MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY

Diplomová práce

Brno 2013

Michaela Smejkalová

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY

DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ Diplomová práce

Michaela Smejkalová Vedoucí práce: Ing. František Řezáč, Ph.D.

Brno 2013

Bibliografický záznam Autor:

Bc. Michaela Smejkalová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav matematiky a statistiky

Název práce:

Důchodové pojištění

Studijní program:

Matematika

Studijní obor:

Ekonomika

a

aplikovaná

matematika

pro

víceoborové studium

Vedoucí práce:

Ing. František Řezáč, Ph.D.

Akademický rok:

2012/2013

Počet stran:

91

Klíčová slova:

Životní

pojištění;

Důchodová

reforma;

Důchodové Důchodové

Doplňkové penzijní spoření

pojištění; spoření;

Bibliographic Entry Author:

Bc. Michaela Smejkalová Faculty of Science, Masaryk University Department of Mathematics and Statistics

Title of Thesis: Degree programme: Field of Study:

Pension Insurance Mathematics Economics and Applied Mathematics for Multi-Branches Study

Supervisor:

Ing. František Řezáč, Ph.D.

Academic Year:

2012/2013

Number of Pages:

91

Keywords:

Life Insurance; Pension Insurance; Pension reform;

Pension

Pension saving

saving;

Complementary

Abstrakt Předmětem této diplomové práce, důchodové pojištění, je analýza a komparace pojistných produktů k zabezpečení důchodového pojištění na pojistném trhu ČR. První část je věnována vývoji pojištění a jeho klasifikaci. Ve druhé kapitole se zaměřuji na vymezení důchodového pojištění, jeho souvislosti s důchodovou reformou a na nabídky pojistných produktů vybraných komerčních pojišťoven. Ve třetí kapitole porovnávám tyto produkty a provádím jejich zhodnocení.

Abstract The theme of this thesis, Pension insurance, is to analyse and compare insurance product to provision the pension insurance in the insurance market of the Czech Republic. In the first part I apply to description of insurance and its classification. In chapter two I focus on definition of pension insurance, its connection with the pension reform and offers of insurance product chosen commercial insurance companies. In the third chapter I compare these product and I implement evaluation of insurance product.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Františku Řezáčovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za udílené rady a připomínky v průběhu jejího zpracování.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno 10. května 2013

……………………………… Jméno Příjmení

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 10 1.1. Vývoj pojistné teorie a politiky ....................................................................... 12 1.2. Typy pojištění ................................................................................................. 23 1.2.1. Typy pojištění podle formy vzniku .......................................................... 23 1.2.2. Typy pojištění podle způsobu tvorby rezerv – podle Evropské unie ....... 23 1.2.3. Typy pojištění podle předmětu pojištění – podle Občanského zákoníku 24 1.2.4. Typy pojištění podle pojistné praxe ......................................................... 24 1.2.5. Typy pojištění podle druhu rizika – podle České asociace pojišťoven ........ 24 1.2.6. Typy pojištění podle Zákona o pojišťovnictví ......................................... 25 1.2.7. Typy pojištění podle způsobu financování .............................................. 29 2 Důchodové pojištění................................................................................................ 35 2.1. Vývoj důchodového systému v České republice před rokem 1989 ................ 35 2.2. Vývoj důchodového systému v České republice od roku 1990 ...................... 36 2.3. Důchodová reforma v České republice ........................................................... 36 2.4. Komerční pojišťovny na pojistném trhu ČR ................................................... 38 2.4.1. Česká pojišťovna, a. s. ............................................................................. 43 2.4.2. Kooperativa pojišťovna, a. s. ................................................................... 47 2.4.3. Pojišťovna České spořitelny, a. s. ............................................................ 48 2.4.4. ING Ţivotní pojišťovna N. V. .................................................................. 51 3 Porovnání nabídky penzijních produktů ................................................................. 53 3.1. Charakteristika modelového příkladu ............................................................. 53 3.2. Srovnání vybraných produktů ......................................................................... 55 3.2.1. Penzijní fond České pojišťovny ............................................................... 56 3.2.2. Penzijní fond České spořitelny................................................................. 58 3.2.3. Penzijní fond České pojišťovny ............................................................... 60 3.2.4. Kooperativa pojišťovna, a. s. ................................................................... 62

3.2.5. Penzijní fond České spořitelny................................................................. 63 3.2.6. ING Penzijní společnost ........................................................................... 65 3.2.7. Vyhodnocení srovnání ............................................................................. 66 3.3. Predikce vývoje v následujícím období .......................................................... 69 Závěr .......................................................................................................................... 70 Seznam literatury a internetových zdrojů .................................................................. 71 Seznam tabulek a grafů .............................................................................................. 74 Seznam tabulek ...................................................................................................... 74 Seznam grafů .......................................................................................................... 75 Seznam příloh............................................................................................................. 76

Úvod Společnost je ohroţována různými druhy rizik, ať se jedná o nebezpečí vyvolané přírodními katastrofami či lidmi samotnými. V důsledku těchto událostí mohou vzniknout finanční ztráty. K určité ochraně obyvatelů slouţí pojištění jiţ od svých prvopočátků. Pojištění neovlivňuje výskyt těchto událostí, ale eliminuje jejich dopad a přispívá k finanční náhradě způsobené škody. Snahou kaţdého člověka je sníţit pravděpodobnost této ztráty. V současné době se navyšuje počet důchodců, prodluţuje se průměrná délka doţití, ale klesá porodnost. Z ekonomického hlediska se vybírá méně peněz na sociálním pojištění a v současnosti na jednoho seniora připadá 1,8 ekonomicky aktivního člověka. Jiţ v loňském roce chybělo bezmála padesát miliard korun na výplatu starobních důchodů. To vše jsou faktory, které vyvolávají obavy ohledně výplaty starobních důchodů v budoucnu. V této souvislosti se stává stále důleţitější, aby se lidé zabezpečili na stáří sami. 1. 1. 2013 vstoupila v platnost důchodová reforma, která má toto zajištění umoţnit. Předkládaná práce se zabývá oblastí pojišťovnictví. Její zaměření není na celou problematiku do detailu, ale je soustředěna na jednu oblast ţivotního pojištění, důchodové pojištění. Cílem práce je analýza důchodového pojištění v České republice a pomocí modelového příkladu daného klienta porovnat produkty, slouţící k zabezpečení na stáří, vybraných komerčních pojišťoven v České republice. První kapitola stručně uvede vývoj pojištění a jeho klasifikaci. Popisuje, kdy se objevují prvopočátky pojištění a důvody, které vedly k jeho vzniku. V této části je dále uvedeno, jak tento vývoj pokračoval, zvláště pak v Československé republice. Část kapitoly je věnována rozdělení pojištění, kde je uvedena klasifikace podle různých kritérií. K těmto kritériím patří typ pojištění podle formy vzniku, podle tvorby rezerv, podle předmětu pojištění, podle pojistné praxe, podle druhu rizika, podle Zákona o pojišťovnictví a podle způsobu financování. Z důvodu 10

zaměření diplomové práce je větší pozornost věnována ţivotnímu pojištění. V této kapitole je vyuţita metoda deskripce a informace v ní obsaţené jsou získány na základě studia odborné literatury. Druhá kapitola je zaměřena na důchodové pojištění. Je zde zmíněn vývoj důchodového systému v České republice před rokem 1989 a následně od roku 1990. V rámci

vývoje

důchodového

systému

je

popsána

důchodová

reforma,

která jiţ vstoupila v platnost. Tyto informace jsou získány studiem odporné literatury. Poslední část této kapitoly je věnována analýze nabídek, vybraných komerčních pojišťoven v České republice, pojistných produktů k zabezpečení na stáří. V první části této kapitoly je vyuţita metoda deskripce, zatímco v části druhé je pouţita metoda analýzy. Třetí kapitola se věnuje komparaci nabídek předmětných pojistných produktů. Je zde uveden modelový příklad daného klienta. A na základě výsledků je provedeno porovnání daných produktů. V závěru této kapitoly se zaměřuje na predikci vývoje tohoto pojistného produktu v následujícím období v souvislosti s dopady finanční krize.

V této

kapitole

aplikuji

metodu

11

komparace

a

predikce.

1 Vývoj a klasifikace pojištění v České republice 1.1. Vývoj pojistné teorie a politiky Prvopočátky pojištění je moţné naleznout jiţ v otrokářské společnosti, kde byl jeho rozvoj spojen s nutností obrany proti různým nebezpečím, ať jiţ jednotlivců či kolektivů. V prvních etapách rozvoje se odráţely poţadavky a moţnosti příslušných hospodářských řádů. Naturální hospodářství vedlo k málo rozvinutému pojištění v otrokářské a feudální společnosti, protoţe pojištění předpokládá účast jednotlivých hospodářství na tvorbě pojistného fondu. V této době nebylo pojištění potřebně ani vládnoucí třídě, která dopad nepříznivé události přenášela na pracující třídu. Příznivé podmínky pro uplatnění pojištění se vytvořily v předkapitalistické společnosti, kde byla výroba orientována v řemesle a obchodě. Zde se jednalo především o vzájemnou pomoc a rozlišovaly se 3 hlavní způsoby pojistné ochrany: 

„Pojistné úmluvy a obyčeje mezi účastníky obchodních karavan – šlo vlastně o dočasná společenství lidí, spojených jednou profesí. Předmětem pojistné ochrany přitom bylo jak zboţí, tak i dopravní prostředky (velbloudi, osli).



Statutární, trvale platné pojištění v profesionálních (především obchodních a řemeslných) organizacích – jednalo se o pojištění v rámci profese a korporace. Předmětem pojistné ochrany byly např. dopravní prostředky, většinou ale v zásadě majetek i ţivot.



Statutární, trvale platné pojištění v náboţenských spolcích resp. korporacích – jen s některými prvky jednoty profesionálních zájmů. Předmětem pojistné ochrany bylo především zabezpečení pohřbu podle náboţenských zvyklostí, dále téţ např. podpora v nemoci, při úrazu a podpora pro pozůstalé.“1

Většinou se jednalo o pomoc v rámci korporací, přesto se zde setkáváme i s prvkem komerčního pojištění tzv. námořní půjčky. Ve své podstatě se jednalo o kombinaci pojištění a úvěru. Riziko spojené s námořním obchodem bylo značně vysoké a tak si obchodníci brali námořní výpůjčku v hodnotě ceny zboţí. V případě, ţe zboţí dopravili v pořádku, vrátili celou částku včetně vysokých úroků. V opačném případě nevraceli nic. Samostatné komerční pojištění se začíná vyvíjet v době začátku 1

VOSTATEK, Jaroslav. Úvod do pojistné teorie a politiky, s. 10.

12

rozpadu feudálního systému, kdy došlo i k rozpadu tzv. námořní půjčky. O typu předkapitalistického pojištění je moţné mluvit v otrokářském i feudálním řádu, protoţe vytvářely v podstatě stejné podmínky pro uplatnění pojištění. Ani v jednom z těchto období neexistovaly předpoklady pro existenci pojišťovacího podnikání s cílem dosáhnout maximálního zisku. K odlišnostem dochází v kapitalistickém pojištění, které je orientováno na řemeslo a obchod.

K jeho

vyuţívání

dochází

především

u

kupců

a

řemeslníků.

Přesto, zde zůstaly zachovány některé obyčeje z prvobytně pospolné společnosti a to zejména zabezpečení vycházející ze vzájemné pomoci. Předpoklady pro rozvoj pojišťovací činnosti se rozvíjí na sklonku feudalismu, kdy vzniká pojišťovnictví jako samostatné odvětví zaměřené především na pojistné právo. V 16. aţ 18. století, kdy se vytvářejí předpoklady pro rozvoj kapitalismu v Evropě, vzniká snaha soustředit veškeré peníze do státní pokladny. V této době jsou převládajícími

hospodářskými

ideologiemi

merkantilismus

a

kameralismus,

pro které je typické, ţe se orientují na praktické otázky hospodářské politiky. Pro oblast pojištění je významná změna orientace na ekonomickou stránku, a tím i zvýšení významu pojištění jako ekonomické kategorie. V roce 1552 jako první pojednal o pojištění P. Santarém ve svém traktátu, který je věnován zejména rizikům a odlišení sázek a pojištění. „V zájmu základního cíle merkantilismu a kameralismu mělo být pojištění především nástrojem získávání příjmů do státní pokladny – ať jiţ přímo nebo nepřímo.“2 Vyuţívání pojištění v hospodářské politice také znamenalo značné zásahy státu, zejména v povinnosti pojištění. „Náměty i praxe na úseku státních zásahů počítala v jednom extrému se státním dozorem a ve druhém extrému pak s povinným pojištěním provozovaným veřejně právní pojišťovnou.“3 Myšlenka veřejně právního pojišťovnictví byla prosazována většinou zastánců jen v některých odvětvích. Na sklonku feudalismu a nástupu kapitalismu vzniklo pojišťovnictví jako odvětví

2

VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění, ,s. 16.

3

VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění.. s. 17.

13

národního hospodářství. V 17. a 18. století byly významnou institucí tontiny, které spočívají ve vypsání státní půjčky. „Upisovatelé jsou rozděleni do několika (10) skupin podle věku a kaţdým rokem je ţijícím věřitelům rozdělen stanovený úrok (obnos), připadající na sloţený kapitál. Takto konstruovaný doţivotní důchod s věkem roste – vzhledem k vymírání souboru.“ Měl to být zdroj příjmu do státní pokladny, ale některé z nich byly ztrátové. Při rozvoji kapitalismu došlo k rozrušení dosavadního naturálního systému a vznikaly trţní mechanismy. To utvářelo prostor i pro rozvoj pojištění, kde se staly státní zásahy neţádoucí a začala dominovat „přirozená práva“. V období liberalismu nesměla být ekonomika ovlivňována a státní moc se pouţívala pouze k ochraně svobody

a

vlastnictví.

Došlo

k prosazení

liberální

pojistné

politiky,

kdy rozhodujícího významu dostaly soukromé pojišťovny a komerční pojištění. Liberální politika souvisí i s rozvíjejícím se konkurenčním bojem, zakládáním nových pojišťoven a úpadky pojišťovacích podniků. Podle Adama Smitha patří pojišťovnictví mezi čtyři odvětví národního hospodářství: „Jediné podnikání, jímţ se asi můţe podílnická společnost úspěšně zabývat bez výhradního práva, je podnikání, kde se všechny operace dají převést na tzv. šablonu, neboli na takový jednotný postup, kde jsou moţné pouze malé odchylky nebo vůbec ţádné. Takovým podnikáním je za prvé bankovnictví, za druhé pojišťovnictví proti ohni, proti námořnímu nebezpečí a proti zajetí lodi za války, za třetí stavba a udrţování splavných stok nebo průplavů a za čtvrté podnikání podobné, zásobování velkého města vodou.“4 Došlo k výraznému rozvoji akciových společností a na minimum byl stlačen význam individuálních pojistitelů. Průmysl a obchod byla odvětví, která se začala značně rozvíjet. Vedle toho vzrůstal význam ţivotního pojištění. „Tato tři pojistná odvětví jsou označována jako tzv. klasická odvětví pojištění.“5 V souvislosti s rozvojem výroby a obchodu dochází ke vzniku nových rizik a s tím souvisejících nových potřeb ochrany. V tomto období se pojistná teorie odklání

od

liberalismu

a

s tím

souvisejících

neţádoucích

zásahů

státu.

Do postliberální doby spadá vznik teorie hry, coţ je jednoduchý koncept pojištění,

4

VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění, s. 21.

5


14

zdůrazňující jeho aleatorický charakter. Mezi zastánce této teorie je řazen E. Herman a R. Schlink, přestoţe se jejich pojetí konceptu liší. Dalším konceptem je pojišťovací teorie daňová, podle které jsou daně poplatkem za ochranu majetku jednotlivce. S postupným

potlačováním

aleatorického

charakteru

pojištění

je

spojeno

se zapojováním matematiky a statistiky do pojistné techniky, uplatňujícím se v ţivotním a majetkovém pojištění. Na konci 19. století byly odhaleny nedostatky tohoto pojištění zejména A. Schäfflem a A. Wagnerem. „Státní socialismus“ je název, který dal svému směru A. Wagner. „Otázku moţnosti existence dobře řízeného veřejně právního pojišťovnictví je nutno řešit ve třech polohách: 

zda vůbec má být veřejně právní pojišťovnictví,



jaké jsou podmínky v jednotlivých odvětvích



jaké jsou podmínky v příslušné zemi a v příslušné době.“

Wagnerova pojistná teorie je charakteristická odmítáním klasifikačního systému a s tím související klasifikace rizik. Podle něho je nutné postupovat individuálně v jednotlivých odvětvích a podle poměrů v jednotlivých zemích. Wagnerova pojistná teorie tvoří ucelený systém, který je součástí jeho národohospodářské a finanční teorie. „Wagnerovo dílo bylo mj. připomínáno v období socializačních snah po první světové válce a stalo se také vhodným terčem pro nastupující generaci pojistných teoretiků, která kladla rozhodující důraz na udrţení soukromého pojišťovnictví, při respektování nutnosti existence sociálního pojištění“.6 Teorie úhrady potřeb je typická pro období posledního století, v níţ se rozlišují dva směry, tradiční a moderní. Zatímco moderní verze zdůrazňuje nutnost zajistit vyrovnání rizik, tradiční verze předpokládá stejnorodost rizik. „Pojištění je úhrada peněţní potřeby, která je v jednotlivém případě nejistá, vcelku však odhadnutelná – a to na základě vyrovnávání rizik při seskupení dostatečně velkého počtu hospodářských jednotek.“7 Jedná se o typickou definici moderní verze teorie úhrady potřeb, která se snaţí postihnout, co potřebné pro moderní pojištění. Ekonomická teorie byla ovlivněna velkou hospodářskou krizí, válkou i poválečnými poměry. Součástí hospodářství je státní intervencionismus, objevují se ovšem rozdíly 6


7


15

v cílech a rozsahu státních zásahů. Větší měrou se dostává do popředí sociální pojištění oproti soukromému, coţ je dáno jeho úlohou v sociální politice. „Stát musí mít zájem na co nejlepší podobě sociálního pojištění. Nemá tím ovšem na mysli zájem na co nejvyšší úrovni sociálního pojištění, ale jeho systémově „optimální“ rozsah v poměru k podnikovému a individuálnímu pojištění. G. Stoltenberg podtrhává, ţe sociální starobní pojištění dnes uţ nepředstavuje také pro dělníky – jedinou formu zabezpečení ve stáří. Za další formy povaţuje podnikové starobní pojištění a individuální ţivotní pojištění – a tím, ţe tyto tři formy se navzájem mají doplňovat resp. se doplňují.“8 Hospodářská politika, kterou prosazují sociálně demokratické strany, vychází z neoliberalismu, s tím rozdílem, ţe zahrnuje větší míru intervencionismu. Tyto zásahy se dotýkají i pojištění, zejména sociálního, kde dochází ke snaze o zavedení tzv. národního pojištění. Cílem je zavedení tohoto pojištění pro celý národ, bez ohledu na profesní rozdíly. I přes tento rozdíl je v tomto neoliberalismu soukromé a sociální pojištění povaţováno za doplňující se prvky. Dalším

směrem,

který

ovlivnil

poválečnou

politiku,

byl

keynesismus,

ve kterém existuje rozsáhlý prostor pro vyuţití sociálního pojištění. Je to dáno zaměřením keynesiasmu - na výdaje státního rozpočtu, které jsou důleţitými faktory úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Sociální pojištění by mělo být financováno ze státního rozpočtu ve významné míře, zejména kvůli zvyšování poptávky. Mezi keynesiace patří například J. M. Keynes, který kladl hlavně důraz na státní výdaje podporující poptávku, a W. Beveridge, který byl zastáncem státního intervencionismu. „Charakteristickým rysem Beveridgeova „národního pojištění“ je jeho

všeobecný

rozsah,

platnost

prakticky

pro

všechny

občany.

Dalším charakteristickým prvkem je uplatnění koncepce tzv. sociálního minima.“9 V případě sociálního minima, šlo o vyplácení důchodu a poskytování sluţeb pro všechny, nedochází k rozlišování podle úrovně příjmu či podle výše zaplacených příspěvků.

8


9


16

Cílem komunistické ideologie bylo odstranění demokracie a převzetí moci, coţ znamenalo zestátnění výrobních prostředků, zavedení centrálně plánovaného hospodářství a reorganizaci hospodářství. Tato opatření se dotkla i oblasti pojištění, kde sehrálo roli sociální pojištění. Jeho zásady byly obsaţené v rezoluci konference Sociálně demokratické strany Ruska, která se konala v roce 1912 v Praze. „Nejlepší formou pojištění dělníků je státní pojištění, vybudované na těchto zásadách: 

musí zabezpečovat dělníky ve všech případech ztráty pracovní schopnosti (úraz, nemoc, stáří, invalidita; u dělnic mimo to těhotenství a porad, důchod vdovám a sirotkům, zemře-li ţivitel) nebo v případě ztráty výdělku nezaměstnaností;



pojištění se musí vztahovat na všechny námezdně pracující osoby a jejich rodiny;



všichni pojištěnci musí dostávat zásadně takové dávky, aby jim nahradili plnou mzdu, přičemţ celou úhradu pojištění musí nést podnikatelé a stát;



všechny druhy pojištění musí spravovat jednotné pojišťovací organizace, vybudované podle územních zásad a podle zásad úplné samosprávy pojištěnců.“10

Problémem tohoto programu byl jeho dopad na sociální oblast a ekonomiku, avšak pro dělníky a další voliče byl velmi atraktivní. Po druhé světové válce KSČ začala připravovat zákon o národním pojištění, které mělo zabezpečit veškeré obyvatelstvo. Tento zákon byl přijat v dubnu 1948 po převzetí moci komunisty. „Národní pojištění se členilo na dvě odvětví: na národní nemocenské pojištění a národní důchodové pojištění.“11 Byly zrušeny výsady preferovaných sociálních skupin a došlo ke zvýšení dělnických důchodů. V souvislosti s tímto zákonem došlo ke zřízení Ústřední národní pojišťovny, coţ byl ve své podstatě jediný nositel sociálního pojištění. Dále došlo ke sloučení cca 250 sociálních ústavů. „Typické komunistické deformace systému sociálního pojištění přišly aţ později. Patří k nim „předání“ národního nemocenského pojištění odborům, vytvoření

systému

preferovaných kategorií v důchodovém zabezpečení, vyuţívání sociálního pojištění v třídním boji (diskriminace osob samostatně výdělečně činných).“12

10


11


12


17

Typickým znakem pro všechny komunistické země je přechod na plně rozpočtové financování sociálního pojištění. Díky tomu došlo k odtrţení vazeb mezi příjmy a výdaji na sociální pojištění. V souvislosti s tímto odtrţením došlo i k negaci sociálního pojištění. Přestoţe leninský program sociálního pojištění byl atraktivní, nebyl v souladu s moţnostmi centrálně plánovaných ekonomik. K problémům docházelo v důsledku nepruţnosti systému, především v sociálně citlivých otázkách. V říjnu 1945 došlo k zestátnění pojišťovnictví v Československu a od roku 1947 byly sloučeny do pěti národních podniků. Ke vzniku Československé pojišťovny došlo v roce 1948 sloučením těchto pěti národních podniků. V roce 1950 bylo zestátnění pojišťovnictví

v Československu

dokončeno a všechny spolky a zařízení

vykonávající pojišťovací činnost musely svoji činnost zastavit nebo předat Československé pojišťovně. Významným aktem v tomto roce bylo zrušení (popřípadě minimalizace) soukromého nemocenského pojištění a zavádění „sdruţené pojištění domácnosti“ a „sdruţené pojištění staveb“ koncem 40. let.Tím bylo zdokonaleno pojištění domácností a rodinných domů. Odlišnost Československého pojištění spočívala ve vedení zkušenými odborníky, díky čemuţ se v prvních desetiletích projevovaly přednosti zestátnění pojišťovnictví v centrálně plánované ekonomice. Tyto klady se ovšem začaly vytrácet s rozvojem pojistného trhu v západních

zemích,

jejichţ

pojištění

se

stalo

flexibilnějším.

K doplnění

charakteristiky pojištění v centrálně plánované ekonomice je třeba se zmínit o pojištění podniku., které je v podstatě v rozporu se zásadami centrálně plánované ekonomiky. Tento rozpor spočívá v tom, ţe podniky fungují na horizontální bázi, zatímco centrálně plánovaná ekonomika předpokládá vazby vertikální. V počátcích nebylo toto pojištění regulováno státem a jednotlivé podniky postupovaly samostatně aţ do roku 1950. Ovšem tento postup nemohl fungovat a bylo nutné jej vyřešit a stanovit jednotný přístup. Jeho nejjednodušší variantou bylo zavedení povinného pojištění, jehoţ zavedení v Československé republice proběhlo v roce 1951. Roku 1952 bylo zavedeno povinné smluvní pojištění národních a komunálních podniků, která se dotýkala ţivelného pojištění a pojištění odpovědnosti za škody z provozu organizace. Ostatní pojištění mohla být sjednána na dobrovolné bázi a došlo k přechodu výpočtu pojistného za podniky jako celky. Ovšem velmi brzy bylo pojištění zrušeno, protoţe bylo v rozporu se zásadami plánovitého řízení. To znamenalo zrušení povinného i dobrovolného pojištění v Československé republice do roku 1953. Výjimku tvořilo povinné ţivelní pojištění majetku národních 18

výborů, podniků místního hospodářství včetně bytových podniků, které bylo v platnosti do roku 1961. Zrušením pojištění státních organizací nebylo ohroţeno pojištění ostatních sociálních organizací. Komunisté měli zájem zejména o pojištění zemědělských druţstev z důvodu důleţitosti tohoto odvětví v rámci centrálně plánované ekonomiky. Roku 1953 bylo zavedeno povinné pojištění JZD, které bylo roku 1960 rozšířeno o pojištění odpovědnosti za škody z provozu organizace a o havarijní pojištění motorových vozidel. Pro státní rozpočet i pro Státní pojišťovnu bylo pojištění přínosné, přestoţe pojištění státních hospodářských organizací bylo silně doformované. K postátnění JZD došlo v posledních desetiletích komunistického reţimu. Tím se sblíţilo pojištění JZD a státních podniků a v roce 1967 byla sjednocena. Pojistná ochrana byla rozšířena v devadesátých letech, čímţ došlo k tomu, ţe na zemědělství vynakládaly více prostředků, neţ bylo nutné. Zákonné zemědělské pojištění a tím i související pojištění úrody bylo zrušeno při přechodu k trţní ekonomice. „Pojištění a pojišťovnictví přímo nebo nepřímo zasahuje do všech činností, týká se kaţdého občana, podnikatelského subjektu i státu. Pojištění představuje v trţní ekonomice peněţní vztahy, prostřednictvím kterých se tvoří a rozdělují peněţní pojistné

rezervy.“13

Specifické

odvětví

ekonomiky

tvoří

pojišťovnictví,

které zahrnuje specializované instituce – komerční pojišťovny. V takovémto vymezení představuje pojištění průřezovou ekonomiku, která ovlivňuje odvětvové ekonomiky.14 Znakem zdravé a úspěšné ekonomiky je existence důvěryhodného pojistného trhu, na kterém se odehrává přenášení rizika pojištěním. Tento trh má stejné základní rysy jako jakýkoli jiný trh. Pojištění je z právnického hlediska závazkový právní vztah, mezi pojistníkem (či pojištěným) a pojistitelem. Zde na sebe pojistitel přebírá závazek uhradit pojištěnému újmu, která by mu vznikla ve smyslu pojistných podmínek. Ve své podstatě se dotýká událostí, které závisí na náhodě a jsou neurčité.

13

MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví, s. 30.

14

DUCHÁČKOVÁ, Eva; DAŇHEL, Jaroslav. Teorie pojistných trhů, s. 34.

19

„První normou, která znovuvzkřísila český pojistný trh, stanovila základní parametry konkurenčního prostředí a obnovila instituci státního dozoru, byl zákon o pojišťovnictví č. 185/91 Sb., který nabyl účinnosti dne 28. 5. 1991. Zákon s navazujícími předpisy vymezil základní pravidla pro podnikání v odvětví pojišťovnictví.“15 Tento zákon byl novelizován v roce 1993 o novou terminologii týkající se oblasti rezerv a fondů. Další doplňující předpis k zákonu o pojišťovnictví byl vydán roku 1994, který stanovoval tvorbu, pouţití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťoven. Roku 1999 vyšla další verze tohoto zákona a to z důvodu

krachu

pojišťovny

Morava,

který

měl

slouţit

k dozoru

nad pojišťovnictvím. Dále v něm byly zpřesněné některé definice, které prozatím chyběly. V podstatě se jednalo o přechod od přímého na nepřímý dohled, tedy materiálního na finanční. V roce 2004 došlo ke vstupu České republiky do Evropské Unie, s čímţ souvisí další legislativní změny, týkající se souladu s evropskými směrnicemi. Důraz byl kladen především na právní formalizaci. „Pozměněný zákon o pojišťovnictví č. 39/2004 platí od 1. 4. 2004, provedené změny souvisí především s naším vstupem do EU. Týká se to zejména podmínek pro provozování pojišťovací činnosti pojišťovnou z jiného členského státu, zvýšení poţadavku na kapitálovou vybavenost a změn v ukládací politice pojišťoven, oproti předchozí úpravě bylo zrušeno ustanovení o povinnosti organizačně oddělit ţivotní a neţivotní pojištění do roku 2012 v případě univerzálních pojišťoven, při současném vyšším zamezení prolínaní obou činností v rámci jedné pojišťovny. Od ledna 2005 vešel v účinnost zákon č. 37/2004 o pojistné smlouvě, některá ustanovení platila jiţ od 1. 5. 2004. Obsahuje především partie o úpravě pojistné smlouvy, vyňaté z občanského zákoníku, nově umoţní, aby bylo moţno uzavřít pojištění s pojišťovnou jiného členského státu, aniţ má v ČR svou pobočku a aby se smlouva mohla řídit i jiným právem neţ českým.“16 Zákon č.38/2004 o pojišťovacích zprostředkovatelích vešel v platnost od ledna 2005, v jehoţ obsahu je upravena odborná způsobilost a důvěryhodnost, nutná jako registrace u orgánu státního dozoru.

15


16


20

K zásadní změně organizace dohledu v ČNB došlo na počátku roku 2008, který byl uspořádán podle jednotlivých segmentů finančního trhu. Toto organizační členění obsahuje tři sekce: sekci regulace a analýz finančního trhu, sekci licenčních a sankčních řízení a sekci dohledu nad finančním trhem, které spadá pod jednoho z členů bankovní rady. Další zákon o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb., vstoupil v účinnost 1. ledna 2010, upravující podmínky pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví v souladu s evropskými směrnicemi. Obsahoval zpřísňující podmínky pro uzavírání doplňkových pojištění, rozšiřuje moţnosti finančního umístění o nekótované akcie. „Změny dopadly i na přílohu zákona, definujícího odvětví ţivotního pojištění. Orgánu dohledu zákon klade zvýšené poţadavky zejména na rychlost správních úkonů a dále precizuje jeho jednotlivé činnosti.“17 Finanční institucí přebírající rizika a provozující pojistné produkty je pojišťovna, která má oprávnění vykovávat pojišťovací činnost. Předmětem hospodaření pojišťovny je vlastní pojišťovací činnost a investiční činnost.. „Chápání obou sloţek jako integrálních částí činnosti pojišťovny je předmětem obecné metody Asset Lability Management, uplatňující komplexní pohled na činnost pojišťovny s cílem koordinovaně řídit strukturu aktiv i pasiv pojišťovny a přispívat k výnosu co nejblíţe efektivní hranice.“18 Vlastní pojišťovací činnost spočívá v tom, ţe na sebe smluvně přebírají rizika klientů. Struktura pojišťoven je většinou jako komerční subjekty, případně vzájemné a státní pojišťovny. Snahou komerčních pojišťoven je dosaţení výnosu z pojišťovací činnosti při zachování vysoké míry finanční stability. Oproti tomu mohou vzájemné a státní pojišťovny fungovat i na neziskových principech. Historicky první organizační forma pojistitelů je vzájemná pojišťovna, která měla eliminovat důsledky negativních nahodilostí. Tato forma má svůj význam i v současnosti, protoţe hospodaří s niţšími náklady a jejich sazby pojistného jsou pro klienty atraktivní. Kaptivní pojišťovna, coţ je specifická organizační forma,

17


18


21

vznikající jako součást holdingu nebo koncernu k zajištění finančních rizik pouze tohoto

ekonomického

subjektu.

Důleţitým

členěním

pojišťoven

je

na univerzální a specializované, kde specializované pojišťovny vyuţívají znalosti o pojišťovaném „monoriziku“, zatímco univerzální vychází ze vzájemného vyrovnání různorodých rizik.

22

1.2. Typy pojištění 1.2.1. Typy pojištění podle formy vzniku 

Zákonné pojištění Vyplývá ze zákona nezávisle na vůli pojištěného. V ČR se jedná o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy a nemoci z povolání.



Povinně smluvní pojištění Sjednání tohoto typu pojištění je dáno právním předpisem pro vykonávání určité činnosti hospodářských subjektů nebo občanů a je zaměřeno na pojištění odpovědnosti za škodu, která můţe vykonávanou činností vzniknout.



Smluvní dobrovolné pojištění, Toto pojištění vzniká dobrovolně (závisí na vůli pojistníka) na základě pojistné smlouvy.19

1.2.2. Typy pojištění podle způsobu tvorby rezerv – podle Evropské unie 

Ţivotní pojištění – rezervotvorné Pojistné plnění se vyplatí vţdy (aţ na některé výjimky). V rámci tohoto pojištění se vytváří rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti. Jedna se především o pojištění osob (ţivotní a důchodové).



Neţivotní pojištění – rizikové U těchto pojištění není jednoznačně jasné, zda pojistná událost v budoucnosti vznikne. Platí zde podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události. V případě, ţe k pojistné události nedojde během trvání pojištění, pojišťovna neposkytuje pojistné plnění. Jedná se o všechna pojištění majetku, odpovědnosti za škodu a úrazové pojištění.

19

Hora, J. Šulcová, J. a Zuzaňák, A. Příručka pro zprostředkovatele pojištění,.

23

1.2.3. Typy pojištění podle předmětu pojištění – podle Občanského zákoníku 

„Pojištění osob Pojištění fyzické osoby pro případ jejího tělesného poškození, smrti, doţití určitého věku nebo pro případ jiné pojistné události, související se ţivotem osob.



Pojištění majetku Pojištění pro případ poškození majetku, zničení, ztráty a odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou.



Pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění za škodu vzniklou na ţivotě a zdraví nebo na věci, případně odpovědnosti za jinou majetkovou škodu.“20

1.2.4. Typy pojištění podle pojistné praxe 

Pojištění občanů (úrazové pojištění, ţivotní pojištění, důchodové pojištění, pojištění domácností, pojištění rodinných domů, garáţí, chat apod.)



Pojištění podnikatelů a průmyslu



Pojištění motorových vozidel



Pojištění odpovědnosti za škodu

1.2.5. Typy pojištění podle druhu rizika – podle České asociace pojišťoven 

Pojištění osob



Pojištění majetku



Pojištění motorových vozidel



Cestovní pojištění



Pojištění odpovědnosti za škodu21

20

ŘEZÁČ, František. Pojišťovnictví, s.29.

21


24

1.2.6. Typy pojištění podle Zákona o pojišťovnictví 

Odvětví ţivotních pojištění 1. Pojištění a) pro případ smrti, pro případ doţití, pro případ doţití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, spojených ţivotů, s výplatou zaplaceného pojistného, b) důchodu, c) pojištění úrazu nebo nemoci jako doplňkové pojištění k pojištění podle této části. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí. 3. Pojištění uvedená v bodě I písm. a) a b) a bodě II, která jsou spojena s investičním fondem. 4. Trvalé zdravotní pojištění podle čl. 2 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění 1). 5. Kapitalizace příspěvků hrazených skupinou přispěvatelů a následné rozdělování

akumulovaných

aktiv

mezi

přeţivší

přispěvatele

nebo mezi osoby oprávněné pro zemřelých přispěvatelích. 6. Umořování kapitálu zaloţené na pojistně matematickém výpočtu, jimiţ

jsou

proti

jednorázovým

nebo

periodickým

platbám

dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši. 7. Správa skupinových penzijních fondů, případně včetně pojištění zabezpečujícího

zachování

kapitálu

nebo platbu minimálního

úrokového výnosu. 8. Činnosti podle čl. 2 odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující ţivotní pojištění 1). 9. Pojištění týkající se délky lidského ţivota, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umoţňuje jeho provádění pojišťovnou a její vlastní účet. 

Odvětví neţivotních pojištění 1. Úrazové pojištění a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, 25

c) s kombinovaným plněním, d) cestujících 2. Pojištění nemoci a) s jednorázovým plněním, b) s plněním povahy náhrady škody, c) s kombinovaným plněním, d) soukromé zdravotní pojištění, e) soukromé zdravotní pojištění. 3. Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných neţ dráţních vozidlech a) motorových, b) nemotorových. 4. Pojištění škod na dráţních vozidlech. 5. Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích. 6. Pojištění škod na plavidlech a) říčních a průplavových, b) jezerních, c) námořních. 7. Pojištění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jiného majetku bez ohledu na pouţitý dopravní prostředek 8. Pojištění škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 způsobených a) poţárem, b) výbuchem, c) vichřicí, d) přírodními ţivly jinými neţ vichřicí (např. blesk, povodeň, záplava), e) jadernou energií, f) sesuvem nebo poklesem půdy. 9. Pojištění jiných škod na majetku jiném neţ uvedeném v bodech 3 aţ 7 vzniklých krupobitím nebo mrazem, anebo jinými pojistnými nebezpečími (např. loupeţí, krádeţí nebo škody způsobené lesní zvěří), nejsou-li tato zahrnuta v bodě 8, včetně pojištění škod 26

na hospodářských zvířatech způsobených nákazou nebo jinými pojistnými nebezpečími. 10. Pojištění za škodu vyplývající a) z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozidla, b) z činnosti dopravce, c) z provozu dráţního vozidla. 11. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnosti dopravce. 12. Pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z vlastnictví nebo uţití říčního, průplavového, jezerního nebo námořního plavidla, včetně odpovědnosti dopravce. 13. Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu jinou neţ uvedenou v odvětvích č. 10 aţ 12 a) odpovědnost za škodu na ţivotním prostředí, b) odpovědnost za škodu způsobenou jaderným zařízením, c) odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku, d) ostatní. 14. Pojištění úvěru a) obecná platební neschopnost, b) vývozní úvěr, c) splátkový úvěr, d) hypoteční úvěr, e) zemědělský úvěr. 15. Pojištění záruky (kauce) a) přímé záruky, b) nepřímé záruky. 16. Pojištění různých finančních ztrát vyplývajících a) z výkonu povolání, b) z nedostatečného příjmu, c) ze špatných povětrnostních podmínek, d) ze ztráty zisku, e) ze stálých nákladů, f) z nepředvídatelných obchodních výdajů, g) ze ztráty trţní hodnoty, 27

h) ze ztráty pravidelného zdroje příjmu, i) z jiné nepřímé obchodní finanční ztráty, j) z ostatních finančních ztrát. 17. Pojištění právní ochrany. 18. Pojištění pomoci osobám v nouzi během cestování nebo pobytu mimo místa svého bydliště, včetně pojištění finančních ztrát bezprostředně souvisejících s cestováním. 

Skupiny neţivotních pojištění 1. „Pojištění úrazu a nemoci“ pro odvětví uvedená v části B bodech 1 a 2, 2. „Pojištění motorových vozidel“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 3, 7 a 10, 3. „Námořní a dopravní pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 4, 6, 7 a12, 4. „Letecké pojištění“ pro odvětví uvedená v části B bodu 1 písm. d), bodech 5, 7 a 11, 5. „Pojištění proti poţáru a jiným majetkovým škodám“ pro odvětví uvedená v části B bodech 8 a 9, 6. „Pojištění odpovědnosti za škody“ pro odvětví uvedená v části B bodech 10, 11, 12 a 13, 7. „Pojištění úvěru a záruky“ pro odvětví uvedená v části B bodech 14 a 15, 8. „Souhrnné neţivotní pojištění“ pro všechna odvětví uvedená v části B bodech 1 aţ 18.22

22

Příloha č. 1 k zákonu č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví

28

1.2.7. Typy pojištění podle způsobu financování 

Sociální pojištění Toto pojištění je koncipováno jako pojištění povinné, které zajišťuje především sociální jistoty lidí a zabezpečení proti škodám jinými osobami při provozu motorových vozidel.



Komerční (soukromé) pojištění Obsahem pojištění je krytí rizik fyzických i právnických osob, s ohledem na jejich potřeby a rozhodnutí.

Sociální pojištění V rámci sociálního pojištění jsou kryta rizika, která mají sociální charakter, a z nich vyplývající potřeby. Pro sociální pojištění je typické, ţe velikost pojistného není stanovena v závislosti na riziku, ale je pro všechny účastníky pojištění stanovena stejným způsobem (obvykle určitým procentem z příjmů). Organizace a způsoby financování sociálního pojištění mohou být v jednotlivých zemích různé. V České Republice je existence sociálních rizik prostřednictvím státu řešena následujícími způsoby: 1. Pod pojem sociální pojištění je zahrnuto krytí -

dlouhodobé pracovní neschopnosti (sociální důchodové pojištění),

-

krátkodobé

pracovní

neschopnosti

(sociální

nemocenské

pojištění), - potřeb v nezaměstnanosti (pojištění nezaměstnanosti). 2. Zdravotní pojištění zaměřené na krytí potřeb zdravotní péče je organizováno a financováno odděleně v rámci zdravotních pojišťoven. 3. Potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání jsou kryty v rámci zákonného odpovědnostního pojištění, provozovaného komerčními pojišťovnami. Sociální pojištění je v našich podmínkách financováno prostřednictvím státního rozpočtu. Znamená to, ţe pojistné hrazené zaměstnanci a zaměstnavateli přichází do státního rozpočtu a dávky sociálního pojištění jsou ze státního rozpočtu hrazeny. Zdravotní pojištění je v České Republice organizačně i finančně odděleno od sociálního pojištění. Působí zde Všeobecná zdravotní pojišťovna a některé 29

tzv. rezortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny provozují tzv. všeobecné zdravotní pojištění, tj. hrazení potřebné zdravotní péče bez nutnosti přímé úhrady v rozsahu stanoveném zákonem. Komerční (soukromé) pojištění Komerční pojištění kryje rizika způsobem odpovídajícím pojistné metodě tvorby a pouţití pojistného fondu. Zahrnuje v sobě různé podoby pojistných produktů, typická pro komerční pojištění je smluvní podoba pojištění. Můţe se uplatnit v povinné podobě, ale obvyklá je podoba dobrovolná. Základním členěním komerčního pojištění je členění podle druhu krytých rizik na: 

pojištění ţivotní, kryjící ţivotní rizika, tj. riziko úmrtí a riziko doţití,



pojištění neţivotní, zahrnující krytí celé řady druhů neţivotních rizik (například úraz, nemoc, poţár, odpovědnost, odcizení apod.).23

Neživotní pojištění V uţším smyslu slova se jedná o pojištění majetku specializující se na pojišťování rizik a škod, které mohou vzniknout na majetku fyzických nebo právnických osob. V rámci tohoto pojištění se rozlišuje pojištění věcí (movitých i nemovitých) a pojištění zájmů (pohledávek, úvěrů, vkladů apod.). Základní rozdělení neţivotního pojištění 

Pojištění spojené se zdravím člověka.



Pojištění majetkových (finančních) škod.



Pojištění odpovědnosti za škodu.



Pojištění zájmů.

Životní pojištění „Ţivotní pojištění bylo prvoplánově zamýšleno především jako zabezpečení určitých finančních zdrojů pro rodinu v případě úmrtí nebo ztráty výdělečné schopnosti ţivitele. V historických prvopočátcích bylo logicky v popředí zájmu nejzávaţnější riziko předčasné smrti, spojené s finančním zabezpečením pohřbu a skromné 23

DUCHÁČKOVÁ, E. Principy pojištění a pojišťovnictví.

30

podpory pro pozůstalé. Původní pojištění rizika smrti mělo, prakticky aţ do nedávné doby zhruba před sto lety, většinově podobu tzv. pohřebního pojištění, s pojistnou částkou, odpovídající zhruba nákladům pohřbu. Soudobé ţivotní pojištění se od tohoto pojetí diametrálně liší, jeho původní význam se výrazně posouvá a rozšiřuje a jako výrazný fenomén naší hektické doby se dále rozvíjí.“24 V dnešní době je předností ţivotního pojištění, ţe kombinuje spoření a pojištění. V rámci těchto pojištění se uplatňují výplaty pojistných plnění v případě pojistných událostí, které se dotýkají ţivota pojištěných osob. Zahrnují krytí rizik ohroţujících ţivoty lidí a výše pojistných plnění je dána velikostí pojistné částky sjednané ve smlouvě. Tato pojištění zohledňují rizika ohledně osob – pojištění pro případ doţití či pro případ smrti. Čím jsme starší, tím se riziko smrti zvětšuje oproti doţití. V těchto pojistných smlouvách bývá sjednána pojistná částka a další různé podmínky. Ţivotní pojištění zahrnuje sice krytí pouze dvou rizik, ale v rámci ţivotního pojištění je krytí těchto rizik kombinováno v různých podobách, proto existuje celá řada druhů a podob ţivotního pojištění. Kaţdý zájemce si tak můţe vybrat pojištění podle svých finančních moţností a svých potřeb. „Současná nabídka komerčních pojišťoven je velmi rozsáhlá a neustále se vyvíjí, kdy pojišťovny přicházejí s novými variantami či kombinacemi základních druhů ţivotního pojištění a rozšiřují je zejména o různé druhy připojištění.“25 „Tradiční produkty ţivotního pojištění můţeme podle odvětví rozdělit zejména na: 

pojištění pro případ smrti, pojištění pro případ doţití nebo pojištění pro případ smrti nebo doţití,



svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výţivu dětí a



důchodové pojištění.“26

24

DUCHÁČKOVÁ, Eva; DAŇHEL, Jaroslav. Teorie pojistných trhů, s. 135

25


26

DAŇHEL, Jaroslav, et al. Pojistná teorie, s.189.

31

Pojištění pro případ smrti Kryje pouze riziko úmrtí. Sjednaná pojistná částka v případě smrti je vyplacena osobě určené pojistníkem – obmyšlenému. Účelem výplaty je zabezpečení pozůstalých pojistníka, úhrada závazků pojistníka, úhrada nákladů v souvislosti s úmrtím a pohřbem apod. Toto pojištění můţe být v podobě několika druhů pojištění, podle způsobu sjednání pojistné doby, a to na dočasné a časově neomezené pojištění pro případ smrti. Dočasné pojištění pro případ smrti kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby; pokud v průběhu pojistné doby k pojistné události nedojde, pojistné plnění není vyplaceno. Tento typ pojištění se často vyuţívá v souvislosti s čerpáním úvěrů, půjček apod. Uplatňuje se pevně stanovená pojistná částka, ale můţe být uplatněno i dočasné úvěrové pojištění s klesající pojistnou částkou. Časově neomezené pojištění pro případ smrti je pojištění, kdy je vţdy vyplaceno pojistné plnění, pouze není známo, v kterém okamţiku. Pojištění pro případ dožití Pojistná událost je doţití se pojištěné osoby sjednaného věku. V tomto případě vyplatí pojišťovna pojistné plnění sjednané ve smlouvě. Důchodové pojištění Jedná o případ doţití se sjednaného věku, ale pojistná částka se vyplácí postupně podle sjednané velikosti důchodu. Důchod se vyplácí buď po určitou sjednanou dobu, nebo aţ do doby úmrtí pojištěného. Věnové pojištění Pojistnou událostí je doţití finančně závislé osoby (dítěte) sjednaného věku (plnoletosti, zahájení studia, apod.). Toto pojištění je uzavíráno rodiči či prarodiči ve prospěch dítěte k finančnímu zabezpečení v jeho dospělosti. Pojištění bývá obvykle rozšířeno o pokrytí dalších rizik (riziko úmrtí rodiče, riziko invalidity rodiče apod.). Dalším rozšířením pokrytí rizik je smrt pojištěného dítěte (tuto moţnost ovšem nelze ve většině případů sjednat při úmrtí dítěte do tří let jeho věku). Smíšené životní pojištění Pojištění se sjednává jako kombinace pojištění pro případ úmrtí a pojištění pro případ doţití. Pokud se pojištěný doţije sjednaného věku, pojišťovna mu vyplatí sjednanou 32

částku. V případě, ţe dojde k úmrtí pojištěného, vyplatí pojišťovna osobě, kterou pojistník sám určí, pojistné plnění ve stejné výši před koncem sjednané doby. Univerzální životní pojištění Jedná se o modifikovanou podobu smíšeného ţivotního pojištění. Umoţňuje přizpůsobovat rozsah pojistné ochrany finanční situaci pojistníka. Skládá se ze dvou sloţek – spořící sloţka (výplata pojistné částky při doţití se sjednaného věku) a riziková sloţka (výplata pojistných plnění v případě smrti, úrazu apod.). Oproti tradičnímu ţivotnímu pojištění je pruţnější a umoţňuje lépe reagovat na nastalou ţivotní situaci. Pojištěný můţe ţádat výběr části vkladu, výplatu důchodu či poskytnutí půjčky. Investiční životní pojištění Opět

se jedná o

modifikovanou podobu smíšeného ţivotního pojištění.

Pro toto pojištění je typické, ţe výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného. Riziko spojené s investováním nese pojistník. Tedy toto pojištění nabízí vyšší výnosový potenciál při zhodnocování vloţených peněţních prostředků, ovšem za cenu vyššího rizika. V případě úmrtí pojištěného je vyplacena sjednaná pojistná částka. Pokud dojde k doţití pojištěného sjednaného věku nebo předčasnému ukončení smlouvy, jsou pojištěnému vyplaceny úspory. Kapitálové životní pojištění „Tento pojistný produkt poskytuje výhodné moderní ţivotní pojištění a téţ dobrou finanční investici. Poskytuje téţ nejvyšší pojistnou ochranu s nárůstem kapitálové hodnoty. Vloţené peněţní prostředky přináší i podíly na zisku, které jsou připisovány k produktům kapitálového ţivotního pojištění. Toto pojištění zahrnuje kombinaci pojistné ochrany s různými variantami investování a s různou dobou výplaty pojistných plnění a moţností připojištění dalších rizik.“27

27

ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví, s. 51.

33

Připojištění k životnímu pojištění Typickou vlastností ţivotních pojištění je moţnost sjednání krytí neţivotních rizik. Zejména se jedná o úrazové pojištění, invalidní pojištění, pojištění váţných chorob apod. Z důvodu zaměření mé práce se v další části textu budu podrobněji zabývat pouze jednou

variantou

ţivotního

pojištění,

34

a

sice

pojištěním

důchodovým.

2 Důchodové pojištění Typickým odvětvím ţivotního pojištění je pojištění důchodové, jehoţ odlišnost spočívá v tom, ţe jeho základním plněním je důchod. V jeho rámci jsou pokryta rizika, která nejsou pojištěním základních ţivotních rizik. Tím je myšleno riziko stáří, invalidity, osiření, ovdovění apod.

„Úloha soukromého důchodového pojištění je silně odvislá do úlohy

sociálního důchodového pojištění v příslušné zemi. Čím omezenější sociální důchodové pojištění (a obdobné další instituty), tím větší prostor zbyde pro soukromé důchodové pojištění.“28

2.1. Vývoj důchodového systému v České republice před rokem 1989 V České republice vzniklo sociální zabezpečení před více neţ dvě stě lety, kdy roku 1771 a 1781 došlo k zavedení doţivotní penze vybraným důstojníkům císařské armády a státním úředníkům. Později došlo ke stanovení pravidel pro přiznání penzí státním zaměstnancům. V meziválečném období, roku 1924, byl vyhlášen zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a staří. Tím došlo k zavedení dělnického pojištění pro případ invalidity a stáří, čímţ došlo k přelomu v oblasti sociálního pojištění. Pro muţe i ţeny byla stanovena hranice 65. roku pro výplatu starobního důchodu. K podmínkám vzniku nároku na dávku patřilo uplynutí určité doby (tzv. čekací doba), která činila 150 příspěvkových týdnů, a vznik pojistného případu v době trvání pojištění (nebo alespoň v tzv. ochranné lhůtě – jeden rok po zániku pojištění). Reforma soustavy „národního“ pojištění, která proběhla roku 1957, zaváděla diferenciaci dávek podle kategorií zaměstnání. V jejím rámci došlo k odvození dávek od výše platu a délky zaměstnání a došlo i ke sníţení věkové hranice pro odchod do důchodu. Tímto zákonem č.55/1956 Sb. došlo k několika deformacím sociálního systému, ke kterým přispěl i zákon č. 101/1964 Sb. Ten zavedl progresivní daně z důchodu, čímţ byl oslaven princip zásluhovosti.

28


35

2.2. Vývoj důchodového systému v České republice od roku 1990 Po listopadu 1989 došlo ke změnám společenských a ekonomických podmínek, které se dotkly i sociálního zabezpečení. Zákon č. 210/1990 Sb. se dotýkal změn působnosti orgánů České republiky a změn zákona č. 20/1966 Sb. o péči a zdraví lidu. Změny se soustředili především na odstranění diskriminace určitých skupin a na vytvoření fungujícího třetího pilíře v podobě soukromého fondově financovaného penzijního připojištění a posílení finančních zdrojů státního penzijního pojištění. Základní právní předpis (zákon č. 155/1995 Sb.) v oblasti důchodového pojištění nabyl účinnosti 1. ledna 1996, který završil postupné dílčí úpravy. Od roku 1996 byl tento zákon několikrát novelizován. Důchodové pojištění je všeobecný, povinný a jednotný systém, jehoţ účelem je zajištění osob, které nemohou být ekonomicky aktivní. Nositelem důchodového pojištění je stát garantující systém právně a ekonomicky. K principům uplatňovaným v tomto pojištění patří solidárnost, dynamičnost (aktualizuje hodnoty příjmů při výpočtu a vyplácení důchodu) a částečně zásluhovost. Z důchodového pojištění se poskytují důchody přímé, mezi které patří starobní a invalidní důchody, a odvozené, coţ jsou důchody pozůstalostní. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, obsahuje právní úpravu financování. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících a s jeho zavedením, je základní právní úpravou doplňkového důchodového systému, kterým je penzijní připojištění se státním příspěvkem. Lze jej charakterizovat jako systém třetího pilíře s prvky pilíře druhého. Tento systém je zaloţen na individualistickém přístupu s moţností, aby se na penzijním připojištění podílel zaměstnavatel.

2.3. Důchodová reforma v České republice Důchodový systém v České republice prošel mnoha změnami během posledních 20 let. V důsledku demografické struktury obyvatelstva klesá počet ekonomicky aktivních lidí, coţ bývá uváděno jako jedna z hlavních příčin důchodové reformy. V dnešní době je důchodový účet deficitní a bez dalších změn, by došlo k jeho dalšímu prohlubování. Druhým problémem je aktuální stav penzijního připojištění, které je vyuţíváno jako výhodné spoření se státní dotací a nedochází k naplnění jeho hlavního cíle. 36

Výsledkem dohody ekonomických ministrů současné vládní koalice je vládní koncept důchodové reformy. Český důchodový systém bude tvořit: 

První pilíř „Základní všeobecný důchodový systém bývá povinným a univerzálním. Jedná se o státem garantovaný systém, kdy stát garantuje jeho fungování, solventnost apod. Většinou zahrnuje veškeré obyvatelstvo na území státu. Ze základního důchodového systému jsou poskytovány dávky, které nahrazují výdělek.“29 Změny souvisí především v nastavení redukčních hranic a míry redukce. K nejvýznamnějším patří zvyšování důchodového věku a urychlení sjednocení důchodového věku pro muţe a ţeny, nová pravidla pro zvyšování důchodů, zpřísnění podmínek pro nárok na vdovský a vdovecký důchod, pokračování v prodluţování rozhodného období a změny vedoucí ke sníţení atraktivnosti odchodu do důchodu před dosaţením důchodového věku.



Druhý pilíř „Doplňkové důchodové systémy představují nadstavbu, v jejímţ rámci je moţné poskytovat dávky zabezpečující vyšší úroveň důchodu, neţ můţe poskytnout systém základní. Vznikají ze soukromé iniciativy, ať uţ individuální nebo kolektivní, většinou bývají dobrovolné a nedosahují univerzálního rozsahu základního systému.“30 Vstup do tohoto pilíře bude dobrovolný a občané se budou moci rozhodnout o vstupu do dovršení věku 35 let. Lidé starší budou mít moţnost rozhodnutí ve lhůtě 6 měsíců, která začne běţet půl roku před spuštěním druhého pilíře. Toto rozhodnutí bude definitivní a nebude moţnost jej později změnit. Investiční správu budou provádět penzijní společnosti, které budou muset získat speciální licenci.



Třetí pilíř „Představuje individuální důchodové spoření občanu. Měl by umoţnit jedinci vyplnit mezery, které mohou vzniknout mezi souhrnem dávek ze základního všeobecného a doplňkového systému a příjmy, které dosahoval před odchodem do důchodu. Jedná se o soukromé a dobrovolné spoření, vyuţívané nejčastěji jedinci s vyššími příjmy nebo těmi, kteří nejsou účastni povinných důchodových systémů.“ 31 Reforma povede k transformaci penzijních fondů, oddělení majetku správce a účastníků a vznikne nabídka více investičních strategií.

29

ŘEZÁČ, František. Pojišťovnictví, s.45

30


31


37

Od 1. ledna 2013 vstoupila v platnost reforma penzijního systému, která je největší od roku 1989. Důchodový systém České Republiky se skládá z 3 pilířů, jehoţ základ stále tvoří současný průběţný systém, tj. 1. pilíř.

2.4. Komerční pojišťovny na pojistném trhu ČR Rok 2011 byl po dlouhých letech růstu pojistného trhu prvním v moderní historii, kdy tomu tak nebylo a došlo k mírnému poklesu. Během něho došlo k poklesu předepsaného pojistného o 0,6%. Stejně jako v posledních letech zachraňovalo výsledek pojistného trhu ţivotní pojištění, ale díky jeho zpomalené dynamice nezůstal celý trh v černých číslech. Prezident České asociace pojišťoven Ladislav Bartoníček ve výroční zprávě pro rok 2011 napsal: „Přesto vidím budoucnost trhu pozitivně. Český trh stále skýtá velký potenciál pro růst, zejména v oblasti ţivotního pojištění. Ačkoli je z hlediska propojištěnosti i výdajů domácností na toto pojištění Česká republika na špičce ve střední Evropě, ve srovnání se zeměmi na západ od našich hranic stále zaostáváme. Zatímco v Česku na 100 obyvatel připadá 62 ţivotních pojistek a předpis pojistného v poměru k HDP dle parity kupní síly dosahuje 1,3%, v západních zemích je to kolem 130 smluv a výdaje na úrovni kolem 5%-6% HDP.

Zcela

jistě

přiblíţení

této

úrovni

nenastane

hned,

ale

v dlouhodobém

horizontu k němu dojde. Po mnoha letech diskuzí se v ČR začínají realizovat zásadní reformy penzijního a zdravotního systému. V obou oblastech mají komerční pojišťovny širokou nabídku vhodných pojistných produktů. Věřím, ţe tuto trţní příleţitost vyuţijeme. Kaţdopádně pro to máme velmi dobrý základ – většinou stabilní a finančně dostatečně silné pojišťovny. Schopnost pojišťoven pohltit dopady případného negativního vývoje ekonomiky prověřil i zátěţový test, který v loňském roce provedla Česká národní banka pro sektor pojišťovnictví. Agregované výsledky ukázaly, ţe většina pojistného sektoru by vzhledem k dostatečné kapacitě disponibilního kapitálu a tvorbě rezerv absorbovala i větší nepříznivé dopady. To je dobrá zpráva nejen pro pojišťovny, ale hlavně pro jejich klienty.“

38

V roce 2011 působilo na českém trhu 35 tuzemských pojišťoven, coţ je počet shodný s rokem 2010. Počet zahraničních pojišťoven se zvýšil o jednu pobočku a na českém trhu tak působilo 18 poboček. Celkem se tedy jednalo o 53 subjektů.

Graf 1: Pojišťovny podle zaměření

60 50 Počet pojišťoven celkem (bez ČKP)

40

Životní pojišťovny 30 Neživotní pojišťovny 20 Pojišťovny se smíšenou činností

10 0 2009

2010

2011

2012

Zdroj: Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2011.

39

K analýze nabídek komerčních pojišťoven na pojistném trhu ČR, slouţících k zabezpečení důchodového pojištění, budu vycházet z výše předepsaného pojistného na ţivotním pojištění (podílu na trhu ţivotního pojištění) za rok 2011. Tabulka 1: Předepsané pojistné životního pojištění za rok 2011 dle podílu na trhu členských pojišťoven ČAP

Pojišťovna

1

Česká pojišťovna a.s.

2

Předepsané pojistné na

% podíl na trhu

trhu ţivotního pojištění

ţivotního

v tis. Kč

pojištění

11 170 282

24,41

Kooperativa pojišťovna, a.s.

5 998 834

13,11

3

Pojišťovna České spořitelny, a.s.

5 310 429

11,61

4

ING Ţivotní pojišťovna N.V.

5 089 053

11,12

5

ČSOB Pojišťovna, a.s.

3 355 679

7,33

6

Generali Pojišťovna, a.s.

2 579 443

5,64

7

AXA ţivotní pojišťovna a.s.

2 172 865

4,75

8

Allianz ţivotní pojišťovna, a.s.

2 137 146

4,67

9

MetLife Amcico pojišťovna a.s.

1 699 609

3,71

10

Komerční pojišťovna, a.s.

1 387 316

3,03

11

UNIQUA pojišťovna, a.s.

1 186 042

2,59

12

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

1 162 685

2,54

13

Aviva ţivotní pojišťovna a.s.

875 697

1,91

14

AEGON Pojišťovna, a.s.

866 429

1,89

15

BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a.s.

257 557

0,56

16

VICTORIA

232 011

0,51

224 595

0,49

42 029

0,09

9 133

0,02

720

0,00

45 757 553

100,00

VOLKSBANKEN

pojišťovna, a.s.

17

Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s.

18

DEUTSCHER

RING

LebensversicherungsAktiengesellschaft, pobočka pro ČR

19

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

20

MAXIMA pojišťovna, a.s.

Celkem ČAP Zdroj: Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2011

40

Graf 2: Podíl členských pojišťoven ČAP na trhu životního pojištění za rok 2011 v % Zdroj: Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2011

30

% podíl na thu

25

20 15 10 5

0

Z grafu i tabulky vyplývá, ţe největší předepsané pojistné a podíly na trhu ţivotního pojištění má Česká pojišťovna, a. s., s více neţ 24 %. S více neţ 10 % podílem na trhu s ţivotním pojištěním působí v České republice Kooperativa pojišťovna, a. s., Pojišťovna České spořitelny, a. s., a ING Ţivotní pojišťovna, N. V. ČSOB Pojišťovna, a. s. a Generali pojišťovna, a. s. mají více neţ 5 % podíl. Ostatní pojišťovny nemají vyšší neţ 5 % podíl na trhu s ţivotním pojištěním. Pro porovnání produktů důchodového pojištění si vyberu komerční pojišťovny, jejichţ podíl na trhu s ţivotním pojištěním je vyšší neţ 10 %.

41

Pojišťovny, jejichţ pojistné produkty důchodového pojištění budu porovnávat: 

Česká pojišťovna, a. s.



Kooperativa pojišťovna, a. s.



Pojišťovna České spořitelny, a. s.



ING Ţivotní pojišťovna N. V.

Tabulka 2: Přehled pojistných produktů 2011, Důchodové pojištění

Pojišťovna

Přehled pojistných produktů 2011 Důchodové pojištění

1

Česká pojišťovna, a. s.

Ano

2


Ano

3

Pojišťovna České spořitelny, a. s.

Ne

4

ING Ţivotní pojišťovna, N. V.

Ano

5

ČSOB Pojišťovna, a. s.

Ne

6

Generali pojišťovna, a. s.

Ano

7

AXA ţivotní pojišťovna, a. s.

Ne

8

Allianz pojišťovna, a. s.

Ano

9

MetLife Amcico pojišťovna a.s.

Ne

10

Komerční pojišťovna, a. s.

Ne

11

UNIQA pojišťovna, a. s.

Ano

12

Česká podnikatelská pojišťovna, a. s.

Ano

13

Aviva ţivotní pojišťovna, a. s.

Ne

14

AEGON Pojišťovna, a. s.

Ne

15

BNP Paribas Cardif Pojišťovna, a. s.

Ne

16

VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a. s. Ano

17

Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a. s.

18

DEUTSCHER

RING

Ano

Lebensversicherungs- Ne

Aktiengesellschaft, pobočka pro ČR 19

Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s.

Ano

20

MAXIMA pojišťovna, a. s.

Ne

Zdroj: Výroční zpráva asociace Českých pojišťoven za rok 2011

42

2.4.1. Česká pojišťovna, a. s. Roku 1827 byla v Praze zaloţena První česká vzájemná pojišťovna a od této doby se vyvíjí tradice České pojišťovny. Zpočátku poskytovala pouze poţární pojištění nemovitosti a počátkem 20. století rozšířila svou nabídku o ţivotní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. Monopolní postavení Československé pojišťovny, která vznikla po roce 1948, bylo do roku 1991. V tomto roce byl otevřen pojišťovací trh, čímţ byl umoţněn vstup dalších pojišťoven. I přes vznik konkurenčního prostředí zůstává největší pojišťovnou na českém pojistném trhu a její trţní podíl dosahuje 26,9% na domácím trhu. Důchodové pojištění Důchodové pojištění nabízí jistotu a vyšší standart v období seniorského věku. Moţnost sjednání pojistného krytí k zabezpečení pozůstalých v případě vaší smrti. Výplata důchodu probíhá pro počet stanovených let nebo v periodách, které si sami zvolíte. Spořící část pojistného má garantované zhodnocení minimálně o technickou úrokovou míru. II. pilíř – důchodové spoření Úspory, které si naspoříte ve II. pilíři, se v případě nenadále události dědí a dostanou je vaši blízcí. Penzijní společnost České pojišťovny první 3 roky garantuje, ţe nepoklesne hodnota vašich vkladů. V opačném případě vám vyplatí rozdíl v hotovosti. Na tomto základě si můţete první tři roky ověřit, zda jste si zvolili správnou strategii. Do II. pilíře můţe vstoupit osoba po dosaţení věku 18 let, ale nejdéle do konce roku, ve kterém dosáhne věku 35 let. Vstup do tohoto pilíře je dobrovolný, ovšem nelze z něj před dosaţením důchodového věku nebo přiznání invalidního důchodu vystoupit. V rámci spoření si klienti do tohoto pilíře nechají zasílat 3% ze svého sociálního pojištění (sníţení sazby z 28% na 25%) a navíc 2% ze své hrubé mzdy. Klienti si mohou vybrat z několika programů nebo fondů: 

Spořící program – strategie spoření, kdy se v závislosti na věku mění rozloţení prostředků v dynamickém, vyváţeném a konzervativním fondu. Ve druhém pilíři jsou zde nabízeny tři spořící programy, kdy kaţdý z nich je tvořen jedenácti na sebe navazujícími fázemi. Na základě věku klienta je automaticky zvolena fáze programu. Strategii spoření si můţe klient v průběhu spoření změnit. 43



Dynamický důchodový fond – investičním cílem je co nejvyšší zhodnocení vloţených prostředků v dlouhodobém časovém horizontu. Prostředky jsou umísťovány především do akcií a doplňkově do státních dluhopisů a korporátních dluhopisů. Tento fond nabízí moţnost vyššího výnosu, ale je s tím spojené i vyšší riziko. Investiční horizont pro tento fond je sedm a více let.



Vyváţený důchodový fond – investičním cílem je zhodnocení prostředků v dlouhodobém časovém

horizontu. Prostředky jsou

umisťovány především

do státních dluhopisů, korporátních dluhopisů vysoké kvality a akcií. Zaměření tohoto fondu nabízí vyváţený podíl mezi výnosem a rizikem. Investiční horizont pro tento fond je pět a více let. 

Konzervativní důchodový fond – investičním cílem je mírné zhodnocení vloţených prostředků ve střednědobém časovém horizontu. Prostředky jsou umisťovány především do českých a zahraničních státních dluhopisů, pokladničních poukázek a termínovaných vkladů. Zaměření tohoto fondu je na aktiva s velmi nízkým rizikem. Investiční horizont je pět a méně let před ukončením spoření.



Důchodový fond státních dluhopisů – investičním cílem je mírné zhodnocení vloţených prostředků v dlouhodobém časovém horizontu. Prostředky jsou umisťovány do českých státních dluhopisů, pokladničních poukázek a termínovaných vkladů. Zaměření tohoto fondu je především na české státní dluhopisy. Investiční horizont je tři a více let.

Přiznáním starobního důchodu vzniká nárok na výplatu prostředků z II. pilíře. Typy dávek, které vyplácí klientovi pojišťovna: 

doţivotní starobní důchod



doţivotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu pro dobu 3 let



starobní důchod na dobu 20 let



sirotčí důchod na dobu 5 let

44

III. pilíř - doplňkové penzijní připojištění Jedná se o dobrovolné spoření občanů, které doplňuje základní průběţný systém (I. pilíř) a Důchodové spoření (II. pilíř). Toto připojištění je podporované státem formou státních příspěvků. Minimální měsíční příspěvek klienta je 100 Kč a pro čerpání státního příspěvku 300 Kč, kdy státní příspěvek činí 90 Kč. K tomuto spoření můţe klientovi přispívat i zaměstnavatel.

Forma

výplaty

naspořených

prostředků

po dovršení

spoření

je buď jednorázovým vyrovnáním, nebo jedním z typů penze. Klienti si mohou vybrat z několika programů nebo fondů: 

Spořící programy – strategie spoření, kdy se rozloţení prostředků klienta v dynamickém, vyváţeném a spořícím fondu v závislosti na věku klienta. o Dynamický spořící program o Vyváţený spořící program o Konzervativní spořící program



Dynamický účastnický fond - investičním cílem je co nejvyšší zhodnocení vloţených prostředků v dlouhodobém časovém horizontu. Prostředky jsou umísťovány především do akcií a doplňkově do státních dluhopisů a korporátních dluhopisů. Tento fond nabízí moţnost vyššího výnosu, ale je s tím spojené i vyšší riziko. Investiční horizont pro tento fond je sedm a více let.



Vyváţený účastnický fond - investičním cílem je zhodnocení prostředků v dlouhodobém časovém

horizontu. Prostředky jsou

umisťovány především

do státních dluhopisů, korporátních dluhopisů vysoké kvality a akcií. Zaměření tohoto fondu nabízí vyváţený podíl mezi výnosem a rizikem. Investiční horizont pro tento fond je pět a více let. 

Spořící účastnický fond- investičním cílem je zhodnocení vloţených prostředků v dlouhodobém časovém horizontu. Zhodnocení prostředků by mělo dlouhodobě převyšovat zhodnocení na termínovaných vkladech. Prostředky jsou umisťovány především do českých a zahraničních státních dluhopisů, korporátních dluhopisů vysoké kvality a pokladničních poukázek. Tento fond nabízí vyváţený podíl mezi výnosem a rizikem. Investiční horizont je pět a více let.



Povinný konzervativní fond - investičním cílem je zhodnocení vloţených prostředků v dlouhodobém časovém horizontu. Zhodnocení prostředků by mělo dlouhodobě převyšovat zhodnocení na termínovaných vkladech. Prostředky jsou umisťovány především do českých a zahraničních státních dluhopisů, korporátních dluhopisů 45

vysoké kvality a pokladničních poukázek. Tento fond eliminuje kolísavost majetku ve fondu díky svému zaměření na aktiva s velmi nízkým rizikem. 

Transformovaný fond – tento fond vznikl změnou legislativy od 1. 1. 2013 z dříve sjednaného penzijního připojištění se státním příspěvkem. Tento fond zůstává i nadále jedním z nejvýnosnějších a nejbezpečnějších způsobů pravidelného investování. Jeho cílem je zvýšit klientům příjem v poproduktivním věku nad úroveň státního důchodu o tyto prostředky, které mu bude penzijní společnost vyplácet. K výhodám transformovaného fondu patří pravidelné zhodnocování úspor (garance nezáporného zhodnocení), daňové výhody pro klienta i zaměstnavatele, flexibilita, výsluhová penze a nejširší moţnost výplaty.

46

2.4.2. Kooperativa pojišťovna, a. s. Kooperativa pojišťovna, a. s. byla zaloţena roku 1991 jako první komerční pojišťovna na území bývalého Československa. V současné době je na tuzemském trhu druhou největší pojišťovnou. Její podíl na ţivotním pojištění je přes 13%. Kooperativa je součástí koncernu Vienna Insurance Group a je univerzální pojišťovnou nabízející standartní druhy pojištění. Penze s garancí Penze s garancí je pojistný produkt vyvinutý společně s dceřinou společností Kapitol, který přináší nové moţnosti a garance, jeţ II. pilíř neobsahuje. Tento pojistný produkt je postaven na základě univerzálního ţivotního pojištění s důchodovými prvky. Penze s garancí spadá do III. pilíře. Nad vloţenými prostředky máte kontrolu a v průběhu spoření si můţete měnit výši svého příspěvku (sníţení či zvýšení). Je zde moţnost zrušit spoření a nechat si předčasně vyplatit naspořenou částku. K výhodám penze s garancí patří garance návratnosti a zhodnocení vloţených prostředků. Na toto spoření můţe přispívat i váš zaměstnavatel. Věk zahájení výplaty penze si klient stanoví sám, přičemţ nezáleţí, kdy mu vzniká nárok na starobní důchod. Čerpání z pojištění si můţe klient zvolit buď jednorázovou výplatou, nebo měsíční penzi, kdy si sám stanovuje počet let výplaty. V případě, kdy se klient nedoţije celé stanovené doby výplaty, je penze doplacena osobám, které si klient sám zvolí.

47

2.4.3. Pojišťovna České spořitelny, a. s. Pojišťovna České spořitelny byla zaloţena roku 1992. Svoji pojišťovací činnost zahájila v lednu následujícího roku pod názvem Ţivnostenská pojišťovna. Z počátku se její pojišťovací činnost soustřeďovala na podnikatelskou sféru a postupem času rozšiřovala svoji nabídku pojistných produktů i pro občanskou veřejnost. Roku 1995 došlo ke kapitálovému vstupu České spořitelny, který přinesl zázemí nejsilnější finanční skupiny v České republice. Největší rakouská ţivotní pojišťovna Sparkassen Versicherung, člen skupiny Erste Bank, vstoupila jako nový akcionář v roce 2000. 17. září 2001 začala pojišťovna vystupovat pod novým názvem Pojišťovna České spořitelny. V září roku 2008 se stala součástí pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. Penzijní společnost České spořitelny 1. ledna 2013 vznikla Česká spořitelna – penzijní společnost transformací Penzijního fondu České spořitelny v souvislosti s důchodovou reformou. Penzijní fond České spořitelny vstoupil na finanční trh České republiky v roce 1995. Předmětem činnosti je poskytování důchodového spoření ve II. pilíři, doplňkového spoření ve III. pilíři a provozování transformovaného fondu. Důchodové spoření II. pilíř Tento produkt umoţňuje vyuţít část povinného důchodového pojištění, které odvádíte státu, na svůj vlastní důchodový účet. Jedná se o dobrovolné spoření na důchod, na které klient přispívá 5% ze své hrubé mzdy. Tento příspěvek tvoří 2 části: 3% tvoří část pojistného na důchodovém pojištění a 2% si platí klient ze své mzdy. Tato výše příspěvku je určena zákonem a nelze ji měnit. Důchodové spoření si můţe uzavřít klient ve věku minimálně 18 let, nejdéle však do konce roku, v němţ dosáhne 35 let. Vstup do důchodového spoření je dobrovolný, ale jakmile do něj vstoupíte, nelze z něj vystoupit. V případě úmrtí klienta se vloţené prostředky stávají předmětem dědického řízení. Dědici jsou převedeny na jeho pojistnou smlouvu o důchodovém spoření (pokud ji nemá, jsou mu vyplaceny) a u dědice mladšího 18 let jsou pouţity na zaplacení pojistného na pojištění sirotčího důchodu.

48

Klient si můţe vybrat z fondů: 

Důchodový fond státních dluhopisů – nejméně 90 % majetku investuje do dluhopisů vybraných zemí či národních institucí a neinvestuje do akcií. Očekávané průměrné roční zhodnocení je 1,70 %.



Konzervativní důchodový fond – investuje do vybraných dluhopisů, podílových listů, vkladů a dalších nástrojů finančního trhu, ale neinvestuje do akcií. Očekávané průměrné roční zhodnocení je 2,1 %.



Vyváţený důchodový fond – investuje do akcií aţ 40 % majetku. Očekávané průměrné roční zhodnocení je 2,8 %.



Dynamický důchodový fond – investuje do akcií aţ 80 % majetku. Očekávané průměrné roční zhodnocení je 3,9 %.

V průběhu spoření má klient moţnost změnit fond, který si zvolil. Tato změna je jednou ročně zdarma a další změna je zpoplatněna podle sazebníku. Klient si můţe vybrat z typů důchodu: 

Doţivotní starobní důchod – výplata důchodu probíhá doţivotně v pravidelných měsíčních splátkách.



Doţivotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu pro dobu tří let ve stejné výši – výplata důchodu probíhá doţivotně v pravidelných měsíčních splátkách, ale v případě úmrtí klienta se po dobu tří let vyplácí pozůstalostní důchod osobě, kterou si klient sám určil v pojistné smlouvě.



Starobní důchod na dobu 20 let – výplata důchodu probíhá po dobu 20 let v měsíčních splátkách.

Doplňkové penzijní spoření – III. pilíř V rámci doplňkového penzijního spoření ve III. pilíři si spoříte na vlastní důchod, abyste ve stáří byli schopni zajistit si své potřeby. K výhodám III. pilíře patří moţnost zasílání příspěvků zaměstnavatele, podpora státu formou příspěvku, výrazné zhodnocení vkladů a moţnost daňových odpočtů. Jedná se dobrovolné spoření a v případě potřeby je můţete pozastavit nebo ukončit. Do doplňkového penzijního spoření můţe vstoupit kaţdý, kdo dosáhl věku 18 let. Minimální měsíční příspěvek klienta je 100 Kč, ale pro získání státní podpory je třeba platit 300 Kč měsíčně. Veškerý majetek klienta se ukládá do účastnického fondu 49

penzijního spoření. Lze si vybrat mezi účastnickými fondy s odlišnou strategií investování a tuto strategii v průběhu spoření měnit. Klient si můţe vybrat z fondů: 

Konzervativní účastnický fond – investuje do vybraných dluhopisů, podílových listů, vkladů a dalších nástrojů peněţního trhu, ale neinvestuje do akcií. Očekávaný roční výnos tohoto fondu je 2,1 %.



Vyváţený účastnický fond – moţnost investovat do akcií aţ 40 % majetku. Očekávaný roční výnos tohoto fondu je 2,9 %.



Dynamický účastnický fond – moţnost investovat do akcií aţ 80 % majetku. Očekávaný roční výnos tohoto fondu je 3,9 %.

Během spoření je moţné změnit fond, jednou ročně je to zdarma a další změna je zpoplatněna podle sazebníku. Vybrat si můţete z těchto typů dávek: 

Starobní penze na určenou dobu – měsíčně vyplácená penze po dobu, kterou si sami zvolíte (minimálně však 3 roky). Podmínkou pro vznik moţnosti výplaty této dávky je dosaţení věku, který je o 5 let niţší, neţ věk pro vznik nároku na starobní důchod a trvání spoření minimálně 60 měsíců.



Invalidní penze na určenou dobu, min. po dobu 3 let – tato penze můţe být přiznána jiţ po 36 měsících spoření, při přiznání invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně.



Jednorázové vyrovnání – nárok na výplatu vzniká dosaţením věku nároku na starobní důchod, za podmínky minimálně 60 měsíců spoření. V jeho rámci jsou vyplaceny všechny státní příspěvky, bonusy a příspěvky zaměstnavatele – ty však podléhají zdanění.



Předčasné ukončení smlouvy – v případě zániku spoření, kdy spořící doba trvala alespoň 24 měsíců, vzniká nárok na vyplacení prostředků formou tzv. odbytného.

50

2.4.4. ING Životní pojišťovna N. V. Roku 1992 získala ING Ţivotní pojišťovna (tehdy Nationale-Nederlanden) licenci k uzavírání pojistných smluv. Po pádu komunismu v České republice to byla první zahraniční společnost, která tuto licenci získala. V současnosti se řadí k pěti největším poskytovatelům ţivotního pojištění, s více neţ 10 ti procentním podílem na trhu s ţivotním pojištěním. 1. 1. 2013 vznikla ING Penzijní společnost, která vznikla transformací ING Penzijního fondu, a. s. za účelem poskytování nových penzijních fondů. Doplňkové penzijní spoření Doplňkové penzijní spoření slouţí k zhodnocení vloţených prostředků, které potom ve stáří slouţí jako váš doplňkový příjem. V rámci tohoto spoření můţe klientovi přispívat zaměstnavatel. K výhodám doplňkového penzijního spoření patří moţnost čerpání předdůchodu, státní příspěvek, odečet z daňového základu a výběr investiční strategie. Vstupní věk je nejméně 18 let a minimální doba trvání spoření je 2 roky. Účastnické fondy ING Penzijní společnosti: 

Povinný konzervativní fond ING Penzijní společnosti, a. s. – tento fond slouţí především pro lidi, kteří chtějí bezpečně uloţit své peníze a je postaven na pevně úročených aktivech (dluhopisy, nástroje peněţního trhu a další plně konzervativní aktiva).



Penze 2030 – účastnický fond ING Penzijní společnosti, a. s. – tento fond zpočátku investuje do aktiv, aby dosáhl co nejvyššího zhodnocení. Postupně se začne měnit v konzervativnější a v roce 2030 se stane konzervativním fondem s minimálním rizikem. Tento fond nabízí střední cestu mezi konzervativní strategií a strategií akciového fondu. Při umírněné strategii tohoto fondu jsou prostředky umisťovány do státních dluhopisů ČR a ostatních vyspělých evropských zemí a do důvěryhodných firemních dluhopisů.



Penze 2040 – účastnický fond ING Penzijní společnosti, a. s. - tento fond zpočátku investuje do aktiv, aby dosáhl co nejvyššího zhodnocení. Postupně se začne měnit v konzervativnější a v roce 2040 se stane konzervativním fondem s minimálním rizikem. Tento fond nabízí střední cestu mezi konzervativní strategií a strategií akciového fondu. Při umírněné strategii tohoto fondu jsou prostředky umisťovány 51

do státních dluhopisů ČR a ostatních vyspělých evropských zemí a do důvěryhodných firemních dluhopisů. 

Fond světových akcií – účastnický fond ING Penzijní společnosti, a. s. – tento fond je zaměřen na dynamickou růstovou investiční strategii. Jejím cílem je přinést maximální výnos v dlouhodobém horizontu a s tím souvisí i vyšší míra rizika. Doporučeným časovým horizontem je alespoň 10 let.

Moţnosti výplaty penze: 

Předdůchod – tato moţnost vzniká při dosaţení věku 5 let niţšího, neţ je důchodový věk a době příspěvku do doplňkového penzijního spoření minimálně 60 měsíců (započítává se i penzijní připojištění). K dalším podmínkám čerpání předdůchodu patří, ţe máte naspořené dostatečné finanční prostředky, aby splátka předdůchodu dosáhla alespoň 30% průměrné mzdy. Čerpání výplaty této penze je vázáno délkou nejméně dvou let a maximálně pěti let před odchodem do důchodu.



Jednorázové vyrovnání – tato moţnost vzniká při minimální délce spoření 5 let a dosaţení věku pro vznik nároku na starobní důchod



Invalidní penze na určenou dobu – tato moţnost vzniká při délce spoření nejméně 36 měsíců a přiznání invalidity 3. Stupně.



Uhrazení jednorázového pojistného pro doţivotní penzi – tato moţnost vzniká při minimální délce spoření 5 let a současném dosaţení věku, který je o 5 let niţší, neţ věk potřebný pro nárok na přiznání starobního důchodu.



Starobní penze na určenou dobu - tato moţnost vzniká při minimální délce spoření 5 let a současném dosaţení věku, který je o 5 let niţší, neţ věk potřebný pro nárok na přiznání starobního důchodu.



Odbytné – tato moţnost vzniká při délce spoření nejméně dvou let.

ING Penzijní společnost se rozhodla 2. pilíř důchodové reformy nenabízet. Důvodem, který ji k tomu vede, je chybějící shoda všech politických stran ohledně tohoto pilíře a s tím související existence tohoto spoření i po příštích volbách.

52

3 Porovnání nabídky penzijních produktů Tato část nabídne srovnání konkrétních produktů jednotlivých komerčních pojišťoven působících na pojistném trhu České republiky. A k jejich porovnání pouţiji modelový příklad daného klienta.

3.1. Charakteristika modelového příkladu Vzhledem k tomu, ţe penzijní produkty jsou poměrně flexibilní, je nutné si před začátkem srovnání určit, co přesně od něj očekáváme. Je také nutné stanovit, pro jakého klienta bude sjednáváno. K podmínkám, které je nutné předem stanovit, patří pohlaví a věk klienta, jeho průměrná měsíční mzda, výše jeho měsíčního příspěvku do III. pilíře, výše měsíčního příspěvku zaměstnavatele do III. pilíře a investiční strategie, kterou si daný klient zvolí pro II. a III. pilíř. V modelovém příkladu budu uvaţovat klienta muţského pohlaví s datem narození 3. 3. 1983. K výpočtu věku pro přiznání starobního důchodu vyuţiji věkové kalkulačky ze stránek ministerstva práce a sociálních věcí.32

Výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy

vychází ze stránek českého statistického, jejíţ výše se vztahuje k 3. čtvrtletí roku 2012, kde činila 24 514 Kč.

33

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků

připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance a podle výsledků statistik asi dvě třetiny zaměstnanců mají niţší mzdu. Příspěvek zaměstnavatele nepodléhá zdravotnímu ani sociálnímu pojištění a mohou svým zaměstnancům přispívat aţ 30 000 Kč ročně. Ovšem podle statistik České spořitelny zaměstnavatelé průměrně přispívají 5 400 Kč ročně.34 I přes tuto skutečnost nebude zaměstnavatel danému klientovi přispívat vůbec. K modelovému příkladu budu uvaţovat, ţe se klient rozhodne pro vstup do II. a III. pilíře v květnu roku 2013 a doposud neměl uzavřené penzijní připojištění.

32

http://www.mpsv.cz/cs/2435

33

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz120412.doc

34

http://www.podnikatel.cz/clanky/rok-2013-danove-zmeny-u-prispevku-na-penzijni-pripojisteni-a-zivotni-

pojisteni/

53

Pro daného klienta jsou zde uvedeny i výplaty měsíčních důchodů, kterých by dosáhl v případě, ţe by se rozhodl zvolit jinou investiční strategii. Změna investiční strategie je umoţněna v rámci II. i III. pilíře. Pro modelový příklad se jedná o klienta s následujícími předpoklady: 

Muţ s datem narození 3. 3. 1983



datum vzniku nároku na starobní důchod 3. 3. 2051



průměrná hrubá měsíční nominální mzda je 24 514 Kč



příspěvek klienta 600 Kč měsíčně



vstup do II. i III. pilíře 1. 5. 2013



zvolená investiční strategie pro II. pilíř je vyváţený důchodový fond



zvolená investiční strategie pro III. pilíř je konzervativní fond



zvolená výplata vloţených prostředků bude formou doţivotního důchodu.

54

3.2. Srovnání vybraných produktů V této kapitole uţ budu srovnávat vybrané produkty. Vzhledem ke skutečnosti, ţe ING Ţivotní pojišťovna, N. V. a Kooperativa pojišťovna, a. s. nenabízí produkty důchodového spoření, budu porovnávat produkty II. pilíře u České pojišťovny, a. s. a u České spořitelny, a. s. Pro produkty III. pilíře bude srovnání pro všechny čtyři výše uvedené pojišťovny. Tabulka 3: Předpoklady klienta pro II. pilíř

Pohlaví

Muţ

Rok narození

1983

Měsíc narození

3

Rok vstupu do II. pilíře

2013

Měsíc vstupu do II. pilíře

5

Investiční strategie II. pilíře

Vyváţený důchodový fond

Hrubá měsíční mzda

24 514 Kč

Typ důchodu II. pilíře

Doţivotní

Důchodový věk

68 let

Doba pojištění

48 let

Doba spoření

39 let

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 4: Předpoklady klienta pro III. pilíř

Pohlaví

Muţ

Rok narození

1983

Měsíc narození

3

Rok vstupu do III. pilíře

2013

Měsíc vstupu do III. pilíře

5

Investiční strategie III. pilíře

Konzervativní důchodový fond

Hrubá měsíční mzda

24 514 Kč

Příspěvek klienta III. pilíř

600 Kč

Současný stav na účtu penzijního připojištění

0 Kč

Důchodový věk

68 let

Zdroj: Vlastní zpracování

55

3.2.1. Penzijní fond České pojišťovny Důchodové spoření II. pilíř Tabulka 5: Vyplácený měsíční důchod pro vyvážený důchodový fond od penzijního fondu České pojišťovny

I. pilíř

12 497 Kč

Vyvážený důchodový fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 147Kč

Rozdíl ve výplatě měsíčního důchodu

1 650 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 6: Vyplácený měsíční důchod pro důchodové fondy Penzijního fondu České pojišťovny

I. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

12 497 Kč

Konzervativní důchodový fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

13 109 Kč


612 Kč

Vyvážený důchodový fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 147 Kč


1 650 Kč

Dynamický důchodový fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

15 599 Kč


3 102 Kč

Důchodový fond státních dluhopisů I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

13 066 Kč


569 Kč

Dynamický spořící program I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

15 184 Kč


2 687 Kč

Vyvážený spořící program I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 554 Kč


2 057 Kč

Konzervativní spořící program I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

13 935 Kč


1 439 Kč


56

Graf 3: Důchodové spoření Penzijního fondu České pojišťovny

Kč18 000 Kč16 000 Kč14 000 Kč12 000 Kč10 000 Kč8 000 Kč6 000 Kč4 000

I. pilíř

Kč2 000

I. a II. pilíř

Kč0


Důchodová tabulka slouţí k orientační představě o výši budoucího důchodu, protoţe vychází ze základních údajů a neumoţňuje plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Zde uvedená výše důchodu je vztaţena k dnešním cenám a je počítána podle současného důchodového zákona. Pro roční zhodnocení ve II. pilíři je počítáno: Dynamický důchodový fond 7,1 %, Vyváţený důchodový fond 5,0 %, Konzervativní důchodový fond 2,9 % a Důchodový fond státních dluhopisů 2,8 %. Při výpočtu jsou zohledněna inflace ve výši 2% a s ní spojený růst hrubé mzdy. Dále je zde počítáno s poplatky fondu za správu a zhodnocení.

57

3.2.2. Penzijní fond České spořitelny Důchodové spoření – II. pilíř Tabulka 7: Vyplácený měsíční důchod pro vyvážený fond Penzijního fondu České spořitelny

I. pilíř

12 011 Kč

Vyvážený fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

16 209 Kč

Rozdíl ve výši měsíčního důchodu

4 198 Kč


Tabulka 8: Vyplácený měsíční důchod pro důchodové fondy Penzijního fondu České spořitelny


12 011 Kč

Konzervativní fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

15 533 Kč


3 522 Kč

Vyvážený fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

16 209 Kč


4 198 Kč

Dynamický fond I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

17 357 Kč


5 346 Kč

Fond státních dluhopisů I. a II. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

15 114 Kč


3 103 Kč


58

Graf 4: Důchodové spoření Penzijního fondu České spořitelny

Kč20 000 Kč18 000 Kč16 000 Kč14 000 Kč12 000 Kč10 000

I. pilíř

Kč8 000

I. a II. pilíř

Kč6 000 Kč4 000 Kč2 000 Kč0 Konzervativní fond

Vyvážený fond

Dynamický fond

Fond státních dluhopisů


Důchodová

tabulka

slouţí

k orientační

představě

o

výši

budoucího

důchodu,

protoţe neumoţňuje zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Pro roční zhodnocení ve II. pilíři je počítáno: Konzervativní fond 2,1 %, Vyváţený fond 2,67 %, Dynamický fond 3,48 % a Fond státních dluhopisů 1,7 %.

59

3.2.3. Penzijní fond České pojišťovny Doplňkové penzijní připojištění – III. pilíř Tabulka 9: Vyplácený měsíční důchod pro Povinný konzervativní fond od Penzijního fondu České pojišťovny


12 497 Kč

Povinný konzervativní fond I a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

13 478 Kč


981 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 10: Vyplácený měsíční důchod pro fondy od Penzijního fondu České pojišťovny

I. pilíř

12 497 Kč

Povinný konzervativní účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

13 478 Kč


981 Kč

Vyvážený účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 242 Kč


1 745 Kč

Dynamický účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

15 224 Kč


2 727 Kč

Spořící účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

13 680 Kč


1 183 Kč

Dynamický spořící program I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 778 Kč


2 281 Kč

Vyvážený spořící program I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 420 Kč


1923 Kč

Konzervativní spořící program I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 095 Kč


1 598 Kč


60

Graf 5: Doplňkové penzijní spoření od Penzijního fondu České pojišťovny

Kč16 000 Kč14 000 Kč12 000 Kč10 000 Kč8 000 Kč6 000 Kč4 000 I. pilíř

Kč2 000

I. a III. pilíř

Kč0


Důchodová tabulka slouţí k orientační představě o výši budoucího důchodu, protoţe vychází ze základních údajů a neumoţňuje plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Zde uvedená výše důchodu je vztaţena k dnešním cenám a je počítána podle současného důchodového zákona. Roční zhodnocení počítané pro jednotlivé fondy III. pilíře je: Dynamický účastnický fond 7,0 %, Vyváţený účastnický fond 5,0 %, Spořící účastnický fond 3,0 % a Povinný konzervativní účastnický fond 2,0 %. Při výpočtu jsou zohledněny nové státní příspěvky a poplatky fondu za správu a zhodnocení. Dále je zde předpokládána inflace ve výši 2 % a s ní spojený růst hrubé mzdy a příspěvků.

61

3.2.4. Kooperativa pojišťovna, a. s. Penze s garancí Tabulka 11: Vyplácený měsíční důchod Penze s garancí od Kooperativy pojišťovny, a. s.


12 752 Kč

Penze s garancí (III. pilíř) I. pilíř a penze s garancí (vyplácený měsíční důchod)

14 628 Kč


1 876 Kč


Graf 6: Penze s garancí Kooperativy pojišťovny, a. s.

Kč15 000 Kč14 500 Kč14 000 Kč13 500 I. pilíř Kč13 000

I. pilíř a Penze s garancí

Kč12 500 Kč12 000 Kč11 500 Penze s garancí Zdroj: Vlastní zpracování

Výše uvedený vypočet srovnání důchodu není zcela korektní z důvodu odlišné metodiky výpočtu. Při umístění prostředků do garantovaného fondu je zhodnocení prostředků 2,4 % ročně.

62

3.2.5. Penzijní fond České spořitelny Doplňkové penzijní připojištění – III. pilíř Tabulka 12: Vyplácený měsíční důchod pro Konzervativní účastnický fond od Penzijního fondu České spořitelny


12 011 Kč

Konzervativní účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 432 Kč


2 421 Kč


Tabulka 13: Vyplácený měsíční důchod pro fondy od Penzijního fondu České spořitelny


12 011 Kč

Konzervativní účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 432 Kč


2 421 Kč

Vyvážený účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 731 Kč


2 720 Kč

Dynamický účastnický fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

15 308 Kč


3 297 Kč


63

Graf 7: Doplňkové penzijní připojištění od Penzijního fondu České spořitelny

Kč18 000 Kč16 000 Kč14 000 Kč12 000 Kč10 000 I. pilíř

Kč8 000

I. a III. pilíř Kč6 000 Kč4 000 Kč2 000

Kč0 Konzervativní účastnický Vyvážený účastnický fond fond

Dynamický účastnický fond


Důchodová tabulka slouţí k orientační představě o výši budoucího důchodu, protoţe neumoţňuje zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Roční zhodnocení počítané pro jednotlivé fondy pro III. pilíř je: Konzervativní účastnický fond 2,1 %, Vyváţený účastnický fond 2,71 % a Dynamický účastnický fond 3,66 %.

64

3.2.6. ING Penzijní společnost Doplňkové penzijní spoření Tabulka 14: Vyplácený měsíční důchod pro Povinný konzervativní fond ING Penzijní společnosti

I. pilíř

12 498 Kč

Povinný konzervativní fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 886 Kč


2 388 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka 15: Vyplácený měsíční důchod pro fondy ING Penzijní společnosti

I. pilíř

12 498 Kč

Povinný konzervativní fond I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

14 886 Kč


2 388 Kč

Penze 2030 I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

15 313 Kč


2815 Kč

Penze 2040 I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

16 844 Kč


4 346 Kč

Fond světových akcií I. a III. pilíř (vyplácený měsíční důchod)

18 080 Kč


5 582 Kč


65

Graf 8: Doplňkové penzijní připojištění ING Penzijní společnosti

Kč20 000 Kč18 000 Kč16 000 Kč14 000 Kč12 000 Kč10 000

I. pilíř

Kč8 000

I. a III. pilíř

Kč6 000 Kč4 000 Kč2 000 Kč0 Povinný konzervativní fond

Penze 2030

Penze 2040

Fond světových akcií


Roční zhodnocení počítané pro jednotlivé fondy III. pilíře: Povinný konzervativní fond 2 %, Penze 2030 3 %, Penze 2040 5 % a Fond světových akcií 6 %.

3.2.7. Vyhodnocení srovnání Srovnání těchto produktů budu provádět pro jednotlivé pilíře zvlášť. Na první pohled se můţe zdát, ţe se tyto pojištění neliší, kromě zhodnocení jednotlivých fondů. Přesto lze nějaké rozdíly nalézt. Důchodové spoření – II. pilíř Tabulka 16: Srovnání vyváženého důchodového fondu od Penzijního fondu České pojišťovny a Penzijního fondu České spořitelny

Penzijní fond České pojišťovny

Penzijní fond České spořitelny



I. pilíř

I. a II. pilíř

Rozdíl

I. pilíř

I. a II. pilíř

Rozdíl

12 497 Kč

14 147 Kč

1 650 Kč

12 011 Kč

16 209 Kč

4 198 Kč


66

V rámci důchodového spoření II. pilíře se jedná o produkty dvou penzijních fondů, Penzijní fond České pojišťovny a Penzijní fond České spořitelny. Přestoţe v modelovém příkladu byla vybrána stejná investiční strategie, je rozdíl ve výplatě měsíčního důchodu při vstupu do důchodového spoření poměrně veliký. Tento rozdíl je způsoben různým zhodnocením jednotlivých penzijních fondů. Penzijní fond České pojišťovny v rámci vyváţeného důchodového fondu počítá se zhodnocením 5 %, zatímco Penzijní společnost České spořitelny počítá se zhodnocením 2, 67 %. Moţnost vstupu od 18 let, nemoţnost ukončení spoření a výše měsíčních příspěvků je u obou penzijních fondů stejná. K výhodám Penzijního fondu České pojišťovny lze uvést její garanci hodnoty vkladů po dobu tří let. Dále tento fond nabízí více investičních programů a fondů. Moţné typy dávek jsou u obou penzijních fondů stejné, ale Penzijní fond České spořitelny nabízí o jeden typ více – sirotčí důchod na dobu 5 let. Určit nejvýhodnější produkt pro daného klienta není jednoduché. Stěţuje nám to zejména fakt, ţe nemáme jistotu daného zhodnocení. Z tohoto srovnání vychází lépe produkt penzijního fondu České spořitelny. Při rozhodování, zda do II. pilíře důchodového systému vstoupit, byste měli zváţit výhody a nevýhody, které jsou z vašeho pohledu důleţité. A to především z důvodu, ţe z tohoto spoření nelze vystoupit. Doplňkové penzijní připojištění III. pilíř Tabulka 17: Srovnání konzervativních fondů Penzijního fondu České pojišťovny a Penze s garancí od Kooperativy pojišťovny, a. s.

Penzijní fond České pojišťovny


Konzervativní důchodový fond

Penze s garancí

I. pilíř

I. a III. pilíř

Rozdíl

I. pilíř

I. a III. pilíř

Rozdíl

12 497 Kč

13 478 Kč

981 Kč

12 752 Kč

14 628 Kč

1 876


67

Tabulka 18: Srovnání konzervativních fondů Penzijního fondu České spořitelny a ING Penzijní společnosti

Penzijní fond České spořitelny

ING Penzijní společnost

Konzervativní účastnický fond

Povinný konzervativní fond

I. pilíř

I. a III. pilíř

Rozdíl

I. pilíř

I. a III. pilíř

Rozdíl

12 011 Kč

14 432 Kč

2 421 Kč

12 498 Kč

14 886 Kč

2 388 Kč


V rámci doplňkového penzijního připojištění – III. pilíř se jedná o tři penzijní fondy a jednu pojišťovnu. Vzhledem k pojištění Penze s garancí od pojišťovny Kooperativa je v modelovém příkladu uvaţována konzervativní investiční strategie, aby bylo roční zhodnocení fondů s tímto pojištěním srovnatelné. Roční zhodnocení počítané v modelovém příkladu je v rozmezí 2 % – 2,5 %. K výhodám doplňkového penzijního připojištění Penzijního fondu České pojišťovny patří větší výběr z investičních programů a fondů. Dále je zde moţnost přerušení placení, velký výběr moţnosti typů výplaty dávek a moţnost ukončení spoření po dvou letech spoření. Penze s garancí je pojistný produkt, který spadá pod III. pilíř. K jeho výhodám patří garance zhodnocení a návratnosti naspořených prostředků. Také je zde moţnost měnit výši svého příspěvku, nechat si naspořené prostředky předčasně vyplatit nebo čerpat prostředky z pojištění ve věku, který si klient sám stanoví. Avšak u tohoto produktu není moţné si určitě investiční strategii. Penzijní fond České spořitelny nabízí, v rámci III. pilíře, výběr 3 typů investičních strategií. Stejně jako u přechozích produktů je moţnost vybrat si, typ jakým si chcete naspořené prostředky vybrat. ING Penzijní společnost nabízí výběr 4 investičních strategií, z nichţ dvě jsou zaměřeny na investice do aktiv a s postupem času se z nich stávají fondy konzervativnější. K výhodám tohoto produktu patří moţnost čerpání předdůchodu, při dosaţení věku o 5 let niţšího, neţ je věk důchodový. Určit nejvhodnější produkt pro zvoleného klienta není jednoduché, zvláště z důvodu negarantovaného zhodnocení. Přesto si klient můţe zvolit strategii s rizikem, které je pro něj 68

akceptovatelné. Z našeho srovnání vychází nejlépe produkt Penzijního fondu České spořitelny.

3.3. Predikce vývoje v následujícím období V roce 2011 došlo po mnoha letech k mírnému poklesu pojistného trhu. Tento trend se projevil i v roce 2012, kdy se pojistný trh pohyboval na hranici stagnace, coţ odpovídá i celkovému vývoji české ekonomiky. Tento vývoj nezachránilo ani ţivotní pojištění, které rostlo. Začátkem roku 2013 vstoupila v platnost Důchodová reforma, v jejímţ rámci mají lidé moţnost vstoupit do druhého pilíře penzijního systému. Zájem o tento produkt má 3,9 % obyvatel České republiky starších 18 let. Průzkum provedl Penzijní barometr finančněporadenské společnosti AWD. Podle průzkumů se zájem o důchodové spoření nebude zvyšovat. K dalším faktorům, které mohou ovlivňovat rozhodnutí ke vstupu do tohoto pilíře, je fakt, ţe o tomto spoření neexistuje shoda mezi politickými stranami. Není tedy jisté, zda po příštích volbách, bude nadále tento pilíř existovat. Z těchto důvodů, s vysokou pravděpodobností, nebude zájem o tento typ spoření v následujícím období růst.

69

Závěr V současné době dochází ke stárnutí populace, coţ je realita v celém světě. K tomuto jevu dochází jak díky nízké plodnosti ţen, tak i v důsledku prodluţování naděje doţití. Zřejmým faktem je růst podílu seniorů a s tím související růst osob s nárokem na starobní důchod. Zároveň státní důchody budou razantně klesat, kdy po započtení očekávaného růstu cen, budou asi o polovinu niţší neţ dnes. Z těchto důvodů je potřebné zajistit se na stáří. Důchodová reforma, která vstoupila v platnost 1. 1. 2013, mění důchodový systém v České republice. Z dosavadního penzijního připojištění se stal třetí pilíř a zcela nově vznikl druhý pilíř. Důchodové spoření má být motivací pro občany, aby se snaţili na stáří zajistit sami. Ovšem podle průzkumu společnosti NMS Market Research třetina Čechů zabezpečení na stáří vůbec neřeší. Z větší části do druhého pilíře vstoupit nechtějí a zajištění si sjednávají pomocí penzijního připojištění. Ve své práci jsem se zabývala oblastí ţivotního pojištění, a to důchodovým pojištěním. Jejím cílem byla analýza důchodové pojištění v České republice a porovnání produktů, slouţících k zabezpečení na stáří vybraných komerčních pojišťoven. V rámci své práce jsem se zabývala vývojem pojištění od jeho prvopočátků. Větší prostor byl věnován vývoji v Československé republice a zvláště pak vývoji důchodového systému v České republice. Cílem práce bylo seznámení s produkty, které komerční pojišťovny nabízí na zajištění na stáří, provést jejich porovnání na základě modelového příkladu daného klienta a na základě zjištěných výsledků provést jejich hodnocení. Aby bylo moţné toto srovnání provést, nejprve jsem charakterizovala jednotlivé produkty a vymezila si předpoklady pro daného klienta. V další části byly pro tohoto klienta vypočteny budoucí důchody při sjednání jednotlivých pojištění. A to zvlášť pro produkty II. a III. pilíře. Pomocí srovnání rozdílů při výplatě budoucího měsíčního důchodu se ukázaly nejvýhodnější produkty od Penzijního fondu České spořitelny. A to pro důchodové spoření i pro doplňkové penzijní připojištění. Ovšem toto srovnání je pouze orientační a to speciálně z důvodu negarantovaného ročního zhodnocení. Druhým nejvýhodnějším produktem v rámci III. pilíře byl od ING Penzijní společnosti. 70

Seznam literatury a internetových zdrojů (1) BURDOVÁ, Eva; VOŘÍŠEK, Vladimír. Důchodové pojištění: komentář k zákonu s příklady. První. Ostrava : Sagit, 1996. 192 s. ISBN 80-85789-63-9. (2) BISKUP, Jiří; VOŘÍŠEK, Vladimíř. Důchodové pojištění. První. Praha : Eurolex Bohemia, 2005. 406 s. ISBN 80-86861-38-4. (3) ČEJKOVÁ, Viktória; MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. První. Brno : Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2003. 133 s. ISBN 80-214-2404-4. (4)

ČEJKOVÁ, Vikrória; ŘEZÁČ, František; ŠEDOVÁ, Jindřiška. Pojišťovnictví : praktikum. První. Brno : Masarykova Univerzita, 1996. 206 s. ISBN 80-210-1448-2.

(5) DAŇHEL, Jaroslav, et al. Pojistná teorie. Praha : Professional Publishing, 2005. 332 s. ISBN 80-86419-67-X. (6) DUCHÁČKOVÁ, Eva; DAŇHEL, Jaroslav. Teorie pojistných trhů. První.

Praha :

Professional Publishing, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7431-015-7. (7) MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. První. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2009. 138 s. ISBN 978-80-214-3963-4. (8) KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. 3., přepracované vydání. Praha : ASPI, 2005. 504 s. ISBN 80-7357-050-5. (9) ŘEZÁČ, František. Pojišťovnictví. První. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2011. ISBN 978-80-214-4242-9. (10) SLANÝ, Antonín; Krebs, Vojtěch. Sociální ochrana a důchodový systém. První. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 70 s. ISBN 80-210-3390-8. (11) VOSTATEK, Jaroslav. Úvod do pojistné teorie a politiky. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1976. 342 s (12) VOSTATEK, Jaroslav. Sociální a soukromé pojištění. První. Praha : CODEX Bohemia, s.r.o., 1996. 601 s. ISBN 80-85963-21-3. (13) VOSTATEK, Jaroslav. Pojistná teorie a politika. První. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1980. ISBN 17-420-80. (14) Výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2011. (15) Česká republika. Zákon o pojišťovnictví. In : Sbírka zákonů. 2009, roč. 2009, 85. Dostupné

z:

http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CFMQFj AA&url=http%3A%2F%2Fwww.mvcr.cz%2Fsoubor%2Fsb085-0971

pdf.aspx&ei=7zm1T8XQF4j58QPW_djPDw&usg=AFQjCNHOEKqLVwHz3X0gOTR dHsGHe6WqiQ&sig2=TDrBiIMkvhPge__LCSjlrQ (16)

Česká

pojišťovna [online].

2013,

2013

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

http://www.ceskapojistovna.cz/ (17) Česká pojišťovna: Historie a vývoj České Pojišťovny [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-0414]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/historie-a-vyvoj-cp (18) Česká pojišťovna: Penzijní plán [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/p?duchodove-a-penzijni-sporeni (19) Finanční

správa [online].

2013,

2013

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/duchodove_sporeni.html (20) Česká

spořitelna [online].

2013,

2013

[cit.

2013-04-14].

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163 (21) Česká spořitelna: Důchodové spoření - II: pilíř [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné

z:

http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/duchodove-sporeni---ii-

pilir/o-produktu-d00021009 (22) Česká spořitelna: Doplňkové penzijní spoření - III: pilíř [online]. 2013, 2013 [cit. 201304-14]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance/doplnkove-penzijnisporeni---iii-pilir/o-produktu-d00021002 (23) ING [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: https://www.ingpojistovna.cz/ (24) ING Penzijní společnost [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: https://www.ingpenzijnispolecnost.cz/ (25) ING Penzijní společnost: Doplňkové penzijní spoření [online]. 2013, 2013 [cit. 201304-14].

Dostupné

z:

https://www.ingpenzijnispolecnost.cz/doplnkove-penzijni-

sporeni/doplnkove-penzijni-sporeni/ (26) Kooperativa Vienna Insurance Group [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.koop.cz/ (27) Kooperativa Vienna Insurance Group: Základní informace [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.koop.cz/o-nas/zakladni-informace/ (28) Kooperativa Vienna Insurance Group: Penze [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné

z:

http://www.koop.cz/nase-produkty/pojisteni-osob/penze/penze-duchod-

zajisteni.html (29) Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/

72

(30) Ministerstvo práce a sociálních věcí: Důchodové pojištění [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 (31) Penzijní společnost České spořitelny: Profil společnosti [online]. 2013, 2013 [cit. 2013Dostupné

04-14].

z:

http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/menu/cs/banka/navpf00032_profil (32) Penzijní společnost České pojišťovny: II. pilíř - Důchodové spoření [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/duchodove-sporeni/o-produktu.html (33) Penzijní společnost České pojišťovny: III: pilíř - Doplňkové penzijní spoření [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.pfcp.cz/doplnkove-penzijnisporeni/o-produktu.html (34) Penzijní společnost České spořitelny [online]. 2013, 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_pageLabel=subp ortal01 (35) Stárneš,

mysli [online].

2013,

2013

[cit.

2013-04-14].

Dostupné

z:

http://www.starnesmysli.cz/ (36) Nové spoření na penzi startuje!. Žďárský deník. 2013, XI, č. 4, s. 1. ISSN 1802-0968. (37) Zákon o důchodovém spoření (4.). Práce-Mzdy-Odvody. 2012, VII, 4-5, s. 44-51. ISSN 1801-9935.

73

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka 1: Předepsané pojistné ţivotního pojištění za rok 2011 dle podílu na trhu členských pojišťoven ČAP ......................................................................................... 40 Tabulka 2: Přehled pojistných produktů 2011, Důchodové pojištění ........................ 42 Tabulka 3: Předpoklady klienta pro II. pilíř ............................................................... 55 Tabulka 8: Předpoklady klienta pro III. pilíř ............................................................. 55 Tabulka 4: Vyplácený měsíční důchod pro vyváţený důchodový fond od penzijního fondu České pojišťovny ............................................................................................. 56 Tabulka 5: Vyplácený měsíční důchod pro důchodové fondy Penzijního fondu České pojišťovny .................................................................................................................. 56 Tabulka 6: Vyplácený měsíční důchod pro vyváţený fond Penzijního fondu České spořitelny .................................................................................................................... 58 Tabulka 7: Vyplácený měsíční důchod pro důchodové fondy Penzijního fondu České spořitelny .................................................................................................................... 58 Tabulka 9: Vyplácený měsíční důchod pro Povinný konzervativní fond od Penzijního fondu České pojišťovny ............................................................................................. 60 Tabulka 10: Vyplácený měsíční důchod pro fondy od Penzijního fondu České pojišťovny .................................................................................................................. 60 Tabulka 12: Vyplácený měsíční důchod Penze s garancí od Kooperativy pojišťovny, a. s. ............................................................................................................................. 62 Tabulka 13: Vyplácený měsíční důchod pro Konzervativní účastnický fond od Penzijního fondu České spořitelny............................................................................. 63 Tabulka 14: Vyplácený měsíční důchod pro fondy od Penzijního fondu České spořitelny .................................................................................................................... 63 Tabulka 15: Vyplácený měsíční důchod pro Povinný konzervativní fond ING Penzijní společnosti.................................................................................................... 65 Tabulka 16: Vyplácený měsíční důchod pro fondy ING Penzijní společnosti .......... 65 Tabulka 17: Srovnání vyváţeného důchodového fondu od Penzijního fondu České pojišťovny a Penzijního fondu České spořitelny ....................................................... 66

74

Tabulka 18: Srovnání konzervativních fondů Penzijního fondu České pojišťovny a Penze s garancí od Kooperativy pojišťovny, a. s. ...................................................... 67 Tabulka 19: Srovnání konzervativních fondů Penzijního fondu České spořitelny a ING Penzijní společnosti............................................................................................ 68

Seznam grafů Graf 1: Pojišťovny podle zaměření ............................................................................ 39 Graf 2: Podíl členských pojišťoven ČAP na trhu ţivotního pojištění za rok 2011 v % .................................................................................................................................... 41 Graf 3: Důchodové spoření Penzijního fondu České pojišťovny .............................. 57 Graf 4: Důchodové spoření Penzijního fondu České spořitelny ................................ 59 Graf 5: Doplňkové penzijní spoření od Penzijního fondu České pojišťovny ............ 61 Graf 6: Penze s garancí Kooperativy pojišťovny, a. s. ............................................... 62 Graf 7: Doplňkové penzijní připojištění od Penzijního fondu České spořitelny ....... 64 Graf 8: Doplňkové penzijní připojištění ING Penzijní společnosti ........................... 66

75

Seznam příloh Příloha 1 ..................................................................................................................... 77 Příloha 2 ..................................................................................................................... 79 Příloha 3 ..................................................................................................................... 82 Příloha 4 ..................................................................................................................... 83 Příloha 5 ..................................................................................................................... 84 Příloha 6 ..................................................................................................................... 86 Příloha 7 ..................................................................................................................... 87 Příloha 8 ..................................................................................................................... 89

76

Příloha 1 Druhý pilíř nebude pro většinu výhodný, ale budeme spořit na sebe Viceprezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda řekl Deníku:

Druhý pilíř nebude pro většinu výhodný, ale budeme spořit na sebe VILÉM JANOUŠ 19. 7. 2012 Praha – Ještě před čtvrt rokem asi 70 procent lidí nevědělo, o čem důchodová reforma je. Přitom uţ příští rok by měla začít platit novinka – vznikne druhý pilíř, kdy lidé budou moci část peněz ze svého pojištění odvádět do soukromých fondů. Viceprezident Asociace penzijních fondů Karel Svoboda se však domnívá, ţe povědomí o penzijní reformě je stále nedostatečné. Lidé budou spořit u soukromých fondů. Nehrozí, že v případě jejich krachu přijdou o své peníze? Ta moţnost tady je vţdycky. Můţe to nabrat špatný směr, ne jako celek, ale penzijní společnosti se třeba nějaký fond nepovede a lidem to peníze spíše ubere, neţ aby jim to přidalo. Úplně stejně se však můţe stát, ţe stát, ač by to myslel dobře, nebude schopen dostát svým závazkům. Viděli jsme to v pobaltských státech, viděli jsme to v poslední době třeba v Portugalsku, kde se výrazně omezovaly penze. Garancí vám stejně nikdo nedá. Sice lidé přirozeně cítí, ţe stát je o něco větší garant neţ jakýkoliv soukromý subjekt, ale to bohuţel po roce 2008 přestalo platit. Pro koho bude druhý pilíř nejvýhodnější? Bude výhodný asi pro 60 procent muţů, ale míra výhodnosti není ohromující. Pro člověka s dvojnásobkem, trojnásobkem průměrného příjmu je výhodnost naprosto zřejmá, u ostatních to bude výhodné spíš proto, ţe bude slábnout první pilíř. Na druhou stranu bude výhodný je pro zhruba 30 procent ţen. To proto, ţe ţeny mají poměrně dlouhá období, kdy do systému nepřispívají, typická je třeba mateřská, a obecně mají niţší platy. Pro většinu ţen bude proto výhodnější zůstat v prvním pilíři a spořit si nějakou jinou formou, neţ je druhý pilíř.

http://www.denik.cz/autor/vilem-janous-2287.html 77

Pro velkou část lidí tak výhodný nebude. Na druhou stranu státní penze půjdou dolů, nebude to vůbec příjemná situace a dnešní třicátníci se jí musejí velmi obávat. Ale není správné říkat, ţe státní penze nebude ţádná. To nenastane. Je potřeba klientům velmi seriózně poradit, kdo by do druhého pilíře měl jít a kdo ne. V čem tedy spočívá jeho výhodnost? Dosud odvádíme pojištění do nějakého neadresného systému, takto alespoň část bude adresná. Vím, ţe si opravdu spořím na sebe. Zároveň říkám, ţe je to sice krok správným směrem, ale velmi malý krok, protoţe systém 3+2 (do penzijního fondu mohou lidé přesměrovat 3 procenta ze svých odvodů na sociální pojištění, 2 procenta musejí přihodit ze své mzdy – pozn. Redakce) je velmi nesmělý. Mnohem lepší by bylo 5+0 nebo 8+0. Druhý pilíř ale není samospásný. Nezajistí nám dostatečnou úroveň na penzi, protoţe to není pravda. Lidé si budou moci vybrat ze tří typů výplat, od dvacetileté renty až po doživotní důchod. Penzijní fondy přitom údajně sází na dvacetiletou rentu. Proč? Máme rádi, kdyţ je něco určité, co má konec, na co si můţeme sáhnout. Druhá věc je, ţe kdyţ si zvolíte doţivotní penzi, hrajete takovou pravděpodobností hru. Průměrná doba, kterou člověk stráví v důchodu, je 20 let, při pozdějším odchodu do penze 17 let. Takţe kdyţ budeme ţít v důchodu 30 let, tak jsme vyhráli a pojišťovna nám to bude třicet let platit. Kdyţ budeme důchod brát jenom pět let, tak jsme prohráli. Kolik lidí vstoupí do druhého pilíře? Z pěti a půl milionu lidí by se mohlo zapojit asi 15 procent, to znamená nějakých 860 tisíc lidí. Jako asociace však pracujeme s velmi širokým odhadem, který říká, ţe se zapojí od půl milionu do milionu lidí.

http://www.denik.cz/autor/vilem-janous-2287.html 78

Příloha 2 O penze se postarají i soukromé fondy Schváleno. O penze se postarají i soukromé fondy 7. 11. 2012 Doteď to byly jen titulky v novinách. Od středy je to realita, která ale drtivou většinu lidí nechává ledově klidnými. V Česku od ledna 2013 vznikne nový, takzvaný II. pilíř penzijního systému. Stát umoţní lidem, aby část svých odvodů místo do státní kasy poslali na účet soukromým penzijním fondům. Sněmovna totiţ přehlasovala veto prezidenta a s definitivní platností schválila penzijní reformu, respektive prováděcí zákon, bez kterého nemohla být spuštěna. Opoziční ČSSD ale hned vzápětí zopakovala, ţe pokud se bude podílet na příští vládě, druhý pilíř penzí zruší. „Vyzvali jsme banky a penzijní společnosti, aby s druhým pilířem ani nezačínaly," pravil lídr socialistů Bohuslav Sobotka. Vzápětí dodal, ţe pokud lidé přesto peníze do II. pilíře začnou posílat, jejich vláda je o ně nepřipraví. „Jsme připraveni tyto peníze sloučit s těmi, které jsou nyní ve III. pilíři, tedy v penzijním připojištění," vysvětlil předseda ČSSD. Nejistota sniţuje zájem klientů Taková nejistota ohledně spoření v novém pilíři důchodů se logicky odráţí i v samotném

zájmu

klientů.

Podle

aktuálního

penzijního

barometru,

který pro poradenskou společnost AWD zpracovává agentura STEM/MARK, má zájem o vstup do nového pilíře nejvýše jeden člověk z deseti. „Zájem o druhý pilíř je prozatím vlaţný, vyplatí se jen lidem, kteří mají nadstandardní příjmy nebo mají do důchodu daleko. Obě tyto podmínky však splňuje jen málokdo," komentuje dosavadní nezájem lidí Tomáš Rampula, hlavní analytik AWD. Zároveň ale očekává,

http://www.denik.cz/z_domova/schvaleno-o-penze-se-postaraji-i-soukrome-fondy20121107.html 79

ţe po přehlasování prezidentského veta se zájem opět zvedne. I samotné penzijní fondy totiţ začnou být aktivnější ve vysvětlování toho, oč  v celé reformě jde. „Čím jste mladší, a čím více vyděláváte, tím více se vám vyplatí vstup do II. pilíře," soudí o novém pilíři analytik Partners Aleš Tůma. „To neznamená, ţe reformu udělala zlá pravice jen pro ty mladé a bohaté. Plyne to jednoduše z toho, ţe poměr státního důchodu ke mzdě je u vyšších příjmových skupin velice nízký. Mladší ročníky také mají delší investiční horizont, a mohou proto volit dynamické fondy s vyššími očekávanými výnosy. Orientační výpočet výplaty z I. a II. pilíře si kaţdý můţe provést v kalkulačce na webu MPSV," dodává zároveň Aleš Tůma. Klaus chtěl politickou shodu Fakt, ţe se koalice a opozice nedokázaly shodnout na výsledné podobě penzijní reformy, vyčetl politikům i prezident. Byl to jeho hlavní důvod, proč v poslední chvíli zákon svým vetem blokoval. Politici se totiţ nyní trumfují, kdo co zavede a naopak, kdo se pokusí to zrušit. Není to ovšem situace výjimečná. Dobře ji znají třeba Slováci či Maďaři. I tam spustili penzijní reformu s tím, ţe kdo se ke spoření v soukromých fondech uváţe, jiţ nikdy nesmí změnit názor. Kdyţ však začaly docházet peníze v průběţném systému, politici (naposledy třeba slovenský premiér Robert Fico) umoţnili lidem od soukromých fondů odejít a vrátit se pod křídla státního systému.



Příloha 3 Kalkulačka k důchodové reformě

http://www.mpsv.cz/cs/2435 82

Příloha 4 Stanovení dne vzniku nároku na starobní důchod

http://www.mpsv.cz/cs/2435 83

Příloha 5 Zájem o nové fondy je minimální Penzijní reforma: Zájem o nové fondy je minimální 30. 1. 2013 Praha - Penzijní společnosti uzavřely od začátku ledna 4624 smluv s lidmi, kteří se rozhodli vstoupit do druhého pilíře penzijního systému. Ve druhé polovině ledna přibýval počet uzavřených smluv rychleji neţ na začátku měsíce. Ve středu o tom informovala Asociace penzijních fondů, která má informace od všech penzijních společností na trhu. "Začátek měsíce byl přesně podle očekávání vlaţnější, ale postupně se počet uzavřených smluv zvyšuje stále rychleji. Do půlky ledna nabízely druhý pilíř pouze penzijní společnosti nebo jejich mateřské banky, teprve ve druhé polovině měsíce začala ČNB postupně registrovat zástupce pojišťoven a další zprostředkovatele, kteří začnou prodávat aţ během února," uvedl prezident Asociace penzijních fondů a ředitel penzijní společnosti ČSOB Karel Svoboda. Do druhého pilíře podle něj vstoupí během prvního pololetí minimálně půl milionu lidí a za celý rok přibliţně milion. Během ledna začaly penzijní společnosti zvát klienty na první informační schůzky. Kaţdá z nich jich uţ má za sebou několik tisíc, protoţe lidé prý mají o informace velký zájem. Lidem chybí informace "Je třeba si uvědomit, ţe jde o rozhodnutí na celý ţivot, a taková rozhodnutí se neuzavírají na prvních schůzkách. Počet smluv poroste rychleji hlavně v příštích měsících," dodal Svoboda. Mezi zájemci o vstup do druhého pilíře jsou podle Svobody primárně mladí lidé. "Jde o lidi, které jsme nemuseli přesvědčovat, aby vstoupili," upozornil a odhadl, ţe za celý leden uzavře smlouvu asi 5500 klientů. Mediální kampaň ze strany státu byla prý nulová. Asociace i proto spustila nový infomační web o penzijní reformě, který má lidem pomoci zorientovat se v reformě. "Hlavní nápor samozřejmě očekáváme aţ ke konci půlroční lhůty pro lidi nad 35 let. Mladší lidé nejsou touto lhůtou vázáni, mají tedy delší prostor pro rozhodnutí," řekl http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=769992 84

ČTK mluvčí ministerstva financí Jakub Haas. Zájem o informace je podle něj velký, čemuţ nasvědčuje nejen hojná účast na diskusních setkáních v regionech, ale také například velký počet zobrazení manuálu k důchodové reformě na webových stránkách ministerstva. "Nelze se tedy vymlouvat na to, ţe někdo nemá informace, které jsou volně k dispozici, nebo ţe vláda reformu nevysvětluje," podotkl Haas. Průzkumy slibují nezájem Uzavřené smlouvy odesílají penzijní společnosti do Centrálního registru smluv, který je postupně začíná evidovat. Zkušenosti prodejců a telefonních operátorů penzijních společností ale ukazují, ţe lidem chybí základní informace o české penzijní reformě. Podíl zájemců o vstup podle různých průzkumů koncem loňského roku klesl pod deset procent. Z devíti původních tuzemských penzijních fondů se druhého pilíře důchodové reformy nezúčastní Axa PF, Aegon, ING PF a vlastní penzijní společnost nebude mít ani značka Generali, která bude prodávat produkty sesterské penzijní společnosti České pojišťovny. Nově naopak ve druhém pilíři působí penzijní společnost ze skupiny Raiffeisen. Do druhého pilíře je od ledna moţné přesměrovat tři procentní body z odvodů na sociální pojištění a přidat dva body ze svého příjmu. Ve třetím pilíři si v penzijním připojištění se státním příspěvkem, které funguje od roku 1994, spoří na penzi zhruba pět milionů Čechů.

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=769992 85

Příloha 6 Penzijní reforma skončí fiaskem Penzijní reforma skončí fiaskem, ukazuje nový průzkum 7. 3. 2013 Praha - Zájem vstoupit do druhého pilíře penzijního systému, tedy nových fondů vzniklých v rámci penzijní reformy, má nyní jen 3,9 procenta obyvatel České republiky starších 18 let. Ukazuje to průzkum Penzijní barometr finančněporadenské společnosti AWD mezi více neţ 700 respondenty. Podle tohoto pravidelného průzkumu klesá zájem uţ od loňského srpna, přičemţ například v říjnu mělo zájem 8,7 procenta lidí. "Zájem o druhý pilíř se pomalu, ale jistě blíţí k nule a nic na tom zatím nezměnila ani kampaň penzijních společností, která odstartovala v lednu," říká analytik AWD Tomáš Rampula. Také skutečný počet klientů je zatím minimální. Za dva měsíce roku vstoupilo do druhého pilíře penzijního systému 13 504 lidí, tedy přibliţně 0,21 % potenciálních účastníků. Na konci ledna to bylo 4624 lidí, jejich počet tak v únoru vzrostl. "Pokud se nám podaří tuto dynamiku růstu udrţet, nemám ani v nejmenším strach, ţe by v červnu neměl druhý pilíř více neţ půl milionu klientů. Zájem lidí roste a ptají se na detaily druhého pilíře stále častěji," říká prezident Asociace penzijních fondů a generální ředitel ČSOB Penzijní společnosti Karel Svoboda. „Naše výzkumy však ukazují, ţe tomu tak zřejmě nebude a celý druhý pilíř skončí fiaskem," namítá ale Rampula. „Do očí bijící amatérismus státních úředníků při přípravě důchodové reformy je skutečně zaráţející," dodává.

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/clanek.phtml?id=773335 86

Příloha 7 Budoucí ekonomové nevěří, ţe vládní reforma penzí má budoucnost Budoucí ekonomové nevěří, že vládní reforma penzí má budoucnost 25. září 2012 Vládní koncept důchodové reformy podle naprosté většiny studentů ekonomických oborů dlouho nepřeţije. Alespoň to vyplývá z posledního průzkumu poradenské společnosti KPMG. Jen tři procenta studentů v budoucnost vládní reformy penzí věří. Naopak pětina předpokládá, ţe v případě vítězství ČSSD ve sněmovních volbách dojde k jejímu úplnému zrušení. Za významný bod předvolebních programů politických stran přitom povaţuje otázku důchodové reformy téměř třetina budoucích ekonomů z VŠE v Praze, Masarykovy univerzity v Brně a Technické univerzity v Liberci, kteří se průzkumu zúčastnili. „Jde o komplikovanou a hůře srozumitelnou záleţitost. Do hry vstupuje i nejednoznačná podpora ze strany politiků. To vše sniţuje důvěru studentů v reformu a znejišťuje je v otázce, nakolik nový systém vydrţí do doby, kdy se oni sami dostanou do důchodového věku,“ poznamenal Jan Ţůrek z KPMG. Osm z deseti studentů nevěří, ţe změny, které měly původně od nového roku nastat, budou platné ještě za 50 let. Pětina dále předpokládá, ţe v případě volebního vítězství opoziční ČSSD by se penzijní systém vrátil do starých kolejí. Příští řádné volby do Sněmovny by se přitom měly konat jiţ v roce 2014. Některé státy Evropské unie v posledních letech pracujícím důchodcům penze krátí. S takovým postupem ovšem čeští studenti nesouhlasí a 59 procent by státní podporu zachovalo i v případě, ţe si penzista přivydělává. Studenti se o své místo na trhu práce nebojí Dalších 22 procent navrhuje ji ponechat u přivýdělků niţších, neţ činí průměrná hrubá mzda. Omezení renty by podpořilo 13 procent budoucích ekonomů, pro odebrání by hlasovala jen tři procenta a stejný počet by ji zdanil. S rostoucí věkovou hranicí odchodu do důchodu se pojí obavy některých studentů, zda nebudou senioři zabírat pracovní místa mladším a méně zkušeným uchazečům, http://www.novinky.cz/finance/279728-budouci-ekonomove-neveri-ze-vladnireforma-penzi-ma-budoucnost.html 87

především absolventům. Toho se však respondenti průzkumu neobávají a 61 procent v reformě nevidí riziko sníţení svých šancí na uplatnění. „Přesto tuto otázku nemůţeme brát na lehkou váhu. Namísto udrţování určitého procenta pracovních pozic pro seniory je na místě spíše motivovat dnešní ekonomicky aktivní občany, aby si vytvářeli finanční rezervy na penzi,“ míní Ţůrek.

http://www.novinky.cz/finance/279728-budouci-ekonomove-neveri-ze-vladnireforma-penzi-ma-budoucnost.html 88

Příloha 8 Investiční dotazník Investiční dotazník 1. Zadejte prosím váš věk: 2. Díky pohybům na kapitálových trzích dochází ke kolísaným hodnoty investice (portfolia) a ta může jak růst, tak klesat. Který z níže uvedených scénářů pravděpodobného vývoje hodnoty Vašeho investičního portfolia je Vám nejblíže? Nechci podstupovat ţádná rizika a nejsem ochoten akceptovat ani krátkodobý pokles hodnoty mé investice. Rozhodující je pro mne její ochrana a jsem si vědom/a skutečnosti, ţe výnos bude velmi nízký výměnou za téměř nulové riziko. Nechci podstupovat téměř ţádná rizika a ochrana hodnoty mé investice je pro mne důleţitá. Krátkodobě však můţe mírně poklesnout, pokud je moţné na delším horizontu dosáhnout vyššího zhodnocení. Jsem ochoten/a krátkodobě aţ střednědobě akceptovat kolísaní hodnoty mé investice. Krátkodobě aţ střednědobě můţe mírně poklesnout, pokud je moţné dodrţením investičního horizontu dosáhnout vyššího zhodnocení. Jsme ochoten/a akceptovat výraznější kolísaní hodnoty mé investice a krátkodobější zvýšený pokles, pokud ve střednědobém a dlouhodobém horizontu umoţňuje dosáhnout výraznějšího zhodnocení oproti moţnému poklesu. Jsme ochoten/a akceptovat výrazné kolísaní hodnoty investice a případné riziko ztráty, pokud mi investice v dlouhodobém horizontu můţe přinést vysoké zhodnocení. 3. Představte si, že jste před rokem investoval/a 5 mil. Kč. Kvůli pohybům na kapitálovém

trhu

nyní

klesla

hodnota

Vaší

investice

o

10

%.

Jak byste se v takovém případě zachoval/a? Odprodal/a bych ihned celou investici, pravděpodobně bych tedy i realizoval/a http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_pageLabel=d otaznik&docid=pfcs/cs/zdoc_dotaznik.xml 89

okamţitou ztrátu a vloţil/a prostředky do bezpečnějších instrumentů. Odprodal/a bych ihned část investice i za cenu realizované ztráty a získané prostředky bych vloţil/a do bezpečnějších instrumentů. Neudělal/a bych nic. Prodal/a bych celou investici i za cenu tak velké realizované ztráty a nakoupil/a bych rizikovější nástroje, resp. ty nástroje, pokles, jejichţ hodnoty byl nejvýraznější. Vyuţil/a bych výhody niţších cen a dokoupil/a více investičních nástrojů, jejichţ podíl se na poklesu hodnoty portfolia podílel nejvíce. 4. Jaké máte zkušenosti a znalosti o investičních nástrojích? Vyuţívám běţné bankovní produkty jako běţný účet nebo vkladový účet. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň zajištěných fondů nebo podílových fondů peněţního trhu. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň dluhopisů nebo podílových fondů investujících převáţně do dluhopisů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň smíšených podílových fondů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň akcií či akciových podílových fondů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň burzovních derivátů. Mám zkušenosti a znalosti aţ na úroveň OTC derivátů. 5. Jak dlouho již investujete? Investuji poprvé. Investuji po dobu jednoho roku. Investuji po dobu tří let. Investuji po dobu pěti let. Investuji více neţ pět let. 6. Jak často investujete? Investuji pouze výjimečně. Investuji s frekvencí asi jednoho obchodu za rok. Investuji s frekvencí asi jednoho obchodu z čtvrtletí. http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_pageLabel=d otaznik&docid=pfcs/cs/zdoc_dotaznik.xml 90

Investuji poměrně často s frekvencí asi jednoho obchodu za měsíc. Investuji velmi často a v uplynulém roce jsem provedl/a na finančním a kapitálovém trhu transakce s průměrnou frekvencí minimálně 10 transakcí za čtvrtletí.

http://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_pageLabel=d otaznik&docid=pfcs/cs/zdoc_dotaznik.xml 91

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV MATEMATIKY A STATISTIKY

Recommend Documents