MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Vyjmenovaná slova v učivu na 1. stupni ZŠ PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Katedra českého jazyka

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra českého jazyka

Vyjmenovaná slova v učivu na 1. stupni ZŠ Diplomová práce

Brno 2007

Vedoucí práce: PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D.

Vypracovala: Kamila Doležalová

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a souhlasím, aby byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty MU v Brně a sloužila ke studijním účelům. V Brně dne 10. dubna 2007

Kamila Doležalová

2

Velmi děkuji paní PaedDr. Květoslavě Klímové, Ph.D. za vedení diplomové práce a její cenné podněty a rady, které mně při psaní pomáhaly. Také chci poděkovat základním školám, které mi umožnily provést výzkum.

3

Obsah: Úvod............................................................................................................ 5 I. Teoretická část......................................................................................... 6 1. Pravopis a jeho druhy.......................................................................... 6 1. 1 Pravopis morfologický.................................................................. 6 1. 2 Pravopis syntaktický..................................................................... 6 1. 3 Pravopis lexikální ......................................................................... 7 2. Vyjmenovaná slova a jejich místo v RVP ZV .................................. 13 3. Vyjmenovaná slova v učebnicích ..................................................... 16 3. 1 Řady vyjmenovaných slov.......................................................... 17 3. 1. 1 Řady vyjmenovaných slov po B............................................. 17 3. 1. 2 Řady vyjmenovaných slov po L ............................................. 18 3. 1. 3 Řady vyjmenovaných slov po M ............................................ 19 3. 1. 4 Řady vyjmenovaných slov po P ............................................. 20 3. 1. 5 Řady vyjmenovaných slov po S ............................................. 21 3. 1. 6 Řady vyjmenovaných slov po V............................................. 22 3. 1. 7 Řady vyjmenovaných slov po Z ............................................. 23 3. 2 Typy úkolů v učebnicích pro 3. ročník....................................... 25 II. Praktická část ....................................................................................... 32 1. Metodologický postup výzkumu....................................................... 32 1. 1 Stanovení hypotézy..................................................................... 32 1. 2 Metody užité při zkoumání......................................................... 32 1. 3 Přehled slov vybraných pro test.................................................. 33 1. 4 Písemný test a uplatňovaný metodologický postup.................... 33 2. Interpretace výsledků ........................................................................ 35 3. Shrnutí ............................................................................................... 43 Závěr ......................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ......................................................................... 48 Resumé...................................................................................................... 50 Summary................................................................................................... 50 Přílohy....................................................................................................... 51 Příloha č. 1: Příprava na vyučovací hodinu .......................................... 51 Příloha č. 2: Domácí úkol...................................................................... 56 Příloha č. 3: Celkový přehled všech zkoumaných slov ........................ 57

4

Úvod Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na jeden z nejobtížnějších pravopisných jevů na 1. stupni ZŠ – psaní y, ý po obojetných souhláskách, na tzv. vyjmenovaná slova. I když ještě nemám velké zkušenosti, všimla jsem si během svého působení na základních školách v průběhu praxe, že toto pravopisné učivo působí žákům potíže. Zajímalo mě, kolik místa je učivu věnováno v RVP ZV a učebnicích, jak je učivo vyvozováno, procvičováno a upevňováno, jaké typy cvičení autoři učebnic zařadili. Diplomovou práci jsem rozdělila na dvě části. V první, teoretické jsem se zaměřila na pravopis a jeho druhy, na postavení učiva o vyjmenovaných slovech v RVP ZV a na to, jak jsou jednotlivé řady zpracovány v učebnicích. Pro srovnání jsem si zvolila tři typy učebnic: ALTER, SPN, a. s., a PRODOS. Jako základní jsem si vybrala učebnice z SPN, a. s., protože jejich užívání je nejrozšířenější. S tím jsem porovnala řady alternativních učebnic z nakladatelství ALTER a PRODOS. Ve druhé, praktické části jsem pomocí písemného testu zkoumala, do jaké míry si žáci učivo osvojili a co jim činí největší potíže. Pro výzkum jsem zvolila vzorek 308 respondentů ze čtyř základních škol (ZŠ Pastviny, ZŠ Vlčnov, ZŠ Pavlovská a C+M církevní ZŠ Lechova), a to 157 respondentů ze 3. ročníku a 151 z 5. ročníku. Součástí diplomové práce je také příprava na vyučovací hodinu, která je zaměřena na jednu z nejobtížnějších řad vyjmenovaných slov, a to na vyvození učiva vyjmenovaných slov po V. V řadě jsou např. málo obvyklá slova (vyžle, výheň apod.), slova s předponou vy-, vý- a homofona (vír – výr).

5

I. Teoretická část 1. Pravopis a jeho druhy Pravopis (ortografie) je ustálený způsob, jak se grafickými znaky zaznamenávají projevy spisovného jazyka.1 Pravopisné jevy jsou z didaktického hlediska tříděny podle toho, je–li určitý způsob psaní založen na vlastnostech kořene, kmene nebo tvaru slova, nebo vyplývá–li z větného vztahu. Na základě toho rozdělujeme pravopis na: a) lexikální b) morfologický (tvaroslovný) c) syntaktický (skladební) S výcvikem pravopisu morfologického a syntaktického se na 1. stupni základní školy teprve začíná, jeho hlubší poznání je zařazeno až na 2. stupeň základní školy.

1. 1 Pravopis morfologický Pravopis zahrnuje nácvik těchto jevů: a) psaní i, í/ y, ý v koncovkách – podstatných jmen – přídavných jmen – sloves (v přítomném čase) b) psaní mě – mně v tvarech zájmena já Úspěšné zvládnutí tohoto typu pravopisu závisí na kvalitě osvojení mluvnického učiva.2

1. 2 Pravopis syntaktický Tento typ pravopisu souvisí se stavbou věty a souvětí. Jde o vyznačení shody přísudku s podmětem a o interpunkci ve větě jednoduché a souvětí. Součástí nácviku syntaktického pravopisu je také grafický záznam přímé řeči. 1 2

BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990, str. 93. BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990, str. 103.

6

1. 3 Pravopis lexikální Těžiště pravopisného výcviku na 1. stupni základní školy je v pravopise lexikálním, který je založen především na pamětném osvojování uvedených jevů. „Jde o ustálenou podobu kořene slova i jeho částí, přípon a předpon.“3 Zahrnuje nácvik těchto jevů:

psaní i–y po měkkých a tvrdých souhláskách v pozici mimo koncovku S tímto učivem se začíná ve 2. ročníku, v dalších ročnících se už jen průběžně procvičuje a opakuje. Žáci si nejprve pamětně osvojují řady tvrdých a měkkých souhlásek a poté procvičují psaní i/ y po těchto souhláskách. Rozdíl v psaní di – dy, ti – ty, ni – ny činí obvykle problémy žákům s dysortografií. Při nácviku mohou pomoci tvrdé kostky ze dřeva a měkké z molitanu, které žáci při vyslovování mačkají, aby zapojili co nejvíce smyslů, v tomto případě hmat. Kostky má každý žák. Dřevěné jsou popsány tvrdými slabikami, a to vždy červeně, molitanové jsou popsány slabikami měkkými modře. „Při práci s kostkami postupujeme takto: – řekneme slovo s některou z procvičovaných slabik, žák si slabiku potichu vysloví a ukáže příslušnou kostku; – ukážeme kostku, případně vyslovíme slabiku, žák říká slova s touto slabikou.“4

označování kvantity samohlásek Učivo je zařazeno do 2. ročníku. Je důležité žáky upozornit, že v češtině může nesprávně označená kvantita samohlásky změnit význam celého slova, např. krůta – krutá, parky – párky, muže – může, dal – dál apod. Někdy žáci vynechávají čárky z nepozornosti, jindy může být příčinou chyb specifická porucha v učení. K nápravě může pomoci tzv. bzučák. „S použitím bzučáku nacvičujeme správnou délku samohlásek. Zvonek – bzučák je nezbytnou pomůckou učitele v dyslektické třídě. Zvoníme dlouze nebo krátce podle délky slabiky.“5 Žáci mohou také chybovat vlivem domácího nářečí, ve kterém může být kvantita samohlásky od spisovného jazyka odlišná – ve středomoravské oblasti např. u slov bláto – blato, v lašském nářečí jsou jen krátké samohlásky.

3

HAUSER, KLÍMOVÁ, KNESELOVÁ, MARTINEC. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. Brno: MU, 2007, str. 18. 4 BALŠÍKOVÁ, DAN. Náprava čtení a psaní. Brno: PPP, 1995, str. 27. 5 BALŠÍKOVÁ, DAN. Náprava čtení a psaní. Brno: PPP, 1995, str. 25.

7

psaní ě ve skupinách dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě S těmito skupinami slabik se žáci seznamují již ve 2. ročníku a osvojují si je při praktickém procvičování. Výcvik v tomto ročníku ukončen není. Ve 4. ročníku jsou žáci v souvislosti s učivem o stavbě slova poučeni o předponách a procvičují rozdíl v psaní mezi skupinami bě – bje (oběd – objet) , vě – vje (věta – vjet).

psaní znělých a neznělých souhlásek na konci a uvnitř slov Učivo je zařazeno od 2. ročníku. Žáci postupně zjišťují, že se některé souhlásky na konci či uvnitř slova liší ve výslovnosti a v psané podobě. Při zdůvodňování si pomáhají buď jiným tvarem slova (dub – dubu) nebo slovem příbuzným (dub – dubový). Některá slova si však musí osvojit pamětně. Jsou to většinou spojky ačkoliv, když, než, až apod.

dělení slov na konci řádku Žáci na 1. stupni dělí slova na konci řádku podle slabik: že – le – zo, prá – ce, kou – pit. Další možnosti dělení slov poznávají v učivu o stavbě slova, dělí je na základě předpony a kořene: na – jde, ne – bez – pe –čí, pře – tlak apod.

zkratky a značky Podle vzniku rozlišujeme zkratky: a) iniciálové – vzniklé z prvních písmen slov názvu; b) skupinové – vzniklé z počátečních hlásek nebo jejich skupin. Žáci si osvojují, že iniciálové zkratky se píší velkými písmeny bez teček, skupinové mají velké počáteční písmeno. Ve škole žáky upozorníme pouze na zkratky všeobecně rozšířené, se kterými se setkávají ve svém okolí. Např. ZŠ, ČR, Čedok apod.

psaní velkých písmen u vlastních jmen Na 1. stupni základní školy se žáci seznamují s jednoduššími případy tohoto obtížného pravopisného učiva. Ve 2. ročníku píší velkým písmenem jména osob (také jejich příjmení), zvířat a jednoslovná jména měst, vesnic, hor a řek. Postupně se učivo rozšiřuje o jména národů a jejich příslušníků, žákům blízké víceslovné názvy zemí, států, institucí, měst, vesnic, řek, pohoří a hor. Důležitá je u tohoto učiva především znalost psaní vlastních jmen v regionu, z kterého žák pochází. Např. na 8

Uherskohradišťsku: řeka Morava, Uherské Hradiště, lázně Luhačovice, hrad Buchlov, Slovácké divadlo, Moravské Slovácko apod.

psaní slov přejatých Toto učivo se probírá průběžně od 2. do 5. ročníku. Pokud žáci narazí na cizí slovo, např. i v jiných předmětech, učitel objasní jeho pravopis, ale znalost psaní neprověřuje. Např. diktát (český jazyk), matematika, metrický cent, kilogram (matematika),

historie,

demokratický

stát

(vlastivěda),

paprika,

akvárium

(přírodověda) aj.

psaní některých předpon a předložek Toto učivo je přímo spjato s učivem o vyjmenovaných slovech, ale i s učivem o párových souhláskách, slovních druzích a tvoření slov. Cílem je: 1. Naučit žáky rozlišovat předložky a předpony, a to hlavně v písmu (psaní dohromady nebo zvlášť, např. pod schody X podchod); 2. Naučit správnému psaní předložek a předpon, jejichž koncové znělé souhlásky se vyslovují nezněle, např. odpracovat, pod dveřmi apod.; 3. Naučit psát slova s předponou vy–, ob–, v–.6

psaní i – y po obojetných souhláskách

„Vyjmenovaná slova (zastarale vyňatá slova nebo vybraná slova) je skupina domácích slov, v jejichž kořenech (a v kořenech jejich tvarů) a ve slovech, která jsou od nich odvozená nebo jsou s nimi příbuzná, se po obojetné souhlásce píše (tvrdé) y (ý).“7

S pravopisem i–y po obojetných souhláskách se začíná ve 3. ročníku. Osnovy požadují, aby si žáci pamětně osvojili ucelené řady vyjmenovaných slov, aby dovedli správně psát i–y po obojetných souhláskách mimo koncovku ve vyjmenovaných slovech a v často používaných příbuzných slovech a aby uměli řešení zdůvodnit. 6

BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990, str. 102.

7

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyjmenovan%C3%A1_slova: Pravidla českého pravopisu. Academia : Praha 1993, vydání 1., str. 12.

9

Podstatu jevu by žáci nepochopili, protože je historicky podmíněna. Proto se musí řady vyjmenovaných slov naučit pamětně, což jim nečiní zvláštní potíže a zapamatování bývá v tomto věku trvalé. Je podpořeno ještě rytmickým uspořádáním.8 Řady by neměly být měněny, aby se je žáci nemuseli přeučovat. Pravopis méně frekventovaných vyjmenovaných slov (například vlys, vyza, plytký) si žáci v budoucnu osvojí izolovaně, a to na základě rozšiřování slovní zásoby. V některých současných učebnicích se vyskytují řady vyjmenovaných slov s různými obměnami. Například v učebnicích nakladatelství ALTER jsou ve vyjmenovaných slovech po B uvedena tato slova: „být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka (Bydžov, Přibyslav, Zbyněk…)“.9 Vynechána jsou slova bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, která jsou v dalších typech učebnic součástí osvojované řady. Na nástěnných tabulích, které mají žáci a učitelé k dispozici, tato slova uvedena jsou. Blíže o tom pojednáváme v kapitole Vyjmenovaná slova v učebnicích. Nad úpravou řad vyjmenovaných slov se v časopise Komenský zamýšlí doc. PhDr. Josef Hubáček.10 Navrhuje, aby se řady vyjmenovaných slov omezily, a to tak, aby všechna jména míst byla zařazena do učiva zeměpisného a názvy biologické zase do učiva prvouky. Při uspořádání v řadách preferuje rytmizované skupiny k usnadnění pamětního osvojení a lepšího vybavování. Méně frekventované výrazy by nahradil běžnějšími, např. výraz obyčej výrazem obyčejný, sloveso smýkat podstatným jménem smyk, slovo nazývat se frekventovanějším slovem ozývat se. Dále navrhuje rozšířit řadu vyjmenovaných slov o některá často používaná slova s předponou vy– . Opírá se přitom o frekvenci výrazů v rozborech žákovských písemných projevů. Počítá s tím, že by se na 1. stupni žáci učili poměrně krátké řady a tím by zůstalo více času na procvičování. Na 2. stupni by se pak připojovala další slova dle potřeby. Tento návrh uvádí jako námět k diskusi. V dalších číslech uvedeného časopisu se na tento článek objevuje mnoho reakcí. Většina autorů článků by řady aktualizovala. Některým se vypuštění biologických a zeměpisných názvů líbí, jiným zase ne. Tato otázka zůstává stále otevřená a doposud k žádným výraznějším změnám nedošlo.

8

BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990, str. 96. DVORSKÝ, L., LOVIS, K. Český jazyk pro třetí ročník. Všeň: ALTER, 1995, str. 42. 10 HUBÁČEK, J. Anketa k úpravě řad vyjmenovaných slov.In KOMENSKÝ, roč. 124, č. 7/8, březen – duben 2000, str. 162, 163. 9

10

Důležité však je, aby řady vyjmenovaných slov byly ve všech typech učebnic jednotné, aby v praxi nedocházelo k tomu, že jinak jsou řady vyjmenovaných slov uvedeny ve třetím, čtvrtém a jinak v pátém ročníku. Jako příklad uvádím učebnice nakladatelství PRODOS, kde jsou v 5. ročníku slova uvedena v odlišném pořadí, než tomu bylo ve 3. a 4. ročníku, a navíc se v přehledu vyjmenovaných slov objevila nová slova jako například slynout, plytký, vlys, mykat, sumýš, mys, mýto, pýří, pyj, cavyky, vyza, vyžle.11 Kromě pamětného osvojení řad by měl žák rozlišovat pojmy vyjmenované slovo, jiný tvar vyjmenovaného slova a slovo příbuzné. Toho pak využívá při zdůvodňování pravopisu a při hledání řešení, zda napíše po obojetné souhlásce y , nebo i. Podle Radoslavy Brabcové (1990) je nutné při výuce vyjmenovaných slov respektovat tyto zásady: 1. Od počátku vycházet z celých řad (při pamětním osvojování i při procvičování); 2. Pravopis vyjmenovaných slov i slov příbuzných cvičit současně; 3. Procvičovat zároveň i slova s i, í po dané souhlásce, protože tak je před žáky postaven problém; 4. Nepravá homonyma cvičit zpočátku ve dvojicích – tak vynikne rozdíl lexikálních významů; 5. Ve 3. ročníku se soustředit na osvojení algoritmu (hledání řešení) ; 6. Ve 4. ročníku procvičovat osvojený postup a uvádět více příbuzných slov; 7. Výcvik tohoto pravopisného jevu má být dovršen v 5. ročníku; 8. Těžiště výcviku vidět v souhrnných cvičeních; 9. Při hodnocení mít na paměti, že se žáci ještě tomuto pravopisu učí; 10. Vyhýbat se stereotypnosti při výuce a unavenosti žáků aktivizujícími metodami.12 Při nacvičování tohoto pravopisného jevu je velmi důležitý metodický postup. Hana Mühlhauserová v časopise Komenský navrhuje při výuce vyjmenovaných slov:13 11

Srov. MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 4. ročník. Olomouc, Prodos, 1993 a Český jazyk pro 5. ročník ze stejného nakladatelství. 12 BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990, str. 98. 13 MÜHLHAUSEROVÁ, H. Nebojte se vyjmenovaných slov na 1.stupni. In Komenský, roč. 127, květen 2003, str. 10–14.

11

1. Vysvětlit, co to vyjmenovaná slova jsou a proč se jimi mají žáci zabývat; 2. Zopakovat druhy souhlásek – tvrdé, měkké a obojetné; 3. Procvičovat mluvnické tvary slov a slova příbuzná na příkladech z praxe nebo pomocí různých her; 4. Seznámit žáky s řadou vyjmenovaných slov, např. po B. Vysvětlit význam každého slova; 5. Pamětné osvojení vyjmenovaných slov – memorováním, vyhledáváním nejkratšího/nejdelšího slova. Nejde o zvládnutí pořadí slov, ale o zvládnutí všech slov, ve kterých píšeme po obojetné souhlásce y, ý. Zautomatizovat zvukovou i grafickou podobu; 6. Opis řady vyjmenovaných slov, připojení obrázku – vytvoření deníku; 7. Postupné probírání vyjmenovaných slov (zhruba po trojicích slov) a slov příbuzných, která si žáci mohou připisovat do deníku; 8. Řešení úkolů a pravopisných cvičení podle učebnice k jednotlivým trojicím; 9. Procvičování pravopisu celé řady vyjmenovaných slov různou formou; 10. Po důkladném zvládnutí první řady a procvičení probírat slova po p stejným způsobem jako u slov po b. Nácviku pravopisu vyjmenovaných slov a pravopisu slov příbuzných se na stránkách časopisu Komenský věnuje ve dvou článcích i doc. PhDr. Josef Hubáček.14 V prvním J. Hubáček zmiňuje dva předpoklady správného psaní vyjmenovaných slov, a to jejich znalost nabytou pamětním ovládnutím jejich řad a jejich vybavování v žákově mysli. Učitelé totiž často potvrzují, že žák při psaní chybuje, i když řadu zná. Nedovede tedy vlastně použít pravidlo. J. Hubáček proto podává několik návrhů, které mají k vybavování jednotlivých výrazů pomoci. Například: a) psaní i ústní posuzování izolovaného vyjmenovaného slova, nejen však v jeho základním tvaru; b) otázky typu Které slovo předchází v řadě před slovem bylina? Cvičení má vést k tomu, aby si žák na bázi řady vybavoval slovo izolované;

14

HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu vyjmenovaných slov. In Komenský, r. 115, č. 9–10/ květen– červen 1991, str. 373–375 HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu slov příbuzných. In Komenský, r. 116, č. 5/ leden 1992, str. 211– 212.

12

c) formulace úkolu tak, aby žák rozdělil svou pozornost, např. Napiš tiskacím písmem slovo myš. Sestav z těchto písmen vyjmenované slovo; d) cvičení, která navodí významové souvislosti mezi slovy jednotlivých řad, vytvoření velmi krátkých vět, které se budou v nácviku opakovat, např. Zamykejte byt; e) skupinová práce s úkoly typu Vypište ze všech řad jména lidí (zvířata, jména měst, přídavná jména, slovesa, …) apod. V druhém článku J. Hubáček navrhuje, že by se mohly mezi nácvik vyjmenovaných slov a procvičování slov příbuzných vložit kapitoly ze slovotvorby. Podle zkušeností, které jsem zatím praxí získala, by se toto učivo mohlo zařadit už před vyjmenovaná slova, aby si žáci mohli vyjmenovaná slova a příbuzná slova osvojovat paralelně. Když jsem se během své praxe při osvojování tohoto učiva žáků např. ptala, které slovo je příbuzné k slovu obyčej, uváděli slova jako obličej, obinadlo apod.

2. Vyjmenovaná slova a jejich místo v RVP ZV Od školního roku 2007/2008 vejde v platnost Rámcový vzdělávací program základního vzdělání (RVP ZV), a to v 1. a 6. třídě základní školy. Některé pilotní školy podle něj učí už teď. Například ZŠ Horníkova 1 jako první (pilotní) škola v Brně na základě RVP ZV vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program již od školního roku 2002/2003.15 Zásadní změnou má být to, aby se žáci neučili pro učivo samotné, ale aby se učivo stalo prostředkem k získání kompetencí. RVP ZV označuje tzv. klíčovými kompetencemi závazné požadavky na výsledky vzdělávání žáků, které nevycházejí pouze ze specifik jednotlivých předmětů, ale dotýkají se univerzálnějších znalostí, dovedností a postojů žáků, které běžně potřebujeme ve svém životě a které jsou využitelné v mnoha životních i pracovních situacích.16 Jsou to takové znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty, kterými má škola vybavit všechny žáky především proto, aby byli schopni řešit problémy a úkoly, se kterými se setkají v běžném životě a které je vybaví takovými schopnostmi a vlastnostmi, že budou ochotni se dále 15 16

http://www.zshornikova.cz/rvp/text.htm http://www.rvp.cz/sekce/319

13

vzdělávat.17 Mezi klíčové kompetence v RVP ZV patří kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní. Osvojením uvedených kompetencí se má žák lépe začlenit do života a stát se plnohodnotným občanem. Psaní i, í a y, ý po obojetných souhláskách patří v RVP ZV do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, realizuje se ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura, konkrétně v obsahové složce Jazyková výchova. V samotném obsahu učiva o psaní i/ y po obojetných souhláskách však k žádným výrazným změnám nedošlo. Jde v podstatě o to, najít co nejlepší způsob, jak toto učivo žákům podat, aby ho nejen pochopili, ale také dokázali získanou dovednost uplatňovat v praxi. RVP ZV stanovuje v rámci učiva o vyjmenovaných slovech tyto očekávané výstupy:

JAZYKOVÁ VÝCHOVA Očekávané výstupy – 1. období žák vyhledá v textu slova příbuzná odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech Očekávané výstupy – 2. období žák porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová rozlišuje ve slově kořen a část předponovou píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách18

Pokusíme se nyní ukázat, jak lze jednotlivé kompetence prostřednictvím učiva o vyjmenovaných slovech rozvíjet.

Kompetence k učení: Žák

na

základě

pamětného

osvojení

vyjmenovaných

slov,

propojení

vyjmenovaných slov a slov příbuzných efektivně využívá této dovednosti v praktickém životě. Jednotlivá slova lze sice nalézt v Pravidlech českého pravopisu nebo ve Slovníku spisovné češtiny, ale při psaní v běžném životě nemusí neustále 17

http://www.rvp.cz/clanek/598 http://www.rvp.cz/soubor/rvpzv.pdf - str. 23 (VUP. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: INFRA, s.r.o., 2005).

18

14

listovat a slova hledat. Žák pamětně ovládá jednotlivé řady slov a slova příbuzná si dokáže odvodit. V různých typech cvičení může posoudit vlastní pokrok a naplánovat si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit. Tím je veden k sebehodnocení, které je pro jeho budoucí život nezbytné.

Kompetence k řešení problémů: Pro rozvoj logického myšlení a pro rozvoj myšlenkových operací je velice důležité předkládat žákům problémové úkoly. Při probírání učiva o vyjmenovaných slovech se nabízí mnoho možností. Žáci mohou mít za úkol např. slova třídit, seskupovat podle příbuznosti. Žák řeší problém při rozhodování, jaké i–y napíše, a vždy si také řešení odůvodňuje (obhajuje). Např.: Protože je slovo bylinkový příbuzné k vyjmenovanému slovu bylina, napíšeme po b tvrdé y. Objevené poznatky může žák aplikovat například tak, že vymýšlí vyprávění, do kterého musí některá z vyjmenovaných slov nebo slov příbuzných zařadit. Tím se rozvíjí zároveň i tvořivost žáků.

Kompetence komunikativní: Tuto kompetenci můžeme rozvíjet jak v mluvené, tak v písemné podobě. Žáci by měli mít příležitost naslouchat názorům svých spolužáků, diskutovat o nich, upřesňovat je a objevit správné řešení, protože u psaní i–y konkrétního slova v určitém významu je správná jen jedna odpověď. Je také možné zařadit takové mluvní cvičení, ve kterém žáci v mluveném projevu použijí co nejvíce slov s tvrdým y po obojetné souhlásce. V písemném projevu žák užívá správně i–y po obojetných souhláskách, což je důležité pro psaní např. dopisu, zprávy, oznámení, inzerátu apod. Kompetence sociální a personální: Při probírání učiva o vyjmenovaných slovech můžeme střídat individuální činnosti s činnostmi skupinovými, které vyžadují spolupráci žáků. Žáci se při nich naučí dodržovat určitá pravidla, naučí se vzájemně tolerovat, zodpovídat za plnění společného úkolu. Ve skupinách si vzájemně pomáhají, požádají o radu, když něčemu nerozumí, nebo naopak vysvětlí učivo žákům, kteří učivo ještě nechápou.

15

Kompetence občanské: Žák je seznámen s tím, že psaní i–y po obojetných souhláskách vzniklo na základě historického vývoje. Tento vývoj žák respektuje a uvědomuje si jedinečnost českého jazyka. Při procvičování mohou být využity různé texty s občanskou tematikou, které obsahují vyjmenovaná slova. Žáci odůvodňují pravopis těchto slov a zároveň se dozvídají různé zajímavosti např. o svých právech a povinnostech, o dopravní výchově apod.

Kompetence pracovní: Úsilí naučit se vyjmenovaným slovům a poznat slova příbuzná vede žáka k trpělivosti a pracovitosti. „Pokud dá učitel žákům možnost vykonávat smysluplné činnosti, nechá je samostatně se rozhodovat a projevovat a pokud žáci rozumí, čemu a proč se učí, mohou se jednotlivé klíčové kompetence utvářet v souladu s přirozenými schopnostmi a zájmy žáků.“19

3. Vyjmenovaná slova v učebnicích Učebnice jsou základní odbornou pomůckou, a to pro žáka i učitele. Jsou vytvořeny v souladu s učebními osnovami, nově RVP ZV. Didakticky by měly být přizpůsobeny adresátům, respektovat jejich věk a znalosti. Učitel se jimi nemusí řídit zcela, protože závazným dokumentem jsou pro něj osnovy, nově RVP. Do roku 1990 byly učebnice jednotné, byly tvořeny stálým kolektivem autorů a členy autorských kolektivů byli také učitelé z praxe. V současné době jsou nabízeny různé řady učebnic od různých autorů a bohužel ne vždy té nejlepší kvality. Ve své práci jsem se zaměřila na tři typy učebnic pro 3.–5. ročník základní školy, a to z nakladatelství SPN, a. s., ALTER a PRODOS. Zajímalo mě, zda jsou řady vyjmenovaných slov v učebnicích a jednotlivých ročnících jednotné a jaké typy cvičení k procvičování a upevňování učiva nabízejí. 19

http://www.rvp.cz/clanek/491/638, publikováno v publikaci Rosecká, Z. Malá didaktika činnostního učení.Brno; Tvořivá škola, 2006.

16

3. 1 Řady vyjmenovaných slov 3. 1. 1 Řady vyjmenovaných slov po B V učebnici z nakladatelství ALTER je v řadě uvedeno 10 vyjmenovaných slov: být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka (Bydžov, Přibyslav, Zbyněk…).20 Řada je sice jednodušší na zapamatování, ale o to obtížnější se pro žáky stává zařazení příbuzných slov, například ke slovesu být slovo dobytek. Podle návodu v učebnici si žáci mají vést slovníček a do něj si příbuzná slova z cvičení vypisovat. V učebnici z nakladatelství SPN, a. s., tvoří řadu tato vyjmenovaná slova: být – bydlit – obyvatel – byt; příbytek – nábytek – dobytek; obyčej – bystrý – bylina; kobyla – býk – Přibyslav.

21

Celkem tvoří řadu 13 vyjmenovaných slov. Oproti učebnici z

nakladatelství ALTER chybí slovo babyka, ale přibyla slova bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek. V učebnici z nakladatelství PRODOS je řada sestavena z těchto 14 slov: být – bydlit – obyvatel – byt, příbytek – nábytek – dobytek – zbytek, obyčej – bystrý – bylina, kobyla – býk – Přibyslav.22 Vidíme, že oproti řadě z SPN, a. s., je zde navíc slovo zbytek, slovo babyka chybí stejně jako v SPN. Pro lepší názornost uvádíme grafické zpracování. Graf č. 1: Vyjmenovaná slova po B ALTER (10) babyka

SPN, a. s. (13) být obyčej bystrý bydlit bylina kobyla

obyvatel

býk (Přibyslav) byt příbytek nábytek dobytek zbytek PRODOS (14) 20

DVORSKÝ, L., LOVIS, K. Český jazyk pro třetí ročník. Všeň: ALTER, 1995, str. 42. DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 3. ročník ZŠ. Praha: SPN, a. s., 1997, str. 37. 22 MIKULENKOVÁ, H. A KOL. Český jazyk pro 3. ročník základního školství. Olomouc: PRODOS, 1997, str. 48. 21

17

3. 1. 2 Řady vyjmenovaných slov po L ALTER: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, lýko, lýtko, lyže, vzlykat, lysý, plyš, pelyněk23 SPN, a. s.: slyšet – mlýn – blýskat se; polykat – plynout – plýtvat; vzlykat – lysý lýtko; lýko – lyže - pelyněk; plyš24 PRODOS: slyšet – mlýn – blýskat se, polykat – plynout – plýtvat, vzlykat – lysý – lýtko, lýko – lyže – pelyněk, plyš25 Slova v řadách po souhlásce L se ve všech třech typech učebnic shodují v počtu, shodně uvádějí 13 slov v jejich podobě, ale liší se uváděným pořadím.

Graf č. 2: Vyjmenovaná slova po L ALTER (13)

SPN, a. s. (13)

slyšet mlýn blýskat se polykat plynout plýtvat vzlykat lysý lýtko lýko lyže pelyněk plyš

PRODOS (13)

23


18

3. 1. 3 Řady vyjmenovaných slov po M ALTER: my, mýt, myslit, mýlit se, myš, hmyz, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, chmýří, Litomyšl 26 SPN, a. s.: my – mýt – myslit – mýlit se; hmyz – myš - hlemýžď; mýtit – zamykat – smýkat; dmýchat – chmýří – nachomýtnout se; Litomyšl27 PRODOS: my – mýt – myslit – mýlit se, hmyz – myš – hlemýžď, mýtina – zamykat – smyk, dmýchat – chmýří – nachomýtnout se, Litomyšl28 V řadě vyjmenovaných slov, které učebnice nakladatelství ALTER nabízí k osvojení, chybí ve srovnání s učebnicemi z nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS slova dmýchat a nachomýtnout se. Také je vyměněno pořadí slov myš a hmyz. V učebnici nakladatelství PRODOS jsou slova mýtit a smýkat nahrazena oproti srovnávaným řadám používanějšími slovy mýtina a smyk.

Graf č. 3: Vyjmenovaná slova po M ALTER (12) mýtit

SPN, a. s. (14)

smýkat my mýt myslit mýlit se hmyz myš hlemýžď zamykat chmýří Litomyšl dmýchat nachomýtnout se mýtina smyk PRODOS (14)

26


19

3. 1. 4 Řady vyjmenovaných slov po P ALTER: pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, pykat, pýřit se, pýr29 SPN, a. s.: pýcha – pytel – pysk; netopýr – slepýš – pyl; kopyto – klopýtat – třpytit se; zpytovat – pykat – pýr; pýřit se – čepýřit se30 PRODOS: pýcha – pytel – pysk, netopýr – slepýš – pyl, kopyto – klopýtat – třpytit se, zpytovat – pykat – pýr, pýřit se – čepýřit se31 Řady vyjmenovaných slov po obojetné souhlásce P se v učebnicích nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS shodují. V učebnici nakladatelství ALTER chybí ve srovnání s učebnicemi nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS slova zpytovat a čepýřit se. Učebnice nakladatelství ALTER tedy opět nabízí řadu s nejmenším počtem slov, tj. 12.

Graf č. 4: Vyjmenovaná slova po P

ALTER (12)

SPN, a. s. (14) pýcha pytel pysk netopýr slepýš pyl kopyto klopýtat třpytit se pykat pýr pýřit se zpytovat čepýřit se

PRODOS (14)

29


20

3. 1. 5 Řady vyjmenovaných slov po S ALTER: sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat 32 SPN, a. s.: syn – sytý – sýr; syrový – sychravý – usychat; sýkora – sýček – sysel; syčet – sypat33 PRODOS: syn – sytý – sýr; syrový – sychravý – usychat; sýkora – sysel – sýček; syčet – sypat34 Počet slov i jejich typ se ve všech třech typech učebnic shodují. Různé je však jejich uváděné pořadí. V nakladatelství ALTER je ve srovnání s učebnicemi nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS jiné pořadí slov sytý a syn, v učebnici SPN, a. s., je ve srovnání s učebnicemi nakladatelství ALTER a PRODOS odlišné pořadí slov sysel a sýček.

Graf č. 5: Vyjmenovaná slova po S ALTER (11)

SPN, a. s. (11)

syn sytý sýr syrový sychravý usychat sýkora sýček sysel syčet sypat PRODOS (11)

32


21

3. 1. 6 Řady vyjmenovaných slov po V ALTER: vy, vysoký, vydra, výr, zvykat, žvýkat, výt, výskat, povyk a slova s předponou vy-, vý- 35 SPN, a. s.: vy – vysoký – výt; výskat – zvykat - žvýkat; vydra – výr – vyžle; povyk – výheň a slova s předponou vy-, vý-36 PRODOS: vy – vysoký – výt; výskat – zvykat – žvýkat; vydra – výr – povyk – výheň a slova s předponou vy-, vý-37 V učebnici nakladatelství ALTER nejsou uvedena slova vyžle a výheň. Tato učebnice zároveň nabízí k osvojení slova v odlišném pořadí než oba typy srovnávaných učebnic. Podstatné jméno vyžle není uvedeno ani v učebnici nakladatelství PRODOS.

Graf č. 6: Vyjmenovaná slova po V ALTER (10)

SPN, a. s. (12) vyžle vy vysoký výt výskat zvykat žvýkat vydra výr povyk a slova s předponou vy-, vývýheň

PRODOS (11)

35


22

3. 1. 7 Řady vyjmenovaných slov po Z ALTER: brzy, jazyk, nazývat se 38 SPN, a. s.: brzy – jazyk – nazývat; Ruzyně39 PRODOS: brzy – jazyk – nazývat; Ruzyně40 Řady po souhlásce Z jsou v učebnicích nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS totožné. Obě shodně uvádějí i vlastní jméno Ruzyně, které v řadě vyjmenovaných slov v učebnici nakladatelství ALTER chybí. Také je v této řadě ke slovesu nazývat připojeno zvratné zájmeno se.

Graf č. 7: Vyjmenovaná slova po Z ALTER (3)

SPN, a. s. (4) nazývat brzy jazyk nazývat se Ruzyně PRODOS (4)

Tabulka č. 1: Celkový přehled počtu vyjmenovaných slov Vyjmenovaná B

L

M

P

S

V

Z

Celkem

slova ALTER

10

13

12

12

11

10

3

71

SPN, a. s.

13

13

14

14

11

12

4

81

PRODOS

14

13

14

14

11

11

4

81

38


23

Jak ukazuje tabulka, učebnice z nakladatelství ALTER nabízí řady o 71 vyjmenovaných slovech, což je o 10 méně, než uvádějí další srovnávané učebnice. Z tabulky také vyplývá, že pouze u souhlásek L a S se počet vyjmenovaných slov shoduje ve všech třech typech učebnic. Ke slovům, která se v jednotlivých řadách obměňují patří slova mýtit a smýkat, která jsou nahrazena z pohledu autorů novějšími, a to mýtina a smyk. Ke slovům, která jsou v některých řadách úplně vypuštěna patří slova: babyka = „druh javoru s tupě laločnatými listy“41 vyžle = „velmi hubené dítě“42 výheň = „1. ohniště, do kterého se vhání vzduch k zvětšení žáru; 2. velká teplota, žár“43 Předpokládám, že podle autorů učebnic jsou už tato slova zastaralá, málo používaná. Pro žáky je velmi důležitá návaznost učiva. Řady vyjmenovaných slov by tedy měly být ve vyšších ročnících shodné s těmi, se kterými se už žáci seznámili, protože si je osvojují pamětně. Zajímalo nás, jestli se řady v učebnicích uváděných nakladatelství ve 3., 4. a 5. ročníku shodují. V učebnicích nakladatelství SPN, a. s., jsou řady po všech souhláskách ve všech výše uvedených ročnících totožné, což považujeme za didakticky i věcně správné. Učebnice nakladatelství ALTER ve 4. ročníku věnuje opakování vyjmenovaných slov 8 stran, ale přehled jednotlivých řad už neuvádí. V 5. ročníku už se vyjmenovaným slovům autoři učebnice téměř nevěnují. V učebnici pro 4. ročník z nakladatelství PRODOS se objevují v řadách ve srovnání s 3. ročníkem změny. V řadách po souhláskách B, M a Z byly vypuštěny zeměpisné názvy Přibyslav, Litomyšl a Ruzyně. Ve vyjmenovaných slovech po L přibylo podstatné jméno plyn, objevilo se mezi slovy plýtvat a vzlykat. V řadě po souhlásce S se vyměnilo pořadí slov sýkora – sysel za sysel – sýkora. Shodné zůstávají pouze řady vyjmenovaných slov po P a V.

41

KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, str. 24. 42 KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, str. 528. 43 KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, str. 507.

24

V 5. ročníku téhož nakladatelství jsou slova uvedena v odlišném pořadí, než tomu bylo ve 3. a 4. ročníku, a navíc se v přehledu vyjmenovaných slov objevila úplně nová slova jako například Bydžov, slynout, plytký, vlys, mykat, sumýš, mys, mýto, pýří, pyj, syrý, vykat, cavyky, vyza, vyžle. Slova slynout, mykat, pýří jsou slova zastaralá a domnívám se, že jejich významu dnes už žáci ani nerozumějí. Navíc se už v mluveném i psaném projevu téměř neužívají. K obohacení slovní zásoby však jistě patří slova vlys, sumýš, mys a vyza, ale domnívám se, že do řady vyjmenovaných slov být zařazena nemusí. Učitel na ně může vhodným způsobem poukázat a obohatit tak slovní zásobu žáka. Mnohem závažnější však je, že nejenom v různých typech učebnic, ale také v rámci jednoho typu učebnice se v navazujících ročnících objevují různé řady slov k osvojení, když je známo, že se tuto oporu žáci učí zpaměti.

3. 2 Typy úkolů v učebnicích pro 3. ročník Při procvičování a upevňování učiva o vyjmenovaných slovech se nejčastěji používají cvičení pravopisná. Můžeme volit z několika druhů. Mezi nejčastěji používané na 1. stupni ZŠ patří: a) přepisovací Cílem těchto cvičení je, aby žák bezchybně přepsal uvedená slova. Např. obyvatel, syčet, sítko,…apod. Často se využívají u žáků s poruchami učení jako jsou dyslexie nebo dysortografie. Pro tyto žáky je tento typ cvičení stejně náročný jako třeba diktát. U nácviku vyjmenovaných slov je vhodné přepisovat pouze jednotlivá slova nebo slovní spojení. „Přepisovaná slova žák analyzuje na slabiky, hlásky, navzájem je odlišuje a zároveň analyzované prvky skládá v celek, srovnává části a celek.“44 b) doplňovací Patří u nás k nejrozšířenějším, protože umožňují rychlé vypracování – žák doplňuje i, í/ y, ý: Např. b – k, b – č, l – zátko, …apod. Nevýhodou těchto cvičení je však jejich izolovanost. Žáci nepíší celá slova a tím se u nich nevytváří návyk správného psaní. Není proto vhodné, aby tento typ cvičení převládal, ale aby byla zařazována i cvičení jiného typu. 44

HAUSER, KLÍMOVÁ, KNESELOVÁ, MARTINEC. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. Brno: MU, 2007, str. 31.

25

c) vysvětlovací Žáci mají za úkol příslušný jazykový jev vyložit. Tato cvičení můžeme spojovat s cvičeními přepisovacími nebo doplňovacími. Např. Ve slově babička napíšeme po B měkké i, protože to není vyjmenované ani příbuzné slovo,…atd. d) vyhledávací Tento typ cvičení je pro nácvik učiva o vyjmenovaných slovech velmi důležitý. Vyhledávat mohou žáci v textu buď přímo vyjmenovaná slova a jejich tvary, nebo slova příbuzná. Např. Pálí ho dobré bydlo. Pýcha předchází pád. Na hrubý pytel hrubá záplata. Únor bílý – pole sílí. Cvičení vyhledávací je vhodné opět spojit s cvičením vysvětlovacím. Provádějí se většinou hromadně, a to ve škole. e) konstrukční Tento typ cvičení je pro myšlení žáka velmi přínosný. Je založen na syntéze, tj. že žák umí v praxi příslušný pravopisný jev použít. Např.: Vysvětlete rozdíl v psaní slov vír – výr a užijte je ve větách. Vytvořte věty, ve kterých použijete slova s předponou vy-, vý- apod. f) diktát Diktát je zvláštní forma cvičení, která slouží pouze k prověřování znalostí pravopisu. „Ve škole se nejčastěji uplatňuje diktát kontrolní, psaní bez přípravy podle mluveného projevu učitele. Obsah tohoto projevu mohou tvořit jednotlivá izolovaná slova nebo jen krátká slovní spojení, celé věty navzájem významově nesouvisící a celý souvislý text.“45 „Diktát celého souvislého textu je z psychologického hlediska výhodnější, žáci se nemusí v mysli přizpůsobovat jinému obsahu. Mluvnicky je méně vydatný.“46 Ve zkoumaných učebnicích se objevují všechny typy výše uvedených cvičení, ovšem v různém počtu. Uvedené tabulky zachycují typy cvičení a jejich počty v jednotlivých učebnicích pro 3. ročník. Cvičení jsem rozdělila podle nácviku jednotlivých obojetných souhlásek.

45

HAUSER, KLÍMOVÁ, KNESELOVÁ, MARTINEC. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. Brno: MU, 2007, str. 34. 46 HAUSER, KLÍMOVÁ, KNESELOVÁ, MARTINEC. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. Brno: MU, 2007, str. 35.

26

Tabulka č. 2: Přehled cvičení při nácviku i/ y po B Typy úkolů

ALTER

SPN, a. s.

PRODOS

Celkem

Přepisovací

5

7

3

15

Doplňovací

5

4

3

12

Vysvětlovací

15

11

7

33

Vyhledávací

3

4

1

8

Konstrukční

7

4

2

13

Diktát

0

0

0

0

Jiná

4

1

0

5

Celkem

39

31

16

86

Jak ukazuje tabulka, učebnice z nakladatelství ALTER nabízí k procvičení a upevnění učiva ve srovnání se srovnávanými učebnicemi nejvíce úkolů, a to 39. Nejméně úkolů obsahuje učebnice z nakladatelství PRODOS, a to 16, ale učebnici doplňuje ještě cvičebnice. Nejvíce je vysvětlovacích úkolů, a to 33. Je to způsobeno tím, že jsou zde zahrnuty úkoly typu: srovnej, roztřiď, odůvodni pravopis, vysvětli význam slov. Diktáty jsou většinou zahrnuty do souhrnných cvičení. Učitel může použít jako diktát také některé doplňovací cvičení. Předpokládám také, že se diktáty objevují v metodických příručkách pro učitele, které už nebyly předmětem mého šetření.

Tabulka č. 3: Přehled cvičení při nácviku i/ y po L Typy úkolů

ALTER

SPN, a. s.

PRODOS

Celkem

Přepisovací

9

6

3

18

Doplňovací

7

6

4

17

Vysvětlovací

21

11

8

40

Vyhledávací

2

2

1

5

Konstrukční

9

1

2

12

Diktát

0

3

0

3

Jiná

0

1

0

1

Celkem

48

30

18

96

27

Nejvíce cvičení, a to 48, nabízí k procvičení vyjmenovaných slov po L opět učebnice z nakladatelství ALTER, nabízí o 18 úkolů více než učebnice nakladatelství SPN, a. s., a dokonce o 30 úkolů více než učebnice z nakladatelství PRODOS. Zajímavé je srovnání počtu konstrukčních úkolů. V učebnici nakladatelství ALTER je jich 9, v ostatních srovnávaných učebnicích pouze 1 a 2.

Tabulka č. 4: Přehled cvičení při nácviku i/ y po M Typy úkolů

ALTER

SPN, a. s.

PRODOS

Celkem

Přepisovací

4

6

3

13

Doplňovací

3

4

6

13

Vysvětlovací

13

16

11

40

Vyhledávací

4

0

1

5

Konstrukční

5

2

2

9

Diktát

0

2

0

2

Jiná

0

0

0

0

Celkem

29

30

23

82

Jak ukazuje tabulka, počty úkolů k procvičení vyjmenovaných slov po M jsou ve všech srovnávaných učebnicích téměř stejné. Nejvíce úkolů je vysvětlovacích, méně se klade důraz na cvičení vyhledávací, konstrukční a diktáty.

Tabulka č. 5: Přehled cvičení při nácviku i/ y po P Typy úkolů

ALTER

SPN, a. s.

PRODOS

Celkem

Přepisovací

7

5

5

17

Doplňovací

4

6

6

16

Vysvětlovací

14

12

12

38

Vyhledávací

4

0

1

5

Konstrukční

9

2

4

15

Diktát

2

2

0

4

Jiná

3

0

0

3

Celkem

43

27

28

98

28

Počet úkolů na procvičení vyjmenovaných slov po P je v učebnicích nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS téměř vyrovnaný, učebnice z nakladatelství ALTER tento počet převyšuje o 15–16 úkolů. Nejvíce je opět zařazeno úkolů vysvětlovacích.

Tabulka č. 6: Přehled cvičení při nácviku i/ y po S Typy úkolů

ALTER

SPN, a. s.

PRODOS

Celkem

Přepisovací

5

4

1

10

Doplňovací

3

4

7

14

Vysvětlovací

11

12

9

32

Vyhledávací

3

1

1

5

Konstrukční

9

1

1

11

Diktát

1

2

0

3

Jiná

1

1

2

4

Celkem

33

25

21

79

Tabulka ukazuje, že učebnice nakladatelství ALTER nabízí pro procvičení vyjmenovaných slov po S ve srovnání s dalšími učebnicemi nejvíce konstrukčních úkolů, a to 9. Ostatní srovnávané učebnice mají pouze 1 takové cvičení.

Tabulka č. 7: Přehled cvičení při nácviku i/ y po V Typy úkolů

ALTER

SPN, a. s.

PRODOS

Celkem

Přepisovací

7

6

5

18

Doplňovací

6

5

4

15

Vysvětlovací

15

12

7

34

Vyhledávací

0

1

1

2

Konstrukční

8

2

3

13

Diktát

1

2

0

3

Jiná

0

0

0

0

Celkem

37

28

20

85

V tabulce č. 7 vidíme, jak málo vyhledávacích cvičení nabízejí srovnávané učebnice. Naopak nejvíce věnují cvičením vysvětlovacím.

29

Tabulka č. 8: Přehled cvičení při nácviku i/ y po Z Typy úkolů

ALTER

SPN, a. s.

PRODOS

Celkem

Přepisovací

1

4

3

8

Doplňovací

3

3

3

9

Vysvětlovací

6

7

7

20

Vyhledávací

1

1

0

2

Konstrukční

2

1

4

7

Diktát

0

1

0

1

Jiná

1

0

1

2

Celkem

14

17

18

49

Vyjmenovaným slovům po Z věnuje nejvíce cvičení učebnice z nakladatelství PRODOS. Celkově je v jednotlivých učebnicích užito k procvičování a upevňování tohoto pravopisného učiva 575 cvičení. Největší skupinu tj. 41 % tvoří cvičení vysvětlovací. V učebnicích je jich zařazeno celkem 237. Toto zjištění potvrzuje předpoklad, že žáci jsou vedeni k tomu, aby jednotlivé pravopisné jevy odůvodňovali, tzn. nepracovali pouze mechanicky. Další početnou skupinu, a to 99 cvičení, tvoří cvičení přepisovací, která jsou pro žáky 1. stupně ZŠ velmi důležitá. Přepisování slov pomáhá fixovat si tak jeho podobu. Téměř stejně velkou skupinu, a to 96 cvičení, tvoří cvičení doplňovací. Je ovšem třeba uvést, že uvedené typy cvičení málokdy existují v „čisté“ podobě. Tak např. cvičení doplňovací a přepisovací jsou velmi často spojována s cvičením vysvětlovacím. Menší skupinu, téměř 14 %, tvoří cvičení konstrukční a nejméně jsou zastoupena cvičení vyhledávací (5,6 %). Do učebnic jsou na závěr kapitol o vyjmenovaných slovech zařazena také souhrnná cvičení, a to následovně: - učebnice z nakladatelství ALTER nabízí k souhrnnému procvičení 28 diktátů; - učebnice z nakladatelství SPN, a. s. věnuje vyjmenovaným slovům 24 souhrnných cvičení, většina je na doplnění y, ý/ i, í a na odůvodnění tohoto pravopisu, jsou zde zahrnuty i 3 diktáty;

30

- učebnice z nakladatelství PRODOS nabízí na procvičení 12 cvičení na doplňování a zdůvodňování pravopisu. K učebnici existuje i pracovní sešit, kde je vyjmenovaným slovům vymezeno dvanáct stran.

31

II. Praktická část 1. Metodologický postup výzkumu 1. 1 Stanovení hypotézy Na základě příslušné lingvistické a didaktické literatury a dřívějšího pozorování nebyla stanovena pravá hypotéza, ale vyšli jsme z předpokladu, že stav ve vyučovací praxi plně neodpovídá ani požadavkům současných osnov, ani požadavkům jazykové výchovy. Předpokládáme, že si žáci dokáží pamětně dobře osvojit řady vyjmenovaných slov, ale činí jim potíže přiřazovat k některým základovým slovům slova odvozená, a to je zřejmě jeden z důvodů, proč při psaní chybují.

1. 2 Metody užité při zkoumání Byly stanoveny tyto metody práce: a) Písemný test předložený celkem 308 žákům 3. a 5. ročníku náhodně vybraných brněnských a mimobrněnských základních škol. Na všech vybraných základních školách se pracovalo s běžnými třídami, tj. bez vnitřní diferenciace a zaměření. Přehled zkoumaných tříd uvádíme v tabulce č. 9.

Tabulka č. 9: Přehled zkoumaných tříd Škola

3. ročník

5. ročník

ZŠ Pastviny

39

43

ZŠ Vlčnov

32

34

ZŠ Pavlovská

48

18

C+M církevní ZŠ Lerchova

38

56

Celkem

157

151

Žáci 3. ročníku byli vybráni proto, že učivo o vyjmenovaných slovech je do tohoto ročníku podle stávajících osnov zařazeno. U žáků 5. ročníku nás zajímalo, do jaké míry si získané vědomosti a dovednosti z nižších ročníků upevnili a s jakým stupněm jejich osvojení postupují na 2. stupeň.

32

b) Rozhovory se žáky se ve zkoumaných třídách zaměřovaly hlavně na obtížnost zkoumaného učiva a na problémy s ním spojené. c) Rozhovory s učiteli mateřského jazyka byly zaměřeny především na obtížnost učiva o vyjmenovaných slovech, používané metody při jeho probírání, používané typy učebnic, množství a druhy cvičení sloužící k procvičování apod.

1. 3 Přehled slov vybraných pro test Test obsahoval pouze jeden úkol – žáci doplňovali i, í/ y, ý ve vybraných slovech v testu. Ten zahrnoval celkem 107 slov, z toho byl zkoumán pravopis u 21 z nich. Slova obsahující i, í/ y, ý po obojetných souhláskách b, l, m, p, s, v, z byla zastoupena rovnoměrně, tzn. že každé řadě byla věnována 3 slova. bi, bí/ by, bý: babička, nabídkou, bylinkovém li, lí/ ly, lý: zalistovali, zmrzlinovém, uslyšel mi, mí/ my, mý: v Litomyšli, míchaném, myslel pi, pí/ py, pý: slepičí, pivo, pytlík si, sí/ sy, sý: sysla, sýrových, silné vi, ví/ vy, vý: vybrali, vývar, víno zi, zí/ zy, zý: zima, jazyk, Ruzyně Nejprve jsem chtěla vytvořit dva typy písemného testu, a to zvlášť pro třetí a zvlášť pro pátý ročník. Nakonec jsem se rozhodla použít jednotný test pro oba zkoumané ročníky, aby výsledky byly srovnatelné. Po poradě se svou vedoucí diplomové práce byl zvolen souvislý text, který jsem sama vytvořila.

1. 4 Písemný test a uplatňovaný metodologický postup Test byl obsahem i zadáním shodný pro všechny zkoumané ročníky, aby bylo možné porovnat, zda se s postupem do vyššího ročníku dovednost psaní i, í/ y, ý po obojetných souhláskách zlepšuje, popřípadě která konkrétní slova dělají žákům v jednotlivých ročnících největší potíže. Test měl následující podobu:

33

Doplňte i, í / y, ý. Včera mě v Litom-šli vzala bab-čka na oběd do restaurace U Mlsného ssla. V-brali jsme si volný stůl a zal-stovali denní nab-dkou. Uvažoval jsem o s-rových tyčinkách, b-linkovém čaji a zvláště o m-chaném zmrzl-novém poháru. Ale dostal jsem nakázáno: „To by tak hrálo dát si pohár, když je venku taková z-ma! Objednáme si slep-čí v-var, vepřový jaz-k s přílohou a nakonec ochutnáš ten čaj. Já si však dám p-vo, když jsem v Čechách. Příští týden totiž odlétám z Ruz-ně domů do Finska.“ Když jsem to usl-šel, m-slel jsem na to, že jí koupím p-tlík sladkostí na cestu a dědovi pošlu slné červené v-no, které má tak rád. Ve všech zkoumaných třídách jsem pracovala se žáky sama. Nejprve byli všichni seznámeni s tím, k jakému účelu bude test sloužit. Tím byli zároveň motivováni k pečlivé práci. Hned na to byly zopakovány řady vyjmenovaných slov, pak žáci odůvodňovali pravopis slov mnou zadávaných. Poté byly rozdány testy. Žáci vyplňovali pouze ročník, třídu a školu. Následně byl žákům přečten text. Byli upozorněni na to, aby pracovali samostatně a pečlivě. Zároveň byli poučeni o tom, že výsledek nijak neovlivní jejich hodnocení a klasifikaci v českém jazyce. Většinou jim k vyplnění stačilo 10 minut, takže nebyli v žádném případě v časové tísni. Nakonec text přečetl pro kontrolu jeden žák ze třídy. Po odevzdání byli seznámeni se správným řešením. Nejvíce žáky zajímal pravopis slov vývar, míchaném a nabídkou. Opakování učiva, písemnému testu a společné kontrole bylo věnováno celkem 25 minut.

34

2. Interpretace výsledků V tabulce č. 10 jsou seřazena všechna zkoumaná slova, a to sestupně. Nejdříve jsou uvedena slova, ve kterých chybovalo nejvíce žáků obou zkoumaných ročníků. Počet chyb je vyjádřen i procentuálně. Jak ukazuje tabulka, nejvíce žáků chybovalo ve slově vývar, a to 126 z 308, což tvoří téměř 41 %. S větším odstupem následují slova: nabídkou (45 chyb, tj. 14,6 %), míchaném (39 chyb, tj. 12,7 %), sýrových (32 chyb, tj. 10,4 %) a vybrali (24 chyb, tj. 7,8 %). Nejméně se chybovalo ve slovech v Litomyšli a bylinkovém, a to shodně 0,3 %.

Tabulka č. 10: Celkový počet chyb v obou ročnících Slova

Počet chyb

Počet chyb v %

vývar

126

40,9

nabídkou

45

14,6

míchaném

39

12,7

sýrových

32

10,4

vybrali

24

7,8

pytlík

20

6,5

silné

16

5,2

slepičí

14

4,5

sysla

13

4,2

zmrzlinovém

11

3,6

myslel

10

3,2

víno

10

3,2

uslyšel

7

2,3

zima

6

1,9

zalistovali

5

1,6

babička

5

1,6

jazyk

4

1,3

Ruzyně

4

1,3

pivo

3

1,0

v Litomyšli

1

0,3

bylinkovém

1

0,3

35

V následujícím grafu je pro lepší názornost zachyceno množství chyb u prvních šesti slov

Graf č. 8 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 vývar

nabídkou míchaném sýrových

vybrali

pytlík

Prostorový sloupcový 1

Jak je vidět také z grafu, výrazně nejvyšší počet chyb se objevil u podstatného jména vývar, chybovalo celkově téměř 41 % žáků z celkového počtu 308.

V tabulkách č. 11 a 12 jsou opět sestupně seřazena slova, tentokrát podle počtu chyb v jednotlivých ročnících. Ukazuje se, že ve slově vývar chybovalo 59,9 % žáků 3. ročníku, což je o 38,7 % horší výsledek než u žáků 5. ročníku. Ve slově vybrali chybovalo ve 3. ročníku 21 žáků, zatímco v 5. ročníku pouze 3 žáci. Z celkového počtu 151 žáků jsou to jen 2 %. U ostatních slov nejsou rozdíly mezi ročníky tak výrazné. Poznání, že žáci 3. ročníku mnohem více chybovali ve slovech s předponami vy–, vý– , je pravděpodobně způsobeno skutečností, že ve 3. ročníku se žáci ještě neseznamují se stavbou slova. Definován je pouze jeho kořen. Pro části slova stojící před kořenem nebo za ním se užívá termínů – část předponová a část příponová. Teprve ve 4. ročníku je probíráno učivo o stavbě slova. Žáci se seznamují s termíny předpona a přípona a toto učivo procvičují. Tomu odpovídá také výsledek doplňování slov s předponou vy– v 5. ročníku, kde žáci dosáhli daleko lepšího výsledku.

36

Tabulka č. 11: Počet chyb ve 3. ročníku

Tabulka č. 12: Počet chyb v 5. ročníku

Prověřovaná

3. ročník

Prověřovaná

5. ročník

slova

Počet

slova

Počet

%

chyb

%

chyb

vývar

94

59,9

vývar

32

21,2

nabídkou

23

14,6

nabídkou

22

14,6

vybrali

21

13,4

míchaném

19

12,6

sýrových

20

12,7

sýrových

12

7,9

míchaném

20

12,7

pytlík

11

7,3

slepičí

9

5,7

slepičí

5

3,3

pytlík

9

5,7

silné

9

6,0

silné

7

4,5

sysla

8

5,3

myslel

6

3,8

zmrzlinovém

6

4,0

sysla

5

3,2

víno

5

3,3

zalistovali

5

3,2

myslel

4

2,6

zmrzlinovém

5

3,2

zima

4

2,6

víno

5

3,2

vybrali

3

2,0

babička

4

2,5

Ruzyně

3

2,0

uslyšel

4

2,5

uslyšel

3

2,0

jazyk

3

1,9

pivo

2

1,3

zima

2

1,3

babička

1

0,7

v Litomyšli

1

0,6

jazyk

1

0,7

pivo

1

0,6

bylinkovém

1

0,7

Ruzyně

1

0,6

zalistovali

0

0

bylinkovém

0

0

v Litomyšli

0

0

V tabulce č. 13 je zařazeno 5 slov, která činila žákům v jednotlivých ročnících největší problémy. Jak je vidět z přehledu, srovnatelné výsledky jsou u 3. a 5. ročníku pouze u dvou slov: nabídkou (3. ročník 23 chyb, 5. ročník 22) a míchaném (3. ročník 20, 5. ročník 19 chyb). Výrazně nejhůře dopadla ve 3. ročníku slova s předponou vy– , vý– . Rozdíly mezi ročníky jsou skutečně vysoké. U podstatného jména vývar činí 38,7 %, u slovesa vybrali 11,4 %.

Tabulka č. 13: Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

vývar

94

59,9

32

21,2

nabídkou

23

14,6

22

14,6

míchaném

20

12,7

19

12,6

sýrových

20

12,7

12

7,9

vybrali

21

13,4

3

2,0

V tabulkách č. 14–20 je uvedeno srovnání 3. a 5. ročníku v počtu chyb ve slovech po jednotlivých obojetných souhláskách (B, L, M, P, S, V, Z). Slova jsou řazena abecedně.

Tabulka č. 14: i, í / y, ý po B Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

babička

4

2,5

1

0,7

bylinkovém

0

0

1

0,7

nabídkou

23

14,6

22

14,6

V této skupině se objevilo nejvíce chyb u podstatného jména nabídkou. Celkem chybovalo v obou skupinách 45 žáků, což tvoří 14,6 % z jejich celkového počtu. Na základě opakování při závěrečné kontrole se ukázalo, že si žáci slovo chybně spojovali se slovesem nabýt (získat) a nikoli nabízet. Přídavné jméno bylinkovém patřilo v této skupině naopak k nejlépe doplněným slovům. Chyboval pouze jeden žák 5. ročníku. Jak jsem si ověřila, slovo bývá často v učebnicích procvičováno, přestože žákům výraznější problémy spojení se základovým slovem bylina nečiní.

38

Tabulka č. 15: i, í / y, ý po L Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

uslyšel

4

2,5

3

2,0

zalistovali

5

3,2

0

0

zmrzlinovém

5

3,2

6

4,0

U slov uslyšel a zmrzlinovém jsou výsledky naprosto srovnatelné. Žáci v nich chybovali málo. Je to zřejmě proto, že tvar slova uslyšel se od vyjmenovaného slova liší pouze předponou u– (jde o slovesa lišící se videm) a přídavné jméno zmrzlinovém (stejně jako podstatné jméno zmrzlina) je žákům známé. Výrazně lepšího výsledku dosáhli žáci 5. ročníku u slova zalistovali – nechyboval ani jeden žák. Naproti tomu ve 3. ročníku chybovalo z celkového počtu 5 žáků, což tvoří 3,2 %.

Tabulka č. 16: i, í / y, ý po M Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

Litomyšli

1

0,6

0

0

míchaném

20

12,7

19

12,6

myslel

6

3,8

4

2,6

K nejlépe doplňovaným slovům testu patří slovo Litomyšli. Jedná se o jiný tvar vyjmenovaného slova. Zajímavé je, že tvar slovesa myslel si nespojilo s vyjmenovaným slovem myslet celkem 10 žáků. Vysoký počet chyb se objevil ve slově míchaném, a to v obou ročnících. Zajímavá je skutečnost, že při opakování je žáci spojovali s vyjmenovaným slovem dmýchat, které má naprosto odlišný význam: míchat = 1. kroužením uvádět v pohyb; 2. směšovat, mísit; 3. zaměňovat; 4. měnit pořadí, seskupení, promíchávat47 dmýchat = vhánět vzduch, foukat48

47

KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, str. 179. 48 KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, str. 61.

39

Tabulka č. 17: i, í / y, ý po P Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

pivo

1

0,6

2

1,3

pytlík

9

5,7

11

7,3

slepičí

9

5,7

5

3,3

V této skupině slov nejvíce žáků (tj. 20) chybovalo ve slově pytlík. Překvapivě více chybovali žáci 5. ročníku. Toto zjištění je zajímavé, protože podstatné jméno je zdrobnělinou vyjmenovaného slova pytel. Naopak nejlepšího výsledku, a to v obou ročnících, bylo dosaženo u podstatného jména pivo. Je to zřejmě proto, že žáci toto slovo mohou často v psané podobě vidět například v reklamách. Z celkového počtu chybovali v jeho psaní pouze 3 žáci, tj. 1 %.

Tabulka č. 18: i, í / y, ý po S Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

silné

7

4,5

9

6,0

sýrových

20

12,7

12

7,9

sysla

5

3,2

8

5,3

Nejvíce žáků chybovalo v přídavném jméně sýrových. Při závěrečném opakování se ukázalo, že si slovo mylně spojovali s podstatným jménem síra a nikoli sýr. Ve zbývajících dvou slovech chybovali více žáci 5. ročníku, a to o 3,6 % Přitom u podstatného jména sysla se jedná pouze o jiný tvar vyjmenovaného slova sysel.

40

Tabulka č. 19: i, í / y, ý po V Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

víno

5

3,2

5

3,3

vybrali

21

13,4

3

2,0

vývar

94

59,9

32

21,2

V této skupině jednoznačně nejvíce chybovali žáci 3. ročníku. Ve slově vývar tvořila chybná řešení dokonce téměř 60 %. Jak jsme již výše uvedli, slova s předponou vy– se ukázala v celém testu pro tento ročník jako nejproblematičtější. Slovo vývar patřilo také v 5. ročníku na 1. místo z hlediska počtu chyb. Ukazuje se, že je třeba věnovat slovům s předponou vy– zvýšenou pozornost a zařazovat je častěji do různých úkolů a cvičení. Graf č. 9: Slovo vývar ve 3. ročníku

chybně - 59,9 % správně - 40,1 %

Graf č. 10: Slovo vývar v 5. ročníku:

chybně - 21,2 % správně 78,8 %

41

Tabulka č. 20: i, í / y, ý po Z Slova

3. ročník

5. ročník

Počet chyb

%

Počet chyb

%

jazyk

3

1,9

1

0,7

Ruzyně

1

0,6

3

2,0

zima

2

1,3

4

2,6

V této skupině se objevilo nejméně chyb, a to pouze 14. Domnívám se, že je to způsobeno skutečností, že u podstatných jmen jazyk a Ruzyně se jedná o vyjmenovaná slova, a navíc v základním tvaru, jak jsou v řadě uváděna. Tato řada je také nejkratší a žákům se zřejmě dobře pamatuje.

Tabulka č. 21 Obojetné souhlásky

Počet chyb ve slovech s touto obojetnou souhláskou

Z

14

L

23

P

37

M

50

B

51

S

61

V

160 Tabulka č. 21 zachycuje vzestupně počet chyb ve skupinách slov po dané obojetné

souhlásce. Jak je vidět, mezi nejlépe zvládnutá slova patřila skupina slov po Z. Nejhůře dopadla skupina slov po souhlásce V.

42

3. Shrnutí Jak uvádíme v tabulce č. 22, ve 3. ročníku se žáci dopustili celkem 245 chyb, v 5. ročníku chybovali 151x. Průměrný počet chyb na jednoho žáka ve 3. ročníku je 1,56 chyb, v 5. ročníku na 1 žáka připadá 1 chyba. Z tabulky č. 23 je zřejmé, že zcela bez chyby splnilo test 45 žáků 3. ročníku, což je 28,8 %, v 5. ročníku je to 51 %, to je 77 žáků. Nejvyšší počet chyb, deset, měl 1 žák 3. ročníku a 2 žáci 5. ročníku.

Tabulka č. 22: Průměrný počet chyb na žáka Ročník

3. ročník

5. ročník

Počet žáků

157

151

Počet chyb v ročníku

245

151

Průměr na žáka

1,56

1

Tabulka č. 23: Srovnání podle počtu chyb ve 3. a 5. ročníku 3. ročník

Počet chyb

5. ročník

Počet žáků

V%

Počet žáků

V%

0

45

28,8

77

51

1

47

29,9

39

25,8

2

34

21,7

19

12,6

3

15

9,6

7

4,6

4

7

4,5

4

2,6

5

4

2,5

1

0,7

6

3

1,9

2

1,3

7

0

0

0

0

8

0

0

0

0

9

1

0,6

0

0

10

1

0,6

2

1,3

43

Na základě zjištěných výsledků mě zajímalo, jak si s testem poradí žáci na 2. stupni ZŠ. I když to už nebylo předmětem našeho šetření, zadala jsem písemný test také 37 žákům 7. ročníku. Výsledky uvádím v tabulkách č. 24 a 25.

Tabulka č. 24: Počet žáků s nulou až pěti chybami v 7. ročníku Počet chyb

Počet žáků 7. ročníku

0

21

1

9

2

3

3

2

4

1

5

1

Tabulka č. 25: Slova, ve kterých žáci 7. ročníku chybovali Slova, ve kterých žáci chybovali

Počet chybujících žáků

míchaném

10

sýrových

5

nabídkou

3

uslyšel

2

zima

2

vývar

2

sysla

1

silné

1

vybrali

1

zalistovali

1

slepičí

1

Ruzyně

1

Jak vidíme z tabulky č. 25, žáci 7. ročníku ve slovech s předponou vy-, vý- už chybovali minimálně. Domnívám se, že tento fakt je dán skutečností, že lze u zkoumaných slov dobře zdůvodnit, že se jedná o předponu. Naopak nejvíce chybovali ve slovech míchaném, sýrových a nabídkou.

44

Závěr Výsledky výzkumu potvrdily náš předpoklad, že žákům nedělá problémy pamětné osvojení jednotlivých řad vyjmenovaných slov, ale jejich běžné užívání. Přímo ve vyjmenovaných slovech a jejich jiných tvarech (v Litomyšli, sysla, jazyk, Ruzyně, myslel) chybovalo 32 žáků, z toho 16 žáků 3. ročníku a 16 žáků 5. ročníku, což představuje 10,4 % z celkového počtu 308 žáků. Nejvíce žáci chybovali ve tvaru podstatného jména sysel (sysla), a to 5 žáků 3. ročníku a 8 žáků 5. ročníku. I když vzorek není dostatečně reprezentativní, ukazuje se, že ve slovech, která jsou přímo součástí řad určených k pamětnému osvojení, žáci tolik nechybují. Chybují však ve slovech odvozených (příbuzných). Je zajímavé, že ve slově sýrových, které žáci mohou poměrně jednoduše spojit se základovým slovem sýr, chybovalo ve 3. ročníku 20 žáků (tj. 12,7 %) a v 5. ročníku 12 žáků (tj. 7,9 %). Podobně překvapivý výsledek je u podstatného jména pytlík, ve kterém chybovalo dokonce v 5. ročníku více žáků než ve 3. ročníku (11, tj 7,3 %). Jako nejvíce problematické se ukázalo psaní předpony vy-. Zařazena byla 2 slova: vývar a vybrali. U obou lze dobře odůvodnit, že jde o předponu. Např. vý– var

vy– brali

od– var

za– brali u– brali

Přesto z celkového počtu 308 žáků chybovalo ve slově vývar 126 žáků, což tvoří 40,9 %, a ve slově vybrali 24 žáků, tj. 7,8 %. Potvrdilo se, jak píše ve svém článku i J. Hubáček49, že v rámci učiva o vyjmenovaných slovech je třeba učivu o předponě vy-/ vý- věnovat zvýšenou pozornost a zároveň věnovat více pozornosti učivu o stavbě slova. Výklad o předponě vy-/ vý- by měl být rozšířen tak, aby žáci snáze zjistili např. porovnáváním s jinými možnými předponami, že daná předpona byla u slova použita např. vystupovat – postupovat, přestupovat, zastupovat,… Některé obtížnější typy si musí žák osvojit

49

HUBÁČEK, J. Vyjmenovaná slova a předpona vy-. In KOMENSKÝ, roč. 121, č. 9/ 10, květen– červen 1997, str. 189–190.

45

pamětně:

např.

výbor,

výborný,

výhoda,

vyprávět,

vypravovat,

vyprávění,

vypravování.50 Žáky je důležité také poučit o skutečnosti, že tam, kde je u sloves předpona vy-, bývá často u příbuzných slov předpona vý-. Platí to hlavně pro příbuzná podstatná a přídavná jména nebo i příslovce. V kořenu příbuzných slov mohou nastat i různé změny. Např. SLOVESA

PŘÍBUZNÁ SLOVA

vystoupit

výstup

vytáhnout

výtah, výtahový

vyhrát

výhra, výherní

vybrat

výběr, výběrový, výběrově, ale i výbor, výborný, výborně

J. Hubáček navrhuje v souvislosti s předponou vy-, vý- tyto možnosti: „a) Tradičním řešením by byla přísná revize materiálů učebnic a promyšlenější úprava textů při ponechání dosavadního stavu tak, že by se s výrazy obdobnými těm, které jsme uvedli, v daném ročníku prostě nepracovalo; žák by s nimi nemohl ve výuce vůbec přijít do styku. b) Tradiční řešení, jak je uvedeno v odstavci a), by bylo rozšířeno o vstupní poučení, především však o praktickou ukázku toho, jak se tvoří slova, zvláště však slovesa, přidáním předpony, aby tak vznikl v žákově povědomí alespoň jakýsi vhled do tohoto důležitého pojmu slovotvorby dřív, než se s ním bude dál pracovat. Neučilo by se tvoření slov v širším rozsahu, šlo by pouze o obdobu postupu, jakým se buduje pojem slova, věty atd. c) Netradiční řešení přicházejí v úvahu rovněž dvě. Jedním z nich by mohlo být oddělení učiva o pravopisu předpony vy- od vyjmenovaných slov ve 3. ročníku a jeho přiřazení k učivu o ostatních předponách v ročníku následujícím. Tím by se pak celá oblast vyjmenovaných slov týkala skutečně a zcela beze zbytku jen nácviku i/ y, í/ ý uvnitř slova. d) Netradiční řešení, které se mi jeví jako nejschůdnější a mohlo by být zpracováno i v některé z nově vznikajících alternativních učebnic, je toto: Učivo o předponě vysice oddělíme od vyjmenovaných slov, ale nepřidáme je k učivu o ostatních 50

SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník. Praha: Scientia, 1998, str. 163.

46

předponách. Bude vyčleněno jako samostatná lekce, jež by předcházela lekcím o ostatních předponách, ukázala stručně, jak se slovesa předponami odvozují, jak se od sloves odvozují slova další, a v kostce učivo o předponách spíše modelovala.”51 Velmi důležité je také procvičování a upevňování učiva o vyjmenovaných slovech. Učitel by měl žákům nabídnout různé druhy cvičení, aby se pro ně vyučovací hodina stala zajímavější a poutavější. Rozhodně by neměla chybět cvičení konstrukční (tzv. tvořivá) a úkoly problémové. Jsme si vědomi toho, že funkce pravopisu nemá být v praxi přeceňována, ale na druhé straně ani podceňována. Protože učivo o vyjmenovaných slovech patří k základním jevům českého pravopisu, je třeba mu věnovat odpovídající pozornost.

51

HUBÁČEK, J. Vyjmenovaná slova a předpona vy-. In KOMENSKÝ, roč. 121, č. 9/ 10, květen– červen 1997, str. 189.

47

Seznam použité literatury DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 3. ročník ZŠ. Praha: SPN, a. s., 1997. DVOŘÁKOVÁ, JELÍNEK, HUBÁČEK, KLEMENT, TUPÝ. Český jazyk pro 4. ročník ZŠ. Praha: SPN, a. s., 1994. DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V.,ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 5. ročník ZŠ. Praha: SPN, a. s., 1996. DVORSKÝ, L., LOVIS, K. Český jazyk pro třetí ročník. Všeň: ALTER, 1995. ČECHURA, DVOŘÁKOVÁ. Český jazyk pro 4. ročník. Všeň: ALTER, 1996. ŠTROBLOVÁ, BENEŠOVÁ. Český jazyk pro 5. ročník. Všeň: ALTER, 1997. MIKULENKOVÁ, H. A KOL. Český jazyk pro 3. ročník základního školství. Olomouc: PRODOS, 1997. MIKULENKOVÁ, H. A KOL. Český jazyk pro 4. ročník. Olomouc: PRODOS, 1993. HIRSCHOVÁ, MIKULENKOVÁ. Český jazyk 5. Olomouc: PRODOS, 1996. BALŠÍKOVÁ, DAN. Náprava čtení a psaní. Brno: PPP, 1995. BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990. HAUSER, KLÍMOVÁ, KNESELOVÁ, MARTINEC. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. Brno: MU, 2007. HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu vyjmenovaných slov. In Komenský, r. 115, č. 9– 10/ květen–červen 1991, str. 373–375 HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu slov příbuzných. In Komenský, r. 116, č. 5/ leden 1992, str. 211–212. HUBÁČEK, J. Anketa k úpravě řad vyjmenovaných slov.In Komenský, roč. 124, č. 7/8, březen – duben 2000. HUBÁČEK, J. Vyjmenovaná slova a předpona vy-. In Komenský, roč. 121, č. 9/ 10, květen–červen 1997, str. 189–190. JIRKŮ, Z., TABARKOVÁ, J. Vyjmenovaná slova hrou. Brno: Nová škola, 2006. KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005. MÜHLHAUSEROVÁ, H. Nebojte se vyjmenovaných slov na 1.stupni. In Komenský, roč. 127, květen 2003, str. 10–14.

48

SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 2. ročník. Praha: Scientia, 1997. SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník. Praha: Scientia, 1998. VUP. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: INFRA, s.r.o., 2005. www stránky: http://rvp.cz/soubor/rvpzv.pdf http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyjmenovan%C3%A1_slova: Pravidla českého pravopisu. Academia: Praha 1993, vydání 1., s. 12. http://www.zshornikova.cz/rvp/text.htm http://www.rvp.cz/sekce/319 http://www.rvp.cz/clanek/598 http://www.rvp.cz/clanek/491/638, publikováno v publikaci Rosecká, Z. Malá didaktika činnostního učení.Brno; Tvořivá škola, 2006.

49

Resumé Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na jeden z nejobtížnějších pravopisných jevů na 1. stupni ZŠ – psaní y, ý po obojetných souhláskách, na tzv. vyjmenovaná slova. Práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem srovnávala učivo ve 3 typech učebnic, v praktické části jsem se zaměřila na vlastní osvojení učiva pomocí písemného testu. Součástí diplomové práce je také příprava na vyučovací hodinu.

Summary In my dissertation I focused on one of the most difficult orthographic phenomenon in the primary school – writing y, ý after the ambiguous consonants (b, l, m, p, s, v, z), so – called the keywords. The dissertation is divided into two parts – theoretical and practical. In theoretical part I compared the subject matter in three types of textbooks, in practical part I focused on acquirement of the subject matter by a written test. Preparation for lesson is also a component part of my dissertation.

50

Přílohy Příloha č. 1: Příprava na vyučovací hodinu I. Učivo: Vyjmenovaná slova po V (vyvození nového učiva)

Vzdělávací cíl: Žák: a) vyjmenuje vyjmenovaná slova po V; b) přiřadí příbuzné slovo ke slovu vyjmenovanému; c) rozpozná předpony vy-, vý- ; d) rozlišuje mezi homofony např. výr x vír. Pozn.: Vzdělávací cíl je možné splnit pouze v několika vyučovacích hodinách, nikoli jedné. Moje příprava je chápána jako úvodní hodina učiva o vyjmenovaných slovech po V. Typ vyučovací hodiny: smíšený

Vyučovací metody: Práce ve skupinách Hromadná výuka Práce ve dvojicích Práce se Slovníkem spisovné češtiny Rozhovor

Kompetence: Žáci řeší problém, zda napsat ve slově i, í, nebo y, ý. (k. k řešení problému) Žáci si ve skupině vzájemně pomáhají, požádají o radu, když něčemu nerozumí, nebo naopak vysvětlí učivo žákům, kteří učivo ještě nechápou.(k. sociální) Žák rozlišuje, komu může v komunikaci tykat a komu vykat. (k. občanská a sociální) Úsilí naučit se vyjmenovaným slovům a poznat slova příbuzná vede žáka k trpělivosti a pracovitosti. (k. pracovní)

51

Pomůcky: - učebnice českého jazyka pro 3. ročník - 5 papírových žlutých koleček s písmeny B, L, M, P, S - 50 papírových žlutých paprsků se slovy - Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost - lístky s příbuznými slovy

II. 1. Opakování učiva Rozdělení žáků do 5 skupinek. Na koberci jsou rozházeny paprsky od sluníčka, na kterých jsou napsána slova s i, í/ y, ý po B, L, M, P a S. Každá skupinka dostane za úkol hledat slova po jedné z těchto obojetných souhlásek, doplnit i, í modře/ y, ý červeně a přiřadit paprsek ke sluníčku.

☼B

☼L

☼M

☼P

☼S

nab – dka

l – sovat

kom – n

p – liny

pros – nec

b – ložravec

pl – nárna

um – vadlo

strašp – tel

s – náček

sb – rka

kel – mek

zm – zet

p – šťalka

zás – lka

zb – tek

pl – tvání

prům – sl

sudokop – tník

nenas – ta

slíb – t

l – monáda

m–č

p – lník

s – rka

b – linářka

l – kožrout

om – l

netop – r

zas – čení

krupob – tí

sl – na

m – nce

p – vovar

s – lničář

kob – lka

ml – nek

hm – zožravec

přep – ch

s – korka

ob – lí

kl – č

m – nulost

pap – rnictví

měs – ček

ob – vatelstvo

l – žování

m – šák

ptakop – sk

us – chající

Následuje společná kontrola. Každá skupina přečte přiřazená slova a odůvodní psaní i, í/ y, ý. Ostatní skupiny kontrolují. (6 minut) 2. Motivace Rozhovor se žáky Víte, komu máte tykat a komu naopak vykat? Básnička si z toho dělá trošku legraci. Poslouchejte. (Básnička je napsána i na tabuli.)

52

KOMU MÁME VYKAT Vy nevíte, komu máme vykat? To je přece jednoduché! Vypínačům. Vysavačům. Vykopávkám. Vynálezcům. Vysočinám.52 Poznáte, co mají některá slova v básničce společné? (Tvrdé y po souhlásce V.) Je tam také slovo, ve kterém se píše po V měkké i ? (Nejvíce.) Ke kterému slovnímu druhu patří? (Příslovce.) (3 minuty) 3. Nové učivo My se dnes naučíme, ve kterých slovech se po V píše tvrdé y. Na tabuli jsou napsána slova: vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň a slova s předponou vy-, vý-. a) Slova se žáky přečteme a společně vysvětlíme jejich význam, slova můžeme předvést i dramatizací. b) Práce se Slovníkem spisovné češtiny Žáci ve skupinách vyhledávají význam méně známých slov, např. vyžle, povyk, výheň apod., a také homofona výr – vír, víří – výří, výra – víra, výt – vít, výška – vížka, výská – víská, výš – víš.) (10 minut) c) Práce ve dvojicích Žáci tvoří věty s vybranými vyjmenovanými slovy po V. Některé z vět napíší po společné kontrole do sešitu. (10 minut)

52

SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 2. ročník. Praha: Scientia, 1997, str. 63.

53

4. Procvičování nového učiva Žáci si sednou na koberec do kruhu. Každý dostane lístek s příbuzným slovem k vyjmenovanému slovu po V. Žák slovo přečte, přiřadí ho k vyjmenovanému slovu a napíše ho k tomuto vyjmenovanému slovu do řádku. Ostatní žáci kontrolují.

vy

vykat

vysoký vysočina

vykání výš

výška

výt

zavýt

vyje

vytí

výskat

výskot

výskání

zavýsknout

zvykat

zlozvyk

odvykat návyk

žvýkat

žvýkačka

žvýkací

vydra

vydří

Povydří

výr

výří

zvýšit

Vyšehrad nejvyšší vyvýšenina

zvyk

obvykle

přežvýkavec žvýkání nežvýkej

vyžle povyk

povykovat

výheň vy-, vý-

Rozhovor: Podívejte se na básničku Komu máme vykat. Jsou všechna slova z básničky v tabulce? (Ne, chybí vysavač, vypínač, vykopávka a vynálezce.) Jak je možné, že se v těch slovech píše tvrdé y a nejsou to vyjmenovaná ani příbuzná slova? (Jsou to slova s předponou vy-, vý-.) (12 minut) 5. Shrnutí Rozhovor se žáky Co nového jsme se dnes naučili? (2 minuty)

54

6. Domácí úkol Zadání domácího úkolu: Za domácí úkol si vybarvěte obrázek podle návodu v pracovním sešitě na straně 52.53 (viz příloha) Rozumíte úkolu všichni? (2 minuty) V následující hodině zkontrolujeme domácí úkol, zopakujeme vyjmenovaná slova po V a přidáme slova s předponou vy-, vý-.

53

JIRKŮ, Z., TABARKOVÁ, J. Vyjmenovaná slova hrou. Brno: Nová škola, 2006, str. 52.

55

Příloha č. 2: Domácí úkol

56

Příloha č. 3: Celkový přehled všech zkoumaných slov celkem vývar nabídkou vybrali sýrových míchaném slepičí pytlík silné myslel sysla zalistovali zmrzlinovém víno babička uslyšel jazyk zima Litomyšli pivo Ruzyně bylinkovém

0

20

40

60

80

100

57

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Vyjmenovaná slova v učivu na 1. stupni ZŠ PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Katedra českého jazyka

Recommend Documents