92 milionů eur. Hlavní cíle tohoto spojení jsou posílení tržního postavení pro dodavatele a zákazníky a zvýšit výkonnost hospodárnosti spoření. Vedení nové organizace se skládá ze dvou členů. André van Kruijssen je vedoucí ředitel a Peter Bakker je ředitel pro provozní činnost. Koncem roku 2010 bude otevřena nová aukce v Ede.
4.3.3 Landgard, Německo Landgard je vedoucí německou zahradnickou organizací. Přes 3000 Němců, Evropanů a mezinárodních pěstitelů získávají jejich výrobky aukční cestou, systémem provizí, distribucí a prodejem za hotové (Landgard Cash & Carry). Trh je pod vedením dvou řídících společností: Landgard Blumen & Pflanzen, založených v Straelen-Herongen a Landgard Obst & Gemüse, sídlícív Bornheim-Roisdorf. Skupina řídící čtyři aukce stejně jako prodej tržního zboží distribuuje produkty do specializovaných obchodů přes systém devětadvaceti Cash & Carry obchodů, které jsou v Německu, ve Vídni a jeden v Praze. Zahrnující celkový areál o rozloze 200 tisíc m2 je hlavním zákaznickým místem pro trh s řezanými květinami a pokojovými rostlinami v Německu. Aukcí na šesti hodinách se může účastnit přes 450 zákazníků. Největší podíl na prodeji Landgard Blumen & Pflanzen mají pokojové rostliny (674 milionů eur) se specializovanou aukcí pokojových rostlin a distribučním centrem v Lüllingenu (EVANS, 2007).
28
4.3.4 FloraBella, Itálie 1. března 2007 byl na Sicílii otevřen Nový aukční dům FloraBella. Vlastní dvoje nákupní hodiny, kdy jedny jsou vyhrazeny speciálně pro růže, druhé pro ostatní květiny. Roční obrat je 4,3 milionů eur s řadou nejprodávanějších produktů, jako jsou řezané květiny (98 %), zvláště lilie a gladioly, a dovážené květiny z Holandska a Thajska. Poté jsou produkty dodávány převážně na sicilský trh (99 %) a do Říma (1 %). V této aukci je 120 pšstitelských dodavatelů a 300 registrovaných kupců (EVANS, 2008).
Tabulka č. IX Název FloraHolland Landgard Ota Floriculture Auction Co., Ltd. The flower Auction Japan Inc. (FAJ) Plantion Veiling Holambra SICA aux Fleurs D´Hyeres Taipei Flowers Auction Co. Ltd. Euroveiling Flower Trade Centre United Flower Growers Co-operative Association Ontario Flower Growers Co-operative FloraMax Flower Auctions FloraBella, Sicílie II Condatino, Sicílie United Flower Auctions Johannesburg auction Istanbul auctions
Země Nozozemí Německo
Roční obrat €4,06 bilionů (2007) €1,2 bilionů (2007)
Japonsko
€168 milionů (2006)
Japonsko
€155 milionů (2007)
Nizozemí Brazílie Francie
€92 milionů €56 milionů (2006) €45 milionů
Tchaj-wan €37 milionů (2006) Belgie
€33,6 milionů (2006)
Kanada
€20 milionů (2007)
Kanada
€16 milionů
Nový Zéland Itálie Itálie Nový Zéland Jižní Afrika Turecko
29
€12 milionů €5 milionů €5 milionů €12 milionů €45 milionů neuvedeno
4.4 Přeprava řezaných květin Nejdůležitější zásadou před přepravou květin je dobře zásobit řezané květy vodou a zchladit je. Zchlazení především brzdí rozvoj a rozkvétaní poupat, vypařování vody z květů a květních stonků. Nedostatečné zásobení řezaných květů vodou po sklizni je příčinou vážných ztrát v celém manipulačním řetězci. Zchlazení brání i přehřívání květů během přepravy, snižuje produkci etylénu a citlivost květů vůči tomuto plynu ve vzduchu a konečně brzdí i rozklad zásobních látek květů. V izotermickém přepravním prostoru mohou vydržet květiny až 24 hodin pokud jsou zchlazeny tak aby jejich teplota nestoupla nad 10 °C. Mají-li být přepravovány déle, pak v chlazených kontejnerech. Pokud se přepravují nepředchlazené, musí být uloženy vzdušně a mezi kartony musí být větší prostor pro větrání (asi 15 %), čímž se však snižuje využitelnost dopravních prostředků. Doba nakládky, vykládky a přepravy musí být minimalizována. Květy nesmí být nikdy transportovány společně s ovocem a zeleninou, protože produkují mnoho etylenu, který urychluje vadnutí květin (KOPEC, 1998). Další podmínkou úspěšné přepravy je ošetření květů chemickými roztoky, které mohou zajistit dostatečný příjem vody a živin před přepravou, prodlužují uchovatelnost ve váze, snižují citlivost na ethylén a plíseň šedou (PERTWEE, 2000). U řezaných květů je důležitý způsob přepravy – na sucho nebo na mokro. Většina řezaných květů se přepravuje na sucho. Při dlouhé přepravě řezaných květů na sucho dochází k slabému vadnutí květních plátků, květy po přepravě vypadají unaveně, avšak po vložení do vody nebo roztoku se osvěží. Při dlouhé přepravě ve vodě si řezané květy sice udrží svěžest, avšak stárnou rychleji než květy přepravované nasucho (SKALSKÁ,
1992).Květy Gerbera, Rosa, Gladiolus se doporučuje přepravovat vždy na mokro (KOPEC, 1998). Pro snadnější přepravu květin se používají dva typy vozíku, první Dánský vozík (Danish trolley) je uzší s dřevěnými podlahami a druhý Holanský vozík (Dutch auction trolley). Pro přepravu namokro byly vyvinuty Holadnské aukční kbelíky (Dutch auction buckets) ke keterým jsou k dispozici ještě nástavce. Vyrábějí se ve dvou velikostech. Nově jsou na trhu vylepšené aukční kbelíky (Improved auction buckets – Flits container), které se vyrábějí ve více velikostech (EVANS, 2008).
30
4.4.1 Podmínky transportu jednotlivých druhů Alstroemeria Přeprava má být co nejrychlejší a teplota během ní nemá přestoupit 10 °C. Po transportu se ihned v prodejně provede obnovovací řez a svazky květů se postaví svisle do nádob s vodou nebo kondičním roztokem (hloubka pomoření 100 až 150 mm) a uchovávají při teplotě 10 °C. Pokud byly výjimečně skladované na sucho, musí být květy před transportem minimálně na 4 až 6 hodin vloženy do vody při teplotě 10 °C. Anthurium Je nutno přepravovat do 12 hodin po sklizni, květy se vloží předem na 10 minut do kondičního roztoku při pokojové teplotě. Jsou-li květy přepravovány v obalech, musí být fixovány tak, aby nemohlo dojít k mechanickému poškození (speciální podložky). Květy se balí do papíru nebo fólií a ukladají do kartónů, někdy se upevňují na dolní část stonku malé nádobky s vodou. Lépe je však přepravovat květy v nádobách s vodou. V prodejně se stonky seříznou a opět vloží do vody. Zavadlé květy se osvěží během 1 až 2 hodin ve vodě 20 až 25 °C teplé. Antirrhinum Před transportem je nutné antietylénové ošetření. Květy se přepravují ve svislé poloze, v horizontální poloze je lze přepravovat jen po vhodném ošetření proti ohýbání stonků (např. ošetření Alanapem nebo ozáření paprsky X). Bouvardia Doporučuje se před transportem i prodejem vychladit na 2 °C přes noc a také ošetřit kondičním roztokem (Chrysal AVB). Cattleya Dopravují se ve standartních květinových kartónech nebo válcích, v nichž jsou upevněny na dně. Chrání se krepovým voskovaným papírem před mechanickým poškozením. V prodejně se ihned provede obnovovací řez (5 mm), a květy se vloží do vody nebo roztoku.
31
Cyclamen Přepravují se namokro při teplotě 1 až 2 °C. Před delší přepravou nutno vždy jednorázově ošetřit ochraným roztokem. Cymbidium Květy jsou přepravovány balené v kartónových krabicích nebo válcích po 6, 8 nebo 12 ks. Lze též použít parotěsné obaly (až 100 květů současně). V prodejně se provede ihned obnovovací řez, květy se umístí do vody nebo rozoku. Dendrobium Přepravují se na mokro, v normalizovaných kartónech rozměrů 75 x 25 x 17,5 cm. Dianthus Květy se doporučuje vždy předchladit, pokud nejsou vyskladněny z chladírny. Přeprava na sucho má být co nejrychlejší při teplotě pod 10 °C. Květy se přepravují po 800 kusech v kartónech standartních rozměrů. Na delší vzdálenost se karafiáty přepravují na mokro. Ihned po přepravě je nutno obnovit řez, vložit do vody (výška hladiny maximálně 150 mm) a uložit do chladírny při teplotě pod 5 °C na dobu nejméně 4 hodin. Euphorbia Přepravuje se na sucho co nejkratší dobu při teplotě 10 až 15 °C v parotěsném balení nebo na mokro. Před dopravou nutno vložit do kondičního roztoku s STS a bioregulátory Chrysal-SBV-2, Chrysal LBV) o teplotě 40 °C. Po obnovovacím řezu opět ošetřit horkou vodou. Freesia Před přímou expedicí ihned po řezu lze s výhodou květy předchladit při 4 °C, před delší přepravou je vždy nutné vložit do teplého dezinfekčního roztoku a v něm předchlazovat nejméně 3 hodiny. Přednost se dává přepravě na mokro. Po přepravě je třeba obnovit řez a vložit do teplé vody nebo roztoku (výška hladiny maximálně 500 mm, teplota 40 až 50 °C) Gerbera Přeprava na sucho nesmí trvat déle než několik hodin, již po 10 hodin jsou některé květy nevratně zvadlé. Ochranou proti vadnutí je přeprava v parotěsných obalech. 32
Optimální je teplota 4 až 5 °C, maximální limit je 10 °C. Po přepravě se obnoví řez a květy se nechají nejméně 4 hodiny nasávat vodu nebo dezinfekční roztok (200 ml.l-1 septonexu). Výška roztoku 50 až 100 mm. Při přepravě na sucho se poškodí až 10 % květů, proto se květy pokud možno přepravují v upravených nádobách s podložkou ve vhodné výšce nad hladinou, v níž jsou květy zachyceny. Gladiolus sp. Přepravují se na sucho, ve vzpřímené poloze a vždy po ošetření ochranným roztokem. Teplota by neměla překročit 10 °C. Po transportu nutno obnovit řez (zkrátit o 25 mm) a vložit do ochraného roztoku (sacharóza + baktericid). Chrysanthemum Před transportem nutno květy ošetřit protiplísňovým přípravkem a uložit do ochranného roztoku (AgNO, 25 mg a sacharóza 50 g) na 16 hodin při teplotě 21 °C. Jednokvěté odrůdy se balí jednotlivě do papíru nebo do fólii na ochranu před poškozením a přepravují v parotěsných kartónech. Optimální teplota je 1 °C pokud stoupne nad 10 °C zkracuje se životnost ve váze. Iris Květy se přepravují ve vzpřímené poloze v kartónech (výška 1,2 m) nejvýše ve dvou vrstvách, proložených papírem. Přpravují se bez vody, teplota nemá vystoupit nad 10 °C. Po transportu a obnovovacím řezu se květy vkládají na 3 hodiny do teplé vody (40 až 50 °C) a pak do studené vody o teplotě 2 °C nebo do ledové tříště. Lilium Před dopravou se ošetří kondičním roztokem obsahující STS a kyselinu giberlinovou (např. Chrasal-LBV). Květní stonky se balí nejlépe do dlouhých karotónových krabic, vyložených fólií nebo papírem. Před delším transportem se někdy doporučuje nechat květy 24 hodin bez vody, protože snížený turgor snižuje riziko poškození. Narcissus Přepravují se zpravidla nasucho, v parotěsných krabicích. Teplota nesmí stoupnout nad 10 °C. Pak se ihned obnoví řez, vloží svisle do vody. 33
Phalenopsis sp. Přepravují se šetrně, většinou tak, že se stonek zasune do nádobky s vodou, nebo se přepravují v plastikových válcích. Rosa Při balení růží se dává přednost perforovaným foliím, ve kterých nekondenují vodní páry. Přepravují se v kartónech doporučených rozměrů. Vhodná je přeprava na mokro, během ní nemá teplota stoupnout nad 10 °C. Je-li nutno přepravovat na sucho květy se před transportem ošetří kondičním roztokem (Chrysal-RVB) a pak se chrání proti vadnutí fóliemi. Při déle trvající přepravě hrozí riziko plesnivění (Botryotinia). Po transportu je třeba ihned obnovit řez a vložit do vody, jinak hrozí nebezpečí plynné embolie. Strelitzia Přepravuje se nasucho v parotěsných obalech pří 7 až 8 °C. V obalu musí být pevně fixovány. V prodejně je nutný obnovovací řez a uložení do okyseleného roztoku (kyselina citronová 0,5 g) na 4 hodiny při teplotě 15 °C. Tulipa Přepravují se zpravidla na sucho, co nejrychleji, při teplotě 1 °C nejlépe v parotěsném balení. Po přepravě se obnoví řez a květy se vloží do vody a do chladírny nejméně na 4 hodiny. Bez zchlazení by rychle nakvétaly. Zantedeschia Přepravují se nasucho při 4 °C fixované v parotěsných obalech. Po transportu mohou být květy ponechány v prodejně v papíru a ve vodě asi 2 - 3 dny (KOPEC, 1998).
34
5. MARKETINGOVÝ VÝZKUM 5.1 Definice marketingového výzkumu Marketingový výzkum je cílevědomá a organizovaná činnost spočívající ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretací, které umožňují: porozumět trhu, na kterém firma podniká nebo hodlá podnikat identifikovat problémy spojené s podnikáním identifikovat příležitosti, které se mohou vyskytnout formulovat směry marketingové činnosti hodnotit její výsledky Marketingový výzkum zajišťuje všechny typy informací, které jsou pro podnik důležité, a není možno je získat z některé jiné části marketingového informačního systému. Je základním předpokladem uplatňování marketingového přístupu k řízení, kterým je schopnost podniku reagovat na stále se měnící situaci na trhu a v širším marketingovém prostředí. Definuje marketingový výzkum jako funkci, která spojuje spotřebitele, zákazníka a veřejnost s marketingovým pracovníkem prostřednictvím informací, užívaných ke zjišťování a definování marketingových akcí, monitorování marketingového úsilí a ke zlepšení pochopení marketingu jako procesu. Marketingový výzkum specifikuje požadované informace podle vhodnosti k řešení těchto problémů, vytváří metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky“, KOTLER (2000). Marketingový výzkum je disciplína integrující poznatky z řady jiných vědních oborů – matematiky, statistiky, informatiky, psychologie, sociologie a dalších. Marketingový výzkum se vyvíjí, jeho úroveň je do jisté míry závislá na rozvoji uvedených disciplín, ale potýká se i s určitými terminologickými problémy vyplývajícími z nejasností některých pojmů (způsobené různou kvalitou překladů odborných publikací, intenzitou vývoje v posledních letech a dosavadní neustáleností terminologie). Marketingový výzkum má mezinárodní charakter a bez jasné definice pojmů a jejich cizojazyčných ekvivalentů by nebyly vytvořeny podmínky pro jeho další rozvoj.
35
5.1.1 Formy výzkumu Z hlediska praktického uplatnění je možno marketingový výzkum členit podle celé řady různých kritérií, v nich jsou uplatňovány jak aspekty časové, metodologické věcné, tak hledisko získávání informací. Marketingový výzkum lze tedy podle různých hledisek dále členit: dle časového hlediska Pozorování základní struktury trhu k určitému datu poskytuje momentálně obraz o stávajícím stavu trhu. V zásadě jde o statické pozorování – průzkum trhu. Jestliže v popředí zájmu je dynamický aspekt, jedná se o evidenci pohybů jevů a procesů na trhu, která vede ke sledování průběhu tržních situací – výzkum trhu. Výzkum trhu je permanentní činností odhalující změny v požadavcích a tím i změny a kolísání trhu.
dle metod získávání informací Rozlišujeme primární a sekundární výzkum. Předmětem sekundárního výzkumu je získávání, shromažďování a vyhodnocování údajů, které jsou již k dispozici. Jedná se jak o vnitropodnikové, tak i mimopodnikové zdroje. Výhodou jsou cenné a poměrně levné informace. Nevýhodou mohou být neaktuální nebo neúplné údaje. Primární výzkum pokrývá potřebu informací jejich zjišťováním přímo na trhu. Informace jsou aktuální a vztahují se přímo ke zkoumanému problému. Nevýhodou je finanční náročnost a speciální metodologie. V praxi začínáme výzkumný projekt sekundárním výzkumem a v druhé fázi se snažíme získat informace pomocí výzkumu primárního.
dle systémového hlediska Deskriptivní (popisný) – zabývá se zkoumáním skutečného stavu či procesu z pohledu četnosti projevů, charakteristik a faktorů, které ho ovlivňují. Řeší problém, jak vypadá v současném období jev nebo proces, který je předmětem výzkumu. Diagnostický (příčinný) – hledá všechny faktory, které předmět výzkumu ovlivňují, hledá vzájemné vazby mezi nimi a míru tohoto ovlivňování, hledá odpověď na otázku, proč je daný stav takový.
36
Prognostický – snaží se o poznání, kam spěje dosavadní vývoj, jaký je jeho průběh, hledá a sleduje vývojové trendy včetně příčin. Koncepční – hledá nejvhodnější nástroje marketingové strategie i taktiky v budoucích podmínkách. Výsledkem je marketingová koncepce. Určuje, co bude nejvhodnější opatření v budoucím čase.
dle předmětu zkoumání Marketingový výzkum jako cílevědomá činnost směřující k opatření informací se může týkat: makroprostředí trhu podniku
5.2 Etika marketingového výzkumu Marketingový výzkum jako každá činnost má svá etická pravidla, která výzkumníci musí dodržovat. Evropská společnost ESOMAR spolu se sdružením obchodních komor ICC společně přijaly kodex výzkumu trhu, který stanoví hlavní zásady pro práci v oblasti získávání informací prostřednictvím výzkumu trhu. Výzkum trhu je založen na důvěře veřejnosti a tato důvěra předpokládá, že respondentův projev nepřinese pro něj negativní důsledky a že výzkum bude v souladu s veřejnými zájmy. Kodex definovala Evropská společnost pro výzkum veřejného mínění a trhu ESOMAR v roce 1948. Po té následovalo vypracování kodexů národními společnostmi. V roce 1976 se tyto společnosti spojily a zveřejnili dokument tzv. Mezinárodní kodex. Byl revidován ještě v roce 1986. Změny marketingového a sociálního prostředí, prudký rozvoj mezinárodního obchodu vedly v roce 1994 k vypracování nové verze Mezinárodního kodexu. Obsahuje základní etické a obchodní zásady, kterými se řídí marketingový a sociální výzkum a dále definuje pravidla pro styk s veřejností a podnikatelskou sférou. V některých zemích existují ještě národní požadavky stanovené legislativou, které mohou mít vliv na používání Mezinárodního kodexu. Národní požadavky mají přednost při provádění výzkumu v dané zemi. 37
6. METODY ZÍSKÁVÁNI INFORMACÍ 6.1 Experimentální metody Experimentální metody jsou založeny na studiu problematiky vztahů mezi dvěma nebo více proměnnými za kontrolovaných podmínek. V průběhu experimentu se v souhrnu daných endogenních a exogenních podmínek, které vytvářejí prostředí experimentu, zavede určitý testovaný prvek (nezávisle proměnná) a výsledek jeho působení se pozoruje a měří na určitém nebo jevu nebo procesu (závisle proměnná).
6.2 Pozorování Jedná se o nepřímou formu kontaktu. Spočívá v záměrném sledování právě probíhajících dějů a jejich zaznamenání. Pozorování může probíhat podle předem stanoveného postupu nebo nahodile, kdy je stanoven pouze cíl pozorování.
6.3 Dotazování Je typickou metodou marketingového výzkumu. Umožňuje zobrazení rozdílů v mínění
respondentů.
Dotazování
znamená
verbální
kontakt
s respondentem
prostřednictvím záznamového média (písemně – pomocí dotazníků). Dotazník Dotazník je možno začít formulovat, jestliže je znám účel a cíle výzkumu. Převod cílů výzkumu do požadavků na informace se uskutečňuje na bázi vypracování seznamu informací, které je třeba zjistit, aby bylo stanoveného cíle dosaženo. Také musí být brány v úvahu metody, kterými budou informace zpracovány. Další, co musí být pro zhodnocení otázek posouzeno: zda respondent otázce rozumí zda respondent je schopen odpovědět zda respondent bude ochoten odpovídat
38
V závislosti na zvolené technice dotazování je třeba zvolit vhodný typ dotazníku: Dotazník zasílaný poštou Je to velmi dobrý způsob, jak kontaktovat osoby, které nejsou ochotné poskytnout osobní rozhovor nebo ty, které nejsou v dosahu tazatele. Je však nutné si uvědomit, že dotazníky zasílané poštou vyžadují velice pečlivou přípravu (aby nedošlo k nesprávné interpretaci dotazů) a že návratnost odpovědí je poměrně malá. Dotazování telefonem Je to nejrychlejší metoda pro shromažďování potřebných informací od respondentů. Navíc dotazovatel může objasnit nejasné dotazy. Míra reakce je mnohem vyšší než v případě dotazníků zasílaných poštou. V průběhu dotazování lze sledovat výsledky. Využívá se ve spojení s počítačem. Nelogické odpovědi vylučuje. Tento způsob má však dvě omezující podmínky. Dotazováni mohou být pouze lidé, kteří mají telefon a dotazování musí být stručné a neosobní (KOTLER, 2007). Osobní dotazování Je ze tří uváděných metod nejvšestrannější a umožňuje položit mnohem více otázek i dodatečná pozorování respondenta (oblečení, způsob vyjadřování atd.). Na druhé straně tento způsob dotazování je nejnákladnější a vyžaduje dobrou organizační přípravu a určitý dohled. Typy a druhy otázek Problematice formulování otázek je třeba věnovat zvláštní pozornost, protože na ní závisí věrohodnost získaných údajů. Otázky je možno klasifikovat podle několika kritérií: dle cíle, pro který je otázka určena dle možnosti výběru odpovědi
39
V závislosti na možnosti výběru odpovědi se otázky mohou členit na: otázky s uzavřeným koncem otázky s otevřeným koncem Otázky s uzavřeným koncem Nabízí respondentovi jednu nebo několik možných odpovědí. Dělení otázek: dichotomická – nabízí dvě možné volby (ano x ne) trichotomická – nabízí tři možné volby (ano x ne x nevím) polytomická – nabízí více možností Otázky s otevřeným koncem Nenavrhují žádné možné odpovědi a odpověď vytváří sám dotazovaný.
Posloupnosti otázek Často bývá rozšířen názor, že hlavní problémy výzkumu musí být řešeny tak, že jednotlivé otázky na sebe navazují. Toto uspořádání však u dotazovaného vyvolává určité stereotypy, které nám mohou výsledky podstatně zkreslit. Je proto žádoucí tyto otázky, které mezi sebou mají logickou souvislost rozmístit na několika místech.
40
7. METODIKA VÝZKUMU 7.1 Oblast výzkumu Průzkum jsem uskutečnil v roce 2008 prostřednictvím dotazníku u čtyřiceti producentů květin po celé České republice.
7.2 Sestavení dotazníku Dotazník byl sestaven s využitím všech poznatků z předchozích kapitol. Snažil jsem se vytvořit dotazník, který by co nejpřesněji napomohl k získání potřebných údajů, a zároveň nebyl příliš složitý a dlouhý. Pozornost jsem zaměřil přeevším na správné formulace dotazů. V záhlaví dotazníku jsou respondenti seznámeni s účelem dotazování a ujištěni, že získané informace nebudou zneužity k jiným účelům. V dotazníku jsou velice jednoduché otázky na které není nutná velká příprava. Jde pouze o otázky zaměřující se na druh produkce a odbyt.
7.3 Realizace výzkumu Producenty v České republice jsem vyhledal pomocí hortiflora registru 2007 a z vlastních znalostí. Pro provedení výzkumu jsem zvolil dotazováni e-mailem. Tato metoda byla sice nenáročná, ale počet odpovědí byl velice nízký. Po rozeslání třicetišesti dotazníků jsem obdržel zpět jen třináct odpovědí. Toto mě vedlo ke změně způsobu dotazování a snažil jsem se některé producenty oslovit pomocí telefonu. Získal jsem dalších sedm dotazníků.
7.4 Zpracování údajů Získal jsem třináct vyplněných dotazníků, což představuje velké množství informací a údajů, které musely být jistým způsobem zpracovány. Zvolil jsem metodu rozdělení četností. Zajímal mě počet výskytu jednotlivých znaků – četnost. Kde to bylo vhodné jsem sestavil tabulku a graf.
41
8. VÝSLEDKY VÝZKUMU Při získávání informací o produkci květin v České republice bylo zjištěno, že největší produkční kapacity jsou sdruženy v odbytovém družstvu CZ – FLORA. Patří zde Florcenter s.r.o., Tu – Flor s.r.o. Kadaň, Sinco Mělník s.r.o., Vlastimil Pasič, Azalea Chlumec s.r.o.. K dalším rozsáhlým podnikům, které nepatří k odbytovému družstvu jsou Agro Brno – Tuřany, a.s., Holflor, Sempra Praha, a.s.. Podniky, které mě zaujaly svou specializací: Bego – Bohemia zabývající se pěstováním a šlechtěním begonií, Explantex Vondruš nabízející širokou nabídku orchidejí z vlastní produkce, Florcentr, spol. s.r.o. dodávající anthurium. V příloze dokládám seznam firem, které byly předmětem dotazování.
Tabulka č. X
Název firmy Rok založení firmy Kryté plochy Jiří Urner 1938 0,15 FYTO REIDL 1983 0,01 Kakteen – PH – flora spol. s r.o. 1992 0,08 Azalea Chlumec s.r.o. 1992 2,24 Školní statek Opava 1929 0,75 FLORCENTER s.r.o. 1992 2,74 Agro Brno-Tuřany, a.s. 1993 7,00 SEMPRA FLORA s.r.o. 1997 0,25 SEMPRA PRAHA a.s. 1992 0,35 SINCO Mělník s.r.o. 1998 2,50 Vlastimil Pasič 1990 1,60 Jiří Bártek 1992 0,50 Ing. Jaroslav Prášek 1995 1,50
42
Venkovní plochy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,25 0,30 1,00 1,00 1,25 1,50 2,50 3,00 3,00
Počet firem
Kryté plochy 7 6
Pěstební plochy (0 - 1 ha)
5 4
Pěstební plochy (1 - 2 ha)
3 2
Pěstební plochy (2 a více ha)
1 0 Plocha v ha
Založení firem 10
Počet firem
8 6
Založení do roku 1990
4 Založení od roku 1990 2 0
43
Tabulka č. XII Název firmy Vlastimil Pasič Agro Brno-Tuřany, a.s. Jiří Bártek SINCO Mělník s.r.o. SEMPRA PRAHA a.s. FLORCENTER s.r.o. Školní statek Opava Ing. Jaroslav Prášek Jiří Urner FYTO REIDL Kakteen – PH – flora spol. s r.o. Azalea Chlumec s.r.o. SEMPRA FLORA s.r.o.
Velkoobchod
Maloobchod
Obch. řetězce
Export
11 10 10 20 0 1 10 5 8 0 5 25 5
5,5 60 50 15 5 5 85 45 77 20 20 25 41
24 20 10 60 0 73 0 0 0 0 60 42 5
5,5 3 0 0 5 0 0 0 0 0 5 2 1
Hodnoty jsou uvedeny v procentech.
44
Gardencentra Přímý prodej 5,5 5 10 0 0 1 0 0 0 0 0 6 0
0 2 20 5 55 20 5 50 15 80 10 0 30
Ostatní 48,5 0 0 0 35 0 0 0 0 0 0 0 18
Tabulka č. XI
Řezané květiny Vlastimil Pasič 0 Agro Brno-Tuřany a.s. 1 Jiří Bártek 20 SINCO Mělník s.r.o. 0 SEMPRA PRAHA a.s. 0 FLORCENTER s.r.o. 0 Školní statek, Opava 60 Ing. Jaroslav Prášek 5 Jiří Urner 5 FYTO REIDL 0 Kakteen – PH – flora spol. s r.o. 0 Azalea Chlumec s.r.o. 0 SEMPRA FLORA s.r.o. 0 Hodnoty jsou uvedeny v procentech. Název firmy
Hrnkové Hrnkové ozdobné květem ozdobné listem 2 0 25 10 35 10 80 0 20 0 25 1 0 5 5 5 95 0 0 0 0 0 20 10 53 5
45
Cibulnaté a hlíznaté rostliny 0 0 0 0 0 0 5 0 0 0 0 0 10
Kaktusy a sukulenty 0 0 0 0 0 0 0 0,5 0 100 100 0 0
Letničky a dvouletky 66 64 35 20 30 74 30 10 0 0 0 70 30
Ostatní 32 0 0 0 50 0 0 74,5 0 0 0 0 2
9. ZÁVĚR Tato práce byla provedena na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústav biotechniky zeleně v letech 2007/2008. Náplní práce bylo prostudovat a analyzovat situaci na trhu s hrnkovými a řezanými květinami v České republice, zabývat se současným stavem květinářské produkce a věnovat pozornost cestě květin od producenta ke spotřebiteli. Po prostudvání materiálů jsem došel k závěru, že český trh je zásobován domácí produkcí a dovozem ze zahraničí. Produkce květin v České republice má stoupající tendenci. Dlouhodobě lze vypozorovat přechod produkce řezaných květin ke květinám hrnkovým, balkónovým a záhonovým. Mezi nejpěstovanější řezané květiny patří karafiáty, gerbery a růže. Pozitivním jevem posledních let je mírný nárůst produkce sezónních řezaných květin, např. mečíků, jiřinek, narcisů, tulipánů apod. Plochy pro pěstování květin se nerozšiřují, posledních pět let si udržují stálou pozici. Většina skleníků je za hranicí svých technických možností a je nutné je modernizovat. Pro zásobování českého trhu květinami má největší význam Holandsko, Kolumbie a Ekvádor. Převážná část obchodu se uskutečňuje pomocí aukcí. Z těchto míst se květiny denně přepravují cestou nákladní, letecké a lodní dopravy. Součástí mé práce je marketingový výzkum květinářské produkce u nás. Formou dotazníků bylo zjištěno, že největší květinářské produkční podniky jsou registrovány v odbytovém družstvu CZ – FLORA.
46
10. SOUHRN Tato práce byla provedena na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, Zahradnické fakultě v Lednici, Ústav biotechniky zeleně v letech 2007/2008. Je zaměřena na shodnocení stavu českého květinářství. Světová produkce květin má rostoucí trend. V České republice se upouští od produkce řezaných květin, z důvodu nadměrného importu těchto květin ze zahraničí. Pro konkurenci dovozu je nutno modernizovat produkční základnu.
Klíčová slova: květinářství, produkce květin, zásobování zákazníka, podmínky transportu, aukce
SUMMARY This work was submitted at the Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Horticultural Faculty in Lednice on the Department of Biotechnics of Green on the academic year 2007/2008. It is focused on the Czech floriculture situation. The world production of flowers is increasing. In Czech Republic the production of cut flowers is stop from, due to the excessive import of these flowers from abroad. For competition of import is important update production base.
47
11. SEZNAM ZKRATEK AIPH
Association Internationale des Producteurs de ľHorticulture Mezinárodní asociace výrobců zahradních rostlin
CITES
Convention of International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Mezinárodní konvence o ochraně volně žijících druhů živočichů a rostlin
COMMASSO
Association of Plant Breeders of the Economic Community Asociace šlechtitelů rostlin EU
ČR
Česká republika
EK
Evropská komise
EPPO
European and Mediterranean Plant Protection Organization Evropská a středozemní organizace pro ochranu rostlin
ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
FAO
Food and Agriculture Organization of the United Nations Organizace pro výživu a zemědělství
ISF
International Seed Federation Mezinárodní semenářská federace
ISHS
International Society for Horticultural Science Mezinárodní vědecká společnost zahradnická
ISO
International Organization for Standardization Mezinárodní organizace pro standardizaci
ISTA
International Seed-Testing Association Mezinárodní sdružení pro zkoušení osiva a sadby
IUFRO
International Union of Forestry Research Organization Mezinárodní unie výzkumných lesnických organizací
Mze
Ministerstvo zemědělství
OECD
Organization for Economic Cooperation Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
SRS
Státní rostlinolékařská správa
SZPI
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
48
ÚKZÚZ
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
UPOV
International Union of Plant Variety Protection Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin
VÚKOZ
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
49
12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1) EVANS, A. Auctions around the World. FloraCulture International. 2008, May, s. 50. Dostupný z WWW: <www.floracultureinternational.com> 2) EVANS, A. Auctions around the World. FloraCulture International. 2007, May, s. 40. Dostupný z WWW: <www.floracultureinternational.com>. 3) EVANS, A. Cut flower recipe. FloraCulture International. 2008, May, s. 50. Dostupný z WWW: <www.floracultureinternational.com>. 4) FORSTER, J. Pro DPH jasnější a jednodušší. Zahradnictví. 2006, č. 11, s. 58. 5) KOPEC, K. Péče o jakost řezaných květů. 1. vyd. Brno: MZLU, 1998. 81 s. ISBN 80-7157-308-6. 6) KOTLER, P. Marketing podle Kotlera : jak vytvářet a ovládnout nové trhy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2000. 258 s. ISBN 80-7261-010-4. 7) KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. 8) MASARYK, P. Výrobně marketingová studie květinářství v brněnském regionu. Zahradnická fakulta v Lednici, 2002. 78 s. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Diplomová práce. 9) NACHLINGER, Z. Ústni zdělení informací, 27.5.2008 10) NELSON, P. V. Greenhouse operation and management. 6. vyd. Upper Saddle River, New Jersey: Prentice Hall, 2003. 692 s. ISBN 0-13-010577-5. 11) PERTWEE, J. International cut flower manual. Doetinchem: Elsevier, 2000. 115 s. 12) PLOEG, R. Today TFA is already working on the market of tomorrow. FloraCulture International. 2008, May, s. 50. Dostupný z WWW: <www.floracultureinternational.com>. 13) PROCHÁZKA, L. Posouzení marketingové situace na trhu květin ve vybraném městě či regionu. V Lednici, 2003. 67 s. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Diplomová práce. 14) SALAŠ, P., LUŽNÝ, J. Stručná historie zahradnictví I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 91 s. ISBN 80-7157-996-3. 15) SALAŠ, P., LUŽNÝ, J. Stručná historie zahradnictví II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 99 s. ISBN 978-80-7375-141-8.
50
16) Situační a výhledová zpráva okrasné rostliny. Ing. Ivan Branžovský, CSc.. [s.l.] : Ministerstvo zemědělství, 2007. 73 s. ISBN 978-80-7084-610-0. 17) Situační a výhledová zpráva okrasné rostliny. Ing. Zuzana Drašnarová. Praha : Ministerstvo zemědělství, 2005. 66 s. ISBN 80-7084-437-X. 18) SKALSKÁ, E. Květy ve váze stále svěží. 1. vyd. Praha: Brázda, 1992. 44 s. ISBN 80-209-0219-8. 19) SOUČKOVÁ, H. Okrasné zahradnoctví jako jedna z možností diverzifikace aktivit v zemědělství : Technická základna pěstováni květin. Zahradnictví. 2006, č. 4, s. 86. 20) UHER, J. Historie květinářství, Přednáška z předmětu Květinářství. 11.2.2008 21) WESTCOTT, D. Www.flora.nl : The flower auction at Alsmer [online]. 2005 : 1993 , 2005 [cit. 1995-05-19]. Angličtina. Dostupný z WWW:
51
13. PŘÍLOHY 13.1 Příloha č. I AGRITEC, VÝZKUM, ŠLECHTĚNÍ A SLUŽBY s.r.o. Zemědělská 16 787 01 Šumperk [email protected] www.agritec.cz AGRO BRNO – TUŘANY, a.s. Dvorecká 31 620 00 Brno [email protected] www.agroturany.cz AZALEA CHLUMEC s.r.o. 403 39 Chlumec 80 [email protected] BEGO - BOHEMIA Kyjevská 41 530 03 Pardubice [email protected] www.begonie.cz BULÍŘ – ZAHRADNICKÉ SLUŽBY Veselice 18 294 04 Dolní Bousov [email protected] www.zahrady-bulir.cz CINCIBUCH Vyšehněvice 32 533 41 Lázně Bohdaneč [email protected]
52
ČERNÝ Husova 139 551 01 Jaroměř [email protected] www.cernyseed.cz EXPLANTEX VONDRUŠ Homole Jižní 156 370 01 České Budějovice [email protected] www.explantex.cz FLORCENTER, s.r.o. Šlechtitelů 802 783 71 Olomouc [email protected] www.florcenter.cz FLORCENTR, spol. s.r.o. Na Hrázi 257 664 34 Moravské Knínice [email protected] www.florcentr.cz FYTO REIDL U Čertíka 18 370 10 České Budějovice [email protected] www.volny.cz/fytoreidl HORTENA – ING. LUDĚK STRAKA Soudná 4 506 01 Jičín [email protected] ING. JAROSLAV PRÁŠEK, CSc. 17. listopadu 747 06 Opava [email protected]
53
ING. PAVEL HEŘTUS, KAKTEEN – PH - FLORA 250 84 Sibřina 166 [email protected] www.kakteen.cz ING. ROSTISLAV SLÁDEČEK U Opavice 19 746 01 Opava [email protected] ING. VLADISLAV FAJT – BOFA Sokolská 96 562 04 Ústí nad Orlicí [email protected] JIŘÍ BÁRTEK – ZAHRADNICKÉ SLUŽBY Jerlochovice 96 742 45 Fulnek [email protected] www.zahradnictvibartek.cz JIŽNÍ MORAVA, a.s. 691 53 Tvrdonice 701 [email protected] www.asjmorava.cz KOUTEK ZDENĚK – KVĚTINÁŘSTVÍ Jiráskova 394/26 293 01 Mladá Boleslav [email protected] KRAKONOŠOVO ZAHRADNICTVÍ Kruh 82 514 01 Jilemnice [email protected] www.krakonosovozahradnictvi.cz KRISTINA KREJČÍ 783 47 Hněvotín 371 [email protected]
54
KVĚPO Ve Staré cihelně 731 252 66 Libčice nad Vltavou [email protected] MATULA MIROSLAV – LETNIČKY K ŘEZU, ÚDRŽBA ZELENĚ Rychaltice 132 739 46 Hukvaldy [email protected] [email protected] ODSTRČIL – ZAHRADNICTVÍ LEŠTINA Třebovská 222 789 73 Úsov [email protected] PASIČ spol. s.r.o. Nové Domky 175 747 56 Dolní Životice [email protected] www.pasic.cz PATRIK HOLEČEK 28. října 152 535 01 Přelouč [email protected] www.holflor.cz PEVNÝ JIŘÍ – FUCHSIE Hrdinů 590/36 460 01 Liberec 12 [email protected] web.fuchsieliberec.cz RADOMÍR SOCHOR Předměstí 393 696 62 Strážnice [email protected]
55
SEMPRA PRAHA a.s. U topíren 860/2 170 00 Praha 7 [email protected] www.sempra.cz SOŠ STAVEBNÍ A ZAHRADNICKÁ Pod Táborem 17 190 00 Praha 9 [email protected] ŠIŠKA JOSEF – ZAHRADNICKÁ VÝROBA Gagarinova 5 783 51 Olomouc [email protected] www.almara.cz/siska ŠKOLNÍ STATEK, OPAVA, příspěvková organizace Englišova 526 746 01 Opava [email protected] www.skstatek.cz ŠKOLNÍ ZAHRADNICTVÍ U Hrůbků 115 709 00 Ostrava – Nová Ves [email protected] TU – FLOR s.r.o. Tušimice 1 432 01 Kadaň [email protected] www.tuflor.cz URNER JIŘÍ – ZAHRADNICTVÍ Branická 257/1658 140 00 Praha 4 – Krč [email protected] www.mybox.cz/urner
56
ZAHRADNICKÉ POTŘEBY SINCOs.r.o. K Přívozu 276 01 Mělník – Mlazice [email protected] www.zahrsinco.cz
57
13.2 Příloha č. II
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy:Vlastimil Pasič Město:Dolní Životice Kraj:Moravskoslezský Rok založení firmy:1990 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
1,6 ha
Venkovní plochy
2,5 ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
0%
Hrnkové rostliny okrasné květem
2%
Hrnkové rostliny okrasné listem
0%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
0%
Kaktusy a sukulenty
0%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
34 %
Ostatní
0%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná: Mladé rostliny balkonovek 32 % Mladé rostliny dřevin 30 % Trvalky 2%
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: - Pelargonium
58
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
11 %
Maloobchody
% (dohromady s gardencentry)
Obchodní řetězce
24 %
Zahraničí - vývoz
5,5 %
Garden centra a maloobchod
11 %
Přímý prodej
0%
Další pěstitel
48,5 %
59
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy:
Agro Brno-Tuřany, a.s.
Město:
Brno
Kraj:
jihomoravský
Rok založení firmy: 1993 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
7 ha
Venkovní plochy
1 ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
1%
Hrnkové rostliny okrasné květem
25 %
Hrnkové rostliny okrasné listem
10 %
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
0%
Kaktusy a sukulenty
0%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
74 %
Ostatní
0%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Pelargonium peltatum - 10 packy, sazenice pro malé zahradníky, závěsy, hotové rostliny Pelargonium zonale Euphorbia pulcherima – 6 cm, 9 cm, 10 cm, 11cm, 13 cm, 19 cm, 21 cm, 27 cm Impatiens New Guinea Chrysanthemum ind – 1 pp, 3 pp Chrysanthemum multiflora 60
Sinningia Saintpaulia ionantha Trvalky a bylinky Primula acaulis Viola x witrockiana (jaro i podzim) Fuchsia Dianthus Sunflor+chinensis
Není v tom započítána okrasná školka – Přerovský Již 2.rokem tam nepracuji, mohou být nějaké odchylky. Přeji hodně štěstí. S pozdravem Jan Závodský
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
10
%
Maloobchody
70
%
Obchodní řetězce
20
%
Zahraničí - vývoz
3
%
Garten centra
5
%
Přímý prodej
2
%
61
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: Jiří Bártek Město: Fulnek Kraj: Moravskoslezský Rok založení firmy: 1992 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): 3.5 Kryté plochy
0.5
ha
Venkovní plochy
3
ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
20 %
Hrnkové rostliny okrasné květem
35 %
Hrnkové rostliny okrasné listem
10 %
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
0%
Kaktusy a sukulenty
0%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
35 %
Ostatní
0%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Primula, Chrysanthemum, Euphorbia pulcherrima
62
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
10 %
Maloobchody
50 %
Obchodní řetězce
10 %
Zahraničí - vývoz
0%
Garten centra
10 %
Přímý prodej
20 %
63
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: SINCO Mělník s.r.o. Město: Mělník Kraj: Středočeský Rok založení firmy: 1998 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
2,5 ha
Venkovní plochy
1,5 ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
%
Hrnkové rostliny okrasné květem
80 %
Hrnkové rostliny okrasné listem
%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
%
Kaktusy a sukulenty
%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
20 %
Ostatní
%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy:
64
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
20 %
Maloobchody
15 %
Obchodní řetězce
60 %
Zahraničí - vývoz
%
Garten centra
%
Přímý prodej
5%
65
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: SEMPRA PRAHA a.s. Město: Praha – sídlo, provozovny: Veltrusy a Hranice na Moravě Kraj: Praha, Středočeský, Olomoucký Rok založení firmy: 1992 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
0,35
ha
Venkovní plochy
1,25
ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
% 20
Hrnkové rostliny okrasné květem
%
Hrnkové rostliny okrasné listem
%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
%
Kaktusy a sukulenty
%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony 30
%
Ostatní
%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….) 50
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Hydrangea, letničky hlavně: Tagetes, Salvia a Zinnia
66
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody Maloobchody
% 5
Obchodní řetězce Zahraničí - vývoz
% 5
Garten centra Přímý prodej
%
% %
55
%
Města a real. Firmy 35
%
67
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: FLORCENTER s.r.o. Město: Olomouc Kraj: Olomoucký Rok založení firmy: 1992 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
2,74
ha
Venkovní plochy
0,3
ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
0
%
Hrnkové rostliny okrasné květem
25
%
Hrnkové rostliny okrasné listem
1
%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
0
%
Kaktusy a sukulenty
0
%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony 74 + balkonovky Ostatní (např. cibule, hlízy , osiva, ….)
% %
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Pelargonium peltatum, Pelargonium zonale, Pelargonium grandiflorum, Surfinia, Million Bells, Bidens, Fuchsia, Dahlia, Bacopa, Plectranthus, Impatiens N.G., Impatiens walleriana, Begonia tuberhybrida, Dianthus caryophylus a další sortiment méně známých druhů balkonovek. 68
Begonia semperflorens, Petunia, Lobelia Tagetes patula, Tagetes erecta, Salvia splendens, Gazania, Nicothiana, Celosia, Ageratum, Verbena hybrida, Viola. Saintpaulia, Poinsettia, Chrysanhtemum indicum, Chrysanthemum multiflora. Cissus, Scindapsus, Phlilidendron scandens, Asparagus sprengeri.
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
1
% /prodej cizím velkoobchodům/
Maloobchody
5
% /vlastní maloobchodní prodej/
Obchodní řetězce
70-73
%
Zahraničí - vývoz
0
%
Garten centra
1
%
Přímý prodej
20-23
% /prodej ve vlastním velkoobchodě/
69
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy:Školní statek Opava Město: Opava Kraj: Moravskoslezský Rok založení firmy: cca 1929 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
0,75
Venkovní plochy
0,25
ha ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
60
%
Hrnkové rostliny okrasné květem
0
%
Hrnkové rostliny okrasné listem
5
%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
5
%
Kaktusy a sukulenty
0
%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony 30
%
Ostatní
%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Karafiat, gerbera, calla, strelicie, hrnkové: fialky, hedery,fikus benjamina, juca, dracena, Cibuloviny: hyacint, narcis, tulipán, iris Letničky: begonie, pelargonie, plectrantus, osteospermum, tagetes, bacopa, solanum, heliantus, milion bels, jiřinky, surfinie, asteriscus.
70
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
10
%
Maloobchody
85
%
Obchodní řetězce
%
Zahraničí - vývoz
%
Garten centra
%
Přímý prodej
5
%
71
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: Ing. Jaroslav Prášek Město: Opava Kraj:MS Rok založení firmy:1995 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy 1,5
ha
Venkovní plochy 3
ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
5
%
Hrnkové rostliny okrasné květem
5
%
Hrnkové rostliny okrasné listem
5
%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
-
%
Kaktusy a sukulenty
0.5
%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony 10
%
Ostatní
%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná: Zelenina
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Pelargonium,.Verbena.Petunia,Surfinia,a.pod. 4)
72
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
5
%
Maloobchody
40
%
Obchodní řetězce
0
%
Zahraničí - vývoz
0
%
Garten centra
0
%
Přímý prodej
50
%
73
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: Jiří Urner Město:Praha 4 Kraj:Praha Rok založení firmy:1938 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy 0.15
ha
Venkovní plochy
ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
5
Hrnkové rostliny okrasné květem
% 95
%
Hrnkové rostliny okrasné listem
%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
%
Kaktusy a sukulenty
%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
%
Ostatní
%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Euphorbia ,Cyclamen, Primula, Asparagus, Dianthus, Pelargonium,Gerbera.
74
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
8
%
Maloobchody
77
%
Obchodní řetězce
%
Zahraničí - vývoz
%
Garten centra
%
Přímý prodej
15
%
75
Dotazník Jsem studentem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producenta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: FYTO REIDL Město:
ČESKÉ BUDĚJOVICE
Kraj:
JIHOČESKÝ
Rok založení firmy:1983 – NENÍ TO OMYL! 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): 50 m2 Kryté plochy
50 m2
Venkovní plochy
ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
%
Hrnkové rostliny okrasné květem
%
Hrnkové rostliny okrasné listem
100 %
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
%
Kaktusy a sukulenty
%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
%
Ostatní
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Masožravé rostliny všech rodů.
76
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
%
Maloobchody
20%
Obchodní řetězce
%
Zahraničí - vývoz
%
Garten centra
%
Přímý prodej
80%
77
Dotazník
Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji.
Název firmy: Kakteen – PH – flora spol. s r.o. Město: Sibřina 166 Kraj: Středočeský Rok založení firmy:1992 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
800m ha
Venkovní plochy
0ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
%
Hrnkové rostliny okrasné květem
%
Hrnkové rostliny okrasné listem
%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
%
Kaktusy a sukulenty
100 %
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony % Ostatní
(např. cibule, hlízy , osiva, ….) %
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
78
3) Uveďte nejpěstovanější druhy:
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
5%
Maloobchody
20 %
Obchodní řetězce
65 %
Zahraničí - vývoz
5%
Garten centra
Přímý prodej
%
10 %
79
Dotazník Jsem studentem Mendelové zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producnta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: Azalea Chlumec s.r.o. Město: Chlumec Kraj: Ústecký Rok založení firmy: 1992 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
2,24 ha
Venkovní plochy
0 ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
0%
Hrnkové rostliny okrasné květem
20 %
Hrnkové rostliny okrasné listem
10 %
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
0%
Kaktusy a sukulenty
0%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
70 %(včetně balkónovek)
Ostatní
0%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná:
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Azalea indica (Rhododendron simsii) , Pelargonium peltatum , zonale , Primula , Viola , Bellis , Myosotis , Cyclamen , Poinsettia , Impatiens , Dahlia , Dianthus , Calceolaria , Cineraria , Ranunculus ,aj.
4) Odbyt produkce (uveďte v %): 80
Velkoobchody
25 %
Maloobchody
25 %
Obchodní řetězce
42 %
Zahraničí - vývoz
2%
Garten centra
6%
Přímý prodej
0%
81
Dotazník Jsem studentem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, Zahradnické fakulty v Lednici. Píši bakalářskou práci na téma Cesta květin od producenta ke spotřebiteli. Tímto Vás prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit pro účely bakalářské práce a následnému zhodnocení situace v produkční oblasti květinářství ČR. Předem Vám děkuji. Název firmy: SEMPRA FLORA s.r.o. Město: Holice v Čechách Kraj: Pardubický Rok založení firmy: 60.léta – komunální služby, 1971 SEMPRA PRAHA s.p., 1997 SEMPRA FLORA s.r.o. 1) Rozloha pěstitelských ploch (v ha): Kryté plochy
0,25
ha
Venkovní plochy
do 1
ha
2) Produkci jakých komodit se zabýváte (uveďte jakou tvoří část): Řezané rostliny
0%
Hrnkové rostliny okrasné květem
53 %
Hrnkové rostliny okrasné listem
5%
Cibulnaté a hlíznaté rostliny
10 %
Kaktusy a sukulenty
0%
Letničky a dvouletky pro výsadby na záhony
30 %
Ostatní
2%
(např. cibule, hlízy , osiva, ….)
V případě ostatních uveďte o jaké komodity se jedná: sadba zeleniny
3) Uveďte nejpěstovanější druhy: Pelargonium peltatum, Pel.grandiflorum, Primula vulgaris, Begonia semperflorens, Beg.TBH, Tagetes, Petunia, Chrysanthemum multifl., …
82
4) Odbyt produkce (uveďte v %): Velkoobchody
5%
Maloobchody
41 %
Obchodní řetězce
5%
Zahraničí - vývoz
1%
Garten centra
0%
Přímý prodej
5%
Města a obce
25 %
Grant na šlechtění
18 %
83
84
