MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra psychologie
Bakalářská práce obor psychologie
SEBEPREZENTACE ŽEN HLEDAJÍCÍCH ŽENY NA INTERNETOVÝCH SEZNAMKÁCH
Vypracovala: Kateřina Vaňková
Vedoucí práce: Mgr. Anna Ševčíková
Brno 2010
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.
Děkuji své vedoucí práce, Mgr. Anně Ševčíkové, za cenné rady a připomínky, za velmi rychlé reakce a povzbuzující přístup, bez něhož by tato práce nikdy nevznikla. Také bych chtěla poděkovat svému bratrovi Honzovi a kamarádce Kláře za pomoc při testování kódování inzerátů. Velký dík patří i mé spolubydlící Radunce za stálou podporu a zázemí. V neposlední řadě děkuji svému příteli Michalovi za připomínky a jazykovou korekturu a hlavně za důvěru a pochopení.
OBSAH 1.
ÚVOD ...................................................................................................................................................... 1
2.
TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................................... 3 2.1. SEBEPREZENTACE............................................................................................................................ 3 2.1.1. Teorie vztahující se k sebeprezentaci......................................................................................... 3 2.1.2. Význam sebeodhalení na sebeprezentaci ................................................................................... 4 2.1.3. Internet jako podněcovatel k sebeodhalení ................................................................................ 5 2.1.3.1. Disinhibiční efekt. ................................................................................................................. 5 2.1.3.2. Anonymita ............................................................................................................................. 6 2.1.4. Mylné informace v online prostředí ........................................................................................... 7 2.2. INTERNETOVÉ SEZNAMKY ............................................................................................................... 9 2.2.1. Uživatelé internetových seznamek.............................................................................................. 9 2.2.2. Tvorba profilu .......................................................................................................................... 10 2.2.2.1. Fotografie............................................................................................................................ 12 2.2.2.2. Demografické charakteristiky ............................................................................................. 13 2.2.2.3. Zájmy a osobnostní charakteristiky..................................................................................... 14 2.2.3. Atraktivita komunikace ............................................................................................................ 14 2.2.4. Genderové rozdíly v sebeprezentaci......................................................................................... 15 2.2.4.1. Teorie sexuálních strategií .................................................................................................. 17 2.3. LESBY............................................................................................................................................ 18 2.3.1. Znaky lesbické komunity .......................................................................................................... 19 2.3.2. Tolerance k homosexualitě a potřeba seznamování................................................................. 20 2.4. Význam internetu pro marginalizované skupiny ...................................................................... 20 2.4.1. Chování homosexuálních uživatelů internetových seznamek ................................................... 22 2.4.1.1. Homosexuální inzeráty........................................................................................................ 23 2.4.1.2. Vztah mezi sebe prezentací a prezentací hledané ženy........................................................ 24 2.5. SHRNUTÍ ........................................................................................................................................ 25
3.
PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................................ 27 3.1. VÝZKUMNÁ OTÁZKA A CÍL VÝZKUMU ........................................................................................... 27 3.2. HYPOTÉZY VÝZKUMU .................................................................................................................... 27 3.3. DESIGN VÝZKUMU ......................................................................................................................... 29 3.3.1. Seznamka ................................................................................................................................. 29 3.3.2. Způsob výběru inzerátů............................................................................................................ 29 3.3.3. Popis výzkumného vzorku ........................................................................................................ 30 3.3.4. Metoda výzkumu....................................................................................................................... 31 3.4. ANALÝZA DAT ............................................................................................................................... 34 3.5. VÝSLEDKY .................................................................................................................................... 35 3.6. DISKUZE ........................................................................................................................................ 41
4.
ZÁVĚR.................................................................................................................................................. 44
LITERATURA PŘÍLOHY
1. Úvod Moderní technologie, mezi něž bezesporu patří internet, hrají v dnešním světě klíčovou roli. Internet je jedním z vynálezů, které mají zpočátku naprosto netušený dopad na společnost jako celek i na životy jednotlivců. Internet je pro nás dnes nejen zdrojem informací, prostředkem ke komunikaci, ale také může zcela proměnit naše osobní vztahy (Albright, 2001). Díky němu si mnozí lidé najdou i přátele nebo životního partnera. A to na internetových seznamkách, v internetových sociálních sítích nebo například při chatování. Seznámení přes internet je stále masovějším jevem a z okrajového způsobu hledání životního partnera se stal běžný uznávaný prostředek jak najít romantický vztah. To dokládá i pozornost, jaká je on-line seznamkám věnována. Od populárních filmů, např. Láska přes internet (You´ve got mail, 1998), přes odkazy na populárních internetových vyhledavačích, př. Seznam – Lidé.cz, až po odborné články a publikace, které zkoumají on-line seznamování z různých aspektů. To, jak je možné, že v původně chladném a neosobním světě mohou vznikat romantické vztahy, je dnes v centru zájmů vědců v sociální sféře (Merkle, Richardson, 2000). Nicméně většina prací se zaměřuje na výzkum majoritní skupiny uživatelů internetových seznamek a zcela opomíjí další komunity, pro něž je seznamování přes internet možná ještě důležitějším způsobem navazování kontaktů než pro většinu. Řeč je o homosexuálech - gayích a lesbách. Ačkoliv téměř v každé on-line seznamce již existují rubriky nazvané např. „On hledá jeho“ nebo „Ona hledá ji“ a lze najít i množství přímo homosexuálně zaměřených seznamek, je tento fenomén vědecky téměř neprobádaný. Jak je již z názvu patrné, tato bakalářská práce se zaměří na jev, kdy ženy hledají jiné ženy na internetových seznamkách. Konkrétně se bude zabývat tím, jak se ženy na internetu prezentují a jak tvoří své profily. V teoretické části nejprve definuji pojmy, se kterými budu dále pracovat. První část teorie stručně shrne poznatky o sebeprezentaci, vymezí tento pojem a uvede zběžný přehled teorií zabývajících se tímto konceptem. Ve druhé subkapitole se budeme věnovat internetovým seznamkám a jejich specifikům. Budeme se zabývat specifiky online seznamování, tvorbou profilu na seznamce a dotkneme se i generových rozdílů v sebeprezentaci na internetu. Nakonec zúžíme náš pohled na lesbickou komunitu a nastíníme přítomnost této komunity na internetu a to, jak je internet pro marginalizované skupiny důležitý. Praktická část potom bude zkoumat 1
vybraný vzorek inzerátů žen, které na internetu hledají jinou ženu. Inzeráty budou analyzovány z hlediska sebeprezentace žen, jaké aspekty já zveřejňují a jaká témata se v inzerátech vyskytují. Blíže se podíváme na to, jak ženy demonstrují své sexuální zaměření a zda jej vyjadřují v inzerátech explicitně nebo jestli je obsaženo spíše implicitně.
2
2. Teoretická část 2.1. Sebeprezentace Smékal (2004) definuje sebeprezentaci takto „způsob chování směřující ke vzbuzení určitého dojmu o sobě, a to buď příznivého nebo záporného.“ (str. 360). Sebeprezentace
je
většinou
neuvědomovaná.
Rysy
osobnosti,
kterými
se člověk snaží působit na druhé, se ale mohou nakonec tak zafixovat, že se skutečně stanou osobnostními dispozicemi. Rozlišuje sebeprezentaci na pozitivní a negativní, přičemž u první z nich se lidé o sobě snaží vytvořit dojem užitečnosti, nepostradatelnosti, zatímco u negativní sebeprezentace se člověk naopak shazuje. Obojí pak může sloužit k manipulaci okolím. Macek (2008) chápe sebeprezentaci jako snahu ovlivnit nějakým způsobem to, co si o nás myslí druzí lidé. Konečným cílem je potom „potřeba posílit sebejistotu a pocit vlastní hodnoty.“ (str. 102). Lidé se domnívají, že sociálně žádoucí vystupování ve společnosti druhých je vyjádřením jich samotných a podle něj také upravují své sebehodnocení (Schlenker, 1985 in Berzonsky, 1995). Sebeprezentace jako řízení dojmů druhých o své osobě slouží k dosahování sociálních výhod, k udržování nebo posilování sebevědomí a k vytváření určitého sebepojetí (Baumeister, 1982 in Lewis, 2005). Sebeprezentace většinou koresponduje s osobním sebepojetím, případně je mírně přehnaná, a to v pozitivním směru (Baumeister, 1982 in Lewis, 2005). Jelikož sebeprezentace je velice zajímavou oblastí, vyvinuli vědci mnoho teorií o sebeprezentačních strategiích (Lewis, 2005). 2.1.1. Teorie vztahující se k sebeprezentaci Jednou z prvních a nejznámějších teorií sebeprezentace je sociologická práce E. Goffmana (Goffman, 1999): Všichni hrajeme divadlo. Ve své teorii používá metaforu divadla, kde každý z nás je hercem vystupujícím v určité roli, u níž si okolí sice uvědomuje, že aktér může klamat, ale v zásadě věří, že je skutečně tím, jak se prezentuje. Goffman používá pojmu fasáda, který se skládá ze stálejší scény a osobní fasády. Tato osobní fasáda je v očích pozorovatelů součástí naší povahy, aktér volí osobní fasádu na základě kontextu dané situace. Také Goffman připouští, že sebeprezentace může být neuvědomovanou a to díky tomu, že se osobní fasády staly součástí stereotypního očekávání společnosti a tedy člověk je spíše podvědomě vybírá než stále vytváří.
3
Podle Busse a Briggse (Buss, Briggs, 1984 in Tlustošová, 2008) je nutnou podmínkou pro vyskytnutí sebeprezentace vědomé zaměření na dojem, který aktér vyvolá v druhých lidech. K tomu dochází v situacích, které jsou pro člověka důležité a při nichž jej okolí hodnotí, ve formálních situacích, kde jsou jasně stanoveny sociální role a v situacích, kdy je na aktéra přímo zaměřena pozornost. Aktér se v těchto situacích snaží vyvolat co nejlepší dojem. Sebeprezentace je tedy chápána jako klamavé chování. Z hlediska online komunikace jsou důležité dva Goffmanovy pojmy (Goffman, 1999 např. in Ellison, 2006), které užívá pro vysvětlení strategické sebeprezentace lidí. Jelikož se lidé snaží udělat na druhé takový dojem, který chtějí, aby o nich lidé měli, musí vyvíjet aktivitu směřující k tomuto cíli. Pokud lidé vytváří o sobě nějaký dojem, je to z jejich strany jakýsi příslib, že takoví skutečně jsou (Goffman, 1959 in Whitty, 2007). Goffman pro lidmi řízené působení používá pojem „given“, které má shrnout komunikaci v tradičním smyslu. Patří sem například to, co říkáme. Kromě toho, co ze sebe „dáváme“ úmyslně, jsou tu však i složky, které nemáme zcela pod kontrolou, jsou nezáměrné, podle Goffmana nazývané „given off“. Sem bychom mohli zařadit například neverbální komunikaci. V prostředí internetových seznamek můžeme předpokládat, že nezáměrná komunikace bude omezena na minimum, ale i tak si uživatelé hledají vodítka, která za tuto „given off“ komunikaci považují a řídí se podle nich ve svém úsudku (Ellison, 2006). Uživatelé, kteří mají s online prostředím bohatší zkušenosti, jsou zvýhodněni v tom smyslu, že dokáží lépe korigovat informace, které o sobě dají vědět ostatním. To, jak jsou tyto složky komunikace využívány při tvorbě profilů na internetových seznamkách, bude diskutováno dále v textu. 2.1.2. Význam sebeodhalení na sebeprezentaci Sebeodhalení hraje důležitou roli při rozvoji vztahu s druhými lidmi. Podle teorie sociální penetrace (social penetration theory) se vztah s postupem času stává bližším a intimnějším (Altman, 1973 in Whitty, 2007). K navození větší intimity je však důležitá hloubka a šířka sebeodhalení vůči partnerovi. Do sebeodhalení patří jak probírání různých témat jako například rodina, zaměstnání, tak i témat zabývajících se námi samotnými, tedy těch témat, které se dotýkají naší osobnosti. U takového sebeodhalování je důležitá správnost načasování, aby vztah mohl přirozeně posouvat hranice vzájemné blízkosti (Whitty, 2007). Ve virtuálním světě ovšem platí jiná pravidla než ve světě reálném. Internet nabízí specifické možnosti jak řídit svou sebeprezentaci. Absence určitých podnětů běžně užívaných v reálném prostředí omezuje poznání druhého v on-line světě
4
v určitých směrech, ale díky tomu je možné lépe řídit svou sebe prezentaci a vytvářet vlastní identitu (Šmahel, Veselá, 2006). Jak se ukazuje (Whitty, 2007), uživatelé internetu velmi přemýšlejí o tom, jak se prezentovat online a jejich sebeprezentace sleduje určitou strategii. Tím do značné míry kontrolují dojem, který o sobě vytváří. Při využití možností virtuálního světa může dojít k vytvoření pout s někým, koho známe jen online a to dokonce v mnohem intenzivnější formě než bychom mohli očekávat v reálném světě (Bargh, 2002 in Whitty, 2007). Míra sebeodhalení a hloubka a šířka o sobě poskytovaných informací se mezi offline a online prostředím velmi liší (Whitty, 2007). Pro vytvoření a rozvoj přátelství na internetu jsou podle některých autorů důležité dva aspekty já, které rozlišují ve své práci Higgins (1987 in Whitty, 2007) a Rogers (1951 in Whitty, 2007). Jsou to pravé já (true self nebo také real me) a aktuální já (actual self), přičemž pravé já reprezentuje to, jací doopravdy jsme, ale nemusíme být nutně schopni to vyjádřit, zatímco aktuální já je já, které vyjadřujeme ve společnosti. Podle Rogerse (1951 in Whitty, 2007) je možné dojít k objevení pravého já skrze interakce s druhými lidmi. Higgins (1987 in Whitty, 2007) dále rozlišuje aktuální já, ideální já a požadované já (ought to self). Aktuální já v tomto pojetí reprezentujeme jací věříme že jsme, ideální já je takové, jací bychom chtěli být, a požadované já zahrnuje charakteristiky o kterých si myslíme, že bychom je měli mít. Se vzrůstající blízkostí a důvěrou v komunikačního partnera odhalujeme více aspekty já, které nejsou tolik známé druhým lidem (Whitty, 2007). Vztahy vytvořené online díky prezentaci svého pravého já jsou velmi silné a je možné je úspěšně převést do reálného světa (McKenna, 2002 in Whitty, 2007). Sebeprezentace na internetu je mimo jiné ovlivňována specifiky on-line prostředí, mezi něž patří disinhibiční efekt a anonymita. 2.1.3. Internet jako podněcovatel k sebeodhalení 2.1.3.1.
Disinhibiční efekt.
Je známé, že lidé o sobě v určitých situacích prozradí mnohem více věcí, než by udělali obvykle. Tento jev můžeme pozorovat např. ve společnosti neznámých lidí, o kterých víme, že už je nikdy neuvidíme. V takovém případě jsme schopni mluvit i o velmi intimních záležitostech. V podstatě stejné je to i na internetu. Také ve virtuálním světě se lidé cítí více anonymní, svobodnější a tak jsou schopni se více otevřít, sdílet své emoce, obavy (Suler, 2004). Tomuto jevu se odborně říká disinibiční efekt. Podle Vybírala (Vybíral, 2005) označuje tento pojem „odložení zábran a skrupulí, ztrátu nebo překonání nesmělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách může jít o obcházení tabu a zákazů, 5
tedy o jistou odvázanost či nevázanost na normy, která může být až anormální“ (str. 272). Suler (Suler, 2004) rozlišuje blahodárnou disinhibici (benign disinhibition) a otravnou disinhibici (toxic disinhibition). U té první jde o lepší pochopení sebe sama, o překonání problémů, o nalezení nové cesty, zatímco ta druhá, která se projevuje např. krutou kritikou, zlobou, výhrůžkami, k ničemu pozitivnímu nevede. Suler (Suler, 2004) se také zabývá otázkou, co tuto disinhibici na internetu způsobuje. Rozlišuje šest faktorů, které působí společně: -
disociační anonymita (You don´t know me): je možné skrýt svou identitu, jelikož druhý neví, kdo jsem, díky tomu se lidé cítí méně zranitelní než v reálném světě.
-
neviditelnost (You can´t see me): dává lidem odvahu dělat věci, které by jinak nedělali. Nikdo nevidí, jak člověk skutečně vypadá, jak se tváří, když něco řekne, stejně jako nevidí, jak se na to tváří ostatní.
-
asynchronicita (See you later): uživatelé mají čas na rozmyšlenou, nemusí reagovat okamžitě, mohou si promyslet, co řeknou.
-
solipsistická introjekce (It´s all in my head): na základě znaků komunikačního partnera si ve své hlavě dotvoří uživatel jeho obraz, využívá k tomu svou fantazii, případně do představy promítá svá přání, komunikaci potom vnímáme, jako by to byl náš vnitřní rozhovor.
-
disociativní imaginace (It´s just a game): spojení solipsistické introjekce se specifickým prostředím internetu vede uživatele k představě, že komunikace se odehrává v jiném světě, mimo svět reálný.
-
minimalizace autority (We are all equals): Vybíral (2005) pojmenovává tento faktor neutralizace statusu, kde postavení v reálném světě je najednou nepodstatné.
Suler (2004) dále zdůrazňuje, že kromě disinhibičního efektu působí míru odhalení také osobnostní charakteristiky. Jak dál píše Vybíral (Vybíral, 2005), lidé si uvědomují, že se na internetu chovají uvolněněji, že více dávají najevo své emoce. Díky potřebě se svěřit, anonymitě, neviditelnosti se lidé projevují mnohem otevřeněji než při komunikaci tváří v tvář. 2.1.3.2.
Anonymita
Anomymita v online prostředí má také svá specifika. Internet je anonymní ze své podstaty, nikdo přesně neví, kdo jste, nemůže vás vidět, je možné skrýt svou identitu, jak bylo zmíněno výše. Záleží na každém uživateli nakolik je ochoten a nakolik chce odhalit něco ze sebe. Podle Vybírala (Vybíral, 2005) je právě v anonymitě „náš projev
6
smělejší, disinhibovaný, chováme se někdy jako utržení ze řetězu.“(str. 275) Jenže v okamžiku, kdy se chceme s někým seznámit není zůstat v anonymitě vždy zcela účelné. Naopak musíme odhalit něco o sobě, abychom druhého zaujali, aby měl šanci přijít na to, že jsme si podobní, sympatičtí. Pokud o sobě nevyplníme žádné informace, snižuje se pravděpodobnost, že na náš profil bude někdo reagovat, jelikož nevyplněný profil může být nedůvěryhodný, může indikovat jiné zájmy než nalezení partnera, stejně jako nedostatečně vyplněný profil ukazuje na nedostatek zájmu, jak podotýkají respondenti výzkumu Šmahela a Veselé (Šmahel, Veselá, 2006). Nicméně přání zůstat v anonymitě odráží potřebu ukrýt ty části své identity, které bychom nejraději nikomu neukazovali a u některých lidí existuje i motivace pouze vidět, ale nebýt viděn (Suler, 2002). 2.1.4. Mylné informace v online prostředí Jak bylo ukázáno v předchozích podkapitolách, uživatelé internetu využívají různé strategie sebeprezentace a taktizují při zveřejňování informací o své osobě. To ovšem vede také ke zkreslování skutečnosti. Použijeme-li již zmíněné formy já, můžeme se dohadovat, zda uživatelé internetu zveřejňují svá aktuální já nebo jestli tíhnou k prezentaci já ideálního případně požadovaného (Whitty, 2007). V následujícím textu se tedy budeme zabývat uváděním mylných informací o své osobě v online prostředí. Anonymita na internetu napomáhá specifickému jevu v internetové komunikace a tím je lhaní. Fenoménem lhaní na internetu se zabývala studie Koubalíkové a Šmahela (Koubalíková, Šmahel, 2008), která zkoumala lež v prostředí chatů. Podle této studie můžeme lež vymezit jako jakékoliv tvrzení, které neodpovídá skutečnosti. Ekman (Ekman, 1997 in Koubalíková, Šmahel, 2008) určuje dvě kritéria lži: -
pokud existuje volba mezi sdělením pravdy a lží, jedinec si zvolí druhou možnost. Pokud říkáme nepravdu například v situaci vydírání, nelze toto tvrzení považovat za lež, stejně jako tvrzení z nevědomosti nebo omylu.
-
o lež jde v případě, že jedinec nedá najevo druhému, že by jeho tvrzení nemuselo být pravdivé. To neplatí v situaci, kdy je sdělování nepravdy běžné například pohádky pro děti nebo články v bulvárním tisku.
Důvodem pro lež může být snaha vyhnout se nepříjemnostem nebo získat nějaké výhody. Vybíral (Vybíral, 2003 in Koubalíková, Šmahel, 2008) uvádí, že „dalším zdrojem lživých tvrzení založených na komponentách jsou ustálené kulturní, rodinné nebo individuální vzorce chování, zautomatizovaný zvyk lhát v určitých situacích nebo zritualizovaná řeč, kdy se uživatel uchyluje k bezobsažným frázím.“ (str. 290) Jak upozorňují autoři studie
7
(Koubalíková, Šmahel, 2008), v internetovém prostředí nejsou lži v některých situacích potřeba, ačkoliv v komunikaci tváří v tvář bychom lež použili a naopak, je zde příležitost využít lež v případech, kdy by to v reálném prostředí nebylo možné. Větší výskyt lží na internetu může být také znásoben působením výše zmíněného disinhibičního efektu. Snadnost lhaní na internetu vyplývá též z absence neverbální složky komunikace, jelikož jsou to právě neverbální signály, díky kterým často v reálné komunikaci lež odhalíme. Podobný význam má také asynchronicita komunikace, tedy prodleva mezi otázkou a odpovědí, během níž má uživatel možnost si svou reakci dobře promyslet. Interval mezi odpověďmi zde může být výrazně delší než při komunikaci tváří v tvář bez toho, aby to působilo nezdvořile. Navíc existuje také možnost okamžitého ukončení komunikace, což je v prostředí anonymity internetu také mnohem snazší než ve skutečnosti (Koubalíková, Šmahel, 2008). Mezi uživateli internetu je předpoklad, že na internetu se často lže, poměrně běžným, 38 % mladých respondentů výzkumu (ve věku 12-15 let) s tím souhlasí. I když potom pouze 21 % mužů a 16 % žen uvádí, že v posledním půlroce na internetu lhali, z nich většina byla ve věkové skupině 12 až 20 let (Koubalíková, Šmahel, 2008). Pro seznamování se přes internet je důležité podívat se na to, o čem lidé nejčastěji lžou. Jde o lži o věku, pohlaví, zaměstnání, vzdělání a příjmu, přičemž muži častěji lžou o posledních třech zmíněných, zatímco ženy spíše o věku a vzhledu (Whitty, 2002 in Koubalíková, Šmahel, 2008). Podle některých výzkumů (Whitty, Gavin, 2001) hraje u ženských lží podstatnou roli i obava o vlastní bezpečnost, zatímco u mužů tento aspekt nevystupuje. Podle výzkumů prováděných přímo na online seznamkách si až 86 % uživatelů myslí, že ostatní zkreslují informace o svém vzhledu, sami pak přiznávají, že uvedli mylné informace o svém věku (14 %), rodinném stavu (10 %) a vzhledu (10 %) (Brym, Lenton, 2001 in Ellison, Heino, Gibbs, 2006). Jak se tendence ke lži projevuje při tvorbě profilu na internetových seznamkách uvidíme dále. Uvádění nepřesných nebo mylných informací na internetu ovšem nemusí být pouze záměrným zkreslením. Ellison (2006) nazývá tento jev zamlžené zrcadlo. To znamená, že ani sám uživatel se nevidí reálně, vidí se tak, jaký by chtěl být a tak se také prezentuje. Zamlžené zrcadlo tedy znázorňuje rozdíl mezi tím, jak se vidíme my a tím, jak nás hodnotí ostatní (Ellison, 2006). Úvahu, že uživatelé mají tendenci ukazovat své lepší já, tedy to chtěné,
ideální,
podporují
i
další
výzkumy.
Např.
Yurchisin
(Yurchisin,
Watchravesringkan, McCabe, 2005) ukazuje, že uživatelé skutečně zdůrazňují své já takové, jaké by chtěli aby bylo, že zkreslují pravdu pro ně žádoucím směrem. To ale podle výsledků výzkumu může skutečně vést ke změnám v životě uživatelů. 8
2.2.
Internetové seznamky Ještě před pár lety bylo téměř nepředstavitelné, že internet s takovou měrou zasáhne
do osobní sféry svých uživatelů, navíc, že jejich řady budou tak početné. Jak již bylo řečeno, mezi mnohými aktivitami, k nimž nám internet slouží, se vynořuje jeho funkce jako prostředku k budování vztahů od přátelství až po vztahy romantické (Mantovani, 2001). Jak poznamenává Katz (Katz 1997 in Merkle, Richardson, 2000), za kolébku internetových seznamek můžeme považovat USA, kde díky rychlému šíření internetu a zaujetí lidí technologiemi se jeho funkce nejdříve ze všech zemí posunula k budování sociálních kontaktů. A to přesto, že nejdříve byla tato možnost považována za nepravděpodobnou právě s ohledem na to, že internet byl považován za chladný a neposkytující dostatečné možnosti pro komunikaci, zejména z důvodu chybějící neverbální složky komunikace (Mantovani, 2001). Dnes je však tento fenomén celosvětový a prostřednictvím e-mailů, chatů, internetových komunit sdílíme s ostatními své každodenní radosti a starosti, vyměňujeme si poznatky a udržujeme kontakty se svými přáteli a rodinou (McKenna, Green, Gleason, 2002). První tištěné seznamovací inzeráty se objevily zřejmě již v 18. století, postupně se pak staly běžnou součástí novinových deníků. V druhé polovině 20. století se začaly rozmáhat videoseznamky a seznamovací kanceláře, ale pravou revoluci způsobil právě až internet, který se svou dnes již snadnou dostupností a interaktivností může efektivně oslovit velké množství lidí v reálném čase a umožnit tak dříve neuvěřitelný výběr partnerů.
2.2.1. Uživatelé internetových seznamek Kdo jsou lidé, kteří se seznamují na internetu? Dříve panovalo obecné povědomí, že přes inzerát se seznamují jen lidé zoufalí, kteří si nemohou partnera najít jinak, že inzerát je poslední možnost někoho najít. Dnes, kdy trávíme mnoho času v zaměstnání, často ve velkém městě daleko od svého bydliště, máme stále méně příležitostí k seznámení se s potenciálním partnerem i k setkávání se s novými lidmi. Proto jsou seznamky na internetu vítanou příležitostí pro všechny, kteří se chtějí seznámit nebo si třeba jen popovídat. Podle studie realizované v Nizozemí (Valkenburg, 2007 in Grohol, 2007) se celých 37 % lidí, kteří se chtějí s někým seznámit, dívá na internetové seznamky. Ty jsou pak podle této studie čtvrtým nejoblíbenějším prostředkem k seznámení po škole nebo práci, přátelích a rodině, barech a diskotékách. Také objevili, že z nezadaných uživatelů internetu navštěvuje internetové seznamky až 43 % lidí. To ukazuje, že z okrajového způsobu nalezení partnera se stává rovnoprávný prostředek k seznámení
9
se pro většinu populace. Podle výzkumů nebyla nalezena souvislost mezi příjmem nebo vzděláním a přístupem k seznamkám. Dokonce nebyly zpozorovány ani rozdíly mezi muži a ženami, obě pohlaví navštěvují seznamky stejně často. Co nepřekvapí je vyšší míra návštěvnosti internetových seznamek mezi rozvedenými, kteří tam „zabrousí“ třikrát častěji než průměrný uživatel internetu (Valkenburg, 2007 in Grohol, 2007). V současné době jsou seznamky zaměřeny i na konkrétní skupiny uživatelů. Pro tuto práci jsou hlavně relevantní seznamky zaměřené na homosexuální uživatele. Kromě podkategorií na běžných seznamkách mohou gayové a lesbičky využívat speciální webové stránky. Pro muže je to např. seznamka na http://netboys.cz/, www.iboys.cz, pro
lesby
např.
http://www.lesba.cz/komunita/inzerce.php?action=kat&cid=2.
Již
při prvním zběžném pátrání na internetu objevíme, že gay seznamek je mnohem více než seznamek lesbických, ale větší seznamky vždy obsahují obě rubriky, tedy „on hledá jeho“ i „ona hledá ji“.
2.2.2. Tvorba profilu Specifika internetové komunikace, která jsou popsána výše, významně ovlivňují i vytváření uživatelských profilů na seznamkách. V případě, že hledáme vážné seznámení, musíme při prezentaci své osoby na internetu zvolit správnou míru odhalení informací i rozhodnout se, zda informace uvedeme pravdivě nebo si skutečnost do určité míry přikrášlíme. Ovšem výše popsané lhaní na internetu má při tvorbě profilů určených k vážnému seznámení omezení právě v účelu, ke kterému profil tvoříme. Jelikož se předpokládá budoucí kontakt v reálném, tedy ne pouze virtuálním světě, je uživatel mnohem méně chráněn virtuální anonymitou. Empirické studie prokázaly (Gibbs a kol., 2006 in Ellison, Heino, Gibbs, 2006), že uživatelé očekávající budoucí osobní kontakt měli větší tendenci se otevřít a nepotlačovat projevování svých negativních stránek. Ovšem Zhao (Zhao, Grasmuck, & Martin, 2008) říká, že v prostředí, které není zcela anonymní, jelikož se předpokládá budoucí kontakt, mají uživatelé sice tendenci prezentovat se pravdivě, nicméně i tak zdůrazňují své pozitivní stránky a ty negativní se snaží v prezentaci sebe potlačit. Další výzkum (Hancock, Toma, Ellison, 2007 in Fiore et al. 2008) uvádí, že v profilech je zcela běžné zkreslovat informace o výšce, váze a věku. Tendence sdělovat o sobě pravdu je přímo úměrná tomu, jak vážně bere uživatel možnost navázat skutečný vztah. Ukazuje se tedy větší motivace k odhalení skutečného já, pokud jsou uživatelé dostatečně angažovaní (Ellison, Heino, Gibbs, 2006).
10
I v případě, že možnost seznámení bere uživatel vážně, se dostává do tlaku dvou protichůdných sil. Na jedné straně je třeba ukázat pravdivé a pokud možno přesné informace o své osobě, ovšem na druhé straně touží ukázat se jako atraktivní, úspěšný a žádoucí. Často proto dochází k tomu, že uživatel ukazuje, jaký by chtěl být spíše než jaký skutečně je. Popisuje své ideální, chtěné, případně budoucí já, jak již bylo zmíněno v kapitole věnované sebeprezentaci. Do vytváření profilu zasahuje podle výzkumů i pohlaví uživatelů. Výzkum Raacke a Bond-Raacke (2008) se sice zaměřil na profily na sociálních sítích, ale i tak mohou být jeho zjištění užitečná i pro tuto práci. Bylo v něm zjištěno, že ženy častěji mění své profily, což může vést k otázce, zda jsou ženy schopny vytvářet svou identitu na webu dynamičtěji než muži. Při vytváření svého profilu berou uživatelé v úvahu, jak budou jimi sdělené skutečnosti působit na potenciální partnery. Ellison, Heino a Gibbs (2006) zpozorovali, že velkou roli hrají i zdánlivé drobnosti – účastníci její studie zmiňují například pravopis, čas, kdy se přihlašují ke svému profilu, jak často se přihlašují. Jde o relativní maličkosti, které podle uživatelů patří spíše k těm nekontrolovaným projevům, proto se podle nich řídí při posuzování potenciálních partnerů. Ovšem stejné kritérium pak používají při tvorbě vlastního profilu, protože očekávají, že i ostatní je budou hodnotit stejným měřítkem. Každý profil je tvořen popisem dané osoby, jejích demografických charakteristik, jako jsou pohlaví, věk, rasa, bydliště, a zájmů, kam patří také volba kuřák/nekuřák, abstinence, koníčky, čímž je nepřímo vyjádřen i požadavek na hledaného partnera. Mnoho stránek ale obsahuje i zvláštní sekci, kde lze požadavky na partnera specifikovat explicitně. Kromě uzavřených kategorií, v nichž musí uživatel vybrat několik možností tu, jež ho popisuje nejlépe, je k dispozici i prostor, v němž se mohou uživatelé volně popsat a také možnost zveřejnit jednu nebo více fotografií. V zahraničních seznamkách existují i možnosti další prezentace své osobnosti, například ve formě výsledků osobnostního testu, video či audio nahrávky. Objevují se i nové formy popisů sebe nebo hledaného partnera a to nikoliv přímo, jak bývá zvykem, ale nepřímo. Uživatel například vybírá z několika fotografií tu, která mu připadá sympatická a tím nepřímo definuje, jak by mohl vypadat případný partner. Stejně slouží i návodné otázky, např. Vyjmenujte pět věcí, které bychom našli ve Vaší ložnici. Odpovědí na takovou otázku o sobě může uživatel nepřímo prozradit osobní detaily aniž by to působilo nepatřičně (Fiore, 2004). Z vyjmenovaných součástí profilu považují uživatelé za důležité jednak fotografii, jejímuž výběru věnují zvláštní pozornost a potom popis svých zájmů a koníčků, své osobnosti, svých tužeb a snů 11
(Whitty, 2007) V následujícím textu se podíváme na jednotlivé složky profilu a co nás ovlivňuje při jejich vyplňování.
2.2.2.1.
Fotografie
Zveřejnění jedné nebo více fotografií nabízí dnes všechny běžné internetové seznamky a je na uživateli, zda možnost zveřejnit svou fotku využije. Fakt, zda uživatel zveřejnil svou fotku, je i třídícím kritériem při vyhledávání profilů ostatních uživatelů. Z toho můžeme odvozovat, že fotografii u profilu je přikládán velký význam. Také výzkumy (Whitty, Carr, 2006 in Fiore, Shaw Taylor, Mendelsohn, Hearst, 2008) uvádí, že 85 % uživatelů by nekontaktovalo člověka, který nemá v profilu svou fotografii. Fiore (Fiore, Shaw Taylor, Medelsohn, Hearst, 2008) zároveň říká, že atraktivita fotografie je nejsilnějším prediktorem celkové atraktivity profilu. Uživatelé jednoznačně preferují profily s atraktivní fotografií na úkor profilů s atraktivním textovým popisem sebe sama. Podle Ellison, Heino a Gibbs (2006) slouží fotografie v profilu jako podpora toho, co bylo řečeno slovy. Ukazuje nejen to, jak lidé vypadají, ale i to, co uživatel považuje za důležité – např. svou atletickou postavu, získaný titul. Někteří autoři (Strano, 2008) považují fotografie za implicitní vyjádření sebe sama, za formu sebeprezentace, která nabývá na důležitosti právě ve věku digitální fotografie. Digitální technologie může posílit roli fotografie při vytváření online identity a zároveň dává této identitě novou dynamiku díky snadným změnám fotografií (Van Dijck, 2008 in Strano, 2008). Použití fotografie u profilu se podle výzkumů liší u mužů a žen. Podle výzkumu na australských internetových seznamkách (Whitty, 2007) ženy častěji uvádí, že zveřejňují svou fotku než muži, mezi ženami to bylo až 86,7 %, mezi muži jen 60 %. Siibak (2007) zjišťuje, že 65 % žen zveřejňuje fotografii, na které se usmívá, naproti tomu fotku s úsměvem ukazuje pouze 24 % mužů. Stejně tak ženy častěji ukazují fotky na kterých jsou více zblízka (např. pouze hlava a ramena) než muži – 28 % versus 15 %. Zároveň se ženy spíše zobrazují ve svůdných pozicích a svou přitažlivost na fotkách zdůrazňují také vyzývavějším oblečením. Snaha přiblížit se pomyslnému ideálu krásy a být atraktivnější může být i důvodem, proč ženy častěji mění svou profilovou fotografii než muži (Strano, 2008). Další vysvětlení pro častější změnu fotografie, které Strano (Strano, 2008) připouští, je ovšem i snaha žen zobrazit se jako součást mnoha sociálních vztahů a aktivit, spíše než jako statickou individuální identitu. Také u fotografie se projevuje tendence ke zkreslování skutečnosti. Uživatelé mají snahu zobrazovat se v pozicích, které jim lichotí. Zhao (Zhao, Grasmuck, Martin, 2008)
12
uvádí například, že uživatelé vybírají takové fotografie, kde se skryje, že mají nadváhu nebo že jsou příliš malí. Toto potvrzuje Ellison a kol. (2006) na příkladu ženy, která zveřejňuje své fotografie ve stoje, protože si myslí, že ostatní se schválně zobrazují v sedě nebo v jiné poloze, aby zakryli, že jsou silnější postavy. Jelikož ona tak nechce působit, vybírá schválně fotografie, na nichž stojí.
2.2.2.2. Demografické charakteristiky Jak bylo zmíněno výše, čím méně je uživatelův profil vyplněný, tím méně je také atraktivní (Šmahel, Veselá, 2006). V zájmu uživatelů hledajících partnera je tedy uvést o sobě přiměřené množství informací, proto zde uvedeme, jaké charakteristiky je běžné v profilech uvádět. Do kategorie demografických charakteristik spadá u profilů nejčastěji pohlaví, věk, tělesné charakteristiky, bydliště, rodinný status (např. svobodný, rozvedený, …), počet dětí. Lidé si většinou vybírají z předem definovaných možností. Vyplnění těchto charakteristik není u všech z nich povinné, ale při hledání partnera jsou důležitou komponentou. Jak uvádí Fiore (Fiore, 2004), u všech charakteristik mají uživatelé tendenci kontaktovat lidi se stejně vyplněným údajem a to v mnohem větší míře, než by tomu bylo náhodně. Nejsilněji se tato tendence projevuje u rodinného statusu a u počtu dětí. Tělesné charakteristiky jsou pro mnoho uživatelů důležité, jak již bylo naznačeno v části o fotografii. Přičemž muži kladou na fyzický vzhled partnerky větší důraz než ženy na muže. Nicméně výraznější vliv na atraktivitu profilu mají jen položky související s váhou. Lidé, hlavně ženy, kteří uvedou, že jsou „silnější“ postavy (nebo podobný ekvivalent) dostávají méně odpovědí (Fiore, 2004). Věk je další důležitou součástí profilu, u které stojí za to se zastavit. Věk totiž často bývá předmětem zkreslení. Ukazuje se (Alterovitz, Mendelsohn, 2009 in Fiore et al, 2009), že muži, bez ohledu na svůj věk, mají tendenci vybírat si mladší partnerky než jsou oni sami. Ženy pak až do středního věku preferují starší muže, starší ženy však vyhledávají muže mírně mladší než jsou ony samy. Toto potvrzuje i zjištění empirického výzkumu (Fiore et al, 2009) – muži hledali ženy až o 11 let mladší, zatímco ženy muže až o 7 let starší, ovšem u žen i mužů se projevuje, že čím starší lidé, tím relativně mladší partnery si hledají. Zároveň ženy mají menší věkové rozpětí hledaných partnerů v poměru ke svému věku než muži. Zkreslování skutečnosti, co se týče věku respondentů, je obecně přijímáno jako norma (Ellison a kol., 2006). Potom se lidé, kteří uvedou svůj věk pravdivě, mohou cítit znevýhodněni. Pokud se totiž obecně předpokládá, že si každý na věku malinko ubírá, lidé s tím počítají a automaticky předpokládají, že je vám o trochu více než uvádíte. Když
13
pak uvedete svůj skutečný věk, lidé si budou myslet, že jste ještě starší. Aby tomuto znevýhodnění uživatelé předešli, také uvádí zkreslené číslo. Důvodem pro toto rozšířené zkreslení mohou být filtry užívané pro vyhledávání potenciálních partnerů, které sdružují uživatele podle věku do přirozeně vnímaných kategorií, např. věk 25 – 30 let. Jenže tím se mohou uživatelé, kterým je např. 31 cítit v nevýhodě, jelikož budou zařazeni do vyšší věkové kategorie, proto také uvedou věk 30 let.
2.2.2.3.
Zájmy a osobnostní charakteristiky
Do této kategorie bychom mohli zařadit nejen koníčky v úzkém slova smyslu, ale také preference typu kuřák/nekuřák, vztah k alkoholu (abstinent, příležitostný piják,…) nebo vztah ke zvířatům. I u těchto kategorií se projevuje tendence hledat si podobného partnera, ale významný je tento vztah pouze u vztahu k cigaretám – lidé vyhledávali partnera se stejným vztahem ke kouření o 20 % častěji než by odpovídalo náhodě (Fiore, 2004). Podle stejného výzkumu bylo kuřáctví také příčinou nižší atraktivity profilu. Do této subkapitoly zařadíme také volný popis, kam mohou uživatelé sami napsat cokoliv, co o sobě považují za důležité nebo co by případně chtěli sdělit. Fiore a kol. (2010) ve svém výzkumu zjistil, že tyto popisy bývají většinou krátké statě mezi 40 a 300 slovy, přičemž muži o sobě píší o 11 % kratší text než ženy. Je zajímavé, že ženy častěji mluví o domově a o sexu, zatímco muži častěji píší o práci. Zároveň jsou texty žen více emocionálně laděné a převažují v nich emoce pozitivní. Psaný text může být důležitým vodítkem pro ostatní k hodnocení daného profilu. Ellison (Ellison, 2006) uvádí jako příklad pravopis, který v Goffmanových (Goffman, 1999 in Ellison, 2006) termínech je vnímán jako „given off“ tedy nezáměrné vodítko. Podle jedné účastnice výzkumu Ellisonové je špatně napsaný text indikátorem toho, že jeho pisatel není dostatečně vzdělaný, případně toho, že nevěnoval psaní svého profilu dostatečnou pozornost, že tedy nemá dostatečný zájem a tento nedostatek zájmu se může projevovat i v jeho dalším životě, což uživatelka považuje za neatraktivní.
2.2.3. Atraktivita komunikace V předchozích subkapitolách byly zmíněny části, které tvoří uživatelský profil a faktory, které ovlivňují uživatele při jejich vyplňování. Vyvstává však otázka, co tedy tvoří celkovou atraktivitu profilu a jací uživatelé mají větší šanci na seznámení? Někteří autoři, např. Levine, (2000 in Fiore et al., 2008) tvrdí, že ve virtuálním světě jsou důležitá slova, šarm a slovní svádění, na rozdíl od světa tváří v tvář, kde hraje hlavní roli fyzická
14
atraktivita.
Ale
jiné
výzkumy
to
nepotvrzují.
Fiore
a
kol.
(2008)
uvádí,
že i na online seznamkách je fyzická atraktivita jednou z nejdůležitějších věcí. Z výsledků jeho výzkumu vyplynulo, že pokud chtějí muži na seznamce být atraktivní pro potenciální partnerky, musí působit upřímně a důvěryhodně a měl by být extrovertní. Ženy by měly působit extrovertně a nikoliv maskulinně, měly by mít přiměřenou sebeúctu, ale nikoliv sebestřednost. Podle Albright (2001) jsou na internetu při vytváření dojmu o určité osobě důležitá jiná vodítka než v reálném prostředí. Zmiňuje takové kvality, které mohou fungovat i online, tedy bez neverbálních složek, a to smysl pro humor, dobré vyjadřování, bezchybný pravopis. Celkově je hodnocen uživatelův komunikační styl. Wallace (Wallace, 1999 in Šmahel, Veselá, 2006) za důležité faktory pro vzájemnou přitažlivost ve virtuálním prostředí považuje blízkost, sdílení společných postojů a zájmů, humor, sebeodhalení. Také výzkum v našem prostředí odhalil faktory, které činí uživatelský profil atraktivní. Podle Šmahela a Veselé (2006) jsou to vlastnosti nebo schopnosti uživatele, které shrnuli do těchto kategorií: smysl pro humor, zajímavost, kreativita, inteligence, schopnost používat slova, charisma a jistá míra sebe odhalení. Naproti tomu existují i faktory, které atraktivitu snižují a sem jednoznačně patří projevovaná agresivita, pasivita, nepřiměřený exhibicionismus. Zajímavá jsou i zjištění zaměřující se na prezentaci aktuálního já. Ačkoliv se uživatelé snaží prezentovat spíše o něco atraktivnější já než jak se projevují v komunikaci tváří v tvář, zdůrazňují, jak je pro ně důležitá prezentace aktuálního já (Whitty, 2007). Podle výzkumu Whittyové by tedy lidé prezentující své aktuální já měli být úspěšnější v navazování vztahů přes internet a v jejich pokračování v reálném světě.
2.2.4. Genderové rozdíly v sebeprezentaci V předchozích podkapitolách jsme se podívali na to, jak se uživatelé internetu prezentují a jak tvoří své profily. U jednotlivých kategorií byly zmíněny rozdíly mezi muži a ženami týkající se specifického způsobu sebeprezentace u těchto dvou pohlaví. Jelikož se tato práce zabývá sebeprezentací žen na internetových seznamkách, shrneme si nyní hlavní způsoby, jak se ženy prezentují, a díky tomu zdůrazníme genderové rozdíly v online komunikaci. Ženy obecně přistupují k sebeprezentaci na internetu aktivněji než muži, častěji mění svůj profil a díky tomu mohou dynamičtěji ovlivňovat svou online identitu (Raacke, 2008). Důležitou komponentou profilu je pro ženy fotografie, kterou podle výzkumů
15
zveřejňuje až 86,7 % žen (Whitty, 2007). Tuto fotografii ženy pečlivě vybírají – preferují fotografie na nichž se usmívají a také často vybírají profesionální fotografie na nichž jsou atraktivně nalíčené a učesané (Siibak, 2007; Whitty, 2007). Současně své fotografie častěji mění (Whitty, 2007; Strano, 2008), což ale může být vedeno snahou zdůraznit různé aspekty svého života (Strano, 2008). Toto chování bývá vysvětlováno tím, že pro muže je důležitým stimulem vizuální podnět, tedy vzhled partnerky, a ženy tuto potřebu mužů naplňují na internetu právě skrze fotografie (Whitty, 2007). Ženy hledající muže na internetu tíhnou k hledání mírně starších partnerů, ovšem ve vyšším věku se tato tendence posune a i ženy hledají mladší muže (Fiore, 2009). Jelikož je pro ženy důležité, aby o ně měl muž skutečný zájem, věnují větší úsilí vyplňování i dalších částí profilu. Whitty (2007) uvádí, že ženy detailněji uvádí své zájmy, což je potvrzeno i tím, že pokud je prostor k volnému rozepsání se o sobě, ženy píší delší texty než muži (Fiore, 2010). Z jazykového hlediska se též objevují významné rozdíly. Při zkoumání textů psaných muži a ženami se prokázalo, že u žen se častěji objevují zmínky o psychických a sociálních dějích, o emocích a domově (Groom, 2005). Ženy ovšem také častěji používají negace. Snaha zaujmout potenciálního partnera může vést k uvádění mylných informací ve svém profilu. Ženy často zveřejňují své staré fotografie, na nichž vypadají mladší a hezčí než nyní jsou, což dělá až 46,7 % žen (Whitty, 2007). Často také lžou o svém věku a vzhledu, což opět může být následkem toho, že muži kladou velký důraz na fyzickou atraktivitu své partnerky (Whitty, 2007). Nicméně při zkoumání toho, co muži a ženy hledají na internetu se tento předpoklad, tedy že muži kladou velký důraz na fyzickou atraktivitu, nepotvrdil. Whitty (2007) uvádí, že rozdíl mezi muži a ženami nebyl v této oblasti významný a že se neukázal ani další předpoklad a sice že ženy více dbají na socioekonomický status muže. Většina výše zmíněných strategií, jak se ženy na internetu prezentují a jak konstruují své inzeráty a profily, má směřovat k jednomu cíli. Tím cílem je zaujmout a získat partnera. Partnera, který naplní ženino očekávání a představy. Jednou z teorií, která se snaží vysvětlit, proč si muži a ženy hledají určitý typ partnerů a také jak k tomuto hledání přistupují, je teorie sexuálních strategií, jejímž autorem je David Buss (Buss, 1998).
16
2.2.4.1. Teorie sexuálních strategií Teorie sexuálních strategií vychází z Darwinovy evoluční teorie a opírá se o tvrzení, že adaptace a přizpůsobování se lidského rodu měnícím se podmínkám prostředí probíhá skrze selekci sexuálních partnerů. A to jednak soutěžením jedinců stejného pohlaví, tak i výběrem partnera opačného pohlaví. Tato selekce vede k reprodukci a předávání žádoucích charakteristik a tím se jejich četnost v populaci zvyšuje. Tato teorie byla dále obohacena teorií rodičovské investice (Trivers, 1972 in Buss, 1998), která zdůrazňuje, že to pohlaví, které musí do reprodukce potomstva více vložit, bude také vybíravější při hledání potenciálního partnera. U lidského druhu jsou to ženy, pro koho je zplození potomka nákladnější investicí a proto ženy jsou těmi, kdo si více vybírá, zatímco muži jsou ti, kteří mezi sebou více soupeří (Buss, 1998). Buss ve své teorii rozlišuje krátkodobé a dlouhodobé strategie preferencí sexuálních partnerů, nicméně pro tento text je relevantnější strategie využívaná při hledání dlouhodobých vztahů. Zároveň se zaměříme na ženy, jelikož jak bylo zmíněno, jsou pohlavím, které si více vybírá z důvodu větších investic do vztahu. Buss (2002). Buss (1998) hlavní požadavky na partnera identifikoval takto – partner musí být: -
schopný investovat prostředky do ženy a jejích dětí
-
ochotný investovat prostředky do ženy a jejích dětí
-
ochotný mít dlouhodobý vztah
-
schopný ochránit ženu a děti
-
dobrým rodičem.
V empirickém výzkumu se pak prokázalo, že ženy kladou mnohem větší důraz na dobré finanční zázemí muže, případně na charakteristiky jako jsou ambice, ctižádost, které by mohly k finančnímu zajištění vést v budoucnosti. Zároveň upřednostňovaly muže starší, což by mohlo být podníceno důvěrou ve větší ochotu muže k dlouhodobému vztahu a k větší zodpovědnosti za ženu. Muži kladou hlavní důraz na fyzickou atraktivitu a mládí žen, které podle teorie sexuální strategií značí větší plodnost. Z tohoto důvodu mají ženy tendenci při své sebe prezentaci zdůrazňovat svou fyzickou atraktivitu a mládí (Buss, 1998) Ve studiích zabývajících se inzeráty se potvrdilo, že muži skutečně více reagují na popsaný vzhled žen a ženy zase na mužův úspěch (Goode, 1996 in Groom, 2005).
17
2.3.
Lesby „Homosexualitou rozumíme trvalou citovou a erotickou preferenci osob stejného
pohlaví. Je to celoživotní, neměnný a nezvolený stav, charakterizován tím, že jeho nositel je pohlavně přitahován a vzrušován převážně či výlučně osobami stejného pohlaví“(Brzek, Pondělíčková, 1992). Pojem lesba, lesbička, byl dříve vnímán jako slovo s negativním podtextem, dnes je však běžně používaným označením homosexuálně orientované ženy. Toto označení pochází od antické básnířky Sapfó, která žila kolem roku 600 př. n. l. na ostrově Lesbos. Bývá označována za první ženu, která se veřejně hlásila ke své lásce k ženám (Chlubný, 2004). Pojem homosexualita se v lékařské a sexuologické literatuře objevuje od konce 19. stol. a až téměř do konce 20. století byl vnímán jako označení poruchy, nemoci. Dnes již není homosexualita vnímána jako porucha zdraví, ale jako vrozená odlišnost. Obecně se uvádí, že podíl homosexuálně orientovaných osob v populaci jsou 4 %, což bylo stanoveno na základě zkoumání velkého množství osob (Weiss, Zvěřina, 2001). O původu homosexuality se vědci stále přou a rozvinulo se několik teorií, od genetického původu, přes sociální vlivy, až po nepříznivé zážitky v dětství. Genetickou teorii podporují výzkumy prokazující častější
výskyt
homosexuality v příbuzenstvu
i
výzkumy
na chromozomální úrovni (např. in Weiss, 2001). Nicméně většina vědců se shodne na tom, že homosexuální orientace je člověku dána v raném období a potom už je nezvratná a neměnná. Při posuzování vlivů v prenatálním období byl zkoumán vliv kolísání hladiny hormonů, ale připouští se i působení stresu a toxických látek (Janošová, 2000). Možnost vzniku homosexuality díky vlivu výchovy se připouští pouze v prvních letech života jedince, ale i tady se předpokládá, že se jedná o jedince s určitými genetickými predispozicemi případně s nepříznivými vlivy v průběhu těhotenství (Janošová, 2000). Ačkoliv se skupina leseb může jevit jako komunita nebo určitá homogenní subkultura, ve skutečnosti jde spíše o kategorii kolektivní identity (Weston, 1991 in Burke, 2000). Jak Burke dále uvádí, většinou je jediným společným znakem skupin leseb právě jejich socio-sexuální identita. Mezi možné definice lesbické kultury patří hlavně chování a styly, které lesby chápou jako lesbické, kam patří oblékání, hudba, literatura, sexualita a další (Penelope, Wolfe, 1993 in Burke, 2000). Nicméně díky tomu, že lesby pochází ze všech socio-kulturních prostředí, není možné definovat unifikovanou lesbickou kulturu ani lesbické praktiky (Burke, 2000).
18
Majoritní společnost dělí lesbické ženy nejčastěji na feminně homosexuální a maskulinně homosexuální, v angličtině se používají výrazy „femme“ a „butch“. Význam těchto označení se v průběhu času měnil, nejčastěji byl však chápán jako odraz heterosexuálního gendrového rozdělení rolí (Burke, 2000). Tyto pojmy jsou stále považovány za dosti vyhraněné a dnes se vztahují například ke stylu oblékání a chování lesbických žen podle toho, zda je společností považováno za feminní nebo maskulinní (Weber, 1996 in Burke, 2000). 2.3.1. Znaky lesbické komunity Homosexuální komunita ve snaze po zviditelnění a po zdůraznění své identity používá různé mezinárodně sjednocené znaky. Astrologické označení planety Venuše je znakem ženství, jelikož Venuše byla planetou lásky, krásy, ženskosti a plodnosti. Lesbický vztah je tedy znázorněn dvěma překrývajícími se ženskými symboly (obr. 1), které byly původně i znakem sesterství.
Obr. 1 Ženské symboly
Dalším převážně lesbickým znakem je Labrys - dvoubřitá sekera (obr. 2). Ta byla symbolem Amazonek a označovala nezávislost, svobodu a rovnoprávnost mužů a žen. Lesbická a feministická hnutí jej používají od 70. let 20. stol. a to nejčastěji v podobě šperků či tetování.
Obr. 2. Labrys
Další symboly jsou obecně používané celou homosexuální komunitou. Nejznámější je zřejmě duhová vlajka (obr. 3), která znázorňuje jednotu a hrdost gay a lesbické komunity. Používá se od roku 1978, kdy se v San Francisku konala Gay and Lesbian Freedom Day Parade. Vlajka se dočkala mnoha obměn a nejrůznějších variant
19
používaných v jednotlivých státech nebo různými skupinami, slouží také jako podklad pro další homosexuální symboly.
Obr. 3 Duhová vlajka
Těmi dalšími symboly myslíme například růžový trojúhelník (původně označení homosexuálů v nacistickém Německu), řecké písmeno Lambda (značící svobodu – od slova Liberatio) nebo třeba zelený karafiát (podle serveru www.magazin.lesba.cz) 2.3.2. Tolerance k homosexualitě a potřeba seznamování Ačkoliv v dnešní době výrazně stoupla míra tolerance k homosexuálním jedincům, což můžeme dokladovat například přijetím zákona o registrovaném partnerství v České republice (Zákon č. 115/2006 Sb. ze dne 3. dubna 2006 o registrovaném partnerství), ve společnosti stále panuje mnoho předsudků. Jak potvrzují mnohé výzkumy, např. Vaculík (Vaculík, Červenková, 2007), v české společnosti je stále množství jedinců s negativním postojem k homosexualitě. I když výše zmíněný výzkum zjistil, že postoj k homosexuálně orientovaným ženám je tolerantnější než k homosexuálním mužům, přesto je pro lesbicky orientované ženy stále obtížné odhalovat svou sexuální orientaci na veřejnosti a dávat naplno najevo své zaměření. Obavy z nepřijetí a odmítnutí většinovou společností, sociální nálepka „nenormálnosti“ brání těmto ženám v upřímnosti ve vztahu ke svému okolí. To ovšem také snižuje jejich šanci najít a poznat další stejně orientované ženy a navázat s nimi přátelství nebo vztah (Burke, 2000). Navíc při uvědomění si vlastní odlišnosti se objevuje o to silnější potřeba informací a sdílení problémů, které slouží k redukci úzkosti (Davidson, Degner, Morgan, 1995 in Braquet, Mehra, 2007). K tomuto účelu je internet vhodným prostředkem. 2.4.
Význam internetu pro marginalizované skupiny Prostředí internetu, kde je možné zachovat jistou dávku anonymity, poskytuje
různým marginalizovaným skupinám možnost se navzájem povzbudit a sdílet zkušenosti. Umožňuje jim nalézat přátelství, ale i celoživotní partnerství, bez nutnosti vystavit se posměchu společnosti (Chiasson, 2006 in Lever, 2008). Výzkumy se zaměřují například na působení internetových komunit na dívky s poruchou příjmu potravy. Ale i pro lesby může být internet velmi užitečný. Dává takto orientovaným ženám příležitost najít stejně 20
zaměřené ženy, vstoupit do lesbické komunity, sdílet zkušenosti, postěžovat si, ulevit si od problémů a v neposlední řadě i najít si partnerku. Tento poslední aspekt bude spolu se specifiky internetových inzerátů lesbiček blíže popsán v části věnované on-line seznamování. Lesbické komunity se ve větší míře rozvíjely hlavně ve velkých a středních městech. Ovšem pro ženy z venkovských oblastí případně pro ženy, které nebyly obeznámeny s přítomností takové komunity ve svém okolí, bylo vždy velice obtížné získat o homosexuální orientaci informace i setkávat se s ostatními lesbickými ženami (Burke, 2000). Proto je internet pro ně obzvlášť důležitým pojítkem překonávajícím fyzickou vzdálenost a umožňujícím navázat kontakty. (Lever, 2008). Podle vědců se internet stal důležitým prostředkem pro utváření vlastní identity, poskytuje lesbám pocit bezpečí, podpory a pochopení. Stejně tak je příležitostí k seznámení se s přáteli a potenciálními partnerkami (Correll, 1995 in Burke, 2000). Correll (1995 in Burke, 2000) dále uvádí, že je to právě sociální izolovanost homosexuálů, jenž je podněcuje k užívání internetu a virtuálních forem komunikace, jelikož zde si mohou vyzkoušet chování, které je v reálném světě označováno za deviantní a zároveň tím naplňují svou potřebu sebevyjádření. Podle výzkumu provedeného v Austrálii (Hillier, 2007 in Lever, 2008) sloužil internet mladým lidem také jako místo, kde si mohli vyzkoušet svůj „coming out“ nanečisto. V tomto procesu může být internet mezistupněm před úplným odhalením. Je možné na něm sledovat reakce ostatních na takovou informaci, naučit se, jak vystupovat jako homosexuál a také pochopit, co to obnáší (Ross, 2005). Ross (2005) v tomto případě přirovnává internet k jednosměrnému oknu do „gay baru“ – umožňuje pozorovat, ale nebýt ve skutečnosti pozorován. Lever (2008) cituje lesbickou ženu, která potvrzuje tato zjištění – podle ní jí její comming out na internetu poskytl sebejistotu k uskutečnění tohoto kroku i v reálném světě. Důležitým aspektem k užívání internetu je fakt, že internet není stigmatizujícím prostředím, jako tomu může být například u veřejných míst určených k setkávání homosexuálů (Tikkanen, Ross, 2003). Internet svou anonymitou nabízí možnost experimentovat se svou sexuální orientací, pobízí k otevřenému vyjádření svých sexuálních tužeb a usnadňuje přístup ke specifickým sexuálním informacím. To vše bez rizika prozrazení (Tikkanen, Ross, 2003). Navíc pro lidi s netradičním sexuálním zaměřením je bez internetu obtížné až nemožné objevit stejně zaměřené lidi. Internet tak ve výrazně vyšší míře přitahuje osoby, jež jsou díky sexuálnímu zaměření znevýhodněné, případně by mohly být i stíhané (Ross, 2005). Cooper (1998 in Tikkanen, Ross, 2003) 21
definuje tři hlavní faktory, které vysvětlují, proč lidé používají internet k sexuálně zaměřeným aktivitám. Jsou to: snadná přístupnost, dostupnost, anonymita (access, affordability, anonymity).
2.4.1. Chování homosexuálních uživatelů internetových seznamek Předchozí text se zabýval internetovými inzeráty většinové, tedy heterosexuální, populace. Stereotypy běžné v naší společnosti nás nutí věřit, že genderové rozdíly, které jsme výše identifikovali, budou mnohem menší nebo dokonce opačné u homosexuálních jedinců (Groom, 2005). Tomu odpovídají i některé výzkumy, které ukazují, že existuje souvislost mezi sexuální orientací a chováním typickým pro muže a pro ženy. Gayové a lesby často uvádí, že se v dětství chovali atypicky pro svůj gender (Bailey, 1995 in Groom, 2005), v průměru pak jejich chování spadá někam mezi obě vyhraněné genderové role (Groom, 2005). Podle teorie sociálních rolí jsou společností vnucené role muže a ženy zachovávány i navzdory individuálním preferencím, jiné teorie ale prosazují aktivní roli individuí při tvorbě vlastní genderové identity. Gendrové rozdíly nicméně můžou přetrvávat mezi homosexuálními jedinci i díky tomu, že mají ochrannou funkci (Groom, 2005). Bohužel homosexuální online seznamování je zatím vědecky téměř neprobádanou oblastí. Jedna ze studií (Lever, 2008) se zabývala rozdíly v chování na internetových seznamkách mezi heterosexuálními a homosexuálními jedinci. Z jejích výsledků vyplývá, že celkově homosexuální a bisexuální lidé zveřejňují na seznamkách své profily častěji než heterosexuálové, mezi homosexuálními muži 86,4 % zveřejnilo svůj profil, ale stejně učinilo jen 70,6 % heterosexuálů. U žen to dopadlo podobně, profil zveřejnilo 85,4 % lesbických žen, ale jen 73,5 % heterosexuálních. Rozdíly byly nalezeny i v tom, co uživatelé od seznamek očekávají, a v tom, co díky nim získávají. Muži jako nejčastější důvod návštěvy seznamky uváděli pouhé prohlížení stránek. Ovšem homosexuální a bisexuální muži významně častěji hledali i vážný vztah a přátelství. Také pro ženy byla nejčastějším důvodem k návštěvě seznamky zvědavost a touha prohlížet si profily ostatních. Při srovnání s heterosexuálními ženami uváděly lesbické ženy častěji jako důvod snahu nalézt si nové přátele – 54,8 % lesbických žen mělo tuto motivaci, mezi heterosexuálními ženami to bylo jen 26,7 % z nich. Ale ženy hledající vážný vztah se v obou kategoriích svým zastoupením příliš nelišily. Gayové díky seznamkám častěji než ostatní muži získávali přátele nebo prožili vážný vztah, ale heterosexuální muži častěji zmiňovali, že měli díky seznamce sexuální zážitek. U žen
22
tomu ale bylo naopak. Byly to lesbické ženy, kdo prožil více sexu. U přátelství se ale potvrdila stejná tendence jako u mužů – lesbické ženy si na seznamce častěji našly přátelství než ženy heterosexuální. Homosexuální jedinci byli také úspěšnější v navázání vážných vztahů přes online inzeráty než zástupci většinové populace. Mezi nimi pak vynikaly ženy. Pro lesby bylo až dvakrát pravděpodobnější, že díky seznamce prožijí vážný vztah, než pro gaye. V tomto porovnání je zajímavé zmínit i proměnnou věk. Ukázalo se, že čím starší byli lidé hledající vážný vztah, tím pravděpodobnější bylo, že jej i naleznou.
2.4.1.1. Homosexuální inzeráty Podrobnější rozbor inzerátů nabízí studie zaměřující se na tištěné homosexuální inzeráty zveřejněná v Journal of Sociolinguistics (Thorne, Coupland, 1998), která se zabývala dvěma sty tištěnými inzeráty ve Velké Británii. Autor vidí v seznamovacích inzerátech důležitý nástroj pro lesby a gaye, kteří se chtějí sblížit s podobně orientovanými lidmi nejen jako s individui, ale i s celou komunitou. Zároveň usnadňují, ne-li přímo přeskakují, obtíže spojené se seznamováním tváří v tvář, při kterém musí homosexuálně orientovaní lidé čelit nutnosti nějak vyjádřit své zaměření. To velmi přispívá k redukci nejistoty. Studie upozorňuje, že v homosexuálních inzerátech více než v jakýchkoliv jiných vystupuje potřeba zdůraznit svou sexuální identitu a vyjádřit své priority zcela jasně. Gay a lesbické inzeráty se ve své stavbě v zásadě nelišily od klasické struktury heterosexuálních inzerátů. První část většinou tvoří popis inzerenta, můžeme tedy předpokládat paralelu s internetovými profily na seznamkách. Stejně jako tam se hledající snaží přiblížit svou identitu zmíněním pro něj důležitých atributů z klasických kategorií. Můžeme si všimnout, že zatímco některé kategorie, jako například rodinný status, zde chybí, jiné jsou naopak důrazně akcentovány – sem patří gender, sexualita. Jejich náplň tvoří specifický komplex sebe identity interpretovatelný pouze ve vztahu k normám homosexuální menšiny (Thorne, Coupland, 1998). Specificky v lesbických inzerátech byl nejčastěji zmiňován věk – v 86 % inzerátů byla zmínka o věku, ať už vyjádřena přímo číslem nebo popisem (třicátnice, mladě vypadající). Druhou nejčastější součástí lesbických inzerátů jsou různá vyjádření autorčiny osobnosti, vyskytovaly se v 73 % inzerátů. Patří sem vlastnosti jako plachá, kreativní, upřímná, nekomplikovaná. Klasický gender byl zmíněn v 65 % inzerátů a to slovy žena, dívka, dáma. Hned v závěsu za touto kategorií (v 60 % inzerátů) následovala kategorie gender-sexualita, kde ženy vyjadřovaly své zaměření ženská (feminine female), chlapecká
23
(boyish) a další. Následovalo uvedení bydliště (respektive oblasti) a teprve za ním se objevil popis fyzického vzhledu (atraktivní, buclatá, blondýna). Nejméně byla zmiňována socioekonomická situace (vlastní byt, auto, vysokoškolačka,…) a etnicita. To potvrzuje i Groom (2005), jelikož uvádí, že v lesbických inzerátech se nejméně ze všech vyskytovaly výrazy z kategorie zaměstnání. Výskyt těchto kategorií je zajímavý i v porovnání s gay inzeráty. Tam sice na prvním místě byl také věk, ale další kategorie jsou možná překvapivé. V 76 % inzerátů byla uvedená oblast a v 73 % fyzický vzhled, uváděl se popis jako atletický, tetovaný, drsný. Naproti tomu osobnost se vyskytla jen v 51 % inzerátů, muži se popisovali jako upřímní, srdeční, staromódní, tvrdě pracující. Gender-sexualita se narozdíl od ženských inzerátů objevila jen v 31 % případů. To, že lesbické ženy věnují velmi malou pozornost fyzickému zjevu a postavě se potvrdilo i v jiných studiích (např. Epel, 1996), kde lesbické inzeráty obsahovaly nejméně výrazů popisujících jejich fyzický vzhled. Jen ve 46 % inzerátů se objevilo nejméně jedno takové slovo, zatímco u mužů gayů to bylo v 82 % inzerátů. Stejná tendence byla i u požadavků na partnera – při popisu požadovaného protějšku se o fyzických charakteristikách zmínilo 42 % gayů, ale jen 18 % leseb (pro srovnání, u heterosexuálních žen to bylo 27 %, u heterosexuálních mužů 36 %). Z toho je možné usuzovat, že lesby upřednostňují osobnost a chování nad vzhledem, u mužů je to opačně, ale nelze hodnotit lesbičky jako méně sexuálně zaměřené. Ovšem zatímco muži se vyjadřují v explicitních sexuálních termínech, ženy se popisují a vyjadřují svá přání spíš nepřímo. Lesbické inzeráty vyjadřují emoce, duševno, osobnost a jsou poměrně kreativní (Thorne, Coupland, 1998).
2.4.1.2. Vztah mezi sebeprezentací a prezentací hledané ženy V předchozí kapitole jsme shrnuli, co homosexuální jedinci zdůrazňují ve svých inzerátech, nicméně zajímavý je i pohled na to, co vlastně od potenciálního partnera očekávají. Někteří vědci považují za hlavní prediktor toho, co lidé od partnera očekávají, jejich gender, což vybízí k myšlence, že ženy budou klást důraz na stejné charakteristiky bez ohledu na to, zda hledají ženu nebo muže (Smith, 2002). Nicméně to, koho hledají, má velký vliv na to, co ženy v inzerátu nabízí (Deaux, 1984 in Smith, 2002). Jelikož je obecným předpokladem, že pro muže je důležitý vzhled a tedy i váha partnerky, uvádí ženy v inzerátech často zmínku o svých fyzických parametrech a váze. Ale lesbické ženy, které chtějí zaujmout inzerátem ženu, na tomto předpokladu nestaví. Počítají s tím, že pro ženy není fyzický vzhled a váha tak důležitý, proto se v jejich inzerátech objevují zmínky o
24
váze a vzhledu významně méně často. V požadavcích na protějšek se ale z hlediska vzhledu a váhy neprokázaly významnější rozdíly mezi lesbickými inzeráty a inzeráty heterosexuálních žen, což potvrzuje výše zmíněný předpoklad, že rozdíly mezi ženskými inzeráty jsou spíše v nabídce než v poptávce (Deaux, 1984 in Smith, 2002). Tyto závěry ale nepotvrzuje studie zaměřená přímo na fyzické preference lesbických žen – na vnímání váhy, velikosti prsou a poměru mezi pasem a boky, což jsou charakteristiky považované u žen za důležité ukazatele fyzické krásy (Cohan, 2001). Zde se prokázalo, že lesby upřednostňují silnější postavy s nižším poměrem mezi pasem a boky, zatímco pro heterosexuální ženy se štíhlé ženy jeví jako atraktivnější. Možná vysvětlení nabízí studie ve faktu, že jednak jsou lesbické ženy obecně silnější než heterosexuální, a proto mají tendenci hledat si podobné protějšky, a jednak jsou lesby méně náchylné k přebírání klišé většinové společnosti, která u žen vysoce hodnotí štíhlost. Podle výše zmíněné teorie sexuálních strategií si ženy hledají vhodného partnera k reprodukci a výchově potomků, proto i ve svých inzerátech nabízí muži vysoce hodnocené charakteristiky jako fyzickou atraktivitu a mládí. Ovšem lesbické ženy nehledají reprodukčního partnera, nemají tedy důvod používat tuto strategii, proto kladou mnohem menší důraz na fyzické atributy než ženy heterosexuální (Smith, 2002).
2.5. Shrnutí Seznamování přes internet je v dnešní době obecně přijímaným způsobem nalezení partnera pro život. Nicméně jelikož se jedná o poměrně nový fenomén, je také vědecké zpracování této oblasti téměř na počátku. V současné době se vědecký zájem obrací spíše k sociálním sítím, které, jak se zdá, ovládly internet nejen mladých lidí. Ovšem i online seznamky mají stále mnoho potenciálu pro zkoumání. Prostředí relativní anonymity internetu je na seznamkách omezeno jejich účelem, tedy předpokládaným přenesením vztahu do reálného života. Proto se jinde uplatňované techniky online komunikace a sebe prezentace musí
přizpůsobit tomuto odlišném
prostředí. Snaha prezentovat se jako ideální osoba pro seznámení se s vysněným partnerem zde naráží na nutnost být věrohodný a pravdivý. V předchozím textu bylo shrnuto, jak vypadá uživatelský profil na seznamkách a jak lidé uvažují při jeho tvorbě. Nicméně většina výzkumů, které se internetovými seznamkami zabývaly, zkoumala většinovou, tedy heterosexuální populaci. Ukázaly se některé rozdíly mezi profily mužů a žen a také mezi požadavky, které muži a ženy mají
25
na potenciální partnery. Ovšem tyto závěry lze jen těžko zobecnit také na homosexuální menšinu. Pro homosexuály je internet důležitou formou komunikace a prostředkem, jak se setkat a vyměnit si zkušenosti s ostatními gayi a lesbami. Kromě možnosti sdílet své starosti a pocity je podstatný i pocit náležení k určité komunitě, důkaz, že člověk není se svým trápením sám. A jelikož veřejná demonstrace sexuální orientace je pro mnoho homosexuálů velmi obtížná, je pro ně také těžké navazovat partnerské vztahy v reálném světě. Internet usnadňuje navazování kontaktů a vytvoření vztahu bez strachu ze zesměšnění. Ačkoliv některé studie předpokládají, že chování směřující k nalezení partnera se řídí většinou genderem, byly objeveny rozdíly mezi inzeráty heterosexuálních a homosexuálních jedinců. Můžeme předpokládat, že u homosexuálních jedinců se jednak neprojevuje chování vedené teorií sexuálních strategií a jednak že homosexuální lidé budou ve svých inzerátech reflektovat rozdílné požadavky, které ženy a muži mají na své partnery, a tudíž budou text inzerátů a nabízené charakteristiky přizpůsobovat tomu, koho hledají. Tato tendence byla potvrzena u lesbických žen, které méně než heterosexuální ženy zdůrazňovaly ve svých inzerátech fyzický vzhled. Ovšem fyzický vzhled není jedinou charakteristikou důležitou při výběru partnera, proto považuji za zajímavé se zaměřit na to, zda lesbické ženy ve svých inzerátech a při své prezentaci na internetu zohledňují i další charakteristiky, které samy považují u potenciálních partnerek za důležité. Proto se praktická část mé práce bude věnovat tomu, jak tvoří své profily ženy na stejnopohlavně zaměřených seznamkách a jaké aspekty vystupují při jejich sebe prezentaci.
26
3. Praktická část 3.1. Výzkumná otázka a cíl výzkumu Seznamování přes internet je stále běžnější formou navázání vztahu mezi dvěma lidmi. K tomu přispívá jednak fakt, že moderní vytížení lidé mají stále méně příležitostí se seznámit a také to, že internet je nyní dostupný široké populaci (např. Katz, 1997 in Merkle, Richardson, 2000; Valkenburg, 2007 in Grohol, 2007). Při zkoumání seznamování přes internet se většina výzkumů zabývá heterosexuálními inzeráty a jejich uživateli. Pro homosexuální jedince je však internet ještě důležitějším prostředkem k navázání kontaktu (Thorne, Coupland, 1998), a tak si tato oblast zaslouží větší pozornost. V několika málo studiích zabývajících se homosexuálními inzeráty je většinou srovnáváno seznamování homosexuálů se seznamováním heterosexuálů (např. Lever, 2008) nebo jsou sledovány rozdíly mezi gay a lesbami (např. Thorne, Coupland, 1998). Tyto studie se zabývají většinou obsahem inzerátů jak z hlediska sebeprezentace, tak z hlediska toho, co inzerenti požadují, jaký protějšek si hledají, jak vyjadřují svůj zájem (Thorne, Coupland, 1998). Ve své studii se zaměřuji specificky na sebeprezentaci při seznamování žen, které hledají na internetu ženy. Cílem mého výzkumu je zmapování sebeprezentace žen, které se přes internet chtějí seznámit se ženou. Zaměřuji se na způsob, jak se ženy v inzerátech prezentují, jaké informace o sobě zveřejňují. Studie by měla odpovědět na tyto výzkumné otázky: 1. Jaké aspekty já zveřejňují ženy hledající ženy v seznamovacích inzerátech na internetu? 2. Jak ženy prezentují to, že jsou přitahovány ženami?
3.2. Hypotézy výzkumu Na základě teoretických poznatků z předchozích studií jsme stanovili následující hypotézy: 1.
Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech více popisovat své
psychické charakteristiky než svůj fyzický vzhled. Podle studie zabývající se homosexuálními inzeráty (Thorne, Coupland, 1998) je druhou nejčastější součástí lesbických seznamovacích inzerátů vyjádření autorčiny osobnosti, které se vyskytovalo v 73 % případů. Zmínka o fyzickém vzhledu byla naproti tomu až na šestém místě. Stejné výsledky ukázala i další studie (Epel, 1996), v níž jen ve 46 % lesbických inzerátů se objevilo slovo popisující fyzický vzhled. Tuto
27
tendenci potvrzuje i Deaux (Deaux, 1984 in Smith, 2002) – podle tohoto výzkumu je v inzerátech žen rozdíl podle toho, koho hledají, tedy pokud hledají ženu, počítají s tím, že pro ženy není fyzický vzhled tak důležitý a proto jej zmiňují méně často. 2.
Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech méně často
zveřejňovat svou fotografii (jako součást popisu fyzického vzhledu) než popisovat psychické charakteristiky. Ačkoliv podle výzkumu australských internetových seznamek (Whitty, 2007) mělo 87 % žen zveřejněnou fotografii, předpokládám, že tento fakt je ovlivněn obecným povědomím, že muži kladou důraz na fyzickou atraktivitu a vzhled a ženy se zveřejněním fotografie snaží mužskou potřebu naplnit. Naproti tomu ženy hledající ženy na tomto předpokladu nestaví, jelikož se nesnaží zaujmout muže a proto nemají důvod zveřejňovat svou fotografii. 3.
Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech méně často zmiňovat
svou socioekonomickou situaci než své zájmy. Groom (2005) ve své studii uvádí, že v lesbických inzerátech se nejméně ze všech inzerátů objevuje zmínka o zaměstnání. Zmínky o socioekonomické situaci se v lesbických inzerátech nejméně objevují i v další studii (Thorne, Coupland, 1998). Zde je také zdůrazněno, že ženy upřednostňují osobnost a duševno nad vzhledem a materiálnem, tudíž pro ně není zaměstnání a majetek tak důležitý. Podle teorie sexuálních strategií (Buss, 1998) jsou to muži, na které je tlak na materiální zabezpečení potenciální rodiny, oni tedy tyto charakteristiky ve svých inzerátech na rozdíl od žen uvádí často. Pokud budeme předpokládat, že ženy se v inzerátech řídí svým genderem (Smith, 2002), je logické, že v ženských inzerátech jsou tyto kategorie méně zastoupené bez ohledu na sexuální orientaci. 4.
Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech méně často zmiňovat
svůj rodinný status než sexuální orientaci. V 65 % zkoumaných inzerátů (Thorne, Coupland, 1998) byl zmíněn gender, velice často také v souvislosti se sexualitou vyjadřující zaměření ženy. Naproti tomu je u homosexuálních inzerátů kategorie rodinný status téměř opomíjena. K námi zvolené druhé výzkumné otázce neexistují relevantní výzkumy, které by se zabývaly přímo touto problematikou. V některých studiích (např. Thorne, Coupland, 1998), je částečně naznačeno, jaké aspekty ženy hledající ženy o sobě zveřejňují a jaké charakteristiky u potenciálních partnerek požadují, ale konkrétní
28
srovnání, jak ženy prezentují svou sexuální orientaci a zaměření na ženy neexistuje. Proto není možné stanovit hypotézy pro tuto otázku.
3.3. Design výzkumu 3.3.1.
Seznamka Ke sběru inzerátů byl využit server www.seznamka.cz, který je jedním z největších
českých seznamovacích serverů. Funguje již od roku 1996. Jeho výhoda spočívá v tom, že je přímo určený k seznamování a ačkoliv nabízí možnost chatování, nekombinuje v sobě seznamku se sociální sítí. Servery, které v sobě tyto možnosti kombinují, mohou mít i jiné funkce a navštěvují je jiní lidé, něž lidé, kteří touží primárně po seznámení s životním partnerem. Zároveň je základna jeho uživatelů poměrně široká, což umožňuje sběr dostatečného množství inzerátů. Registrace na seznamku je zdarma, nabízí se zde ovšem i placené služby, jako je například zviditelnění inzerátu na hlavní straně nebo SMS-seznamka. Pro registraci je nutné vyplnit předem dané údaje o sobě jako je přezdívka, kterou chce klient/ka používat, rok narození, bydliště, emailová adresa a pohlaví. Z těchto údajů se kromě emailové adresy všechny zobrazují v profilu (u inzerátů sekce „více o majiteli“) a také je podle nich možné nastavit filtr, pokud hledáme inzeráty ostatních uživatelů. Po registraci je možné dále rozšířit údaje, které o sobě klient/ka poskytuje v sekci „rozšířená registrace“. Zde jsou mu nabídnuty k vyplnění kategorie výška, znamení zvěrokruhu, stav (umožňující výběr neuvedeno, rozvedená/vdova, vdaná, svobodná) postava (kde se vybírá ze čtyř možností: neuvedeno, štíhlá, tak akorát, pár kilo navíc), kouření a alkohol (neuvedeno, ne, příležitostně, hodně), vzdělání (neuvedeno, základní, vyučen, středoškolské, bakalářské, vysokoškolské). Pro zveřejnění inzerátu je třeba zvolit kategorii, v níž chceme inzerovat. Nabízí se běžné kategorie jako vážná seznámení, sex seznamka – flirt, dopisování a přátelé, společné cestování a další. Pro tuto práci byla zvolena kategorie vážná seznámení, podkategorie lesbička hledá ji. 3.3.2. Způsob výběru inzerátů V kategorii vážná seznámení, podkategorii lesbička hledá ji, bylo dne 7. dubna 2010 staženo prvních 200 inzerátů dostupných na seznamce www.seznamka.cz, které v textu inzerátu nebo v sekci „více o majiteli“ obsahovaly i jinou než povinnou zmínku
29
o sobě. Pro stahování inzerátů byl nastaven filtr tak, aby byly zobrazeny inzeráty ze všech krajů a všech věkových kategorií bez ohledu na zveřejnění fotografie nebo videa. Z těchto 200 inzerátů muselo být 6 vyřazeno z důvodu duplikace, objevily se totiž ve zcela stejném znění vícekrát. Další 3 inzeráty byly vyřazeny protože jejich zadavatelka nehledala vztah, ale např. organizovala sraz více lidí. 3.3.3. Popis výzkumného vzorku Výše uvedeným způsobem bylo vybráno konečných 191 inzerátů. Jelikož je internet i přes své široké rozšíření stále spíše doménou mladších věkových skupin, odpovídá tomui věková skladba výzkumného souboru. Nejmladší ženě ve vzorku je 17 let, nejstarší 50, přičemž průměrný věk uživatelek byl 28,5 roku. 50 % uživatelek bylo mladších 27 let. Pro větší přehlednost jsme vytvořili věkové intervaly po dekádách, zastoupení v jednotlivých věkových intervalech je vidět v tabulce č.1. Podrobnější přehled věkového složení výzkumného souboru je v příloze č. 1. Věkový interval
17-19 20-29 30-39 40-49 50-59 Total
Počet žen Procento z celku 24 12,6 85 44,5 64 33,5 17 8,9 1 ,5 191 100,0
Kumulativní procento 12,6 57,1 90,6 99,5 100,0
Tabulka č.1: Věkové složení výzkumného souboru.
Z hlediska vzdělání, 71,7 % uživatelek uvedlo své dosažené vzdělání. Většina žen má středoškolské vzdělání (39,8 % z celkového počtu, 55,5 % z těch, co uvedly své vzdělání). Podrobnější přehled složení vzorku z hlediska vzdělání je uveden v příloze č. 1. Větší zastoupení žen se středoškolským vzděláním může být způsobeno rozložením vzdělanosti v populaci, kde mezi ženami má 37,1 %1 středoškolské vzdělání s maturitou. Svůj rodinný stav uvedlo celkem 69,1 % uživatelek, z nich 61,3 % je svobodných, pouze 4 ženy uvedly, že jsou vdané. Podrobnější složení vzorku z hlediska rodinného stavu je uvedeno v příloze č. 1.
1
Zdroj: Český statistický úřad. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12
30
3.3.4. Metoda výzkumu Pojmy z vybraných inzerátů byly pro účely analýzy roztříděny do jednotlivých kategorií, které umožní obsahovou analýzu těchto textů. Pro analýzu inzerátů a k získání odpovědí na hypotézy výzkumu byly použity tyto kategorie pojmů: a) Fyzické charakteristiky: − Postava: výška postavy a váha, a to jak slovně tak číselným údajem (např. vysoká, silnější postavy, drobná) − Vzhled: vzhled obecně vyjádřený přídavným jménem, barva očí, barva vlasů (např. blondýna, zrzka) − Fyzická krása: fyzické charakteristiky zdůrazňující fyzickou krásu uživatelky např. atraktivní, hezká, pohledná b) Psychické charakteristiky: − Povahové rysy pozitivní: přídavná jména popisující povahové rysy, které mají působit pozitivně(např. upřímná, věrná, veselá) − Povahové rysy negativní: přídavná jména popisující povahové rysy, které působí negativně (např. náladová, nevyrovnaná) − Povahové rysy indiferentní: přídavná jména popisující povahové rysy, které nelze jednoznačně označit ani za pozitivní ani za negativní − Aktuální psychický stav: přídavná jména popisující jak se inzerentka v současné době cítí (např. smutná, osamělá) − Znamení zvěrokruhu c) Tužby − Závazek: vyjádření touhy po závazku (např. hledám holku pro život, hledám s kým jít životem, jen vážný vztah) − Touha po sexu: vyjádření touhy po sexu (např. chci poznat ženské milování, chci se mazlit) − Touha po intimitě: vyjádření touhy po intimitě (např. chci mít někoho nablízku, chci se s někým dívat na hvězdy, chci poznat lásku) c) Gender: − Gender: slova v textu inzerátu vyjadřující gender autorky (např. žena, dívka, holčina) − Gender-sexualita: slova v textu inzerátu vztahující se k sexuální orientaci ženy (lesba, lesbička) a vyjadřující ženin typ (chlapecká, ženská) − Zkušená vs. nezkušená: zmínka o zkušenosti/nezkušenosti se ženami − Ujasnění, zda je na ženy nebo zda chce experimentovat: vyjádření o jistotě své sexuální orientace − Gender hledané partnerky: slova v textu inzerátu vyjadřující gender hledané partnerky − Gender-sexualita hledané partnerky: slova v textu inzerátu vztahující se k sexuální orientaci hledané partnerky (lesba, bi) a vyjadřující ženin typ (chlapecká)
31
Zkušená vs. nezkušená u partnerky: zmínka o zkušenosti/nezkušenosti se ženami u potenciální partnerky − Ujasnění, zda je na ženy nebo zda chce experimentovat: vyjádření o jistotě partnerčiny sexuální orientace d) Socioekonomický status: − Zaměstnání − Vzdělání: např. vysokoškolačka, vyučená − Majetek: např. s vlastním bytem e) Zájmy: − Sport: zmínky o sportovní aktivitě, turistice − Kultura: zájem o četbu, hudbu, divadlo, filmy,.. − Ostatní f) Zlozvyky: − Kuřák / nekuřák − Vztah k alkoholu g) Rodinný status: − Zmínka o rodinném statusu: vdaná, svobodná, vdova, rozvedená − Zmínka o dětech h) Věk: zadání roku narození je povinné pro registraci do mnou používané −
seznamky, u věku tedy není sledováno, zda ho autorka inzerátu zmiňuje. Při sestavování kategorií byl původně záměr použít jako základní vzor výzkum homosexuálních inzerátů (Thorne, Coupland, 1998), kde byly inzeráty tříděny podle těchto kategorií: gender, gender-sexualita, bydliště, věk, vzhled, osobnost/chování, kariéra, etnicita. Nicméně vzhledem ke specifikům seznamky a českého prostředí musely být provedeny úpravy tohoto třídění. Kategorii fyzické charakteristiky jsme rozdělili na postavu a vzhled a přidali jsme kategorii fyzická krása. Jelikož rozšířená registrace na seznamce přímo vybízí k zadání tělesné výšky a popisu postavy z hlediska váhy, ale inzerenti často ve svém inzerátu zmiňují také ostatní charakteristiky, které považují za důležité jako například délka a barva vlasů. U Whittyové (2007) se jako aspekty důležité při tvorbě profilu objevily také snižování vlastní krásy a zvýznamňování krásy, což u žen bylo důležitou součástí profilu (zastoupeno 16,7 %), proto jsme do kategorie fyzické charakteristiky zařadili podkategorii fyzická krása, kam budou zařazena slova jimiž se žena popisuje jako fyzicky přitažlivá, jimiž zdůrazňuje svou fyzickou krásu. Pro třídění do kategorie psychické charakteristiky jsme uvažovali o použití některých známých dělení rysů osobnosti, jako je například Eysenckova typologie nebo Big five model rysů osobnosti. Nicméně ani jedno z dělení se nejeví ke třídění skutečných pojmů z inzerátů jako zcela vyhovující. Námi definované podkategorie jsou tedy
32
výsledkem inspirace výše zmíněnými modely a zkušenosti se skutečně zmiňovanými pojmy. Původní záměr bylo zařadit do této kategorie jako podkategorii povahové rysy interpersonální povahy, kam měly patřit vlastnosti vztahující se k tomu, jak uživatelka působí směrem k ostatním, tedy například že je milá, sympatická, příjemná. Další podkategorií pak měly být povahové rysy, kam měly patřit ostatní rysy vztahující se přímo k uživatelce, například náladová, veselá. Ovšem toto dělení narazilo na problém nejednoznačnosti zařazení některých slov, tato nejednoznačnost byla zjištěna při testování na skupině tří osob. Tyto osoby měly seznam deseti adjektiv rozdělit právě do těchto dvou podkategorií. Bohužel u šesti z těchto deseti slov se alespoň jeden respondent odlišoval v přiřazení do podkategorie. Proto byly zvoleny podkategorie povahové rysy pozitivní, negativní a indiferentní. Zde by mělo být třídění slov jasné a navíc tyto podkategorie umožňují sledování, zda u žen převažuje pozitivní či negativní sebeprezentace. Do kategorie psychické charakteristiky jsme zařadili i podkategorii znamení zvěrokruhu, které sice není v žádném z předchozích výzkumů zmiňováno, ale na seznamkách se možnost volby znamení objevuje velice často a je také uživateli hojně využívána. Do psychických charakteristik byla zařazena proto, že lidé, kteří přikládají znamením důležitost, si jednotlivá znamení zvěrokruhu spojují se specifickými vlastnostmi člověka. Kategorie tužby byla zařazena pro zjištění, jak se žena prezentuje z hlediska toho, co hledá, po jaké úrovni vztahu touží. Z Thornova a Couplandova (1998) výzkumu jsme převzali dělení kategorie gender na gender, tedy zmínění toho, že je inzerentka žena a gender sexualitu, která vyjadřuje sexuální zaměření. Pro klasický gender byly vzaty v úvahu pouze výrazy zmíněné ve volném textu inzerátu, protože v profilu je zadání, zda se jedná o ženu či muže, povinné. U kategorie gender-sexualita bude sledováno nejen zda bylo sexuální zaměření vyjádřeno, ale také jak, tedy zda je uvedeno, že je žena lesba či bisexuální, chlapecký či dívčí typ. V případě, že bude sexualita vyjádřena nepřímo, byly zavedeny podkategorie, které by měly postihnout implicitní vyjádření sexuální orientace. Sem budou řazeny pojmy vyjadřující ženinu zkušenost se ženami, a to zda žena zmiňuje něco, co vyjasňuje její sexuální orientaci z hlediska jistoty případně experimentování. Všechny tyto čtyři podkategorie byly sledovány i pro hledanou partnerku, jelikož i tím, že tyto podkategorie uvede u hledané partnerky, prezentuje žena své zaměření na ženy a vyjasňuje tím svou sexuální orientaci.. Kategorii kariéra jsme rozšířili na celý socioekonomický status, protože i zmínky o vzdělání případně majetku považujeme za ukazatel hodný sledování. Také zájmy jsou 33
ve výzkumu Thorna a Couplanda (1998) zcela opomenuty, ačkoliv jsou velice častou součástí inzerátů. Proto jsme je zařadili jako samostatnou kategorii rozčleněnou na sport, kulturu a ostatní. Dále jsme zařadili samostatně kategorii nazvanou zlozvyky, kam patří zmínky o kouření a alkoholu. Thorne
a
Coupland
(1998)
ve
své
studii
uvádí,
že
rodinný
status
je v homosexuálních inzerátech téměř opomíjen, zařadili jsme ho tedy jako samostatnou kategorii, abychom mohli posoudit četnost jeho uvádění. Zároveň sledujeme, jaký rodinný stav uživatelky mají, to znamená zda jsou svobodné, vdané, rozvedené/vdovy (což lze zvolit v rozšířené registraci při úpravě profilu) či zda v textu inzerátu uvedly jiný výraz specifikující stav, např. zadaná, nezadaná. Kategorie věk a bydliště pro nás nejsou zajímavé z hlediska uvedení nebo neuvedení v inzerátu, jelikož jejich zadání je povinné. Sledujeme tedy pouze věk, abychom mohli posoudit případné rozdíly v sebeprezentaci na základě věku. Bydliště uživatelek nesledujeme, abychom vyloučili možnost identifikace uživatelky. Etnicita v našem prostředí etnicky poměrně homogenní populace také zatím nehraje takovou roli, aby byla zmiňována v inzerátech, v naší kategorizaci proto chybí. Pro každou kategorii bude posuzována četnost výskytu v nich obsažených pojmů ve vybraných inzerátech.
3.4. Analýza dat Po kategorizaci pojmů obsažených v inzerátech byly požádány dvě nezávislé osoby o zkušební zkódování třiceti inzerátů. Poté byla posouzena míra shody mezi těmito dvěma kodéry pro zjištění reliability výzkumu. Pro lepší porovnání obou souborů byla pro každou z kategorií použita míra shody (Cohenovo kappa) vypočítaná pomocí programu SPSS. Uvádí se (Landis, 1977 in SPSS tutoriál2), že by se tento ukazatel měl pohybovat v rozmezí 0.6 až 0.79, aby byla shoda považována za významnou. U všech našich kategorií se Cohenovo kappa pohybovalo nad 0.6, tudíž můžeme považovat kategorie za správně kódované. Jedině v kategorii fyzická krása bylo dosaženo nižší míry shody než je některými statistiky uváděná hranice 0.7, i tak je ovšem hodnota Cohenova kappa vyšší než 0.6, které jako kritické uvádí Landis (1977 in SPSS tutoriál). Pro tuto kategorii byl koeficient kappa roven 0,657 (N=30). Cohenovo kappa pro každou z kategorií je uvedeno v příloze č. 2.
2
http://www.stattutorials.com/SPSS/TUTORIAL-SPSS-Interrater-Reliability-Kappa.htm
34
Pro účely našeho výzkumu budou ženy hledající ženy definovány jako uživatelky internetové seznamky www.seznamka.cz, které zveřejnily ke dni 7. dubna 2010 svůj inzerát v kategorii „lesbička hledá ji“, podkategorii „vážná seznámení“.
3.5. Výsledky V první fázi analýzy dat bylo nutné zjistit frekvence zastoupení jednotlivých kategorií v inzerátech. V následující tabulce (tabulka č.3) jsou uvedeny počty inzerátů, které obsahovaly aspoň jeden pojem z definovaných podkategorií, zároveň je uvedeno procento z celkového počtu sto devadesáti jedna inzerátů. Kategorie
Podkategorie
postava vzhled fyzická krása pozitivní negativní indiferentní aktuální stav psychické znamení charakteristiky závazek sex intimita tužby gender gender sexualita zkusena/nezkusena ujasneni vs.experiment gender hledané partnerky gender sexualita hledané partnerky zkusena/nezkusena ujasneni vs.experiment gender zaměstnání socioekonomický vzdělání majetek status sport kultura ostatní zájmy kouření alkohol zlozvyky stav děti rodinný status foto fyzické charakteristiky
Počet uvedení Procento z celkového ve vzorku počtu inzerátů 180 94,2% 17 8,9% 7 3,7% 22 11,5% 4 2,1% 6 3,1% 15 7,9% 134 70,1% 72 37,7% 11 5,8% 30 15,7% 13 6,8% 10 5,2% 7 3,7%
4
2,1%
147
77,0%
34
17,8% 0,0%
0 26
1 137
1 11 8 9 129 128 132 1 39
13,6% 0,5% 71,7% 0,5% 5,8% 4,2% 4,7% 67,5% 67,0% 69,1% 0,5% 20,4%
Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých kategorií v inzerátech.
Z výše uvedené tabulky je vidět, že nejčastěji uváděnou charakteristikou byla postava, celkem byla zmíněna ve 180 (94,2 %) inzerátech, uživatelky nejčastěji využívají 35
možnost výběru z přednastavených kategorií popisující jejich postavu a zároveň všechny z těchto 180 žen uvádí svoji výšku. Ačkoliv je tedy vidět, že ženy přikládají svému fyzickému vzhledu váhu, je zajímavé, že pouze 7 (3,7 %) žen se zabývalo svou krásou. U psychických charakteristik převažovalo uvedení svých pozitivních vlastností, které se objevilo ve 22 inzerátech (11,5 %), ženy se popisovaly jako milé, upřímné, se smyslem pro humor. Také se zabývaly svým aktuálním psychickým stavem, v inzerátu se o něm různým způsobem zmínilo 15 žen, které popisovaly, že jsou smutné, s bolavým srdcem, deprimované. Je zajímavé, že 70 % žen uvedlo své znamení zvěrokruhu, rozložení mezi znameními je celkem rovnoměrné, mírně nadhodnocené proti pravděpodobnosti bylo zastoupení žen ve znamení blíženců (14 % z těch, které uvedly své znamení). Z hlediska toho, co ženy v inzerátech hledají nebo co si od nalezené partnerky slibují převažoval vztah námi pojmenovaný jako závazek (37,7 % inzerátů). To by odpovídalo kategorii, z níž byly inzeráty staženy (kategorie vážná seznámení). Ženy vyjadřují touhu po závazku výrazy jako vážný vztah, trvalý vztah, společná cesta životem. Touhu po intimitě, která se objevila v 15 % inzerátů, projevují zmiňováním toho, že touží po porozumění, po lásce. Nicméně se objevily i inzeráty, v nichž žena specifikuje, že hlavním cílem je nalezení sexuální partnerky, a to výrazy jako: hledám ženu na vášnivý sex, partnerku pro něžné milování, ženu na mazlení. Kategorie gender byla rozdělena do více podkategorií postihujících jak to, co uvedla žena o sobě tak to, co uváděla u hledané partnerky. Jak je vidět, gender hledané partnerky uvedlo 147 žen (77 %), nejčastěji psaly, že hledají ženu, slečnu, dívku. Takto vysoké procento ukazuje, že ženy považují za důležité specifikovat, koho hledají, čímž dávají jasněji najevo, kdo je objektem jejich sexuální a vztahové preference. Toto je ještě umocněno specifikací gender sexuality u partnerky (objevilo se v 17,8 % inzerátů). Zde ženy nejčastěji zmiňovaly, že hledají přímo lesbu (v devíti inzerátech), to, že hledají ženu, která chce žít se ženou, ženu stejného zaměření, případně toto vymezily negativně, slovy bi a muži nepište. Ve třech inzerátech ženy připouštějí odezvy od lesbických i bisexuálních žen. V patnácti inzerátech se objevuje vymezení, že hledaná partnerka má být ženského typu (vyjádřeno slovy žena, co tak i vypadá, dívčího typu, ženského vzhledu), ovšem požadavek, že by žena měla být chlapeckého typu se v žádném ze zkoumaných inzerátů neobjevil. Zatímco když píšou ženy o sobě, zmiňují, že mají málo zkušeností (celkem v 7 inzerátech), u hledané partnerky se neobjevují zmínky, zda by měla mít zkušenosti. Naopak se však požaduje, aby byla žena vyrovnaná a měla jasno ve své sexuální orientaci
36
a to v 13,6 % inzerátů. Nejčastěji jsou používány výrazy vyřešená minulost (7krát), vyrovnaná (4krát), která ví co chce (4krát). Podle úvodních předpokladů jsou kategorie zaměstnání a majetek pro ženy z hlediska sebeprezentace nezajímavé, jsou zmíněny vždy jen v jednom inzerátu. Ovšem vzdělání uvádí 137 žen, což je 71,7 % inzerátů. Z hlediska sebeprezentace tedy můžeme dosažené vzdělání považovat za podstatnou kategorii. Poněkud překvapivá je nízká frekvence uvádění zájmů, pouze ve čtrnácti (7 %) inzerátech byl zmíněn alespoň jeden zájem, který žena má, nejčastěji z toho to byl sport (11 inzerátů). Naopak pro ženy podstatnou charakteristikou je uvedení, zda pijí alkohol a kouří, obě podkategorie se objevily v 67 % inzerátů. Stejně překvapivé je i to, že ženy zmiňují svůj rodinný status, uvádí ho 69,1 % žen. Svou fotografii zveřejnilo 39 žen, což je 20 %. Pro získání odpovědí na námi zvolené hypotézy bylo nutné některá data upravit a sloučit jednotlivé podkategorie do vyšších kategorií. Pro pořádek zde uvedeme znovu zkoumané hypotézy a shrneme výsledky, které je potvrzují nebo nepotvrzují. Hypotéza č. 1. Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech více popisovat své psychické charakteristiky než svůj fyzický vzhled. Kategorii fyzické charakteristiky a psychické charakteristiky (bez zahrnutí znamení zvěrokruhu), jsme získali sloučením v nich obsažených podkategorií. V nich zastoupení znamená, že v inzerátu se objevila charakteristika patřící do alespoň jedné relevantní podkategorie. Jak je vidět z tabulky č. 3, v 94,2 % inzerátů byla uvedena alespoň jedna zmínka z kategorie fyzické charakteristiky, nejčastěji ženy zmiňovaly svou výšku a typ postavy. Kategorie
Počet uvedení
Fyzické charakteristiky Psychické charakteristiky
Procento z celku 180
94.2%
38
19.9%
Tabulka 3: Zastoupení sloučených subkategorií fyzických a psychických charakteristik v inzerátech.
To nekoresponduje se zjištěními dřívějších výzkumů (Thorne, Coupland, 1998; Epel, 1996). Naši první hypotézu tedy není možné na základě našich zjištění potvrdit. Pokud bychom uvažovali nad tím, že jsou ženy nepřirozeně ovlivněny tím, že seznamka přímo nabízí možnost zadat svou výšku a typ postavy, můžeme sledovat fyzické charakteristiky bez podkategorie postava (tabulka 4). Tím bychom zahrnuli pouze v textu inzerátu zmíněný popis svých vlasů, očí a fyzické krásy. Při porovnání s kategorií psychické
37
charakteristiky se dostáváme k výsledku, že ženy uvádí častěji psychické charakteristiky (v 19,9 % případů). Kategorie
Počet uvedení
Procento z celku
Fyzické charakteristiky
22
12.0%
Psychické charakteristiky
38
19.9%
Tabulka 4. Srovnání kategorií fyzické charakteristiky s vyloučením postavy a psychické charakteristiky
Současně jsme předpokládali, že pokud ženy hledají vážný vztah, budou pro ně psychické charakteristiky důležitější než pokud hledají jenom sex. Proto jsme porovnali uvádění psychických charakteristik podle toho, zda žena hledá závazek nebo sex. Ovšem neprokázal se statisticky významný vztah mezi uváděním psychických charakteristik a typem hledaného vztahu χ2 (1, N=191)=0.980; p=0,613. Další srovnání uvádění psychických charakteristik jsme provedli podle věku k ověření možnosti, že pro starší ženy mohou být psychické charakteristiky důležitější než pro mladší. Sloučili jsme věkové kategorie 17 až 19 let s kategorií 20 až 29 let, abychom měli pohromadě mladší ženy, a potom kategorii 30 až 39 let s kategorií 40 až 59 let. Provedená analýza ovšem neprokázala významnou souvislost mezi věkem a uváděním psychických charakteristik χ2 (1, N=191)=2.496; p=0,114. Hypotéza č. 2 Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech méně často zveřejňovat svou fotografii než popisovat psychické charakteristiky. V námi sledovaném vzorku inzerátů se fotografie objevila u 39 z nich, což je ve 20,4 % případů. Jak vidíme, není tedy výskyt fotografií v inzerátech příliš častý. V porovnání s psychickými charakteristikami, které se objevily v 38 inzerátech, tedy v 19,9 % všech inzerátů není zveřejnění fotografie výrazně četnější. Nemůžeme tedy potvrdit naši druhou hypotézu. Zajímalo nás, zda ženy, které hledají sex a tedy pro ně potenciálně hraje fyzická podoba velkou roli, budou častěji uvádět svou fotografii na rozdíl od žen hledajících závazek. Ovšem při srovnání těchto dvou kategorií vidíme, že z žen, které hledají sex zveřejnilo svou fotografii 18,2 %, zatímco z žen, které hledají závazek to bylo 23,6 %. Statistická významnost však nebyla prokázána χ2 (2, N=191)=0,725; p=0,696. Také by se dalo předpokládat, že mladší ženy uvyklé informačním technologiím budou mít větší tendenci uvádět svou fotografii. Srovnali jsme tedy obě věkové skupiny z hlediska uvedení nebo neuvedení fotografie. Mezi mladšími ženami ve věku 17 až 29 let
38
uvedlo svou fotografii 27,5 % žen, zatímco ve starším věkovém intervalu (30 až 59 let) jen 11 % žen, přičemž rozdíl mezi skupinami je signifikantní χ2 (1, N=191)=7,885; p=0,005. Hypotéza č. 3 Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech méně často zmiňovat svou socioekonomickou situaci než své zájmy. V kategoriích jsme do socioekonomické situace zahrnuli zaměstnání, vzdělání a majetek. V předchozích výzkumech (Thorne, Coupland, 1998, Groom, 2005) je uvažováno v této kategorii pouze o majetku a zaměstnání. V této logice bychom tedy mohli potvrdit naši druhou hypotézu, jelikož majetek i zaměstnání byl zmíněn jen v jednom inzerátu, zatímco zájmy (alespoň jeden pojem patřící do alespoň jedné z podkategorií sport, kultura, ostatní) byly zmíněny ve čtrnácti inzerátech. Ovšem evidentně je v českých inzerátech zvykem uvádět vzdělání, které bylo v 71,7 % inzerátů (viz tabulka 5), ženy tedy považují pro svou sebeprezentaci za důležitější uvést jakého vzdělání dosáhly než zmínit se o tom, jak tráví volný čas. Kategorie
Počet uvedení
Procento z celku 14 137
Zájmy Vzdělání
7.3% 71.7%
Tabulka 5. Srovnání kategorie zájmy s kategorií vzdělání
Srovnali jsme také uvádění zájmů z hlediska věku, jelikož je možné, že pro mladší ženy jsou zájmy důležitější než pro starší ženy. V mladší věkové kategorii uvedlo své zájmy 4,6 % žen, ve starší 11 % žen. Souvislost mezi věkem a uváděním zájmů se ale statisticky neprokázala χ2 (1, N=191)=2,812; p=0,094. Hypotéza č. 4. Ženy hledající ženy budou ve svých inzerátech méně často zmiňovat svůj rodinný status než sexuální orientaci. To, že by byla kategorie rodinný status v homosexuálních inzerátech opomíjena jak uvádí Thorne a Coupland (1998) se v českých podmínkách nepotvrdilo, 69,1 % žen uvádí svůj stav. Opět je zde možné zkreslení díky tomu, že seznamka nabízí možnost zaškrtnutí statusu z předvolených možností (svobodná, rozvedená/vdova, vdaná), ovšem i v textech inzerátů se objevují výrazy jako nezadaná, svobodná. U genderu je situace složitější, jelikož samotný gender je uváděn povinně při registraci na seznamku. Zajímavější je proto pohled na to, zda ženy specifikují svou gender sexualitu, což ovšem v našem výzkumném vzorku uvedlo pouze 5,2 % žen. Ženy tedy významně více uvádí svůj rodinný stav než gender sexualitu. Ženy však svou orientaci zmiňují i implicitně a to specifikací, zda mají zkušenosti se ženami (3,7 %) nebo tím, zda je to pro ně experiment či nikoliv (2,1 %). I tak ale tato specifikace je v poměrně nízkém
39
zastoupení. Nabízí se tedy otázka, zda ženy spíše neupřesňují svou orientaci explicitní zmínkou toho, koho hledají. Jak vidíme z výsledků, gender hledané partnerky uvedlo 147 žen, které pak dále specifikují i gender sexualitu u partnerky, jak bylo popsáno výše. Na základě těchto výsledků tedy můžeme potvrdit naší třetí hypotézu. Uvádění rodinného statusu se může u žen lišit podle věku. Porovnali jsme jak se obě věkové skupiny v uvádění stavu liší. Mezi mladšími ženami uvedlo svůj rodinný stav 69,7 % žen, mezi staršími 68,3 %. Souvislost mezi věkem a uvedením rodinného statutu není statisticky významná χ2 (1, N=191)=0.045; p=0,832. Pro zodpovězení druhé výzkumné otázky jsme blíže porovnali prezentaci genderu a sexuálního zaměření v inzerátech. Srovnali jsme uvádění vlastní sexuality (obsaženo v 5,2 % inzerátů) a sexuality partnerky (obsaženo v 17,8 % inzerátů). Ženy významně častěji uvádí sexualitu partnerky než svoji vlastní. Pro zajímavost bylo také zkoumáno zda se vyjádření sexuálního zaměření liší u uživatelek podle věku. Jelikož procento žen, které specifikovaly svou sexualitu je velmi nízké, podívali jsme se na to, jaké je věkové rozložení žen, které specifikovaly sexualitu u své partnerky. Pro přehlednost jsme sloučili věkový interval 40 až 49 let a 50 až 50 let z důvodu nízkého zastoupení uživatelek v tomto věkovém rozmezí. Jak je vidět z tabulky 6, z třiceti čtyř žen, které uvedly sexualitu hledané partnerky, bylo 47,1 % ve věku 20 až 29 let. gender sexualita partnerky neuvedla % n 2 5,90% 22 16 47,10% 69 13 38,20% 51 3 8,80% 15 34 100% 157
uvedla n
Věkový interval 17 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 59 Celkem
% 14% 43,90% 32,50% 9,60% 100%
Tabulka 6. Věkové rozložení žen s požadavkem na sexualitu partnerky.
Chtěli jsme proto srovnat, zda se u mladších žen častěji projevuje tendence definovat orientaci druhé osoby než u starších žen. Pro dvě věkové skupiny jsme provedli srovnávací analýzu, z níž se ale ukázalo, že mezi věkem a uváděním sexuality partnerky není statisticky významná souvislost χ2 (1, N=191)=0.288; p=0,592. Stejné srovnání bylo provedeno také pro porovnání, zda se z hlediska věku liší ženy v uvádění
požadavků
na
partnerčinu
vyrovnanost
a
vyřešenou
minulost.
Z tabulky 7 je vidět, že z 26 žen, které nějaký takový požadavek vyjádřily, bylo 46,2 % ve věku 20 až 29 let. Také zde jsme provedli srovnávací analýzu,
40
ale ani pro požadavek na vyrovnanost a vyřešenou minulost se neprokázala statistická signifikace s věkem χ2 (1, N=191)=1,463; p=0,228.
Věkový interval 17 - 19 20 - 29 30 - 39 40 - 59 Celkem
Vyrovnanost a vyřešená minulost partnerky uvedla neuvedla n % n 0 0,0% 24 12 46,2% 73 11 42,3% 53 3 11,5% 15 26 100,0% 165
% 14,5% 44,2% 32,1% 9,1% 100%
Tabulka 7: Věkové rozložení žen s požadavkem na vyrovnanost a vyřešenou minulost partnerky
3.6. Diskuze Námi provedená analýza seznamovacích inzerátů žen hledajících ženy na internetu ukázala několik oblastí, v nichž se prezentované charakteristiky žen neshodují s dříve provedenými výzkumy. Hlavní rozdíl byl ve zjištění, že ženy ve svých inzerátech kladou důraz více na fyzické charakteristiky než na charakteristiky psychické. To je v rozporu se zjištěním Thorna a Couplanda (1998), u nichž byly psychické charakteristiky druhou nejčastěji uváděnou kategorií (po věku). Jak již bylo zmíněno, také Epel (2005) uvádí, že fyzické charakteristiky byly zmíněny jen u malého počtu inzerátů, zatímco v našem vzorku je to téměř u všech. Domnívám se, že nesoulad může být ovlivněn charakterem seznamky, tím, jaké možnosti nabízí při registraci případně dalších úpravách uživatelského profilu. Přímé nabídnutí možnosti zadání výšky a výběru z přednastavených typů postavy může u uživatelek vést k tomu, že nějakou z možností zaškrtnou, i když by normálně v textu inzerátu tyto charakteristiky neuváděly. Ovšem fyzická krása, v souladu s předpokladem, že pro ženy hledající ženy neplatí zjištění teorie sexuálních strategií, je zmíněna jen ve velmi málo inzerátech. To by odpovídalo tomu, že pokud žena hledá ženu, nepředpokládá, že je fyzická krása důležitým kritériem výběru partnerky. Je logické, že ženy mají tendenci prezentovat se spíše pozitivními psychickými charakteristikami než negativními, což může být jednak odrazem strategické prezentace tak, jak ji chápe Goffman (1999 např. in Ellison, 2006), tedy že se snaží o sobě vytvořit určitý dojem, který má zaujmout potenciální partnerku, a jednak snahou prezentovat své ideální já. Blíže se zastavíme u prezentace genderu ženy. Thorne (Thorne, Coupland, 1998) uvádí gender a sexualitu jako jedny z nejdůležitějších kategorií zmiňovaných v inzerátech lesbických žen. Ovšem v našem vzorku svůj gender a svou sexualitu zmiňuje jen velmi
41
málo žen. Důvodem pro toto může být implicitní předpoklad, že gender ženy je jasný již z toho, že při registraci musí uvést, zda je žena nebo muž. Není tedy potom nutné v textu inzerátu uvádět znovu, že je žena. Zároveň i sexualita může být chápána jako dostatečně jasná z kategorie, v níž je inzerát zveřejněn (lesbička hledá ji). Je otázkou, zda tato kategorie je dostatečně definující, jelikož nepostihuje variabilitu možností, v rámci nichž žena může svou sexualitu definovat, tedy zda sem patří i bisexuální ženy, případně ženy, které ještě nemají ve své orientaci jasno. Protože však předpokládáme, že žena může dávat najevo svou orientaci i tím, jak definuje požadavky na svou potenciální partnerku, sledovali jsme i tuto možnost. Skutečně se prokázalo, že gender a gender sexualita jsou důležitou součástí inzerátů – 77 % resp. 17,8 % inzerátů je obsahuje. K prezentaci orientace ženy mohou sloužit i další vodítka zmiňovaná v inzerátu, 13,6 % žen uvádí, že hledají partnerku s vyřešenou minulostí, což může také evokovat to, že je žena zaměřená pouze na ženy. V českých inzerátech se významně objevují také kategorie, které jsou v zahraničních výzkumech téměř opomíjeny. Jednou z nich je vzdělání. Můžeme se domnívat, že je obecným zvykem uvádět v inzerátech své vzdělání a ženy se drží tohoto stereotypu. Zároveň jde opět o kategorii, která je seznamkou nabízena k zaškrtnutí z omezeného počtu možností, což jak již bylo uvedeno může ženy pobízet k jejich vyplnění, ačkoliv by to do volného textu inzerátu neuvedly. Stejný jev se může projevovat i u zlozvyků a rodinného stavu. Časté zveřejňování fotografie u ženských inzerátů se u lesbických inzerátů podle předpokladů neprojevuje. Souvisí to s předpokladem, že ženy nejsou tolik vizuálně zaměřené jako muži, kvůli kterým heterosexuální inzerentky fotografii zveřejňují (Whitty, 2007). Ovšem v tomto případě by bylo zajímavé provést srovnání s inzeráty heterosexuálních žen, abychom mohli potvrdit, že i v českých podmínkách internetových seznamek skutečně platí zjištění zahraničních výzkumů, tedy že heterosexuální ženy své fotografie zveřejňují ve významnější míře. V českém prostředí totiž podle mého názoru může hrát roli i to, že se ženy, které ještě nemají za sebou svůj comming out, bojí o prozrazení identity. Zvlášť na malých městech, kde se lidé dobře znají, může být zveřejnění fotografie odhalujícía pro ženu, která nemá vyřešenou minulost, nepříjemné. Jedním z omezení našeho výzkumu může být způsob výběru výzkumného vzorku. Ovšem v českých podmínkách, kde existuje prakticky jen jedna větší internetová seznamka zaměřená pouze na seznamování a obsahující kategorii lesbička hledá ji, byl výběr inzerátů prakticky předurčen tímto omezením. Samotný název této kategorie může být zavádějící, 42
jak již bylo naznačeno výše v textu. Tudíž pokud bylo cílem výzkumu zkoumat ženy hledající ženy na internetu, je název této kategorie limitujícím faktorem z hlediska přesné definice hledající ženy. Předpokládáme však, že z nedostatku jiných kategorií jsou v této kategorii inzeráty postihující celou šíři žen, které hledají ženu. Dalším problémem našeho výzkumu může být reliabilita. Ačkoliv byla snaha v plné šíři a vyčerpávajícím způsobem postihnout pojmy vztahující se k sebeprezentaci do námi definovaných kategorií, nižší hodnoty Cohenova kappa u některých z nich (fyzická krása, indiferentní psychické charakteristiky, touha po intimitě) mohou ukazovat na nejasnost přiřazení některých pojmů. Z hlediska reliability by tedy bylo vhodné nechat inzeráty kódovat více kodéry a jejich výsledky na celém souboru znovu porovnat. Jelikož v českých podmínkách neexistuje výzkum seznamovacích inzerátů žen hledajících ženy, vidíme prostor pro další zkoumání tohoto fenoménu. Kromě možnosti zopakování stejného výzkumu s výrazně větším výzkumným vzorkem se otevírá možnost pro kvalitativní výzkum zjišťující motivy žen k uvedení výše zmiňovaných charakteristik. Možným dalším postupem by bylo i detailní srovnání homosexuálních a heterosexuálních inzerátů, abychom mohli vyloučit, že některé jevy byly způsobeny spíše specifickým prostředím české seznamky případně místními zvyklostmi při psaní inzerátů, než rozdíly v sexuální orientaci. Zároveň by bylo možné tato zjištění využít k lepšímu uzpůsobení seznamky pro potřeby žen hledajících ženy, například lepším pojmenováním kategorií seznamovacích inzerátů.
43
4. Závěr Internet provází dnešního moderního člověka na každém kroku, zasahuje do všech oblastí našeho života. Proto není divu, že zasáhl i do tak soukromé oblasti jako hledání si partnera, seznamování se. Seznámení přes internet se z okrajové možnosti stalo jedním z rozšířených a poměrně běžných způsobů nalezení partnera. Důležitou roli hraje online seznamování zejména v životě marginalizovaných skupin obyvatel. Z důvodu opomíjení těchto skupin obyvatel ve výzkumech jsme se v této práci konkrétně zabývali ženami, které si přes internetové seznamky hledají ženy. V teoretické části byl nejprve specifikován pojem sebeprezentace z hlediska hlavních teorií. Ukázali jsme si, že je důležité rozlišovat mezi prezentací, kterou se snažíme působit vědomě a prezentací, která je nezáměrná. Zároveň byla vymezena specifika, se kterými se setkáváme v internetové komunikaci, jako jsou disinhibiční efekt, který způsobuje, že jsou lidé ochotni se více otevřít, odložit zábrany, anonymita a lhaní na internetu. Internetové seznamky, jejich uživatelé a specifika tvorby profilů, byly podrobně popsány v další podkapitole teoretické části. Zároveň jsme se podívali na genderové rozdíly v tvorbě profilů a v chování na seznamkách. Obecně byla vymezena homosexuální orientace, zmínili jsme znaky lesbické komunity a také to, jakou roli hraje pro tuto skupinu internet. Podívali jsme se na to, jak se na internetových seznamkách chovají homosexuální uživatelé podle dříve provedených výzkumů a jaké si podávají inzeráty. V praktické části jsme se pak přímo zaměřili na jeden z největších seznamovacích serverů v České republice, na server seznamka.cz, kde jsme se soustředili na kategorii vážná seznámení, podkatgorii lesbička hledá ji. Zde jsme vybrali 200 inzerátů žen, které jsme podrobili analýze. Posuzovali jsme vybrané inzeráty z hlediska toho, jak se inzerentky v inzerátu prezentují a jaké informace o sobě podávají. Blíže byl zkoumán i způsob, jak ženy prezentují svou sexuální orientaci. Námi provedený výzkum nepotvrdil mnohá zjištění dřívějších studií, a proto vyvolává další otázky ohledně sebeprezentace žen hledajících ženy přes internetové seznamky. Myslíme si, že v této vědecky téměř neprobádané oblasti by bylo třeba provést další studie.
44
Literatura: Albright, J.M. (2001). Impression formation and Attraction in computer mediated communication. Dostupné z: http://college.usc.edu/drjuliealbright/docs/ImpressionformationandAttractioninComputerM ediatedCommunicationdoc.doc, 1. 10. 2009. Alterovitz, S.S-R., & G.A. Mendelsohn. (2009). Partner Preferences Across the Life Span: Online Dating by Older Adults. In Psychology and Aging 24 (2): pp. 513–517. Altman, I., & Taylor, D. A. (1973). Social penetration: The development of interpersonal relationships. New York: Holt, Rinehart & Winston. Bailey, J.M., Zucker, K.J. (1995). Childhood sex typed beavior and sexual orientation: A concetual analysis and quantitative review. Developmental Psychology, 31. Bargh, J. A., McKenna, K. Y. A., & Fitzsimons, G. M. (2002). Can you see the real me? Activation and expression of the ‘‘true self’’ on the internet. Journal of Social Issues, 58 Baumeister, R. F. (1982). A self-presentational view of social phenomena. Psychological Bulletin, 91, 3-26 Berzonsky, M.D. (1995). Public self-presentations and self-conceptions: The moderating role of identity status. The Journal of Social Psychology, 135(6). Braquet, D., Mehra, B. (2007). Contextualizing internet use practices of the cyberqueer: Empowering information realities in everyday life. Dostupné z: http://www3.interscience.wiley.com/journal/116329003/abstract 10.10.2009 Brym, R. J., Lenton, R. L. (2001). Love Online: A Report on Digital Dating in Canada. Brzek, A., Pondělíčková-Mašlová, J. (1992). Třetí pohlaví. Praha. Scientia Medica. Burke, S.K. (2000). In search of lesbian community in an electronic world. Cyberpsychology & behavior. Vol 3, No 4, 2000. Dostupné z databáze ProQuest. Buss, D. M. (1998). Sexual Strategies Theory: Historical Origins and Current Status. The Journal of Sex Research, Vol. 35, No. 1, The Use of Theory in Research and Scholarship on Sexuality. Buss, D. M. (2002). Human mating strategies. Samfundsokonomen. No. 4. dostupné z: http://homepage.psy.utexas.edu/Homepage/Group/BussLAB/pdffiles/Human%20Mating% 20Strategies.pdf 8.3.2010 Cohan, A. B., Tannenbaum, I. J. (2001). Lesbian and bisexual women´s judgements of the attractiveness of different body types. The Journal of sex research, 38. 3.
Correll, S. (1995). The ethnography of an eletronic bar: The lesbian café. Journal of contemporary ethnography, 24 (3). Cooper, A. (1998). Sexuality and the internet: surfing into the new millenium. Cyberpsycholog and Behaviour. 1. Deaux, K., Hanna, R. (1984). Courtship in the personals column: the influence of gender and sexual orientation. Sex roles. 11. Ekman, P. (1997) Lying and Deception in: Stein, N.L., Ornstein, P.A., Tversky, B, Brainerd, C. (Eds.): Memory for everyday and emotional events. New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates. Ellison, N., Heino, R., Gibbs, J. (2006) Managing Impressions Online: Self-Presentation Processes in the Online Dating Environment. Journal of Computer-Mediated Communication. Vol. 11, No. 2. Dostupné z: http://jcmc.indiana.edu/vol11/issue2/ellison.html 8.2.2010 Epel, E.S., Spanakos, A., Kasl-Godley, J., Brownell, K.D. (1996) Body shape ideals across gender, sexual orientation, socioeconomic status and age in personal advetisements. International Journal of Eating disorders, 19. Fiore, A.T. (2004) Romantic Regressions: An Analysis of Behavior in Online Dating Systems, Master's thesis. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~atf/fiore_thesis_final.pdf 11.2.2010 Fiore, A.T., Shaw Taylor, L., Mendelsohn, G.A., & M.A. Hearst. (2008). Assessing Attractiveness in Online Dating Profiles. In Proc. ACM Computer-Human Interaction 2008. dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~atf/papers/chi1172fiore.pdf 9.2.2010 Fiore, A.T., Shaw Taylor, L., Zhong, X., Mendelsohn, G.A., and C. Cheshire. (2010) Who's right and who writes: People, profiles, contacts, and replies in online dating. In proceedings of Hawai'i International Conference on System Sciences 43, Persistent Conversation minitrack Goffman, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo. Praha. Nakladatelství studia Ypsilon. Goode, E. (1996). Gender and courtship entitlement: Responses to personal ads. Sex roles. 34. Grohol, J. B. (2007). Who´s online dating. Dostupné z: http://psychcentral.com/blog/archives/2007/12/18/whos-online-dating/ 11.10.2009 Groom, C. J., Pennebaker, J.W. (2005). The language of love: sex, sexual orientation, and language use in online personal advertisements. Sex roles, Vol. 52. No. 7/8. Hancock, J.T., Toma, C., and N. Ellison. The truth about lying in online dating profiles. In Proc. Computer-Human Interaction 2007
Higgins, E. T. (1987). Self-discrepancy theory. Psychological Review, 94. Hillier, L., Harrison, L. (2007). Building realities less limited than thein own: young people practising same sex attraction on the Internet. Sexualities, 10(1). Chiasson, M.A., Parsons, J.T., Tesoriero, J.M., Carballo-Dieguez, A., Hirshfield, S., Remien, R.H. (2006). HIV behavioral research online. Journal of Urban health. 83 (1). Chlubný, J. (2004). Sapfó. Dostupné z: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1962 10.10.2009 Janošová, P. (2000) Homosexualita v názorech současné společnosti. Praha: Karolinum. Koubalíková, S., Šmahel, D. (2008). Fenomén lhaní v prostředí internetu. Československá psychologie. Vol LII, No. 3. Lever, J., Grov, Ch., Royce, T., Gillespie, B.J. (2008) Searching for love in all the „Write“ places: Exploring internet personále use by sexual orentation, gender and age. International Journal of sexual health, Vol. 20(4). Levine, D. (2000). Virtual Attraction: What Rocks Your Boat. In CyberPsychology and Behavior 3 (4), pp. 565-573 Lewis, M.A., Neighbors, C. (2005). Self determination and the use of self-presentation strategies. The Journal of social psychology. 145(4) Macek, P. (2008). Sebesystém, vztah k vlastnímu já. In: Výrost, J., Slaměník, I. (2008) Sociální psychologie. Praha, Grada. Mantovani, F. (2001). Cyber-Attraction: The Emergence of Computer-Mediated Communication in the Development of Interpersonal Relationships. In: Anolli, E., Ciceri, R., Riva, G. (2001). Say not to say: New perspectives of miscommunication. IOS Press. Dostupné z: database ProQuest 11.10.2009 Mc Kenna, K.Y.A., Green, A.S., Gleason, M.E.J. (2002). Relationship creation on the internet: What´s the big attraction? Journal of science issues. Vol. 58, No. 1, pg 9-31. Dostupné z: database ProQuest. 10.11. 2009 Merkle, E.R., Richardson, R.A. (2000). Digital dating and virtual relatind: Conceptualizing computer mediated romantic relationships. Family Relations. Minneapolis. Apr. 2000. Vol. 49, Iss 2; pg. 187. 6 pgs. Dostupné z: http://proquest.umi.com/pqdweb?index=6&did=52472917&SrchMode=1&sid=2&Fmt=3 &VInst=PROD&VType=PQD&RQT=309&VName=PQD&TS=1255178092&clientId=45 397 1.10.2009 Penelope, J., Wolfe, S. (1993). Lesbian culture: An anthology. Freedom CA: The Crossing press.
Raacke, J., & Bonds-Raacke, J. (2008). MySpace and Facebook: Applyting the uses and gratifications theory to exploring friend-networking sites. CyberPsychology & Behavior, 11, 169-174 Rogers, C. (1951). Client-centered therapy. Boston: Houghton-Mifflin. Ross, M.W. (2005). Typing, Doing and Being: Sexuality and the Internet. The Journal of sex research. 42(4) Schlenker, B.R.(1985). The self and social life. New York: McGraw-Hill. Siibak, A. (2007). Reflections of RL in the virtual world. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 1(1). Retrieved from http://cyberpsychology.eu/view.php?cisloclanku=2007072301 Smékal, V. (2004). Pozvání do psychologie osobnosti: Člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno, Barrister & Principal Smith, Ch. A., Stillman, S. (2002). What do women want? The effects of gender and sexual orientation on the desirability of physical attributes in the personal ads of women. Sex roles. Vol. 46, No. 9/10. Strano, M. M. (2008). User Descriptions and Interpretations of Self-Presentation through Facebook Profile Images. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 2(2), article 1 Suler, J. (2004). The online disinhibition effect. Cyberpsychology & behavior. Vol. 7. Dostupné z: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/disinhibit.html 11.10.2009 Suler, J. (2002) Identity management in Cyberspace. Journal of Applied Psychoanalytic studies. Dostupné z: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/identitymanage.html 13.10.2009 Šmahel, D., Veselá, M. (2006). Interpersonální atraktivita ve virtuálním prostředí. Československá psychologie, Vol. L, No. 2. Thorne, A., Coupland, J. (1998). Articulation of same sex desire: Lesbians and gay male dating advertismenst. Journal of Socioliguistics. 2/2. str. 233 – 257. Tikkanen, R., Ross, M. W. (2003). Technological tearoom trade: characteristics of swedish men visiting gay internet chat rooms. AIDS education and prevention, Guilford press, 15(2). Tlustošová, P.(2008). Sebeprezentační strategie a tendence v období vynořující se dospělosti. Nepublikovaná bakalářská práce. Brno Masarykova Univerzita. Trivers, R. (1972). Parental investment and sexual selection. In B. Campbell (Ed.), Sexual selection and the descent of man, 1871-1971 (pp. 136-179), Chicago: Aldine.
Vaculík, M., Červenková, P. (2007) Formování postoje k homosexualitě. Československá psychologie. Vol. LI, No. 1. Valkenburg, P.M, Peter, J.(2007). Who visits online dating sites? Exploring some characteristics of online daters. Cyberpsychology & behavior. Vol.10, No 6, 2007. Abstrakt dostupný z: http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2007.9941. Van Dijck, J. (2008). Digital photography: Communication, identity, memory. Visual Communication, 7, 57-76. Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha. Portál. Vybíral, Z. (2003). Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaci. Praha, Portál. Wallace, P. (1999). The psychology of the internet. Cambridge University Press Weber, J.C. (1996). Social vlase as a correlate of gender identity among lesbian women. Sex Roles, 35 (5/6). Weiss P., Zvěřina, J. (2001) Sexuální chování v ČR. Brno: Nakladatelství Portál. ISBN 80-7178-558-X Weston, K. (1991) Families we chaose: Lesbians, gays, kinship. New York: Columbia university press. Whitty, M. T., Gavin, J. (2001). Age/Sex/Location: Uncovering the social cues in the development of online relationships. Cyberpsychology and Behavior, Vol. 4, No. 5, 623630, Dostupné z: databáze 7.2.2010 Whitty, M.T. (2002). Liar! Liar! Examination of how open, supportive and honest people are in chat rooms. Computers in human behavior, 18, 343-352. Whitty, M.T., and A. Carr. (2006). Cyberspace Romance: The Psychology of Online Relationships. New York:Palgrave Macmillan. Whitty, M.T. (2007) Revealing the ‘real’ me, searching for the ‘actual’ you: Presentations of self on an internet dating site. Computers in Human Behavior 24. Yurchisin, J., Watchravesringkan, K., & McCabe, D. B. (2005). An exploration of identity re-creation in the context of internet dating. Social Behavior and Personality, 33, 735-750 Zhao, S., Grasmuck, S., & Martin, J. (2008). Identity construction on Facebook: Digital empowerment in anchored relationships. Computers in Human Behavior, 24, 1816-1836.
Příloha č.1 Složení výzkumného souboru 1. Věkové složení výzkumného vzorku:
Věk Počet uvedení Valid Missing Průměr Medián Modus Variance Minimum Maximum
Obr. 1 Histogram věkového rozložení
191 0 28,5340 27,0000 25,00 59,850 17,00 50,00
Tabulka 1: Charakteristiky věkového rozložení
2. Vzdělanostní složení výzkumného vzorku Vzdělání ZŠ Vyučená SŠ Bc VŠ Celkem uvedeno Chybějící hodnoty Celkem
Počet Procento z celku Procento z uvedených Kumulativní procento 12 6.3% 8.8% 8.8% 19 9.9% 13.9% 22.6% 76 39.8% 55.5% 78.1% 5 2.6% 3.6% 81.8% 25 13.1% 18.2% 100.0% 137 71.7% 100.0% 0.0% 54 28.3% 0.0% 0 191 100%
Tabulka 2: Složení výzkumného vzorku podle vzdělání
3. Složení výzkumného vzorku podle rodinného stavu Rodinný stav Nezadaná Rozvedená/vdova Svobodná Vdaná Zadaná Celkem uvedeno Chybějící hodnoty Celkem
Počet Procento z celku Procento z uvedených 2 1.0% 1.5% 8 4.2% 6.1% 117 61.3% 88.6% 4 2.2% 3.0% 1 0.5% 0.8% 132 69.1% 100.0% 59 30.9% 0.0% 191 100%
Tabulka 3: Složení výzkumného vzorku podle rodinného stavu
Příloha č.2 Test reliability kódování inzerátů Kategorie fyzické charakteristiky
psychické charakteristiky
tužby
Podkategorie Cohenovo kappa postava vzhled fyzická krása pozitivní negativní indiferentní aktuální stav znamení závazek sex intimita gender gender sexualita zkusena/nezkusena ujasneni vs.experiment gender hledané partnerky gender sexualita hledané partnerky zkusena/nezkusena
ujasneni vs.experiment zaměstnání socioekonomický vzdělání status majetek sport kultura zájmy ostatní kouření zlozvyky alkohol stav rodinný status děti foto
1,000 0,889 0,651 0,839 1,000 0,783 1,000 1,000 0,831 1,000 0,783 1,000 0,793 1,000 1,000 0,902 0,889 1,000 0,902
gender
Tabulka 1: Test reliability
1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 1,000 0,911 1,000 1,000 1,000 1,000
