MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy
„Markéta Lazarová“ (komiks) Doprovodný text k bakalářské práci
Brno 2007 Autor práce: Jana Kozlová
Vedoucí práce: doc. Jan Bružeňák
Bibliografický záznam Kozlová, Jana. Markéta Lazarová (komiks): doprovodný text k bakalářské práci. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2007. Vedoucí bakalářské práce doc. Jan Bružeňák.
Anotace Účelem mé bakalářské práce je syntéza dnes již klasického, baladického textu Vladislava Vančury Markéta Lazarová, poprvé vydaného v roce 1931 a moderního, masového média – komiksu, jenž je na trhu nabízen v rozličných podobách od novinového komiksu, přes kýč až po „art comics“. Výsledkem mé bakalářské práce je tedy komiks obsahující úryvky z Markéty Lazarové. Chce být především ukázkou a návnadou pro čtenáře, kteří toto jedinečné dílo ještě nečetli a mají obavy z náročnosti Vančurova stylu vyjadřování. Čtěte Vančuru!
Annotation Purpose of mine bachelor work is synthesis of nowadays classical, baladic text of Marketa Lazarova by writer Vladislav Vancura, for the first time published in 1931 and modern, mass media – comics, which is bidding in several forms from paper comics, over kitsch up to „art comics". Result of mine bachelor work is a comics containing fragment from the book Marketa Lazarova. It wants to be mainly an extract and a lure for readers, who haven’t read this unique work, because they have been discouraged by the demandingness of Vancura‘s narration style. Read Vancura!
Klíčová slova Markéta Lazarová, Vladislav Vančura, komiks, kresba, popularizace literatury
Keywords Marketa Lazarova, Vladislav Vancura, comics, drawing, popularization of literature
2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.
V Brně dne 18. dubna 2007
Jana Kozlová
3
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. Bružeňákovi za jeho ochotu, rady a pomoc při vznikání mé bakalářské práce. Děkuji.
4
Obsah
ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1. ŽIVOT A TVORBA VLADISLAVA VANČURY ............................................................ 7 2. PŘÍBĚH MARKÉTY LAZAROVÉ ................................................................................... 8 3. KOMIKS – STRUČNÝ VÝVOJ A PODOBY................................................................. 10 4. TECHNIKA A PROCES MÉ PRÁCE............................................................................. 13 ZÁVĚR.................................................................................................................................... 13 RESUMÉ................................................................................................................................. 15 SUMMARY............................................................................................................................. 15 POZNÁMKY .......................................................................................................................... 17 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................... 18
5
Úvod Téma své bakalářské práce jsem si vybrala na základě předchozí, podobné zkušenosti s knihou Karla Čapka Krakatit, s jejíž komiksovou podobou jsem se zúčastnila soutěže Fenomén kniha v roce 2006. Má bakalářská práce spočívá tedy v překreslení knihy Vladislava Vančury Markéta Lazarová do komiksu, přičemž komentáře k jednotlivým stripům jsou přesně citovanými úryvky z 11. vydání Markéty Lazarové v nakladatelství Mladá fronta z roku 1987 . Pouze v několika případech, jejichž příčinou bylo vypuštění slov nebo vět či rozseknutí souvětí, jsem byla nucena na stranách mého komiksu přesmyknout originální pořadí slov kvůli zachování správného slovosledu, smyslu či kontextu (jedná se o podobné případy jako např. na str. 1 v mém komiksu „Chtěl se brániti na Roháčku“, což vzniklo vypuštěním slova „Kozlík“ v originálním znění „Kozlík se chtěl brániti na Roháčku“1, záměrem tedy není přetváření Vančurova slovosledu do přístupnější verze českého jazyka.) Účelem mé práce byla syntéza dnes již klasického, baladického textu, poprvé vydaného v roce 1931 a moderního, masového média – komiksu, jenž je na trhu nabízen v rozličných podobách od novinového komiksu, přes kýč až po „art comics“. Mým původním záměrem bylo kreslit Markétu Lazarovou ve stylu manga (japonský druh komiksu, který se mi líbí právě pro svoji „předimenzovanost“ a kolikrát i kýčovitost), ovšem tento druh kresby nemám v ruce ani v krvi, takže jsem nakonec zvolila své vlastní pojetí, kterým se však snažím o určitý kontrast s Vančurovým jazykem a poetičností textu. Proč jsem se rozhodla kreslit právě Markétu Lazarovou a proč jsem zvolila komiks místo např. ilustrací? Vladislav Vančura chtěl být původně malířem a právě jeho výtvarné vidění se projevuje v jeho literárním díle, kdy dochází až k filmovým záběrům od celku k jednotlivým detailům. Tuto možnost nám dává i komiks a podíváme – li se, jaký obsah, příběh a vlastnosti typický komiks má, zjistíme, že většinou jsou komiksy hlavně akční, v příběhu se objevuje tzv. superhrdina, který má zvláštní schopnosti nebo je nějak jinak výjimečný; kráska, do které je superhrdina zamilován, dále nějaký antihrdina, „záporák“, jenž chce superhrdinu zničit. Objevují se zde bitvy, milostné scény, silní a drsní „chlapi“, křehké a krásné ženy, apod. Příběh Markéty Lazarové tyto náležitosti obsahuje. Mikoláš je pro mne oním superhrdinou, silákem, který se ničeho nebojí. Antihrdinou je hejtman Pivo, zpohodlnělý, tlustý vůdce královského vojska, jenž „jde“ po našem superhrdinovi. Křehkou
6
kráskou je samozřejmě Markéta. Přidáme-li koně, akci, bitvu, trochu krve, nenávist, zlost, vášeň a lásku, máme komiks.
1. Život a tvorba Vladislava Vančury Vladislav Vančura se narodil v roce 1891 v Háji u Opavy, původním povoláním byl lékař. Již v devíti letech začal psát své první verše. Chtěl se stát malířem, avšak na výtvarnou akademii v Praze nebyl přijat. Jeho výtvarné vidění, stejně jako zkušenosti s filmem se zřetelně objevují v jeho literárním díle. Uvážíme – li, kolik let mu zbývalo od vydání první knihy do konce jeho života, byl skutečně produktivním autorem. Svou první knihu Amazonský proud vydal v roce 1923 a do své smrti v roce 1942, kdy byl zatčen gestapem a popraven za ilegalní činnost pro výstrahu české inteligenci, vydal čtrnáct svazků prózy, čtyři divadelní hry, pátá vyšla až po osvobození a jednu knížku pro děti. Podílel se jako scénárista, režisér či autor námětu na pěti celovečerních filmech (např. Marijka nevěrnice), napsal mnoho různých článků, glos a posudků. Ve dvacátých letech patří mezi stoupence avantgardy, píše několik článků o výtvarném umění, o výstavách a tvůrcích, hlásí se k proletářskému literárnímu proudu, ve svých dílech se zabývá sociální situací chudých lidí (např. Pekař Jan Marhoul), v roce 1926 vydává humoristické Rozmarné léto, které patří mezi jeho nejznámější díla. V roce 1931 vychází Markéta Lazarová a Kubula a Kuba Kubikula pro děti, o rok později Útěk do Budína, Luk královny Dorotky a divadelní hra Alchymista. Po nástupu Hitlera k moci podepisuje protifašistický projev spisovatelů, umělců a intelektuálů a poté píše několik protifašistických statí, povídek. V roce 1938 podepisuje provolání Věrni zůstaneme a Na obranu kultury. Od roku 1939 se hlásí k ilegální činnosti a pracuje na Obrazech z dějin národa českého, doslova během práce na třetím dílu v roce 1942 je zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Kromě zmíněných děl patří mezi jeho nejznámější práce Poslední soud, Tři řeky, Učitel a žák, Pole orná a válečná. Styl psaní Vladislava Vančury je rozeznatelný na první pohled. Hledá nové formy jazyka, které se vyznačují především v jeho nezvyklém slohu plném typických složitých vět a souvětí, známá je u něj záliba v archaismech. Vančura často odkazuje k Bibli, používá úsměvný humor, ironii, parodii či nadsázku a experimentuje s jazykem. Jako vypravěč nestojí
7
nikdy stranou, není nezávislý, promlouvá ke čtenáři a prezentuje své vlastní názory na postavy a děj svých prací. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti české kultury.
2. Příběh Markéty Lazarové
Děj příběhu se odehrává v mladoboleslavském kraji, v čase blíže neurčeném, někdy ve středověku (ve filmové podobě je děj zasazen do 13. století). Nejedná se však o historický román, neboť autorovy postavy jsou čistě fiktivní, stejně tak interpretovaná minulost. Dozvídáme se o dvou rodinných klanech, jejichž členové jsou rytíři a šlechtici, avšak kradou a přepadávají pocestné, lidé z nich mají strach. Jsou to loupežníci. Na jedné straně – početná rodina Kozlíkova, na straně druhé Lazarovi. Za normálních okolností a s trochou nadsázky by tyto dvě rodiny drželi při sobě, ovšem král se rozhodl zatrhnout jim jejich živobytí a poslal vojenský pluk, „aby je stínal a věšel“2. Kozlík posílá svého syna, hromotluka Mikoláše prosit Lazara o pomoc. Ovšem mezi Mikolášem a Lazarem dojde k roztržce, která tyto dvě rodiny rozdělí a Kozlíkovi tak stojí proti královskému pluku sami. Lazar se přidá na stranu krále a nakonec mu zaplatí, aby přimhouřil oko nad jejich činy. Mikoláš jako pomstu unese Lazarovu dceru Markétu, kterou Lazar zaslíbil Bohu. Markéta je sličná, plavovlasá mladá dívka, jemná s obrovskou vírou v Boha, umí číst a psát a svou budoucnost vidí v klášteře, chce být nevěstou Kristovou. Avšak postupem času v sobě nachází jiskru lásky k Mikolášovi, pro kterou se však nemálo trápí. Prožívá boj mezi svým tělem a svou duší, mezi hříchem a rozkoší, je zoufalá, nicméně Mikoláše miluje. Ten, ač je drsný, silný a krutý muž, hrdý a nebojácný, do Markéty se taktéž zamiluje. Jejich láska je vším, jen ne něžnou. Markéta touží po trestu, spáchá pokus o sebevraždu, ale nakonec je to právě její láska, která ji pomáhá snášet příkoří až dokonce, kdy je po bitvě s královským vojskem dopaden Kozlík a nakonec i Mikoláš a se dvěma bratry jsou všichni popraveni. Markéta poté sama vychovává jejich syna se synem druhé dvojice – Alexandry, Mikolášovy sestry a německého hraběte Kristiána, jejichž osud byl též neblahý. Kristián se zbláznil, Alexandra ho v návalu negativních emocí zabila, poté ji byl trest odpuštěn Kristiánovým otcem, protože čekala dítě. Pod návalem pocitů viny však spáchala sebevraždu. A tak Markéta stojí v popředí před všemi ostatními aktéry právě svou čistotou, neposkvrněností, schopností přijmout svůj osud, do kterého byla doslova vtažena, s pokáním.
8
Vančurův příběh je oslavou života a lásky, oslavou drsných, avšak spontánních a život milujících lidí, jejichž kruté osudy jsou předem jasné i postavám samotným, ale oni jej přijímají s hrdostí a jako součást svého života. Hlavní roli hraje i jazyk, jakým Vančura vypráví. Jde o těžký sloh, se šroubovitými větami a souvětími, s množstvím archaických výrazů a přechodníků, což může činit čtenáři potíže. Ovšem bez tohoto svébytného vyjadřování by nebyl Vančura Vančurou a Markéta Lazarová Markétou Lazarovou. Jazyk navozuje atmosféru děje, v některých částech jsou věty díky slovům se stejnými hláskami ostré, v jiných částech je měkkost hlásek naopak poetická. Je otázkou času, než si na tento neobvyklý styl jazyka zvykneme a poté záleží na naší pozornosti a vnímavosti a Markéta Lazarová se může stát silným zážitkem. Autor vede naše sympatie a antipatie. Zasahuje do vypravování svými vlastními názory na postavy, není nezaujatý, hodnotí jejich činy a vlastnosti, mluví k nám, ke čtenářům. Své postavy kárá, napomíná, lituje či je naopak odsuzuje. Skutečně není lehké číst Vančurovu prózu a také tento fakt mě dovedl ke ztvárnění Markéty Lazarové v komiksu. Podle mého názoru by se měl každý, kdo má blízký vztah k české zemi a její kultuře, seznámit se skvosty české literatury, mezi něž Markéta Lazarová nepochybně patří. Často však odrazuje právě ona složitost Vančurova jazyka, ve kterém se zpočátku ztrácíme, a nebo samotný příběh může být pro někoho nudným, zastaralým, o loupežnících, pohádkou. Není to však pravda, není zastaralý, naopak v každé době se aktualizuje (společenské problémy a tabu, láska a nenávist, vina a trest, vnitřní boj člověka, existenciální pocity atd.) a právě v Markétě Lazarové můžeme ocenit možnosti, složitost a krásu českého jazyka. Zvolila jsem komiksovou podobu a v ní záměrně jen hlavní příběhovou linku spolu s citovanými pasážemi z díla, a to ne proto, že bych se chtěla snažit dílo interpretovat nově nebo ve zmodernizované podobě, nýbrž proto, abych těm, kteří příběh Markéty Lazarové nečetli, předložila ukázku z tohoto jedinečného díla, abych je lehce navnadila a zbavila obav z četby Vančurových prací. Důležitým faktorem, který však vznikal až s jednotlivými stránkami komiksu, je skutečnost, že mě baví sledovat klasické dílo, krásné svou poetičností a jazykem, jak žije svým vlastním životem v komiksu, jenž má zákonitě svou typickou zkratku a přizpůsobuje se rychlosti dnešní doby. Zároveň obsahuje příběh z dávné minulosti a onen, několikrát zmíněný složitý jazyk, tento příběh zpomaluje, komplikuje. Líbí se mi, jak se postavy Markéty a Mikoláše mění z romantických, poetických hrdinů z mé představivosti na svou vlastní komiksovou zkratku, jež má být zdůrazněna kresbou jejich fyzických proporcí a mimických výrazů, které mohou být mnohdy až karikované. 9
3. Komiks – stručný vývoj a podoby
Kořeny komiksu sahají v podstatě až do pravěku a starověku, neboť „vypravování příběhu prostřednictvím chronologicky seřazených výjevů má
v lidské kultuře starou
tradici,“3 např. pravěké malby v jeskyních, Trajánův sloup, kramářské písně, karikatury a kreslené anekdoty. Jako první se komiksu jako žánru přiblížil německý básník a karikaturista W. Busch seriálem o dvou nezbednících Max und Moritz (1865). Následovalo několik seriálů na podobné téma od dalších autorů. Do dvacátých let 20. století jsou komiksy humoristické, satirické, jejich tématem jsou často komické události malých dětí, či zvířecí komiksy, jejichž protagonisté napodobovali lidské chování. Ve třicátých letech se nejznámější mezi zvířecími komiksy stává produkce studia Walta Disneye a jejich Mickey Mouse a Kačer Donald. Poté, co se náměty z počátku 20. století vyčerpaly, zaměřují se komiksy na různá dobrodružná vyprávění , např. Tarzan, Princ Valiant nebo Dick Tracy. Do popředí se dostává superhrdina, který má nějaké zvláštní schopnosti (Superman – první série 1938, J.Siegel aj. Shuster). Dalším je Batman, který se při plnění svého poslání často ocitá na hranici zákona (1939, B. Finger, B. Kane). Jelikož děj těchto akčních komiksů býval často velmi rozvitý, vznikly tzv. comic books – „sešitové edice.“ 4 V USA dokonce v padesátých letech proběhla protikomiksová kampaň, neboť většina akčních komiksů byla až brutální. V 2. polovině 20. století nastupuje do popředí komiks z francouzsky mluvících zemí. Mezi nejznámější patří Asterix od scénáristy R. Goscinnyho a kreslíře A. Uderza, vydávaný od roku 1959. V současné době produkuje nejvíce komiksů Japonsko, kde je nejpopulárnější tzv. manga, původně černobílá, s detailně rozfázovanými jednotlivými pohyby a podrobnými popisy technických zařízení a jejich funkcí. V 60. letech zasahuje komiks do oblasti reklamy a výtvarného umění, např. Roy Lichtenstein využíval postavy a další prvky právě z komiksu. Tehdejší, v Americe, všudypřítomný pop-art se naopak promítá do komiksu, objevují se i nové akční ženské hrdinky, které se nesou v duchu ženské emancipace (Barbarella, Jodelle). Komiksy se začínají objevovat i na poli „protispolečenské revolty a v politické satiře.“ 5 dále se objevují kriminální a vědeckofantastické komiksy (např. Spiderman, scénář S. Lee, kresba J. Kirby, od r. 1963). Vznikají původní série i adaptace klasických literárních děl, fantasy a humorné
10
komiksy. Dá se říci, že dnes je na trhu neskutečně nepřehledné množství komiksů různé kvality. V postmoderní době „tíhne komiks k ironicky laděné sebereflexi: časté jsou intertextové odkazy ke klasickým postavám či výrazovým schématům žánru.“6 Např. Frank Miller a jeho Návrat temného rytíře z roku 1986, pojednávající o Batmanovi, který je poznamenán „permanentním střetáváním se zlem.“7 Místo superhrdinů se objevují jakési podivné bytosti, např. Hellboy. Mezi nejvýznamnější komiksy postmoderny patří celá kriminální série právě Franka Millera – Sin City, ke kterému napsal sám scénář a sám je i autorem kreseb. Sin city – Město hříchu je plné organizovaného zločinu, jemuž čelí jediný „osamělý, životem opotřebovaný ochránce spravedlnosti“8 Jak již bylo řečeno, dnes se tvůrci komiksů snaží o jejich umělecké provedení, ruší klasické zavedené formy komiksu a jejich vyprávěcí postup atd. Dalším typem komiksů jsou komiksy autobiografické – zobrazující prvky z autorova nazírání na svět či vlastního zážitku, např. Simpsonovi (M. Groening) nebo Maus od A. Spiegelmana (1896), který prostřednictvím zvířecího komiksu pojednává o holocaustu.
Český komiks není zdaleka tak rozvinut jako komiksy americké, francouzské, britské či japonské. Svůj podíl na tom má i rozdělení světa na východní a západní blok v době studené války. Tradice kresleného seriálu započala Osudy dobrého vojáka Švejka od Josefa Lady, které vycházely v příloze Českého slova v letech 1923 – 24. V časopisech pro děti a mládež se objevovaly především zvířecí seriály a mezi nejpopulárnější patří Ferda Mravenec od Ondřeje Sekory. V dnešním slova smyslu se prvním českým komiksem staly velmi populární Rychlé šípy od J. Foglara a J. Fischera, první díl vyšel 1938. Šlo o druh výchovného komiksu. Socialistická doba považovala komiks za brak a „lacinou náhražku skutečné literatury.“9 Objevovaly se však „ilustrované seriály“10 bez bublin, pouze s pásy doplňujícího textu (např. Vinnetou, Statečný kapitán Korkorán). Ovšem v časopisech pro děti a mládež, v 60. a 70. letech i v periodikách pro dospělé, se začaly objevovat i skutečné komiksy (Dobrodružství Johna Cartera, První výprava do ztraceného světa, Příběhy Malého boha, Příchod bohů, Kruanova dobrodružství a další). Častěji se objevovaly historicko-dobrodružné náměty nebo „klubové“11 komiksy. Českou klasikou je komiksový seriál pro děti Čtyřlístek, který vychází od roku 1969 dodnes. 11
Nejvýznamnější osobností českého komiksu pro dospělé je Kája Saudek, jehož lehce ironické, vtipné komiksy s množstvím různých narážek a erotických scén měly nejedny publikační obtíže. V 90. letech, stejně jako v oblasti literatury obecně, došlo k obrovskému boomu také v českém komiksu. Vznikají specializovaná nakladatelství (BB Art, Mot) a časopisy (Crew a Aarhg!) a samozřejmě obrovské množství českých komiksů. Mezi populární patří i aktuální politický komiks Zelený Raoul, který vychází na stránkách týdeníku Reflex a Dlouhý nos v Lidových novinách
Komiksy bychom podle orientace na věkovou kategorii mohli rozdělit na ty pro mladší čtenáře a na ty pro dospělé. Přičemž v poslední době se někteří tvůrci snaží v komiksech o hlubší uměleckou výpověď (A. Spiegelmann: Maus; N. Gaiman: Sandman; A. Moore: Z pekla). Podle rozsahu a způsobu publikace dělí Encyklopedie literárních žánrů komiksy na:
„ 1. strip – objevuje se především v denním tisku, obsahuje jedinou epizodu, povětšinou humoristicko-satirického rázu, zakončenou výraznou pointou (Garfield, u nás např. Dlouhý nos v Lidových novinách (…), i delší komiksové příběhy Dick Tracy, Hellboy ); 2. seriál – řetězec příhod (většinou dobrodružných) soustředěných kolem ústředního hrdiny a vydávaný v sešitech na pokračování (Superman, Batman); 3. kreslený román – uzavřený příběh se zvýrazněným začátkem a koncem a kompozicí tvořící strukturovaný celek, typ imitující literární žánr románu s jeho charakteristickými rysy (A.Moore: Z pekla)“12
Tvůrci komiksů se často inspirují i populární literaturou (Barbar Conan, Tarzan), samozřejmě vznikají i původní náměty. Nejúspěšnější komiksy byly zfilmovány (Superman, X-men, Liga výjimečných, Batman). Mezi tzv. „vzdělávací komiksy“13 patří u nás Obrázky z českých dějin a pověstí J. Kalouska a veškeré komiksové partie v učebnicích. Do této kategorie lze zařadit i komiksové verze klasických děl (u nás např. Věznice parmská G. Kruma, Válka s mloky J. Štěpánka) a komiksy propagandistické, např. Kapitán Amerika za 2. světové války brojil proti fašismu.
12
4. Technika a proces mé práce Vlastní tvorbě komiksu předchází tzv. technický scénář. Obvykle se příběh rozvrhne a zhruba načrtne do jednotlivých stripů (tedy okének či rámečků) a na jednotlivé strany komiksu. V případě mé práce šlo jen o vytáhnutí hlavní dějové linky, vybrala jsem si tedy z každé kapitoly nejdůležitější události doplněné citacemi z díla a zapsala si jejich kresebnou podobu. Poté jsem jednotlivé obrázky kreslila tužkou a centropenem. Pomocí scanneru jsem je převedla do počítače. V programu Adobe Streamline jsem je změnila z rastrové podoby do vektorů, což mi umožnilo práci v programu Adobe Illustrator, kde jsem obrázky upravovala a „čistila“, tvořila pozadí, rámečky, v některých případech stíny. Poté jsem je ve zmenšené či zvětšené podobě vkládala do jednotlivých stran a doplnila k nim text. Tisk provedl FaxCopy a vazbu Knihařství Jiří Klouda.
Závěr
Komiks existuje v různých podobách od jednotlivých obrázků přes komiksové sešity až po celé komiksové romány. Dle mého názoru skýtá komiks jako médium či žánr neomezené možnosti. Na rozdíl od čistě krásné literatury je vypravován prostřednictvím rozmanitých obrazů, pomocí výtvarného zobrazení lze též docílit mnohých efektů, děje mohou být rozfázovány na minimální detaily apod. Na rozdíl od filmu, může komiks zobrazovat např. i vůně. V naší zemi zůstává bohužel komiks v širším povědomí jako brakový žánr či jako náhražka skutečné literatury pro nedospělé a nevyzrálé. Je to způsobeno hlavně dlouholetou kulturní izolací a celkovým odporem k „západnímu světu“ během okupace a socialistické éry. Ovšem díky autorům, kteří se v poslední době snaží o umělecké ztvárnění komiksu, přesahuje tento žánr své původní hranice. Např. již výše zmíněné komiksy Franka Millera patří svým zpracováním mezi skutečná umělecká díla. Záměrem mé bakalářské práce byla mimo jiné i snaha alespoň o částečné přiblížení se těmto autorům s vyššími uměleckými ambicemi. Jsem si však vědoma toho, že mé „komiksové umění“ je teprve v začátcích a výše zmíněným tvůrcům se nemůže vyrovnat. Přesto jsem však s výsledkem své práce spokojena a doufám, že její hlavní účel – tedy ukázka
13
z Vančurova díla, která má sloužit jako „návnada“ na celkovou tvorbu Vladislava Vančury, bude splněn alespoň u té části čtenářů, do jejichž rukou se můj komiks dostane.
14
Resumé
V doprovodném textu k mé bakalářské práci se snažím o shrnutí svých inspiračních zdrojů a tendencí, které provázely tvorbu mého komiksu Markéta Lazarová, jenž byl stvořen podle stejnojmenné knihy klasického autora české literatury Vladislava Vančury. V první části stručně shrnuji nejdůležitější životopisná data Vladislava Vančury a zmiňuji jeho nejvýznamnější díla, mezi která řadím i Markétu Lazarovou poprvé vydanou v roce 1931, jejíž obsah popisuji v druhé kapitole, kde mimo jiné zmiňuji i podněty, které mne dovedly k nápadu zobrazit Markétu Lazarovou jako komiksovou hrdinku. Třetí část se zabývá historickým vývojem komiksu, jehož hlavní světové mezníky spadají do dvacátých, šedesátých a devadesátých let dvacátého století. Popisuji stručně i vývoj českého komiksu, který ovšem stále není na světové úrovni a v českém povědomí zůstává víceméně jako brakový žánr. Zmiňuji ty nejvýznamnější komiksy a jejich tvůrce, mezi které patří např. Frank Miller a u nás Kája Saudek. Ve čtvrté části popisuji techniku, kterou jsem zpracovávala svůj komiks. Jednalo se o ruční kresbu s pozdějšími úpravami v počítačových programech, zejména v Adobe Illustrator.
Summary In attendant text to mine bachelor work I try to summarize my inspiration and tendency, that guided production of my comics Marketa Lazarova, which was created according to book of czech classical writer Vladislav Vancura. In forepart there is a short summary of the most important Vladislav Vancura’s biographical data and his most considerable works , among which I line Marketa Lazarova, for the first time published in 1931, whose content describe is written in second chapter, where I mention stimuli by the way, that guided me to an idea of displaying Marketa Lazarova as a comics heroine. Third part is about historical development of comics, whose main world's terminuses fall in 20‘s, 60‘s and 90’s of the twentieth century. I described there development of czech comics shortly, which isn’t still on world's level and in czech consciousness stays as a
15
garbage. I mentioned the best known comics and their creators as e.g . Frank Miller and Kaja Saudek in our country. In fourth part I described techniques and process of my comics. It was drawn by pencil and then adjusted in computer programmes, especially in Adobe Illustrator.
16
Poznámky
1
VANČURA, Vladislav, Kosmas,Markéta Lazarová, s. 60
2
Tamtéž.
3
MOCNÁ, Dagmar, PETERKA, Josef a kol., Encyklopedie literárních žánrů, s. 318
4
Viz poznámka 3, s. 319
5
Tamtéž.
6
Tamtéž.
7
Viz poznámka 3, s. 320
8
Tamtéž.
9
Viz poznámka 3, s. 322
10
Tamtéž.
11
Tamtéž.
12
Viz poznámka 3, s. 317
13
Tamtéž.
17
Použitá literatura
BLAHYNKA, Milan. Vladislav Vančura. 1. vydání. Praha: Horizont, 1981. 168 s. ISBN 40036-81.
MOCNÁ, Dagmar. PETERKA, Josef a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vydání. Praha, Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2004. 704 stran. ISBN 80-7185-669-X. (heslo „komiks“ str. 316 - 324).
POLÁČEK, Jiří. Portréty a osudy. (Postavy v próze Vladislava Vančury). Boskovice: Albert, 1994. 187 s. ISBN 80-85834-05-7.
SABIN, Roger. Comics, Comix & Graphic Novels. A History of Comic Art. London: Phaidon, 2005. 240 s. ISBN 0-7148-3993-0.
VANČURA, Vladislav. Kosmas. Markéta Lazarová. 11. vydání. Praha: Mladá fronta, 1987. 165 s. ISBN 23-026-87.
18
Přílohy Ukázka z komiksu Markéta Lazarová: titulní strana a první čtyři strany
19
20
21
22
23
