Ústřední knihovna FSS MU Brno
0 llľlllľllľlllllľlľlllľll II 4240737716
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNE FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie
Bakalářská práce (obor psychologie)
MANŽELSKÉ SOUŽITÍ A NAROZENI PRVNÍHO DITETE: PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE DYNAMIKY SOUŽITÍ V MANŽELSTVÍ A RODINĚ
Vypracovala: Lenka Hlúbiková
Vedoucí práce: doc. PhDr. Ivo Pláňava
Brno 2005
^
fžj
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité imformační zdroje uvedla v seznamu literatury
V Brně 15.12.2005
Lenka Hlúbiková
Děkuji doc. PhDr. Ivo Plaňavovi za odborné vedení práce a cenné připomínky. Také děkuji všem svým respondentům, kteří byli ochotni se se mnou podělit o své zážitky týkající se jejich partnerského a rodinného života. Bez jejich ochoty a otevřenosti by tato práce nemohla vzniknout. A nemohu opomenout pomoc mého muže a jeho rodičů, kteří se v době psaní této práce obětavě starali o naši dcerku Kristýnku.
Obsah l.Úvod 1. Téma práce
1
2. Cíl práce
2
3. Struktura práce
2
II. Teoretická část
3
1. Rodina
3
2 Manželství
4
3. Změny a vývojové trendy v rodině 4. Fungování v rodině
5
4.1. Aspekty rodinného fungování podle Pláňavy
6
4.2. Oblasti rodinného fungovaní
6
4.3. Hlavní proměnné podle Plzáka
7
4.4. Modely funkčnosti a dysfunkčnosti
7
4.5. Beaversův model
7
5. Životní cyklus rodiny a jeho etapizace
9
5.1. Vývojové etapy rodiny podle M c Goldickové a Carterové
9
5.2. Vývojové úkoly podle Pláňavy
10
5.3. Nultá etapa manželského soužití
11
5.3.1. Charakteristika a úkol této etapy
11
5.3.2. Hledáni partnera
12
5.4. První etapa manželského soužití
14
5.4.1. Charakteristika a úkol první etapy
14
5.4.2. Novomanželé a rodiče
15
5.4.3. Těhotenství
16
5.4.4. Porod
18
5.5. Druhá etapa manželského soužití
19
5.5.1. Charakteristika a úkoly druhé etapy
19
6. Mladá dospělost
21
6.1. Charakteristika mladé dospělosti
21
6.2. Vývojový úkol maldé dospělosti
22
6.3. Rodičovství
23
7. Shrnutí teoretické části, východiska výzkumu
25
III. Výzkumná část
26
1. Cil výzkumu
26
2. Použitá metoda
26
3. Vzorek
28
4. Způsob zpracování dat
32
5. Výsledky
32
5.1. Prožívání těhotenství a období po narození dítěte
33
5.2. Změny ve vnímání osobnosti partnera
35
5.3. Změny v sexuálním životě
36
5.4. Změny v oblasti trávení volného času
38
5.5. Změny v oblasti bydlení a péče o domácnost
40
5.6. Změny v oblasti
financí
43
5.7. Shrnutí výsledků výzkumu
44
6. Diskuze
45
IV. Závěr
47
V. Seznam literatury
48
Přflohv
1
Přílohy č. 1
1
Přílohy č. 2
5
L ÚVOD
1. Téma práce
Manželství a rodina představují jedny z nej starších sociálních institucí. Přestože se v současnosti role institucionalizovaného partnerského svazku mění a roste počet nesezdaných soužití, stále v naší společnosti přetrvává očekávání, že si mladý člověk najde přiměřený protějšek a společně se svým partnerem vstoupí časem do svazku manželského. A s tímto očekáváním je také spojen předpoklad brzkého rodičovství novomanželů (tatam jsou doby, kdy ve většině případů předcházela nechtěná gravidita nevěsty oznámení termínu svatby). Pokud je tedy vše tak, jak má být, za poměrně krátkou dobu se musí mladí manželé připravit na novou roli - roli rodiče. Narození dítěte s sebou přináší mnoho změn Do partnerského vztahu dvou lidí vstupuje někdo třetí, o něhož se musí starat a s nimž je spojeno mnoho nadějí, obav i očekávání. Rodičovství přitom vyžaduje změnu životního stylu, přináší mnoho povinností a omezeni, a liší se od ostatních rolí jedním výrazným znakem - je nevratné. (Vágnerová, 2000) Mladý člověk tedy může rodičovství přijímat s nadšením, ale také jej může dost zaskočit a adaptace na tuto roli pro něj může být obtížná. Na první pohled by se zdálo, že těžší to má nastávající matka, to ona prožívá těhotenské nevolnosti, ona bude rodit, na ní bude spočívat hlavní zodpovědnost a péče o dítě. Ovšem jak uvádí Pláňava (1998), také budoucí otec je „těhotný". Příroda ho ovšem pro rodičovství nevybavila fyziologicky ani geneticky, musí se tedy bez zvýšené hladiny hormonů připravit na diametrálně odlišný život. Nelze samozřejmě určit, který z partnerů je ve složitější situaci, a ani by toto uvažování nemělo smysl. Je zřejmé, že se život velmi změní oběma z nich a navíc také dojde ke změně jejich partnerského vztahu. Jak se tedy změní manželské soužití po narození dítěte? K jakým konkrétním změnám dochází?
Dojde k nějakým
změnám
už
během těhotenství?
Jak
se
vyrovnávají
s rodičovstvím muži a jak ženy? Odpověď na tyto otázky by měla být tématem této práce. Kromě jiného mě k němu přivedla i má osobní motivace - před dvěma lety jsem se stala matkou a společně s manželem jsme byli nuceni adaptovat se na rodičovskou roli.
1
2. Cfl práce
Tato práce vychází a navazuje na výzkumy zabývající se manželským soužitím a rodinou, které od zrodu rodinné terapie v polovině minulého století stále mají významné místo ve vývojové psychologii. Cílem práce je přispění k problematice dynamiky soužití v manželství a rodině a zjištění, jak se mění partnerské vztahy v průběhu času. Vycházím z konceptu vývojových etap soužití v manželství a rodině a tzv. úkolového přístupu k jednotlivým etapám. Blíže se zabývám nultou, první a druhou etapou a přechodem z jedné etapy do následující, zvláště přechodem z první do druhé etapy. Vzhledem k cíli práce používám kvalitativní přístup, která se mi v tomto případě jeví jako optimální.
3. Struktura práce
Pominu-li úvod a závěr, je moje práce rozdělena na dvě základní části a to na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsou v několika kapitolách rozpracovány základní pojmy a teoretické koncepty, které se tématu práce dotýkají. V první části jsou nejprve obecně definovány instituce manželství a rodiny. Poté charakterizuji životní cyklus rodiny, vzhledem k mému tématu práce se věnuji pouze prvním třem etapám (nultá, první etapa a etapa s malými dětmi). Z vývojového hlediska patří začínající manželství a narozením dítěte vzniklá rodina do období mladé dospělosti, proto jsem popis této etapy zařadila na závěr teoretické části. Z této teoretické části pak
vychází část empirická, která je založena
na
kvalitativním přístupu. Na závěr empirické části je zařazena diskuse, ve které se snažím uvést získané poznatky do širších souvislostí.
2
II. PRAKTICKÁ ČÁST
1. Rodina
Rodinou se obecně rozumí společensky uznaná forma stálého soužití lidí, kteří jsou mezi sebou obvykle poutáni manželskými, pokrevními či adopčními vztahy. Tyto vztahy bývají blízké, vzájemné a neformální. Rodina přitom tvoří důležitý stavební kámen lidské společnosti, protože má řadu významných společenských funkcí a rovněž se v ní uskutečňuje primární socializace dítěte. (Nakonečný, 1999). Přestože v historii prodělala složité strukturální a funkcionální proměny, pro společnost se stala nenahraditelnou společenskou jednotkou, skrze kterou se uskutečňuje proces socializace a enkulturace jednotlivců (Možný, 1990) Přestože v současném světě se často na rodinu pohlíží poněkud s despektem a zdůrazňuje se spiše individualita a nezávislost jednotlivce, přesto je obecně považována za jednu z předních společenských hodnot. Tuto skutečnost vystihuje výrok předního českého rodinného terapeuta Petra Bose: „Rodina je nezbytnou hodnotou nutnou k přežilí, je kulturní hodnotou uchovávající způsob uspořádání potřebný k seberealizaci a hodnotou duchovní, kultivující způsob uspořádání pro sebetranscendenci." (cit. dle Fousková, 1994, s i l ) Společenský význam rodiny je tedy zřejmý, rodina je proto zaštiťována zákonem a chráněna státem. Z hlediska skupinové dynamiky lze na rodinu pohlížet jako na primární sociální skupinu, přitom mohou být odlišovány její jednotlivé dimenze, biologická, ekonomická, morální, právní a psychologická. (Veselá, 2001) Jako každá malá skupina má také rodina určitou sociální strukturu s pozicemi, statusy a rolemi a vykazuje určitou vnitřní dynamiku a atmosféru. (Nakonečný, 1999)
3
2. Manželství
Na nejobecnější
úrovni
lze manželství charakterizovat jako
„institucionalizovaný
společenský svazek mezi mužem a ženou, jehož hlavním úkolem je vytvoření
rodiny a
výchova dětí". (Veselá, 2001, s. 13) Pro společenskou instituci manželství je typické, že lze přesně ohraničit jak jeho začátek, tak také konec. Propůjčím-li si právnickou terminologii, začíná manželství po splnění zákonných požadavků, za přítomnosti dvou svědků, souhlasným prohlášením muže a ženy před orgánem státu nebo církve. Zaniknout pak 1
může pouze rozvodem nebo úmrtím jednoho z manželu (Veselá, 2001) Na základě křesťansko-židovské tradice, která je v Evropě hluboce zakořeněná, je v našich zeměpisných šířkách běžný svazek jednoho muže a jedné ženy, tedy monogamní manželství. Stejně jako je tomu u rodiny, také tuto instituci chrání právní systém; manželství tedy předpokládá práva ale také povinnosti partnerů k sobě navzájem. Jak uvádí Vágnerová (2000), znamená vstup do manželství přijetí životního stylu dospělých, jež je určen společností, a rovněž
akceptování nové role tvořící významnou součást identity
člověka. Důležitou charakteristikou manželství, která vychází z všeobecné lidské potřeby otevřené budoucnosti, jak j i charakterizuje Matějček (i986, 1992), je společná budoucnost. Manželé tedy plánují další společný život, mají určitý společný cíl, tradiční očekávání je především vytvoření domova a plození dětí. Tímto se tedy dostávám k faktu, že manželství a rodina spolu velmi úzce souvisejí, představují v podstatě jakési „spojité nádoby".
3. Změny a vývojové trendy v rodině
Jak již bylo uvedeno výše, v současné postmoderní společnosti se společně s relativizací tradičních hodnot mění také význam rodiny a manželského soužití. Jak uvádí Pláňava (1998), můžeme tyto změny pozorovat především v posledních desetiletích, ale impulzy k ním lze vysledovat až do přelomu devatenáctého a dvacátého století. Krátce se nyní zastavím u těchto proměn, jelikož z hlediska tématu mé práce mohou hrát tyto poznatky jistou roli, především ve vývojovém cyklu rodiny, ale rovněž ve zvládání tranzitorní situace, která s narozením dítěte mladé manžele čeká. Uvedené změny jsem rozdělila do několika oblastí:
Případně oficiálním prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. 4
První skupina vlivů souvisí s fenoménem prodlužováni mládí a dospívání. Jak uvádí mnozí autoři (např. Macek,
1999, Pláňava,
1998, Vágnerová, 2000), v posledních
desetiletích se zvýšil interval mezi biologickou schopností zplodit dítě a sociálněpsychologickými
dispozicemi
k rodičovství.
Rovněž
ekonomická
připravenost
k rodičovství se společně se stoupajícím procentem vysokoškolských studentů oddaluje. Protože se značně rozšířila antikoncepce, stává se méně dospívajících žen (ale nejen těch) nechtěnými matkami. Nejen předmanželský, ale také mimomanželský sex je běžnější a méně
odsuzovaný,
přijatelnější
jsou
nesezdaná
soužití
nebo
dokonce
soužití
homosexuálních párů. (Pláňava, 1998, 2000) Roste trend individuality charakteristický pro západní společnost, a stále více bývá kladen důraz na osobní spokojenost, štěstí a uspokojení, s čímž rostou nároky i očekávání jednotlivců od manželství. Ruku v ruce s prosazováním lidských práv člověka jde právo zvolit si partnera, založit si rodinu a mít děti. Domov pak plní především jakousi rekreačně zábavnou funkci. Zároveň má člověk právo kdykoliv z manželského svazku odejít, s čímž souvisí větší rozvodovost. (Pláňava, 1998) Transformací prochází i mužská a ženská role, stírají se rozdíly mezi pohlavími. Kupříkladu stále více mužů zůstává místo svých manželek s děti na rodičovské dovolené (jejich ženy pak častěji budují svou pracovní kariéru než tomu bylo kdysi). Také se změnil poměr nevěrných mužů a žen, jak uvádí Pláňava (1998) snižuje se „náskok" mužů v mimomanželských vztazích. Jak již bylo řečeno, všechny uvedené změny charakteristické pro soužití v manželství a v rodině v dnešním světě mohou hrát roli při zvládání takové změny, jako je narození dítěte.
4. Fungování v rodině
Jak poznáme, že je rodina funkční? Každý má jistě kolem sebe mnoho rodin a manželských párů, o nichž si mysli, že jsou „dobré" nebo naopak „špatné". Případně leží někde na kontinuu mezi těmito póly. Toto usuzováni je samozřejmě pouze laické. Někteří autoři však považují veškeré hodnocení za nevědecké (např. Kerlinger, 1973), psychologie jako věda má podle nich pouze popisovat, nikoli hodnotit. V následujících kapitolách pominu tento problém a budu se zabývat tím, co je v rodinách „dobré" - tedy funkční - a co naopak „špatné" - dysfunkční. Je ovšem třeba stanovit určitou základnu, strukturu, která bude moci sloužit jako východisko pro toto posuzování, nastíním tedy
5
nejdůležitější aspekty rodinného fungování. Ty jsou ovšem různými autory vymezovány více či méně odlišně. Pro účely této práce se tedy budu dále zabývat nej důležitějšími a nejčastěji zmiňovanými dimenzemi.
4.1 Aspekty rodinného fungování podle Pláňavy
Pláňava (1994, 2000) chápe rodinu jako strukturovaný celek, který ovšem není pouze prostým součtem jednotlivých části, ale vytváří zcela novou kvalitu. Rodinu pak rozlišuje pomocí čtyř základních komponent - struktura, intimita, osobní autonomie, hodnoty a postoje; a dvou procesů - dynamika a vzájemné interakce. U struktury rodiny jde o uspořádání v systém, o vzájemné vazby a pozice členů, organizovanost rodiny, aliance a hierarchie, rozdělení
kompetencí. V intimitě
je
kladen důraz na emoční
kvality,
psychologickou atmosféru rodiny, na rodinnou kohezi, podporu jednotlivých členů rodiny. Osobní autonomiíJe rozuměna diferenciace mezi členy rodiny včetně dětí, respekt k jejím jednotlivým členům jako lidským bytostem a mezi hodnoty a postoje rodiny patří její hodnotová orientace, preference i směr usilování rodiny v dané etapě jejího vývoje. Dynamikou je pak míněn vývojový pohled na soužití v rodině za změn, které jej v průběhu času potkávají. Na rodinné interakce, tedy komunikaci, je pohlíženo jako na procesy ovlivňující jak rodinnou dynamiku, tak také výše uvedené komponenty rodinného fungování. (Pláňava, 2000)
4.2 Oblasti rodinného fungování
Zajímavé vymezení rodinného fungování z hlediska několika životních oblastí nabízí S. R. Sauber (cit.dle Sobotková, 2001). Schopnost rodiny fungovat přitom rozděluje do čtyř hlavních oblastí: 1.Osobní fungování - spokojenost členů se svou pozicí a rolí v rodině. 2. Manželské (partnerské) fungování - spokojenost v sexuální oblasti, vzájemný soulad. 3. Rodičovské fungování
- odpovědnost za výchovu dětí a pocit obohacení z rodičovské
role. 4. Socioekonomické fungováni
- ekonomická úroveň rodiny i sociální začlenění, sociálně
podpůrná síť.
6
4.3 Hlavní proměnné manželství podle Plzáka
Jednoduchý a přitom velice výstižný model fungování v manželství a rodině nabízí přední česká manželský poradce a zakladatel matrimoniologie Miroslav Plzák (1999), když hovoří o pěti rozhodujících proměnných určujících manželské fungování: 1. Manželské soužití - obsahuje čtyři reprezentativní složky - domácnost, finanční hospodaření rodiny, péče o dítě, nakládání s volným časem. 2. Manželské dorozumívání - zahrnuje nejen řeč, ale i vzájemné chování. 3. Manželská láska - tři „S", stesk , starost, strach 4. Manželská sexualita. 5. Manželské klima - nálada manželů v manželství. Plzákovo rozdělení základních oblastí manželského a rodinného fungování je přijímáno a používáno v praxi (např. Kratochvíl, 2000, Pláňava, 2000) a budu jej využívat také v této práci jako inspiraci pro vytváření okruhů, jimž se budu věnovat v získávání výzkumných dat.
4.4 Modely funkčností - dysfunkčnosti
S fungováním v rodině souvisí do velké míry modely funkčnosti a dysfunkčnosti, které na základě empirických
výzkumů
popisují
proměnné
charakteristické
v životě
rodin
funkčních na jedné straně a dysfunkčních na straně druhé. Tyto modely se snaží o popis, kategorizaci a někdy i diagnostiku rodiny. Jak připomíná Pláňava (2000), většina z nich je, stejně jako většina individuálně zaměřených teorií, inspirována klinickou praxí. Původně byly zaměřeny především na patologii a teprve postupně se začaly zabývat normalitou. Mezi nejčastěji uváděné modely fungování v rodině patří: Beaversův model, Olsonův Cirkumplexní model, McMasterovský model, Riskinovy hypotézy, Deskriptívni model autorů D. Kantora a W. Lehra (Pláňava, 2000, Sobotková, 2001). Pro účely této práce považuji za nejinspirativnější model Beaversův, kterému se budu dále věnovat.
4.4.1 Beaversův systémový model
Beaversův
systémový
model
spojuje
systémově
teoretický
pohled
s vývojovou
perspektivou. Beavers (cit.dle Pláňava, 2000) na základě různé úrovně fungování odlišoval
7
rodiny zdravé, průměrné a dysfunkční. Podle Beaversova výzkumu představují průměrné až dysfunkční rodiny skupinu nejpočetnější. U zdravých rodin pak rozlišoval rodiny optimální a adekvátní. V rámci tohoto kontinua se lišily pouze kvantitou ovládání určitých schopností. Mezi zdravými a ostatními rodinami vidí Beavers rozdíl v tom, že zdravé rodiny ovládají umění zvládat napětí mezi individuální volbou a potřebami skupiny Jedná se o schopnosti z různorodých oblastí a na jejich základě formuloval Beavers osm proměnných a tezí. (cit.dle Pláňava, 2000, s.53) 1. Systémová orientace 2. Jasnost hranic 3. Kontextuální jasnost 4. Moc v rodině 5. Podpora autonomie 6. Vřelost a zájem 7. Dovednost vyjednávat 8. Transcendentálni hodnoty V adekvátních rodinách je zřetelné oddělování mužské a ženské role. Muž je velmi pracovně angažován, poskytuje rodině materiální podporu, má více společenských kontaktů než žena. Žena se věnuje hlavně domácím záležitostem a cítí se jimi být poněkud přetížena, bývá unavená, může trpět depresí. Sexuální styk je v těchto rodinách pravidelný, je uspokojivější pro muže než pro ženu. (Matoušek, 1993) Rodiny optimální se vyznačují pružnějším pojetím mužské a ženské role, manželé se mohou více zastupovat, některé domácí práce, případně i zájmy dělají společně. Manželé dávají najevo potěšení ze svého vzájemného vztahu. Muž je také hodně pracovně angažován, to mu však nebrání v tom, aby dokázal ženě poskytovat emoční podporu a aby se zajímal o děti a trávil s nimi čas. Žena se v takové rodině cítí dobře a udržuje si dostatek svých vlastních společenských kontaktů. Častost sexuálních styků mezi manželi je variabilní a oba manželé mají ze sexuality potěšení. Jsou si věrni a mají společenské kontakty s jinými lidmi.
Rodinám optimálním i adekvátním velmi záleží na prospěchu
dětí, v obou typech rodin jsou zájmy dětí prioritou. Společným znakem obou typů rodin je odpovědnost vůči zájmům a potřebám kohokoliv z širší rodiny. (Matoušek, 1993) Rodiny dysfunkční a průměrné tvoří nejpočetnější skupinu a jde o rodiny, v níž jeden nebo více členů produkuje malaadaptivní nezdravé chování. Dysfunkční rodiny vykazují některé z těchto charakteristik: popírání či neřešení problémů, chybějící intimita, vzájemné
8
obviňování, rigidní role, potlačování osobní identity na úkor rodinné identity, individuální potřeby členů rodiny obětované dysfunkčnímu rodinnému systému, nejasná komunikace, chybění jasných hranic mezi členy rodiny, nejasná pravidla a kompetence. Dysfunkční rodinný systém může (ale nemusí) produkovat individuální psychopatologii, přičemž psychopatologie jednotlivých Členů rodiny zpětně působí na fungování rodiny. (Sobotková, 2001) Beaversův model může pro účely této práce sloužit jako inspirace pro zařazení rodin, které zvládají narození potomka a tedy přechod z jedné etapy vývoje rodiny do etapy následující, do této typologie (tedy na optimální, adekvátní, průměrné či dysfunkční).
5. Životní cyklus rodiny a ieho etapizace
Jak již bylo uvedeno výše, významnou součástí života rodiny je dynamika rodinného systému. Proměnami v průběhu času se rodiny více či méně významně liší, některá setrvává na vývojové pozici delší časový úsek, jiná kratší. Byla však shledána určitá obecná období, kterými rodiny procházejí, přičemž tyto etapy nejsou ohraničeny primárně časově, ale i životními událostmi, které vývojové úkoly přinášejí. Tyto problémy je pak třeba řešit a zvládnout. (Kratochvíl, 2000) Nelze zvládnout úkoly současné etapy, pokud se rodina úspěšně nevyrovnala s úkoly etap předchozích. Kritická období vidí Kratochvíl (2000) v přechodu z jedné etapy vývoje do druhé, zvláště problematické je, pokud manželé lpí na svých stávajících postojích z předchozího období. Právě narození dítěte představuje přelom mezi dvěma fázemi manželského soužití a podle mého názoru je pro oba novopečené rodiče velkým úkolem a výzvou. Existují různé etapizace života rodiny, kupříkladu podle délky trvání, věku dětí nebo právě úkolů, jež musí rodina zvládnout. Za zajímavé povazuji především etapizace Pláňavy a McGoldvickové s Carterovou, jimž se budu dále věnovat.
5.1 Vývojové etapy rodiny podle McGoldvickové a Carterové
McGoldvicková s Carterovou (cit.dle Walsh, 1982, s.176) rozlišují šest vývojových etap rodiny: 1. Mezi rodinami: svobodný, mladý, dospělý - základní princip této etapy je v rozvíjení vztahu akceptující rodič samostatně odděleného potomka.
9
2. Spojení rodin sňatkem: novomanželé - toto období je charakteristické budováním nového manželského systému a jeho vztahů k vnějšímu světu. 3. Rodina s malými dětmi: úkolem etapy je akceptace nové generace jako členů vytvořeného systému. 4. Rodina s adolescenty: charakteristický je růst flexibility rodinných hranic, které tak umožňují zahrnout nezávislost děti 5. Vypuštěni dětí a další pohyb - zahrnuje opětné ustavení manželského systému jako dyády, nalezení jiných životních aktivit než je starost o děti. 6. Rodina v pozdějším
věku: (stáří) - typická je nutnost vyrovnat se s přesunem
generačních roli, s úbytkem sil, se ztrátou partnera, blízkých lidí, příprava na vlastní smrt.
5.2 Vývojové etapy rodiny podle Pláňavy
Pláňava (1998) rozlišuje pět (respektive šest) etap vývoje rodiny, kterým předřazuje nulté přípravné období. Nultá etapa: předmanželské párování až zpárování - zahrnuje přechod od nevážné k vážné známosti a končí sňatkem. /. etapa: mladý, bezdětný pár - měla by trvat 1-2 roky od začátku soužití až do narození prvního dítěte. 2. etapa: rodina s malými dětmi či dítětem - trvání etapy záleží na počtu dětí, končí nastoupením ženy do zaměstnání po poslední mateřské dovolené. V jejím rámci se rozlišují dvě subetapy: symbiotická a batolecí fáze a post-symbiotická, předškolní fáze. 3. etapa: rodina se školáky - je to období „objektivního věku", končí vstupem dítěte do puberty. 4. etapa: vylétám z rodného hnízda - je období charakterizované odloučením dítěte od rodiče. Toto období je možno dále rozdělit jednak na období rodiny s dospívajícími dětmi a za druhé na období rodiny s odloučenými dětmi (studujícími VŠ) 5. etapa: prázdné hnízdo - je to nejdelší období, opět lze rozdělit na dvě další. Prvním je období zralého páru, zahrnující dobu mezi sňatkem či odchodem nej mladšího dítěte z rodiny a odchodem partnerů do důchodu. Druhým je období stárnoucího páru, kdy jsou již oba partneři v důchodu.
10
(6. etapa: manželství jednoho z partnerů - po smrti jednoho z partnerů jakoby manželství pokračovalo, neboť zemřelý má stále významné místo v životě a ve vzpomínkách 2
pozůstalého partnera.)
Vzhledem k cíli této práce se budu v dalších kapitolách zevrubněji věnovat prvním třem etapám vývoje rodiny, jak je popisuje Pláňava (1998), dotknu se nej významnějších úkolů a problémů jednotlivých fází rodinného cyklu a především se zaměřím na klíčová témata těchto období - těhotenství a porod
5.3 Nultá etapa manželského soužití
5.3.1
Charakteristika a úkol této etapy
Nultou etapou, někdy nazývanou obdobím „mezi rodinami", rozumíme období mezi ukončením dospívám a začátkem manželského soužití, pro něž je charakteristické velké množství změn probíhajících v životě mladého člověka. Jak uvádí Pláňava (1998) mladí pánové a slečny ještě nezaložili své vlastní rodiny, ale zároveň už tak zcela a bezvýhradně nepatří do rodin svých rodičů. Pro období pozdní adolescence a rané dospělosti, tedy období nulté etapy, jsou významné dva podstatné úkoly, kterými jsou volba profesní dráhy nebo její nasměrování a hledání partnera pro společný život. S těmito dvěma úkoly úzce souvisí dva už započaté a nesnadné procesy z období pozdní adolescence. Jedním z úkolů je dotvoření vlastního sebepojetí a druhým pak separace od rodičů a autority rodičovské rodiny, která má několik spolu souvisejících dimenzí. Tyto dimenze separace na základě svých výzkumů rozlišuje Hoířman (cit.dle Pláňava, 1998) na dimenzi emocionální (citovou), funkční, postojovou a konfliktovou nezávislost. Emocionální separace představuje vzájemné odpoutávání od rodičů a jejich děti v oblasti citové podpory a ochrany. Mladý člověk rovněž přestává potřebovat a vyžadovat rodičovský souhlas s každým svým činem. Separace funkční
spočívá především ve schopnosti dokázat samostatně fungovat i bez
fyzické a ekonomické účasti rodičů.
2
Popis této etapy je uvedený v závorce, protože není obecně uznáván jako součást životního cyklu. 11
Postojovou separaci lze rozlišit podle míry nezávislosti postojů a názorů, u nichž ale není podstatné, jestli jsou tyto postoje 5i hodnotové orientace rodičů a dětí stejné, podobné nebo úplně jiné. Konfliktovou nezávislost
jakožto poslední složku separačního procesu charakterizuje
Pláňava (1998, s.82) třemi slovy: „usmíření, odpuštění,
vyrovnání".
Tato etapa patří k nejtěžším a nej složitější m v celém procesu separace. Aby rodiče i jejich děti dokázali jít dál směrem k budoucnosti, je nutné si zrekapitulovat minulost. Během společného rodinného života spolu prožívají členové rodiny mnoho věcí, nejen těch dobrých, ale i zlých. Vyrovnat se s minulostí je jedním z předpokladů, aby mohli separující se mladí lidé i jejich rodiče dále fungovat jako samostatné a svéprávné jednotky sobě si však nadále blízkých lidí s dobrými vztahy. Není důležité se minulostí zabývat přespříliš, nej podstatnější je přiznat si, že nikdo z nás není bez chyby a chybovat je lidské, ale každý dělal to, co mohl. Pak může dojít k žádoucímu usmíření a vyrovnání jakožto významnému úkolu nulté etapy vývojového období. Současně probíhající separace dospívajících od svých rodičů a rodičů od svých dětí se děje zároveň s procesem utváření nového sebepojetí. Pro rozvoj nového sebepojetí, jenž je odlišné od období dětství, jsou významné jak interakce mezi generacemi, tak - a to zejména - kontakty a vztahy s vrstevníky stejného i rozdílného rodu. N a základě těchto kontaktů, při vzájemném hledání a párování, si dospívající ověřují jak na tom jsou a proč jsou na tom tak, jak si myslí; a proč ne tak, jak by si přáli. Kladou si otázky o tom, zda jsou pro někoho zajímaví, jestli se líbí té či tomu, na koho „mají". Pokud probíhá vše tak, jak má, dochází postupně k relativnímu „potvrzení" a přijetí sebe sama jakožto erotického partnera (Pláňava, 1998, 2000).
5.3.2
Hledání a výběr partnera
V současné době není známa všeobecně akceptovatelná teorie výběru a volby partnera, která by vysvětlovala proč se právě určití dva jedinci rozhodli dát dohromady. Odborníci se ve svých názorech na to, co je při výběru a volbě partnera podstatné, liší a pohlížejí na tuto oblast z více hledisek, která lze rozdělit na pohled psychoanalytičky, sociálně psychologický a syntetický. Sigmund Freud rozlišil dva modely výběru partnera a to model volby anaklytické (závíslostní) a narcistní (Pláňava, 1998, 2000). Podstatou první volby je hledání osoby, která by nahrazovala jedinci matku. Tato volba je častější u žen. V druhé, narcistní, hledá
12
člověk, v tomto případě častěji muž, osobu, v níž by mohl milovat sám sebe. Tato druhá volba má více variant. Jednak můžeme milovat toho, kdo; je stejný jako jsem já; je takový, jakým jsem byl dříve; je takový, jaký bych chtěl být a v poslední řadě můžeme ve druhém milovat určitou část sebe sama. Pláňava (2000) poukazuje na fakt, že čím je výběr více určován nevědomím a je projektivní identifikací, tím je volba problematičtější a rizikovější. Vyjádřeno jinými slovy: „ Čím více člověk očekává od svého partnera, že bude především - či dokonce výhradně jakýmsi korektorem dřívějších deficitů či dokonce laickým terapeutem traumat z dětství, tím větší je pravděpodobnost
vážných problémů
a zklamání, a to na obou stranách"
(Pláňava, 2000 s. 179). Sociálně - psychologické a sociologické přístupy kladou důraz na vědomou nebo nevědomou motivaci, která je ovlivnitelná společensko-kulturními faktory a osobnostními proměnnými, případně jejich kombinací. Hlavní myšlenkou těchto přístupů je, že se navzájem vyhledávají a preferují osoby, které pochází ze stejného nebo blízkého sociálněkultumího i vzdělanostního prostředí (Pláňava, 2000). Sociální psychologové přidávají k této teorii ještě další faktory a to hodnotové orientace partnerů a podobnost jejich osobnostních rysů (Pláňava, 1998). Sociolog R. F. Winch (cit.dle Pláňava, 1998) ve své teorii komplementarity, jenž se zabývá manželstvím i manželským výběrem, uznává význam sociologických faktorů jen v počátečním stádiu známosti. Později už podle něj hraje při výběru partnerů hlavní roli vzájemné uspokojování osobních potřeb. Při tomto uspokojování dochází ke dvěma typům výměn. První je stav, kdy jsou u obou partnerů uspokojovány stejné potřeby mající různou intenzitu. Charakteristikou druhého je uspokojování rozdílných potřeb každého z partnerů, přičemž může docházet k výměnám komplementárním (pozitivním) nebo výměnám konfliktním. Mursteinova teorie S-V-R
(Stimulus-Value-Role)
(cit.dle Pláňava,
1998)
je
považována za dosud nejkomplexněji pojatý koncept výběru manželského partnera pro manželství. Výchozím předpokladem této teorie je princip vzájemných výměn určitého chování a především jejich vyváženi. Podstatou je rozlišení tri po sobě následujících fází procesu seznamování se a volby partnera. První stádium S (stimulus) je stádiem upoutání, kdy jeden vyvolá zájem u druhého, ať už díky své fyzické přitažlivostí, inteligenci, chování nebo jiným osobnostním vlastnostem a tento zájem je opětován. V případe, kdy jedna osoba zapůsobí na druhou osobu opačného
13
pohlaví jako podnět, začíná mezi těmito dvěma osoby vzájemná podnětová přitažlivost a známost může přecházet do dalšího stádia. Tímto dalším stádiem je V (value) jako stádium porovnávání hodnot, zájmů a postojů. Tyto vzájemné průzkumy však mohou vést i ke změně vnímané atraktivity a zajímavosti druhého. Když ale dvojice zjistí, že jejich zájmy, hodnoty a názory jsou podobné, může se jejich vzájemný vztah dále rozvíjet a přejít do třetího stádia. Tím je poslední stádium R (role), jehož hlavním úkolem je zjistit, jak jsou partneři spolu schopni vycházet z hlediska kompatibility rolí. Pod pojmem role autor míní „chovám, které je charakteristické
a očekává se vzhledem k příslušností
člověka k určité
skupině a jeho pozice v ní" (Pláňava, 1998, s. 97). Výše popsané etapy jako fáze vztahu nemusí nutně následovat souběžně za sebou. Avšak je velice důležité, a pro vztah dvou mladých lidí jen dobré, když si dvojice tuto předmanželskou trasu projde celou a to především proto, aby si ti dva ověřili nejen svou vzájemnou fyzickou přitažlivost, ale především společné a pokud možno slučitelné životní hodnoty, orientace a očekávání (Pláňava, 1998).
5.4 První etapa manželského soužití
Pokud bychom tuto etapu porovnali se všemi ostatními, našli bychom dvě zvláštnosti. Jednou je přesné ohraničení této etapy, která začíná dnem svatby a je ukončená narozením prvního dítěte. Za druhou zvláštnost lze považovat to, že její trvání je většinou velmi krátké. (Pláňava, 1998)
5.4.1
Charakteristika a úkoly první etapy
Obecně lze charakterizovat hlavní úkoly této etapy jako snahu dvou lidí vytvořit podmínky pro rozšíření své zatím dvoučlenné rodiny o člena dalšího. Vylepšit svůj vztah tak, aby jejich budoucí rodina byla rodinou funkční. Ve skutečnosti to ovšem představuje snahu o utváření a naplňování intimity stejně jako osobní autonomie Podstatné je úspěšně dokončit úkoly předcházející nulté etapy a to především separaci od původních rodičovských rodin obou novomanželů a rovněž vytvoření relativně samostatné fungující
ekonomické
jednotky. Pokud ještě neproběhlo přetvoření milenecké erotiky v lásku manželskou, mělo by se dovršit právě teď (Pláňava, 1998)
14
Společně by novomanželé měli vytvářet základy svého společného životního stylu, dokázat sladit své hodnoty a zažité styly s novým stavem. Dokázat se vyrovnat s omezením svobody a naučit se zacházet š vlastními i partnerovými náladami. Velmi podstatný je i rozvoj umění komunikace mezi partnery a to především umění vyjednávat. Jedním z posledních (ale nej významnějších) úkolů je postupně se ve zdraví, pohodě a vzájemné péči připravit na příchod dítěte a tím i na přechod do další etapy (Pláňava, 1998). Aby přechod do další fáze - rodina s malými dětmi - mohl zdárně proběhnout, je třeba nejdříve splnit úkoly první etapy spolužití bezdětného páru. A nestalo-li se tak v první etapě, třeba protože vůbec nebyla nebo trvala krátce, přesouvá se plnění úkolů první etapy do období po narození dítěte a to bývá těžší a náročnější.
5.4.2
Novomanželé a rodiče
Dnem svatebním došlo ke spojení nejen dvou mladých lidí, ale i k propojení s jejich rodinami a také těchto rodin mezi sebou. Když vezmeme v potaz, že má každý z novomanželů alespoň jednoho sourozence, bratrance či prarodiče, vytváří tak společně s ostatními příbuznými velkou síť nových vazeb a vztahů. (Pláňava, 1998) Pro vytvoření dobrých vzájemných vztahů, jež nově vznikly mezi novomanželi a jejich rodinami je třeba vzájemná úcta, respekt, tolerance či pomoc. Vytvoření těchto, alespoň relativně dobrých vztahuje důležitým úkolem první etapy manželského soužití. Je nezbytně nutné, aby si všichni zúčastnění, novomanželé, ale především jejich rodiče uvědomili a začali respektovat své děti jako novou a hlavně samostatnou jednotku. Novomanželé by si měli být vědomi toho, že jejich vztah má přednost před všemi vztahy s ostatními lidmi mimo jejich manželství, rodiče nevyjímaje. „Pro každého z novomanželů je (měl by být) jeho partner tou nejvýznamnější osobou ze všech lidí. Přeneseno do roviny každodenního
soužití: řešíme-li v manželství jakoukoliv otázku, má přednost stanovisko
partnera před stanoviskem rodičů. " (Pláňava, 1998, s. 109). Rodiče ne vždy souhlasí s tím, jak jejich děti žijí v manželství a často se snaží zasahovat nebo jinak ovlivňovat soužití novomanželů. Je tedy namístě zmínit se o respektu jakožto prvku zcela nezbytnému k tomu, aby dvě generace byly schopny spolu vycházet a rovněž předcházet často zbytečným konfliktním situacím. Je samozřejmé, že rodiče se nemusí vždy shodnout se svými dětmi v názorech na jejich manželské soužití a naopak. Avšak v případě, že by došlo k příliš velkým rozporům mezi generacemi, bývá lépe omezit, někdy i
přerušit vzájemné kontakty na určitou potřebnou dobu. Pláňava (1998) ovšem
15
upozorňuje na existenci zásady, že žádný z manželů nemá právo bránit svému partnerovi ve styku s rodiči. Stejně tak nemá právo k těmto stykům svého partnera nutit. Z respektu vyplývající zásada nevměšování souvisí s poskytnutím svobody a práva druhým samostatně jednat a rozhodovat se. Rodiče by se měli smířit s tím, že pro své děti udělali co mohli a uměli už v době, kdy všichni žili pohromadě Nevměšování není synonymem pro lhostejnost nebo nepřítomnost soucitu či účasti. Stejně tak vzájemná pomoc by neměla být vynucována novomanželi a vnucována rodiči. „ Vztah rodičů a dospělých potomků v sobě zahrnuje možnost vzájemně si vypomáhat, nikoliv povinnost tak činit. " (Pláňava, 1998, s. 110).
5.4.3
Těhotenství
Očekávání dítěte bývá považováno za jedno z nejkrásnějších období pro manžele v první etapě soužití. V ideálním případě tomu tak opravdu je, ale přesto je údobím náročným, které s sebou přináší mnoho změn a úkolů, jež je třeba zvládnout. Jak uvádí Vágnerová (2000), budoucí rodiče procházejí obdobím transformace svých rolí, vzájemného vztahu a dosavadního způsobu života. Těhotenství zasáhne významně do jejich života, zejména pak pokud jde o dítě prvorozené. První těhotenství může s sebou nést změny v jednání obou manželů, většinou dochází k většímu citovému sblížení, k větší sounáležitosti. Někdy však dochází k nedorozumění, nejsou-li manželé ochotni chápat změny, které žena v těhotenství prožívá. (Brtníková, 1984) Těhotenství je doprovázeno velkými hormonálními změnami, které ovlivňují prožívání i chování matky. „Je zřejmé, že těhotná žena je trochu jinou osobností s poněkud
jinými
reakcemi, než jaké měla dřív." (Vágnerová, 2000, s.350) Běžné jsou pocity nevolnosti, střídání nálad, přecitlivělost a podrážděnost. K emočním rozladám přispívá i náročnost situace, životní proměna, kterou budoucí matka nějak prožívá a různě j i zpracovává. Její reakce jsou biologicky (hormonálně) i psychicky podmíněné. Těhotenství nelze posuzovat pouze jako idylické a šťastné období, naopak může představovat dobu plnou zátěže jak psychické, tak také somatické a někdy i sociální. Žena se musí vyrovnat s proměnou vlastní bytosti, se změnou svého tělového schématu, s novými a občas i nepříjemnými pocity, s novou rolí matky. To vše se neděje automaticky a každá budoucí matka musí svou životní změnu zpracovat. Negativní pocity se mohou objevit i když se matka na dítě těší. Jejich příčinou může být pocit neodvolatelnosti nové role, strach ze zodpovědnosti,
16
z porodu, nelibost ze ztráty určitého životního stylu, nechuť k vlastnímu tělu, výčitky ve vztahu k partnerovi. (Vágnerová, 2000) Muži to podle Pláňavy (1998) mají v těhotenství těžší, protože nejsou přirozeně vybaveni pro rodičovství. Těhotenství se netýká pouze rostoucího bříška, ale také hlavy. „Muž je totiž těhotný rovněž a to směsicí obav, nejistot i naděje: obav, zda vše probíhá a nadále proběhne, jak by mělo; obav o tu, kterou má rád, a také o dítě, které rád bude mít; nejistot z toho co a jak on sám může a nemůže dělat pro optimální chod událostí; a nejistot z odpovědnosti
za matku a dítě, a za svou novou roli, kterou na sebe navždy
bere." (Pláňava, 1998, s. 113) Muž se tedy musí na nový stav přelaďovat sám vlastní vůlí, vlastním přičiněním, přičemž ne vždy tento úkol zvládne. Otec nikdy nezažije své dítě jako součást vlastního organismu. I když byl účastníkem zplození dítěte, nepociťuje téměř žádnou změnu. Dítě je pro něj ještě méně reálné než pro matku. Tento fakt může ovlivnit jeho vztah k dítěti. Budoucí otec může prožívat existenci svého potomka jako životní komplikaci, jako konkurenci, která ho připravila o jeho práva a pozornost matky. Zejména tehdy, pokud se chování matky změnilo a otec není dostatečně zralý a vyrovnaný, aby tuto změnu pochopil a přijal. (Vágnerová, 2000) Podle tradičního názorového stereotypu je otcovská role v prenatální fázi méně významná. Tento obecný, sociálně zafixovaný postoj pak může nepříznivě ovlivnit sebepojetí budoucích otců. Ovšem mnozí mladí mužové jsou na své očekávané otcovství pyšní. Početí dítěte je důležitá součást mužské identity. Po oplodněni a později v těhotenství se ovšem mění více identita ženy než muže. (Matějček, 1986) Důležitým mezníkem v rozvoji rodičovských postojů jsou první pohyby dítěte, které se objevují přibližně v polovině těhotenství. Matka vnímá tyto projevy, jimiž se dítě ohlašuje, jako projevy konkrétní bytosti, kterou lze identifikovat na základě určitého chování. Pod vlivem této zkušenosti se postoj matky ale i otce k nenarozenému dítěti mění, zpravidla v pozitivním směru. Z hlediska rozvoje budoucí otcovské role je vhodné sdílet tuto zkušenost a spoluprožívat vývojové změny potomka. Ve vztahu k ještě nenarozenému dítěti potřebuje otec získat pocit vlastního významu, účasti a zodpovědnosti. (Vágnerová, 2000) Asi od čyřiadvacátého týdne těhotenství plod vnímá zvuky, v té době už může 3
vnímat budoucího rodiče - maminku, ale i tatínka podle hlasu . (Marek, 2002)
3
Proto se doporučuje pouslouchat v těhotenství příjemnou hudbu, především vážnou hudbu, ale také dítěti zpívat, například ukolébavky. Také některé domorodé nástroje (didjeridoo, buben) mají vliv na vývoj mozku dítěte. Navíc si dítě hudbu, kterou poslouchalo matčině břichu pamatuje a ta ho pak dokáže uklidnit. (Marek, 2002) 17
5.4.4
Porod
Období těhotenství zakončuje naprosto specifická událost - porod. Dát život dítěti je jedinečným zážitkem každé matky. I když je tento zážitek při dalších porodech opakovaný, je pokaždé nezapomenutelný, protože je spojen s vědomím narození dítěte jako jedinečné, neopakovatelné bytosti. (Brtníková, 1984) Jak uvádí Vágnerová (2000), je pro dobrý rozvoj mateřského chování významné období těsně po porodu. Hormonální změny v těhotenství a během porodu přitom predisponují matku ke specifickým projevům chování. Typické mateřské chování se dále vyvíjí po porodu v kontaktu s novorozencem. Pro dítě je porod velmi stresující událostí, naštěstí má však jeho matka instinktivní tendenci se ihned dítětem zabývat, pozorovat ho, komunikovat s ním a učí se vnímat jeho potřeby. (Langmeier, Krejčířová, 1998) Citlivost k dítěti tedy rozvíjí co nej ranější kontakt, ihned po porodu. Matky, které byly v té době od dítěte odloučeny, si počínají méně obratně. Raný kontakt s dítětem usnadňuje vytvoření citového vztahu a porozumění dětským projevům, je důležitý pro utvoření tzv.attachmentu, tedy připoutání. Stejné pravidlo pro raný kontakt ovšem dle některých autorů platí také pro otce. „Pozitivní vztah dítěte a otce je také podpořen co nejčasnějším vzájemným kontaktem, který může začít již otcovou přítomností při porodu. " (Matoušek, 1993, s 67) Trend otců u porodu dávno dorazil i do našich zemí, dokonce mohou být u narození sourozence přítomny také ostatní děti, propagují se také alternativní porody či porody v domácím prostředí, ty však jsou běžnější spíše než u nás v ostatních evropských zemích. (Matoušek, 1993) Roli otce výstižně ilustruje následující výrok: „ Teprve když jsem pak své dítě držel v náručí'',
vypráví jeden mladý otec, „měl jsem konečně pocit, že jsem svou ženu dohonil.
Ona se stala matkou, já otcem. Brečel jsem, nejen dojetím ale i úlevou. " (Virthellerová, 2000) Po narození potomka se ovšem novopečený otec může cítit na druhou stranu poněkud zaskočen, není si jistý svou rolí, neví co udělat, jak se tvářit. (Pláňava, 1998) Výlučnost a intimita partnerského vztahu je v období následujícím po narození dítěte narušena, matka se po porodu orientuje výhradně na dítě a otec se může cítit touto „malou konkurencí" ohrožen. Tento problém je právě jednou z významných oblastí, na níž se orientuji v této práci.
18
5.5 Druhá etapa manželského soužití
Počátek této etapy vývojového cyklu rodiny je dán jednoznačnou událostí - narozením prvního potomka. Doba ukončeni záleží na počtu dětí a věkovém rozdílu mezi nimi a též na délce mateřské dovolené. Jestliže dítě zůstane jedináčkem, probíhá přechod do další etapy kolem šestého roku věku dítěte, tedy přibližně sedm let od začátku manželství rodičů. (Pláňava, 1998) Z hlediska kritérií etapizace rodinného cyklu je vhodné tuto etapu rozdělit do dvou fázi: první nazývá Pláňava (1998) jako fázi symbiotickou, aby zdůraznil vzájemnou propojenost matky s dítětem. Tato pod etapa pak trvá přibližně do tři let věku dítěte. Druhou podetapu charakterizuje první dětské „vylétávání z rodného hnízda". Většina dětí začne chodit do mateřské školky a musí se adaptovat na nové prostředí. Tráví poměrně hodně času mimo svou rodinu, má zde první kontakty a též konflikty se svými vrstevníky. Spojení dítěte s matkou přestává mít znaky symbiotického spolužití a proto je tato fáze označena jako postsymbiotická
5.5.1
(předškolní).
Charakteristika a úkoly druhé etapy
Jak uvádí někteří autoři (např. Veselá, 2001), teprve narozením dítěte se z manželské dvojice stává rodina. Hlavním úkolem této etapy je tedy adaptace na roli rodiče, osvojení si rodičovské role. Do centra dění se dostává především vztah matky a dítěte, což má své biologické opodstatnění, ovšem jak jsem již uvedla výše, otec může tuto situaci nést značně nelibě a může pro něj být značně problematická. Přitom právě on se stává člověkem, na kterém bývá maminka - manželka závislejší než byla dříve. Tuto situaci nazývá Pláňava (1998) otcovským paradoxem. Žena na mateřské dovolené je na svém manželovi závislá nejen finančně, ale do značné míry také psycho-sociálně. Její partner může v době po porodu, kdy žena veškerý svůj čas věnuje péči o dítě, představovat jediný kontakt s vnějším světem, možnost komunikace a podpory. Zároveň se respektovat
muž musí
přání
podřídit potřebám symbiotické dvojice matka - dítě, musí
a pokyny své ženy,
která
se podřizuje
biologickým
rytmům
novorozeněte: krmení, vyměšování, spánek. Toto může být problémem hlavně v soužitích, kde byl dosud dominantní muž, a kde především jeho potřeby a zájmy strukturovaly život v dyádě. Problémy vyrovnat se s rolí otce mají často muži s nezvládnutými úkoly
19
předchozích vývojově individuálních fází, kteří sami potřebují podporu a starostlivost, aniž by ji byli shopni poskytovat (Pláňava, 1998) Stabilita nového rodinného systému ovšem může být ohrožena i zvenčí. Jde zde 0 problematiku jasného ohraničení systému vůči systémům okolním (zvláště pak vůči původním rodinám.) Souvisí to s možností substituce otce v triádě babičkou, která se může pokusit převzít jeho roli. Toto je ohrožením pro mladou rodinu především pokud s rodiči žijí ve společné domácnosti. (Pláňava, 1998) Problémem pro ženy je také tzv. ponorkový efekt, tedy stav vyvolaný stereotypním opakováním
každodenních
rituálů,
spojených
s péčí
o dítě, manžela
a domácnost
a nedostatkem činností přinášejících ženě relaxaci. Zvláště když muž tráví velké množství času mimo domov, ať už prácí či svámi koníčky, neumožňuje pak ženě uspokojovat její přirozenou potřebu sociálních kontaktů může vážně ohrožovat manželský vztah. Druhá část této etapy - postsymbiotická - je vlastně příprava rodiny na život se školáky. Je nutná změna rodinného systému z hlediska životního stylu i kompetencí. Je spojená se začátkem chození dítěte do mateřské školky. Určité napětí mohou v rodině způsobit obvyklé adaptační potíže dítěte, někdy i matky při nástupu do školky. Pro dítě tato separace od rodičů může znamenat psychický stres, ale také fyzický stres spojený s Častější nemocností dítěte hlavně ze začátku docházky. Rodinný systém, který zvládl úspěšně úkoly předchozích etap, by se však měl umět přizpůsobit změněným podmínkám 1 v tomto období. (Vágnerová, 2000) Právě konečné období této etapy je některými autory (Plzák, 1999, Kratochvíl, 2000) spojováno s první manželskou
vývojovou krizi. V případě příznivého vývoje trvá krize
přibližně jeden rok. Příčinou je vesměs rozdíl mezi očekáváním a skutečností. To je pociťováno především v rozdílu mezi zamilovaným chováním partnera na začátku jejich vztahu a manželství, a mezi současností. Roste počet situaci, kdy si partneři nerozuměj i í a tím mezi nimi narůstá napětí a negativní emoce. Napětí mezi partnery vzniká i díky tomu, že jsou spolu příliš často. Krize ovšem může vypuknout bez jakékoli vnější příčiny i u partnerů, kteří mají veškeré podmínky pro úspěšné manželství. Manželská krize je o to závažnější, probíhá-li za existence rizikových faktorů jako je třeba bydlení s rodiči, pokud manželé
nemají
vlastní
byt,
nedostatek financí.
Za trvání
krize
narůstá
pocit
nespokojenosti, zesilují se názorové rozpory, hádky se stupňují, objevuje se protestní mlčení. Fakt, že jde o období z hlediska adaptability a flexibility rodinného systému velmi náročné dokládá i Pláňava (1994), který na základě údajů ze statistické ročenky z roku
20
1994 zjistil, že z celkového počtu rozvodů připadá na rozvod do pěti let od uzavřeni manželství 32% a do desíti let pak 58%.
6. Období mladé dospělosti
Ve vývojové psychologii je největŠí prostor věnován vývoji lidského jedince v dětství a dospívání, což je pochopitelné vzhledem k množství změn, které se v těchto obdobích v psychice člověka odehrávají. Jak uvádějí Langmeier a Krejčířová (1998), období dospělosti však bývá v empirických výzkumech neprávem opomíjeno. Psychické funkce se dále nerozvíjejí, ale prozatím také neklesají, přesto však toto období zdánlivé stability představuje
zajímavou
etapu v životě člověka, což dokládají
například koncepce
vývojových úkolů Havighursta a Eriksona. Pro účely této práce považuji za důležité zastavit se především u období mladé 4
dospělosti , do něhož většinou spadají události, jimiž se zde věnuji - narození prvního potomka a přechod z jedné etapy rodinného soužití do etapy druhé, dosti odlišné.
6.1 Charakteristika mladé dospělosti
V učebnicích vývojové psychologie bývá dlouhé období dospělostí rozdělováno odlišně. Nejen co se týče počtu a pojmenování jednotlivých subetap, ale také jejich věkovým vymezením. Langmeier a Krejčířová (1998) dělí dospělý věk do Čtyř etap. Na časnou, střední, pozdní dospělost a stáří, celkem pak zahrnují období od dvaceti let až do smrti. Časnou dospělost, tedy období zhruba od 20 do 25 let, charakterizují jako přechodné období mezi adolescencí a plnou dospělostí, v níž dochází k upevnění identity dospělého, jeho identifikaci s rolí dospělého, upřesňují se jeho osobní cíle a celkově je produktivně orientován. Významná je rovněž nezávislost na rodičích, hledání partnera a zakládání vlastní rodiny, stejně jako alespoň předběžná volba povolání. Domnívám se, že z hlediska této práce je výstižnější rozdělení Vágnerové (2000), která období mladé dospělosti chápe poněkud siřeji. Mladá dospělost trvá podle této autorky 4
Toto období bývá někdy nazýváno také jako časná nebo raná dospělost, budu se však držet pojmenováni mladá dospělost, jak jej uvádí Vágnerová (2000). 21
přibližně od 20 do 35 let a jejími primárními charakteristikami jsou samostatnost a zodpovědnost. Vztah ke společenským normám a morální uvažování mladého dospělého se pak mění. Jak uvádí Macek (1999), z adolescenta se stává dospělý v tom okamžiku, kdy přestává být centrem vlastního zájmu a obrací se ve svých aktivitách k druhým (péče o rodinu, potřeba být užitečný ve své profesi apod). Dosažení dospělosti rovněž signalizuje ochota přijmout a zvládnout určité vývojové úkoly a to profesní realizaci, stabilní partnerství (manželství) a rodičovství. Tyto tří oblasti vyžadují přijetí zcela nových rolí, přičemž dále se budu věnovat vzhledem k mému tématu především roli rodičovské a partnerské.
6.2 Vývojový úkol mladé dospělosti
Hlavní myšlenkou konceptu vývojového úkolu, jehož autorem je R. J. Havighurst je, že každé období života staví před člověka úkoly, které jsou specifické právě pro toto období, a které když nejsou zvládnuty, komplikují zvládání úkolů a kompetencí navazujících na daný úkol v dalších etapách lidského života. Pro každý vývojový úkol existuje optimální období k jeho zvládnutí, tzv. teacheable moment, tedy senzitivní okamžik pro zahájení učení. Je-li toto krátké období optimálního startu promeškáno, je mnohem obtížnější úkol, který se k němu váže následně zvládnout (Macek, 1999). V pojetí vývojového úkolu jsou zahrnuty potřeby a očekávání společnosti, ale i individuální potřeby očekávání člověka. Se splněním vývojového úkolu je spojeno přijetí určitého způsobu chování, postoje, vstup do role atd. Pro naplnění vývojového úkolu nabízí konkrétní společnost určité osvědčené vzorce chování. Na Havighurstovu koncepci vývojových úkolů navazuje ve své práci E . H . Erikson, podle kterého probíhá ontogenetický vývoj v osmi stádiích, z nichž v každém má člověk za úkol integrovat do své osobnosti nové skutečnosti, které se v předcházejícím stádiu nevyskytovaly.
Přechod
z jednoho
vývojového
stádia
do
druhého
může
být
charakterizován pozitivním nebo negativním výsledkem při plnění vývojového úkolu. Na základě zvládnutí nebo nezvládnutí těchto úkolů se člověk vyvíjí dále. (Langmeier, Krejčířová, 1998) Mladá dospělost je šestým z celkově osmi stádií životního cyklu. Erikson (2002) formuluje vývojový úkol mladé dospělosti jako vytvoření hluboce intimního manželského nebo jiného partnerského vztahu. Ctností tohoto stádia je láska. Mladý člověk může nyní vstoupit do vztahu k partnerovi jako celá, v podstatě již hotová osobnost a intimita může
22
být vyjádřena sexuálně. Intimita tohoto vztahu je zdůrazněna i tím, že tíhne k založení rodiny. Pláňava (1998) hovoří přitom o intimitě a osobní autonomii jako o dvou základních pilířích
fungujícího
partnerství
(manželství,
rodiny). Intimita znamená
být v co
nejtěsnějším a nejčastějším kontaktu s druhým člověkem Intimitu a její projevy lze popsat jako: sdílení života, hodnot a pocitů, oddanost, vřelost, věrnost, zájem a péče o druhého, ale také jako závislost, připoutání, ovládání stálou kontrolu. Osobní autonomie znamená, že partneři jsou dvě svébytné lidské bytosti, přičemž existence jednoho není bezvýhradně odvozována od druhého a můžeme j i charakterizovat jako osamocenost, nezávislost, zájem a péči o sebe, seberealizaci, ale také jako izolovanost a osamělost. Pro účely této práce považuji za důležité zmínit také etapu následující, jejímž cílem je zplození potomka, což Erikson (2002) popisuje pojmem generativita. Toto zaměření však nemusí být orientováno pouze na rodinu, ale rovněž na realizaci v širším společenském měřítku. Běžněji je však pojem generativity spojová právě s rodičovskou rolí, krátce se tedy u této významné role zasavím v následující kapitole
6.3 Rodičovství
Právě potřeba mít někoho, o koho člověk může pečovat, kdo jej potřebuje a je na něm závislý, tedy potřeba generativity je uspokojována rodičovstvím. (Langmeier, Krejčířová, 1998) Ovšem dítě přináší do života mladých lidí nejen nový životní smysl, ale zároveň také nové nároky, jak uvádí Langmeier a Krejčířová (1998), po narození potomka obvykle manželská spokojenost dosti klesá a celý rodinný systém se mění. Rodičovská role je tedy důležitou součástí identity dospělého člověka. Je to role primárně biologicky podmíněná, ale zároveň psychicky a sociálně významná. Její vliv na osobnost člověka, jeho uvažování a emoční prožívání, další role i mezilidské vztahy je velký. Jak uvádí Sobotková (2001), je podle empirických studií mateřství považováno za samozřejmou součást životního plánu mladých dívek a ženy, které dítě chtějí a mají problémy s otěhotněním, prožívají mnoho negativních psychických procesů Na druhou stranu ale roste ve společnosti tolerance k tendenci manželství a rodičovství odkládat, v současnosti, zejména pak v určité sociální vrstvě, je trend mít méně dětí a mít je později (tento trend roste v závislosti na úrovni vzdělání.) Rovněž dnes nabývá na významu racionální přístup k rodičovství a jeho plánování. (Vágnerová, 2000) Vnitřní stimulaci k rodičovství popisuje Matějček (1986, 1992) v následujících bodech:
23
1. Ditě přináší oživení, stimulaci, která vede k aktivitě. Dítě přináší plno vzruchu, nikdy není nouze o zábavu ani o starosti a úzkosti. Bez dětí by byl život i manželství prázdný a nudný. 2. Potřeba citové vazby - dítě je vděčným objektem citového vztahu, přijímá city rodičů a oplácí je. N a druhé straně dítě často omezuje naplnění jiných životních vztahů, protože k sobě intenzivně váže pozornost a lásku dospělých. Někdy dochází po narození dítěte k ochlazení partnerských vztahů a vždycky dochází k jejich proměně. To je dáno diferenciací jejich rolí, novými povinnostmi a společnou zodpovědností. 3. Rodičovská
role jako součást identity dospělého
člověka, schopnost mít potomstvo
potvrzuje normalitu dospělého člověka na biologické a psychosociální úrovni. Rodičovská role je nezpochybnitelným důkazem dospělosti a v některých společenských skupinách je status rodiče, zejména matky, vyšší než status svobodného nebo bezdětného člověka. Dítě se může stát smyslem existence svých rodičů a to někdy do takové míry, že po jeho odchodu z domova mají pocit prázdnoty a obtížně si hledají nové životní cíle. Na druhé straně může být dítě překážkou v seberealizaci. Obecně platí, že silná
potřeba
individuálního uplatnění, nezávislosti a rovnosti v manželských vztazích signalizuje preferenci jiných hodnot a vede k omezení počtu dětí, nebo dokonce k bezdetnosti. 4. Smysluplné prostředí - dítě přináší rodičům poznatky a zkušenosti jinak nezískatelné, umožňuje jejich vnitřní růst. Děti rostou k dospělosti a rodiče s nimi zrají k životní moudrosti. 5. Potřeba otevřené budoucnosti - dítě je pokračovaném života svých rodičů. V dětech je na psychosociální i genetické úrovni zakódováno zachování existence rodu a jeho typických znaků. Na druhé straně dítě limituje budoucnost rodičů, nemohou se již tak svobodně rozhodovat, s ohledem na dítě a jeho potřeby.
24
7. Shrnutí teoretické části, východiska výzkumu
Rodina a manželství představují tradiční sociální instituce, které vytvářejí kontext lidské zkušenosti po celý život člověka. Jejich důležitost je zřejmá, uvážíme-li kolik místa zabírají v psychologii právě výzkumy rodiny a manželského soužití. Společně se vznikem rodinné terapie se mnoho psychologů i celých škol orientují na tyto fenomény a přes hledám patologických vzorců v nefungujících rodinách se dostali až k popisu normálních nebo dokonce ideálních rodin (Pláňava, 2000). Na rodinu lze pohlížet jako na strukturovaný celek určitých částí, které jsou v neustálé interakci, a jež má svou dynamiku a vývoj v čase. Sociologové i psychologové rozlišují jednotlivé etapy rodinného a manželského soužití (např. Kratochvíl, 1992, Pláňava, 1998, Walsh, 1982), přičemž v každé etapě musí rodina čelit charakteristickým problémům a výzvám, a aby její vývoj mohl úspěšně pokračovat, musí tyto krize úspěšně zvládnout Významným úkolem je pro mladé manželství především narození dítěte. Na oba z rodičů čeká zcela nová role - a to role rodičovská. Ženy jsou biologicky připravené tuto roli přijmout a Čeká na ně tedy pravděpodobně méně nesnázi než na jejich manžele. (Pláňava, 1998) Ovšem oba z rodičů musí přejít z jedné etapy rodinného soužití do etapy kvalitativně odlišné a tento přechod může být dosti obtížný. V různých oblastech rodinného soužití dochází k změnám a pro oba partnery tato situace představuje obrovskou výzvu a úkol. Právě zvládání situace narození dítěte, která představuje přechod mezi
dvěma
významnými etapami manželského soužití, budu dále zkoumat v praktické části této práce. Abych množství změn, které nastanou po porodu, určitým způsobem utřídila, zaměřím se konkrétněji na jednotlivé složky manželského soužití v kapitole 4.3.
25
podle Plzáka (1999) uvedené
III. EMPIRICKÁ ČÁST 1. Cíl výzkumu
Tématem této práce je manželské soužití a narození prvního dítěte. Cílem mého výzkumu je tedy přispění k problematice dynamiky soužití v manželství a rodině s malým dítětem. Mým hlavním záměrem je porozumění tomu, k jakým změnám dochází v rodině a manželství po narození prvního potomka. Jak se mění manželský svazek v jednotlivých oblastech soužití? K jakým změnám dochází už v těhotenství ženy a k jakým po narození dítěte? Tyto otázky jsou svou subjektivní povahou určeny ke kvalitativnímu zkoumání, nejde o ověřování předem formulovaných hypotéz, ale spíše o porozumění změnám, k nimž dochází v mladém manželství po narození prvního potomka. Protože tyto vztahy budou formulovány na základě porovnávání dat malé skupiny respondentů, nebude se jednat o závěry monotématického charakteru.
Výsledkem
kvalitativního výzkumu může být pouze formulování hypotetických vztahů, které je možno dále ověřovat i pomocí kvantitativních metod a způsobu zpracování dat.
2. Použitá metoda
V provedeném výzkumu jsem
jako výzkumný design zvolila kvalitativní typ studie,
protože mi nejde o ověřování určitých konkrétních hypotéz, ale o porozumění problematice, kdy údaje získané od respondentů mi pomohou při utváření určité teorie. Konkrétně jsem použila techniku, kterou Hendl (1999) označuje jako rozhovor s návodem. Podle Hendla je návod k rozhovoru tvořen seznamem otázek nebo témat, které je nutné v průběhu každého rozhovoru probrat. Tento návod má zabezpečit, že se se všemi dotazovanými osobami proberou všechna důležitá témata a tak umožňuje jejich vzájemné srovnávání. Zároveň však tazatel může přizpůsobovat formulace otázek a jejich pořadí dle situace a povahy respondenta. Taktéž mu zůstává volnost, jakým způsobem a v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Návod k rozhovoru tedy pomáhá udržet zaměření rozhovoru, umožňuje srovnávat odpovědi jednotlivých respondentů, avšak stále dovoluje účastníkům výzkumu uplatnit vlastní perspektivy a zkušenosti.
26
Při tvorbě otázek a témat zařazených do návodu k rozhovoru jsem vycházela především z teoretických poznatků týkajících
se problematiky soužití v manželství a rodině.
Konkrétní otázky kladené v rozhovoru jsou uvedeny v Příloze 1 (Návod k rozhovoru). V rozhovoru jsem se chtěla dotknout především těchto oblastí: 1. Oblast partnerských vztahů před těhotenstvím 2. Oblast partnerských vztahů během těhotenství 3. Oblast partnerských vztahů po narození dítěte Vzhledem k tomu, že celek manželského soužití se v literatuře tradičně dělí do několika podkategorií, charakterizovaných funkčně příbuzenskými aktivitami, které lze nazvat oblasti soužití, připadalo mi vhodné a účelné se na tyto oblasti zaměřit i v samotném rozhovoru. V souladu s kategorizací Plzákovou (1976, 1988) se v rozhovoru zabývám těmito oblastmi manželského soužití. A) oblast péče o děti (v etapách bez dětí např. jestli se na dítě těšili, kolik chtěli mít dětí) B) oblast péče o domácnost C) oblast hospodaření s financemi D) oblast sexuálního života partnerů E) oblast volného času Na doplnění a lepší představu o zkoumaných manželstvích jsem do rozhovoru zařadila otázky týkající se následujících kategorií: F) partner (jaký je, jeho životní hodnoty) G) rodiče H) bydlení Formulace jednotlivých
otázek jsem pak
přizpůsobovala reakcím
jednotlivých
respondentů a způsobu jejich vyjadřování. Pořadí kladených otázek jsem příliš neměnila, pouze v některých případech jsem kladla buď předem připravené či spontánně vzniklé prohlubující
tzv. sondážní otázky. Tyto doplňující otázky jsem kladla
především
v případech, kdy mi odpověď respondenta neposkytla dostatečné množství relevantních informací, v případech ujasnění si některých formulací a subjektivního významu slov či slovních spojení, a v neposlední řadě také k podpoření vyprávění respondenta. Rozhovor
s návodem
jsem
ještě
doplnila
o
dotazník
týkající
základních
sociodemografických charakteristik zkoumaných párů, délky jejich manželství, bytové situace atd. (podrobněji viz. Příloha 1 - Dotazník) a o stručné hodnocení (známky 1-5) jednotlivých oblastí manželského života (viz. Příloha 1 - Hodnocení manželství).
27
3. Vzorek
Logika kvalitativního výzkumu je odlišná od logiky výzkumu kvantitativního, což se projevuje mimo jiné také odlišným přístupem obou výzkumných přístupů k výběru osob participujících na výzkumu. V kvantitativním výzkumu mají osoby zvolené do výběrového souboru reprezentovat cílovou populaci ve všech známých i neznámých charakteristikách, čehož se většinou dosahuje pomocí strategie náhodného výběru. Avšak v kvalitativním výzkumu není cílem reprezentovat populaci jedinců, ale populaci problému a jeho relevantních dimenzí (Dísman, 1998). Nelze tedy předem určit kolík jedinců bude třeba oslovit, výběr jedinců probíhá průběžně během celého výzkumu a je ukončen v okamžiku, kdy další respondenti již nepřinášejí nové informace o zkoumaném jevu. V praxi je však tento požadavek velmi obtížně splnitelný a ani mně se to v provedeném výzkumu zcela nepodařilo, čehož jsem si plně vědoma. Jak už jsem uvedla výše, tak v kvalitativním výzkumu o účasti určité osoby ve výzkumném souboru nerozhoduje náhodný výběr, ale sám výzkumník. Mým cílem bylo získat k rozhovoru a následnému zkoumání páry nalézající se v druhé etapě manželského soužití, tak aby ve vzorku byly zastoupeny jak páry, které zvládly přechod z první etapy do druhé adekvátně či optimálně, tak páry jejichž zvládnutí uvažovaného přechodu a následné soužití v druhé etapě cyklu rodiny je problémové. Tomuto cíli jsem pak přizpůsobila výběr osob zahrnutých do této části výzkumu. Manželské páry pro výzkum jsem si vybírala z okruhu svých kamarádů a známých, kteří se nacházeli v druhé etapě cyklu rodiny a měli v té době prvorozené dítě do tří let věku. Nejdříve jsem se jich zeptala zda budou ochotni se mnou hovořit o svém rodinném životě Pak jsem sondovala, jak jsou spokojení se svým rodinným životem, zda jsou spokojení,spíše spokojení nebo nespokojeni. Pak jsem vybrala 6 párů tak, aby byly zastoupeny všechny tři skupiny spokojené, spíše spokojené a nespokojené páry. Jeden pár, který jsem si podle předběžného rozhovoru ohodnotila jako nespokojený, nakonec účast na výzkumu odepřel. Výzkumu se zúčastnilo 5 dotázaných párů, z čehož byly 4 páry manželské a 1 pár žijící v nesezdaném soužití. Všechny páry mají 1 dítě (1 pár v době rozhovoru čekal druhé dítě) a všechny páry spolu žily ještě před samotným vstupem do manželství. Podle toho jak sami respondenti hodnotí vydařenost svého soužití a spokojenost s jednotlivými složkami soužití lze páry rozdělit na páry spokojené, páry nespokojené a na páry v nichž je muž spíše spokojený a žena spíše nespokojená (viz. vyplněné dotazníky v příloze č.5.) Rozhovor jsem prováděla s každou osobou manželského páru zvlášť.
28
Tabulka 3.1: Charakteristiky jednotlivých párů Jméno
Věk Hodnocení manželství
Pár í. 1
Pár č. 2
Pár č.3
Pár Č.4
Pavla
28
spíše nespokojená
Jára
31
spíše spokojený
Věrka
26
spíše nespokojená
Pavel
35
spíše spokojený
Gábina
22
Nespokojená
Petr
25
Nespokojený
Alena
26
Spokojená
Milan
28
Spokojený
Jana
29
Spokojená
Tomáš
32
Spokojený
Kritérium výběru páru Tento pár jsem vybral podle předběžného rozhovoru, kde uvedli, že jsou se svým manželským soužitím spíše spokojeni. Druhý manželský pár jsem vybrala také podle předběžného rozhovoru, kde uvedli, že jsou se svým manželským soužitím spíše spokojení.
Stáří dítěte 5 měsíců
2 roky
Vážím si ochoty tohoto 2 roky páru, který ačkoliv uvedl, že nejsou se svým partnerským soužitím spokojeni a řešili si řadu problémů, tak se výzkumu zúčastnili a upřímně mi o svých problémech popovídali.
Čtvrtý manželský pár se 2 roky v předběžném rozhovoru ohodnotil jako spokojený, tak byli zahrnuti do mého výzkumu.
Tento manželský pár 3,5 měsíců byl také vybrán, protože uvedl celkovou spokojenost se svým manželským životem.
29
Poznámky Rozhovor proběhl doma u respondentů. Během rozhovoru mušek žena občas kojit dítě Rozhovor proběh] u respondentů doma. Během rozhovoru chystala žena oběd a povídala si s dcerkou. Podmínky tohoto rozhovoru byly ztížené, protože jednopokojový byt nenabízel dostatečné soukromí pro oddělený rozhovor. Během rozhovoru s ženou odešel muž do hospody ale pn rozhovoru s mužem byla žena občas přítomna. Rozhovor proběhl doma u respondentů. Během rozhovoru byla přítomna maninka respondenlky a žena se paralelně věnovala svému synovi. Rozhovor proběhl u Janiných rodičů doma, kde byli na delší návštěvě. Při rozhovoru občas žena kojila a prošli okolo občas její rodiče.
Pár č. J - Pavla a Jára Pavla měla v době rozhovoru 28 let, Jára 31 let a jsou manželé . Jejich syn Čenda měl v době rozhovoru 5 měsíců. Před uzavretím manželství spolu žili nejdříve v ve městě v podnájmu, potom si koupili domek na vesnici. Pavla má odborné středoškolské vzdělání - obor kuchař a před narozením dítěte pracovala jako kuchařka v restauraci. Jarda vystudoval gymnázium a pracuje jako hasič. Dítě bylo plánované a chtěné, ikdyž Pavla přiznala , že to mohlo počkat až po letní dovolené. Těhotenství bylo těžké, protože Pavla měla dost vážné zdravotní problémy, ale zpětně to oba hodnotí, že je to hodně sblížilo. Pavla se chtěla vypovídat, takže s ní jsem otázky probrala více do hloubky. Její manžel Jára s rozhovorem souhlasil, ale představoval s i , že se ho budu ptát a on bude odpovídat ano/ne. Pavla v době rozhovoru malého kojila a byla dost unavená z častého nočního vstávání. Myslím si, že i tento fakt mohl hrát roli při závěrečném honocení jejich manželství. Pavla hodnotila některé oblasti jeich soužití hodně negativně, přitom můj subjektivní pocit byl, že to až tak špatné není.
Pár č. 2 - Věrka a Pavel Věrka měla v době rozhovoru 26 let a její manžel Pavel měl 3 Slet a byli půl roku manželé. Jejich dcera Bára měla v době rozhovoru 2 roky. Tento pár spolu chodil devět let, z toho spolu žili 4 až 5 let. Vzali se až 1,5 roku po narození dcerky Báry. Věrka má SŠ - dis.a před narozením dítěte pracovala jako zdravotní sestra. Pavel vystudoval VŠ technickou a pracuje jako technik. Před narozením dcery spolu bydleli nejdříve 2 roky u manželových rodičů a pak ve vlastním bytě - v bytě po rodičích, kteří se přestěhovali jinam. Věrka a Pavel se kamarádí s párem č. 3. Věrka i Pavel vzpomínají na příjemně strávené chvíle nejen během
těhotenství. Myslím si, že pro ženu je hodně důležité, když může
těhotenství, porod a narození dítěte prožívat s kamarádkou, která je ve stejné situaci. S tímto párem se znám už hodně dlouho a myslím s i , že proto byli hodně sdílní a upřímní. V současné době mají druhé dítě syna Jana, který má 2 roky.
Pár c. 3 - Gábina a Petr Gábina měla v době rozhovoru 22 let a Petr 25 let a žili v nesezdaném soužití. Jejich syn Tomášek měl dva roky v době rozhovoru. Gábina vystudovala SŠ pedagogickou, před narozením dítěte pracovala jako prodavačka. Petr vystudoval SŠ technickou a pracuje jako
30
konstruktér, studoval krátce i VŠ, ale nezvládl skloubit práci , rodinu a školu. Před narozením dítěte spolu bydleli v podnájmu a rok po narození dítěte dostali jednopokojový byt, ale velice malý. Ze všech párů jsou věkově nejmladší a tento fakt a také problémy s bydlením, ve vzájemné komunikaci a partnerova neochota věnovat se více rodině vedly tento pár na 3 měsíce k rozchodu. V době rozhovoru byli opět spolu a bylo vidět, že oba o vztahu přemýšleli a v některých věcech se změnili, což je posunulo opět k sobě.Měla jsem z nich opravdu dobrý pocit, během rozhovoru jsem měla možnost pozorovat vývoj jejich vztahu, nezvládnutí krize, která začala už během těhotenství a vyvrcholila po narození dítěte a po přestěhování do menšího bytu. Po tříměsíční odluce se zase spolu k sobě vrátili a bylo vidět, že o sobě hodně přemýšleli a začali znovu spolu komunikovat. Po dvou letech po rozhovoru jsem se s nimi setkala a v té době už byli manželé.
Párč. 4 -Alena a Milan Alena měla 261et a Milan měl 28 let a jsou manželé. Jejich syn měl v době rozhovoru 2 roky a 2 měsíce. Alena je vyučená kuchařka a před narozením dítěte pracovala v obora. Milan vystudoval SŠ technickou a pracuje jako řadový zaměstnanec Matadoru. Oba jsou věřící katolíci. Před narozením dítěte spolu bydleli ve společné domácnosti s Aleninou maminkou a žijí s ní dodnes. Dítě bylo plánované a chtěné, Aleně se podařilo otěhotnět hned po svatbě. Žena mi sdělila, že klidně ještě mohli rok počkat. Tento pár je slovenské národnosti. Alena uvádí, že Milan je první muž, se kterým chodila a že spolu chodí od jejích šesnáctých narozenin. Tato dvojice hodnotila oblasti manželského soužití skoro v naprosté shodě. Ale měla jsem pocit, že moc o problémech nechtějí hovořit a že známkují oblasti jejich soužití tak, aby to vypadalo dobře. A chvílema se nedalo zabránit tomu, aby rozhovoru byla přítomna Alenina maminka. V současné době mají druhé dítě dcerku - Patriku, která má 9 měsíců.
Pár č. 5 - Jana a Tomáš Jana měla v době rozhovoru 29 let a Tomáš 32 let a byli 1,5 roku manželé. Jejich syn Lukáš měl 3,5 měsíce. Jana vystudovala SŠ a před narozením dítěte pracovala jako účetní. v
Tomáš vystudoval V S a pracuje jako softwerový specialista. Před narozením dítěte spolu žili nejdřív v podnájmu a pak ve vlastním bytě. Tento pár je smíšený Jana je slovenské a 31 a Tomáš uvedl, že je nevěřící. Tomáš české národnosti. Jana je věřící katolička
Tento pár hodnotil oblasti manželského soužití v naprosté shodě, oba uvedli zhoršení v oblastí sexu, ale vzhledem ke stáří dítěte se tomu nelze divit. V současné době mají druhého syna Martina 4 měsíce.
4. Způsob zpracování dat
Při vyhodnocování získaných údajů jsem postupovala podle strategie, kterou pro analýzu rozhovorů s návodem navrhuje J. Hendl (1999). V první fázi jsem rozhovory nahrané na diktafon přepsala a jednotlivé přepisy několikrát důkladně pročetla. Potom jsem se podrobně věnovala každému přepsanému rozhovoru zvlášť a na okraj každé stránky jsem zapisovala témata, která se v textu objevovala. Zároveň jsem si na druhý okraj stránky poznamenávala vlastní postřehy o tom, co respondent řekl, šlo především o různé asociace k danému tématu, shrnutí či předběžné interpretace a možné souvislosti s dalšími tématy. V další fázi jsem se snažila seskupit nalezená témata do obecnějších kategorií a skupin. Také jsem se pokoušela nalézt možnou hierarchickou strukturu jednotlivých témat. V závěrečné fázi jsem pak hledala souvislosti a možné vztahy mezi jednotlivými tématy, kategoriemi a skupinami témat. VŠe jsem se snažila dokumentovat jak u párů, které zvládly přechod z první etapy do druhé
adekvátně či optimálně, tak u párů jejichž zvládnutí
uvažovaného přechodu a následné soužití v druhé etapě cyklu rodiny je problémové. V průběhu celé analýzy a práce s nalezenými tématy a kategoriemi témat jsem se taktéž neustále vracela k původním přepsaným rozhovorům a zpětně kontrolovala, zda jsou mé závěry opodstatněné obsahem textu.
5. Výsledky
V rozhovorech se objevovaly zejména tyto kategorie témat: změny v oblasti financí, v oblasti bydlení a péče o domácnost, změny v oblasti trávení volného času a změny v sexuálním životě. Dále se v rozhovorech objevovala témata změny ve vnímání osobnosti partnera a v neposlední řadě také téma samotného prožívání těhotenství a narození dítěte.
32
Uvedené kategorie se částečně prolínají a ovlivňují a jejich oddělený popis považuji za do jisté míry zjednodušující a redukující, avšak nutný. Bez této redukce by totiž nebylo možné
množství
informací
uvedených
v jednotlivých
rozhovorech
smysluplně
interpretovat a porozumět jim.
5.1. Prožívání těhotenství a období po narození dítěte
Respondenti hovořící o prožívání těhotenství a narození dítěte se zmiňují o takových tématech jako jsou reakce na zjištění těhotenství ženy, společné prožívání těhotenství partnerky, narozeni dítěte a zvládání prvních
měsíců života s dítětem. U všech
zkoumaných párů bylo dítě chtěné, u párů č. 1, 2 a 5 i plánované.
5
Co se týče reakcí na zprávu o těhotenství partnerky, respondenti uvádějí několik základních reakcí, přičemž ne vždy jsou reakce ženy a muže z jednoho páru totožné. Shodně na zprávu o těhotenství partnerky reagovaly pouze páry č.2 a 5, kdy muž i žena shodně uvádí, že dítě bylo chtěné, těšili se na něj, měli radost atd. K popisu těchto prožitků používají následující slova: „Když jsem zjistila, že jsem těhotná, měla jsem z toho obrovskou radost, dozvěděla jsem se to v práci. Pracuji jako zdravotní sestra a z legrace jsem si udělala těhotenský test." (Věrka, pár č. 2) „Ditě bylo chtěné, konečně jsme mohli, měli jsme napůl zařízený byt. Oba jsem se těšili a chystali. " (Pavel, pár č.2) „Nejdříve jsem si udělala test a Tomáš byl u toho, za týden jsem to měla potvrzeno od lékaře. Tomášovi zazářily očička . " (Jana, pár č.5) „No vzhledem k tomu, že jsme se snažili, tak jsem to čekal. Ale bylo to fajn, když se test potvrdil. " (Tomáš, pár č.5) U dalších párů uvádí jeden z partnerů radost a druhý smíšené pocity, byť je to žena: ,Jaryn si dítě moc přál a měl z toho obrovskou radost, já jsem dítě taky chtěla, ale bylo to v době, kdy jsme měli naplánovány dvě cesty mimo republiku a moc jsem se tam těšila, no a nic z toho nebylo . Teda ne že bych neměla radost, ale mohlo to přijít později, i jsme v té době měli trochu problémy mezi sebou. " (Pavla, pár č. 1) U dalšího páru je to muž, který si uvědomoval problémy spojené s jinak radostnou událostí, kterou je narození potomka. „Přáli jsme si kluka. Ale byl jsem v té době moc mladý; plný plánů, zaskočilo mě to, měl jsem strach. Pořád jsem se vyptával jak ji je, hladil ji a těšil jsem se, byl jsem starostlivý, měl jsem obavy i proto že ženě nebylo dobře." (Petr, pár č.3) 5
Viz vyplněný dotazník uvedený v příloze č. 2. 33
Zajímavé je, že u páru č. 4 přijali zprávu o těhotenství partnerky se smíšenými pocity jak muž tak také jeho žena, ovšem dále shodně uvádí, že období těhotenství bylo pro oba velmi krásným obdobím, ,. Obdobie môjho tehotenstva sme si fakt užili, manželovi som sa páčila, hladil ma po brušku a dokonca čítal malému rozprávky a rozprával sa s ním. Toto obdobie bolo moc fajn, partner bol ku mne citlivější, dovolil mi úplne všetko. " (Alena, pár č. 4) „ Tehotenstvo sme prežili bombasticky, bola pohoda, chodili sme na prechádzky, boli sme hodne spolu. Chodil som s ňou na prehliadky, na ultrazvuk, po obchodoch vybierať výbavičku. " (Milan, pár č.4) Naopak pár č. 3 uvádí, že pro ně bylo období těhotenství období náročné a bylo provázeno neshodami a spory. ,J)ost jsme se hádali, měla jsem alergii z toho, že mě muž vůbec neposlouchá, nedokázala jsem na něm najit nic dobrého, získala jsem k němu tělesný odpor. " (Gábina, pár č.3) U párů Č. 2 a 5 ženy tvrdí, že pro ně bylo období těhotenství příjemným obdobím a jejich muži se k tomuto tématu nijak blíže nevyjadřují. Naopak žena z páru č. 1 měla během těhotenství závažné zdravotní potíže a oba partneři tedy během tohoto období prožili hodně strachu. „A/o víš měla jsem dost velké zdravotní problémy, chvíli to vypadalo, že mi to dítě budou muset vzít, abych to já přežila, pak že budu muset rodit předčasně a císařem a nakonec jsem rodila skoro v terminu. Ti doktoři kolem mě udělali humbuk, každou chvíli mi říkali jiné informace, přehazovali si mě jak horký brambor, jeden říkal operovat, druhý čekat, pak že už to operovat nejde a že musíme doufat... že jsem nevěděla sama jak to dopadne a hrozně jsem se bála. " (Pavla, pár č. I) Co se týče samotného porodu, tak všechny páry zmiňují pouze to, zda partner byl či nebyl s ženou u porodu a nějakým způsobem tento fakt hodnotí. Páry, kde muž byl přítomen porodu (pár č 1, 2, 5), to hodnotí shodně velmi kladně. Jedna z respondentek například uvádí: „ Skřítek byl se mnou u porodu, věděla jsem že budu rodit, a že to půjde tak rychle to jsem nečekala, měli jsme trochu problém sehnat auto, naše vybraná porodnice byla asi 20km od místa bydliště. Přijeli jsme a hned jsme šli na to, m necelou hodinu byla malá na světě, můj muž si přestřihl pupeční šňůru. " (Věrka, pár č. 2) Její muž k tomu dodává: „Jsem moc rád, že jsem tam byl. Jsem rád, že jsem byl u porodu, příště chci jit zase. " (Pavel, pár č.2)
34
Páry, kde partner u porodu nebyl (oba však uvádí, že chtěl jít) plánují, že u dalšího dítěte muž k porodu půjde. „ K porodu som chcel ísť, bol som nachystaný i s kamerou, ale potom ma k nej nepustili, pretože v nemocnici panoval nejaký podivný príkaz že pokiaľ to ostatné rodičky nechcú, tak tam chlap nesmie, dúfam že to pôjde k ďalšiemu porodu. " (Milan, pár č.4) Období po narození dítě vnímaly všechny páry jako velmi náročné, tvrdí, že se změnil celý jejich život a zejména ženy uvádí, že veškerý čas věnovaly (věnují) dítěti: „Celý můj čas se točil okolo malého. " (Pavla, pár č. I) „První čtyři měsíce to byly hrozné, malá pořád křičela, trpěla na větry vůbec jsem si neodpočinula, byla jsem psychicky vyřízená. Stihla jsem si zajít akorát na záchod a osprchovat se, malou jsem pořád nosila na rukou, měla jsem ruce jako orangutan... Těšila jsem se, až se muž vrátí z práce, abych si trochu odpočinula." (Věrka, pár č.2) „ Úplné se mi změnil rytmus života, vše se točilo kolem malého. . " (Gábina, pár č.3) „No pre mňa sa zmenilo úplne všetko, vôbec nemám čas sama na seba. Dlho už sme s partnerom nikde neboli sami a stejne keď sme sami tak myslíme na naše dieťa, už si to človek neužije tak ako za slobodná. " (Alena, pár č.4) a „No bolo všetko naruby, málo času, väčšia zodpovednosť, starostlivosť, málo voľna." (Milan, pár č.4) Muži také reflektují fakt, že na ně má žena méně času a naopak jí musí více pomáhat, zaráz však většinou dodávají, že jim to nevadí. „ Nejdůležitějši je pro ni dítě, svým způsobem je to tabu, hodně se na dítě upnula, svým způsobem mě odstavila na vedlejší kolej, ale netrvalo to dlouho i jsem se s tím srovnal. " A dále ještě: „Chvíli mi trvalo nežjsem začalfungovat, začal plnit povinnosti. 80% chlapů si myslí, že přinesou domů výplatu a zbytek je na ženské. Chlap se v noci nevyspí a okolo roku to vrcholí, pak chlap buď zapne anebo jsou od sebe. Nedávám moc najevo city a polykám i radosti i smutek." (Pavel, pár č.2) 5.2. Změny ve vnímání osobnosti partnera Muži i ženy u všech dotazovaných párů se taktéž zmiňují o tom, že partner(ka) se po narození dítěte změnil(a) a to směrem k větší samostatnosti, zodpovědnosti, starostlivosti. Muži často hovoří o tom, že jejích partnerka po porodu dozrála, ovšem také ženy oceňují své manžely a připisují jim pozitivnější vlastnosti. „No je víc zodpovědný a snaží se být více s rodinou. " (Pavla, pár č. I) „Partnerka se plně věnuje rodině, je samostatnější a zodpovědnější, hezky se stará o dítě. " (Jára, pár č.l) „ ... změnila se, je více samostatná. " (Pavel, pár č.2)
35
„Partner je viac starostlivý, viac sa stará o rodinu aj o svojho syna, je viac citlivý, hlavne keď je malý nemocný. Áno viac sa stará o rodinu, je starostlivejší" (Alena, pár č.4) ,Myslim, že můj muž se stal zodpovědnější, starostlivější."
(Jana, pár č. 5)
5.3. Změny v sexuálním životě Co se týče změn v oblasti sexuality, tak všechny páry shodně uvádí, že v době chození si oba v sexu rozuměli. Ženy ze dvou párů zdůrazňují, že na počátku vztahu byl sex nejlepší a nej intenzivnější: ,Asi nejlepší to bylo v prvním roce chození, když jsme žili každý zvlášť, to jsme se na sebe a na sex oba dva moc těšili." (Pavla, pár č. 1) „ Ze začátku vztahu jsme se sexu hodně věnovali, dá se říct, že chuť byla z obou stran. No znáš to, ze začátku jsme po sobě věčně skákali jako veverky... (smích). " (Gábina, pár č. 3) Tytéž ženy také uvádí, že po začátku společného bydlení a po vstupu do manželství se frekvence sexuálního styku snížila: „Když už jsme spolu byli jako manželé, tak už jsme se tak moc nemilovali... To víš no, když chlapovi pereš ponožky a trenky, tak se ta chuť na sex vytrácí...." (Pavla, pár č. 1) ,JCdyž už jsme spolu bydleli, tak jsem pracovala, dělala jsem dvanáctihodinové takjsem byla hodně unavená, aktivnější byl muž." (Gábina, pár č. 3)
směny a
Páry, které své soužití hodnotí ve většině oblastí jako vydařené, uvádí, že během těhotenství partnerky nedošlo v jejich sexuálním životě k zásadním změnám. Například Milan s Alenou (pár č.4) shodně uvádí, ž e během těhotenství, to v oblasti sexu zůstalo stejné. „ Sex sa nezmenil, viac som pratnerku hladil po brušku a škrabkal ju po ňom, teraz chce malý nech ho škrabkám po chrbáte.... " (Milan, pár č.4) Svou dozajista nezanedbatelnou roli zde taktéž hrají zdravotní potíže ženy, které zapříčinily nechuť ženy k sexu či jeho faktickou nemožnost. K tomuto tématu respondenti uvádí následující: „Během těhotenství jsem měla zdravotní komplikace, takže jsem nechtěla tolik jako můj partner. " (Pavla, pár č. 1) „Ze začátku těhotenství (první čtyři měsíce) jsem sex vůbec nemohla, vadilo mi to psychicky. Pak to bylo na chvíli lepší a na konci těhotenství jsem se začala předčasně otvírat, takže jsme spolu spát nemohli. " (Gábina, pár č. 3)
36
„Když žena otěhotněla, bývalo jí špatně a na sex neměla chuť a já jsem nerozuměl slovu ne, snažil jsem se sex vyprovokovat. Sexu bylo opravdu málo, jen první dva měsíce." (Petr, pár č. 3) Další témata, která se v této souvislosti vynořují jsou téma (ne)přitažlivosti partnerky v době těhotenství a ohledy či obavy muže. Jedna z respondentek vypovídala, že si během těhotenství připadala nepřitažlivá, což se i odrazilo v jejich sexuálním životě: „ navíc jsem si pňpadala škaredá. I když, ...můj muž si nestěžoval, že bych se mu nelíbila, spíše jsme se o tom nebavili. Já jsem se dost styděla. " (Pavla, pár č. 1) Ženy ze dvou párů (spokojeného a nespokojeného) naopak uváděly, že v těhotenství byly pro partnera přitažlivé, což v rozhovorech spontánně zmiňují i jejich muži: „Pro muže jsem byla v těhotenství více přitažlivá, líbilo se mu moje bříško, pořád mě po něm hladil, to jsme si opravdu užili." (Gábina, pár č.3) „Bylo to těžké, partnerka byla s bříškem moc přitažlivá. " (Petr, pár č.3) „Myslím, že jsem se Tomášovi líbila, hlavně když jsem na sobě měla nějaké ty těhotenské šatečky, měla jsem jedny růžové s kytkami a v těch jsem se i dobře cítila..." (Jana, pár č.S) „Jana se mi líbila i s bříškem. " (Tomáš, pár č.5) Jeden z mužů v rozhovoru taktéž zmiňuje své obavy, aby partnerce či dítěti při sexuálním styku neublížil: „Bral jsem ohledy, měl jsem ze začátku strach, abych neublížil, i když jsem to moc nedával najevo. " (Pavel, pár č.2) Po narození dítěte uvádí shodně všechny ženy, že jsou více unavené a nevyspané a to se odráží především ve zmenšení až ztrátě zájmu o sex, což potvrzují i jejich partneři, kteří ovšem tuto změnu většinou nevítají, ovšem únavu své ženy tolerují. Například manželé z páru č. 1 a č. 5 k tomu uvádí: „M«ě byl v té době sex nepříjemný. Navíc jsem hodně unavená, tak jsem ráda že lehnu a spím. " (Pavla, pár č. 1) „Já se přizpůsobím, já se víc snažím, aby něco bylo, žena nemá moc o sex zájem." (Jára, pár č. I) „Po šestinedělí nemám moc chuť na sex, více chce můj muž, já jsem tak unavená, že usnu a spím. " (Jana, pár č.5) „Jana nemá o sex takový zájem jako já, chtěl bych častěji, ale přizpůsobím se." (Tomáš, pár č.5)
37
Zajímavé je, že oba dva páry, jež hodnotí svoje soužití jako celkově vydařené, zmiňují únavu partnerky jako jedinou změnu v jejich sexuálním životě, k čemuž muži dodávají, že se tomu přizpůsobili a danou situaci již dále nerozebíraji. U respondentů ze zbylých tří párů se pak v této souvislosti objevují ještě další témata, o kterých hovoří. Jedna z žen zmiňuje, že jí vadí, když mají při sexu dítě v ložnici. „A víš dost mi vadí, že je malý v ložnici při tom když to děláme... A často se stává to, že dostaneme chuť na sex chuť a v tom se Čeňouch probudí a začne brečet...řekla bych že malý je spolehlivá antikoncepce . (smích). " (Pavla, pár č. I) Žena z páru, který je se svým soužitím nespokojen, a u kterého se objevují mnohé potíže uvádí, že po narození dítěte s partnerem zcela přestali sexuálně žít a to především v důsledku každodenních sporů. „Pak jsme spolu moc nespali, protože jsme se hodně hádali a já se nedokážu v noci milovat, když se přes den hádám... Získala jsem k sexu odpor. Po půl roce malého jsme spolu spali hodně málo, vystupňovalo se to asi v roce, když jsme spolu nespali vůbec... " (Gábina, pár č.3) Jiná žena naopak uvádí, že po narození dítěte je pro ni překvapivě sex lepší než před porodem: „Ze začátku to hodně bolelo, protože mě malá hodně potrhala a byla jsem šitá. Pak se to srovnalo, když jsme měli delší předehru, tak to byl lepší prožitek než před porodem. " (Věrka, pár č. 2) K tomu její muž poznamenává: „ Vpodstatě se nic nezměnilo, i když jsem změnu čekal. Po porodu má žena k muži jiný vztah. Po čtyřech měsících dítěte začala být žena více aktivní. Řekla mi, že je teď pro ni sex lepší než před porodem. Ale musíme dávat pozor, kvůli sešiti občas jí to bolí. " (Pavel, pár č.2) Jak již bylo uvedeno výše, co se týče ostatních mužů, tak ti (s výjimkou muže z „nespokojeného" páru) shodně tvrdí, že partnerka má menší zájem o sex a oni se jednak snaží ženě přizpůsobit a jednak se více snaží sex iniciovat. Naopak muž z páru, který se ze všech dotazovaných párů potýká ve svém soužití s nej většími potížemi uvádí, že se s ním partnerka nechtěla sexuálně stýkat, což spojuje s nefungující komunikací: „No to byla fakt krize, odpočítával jsem minuty do konce šestinedělí... fakt tragédie. No a pak byly problémy, že jsem pracoval a ještě dělal školu, tak jsem se uzavřel, nefugovala mezi námi komunikace a partnerka se mnou spát nechtěla." (Petr, pár č. 3) 5.4. Změny v oblasti trávení volného Času
38
V období před otěhotněním partnerky a narozením dítěte měli všechny dotazované osoby (muži i ženy) své vlastní koníčky a přátele. Avšak ženy z párů, s jejichž soužitím jsou muži spokojeni a ženy spíše nespokojeny, svorně uvádí, že se ve svých koníčcích přizpůsobily partnerovi. „Víš, můj muž chtěl vždy něco nového vyzkoušet a já se přidala... no a pak jsem u toho zůstala dýl než on... (smích) Víš hodně věci co Jára dělá baví i mě a rádi oba zkoušíme nové věci, ale nesmí mě do nich nutit. " (Pavla, pár č. 1) „Jezdili jsme spolu na vandry, chodili do kina, na koncerty, převážně jsme měli společně zájmy, já se přizpůsobila. Naučila jsem se od muže hrát taroky a teď dle mužových slov drtím staré důchodce... (smích), kteří taroky hrají celý život. " (Věrka, pár č. 2) Respondenti z párů, v nichž jsou oba partneři spokojení, shodně uvádí, že v době chození měli některé koníčky společné, některé rozdílné, avšak bez problémů si je navzájem tolerovali. Pár č.4 k tomu dodává: „Chodili sme do kina, tancovať, jazdili sme na bicykloch. Partner si išiel občas s kamarátmi posedieť a popiť. Partner sa zaujíma o počítače, som schopná to tolerovať, ale nesmie to stáť moc peňazí" (Alena, pár č.4) „Chodili sme spolu tancovať, cvičiť, chodili sme na prechádzky, jazdili na dovolenky. Spory medzi nami neboli, partnerka má záľubu kuchyňu." (Milan, pár č.4) Naopak pár, jež není se svým soužitím příliš spokojen, měl v oblasti volnočasových aktivit spory již v období před narozením dítěte, což ilustruje následující výrok muže: „Ženě se moc nelíbilo, že chodím s kámoši do hospody a že ji neberu s sebou a že hodně času trávím s oddílem, a taky že jsem často nepřišel na schůzku, když jsem se domluvili. Ona chodila do Červeného kříže, na to jsem zase žárlil já, ale nechal jsem ji. " (Petr, pár č.3) Co se týče volnočasových aktivit v období narození dítěte, tak všichni muži shodně uvádí, že se svým koníčkům dále věnují, ale omezili je, a snaží se je skloubit s prací a rodinou, což vnímají i jejich ženy. Například: „Omezil jsem své zájmy a přátele a více se soustředil na rodinu. " (Jára, pár č. I) „No řekla bych že se Jára snaží skloubit rodinu i koníčky, snaží se o kompromis, ale někdy ho celé dny nevidím, třeba když má směny v práci a pak ještě jede na víkend pryč.... " (Pavla, pár Č.1) „Ja sa dal venujem svojim záľubám, zo začiatku som bol hodne s rodinou." (Milan, pár č.4) „ Chodím hrát volejbaljednou týdně, jinak jsem v práci nebo s rodinou. " (Tomáš, pár č. 5) Avšak muž z páru, v jejichž soužití se vyskytují největší obtíže uvádí, že své zájmy částečně omezil až po krizi ve vztahu a po tříměsíčním odloučení. Jeho žena to potvrzuje.
39
„Teď se více věnuji rodině, i po těch problémech co jsme spolu měli. " (Petr, pár č.3) „Muž se ze začátku moc neomezoval ve svých zájmech, teď už je to lepší, více se věnuje rodině, po té cojsme se znovu dali dohromady." (Gábi na, pár č.3) Ženy shodně uvádějí, že na své koníčky moc času nemají, protože převážnou většinu času se musí věnovat péči o dítě. „JVO já
se věnuju děcku, na koníčky čas není (Pavla, pár č. I) "
„No čas moc nemám, keď potrebujem, musím si ho vydobyť." (Alena, pár č.4) Ženy z párů 2 a 3, které se znají a jsou přítelkyně oceňují, že jim partner umožňuje chodit cvičit a někam si spolu sednout. „Ale umožňuje mi chodit do cvičeni a když měla malá rok tak jsme chodili s maminami si někam sednout." (Věrka,pár č.2) „ Chodila jsem s kamarádkou večer cvičit a asi v roce malého jsme si spolu chodili sednout a to partner malého hlídal. " (Gábina, pár Č.3). Společně a bez dítěte tráví čas všichni dotazovaní partneři jen sporadicky „Áno stráženie máme zaistené, ale moc spolu nechodíme von. Teraz sme boli tancovať na diskotéke, strážili obidve babičky, ale nebolo to ako prv, stále sme sa dívali na mobil, či nám nevolajú, že sa máme vrátiť domov." (Milan, pár č. 4) „Spolu jsme byli akorát lyžovat, když jsme byli v Beskydách u mých rodičů a jednou v kině. " (Pavla, pár č. I) Další téma, o kterém respondenti v souvislosti s volnočasovými aktivitami hovoří, je méně častá frekvence setkávání s přáteli. Tuto skutečnost ilustrují kupříkladu tyto výroky: „Přátelé k nám chodili dokudjsme ještě bydleli na podnájmu, když jsem se přestěhovali do městského bytu, tak návštěvy přestaly, protože je tam hrozně málo místa." (Gábina, pár č.3) „Přátelé omezili svoje návštěvy, ale vzešlo to z jejich strany. " (Pavel, pár č.2)
5.5. Změny v oblasti bydlení a péče o domácnost
Bytové podmínky a péče o domácnost spolu úzce souvisí, péče o domácnost je Částečně závislá na bytových podmínkách páru (jiné práce jsou například třeba v panelákovém bytě a jiné v rodinném domě se zahradou), což respondenti reflektují. Z tohoto důvodů je tedy o těchto dvou oblastech pojednáno ve společné kapitole.
40
Všechny páry před narozením dítěte žily ve společné domácnosti. Rozdíly byly a jsou pouze v samostatnosti bydlení. Páry č.l, 3 a 5 bydlely nejprve v podnájmu a nyní mají vlastní bydlení, které splácejí ze stavebních spoření. Oproti tomu pár č.2 a 4 sdílel bydlení nejprve s rodiči. Tuto bytovou situaci ilustruje následující výrok ženy z jednoho z uvedených párů. „Žili jsme spolu asi dva roky s partnerovými rodiči, pak se jeho rodiče odstěhovali o tři patra výš do půdní vestavby v paneláku a pak jsme spolu žili sami asi rok než se malá narodila. " (Věrka, pár č.2) Oba zmíněné páry přitom shodně uvádějí, že přítomnost rodičů jejich partnerské soužití nijak nenarušovala.. V současné době žije s jedním z rodičů pouze pár č.4 a toto soužití hodnotí víceméně kladně: „No niekedy by bolo fajn bývať bez partnerkinej maminky, ale nemenil by som." pár č. 4)
(Milan,
I ostatní páry, kromě páru č.3, jsou s bytovými podmínkami až na menší výhrady spokojeny: „Vpodstatě jsem spokojená, jen bych chtěla dovybavit domácnost nábytkem, všechno musí jít postupně. " (Pavla, pár č. 1) „ S bydlením spokojenost, bude fajn až ten byt splatíme."' (Pavel, pár č.2) „No malému chýba detská, inak sme celkom spokojný, neplánujeme zmenu. " (Milan, pár č.4) „S bydlením jsme spokojeni, snad jen kdyby měl Tomáš někde pracovní kout" (Jana, pár č.5) Pouze pár, jehož soužití je ze všech párů nejvíce problematické uvádí, že je se svým bydlením nespokojen. Muži především vadí velikost bytu, čímž odůvodňuje i další problémy vyskytující se v jejich vztahu. „ S bydlením byty problémy, kvůli penězům jsme šli do městského bytu, který je hrozně malinký, dostávali jsme z toho ponorku, nebylo se kam schovat, nemohli jsme si tam vůbec zvyknout. No byt je to hrozně malý, chtěl byjsem do něčeho většího, ten malý prostor k žití je hrozný, i proto jsem asi utíkal. " (Petr, pár č.3) Změny související s bydlením v době těhotenství partnerek se týkají především úpravy bytu pro příchod dítěte, nákupem nábytku, uspořádáním věcí v bytě, dozařizováním. Výstižně to popisuje pár č. 5:
41
„V té době už jsme bydleli ve svém bytě a spláceli jsme jej. Já jsem se těšila z každé věcičky, vyšívala jsem malému obrázky do pokojíčku. Tomáš chystal postýlku a pokojíček. " (Jana, pár č.5) a „Vté době už jsme bydleli ve svém bytě. No těšila se hlavně Jana, vyšívala a pletla a radovala se s každé věcičky. Já jsem dělal velký věci, jako kolíbka atd. " (Tomáš, pár č.5) Obdobně to však bylo i u dalších dvojic: Já jsem se snažila si více uspořádat domácnost, přemýšlela jsem kde budu malého koupat, jak co zabezpečit, aby to pro něj doma bylo co nejbezpečnější, chtěla jsem domácnost dovybavit". (Pavla, párč.l) „Připravovali jsme se, malovalo se a s úklidem pomohla maminka. " (Gábina, pár č.3) ,Musel som prerobiť celú spálňu, popremýšľať, pred narodením." (Milan, pár č. 4)
kde čo dať, spálňu sme robili 3 mesiace
Po narození dítěte pak už u žádného z párů k žádné závažné změně v oblasti bydlení nedošlo. V souvislosti s péčí o domácnost se pak v rozhovorech objevují dvě kategorie témat: rozdělení domácích prací před narozením dítěte a po narození dítěte. Všechny páry, kromě páru č. 3 („nespokojený pár") měly již v době nesezdaného soužití domácí práce poměrně jasně vymezeny a na domácích pracech se podíleli oba partneři, i když každý jinou mírou. „V podnájmu jsme se dělili o práce, i když více prací jsem dělala já, můj muž jen umýval nádobí. Když jsme začali bydlet ve svém domě, tak jsme si práce rozdělili na práce doma, to dělám já, a kolem domu, to dělá muž." (Pavla, pár č.l) „My oba víme, co ten druhý nerad dělá, mě například špína nevadí...Žehlit, šít a prát nebudu, ne že bych to nezvládl, ale nebaví mě to. Jinak mi práce doma nevadí... "(Pavel, párč.2) Obdobně o rozdělení domácích činností a prací referují i další páry. Ovšem pár, jehož soužití se jeví ze všech dotazovaných párů jako nejproblematičtější, měl neshody ohledně péče o domácnost již v období před narozením dítěte, kdy ač byli domluveni, že se o domácí práce budou dělit, muž nedělal téměř nic: „Plánovali jsme, že spolu budeme dělat domácí práce, ale mně se nechtělo dělat nic,... no vysával jsem, umyl nádobí, z donucení pověsil prádlo... pračka je ženská záležitost..., já jsem spíš obkecával, proč něco dělat nebudu, .hádali jsme se kvůli zvykům, že jsem nezavíral dveře(Petr, pár č.3). Po narození dítěte se povinnosti mužů a žen částečně změnily, zejména v tom, že se muži více zapojili do péče do domácnost a začali chodit nakupovat. Výstižně tuto změnu popisuje pár č.2:
42
„Muž se musel zapojit, jeden se staral o dítě a druhý uklízel. Muž chodil na nákupy." (Věrka, pár č.2) „Člověk musel začít fungovat. Já vím, že co neudělám pořádně, tak to radši nedělám vůbec. Pomáhal jsem s nákupy, trochu úklid, střídali jsme se když jeden se staral o malou druhý uklízel. "(Pavel, pár č.2) Podobně to chodí i v domácnosti dalších párů. „ Tomáš chodí nakupovat a více se stará, koupe, přebaluje a chodí s malým na procházky, já si můžu mezitím doma aspoň něco udělat. Můj muž se snaží pomáhat s čím je třeba, ale to víš, když přijde až večer z práce... tak je leckdy rád že se nají a trochu se natáhne, ale až okoupe malého....(smích). Já malého koupu hodně málo, nechávám to Tomášovi. " (Jana, párč. 5) „...žena vari, ale menej časovo náročné jedlá, viac upratujem, po narodení som mal štyri dni voľna. Vysávam, chodil som na nákupy, skladal plienky. "(Milan, pár č.4) 5.6. Změny v oblasti financí
Všechny zkoumané páry spolu žily již před svatbou a narozením dítěte a z rozhovorů vyplývá, že největší změna v oblasti hospodaření nastala již před sňatkem, v okamžiku, kdy spolu začaly žít, hospodařit, popř. si založily společný účet. Kupříkladu: „No nejdřív jsme měli každý své finance, oba jsme pracovali, pak když jsem se přestěhovala k Tomášovi, tak mě měsíc živil pak jsem začala pracovat a hnedjsme založili společný účet. " (Jana, pár č.5) Všechny páry také shodně uvádí, že od doby, kdy spolu začaly žít ve společné domácnosti, dávají peníze dohromady a každý z nich má buď své kapesné či si ze „společné kasy" bere jak potřebuje: „Když už jsme spolu žili, zřídili jsme si společnou kasu a každý si nechával kapesné pro sebe." (Pavla, pár č.J) „Zo začiatku partnerka chodila do školy, potom sme asi po troch rokoch spolu začali bývať u jej maminky a dávali sme si peniaze dohromady, no kto si viac vezme ten má... " (Milan, pár č. 4) Pouze pár, kde jsou oba partneři se svým vztahem nespokojení a v soužití se vyskytuje řada problémů se financemi zabývají podrobněji a i přesto, že zprvu uvedli, že mají peníze dohromady, tak žena dále vypočítává kdo co platil, atd „Peníze jsme dávali dohromady, muž dával na nájem já jsem platila jídlo, říkali jsme si jak hospodaříme, když si někdo vzal peníze ze společného tak o tom druhému řekl. Různé věci jsme platili společně, střídali jsme se kdo zaplatí Já jsem vybavila celý byt na splátky, moji rodiče koupili ledničku a partnerovi rodiče koupili nábytek a pračku. " (Gábina, pár č. 3)
43
Zajímavé také je, že dva muži (z párů v kterých jsou muži relativně spokojení a ženy spíše nespokojené) uvádí, že si na způsob hospodaření v době chození nevzpomínají, že to pro ně nebylo (není) důležité: „Nevzpomínám si, asi to nebylo důležité." (Jára, pár č. 1) a „Od začátku jsem se o peníze nestaral...peníze č. 2)
mě nezajímají zatím nechybí... " (Pavel, pár
Co se týče změn po otěhotnění partnerky a narození dítěte, tak všechny páry shodně uvádí, že ve způsobu hospodaření s penězi se nic nezměnilo jen narostly výdaje. Výstižně to vyjadřuje jeden z respondentů: ,JJítě je vir do peněz. " (Pavel, pár č. 2) Některé z žen, především ty, které jsou ve vztahu spíše nespokojené také uvádí, že určitý zlom nastal ve chvíli, kdy jim přestala chodit mateřská od zaměstnavatele, a začaly dostávat pouze dávky ze státního systému sociálního zabezpečení. „Největší zlom přišel, když měla malá půl roku, to mi přestala chodit mateřská z práce a začala jsem brát mateřskou ze sociálky, cožje hrozná almužna. Když měla malá tři měsíce, tak muž změnil zaměstnání a tam měl více peněz, takže se to jakž takž vyrovnalo. " (Věrka, pár č.2) „Po půl roce, když mi přestaly chodit peníze ze zaměstnání, tak nastal zlom. Pak se to srovnalo, protože člověk se musí naučit hospodařit. Jen jsem si už dlouho nekoupila nic hezkého na sebe a když nakupuji, tak se musím rozhodovat mezi tím, jestli malému koupím jogobelu za šest korun, která mu moc nechutná, nebo mléčnou rýži za dvanáct korun, kterou má rád " (Gábina, pár č. 3). 5.7 Shrnutí výsledků výzkumu
V provedených rozhovorech se v souvislosti se změnami v rodinách, jimž se narodilo dítě a která tedy přecházela z první etapy rodinného a manželského soužití do etapy druhé, objevily následující hlavní kategorie témat: změny v oblasti financí, změny v oblasti bydlení a pečování o společnou domácnost, změny v trávení volného času a změny v oblasti sexuálního soužití. Okrajovější oblast pak představují změny v percepci osobnosti partnera. Tyto kategorie popisující různé oblasti manželského a rodinného soužití, jež musely nutně po narození potomka projít transformací doplňuje kategorie zahrnující vnímání a prožívání období těhotenství jako takového a rovněž porodu.
44
6. Diskuze
Uskutečněný výzkum přinesl některé zajímavé, i když asi ne příliš překvapivé výsledky. Prvotním zjištěním je především konstatování, že po narození prvního dítěte opravdu dochází k mnoha změnám v manželském a rodinném systému. Tento závěr je zcela v souladu s údaji uvedenými v literatuře (Vágnerová, 2000, Pláňava, 1998, Kratochvíl, 2000), nepředstavuje tedy žádné neočekávané zjištění. Zajímavé je spíše bližši zkoumání jednotlivých oblastí, v nichž se změny projevují a způsobů jimiž se to děje. Už samotné období těhotenství představuje pro manžele určitou změnu jejich dosavadního života, přestože dítě oba partneři chtěli nebo se mu přinejmenším nebránili, zjištění gravidity ženy bylo u některých párů provázeno smíšenými pocity. Tato nejednoznačná reakce mohla plynout bud' z existence jiných plánů, jež očekávání dítěte zhatilo, ale rovněž také z nejistoty a pochybách rodičů o sobě samých. Jak uvádí Pláňava (1998) především nastávající tatínkové si vůbec nemusí být jisti, zda „na to mají". Za zajímavé zjištění považuji ochotu a přání všech otců zúčastnit se porodu, pokud pak někteří tatínkové do nemocnice z objektivních důvodů nedostali, litovali toho a svou přítomnost u porodu plánují alespoň do budoucna. Jak uvádí Vágnerová (2000), dochází po narození prvního potomka ke změně celkového životního stylu, do něhož patří také sexuální soužití partnerů. V této oblasti podle realizovaného výzkumu pravděpodobně neexistuje jediný možný scénář, protože zatímco některé páry uvádějí ze strany žen menší ochotu k intimnímu styku provázenou sníženou kvalitou i kvantitou sexuálních styků, jiné ženy naopak uvádějí, že po porodu považují svůj sexuální život za uspokojivější. V období těhotenství se intimní život většiny zkoumaných párů nezměnil, pokud to ovšem nebylo vynuceno ze zdravotních důvodů. Společným tématem je u všech dotazovaných žen téma únavy spojené spéci o dítě, problematická může být pro ženu také přítomnost dítěte v ložnici manželů. Není bez zajímavosti, že u mužů se příliš motivace k sexu během těhotenství ženy a po jejím porodu nemění, ovšem změny v sexuální apetenci u ženy víceméně akceptují. Za velmi zajímavé téma považuji oblast fyzické přitažlivosti těhotných žen pro jejich partnery a domnívám se, že tento fenomén by byl vhodný k dalšímu empirickému zkoumání. Mužům se totiž většinou jejich gravidní partnerky líbily, což dávali najevo například doteky ženina břicha, ovšem u žen se ojediněle objevila
nespokojenost
s vlastním tloustnoucím tělem, která je pochopitelná vzhledem k současnému ideálu
45
štíhlosti. Právě vliv percepce vlastního těla v těhotenství a jeho reflexi v partnerském vztahu (především komunikaci) považuji za zajímavé téma. Pochopitelné jsou změny v trávení volného času, který žena po narození dítěte téměř nemá a muž jej více či méně omezí. Právě zde se dostává do popředí funkce muže jakožto společníka a také prostředníka mezi vnějším světem a domácím prostředím pro čerstvou matku, jak na ni upozorňuje Pláňava (1998). S omezením koníčků obou rodičů pak souvisí větší množství povinností a také předání větší části úkolů na otce než tomu bylo v minulosti. S nepoměrem v této oblasti mohou vznikat vážné neshody a problémy, jak ilustruje situace v „problémovém páru", což potvrzuje údaje Kratochvílovy (2000) i Plaňavovy (1998). Nepřekvapí změny v oblasti financí, spojené především s nároky malého dítěte, přičemž rodiče jsou nuceni se uskrovnit. Uvedené změny byly většinou společné všem párům, kromě páru jediného, který jsem pracovně nazvala párem problémovým. V tomto svazku se situace po narození dítěte natolik vyhrotila, že se partneři dokonce načas odloučili. Změny (a to změny ve všech zkoumaných oblastech) jež přineslo narození potomka tedy tento pár neunesl. Přechod z jedné etapy rodinného soužití do drahé zde mladí rodiče jednoduše nezvládli. Pokud si položím otázku proč tomu tak je, nabízí se vysvětlení Pláňavovo (1998), respektive dvě možná vysvětlení: bud' první etapa, v níž se měli oba partneři připravit na úkoly období následujícího vůbec neproběhla nebo proběhla pouze krátce. Toto vysvětlení je také v souladu s tzv.úkolovým přístupem. Vztah této dvojice ovšem trval před narozením dítěte dost dlouhou dobu, stejně jako soužití ve společné domácnosti, ovšem zajímavý je fakt, že tato dvojice žije jako jediná z párů účastnících se výzkumu v nesezdaném soužití. Napovídá snad tento fakt něco? Nebo je třeba vysvětlení hledat v druhé možnosti uváděné Pláňavou (1998), a tou je problematická osobnost jednoho z partnerů, který nemusí mít úspěšně zvládnuté úkoly předchozích vývojově individuálních fází. Posuzování důvodů pro nezvládnutí životní změny a přechodu z jedné etapy do druhé u tohoto páru však již nepřísluší této práci, ovšem mohlo by být zajímavým námětem pro další zkoumání. Shrnu-li tedy výsledky, k nimž jsem na základě provedeného výzkumu došla, je narození dítěte významnou událostí v rodině a manželství. V různých oblastech soužití se tyto změny mohou projevovat v různé intenzitě, přitom většina rodin je přiměřeně zvládá. Musí však dosti pozměnit svůj životní styl, očekávání a nároky, musí vyjít ze sebe vstříc druhému a více než svým potřebám a zájmům se věnovat zájmům a potřebám svého dítěte. To vše ovšem chápu jako charakteristiku typickou pro dospělého člověka, který se v roli rodiče stává zralejší a zodpovědnější lidskou bytostí mající nový životní smysl.
46
rv. ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se pokusila přispět k problematice dynamiky soužití manželství a rodiny. Konkrétněji jsem se zaměřila na přerod manželského páru v rodinu po narození dítěte a zvládání změn s touto událostí spojených. V teoretické části jsem představila základní pojmy související s tímto tématem: vymezila jsem instituce rodiny a manželství, charakterizovala jednotlivé etapy soužití v manželství a rodině a zastavila se rovněž u aspektů fungování v rodině. Dále jsem se věnovala klíčovým etapám konkrétně a zdůraznila jsem úkoly, které jsou spojeny s těmito životními obdobími. Zmínila jsem se rovněž o období těhotenství, porodu a fenoménu rodičovství. Empirická část pak vycházela z kvalitativního výzkumného designu, dle charakteru výzkumu jsem k získávání dat zvolila polostrukturovaný rozhovor, konkrétně rozhovor s návodem. Zjistila jsem, že narození potomka představuje významnou změnu v mnoha oblastech manželského soužití a že tento úkol mladí rodiče mohou, ale také nemusí zvládnout. Mezi nej zajímavější zjištění bych zařadila změny v sexuálním soužití partnerů, fyzické přitažlivosti i v oblasti hospodaření a péče o domácnost. Výsledky realizovaného výzkumu nejsou sice příliš překvapivé, ale domnívám se, že alespoň částečně přispěly k lepšímu objasnění změn dějících se při narození dítěte a přechodu z jedné etapy do druhé u mladých rodičů.
47
V. LITERATURA Brtníková, M . (1984). Množiny lásky. Praha: Avicenum. Disman, M . (1998). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: U K Karolinum. Erikson, E. II (2002). Dítě a společnost. Praha: Argo Fousková, D. (] 994) Dialogy o rodině. Praha: Národní centrum podpory zdraví. Hendl, J. (1999). Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: U K Karolinum. Kerlinger, F. (1973) Základy výzkumu chovám. Praha: Academia. Kratochvíl, S. (2000). Manželská terapie. Praha: Portál. Langmeier, J., Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha Grada Publishing. Macek, P. (1999). Adolescence. Praha. Portál. Marek, V . (2002). Nová doba porodní. Praha: Eminent. Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Praha: Avicenum. Matějček, Z. (1992). Ditě a rodina v psychologickém poradenství. Praha: SPN. Matoušek, O. (1993). Rodinajako instituce a vztahová síť. Praha: SLON. Možný, 1. (1990). Moderní rodina, mýty a skutečnost. Brno. Blok. Nakonečný, M . (1999). Sociální psychologie. Praha: Academia. Pláňava, 1. (1994) Komponenty a procesy fungující rodiny a manželství. Československá psychologie, 38, 1, 14 s. Pláňava, I. (2000). Manželství a rodiny. Brno. Doplněk. Pláňava, I. (1998). Spolu každý sám. Praha. Nakladatelství Lidové noviny. Plzák, M . (1974). Klíč k výběru partnera pro soužití. Praha: Avicenum. Plzák, M . (1999). Jak dál... ?U vás doma, ve vašem manželství. Praha: Plzák, M . (1976). Úvod do matrimoniologie. Praha: SPN. Říčan, P. (1990). Cesta životem. Praha: Panorama. Sobotková, I. (2001). Psychologie rodiny. Praha: Portál. Vágnerová, M . (2000). Vývojová psychologie. Praha: Portál. Veselá, R. (2001). Rodina a rodinné právo. Praha: Virthellerová, B . (2000). Čekáme miminko... a jak se vede nastávajícímu tatínkovi? Rodiče, 9,7-15. Walsh, F. (1982) Normál Family Processes. New York, London: The Guilford Press.
48
PŘÍLOHY Príloha č. 1 Dotazník 1. Pohlaví 2. Věk 3. Vzděláni 4. Zaměstnání 5. Víra 6. Měl/a jste před současným vztahem ještě nějakého jiného partnera? 7. a) Jste manželé? V připadě,že Ano tak jak dlouho jste spolu chodili než došlo k uzavření manželství? V případě, že Ne tak jak dlouho trvá Váš partnerský vztah ? 7. b) Je toto manželství Vaše první? 7. c) Žili jste spolu ve společné domácností před uzavřením manželství? Jak dlouho? 7. d) Bydleli jste:
a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů
7. e)V současné době bydlíte:
a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů (v bytějak velký/ rodinném domku) d) na vesnici/ ve městě
8. Bylo první těhotenství do jednoho roku po uzavření manželství? 9. a) Bylo těhotenství nechtěné/chtěné (plánované/neplánované)? 9. b) Bylo těhotenství příčinou uzavření manželství? 10. Stáří prvorozeného dítěte (dětí) :
1
Návod k rozhovoru 1. Partnerské vztahy před těhotenstvím:
1 .a Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Kdy a kolik dětí?
l.b Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o jednotlivé oblasti vaření, praní, úklid, nákupy,umývání nádobí, drobné opravy?
1 .c Jak to bylo u Vás s financemi, když jste spolu chodili? Jak to bylo u Vás s placením společných akcí, platili jste je na půl nebo převážně jeden s partnerů?
1 .d Mohl a by jste mi říci něco o Vašem sexuálním životě?
l.e Jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili? Jak často jste se spolu viděli a které činnosti Vás spojovaly / rozdělovaly? Má Váš partner nějaké koníčky? Jsou to koníčky společné? Pokud ne , jsi ochotna tyto aktivity partnera tolerovat? Měli jste v této době společné přátele?
1.f Co se ti na partnerovi nejvíc líbilo, proč jsi si ho vybrala? Co si na partnerovi nejvíce ceníš? Jaký vlastně partner je? (např.:hezký, inteligentní, ohleduplný, tolerantní, starostlivý, pracovitý, upřímný, věrný, citlivý, skromný, zodpovědný, dobrý milenec, abstinent, nekuřák, má smysl pro humor). Jaké jsou hodnoty partnera je víc zaměřený pro rodinu (domov, děti, domácí kutilství, zahrada) nebo spíše mimo rodinu (práce a koníčky mimo domov, přátelé)?
l.g Mohla by jsi mi něco říci o tvé rodině?
Měli jste vlastní /nevlastní rodiče popř.
sourozence? Jaké to bylo soužití? Kdo měl v tvé rodině hlavní slovo? Kdo se u Vás převážně staral o domácnost o děti? Vzpomínáte si na rodinné výlety či dovolené, kdo je organizoval? Jak jste u vás trávili společný čas? Dělali jste spolu nějaké činnosti? Kolik máte sourozenců a kolikátá jsi v pořadí? Jak hodnotili rodiče tvůj vztah s partnerem?
1. h Měli jste nějaké představy o společném bydlem? Jaké? Chtěli jste začít žít před lízavřením manželství? Chtěli jste bydlet bez nebo s rodiči?
2
2. Partnerské vztahy během těhotenství 2. a Mohla by jsi mi popsat jaké to bylo, když jste zjistila, že jsi těhotná? Jak jste těhotenství spolu prožívali? Těšili jste se na
dítě ? Chodili jste spolu na gynekologické prohlídky,
kupovat výbavičku? Chtěli jste chlapečka, holčičku? Vybírali jste spolu porodnici, chodili na předporodní přípravu, byli jste spolu u porodu a jak to zpětně hodnotíte?
2. b Jaké to pro vás bylo připravovat společné bydlení pro vás a pokojíček pro dítě?
2. c Dokázali jste se shodnout na tom, co koupit a když ne, kdo měl rozhodující slovo? Měl každý z partnerů kapesné?
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když jsi otěhotněla ? Omezili jste četnost styků nebo naopak? Byla jsi pro partnera více přitažlivá nebo naopak ?
2.c Mohla by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Trávili jste více času spolu doma nebo ve společnosti přátel? Věnovali jste se dál svým komčkům?
2.f Změnil se Váš partner v tomto období? Jak partner prožíval těhotenství ? Změnili se mezi Vámi vztahy? Jak by jste hodnotil toto období?
2.g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Těšili se na vnouče? Pomáhali Vám kupovat výbavičku pro dítě nebo Vám dali hotovost? Slíbili Vám pomoc s dítětem nebo pracují? Jak často jste byli v tomto období se svými partnerovými rodiči? 2. h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlem, když jste věděli, že budete mít dítě? Chtěli jste tuto situaci změnit ?
3. Partnerské vztahy po narození dítěte: 3.a Mohla by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí?
3.b Nastali nějaké změny vchodu domácnosti po narození dítěte? (např. co se týče práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy
)
3
3.c Mohl/a by jste mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte?
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Byly nějaké výrazné rozdíly do půl roku po narození dítěte a později?
3.e Mohla by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo u tebe a u partnera po narození dítěte?
3.f Vnímal/a jste nějaké změny u partnera co se týče jeho chování, projevů, když se stal otcem?
3.g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče a rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Stýkáte se s rodiči svými , partnera? Jak rodiče prožívali narození vnoučete ? Je to jejich první vnouče? Mají tendenci Vám zasahovat do výchovy dítěte?
3. h Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlení? Jste se svým bydlením spokojeni nebo plánujete nějakou změnu? Máte dostatečně velký prostor pro bydlem?
Hodnocení manželství
1. Péče o rodinu 2. Péče o domácnost 3. Peníze 4. Sex 5. Volný čas 6. Partner 7. Rodiče 8. Bydlem
4
Príloha č. 2 Vyplněné dotazníky, rozhovory a hodnocení manželství jednotlivými páry
5
Bér LI Dotazník 1. Pohlaví
Ž
M
2. Věk
28
31
3. Vzdělání
SŠ- odborné
SŠ — gymnázium
4. Zaměstnání kuchařka
hasič
5. Víra
bez vyznání
bez vyznání
6. Měl/a jste před současným vztahem ještě nějakého jiného partnera? Ano
ano
7. a) Jste manželé? V případě, že Ano tak jak dlouho jste spolu chodili než došlo k uzavření manželství? V případě, že Ne tak jak dlouho trvá Váš partnerský vztah ? ano, 5 let
ano, 5 let
7. b) Je toto manželství Vaše první? Ano
ano
7. c) Žili jste spolu ve společné domácnosti před uzavřením manželství? Jak dlouho? ano, 4 roky 7. d) Bydleli jste:
ano, 4 roky
a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů
2 roky v podnájmu, 2 v rod. domku l.o) V současné době bydlíte:
2 roky v podnájmu, 2 v rod. domku a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů (v bytě jak velký/ rodinném domku) d) na vesnici/ ve městě
A, na vesnici
A, na vesnici
8. Bylo první těhotenství do jednoho roku po uzavření manželství? Ano
Ano
9. a) Bylo těhotenství nechtěné/chtěné ( plánované/neplánované)? plánované, chtěné
plánované, chtěné
9. b) Bylo těhotenství příčinou uzavření manželství? Ne
Ne
10. Stáří dítěte (dětí) Směsíců
Směsíců
6
Rozhovor
-zena(Pavla)
1. Partnerské vztahy před těhotenstvím: La Mohla by jste si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Pavla: My jsme se s manželem moc o společné budoucnosti nebavili, jen o tom kolik chceme mít dětí. Já bych si přála mít klasickou dvojku holku a Muka....No a můj muž si z toho jako každý chlap dělá srandu a chce mít víc dětí než měli Habsburkové, kteří jich měli 13.
l.b Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude o co starat, např.: o vaření, praní, úklid, nákupy, umývání nádobí, drobné opravy? Pavla: První rok chození jsme byli každý zvlášť já v Beskydech a muž v Brně. Pak jsme dva roky žili v podnájmu v Brně a pak jsme si koupili domeček na vesnici. V podnájmu jsme se dělili o práce, i když více prací jsem dělala já, můj muž jen umýval nádobí. Když jsme začali bydlet ve svém domě, tak jsme si práce rozdělili na práce doma, to dělám já a kolem domu, to dělá muž. Muž mi občas pomůže s mytím nádobí, nákupem a vynesením hoše, ale mohl by pomoct častěji.
l.c Jak to bylo u Vás s financemi v tomto období? Jak to bylo s placením společných akcí? Pavla: Když jsme spolu chodili první rok, tak společné akce platil muž,
ale taky jsem se
snažila, nebylo to jen na něm. Když už jsme spolu žili, zřídili jsme si společnou kasu a každý si nechával kapesné pro sebe.
l.d Mohla by jste mi říci něco o vašem sexuálním životě? Pavla: Asi nejlepší to bylo v prvním roce chození, když jsme žili každý zvlášť, to jsme se na sebe a na sex oba dva moc těšili. Na začátku jsme byli aktivní oba dva, no více můj muž než já, ale vyhovovalo nám to tak Když už jsme spolu byli jako manželé, tak už jsme se tak moc nemilovali... To víš no, když chlapovi pereš ponožky a trenky tak se ta chuť na sex vytrácí
l.e Jak často jste se spolu viděli a jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili?
7
Pavla: Jela jsem na vandr do Moravského
krasu, původně jsem měla jet s kamarádkou, ale
nakonec jsem jela sama a mého muže jsem potkala u Býčí skály a povídali jsme si a můj muž mě pozval do jeskyní.
Tak jsme spolu prolezli nějakou tu jeskyni a pak mi volal, jestli si to
nezopakujem....Líbilo
se mi na něm, že je aktivní má plno zájmů a že jich máme hodně
společných - hory, kras - jeskyně, voda a cestování, ježdění na kole a později jsme spolu začli chodit na střelbu a tai - či. Ten první rok, co jsme spolu chodili, jsme se viděli jen málo, hlavně o víkendech,
protože oba jsme přes týden pracovali. On v Brně, já v
Beskydáchjo
jsou dost velké vzdálenosti, tak jsme pak přemýšleli o společném bydlení, aby jsme mohli být spolu víc. Jaké máte vy a partner koníčky? Jsou to koníčky společné? Pokud ne, jste ochotni tyto aktivity partnera tolerovat? Pavla: Víš můj muž chtěl vždy něco nového vyzkoušet a já se přidala...no
a pak jsem u toho
zůstala dýl než on... (smích) Víš hodně věcí co Jára dělá baví i mě a rádi oba zkoušíme nové věci, ale nesmi mě do nich nutit. Třeba teď nedávno chtěl, abychom prolezli jednu plazivku v krasu, ale já se toho bojim. Měli jste v této době společné přátele? Pavla: Ze začátku jsme měli přátele každý své v místě bydliště, to víš ty
vzdálenosti....Když
jsme pak bydleli v Brně, tak jsem poznala Járovy přátele, od hasičů a jeskyňářů, no víc jsem poznala přátele mého muže, do Beskyd jsme nejezdili tak často a těch pár mých přátel co poznal si do dneška moc neoblíbil.
l.f Co se Vám na partnerovi nejvíc líbilo, proč jsi si ho vybrala? Pavla: Ufto musím chvíli přemýšlet ...Na Jarynovi se mi nejvíc libí, že je sportovního
založení,
má různorodé záliby, je aktivní, zábavný a pohodový. Jaký vlastně tvůj partner je? (hezký, inteligentní, ohleduplný, tolerantní, starostlivý, pracovitý, upřímný, věrný, citlivý, skromný, zodpovědný, dobrý milenec, abstinent, nekuřák, má smysl pro humor, jaké jsou hodnoty partnera) Z těch vlastností,
co uvádíš bych řekla že je inteligentní, ohleduplný, starostlivý,
tolerantní
pracovitý, věrný, upřímný.citlivý, skromný, zodpovědný dobrý milenec, má rád dobré jídlo a pití, nekuřákmá smysl pro humor, žárlí, ale skrytě. Jára by chtěl velkou rodinu, ale nechce se vzdát svých koníčků, víc bych řekla že je zaměřený mimo rodinu. Když to je těžko říct...je rád i doma a dělá rád různé práce okolo domu a zahrady....
8
l.g Mohla by jsi mi něco říct o své rodině? Pavla: Můj otec je dělník, matka kuchařka.No nedá se říct, kdo měl u nás větší autoritu, když něco mamka chtěla, tak si to vykřičela.
O mě a o bráchu a taky o domácnost se starala
mamka, taťka se staral o dům a zahradu...takjako asi každý chlap na baráku. Ale později když byl nemocný, léčil se na tuberu, tak se o vše starala mamka. S rodiči jsme dost chodili po horách, žili jsme v Beskydách tak jsme měli kopečky za humny...a z našimi jsme i jezdili na dovolené. Mám staršího bráchu. Naši mě pokřtili, ale to bývalo na dědinách zvykem. Jak hodnotili rodiče tvůj vztah s partnerem? Pavla: Jo mí rodiče znali Járu před svatbou a mamina ho má docela ráda, s tátou jsme se o něm nebavili, ale řekla bych že mu nijak nevadí.
1. h Měli jste představy o společném bydlení? Jaké? Pavla: Ano, žili jsme spolu před tím než jsem otěhotněla asi 4 roky, z toho dva v podnájmu a pak jsme si díky prodeji pole mých rodičů mohli koupit starší domek na vesnici a postupně jsme si ho zařizovali.
2. Partnerské vztahy během těhotenství 2. a Mohla by jsi mi popsat jaké to bylo, když jste zjistila, že jsi těhotná? Pavla: Jaryn si dítě moc přál a měl z toho obrovskou radost, já jsem dítě taky chtěla, ale bylo to v době kdy jsme měli naplánovány dvě cesty mimo republiku a moc jsem se tam těšila, no a nic z toho nebylo...Teda ne že bych neměla radost, ale mohlo to přijít později, i jsme v té době měli trochu problémy mezi sebou. Jak jste těhotenství spolu prožívali? Pavla: No víš měla jsem dost velké zdravotní problémy, chvíli to vypadalo, že mi to dítě budou muset vzít, abych to já přežila, pak že budu muset rodit předčasně a císařem a nakonec jsme rodila skoro v termínu. Ti doktoři kolem mě udělali humbuk, každou chvíli mi říkali jiné informace, přehazovali si mě jak horký brambor, jeden říkal operovat druhý čekat, pak že už to operovat nejde a že musíme doufat... že jsem nevěděla sama jak to dopadne a hrozně jsem se bála. Výbavičku jsme nekupovali, hodně věcí jsme dostali, jen kočár jsme spolu vybírali. Jára moc to nakupování věcí pro malého neprožíval, co chceš je to chlap...ani mě moc nehladil po bříšku, spíš bych řekla, že mu to bylo divné. Ale ani já se moc necítila jako
9
těhotná dobře, spíš jsem to chtěla zakrýt, nelíbilo se mi že mám pupek, břicho mi překáželo, neměla jsem si co oblící... Jára byl se mnou jen na ultrazvuku a pak u porodu, i když jsem si to moc nepřála, styděla jsem se, ale zpětně jsem moc ráda, že tam se mnou byl. K příštímu porodu bych si ho vzala zase, bylo to super, hlavně jeho psychická podpora a to nejen u porodu, během celého těhotenství, nevím jak bych to bez něj zvládla....
2. b Jaké to pro vás bylo připravovat společné bydlení pro vás a pokojíček pro dítě? Pavla: Moc jsme to nechystali jen ložnici jsme přizpůsobili pro malé, protože ze začátku stejné musí být dítě u mámy.
2. c Jak to u Vás bylo se společným hospodařením, měli jste peníze zvlášť nebo dohromady a kdo s nimi hospodařil? Pavla: Když jsem byla těhotná musela jsem změnit zaměstnám
a tam jsem měla míň peněz.
Všechny peníze jsem ukládala na účet, ze kterého se platilo inkaso, jídlo a nezbývalo mi teda moc peněz na mé potřeby, vlastně jsem si od té doby nic moc vyloženě pro sebe nekoupila. Jaryn má prachy na své zájmy pořád. Občas máme neshody, já bych měla ráda
hezký
nábytek, nebo koupila malému nějakou hračku nebo oblečení, ale můj muž mi řekne, je třeba topit a tak se místo sedačky
koupí kotel.... Nebo místo oblečení
se koupí hrábě na
zahradu....no nakonec se dohodneme co má větší přednost...
2.d Změnil se nějak váš sex. život, když jsi otěhotněla ? Pavla: Během těhotenství jsem měla zdravotní komplikace, takže jsem nechtěla tolik jako můj partner navíc jsem si připadala
škaredá. I když,...můj
muž si nestěžoval, že bych se mu
nelíbila, spíše jsme se o tom nebavili. Já jsem se dost styděla.
2.e Mohla by jsi mi říct, jestli si během těhotenství změnila své zájmy a způsob trávení volného času? Pavla: Musela jsem značně omezit své aktivity, nemohla jsem jet na vodu, ani chodit do hor a přestala jsem lozit do jeskyni. No když jsem zjistila, že jsem těhotná, tak mě to chvíli mrzelo, protože jsem se těšila na vodu a v létě na trek do Rumunska. Můj muž ze svých zájmů neslevil,
10
na vodu jel sám, ale mi už to pak nevadilo, seděla jsem jako divák na břehu a školácky jsem se bavila, když se někdo otočil....(smích).
A Jára vyfasoval do dvojice úplně
neschopného
háčka, tak si s ním dost užil, přiznal, že bude rád, až zase pojedeme spolu.
2.f Změnil se tvůj partner a Váš vztah v tomto období? Pavla: No vlastně se toho moc nezměnilo, kromě toho že jsem řadu věcí nemohla dělat. A Jára se taky bál jak to dopadne s ní a dítětem. Oba jsme zažili hodně nejistoty, myslím, že nás to upevnilo.
2-g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči, těšili se na vnouče? Pavla: Obojí rodiče byli nadšeni, hlavně moje mamina, bylo to její první vnouče a tak se všichni moc těšili, v rodině manžela byla v tomtéž roce těhotná i manželova sestra. Rodiče nám pomáhali i s výbavičkou, manželovi rodiče nám přispěli na kočárek a naši nám koupili postýlku. Moje mamka mi pletla oblečky a na své první vnouče se moc těšila, hodně to prožívala. V té době jsme dost jezdili k našim i k Járovým
rodičům.
2. h Snažili jste se něco doma změnit, když jste zjistili přírůstek do rodiny? Pavla: Já jsem se snažila si více uspořádat domácnost, přemýšlela jsem kde budu malého koupat, jak co zabezpečit, aby to pro něj doma bylo co nejbezpečnější, chtěla jsem domácnost „ dovybavit", ale bylo třeba i plno jiných věcí, když jednou bydlíš na baráku, tak do něj pořád vrážíš prachy..Jára
se snažil dodělávat co se dalo, takový ty chlapský věci, dělal
dřevěnou
podlahu, natíral postýlku a tak....
3 .Partnerské vztahy po narození dítěte 3. a Mohla by jste mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí? Pavla: Celý můj čas se točil okolo malého, Čenda se narodil císařem o nějaký týden dřív, a měl větry a hodně křičel. Jsem moc ráda, že se mnou v šestinedělí byla moje maminka, která teď nepracuje, takže jsem nemusela vařit a moje mamka mi dala mnoho rad.Nevím jak bych
11
(o bez ní zvládla, hlavně to vaření, byla jsem sešívaná po císaři a dost mě to bolelo a to víš Jára zvládne dost, ale uvařit toho moc neumí.
3i> Nastali nějaké změny v chodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy
)
Pavla: Jára v té době převážně nakupoval, pak umýval podlahu a nádobí To ostatní zvládla mamka.
3.c Mohla by jsi mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v rodinném rozpočtu po narození dítěte? Pavla: Dáváme dohromady tak asi 7000 na nákupy a na domácnost, já dávám prachy na spoření a z toho pak budeme kupovat vybavení do domácnosti - nábytek a věci pro malého.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? ( nezahrnuji období šestinedělí) Pavla: Po šestinedělí jsem hned dostala menstruaci a pak jsem díky špatné antikoncepci stále krvácela a to víš to není moc chlapa neláká... takže A mě byl v té době sex nepříjemný.
Navíc
jsem hodně unavená, tak jsem ráda že lehnu a spím. A víš dost mi vadí, že je malý v ložnici při tom když to děláme...A
často se stává to, že dostaneme chuť na sex chuť a v tom se Čeňouch
probudí a začne brečet....řekla bych že malý je spolehlivá
antikoncepce...smích.
3.e Co se pro tebe změnilo narozením dítěte v oblasti trávení volného času? Pavla: No já se věnuju děcku, na koníčky čas není Máme problém s hlídáním, Járovi rodiče raději hlídají dítě sestry,protože
na Čendu nejsou zvyklí, nemají k němu takový vztah, jako
k dítěti svojí dcery. Je to jasné matky většinou mají radši dítě své dcery, než dítě které porodí nějaká cizí ženská....synova
manželka.... Matka s dcerou k sobě mají blíž, s tím nic nenaděláš,
krev není voda....No a moje rodina je daleko, mamka by pohlídala, i si s Čendou lip rozumí než tchýně, ale ta dálka. Asi to souvisí s tím, že k Járovým rodičům moc nechodíme, Járův otec do mě jurt rýpe, že už bych měla to či ono a pořád srovnávají, co udělal Martínek a co Čenda a to tě přestane bavit. Navíc když tam přijdeme tak tam většinou je nakvartýrovaná
Járova
sestra a já ji zrovna dvakrát nemusím. Spolu jsme byli akorát lyžovat, když jsme byli v Beskydách u mých rodičů a jednou v kině. Já chodím cvičit, když Jára nemá směnu a může se starat o malého. Jára se svým
12
koníčkům
věnuje, ale když jede na celý víkend pryč tak mě zaveze ke svým nebo mým rodičům, abych nebyla doma sama. Přátelé nás navštěvují, ale víc moji přátelé. To víš Jára má přátele v práci a mezi jeskynářem
a s něma je v práci nebo o víkendu. A chlapi se tolik nehrnou vidět malý
ubrečený mrně. Sem tam přijdou známí a hrajeme dračák nebo grilujeme. No řekla bych že se Jára snaží skloubit rodinu i koníčky, snaží se o kompromis, ale někdy ho celé dny nevidím, třeba když má směny v práci a pakještě jede na víkend pryč....
3.f Změnil se tvůj partner nějak v chování, když se stal otcem dítěte? Pavla: No je víc zodpovědný a snaží se být více s rodinou.
3.g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Stýkáte se s rodiči svými, partnera? Pavla: Naši i Járovi rodiče malému kupují věcičky, na to nemůžu nic říct, to je fajn. Nejvíce to prožívá moje mamina, plete na malého oblečky a pořád se ptá co je nového, jestli už udělal to nebo ono... není divu je to její první vnouče. Ale myslím si, že je to i tím jaká je, hodně citově založená, taková mateřská, tchýně je spíš racionální a citově chladná. Já můžu říct mamině cokoliv a nemusím se bát. Járova ségra se zdaleka tolik nesvěřuje svojí mámě - mojí tchýni, jako já. Tchýně se ani tolik neptá co už malý umí A moje máma se mi snaží spíše radit než mi do výchovy zasahovat. Horší je to ze strany manželových rodičů, kteří hodně
srovnávají
Čendu s dítětem manželovy sestry, že už bych ho neměla kojit v osmi měsících a že už by měl malý papat příkrmy — v šesti měsících, ale malý ty příkrmy vůbec jíst nechtěl. A takových případů bych našla více.
3. h Změnilo se u Vás něco v oblastí bydlení? Jste se svým bydlením spokojeni nebo plánujete nějakou změnu? Pavla: V podstatě jsem spokojená, jen bych chtěla dovybavit domácnost nábytkem,
všechno
musí jít postupně. A chtěla bych koberce kvůli malému, když lozí po kolenou tak si může na těch dřevěných podlahách zadřít třísku, ale můj muž o tom nechce ani slyšet. To jsou naše časté spory o tom co pořídit a co ne, já bych si třeba chtěla koupit golfáč, jenže můj muž říká, že máme nosič a v těch našich podmínkách ho nevyužiji, na cestu k vlaku - 3km lesem, že není vhodný....A Jára už by chtěl další dítě, ale já ještě nechci, Čenda mi dává dost zabrat, chci
13
aby byl trochu větší, no a laty bylo dítě jen jedno taky by mi to nevadilo. Docela mi tu chybí společnost, je tu jen jedna mamina, ale ta taky vždycky nemá čas a nemáme kromě dětí moc společných zájmů. Ještě že chodíme s malým na plavání, aspoň tam jsou další maminky, se kterými občas pokecám. A to víš setkávat se s lidmi, kteří nemají děti to je o ničem, oni mají úplně jiné zájmy, setkávají se v jiné době, ty musíš udržovat určitý řád dítěti a nemůžeš kdykoliv a taky se setkávají třeba v hospodě, kam s malým nemůžeš. Prostě dítě je radost, ale znamená řadu omezení. Děkuji Vám za rozhovor!
Rozhovor - mul (Mra) Jára: Takjo, můžeš se ptát...Je toho moc? No asi tak na dvě hodiny, záleží jak budeš odpovídat a jak ty otázky rozvedeš. Jára: A jéje...no takjá ti budu odpovídat jednoslabičně ~ ano ne. To nejsou otázky na ano ne Jára: No tak dobrá tak už začněme, už to chci mít za sebou, no ale jak tak koukám na ty otázky, tak na to už si se ptala Pavly, tak na to už se mě přece nemusíš ptát, ne? Já bych chtěla vědět, jak jsi to viděl, prožil ty.
1.Partnerské vztahy před těhotenstvím La Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Jára: No děti jsme plánovali asi tak od druhého roku chození, že chceme mít děti polovinu mužských a polovinu ženských potomků a tolik kolik jich žena zvládne
No hodně ale teď
máme jednoho Čendu a ten nám dává dost zabrat, tak uvidíme, asi budou stačit dvě.
Lb Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o jednotlivé oblasti - vaření, praní, úklid, nákupy,umývání nádobí, drobné opravy? Jára: No to ne, ale je fakt, že některé domácí práce bych dělal fakt nerad a že bych nevěděl jak na to. No asi tak půl na půl. Žena se bude starat o domácnost a já kolem domu a zahrady.
Lc Jak to bylo u Vás s financemi, když jste spolu chodili?
14
Nevzpomínám si, asi to nebylo důležité. Jak to bylo u Vás s placením společných akcí, platili jste je půl na půl nebo převážně ty/ partnerka? Jára: Ze začátku jsme platili půl na půl, no možná víc já, když byla partnerka v Brně platil jsem já... později jsme měli společnou kasu a každý své kapesné.
l.d Mohl by jsi mi říci jak jste si rozuměli v sexu? Jára: Ze začátku jsme na tom byli stejně, později jsem chtěl více než má žena. Jsem sice víc aktivní, ale přizpůsobím se.
l.e Jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili? Jaké máte V y a jaké
Vaše
partnerka koníčky? Jsou to koníčky společné? Jára: Společné bylo cestování ježdění na kole, voda, moje žena se mnou začala krasu - prolízat jeskyně. Jen bych si přál,
aby se moje žena naučila lépe
chodit do
slaňovat,protože
ještě pořád má z toho strach. Další naše zájmy jsou střelba, to máme společné a já teď chodím na lukostřelbu. Měli jste v této době společné přátele? Jára: Ze začátku jsme měli přátele každý v místě bydliště, teď bych řek, že se naši přátele prolínají.
l.f Co se ti na partnerce nejvíc líbilo, proč j si si ho vybral? Jára: Na partnerce se líbí její vzhled,ale hlavně že máme společný náhled na věc.
Máme
společné zájmy ale hlavně, že jsme spolu vydrželi... Jaká vlastně tvá partnerka je? (hezká, inteligentní, ohleduplná, tolerantní, starostlivá, pracovitá, upřímná, věrná, citlivá, skromná, zodpovědná, dobrá milenka, abstinentka , nekuřácká, má smysl pro humor), jaké jsou hodnoty partnerky, je víc zaměřená pro rodinu (domov, děti, domácí kutilství, zahrada) nebo spíše mimo rodinu (práce a koníčky mimo domov, přátelé)? Jára: Má žena je hezká, inteligentní, ohleduplná, starostlivá,sptše pracovitá, upřímná, věrná, citlivá, zodpovědná, dobrá milenka, abstinentka, no ale z donucení....smích
15
- teď nemůže moc
chlastat, protože kojí...., nekuřácká, má smysl pro humor je žárlivá, popudlivá, dříve nebyla moc samostatná. Teď bych řek, že je více založená na rodinu, dříve spíš na přátele a zájmy.
l.g Mohl by jsi mi něco říci o tvé rodině? Jára: Maminka je projektantka, otec technik a hlava rodiny, bydleli jsme v činžovním v Brně. No věřící nejsme, vztah k víře bych řek takový
domě
vlažný, do kostele jsme šli pouze
jednou za rok na velikonoce. Matka se starala o děti a domácnost, otec hlavně živitel rodiny. S rodiči jsme chodili na výlety a jezdili na dovolené ROH, ale hlavně na vodu po celé republice. Mám jednu mladší sestru. Jak hodnotili rodiče tvůj vztah s partnerkou? Mí rodiče hodnotili mou partnerku pozitivně.
1. h Měli jste nějaké představy o společném bydlení? Jaké? Jára: Ještě než jsme se vzali, když jsme bydleli v podnájmu, jsme si plánovali, že si koupíme domeček na vesnici. A tento sen se nám splnil.
2. Partnerské vztahy během těhotenství 2. a Mohl by jsi mi popsat jaký jsi měl pocit, když jste zjistil, že je tvá žena těhotná? Jára: No měl jsem obrovskou radost, ale nevim že bych to nějak, prostě jsem se těšil na dítě. Jak jste těhotenství spolu prožívali? Jára: Byl jsem s ženou na ultrazvuku, ale stejně jsem nepoznal, kde co je. U porodu jsem byl rád, že můžu být nějak užitečný. Přál jsem si hlavně ať jsou dítě a má žena zdraví, na pohlaví mi nezáleželo.
2. b Jak jste chystali váš domov na příchod dítě? Jára: Připravovali jsme jen část pokoje v ložnici.
2. c Jak to u Vás bylo se společným hospodařením, měli jste peníze zvlášť nebo dohromady a kdo s nimi hospodařil?
16
Jára: Měli jsme společnou kasu a každý své kapesné. Někdy byl problém, když bylo třeba něco koupit, to co bylo nezbytné, bez kotle na topeni se nedá být, bez nábytku ano, ale ten se pak koupil taky.
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když tvá žena otěhotněla ? Jára: Partnerka měla zdravotní problémy takže došlo k omezení sexu, přizpůsobil jsem se.
2,e Mohl by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Jára: Omezil jsme své zájmy a přátele a více se soustředil na rodinu. 2.f Změnila se tvá partnerka, když otěhotněla? Jára: Partnerka byla citlivější, náladovější, ale stala se víc zodpovědnou a má větší cit pro rodinu.
2-g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Jára: Rodiče byli rádi na vnouče se těšili a pomáhali s koupí výbavičky.
2. h Chtěli jste něco změnit ve vašem domečku před narozením dítěte? Jára: Nic moc jsme neměnili, dodělal jsem podlahy, nalakoval postýlku....
3. Partnerské vztahy po narozeni dítěte 3.a Mohl by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jára: Když se dítě narodilo tak bylo na všechno míň času, ale člověku to tolik nevadilo.
3.b Nastali nějaké změny vchodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy
)
Jára: Snažil jsem se na domácnosti více podílet, dělal jsem co bylo třeba.
17
3.c Mohl/a by jste mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte? Jára: Nic se nezměnilo.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? ( nezahrnuji období šestinedělí) Jára: Partnerka po šestinedělí hned měla menstruaci a teď má špatnou antikoncepci a krvácí, mě to nevadí, ale ženě ano. Já se přizpůsobím, já se víc snažím, aby něco bylo, žena nemá moc o sex zájem.
3.e Mohl by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo
u Vás a u partnerky po narození
dítěte? Jára: Žena chodí do cvičení a já hlídám, jinak se věnuje rodině. Je to špatné s hlídáním, mým rodičům dítě moc nedáváme a manželčini rodiče jsou daleko. Já se věnuji svým zájmům, ale snažím se být s ženou a dítětem.
Vnímal jsi nějaké změny u partnerky co se týěe jeho chování, projevů, když se stala matkou? Jára: Partnerka se plně věnuje rodině, je samostatnější a zodpovědnější, hezky se stará o dítě.
3-g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Jára: Mí rodiče pomáhají a chtěli by Čendu vídat i častěji, ale partnerka moc nechce, protože mají odlišné názory na výchovu, mají tendenci nám do výchovy zasahovat. Ale není to tak hrozně jak žena říkala.... Více Čendu hlídají rodiče partnerky.
3. h Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlení? Jste se svým bydlením spokojeni nebo plánujete nějakou změnu? Jára: Chceme vybavit domácnost
nábytkem.
18
Celkové hodnocení na závěr: Žena
Muž
1. Péče o rodinu
3-4
1
2. Péče o domácnost
2
2
3. Peníze
3-4
2
4. Sex
2
1
5. Volný čas
4
1-
6. Partner
3
2
7. Rodiče
1,4
1-2
8. Bydlem
2
2
19
Pár ÍL 2 Dotazník 1. Pohlaví
Ž
M
2. Věk
26
35
3. Vzdělání
SŠ-odborné, Dis.
4. Zaměstnání
zdravotní sestra
technik
5. Víra
éez konkrétního vyznání
bez vyznání
Dis.VŠ-technické
6. Měl/a jste před současným vztahem ještě nějakého jiného partnera? ano
ano
1. a) Jste manželé? V případě, že Ano tak jak dlouho jste spolu chodili než došlo k uzavření manželství? V případě, že Ne tak jak dlouho trvá Váš partnerský vztah ? ano, 4-5 let
ano, 4-5 let
7. b) Je toto manželství Vaše první? ano
ano
7. c) Žili jste spolu ve společné domácnosti před uzavřením manželství? Jak dlouho? ano, 4-5 let 7. d) Bydleli jste:
ano, 4-5 let a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů
2 roky u rodičů,
2 roky ve vlastním
7. e)V současné době bydlíte:
a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů (v bytějak velký/ rodinném domku) d) na vesnici/ ve městě
A, ve městě
A, ve městě
8. Bylo první těhotenství do jednoho roku po uzavření manželství? Ne, sňatek po 1,5 roce
Ne, sňatek po 1,5 roce
9. a) Bylo těhotenství nechtěné/chtěné (plánované/neplánované)? chtěné, plánované
chtěné, plánované
9. b) Bylo těhotenství příčinou uzavření manželství? Ne, sňatek po 1,5 narození malé
Ne, sňatek po 1,5 narození malé
10. Stáří dítěte (dětí) 2 roky, druhé čekáme
2 roky, druhé čekáme
20
Rozhovor - žena (Věrka)
L Partnerské vztahy před těhotenstvím: La Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Věrka: Já jsem chtěla dítě už v osmnáctí letech, ale studovala jsem a od 18 jsem se léčila na chorobu jater asi 2 roky. Pak jsem ještě studovala 2 nadstavby a pak jsem pracovala asi rok Děti jsme chtěli mít 2.
Lb Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o jednotlivé oblasti např.: o varem, praní, úklid, nákupy, umývání nádobí, drobné opravy? Věrka:
Na domácích pracích jsme se nedomlouvali, to vyplynulo z okolnosti. Ze začátku
jsem studovala asi 30 km od mužova bydliště, tam jsem měla i privát. Jezdili jsme spolu na vandry a s oddílem a na těchto akcích jsem já vařila a muž umýval nádobí. Později, když jsme spolu začali bydlet u manželových rodičů, tak nás otec manžela k ničemu nepustil. Až když se jeho rodiče odstěhovali, tak jsem se naučila vařit. Myslím si, že domácnost není ryze ženskou záležitostí, že podílet by se měli oba.
Lc Jak to bylo u Vás s financemi, když jste spolu chodili? Věrka: Já jsem studovala a muž pracoval a už v té době jsme zavedli společný účet a to funguje do teď.
l.d Mohla by jste mi říci něco o Vašem sexuálním životě ? Věrka:
V sexu si vyhovujeme, více je aktivní muž. Já jsem stydlivá, můj muž je i víc
dominantní, nevím možná je to dáno i věkem, je o deset let starší... smích.
Le Jak jste se seznámili a jak často jste se spolu v době chození vídali? Věrka: ...Potkali jsme se spolu na country bále na Dubicku, zapomněla jsem si zpěvníček ve vlaku a muž ho ve vlaku našel a dal mi ho....V prvním roce chození jsme se vídali o víkendech, muž v té době vedl oddíl......
asi 1 rok, pak měl více pracovních povinnosti
21
tak vedení oddílu přenechal
mladším.
Jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili? Věrka: Jezdili jsme spolu na vandry, chodili do kina, na koncerty, převážně jsme měli společné zájmy, já se přizpůsobila. Naučila jsem se od muže hrát taroky a teď dle
mužových
slov drtí staré důchodce ...smích, kteří taroky hrají celý život. Máte V y a Váš partner nějaké koníčky? Tak jak jsem už říkala, hlavně vandry, koncerty
Když jsem bydlela na privátu tak jsem
chodila cvičit.
l.f Co se ti na partnerovi nejvíc líbilo, proč jsi si ho vybrala? Věrka:
Když jsme se potkali byla jsem asi měsíc po rozchodu s agresivním
a
nevypočitatelným partnerem a muži okolo mě se se mnou chtěli akorát tak vyspat. U Skřítka jsem cítila oporu a měl intelektuálnější zájmy než ti ostatní, Četli jsme si spolu knížky a básně. Spolu jsme jezdili na vandry a teprve s ním jsem si začala užívat života. Nemůžu říct, že by byl Skřítek vyloženě můj typ, ale líbí se mi jeho oči, vlasy, má svou vnitřní krásu. Jaký vlastně partner je? Věrka: Hodnotím
ho jako inteligentního,
ohleduplného,
tolerantního,
starostlivého,
pracovitého, upřímného až moc, věrného, citlivého. Můj muž si rád užívá života - dobré jídlo, pití, je příležitostný
kuřák, má smysl pro humor, je klidný, pohodový až flegmatik snílek Je
urýpaný, neumí říct ne a ke všemu se musí dokopávat a chvíli to trvá než něco udělá, nerozděluje na chlapy - ženský. Má smysl pro rodinu, i když má i hodně kamarádů, ale jsou to kamarádi společní, takže mi to nevadí. Můj muž rád pracuje, potřebuje tiché místečko, kde si udělá svoje a v práci je víc než bych si přála. Ale to si nevybereš, buď máš muže doma a nejsou koruny nebo je pořád v práci a je z čeho žít...Řekla
bych , že je hodně
rodinně
založený, je hodně v kontaktu se svou vlastní rodinou.
l.g Mohla by jsi mi něco říci o tvé rodině? Věrka: U nás doma byly velmi složité vztahy. Jsem ze čtyř sourozenců nejstarší bratr je o 18 let starší, sestra o 15 let starší a druhý bratr o 3 a půl roku starší. Otec je
středoškolsky
vzdělaný, vždycky měl hlavní slovo, pedant a křesťanský fanatik Později mi to vadilo, hlavně kvůli času stráveném v kostele, kvůli tomu jsem utekla z domu a bratr začal brát drogy. Ale nebylo to jen kvůli víře, můj otec neuměl ohodnotit syny, dcery měl rád, vzpomínám, že si se
22
mnou jako malou hodné hrál, že jsem byla jeho mazlíček, chodili spolu pouštět letadla (otcův zájem).
Otec neměl smysl pro rodinu, všechny problémy
řešila mamka, starala se o
domácnost i o děti, otec jen občas něco spravil, ale spíš byl nepraktický, nejvíce času věnoval církvi. Když mi bylo 15 let, tak se můj otec začal věnovat politice a odešel do Prahy a později se s matkou rozvedl. A pak jsem bydlela jen s maminkou, můj bratr se toulal a bral drogy až do mých dvaceti let. Pak dostal otec mrtvičku a už se nevrátil do práce,
mamka si otce vzala
zpátky k sobě, znovu se vzali a mamka se o něj starala až do své smrti. Teď můj otec žije v domově a je na tom dost špatně, zapomíná a je zmatený. Jak hodnotili rodiče tvůj vztah s partnerem? Věrka: Má maminka si musela zvyknout na to že Skřítek je o 10 let starší, ale měla ho ráda, viděla v něm jistotu.
1. h Měli jste nějaké představy o společném bydlem? Jaké? Věrka: Žili jsme spolu asi 2 roky s partnerovými patra výš do půdní vestavby v paneláku
rodiči, pak se jeho rodiče odstěhovali o 3
a pak jsme spolu žili sami asi rok než se malá
narodila.
2. Partnerské vztahy během těhotenství 2. a Mohla by jsi mi popsat jaké to bylo, když jste zjistila, že jsi těhotná? Věrka: Když jsem zjistila, že jsem těhotná měla jsem z toho obrovskou radost, dozvěděla se to v práci
Pracuji jako zdravotní sestra a z legrace jsem si udělala těhotenský test. Nejdříve
jsem tomu nechtěla ani věřit. O dítě jsme se snažili tři měsíce. Skřítkovi jsme to řekla, když se vrátil z práce
a byl překvapený a byl moc rád. Spolu jsme vybírali kočárek a na ultrazvuk
jsme se spolu chystali, ale muž nemohl s práce. Chodili jsme spolu na předporodní kurzy. Porodnici jsme si vybírali s kamarádkou, která byla v tu dobu taky těhotná. Protože jsme pracovala ve zdravotnictví,
tak jsem odešla na mateřskou dříve a moje kamarádka taky,
protože trpěla nevolnostmi. Toto období jsme si nádherně spolu užili, chodily jsme spolu plavat, cvičit, chodili jsme na procházky, to bylo asi nejhezčí období prostě nádhera. I naši chlapi jsou kamarádi, takže hodně času jsme trávili spolu. Oba jsme si přáli chlapečka, ale nebude vadit, když to bude holka. Nakonec si myslím, že je dobře, že máme dceru,můj muž je na ni hodně zatížený. Skřítek byl se mnou u porodu, věděla jsem že budu rodit a že to půjde tak rychle to jsem nečekala, měli jsme trochu problém sehnat auto, naše vybraná porodnice
23
byla asi 20km od místa bydliště. Přijeli jsme a hned jsme šli na to, za necelou hodinu byla malá na světě, můj muž si přestřihl pupeční šňůru. Jsem moc ráda, že tam se mnou byl.
2. b Jaké to pro vás bylo připravovat společné bydlení pro vás a pokojíček pro dítě? Věrka: Bylo to fajn oba jsme se těšili, užjsme byli ve svém....
2. e Dokázali jste se shodnout na tom, co koupit a když ne, kdo měl rozhodující slovo? Věrka: Vždycky jsme se shodli co koupíme.
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když jsi otěhotněla ? Věrka: V sexu se nic moc nezměnilo, jen malé omezení
2.e Mohla by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Věrka: Těhotenství jsem si užila s kamarádkou také těhotnou a hodně aktivit dělali spolu a se svými muži a bylo to báječné období. Nijakjsme se neomezili v aktivitách. S kamarády jsme se stýkali dál.
2.f Změnil se Váš partner v tomto období a změnili se mezi Vámi vztahy? Věrka: Toto období bylo fajn, nic moc se mezi námi nezměnilo, partner moje těhotenství moc neprožíval.
2.g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Věrka: Rodiče se na dítě těšili, v případě mého muže to bylo první vnouče. Moje maminka se moc těšila, můj otec byl už v té době po mrtvici, takže vnouče si už moc neužil. Obojí rodiče nám přispěli na výbavičku.
2.h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli, že budete mít dítě?
24
Věrka: V tomto období jsme si pomalu vybavovali domácnost.
3.Partnerské vztahy po narození dítěte: 3.a Mohla by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí? Věrka: První čtyři měsíce to byly hrozné, malá pořád křičela, trpěla na větry vůbec jsem si neodpočinula,
byla jsem psychicky vyřízená.
Stihla jsem si zajít akorát na záchod a
osprchovat se, malou jsem pořád nosila na rukou, měla jsem ruce jako
orangutan...Těšila
jsem se, až se muž vrátí z práce, abych si trochu odpočinula. Jak malá brečela přes den , tak spala přes noc. S malou jsem se pořád mazlila a ta si na to tak zvykla, že si pak nechtěla odvyknout. Problémy s bříškem měla malá do čtvrtého měsíce a pak se to zlepšilo, do té doby nic nepomáhalo. Jediné co pomáhalo bylo chození ven tam jedině malá spala. Moje maminka k nám jezdila na víkend.
3.b Nastali nějaké změny v chodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní, nákupy
)
Věrka: Muž se musel zapojit, jeden se staral o dítě a druhý uklízel Muž chodil na nákupy. V prvním týdnu po narození měl muž volno, bohužel v té době měl toho hodně v práci, tak si nemohl vzít volna víc. Jeho rodiče nám nijak nepomohli
3.c Mohl/a by jste mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte? Věrka: Měli jsme hodně věcí nakoupených už dopředu, jediné co jsme kupovali byly plíny. Největší zlom přišel, když měla malá pul roku, to mi přestala chodit mateřská z práce a začala jsem brát mateřskou ze sociálky, což je hrozná almužna Když měla malá 3 měsíce, tak muž změnil zaměstnám a tam měl více peněz, takže se to jakž takž vyrovnalo.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Věrka: Čtrnáct dnů před porodem už jsme spolu nespali pak po šestinedělí jsem hned dostala menstruaci. Ze začátku to hodně bolelo, protože mě malá hodně potrhala a byla jsem šitá Pak se to srovnalo, když jsme měli delší předehru, tak to byl lepší prožitek než před porodem.
25
3.e Mohla by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo u tebe a u partnera po narození dítěte? Věrka: Můj partner se v rámci možností rodině věnuje, ale důležitá je jeho zaměstnám, kde za něj práci nikdo neudělá, je tam dost nepostradatelný. Ale umožňuje mi chodit do cvičení a když měla malá rok tak jsme chodili s maminami si někam sednout. Rodiče partnera malou hlídali až v půl roce, ale až v jsem přestala kojit. To jsme jeli na Mohelnický
dostavník
Silvestra jsme strávili doma s druhou rodinou taky s dítětem Až byla malá větší po jednom roce jsme jeli na dovolenou na Slovensko k příbuzným do Zázrivé. Maminka pohlídala
dítě
přes noc o prázdninách a když jsme šli někam na koncert. Tchán dítě nepohlídá spíš si s ním jen pohraje. Mužova maminka si sama neřekne a ani sami na návštěvu nepřijdou, i když to mají jen tři patra, což mě dost mrzí, protože malá má své prarodiče
ráda. Když jsem
potřebovala uklidit tak mi mužova maminka pomohla malou hlídat. Kamarádi k nám chodili ze začátku dost, ale malá pořád brečela tak pak postupně chodit přestali. Skřítkovi kamarádi se s ním sejdou spíš někde venku. Když měla malá rok tak jsem šla na brigádu znovu do zdravotnictví, jednou za týden o víkendu, po dvou letech to bylo odreagování
Teď jsem znova těhotná, tak už na brigádu
nechodím. Když muž pohlídá malou tak chodíme s kamarádkou plavat a na břišní tance.
31 Vnímal/a jste nějaké změny u partnera co se týče jeho chování, projevů, když se stal otcem? Věrka: Můj muž je více zatížený na rodinu, hlavně na malou. Víš moc se mi nelíbí, že se Skřítkem dohodneme jak budeme malou vychovávat a pak je to jinak Skřítek Báře daleko víc dovolí, má na výchovu volnější názor i ji víc pustí ať dělá věci sama. Já se o dítě víc bojím, nenechám ji tak samotnou jako můj muž.
3-g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Věrka: Obojí rodiče přispěli zhruba stejně, hodně nám pomohla moje maminka, do té doby než umřela. Mám pocit, že Skřítkův
otec nás záměrně nechává ve věcech se topit. U
Skřítkových rodičů je to první vnouče a mají ji rádi. Mají tendenci Vám zasahovat do výchovy dítěte? Věrka: Rodiče moc do výchovy nezasahuji, jen občas maminka, mysli si, že dítě je na některé věci ještě malé a některé věci jí zase dovolí - napříkladjí dá do rukou sirky....
26
3. h Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlem, jste s bydlením spokojeni? Věrka:
Splácíme jeho rodičům byt, až to splatíme, tak to bude fajn. Snad bychom ještě
potřebovali místnost, jako pracovnu, kde by muž mohl pracovat na počítači nerušené i doma.
Rozhovor - muž (Pavel)
1. Partnerské vztahy před těhotenstvím: La Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Pavel: Jo
plánovali. Chtěli jsme mít dvě děti.
Lb Měli jste představu o společné domácnosti, kdo bude co dělat co se týče například vaření, praní, úklidu, nákupů,umývání nádobí, drobných oprav? Pavel: My oba víme, co ten druhý nerad dělá, mě například špína nevadí....Žehlit,
šít a prát
nebudu, ne že bych to nezvládl, ale nebaví mě to. Jinak mi práce doma nevadí...
Lc Jak to bylo u Vás s financemi v tomto období? Pavel: Od začátku jsem se o peníze nestaral....peníze
mě nezajímají zatím
nechybí...
l.d Mohl by jsi mi říci něco o oblasti Vaší sexuality? Pavel: Ze sexem začala žena, chtěla si mě otestovat...ze začátku to byl víkendový vztah, to jsme spolu vždycky skončili v posteli, bylo jedno kdo začal, vycházeli jsme si vstříc, bylo to hodně spontánní. Víc jsem začínal já, žena je spíš konzervativní, spíš se podřídí. Le Jaké jste měl v době vašeho seznámení a chození koníčky a jaké vaše žena? Pavel: Měl jsem hodně koníčků od modelářů, tanec, psal jsem básničky,
vším jsem prolítnul
na plno, ale to už žena nezažila...v té době už jsem jen vedl oddíl a žena byla první, která to tolerovala a i se zapojovala do chystání hry pro oddíly, která se hrála každý rok
27
Jak často jste se spolu v té době viděli a které činnosti Vás spojovaly - rozdělovaly? Pavel: První rok chození byl mezi Havířovem a Blanskem, pak když žena studovala v Brně, tak jsme se viděli častěji, ale nejvíc o víkendech.Aťjsme
dělali co jsme dělali, vždycky to bylo
spolu. Žena se naučila hrát taroky a začala se mnou jezdit ven. Měli jste v této době společné přátele? Ze začátku jsme měli kamarády v místě bydliště, časem kamarádi společní, ale více moji kamarádi, žena to měla těžší Žena chodila přes týden v Brně cvičit, ale to jsme spolu stejně nebyli. Já jsem tolerantní.
l.f Co se ti na partnerce nejvíc líbilo, proč jsi si j i vybral? Pavel: Setkali jsme se díky jejímu zpěvníčku, který zapomněla ve vlaku a už tenkrát mi srdce řeklo, že to je ona a udělal jsem pro to všechno. Partnerka byla už v sedmnácti zralá ženská. Jaká vlastně tvá partnerka je? (hezká, inteligentní, ohleduplná, tolerantní, starostlivá, pracovitá, upřímná, věrná, citlivá, skromná, zodpovědná, dobrá milenka, abstinentka , nekuřácká, má smysl pro humor, je víc zaměřená pro rodinu nebo spíše mimo rodinu) Pavel: Moje partnerka je hezká, inteligentní, ohleduplná, upřímná, věrná, citlivá, zodpovědná,
tolerantní, starostlivá,
pracovitá,
dobrá milenka, abstinentka, kuřačka, má smysl pro
humor, je žárlivá, popudlivá a nesamostatná, neumí se prosadit. Žena je založená i pro rodinu i pro přátele a zájmy.
Mohl by jsi mi něco říci o tvé rodině? Pavel:
Otec je vysokoškolák
- strojař, mamka je ekonomka. Své rodiče bych stručně
charakterizoval takto: Otec kazatel a matka blázen....Matka
trpěla schizofrenií,
rodiče se
hádali a já jsem nechápal proč, hodně mi pomohl můj mladší bratr, který také trpěl schizofrenií a který tak mohl matku lépe chápat. Vztah k matce jsem si našel až ve dvaceti. V páté třídě jsem si začal uvědomovat, že mamka není v pořádku, otec se staral o všechno. Mamka díky své nemoci ovládala lidi, ale otec to uhrál, protože má komediantskou povahu. Nevěděl jsem dlouho, co si mám o tom vlastně myslet, cítil jsem velkou nejistotu, trochu jsem i kvůli tomu utíkal z domu, vedl oddíl a měl plno zájmů.... Měl jsem mamku rád, ale nerozuměl jsem jí... Maminka mě naučila citu a otec byl chodící
28
kalkulačka.
Bráchu jsem měl mladšího, měli jsme mezi sebou dobrý vztah, i když jsme byli každý jiný. Díky bráchovi jsem snadněji mohl pochopit mamku. Smrt bratra mamce pomohla se dostat s letargie. Teď už dělá práce v domácnosti i se stýká z vnučkou a hlídá ji. Jak hodnotili rodiče Váš vztah s partnerem? Pavel: Partnerku poprvé ohodnotila babička a dobře, až později rodiče, berou ji oba, i když mamka si hůř zvyká.
1. h Měli jste nějaké představy o společném bydlem'? Jaké? Pavel: Měli jsme představu, já jsem měl založené stavební spoření, nacpal mě do toho otec, mě všechno déle trvá....Chtěli jsme si byt koupit, pak ale náhodou se dělali půdní
nástavby
v našem paneláku a rodiče tak získali byt 2 a J, tak jsme zůstali v bytě ve kterém jsem vyrůstal.
2. partnerské vztahy během těhotenství 2. a Mohla by jsi mi popsat jaké to bylo, když jste zjistila, že budete mít dítě? Jak jste těhotenství prožívali? Pavel: Dítě bylo chtěné, konečnějsme
mohli, měli jsme na půl zařízený byt. Oba jsem se těšili
a chystali. Nechodil jsem s ženou na prohlídky, chtěl jsem jít na ultrazvuk, ale pracovně mi to nevyšlo. Chodili jsem spolu na předporodní
kurzy. Spíše jsem ale poskytoval
technické
zázemí. Svým způsobem mi bylo jedno co to bude hlavně ať je to zdravé, i když asi podvědomě jsem si přál kluka. Při porodu jsem byl a bylo to hrozně rychlé, přijeli jsme na poslední
chvíli
přijeli jsme před dvanáctou a o půl druhé byla malá na světě.žena se při porodu hodně potrhala a měla problémy s dýcháním. Jsem rád že jsem byl u porodu příště chci jít zase.
2. b Jaké to pro vás bylo připravovat společné bydlení pro vás a pokojíček pro dítě? Pavel: Spíše jsme se chystali prakticky.
2. c Jak to u Vás bylo se společným hospodařením, měli jste pemze zvlášť nebo dohromady a kdo s nimi hospodařil?
29
Pavel: Měli jsme společný účet, museli jsme hlídat, abychom ho neprošvihli. Nejdřív jsme kupovali ledničku pak televizi, vždy jsme se dohodli.
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když tvá partnerka otěhotněla? Pavel: Brali jsem ohledy, měl jsem ze začátku strach, abych neublížil, i když jsem to moc nedával najevo. Žena ze začátku trpěla nevolnostmi, tak moc nechtěla.
2.e Mohl by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Pavel: Více jsem chodili na procházky místo chození do hospod. Později jsme hrávali taroky, ale jen doma. Žena chodila hodně s kamarádkou,
která byla také těhotná na plavání a hodně
času trávily spolu. Žena nebyla mimo aktivity, všechno jsme dělali spolu. Hodně jsme jezdili na výlety, hrady, procházky. Kamarádi nás spíše navštěvovali doma
21 Změnila se Vaše partnerka v tomto období? Pavel: Vpodstatě se partnerka nezměnila, ale přestala kouřit a je víc kousavá....já
nerozlišuji
něco nového všechno je to život.
2.g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Pavel: Rodiče z toho měli radost, ale moc to nedali najevo. Otec je chladnější, mamka měla velkou radost. Rodiče pomáhají, maminka ženy je maximální pomoc (matka čtyř dětí). Rodiče z obou stran jsou finanční pomoc.
2. h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli, že budete mít dítě? Pavel: Žádná změna
3. Partnerské vztahy po narození dítěte: 3.a Mohl by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí?
30
Pavel: Hrozně jsem se bál chytit dítě, žena mě musela všechno naučit. Chvíli mi trvalo než jsem začal fungovat, začal plnit povinnosti. 80% chlapů si myslí, že přinesou domů výplatu a zbytek je na ženské. Chlap se v noci nevyspí a okolo roku to vrcholí, pak chlap buď zapne anebo jsou od sebe. Nedávám moc najevo city polykám i radosti i smutek V šestinedělí
měla
žena bolesti po sešití a malá čtyři měsíce řvala, když nespala, tak to bylo náročné. Dítě je absolutní sobec, chce všechno, dejte mi nažrat a nechte mě spát. Ve vztahu s ženou se mi líbí ten souzvuk a že vím i jako chlap že je lepší.
3.b Nastali nějaké změny vchodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy
)
Pavel: Člověk musel začít fungovat. Já vím, že co neudělám pořádně tak to radši
nedělám
vůbec. Pomáhal jsem s nákupy, trochu úklid střídali jsme se když jeden se staral o malou druhý uklízel.
3.c Mohl/a by jste mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblastí financí po narození dítěte? Pavel: Dítě je vír do peněz.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Pavel: Vpodstatě se nic nezměnilo, i když jsem změnu čekal. Po porodu má žena k muži jiný vztah Po čtyřech měsících dítěte začala být žena více aktivní. Řekla mi, že je teď pro ni sex lepší než před porodem. Ale musíme dávat pozor, kvůli sešití občas ji to bolí.
3,e Mohl by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo u Vás a u partnerky po narození dítěte? Pavel: V podstatě dítě, práce, rodiče dítě občas pohlídají, abychom mohli někam ven. Přátelé omezili svoje návštěvy, ale vzešlo to z jejich strany.
3.f Vnímal jste nějaké změny u partnera co se týče jeho chování, projevů, když jste se stala matkou ?
31
Pavel: Ano, změnila se je více samostatná. Nejdůležitější je pro ni dítě, svým způsobem je to tabu, hodně se na dítě upnula, svým způsobem mě odstavila na vedlejší kolej, ale netrvalo to dlouho i jsem se s tím srovnal.
3-g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Pavel: Kontakty s rodiči jsou, v mojí rodině je to první vnouče a jsou rádi, i když to moc nedávají najevo. Rodiče pomáhají, ale jen když si řekneme, sami nic neiniciují. Problém je, že moje mamka nám zasahuje do výchovy docela razantně stejně i můj otec.
3. h Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlení? Jste se svým bydlením spokojeni? Pavel: S bydlením spokojenost, bude fajn až ten byt splatíme.
32
Celkové hodnoceni na závěr;
1. Péče o rodinu
Muž
žena
i
3
2, Péče o domácnost 1
2
3. Peníze
2
2
4. Sex
1
I
5. Volný čas
2
4
6. Partner
1
2
7. Rodiče
1
3
8. Bydlení
1
1
33
Párá
3
Dotazník 1. Pohlaví
Ž
M
2. Věk
22
25
3. Vzdělání
SŠ-pedagogické
SŠ-technické
4. Zaměstnání
prodavačka
konstruktér
5. Vím ano,
nechodí do kostela
ano, nechodí do kostela
6. Měl/a jste před současným vztahem ještě nějakého jiného partnera? ano
ano
7. a) Jste manželé? V případě,že Ano tak jak dlouho jste spolu chodili než došlo k uzavření manželství? V případě, že Ne tak jak dlouho trvá Váš partnerský vztah ? ne, 5 let
ne, 5 let
7. b) Je toto manželství Vaše první? nejsou manželé
nejsou manželé
7. c) Žili jste spolu ve společné domácnosti před uzavřením manželství? Jak dlouho? Írok 7. d) Bydleli jste:
Irok a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů
B
B
7. e) V současné době bydlíte:
a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů (v bytě jak velký/ rodinném domku) d) na vesnici/ ve městě
A, ve městě
A, ve městě
8. Bylo první těhotenství do jednoho roku po uzavření manželství? nejsou manželé
nejsou manželé
9. a) Bylo těhotenství nechtěné/chtěné (plánované/neplánované)? chtěné 9. b) Bylo těhotenství příčinou uzavření manželství? nejsou manželé
nejsou manželé
10. Stáří prvorozeného dítěte: 2 roky
2 roky
34
Rozhovor - žena (Gábina) 1. Partnerské vztahy před těhotenstvím: La Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Gábina: Začali jsme spolu chodit, když mi bylo 16 let. Ze začátku jsme nic neplánovali, oba jsme studovali. Když jsem dostudovala pajdák tak jsme spolu začali bydlet v podnájmu, to už jsme dítě chtěli a asi po půl roce společného bydlení jsem otěhotněla. Muž by chtěl mít kluka i holku, ale v podstatě je mu to jedno. Ze začátku měl silácké řeči, že by chtěl mít klabzubovu jedenáctku...
l.b Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o vaření, praní, úklid, nákupy, umývání nádobí, drobné opravy, atd? Gábina: Už v podnájmu jsme začati řešit různé neshody, muž nechával všude rožnuté a já jsem všude pořád zavírala dveře.... O práci se dělíme, já nerada žehlím. Začátky bydlení byly fajn, v podstatě moc neshod nebylo. Myslím si, že bych plno prací zvládla sama, že bych si troufla i na ty ryze mužské.
l.c Jak to bylo u Vás s financemi v tomto období? Gábina: Peníze jsme dávali dohromady, muž dával na nájem já jsem platila jídlo, říkali jsme si jak hospodaříme, když si někdo vzal peníze ze společného tak o tom druhému řekl. Různé věci jsme platili společně, střídali jsme se kdo zaplatí. Já jsem vybavila celý byt na splátky, moji rodiče koupili ledničku a partnerovi rodiče koupili nábytek a pračku. Ld Mohl a by jsi mi říci něco o oblasti Vaší sexuality? Gábina: Ze začátku vztahu jsme se sexu hodně věnovali, dá se říct, že chuť byla s obou stran. No znáš to ze začátku jsme po sobě věčně skákali jako veverky... smích. Když už jsme spolu bydleli, tak jsem pracovala, dělala jsem dvanácti hodinové směny a tak jsem byla hodně unavená, aktivnější byt muž.
Le
35
Jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili? Gabina: Skoro každý den jsme spolu večer chodili věnčit psa, jezdili jsme spolu na vandry, oba jsme vedli oddíl a jezdili jsme s ním na akce. Než jsem šla do práce tak jsem jezdila na akce s červeným křížem a hrála volejbal. Muž se věnoval hlavně oddílu, což mi v období našeho chození nevadilo. Měli jsme přátele
společně
i každý zvlášť. Měla jsem jinou
představu o přátelství a co se bude dělat na vandrech, než jen chlastat.Později dík kamarádce se můj muž skamarádil s jejím partnerem a takjsme jezdili i na akce, kde byli mojí kamarádi. Muž studoval vysokou, spíš ale kvůli rodičům, já jsem mu dávala prostor.
l.f Co se ti na partnerovi nejvíc líbilo, proč jsi si ho vybrala? Gábina: Celkem jsme si spolu rozuměli, měli jsem společné zájmy, dalo se sním pokecat, byl celkem v pohodě. Líbilo se mi na něm, že studuje vysokou školu, ale hlavně jak se choval k děckám a že měl vždycky v zásobě nějakou hru. Muž je hezký, inteligentní, teď je více tolerantní, protože poznal, že nic není jistě, pracovitý, důsledný, ale štve mě, že muž občas lže, ale je věrný, myslím, že je i citlivý, ale některé věci nedává moc najevo. Je skromný co do oblečení, nepotřebuje ho k životu, zodpovědný, ale až teď, má smysl pro humor, ale ne pro ten můj kousavý a ironický, žárlivý, popudlivý,
ale jen někdy, vztahovačný,
dříve byl
nesamostatný, teď je to lepší, je snílek
l*g Mohla by jsi mi něco říci o své rodině? Gábina:
Oba rodiče jsou vyučení, mamka si udělal maturitu, otec byl hlavou rodiny, měl
autoritu a byl agresivní. Mamka se starala o domácnost i o nás, dělala s námi všechno Otec pil, ale přestal a teď i dokonce něco uvaří. Když mamka jezdila do školy tak se staral. Otec žil sám než se oženit a uměl se o sebe postarat, ale když si vzal mamku, tak už to neuznal za vhodně něco dělat. Žena má mladší sestru a starší nevlastní sourozence - bratry. Jako rodina jsme spolu moc nikam nejezdili, akorát k babičce. Otec si s námi moc nehrál jen když jsme byli malí, ale teďje povolnej děda. Jak hodnotili rodiče vztah s partnerem? Gábina: Otec se ze začátku nedokázal smířit, že už nejsem jeho malá holčička a partnera nesnášel, ale teď už ho bere. Maminka má partnera ráda
1. h
36
Měli jste nějaké představy o společném bydlení? Jaké? Gábina: Šli jsme spolu bydlet do podnájmu, já jsem ho sehnala. Muž má založené stavebko.
2. partnerské vztahy během těhotenství: 2. a Mohla by jsi mi popsat jaké to bylo, když jsi zjistila, že jsi těhotná? Gábina: Měla jsem velkou radost, ale řekla jsem to muži až za dva dny tak, že mu dala malé botičky a v nich těhotenský test. Ze začátku jsme se hodně hádali, protože jsem byla změnou hormonů citlivější
Výbavičku jsem dostala a kočár jsem kupovala sama, protože jsme ho jeli
kupovat do Polska se známými a muž už by se nevlezl do auta. S partnerem jsme byli spolu na ultrazvuku a vybírali spolu porodnici. Muž chtěl nejdřív kluka a pak holčičku. Porod nestihl, přijel pozdě, odrodil placentu. Přála jsem si mít muže u porodu, ale byla jsem stejně po injekci oblblá a nebylo mi dobře.
2. b Udělali jste v té době nějaké změny v bytě? Gábina: Připravovali jsme se, malovalo se a s úklidem pomohla maminka.
2. c Jak to u Vás bylo se společným hospodařením, měli jste peníze zvlášť nebo dohromady? Gábina: Pořád jsme měli společnou kasu, já jsem byla u kasy víc, protože jsem dávala víc peněz i více jsem spořila. 2.d Změnil se nějak váš sex.život, když si otěhotněla ? Gábina: Ze začátku těhotenství (první čtyři měsíce) jsem sex vůbec nemohla vadilo mi to psychicky. Pak to bylo na chvíli lepší a na konci těhotenství jsem se začala předčasně takže jsme spolu spát nemohli. Pro muže jsem byla v těhotenství více přitažlivá
otvírat
líbilo se mu
moje bříško, pořád mě po něm hladil, to jsme si opravdu užili.
2.e Mohla by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Gábina:
První těhotenství bylo parádní, když už jsem nechodila do práce tak jsem si to
opravdu užila, dopoledne jsem spala a pak jsem chodila s kamarádkou plavat a cvičit. Byly
37
jsme spolu pořád, dokonce víc než ze svými muži, kteří byli v té době hodně v práci. I pak chodili spolu jako dvě dvojice, někam si sednout nebo jsme jeli na výlet či vandr. Proto mi nevadilo, že můj muž kromě práce je také na klubovně a že se věnuje oddílu.
2.f Změnil se Váš partner v tomto období? Gábina: Nevím jestli jsem se změnila já nebo partner.... asi pod vlivem změny hormonů mi ze začátku vadilo úplně všechno, také jsem trpěla ranními nevolnostmi. Dost jsme se hádali, měla jsem alergii z toho, že mě muž vůbec neposlouchá, nedokázala jsem na něm najít nic dobrého, získala jsem k němu tělesný odpor. Ze začátku těhotenství jsme se zasnoubili a plánovali jsme, že se vezmeme po narození dítěte.
2.g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Gábina: Ze začátku nebyli moc nadšeni partnerovi rodiče, ale po narození nechtěli dítě dát s ruky. Můj otec byl nadšený, hlavně když zjistil, že to bude kluk Moje maminka si myslela, že je to brzo, ale oba se těšili. V obou rodinách to bylo první vnouče. Maminka mi dala na kočár a partnerovi rodiče taky přispěli a přispívají pořád.
2, h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli, že budete mít dítě? Gábina: Když jsem zjistila, že jsem těhotná zažádala jsem si o městský byt, bylo mi jasné, že placení podnájmu by jsme neutáhli.
3. Partnerské vztahy po narození dítěte: 3.a Mohla by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí? Gábina:
Úplně se mi změnil rytmus života, vše se točilo kolem malého... Přes den jsme byli
hodně v přírodě, pak večer koupám a v osm hodin jsem ho ukládala ke spaní...Ze začátku v šestinedělí, mi hodně pomohl partner a maminka. Hodně jsem se jí ptala na radu.
3.b
38
Nastali nejaké zmeny vchodu domácnosti po narození dítéte? (práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy
)
Gábina: V šestinedělí partner chvíli pomáhal, vzal si čtyři dny volna, pak když viděl, že to zvládám, tak to nechal na mě, dítě bylo v té době hodné. Jinak měl partner hodně práce a ani ve svých zájmech se moc neomezoval.
3.c Mohla by jsi mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte? Gábina: Po půl roce, když mi přestaly chodit peníze ze zaměstnání, tak nastal zlom. Pak se to srovnalo, protože Člověk se musí naučit hospodařit. Jen jsem si už dlouho nekoupila nic hezkého na sebe a když nakupuji tak se musím rozhodovat mezi tím, jestli malému
koupím
jogobelu za 6kč, která mu moc nechutná nebo mléčnou rýži za 12 kč, kterou má rád....Muž byl dost nezodpovědný,
měl klidně dluh na klubovně. Teď nám vzrostly výdaje, protože
máme
auto, ale zase můžeme jet dál na výlet....
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Gábina: Po šestinedělí jsem hned dostala menstruaci. Pak jsme spolu moc nespali, protože jsme se hodně hádali a já se nedokážu v noci milovat, když se přes den hádám... Získala jsem k sexu odpor. Po pul roce malého jsme spolu spali hodně málo, vystupňovalo se to asi v roce když jsme spolu nespali vůbec a pak jsme se asi na tři měsíce rozešli. Kdybych nebyla nemocná, tak už by jsme se nedali zpátky dohromady. Teď spolu jen bydlíme a jsme kvůli malému, ale nespíme spolu, uvidím, jak nám to bude spolu fungovat.
3.e Mohla by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo u tebe/partnera po narození dítěte? Gábina: Muž měl hodně práce a své zájmy, které omezil až po našem tříměsíčním
odloučení,
protože poznal, že mě nemá tak jistou. Chodila jsem s kamarádkou večer cvičit a asi v roce malého jsme si spolu chodili sednout a to partner malého hlídal. Když jsme si chtěli spolu vyjít ven tak nebyl problém partnerovi rodiče pohlídali když jsem potřebovala, bydleli na podnájmu,
Jeho maminka si vzala volno z práce,
když jsem byla v nemocnici Přátelé k nám chodili dokud jsme ještě když jsem se přestěhovali
do městského bytu, tak návštěvy
přestaly,
protože je tam hrozně málo místa. Chodí ke mně jen jedna kamarádka, ale já jsem většinou u ní, takže je to fajn. Muž se ze začátku moc neomezoval ve svých zájmech, teď už je to lepší
39
více se věnuje rodině, po té co jsme se znovu dali dohromady. No, víš chlap je svobodný celý život, rozdíl mezi muži a ženami je takový, že muž se více odváží, vnitřní svoboda ženě chybí, když někde žena pije tak vždycky myslí na to, že má doma dítě, chlapovi je to jedno. Žena je matkou po celý život...." Aneb jak by řekla má maminka: „ Já bych tak ráda trpěla, kdybych věděla za co..." nebo „ Pokud se v příštím životě nenarodím jako chlap, tak se zesebevraždím jako
děcko...."
31 Vnímala jsi nějaké změny u partnera co se týče jeho chovám, projevů, když se stal otcem? Gábina: Muž neuměl moc dávat najevo své city, až když se dítě začalo hýbat a projevovat tak si ho začal více všímat. Asi v roce a půl dítěte byly největší problémy - špatná komunikace, muž byl hodně v práci. Mrzelo mě, že s ním nemůžu sdílet první krůčky malého, až později jsem si uvědomila i svou vlastní chybu, že chlap to tak nevidí ty drobnosti, které mi připadají důležité. Chlap potřebuje
odezvu. Já jsem tolerantnější,
uvědomila jsem si i svou vlastní
chybu, že nedokázala vidět u muže žádnou snahu, když je člověk vytočený tak pak už nic nevnímá. U chlapů je to tak že musí být pupkem světa, ale po narození dítěte se to mění Muž mi to vyčítal, ale teď už je tolerantnější. Bylo to složité dítě v začalo v osmi měsících chodit, ale pořád se mě chtělo držet. Teď když znovu bydlíme spolu tak je muž zodpovědnější.
Když
jsem byla v nemocnici, tak všechno v bytě uklidil sám dokonce se byl zeptat i sousedky na radu, aby se podívala svým ženským okem. Když se zakousne do práce, tak je pracant. Ženě vadí, že muž hodně utrácí. A že se nezastane jí před svými rodiči, třeba když dítě různě natahují a učí ho třeba škrtat sirkami. Jeho rodiče nejsou tak citliví.
3.g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Gábina: Partnerovi rodiče nám dávají zeleninu ze zahrádky a občas nás pozvou na oběd nebo nám peníze půjčí. Partnerova maminka chce dítě často, je až otravná, ale já jim ho nechci moc dávat, protože ho učí věci, které ho pak ona musí odnaučovat. Dost mě štvala partnerova maminka, ale teď už se nad to přenesla. Mrzí mě, že moje maminka sama nepřijde s tím, že by malého pohlídala, spíše já musím jít za ní, ale líbí se mi maminčin styl výchovy.
3. h 4. Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlení? Jste se svým bydlením spokojeni?
40
Gábina: S bydlením nejsme spokojeni je to strašně maličké, ale nemáme jak splácet jiné bydlení Je fakt, že největší problémy začaly až když jsme se přestěhovali do městského bytu který je hrozně malinký.
Rozhovor - muž (Petr) L Partnerské vztahy před těhotenstvím: La Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Petr: No už jsme spolu 5 let. Plánovali jsme, žena chtěla 2 děti a mě to bylo jedno. Nejdřív jsem chtěl dostudovat VŠ, ale dopadlo to jinak V podstatě jsme o dítěti začali uvažovat, když jsem se přestěhovali na podnájem.
Lb Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o vaření, praní, úklid, nákupy,umývání nádobí, drobné opravy, atd? Petr: plánovali jsme, že spolu budeme dělat domácí práce, ale mě se nechtělo dělat nic,... no vysával jsem, umyl nádobí, z donucení pověsil prádlo... pračka je ženská záležitost..., já jsem spíš obkecával, proč něco dělat nebudu...hádali
jsme se kvůli zvykům, že jsem nezavíral
dveře....
l.c Jak to bylo u Vás s financemi v tomto období? Petr: no ze začátku jsem platil já, chodil jsem na brigády, ale spíš to bylo tak půl na půl. Pak když začala partnerka chodit do práce, tak měla více peněz ona dokud jsem nepřestal studovat.
Ld Mohl by jsi mi říci něco o oblasti Vaší sexuality? Petr: Ze začátku nám to v sexu klapalo, ale víc aktivní jsem byl já.
1 .e Jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili? Petr: Společně jsme venčili partnečina psa, byla to zástěrka, abych se mohli večer scházet. Společné zájmy ježdění na vandry, vedení oddílu, tábor. Ale měli jsme jiné přátele, jsem se ze začátku střetávat s kamarády partnerky, až mě jednou vzala na oheň.
41
nechtěl Často
docházelo
ke střetávání
názorů, žena mi kecala do činností dělaných na táboře, byla
v opozici. U nás byly dohady u maličkostí, ale když byla situace vážná, tak jsem táhli za jeden provaz. Ženě se moc nelíbilo, že chodím s kámoši do hospody a že ji neberu s sebou a že hodně času trávím s oddílem a taky, že jsem často nepřišel na schůzku, když jsem se domluvili. Ona chodila do červeného kříže, na to jsem zase žárlil já, ale nechal jsem ji.
l.f Co se ti na partnerce nejvíc líbilo, proč jsi si j i vybral? Petr:
Přitažlivost, prostě se mi líbila
taky...dalo se s n í o čemkoli mluvit, že je
intelektuální, měl jsem si sní co říct, měli jsme společné zájmy, líbilo se mi na ní, že se snaží lidem pomáhat. Vadilo mi, že některé věci nedomýšlela, že dělala věci, které nemají cenu.
1-g Mohl by jsi mi něco říci o své rodině? Petr: No doma to byla tak trochu Itálie, myslím si že muž si hledá ženu podle matky. Matka SŠ, nevěřící, otec byl hlavou rodiny, hodně dominantní, ale matce se to nelíbilo, ale našli kompromis. Otec chodil rád za kamošama do hospody, práci spíše úkoloval, zařizoval a organizoval, s tátou jezdili po výletech, a kvůli zdraví na hory, hrával si s námi,čim jsme byli starší lepil s námi modely a stavěl stavebnice, ale neměl moc trpělivost a většinou se mu nechtělo. Doma to bylo nadávání, hádání, příkazy a zákazy, tak jsem se snažil chodit do různých zájmových činností judo, stolní tenis, abych z toho unikl, hledal jsem si náhradní rodinu v oddíle. Mamka se starala o domácnost,
když otec žehlil byl to průser, tak radši
uklízel, spíše něco doma opravil. S mladším bráchou jsme si moc nerozuměli rozumět jsem si začali až po pubertě, když jsem se odstěhoval, utvořili jsem koalici proti našim. Jak hodnotili rodiče Váš vztah s partnerem? Petr: Partnerku hodnotili moji rodiče dobře, v pohodě, moje maminka si má s mojí partnerkou co říci.
1. h Měli jste nějaké představy o společném bydlem'? Jaké? Petr: Ano, žili jsme v podnájmu,
uvažoval jsem , že bych spravil u babičky podkroví, ale
z toho pak sešlo, protože tam začal bydlet strýc.
2. partnerské vztahy během těhotenství:
42
2. a Mohl by jsi mi popsat jaké to bylo, když jsi zjistil, že je partnerka těhotná? Petr: Přáli jsme si Muka. Ale byl jsem v té době moc mladý, plný plánů, zaskočilo mé to, měl jsem strachpořád jsem se vyptával jak ji je, hladil ji a těšil jsem se, byl jsem starostlivý, měl jsem obavy i proto že ženě nebylo dobře. Chodili jsem spolu na prohlídky, k porodu jsem chtěl jít, ale nestihl jsem to, přijel jsem pozdě. Ale chci jít k dalšímu porodu. Žena si mě chtěla vzít až po narození dítěte.
2. b Měli jste v té době společnou domácnost? Připravovali jste nějak společné bydlení pro vás a pokojíček pro dítě? Petr: Ano chystali jsme výbavičku, postýlku. Když byla partnerka těhotná, tak jsem vytíral, vysával, pomáhal jsem víc, ale stejně jsem to obkecával.
3. c Jak to u Vás bylo se společným hospotóením ? Petr: Žena chodila do práce první 3 měsíce, pak šla na mateřskou. Žena umí lépe zacházet s penězi, většinu věcí do domácnosti pořídila ona na splátky no něco jsme měli od rodičů.
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když partnerka otěhotněla ? Petr: Když žena otěhotněla bývalo jí špatně a na sex neměla chuť a já jsem nerozuměl slovu ne, snažil jsem se sex vyprovokovat. Sexu bylo opravdu málo, jen první dva měsíce. Bylo to těžké, partnerka byla s bříškem moc přitažlivá.
2.e Mohl by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Petr:
Nevěděl jsem jak se k tomu mám stavět, jak se mám chovat, ale chtěl jsem mít
s partnerkou dítě, měl jsem problémy s rodičema, neříkal jsem jim celou pravdu, nedokázal jsem to, nechtěl jsem vyvolávat konflikty, stával jsem se tajnůstkářem. U ženy se mi libí, že vím na čem jsem, ale já mám problém domluvím se na něco a pak na to zapomenu, anebo nemůžu odejít s práce, protože je třeba něco udělat, neumím říct ne a tak jsem v práci zůstával zbytečně déle. Dnes už mám takovou pozici, že si můžu dovolit odejít. Trávil jsem hodně času v práci a ještě studium, žena mi to umožnila, ale já jsem všechno řešil na poslední chvíli a nestíhal jsem to proto, měl jsem na spoustu věcí dost času, to všechno mě stálo vztah
43
se ženou. Častými střety byla i oddílová činnost, sice jsem byl se ženou déle, ale bylo to tak půl na půl.
2.f Změnila se tvá partnerka v tomto období? Jak partnerka prožívala těhotenství ? Petr: Ano žena se změnila, dozrála.
2.g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Petr: Rodiče byli v šoku, ale čekali že to někdy přijde. Na první vnouče se těšili a slíbili pomoc.
2. h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli, že budete mít dítě? Petr:
S bydlením byly problémy,
kvůli penězům šli do městského bytu, který je hrozně
malinký, dostávali z toho ponorku, nebylo se kam schovat, nemohli si tam vůbec zvyknout.
3. Partnerské vztahy po narození dítěte: 3.a Jak jste prožívali období narození a šestinedělí Petr: Když se malý narodil byl jsem hrozně šťastný, byl jsem hrozně rád, byl to takový malý ubrečený uzlíček
3.b Nastali nějaké změny vchodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy Petr:
)
Chodil jsem nakupovat a více jsem se snažil pomáhat.
V té době jsem byl hodně
pracovně zaneprázdněn, byla to dost Itálie s uklízením, pomáhal moje matka. No utíral jsem malému i zadek, ale natahoval jsem u toho, nevěděl jsem jak ho mám chytit. Teď je pro mě malý víc atraktivní, když už sám chodí. Moje žena si vynutila, že když ona vaří tak já umyju nádobí. Občas vařím, většinou nějaké maso.
3.c Mohl by jsi mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte?
44
Petr: Bylo to dost Spatné s financemi od půl roku dítěte, kdy přestala dostávat
mateřskou
z práce. Nábytek jsme dostali od babiček většinu věcí na splátky, kasu jsem měli společnou a držela ji žena. Žena obstarává jídlo já platím nájem, vzájemně si říkáme o výdajích.
Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Petr: No to byla fakt krize, odpočítával jsem minuty do konce šestinedělí...fakt
tragédie.No a
pak byly problémy, že jsem pracoval a ještě dělal školu, tak jsem se uzavřel nefugovala mezi námi komunikace a partnerka se mnou spát nechtěla. Kdybych věděl co rodičovství obnáší asi bych do toho nešel. Ale člověk mní nikdy připravený, byl jsem moc mladý.
3.e Mohl by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo u Vás/partnerky po narození dítěte? Petr: Rodiče nám malého pohlídali, tak jsem měli možnost jit spolu ven, ale chodili jsem málo. Žena měla i nějaké zdravotní problémy, no ale díky nim jsem se dali dohromady, žili jsem 3měs, každý sám. Teď žena chodí na plavání, a často je se svojí kamarádkou,
která má
taky dítě.Přátele k nám chodí, ale míň, protože je u nás doma málo místa a moc se nás tam nevejde. Teď se více věnuji rodině, i po těch problémech co jsme spolu měli.
31
Vnímal jsi nějaké změny u partnerky co se týče jejího chování, projevů, když
se stala
matkou? Petr: Žena se změnila po porodu dozrála okamžitě, ale má strach že to nezvládne, nevyspaní,
nervozita.
3-g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Petr: Vnouče je to v obou rodinách první a rodiče jsou nadšení a pomáhají
3.h Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlení? Máte dostatečně velký prostor pro bydlení? Petr: No byt je to hrozně malý, chtěli by jsem do něčeho většího, ten malý prostor k žití je hrozný, i proto jsem asi utíkal.
45
Celkové hodnocení na závěr: Žena
Muž
2(3)
1
2. Péče o domácnost
3
2
3. Peníze
3(4)
3
4. Sex
5
4
5. Volný čas
2(3)
2
6. Partner
3
2
7. Rodiče
3
2
8. Bydlení
4
5
L
Péče o rodinu
46
Párč.4 Dotazník 1. Pohlaví
Ž
M
2. Věk
26
28
3. Vzdělání
vyučená kuchařka
SŠ
4. Zaměstnání
kuchařka
řádový
5. Víra
věřící katolík
věřící katolík
zaměstnanec
6. Měl/a jste před současným vztahem ještě nějakého jiného partnera? ne
ano
7. a) Jste manželé? V případě,že Ano tak jak dlouho jste spolu chodili než došlo k uzavření manželství? V případě, že Ne tak jak dlouho trvá Váš partnerský vztah ? Ano, 4 roky
ano, 4 roky
7. b) Je toto manželství Vaše první? ano
ano
7. c) Žili jste spolu ve společné domácnosti před uzavřením manželství? Jak dlouho? ano 3-4 roky 7. d) Bydleli jste:
ano 3-4 roky a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů
u rodičů 7. e)V současné době bydlíte:
u partnerčiny maminky a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů (v bytějak velký/ rodinném domku) d) na vesnici/ ve městě
A
A
8. Bylo první těhotenství do jednoho roku po uzavření manželství? ano
ano
9. a) Bylo těhotenství nechtěné/chtěné (plánované/neplánované)? chtěné, neplánované
chtěné,
9. b) Bylo těhotenství příčinou uzavření manželství? Ne
ne
10. Stáří dítěte (dětí) 2 roky
2 roky
47
neplánované
Rozhovor - žena (Alena)
I. Partnerské vztahy před těhotenstvím: La Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Alena: Áno plánovali sme rodinu, ja som chcela mať dve deti a môj manžel si prial mať futbalovú jedenástku... (Smiech) Ako prvé sme chceli mať dievča a potom chlapca a deti sme chceli mať dva roky po svadbe.
l.b Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat např. o vaření, praní, úklid, nákupy .umývám nádobí, drobné opravy? Alena: Žili sme spolu už pred svadbou, partner umýva kúpeľňu a vysáva -to je jeho, o domáce práce sme sa delili asi pol na pol a myslím si, že zapojiť sa do domácich prác majú obidvaja partnery.
l.c Jak to bylo u Vás s financemi v tomto období? Alena: Ja som ešte študovala keď sme spolu začali chodiť, ale spoločné akcie sme platili napoly a peniaze sme dávali na jednu hromadu.
l.á Mohla by jsi mi říci něco o oblasti Vaší sexuality, byla jsi spíše aktivní či pasivní? Alena: Myslím si, že nikto nieje dominantný, je to tak na polovicu, v sexu si rozumieme.
Le Jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili? Alena: Chodili sme do kina, tancovať, jazdili sme na bicykloch Partner si išiel občas s kamarátmi posedieť a popiť. Priateľov som moc nemala, viac ich má partner, ale boli sme často spolu. Partner sa zaujíma o počítače, som schopná to tolerovať, ale nesmie to stáť moc peňazí.
l . f Co se T i na partnerovi nejvíc líbilo, proč jsi si ho vybrala?
48
Alena: Páčilo sa mi ako bol partner ku mne pozorný. Je zodpovedný, dobrý milenec, občas si vypije, nefajčiar, má zmysel pre humor, myslím si, že je žiarlivý, ale nedává to najavo. Partner je založený viac pre rodinu, ale prácou strávi dosť času
-počítače.
1 .g Mohla by jsi mi něco říci o Tvé rodině? Alena: No otca som moc nepoznala, naši sa rozviedli, keď som mala rok otec pil, na otca nemám moc vzpomienok skôr horšie, bola som raz uňho a on se opil a nechal ma na stanici. Som z ôsmich súrodencov
najmladšia -maznáčik, mama si s nami moc nehrala, asi na to
nemala čas, živila rodinu, ale hrala som si so súrodencami a bolo to fajn, vychádzame spolu dobre. Jak hodnotili rodiče partnera? Alena: Mame se môj partner páčil, chválila ho ako je pracovitý, bývame dodnes spolu.
1. h Měli jste nějaké představy o společném bydlení? Jaké? Alena: Áno žili sme spolu od tej doby čo sa partner vrátil z vojny, po rokoch chodenia.
2. partnerské vztahy během těhotenství: 2. a Mohla by jsi mi popsat jaké to bylo, když jsi zjistila, že jsi těhotná? Jak jste těhotenství spolu prožívali? Alena: Otehotnela som dva mesiace po svadbe, chceli sme síce až dva roky po svadbe, ale nevadí to. Priali sme si obidvaja dievčatko, ale nedokázali sme sa zhodnúť na mene. Nakoniec je to chlapec. Partner mal obrovskú radosť, chodil so mnou k lekárovi a bol so mnou na sono a chcel ísť aj k pôrodu s kamerou, ale vďaka blbému nemocničnému nariadeniu tam nemohol, ale chce ísťkďaľšiemu
pôrodu. Vlastne na to prišiel on, že som tehotná, on vie kedy mám mať
menštruáciu, tak sa ma spýtal, či už som ju náhodou nemala dostať, a potom sme išli kúpiť test a tak sme to zistili spolu. Obdobie môjho tehotenstva sme si fakt užili, manželovi som sa páčila, hladil ma po brušku a dokonca čítal malému rozprávky a rozprával sa s nim.
3. b Měli jste v té době společnou domácnost? Alena: Áno žili sme spolu.
3. c
49
Jak to u Vás bylo se společným hospodařením, měli jste pemze zvlášť nebo dohromady? Alena: Mali sme peniaze dohromady
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když jsi otěhotněla ? Alena: Nie, v sexe to zostalo stejné.
2.e Mohla by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Alena: Ani moc nie, boli sme hodne spolu, skôr sme boli doma.
2.f Změnil se tvůj partner v tomto období? Jak by jste hodnotil toto období? Alena: Toto obdobie bolo moc fajn, partner bol ku mne citlivější, dovolil mi úplne všetko.
2-g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Alena: Moja mamka tomu nechcela stále uveriť, dokiaľ sme nepřinesli tehotenskú
knižku.
Ale bola moc šťastná. Mamka mi pomáhala kupovať výbavičku, sľúbila pomôcť.
2. h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli že budete mít dítě? Alena: V bývaní sa nič nezmenilo.
3. Partnerské vztahy po narození dítěte: 3.a Mohla by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí Alena: No pre mňa sa zmenilo úplne všetko, vôbec nemám čas sama na seba Dlho už sme s partnerom nikde neboli sami a stejne keď sme sami tak myslíme na naše dieťa, už si to človek neužije tak ako za slobodná. Partner je viac starostlivý,
zodpovednejší.
3.b Nastali nějaké změny vchodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praninákupy
)
50
Alena: Zo začiatku aj teraz mi pomáhala moja maminka ktorá s nami býva a manžel chodil na prechádzky,
tak som mala čas poupratovať.
Manžel skladal plienky, chodil nakupovať,
pomáhal viac než teraz, ale to súvisí s tým že sa venuje počítačom mimo domov a je často preč.
3.e Mohla by jsi mi říci, jestli došlo k nejakým změnám ve financích po narození dítěte? Alena: No máme teraz najväčšie výdaje výdaje na rekonštrukciu bytu.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Alena: V sexe sa nič nezmenilo, akurát to nieje tak často ako predtým, som viac unavená, padnem do postele ako by povedal môj partner ako delostrelec a spím.
3.e Mohla by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo u tebe/partnera po narození dítěte? Alena: No čas moc nemám, keď potrebujem musím si ho vydobiť. Mala som čas keď som robila vodičák, to strážil malého manžel aj babička. Teraz sme boli po dvoch rokoch na diskotéke, rodičia moc nestrážia. Muž sa venuje svojim koníčkom, ale je to zároveň
aj
zárobková činnosť. Na návštevu k nám moc priateľov nechodí, skôr rodina a tých je hodne.
31
Vnímala jsi nějaké změny u partnera co se týče jeho chování, projevů, když se stal otcem dítěte? Alena: Partner je viac starostlivý, viac sa stará o rodinu aj o svojho syna, je viac citlivý, hlavne keď je malý nemocný. Máme štastie, že náš syn prespal od druhého mesiaca celú noc to má asi po nás.
3-g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Alena:
No moc nám nepomáhajú,
moja mamka vnúčikovi stále niečo kupuje -hračky,
oblečenie. Vychádzame s obidvoma rodičmi dobre.
3. h Jste spokojeni se svým bydlením?
51
Alena: No malému chýba detská, inak sme celkom spokojný, neplánujeme zmenu.
Rozhovor - mul (Milan) 1. Partnerské vztahy před těhotenstvím: l.a Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Milan: Milan: Chodili sme spolu dlho, asi sedem rokov, rodinu sme plánovali jeden až dva roky po svadbe a chceli sme mať tri deti.
l.b Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o vaření, praní, úklid, nákupy,umývání nádobí, drobné opravy? Milan: No nejakú predstavu sme mali, všetko žena.... nie tak pol na pol, vysávam, upratujem, sám si pre seba navarím. ...neopravujem, bývame v paneláku, na to je opravár
l.c Jak to bylo u Vás s financemi v tomto období? Milan: Zo začiatku partnerka chodila do školy, potom sme asi po troch rokoch spolu začali bývať u jej maminky a dávali sme si peniaze dohromady, no kto si viac vezme ten má....
l.d Mohl by jsi mi říci něco o oblasti Vaši sexuality? Milan: V sexe sme sa zhodli, nikto z nás neni dominantný.
1 .e Jaké byly nejčastější aktivity v době, kdy jste spolu chodili? Milan: Chodili sme spolu tancovať, cvičiť, chodili sme na prechádzky, jazdili na dovolenky. Spory medzi nami neboli, partnerka má záľubu kuchyňu. Mali sme hodne spoločných priateľov, ale néktoré aj každý zvlášť.
1 .f Co se Vám na partnerce nejvíc líbilo, proč jsi si j i vybral? ceníš? Milan: No rozumieme si, najskôr sa mi páčila na vizuálny pohľad aj po duševnej páčila sa mi jej spontánnosť a zmysel pre humor. Co si na partnerce nejvíce ceníš? Milan: Na partnerke si cením trpezlivosť, ohľaduplnosť,
52
všestrannosť.
stránke,
Mohl by jsi mi něco říci o Tvé rodině? Milan: Rodičia sú veriaci katolíci, obidvaja majú učilište a pracujú. Obidvaja rodičia boli hlavami...dohodli sa. Otec s nami chodil lyžovať, o všetko sa starala mamka. Som najstarší z troch súrodencov, bolo mi desať keď sa narodila sestra a dvanásť keď sa narodil brácho... no nestačil som sa diviť, rezať rokov zvyklý, že som na všetko sám. Jak hodnotili rodiče Tvou partnerku? Milan: Rodičia partnerku nijak nekomentovali, asi sa im páčila.
Lh Měli jste nějaké představy o společném bydlem? Jaké? Milan: Po troch až Štyroch rokoch sme spolu začali bývať u partnerky v byte s jej maminkou.
2. Partnerské vztahy během těhotenství: 2. a Mohl by jsi mi popsat jaké to bylo, když jste zjistil, že je partnerka těhotná? Jak jste těhotenství spolu prožívali? Milan:
Mali sme zmiešaný pocit, radosť a strach zároveň.
bombasticky, bola pohoda, chodili sme na prechádzky,
Tehotenstvo sme
prežili
boli sme hodne spolu. Chodil som
s ňou na prehliadky, na ultrazvuk, po obchodoch vybierať výbavičku. K pôrodu som chcel ísť, bol som nachystaný i s kamerou, ale potom ma k nej nepustili, pretože v nemocnici panoval nejaký podivný príkaz že pokiaľ to ostatné rodičky nechcú tak tam chlap nesmie, dúfam že to pôjde k ďalšiemu
pôrodu.
3. b Připravovali jste nějak společné bydlení pro vás a pokojíček pro dítě? Milan:
Musel som prerobiť celú spálňu, popremýšľať,
kde čo dať, spáľňu sme robili 3
mesiace pred narodením.
3.c Jak to u Vás bylo se společným hospodařením? Milan: No kto si čo vzal, to mal....a na základných veciach sme sa zhodli.
53
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když partnerka otěhotněla ? Milan: Nie sex sa nezmenil, viac som pratnerku hladil po brusku a škrabkal ju po ňom, teraz chce malý nech ho škrabkám po chrbáte....
2.e Mohl by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Milan: Áno, viac sme sa venovali jeden druhému, chodili sme hodne von, do prírody na prechádzky a po obchodoch. Priatelia k nám moc nechodili, my sme sa občas zišli s nimi mimo byt.
2.f Změnila se vaše partnerka v tomto období? Milan: Patrnerka bola viac citlivá, ale inak bola vo vynikajúcej pohode, hodne spala. Bolo to moc fajn obdobie.
Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Milan:
Pre rodičov to bol šok ale mali radosť, u mojich rodičov to bolo prvé vnúča u
partnerky 14... . Rodičia sľúbili pomoc, pomáhali kupovať výbavičku.
2. h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli, že budete mít dítě? Milan: Nič sa nezmenilo.
3. partnerské vztahy po narození dítěte: 3.a Mohl by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí Milan: No bolo všetko naruby, málo času, väčšia zodpovednosť, starostlivosť, málo voľna. Pre mňa to bol šok, takého malého človiečika vziať do rúk, kúpal som ho až v dvoch rokoch jeho života.
54
Nastali nejaké změny vchodu domácnosti po narozeni dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy
)
Milan: Áno zmenilo, žena varí, ale menej časovo náročné jedlá, viac upratujem, po narodení som mal štyri dni voľna. Vysávam, chodil som na nákupy, skladal plienky.
3.c Mohl by jsi mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte? Milan:
Spôsob
hospodárenia
sa
nezmenil, iba
výdaje
narástly
okrem
dieťaťa,
rekonštrukcia bytu.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Milan: Nie sex sa moc nezmenil, chlapec zaspí a přespí celú noc, iba žena viac spí, zaspí a je ťažké ju prebudiť.
3.e Mohl by jsi mi něco říci o oblasti volného času, co se změnilo u tebe a u partnerky po narození dítěte? Milan: Ja sa venujem svojim záľubám, zo začiatku som bol hodne s rodinou. Partnerka bola do dvoch rokov dieťaťa doma, potom už chcela ísť do práce, pretože splácame Chodím na pivo, venujem sa počítačom.
pôžičku.
Áno stráženie máme zaistené, ale moc spolu
nechodíme von. Teraz sme boli tancovať na diskotéke, strážili obidve babičky, ale nebolo to ako prv, stále sme sa dívali na mobil, či nám nevolajú, že sa máme vrátiť domov.
3.f Vnímal jsi nějaké změny u partnerky co se týče jejího chování, projevů, když se stala matkou dítěte?
Milan: Áno viac sa stará o rodinu, je
starostlivejšia.
3.g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče či rodiče partnerky s výchovou dítěte, s domácností, s financemi?
Milan:
No pomáha partnerkina maminka s domáctnosťou
a malému kupuje dosť vecí.
Chodíme navštevovať občas rodičov, ale skôr chodia oni k nám. Na vnúča se moc tešili a do výchovy nám nezasahujú.
3. h Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlení? Milan: Bývanie sa nezmenilo, no bolo by fajn bývať bez partnerkinej maminky, ale nebudeme menit.
56
Celkové hodnocení na závěr: Muž
Žena
1. Péče o rodinu
1
/
2. Péče o domácnost
2
2
3. Pemze
2
2
4. Sex
2
1
5. Volný čas
i
1
6. Partner
2
J
7. Rodiče
2,2
2,2
8. Bydlení
2
2
57
Pár č. 5 Dotazník 1. Pohlaví
Ž
M
2. Věk
29
32
3. Vzdělání
SŠ
VŠ
4. Zaměstnání
účetní
SW specialista
5. Víra
věřící
nevěřící
6. Měl/a jste před současným vztahem ještě nějakého jiného partnera? ano
ne
7. a) Jste manželé? V případě,že Ano tak jak dlouho jste spolu chodili než došlo k uzavření manželství? V případě, že Ne tak jak dlouho trvá Váš partnerský vztah ? ano, l,5roku
ano, 1,5 roku
7. b) Je toto manželství Vaše první? ano
ano
7. c) Žili jste spolu ve společné domácnosti před uzavřením manželství? Jak dlouho? ano, 1 rok 7. d) Bydleli jste:
ano, 1 rok a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů
b
b
7. e)V současné době bydlíte:
a) ve vlastním bytě, rodinném domku b) v podnájmu c) u rodičů (v bytě jak velký/ rodinném domku) d) na vesnici/ ve městě
a
a
8. Bylo první těhotenství do jednoho roku po uzavření manželství? ne
ne
9. a) Bylo těhotenství nechtěné/chtěné (plánované/neplánované)? chtěné, plánované
chtěné,
plánované
9. b) Bylo těhotenství příčinou uzavření manželství? ne
ne
10. Stáří dítěte (dětí) 3,5 měs.
3,5 měs.
58
Rozhovor - žena (Jana) Partnerské vztahy před těhotenstvím: l.a Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Jana: Ano plánovali jsme rodinu, chtěli by jsme mít tři děti. No a první dítě nám vyšlo nám tak jak jsme to chtěli, ani dřív ani později. Už je to v práci nebavilo.... (smích).... No přece jen už je mi třicet let a říká se , že první dítě je nejlépe mít do třiceti, pak se zvyšuje riziko genetických chorob.No a to víš že v mladším věku se i snáz rodí...
l.b Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o vaření, praní, úklid, nákupy, umývám nádobí, drobné opravy? Jana: Domácnost, no to vyplynulo samo ze situace, z 90 procent vařím já, z 10 Tomáš. Např. pudink, on ho rád vaří, tak mu to nechám přece ne? Z 80 procent se starám o domácnost já no a ten zbytek Tomáš. Ale nedělíme práce na mužskou a ženskou, to určitě ne, možná to je proto že je ze dvou kluků a mamka je doma učila pomáhat se vším.
l.c Jak jste hospodařili s financemi v době, kdy jste spolu chodili? Jana: No nejdřív jsme měli každý své finance, oba jsme pracovali, pak když jsem se přestěhovala
k Tomášovi, tak mě měsíc živil pak jsem začala pracovat a hned jsme založili
společný účet. Když jsme někam šli, tak většinou platil Tom, kromě toho když byl u nás na Slovensku, takjsem platila já.
l.d Mohla by jste mi říci něco o oblasti Vaší sexuality,byla jsi spíše aktivní či pasivní? Jana: Řekla bych, že v sexu se shodneme....No ale asi víc aktivní je Tomáš i když zpočátku jsem byla aktivnější já. Dominantní je můj muž.
l.e Když jste spolu chodili jak často jste se spolu viděli? Jana: První 4,5 měs. jsme se viděli jen o víkendu a hned potom jsme spolu bydleli, zpočátku v pronájmu.
59
Jaké jste měli v době chození koníčky Jana: Když to shrnu tak turistika, kolo, kino. Měli jste v této době společné přátele? Jana: Kamarády jsme měli ze začátku každý své, ale snažili se navzájem je poznat, skloubit to dohromady a po mém přestěhování máme přátele
společné.
l.ř
Co se T i na partnerovi nejvíc líbilo, co si na něm ceníš? Nejvíc mě na Tomášovi zaujal smysl pro humor a nejvíce si cením spolehlivost, myslím si že můj muž je dost pro rodinu.
1-g Mohla by jsi mi něco říci o Tvé rodině? Jana: Oba rodiče jsou věřící, oba pracovali v gumárnách.
Když jsme byli malí tak rodiče
přestavovali barák a střídali se na směny, takže otec se o nás staral dělal nám i večeři, hrával si s námi, chodil na výlety. Kolem chalupy bylo plno práce, domácnost byla mamčinou doménou. Rozhodovali se společně, nevzpomínám si že by se hádali. Mám bratra o tři roky mladšího. Nám vždycky říkali, že jsme měli být naopak, já měla být kluk jsem aktivní a ukecaná a můj brácha je spíš pasivní a moc toho nenamluví. Jak hodnotili rodiče Tvůj vztah s partnerem? Jana: Naši hodnotili mého přítele dobře.
l.h Měli jste nějaké představy o společném bydlem? Jaké? Jana: Po čtyřech a půl měs. chození jsme začali spolu bydlet v podnájmu.
2.Partnerské vztahy během těhotenství:
Mohla by jsi mi popsat jaké to bylo, když jste zjistila, že jsi těhotná? Jak jste těhotenství spolu prožívali? Jana: Prvního jsme si přáli Muka. Nejdříve jsem si udělala test a Tomáš byl u toho, za týden jsem to měla potvrzeno od lékaře. Tomášovi zazářili očička... Otěhotněla jsem v podstatě hned, jak jsem vysadila prášky. „Tatínek nám" dělal taxíkáře..vozil nás kdoktorovi.A mluvil
60
k malému, když byl ještě v bříšku... Na ultrazvuku s náma nebyl, ale byl u porodu. Výbavičku jsme vybírali spolu, bylo to moc hezké období, škoda že jsme museli chodit do práce....
2. b Jaké to pro vás bylo připravovat společné bydlení pro vás a pokojíček pro dítě? Jana: V té době už jsme bydleli ve svém bytě a spláceli jsme jej. Já jsem se těšila z každé věcičky, vyšívala jsem malému obrázky do pokojíčku. Tomáš chystal postýlku a pokojíček
2. c Jak to u Vás bylo se společným hospodařením? Jana: Od toho co jsme si založili společný účet se nic nezměnilo. Dokázali jste se shodnout na tom, co koupit? Jana: Vždy jsme se dokázali shodnout co koupit a co ne, v tom nebyl žádný problém.
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když jsi otěhotněla ? Jana: Ze začátku jsme se milovali jako dřív až u konce jsme sex omezili. Myslím, že jsme se Tomášovi líbila, hlavně když jsem na sobě měla nějaké ty těhotenské šatečky, měla jsem jedny růžové s kytkami a v těch jsem se i dobře cítila.... 2.e Mohla by jsi mi říci, jestli těhotenství nějak změnilo volno časové aktivity a jak? Jana: Přestala jsem chodit na aerobik protože jsem nestačila s dechem, už jsem pak nejezdila na kole. Zůstalo mi jen vyšívání a pletení. Více času jsme trávili doma, ale sem tam jsme se sešli i s přáteli.
2.f Změnil se Tvůj partner v tomto období? Jana: Myslím, že můj muž se stal zodpovědnější, starostlivější. Partnerovi jsem se líbila, ale nelíbila jsem se sama sobě nevadilo mi bříško, ale že jsem přibrala i jinde. Ze začátku mi bylo nevolno, a v té době bylo po povodních celá Praha rozkopaná a já jezdila přes půl Prahy do práce, to bylo hrozné. A byla jsem víc citlivá, více věcí mě dojímalo k slzám. Ale stejně toto období bylo moc fajn, kromě chození do práce...
61
2-g Jak zareagovali Vaši nebo partnerovi rodiče na to, že budou prarodiči? Jana: Obojí rodiče se moc těšili, bylo to z obou stran první vnouče. Pomáhali i finančně i s výbavičkou. Slíbili nám pomoc, když si řekneme. Škoda jen že se svými rodiči jsem moc nebyla, je to daleko na dojíždění, s partnerovými rodiči jsme byli častěji.
2. h Jak se u Vás zménil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli, že budete mít dítě? Jana: To užjsme bydleli ve svém bytě, no teda ne úplně ještě ho budeme nějakou dobu splácet.
3 .Partnerské vztahy po narození dítěte: 3. a Mohla by jsi mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období narození a šestinedělí Jana: Pro mne se změnilo úplně všechno, vše se točí okolo malého...., před porodem jsem byla dlouho v nemocnici, špatně ni vypočítali termín, i jsem si tam pobrečela.
To čekání bylo
nekonečné. Užjsem se moc jsem se těšila z porodnice domů.
3.b Nastali nějaké změny v chodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní ,nákupy
)
Jana: Tomáš chodí nakupovat a více se stará, koupe, přebaluje a chodi s malým na procházky, já si můžu mezitím doma aspoň něco udělat. Můj muž se snaží pomáhat s čím je třeba, ale to víš, když přijde až večer s práce... tak je leckdy rád že se nají a trochu se natáhne, ale až okoupe malé ho.... (smích). Já malého koupu hodně málo, nechávám to Tomášovi.
3.c Mohla by jsi mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte? Jana: Řekla bych že stejné, horší to bude po půl roce když už mi nebude mateřskou zaměstnavatel.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí)
62
platit
Jana: Po šestinedělí nemám moc chuť na sex, více chce můj muž, já jsem tak unavená, že usnu a spím,
3.e Mohla by jsi mi říci o oblasti volného času, co se změnilo u tebe a partnera po narození dítěte? Jana: No zatím jsme nikde nebyli, až přestanu kojit. Tomáš chodí hrát volejbal jednou týdně, jinak je s námi doma. Přátelé k nám domů chodí, ale míň než dřív.
31
Vnímal/a jste nějaké změny u partnera co se týče jeho chování, projevů, když jsi se stala matkou
dítěte?
Jana: Určitě je víc starostlivý a zodpovědnější.
3-g Pomáhají Vám nějak Vaši rodiče/rodiče partnera s dítětem, s domácností, s financemi? Jana: Rodiče nám pomohou, když jsou na návštěvě u nás nebo my u nich. Moje maminka byla se mnou první týden po narození dítěte, což bylo pro mě moc důležité plno věcí jsem nevěděla, třeba jak mám malého držet při koupání, a hlavně mamka uvařila.
3. h Změnilo se u Vás něco v oblasti bydlení? Jste se svým bydlením spokojeni? Jana: S bydlením jsme spokojeni, snadjen kdyby měl Tomáš někde pracovní kout.
Rozhovor - muž (Tomáš) 1.Partnerské vztahy před těhotenstvím:
Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vašeho chození, plánovali jste spolu rodinu? Tom: Ano, plánovali jsme 2 děti a vyšlo to takjakjsme
Lb
63
chtěli.
Měli jste představu o společné domácnosti, kdo se bude starat o vaření, praní, úklid, nákupy, umývání nádobí, drobné opravy, atd.? Tomáš: To vyplynulo ze situace, více se stará o domácnost Jana, já se starám o údržbu. Nemáme rozdělené, jen žehlí pouze partnerka....ale není to striktní, asi bych i v tom pomohl, kdyby bylo třeba.
l.c Jak to bylo u Vás s financemi v tomto období? Tomáš: No jen ze začátku jsme měli finance zvlášť. Společné akce jsme platili jsme tak půl na půl,... když jsem byl na Slovensku a neměl peníze... (smích) Když už jsme žili spolu takjsme si hned založili společný účet.
l.d Mohl
by
jsi
mi
říci
něco
o
oblasti
Vaší
sexuality?
Tomáš: V zásadě panuje v sexu shoda.
l.e Jaké máš a Ty a Tvá partnerka koníčky? Jsou to koníčky společné? Tomáš: Hlavní zájmy obou jsou kola, turistika, kino, četba. Činnosti jsme se snažili skloubit dohromady. Měli jste v této době nějaké společné přátele? Tomáš: Ze začátku než se partnerka přistěhovala je vzájemně
tak jsem měli přátele každý jinde, pak jsme
poznávali...
l.f Co se Ti na partnerce nejvíc líbilo, proč jsi si j i vybral? Tomáš: No nejvíc se mi na mé ženě líbí povaha. Seznámili jsme se přes internet, přes její kamarádku, chystaly se zrovna jet do Prahy. Nejvíce si cením její starostlivosti. Jaká vlastně Tvá partnerka je? (hezká, inteligentní, ohleduplná, tolerantní, starostlivá, pracovitá, upřímná, věrná, citlivá, skromná, zodpovědná, dobrá milenka, abstinentka, nekuřácká, m á smysl pro humor, je víc zaměřená pro rodinu nebo spíše mimo rodinu?) Tomáš: Řekl bych že je hezká, inteligentní, ohleduplná, tolerantní, starostlivá,
pracovitá,
upřímná, věrná, citlivá, skromná, zodpovědná, dobrá milenka, abstinentka , nekuřácká a má po smysl pro humor. Partnerka je víc založená pro rodinu.
64
1-g Mohl by jsi mi nčco říci o Tvé rodině? Tomáš: Mamka je VŠ učitelka, taťka vyučený a oba nevěřící. Rozhodování tak půl na půl, otec se moc o domácnost nestaral, spíš jen o údržbu a někdy chodil na nákupy. Otec si s námi hrál, ale už si to moc nepamatuji, jezdil s námi na výlety, na hory lyžovat. Mám o necelé dva roky mladšího bratra, vychovával jsem ho, rozumíme si, chodíme spolu hrát volejbal. Jak hodnotili rodiče tvou partnerku? Tomáš: Poznali moji partnerku a jsou spokojeni.
1. h Měli jste nějaké představy o společném bydlení? Jaké? Tomáš: Ze začátku jsem bydleli v pronájmu, pak jsme si půjčili a nyní splácíme náš byt.
2. Partnerské vztahy během těhotenství: 2. a Mohl by jsi mi popsat jaké to bylo, když jste zjistil, že je partnerka těhotná? Tomáš: No vzhledem k tomu, že jsme se snažili takjsem to čekal. Ale bylo to fajn, když se test potvrdil. Byli jste spolu u porodu a jak to zpětně hodnotíte? Tomáš: Při porodu ano, bylo to něco nového. No ale vzhledem k tomu, že to bylo tak brzo ráno a já celou noc nespal...k dalšímu porodu půjdu pokud budeme mít zajištěno
hlídání
malého. Asi by mi to bylo jedno jestli je to holka nebo kluk, na tom nezáleží.
2.b Měli jste v té době společnou domácnost? Jaké to pro vás bylo připravovat společné bydlem pro vás a pokojíček pro dítě? Tomáš: V té době už jsme bydleli ve svém bytě. No těšila se hlavně Jana, vyšívala a pletla a radovala se s každé věcičky. Já jsem dělal velký věci, jako kolíbka atd.
2. c Jak to u Vás bylo se společným hospodařením, měli jste peníze zvlášť nebo dohromady a kdo s nimi hospodařil?
65
Tomáš: Měli jsme společný účet, vždycky jsme se shodli, na tom co bylo třeba. A kapesné jsme měli jak kdo potřeboval.
2.d Změnil se nějak váš sex.život, když tvá partnerka otěhotněla ? Tomáš: Na konci těhotenství jsme se milovali méně, ale Jana se mi líbila i s bříškem.
2.e Mohl by jsi mi říci, jestli se u Vás v těhotenství změnily volno časové aktivity a jak? Tomáš: No nejezdili jsme na kole... (smích)... , více času jsme trávili doma a dál jsme se stýkali s přáteli.
Změnila se Tvá partnerka v tomto období? Tomáš: Byla více citlivá a unavená, ale moc se mi líbila s bříškem.
2-g Jak
zareagovali
Vaši
nebo
partnerovi
rodiče
na
to,
že
budou
prarodiči?
Tomáš: Obojí rodiče se na první vnouče těšili a slíbili pomoc, když si o ni řekneme.
2. h Jak se u Vás změnil postoj k Vašemu bydlení, když jste věděli, že budete mít dítě? Tomáš: Užjsme bydleli ve svém, ale přibylo práce dozařizovat a nachystat co bude třeba.
3. Partnerské vztahy po narození dítěte 3.a Mohl by jste mi popsat k jakým změnám u Vás došlo po narozením dítěte? Jak jste prožívali období
narození
a
Tomáš: No moc se toho nezměnilo....(smích)...
šestinedělí
partnerka na mě čeká doma...malý
se v noci vyspat. Necítím se odstrčený, členy naší rodiny jsou i
mě nechá
rybičky....(smích)..
3.b Nastali nějaké změny vchodu domácnosti po narození dítěte? (práce v kuchyni, úklid, praní,nákupy
)
66
Tomáš: Chodím nakupovat, s malým na procházky, starám se hlavně o víkendu a každý večer malého koupu, pomáhám v domácnosti s tím co je třeba, více vařím než dřív.
3.c Mohl by jsi mi říci, jestli došlo k nějakým změnám v oblasti financí po narození dítěte? Tomáš: Je to stejné jako dřív, jen přibylo více výdajů.
3.d Změnil se nějak Váš sexuální život po narození dítěte? (nezahrnuji období šestinedělí) Tomáš: Jana nemá o sex takový zájem jako já, chtěl bych častěji, ale přizpůsobím se.
3.e Mohl by jsi mi říci co se změnilo v oblasti vašeho volného Času
po narození dítěte?
Tomáš: Chodím hrát volejbaljednou týdně, jinak jsem v práci nebo s rodinou.
3.f Vnímal jsi nějaké změny u partnerky co se týče jeho chování, projevů, když se stala matkou dítěte?
Tomáš: Je zodpovědnější.
3-g A co rodiče
Pomáhají Vám nějak?
Tomáš: Stýkáme se s rodiči, pomáhají nám a do výchovy nám nezasahují. Na vnouče se moc těšili. 3. h Změnilo
se u Vás něco
v oblasti bydlem'? Jste se svým
Tomáš: No na nejbližšich 10 let ano... (smích).
67
bydlením
spokojeni?
Celkové hodnoceni na závěr: Muž
žena
1. Péče o rodinu
1
l
2. Péče o domácnost
1
1
3. Peníze
1
1
4. Sex
2
2
5. Volný čas
1
J
6. Partner
1
1
7. Rodiče
1,1
1,1
8. Bydlení
i
1
Vyjádření vedoucího bakalářské práce
Název práče: Manželské soužití a narození prvního dítěte: příspěvek k problematice dynamiky soužití v manželství a rodině Autorka: Lenka Hlúbikdvä yedoueí pifeťdqe..;pa)ř.Iýo Pláňava típoněňtkaři Mgr. JKatéřina Éajmicová
Práce byla podána na FŠS M U v květnu 2005. Na základě průběhu a výsledku oponentského řízení riébyla předložená práce obhájena, Diplomantce doporučeno přepracování ý- souladu s připomínkami oponentky a vedoucího práce - viz posudky z;květoa2005. V shodě s připomuTkami díplomantka práci doplnila o seznam literatury, vynechala beletrizující pasáže a citace, zkvalitnila zacházení s literaturou, podrobněji popsala ztównané dvojice. Přepracovaná verze též obsahuje požadované shrnutí teoretické Části, jakož i přepracovanou* byt' i zde příliš stručnou a neúplnou, závěrečnoukapitolu. Diplomantká korigovala stylistické i gramatické prohřešky a překlepy; nicméně některé nedostatky či nepřesnosti přetrvávají. Ňa příklad hned v obsahu (u kap. 5.1.), jakož i několikrát v textu je uvedeno nesprávně jméno ,*Mc Goldicková" - správně McGodrick/ová/. První část je nazvána „Praktická část" (stř.3), zatímco jde o část teoretickou. Slovní spojení „.. .tatam jsou dob)(, kdy.." (str. í ) je stylisticky neobratné, gramaticky ehybrié. Také něfóeré JfrfelÉepys jakož i chyby v interpunkci v nové verzi přetrvávají, jejich poBet je však ďaleko menší než v původní práci. Předkládanou verzi diplomové práce doporučuji k oponentskému řízení. V průběhu obhajoby očekávám, že diplomantká jasně a přesvědčivě sdělí hlavní (a konkrétní) výsledky empirického zkoumání. (V podané práci - kapitola IV. Závěry- jsou výsledky.uvedenyvé čtyřech řádcích. )
Katedra psychologie FSŠ M U
POSUDEKKBAJfcAlÁŘSKÉPRÁCI
(H.)
' Manželské soužití a narození p i W h n óhéte: příspěvek k problematice dynamiky soužití v manželství a rodině ^ Autorka: Lenka Hlůbiková Vedoucí práce: doc. Ivo Pláňava
.
Oponent Mgr. Kateřina Rajmicová
Předkládaná bakalářská diplomová ptáče je druhou, přepracovanou verzí, která již odpovídá přijetí k obhajobe.
^
/
Autorka velmi dobře posunula formální kvalitu práce, přestože í po této stránce přetrvávají nedostatky (struktura práce napE str. 3; často neobratné formulace a vyjádření, např. str. l a v komentování výsledka stf. 30 a 31, atd)i
především
,
V teoretické čisti právce autorka velmi dobře postihla témata spojená s danou probíematikou, čerpá jak z domácích Í zahraničních zdrojů. Z celkového pohledu se jeví teoretická část práce jako kvalitnější než empirická část V té autorka kvaUtotřvně formou rozhovorů zkoumala problematiku u 5 párů. K ptáci rnám tyto připomínky: É Domnívám se> že v práci Stále chybí přesně zformulované výzlommé otázl^. Autorka formuluj v rámci kapitoly „Téma práče" (stř. 1) a v kapitole „Čil výzkumu" (str. 26); na obou místech však obměněné a jinými slovy.
• '
• V^teoíetické části (především v kapitole „Změny a vývojové trendy v rodině") čerpá autorka především z literatury z konce 90. let; práci by prospěla širší reflexe současných změn ve vnímání manželství a rodiny (nesezdaná soužití, odkládání početí atd), třeba í vlastními slovy, avšak vědomě, ne jen z kruhy z roku 1998..;'. ,
•'
. .' . •
••'•.«
• Ve výkumňé časti práce přeš značné zlepšení oproti předchozí verzi stále přetrvávají nejasné a různě formulované závěry. Výsledky práce jsou formulovány na třech místech (str. 32, 44 a 47 ) - v úplném závěru se objevuje obsahově nové shrnutí. Pro čtenáře práce by bylo jistě srozumitelnější, kdyby popis jednotlivých závěrů byl v pořadí tak, jak je uveden v přehledu (viz. stá 32 ä 33 a následující). • Ža rieadékvátní, příliš •ŔyriTiTií i •rí^(ňitnální pm typ práce pokladám některéformulace,které autorka s
uvádí vkomentáři k jednotlivým párům tta str. 30 - 32, (např. „...můj subjektivní pocit byl, že to až tak špatné nenL" aj.).
v
'
• \.
Do diskuze mám tyto otázky:
^
• Co vedlo autorku k vynechání nebo opuštění od posuzování zkoumaných párů dle Beaversova modelu, tak jak naznačuje v teoretické ptáci na str. 9? •
,
^,
Pokud by si autorka měla vybrat jedno z témat vzešlých z jejího výzkumu pro další výzkumnou práci,
ktěťé by to bylo - tzo* které pokládá za nejzajímavěji! a nosné?
Pláci doporučuji k přijmutí a navrhuji hodnotit ji dobře.
Mgr. Kateřina Rajmicová
