MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Právnická fakulta Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PLÁTCI POJISTNÉHO NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Petra Valsami 2009
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění zpracovala sama a uvedla jsem všechny pouţité prameny.
…………………………………..
1
Děkuji vedoucí bakalářské práce doc. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc. za odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce „Plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění“.
2
1.
Úvod .................................................................................................................................... 5
2.
Zdravotní pojištění jako systémová součást práva sociálního zabezpečení ........................ 6
3.
Veřejné zdravotní pojištění a jeho charakteristické rysy .................................................... 7
4.
Věcný a osobní rozsah zdravotního pojištění...................................................................... 9 4.1. Věcný rozsah.................................................................................................................... 9 4.2. Osobní rozsah ................................................................................................................ 10
5.
Plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění................................................................ 12
6.
Zaměstnavatel ................................................................................................................... 13
7.
8.
6.1.
Pojem zaměstnavatel ve zdravotním pojištění ........................................................... 13
6.2.
Plnění oznamovací povinnosti ................................................................................... 13
6.3.
Vyměřovací základ .................................................................................................... 14
6.4.
Platba pojistného ........................................................................................................ 18
6.4.1.
Odvod pojistného................................................................................................ 18
6.4.2.
Přehled o platbě pojistného................................................................................. 19
6.5.
Kontrola zaměstnavatele ............................................................................................ 20
6.6.
Sankce ........................................................................................................................ 21
6.6.1.
Penále ................................................................................................................. 21
6.6.2.
Přiráţka k pojistnému ......................................................................................... 21
6.6.3.
Pokuta ................................................................................................................. 22
Stát..................................................................................................................................... 24 7.1.
Stát jako plátce zdravotního pojištění ........................................................................ 24
7.2.
Povinnosti pojištěnců ................................................................................................. 27
7.3.
Vyměřovací základ a odvod pojistného ..................................................................... 27
Pojištěnci ........................................................................................................................... 29 8.1.
Zaměstnanec .............................................................................................................. 29
8.1.1.
Pojem zaměstnanec v oblasti zdravotního pojištění ........................................... 29
8.1.2.
Oznamovací povinnost ....................................................................................... 30
8.2.
Osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ ............................................................. 31
8.2.1.
Pojem OSVČ ve zdravotním pojištění ............................................................... 31
8.2.2.
Povinnosti OSVČ ve zdravotním pojištění......................................................... 32
8.2.2.1.
Oznamovací povinnost ................................................................................ 32
8.2.2.2.
Další zákonné povinnosti ............................................................................ 33
8.2.3.
Vyměřovací základ ............................................................................................. 33 3
8.2.4.
Odvod pojistného................................................................................................ 35
8.2.5.
Přehled o příjmech a výdajích ............................................................................ 37
8.2.6.
Sankce................................................................................................................. 38
8.3.
9.
8.2.6.1.
Penále .......................................................................................................... 38
8.2.6.2.
Pokuta .......................................................................................................... 39
Osoba bez zdanitelných příjmů .................................................................................. 40
8.3.1.
Pojem osoba bez zdanitelných příjmů ................................................................ 40
8.3.2.
Oznamovací povinnost ....................................................................................... 40
8.3.3.
Vyměřovací základ a odvod pojistného.............................................................. 40
8.3.4.
Sankce................................................................................................................. 40
8.3.4.1.
Penále .......................................................................................................... 40
8.3.4.2.
Pokuta .......................................................................................................... 41
Práva pojištěnců ................................................................................................................ 42
10.
Závěr .............................................................................................................................. 44
11.
Resumé .......................................................................................................................... 46
12.
Pouţité prameny ............................................................................................................ 47 Zadání bakalářské práce
4
1. Úvod Veřejné zdravotní pojištění je v dnešní době důleţitou součástí systému sociálního zabezpečení. Je samostatným právním odvětvím od roku 1993, kdy bylo zavedeno pojistné jako samostatná platba oddělená od daňového systému. Povinnost účasti na tomto systému formou pravidelných plateb mají všichni občané České republiky, cizinci s trvalým pobytem na území ČR anebo zaměstnanci firem se sídlem v ČR, a na základě provedených plateb pojistného tak získávají nárok na zdravotní péči hrazenou na účet veřejného zdravotního pojištění. Veřejné zdravotní pojištění je tedy pojištěním výdajů na zdravotní péči v případě onemocnění či úrazu a na léčení s tím spojené a platí zde zásada, ţe v kaţdém okamţiku musí být za kaţdého pojištěnce někdo plátcem pojistného. Cílem této bakalářské práce je přiblíţit jednotlivé plátce veřejného zdravotního pojištění a především jejich povinnosti. Na začátku práce jsem se nejdříve zabývala zdravotním pojištěním jako systémovou součástí práva sociálního zabezpečení a stručným vymezením třech systémových součástí sociálního zabezpečení, kterými jsou sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. V následujících kapitolách jsou rozebrány charakteristické rysy veřejného zdravotního pojištění – tedy všeobecnost, povinnost a státní garance a základní principy, na nichţ je veřejné zdravotní pojištění budováno. Dále je vymezen rozsah poskytované zdravotní péče a okruh subjektů, kterým je tato péče poskytována, neboli věcný a osobní rozsah zdravotního pojištění. Jak jiţ téma bakalářské práce napovídá, převáţná část bude věnována konkrétním kategoriím plátců veřejného zdravotního pojištění, kterými jsou zaměstnavatel, stát a pojištěnci (zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů). Přesně v tomto pořadí jsou jednotliví plátci rozděleni přehledně do samostatných kapitol, ve kterých jsou postupně rozebrány jejich povinnosti, vyměřovací základy, odvody pojistného a případné sankce za nesplnění či porušení zákonných povinností. K závěru práce je vyzdvihnuto i několik práv, která zákon o veřejném zdravotním pojištění pojištěncům přiznává.
5
2. Zdravotní pojištění jako systémová součást práva sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení je relativně mladé právní odvětví, které se začalo ucelovat a formovat na přelomu 19. a 20. století a v současné době je povaţováno za hlavní nástroj sociální politiky. Co se týká definice, tak je sociální zabezpečení chápáno jako soubor právních norem, institutů a vztahů, jejichţ účelem je předcházet moţným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí, a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný rozvoj člověka.1 Právo sociálního zabezpečení je poměrně členité a bohatě strukturované právní odvětví. A právě pro jeho přehlednost bylo rozčleněno do třech systémových součástí nebo-li pilířů, kterými jsou sociální pojištění, státní sociální podpora, sociální péče. Tyto systémy se od sebe liší ve třech hlavních aspektech - jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou dávky v jednotlivých systémech financovány a jakým způsobem jsou tyto systémy organizačně zabezpečeny. -
Sociální pojištění. - Povinnost účasti na tomto systému je daná ze zákona a v rámci tohoto systému jsou řešeny situace, na které se lze dopředu připravit (pojistit) formou odloţení části finančních prostředků na krytí budoucí sociální situace. Financování je obvykle prováděno z příspěvků pojištěnců, zaměstnavatelů a státu.
-
Státní sociální podpora. - Jedná se o dávky v sociálních situacích, které jsou společensky uznávané, akceptované a potřebné k řešení. Tento pilíř zajišťuje především ţeny v souvislosti s porodem, dále rodiny, které pečují o nezaopatřené děti. Je financován ze státního rozpočtu.
Dávky nemají charakter nahrazující
příjem, jsou pouze doplňkové. -
Sociální péče. – Je určena osobám, které se ocitly v hmotné nouzi či jiné nepříznivé situaci, kterou nemohou překonat samy a ani za pomoci rodiny. Stejně jako státní sociální podpora bývá financování prováděno ze státního rozpočtu.
Veřejné zdravotní pojištění jako součást systému sociálního zabezpečení spadá do prvního pilíře neboli systému sociálního zabezpečení. 1
Gregorová, Z., Galvas, M., Sociální zabezpečení druhé aktualizované a doplněné vydání. Brno: nakladatelství Doplněk,
2008, strana 26)
6
3. Veřejné zdravotní pojištění a jeho charakteristické rysy Veřejné zdravotní pojištění je, jak uţ bylo výše popsáno součástí sociálního zabezpečení. Jeho účelem je krytí výdajů spojených s financováním nutné zdravotní péče pojištěncům, jejíţ rozsah je stanoven zákonem o všeobecném zdravotním pojištění. Na tvorbě těchto zdrojů, z nichţ je péče hrazena, se pojištěnci podílejí přímými finančními platbami. Jeho podstatou je soustředění určitého objemu finančních prostředků pravidelným přispíváním do fondu zdravotního pojištění a v případě vzniku sociální události úhrada nákladu zdravotní péče.2 Mezi rysy, které veřejné zdravotní pojištění charakterizují, patří: a) všeobecnost, b) povinnost, c) státní záruka garance. Všeobecností zdravotního pojištění je míněno to, ţe účastníky pojištění jsou všechny osoby s trvalým bydlištěm v ČR nebo osoby zaměstnané u zaměstnavatele se sídlem na území ČR a ţe tedy tento systém není určen jen pro některé kategorie osob, jako je tomu u jiných součástí systému sociálního zabezpečení (např. důchodové pojištění, které je zaměřeno především na osoby, které jsou dlouhodobě vyřazeny z ekonomického aktivního ţivota3 ). Povinností rozumíme to, ţe účast subjektu na této součásti sociálního zabezpečení vzniká povinně, na základě zákona a nezáleţí tedy na projevu vůle subjektu. Státní záruka garance spočívá především v tom, ţe stát stanoví právní rámec veřejného zdravotního pojištění, upravuje podmínky a povinnosti subjektů a zabezpečuje fungování a plnění veřejného pojištění. To je prováděno subjekty oddělenými od státu, které samy hospodaří s prostředky zdravotního pojištění a které jsou představovány zdravotními pojišťovnami. Základní postavení ve zdravotním pojištění má Všeobecná zdravotní pojišťovna, zřízená zákonem č. 551/1991 Sb.,
která má oproti jiným zdravotním
pojišťovnám specifické postavení, kdy v případě platební neschopnosti VZP zaručuje 2
Gregorová, Z., Galvas, M., Sociální zabezpečení druhé aktualizované a doplněné vydání. Brno: nakladatelství Doplněk,
2008, str 41 3
Troster, P., Právo sociálního zabezpečení. Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2000, str. 80
7
uhrazení nákladů poskytnuté zdravotní péče po vyčerpání rezervního fondu státního rozpočtu ČR ve formě návratné finanční výpomoci. Majetek, s nímţ VZP hospodaří, nemůţe být předmětem konkursu a VZP tedy nemůţe zbankrotovat. Uhrazení jejích ztrát garantuje stát a zároveň působí jako záchranná síť pro pojištěnce zkrachovalých zdravotních pojišťoven. Základním principem, na němţ je zdravotní pojištění vybudováno, je sociální solidarita pojištěnců, která by se dala jednak charakterizovat jako solidarita ekonomicky aktivních s ekonomicky pasivními pojištěnci, zdravých s nemocnými a solidarita „bohatých s chudými“, coţ v praxi znamená, ţe zdravotní péče je na základě tohoto principu poskytnuta všem pojištěncům
nebo-li účastníkům povinného veřejného
zdravotního pojištění bez ohledu na to, v jaké výši odvedli nebo za ně bylo odvedeno pojistné. Kaţdá fyzická osoba musí být zdravotně pojištěna u některé zdravotní pojišťovny, kterou si sama zvolí.4 Dalším principem, který se tedy ve veřejném zdravotním pojištění promítá, je princip svobodné volby, který se uplatňuje zejména při výběru zdravotní pojišťovny a dále při výběru lékaře. Nicméně tento princip je omezen u osob ve výkonu trestu a u vojáků činných ve sluţbě a ţáků vojenských škol. Posledním principem, na který bych chtěla poukázat je zásada universality osobního rozsahu zdravotního pojištění, coţ znamená, ţe jde o pojištění všeobecně platné, dostupné pro všechny osoby v zákoně vyjmenované, jimţ se na základě jednotné právní úpravy hradí poskytnutá zdravotní péče v rozsahu vymezeném zákonem.5
4
Tröster, P. Právo sociálního zabezpečení.. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2000, str. 93
5
Tröster, P. Právo sociálního zabezpečení.. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2000, str. 94
8
4. Věcný a osobní rozsah zdravotního pojištění Zákon o veřejném zdravotním pojištění vymezuje přesný rozsah poskytované zdravotní péče a okruh subjektů, jimţ je tato péče poskytována.
V prvním případě
mluvíme o věcném rozsahu veřejného zdravotního pojištění, v případě druhém o rozsahu osobním. 4.1. Věcný rozsah Věcným rozsahem veřejného zdravotního pojištění je péče poskytována s cílem zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Tato zdravotní péče je v zákoně vymezena jednak pozitivně, tedy jsou stanoveny jednotlivé druhy péče hrazené na účet veřejného zdravotního pojištění a negativně, tedy vymezení činností či péče, které hrazeny nejsou. Pozitivní vymezení nalezneme v §13 odstavci 2 a 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění a jedná se o: -
léčebnou péči ambulantní a ústavní,
-
pohotovostní a záchrannou sluţbu,
-
preventivní péči,
-
dispenzární péči,
-
odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi,
-
poskytování
léčivých
přípravků,
prostředků
zdravotnické
techniky
a stomatologických výrobků, -
potraviny pro zvláštní lékařské účely,
-
lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách,
-
závodní preventivní péči,
-
dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,
-
dopravu ţijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů,
-
dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa,
-
dopravu odebraných tkání,
-
posudkovou činnost,
-
prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy,
-
zdravotnická péče související s těhotenstvím a porodem dítěte. 9
Věcný rozsah je v zákoně vymezen, jak bylo jiţ psáno v úvodu kapitoly, i negativně. Podle §15 zákona o veřejném pojištění mezi nehrazenou zdravotní péči patří: -
vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na ţádost fyzických osob nebo vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v zájmu právnických osob, v jejichţ zájmu není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce,
-
prohlídky vykonané na ţádost soudu, státního zastupitelství, orgánů policie ČR,
-
výkony akupunktury,
-
čtvrtý výkon v rámci mimotělního oplodnění,
-
léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodl nepřiznat úhradu.
Dále § 15 uvádí, ţe ze zdravotního pojištění se nehradí (nebo hradí jen za určitých podmínek), zdravotní výkony uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona. Jednotlivé výkony, zde nebudu uvádět, ale pro představu sem patří například zdravotně výchovná činnost, různé plastické operace atd. 4.2. Osobní rozsah Osobním rozsahem chápeme vymezení okruhu subjektů, kterými jsou fyzické osoby, nazývané pro účel zdravotního pojištění pojištěnci, tedy osoby, jimţ je poskytována zdravotní péče hrazená na účet zdravotního pojištění. Základním rysem účasti je trvalý pobyt na území České republiky. Osobní rozsah se však v důsledku migrace obyvatelstva v rámci Evropské unie postupem času stále rozšiřuje a je dále doplněn o fyzické osoby bez trvalého pobytu na území ČR, které však jsou pracovně činné pro zaměstnavatele, který má na našem území sídlo. Toto pozitivní vymezení nalezneme v zákoně o veřejném zdravotním pojištění, v §2 odstavce 1. Osobní rozsah má stejně tak i vymezení negativní a z účasti na zdravotním pojištění jsou dle §2 odstavce 5 vyňaty osoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a pracují pro zaměstnavatele, kteří : -
poţívají diplomatických výhod a imuni,
-
nemají sídlo na území ČR,
a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině (nejméně 6 měsíců) a neplatí pojistné.
10
Osobní rozsah zdravotního pojištění lze rozšířit i smluvně. Účast na tomto pojištění je dobrovolná a účastníkem se tedy stává osoba na základě vlastního rozhodnutí. Zdravotní péče hrazená na účet zdravotního pojištění tak můţe být na základě pojistné smlouvy poskytnuta i osobám, které nejsou pojištěnci dle zákona 48/1997 Sb. Smluvního zdravotního pojištění se však mohou účastnit i osoby, které jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění přímo ze zákona, ale z různých důvodů chtějí zvýšit svoji pojistnou ochranu.6 V tomto případě se jedná o péči poskytovanou nad rámec věcného rozsahu zákonného zdravotního pojištění, včetně léčení v cizině.
6
Němec, J., Principy zdravotního pojištění, první vydání. Praha: nakladatelství Grada Publishing, 2008, str. 16
11
5. Plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění Jednou z nejdůleţitějších povinností, která plyne z právního vztahu veřejného zdravotního pojištění, je povinnost platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Povinnost platit pojistné je zákonem uloţena tzv. plátcům pojistného, kterými jsou: -
zaměstnavatelé, kteří odvádí pojistné za své zaměstnance,
-
stát, který je plátcem za vymezené skupiny osob,
-
pojištěnci jestliţe jsou: -
zaměstnancem
-
osobou samostatně výdělečně činnou
-
osobou bez zdanitelných příjmů
Jednotlivé kategorie plátců pojistného, které jsou stěţejním tématem této bakalářské práce, jsou rozebrány v následujících kapitolách.
12
6. Zaměstnavatel 6.1. Pojem zaměstnavatel ve zdravotním pojištění Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků podle § 6 zákona o daních z příjmů, zaměstnává aspoň jednoho zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. Sídlem zaměstnavatele se rozumí: U právnické osoby: - sídlo právnické osoby, - sídlo organizační sloţky, která je zapsána v obchodním rejstříku (nebo v jiném, zákonem určeném rejstříku), nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v ČR. U fyzické osoby: - místo trvalého pobytu. U zahraniční fyzické osoby: - místo podnikání. 6.2. Plnění oznamovací povinnosti Zaměstnavatelé mají zákonem uloţenou oznamovací povinnost, za jejíţ nesplnění mohou být pokutováni. Veškerá oznámení se provádějí do 8 dnů (pokud zákon nestanoví jinak) od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, a vţdy na formulářích k tomu určených. Při plnění oznamovací povinnosti je zaměstnavatel povinen sdělit dle § 25 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění posledních úprav: obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace, číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platbu pojistného Zaměstnavatel fyzická osoba sděluje téţ: jméno, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště.
13
Zaměstnavatel je povinen dle § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění provést: a) Oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, kde kromě jména,
příjmení, rodného čísla sdělují také i údaj o trvalém pobytu zaměstnance. Den nástupu zaměstnance do zaměstnání a den ukončení zaměstnání upravuje § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění. b) Oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil. V tomto případě se oznámení provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil. Z praxe je známé, ţe zaměstnanec neoznámí tuto změnu svému zaměstnavateli v zákonné lhůtě 8 dnů a zaměstnavatel tak nemůţe tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně. V návaznosti na to, vniká zaměstnavateli nedoplatek na pojistném u nové zdravotní pojišťovny, který zakládá nárok na penále. Úhradu tohoto penále je pak zaměstnavatel dle zákona oprávněn poţadovat po zaměstnanci, který svým jednáním porušil zákon. c) Oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (odchod do důchodu, odejmutí důchodu, nástup na mateřskou dovolenou, ukončení rodičovské dovolené, nástup na vojenské cvičení a jeho ukončení atd.). Tyto skutečnosti oznamuje i za zaměstnance, kterému poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Zaměstnavatelé jsou povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vţdy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce Oznamovací povinnost je ze strany zaměstnavatele plněna prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele o oznamovaných skutečnostech je povinen vést evidenci a dokumentaci. 6.3. Vyměřovací základ Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů, nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů definuje zúčtovaný příjem jako 14
plnění, které bylo v peněţní či nepeněţní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci, nebo popřípadě připsáno k jeho dobru. Vyměřovací základ tedy není stanoven pouze hrubým příjmem zaměstnance, ale zvyšuje se různými výhodami a odměnami, kterými mohou být například příspěvek zaměstnanci na dopravu do zaměstnání nebo poskytnutí sluţebního auta pro soukromé účely. Výhody a nepeněţitá plnění mohou mít také formu výrobků a sluţeb. Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnuje: odměna, která je ve zvláštních případech vyplácena pěstounům podle zákona o státní sociální podpoře, příjem zaměstnance, který ukončil zaměstnání, a příjem mu byl zúčtován po skončení zaměstnání. Je však potřeba si uvědomit, ţe jsou i příjmy, ze kterých se zdravotní pojištění neodvádí. Jedná s o příjmy uvedené § 3 odst. 2 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění: náhrada škody podle zákoníku práce, odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náleţející podle zvláštních právních předpisů, věrnostní přídavek horníků, odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtíţných poměrů vzniklých v důsledku ţivelní pohromy, poţáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závaţné události, plnění, které bylo poskytnuto poţivateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí 1 roku ode dne skončení zaměstnání. Dále se do vyměřovacího základu nezahrnují příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle §6 zákona o dani z příjmu a příjmy od daně osvobozené.
15
Minimální vyměřovací základ Minimální vyměřovací základ u zaměstnance se odvozuje od minimální mzdy, jejíţ výše pro rok 2009 činí 8000 Kč, a nejniţší měsíční zdravotní pojištění za zaměstnance tedy činí 1 080 Kč. Pod pojmem minimální mzda ve smyslu zákonů pro veřejné zdravotní pojištění se vţdy rozumí částka minimální mzdy bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu atd.7 Pokud je vyměřovací základ niţší, pak je zaměstnanec povinen, aţ na výjimky uvedené v zákoně, doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné do výše pojistného z minimálního vyměřovacího základu. Je-li zaměstnanec zaměstnán u více zaměstnavatelů, pojistné doplatí prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si sám zvolí. Pokud je vyměřovací základ niţší z důvodů překáţek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. Přehled minimálních záloh na pojistné za období 2000 - 2009
1.7.2000 – 30.06.2000
Minimální měsíční vyměřovací základ 4 000 Kč
Minimální záloha na pojistné 540 Kč
30.6.2000 – 31.12.2000
4 500 Kč
608 Kč
1.1.2001 – 31.12.2001
5 000 Kč
675 Kč
1.1.2002 – 31.12.2002
5 700 Kč
770 Kč
1.1.2003 – 31.12.2003
6 200 Kč
837 Kč
1.1.2004 – 31.12.2004
6 700 Kč
905 Kč
1.1.2005 – 31.12.2005
7 185 Kč
970 Kč
1.1.2006 – 31.3.2006
7 570 Kč
1 022 Kč
1.4.2006 – 31.12.2006
7 955 Kč
1 074 Kč
1.1.2007 – 31.12.2007
8 000 Kč
1 080 Kč
1.1.2008 – 31.12.2008
8 000 Kč
1 080 Kč
od 1.1.2009
8 000 Kč
Období
7
1 080 Kč Zdroj: internetové stránky VZP
Ludmila Trnková, Ţeníšková Marta – pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění , 12. Aktualizované vydání.
Olomouc: nakladatelství AMAG, 2008, str. 78
16
Minimální vyměřovací základ neplatí dle zákona 592/1992 Sb. pro osoby: -
s těţkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postiţením, kterým se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně;
-
které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání;
-
které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku;
-
které současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné;
-
za kterou je plátcem pojistného stát.
Vyměřovacím základem pro tyto osoby je skutečný příjem. Dále existují situace, kdy se minimální vyměřovací základ sniţuje na poměrnou část v poměru počtu kalendářních dní, a to v případě jestliţe: -
zaměstnání netrvalo po celý měsíc;
-
zaměstnanec byl po část měsíce nemocen, nebo měl ošetřování člena rodiny nebo nařízenou karanténu;
-
zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát, případně osobou s těţkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postiţením II. nebo III. stupně, nebo osobou důchodového věku bez nároku na důchod, nebo osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, jen po část kalendářního měsíce.
Maximální vyměřovací základ Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů byl od 1. ledna 2008 zaveden maximální vyměřovací základ u zaměstnanců, a to ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy stanovené vždy k 1. lednu kaţdého kalendářního roku. Maximální vyměřovací základ tak pro rok 2009 činí 1 130 640 Kč. Maximální vyměřovací základ je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Odlišné řešení je při stanovování vyměřovacího základu v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku a v případě více zaměstnání, případně při souběhu se samostatnou výdělečnou činností.
17
V případě jediného zaměstnavatele, přestává tento zaměstnavatel, u něhoţ zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných pro tohoto zaměstnavatele), odvádět pojistné (13,5 % VZ) za příslušného zaměstnance. Neodvádí se částka za zaměstnance a ani částka za zaměstnavatele. Přesáhne-li při souběhu více zaměstnání úhrn vyměřovacích základů částku maximálního
vyměřovacího
základu,
povaţuje
se
část
pojistného
zaplaceného
zaměstnancem, vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ, za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou ţádost a vrací se jen zaměstnanci (nikoliv zaměstnavateli), to znamená, ţe se vrací jen třetina pojistného, které bylo uhrazeno nad výši maxima. Stejně se postupuje bez ohledu na to, zda jednotlivá zaměstnání jsou v souběhu, nebo na sebe navazují. Ţádost o vrácení přeplatku můţe být vyřízena aţ po skončení kalendářního roku, tedy v době, kdy jsou známy vyměřovací základy za celý kalendářní rok. Výši uhrazeného pojistného pojištěnec dokládá potvrzením od jednotlivých zaměstnavatelů. Pokud by zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změnil zdravotní pojišťovnu, podává ţádost u kaţdé z nich a kaţdá zdravotní pojišťovna pak vrací pojistné v poměru podle délky pojištění. Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce téţ zaměstnancem a součet vyměřovacího základu nebo úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné přesáhl čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, sníţí se o tuto přesahující částku nejdříve vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, a je-li přesahující částka vyšší neţ tento vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, sníţí se o zbytek přesahující částky vyměřovací základ nebo úhrn vyměřovacích základů zaměstnance. Z tohoto důvodu lze vyřídit ţádost zaměstnance, který je zároveň OSVČ, aţ po podání přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byl překročen maximální vyměřovací základ.
6.4. Platba pojistného 6.4.1. Odvod pojistného Podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění se na platbě pojistného podílí zaměstnavatel i zaměstnanec.
18
Za zaměstnance odvádí pojistné zdravotního pojištění zaměstnavatel, a to ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu, po zaokrouhlení na 1 Kč nahoru. Zaměstnavatel srazí zaměstnanci, i bez jeho souhlasu, z platu či mzdy jednu třetinu této částky (4,5%), zbývající dvě třetiny (9%) uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Pojistné zaměstnance se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. U zaměstnavatele, kde je výplata rozloţena na různé dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Není-li tento den určen, je pojistné splatné nejpozději do 8 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za nějţ se pojistné odvádí. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejblíţe následující pracovní den. O uskutečněných platbách pojistného je zaměstnavatel povinen vést průkaznou evidenci. Na ţádost příslušné zdravotní pojišťovny je povinen předloţit údaje rozhodné pro výpočet pojistného, včetně rodného čísla kaţdého zaměstnance. Rozhodné období, z něhoţ se zjišťuje vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. 6.4.2. Přehled o platbě pojistného Podle § 25 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění čl. I zákona č. 127/1998 Sb., jsou zaměstnavatelé povinni, současně s platbou pojistného, předat všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného. Přehled obsahuje: Součet vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny. Uvádí se součet vyměřovacích základů, které byly těmto zaměstnancům zúčtovány v daném měsíci, včetně vyměřovacích základů zúčtovaných bývalým zaměstnancům, pojištěným v měsíci zúčtování u příslušné zdravotní pojišťovny. Úhrnnou výši pojistného, to je součet jednotlivých částek pojistného vypočteného z výše uvedených vyměřovacích základů Počet zaměstnanců, kde uvádějí se všichni zaměstnanci pojištění v příslušné zdravotní pojišťovně, kterým plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních poţitků podle § 6 zákona o daních z příjmů. Zahrnují se i ti, kteří měli v daném měsíci nulový vyměřovací základ (nemoc celý 19
měsíc, mateřská dovolená, dosaţení maximálního vyměřovacího základu apod.). Má-li zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více vztahů, ze kterých mu plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních poţitků podle § 6 zákona o daních z příjmů, zahrnuje se do počtu jen jedenkrát. Do počtu se nezahrnují bývalí zaměstnanci, kterým byl v daném měsíci zúčtován nějaký příjem. Pojistné, uvedené v přehledu, je pohledávkou zdravotní pojišťovny za plátcem pojistného, a pokud není uhrazeno ve správné výši a včas, je vyměřováno penále. Pokud nesplní zaměstnavatel povinnost a nepodá přehled ani na základě písemné výzvy ve lhůtě stanovené pojišťovnou, můţe zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím ve správním řízení "pravděpodobnou výši pojistného". Ve zmíněné písemné výzvě však musí být plátce na tuto moţnost upozorněn. I po stanovení pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel povinen podat přehled. Po nabytí právní moci rozhodnutí se výše pravděpodobného pojistného stává pohledávkou zdravotní pojišťovny za zaměstnavatelem a není-li zaplacena do dne splatnosti pojistného, vypočítává se od následujícího dne penále v zákonem stanovené výši, které se počítá aţ do dne odevzdání přehledu. Pokud se následně zjistí, ţe pravděpodobná výše pojistného byla stanovena vyšší, neţ odpovídá předloţenému přehledu, na vypočteném penále z pravděpodobné výše se nic nemění. Pokud však naopak bylo pravděpodobné pojistné stanoveno niţší, neţ odpovídá předloţenému přehledu, musí plátce doplatit jak dluh na pojistném, tak na penále. 6.5. Kontrola zaměstnavatele Zdravotní pojišťovny mohou u zaměstnavatelů provádět kontrolu plnění zákonných povinností, kterou vykonávají oprávnění pověření pracovníci příslušné zdravotní pojišťovny, vybavení sluţebním průkazem a zvláštním oprávněním vydaným ředitelem zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel je pak povinen těmto pověřeným pracovníkům předloţit veškeré potřebné doklady a zároveň poskytnout k těmto dokumentům vysvětlení jestliţe mají kontrolní pracovníci pochyby o korektnosti, úplnosti a pravdivosti. Zejména se jedná doklady pro stanovení výše pojistného a odvod částek, o přehledné rekapitulace výplatních listin, mzdové listy jednotlivých pracovníků a výpisy z běţného účtu, které se vztahují k platbám pojistného na zdravotní pojištění. Plátce pojistného rovněţ nesmí
20
zatajovat doklady, které má k dispozici, nebo o nichţ je mu známo, kde se nacházejí, a povinen zapůjčit poţadované dokumenty i mimo prostor prováděné kontroly. Provádějí se dva druhy kontrol: a) pravidelné kontroly, které se provádějí podle ročního plánu a perioda kontrol je z důvodu promlčecí lhůty pro vyměření penále kratší neţ 5 let. b) nepravidelné kontroly bývají vyvolány například zásadními či opakujícími se poklesy výše odvodů pod obvyklý průměr či na základě upozornění jiné instituce na moţné porušování povinností. 6.6. Sankce 6.6.1. Penále Jestliţe není pojistné zaměstnavatelem zaplaceno včas, nebo ve správné výši, je zaměstnavatel povinen platit penále ve výši 0,05% z dluţné částky za kaţdý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností nastala. Zdravotní pojišťovna však nemůţe vymáhat nedoplatek pojistného, který u jednoho plátce nepřesahuje částku 50 Kč, a penále se nepředepisuje, pokud v úhrnu za jeden rok nepřesáhne 100 Kč. Výše penále u dluţného pojistného za dobu před 1. lednem 2007 se řídí předpisy platnými před tímto dnem. To znamená, ţe: od 1. ledna 1993 do 30. června 1993 byla sazba penále 0,1 % od 1. července 1993 do 30. dubna 1995 byla sazba penále 0,3 % od 1. května 1995 do 31. prosince 2006 byla sazba penále 0,1 % z dluţné částky pojistného nebo zálohy na pojistné za kaţdý den prodlení. Dluţné pojistné jsou zaměstnavatelé povinni doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byli zaměstnanci pojištěni v době, kdy dluh vznikl. 6.6.2. Přirážka k pojistnému Jak jiţ bylo výše uvedeno, mezi povinnosti zaměstnavatele patří také zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc. Pokud by došlo u zaměstnavatele v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin, 21
vyměří pojišťovna takovému zaměstnavateli přiráţku k pojistnému aţ do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném na zdravotní pojištění všech zaměstnanců. O vyměření přiráţky rozhoduje zdravotní pojišťovna výměrem podle § 53 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a přiráţka je splatná jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny. 6.6.3. Pokuta Pokud zaměstnavatel nesplní některou povinnost danou zákony, můţe mu být zdravotní pojišťovnou uloţena pokuta: za nesplnění oznamovací povinnosti do výše 200 000 Kč; při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti aţ 400 000 Kč; za nepředloţení dokladů ke kontrole, případně zatajení dokladů ke kontrole, za jednotlivé nesplnění aţ do výše 50 000 Kč; při neodeslání záznamů o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc aţ do výše 100 000 Kč. Pokutu lze uloţit do 1 roku ode dne, kdy bylo zjištěno nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokuty za porušení povinností se plátcům ukládají ve správním řízení. Nejprve příslušná zdravotní pojišťovna zašle plátci oznámení o zahájení správního řízení, ve kterém je mu sděleno, jaká povinnost byla porušena, čeho se řízení týká a plátci je poskytnuta lhůta pro vznesení námitek. Nepodá-li v této lhůtě plátce námitky, nebo námitky podané plátcem zdravotní pojišťovna neakceptuje, je vydáno správní rozhodnutí – platební výměr. Proti pokutě vyměřené platebním výměrem je moţno odvolat se ve lhůtě 15 dnů od jeho písemného doručení k rozhodčímu orgánu, jehoţ rozhodnutí je konečné. Odvolání musí být písemné a zpravidla bývá pouţito proti nepřiměřeně vysoké pokutě nebo z důvodu, ţe pokuta neměla být vůbec uloţena. Pokud není pokuta uhrazena ve stanovené lhůtě, zdravotní pojišťovna vymáhá tyto pohledávky nejčastěji prostřednictvím exekutorských úřadů a tyto náklady platí dluţník.
22
Pokud má plátce vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek, je povinen ho dle zákona splácet v tomto pořadí: 1. pokuty, 2. přiráţky k pojistnému, 3. nejstarší nedoplatky pojistného, 4. běţné platby pojistného, 5. penále.
23
7. Stát 7.1. Stát jako plátce zdravotního pojištění Zákon o pojistném na zdravotní pojištění stanoví okruh osob, za které platí pojistné stát. Jedná se o osoby, které se nacházejí v určitých sociálních situacích, které stát pokládá za tak významné, ţe za ně přebírá povinnost platit pojistné.8 Tito pojištěnci dnes představují poměrně velikou skupinu účastníků veřejného zdravotního pojištění, které je za ně hrazeno ze státního rozpočtu.
Podíl počtu pojištěnců, za které je plátcem stát, v jednotlivých pojišťovnách Počet
Z toho
pojištěnců
státních
VZP
6 535 622
3 713 800
56,82
Ministerstvo vnitra
1 064 961
559 171
52,51
660 896
359 135
54,34
Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
565 411
279 661
49,46
Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE
346 546
191 711
55,32
366 160
213 509
58,31
Česká národní zdravotní pojišťovna
313 818
183 092
58,34
Hutnická zaměstnanecká pojišťovna
352 859
210 150
59,56
Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
130 639
71 195
54,50
Pojišťovna
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
Revírní bratrská pokladna – zdravotní pojišťovna
%
zdroj: výroční zprávy pojišťoven za rok 2007
8
Červinka, T., Daněk, A., Zdravotní pojištění. Olomouc: nakladatelství AMAG, 2009, str. 88
24
Dle § 7 odstavce 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění se jedná o tyto osoby: a) Nezaopatřené děti. od 1. 1. 1996 se nezaopatřenost dítěte posuzuje dle § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Do ukončení školní docházky je tedy situace jednoduchá, po jejím ukončení se dítě povaţuje za nezaopatřené, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání, jestliţe se nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz a v posledním případě pokud je neschopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Toto vše však platí maximálně do 26. let věku. Dále je za nezaopatřené dítě povaţováno dítě do 18. let věku, pokud ukončilo povinnou školní docházku a je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení. b) Poţivatelé důchodu. Za poţivatele důchodu se povaţují osoby, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 dle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31.prosinci 1992 dle předpisů České Republiky. Podle zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, tedy jde o poţivatele důchodu starobního, plného invalidního, částečně invalidního a dále o poţivatele vdovského a sirotčího důchodu. Nárok na platbu pojistného státem má poţivatel důchodu od doby přiznání důchodu aţ do doby, kdy je mu důchod rozhodnutím odejmut. Tedy i v měsících, kdy je důchod přiznán, ale není vyplácen.9 c) Ţeny na mateřské dovolené, osoby pobírající peněţitou pomoc v mateřství a příjemci rodičovského příspěvku. Podle předpisů o nemocenském pojištění je stát plátcem zdravotního pojištění za ţeny na mateřské a rodičovské dovolené a za osoby pobírající peněţitou pomoc v mateřství. d) Uchazeči o zaměstnání. Uchazečem o zaměstnání se rozumí osoba vedená v evidenci úřadu práce. e) Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované. A to za podmínky, ţe dle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi nejsou osoby v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost,
9
Vančurová, A., Klazar, S., Sociální a zdravotní pojištění, úvod do problematiky, 2., aktualizované vydání. Praha: nakladatelství ASPI, 2008, str.83
25
nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poţivatele starobního, plného invalidního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poţivatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě. f) Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těţká závislost) nebo stupni III (těţká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost). g) Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I. h) Osoby povolané k vojenskému cvičení. i) Osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. j) Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ustavní výchovy a ochranné výchovy. k) Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. l) Osoby, které jsou plně invalidní nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu. m) Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou sluţbu. n) Osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné – osoby, které po ukončení zaměstnání pobírají dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, protoţe onemocněli ještě v průběhu zaměstnání nebo ochranné lhůtě po ukončení zaměstnán.í10 o) Cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
10
Červinka, T., Daněk, A., Zdravotní pojištění. Olomouc: nakladatelství AMAG, 2009, str. 92
26
p) Ţadatelé o udělení azylu a jejich děti narozené na území ČR, cizinci, jimţ bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jejich děti narozené na území ČR, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti. 7.2. Povinnosti pojištěnců Pojištěnci, za něţ je plátcem veřejného zdravotní pojištění stát, jsou povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za ně pojistné. Pokud zdravotní pojišťovna o zařazení klienta mezi státní pojištěnce neví, pojištěnec nemůţe ţádat o platbu pojistného státem a je následně veden jako dluţník. Všechna oznámení se dle zákona o veřejném zdravotním pojištění provádějí do 8 dnů od vzniku skutečnosti. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy a za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce. 7.3. Vyměřovací základ a odvod pojistného Od 1. ledna 2008 činí vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem 25 % všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění. To znamená, ţe od 1. 1. 2009 by stát měl platit za pojištěnce 13,5% z částky 5 889 Kč (tj. 796 Kč). Nicméně na základě přechodných ustanovení zákona č. 261/2007 Sb., se vyměřovací základ i pro rok 2009, a činí 5 013 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu zaplatí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5%, tedy 677 Kč. Povinnost státu platit pojistné vzniká dnem, kdy se stát stává plátcem pojistného a končí dnem, ke kterému přestal být stát plátcem. Za osoby, za které je plátcem pojistného stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí na zvláštní účet, a to do 20. dne předcházejícího měsíce.11 Pokud jsou tyto osoby zaměstnané či osobami samostatně výdělečně činnými, jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny tak, ţe nemusí dodrţet minimální vyměřovací základ, pokud zařazení do kategorie plátců hrazených státem trvá celý kalendářní měsíc. V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné dle skutečné výše příjmu a v rámci samostatně výdělečné činnosti, OSVČ nemusí v prvním roce platit zálohy na pojistném. 11
Břeská, N., Burdová, E., Červinka, T., Přib, J., Vlasák, F., Voříšek, V., LEXIKON- SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ. Ostrava: Nakladatelství Sagit, 2002, str. 395
27
V roce následujícím je vyměřovacím základem pro placení pojistného 50% příjmu po odpočtu výdajů. Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poţivatele důchodů, studenty a ţeny na mateřské či rodičovské dovolené. Přehled záloh na pojistné za období 2000 - 2009
1.7.1998 – 30.6. 2001
Minimální měsíční vyměřovací základ 2 900 Kč
1.7.2001 – 31.12.2002
3 250 Kč
439 Kč
1.1.2003 – 31.12.2003
3 458 Kč
467 Kč
1.1.2004 – 31.12.2004
3 520 Kč
476 Kč
1.1.2005 – 31.12.2005
3 556 Kč
481 Kč
1.1.2006 – 31.1.2006
3 798 Kč
513 Kč
1.2.2006 – 31.3.2006
4 144 Kč
560 Kč
1.4.2006 – 31.12.2006
4 709 Kč
636 Kč
1.1.2007 – 31.12.2007
5 035 Kč
680 Kč
Od 1. 1. 2008
5 013 Kč
677 Kč Zdroj: internetové stránky VZP
Období
28
Minimální záloha na pojistné 392 Kč
8. Pojištěnci 8.1. Zaměstnanec 8.1.1. Pojem zaměstnanec v oblasti zdravotního pojištění Od ledna 2008 se jiţ při posuzování vzniku a zániku zaměstnání nevychází z vazby na nemocenské pojištění. Za zaměstnance se tedy pro účely zdravotního pojištění povaţuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních poţitků podle §6 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a jedná se o osoby, které mají: -
příjmy z pracovněprávního, sluţebního nebo členského či jiného obdobného poměru, ve kterých jsou tyto osoby povinny dbát příkazů plátce těchto příjmů;
-
příjmy za práci členů druţstev, společníků či jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností a to i tehdy, kdy nejsou povinni dbát příkazů plátce těchto příjmů;
-
odměny jako členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob a příjmy, které jim plynou v souvislosti s touto činností;
-
nově se za zaměstnance povaţují např. členové představenstva a.s., členové správních a dozorčích rad, likvidátoři, prokuristé, osoby činné na základě příkazní smlouvy, členové společenství vlastníků bytových jednotek, apod.
Okruh zaměstnanců platný pro účely zdravotního pojištění není dán výčtem, ale odkazem na daň z příjmů s vymezením výjimek, kterými jsou: 1. osoby, mající pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny; 2. ţáci nebo studenti, kteří mají pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních poţitků za práci z praktického výcviku; 3.
osoby
činné
na
základě
dohody
o
provedení
práce;
4. osoby, které v pracovním poměru vykonávají sjednané práce jen občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele ("zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc") a které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu; 5. členové druţstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k druţstvu, ale vykonávají pro druţstvo práci, za kterou jsou druţstvem odměňováni, v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu; 6. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, které v kalendářním měsíci 29
nedosáhly započitatelného příjmu; 7. dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby, kteří v kalendářním měsíci nedosáhli započitatelného příjmu. Jak je z výše uvedeného výčtu zřejmé, většina těchto zákonem vymezených výjimek je vázána na nedosáhnutí započitatelného příjmu, který v roce 2009 činí 2000 Kč. Započitatelným příjmem je dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. To znamená, ţe nedosáhne-li v rozhodném období kalendářního měsíce zúčtovaný hrubý příjem částky 2000 Kč, nepovaţuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. 8.1.2. Oznamovací povinnost: Za zaměstnance plní oznamovací povinnost zaměstnavatelé a dle zákona jsou povinni veškerá oznámení provádět do 8 dnů od vzniku skutečnosti. Tato oznámení se provádějí na formulářích k tomu určených. Dojde-li k situaci, kdy zaměstnanec zjistí, ţe jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, je povinen neprodleně oznámit sám své zdravotní pojišťovně vzniklé skutečnosti. Zaměstnanec při nástupu do nového zaměstnání sdělí svému zaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Změní-li v průběhu zaměstnání zdravotní pojišťovnu, často si neuvědomí, ţe je jeho povinností nahlásit tuto změnu do 8 dnů zaměstnavateli. Dále viz zaměstnavatel
30
8.2. Osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ 8.2.1. Pojem OSVČ ve zdravotním pojištění Pro účely zdravotního pojištění jsou za osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) povaţovány osoby, které mají příjmy uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmu, a osoby s nimi spolupracující. Za výkon samostatné výdělečné činnosti na území ČR se povaţuje výkon samostatné výdělečné činnosti konané jak na území ČR, tak mimo území ČR, pokud je vykonávána na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z českých právních předpisů. Uvedené platí v případech, kdy není příslušnost k právním předpisům řešena příslušnou mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení nebo Nařízením EHS 1408/71 a Nařízením 574/72. Jinými slovy by se dalo říci, ţe jde o činnost občana staršího 18 let, jejímţ účelem je nezávislý a samostatný výdělek na své jméno a svůj účet. Za osoby samostatně výdělečně činné se dle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, §5 povaţují: 1. osoby podnikající v zemědělství; 2. osoby provozující ţivnost; 3.
osoby
provozující
podnikání
podle
zvláštních
předpisů;
4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů; 5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností, s výjimkou činnosti, z níţ jsou příjmy podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně; 6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není ţivností ani podnikáním podle zvláštních předpisů; 7. osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku pokud tato činnost není povaţována za zaměstnání podle písmene a) a mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti; 8. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosaţené výkonem spolupráce a výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Nezáleţí na tom, zda se v tomto případě jedná o příjmy zdaňované běţnou sazbou daně na základě podaného daňového přiznání, nebo o příjmy od daně z příjmů osvobozené, a nezáleţí ani na skutečnosti, zda je činnost vykonávána soustavně. 31
Od 1. ledna 2009 jsou pro zdravotní pojištění z okruhu OSVČ vyloučeny osoby, které mají příjmy za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize (autorský honorář) plynoucí ze zdrojů na území ČR a zdaňované zvláštní sazbou daně, a to za předpokladu, ţe jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů a úhrn těchto příjmů od téhoţ plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. Jedná se o příjmy z uţití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnoţování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.
8.2.2. Povinnosti OSVČ ve zdravotním pojištění 8.2.2.1.
Oznamovací povinnost
Oznamovací povinnost je jednou z řady povinností, které má OSVČ vůči své zdravotní pojišťovně. Oznamovací povinnost se váţe na zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti a OSVČ je povinna tyto skutečnosti oznámit dle zákona příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů. Tuto povinnost můţe OSVČ od 1. srpna 2006 na základě zákona 214/2006 splnit téţ na příslušném ţivnostenském úřadě, který pak tyto informace sděluje příslušné pojišťovně sám. Za zahájení činnosti se nepovaţuje získání ţivnostenského listu (ţivnostenský list dnes jiţ nedostaneme, jako průkaz pro ţivnostenské oprávnění slouţí výpis ze ţivnostenského rejstříku), nebo jiného oprávnění k provozování samostatné výdělečné činnosti, ale okamţik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“, čímţ se rozumí první objednávky, fakturace atd. Během pojištění však dochází u podnikatele i k dalším změnám, které zakládají oznamovací povinnost. Jsou jimi zejména změna trvalého bydliště, změna příjmení nebo narození dítěte. Důleţitou změnou, která je rozhodná pro platbu pojistného, je státem přiznaný nebo odebraný důchod, pobírání peněţité pomoci v mateřství, počátek pobírání rodičovského příspěvku. Při plnění oznamovací povinnosti je OSVČ povinna uvést tyto údaje: -
jméno a příjmení;
-
trvalý pobyt;
-
rodné číslo;
-
obchodní jméno, sídlo a místo podnikání;
-
identifikační číslo organizace (je-li přiděleno);
-
číslo bankovního účtu (pokud z něj bude provádět platbu pojistného).
32
8.2.2.2.
Další zákonné povinnosti
a) Odvod pravidelných měsíčních záloh, kdy je OSVČ povinna odvádět na účet příslušné zdravotní pojišťovny kaţdý měsíc zálohy na pojistné, není-li od placení těchto záloh zákonem osvobozena. Platba musí být uskutečněna do 8 dnů následujícího měsíce. b) Podání přehledu o příjmech a výdajích do 8. dubna následujícího roku. Podnikatel je povinen předloţit kaţdé zdravotní pojišťovně, u které byl ve zdaňovaném období pojištěn, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Současně s přehledem je povinen předloţit i doklad o dni podání daňového přiznání a doplatit ve stejné lhůtě případný nedoplatek pojistného. c) Předloţit doklady ke kontrole. Na vyţádání zdravotní pojišťovny je OSVČ povinna předloţit účetní doklady, které jsou potřebné k provedení kontroly odvodu pojistného. d) Předloţit doklad o výši záloh na pojistné při změně zdravotní pojišťovny. Pokud osoba samostatně výdělečně činná změní zdravotní pojišťovnu, je povinna předloţit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejblíţe následující pracovní den. 8.2.3. Vyměřovací základ Pojistné na zdravotní pojištění se určuje sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je v 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaloţených na jeho dosaţení, zajištění a udrţení v rozhodném období, kterým je u osoby samostatně výdělečně činné kalendářní rok. (Do konce roku 2007 si fyzické osoby mohly dávat do výdajů pojistné zaplacené a zdravotní pojištění. Od roku 2008 je daňově neuznatelným výdajem). Minimální vyměřovací základ Pro osobu samostatně výdělečně činnou je stejně jako pro zaměstnance stanoven minimální vyměřovací základ, který činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství se povaţuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění 33
pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Dle Nařízení vlády č. 365/2008 činí průměrná mzda pro rok 2009 částku 23 555 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ tak od 1. ledna 2009 činí 11 777,50 Kč a z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení 1 590,- Kč. Je-li vyměřovací základ niţší neţ minimální vyměřovací základ pro osobu samostatně výdělečně činnou nebo nastane-li případ, ţe se OSVČ ocitne ve ztrátě, je přesto povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Přehled minimálních záloh na pojistné za období 2000 - 2009
1.7.2000 – 31.12.2000
Minimální měsíční vyměřovací základ 4 500 Kč
Minimální záloha na pojistné 608 Kč
1.1.2001 – 31.12.2001
5 000 Kč
675 Kč
1.1.2002 – 31.12.2002
5 700 Kč
770 Kč
1.1.2003 – 31.12.2003
6 200 Kč
837 Kč
1.1.2004 – 31.12.2004
7 929 Kč
1 071 Kč
1.1.2005 – 31.12.2005
8 460 Kč
1 143 Kč
1.1.2006 – 31.3.2006
9 017,50 Kč
1 218 Kč
1.4.2006 – 31.12.2006
9 417 Kč
1 272 Kč
1.1.2007 – 31.12.2007
10 069.50 Kč
1 360 Kč
1.1.2008 – 31.12.2008
10 780 Kč
1 456 Kč
od 1.1.2009
11 777,50 Kč
Období
1 590 Kč Zdroj: internetové stránky VZP
Zákon o veřejném zdravotní pojištění uvádí několik výjimek, na něţ se minimální vyměřovací základ nevztahuje a jedná se o: -
OSVČ, která je osobou s těţkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postiţením,
-
OSVČ, která je osobou s těţkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postiţením,
-
OSVČ, která dosáhla věku kvalifikujícího pro nárok na starobní důchod, nicméně nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání
-
OSVČ, která celodenně, osobně a řádně pečuje minimálně o jedno dítě do 7 let věku, případně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče je povaţována 34
za splněnou, pokud je dítě předškolního věku umístěno v jeslích nebo mateřské škole (eventuelně v jiném podobném zařízení) na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně a pokud se jedná o dítě ve věku povinné školní docházky po dobu návštěvy školy. Výjimkou je umístění v zařízení s týdenním, popřípadě celoročním pobytem. Za osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, je zákonem povaţován buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů -
OSVČ,
která
je
paralelně
spolu
se
samostatnou
výdělečnou
činností
v zaměstnaneckém poměru a je za ni odváděno pojistné na zdravotní pojištění kalkulované z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance, coţ je ročně dvanáctinásobek minimální mzdy, -
OSVČ, která za kterou je plátcem pojistného i stát (například osoby mající nárok na výplatu plného invalidního důchodu nebo se soustavně připravující na výkon budoucího povolání studiem na vysoké nebo vyšší odborné škole do dovršení 26 let jejich věku, v případě doktorandského studia potom 28 let věku), pokud tyto skutečnosti trvají po dobu celého rozhodného období.
Vyměřovacím základem zdravotního pojištění je potom u výše uvedených osob rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji vynaloţenými na dosaţení, zajištění a udrţení jejich příjmů. Maximální vyměřovací základ Pro osoby samostatně výdělečně činné je však stanoven i maximální vyměřovací základ. Maximální vyměřovací základ OSVČ činí čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při stanovení minimálního vyměřovacího základu, tzn. ţe se pro rok 2009 vychází z částky 23 555 Kč. Maximální vyměřovací základ v roce 2009 činí 1 130 640 Kč, maximální měsíční vyměřovací základ tedy je 94 220 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 12 720 Kč. 8.2.4. Odvod pojistného OSVČ platí pojistné formou pravidelných měsíčních plateb - záloh na pojistné a doplatku pojistného po odevzdání přehledu za uplynulý rok (je moţné, a v praxi se běţně stává, ţe vznikne i přeplatek). Zálohy se odvádí vţdy za příslušný kalendářní měsíc a jsou splatné od prvního dne tohoto měsíce do osmého dne měsíce následujícího. Zahájí-li OSVČ výdělečnou činnost v průběhu roku, je povinna platit měsíční zálohy na pojistné 35
vypočtené jako 13,5% z minimálního vyměřovacího základu, pokud si sama nestanovila zálohy vyšší. Pokud OSVČ měla příjmy z výdělečné činnosti jiţ v předchozím roce, jedná se o další rok výdělečné činnosti a výše měsíční zálohy na pojistné je stanovena jiţ z průměrného měsíčního vyměřovacího základu dosaţeného v předchozím roce. Přihlíţí se jen k těm kalendářním měsícům, v nichţ byla samostatná výdělečná činnost v předchozím roce vykonávána alespoň po část tohoto měsíce. Zálohy nemusí platit OSVČ, která je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů. Pojistné se odvádí dle skutečného příjmu podle přehledu, který musí všechny osoby samostatně výdělečné činné podat do konce března následujícího roku. Za kalendářní měsíce, v nichţ byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, nemusí platit zálohy na pojistné. Na sníţení minimálního vyměřovacího základu při ročním vyúčtování má OSVČ však nárok pouze v případech, kdy byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské. OSVČ můţe poţádat svou příslušnou zdravotní pojišťovnu o sníţení pravidelných měsíčních záloh a to především v případě, jestliţe byl minulý rok po příjmové stránce podstatně lepší neţ rok současný a platit zálohy vypočtené z přehledu můţe ţivnostníka finančně ohrozit.. Poţádat lze, pokud příjem (po odečtení výdajů) v posledních 3 měsících je alespoň o třetinu niţší neţ průměrný měsíční příjem v předcházejícím roce. Ţádost lze podat nejdříve 1. dubna a sníţit placení zálohy lze maximální na období 3 měsíců (lze ji však podat během roku opakovaně). Pokud OSVČ nevyuţije moţnosti sníţení záloh, bude mu tato částka formou přeplatku vyrovnána při podání přehledu. Podnikatel, který má v úmyslu poţádat o sníţení zálohy na pojistné, předkládá pojišťovně písemnou ţádost s uvedením údajů rozhodných pro výpočet sníţené zálohy a tuto ţádost doloţí peněţním deníkem12. Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období ve zdravotním pojištění vyšší neţ pojistné na zdravotní pojištění pro osobu samostatně činnou ve zdravotním 12
Červinka, T., Daněk, A., Zdravotní pojištění. Olomouc: nakladatelství AMAG, 2009, str. 101
36
pojištění, jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojistného se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci, pokud nemá plátce jiný splatný závazek (dluh) vůči příslušné zdravotní pojišťovně. Pokud takovýto závazek existuje, je přeplatek pojistného pouţit k jeho úhradě. Nárok na vrácení přeplatku se promlčuje za 5 let od uplynutí kalendářního roku, v němţ vznikl. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek pojistného do 1 měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Ve sporných případech, kdy se rozhoduje ve správním řízení, se lhůta můţe prodlouţit. Za den platby při vracení přeplatku se povaţuje u bezhotovostních převodů z účtu banky den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu zdravotní pojišťovny, u plateb v hotovosti den, kdy banka, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. 8.2.5. Přehled o příjmech a výdajích Podle § zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je OSVČ povinní nejpozději do 1 měsíce, ve kterém měla podat daňové přiznání za daný kalendářní rok, předloţit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplnění formulář přehled o svých příjmech a výdajích vynaloţených na jejich dosaţení, zajištění a udrţení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu. Pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je povinna tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně doloţit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Tuto povinnost je moţno splnit např. předloţením kopie plné moci, kterou OSVČ zmocňují daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a předkládají ji na finanční úřad. Osoby, které nemají povinnost podávat daňové přiznání, podávají přehled do 8. dubna následujícího roku. Změní-li se dodatečně údaje uvedené ve výše uvedeném přehledu, (např. proto, ţe k daňovému přiznání byly podávány změny), je OSVČ povinna ohlásit tyto změny do 8 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v daném zdaňovacím období pojištěna. A pokud dojde ke změně výše pojistného, je povinna podat opravný přehled a případné dluţné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla.
37
8.2.6. Sankce 8.2.6.1.
Penále
OSVČ má povinnost hradit zdravotní pojištění v zákonem stanovené lhůtě (tj. do 8. dne následujícího měsíce) a ve správné výši. Pokud tuto povinnost nedodrţuje, přicházejí na řadu penále. Nebylo-li tedy pojistné (nebo záloha na pojistné) zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo-li zaplaceno v niţší částce, je OSVČ povinna platit penále ve výši 0,05 % dluţné částky za kaţdý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. V praxi to tedy znamená, ţe pokud OSVČ nezaplatí pojistné ve výši 10 000 Kč, činí penále 5 Kč za kaţdý den prodlení. Zdravotní pojišťovna je podle zákona povinna v takovém případě vymáhat na dluţníkovi zaplacení pojistného včetně penále. Od 1. dubna 1997 však jiţ zdravotní pojišťovna nevymáhá dluţné pojistné do výše 50 Kč a nevyměřuje penále do 100 Kč za jeden kalendářní rok. Dluţné pojistné je OSVČ povinna doplatit. Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla OSVČ pojištěna v době, kdy dluh vznikl. Pokud byla OSVČ pojištěna v průběhu rozhodného období u několika zdravotních pojišťoven, je doplatek pojistného stanoven poměrně podle doby pojištění u kaţdé zdravotní pojišťovny. Kaţdá OSVČ si můţe ze zákona poţádat o sníţení či prominutí penále u zdravotního pojištění. Základní pojistné však prominout ani sníţit nelze nikdy. Při dlouhodobějším výpadku v odvodech pojistného, je nejlepší se domluvit na splátkovém kalendáři na úhradu dluţného pojistného. Jakmile je uhrazeno dluţné pojistné, můţe si plátce ze zákona podat písemnou ţádost o prominutí či sníţené penále na veřejné zdravotní pojištění. Tato ţádost musí být odůvodněná. Plátce by měl vypsat veškeré důvody, proč nebylo pojistné uhrazeno (pokud moţno, tak tyto důvody i doloţit). Aby ţádost plátce mohla být vůbec projednána, musí být podána včas a písemně. V opačném případě bude ţádost zamítnuta jako opoţděná, ať uţ jsou důvody neuhrazení pojistného jakékoliv. Lhůta podání této ţádosti je limitována patnácti dny od písemného doručení platebního výměru. Pokud není sepsána dohoda o splátkách a pojistné nebude uhrazeno, nemůţe být této ţádosti ze zákona vyhověno. V praxi běţně platí, ţe OSVČ, která komunikuje a snaţí se své závazky jakkoliv řešit, má při jednání o svém penále šanci alespoň sníţení svého dluhu na penále. Na prominutí či sníţení penále však není ze zákona paušální nárok a záleţí jen na rozhodnutí příslušného orgánu. Kdyţ OSVČ nesouhlasí s částkou vyměřeného dluţného pojistné a penále nebo si myslí, ţe mu nemělo být vůbec vyměřeno, podá si v zákonné
38
patnáctidenní lhůtě po obdrţení platebního výměru odvolání, ve kterém uvede všechny své výhrady a písemně je doloţí. 8.2.6.2.
Pokuta
Jak uţ bylo výše uvedeno, pojištěnec je povinen podat do 8 dnů od zahájení či ukončení činnosti oznámení své zdravotní pojišťovně. Za nesplnění oznamovací povinnosti můţe příslušná zdravotní pojišťovna uloţit pokutu aţ do výše 10 000 Kč, v případě opakovaného nesplnění aţ do výše 20 000 Kč. Tuto pokutu lze uloţit do 1 roku ode dne, kdy pojišťovna nesplnění povinnosti zjistila nejdéle však do 3 let od doby, kdy měla být povinnost splněna. Za nepředloţení dokladů ke kontrole, případně za nepředloţení přehledu ve stanovené lhůtě, můţe příslušná zdravotní pojišťovna uloţit pokutu do výše 50 000 Kč za kaţdé jednotlivé neplnění.
39
8.3. Osoba bez zdanitelných příjmů 8.3.1. Pojem osoba bez zdanitelných příjmů Za osobu bez zdanitelných příjmů je povaţován na základě zákona pojištěnec s trvalým pobytem na území ČR, který: -
nemá příjmy ze zaměstnání,
-
nemá příjmy ze samostatně výdělečně činnosti,
-
a neplatí za něho pojištění stát,
a pokud tyto skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. Mezi osoby bez zdanitelných příjmů například patří student, studující na škole, která nebyla Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy označena jako soustavná příprava na budoucí povolání, případně student starší 26 let nebo nezaměstnaný, který není v evidenci úřadu práce, či zaměstnanec, který pracuje jen na dohody o provedení práce. 8.3.2. Oznamovací povinnost Pojištěnec, který chce být zařazen v této kategorii, je povinen přihlásit se u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě, sdělit své jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště, rodné číslo. 8.3.3. Vyměřovací základ a odvod pojistného Vyměřovacím základem pro osobu bez zdanitelných příjmů je minimální mzda, která v roce 2009 činí 8 000 Kč. Sazba je stejná jako u zaměstnance a OSVČ – 13,5% a výše odvodu činí 1 080 Kč. Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné za celý kalendářní měsíc a pojistné je splatné od prvního dne kalendářního měsíce, za který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. 8.3.4. Sankce 8.3.4.1.
Penále
Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v niţší částce, je OBZP povinna platit penále ve výši 0,05 % dluţné částky za kaţdý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Dluţné pojistné je OBZP povinna doplatit.
40
Doplatek je splatný na účet té zdravotní pojišťovny, u které byla OBZP pojištěna v době, kdy dluh vznikl. 8.3.4.2.
Pokuta
Za nesplnění oznamovací povinnosti (neoznámení zahájení, případně ukončení výdělečné činnosti) můţe příslušná zdravotní pojišťovna uloţit pokutu aţ do výše 10 000 Kč, v případě opakovaného nesplnění aţ do výše 20 000 Kč.
41
9. Práva pojištěnců V předchozích kapitolách jsem se věnovala především povinnostem, které zákon plátcům ukládá, ale ráda bych zde souhrnně upozornila i na práva, která jim jsou zákonem přiznána. Kaţdý pojištěnec má právo na poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Listina základních práv a svobod v článku 31 uvádí: "Kaţdý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon". Za bezplatnou péči se povaţuje neodkladná a urgentní péče, kterou si účastník zdravotního pojištění nemusí nikdy platit sám přímou platbou, protoţe tato péče je vţdy hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Týká se to i lékařů a zdravotnických zařízení bez smluvního vztahu s pojišťovnou, jejímţ je pacient pojištěncem. Dalším základním právem pojištěnce je právo na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěn. V současné době má na výběr z desíti pojišťoven. Změnit pojišťovnu lze dle zákona jednou ročně k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Toto neplatí při narození dítěte, dítě se stává dnem narození pojištěncem u té zdravotní pojišťovny, kde je pojištěna matka dítěte. Kdyţ novorozenec dostane rodné číslo, můţe za něj změnit zdravotní pojišťovnu jeho zákonný zástupce, avšak opět aţ k prvému dni kalendářního čtvrtletí. Poţádá-li pojištěnec zdravotní pojišťovnu o registraci, pojišťovna nemůţe ţádost pojištěnce odmítnout, stejně tak jako nemůţe sama pojistný vztah ukončit. Toto v praxi znamená, ţe pojistný vztah co do délky jeho trvání u dané zdravotní pojišťovny závisí pouze a jen na vůli pojištěnce. Poněkud specifické postavení má v tomto případě Všeobecná zdravotní pojišťovna, která vznikla ze zákona jako první pojišťovna a určitou dobu u ní byli pojištěni všichni pojištěnci. Všeobecná zdravotní pojišťovna je ze zákona povinna pojistit kaţdého, kdo není pojištěn u ţádné jiné zdravotní pojišťovny Další významné právo pojištěnce je právo zvolit si lékaře, zdravotnické zařízení a dopravní zdravotnickou sluţbu. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů stanoví, ţe občané mají právo na poskytování zdravotní péče a zároveň mají právo zvolit si svobodně lékaře, klinického psychologa a zdravotnické zařízení. Toto právo je potvrzeno také v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů v § 11 odst. 1) písm. b), kde se však hovoří
42
o pojištěnci (vzhledem k systému veřejného zdravotního pojištění v ČR se však jedná v tomto smyslu o pojmy téměř totoţné).13 Pojištěnec má kromě práva na změnu zdravotní pojišťovny také právo na změnu svého lékaře či zdravotnického zařízení, a to jednou za 3 měsíce. Neznamená to však, ţe kaţdý lékař či zdravotnické zařízení musí přijmout kaţdého pojištěnce, který si je vybere. Odmítnout jej mohou z odbornostních nebo kapacitních důvodů. Právo zvolit si lékaře, zdravotnické zařízení a zdravotní pojišťovnu je omezeno vojákům z povolání a ţákům vojenských škol, připravujícím se na toto povolání (tito jsou pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny).
13
Milada Študentová – Interní medicína pro praxi, ročník 2007, číslo 7
43
10. Závěr V této práci jsem se snaţila charakterizovat jednotlivé skupiny plátců na veřejné zdravotní pojištění zejména v oblasti placení pojistného, ostatních zákonných povinností některých právech pojištěnců v právních podmínkách roku 2009. Při zpracování práce jsem se opírala převáţně o dva zákony, kterými jsou zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zejména tento zákon je poměrně zastaralý. Byl přijat roku 1997 původně předloţen pouze jako přechodná právní úprava na dobu jednoho roku a však doposud se jej nepodařilo nahradit zákonem novým. Závěrem práce bych se ráda věnovala několika diskutabilním otázkám týkajících se především výše odvodů na pojistné za jednotlivé plátce. Veřejné zdravotní pojištění je zaloţeno na principu solidarity, kdy všichni občané, odvádějí pravidelné finanční prostředky (mnohdy i poměrně vysoké), na účet příslušné zdravotní pojišťovny a to i v tom případě, ţe třeba za celé roky mimo preventivních prohlídek, nepotřebují lékařské ošetření. Uţ zde v této problematice se můţeme setkat s názorem, zda je tedy vůbec nutné, zdravotní pojištění hradit. Myslím si, ţe ano, protoţe člověk nikdy neví, kdy bude potřebovat vyhledat lékařskou pomoc. Málokdo si také uvědomuje, ţe tato lékařská pomoc můţe být velice nákladná a člověk nemusí mít v ten daný okamţik dostatek finančních prostředků. Nicméně s čím nemohu aţ tak souhlasit, je výše minimálního základu zaměstnance a OSVČ. Jak víme z výše uvedených kapitol minimálním vyměřovacím základem pro zaměstnance v pracovním poměru je minimální mzda, která v roce 2009 činí 8000 Kč a odvod měsíčního pojistného je tedy 1080 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ pro rok 2009 je 11 777,50 Kč a z toho minimální měsíční záloha na pojistné je po zaokrouhlení rovna částce 1 590 Kč. Rozdíl mezi minimálním pojistným zaměstnance a OSVČ tedy činí 510 Kč. Proto se ptám, proč tady existuje tento rozdíl? Pokud zůstaneme ještě u srovnávání zaměstnance, OSVČ a minimálního základu pro odvod pojistného, ráda bych ještě poukázala na to, ţe ač je pro zaměstnance díky minimálnímu základu za poslední 3 roky výše minimálního pojistného stejná u OSVČ narostlo minimální pojistné za 3 roky o 200 Kč.
44
Dalším významným problémem, je dle mého odvod pojistného státu za „státní“ pojištěnce. Jak z tabulky v 7. kapitole vyplývá, podíl těchto pojištěnců na zdravotním pojištění přesahuje dle výročních zpráv zdravotních pojišťoven 50%. Donedávna byly tyto odvody stanoveny pevnou částkou, dnes za ně stát odvádí pojistné ve výši 13,5% z 25% průměrné mzdy dosaţené před dvěma lety, coţ v roce 2009 činí 667 Kč. Nutno upozornit, ţe ač je za tuto skupinu pojištěnců odváděno nejniţší pojistné, výdaje na tyto pojištěnce přitom tvoří dle statistik aţ tři čtvrtiny celkových výdajů na zdravotní péči. Teď tu tedy vidíme nepoměr mezi minimálními odvody pojistného zaměstnance, OSVČ a pojištěnce, za něhoţ hradí pojistné stát. Přijde mi to poněkud nespravedlivé a myslím si, ţe je na místě otázka, proč nezvýšit odvody za tyto pojištěnce a naopak nesníţit minimální pojistné pro OSVČ a zaměstnance. Posledním bodem, u kterého bych se ráda pozastavila, jsou práva pojištěnců, podrobněji rozvedená v 9. kapitole. Práva ve zdravotním pojištění přiznává zákon o veřejném zdravotním pojištění v § 11. Kdyţ se nad tím ale zamýšlím, jedna věc mi zde chybí a řekla bych, ţe jde o věc zásadní. Nikde v zákoně není zakotveno právo pojištěnce, na informace o všech moţnostech léčby v daném okamţiku a pro danou situaci. V praxi to bohuţel funguje i tak, ţe ač existuje několik moţností léčby, lékaři ne vţdy zvolí variantu, pro pacienta nejvýhodnější. A pacient, se dozvídá aţ časem, ţe se daný problém mohl řešit i zcela jiným, pro něho schůdnějším a šetrnějším způsobem. Proto si myslím, ţe pokud pojištěnec přispívá na zdravotní pojištění, toto by mělo být taktéţ jeho základním právem. Tady bych ráda podotknula, ţe tímto nemám na mysli nadstandardní sluţby, ale srovnatelné sluţby, které jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění.
45
11. Resumé Public health insurance is an important part of the social security system today. It has been a separate branch of law since 1993, when insurance premium was introduced as an independent payment separated from the tax system. All citizens of the Czech Republic, foreigners with permanent residence in the CR or employees of companies based in the CR must participate in this system in the form of regular payments, and are then entitled to healthcare paid from the public health insurance account. Public health insurance is thus insurance of healthcare expenses in case of illness or injury and associated treatment and in principle, premiums must always be paid by a premium payer for each policyholder. The goal of my Bachelor thesis is to describe each public health insurance premium payer and particularly their duties. At the beginning of the thesis, I deal with health insurance as a system component of social security law and provide a brief definition of three system components or pillars of social security, which are social security insurance, state social support and social assistance. The following chapters analyze characteristic features of public health insurance – universality, obligation and state guarantee, and basic principles on which the public health insurance is built. At the end of these introductory chapters, the extent of provided healthcare is defined, as well as persons to whom the care is provided or, in other words, the material and personal extent of public health insurance. As the topic of my Bachelor thesis suggests, the major part is dedicated to specific categories of public health insurance premium payers, which are employers, state and the insured (employees, self-employed persons and persons without taxable income). Payers are divided into separated chapters exactly in this order, which each chapter describing their duties, bases of assessment, premium payments and any sanctions for not complying with or breaching their legal duties. At the end of the thesis, several rights are pointed out, which are awarded to the insured by the Public Health Insurance Act. When writing my thesis, I mostly relied on two laws, which are the Act No. 48/1997 Sb., On Public Health Insurance and Act No. 592/1992 Sb., On Public Health Insurance Premiums.
46
12. Použité prameny Literatura: Černá, J., Trinnerová, D., Vacík, A.: Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vydání, Plzeň: vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007 Galvas, M., Gregorová, Z.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2005 Trnková, L., Ţeníšková, M.: Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, 12. aktualizované vydání, Olomouc: ANAG,2007 Vančurová, A., Klazar, S.: Sociální a zdravotní pojištění – úvod do problematiky, 2. aktualizované a rozšířené vydání, Praha: ASPI, 2008 Spirit, M.: Pojistné právo. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000 Němec, J., : Principy zdravotního pojištění, první vydání. Praha: nakladatelství Grada Publishing, 2008 Červinka, T., Daněk, A., Zdravotní pojištění. Olomouc: nakladatelství AMAG, 2009 Břeská, N., Burdová, E., Červinka, T., Přib, J., Vlasák, F., Voříšek, V., LEXIKONSOCIÁLNÍ
ZABEZPEČENÍ
A
ZDRAVOTNÍ
POJIŠTĚNÍ.
Ostrava:
Nakladatelství Sagit, 2002 Tröster, P. Právo sociálního zabezpečení.. Praha : Nakladatelství C. H. Beck, 2000 Právní předpisy: Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 365/2008 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu 47
Časopisecká díla: Interní medicína pro praxi, ročník 2007, číslo 7 Elektronické prameny: Internetový portál Veřejné zdravotní pojišťovny: http://www.vzp.cz Internetový portál MPSV: http://www.mpsv.cz/ Internetový portál nakladatelství Sagit: http://sagit.cz
48
