MASARYKOVA UNIVERZITA. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech v občanské výchově PEDAGOGICKÁ FAKULTA

1

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech v občanské výchově Diplomová práce

Brno 2007

Autor práce:

Vedoucí práce:

Tereza Tesařová

PhDr. Jana Skácelová

2

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům V Brně dne 20. dubna 2007

…………………………

Tereza Tesařová

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své PhDr. Janě Skácelové za její ochotu a rady, které mi poskytla při zpracování diplomové práce

4

Obsah ÚVOD

6

1.

8

RÁMCOVĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

1.1.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE

1.2.

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

1.2.1. 2.

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

HISTORIE SJEDNOCOVÁNÍ – EVROPSKÁ IDEA

8 10 10 12

2.1.

POČÁTKY EVROPSKÉ MYŠLENKY

12

2.2.

EVROPSKÁ MYŠLENKY MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI

13

2.3.

VÝVOJ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE

14

2.4.

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ UHLÍ A OCELI

15

2.5.

EVROPSKÉ HOSPODÁŘSKÉ SPOLEČENSTVÍ A EURATOM

15

2.6.

SJEDNOCENÍ INSTITUCÍ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A ROZŠIŘOVÁNÍ

16

2.7.

AKT O JEDNOTNÉ EVROPĚ

17

3.

EVROPSKÁ UNIE

18

3.1.

ČLENSKÉ STÁTY

20

3.2.

SYMBOLY EU

37

3.3.

EURO

38

3.4.

INSTITUCE EU

39

3.4.1.

EVROPSKÁ RADA

39

3.4.2.

EVROPSKÝ PARLAMENT

40

3.4.3.

RADA EVROPSKÉ UNIE

41

3.4.4.

EVROPSKÁ KOMISE

41

3.4.5.

EVROPSKÝ SOUDNÍ DVŮR

43

3.4.6.

ÚČETNÍ DVŮR

44

3.4.7.

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

44

3.4.8.

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

44

3.4.9.

EVROPSKÝ OMBUDSMAN

45

3.4.10.

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR

45

3.4.11.

VÝBOR REGIONŮ

46

5 3.5.

EVROPSKÉ FONDY

47

3.5.1.

STRUKTURÁLNÍ FONDY

47

3.5.2.

KOHEZNÍ FOND

48

4.

MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE

49

4.1.

OSN

49

4.2.

NATO

50

4.3.

WTO

50

4.4.

OECD

51

5.

UČÍME O EU

52

5.1.

PRVNÍ BLOK – POZNÁVÁME SE

52

5.2.

DRUHÝ BLOK – SEZNAMUJEME SE S EU

58

5.3.

TŘETÍ BLOK – JSME EVROPANÉ

61

5.4.

VYSVĚTLIVKY K PRACOVNÍMU SEŠITU – PRO UČITELE

62

6.

PRACOVNÍ SEŠIT

64

ZÁVĚR

78

RESUMÉ

79

SUMMARY

79

SEZNAM LITERATURY

80

PŘÍLOHY

82

6

Úvod Od školního roku 2007/2008 jsou všechny základní školy povinny začít vyučovat v prvních a šestých třídách podle školní vzdělávacího programu, který si vytvořily na základě Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. RVP přináší do českého vzdělávání mnoho novinek, mezi které patří např. klíčové kompetence a průřezová témata. Mezi průřezovými tématy se objevilo také téma dotýkající se evropské integrace Myšlení v evropských a globálních souvislostech. Ačkoliv už dříve bylo téma Evropské unie začleněno do osnov základních škol, bylo to většinou pouze okrajově. Průřezové téma dává učitelům nové náměty a možnosti, jak s touto tematikou pracovat. Vstupem do EU se Česká republika zařadila mezi země, které do určité míry sdílejí společné, hodnoty, cíle a dokonce i právní normy. Pro občany se tak rozšířila oblast, ve které se musí nějakým způsobem zorientovat. Kromě toho, že jsme občany České republiky, stali jsme se rovněž občany evropskými. A stejně jako se musíme učit být českými občany, musíme se učit být i občany evropskými. Čím dříve se zorientujeme v dané oblasti, tím dříve můžeme využívat možností, které nám nabízí. Problematika EU je velmi rozsáhlá a složitá. Existuje již řada publikací věnující se této problematice. Zároveň již byli vypracováno i několik metodik, které jsou však určené zejména pro středoškolské vzdělávání. Pro účely základního vzdělávání jsou většinou až na výjimky příliš obsáhlé a složité. Cílem této diplomové práce je tedy vytvořit stručnou příručku obsahující základní informace týkající se Evropské unie a dalších mezinárodních organizací. Zároveň také ukázat možnosti začlenění tohoto průřezového tématu do vyučování občanské výchovy. Diplomovou práci můžeme prakticky rozdělit do dvou částí. První

část je

tvořena vymezením průřezového tématu v rámci RVP ZV a jeho charakteristice. Její nejobsáhlejší část je věnována stručné historii evropské integrace a samotné Evropské unii, jejím symbolům a institucím. Poslední kapitola této části je věnována 4 mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem. Tato část by měla sloužit učiteli jako materiál pro výklad.

7 Druhou část tvoří již samotné začlenění tématu do výuky občanské výchovy. Téma je rozčleněno do 3. bloků, podobným tematickým okruhům, do kterých je průřezové téma rozděleno v RVP. Všechny hodiny jsou koncipovány tak, aby byly obsahově propojeny s první výkladovou částí. V závěru je pak připojen pracovní sešit, který je určen žákům a který koresponduje s obsahem jednotlivých hodin. Cílem celé diplomové práce bylo vytvořit metodický materiál, včetně konkrétních zpracování jednotlivých vyučovacích hodin, pro učitele základních škol, který dostatečně a přitom stručně a jasně obsáhne téma Evropské unie a poskytne jim inspiraci jak je možné pracovat s průřezovým tématem.

8

1. Rámcově vzdělávací program základního vzdělávání RVP je základním dokumentem, který musí zohlednit všechny základní školy při tvorbě vlastního školního vzdělávacího programu. RVP vymezuje vše, co je nezbytné v povinném základním vzdělávání žáků, a určuje vzdělávací obsah a jeho očekávané výstupy a učivo. RVP je tak trošku kontroverzním dokumentem. Kolem jeho vzniku se vedly nekonečné debaty, které neustaly ani po jeho schválení. RVP má jak své odpůrce, tak i své zastánce. Mým cílem není ho zde hodnotit. Jsem však přesvědčena o tom, že nabízí školám šanci stát se nějak výjimečnými, odlišit se a tím přilákat žáky. Ať už jsou kritiky RVP více či méně opodstatněné, proč nevyužít to pozitivní, co nabízí. A to je především podpora komplexního přístupu při vytváření vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho propojování. Dále předpokládá volbu různých vzdělávacích postupu, odlišných metod a forem výuky.

1.1. Klíčové kompetence V novém vzdělávacím programu se mluví o univerzálních znalostech, dovednostech a postojích žáků, které běžně potřebujeme ve svém životě a které jsou využitelné v mnoha životních i pracovních situacích. Tyto znalosti, dovednosti a postoje jsou zde označovány jako klíčové kompetence. Osvojování klíčových kompetencí by tedy mělo žáka připravovat na jeho budoucí život ve společnosti. Zároveň však není možné považovat úroveň, kterou žáci dosáhnou po skončení základního vzdělání za konečnou. Jejich úroveň se dotváří v dalším průběhu života. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu. Je tedy nezbytné, aby k jejich utváření a rozvíjení směřoval veškerý obsah vzdělávání a aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní. (RVP ZV)

9 Rámcově vzdělávací program u každé klíčové kompetence vymezuje úroveň, které by měl žák dosáhnout na konci základního vzdělávání. Následuje zestručněný výčet: Kompetence k učení


dokáže si zorganizovat a vybrat vhodné způsoby učení




využívá v procesu učení informace, které sám vyhledal




propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí




poznává smysl a cíl učení, kriticky hodnotí výsledky svého učení

Kompetence k řešení problémů


rozpozná a pochopí problém, následně promyslí a naplánuje způsob jeho řešení




samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení




prakticky ověřuje správnost řešení, osvědčené postupy dále využívá při řešení dalších problémů




uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí

Kompetence komunikativní


vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu




účinně se zapojuje do diskuse, zapojuje se do diskuse a dokáže argumentovat




rozumí různým typům textu a záznamů

Kompetence sociální a personální


spolupracuje ve skupině, podílí se na vytváření pravidel společné práce




přispívá k vytvoření příjemné atmosféry v týmu




respektuje názory jiných a čerpá z nich poučení




vytváří si o sobě pozitivní představu, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj

Kompetence občanské


respektuje a váží si přesvědčení druhých lidí




zná svá práva i povinnosti




chápe základní principy zákonů a společenských norem




aktivně se zapojuje do kulturního a sportovního dění

10 Kompetence pracovní


používá bezpečně a účinně nástroje a vybavení




chápe podstatu, cíl a riziko podnikání

1.2. Průřezová témata Další novinkou ve vzdělávacím programu jsou průřezová témata, která představují okruhy aktuálních problémů současného světa. Měla by se stát významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Lze je považovat za integrující prvek základního vzdělávání. Umožňují vzájemné propojení jednotlivých předmětů a tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků. Smyslem průřezových témat je pomáhat rozvíjet osobnost žáka v oblasti postojů a hodnot, ale také podpořit spolupráci mezi žáky. Všechna průřezová témata mají v zákoně jednotné zpracování. Obsahuje charakteristiku tématu, je vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos tématu k rozvoji osobnosti žáka. Obsah jednotlivých témat je rozpracován do tematických okruhů. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova a Mediální výchova.

1.2.1. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech V tomto průřezovém tématu je zdůrazněna evropská dimenze ve vzdělávání, jejíž podstatnou součástí je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře. Příležitost k realizaci tématu poskytuje především oblast Člověk a jeho svět a v jeho rámci pak i obor Výchova k občanství. Téma by mělo u žáků vzbudit zájem o Evropu a svět, zprostředkovat jim jejich poznání. Pochopení činnosti EU otevře žákům širší perspektivy a umožní jim uvažovat o své budoucnosti v kontextu celé Evropy. Téma evropské integrace pomáhá žákům lépe si uvědomit kulturní, historické, politické a ekonomické souvislosti a vztahy mezi členy EU, což jim pomáhá překonávat předsudky a stereotypy. Nemůžeme opomenout, že EU plní důležitou roli v mezinárodní politice při řešení globálních problémů.

11 Pochopení principů činnosti EU pak lépe připraví žáky na život ve stále více propojeném světě a rozšiřuje jeho možnosti uplatnění na trhu práce. Dalším důvodem proč bychom toto průřezové téma měli zařadit do výuky je formování postojů v nadnárodním a globálním kontextu a prohloubení vnímání přínosu a postavení vlastního národa v Evropě a ve světě. Průřezové téma je rozděleno ještě na další tematické okruhy, těmi jsou:


Evropa a svět nás zajímá (zvyky a tradice národů Evropy)




Objevujeme Evropu a svět (evropské symboly, Den Evropy, životní styl v evropských rodinách)




Jsme Evropané (evropská integrace, instituce EU a jejich fungování, čtyři svobody a jejich dopad na život jedince, co Evropu spojuje a rozděluje, další mezinárodní organizace) Tyto tématické okruhy nám mohou pomoci při plánovaní naší práce s tématem a

jeho začleňování do výuky. Tyto tématické okruhy jsou povinné, jejich rozsah a realizace už však stanovuje škola sama ve svém školním vzdělávacím programu.

12

2. Historie sjednocování – Evropská idea Myšlenka sjednocené Evropy není vůbec nová. Historicky lze vyčlenit několik „etap“ formování evropské ideje, od starověku až do současnosti. Smysluplnou se však evropská myšlenka stává teprve pro 20. století, přičemž 19. století posloužilo jako jistý předstupeň. Starší období můžeme chápat jako dílčí momenty.1

2.1. Počátky evropské myšlenky Ve středověku se objevují myšlenky sjednocené Evropy hlavně z důvodu ukončení válek mezi křesťany. Dalším důvodem bylo omezení moci rakouských a španělských Habsburků. Ve skutečnosti šlo hlavně o to spojit křesťany pro boj proti muslimům a nevěřícím. Na sklonku 17. a počátkem 18. století došlo k některým změnám v dosavadních teoriích. V první řadě se jednalo o to, že úsilí o vytvoření „křesťanské Evropy“, jež měla v představách svých tvůrců mimo jiné čelit „nevěřícím“, nahradila snaha po kulturní jednotě kontinentu. Zajímavý je návrh Williama Penna vytvořit evropský sněm, který měl pomoci ukončení rozdrobenosti Evropy. Způsob volby do tohoto sboru (jednotlivé státy v něm měly být zastoupeny podle počtu obyvatel a podle svého hospodářského významu) s nadsázkou řečeno předjímal budoucí evropský parlament.2 Myšlenkou sjednocené Evropy se zabýval i významný německý filosof Immanuel Kant. Kant počítal s vytvořením systému veřejného práva, založeného na občanském principu; jím ustavené principy mezinárodního práva měly fungovat jako reálné záruky mírového soužití jednotlivých států. Dá se říci, že celkově návrhy 19. století pokročily zejména v hospodářské oblasti. Např. německý myslitel Johann Gottlieb Fichte psal o idálu ekonomicky soběstačného státu a o výhodách ekonomické autarkie, přičemž dospěl až k úvahám o mezinárodní měně.3

1

Goněc, V. Evropská idea (Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy) I. (Do roku 1938). 1. vyd. Brno: MU, 2000. ISBN 80-210-2355-4 2Kovář,M., Horčička,V. Dějiny evropské integrace I. 1. vyd. Praha: TRITON, 2005. ISBN 80-7254-7313 3 tamtéž

13

2.2. Evropská myšlenky mezi světovými válkami První světová válka sice na nějakou dobu zastavila úvahy o sjednocené Evropě, ale myšlenka jednotné Evropy nezemřela. První poválečná léta evropské myšlence nepřála, přesto se výzvy ke spolupráci v rámci kontinentu objevovaly i v této době. Nejvýznamnějším projektem této doby byla Panevropská unie. Hrabě Richard Coudenhove-Kalergi vydal v roce 1923 knihu s názvem PanEvropa, jež způsobila velký rozruch. Podle Coudenhove-Kalergiho bylo sjednocení Evropy nezbytné proto, aby dokázala čelit ruskému bolševismu či americké ekonomické nadvládě, a také proto, aby si Evropa zachovala své postavení světového lídra. Domníval se, že národům, a zvláště těm docela mladým a silným není možné vnucovat federální vládu. Myslel si, že je nutné respektovat suverenitu jednotlivých národních států. Chtěl vytvořit Pan-Evropu, jež by měla svou radu složenou ze zástupců jednotlivých států, své shromáždění delegátů z parlamentů a svůj soudní dvůr.4 Ještě v roce, ve kterém hrabě Coudenhove-Kalergi napsal svou knihu, založil Panevropskou unii se sídlem ve Vídni a pobočky měla ve všech zemích. „Pan-Evropa“ měla velký úspěch. Hraběti Coudenhove-Kalergimu se podařilo získat podporu mnoha velkých politiků. Panevropská myšlenka se bezesporu rozšířila v intelektuálských, hospodářských a politických kruzích, ale nikdy nevzbudila zájem prostého lidu.5 Zřejmě prvním státníkem, který se oficiálně zabýval vytvořením nějakého evropského uskupení byl Aristide Briand. Jeho cílem bylo organizačně zabezpečit mír, z toho důvodu usiloval o francouzsko-německé sblížení. Briand se v roce 1927 stal čestným předsedou Panevropské unie, ale iniciativy se chopil až o dva roky později. V roce 1929 vystoupil v Ženevě při podzimním zasedání Společnosti národů s projevem, v němž představil své myšlenky o sjednocené Evropě. Podle jeho názoru by mezi národy, které jsou geograficky uspořádány tak, jako je tomu v Evropě, musí existovat cosi jako federativní pouto. Ve svém projevu hovořil o asociaci, která by měla působit zejména v hospodářské oblasti, ale i z hlediska politického či sociálního by,

4

Gerbet, P. Budování Evropy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0111-7

5

tamtéž

14 podle něho, bylo takovéto federativní pouto užitečné a přitom nerušit společnou suverenitu národů.6 Briandův návrh se nesetkal s příliš vřelou odezvou. Dá se říci, že jeho iniciativa byla prohrou. Žádný stát se nehodlal vzdát ani malé části své suverenity a nepovažoval za důležité nějaké další organizační uspořádání Evropy, když existovala Společnost národů. To v podstatě znamenalo ukončení dalších vážnějších diskusí o sjednocené Evropě až do 2. světové války, která přinesla radikální změnu podmínek.

2.3. Vývoj po 2. světové válce Po skončení 2. světové války byla Evropa v troskách. Válečné ničení se projevilo prakticky ve všech zemích. Byli tu vítězové i poražení, kteří nemohli doufat, že by se bez vnější pomoci sami nějak vzpamatovali. Z těchto důvodů se znovu objevila potřeba spolupráce a tentokrát ještě s větší silou než dříve. První forma spolupráce po druhé světové válce vzniká v souvislosti s Marshallovým plánem pomoci Spojených států při obnově poválečné Evropy. Jednotlivé programy tohoto plánu byly koncipovány nikoliv na národních, ale na celoevropské úrovni. Program obnovy válkou poničené Evropy měla kontrolovat Organizace pro Evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC) a zároveň měla přispět k rozvoji obchodu mezi státy zapojených do programu. Tato organizace se v roce 1960 transformuje na Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoje (OECD), organizaci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa jejímž členem je v současnosti i ČR.7 V období těsně po válce vznikla ještě jedna organizace, která byla dalším pokusem o vyjádření jednoty v Evropě. Byla to Rada Evropy, která byla založena v roce 1949. Přestože patřila k široce uznávaným organizacím, neznamenalo její založení velký posun k Evropské integraci. Zejména pro svou nefunkční organizační strukturu se ani později nestala základem dalšího integračního procesu.

6

Gerbet, P. Budování Evropy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0111-7 7 Keřkovský, M. a Keřkovská,A. Evropská unie (historie, instituce, ekonomika a politiky). 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-196-7

15

2.4. Evropské společenství uhlí a oceli Prvním krokem na cestě hospodářského sjednocování západní Evropy bylo založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO). Iniciativa tentokrát vzešla z Evropy, konkrétně z Francie.Dne 9. května 1950 vydala francouzská vláda prohlášení pojmenované podle tehdejšího ministra zahraničí Schumanova deklarace. Obsahem byl návrh na vytvoření organizace, jež by koordinovala a dohlížela na uhelný a ocelářský průmysl. Prvními zeměmi zúčastněnými v tomto projektu měly být Francie a Německo jako dva státy, jejichž často nedobré vztahy byly po celá staletí nebezpečím pro stabilitu celého kontinentu. Prohlášení se v Evropě setkalo s kladnou odezvou a tak byla v roce 1951 šesti zeměmi (Belgií, Francií, Itálií, Lucemburskem, Nizozemskem a Německem) podepsána tzv. Pařížská smlouva zakládající ESUO. Založením ESUO sledovaly účastnické země nejen ekonomické cíle, ale též významné cíle politické: mělo se také vytvořit prostředí, v němž by soupeření mezi zeměmi nemohlo znovu přerůst ve válečný konflikt. ESUO měla především podporovat ekonomický rozvoj, růst zaměstnanosti a životní úrovně prostřednictvím společného trhu. Dále měla zajistit rovnou příležitost pro přístup na společný trh, kontrolovat tvorbu cen, vytvářet rámcové podmínky umožňující rozvíjet výrobu, rozvíjet mezistátní směnu a zvyšovat výrobu s vyloučením ochranných opatření proti konkurentům.

2.5. Evropské hospodářské společenství a Euratom V roce 1958 se ujaly iniciativy země Beneluxu. Předložily ostatním členským zemím ESUO memorandum s návrhy na další rozvoj integrace. Začátkem června 1955 se pak sešly členské země na konferenci v italské Messině, aby projednaly předložené návrhy. Návrhům, které předložily země Beneluxu, byl vyjádřen souhlas, všechny země se shodly na vytvoření dvou organizací, jedné pro společný trh a druhé pro atomovou energii. V roce 1957 byly v Římě podepsány zakládající smlouvy Evropského

8

Had, M., Urban, L. Evropská společenství, první pilíř Evropské unie. 2. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2000. ISBN 80-85864-88-6

16 hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euroatom). Hlavním cílem Smlouvy o EHS bylo vytvoření společného trhu šesti zemí se společnými soutěžními pravidly, na němž se měly volně pohybovat zboží, služby, osoby i kapitál. Na výhodách velkého trhu se měly podílet všechny zúčastněné země, velké i malé. Smlouva o EHS počítala s vytvořením celní unie ve čtyřech etapách, nejpozději v roce 1970. Euroatom měl za úkol vytvořit společný jaderný trh s volným pohybem surovin, zařízení a pracovních sil, nezbytných pro jaderný průmysl. Cílem Euroatomu bylo rovněž rozvíjet výzkum ve prospěch průmyslového využití atomové energie a zpřístupňovat znalosti. Euroatom však nezasahoval do vlastnictví jaderného průmyslu, ten si uchoval národní charakter.

2.6. Sjednocení institucí evropských společenství a rozšiřování Do roku 1965 existovala vedle sebe tři společenství – ESUO, EHS a Euroatom – přičemž každé z nich mělo (s výjimkou Shromáždění a Evropského soudního dvora) vlastní instituce. V roce 1969 vstoupila v platnost tzv. slučovací smlouva, na jejímž základě byla ustanovena Společná rada a Komise. Od tohoto roku začal být pro označení všech tří společenství používán název Evropská společenství (ES). Po založení společenství probíhala jeho vnitřní konsolidace poměrně velmi rychle a úspěšně. Na konferenci v Haagu, která se uskutečnila na konci roku 1969 byly formulovány nové integrační záměry a cíle, které určovaly další vývoj ES. Bylo to zejména dokončení společného trhu, prohloubení integrace hospodářskou a měnovou unií a rozšiřování ES. K rozšíření Evropského společenství, dohodnutém na Haagské konferenci, došlo po dlouhém vyjednávání v roce 1972. Tehdy byly na přijaty čtyři nové země: Velká Británie, Irsko, Dánsko a Norsko. Norsko však odmítlo ratifikaci smlouvy. V roce 1973

9 Keřkovský, M. a Keřkovská,A. Evropská unie (historie, instituce, ekonomika a politiky). 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-196-7

17 tak bylo ES rozšířeno pouze o 3 členy. K dalšímu rozšiřování dochází až v 80. letech. V roce 1981 se členem stává Řecko a v roce 1986 přistupují Španělsko a Portugalsko, které se stávají jedenáctým a dvanáctým členem ES.

2.7. Akt o jednotné Evropě Rozšiřování Společenství ovlivnilo a změnilo jeho postavení a strukturu vnitřních mechanismů. S růstem počtu států je pro velké státy stále složitější prosazovat svoje zájmy. Bylo tedy nutné upravit a pozměnit Pařížské a Římské smlouvy, které tvoří smluvní a právní základ Evropského společenství. Za jednu z nejdůležitějších změn je považován tzv. Akt o jednotné Evropě, který byl podepsaný v roce 1986 všemi dvanácti členskými státy. V platnost vstoupil v polovině následujícího roku.10 Cílem Jednotného evropského aktu bylo odstranit zbývající překážky obchodu, posílení role Evropského parlamentu a lepší usnášeníschopnost Rady, což vyžadovalo částečné přerozdělení hlasů.

10

Keřkovský, M. a Keřkovská,A. Evropská unie (historie, instituce, ekonomika a politiky). 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-196-7

18

3. Evropská unie Jednou z nejvýznamnějších novelizací základních dokumentů Evropského společenství je Maastrichtská smlouva, která byla podepsána všemi 12 členskými zeměmi v roce 1992. Na základě této smlouvy vzniká Evropská unie. Maastrichtská smlouva zakotvuje vznik měnové unie a způsob zavádění jednotné evropské měny. Jednou ze součástní Maastrichtské smlouvy byla Smlouva o zaležení Evropského společenství, která mj. zavádí a definuje občanství Unie. „Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Občanství Unie nenahrazuje, nýbrž doplňuje státní příslušnost členského státu.“ (článek 17/ex-čl.8). Tato smlouva zakládá právo každého občana Unie svobodně se pohybovat na území členských států a dává mu právo volit a být volen v obecních volbách v členském státu, v němž pobývá, za stejných podmínek jako státní příslušníci toho státu. V zásadě lze říci, že touto smlouvou byl vytvořen nový nadnárodní státní organismus založen na třech pilířích. První pilíř tvoří Evropské společenství, což zahrnuje celní unii, vnitřní trh, společnou agrární politiku, strukturální politiku a hospodářskou a měnovou unii. Druhý pilíř stojí na společné zahraniční a bezpečnostní politice a třetí pilíř pak zahrnuje spolupráci v oblasti vnitřních věcí a justice. V roce 1995 dochází k již 4. rozšiřování společenství. Toto rozšíření můžeme nazvat severní vlnou, protože k EU se připojila dvojice severských států Švédsko, Finsko a třetí zemí bylo Rakousko. Součástí tohoto rozšiřování mělo být i Norsko, to však vstup do EU v referendu odmítlo. V roce 1999 vstoupila v platnost Amsterodamská smlouva, která revidovala Smlouvu o EU i Římské smlouvy. Došlo ke změně systému obsazování Komise v neprospěch velkých států, byla upravena velikost kvót pro případy tzv. váženého hlasování, dále bylo stanoveno, že počet poslanců v europarlamentu nesmí přesáhnout 700. Krátce po podpisu Amsterdamské smlouvy byl Komisí uveřejněn soubor dokumentů s názvem Agenda 2000. Ta představovala pohled na vývoj Evropské unie a její politiku na začátku 21. století. Zkoumala, jaký dopad bude mít předpokládané rozšíření na Unii, na její jednotlivé politiky a na finanční rámec Unie. Součástí agendy

19 se staly i tzv. posudky na žadatelské země. Amsterodamskou smlouvou byla rovněž do institucionální rámce začleněna Schengenská dohoda. Tzv. Schengenský prostor tvoří území části Evropy, na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Česká republika by se měla stát součástí Schengenského prostoru k 31. 12. 2007. Na začátku roku 2000 se předsednické role v Evropské unii ujalo Portugalsko. V březnu se v Lisabonu pod jeho vedením konalo zvláštní zasedání Evropské rady, na němž bylo dosaženo konsensu ve stanovení nové desetileté strategie. Cílem této strategie je do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností.Tento cíl má být dosažen zejména prostřednictvím rozvoje znalostní společnosti, podpory výzkumu a vývoje, odstraňováním překážek na vnitřním trhu a zlepšováním podnikatelského prostředí, modernizací sociálního modelu, podporou zaměstnanosti a udržitelného rozvoje. Téhož roku, tzn. 2000, byla přijata Smlouva z Nice, která vstoupila v platnost v roce 2003. Měla připravit EU na další rozšíření. Hlavní změny, které Smlouva z Nice přináší, se týkají především těchto otázek: složení Evropské komise (1 komisař za každou zemi) a omezení jejího rozsahu, rozšíření možností pro hlasování kvalifikovanou většinou, nové rozdělení vážení hlasů v Radě a zajištění větší flexibility pro zpřesněná ujednání o spolupráci, zvýšení počtu křesel v parlamentu na 740. Byl v ní uveden jasný záměr rozšířit Unii o nejlépe připravené země. Od roku 2002 do roku 2003 zasedal Konvent, jehož mandát vzešel ze zasedání Evropské rady v Laekenu. Výsledkem práce Konventu byl návrh evropské ústavní smlouvy. Konečný návrh ústavy byl pak znova prezentován 18. července 2003 předsednictví Evropské rady v Římě. V roce 2004 začala probíhat ratifikace smlouvy. Španělsko schválilo v únoru 2005 Evropskou ústavu jako první členský stát EU. Proti se naopak postavili 29. května francouzští voliči, stejně jako o pár dní později Nizozemci. Tím se jednání dostala do patové situace a ratifikační proces byl pozastaven.

20 Smlouva o Ústavě pro Evropu je mezinárodní smlouva podle pravidel mezinárodního práva. Má rovněž charakter ústavy, protože obsahuje prvky ústavní povahy, např. hodnoty, cíle, práva občanů, instituce Unie a jejich pravomoci. V květnu roku 2004 dochází k nejpočetnějšímu rozšiřování EU, kdy přistoupilo celkem 10 zemí. Značná část jich byly země bývalého východního bloku. Nováčky v EU se staly tyto státy: Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovinsko, Malta a Kypr. Zatím k poslednímu rozšíření došlo v letošním roce, tj. 2007, kdy se členy stalo Rumunsko a Bulharsko. Rok 2007 je výročním rokem EU. Uběhlo totiž přesně 50 let od podpisu Římských smluv. Při této příležitosti se po celé Evropě uskuteční řada akcí, do kterých se bude moci zapojit všeobecná veřejnost. U příležitosti 50. výročí byla přijata Berlínská deklarace (viz příloha)

3.1. Členské státy Členské státy si nadále ponechávají pravomoc vytvářet ústavní pravidla Unie. Členské státy souhlasily s vymezením oblastí, kde dochází ke sdílení jejich suverenity s ostatními státy na úrovni nadstátních institucí. Povinností členských států je napomáhat plnění úkolů evropských institucí a zdržet se všech akcí, které by mohly ohrozit plnění cílů. Od ledna letošního roku má EU celkem 27 členských zemí. Ke každé členské zemi jsou uvedeny základní informace jako je státní zřízení, národnostní složení, úřadní jazyk, hlavní město, měna a od kdy je členem EU. Dále uvádím spíše zajímavosti a charakteristiku země. Geografické a ekonomické údaje neuvádím záměrně, jsou spíše náplní zeměpisu. Podobně budou zpracovávat členské země i žáci ve svých pracovních listech (viz Pracovní sešit).

21

Dánsko (Dánské království) Státní zřízení: dědičná konstituční monarchie v čele s královnou Národnostní složení: Dánové 91,2 %11, zbytek německá menšina a imigranti Úřední jazyk: dánština a na autonomních územích faerština a grónština Hlavní město: Kodaň Měna: euro Členem od: 1973 Čím je země známá: Legoland, zábavní park Tivoli v Kodani Významná města: Kodaň Národní kuchyně: V dánské kuchyni jsou, podobně jako v ostatních severských kuchyních, oblíbené chlebíčky (smorrebrot), které bývají hlavním jídlem mezi snídaní a večeří. Typickými jídly jsou ryby, mnoho druhů sýrů a rovněž vepřové maso. Za národní nápoj se považuje káva. Kulturní památky: Most přes Velký Belt – druhý největší visutý most na světě Významné osobnosti: Hans Christian Andersen, Tycho de Brahe Zajímavosti: Pro Dány je charakteristické slůvko „hygge“12, což se dá přeložit jako pohoda po Dánsku. Je to možnost žít svým tempem a stylem v příjemné prostředí podle vlastního výběru.

Finsko (Finská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Finové 92,4 %, švédsky mluvící Finové 5,6 % a ostatní Úřední jazyk: finština, švédština Hlavní město: Helsinky Měna: euro Členem od:1995 Čím je země známá: země tisíce jezer, finská sauna, vodka Významná města: Helsinky, Turku, Tampere

11 Kolektiv Vysoké školy Karla Engliše v Brně, a.s. Evropská unie II. 25 tváří Evropy aneb prostředí, zvyklosti a etiketa zemí Evropské unie. Praha: Quentin Company s. r. o., 2005. ISBN 80-867 10-09-02 12 Kolektiv Vysoké školy Karla Engliše v Brně, a.s. Evropská unie II. 25 tváří Evropy aneb prostředí, zvyklosti a etiketa zemí Evropské unie. Praha: Quentin Company s. r. o., 2005. ISBN 80-867 10-09-02

22 Národní kuchyně: Základní součástí finského jídelníčku je zelenina, mléko, sýry a ryby ve všech podobách. Finskou specialitou je uzené sobí maso. Kopr se dává téměř na všechno místo petrželky. Finsko má řadu krajových specialit, např. v severním Finsku to je poronpaisti – sobí pečeně, nebo ve východním Finsku je to kalakukko, což je bochník tmavého žitného chleba, který má uvnitř nádivku z malých rybek a krájí se jako dort. Kulturní památky: Stará Rauma (pozoruhodným příkladem starého nordického města), dřevěný mlýn ve Verle Významné osobnosti: Aki Kaurismäki (filmový režisér) Zajímavosti: Základním krédem tohoto národa je, že: „Fin je prostě tím, čím je, a je tím rád.“ Finové mají poměrně rezervovaný vztah k vyjadřování příliš vřelých projevů sympatií.

Švédsko (Švédské království) Státní zřízení: dědičná pluralitní konstituční monarchie Národnostní složení: Švédové 90,4 %, Finové 2,4 % a ostatní Úřední jazyk: švédština Hlavní město: Stockholm Měna: euro Členem od: 1995 Čím je země známá: „království půlnočního slunce“ (za polárním kruhem od května do července slunce vůbec nezapadá), země Vikingů, Abba Významná města: Stockholm, Gotteborg, Uppsala Národní kuchyně: Švédská kuchyně je velmi střídmá. Její základ tvoří především ryby, krevety, mléko a mléčné produkty. Klade se důraz na čerstvost a kvalitu potravin. Využívá se všech lesních plodů a bobulí. Známý je tzv. švédský stůl, kdy se všechny pokrmy vyloží na stůl. Kulturní památky: Skalní malby v Tanumu, Karlskrona (přístavní město Významné osobnosti: Ingmar Bergman (režisér), Alfred Nobel (chemik), Astrid Lindgrenová (spisovatelka) Zajímavosti: Švédskou mentalitu formoval prastarý zákon allemansratten, neboli „právo každého“. Podle něj pole, louky a lesy jsou veřejným majetkem a každý tam smí chodit, sbírat lesní plody a stanovat kdekoli, pokud to není na dohled od nějakého obydlí.

23

Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska) Státní zřízení: konstituční monarchie Národnostní složení: Angličani 77,9 %, Skotové 9 %, Irové 4 %, Welšané 1,2 %, zbytek tvoří menšiny Indů, Pákistánců, Číňanů, Afričanů a ostatní Úřední jazyk: angličtina, používá se též welština, skotská forma gaelštiny Hlavní město: Londýn Měna: libra Členem od: 1973 Čím je země známá: královská rodina, Beatles, suchý anglický humor, země hradů Významná města: Londýn, Cambridge, Oxford, Edinburg, Liverpool Národní kuchyně: Anglická kuchyně nemá nejlepší pověst. Začíná se velmi kaloricky vydatnou snídaní, oběd bývá lehký a hlavní jídlo bývá podáváno večer. Večeře se obvykle podává mezi 19.00 a 21.30. Obvykle se skládá ze tří chodů: z předkrmu (ryby, korýši, studená drůbež a meloun), z hlavního chodu (skopové a hovězí maso, ryby a drůbež vše nejlépe na grilu) a na závěr se podávají pudinky a koláče. Oblíbeným ochucovadlem je ocet. Kulturní památky: Stonehenge, Canterburská katedrále, Windsdorský zámek, Tower Bridge, Významné osobnosti: spisovatelé Conan Doyle, Lewis Carroll, Kingsley Amis a Jerome K. Jerome, Monthy Python, Winston Churchill, George Orwell, Aldous Huxley, Watson a Crick Stephen Hawking, Beatles, Pink Floyd. Zajímavosti: Velká Británie je zemí tradic, strašidel (snad každé sídlo má své strašidlo)

Irsko (Irská republika) Státní zřízení: republika Národností složení: Irové Úřední jazyk: irština, angličtina Hlavní město: Dublin Měna: euro Členem od: 1973 Čím je země známá: zelený ostrov, pivo Guiness, pravá irská whisky. Irové se rádi baví, smějí a zpívají. Země Keltů. Významná města: Dublin, Cork, Limerick

24 Národní kuchyně: Základem irské stravy je mléko, maso a brambory. Mezi základní přísady stále patří hovězí a skopové maso a nejrůznější ryby. Asi nejznámějším irským jídlem, je irish stew, jakýsi guláš ze skopového nebo jehněčího masa, samozřejmě s bramborami, petrželkou a cibulí. Kulturní památky: Rock of Cashel, Powerscourt garden Významné osobnosti: G.B. Shaw, Oscar Wilde, James Joyce Zajímavosti: To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska. Na jeho počest slaví Irové po celém světě 17. března Den sv. Patrika

Francie (Francouzská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Francouzi 93,5 %, dále Portugalci, Alžířané, Marokánci, Španělé, Italové a ostatní Úř;ední jazyk: francoužština Hlavní město: Paříž Měna: euro Členem od: 1957 Čím je země známá: země galského kohouta, gastronomie, víno Významná města: Paříž, Marseille, Nice, Strasbourg Národní kuchyně: Typickým znakem francouzské kuchyně je příprava pokrmů na másle nebo rostlinných olejích, dalším znakem je široký výběr surovin a pokrmy dohotovované přímo u stolu hosta. Nejčastěji používané druhy masa jsou hovězí, skopové a telecí, dále maso z drůbeže a zvěřiny. Vepřové maso se připravuje ojediněle. Často se objevují mořští živočichové a hlemýždi. Kulturní památky: Eiffelovka věž, Bastila, Versailles, Notre Dame, Sacké Couer Významné osobnosti: Francie dala světu mnoho významných osobností, Voltaire, Napoleon, Gauguin, a také gotiku, impresionismus, kubismus Zajímavosti: Heslem Francouzů je „Vivre et laisser vivre“, což v překladu znamená „Žít a nechat žít“. V jednání jsou pro Francouze charakteristické výrazné projevy v neverbální komunikaci, gestikulace, pohyb celým tělem. Francouzi se chovají velice srdečně a spontánně. Belgie (Belgické království) Státní zřízení: konstituční monarchie

25 Národnostní složení: Vlámové 58,5 %, Valoni 32 %, Němci 0,5% a ostatní Úřední jazyk: nizozemština, francoužština a němčina Hlavní město: Brusel Měna: euro Členem od: 1957 Čím je země známá: země třešňového piva, úředníků a čokolády Významná města: Brusel, Bruggy, Antverpy Národní kuchyně: Belgická kuchyně se proslavila zajímavými úpravami drůbeže, chřestu, čekankových puků, růžičkové kapusty, květáku a pokrmů ze sleďů a proslulé ardenské šunky. Kulturní památky: Významné osobnosti: Jacques Brel, Geoges Simenon, Peter Paul Rubens, , JenaClaude Van damme Zajímavosti: Obyvatelé se považují na prvním místě za Vláma, nebo Valona, na druhém místě za Evropana a za Belgičana až na třetím místě. Jsou spíše konzervativní. Komiksová postava novináře Tintina, detektiv Herkule Poirot. Lucembursko (Lucemburské velkovévodství) Státní zřízení: konstituční monarchie Národnostní složení: Lucemburčané 70,5 %, Portugalci 13,7 %, Italové 4,2 %, Francouzi 4,8 %, Belgičané 3,5 %, Němci 2,2 % a ostaní Úřední jazyk: lucemburština, administrativní jazyky francoužština a němčina Hlavní město: Lucemburk Měna: euro Členem od: 1957 Čím je země známá: nejbohatší stát v Evropě Významná města: Lucemburk (sídlo Evropské investiční banky, Evropského soudního dvora) Národní kuchyně: V Lucembursku jsou velmi oblíbené polévky a také rozmanité saláty. Národním lucemburským jídlem je „judd mat gaardebounen“ – je to uzené vepřové maso podávané se zelím či fazolemi. Kulturní památky: katedrála Panny Marie, v němž jsou uloženy ostatky krále Jana Lucemburského

26 Významné osobnosti: Edward Steichen, pionýr americké fotografie. Joseph Kutter, malíř moderního umění Zajímavosti: Nizozemsko (Nizozemské království) Státní zřízení: konstituční monarchie Národnostní složení: 95, 2 % Nizozemci, zbytek jiné národnosti Úřední jazyk: nizozemština, fríština Hlavní město: Amsterdam Sídlo královny: Den Haag Měna: euro Členem od: 1957 Čím je země známá: Nizozemí je zemí větrných mlýnů, sýrů a tulipánů. Významná města: Amsterodam, Rotterdam, Haag Národní kuchyně: Často se využívá sýrů (Gouda, Eidam). Mezi oblíbená jídla patří hrachová polévka, pokrmy ze sleďů, úhořů, moučníky a slané pečivo ke kávě. Mezi typicky nizozemské speciality patří bete bliksem (šunka s bramborovou kaší, jablky a zeleninou. Specialitou pouličních stánků je marinovaný sleď obalený v jemně rozkrájené cibuli. Kulturní památky: kostel Oude Kerk, Královský palác, věž Montelbaan a Modrý most Významné osobnosti:Rembrandt van Rijn, Vincent van Gogh, Tobias Asser (Nobelova cena za mír) Zajímavosti: Celou pětinu plochy země pokrývá voda. Oblíbeným dopravním prostředkem je kolo. Asi pětina země letí pod úrovní mořské hladiny. Portugalsko (Portugalská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Portugalci 99 %, Kapverďané 0,3 % a ostatní Úřední jazyk: portugalština Hlavní město: Lisabon Měna: euro Členem od: 1986 Čím je země známá: portské a madeirské víno, fotbal Významná města: Lisabon, Porto, Braga

27 Národní kuchyně: Národní kuchyně je založena na rybách, především na tresce. Údajně ji lze připravit na 365 způsobů. Tradiční portugalské jídlo se skládá z několika chodů: předkrmu (bílé pečivo, korýši), polévky (zeleninové), hlavního jídla (grilované ryby, kuřata) a dezertu. Národním jídlem je cataplana, což je směs mlžího a vepřového masa s párkem, cibulí a rajčaty. Kulturní památky: Fátima (poutní místo), maurský zámek El Alcázar Významné osobnosti: José Saramago (spisovatel), Luis Filipe Madeira Caeiro Figo (fotbalista) Zajímavosti: Portugalec je prostě Portugalec a ne Španěl. Pojmenování Španěl bývá často používáno jako posměšek. Španělsko (Španělské království) Státní zřízení: konstituční monarchie Národnostní složení: Španělé 73%, Katalánci 18 %, Galijci 6 %, Baskové 2,5 % a ostatní Úřední

jazyk:

španělština,

v autonomních

oblastech

katalánština,

baskičtina,

galicijština Hlavní město: Madrid Měna: euro Členem od: 1986 Čím je země známá: korida, flamengo Významná města: Madrid, Barcelona, Granada, Sevilla Národní kuchyně: Španělská kuchyně je rozmanitá. Nezbytnou součástí jídelníčku jsou saláty. Národním pokrmem je tortilla (omeleta z vajec, syrových brambor a cibule, která se podává i studená v rozříznutém bílém chlebu) a paella (rýžová směs nejčastěji s mořskými plody). Z alkoholických nápojů je nejpopulárnější víno sherry (silný aromatický nápoj) a sangía (červené sladké víno s krájeným ovocem). Kulturní památky: Sagrada Familia, Monserrat, Zaragoza Významné osobnosti: Pablo Picasso a Salvador Dalí (malíři), architekt Antonio Gaudí Zajímavosti: Rozhodně si nenechají sáhnout na siestu (čas odpočinku mezi 14. a 17. hodinou). Itálie (Italská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Italové 98 % a ostatní

28 Úřední jazyky: italština a v oblastech se zvláštní autonomií němčina, slovinština, francouzština Hlavní město: Řím Měna: euro Členem od: 1957 Čím je země známá: Itálie je zemí mnoha kulturních a historických památek, fotbal, víno Významná města: Řím, Florenci, Milán, Benátky, Neapol Národní kuchyně: Italská kuchyně je věhlasná. Je založena především na těstovinách, kterých je mnoho druhů. Vyhlášená je také italská pizza. Vyhlášená je též hustá polévka Minestrone. Kulturní památky: Koloseum, šikmá věž v Pize, Galerie degli Uffizi Významné osobnosti: Leonardo da Vinci, Michelangello Buonarroti, Galileo Galilei Zajímavosti: Italové jsou známí svou živou gestikulací. Gesty dokáží vyjádřit opravdu téměř vše. Kypr (Kyperská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Kypřané-Řekové 80%, Kypřané-Turci 19%, ostatní Úřední jazyky: řečtina, turečtina Hlavní město: Levkosia Měna: kyperská libra Členem od: 2004 Čím je země známá: Afroditin ostrov Významná města:Levkosia, Larnaca Národní kuchyně: Kyperská kuchyně je sice typicky středomořská, ale silně ovlivňována Blízkým Východem. Kypeřané mají rády skopové maso a kozí sýr. Místní specialitou je např. pomazánka talaturi, což je jogurt s okurkou, česnekem a mátou nebo melintzanosalata (pasta z pečených lilků) apod. Kulturní památky: byzantské kostely, Kato Pafos Významné osobnosti: Pelagia Kyriakou (zpěvačka), Yitlan Tasci (skladatel a zpěvák) Zajímavosti: Stěží najdete týden, kdy by na Kypru neprobíhala slavnost nějakého druhu, ať už by to byl pestrobarevný festival nebo pocta svatým a jiné. Tzv. panigiri,

29 tradiční venkovní oslava, se koná většinou ve vesnicích u příležitosti jmenin jednoho ze svatých. Malta (Maltská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Malťané 97 %, Britové 1 % a ostatní Úřední jazyk: maltský jazyk, angličtina Hlavní město: Valleta Měna: maltská lira Členem od: 2004 Čím je země známá: maltézští rytíři Významná města: Valleta, Mdina Národní kuchyně: Maltská kuchyně nabízí mnoho mořských živočichů upravovaných na nejrůznější způsoby. Hostitelé nabízejí maltskou lahůdku – rybu lampuka, která se chytá od září do Vánoc. Kulturní památky: megalitické chrámy, Hypogeum Významné osobnosti: Edward Fenech Adami Zajímavosti: Charakteristické pro Maltu je například mohutné opevnění kolem hlavního města Valletty, která v historii vzdorovala tisícům dobyvatelů. Řecko (Řecká republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Řekové 100 % Úřední jazyk: řečtina Hlavní město: Athény Měna: euro Členem od: 1981 Čím je země známá: dala světu demokracii Významná města: Athény, Tripolis, Sparta Národní kuchyně: Řecká kuchyně je jednoduchá, kořeněná a se spoustou zeleniny. Pochoutkou je tzatziki (posolený a okořeněný jogurt s rozetřeným čensekm a s nastrouhanou okurkou, s několika kaprkami citrónové šťávy a olivového oleje). Na řeckém stole nikdy nechybí salát, který si nelze představit bez ovčího sýra feta a oliv. Kulturní památky: Akropolis, Delfy, Apollónův chrám, Meteora Významné osobnosti: Vangelis, El Greco, Maria Callas

30 Zajímavosti: Vznikly zde Olympijské hry. Je to země bájí a mýtů. Narodilo se zde mnoho významných filosofů. Na území Řecka vzniklo v minulosti velké množství výrazů a odborných termínů, které se používají dodnes. Některá slova si zachovala svůj původní smysl, význam dalších se během staletí posunul a rozumíme jim už poněkud jinak. Německo (Spolková republika Německo) Státní zřízení: federativní republika Národnostní složení: Němci 91,9 %, Turci 2,3 % a ostatní Úřední jazyk: němčina, lokálně dánština a lužická srbština Hlavní město: Berlín Měna: euro Členem od: 1957 Čím je země známá: Němci jsou známí svým smyslem pro řád a pořádek. Významná města: Berlín, Hamburk, Mnichov, Frankfurt nad Mohanem Národní kuchyně: Německá kuchyně čerpá ze starých tradic, které jsou dodnes dodržovány. Zajímavé je kuchyňské využívání piva, z něhož se dodnes vaří polévky, nebo připravuje hovězí na pivě. Ke specialitám patří např. Kalbsvogerl (telecí závitek plněný slaninou) nebo Heringstopf (řezy ze sleďů v kyselé smetaně). Kulturní památky: Braniborská brána, Říšský sněm, Nová radnice v Hannoveru, Kostel Pany Marie v Drážďanech Významné osobnosti: Albert Einstein, Wilhelm Conrad Rentgen, Ludwig van Beethoven, Zajímavosti: Rakousko (Rakouská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Rakušané 90,9 % a ostatní Úřední jazyk: němčina Hlavní město: Vídeň Měna: euro Členem od: 1995 Čím je země známá: alpská země, ráj lyžařů Významná města: Vídeň, Salzburg,

31 Národní kuchyně: Typická rakouská kuchyně v podstatě vůbec neexistuje. Jak odlišné jsou jednotlivé oblasti a jejich obyvatelé, tak rozmanitá jsou i jídla. Mnohonárodnostní monarchii na Dunaji obohatily navíc i kulinářské obyčeje. Můžeme však najít typickou krajovou kuchyni (vídeňský Sachr, v Tyrolsku je to zvěřina). Kulturní památky: Hofburg, Schönbrunn, hrad Kreuzenstein Významné osobnosti: Wolfgang Amadeus Mozart, Franz Schubert, Johan Strauss, Ferdinand Porsche Zajímavosti: Česko (Česká republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Úřední jazyk: čeština Hlavní město: Praha Měna: česká koruna Členem od: 2004 Čím je země známá: Česká republika je známá především pivem, ale také velkým množstvím kulturních památek. Významná města: Praha, Brno, Ostrava, Olomouc Národní kuchyně: Česká kuchyně je chuťově báječná, ale na druhé straně kaloricky až příliš bohatá. Jako hlavní jídlo je především vepřové maso v nejrůznějších úpravách. Z příloh převažují knedlíky nad bramborami a rýží. Českou specialitou jsou švestkové knedlíky a vepřové s knedlíkem a se zelím. K pití se nejčastěji podává pivo, na jižní Moravě víno. Kulturní památky: historické centrum Prahy, Karlštejn, Český Krumlov, Telč Významné osobnosti: J. A. Komenský, Otto Wichterle, T. G. Masaryk aj. Zajímavosti: O Češích se říká, že mají zlaté ručičky, co Čech to muzikant. Národní hrdost často projevují pouze při vítězství v nějakém sportovním utkání. Slovensko (Slovenská republika) Státní zřízení: republika Národnostní složení: Slováci 85,8 %, Maďaři 9,7 %, Romové 1,7 %, ostatní Úřední jazyk: slovenština Hlavní město: Bratislava Měna: slovenská koruna

32 Členem od: 2004 Čím je země známá: Slovensko to je především krásná příroda, kterou nabízí Tatry a Slovenský ráj. Významná města: Bratislava, Košice, Piešťany, Národní kuchyně: Slovenská kuchyně je velice chutná. Je značně regionálně rozdílná. Mezi slovenské speciality patří brynzové halušky, harula, pohanková kaše, parenica. Kulturní památky: Bojnice, Oravský hrad, Spišský hrad, Strečno Významné osobnosti: Ĺudovít Štúr, Andrej Hlinka, Jozef Tiso Zajímavosti: Polsko Státní zřízení: republika Národnostní složení: 97,4% Poláci, 1,3% Němci, 0,7% Bělorusové, 0,6% Ukrajinci Úřední jazyk: polština Hlavní město: Varšava Měna: zlotý Členem od: 2004 Čím je země známá: silně katolická země Významná města: Krakov, Varšava, Gdaňsk Národní kuchyně: Polská kuchyně je do jisté míry ovlivněná kuchyní ruskou, litevskou i francouzskou. K jejím základním potravinám patří maso, mořské a sladkovodní ryby, zelenina (především kopr) a brambory. Maso, včetně drůbežího, se upravuje na všechny možné způsoby. Ve všeobecné oblibě jsou husté zeleninové polévky, zejména boršč a chlodnik, i polévky ovocné (z jablek, švestek, višní a pod.). Polské pokrmy se připravují často na smetaně. Kulturní památky: Krakov, Královský hrad, dřevěný kostel z Vangu Významné osobnosti: H. Sienkievicz, Marie Curie-Sklodowská, Jan Pavel II. Zajímavosti: Poláci jsou známí svými obchodními dovednostmi. Maďarsko Státní zřízení: republika Národnostní složení: Maďaři (92,3 %), Romové (1,9 %), ostatní (5,8 %) Úřední jazyk: maďarština Hlavní město: Budapešť Měna: forint

33 Členem od: 2004 Čím je země známá: země lázní, guláše a čardáše Významná města: Budapešť, Debrecen, Gyor, Hévíz Národní kuchyně: Nejznámějším maďarským pokrmem je bezesporu guláš. Mezi další známá maďarská jídla patří také klobásy a červená paprika. Z polévek potom Jókaj (fazolová) anebo galászlé – (rybí polévka s pálivou paprikou). Mezi typická hlavní jídla patří rybí pokrmy (např. dohas – balatonský candát), zaječí hřbet nadivoko s houskovými knedlíky, paprikáscsirke (kuře na paprice se smetanou), plněné zelí. Nejoblíbenější dezerty jsou Dobos - dort plněný čokoládou a přelitý karamelovou polevou, sladké halušky somló, palačinky Gundela, nebo záviny s makovou, tvarohovou a třešňovou náplní. Kulturní památky: pastýřské muzeum, Královnin hrad, Eger, Hradní palác, budova parlamentu v Budapešti Významné osobnosti: Ferenc Liszt, Imre Kálmán, Franz Lehár Zajímavosti: Litva Státní zřízení: republika Národnostní složení: 81,8% Litevci; 8,1% Rusové; 6,9% Poláci Úřední jazyk: litevština Hlavní město: Vilnius Měna: litas Členem od: 2004 Čím je země známá: Litva je charakteristická nízkou hustotou zalidnění a poměrně nepoškozenou přírodou. Významná města: Vilnius, Trakai Národní kuchyně: Typická jídla jsou chutná, ale dosti těžká. Základ tvoří černý chléb, bramborové placky, vepřové maso. Průvodci doporučované plněné bramborové knedlíky cepelinai mohou být pro nás opravdu hůře stravitelné. Obsahují totiž slaninu uvnitř a případně škvarky se smetanou svrchu. Obvykle se plní masem, tvarohem nebo též houbami. Kulturní památky: Národní park Aukštaitija, Hora křížů Významné osobnosti: Czesław Miłosz (Nobelova cena za literaturu)

34 Zajímavosti: V Litvě národním sportem číslo jedna basketbal. Geografické centrum Evropy - Francouzský Národní geografický institut provedl v roce 1989 studii jejímž výsledkem bylo určení středu Evropy v Litvě, asi 25 km severně od Vilniusu na 25°19“ vých.délky a 54°54“ severní šířky. Lotyšsko Státní zřízení: republika Národnostní složení: 57,6 % Lotyši; 29,6% Rusové; 4,1% Bělorusové; 2,7% Ukrajinci; 2,5% Poláci, 1,4 % Litevci Úřední jazyk: lotyština Hlavní město: Riga Měna: lat Členem od: 2004 Čím je země známá: Významná pobaltská země, známá výrobou plátěného zboží Významná města: Riga, Bauska, Césis Národní kuchyně: Lotyšská kuchyně je velmi rozmanitá a chutná, ale záleží na tom, v jakém kraji se nacházíte. Obecně mají Lotyši rádi houby, nepotrpí si na zpracované potraviny, dají si záležet na úpravě masa, s oblibou konzumují luštěniny a nešetří zeleninou. Vše mají nejraději čerstvé. Národními jídly jsou "putra", což je jakási kaše zahuštěná kyselým mlékem a "kaposti", vařené zelí doplněné další zeleninou. Kulturní památky: zámek Rundale, historické centrum Rigy, Národní park Guaja Významné osobnosti: Machail Baryšnikov (tanečník), Janis Rozentāls (malíř) Zajímavosti: V Lotyšsku jsou velice oblíbené slavnosti sýra. Nejznámější takový festival je pořádán ve východolotyšské Preili. Dále Lotyši milují své pivo, které se pije po celé zemi v tradičních hospůdkách nebo pivnicích, jimž se lotyšsky říká krogs. Estonsko Státní zřízení: republika Národnostní složení: Estonci 67,9 %, Rusové 25,6 %, Ukrajinci 2,1 %, Bělorusové 1,3 %, Finové 0,9, ostatní Úřední jazyk: estonština Hlavní město: Tallin Měna: estonská koruna Členem od: 2004 Čím je země známá: výrobky ze dřeva a kůže, šperky z Jantaru

35 Významná města: Tallin, Tartu, Parnu Národní kuchyně: Estonská kuchyně se vyznačuje hojným používáním vepřového, brambor a zeleniny. Estonská gastronomie je ovlivněna finskou, švédskou, německou i ruskou kuchyní. Jedná se o kaloricky vydatná, těžší jídla, vhodná pro nabrání sil v drsném klimatu. Jídla obvykle nejsou příliš kořeněná. V nabídce samozřejmě nalezneme také mnoho pokrmů z ryb. Podobně jako v našich končinách se také v Estonsku sbírají houby a jsou součástí jídelníčku. Kulturní památky: staré centrum Tallinu, ostrovy Saaremaa a Hiiumaa Významné osobnosti: Arvo Part (hudební skladatel), Arvo Iho (filmař) Zajímavosti: Průměrná nadmořská výška činí pouhých 50 m n. m. Nejvyšším bodem země je Suur Munamägi s výškou 318 m n.m., který je současně nejvyšším bodem všech tří pobaltských zemí. Na území Estonska se nachází více než 1400 jezer a patří k němu podle odhadů téměř 1500 ostrovů a ostrůvků. Slovinsko Státní zřízení: republika Národnostní složení: Slovinci 83.1 %, Srbové %, Chorvati 1,8 %, Bosňané 1,1 %, ostatní 12 % Úřední jazyk: slovinština Hlavní město: Lublaň Měna: euro Členem od: 2004 Čím je země známá: Slovinsko je vinařská země s dlouhou tradicí. Významná města: Lublaň, Kraňska Gora, Bled Národní kuchyně: Slovinská kuchyně má velký počet polévek a tak zvaných „jednolončnica“ (jídlo připravené v jednom hrnci). Tak jako například ričet - připraven z fazolí, ječmene a brambor, a přímořská jota - z fazolí a kysaného zelí. Ve všech lepších restauracích jsou na menu zařazená i jídla z divočiny, v přímořské oblasti jsou typická jídla z ryb. Typické zákusky slovinské kuchyně jsou štruklji, prekmurska gibanica a „potica“ – ořechový závin, jenž je národním kuchařským symbolem. Nejstaršími slovinskými jídly jsou pokrmy z mouky a ovesných krupek. Kulturní památky: stará městská jádra, pitoreskní horské a vinařské vesnice, četné zámky a kostely, které jsou nejčastěji postaveny na kopcích,

36 Významné osobnosti: Josip Plečnik (architekt), Janez Vajkard Valvasor (historik, kronikář) Zajímavosti: Rysem slovinského kulturního dědictví jsou „kozolce“ (seníky. Nachází se po celém území Slovinska, v příhraničních oblastech Rakouska a Itálie. Bulharsko Státní zřízení: republika Národnostní složení: Bulhaři 86,0%, Turci 9,4%, Romové 4,6%, zbytek – Arméni, Židé, Vlaši, Tataři, Řekové, Rusové a další Úřední jazyk: bulharština Hlavní město: Sofie Měna: bulharský lev Členem od: 2007 Čím je země známá: Bulharsko je známé zejména výrobou vynikajícího vína. Pro Bulharsko jsou dále příznačné výrobky z kůže a malovaná keramika. Významná města: Sofie, Varna, Burgas Národní kuchyně: Bulharská kuchyně je velmi chutná a zdravá. Typické jsou tři základní složky, které se používají již od starých dob. Prvním komponentem je bílý slaný sýr, který se vyrábí z kravského či ovčího mléka. Každý ho asi zná pod názvem „balkánský sýr“ nebo „sýr feta“. Tento sýr je nedílnou součástí různých bulharských pokrmů od šopského salátu po banicu. Typickým bulharským jídlem je šopský salát. Kulturní památky: centrum Sofie, Nessebar, Veliko Tarnovo Významné osobnosti: Ivan Vazov (básník), Elias Canetti (Nobelova cena za literaturu) Zajímavosti: Bulharsko je na čtvrtém místě v seznamu UNESCA co do počtu kulturních a historických památek. Rumunsko Státní zřízení: republika Národnostní složení: 91 % Rumunů, 6,7 % Maďarů, 1,1 % Romů, 0,3 % Němců, 0,2 % Ukrajinců, po 0,1 % Srbů, Rusů, Tatarů, Turků, Slováků, Čechů Úřední jazyk: rumunština Hlavní město: Bukurešť Měna: nové leu Členem od: 2007 Čím je země známá: Rumunsko je známé především Karpaty a také hradem Draculy

37 Významná města: Bukurešť, Arad, Brasov Národní kuchyně: Rumunská kuchyně ie velmi pestrá, pikantní a vydatná, přičemž základní potravinou je maso a sladkovodní mořské ryby. Pro rumunskou kuchyni je také typická velká spotřeba zeleniny, především pórku. Mezi typická rumunská jídla patří řada polévek, například ciorba, což je polévka uvařená ze zkvašených otrub, uzeniny, brambor a hovězího nebo kuřecího masa. Další specialitou místní kuchyně je dušené maso tachitura moldoveneasca nebo mititei, maso zalité ostře kořeněnou omáčkou. Kulturní památky: Dům národů (Bukurešť), Temešvár, rumunské hory, Dunajská delta Významné osobnosti: Nicolae Paulescu (objevitel inzulinu), Eugene Ionesco (dramatik) Zajímavosti: Rumunský folklór je prý nejlépe chráněný na světě a jeho prvky najdete po celé zemi. V kraji Maramureš to je zejména dřevěná architektura, kroje a keramika, v Bukovině zase vlněné materiály, barvená velikonoční vejce, kroje a dřevořezby.

3.2. Symboly EU Evropská vlajka Vlajka je symbolem evropské jednoty a identity v širším smyslu slova. Kruh zlatých hvězd představuje solidaritu a soulad mezi evropskými národy. Počet hvězd nemá žádnou souvislost s počtem členských států. Číslo dvanáct je tradičním symbolem dokonalosti, úplnosti a jednoty. Je to také počet měsíců roku a počet hodin na ciferníku. V současnosti ji používají všechny všechny evropské instituce. Evropská hymna Melodie hymny pochází z Deváté symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludvík Van Beethoven, konkrétně je to její závěr. Jako závěrečnou větu Beethoven zhudebnil báseň Friedricha Schillera „Óda na radost“. Tato báseň vyjadřuje Schillerovu idealistickou vizi o tom, že dojde ke sbratření celého lidstva – což byla vize, kterou sdílel i Beethoven.

38 Motto EU Kolem roku 2000 se začalo používat mott „Jednotná v rozmanitosti“. Toto motto znamená, že prostřednictvím EU se Evropané sjednotili ve společném úsilí o mír a blahobyt a že množství různých kultur, tradic a jazyků je pro evropský kontinent výraznou výhodou.

Den Evropy – 9. květen Proč právě 9. květen? Právě tento den roku 1950 byl učiněn první krok k tomu, co dnes známe pod názvem Evropská unie. Robert Schuman přednesl deklaraci, v níž vyzval Francii, Německo a další evropské země, aby spojily síly při těžbě uhlí a výrobě oceli a položily tak první konkrétní základ evropské federace. Den Evropy představuje příležitost pro aktivity a oslavy, které Evropu přibližují k jejím občanům a sbližují národy Unie.

3.3. Euro Euro je jednotná měna Evropské unie a podle Maastrichtské smlouvy byla zaváděna ve třech po sobě jdoucích etapách. První dvě byly etapami přípravnými, kdy se slaďovaly přístupy hospodářské politiky, vytvářely institucionální a právní předpoklady a v neposlední řadě jednotlivé země plnily podmínky pro zařazení do oblasti jednotné měny - tzv. maastrichtská kritéria konvergence. Konvergenční kritéria jsou:


Rozpočtový deficit nesmí překročit 3 % HDP. Celkový vnitřní dluh nesmí překročit 60 % HDP. Udržení cenové stability a průměrná míra inflace, která je po dobu jednoho roku blízká míře inflace tří členských států, jež v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků (nesmí o více než 1,5 % přesáhnout míru inflace tří nejúspěšnějších států).




Dlouhodobé úrokové míry nesmí o více než dva procentní body přesáhnout míry tří nejúspěšnějších členských států s nejnižší mírou inflace.

39


Členská země musí po dobu posledních dvou let dodržovat stanovené rozpětí své měny v Evropském měnovém systému bez devalvace. V současnosti je Euro oficiálním platidlem ve 13 z 27 členských zemí Evropské

unie a šesti dalších zemí mimo EU. Euro je kontrolováno Evropskou centrální bankou. Euro bylo ustanoveno 1. ledna 1999 a eurobankovky a euromince vešly v platnost 1. ledna 2002. Eurobankovky mají 7 nominálních hodnot (5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500). Každá má rozdílnou barvu a velikost a jsou v tématu různých evropských architektonických slohů. Na všech bankovkách je zobrazen motiv evropské vlajky. Jedno euro se člení na 100 eurocentů a existuje 8 mincí různých nominálních hodnot (2eura, 1euro, 50c, 20c, 10c, 5c, 2c a 1c). Na lícové straně jsou zobrazeny státy Evropské unie a nominální hodnota, rubová strana je národní.

3.4. Instituce EU 3.4.1. Evropská rada Evropská rada je hlavním politických orgánem EU. Byla ustanovena na základě společného prohlášení zástupců členských států při jejich setkání v Paříži roku 1974. První summit rady se pak konal o rok později. Stálou součástí institucionální struktury se stala teprve po přijetí Jednotného evropského aktu v roce 1986 a oficiální status jí byl udělen až Smlouvou o Evropské unii platné od roku 1993. Evropská rada se schází pravidelně a zpravidla to bývá čtyřikrát ročně. Předsednictví Evropské rady se odvozuje od předsednictví Rady EU a jejího zasedání se účastní hlavy jednotlivých členských států, respektive předsedové vlád členských zemí a většinou také ministři zahraničních věcí. Evropská rada se zabývá většinou záležitostí týkajících se základních oblastí politiky EU. Jejím hlavním úkolem je poskytování všeobecných impulsů pro sociální, ekonomické a politické vedení ve všech oblastech aktivit EU, a to jak na úrovni unie, tak na úrovni národních států.

40 Deklarace a směrnice, které Evropská rada navrhne, nejsou pro členské státy nikterak právně závazné. Evropská rada se tedy nepodílí na právně zakotvených rozhodovacích mechanismech, její pokyny jsou z hlediska unijního práva legalizována až potvrzením Rady EU. Evropská rada tedy neschvaluje právní normy, ale přijímá politická rozhodnutí o prioritách budoucího vývoje. Slouží jako fórum pro vrcholnou politickou diskuzi. Evropskou radu nesmíme zaměňovat s Radou Evropy, která je nezávislou mezinárodní organizací, ani s Radou EU, která je legislativním a výkonným orgánem Evropské unie.

3.4.2. Evropský parlament Evropský parlament je jednou z nejdůležitějších institucí Evropské unie. Parlamentní shromáždění existuje od samého začátku evropského integračního procesu, ale jeho význam začal narůstat až po prvních přímých volbách, které se konaly v roce 1979. Evropský parlament je jedinou institucí, která je volena v přímých volbách všemi občany Unie, a to na pětileté funkční období. Volební systém do Evropského parlamentu není jednotný, liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí. Hlavní zasedání Parlamentu se konají ve Štrasburku, ostatní v Bruselu. V čele Evropského parlamentu stojí předsednictvo s předsedou, kterému asistuje čtrnáct místopředsedů. Mandát předsedy trvá třicet měsíců, od ledna 2007 tento post zastává Hans-Gert Pöttering z Německa. Mezi základní pravomoci Evropského parlamentu patří:


legislativní pravomoc




rozpočtová pravomoc kontrolní pravomoc Parlament sice nedisponuje legislativní iniciativou, na legislativní podněty však

může reagovat. Na základě nové procedury spolurozhodování získal Parlament právo přijímat společně s Radou většinu legislativních návrhů Komise v mnoha nových oblastech (např. vnitřní trh, volný pohyb pracovních sil). Díky spolurozhodování může Parlament ovlivňovat vznik právních předpisů Unie.

41 Parlament a Rada EU mají společnou zodpovědnost za každoroční schválení rozpočtu EU. Rozpočet se každoročně sestavuje v prosinci a Parlament v něm odráží své politické priority. Kontrolní pravomoc Parlamentu spočívá v dohlížení nad aktivitami Unie, činností Komise a dalších orgánů. Pro výkon této pravomoci jsou zřizovány dočasné vyšetřovací výbory. Parlament má pravomoc odvolat Evropskou komisi. V současné době zasedá v Parlamentu 785 poslanců, z nichž 24 poslanců zastupuje Českou republiku. Nyní je v Parlamentu sedm polických skupin a 28 nezařazených poslanců. Založit novou skupinu může minimálně devatenáct poslanců z pěti různých zemí Unie. Obecně platí pravidlo, že čím větší je frakce, tím větší je šance prosadit si své stanovisko. Složení parlamentu viz Příloha 1.

3.4.3. Rada Evropské unie Rada EU sdílí s Parlamentem odpovědnost za schvalování právních předpisů a přijímání politických rozhodnutí. Má rozsáhlé zákonodárné a výkonné pravomoci. Je tvořena ministry národních vlád všech členských zemí. Vzhledem k širokému rozsahu oblastí, za něž je Rada zodpovědná, neexistuje v tomto orgánu stálé členství - konkrétní sestava je odvozena od tématu setkání. Mají-li být projednávány např. ekonomické otázky, sejde se Rada EU ve složení ministrů jednotlivých států, kteří jsou odpovědní za finance a obchod. Obecné záležitosti se projednávají na zasedáních tzv. Rady pro všeobecné záležitosti složené z ministrů zahraničí. V této sestavě se Rada schází každý měsíc a rozhoduje i o záležitostech Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. . Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Většina rozhodnutí je přijímána většinovým hlasováním, i když rozhodnutí v citlivějších oblastech (daně, azyl, bezpečnostní politika) vyžadují jednomyslné schválení všemi zeměmi.

3.4.4. Evropská komise Evropská komise je výkonným orgánem a klíčovou institucí v centru rozhodovacího procesu EU. Je nezávislá na národních vládách. Její činnost se soustředí

42 především na podporu a rozvoj integračního procesu jako celku i jednotlivých aktivit Unie a na přípravu příslušné legislativy. Je také zodpovědná za implementaci rozhodnutí Parlamentu a Rady EU a obstarává každodenní život Unie. V neposlední řadě se podílí na přípravě a iniciaci programů na podporu vědy a techniky, které jsou důležité pro celkový rozvoj a pokrok Unie. Evropská komise hraje důležitou roli v několika oblastech a často bývá připodobňována k evropské vládě. Podílí se na řízení, výkonu a implementaci politik Unie a spravuje rozpočet. Evropská komise má výkonnou a legislativní pravomoc. Její výkonná pravomoc spočívá v zabezpečování provádění primárních smluv a aktů. Evropská komise reprezentuje Unii na mezinárodním poli a jedná jejím jménem. Výkonnou moc realizuje prostřednictvím individuálních rozhodnutí. Převážná část jejích rozhodnutí však podléhá schválení Radou EU, popř. Parlamentem. Komise vypracovává návrhy nových evropských právních předpisů, které pak předkládá Evropskému parlamentu a Radě EU. Dále navrhuje a spravuje společný rozpočet. Je zmocněna vydávat normy administrativního charakteru. Rovněž má povinnost podat žalobu Soudnímu dvoru na členský stát, pokud zjistí, že nedodržuje nebo nezavádí evropské právo. Komise je v současné době tvořena 27 komisaři. Komise je jmenována každých pět let, a to v termínu do šesti měsíců po volbách do Evropského parlamentu. V čele Komise stojí předseda, kterého vybírají vlády členských států EU a schvaluje jej Evropský parlament. Ostatní komisaře navrhují po konzultaci s nastupujícím předsedou jejich národní vlády a musejí být schváleni Parlamentem. Přestože jsou navrženi národními vládami, tak nezastupují vlády svých rodných zemí. Na místo toho je každý komisař zodpovědný za konkrétní oblast politiky EU. Sídlem Evropské komise je budova Berlaymont v Bruselu. Základními pracovními jazyky Komise jsou angličtina, francouzština a němčina. Komise v současném složení pod vedením José Manuela Barrosa bude působit v úřadu do 31. října 2009. Českým komisařem je Vladimír Špidla.

43

3.4.5. Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr je nejvyšší instancí práva EU. Jeho hlavním úkolem je zajistit, aby bylo právo EU vykládáno a uplatňováno týmž způsobem ve všech zemích EU a aby tak právo pro každého platilo stejně. Dále kontroluje legitimitu rozhodování Rady a Komise a rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva EU, které vznášejí soudy členských států. Do aplikací a interpretací vnitrostátního práva členských států nemá právo nijak zasahovat, s výjimkou případu, kdy se vnitrostátní dostane do konfliktu s právem EU. ESD může aktivně vynucovat splnění jeho rozhodnutí proti státům, které tak neučiní dobrovolně, a to uložením paušální pokuty nebo penále. K Soudnímu dvoru se může obrátit každý členský stát, který se domnívá, že jiný členský stát porušil komunitární právo. Podání vůči některému členskému státu může v takovém případě učinit i Komise. ESD může rozhodovat i o podáních od fyzických i právnických osob, kteří se dovolávají spravedlnosti kvůli rozhodnutím, jež proti nim byla učiněna z titulu komunitárního práva. Evropský soudní dvůr tvoří 27 soudců, jeden za každý členský stát a 8 generálních advokátů, kteří jsou jmenování společnou dohodou vlád členských států na dobu 6 let. Soudci si ze svého středu volí svého předsedu, jehož funkční období trvá 3 roky. Soud zasedá v plénu (pouze ve výjimečných případech) nebo v senátu složeném ze 3 nebo 5 soudců. Jeho sídlo je v Lucembursku. Hlavním úkolem generálních advokátů je poskytovat odborné, nezávislé a nestranné stanovisko k projednávanému případu. Nereprezentují žádný orgán EU, žádnou stranu ani veřejnost. Před ESD se mohou dostat dva typy případů:


přímá žaloba




řízení o předběžné otázce Každé řízení ESD zahrnuje část písemnou i část ústní. Konkrétní kauza je

posuzována vždy nejprve na uzavřeném jednání, zveřejněn je až výsledný rozsudek, a to včetně odůvodnění. Kopie rozsudku jsou poté přeloženy do všech úředních jazyků EU. ESD může ukládat sankce.

44

3.4.6. Účetní dvůr Hlavním úkolem účetního dvora je kontrolovat, zda finanční prostředky EU pocházející od daňových poplatníků jsou řádně vybírány a zda jsou vynakládány v souladu s právními předpisy, hospodárně a pro plánovaný účel. Účetní dvůr je zcela nezávislý na ostatních institucí, zároveň však s nimi musí být neustále v kontaktu. Každý rok předkládá Evropskému parlamentu a Radě revizní zprávu o uplynulém finančním roce. Účetní dvůr má sídlo v Lucemburku a sestává z jednoho člena z každé země EU jmenovaného Radou na šestileté období, které je obnovitelné. Členové si každé tři roky ze svých řad volí prezidenta. Prezidentem se člen může stát opakovaně.

3.4.7. Evropská centrální banka Dbá o měnovou politiku a stabilitu cen v rámci Společenství. Má výlučné právo povolovat vydávání bankovek v eurozóně. Dále podporuje hladké fungování platebních systémů. Jejími hlavními orgány jsou Řídící rada, Výkonný výbor a Generální rada. Řídící radu tvoří členové Výkonného výboru a guvernéři centrálních bank členských států. Řídící rada formuluje měnovou politiku EU. Ve výkonném výboru jsou prezident, viceprezident a čtyři další členové. Všichni jsou jmenováni jednomyslným rozhodnutím vlád členských států. Jejich funkční období je osmileté. Generální rada se skládá z prezidenta , viceprezidenta ECB a guvernérů centrálních bank členských států. Podílí se na sběru statistických informací, na vytváření pravidel pro standardizaci národních centrálních bank. Sídlem Evropské centrální banky je Frankfurt nad Mohanem.

3.4.8. Evropská investiční banka Evropská investiční banka byla založena za účelem střednědobého a dlouhodobého

spolufinancování

kapitálových

investic,

které

by

napomáhaly

vyváženému rozvoji Evropských společenství. Poskytuje půjčky pro kapitálové investice podporující vyrovnaný ekonomický rozvoj a integraci Evropy na neziskové bázi.

45 Jejími hlavními úkoly jsou pomoc v méně rozvinutých oblastech, rozvoj dopravní a telekomunikační infrastruktury, ochrana životního prostředí, podpora malého a středního podnikání. EIB poskytuje svou pomoc i mimo hranice EU. Nejvyšším orgánem je Rada guvernéru, kterou tvoří ministři, zpravidla financí, členských zemí. Dalšími orgány jsou Rada ředitelů (27 členů jmenovaných vládami členských zemí a 1 jmenovaný Komisí), Řídícího výboru (výkonný orgán) a Účetního výboru (kontrolní orgán).

3.4.9. Evropský ombudsman Náplní práce Evropského ombudsmana je vyšetřování stížností, které se týkají špatných postupů institucí a orgánů EU. Jeho úkolem je právně pomoci občanům, kteří jsou přesvědčeni, že se na nich instituce a orgány EU dopustily příkoří, neboť se jim z jejich strany nedostalo vhodného administrativního zacházení. Právo podat stížnost k Evropskému ombudsmanovi má každý občan EU. Evropský ombudsman sídlí ve Štrasburku a je jmenován Evropským parlamentem na pětileté funkční období s možností opakovaného jmenování.

3.4.10. Evropský hospodářský a sociální výbor Evropský hospodářský a sociální výbor slouží jako konzultativní orgán pro ostatní instituce EU. Výbor poskytuje závazné a nezávazné konzultace. Také má právo vydávat stanoviska nebo jen průzkumná stanoviska k jakékoli záležitosti týkající se EU. Formuluje, jaké dopady by mělo přijetí konkrétních norem v oblasti sociálních a zaměstnaneckých otázek. Jeho stanoviska jsou následně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. Na žádost Evropské komise, Parlamentu a Rady monitoruje fungování vnitřního trhu, popřípadě upozorňuje na jeho selhání či nedostatky a doporučuje opatření k nápravě. Důležitost práce Výboru spočívá v poskytování odborných znalostí při formulování evropské legislativy a v propojení organizací občanské společnosti a institucí EU. Nabízí způsob zapojení občanské společnosti do rozhodování v rámci EU a přiblížení unie občanům.

46 EHSV sídlí v Bruselu a má 344 členů vybraných ze zástupců širokého okruhu občanské společnosti a hospodářské sféry. Tyto představitele nominují členské státy a následně po doporučení Komise je jednomyslně jmenuje Rada EU na čtyřleté obnovitelné funkční období. Členové musí být zcela nezávislí. Mezi sebou si členové každé dva roky volí předsedu, který zodpovídá za činnost celého Výboru. Členy lze rozdělit do skupin:


Zaměstnavatelé – veřejně a soukromé sektory průmyslu, obchodu, financí, velké podniky




Zaměstnanci – národní konfederace odborových svazů




Různé zájmy a činnosti – zemědělci, spotřebitelé, sociální hospodářství, řemeslníci, malé a střední podniky, odborné profese, nevládní organizace působící v sociální oblasti a oblasti životního prostředí EHSV se dělí na šest sekcí a dva pod-orgány, které se specializují na konkrétní

oblasti:


jednotný trh, výroba a spotřeba




doprava, energetika, infrastruktura, informační společnost




zemědělství, rozvoj venkova a životní prostředí hospodářská a měnová unie,




hospodářská a sociální soudržnost zaměstnanost,




sociální záležitosti a občanství




vnější vztahy




Středisko pro sledování jednotného trhu




Poradní komise pro průmyslovou změnu

3.4.11. Výbor regionů Výbor regionů je poradním orgánem a je složen ze zástupců evropských regionálních a místních úřadů. Výbor má 344 členů. Počet zástupců z každého členského státu přibližně odráží počet jeho obyvatelstva. Členové jsou jmenováni národními vládami, ale pracují politicky zcela nezávisle. Rada Evropské unie je jmenuje na funkční období čtyř let s možností jejich opětovného jmenování.

47 Úkolem Výboru regionů je prosazovat názory místních a regionálních orgánů na právní předpisy EU. Výbor tak činí předkládáním stanovisek k návrhům Komise. Výbor regionů pořádá každý rok pět plenárních zasedání, v jejichž rámci je definována jeho obecná politika a jsou přijímána stanoviska.Členové výboru jsou rozděleni do odborných „komisí“, jejichž úkolem je připravovat plenární zasedání.

3.5. Evropské fondy Pro rozvoj členských států vytvořila Evropská unie zvláštní finanční fondy, které jsou určené na podporu projektů na národní, regionální či místní úrovni. Společným posláním fondů je snižovat rozdíly v životní úrovni, které existují mezi občany a regiony EU.

3.5.1. Strukturální fondy Strukturální fondy financují především projekty na regionální úrovni, které předkládají a schvalují koordinační instituce v rámci členského státu. Evropský sociální fond Je nejstarším fondem EU. Je určen na podporu boje s nezaměstnaností. Je zaměřen na podporu:


aktivních opatření týkajících se trhu práce;




rovných příležitostí v přístupu na trh práce pro všechny;




vzdělávání a odborné přípravy v rámci politiky celoživotního vzdělávání;




kompetentních, odborně připravených a flexibilních pracovních sil, inovace a přizpůsobování v oblasti organizace práce a rozvíjení podnikavosti;




dostupnosti trhu práce pro ženy a jejich účasti na něm.

Evropský fond pro regionální rozvoj Tento fond byl založen na pomoc nejvíce znevýhodněným regionům EU a také regionům, které prochází restrukturalizací. Čerpají z něho všechny členské státy. Hlavními cíly fondu jsou zlepšovat konkurenceschopnost regionů cestou podpory podniků, vytvářet pracovní příležitosti a zvyšovat produktivitu.

48 S EFRR je úzce spojen Fond soudržnosti a Nástroj předvstupních strukturálních politik,

tyto

fondy

mají

ale

specifičtější

účel

(zlepšování

dopravních

a

environmentálních infrastruktur) a intervenují v méně rozvinutých zemích Evropské unie. Evropský zemědělský orientační a záruční fond Fond je určen k podpoře rozvoje zemědělství. Umožňuje financovat společnou zemědělskou politiku, která v rozpočtu unie představuje největší položku. Jeho posláním je podporovat rozvoj zemědělství a venkova. Finanční nástroj pro orientaci rybolovu Přispívá k realizaci cílů společné politiky v oblasti rybolovu. Podporuje rozvoj pobřežních oblastí, kde rybolov zaujímá v hospodářské činnosti zásadní míst.

3.5.2. Kohezní fond Kohezní fond je určen pro ekonomicky slabé členské státy. Financuje významné investiční projekty na národní úrovni. Tyto projekty podávají členské státy a jsou schvalované Evropskou unií. Jsou to převážně velké infrastrukturální projekty v oblasti ochrany životního prostředí a zlepšení infrastruktury dopravních sítí.

49

4. Mezinárodní organizace Česká republika je kromě EU členem řady významných mezinárodních organizací. Nebudu zde zmiňovat všechny. Vybrala jsem je ty, z mého hlediska nejdůležitější, jako je OSN, NATO, WTO a OECD.

4.1. OSN Organizace spojených národů byla založena v roce 1945 v San Francisku na základě přijetí Charty OSN. U zrodu této mezinárodní organizace bylo 50 států včetně tehdejší Československé republiky. Hlavním cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu rovnosti, všechny členské státy mají své zástupce ve Valném shromáždění a disponují jedním stejně platným hlasem. Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN. Dalšími orgány jsou Ekonomická a sociální rada, Poručenská rada, Mezinárodní soudní dvůr a Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník. Rada bezpečnosti má 15 členů, z toho 5 z nich jsou stálí členové (Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Velká Británie) a 10 jsou nestálí členové, které volí Valné shromáždění na dvouleté období. OSN má řadu odborných organizací, např. Mezinárodní organizace práce, Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní měnový fond, Dětský fond OSN (Unicef) a další. Jedním z hlavních úkolů OSN je udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Od svého vzniku již mnohokrát pomohla zabránit tomu, aby spory přerostly ve válečné konflikty. Pokud již ozbrojený konflikt propukl, byla na místě, aby pomohla sjednat příměří a mír. Kromě udržování míru a bezpečnosti patří k nejdůležitějším úspěchům Organizace spojených národů vytvoření uceleného souboru právních norem na ochranu lidských práv. OSN definovala širokou škálu mezinárodně přijímaných práv, včetně

50 práv ekonomických, sociálních a kulturních, občanských a politických. Základem souboru je Charta OSN a Všeobecná deklarace lidských práv. V průběhu let byly tyto dokumenty rozšiřovány. Dnes obsahují i ochranu žen, dětí, tělesně či duševně postižených, ochranu menšin a dalších ohrožených skupin.

4.2. NATO Severoatlantická Aliance (NATO) byla založena v roce 1949 ve Washingtonu. Zakládající smlouvu podepsalo 12 států. Smlouva zaručovala všem zúčastněným státům pomoc v případě napadení. V současnosti má NATO 19 členských států, mezi které patří od roku 1999 i Česká republika. Cílem Severoatlantické Aliance je zajistit bezpečnost všem svým členům. Aliance je připravena spolupracovat na zajištění bezpečnosti v celé Evropě. V současné době se podílí na řešení krizových i mírových úkolů ve spolupráci se státy, které nejsou členy NATO. Všechny rozhodnutí v rámci NATO musí být schválena všemi členskými státy Aliance. Z tohoto důvodu může NATO zahájit akci pouze v případě, že ji odsouhlasí všechny členské státy.

4.3. WTO Světová obchodní organizace vznikla v roce 1944, když se v americkém městečku Bretton Woods sešli zástupci budoucích vítězů 2. světové války. WTO je klíčovou globální institucí zaměřenou na mezinárodní obchod. Sídlí v Ženevě a v současnosti sdružuje 150 zemí světa. Česká republika je členem od roku 1995. WTO je mezinárodní instituce, jejíž úlohou je prosazovat systém pravidel mezinárodního obchodu. Dále také plní funkci fóra pro obchodní jednání, řeší obchodní spory a monitoruje národní obchodní politiku. Jednou z nejdůležitějších funkcí WTO je řešení sporů mezi obchodními partnery. K tomu slouží tzv. Mechanismus řešení sporů, který opravňuje jakoukoli zemi podat stížnost vůči státu, který zavedl bariéry omezující mezinárodní obchod. Pokud by však podala stížnost ekonomicky slabší země na průmyslovou velmoc a spor vyhrála, její sankce by silnější zemi ohrozily velice málo.

51 Naopak, pokud spor vyhraje ekonomická velmoc, mohou její sankce slabší zemi vážně hospodářsky poškodit.

4.4. OECD Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je mezinárodní vládní organizací se sídlem v Paříži. OECD vznikla v roce 1961. Jejím hlavním cílem je dlouhodobý ekonomický rozvoj členských i nečlenských zemí. OECD sdružuje ekonomicky nejvýznamnější země světa, takže hraje výraznou úlohu při rozvoji mezinárodních ekonomických vztahů a mezinárodního obchodu. V poslední době také stále více reaguje na aktuální výzvy vyplývající z globalizace světové ekonomiky. Dnes má OECD 30 členských zemí. Česká republika se stala členem v roce 1995. Členství v ní je výběrové ("klub bohatých") a aby se některá země mohla stát členem OECD, musí splnit náročné politické, ekonomické a legislativní podmínky. OECD je unikátní fórum k diskusi a formulaci ekonomických a sociálních politik členských zemí, porovnává jejich zkušenosti a hledá odpovědi na vznikající problémy, napomáhá koordinaci jejich politiky uvnitř států i na mezinárodním poli. Zabývá se v zásadě všemi důležitými otázkami, kterým se věnují vlády jednotlivých členských zemí s výjimkou kultury a armády. Nejvyšším orgánem je Rada OECD, kterou tvoří velvyslanci všech 30 členských zemí a zástupce Evropské komise. Rada na úrovni velvyslanců se schází většinou dvakrát měsíčně. Kromě toho se jednou ročně koná zasedání Rady na ministerské úrovni.

52

5. Učíme o EU V této části budu vycházet z 3., 4. a 5. kapitoly, které by měly posloužit učitelům jako stručná příručka evropské integrace. Učivo rozdělím do 3. bloků, podobně jak je rozděleno průřezové téma v RVP. První blok je určen pro žáky 7. tříd, druhý pro 8. třídy a poslední pak pro 9. třídu. Každý blok je rozpracován do několika vyučovacích hodin. Vždy jsou uvedeny cíle, metody, pomůcky (pokud jsou potřeba). Většina hodin je koncipována na 1 vyučovací hodinu, pokud je tomu jinak, je vždy uvedena předpokládaná časová dotace. V závěru se nachází Pracovní sešit, který je určen žákům a je koncipován tak, aby s ním mohli žáci pracovat v průběhu všech bloků. Je rozdělen do jednotlivých pracovních listů. Předpokládám, že si žáci vytvoří složku, kam si budou zakládat jednotlivé pracovní listy a popř. další vlastní materiály týkající se Evropské unie a mezinárodních organizací. V přílohách jsou pak uvedeny další informace, kde hledat informace a novinky týkající se EU a o programech, které mohou učitelům při výuce pomoci. Jako metody výuky budou používány:


Práce s pracovními listy




Didaktická hra




Brainstorming




Diskuse




Metody dramatické výchovy




Výklad




Práce ve skupině




Metoda otázek a odpovědí

5.1. První blok – Poznáváme se Cíle tohoto bloku:


žáky znají členské země Evropské unie, jejich obyvatelstvo, kulturu, zvyky, tradice a zajímavosti.




žáci samostatně vyhledávají informace o členských zemích EU

53


žáci si uvědomují rozdíly mezi příslušníky jednotlivých zemí




žáci tolerují odlišné názory, váží si tradic a historického dědictví




prohloubení spolupráce v kolektivu.




Žáci dokáží vyhledávat základní informace a zajímavosti o členský státech EU.

1. hodina – Zpráva mimozemšťanům Cíl:


žáci vysvětlí co je to předsudek a stereotyp




uvědomují si rozdílnost mezi národy




respektují odlišnost, váží si názory druhých




účinně se zapojuje do diskuse




spolupracuje ve skupině




rozvoj tvořivosti

Pomůcky: lepící


štítky (na rozdělení žáků do skupin)




videokamera

Metody:


hraní rolí




práce ve skupinách




kladení otázek




výklad

Časová dotace: 2x 45 min

Průběh 1. části Motivace: Milí žáci, včera večer bylo vojenskými radary zachyceno vysílání z Vesmíru. Vlády zemí EU se rozhodly, na toto vysílání zareagovat. Žádají všechny občany, aby se podíleli na vytváření zprávy pro mimozemskou civilizaci. Protože nemůžeme předpokládat, že rozumí naší řeči, měla by to být neverbální zpráva. Chceme jim sdělit, že na naší planetě žijí lidé, kteří jsou však různých národností.. Vaším úkolem je natočit videozprávu, kde se jim to pokusíte neverbálně vysvětlit. Rozdělení žáků do skupin. Žáky si rozdělíme do 4 popř. 5 skupin. K rozdělení použijeme lepící štítky, na kterých máme napsáno: severní Evropa, západní Evropa,

54 jižní Evropa, východní Evropa a popř. střední Evropa. Od chvíli, kdy začneme rozdávat štítky, žáci již nemluví. Každému žáku na záda nalepíme jeden štítek. Jejich úkolem je pak rozdělit se do skupin podle štítků – jedna skupina bude severní Evropa, další západní atd. Žáci po celou dobu nesmí mluvit. Maximální čas 5 min.


Příprava ve skupinách (15 min)

Skupiny dostanou čas na přípravu zprávy před vlastním natáčením. Každá zpráva by neměla trvat déle než 3 minut.


Následuje vlastní natáčení.




Konec hodiny Učitel ukončí hodinu s tím, že se musí nyní videozáznamy zpracovat a

v následující hodině se na ně podíváme. Průběh 2. části - Rozbor videozáznamů


Prohlížení videozpráv

Nejdříve se podíváme na všechny nahrávky bez komentáře.


Diskuse Ptáme se žáků, jak postupovali při vytváření videonahrávky. Jak vidí odlišnosti

mezi národy. Zda se můžeme o každém národu říct nějakou charakteristiku, jako např. „co Čech to muzikant“, „pije jako Dán“ apod., která by platila obecně pro daný národ. Co je to předsudek a stereotyp. Jestli se někdy s předsudky či stereotypy setkali.


Na konec s žáky vytvoříme definici předsudku a stereotypu. Stereotyp -

je jednotvárný, ustálený, navyklý vzorec chování a myšlení.

Nejčastějším projevem stereotypu vůči druhým jsou diskriminace a předsudky, tedy odlišné chování k druhým díky jejich příslušnosti k určité skupině – např. náboženské, národnostní, etnické, sociální aj. Někteří autoři chápou předsudek a stereotyp jako synonyma, jiní definují předsudek jako negativní stereotyp. Stereotyp může být i pozitivní (např. „Francouzi jsou velmi elegantní“ nebo „lidé s brýlemi jsou inteligentní“). Stereotyp vzniká na základě zjednodušení, přehánění nebo překroucení pravdy, generalizace a představení některých kulturních atributů jako „přirozených“

55 (např. cikáni mají to tuláctví a nezodpovědnost v krvi a nikdy nebudou chtít pracovat ...).13

Předsudek - je přisuzování vlastností (většinou negativních) lidem dopředu, aniž bychom je znali. Někdy je předsudek definován jako negativní stereotyp. Předsudek obsahuje záporné hodnocení nebo odsouzení a je projevem negativního vztahu.14

2. hodina – Hádej, odkud jsem! Cíl:


Prohloubení znalostí z předešlé hodiny




Žáci nají členské státy EU




Účinně komunikují se spolužáky

Pomůcky:


lístečky s jednotlivými národnostmi (Němec, Slovák, Čech …. Všech 27 zemí EU) na losování

Metody:


Hraní rolí




Diskuse




Práce ve skupině

Časová dotace: 45 min. (pokud máme k dispozici dvouhodinovku tak je to lepší) Motivace: Právě jsme se ocitly na mezinárodním setkání mládeže, kterého se účastní zástupci všech členských zemí Evropské unie. Účastníci setkání se vždy potkávají při společné diskusi v malých skupinkách. Vaším úkolem bude poznat, z kterého státu účastníci pochází. Průběh: Žáci sedí v kruhu, uprostřed se budou přehrávat scénky setkání různých národností. Žáci přehrávají scénky po trojicích popř. čtveřicích. Každý účastník si

13 14

http://www.czechkid.cz/si1230.html tamtéž

56 vylosuje lísteček s národností, kterou bude při setkání představovat. (ostatní žáci neví, jako národnost si vylosoval) Po skončení scének následuje diskuse se žáky. (Rozvíjíme téma z předešlé hodiny, ptáme se žáků podle čeho jednotlivé představitele zemí poznávali, existuje něco jako charakteristika národa apod.)

3. hodina – Členské státy EU aneb cestujeme po Evropě Cíl:


Žáci dokáží vyjmenovat všechny členské země EU




Znají základní údaje o jednotlivých zemích




Samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení




Používá informace, které sám vyhledal




Výstižně a souvisle prezentuje výsledky své práce




Řešení problémů a organizační schopnosti

Metody:


Práce ve skupinách




Samostatná práce ve skupinách Motivace – Milí žáci, právě jsem obdržela dopis od svého známého Johna

Brookse, který žije ve USA. Chystá se na cestu po Evropě a žádá nás, jestli bychom mu ji nepomohli zorganizovat. O Evropě toho slyšel hodně, ale neví do jaké země se má vydat, co ho tam čeká a na co by se měl připravit. Také neví, kde by se měl ubytovat, jaká je místní kuchyně a jaké památky navštívit. Žáky rozdělíme do 9 skupin. Každé skupině přidělíme státy, které bude mít za úkol zpracovat. Na každou skupinu tak vychází 3 státy. 1. skupina – Dánsko, Švédsko, Finsko 2. skupina – Velká Británie, Irsko, Francie 3. skupina – Lucembursko, Nizozemí, Belgie 4. skupina – Španělsko, Itálie, Portugalsko 5. skupina – Kypr, Malta, Řecko

57 6. skupina – Německo, Rakousko, Česko 7. skupina – Slovensko, Polsko, Maďarsko 8. skupina – Litva, Lotyšsko, Estonsko 9. skupina – Slovinska, Bulharsko, Rumunsko Zadání úkolu (Protože je příprava časově náročnější, žákům necháme alespoň 14 dní na shánění materiálu. Zadáváme úkol již při první hodině.): Vaším úkolem je ve skupinách připravit prezentaci jednotlivých členských zemích tak, aby získal, co nejvíce informací, které mu pomohou rozhodnout se, kterou zemi navštíví. Způsob prezentace necháme na výběru žáků, mohou zvolit powerpoint nebo vypracovat např. reklamní upoutávky, ale vždy tak, aby byly obsaženy informace o zemích, kterou jsou požadovány v pracovním listě č. 1. Žáci mohou hledat informace na internetu, v katalozích cestovních kancelářích apod. Ve 3. hodině pak probíhá již samotná prezentace.

4. hodina – Co už víme o Evropě Cíl:


Závěrečné opakování




Žáci používají a aplikují informace, které si sami vyhledali




Žáci dokáží shrnout základní informace o členských státech EU




Žáci najdou společné a rozdílné znaky jednotlivých národů a kultur




Používají znalosti, které získali v předešlých hodinách

Metody:


Didaktická hra




Diskuse Průběh: Zábavné testy (pracovní list č. 3)a povídání o Evropě. Projdeme si se

žáky všech 27 členských zemích (podle pracovního listu č. 1) a ptáme se, jakou zemi by rádi navštívili,popř. už navštívili, jakou mají zkušenost s lidmi jiné národnosti apod. Co mají jednotlivé evropské národy společné, co naopak odlišné. Žáci mohou používat své pracovní sešity.

58

5.2. Druhý blok – Seznamujeme se s EU Cíle:


Žáci znají stručnou historie sjednocování Evropy




Žáci vědí, kdy se jednotlivé země staly členy společenství




Žáci znají symboly a instituce EU a mají představu o jejich činnosti




Žáci znají základní mezinárodní organizace, jichž je ČR členem




Žáci umí vyhledávat potřebné informace




Aplikují získané informace




Charakterizují funkci EU a jejích hlavních institucí

1. hodina – Historie sjednocování v Evropě Cíl:


Seznámit žáky se stručnou historií sjednocovacího procesu v Evropě




Žáci vědí, které státy stály u zrodu evropského společenství




Znají rok vstupu ČR do EU




Žáci seřadí země podle doby přístoupení

Metody:


Výklad




Metoda otázek a odpovědí




Práce s pracovním sešitem Průběh:Na úvod se žáků zeptáme, zda ví, kdy vznikla Evropská unie a co jejímu

vzniku předcházelo. Poté je seznámíme se stručnou historií sjednocování. K výkladu použijeme zpracovaný materiál z kapitoly 2 Historie sjednocování – Evropská idea. Žáci si během výkladu doplňují pracovní list č. 4. Na závěr výkladu si metodou otázek a odpovědí shrneme nejdůležitější události. Žáci si buď ještě v hodině, nebo až doma vypracují pracovní list č. 5, kde si barevně vyznačí členské státy podle roku jejich přistoupení.

2. hodina – EU a co o ní vím Cíl:


Představit žákům Evropskou unii a zjistit, jaké mají o ní povědomí

59


Žáci dokáží vlastními slovy popsat, co je to Evropská unie

Metody:


Brainstorming – myšlenková mapa




Diskuse




Práce ve skupině

Pomůcky:


Do každé skupiny – velký arch papíru a barevné fixy Průběh: Nejprve žáky rozdělíme do skupin po 4 až 5. (mas. 5 min) Do každé

skupiny dáme arch papíru a barevné fixy. Poté zadáme úkol – Co vás napadne, když se řekne Evropská unie. Úkolem každé skupiny je vytvořit myšlenkovou mapu na téma Evropská unie. (Evropská unie napíší doprostřed archu a pak píší asociace, které je napadají). Skupina má na vypracování své myšlenkové mapy 15 min. Poté každá skupina své myšlenky představí ostatním. Na závěr požádáme žáky, aby si vytvořili vlastní definici Evropské unie, kterou si zapíší do pracovního listu č. 6.

3. hodina – Symboly a měna EU Cíl:


Seznámit žáky se symboly EU a evropskou měnou




Žáci dokáží vyjmenovat symboly EU




Žáci určí, ve kterých zemích se platí eurem, kdy vstoupilo v platnost

Metody:


Výklad




Metoda otázek a odpovědí




Práce s pracovním listem

Pomůcky:


Nahrávka evropské hymny, ukázky eurobankovek a mincí (viz příloha č. 2) Průběh: Na úvod hodiny žákům pustíme nahrávku evropské hymny a necháme

je hádat, zda ví, co je to za hudbu a kdo ji složil. Pak se jich ptáme, zda znají nějaké další symboly unie a popř. co o nich ví. Zároveň pracujeme s pracovním listem č. 6, kam si žáci doplní informace o symbolech. Kdy se slaví Den Evropy, proč je to právě tento den. S žáky můžeme naplánovat školní oslavu Dne Evropy. (na přípravu necháme alespoň 14 dní). Dále se žáků ptáme, jak se nazývá společná měna a v kterých zemích jí už teď mohou platit.

60 Pozn: Je vhodné zařadit tuto hodinu, tak 3 týdny před dnem Evropy a s žáky připravit školní oslavu Dne Evropy. (V rámci oslav mohou žáci představit Evropu svým mladším spolužákům, připravit občerstvení, které by se skládalo z typických pochutin různých evropských států). Přípravu necháme na žácích, učitel je v roli poradce a popř. koordinátora.

4. hodina – Instituce EU Cíl:


Žáci umí vyjmenovat základní instituce EU




Dokáží popsat a objasnit jejich funkci




Interpretují údaje, které si sami vyhledali

Metody:


Samostatná práce




Práce ve skupině




Práce s pracovními listy

Pomůcky: internet, informační materiály o jednotlivých institucích Časová dotace: 2x 45 min Průběh: Žáci mají za úkol seznámit ostatní se základními informacemi a charakteristikou jednotlivých institucí. Žáky rozdělíme do 11 skupin a každé skupině přiřadíme jednu instituci (viz kapitola 3.4. Instituce EU). Žáci v hodině pracují samostatně ve skupinách nad zadaným úkolem. K dispozici by měli mít možnost pracovat s internetem, popř. informačními materiály. Učitel pouze dohlíží na klidný průběh práce a odpovídá na dotazy žáků. Prezentace jednotlivých skupin proběhne následující hodinu. V této hodině si žáci zapíší i základní informace do svých pracovních listů č. 7.

5. hodina – Mezinárodní organizace Cíl:


Žáci znají základní mezinárodní organizace, kterých je ČR členem




Dokáží vlastními slovy popsat jejich strukturu




Umí aplikovat získané informace

Metody:


Výklad




Brainstorming

61


Otázky a odpovědi




Samostatná práce

Časová dotace: 2x 45 min Průběh: Na začátku položíme žákům otázku, jaké znají mezinárodní organizace, odpovědi píšeme na tabuli. Poté metodou výkladu žáky seznámí se 4 mezinárodními organizacemi (OSN, WTO, NATO a OECD). Žáci si základní údaje během výkladu vepisují do pracovního listu č. 8. Na konci hodiny poprosíme žáky, aby vlastními slovy popsali výše jmenované organizace. Jejich úkolem do další hodiny bude připravit test pro ostatní, který se bude týkat probraných organizací a vyhledat aktuální informaci, která se týká nějaké mezinárodní organizace a jejího vlivu na Českou republiku.

5.3. Třetí blok – Jsme Evropané Tento blok záměrně nerozděluji do hodin. Téma by se mělo prolínat celým učivem. V této fázi jde již hlavně o to, vytvořit si vlastní názor na členství v EU. Uvědomit si, co znamená být euroobčanem a jaké mi to přináší výhody či nevýhody. Hlavním cílem tohoto bloku by měla být motivace žáků sledovat aktuální evropské dění, rozšiřování informací o EU a poznávání možností, které nám sjednocená Evropa do budoucna poskytuje (např. možnost studia v zahraničí, práce, stáže apod.) Od letošního roku existuje možnost zúčastnit se různých evropských projektů již pro žáky od 13 let (dříve až od 16). Více informací viz příloha č. 4 Program Mládež v akci. Cíle:


Aplikace a propojení dosud získaných informací o EU




Samostatnost při řešení problému – žáci dokáží zvoliv vhodný způsob řešení




Žáci dokáží argumentovat a obhájit své názory a postoje




Žáci dokáží diskutovat o výhodách a nevýhodách členství v různých mezinárodních organizacích


Co se děje v EU, sledujeme aktuální dění Co nám přináší být Evropanem Výhody a nevýhody členství Právo v EU Možnosti EU

62 Debata – skupina pro – skupina proti Dopady vstupu České republiky do Evropské unie – Případová studie Délka případové studie: cca 1 strana. Vaše případová studie bude mít následující strukturu: − Téma − Popis situace (k jaké změně došlo po vstupu ČR do EU) − Jaké problematiky Evropské integrace se tento případ týká (politika, instituce, rozpočet apod.) − Zhodnocení dopadu (kladný/záporný, proč) − Zdroje informací

5.4. Vysvětlivky k pracovnímu sešitu – pro učitele Zde je popsán způsob, jak pracovat s jednotlivými pracovními listy (dále PL) pracovního sešitu, který je určen žákům. PL č. 1 – souvisí s třetí hodinou 1. bloku. Žáci si doplní v hodině na základě informací o zemích od spolužáků, kteří měli dané státy vypracovat. Učitel může čerpat informace v kapitole 3.1 Členské státy, kde jsou informace o jednotlivých členských zemí zpracovány podle pracovního listu. PL č. 2 – je spojen s předchozím pracovním listem. Žáci si z něho vystřihují vlajky jednotlivých států a vlepují si je do PL č. 1 PL č. 3 – slouží k závěrečnému opakování 1. bloku. Žáci si ho mohou vyplnit buď v hodině společně, nebo doma. Řešení:


Správné odpovědi na otázku dají logo k 50. výročí podpisu Římských smluv SPOLEČNĚ




1C, 2D, 3A, 4D, 5B, 6C, 7A, 8B, 9A, 10B, 11C, 12A

PL č. 4 – Souvisí s úvodní hodinou 2. bloku. V této hodině bude převládat výklad učitele, žáky tedy můžeme zapojit do hodiny tak, že budou mít za úkol dopisovat do pracovního listu údaje, které jsou záměrně vynechané, v průběhu výkladu učitele.

63 PL č. 5 – Na základě pracovního listu č. 4 si na slepé mapě Evropy barevně vyznačí členské státy EU podle roku jejich přistoupení.

PL č. 6 – Zde si žáci zapíší definici EU, kterou si sami vytvořili. Dále si připíší poznámky k jednotlivým symbolům Evropy a doplní údaje o evropské měně.

PL č. 7 a 8 – Tyto pracovní listy jsou spojeny se 4. a 5. hodinou druhého bloku. Žáci si doplní informace, buď podle referátu spolužáku, nebo z výkladu učitele.

64

6. Pracovní sešit

Evropská unie Pracovní sešit

Jméno:

Třída:

65

Pracovní list 1

…………………………………………………………………. Hlavní město: ............................................................ Státní zřízení: ............................................................ Národnostní složení: ................................................. ............................................... Úřední jazyk:............................................................. Měna: ........................................................................ Členem od: ................................................................

Čím je země známá

Významná města

Národní kuchyně

Památky

Významné osobnosti

Zajímavosti

Pozn. Celkem 27x

66

Pracovní list 2

67 1. Ve které zemi si můžeš pochutnat na tzatzikách? D Belgie K Itálie S Řecko 2. Z jaké země pochází malíř Vincent van Gogh? A Německo P Nizozemí R Francie 3. Ve které zemi žijí Vlámové? K Švýcarsko C Španělsko O Belgie 4. Hlavní město Lotyšska je? L Riga I Vilnius Ř Tallin 5. Konstituční monarchií není F Španělsko E Portugalsko H Švédsko 6. V kterém městě je soška čůrajícího chlapečka? Š Bern O Berlín Č Brusel 7. Vangelis je: M fotbalista J malíř N hudební skladatel 8. Platidlem v Litvě je: Í lat A lot Ě litas Tajenka: ………………………..

Pracovní list 3

68 1. Která z uvedených zemí je omývána mořem? a) Česko b) Maďarsko c) Slovinsko d) Slovensko 2. Litva nesousedí s a) Polskem b) Ruskem c) Lotyšskem d) Českou republikou 3. Ve které členské zemi EU se koná závod formule 1? a) Maďarsko b) Polsko c) Česko d) Rumunsko 4. Hrad slavného hraběte Draculy se nachází v a) Velké Británii b) Irsku c) Bulharsku d) Rumunsku 5. Obyvateli Kypru jsou převážně a) Turci a Kurdové b) Řekové a Turci c) Řekové a Albánci d) Turci a Libanonci 6. Jako poslední přistoupily k EU tyto země a) Slovensko a Bulharsko b) Bulharsko a Litva c) Rumunsko a Bulharsko d) Slovinsko a Turecko 7. Jaké dopravní prostředky nemohou použít na Maltě a) Vlak b) Loď c) Autobus d) Letadlo 8. Když si někdo v Maďarsku kupuje Tokaj, dostane a) Chléb b) Víno c) Sýr d) Dort

69 9. Adam Malysz je a) Polský skokan na lyžích b) Český fotbalista c) Polský horolezec d) Slovenský krasobruslař 10. Nejstarší dochovaný most ve střední Evropě se nachází v a) Praze b) Písku c) Poznani d) Popradu 11. Jedna z následujících zemí nemá jako platidlo korunu, která a) Slovensko b) Estonsko c) Litva d) Česko 12. Maltézští rytíři jsou a) Řeholním řádem b) Žoldnéřským vojskem c) Skupinou historického šermu d) Bájní rytíři krále Artuš

70

Pracovní list 4

Historie sjednocování Významným hnutím, které ovlivnilo mnoho význačných osobností bylo tzv. panevropské hnutí, jehož hlavním myslitelem byl Richard Coudenhove-Kalergi. Dnešní Evropské unii předcházelo ……………………………………,které vzniklo v roce 1952. Jeho šesti zakládajícími členy byli: …………………………………………………………………………………………… Myšlenku hospodářské integrace tyto státy prohloubily tím, že se v březnu ………. podepsáním Římských smluv shodly na podmínkách vytvoření Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) a Evropského hospodářského společenství (EHS). Hlavním cílem Smlouvy o EHS bylo vytvoření společného trhu šesti zemí a tzv. 4 svobod – volného pohybu: ………………, ……………., …………... a …………….. Do roku 1965 existovala vedle sebe tři společenství :……………………………... V roce 1969 vstoupila v platnost tzv. slučovací smlouva. Od tohoto roku začal být pro označení všech tří společenství používán název Evropská společenství (ES). V roce 1973 bylo ES rozšířeno o 3 členy: …………………………………………………………………………………………. K dalšímu rozšiřování dochází až v 80. letech. V roce 1981 se členem stává ………….. a v roce 1986 přistupují ……………… a ……………… Evropské společenství tak již má …… členů. V roce 1986 dochází k první revizi smluv. Všemi členskými zeměmi je podepsán tzv. ……………………………… V roce …….., pak dochází k podpisu smlouvy zakládající EU, tzv. …………………. V roce 1995 pak dochází již k 4. rozšiřování, tentokrát o 2 severské země…………….., ……………… a ……………..... K největšímu rozšíření došlo v roce …….., kdy se členem EU stala i ČR spolu s dalšími 9 zeměmi …………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………….. Zatím poslední rozšíření proběhlo v roce …… a členy se staly 2 země: ………………a …………….

Pracovní list 5

71

EVROPA – integrační proces

1957

1995

1973

2004

1986

2007

72

Pracovní list 6

Evropská unie Co je to Evropská unie (vlastními slovy popiš, co pro tebe představuje EU): ……………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………..

EU má k dnešnímu datu ……… členů.

Symboly EU Vlajka

Motto

Hymna:

Den Evropy - ………………..

Společná měna se nazývá……………… a v současnosti je používána ve…... členských zemích.

73

Pracovní list 7

Instituce EU Evropská rada Charakteristika a úkoly: ………………………………………………... …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

Evropský parlament Sídlo: Charakteristika a úkoly: ………………………………………………... …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… Počet poslanců: ………, z toho ………..za ČR České zastoupení: …………………………………………………................................... …………………………………………………………………………………………….

Rada Evropské unie Charakteristika a úkoly:…………………………………………………. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

Evropská komise Sídlo: Charakteristika a úkoly: ………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………. Počet členů:…………; český zástupce:……………………………………..

74

Pracovní list 7

Evropský soudní dvůr Sídlo:…………………………………………………. Charakteristika a úkoly:…………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Evropský účetní dvůr Sídlo:……………………………………………… Charakteristika a úkoly:…………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Hospodářský sociální výbor Sídlo:……………………………….. Počet členů:……………………….. Charakteristika a úkoly:…………………………………………………………………... …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Výbor regionů Sídlo:……………………………. Počet členů:……………………... Charakteristika a úkoly: ………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Evropská centrální banka Sídlo:……………………………. Charakteristika a úkoly:…………………………………………………. …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

75

Pracovní list 7

Evropská investiční banka Sídlo:…………………….. Charakteristika a úkoly:…………………………………………………. …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Evropský ombudsman Sídlo:…………………………. Charakteristika a úkoly:………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

76

Pracovní list 8

Mezinárodní organizace Organizace spojených národů Sídlo:………………………….. ČR členem od:………………… Počet členských států:…………… Charakteristika a úkoly:………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

NATO Sídlo:…………………………. ČR členem od:……………….. Počet členů:………………….. Charakteristika a úkoly:……………………………………………….. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

Světová obchodní organizace WTO Sídlo:………………………………. Počet členů:………………………... ČR členem od:……………….. Charakteristika a úkoly:………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

77

Pracovní list 8

OECD Sídlo:…………………….. Počet členů:……………… ČR členem od:……………. Charakteristika a úkoly:………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

78

Závěr Průřezové téma „Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech“ se od příštího školního roku 2007/2008 stane nedílnou součástí výuky na 2. stupni základních škol. Každá škola je tedy nucena nějakým způsobem ho začlenit do svých školních vzdělávacích programů. Téma Evropské unie, je zatím ještě v základním vzdělávání nové. Vždyť Česká republika je členem EU teprve 3 roky. Členství přineslo všem řadu více či méně viditelných změn. Vstupem do unie se z českých občanů zároveň stali občané evropští s řadou práv a povinností. Aby občan mohl plně využít všech možností, které mu jeho statut dává, musí je nejprve dobře znát. Je proto nezbytné začít v našich školách vychovávat euroobčany. Přestože existuje řada materiálů, které zpracovávají problematiku Evropské unie, tak až na pár výjimek, jsou to vědecké práce, které nejsou vhodné pro účely základního vzdělávání. Cílem této práce tedy bylo vytvořit stručný manuál pro učitele občanské výchovy, ve kterém naleznou základní informace týkající se Evropské unie a mezinárodních organizace, jako je OSN, NATO, WTO a OECD. Na výkladovou část pak navazuje konkrétní zpracování tématu ve vyučování. Záměrně je rozděleno do 3. bloků, které na sebe navazují. První dva bloky jsou rozpracovány do jednotlivých hodin. Poslední blok je zaměřen na rozvíjení znalostí získaných v předešlých dvou blocích a proto jsou zde uvedeny již jen různé aktivity, které můžeme zařadit kdykoliv během školního roku. Cílem každého bloku je komplexní rozvoj žáka, tedy ne jen po znalostní stránce. Jednotlivé hodiny jsou koncipovány tak, aby rozvíjeli klíčové kompetence, které jsou stanovené rámcově vzdělávacím programem. V závěru je pak pracovní sešit, který by měl sloužit žákům jako zdroj informací i po skončení povinné školní docházky.

79

Resumé Diplomová práce „Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech“ se týká vymezení průřezového tématu v rámci RVP ZV a jeho využití ve výuce občanské výchovy. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části je uvedena stručná historie sjednocovacího procesu v Evropě, charakteristika samotné Evropské unie včetně členských zemí, symbolů a jejích institucí a čtyři mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem. Druhá část je věnována praktickému využití tématu v hodinách občanské výuky. Téma je rozděleno do tří bloků. Každý blok je pak rozpracován do jednotlivých hodin, včetně cílů, metod a popisu průběhu hodiny. V závěru je pak pracovní sešit, který je určen žáků. Je koncipován tak, aby odpovídal náplni jednotlivých hodin.

Summary Diploma thesis „Education to thinking in european and gloabl contexts in the Civíce koncern specification of crossactional topic. Diploma is diveded into two parts. The first part contain brief history of integration process in Europe, characterisation of European union, including members, symbols and institutions and four international organisations. The second part deals with practical implication of the topic into the Civics lessons. Tho topic is divided into three parts. Each part is specified into particular lessons, including the targets, methods and description of the lesson. There is a excircise book in conclusion, which is determinated to the pupils. Its contents correspond to the lessons.

80

Seznam literatury 1.

GONĚC, V. Evropská idea (Idea mírové, kooperující a sjednocující se Evropy)

I. (Do roku 1938). 1. vyd. Brno: MU, 2000. ISBN 80-210-2355-4 2.

KOVÁŘ,M., Horčička,V. Dějiny evropské integrace I. 1. vyd. Praha: TRITON,

2005. ISBN 80-7254-731-3 3.

GERBET, P. Budování Evropy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-

0111-7 4.

KEŘKOVSKÝ, M. A KEŘKOVSKÁ,A. Evropská unie (historie, instituce,

ekonomika a politiky). 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-196-7 5.

HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství, první pilíř Evropské unie. 2. vyd.

Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2000. ISBN 80-85864-88-6 6.

NEUSTUPNÁ, L., PAUKNEROVÁ, M., SKÁLA, J., ZACHARIÁŠ, J.,

ZEMÁNEK, J. Evropské společenství. Praha: Prospektum, 1992. ISBN 80-85431-13-0 7.

WEIDENFELD, W., WESSELS, W. Evropská unie od A do Z (Příručka

evropské integrace). 1. vyd. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-413-6 8.

JANÍČEK, L., DRDLA, M. A RAIS, K. Evropská unie (instituce, ekonomická,

bezpečnostní a sociální politika. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226819-8 9.

KOLEKTIV VYSOKÉ ŠKOLY KARLA ENGLIŠE V BRNĚ, A.S. Evropská

unie II. 25 tváří Evropy aneb prostředí, zvyklosti a etiketa zemí Evropské unie. Praha: Quentin Company s. r. o., 2005. ISBN 80-867 10-09-02 10.

PANFIL, T. Evropská unie vše, co bychom měli vědět. 1. vyd. Havlíčků Brod:

Fragment, 2003. ISBN 80-7200-805-6 11.

http://www.euroskop.cz

12.

http://www.naseevropa.cz

81 13.

http://europa.eu

14.

http://www.varianty.cz

15.

http://www.osn.cz

16.

http://www.mfcr.cz

17.

http://www.nato.cz

18.

http://lotyssko.webz.cz

19.

http://www.modernivyucovani.cz

20.

http://www.euridis.cz

21.

http://www.mzv.cz

22.

http://www.mfcr.cz/

23.

http://www.osn.cz/

24.

http://www.evropska-unie.cz

25.

http://bulharsko.proweb.cz/indexo.htm

26.

http://eudokapsy.cz

27.

http://www.naep.cz

28.

http://www.rvp.cz

82

Přílohy Berlínská deklarace ................................................... Příloha č. 1 Eurobankovky ........................................................... Příloha č. 2 Složení evropského parlamentu ................................ Příloha č. 3 Program Mládež v akci ............................................. Příloha č. 4 Comenius .................................................................. Příloha č. 5 Kde hledat informace o EU....................................... Příloha č. 6