Masarykova univerzta

Masarykova univerzta Filosofická fakulta Ústav hudební vědy Sdruţená uměnovědná studia Nikola Čempelová Scénologie náměstí Svobody Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: PhDr. Aleš Filip, Ph. D.

2009

1

Prohlašuji, ţe jsem tuto práci vypracovala samostatně a citovala veškerou pouţitou literaturu.

Podpis.....................................................................

2

Obsah 1.Úvod..................................................................................................................................................4 2. Metodologie.....................................................................................................................................5 2.1. Scéna.............................................................................................................................................5 2.2. Drama a divadlo............................................................................................................................8 2.3. Historie prvku náměstí..................................................................................................................9 3. Náměstí Svobody...........................................................................................................................12 4. Výtvarná scéna..............................................................................................................................13 4.1. Kostel sv Mikuláše......................................................................................................................13 4.2. Palác Mitrovských.......................................................................................................................13 4.3. Kleinův palác...............................................................................................................................14 4.4. Swanzův palác.............................................................................................................................15 4.5. Rozkvět – Prior............................................................................................................................15 4.6. Náměstí Svobody č. 20................................................................................................................16 4.7. Kounicův palác- Moravská banka...............................................................................................16 4.8.Moravskoslezská obchodní banka................................................................................................17 4.9. Dům pánů Říkovských z Dobrčic................................................................................................17 4.10. Herringův palác.........................................................................................................................17 4.11.Dům nábytku – Omega...............................................................................................................18 4.12. Nájemní dům Valentina Gebauera.............................................................................................18 4.13. Hotel Evropa..............................................................................................................................19 4.14. Morový sloup.............................................................................................................................19 4.15. Wehrmanův pomník...................................................................................................................20 4.16. Hříbek........................................................................................................................................20 4.17. Kašna.........................................................................................................................................20 4.18.Hodiny s kuličkami.....................................................................................................................21 5. Dramatická scéna.........................................................................................................................21 5.1. Trhy..............................................................................................................................................22 5.2. Vánoční strom..............................................................................................................................22 5.3. Kavárny........................................................................................................................................23 5.4. Významné společenské události..................................................................................................25 6. Urbanistická scéna........................................................................................................................27 7.Závěr...............................................................................................................................................37 8.Resumé............................................................................................................................................38 9. Fotografická dokumentace..........................................................................................................40 10. Bibliografie..................................................................................................................................50

3

1. Úvod Bakalářská práce Scénologie náměstí Svobody shrnuje informace o středu města Brna a nahlíţí na něj jako na divadelní inscenaci a místo dramatického děje. Náměstí je tepnou města, kde neustále proudí davy lidí a stejně jako divadlo je symbiózou více prvků umění dohromady. Scénologie se tedy snaţí aplikovat jev dramatický na městský prvek. Jak je aplikovatelný pojem scénologie na urbanistický prvek jako je náměstí? Jsou nějaké souvislosti jiţ v historii? Lze si představit náměstí jako divadelní inscenaci? Jak a které prvky do ní spadají? Kdo je divákem a kdo aktérem scény? Metodologie nám v úvodu objasňuje souvislosti mezi divadlem, scénou a náměstím. Díky obecnému pojednání scéničnosti autora Jaroslava Vostrého je moţno aplikovat vlastnosti scény na urbanistický prvek. Myšlenka syntetického divadla E. F. Buriana mě přivedla k rozdělení práce na na kapitoly výtvarné, dramatické a urbanistické scény. Důleţité je si také uvědomit, ţe divadelní funkce náměstí je známá jiţ od dob starověkého Řecka, jak popisuje Camillo Sitte v díle Stavba měst podle uměleckých zásad. Základem je seznámení s literaturou zahrnující historii náměstí a jejich objektů, bádání po nepublikovaných informacích v archívu a památkovém ústavu a konzultace s historičkou Milenou Flodrovou. Pouţité citace jsou v některých případech nepřesné z toho důvodu, ţe původní prameny v archívu, týká se to zejména výstřiţků novinových článků, jsou v zaloţených spisech neúplné. Další srozumnění s tématem, který mapuje proměny náměstí v období 20.století, je prezentace fotografického materiálu dostupného z archívu i vlastních zdrojů. Práce shromáţďuje informace týkající se artefaktů a ţivota náměstí Svobody. Jde o zdůraznění důleţitosti prostoru středu města, který je doposud centrem městského dění. Materiál pojímající náměstí Svobody jako celek se zaměřuje na historii architektury, provozvání ţivností v jednotlivých budovách, které náměstí obklopují, a společensko - kulturní oblast jako jsou první kavárny v okolí, trţní a shromaţďovací funkce.

4

2. Metodologie Scénologie obecně jedná o scénickém umění. Scéničnost je soubor vlastností, díky nimţ se chování v jistém prostoru stává scénickým, vybízí ke sledování tudíţ je zaměřen na nějaké diváky. Prvotní význam pojmu scénologie je spjat s divadelním prostředím. Můţeme se s ním však setkat i v jiných oborech, kde jsou základní parametry vztahovány na věci, které s divadlem prvotně nesouvisí. Pojem scéna je dle Zicha charakterizovaná jako místo dramatického děje, kde k sobě nesporně patří aktéři a scéna.1 S dramatickým dějem se můţeme setkat nejen v divadelním prostředí ale také v lidských vztazích, v krajině nebo ve městě. ,,Budeme-li o scéně hovořit ve významu prostoru, můžeme za ni považovat i taková místa, kde se shromažďují davy, které se stávají jak diváky, tak aktéry. Za scénu tak lze považovat každé významné náměstí jehož historie je spojená se shromažďováním davů, které nemusejí mít vždy jen úlohu pouhých diváků. " 2 První kapitola práce Scénologie náměstí Svobody se zabývá obecnou rozpravou o důleţitých vlastnostech, které souvisí se samotným názvem práce, jde o scénu, drama a divadlo a náměstí. Metodologie by nám měla přinést odpověď na otázku zda-li je aplikovatelný pojem scéničnosti na náměstí, zda-li existují nějaké souvislosti v historii a naznačit strukturu práce jako divadelní inscenace. Pojem Scénologie takto spjatý s urbanistickým prvkem pouţil poprvé Radovan Lipus v knize Scénologie Ostravy. Autor se zde zabývá dramatickými výjevy soch v architektuře ostravských divadelních budov, proměnami kaváren, urbanistickým rozloţením městských částí a podobně. Ze studie tedy pochopíme, ţe i město můţe být součástí dramatického děje se scénou a aktéry v ní působící.

2.1. Scéna Mluví-li Vostrý o scéničnosti, má na mysli jisté nezbytné vlastnosti veškeré umělecké činnosti související se vznikem scénických(dramatických)produkcí. Z tohto hlediska jde o vlastní specifičnost těchto produkcí, která se jim upírala, byly-li povaţovány za výsledek spolupráce různých umění. Postavení i podoba těchto produkcí ale vţdycky nějak souvisí se scéničností přítomnou v ţivotě. Abychom obojí rozlišili, můţeme scéničnost spojenou s vytvářením scénických 1 2

5

Zich, Otakar. Estetika dramatického umění, s. 26 Vostrý, Jaroslav. Scéničnost a scénovanost ( Od Berniniho k dnešku), 2004, s. 65

produkcí nazývat specifickou a scéničnost uplatňovanou takříkajíc v ţivotě nespecifickou. Ve vztahu k náměstí půjde tedy o scéničnost nespecifickou, i kdyţ jde o vytváření jakési produkce, která je však atypická svým náhodným utvářením a posazením do prostoru. Náměstí není charakteristickým typem scény, musíme si proto vytvořit určitý nadhled a představu při aplikaci scénických vlastností na tento prostor. Má svůj neměnný tvar a postavení, obsahuje spoustu prvků, jejichţ symbiózou vzniká divadelní představení. ,,Označení divadelní vyhrazujeme pro ty projevy, které jsou spojené se scénickými produkcemi určenými obvykle platícímu publiku a poskytujícími tomuto publiku specifický audiovizuální zážitek v okamžiku této produkce přímo a živě."3 Pojem divadelní se od scénického liší v tom, ţe scénickým je vyjádřená jakási všeobecnost či neutrálnost a to nám tedy umoţňuje mluvit o scéně i v souvislosti s městským prvkem. Scénické se představuje vţdy v nějakém vymezeném prostoru, který můţe podle Vostrého také rovnou nazvat scénou a plnohodnotnou scénu můţe vytvořit samo scénické uspořádání prostoru, které náměstí má. Náměstí je tedy nespecifickou formou scéničnosti. ,,Tato nespecifická forma scéničnosti sice nemá přímý vztah k divadlu, i když při jejím popisu se často nevyhneme slovním spojením s divadlem souvisejícím. Neznamená to ale, že v případě nepřímého spojení není možné o nějaké scéničnosti uvažovat."4 Gajdoš interpretuje koncepci scénologie Vostrého, která vychází ze základních specifických i nespecifických vlastností scény, scéničnosti a scénovanosti takto: ,, V souvislosti se scéničností je nutné zdůraznit, že Vostrému nejde o zdůraznění a vymezení divadelních prvků do běžného života. Svým textem vymezuje specifickou a nespecifickou scéničnost. V našem případě nás zajímá scéničnost nespecifická, která se pohybuje v rozmezí divadelnosti jako pejorativního označení některých projevů v běžném životě až k těm případům reálného jednání, které nás k divadlu nějakým způsobem odkazuje, ale není divadlem v pravém slova smyslu. Tato scéničnost pak dále v sobě může obsahovat určitou potenciální míru dramatičnosti nebo k ní poukazovat, a to díky napětí, které je v něm obsaženo, ale namísto dramatičnosti lze v tomto kontextu mluvit spíše o situovanosti ( ve významu postavení v situaci), která je podmínkou scéničnosti 3 4

6

Vostrý, Jaroslav. Scénologický rozbor dramatického textu (na příkladu Moliérova Tartuffa, 2004, s. 165 viz pozn. č.3

v obecném slova smyslu."5 Mluví- li Gajdoš o scéničnosti, poukazuje na její souvislost s výjevem, výstupem. Jiţ obraz, na který se díváme, protoţe zaujal naši pozornost, představuje v ojedinělém smyslu slova nějaký výjev či celou scénu. ,,Podstatou výjevu a celé scény je rozdělení rolí. Scéna se musí odehrát, můžeme dokonce říct, že se může uskutečnit jenom před zraky diváků. Scéna v tomto pohledu není pasivní projev, protože vědomě či neuvědoměle přitahuje pozornost a současně vzbuzuje nejenom individuální, ale širší, obecnější zájem. Pozorovatelé se tak stávají diváky".6 Stejně je tak tomu v našem případě, musíme si uvědomit, ţe v našem prostoru se diváky stávají sami aktéři dějě. Záleţí přitom na náhodnosti a sensitivnosti aktérů na scéně jak se jejich poměr mění. ,,Scéničnost se zpřítomňováním bezprostředně souvisí a je součástí každé umělecké činnosti."7 Zrak a vnímání jsou nejdůleţitější vlastnosti při pozorování. Kaţdý člověk se pozorováním odjakţiva učí a rozšiřuje své poznatky. Pozorovatelem je tedy kaţdý z nás, pokud sledujeme nějaký děj jsme povaţováni za diváky. Situace, se odehrávají všude kolem nás, ať je vnímáme pozorně či ne. Na veřejných prostorách se tedy stáváme diváky scény. Aktéry děje se stáváme v případě, kdy jsou zájem a sensitivnost vůči okolí ve kterém se pohybujeme pohlceny přednějšími vlastnostmi. Hercem se tedy v našem případě mohou stát kaţdodenně procházející davy lidí nebo pravidelně projíţdějící dopravní prostředky. Zich hovoří o dvou různorodých, nerozlučných a názorných sloţkách scény a to viditelné (optické) a slyšitelné (akustické). Nutnou podmínkou není spojení obou těchto smyslů, ale pouze zaměření na smyslově názornou sledovanost, která se můţe v některých případech realizovat prostřednictvím jen jednoho smyslu. Díky těmto vejmům pak dochází ke specifickým projevům, které stavějí na podstatě nějakého dění v prostoru.

5 6 7

7

Gajdoš, Július. Od strukturalismu ke scénologii, 2004, s. 78 Gajdoš, Július. Od strukturalismu ke scénologii, 2008, s. 82 Vostrý, Jaroslav. Scéničnost a scénovanost, 2004, s. 68

2.2. Drama a divadlo Zich v Kapitole estetiky píše: ,,Nutnou existenční podmínkou dramatického díla" je jeho ,,skutečné (reálné) jeho provozování". Dramatičnost je jev vznikající propojením scény a aktérů. Můţeme tedy hovořit o kaţdodenním tempu náměstí jako o dramatickém ději? Pokud je nutnou podmínkou reálné provozování, náměstí ji zcela jistě plní. Něketré působící elementy jsou provozovány systematicky, jiné naopak nemůţeme přesně určit nikdy. Pokud náměstí bereme jako prvek jakési scény, výjevu , mohli bychom na něj pohlíţet jako na dramatické dílo, které vzniklo součiněním doby,stylu a projevu. Dramatický děj se odehrává na jevišti a je uskutečněn tak, aby byl vnímatelný pro diváka. Honzl v článku o prostorových problémech divadla tvrdí, ţe dramatičnost a divadelnost nevzniká obrazem nějakého příběhu, přeneseného na jeviště. Jeviště se nestává dramatickým činitelem,pouze kdyţ na něm herci počnou jednat, je činitelem jiţ před vstupem herců na prostor divadelně významný a indiferentní. ,,Dramatického účinku je schopna nejen jevištní hmota a její přirozeně nebo uměle organizovaná ústrojnost, ale dramatické účinky má i místo jevištní, jeho prostorové položení, jeho vztah k lidskému sídlišti, a společensky reálný nebo nábožensky symbolizovaný význam."8 Divadlo, které je se scénou a dramatickým účinkem spjato, je pokládáno za nejbohatší, nejrozmanitější a nejdokonalejší druh uměleckého projevu. Srba v knize Poetické divadlo E. F. Buriana interpretuje původní Burianovu myšlenku syntetického divadla, kterým je ,,...každé takové dílo - ať je stylizováno tím či oním způsobem - skládá se z celé řady rozmanitých umění, která v něm - ve smyslu účelu, pro nějž bylo vytvořeno - vzájemně spolupůsobí "9 Srba si tuto koncepci vysvětluje tím, ţe jde o divadelní skladbu vyššího typu. Tato koncepce je pro práci vybraná záměrně proto, ţe moţnosti této skladby jsou různé a náměstí nejvíc přizpůsobivé. Základní řada rozmanitých druhů umění u syntetické skladby je taková: 1/ literární - textový základ 2/ dramatické - projev na scéně 8 9

8

Honzl, Jindřich. Prostorové problémy divadla, 2006, s. 127 Srba,Bořivoj. Poetické divadlo E.F. Buriana, str.35

3/ výtvarné - scéna 4/ hudební - hlasové projevy K tomu základu je navíc zmiňován individuální vstup moderních umění a uměleckých prostředků do scény, opírajících se o moderní obrazovou a zvukovou techniku. Rozdělení divadelní inscenace na tyto směry v práci poslouţí jako rozvrhnutí celého textu.Také to, ţe na náměstí působí stejná umění jako v divadle je jedním z důkazů scéničnosti tohoto prostoru.

2.3. Historie prvku náměstí Náboţenský původ hry a divadla souvisí s emocionálností daných prostor. Vznik řeckého divadla je v dionýských hrách, jejichţ emotivnost a dramatičnost míst daly za vznik dramatu. Dionýské slavnosti se odehrávaly čtyřikrát ročně před chrámem Boha. Jeden z chóru vystoupil oděn jako Dionýsos z chrámu do předsíně k chóru, který byl shromáţděn kolem obětního oltáře, jeţ obklopoval lid ve velkém kruhu a přiměl tančící ke zpěvu. Tyto hry se provozovaly při shromaţďování obyvatel na veřejných prostorách, které dnes bereme jako náměstí (dříve fóra, agory), pokládám za důleţité zmínit se o historii tohoto městského prvku, který je spojen s divadelní či jinou nespecifickou scénickou činností. ,, Základem stavby měst je především postavit město tak, aby byli lidé bezpečni a zároveň šťastni.” Tato Aristotelova slova, řeší pouze jednu stranu problému a to čistě architektonickou, tou druhou hlavní je umělecká. Oproti našemu matematickému století, kdy se rozšiřování měst stává technickou záleţitostí se kdysi více přihlíţelo k uměleckým zásadám. O této problematice hovoří Camillo Sitte ve své knize Stavba měst podle uměleckých zásad. Problematika náměstí je zde zpracovaná od prvních antických fór po současnost, i kdyţ je popis pozdější doby konkrétněji zaměřen na italskou architekturu, která je aplikovatelná universálně. Sitte vychází také z Vitruviovy publikace Deseti knih o architektuře, která je teoretickým základem pro veškeré umění architektury. Význam volných náměstí uprostřed měst (fór, trţišť) je dobou výrazně proměnitelný. V dobách antiky mělo hlavní veřejné prostranství města funkci shromaţďovací, trţní, divadelní a výstavní. Postupem doby se však začínají pomalu umělecké funkce vytrácet a náměstí se vyuţívá ke kaţdodennímu provozu, výjimečně k velkým veřejným svátkům. Prostor je architektonicky často

9

koncipován pouze pro více světla a vzdušnosti, je určitým přerušením v jednotvárné zástavbě domů, umoţňuje pohled na větší budovy a zvyšuje tak jejich působení. Dalo by se říct, ţe malebnost postupně ustupuje hygienickým nutnostem. Toto nám však nebrání ke zkoumání motivů obsaţené ve starých městech a porovnávání se současností. Naši předchůdci stavěli sochy a pomníky při stěnách náměstí, kde je kolem dokola dostatek prostoru pro stovky soch. Střed náměstí tak zůstaval volný. Tato zásada se drţí jiţ od dob antiky, postupně byla převzatá středověkem i renesancí a je zachována s malými výjimkami dodnes. V minulosti byla hlavní náměstí kaţdého města prvořadou nezbytností, probíhla na nich většina veřejného ţivota. Ve starověkém řecku název agora vystihoval místo pod otevřeným nebem, kde jednala městská rada. Zahrnovala další veřejné otevřené prostory trţiště, místa divadelních her a představení, chrámy, obytné měšťanské domy, lázně. Sitte dále hovoří o otevřených prostorách antických fór. Podle jeho popisu není fórum v Pompejích nic jiného neţ jakýsi druh divadelní scény. Jeho půdorys je ve tvaru čtverce, kaţdá strana je hustě obklopena veřejnými budovami, kolem probíhá dvoupodlaţní sloupová síň, centrum prostoru je volné, po jeho okraji jsou rozloţeny početné větší i menší pomníky, v moderním chápání jde o něco ve smyslu velkého koncertního sálu s galeríí, avšak bez stropu. Další forum Romanum, jehoţ uzavření prostoru je sice rozmanitější, vesměs je však tvořeno monumentálními veřejnými budovami. Ulice ústící do prostoru nenarušují celistvost fóra, je tedy dobře a bohatě zařízeným hlavním prostorem. Na jednom fóru dle některých popisů stály stovky aţ tisíce bust, střed byl vţdy ponechán volný. Hlavní náměstí jsou aţ doposud věrna poslání starověkého fóra, stále je zachován veřejný ţivot a s ním i význam pro veřejnost. Volba umístění pomníků je zachována zestředověku, stavěly se na místech kde nebyly vychozené a ujeţděné trasy, posléze se začalo dláţdit, pomníky a kašny však zůstaly. Z toho vyplývá, ţe jsou umísťovány podle ústí ulic na náměstí, jak probíhá doprava, a dle historického vývoje náměstí. Pomníky by neměly překáţet pohledu na portály a významné části budov. Pravidlo o volném středu by mělo být respektováno nejen pomníky a kašnami, ale také kostely, coţ bylo v dřívějších dobách často porušováno. Středověk a renesance se nesl ve vytváření samostatného základního urbanistického útvaru, tj. katedrální náměstí. Středu náměstí nebo jeho hlavní straně dominovala světská stavba, coţ vzhledem k počtu věřících v té době bylo potvrzením významu veřejného ţivota na volných prostranstvích. Středověk a renesance udrţely ţivotaschopnost náměstí a jejich jednotu s přilehlými veřejnými budovami. V dnešní době slouţí náměstí často jako parkoviště a střed města je vyuţíván jako nejfrekventovanější průchozí bod. Není samozřejmě jedinou destinací, ze které se umělecké spojení 10

úplně vytrácí. Vzhledem k moderní uspěchané době je náměstí vyuţíváno komerčně a kultura se minimalizovala na nejhlavnější svátky a společenské akce. Sitte se také zmiňuje o tzv.agorafóbii - strach z náměstí. Jde o nepříjemný pocit přecházet prázdné velké náměstí. Tvrdí, ţe lidé raději přebývali na malých náměstích, neţ v prázdných velkých prostorách. V současné době by se tato fóbie dala aplikovat na opačný problém. Sitte píše o strachu z prázdných velkých prostor, dnes jsou centra měst plná ruchu, náměstí nevyjímaje. Projít středem města nerušeně se nám v dnešní uspěchané době povede málokdy. Šlo by tedy spíše o strach nebo nepříjemný pocit přecházet náměstí plné proudících lidí či tramvají. Vostrý si vysvětluje tuto situaci jako zásadní vliv na redukci scénických kvalit městských prostorů, kde se uskutečňovala či někde ještě uskutečňuje přímá i nepřímá komunikace jejich obyvatel, jde o zatlačování komunikace zaloţené na shromaţďování lidí pouhou dopravní komunikací. “Jinak řečeno, jde o proměnu komunikace, které se někdy říkalo korzo, v místo co nejrychlejší přepravy na určené místo. Při dosahování tohoto místa mi pak všichni, kteří mi přicházejí do cesty, vlastně vadí, místo abychom se vzájemně stávali účastníky komunikace, která je aspoň nepřímým, ale často i přímým prostředkem realizace lidské pospolitosti.”10 Tento historicko-architektonický pohled na střed města nám tedy dokládá, ţe náměstí a divadlo mají společné vývojové kořeny v antice. I kdyţ se postupem doby vytrácí uměleckost z těchto prostor, stále je obhájitelná jeho povaha spojená s dramatičností.

10

11

Vostrý, Jaroslav. Scéna a scéničnost v době všeobecné scénovanosti, 2006, s. 58

3. Náměstí Svobody Náměstí je obecně povaţováno za srdce města Brna, první zmínka o něm je datována do doby počátku lokace Brna v 1. třetině 13. století. Nacházely se zde domy nejvýznamnějších měšťanů a soustřeďoval se zde hospodářský a společenský ţivot města. Několikrát změnilo svůj název: Dolní trh, Velké náměstí, náměstí cís. Františka Josefa I., náměstí Svobody, náměstí Adolfa Hitlera (pouze 2 dny),Freiheitsplatz, náměstí Viktoria a konečně opět náměstí Svobody. Vzniklo ve vidlici dvou starých obchodních stezek, které přicházely spojené v jednu ze Starého Brna od nádraţí přes Masarykovu ulici. V místě učitého bodu, ve středověku označovaného jako Lugek se rozevřely. Jedna ulice vedla směrem do ulice Veselé (dnes Česká), pokračovala na Veveří a dále na Tišnov, druhá lemovala ulici Běhounskou, která přecházela v Lidickou a dále směrem na Prahu. Náměstí v průběhu let změnilo svůj vzhled, tvar je neměnný trojúhelníkovitý. Na počátku 20. století došlo k změně číslování domů důsledkem sloučení některých parcel. V průběhu 19. a 20. století pozbylo náměstí některé ze svých prvků jako kostel Sv. Mikuláše, palác Mitrovských, Kounicův palác, Hříbek či malý trojúhelníkovitý parčík s hodinami, který se nacházel při ústí Masarykovy ulice do počátku 20.století. Zůstal Mariánský sloup a domy, které se proměnují s dobou, přibyla naopak kašna a pítko, do budoucna se snad dočkáme i hodin. Funkce náměstí se mění s dobou. Ve 20.století, které je přibliţně určeným obdobím na které budeme nahlíţet, náměstí některé ze svých funkcí pozbyla nové naopak přibyly. Z počátku byla jeho prvotní funkce trţní, vzpomeňme na masné krámy obklopující kostel Sv. Mikuláše, v průběhu doby však přebral hlavní pozici Zelný trh. Náměstí Svobody se dodnes plní trhovci, jedná se však jen o vyjímečné příleţitosti jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Tyto sváteční dny je spjato také s funkcí shromaţďovací. Ve významné dny či tradiční období je prostor obsazen více lidmi neţ obvykle, stavějí se stánky, pódia, stává se tedy místem shromáţdění. Od počátku století má náměstí také funkci dopravní kdy byly přes náměstí zavedeny pravidelné tramvajové linky. Co se týče společenské funkce prostoru středu města, ta je diskutabilní. V období první republiky slouţilo náměstí jako kolonáda, po které se navečer procházeli a poznávali brňané, v rozmezí válek nebyl prostor venku bezpečným místem a lidé se začali schovávat do kaváren v okolí. V druhé polovině 20. století společenské funkci náměstí předchází zejména dopravní a nákupní.V současné době se na náměstí vyskytuje pár neosobních kaváren a před prouděním davu 12

shora dolů není moc příleţitostí kam se schovat.

4. Výtvarná scéna Na náměstí měli své domy a paláce nejpřednější z brněnských měšťanů a šlechticů. Později to byli bohatí podnikatelé, velké firmy a banky. Domy, které lemují náměstí dokola jsou zde zachovány v podobě, které jim dalo 19. a 20. století. V základech všech domů lze najít původní gotické domy, které musely ustoupit přestavbám a úpravám. Jednotlivé stavební parcely se nazývaly městiště a byly pochopitelně na náměstí nejdraţší, domy musely mít reprezentativní a výstavný vzhled, tento trend se zachoval dodnes. Popis paláců patřící do výtvarné scény je orientován na architektonický popis domů, jejich původních majitelů a přestaveb po celou dobu jejich existence. V případě, ţe bylo moţno se dopátrat k informacím ohledně provozování obchodní činnosti, jsou zmíněny ţivnosti, které byly v domech provozovány.

4. 1. Kostel Sv. Mikuláše První zmínka o náměstí je datovaná do 13.století, kdy mu dominoval kostel Sv. Mikuláše, který se začal stavět na popud biskupa Roberta z Olomouce jako filiální ke kostelu Sv. Jakuba. Byl vybudován pro nově příchozí obyvatestvo ze západní Evropy. V době Švédského obléhání města se dostal do rukou kapucínů, jejichţ klášter byl zničen a slouţil jim jako hospic. V 17. století byly ke kostelu přistavěny stráţnice a městské váhy. Po celou dobu byla jeho tvář původní gotická, k jeho rozsáhlejší rekonstrukci došlo kolem roku 1760 kdy ho brněnský architekt F. A. Grimm proměnil v barokní budovu.Koncem 18.století se Sv. Mikuláš dostal v rámci josefínských reforem na tzv. ,,black list” církevní správy, nějakou dobu ještě slouţil jako sklad vojenské posádky s vyrůstajícími kupeckými krámy kolem. V roce 1870 byl srovnán se zemí. Po jedné z posledních rekonstrukcí si můţeme na ploše náměstí všimnout zabudovaných obrysů půdorysu bývalého kostela.11

4. 2. Palác Mitrovských Rod Mitrovských patřil ke šlechtickým rodinám z Nemyšle, kteří připojili svou pečeť na stíţný list 11

13

Bílek, Jaroslav. Brněnské kostely, 2000, s.17

v koncilu v Kostnici, v němţ protestovali proti upálení Jana Husa. Velký zvrat jako u mnoha českých rodů pro ně znamenalo stavovské povstání v letech 1618-1620. Moravská odnoţ Mitrovských prokázala oddanost Habsburkům a sklízeli za ně odměny, jak povýšení do hraběcího stavu tak získání mnohých statků. Od roku 1818 do r. 1945 drţeli hrad a panství Pernštejn na Moravě, neţ jim byl odebrán Benešovými dekrety. Nechali si také vystavět jeden z měšťanských domů na náměstí v Brně, který musel bohuţel v roce 1901 ustoupit rozšiřování ulice Rašínova. Původně renesanční dům stál na ulici Běhounské a byl 2 podlaţní. V dlaších letech byl na části pozůstalé parcely vystavěn dům s dvěma věţičkami, jehoţ v roce 1944 zasáhla bomba. Levá věţ nebyla jiţ nikdy dostavěna. Jedinou pozůstalost, kterou můţeme po původním paláci Mitrovských v dnešní době shlédnout je portál domu, který nalezneme na jednom z domů Biskupského dvoru.12

4.3. Kleinův palác Patří k středoevropsky nejvýznamnějším příkladům architektury 19. století. Památková kvalita samotného objektu spočívá v jeho architektonických a umělecko-řemeslných dílech. Výstavba paláce zahájila téměř symbolicky novodobou výstavbu a přestavbu Brna. Autorské dílo architektů Hansena a Forestera pro zámoţnou rodinu Kleinů se stalo symbolem uvolněných invencí a pokusem o vlastní styl 19. století. Podle hesla proti předbřeznové ,,ideologii spořivosti", odvratu od filosofie osvícnství k liberalismu tak vzniklo originální dílo. Prameny archivní povahy jsou velmi skromné, je opřeno spíše o ikonografickou a fotografickou produkci. Dvojice stavebníků vytvořila palácovou dispozici se 4 křídly s motivy zimních zahrad, kde bylo vnitřní dominnatou klasicistní schodiště podkovitého tvaru organicky propojeno s klasickými prvky. Skleníková konstrukce ve 3.patře atriového typu spolu se střešní terasou umoţňovaly dobrému rozhledu.Venkovní vzhled propojoval pískovcové plochy se vsazenými litinovými částmi, údajně šlo o poměr souţití dvou světů, kámen symbolizoval minulost, kov současnost i budoucnost. Bohaté dekorativní motivy atlantů podpírající arkýř, celkově prostupující motiv lví hlavy nebo pták Noh se nedají přehlédnout. Zámoţná rodina Kleinů vlastnila ţelezárny v Sobotíně a výrazně působila na poli budování ţeleznic či budování staveb spojených s regulací řek a zpevňovacích prací. V 19.století si nechala na Svobodově náměstí vystavět měš'tanský dům v novorenesančním slohu. Spodní část průčelí domu je obloţen kamenem, nalevo od vchodu je nové obloţení tvořeno hořickým pískovcem, zatímco napravo od portálu je starší obklad ze světlého mramoru, z malé části

12

14

Flodrová M., Menšíková M.. Pamětní desky a pomníky v Brně, Brno 2004, s.63 Mrázek, Ivan. Kamenná tvář Brna, 1993, s. 25

doplňovaného travertinem.13

4.4. Schwanzův palác – Dům pánů z Lipé První písemná zmínka o původních dvou gotických městištích spadá do poloviny 14.století, které před rokem 1354 koţešník Jindřich Fuchs scelil v jeden majetek. Díky archeologickým pracím, které proběhly v roce 2000 před plánovanou rekonstrukcí, se podařilo zjistit, ţe na parcele dnešního paláce stály původně tři dřevohliněné stavby z 13.století, které předcházely pozdější kamenné zástavbě. Jedná se o sklípky o ploše několika desítek m2, nad nimiţ stála pravděpodobně dřevěná hrázděná stavba, dále jsou to odpadní jímky zasypávané kuchyňským odpadem, z nichţ pochází většina nálezů keramiky, skla a jiných nástrojů. Kulturní posun v období těsně po výstavbě Schwanzova paláce na počátku 17.století nám dokazuje čtvercový zděný záchod. Roku 1587 koupil zámoţný brněnský měšťan Kryštov Schwanz z Retzu od Čeňka z Lipé původně gotický dům, který zbořil a na jeho místě nechal vystavět architektem Antoniem Gabrim nový renesanční palác. Ve spolupráci s dalším brněnským umělcem italského původu získal palác portál a dva válcové arkýře jehoţ parapety pokrývají vysoké kamenné reliéfy znázorňující výjevy ze starověké mytologie, biblické příběhy či postavy evropského středověku. Schwanz obchodoval s vínem, a proto je celá fasáda paláce bohatě zdobena ornamenty vinné révy. Dům měl tři patra a jeho prostorný interiér byl obehnán pravidelnými arkádovými pavlačemi. V 19.století prošel mnohými úpravami, byl navýšen o jedno patro. Nejmarkantnější poškození utrpěl v roce 1945 při osvobozeneckých bojích. Pouze s nejnutnějšími opravami ve vlastnictví státu vydrţel aţ do r. 2000, kdy začala celková rekonstrukce objektu. V současné době je majitelem Radim Jančura ze společnosti Student Agency, s.r.o. Slouţí jako obchodní a kulturní galerie s mnoha kavárnami, obchůdky a music clubem Vyhlídka. Střecha paláce je také zpřístupněna a má moţnost neopakovatelného výhledu na Brno.14

4.5. Obchodní dům Rozkvět - Prior Dům se nachází na západní straně náměstí při východním okraji bloku 28, mezi dvěmi významnými památkami Domem pánů z Lipé a palácem Kleinů. Nacházel se původně v městské čtvrti zvané Brněnská. Jako u většiny měšťanských domů vznikl spojením sousedních parcel, coţ v roce 1681

13 14

15

Flodrová M., Fabiánová B..Palác bratří Kleinů, Xantypa, s.50 Zatloukal P..Náměstí Svobody č. 15.SHP, Olomouc 5 /1986 Procházka R.. Měšťanský dům středověkého Brna, Archaia, Brno 6/2001

udělal Kryštof hrabě z Proskau a v roce 1748 jiţ čítal 26 pokojů, 1 krám, 3 kuchyně, 2 stáje pro 14 koní. V průběhu doby byl cukrárnou, skladem na klobouky, bankou jejíţ funkce se zachovala po dlouhou dobu. Do roku 1944, kdy byl poškozen náletem, byl sídlem obchodního ústředí hospodářských druţstev. Při jeho částečné demolici se zjistilo, ţe je propojen s vedlejším domem pánů z Lipé do 2.patra. Současně artefakty, z doby jeho klasicistní a barokní úpravy, kovaná ţelezná brána a sochy Jana Nepomuckého byly předány do městského muzea. V roce 1947 se na původním místě domu č. 16 začala stavět kancelářská čtyřpatrová ţelezobetonová budova firmou Ing. Dr. Shorkovského. V roce 1949 se vlastníkem staly Obchodní domy se sídlem v Praze a byly provedeny úpravy vzhledu prvního Obchodního domu Rozkvět, později přešel pod obchodní síť domů Prior. V roce 2002 objekt koupila společnost Odcz Brno s.r.o., která jej zrekonstruovala. Projekt zpracovala firma TopProjekt s.r.o., podíleli se na něm ing. arch. Ivo Balusek, ing. arch. David Písařík,ing. arch. Radka Weberová, ing. Radomír Staněk a Bc. Lukáš Bílek.15

4.6. Náměstí Svobody č. 20 Na místě na nám. Svobody č.20 stojí 2 domy, pravý s třípatrovou s fasádou členěnou vysokým pilastrovým řadem, levý s výrazným pásem hlavní římsy. Přízemí obou je prolomeno portály vstupů a krámských výkladů. V roce 1868-69 byl v sousedství objektu zbudován J. Arnoldem Kounicův palác. Sbírka starých pohledů města Brna dokládá existenci dnešního čp.20 v období 1899. Prostor domu byl později rozdělen na obytnou část nahoře a prodejní prostory dole, které se postupně rozšiřovaly a upravovalo se technické zařízení projektu. Podklady pro realizaci úprav prokazují po r.1945 prodejnu a sklady Mototechny.V dnešní době je zde prodejna oblečení.16

4.7. Kounicův palác - Moravská banka Kounicův palác stál na dnešním místě Komerční banky (dříve Moravské). První zmínka o něm je datovaná do poloviny 14.století, kdy byl majitelem Karel st. ze Ţerotína. Palác byl tedy původně Ţerotínským palácem, který byl v letech 1869 - 1870 přestavěn na novorenesanční budovu Josefem Arnoldem.

Na nádvoří stála kašna se sochou Venuše, která byla po katastrofě poţáru, který

zapříčinil to, ţe dům vyhořel aţ do základu, přesunuta do Slavkova u Brna. Na jeho místě byla v letech 1930-31 architekty B.Fuchsem a A. Wiesenerem postavena budova určená k tehdejšímu provozu Moravské banky, jeho funkce zůstává zachována dodnes. Vzhled budovy se od poslední funkcionalistické přestavby příliš nezměnil, poslední malé úpravy byly provedeny v letech 199315 16

16

Svoboda A., Ing.. Náměstí Svobody č.16. SHP, Brno 2/2008 Hanzlíková H., Ing., Náměstí Svobody č. 20, SHP, Brno 7/2007

1996 architektem Ilošem Crhonkem.17

4.8. Vzájemná Moravskoslezská pojišťovna v Brně V roce 1880 si majitel domu Eduard Exner nechal dle návrhu Ottokara Burgharta postavit palác v neorenesančním pojetí. V roce 1898 byla vyhlášena soutěţ na další novostavbu, kterou vyhrál absolvent vídeňské akademie Joseph Hudtz. Přestavba však byla svěřena Josefu Nebehostenymu, který zvolil stylovou směs. V sousedství motivů florentské renesance se ocitají pilastry s hlavicemi ve formě maskaronů, okenní ostění horníhopodlaţí představují variaci na manýrismus a atiková nadstavba před mansardovou částí střechy je zase neobarokní. V rámci jednoho domu se tak setkáváme s podstatnou částí historie evropské architektury.18

4.9. Dům pánů Říkovských z Dobrčic Prvním majitelem byl Nicolaus Heringer a dům byl vedený jako měšťanský. Mnoho informací o tomto paláci není známo, krom toho, ţe si jej většina obyvatel Brna spojuje se Sovětskou knihou. Při poslední rekonstrukci v roce 1993 byla v domě objevena galerie frekventů šlechtických erbů ze 14. století. Erby zahrnovaly význačná šlechtická jména moravských rodů té doby např. z Boskovic, z Lomnice, z Lipé a pod. Nastává zde tedy otázka k čemu patřily, kdyţ byl palác měšťanským domem Herringů? Jeden z názorů historičky Mileny Flodrové se opírá o událost z roku 1320, kdy byl E. Přemyslovnou zvolen Moravským hejtmanem Jindřich z Lipé, je tedy moţné ţe zde přebýval?19

4.10. Herringův palác – Národí památkový ústav Původní osídlení paláce spadá do období lokace města v poslední třetině 13.století. V té době je archeologicky dokumentováno první kamenné jádro domu s půdorysem ve tvaru písmene L. Dohady spekulují o funkci pece. V období gotické přestavby, kdy byl palác nazýván Domem u Zlaté lodi, se rozšířil od čela náměstí směrem dozadu a byla vybudována téţ studna v zadním traktu. Dům byl v té době jiţ pravděpodobně dvoupatrový, k jeho kuriozitám uţ v té době patřila štuková výzdoba stropu v prvním patře, která obsahovala výjev z prvního pouţití horkovzdušného balónu v Brně. Pozdní gotika přelínající se v ranou renesanci přidala paláci zaklenutí suterénních prostor. 17 18 19

17

Líbal D., Koběrská L., Brno Asanační plán historického jádra města, SHP 11 1973 Zatloukal P.. Brněnská architektura 1815-1915. NPÚ, 2000, s.141 Číhalík M..Znaková galerie Domu pánů z Dobrčic. NPÚ, č.3

Barokní rekonstrukce přiblíţily podobnost paláce k dnešní době, avšak hlavní zásluhu na ní měla přestavba ve 40.letech 19.století majitelem Ernstem Johannem Herringem. Herringové posléze palác prodali České eskomptní bance a v roce 1948 přešel do rukou města.V dnešní době je sídlem národního památkového ústavu.20

4.11. Dům nábytku – Omega První zástavba parcely dnešního domu Omega spadá do 2.poloviny 13.století, kdy patřil mezi větší gotické městiště. Prameny dále reflektují, ţe po různých přestavbách se na tamním místě v 17.století tyčila hranolová věţ, opatřená barokní helmicí. Další rekonstrukce domu z něj vytvořily dvoupatrový 2-3 křídlý městský dům. V období 1.republiky byl celý tento komplex zbourán a na jeho místě postaven průmyslový OD Jepa. Jeho další funkcionalistická úprava byla po dlouhou dobu vyuţívána jako Dům nábytku. V roce 1988 se dům dočkal další demolice a prostor čekal 16 let na novou relizaci. V roce 2004 byl na parcele vystavěn obchodní dům Omega, který se sešel s mnohu kritikou občanů, z důvodu nesouladu s okolním vjemem.21

4.12. Obchodní a nájemní dům Valentina Gerstbauera Brněnská radnice vykoupila dva domy, původních majitelů Franze Bauera a Josefiny Augustové, na Velkém náměstí pro novostavbu, na kterou v r. 1899 vypsala architektonickou soutěţ. Na realizaci domu se podíleli dva architekti, Wanderleyovi bylo svěřeno průčelí, Prastorferovi dispozice. Obchodním a nájemním domem nadace Valentina Gerstbauera se v Brně znovu oţivila myšlenka činţáku typu Hof, se čtyřmi obytnými křídly kolem nádvoří s pasáţemi (v domě bylo 21 bytů a 12 obchodů). Mocná soklová zóna přes dvě podlaţí je od třípatrového bel-étage oddělena průběţným balkónem. Nejvýraznějším prvkem jsou sochy čtyř atlantů, kteří jakoby nesou tíhu celé stavby na svých zádech. Sochy jsou dílem Vídeňana Richarda Luksche Johanna Tomoly, dům je podle nich lidově nazýván domem U čtyřech mamlasů, další sochařskou výzdobu provedl Alfred Dressler. Stavba měla ztělesnit představu o velkoměstské aglomeraci, luxusu a pohodlí.22

4.13. Hotel Evropa Čtyřpatrová nároţní budova na rohu dnešní Masarykovy a Jánské se kdysi vyjímala svou funkcí vedle hotelu Slavia a Grand. Na konci 19.století byl zde namísto původních domů postaven 20 21 22

18

Sedlářová J., Fórester L.. Herringův dům v Brně. NPÚ Brno, s.2004 Procházka R., a kol..Měšťanský dům středověkého Brna. Archaia, 6/2001 Harthová, Martina. Hotel Evropa. Brněnský deník, 11/2007

secesní dům s novobarokními prvky, vznikl tak Walaschkův dvůr, v němţ zřídil rada Franz Schopp kavárnu s hotelem. Na začátku třicátých let minulého století se v něm odehrála tragická událost, jejíţ následky jsou na budově stále viditelné. Hromadná rodinná sebevraţda výbuchem třaskaviny v jednom z pokojů ukončila ţivot i několika kolemjdoucím na něţ se zřítila část domu od střechy aţ dolů. Následky tohoto výbuchu jsou dobře viditelné dodnes. Při pohledu na budovu z Jánské ulice je v prvním a druhém patře dobře viditelná odlišná fasáda. Hotel měl velice dobré jméno i v Rakousku, jezdili do něj zejména lidé z Vídně, kterým připomínal vídeňské hotely. Jeho součástí byla i vynikající kavárna, posléze byla v místě bývalého hotelu zřízena jídelna, dnes fuguje opět jako kavárna.

4.14. Morový sloup Historie spadá do roku 1600 kdy byl poloţen základní kámen mariánského sloupu a byla započata jeho stavba brněnskými kameníky Bartolomějem Rabsteinerem a Andreasem Brandtem. Město Brno bylo v letech 1679-1680 suţováno morem, na paměť byl sloup dostavěn na místě původního mariánského sloupu. Dílo je soubornou prací mnoha zedníků, kameníků a sochařů. Jmenovitě Baltasar Frobel, Jan Kašpar Probstl, Ital Jakub Conenall, poslední z kameníků, který dílo dokončil byl Bernard Heger z Brna. Sloup je povaţován za dílo dvou dob. Architektura s ornamentem ukazuje na baroko 17.století, kdeţto postranní plastiky morových světců prozrazují jiţ ducha 18.století. V roce 1763 se na sloupu projevilo viditelné vychýlení od svislice, opravy tohto problému se v historii objevily několikrát. Příčiny naklánění sloupu jsou v oblasti jeho základů, které jsou poloţeny v blízkosti zasypaného potoka, který přes náměstí v minulosti tekl, a který i v současné době ovlivňuje základové poměry v místě polohy Mariánského sloupu.23 Morový sloup je sestaven ze čtvercového podstavce na jehoţ rozích jsou umístěny čtyři samostatné sochy, sv. Sebastian, sv. Roch, sv. František Xaverský a sv. Karel Bartolomějský . Ve střední části podstavce je postaven dřík se sloupem, na kterém je umístěna socha Pany Marie ţehnající městu. V podstavci je grotta se sochou svaté Rozálie.Podstavec je ohraničen kamennou balustrádou. Celý sloup včetně kamenného zábradlí s kuţelkami a schodů je z bílého, nahnědle pruhovaného nedvědického mramoru. Sochy jsou vytesány z litavského vápence. Prostor mezi zábradlím a sloupem je vydláţděn ţulou.

23

19

Původní zpráva restaurátorské obnovy Mar. morového sloupu v Brně, prosinec 2005

4. 15. Wehrmannův pomník Tento pomník byl postaven k příleţitosti oslavy hrdinství rakousko-uherských vojsk v 1. světové válce. Jeho autorem je brněnský sochař Carl Wollek, jehoţ práce spočívala především v sochařské výzdobě měšťanských domů, památníků atd. Pomník byl v roce 1915 umístěn doprostřed náměstí. Zobrazoval špičatou stříšku pod kterou byl umístěn voják v plné zbroji, rozkročený a opírající se o meč, vedle něj stála dvě děla. Zajímavostí bylo, ţe kaţdý kdo přispěl do pokladničky v blízkosti, si mohl vlastnoručně zatlouct hřeb do sochy či stojícího sloupku. Sousoší bylo odstraněno v roce 1918, rok nato bylo rozhodnuto o navrácení sochy autorovi.To se však nestalo, socha bez děl, které skončily na dvoře jatek se ještě nějakou dobu vyskytovala na veřejnosti například v průjezdu Nové radnice, další její osudy jsou neznámy.24

4. 16. Hříbek Gampl neboli hříbek ţije v paměti starších brňanů dodnes. Občany velmi oblíbený objekt, který stával na náměstí Svobody od poloviny dvacátých let aţ do roku 1964, je dnes jiţ jen vzpomínkou. Jeho funkce je však nezapomenutelná. Architekt Oskar Pořízka navrhl tvar hříbku, jehoţ klobouk zdobily světelné reklamy, v jeho noţce se nacházela prodejna novin a tabáku a malá plakátovací plocha. V podzemí se skrývaly velmi často potřebné veřejné záchodky. Gampl slouţil ve své době také jako tramvajová zastávka či záchrana před nepříznivým počasím, byl místem mnoha setkání a schůzek.25

4.17. Kašna Nedaleko původního kostela v rohu mezi Kobliţnou a Běhounskou stála první kašna, kterou v letech 1697-1699 vytvořil Ignác Bendl tématickém ztvárnění čtyř ţivlů. Nahradil tak kašnu, kterou tam jiţ dříve vystavěl italský architekt G. Gialdi. Bendlova kašna zmizela z náměstí koncem 19.století, současně se zbytky kostela Sv. Mikuláše. Sochařská výzdoba kašny s dominantní sochou boha Merkura zůstala zachována a v současné době se nachází na nádvoří Moravského zemského 24 25

20

Filip, Vladimír. Brno staré pohlednice.XVI. díl, s.98 Flodrová ,Milena. Moje vzpomínka na náměstí Svobody, s. 13

muzea na Zelném trhu. Od poslední rekonstrukce se můţe

náměstí

pyšnit zcela novou kašnou na původním místě.

Náměstí tak obohacuje vodní objekt z bronzového materiálu, jednoduchého válcovitého tvaru. Sokl je zdoben verši o vodě Jana Skácela. Pod povrchem je ukryta sloţitá strojovna velikosti rodinného domku, která kašnu obsluhuje a řídí programy tekoucí vody. Těch má kašna celkem 10, střídají se po 6 minutách.26

4.18. Hodiny s kuličkami Jiţ letošní rok by se novou dominantou náměstí měly stát hodiny, které tam chybí od poslední rekonstrukce v roce 2006. Z návrhů, které byly městu zaslány vyhrál projekt dvou autorů, Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka. Budou stát někde mezi nákupním centrem Omega a domem U Čtyř mamlasů, město za ně zaplatí částku mezi osmi a devíti milióny korun. Návrh hodin pro náměstí Svobody je oslavou obránců města při Švédském obléháhání v roce 1645. Ţulový sloup vysoký 5,5 metrů je sestaven z 9 dílů. Sedmý a osmý díl je otáčivý, po obvodu mají čísla značící hodiny a minuty. Vţdy v 11 hodin dopoledne budou z otvoru pláště padat červenobílé kuličky o průměru 6 cm, v 11 hodin v noci budou padat kuličky černé, které odkazují na příběh o skleněné kulce odlité za přísného rituálu. Jedině ta prý mohla zabít švédského generála Torsensona. Kuličky budou padat po spirálové dráze, která rozezvučí kovové pláty (xylofony). Ve spodním dílu budou otvory, ze kterých kulička vypadne na dlaţbu náměstí. S malým problémem se sešla hmotná realizace hodin jiţ v prvopočátku. Sloţitý tvar rakety, nebyl u nás nikdo schopen udělat, proto je kámen přivezen aţ z Itálie. Kuličky se budou vyrábět v Karlově na Ţďársku, doplňovat by se měly jednou ročně. 27

5. Dramatická scéna Náměstí jako střed města, od kterého se začalo město postupně rozrůstat do stran, je odjakţiva společenským místem pro setkávání občanů. I kdyţ se postupem času intenzita těchto setkání minimalizuje na komerční scénu funkce stále zůstává stejná. V jistých dobách tvořilo večerní náměstí jakousi kolonádu s procházejícmi se lidmi, kteří se poznávali a ukazovali se ve víru společenského dění. V dnešní době se zde také lidé poznávají a zdraví, posedávají okolo monumentů jako Morový sloup či kašna. Avšak rozvášněný dav vedoucí z horní ulice České aţ k hlavnímu nádraţí je silnější tepnou náměstí. Dramatická scéna tedy popisuje společenské 26 27

21

Flodrová, Milena. Moje vzpomínka na náměstí Svobody, s. 11 Veselá, Jiřina, Hodinové kuličky oţiví náměstí, Lidové noviny, 1/2008

záleţitosti, které se na náměstí odehrávají. Ať jde o pravidelné akce jako jsou trhy, kaţdoroční vánoční strom, návštěva oblíbených kaváren v okolí, nebo jiná shromáţdění různého druhu.

5.1. Trhy Ve středověku mělo město Brno dvě trţiště Horního a Dolního náměstí. Trhy se dělily dle trvání na denní, týdenní a výroční. Na denních trzích bylo k dostání většinou maso a chleba, od nich pak byly odvozeny chlebné krámya masné lavice, které byly na náměstí instalovány na stálo. Týdenní trhy byly stekáním nejen brňanů, ale i obyvatel z okolních vesnic. Kromě masa a chleba zde byly směňovány i jiné produkty jako zelenina nebo pracovní nářadí. Výroční trhy neboli jarmarky trvaly 2-3 týdny a sjíţděli se na ně řemeslníci z celé Moravy, pro brněnské obyvatele to znamenalo velkou konkurenci. Vzathy se však pomalu upevňovaly, řemeslníci byli ubytovávání v měšťanských domech a nabízeli nejrůznější druhy průmyslových výrobků od keramického nádobí aţ po dřevěné uhlí. V průběhu 18. a 19. století se rozlišila funkce obou trţišť. Zatímco Zelný trh si svou trţní funkci zachoval, náměstí Svobody se stalo spíše reprezentativním prostorem. Poslední krámy zmizely s demolicí kostela Sv. Mikuláše. Současné jarmarky, které na náměstí probíhají, se znovuobnovily aţ počátkem 90.let.

5.2.Vánoční strom První strom se nejen na náměstí, ale v celé zemi rozsvítil 14. prosince 1924, zásluhou redaktora Lidových novin Rudolfa Těsnohlídka, který tento středověký dánský zvyk přenesl k nám. Této slavnosti předchází pravdivý příběh, kterým se Těsnohlídek nechal inspirovat. V roce 1919 se vydal den před Boţím hodem s kolegy do lesa, aby si se souhlasem správce lesa uřezali stromek. Pod jedním ze stromů našli malé dítě, holčičku, kterou pojmenovali Liduška. Těsnohlídek byl milovníkem severské literatury v souvislosti s dánskou královnou Dagmar, která byla českého původu, byla dcerou Přemysla Otakakara I., původně se jmenovala Markéta. Provdala se za dánského krále Valdemara a byla svými poddanými nazývaná ,,dobrá královna Dagmar" pro svou charitativní činnost. Na její počest byl v Kodani na hlavním náměstí vztyčen strom, kde lidé přinášeli milodary dětem. Pět let po nalezení Lidušky se tedy Těsnohlídkovi podařilo zavést tuto tradici také v Brně. Slavnostní vztyčení prvního vánočního stromu provázely fanfáry z Libuše, česká a dánská hymna. Pod stromem byly umístěny schránky na milodary, z jejichţ zisku byl vybudován dětský domov Dagmar, projektovaný architektem B. Fuchsem. 22

5.3. Kavárny Kavárny v minulosti byly významnější společensko-zábavní zařízení neţ dnes, nahrazovaly noční podniky, byly často místem koncertů a denní četby. První udělení kavárnické koncese v Brně získal v roce 1702 Turek Achmet, za přímluvy vídeňského arcibiskupa. V 18. století patřila mezi nejnavštěvovanější kavárna vídeňského kavárníka italského původu Milana. Kavárny se v této době rychle rozvíjely díky rostoucí potřebě kaţdodenního společenského ţivota obyvatel. V roce 1900 čítá Brno jiţ 37 kaváren nejen ve středu města, z nichţ pouze tři byly v českých rukou. V průběhu první světové války a po ní se počet kaváren sniţuje v důsledku několika let válečných a rozhádaných poměrů. Po válce se kavárnická koncese začíná opět rozvíjet avšak s rozdílem tím, ţe původní malé útulné kavárničky jsou nahrazovány velkými moderními kavárnami. Pití kávy se více rozšiřuje mezi měšťanstvo, dříve patřila tato záleţitost spíše mezi aristokratické kruhy. V roce 1910 se ve stavovském časopise hostinských, restauratérů a kavárníku Hostimil píše o tom, čím je kavárna velkoměstskému člověku. ,,Kavárna dovede vyhovět každému návštěvníkovi: kdo si chce pochutnat na dobré kávě, čokoládě, čaji anebo konečně i i na víně a likérech, nechť jde do renomované kavárny; kdo chceš navázat známosti jdi do kavárny, kdo rád hraješ na kulečníku nebo šachy anebo dámu, v kavárně najdeš ochotné a obratné spoluhráče; kdo chceš v příjemném prostředí strávit prázdné chvíle, když venku prší, pozorovat lidi a prohlížet obrázkové listy, v kavárně ti bude poslouženo."28 V našich zemích byly kavárny povaţovány za vzdělávací ústavy, jelikoţ byly vhodným prostředím pro studium, tzv.druhým domovem studentů, a tak je tomu dodnes. Kavárna Evropa Patřila ke stejnojmennému hotelu, provozovatelem byl Franz Schopp, který měl zkušenosti z působení v nedalekém hotelu Neuhauser. Kavárna nabízela dvakrát týdně koncert, nekuřácký salon, biliárový salón a výběr z více jak 200 druhů novin a časopisů. Jelikoţ v době habsburského mocnářství byly tiskoviny drahé a zároveň nejdůleţitějším masmédiem, byly kavárny 28

23

Altman K. a kol., Zmizelý svět brněnských kaváren, Brno 2008

vyhledávaným místem.

Kavárna Stadt Theater Nacházela se na rohu ulice Kobliţné a Divadelní. Původně nesla název podle provozovatele Tomaschka Johan Rudolf Tomaschek Café. Další majitel Augustin J"ager přejmenoval kavárnu na Stadt Theater Café. Kavárna nabízela mimojiné dámský salón a tvrdila ţe zajišťuje ,,randevú světa obchodu a umění." Kavárna Spranz Kavárna byla situovaná na Jakubském náměstí, v jehoţ okolí se nacházela spousta dalších podniků Café Thonethof, Café Kreiber aj. Místo kavárny bylo původně hostincem U Zlaté studně. Kavárna byla charakteristická, tím ţe ji ponejvíce navštěvovali důstojníci rakousko-uherské armády. Nabízela útulné prostředí, před kavárnou se nacházela tzv. skleněná opičí klec, brňané tak nazývali pavilónek před domem. Ve 20.století bylo na místě původní budovy postaven moderní secesní dům Margaretenhof, se stejnojmennou kavárnou. Byla velmi noblesní a navštěvovala ji výhradně měšťanská elita. V meziválečném období se přejmenovala na Adria, jejíţ jméno nese dodnes. Kavárna a terasa Německý dům Byla přirozeným centrem pro setkání a společenskou zábavu Brňanů německé národnosti. Kavárna nabízela restauraci, čítarnu či biliárové herny. Tomanova kavárna cukrárna Nacházela se mezi ústím České a začátkem Masarykovy ulice, majitelem byl Emanuel Toman. Byla velmi oblíbena mezi brňany pro svou útulnost, pohodu, postupně si získala velmi dobrou pověst a širokou popularitu. Vzorem byly kavárny na bulvárech v Paříţi, Vídni či Berlíně. Majitel, který měl zkušenosti v oboru jiţ po dlouhou dobu si zakládal na jakosti výrobků a jejich estetické kráse. Zákusky a dortíky měly vkusné tvary, kavárna dále nabízela kávu a širokou škálu limonád.

24

5.4.Významné společenské události 28. říjen 1918 v Brně a vznik československé republiky První zprávy o vzniku Československa se dostaly do Brna aţ ve večerních hodinách, kdy redaktor Arnošt Heinrich přinesl před půlnocí do kavárny Slávie otisk praţských Lidových novin. Následující den byl ustaven Národní výbor a a také výbor čs. důstojníků se sídlem v bývalém Kounicově paláci (dnes Komerční banka). V odpoledních hodinách došlo ke shromáţdění českého lidu na tehdejším náměstí cís. Františka Josefa I., za zpěvu ,,Hej Slovane" a ,,Kde domov můj". V noci byla z náměstí odstraněna socha Wehrmana - obránce, do kterého se během předešlých let zatloukaly zakoupené hřeby pro válečnou pomoc. Čechy byla tato socha nazývána obludou a předcházející noci byl soše uraţen meč a část přilby. 6.listopadu byla do českých rukou na Nové radnici předána správa města. Brno tak mělo poprvé ve své staleté historii české vedení a kromě jiných úkolů se připravovalo na přísahu nového československého vojska. Ta se konala 13. listopadu 1918 v 9 hodin ráno na Velkém náměstí.29 Rok 1939 Jak je známo náměstí neslo v době od 17. do 19.3 1939 název Adolf Hitler Platz, který v této době náměstím projíţděl. V tomto roce se na náměstí také odehrávaly jedny z nejdramatičtějších událostí v ţivotě obyvatel a to byly odchody vojsk do armády. Vţdy šlo o velkolepé shromáţdění občanů ve středu města, kteří pak doprovázeli vojáky k nádraţí, kde na ně čekaly vlaky jedoucí na frontu. Zdeněk Štěpánek o těchto shromáţděních píše: ,, Na den 28. října 1939 byla vyhlášena pohotovost SA a SS v okolí všech větších měst Protektorátu včetně Brna. Zde navíc byla vydány nařízení, rovnající se svým významem vyhlášení stanného práva, čímž okupanté chtěli oslavy překazit. Přesto však v Brně došlo k provedení politické demonstrace, když se brněnský pracující lid začal v odpoledních hodinách shromažďovat ve středu města, zejména na dnešním náměstí Svobody. Význam demonstrace nesetřely ani zásahy německých ozbrojených sil, které vytlačovaly davy z vnitřního města"30 Rok 1969 První výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy vyvolalo vlnu mohutných 29 30

25

Filip, Vladimír. Brno staré pohlednice, XVI. díl, s. 22 Štěpánek, Zdeněk. Boje pracujícího lidu proti okupantům v roce 1939, 1960, s. 54

demonstrací po celé republice, které byly následně potlačeny pořádkovými silami. 21. srpen si v Brně vyţádal dvě oběti, jednou z nich byla Danuše Muzikářová. V průběhu demonstarcí se ztratila v davu, kdyţ se začalo u jakubského kostela střílet. Byla střelena kulkou jednoho z milicionářů, nebo příslušníku SNB. Rodina byla ztrátou dcery zdrcena, kromě toho je však čekaly další problémy. Policie nařídila kremaci a na smutečním oznámení nesměla být otištěna její fotka. Ţádost o další vyšetřování bylo pozastaveno z důvodu značné nespokojenosti milice jejíţ náčelník jihomoravského kraje zakázal poskytovat jakékoliv informace s tím, ţe jde o ţádost politicky nesprávnou.31 Rok 1989 doposud Dalším velkým shromáţděním brněnského lidu na náměstí se odehrálo 17. listopadu, kdy demostrovali současně s ostatními občany republiky za svobodu a demokracii. Je tedy jasné, ţe náměstí doposud slouţí ke shromaţďování kdyţ je dobře i zle. Pokaţdé kdyţ na sebe chceme upozornit, nebo se nám něco nelíbí, slouţí prostor středu města ke scelení obyvatel. Posledních dvacet let bylo náměstí svědkem mnoha scén, z nichţ se některé vracejí k tradici a nové vznikají. Po nové rekonstrukci náměstí se náměstí občas tváří jako výstavní plocha, místo kejklířských slavností nebo performance.32

31 32

26

Filip, Vladimír. Brno staré pohlednice, XVI. díl, s. 24 Filip Vladimír. Brno staré pohlednice, XVII díl., s. 36

6. Urbanistická scéna Tato kapitola fotograficky zobrazuje průběh proměn náměstí ve 20. století.Díky těmto pohledům si můţeme reálněji představit změny, které na scéně městského prvku proběhly. Fotografie pořízené v průběhu bádání k tomuto tématu jsou z archivních materiálů a vlastních pramenů. Kapitola obsahuje dva pohledy, jeden je brán ze stránky urbanistického vývoje města, kde jsou charakterizovány nejvýraznější proměny náměstí v průběhu doby a druhý slouţící jako fotografická příloha proměn náměstí. Na fotografiích map je zobrazen nejzákladnější pohled na změny v prostoru náměstí,jsou seřazené ve sledu let za sebou. Z prvního pohledu můţeme zjistit postupně zvětšující se prostor náměstí a proměňující se obsah středu, ale také prohození významnosti dvou ulic Běhounské a Rašínovy. Původně totiţ ulice Běhounská byla druhou hlavní ulicí lemující náměstí, zatímco Rašínova vznikla z malé kostelní uličky uprostřed. Text postupně přechází v uţší konkretizaci proměn náměstí v průběhu 20. století, zachycuje konkrétnější návrhy a přeměny prostoru středu města.

r.1200

Patrně brzo po zaloţení města či současně s nim došlo k důleţité události, přenesení zeměpanského sídla z Petrova na Špilberk, kde postupně vyrostla tvrdá pevnost, nejvýznamnější sloţka brněnské

27

siluety.33

r. 1400

V první polovině 14. století se jiţ Brno stabilizovalo jako gotický útvar urbanistický, projektovaný na základě nové organizace městského ţivota. Hradby utvořily kolem sídlišť nepravidelný ovál, v němţ byla podle tvaru půdy vyměřena velká i malá náměstí a ulice rozdělily město na větší a menší bloky domů, vnitřní město bylo rozděleno do 4 částí. V poslední čtvrtině 14. století bylo započato se stavbou kostela Sv. Jakuba a ve shodě s většinou ostatních měst nastoupila hromadná výstavba měšťanských domů. Brno Karla IV.a

Václava IV. mělo jiţ chrakter výstavného,

monumentálního města, jeho silueta se zvedla jak ve střechách domů, tak v kostelích. Stará zástavba dodávala městu na výstavnosti a výtvarné náročnosti.

r. 1640

33

28

Flodrová, Milena. Staré, staré Brno, Brno 2007

Poměrně malý počet dochovaných objektů brání o celkové činnosti v gotice i renesanci, přesto je však zřejmé, ţe ve 2. polovině 16. století Brno prodělalo pronikavou rekonstrukci, která dala jeho uličním prostorům i interiérům domů novou tvář. Popudem také mohly být poţáry, které město postihly v letech 1515,1544 a 1585. Zevní ráz renesančního brna byl chrakteristický jednoduchou atikou oproti Praze bohaté rozmanitými tvary kompozic štítů, zástavba v městských prostranstvích zvýšena aţ na 3 poschodí. V období 30. leté války znamenalo pro Brno velké výtvarné ztráty. Při pozdějším vytváření raně barokní zástavby měla převahu i nadále církev, v Brně byla postavena řada nových kostelů, jejichţ věţe obohatily městskou siluetu, postránce výtvarné však představují běţnou architektonickou úroveň. Současně vyrůstaly mohutné klášterní komplexy, ketrým ustupovaly městiště celé řady gotických domů. Nejdůleţitějším zásahem v tomto období však byla výstavba nových hradeb koncem 17. století, které daly městu mohutnou nepročleněnou podnoţ. Celkově můţeme říci, ţe barok přišel s nově pojatou architekturou městských prostorů, a s novou urbanistickou dynamikou, pozměnil fyziognomii města, avšak hlavní středověkou linii půdorysné sítě v podstatě dodrţoval.

r. 1749

29

K roztříštění tomuto útvaru začíná docházet postupně jiţ od poloviny 18. století a vrcholí na přelomu 19. a 20. století, kdy se hlavním podkladem rozvoje stává technizace, hospodářský prospěch a řešení sociálních poměrů. Prosperita technizace přelidnila město, coţ se projevilo prolomením hradebních zdí.

r.1825

30

Z hlediska vnitřního vývoje a postavení města, hrál důleţitou roli nový statut města v r. 1850, na základě něhoţ byly k jádru připojeny dosud samostatné obce, coţ se výrazně projevilo i ve výstavbě města. V roce 1863 byl schválen 1. regulační plán Brna, jehoţ projekt vypracoval vídeňský architekt Ludwig Főrester. Po vzoru vídeňských okruţních komunikací - širokého parkového pruhu Koliště s dnešní Roosveltovou ulicí, Nádraţním náměstím a nové, příme uliční prostory jako Husova třída ukončená osovým pohledem na empírový obelisk Denisových sadů a třída Obránců míru, komponovaná na osu Sv. Tomáše. Bulvár dodnes odpovídá moderním urbanistickým tendencím a úspěšně plní svůj úkol.

r. 1914

31

Asanační plán na konci 19. a 20 století podstatně narušil půdorysný útvar města a jeho výtvarnou celistvost. Byl logickým vyústěním dlouhé existence pevnosti a maximálním zastavěním dvoru, nevyřešiily

se

ani

komunikační

problémy

ani

maximální

zastavěnost

města.

Jednou

z nejzápornějších stránek tohoto jevu bylo na území jádra prolomení dnešní ulice Rašínovy, která porušila optickou uzavřenost středověkého útvaru prostoru Dolního náměstí (dnes nám. Svobody).

Po válce se regulační plán snaţil o vtisknutí jakéhosi řádu, zbaveného všech germánských zásahů,které způsobily proměnu náměstí v dopravní průjezd. V průčelí tehdejšího Laţanského náměstí (dnes Moravské) měli v plánu vybudovat budovu

Německého domu,pro zdůraznění

důleţitosti tak probourali průhled z náměstí Svobody na Laţanského, původně kostelní uličky vedoucí na náměstí svatojakubské,tím vlastně porušili i celistvost onoho samého.

32

V pořadí zleva doprava: 1/ W. Bőckman, Vítězný návrh ze soutěže na Německý dům v Brně 1887 2/ Lažanského náměstí s pomníkem cís. Josefa II. Před Německým domem v Brně, 1915 3/ Náměstí Sv. Jakuba, počátek 20. století

Poválečné snahy o vnesení klidu do středu města, kde se válka podepsala v částečném poškození budov,měli snahu o vybudování něčeho mimořádně velkého a znovuuzavřením prostoru.

,,Živnostenská banka zamýšlí vybudovat na celé severní,zvané jižní straně Náměstí svobody veliký blok domů s jednostně řešeným průčelím, a to od ulice České, přes ulici Rašínovu až do Běhounské. Přemostěním ulice Rašínovy bude tato část náměstí uzavřena a tím vrácena náměstí jeho původní funkce a klid. Tramvajová doprava na náměstí bude zrušena a spojení s Jakubským náměstím a Náměstím Rudé armády bude pro pěší a automobily podjezdem a průchodem v paláci Živnobanky, v místech dnešní Rašínovy ulice."34 Bylo zamýšleno, ţe se stane velkoobchodním centrem města a bude sídlem brněnských i zahraničních firem, pro jeho poválečný rozvoj. 34

33

Roštapil Václav, Informativní studie NPÚ Brno, Slovo národa, 7.11., str. 3-4

,,Náměstí Svobody prodělalo v posledních čtyřiceti letech mnoho stavebních změn. Mnoho krásných starých panských domů a paláců ustoupilo moderním domům obchodním, některé z nich se staly také obětí regulace náměstí a do něho ústících ulic. Zmizel rozlehlý palác Lichteinsteinský na rohu nynější ulice Rašínovy i dům královský na rohu ulice Zámečnické. Krásný barokní palác hraběte Mitrovského na rohu Běhounské ulice ustoupil dnešnímu domu živnostenské banky. Po zboření domu č. 9 zůstane z bývalého krásného Dolního náměstí velmi málo"35 Od poválečného období aţ po novodobou rekonstrukci náměstí se v tomto prostoru nic zásadního neodehrálo. Kromě přestaveb kolejí tramvajové dopravy, která byla na náměstí zavedena v r. 1906, a funguje zde jak ve velkém tak i menším mnoţství doposud.

Zleva doprava: 1) pohled do náměstí Svobody od Masarykovy ulice kolem r. 1890 (bez tramvajové linky) 2) pohled do ulice Kobližné se zavedenou tramvajovou dopravou kolem r. 1913

Jako první byly zavedeny trasy od ulice Kobliţné do Rašínovy (tramvaj č. 3) a druhá od Kobliţné do ulice Veselé směrem na Šilingrovo náměstí (tramvaj č. 2). Jakýsi nástupní uzel jim tvořil Hříbek, stávající na místě dnešní kašny. Tramvaj č. 2 byla zrušena v r. 1940, v r. 1958 tramvaj č. 3. Namístě nich byla vybudována nová stávající trasa protínající náměstí od Moravského náměstí k Rašínově přes Masarykovu aţ k nádraţí. Díky této trase také vznikly na náměstí nástupní můstky, které byly později zrušeny a namísto nich byly vybudovány všepotřebné květinové záhony.36

35 36

34

Slovo národa, 18.7, NPÚ spis č. P69/2 Blumenschein J. a kol., Brněnská doprava kdysi a dnes, DPMB, 2009

Zleva doprava: 1) náměstí před rokem 1958 – vlevo plně funkční Hříbek 2) náměstí Svobody v současné době – pravidelná tramvajová linka ústí do ulice Rašínovy

Jedna z posledních rekonstrukcí náměstí začala v lednu roku 2006 a byla ukončena v říjnu téhoţ roku. Investičně velmi nákladná akce větší neţ 180 miliónů korun začala jiţ před několika lety postupným budováním kolektorů, v nichţ je uloţena většina plynových, vodovodních potrubí a rozvodné sítě elektrického vedení a telekomunikací.

Ústí ulic Česká a Kobližná (rok 2009)

V současné době nelze říci, kdo je přesně autorem návrhu na novou rekonstruci náměstí. Z důvodů kritiky odborníků, urbanistů i architektů je jasné, ţe se k němu dotyční hrdě hásit nebudou. Před deseti lety vypsalo město urbanisticko-výtvarnou soutěţ, kterou vyhráli dva čerství absolventi architektury Petr Kocourek a Juraj Sonlajtner. Náměstí v jejich projektu bylo členitější neţ dnes, místo jediné plochy bylo například rozčleněno obrubníky. Jejich návrh nebyla zcela závazný, ale 35

pozdější realizace se mu zcela vyhla. Svou současnou tvář náměstí získalo v průběhu dokumentace pro stavební povolení, které zpracovával architekt Vlastislav Novák ve spolupráci se současnými nejvýznamějšími brněnskými architekty Tomášem Rusínem a Ivanem Wahlou. To co jak vypadá náměstí nyní je tedy kolektivní tvrbou, ke které patří také skupina anonynmích “odborníků” z řad památkářů a úředníků.

Pohled od ústí Masarykovy ulice na náměstí (rok 2009)

Rekonstrukci náměstí provdlo Sdruţení náměstí Svobody, v němţ sespojily firmy Veselý,Dopravní stavby Brno a DIS. Nový povrch je z řezané kamenné dlaţby mrákotínské ţuly v několika barevných odstínech, tvarech a velikostech, významné objekty jsou zvýrazněny kamennou mozaikou z kamenné štípané kostky. Celá plocha náměstí je je řešena jako bezbariérová, s vyznačenými vodícími liniemi pro vnímání sleeckou holí či nášlapem. Skrz náměstí je vedena i nová tramvajová kolej, která se stala kvůli struktuře města nutností.

36

Při chůzi po novém náměstí je nepřehlédnutelná mosazná linka lemující půdorys původní dominanty kostela Sv. Mikuláše. Mezi nově fungující mobiliář patří lavičky pevně zabudované do země, litinové patníky se znakem města Brna, odpadkové koše, telefonní budky, informační panely, směrníky a veřejné osvětlení. Náměstí je téţ ze dvou stran lemováno řadou vysázených stříbrných líp.37

37

37

Náměstí Svobody k nepoznání, Moderní Brno, 7.11.2005

7. Závěr Text práce Scénologie Náměstí Svobody se věnuje středu města Brna. Od roku 1890, kdy definitivně zmizel monument kostela Sv. Mikuláše, poukazuje prostor na architektonické a sociálně-kulturní změny, které na Náměstí Svobody probíhají doposud. Od nejsilnějšího zásahu do prostoru náměstí – to je probourání Rašínovy ulice v r. 1900, jde také o celkové rekonstrukce prostoru, umisťování objektů do středu náměstí a proměny funkce náměstí v různých dobách. V práci jsem se snaţila aplikovat scéničnost na urbanistický prvek. Metodologie objasňuje souvislost mezi vlastnostmi scény, dramatickým dějem a náměstím. Podle toho, jak smýšlí o scéničnosti Vostrý a Gajdoš, jsou tyto vlastnosti v obecném pojetí myslitelné i na náměstí. Můţeme si tedy představit, ţe i tento prostor je místem dramatického děje, kde se aktér scény můţe snadno proměnit v diváka, záleţí pouze na naší vlastní sensitivnosti. Myšlenka syntetického divadla E.F.Buriana, která je zaloţena na předpokladu, ţe divadlo propojuje více umění dohromady, navíc napomáhá rozdělit celý koncept práce.V případě náměstí jde tedy o scénu dramatickou, výtvarnou a urbanistickou. Výtvarná scéna charakterizuje architektonické prvky náměstí: paláce, pomníky, kašnu a další artefakty, které náměstí obohacují. Dramatická scéna je zaměřena na ţivot na náměstí, popisuje nejznámější kavárny v okolí, pravidelné slavnosti nebo trhy. Kapitola urbanistické scény zachycuje proměnu náměstí pomocí map a fotografií. Poukazuje na zásadní změny celkového vzhledu, které náměstí v průběhu 20. století prodělalo. Také v historii je moţno dle Camilla Sitteho hledat propojení mezi náměstím a divadelním prostorem. Agory a fóra slouţily jiţ od dob starověkého Řecka k prezentaci na veřejnosti, měly funkci jak trţní, výstavní tak i divadelní. V průběhu bádání jsem se s ţádnou publikací shrnující informace o prostoru náměstí nesetkala, text tedy plní také svůj cíl shromáţdění základních informací o objektech a ţivotě ve středu města Brna. Práce je zaměřena na centrum města a mapuje jeho proměny. Měla by částečně nabádat k představě, ţe pokud budeme náměstím procházet, uvědomíme si naší existenci na scéně, kde jsme herci stejně jako diváky a situace kolem nás se neustále mění.

38

8. Resumé Scenology of Svoboda square is attending to the middle of the city Brno. Since 1890 when definitely dissolve monument St. Nicolas church, which was standing in the middle of the square, the area advert to architecture and social culture changes. The strongest check in this place was plough Rašínovy street in 1900 and than other transitions like whole reconstructions or new objects inside. Twext aplicated theatre scene on urbanistic item like a square. Metodology solvent relations between character of scene, drama action and square. Public studies of J. Vostrý and J. Gajdoš are writting about the characters of scene which are aplicated on square. We could imagine that this area is place of drama scene where we could be acters and outlookers together. This depend on our own perception. The idea of synthetic theatre of E.F. Burian means that theatre is the art which connects lot of arts together.In our case of square there are art scene, drama scene and urbanistic scene. Art scene charakterize architecture elements in the square: palaces, monuments, fountains and other artefacts which are upgrades of the square. Drama scene focused life in the square, described best known cafés around, orderly celebrations or markets. Urbanistic scene interpret changes of the square with the aid of maps and photos. This scene advert to basic view changes which were done in the square throw the 20th century. The connection between square and theatre area we could perceive in history in ancient Rome. Camillo Sitte public this in book City Planning According to Artistic Principles. Agora and fóra in Greek were use as presentations and celebrations for people, as markets, exhibition sites or theatre scene. Text is too a summary of information about the square. This information are not yet published together. Whole the concept coul be for us a receipe how to feel better when we are going throw the square. If we choose the role of actor or outviewer?

39

9. Fotografická příloha

40

9.1 Kostel Sv. Mikuláše

1) Kostel SV. Mikuláše ze Zámečnické ulice (AMB-sv. IIIa, č.63) 2) vnitřek kostela Sv. Mikuláše (AMB-sv. IIIa, č.69)

9.2 Wehrmanův pomník 41

Wehrmanův pomník stál na náměstí v letech 1915-18 (AMB-sv. IIIb, č.26, 30)

9.3 Hříbek (AMB-sv. IIIb, č. 92, 95)

9.4 Kašna kašna s celkem 10 programy tekoucí vody, které se mění kaţdých 6 minut (vlastní foto)

42

9.5 Hodiny s kuličkami

projekt Hodin s kuličkami by měl stát mezi obchodním centrem Omega a Domem U Čtyř mamlasů (foto – Brněnský deník, 4.11.2008)

9.6 Trhy

1) Trhy před r. 1900 2) trhy v současné době (AMB-sv.IIIb č.29, 92)

43

9.7 Vánoční strom

44

Vánoční strom 50.léta 20.století (AMB-sv. XIV, č.42)

9.8 Kavárny 1) Café Stadtheater 2) Café Spranz s venkovním proskleným posezením

3) Tomanova cukrárna kavárna na náměstí Svobody, 60. léta foto – Zmizelý svět brněnských kaváren, str. 35 - 40

9.9 Společenské události Shromáţdění občanů na náměstí Svobody, při příleţitosti cvičení hasičů, r. 1975 (AMB sv. IIIb, č. 162)

45

Slavnostní odchod pluku z Náměstí Svobody r.1916 (AMB sv. VIIa, č.10)

9.10 Kleinův palác Kleinův palác 80.léta před rekonstrukcí (AMB-sv. Id, č. 1 a 2)

46

Kleinův palác 80.léta před rekonstrukcí (AMB-sv. Id, č. 3 a 6)

47

Kleinův palác v současné době - vlastní foto

9.10 Schwanzův palác (DPL) 1) DPL z 40.let 2) Velké náměstí v r. 1820, litografie dle kresby F. Richtera, průčelí domů č. 15, 16, a 17

48

(AMB sv. VIb, č.26, 20) 1) DPL počátek 20.století (AMB-sv. VIb, č. 28) 2) DPL v současné době (vlastní foto)

49

9.11 Prior/ Rozkvět

1) Průčelí OD Prior, 90. léta 20.stol.2) Průčelí Rozkvět 1959 (AMB – sv. VIIa, č. 10, 49)

3) Náměstí při rekonstrukci kolejí, 60.léta 20.stol.4) Rozkvět současná podoba (vlastní foto)

50

9.12 Kounicův palác r. 1900 / Moravská banka

1) Kounicův palác, náměstí Svobody před vyhořením 2) Kounicův palác po vyhoření 1868 3) Namísto Kounicova paláce vystavěna Moravská banka 4) Banka 90. léta (AMB – sv. IIIb, č. 174, 183, 190, 208)

51

9.13 Dům nábytku / Omega 1) Proluka na náměstí po Domě obuvi r.1988-2004 2) Dům obuvi před demolici 1988 3) Demolice domu obuvi 4) Palác Omega od r. 2004 (AMB – sv. IIIb, sv. 210, 215, 224, vlastní)

52

10. Bibliografie Kotalík Jiří, Vávra David, Frič Pavel. Obrazy z dějin české architektury, 1.vyd. Praha : Titanic. 2003. 167 - 203 s. Schorske, Carl E.. Vídeň na přelomu století, 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2000. 251 - 267s. Lynch, Kevin. The image of the city, 1. do češtiny přel. vyd. Praha: Polygon, 2004. Nový, Otakar. Velkoměsto: včera, dnes a zítra. Praha: Horizont, 1978. Sitte, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. Praha : Arch, 1995. 11-36s. Vybíral, Jindřich. Zrození velkoměsta: architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 - 1938. Šlapanice:Era, 2003. Ševčík, Oldřich. Architektura 60.let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20.století. 1.vyd.Praha: Grada, 2009. 356-408 s. Flodrová Milena, Teplý Libor. 100 let v Brně. 1. vyd. Brno: Fotep, 2007. Strouhal, Mojmír. Tvář Brna a čas. 1.vyd. Brno: Šimon Ryšavý, 1999. Altman, Karel, et al. Zmizelý svět brněnských kaváren. 1. vyd. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2008. Flodrová Milena, Menšíková Miroslava. Pamětní desky a pomníky v Brně. Brno:Šimon Ryšavý, 2004. 169-256 s. Koryčánek, Rostislav. Česká architektura v Německém Brně. 1.vyd. Šlapanice: Era, 2003.167-190 s. Sedlák Jan, Teplý Libor. Ve znamení moderny.1.vyd. Brno: Fotep, 2004. Trojak, Bogdan. Brněnské metro. 2.vyd. Brno: Host, 2008. Flodrová, Milena. Staré, staré Brno: pohled historika a architekta na vývoj nejstarší části města Brna.1.vyd. Brno: Expo data, 2007. Flodrová, Milena. Brno v proměnách času: malá zamyšlení. 3.upr.vyd. Brno: Šimon Ryšavý, 2003. Jordánková Hana, Sulitková Ludmila. Město uvnitř hradeb I. díl. 1.vyd. Praha: Paseka, 2008. 65 92 s. Kuča, Karel. Brno:Vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. 47-92 s. Flodrová Milena, Strouhal Mojmír. Brněnská zastavení. Brno: Litera, 2003. Flodrová Milena, Galasovská Blaţena, Vodička Jaroslav. Seznam ulic města Brna s vývojem jejich pojemnování. 2.vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1984. Sedlák, Jan. Brno secesní. Brno: Era, 2004. 9-37 s. Mrázek, Ivan. Kamenná tvář Brna. Brno: Moravské zemské muzeum, 1993. 65-83 s. 53

Bílek, Jiří. Brněnské kostely. 4.vyd., 2000.17 s. Hálová-Jahodová, Cecílie. Brno:stavební a umělecký vývoj města. 1.vyd. Praha: Praţské nakladatelství V. Poláčka, 1947. 68-102 s. Franz, Anton. Zeitschrift des Mährischen Landesmuseums. Brúnn, 1903. III.sv. 2. sešit. 157 s. Kuča, Karel. Památky Brna. Brno: Národní výbor města, 1989. Flodrová Milena. Lékárna a lékárníci u Zlaté koruny v Brně. Brno: Forum Brunense, 1993. 27-36 s. Hostinský, Otakar. O umění. 1.vyd. Praha: Československý spisovatel, 1956.48 s. Zich, Otakar. Estetika dramatického umění: teoretická dramaturgie. 2.vyd. Praha: Panorama, 1986. 36-37 s. Srba, Bořivoj. Poetické divadlo E.F. Buriana. 1.vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971. 35-40 s. Flodrová, Milena. Moje vzpoínka na náměstí Svobody. Brno: Kulturní a informační centrum města Brna, 2002. Štěpánek, Zdeněk. Boje pracujícího lidu proti okupantům v r. 1939. Brno v minulosti a dnes 2. Brno: Krajské nakladatelství v Brně, 1960. 45-57 s. Musilová, Milada. Přípravy a průběh 28. října 1939 v Brně. Brno v minulosti a dnes 9. Brno: Blok,1970. 89 s. Blumenschein J., Čuna J., Drbal M., Wesiba Z..Brněnská doprava kdysi a dnes. Brno: DPMB, 2009. 17-21 s. Filip,Vladimír. Brno staré pohlednice. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938", 2006. XVI. díl. Brno vojenské I. 22-92 s. Filip, Vladimír. Brno staré pohlednice. Brno: Nakladatelství "Josef Filip 1938",2007. XVIII. díl. Brno vojenské III. 36s. Flodrová Milena, Fabiánová Bohdana. Palác bratří Kleinů. Xantypa,1999. č.2. 50. s.

Archív Národního památkového ústavu Brno Archiv NPÚ ÚOP Brno. Hanák L.,Hanáková A..Brno historické jádro. Stavebněhistorický průzkum. Blok 28 - nám. Svobody 15–17. Brno: SÚRPMO, 12/ 1987. Archiv NPÚ ÚOP Brno. Líbal D., Koběrská L..Brno. Asanační plán historického jádra města. 54

Stavebněhistorický průzkum objektů umělecko- památkového významu. Brno: SÚPRMO, 11/1973. Archiv NPÚ ÚOP Brno. Procházka R., Černoušková D., Merta D., Peška M., Sadílek J..Měšťanský dům středověkého Brna. Grantový projekt Ministerstva Kultury ČR. Brno: Archaia, 6/ 2001 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Borský P.,PhDr., Csc.. Náměstí Svobody č. 1. Stavebněhistorický průzkum. Brno,11/2004. inv. č. 4-4-16248 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Eliáš J., PhDr.,Mezlíková M.,Eliášová M..Náměstí Svobody č.8. Stavebněhistorický průzkum. Brno, 2008. inv. č. 4-4-14363/1 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Svoboda A., Ing..Náměstí Svobody č.16. Stavebněhistorický průzkum. Brno, 2/2008. inv.č. 4-4-11478/2 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Werner, Ing., arch..Náměstí Svobody č. 3. Stavebněhistorický průzkum. Brno, 1991. inv.č. 4-4-8988/3 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Hanzlíková H., Ing..Náměstí Svobody č. 20. Stavebněhistorický průzkum. Brno, 7/2007. inv. č. 4-4-13522/69 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Zatloukal P.. Náměstí Svobody č. 15. Stavebněhistorrický průzkum. Olomouc, 5/1986. inv. č. 8-4-4192 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Zatloukal P., Brněnská architektura 1815-1915 Průvodce. Brno: Obecní dům, 2000 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Průvodní zpráva restaurátorské obnovy Mariánského morového sloupu náměstí Svobody v Brně. Brno,12/ 2005 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Roštapil, Václav. Slovo národa. Brno, 7.11. 1945. 3-4 s. Archiv NPÚ ÚOP Brno. Číhalík M..Znaková galerie Domu pánů z Dobrčic. Zpráva státního památkového ústavu Brno, 1999. č.3 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Slovo národa. Brno, 18.7., spis č. P69/2 Archiv NPÚ ÚOP Brno. Sedlářová Jitka, Ludwig von Förster. Herringův dům v Brně. Zpráva státního památkového ústavu Brno, 5/2001, s. 44.

55

Internetové zdroje www.archaiabrno.org http://www.encyklopedie.brna.cz www.modernibrno.cz http://www.urbancentrum.brno.cz/ www.brno.cz www.brno-city.cz mojebrno.wz.cz e-brno.eu Harthová, Martina. Hotel Evropa. [online ] 2007 [ cit. 11.května 2009]. Dostupné z Vostrý, Jaroslav. Scénologický rozbor dramatického textu (na příkladu Moliérova Tartuffa). [online ] 2004 [ cit.4.dubna 2009]. Dostupné z Vostrý, Jaroslav. Scéničnost a scénovanost (Od Berniniho k dnešku). [online ] 2004 [ cit.4. dubna 2009]. Dostupné z Gajdoš Július. Od strukturalismu ke scénologii. [online ] 2005 [ cit. 14. dubna 2009]. Dostupné z Vostrý, Jaroslav. Scéna scéničnost v době všeobecné scénovanosti. [online ] 2006 [ cit. 2. dubna 2009]. Dostupné z Honzl, Jindřich. Prostorové problémy divadla. [online ] 2006 [ cit. 11.dubna 2009]. Dostupné z Lipus, Radovan. Scénologie Ostravy. [online ] 2004 [ cit.28.března 2009].Dostupné z Lipus, Radovan. Scénologie Ostravy. [online ] 2004 [ cit.28.března 2009].Dostupné z Lipus, Radovan. Scénologie Ostravy. [online ] 2004 [ cit.28.března 2009].Dostupné z
disk.amu.cz/archiv/starsi-cisla-ve-formatu-pdf/> Veselá, Jiřina. Hodinové kuličky oživí náměstí. [online ] 2008 [ cit.28.března 2009].Dostupné z Kurcová, Barbora. Na náměstí Svobody přistane příští rok raketa až z Itálie. [online ] 2008 [ cit.17.března 2009].Dostupné z Harthová, Martina. Novorenesanční palác vystřídala banka.[online ] 2007 [ cit.17.března 2009].Dostupné z Náměstí Svobody k nepoznání. [online ] 2005 [ cit.17. dubna 2009].Dostupné z

Fotografický materiál (Archív města Brna) Archív města Brna fond U5, Sbírka fotografií signatura: IIIa – 63,79 IIIb – 26, 29,30,92,95,99,162,174,183,190,208, 210, 215, 224, Id – 1, 2, 3, 6 VIb – 20, 26, 28 VIIa – 10, 49, 76 XIVa - 42

57