MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky
Zájmové a volnočasové aktivity žáků na 1. stupni základní školy speciální Bakalářská práce
Brno 2008
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Dagmar Přinosilová, Ph.D.
Autor práce: Denisa Krausová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a využila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Předklášteří dne 18. dubna 2008
Podpis:...........................
2
Poděkování
Velmi děkuji PhDr. Dagmar Přinosilové, Ph.D. za podporu a cenné připomínky při zpracování mé bakalářské práce. 3
Úvod........................................................................................................... 5 1.Volný čas ................................................................................................ 6 1.1Kvalitativní a kvantitativní aspekty volného času ............................................ 6 1.2Osobnost a volný čas ........................................................................................ 8 1.3Rodina a výchova dětí ve volném čase ............................................................. 9
2.Zájmy ..................................................................................................... 12 2.1Vznik zájmů ...................................................................................................... 12 2.2Klasifikace a vlastnosti zájmů .......................................................................... 14 2.3Zájmové organizace .......................................................................................... 16
3.Sociálně patologické jevy volného času............................................... 18 3.1Šikana................................................................................................................ 18 3.2Delikvence mladistvých a kriminalita mládeže ................................................ 19 3.3Drogy a drogová závislost ................................................................................ 21
4.Zájmy a volnočasové aktivity žáků 1. stupně ZŠ speciální ............... 24 4.1Cíl práce, hypotézy, metody ............................................................................. 24 4.2Charakteristika výzkumného vzorku ................................................................ 25 4.3Výsledky šetření................................................................................................ 25 4.4Vyhodnocení výsledků hypotéz ........................................................................ 31
Závěr.......................................................................................................... 33 Resumé ...................................................................................................... 34 Seznam použité literatury ....................................................................... 35 Seznam příloh ........................................................................................... 37
4
Úvod V dnešní době je u dětí k vidění velké množství volného času. Děti často neví, jak ho mají trávit a neumí ho kvalitně využít. Velmi často se nudí. Dítě se může dostat k nežádoucí skupině, ve které se lehce dostane k drogám – lehkým i tvrdým. Spousta dětí si bere za příklad nevhodné filmy, televizní seriály a počítačové hry, plné násilí, agrese a sexu. Proto bychom se jim měli snažit pomoci najít takovou zájmovou činnost, která by je uspokojovala a bavila, aby se do zmíněných situací nikdy nedostaly. Efektivní trávení volného času není pouze záležitostí pedagogů, ale také rodiče musí mít v tomto ohledu zájem. Měli by poskytnout svému dítěti zázemí a být pro své dítě vzorem. Ve své bakalářské práci se zabývám zájmy a volnočasovými aktivitami dětí na základní škole speciální. Cílem této práce je zjistit, zda žáci na 1. stupni ZŠ speciální jsou schopni efektivně využít svůj volný čas, a jaké zájmové kroužky a aktivity jim škola nabízí. Zaměřuji se také na pohled učitelů na trávení volného času dětmi a na jejich angažovanost ve vedení zájmových kroužků. První kapitola je zaměřená na volný čas a jeho kvalitativní a kvantitativní znaky. Zmiňuji se zde i o faktorech, které limitují osobnost a o rodině a výchově dětí ve volném čase. Druhá kapitola se věnuje zájmům a jejich analýze. Je zde uvedeno, jak se zájmy třídí a jaké mají vlastnosti a také jaké existují zájmové organizace. Ve třetí kapitole se zabývám sociálně patologickými jevy volného času. Zmiňuji se o šikaně, o delikvenci mladistvých a kriminalitě mládeže a také o drogách a drogové závislosti. Čtvrtá kapitola je praktická část práce, kde se přímo věnuji volnému času dětí na ZŠ speciální. Pomocí dotazníků zjišťuji, zda mají tyto děti dostatek zájmových kroužků, jestli kroužky navštěvují a čím se vlastně nejraději zabývají, když mají svůj volný čas. Zajímá mě i role učitelů v této problematice. Téma zájmů a volného času je velmi aktuální a měla by mu být věnována zvýšená pozornost.
5
1. Volný čas „Volný čas je opak nutné práce a povinností, doba, kdy si své činnosti můžeme dobrovolně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.“ (Pávková a kol., 1999, s. 15) Úmluva o právech dítěte (zákon č. 104/1991 Sb., Část I, Čl. 31) hovoří o volném čase takto: 1. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají právo dítěte na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající jeho věku, jakož i na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, uznávají a zabezpečují právo dítěte na všestrannou účast v kulturním a uměleckém životě a napomáhají k tomu, aby dětem byly poskytovány odpovídající a rovné možnosti v oblasti kulturní, umělecké, oddechové činnosti a využívání volného času.
1.1 Kvalitativní a kvantitativní aspekty volného času Vážanský (1995) uvádí, že výzkumy chování obyvatelstva ve volném čase vypovídají o tom, kolik hodin věnuje člověk jednotlivým činnostem. Věnují se převážně kvalitativní stránce volného času. Na jedné straně je stránka kvantitativní, sem patří: časová struktura, materiální struktura a struktura chování. Na druhé straně kvalitativní stránka zahrnuje: zájmy a potřeby, intenzitu chování, stanoviska, postoje, motivaci, funkce, závislosti, způsoby prožívání. Kvalitativní znaky volného času podle Vážanského (1995): a) Volnočasové potřeby a zájmy Ve volném čase zájmy vypovídají o kognitivní a emocionální sféře osobnosti. Spolu se zájmy hovoříme také o volnočasových potřebách, které odhalujeme porovnáváním, intenzitou a kvalitou působení ve volném čase
6
Rekreace – potřeba zotavení, osvěžení, shromažďování sil, uspokojování potřeb, zbavení se zátěží všedního dne, psychické uvolnění. Kompenzace – potřeba rozptýlení, potěšení, odstranění námahy, bezstarostnost, zřeknutí se nařízení a pravidel. Edukace – potřeba poznání, usilování o poznání něčeho nového, touha po zážitcích. Kontemplace – potřeba klidu, rozjímání, získat čas a mít ho sám pro sebe, autoreflexe, nalezení identity. Komunikace – potřeba sdělení, kontaktu, vyhledávání různých sociálních vztahů, touha nebýt sám, empatie, láska, něžnost, erotika. Integrace – potřeba společnosti, skupiny a atmosféry ve skupině, pocit sounáležitosti s ostatními, potřeba sociálního bezpečení. Participace – potřeba účastnit se, angažovat se. Hledání možností pro vlastní iniciativu a sebepojetí. Enkulturace – potřeba kreativního rozvoje, žít ve společnosti a v její kultuře, rozšiřování estetického vnímání, prosazování vlastních myšlenek. b) Intenzita využívání volného času Indikátorem trvání aktivit ve volném čase se stalo časové rozpětí. Výsledkem je momentální záznam, chybí kontrola určitého vybraného okruhu zkoumání. c) Postoje k volnému času Roste význam volného času, avšak práce zůstává stále nejvyšší hodnotou ve společnosti. Odlišnost vidíme v různých zemích světa a záleží na mnoha faktorech. d) Motivace volného času Motivace ve volném čase závisí na mnoha faktorech, jako je oblast života, sociální skupina, postavení, dosažené vzdělání apod.
7
Motivace závisí na životních situacích, určuje procesy, které spouští jednotlivé vzory chování a usměrňují je k danému cíli. Vztahují se na určité způsoby jednání (sportovní a herní aktivity, sociální komunikace, regenerativní opatření, rodinné prostředí, zábava, atd.)
Motivace, podílející se na provozování sportovních a herních činností.
Sociální komunikace je nedílnou součástí trávení volného času.
Regenerativní dimenze – znovuobnovující funkce v oblasti volného času. Tato úloha se promítá ve všech profesních skupinách, upozorňuje na rozdíly mezi tělesnou a kognitivní činností.
Rodina je protipólem pracovnímu zatížení. Je-li však v rodině nějaký problém, poškozuje přístup k volnočasovým aktivitám.
Zábava znamená následek vydařeného a úspěšného zotavení.
e) Prožívání volného času Globálním aspektem prožívání je spokojenost, která je považovaná za kvalitu prožitku. „Nejintenzivněji se problematikou prožívání volného času zabýval R. J. Havighurst. Domníval se, že rozmanité činnosti ve volném čase mají kvalitativní prožitkovou hodnotu. Předpokládá se, že většina aktivit ve volném čase je multifunkční.“ (Vážanský, Smékal, 1995, s. 35)
1.2 Osobnost a volný čas „Každé zvířecí i lidské individuum je osobité. Vykazuje kombinaci rozličných somatických a psychických znaků. Osobnost je spojována s mnoha atributy, které ji odlišují od ostatních osobností.“ (Spousta, 1994, s. 39) Faktory, limitující osobnost ve volném čase, jsou věk, pohlaví, fyzická kondice a zdravotní stav, psychická kondice.
8
Spousta (1994) říká, že věkem se mění i trávení volného času. Předškolák nevidí rozdíl mezi hrou a prací, činnosti má rozdělené spánkem a bděním. Školák může učení spojovat s prací. Trestem je pro dítě zákaz jít ven nebo plnění domácích úkolů, z tohoto důvodu se školní děti nejvíce těší na soboty, neděle a prázdniny. Dospívání je charakteristické změnou zájmového vyladění a orientace. Jedinci ve věku 30 až 40 let jsou známí velkou touhou po zisku, v některých případech i na úkor rodiny. Pro čtyřicátníky a padesátníky je velmi důležité cestování. Od šedesáti zápasí většina lidí s osamělostí. Volný čas a jeho užívání se řídí pohlavím. Ženy si často výchovu dětí vynahrazují pečováním o svoje vlastní tělo. Muži pracují v garážích, bohatší hrají tenis, většinou však muži tvrdě pracují a prohlašují, že práci berou jako potěšení. Fyzický stav mužů a žen můžeme sledovat ze dvou stran. Nejdříve to jsou špičkoví sportovci, tuto kategorii tvoří také lidé obézní. Psychogenní obezita vzniká, když lidé jí i tehdy, jestliže nepociťují potřebu jíst. Jídlem si tak nahrazují jiné nedosažitelné životní radosti. Duševní stav je určen temperamentem, výší inteligence a stupněm aktivity, energičností, podmiňující snahovou složku osobnosti. Psychická kondice řeší spolu s fyzickou kondicí životní styl (práce, zábava, odpočinek) avšak do jaké míry, nebylo dosud určeno. Spousta (1994)
1.3 Rodina a výchova dětí ve volném čase „Názory na rodinnou výchovu, na její zaměření a prostředky jejího působení se vyvíjely spolu se společností a vždy do značné míry souvisely také s celkovou orientací výchovně vzdělávacího systému v určitém období života společnosti.“ (Spousta, 1994, s. 103) Spousta (1994) dále uvádí, že rodina má hlavní odpovědnost za výchovu svých dětí, ta vychází z historických a kulturních tradic života společnosti a je zakotvena v právních normách. Na rodinu dopadají důsledky výchovy jejích dětí. Rodiče spolurozhodují o výběru vzdělávací instituce pro své dítě, ovlivňují jeho vztah ke vzdělání a významně působí při volbě povolání. 9
Na výchově dětí ve volném čase se spolu s rodinou podílejí:
škola a učitelé v době mimo vyučování
světské a církevní dětské a mládežnické organizace
speciální státní, soukromé a nadační výchovné instituce
odborové, sportovní, zdravotnické, ekologické a další organizace
hromadné sdělovací prostředky
další lokální a regionální faktory společenského prostředí
Nesmíme podceňovat faktory, které vyplývají z ekonomických vztahů, naleznete je v následujícím přehledu: Materiální faktory rodinného prostředí, patří sem především: Otázka zařazení rodiny a jejich činností do ekonomického makro-systému společnosti Jednotlivá spotřeba rodiny jako součást životního způsobu rodiny a z toho vyplývající výchovné aspekty. Problematika zaměstnanosti rodičů a působení této skutečnosti na výchovu dětí. Vliv techniky a technických prostředků na život dnešní rodiny a některé další otázky, např. materiální podmínky pro zájmovou činnost dětí, pro jejich přípravu do školy, apod. Psychologické podmínky rodinného prostředí zahrnují: Vnitřní rovnováhu rodiny jako základ emocionální atmosféry rodinného prostředí. Obvyklou stavbu rodiny a výchovné pohledy, které plynou z působení otcovského, mateřského, sourozeneckého a prarodičovského.
10
Kulturní stránka rodinného prostředí: Hodnotové zaměření a vzdělání rodičů. Míra pedagogizace rodinného prostředí, ta je zřejmá např. z připravenosti rodiny na výchovu dětí a z funkčního využívání pedagogických prostředků v souladu s privátními společenskými záměry. (Spousta, 1994)
V této kapitole jsme popsali kvalitativní a kvantitativní znaky volného času, poukázali jsme na faktory, které limitují osobnost vzhledem k volnému času a na konec jsme se věnovali rodině a výchově dětí ve volném čase.
11
2. Zájmy Již filozof Vives (1538) popisoval zájem jako afektivně založenou souvislost. Je nutno doplnit, že to je afektogenní vztah k poznání. Fenomenologická analýza zájmů Podle Smékala (2002) se v této úrovni díváme na zájmy jako na úkaz prožívaný činitelem a pozorovatelný v chování. Subjektivně je zájem typem prožitku, u kterých vstupují do popředí náklonnost k určitým činnostem, předmětům. Objektivně můžeme o zájmu říct, že jde o specifickou kvalitní odezvu vzhledem k objektům
nebo
vykonávání
aktivit
sloučených
s předmětem
zájmu.
Fenomenologická analýza mnohdy spojuje zájem s pozorností. Dlouhodobý zájem, který existuje jako motivační dispozice, je realizován příslušným objektem či nutností, která vede k zabývání se objektem, probíhá proces. Diferencujeme zájemproces a zájem-stav. Zájem-stav se týká zainteresovanosti, patří k útvarům jako zvědavost, zvídavost. Strukturní analýza zájmů Z tohoto pohledu určujeme, jakým způsobem a na kterém místě v osobnosti existují. Psychologie introspektivní vymezuje zájmy jako strukturu intencí nebo jako specifickou poznávací zaměřenost na předměty skutečnosti. Psychologie chování zdůrazňuje, že zájem je snaha o výběrovou aktivitu. V obou názorech je zdůrazněno, že zájmy patří v rámci osobnosti mezi motivační dispozice. (Smékal, 2002) Zájmy z hlediska funkčního Smékal (2002) říká, že rozbor zájmů z funkčního hlediska znamená studovat jejich roli a úlohu v usměrňování významu činnosti. V objektivně funkční rovině považujeme zájem za výběrové chování (přijímání, odmítání, opovrhování).
2.1 Vznik zájmů Zájmy se rozvíjí v závislosti na vazbě života a činnosti, výchovy a učení. Zájem člověka vzbuzuje především to, co už do určité míry zná, ale co ještě zahrnuje pro 12
něho mnoho neznámých stránek. Potřeby člověka ovlivňují vznik zájmů. Růst zájmů závisí na schopnostech člověka a pěstování zájmů směřuje k rozvoji příslušných schopností a naopak tyto činnosti vedou k vymezení, prohloubení, upevnění zájmů. (Kulaj, 1967) Podle Fontany (1997) souvisí vznik zájmů s mnoha vzájemně se k sobě vztahujícími činiteli. Učitel musí pomáhat dětem rozvíjet zájem o věci považované za cenné, jeho úkolem je to, aby: Děti měly vhodné příležitosti Názorně předvedl, k čemu je zájem užitečný nehodnotil jejich rozsah působnosti v šikovnosti, která k zájmu patří, dokud nedostaly dostatek prostoru nezbytného k jejich vytvoření ukazoval vlastní nadšení a zaujetí Učitel by neměl mít negativní reakci tehdy, když žáci nebudou mít zájem tak rádi, jako on sám. Zájem můžeme pochopit jako současný směr vědomí. Zájem se rozvíjí z potřeby. Existuje mnoho různých druhů zájmů: teoretické, ekonomické, estetické, sociální, náboženské a politické. Základem zájmu je afektivní zaujetí k poznání něčeho, co je spojeno se zálibou věnovat se určitým předmětům jako objektům poznání. Zájem znamená práce s něčím účelným, teoretickým, dle charakteru věci, co způsobuje těžké zaujetí. Zkoumáním vývoje a vzniku zájmu bylo potvrzeno, že existují zájmy omezené na vývojové fáze a že podléhají prostředí. Pokládáme je za získané motivační dispozice. I v dnešní době se objevují významné neshody o vzniku zájmů. Někteří psychologové tvrdí, že je zájem „vrozeným psychologickým faktorem“. Drewer tvrdí, že je vznik zájmu jak vrozený, tak získaný a např. Hurlocková považuje zájem pouze za „naučený motiv“. (Čačka, 1997) Při počátečním utváření zájmu je uplatněno mnoho vnějších i obecných faktorů jako je: věk, schopnosti, vzdělanost, výchova, pohlaví, životní zkušenosti. 13
D. E. Super (sec. cit. Nakonečný, 1997, s. 421) rozlišuje různou koncepci zájmů v psychologii: 1. zájem jako pojem související s pojmem schopnosti 2. zájem pojatý jako znak charakteru nebo vlastnosti osobnosti 3. zájem myšlený jako specifický fenomén Zajímat se o něco, ještě neznamená, že k tomu má jedinec předpoklady. Můžeme připustit, že jestliže někdo svůj zájem intenzivně pěstuje, může vést k rozvoji schopností. Zájmy jsou pro jedince charakteristické, nejsou to však rysy povahy, ty se ukládají v motivační sféře osobnosti. K problematice vývoje zájmů přispěl již Claparéde, který soudil, že „vnější objekt se stává subjektivně zajímavý pouze pro příslušně disponované jedince“, který pak zpětně tím „na čem mu záleží“ naznačuje i dosažené kvality rozvoje vlastní osobnosti. (Čačka, 1997) Podle Čačky (1997) Nejmark uvádí, že u zhruba 50% dětí můžeme sledovat stabilnější trend v zaměření osobnosti.
2.2 Klasifikace a vlastnosti zájmů Členění zájmů je nejjednodušší podle předmětů a činností, což použijeme, jestliže chceme na této úrovni určovat zaměření dané osobnosti. Pro vědecké účely je však nutné najít třídy zájmů shromažďující příbuzné zájmové motivy. Velmi těžce se zájmy dělí z hlediska vnitřního, protože nemáme obecně respektované kategorizace potřeb nebo hodnotových orientací. Zájmy dle vnějších aspektů rozlišujeme např. na zájmy konkrétní a abstraktní, zájmy o předměty a o činnosti, zájmy v místnosti a venku, zájmy teoretické a praktické. Primárních zájmů rozlišujeme osm, ty lze umístit do tří obecnějších kategorií – klasifikace zájmů podle tří světů: 14
1. Zájmy o ideje vědecké – stanovit, proč jsou věci takové, jaké jsou literární – činnost se slovy a jazykem estetického vnímání estetického vyjádření 2. Zájmy o lidi kontaktní – o setkávání s lidmi pro nějaký zisk sociální – o lidi jako takové 3. Zájmy o věci systematizační – o sbírání a třídění materiálů materiální – o zacházení s věcmi, zvířaty, rostlinami (V. Smékal, 2002, s. 254) Podle Smékala (2002) má smysl při praktickém hodnocení zájmů zjišťovat zejména zda jsou zájmy: široké nebo úzké (rozmanité nebo jednostranné) povrchní nebo hluboké stálé nebo přechodné aktivní nebo pasivní izolované nebo související s jinými stránkami osobnosti
15
2.3 Zájmové organizace „Výchova ve volném čase probíhá zpravidla v rámci určité instituce (zařízení, sdružení apod.). Typ organizace definuje do určité míry cíle působení, možnosti spolupráce s dalšími odborníky, dobu a místo setkávání s dětmi atd.“ (Pávková a kol., 1999, s. 117) Pávková a kol. (1999) rozděluje zájmové organizace takto: a) Volnočasové aktivity organizované školou
Školní výlety, exkurze, olympiády, mezinárodní výměnné pobyty žáků, školy v přírodě, plesy, akademie
Školní družiny a školní kluby b) Střediska pro volný čas
Domy dětí a mládeže
Stanice zájmových činností c) Další zájmové organizace
Základní umělecké školy
Jazykové školy
Domovy mládeže – umožňují a zajišťují ubytování žákům, kteří dojíždí
Sportovní kluby – Sokol, Orel
Organizace církví a náboženských společností d) Ústavní a ochranná výchova Ústavní výchova je nařizovaná soudem dětem z rodin, ve kterých jim není věnovaná dostatečná péče nebo je jejich výchova vážně ohrožena.
16
Ochranná výchova je ukládána soudem dětem, u nichž dochází k závažným poruchám v chování, které nebylo možné odstranit preventivními opatřeními nebo běžnou ústavní výchovou.
Dětské domovy
Diagnostické ústavy
Speciální výchovná zařízení
V této kapitole jsme nejdříve analyzovali zájmy z fenomenologického, funkčního a strukturního hlediska, dále jsme se věnovali vzniku zájmů a na jakých podmínkách záleží při vzniku zájmů. Také jsme popsali, jak se zájmy třídí a jaké mají vlastnosti. V poslední podkapitole jsme uvedli různé zájmové organizace a jejich rozdělení.
17
3. Sociálně patologické jevy volného času Naše společnost klade na tuto otázku velký důraz. Se škodlivostí alkoholu, drog, kouření, šikany atd. se neustále setkáváme v médiích a na internetu. Předcházení těmto jevům je velice důležité pro mládež i pro děti mladšího školního věku. „Sociální patologie je shrnující pojem pro nezdravé, nenormální, obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společnosti nebezpečné, negativně sankcionované formy deviantního chování, ale hlavně označení pro studium příčin jejich vzniku a existence.“ (Mühlpachr, 2001, s. 7) Podle Kubátové (2002) se první známky sociálně patologických jevů objevují nejčastěji ve věku 11 – 12 let. Doporučuje se tedy, aby školy začaly s prevencí u desetiletých dětí, u kterých znaky osobnosti ještě nejsou zformovány, a lze vytvořit morální zábrany.
3.1 Šikana „Šikanu můžeme charakterizovat jako násilně ponižující chování jednotlivce nebo skupiny vůči slabšímu jedinci, který nemůže ze situace uniknout a není schopen se účinně bránit.“ (Vágnerová, 2005, s. 283) Vágnerová (2005) uvádí, že tento defekt není poruchou chování pouze v dětském věku. Složky šikany v chování se mohou objevit již ve středním školním věku, tzn. v době, kdy se třída přeměňuje na strukturovanou skupinu se svými vlastními normami a rolemi. V poslední době do šikany na školách vstupují sexuální motivy nebo finance. Trauma, které šikanované dítě prožívá, ho může doprovázet celým dětstvím. Projevuje se zejména změnami v chování, zvýšenou úzkostlivostí, strachem, záškoláctvím, zhoršením prospěchu atd. Šikanující agresor bývá většinou fyzicky zdatný a silný, na druhou stranu však nedisciplinovaný. Mívá potřebu se předvádět a ukazovat ostatním svou přesilu. Nemá dostatečně vyvinuté sebevědomí a neuvědomuje si vinu za své chování. Protože nemůže prosadit a uspokojit své potřeby v určité oblasti, řeší vše násilím. Většinou se jedná o podprůměrného neúspěšného žáka. Rodiče šikanujících dětí 18
bývají více tolerantní k agresivnímu chování a ve své výchově používají i fyzické tresty. Tyto děti většinou postrádají doma emocionální oporu, znají nezájem, odmítání a nenávist ze strany rodičů. Šikanovaná oběť je naopak dítě tiché, úzkostné, plaché a nejisté, které má velmi nízké sebevědomí. Často mívá nějaký handicap. Může být slabé, neobratné někdy obézní nebo jinak nápadné a je zvyklé se přizpůsobovat a podřizovat. Šikanované dítě je většinou samotář, neumí navazovat kontakty a nekomunikuje s ostatními dětmi. Podle Vágnerové (2005) se šikana dělí na skrytou a zjevnou. Skrytá šikana se projevuje společenským odloučením a vyhnáním oběti ze skupiny vrstevníků. Zjevná šikana může mít podobu: Fyzického násilí a ponižování (strkání, bití, skákání po oběti, zavírání do popelnice) Psychického ponižování a vydírání (nucení ke svlékání, k posluze, nadávání, izolace) Destruktivních aktivit zaměřených na majetek oběti (braní věcí, trhání sešitů, ničení šatstva) Šikana vzniká ve skupině, třídě, kde nejsou příliš dobré vztahy. Učitel proto musí pomáhat vytvářet kvalitní vztahy mezi spolužáky. Tyto vztahy by se měly utvářet i v rodině a v jiných zájmových organizacích. Učitel musí vždy stanovit pravidla chování, která považují šikanu za nepřípustnou. Pokud se šikana ve třídě objeví, je nutné ji okamžitě řešit.
3.2 Delikvence mladistvých a kriminalita mládeže Pokud je dítě na takovém stupni rozumové vyspělosti, že je schopné pochopit pojem vlastnictví a odlišit vztah k vlastním a cizím věcem, mluvíme o krádeži. O dětskou delikvenci se jedná u dětí mladších patnácti let. Za kriminalitu mládeže pokládáme trestné jednání osob starších patnácti let, které však ještě nedosáhly hranice osmnácti let věku. 19
Tyto problémy mohou mít počátek již v prenatálním a perinatálním období vývoje dítěte. Sám porod je pro dítě velmi traumatizujícím zážitkem a může být u některých jedinců prvotní příčinou patologických jevů. Dalšími příčinami mohou být např. nízký věk matky, sociální poměry pro výchovu dítěte apod. Nejčastěji vede děti k útěku z domova vyhledávání nové společnosti nebo problémy v rodině (odmítání, chlad, agresivita, špatná ekonomická situace rodiny, neúplná rodina, problémy ve vztahu mezi rodiči, atd.) Také rodiny dobře situované se mohou podepsat na vývoji dítěte. Nejlepší prevencí je efektivní využití volného času. Tyto děti neumí kvalitně využít svůj volný čas, proto se začleňují do nejrůznějších part inklinujících k sociálně patologickým jevům. Většina delikventů trpí syndromem hyperaktivity, tyto děti jsou neklidné, impulzivní a nesoustředěné. (Čech. Dostupný na
) Vágnerová (2005) říká, že pro posouzení krádeže, jako poruchy chování, je podstatný způsob jejího provedení. Neplánované menší krádeže mladších dětí mají menší význam než dobře promyšlené krádeže, které jsou mnohem závažnější. Ty se většinou vyskytují u dětí staršího školního věku. Cíl krádeže a motivace mohou být velmi variabilní a signalizující pro to, jaké problémy vedou dítě k tomu, aby kradlo: Dítě krade samo pro sebe. Základem nežádoucí aktivity je potřeba získat něco, čeho nelze dosáhnout jiným, sociálně přijatelnějším způsobem. Dítě krade proto, že se jinému způsobu uspokojování potřeb nenaučilo. Dítě krade pro druhé. Příčinou bývá neuspokojená potřeba být akceptován a dosáhnout mezi vrstevníky vyšší prestiže. Tímto způsobem získává kamarády jedinec, který je pro ostatní nezajímavý, neosvojil si potřebné sociální dovednosti.
20
Dítě krade pro partu. Zde jsou krádeže buď výrazem snahy udržet si svou pozici v partě, nebo souvisí se sociálními normami party, kde je krádež hodnocena jako žádoucí, někdy dokonce povinná aktivita. (Vágnerová, 2005)
3.3 Drogy a drogová závislost Droga je označení pro psychoaktivní látky, pomocí kterých jedinec po aplikaci (požití, injekční aplikaci, inhalaci) mění svůj psychický stav. Častá aplikace vede k drogové závislosti. Motivace k užívání psychoaktivních látek: Potřeba vyřešit problémy, uniknout stresovým situacím a frustraci, uvolnit zábrany. Potřeba dosáhnout uspokojení nebo slasti, která není jinou cestou dosažitelná, resp. není běžně dostupná. Potřeba uniknout stereotypu, nudě, získat inspiraci.
Potřeba sociální konformity, uchovávání sociálních vztahů, potřeba být akceptován druhou skupinou, ve které užívání drog patří ke standardnímu chování.
(Vágnerová, 2000) Děti a mladiství drogu vyzkouší nejdříve pouze ze zvědavosti, někdy jako únik od problémů (neúspěchy ve škole, v rodině). Neuvědomují si však riziko závislosti, kdy se drogy stávají nutností. Největším problémem je dostupnost tzv. měkkých drog, mezi něž patří alkohol a cigarety. Podle Vágnerové (2000) je alkohol u nás nejčastěji užívanou psychotropní látkou. Mnohdy se konzumuje ve skupině, proto se jí říká droga společenská. Požívání alkoholu má dlouholetou tradici a společnost je tolerantní při jeho spotřebě. Tento postoj se však mění při jeho nadměrné konzumaci nebo vzniku závislosti na něm. V malých dávkách působí stimulačně, odstraňuje zábrany. Následkem dlouhodobého pravidelného užívání vzniká závislost, která se u 21
mladistvých tvoří mnohem rychleji. Alkohol poškozuje zdraví (orgánové poruchy, onemocnění a poškození jater, poruchy oběhové soustavy). Tabák patří také mezi návykové drogy, které jsou společensky tolerované. Ve srovnání s alkoholem je kouření více rozšířeno. Pro spoustu dětí je to symbol dospělosti. Nejdostupnější bývá tabák v podobě cigaret. Kouření je nejčastější příčinou úmrtnosti z hlediska užívání návykových látek. Čech (2005) uvádí, že kofein patří mezi běžnou návykovou látku, je součástí mnoha potravin a nápojů. Největší množství obsahuje černá káva, Coca-cola, menší množství se vyskytuje v čokoládě a v čaji. Ilegální drogy jsou rozděleny do několika kategorií: Halucinogeny – patří sem několik stovek látek, obecně je lze rozdělit do tří základních skupin: 1. přírodní halucinogenní drogy rostlinného původu z hub (např. mezkalin, durman, psilocybin) 2. přírodní halucinogenní drogy živočišného původu
(např.
bufetenin) 3. poloumělé a umělé halucinogenní drogy (např. LSD a PCP – „andělský prach“) Konopné drogy – na černém trhu se vyskytují a jsou zneužívány především dvě základní formy drogy. První je marihuana a druhou je hašiš. Hlavní účinnou látkou je THC. Opiáty – účinnou látkou většiny přírodních a poloumělých opiátů je morfin a jeho deriváty, které se v těle vesměs metabolizují zpět na morfin. Nejčastěji zneužívanou látkou této skupiny je heroin. Ve 20. století byla vyrobena řada syntetických opiátů, z nichž nejčastěji užívanou látkou je metadon. Stimulancia – Psychostimulancia jsou látky různé chemické struktury, jejichž hlavním úkolem je stimulace CNS, zvyšují psychomotorické tempo a bdělost. Standardně se mezi tyto látky zařazují kokainové drogy, amfetaminy a jejich derivát pervitin. 22
Taneční drogy – tímto pojmem se rozumí ecstasy (XTC) – extáze. Uživatel této drogy většinou intenzivně tančí, někdy až do naprostého vyčerpání – buď nepociťuje vyčerpání vůbec, nebo je varovný pocit vyčerpání přehlušen příjemnými požitky.
Zde se zmiňujeme o sociálně patologických jevech volného času. V první podkapitole charakterizujeme šikanu a její dělení. Ve druhé se věnujeme delikvenci mládeže a kriminalitě mladistvých. Třetí podkapitola uvádí vznik drogové závislosti a dělení drog na legální a ilegální.
23
4. Zájmy a volnočasové aktivity žáků 1. stupně ZŠ speciální 4.1 Cíl práce, hypotézy, metody Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak žáci tráví svůj volný čas, jestli jim škola poskytuje nějaké zájmové kroužky a pokud ano, jestli je o tyto kroužky ze strany žáků zájem. Dále jsme zjišťovali, jestli se o jejich volný čas zajímají rodiče a kolik času vlastně tráví žáci se svými rodiči. Také nás zajímal názor učitelů a jejich angažovanost ve vedení nějakého zájmového kroužku. Hypotézy Stanovili jsme si čtyři hypotézy vzhledem k cílům mé bakalářské práce. H1 – Dívky se více nudí než chlapci. H2 – Žáci tráví více času doma než venku. H3 – Rodiče se zajímají o to, co dělají jejich děti ve volném čase. H4 – Učitelé mají zájem realizovat zájmové kroužky. Metody výzkumu Ke zjištění všech dat jsme si vybrali metodu nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce (viz. příloha 1), ve kterém jsme se zaměřili na to, jak žáci tráví svůj volný čas. Dotazník je vytvořen ze dvou částí. V hlavičce dotazníku jsou uvedeny cíle a účel, ke kterému bude dotazník použit. Ve druhé části dotazníku jsou v úvodu formální otázky, kde zjišťuji pohlaví a věk. Otázky mají za úkol zjistit, jestli žáci navštěvují nějaké zájmové kroužky a jestli tyto kroužky jsou organizované školou nebo ne. Z dalších otázek se dozvíme, co dělají žáci nejčastěji a co nejraději. Potom se ptáme na to, zda mají žáci dostatek času pro sebe a své koníčky a kolik času tráví s rodiči. Pro zjištění informací o zájmových kroužcích jsme požádali o spolupráci také učitele, kteří vyučují na 1. stupni školy. Vyplnili dotazník vlastní konstrukce 24
s otevřenými otázkami (viz. příloha 2), který se vztahoval k organizaci zájmových kroužků na jejich škole, zda je mezi žáky o zájmové kroužky zájem, jestli je zájem ze strany učitelů tyto kroužky realizovat a také jsme se ptali na to, jaký je podle nich zájem o nabídku kroužků ze strany rodičů. K vytvoření grafů byl použit program MS Excel.
4.2 Charakteristika výzkumného vzorku V šetření jsme se zaměřili na žáky 1. stupně ZŠ speciální. Šetření se zúčastnili žáci 4. a 5. třídy ze ZŠ a DD Předklášteří, 7 dívek a 8 chlapců. Škola je organizace zřízená Jihomoravským krajem - odborem školství. Instituce se skládá ze školy, která vzdělává žáky z okolních 29 obcí tišnovského regionu, a dětského domova, který je zaměřen na péči o děti s nařízenou ústavní výchovou. Škola vzdělává žáky podle vzdělávacích programů: 1. Základní škola praktická č.24 035/97-22 2. Základní škola speciální č. 22 980/97-22 Školu navštěvuje celkem 77 žáků, z toho je 50 žáků, kteří denně dojíždí za svým vzděláním, další jsou klienty dětského domova. Žáci školy se zúčastňují různých soutěží. Škola spolupracuje s řadou odborných pracovišť nejen v rámci regionu. Po ukončení povinné školní docházky odcházejí žáci na odborná učiliště nebo praktické školy, kde se připravují na své budoucí povolání.
4.3 Výsledky šetření 1. otázka- Navštěvuješ nějaký kroužek, který organizuje vaše škola? Zjistili jsme, že škola žádné kroužky neorganizuje, takže je ani nikdo nemůže navštěvovat. Tím pádem otázka č. 2 nebyla žáky zodpovězena.
25
3. otázka – Který kroužek bys chtěl ve škole mít? Tato otázka byla otevřená a žáci psali různé činnosti a zájmové útvary, které by chtěly mít ve své škole. Žáci by rádi navštěvovali sportovní kroužek (67%), hudební kroužek (20%), počítačový (7,5%) a přírodopisný (7,5%).
4. otázka – Navštěvuješ nějaký kroužek, který neorganizuje škola? Pokud ano, jaký? Zájmové kroužky, neorganizované školou navštěvuje 33% žáků, z toho 25,5 % žáků jezdí na koni a 7,5% žáků navštěvuje střelecký kroužek a 67% žáků tyto kroužky nenavštěvuje.
26
5. otázka – Co tě vedlo k tomu, přihlásit se do tohoto kroužku? Na tuto otázku odpovídali pouze ti žáci, kteří v předchozí otázce odpověděli ano. Někteří žáci volili možnost a) zájem o tento obor a jiní možnost c) rodiče chtěli, abych se přihlásil. Možnost b) přihlásil se kamarád, nezvolil nikdo.
6. otázka – Co děláš ve svém volném čase? Tato otázka byla otavřená, takže žáci mohli libovolně psát, čím se zabývají ve svém volném čase. Nejvíce žáků běhá jen tak s kamarády po venku (40%), někteří žáci jezdí rádi na kole (20%), jiní poslouchají hudbu (14%), chodí nakupovat (14%), hrají počítačové hry (4%), pomáhají rodičům (4%) a nebo se nudí (4%).
27
7.otázka – Kdyby sis mohl-a vybrat, co bys ve svém volném čase dělal-a nejraději? Tato otázka byla polootevřená a žáci volili ze sedmi konkrétních možností: sportování (33%), trávení volného času s rodiči (33%), poslouchání hudby (20%), hraní her na počítači (7%), pobyt s kamarády venku (7%). Možnosti jako sledování televize nebo čtení knih nevybral nikdo. Poslední osmou variantou bylo napsat něco jiného, tuto variantu si ale také nikdo nezvolil.
8. otázka – Co děláš ve svém volném čase nejčastěji? Tato otázka byla otevřená. Žáci psali různé odpovědi: někteří chodí s kamarády ven, jiní jezdí na kole nebo na bruslích, další poslouchájí rádio, nebo jsou doma s rodiči, čtou časopisy, pomáhají na zahradě atd. 9. otázka – Kolik hodin volného času máš denně pro sebe a své zájmy? Tato otázka měla tři možnosti: 1-2 hodiny (25%), 2-3 hodiny (33%) a více jak 3 hodiny (42%).
28
10. otázka - Kolik času trávíš s rodiči? V této otázce měli žáci možnost výběru ze dvou variant: hodně času (40%), málo času (60%).
11. otázka - Zajímá tvé rodiče, co děláš ve svém volném čase? Většina žáků odpověděla ano (60%), někteří odpověděli někdy (33%) a jen jeden žák odpověděl ne (7%).
29
12. otázka - Jak trávíš svůj volný čas s rodiči? Zde si žáci mohli vybrat činnost, kterou nejčastěji dělají, když jsou s rodiči. Možnosti byly: sport (20%), výlet nebo kino (66%), netrávím s rodiči žádný čas (7%), jinak (7%).
13. otázka – Nudíš se často? Žáci měli na výběr dvě odpovědi: ano (53%), ne (47%).
30
4.4 Vyhodnocení výsledků hypotéz H1 – Dívky se nudí častěji než chlapci. Tato hypotéza se potvrdila pro náš vzorek platných odpovědí. Ze všech dotázaných dívek se 71% často nudí. Naopak ze všech dotázaných chlapců se často nudí 38%.
H2 – Žáci tráví více svého volného času doma u televize (počítače) než venku. Tato hypotéza se v našem výzkumu také potvrdila, ikdyž ne s takovou převahou, jako hypotéza první. Doma, ať už u televize, čtením knih, nebo pomáháním, tráví svůj volný čas 53% všech dotázaných. Venku (s kamarády, jízda na kole, ne koni nebo na bruslích) běhá 47% dětí.
31
H3 – Rodiče se zajímají o to, co dělají jejich děti ve volném čase. Tato hypotéza se pro náš vzorek platných odpovědí také potvrdila, viz. otázka č.11. H4 – Učitelé mají zájem organizovat zájmové kroužky. Tato hypotéza se mi jako jediná nepotvrdila a učitelé na této škole nás velmi zklamali. Škola neorganizuje žádné zájmové kroužky pro své žáky a ani není chuť ze strany učitelů vést tyto kroužky. Na naše otázky v dotazníku pro učitele nám všichni dotázaní odpověděli záporně.
Tato kapitola je praktická část práce. Věnujeme se zde přímo zpracování dotazníků a výsledků šetření. Najdete tady i vyhodnocení výsledků hypotéz. K lepšímu znázornění všech výsledků jsme použili grafy, které jsme vytvořili MS Excel.
32
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jak žáci 1. stupně základní školy speciální tráví svůj volný čas a také jaké zájmové aktivity jim jejich škola nabízí. Velmi mě zajímal přístup učitelů a jejich angažovanost ve vedení zájmových kroužků. Zjistila jsem, že většina dotazovaných žáků žádné zájmové útvary nenavštěvuje a ve volném čase se buď nudí, nebo běhají s kamarády venku. Velmi mě překvapilo, že škola pro své žáky neorganizuje žádné kroužky a ani není zájem ze strany učitelů tyto kroužky realizovat. Na začátku výzkumu jsem si stanovila čtyři hypotézy, které jsem na závěr vyhodnotila. Tři hypotézy se potvrdily, jedna vyvrátila. Během mého šetření jsem objevila další otázky, které by si zasloužily zvýšenou pozornost. Například bych se více zajímala o to, zda rodiče vědí, co dělají jejich děti ve volném čase a jestli jim záleží na tom, aby trávily svůj volný čas efektivně atd. Rodiče by měli svému dítěti poskytnout zázemí a jít jim příkladem. Dále bych se více věnovala odpovědi, která se v dotazníku objevovala nejčastěji: „Nejvíce volného času trávím se svými kamarády venku.“ Zajímalo by mě, jakým způsobem tento čas s kamarády tráví. Jestli hrají hry, sportují, jezdí na kole, na kolečkových bruslích, nebo se společně jen tak potulují a nudí. V tomto případě hrozí nebezpečí sociálně patologických jevů. V dnešní době existuje spousta zájmových organizací, ať už zaměřených na sport, na výtvarnou činnost, rukodělné práce, práce na počítači, výlety do přírody a mnoho dalších. Jelikož se v tomto případě jedná o děti s mentální retardací, záleží hlavně na rodičích, jestli budou jejich děti trávit volný čas kvalitně. Také zde hraje velkou roli ekonomická situace rodiny, protože většina zájmových kroužků se musí platit.
33
Resumé Bakalářská práce se zabývá zájmy a volným časem žáků na 1. stupni základní školy speciální. Práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická, zde se zaměřuji na osobnost a volný čas dětí na rodinu a výchovu ve volném čase, zabývám se zájmy, jejich dělením a zájmovými organizacemi, ale také se zmiňuji o sociálně patologických jevech volného času. Druhá část je praktická a zde se přímo zajímám o využití volného času dětmi na ZŠ speciální. Pomocí dotazníků zjišťuji, jak tráví žáci volný čas, jestli navštěvují nějaké zájmové kroužky a jak se na tuto problematiku dívají učitelé.
Graduation these are focused on the questions of free-timeactives and hobbies of pupils on the first grade of the Special school. Thesis is divided into two parts. The first part is theoretical and it is focused on definition personality and freetime children, family and enlightenment on the free-time. Then it is focused on hobbies and leisure time centres and socio-pathological phenomena. The second part is practical and it is focused on leisure time of students. In this part through the use of question-form is made an inquiry how students spend their leisure time, whether teachers are interested about leisure time of their children.
34
Seznam použité literatury 1. ČAČKA,
O.
Psychologie
vrstev
duševního
dění
osobnosti
a
jejich
autodiagnostika. Vyd. 2. Brno : Masarykova univerzita, 1997. 384 s. ISBN 807239-010-4. 2. ČECH, T. Protidrogová výchova a její realizace v podmínkách primárního stupně základních škol : disertační práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, 2005. 247 l. Vedoucí disertační práce : Milan Přadka. 3. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha : Portál, 1997. 384 s. ISBN 80-7178-063-4. 4. KUBÁTOVÁ, D. Primární prevence sociálně patologických jevů v pedagogické praxi 5, Učební text a workshop pro školní metodiky protidrogové prevence a prevence sociálně patologických jevů. Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2002. 55 s. ISBN 80-7044-419-3. 5. KULAJ, B. a kol. Pedagogický slovník. 2. díl, P-Ž. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 533 s. 6. MÜHLPACHR, P. Sociální patologie. Brno : Masarykova univerzita, 2001. 104 s. ISBN 80-210-2511-5. 7. NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. Praha : Academia, 1997. 437 s. ISBN 80-200-0625-7. 8. PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Vyd. 1. Praha : Portál, 1999. 232 s. ISBN 80-7178-295-5. 9. SMÉKAL, V. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadle vědomí a jednání. Brno : Barrister & Principal, 2002. 517 s. ISBN 80-85947-80-3. 10. SPOUSTA, V. et al. Teoretické základy výchovy ve volném čase: úvod do studia pedagogiky volného času. Brno : Masarykova univerzita, 1994. 183 s. ISBN 80210-1007-X. 11. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie : Dětství, dospělost, stáří. Praha : Portál, 2000. 528 s. ISBN 80-7178-308-0. 12. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. : dětství a dospívání. Praha : Karolinum, 2005. 467 s. ISBN 80-246-0956-8. 35
13. VÁŽANSKÝ, M. SMÉKAL, V. Základy pedagogiky volného času. Brno : Paido, 1995. 176 s. ISBN 80-901737-9-9
Internet 1. ČECH, T. Nežádoucí sociálně patologické jevy školních dětí [online] [cit. 200803-31].
Dostupný
z
WWW:
. 2. drogy-info [online] [cit. 2008-03-31]. Dostupný na WWW: < http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni _drogy >
36
Seznam příloh: Příloha 1 – Dotazník pro žáky Příloha 2 – Dotazník pro učitele
37
Dotazník pro žáky Milí žáci, jmenuji se Denisa Krausová a studuji 3. rokem Pedagogickou fakultu MU v Brně. Ve své bakalářské práci se zabývám zájmy a volným časem žáků na 1. stupni ZŠ speciální. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, výsledky mi velmi pomohou při mém výzkumu. Dotazník je anonymní. Děkuji za spolupráci! Denisa Krausová Jsi: a/ chlapec b/ dívka
Kolik ti je let? .............
1. Navštěvuješ nějaký kroužek, který organizuje vaše škola? ANO Pokud ano, jaký?
NE
.............................................................................................................. 2. Co tě vedlo k tomu, přihlásit se do tohoto kroužku? a/ zájem o tento obor b/ přihlásil se kamarád c/ rodiče chtěli, abych do kroužku chodil d/ Jiný důvod. Napiš:............................................................................ 3. Který kroužek bys chtěl ve škole mít? Napiš: .................................................................................................... 4. Navštěvuješ nějaký kroužek, který neorganizuje škola? ANO Pokud ano, jaký? .................................................................................................... 5. Co tě vedlo k tomu, přihlásit se do tohoto kroužku? a/ zájem o tento obor b/ přihlásil se kamarád c/ rodiče chtěli, abych do kroužku chodil d/ Jiný důvod. Napiš:...............................................................
38
NE
6. Co děláš ve svém volném čase? ................................................................................................ 7. Kdyby sis mohl-a vybrat, co bys ve svém volném čase dělal-a nejraději a/ sportování b/ sledování televize c/ hraní her na počítači d/ hraní si kamarády venku e/ čtení knih f/ poslouchání hudby g/ trávení volného času s rodiči a sourozenci h/ Jiné................................................. 8. Co děláš ve svém volném čase nejčastěji? ........................................ 9. Kolik volného času máš denně pro sebe a své zájmy? a/ 1-2 hodiny b/ 2-3 hodiny c/ 3 hodiny a více 10. Kolik času trávíš s rodiči? a/ hodně času b/ málo času 11. Zajímá tvé rodiče, co děláš ve svém volném čase? a/ ano b/ ne c/ někdy 12. Jak trávíš volný čas s rodiči? (Můžeš zatrhnout i více odpovědí) a/ sport b/ výlet, kino c/ netrávím s nimi žádný volný čas d/ Jinak, jak? .............................................................................. 13. Nudíš se často? a/ ano b/ ne Děkuji za vyplnění dotazníku 39
Dotazník pro učitele Vážená paní učitelko, pane učiteli, jmenuji se Denisa Krausová a studuji 3. rokem Pedagogickou fakultu MU v Brně. Ve své bakalářské práci se zabývám zájmy a volným časem žáků na 1. stupni ZŠ speciální. Chtěla bych Vás poprosit o zodpovězení otázek. Děkuji za spolupráci. Denisa Krausová
1/ Organizuje Vaše škola zájmové kroužky pro žáky? Pokud ano, o které kroužky se jedná?
2/ Je o tyto kroužky mezi žáky zájem?
3/ O který zájmový kroužek, který organizuje Vaše škola je největší zájem?
4/ Je ze strany učitelů zájem realizovat zájmové kroužky?
5/ Zajímají se rodiče o nabídku zájmových kroužků na vaší škole?
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku. 40
41
