MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA
Přejatá slova v mluvě dětí 1. stupně základní školy
Diplomová práce
Brno 2008
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Ivana Kolářová, CSc.
Vypracovala: Kateřina Poliachová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen zdroje uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
……………………… podpis
Děkuji PhDr. Ivaně Kolářové, CSc., za obětavou a užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla v průběhu zpracovávání této diplomové práce. 2
„Řeč je sama duše a kultura národa. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi, stále nesen výškou duševního napětí národního.“
Karel Čapek
3
OBSAH Úvod
6
1.1
Slovní zásoba
7
1.1.1 1.1.2 1.1.2.1 1.1.2.2 1.1.2.3 1.1.2.4 1.1.2.5
Obohacování slovní zásoby Vrstvy slovní zásoby Vrstva slov patřících k nespisovným útvarům národního jazyka Vrstvy slov podle slohových příznaků Vrstvy slov podle časových příznaků Vrstvy slov expresívních Vrstva slov cizích
7 7 8 9 10 11 12
1.2
Vliv angličtiny u nás
13
1.2.1 1.2.2
Pojetí anglicismů a proces jejich počešťování Vývoj anglicismů
14 15
1.3
Přejímání cizích slov
16
1.3.1 1.3.1.1 1.3.1.2 1.3.1.3 1.3.1.4 1.3.1.5 1.3.2
Anglická a hybridní kompozita v současné češtině a jejich adaptace Morfologická adaptace Slovotvorná adaptace Ortograficko-ortoepická adaptace Pravopisné adaptaci Výslovnostní adaptace Přejímání cizích lexémů
17 18 19 20 21 21 22
1.4
Uplatnění anglicismů v současnosti
22
1.4.1 1.4.2 1.4.2.1 1.4.2.2 1.4.2.3
Víceslovná pojmenování Komponenty E- (I-, M-) v nové slovní zásobě Komponent eKomponent iKomponent m-
24 25 26 27 28
2.1
Přejatá slova v učebních textech pro 1. stupeň ZŠ
29
2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.1.6 2.1.7 2.1.8 2.1.9 2.1.10
Učebnice Matematika pro 3. ročník Učebnice Matematika pro 4. ročník Učebnice Matematika pro 5. ročník Učebnice Čítanka pro 3. ročník Učebnice Čítanka pro 4. ročník Učebnice Čítanka pro 5. ročník Učebnice Český jazyk pro 3. ročník Učebnice Český jazyk pro 4. ročník Učebnice Český jazyk pro 5. ročník Učebnice Prvouka pro 3. ročník I. díl
29 29 30 30 31 31 33 34 35 36
4
2.1.11 2.1.12 2.1.13 2.1.14 2.1.15
Učebnice Vlastivěda pro 5. ročník (Putování po České republice) Učebnice Vlastivěda pro 5. ročník (Obrazy z novějších českých dějin) Učebnice Přírodověda pro 5. ročník (Život na Zemi) Učebnice Přírodověda pro 5. ročník (Člověk a technika) Učebnice Přírodověda pro 5. ročník (Země ve vesmíru)
37 38 9 40 41
3.1
Přejatá slova ve slovní zásobě dětí
42
3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4
42 42 44
3.1.4.1 3.1.4.2 3.1.4.3
Stanovení hypotéz Faktory ovlivňující slovní zásobu Zhodnocení výsledků Výzkum konkrétních přejatých slov ve slovní zásobě dětí a schopnost je interpretovat Výběr okruhů pro výzkum Interpretace přejatých slov Vyhodnocení výzkumu
4.1
Závěr
73
Seznam použité literatury
74
Resumé
76
Seznam příloh
78
5
44 45 46 51
Úvod Poslední desetiletí nás nutí čím dál více ke kontaktu s okolními státy, s Evropou a celým světem. Po „otevření“ hranic v roce 1989 a osamostatnění republiky v roce 1993, se dostal světový jazyk až k branám mateřské školky. Situace vede mladou generaci k tomu, že umět se bravurně domluvit jedním světovým jazykem už bude brzy minimálním požadavkem na jazykové znalosti. Dnes je téměř běžné, že na základní škole se žáci setkají se dvěma i více cizími světovými jazyky. První, anglický nebo německý, se dnes žáci učí od první, druhé nebo nejpozději třetí třídy.
Já sama mám zkušenosti s výukou v mateřské školce, kde se ve většině případů na děti od počátku mluví hned pouze anglicky. Český jazyk je užíván jen zřídka. Děti si tak zvyknou na pokyny a umí se podle nich chovat, pokud se jich ale zeptáte, co to znamená v překladu do češtiny, většinou vám neodpoví. Na základní škole je to již jiné. Žáci se učí doslovně překládat slovíčka a věty z českého jazyka do anglického a obráceně. Jsou ovlivněni okolním světem, užívají mnohé vymoženosti pokročilé doby a s tím i široký slovník přejatých i cizích slov, bez čehož by se neobešli. V této práci se pokusím zjistit, na jaké úrovni jsou však schopni cizím názvům rozumět. K tomu využiji dotazníků a kontaktů s dětmi během své praxe na škole.
6
1.1 Slovní zásoba Slovní zásoba představuje soubor všech slov (lexikálních jednotek, lexémů), které
1. se v jazyce vyskytují a 2. člověk v daném jazyce zná (individuální slovní zásoba). Do aktivní slovní zásoby patří ta slova, která člověk používá při ústním i psaném projevu. Slovům z pasivní slovní zásoby člověk rozumí, ale sám je aktivně nepoužívá. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000–10 000 slov. Pasivní slovní zásoba je u češtiny průměrně 40 000 slov. (srov. http://www.wikipedia.org/)
1.1.1 Obohacování slovní zásoby Slovní zásoba patří k nejméně stabilním prvkům jazyka. Vyvíjí se podle aktuálních potřeb mluvčích daného jazyka. K obohacování slovní zásoby dochází těmito způsoby:
1. tvoření syntaktické, tj. vytváření pojmenovacího celku spojením slov, která do něho vstupují, syntaktickými vztahy. 2. přejímání 3. kalkování, resp. překládání 4. sémantickým tvořením 5. slovotvorné derivace vytváření pojmenování k existujícím jednoslovným pojmenováním (srov. Martincová a kol., 2005)
1.1.2 Vrstvy slovní zásoby Nejvíce frekventovaná slova ve slovní zásobě mají většinou pouze funkci pojmenovávací a nepojí se k nim žádné vedlejší příznaky. Jsou to slova neutrální, která lze použít v různých oblastech vyjadřování. Ostatní slova ve slovní zásobě se vyznačují dalšími vedlejšími příznaky, které někdy mohou omezovat jejich užívání v určitých oblastech, neboť se jedná např. o slova citově zabarvená, zastaralá, řídká, přejatá z cizích jazyků, odborné termíny, poetismy, slova patřící do jiných než spisovných útvarů národního jazyka apod. Obvykle náleží tyto výrazy do proměnlivé části slovní zásoby, zatímco jádro je tvořeno slovy neutrálními. Podle typu vedlejšího příznaku 7
můžeme rozdělit slova do následujících vrstev. (srov. Hauser, 1979; též http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/lexikologie.htm)
1.1.2.1 Vrstva slov patřících k nespisovným útvarům národního jazyka Z hlediska geografického rozdělení užívání jednotlivých slov rozlišujeme: Slova oblastní (regionalismy), kam patří tzv. čechismy, tedy slova užívaná častěji na území Čech (špitat, umolousaný, tlusté ponožky, truhlář, přišel dlouho = pozdě) a moravismy užívané na Moravě a ve Slezsku (hody = posvícení, zatmět = zdržet se do setmění, hrubé ponožky, stolař, haluz, zavazet, dědina, duchna, sdělat = sundat). Dialektismy – slova nářeční, s nimiž se mimo ohraničená území, kde jsou ještě dnes užívána jako běžné komunikační prostředky, můžeme setkat jako s charakterizačními prostředky v uměleckém stylu. Nejčastěji jsou to tzv. etnografické dialektismy, tj. výrazy spjaté se životem a zvyklostmi v určité oblasti (např. části oděvu – kordule, kacabajka, věci z domácnosti – almara, truhla, jídlo – kyselica, škubánky apod.). Výrazy z obecné češtiny (významem i geografickým rozšířením nejrozsáhlejšího českého interdialektu). Patří sem např. výrazy typu rejžák, vejšlap, slejvák, vejtaha, kytka, strejda, kouknout, baštit, bašta, zdejchnout se, šraňky, štace, švindl apod. Profesionalismy, slangismy a argotismy – výrazy patřící do tzv. sociolektů. Představují nespisovnou vrstvu lexikálních prostředků charakteristických pro vyjadřování určitých sociálních, profesionálních nebo zájmových skupin lidí. Patří sem: profesionalismy, u nichž se především projevuje snaha o úspornost, krátkost výrazových prostředků, někdy také citové zaujetí, lpění na tradici určité profese a vyjádření příslušnosti k prostředí. Profesionalismy mají povahu nespisovných pracovních odborných termínů a nemívají expresívní charakter. Příklady z lékařského profesního slangu: penoš (penicilín), chorobák (chorobopis), jipka (jednotka intenzívní péče). Některé profesní slangy mají mnoho slov cizího původu, zvláště německého (např. v hornictví – cimrování = vydřevování, helfr = pomocník, folovač = nakladač); slangismy, tj. lexikální a frazeologické prostředky typické pro zájmové skupiny lidí (slang sportovní, rybářský, trampský apod.) a dočasná společenství společenskopracovní (slang studentský, vojenský apod.). Slangy se vyznačují především expresivitou, metaforičností a variabilitou, jejich podstatou je často jazyková hra.
8
Příklady některých slangismů: sportovní – blafák, pecka, plichta, kiks, lajna, velké vápno; vojenský – lampasák, bažant, kvér; studentský – vízo, flek, sardel, šerif; argotismy jsou výrazy užívané v mluvě příslušníků společenského podsvětí, které se vyznačují hlavně snahou o utajení významu slov pro ostatní vrstvy společnosti. Příklady: šplíchačka, stříkačka, chlupatej, dávat bacha, být v chládku, prachy, fízl, flojd, mukl. (srov. např. http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/lexikologie.htm)
1.1.2.2 Vrstvy slov podle slohových příznaků Slova hovorová – jejich užití je zpravidla omezeno na mluvené projevy, mohou být spisovná a nespisovná, ovšem hranice v rámci tohoto členění nejsou ostré a vývoj neustále postupuje ve směru od nespisovnosti k hovorovosti až neutrální spisovnosti. Příklady: činžák, věžák, chalupář, senzační, fešák, lump, metrák, gumáky, trpajzlík. Často se zde projevuje i tzv. univerbizace, tj. tvoření spisovných i nespisovných jednoslovných výrazů z víceslovných pojmenování, např. Václavák, záchranka, baloňák. Slova hovorová jsou také často expresívní (průšvih, nátřesk, piplačka, fajnovka, doják, binec, rambajz). Slova knižní, jejichž užití se neomezuje jen na texty literární, ale i psané projevy oficiálního charakteru a mluvené projevy pronášené při slavnostních příležitostech, např. odvětit, arci, záhy, plémě, rámě. Odborné názvy, termíny tvoří terminologie vědních oborů a dalších odvětví lidské činnosti. Pro všechny termíny platí, že by měly být: jednoznačné, a to buď absolutně, nejen v rámci jedné terminologie, např. příslovce, sloveso, pestík, dusičnan, nebo alespoň v daném oboru, např. spojka, spona, kořen apod., přesné, tj. musí vystihovat přesně danou skutečnost, ustálené, normalizované (i když ne zcela neměnné) neexpresívní, neutrální – citový příznak se jeví jako nežádoucí a u zdrobnělin typu kladívko, kovadlinka, lopatka se nepociťuje, protože tyto názvy jsou již lexikalizované, nosné – měly by umožňovat další tvoření slov příbuzných a odvozených, které se pak také stávají termíny (rod, rodový, bezrodý, rodovost). Poetismy jsou slova užívaná v uměleckém stylu, většinou zastarávající či zastaralá (chrabrý, lepý, rov, vesna, luna). (srov. např. Hauser, 1979) http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/lexikologie.htm)
9
1.1.2.3 Vrstvy slov podle časových příznaků Z časového hlediska probíhá vývoj slovní zásoby tak, že některá slova zastarávají a vycházejí z užívání, ať už proto, že skutečnosti, které označují, již zanikly, nebo se jedná o zastaralá pojmenování věcí existujících, pro něž se však už užívá označení nových, modernějších. První typ slov se nazývá historismy, druhý archaismy. Na druhé straně se můžeme v češtině setkat s výrazy novými, ať už nově tvořenými od slov existujících, nebo nově přejatými z některého z cizích jazyků. Méně obvyklý postup představuje zavedení nového významu pro slovo již existující (tzv. sémantické neologismy).
A. Slova zastaralá
Historismy jsou výrazy označující věci již zaniklé, i dnes se však užívají v uměleckém stylu pro vytvoření dobového koloritu a ve stylu odborném v oblasti historie. Může se jednat např. o názvy historických zbraní (sudlice, halapartna), staré vojenské tituly (kaprál, mušketýr), názvy peněz (rýnský, groš, tolar), sociální postavení a povolání osob (panoš, nevolník, vozataj, děvečka, čeledín) apod. Archaismy jsou pojmenování vytlačená z užíváním jinými slovy běžnými, živými, užívaná však pro věci stále existující. Rozlišujeme archaismy několika typů: lexikální – výrazy nahrazené v současné době slovy jinými, nepříbuznými, např. šlojíř (závoj), škamna (školní lavice); hláskové – výrazy užívané dnes ve stejném významu, jen s poněkud odlišným hláskovým složením, např. mučedlník (mučedník); slovotvorné – slova tvořená zastaralými příponami, např. kabátec, měštěnín; sémantické – představují dnes již zastaralý význam mnohoznačných slov, např. loket ve významu „délková míra“, branný jako „hlídač v bráně“ apod. B. Slova nová, neologismy Nová slova vznikají v jazyce obvykle z potřeby pojmenování nových jevů a skutečností. Může se jednat o: neologismy slovotvorné, odvozené od výrazů stávajících např. příponami přechylovacími (manažerka, pivotmanka), tvořícími deverbativní substantiva 10
(monitorování, odpovědna), některé typy kalků (tj. doslovných překladů cizích slov), např. jáismus apod.; složeniny ze základů jak domácích nebo zdomácnělých (studentohodiny, lůžkodny), tak přejatých (oldparáda, klipparáda, videoprojekce), případně o složeniny hybridní, tvořené jedním komponentem domácím a jedním přejatým (rychlodabing); neologismy sémantické, které tvoří nové významy již existujících slov, např. tunel (podvod), okno (ztráta paměti) apod. (srov. např. Martincová a kol., 2005; též http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/lexikologie.htm)
1.1.2.4 Vrstvy slov expresívních Slova expresívní se vyznačují tím že mají citový (emocionální) příznak, který se přidružuje k jejich základnímu významu pojmenovávajícímu. Tento příznak může být jak kladný, tak i záporný.
Expresíva s citově pozitivním příznakem dělíme na: zdrobněliny (deminutiva), tvořené typickými deminutivními příponami pro zdrobňování buď dvoustupňové (voda – vodička, mléko - mlíčko, zajíc – zajíček), nebo třístupňové (oko – očko – očičko, slunce – slunko – sluníčko); slova důvěrná, familiární, užívaná v důvěrném styku osob (miláček, zlatíčko, srdíčko); slova domácká, hypokoristika, která se užívají v rodinném prostředí pro označení členů rodiny obecnými názvy (maminka, strýček, dědoušek), nebo domáckými podobami jmen vlastních (Jaroušek, Mařenka); dětská slova užívaná dětmi a dospělými v kontaktu s nimi (papat, hajat, bumbat, bacat, paci paci, spinkat); eufemismy mající zjemňující funkci; jedná se o slova nahrazující výrazy nepříjemné nebo nevhodné ve společenském styku, např. zesnout, skonat, indisponovaný apod. Expresíva s citově záporným příznakem mohou být: slova hanlivá, pejorativní – barabizna, herka, chvastoun, křáp; slova zveličelá (augmentativa) tvořená většinou typickými příponami, např. chlapisko, chlapák, babizna, psisko, kapřisko, divous, mrňous, tlusťoch, příšerný, děsivý; slova zhrubělá – kecat, žvanit, držka (drzý člověk), ožralec; slova vulgární – chlastat, žrádlo, hajzl; 11
dysfemismy – opak eufemismů; jsou jimi hrubé výrazy typu chcípnout, mrzák apod. Expresivita (citový příznak) může být u těchto výrazů spjata buď přímo se slovem, s jeho stavbou, pak se jedná o tzv. expresivitu inherentní (kecat, žvanit, dědoušek), nebo může vyplývat až z užití slova v kontextu – pak jde o tzv. expresivitu adherentní (kočka, děcko). Podle expresívního příznaku dále rozlišujeme: expresivitu hláskovou: ve slově se objevují hlásková spojení, která nejsou běžná ve slovech neexpresívních, např. kňučet, hňup, ňouma, ťulpas, čučet, čumět, chlemtat; expresivitu slovotvornou, s níž se setkáváme u slov zdrobnělých a zveličelých tvořených příponami -ek, -ka, -ček, -čka, -ička, -ičko a -isko, -as, -och, -oun, -ous, -dlo, -na, -árna); expresivitu lexikálně sémantickou, jež je spjata se základním významem slova, který označuje jevy vyvolávající citové hodnocení, např. citoslovce vyjadřující emoce, vůli (ach, fuj, br, hybaj); patří sem i slova zvukomalebná (bú, mňau, haf, vrkú) a slova od nich odvozená (bučet, mňoukat, hafat) a dále expresíva adherentní, jejichž jeden význam je expresívní, základní význam je neutrální (panák, fasáda). (srov. např. Filipec, Čermák, 1985)
1.1.2.5 Vrstva slov cizích Slova přejímaná do češtiny z cizích jazyků procházejí vždy ve větší či menší míře procesem tzv. formální adaptace, tj. přizpůsobení českému jazyku, a to v rovině výslovnostní, grafické, gramatické a slovotvorné. Mezi slova přizpůsobená (adaptovaná) patří např. výrazy typu fyzika, gymnázium, džez, spíkr, skútr, u nichž je užíván počeštěný pravopis a běžně se skloňují podle českých deklinačních vzorů, nepřizpůsobená jsou např. whisky, happy end, fair play, která zůstávají nesklonná, pouze bývají zařazována k některému ze jmenných rodů a píší se původním pravopisem. Některá neadaptovaná přejatá slova bývají také označována jako tzv. citátové výrazy. Slova přejatá do češtiny mohou být různého stáří, některá i několik set let stará. Někdy došlo již k tak silnému zdomácnění, že je již jako cizí slova vůbec necítíme (škola, klobouk, kapsa, salát), v jiných případech patří slova k běžným lexikálním prostředkům, ale stále je u nich zřetelný určitý rys cizosti. Ten se může projevovat například užíváním hlásek a písmen, která se v českých slovech nevyskytují,
12
tj. g, f, ó, ú, x, w (gól, guma, ragú, fúze, exhibice, interview) a některé skupiny samohlásek (leukocyt, poezie, trauma). V průběhu svého vývoje přejímala čeština slova z různých jazyků, zpočátku nejvíce z latiny (např. cyklus, republika, student, univerzita) a řečtiny (demokracie, hyperbola). Výrazy latinské a řecké se k nám dostávají v podstatě stále, přestože latina je dnes již mrtvým jazykem. Důvodem je skutečnost, že z těchto klasických jazyků přejímaly slova i jiné moderní jazyky, přizpůsobily si je a dnes se k nám tyto výrazy dostávají zprostředkovaně např. z angličtiny, francouzštiny apod. Také celé terminologie některých vědních oborů jsou více či méně založeny na latině (např. lékařství nebo farmacie) i řečtině (matematika, geometrie, psychologie). Totéž platí i u jiných jazyků, např. italštiny (klasická hudba, výrazy jako např. moderato, legato, adagio, piano) nebo francouzštiny (výrazy z oblasti módy – manžeta, fazóna, flanel; gastronomie – paštika, želatina; umění – impresionismus, rokoko a baletu – arabeska, pirueta). Z němčiny přejala čeština ve svém vývoji mnoho slov, pojmenovávajících i věci týkající se každodenního života (např. haléř, helma, mince, plotna, punčocha). Ze slovanských jazyků přejímala čeština v největší míře z ruštiny (náčelník, vesmír, vzduch), polštiny (kořalka, okres, vzor), srbochorvatštiny (junák, lastura, snacha) a slovenštiny (zbojník, zástava, namyšlený). Za tzv. exotismy jsou považovány přejímky z původních jazyků afrických, asijských a amerických, např. z arabštiny, hebrejštiny, čínštiny, indiánských a eskymáckých jazyků. V současné době probíhá přejímání slov především z angličtiny, a to nejvíce v oblasti ekonomiky (cash flow, diskont), výpočetní techniky (komputer, skener, internet, server), moderní hudby (house, pop music, eurodance), sportu (pivotman, snowboard, skateboard, time out, play off) a žurnalistiky (flash interview, news room, prime time, peoplemetr). (http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/lexikologie.htm)
1.2 Vliv angličtiny u nás Změny společenské i ekonomické, rozmach lidského poznání, vědy a techniky i rozmanitější život kulturní i umělecký vyžadují stále rozsáhlejší a rychlejší výměnu informací i celkově větší potřebu komunikace zahrnující i komunikaci mezinárodní. Zejména v posledním období se rozšiřují naše styky s ostatními národy, v souvislosti s tím jsme zaplavováni novými informacemi a náš slovník novými cizími slovy. 13
V tomto směru je čeština ovlivňována především angličtinou, což se projevuje nárůstem anglicismů v češtině. I z dnešní běžné komunikace je patrné, že naše řeč má snahu přejímat slova z angličtiny, v poslední době převážně z angličtiny americké. Lze najít mnohem více výpůjček než dříve také v technických časopisech, učebnicích, encyklopediích apod. Mnohá z těchto slov se dobře adaptovala v češtině především proto, že pojmenované věci byly známé a používané dlouho předtím, než se začaly běžně užívat i u nás (např. computer, walkman, hambugrer) Podle výzkumů na konci 20. stol. se široká veřejnost nebránila přejímání cizích slov, názor většiny však byl, že cizích slov se v médiích a na ulicích objevuje příliš. Dnes již snad nehrozí puristický pohled na cizí slova, uživatelé většinou pochopili jejich nutnost především k větší vázanosti našeho společenství na okolní svět. Proto otázkou současnosti již není, zda cizí slova ano, či ne, ale která cizí slova, v jaké podobě, s jakými významy, v jakých textech apod. Základním hlediskem je funkčnost přejatých slov. Nejčastější argument proti užívání cizích slov je fakt, že obecně snižují srozumitelnost textu. (srov. Daneš a kol., 1997)
1.2.1 Pojetí anglicismů a proces jejich počešťování Havránek (1938) doporučoval „rozlišovat slova cizí ve smyslu cizojazyčná, kterých se užívá vědomě jako slov jazyka cizího, a slova přejatá z jazyka cizího nebo mezinárodního, nazývaná často také slovy cizími, kterých užíváme jako součásti české slovní zásoby. Také vyslovujeme jen českými hláskami, skloňujeme atd. ). J. Filipec a F. Čermák (1985) rozlišují čtyři typy prostředků cizího původu :
1. slova a slovní spojení citátování, tj. jednotky cizích jazyků přenesené do jiného jazyka a užívané v něm zvláště v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu; 2. slova a slovní spojení přejatá: a) dosud pociťovaná jako cizí slova, protože označují z hlediska běžného uživatele jazyka méně běžné skutečnosti; b) slova a spojení zcela vžitá, zdomácnělá, ať historickým vývojem, nebo tím, že se pojmenovaná skutečnost stala zcela běžnou. 3. kalky
14
4. přejaté významy, sémantické kalky (kalk je v lingvistice doslovný překlad. Jde o způsob obohacování slovní zásoby. Jedná se o uměle vytvořená slova nebo slovní spojení, některá z nich se mohou ujmout v běžném užívání. Příkladem kalku je české slovo předmět, které je doslovným překladem latinského objectum.) (srov. Daneš a kol., 1997)
Podle encyklopedie Wikipedia: Anglicismy (anglicizmy, anglismy) v češtině se vyskytují v odborné terminoogii některých oborů, do češtiny pronikaly v několika vlnách a některé z nich postupně zdomácněly. V některých oborech a společenských vrstvách dospěl vývoj až téměř ke vzniku ustáleného slangu, který je směsí češtiny a angličtiny a používá nejen anglické výrazy, ale i anglické větné a slovní vazby a anglické prvky v gramatice a pravopisu.
1.2.2 Vývoj anglicismů Výrazněji se vliv angličtiny začal projevovat po 1. světové válce, oslaben byl po roce 1948, ale od 60. let začal zase sílit. Skutečný zlom nastal po r. 1989, kdy anglicismy, přejatá slova a neologismy dokládají orientaci společenského života nové oblasti (např. západní ekonomiku, politiku, filozofii nebo kulturu). K mnoha polistopadovým změnám v české slovní zásobě dochází ve snaze odstranit klišé připomínající předchozí režim. Jazykový projev se uvolňuje i v důsledku zrušení cenzury. Vstup do Evropy si vyžaduje sjednocení odborné terminologie. Do češtiny pronikají také prvky pod vlivem překladů zejména angloamerické beletrie, publicistiky nebo filmových scénářů. (srov. Daneš a kol., 1997) V 19. století se do češtiny s průmyslovou revolucí dostaly mnohé výrazy z oblasti techniky (např. tramway, později tramvaj ), v průběhu 20. století sportovní termíny (fotbal, volejbal, gól). Po roce 1990 anglické výrazy významně zasáhly zejména oblast informatiky a výpočetní techniky, reklamy, obchodu a managementu. Kromě technologie začaly do češtiny pronikat i doslovné překlady některých anglických frází a vazeb („určitě“ – „sure“, „mějte hezký den“ – „have a nice day“). Nejinvazivnějším fenoménem je pojmenovávání firem a obchodních, kulturních a sportovních center anglickými názvy, do nichž jsou původní české názvy často začleněny podle anglické gramatiky a pravopisu (Novodvorská Plaza, Charles Square Center, Hybernské Centrum, Sazka 15
Arena, Cinema City, Langhans galerie). Zcela typické pro tento jev je, že dosavadní jmenný těsný přístavek umisťovaný podle české gramatiky za podstatné jméno je nahrazován nesklonným přívlastkem umisťovaným před rozvíjené jméno („v Sazka Areně“ místo „v Aréně Sazka“). Podobný vliv se však v češtině projevil již ve 30. letech 20. století (Trilobit bar, Opera-hotel, Rokoko kabaret, Sekt Pavillon) a není slovanským jazykům zcela cizí (Moskva reka – řeka Moskva). (srov. http://cs.wikipedia.org/wiki/Anglicismy_v_%C4%8De%C5%A1tin%C4%9B)
Angličtina výrazně ovlivňuje zejména u mladších uživatelů češtiny také například způsob používání interpunkce a pravopis (týká se zejména kapitalizace, viz. např. Pár Pařmenů) a pojetí vlastních jmen.
1.3 Přejímání cizích slov Přejímání cizích slov, tedy i počešťování anglicismů, představuje dynamický, otevřený proces, jednotlivé přejímky a jejich typy procházejí v daném časovém bodě jeho různými fázemi a zpravidla se pohybují na ose jazykový standard – substandard. Na průběhu i výsledku tohoto procesu se podílí více vlivů zároveň, mezi nejdůležitější patří zejména stáří přejetí, typová vzdálenost výchozího a přejímajícího jazyka, závažnost lexikálního významu a jeho ustálenost, funkčnost a synonymie v přejímajícím jazyce, slovotvorné vlastnosti, nová stylová platnost a frekvence apod. Jednotlivé faktory mají různou úlohu a působí v různých vzájemných vztazích. Např. stupeň počeštění není přímo závislý na stáří přejetí, srov. anglicismy formálně obdobné domácím typům, které se počešťují rychle,mnohdy zároveň s přejetím (summit [samit] – původní pravopis i výslovnost, deklinace /skloňování/ jako u domácího substantiva, klip, sprej – počeštěný pravopis podle původní výslovnosti anglických slov clip, spray, deklinace jako u domácích substantiv), na rozdíl od anglicismů formálně odlišných, které zůstávají i po delší době nezačleněny, byť alespoň částečně, např. pravopisně (interview, summit, copyright, reggae, designer, dealer).
Formální počešťování lexikálních anglicismů záleží v jejich zvukové a grafické (pravopisné) adaptaci. Problematický bývá poměr mezi mluvenou a psanou podobou angličtiny, který je kvalitativně jiný než v češtině. Repertoár, příznaky a kombinatorika hlásek jsou v obou jazycích odlišné, a proto se v české výslovnosti nahrazují 16
neexistující anglické hlásky blízkými českými hláskami. Do češtiny se tak dostávají nezvykle, někdy expresivně působící skupiny hlásek, např. airbus [érbas], airconditioning [érkondyšnink ], teenager [týnejdžr], barbecue [bárbikjú], feature [fíčr] apod.
Základní způsoby formální adaptace anglických termínů podle J. Obdržálka: 1. převzetí 2. pravopisné formy s anglickou výslovností (laser) 3. pravopisné formy s českou výslovností (radar) 4. pravopisné formy podle chybné výslovnosti (volejbal) 5. přepisem původní výslovnosti (displej) 6. překlad (computer – počítač) 7. náhrada jiným slovem (shunt – bočník).
Za progresivní autor považuje přepis podle výslovnosti, ale upozorňuje na jeho úskalí – rozkolísanost výslovnosti v rámci variant angličtiny. Překlad a náhrada narážejí na možnost nežádoucích asociací českých ekvivalentů a jsou závislé na ustálení.
V současné praxi bývají nezřídka výsledkem formální adaptace grafické dublety přejatého slova (podle původní psané a mluvené podoby), které se používají, byť přechodně, vedle sebe, s rozdílnou frekvencí a distribucí, až se obvykle ustálí nebo převáží jedna z nich (často varianta s počeštěným pravopisem). Pro srovnání např. cash/keš, byte/bajt, gambler/gembler, clearing/klíring, hot-line/hotlajn, jazzband/džezbend. Původní gramatickou podobu si zachovávají hlavně původní anglické složeniny a slova citátového charakteru (company manager, made in, country– and–western music, herbalife). (srov. Daneš a kol., 1997)
1.3.1 Anglická a hybridní kompozita v současné češtině a jejich adaptace Velké množství anglických slov v české publicistice lze přisoudit převážně nesnadností nalézt či nově vytvořit jednoslovný domácí ekvivalent. Ten by mohl být nahrazen pouze víceslovným pojmenováním, které je sice srozumitelnější a významově přesnější, ale
17
méně ekonomický a snižuje stručnost i přehlednost textu. Existuje však i mnoho slov, která svůj ekvivalent v češtině mají. Užití cizích náhrad je snahou o modernost.
Z hlediska formálního postupu skládání rozlišujeme dva typy anglických kompozit : a) složeniny bez spojovacího elementu, např. cornflakes (corn-0-flakes), turnover (turn-0-over), které představují většinu přejatých slov; b, složeniny se spojovacím elementem (submorfem), např. handicap (hand-i-cap), workaholic (work-a-holic).
Ze syntakticko-sémantického hlediska rozlišujeme složeniny : a) koordinační (kopulativn ) s komponenty sémanticky rovnocennými, např. cash & carry (koordinativum slučovací) a fifty-fifty (koordinativum reciproční); b) subordinační, tvořené komponenty determinujícími a determinovanými, např. freeshop a snowboard.
Na pomezí pojetí tvoření slova a kompozice zůstávají výrazy tvořené komponenty inter(interview, internet), mega- (megastar, megastore), super- (superbike, superman, superstar), ultra- (ultralight) apod.
Z hlediska formálního přizpůsobení češtině můžeme kompozita rozdělit do následujících skupin : 1) složeniny původní, pravopisně neadaptované, nesklonné 2) složeniny morfologicky adaptované s původním pravopisem 3) složeniny adaptované pravopisně i morfologicky, hybridní složeniny
Některá anglická kompozita mohou být řazena i do více výše uvedených skupin, protože se vyskytují v českých publicistických textech jako nesklonná i skloňovatelná (např. inteview, pop-star…) Základní morfologické rozdíly mezi angličtinou a češtinou, které ovlivňují proces počešťování nejvíce, spočívají v rozdílech mezi anglickou konverzí a českou flexí.
18
1.3.1.1 Morfologická adaptace se týká především jmen (substantiv a adjektiv), přejímání sloves je vesměs proces slovotvorný (faxovat). Morfologická adaptace nevyžaduje nutně adaptaci grafickou a zvukovou a naopak, i když souvislost mezi nimi existuje. Morfologicky se snáze adaptují anglická jména, která se ve výslovnosti zakončením shodují s českými typy, např. software [softver], -u, m. Proto se často objevuje a prosazuje česká pravopisná varianta podle výslovnosti, pro srovnání game [gem i gejm], -u, m i gem, -u, m. Naopak nesklonná zůstávají především jména s odlišným zakončením (summary [sameri], neskl., s). Tato obecná tendence se uplatňuje v součinnosti s ostatními faktory počešťování, a proto i zde dochází ke značným nepravidelnostem a variantnosti. Nesklonná zůstávají např. substantiva původem vícečlenná, obsahující složky různého slovnědruhového původu (drop-in, fast-back). Složitost formální adaptace anglicismů do češtiny se projevuje rozkolísaností v úzu i normě a ztěžuje kodifikaci, která je náročná i vzhledem k jejich počtu. Z hlediska stylové platnosti patří lexikální anglicismy především do vrstvy terminologie a slangu. Odtud často přesahují do ostatních vrstev, včetně běžně dorozumívací. Zábavně vzdělávací formou napomáhají jejich šíření některá masmédia, oblíbené pořady, rubriky, edice. Celkově anglicismy představují nejen početnou, ale i frekventovanou složku současné slovní zásoby, zahrnující vedle ústrojně tvořených slov také nepodařené napodobeniny anglických předloh, výrazy módní, slova tvořená mechanicky, se snahou o nápadnost nebo jazykovou ekonomii. (srov. Daneš a kol., 1997)
1.3.1.2. Slovotvorná adaptace anglicismů souvisí se stupněm jejich adaptace pravopisné, výslovnostní, popřípadě morfologické. Buď jde o přejímání hotových, slovotvorně utvořených pojmenování z angličtiny (zejména u formálně obdobných typů), nebo o tvoření slovotvornými postupy a prostředky analogickými s postupy domácími, od anglických základů. Nejčastější bývá derivace, kompozice a zkratkové tvoření u podstatných jmen, derivace a konverze u přídavných jmen a derivace u sloves – viz např. tvoření pojmenování osob podle činnosti: rocker/rockerka, skateborder/skateboardista, talkmaster, snowboarder, 19
bookmaker, speaker atp. U sloves je produktivní a téměř výlučné tvoření sufixem ova(t), např. resetovat, bootovat, logovat, mailovat, lobbovat apod. Zkratky a zkratková slova se tvoří hlavně v textech, které mají funkci apelu (např. v reklamních, propagačních textech) a v odborných (např. přírodovědných a technických) textech. Časté je přebírání anglických iniciálových zkratek (akronym), nezřídka užívaných podle angličtiny i v atributivní platnosti. Zkratky a akronyma slouží především zkrácení, zhuštění textu, nezřídka se v nich kombinují velká a malá písmena, různé abecedy i kódy. Při užívání se někdy osamostatňují od výchozích víceslovných pojmenování a chápou se, příp. se i zvukově, slovotvorně nebo gramaticky chovají jako samostatná slova. Produktivní a běžné je hybridní tvoření (častá je zejména kompozice), např. fíčrpásmo, gay-linka, gamblerství, a tvoření synonymních hovorových a slangových pojmenování, která se již značně přizpůsobila české slovotvorbě (často jde o zkomolení a přizpůsobení zvukové a slovotvorné), např. secondhand – sekáč, tepee – týpko, puzzle – pucle, greenpeace – grínpísák apod. Kalkování a sémantické tvoření se uplatňují poměrně zřídka. Převzetí anglického slova ve specializovaném terminologickém významu se používá zejména v odborném vyjadřování, např. download, notebook, monitoring, screening (mnohá taková anglická slova existují v angličtině i v neodborném významu, do češtiny se dostala až se specializovaným významem). Slovotvorných možností mnohdy více využívá mluvený jazyk než psaný, a to zejména při slangovém tvoření. Častá je například derivace ze zkratek a zkratkových slov, která zároveň umožňuje jejich snazší morfologické začlenění (deklinaci). Psaný jazyk pro vyjádření morfologických kategorií v takových případech využívá opisných slov (např. PC – písíčko, CD-ROM – cédéromka, LP – elpíčko, CD – cédéčko). V profesním slangu je dále poměrně produktivní univerbizace víceslovných pojmenování (např. flopáč – floppy disk, sofťárna – softrocková skladba). Lze pozorovat náznaky vlivu i v ostatních rovinách jazyka. I když jsou většinou minimální, nejsou zcela zanedbatelné. V rovině morfologické a syntaktické jde především o šíření nesklonných anglických adjektiv a o používání anglických subjektiv v adjektivní funkci bez jakýchkoli formálních změn. Dále jde o některé syntaktické jednotlivosti nebo těžko prokazatelné analogie, ne vždy jde jednoznačně o vliv přímý či jediný. (srov. Daneš a kol., 1997)
20
1.3.1.3 Ortograficko-ortoepická adaptace zahrnuje dva procesy, adaptaci pravopisnou a adaptaci výslovnostní, které neprobíhají izolovaně, ale vzájemně se ovlivňují. Postupně dochází k přiblížení pravopisné i výslovnostní podoby přejatých lexémů na základě fonologického pravopisného principu uplatňovaného v češtině. Dovršení bývá známkou pokročilejšího stupně integrace přejímek. U anglicizmů je mezi grafickou a zvukovou podobou velký rozdíl. Tento rozdíl se v češtině buď odstraňuje (ustálením výslovnosti podle grafické podoby, úpravou grafické podoby ve shodě s ustálenou výslovností) nebo se ponechává. V minulosti se přikloňovalo spíše k počešťování výrazů, dnes se od počešťování neologismů upouští. Ukazuje se, že akceptování původní pravopisné podoby a výslovnostní podoby velmi blízké původní výslovnosti, je pro dnešní jazykovou situaci příznačné. Je to dáno především vzrůstajícím počtem mluvčích s velmi dobrou znalostí angličtiny a také velkým přílivem anglicismů.
1.3.1.4 Pravopisné adaptaci podléhají zejména slova, jejichž výslovnostní a pravopisná podoba se příliš neliší. Pravopis se přizpůsobuje výslovnosti jednoduchými úpravami (náhrada jednotlivých písmen k za c, jednoduchých skupin hlásek, zjednodušování zdvojených písmen). Vznikají tak pravopisné varianty, např. scan – sken, sitcom – sitkom, drive – drajv, time – tajm, briefing – brífink, dread – dred, fleece – flís aj.
1.3.1.5 Výslovnostní adaptace se projevuje především modifikací odlišných anglických hlásek, jako jsou hlásky označované písmeny th, q, w, nepřízvučné r, široké e [ae], nepřízvučný vokál [ə] nebo dlouhý vokál [ə:], přesunem přízvuku na první slabiku, ztrátou aspirace souhlásek k, p, t a neznělou výslovností znělých souhlásek na konci slov, např. backpacker [bekpekr], burnout [bernaut], carving [kárviŋk], promotion [promoušn] apod. Ani náhrada odlišných anglických hlásek však není absolutní. Někdy se realizuje původní anglická výslovnost, jindy neprobíhá adaptace v souladu se zásadami. Grafická podoba mnohdy 21
ovlivňuje výslovnost lexémů, což se projevuje rozkolísanou výslovností a vznikem výslovnostních variant. Rozkolísaná výslovnost může vést i ke vzniku lexikálních variant.
1.3.2 Přejímání cizích lexémů Lexém je základní jednotka slovní zásoby jazyka. Jedná se o skupinu všech tvarů určitého slova nebo slovního spojení. Jedním z faktorů podílejících se na inovacích ve slovní zásobě češtiny jsou slovní zásoby cizích jazyků. Ty mohou být jednak zdrojem lexémů, které jsou přejímány do češtiny jako celek, a jednak zdrojem lexikálních elementů. Které se používají při tvoření nových slov. Rozbor nové vrstvy slovní zásoby češtiny potvrzuje, že na obohacování lexika češtiny se významně podílejí přejímky a že mezi nimi mají v současnosti zcela výsadní postavení anglicizmy. Potvrzuje se, že počet přejímek pocházejících z jiných jazyků než z angličtiny je v poměru k anglicizmům velmi nízký a že i mnohé z těchto původem neanglických výrazů, majících většinou ráz internacionalizmů, se do češtiny dostaly právě prostřednictvím angličtiny. Slovanské jazyky mají na současnou slovní zásobu češtiny nevýrazný vliv. V nové vrstvě jsou zastoupeny především rusizmy. Ze západoevropských jazyků pronikají do češtiny především lexémy označující reálie, většinou specifickou pro určitou evropskou zemi nebo region. Jsou to například pojmenování z oblasti gastronomie, módy, pojmenování her, výrobků, pojmenování osob podle profese, povolání apod. V odborném vyjadřování v oblasti evropského práva se uplatňují termíny pocházející z francouzštiny, část z nich proniká do publicistiky. Do češtiny se také dostávají slova z některých orientálních jazyků, většinou z oblasti asijských bojových umění a sportů, alternativní medicíny, pojmenování japonských děl, pořadů, produktů apod. určených k zábavě. Množství slov přejatých z angličtiny a uplatňujících se v různých typech a sférách komunikace v současnosti neustále vzrůstá.
22
1.4 Uplatnění anglicismů v současnosti Cizí slova včetně anglicismů se nejvíce a nejrychleji přejímají (a zároveň nejvíce tolerují) v odborném, popřípadě poloprofesním a slangovém vyjadřování. Tendence k mezinárodní integraci a spolupráci s sebou nese i silnou tendenci k integraci jazykové. Např. v oblasti výpočetní techniky a elektroniky má dnes angličtina nepopiratelnou, ba dominantní roli. Anglické termíny se staly součástí českých odborných textů (stejně jako v jiných jazycích). Je to však oblast publicistiky, jejímž prostřednictvím se lidé většinou seznamují s cizími výrazy (z oblasti ekonomie, kultury, ekologie, mezinárodních vztahů, vědy i techniky). Na rozdíl od odborného vyjadřování se při rychlém přejímání cizojazyčných textů a často nedostatečné jazykové kontrole publicistického překladu dostávají do češtiny nenáležité prvky. Podobně je tomu i v reklamě nebo např. u komerčních nápisů. Někdy zde záměrně zůstávají nepřeloženy celé věty nebo jejich části. Objevují se cizojazyčné firemní nápisy. Každá oblast společenské komunikace má vždy své funkční, důležité, oblíbené, módní, zbytečné i nefunkční výrazy. Ve všech současných komunikačních sférách se objevují anglicismy z různých těchto skupin. Příklady typických, charakteristických nebo běžnějších anglicismů poslední doby z jednotlivých komunikačních oblastí: Reklama: bodycopy (grafický vzhled inzerátu), billboard, storyboard (scénář rozkreslený na jednotlivé střihy), poster, teleshopping, all-news, prime time, storyboard, talk radio Publicistika: pre-press studio, round table, spíkr/speaker, speakrovat, úspěšný comeback, startujeme proces, monitoring ekonomických zpráv, Top ten týden (hitparáda), editorial (úvodník), fíčr, story, lídr, newsroom, boom, timing, talkmaster, (talk)show, copywriter (textař), know-how, greenpeace, doublespeak, eurosummit, hardliner, message Obchod: brand, brandovat, high touch, labelling, multipack, nonfood, one-stop shopping, sales promotion, shop, shopping-center, hifi, leasing, second-hand oblečení, kolekce jeans oděvů, CD komplet, LP kalendář, okurkový peeling, hot dog, toastovač, supermarket, goodwill, joint ventures Účetnictví, bankovnictví, ekonomika: revolvingové vklady, money market účet, spořící účet, homebanking, forfeiting, keš/cash, hotovostní výběr/cash advance, hot 23
money, overhead, imprinter, on-line provoz, direkt banking, e-banking, charge karta, split, splitting, stop list, kontroling/controlling, reporting, developer, kastomizace Počítače: hardware, software, hard copy, débéefka, soft-front, upgrade, PC, HP kompatibilní tiskárny, logout, klient, kliknout, klikovatelný, zadžemovat tiskárnu, bookmark, bootovat, browser, cracking, firewall, hyperlink, chat, chatovat, level, mailbox, net, off-line, on-line, open-source, peering, scrolling, scrolovat, spam, spamming, spamovat, wallpaper, web, webdesign, webhosting, webmaster, webside, zip Sport: open kategorie, skipas, fit-centrum, fit-klub, fitness klub, snowboard, snowbordista, snowbordit, skateboard, skate, skeet, skeeta, skreč, skrečovat, beachhandball, bikercross, carving, downhill, freeride, freestyle, hattrick, helibiking, hydrospead, kiteboard, kitesurf, mountainbiking, play-out, pushball, ricochet, sandboarding, skiatlon, skydiving, skysurfing, snowraft, snowtubing, tarzaning, wakeboard Zábava a hudba: dělat si background, jezdit s half-play-bandem, light designer, skiffle, jam session, jazzrock, heavy metal, bluegrass, bluesman, sound, sampler, sleeve-note, label, singl, klip, hudební žánry rock-pop, oldies, rap music, rapování, acid jazz, doom metal, grunge, gypsy/gipsy, jungle, rave, trance, trip hop, unplugged, word music Technika, elektronika : displey, toner, teletext, fax, scroll dálkový ovladač, surroundové reproduktory, time edit, direct link/vedení signálu, overhead/projector, flashing, digitální paging, walkman, discman, videoman, mobil, beeper/bípr Oblast běžného dorozumívání: dali jsme si týdenní tajm/time, náš hotlajn/hot-line je…, woroholik, babysitting, houmkér, homeless/homelesačka, second-hand/sekáč, oukej, mentor, mentorovat, body painting, call boy, city-bus, cookies, být cool, darker, dred, e-book, energy dring, fastfood, flís, footbag, gambling, gamblovat, gamebook, vo co go/vo co gou, go-go girl, hot, oldies, pet shop, piercing, squatting, squatovat, streetparty, wellness Sféra telekomunikací : callback, dualband, handsfree, roaming, triband, WAP Sociologie a psychologie: gender, labelling, opinion leader, transgender, underclass Medicína a zdravotnictví: burnout, gatekeeping, photoaging Cestovní ruch: all-inclusive, last minute, last moment, outgoing, timeshare. (srov. Daneš a kol., 1997; Martincová a kol. 1998; Martincová a kol., 2004)
24
1.4.1 Víceslovná pojmenování K novým lexikálním prostředkům náležejí také víceslovná pojmenování. Jsou velmi různorodá a rozmanitá. Liší se pojmenovací, nominativní platností, podle druhu pojmenovaného obsahu příslušejí do základních obsahových kategorií, tj. do kategorie předmětnosti, vlastnosti, dějovosti a okolnosti. Různí se rovněž svým strukturním charakterem, utvářeností z hlediska formálního a sémantického, vznikem a také stupněm ustálenosti a uzualizace. Druh pojmenovacího způsobu a charakter strukturního typu: 1. víceslovná pojmenování substantivní: platební karta, bílá technika, cestovní ruch, body piercing, případová studie, provzdušňovač trávníku, plážový volejbalista, podnikatelská veřejnost, papírový nábytek, mobilní telefon, hlasový záznamník, komerční centrum, technologický park, patologické hráčství; 2. víceslovná pojmenování adjektivní: uživatelsky přátelský, prorůstově orientovaný, reformně komunistický; 3. víceslovná pojmenování slovesná: provádět audit, stavebně spořit; 4. víceslovná pojmenování adverbiální: reformně komunisticky, fondovým způsobem. (Martincová, 2005)
1.4.2 Komponenty E- (I-, M-) v nové slovní zásobě V nové slovní zásobě jsou zastoupeny také neologizmy, které se vyznačují novou pojmenovací a slovotvornou strukturu. K této skupině se řadí i neologické útvary se strukturami jednopísmenový komponent e- /ve významu elektronický/ + plnohodnotné slovo. Příklady: e-banking, e-book, e-byznys, e-gambling, e-government, e-komerce, e-learning, e-mail, e-shop, e-shopping, e-working, e-banka, e-bankovnictví, e-budoucnost, e-deník, e-dražba, e-encyklopedie, e-firma, e-hra, e-informace, e-kavárna, e-kniha, e-nákup, e-obchod, e-pohlednice, e-reklama, e-slovník apod.
Jednopísmenový komponent i- /ve významu internetový/ + plnohodnotné slovo – příklady: i-banking, i-book, i-komerce, i-net, i-server, i-technologie, i-deník, i-diskuse, i-kavárna, i-noviny, i-podvod, i-reklama. 25
Jednopísmenový komponent m- /ve významu mobilní/ + plnohodnotné slovo – příklady: m-banking, m-byznys, m-gaming, m-komerce, m-Internet, m-learning, m-bankovnictví, m-platba, m-bankingový, m-byznysový, m-komerční.
Jde o nové výrazy, které se v hojném počtu objevují v české slovní zásobě od 90. let 20. století, a to v souvislosti s prudkým rozvojem moderních informačních a komunikačních technologií. Proto se výrazy s komponenty vážou především na ty komunikační oblasti, v nichž se tyto moderní technologie (internet a elektronická a mobilní forma komunikace) využívají. Jedná se o počítačovou oblast, oblast mobilní komunikace, oblast bankovnictví, reklamy a marketingu, obchodu a podnikání, státní správy, řízení lidských zdrojů a publicistiku. Impulzem pro vznik a profilování morfémů e-, i-, m- jako nových slovotvorných komponentů v české slovní zásobě jsou přejímky z angličtiny. Ty jsou buďto v původní nebo pravopisně adaptované podobě. Na rozdíl od angličtiny je v češtině uvedený typ pojmenování, tj. pojmenování s prvkem nelexikální povahy, jevem systémově periferním. I přes tuto skutečnost je však dosavadní repertoár takto tvořených pojmenování v češtině poměrně početný a pokrývá jak odbornou sféru, tak běžné vyjadřování (A-vitamin, C-avitaminóza, Rh-faktor, F-faktor, pH-metr, R-gen, F-kmeny, RNA-viry, DNA-polymerasa, X-paprsky, LP-deska, B-mužstvo, hi-fi magnetofon).
1.4.2.1 Komponent eNejdále je v integračním procesu komponent e-. Slova s tímto komponentem byla registrována v češtině od počátku 90. let v souvislosti s využíváním nové počítačové technologie – elektronické pošty, e-mailu. V psané podobě, podobně jako v angličtině zde dochází ke kolísání mezi psaním slova se spojovníkem a psaním dohromady (např. e-banking i ebanking, e-book i ebook apod.). Někdy se používá k označení hranice slova v rámci složeniny velké písmeno po počátečním morfému, např. e-learning i eLearning. Tyto pravopisné tendence ovlivňují také psanou podobu slov tvořených už v rámci české slovní zásoby. Výslovnost komponentu e- může být dvojí. Jednak se uplatňuje přejat výslovnost anglická, tj. [í], jednak výslovnost česká, tj. [é].
26
V rámci adaptace může být druhá část výrazu nahrazována slovem strukturně velmi blízkým, které již má v češtině dlouhodobě ustálenou adaptovanou podobu. Např. e-business – e-byznys, e-commerce – e-komerce, e-journalism – e-žurnalistika. Slova s komponentem e- mohou vznikat i prostřednictvím náhrady druhé části slova českým ekvivalentem, např. e-podpis, e-platba, e-slovník. Zde je doklad prolínání první fáze začleňování komponentu e- do slovotvorného repertoáru češtiny s fází druhou, ve které je druhá část přejatého slova nahrazována domácím ekvivalentem(zdomácnělou přejímkou nebo domácím slovem), např. e-banking, e-bankovnictví, e-book, e-kniha, e-byznys, e-obchodování. Paralelně s jednoslovnými přejímkami a/nebo polokalky koexistují jako jejich víceslovná synonyma dvouslovná pojmenování typu adjektivum elektronický + určované substantivum. Tak např. výrazy e-banking, e-bankovnictví mají svůj dvouslovný ekvivalent ve výrazech elektronický banking a elektronické bankovnictví.
Zmíněné procesy přejímání a polokalkování výrazů s komponentem e- přispívají k osamostatňování morfému e- ve funkci slovotvorného komponentu. Komponent e- tak dospívá do závěrečné fáze svého začleňování do českého slovotvorného systému a začíná se používat pro tvoření domácích, resp. doma utvořených výrazů (uzualizovaných i neuzualizovaných) – příklady: e-budoucnost, e-burza, e-daň, e-deník, e-demokracie, e-dílo, e-dražba, e-encyklopedie, e-euforie, e-firma, e-hazard, e-horečka, e-hra, e-informace atd.
V průběhu několika let se tedy morfém e- s výslovností [í], [é] v důsledku inovačních procesů profiloval jako produktivní slovotvorný komponent s funkcí první části složených slov. Význam komponentu e- je paralelní se dvěma novými významy slova elektronický, a to 1. existující v elektronické podobě (např. e-book, e-kniha, e-encyklopedie, e-kopie), 2. související s využíváním informačních a komunikačních technologií (počítačů, počítačových sítí), založený na nich. U slovesných kompozit se pak význam komponentu e- modifikuje na význam elektronický. (Martincová, 2005)
1.4.2.2 Komponent iVýrazy s komponenty i- [í], kde komponent i- má význam internetový, tj. vztahující se k internetu, související s ním, se v neologické vrstvě české slovní zásoby začaly 27
objevovat ve druhé polovině 90. let (tzn. později než výrazy s komponentem e- a téměř současně s výrazy s komponentem m-) – příklady: i-banking, i-bankovnictví, i-book, i-buissness / i-byznys, i-café, i-commerce / i-komerce, i-deník, i-direct marketing, i-diskuse, atd.
I když je soubor zachycených neologických lexikálních jednotek obsahujících komponent i- výrazně menší, než je tomu u výrazů s komponentem e-, při profilování morfému i- jako samostatného slovotvorného komponentu majícího funkci první části složených slov dochází k obdobnému vývoji jako u komponent e-.
Také u morfému i- se staly impulzem k jeho vyčleňování jako nového slovotvorného formantu přejímky z angličtiny, např. i-banking, i-book, i-net, i-government, i-zine. Podobně jako u výrazů s komponentem e- kolísá grafická podoba mezi psaním se spojovníkem a psaním dohromady, také zde se uplatňuje psaní velkých písmen na hranici složeného slova, např. i-book, iBook, i-net, I-net, inet, iNet, Inet, i-Život. Některá z přejatých slov jsou adaptována prostřednictvím strukturně blízkého slova, nebo jsou k těmto přejatým slovům s komponentem i- tvořeny polokalky (s domácím slovem nebo již zdomácnělou přejímkou), např. i-commerce, i-komerce, i-shop, i-obchod, i-café, i-kavárna, i-banking, i-bankovnictví. Podobně jako u komponentu e- jednoslovné výrazy s komponentem i- koexistují se synonymními víceslovnými pojmenováními typu internetový + určované slovo.
Z hlediska významového se výrazy s formanty e- a i- v souladu se sémantikou komponentu e- (resp. adjektiva elektronický) a komponentu i- (resp. adjektiva internetový) většinou odlišují rozsahem významu, srov. e-komerce, obchodování, obchodní styky uskutečňované prostřednictvím počítačových sítí, zejména Internetu, i-komerce, obchodování prostřednictvím Internetu.
Morfém i- se tedy podobně jako morfém e- v češtině profiloval jako slovotvorný komponent tvořící první část složených slov a stal se základem slovotvorného modelu i + určované slovo. (Martincová, 2005)
28
1.4.2.3 Komponent mKomponent m- je z uváděných komponentů e-, i-, m- nejmladší. I u tohoto komponentu se však projevuje úzká souvislost jeho vzniku s mimojazykovou skutečností, v tomto případě zejména s využíváním různých mobilních zařízení (např. mobilních telefonů, handheldů, personálních digitálních asistentů (PDA) a technologií (např. wap) v oblasti elektronického bankovnictví a elektronického obchodu. Komponent m- tak umožňuje specifikovat druh elektronické komunikace.
V současnosti je komponent m- vázán především na slova přejatá a adaptovaná, např. m-banking, m-business / m-byznys, m-commerce / m-komerce, m-gaming, m-Internet, m-learning, m-marketing. K přejatým slovům se podobně jako u slov s komponenty e- a i- tvoří polokalky, např. m-banking, m-bankovnictví, nebo se tvoří polokalky podle anglických výrazů, např. m-payment, m-platba. Paralela s výrazy s komponenty e- a i- existuje také v tom, že se vytvářejí synonymní dvojice typu jednoslovný výraz s komponentem m-, víceslovný výraz mobilní + určované slovo, např. m-banking, mobilní banking, m-bankovnictví, mobilní bankovnictví, m-byznys, mobilní byznys, m-komerce, mobilní komerce. (Martincová, 2005)
2.1 Přejatá slova v učebních textech pro 1. stupeň ZŠ Přejatá slova z cizích jazyků se vyskytují ve všech učebnicích řady Alter, s nimiž žáci naší školy přijdou do kontaktu při vyučování. V následujících kapitolách uvádím, která přejatá slova se vyskytují v učebních textech pro žáky 3., 4. a 5. ročníku. Zaměřila jsem se na učebnice českého jazyka, čítanky, matematiky, prvouky, přírodovědy a vlastivědy.
2.1.1 Učebnice Matematika pro 3. ročník Ve 3. ročníku žáci opakují násobení a dělení v oboru násobilky, procvičují násobení a dělení, učí se sčítání a odčítání dvojciferných čísel zpaměti, písemné sčítání dvojciferných čísel, písemné odčítání dvojciferných čísel, zaokrouhlování čísel na desítky. Z geometrie probírají pojmy bod, přímka, úsečka, polopřímka, polopřímky opačné, vzájemná poloha dvou přímek v rovině. 29
V souvislosti s geometrií jsou užívána tato cizí slova: grafický, graf, diagram. V ostatním textu se vyskytla tato cizí slova: jednotky: metr, decimetr, centimetr, milimetr. slovní úlohy: model, suma, sauna, cyklistický, regál, lokomotiva.
2.1.2 Učebnice Matematika pro 4. ročník Ve 4. ročníku žáci opakují písemné násobení, pracují s diagramy, písemně dělí jednociferným dělitelem, pracují s čísly do 10 000, porovnávají čísla, sčítají a odčítají do 10 000 zpaměti, zaokrouhlují čísla, písemně sčítají, písemně odčítají, násobí a dělí zpaměti, písemně násobí a dělí. V geometrii poznávají vzájemnou polohu přímek v rovině – různoběžky + rovnoběžky, přímky kolmé, rýsování kolmic, rovnoběžek, rýsují kolmé a rovnoběžné přímky, pravý úhel a pravoúhlý trojúhelník. V souvislosti s geometrií je užíváno pouze cizí slovo: diagram. V ostatním textu se vyskytují tyto cizí slova: jednotky: metr, decimetr, centimetr, milimetr, kilometr, litr, minuta, sekunda, gram, kilogram. slovní úlohy: fólie, film, štafeta, kultura.
2.1.3 Učebnice Matematika pro 5. ročník V 5. ročníku žáci procvičují sčítání a odčítání, násobení a dělení, jednotky délky, hmotnosti a času, římské číslice, zlomky. V geometrii opakují úhel, seznamují se s čtvercem a obdélníkem, jejich úhlopříčkami, vlastnostmi úhlopříček, trojúhelníkem, obvodem obrazce, kružnicí a kruhem, souřadnicemi bodů a tělesy. V souvislosti s geometrií se vyskytují slova: grafické znázornění, diagram. V ostatním textu se vyskytují: jednotky: metr, kilometr, decimetr, centimetr, milimetr, gram, kilogram, minuta, sekunda. názvy zvířat: žirafa, orangutan, gepard, delfín, bizon, zoo. 30
ostatní: fólie, kalkulačka, linka, kazeta, pexeso, univerzita, program, špagety, pyramida.
2.1.4 Učebnice Čítanka pro 3. ročník V čítance pro 3. ročník autoři seznamují žáky s díly českých i zahraničních autorů. Jsou zde díla poetická i prozaická.
Okruhy cizích slov: názvy povolání: inspektor, autor, doktor, astrolog. pojmenování osob: vezír, sultán, opat, gazda, abbé, mág, samuraj. názvy strojů a přístrojů: aparát, telefon, revolver. názvy rostlin a zvířat: dromedár, oleandry, dracény, mahagony, rosomák, foxteriér, bambus, krab. názvy nerostů: olivín, chalcedon, jaspis, diamant. názvy nemocí, léků a zdravotnického materiálu: anémie, bronchiální katar, penicilín, marod, gáza. názvy her: bridž, golf ostatní: móda, muzeum, tamtam, legrace, vlysy, galantnost, revize, ignorovat, elegán, veranda, nikotin, solidní, siréna, trefit, brod, turban, štandopede, šupito presto, držgrešle, tyran, amen, exotická, reputace, kumšt, forota, mrav, pověst, jarmark, ceremonie, exhibice, opona, laterna magika, improvizovat, sličný, diadém, džungle, existovat
2.1.5 Učebnice Čítanka pro 4. ročník Čítanka pro 4. ročník rozšiřuje obzor žáků opět o řadu děl českých i zahraničních. Okruhy cizích slov: názvy věcí: gramofon, galoše, kokarda, požerák, torpédo, fěrtoušek, ruksak, proviant. názvy hudebních nástrojů: flašinet, šalmaj, harfa. pojmenování osob: inspektor, konzul, lump, princ, kápo. ostatní: driblovat, fakt, senzační, siréna, energická, radikální, oceán, pól, respekt, biograf, ping-pong, karavana, strom mahuá, bambus, džungle, rodeo, banka, 31
fantazie, fantastický, alibi, liftboy, gejzír, ajn-cvaj, báje, pyšný, salva, chronometr, kvádr, tajfun.
2.1.6 Učebnice Čítanka pro 5. ročník Čítanka pro 5. ročník předkládá žákům již mnohem více přejatých slov, popř. přímo cizí názvy či věty. Vždy při použití věty převzaté z cizího jazyka následuje v závorce dostatečné vysvětlení. Také se zde vyskytují ve velké míře jména a názvy měst, řek, vodopádů, ulic apod. Okruhy cizích slov: Jména osob: pan Green, Juan ze Savany, San Antonio, kapitán Nemo, král Nabukadnezar, Cyrus Smith, Pencroft, Gedeon Spilett, Harbert, Nab, Ayrton, Blaise Cendrars, Vinnetou, Old Shatterhand, Sam Hawkens, Pasteur, Theodor Vonné, Henrion, Meisterovi, Weber, Hippokrat, Gancher, Edmé Felix, Alfred Vulpian, Flourens, Dick Shelton, Oliver, Matcham, Hatchová, Sedleyová, Miep, Elli, Dirk, Hitler, Margot, John Parker, A. Chapel, Apollo, Snirch, Dumolin, Staš Tarkowski, Kali, Mea, Nela, Ariela, Jim Parker, Fred Jefferson, Triton, Lizeta, Ernest Thompson Seton. Názvy kontinentů, států, měst a vesnic, ulic, potoků, řek a moří: Córdoba, Saledad, Savana, Chicago, Albenreuth, Bretaň, Korsica, Norsko, Kentucky, obec Steige u Maisongouttu, městys Villé, Ulmská ulice, Villeneuve l´Etang, Avallon, Lyon, Pikardie, Jericho, Atlantik, Arktida, Thormougton, Risingham, Westerbork, Pacifik, Argentino, San Francisko, Arizóna, Virginie, Kogarův potok, řeka Mackenzie, Ria Pecos, Názvy ostrovů, jeskyní a zálivů: Fingalova jeskyně, ostrov Staff v Hebridách, Morgattova jeskyně, v zálivu u Douarnenezu v Betani, jeskyně u Bonifacia na Korsice, jeskyně v Lyse-Fjordu v Norsku, Mamutí jeskyně v Kentucky, Hudsonův záliv. Názvy devíti múz: Urania, Erato, Terpsichora, Kleio, Thalia, Kaliope, Euterpe, Melpomene, Polymnia. Slova související se školou: gymnázium, akademie, lekce, profesor, muzeum, inspekce, studia, uniforma. Slova související s vedením státu: privilegium, perpetuum silentium, právo, majestát, deputace, apelační soud, purkrabí, rebelie, pardon, kord, deklamace, komise, proces, varta. Slova související s válkou: barikáda, koncentrační tábor, gestapo, vagón, cejch, deportovat, puma, sabotáž, tarasit, revolver, kuše, halapartna. Slova související s divadlem: foyer, opera, árie, melodie, pilíř, komediant, principál, liberka, figura, římsa, dirigent, šalmaj, citera, komnata, cimbuří, dramaturg, kupole, 32
lóže, rubáš, popularita, balet, špektákl, balustráda, trigon, činohra, klaun, arkýř, reflektor. Slova související s církví a vírou: rorát, pavlán, existence, forma, advent, páter, evangelium, mravnost. Slova související se živou a neživou přírodou zoologie, kajman, vegetace, jaguár, geologie, mikrobiologie, oceán, kráter, kalafuna, cedr, rula, jantar, mahagon, mangan, džungle, baobab, liána, zebra, Slova související s přenosem zvuku, písma a obrázků: telegrafní blanket, telegram, telegraf. Slova související s Indiány: Apač, tomahavk, kolonista, kánoe. Slova související s popisem osoby nebo věci: fantastický, stoický, primitivní, geniální, nervóza, rafinovaný. Slova související s hudbou: viola, konzervatoř, komponovat, fanfára, Vyjádření množství a velikosti: kilogram, milion, kolos, obr, Ostatní: signál, situace, altánek, démant, kompromis, inženýr, izolátor, aeroplán, festival, originál, rajón, sibérie, túra, terén, sir, sketa, frak, bál, brod, lazebník, futrál, štoudev, Alsasanka, Elle attend, Próton to mé blaptejn, sfinga, ilustrace, vzor, ideál, džíny, kompost, legrace, parník Sea Roller, agent, vagabund, siňor, penzionát, sextant, kajuta, signalizace, bestie, akvárium, reportáž, angína, karban, reagovat, aksamit, bázeň, patron, periférie, tempo.
2.1.7 Učebnice Český jazyk pro 3. ročník Český jazyk pro 3. třídu opakuje s žáky párové souhlásky uvnitř slova (b-p, d-t, ď-ť, h-ch, v-f, z-s, ž-š), abecedu, stavbu slova a dále žáky seznamuje s vyjmenovanými slovy, slovy souznačnými, podstatnými jmény, vlastními jmény, slovesy, slovy protikladnými, přídavnými jmény, zájmeny, příslovci, předložkami, spojkami, částicemi a citoslovci, s pojmem souvětí, věta jednoduchá. Obsahuje množství testů a opakování, diktátů a tabulek s přehledem učiva. Část učebnice se zaměřuje na slohová cvičení.
Okruhy cizích slov: Jména osob: Quido, Werner, Xaver, Yvona. Pozdravy: Dobrý deň!, Guten Tag!, Dzién dóbry!, Bon jour!, Buon giorno!, Buenos días!, Zbohom!, Do widzenia!, Adieu!, Good bye!, Arrivederci!.
33
Slova spojená s cestováním: orientovat, turistická mapa, rogalo, motocykl, lokomotiva, cyklista, autobus, klakson, siréna, metro, pas, vagon, turista. Slova spojená s hudbou: melodie, sólista, koncert, rádio, magnetofon, gramofon, orchestr, viola, violoncello, kontrabas. Slova spojená se školou: fólie, rébus, text, literatura, encyklopedie. Slova spojená se sportem: trénink, tempo, gól. Slova spojená se zaměstnáním: akrobat, klaun, detektiv, model, komik, ministr, autor, instruktor. Slova související s televizí: figurka, kulisa, film, televize, seriál, groteska, ilustrátorka, princ, videorekordér, klip, logo. Slova související s živou a neživou přírodou: brontosaurus, planeta, akvárium, orangutan. Slova související s měřením a matematikou: sekunda, kalorie, milion, centimetr. Slova související s domácností: gruntovat, štokrle. Ostatní: sultán, grafický, špitál, pech, hygiena, dehet, skaut, futrál, batole, traktor, cirkus, injekce, komnata, limonáda, fronta, vitamin, recept, koledník, materiál, Eiffelovka, ciferník, revír, legrace, atrakce, vzorek, Alpy.
2.1.8 Učebnice Český jazyk pro 4. ročník Český jazyk pro 4. třídu opakuje s žáky větu a souvětí, význam slov, slova s citovým zabarvením, slova spisovná a nespisovná, slovní druhy, slabiku, hlásku, písmeno a abecedu. Opakuje vyjmenovaná slova a slova s i/y po vyjmenovaných slovech. Seznamuje žáky se stavbou slova, rozšiřuje znalosti o slovesech, podstatných jménech. Stejně jako v učebnici Český jazyk pro 3. třídu obsahuje velké množství testů a opakování, diktátů a tabulky s přehledem probraného učiva. Část učebnice se zaměřuje na výuku slohu.
Okruhy cizích slov: Jména osob: Sherlock Holmes. Názvy kontinentů, států a pohoří: Austrálie, Amerika, Itálie, Alpy, Aljaška. Slova související se sportem: volejbal, ragby, motocykl, atletická postava, žokej, trénink, turnaj, favorit, cyklista, atlet, start, orientace, partie. 34
Slova související s živou a neživou přírodou: polární, žirafa, ZOO, dobrman, herbář, akvárium, žokej, oceán, minerál, ekologie, palma, krab, pláž, terén, geologie, doga. Slova související s hudbou: koncert, filharmonie, pódium, melodie, rádio. Slova související s měřením a matematikou: sekunda, miliarda, vzorec, kilometr, milion. Slova související se školou: koncept, student, talent, dialog, monolog, text, uniforma, fólie, diktát, infinitiv, fakta, gymnázium, univerzita, diplom, fotograf, exkurze. Slova související s informatikou: bit, program, informace, e-mail, mobilní, internet, disketa. Slova související s venkovem: kovboj, farma, šerif, laso, kajak, tramp, totem, skaut. Slova související s televizí: reklama, reportér, mikrofon, redakce, šéfredaktor, titulek, redaktor, formule, film. Slova související se zaměstnáním: kustod, manažer, detektiv, astronaut, model, ministr, páže, primabalerína, baletka, Ostatní: fantazie, zpupně, suvenýry, metro, maketa, flanel, móda, koleda, cirkus, recept, ilustrace, ideální, forma, ordinace, karneval, torna, víkend, minaret, penicilin, hold, pumpa, rčení, perfektní, kalendář, historie, parapet, kamion, dominanta, kolona, album, telegram, formulář, benzin, moderní, miss.
2.1.9 Učebnice Český jazyk pro 5. ročník Český jazyk pro 5. ročník prohlubuje učivo stavba slova, slovotvorný základ, slova příbuzná, předpony, zabývá se významem slov (jednoznačná, mnohoznačná, slova s citovým zabarvením, protikladná, souznačná, souřadná, nadřazená a podřazená). Opakuje a prohlubuje učivo o slovních druzích, především se zaměřuje na slovesa (opakování osoby, čísla a času, nově určování slovesného způsobu), podstatná jména (opakování určování rodu, čísla a pádu, nově určování vzoru), přídavná jména, zájmena a číslovky. Neohebné slovní druhy pouze zběžně procvičuje. Také se zabývá skladbou, která je rozdělena do dvou samostatných celků. První část seznamuje žáky se základními větnými členy (podmět holý, rozvitý a několikanásobný), větami s podmětem nevyjádřeným, shodou přísudku s podmětem, pracuje s podmětem rodu mužského, ženského a středního, shodou přísudku s několikanásobným podmětem. Druhá část se zaměřuje především na stavbu věty, větné členy – přívlastek, souvětí a poznávání věty hlavní a vedlejší. Učebnice v závěru nabízí dětem pohled do 35
zapisování přímé řeči a mnoho testů a diktátů k procvičení naučeného učiva. Celou učebnicí doprovází také slohová cvičení. Okruhy cizích slov: Jména osob a zeměpisné názvy: Edison, Karpaty, Střední Amerika, Španěl, Evropa, Afrika, Francouzska. Slova související se sportem: gól, motokára, balet, taktika, šampionát, olympiáda, motocykl, stadion, šampión, trénovat, tempo, turnaj, atlet, orientace, basketbalista, raketa, štafeta, snowboard, reagovat. Slova související s cestováním: turistická stezka, cestopis, turista, smyk, exotika, prérie, metro, radar, pumpa, motor, atrakce, cedule, raketoplán. Slova související s živou a neživou přírodou: akvárium, bambus, ZOO, luna, saranče, rododendron, planeta, materiál, vitamín, orchidej, pavilon, žirafa, zebra, jaguár, muflon, terárium, arboretum, exponát, suvenýr, gorila, rasa, tapír, angorský, kompost, gepard, akvárium. Slova související s hudbou a divadlem: rádio, scéna, báje, program, viola, kontrabas, balet, kino, styl, inscenace, situace, opera, motiv, tón, melodie, činohra. Slova související s měřením a matematikou: kilogram, milión, symbol, geometrický, model, fyzikální, astronomický, meteorologický. Slova související se školou: tabule, gymnázium, chemie, infinitiv, diktát, parta, student, legrace, mravnost, recitace, encyklopedie, interpunkce, klub, kurz, titul, univerzita, promoce, penál, maturita, medaile. Slova související s informatikou: dokument, operace, text, instalovat, e-mail, kurzíva, graficky, logika. Slova související s televizí: inzerát, film. Slova související se zaměstnáním: kosmonaut, pilot, detektiv, astronaut, sólista, firma, klaun, chirurg, autor, policie, mistr, akvabela, doktor, prezident, ilustrátor. Slova související s nemocnicí a nemocemi: invalida, klinika, gáza, injekce, plomba, angína, virus. Ostatní: skaut, baba jaga, fakt, garáž, sofa, orgán, kombajn, víkend, fantazie, káva, lustr, tanker, drogy, telegram, májka, džus, minerálka, lampion, baret, regál, komický, purpura, luneta, granát, signál, jogurt, karneval, populární, karikatura, recept, radiátor, galuska, UFO, pólo, znak, katakomby.
36
2.1.10 Učebnice Prvouka pro 3. ročník I. Díl Prvouka pro 3. ročník I. díl seznamuje žáky s nejbližším okolím. Prvním tématem je město – obec, kde žiji. Žáci si povídají o městě, dopravě, obchodech, službách, turistice, vzdělání, kultuře, sportu, odpočinku, zdravotnictví, bezpečnosti a průmyslu. Další téma je krajina kolem nás, typy krajiny, vliv člověka na utváření krajiny, hustota osídlení, orientace v krajině, určování světových stran, orientace podle mapy, bezpečnost při pobytu v přírodě, ochrana přírody. Následuje téma přírodniny lidské výtvory, kde se žáci dozví o získávání surovin, přeměna – likvidace odpadů, odpad jako druhotná surovina. Poté se zaměří na vlastnosti látek, porovnávání vlastností látek, látky pevné, kapalné a plynné, změny látek. Žáci se naučí měřit délku, hmotnost, objem, čas a teplotu. Nakonec si objasní pojem neživá příroda, povídají si o slunci – zdroji světla a tepla, vzduchu, vodě, nerostech a horninách, půdě, uhlí, ropě a zemním plynu. Učebnici uzavírá test ze všech témat. Okruhy cizích slov: Slova související s cestováním a cestovními prostředky: orientace, trolejbus, metro, turista, nafta, benzin. Slova související s kulturou a hudbou: kultura, muzeum, kino, festival, propagace, magnetofon. Slova související s orientací v přírodě a přírodou: kompas, buzola, lišejník, recyklovat, humus, farma, mikroorganismus, ekologie, organismus, filtrovat, oceán. Slova související s měřením: gram, sekunda, milion, vzorek, digitální. Slova související se sportem: stadion, centrum. Slova související se školou: tabule, praxe, informace. Slova související s neživou přírodou: koks, ložisko, tanker, mramor. Slova související s počasím: mistrál, tajfun, tornádo, hurikán, uragán, smog. Ostatní: primátor, fungovat, hotel, kurt, policie, modernizace, rezervovaný, automat, signalizace, reportér, chemické látky, plast, speciální, displej, magnet, ciferník, sterilizování, glóbus, diagram, internet, akvárium, energie.
37
2.1.11 Učebnice Vlastivěda pro 5. ročník Putování po České republice Vlastivěda pro 5. ročník nabízí žákům základní informace o částech naší republiky. Dlouhé putování po České republice začíná prohlídkou Prahy a jejího okolí, následují střední Čechy, východní Čechy, severní Čechy, západní Čechy, jižní Čechy, Českomoravská vrchovina, severní Morava, Brno, střední a jižní Morava. Učebnice obsahuje přehlednou tabulku o činnostech žáka a hádanky k tématům. Okruhy cizích slov: Zeměpisné názvy: Evropa, Řím Paříž, Londýn, Stockholm, Moskva, Atény, Slova související s vládou země: primátor, orgán, prezident, parlament, senát, ministr, politika. Slova související se školou a sportem: univerzita, student, gymnázium, atletický stadion, velodrom. Slova související s historií: archeologický, archeologie, historie, gotika, tolar, renesance, restaurování. Slova související s kulturou: orloj, centrum, muzeum, instituce, skanzen, expozice, cimbál, akce. Slova související s dopravou a cestováním: motor, lokomotiva, metro, linka, trasa, motocykl, turista. Slova související s živou a neživou přírodou: terén, ZOO, kaolín, ložisko, koks, skaliska. Slova související s válkou: ghetto, okupace, transport, fašista, izolovat, rezervace, Ostatní: terasa, panoráma, moderní, filtr, finanční prostředí, inverze, smog, bižuterie, produkt, textil, civilizace, hektar, energie, typický, markrabě, atmosféra.
2.1.12 Učebnice Vlastivěda pro 5. ročník Obrazy z novějších českých dějin Vlastivěda pro 5. ročník seznamuje žáky s dobou od 18. století po současnost. Počíná dobou, kdy jsme byli součástí Rakouska (18. století), líčí život poddaných, blýskání na lepší časy, obrození českého jazyka, buditele českého národa, vynálezy, rozkvět kultury a umění, politické probuzení. Dále se věnuje době vlády Františka Josefa I. Od roku 1848, Rakousko-Uhersko, dualismus, hospodářský růst českých zemí, nové uspořádání společnosti. Pokračuje první světovou válkou, poté osamostatněním Československa 38
a navazuje druhou světovou válkou, životem za okupace a boji proti nacismu. Následuje obnovená Československá republika, návrat k demokracii a autor se zmiňuje i o vzniku samostatné České republiky. Učebnici doplňují křížovky, závěrečný test a osnova pro vyprávění. Okruhy cizích slov: Názvy států, jejich obyvatel, měst, pohoří a oceánů: Anglie, Atlantský oceán, Linc, Amerika, Rakousko, Vídeň, Brixen, Alpy, Rakousko-Uhersko, Němci, Slováci, Maďaři, Poláci, Rusíni, Ukrajinci, Francie, Německo, Bulharsko, Itálie. Slova související se školou: studie, filozof, osvícenství, negramotný, uniforma, studium, univerzita, konference, student, vzor, informace, intelektuál. Slova související s válkou: dráb, germanizace, barikáda, teror, kolonie, konflikt, atentát, legie, fašismus, protektorát, mobilizace, okupace, gestapo, likvidovat, katastrofa. Slova související s národní hrdostí a bojem za svobodu: rebelie, expedice, demonstrace, fórum. Slova související s vedením státu: finance, reforma, manufaktura, policie, cenzura, absolutismus, konstituce, garda, poslanci, finanční věci, dualismus, krize, banka, kapitalismus, politik, funkce, parlament, demise, totalitní, normalizace, ekonomika, privatizace, dokument, senát, premiér. Slova související s kulturou: muzeum, kultura, autor, hymna, text, romantismus, literatura, opera, informovat, organizace, tradice. Ostatní: vagón, textil, energie, milion, kapitál, turbína, existovat, oficiální, disident, konkurence.
2.1.13 Učebnice Přírodověda pro 5. ročník Život na Zemi Přírodověda pro 5. ročník zavede žáky do tajů přírody. Na počátku žákům osvětlí rozmanitost přírodních podmínek na Zemi, ukáže různé podmínky života na Zemi, vysvětlí pojmy podnebné (klimatické) podmínky, podnebné pásy, počasí a podnebí. Na konkrétních druzích ukazuje, jak se živočichové a rostliny přizpůsobili podmínkám, jejich cesty za potravou. Blíže objasní podnebné pásy (tropické deštné lesy, savany, pouště, subtropický pás, mírný pás, severní polární pás, jižní polární pás). Dále se žáci naučí třídit organismy (rostliny – semenné rostliny, výtrusné rostliny, živočichové). Kapitolu o rostlinách a zvířatech uzavírá zmínka o botanické zahradě, úloha ZOO 39
v ochraně přírody, člověk a příroda. Druhá část učebnice se zabývá člověkem, jeho životními podmínkami, vztahu k prostředí, lidským tělem, kostrou (hlavy, páteře, hrudníku, horních a dolních končetin), svaly, kůží, oběhovou soustavou, dýchací soustavou, trávicí soustavou, močovou soustavou, rozmnožovací soustavou, nervovou soustavou a smyslovým ústrojím. Učebnice obsahuje testy a přílohy. Okruhy cizích slov: Názvy kontinentů, států a oceánů: Severní Amerika, Jižní Amerika, Afrika, Mexiko, Tichý oceán, Čína, Kanada, Zion, Arktida. Slova související s živočichy: medvěd baribal, gorila, jaguár, tukan, zebra, žirafa, gepard, fenek, saranče, muflon, puma, bizon, medúza, korál, polyp, organismus, sépie, ZOO, kondor, voliéra, panda, leguán, ibis, gepard, rasa. Slova související s rostlinami: kaučuk, liána, orchidej, bromélie, baobab, cedr, cypřiš, pinie, myrta, levandule, ibišek, durman, sója, kiwi. Slova související s podnebím: klimatické podmínky, subtropy, tropy, savana, kontinentální, tajga, step, prérie, pampa, tundra. Slova související s chemií, chemické děje: kyslík, fotosyntéza, chlorofyl, energie, oxid, humus, chemikálie. Ostatní: existovat, intenzivně, oceán, teorie, veterinární, evidovat, program, tanker, kabina, astronaut, skafandr, vitamín, obezita, fólie, orgán, bérec, pumpa, forma, spermie, puberta, alkohol, drogy, tón.
2.1.14 Učebnice Přírodověda pro 5. ročník Člověk a technika Pokračování Přírodovědy pro 5. ročník nabízí žákům informace z oblasti techniky. Věnuje se okruhům nakloněné roviny, páky, kladky, kola, parního stroje a spalovacích motorů. Nabízí možnosti pokusů a úkolů proveditelných ve školních podmínkách. Dále se zabývá pojmem energie, formy a druhy energie, zdroje energie, elektrickou energií (zdroje el. energie, vedení el. energie, elektrické spotřebiče, vodiče el. proudu). Následující kapitola objasňuje výrobu skla, papíru a plastů. Poslední téma je příjem informací a jejich význam pro život lidí, tisk, fotokopírovací přístroje, telefax, tiskárny, přenos zvuku a obrazu, televizní vysílání, telefon a počítače. Učebnice nabízí i testy k probranému učivu. Okruhy cizích slov: 40
Jména osob: Diesl, Gutenberg. Názvy kontinentů: Evropa, Amerika. Slova spojená s vozidly, stroji a jejich užitím: gramofon, buchar, turbína, píst, lokomotiva, motor, nafta, benzin, ventil, hřídel, generátor, dynamo, kolektor, baterie, transformátor. Slova spojená s užitím počítače: procesor, program, disketa, text, modem, CD disk, CD ROM, mechanika, skener, joystik, informace, ofset, toner, fax, signál, linka, laserová tiskárna, propagační materiál, monitor, hardware, software, mikroprocesor. Slova spojená s přenosem obrazu a zvuku: stereofonní radiomagnetofon, anténa, mikrofon, membrána, reproduktor, funkce, videomagnetofon, elektron, videokazeta, teletext, tón, impuls, telekomunikační družice, video, družice. Slova související s těžbou surovin a zpracování: kaolín, granule, rafinérie, frézovat, periferie. Ostatní: gravitace, funkce, polystyren, hotel, série, organismus, chemická přeměna, energie, elastický, existovat, atomové jádro, pól, respektovat, fungovat, bižuterie, forma, automatizovat, hygiena, arch, izolant, fólie, sekunda.
2.1.15 Učebnice Přírodověda pro 5. ročník Země ve vesmíru Poslední díl Přírodovědy pro 5. ročník zavede žáky až do vesmíru. Nejprve je seznámí s magnetickou silou, žáci si sami vyzkouší, jak působí magnet na věci kolem nás, jak působí póly magnetu na sebe, vyrobí si kompas a poté se začnou zabývat Zemí, jak vypadá, co to je gravitační síla, siloměr, měření velikosti gravitační síly, gravitační pole Země, umělé družice Země, Měsíc – přirozená družice Země, porovnávají vlastnosti magnetické a gravitační síly. Dále se dozvídají o Slunci, sluneční soustavě, o Měsíci, podoby Měsíce, proč se střídá den, noc a roční období, teplota na různých místech zeměkoule, délka dne a noci, rozdíly mezi rokem na jižní a severní polokouli, vypravují se do vesmíru. Poslední část učebnice je určena pro zvídavé žáky. Dozvědí se zajímavosti o vzdálenosti Země od Slunce, o planetách sluneční soustavy, jak vznikla sluneční soustava, kde jsou hvězdy ve dne, souhvězdí a povídají si o našem místě ve vesmíru. Závěr učebnice doplňují testy z probraného učiva. Okruhy cizích slov: Jména osob: Isaac Newton, Edmund Halley. 41
Názvy kontinentů a států: Evropa, Austrálie, Severní Amerika, Sovětský svaz. Slova související s vesmírem: raketoplán, kometa, meteorické těleso, kráter, astronaut, raketa, meteorologická družice, družice Magion, astronomie, orbitální stanice, Galaxie, galaxie. Slova související s určováním polohy: magnetický jev, magnet, pól, kompas, glóbus, orientovat. Slova související s fyzikou: gravitace, fyzik, laboratoř, newton. Názvy planet: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Pluto. Bájné postavy, souhvězdí: Kefeus, Orion, Kasiopeja, Perseus, Kentaur Ostatní: fantazie, motor, triedr, program Apollo, tropický pás, princip, start, geolog, encyklopedie, satelitní anténa, měsíček Phobos, oceán, miliarda, milion, hvězda Proxima. (Všechna přejatá slova byla ověřena na: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/)
3.1 Přejatá slova ve slovní zásobě dětí 3.1.1 Stanovení hypotéz Dnešní žáky základních škol zcela jistě ovlivňuje prostředí, ve kterém žijí, cizí jazyky, kterým se učí, škola, koníčky, jímž se věnují a nesporně také média, reklamy a vyspělá technika. Předpokládám, že největší vliv bude mít výuka cizích jazyků a užívání techniky v každodenním životě.
3.1.2 Faktory ovlivňující slovní zásobu V rozhovoru s učiteli na ZŠ Horní 16 jsem zjistila tyto informace: -
jde o běžnou ZŠ
-
nachází se ve městě
-
dotazovaní žáci byli ze 3., 4. a 5. tříd
-
paní učitelka 3. třídy nepoužívá cizí termíny při výuce
-
paní učitelky 4. tříd užívají cizí termíny pouze v Čj a Hv 42
-
paní učitelky 5. tříd užívají cizí termíny v Čj, Př, Vl a Hv.
-
počítače při výuce používají všechny třídy (alespoň občas)
-
od třetí třídy učitelé užívají slova infinitiv při výuce Čj
-
od čtvrté třídy učitelé přidávají výrazy synonyma a opozita při výuce Čj
-
na 1. stupni se užívají knihy převážně od nakladatelství Alter (pouze ve 4. a 5. třídě v přírodopise užívají knihu od nakladatelství Prodos)
V rozhovoru se žáky jsem zjistila tyto informace:
3. třída (24 žáků) -
všichni žáci se učí anglický jazyk (výjimkou jsou 3 žáci, kteří se učí i druhý jazyk : německý, italský nebo ruský)
-
5 žáků se učí anglicky od mateřské školy, 1 žák od 1. třídy, 6 žáků od 2. třídy a 12 žáků od 3. třídy
-
11 žáků užívá počítač každý den, 7 žáků pracuje na počítači alespoň 1 x týdně, 3 žáci alespoň 1 x za měsíc a 3 žáci se dostanou do kontaktu s počítačem pouze díky škole
-
21 žáků má k dispozici mobilní telefon pro svoji potřebu, 1 žák si telefon půjčuje od rodičů a 2 žáci telefon nemají
-
z koníčků, kterými se žáci zabývají: četba, hudba, škola, sport (fotbal, florbal, Tbal, plavání, karate, míčové hry, hokej, aerobic), ZOO, zájem o tropické květiny, chovatelství, příroda, kamarádi, počítač, televize, astronomie, móda, auta, zpěv, hra na hudební nástroj.
-
Většina žáků má více koníčků
4. třída (30 žáků) -
26 žáků se učí anglicky a 4 žáci německy
-
německy se všichni žáci učí od 3. třídy
-
3 žáci se učí anglicky od mateřské školy, 4 žáci od 2. třídy, 19 žáků od 3. třídy
-
14 žáků používá počítač každý den, 8 žáků s počítačem pracuje alespoň 1 x týdně, 2 žáci alespoň 1 x za měsíc, 6 žáků se k práci s počítačem dostane pouze ve škole
-
27 žáků má k dispozici svůj mobilní telefon, 3 žáci nemají 43
-
z koníčků, kterými se žáci zabývají: četba, hudba, škola, sport (fotbal, florbal, Tbal, ragby, basketbal, tanec, lyže, bruslení, plavání, míčové hry, vybíjená, pingpong, miniházená, kolo), chovatelství, příroda, kamarádi, počítač, televize, astronomie, móda, auta, zpěv, hra na hudební nástroj, věda, motorky, kreslení, animace, zbraně, archeologie, běhání.
-
Většina žáků napsala více než 5 koníčků
5. třída (14 žáků) -
všichni žáci se učí anglický jazyk
-
5 žáků se učí anglicky od mateřské školy, 1 žák od 1. třídy, 2 žáci od 2. třídy, 1 žák od 3. třídy, 5 žáků od 4. třídy
-
10 žáků používá počítač každý den, 2 žáci pracují s počítačem alespoň 1 x týdně, 2 žáci se k práci s počítačem dostanou pouze ve škole.
-
všech 14 žáků má k dispozici svůj vlastní mobilní telefon
-
z koníčků, kterými se žáci zabývají: sport (plavání, aerobic, jízda na koni, gymnastika, bruslení, tenis, florbal, fotbal, ping-pong, kolo, kolečkové brusle), příroda, móda, kamarádi, počítače, chovatelství, zvířata, astronomie, zpěv, četba, hudba, televize, auta, motorky, mobil, historie.
3.1.3 Zhodnocení výsledků: 94 % žáků se učí anglický jazyk, z toho 20 % se učí anglickému jazyku od mateřské školy. 51,5 % používá denně počítač, 16 % žáků se s počítačem setká pouze ve škole. 87 % žáků má k dispozici svůj vlastní mobilní telefon.
Vzhledem k získaným informacím předpokládám, že žáci nebudou mít větší potíže s přejatými slovy z angličtiny, také terminologie ohledně počítače by mohla být poměrně dobře zvládnutá a nejlépe budou znát pojmy týkající se mobilních telefonů. Co se týče koníčků, poměrně velká část žáků od 9–11 let se zajímá o sporty, a to i netradiční, jako je t-bal, ragby, ping-pong nebo florbal. Předpokládám především u chlapců téměř výbornou znalost terminologie z tohoto odvětví. A v neposlední řadě
44
jsem přesvědčena o velkém vlivu reklamy a televize na žáky. S tím je spojena i slovní zásoba týkající se tohoto odvětví.
3.1.4 Výzkum konkrétních přejatých slov ve slovníku dětí a schopnost je interpretovat Výzkumu se zúčastnilo 141 žáků. Základní metodou byl dotazník. Dotazník, který žáci vyplňovali, obsahuje přejaté slovo vč. výslovnosti, pokud je odlišná od psané podoby, dále otázky: Znáš tento výraz? Používáš tento výraz? Co tento výraz znamená?
3.1.4.1
Výběr okruhů pro výzkum
Slova jsem vybírala přejatá především z angličtiny a z těch oblastí, které dle mého názoru žáky ovlivňují nejvíce.
Počítače, elektronika laptop, on-line, scanning, software, soundtrack, remix, computer, e-mail, hacker, joystick
Móda second-hand, showroom, casting, image
Televize videoshop, thriller, sponzor, all stars, comeback, jackpot, megastar, top 10, love story
Sport raft, ultralight, airbag, florbal, hattrick
Jídlo, pití cornflakes, dresink, gofry, cheesburger, popcorn, cola light
Nakupování hypermarket, shopping centrum 45
Hudba keyboard, live koncert
Ostatní babyboom, billboard, bodyguard, graffiti, greenpeace, help, homeless, no comment
3.1.4.2
Interpretace přejatých slov
Airbag [érbe-]: -
motor. (zvl. v osobních automobilech) bezpečnostní vak uložený zpravidla u volantu, který se při kolizi automaticky naplní vzduchem a chrání tak před nárazem
-
bezpečnostní vzduchový vak, bezpečnostní vzduchový polštář
All stars [ól stárs]: -
sportovní tým vybraný novináři ap. z nejlepších sportovců (hvězd) určité disciplíny (po skončení sportovní soutěže, závodů ap.)
-
vybraná skupina nejlepších zástupců určitého uměleckého oboru
Babyboom [bejbibúm]: -
prudký nárůst porodnosti
Billboard [bilbór-]: -
větší reklamní tabule
-
velkoplošný plakát s reklamou na této tabuli
Bodyguard [bodygárd]: -
osobní strážce, člen ochranky
Casting [kásty-]: -
výběrové řízení, konkurz modelek pro módní přehlídky a kosmetické firmy, účinkující pro různá vystoupení (ve filmu, televizi apod.)
46
Cornflakes [kornflejks]: -
upravené kukuřičné lupínky
Dresink: -
zálivka různé konzistence do zeleninových ap. salátů
E-mail [ímejl]: -
poč. elektronická pošta
-
poč. zpráva, sdělení, dopis zaslané touto poštou
Florbal: -
sport. sálový hokej hraný s lehkým míčkem a lehkými hokejkami (nikoli na ledě)
Gofry: -
mřížkované oplatky polévané čokoládou, šlehačkou ap.
Graffiti [grafyty]: -
kresby, obrazce, nápisy vytvářené většinou neprofesionály na veřejných plochách (na zdech domů, ohrad, na povrchu tramvají ap.) zprav. barvami ve spreji
Greenpeace [grínpís]: -
člen, stoupenec hnutí Greenpeace
-
hnutí Greenpeace mezinárodní organizace zaměřená na ochranu životního prostředí
Hacker [hekr]: -
poč. kdo neoprávněně (buď pro zábavu nebo s úmyslem škodit) proniká do chráněných počítačových systémů, programů, dat; průnikář
Hattrick [hetrik]: -
sport. dosažení tří vítězství za sebou v jedné soutěži
-
dosažení funkce ap. po třetí za sebou
47
Help: -
poč. informace, návod o způsobu použití jednotlivých prvků programu; nápověda
Homeless [houmles]: -
člověk bez stálého bydliště, tulák, bezdomovec
Hypermarket: -
velký obchodní dům, velkoprodejna
Cheesburger [čísburgr]: -
opečená placička z mletého masa podávaná v proříznuté žemli (s kečupem, hořčicí, zeleninou ap.) s vloženým sýrem
Image [imidž]: -
pověst, renomé
-
vnější podoba něčeho
Jackpot [džekpot]: -
velká suma peněz v loterii, která nebyla rozdělena výhercům a stále se zvětšuje do té doby, než bude někým vyhrána
Joystick [džojstik]: -
poč. počítačový ovladač ve tvaru páky, užívaný zprav. pro počítačové hry
Keyboard [kíbórd]: -
hudební elektronický klávesový nástroj
Computer [kompjútr]: -
osobní počítač
-
zařízení pro automobily, cyklistická kola ap. měřící různé parametry provozu (např. rychlost, počet ujetých kilometrů, okamžitou spotřebu benzínu aj.)
48
Laptop: -
poč. přenosný počítač ve tvaru kufříku
Cola light [kola lajt]: -
obsahující menší množství cukru
Live koncert [lajf]: -
snímaný, natočený, vysílaný z živého vystoupení; živý
Love story [lav story]: -
milostný příběh
-
lehčí filmový nebo literární žánr, jehož těžištěm je milostný příběh, dílo tohoto žánru
Megastar [megastár]: -
největší hvězda mezi všemi umělci (nejčastěji v populární hudbě, filmu ap.); megahvězda
No comment [nou koment]: -
bez komentáře, bez poznámky
On-line [onlajn]: -
poč. přímo aktuálně propojený (s řídícím systémem); aktivovaný, připravený k přijímání dat
Popcorn [popkorn]: -
pražená kukuřice
Raft (rafting): -
velký gumový nafukovací člun k sjíždění obtížných vodních toků (s velkým průtokem nebo spádem)
Remix:
49
-
hud. nová skladba vytvořená spojením částí jiných (úspěšných) skladeb, její nahrávka
Scanning [skenynk]: -
poč. optické snímání grafické předlohy a její převádění do elektronické podoby pomocí skeneru; skenování
Second-hand [sekndhend]: -
obchod s použitým nebo poškozeným zbožím, zejména s oblečením
-
použité nebo poškozené zboží, zejména oblečení, které se prodává za nízkou cenu
Shopping centrum [šopink centrum]: -
nákupní středisko
Showroom [šourúm]: -
předváděcí místnost pro prezentaci výrobků (např. aut ap.)
Software [softver]: -
poč. programové vybavení počítače
Soundtrack [saundtrek]: -
nahrávka hudby z filmu, představení ap., vydaná samostatně
Sponzor: -
osoba, firma, společnost ap., která finančně či věcnými dary podporuje nějakou činnost
-
expr. Muž, který finančně zabezpečuje svou partnerku
Thriller [triler]: -
film, kniha s napínavým, vzrušujícím dějem
50
Top 10: -
žebříček deseti nejlepších, nejúspěšnějších v určitém oboru (zvl. sportu, filmu, populární hudbě aj.)
-
společenská smetánka
Ultralight [ultrlajt]: -
tech. velmi lehké sportovní letadlo
Videoshop [videošop]: -
obchod, prodejna (shop) s videokazetami
(Olga Martincová a kol., 1998)
3.1.4.3 Vyhodnocení výzkumu Airbag Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Záchranný balón Nafukovací (ochranný) polštář v autě Nafukovací pytel u auta Chrání nás v autě Vzduchový vak v autě
9 11 1 5 2 2
Vzdušná taška
Zabezpečení cestujících v autě Ochrana při nárazu v autě Záchrana do auta Ztlumí náraz Při nehodě v autě se z volantu nafoukne balón Bezpečnostní prostředek v autě Je to v autě (u volantu) Při havárii Může ti zachránit život při nehodě Zabrání nárazu (úrazu) Udržuje to nad vodou Bílá plocha proti naražení Airbeg v autě Elektrické klávesy
51
1 7 5 2 4 2 16 5 4 4 1 1 5 1
61 % žáků správně popsalo nebo vysvětlilo pojem airbag. (39 % žáků tento pojem aktivně užívá). Jeden žák nesprávně vysvětlil pojem airbag. 18 % žáků zná tento pojem, ale neumí jej vysvětlit. 21 % žáků nezná a nepoužívá tento pojem vůbec.
All stars Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Všechny hvězdy Nejlepší hráč, pěvci Televizní hvězda Hvězdy Počítač Když skončí zápas v NHL, vyhlašuje se muž zápasu Nejlepší tým, největší obtížnost na hrách Někdo je in
8 1 2 6 1 1 1 1
12 % žáků uspokojivě popsalo pojem all stars, 3 % žáků jej popsalo nevýstižně. 14 % žáků pojem již slyšelo, ale neumí jej vysvětlit. 71 % žáků netuší, co pojem znamená.
Babyboom Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Vysoká porodnost Panenka Box na miminka, které rodiče nechtějí Krabice na děti Miminko Časopis pro maminky s dětmi Obchod s panenkami Dům, kam se ukládají novorozeňátka Slouží k tomu, abychom slyšeli plačící dítě Dětský pokoj Babylon Sex Adoptovat dítě
52
1 4 5 1 15 4 1 1 2 1 1 1 1
Mnoho dětí si pojem babyboom spojilo s pojmem baby box nebo chůvička, děti správně odhadly, že se to týká miminek, ale pojmu plně nerozumějí. Jeden žák popsal přesně, co pojem znamená. Pouze 13,5 % dětí tuší, že pojem se týká miminek, 13 % dětí si pojem vysvětluje špatně, 31 % dětí pojem již slyšelo nebo jej zná, ale nedovede jej vysvětlit, 42.5 % dětí netuší, co pojem znamená.
Billboard Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Reklamní panel Reklamní (velký) plakát Reklamní leták Reklamní cedule (sloup) Veliká reklamní plocha Tabule s reklamou Tabule na letáky Tapeta na dálnici K lepení (věšení) plakátů Upoutávka na reklamu Reklama Vystavovací tabule Stánek s novinami Obraz při cestě Obchod Bilboard
2 11 1 3 1 4 1 1 3 1 15 3 1 1 1 1
33 % dětí umí vysvětlit pojem Billboard, 3% dětí mělo s vysvětlením problém, nevyjádřilo se uspokojivě, 22 % dětí pojem zná, ale neumí jej vysvětlit, 42 % dětí pojem vůbec nezná.
Bodyguard Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Osobní strážce Ochránce (ochrana někoho slavného) Tělesná ochrana Stráž
5 49 2 2
53
Vyhazovač Manažer Tělo Hlava Rytíř Řidič Zlí chlapci Služebník Říká mu, co má dělat Někdo, kdo „donáší“ Sprchový gel Nezletilý pracovník
2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
44 % dětí umí vysvětlit pojem bodyguard velmi dobře, 7 % dětí jej vysvětlit neumí, 15 % žáků pojem zná, ale nedokáže vysvětlit, 34 % dětí pojem nezná.
Casting Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Konkurz Výběrové řízení (výběr lidí) Hledání zpěváků Nábor Soutěž Zkoušení (zkouška v divadle) Předvádějí se v oblečení Šminky Muzika Představení Nacvičování Z X faktoru Je to hra Kástink Herectví Sázka Klub Seznámení s televizními hvězdami
5 19 1 1 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
54
24 % dětí je schopno uspokojivě vysvětlit pojem casting, 6 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 34,5 % dětí se s pojmem již setkalo, ale neumí ho vysvětlit, 35,5 % žáků se s tímto pojmem dosud nesetkalo.
Comeback Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Anglický překlad: vrať se! Anglický překlad: běž dozadu Anglický překlad: pojď sem Anglický překlad: pojď zpět Komerční banka Jídlo Televizní pořad
4 2 3 5 1 1 1
10 % dětí je schopno přeložit pojem, 2 % pojem překládají nesprávně, 15,5 % dětí pojem ji slyšelo, ale neumí jej vysvětlit, 72,5 % se s pojmem nesetkalo.
Cornflakes Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Kukuřičné lupínky Jídlo Cereálie Křupinky Kornflejky Tiskárna Lívance Ovocná tyčinka
17 10 6 1 4 1 1 1
27,5 % dětí zná pojem cornflakes a umí tento objekt i popsat, 1,5 % dětí si pojem vysvětluje špatně, 12,5 % dětí se s pojmem již setkalo, ale neumí jej vysvětlit, 58,5 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
Dresink Žáci toto slovo interpretovali následovně:
55
Respondenti
Dochucovadlo Omáčka k jídlu Jídlo Chod před hlavním jídlem Pití Dresink Styl Obléci si Dres (šaty) Poleva
2 26 2 1 12 2 1 1 4 2
24,5 % dětí ví, co pojem znamená, nebo alespoň tuší, že má spojitost s jídlem, 13 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 23 % dětí pojem již někdy slyšelo, ale nedokáže jej vysvětlit, 39,5 % dětí se s pojmem nikdy nesetkalo.
E-mail Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Internetová pošta Na psaní zpráv přes internet Komunikace Je to na internetu Dopis (dopisování) Druh pošty Pošta v počítači Počítačová adresa Posílání emailů Emailová adresa Vlastní schránka (na dopisování) Spojení Internet Sms Soukromá nebo pracovní stránka Počítačový systém Internetový server Číslo
34 33 1 2 16 2 1 1 4 11 4 1 1 1 1 1 1 2
56
78 % dětí má povědomí, co tento pojem znamená, 5,5 % dětí pojem nevysvětluje správně, 13,5 % dětí zná tento pojem, ale neumí jej vysvětlit, 3 % dětí netuší, co pojem znamená.
Florbal Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Sport Hra Fotbal s hokejkami Sport podobný hokeji Lední hokej Hokej bez ledu a bruslí Házená s míčem Fotbal Florbal Zápas Letní hokej Hrají to kluci Podzemní hokej Druhová hra Florbalkami poháníte míč Sálový hokej Zemní míč
35 32 3 15 2 3 2 2 11 1 5 1 1 1 1 1 2
69 % dětí je schopno pojem florbal vysvětlit, 15 % dětí pojem vysvětlilo nedostatečně, 12 % dětí pojem zná, ale nedokáže jej vysvětlit, 4 % dětí se s pojmem doposud nesetkaly.
Gofry Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Wafle Jídlo Sladká sušenka Pečivo „Mňamka“ Buchty
2 7 1 3 1 1
57
Poleva Golf Společnost
1 1 1
10,5 % dětí ví, co pojem znamená, 2 % si pojem vysvětlují špatně, 3,5 % dětí mu rozumí, ale neumí jej vysvětlit, 84 % dětí se s pojmem gofry zatím nesetkalo.
Graffiti Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Styl umění Malba Výraz malování Speciální písmo Čmáranice na zdi Nápisy sprejem Sprejerské obrázky (na zdi) Sprejerské písmo Malůvky po zdech Sprejování (sprejeři) Znaky na zdech Kreslení (kresby) Sprejerská práce Stříkání na zeď Grafik Grafity Graffiti v počítači Testovací zkoušky Tabulka Fotky Jízdenka
2 3 3 2 6 3 13 4 11 9 2 5 2 2 1 2 1 1 1 1 1
47,5 % dětí umí pojem vysvětlit, 5,5 % vysvětluje pojem špatně, 20 % dětí pojem nezvládlo vysvětlit, 27 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
58
Greenpeace Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Organizace na ochranu životního prostředí Skupina aktivistů Ekologie Zelený hrášek Kapela Zelený Ragbyový tým Podobné hippies
2 4 1 5 2 1 1 1
10,5 % dětí ví, co pojem znamená, 1,5 % dětí pojem vysvětluje špatně, 18 % dětí již pojem někdy slyšelo, ale neumí jej vysvětlit, 70 % dětí se s tímto pojmem zatím nesetkalo.
Hacker Žáci toto slovo interpretovali následovně: Respondenti
Počítačový expert (odborník, specialista) Způsob krádeže Internetový zločinec Zloděj přes počítač Počítačový virus Program Hra Hráč kasína Závislý člověk Míchat
14 1 2 1 1 1 1 1 4 1
13 % dětí ví, co znamená tento pojem, 6 % dětí má nepřesné, zkreslené informace o tomto pojmu, 16 % dětí tento pojem již slyšelo, ale neumí jej vysvětlit, 65 % dětí se s tímto pojmem zatím nesetkalo.
59
Hattrick Respondenti
Když stejný hráč střelí 3 góly v zápase Časopis o sportu Tři góly (od jednoho hráče) Ve sportu Něco vyhrát
1 3 30 1 1 1
Batole
Hra Herec Metrix 3x Fotbal Gólový gól CD
1 1 1 1 1 1 1
25 % dětí ví, co pojem znamená, 6 % dětí pojem vysvětluje špatně, 19 % dětí pojem zná, ale nedokáže jej vysvětlit, 50 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
Help Respondenti
Pomoc Volání o pomoc Šťastný Podívej
110 1 1 1
78 % dětí ví, co pojem znamená, 2 % pojem vysvětluje nesprávně, 10 % neumí pojem vysvětlit a 10 % se s pojmem zatím nesetkalo.
Homeless Respondenti
Bezdomovec Lidi, kteří žijí v lese Člověk jako dřevorubec Dveře Přezdívka
3 1 1 1 1
60
2 % dětí ví, co tento pojem znamená, 3 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 13 % dětí pojem již slyšelo, ale neumí pojem vysvětlit, 82 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
Hypermarket Respondenti
Obchod Market Obchodní síť Obchodní dům Levné zboží Supermarket Hyperobchod
96 2 1 2 1 6 3 1
Velkoobchod, prodává se tam všechno
Nákupní centrum Nákupní středisko Internát Nakupuje se tam jídlo a oblečení
2 1 1 1
82 % dětí umí pojem objasnit, 0,5 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 10,5 % dětí pojem nedokáže objasnit, 7 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
Cheesburger Respondenti
Je to jídlo Hamburger (se sýrem) Jídlo u McDonald´s Chleba se zeleninou Bulka se smaženým sýrem "Ňamka" Sýr a maso
53 32 8 2 1 1 1 1
2 bulky se sýrem
Fast food Strava Sýrový sendvič Veka, maso, zelenina, kečup, hořčice Sendvič Houska se sýrem a sekanou Sváča
1 1 1 3 1 1 1
61
77 % dětí ví, co znamená tento pojem, 15 % dětí nedokáže pojem vysvětlit, 8 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
Image Respondenti
Styl Vzhled Krása Pověst, reputace Když se někdo stará, jak vypadá Změna vlasů a obličeje Dobře oblečený Osobnost Povel Koníček Obrázek
10 12 4 1 4 2 4 1 1 1 3 1
Popularita
Vlastnost Nálada Klíče Čas
2 1 1 1
27 % dětí ví, co znamená tento pojem, 8 % dětí pojem nesprávně vysvětluje, 18 % dětí pojem nedokáže vysvětlit, 47 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
Jackpot Respondenti
Výhra Sázka Hra o peníze Hra jako bingo První cena v loterii Velká částka peněz Bonus Sportka Výherní automat Výherní karta
57 9 11 1 1 1 2 2 3
Dostávají se tam peníze
1 1
Banka
1
62
Peníze z her hospody Bývá to v televizi
1 1
60 % dětí ví, co pojem znamená, 5 % dětí si pojem vysvětluje nesprávně, 20 % dětí neumí pojem vysvětlit, 15 % dětí se s pojmem zatím nesetkalo.
Joystick Respondenti
Příslušenství k PC Ovladač Páčka na ovládání Tlačítko na mobilu Hra připojená k televizi Časopis Přípojka Na videohry Na PC Playstation Mobil Na hraní Konzole
1 37 6 7 3 1 2 2 6 2 2 6
Příjmení
1 1
Klávesy
1
49 % dětí ví, co pojem znamená, 6 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 23 % dětí pojem nedokáže vysvětlit, 22 % pojem nezná.
Keyboard Respondenti
Elektrický klavír (klávesy) Klávesy Piáno (klavír) Přenosný klavír Hudební nástroj Na hraní Klávesnice (hrací) Skateboard
6 17 13 1 9 1 11 4 1
Sportovní pomůcka
63
41 % dětí ví, co pojem znamená, 3,5 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 10,5 % dětí nedokáže pojem vysvětlit, 45 % dětí pojem nezná.
Computer Respondenti
Počítač Hra Když někdo hledá mapy Jsou tam hry, obrázky…
132 1 1 1
93,5 % dětí umí pojem vysvětlit, 2 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 4,5 % dětí pojem nezná.
Laptop Respondenti
Počítač Notebook Přenosný PC Kapesní počítač Obrazovka Přístroj k počítači
1 32 2 1 1 1
25,5 % dětí ví, co pojem znamená, 1,5 % dětí pojem vysvětluje nepřesně, 14 % dětí pojem neumí vysvětlit, 59 % dětí pojem nezná.
Cola light Respondenti
Cola bez cukru Lehká cola Cola světlá Dietní cola Nápoj Pití Coca cola Kofola Umělé sladidlo Cola ze které se netloustne
31 5 14 1 3 34 21 4 1 1
64
Cola studená Limonáda
1 1
79 % dětí ví, co pojem znamená, 4 % vysvětlují pojem nepřesně, 4 % dětí neumí pojem vysvětlit, 13 % dětí pojem nezná.
Live koncert Respondenti
Koncert na živo Dobrý koncert Koncert Pěkný koncert Životní koncert Koncert, který se odehrává nyní Velký koncert (významný) Skupina
34 2 10 2 1 1 1 1
25 % dětí ví, co pojem znamená, 12 % dětí vysvětluje pojem nesprávně, 5 % dětí neumí pojem vysvětlit, 58 % dětí pojem nezná.
Love story Respondenti
Milostný příběh O lásce Zamilovaný příběh Příběh Milostná aféry Miluji pohádky Časopis Oblíbený koncert Film Miluji hvězdy Hračky Milované město Milovat, mít rád
7 9 9 3 3 3 4 1 1 1 1 1 1
25,5 % dětí dokáže pojem vysvětlit, 5,5 % dětí pojem vysvětluje špatně nebo nepřesně, 10 % dětí neví, jak pojem vysvětlit, 59 % se s pojmem zatím nesetkalo. 65
Megastar Respondenti
Velká hvězdy Mega hvězda Super hvězda Někdo oblíbený, slavný Top hvězda Velký začátek Velmi známá celebrita Nejlepší stár Velká pařba Superstar
45 9 2 5 1 2 1 1 1 1
46 % dětí zvládne pojem vysvětlit, 3 % dětí pojem vysvětlují špatně, 10,5 % dětí pojem nedokáže vysvětlit, 40,5 % dětí pojem nezná.
No comment Respondenti
Bez komentáře Nebudu se vyjadřovat Nechci komentovat (nekomentuji) Nechce mluvit Žádná slova (žádný komentář) Nic proti tomu Ať to nekomentuje, nekomentuj! Nemám slov Nebudu odpovídat Nebavit se Nebudu se o tom bavit (vyjadřovat) Žádný koment Není komentář
21 2 28 2 11 1 3 1 1 1 4 1 1
54% dětí ví, co pojem znamená, 1% dětí pojem vysvětluje nepřesně, 13,5% dětí pojem nedokáže objasnit, 31,5% dětí pojem nezná.
66
On-line Respondenti
Připojený Je přítomen (na ICQ, chatu,…) Zapnuto Je na příjmu Je přihlášen Aktuálně Přes síť Věci přes net Přístupný Nyní tam je O všechno Hry Hrát celý den Vypnout Na čáře Nonstop Zdarma Neomezeně Počítač Dá se to použít
15 15 8 2 4 1 2 7 1 3 1 8 2 2 1 3 2 1 1 1
41 % dětí je schopno pojem vysvětlit, 15,5 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 27 % dětí pojem nedokáže vysvětlit, 16,5 % dětí pojem nezná.
Popcorn Respondenti
Kukuřice Jídlo Pražená kukuřice Kukuřicové kuličky Výrobek z kukuřice Zrno pražené kukuřice Cukrovinka Lupínky Křupky Popcorn Věc, ze které zvracím
17 58 6 3 1 2 2 2 1 34 1
67
62% dětí ví, co pojem znamená, 28% dětí pojem vysvětlilo nedostatečně nebo nesprávně, 8% dětí neví, jak pojem popsat, 2% dětí pojem nezná.
Raft Respondenti
Loď (člun) Vodní sport Sjíždět vodu (peřeje) Jízda na řece Veslování na lodi Jízda na vodním prkně Surfování Hra Snowboard Raft
16 5 5 13 1 1 2 1 1 2
29 % dětí ví, co pojem znamená, 4 % dětí si pojem vysvětluje nesprávně nebo nedostatečně, 18 % dětí neví, jak pojem vysvětlit, 49 % dětí pojem nezná.
Remix Respondenti
Hudba (druh hudby) Mixovaná hudba Zmixované písničky Smíchané písničky Jiné provedení písně Písničky Upravené písničky Změna Složené z více Mixovaná hudba Roková skupina Pořad, obchod Jogurt
7 4 5 7 1 5 1 2 1 1 1 1 1
25 % dětí dokáže pojem vysvětlit, 1 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 20 % dětí neví, jak pojem vysvětlit, 54 % dětí pojem nezná.
68
Scanning Respondenti
Laserový snímač Přístroj Skenovat Skenr Tiskárna Kopírovat Skate Prohledávání
1 1 4 1 1 4 2 1
8,5 % dětí dokáže pojem vysvětlit, 2 % dětí pojem vysvětluje špatně, 12 % dětí neví, jak pojem vysvětlit, 77,5 % dětí pojem nezná.
Second-hand Respondenti
Druhá ruka Levné oděvy Obchod s použitým oblečením Obchod s oblečením (s textilem) Nekvalitní zboží Sekáč Sekunda Čas Nad
5 1 11 12 1 15 4 1 1
20,5 % dětí pojmu rozumí, 15,5 % dětí pojem vysvětluje nepřesně nebo špatně, 7 % dětí neví, jak pojem vysvětlit, 57 % dětí pojem nezná.
Shopping centrum Respondenti
Nákupní centrum Obchodní pasáž Obchod Obchodňák Obchodní dům Nakupovat Obchodní středisko
66 1 16 2 1 1 3
69
Shopping centrum Prodávání po telefonu Věci k potřebě Galerie Vaňkovka Budova, kde je více obchodů
1 1 1 1 1
66 % dětí ví, co pojem znamená, 1 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 8 % dětí pojem nedokáže vysvětlit, 25 % dětí pojem nezná.
Showroom Respondenti
Převlékárna Pořad Šou pokoj Disko pokoj Pokoj Zábavní místnost
2 1 2 1 1 1
1 % dětí ví, co pojem znamená, 4 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 9 % dětí pojem již slyšelo, ale nedokáže jej vysvětlit, 86 % dětí pojem nezná.
Software Respondenti
Počítačový program V počítači Druh instalace na počítač Paměťová karta Elektrika Zvuková karta Je to na internetu Data Vir v počítači Manažér Satelit Mozek Síť k počítači
14 14 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1
70
20 % dětí je schopno pojem vysvětlit, 9 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 20 % dětí pojem zná, ale nedokáže vysvětlit, 51 % dětí pojem nezná.
Soundtrack Respondenti
Hudba k filmu Píseň DVD, CD Zvuk Sauna Park Skupina
6 4 1 1 2 1 1
7 % dětí ví, co pojem znamená, 4 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 12 % dětí pojem již někdy slyšelo, ale nedokáží jej vysvětlit, 77 % dětí pojem nezná.
Sponzor Respondenti
Člověk, který někoho sponzoruje (tým, film, klub,…) Člověk, který dává peníze Přispívá peníze Dodavatel Finanční podporovatel Podporovatel (finančně podporuje) Dárce (daruje peníze, věci) Partner Ve hře, ve filmu, v televizi Ručitel pořadu Zaplatí film Něčím pomáhá Máš slevu Vybírají se tam peníze Banka Pořadatel Manager
34 7 6 4 1 4 11 2 2 1 1 2 1 1 1 1 1
47,5 % dětí umí pojem vysvětlit, 10 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, nedostatečně, 27,5 % dětí pojem již někdy slyšelo, ale nedokáže jej vysvětlit, 15 % dětí pojem nezná.
71
Thriller Respondenti
Film (akční, kde se střílí) Horor Žánr filmu Druh filmu Strach Kriminálka Hrozivý příběh Upoutávka Drink
30 14 1 6 1 2 2 1 1
39 % dětí ví, co pojem znamená, 2 % dětí pojem vysvětluje špatně, 15,5 % dětí pojem již slyšelo, ale nedokáže jej vysvětlit, 43,5 % dětí pojem nezná.
Top 10 Respondenti
10 nejlepších Televizní pořad Nejlepší osobnosti Seriál 10 minut je pauza Hvězda deset Něco jako zprávy 10 zajímavostí Tip číslo 10 Bitva top ten Oblečení 10 V Superstar byl Top 10
33 13 1 4 1 1 1 1 1 1 1 1
36 % dětí je schopno pojem vysvětlit, 6 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 24 % dětí se s pojmem již setkalo, ale nedokáže jej vysvětlit, 34 % dětí pojem nezná.
Ultralight Respondenti
Bezmotorové letadlo Super lehký Ultra světlo
1 2 2
72
Velké světlo Ultra fialové světlo Světlý Úplně bez cukru Televizní pořad
1 1 1 1 1
2 % dětí je schopna pojem vysvětlit, 5 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 18 % dětí se s pojmem již setkalo, ale neumí jej vysvětlit, 75 % dětí pojem nezná.
Videoshop Respondenti
Video obchod Prodejna videí Video půjčovna Obchod Nahrává Kupují se tam videokazety Video Video centrum Video film Dávají se tam kazety Televizní upoutávka DVD, VHS filmy (obchod) Srandovní videa Přehrávač filmů Rádio-video Video šou Filmový obchod
47 2 37 9 1 1 2 2 1 1 1 5 1 1 1 1 1
75 % dětí ví, co pojem znamená, 8 % dětí pojem vysvětluje nesprávně, 10,5 % dětí pojem již slyšelo, ale nedokáže jej vysvětlit, 6,5 % dětí pojem nezná.
73
Závěr Cílem výzkumu prováděného v rámci diplomové práce bylo zjistit, zda jsou žáci 3.–5. tříd ovlivněni přejatými slovy, do jaké míry jim rozumí a zda je užívají i v běžné řeči. Pro svůj výzkum jsem použila dotazník, ve kterém žáci odpovídali, zda pojem znají, zda jej používají a jak by pojem vysvětlili. Podle zjištěných faktorů ovlivňujících slovní zásobu dětí jsem vybrala okruhy, kterých se týkají přejatá slova (počítače, elektronika, móda, televize, sport, jídlo, pití nakupování a hudba). Minimálně u poloviny výrazů se vyskytlo více než 40 % dětí, které vůbec pojem neznají. V případě slov, které děti obklopují, jako např. billboard, cornflakes, gofry, greenpeace, homeless, keyboard, megastar, raft, remix apod., mě tato skutečnost docela překvapila. Mezi slova, která děti nejvýstižněji vysvětlila, patří: airbag, bodyguard, email, florbal, graffiti, help, hypermarket, cheesburger, jackpot, keyboard, computer, cola light, megastar, no comment, popcorn, shopping centrum, sponzor, videoshop. Mezi slova, která děti vysvětlit neumí, patří: babyboom, comeback, gofry, greenpeace, scanning, soundtrack, homeless, showroom, ultralight. Nejvíce dětí používá: e-mail (89%), popcorn (89%), computer (85%), florbal (79%), cheesburger (72%), cola light (72%), hypermarket (71%), help (67%). Nejméně dětí používá: showroom (3%), scanning (4%), homeless (6%), comeback (6%), ultralight (6%), gofry (7%), all stars (8,5%), soundtrack (10%), babyboom (12%). Ukazuje se tedy, že dnešní doba je pro děti tohoto věku poměrně náročná. Děti obklopuje mnoho vymožeností a s tím jsou spojeny i přejaté výrazy a porozumění jim. Jejich kapacita však není schopna pojmout vše. Do budoucna pro mě vyvstává otázka, zda by se ve škole našel čas pro diskusi s dětmi na téma cizí slova kolem nás. Zabývala jsem se také přejatými slovy v učebnicích pro 3., 4. a 5. ročník od nakladatelství Alter. Osobně jsem s tímto vydavatelství spokojená, používají převážně již zažitá přejatá slova. Pokud užijí méně známé přejaté slovo, do závorky přiloží vysvětlení. Používání přejatých slov nenarušuje pochopení látky. Tato diplomová práce je bezpochyby přínosem pro mou pedagogickou praxi. Zároveň doufám, že může být nápomocná i ostatním kolegům, kteří by rádi pronikly do představy o porozumění dětí ve věku od 9-11 let dnešnímu, poměrně rychlému, vývoji.
74
Teoretická literatura: BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka pro studující oboru učitelství na prvním stupni základní školy 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 183 s. ISBN 80-04-24251-0. ČECHOVÁ, M.; STYBLÍK, V. Čeština a její vyučování : didaktika českého jazyka pro učitele základních a středních škol a studenty učitelství. 2. upr. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 1998. 264 s. ISBN 80-85937-47-6. FRANTIŠEK DANEŠ a kol. Český jazyk na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 292 s. ISBN 80-200-0617-6 HAUSER, P.; KLÍMOVÁ, K.; KNESELOVÁ, H.; MARTINEC, I. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň základní školy. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 139 s. ISBN 978-80-210-4244-5. HAUSER, P.; KNESELOVÁ, H.; MARTINEC, I.. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. D. 2, Jazyková výchova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 87 s. ISBN 80-210-1041-. HAUSER, P.; KNESELOVÁ, H.; ONDRÁŠKOVÁ, K. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. D. 1, Část obecná. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 50 s. ISBN 80-210-1035-5. HAUSER, P.; ONDRÁŠKOVÁ, K. Základy didaktiky českého jazyka pro první stupeň základní školy. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1991. 93 s. ISBN 80-210-0239-5. MARTINCOVÁ, O. a kol. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Academia, 2005. 248 s. ISBN 80-86496-21-X MARTINCOVÁ, O. Nová slova v češtině 2. Vyd. 1. Praha : Academia, 2004. 568 s. ISBN 80-200-1168-4. MARTINCOVÁ, O. Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Vyd. 1. Praha : Academia, 1998. 356 s. ISBN 80-200-0640-0. SVOBODOVÁ, J. Jazyková specifika školské komunikace a výuka mateřštiny. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2000. 190 s. ISBN 80-7042-175-4.
Internetové zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Anglicismy_v_%C4%8De%C5%A1tin%C4%9B http://www.wikipedia.org/ http://www.osu.cz/fpd/kcd/dokumenty/cestinapositi/lexikologie.htm http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
75
Učebnice pro 1. stupeň základní školy DVORSKÝ, L.; LOVIS, K. Český jazyk 3. Všeň: Alter 2006. 158 s. ISBN 80-7245-014X ČECHURA, R.; HORÁČKOVÁ, M.; STAUDKOVÁ, H. Český jazyk 4. Všeň: Alter 1996. 159 s. ISBN 80-7245-004-2 HORÁČKOVÁ, M.; STAUDKOVÁ, H.; ŠTROBLOVÁ, J. Český jazyk 5. Všeň: Alter 1996. 181 s. ISBN 80-7245-023-9 BRADÁČOVÁ, L. a kol. Čítanka 3. Všeň: Alter 1997. 145 s. ISBN 80-85775-67-0 REZUTKOVÁ, H. a kol. Čítanka 4. Všeň: Alter 1996. 159 s. ISBN 80-85775-49-02 REZUTKOVÁ, H. a kol. Čítanka 5. Všeň: Alter 1996. 181 s. ISBN 80-7245-055-7 BLAŽKOVÁ, R.; VAŇUROVÁ, M.; MATOUŠKOVÁ, K.; STAUDKOVÁ, H. Matematika pro 3. ročník základních škol. 1. díl. Všeň: Alter 2006. 62 s. ISBN 8085775-75-1 BLAŽKOVÁ, R.; VAŇUROVÁ, M.; MATOUŠKOVÁ, K. Matematika pro 4. ročník základních škol. 1. díl. Všeň: Alter 1996. 62 s. ISBN 80-85775-97-2 JUSTOVÁ, J. Matematika pro 5. ročník základních škol. 1. díl. Všeň: Alter 1996. 63 s. ISBN 80-85775-70-0 BRADÁČOVÁ, L.; ŠPIKA, M. Prvouka pro 3. ročník. 1. díl. Všeň: Alter 1997. 62 s. ISBN 80-85775-72-7 CHALUPA, P. a kol. Vlastivěda pro 5. ročník. Putování po České republice. Všeň: Alter 1996. 62 s. ISBN 80-85775-91-3 ČAPKA, F. Vlastivěda pro 5. ročník. Obrazy z novějších českých dějin. Všeň: Alter 1996. 62 s. ISBN 80-7245-024-7 KHOLOVÁ, H. a kol. Přírodověda pro pátý ročník. Život na zemi. Všeň: Alter 1997. 63 s. ISBN 80-85775-61-1 BRADÁČ, P.; KOLÁŘ, M. Přírodověda pro pátý ročník. Člověk a technika. Všeň: Alter 1996. 47 s. ISBN 80-85775-58-1 HOLOVSKÁ, H.; RÜKL, A. Přírodověda pro pátý ročník. Země ve vesmíru. Všeň: Alter 1996. 39 s. ISBN 80-85775-54-9
76
Resumé: Diplomová práce zjišťuje míru užití anglicismů v mluvě dětí na prvním stupni. V teoretické části se zabývá způsobem obohacování slovní zásoby, vlivem angličtiny u nás, přejímáním cizích slov a uplatněním anglicismů v současnosti. V praktické části mapuje přejatá slova v učebnicích od nakladatelství Alter a konkrétní pojmy včetně jejich porozumění a interpretace.
Summary: This thesis discovers the amount of anglicisms used in children´s speech in the first 5 grades of elementary school. In the theoretical part the thesis addresses the way Czech vocabulary is enriched by the influence of English, the implementation of international words into Czech and the modern use of anglicisms. The practical part surveys loan words in textbooks by Alter publishing house and specific expressions including their understanding and interpretation.
77
Příloha: Dotazník pro žáky 3.-5. třída
78
Znáš tento výraz?
Používáš tento výraz? Co tento výraz znamená?
Ano / ne
Ano / ne
All stars /ól stars/
Ano / ne
Ano / ne
Babyboom /bejbybúm/ Billboard /bilbór/
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Bodyguard /bodygárd/ Casting /kástink/
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Comeback /kambek/ Cornflakes
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Dresink
Ano / ne
Ano / ne
e-mail
Ano / ne
Ano / ne
florbal
Ano / ne
Ano / ne
gofry
Ano / ne
Ano / ne
graffiti
Ano / ne
Ano / ne
Greenpeace /grínpís/ Hacker /hekr/
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Hattrick /hetrik/
Ano / ne
Ano / ne
help
Ano / ne
Ano / ne
Homeless /houmles/ hypermarket
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Cheesburger /čísburgr/ Image /imidž/
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Jackpot /džekpot/
Ano / ne
Ano / ne
Joystick /džojstik/ Ano / ne
Ano / ne
Výraz + výslovnost Airbag /érbek/
79
Znáš tento výraz?
Používáš tento výraz? Co tento výraz znamená?
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
laptop
Ano / ne
Ano / ne
Cola light /lajt/
Ano / ne
Ano / ne
Live koncert /lajv/ Ano / ne
Ano / ne
Love story /lav story/ megastar
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
No comment /no koment/ On-line
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
popcorn
Ano / ne
Ano / ne
Raft (rafting)
Ano / ne
Ano / ne
remix
Ano / ne
Ano / ne
Scanning /skenink/
Ano / ne
Ano / ne
Second - hand
Ano / ne
Ano / ne
Shopping centrum Ano / ne
Ano / ne
Showroom /šourum/ software
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Soundtrack /sauntrek/ sponzor
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
Ano / ne
thriller
Ano / ne
Ano / ne
Top 10
Ano / ne
Ano / ne
Ultralight /ultralajt/
Ano / ne
Ano / ne
Výraz + výslovnost Keyboard /keybord/ computer
80
videoshop
Ano / ne
Ano / ne
81
