MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky
Státní maturita z anglického jazyka pro neslyšící studenty Bakalářská práce
Brno 2013
Vedoucí práce:
Autor práce:
PhDr. Lenka Hricová, Ph.D.
Miroslava
Kvasničková
Prohlášení „Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
V Brně, dne 2. prosince. 2013
……………………………………... Miroslava Kvasničková
Poděkování Děkuji PhDr. Lence Hricové, Ph.D. za cenné odborné rady a připomínky, které mi v průběhu zpracování bakalářské práce poskytovala. Ještě bych ráda poděkovala Simoně Magdové za pečlivou jazykovou korekturu. Na závěr bych chtěla poděkovat všem studentům,
kteří
ochotně
vyplnili
mé
dotazníky.
Obsah Úvod.......................................................................................................................................5 1
2
3
Úvod do problematiky sluchového postižení ..............................................................7 1.1
Klasifikace sluchových vad ........................................................................... 7
1.2
Vzdělávání a výchova neslyšících ţáků ...................................................... 11
1.3
Vzdělávání anglického jazyka pro neslyšící studenty ................................. 14
1.4
Střední školy pro sluchově postiţené .......................................................... 17
Maturitní zkouška ......................................................................................................18 2.1
Maturitní zkouška z anglického jazyka ....................................................... 20
2.2
Kategorizace ţáků s PUP MZ...................................................................... 21
2.3
Zkouška z anglického jazyka v úpravě pro neslyšící .................................. 23
Státní maturita z anglického jazyka pro neslyšící studenty....................................28 3.1
Cíle a metodika výzkumu ............................................................................ 28
3.2
Výsledky výzkumu ...................................................................................... 28
3.3
Závěry výzkumného šetření a doporučení pro praxi ................................... 29
Závěr ...................................................................................................................................33 Shrnutí.................................................................................................................................35 Summary .............................................................................................................................35 Seznam literatury ...............................................................................................................36 Seznam příloh .....................................................................................................................39
4
Úvod O změně nové státní maturity se začalo mluvit v 90. letech minulého století. Od té doby uběhly jiţ téměř dvě desítky let a nová podoba státní maturity se konečně uskutečnila aţ v roce 2011. Mysleli jsme si, ţe konečně padlo definitivní rozhodnutí, avšak realizace státních maturit s sebou přinesla nejasnosti, na které upozornily řady učitelů a ředitelů z různých škol v České republice. Cílem této bakalářské práce je zaměřit se na hodnocení maturitní zkoušky z anglického jazyka pro prelingválně neslyšící ţáky a zvláště pak to, jak tito studenti dopadli. Úkolem práce je zjistit, co jim dělalo největší, a co naopak nejmenší potíţe, zda pedagogové učí podle maturitního plánu a zda se objevují potíţe u neslyšících ţáků, kteří se musí naučit anglický jazyk. V této práci se zaměříme na to, jak se učí ţáci na všech školách pro neslyšící, zda jim vyhovuje současná podoba maturitní zkoušky z cizího jazyka (konkrétně anglického), a zda je potřeba něco změnit. Zodpovíme si také otázku, zda by nebylo vhodné změnit systém uţ na základních školách, jelikoţ na některých z nich se totiţ kupodivu angličtina neučí, coţ je pro ţáky velkou nevýhodou, jelikoţ tak na střední škole musí zvládnout nový jazyk za 4-5 let. V práci je vyuţita metoda kvantitativního výzkumu, konkrétně dotazník připravený v písemné podobě nebo v ČZJ1 pro prelingválně neslyšící. Otázky jsou v kombinaci otevřené a uzavřené a jsou doplněny ukázkami didaktického testu, formy chatu a slohovou prací z anglického jazyka. Vyplnění dotazníků bylo provedeno
úspěšnými
a
neúspěšnými
maturanty
z letošního,
loňského
a
předloňského školního roku. Závěr práce je věnován posouzení hodnocení všech ţáků a návrhům, jak proces maturity změnit k lepšímu. V literatuře se na toto téma bohuţel mnoho článků nevyskytuje, avšak většina potřebných informací je dostupná v mnoha diskusích a 1
ČZJ – český znakový jazyk
5
v názorech jednotlivců, coţ je naopak pro kvalitu práce ten nejlepší moţný zdroj. Tato práce můţe slouţit jako námět pro školy i pro zaměstnance CERMATu2 ke zlepšení průběhu maturitních zkoušek, dále také široké veřejnosti, pedagogům a rodičům neslyšících ţáků.
2
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání
6
1 Úvod do problematiky sluchového postižení Surdopedie je speciální pedagogická disciplína, která se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem jedinců se sluchovým postiţením. Tento pojem se skládá ze dvou částí: z latinského slova surdus – hluchý a z řeckého paidea – výchova. Původně tento mladý obor patřil do komplexního oboru logopedie, ale po roce 1983 se osamostatnil. Do roku 1983 byly výchova a vzdělávání sluchově postiţených zahrnovány do komplexního oborou logopedie. Podle Potměšila (2003, s. 7) právě rozvojem poznání stále větších odlišností v metodice práce a charakteru pojetí cílů v obou oborech a především postupné akceptování sluchově postiţených jako jazykové a kulturní minority pak vedly k vzniku surdopedie jako samostatné speciálně pedagogické disciplíny. (Horáková, 2011, s. 10)
1.1 Klasifikace sluchových vad R. Horáková dělí sluchové vady dle tří moţných hledisek: 1) místo vzniku postiţení 2) období vzniku postiţení 3) stupeň postiţení
Místo vzniku postižení a) Převodní (conductiva, konduktivní) – sluchové buňky jsou v pořádku, nejsou stimulovány zvukem, protoţe jeho přenosu brání nějaká překáţka ve středouší – např. zvětšená nosní mandle, opakované záněty středního ucha, otoskleróza či perforace bubínku. b) Percepční (perceptiva, senzorineurální) – při poškození vnitřního ucha, sluchových buněk či sluchového nervu.
7
c) Smíšená (mixta) - Smíšená (mixta) – vzniká jako kombinace převodního a percepčního typu.
Centrální nedoslýchavost či hluchota Zahrnuje komplikované defekty způsobené různými procesy, které postihují korový a podkorový systém sluchových vad. Jedná se o abnormální zpracování zvukového signálu v mozku. (Horáková, 2011, s. 14)
Období vzniku postižení 1) vrozené vady sluchu: a) geneticky podmíněné sluchové vady b) kongenitálně získané sluchové vady 2) získané vady sluchu: a) získané před fixací řeči (prelingválně, tj. přibliţně do 6. roku ţivota dítěte) b) získané po fixací řeči (postlingválně, tj. kdykoliv po období ukončeného vývoje řeči
8
Stupeň postižení V následující tabulce jsou různé stupně ztráty sluchu podle Světové zdravotnické organizace (WHO). Měříme je v decibelech (dB). (viz tab. 1)
Velikost ztráty sluchu dle
Název kategorie ztráty
WHO
sluchu
0 - 25 dB
normální sluch
26 - 40 dB
lehká nedoslýchavost
41 - 55 dB
střední nedoslýchavost
56 - 70 dB 71 - 90 dB 91 dB a více dB, ale body
středně těţké poškození sluchu těţké poškození sluchu velmi závaţné poškození
v audiogramu i nad 1kHz sluchu v audiogramu nejsou žádné body nad 1 kHz
neslyšící
Název kategorie podle vyhl. MPSV č. 284/1995 Sb. lehká nedoslýchavost (jiţ od 20 dB) Středně
těţká
nedoslýchavost těţká nedoslýchavost praktická hluchota úplná hluchota úplná hluchota
Tabulka č. 1: Klasifikace sluchových vad – jednotlivé kategorie ztráty sluchu, z roku 1980 (Hrubý in Býtešníková, Horáková, Klenková, 2007, s. 94)
9
Z hlediska kvantity slyšeného zvuku se můţeme setkávat s různými hodnotami, které vymezují jednotlivé stupně sluchových poruch. Stav sluchu je moţné posuzovat podle ztráty v decibelech, které jsou měřeny pomocí audiometrie. (viz tab. 2) (Horáková, 2011, s. 6-7) normální stav sluchu
0 dB – 20 dB
lehká nedoslýchavost
20 dB – 40 dB
středně těţká nedoslýchavost
40 dB – 60 dB
těţká nedoslýchavost
60 dB – 80 dB
velmi těţká nedoslýchavost
80 dB – 90 dB
hluchota komunikační (praktická)
90 dB a více
hluchota úplná (totální)
bez audiometrické odpovědi
Tabulka č. 2: Posouzení výsledků audiometrie podle ztráty v decibelech pro vzdušné vedení v oblasti řečových frekvencí (Lejska 2003, s. 36)
10
1.2 Vzdělávání a výchova neslyšících žáků
Terminologie vzdělávání a výchova
„Vzdělávání lze charakterizovat jako záměrné osvojování vědomostí, dovedností a návyků, těsně spjaté s rozvojem poznávacích, citových a volních procesů, směřující k společensky ţádoucímu chování a jednání člověka.“ (Šimoník, 2005, s. 40) „Výchova (nebo téţ edukace) je cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní ţivot. Výchova je celoţivotní působení na procesy lidského učení a socializaci s cílem přeměny člověka po všech stránkách, tedy tělesné i duševní. Výchova je zprostředkování znalostí, dovedností a postojů (kompetencí), které jsou přítomny v dané společnosti a které se pokládaly a pokládají za důleţité, předat dalším generacím. Různé koncepce výchovy byly v čase ovlivněny sociokulturními podmínkami a odlišnými koncepcemi chápání člověka.“3
Legislativní rámec vzdělávání a výchovy
Základním dokumentem z této oblasti je Všeobecná deklarace lidských práv, ve které stojí v článku 26, ţe kaţdý člověk má právo na vzdělání. Vzdělání nechť je bezplatné, alespoň v počátečních a základních stupních. Vzdělání má směřovat k rozvoji osobnosti, k posílení porozumění ve společnosti a k úctě k lidským právům.4
3
Výchova. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-09-26]. Dostupné na WWW:
4 Všeobecná deklarace lidských práv. In: Dostupné z: http://www.lidskaprava.cz/uploads/03_dokumenty/04_uvod/00_VDLP_UDHR-.pdf
11
V této souvislosti je třeba zmínit ještě jeden dokument a tím je Úmluva OSN o právech dítěte5. Cílem článku 2 je respektovat a zabezpečit práva dítěti bez diskriminace jazyka, etnického původu, tělesné nebo duševní nezpůsobilosti. Dalším podstatným dokumentem bezesporu je i Světová deklarace vzdělání pro všechny. V tomto dokumentu se v článku 3 píše, ţe zvláštní pozornost vyţadují vzdělávací potřeby postiţených osob. Kroky musí být učiněny tak, aby všem kategoriím postiţených lidí byl poskytnut stejný přístup ke vzdělávání, který musí být nedílnou součástí jeho systému.6
Legislativní rámec neslyšících žáků Kaţdý neslyšící ţák má nárok na vzdělávání, o kterém se pojednává v Listině základních práv a svobod v hlavě čtvrté, článku č. 33. Tato listina je součástí ústavního řadu České republiky. Zmínku o této problematice lze pochopitelně také nalézt v dokumentu ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, a to konkrétně v zákonu č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v § 2.
Dále se prohlašuje v § 16 odst. 6. „Děti, ţáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehoţ obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a moţnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umoţní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení7. Pro ţáky a studenty se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení ţáků a studentů se
5
Úmluva o právech dítěte [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné na: http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/umluva-o-pravech-ditete.pdf 6 Světová deklarace vzdělání pro všechny [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/svetova-deklarace-vzdelani-pro-vsechny 7 č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských sluţeb ve školách a školských poradenských zařízení
12
speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíţí k povaze postiţení nebo znevýhodnění.“ „Děti, ţáci a studenti se zdravotním postiţením mají právo bezplatně uţívat při vzdělávání speciální učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, ţákům a studentům neslyšícím a hluchoslepým se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob podle jiného právního předpisu.“ „Dětem, ţákům a studentům, kteří se nemohou dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím náhradních způsobů dorozumívání“. V souvislosti s komunikačními systémy byl přijat Zákon o znakové řeči č. 155/1998 Sb., který byl novelizován na Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob č. 384/2008 Sb., v úplném znění vyhlášen pod č. 423/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Vychází z toho, ţe neslyšící mohou pouţívat svůj znakový jazyk během výuky a mají na to plné právo. Jak vidíme, neslyšící ţáci mají i takové moţnosti, avšak je mnoho z nich nevyuţívá a to na většině škol pro sluchově postiţené v ČR. Ve školách většinou vládne orální metoda, která trvá uţ několik desetiletí. Ve výuce mnoho učitelů komunikuje mluveným jazykem a často dokonce zastávají názor, ţe znakový jazyk je primitivní. V poslední době se víc hovoří o bilingválním vzdělávání. Podle autorky Horákové (2012) je bilingvální přístup jako přenos informací ve dvou jazykových kódech, ve znakovém jazyce neslyšících a mluveném (orálním, většinovém, národním) jazyce, a to mezi neslyšícími vzájemně a mezi neslyšícími a slyšícími. (Horáková, 2012, str. 78) Dobrou zprávou je, ţe uţ některé střední školy pro neslyšící preferují bilingválně-biokulturní metodu. Jsou to prozatím jen tři školy: Střední pedagogická škola pro sluchově postiţené v Hradci Králové, Střední zdravotnická škola pro 13
sluchově postiţené Výmolova v Praze a Střední škola pro sluchově postiţené Holečkova v Praze. (Komorná, 2008, s. 20) Nedávno bylo zjištěno, ţe tento typ bilingvální metody není pouţíván na střední škole v Holečkově. Bývalí i současní studenti této školy vyjadřují svoje názory v mnoha videích (nalézt je lze na http://neslysici-reditel.webnode.cz/procneslysici-reditel-/). Ve videích se vyjadřují k tomu, jak probíhá komunikace mezi nimi a pedagogy. Je velmi smutné, ţe i zde panuje orální metoda a neslyšící studenti mají potíţe s dorozumíváním učitelů. V říjnu 2012 vznikl nový tým jménem Expertní komise pro otázky vzdělávání – EKOV8 pod vedením Mgr. Tamary Kováčové. V týmu je osm členů, někteří z nich mají sluchovou vadu a sami vystudovali vysokou školu a mají vlastní zkušenosti ze školství. Jejich cílem je vylepšit vzdělávání pro sluchově postiţené děti a studenty. Jedním z dalších cílů také je, aby MŠMT ČR nařídilo všem školám pro sluchově postiţené povinně vyučovat v českém znakovém jazyce. „Usilování o součinnost s MŠMT ČR a ČŠI9 a dalšími zainteresovanými organizacemi ve věci realizace vhodného uzpůsobení podmínek (za nesniţování nároků) při plošném testování ţáků 5. a 9. ročníků ZŠ a závěrečných ročníků středních škol (tzv. státních maturitních zkoušek a státních závěrečných zkoušek u nematuritních oborů SŠ)“10
1.3 Vzdělávání anglického jazyka pro neslyšící studenty Jak víme, anglický jazyk je pro rodilé Čechy jazykem úplně novým, cizím a je třeba se mu naučit. Nedávno se diskutovalo o tom, aby získali neslyšící nárok na osvobození se od studia anglického jazyka, jelikoţ jim to působí značné potíţe a to zejména kvůli nesprávně zvoleným metodám výuky, pro které se většina pedagogů rozhodla. 8
Více podrobnosti na www.asnep.cz/expertni-komise-pro-otazky-vzdelavani-ekov/.cz Česká školní inspekce 10 Expertní komise pro otázky vzdělávání - EKOV. Centrum zprostředkování tlumočníků pro neslyšící [online]. [cit. 2013-02-03]. Dostupné na www: http://www.cztn.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=153&Itemid=78. 9
14
V dnešní době však je angličtina stále povinná i na středních školách pro sluchově postiţené v celé České republice. Těţko říct, zda je tato situace pro sluchově postiţené výhodná nebo naopak nikoliv. Bohuţel některé základní školy pro sluchově postiţené stále ještě angličtinu nevyučují, coţ je opravdu velmi závaţný problém, jestli se ţák této školy přihlásí na školu střední, kde je po něm vyţadována nejen angličtina jako vyučovací předmět, ale zejména pak sloţení maturitní zkoušky z toho jazyka. Lze se naučit cizí jazyk z a pouhé čtyři roky, které k tomu studenti mnohdy mají? Druhá skupina neslyšících studentů, která se učila anglický jazyk jiţ na základní škole, v něm chce pokračovat a ne se jej učit od začátku jako jejich spoluţáci, kteří se s angličtinou setkávají poprvé. Rádi bychom je rozdělili do dvou skupin, coţ se zdá nemoţné, protoţe jak víme, ve třídě je nevelký počet studentů (411). Nemůţeme si proto takové náklady ve škole dovolit. Je potřeba změnit tento systém na základních školách pro sluchově postiţené tak, aby všichni neslyšící ţáci měli povinný předmět anglický jazyk. Bez výjimky! Další potíţ je v tom, ţe někteří ţáci mají velké problémy s českým jazykem. Pokud někdo z nich ovládá češtinu na dobré úrovni, je schopen se naučit také angličtinu, ne však ti ostatní. Další problém v této oblasti je ten, ţe na některých školách panuje orální metoda. Znamená to, ţe pedagogové neovládají znakový jazyk a pro neslyšící ţáky je obtíţné porozumět českému jazyku a zároveň anglickému. Ústní forma anglického jazyka je velmi obtíţná pro všechny neslyšící studenty, a tak by po nich nemělo být vyţadováno, aby všemu správně rozuměli. Je to nejen nelogické, ale v reálu i nemoţné.
Intaktní studenti jsou schopni porozumět anglickému jazyku díky
poslechu, neslyšící by se museli naučit tento jazyk – jak se správně vyslovuje, a poté si psát anglická slova či věty. Výuka anglického jazyka pro neslyšící ve Výmolově v Praze probíhá tak, ţe pedagogové musí procvičovat nejen angličtinu, ale i češtinu. Můţeme říci, ţe ve výuce anglického jazyka pouţíváme tři jazyky – psanou češtinu, český znakový jazyk a psanou angličtinu. Zvládnutí obsahu je podmínka pro rozvoj osobnostnosti 15
studenta po stránce rozumové i emociální, schopnost ţít ve společnost, získávat informace, vzdělávat se a zvládat komunikační situace.
16
1.4 Střední školy pro sluchově postižené Kdysi dávno na našem území nebyly pro sluchově postiţené ještě takové moţnosti jako nyní. Dříve existovaly pouze dvě školy s maturitou pro sluchově postiţené. Jedna škola, Gymnázium, se nachází v Praze a druhá, Střední průmyslová škola oděvní, v Kremnici na Slovensku. (Hudáková, 2006, s. 12)
Střední školy s maturitní zkouškou v ČR pro sluchově postižené -
Gymnázium pro sluchově postiţené, Ječná v Praze
-
Střední odborná škola pro sluchově postiţené, Ječná v Praze, obor Informační sluţby
-
Střední pedagogická škola pro sluchově postiţené v Hradci Králové, obor Předškolní a mimoškolní pedagogika
-
Střední průmyslová škola elektrotechnická pro sluchově postiţené ve Valašském Meziříčí, obor Počítačové systémy a aplikovaná elektrotechnika
-
Střední škola pro sluchově postiţené v Brně, obor Informační technologie
-
Střední škola pro sluchově postiţené v Hradci Králové, obor Reprodukční grafik pro média
-
Střední škola pro sluchově postiţené, Holečkova v Praze, obor: Hotelnictví
-
Střední zdravotnická škola pro sluchově postiţené, Výmolova v Praze (dříve v Berouně), obor Asistent zubního technika
Maturitní nástavbové studium pro sluchové postižené -
Střední škola pro sluchově postiţené v Hradci Králové o obor Nábytkářská a dřevařská výroba o obor Podnikání
-
Střední odborná škola pro sluchově postiţené v Holečkově ulici v Praze o obor Podnikání o obor Gastronomie
17
2 Maturitní zkouška
Maturita jako pojem Slovo maturita vychází z latinského slova maturitas, coţ byl výraz pro zralost či dospělost. De facto aţ do začátku druhé světové války byla závěrečná zkouška nazývaná oficiálně „zkouška dospělosti“, přičemţ závěrečné vysvědčení bylo nadepsáno „vysvědčení dospělosti“ a hodnocený si odnesl výsledek „dospělý s vyznamenáním“, „dospělý“ nebo „nedospělý“ (citováno od Maturitní zpravodaj č. 13)
Dřívější maturitní zkouška Maturita se dostala do české země v roce 1849. Tehdy se v rámci této zkoušky skládaly jen dvě části – ústní a písemná a této podobě maturita trvala aţ do té doby, neţ došlo k reformě státní maturity.
Nová státní maturitní zkouška O jiţ výše zmíněné změně státní maturity se začalo spekulovat v polovině 90. let 20. století. Navrhovala to organizace OECD (v českém překladu: Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Tehdy se poprvé diskutovalo o zavedení tzv. státních maturit. Následně došlo k reformě maturity a to roku 2003. Tato maturita se zapsala do zákonu po neúspěchu11 v roce 2000. V roce 2007 byla tato maturita odloţena na rok 2010. Nový model maturity byl poprvé přidělen studentům, kteří zahájili střední školu ve školním roce 2006/2007.
11
V roce 2000 se poprvé pokoušelo o uzákonění nové podoby maturitní zkoušky.
18
Cílem této maturity bylo učinit rovnocenné hodnocení všech středních škol. Později se připojily i střední školy pro sluchově postiţené, coţ je velký plus, jelikoţ se jedná o dobrou cestu, aby i tito studenti byli mezi sebou rovnocenní. Náběhová fáze reformované maturity proběhla v roce 2010 - 2011, plná verze byla uskutečněna od roku 2012. Je známo, ţe tato fáze byla poměrně jednoduchá, aby spíše studenty připravila na velké změny, které se objevily ve fázi druhé. Stejně tomu bylo i u variant pro neslyšící studenty. U intaktních ţáků byly dvě moţnosti úrovně obtíţnosti - základní a vyšší. Mohli si vybrat. Jak to vypadalo u neslyšících ţáků? Ti měli jednu úroveň obtíţnosti - základní. Bylo by dobré, kdyby se časem změnilo i toto a neslyšící maturanti měli stejné moţnosti jako všichni ostatní. Nevýhodou Změny v maturitě od roku 2013 Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy se rozhodlo udělat změnu maturity v listopadu 2012 a následně byl tedy opět novelizován i školní zákon, který se zaměřuje na státní maturitu a její úpravy. Konečně tak byl sestaven model maturity na rok 2013 a 201412. Tento model maturitní zkoušky je legislativně zakotven ve školském zákonu č. 561/2004 a na něj navazující vyhlášky č. 177/2009 Sb.
Základní body změny státní maturity -
povinně se bude maturovat z těchto předmětů: český jazyk a literatura, dále buď cizí jazyk, nebo matematika (původně bylo naplánováno mít tři povinné předměty – český jazyk a literatura, cizí jazyk a volitelná zkouška13), to samé platí o neslyšících ţácích;
-
jedna úroveň pro všechny ţáky, u neslyšících ţáků zde nenastává změna;
-
opravy slohové práce z anglického jazyka nesmí provádět hodnotitel ţáka ze školy, kde působí jako pedagogický pracovník;
12 13
příloha č. 1 – model maturitní zkoušky 2014 volitelné zkoušky – matematika, občanský základ a informatika
19
-
písemná slohová práce z českého jazyka se bude opravovat hodnotitelem ve škole14.
Změny v budoucnosti Zdá se, ţe v budoucnosti nemají stále intaktní studenti jasno, jak to bude vypadat s jejich úrovní obtíţnosti. „V roce 2013 a 2014 se budou používat dosavadní katalogy poţadavků pro základní úroveň. Nové katalogy obtíţnosti budou vydány do konce dubna 2013 a použijí se až od roku 2015, neboť katalogy musí platit s dvouletým předstihem. O nastavení obtíţnosti společné části maturitní zkoušky od roku 2015 se teprve bude rozhodovat.“15
2.1 Maturitní zkouška z anglického jazyka
Komplexní zkouška z anglického jazyka se skládá ze tří částí. 1) Didaktický test – skládá se ze dvou subtestů, které zahrnují poslech a dále také čtení a jazykovou kompetenci. 2) Písemná práce – skládá se ze dvou částí. V kaţdé části ţák zpracovává konkrétní slohový útvar v závislosti na úkolu, který má vypracovat. 3) Ústní zkouška – ţák si losuje jedno z pěti moţných zadání. V okruhu jednoho zadání jsou ověřovány různé dovednosti na třech všeobecných a jednom specifickém oborovém tématu, které si stanoví sama škola.16
14
Hodnotitel můţe provádět hodnocení, pokud je vyškolen certifikovaným hodnotitelem Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání, 15 Katalogy poţadavků pro zkoušky společné části maturitní zkoušky konané v roce 2015. MŠMT [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/strednivzdelavani/katalogy-pozadavku-pro-zkousky-spolecne-casti-maturitni?lang=1 16 Ústní zkouška. Nová maturita oficiálně [online]. [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: http://www.novamaturita.cz/ustni-zkouska-1404033215.html
20
Všechny přípravy na státní maturitní zkoušku z anglického jazyka zajišťuje CERMAT.
Ţák si můţe vybrat dvě úrovně obtížnosti zkoušek – základní a
vyšší.17 Didaktický test
Písemná práce
Poslech Čtení a jazyková kompetence
Dílčí zkouška
DIDAKTICKÝ TEST
Váha
Písemný projev
Ústní zkouška Ústní projev a interakce
Dovednost/kompetence
Vymezený čas
Poslech
35 min.
Čtení a jazyková kompetence
60 min.
50%
PÍSEMNÁ PRÁCE
25%
Písemný projev
60 min.
ÚSTNÍ ZKOUŠKA
25%
Ústní projev a interakce
15 min.
(www.novamaturita.cz/cizi-jazyk)
2.2 Kategorizace žáků s PUP MZ Nejprve zařadíme ţáky s přiznaným uzpůsobením podmínek na čtyři kategorizace: 1) tělesné postiţení (TP); 2) zrakové postiţení (ZP); 3) sluchové postiţení (SP); 4) specifické poruchy učení a ostatní (SPUO) Měli bychom si však uvědomit, ţe ţáky v tomto případě neoznačujeme podle toho, jaký mají druh postiţení, ale podle toho, jaký vliv má toto postiţení na konání maturitní zkoušky. Dále se dělí ţáci podle míry poţadovaných uzpůsobení: 17
Uchazečům o studium na střední škole lze doporučit, aby se ve školách informovali, zda studium příslušného oboru vzdělávání v daných předmětech směřuje pouze k základní nebo i vyšší úrovni obtíţnosti maturitní zkoušky.(citováno od http://www.novamaturita.cz/dve-urovne-obtiznosti1404033201.html)
21
skupina 1; skupina 2; skupina 3. Ţáci s PUP MZ se zúčastní tří částí zkoušky stejně jako ţáci bez PUP. „Podoba MZ pro ţáky se zdravotním postiţením nebo zdravotním znevýhodněním je přímo odvozena od MZ pro intaktní populaci. Podstatu změn tvoří uzpůsobování podmínek pro konání MZ, které si kladou za cíl vytvářet rovné podmínky při ukončování vzdělávání a následném společenském uplatnění osob se zdravotním postiţením či zdravotním znevýhodněním ve většinové společnosti. K dosaţení výše zmíněných cílů bylo nutné implikovat do systému ukončování vzdělávání ţáků intaktní populace soubor opatření, která napomáhají ţákům se zdravotním postiţením nebo zdravotním znevýhodněním při konání MZ zmírnit či zcela eliminovat jejich handicap.“18 Podstatná změna obsahu zkušební dokumentace se týká zkoušek z českého jazyka a cizího jazyka pro ţáky, kteří preferují komunikaci ve znakovém jazyce (tj. pro ţáky neslyšící zařazené do kategorie SP skupiny 3).19 Čím se 3. skupina sluchově postiţených ţáků liší od ţáků bez PUP: -
navýšen čas o 100 % u didaktického testu a písemné práce (u ústní formy chatu je stejný čas – 15 minut);
-
obsahové texty jsou upraveny20;
-
kompenzační pomůcky;
-
moţnost vyuţití sluţeb tlumočníka nebo asistenta;
-
vyloučen poslech z cizího jazyka;
-
ústní zkouška z cizího jazyka můţe být modifikována do písemné podoby – ústní forma chatu;
-
tlumočení do českého znakového jazyka
18
Maturita bez handicapu. Nová maturita oficiálně [online]. [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.novamaturita.cz/maturita-bez-handicapu-1404033473.html 19 Modifikované zkoušky pro ţáky neslyšící (SP-3). Nová maturita oficiálně [online]. [cit. 2013-1008]. Dostupné z: http://www.novamaturita.cz/modifikovane-zkousky-pro-zaky-neslysici-sp-31404034018.html 20 Najdeme ukázky didaktického testu v příloze č. 3
22
Všechny výsledky se posílají do CERMATU. To znamená, ţe pedagogové a speciální pedagogové nemají moţnosti hodnotit své studenty, jako tomu bylo o maturity klasické.
2.3 Zkouška z anglického jazyka v úpravě pro neslyšící Zkouška z anglického jazyka v úpravě pro neslyšící (AJN) je modifikací zkušebního předmětu anglický jazyk a je určena výhradně ţákům se sluchovým postiţením zařazeným do skupiny 3. Zkouška má sníţenou úroveň obtíţnosti a zohledňuje některé výjimky pro ţáky se sluchovým postiţením (zkouška nezahrnuje poslech, dílčí ústní zkouška je realizována prostřednictvím písemné interakce vedené formou chatu).21 Zkoušky z uvedených předmětů jsou modifikovány tak, aby reflektovaly vzdělávací potřeby těchto ţáků a dosavadní způsob výuky na ZŠ a SŠ. Výběr cizího jazyka byl zúţen pouze na anglický jazyk, jelikoţ cílová skupina ţáků studuje v maturitních oborech t. č. pouze anglický jazyk. 22 Na následujících stránkách je moţné si prohlédnout ukázky ústní formy chatu.
21
Modifikované zkoušky pro ţáky neslyšící (SP-3). Nová maturita oficiálně [online]. [cit. 2013-1008]. Dostupné z: http://www.novamaturita.cz/modifikovane-zkousky-pro-zaky-neslysici-sp-31404034018.html 22 Modifikované zkoušky pro ţáky neslyšící (SP-3). Nová maturita oficiálně [online]. [cit. 2013-1008]. Dostupné z: http://www.novamaturita.cz/modifikovane-zkousky-pro-zaky-neslysici-sp-31404034018.html
23
2.4 Ukázky ústní formy chatu mezi žákem a pedagogem
Pracovní list zkoušejícího
PART ONE
4 min.
In this part I will ask you some questions about you, your interests, your family and so on. Are you ready? (YES.) Questions: What is your name and age? What is your favourite free time activity? What can you cook? What do you like doing in summer? Thank you. Let´s move to Part Two. PART TWO (3-5 questions) 5 min.
Education
In Part Two, I will ask you some questions about your school and studying. Please, answer them in detail. Are you ready? (YES.) Questions: What does your classroom/school look like? 24
What is your favourite subject at school? Why? When/Where do you usually do your homework? Why? What do students at your school usually do during school breaks? When did you last go on a trip with your class? Tell me about it. What are you going to do after you finish this school? Thank you. Now we will move to Part Three. PART THREE
6 min.
Free time and entertainment
In this part we will chat together. Imagine the following situation: You and your schoolmates are members of a film club. This weekend you are organising a “film evening”. I am your American teacher and you want to invite me to the “film evening”. invite the teacher agree on a time and place to meet say what to bring (e.g. food, drink, film) I’ll start the chat. Are you ready? Supporting questions: Hello, what are you doing at the weekend? Really? What types of film/films are you going to show? Yes, I would like to come. When does it start? Where is it? Where will you meet me? Shall I bring some food/a film? Thanks for inviting me. Ok, see you ... Thank you. That is the end of your examination. 25
Pracovní list žáka PART ONE In this part the examiner will ask you some questions about you, your interests, your family and so on. Please answer the questions. PART TWO
Education
In Part Two the examiner will ask you some questions about your school and studying. Please answer them in detail. PART THREE
Free time and entertainment
In this part you will chat with the examiner. Imagine the following situation: You and your schoolmates are members of a film club. This weekend you are organising a “film evening”. The examiner is your American teacher and you want to invite him/her to the “film evening”. The following points may help you: invite the teacher agree on a time and place to meet say what to bring (e.g. food, drink, film) The examiner will start the chat.
26
Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SEERJ) V tomto dokumentu nazvaném SERRJ se cituje: “Společný evropský referenční rámec poskytuje obecný základ pro vypracovávání jazykových sylabů, směrnic pro vývoj kurikulí, zkoušek, učebnic atd. v celé Evropě. V úplnosti popisuje, co se musí studenti naučit, aby uţívali jazyka ke komunikaci, a jaké znalosti a dovednosti musí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Popis se rovněţ týká kulturního kontextu, do něhoţ je jazyk zasazen. Rámec také definuje úrovně ovládání jazyka, které umoţňují měřit pokrok studentů v kaţdém stádiu učení se jazyku a v průběhu celého ţivota studenta.” (http://www.amigas.cz/) Popis jednotlivých stupňů jazykových znalostí23
23
Najdeme popis v příloze č. 5
27
3 Státní maturita z anglického jazyka pro neslyšící studenty
3.1 Cíle a metodika výzkumu Hlavním cílem mého výzkumu bylo zjistit, zda neslyšící studenti byli se zkouškou z anglického jazyka celkově spokojeni, zda rozuměli pedagogům, a jaká byla vzájemná komunikace mezi studenty a pedagogy. Jak víme, pedagogové by správně měli ovládat znakový jazyk, aby jej mohli efektivně vyuţívat při výuce neslyšících studentů, kterým je třeba se v některých ohledech přizpůsobit. Otázkou však zůstává, kolik pedagogů znakový jazyk skutečně umí. Zajímalo mě také, jak dlouho se studenti anglický jazyk učili, jestli pro ně měla maturitní zkouška z anglického jazyka nějaký přínos a zda jim vyhovovala zvolená metoda jejich učitelů. Během výše popisovaného výzkumu byla pouţita kvantitativní metoda. Dotazníky byly studentům zaslány v písemné podobě. Výzkum probíhal tím způsobem, ţe bylo vytvořeno několik otázek ohledně státní maturitní zkoušky z anglického jazyka pro neslyšící studenty, kteří se zúčastnili maturitní zkoušky mezi roky 2011 a 2013. Většina otázek byla uzavřená, některé byly otevřené, aby měli studenti moţnost interpretovat své názory, připomínky a přání. Dotazník nevyplňovali jen úspěšní absolventi, ale i ti, kterým se nepodařilo úspěšně odmaturovat.
3.2 Výsledky výzkumu
Po vyplnění dotazníků byly veškeré odpovědi důkladně zpracovány a lze je nalézt přehledně uspořádané v grafech, které jsou součástí této práce.
28
Výzkumu se zúčastnilo celkem 23 respondentů z různých středních škol v rámci České republiky. Mezi města, ve kterých studují, příp. studovali oslovení studenti, patří např. Praha, Brno, Hradec Králové, Most či Valašské Meziříčí. Pouze dva respondenti vyţadovali otázky ve znakovém jazyce, do kterého jim tedy byly přeloţeny. Ostatní studenti vyplnili dotazník písemný.
3.3 Závěry výzkumného šetření a doporučení pro praxi
Zjistili jsme, ţe většina z respondentů navštěvovala základní a střední školu pro sluchově postiţené. Výhodou škol pro neslyšící je skutečnost, ţe ve většině z nich jsou dobře zaškolení speciální pedagogové, kteří během státní maturity spolupracují s ostatními pedagogy. Problém však můţe nastat při studiu na jiných školách (např. běţných či integrovaných), které nemají dostatek informací o neslyšících. Neví tedy, jak se k nim správně chovat a jak je efektivně vzdělávat. Výše uvedené také čeká nová změna a tou bude maturita pro neslyšící, která se bude od běţné maturity lišit v několika bodech. Jak lze vidět ve výsledcích průzkumu, většina respondentů se začala učit anglický jazyk aţ na střední škole, coţ je velmi smutné. Naučit se anglický jazyk za čtyři či pět let a následně jít k maturitní zkoušce? Je to moţné? Ano, avšak je to velmi neobvyklé. Kdyţ jsou neslyšící schopni se takto rychle naučit anglický jazyk během svých studií, můţe to vypadat, ţe maturitní test není tak těţký, jak respondenti mnohdy tvrdí. Dalším moţným vysvětlením je, ţe většina speciálních pedagogů ovládá znakový jazyk a komunikace s neslyšícími studenty je tak mnohem snazší. Je vidět, ţe situace ve školách se v tomto ohledu postupně zlepšuje. Studenty angličtina baví a to je to pro ně větší motivace k tomu, aby se ji naučili. Je to pro ně velké plus tento jazyk ovládat. Tři respondenti odpověděli, ţe komunikovali psanou angličtinou. Nedávno se hovořilo o psané angličtině mezi pedagogem a neslyšícím
29
studentem na semináři, který organizovala Ulitoolympiáda24. Předmětem diskuze také bylo, zda je vhodné komunikovat psanou formou angličtiny (s teoretickým vysvětlením). Většina účastněných pedagogů řekla, ţe ne. Myslí si, ţe mnoho studentů je závislých na psané češtině a přitom by rádi znali i český překlad, coţ by bohuţel nebylo moţné, vyuţívala-li by se ve výuce pouze psaná angličtina. Přejdeme tedy k další otázce, díky níţ jsme zjistili, ţe neslyšící studenti preferují spíše státní maturitu neţ její předchozí verzi. Podle odpovědí je zřejmé, ţe jim podoba státní maturity z anglického jazyka plně vyhovovala, o čemţ svědčí i to, ţe ji většina z nich úspěšně sloţila. Za nejtěţší část studenti vybrali didaktický test, na jehoţ ukázku se můţeme podívat v příloze. Je patrné, ţe některé texty jsou příliš dlouhé, coţ můţe činit problém v oblasti šíře slovní zásoby. Většina neslyšících studentů totiţ nerada čte v českém jazyce a o to větší problém jim můţe činit četba anglického textu. Za naopak nejsnadnější část maturity studenti označili ústní formu chatu, na jejíţ ukázku se také můţeme podívat dále v této práci (viz kapitola 2.3). Kladené dotazy se zaměřovaly na základní znalosti, potřebné nejen pro případné další studium angličtiny, ale zejména pro úspěšnou komunikaci (psanou angličtinou). Díky znalosti anglického jazyka se studenti mohou dorozumívat po celém světě. Podle výsledků z našeho dotazníku vidíme, ţe většina respondentů uspěla jiţ na první pokus. Neuspělo pouze pět studentů, kterým činila problém právě výše zmíněná ústní forma chatu. Překvapivé to je zejména z toho důvodu, ţe právě tato část byla označena za tu nejsnadnější. Někomu psaná angličtina zřejmě úplně nevyhovovala, čemuţ se však nemůţeme divit. Tři studenti dokonce neuspěli ani na třetí pokus. Nabízí se tedy otázka, zda příčinou jejich neúspěchu byla nedostatečná domácí příprava nebo příliš krátká doba výuky anglického jazyka na jejich škole.
24
Ulitoolympiáda je jazyková olympiáda pro nedoslýchavé a neslyšící ţáky, která se koná kaţdý rok v listopadu. Studenti si změří svoje síly v českém jazyce, českém znakovém jazyce a anglickém jazyce.
30
Další dotaz se týkal toho, zda se neslyšící vůbec mají učit cizí jazyk. Dříve se totiţ mnoho lidí domnívalo, ţe by se neslyšící další jazyk, v našem případě tedy konkrétně angličtinu, učit neměli. V dnešní době je to však natolik rozšířený jazyk, ţe jeho znalost je skutečně velmi důleţitá a to zejména pro neslyšící, kterým anglický jazyk můţe být v budoucnosti nápomocen při hledání zaměstnání. Přesto dva respondenti nesouhlasí s tím, aby se neslyšící anglický jazyk učili. Domnívají se, ţe přidání dalšího jazyka by neslyšící mátlo ještě mnohem více, neţ znalost českého jazyka. Závěry výzkumného šetření
Co říct na závěr? Snad jen, ţe je skvělé, kolik respondentů uspělo u maturitní zkoušky z anglického jazyka. Přesto je však vítané, aby se současný školský systém poněkud upravil. Většina dotazovaných se s anglickým jazykem setkala aţ na střední škole, coţ rozhodně není nejvhodnější doba a studium tohoto předmětu by mělo být zahájeno ještě mnohem dříve, nejlépe uţ na prvním stupni základní školy. Jak víme, pedagogové by měli ovládat znakový jazyk. Kdyţ učí svoje neslyšící ţáky a měli by se jim přizpůsobit. Ale otázkou však zůstává, zda jej skutečně všichni z nich umí a vyuţívají. Co se týče metody výuky anglického jazyka, většina studentů by velmi přivítala její změnu. Současná metoda jim očividně plně nevyhovuje a my se můţeme jen domnívat, proč tomu tak je.
Doporučení pro praxi Doporučila bych všem zájemcům o danou problematiku ohledně státní maturitní zkoušky z anglického jazyka pro neslyšící, zejména rodičům neslyšících ţáků, aby se zajímali o státní maturitu z anglického jazyka jako celek a zasadili se o to, aby byl současný systém upraven. To stejné by bylo vítané především od speciálních pedagogů, kteří učí neslyšící děti, a zaměstnancům CERMATu, kteří se podílejí na testu z anglického jazyka pro neslyšící. 31
Ačkoliv nová státní maturitní zkouška vznikla teprve nedávno, zaměstnanci CERMATu by se měli více zajímat o školy, kde jsou přítomni neslyšící ţáci, které čeká zkouška. Nejlepší by bylo, kdyby je navštívili osobně a zjistili, jaký způsob zkoušky by studentům vyhovoval nejlépe. Neslyšící ţáci preferují vizuální informace více neţ psanou češtinu a toto je fakt, od kterého by se měl CERMAT odrazit. Pokud by nebyla moţnost úpravy státní maturity pro neslyšící, byla by vítána alespoň změna, co se výuky anglického jazyka týče. Tento předmět by měl být vyučován i na základních školách pro neslyšící, ne aţ na školách středních. Bezpochyby by se tím předešlo případnému neúspěchu neslyšících studentů u maturitní zkoušky z tohoto jazyka, jak se jiţ stalo v minulých letech. Osobně bych navrhovala uspořádat nějaké semináře a diskuze ohledně maturitní zkoušky z anglického jazyka, aby se podařilo nalézt řešení, které bude přijatelné pro všechny strany.
32
Závěr
V současné době je třeba se zamyslet, zda je přínosné, ţe se od roku 2011 konají státní maturity. Jaký pro nás mají přínos? Zlepšilo se v nich něco oproti předchozí verzi maturity? „Model maturitní zkoušky zůstává pro příští rok stejný jako v roce 2013. Ţáci, kteří teprve před několika týdny nastoupili do závěrečných ročníků středoškolského studia, tak mají od prvního dne školního roku jasno, za jakých podmínek budou maturitu skládat.“ „Podařilo se nám maturitu alespoň pro nejbliţší období stabilizovat a zamezit neustálým změnám, které byly často pro školy i samotné maturanty matoucí. Jsem přesvědčen, ţe i to pomůţe ţákům dobře se připravit na zkoušky, které je v dubnu a květnu příštího roku čekají, aby tak úspěšně absolvovali maturitní zkoušku, která nesporně znamená pro kaţdého významný ţivotní milník,“ uvedl 1. náměstek ministra školství Jindřich Fryč.25 Dále byl také dle výše uvedené tiskové zprávy zaloţen profil Udělám maturitu na Facebooku, který měsíčně navštíví kolem čtyřiceti tisíc uţivatelů. Mnoho uţitečných informací a praktických rad lze nalézt ale i na jiné webové stránce, kterou je www.novamaturita.cz26. Na ní je moţné se dočíst vše potřebné ohledně nové verze maturitní zkoušky. Bohuţel se na většině webů mnoho nedozvědí neslyšící studenti, které zkouška dospělosti také čeká. Ti by totiţ mnohem více uvítali informace v českém znakovém jazyce, avšak v takové podobě informace o maturitě stěţí někde naleznou. Neslyšící 25
HABÁŇ, P. Tisková zpráva - Správná volba zkoušek má pro úspěch u maturity zásadní význam.
Nová
maturita
oficiálně![online].
[cit.
2013-10-26].
Dostupné
. 26
Ukázka webové stránky je zahrnuta v příloze č. 6
33
z:
však mají stejně jako ostatní studenti právo být informováni a bylo by tedy vhodné, aby se v tomto ohledu přístup k nim poněkud změnil. Nejtěţší cestou prochází prelingválně neslyšící, kteří se poprvé setkávají s anglickým jazykem aţ na střední škole. Nejedná se však o problém jen jednoho předmětu. Na jisté překáţky podobného charakteru naráţí neslyšící studenti například i při výuce českého jazyka. Lidé by si měli uvědomit, ţe zatímco slyšící ţáci se učí mluvit česky jiţ odmalička a předmět český jazyk se učí jiţ na základní škole, neslyšící mají stejný vztah k jazyku znakovému a je tedy nesmyslné, aby skládali maturitní zkoušku z jazyka českého, který je jim de facto cizí. Neslyšící jsou menšina, která komunikuje pomocí znakové řeči, jíţ většina obyvatel nerozumí. To však není důvodem, proč by si neslyšící nezaslouţili specifický přístup, co se školní výuky týče. Školní systém by bylo vhodné neslyšícím přizpůsobit uţ na základní škole, aby se předešlo případným problémům, které by pro ně mohly nastat u maturitní zkoušky. Je třeba na ně brát ohled a změnit pohled nejen na ně, ale i na způsob jejich vzdělávání. Nabízí se otázka, jaké konkrétní změny by měly nastat, aby bylo dosaţeno všestranné spokojenosti. Neslyšící tak čeká ještě dlouhý boj, který by však neměli za ţádnou cenu vzdávat!
34
Shrnutí
Bakalářská práce s názvem Státní maturita pro neslyšící ţáky se zabývá vzděláváním a výchovou neslyšících ţáků v rámci předmětu anglický jazyk. Ve své části tato práce informuje o vývoji maturity od minulosti aţ po současnost. Součástí práce je i dotazník s dvaceti otázkami, který byl předloţen k zodpovězení neslyšícím maturantům. V závěru práce lze také nalézt ukázky testů z anglického jazyka, jehoţ výuka by pro neslyšící studenty měla být upravena zvlášť.
Summary
The bachelor thesis on topic „The national leaving examination for deaf students“ deals with teaching deaf students the English language. In one part of it, this dissertation informs the reader about the development of the state examination from its beginnings to the present state. The thesis includes a 20-question questionnaire, which was filled out by students when they had already undergone the exam. At the end of the dissertation the reader can find samples of English-language tests designed specifically for the deaf students.
35
Seznam literatury
Tištěné zdroje ANDREJSEK, J. Státní maturitní zkouška z českého jazyka pro neslyšící studenty. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2010. 85 s. HUDÁKOVÁ, A. Maturitní obory na středních školách pro sluchově postiţené. Unie, roč. 16, 2006, č. 5-6, s. 12. HORÁKOVÁ, Radka. Sluchové postiţení: úvod do surdopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 159 s. ISBN 978-802-6200-840. HORÁKOVÁ, Radka. Surdopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2011. ISBN 978-80-7315-225-3. JABŮREK, Josef. Bilingvální vzdělávání neslyšících. Praha: Septima, 1998, 43 s. ISBN 80-721-6052-4. KOMORNÁ, Marie. Systém vzdělávání osob se sluchovým postiţením v ČR a specifika vzdělávacích metod při výuce. Vyd. 1. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, c2008, 71 s. ISBN 978-80-87153-60-4. NAJMANOVÁ, M. Státní maturita pro sluchově postiţené studenty. [diplomová práce] Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace, 2008. 142 s., 5. příl. NAJMANOVÁ, M.; HUDÁKOVÁ, A. Studenti s vadou sluchu u státní maturity. Unie. 2007, roč. 16, č. 5 – 6, s. 22 – 23. PABIÁN, Petr. Jsou neslyšící kulturní menšinou?. Info Zpravodaj. 1/2010, s. 22-23. ŠIMONÍK, Oldřich. Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005, 140 s. ISBN 80-86633-33-0.
36
Internetové zdroje Cizí jazyk. Nová maturita oficiálně! [online]. [cit. 2013-11-08]. Dostupné z: . Expertní komise pro otázky vzdělávání - EKOV. [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: . Expertní komise pro otázky vzdělávání - EKOV. Centrum zprostředkování tlumočníků
pro
neslyšící [online].
[cit.
2013-02-03].
Dostupné
z:
. HABÁŇ, P. Tisková zpráva - Správná volba zkoušek má pro úspěch u maturity zásadní význam. Nová maturita oficiálně![online]. [cit. 2013-10-26]. Dostupné z: . Katalogy poţadavků pro zkoušky společné části maturitní zkoušky konané v roce 2015. MŠMT [online].
[cit.
2013-02-08].
Dostupné
z:
MACUROVÁ, Alena. Aktuálně o bilingvismu a bilingválním vzdělávání. [online]. 2006
[cit.
2013-02-03].
Dostupné
z:
bilingvismu-a-bilingvalnim-vzdelavani>. Maturita 2013: Model maturitní zkoušky pro rok 2013. Nová maturita [online]. 2012 [cit.
2013-10-03].
Dostupné
z:
1404035826.html>. Maturita bez handicapu. Nová maturita oficiálně [online].[cit. 2013-02-03].Dostupné z: . Maturitní zpravodaj: Historie maturitní zkoušky – 1. část [online]. 2012, 22. 10. 2012[cit.
2013-02-03].
Dostupné
z:
zpravodaj-1404034090.html>. 37
Maturitní zpravodaj: Informace o předpokládaném modelu MZ 2013 [online]. 2012 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: . Modifikované zkoušky pro ţáky neslyšící (SP-3). Nová maturita oficiálně [online]. [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: . Nebezpečí jménem EKOV?. Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich
přátel [online].
[cit.
2013-11-10].
Dostupné
z:
. Nová maturita oficiálně: Maturita 2013 - jaro [online]. [cit. 2013-10-01]. Dostupné z : . Praţská Ulitoolympiáda 2013. In: SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postiţené [online]. [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: . Proč právě neslyšící ředitel?. NESLYŠÍCÍ ŘEDITEL...ANO! [online]. 2012 [cit. 201302-03]. Dostupné z: . Společný
evropský
referenční
rámec
pro
jazyky.
In: AMIGAS
jazyková
škola [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: . Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postiţené Holečkova. [online].
2009
[cit.
2013-02-02].
Dostupné
z:
. Výchova. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-2013
[cit.
2013-09-26].
Dostupné
z:
. Změny v maturitě 2013. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. 2012 [cit. 2013-09-03]. Dostupné z: <www.msmt.cz/pro-novinare/pripravovane-zmeny-vmaturite-2013>.
38
Seznam příloh
Příloha č. 1 – Maturitní model 2014 Příloha č. 2 - Přehled uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky Příloha č. 3 - Ukázka didaktického testu pro neslyšící ţáky Příloha č. 4 - Ukázka písemné práce pro neslyšící ţáky Příloha č. 5 - Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SEERJ) Příloha č. 6 - Webová stránka Nová maturita oficiálně! Příloha č. 7 – Otázky Příloha č. 8 - Odpovědi
39
Příloha č. 1 Maturitní model 2014
40
Příloha č. 2 Přehled uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
Žáci s přiznaným
Skupina 1
Skupina 2
Skupina 3
uzpůsobením podmínek pro konání MZ Tělesné postižení (TP)
navýšení čas.
navýšení čas. limitu
uzpůsobení stejná
limitu o 75 %;
o 100 %; formální úpravy
jako
kompenzační
zkušební dokumentace;
u skupiny 2
pomůcky
případně obsahové
+ asistence
úpravy ve smyslu nahrazení některých úloh, moţnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky Zrakové postižení (ZP)
navýšení čas.
navýšení čas. limitu
uzpůsobení stejná
limitu o 75 %;
o 100 %; formální úpravy
jako
kompenzační
zkušební dokumentace
u skupiny 2
pomůcky
(zvětšené písmo vel. 14,
+ asistence
16, 20, 26 b., Braillovo písmo, elektronická verze); moţnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky; při ústní zkoušce z cizího jazyka ţák realizuje pouze úkoly zadané slovně
41
Sluchové postižení
navýšení čas.
navýšení čas. limitu o 100
uzpůsobení stejná
(SP)
limitu o 50 %;
%; formální úpravy
jako skupiny 2
kompenzační
zkušební dokumentace;
+ konání
pomůcky;
moţnost zápisu řešení
modifikované
vyloučen poslech
přímo do testového
zkoušky z českého
z cizího jazyka
sešitu; obsahové úpravy
jazyka a cizího
(včetně nahrazení
jazyka pro neslyšící
některých úloh);
+ tlumočení do
kompenzační
českého znakového
pomůcky; moţnost
jazyka
vyuţití sluţeb tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka můţe být modifikována do písemné podoby
42
Příloha č. 3 Ukázky didaktického testu pro neslyšící žáky (jaro 2013)
43
44
45
46
Příloha č. 4 Ukázka písemné práce pro neslyšící žáky (jaro 2013)
47
Příloha č. 5 Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SEERJ) Stupeň jazykových znalostí A1 Poslech s porozuměním Student rozumí známým kaţdodenním jednoduchým výrazům, pokynům a otázkám, vyslovených pomalu a zřetelně, rozumí číslům a údajům o cenách a čase. Porozumí i rodilému mluvčímu, pokud mluví velmi pomalu a zřetelně, s dostatečně dlouhými pauzami. Porozumění psanému textu Student rozumí údajům v dotaznících a formulářích jako je jméno, datum narození, věk, atd. Dokáţe nalézt informace na plakátech informujících o konání kulturních a jiných akcích. Rozumí základním výrazům, pouţívaným při běţném ţivotě, při cestování a při práci na PC. Ústní interakce Student je schopen se představit, zná jednoduché fráze pouţívané při setkání a loučení. Dorozumí se v obchodě, umí klást a zodpovědět jednoduché otázky a reagovat na ně. Umí komunikovat v jednoduché podobě, je však odkázán na ochotu partnera zopakovat větu pomaleji nebo jinými slovy a pomoci mu formulovat, co chce sám sdělit. Ústní projev Student dokáţe podat základní informace o sobě, svých zájmech a zálibách. Písemný projev Student je schopen vyplnit základní formuláře, napsat jednoduchý text např. na pohlednici, pár jednoduchých vět o své osobě a rodině, sdělit, kde se nachází, atd.
48
Stupeň jazykových znalostí A2 Poslech s porozuměním Student rozumí jednoduchým dialogům z kaţdodenního ţivota, které jsou pronášeny pomalu a zřetelně. U sloţitějších diskusí rozpozná téma diskuse, hlavní myšlenku v televizních zprávách, je-li komentář podpořen obrazovým materiálem. Porozumění psanému textu Student rozpozná nejdůleţitější informace z písemných zpráv nebo novinových článků, ve kterých se víceméně objevují čísla, nadpisy, jména a obrázky. Rozumí jednoduchým návodům, pokynům v počítačových programech, jednoduchým sdělením a poznámkám pouţívaných v kaţdodenním ţivotě. Ústní interakce Student se domluví v obchodě, na poště nebo v bance při vyřizování jednoduchých záleţitostí. Je schopen poţádat o jednoduché informace týkajících se dopravy a cestování, objednat si jídlo a pití v restauraci, zeptat se na správnou cestu. Umí vyjádřit pozvání, omluvu, naznačit, co má rád, domluvit si schůzku nebo zorganizovat svůj volný čas. Ústní projev Student umí popsat svoji osobu, rodinu i jiné osoby včetně místa, kde bydlí. Popíše jednoduchým způsobem své vzdělání, zaměstnání, záliby a zájmy, události a záţitky. Písemný projev Student umí napsat krátké a jednoduché poznámky nebo vzkazy. V jednoduchých větách dokáţe popsat události a aspekty kaţdodenního ţivota (rodinu, práci, školu, koníčky, lidi, okolí). Napíše krátký dopis s pouţitím výrazů pro pozdrav, oslovení, dotaz, prosbu nebo poděkování. Pouţívá základní větné spojky.
49
Stupeň jazykových znalostí B1 Poslech s porozuměním Student rozumí hlavním myšlenkám v běţném rozhovoru, pokud se mluví zřetelně. Občas musí poţádat o zopakování věty nebo výrazu. Rozumí hlavním bodům důleţitých zpráv a pochopí hlavní myšlenku televizních programů, týkají-li se známých témat a jsou-li vysílány relativně pomalu a zřetelně. Čtení s porozuměním Student rozumí nejdůleţitějším bodům aktuálních a známých témat v novinových článcích, rozumí hlavním myšlenkám komentářů a rozhovorů v novinách i časopisech. Z kontextu odhadne význam i neznámých slov, z krátkých textů zjistí důleţitá fakta a informace. Rozumí standardním úředním dopisům, v příběhu rozumí ději, který je jasně členěn, pozná nejdůleţitější epizody a zásadní události. Ústní interakce Student se můţe zúčastnit jednoduchého přímého rozhovoru o tématech, která ho zajímají a jsou mu známá. Sám se však občas vyjadřuje nesrozumitelně, chce-li přesně vyjádřit svoji konkrétní myšlenku. Umí vyjádřit své pocity, svůj osobní názor. Ústní projev Student umí vyprávět příběh, podrobněji popíše své zkušenosti, pocity a reakce. Umí mluvit o svých přáních, snech a je schopný zdůvodnit a vysvětlit své úmysly. Také převypráví děj kníţky nebo filmu a shrne obsah textu s pouţitím slovní zásoby z původního textu. Písemný projev Student umí napsat jednoduchý a souvislý text k různým tématům z okruhu svých zájmů, vyjádří své osobní názory, plány a cíle. Umí napsat jakýkoli osobní dopis, email nebo odpověď na inzerát.
50
Stupeň jazykových znalostí B2 Poslech s porozuměním Student detailně rozumí hlavním myšlenkám všeho, co dotyčný pronáší spisovnou formou jazyka. Rozumí přednáškám a diskuzím týkajících se jeho oboru, rozumí většině rozhlasových a dokumentárních pořadů, pokud jsou ve spisovném jazyce. Stejně tak ve velké většině rozumí televizním pořadům. Umí pouţívat vhodné strategie k porozumění, např. při poslechu se soustředí na hlavní body a vyuţívá kontextu. Čtení s porozuměním Student umí rychle pochopit obsah a význam článku a posoudit, zda se vyplatí jejich podrobnější čtení. Podrobně rozumí textům ze svého oboru a okruhu zájmů. Pouţijeli slovník, rozumí odborným článkům, které dokonce přesahují oblasti jeho zájmů. Ústní interakce Student umí přirozeně zahájit, udrţovat a ukončit konverzaci, úspěšně střídat role posluchače a mluvčího. Je schopen zúčastnit se dlouhých rozhovorů, umí odůvodnit a obhájit své názory, vyjádřit své pocity v nejrůznější intenzitě. Dokáţe se účastnit rozhovoru natolik plynule a spontánně, ţe můţe vést běţný rozhovor s rodilými mluvčími, aniţ by to představovalo zvýšené úsilí pro kteréhokoliv účastníka. Ústní projev Student umí podrobně popsat širokou škálu témat z okruhu jeho zájmů, ústně shrnout vyslechnuté rozhovory a diskuse, umí převyprávět děj filmu nebo divadelního představení. Umí logicky strukturovat myšlenkové pochody a zároveň je vzájemně propojovat. Písemný projev Student napíše podrobné texty typu slohové práce, esejí na témata z okruhu jeho zájmů. Umí písemně shrnout informace z různých pramenů a médií, v textu je schopen vyzdvihnout důleţité body. 51
Příloha č. 6 Webová stránka Nová maturita oficiálně!
52
Příloha č. 7 Otázky Váš maturitní rok (ve kterém roce jste dělali maturitu?) 2011 2012 2013 Základní škola - do jaké školy jste chodili? Základní škola pro sluchově postiţené Běţná škola (pro slyšící) Jiné: Střední škola - do jaké školy jste chodili? Střední škola pro sluchově postiţené Střední škola (pro slyšící) Učiliště, potom nástavbové studium (pro neslyšící) Učiliště, potom nástavbové studium (pro slyšící) Anglický jazyk - kdy jste se poprvé učili? Od 3. třídy na ZŠ Od 4. třídy na ZŠ Od 6. třídy na ZŠ Od 7. třídy na ZŠ Od 8. třídy na ZŠ Od 9. třídy na ZŠ Od 1. ročníku na SŠ 53
Od 1. ročníku - nástavbové studium Od 1. ročníku - učiliště (pro neslyšící) Od 1. ročníku - učiliště (pro slyšící) Jiné: Bavil/a Vás angličtina? Ano Ne Výuka anglického jazyka - Jak jste komunikovali s učitelem? Mluvená čeština (bez znakového jazyka) Mluvená angličtina (bez znakového jazyka) Psaná čeština Psaná angličtina Učitel neovládal ZJ, přes tlumočníka Učitel ovládal ZJ, bez tlumočníka Státní maturita z anglického jazyka Jsem spokojen/a se státní maturitou z AJ Nejsem spokojen/a se státní maturitou z AJ Je mi to jedno Státní maturita z AJ - jaká byla pro Vás? * Jednoduchá Akorát Těţká
54
Chtěli byste normální nebo státní maturitu z AJ? Normální maturita z AJ Státní maturita z AJ Maturitní zkouška z anglického jazyka - která část byla nejtěţší? Didaktický test Slohová práce Ústní forma chatu Maturitní zkouška z anglického jazyka - která část byla nejjednodušší? Didaktický test Slohová práce Ústní forma chatu Didaktický test z anglického jazyka – jak byste hodnotili? Velmi jednoduchý Jednoduchý Akorát Těţký Velmi těţký Slohová práce z anglického jazyka - jak byste hodnotili? Velmi jednoduchý Jednoduchý Akorát Těţký
55
Velmi těţký Ústní forma chatu z anglického jazyka - jak byste hodnotili? Velmi jednoduchý Jednoduchý Akorát Těţký Velmi těţký Jak jste dopadli u státní maturitní zkoušky z anglického jazyka? - výsledek Ano, udělal/a jsem na první pokus Ano, udělal/a jsem na druhý pokus Ano, udělal/a jsem na třetí pokus Ne, neudělal/a jsem ani na třetí pokus Pro studenty, kteří neuspěli na první pokus Neudělal/a jsem didaktický test z AJ Neudělal/a jsem slohovou práci z AJ Neudělal/a jsem ústní formu chatu z AJ Metoda anglického jazyka - vyhovoval/a Vám? Ano Je potřeba změnit Ne Myslíte si, ţe neslyšící ţáci by se měli naučit anglický jazyk? Ano Ne 56
Pokud ANO - proč?
Pokud NE - proč?
Máte nějaké dotazy, připomínky, názory?
57
Příloha č. 8 Odpovědi Respondenti navštívili ZŠ pro sluchově postiţené
21
ZŠ mezi slyšícími
2 23
Respondenti navštívili SŠ pro SP
18
SŠ mezi slyšícími
2
Učiliště, nástavbové studium pro SP
3 23
58
Kdy se poprvé učili anglický jazyk? 6. třída ZŠ
1
7. třída ZŠ
2
8. třída ZŠ
3
1. ročník SŠ
14
3. ročník SŠ
2
1. ročník - učiliště
1 23
59
Bavil je anglický jazyk? Ano
16
Ne
7 23
Výuka anglického jazyka - komunikace s pedagogy Psaná angličtina
3
Pedagog neovládal ZJ, tlumočník k dispozici
3
Psaná čeština
3
Pedagog ovládal ZJ, bez tlumočníka
14 23
60
Státní maturita z AJ Spokojen/a se státní maturitou
12
Nespokojen/a se státní maturitou
6
Je mi to jedno
5 23
12 10 8 6 4 2 0 Spokojen/a se státní maturitou
Nespokojen/a se státní maturitou
Je mi to jedno
Státní maturita z AJ - hodnocení Jednoduchá
4
Akorát
8
Těţká
11 23
12 10 8 6 4 2 0 Jednoduchá
Akorát
Těžká
61
Co byste preferovali? Normální maturitu
7
Státní maturitu
16 23
Maturitní zkouška z AJ - nejtěţší část Didaktický test
10
Slohová práce
8
Ústní forma chatu
5 23
62
Maturitní zkouška z AJ - nejjednodušší část Didaktický test
3
Slohová práce
4
Ústní forma chatu
16 23
Didaktický test z AJ – hodnocení Velmi jednoduchá Jednoduchá Akorát Těţká Velmi těţká
2 3 5 10 3 23
63
Slohová práce z AJ – hodnocení Velmi jednoduchá
1
Jednoduchá
3
Akorát
12
Těţká
7
Velmi těţká
0 23
64
Ústní forma chatu z AJ – hodnocení Velmi jednoduchá Jednoduchá Akorát Těţká Velmi těţká
1 3 12 7 0 23
Výsledek respondentů u maturitní zkoušky z AJ Udělal/a jsem na 1. pokus Udělal/a jsem na 2. pokus Udělal/a jsem na 3. pokus Neuděl/a jsem ani na 3. pokus
15 5 0 3 23
65
Studenti, kteří neuspěli na 1. pokus, neudělali Ústní forma chatu
5
Slohovou práci
1
Didaktický test
2
Metoda AJ - vyhovoval/a jim? Ano
7
Ne
4
Chtějí změnu
12 23
66
Měli by se neslyšící ţáci učit anglický jazyk? Ano
21
Ne
2 23
Maturitní rok respondentů Rok 2011
10
Rok 2012
7
Rok 2013
6
67