MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy
Problematika hlasové výchovy v hodinách hudební výchovy u žáků 7. tříd ZŠ Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
PhDr. Blanka Knopová, CSc.
Bc. Marie Stavinohová
Brno 2008
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 7. 4. 2008
............................... Marie Stavinohová 2
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Blance Knopové, CSc. za ochotnou pomoc s vedením této diplomové práce a cenné rady při jejím zpravování.
3
Obsah Obsah ............................................................................................................................... 4 Úvod ................................................................................................................................. 5 1 Činnosti vokální v systému hudebního vzdělávání na 2. stupni ZŠ.............................. 6 1.1
Vymezení pojmu hlasová výchova.................................................................... 6
1.2
Charakteristika dětského hlasu .......................................................................... 6
1.2.1 Chlapecká mutace ........................................................................................... 8 1.3
Cíle hlasové výchovy na 2. stupni ZŠ ............................................................... 9
1.3.1
Místo hlasové výchovy v hodinách hudební výchovy ............................. 11
1.3.2
Hlasová výchova ...................................................................................... 14
2 Zpracování výzkumu ................................................................................................... 18 2.1 Popis a cíle výzkumu ........................................................................................... 18 2.2 Stanovení hypotéz ................................................................................................ 23 2.3 Analýza výzkumu................................................................................................. 24 2.4 Závěry - shrnutí výzkumu .................................................................................... 77 3 Praktické náměty pro hlasová cvičení ......................................................................... 80 3.1
Dechová opora ................................................................................................. 80
3.2
Artikulace ........................................................................................................ 81
3.3
Hlasová technika ............................................................................................. 83
Závěr .............................................................................................................................. 86 Literatura ........................................................................................................................ 87
4
Úvod V poslední době mnoho výzkumů poukazuje na upadající kvalitu hlasové výchovy na našich základních školách a gymnáziích a na snižující se zájem dětí o zpěv jak ve školní hudební výchově, tak i doma v rodinách. V diplomové práci se budeme snažit zanalyzovat průběh hlasové výchovy na školách, abychom dokázali určit, jaký důraz je skutečně kladen na hlasovou výchovu dětí na různých typech škol.
Diplomová práce je rozdělena do tří základních částí – první část je teoretická, druhá část obsahuje výzkum na školách a jeho analýzu a třetí část je zaměřena prakticky.
Teoretická část vymezuje pojem hlasové výchovy. Dále se věnuje vývoji dětského hlasu se zaměřením na období chlapecké mutace - mutace u mnoha chlapců často nastupuje právě v době, kdy navštěvují 7. ročník základní školy. Teoretická část diplomové práce se také zabývá cíli hudební výchovy na 2. stupni základních škol a nižších stupních gymnázií. Srovnává dokumenty závazné pro školní vzdělávání (Vzdělávací program Obecná škola, Vzdělávací program Základní škola, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání). V poslední části teoretického celku se zabýváme výkladem hlasové výchovy – dechovou oporou, artikulací a hlasovou technikou.
V druhé části chceme zmapovat současnou situaci na vybraných školách pomocí vyhodnocení provedeného výzkumu. Dotazníkové zkoumání ověřuje míru aplikace hlasové výchovy v hodinách hudební výchovy a srovnává mezi sebou školy různých zaměření.
Poslední část nabízí praktické náměty pro vedení hlasové výchovy v hodinách HV v oblasti dechových cvičení, artikulace a navození hlavového tónu. Hlasová a dechová cvičení vycházejí z výsledků průzkumného šetření.
Diplomovou prací chceme poukázat na hudební dění na základních školách a nižších stupních gymnázií a porovnat rozsah zavedení výuky hlasové výchovy v hodinách hudební výchovy.
5
Činnosti vokální v systému hudebního vzdělávání na 2. stupni ZŠ
1.1 Vymezení pojmu hlasová výchova Pojem „hlasová výchova“ je běžně zažitým výrazem pro rozvoj a kultivaci hlasu v rámci pěveckého projevu – a to nejen po stránce technické (jak se s tím setkáváme u mnohých učitelů hudební výchovy), ale také po stránce výrazové a emocionální.
Měli bychom si však být vědomi toho, že „hlasová výchova“ se netýká pouze projevu pěveckého ale také mluvního. Při průpravě ke správnému pěveckému tvoření tónu se zaměřujeme především na správnou techniku zpěvu, jehož součástí je správné dýchání, artikulace a výraz. Tyto parametry jsou pak v mnohém shodné s parametry zdravého mluveného projevu. Zpěv a mluvené slovo mají mnoho společných znaků.
V diplomové práci se budeme pod pojmem „hlasová výchova“ zabývat vedením ke kultivovanému pěveckému projevu.
1.2 Charakteristika dětského hlasu Lidský hlas se vyvíjí spolu s nervovou a svalovou soustavou člověka. Je podmíněn přirozeným vývinem a zráním nervových a svalových struktur, tedy sluchu, motoriky a hlasového orgánu.
Hlasový orgán je vyvinut již při narození, což dokazuje okamžitý poporodní křik novorozence. Po narození je hlasový rozsah velmi malý, často se však pohybuje kolem tónu a1. V období kolem druhého až třetího měsíce po narození se objevuje jednoduché broukání, které dítě produkuje v rozmezí tercie. Pěvecké pokusy přicházejí spolu s pokusy o mluvu, u některých dětí dokonce začínají pěvecké pokusy dříve než řečové. U dítěte se pak objevuje okolo druhého až třetího roku života tzv. „mluvozpěv“, řeč spojená se zpěvem, vzájemně se prolínající. Ve třetím roce života se upevňuje nervový systém a svalová koordinace. Výzkumy ohledně hlasového rozsahu se často liší. 6
SEDLÁK1 uvádí rozsah okolo malé tercie, LÝSEK2 dochází k poněkud jiným závěrům a to k rozsahu velké tercie až čisté kvinty. U dětí v tomto období je častý „hudební monolog“, kdy děti samy utvářejí jednoduché melodie. Tyto hudební úryvky často výsledkem uvolnění jistého citového napětí či rozrušení.
V předškolním věku dochází k intenzivnímu rozvoji pěveckých dovedností. Je to podmíněno sílením hlasového svalstva a tedy i hlasového orgánu. Hlasový rozsah je velmi individuální. Ve čtyřech letech bývá hlasový rozsah v rozmezí e1 až a1 a dále rozvíjí se. Na počátku povinné školní se pak rozšiřuje o malou tercii na rozsah mezi d1 až b1, dosáhne tedy rozsahu malé sexty. SLAVÍKOVÁ3 uvádí, že hlas je tvořen falsetově díky tomu, že hlasivkové svaly ještě nejsou plně funkční a nekmitají tedy po celé délce, ale jen při okrajích. Dětský zpěv je tedy slabší a barevně světlý. Podle SEDLÁKA4 se mezi dětmi začínají objevovat značné rozdíly.
Během období mladšího školního věku se hlasový rozsah postupně rozšiřuje, zvětšují se však také rozdíly mezi pěveckými výkony dětí. Hlas je stále tvořen falsetově a uchovává si tedy své dětské charakteristiky. V průměru se rozvíjí každý ročník asi o malou tercii, ne však u všech dětí. Podrobně uvádí přehled hlasového rozsahu VRCHOTOVÁ - PÁTOVÁ5. Když žáci nastupují školní docházku, mají rozsah v průměru mezi tóny d1 – a1, v druhém ročníku se rozsah rozšiřuje c1 – b1, ve třetím ročníku c1 – b1, u některých dětí je však rozsah již větší na h – c2, ve čtvrtém ročníku se pak ustaluje rozsah na h – c2 nebo cis2.
Na 2. stupni základních škol nastupuje již zmíněný bouřlivý vývoj. S ním je spojen také výrazný růst hrtanu a prodlužování hlasivek. To vede k celkové změně hlasu, změně barvy, síly a hlavně polohy hlasu žáků. O chlapecké změně hlasu se zmíníme v následující podkapitole. V tomto období se dětský hlas přetváří a ustaluje do podoby
1
Viz blíže: SEDLÁK, Fr. Základy hudební psychologie: učebnice pro studenty pedagogických fakult. Praha: SPN, 1990. s. 295 - 309 2 Viz blíže: LÝSEK, Fr. Vox liberorum: dětský hlas / výzkum jeho znaků a vývoje. Brno: Blok, 1977. s 37. 3 Viz blíže: SLAVÍKOVÁ, Marie. Psychické aspekty hlasové výchovy žáků základní školy. Plzeň, 2003. s 57. 4 Viz blíže: SEDLÁK, Fr. Základy hudební psychologie: učebnice pro studenty pedagogických fakult. Praha: SPN, 1990. s. 295 - 309 5 Viz blíže: SEDLÁK, Fr. VRCHOLOVÁ – PÁTOVÁ, Jarmila. Didaktika hudební výchovy II. Praha: SPN, 1984. S. 136 – 138.
7
dospělého ženského či mužského hlasu. Změna hlasu nastává většinou u chlapců kolem dvanáctého roku a u dívek o něco dříve, kolem jedenáctého roku.
Po ukončení hlasové přeměny, je hlas ve starším školním věku ustálen a nabývá konečné podoby a charakteristických rysů barvy, výšky a polohy hlasu. U žáků v tomto období psychického vývoje jsou emoce jedním z nejsilnějších faktorů jejich osobnosti. Pěvecký projev může pomoci nahromaděné emoce vyjádřit a volnit tak i jistý vzniklý přetlak.
1.2.1 Chlapecká mutace Období mutace se nejvýrazněji projevuje u chlapců. U dívek probíhá mutace klidně, „neviditelně“ a hlas klesne většinou jen o tercii. Majtner6 uvádí, že mutace většinou nastupuje v období dospívání u chlapců většinou mezi 13. – 15. rokem a trvá zhruba 3 měsíce, u některých však trvá půl roku i déle. Z vlastní zkušenosti a dosavadní praxe však můžeme říci, že v současné době mutace u chlapců nastupuje již kolem dvanáctého roku. Celkový vývoj hlasu je pak ukončen až kolem dvacátého roku života. Při mutaci vlivem hormonů prudce narůstá hrtan, u chlapců až na dvojnásobek původní velikosti, a hlasivky se prodlužují. Mění se posazení hlasu i jeho barva. Mluvní hlas se klesne přibližně o jednu oktávu. Podle VRCHOTOVÉ – PÁTOVÉ7 probíhá proces mutace ve třech fázích. Nejprve přichází období přípravy mutace, kdy pohasíná barva hlasu a hlas se snadněji unaví. V tomto období by učitel neměl přetěžovat žákův hlas, žák by měl zpívat pouze lehce a spíše v nižších polohách. Druhé období je etapa „hlasové krize“, kdy se hlas proměňuje nejvýrazněji. Jsou doprovázeny nepříjemným přeskakováním hlasu, chrapotem a snadnou unavitelností. Období krize netrvá dlouho, délka je však individuální. Žáci by v hodinách hudební výchovy rozhodně neměli být přepínáni, mohou zpívat v hlubších polohách a velmi lehce, pokud je však průběh hlasové krize více náročný, žák nemusí zpívat vůbec. Poslední etapou je období dozrávání hlasu, změny ustávají a hlas se zklidňuje. Postupně hlas nabývá na hlasitosti i barvě. 6
Viz blíže: MAJTNER, Jaroslav. Hlasová výchova. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. s. 20 - 21 7 Viz blíže: VRCHOTOVÁ – PÁTOVÁ, Jarmila. Didaktika zpěvu pro sólisty, sborové pěvce a budoucí pěvecké pedagogy. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002. s 12.
8
Po ukončení mutace je hlas stále ještě křehký a jemný a podle toho by k němu měl žák i pedagog přistupovat. Je potřeba upevnit pěvecké návyky a zakotvit tak hlas ve správné pěvecké poloze. Nástup do pěveckých činností by měl být pozvolný a požadavky by měl pedagog zvyšovat postupně. Zde se nabízí otázka, jak toto zrealizovat ve třídě, ve které každý chlapec začíná mutovat v jiné době a vystřídají se tak během celého školního roku v sedmé třídě. Podmínky jsou samozřejmě individuální a u každé třídy se může období mutace chlapců projevit jinak. Zásadní je však vždy přístup pedagoga. Nikdy by neměl děti od zpěvu odrazovat příliš náročnými požadavky, popřípadě výčitkami, že děti nechtějí zpívat, že zpívají příliš slabě apod. Děti jsou v tomto věku velmi citlivé na jakoukoli kritiku, která se týká jejich osoby, zejména jejich fyziologických změn. Učitel tedy musí slova volit šetrně a s citlivostí a zároveň si být vědom faktu, že příčinou toho, že děti, nebo jednotlivý žák nezpívá, může být i právě probíhající mutace.
1.3 Cíle hlasové výchovy na 2. stupni ZŠ V hodinách hudební výchovy (HV) má hlasová výchova své nezastupitelné místo. S jejím začleněním do hodin hudební výchovy počítají všechny dokumenty závazné pro vzdělávání na našich základních školách a nižších stupních gymnázií – Vzdělávací program Obecná škola, Vzdělávací program Základní škola a také Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
Vzdělávací program Obecná škola je velmi detailně popsaný dokument. Program je členěn na několik částí – „Pojetí HV“, kde jsou vymezeny základní cíle HV, „Rozvržení učiva“, „Schopnosti, dovednosti a poznatky“, kde je zdůrazněna výchova k vokálním, poslechovým, instrumentálním a hudebně – pohybovým činnostem, „Náležitosti“, které popisují materiální vybavení učeben, hodnocení i jaký by měl učitel hudební výchovy být pedagog a „Doporučení“ ohledně literatury či diskografie užívané při výuce.
Vzdělávací program Základní škola není členěn do tolika oddílů a neobsahuje tak podrobné informace jako Vzdělávací program (VP) Obecná škola. VP Základní škola je 9
rozdělen do tří základních celků – „Specifické cíle“, tento oddíl vymezuje základní cíle hudební výchovy, dále „Přístupy k obsahu a organizaci výuky“ – zde se pojednává o činnostním pojetí hudební výchovy, hodnocení žáků a dalších možných činnostech spjatých s výukou hudební výchovy. Poslední část VP Základní škola se věnuje rozpisu učiva hudební výchovy v konkrétních ročnících základní školy od 1. třídy až po ukončení povinné školní docházky. 7. – 9. ročník je spojen do jednoho bloku.
VP Základní škola byl až donedávna platným dokumentem, kterým se řídily základní školy. Postupně je ale od školního roku 2006/2007 nahrazován Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV). Obsah RVP pro hudební výchovu dělí svůj vzdělávací obsah na 1. a 2. stupeň. Pro každý stupeň jsou definovány očekávané výstupy, které hovoří o obecných cílech hudebního vzdělávání např. na poli reprodukce písní, poslechu atp. Dalším oddílem programu je učivo, které pro každý stupeň vymezuje požadavky v oblasti vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností.
Při srovnání obsahové náplně vzdělávacích programů “Základní škola“, „Obecná škola“ s „Rámcovým vzdělávacím programem“ jsme zjistili, že všechny tyto dokumenty jsou vzájemně propojeny a navzájem ze sebe vycházejí. Výše zmíněné dokumenty obsahují na poli vokálních činností požadavek kultivovaného zpěvu, rozšiřování hlasového rozsahu, hlasovou hygienu a péči o hlas v období mutace, intonačně čistý zpěv a rytmicky přesný přednes a to jednohlasých, dvojhlasých případně i tříhlasých písní. V každém ročníku by si žáci měli osvojit minimálně deset nových písní.
Konkrétní požadavky jsme vybrali ze „Vzdělávacího programu Základní škola“. Zde se dočítáme, že hudební výchova má, mimo hudebně-instrumentální činnosti, hudebně pohybové činnosti a poslechové činnosti, zahrnovat:
„Vokální činnosti: zdokonalování hlasové techniky, sjednocování hlasového rozsahu, rozšiřování hlasového rozsahu, vědomá intonační orientace v zápisu diatonických durových a mollových písní, schopnost vědomé intonace volných nástupů, hlavních a vedlejších stupňů v durových tóninách a hlavních stupňů v tóninách mollových.
10
Dosahování přiměřeného hudebního výrazu při technicky správném a intonačně čistém zpěvu písní jednohlasých, dvojhlasých, a podle možností i tříhlasých.“ 8
Pokud navštívíme hodiny hudební výchovy na našich základních školách, shledáme, že na mnohých jsou tyto požadavky více než vzdáleným cílem. Výzkum analyzovaný v následující kapitole nám osvětlí reálné plnění těchto požadavků v sedmých třídách na základních školách.
Uskutečňování hlasové výchovy pomáhá učiteli děti připravit na všechny náročné úkoly, které jsou vytyčené vzdělávacím programem. Jestliže učitel děti připraví vhodně zvoleným hlasovým cvičením na intonačně náročnou skladbu, či na zpěv v lidovém dvojhlase, může se setkat se zdárným provedením skladby. Pokud žáci úspěšně zvládnou zpěv skladby, mohou se pak spolu s učitelem zaměřit také na výraz a mohou mít ze zpěvu skutečný estetický zážitek.
Estetický zážitek z hudby, spolu se schopností ji správně reprodukovat (a to především na poli vokálních činností), je jedním ze základních cílů hudební výchovy vůbec.
1.3.1 Místo hlasové výchovy v hodinách hudební výchovy Žák by měl v hodinách hudební výchovy projít všemi výše zmíněnými činnostmi. Je úkolem pedagoga k nim žáka dovést, naučit jej, jak svůj hlasový aparát správně ke zpěvu užívat. Základní cestou k tomuto požadavku je hlas na zpěv připravit takovým způsobem, aby pak samotný zpěv písně byl pro děti snadný. SLAVÍKOVÁ9 k této problematice poznamenává, že hlasová výchova je spolu s vokálním výcvikem a zpěvem písní jednou z nedílných a důležitých částí pěveckých činností ve školní výchově. Hlasová výchova je základním východiskem a realizací hudebních činností v hodinách hudební výchovy.
8
Viz blíže: „Vzdělávací program Základní škola“ [online] vydáno 1.9.2007. Dostupné na WWW:
9 Viz blíže SLAVÍKOVÁ, Marie. Psychické aspekty hlasové výchovy žáků základní školy. Plzeň, 2003. s 12.
11
Když žák přichází do hodiny hudební výchovy a učitel zahájí hodinu dechovým a pěveckým cvičením, dává tím žákovi příležitost se přeorientovat z předchozího vyučování a uvědomit si, že začíná hodina hudební výchovy. Jelikož je pěvecké a především dechové cvičení zaměřeno na žákovo tělo a bránici, dítě má možnost uvědomit si sebe sama, zjistit, jak se jeho tělo chová při správném dýchání.
Dechové a pěvecké cvičení žákům dává jasný signál, co se bude v hodině dít, připravuje je na budoucí průběh hodiny a to nejen psychicky a rozumově, ale také hlasový orgán dětí. Ten je nutno na zpěv v hodině hudební výchovy předem postupně připravit.
Hlasová výchova má také pozitivní dopady na fyzický vývoj dětí, mimo svou funkci v hodinách hudební výchovy. O kladném působení zpěvu na fyzické zdraví dětí píše SLAVÍKOVÁ10, když poznamenává, že díky zpěvu se rozšiřuje hrudník, přímí páteř, povzbuzuje se krevní oběh. Dech dětí se prohlubuje a stabilizuje se, díky tomu se rozšiřuje i větší výkonnost dýchacího aparátu, která je až pětkrát větší než při klidovém dýchání. To podporuje vydatnější okysličování krve a procesy metabolismu se urychlují. Jestliže při zpěvu pravidelně dýcháme, ovlivňujeme tak pozitivně činnost našeho srdce a celého kardio – vaskulárního systému, stejně jako krevní tlak. Pokud se totiž děti správně rozezpívávají, pak musí sedět či stát rovně a zároveň uvolněně – přímí se tedy páteř, což působí jistě blahodárně po dni stráveném vsedě za školní lavicí.
Zpěv však také pozitivně ovlivňuje psychický stav člověka. Pěvecká činnost působí na celou lidskou osobnost harmonizačně a relaxačně. Známé jsou doložené muziko terapeutické účinky zpěvu. Při zpěvu aktivujeme brániční i fonační svaly a odbouráváme tím nahromaděné napětí v organismu. Uvolnění organismu nevděčíme tedy pouze správnému žeberně – bráničnímu dýchání, ale celkové aktivitě organismu při fonaci. Zpěv tedy napomáhá i duševní hygieně žáka, stejně tak i jeho následné větší koncentrovanosti v hodině. K této problematice poznamenává TICHÁ:
10
Viz blíže SLAVÍKOVÁ, Marie. Psychické aspekty hlasové výchovy žáků základní školy. Plzeň, 2003. s 12.
12
„Dech a psychika jsou úzce spjaty. Psychické napětí vždy ochromuje dech (bránici). Vyvolává nežádoucí tenzi i ostatních svalů – zejména mimických a … svalů v kořeni jazyka, v oblasti ramen a svalů krční páteře.“ 11
Pěvecká činnost však také ovlivňuje naše sociální vztahy a sociální chování. Při společném zpěvu žáci ve třídě zaujímají určitou sociální roli. To se projevuje především v raném věku dítěte, při dětský hrách, říkadlech či hrách se zpěvem. Už zde děti přirozeně zapojují zpěv do svého života. Škola by měla na tento základ, pokud byl vytvořen, navázat. I v hodinách hudební výchovy při společném zpěvu ve třídě, děti vidí, jak kdo ke zpěvu přistupuje, jak se kdo chová, kdo zpívá rád a kdo k vokálním aktivitám přistupuje pasivně. Již zde se v dětech vytváří postoj k jednotlivým spolužákům, ke skupině jejich třídy, ale také postoj ke zpěvu samotnému, potažmo i k hudbě jako takové. SLAVÍKOVÁ poznamenává ke společnému zpěvu:
„Při
kolektivním
zpěvu
dochází
k tzv.
myotransferu,
rezonančnímu
přenosu
elektromagnetických energií mezi hlasivkami blízko sebe stojících zpěváků.“ 12
Společný zpěv žáků napomáhá ke správné pěvecké technice. Žáci, kteří si osvojili správnou pěveckou techniku založenou na dechové opoře, zažívají příjemný pocit při zpěvu celé třídy, mohou odbourávat svůj ostych ze zpěvu, mohou pocítit silnější náležitost k pěveckému kolektivu i vzájemnou sounáležitost. Zároveň zažívají jistou závislost jednotlivce na kolektivu, až nepostradatelnost. Jestliže jeden či dva žáci nezpívají, je to pozorovatelné na celkovém projevu kolektivu. Sám učitel může různými pěveckými cvičeními tuto sounáležitost kolektivu posílit.
11
Viz blíže TICHÁ, Alena. Hlasová výchova v dětském sboru prostřednictvím her a motivací. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2004. s 12. 12 Viz blíže SLAVÍKOVÁ, Marie. Psychické aspekty hlasové výchovy žáků základní školy. Plzeň, 2003. s 28.
13
1.3.2 Hlasová výchova Hlasová výchova má několik základních aspektů. Děti je třeba naučit správnému žeberně – bráničnímu dýchání, správnému tvoření hlavového tónu a správné artikulaci. K tomu je však potřeba připojit i výchovu k správnému pěveckému výrazu, dovést žáky k zapojení emocionálního projevu do zpěvu. V následující kapitole se budeme věnovat těmto základním kritériím hlasové výchovy a jejich významu. Uvádíme pouze základní přehled, co by měla cvičení splňovat. Hlasová cvičení by však měla být v hodinách hudební výchovy co nejkreativnější, aby byli žáci motivováni tato cvičení zpívat. Jednotvárná cvičení vedou často k únavě a pasivitě žáků.
Kromě hlasových cvičení, která podporují rozvoj hlasu dětí, je zapotřebí rozvíjet i techniku jejich dechové opory. Hlasovými a dechovými cvičeními by se však pedagog neměl zabývat jen na bázi klasických cvičení ale za pomoci i cvičení, která vycházejí z písniček, které v hodinách se třídou zpívají.
Dechová opora Správné dýchání je pro zpěv velmi důležité. Při dobrém nádechu je dech opřený o brániční sval a je tak pevný a stabilní. Stálý dech rozkmitává hlasivky plynulým proudem vzduchu bez výkyvů. Pěvecký projev je pak také pevný a hlavně čistý.
Správné schéma žeberně – bráničního dýchání vypadá takto:
1
2
3
Obrázek 113
13
MAJTNER, Jaroslav. Hlasová výchova. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006.
14
První část Obrázku 1 ilustruje nádech do bránice, kdy se bránice stlačuje a vytváří tak více místa v plicích. Při takovém nádechu se břicho zpěváka vypoulí a žebra se mírně roztáhnou. Druhá část nákresu znázorňuje rychlý výdech při zpěvu a bránice se smršťuje. Na třetí části Obrázku 1 vidíme opětovný nádech a stlačení bránice.
Při rozdýchání i rozezpívání by měly děti stát. Pokud žáci sedí, měl by být jejich postoj rovný, zároveň však uvolněný. Místnost, kde zpíváme, by měla být vyvětraná.
Před zahájením dechového cvičení necháme děti několikrát volně a zhluboka nadechnout a vydechnout, abychom aktivizovali jejich dechové svalstvo. Děti pak učíme hlubšímu nádechu – na 3 doby. Poté, dle pokynu učitele, dech na 2 doby zadrží a vzduch vydechují většinou na sykavku. Počet dob však před dětmi nepočítáme, slouží jen pro potřebu učitele, který doby počítá v duchu. Dobu výdechu postupně prodlužujeme. Děti by měly při výdechu co nejdéle zachovat pozici nadechnutého břicha.
Hlasová technika Při správném dýchání se pod proudem vzduchu rozkmitávají hlasivkové svaly v hlasové štěrbině. Hlasivky jsou umístěny v hrtanu. Ilustruje je následující obrázek:
Při dýchání
Při zpěvu
Hlasivková štěrbina při pohledu shora14 Obrázek 2
Pro správný pěvecký projev je třeba, aby si žáci osvojili zpěv pomocí hlavového i hrudního rejstříku, který tak také ulehčuje zpěv hlasivkám, které pak nejsou tolik 14
MAJTNER, Jaroslav. Hlasová výchova. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006.
15
namáhány a to především ve vyšších pěveckých polohách. Při zpěvu by měly rezonovat hlavové dutiny i kosti zpěváka. Hlavovou rezonanci nejlépe navodíme zíváním či při zpěvu brumendo, na hlásku „Ng“ popř. tzv. hra na kukačku, u kterých žáci lépe pocítí rozdíl mezi hlavovým a hrudním rejstříkem.
Žáci by si také měli osvojit tzv. měkký začátek zpěvu. Rozlišujeme 3 možné pěvecké začátky - měkký, tvrdý (též „s rázem) a dyšný začátek. Pro hlasivky je nejzdravější a nejpřirozenější měkký začátek, protože hlas je nejméně namáhán. Při tvrdém pěveckém začátku je proud vzduchu při výdechu příliš prudký a hlasivky proráží. Tvrdý začátek užíváme v češtině při vyslovení samohlásky na počátku slova (např. „opakovat“). Dyšný začátek se více vyskytuje v jiných jazycích např. při aspiraci (viz blíže Obrázek 3). Znázornění hlasových začátků15
měkký začátek
tvrdý začátek
dyšný začátek
Obrázek 3
Měkký pěvecký začátek hlasivky šetří nejvíce. Proud vzduchu je postupný a ne tak náhlý.
Artikulace Správnou artikulací při zpěvu chceme docílit srozumitelnosti zpěvu, ale také správné pěvecké techniky. Všechny vokály by měly být zvukově i barevně vyrovnány, aby byl pěvecký projev kultivovaný, a žádná hláska z něj nesmí vystupovat. Při výslovnosti „I“ a „Y“ dbáme na to, aby oboje bylo vyslovováno jako tvrdé „Y“. Stejně tak by měly být vysloveny všechny konsonanty a to především ty na konci slova.
15
Viz blíže HÁLA B., SOVÁK M. Hlas - řeč - sluch: Základy fonetiky a logopedie. Praha, 1962.
16
Základem pro správnou artikulaci je uvolnění čelisti. I k tomu bychom měli děti dovést v hlasových cvičeních. Cvičení by mělo zahrnout pokud možno všechny vokály a to v rychlejším sledu. Žáci si mohou kontrolovat pohyb čelisti při zpěvu rukou přiloženou k tváři.
17
2 Zpracování výzkumu 2.1 Popis a cíle výzkumu V průběhu své praxe v předmětu hudební výchovy jsem se setkala s různými postoji pedagogů k problematice hlasové výchovy, s různými praktikami péče o hlasové návyky dětí. Poznala jsem i pedagogy, kteří ve svých hodinách žáky vedli důslednou výchovou ke správnému pěveckému projevu, stejně tak jsem se však také setkala s učiteli s opačným přístupem. V hodinách s odborně vedenou hlasovou výchovou byla pozorována krátká hlasová cvičení ve spojení se cvičením dechovým. Paní učitelka volila pro děti zajímavé a dobře motivované rozezpívání spojené např. s procvičením rytmu. Naopak v hodinách pěvecky špatně vedených nebyla hlasová výchova realizována vůbec a bylo poznat, že není využit pěvecký potenciál dětí, ani nebyly položeny základy správné fonace. Děti zpívaly pouze populární písně a to dokonce bez řádného hudebního doprovodu učitelky. Bohužel, i taková je realita na našich školách. Tyto zkušenosti mě vedly k zájmu o širší zpracování otázky hlasové výchovy na školách. V rámci tématu diplomové práce „Problematika hlasové výchovy v 7. ročnících na základních školách“ jsem si stanovila za cíl zmapovat otázky hlasové výchovy na základních školách, konkrétně v sedmých ročnících. Jako formu jsem zvolila dotazník, na který žáci odpovídali.
Výzkum probíhal na dvou běžných základních školách, na jedné výběrové základní škole, na nižším stupni dvou gymnázií a na dvou školách se zaměřením na výuku hudební výchovy. Všechny školy sídlí na území Brna či Olomouce. Konkrétně se jednalo o „Základní školu Zeyerovu“ v Olomouci, kde na dotazník odpovídaly tři třídy, celkem 64 dětí. Jedna z těchto tříd byla sportovně zaměřená a žáky byli téměř pouze chlapci a věnovali se rozšířené výuce fotbalu. Další školou byla „Základní škola Komenium“ v Olomouci. Na této škole jsem s dotazníky navštívila dvě třídy, kde odpovídalo celkem 38 žáků. Jako výběrovou základní školu jsem zvolila „Fakultní základní školu Olomouc“ na Hálkově ulici. Tato škola se zaměřuje na rozšířenou výuku jazyků a děti skládají přijímací zkoušky ve třetím ročníku, aby mohly tuto školu navštěvovat. Zde dotazník vyplňovaly dvě třídy, které navštěvovalo celkem 45 žáků. Dále jsem oslovila „Gymnázium Olomouc – Hejčín“. Na jeho nižším stupni byli do výzkumu zahrnuty dvě třídy s celkem 59 – ti studenty. Druhým gymnáziem bylo 18
„Slovanské gymnázium Olomouc“, kde na dotazník odpověděla jedna třída; 27 studentů. Všechny třídy nižších stupňů gymnázií, které se výzkumu zúčastnily, odpovídají 7. třídám základních škol. Zajímavým elementem výzkumu jsou školy s rozšířenou výukou hudební výchovy (školy s RVHV). Bohužel je takovýchto škol v naší republice velmi málo, přesto se mi však podařilo dostupné školy oslovit a získat aspoň menší množství respondentů pro tento výzkum. Konkrétně je do výzkumu zahrnuta „Základní škola Jana Babáka“ v Brně. Na této základní škole se výzkumu zúčastnila pouze jedna skupina žáků sedmého ročníku, protože dětí, které by patřily do tříd s rozšířenou výukou hudební výchovy, bylo v daném ročníku velmi málo, celkem tedy 7 žáků. „Základní škola Jana Babáka“ nabízí pro své studenty jednak běžnou jednu hodinu hudební výchovy a dále navíc nepovinný předmět „Rozšiřující HV“ – jednu hodinu týdně a povinně volitelný předmět „Sborový zpěv“ nebo „Hudební seminář“, které mají každý dvouhodinovou dotaci. Druhou základní školou, kde mají děti možnost navštěvovat třídy s rozšířenou hudební výchovou a kde jsem provedla výzkum, je „Základní škola“ na ulici Krásného. Na této škole mají děti ve třídách s rozšířenou hudební výchovou tři hodiny hudební výchovy týdně a k tomu ještě mohou navštěvovat pěvecký sbor a učit se hrát na hudební nástroje na ZUŠ, která se školou spolupracuje.
Dotazník byl předložen žákům vždy po předchozím schválení vedením školy a po domluvě s pedagogem, který v daných třídách hudební výchovu vyučoval.
19
Dotazník: Pohlaví:
chlapec
x
dívka
1. V hodinách hudební výchovy většinou: (uveď v procentech) zpíváme …………………. % jiné aktivity ……………… %
2. V hodinách hudební výchovy se rozezpíváváme.
ano, vždy
-
ano, většinou -
občas -
spíše ne
-
nikdy
-
nikdy
3. V hodinách hudební výchovy děláme dechová cvičení.
ano, vždy
-
ano většinou -
občas -
spíše ne
4. K čemu používáš při zpěvu bránici?
……………………………………………………………………………………
5. V hodinách hudební výchovy opakujeme vytleskávání rytmu po paní učitelce.
ano, vždy
-
ano většinou -
občas -
spíše ne
-
nikdy
6. V hodinách hudební výchovy zpíváme i hlasová cvičení ve dvojhlase.
ano, vždy
-
ano většinou -
občas -
spíše ne
-
nikdy
spíše ne
-
nikdy
7. V hodinách hudební výchovy zpíváme kánony.
ano, vždy
-
ano většinou -
občas 20
8. V hodinách hudební výchovy zpíváme písničky ve dvojhlase.
ano, vždy
-
ano většinou -
občas -
spíše ne
-
nikdy
Uveď některé: ………………………………………………………………………………….
9. Zpíváš rád/a?
ráda a často
ráda, ale jen některé písně
zpívám jen občas
nezpívám vůbec
10. Napiš, co je podle tebe důležité umět (procvičovat), aby tvůj pěvecký projev byl přirozený a tón správně pěvecky vytvořený. …………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………
Charakteristika otázek v dotazníku Žáci odpovídali na deset otázek týkajících se hlasové výchovy. Dotazník byl zcela anonymní, děti uváděli pouze své pohlaví. V první otázce (viz Tabulka 1) děti odpovídaly, do jaké míry se v hodinách hudební výchovy věnují zpěvu. Měly procentuelně vyjádřit hudební výchovy na zpěv a ostatní činnosti. Při zadávání dotazníku bylo vždy ověřeno, zda děti vědí, co jsou procenta a zda je umí používat, zda rozumí této otázce a pro snadnější zodpovězení otázky byl udán názorný příklad. Otázky č. 2, 3, 5, 6, 7 a 8 byly pokládány formou výběru odpovědí. Žáci zvolili z předem připravených odpovědí. Mohli si vybrat jednu z následujících odpovědí:
ano, vždy
-
ano, většinou -
občas -
spíše ne
-
nikdy
V otázce č. 9 byly navrženy k odpovědím jiné možnosti:
ráda a často -
ráda, ale jen některé písně 21
- zpívám jen občas - nezpívám vůbec
Pouze u dvou otázek – otázka č. 4 a č. 10 - měli napsat vlastní odpověď a u otázky č. 8 měli žáci vybrat jednu z odpovědí a dále mohli doplnit vlastní odpověď, např. u otázky č. 7 (bylo vždy nutné ověřit, zda vědí, co je to kánon). V některých třídách bylo nutné vysvětlit, co si představují pod pojmem „dechové cvičení“ (viz „Dotazník“, otázka č. 3).
Nejzásadnějšími faktory, které ovlivňují výsledky průzkumu, jsou počty respondentů. Snažila jsem se získat co nejvíce zodpovězených dotazníků, tak aby byly výsledky co nejméně zkreslené. Nakonec se podařilo shromáždit dotazníky od 258 respondentů. Skupiny podle zaměření škol byly různě početné. Běžné školy bez zvláštního zaměření čítají 102 respondentů. Na výběrových základních školách a nižších stupních gymnázií vyplnilo dotazníky 131 dotázaných žáků. Poslední skupinou je skupina žáků ve třídách s rozšířenou hudební výchovou (RVHV). Zde se výzkumu zúčastnilo nejméně dětí, pouze 25. Abych předešla nesrovnalostem při porovnávání výsledků jednotlivých odpovědí, převedla jsem výsledky na procentuální hodnoty.
Podmínky během vyplňování dotazníků ve třídách byly často problematické vzhledem ke klimatu v jednotlivých třídách, či vztahy mezi žáky ve třídě. Vyplňování dotazníků ovlivnily i vnější jevy – jako např. únava po právě skončené hodině tělesné výchovy. Někteří žáci, hlavně dívky často až příliš spolupracovali na tom, jaké odpovědi uvedou do výzkumu, ačkoli byli předem upozorněni, že záměrem není uvést bezchybné odpovědi. Přesto se u některých respondentů našly zcela identické odpovědi na otázky.
V jedné z hudebně zaměřených tříd jsem se setkala s žáky, kteří zaujímali velmi odtažitý postoj ke zpěvu, hudební výchově a k hudbě celkově. Hudební výchovu je učil pan učitel, který mi po provedení výzkumu vysvětlil, že zrovna tato třída je velmi těžko zvladatelná a hudebním aktivitám jen málo nakloněná. Vyrozuměla jsem, že vyučující se raději věnuje ve větší míře výuce teorie a dějin hudby než hudebním činnostem, aby žáky udržel v klidu. Klima třídy se pak odrazilo i na odpovědích respondentů.
22
2.2 Stanovení hypotéz Naším záměrem bylo zjistit jakým způsobem a zda vůbec probíhá na školách výchova ke správnému pěveckému projevu, zda se učitelé věnují hlasové i dechové průpravě, zda se děti setkávají také s vícehlasými cvičeními i písněmi, popř. s jakými písněmi, zda jsou v hodinách hudební výchovy planěny požadavky vytyčené ve „Vzdělávacím programu obecná škola a základní škola“ a v „Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání“. V neposlední řadě jsem chtěla zjistit, jaký mají děti ke zpěvu vztah a zda vědí, co je důležité vědět, aby jejich pěvecký projev byl přirozený a správně pěvecky vytvořený.
Získané informace pak hodlám porovnat mezi jednotlivými školami. Chci srovnat, jaké jsou rozdíly v pojetí hudební výchovy a přístupu k ní na různých školách. Hodlám zjistit, zda je rozdíl mezi jednotlivými zaměřeními škol a na jaké úrovni hlasová výchova probíhá a některé otázky také podle toho, jak rozdílně odpovídali chlapci a dívky. 1. Nejkladnější
vztah
k pěveckým
činnostem
předpokládáme
na
školách
s rozšířenou hudební výchovou, spolu s odbornou hlasovou výchovou v hodinách HV. Domněnka je podpořena zvýšenou dotací hodin hudební výchovy a předpokladem, že děti se do těchto tříd přihlásily ze zájmu o hudební činnosti. 2. Pozitivní vztah k vokálním činnostem se objeví také u žáků na výběrových školách a nižších stupních gymnázií, vzhledem k zaměření těchto škol a vyšším nárokům, kladeným na děti ve všech oborech. 3. Kladný vztah ke zpěvu se může projevit také na běžných základních školách, pokud jsou hodiny hudební výchovy vedeny kvalitním pedagogem, vzdělaným v oboru hudební výchova a pedagogem, který se problematice pěvecké výchovy věnuje.
23
2.3 Analýza výzkumu Dotazníkové šetření se uskutečnilo na školách různých zaměření. Vyhodnocení jednotlivých otázek bude proto také rozděleno podle těchto zaměření na „běžné základní školy“, „výběrové základní školy“, kam zahrnujeme jednu výběrovou základní školu Hálkovu, třídy nižších stupňů gymnázií a „základní školy s RVHV“. Některé otázky byly také vyhodnoceny podle pohlaví respondentů.
Otázka č. 1: V hodinách hudební výchovy většinou: a) Zpíváme b) Jiné aktivity
V první otázce měli žáci srovnat poměr vokálních a jiných činností, kterými se v hodinách hudební výchovy zabývají. Nejprve se budeme zabývat analýzou odpovědí žáků z běžných základních škol, poté rozborem dotazníků žáků ze škol výběrových a žáků ze tříd s RVHV a na závěr uvedeme průměr ze všech odpovědí žáků.
Běžné základní školy Odpovědi byly zpracovány do Tabulky 1 a Grafu 1.
procenta - zpěv/jiná činnost
Otázka č. 1
100/0 90/10 80/20
70/30
60/40
50/50
40/60
30/70
20/80 10/90
1%
10,8 %
14,7 %
45,1 %
10,8 %
5,9 % 1 %
0/100
Běžné ZŠ
1%
8,8 %
Tabulka 1
24
0,0 %
1%
Běžné ZŠ 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%
Běžné ZŠ
20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0/100
010/90
20/80
30/70
40/60
50/50
60/40
70/30
80/20
90/10
100/0
0,00%
procenta - zpěv/jiná činnost
Graf 1
Děti na běžných základních školách uvedly, že minimálně polovinu hudebních činností v hodinách hudební výchovy tvoří zpěv. Můžeme však také konstatovat, že v celkovém součtu 37 % žáků uvedlo, že v hodinách zpívají dokonce více než polovinu času (viz Graf 1). Toto procento oproti obecnému průzkumu převažuje. A pouze asi 19 % procent respondentů (celková součet) uvedlo, že zpěvu věnují v hodinách hudební výchovy méně než polovinu času. Můžeme tedy prohlásit, že děti na základních školách se věnují zpěvu v dostatečné míře, tedy v polovičním a vyšším poměru vůči ostatním činnostem v hodinách HV.
Výběrové školy Další výraznou skupinou respondentů vyčleněných z obecného průzkumu je skupina výběrových škol. Zahrnujeme sem výběrové základní školy a sekundy nižších stupňů gymnázií. Zde byl dotazník zpracován následovně, dle Tabulky 2 a Grafu 2. procenta - zpěv/jiná činnost Otázka 100/0 90/10 80/20 70/30 60/40 50/50 40/60 30/70 20/80 10/90 č. 1 Výběrové 1,5 % 0,0 % 9,2 % 12,2 % 17,6 % 29,8 % 18,3 % 6,1 % 3,8 % 1,5 % školy Tabulka 2
25
0/100 0,8 %
Výběrové školy 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% Výběrové školy 15,00% 10,00% 5,00%
0/100
010/90
20/80
30/70
40/60
50/50
60/40
70/30
80/20
90/10
100/0
0,00%
procenta - zpěv/jiná činnost
Graf 2
I na těchto školách děti uvedly v největším zastoupení jako poloviční poměr k ostatním činnostem zpěv. Vyšší poměr zpěvu než poloviční zaznamenalo 38 % žáků, což je velmi podobné procento žákům na běžných základních školách (viz výše a Graf 2). Naopak nižší poměr zpěvu vůči ostatním činnostem v hodinách hudební výchovy udalo 31 % dětí. Celkově jsou tedy odpovědi v poměrech asi třetinových, třetina žáků uvedla vztah zpěvu a ostatních činností vyšší než poloviční, třetina poloviční a třetina menší než poloviční.
Třídy s rozšířenou výukou hudební výchovy (RVHV) Jak bylo zmíněno výše, tento počet žáků je v porovnání s ostatními skupinami nižší, zato zajímavým fenoménem našeho školství. Odpovědi těchto žáků byly následující:
procenta - zpěv/jiná činnost
Otázka č. 1
100/0
90/10
80/20 70/30
60/40
50/50
40/60
30/70 20/80 10/90 0/100
4%
0,0 %
4%
0,0 % 12 %
16 %
12 % 20 % 4 %
Školy s RVHV
8%
Tabulka 3
26
20 %
RVHV 25,00%
20,00%
15,00% RVHV 10,00%
5,00%
0/100
010/90
20/80
30/70
40/60
50/50
60/40
70/30
80/20
90/10
100/0
0,00%
procenta - zpěv/jiná činnost
Graf 3
V odpovědích těchto žáků dochází k zajímavému obratu. Jedna pětina žáků uvedla, že v hodinách hudební výchovy nezpívají vůbec, jedna pětina žáků zaznamenala poměr zpěvu a ostatních činností v poměru 20 % x 80 %. Celkově 72 % dětí prohlásilo, že zpěv zaujímá v jejich hodinách hudební výchovy méně než polovinu oproti ostatním činnostem.
Průměr všech škol Průměrné výsledky jsme získali z odpovědí na jednotlivých školách, které jsme převedli na procentuelní hodnoty, viz blíže Tabulka 4 a Graf 4. procenta - zpěv/jiná činnost Otázka č. 1 100/0
90/10
80/20
70/30
60/40
50/50
40/60
30/70
20/80
10/90
0/100
Průměr ze všech škol
1,6 % 0,4 % 8,5 % 11,2 %
14,7 % 33,7 % Tabulka 4
27
15,1 % 6,6 % 4,3 % 1,6 % 0,4 %
Průměr všechny ZŠ
40,0%
Průměr všechny ZŠ
35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0%
0/100
010/90
20/80
30/70
40/60
50/50
60/40
70/30
80/20
90/10
100/0
0,0%
procenta - zpěv/jiná činnost
Graf 4
Podle odpovědí žáků je zřejmé, že třetina z dotázaných uvedla, že vokálním činnostem věnují v hodinách hudební výchovy polovinu času z celé výuky. Další odpovědi se na obě strany celkem vyvažují, někteří žáci uvádějí větší podíl zpěvu, jiní naopak menší. Můžeme však říci, že mírně převažuje počet vyšších procent podílu zpěvu v hodinách hudební výchovy - celkový součet procent od podílu 100/0 až po 60/40 zpěvu v hodinách hudební výchovy je 36,6 %.
28
Otázka č. 2: V hodinách hudební výchovy se rozezpíváváme. Druhá otázka zjišťuje, zda na školách probíhá hlasová výchova v podobě rozezpívání v hodinách HV. Žáci odpovídali výběrem mezi pěti možnostmi:
ano, vždy – většinou – občas – spíše ne – nikdy
Běžné základní školy Na běžných základních školách byly odpovědi žáků vyhodnoceny dle Tabulky 5 a Grafu 5:
Otázka č. 2
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Běžné ZŠ
65,7 %
23,5 %
8,8 %
0,0 %
2,0 %
Tabulka 5
Běžné ZŠ 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% Běžné ZŠ 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 5
Výsledek odpovědí na běžných základních školách můžeme označit za velmi úspěšný, vzhledem k faktu, že 65,7 % respondentů uvedlo, že se v hodinách hudební výchovy 29
vždy rozezpívávají a také 23 % dětí říká, že se rozezpíváním zabývají „Většinou“. Sečteme – li tyto dvě položky, docházíme k 88,7 % dětí, které na tuto otázku odpověděly kladně, což je výrazná většina ve skupině běžných základních škol. Počet záporných odpovědí je vzhledem k ostatním možnostem zanedbatelný. Na běžných základních školách tedy hlasová výchova většinou probíhá.
Výběrové školy U výběrových škol byly odpovědi pracovány do Tabulky 6 a Grafu 6:
Otázka č. 2
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
52,7 %
30,5 %
9,9 %
5,3 %
1,5 %
Výběrové školy
Tabulka 6
Výběrové ZŠ 60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
Výběrové ZŠ
20,00%
10,00%
0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 6
Dle odpovědí můžeme konstatovat, že i u dětí na výběrových školách jsou pozitivní ohlasy na rozezpívání, tedy na jistou formu hlasové výchovy. Celkem 52,7 % respondentů na otázku odpovědělo jednoznačně kladně a 30,5 % uvedlo, že se rozezpíváním v hodinách zabývají „Většinou“. Kladných reakcí na rozezpívání po 30
sečtení můžeme tedy uvést celkem 83,2 %, což je srovnatelný výsledek s běžnými základními školami. Záporných odpovědí se v těchto dotaznících vyskytlo minimálně.
Školy s RVHV Odpovědi žáků ze tříd s RVHV byly utříděny do Tabulky 7 a Grafu 7:
Otázka č. 2
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
ZŠ s RVHV
8,0 %
12,0 %
8,0 %
8,0 %
64,0 %
Tabulka 7
ZŠ s RVHV 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% ZŠ s RVHV 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 7
Odpovědi žáků, kteří se zaměřují ve svém vzdělávání na hudební výchovu, jsou poněkud překvapující. Většina žáků, 64 %, odpověděla na otázku ohledně hlasové výchovy zcela záporně, tedy že v jejich hodinách neprobíhá rozezpívání vůbec. Po sečtení s žáky, kteří vybrali odpověď „Spíše ne“, tvoří celkové procento záporných odpovědí 72 %. Pouze 20 % žáků pak odpovědělo zcela či částečně kladně. Ve třídách s RVHV výchova ke správnému pěveckému projevu pomocí hlasových cvičení tedy spíše neprobíhá.
31
Průměr všech odpovědí Všechny odpovědi žáků sedmých tříd a žáků sekund nižších stupňů gymnázií byly shrnuty do Tabulky 8 a Grafu 8:
Ano, vždy
Otázka č. 2 Průměr
většinou
občas
spíše ne
nikdy
ze
všech škol
53,5 %
26,0 %
9,3 %
3,5 %
7,8 %
Tabulka 8
Průměr ze všech ZŠ
60,0%
50,0% Průměr ze všech ZŠ
40,0%
30,0%
20,0%
10,0%
0,0% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 8
Celkové výsledky jsou ovlivněny všemi dotazníky, jak byly popsány výše. Nejvíce dětí vybralo odpověď „Ano, vždy“, celkem 53,5 %. Spolu s žáky, kteří zvolili odpověď „Většinou“, tvoří dohromady 79,5 % kladných odpovědí. Odpověď „Nikdy“ zvolilo 7,8 % respondentů, tato hodnota je tedy zanedbatelná, musíme však bohužel konstatovat, že tyto odpovědi tvoří žáci ze škol s RVHV, jak se ukázalo ve výsledcích dotazníků tříd s RVHV (viz blíže Tabulka 7 a Graf 7). Střední hodnoty odpovědí a odpovědi „Spíše ne“ jsou vzhledem k ostatním položkám rovněž zanedbatelné. Můžeme tedy prohlásit, že v sedmých třídách hlasová výchova většinou probíhá.
32
Otázka č. 3: V hodinách hudební výchovy děláme dechová cvičení. Otázkou mělo být zjištěno, zda se pedagogové v hodinách hudební výchovy zabývají průpravou ke správnému pěveckému dýchání a zda k tomu používají cvičení, vedoucí k osvojení dechové opory pomocí žeberně – bráničního dýchání. Odpovědi jsou opět rozděleny podle zaměření jednotlivých škol a následně shrnuty.
Běžné základní školy Odpovědi žáků na těchto školách byly zpracovány do Tabulky 9 a Grafu 9:
Otázka č. 3
ANO vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Běžné ZŠ
2,9 %
4,9 %
45,1 %
30,4 %
14,7 %
Tabulka 9
Běžné ZŠ 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%
Běžné ZŠ
20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% ANO vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 9
Otázka týkající se dechových cvičení nebyla už v odpovědích žáků tak jasná a pozitivní. Odpovědi jsou většinou zdrženlivé, 45 % respondentů na běžných základních školách uvedlo, že se dechovými cvičení zabývají v hodinách hudební výchovy pouze „Občas“, u vysokého procenta dětí, 30,4 %, jsme zaznamenali odpověď „Spíše ne“ a 14,7 % 33
prohlásilo, že dechová cvičení v hodinách hudební výchovy neprobíhají vůbec. Celkem tedy 45,1 % odpovědělo zápornou odpovědí. Procento žáků, kteří na tuto otázku odpověděli kladně je minimální. Dechová cvičení tedy žáci provádějí buď jen občas, nebo spíše ne.
Výběrové školy Odpovědi žáků na výběrových školách byly zpracovány do Tabulky 10 a Grafu 10:
Otázka č. 3
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
10,7 %
23,7 %
32,8 %
19,8 %
12,2 %
Výběrové školy
Tabulka 10
Výběrové ZŠ 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% Výběrové ZŠ 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% ANO vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 10
Také na výběrových školách se setkáváme s méně pozitivními odpověďmi. Převažuje výběr odpovědi „Občas“, kterou zvolilo 32,8 % studentů, což je menší procento, než u žáků na běžných základních školách. Dohromady 32 % žáků zapsalo zápornou odpověď, tedy buď „Spíše ne“ nebo „Nikdy“, což je rovněž méně než u žáků na školách základních. Kladnou odpověď na otázku o dechových cvičeních uvedlo celkem 34,4 % 34
respondentů, z toho 10,7 % odpovědělo „Ano, vždy“ a 23,7 % odpovědělo „Většinou“. Procento dětí, které odpovědělo kladně, je tedy mnohem vyšší než u dětí na běžných základních školách. Můžeme tedy prohlásit, že průprava ke správnému dýchání probíhá na výběrových školách častěji než na školách běžných.
Z8kladní školy s RVHV Odpovědi žáků na školách s rozšířenou hudební výchovou byly zpracovány do Tabulky 11 a Grafu 11:
Otázka č. 3
ANO vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
ZŠ s RVHV
0,0 %
0,0 %
8,0 %
12,0 %
80,0 %
Tabulka 11
ZŠ s RVHV 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% ZŠ s RVHV 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ANO vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 11
Odpovědi u žáků navštěvujících třídy s RVHV docházíme k poněkud překvapivým výsledkům. Nula procent dětí zvolilo pro tuto otázku pozitivní odpovědi „Ano, vždy“ nebo „Většinou“. Malé procento respondentů vybralo odpověď „Občas“, 8 % dotázaných, a 12 % odpovědělo „Spíše ne“. Odpověď „Nikdy“ zvolilo nejvyšší procento dětí v poměru k ostatním školám, celkově 80 % dětí. Sečteme – li tuto hodnotu s druhou možnou zápornou odpovědí, tedy „Spíše ne“, dostaneme celkové procento 35
záporných odpovědí 92 %. Bohužel musíme konstatovat, že dechová cvičení pedagogové se svými žáky neprovádí vůbec.
Průměr všech škol Odpovědi všech žáků sedmých tříd základních škol, jsou zapsány do Tabulky 12 a Grafu 12:
Ano, vždy Otázka č. 3 Průměr všech 6,6 % škol
většinou
občas
14,0 %
spíše ne
35,7 %
nikdy
23,6 %
20,2 %
Tabulka 12
Průměr všech ZŠ
40,00% 35,00% 30,00%
Průměr všech ZŠ
25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 12
Po převedení všech odpovědí žáků sedmých ročníků na procenta zjišťujeme, že nejvíce odpovědí nacházíme u možnosti „Občas“ – 35,7 %. Kladných odpovědí zaznamenalo dohromady 20,6 % (odpověď „Ano, vždy a „Většinou“). Záporných odpovědí „Spíše ne“ a „Nikdy“ po sečtení zapsalo 43,8 % všech respondentů, těch je tedy bohužel nejvíce. Průprava ke správnému užívání dechu při zpěvu je tedy bohužel na všech školách zanedbávána a většinou v hodinách hudební výchovy neprobíhá, vzhledem k faktu, že pouze třetina žáků uvedla na tuto otázku kladnou odpověď.
36
Otázka č. 4: K čemu používáš při zpěvu bránici? Čtvrtá otázka ověřuje teoretické znalosti žáků ohledně pojmů užívaných pro osvojení si správné pěvecké techniky. U této otázky žáci odpovídali podle vlastního uvážení, neměli na výběr žádné možnosti. Jejich odpovědi jsem poté roztřídila podle jejich obsahu na „nevím“, „dech“ – do které byly zahrnuty správné odpovědi o dechové opoře, dále to byly odpovědi „zpěv“, které zahrnovaly nepřesné a nejednoznačné odpovědi, které spíše čerpaly z toho, jak byla otázky položena. Dalším typem odpovědi byly odpovědi označené jako „Odborné“. Do těch byly zahrnuty odpovědi, které svědčily o odborné pěvecké průpravě a dobré znalosti pěvecké techniky. Protože se jednalo o odpovědi spíše ojedinělé, domnívám se, že žáci nabyli tyto vědomosti zřejmě mimo školu v zájmových kroužcích. Mezi odpověďmi žáků se objevilo slovo „Nástroj“, čímž je myšlen hudební nástroj. Zde se můžeme domnívat, že někteří respondenti hrají na dechový nástroj a pojem bránice znají pravděpodobně ze základní umělecké školy.
Při vyhodnocení této otázky musíme vzít také v úvahu, že děti možná o funkci bránice slyšely, nejsou však na tento pojem zvyklé, proto si jej nepamatují. Jak ověříme v desáté otázce, mnoho dětí ví, že ke zpěvu potřebují správně dýchat, méně z nich však ví, že sval, který pro to používají, se nazývá bránice. Tuto otázku tedy pojímáme pouze jako ověření teoretických znalostí dětí, nikoli jako zjišťování jejich znalostí pěvecké techniky.
Odpovědi byly rozděleny podle pohlaví, na chlapce a dívky. Chceme tak srovnat, jak se liší teoretické znalosti o dechové opoře nejen mezi zamřeními jednotlivých škol, ale také mezi pohlavími.,
Běžné základní školy Odpovědi respondentů byly utříděny do Tabulky 13, Grafu 13 (dívky) s Tabulky 14 a Grafu 14 (chlapci):
Otázka č. 4
Nevím
Dech
37
Zpěv
Odborná Nástroj
Běžné
ZŠ
84,9 %
Dívky
9,4 %
3,8 %
0%
0%
Tabulka 13
Běžné ZŠ – Dívky 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% Běžné ZŠ - Dívky 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%
N ás tro j
O db or ná
Zp ěv
D ec h
N ev ím
0,00%
Graf 13
Otázka č. 4 Běžné Chlapci
ZŠ
Nevím
Dech
Zpěv
Odborná Nástroj
91,8 %
4,1 %
4,1 %
0%
-
Tabulka 14
38
0%
Běžné ZŠ - Chlapci 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00%
Běžné ZŠ - Chlapci
40,00% 30,00% 20,00% 10,00%
N ás tro j
O db or ná
Zp ěv
D ec h
N ev ím
0,00%
Graf 14
Z odpovědí žáků se dovídáme, že naprostá většina z nich neví, co je bránice. V odpovědích se nijak neliší reakce chlapců či děvčat. U chlapců se tato odpověď vyskytla o 7 % více, tedy v hodnotě 91,8 %. O něco více dívek než chlapců na běžných základních školách uvedlo, že bránici užíváme k dýchání avšak pouze o 5 %, tedy 9,4 % dívek. Další menší procento (cca 4 %) dívek i chlapců udalo odpověď, že bránice je potřebná ke zpěvu. Tuto odpověď však nemůžeme brát jako zcela relevantní, vzhledem k tomu, jak byla položena otázka. Chlapci i dívky jsou tedy ve svých znalostech v oblasti teorie dechové opory na podobných úrovních, tzn., že naprostá většina z nich neví, k čemu slouží bránice.
Výběrové školy Výsledky odpovědí byly u dívek zanalyzovány do Tabulky 15 a Grafu 15 a u chlapců do Tabulky 16 a Grafu 16.
Otázka č. 4
Nevím
Dech
Zpěv
Odborná
Nástroj
66,1 %
21 %
4,8 %
8,1 %
0%
Výběrové školy – Dívky
Tabulka 15
39
Výběrové ZŠ – Dívky 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% Výběrové – Dívky 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Nevím
Dech
Zpěv
Odborná Nástroj
Graf 15
Otázka č. 4
Nevím
Dech
Zpěv
Odborná Nástroj
78,3 %
17,4 %
4,3 %
0%
Výběrové školy - Chlapci
0%
Tabulka 16
Výběrové ZŠ – Chlapci 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% Výběrové ZŠ - Chlapci 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%
N ás tro j
O db or ná
Zp ěv
D ec h
N ev ím
0,00%
Graf 16
40
V odpovědích žáků, kteří navštěvují výběrové školy, dochází k menšímu zmírnění, kde žáci neví, co je bránice. U chlapců i dívek je toto procento u možnosti „Nevím“ menší, u dívek je to 66,1 % a u chlapců o něco vyšší procento, 78,3 %. Je potěšující, že výrazně vyšší procento dětí vědělo, že bránici užíváme k dýchání, konkrétně u dívek 21 % a u chlapců 17,4 % a dokonce 8,1 % dívek, nikoli však chlapců, uvedlo odpověď odbornou, svědčící o odborné průpravě k pěveckému projevu. Opět kolem 4 % uvedlo, že bránici užíváme ke zpěvu, avšak bez bližší specifikace. Přesto však je stále nejvyšší procento u odpovědi „Nevím“, tedy ani na výběrových školách žáci nemají teoretické základy ke správnému zpěvu.
Školy s RVHV Odpovědi žáků byly vyhodnoceny u dívek do Tabulky 17 a Grafu 17, u chlapců do Tabulky 18 a Grafu 18.
Otázka č. 4
Nevím
Dech
Zpěv
Odborná Nástroj
52,4 %
33,3 %
19,0 %
0%
ZŠ s RVHV Dívky
0%
Tabulka 17
ZŠ s RVHV – Dívky 60,00%
50,00% 40,00%
ZŠ s RVHV - Dívky
30,00%
20,00% 10,00%
N ás tro j
O db or ná
Zp ěv
D ec h
N ev ím
0,00%
Graf 17
41
Otázka č. 4
Nevím
Dech
Zpěv
Odborná Nástroj
75 %
0%
0%
0%
ZŠ s RVHV Chlapci
25 %
Tabulka 18
ZŠ s RVHV – Chlapci 80% 70% 60% 50% ZŠ s RVHV - Chlapci
40% 30% 20% 10%
N ás tro j
O db or ná
Zp ěv
D ec h
N ev ím
0%
Graf 18
Žáci 7. tříd s RVHV ve svých odpovědích nijak nevybočovali od ostatních dětí v 7. třídách základních škol. Většina chlapců (75 %) i dívek (52,4 %) nevěděla, co je bránice. Přesto však je procento těchto odpovědí nižší než na ostatních školách. U dívek ze tříd s RVHV uvedlo celkově nejvyšší procento dotázaných v porovnání s ostatními školami, že bránici užíváme ke zpěvu, celkem 33,3 % dívek. Přesto z těchto odpovědí však nemůžeme posoudit, zda tyto žačky opravdu znají funkci bránice. 25 % chlapců uvedlo, že bránici užíváme ke hře na hudební nástroj, což svědčí, jak se domníváme, o kvalitní průpravě ke hře na dechový nástroj, nikoli však ke kultivovanému pěveckému projevu.
42
Průměr ze všech škol Odpovědi žáků ze všech ročníků odpovídajících sedmým třídám, a to jak chlapců tak dívek, jsou shrnuty do Tabulky 19 a Grafu 19:
Otázka č. 4
Průměr všech škol
Nevím
Dech
77,5 %
Zpěv
15,5 %
1,2 %
Odborná
5,8 %
Tabulka 19
Průměr všech ZŠ
90,00% 80,00% Průměr všech ZŠ
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Nevím
Dech
Zpěv
Odborná
Graf 19
Průměrné vyhodnocení odráží dotazníky všech zaměření škol. Nejvíce zapsanou možností byla odpověď „Nevím“ – 77,5 % chlapců i dívek. 15,5 % dotázaných uvedlo, že bránici užíváme pro dýchání a 5,8 % žáků zapsalo podrobnou odbornou odpověď. Odpověď „Zpěv“ zapsalo pouze zanedbatelné procento dotázaných. Po analýze všech dotazníků můžeme prohlásit, že tři čtvrtiny žáků neznají pojem bránice ani její funkci a pouze malé procento dětí ví, co bránice je a k čemu slouží.
43
Otázka č. 5: V hodinách hudební výchovy opakujeme vytleskávání rytmu po paní učitelce. Pátou otázkou jsme ověřovali, zda v hodinách hudební výchovy probíhá průprava k rozvoji rytmického cítění, které je pro kvalitní pěvecký projev rovněž důležité. V této otázce žáci opět vybírali z připravených možností odpovědí.
Běžné základní školy Odpovědi žáků, kteří navštěvují běžné základní školy, byly zpracovány do Tabulky 20 a Grafu 20.
Otázka č. 5
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Běžné ZŠ
2,9 %
8,8 %
35,3 %
36,3 %
16,7 %
Tabulka 20
Běžné ZŠ 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00%
Běžné ZŠ
15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 20
Žáci na běžných základních školách uvedli, že rytmickými cvičeními se v hodinách hudební výchovy spíše nezabývají. Tuto odpověď zvolilo 36,3 % dětí. Podobné, ale o trochu nižší procento žáků prohlašuje, že rytmická cvičení provádějí „Občas“. 16,7 % 44
dětí vybralo odpověď „Nikdy“. Jen malé procento dětí odpovědělo kladně. Tyto výsledky svědčí o slabé rytmické průpravě na těchto školách, ačkoli rytmus je jedním z nejpřirozenějších hudebních projevů, které žáci mohou v hudební výchově využít.
Výběrové školy Odpovědi žáků z výběrových škol byly zpracovány do Tabulky 21 a Grafu 21:
Otázka č. 5
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
6,1 %
22,1 %
44,3 %
21,4 %
6,9 %
Výběrové školy
Tabulka 21
Výběrové ZŠ 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% Výběrové ZŠ
25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 21
Žáci výběrových škol pro své odpovědi nejčastěji vybírali odpověď „Občas“, celkem jich tuto odpověď zvolilo 44,3 % studentů, což je vyšší procento, než u žáků běžných škol. Vyšší procento žáků výběrových škol také uvedlo některou z kladných odpovědí, jedná se o celkem 28,2 % pozitivních reakcí. 21,4 % žáků uvedlo, že rytmickými cvičeními se spíše nezabývají, což je srovnatelný počet s odpověďmi kladnými a zároveň nižší než počet záporných procent odpovědí žáků na běžných základních 45
školách. Výsledky dotazníků můžeme tedy shrnout tak, že na výběrových školách se v hodinách hudební výchovy zabývají pedagogové rytmickou průpravou častěji než na školách běžných, ačkoli rytmická cvičení nejsou v hodinách hudební výchovy tak běžná jako hlasová cvičení (viz blíže otázka č. 2).
Školy s RVHV Odpovědi žáků, kteří navštěvují třídy s rozšířenou výukou hudební výchovy, jsou uvedeny v Tabulce 22 a Grafu 22:
Otázka č. 5
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
ZŠ s RVHV
0,0 %
0,0 %
44,0 %
52,0 %
4,0 %
Tabulka 22
ZŠ s RVHV 60,00%
50,00%
40,00%
ZŠ s RVHV
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 22
Mezi žáky ze tříd s RVHV vybralo 52 % z dotázaných odpověď „Spíše ne“ a 44 % zvolilo odpověď „Občas“. Zanedbatelné procento z nich zvolilo odpověď „Nikdy“ a žádný z žáků nevybral ani jednu z kladných odpovědí na otázku týkající se výchovy k rytmickému cítění. Tato situace, kdy nikdo z žáků ze tříd s RVHV nevybral ani jednu kladnou odpověď, nenastala ani u žáků běžných škol, ani u žáků studujících na výběrových školách. Procento uvedených záporných odpovědí, po sečtení odpovědí 46
„Spíše ne“ a „Nikdy“ je nejvyšší (56 %) ve srovnání s ostatními zaměřeními škol. Výchova k rytmickému cítění tedy ve třídách s RVHV většinou neprobíhá a pokud ano, pak pouze občas.
Průměr ze všech škol Dotazníky všech tříd byly zpracovány do Tabulky 23 a Grafu 23:
Otázka č. 5 Ano, vždy většinou občas spíše ne nikdy Průměr všech 4,3 % 14,7 % 40,3 % 30,2 % 10,5 % škol Tabulka 23
Průměr všech ZŠ
45,0% 40,0% 35,0% Průměr všech ZŠ
30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 23
V odpovědích žáků všech typů škol nacházíme nejvíce výběrů možnosti „Občas“ – 40,3 %. Součet kladných odpovědí („Ano, vždy“ a „Většinou“), kdy žáci uvedli, že se zabývají rytmickými cvičeními, je 19 %. Naproti tomu procento záporných vyjádření o výchově k rytmickému cítění je mnohem vyšší – 40,7 %. Toto procento je stejné jako počet odpovědí neutrálních („Občas“). 40 % žáků tedy prohlašuje, že se rytmickými cvičeními zabývají občas a 40 % uvedlo, že rytmická cvičení učitelé do hodin hudební 47
výchovy nezařazují. Bohužel jsou tedy rytmická cvičení v těchto třídách opomíjenou složkou průpravy k pěveckému projevu.
Otázka č. 6: V hodinách hudební výchovy zpíváme hlasová cvičení ve dvojhlase. Otázka zjišťuje, jak probíhá plnění očekávaných výstupů prezentovaných ve vzdělávacích dokumentech jako je RVP či Vzdělávací program Základní škola. Zpěv ve dvojhlase vyžaduje patřičnou průpravu, hlasová cvičení připravující na zpěv ve dvojhlase, která žákům pomohou ve zvládnutí zpěvu dvojhlasé písně. Výsledky průzkumu jsou opět rozděleny podle zaměření škol na běžné školy, výběrové školy a školy s RVHV.
Běžné základní školy Odpovědi žáků navštěvujících běžné školy byly utříděny do Tabulky 24 a Grafu 24.
Otázka č. 6 Ano, vždy Běžné ZŠ
2,0 %
většinou
občas
spíše ne
nikdy
11,8 %
39,2 %
30,4 %
16,7 %
Tabulka 24
Běžné ZŠ 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% Běžné ZŠ 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy většinou
občas
Graf 24
48
spíše ne
nikdy
Žáci na běžných základních školách jako nejčastější odpověď uvedli odpověď „Občas“ – 39,2 %. Mnoho z dětí dále vybralo odpovědi záporné. Možnost „Spíše ne“ zapsalo 30,4 % respondentů a možnost „Nikdy“ zadalo 16,7 %. Celkem zvolilo zápornou odpověď 47,1 % respondentů. Kladná odpověď „Ano, vždy“ nebo odpověď „Většinou“ vybralo dohromady pouze 13,8 % dětí. Záporné odpovědi ve svém součtu bohužel převažují nejen nad odpověďmi kladnými, ale také nad neurčitou odpovědí, která je na pomezí – odpovědí „Občas“. Můžeme tedy konstatovat, že průprava k vícehlasému zpěvu na běžných základních školách spíše neprobíhá a pokud ano, tak jen zřídka.
Výběrové školy Odpovědi žáků, kteří navštěvují nižší stupně gymnázií či výběrové základní školy, byly zpracovány do Tabulky 25 a Grafu 25:
Otázka č. 6 Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
9,2 %
32,1 %
38,2 %
18,3 %
Výběrové školy
2,3 %
Tabulka 25
Výběrové ZŠ 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% Výběrové ZŠ 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
Graf 25
49
nikdy
Na výběrových školách uvedlo nejvyšší procento respondentů odpověď „Spíše ne“, celkem 38,2 %. V součtu s druhou možnou zápornou odpovědí „Nikdy“ uvedlo zápornou odpověď celkem 56,5 % respondentů. Toto procento negativních odpovědí je bohužel vyšší než u žáků na běžných základních školách. Kladnou odpověď („Ano, vždy“ a „Většinou“) udalo celkově 11,5 % studentů, což je naopak méně, než u žáků běžných základních škol. Odpověď „Občas“ zaznamenalo 32,1 % žáků, což je jen o málo nižší procento než u žáků běžných základních škol. Po celkovém zhodnocení tedy můžeme konstatovat, že na výběrových školách se učitelé hudební výchovy věnují průpravě k vícehlasému zpěvu méně než na běžných základních školách.
Školy s RVHV Odpovědi žáků, kteří navštěvují třídy s RVHV, byly zpracovány do Tabulky 26 a Grafu 26:
Otázka č. 6 Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
ZŠ s RVHV 0,0 %
0,0 %
20,0 %
28,0 %
52,0 %
Tabulka 26
ZŠ s RVHV 60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
ZŠ s RVHV
20,00%
10,00%
0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
Graf 26
50
nikdy
Žáci navštěvující třídy s RVHV zaznamenali v porovnání s ostatními žáky různých zaměření nejvyšší míru negativních odpovědí na otázku č. 6. Nejvyšší procento žáků, 52 %, vybralo odpověď „Nikdy“ a dále odpověď „Spíše ne“. Dohromady tedy uvedli 80 % záporných odpovědí na otázku ohledně hlasových cvičení ve vícehlase. Zbývající počet procent, 20 %, děti přidělily odpovědi „Občas“. Kladnou odpověď neuvedl žádný žák. Musíme tedy bohužel konstatovat, že ve třídách s RVHV se průpravě k vícehlasu zabývají pedagogové vůbec nejméně ze všech tříd, které byly do výzkumu zahrnuty.
Průměr všech škol Odpovědi všech žáků, kteří navštěvují sedmé ročníky základních škol a sekundy nižších stupňů gymnázií byly zpracovány do Tabulky 27 a Grafu 27:
Otázka č. 6 Ano, vždy většinou občas spíše ne nikdy Průměr 1,9 % 9,3 % 33,3 % 36,8 % 18,6 % všech škol Tabulka 27
Průměr všech ZŠ
40,0%
Průměr všech ZŠ
35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Ano, vždy
většinou
občas
Graf 27
51
spíše ne
nikdy
Na otázku o provádění vícehlasých hlasových cvičení v hodinách hudební výchovy bylo zaznamenáno nejvíce možností „Spíše ne“ – 36,8 %, a podobně odpověď „Občas“ – 33,3 %. Poměrně vysoké procento žáků zvolilo odpověď „Nikdy“ – 18,6 %. Počet kladných odpovědí je u této otázky zanedbatelný. Sečteme – li záporné odpovědi dětí, získáme počet 55,4 % respondentů, kteří prohlašují, že průprava k vícehlasému zpěvu spíše neprobíhá, či neprobíhá vůbec. Podle odpovědí všech dětí můžeme tedy usuzovat, že žáci se s vícehlasými cvičeními v hodinách hudební výchovy spíše nesetkávají, nebo pouze občas a to v ojedinělých případech.
Otázka č. 7: V hodinách hudební výchovy zpíváme kánony. V sedmé otázce měli žáci uvést, do jaké míry se věnují vícehlasému zpěvu, v tomto případě zpěvu kánonů. Žáci měli opět předem připravené odpovědi, z kterých měli vybrat tu, která odpovídá situaci v hodinách HV. Zpěv kánonu je pro žáky dost náročný a vyžaduje již jisté vokální dovednosti a také předchozí průpravu, na kterou jsme se dotazovali v předchozí otázce dotazníku. Respondenti jsou opět rozděleni podle škol, které navštěvují, a na závěr uvádíme celkový průměr odpovědí.
Běžné základní školy Odpovědi žáků ze škol bez jakéhokoli zaměření byly zanalyzovány do Tabulky 28 a Grafu 28:
Otázka č. 7
Ano, vždy většinou
občas
spíše ne
nikdy
Běžné ZŠ
1,0 %
46,1 %
34,3 %
12,7 %
5,9 %
Tabulka 28
52
Běžné ZŠ 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%
Běžné ZŠ
20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 28
Nejvyšší procento žáků zvolilo odpověď „Občas“, 46,1 %. Vysoké procento dětí také vybralo záporné odpovědi. Odpověď „Spíše ne“ zaznamenalo 34,3 % respondentů a odpověď „Nikdy“ vybralo 12,7 % dětí. Celkem tedy odpovědělo negativně 47 % dotázaných. Pozitivní odpovědi zvolilo pouze 6,9 % respondentů. Můžeme tedy prohlásit, že zpěv kánonů pedagogové na běžných základních školách do hodin hudební výchovy spíše nezařazují. Je pochopitelné, že písně tohoto typu se nebudou vyskytovat v každé hodině HV, domnívám se však, že by přesto měly mít v hudební výchově výraznější pozici.
Výběrové školy Odpovědi žáků z výběrových škol byly zpracovány do Tabulky 29 a Grafu 29:
Otázka č. 7
Ano, vždy většinou
občas
spíše ne
nikdy
0,0 %
53,4 %
27,5 %
9,9 %
Výběrové školy
9,9 %
Tabulka 29
53
Výběrové ZŠ 60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
Výběrové ZŠ
20,00%
10,00%
0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 29
Odpovědi žáků z výběrových škol se příliš neliší od odpovědí žáků na běžných základních školách. Opět nejvyšší procento žáků uvedlo, že kánony v hodinách zpívají „Občas“, 53,4 %. Toto procento je o málo větší než u žáků na školách bez zaměření. 37,4 % dotázaných vybralo zápornou odpověď „Spíše ne“ nebo „Nikdy“. Toto procento je naopak nižší než u žáků na běžných školách. 9,9 % žáků zapsalo, že kánon v hodinách hudební výchovy zpívají „Většinou“. Tento výsledek je nepatrně vyšší než u žáků na běžných základních školách. Můžeme tedy říci, že ačkoli jsou výsledky běžných a výběrových školy srovnatelné, přesto docházíme k závěru, že situace na výběrových školách je nepatrně lepší a kánonu v hodinách hudební výchovy pedagogové vymezují větší prostor.
Školy s RVHV Odpovědi žáků navštěvujících třídy s RVHV byly zhodnoceny v Tabulce 30 a Grafu 30:
Otázka č. 7
Ano, vždy většinou
občas
spíše ne
nikdy
ZŠ s RVHV
0,0 %
20,0 %
28,0 %
52,0 %
0,0 %
Tabulka 30
54
ZŠ s RVHV 60,00%
50,00%
40,00%
ZŠ s RVHV
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 30
Největší procento žáků uvedlo odpověď „Nikdy“ a to 52 % dotázaných, tedy více než většina ostatních respondentů. Dalších 28 % žáků zapsalo zápornou odpověď „Spíše ne“. Dohromady 80 % dětí zaznamenalo negativní odpověď ohledně zpěvu kánonů v hodinách HV. Pouze 20 % dětí napsalo, že kánony zpívají občas a 0 % z nich uvedlo, že by v hodinách zpívali kánony. V porovnání s výběrovými i běžnými školami jsou odpovědi žáků z tříd s RVHV nejvíce záporné. Děti v těchto třídách se tedy kánonem prakticky nezabývají. Výsledky na otázku ohledně kánonu přesně korespondují s otázkou na vícehlasá cvičení. Na tuto otázku žáci ze tříd z RVHV odpověděli zcela stejně jako na otázku o četnosti zpěvu kánonů. Výsledek je tedy důsledkem zanedbané průpravy k vícehlasému zpěvu.
Průměr ze všech odpovědí žáků Odpovědi žáků ze všech sedmých tříd a sekund nižších gymnázií byly zhodnoceny do Tabulky 31 a Grafu 31:
Otázka č. 7 Ano, vždy Průměr ze všech škol 0,4 %
většinou 7,4 %
Tabulka 31
55
občas spíše ne 46,9 % 30,2 %
nikdy 15,1 %
Průměr všech ZŠ
50,0%
Průměr všech ZŠ
45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 31
Možnost „Občas” byla nejčastěji volenou odpovědí na otázku o frekvenci zařazování kánonů do hodin HV. Tuto odpověď vybralo 46,9 % dotázaných, tedy téměř polovina všech žáků. Dalšími odpověďmi s vysokým procentem výběrů jsou negativní odpovědi „Spíše ne“ (30,2 %) a „Nikdy“ (15,1 %). Dohromady tyto záporné možnosti čítají 45,3 %, tedy srovnatelný počet s odpověďmi „Občas“. Počet kladných odpovědí je zanedbatelný. Můžeme tedy usuzovat, že ve třídách sedmých ročníků a sekund se učitelé hudební výchovy zpěvu kánonů většinou nevěnují.
Otázka č. 8: V hodinách hudební výchovy zpíváme písničky ve dvojhlase. Osmá otázka také navazuje na požadavek zpěvu jednoduchých dvojhlasých, popřípadě tříhlasých písní (viz blíže RVP či Vzdělávací program Základní škola). Žáci měli možnost vybrat z připravených odpovědí popřípadě také doplnit, jaké dvojhlasé písně v hodinách zpívají. Bohužel jen velmi málo dětí této možnosti využilo. Písně, které uvedly, uvádíme spíše jako příklad písní, které děti v hodinách zpívají, nikoli jako relevantní informaci, vzhlede k nízkému počtu záznamů oproti celkovému počtu respondentů.
56
Vícehlasé písně, které děti zapsaly v dotaznících -
Lidové: o Kdybys měla, má panenko, Tráva neroste, Vyletěla holubička, Šla Nanynka do zelí, Ovčáci čtveráci, Kdyby byl Bavorov, Boleslav, Když jsem já šel, Červená růžička, Sedlák, sedlák,
-
Umělé: o U stánků, Červená se…, Batalion, Ó, Angelina, Jimba, jimba, Haleluja, Babička Mary o Tvarůžkové ódy
Všechny lidové písně, které žáci zmínili, odpovídají hlasovému rozsahu, jehož by měly děti v tomto věku dosáhnout. Několik respondentů zmínilo ve svých odpovědích pouze obecná hesla „lidové písně“. Z těch však bohužel nevíme, o které písně přesně se jedná. U písní umělých žáci zapsali písně, které najdeme většinou ve zpěvníku „Já, písnička“. I tyto písně korespondují s hlasovým rozsahem žáků sedmých tříd a sekund. Ve třídě na Slovanském gymnáziu Olomouc uvedli někteří žáci „Tvarůžkové ódy“. Jedná se o projekt operního představení pod vedením jednoho z profesorů, Tomáše Hanzlíka. Žáci gymnázia se spolu s Ensemble Damian podíleli na provedení opery.
Následuje vyhodnocení dotazníků škol rozdělené na běžné základní školy, výběrové školy a školy s RVHV.
Běžné základní školy Odpovědi žáků z běžných základních škol byly zpracovány do Tabulky 32 a Grafu 32:
Otázka č. 8 Běžné ZŠ
Ano, vždy 1,0 %
většinou
občas
2,9 %
45,1 %
Tabulka 32
57
spíše ne 31,4 %
nikdy 19,6 %
Běžné ZŠ 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00%
Běžné ZŠ
20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 32
Na běžných základních školách zvolilo největší procento dětí odpověď „Občas“ v počtu 45,1 %, tedy téměř polovina z dotázaných. Vysoké procento dětí však také uvedlo záporné odpovědi „Spíše ne“ a „Nikdy“, tyto odpovědi dohromady čítají 51 %. Jen velmi nízké procento z žáků prohlašuje, že se zpěvem dvojhlasých písní v hodinách hudební výchovy zabývají. Můžeme tedy tvrdit, že ve třídách bez zvláštního zaměření se zpěvu vícehlasých písní věnují pedagogové pouze občas, nebo vůbec ne.
Výběrové školy Odpovědi žáků, kteří navštěvují výběrové školy, byly utříděny do Tabulky 33 a Grafu 33:
Otázka č. 8
Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Výběrové školy
0,0 %
5,3 %
35,1 %
Tabulka 33
58
32,8 %
26,0 %
Výběrové ZŠ 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00%
Výběrové ZŠ
15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 33
Nejvyšší procento studentů výběrových škol – 35,1 % – vybralo také odpověď „Občas“, nicméně toto procento je oproti běžným školám nižší. Naopak více žáků zvolilo odpověď negativní – „Spíše ne“ nebo „Nikdy“. Odpověď „Spíše ne“ zaznamenalo 32,8 % dětí a odpověď „Nikdy“ 26 %. Dohromady se pro zápornou odpověď rozhodlo 58,8 % respondentů, což je více než polovina z žáků navštěvujících výběrové školy. Můžeme tedy konstatovat, že se na těchto školách zpěvu vícehlasých písní učitelé spíše nevěnují. Tyto výsledky jsou v souladu s Otázkou č. 6 o dvouhlasých rozezpíváních. I v této otázce vysoké procento respondentů uvedlo negativní odpověď, je tedy přirozené, že bez hlasové průpravy k vícehlasému zpěvu nebude možné v hodinách hudební výchovy zpívat ani vícehlasé písně.
Základní školy s RVHV Odpovědi žáků, kteří navštěvují školy s rozšířenou výukou hudební výchovy, byly zanalyzovány do Tabulky 34 a Grafu 34:
Otázka č. 8
Ano, vždy
ZŠ s RVHV
0,0 %
většinou
občas
0,0 %
16,0 %
Tabulka 34
59
spíše ne 28,0 %
nikdy 56,0 %
ZŠ s RVHV 60,00%
50,00%
40,00%
30,00%
ZŠ s RVHV
20,00%
10,00%
0,00% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 34
Odpověď „Nikdy“ vybralo nejvyšší procento žáků, vybralo ji 56 % dětí, tedy více než polovina. Nižší procento – 28 % respondentů – zvolilo odpověď „Spíše ne“. Celkem 84 % dotázaných uvedlo, že se v hodinách hudební výchovy nevěnují zpěvu vícehlasých písní. Jen 16 % dotázaných uvedlo, že se zpěvu dvojhlasých písní věnují „Občas“. I tyto odpovědi korespondují s odpověďmi na otázku ohledně průpravy k vícehlasému zpěvu, kdy na 80 % odpovídajících zaznamenalo, že se těmto hlasovým cvičením nevěnují. Můžeme tedy prohlásit, že v hodinách hudební výchovy ve třídách s RVHV se děti se zpěvem dvojhlasých písní nesetkávají.
Průměr ze všech škol Odpovědi žáků ze všech sedmých tříd základních škol a sekund nižších stupňů gymnázií byly zpracovány to Tabulky 35 a Grafu 35:
Otázka č. 8 Ano, vždy Průměr všech škol 0,8 %
většinou 3,9 % Tabulka 35
60
občas 37,2 %
spíše ne 31,8 %
nikdy 26,4 %
Průměr všech ZŠ
40,0%
Průměr všech ZŠ
35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Ano, vždy
většinou
občas
spíše ne
nikdy
Graf 35
Žáci ze všech škol, kteří zodpověděli dotazník, nejčastěji na otázku o zpěvu vícehlasých písní v hodinách hudební výchovy vybrali odpověď „Občas“ – tuto odpověď zvolilo 37,2 %. Často vybíranými odpověďmi byly také možnosti záporné – „Spíše ne“ a „Nikdy“, které dohromady zaznamenalo 58,2 % respondentů. Kladné odpovědi se v poměru k ostatním hodnotám vyskytují minimálně. Můžeme tedy konstatovat, že ani zpěv vícehlasých písní, stejně jako zpěv kánonů, se v hodinách hudební výchovy na našich školách příliš nevyskytuje.
Otázka č. 9: Zpíváš rád/a? V deváté otázce jsme se chtěli od žáků dozvědět, jaké oblibě se u nich těší zpěv jako takový, popřípadě jestli rádi zpívají cokoli nebo si vybírají, co je baví zpívat. V této otázce žáci vybírali z jiných možností, než u předchozích otázek. Děti měly tento výběr možných odpovědí:
ráda a často
ráda, ale jen některé písně
zpívám jen občas
61
nezpívám vůbec
Odpovědi žáků byly opět utříděny podle toho, jak odpovídali dívky a jak chlapci a to na běžných školách, výběrových školách a ve třídách s RVHV. Na závěr uvádíme celkový výsledek všech žáků, jak na otázku odpověděli.
Běžné základní školy Odpovědi žáků na běžných školách byly zpracovány podle pohlaví, dívky do Tabulky 36 a Grafu 36, chlapci do Tabulky 37 a Grafu 37.
Rád/a, ale jen Nerad/a, Otázka č. Rád/a a často některé písně jen občas 9 Běžné ZŠ 17,0 % 64,2 % 17,0 % dívky
Vůbec 1,9 %
Tabulka 36
Běžné ZŠ - dívky 70,00%
Běžné ZŠ - dívky
60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Rád/a a často
Rád/a, ale Nerada, jen jen některé občas písně
Vůbec
Graf 36
Otázka č. 9 Rád/a a často Běžné ZŠ chlapci
8,2 %
Rád/a, ale jen některé písně Nerad/a, jen občas Vůbec 53,1 % Tabulka 37
62
16,3 %
22,4 %
Běžné ZŠ - chlapci 60,00%
Běžné ZŠ - chlapci
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Rád/a a často
Rád/a, ale Nerada, jen jen některé občas písně
Vůbec
Graf 37
Dívky i chlapci na běžných školách uvedli shodně jako nejčastější odpověď „Rád/a, ale jen některé písně“, dívky vybraly tuto odpověď v 64,2 % a chlapci v 53,1 %. V dalších možnostech jsou si ještě podobná procenta ve výběru odpovědi „Nerad/a, jen občas“, kterou zaznamenalo u dívek 17 % dotázaných a u chlapců 16,3 % respondentů. V dalších hodnotách se již chlapci a dívky liší. Jednoznačně kladnou odpověď uvedlo 17 % dívek, chlapců však pouze 8,2 %. Sečteme – li tedy kladné odpovědi u dívek („Ráda a často“ a „Ráda, ale jen některé písně“) pojdeme k hodnotě 81,2 % dívek, které rády zpívají. U chlapců je toto procento poněkud nižší. Celkový počet procent chlapců, kteří rádi zpívají je 61,3 %. Nicméně toto procento můžeme u chlapců i tak považovat za vysoké. Záporných odpovědí uvedlo celkově po sečtení obou možností („Nerad/a, jen občas“ a „Vůbec“) 38,7 % chlapců a 18,9 % dívek. Zcela negativní odpověď („Vůbec“) zvolilo 22,4 % chlapců. Bohužel, procento chlapců, kteří zpěv nemají rádi, je vyšší než u dívek. Můžeme však konstatovat, že žáci na běžných základních školách většinou rádi zpívají, a to chlapci i dívky, přičemž dívky zpívají o něco raději, než chlapci.
Výběrové školy Odpovědi žáků studujících na výběrových školách byly uspořádány podle pohlaví, dívky dle Tabulky 38 a Grafu 38 a chlapci dle Tabulky 39 a Grafu 39. 63
Rád/a často
Otázka č. 9 Výběrové školy - dívky
a Rád/a, ale jen Nerad/a, některé písně jen občas
37,1 %
54,8 %
Vůbec
6,5 %
0,0 %
Tabulka 38
Výběrové ZŠ - dívky 60,00%
Výběrové ZŠ - dívky
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Rád/a a často
Rád/a, ale Nerada, jen jen některé občas písně
Vůbec
Graf 38
Otázka č. 9 Rád/a a často Výběrové školy chlapci
Rád/a, ale jen některé Nerad/a, písně občas 63,8 %
8,7 %
Tabulka 39
64
20,3 %
jen Vůbec 7,2 %
Výběrové ZŠ - chlapci 70,00%
Výběrové ZŠ - chlapci
60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Rád/a a často
Rád/a, ale Nerada, jen jen některé občas písně
Vůbec
Graf 39
Na výběrových školách se stala nejčastěji volenou odpovědí možnost „Rád/a, ale jen některé písně“ v počtu u dívek 54,8 % a u chlapců 63,8 %. Jednoznačně kladnou odpověď „Rád/a a často“ vybralo 37,1 % dívek ale pouze 8,7 % chlapců. Po sečtení všech kladných odpovědí u chlapců a dívek dojdeme k počtu 91,9 % u dívek a 72,5 % u chlapců. Pokud porovnáme tato dvě pohlaví, zjišťujeme, že chlapci zaznamenali 27,5 % negativních možností na tuto otázku, kdežto dívky vybrali pouze zanedbatelné procento záporných odpovědí. Můžeme tedy konstatovat, že chlapci i dívky mají rádi zpěv, přičemž ale dívky zpívají raději a zvolily také méně záporných odpovědí než chlapci.
Školy s RVHV Odpovědi žáků, kteří navštěvují třídy s RVHV, byly zpracovány podle pohlaví do Tabulky 40 a Grafu 40 (dívky) a Tabulky 41 a Grafu 41 (chlapci):
Rád/a, ale jen Nerad/a, Rád/a a často některé písně jen občas Vůbec
Otázka č. 9 ZŠ s RVHV dívky
33,3 %
57,1 % Tabulka 40
65
4,8 %
4,8 %
ZŠ s RVHV - dívky 60,00%
ZŠ s RVHV - dívky
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Rád/a a často
Rád/a, ale Nerada, jen jen některé občas písně
Vůbec
Graf 40
Otázka č. 9 ZŠ s RVHV – chlapci
Rád/a často 0,0 %
a Rád/a, ale jen Nerad/a, některé písně jen občas Vůbec 50,0 %
25,0 %
25,0 %
Tabulka 41
ZŠ s RVHV – chlapci 60,00%
ZŠ s RVHV – chlapci
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Rád/a a často
Rád/a, ale Nerada, jen jen některé občas písně
Graf 41
66
Vůbec
Odpovědi chlapců a dívek ze tříd s RVHV se od sebe liší více než na běžných či výběrových školách. 90,4 % dívek zapsalo kladnou odpověď, ať už „Rád/a a často“ nebo „Rád/a, ale jen některé písně“, tedy podobné procento jako u dívek na výběrových i běžných školách. Negativní procenta odpovědí jsou u dívek ze tříd s RVHV zanedbatelná. U chlapců jsme zaznamenali odpovědi v jiném poměru. Celkem 50 % chlapců vybralo odpověď „Rád/a, ale jen některé písně“, ale nikdo z nich nezvolil odpověď „Rád/a a často“. 25 % chlapců zapsalo odpověď „nerad/a, jen občas“ a 25 % dotázaných odpovědělo „Nezpívám vůbec“. Musíme zde však uvést, že chlapci, kteří ve třídách s RVHV zodpovídali dotazník, byli pouze 4, kdežto dívek bylo 21. Tato zjištění nás vedou k závěru, že jsou výrazné rozdíly v oblibě zpěvu mezi pohlavími žáků ze tříd s RVHV. Dívky preferují zpěv mnohem více než chlapci, i když je chlapců méně.
Průměr ze všech škol Průměrné hodnoty všech žáků sedmých tříd základních škol a sekund gymnázií byly zanalyzovány do Tabulky 42 a Grafu 42, již bez rozlišení pohlaví respondentů:
Otázka č. 9 Rád/a a často Průměr všech škol
19,0 %
Rád/a, ale jen Nerad/a, jen
Nezpívám
některé písně občas
vůbec
59,3 % Tabulka 42
67
14,7 %
7,0 %
Průměr všech ZŠ
70,0%
Průměr všech ZŠ
60,0%
50,0%
40,0%
30,0%
20,0%
10,0%
0,0% rád/a a často
rád/a, ale jen některé písně
nerad/a, jen občas
nezpívám vůbec
Graf 42
Průměr všech žáků odpovídá předchozím odpovědím jednotlivých škol. Nejčastěji volenou možností byla odpověď „Rád/a, ale jen některé písně“ – 59,3 % odpovědí. 19 % respondentů vybralo odpověď „Rád/a a často“. Dohromady tvoří počet kladných odpovědí 78,3 %, kdežto záporných bylo zaznamenáno dohromady 21,7 %. Můžeme tedy prohlásit, že děti sedmých ročníků a sekund mají zpěv v oblibě, rády si ale vybírají, co budou zpívat a pouze jedna pětina respondentů uvedla, že zpívá nerada.
68
Otázka č. 10: Napiš, co je podle tebe důležité procvičovat, aby tvůj pěvecký projev byl přirozený a tón správně pěvecky vytvořený. Desátá otázka zjišťuje, jaké mají děti teoretické znalosti o pěvecké technice, o tom, jak správně zpívat. Žáci mohli na tuto otázku libovolně reagovat, nebyly připraveny žádné možnosti, které by mohli vybrat. Jejich odpovědi byly utříděny podle charakteru reakce do čtyř skupin a to na odpovědi „Nevím“ – kam jsme zahrnuli jednak odpovědi, kde žáci uvedli, že nevědí, jak na otázku odpovědět, stejně tak i odpovědi nesprávné, které ve výsledku znamenají, že žák nezná odpověď na tuto otázku. Další možností je odpověď, která byla označena jako „Technika“. Do této kategorie jsme zařadili odpovědi, ve kterých děti zaznamenaly správné odpovědi ohledně pěvecké techniky a to i odpovědi neúplné, kde však žáci zaznamenali alespoň nějakou část z podmínek pro správně utvořený pěvecký tón. Děti do svých odpovědí zaznamenaly znalosti o dechové opoře, správném tvoření tónu, či pěveckém postoji. Další položkou v hodnocení odpovědí je možnost „Talent“. Zde dotazovaní udávali odpověď ve smyslu, že „člověk musí umět zpívat“ či že „člověk musí mít nadání“ apod. Posledním typem odpovědi byla reakce „Emocí“, kdy žáci např. uváděli, že zpěváka musí zpívání bavit, že musí zpěv prožívat atd.
Dotazníky studentů byly opět rozděleny podle pohlaví, abychom mohli srovnat rozdíly mezi znalostmi chlapců a dívek ohledně teorie pěvecké techniky.
Běžné základní školy Odpovědi dívek, které navštěvují základní školy bez zvláštního zaměření, byly zanalyzovány do Tabulky 43 a Grafu 43. Odpovědi chlapců byly utříděny do Tabulky 44 a Grafu 44:
Otázka č. 10
Nevím
Technika
Talent
Emoce
Běžné ZŠ - Dívky
29,0 %
56,5 %
3,2 %
8,1 %
Tabulka 43
69
Běžné ZŠ - Dívky
60,00%
Běžné ZŠ - Dívky
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% nevím
technika
Talent
emoce
Graf 43
Otázka č. 10
nevím
technika
Běžné ZŠ - Chlapci
31,9 %
37,7 %
Talent
emoce
17,4 % 10,1 %
Tabulka 44
Běžné ZŠ - Chlapci
40,00%
Běžné ZŠ - Chlapci
35,00%
30,00%
25,00%
20,00%
15,00%
10,00%
5,00%
0,00% nevím
technika
Talent
Graf 44
70
emoce
Odpovědi chlapců a dívek na běžných základních školách byly v mnoha ohledech podobné. Nejvyšší procento dětí zvolilo odpověď o „Technice“ zpěvu, dívky tuto odpověď uvedly v počtu 56,5 %, chlapci zapsali tuto možnost v 37,7 %. Odpověď „Nevím“ zapsalo 29 % dívek a 31,9 % chlapců, tedy srovnatelný počet respondentů. Do svých odpovědí zahrnulo „Talent“ 3,2 % dívek a také 17,4 % chlapců, u chlapců tedy množství těchto odpovědí velmi převažovalo. Odpověď týkající se „Emocí“ zmínilo ve svých odpovědích 8,1 % dívek a 10,1 % chlapců. Je potěšující, že tolik dětí, chlapců i dívek, zná dle odpovědí alespoň částečně techniku vedoucí ke kultivovanému pěveckému projevu.
Výběrové školy Odpovědi studentů výběrových škol byly uspořádány podle pohlaví do Tabulky 45 a Grafu 45 (dívky), a do Tabulky 46 a Grafu 46 (chlapci):
Otázka č. 10
nevím
Výběrové školy - Dívky
22,6 % 50,9 %
technika
Tabulka 45
71
Talent
emoce
22,6 % 3,8 %
Výběrové ZŠ - Dívky
60,00%
Výběrové ZŠ - Dívky
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% nevím
technika
Talent
emoce
Graf 45
Otázka č. 10
nevím
technika Talent
Výběrové školy - Chlapci
53,1 %
32,7 %
Tabulka 46
72
emoce
12,2 % 2,0 %
Výběrové ZŠ - Chlapci
60,00%
Výběrové ZŠ - Chlapci
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% nevím
technika
Talent
emoce
Graf 46
Poměry odpovědí se na výběrových základních školách a gymnáziích mezi chlapci a dívkami liší. Nejvíce dívek zaznamenalo odpověď o „Technice“ pěveckého projevu – 50,9 %, kdežto mezi chlapci bylo největší procento žáků, kteří neznali odpověď na tuto otázku – 53,1 %. Druhou odpovědí s největším výskytem byla u dívek shodně reakce „Nevím“ a odpověď zahrnující „Talent“ (obě odpovědi zaznamenaly 22,6 %). U chlapců je na druhém místě odpověď o technice zpěvu a na třetím místě se u chlapců vyskytuje „Talent“. Odpověď zahrnující „Emoce“ má u chlapců i dívek zanedbatelný počet procent. Dívky na výběrových školách znají techniku správného zpěvu lépe než chlapci a podobně dobře jako dívky na běžných základních školách. Dívky na výběrových školách také přikládají velký důraz na talent ke zpěvu a to více než žáci na běžných základních školách a více než chlapci na těchto školách.
Školy s RVHV Dotazníky dívek ze tříd s RVHV byly zanalyzovány do Tabulky 47 a Grafu 47, odpovědi chlapců do Tabulky 48 a Grafu 48:
73
Otázka č. 10
Nevím technika
Talent
emoce
ZŠ s RVHV - Dívky
33,3 % 57,1 %
4,8 %
4,8 %
Tabulka 47
ZŠ s RVHV - Dívky
60,00%
ZŠ s RVHV - Dívky
50,00%
40,00%
30,00%
20,00%
10,00%
0,00% nevím
technika
Talent
emoce
Graf 47
Otázka č. 10
nevím
ZŠ s RVHV - Chlapci
100,0 % 0,0 %
technika
Tabulka 48
74
Talent
emoce
0,0 %
0,0 %
ZŠ s RVHV - Chlapci
120,00%
ZŠ s RVHV - Chlapci
100,00%
80,00%
60,00%
40,00%
20,00%
0,00% nevím
technika
Talent
em oce
Graf 48
Nejvíce dívek ze tříd s RVHV zaznamenalo odpověď odpovídající znalostem o pěvecké „Technice“ – 57,1 %. Další vysoké procento dívek – 33,3 % - zaznamenalo na tuto otázku odpověď „Nevím“. Procento dívek, které zaznamenaly odpověď týkající se „Talentu“ je zpěvu či emocionálního prožitku, je insignifikantní. Chlapci na školách s RVHV zaznamenali překvapivě jednotné odpovědi „Nevím“ – 100 %. Tak vysoké procento je zřejmě zapříčiněno mimo jiné i nízkým počtem chlapců, kteří navštěvují třídy s RVHV – 4 chlapci. Přesto je toto vysoké procento varovné, hlavně proto, že tak odpověděli chlapci ze tříd, které se na výuku hudební výchovy specializují.
Průměr všech škol Odpovědi všech žáků, kteří navštěvují sedmé třídy základních škol a sekundy gymnázií byly zpracovány bez rozdílu pohlaví do Tabulky 49 a Grafu 49:
Otázka č. 10 nevím Průměr všech škol 35,3 %
technika 43,8 %
Tabulka 49
75
talent 14,3 %
emoce 6,2 %
Průměr všech ZŠ
50,00%
Průměr všech ZŠ
45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% nevím
technika
talent
emoce
Graf 49
Nejvyšší procento žáků zapsalo odpověď o pěvecké „Technice“ – 43,8 % respondentů, tedy téměř polovina dotázaných. Další vysoké procento - 35,3 % - patří odpovědím, ve kterých žáci nevěděli, jak tuto otázku zodpovědět. 14,3 % dětí zahrnulo do svých odpovědí podmínku „Talentu“ pro správný pěvecký projev. Odpověď, že pro správný zpěv je třeba emočního projevu, zapsalo zanedbatelné procento žáků. Můžeme tedy konstatovat, že vysoký počet dětí má teoretické znalosti o správné pěvecké technice. Avšak jen o málo menší procento dětí tyto pěvecké základy nezná.
76
2.4 Závěry - shrnutí výzkumu Dotazníkem jsme chtěli zjistit, jakým způsobem probíhá hlasová výchova v sedmých ročnících základních škol a v sekundách na nižších stupních gymnázií, zda se řídí požadovanými kritérii příslušných dokumentů „Vzdělávací program obecná škola a základní škola“ a „Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání“. Dále bylo naším záměrem porovnat, jak probíhá průprava ke kultivovanému pěveckému projevu na školách s různým zaměřením: na běžných školách, výběrových školách, gymnáziích a na školách s RVHV.
Ve většině tříd průprava k správnému vokálnímu projevu probíhá, učitelé se zabývají pěveckými činnostmi a stejně tak i průpravou ke správnému hlasovému projevu formou rozezpívání. V těchto činnostech však často schází výchova ke správnému užívání bránice. Zanedbávanou součástí vokálních činností je také rytmická výchova.
Učitelé hudební výchovy nevěnují dostatečný prostor průpravě zpěvu ve dvojhlase pomocí dvojhlasých cvičení. Jestliže však žáci nemají dostatečnou průpravu k vícehlasému zpěvu, nebudou úspěšně provádět ani vícehlasé písně. Když jsou žáci neúspěšní ve zpěvu vícehlasých písní, pedagog může být neúspěchem dětí odrazen a písně tohoto druhu již zařazovat nebude. Klíčovým pomocníkem je zde základní průprava k vícehlasému zpěvu zařazená do hlasových cvičení.
Je potěšující, že velká většina dětí uvedla, že má zpěv v oblibě. Nejvíce z nich si však písně pro zpěv rádo vybírá. Závisí tedy na pedagogovi, aby zvolil písně tak, aby odpovídaly hlasovému rozsahu žáků, požadavkům na ně kladeným, ale i do jisté míry hudebnímu vkusu dětí.
Teoretické znalosti žáků o správném tvoření tónu, dechové opoře, pěveckému postoji či artikulaci nejsou příliš dostačující. Většina dětí neví, co je bránice, na druhou stranu ale mnoho dětí ví, že ke zpěvu potřebují správně dýchat, sedět rovně, otvírat pusu atd. Děti tedy neznají odbornou pěveckou terminologii, základní návyky o způsobu tvoření tónu však mají.
77
Při srovnávání škol s různým zaměřením zjišťujeme, že vokálním činnostem a hlasové výchově se věnují běžné základní školy a výběrové školy dostatečně, a to v přibližně stejné míře. Naproti tomu žáci tříd s RVHV uvádějí mnohem více negativních reakcí na vokální činnosti a hlasovou výchovu v hodinách HV. Docházíme k závěrům, že vokální činnosti jsou zde spíše opomíjenou složkou hodin. S průpravou k návykům ke správnému pěveckému dýchání se nejvíce setkávají žáci na výběrových školách a dále také děti na běžných základních školách. Žáci ze tříd s RVHV ke správnému dýchání nejsou při zpěvu vedeni téměř vůbec.
Rytmická cvičení provádí v hodinách hudební výchovy nejvíce učitelé na výběrových školách a potom také na běžných základních školách. Rytmická cvičení však na žádné z těchto škol nezaujímají významnější postavení, probíhají spíše sporadicky. Ve třídách s RVHV téměř nejsou zařazována do výuky.
Průpravu ke dvojhlasu a zpěvu dvojhlasých písní zařazují do hodiny, i když omezeně, nejčastěji učitelé na běžných základních školách a dále na výběrových školách. Na školách s RVHV průprava ani zpěv vícehlasých písní a kánonů prakticky neprobíhá.
Obliba zpěvu je ve všech třídách srovnatelná. Mírně však převažuje u dívek než u chlapců, ti vybrali větší procento negativních odpovědí. Nejraději žáci zpívají písně dle vlastního výběru.
Teoretické znalosti o pěveckém tvoření tónu prokázali jako nejdůkladnější žáci výběrových i běžných škol. Jejich odpovědi jsou srovnatelné. Bohužel vědomosti o pěvecké technice jsou nejslabší u dětí, které navštěvují třídy s RVHV.
Můžeme tedy konstatovat, že pěvecké činnosti v největší míře probíhají na výběrových a běžných školách. Také s nejrozsáhlejšími teoretickými i praktickými znalostmi o pěveckém projevu se setkáváme u žáků na výše zmíněných školách. Bohužel nejhůře se v dotaznících prezentovaly třídy s RVHV.
Můžeme tedy prohlásit, že i třídy, které nejsou zaměřeny na vzdělání v oblasti hudební výchovy, dosahují dobrých výsledků na poli vokálních činností, především díky dobrým pedagogům, kteří se snaží pojímat výuku v činnostním pojetí. Také třídy na výběrových 78
školách v průzkumu – podle očekávání – podaly příznivé odpovědi ohledně průběhu vokálních činností i znalostí o pěvecké technice.
Žáci, kteří navštěvují třídy s RVHV, dali ve svých dotaznících najevo, že hudební výchova neprobíhá v činnostním pojetí, jak by správně měla a vokální činnosti jsou v pozadí, a to i přes zvýšenou dotaci hodin hudební výchovy v těchto třídách. Výsledky výzkumu mohou vyvolat otázky o funkčnosti zavedení tříd s RVHV v našem školství. Domnívám se, že vše závisí na učiteli i na žácích. Pokud učiteli chybí patřičné vzdělání či chuť vyučovat hudební výchovy činnostním pojetím, je logické, že hudební výchova probíhá bez vokálních činností, že žáci nejsou zvyklí zpívat a chybí jim i znalosti o správném pěveckém projevu.
79
3 Praktické náměty pro hlasová cvičení Na základně výše uvedených teoretických základů hlasové výchovy i na základě výsledků výzkumu o průběhu hlasové výchovy na školách v této kapitole uvádíme několik dechových a hlasových cvičení, která je možno využívat v hodinách hudební výchovy. Každé cvičení je rozděleno do několika částí: část motivační, která má dětem napomoci se do cvičení vžít, část postupných kroků, kdy dětem vysvětlujeme, jak konkrétně při daném cvičení postupovat. Tato část většinou zahrnuje i notový zápis. Na závěr cvičení uvádíme, jaké jsou cíle cvičení a čemu se při něm děti učí.
Kapitola je rozdělena do tří oddílů: -
dechová opora
-
artikulace
-
hlasová technika
3.1 Dechová opora Balónek na bazéně Motivace: Představ si, že jsi nafouknutý balónek, který plave na hladině bazénu. Aby ses udržel na hladině co nejdéle, musíš zůstat nafouknutý a celý pěně kulatý, jinak se potopíš.
Postupné kroky: Nafoukni balónek do všech stran, tzn., nenafoukne se jenom bříško, ale také bok do žeber. Zkus si sáhnout na břicho i na boční stranu žeber. Krátce zadrž dech a vypouštěj pomalinku a potichu vzduch na „Sss…“ tak, aby ti vydržel co do nejdéle a aby tvůj balónek zůstal co nejdéle na hladině. Vyklenuté bříško by mělo zůstat v této pozici tedy co nejdéle (i když už se ti zdá, že máš vzduchu málo).
Toto cvičení je průpravou k žeberně bráničnímu dýchání. Idea balónku na hladině pomáhá dětem si celý proces dýchání lépe představit – jak by mělo vypadat bříško i bok při správném nádechu. Cvičení žáky motivuje k jisté soutěživosti, která vede děti k důslednému splnění úkolu. 80
Ponorka Motivace: Zavři oči a zkus si uvědomit, jaké to je plavat v moři, jaké zvuky člověk slyší. Je to šumění moře „Ššš…“ Vy jste se teď také ocitli na moři, ale jste navíc ponoření pod vodou v ponorce. Abyste v ní ale přežili, potřebujete vzduch, kterého má ponorka jen malou zásobu. Aby vzduch doplnila, musí se vynořovat na hladinu a nabrat jej do všech komor.
Postupné kroky: Před ponořením pod vodu musíme nabrat dobrou zásobu vzduchu. Jsme tedy na hladině moře a hluboce se nadechujeme. Začínáme však vzduch plnit nejprve do nejzákladnějších komor, tedy do bříška. To se nafukuje nejdříve a potom se dodechujeme i do hrudníků, tak abychom zaplnili každé volné místo a vydrželi pod vodou co nejdéle. Pak se ponoříme a budeme pomalu vydechovat vzduch, tak jako šumí moře: „Ššš…“. Na pokyn učitele se ponorka vynořuje a rychle doplňuje vzduch, aby se mohla co nejdříve zase ponořit.
Dechové cvičení pomáhá dětem aktivovat brániční svaly, ale také oblast hrudníku. Děti mají usilovat o využití každého místa pro vzduch v plicích a poznávají, kam také mohou vzduch ukládat. Žáci se učí jak s dechem hospodařit, protože není jasně dáno, kdy dá učitel/ka pokyn k „vynoření ponorky“.
3.2 Artikulace Jednoslabičná slova Děti mají za úkol vymyslet jednoslabičná slova, která začínají na „T“ „N“ nebo „M“, např. mák, tác, noc apod. Učitel píše slova, která žáci navrhují, na tabuli. Pak z nich vybere slova, která obsahují různé samohlásky. Děti pak zpívají vybraná slova na jednom tónu.
Děti jsou ke cvičení správné artikulace a otevírání úst více motivované vlastním výběrem slov, která budou zpívat. Slova, která učitel vybere ke cvičení, mohou být v neobvyklé kombinaci a tudíž vytvářet i vtipná úsloví. Při cvičení podporujeme kreativitu dětí k výběru slov pro zpěv. 81
Hodiny Motivace: Jaký zvuk vydávají naše radniční hodiny? „Tik – tak“, ale také zvuky zvonu „bim – bam“, když vyzvánějí celou. My se teď v takové hodiny proměníme.
Postupné kroky: Nejprve všichni zazpíváme, jak tikají hodiny.
Tik – tak
tik - tak
Při zpěvu budeme kontrolovat, zda máme uvolněnou čelist, a to především při zpěvu hlásky „i“. Zkusíme si, jak zvoní zvon:
Bim
-
bam
Obě cvičení můžeme spojit, artikulační cvičení využijeme i jako průpravu k melodickému a rytmickému vícehlasu. Výsledek bude znít takto:
Bim
-
82
bam
Uvedené cvičení napomáhá ke správné artikulaci samohlásek, mj. i k artikulaci samohlásky „i“, u které mají děti tendenci ji zpívat se sevřenými čelistmi. Zvuk tak zůstává uzavřen v ústech.
3.3 Hlasová technika Rozjíždějící se a zpomalující vlak Motivace: Představ si, že jedeš ve vlaku. Vzpomeň si, jaké zvuky jedoucí vlak vydává a v jakém rytmu: „tdn, tdn,…“ Když se vlak rozjíždí, tak se zvuky nejen zrychlují, ale také postupně zvyšují, a když vlak zpomaluje, zvuky zpomalují a snižuje se i jejich výška.
Postupné kroky: Nadechni se do bránice a na zvuk „Tdn“ zazpívej tuto řadu tónů (učitel zahraje a zazpívá):
Tdn –tdn - tdn –tdn -tdn -tdn- tdn -tdn- tdn
Při zpěvu procvičujeme dynamiku zesilování a zeslabování. Cvičení transponujeme podle hlasového rozsahu třídy.
Cvičení o jízdě vlakem uvádí žáky do jiného prostředí a aktivizuje jejich představivost, která napomáhá lepšímu porozumění. Touto průpravou vedeme děti k navození hlavového tónu díky hlásce „n“ obsažené v melodii a to by jim mělo usnadnit zpívání při vzestupu melodie do vyšších poloh. Hlásky „TD“, pomáhají posazení melodie vepředu na zubech, aby tón nezůstával zadušený v ústech.
83
Letící balón Motivace: Chtěli byste se někdy vznášet v létajícím balónu? Spolu se teď na takový výlet vydáme. Jsme v létajícím balónu a pozorujeme krajinu pod sebou. Chystáme se přistát. Pomůže nám následující cvičení.
Postupné kroky: Hluboce se nadechni do bránice. Na pokyn učitele zazpívej tuto melodii:
Ng ……………………………………
Tuto melodii budeme zpívat na „ng“. Jak máš tuto hlásku správně vyslovit? Hlásku „ng“ vyslovujeme například ve slově Hanka či branka. Zkus je vyslovit. Soustřeď se na hlásku „ng“ a zkus vyslovit jen tuto hlásku.
Teď si představ, že při přistávání se trochu zvedl vítr a balón se mírně nadzvedl. Změní se částečně i melodie, kterou zpíváme při přistávání balónu:
Ng ………………………………………
Motiv létajícího balónu může dětem napomoci k lehkosti pěveckého projevu. Hláska „Ng“ je výbornou pomůckou pro navození hlavového tónu. Toto cvičení může žákům působit problémy v intonační rovině. Melodie svádí ke glissandu. Jako pomůcku pro děti můžeme zvolit motivaci představu jako by mezi každou notou byla malá mezera.
84
Terciové postupy Padající list stromu Motivace: Už jste viděli padat list ze stromu? Jak to vypadá? List padá klouzavým pohybem a my tento pohyb zkusíme vyjádřit zpěvem.
Postupné kroky: Poslechni si tuto melodii, zpívat budeme na da, va:
Da- a
va - a
da- a
va - a
Da
Hluboce se nadechni do bránice a uvedené cvičení zazpívej. Důraz dávej vždy na první tón z dvojice. Cvičení budeme postupně transponovat po půltónech.
Nácvik terciových postupů je velmi důležitý pro zpěv mnoha písní, kde se tato figura objevuje. Důraz na první notu z terciové dvojice dětem pomáhá udržet intonačně čistou reprodukci cvičení. Kladením důrazu na první notu také podporujeme přirozené rytmické cítění a frázování u dětí.
85
Závěr V diplomové práci jsme pozornost věnovali problematice činností vokálních ve školní hudební výchově u žáků 7. tříd základních škol. Vymezili jsme pojem hlasové výchova, poukázali jsme na důležitá období hlasového vývoje dítěte a to především na citlivé období chlapecké mutace, definovali význam hlasové výchovy v hodinách hudební výchovy z hlediska školních dokumentů jakožto z hlediska fyzického a psychického vývoje žáků.
Při vyhodnocování výzkumu, ve kterém jsme porovnávali výsledky hlasové výchovy na běžných základních školách, výběrových školách a na školách s rozšířenou hudební výchovou, jsme došli k závěrům, že většina dětí, a to na všech školách, má povědomí o základech hlasové výchovy a má kladný vztah ke zpěvu. Chybí však hlubší znalosti pěvecké techniky i návyky vedoucí k osvojení si správného pěveckého projevu formou pěveckých cvičení především v oblasti vícehlasu.
V návaznosti na výsledky výzkumu bylo navrženo několik jednoduchých hlasových cvičení, která je možno v hodinách hudební výchovy využít k osvojení si správného dýchání, artikulace a hlasové techniky.
V této práci dokládáme, že hlasová výchova by měla tvořit podstatnou část hodin hudební výchovy a že na našich školách je třeba se jí více věnovat.
86
Literatura 1. „FONAČNÍ HLASOVÉ ÚSTROJÍ“ [online] Staženo 15. 2. 2008. Dostupné na WWW: 2. HÁLA B., SOVÁK M. Hlas - řeč - sluch: Základy fonetiky a logopedie. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962. 327 s. 3. LÝSEK, Fr. Cantus choralis infantium. 1. vyd. Brno: Univerzita Jana Evangelisty Turkyně v Brně, 1968. 175 s. 4. LÝSEK, Fr. Vox liberorum: dětský hlas / výzkum jeho znaků a vývoje. 1. vyd. Brno: Blok, 1977. 126 s. 5. MAJTNER, Jaroslav. Hlasová výchova. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 59 s. ISBN 80-244-1534-8 6. „Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání“ [online] vydáno 1. 9. 2007.
Staženo
18.
9.
2007.
Dostupné
na
WWW:
7. SEDLÁK, Fr. Didaktika hudební výchovy I. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 311 s. 8. SEDLÁK, František. Hudební vývoj dítěte. 1. vyd. Praha : Editio Supraphon, 1974. 196 s. 9. SEDLÁK, František. Naučíme zpívat všechny děti? COMENIUM MUSICUM 1. vyd. Praha: Státní hudební nakladatelství, 1966. 134 s. 10. SEDLÁK, František a kolektiv. Nové cesty hudební výchovy na základní škole. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 282 s. 11. SEDLÁK,
Fr.
Základy
hudební
psychologie: učebnice
pro
studenty
pedagogických fakult. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990. 319 s. ISBN 8004205879 12. SEDLÁK, Fr. VRCHOLOVÁ – PÁTOVÁ, Jarmila. Didaktika hudební výchovy II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 310 s. 13. SLAVÍKOVÁ, Marie. Psychické aspekty hlasové výchovy žáků základní školy. 1. vyd. Západočeská univerzita v Plzni, 2003. 106 s. ISBN 80-7043-261-6.
87
14. TICHÁ, Alena. Hlasová výchova v dětském sboru prostřednictvím her a motivací. 1. vyd. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2004. 95 s. ISBN 80-7068-186-1 15. VRCHOTOVÁ – PÁTOVÁ, Jarmila. Didaktika zpěvu pro sólisty, sborové pěvce a budoucí pěvecké pedagogy. 2. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2002. 96 s. ISBN 80-7082-842-0 16. VRCHOTOVÁ – PÁTOVÁ, Jarmila. Sborový zpěv. 1. vyd. Praha: Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1986. 131 s. 17. „Vzdělávací program Obecná škola“ [online] vydáno 1. 9. 2007. Staženo 18. 9. 2007.
Dostupné
na
WWW:
pedagogicka-dokumentace-vzdelavaciho-programu-obecna-skola-cj-12035-9720-vcetne-vsech-zmen-a-doplnku-2-cast-pro-6-9-rocnik-aktualizace-k-1-zari2007> 18. „Vzdělávací program Základní škola“ [online] vydáno 1. 9. 2007. Staženo 18. 9. 2007.
Dostupné
na
WWW:
pedagogicka-dokumentace-vzdelavaciho-programu-zakladni-skola-cj-16-84796-2-vcetne-vsech-zmen-a-doplnku-aktualizace-k-1-zari-2007>
88
Resumé Diplomová práce „Problematika hlasové výchovy v hodinách hudební výchovy u žáků 7. tříd ZŠ“ pojednává o problematice hlasové výchovy v hodinách HV. Práce je tvořena třemi částmi. Teoretická část se zabývá začleněním hlasové výchovy do hodin HV a složkami hlasové výchovy – pěveckou dechovou oporou, artikulací a tvořením tónu. Druhá část analyzuje dotazníkové šetření na školách různých zaměření (školy běžné, výběrové a ZŠ s rozšířenou výukou hudební výchovy). Cílem tohoto výzkumu je pomocí konkrétních výsledků porovnat a zmapovat míru aplikace hlasové výchovy v hodinách HV. Z výsledků výzkumu vyplývá, že úroveň výuky hlasové výchovy na běžných a výběrových školách je uspokojivá v porovnání se školami s rozšířenou výukou hudební výchovy, kde tvoří hlasová výchova zanedbanou součástí hodin hudební výchovy. Třetí část navrhuje praktické náměty na hlasová cvičení aplikovatelná v hodinách HV.
Resumé The thesis „The Issue of Voice Education in 7th Grade Classes at Primary Schools” deals with the topic of voice education in music lessons. The thesis is composed of three parts. Theoretical part engages the problem of formal incorporation of voice education into music lessons and elements of voice education – singing breath base, articulation and choral creating of voice. Second part deals with analyzes of a research at schools with different specializations (ordinary primary schools, selective primary schools and schools with extensive music education). The aim of the research is to contrast and map application of voice education in music lessons. From the results ensues that the level of voice education at ordinary and selective school are satisfactory in comparison to schools with extensive music education where voice education is a deprived part of music education. The third part suggests practical motives for choral exercises in music lessons.
89
