Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Ústav biotechniky zeleně
Floristické aspekty tvorby expozic na výstavách a veletrzích Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Jiří Martínek, Ph.D.
Bc. Ivana Brhelová
Lednice 2010 1
1919
2009
Motto: „Žádná vysoká škola netkví svými kořeny tak hluboko v praktické činnosti lidské, jako právě vysoké školy zemědělské, jež nemohou postrádat míry životní praxe, stejně jako tato nemůže obejíti se bez výsledků, bez plodů vědeckého bádání vysokých škol zemědělských.“ Prof. MVDr. Josef Taufer, emeritní rektor Vysoké školy zemědělské v Brně
2
Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Jiřímu Martínkovi, Ph.D. za pomoc, cenné rady, odborné vedení a společně strávený čas nad konzultacemi při vypracování diplomové práce. Ráda bych poděkovala i celému realizačnímu týmu při tvorbě výstavy k 90. výročí univerzity s názvem „Mendelu škola jako lusk“ a to, jak zástupcům Mendelovy univerzity v Brně, tak i zástupcům technického muzea v Brně. Dále bych poděkovala Ing. Kateřině Brettschneiderové z Mendelovy univerzity v Brně, PhDr. Naďě Urbánkové z Technického muzea v Brně a Mgr. Sylvě Dykové také z Technického muzea v Brně. Nesmím zapomenout poděkovat Veronice Skálové ze studia Teagarden za profesionální nafocení výstavy. 3
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Floristické aspekty tvorby expozic na výstavách a veletrzích, vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelu a zpřístupněna studijním účelům. V Lednici dne:
Podpis: 4
……………………..
OBSAH
1
ÚVOD................................................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE......................................................................................................................... 9
3
LITERÁRNÍ ČÁST .......................................................................................................... 10 3.1
Výstavnická tvorba...................................................................................................... 10
3.1.1
Význam výstavnické tvorby................................................................................ 11
3.1.2
Návštěvnost ......................................................................................................... 12
3.2
Historie zahradnického výstavnictví ........................................................................... 13
3.2.1
Výstavnictví v Evropě......................................................................................... 13
3.2.2
Historie výstavnictví na území našeho státu ....................................................... 16
3.3
Historické pojetí zahradnických výstav z floristického hlediska ................................ 20
3.3.1
Období první republiky ....................................................................................... 20
3.3.2
Období sedmdesátých let .................................................................................... 20
3.3.3
Současná tvorba .................................................................................................. 21
3.4
Tvorba výstavnického prostoru a ploch ...................................................................... 22
3.4.1
Charakteristika výstavnického prostoru .............................................................. 23
3.4.2
Základní principy tvorby výstavnického prostoru............................................... 24
3.5 3.5.1
Metodika tvorby výstav............................................................................................... 25 Kroky při tvorbě výstavnického prostoru............................................................ 25
3.6
Výběr exponátů ........................................................................................................... 27
3.7
Vstupné ....................................................................................................................... 28
(TECHNICAL MUSEUM, 2010)........................................................................................... 28 4
METODIKA A MATERIÁL ......................................................................................... 29 4.1
Základní informace o výstavě ..................................................................................... 30 5
4.1.1 4.2
Technické muzeum v Brně.................................................................................. 30 Postup tvorby výstav ................................................................................................... 31
4.2.1
Námět .................................................................................................................. 31
4.2.2
Libreto................................................................................................................. 32
4.3
Technický scénář......................................................................................................... 34
4.4
Vyhodnocení ohlasu výstavy ...................................................................................... 35
4.4.1
Dotazník .............................................................................................................. 35
4.4.1.1 4.5
Zpracování projektové dokumentace .......................................................................... 37
4.6
Tvorba rozpočtu .......................................................................................................... 37
4.6.1 5
Dotazník k výstavě „MENDELU, ŠKOLA JAKO LUSK“ ............................ 35
Výkonové fáze .................................................................................................... 38
VÝSLEDKY ...................................................................................................................... 40 5.1
Hodnocení dotazníků .................................................................................................. 40
5.1.1
Tabulkové zpracování dotazníku (celková tabulka)............................................ 41
5.1.1.1 5.2
Tabulkové a grafické znázornění jednotlivých otázek .................................... 42
Projektová dokumentace ............................................................................................. 43
5.2.1
Specifikace použitého materiálu a výstavních prvků .......................................... 45
5.2.2
Zastoupení exponátů z různých zdrojů................................................................ 46
5.3
Rozpočet...................................................................................................................... 48
5.3.1
Materiál ............................................................................................................... 48
5.3.2
Cestovné.............................................................................................................. 49
5.3.3
Práce.................................................................................................................... 50
5.3.4
Cena celkem ........................................................................................................ 51
5.3.4.1
Rozdělení nákladů na jednotlivé instituce....................................................... 51
6
DISKUZE........................................................................................................................... 52
7
ZÁVĚR............................................................................................................................... 54
8
SOUHRN............................................................................................................................ 55 6
9
RESUME............................................................................................................................ 56
10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................. 57 11 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 60
7
1
ÚVOD
Předkládána diplomová práce – Floristické aspekty tvorby expozic na výstavách a veletrzích, se důkladně zabývá jedním, ze zahradnicky velmi důležitým odvětvím a to je tvoření výstavnického prostoru. Vlastní výstavní tvorba je syntézou mnoha uměleckých disciplín. Z této tvorby vycházejí základní tendence, úvahy a znalosti. Výstavnictví se zabývá objevováním, aplikací nových poznatků, prostředků, a je významnou činností nejen v oblasti kulturní, ale i ve společenskopolitické. Tento obor se zrodil na prahu průmyslové revoluce, technické aplikace vědeckých objevů a vzniku nového trhu. Specifickou odnoží výstavnictví jsou výstavy zahradnické. Dotýkají se všech oborů zahradnictví a zahradnické kultury. Květiny a rostliny neodmyslitelně patří k našemu životu. Platí to i při dekorování výstavních expozic, tím nám zpříjemňují a zútulňují jejich prostředí. Navozují náladu a vhodným umístěním a aranžováním dávají vyniknout výstavním exponátům, kvůli kterým se výstavy pořádají.
Součástí této diplomové práce je charakteristika výstavy konané v Technickém muzeu v Brně k 90. výročí založení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně s názvem „Mendelu, škola jako lusk“, která představuje bohatou historii školy od jejího založení v roce 1919 až po současnost.
8
2
CÍL PRÁCE
Cílem mé diplomové práce je vytvořit dílo komplexně pojednávající o tvorbě výstavnického prostoru na vybraných výstavách, především zahradnických. Naše odborná literatura dosud nenabízí ucelené informace k navrhování tohoto prostoru. Autoři, kromě prof. Otruby, se touto problematikou zabývají pouze okrajově. Studiem jednotlivých zdrojů jak českých, tak i zahraničních, vznikly jednotlivé kapitoly zabývající se níže uvedenými tématy ze zahradnického výstavnictví: Výstavnická tvorba Historie zahradnického výstavnictví v Evropě a ČR Jednotlivé fáze tvorby výstav Největší pozornost je věnována realizaci jubilejní výstavy konané k 90. výročí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, s názvem „Mendelu, škola jako lusk“, v Technickém muzeu v Brně. Jedním ze základních cílů této práce je postihnout nejdůležitější kroky ovlivňující tvorbu výstavy. Součásti práce je vytvoření portfolia k výstavě „Mendelu, škola jako lusk“. Přílohová část se skládá z obrazové dokumentace řešené problematiky.
9
3
LITERÁRNÍ ČÁST
3.1 Výstavnická tvorba Výstavnická tvorba je jedním z oborů architektury, který plní propagační, informační a vzdělávací funkci. Jejím z jejích cílů je uměleckými prostředky formovat prostor jako komunikační prostředek, ve kterém je sdělení vázáno na použití hmotných i nehmotných prvků. Toto sdělení je přenášeno veřejně, přímo a jednosměrně, přičemž příjemcem zprávy je různorodé publikum, dočasně vázáné na daný záměrně vytvořený prostor. Zatímco ostatní masově komunikační prostředky jsou technologicky jednotné, je výstava útvar různorodý, vypůjčující si od ostatních médií jejich technický aparát a používající jej po svém. Z tvůrčího hlediska jde o to vytvořit v jedinečném prostoru komunikační systém, propojený vnitřní estetickou logikou, se záměrem konečného propagačního efektu. (OTRUBA, 2002) Výstavnická tvorba představuje proces, kterým se prezentuje činnost muzea, či jiné kulturní instituce. Mezi základní muzejně prezentační formy patří výstava a expozice (WIKIPEDIA, 2010): Výstava se liší od expozice svou délkou a svým tématem, kdy výstava je krátkodobá – max. do doby trvání 2 let, téměř na jakékoli zpracovatelné téma a jde mnohem více do hloubky než expozice. Je taktéž doprovázena mnoha doprovodnými akcemi. Expozice je dlouhodobá, trvá déle než 2 roky, optimálně na dobu 10 let s obměnami. Vychází striktně ze zaměření muzea – prezentovány jsou hlavně sbírkové předměty muzea. Výstavní prostor je specifickým druhem interiéru, přičemž jeho tvůrce musí myslet na další funkce, jiné souvislosti a závislosti, a to přirozeně v jiných účelových dimenzích než při řešení nevýstavního interiéru. Výsledek práce architekta je dobrý jen tehdy, když vystihne dané téma a vytvoří podmínky pro jeho pochopení. Výstavní tvorba využívá nejnovějších výsledků 10
architektury, umění, výroby a vědeckých disciplín od aplikované matematiky, až po psychologii a sociologii. Při realizaci je však kladen důraz i na vysokou úroveň všeobecné vzdělanosti „ konzumentů “ podmiňující využití toho, co je předváděno. Současná výstavní praxe se nemůže rozvíjet bez přihlédnutí k zákonům ekonomiky, charakteru výroby a spotřeby zboží, kulturních a společenských potřeb obyvatelstva. Výstavnická tvorba zahrnuje nutnou spolupráci literárních a umělecko-výtvarných tvůrců, dále techniků a konstruktérů, specialistů různých oborů. Výstavnictví zahradnické je organickou součástí celku výstavnické tvorby s tím, že prezentuje určitou část vnějšího světa člověka, část životního prostředí s jeho problémy estetickými, etickými, ale i ekonomickými a technologickými. Má však své specifika, pramenící z podstaty prezentovaných exponátů (a dalších faktů či artefaktů), tj. živých organismů či jejich částí. Tomuto faktu se též musí ve svých technických, ale i výtvarně architektonických řešeních přizpůsobit. (OTRUBA, 2002)
3.1.1 Význam výstavnické tvorby
Účel výstavnictví spočívá v propagování již objeveného, v objevování nových myšlenek, zkoumání materiálů a v rozvoji dalších odvětví. Výstavy jsou místem pro souměřitelnost, konfrontaci a soutěž – motivaci v úsilí o nalezení nové kvality. Výstava rovněž funguje jako zdroj inspirace, fantazie a jako účinný propagační prostředek. Zvláštností výstavní tvorby je bohatost vystavovaného obsahu i jeho forma prezentace. Výstavy poskytují nedoceněné služby v oblasti udržení a rozvoje vzájemné výměny produktů a informací. Expozice jako nabídka podepřená vzory výroby umožňuje styk mezi zeměmi, seznámení s aktuálním stavem výroby, jejími úspěchy a exportními možnostmi. Výstavní praxe stimuluje a usměrňuje rozvoj jednotlivých odvětví
průmyslu
a umění,
umožňuje souhrnně posuzovat
velké množství
problémů – přírodních, technických, ekonomických, sociálních a kulturních. (OTRUBA, 2002)
11
3.1.2 Návštěvnost
Návštěvnost zahradnických výstav rok od roku stoupá. Tradičně návštěvníky nejvíce lákají ty výstavy, které jsou, známé a časem prověřené. Mezi tyto výstavy patří např. proslulá Flora Olomouc. Výstavy se vytvářejí především pro návštěvníky, aby se zde dozvěděli nové informace z daného oboru, získali inspiraci, a nebo si šli na výstavu odpočinout od ruchu běžného života a tím načerpali novou energii.
(OTRUBA, 2002) Návštěvníky, kteří přicházejí na zahradnické výstavy, je možno rozdělit zhruba na 3 okruhy, podle účelu své návštěvy: Profesionálové (odborníci) Představují na jedné straně vystavovatelské firmy a organizace a na straně druhé samotné odborníky jako návštěvníky výstavy. Vystavovatelé se snaží poskytnout informace o aktuálním dění v zahradnickém oboru, situaci na trhu, prezentovat novinky a propagovat nové objevy apod. Pro každého vystavovatele je také důležité rozvíjet obchodní kontakty na domácí, ale i mezinárodní úrovni, získat potenciálního zákazníka a odbytové možnosti na trhu. Výstava je pro vystavovatele reklamou, při níž se snaží zaujmout návštěvníka vizuálně a zároveň zdůraznit výjimečnost vystavovaného zboží. Amatéři (zájemci se zvýšeným předpokladem o problematiku) Existuje
snaha
vytvářet
výstavy
na
vysoké
profesionální
úrovni,
ale je pamatováno i na zájmy těch, kteří se s pílí a láskou starají o větší nebo menší plochy zahrádek či jen okolí svého domu a nebo pečují o rostliny ve svém bytě a k nim zajisté amatéři patří. Na výstavách by měli najít inspiraci pro svoji další činnost, včetně sebevzdělávání v rámci svých zálib. Návštěvník zde má být obohacen seznámením se s novinkami, posléze touží stát se jejich vlastníkem, ať už přímo – následkem koupě v obchodní síti, anebo nepřímo – získáním co největšího množství cenných informací o konkrétním produktu nebo výkonu. Součástí výstavy bývá i odborná poradenská činnost, kterou většina návštěvníků (patřící do této skupiny) s nadšením vítá.
12
Laická veřejnost Do této skupiny návštěvníků zahrnujeme neodbornou veřejnost přicházející na výstavu pouze ze společenského důvodu. Účast na výstavě je pro ně všeobecným kulturním zážitkem, při němž obohatí svoji vzdělanost a zformují své myšlenkové proudy. Tato skupina tvoří nemalou - a na zahradnických výstavách univerzálního typu dokonce podstatnou - část návštěvníků. Návštěvníkům nezasvěceným do zahradnického oboru by měla výstava přiblížit zajímavost zahradnictví a probudit v nich zájem o přírodu a zapojení se člověka do jejích tajů a krás.
3.2 Historie zahradnického výstavnictví Zahradnické výstavnictví má za sebou bohatou historii, která sahá až do roku 1808. S postupem času pořádání zahradnických výstav ovládlo skoro celou Evropu.
3.2.1 Výstavnictví v Evropě
Mezi největší evropské země zabývající se zahradnickým výstavnictvím patří především Belgie, Německo a Holandsko. V roce 1808 se uskutečnila v historii vůbec první zahradnická výstava – belgické Floralies ve městě Gent. Podnět k uskutečnění výstavy dalo několik nadšenců, kteří se sešli v restauraci Frascatti. Založení tradice pořádání výstav je datováno od roku 1808, kdy se první Floralies konaly. Výstava měla zprvu pouze regionální, posléze celonárodní význam. V současnosti je světově uznávanou výstavou, která je pořádána každých 5 let. Jde o typicky zahradnickou výstavu, která je čistě interiérovou záležitostí. (OTRUBA, 2002) Až po více než čtyřiceti letech se uskutečnila výstava v Anglii. Pro tuto první světovou výstavu v Londýně v Hyde Parku v roce 1851 byl vybudován Crystal Palace (Tabule č. 1). Jednalo se o univerzální výstavní prostor, jehož stavba byla pojata jako obrovský skleník s přirozeným osvětlením celé výstavní plochy a interiér byl ozvláštněn mohutnými stromy a rostlinnou dekorací. (ŠTEFKA, 2008) 13
Tato výstava nejen že představovala bilanci impéria, nabídku nejrůznějších předmětů, technických novinek, řemeslných ukázek a exotických rostlin, ale také otevírala oči, překvapovala a nabízela docela jiné zážitky než příroda či kniha, objevovala budoucnost v přítomnosti. Pod jednou střechou bylo shromážděno 10 tisíc položek. Angličané se tu chtěli pochlubit také svým koloniálním bohatstvím, rostlinami ze všech koutů světa, a proto se rozhodli pro monumentální stavbu skleníkové architektury. Crystal Palace navržený Paxtonem, působící jako prostorová fantazie a stal se větší atrakcí než vystavený diamant Koh-i-noor. K nejznámějším anglickým výstavám bezpochyby patří Chelsea Flower Show. Tradice pořádání těchto výstav sahá hluboko do minulosti. První Chelsea Flower Show se konala v roce 1862 (TWILIGHTBLUE, 2010). Výstava je pořádána každé předjaří v Londýně. Jde o typickou zahradnickou výstavu, jejíž návštěva je prestižní záležitostí. Výstavy probíhají v areálu nemocnice a to, jak v exteriéru – kam jsou situovány tematické zahrady, tak v interiéru – jenž představují obří stany. Jejich součástí je i množství soutěží (OTRUBA, 2002). Ve Vídni roku 1873 (Tabule č. 1) se poprvé objevila prezentace zemědělství a svým způsobem znamenala myšlenkový pokrok. Výstavy ve Vídni nebyly oproti předchozím výstavám z hlediska architektury příliš zajímavá. Převažoval historizující dekor, víceméně balast, který posléze prostoupil celou vídeňskou architekturu. Novinkou expozice bylo vstoupení národních folklórních tradic do komplexu za účasti zemědělství. Zahradnické výstavnictví je nejen otázkou pořádání výstav v
interiéru,
ale k velkým výhodám patří fakt, že zahradnictví a zahradně architektonickou tvorbu lze velmi dobře prezentovat i v exteriéru. V Rakousku roku 1920 se uskutečnil první ročník zahradnické výstavy Bundes Gartenbautagung. Byl zde také pokus o pravidelné pořádání mezinárodních zahradnických výstav - WIG – každých 10 let. Podařilo se však uskutečnit WIG v letech 1964 a 1974, ale naplánovanou výstavu na rok 1994 se již z finančních důvodů nepodařilo realizovat. Tyto výstavy měly mimo jiné přínos v oblasti zlepšení využití a stavu krajiny. Tak při výstavě WIG v roce 1964 byl založen Dunajský park a po WIG 1974 zůstalo Rakušanům zkulturněné území na místě bývalých zemních těžebních ploch. Od roku 1993 probíhá každé jaro typická zahradnická výstava Botanica. Tato rakouská výstava se konala poprvé od 17. do 21.3. 14
1993. Jde o záležitost čistě interiérovou. Za zmínku stojí i pravidelné pořádání zahradnických výstav ve městě Tulln, ale zde již nejde o čistě výstavní akci, nýbrž o kombinaci výstavy a veletrhu. Tyto zahradnické výstavy mají mezinárodní charakter. (OTRUBA, 2002) Mezi zemi proslulou pravidelným pořádáním výstav se zahradnickým zaměřením patří Německo. Rokem 1951 Německo zakládá tradici pořádání zahradnických výstav Bundesgartenschau. Jde především o mezinárodně uznávanou Internationale Gartenbauausstellung můžeme vidět na Tabuli č. 1 (IGA), pořádanou každý 10. rok, ale také o známou celonárodní zahradnickou výstavu Budesgartenschauen (BUGA), pořádanou jednou za 2 roky. Mimo to bývá v Německu pořádáno každým rokem ještě několik zemských výstav – Landesgarteschau (všechny přibližně ve stejné době, a to od konce dubna do začátku října). Výstavu typu IGA pořádají od roku 1953. Jsou to světové výstavy obecného charakteru, pořádané na vysoké úrovni. Expozice jsou situovány jak do interiéru, tak do exteriéru výstavního areálu. Interiéry představují výstavní pavilony, do exteriéru pak bývají začleněny rozličné tematické expozice (zahrady národů, expozice letniček, sportovní zahrady, vodní zahrady, alpina, zahrady pro nevidomé apod.). Výstaviště bývá koncipováno jako rozsáhlý park, který je po skončení výstav předán městu jako veřejná zeleně. (West Park, Ost Park v Mnichově, Stadtpark – Grüne „U“ Stuttgart apod.). Dalším typem německých zahradnických výstav je BUGA. Tato výstava má celonárodní význam a je rovněž záležitostí jak interiéru, tak exteriéru. První výstava BUGA proběhla již v roce 1951 a to ve městě Hannover. Od té doby jsou výstavy pořádány každým druhým rokem, s výjimkou let, kdy se konají mezinárodní výstavy IGA. (OTRUBA, 2002) V roce 1960 má svou premiéru holandská mezinárodní výstava Floriade, která se pravidelně opakuje v různých místech státu. Zakládá se tak tradice, ale i metoda, impuls, rozšiřování zahradnických výstavišť jako základu nových městských parků. Tyto snahy mají velký význam a dopad pro vytvoření rekreačních, naučných a kulturně společenských útvarů sídel. Tato výstava bývá pořádána v pravidelných dekádách. (1960
–
Rotterdam,
1972
–
Amsterodam,
15
1982
–
Amsterodam,
1992
(Tabule č. 1) – Haag a Zoetermeer, 2002 – Haarlemmermeer, 2012 – Venlo Region). (FLORIADE, 2010) Dále nesmíme opomenout země jako je Španělsko, Itálie, Francie, Maďarsko a Slovensko, které taky hojně pořádají výstavy, ale ne v tak velkém rozsahu jako předešlé země. Od roku 1971 je ve Španělském městě Valencia pořádána každý rok v říjnu mezinárodní výstava Iberflora. Méně obvyklou formou bývají pořádány zahradnické akce v Itálii, které mají spíše charakter veletrhů. Typická výstava bývá konána v Janově, a to každých 5 let. Bývají zaměřeny především na řezané květiny. Francie, stejně jako Maďarsko je zaměřeno spíše na pořádání veletrhů. Rovněž Maďarsko pořádá veletržní akce a netypické zahradnické výstavy. Maďarským nejvýznamnějším veletrhem je Hortus Hungaricus – pořádaný vždy koncem září. (OTRUBA, 2002)
3.2.2 Historie výstavnictví na území našeho státu
Výstavnická tvorba má u nás velkou tradici. Výstavy a veletrhy v bývalém Československu
se
vyvíjely
obdobně
jako
v ostatních
evropských
zemích,
a to z původního středověkého výročního trhu, jehož začátky spadají do 10. století (OTRUBA, 2002). Během období válek došlo k útlumu, k opětovnému probuzení tohoto oboru došlo v období mezi světovými válkami, kdy byly položeny základy dovedností a smělých tradic československého výstavnictví (ŠTEFKA, 2008). V roce 1931 proběhla vůbec první zahradnická výstava v Olomouci. Po II. Světové válce pak byla tradice obnovena a v roce 1958 byla v Olomouci uspořádána tzv. „1. výstava květin podniků MH olomouckého kraje“ a od tady této výstavy už byl malý krůček k založení naši nejvyhledávanější zahradnické výstavy Flory Olomouc, která se datuje od roku 1967
jako 1. Flora Olomouc ´67, jež proběhla jako výstava okrasného
zahradnictví s mezinárodní účastí a tradicí pokračující dodnes. (OTRUBA, 2002) Ukázku expozice z šedesátých na tabuli č. 2. Zahradnické výstavy v Olomouci mají dlouholetou tradici a neusadily v tomto městě náhodně. Začaly v okresním měřítku v padesátých letech, postupem času přerostly ve výstavy celostátní a v mezinárodní přehlídky okrasného zahradnictví. 16
Nejstarší a nejvýznamnější je Flora Olomouc, která jak o jarní, tak i o letní etapě pravidelně přivádí na výstaviště desítky tisíc návštěvníků. Dnešní mezinárodně uznávaná přehlídka špičkových výpěstků květin, okrasných dřevin, zahradní architektury a vazačství datuje svůj původ do roku 1958, kdy se v areálu výstaviště konala první regionální „Výstava květin podniků místního hospodářství“ za účasti komunálních firem z Olomouce, Prostějova, Přerova, Šumperka a Lipníku. Na svou dobu nevídaný zájem veřejnosti – 62 tisíc návštěvníků – si vynutil její opakování v příštím roce. Následující, třetí ročník v roce 1960, který přilákal na výstaviště 118 tisíc návštěvníků, se už konal jako Celostátní výstava okrasného zahradnictví. Stoupající
zájem
vystavovatelské
i
návštěvnické
veřejnosti
vyvrcholil
na V. celostátní výstavě v roce 1964, kterou zhlédlo neuvěřitelných 330 tisíc lidí. Úspěch československých pěstitelů v témže roce byl vidět na mezinárodní výstavě ve Vídni, kde skončili celkově třetí a přivezli si 40 zlatých, 124 stříbrných a 208 bronzových medailí, přivedl v příštím roce na VI. celostátní výstavu do Olomouce vůbec první zahraniční účastníky - Dány a Holanďany. Název Flora Olomouc se v titulu zahradnických výstav objevil poprvé v roce 1967. Výstavy s jarním i letním během probíhaly původně v lichých letech, v sudých se o ně Olomouc dělila s Bratislavou. Od roku 1990 byla Flora Olomouc téměř výhradně jarní výstavou, k tradici jarní i letní etapy se výstaviště vrátilo v roce 2000. Posláním Flory Olomouc, která se ze skromných začátků vyvinula v prestižní mezinárodní přehlídku, je kromě seznamování návštěvníků s možností využití květin a zeleně ke zkrášlení a zkvalitnění prostředí, v němž žijí, také poskytování bohatých estetických zážitků, zprostředkování výměny zkušeností, popularizace pěstitelských úspěchů, a tím obohacování odborné i laické veřejnosti o nové informace, náměty a impulsy. Tradičními partnery a spolupořadateli výstav jsou Český zahrádkářský svaz, Svaz květinářů a floristů a Svaz školkařů ČR. Základ výstavy tvoří hlavní expozice v pavilonu A, jejíž koncepce je pokaždé jiná. Tvůrci expozice se pro jednotlivé výstavy nechávají inspirovat novým, specifickým tématem. S velkým úspěchem se v posledních letech setkalo například Jaro 17
v podhůří Jeseníků, či Zahrady Primavery, přibližující umění italských renesančních zahradníků. Barevnou záplavu v hlavním pavilonu A, specializované výstavy květin a floristických exponátů z aranžérských soutěží v aranžování v dalších výstavních pavilonech doplňují květinové přehlídky v parcích a botanické záhradě. Zahradnické výstavy a veletrhy jsou každoročně spojeny s udělováním cen nejlepším vystavovatelům za nejkvalitněji provedené expozice, nejlepší výpěstky či kolekci výpěstků, a oceněním soutěžících v rámci soutěží v aranžování květin. Nejvyšším odborným uznáním výstav Flora Olomouc je cena Novitas Olomucensis. Ocenění určené novinkám okrasných rostlin výrazně nových vlastností a tvarů, možností pěstování a užití, ustavila v roce 1966 rada města Olomouce, autorem chráněného výtvarného symbolu je akademický sochař Rudolf Doležal. K výstavám Flora Olomouc patří také slavnostní křty nových květinových odrůd, jichž se pravidelně ujímají významné osobnosti naší i zahraniční kulturní a společenské sféry. Na své si v rámci Flory Olomouc přijdou kromě milovníků výstav rovněž pěstitelé květin, zahradníci i zahrádkáři, kteří přicházejí na výstaviště nejen za estetickým prožitkem a informacemi, ale také za nákupy. Jarní etapu Flory totiž tradičně doprovází veletrh drobné zahradní mechanizace, zahradnických pomůcek a potřeb Hortifarm a Jarní zahradnické trhy - květin, zeleniny, semen, okrasných rostlin, školkařských výpěstků, zahradnických pomůcek a potřeb. Letní etapa je vždy spojena s obdobně zaměřenými Letními zahradnickými trhy. Flora Olomouc / Hortikomplex „Zelenou“ sezónu olomouckého výstaviště každoročně tradičně uzavírá Flora Olomouc / Hortikomplex, podzimní výstava ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků doplněná o Podzimní zahradnické trhy - okrasných a ovocných dřevin, drobné zahradní mechanizace, pomůcek a potřeb. Paletou barev a pestrostí tvarů může tato nejmladší zahradnická akce výstaviště směle konkurovat květinovým výstavám Flora. Poprvé - ještě pod původním názvem „Podzimní zahradnické trhy“ - se brány výstavy otevřely v roce 1990. První menší expozice zeleniny a ovoce připravena 18
Českým zahrádkářským svazem se na trzích objevila roce 1992 a o tři roky později v roce 1995, se v Olomouci - stále ještě v rámci trhů – představily dvě klíčové odborné unie – Zelinářská unie Čech a Moravy a Moravskoslezská ovocnářská unie, později Ovocnářská unie ČR s celostátní působností. Obě unie jsou dnes garanty okrasné části výstavy. Další tradiční součást Hortikomplexu - floristickou soutěž v podzimní vazbě - připravují pořadatelé s další odbornou unií – Svazem květinářů a floristů. Stranou v rámci Hortikomplexu nezůstávají ani zahradníci výstaviště, kteří jej obohacují zajímavými výpěstky. Stejně jako je tomu u výstav květin, také Hortikomplex charakterizuje pokaždé nové a specifické téma, citlivě propojující expozice ovoce a zeleniny s doplňky přírodního či lidového charakteru. Dlouhodobým cílem Hortikomplexu, s nímž Výstaviště Flora Olomouc od začátku přistupuje k pořádání této akce, je propagace českého ovoce a zeleniny českého pěstitelství. V roce 2002 Česká ovocnářská unie zde vyhlásila a široké veřejnosti poprvé představila České jablko desetiletí. (ŠTEFKA, 2008) Podobně je tomu i na Slovensku, kde Flora Bratislava v roce 2010 měla 31. Ročník mezinárodního veletrhu, stejně jako nově vzniklá Expoflóra Bratislava mají spíše veletržní ráz. (VELETRHY A VYSTAVY, 2010)
19
3.3 Historické pojetí zahradnických výstav z floristického hlediska V této kapitole je možné srovnat jednotlivá období zahradnického výstavnictví, jak se měnila v průběhu let. Nejvýznamnějším autorem zahradnických výstav v období první republiky byl zahradní architekt Vaněk z Chrudimi. V dnešní době je to profesor Otruba.
3.3.1 Období první republiky
Vaněk uvádí ve své publikaci: Zahradnická výstava nám ukazuje dokonalé vypěstované zboží pro obchod. Květinářské výstavy jsou zvláště pro širší veřejnost a milovníky květin velice atraktivní, jednak rostlinami okrasnými listem a květem, nebo zbožím zvláštního půvabu a životnosti. Můžeme vidět na Tabuli č. 3 – 5. V tomto období se vystavovalo v oborech – semenářství, zelinářství, květinářství, školkařtví, ovocnictví, vazačství květin, sadovnictví (plány zahrad, perspektivy, návrhy apod.) a literatury. (VANĚK, 1928) Ve velké míře se používají chvojové girlandy k olemování stolů a i celkového výstavnického prostoru.
3.3.2 Období sedmdesátých let
Pokorný uvádí ve své publikaci: V tomto období se pořádají výstavy různého zaměření. Sortiment rostlin používaných k dekoracím těchto výstav se podstatně rozšířil, hlavně o rostliny teplomilné, ozdobné listem i květem. Způsobů použití rostlin na výstavách je několik. Podle záměru a projektu je můžeme vzájemně kombinovat. Mohou to být vhodně rozestavené solitérní rostliny, sesazené mísy na stojáncích nebo mísy postavené v prostorách mezi exponáty nebo vitrínami. Zajímavá práce pro aranžéra květin je výsadba volných ploch. Tyto plochy vyplňujeme rašelinou, do které vysazujeme rostliny buď jako jednotlivé plochy
20
z jednoho druhu rostlin zelených nebo kvetoucích, nebo je vhodné kombinovat z různých druhů a čeledí. Rostliny nejlépe vynikají, jsou-li sázeny ve skupinách a odděleny mezi sebou nízkými rostlinami, jako je Selaginella, Pilea apod., nebo jsou doplněny mechem, oblázky a drtí. Je vhodné zvolit rostliny s vhodnou výškou, aby nezakrývaly pohled na expozici. Tam, kde nám to dovoluje místo a vhodné seskupení exponátů, hlavně na výstavě skla, textilu, keramiky apod., aranžujeme co nejvíce řezané květiny (Tabule č. 6 – 7). (POKORNÝ, 1971) Oproti období první republiky dochází v rámci výstavnického prostoru k vytváření volných ploch, které jsou osázeny. Je upuštěno od lemování chvojovými girlandami.
3.3.3 Současná tvorba
Výstavnictví je a bude jedním ze zdrojů kulturních a civilizačních procesů. Tato skutečnost jej staví do středu veřejného zájmu,z něhož vyplívá odpovědnost za jeho stav a další vývoj. Význam výstav souvisí s jejich posláním a plněním informační funkce o nejrůznějších předmětech, jimiž je člověk obklopen – problémech a souvislostech, jež ovlivňují ekonomické, kulturně společenské podmínky jeho života a prostředí, neboť toto zpětně formuje jeho myšlení a jednání. (OTRUBA, 2002) U nás můžeme mezi zahradnické výstavy zařadit z těch nejvýznamnějších pouze mezinárodní výstavu Flora Olomouc a celonárodní výstavu Českého zahrádkářského svazu (ČZS) „Květy“ pořádanou ve spolupráci s výstavištěm v Lysé nad Labem. Ostatní známější akce, jako např. Zahrada Čech v Litoměřicích. Země Živitelka v Českých Budějovicích (dříve měla květinovou část) jsou veletrhy a výstavy regionálního charakteru. Výstavy konané na území našeho státu mají spíše charakter smíšených výstav, kdy návštěvník nemá jednotlivé obory oddělené v jednotlivých halách, všechny obory jsou dohromady. U nás pořádáme pouze interiérové výstavy. Výjímkou byla pouze výstava v Chebu s názvem Krajinná výstava bez hranic, která byla 21
jak interiérovou tak exteriérovou záležitosti. Při srovnání výstavnické tvorby u nás a ve světě můžeme vidět hlavní rozdíl hned na první pohled např. IPM Essen na této výstavě
jsou
jednotlivým
oborům
věnovány
samostatné
haly.
Návštěvník
má tak možnost jít přímo za svým cílem, který ho zajímá. V naších podmínkách to zatím není. V tabulce č. 1 můžeme vidět termíny nejvýznamnějších výstav konaných na našem území.
Tabulka č. 1
Název výstavy
Etapa
Druh výstavy
Termín konání
Flora Olomouc
Jarní etapa
mezinárodní zahradnická výstava a veletrh
22.4. – 25.4. 2010
Letní etapa
mezinárodní zahradnická výstava a veletrh
19.8. – 22.4. 2010
Podzimní etapa
(Hortikomplex) - výstava ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků
7.10. – 10.10. 2010
Květy - Lysá nad Labem Zahrada Čech v Litoměřicích Země Živitelka v Českých Budějovicích
14. celostátní výstava květin a zahradnické trhy 8.7. – 11.7. 2010
34. ročník zahradnického veletrhu
17.9. – 25.9. 2010
37. ročník
26.8. – 31.8. 2010
3.4 Tvorba výstavnického prostoru a ploch
Aranžování výstavnického prostoru a ploch patří k nejzajímavějším a zároveň k nejnáročnějším floristickým disciplínám. Florista při své práci musí ovládat všechny estetické principy, které vztahuje nejen na aranžmá ale i na prostor, se kterým pracuje. Architektonická tvorba je specifickým druhem umění. Ve srovnání s malířským uměním pracuje s trojrozměrným prostorem, ve kterém člověk žije, pracuje či odpočívá. Tento prostor, který byl vytvořen lidskou rukou, se označuje jako prostor umělý. Člověk ho musí umět vnímat, vidět, sledovat a pochopit. Prostor lze rozdělit na interiér 22
a exteriér. Interiér můžeme chápat jako organizovaný hmotný vnitřní prostor, v němž člověk žije (např. vnitřní prostor bytu). Exteriér je naopak vnější neuzavřený prostor (např. zahrada, park, ulice). (BITTNEROVÁ, 2007) Vnitřní prostor je vymezen a ohraničen povrchem, který vychází jednak z potřebného vnitřního prostoru, ale také použitého konstrukčního systému. Jeho forma se projevuje jako kombinace linií, ploch a objemů, jejichž poloha v prostoru je určena. Tyto formální prvky (linie, plocha, objem a prostor) nabývají významu ve svých záměrných kombinacích.
3.4.1 Charakteristika výstavnického prostoru
Výstavní interiér se řadí zcela jistě mezi společenské interiéry, do kterých patří výstavní haly a pavilóny. Společenské interiéry můžeme charakterizovat jako prostory přístupné veřejnosti zatížené velkým provozem, který plní různé funkce. Tento typ interiéru nalezneme v administrativních budovách, hotelech, divadlech, nemocnicích apod. Zaměříme se však na způsoby floristického dekorování prostoru výstavních stánků a kójí. Tyto prostory jsou umístěné na ploše výstavní haly. Můžeme tedy mluvit o specifickém interiéru vloženém do jiného interiéru. Výstavní stánky mohou mít různé půdorysné tvary. Plocha stánku bývá většinou vymezena přepážkami. Prostor může být zajímavě architektonicky rozčleněn a vytvářet různé průhledy a vstupy do vnitřního prostoru. Důležitý je i způsob osvětlení, který může modelovat prostor a také vhodně upozorní na vystavené zboží. Výstavní stánky se zřizují na určitou dobu, po kterou probíhá výstava. Z tohoto pohledu můžeme říci, že se zde mohou krátkodobě umístit rostliny bez ohledu na optimální podmínky interiéru. Rostlinám v nádobách je nutné po dobu výstavy zabezpečit zálivku. Do výstavního prostoru se hodí solitérní nádobové rostliny, ale i sesazované kompozice. Uplatnění tady najdou i bohatá květinová aranžmá ze živých květin. (BITTNEROVÁ, 2007) 23
3.4.2 Základní principy tvorby výstavnického prostoru
Mezi tyto principy patří prvky tvořící prostor, kde zahrnujeme línie, plochu prostoru a objem všech předmětů, které jsou v něm umístěny. Strukturu prostoru lépe pochopíme, jestliže víme, jaké prvky a objemy ho tvoří. Při kompozičním zpracování prostoru pracujeme s jeho základními parametry, kam patří výška, šířka a hloubka, které vymezují velikost prostoru. Tvar prostoru nám naopak vymezuje strop, jednotlivé stěny a podlaha. Pro umístění hlavního motivu celé kompozice, na který se klade největší důraz, nám slouží zlatý řez. Zlatý řez (Tabule č. 10) se v uzavřeném prostoru určuje pomocí obdélníku – obdélníkem rozdělíme horizontálu ve výšce 5/8. Na této horizontále odměříme 5/8 šířky zprava i zleva. Úsečka, která vznikne, je v daném obdélníku místem opticky nejvíce zdůrazněným. Toto opticky atraktivní místo leží ve zlatém řezu. Úsečka zlatého řezu je kompozičním středem a opticky nejúčinnějším místem daného prostoru. Při asymetrickém řešení prostoru se posunuje zlatý řez doprava nebo doleva, pomáhá nám tak vyhledat vyvážení nesouměrného řešení. Důležité kompoziční body vznikají též v průsečících hlavních směrových liniích zlatého řezu. Do těchto bodů se umísťují vedlejší motivy. V praxi se principu zlatého řezu nejvíce využívá při řešení výloh nebo výstavních ploch, kde florista v některých případech navrhuje celý prostor sám. Většinou se jedná o částečně uzavřené prostory, které jsou pohledově otevřeny z jedné nebo více stran. (BITTNEROVÁ, 2007) Mezi základní estetické nástroje prostoru patří barva, která je důležitá pro poskytování informací o našem prostředí a také nám pomáhá se v něm pohybovat. Dává prostoru a místu charakter a identitu. (TANGEZOVÁ, 2006) Barvy hrají v dekoraci prostoru zcela zásadní roli. Ve velkém prostoru s odstupem diváků je totiž značně potlačeno působení struktur. (JEDLIČKOVÁ, 2007)
24
3.5 Metodika tvorby výstav Kapitola zabývající se metodikou tvorby výstav je zpracována především podle prof. OTRUBA ( 2002) Výstavnická tvorba je postavena na týmové spolupráci nejrůznějších uměleckých a technických profesí, které se spojují za účelem vytvoření společného díla, které slouží k šíření informací, k výměně zkušeností, propagaci, jakož i k výchově a rozvoji tvůrčích sil člověka. Aby výstava optimálně plnila své poslání, je nutno věnovat mimořádnou pozornost její přípravě. Tato sestává ze základních kroků, majících svou posloupnost, které vyúsťují do ucelených fází.
3.5.1 Kroky při tvorbě výstavnického prostoru
Jednotlivé kroky při přípravě výstavy můžeme prezentovat jako: Námět → libreto → scénář → projekt → tvorba Všechny kroky jsou souhrnným vyjádřením metodiky postupu, zachycující především základní úkoly, které je nutno prostudovat, vyřešit a navrhnout. Činnost těchto kroků můžeme shrnout do jednotlivých fází, které jsou charakteristické pro metodiku tvorby. Fáze námětová – námět (ideový záměr) Účelem je stanovení cíle, vedoucí myšlenky, výstavního programu, způsob argumentace, hlavních zásad pro tvůrčí činnost architektů, scénáristů a výtvarníků. V této fázi se vytváří námět (ideový záměr). Ten v písemné formě určuje myšlenku výstavy a její rámcový obraz, stanovuje cíl, kterého má být dosažen. Mimo to se stanovuje i lokalizace výstavy, termín a doba jejího konání apod. (OTRUBA, 2002) Námět je obecné pojmenování pro objekt nebo subjekt, který slouží nějakému tvůrci - jakožto zdroj inspirace pro jeho novou tvorbu. Námětem může být jak myšlenka (soustava myšlenek) nebo i cokoliv reálného - např. jiné již existující dílo. 25
Zpracování námětu může být velmi těsné, potom lze zpravidla zkoumat a zvažovat zdali se jedná o dílo odvozené, nebo velice volné, v tomto případě se obvykle o odvozené dílo nejedná. V jakékoliv lidské tvorbě může působit i více různých námětů současně, námětem nemusí být jen obsah díla, může jím být i jeho forma. (WIKIPEDIA, 2010) Fáze scénáristicko – libretizační Libreto je literární předloha k výstavě. Představuje koncepci výstavy s tím, že podrobněji rozvádí myšlenky ideového záměru. Stanovuje základní koncepci prostorového řešení a dává náměty týkající se základních údajů o exponátech – tj. údaje o jejich začlenění do prostoru a formu prezentace. V libretu se uvádí i orientační texty, které jsou podkladem pro tvůrčí práci architekta a výtvarníka. Upřesňují se základní údaje o místě, termínu a zahájení výstavy. Libreto obsahuje náměty výstavy a její moto, řeší propagaci a propagační symboly (logo, maskoty apod.). Zahrnuje úvahy o finančním limitu a realizaci výstavy. Úvodní scénář se vztahuje k jednotlivým částem výstavních prostor a tyto popisuje. Navazuje na libreto a toto rozvádí. Úvodní projekt je první výkresovou částí přípravných prací. Patří sem půdorys, řezy, pohledy i počítačové animace. Fáze scénáristicko – projekční Je dalším rozpracováním předcházejících kroků. Jejím základem je technický scénář, který je úplným literárním popisem celé výstavy a obsahuje především: -
podrobný výklad záměru sledovaného výstavou,
-
podrobný popis všech úseků výstavy,
-
úplný seznam exponátů podle úseků výstavy, způsobu jejich umístění, aranžování,
-
formy předvádění včetně technického zabezpečení,
-
zabezpečení potřebné infrastruktury (sítí a rozvodů). 26
Technický scénář uvádí popis expozice a exponátu a jejich rozmístění, dále všechny texty, které budou na výstavě použity (informační, orientační, označení apod.) a jejich umístění. Projekt je grafickým vyjádřením technického scénáře. Je realizačním projektem vlastní stavby výstavy, expozic a jejich částí. Součástí projektu je též prostorové znázornění – model. Důvodem jeho vypracování je usnadnění orientace v prostoru. Fáze realizační Tato fáze představuje přenesení projektů, modelů, textů a ostatních návrhů do reálu - tj. do měřítka 1:1. Přenesení projektu, základního půdorysného a prostorového schématu do dané expozice. (OTRUBA, 2002) Užití trojrozměrných modelů dovoluje designerovi studovat hloubku daného prostoru. Na rozdíl od kreseb a grafiky, které existuji jen dvojrozměrně, 3D modely odhalují všechny 3 dimenze. Přesné modely poskytují designerům příležitost úplně studovat jednotlivé prvky designu. (MITTON, 2004)
3.6 Výběr exponátů Množství exponátů určuje potřebu plochy a koncepci stánku. Vystavené exponáty jsou jakýmsi zrcadlem firmy a musí na první pohled vzbudit zájem. Jejich vzhledu je proto třeba věnovat velmi velkou pozornost. Je známo, že prvních pár sekund vizuálního kontaktu rozhoduje často o úspěchu, či neúspěchu. I drobná vizuální chyba může být důvodem argumentace na snížení ceny. (BALUŠKA, 2001)
27
3.7 Vstupné I v bohatých společnostech zůstává cena vstupného důležitou bariérou limitující účast mnoha potencionálních zájemců. Faktor ceny samozřejmě hrají v podmínkách ČR a sociálně-ekonomického složení jejich obyvatel mnohem výraznější roli. (KESNER, 2005) Ceny vstupného v Technickém muzeu v Brně (Tabule č. 11): Základní vstupné, včetně Panoramy – dospělí
80,- Kč
Zlevněné vstupné, včetně Panoramy – viz. slevy
40,
(TECHNICAL MUSEUM, 2010)
28
4
METODIKA A MATERIÁL
Součástí diplomové práce – Floristické aspekty tvorby expozic na výstavách a veletrzích, je vytvoření podrobné projektové dokumentace týkající se jubilejní výstavy MZLU – Mendelu, škola jako lusk. „Mendelu škola jako lusk“ je název výstavy symbolizující devadesátiletou historii a současnost Vysoké školy zemědělské v Brně (VŠZ v Brně) a jejího následníka Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (MZLU v Brně). Záměrem výstavy je seznámit laickou i odbornou veřejnost prostřednictvím vystavených exponátů a dobové fotodokumentace s vývojem a rozvojem první samostatné československé veřejné vysoké školy zemědělské v českých zemích. Současně výstava demonstruje přeměnu tradiční vysoké školy v moderní vzdělávací a vědecko-výzkumnou instituci zaměřenou na zemědělské, lesnické, biologické, ekonomické, pedagogické, environmentální, informační a technické vědy a jejich aplikace v praxi. Na příkladu VŠZ/MZLU v Brně je zobrazen vývoj vědy a techniky v průběhu 20. století a prvního desetiletí 21. století. (MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008) Realizací výstavy v Technickém muzeu v Brně (TMB) je veřejnost informována o historii a současnosti MZLU v Brně. Hlavní důraz je kladen na seznámení návštěvníků se vzdělávací a vědecko-výzkumnou činností univerzity prostřednictvím vystavených exponátů a dokumentace. Autorský kolektiv libreta a scénáře: Námět a libreto: PhDr. Alena Mikovcová, Mgr. Eva Škamradová – MZLU v Brně Scénář: PhDr. Naděžda Urbánková – Technické muzeum v Brně (TMB) Autor výtvarného a architektonického řešení: Garant designerského týmu: Ing. Jiří Martínek, Ph.D. – Ústav biotechniky zeleně Zahradnické fakulty MZLU v Brně a studentky fakulty Bc. Jitka Bajerová, Bc. Pavla Beková, Bc. Ivana Brhelová oboru zahradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici.
29
4.1
Základní informace o výstavě
Termín konání výstavy: 1.6.2009 – 1.11.2009 a její časový harmonogram (Tabule č.12) Zadavatel: rektorát MZLU v Brně Pořadatel: MZLU v Brně a Technické muzeum v Brně (TMB) Technické podmínky: Prostor v 1. patře (na úrovní vstupu do muzea) – plocha cca 200 m2, výstava obsahuje textové podklady, fotodokumentaci a vybrané exponáty tak, aby působila dynamicky a zachycovala vývoj univerzity od svého vzniku až do budoucnosti. K dispozici jsou otočné listovací stojany s textovými materiály (40 – 60 stran), vitríny na exponáty, stěny z OSB desek a stoly. Na LCD televizi jsou promítány krátké filmy o univerzitě ve smyčce. Na celkovém ztvárnění se podílí tým studentů Zahradnické fakulty MZLU v Brně ve spolupráci s pracovníky TMB (Tabule č. 13). Součásti výstavy je bohatý doprovodný program.
4.1.1 Technické muzeum v Brně
Budova M4 se nachází v areálu bývalé Tesly v Králově Poli, Purkyňova 105, lokalizace muzea Tabule č. 14. Jedná se o šestipatrovou stavbu technicistního stylu s obdélníkovým půdorysem 20,6 m x 74 m, ke kterému je z jihu přimknut přízemní energoblok o rozměrech 15,6 m x 15,4 m, byla kolaudována v roce 1986. Konstrukčně se jedná o železobetonový nosný skelet, čtyři patra mají světlou výšku 4,75 m, poslední dvě patra pak 3,5 m. V jednom rohu budovy je umístěno veřejné schodiště a osobní výtah pro 6 osob, úhlopříčně v druhém rohu je služební schodiště a nákladní výtah s nosností 2 t. Schodiště vedle výtahu je spojeno s venkovní rampou pro přistavení nákladního automobilu v úrovní prvního podlaží. V bezprostředním okolí budovy je dostatek místa na parkování, jak osobních automobilů, tak i autobusů, což je pro organizovanou návštěvnost bezesporu přínosem. 30
Spojení s centrem města je zajištěno tramvajovou linkou č. 12 a 13 se stanicí Technické muzeum. Obě linky jezdí kolem hlavního nádraží, přičemž cesta od nádraží k muzeu trvá přibližně 20 minut. Tramvajové spoje křižují další významný uzel – ulici Českou, což značně zvyšuje dostupnost muzea. (KAVKOVÁ, 2007)
4.2 Postup tvorby výstav Výstava v Technickém muzeu byla koncipována podle metodiky prof. OTRUBY (2002), která je detailně popsána v kapitole 3.5 Metodika tvorby výstav.
4.2.1 Námět
Prvotním námětem (Tabule č. 15), který byl zpracován univerzitním archívem MZLU, bylo věnovat jednotlivým fakultám stejný prostor. Vybrané dokumenty a texty o univerzitě, fakultách a vysokoškolském ústavu měli být prezentovány na 14 jednostranných panelech o rozměrech 200 x 96 cm. Materiály vysokoškolských statků, celoškolských a rektorátních pracovišť měly být umístěny na 7 oboustranných jednostojných panelech. Počítalo se s instalací trojrozměrných předmětů v 7 vitrínách o rozměrech 2,2 m x 1m x 1 m. Dále archivní dokumenty umístěny ve 3 stolových prosklených vitrínách o rozměrech: 2 vitríny rozměry 1,2 m x 0,8 m x 0,4 m, 1 vitrína rozměry 1 m x 0,6 m x 0,4 m. Stojan s listovacími soubory měl sloužit k prezentaci akademických insignií. Instalace soliterních předmětů na 5 podstavcích a na podlaze. Součástí výstavy měla být 1 figurína. Dle návrhu designerského týmu výstava doplněna floristickými aranžmá a živými květinami v době vernisáže. A na závěr měly být jednotlivé budovy univerzity zobrazeny na textilních bannerech. (MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008) Po dlouhých konzultacích byl námět výstavy předělán a pro propojení celé výstavy byl využit jednotný vizuální styl výstavy.
31
(Tabule č. 16) do designové koncepce
Jednotný vizuální styl je vytvořen pomoci čtyř základních prvků: značky (univerzita je tvořena motivem čtyř zelených teček, jednotlivé fakulty jsou tvořeny specifickým fakulta
-
obrazovým kytička),
motivem
písma,
barev
složeným
z teček
(univerzita
má
např.
základní
Zahradnická barvu
světle
zelenou – PANTONE 376, jednotlivé fakulty pak barvy odkazující na hlavní obory např. Zahradnická fakulta – cihlově červená – PANTONE 174) a doplňkových vizuálních prvků. Logo MZLU je složeno z textového označení a grafického prvku čtyř svěže zelených teček symbolizující lusk hrachu. Značky fakult svými stylizovanými motivy a výraznou barevností odkazují na hlavní obory. (JELÍNEK, 2008) Výstava je určena širokému spektru návštěvníků. Absolventi všech typů studia VŠZ/MZLU mají příležitost posoudit rozvoj „svých“ fakult i univerzity a jejích součástí. Poučená veřejnost může srovnávat vývoj studijních oborů i jednotlivých vědních disciplín, učebních pomůcek i způsobů výuky v průběhu existence MZLU v Brně. Širokou veřejnost rovněž zaujme zakomponování historie univerzity do dobových politicko-společenských souvislostí i její historicko-správní vývoj. Pro všechny zájemce je zdrojem informací o dějinách vysokého zemědělského učení. Alma mater byla založena v roce 1919 a nesla název Vysoká škola zemědělská v Brně (VŠZ). Až v roce 1995 došlo k jejímu přejmenování na Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně (MZLU). Konkrétní chronologické údaje jsou uvedeny na panelech univerzity, jednotlivých fakult a celoškolských pracovišť, detailní informace jsou umístěny v listovacích stojanech.
4.2.2 Libreto
Vystavené exponáty, dobové fotografie a dokumenty přibližuji atmosféru jednotlivých období života university. Demonstrují proces pedagogické činnosti a
vědecko-výzkumných
aktivit
v návaznosti
na
jejich
aplikaci
v zemědělsko-potravinářské a lesnické praxi, v ekonomicko-správní sféře a informatice.
32
Způsob prezentace Vybrané dokumenty o historii univerzity jsou umístěny na 4 plexisklových panelech o rozměrech 0,7 m x 1,5 m umístěných na hlavní stěně. Další materiál o univerzitě, jednotlivých fakultách, vysokoškolských ústavech a celoškolských pracovišť i s arboretem jsou umístěny v listovacích stojanech . Trojrozměrné předměty menšího charakteru jsou instalovány ve 3 vitrínách o rozměrech 2,2 m x 1 m x 1 m. Předměty větších rozměrů jsou instalovány soliterně v blízkosti oken. Součásti výstava jsou 4 figuríny. 1 figurína je použita k prezentaci studentského taláru
(ostatní
dvě
symbolizují
zástup
studentů)
a
poslední
k prezentaci
stromolezeckého vybavení v podobě stromolezce. V době vernisáže byla výstava doplněna floristickými aranžmá z hrnkových rostlin. Struktura výstavy Výstava je strukturována na základě prostorových kompozic a světelných podmínek. Textová a obrazová část je umístěna na plexisklových panelech a v listovacích stojanech. Trojrozměrné předměty jsou jednak vystaveny ve vitrínách, jednak jako solitéry. Průzkum stavu vlastních a zapůjčených sbírkových předmětů Na půdě samotné univerzity došlo k oslovení ústavů na jednotlivých fakultách a na jejich základě byly vytipovány předměty, které by se mohli použít pro ukázku na výstavě. Na základě provedených rešerší z otevřených zdrojů univerzity, dostupné literatury, archivních a knihovních fondů byly vytipovány unikátní a typické předměty vhodné svým charakterem i vizuální podobou i formátem k výstavním účelům s ohledem na nedostačující rozměry výstavní plochy. V průběhu zimního semestru akademického roku 2008/2009 byl proveden průzkum
a
výběr
potenciálních
exponátů
na
ústavech
jednotlivých
fakult
a celoškolských pracovištích, které reagovaly na výzvu ke spolupráci. Předměty byly shromažďovány s cílem vytvořit interdisciplinární celky dokumentující komplexní 33
pojetí výuky a výzkumu. Současně byla pořízena fotodokumentace vybraných předmětů. V průběhu akviziční činnosti archiv zajišťoval fotodokumentaci současného vybavení pracovišť a výuky posluchačů. Souběžně byl prováděn výběr dokumentů z fondů a sbírek univerzitního archivu včetně jejich digitalizace. Převážná většina vybraných předmětů, které jsou stále funkční a využívané, zůstane do května 2009 na původních pracovištích. Zapůjčeny nemohou být nejnovější přístroje a učební pomůcky z důvodu jejich vysoké finanční hodnoty a jejich nezastupitelnosti ve výzkumu a výuce. Prostřednictvím Komise pro regionální historii Moravy a Slezska bylo požádáno TMB o zapůjčení následujících předmětů a to lisu na víno, modelu brambor a počítače TNS SL64 Agrokombinát Slušovice společně s monitorem a klávesnicí.
4.3 Technický scénář Námět výstavy procházel různými změnami (Tabule č. 15), které se objevovaly na pracovních schůzkách a staly se podkladem pro finální podobu celé expozice. Schůzkám byli přítomni jak zástupci Technického muzea, tak i MZLU. Celkem se uskutečnilo 11 sezení. Ukázku zápisu z porad můžeme vidět na Tabuli č. 17 - 18 , ostatní zápisy z porad jsou na přiloženém DVD. Vlastní technický scénář výstavy vytvořený TMB (DYKOVÁ, URBÁNKOVÁ, 2009), obsahuje úvod, technický scénář a přílohy. Do úvodu je zahrnutý stručný obsah a poslání výstavy, instituce, které spolupracují na výstavě, plánek výstavního prostoru, termín konání výstavy, doprovodné programy a průběh vernisáže, propagaci výstavy a velmi důležitou položku, jako je rozpočet. Druhá část zahrnuje vlastní technický scénář, který zahrnuje specifikaci použitých materiálů a výstavních prvků, texty a obrazový materiál použitý na výstavě a nakonec vlastní seznam předmětů a jejich lokalizace ve výstavním prostoru. Neodmyslitelnou součástí jsou přílohy se seznamem exponátů ze sbírky MZLU, zapůjčených exponátů, použitou literaturou, dále CD s použitými fotografiemi a podrobné plány výstavního prostoru a technické řešení 34
výstavních prvků. Ukázku technického scénáře z TMB můžeme vidět na Tabuli č. 19, celý je součástí přiloženého DVD.
4.4 Vyhodnocení ohlasu výstavy Výstava „Mendelu, škola jako lusk“, která se konala v TMB, byla první souhrnnou výstavou o historii univerzity. Reakce návštěvníků z řad akademické obce byly zjišťovány pomoci dotazníkové metody. Dotazník byl vyvěšen na webových stránkách univerzity.
4.4.1 Dotazník
Dotazník je typickou metodou marketingového výzkumu. Umožňuje zobrazení rozdílů a mínění respondentů. Dotazování znamená verbální kontakt s respondentem prostřednictvím záznamového média (písemně - pomocí dotazníku, apod.). Dotazníky jsou velmi pružným nástrojem, protože nabízí široké spektrum možností, jak klást otázky. (STÁVKOVÁ, DUFEK, 1998)
4.4.1.1 Dotazník k výstavě „MENDELU, ŠKOLA JAKO LUSK“
1. Byl(a) jste se podívat na výstavě? 1 = ano 2 = ne 3 = chystám se 2. Jaký je váš dojem z výstavy? 1 = líbí se mi moc 2 = líbí se mi 3 = čekal(a) jsem víc 4 = nelíbí se mi 35
3. Co vás na výstavě zaujalo? 1 = design 2 = exponáty 3 = textové informace 4 = zaujala mě celkem 4. Jste? 1 = student univerzity 2 = zaměstnanec univerzity 3 = absolvent univerzity 5. Jak jste se o výstavě dozvěděl(a) 1 = z denního tisku 2 = z televize 3 = viděl(a) jsem plakáty 4 = na webových stránkách univerzity 5 = náhodně jsem navštívil(a) Technické muzeum v Brně 6. Jaký je váš názor na ztvárnění výstavy? 1 = líbí se mi moc 2 = líbí se mi 3 = je to moderní 4 = mohlo by to být umírněnější 5 = nelíbí se mi
7. Podílel(a) jste se na přípravě výstavy nebo doprovodných programů? 1 = ano 2 = ne 8. Jak jste byl(a) spokojen(a) s prezentaci fakulty? 1 = velmi spokojena 2 = mohlo tam být více textových informací 3 = chybělo mi více předmětů 4 = bylo to dostačující 5 = nedostačující 9. Co vám výstava ukázala nového? ……………………………………………………………………………………. 36
10. Co vám na výstavě chybělo? ……………………………………………………………………………………. 11. Zařadil(a) bych ještě? ……………………………………………………………………………………. (MENDELU, 2009)
4.5
Zpracování projektové dokumentace
Při zpracovávání projektové dokumentace – pro vytváření jednotlivých nákresů byl využít PC program SketchUp. Návrhy jsou zpracovány jak v 2D tak 3D provedení. Základním pracovním nástrojem SketchUpu je skutečně tužka, pomocí které se můžou okamžitě kreslit čáry a vytvářet tak libovolné plošné nebo prostorové útvary. (STAVEBNICTVI, 2010)
4.6
Tvorba rozpočtu
Realizačními výdaji výstav, chápeme nejenom všechny ceny prací a dodávek vyprojektovaných architektem či výslovně navrhnutých specialisty (např. konstruktér, elektroprojektant). Jako výlohu zde chápeme i např. cenu půjčovného, v případě realizace výstavnických systémů a vnitřního vybavení k tomuto účelu pořízenými. Pouze při zajištění materiálu nebo práce klientem, za cenu nižší, než je cena tržní, popř. při zajištění použitého materiálu, se cena jako podklad pro stanovení honorářů určuje pomocí souhrnu cen, které jsou nezbytné k úplnému dokončení expozice. V tomto případě bereme materiály jako by byly nové, a jako kdyby se za práci platilo na úrovni cen trhu, v termínu kdy se započala výstava. V případě realizace, výstavy v zahraničí, stanovujeme jako podklad pro honorář ceny zavedené v tuzemsku. Do nákladů nejsou započteny výdaje na případné technologie, dopravu exponátů a manipulaci s nimi. Při tvorbě rozpočtu je zásadní položkou honorář za vyprojektovanou výstavu a jeho výši lze zjistit vícero způsoby. Honorářem se rozumí finanční ohodnocení výkonů architekta, vedoucích k určenému cíli (např. výtvarná studie, design jednotlivých předmětů nebo spolupráce při realizaci). Nejedná se o vyjádření kvantity práce, času a nákladů, (což je objektivně 37
nenormovatelné a cenově nevyjádřitelné), nýbrž jen o hodnocení dosaženého výsledku. Honorář se vyjadřuje procentem z předpokládaných nebo skutečných započitatelných nákladů finálního výrobku, tím myslíme samotnou expozici výstavy, přičemž procento základního honoráře se mění podle náročnosti zpracování a výše započitatelných nákladů výstavy. Honorář není ani cenovou, ale ani mzdovou složkou ceny za dohodnuté výkony. Přiměřeně jsou v něm zahrnuty standardní náklady pro spolupráci s jinými profesemi, náklady na pomocné práce (zaměstnanci) a běžné režijní náklady,
které lze po dohodě s odběratelem účtovat nad honorář základní..
(LINHARTOVÁ, 2006)
4.6.1 Výkonové fáze
Charakteristika a procentní podíl ze základního celkového honoráře: Příprava zakázky
5 - 7 % z ceny celkového honoráře
a) analýza zakázky, prostudování scénáře, libreta b) odhad nákladů pro přípravu smlouvy c) analýza prostředí d) specifikace potřebných podkladů a průzkumů e) specifikace potřebných prací a profesí f) závěry Architektonická studie výstavy (nabídková studie)
35 - 40 %
a) analýza podkladů b) zpracování konceptu studie c) odsouhlasení cílových představ se zákazníkem d) základní konzultace s výtvarníkem, s případnými profesními specialisty, konzultace s případnými dodavateli e) definitivní souborné, popřípadě barevné, dispoziční řešení výstavy f) předběžné určení materiálů a povrchových úprav g) zpracování podkladů pro aproximativní rozpočet Spolupráce s výtvarníkem 5 - 10 % Vypracování technického projektu pro provedení výstavy
30 - 35 %
a) zpracování výkresové dokumentace a určení technického řešení výrobků dle jednotlivých profesí 38
b) určení materiálu prvků a povrchové úpravy, specifikace poměru mezi atypickými a typovými prvky výstavy c) vypracování podkladů pro případné specialisty (elektro , voda, PO) Spolupráce při zadání realizace výstavy 3 % a) konzultace s dodavateli b) spolupráce při vyhodnocení nabídkového řízení (pokud se uskutečnilo) Autorský a technický dozor 10 - 15 % a) konzultace při provádění stavby s klientem a dodavateli Spolupráce při ukončení
2%
a) spolupráce při předávacím řízení b) dozor při odstranění závad (LINHARTOVÁ, 2006)
39
5
VÝSLEDKY
5.1 Hodnocení dotazníků
Cílem šetření dotazníkovou metodou bylo zjistit, jakou měla úspěšnost výstava „Mendelu, škola jako lusk“, která se konala v Technickém muzeu Brno k příležitosti 90. výročí založeni MZLU u lidí z akademické obce. Dotazník byl vyvěšen na webových stránkách univerzity (www.mendelu.cz). Cílovou skupinou byli studenti a zaměstnanci MZLU (celá akademická obec). Dotazník obsahoval 11 otázek, z toho 3 otázky byly otevřené (kde respondenti mohli napsat své připomínky) a ostatní otázky byly uzavřené (kde respondenti měli možnosti výběru z uvedených možností). Dotazník byl vyhodnocován metodou poměrné četnosti jednotlivých odpovědí. Data jsou zpracována formou tabulek (jak celkovou tabulkou, tak jednotlivě tabulkami ke konkrétním otázkám) a grafů (ke konkrétním otázkám). Výsečové grafy jsou procentuálním znázorněním četnosti volených variant odpovědí u jednotlivých otázek. U otevřených otázek jsou výsledkem komentáře jednotlivých respondentů. Mezi nejčastější odpovědi patřily: např. zajímavé exponáty, zajímavé využití designu loga MZLU v rámci ztvárněné celé výstavy apod.. Odpovědi nebyly jen kladné, ale vyskytovalo se i záporné hodnocení jako např. lepší prezentace jednotlivých oborů, lepší by bylo realizovat v areálu MZLU, širší rozsah výstavy apod.
40
5.1.1 Tabulkové zpracování dotazníku (celková tabulka)
Tabulka č. 4
Otázka č. 1
2
3
4
5
6
7
Znění otázky a možnosti odpovědí Byl(a) jste se podívat na výstavě? 1 = ano 2 = ne 3 = chystám se Jaký je váš dojem z výstavy? 1 = líbí se mi moc 2 = líbí se mi 3 = čekal(a) jsem víc 4 = nelíbí se mi Co vás na výstavě zaujalo? 1 = design 2 = exponáty 3 = textové informace 4 = zaujala mě celkem Jste? 1 = student univerzity 2 = zaměstnanec univerzity 3 = absolvent univerzity Jak jste se o výstavě dozvěděl(a)? 1 = z denního tisku 2 = z televize 3 = viděl(a) jsem plakáty 4 = na webových stránkách univerzity 5 = náhodně jsem navštívil(a) Technické muzeum v Brně Jaký je váš názor na ztvárnění výstavy? 1 = líbí se mi moc 2 = líbí se mi 3 = je to moderní 4 = mohlo by to být umírněnější 5 = nelíbí se mi Podílel(a) jste se na doprovodných programů? 1 = ano 2 = ne
přípravě
41
výstavy
1
2
3
4
5
35
97
29
−
−
15
23
7
3
−
12
9
3
23
−
125 14
2
−
−
5
2
36
64
4
10
24
13
−
2
2
103
−
−
−
nebo
9
Jak jste byl(a) spokojen(a) s prezentaci fakulty? 1 = velmi spokojena 2 = mohlo tam být více textových informací 3 = chybělo mi více předmětů 4 = bylo to dostačující 5 = nedostačující Co vám výstava ukázala nového?
10
Co vám na výstavě chybělo?
11
Zařadil(a) bych ještě?
8
12
8
11
16
4
Ohodnocení výstavy z pohledu akademické obce bylo velmi pozitivní a i velkou část dotazovaných zaujalo moderní pojetí výstavy.
5.1.1.1 Tabulkové a grafické znázornění jednotlivých otázek
Tabulka č. 5
Otázka č. 1
Znění otázky a možnosti: Byl(a) jste se podívat na výstavě? 1 = ano 2 = ne 3 = chystám se
1
2
3
4
5
35
97
29
−
−
Graf č. 1
Ostatní tabulkové a grafické znázornění otázek se nachází v přílohové části Tabule č. 70 - 81 42
5.2 Projektová dokumentace Symbolem výstavy je lusk s hrášky v barvách jednotlivých fakult MZLU. Jako venkovní poutače jsou použity 4 proutěné koule (Tabule č. 20) o průměru cca 1200 mm symbolizující hrášky, které jsou zapíchnuty do trávníku před vchodem do TMB. Koule jsou porostlé popínavou rostlinou Thunbergia alata. Zemina pod koulemi je zasypána barevnou štěpkou – cihlově červenou. Uvnitř budovy TMB v prostoru nad schodištěm u hlavního vstupu do muzea se rovněž nachází symbol MZLU lusk s hrášky (Tabule č. 21). Je to proutěný lusk s hrášky v barvách jednotlivých fakult. Pod luskem je situován úvodní panel výstavy. Odtud vedou návštěvníky po schodech do výstavní expozice „stopy“ v podobě koleček
v
barvách
jednotlivých
fakult
se
stylizovanými
obrázky
(Tabule č. 22) na podlaze (agronomická fakulta – klas, zahradnická fakulta – květina, lesnická fakulta – strom, provozně ekonomická fakulta – počítač, fakulta regionálního rozvoje – obrys mapy ČR). Před prostorem krátkodobých výstav je umístěna kostra krávy naplněná barevnými balónky v barvách fakult (Tabule č. 23). V prostoru krátkodobých výstav jsou od stropu zavěšeny bílé a zelené hedvábné kruhy (10 ks Ø 900 mm, 15 ks Ø 600 mm, 20 ks Ø 300mm), které mají za úkol symbolizovat listí. Jednotlivým fakultám je věnován přibližně stejný prostor (preference dvou nejstarších fakult – agronomická a lesnická). Exponáty jsou sdružovány do atraktivních celků podle logické vazby. Vzhledem k tomu, že mnoho exponátů využívá ke své výuce více fakult, nejsou striktně rozděleny, pouze označeny popiskou. Plánek celého výstavního prostoru můžeme vidět na Tabuli č. 24 Po levé straně od vstupu do prostoru krátkodobých výstav je situována panelová stěna z OSB desek kterou můžeme vidět na Tabuli č. 25 - 27 (barva stříbro šedá, barva výklenku pro exponáty světle zelená, rozměry stěny: výška – 2 200 mm, hloubka – 400 mm, šířka jednoho dílu 1 200 mm, počet dílů – 10), na níž jsou umístěny 4 panely s texty na mléčném plexiskle a ve výřezech budou menší exponáty (vzorky hornin, motýli, pecky, semena, model vagónu pro přepravu 43
dřeva, rámová pila apod.) uzavřené plexisklem. Na 4 panelech je text: „Univerzita v proměnách času“. Další texty zachycující historii jednotlivých fakult jsou umístěny v listovacích stojanech. Prosklená stěna prostoru krátkodobých výstav je po celé délce využitá pro zavěšení 6 banerů v barvách a s logy jednotlivých fakult a ICV (Tabule č. 28). Pod banery u skleněné stěny je ohraničen prostor ve tvaru oblouku (vyhrazení oblouku pomocí plechového pásu) pro solitérní exponáty (drhlice na len, vinný lis, váha na plodiny, postřikovač, nivelační přístroj apod.). Prostor je vysypán keramzitem, dále jsou použity cihly, písek a štěpka v přírodní barvě. Na pravé straně je imitován les z kmenů stromů, mezi nimi jsou upevněny 3 plexisklové panely s fotografiemi a stručnými texty o botanické zahradě MZLU, školním statku Žabčice a školním lesním podniku Křtiny. Další texty jsou umístěny v listovacích stojanech. Idea lesa je evokovaná stromolezcem, doplněno vycpanými lesními zvířaty (draví ptáci zavěšeni od stropu, stopy vysoké apod.). Stromolezec je oblečen do stromolezecké výbavy (má jistící lano “Komet“, celotělový postroj RL PROFI, neprořezné rukavice INTERFORST, stupačky 400 mm, pracovní blůzu Super-Komfort, neprořezné laclače SuperKomfort, neprořeznou obuv Safety-ligh a ochrannou přilbu Husgvarna). Na kmenech jsou umístěny krabice s nejčastějšími škůdci (tesařík, kůrovec apod.). Střed expozice je tvořen dominantními diagonálními liniemi. První diagonální linie (Tabule č. 29 – 30) je tvořena stěnou z OSB desek zelené barvy a nachází
se hned u vstupu do expozice. Je zde umístěno
akvárium s rybami ČR, vedle kterého se nachází panel s organizační strukturou MZLU, včetně symbolických barev a znaků. Na druhé straně je umístěn stolek s historickým PC (Slušovice) a první listovací stojan s doplňujícími informacemi o lesních škůdcích, parazitech lesní zvěře apod. Prostor mezi dvěma diagonálními líniemi je věnován drobným exponátům. Ve třech vitrínách (octanorm) jsou prezentovány ukázky nej. plodů, dřevěná kniha se vzorky dřevin, hlava koně se svaly, kráva – svalstvo, polokostra kohouta, kostra skokana, ježka, barometr, heliograf, radiometr, dozimetry, polní refraktometr, zrnořezy a měřiče velikosti brambor. Dále je tato linie tvořena 2 stoly s mikroskopy a Haslerovou skříní. V mikroskopech jsou připraveny 44
preparáty odkazující na jednotlivé obory – struktura dřeva, vzorek rostlinný, živočišný i půdní. Druhá diagonální linie (Tabule č. 31 – 32) je tvořena stěnou s plazmovou TV pro promítání krátkých videoprogramů o MZLU. Stěna je tvořena z OSB desek zelené barvy. Vpravo vedle ni jsou umístěna 4 terária s atraktivními druhy živých brouků ČR. Na rohu stěny je zabudována vitrína s opeřenci. V prostoru před TV jsou dřevěné sedací kostky z různých druhů dřeva sloužící k dendrologickému určování dřeva. Druhá strana této stěny, obrácena k oknu a doplněna půlkruhovým pódiem (vytvořeným kobercem zelené barvy), je věnována instalací taláru a biretu (kde mají návštěvníci možnost se vyfotit a tím vstoupit imaginárně na akademickou půdu). Je zde rovněž umístěna druhá listovačka s texty o jednotlivých fakultách. Spojovacím prvkem, který nás provází celou výstavou, jsou hrášky, z jednotného vizuálního stylu, v barvách jednotlivých fakult.
5.2.1 Specifikace použitého materiálu a výstavních prvků
OSB deska: Hlavní stěna z OSB desek je sestavena a z modulů, výška 2 200 mm, hloubka 400 mm, šířka jednoho modulu 1 200 mm, počet modulů 10 ks, barva stříbrošedá, barva výklenků pro exponáty světle zelená (tzv. „mendel green“). Výklenky pro exponáty jsou osvětlené a kryté průhledným plexisklem PC Standart tloušťky 2 mm. Na 4 panely s textem je použito mléčné plexisklo Tuplex CN DS 27014 a rozměrech 700 x 1 500 mm, panely jsou orientovány na šířku text je proveden plotrem černé barvy. Diagonální stěna s akváriem je tvořena z OSB desek a má rozměry délka 4 000 mm, hloubka 700 mm, výška 2 200 mm. Barva světle zelená (tzv. „mendel green“). Diagonální stěna s plazmovou TV tvořena z OSB má rozměry délka 4 500 mm, hloubka 700 mm, výška 2 200 mm. Barva světle zelená (tzv. „mendel green“). 45
Vitríny jsou tvořeny 3 kusy octanormu o rozměrech 900 x 900 mm, materiál – plexi, barva límce - mléčně bílé plexisklo Tuplex CN DS 27014, prosvětlené ostře zelenou žárovkou. Prosklená stěna zakrytá banery o rozměrech 1 200 x 4 010 mm, v barvách jednotlivých fakult. AF – žlutohnědá, LDF – tmavě zelená, PEF – modrá, ZF – cihlově červená, FRRRMS – růžová a ICV – šedá. Průměr nálepky kolečka pro znak je 70 mm. Listovací stojany - jsou použity 2 kusy, počet stran 1 listovacího stojanu je cca 36. Oblouk vymezující prostor pro solitérní předměty je tvořen tenkostěnnou pásovinou z pozinkovaného plechu o délce 20bm, výška cca 70-100 mm, barva šedo-stříbrná. Plexiskla pro umístění textu mezi stromy mají rozměry 700 x 1 500 mm, jsou použity 3 kusy. Plexisklo je mléčné barvy Tuplex CNDS 27014. Plexiskla jsou umístěna na výšku. Stolek pro mikroskopy, Haslerovou skříň a pro PC (celkem 3 moduly); dřevěné sedací kostky vyrobené z různých druhů dřeva (např. smrk, dub, buk, apod.) 5 kusů. Imitace lesa z kmenů stromů, počet 12 kusů, Ø 300 mm, kmeny jsou umístěny na stabilizační desku a pomocí ocelových lan zajištěny závěsy ve stropu. Součásti Projektové dokumentace je zpracování návrhů pomoci PC programu SketchUp v 2D a 3D provedení.
5.2.2 Zastoupení exponátů z různých zdrojů
K dokonalé prezentaci univerzity, se oslovily jednotlivé instituce a vybraly předměty, charakterizuji co nejvíce činnost univerzity v průběhu její dlouhé historie. Nejvíce předmětů bylo zapůjčeno z Lesnické a dřevařské fakulty např. dravci vycpaní, 46
stopy zvěře, Wildův nivelační přístroj apod. Jedná se převážně o historizující předměty. Aktuálně používaně exponáty není možné zapůjčit z důvodu výuky.
Tabulka č. 6
Číslo
Instituce vlastnící exponát
1 2 3 4 5 6 7 8 9
LDF – Lesnická a dřevařská fakulta AF - Agronomická fakulta ZF – Zahradnická fakulta MZLU – rektorát univerzity NZM Valtice – Národní zemědělské muzeum Valtice TMB – Technické muzeum v Brně Arboretum MZLU ŠLP – Školní lesní podnik Ostatní
Graf č. 2
47
počet zapůjčených předmětů / kus 27 25 5 3 1 1 1 8 2
% zastoupení 37 34 7 4 2 2 1 11 1
5.3 Rozpočet Do rozpočtu výstavy je zahrnut, jak nákup materiálu potřebného pro výrobu jednotlivých komponentů ve výstavnickém prostoru. Dále do materiálu je započítáno vydání publikací k příležitosti 90. Výročí MZLU a také stěhování předmětů do TMB. Jelikož designerský tým sídlí na Zahradnické fakultě v Lednici, tak je zde započítáno i cestovné na jednotlivé cesty do Brna a zpět za účelem porad, následné instalace a demontáže výstavy. Neopomenutelnou položkou rozpočtu jsou náklady na samotnou práci, tyto náklady jsou počítané pouze pro kolektiv MZLU.
5.3.1 Materiál
Tabulka č. 7 Položka
Číslo
Použití
Cena celkem bez DPH/kus
6
Dřevěné desky, OSB Pro výrobu nábytku do materiál expozice Kruhy pro imitaci listí do Hedvábí a barvy stylizovaného lesa Panely do expozice Vlastní výroba panelů Pro nátěr jednotlivých Barva panelů Pro použití na terárium pro Akvárium hmyz Textilní banery Sloužící k zastínění oken
7
Rám
Pro výrobu akvária
8
Elektroinstalace
Pro osvětlení panelů
29 360,70 Kč
9
Akvárium
29 485,00 Kč
10
Stěhování
Na ryby Doprava z MZLU do TMB a zpět
11
Překlady do AJ
Pro vydání publikace
7 500,00 Kč
12
Tisk
Publikace, pozvánky, atd.
8 211,00 Kč
1 2 3 4 5
48
41 955,00 Kč 8 104,00 Kč 28 875,00 Kč 7 136,00 Kč 2 610,00 Kč 22 385,00 Kč 3 855,60 Kč
27 000,00 Kč
13
Technické muzeum
14
Floristický materiál
15
Drobné výdaje
Plexiskla, drobný dekorační materiál, tisk textů na panely, polepy listovaček apod. Pro doladění designérského záměru Menší položky blíže nespecifikovány
Celkem:
90 640,00 Kč 42 841,00 Kč 7 501,00 Kč
357 459,30 Kč
. Detailní rozpočet pro floristickou část můžeme vidět v přílohách na Tabuli č. 82 – 83.
5.3.2 Cestovné
Tato položka je počítána pro designerský tým Zahradnické fakulty v Lednici, pod vedením Ing. Jiřího Martínka Ph.D.
Tabulka č. 8
Účel cesty
Trasa
Porada Porada Instalace výstavy Instalace výstavy Demontáž výstavy Demontáž výstavy
Lednice - Brno Brno - Lednice Lednice - Brno Brno - Lednice Lednice - Brno Brno - Lednice
Vzdálenost Počet Počet Cena 1 Cena km osob cest cesty/osobu celkem 55 4 10 104,00 Kč 4 160,00 Kč 55 4 10 104,00 Kč 4 160,00 Kč 55 4 1 104,00 Kč 416,00 Kč 55 4 1 104,00 Kč 416,00 Kč 55 4 1 104,00 Kč 416,00 Kč 55 4 1 104,00 Kč 416,00 Kč
9 984,00 Kč
Cestovné celkem:
49
5.3.3 Práce
Tabulka č. 9
Druh práce Porada TMB 3.11. Porada TMB 4.12. Porada TMB 9.1. Porada TMB 28.1. Porada TMB 17.2. Porada TMB 3.3. Porada TMB 17.3. Porada TMB 7.4. Porada TMB 27.4. Porada MZLU dílny 27.2. Vytvoření vlastního návrhu Kompozice vymyšlení Přípravy na výstavu na ZF Přípravy na instalaci Instalace výstavy 25.5.-28.5. Instalace výstavyvedoucí práce 25.5.-28.5. Demontáž výstavy 2.11.
počet počet osob počet jednotka dnů za MZLU jednotek 1 3 hod 8 1 8 hod 8 1 4 hod 8 1 4 hod 6 1 6 hod 6 1 3 hod 5 1 5 hod 4 1 8 hod 6 1 5 hod 5
cena za cena celkem jednotku za MZLU 200,00 Kč 4 800,00 Kč 200,00 Kč 12 800,00 Kč 200,00 Kč 6 400,00 Kč 200,00 Kč 4 800,00 Kč 200,00 Kč 7 200,00 Kč 200,00 Kč 3 000,00 Kč 200,00 Kč 4 000,00 Kč 200,00 Kč 9 600,00 Kč 200,00 Kč 5 000,00 Kč
1
8
hod
3
200,00 Kč
4 800,00 Kč
− −
4 4
hod hod
10 20
1 000,00 Kč 400,00 Kč
40 000,00 Kč 32 000,00 Kč
− 3
5 1
hod hod
25 18
150,00 Kč 150,00 Kč
18 760,00 Kč 2 700,00 Kč
4
4
hod
30
250,00 Kč
30 000,00 Kč
4 1
1 4
hod hod
30 6
400,00 Kč 150,00 Kč
12 000,00 Kč 3 600,00 Kč
198
Počet hodin celkem:
Práce celkem:
201 460,00 Kč
Detailní tabulka práce kde je zahrnuto i TMB, nalezneme v přílohové části na Tabuli č. 84.
50
5.3.4 Cena celkem
Tabulka č. 10
Název položky
Cena položky
Materiál Cestovné Práce
357 459,30 Kč 9 984,00 Kč 201 460,00 Kč
Cena celkem:
568 903,30 Kč
5.3.4.1 Rozdělení nákladů na jednotlivé instituce
Rektorát -
Práce
28 800 Kč
-
Materiál Celkem
226 598,70 Kč 255 398,70 Kč = 255 399 Kč
Zahradnická fakulta -
cestovné
-
práce
-
floristický materiál
9 984 Kč 172 660 Kč
Celkem
40 860,60 Kč 223 504,60 Kč = 223 505 Kč
Technické muzeum v Brně Celkem
90 000 Kč (včetně práce a konzultací) 51
6
DISKUZE
Realizace expozic výstavy a veletrhů je velmi hodnotným oborem. Co se týče zahradnického výstavnictví, nebyl v našich podmínkách zdaleka tak prozkoumán a popsán. Postup k uskutečnění expozice ve výstavnických prostorách jako jediný analyzoval pouze prof. Ivan Otruba ve svých skriptech Zahradně architektonická tvorba část zahradnické výstavnictví. V České republice se nevyskytuje žádná jiná dostupná odborná literatura zabývající se podrobněji touto problematikou. Je tomu zřejmě proto, že tvorbou zahradnických výstav u nás, především Flory Olomouc se zabývá právě prof. Otruba, který je stálým autorem návrhu expozice. Pouze v roce 2004 byl vystřídán a autorem expozice se stal architekt Zdeněk Sendler. Prvotním cílem této diplomové práce bylo zpracovat podrobnou projektovou dokumentaci z realizace jubilejní výstavy Mendelu, škola jako lusk, kterou organizovalo ve svých prostorách Technickém muzeum v Brně k 90. výročí založení MZLU. Toto dílo souborně pojednává o komplexním historickém vývoji zahradnického výstavnictví jak na území našeho státu, tak ve světě. Výsledným pokusem této práce byla realizace výstavy Mendelu, škola jako lusk. Kde na ploše cca 200m2 došlo k představení historického vývoje – Vysoké školy zemědělské, následně Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně, od založení až po současnost. Při zjišťování nákladů na realizaci výstavy Mendelu, škola jako lusk, byly do této kategorie započítány náklady na cestovné, práci a materiál. Práce je počítána pouze pro kolektiv MZLU, a už ne pro zaměstnance TMB, jelikož jejich ohodnocení práce je zahrnuto v částce 90 000 Kč, která je součásti tabulky materiál. Celkové náklady na realizaci výstavy dosáhly částky 568 903,30 Kč. K těmto nákladům je třeba přistupovat s rezervou, jelikož ohodnocení práce na projektu bylo vytvořeno na základě součtu hodnot vzniklých vynásobením hodinové sazby počtem hodin, a to v různých úrovních kvalifikace jednotlivých pracovníků, a ne podle standardu České komory architektů. Kdyby se postupovalo podle těchto standardů, tak by výsledná částka byla vyšší v řadě desítek tisíc.
52
Výstavu shlédlo v průběhu jejího trvání (3. června – 1. listopadu 2009) přes 11 000 návštěvníků. Tento počet překračuje o 20 % průměrnou návštěvnost Technického muzea ve stejném období. Zásluhu na tom má určitě dobrá propagace výstavy, která byla zajištěna ve spolupráci s mediálními partnery (spoty na ČT, letáčky v dopravních prostředcích, články v denících, soutěže v rozhlasových stanicích atd.). Kladný ohlasy výstavy jo možno vidět v tabulkovém a grafickém vyhodnocení dotazníků, pomocí kterých byla oslovena celá akademická obec. Neobvyklá forma a design výstavy oslovil i řadu odborníků z muzeologického oboru. Design výstavy byl přihlášen do celonárodní soutěže. Výstavu Mendelu, škola jako lusk, první v historii univerzity, lze celkově ohodnotit pozitivně, což dokládá vyhodnocení dotazníků. Při tvoření další výstavy by bylo dobré postupovat podle metodiky prof. Otruby, jedině on sepsal jednotlivé kroky podle kterých by se mělo postupovat, aby byla výstava úspěšná. Na realizaci každé výstavy by měl být dostatek času na její přípravy. Výstava našeho rozsahu by se měla podle pracovníků Technického muzea v Brně připravovat 2 roky, a ne jak bylo v našem případě, kdy na přípravy bylo pouze půl roku.
53
7
ZÁVĚR
Diplomová práce byla zpracována na ústavu Biotechniky zeleně na Zahradnické fakultě v Lednici v letech 2009/2010. Cílem této práce bylo zpracování podrobné projektové dokumentace k realizaci jubilejní výstavy MZLU - Mendelu, škola jako lusk – v Technickém muzeu v Brně. Zpracovat a zkompletovat veškeré podklady (od libreta k projektové dokumentaci), sestavit položkový rozpočet a vytvořit portfolio fotografií z realizace. První část práce je zaměřena na problematiku zahradnického výstavnictví, jak na území České republiky, tak v Evropě. Důraz je kladen na historický vývoj, od roku 1808 se uskutečnila v historii vůbec první zahradnická výstava – belgické Floralies ve městě Gent., až po současnost. V druhé částí přecházíme na jednotlivé kroky, kterými by se správně mělo postupovat při realizaci jakékoliv výstavy, aby výstava byla úspěšná a setkala se tak s kladným hodnocením od návštěvníků. Závěr se zabývá přípravami a vlastní realizací výstavy k výročí univerzity. Vlastní expozice nám ukazuje průřez historií univerzity od jejího zrodu z roku 1919 až po současnost. Návštěvník se tak na chvíli může vcítit do role člena akademické obce a má jedinečnou možnost vyfotografovat se ve studentském taláru.
54
8
SOUHRN
Tato diplomová práce s názvem Floristické aspekty tvorby expozic na výstavách a veletrzích byla zadána na Ústavu biotechniky zeleně na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v roce 2009/2010, celá práce byla zpracována pod vedením Ing. Jiřího Martínka, Ph.D. Toto dílo je zaměřené na problematiku zahradnického výstavnictví. Práce se zabývá historii zahradnického výstavnictví jak na území ČR, tak ve světě. Stěžejním tématem práce je výstava k 90. výročí založení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, konané v Technickém muzeu v Brně.
Klíčová slova: výstava, expozice, exponát, výstavní prostor, jednotný vizuální styl
55
9
RESUME
This master thesis, entitled Floristic Aspects of Creation of Exposition on Exhibitions and Trade fairs, have been commissioned by the Department of Planting Design and Maintenance
of Faculty of Horticulture at Mendel University in Brno in the year
2009/2010. The work was prepared under direction of Ing. Jiri Martinek, Ph.D. The main focus is devoted to horticultural exhibitions
and deals with the history of
gardening exhibitions in the Czech Republic as well as in the world. The central theme of the thesis is the exhibition which is dedicated the 90th anniversary of
the
establishment of Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno and held at the Technical Museum in Brno
Key words: exhibition, exposition, exhibit, exhibition room, unified visual style
56
10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje:
1. BITTNEROVÁ, M. Floristika 2. Děčín - Libverda: Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerse, 2007. 245 s. ISBN 978-80-2398923-6. 2. BALUŠKA, Marek. Vel´trhy a ich marketingové funkcie : Úspešná prezentácia firmy na vel´thu. 1. vydanie. Nitra : Stredisko prípravy katalógov a tlače Agrokomplex - Výstavnictvo Nitra, 2001. 163 s. ISBN 80-967796-3-X. 3. DYKOVÁ, Sylvie, URBÁNKOVÁ, Naďa: Technický scénář ,,Mendelu, škola jako lusk´´ Technické muzeum v Brně. BRNO. 2009. s. 68 [nepublikováno] 4. JEDLIČKOVÁ, Radka, et al. Floristický design. 1. Hradec Králové : Mistrovská škola floristiky Hradec Králové, 2007. 351 s. 5. JELÍNEK, Libor. Minimanuál značky a jednotného vizuálního stylu. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univezita v Brně, 2008. 36 s. 6. KAFKOVÁ, Zuzana. Historie technického muzea v Brně. Brno, 2007. 150 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. 7. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1.vydání. Praha : Grada publishing a.s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4. 8. MIKOVCOVÁ, Alena, ŠKAMRÁDOVÁ, Eva: ,,Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně v proměnách času 1919-2009´´ Archív MZLU. BRNO. 2008. s. 6 [nepublikováno] 9. MITTON, M. Interior design visual presentation : a guide to graphics, models, and presentation techniques. 2. vyd. Hoboken: John Wiley & Sons, 2004. 238 s. ISBN 0-471-22552-5. 10. OTRUBA, Ivan. Zahradně architektonická tvorba : Část zahradnické výstavnictví. 1.vydání,dotisk. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 59 s. ISBN 80-7157.363-9, číslo publikace 1983.
57
11. POKORNÝ, Jan, et al. Aranžování a vazba květin. 2.,opravené vydání. Praha : Státní zemědělské nakladatelství Praha, 1971. 199 s. ISBN 07-017-71-04/45. 12. STÁVKOVÁ, Jana; DUFEK, Jaroslav. Marketingový výzkum. 1.vydání,dotisk. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 146s. ISBN 80-7157-330-2. 13. TANGAZOVÁ, Tomris. Škola interierového designu : Základy architektury a designu interiérů. Praha : Slovart s.r.o. , 2006. 144 s. ISBN 978-80-7209-856-9, 10987654321. 14. ŠTEVKA, Zdeněk, et al. Rozkvetlé půlstoletí : Flora Olomouc 1958-2008. 1. vydání. Olomouc : [s.n.], 2008. 100 s. ISBN 978-80-254-1784-3. 15. VANĚK, Josef. Moderní vazačství květin. Chrudim : Zahradnické Bursy Chrudim, 1928. 108 s.
Elektronické zdroje: 1. BRETTSCHNEIDEROVA, Kateřina. Mendelu.cz [online]. 2009 [cit. 2009-1105]. Mendelova zemědělska a lesnická univerzita v Brně. Dostupné z WWW:
. 2. České stavební standardy : Interiérová tvorba a obory související [online]. 14. 12. 2009, 14. 12. 2009 [cit. 2010-04-22]. Program. Dostupné z WWW: . 3. Floriade.nl [online]. 2010 [cit. 2010-05-11]. Floriade 2012. Dostupné z WWW: . 4. LINHARTOVÁ, Joanna . Stavebnictví a interiér : Software pro stavebnictví [online]. Praha : 15.5.2006 [cit. 2010-04-22]. 3D pro každého – SketchUp. Dostupné z WWW: . 5. Technicalmuseum.cz [online]. 2010 [cit. 2010-05-11]. Technické muzeum v Brně. Dostupné z WWW: . 58
6. Twilightblue.eu [online]. 2010 [cit. 2010-05-11]. RHS Chelsea Flower Show 2010. Dostupné z WWW: . 7. Veletrhyavystavy.cz [online]. 2007 [cit. 2010-05-11]. Veletrhy a výstavy. Dostupné z WWW: . 8. N%C3%A1m%C4%9Bt In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 22.9.2009, 22.9.2009 [cit. 201005-11].Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bt>.
59
11 PŘÍLOHY
60
SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK Seznam použitých ilustračních tabulí
Tabule č. 1 a
Historie výstavnictví v Evropě
Crystal palace – Londýn
b Londýn 1851 c
Vídeň 1873
d Floriade 1992 - Holandsko Tabule č. 2
Flora Olomouc – prof. Otrub 60. létá
a Flora Olomouc 60. létá Tabule č. 3 a
Dekorace sálu průmyslového musea v Chrudimi
Tabule č. 4 a
(VANĚK, 1928)
Výstavní dekorace – první republika
Výstavní dekorace
Tabule č. 6
(VANĚK, 1928)
Výstava květin – první republika
Výstava květin
Tabule č. 5 a
Dekorace sálu – první republika
(VANĚK, 1928)
Tvorba v sedmdesátých letech
a Vkusné řešení prostoru na výstavě květin
(POKORNÝ, 1971)
b Květinami přizdobeny odpočinkový kout ve výstavní síní (POKORNÝ, 1971) Tabule č. 6
Tvorba v sedmdesátých letech
a Použití vkusné rostlinné úpravy na výstavě výtvarného umění (POKORNÝ, 1971)
61
c
Volné záhony osázené vhodnými rostlinami vkusně doplňují architektonické řešení prostoru
(POKORNÝ, 1971)
Tabule č. 8 Tabule č. 9
Současná výstavnická tvorba v Evropě
a Plánek výstaviště b Pohled na jednu z hal
(MALIŇÁKOVÁ, 2010)
c
(MALIŇÁKOVÁ, 2010)
Ukázka expozice orchideí
Tabule č. 10 Zlatý řez v prostoru a Konstrukce zlatého řezu a kompoziční body v průsečících hlavních směrových liniích
(BITTNEROVÁ, 2007)
Tabule č. 11 Ceny vstupného v Technickém muzeu v Brně Tabule č. 12 Časový a obsahový harmonogram Tabulka č. 2 Harmonogram výstavy Tabule č. 13 Realizační tým Tabulka č. 3 Tým realizující výstavu Tabule č. 14 Lokalizace Technického muzea v Brně a Mapa s lokalizací muzea Letecký pohled na TMB Tabule č. 15 Vývoj návrhů pro vytvoření výstavy a Prvotní návrh od univerzitního archívu (MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008) b Následná mutace
(DESIGNERSKÝ TÝM, 2008)
c
(DESIGNERSKÝ TÝM, 2008)
Finální návrh
Tabule č. 16 Jednotný vizuální styl univerzity 62
a MZLU – logo univerzity (http://avc.mendelu.cz/index.php?menu=download&menu1=loga, 2010) b Agronomická fakulta (http://avc.mendelu.cz/index.php?menu=download&menu1=loga, 2010) c
Zahradnická fakulta (http://avc.mendelu.cz/index.php?menu=download&menu1=loga, 2010)
d Provozně ekonomická (http://avc.mendelu.cz/index.php?menu=download&menu1=loga, 2010) e
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (http://avc.mendelu.cz/index.php?menu=download&menu1=loga, 2010)
Tabule č. 17 Ukázka zápisu z porady a Ukázka zápisu z porady v TMB ze začátku společných sezení (DYKOVÁ, URBÁNKOVÁ, 2009) Tabule č. 18 Ukázka zápisu z porady a Ukázka zápisu z porady v TMB z konce společných sezení (DYKOVÁ, URBÁNKOVÁ, 2009) Tabule č. 19 Technický scénář od TMB a Technický scénář od TMB
(DYKOVÁ, URBÁNKOVÁ, 2009)
Tabule č. 20 Poutače na výstavu před TMB a Plocha před TMB určená pro poutače b Návrh c
Proutěné koule sloužící jako poutače na výstavu
Tabule č. 21 Poutač u vstupu do TMB a
Návrh
b Proutěný lusk s hrášky
63
c
Hrášky v lusku symbolizující barvy jednotlivých fakult z jednoho vizuálního stylu
Tabule č. 22 Stopy a Lesnická a dřevařská fakulta
(MENDELU, 2010)
b Agronomická fakulta
(MENDELU, 2010)
c
(MENDELU, 2010)
Zahradnická fakulta
d Provozně ekonomická fakulta
(MENDELU, 2010)
e
(MENDELU, 2010)
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Tabule č. 23 Poutač před vstupem do expozice a Poutač na výstavu před expozicí – kostra krávy
(SKÁLOVÁ, 2009)
b Kostra krávy naplněna balónky v barvách jednotlivých fakult podle jednotného vizuálního stylu
(SKÁLOVÁ, 2009)
Tabule č. 24 Podrobný plán výstavního prostoru Tabule č. 25 Různé pohledy na výstavní prostor Tabule č. 26 Různé pohledy na výstavní prostor Tabule č. 27 Hlavní stěna Tabule č. 28 Hlavní stěna s lokalizaci exponátu Tabule č. 29 Rozměry hlavní stěny Tabule č. 30 Banery symbolizující jednotný vizuální styl Tabule č. 31 První diagonální stěna s akváriem Tabule č. 32 Rozměry první diagonální stěny s akváriem Tabule č. 33 Druhá diagonální stěna s televizí Tabule č. 34 Rozměry druhé diagonální stěny s televizí 64
Tabule č. 35 Budova Technického muzea v Brně a Vchod do TMB b Celkový pohled na muzeum c
Pohled na muzeum z tramvaje
Tabule č. 36 Poutače na výstavu před TMB a Proutěné koule symbolizující hrášky b Vlastní proutěná koule porostlá rostlinnou Thunbergia alata c
Rostlina Thunbergia alata
Tabule č. 37 Hlavní stěna s exponáty a textem a Návrh b Samotný pohled na hlavní stěnu s exponáty Tabule č. 38 Hlavní stěna s exponáty a textem a Pohled z čela b Pohled od oken c
Pohled od vstupu
Tabule č. 39 Hlavní stěna s exponáty a textem a Pohled na hlavní stěnu od vstupu b Detailní pohled na hlavní stěnu c
Pohled na stěnu přes stůl s mikroskopy
d Pohled od stěny s mikroskopy Tabule č. 40 Seznam exponátů v hlavní stěně Tabule č. 41 Hlavní stěna – ukázka exponátu 65
a Brouci b Motýli c
Pokojíček – model nábytku
Tabule č. 42 Diagonální stěna s akváriem a Návrh b Samotný pohled na stěnu s akváriem Tabule č. 43 Diagonální stěna s akváriem a Pohled na expozici přes akvárium b Pohled na akvárium c
Pohled do akvária
d Ryby v akváriu Tabule č. 44 Diagonální stěna s akváriem a
Pohled na sestavování skříně pro akvárium
b Instalace akvária Tabule č. 45 Diagonální stěna s televizí a terárii a Návrh b Samotný pohled na stěnu s televizí a terárii Tabule č. 46 Diagonální stěna s televizí a terárií a Terária b Pohled do terária c
Terárium s červy
Tabule č. 47 Diagonální stěna s televizí a terárii 66
a Vitrína s vycpanými pěvci Tabule č. 48 Využití jednotného vizuálního stylu v oknech a Banery v barvách a s logy – AF, LDF, PEF
(MENDELU, 2010)
b Banery v barvách a s logy – ZF, FRRMS, ICV
(MENDELU, 2010)
c
(MENDELU, 2010)
Celkový pohled na banery sloužící jako zástěna
Tabule č. 49 Stylizace lesu a Celkový pohled na stylizovaný les b Stylizovaný les s imitací listí c
Ohraničení lesu
Tabule č. 50 Imitace lesa s dravci a Létající dravci vycpaní b Stylizace stromů v lese c
Imitace listí
Tabule č. 51 Seznam exponátů v lese Tabule č. 52 Ukázka práce stromolezce v lese a Ukázka stupatkové soustavy b Ukázka stromolezce Tabule č. 53 Vybavení stromolezce Tabule č. 54 Ukázka soliterních předmětů a Sadbovače s namořeným osivem
(SKÁLOVÁ, 2009)
b Postřikovač
(SKÁLOVÁ, 2009)
c
(SKÁLOVÁ, 2009)
Pohled na expozici soliterních předmětů
Tabule č. 55 Seznam soliterních předmětů u prosklené stěny 67
Tabule č. 56 Ukázka soliterních předmětů a Laboratorní drhlice lnu
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
b Wildův nivelační přístroj
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
Tabule č. 57 Vitríny s vystavenými exponáty a Detailní pohled na vitrínu b Pohled celkový od hlavní stěny c
Detailní pohled od hlavní stěny
Tabule č. 58 Ukázka exponátu ve vitrínách a Pohled na propojení vitrín b Kostra plodu člověka – preparát Tabule č. 59 Seznam exponátů ve vitrínách z octanormu Tabule č. 60 Ukázka exponátu ve vitrínách a Barometr
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
b Radiometr
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
c
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
Heliograf
Tabule č. 61 Ukázka exponátu ve vitrínách a Ukázka šišek b Sbírková krabice c
Popiska u exponátu
Tabule č. 62 Ukázka exponátu ve vitrínách a Dozimetr tužkový
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
b Polní refraktometr
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
c
(MIKOVCOVÁ, ŠKAMRÁDOVÁ, 2008)
Zrnořez
68
Tabule č. 63 Hlavní stěna rozebraná na jednotlivé části a Jednotlivé části hlavní stěny b Pohled na rozloženou stěnu Elektroinstalace ze zadní části Tabule č. 64 Instalace výstavy 1. část a Přípravy na instalaci b Instalace imitovaného listí c
Horní část vitrín a stěn
Tabule č. 65 Instalace výstavy 2. část a – c Přípravy na rozestavování soliterních předmětů Tabule č. 66 Technické záležitosti a Příprava na kotvení stromů b Lem u soliterních předmětů c
Úchyty pro kotvení
d Ukázka úchytu plexiskla Tabule č. 67 Demontáž výstavy 1. část a – c Demontáž expozice Tabule č. 68 Demontáž výstavy 2. část a – c Demontáž expozice Tabule č. 69 Talár k fotografování a – c Studentský talár u kterého se můžou vyfotografovat návštěvníci Tabule č. 70 Vernisáž v TMB a Zahájení rektorem MZLU a ředitelem TMB 69
b Úvodní prohlídka c
Prohlídka zvaných hostů
Tabule č. 71 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 11 Vyhodnocení otázky č. 1 Graf č. 3 Grafické znázornění otázky č. 1 Tabule č. 72 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 12 Vyhodnocení otázky č. 2 Graf č. 4 Grafické znázornění otázky č. 2 Tabule č. 73 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 13 Vyhodnocení otázky č. 3 Graf č. 5 Grafické znázornění otázky č. 3 Tabule č. 74 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 14 Vyhodnocení otázky č. 4 Graf č. 6 Grafické znázornění otázky č. 4 Tabule č. 75 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 15 Vyhodnocení otázky č. 5 Graf č. 7 Grafické znázornění otázky č. 5 Tabule č. 76Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 16 Vyhodnocení otázky č. 6 Graf č. 8 Grafické znázornění otázky č. 6 Tabule č. 77 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 17 Vyhodnocení otázky č. 7 70
Graf č. 9 Grafické znázornění otázky č. 7 Tabule č. 78 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 18 Vyhodnocení otázky č. 8 Graf č. 10 Grafické znázornění otázky č. 8 Tabule č. 79 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 19 Vyhodnocení otázky č. 9 Tabule č. 80 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 20 Vyhodnocení otázky č. 10 Tabule č. 81 Vyhodnocení dotazníku Tabulka č. 21 Vyhodnocení otázky č. 11 Tabule č. 82 Rozpočet floristická část – 1. Část Tabulka č. 22 Floristicka část Tabule č. 83 Rozpočet floristická část – 2. Část Tabulka č. 23 Floristicka část Tabule č. 84 Práce Tabulka č. 24 Práce Tabule č. 85 Propagační materiál výstavy a Pozvánka k výstavě
71
