MASARYKOVA UNIVERZITA. Život kolem řeky Bečvy

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy

Život kolem řeky Bečvy Bakalářská práce

Brno 2011

Vedoucí práce: doc. RNDr. Svatopluk Novák, CSc.

Autor práce: Monika Navrátilová

Bibliografický záznam NAVRÁTILOVÁ, Monika. Ţivot kolem řeky Bečvy: bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2011. s. 110. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Svatopluk Novák CSc.

Anotace Bakalářská práce „Ţivot kolem řeky Bečvy“ uceleně popisuje studovanou oblast. Teoretická část pojednává o celkové charakteristice oblasti. Oblast uměle vymezuje pomocí řeky Bečvy a zabývá se přírodním a společenským základem krajiny. Praktická část je zaměřená na samotný ţivot a vyuţití vymezeného území obyvatelstva. Vychází z dotazníkového šetření, které bylo prováděno mezi obyvateli oblasti kolem řeky Bečvy. Vyhodnocuje potenciál, atraktivitu a ohroţení oblasti.

Annotation The Bachelor's thesis „Life along the river Bečva“ comprehensively describes the observed area. The teoretical part discusses about global characteristics of the region. It locates the region by the river Bečva and deals with natural and social basis od the country. The practical part concerns about the life itself and use of the defined area of the habitants. It comes from the questionnaire survey, which was made among the habitants of the area along the river Bečva. It evaluates the potential, the attractivity and the threat of the area.

Klíčová slova Bečva, ţivot, přírodní základ krajiny, společenský základ krajiny, turistika, povodně

Keywords Bečva, life, sociál base of the landscape, natural base of the landscape, tourism, floods

Prohlášení Tímto prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Svatopluka Nováka, CSc. a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury.

V Brně dne 28.11.2010

………………………………………. Monika Navrátilová

Poděkování Děkuji doc. RNDr. Svatopluku Novákovi, CSc. za vstřícný a podporující přístup při vedení mé bakalářské práce a za podnětné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat respondentům, kteří vyplnili můj výzkumný dotazník a umoţnili mi tak uskutečnit výzkum.

Obsah: 1. Úvod.................................................................................................................................. 6 2. Cíle práce .......................................................................................................................... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 8 3. Charakteristika studované oblasti ..................................................................................... 9 3.1. Vymezení oblasti ....................................................................................................... 9 3.1.1. Povodí řeky Bečvy ............................................................................................ 10 3.1.2. Historie území řeky Bečvy ............................................................................... 12 3.2. Přírodní základ krajiny............................................................................................. 13 3.2.1 Charakteristika krajiny ....................................................................................... 13 3.2.2. Geologie a geomorfologie ................................................................................ 19 3.2.3 Podnebí .............................................................................................................. 23 3.2.4 Hydrologie ......................................................................................................... 24 3.2.5 Půdní charakteristika.......................................................................................... 26 3.2.6. Rostliny a ţivočichové ...................................................................................... 27 3.3 Společenský základ krajiny ...................................................................................... 29 3.3.1 Demografická charakteristika oblasti ................................................................ 29 3.3.2. Sídelní charakteristika oblasti ........................................................................... 34 3.3.3 Charakteristika hospodářství.............................................................................. 38 3.3.4 Doprava .............................................................................................................. 40 II. PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 41 4. Předpoklady rozvoje studované oblasti .......................................................................... 42 4.1. Potenciál oblasti - ţivot obyvatel na tomto území ................................................... 43 4.2. Atraktivita oblasti - turistika a návštěvnost ............................................................. 63 4.3. Ohroţení oblasti ....................................................................................................... 81 5. Závěr ............................................................................................................................... 99 6. Resumé.......................................................................................................................... 103 7. Seznam zdrojů a pouţité literatury ............................................................................... 105 8. Příloha ............................................................................................................................... 5

5

1. Úvod Toto téma jsem si vybrala, protoţe studuji geografii a občanskou výchovu, a jsem ráda, ţe šly oba tyto obory promítnout do této bakalářské práce. Výhodou pro mě také je, ţe budu zpracovávat téma, které je mi nesmírně blízké. Jedná se o mou rodnou oblast a její okolí. Dalším důvodem, proč jsem se rozhodla psát o území kolem řeky Bečvy je, ţe bakalářská nebo diplomová práce má být o tom, napsat něco nového. Zatím neexistuje ţádná publikace, která kompletně a uceleně popisuje tuto oblast. Chtěla bych se tedy o to pokusit. Bydlím v Hranicích na Moravě. Město je to velice pěkné a čisté. Uţ jen málo měst v České republice má tak nádhernou a poutavou přírodu jako právě Hranice a její blízké okolí. Neuvědomovala jsem si to do té doby, neţ jsem začala studovat v Brně. Teď mnohem více času trávím právě v Brně. Domů se vracím jednou za čtrnáct dní a to na dva, tři dny maximálně. Pokaţdé kdyţ přijedu domů, je pro mě pohlazením na duši, kolik tady vidím přírody oproti Brnu. I kdyţ na okrajích Brna se příroda nachází, kazí její idylu přelidněnost, rušnost a prašnost. Brno je hektické, plné lidí, aut, ruchu, zplodin a hlavně vše moc uspěchané. V této práci se budu zabývat převáţně dvěmi okresy, a to okresem Přerov a Vsetín. Právě těmito okresy řeka Bečva protéká. Nejprve graficky a slovně vymezím sledovanou oblast, poté pojmu krajinu, jak z přírodního, tak ze společenského pohledu. V druhé části mé práce se budu zabývat ţivotem lidí v této vymezené oblasti, její atraktivitou a v neposlední řadě i ohroţením oblasti.

6

2. Cíle práce Za cíl této práce jsem si určila celkově pojmout oblast kolem řeky Bečvy. Zaměřit se teoreticky i prakticky. Pokusit se popsat nejen celkovou charakteristiku této oblasti, ale i samotný ţivot a vyuţití vymezeného území obyvatelstva. Touto oblastí se jiţ zabývala řada autorů ve svých publikacích. Nikdy však nebyla tato vymezená oblast v povodí řeky Bečvy pojata jako celek. Myslím si, ţe propracováním této problematiky bude jenom prospěšné. Mým cílem je: 1. V teoretické části: a) Vymezit studovanou oblast - pomocí povodí řeky Bečvy - zmínka o historii řeky Bečvy b) Popsat přírodní základ krajiny - charakterizovat krajinu - vytvořit přehled geologie a geomorfologie studovaného území - popsat podnebí, hydrologii, půdní charakteristiku oblasti a faunu s flórou c) Analyzovat společenský základ krajiny - zpracovat obyvatelstvo oblasti - vyhodnotit sídelní charakteristiku oblasti - pojmout charakteristiku hospodářství 2. V praktické části: a) Zaměřit se na potenciál oblasti - popsat ţivot lidí v této oblasti b) Vyhodnotit atraktivitu oblasti - podat přehled turistických míst a jejich návštěvnost c) Zaměřit se na ohroţení oblasti - povodně

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

8

3. Charakteristika studované oblasti 3.1. Vymezení oblasti V mé práci na téma Ţivot kolem řeky Bečvy je centrem celého dění řeka Bečva. Oblast budu vymezovat právě pomocí této vodní tepny.

Mapa oblasti řeky Bečvy

Zdroj: Mapový server [online]. [staţeno 10. 10. 2009] http://www.mapy.cz/#mm=ZP@x=140869632@y=133816320@z=9 Obr.č.1: Mapa oblasti řeky Bečvy

Na mapě, kterou jsem zde poskytla (viz. výše) pro názornost a lepší orientaci, můţeme vidět velikost oblasti vymezené řekou Bečvou a obce, kudy řeka protéká. V následujících dvou podkapitolách Bečvu teoreticky přiblíţím a popíšu území, kterou řeka protéká, tedy vymezím její oblast a zmíním se o její historii.

9

3.1.1. Povodí řeky Bečvy Povodí řeky Bečvy ¨

Zdroj:Wikipedie [online]. [staţeno 10.10.2009] http://cs.wikipedia.org/wiki/Bečva Obr.č.2:Povodí řeky Bečvy

Řeka Bečva protéká územím na Moravě, a to krajem Olomouckým (Hranice, Lipník nad Bečvou, Přerov), tedy okresem Přerov a krajem Zlínským (Valašské Meziříčí), okresem Vsetín. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky měří 119,3 km. Plocha povodí činí 1625,7 km². Průměrný spád řeky je 173 cm na jeden kilometr, ve skutečných hodnotách na severu 245 cm, u Troubek jen 40 cm. Jelikoţ svádí vodu z území silně zalesněného (z Beskydska, přítoky téţ z Oderska), z míst bohatých na dešťové sráţky, významně ovlivňuje vodní reţim na středním a dokonce i na dolním toku Moravy. Nejvíce vody mívá řeka v březnu, nejméně v září. Povodní, s výjimkou podzimu a samotné zimy, dokáţe překvapit kdykoliv. Wikipedie – otevřená encyklopedie. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bečva Řeka Bečva – stoletá voda – červenec 1997. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://www.mp-soft.net/zaplavy/becva.htm

Bečva má dva prameny – Roţnovská Bečva je dlouhá 36 kilometrů a Vsetínská Bečva má délku toku 59 kilometrů. Obě řeky pramení na svazích hory Vysoké: Vsetínská Bečva (téţ označována jako Horní Bečva) na jiţních a Roţnovská Bečva (téţ označována jako Dolní Bečva) na severních. Pokud se chcete vydat k pramenům řeky Bečvy, k roţnovskému pramenu se dostanete z horské chaty Třeštík po červené turistické značce.

10

Odbočka k pramenu vede na sever, přímo z vrcholu hory Vysoká. K pramenu Vsetínské Bečvy dojdete od rozhledny Súkenická, také nedaleko horské chaty Třeštík. Řeka Bečva. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://www.rosmus.cz/texty/reka-becva.html

U Valašského Meziříčí se stékají v jednu řeku. Dále pak teče v pohoří západních výběţků Beskyd k Hranicím, odtud k jihozápadu údolím ohraničeným po pravém břehu nejjiţnějšími výběţky Jeseníků a Oderskými vrchy. Tomuto kraji dali Němci v předminulém století název "Mährise Pforte", moravská brána. Pojmenování se vţilo a pouţívá se dodnes. Bečva teče kolem Lipníka nad Bečvou. Dále protéká Přerovem a u Troubek se odděluje od hlavního toku Malá Bečva, která teče k Chropyni, zatím co hlavní tok se kilometr za Troubkami vlévá do Moravy. Řeka Bečva. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://www.rosmus.cz/texty/reka-becva.html

Nejvýznamnějším městem na Bečvě je Přerov. Z dalších měst bych zmínila Lipník nad Bečvou a Hranice. Ve středu Hané se Bečva vlévá do Moravy. Regiony – Vodstvo: Bečva. [on-line] Cit. 10. 10.2009 Dostupné z www: http://regiony.ic.cz/index.php?clanek=vodstvo&dir=zlin&menu=zlin

11

3.1.2. Historie území řeky Bečvy Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy jiţ Jan Amos Komenský roku 1627 "Bečzwa inferiorit fons" nedaleko "Rosenau" – Roţnova pod Radhoštěm. V předminulém století pouţívali Bečvu plťaři k plavení dříví. Ve Valašském Meziříčí sestavili voraři z klád vor, čili plť, a plavili se k Přerovu, někdy i dále. Říká se, ţe dřevo dodávali aţ do Vídně. Dále Bečvu pouţívali i jako zásobárnu ledu. Protoţe byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce zregulovány, Bečva hrozí záplavami. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Řeka Bečva. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://www.rosmus.cz/texty/reka-becva.html

Komenského mapa Moravy – oblast řeky Bečvy

Zdroj: Historické mapy zemí Koruny české [online]. [staţeno 10. 10. 2009] http://mapserver.fsv.cvut.cz/antos/zoomify/komensky.html Obr.č.3: Komenského mapa Moravy – oblast řeky Bečvy

12

3.2. Přírodní základ krajiny Ještě neţ se začnu zabývat tím, jaký je ţivot lidí na území kolem řeky Bečvy, měli bychom si obecně ujasnit i přírodní základ tohoto území, v němţ tito lidé ţijí. Přírodní základ má nesmírný vliv na ţivot a to nejen lidí, ať uţ se to týká vzniku, tedy geologii, jaké podnebí zde probíhá, jaká je vodní zásoba území a jak důleţitá je pro nás půda.

3.2.1 Charakteristika krajiny V této kapitole obecně popíšu charakteristiku krajiny studované oblasti, jak vypadá dnes a jak jí lidé vyuţívají. Je to jakýsi výsledek geomorfologického vytváření tohoto území vůbec, jak uţ jsem popsala výše. Protoţe uţ víme, ţe naše vymezená oblast se skládá ze dvou okresů a to okresu Přerovského a Vsetínského, budu následně krajinu charakterizovat dle těchto okresů. Oblasti Přerovska a Vsetínska popíšu zvlášť z hlediska přehlednosti a rozdílnosti těchto dvou oblastí neboli okresů. Okres Přerov Přerovsko leţí přibliţně ve středu Moravy v oblasti, kde se vlévá řeka Bečva do Moravy. Okres Přerov spadá jihovýchodně do Olomouckého kraje. Na západě sousedí s okresy Olomouc a Prostějov. Na východě má okres Přerov společnou hranici s okresem Nový Jičín z Moravskoslezského kraje a s okresy Vsetín a Kroměříţ z kraje Zlínského. Školní atlas České republiky, 2000; str. 5

Do tohoto okresu řadíme oblasti Přerovska a Hranicka. Toto teritorium, které má rozlohu téměř 884 kilometrů čtverečních, je tvořeno jednak uţším Přerovskem, tzn. městem Přerovem a jeho okolím, dále pak převáţnou částí bývalého okresu Kojetín, tj. Kojetínskem a Tovačovskem, a rovněţ převaţující částí bývalého okresu Hranice, tj. Hranickem a Lipnickem. K přerovskému okresu byly přičleněny menší oblasti Dřevohosticka a Všechovicka ze zaniklého okresu Holešov. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR - Střední Morava: Přerovsko a Hranicko. [on-line] Cit. 11. 2. 2010. Dostupné z www:http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/prerovsko-hranicko/

13

Kdyţ se vrátíme zpět do oblasti geomorfologie, zjednodušeně můţeme území Přerovska rozdělit do tří hlavních oblastí, které se navzájem odlišují. První oblast se týká centrálního Přerovska, která má plochu jen místy zvlněnou a převaţuje bezlesá krajina. Druhá oblast spadá pod Kojetínsko, které leţí západně od Přerovska. Je to území typických širokých hanáckých rovin Hornomoravského úvalu. Tato oblast je lesnatější a najdeme zde velké vodní plochy na Tovačovsku. Nadmořská výška těchto dvou oblastí se pohybuje kolem 200 metrů nad mořem. Poslední třetí oblastí z hlediska geomorfologie je moje rodná oblast Hranicko. Je rozlehlejší a má velmi odlišný ráz. Toto území je kopcovité aţ hornaté a nejvyšší nadmořská výška činí aţ 653 metrů nad mořem v Oderských vrších jihozápadně od Boţkova. Oblast je více zalesněná a má drsnější a vlhčí podnebí. Tyto tři oblasti jsem (viz. dále) názorně zobrazila pomocí leteckých fotografií. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR - Střední Morava: Přerovsko a Hranicko. [on-line] Cit. 16. 2. 2010. Dostupné z www:http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/prerovsko-hranicko/

14

Letecký pohled na tři hlavní charakteristické oblasti okresu Přerov Oblast centrálního Přerovska - krajina místy zvlněná a bezlesá

Zdroj:Tennis Forum [online]. [staţeno 16. 2. 2010] Zdroj: Tennis Forum [online]. [staţeno 16.2.2010] http://www.tennisforum.com/showthread.php?t=396093

Oblast Kojetínska - území širokých hanáckých rovin

Zdroj: Fotodokumentace: Karel Rosmus a Jiří Rosmus [online]. [staţeno 16. 2. 2010] http://www.rosmus.cz/web-grafika/tovacov-zdroj.jpg

Oblast Hranicka – území kopcovité aţ hornaté

Zdroj: Web o kultuře a přírodě: Obrázky ČR [online]. [staţeno 16. 2. 2010] http://www.volny.cz/seitlova.jitka/fotky/hranice2.jpg Obr.č.4: Letecký pohled na tři hlavní charakteristické oblasti okresu Přerov

15

Z hlediska charakteristiky vodních toků Přerovska protéká tímto územím řeka Morava, která je zde největším tokem. Protoţe však do tohoto území sahá jen svými 18ti kilometry z celkové délky 354 km, není hlavním tokem okresu Přerov. Skutečnou vodní páteří regionu je řeka Bečva. Vstupuje na území u Hustopeč nad Bečvou a vlévá se do Moravy mezi Troubkami a Tovačovem. Díky této rozlehlosti se celý region Přerovska nazývá dolní Pobečví. Jiné větší toky se na Přerovsku nenacházejí. Bečva, která protéká svým širokým rovinatým údolím v úseku mezi Hranicemi a Přerovem se nazývá Bečevská brána a ta je součásti Moravské brány, která odděluje dvě hlavní horské soustavy České republiky, a to Českomoravský masiv a Karpaty. Zde se také nachází východně od Hranic rozvodí Moravy a Odry. Je to jakási pomyslná linie, která probíhá v severojiţním směru. Morava se vlévá do Černého moře a Odra do moře Baltského. Řeka Bečva je velkým dominantem oblasti v jeho povodí. Je často vyuţívána především pro vodní turistiku či pro lov ryb. Dříve slouţila i pro letní koupání. Dnes bohuţel díky jejímu znečištění koupání není moţné. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR - Střední Morava: Přerovsko a Hranicko. [on-line] Cit. 16. 2. 2010. Dostupné z www:http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/prerovsko-hranicko/

Co se týče orografie, zasahují orografické celky na území Přerovska většinou jen svými částmi. Severně od Bečevské brány se nachází Tršická pahorkatina, Oderské vrchy a Vítkovská vrchovina; jiţně pak Maleník, Kelčská pahorkatina a Příborská pahorkatina. Na západě zasahuje na území okresu nepatrně Prostějovská pahorkatina, na jihozápadě rovněţ okrajově Bučovská pahorkatina. Ještě jednou bych chtěla upozornit na velmi zajímavý přírodní útvar Přerovska a to na Moravskou bránu. Je to asi 70 km dlouhá vhloubina v zemském povrchu, která je tvořena dvěma na sebe navazujícími údolími: uţší bečevské, širší a plošší oderské údolí. Jinak řečeno, je to zúţené místo mezi Hranicemi a Bělotínem, v němţ se oba horské masivy přibliţují k sobě na pouhých několik stovek metrů. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR - Střední Morava: Přerovsko a Hranicko. [on-line] Cit. 16. 2. 2010. Dostupné z www:http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/prerovsko-hranicko/

Nejzajímavějším útvarem této oblasti je Hranický kras. Je ojedinělý svým termominerálním původem. Jeho součástí je také Hranická propast a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Na území krasu vyvěrá několik termálních pramenů, z nichţ nejvydatnější dali vzniknout lázním Teplicím nad Bečvou. Z dalších minerálních pramenů zmíním ještě známou kyselku v katastru obce Horní Moštěnice, nebo-li Hanáckou kyselku

16

a sirnatoţeleznatý pramen v Bochoři (Lázně Bochoř). Dalších několik přírodních rezervací se nachází na Přerovsku. Nejznámější je Ţěbračka u Přerova, Hůrka u Hranic a Škrabalka u Lipníka nad Bečvou. Tyto

krásné přírodní útvary zdejší obyvatelé vyuţívají jako

lákadlo pro turisty. Díky těmto útvarům se rozšířil počet pracovních míst a vytvořila se celková atraktivita oblasti. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR - Střední Morava: Přerovsko a Hranicko. [on-line] Cit. 16. 2. 2010. Dostupné z www:http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/prerovsko-hranicko/

Okres Vsetín Okres Vsetín patří do Zlínského kraje a leţí v jeho severní části. Sousedí s dalšími dvěma okresy tohoto kraje a to s okresem zlínským a kroměříţským. Je největším okresem Zlínského kraje. Na severu tento okres sousedí

s krajem Olomouckým a

Moravskoslezským, a jihovýchodně hraničí se Slovenskou republikou. Školní atlas České republiky, 2000; str. 5

Do tohoto okresu můţeme zařadit oblast Vsetínska a Valašska. Tato oblast patří k nejhornatějším a nejlesnatějším okresům České republiky. Lesy pokrývají 54 % celkové plochy. Vyznačuje se velmi členitým reliéfem. Nejvyšším vrcholem této oblasti je Čertův mlýn (1 206 m n.m.), který leţí v Moravskoslezských Beskydech v severní části okresu. Nejníţe poloţeným místem je dno koryta řeky Bečvy poblíţ obce Choryně (260 m n.m.). V jiţní části se rozléhají výběţky Vizovické vrchoviny a z východu zasahuje do této oblasti větev Hostýnských vrchů, které pokračují Vsetínskými vrchy. Na hranici mezi okresem a Slovenskou republikou se rozprostírají Javorníky. Tento okres, jako okres Přerov, odvodňuje řeka Bečva. Horní tok řeky Bečvy, jak uţ jsme si řekli výše, tvoří Bečva Vsetínská a Roţnovská. Tyto dvě Bečvy se slévají ve Valašském Meziříčí. Co se týče ţivotního prostředí okresu Vsetín, patří toto území k nejméně poškozeným. Největším zdrojem emisí znečišťujících látek jsou podniky z odvětví chemického průmyslu, podniky zásobování teplem a energiemi, a podniky sklářského průmyslu.

17

Oblast Vsetínska je velmi atraktivní a vhodná pro rekreaci. Zde se rozvíjí a nabízí velká škála sluţeb ve sféře cestovního ruchu. Krajina je nejcennějším bohatstvím tohoto území. Chráněná krajinná oblast Beskydy, která se v tomto okrese rozkládá, poskytuje kromě horské přírody s původními pralesovými porosty a výskytem vzácných ţivočichů i rostlin, moţnosti aktivního sportovního vyţití jako je turistika, lyţování či cykloturistika. CHKO Beskydy má velkou šanci se zařadit mezi nejhodnotnější evropské přírodní lokality. Valašské muzeum v přírodě a skanzen v Roţnově pod Radhoštěm patří k unikátním historicko – kulturním památkám. Řadí se k nejstarším památkám lidové architektury v Evropě. Co je v tomto regionu ještě velmi zajímavé, tak je to areál staveb na Poustevnách, socha boha Radegasta a sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti. Více se na tuto rozmanitou atraktivitu oblast zaměřím dále v praktické části této práce, a to nejen v tomto okrese, ale i v okrese Přerov, kde i zde můţeme shledat plno krás nejen přírodních, ale i společenských. Český statistický úřad. [online] Cit. 18.1.20210 Dostupné z http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy

18

3.2.2. Geologie a geomorfologie V této podkapitole si obecně ujasníme historii tohoto území. Neboť na základě toho, jakým způsobem vznikla naše oblast, ve které ţijeme, ovlivňuje právě tak i vznik území náš ţivot. Geologie a geomorfologie nám určila, jaké budeme mít vodní toky, jak budou rozmístěny vodní plochy a zároveň i jakými druhy a typy půd nás obdaruje. Od toho se pak odvíjí celé hospodářství. Oblast kolem řeky Bečvy leţí v pásemném pohoří Karpaty. Ovšem to je vymezení z širokého pohledu. Abychom mohli lépe zařadit, kam naše studovaná oblast přesně patří, musíme si nejprve o Karpatech blíţe něco říci. Karpaty jsou mladým pásemným pohořím, v němţ převládají druhohorní a třetihorní horniny s rozsáhlými oblastmi neovulkanismu. Dělí se na dvě základní části, a to na Západní a Východní Karpaty. Do Českých zemí zasahují jen Západní Karpaty, a to jen malá část. Západní Karpaty se dále člení na Vnější Karpaty (pás pahorkatin, vrchovin a hornatin), Vnitřní Karpaty, které ovšem do naší země nezasahují, dále pak Vněkarpatské sníţeniny (pás plochého reliéfu na neogenní výplni) a Vnitrokarpatsné sníţeniny. Do naší vymezené oblasti zasahují z vyjmenovaných dílčích částí Západních Karpat Vnější Karpaty a Vněkarpatské sníţeniny. Nejvyšším bodem Karpat v Českých zemích je Lysá hora (1324 m) a nejniţší části leţí na soutoku řeky Moravy s Dyjí (150 m). V naší oblasti je nejvyšším bodem Vysoká (1024 m) a nejniţší místo se nachází na soutoku řeky Bečvy s Moravou (195 m). Demek J., 1965; str. 157 Školní atlas České republiky, 2000; str. 13, 14

Nyní v následujících podkapitolách obecně přiblíţím dva pásy, a to uţ výše zmiňované Vněkarpatské sníţeniny a Vnější Karpaty, ve kterých vymezím jednotlivé části jiţ vymezené oblasti a popíšu jejich geologický a geomorfologický vývoj studované oblasti. Na následujícím obrázku můţeme vidět, jak vymezené území vypadá z hlediska geologie.

19

Geologická mapa oblasti povodí řeky Bečvy

Zdroj: Portál veřejné správy České republiky [online]. [staţeno 10. 11. 2009] http://geoportal.cenia.cz/mapsphere/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Legenda terciérní horniny (písky, jíly) terciérní horniny alpínsky zvrásněné mezozoické horniny (pískovce, jílovce) mezozoické horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) vulkanické horniny terciérní (čediče, fonolity, tufy) paleozoické horniny zvrásněné nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) Obr.č.5: Geologická mapa oblasti povodí řeky Bečvy

20

Vněkarpatské sníženiny Tvoří velkou jihovýchodní část území republiky. Tvořily se zde tzv. čelní hlubiny, které byly vyplňované napřed paleozoickými sedimenty, poté mladotřetihorními a čtvrtohorními uloţeninami. Tyto mladé usazeniny jsou na povrchu a starší usazeniny vyčnívají nad mladými jen místy. Patří sem úvaly Dyjskosvratecký, Hornomoravský a Ostravská pánev, navzájem spojené sníţeninami Vyškovské a Moravské brány. Sem naše oblast spadá pouze do Moravské brány. Krajina Vněkarpatských sníţenin je typická svým měkkým oblým reliéfem a zlomovými svahy. Moravská brána Nejprve obecně co vlastně brána je: brány se podobají úvalům. Rozdíl však mezi bránou a úvalem je v propojení sousední velké sníţeniny. Moravská brána je významnou sníţeninou na sv. Moravě, která byla vytvořena poklesem jihovýchodní části Nízkého Jeseníku těsně před spodním tortonem. Tato brána má směr od SV k JZ. Na JZ přechází Moravská brána u Přerova plynule do Hornomoravského úvalu a na SV opět plynule do Ostravské pánve. Na SZ hraničí s Nízkým Jeseníkem, na JV s Kelečskou a Příborskou pahorkatinou. Po geomorfologické stránce můţeme Moravskou bránu rozdělit na část oderskou a bečevskou (viz. níţe se budeme zabývat jen části bečevskou, oderská do naší oblasti nepatří). Reliéf Moravské brány vznikl na málo odolných spodnotortonských a pleistocénních sedimentech. Je to mírně zvlněný níţinný reliéf s měkkými tvary. Jsou v ní rozsáhlé plošiny a nízké zaoblené hřbety. V severovýchodní části se nacházejí zbytky ledovcových sedimentů. Všude jinde pak můţeme vidět mohutné sprašové pokryvy. I kdyţ se jedná o tektonicky podmíněnou sníţeninu, na současný reliéf krajiny měly vliv i pochody v předpolí pleistocénního pevninského ledovce. Demek J., 1965; str. 168, 171,172 Kukal Z., Němec J., Pošmourný K., 2005; str.112, 113

21

Vnější Karpaty Geologicky tyto Karpaty můţeme definovat jako: „systém svrchokřídových a třetihorních příkrovů, které se přesunuly přes jihovýchodní okraj Českého masivu.“ Kukal Z., Němec J., Pošmourný K., 2005; str. 84

Vnější Karpaty mají poměrně jednotné geologické sloţení. Převáţně je sloţen z mnohonásobně se střídajících souvrství a opakujících se vrstev pískovců, slepenců, jílovců, jílovitých břidlic, místy i vápnitých, a slínovců. Tyto horniny se střídajícími vrstvami se geologicky označují jako flyš. Flyše tvoří příkrovy. Příkrovy se zase skládají z vrás. Tyto flyšové horniny se ukládaly v hlubokomořském prostředí. V průběhu alpínského vrásnění byly vrstvy pískovců, jílovců a ostatních hornin vyzdviţeny a vyvrásněny. Stavba flyše je proto velmi sloţitá. V mladších třetihorách sem proniklo několikrát miocénní moře.

V té době ještě neskončilo vrásnění flyšových hornin.

V období čtvrtohor se projevila změna klimatu. Teplé moře z naší oblasti definitivně ustoupilo a podnebí se začalo ochlazovat. Na naše území v průběhu pleistocénu zasáhl dvakrát pevninský ledovec. Protoţe ledovec zaplnil Moravskou bránu, nemohly řeky odtékat a vytvořilo se jezero před čelem ledovce. Jezero zaplavilo i přilehlé pahorkatiny. Krajina v tomto chladném období měla charakter tundry. Po ústupu ledovce se znovu utvářela říční síť. Bečva znovu ukládala materiál přenesený ledovcem a usazený v jezeře ještě před tím. Tak vznikly rozsáhlé říční nánosy. V nejmladším období čtvrtohor, tedy holocénu, se definitivně dotvořil obraz krajiny, jak ji známe dnes. Vznikly zejména široké nivy řek, které byly vyplněny jemnozrnným říčním nánosem. Tvorba těchto náplavů uţ souvisí s činností člověka, s kácením lesů a obděláváním půdy. Kácením lesů člověk uvolnil prostor ničivé vodní i větrné erozi, která v některých oblastech působí dodnes. Hrádek M., Kříţ H., Pokluda Z., Petrůjová T., Štancl R., Anders O. a kolektiv, 1988; str. 12-16

Z hlediska geomorfologie jmenuji ty nejznámější útvary a to jsou hlavně: Zbrašovské aragonitové jeskyně se zajímavými gejzírovými stalagmity v oblasti Maleníku a Hranická propast, vyplněná hlubokým jezerem teplé mineralizované vody blízko kaňonovitého údolí Bečvy. Demek J., 1965; str. 172

22

3.2.3 Podnebí Nejprve co podnebí vlastně je. Z meteorologického hlediska můţeme definovat podnebí jako dlouhodobý reţim počasí v dané oblasti. Abychom došli k jeho charakteristice, je potřeba dlouhodobých časových řad měření meteorologických a klimatických stanic. Jedná se tedy především o dlouhodobé průměry meteorologických veličin a také o záznamy jejich extrémních hodnot. Netopil. R. aj., 1984; str. 26

Podnebí celého našeho studovaného území lze charakterizovat jako podnebí mírného pásu mírně kontinentální, tedy se střídáním čtyř ročních dob. Vzhledem k tomu, ţe se zaměřujeme pouze na malou část území, i přesto se zde vyskytuje různorodost klimatu. Velký vliv má pro charakteristiku klimatu v jednotlivých místech nadmořská výška a také terénní členitost území, která je hlavně v okrese Vsetín značná. Je zde velká rozdílnost podnebí v jednotlivých lokalitách vymezeného území. Oblast spadá do všech tří podnebných oblastí. Do chladné oblasti patří území Vsetínských vrchů, do mírně teplé oblasti můţeme zařadit Hostýnské vrchy, a do oblasti teplé pak spadá hlavně Moravská brána. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje dle nadmořské výšky lokality od 4,0 °C do 7,9 °C. Nejteplejším měsícem je červenec, který má průměrnou měsíční hodnotou 17 °C aţ 18 °C na území do 400 m nad mořem, nejchladnějším měsícem je pak leden s teplotami od -3 °C do -5 °C. Co se týče sráţek, území můţeme zařadit do tzv. středoevropského typu chodu sráţek. Sráţky jsou v letních měsících maximální a v zimních minimální. Z atlasu České republiky, kde můţeme najít kromě jiného i mapku ČR s průměrným úhrnem sráţek vyčteme, ţe západní část našeho území má průměrný úhrn sráţek (500 aţ 700 mm), kdeţto východní část, tedy okres Vsetín je nadprůměrně zavlaţován, tzn. má nadprůměrný úhrn sráţek. V Moravskoslezských Beskydách hodnota činí aţ k 1200 mm. Podle frekvence výskytu sráţek ale není území okresu nadměrně deštivé. Školní atlas České republiky., 2000, str. 16, 17 Atlas podnebí Česka, 2007. 15, 19, 23, 36

23

3.2.4 Hydrologie Voda je jedna z nejdůleţitějších přírodních látek, kterou můţe příroda člověku nabídnout. Většinou si vůbec neuvědomujeme, jak je pro nás voda důleţitá. Její opravdový význam si uvědomíme tehdy, aţ nám nepoteče z vodovodního kohoutku, nebo nám zaplaví majetek. Jak uţ jsem výše psala, hlavní tepnou naší oblasti je řeka Bečva. Má značnou výškovou rozmanitost. Celý říční systém povodí řeky Bečvy má charakter horských toků. Bečvu tvoří dva uţ jiţ výše zmiňované toky a to Vsetínská Bečva, která měří 58,8 km a Bečva Roţnovská s délkou 37,6 km. Délka spojené Bečvy činí 61,2 km a ústí do Moravy u Tovačova. Plocha celého povodí je 1 626 km2. Němec J. a kolektiv., 2006. str. 193

Co se týče vodních ploch, rozdělila bych jejich charakteristiku opět do okresů, tedy do Přerovského a Vsetínského. Okres Přerov Známá jsou jezera v Hustopečích nad Bečvou. Jedná se o soustavu jezer, která vznikla uţ ukončenou těţbou štěrkopísků. Jezera leţí podél plánovaného úseku cyklostezky Bečva mezi Hustopečemi a Němeticemi. Pro místní obyvatelstvo nabízí příleţitost k rybaření a procházkám o volném čase. Dříve tato lokalita byla vyhledávána i ke koupání a campingu.To se však bohuţel změnilo po povodních, které udeřily v roce 1997. Kvalita vody se zhoršila takovým způsobem, ţe je zde kvůli sinicím po většinu léta zákaz koupání. Vyhledávaným místem letního sportovního vyuţití je Plumlovská přehrada. Je to největší přehrada na Střední Moravě a je velmi vyhledávaným střediskem. Kaţdý rok tuto přehradu navštíví tisíce turistů, jak rekreantů, tak sportovců. Nachází se zde dvě travnaté pláţe, které jsou ideálním místem k odpočinku, a výborně vybavené půjčovny lodí a šlapadel pro umoţnění okruţní jízdy po přehradě.

24

Poslední rozsáhlou vodní plochou jsou Tovačovská jezera. Tato jezera začala vznikat v padesátých letech stejně jako jezera v Hustopečích nad Bečvou, tedy po těţbě štěrkopísku. Jezera jsou celkem tři. Ke koupání ale není ţádné z nich oficiálně uvolněno. Jedno z jezer, konkrétně jezero severní, se vyuţívá jako zdroj pitné vody. Celková výměra jezer činí 330 ha a kaţdým rokem se zvětšuje. Střední Morava – srdce a brány dokořán. [online] Cit. 13.2. 2010 Dostupné z http://www.strednimorava-tourism.cz/do-prirody/vodni-plochy

Okres Vsetín Oproti přerovskému okresu je zde poměrně málo vodních ploch. Zahrnují celkem jen asi kolem 180 ha. Plošně největší je vodní nádrţ Stanovíce u Karolínky. Tato vodní nádrţ zásobuje okres Vsetín pitnou vodou. Vodní nádrţ, která byla vybudována jako zásobárna vody pro plánovaný průplav Odra-Dunaj, se jmenuje Bystřička. Tato přehrada slouţí jednak pro rekreační účely, jednak pro zachycování menších povodňových vln. Za další vodní plochy tohoto okresu bych ještě zmínila soustavu chorýňských rybníků, dále pak vodní nádrţ Horní Bečva, která má stejný účel jako nádrţ Bystřička a z menších vodních ploch jsou významné soustavy 3 rybníků u Lačnova, 2 Hamerských rybníků u Zubří a na přelomu 80. a 90. let vznikla soustava dvou rybníků Chmelník u Kelče. V okrese se ještě nacházejí četné menší vodní plochy. Z těch významnějších to jsou: v povodí Vsetínské Bečvy jezero ve Velkých Karlovicích - Jezerném, Balaton u Nového Hrozenkova, rybníček Provazné u Halenkova, rybníček pod Hrachovečkem v Huslenkách, rybníček v závěru údolí ve Valašské Bystřici, rybníčky v Semetíně u Vsetína, rybníček na vodárenském území jiţně od Vsetína, Křivský rybník v Podlesí u Valašského Meziříčí a jiné. V příštích desetiletích se očekává vybudování dalších menších vodních ploch, které by slouţily zejména k zadrţení vod v okolní v minulosti odvodněné krajině, např. nad Janovou u Bečvy, pod Francovou Lhotou, u Kunovic, nad Poličnou a jinde. Školní atlas České republiky, 2000; str. 18, 19 Příroda Valašska – hydrologie. [online] Cit. 14.2. 2010 Dostupné z http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/14-hydrologie.html

25

3.2.5 Půdní charakteristika Půda je jeden ze základních výrobních prostředků člověka a hlavních kamenů lidské civilizace vůbec. Tvoří svrchní část pevného zemského povrchu, tedy pedosféru. Je třeba na ní vţdy pohlíţet jako na dynamický přírodní útvar, který se tvoří, vyvíjí a udrţuje pod vlivem okolního prostředí. Proto část půdy, která je vytrţená z celku půdního těla, a která je zkoumána bez souvislosti s podmínkami svého vzniku, přestává být půdou a stává se pouze zeminou. Pro člověka je nejdůleţitější vlastností půdy její úrodnost, tedy schopnost zabezpečovat nezbytnými podmínkami (zejména vodou a ţivinami) existenci a reprodukci rostlin, a v závislosti na nich i ţivočichů a lidí. Bez půdy bychom neměli ţádnou potravu. Celé zemědělství by vůbec neexistovalo. Nevyrostly by nám ţádné plodiny, tím pádem by nebyla ţádná zelenina, ovoce, obilniny, to znamená, ţe ani ţádné pečivo a tím, ţe by neměla na čem růst tráva, nebyl by ani dobytek. Aţ tak je pro nás půda důleţitá. Půdy dělíme na půdní typy a půdní druhy. Rozdíl mezi typem a druhem je, ţe půdní typ je skupina půd, která je charakterizována obdobnými morfologickými a analytickými znaky, která se vyvíjela pod vlivem určitého souboru půdotvorných činitelů. Půdy jednoho typu prošly stejným hlavním půdotvorným pochodem a vyznačují se jistou kombinací půdních horizontů, která je pro příslušný typ konstantní. Do půdních typů řadíme např.: černozemě, hnědozemě, nivní půdy, podzoly atd. Půdní druh je pak vyjádřen zrnitostním sloţením, neboli sloţením mechanickým. Ty se pak dělí na půdy lehké (písčité, hlinitopísčité – dobře propouštějí vodu a snadno vysychají), středně těţké (písčitohlinité a hlinité – toto jsou nejúrodnější půdy) a těţké (jílovité a jílovitohlinité půdy – špatně propouštějí vodu). Tomášek Milan.: Půdy, 2000; str. 11

Kdyţ se vrátíme zpět do naší oblasti, opět je naše malé vymezené území velmi různorodé i co se týče půd. V západní oblasti povodí řeky Bečvy, která je níţinatá, se rozprostírají velmi úrodné půdy černozemě a hnědozemě. Kdeţto ve střední a východní části jsou kambizemě, tedy hnědé lesní půdy niţších a vyšších poloh. Tyto půdy uţ jsou

26

méně úrodné. Těsně podél obou břehů řeky Bečvy se pak vyskytují půdy nivní, neboli půdy na náplavech řek. Školní atlas České republiky, 2000; str. 21

3.2.6. Rostliny a živočichové Sloţení vegetačního krytu je v naší oblasti podmíněno především geografickou polohou. Na území Moravské brány se v povodí řeky Bečvy můţeme setkat se zástupci nivní květeny jako je např. blatouch bahenní, čistec lesní, devětsil lékařský, hluchavky a další. Velmi bohaté na rostlinné druhy je vápencové území, a to zejména v lokalitách přírodních rezervací v okolí Hranic. Za vzácné a chráněné druhy jsou to především: sasanka hajní, česnek paţitka, hvězdnatec šemeřicový, mateřídouška a jiné. V současnosti co se týče lesů, je větší část Moravské brány odlesněná. Lesy s narušeným sloţením mají ostrůvkový charakter. V nivě Bečvy můţeme shledat luţní lesy. V nelesní vegetaci Moravské brány pomalu vyznívá náročnější teplomilná květena jiţní Moravy. Pro střední Pobečví jsou typické především svahové pastviny a louky s luční vegetací. Pro Hostýnské vrchy jsou typické zejména květnaté bučiny a bukojedliny, podhorské lesní rostliny jako je měsíčnice vytrvalá, ječmenka evropská či udatna lesní. Ve Vsetínských vrších rostou na lukách některé naše orchideje a šafrán Heufflelův. Na co bychom neměli zapomenout, jsou lesní plodiny, které rostou po celém našem vymezeném území, z nichţ nejrozšířenější je borůvka. Také zde v létě najdeme celou škálu hub jak jedlých, tak jedovatých. Haubelt J., Sanetřík M., 2006; str. 71, 72 Hrádek M., Kříţ H., Pokluda Z., Petrůjová T., Štancl R., Anders O. a kolektiv, 1988; str. 23, 24 Najbrt P., 1974; str. 10, 11

Původní faunu na tomto území charakterizovaly především lesní druhy. Jednotvárnou a poměrně chudší zvířenu nalezneme v niţších pahorkatinách v podhůří Hostýnských vrchů a v Moravské bráně, kde většina přirozených stanovišť uţ zanikla. V Moravské bráně je z vyšší zvěře početně zastoupen srnec obecný. Z drobné zvěře se zde nachází zajíc, liška obecná, kuna lesní, jezevec, hranostaj a jiní. V Pobečví se vyskytují tůně, mrtvá ramena i zatopené materiálové jámy. V těchto oblastech můţeme vidět několik druhů kachen, potápek a lysek. Místy vznikly i větší kolonie racků chechtavých. Tyto

27

vodní plochy mají i pestřejší faunu ryb a vodního hmyzu. V rozsáhlejších luţních lesích hnízdí zpěvné ptactvo jako je např. slavík obecný, ţluva hajní, sedmihlásek aj. Vápencový ostrůvek Hranického krasu se řadí k významným lokalitám měkkýšů. Ve Vsetínské Bečvě můţeme zahlédnout i vydru. Haubelt J., Sanetřík M., 2006; str. 72, 73 Hrádek M., Kříţ H., Pokluda Z., Petrůjová T., Štancl R., Anders O. a kolektiv, 1988; str. 26 Najbrt P., 1974; str. 11

28

3.3 Společenský základ krajiny

3.3.1 Demografická charakteristika oblasti Konečně se dostáváme k samotné problematice, a k lidstvu samotnému, tedy obyvatelstvu ţijícímu na tomto území. Sociální vývoj Kdyţ trochu pohlédneme do jiţ jisté historie, hlavní proměny obyvatelstva proběhly po burţoazní revoluci, která proběhla roku 1848. Tyto proměny se projevily tím, ţe se upevnilo sociální uvědomění obyvatelstva. Po 2. světové válce byl zdejší kraj tradičně téměř čistě český. Německé menšiny měly větší vliv jen v Lipníku nad Bečvou, kde radnice přešla do českých rukou aţ v roce 1918 a v Hranicích, kde německá menšina ovládla dočasně správu města. Vliv nepatrných německých menšin v některých městech, který byl omezený, slábl nebo zanikal uţ před rokem 1900. Naopak co se rozvíjelo, byl vzájemný vztah mezi Čechy a Slováky. Hrádek M., Kříţ H., Pokluda Z., Petrůjová T., Štancl R., Anders O. a kolektiv, 1988; str. 40, 41

Vývoj počtu obyvatel Co se týče dlouhodobého vývoje počtu obyvatel, devadesátá léta se jevila jako období extrémních ukazatelů. Bylo to období, kdy byla nejniţší porodnost, sňatečnost, sniţovala se úmrtnost a neustále se sniţuje a od této doby se i neustále zvyšuje rozvodovost. V okrese Přerov bylo v roce 2001 spočteno 135 886 obyvatel, coţ bylo o 3 630 lidí méně, neţ v roce 1980. V okrese Vsetín bylo sečteno 147 064 obyvatel. V tomto okrese byl zaznamenán naopak nárust obyvatel od roku 1980 do posledního počítaní v roce 2001. Tento nárust činil 3 470. Od roku 1995 se počet obyvatel neustále sniţuje díky nízké porodnosti. Počet zemřelých tak stále převyšuje nad počtem narozených, proto přirozený přírůstek dosahuje záporné hodnoty. K největší změně v populaci došlo v počtu dětí do 15ti let. V této věkové skupině došlo v roce 2001 k velkému poklesu, a to z 24,3% na 29

16,7%. Došlo tak k přesunu početně silných ročníků ze 70. let z dětské kategorie do skupiny obyvatel v produktivním věku, které byly nahrazovány početně slabou generací narozenou v 80. letech. V druhé polovině 90. let souvisel sníţený počet dětí s poklesem porodnosti. Populace nám tedy stárne. Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.2010 Dostupné z http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.2010 Dostupné z http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy

Důvody, proč se porodnost neustále sniţuje a obyvatelstvo nám celkově stárne nejen v naší studované oblasti ale v celé České republice, můţou být různé. Jedna z důvodů by mohla být rozšířená antikoncepce na trhu, dále neustálý úbytek sňatečnosti nebo práce a kariéra. Toto všechno zamezuje početí. Co bych sem měla dát na zřetel z hlediska vývoje počtu obyvatel je migrační saldo. V okrese Vsetín a Přerov jsou v tomto rozdíly. Zatímco v okrese Přerov je migrační saldo od roku 1997 záporné, protoţe lidé se z okresu vystěhovávají většinou z důvodu nedostatku pracovních příleţitostí, tak naopak v okrese Vsetín bylo migrační saldo uţ od roku 1992 kladné. To však nestačilo pro vyrovnání záporného přirozeného přírůstku a i tak dochází k celkovému úbytku obyvatelstva. Od roku 2001 však migrační saldo začalo být mírně záporné. Tuto situaci, která je z hlediska migrace v okrese Vsetín pozitivnější neţ v okrese Přerov, bych vysvětlila především díky atraktivitě oblasti okresu Vsetín. Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.2010 Dostupné z http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.2010 Dostupné z http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy

Na následující stránce přikládám administrativní mapky rozdělení těchto dvou okresů.

30

Obr.č.6: Administrativní rozdělení okresu Přerov – stav k 1. 1. 2008 (http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/mapa_administrativniho_rozdeleni_okresu_prerov/$File/Přerov.gif)

Obr.č.7: Administrativní rozdělení okresu Vsetín – stav k 1. 1. 2008 [online]. [staţeno 28.3.2010] (http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_okresu_vsetin/$File/Vsetín.gif)

31

Struktura obyvatel podle věku, rodinného stavu, národností, náboženství a vzdělání Pohlédneme-li na změny sloţení obyvatelstva podle věku, pohlaví a rodinného stavu, vidíme, ţe se začínají stávat čím dál tím víc významnějším faktorem, který výrazně ovlivňuje celkový sociálně ekonomický vývoj. Důsledkem toho je dlouhodobě nízká úroveň plodnosti a rostoucí střední délka ţivota. Tento fakt bude postupně prohlubovat proces demografického stárnutí, při kterém se mění zastoupení hlavních věkových skupin v populaci. Klesají počty narozených dětí, bude tak ubývat obyvatelstva v produktivním věku a co bude nejhorší situací, tak rostoucí skupina osob důchodového věku. Od roku 1995 počet zemřelých převyšuje počet narozených. Je to důsledek změny ţivotního stylu mladých lidí v souvislosti s polistopadovými politickými změnami. Manţelství a rodičovství uţ nepatří do hlavních priorit ţivota, a tudíţ tedy dochází ke sniţování počtu párů vstupujících do manţelství. Naopak se zvyšuje počet lidí ve svobodném stavu. Kdyţ se podíváme na národnost, je značný rozdíl mezi rokem 1991 a 2001. V naší oblasti v roce 1991 se přihlásilo k české národnosti přes 60 % a k národnosti moravské přes 30 %. V roce 2001 však došlo ke sníţení obyvatel, kteří se přihlásili k moravské národnosti a to aţ na 7 % a zákonitě se posílila příslušnost k české národnosti na 89 %. Další třetí početnou národnostní skupinou je národnost slovenská. Co se týče romské národnosti oproti roku 1991 došlo v roce 2001 k velkému sníţení počtu příslušníků romské národnosti. Není to však důvod sníţení této naší národnostní menšiny, ale hlavním důvodem toho je, ţe většina Romů se ke své starobylé kultuře oficiálně nehlásí. Důvodů k tomu je několik. Ten hlavní je obava a strach Romů z diskriminace. Také však i odcizení a neznalost svého národa můţe vést k tomuto velkému sníţení. Co se týká náboţenského vyznání, čeští občané jsou za poslední roky čím dál tím více ateističtí. Více neţ polovina obyvatel v České republice je nevěřící. Není tomu jinak ani v oblasti povodí řeky Bečvy. Více věřících je ale v okrese Vsetín, kde se k náboţenskému vyznání přihlásilo přes 56 % obyvatel, coţ je nadprůměrná hodnota ve srovnání s Českou republikou. V okrese Přerov se do kolonky nevěřících zapsalo téměř 50 % obyvatelstva. Nejvíce lidí vyznává římsko-katolickou církev.

32

Pokud bychom se zaměřili na vzdělání obyvatelstva, úroveň se neustále zvyšuje. Bylo zjištěno, ţe nejvíce lidí získalo středoškolské vzdělání, pak následují lidé s učňovským vzděláním bez maturity, dále se základním vzděláním, se středním odborným vzděláním bez maturity; a stále nejmenší početnou skupinu tvoří lidé s vysokoškolským vzděláním. Oproti roku 1980 je dnes mnohem méně lidí se základním vzděláním (v procentech tento pokles je z 44 % na 24 %). Došlo tak ke zvýšení podílů středních škol z asi 17 % na 26 % a vysokých škol ze

4 % na necelých 8 %.

Vysokoškolské vzdělání má stále málo lidí. Z dostupných informací stoupá rok od roku čím dál větší zájem studentů o vysoké školy. Myslím si, ţe v dalších letech se bude číslo rapidně zvyšovat. Je tedy zaznamenán trend zvyšování vzdělanosti Čechů. Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy

Vývoj a struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva Údaje o ekonomické aktivitě se nedají plně srovnat. Kdyţ probíhalo sčítání lidí v roce 1991, zahrnovaly se do počtu ekonomicky aktivních i ţeny na mateřské dovolené (do 3 let věku dítěte) a osoby, kteří pobírali rodičovský příspěvek, jestliţe trval jejich pracovní poměr. V roce 2001 tomu však uţ bylo trochu jinak. Do ekonomicky aktivních se zahrnují jen ţeny na mateřské dovolené v trvání 37 týdnů. Ostatní jsou uţ zahrnovány do osob ekonomicky neaktivních. V této oblasti můţeme říci, ţe je ekonomicky aktivních asi 51 % obyvatel. V počtu ekonomicky aktivních osob převaţují muţi. Ostatní, tedy 49 %, jsou ekonomicky neaktivní. Do ekonomicky neaktivních osob řadíme nepracující důchodce, ti zaobírají největší podíl této skupiny 23 %, dále pak děti, ţáci a studenti (18 %), osoby s vlastním zdrojem obţivy a osoby v domácnosti (0,7 %). Osoby v domácnosti jsou spíše jen ţeny. Nulové procento ukazuje, ţe se do domácnosti v naší oblasti nehrne ţádný muţ. Stejně tak i na mateřskou dovolenou odcházejí pouze ţeny.

33

Jestliţe hodnotíme ekonomickou aktivitu z hlediska odvětví, více obyvatel pracuje v průmyslu neţ v zemědělství. Nejvíce obyvatel však pracuje v terciárním sektoru, tedy ve sluţbách a stavebnictví. V průmyslu a zemědělství dochází k neustálému sniţování pracujících. Hlavně pak od roku 2001. Proč? Zemědělců ubývá proto, ţe stále více se zhoršují podmínky pro zemědělce a dochází k velkým klimatickým změnám, kdy v jednom roce jim úrodu zničí povodeň,v dalším zase urputná sucha. V průmyslu zase dochází k poklesu pracujících z důvodu krachu velkých průmyslových továren. Naopak ve stavebnictví a obzvláště v dalších odvětvích můţeme zpozorovat vysoké tempo růstu zaměstnanosti. Hlavně u ţen je vysoká zaměstnanost v oblastech jako je školství, zdravotnictví, peněţnictví či pojišťovnictví. Toto všechno je typické nejen pro naši vymezenou oblast, ale i pro celou Českou republiku. Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy

3.3.2. Sídelní charakteristika oblasti Počátky osídlování První osídlování našeho území započalo uţ v pravěku. Díky výhodné poloze při důleţité komunikaci, která spojuje severní kraje při Baltu s Podunajím, tedy Moravská brána, poskytovala příznivé podmínky pro dávné osídlení této oblasti. První doklady o pobytu člověka máme jiţ z období mladšího paleolitu, tedy ze starší doby kamenné. Poměrně početnou koncentraci lokalit, kde člověk pobýval, můţeme najít v níţinách při toku řeky Bečvy. Další stopy lze sledovat i v předhůří Hostýnských vrchů a na Kelečsku. Nejvýznamnějším nalezištěm z této doby je bezesporu světoznámá lokalita Předmostí u Přerova, která se proslavila četnými paleontologickými nálezy (pozůstatky mamutů). V mladší době kamenné (neolitu) se na našem území objevují první kultury se znalostí zemědělství. Zemědělské plodiny se staly hlavním zdrojem obţivy pro tehdejší

34

obyvatelstvo. Dříve to byl lov. První zemědělci vyhledávali půdy, které byly úrodné a snadno obdělávatelné (Přerovsko). Na počátku pozdní doby kamenné byly důleţité změny na východní Moravě. Do naší oblasti proniká z karpatské kotliny lid s kulturou kanelované keramiky, později se k nám dostává i lid s kulturou šňůrové keramiky a lid s kulturou zvoncovitých pohárů. Nejisté poměry, které byly vyvolány pohyby obyvatelstva, způsobily, ţe jiţ vzniklá sídliště zaloţená v otevřeném terénu byla nyní budována na příhodných výšinách a upevňována. Např.: hradisko u Lipníka nad Bečvou. Za významnou památku tohoto období povaţujeme také pohřebiště, kde byl pohřbíván lid s kulturou šňůrovou a zvoncových pohárů. V mladší době a pozdní době bronzové se zde vyskytovala kultura luţická, a později pak slezská, která osídlovala opět především úrodné níţiny. V této oblasti docházelo k přelidnění a postupně musely být osídlovány i výše poloţené oblasti. Ve 4. století př.n.l. pronikli do východní Moravy Keltové. Jejich expanze byla nejen na Přerovsku, ale i na území hornatého Valašska. Významné centrum keltského osídlení bylo dokonce i opevněné hradisko na Hostýně. Toto centrum bylo zároveň důleţitým hospodářským centrem kraje. Keltové od nás mizí s postupem germánských kmenů. Toto nové osídlení se koncentrovalo především v Pomoraví, tedy na Přerovsku. Do vyšších poloh proniklo jen výjimečně. V době tzv. stěhování národů, kdy germánské kmeny postupně opouštěly svá sídla ve střední Evropě, se postupně v této oblasti a v celé naší zemi začala osídlovat slovanská etnika. Doklady dosud o jejich osídlení nebyly zatím v oblasti východní Moravy příliš početně zastoupeny. Archeologické výzkumy z poslední doby ale dokázaly, ţe migrační vlna zasáhla právě i naše území. Největší rozkvět staré slovanské kultury v našich zemích nastal za Velkomoravské říše. Předpokládaným ústředím byl z největší pravděpodobností Přerov - lokalita

35

v prostoru dnešního Horního náměstí. Značnou koncentraci bohatých pohřebišť známe v Předmostí, tedy v části Přerova na protějším břehu řeky Bečvy. Dosud není známo pronikání osídlení v době Velké Moravy do vyšších poloh hornatého Valašska. Z nových poznatků je však známo, ţe i tyto oblasti byly postupně osídlovány. Na počátku 10. století, po pádu Velkomoravské říše, se těţiště kulturního a politického ţivota přesunulo do Čech – vláda dynastie Přemyslovců. 11. a 12. století je doloţeno celou řadou archeologických nálezů tehdejšího osídlování na tomto našem vymezeném území. Existovala jiţ i řada osad, které přetrvaly aţ dodnes. Hrádek M., Kříţ H., Pokluda Z., Petrůjová T., Štancl R., Anders O. a kolektiv, 1988; str. 27, 28, 29 Najbrt P., 1974; str. 12, 13, 14

Vývoj sídelní struktury Nejsloţitější bylo osídlování v oblastech okresu Vsetín, oproti okresu Přerov, který je rovinatý a většinou téměř bezlesý. Osídlení krajiny v údolích kolem řeky Bečvy bránil v oblasti okresu Vsetín hornatý terén, hluboká zalesněná údolí a prudké vodní toky. Ve 13. století se rozvíjelo zemědělství a řemeslné výrobky. Tento rozvoj vedl ke zvýšení produkce a rozvoji obchodu. Hlavní struktura osídlení se vytvořila v průběhu 13. a 14 století. Od 16. století pokračoval kolonizační proces, který vedl k rozšiřování zemědělských ploch na úkor lesů. Český statistický úřad[cit. 28.3.20210] Dostupné z http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov Český statistický úřad[cit. 28.3.20210] Dostupné z http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy

Nyní se budu zabývat obcemi oblasti. Obce však pojmu na základě našich dvou okresů, abych mohla uvádět i konkrétní počty a fakta, které poskytuje Český statistický úřad právě dle okresů Přerov a Vsetín.

36

Okres Přerov K 1. 3. 1961 měl okres Přerov 139 obcí. Jejich počet se však během dalších deseti let sniţoval kvůli četným desintegracím, čili rozpadům. Kdyţ probíhalo sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991, měl okres Přerov pouze 99 obcí, coţ je téměř o 30 % méně neţ v roce 1961. Od roku 1991 se obce začaly zase rozpojovat a k 1. 3. 2001 se jejich počet ustálil na dnešních 104 obcí. Z těchto 104 obcí má pět statut města, a to jsou: Přerov, Hranice, Lipník nad Bečvou, Kojetín a Tovačov. Kromě Tovačova jsou jinak tyto čtyři obce správními obvody s pověřeným obecním úřadem. Přibliţně dvě třetiny obcí mají méně jak 500 obyvatel. Jen 4 obce mají počet obyvatel nad 5 000 obyvatel, z toho 2 obce mají nad 10 000 obyvatel. Jsou to Hranice, kde bydlím a Přerov, který je okresem. Nadpoloviční většina obyvatel ţije ve městech. Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov

Okres Vsetín I v tomto okrese se počet obcí při jednotlivých sčítání měnil. V roce 1961 vzniklo integrací z 81 obcí do roku 1980 55 obcí. K 30. 9. 1986 byl okres Vsetín sloţen uţ jen ze 49 obcí. Tento stav přetrval aţ do roku 1990. Od té doby potom dochází k dezintegracím. Některé části obcí se osamostatňují a zřizují své obecní úřady. I zde, jako v kaţdém jiném okrese, je kaţdá obec začleněna do územního obvodu některého z pěti pověřených obecních úřadů. Správními obvody tohoto okresu jsou: Vsetín, Horní Lideč, Karolinka, Roţnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí. V průběhu let 1980 aţ do dnes ve velikostní skupině obcí s nejvyšším počtem obyvatel přerostl růst počtu obyvatel v pokles a ve skupině malých obcí do 500 obyvatel pokles ustál. Český statistický úřad [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/kapitola/4034-10-rok_2010-120

37

3.3.3 Charakteristika hospodářství Hospodářství má snad největší vliv na ţivot lidí v socio-ekonomické sféře. Můţeme jej rozdělit na dvě základní oblasti: průmysl a zemědělství. V průmyslu si budeme všímat

těţby surovin a hlavních průmyslových odvětví. V zemědělství se

zaměřím na intenzivní pěstování. Průmysl Rozvoj Nejprve bych začala krátce o rozvoji průmyslu. Průmysl zde v podstatě začal manufakturní výrobou uţ koncem 18. století. Existovala řada manufakturních typu v této oblasti. Např. v Hranicích a v Bystřici pod Hostýnem vznikly keramické manufaktury nebo sklárny ve Valašském Meziříčí, cukrovary v Přerově, na ně pak navazovala výroba cukrovinek a čokolád atd. Významným činitelem, který urychlil postup industrializace, bylo však budování ţeleznic. Nejvýznamnější spojnice: Břeclav – Přerov, která byla otevřena v roce 1841 a o šest let později pak byl otevřen navazující úsek do Hranic a Bohumína. Ţelezniční spojení ovlivnilo rychlejší nárůst továren, zejména v Přerově, který těţí z výhodné polohy na ţelezničním uzlu a dostal se tak velmi rychle do popředí. Uţ v druhé polovině 19. století tu vzniklo několik strojírenských závodů. Rozvíjel se průmysl chemický, výroba stavebních hmot a další jiná odvětví. K dosavadním závodům přibyla i Optikotechna – dnešní Meopta. V jiných městech se průmysl rozvíjel pozvolněji. V Hranicích postupně slábla výroba textilních závodů a význam si nakonec udrţela jen továrna na pumpy – Sigma. Díky lesnímu bohatství této oblasti se úspěšně rozvinul průmysl zpracování dřeva. (Známé nábytkářství s velkým thonenovým závodem v Bystřici pod Hostýnem.) V 19. století se tedy v naší vymezené oblasti rozvíjí soukenictví, sklářství, dřevařství, textilky a staví se ţeleznice. Takto vzniká v oblasti dělnická třída. Ze začátku byla málo uvědomělá, postupně se však bránila vykořisťování a domáhala se svých práv. Hrádek M., Kříţ H., Pokluda Z., Petrůjová T., Štancl R., Anders O. a kolektiv, 1988; str. 37, 38 Najbrt P., 1974; str. 13

38

Průmysl dnes Naše oblast je typická především pro průmysl strojírenský a chemický, který se koncentruje ve městech Přerov, Valašské Meziříčí, Roţnov pod Radhoštěm a Vsetín. V Přerově je navíc i hutnictví ţelezných kovů, Valašské Meziříčí se vyznačuje sklářským průmyslem, Roţnov pod Radhoštěm textilním a oděvním průmyslem a Vsetín průmyslem papírenským. Další města se zaměřují pouze na jeden druh průmyslu. V Lipníku nad Bečvou se soustřeďuje průmysl strojírenský, v Hranicích průmysl stavebních hmot, v Zubří chemický průmysl a Bystřice pod Hostýnem se vyznačuje dřevozpracujícím průmyslem, který je známý výrobou technicky ohýbaného nábytku pod značkou TON. Školní atlas České republiky, 2000; str. 25, 26, 27

Zemědělství To, co určovalo hospodářský profil této oblasti na sklonku feudalismu, bylo zemědělství. Přibývající obyvatelstvo hledalo v kopcovitém Valašsku obţivu na půdě, kterou nově získali. Ve městech naopak setrvávala řemeslnická výroba. Zemědělství je velice úzce spjato s půdou. Jak uţ jsme si výše řekli, bez půdy by zemědělství absolutně nemohlo existovat. Nejvíce záleţí na úrodnosti půdy. Naši vymezenou oblast můţeme rozdělit na tři části: na zemědělství níţin, která je nejúrodnější; zemědělství pahorkatin a zemědělství podhorských oblastí, které jsou méně úrodné nebo téměř vůbec. Můţeme tak říci, ţe zemědělství níţin spadá do okresu Přerov a zemědělství pahorkatin a podhorských oblastí do Vsetínského okresu. Tato oblast spadá do Moravskoslezských Beskyd. Mapka zemědělství v atlase České republiky nám řekne, ţe pro naši oblast okresu Přerov (zemědělství níţin) je typické pěstování pšenice, ječmene,ovoce a zeleniny a chov drůbeţe. Naopak v oblasti okresu Vsetín, tedy pro zemědělství pahorkatin,

je méně

úrodná oblast s pěstováním pícnin, pšenice a ječmen a typické pro tuto oblast je chov ovcí a skotu. Zemědělství podhorských oblastí spadá do oblasti kolem Vsetínské a Roţnovské

39

Bečvy. Je zde chov skotu, v malé míře pěstování pícnin a ovsa. Rozloha zemědělské půdy se zde zmenšuje a rozšiřuje se údrţba krajiny. Školní atlas České republiky., 2000; str. 25

3.3.4 Doprava Dopravní trasy, které vedou Evropou ze severu na jih a z východu na západ přes střední Evropu, mají z hlediska rozvoje území a ţivota jeho obyvatel mimořádný význam. Vývoj zatíţení měst dopravou je na jedné straně pro obyvatelstvo nevýhodný, na druhé straně je ale velmi úzce spjat s vývojem ţivota v celém území a tím také s rozvojem měst. Oblast Přerovska je důleţitou ţelezniční a silniční křiţovatkou. Přerovskem prochází významný VI. panevropský víceúčelový koridor sítě TEN v trase Katovice– Ostrava–Přerov–Břeclav–Vídeň/Bratislava. Samotným městem Přerov procházejí dva ze čtyř ţelezničních koridorů. Podél města Hranice prochází nově otevřený úsek dálnice aţ do Ostravy. Došlo tak k odklonu dopravy přes rychlostní silnici Hranicemi. Vsetínskem prochází mezinárodní ţelezniční trať a 506 km silnic, z toho je 38,5 % silnic I. a II. třídy. Jak je vidět, naším územím prochází ty nejdůleţitější trasy, jak ţelezniční, tak silniční. Oblast je velmi kvalitní co se týká dostupností a provázaností. Dopravní význam města Přerova. [online] Cit. 5.4. 2010 Dostupné z www: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/AKTUALITY_2009/09-10-16-city_logisticukazka_z_knihy.pdf Školní atlas České republiky, 2000; str. 28

40

II. PRAKTICKÁ ČÁST

41

4. Předpoklady rozvoje studované oblasti Nyní přecházíme k praktické části práce, kde se budu převáţně opírat z názorů a informací obyvatel ţijících na tomto území. Sestavila jsem dotazník, který plně rozebírá následující tři hlavní body praktické části. Dotazníky jsou určeny pro pět konkrétních měst a jejich okolí. S pomocí těchto dotazníků nejlépe v praxi charakterizuji území kolem řeky Bečvy. Dotazník mi vyplnilo šedesát občanů ze studované oblasti, tedy z okresu Přerov a Vsetín. Následující tabulky ukazují, kolik respondentů odpovídalo z hlediska obce (zda-li bydlí ve městě nebo na vesnici), pohlaví, věku a vzdělání. U některých otázek, kde to bude potřeba, podrobněji graficky znázorním, jak kdo odpovídal. Tab.č.1 Počet respondentů z hlediska obce, pohlaví, věku a vzdělání. Obec Město Vesnice

38 22

Pohlaví Muž Žena

25 35

věk 16 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46+ let

32 14 7 7

vzdělání základní střední vysokoškolské

6 40 14

V první části se zaměřím na kvalitu ţivota obyvatel a jejich způsobu ţití na území jejich bydliště. Toto podtéma se týká hlavně zaměstnání, kulturního vyţití, sluţeb a jejich celkové spokojenosti. Druhá část je zaměřena na atrakci oblasti, turistická místa a návštěvnost. Zde popíšu památky, přírodní krásy, jaké je sportovní vyţití, jaká je návštěvnost a podrobněji zpracuji téma cyklostezka Bečva. V poslední části se budu převáţně zabývat povodněmi, jakoţto tématem v poslední době často aktuálním a nakonec se pokusím pojmout a vyhodnotit problematiku negativního vlivu člověka na přírodu ve studované oblasti.

42

4.1. Potenciál oblasti - život obyvatel na tomto území Zde jsem se zaměřila na celkovou kvalitu ţivota obyvatel a jejich způsobu ţití v místě bydliště a jeho okolí. V této části budu čerpat jen z vyplněných dotazníků, protoţe tyto informace nenajdu kvalitnější v ţádné literatuře, ani z internetových zdrojů jako právě od občanů této oblasti. Tuto první část v dotazníku jsem rozdělila do čtyř bodů. Zaprvé jsem se zaměřila na místo a spokojenost s bydlištěm, zadruhé jsem poloţila pár otázek k zaměstnání, zatřetí jsem se dotazovala na kulturu a zábavu a za čtvrté jsem se věnovala sluţbám v místě nebo okolí bydliště. Tyto čtyři body a jejich otázky z dotazníků následně slovně a graficky ohodnotím.

1. část výzkumného dotazníku - Kvalita života a způsob žití v místě bydliště Místo a spokojenost s bydlištěm Otázka 1 Jste z a) města b) vesnice (Pokud z vesnice, napište z které.) Jste z

35% města vesnice 65%

Graf č. 1: Jste z

43

Otázka 2 Je to Vaše rodné město (vesnice)? a) ano b) ne Je to Vaše rodné město (vesnice)?

30% ano ne 70%

Graf č.2: Je to Vaše rodné město (vesnice)?

Otázka 3 Kolik let zde žijete? a) 0 - 5 b) 6 -20 c) 20+ Kolik let zde žijete?

5% 27% 0-5 6-20 20+ 68%

Graf č. 3: Kolik let zde ţijete?

44

Otázka 4 Uvažujete o přestěhování? Z jakého důvodu? Pokud ne, proč byste zde chtěl(a) zůstat? a) ano + důvod b) ne + důvod c) nevím Uvažujete o přestěhování?

31%

ano ne 69%

Graf č. 4: Uvaţujete o přestěhování? Podle obce

Podle pohlaví

100

81

80 %

61

60

ano

39

ne

40

19

20 0

město

vesnice

Graf č. 4.1: Podle obce

71

80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

58 42

Podle vzdělání

71

80

56 ano

44

40

ne

29

60

26 -35

20

Graf č. 4.3: Podle věku

36 - 45

ano 34

40

0 16 -25

72

66

%

15

20 0

100 100

85

80 60

žena

Graf č. 4.2: Podle pohlaví

100

%

ne

muž

Podle věku 100

ano

29

0

46+

0 základní

střední

Graf č. 4.4: Podle vzdělání

45

28

vysokoškolské

ne

Vyhodnocení: Dvě třetiny dotazovaných je z města, zbytek bydlí ve vesnici. Převáţně je to jejich rodné město (ves) a bydlí zde dvacet aţ nad dvacet let. Kdyţ jsem se ptala na důleţitou otázku této části, zda-li uvaţují o přestěhování nebo neuvaţují a z jakého důvodu, většina mi odpověděla, ţe rozhodně neuvaţují a důvody psali vesměs totoţné. Kvůli rodině, přátelům, práci, hezkému bydlení. Další důvody byly, ţe si tady zvykli, je zde hezká příroda a klidné prostředí. Zkrátka je to jejich rodná obec, a pokud se stěhovat nemusí, nadále chtějí zůstat v místě svého bydliště. Ti co o přestěhování uvaţují, píšou z důvodu finančního, tedy za prací. Zde jsem provedla podrobnější rozbor respondentů. Jak lze z grafů vyčíst, ve všech kategoriích převaţuje odpověď b. Ať uţ je to muţ nebo ţena, bydlí ve městě nebo na vesnici, má vzdělání základní nebo vysokoškolské, z předchozích popsaných důvodů o přestěhování neuvaţují.

46

Zaměstnání Otázka 5 Jste zaměstnaný(á)? (Pokud jste student, máte nebo měl(a) jste o prázdninách brigádu?) a) ano b) ne Jste zaměstnaný(á)? (Pokud jste student, máte nebo měl(a) jste o prázdninách brigádu?)

17%

ano ne

83%

Graf č. 5: Jste zaměstnaný(á)? (Pokud jste student, máte nebo měla jste o prázdninách brigádu?) Podle vzdělání

Podle pohlaví 100

100

100

74

80

80 %

50

50

ano

%

ne

26

40

0

60

ano

60

20

92

83

ne

40 17

20

0

0 muž

žena


8 základní

střední

Graf č. 5.2: Podle vzdělání Podle věku 100

100

86

81 80

71

60

ano

% 40

29 19

20

14 0

0

16 - 25

26 - 35

36 - 45

46+


47

ne

vysokoškolské

Otázka 6 Hledá se práce (brigáda) dobře u vás nebo v okolí? a) ano b) ne c) nevím Hledá se práce (brigáda) dobře u vás nebo v okolí?

2%

12% ano ne nevím

86%

Graf č. 6: Hledá se práce (brigáda) dobře u vás nebo v okolí?

Otázka 7 Pokud jste zaměstnaný(á) nebo brigádník, dojíždíte za prací nebo pracujete v místě bydliště? a) dojíţdím b) pracuji v místě bydliště Pokud jste zaměstnaný(á) nebo brigádník, dojíždíte za prací nebo pracujete v místě bydliště?

41%

dojíždím 59%

pracuji v místě bydliště

Graf č. 7: Pokud jste zaměstnaný(á) nebo brigádník, dojíţdíte za prací nebo pracujete v místě bydliště?

48

Podle obce

100

83

80 55

60 % 40

pracuji v místě bydliště

32

nepracuji 13

20 0

dojíždím

13 4

město

vesnice


Otázka 8 Myslíte si, že vaše dítě nebo plánované dítě najde uplatnění v místě bydliště? a) ano b) ne Myslíte si, že vaše dítě nebo plánované dítě najde uplatnění v místě bydliště?

27% ano ne 73%

Graf č.8: Myslíte si, ţe vaše dítě nebo plánované dítě najde uplatnění v místě bydliště?

49

Otázka 9 Jak hodnotíte celkovou úroveň příležitosti zaměstnání u vás? a) velmi dobrá b) dobrá c) špatná Jak hodnotíte celkovou úroveň příležitosti zaměstnání u vás?

0% 37% velmi dobrá dobrá špatná

63%

Graf č. 9: Jak hodnotíte celkovou úroveň příleţitosti zaměstnání u vás? Podle vzdělání 70

70 60 50 %

63 50 50 37

40

velmi dobrá 30

30

špatná

20 10 0

dobrá

základní

střední

vysokoškolské


50

Vyhodnocení: Co se týče zaměstnání, jak lze z grafu vyčíst, 83% dotázaných jsou zaměstnaní, nebo studentům se v jejich volném čase podařila sehnat brigáda. 59% z těchto dotázaných za prací dojíţdí a 41% pracuje v místě bydliště, coţ je téměř půl na půl. Následující dodatkové grafy ukazují, ţe všichni muţi jsou zaměstnaní. Ţeny jsou z 26% nezaměstnané. Se základním vzděláním jsou zaměstnaní z 50ti procent. Přes 80% je zaměstnáno se středním vzděláním a nejvíce aţ 92% je zaměstnaných vysokoškoláků. Ve věku 26-35 let jsou zaměstnaní všichni a nejvíce nezaměstnaných je nad 46 let. Buď to jsou lidé v důchodovém věku, nebo lidé, kteří přišli o práci, a v tomto věku se nová práce uţ těţko shání. Většinou dojíţdí obyvatelé vesnic do měst. Aţ 83%. Z města obyvatelé za prací dojíţdí jen 32%. I kdyţ mi statistika zaměstnanosti dotazovaných vyšla velmi pozitivně, většina z nich si přesto myslí, ţe se práce u nich nebo v okolí dobře nehledá. Ani jejich děti nebo plánované děti se podle většiny z nich v místě bydliště neuplatní. Celkovou úroveň příleţitosti zaměstnání hodnotí 63% lidí za špatnou, zbylých 37 % za dobrou a za velmi dobrou tuto úroveň nepovaţuje nikdo z nich. Myslí si to nejen, respondenti se základním a středním vzděláním, ale i se vzděláním vysokoškolským. Hodně obyvatel se domnívá, ţe je mnohem lepší úroveň zaměstnanosti ve větších městech a velkoměstech. Podle mého názoru to není aţ tak pravda. Co v Brně slyším od známých, kteří se tady snaţí práci najít, není to pro ně vůbec jednoduché. I hodně studentů, co školu buď dokončilo, nebo přerušilo a hledají si zde práci, s tím mají velké obtíţe. Problém zaměstnanosti se netýká jen v určitých lokalitách, ale je dnes v celé České republice. Čím dál větší problém najít práci mají i lidé s titulem, coţ je smutné.

51

Kultura a zábava Otázka 10 Máte možnost dostatečného kulturního vyžití u vás? a) ano b) ne + co chybí? Máte možnost dostatečného kulturního vyžití u vás?

43% ano ne 57%

Graf č. 10 : Máte moţnost dostatečného kulturního vyţití u vás? Podle obce

53

54

52

52 %

50

ano

48 47

48

ne

46 44

město

vesnice

Graf č. 10.1: Podle obce Podle věku 80

71

70 60

71

62 53

50

47 38

% 40

ano 29

30

29

20 10 0

16 - 25

26 - 35

36 - 45


52

46+

ne

Otázka 11 Co si myslíte, že je u vás nejlepší? a) zábavy a akce (diskotéky, hospody, koncerty, sportovní akce atd.) b) kino a divadlo c) památky d) nic Co si myslíte, že je u vás nejlepší?

5% 30%

zábavy a akce kino a divadlo památky nic

63%

2%

Graf. č. 11: Co si myslíte, ţe je u vás nejlepší? Podle obce 100

Podle pohlaví 80

82

80 zábavy a akce

57

60 %

kino a divadlo

37

40

památky nic

15

20

6

0

3

0

město

71

70

61

60

zábavy a akce

50 % 40 30

5

2

0

0


muž

Graf č. 11.2: Podle pohlaví Podle vzdělání

100

80 60

63

58

% 40

34

33

17

20 6 0

16 - 25

3

73

68

67

70

83

80 60

2

žena

Podle věku 100

památky nic

20 10

vesnice

kino a divadlo

31

27

0

3

26 - 35


0 0 0 36 - 45

0

0

zábavy a akce

50

kino a divadlo

% 40

památky

30

nic

20 10 0

46+

zábavy a akce kino a divadlo

33

27

23

0 základní

0

3

nic 6

střední


53

památky

0 vysokoškolské

0

Vyhodnocení: U kultury a zábavy jsem se ptala na dvě základní otázky. Zda se jim nabízí dostatečné kulturní vyţití a co si myslí, ţe je v místě bydliště nejlepší. Přes polovinu dotázaných mi odpovědělo, ţe nemají moţnost se dostatečně kulturně vyţít. Dalo by se předpokládat, ţe jsou to převáţně ti obyvatelé, kteří pochází z dědin. Kdyţ jsem ale vytvořila dodatečný graf podle obce, nespokojeni s kulturním vyţitím jsou nejen obyvatele z vesnic, ale i z měst a to celkem rovnocenně. Myslím si, ţe lidé si na to, co ve svém obci mají, zvykli. Chtějí toho více a určitě i něco jiného. To co mají ve velkoměstech, to bohuţel v téhle oblasti, kde jsou jen dědiny a menší města není a nebude tak jako tam. Za nejlepší povaţují přes 60% zábavy a akce, dále 30% odpovědělo památky. U těchto dvou faktů můţu potvrdit s vlastních zkušeností. Diskoték a hospod je všude dost, tradičně jsou v naší oblasti pivní slavnosti, Anenská pouť, sportovní akce, rockové a jiné koncerty, občas přijede nějaká známá osobnost atd. Nejvíce akcí je v létě. Přes zimu se pak, jako všude jinde pořádají plesy. Co se týče památek, těch má studovaná a dotazovaná oblast také bezpočet. Jak lze ale z grafů vidět, lidé raději mnohem častěji upřednostňují zábavy a akce, neţ památky. Památky přenechávají turistům a navštíví je jednou za čas. Proto si myslím, ţe i kdyţ máme mnoho krásných pamětihodností a přírodních památek, za nejlepší přesto dávali odpověď a). A to nejen mládeţ, ale k mému překvapení všechny věkové kategorie, jak lze z grafu vyčíst. S kinem a divadlem je to horší. V tomhle případě je lepší za tímto jet do větších měst. Například u nás v Hranicích dokonce nedávno naše jediné kino zrušili z důvodu finančního.

54

Sluţby Otázka 12 Nachází se ve Vašem místě bydliště dostatek obchodů? a) ano b) ne Nachází se ve Vašem místě bydliště dostatek obchodů?

35% ano ne 65%

Graf č. 12: Nachází se ve Vašem místě bydliště dostatek obchodů? Podle obce 76 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

57 43 ano

34

ne

město

vesnice


55

Otázka 13 Jsou vyhovující nebo musíte za nákupy dojíždět? a) vyhovující b) občas dojíţdím c) dojíţdím Jsou vyhovující nebo musíte za nákupy dojíždět?

25%

25% vyhovující občas dojíždím dojíždím 50%

Graf č. 13: Jsou vyhovující nebo musíte za nákupy dojíţdět? Podle obce

60 50

Podle věku

52

51

60

vyhovující občas dojíždím

% 30

dojíždím

20

0 město


50

50

50 vyhovující

% 40 30

28

33 23

22

20

8

10

71

69

70

41

40

0

80

48

vesnice

0 16 - 25

26 - 35


56

dojíždím

17

8

10 0

občas dojíždím

29

36 - 45

46+

Otázka 14 Máte u vás nebo poblíž kvalitní nemocnici? a) ano b) ne Máte u vás nebo poblíž kvalitní nemocnici?

20%

ano ne

80%

Graf č. 14: Máte u vás nebo poblíţ kvalitní nemocnici?

Otázka 15 Jaké školy se u vás nachází? (Můţete označit i více odpovědí.) a) mateřská b) základní c) střední d) vysoká Jaké školy se u vás nachází?

3 39

56

mateřská základní střední vysoká

54

Graf č. 15: Jaké školy se u vás nachází?

57

Otázka 16 Jste s nimi spokojeni? a)ano b) ne + důvod Jste s nimi spokojeni?

13%

ano ne

87%

Graf č. 16: Jste s nimi spokojeni?

58

Otázka 17 Dojíždíte Vy nebo Vaše děti do školy? a) ano b) ne Dojíždíte Vy nebo Vaše děti do školy?

45% ano ne 55%

Graf č. 17: Dojíţdíte Vy nebo Vaše děti do školy? Podle obce 70 70 60

55 45

50 %

30

40

ne

30 20 10 0

ano

město

vesnice


59

Otázka 18 Vyhovují Vám ostatní služby v místě bydliště? a) ano + které b) ne + které Vyhovují Vám ostatní služby v místě bydliště?

3% 22% ano ne nevyužívám 75%

Graf č. 18: Vyhovují Vám ostatní sluţby v místě bydliště? Podle obce

Podle pohlaví 80

100

80

81 62 ano

60 38

% 40 20

ne nevyužívám

17

0

67

70

80


vesnice

ano 33

% 40 30 20 10

3 město

60 50

0

nevyužívám 3

muž


60

ne

17 0 žena

Otázka 19 Postrádáte některé služby u vás nebo v okolí bydliště? a) ano + které b) ne Postrádáte některé služby u vás nebo v okolí bydliště?

37% ano ne 63%

Graf č. 19: Postrádáte některé sluţby u vás nebo v okolí bydliště? Podle obce 57 60 50

Podle pohlaví 58

55

60

45

43

50

40

ne

20

10

10

město


ano

% 30

20

0

45

42

40

ano

% 30

55

0

vesnice

ne

muž

žena


Vyhodnocení: V prvé řadě jsem se ptala na obchody. 65% dotázaných má dostatek obchodů ve svém bydlišti. Polovina z nich za nákupy občas dojíţdí,čtvrtina nedojíţdí vůbec a čtvrtina dojíţdí často. Opět často dojíţdějící jsou lidé ze vsi. Občas dojíţdějící jsou ti, kteří většinou jezdí nakupovat do větších měst např. oblečení, elektroniku, nábytek atd. Ti, co odpověděli, ţe nedojíţdí, nejsou buď fanoušci nakupování, nebo jim v místě bydliště

61

obchody naprosto stačí. Tyká se to většinou těch, kteří bydlí v okresním nebo větším městě. Pokud půjdu podrobněji, jak sem i v grafu podle věku zobrazila, nejvíce dojíţdějí za nakupováním obyvatelé ve věku 36 – 45 let. Nejméně pak dojíţdí ve věku nad 46 let. Spíše jim obchody vyhovují. Dále jsem se dotazovala na nemocnici a školy. Celých 80% obyvatel si myslí, ţe má ve svém bydlišti nebo okolí kvalitní nemocnici. Co třeba chybí u nás v Hranicích, je porodnice. Jinak můţu říct, ţe naše nemocnice a zaměstnanci v ní jsou aţ na výjimky výborní. U škol jsem se ptala, které se u nich nachází a jak jsou s nimi spokojeni. Téměř ve všech obcích se nacházejí mateřské a základní školy. Ve městech pak školy střední. Vysoká škola se nachází v okresním městě. 87% jsou se svými školami spokojeni. Více jak půlka ţáků nebo studentů musí do školy dojíţdět. Většinou je to do škol základních druhého stupně, protoţe na vesnicích i kdyţ se zde základní školy nacházejí, většinou však do čtvrté nebo páté třídy. Studenti pak dojíţdí ve velké míře do škol středních a vysokých. Z vesnic jich dojíţdí 70% U ostatních sluţeb mě zajímalo, zda-li jim vyhovují a které postrádají. Většině (75%) jim ostatní sluţby v místě bydliště vyhovují. 63% dotázaných zároveň i některé sluţby postrádá. Opět to jsou buď lidé ze vsi, kde ţádné nebo téměř ţádné sluţby nemají, a nebo ti, kteří i kdyţ mají ve svém obci toho dostatek, chtějí lepší komfort, který znají z větších (jiných) měst. Ţeny jsou na sluţby více náročnější. Více jak muţi sluţby postrádají, méně jim vyhovují. Potenciál studované oblasti je dle mého názoru pro zdejší obyvatelé velmi výborný, co se týče jejich celkového ţivota zde. Tedy oblast obklopená čistou přírodou, mnoho památek, moţností kulturního a sportovního vyţití. Sluţby v místě nebo okolí bydliště jsou dle vyhodnocených dotazníků dostačující. Co se akorát týká úrovně příleţitosti zaměstnání, je špatná. Kdyţ se ale v dnešní době podíváme na zaměstnanost v celé České republice, je téměř všude stejná nebo ještě horší. Ve velkoměstech je sice úroveň zaměstnanosti o trochu lepší, ale velkoměsto má zase jiné nevýhody.

62

4.2. Atraktivita oblasti - turistika a návštěvnost Co dělá kaţdou oblast atraktivní, jsou přírodní krásy a památky. Ţe jich naše oblast má mnoho není pochyb především pro ty, co zde bydlí. Následně se krátce pro seznámení zmíním o těch nejznámějších pamětihodnostech a přírodních krásách, které oblast uchovává. Dominantu celé oblasti kolem řeky Bečvy tvoří cyklostezka, kterou také v této práci obeznámím. Opět tuto část podloţím výzkumným dotazníkem, kde mě hlavně zajímalo, jaké památky nebo přírodní krásy by respondenti doporučili, zda-li je navštěvují a jakou si myslí, ţe mají návštěvnost turistů. U cyklostezky jsem se ptala, jestli ji vyuţívají, jakým způsobem a jaká je jejich spokojenost s ní.

Pamětihodnosti a přírodní krásy Tovačovská jezera

Obr.8: Tovačovská jezera [online]. [staţeno 21.11.2010] (http://rybareni.fishing-aussie.com/cs/page/historie-tovacovskych-jezer)

Tovačovská jezera se nacházejí nedaleko soutoku řek Moravy s Bečvou a jsou čtyři. Mají rozlohu 328 ha. Je to zatopená plocha po těţbě štěrkopísku. I v současné době stále probíhá jeho těţba. Jedno z jezer se vyuţívá jako vodárenský zdroj a na všech jezerech, která jsou velmi dobře zarybněna, je povolen sportovní rybolov. Loví se zde hlavně kapři a sumci. Fishing aussie. [online] Cit. 21.11.2010 Dostupné z www: http://rybareni.fishing-aussie.com/cs/page/tovacovska-jezera Město Tovačov. [online] Cit. 21.11.2010 Dostupné z www: http://www.tovacov.cz/article/135/cs/Priroda/Jezera

63

Lázně Teplice nad Bečvou

Obr.9:Lázně Teplice nad Bečvou [online]. [staţeno 21.11.2010] (http://www.teplicenb.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=75934)

Patří mezi nejstarší moravské lázně. Významné jsou svými termálními prameny, které mají léčivé účinky na srdeční a cévní nemoci. Byly vyhledávány uţ v 16. století a byla zde vybudována ke koupání kamenná nádrţ, do níţ byly svedeny prameny termální kyselky. Většina současných lázeňských budov, které se zde nacházejí byly postaveny v letech 1934-1939. Daněk A., Glet J.,1999; str. 17

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Obr.10: Zbrašovské aragonitové jeskyně [online]. [staţeno 21.11.2010] (http://www.teplicenb.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=49903&lng=&menu)

Jeskyně byly objeveny v roce 1912 a jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu u nás. Vznikly v důsledku činnosti vodních toků a teplých minerálních vod, které zde vytvořily unikátní výzdobu – raftové (gejzírové) stalagmity, keříčky aragonitu a „koblihové“ povlaky stěn s bílým aragonitem. Niţší prostory jsou

64

zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jeskyně mají nezvykle vysokou teplotu 15oC aţ 20oC. Vstup do jeskyní se nachází u lázeňské budovy v Teplicích nad Bečvou. Daněk A., Glet J.,1999; str. 17 Správa jeskyní České republiky

Hranická propast

Obr.11: Hranická Propast [online]. [staţeno 21.11.2010] (http://www.hranickypruvodce.cz/zajimavosti/hranicka-propast)

Je to nejhlubší krasový útvar tohoto druhu u nás a i v celé střední Evropě. Vznikl zřícením stropů jeskynních prostor za působení agresivních minerálních vod. Dosud tato jeskyně není změřena. Její jícen leţí ve výšce 315 m. n. m. Dole se nachází jezírko, jehoţ hloubka je doposud záhadou. V hloubce jezírka je šikmo nakloněný tunel, který pokračuje do ještě větší hloubky. Dosud naměřená hloubka činí 329,5 metrů. Podle odborníků, můţe být propast hluboká i více jak 700 metrů. Jezírko je pravděpodobně propojeno s řekou Bečvou, ale jen úzkými puklinami, protoţe povodeň v řece se na výšce hladiny jezírka projeví aţ za několik dní. Daněk A., Glet J.,1999; str. 17 Hranický průvodce. [online] Cit. 21.11.2010. Dostupné z www: http://www.hranickypruvodce.cz/zajimavosti/hranicka-propast

65

Předmostí u Přerova

Obr.12: Předmostí u Přerova [online]. [staţeno 21.11.2010] (http://www.mu-prerov.cz/cs/o-prerove/naucne-vlastivedne-stezky/naucna-vlastivedna-stezka-predmostimaz-do-praveku.html)

V Předmostí u Přerova bylo v osmdesátých letech minulého století objeveno naleziště ze starší doby kamenné (před 27 000 lety). Bylo zde hlavně nalezeno velké mnoţství mamutích kostí, kamenné nástroje a umělecké výtvory pravěku. Také se zde nalezl společný hrob dvaceti pravěkých lidí. Nálezy jsou uloţeny v muzeu v Přerově a v Brně. Na tomto místě vznikla naučná vlastivědná stezka Předmostím aţ do pravěku. Stezka měří 8,2 kilometrů a má celkem devět zastavení. Trasa je vedena lehkým terénem, značená modrými značkami a je vhodná pro pěší nejlépe za suchého počasí. Daněk A., Glet J.,1999; str. 13 Statutární město Přerov. [online] Cit. 21.11.2010 Dostupné z: http://www.mu-prerov.cz/cs/o-prerove/naucne-vlastivedne-stezky/naucna-vlastivedna-stezkapredmostim-az-do-praveku.html

66

Helfštýn

Obr.13 Helfštýn [online]. [staţeno 21.11.2010] (http://www.zamky-hrady.cz/2/helfstyn.htm)

Hrad Helfštýn je rozsáhlá zřícenina na hřebeni kopce při jiţním okraji Moravské brány. Byl zaloţen v roce 1306 jako nevelký hrádek bez věţí loupeţivým rytířem Fridušem z Línavý. Po pár letech mu hrad odebral Jan Lucemburský. Páni z Kravař a ze Sovince do konce století Helfštýn podstatně rozšířili. Po nich vlastnili hrad pánové z Pernštejna, kteří Helfštýn rozšířili dalšími přístavbami, hlavně mohutným opevněním. O účinnosti obranného zabezpečení se přesvědčili při marném obléhání roku 1468 Uhři a v době třicetileté války Švédové. Na konci 18. století byl hrad opuštěn. Od poloviny 19. století se ale projevují tendence k jeho záchraně. Dnes se na Helfštýně kaţdoročně pořádají kulturní akce. Z těchto akcí získalo mezinárodní věhlas setkání uměleckých kovářů. Mnoha jejich díla jsou na hradě trvale vystavena. Daněk A., Glet J.,1999; str. 15 Helfštýn. [online] Cit. 21.11.2010. Dostupné z www: http://www.zamky-hrady.cz/2/helfstyn.htm

67

Valašské muzeum v přírodě

Obr.14: Valašské muzeum v přírodě [online]. [staţeno 22.11.2010] (http://www.valassko-hornivsacko.cz/public/Image/eu/valasske20muzeum20v20prirode2011.jpg)

Je to nejznámější a největší skanzen v Česku, který v roce 1925 zaloţili bratři Alois a Bohumír Jaroňkové. Přibliţuje ţivot a způsob bydlení obyvatel Valašska v 18. a 19. století. Skládá se ze tří rozsáhlých areálů: Dřevěné městečko, Valašská dědina na stráni a Mlýnská dolina. Tato expozice v přírodě má na 80 architektonických objektů, které obsahují předměty z oblasti lidového umění, keramiky, kovářství a jiné, s původním vybavením domácností i řemeslných dílen. Wikipedie – otevřená encyklopedie. [online] Cit. 22. 11.2010. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Skanzen Daněk A., Glet J.,1999; str. 94 Tkáč V.,1993; str. 167

Radhošť

Obr.15: Vrchol Radhoště [online]. [staţeno 22.11.2010] (http://www.pustevny.cz/vrchol.htm)

68

Radhošť je hora měřící 1129 m a je plná bájeslovných mýtů. Tradičně se spojuje s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Vábil mnohé české literáty, hudební skladatele a malíře. Z jeho vrcholu je překrásný kruhový rozhled na Beskydy, Vsetínské vrchy, Hostýnské vrchy, Javorníky, Oderské vrchy, Jeseníky a za příznivých podmínek jsou dokonce vidět Tatry. Je zde postavena kamenná kaple, pro kterou vytvořil malíř Adolf Liebscher obraz Valašské madony. Blízko kaple se nachází lyţařský vlek, kde se v zimě lyţuje. Asi pět minut od kaple stojí horská chata Radegast. Ve směru na Poustevny můţeme vidět sochu pohanského boha Radegasta, která je dílem Albína Poláška. Hanáček A.,1977; str. 41,42

Cyklostezka Bečva

Obr.č. 16 Cyklostezka Bečva [online]. [staţeno 22.11.2010] (http://www.cyklostezkabecva.com/?q=node/1)

Opravdu neobyčejná chlouba, kterou se oblast kolem řeky Bečvy můţe pyšnit, je cyklostezka Bečva. Jedná se o projekt, který chce vybudovat nejdelší cyklostezku v České republice. Tento projekt je uţ z velké části zrealizován. Cyklostezka vede doslova od horských pramenů Roţnovské a Vsetínské Bečvy aţ po soutok s Moravou. Je dlouhá 141 km a vede podél toku řeky Bečvy. Slouţí nejen pro cyklisty, ale i pro in-line bruslaře, turisty, v zimě běţkaře a vyuţít ji mohou i vozíčkáři. Cyklostezka Bečva – stezka pro cyklisty, in-line bruslaře, turisty i běţkaře. [online] Cit. 22.11.2010. Dostupné z www: http://www.cyklostezkabecva.com/?q=novinka Bikeboy – cyklostezka Bečva. [online] Cit. 22.11.2010. Dostupné z www: http://www.bikeboy.cz/index.php?page=196

69

2. část výzkumného dotazníku - Atraktivita oblasti, turistická místa a návštěvnost Turisté Otázka 1 Kdyby k vám přijela návštěva nebo turisté, co byste jim doporučil(a) za zhlednutí? a) pamětihodnosti + jaké b) přírodní krásy + jaké c) pamětihodnosti i přírodní krásy + jaké Kdyby k vám přijela návštěva nebo turisté, co byste jim doporučil(a) za zhlednutí?

12% pamětihodnosti 23%

přírodní krásy

65%

pamětihodnosti a přírodní krásy

Graf č. 20: Kdyby k vám přijela návštěva nebo turisté, co byste jim doporučil(a) za zhlédnutí? Podle pohlaví

Podle věku

80 70 60

70 54

60 50

pamětihodnosti

38

% 40

přírodní krásy

30 20 10 0

11

8

muž

86

90

75

80

14

žena

Graf č. 20.1: podle pohlaví


%

63 54

50 40 30 20 10 0

pamětihodnosti přírodní krásy

31


23 23 14 6 16 - 25

0 26 - 35

36 - 45

Graf č. 20.2: podle věku

70

86

14 0 46+

Podle vzdělání 67

70

70

65

60 50 %

40

pamětihodnosti

33

přírodní krásy

26

30 20 10 0


15 15 9 0 základní

střední

vysokoškolské


Otázka 2 Jak velkou se domníváte, že máte návštěvnost turistů? a) velkou b) středně velkou c) malou Jak velkou se domníváte, že máte návštěvnost turistů?

0%

velkou 50%

50%

středně velkou malou

Graf č. 21: Jak velkou se domníváte, e máte návštěvnost turistů? Podle věku 80

74

70

71

59

60 50

57 43

41

% 40

velkou 29

26

30 20 10 0

0

0

0

16 - 25

26 - 35

36 - 45

0

Graf č. 21: Podle věku

71

46+

středně velkou malou

Otázka 3 Mají možnost se turisté zde ubytovat? a)ano b)ne Mají možnost se turisté zde ubytovat?

25% ano ne 75%

Graf č. 22: Mají moţnost se turisté zde ubytovat? Podle obce

100

89

80 %

48

60

ano ne

40 11

20 0

52

město

vesnice


72

Vyhodnocení: Na téma Turisté mě zajímalo, které přírodní krásy a pamětihodnosti by místní doporučili za zhlédnutí, zda-li mají turisté moţnost se v místě nebo nejbliţším okolí ubytovat a jak velkou se domnívají, ţe mají jejich návštěvnost. Zároveň jsem si odzkoušela, jestli obyvatelé vědí o svých památkách, obzvláště mladí lidé. Kupodivu mě pozitivně překvapili. Někteří vyjmenovali jen ty nejznámější, jiní i ty méně známé. Naše oblast je bohatá jak na přírodní krasy, tak na pamětihodnosti a není divu, ţe většina místních doporučují za zhlédnutí oboje, jak i předchozí grafy znázorňují. Za nejčastější místa lidé jmenovali v oblasti Hranicka:

Lázně Teplice nad Bečvou,

Zbrašovské Aragonitové jeskyně, Hranická propast, hrad Helfštýn u Lipníka nad Bečvou, Národní přírodní rezervace Hůrka, Malá a Velká Kobylanka, synagoga, ţidovský hřbitov, centrum města, Kostelíček… Z oblasti Přerovska nejčastěji jmenovali památník Lovci mamutů a zvonařskou dílnu, kde mimo jiné byl vyroben zvon, který je v chrámu sv. Víta v Praze. Ze Vsetínska a Valašska často psali Hostýnské vrchy, roţnovský skanzen, Radhošť, Poustevny, Lysá hora… Jak je vidět, míst a památek je k vidění hodně a turisté se určitě mají kam podívat. Na dotaz místních, jakou si myslí, ţe mají návštěvnost turistů, bylo 50% odpovědí na středně velkou a 50% odpovědí na malou. Mladí respondenti (16 -25 let) a respondenti po 46věku si myslí, ţe návštěvnost turistů mají středně velkou. Obyvatelé ve středním věku (26 – 45 let) se domnívají, ţe mají návštěvnost turistů malou. Nikdo si nemyslí, ţe mají návštěvnost velkou. Ohledně ubytování tři čtvrtě obyvatel dalo moţnost, ţe se v jejich místě bydliště mají turisté kde ubytovat. U zbylé čtvrtiny to jsou obyvatelé malých dědin, kde ubytovací prostředky nejsou. V blízkém okolí se ale ubytovat dá.

73

Vaše aktivita Otázka 4 Navštěvujete vaše památky a přírodní krásy? a) ano často b) ano občas c) ne Navštěvujete vaše památky a přírodní krásy?

8%

20%

ano často ano občas ne

72%

Graf č. 23: Navštěvujete památky a přírodní krásy? Podle vzdělání

Podle pohlaví

80

64

70 60

20 10 0

69

60 50 ano často

50 % 40 30

70

70

71

%

ano občas 20

16

ne

17

12

40

33 33 34

30 20

9

0

žena


základní

střední

vysokoškolské

Podle věku 77

70

71

65 57

60 50

ano často

% 40 30 20

29 19

16

14

7

10 0

16

29

0 16 - 25

26 - 35

36 - 45


74

46+

ne 8


80

ano občas

23

21

10 muž

ano často

c

ano občas ne

Otázka 5 Máte možnost sportovního vyžití? Nachází se zde např. tenisové kurty, golf, bazén, hřiště apod., které by mohli využít i turisté? a) ano hodně b) ano, pár jich je c) ne Máte možnost sportovního vyžití? Nachází se zde např. tenisové kurty, golf, bazén, hřiště apod., které by mohli využít i turisté?

18%

20% ano hodně ano, pár jich je ne 62%

Graf č. 24: Máte moţnost sportovního vyţití? Podle obce 76

80 61

70 60 50 % 40 30 20

ano, pár jich je

5

10 0

ano hodně

34

město

14

10

ne

vesnice


Vyhodnocení: Ze dvou třetin dotázaných své památky navštěvují občas, 20% vůbec a zbylá menšina často. I podrobnější grafy tento fakt znázorňují. Občas navštěvuji památky i já většinou procházkou, kdyţ je pěkné počasí. U sportovního vyţití, které by mohli vyuţít i turisté, je podle dotázaných pár. 20% pak odpovědělo, ţe jich jsou hodně a 18% vůbec – opět lidi z malých dědin. Kdyţ budu mluvit za Hranice, jich máme mnoho. Nově postavený vnitřní aquapark, tenisové kurty, minigolf, loděnici na vypůjčení kánoí. Vyuţít můţou i cyklostezku, která vede pěknou přírodou podél řeky Bečvy.

75

Cyklostezka Otázka 6 Buduje se cyklostezka, která je už z větší části zrealizovaná kolem řeky Bečvy. Využíváte ji? a) ano b) ne

Buduje se cyklostezka, která je už z větší části zrealizovaná kolem řeky Bečvy. Využíváte ji?

40%

ano ne

60%

Graf č. 25: Buduje se cyklostezka, která je uţ z větší části zrealizovaná kolem řeky Bečvy. Vyuţíváte ji? Podle pohlaví

Podle věku 60

60

70

54 40

40 % 30

ne

%

46

40

43 33

31

ano

30

20

20

10

10


57

54

50

ano

muž

67

60

46

50

0

69

0

žena

ne

16 - 25

26 - 35


76

36 - 45

46+

Otázka 7 Pokud ano, jakým způsobem využíváte tuto cyklostezku? (Moţno více odpovědi.) a) procházkou b) na kole c) in-line brusle d) běţky

Pokud ano, jakým způsobem využíváte tuto cyklostezku?

6

11 procházkou

15

na kole in-line brusle běžky 32

Graf č. 26: Pokud ano, jakým způsobem vyuţíváte tuto cyklostezku? Podle pohlaví 50

48

50

Podle věku 80

40 procházkou

26 20

20

20

12

na kole

16

in-line brusle 8

10 0

60

60

30 %

75

70

běžky

50

40


žena

0

20

18 7

10

muž

20

na kole in-line brusle

25

běžky

10 10 0

16 - 25

26 - 35


77

40

30

30 20

procházkou

45

% 40

36 - 45

0 0 46+

Otázka 8 Jste s ní spokojení? a) ano b) ne + proč Jste s ní spokojení?

25% ano 53%

ne nezodpovězeno

22%

Graf č. 27: Jste s ní spokojení?

Otázka 9 Myslíte si, že cyklostezka zvýšila návštěvnost turistů? a) ano b) ne Myslíte si, že cyklostezka zvýšila návštěvnost turistů?

10% ano 38%

52%

ne nezodpovězeno

Graf č. 28: Myslíte si, ţe cyklostezka zvýšila návštěvnost turistů?

78

Vyhodnocení: Cyklostezku vyuţívá 60% všech dotázaných. Hlavní graf jsem vytvořila z absolutních hodnot proto, ţe místní mohli vybírat i více moţností. Jak můţeme vidět, velice moderní jsou in-line brusle. Na bruslích cyklostezku projíţdí aţ 15 lidí z 60ti dotázaných. 11 z nich se po ní rádi i projdou a 8 lidí ji vyuţívají na běţkách. 40% místních nevyuţívá cyklostezku z důvodů, ţe je buď daleko nebo na jejich území není ještě dokončená. Nejméně cyklostezku vyuţívají respondenti ve věku 36 – 45 let. Obě pohlaví a v kaţdém věku, jak z grafů můţeme vyčíst, nejvíce vyuţívají na kole. Brusle a běţky pouţívají spíše mladší. Ve starším věku preferují procházku nebo kolo. S cyklostezkou je spokojeno 53% místních. 22% s ní spokojeno není z důvodů, ţe není stále celá sjízdná, po povodních některé úseky poškozené nebo je hlavně o víkendech přetíţená. Zbylých 10% se nevyjádřilo z důvodu, ţe ji ještě nepoznali. Na dotaz, jestli si místní občané myslí, ţe jim cyklostezka zvýšila návštěvnost turistů, jich polovina odpověděla ţe zvýšila, 38% si naopak myslí , ţe ne a zbylých 10% se nevyjádřila. Podle mého úsudku nevědí.

79

Váš názor Otázka Co myslíte, že by turistickou návštěvnost ještě zvýšilo a co podle vás zde chybí? Názory dotázaných jsou různorodé. Nejčastější jsou, aby pro zvýšení turistické návštěvnosti bylo více kulturních akcí, dále pak adekvátní, cílená a účinná propagace, levnější, kvalitní a dostupné ubytování, větší nabídka sportovních vyţití, více stánku s občerstvením, více koncertů atd. Někteří psali, ţe jim v místě nechybí nic, nemají zájem na zvyšování turistiky nebo nevědí, co by ještě mohlo návštěvnost zvýšit.

80

4.3. Ohrožení oblasti Ohroţení oblasti jsou dvojího typu: přírodní a antropogenní (ohroţení člověkem). Za přírodní ohroţení povaţujeme např.: povodně, sesuvy půd, přírodní poţáry, dlouhotrvající vedro a sucho, vichřice, nebo sněhová kalamita. Za ohroţení antropogenní se často řadí nebezpečný odpad, nadměrné kácení lesů, znečištění vody, nadměrná těţba nebo zastavění zemědělských a přírodních ploch.

Povodně Oblast kolem řeky Bečvy ohroţují obzvláště poslední roky povodně a v katastrofické míře. Proto následně věnuji větší pozornost v této kapitole Ohroţení oblasti právě povodním. Povodeň je dle jedné z mnoha definic „fáze hydrologického reţimu vodního toku, která se můţe vícekrát opakovat v různých ročních obdobích; vyznačuje se náhlým, obvykle krátkodobým zvětšením průtoků a vodních stavů; je vyvolána dešti nebo táním sněhu z oblevy“. Brázdil R. a kolektiv, 2005; str. 11 Pro účely vodního zákona je povodeň „přechodné výrazové zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných vodních vod, při kterém voda jiţ zaplavuje území mimo koryto vodního toku a můţe způsobit škody“.Brázdil R. a kolektiv, 2005; str. 11

Za začátek povodně se definuje vyhlášení druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a konec povodně jejich odvoláním. Brázdil R. a kolektiv, 2005; str. 11

81

Povodně 1997 Na území řeky Bečvy byla první katastrofická povodeň v roce 1997. Tato povodeň neměla v historii obdoby. Na Moravě a ve Slezsku způsobila škody přesahující aţ 63 miliard korun. Postihla asi 250 tisíc obyvatel ve 30 městech a 257 obcích. Vyţádala si 50 lidských ţivotů. Povodně 1997. [online] Cit. 24.11.2010. Dostupné z www: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?zarazeni=uvod

Povodně 1997 - Troubky

Obr.č. 17: Povodně 1997 – Troubky [online]. [staţeno 24.11.2010] (http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/inde x.php?zarazeni=c)

Povodně 1997 - Přerov

Obr.č.

18:

Povodně

1997

–

Přerov

(http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/inde x.php?zarazeni=c) [online]. [staţeno 21.11.2010]

82

Povodně 1997 - Hranice

Obr.č.19: Povodně 1997 – Hranice [online]. [staţeno 21.11.2010] (http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/inde x.php?zarazeni=d)

Povodně 1997 - Rožnov pod Radhoštěm

Obr.č.20: Povodně 1997 – Roţnov pod Radhoštěm (http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/inde x.php?zarazeni=j) [online]. [staţeno 21.11.2010]

Povodně 2009 V roce 2009 byla další velká povodeň. Oproti roku 1997 přišla velmi rychle a nečekaně. Jednalo se o tzv. „bleskovou povodeň“. Obyvatelé museli často zachraňovat holé ţivoty. Po prudkých deštích se rozvodnily toky v povodí řek Odry a Bečvy. Loni tak přišlo o ţivot 11 lidí a byly způsobeny značné materiální škody. Povodním předcházelo několikadenní deštivé počasí, coţ způsobilo nasycenost povodí. Rok 2012, změny klimatu, katastrofy a zajímavosti ze světa – Povodně 2009 [online] ] Cit. 24.11.2010. Dostupné z www:http://www.zmenyklimatu.estranky.cz/clanky/povodne-v-cesku/povodne-2009_-bleskovepovodne-nikdo-necekal_-situace-je-horsi-nez-v-roce-2006.html

83

Povodně 2010 Letos v květnu území postihly další povodně. Tentokrát byly téhoţ rázu jako povodně z roku 1997. Jak před třinácti lety, tak letos vznikly kvůli silným dlouhotrvajícím dešťům z frontálního systému. V roce 1997 napršelo na Lysé hoře za čtyři dny aţ 450 litrů vody na metr čtvereční. Nyní to bylo zhruba 300 litrů. Je to pětina normálního úhrnu za celý rok. Takový příval vody nezvládne půda přijmout. Nejhůře na tom byla obec Troubky, a to jak v roce 1997, tak letos. tn.cz - Příčiny povodní na Moravě se podobají záplavám roku 1997 [online] Cit. 24.11.2010. Dostupné z www: http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/priciny-povodni-na-morave-se-podobaji-zaplavam-roku-1997.html

Strategie po povodních Základní preventivní opatření je dát řece prostor. To znamená: důsledně chránit dosud nezastavěné plochy v záplavových územích, neplánovat rozvojové plochy měst a obcí do záplavových území, respektovat vyjádření a stanoviska správců povodí Z technického opatření: nestavět hráze u řek, ale odsazené hráze podél měst a obcí, v místech nedostatečnou mírou zadrţení vhodné akumulační prostory k zachycení nebo zpoţdění povodně (poldry). Přerov a Teplice nad Bečvou nelze jako jiná sídla ochránit hrázemi. Zvaţované varianty jsou: vodní nádrţ Teplice, suché nádrţe (poldry) v Teplicích Hranicích a Oseku zkapacitnění Bečvy (návrh úprav odtokových poměrů). To je bohuţel velmi nákladné a nereálné. Co by bylo reálné v současné době je sníţit kulminační průtok od Teplic nad Bečvou po Přerov. Průchodová varianta by byla suchá

84

nádrţ Teplice, jenomţe sama by nestačila a musely by proběhnout další úpravy odtokových poměrů v celé délce Bečvy. Dosud provedená protipovodňová opatření povodí Bečvy po roce 1997 je rekonstrukce vodní nádrţe Bystřičky. Další protipovodňová opatření jsou ve variantách závislá na suché nádrţi Teplice. Bečva pro ţivot – protipovodňová opatření na řece Bečvě [online] Cit. 24.11.2010 Dostupné z www: http://www.uprm.cz/data/docs/becva/povodi_moravy.pdf

Při navrhování protipovodňových opatření nelze brát v úvahu jen aktuální nebo kulminační průtok, ale je důleţité také objem povodně. „Je potřebné prosazovat všechny typy protipovodňových opatření společně, s ohledem na jejich reálný význam“. Bečva pro ţivot – protipovodňová opatření na řece Bečvě [online] Cit. 24.11.2010 Dostupné z www: http://www.uprm.cz/data/docs/becva/povodi_moravy.pdf

85

3. část výzkumného dotazníku - Ohrožení oblasti činností člověka nebo přírody

Řeka Bečva rok co rok způsobuje povodně. Otázky jsou směřovány převáţně na toto téma.

Otázky pro ty, které postihly povodně Otázka 1 Postihly vás někdy povodně? Pokud ne přímo vás tak známé? a) ano b) ne

1) Postihly vás někdy povodně? Pokud ne přímo vás tak známé?

ne 35% ano 65%

Graf č. 29: Postihly vás někdy povodně? Pokud ne přímo vás tak známé?

86

Otázka 2 Kolikrát vás postihly? a) 1x b) 2x c) vícekrát Kolikrát vás postihly?

1x 28%

vícekrát 39%

2x 33%

Graf č. 30: Kolikrát vás postihly?

Otázka 3 Jak jste vy nebo vaši známí reagovali v prvních okamžicích záplav? a) okamţitě jste zachraňovali co se dalo b) vyčkávali jste dle situace c) nijak Jak jste vy nebo vaši známí reagovali v prvních okamžicích záplav? nijak 3% vyčkávali jste dle situace 28%

okamžitě jste zachraňovali co se dalo 69%

Graf č. 31: Jak jste vy nebo vaši známí reagovali v prvních okamţicích záplav?

87

Otázka 4 Způsobila povodeň velké škody? a) ano b) ne Způsobila povodeň velké škody?

ne 36% ano 64%

Graf č. 32: Způsobila povodeň velké škody?

Otázka 5 Jaká byla reakce obce a) poskytla okamţitou pomoc b) vyčkávala podle vývoje situace c) nereagovala Jaká byla reakce obce

)nereagoval(a 8% vyčkával(a) dle vývoje situace 38%

poskytla okamžitou pomoc 54%

Graf č. 33: Jaká byla reakce obce?

88

Otázka 6 Poskytl vám stát finanční pomoc? a) ano b) ne Poskytl vám stát finanční pomoc?

ano 21%

ne 79%

Graf č. 34: Poskytl vám stát finanční pomoc?

Otázka 7 Za jak dlouho jste škody odstranili a vrátili se opět do běžného života? a) během pár dní b) měsíc c) více jak měsíc Za jak dlouho jste škody odstranili a vrátili se opět do běžného života?

více jak měsíc 31%

během pár dní 31%

měsíc 38%

Graf č. 35: Za jak dlouho jste škody odstranili a vrátili se opět do běţného ţivota?

89

Otázka 8 Co byste poradili ostatním, aby měli co nejmenší škody, nejrychleji se z povodní vzpamatovali nebo vodě v domě nejlépe zabránili? Místní, které povodně postihly, většinou doporučují zabarikádovat dům pytli s pískem, pořídit čerpadlo, připravit se zavčas, sledovat počasí a hodně často doporučovali nejlépe nebydlet v záplavové oblasti. Vyhodnocení: Jak lze z grafů vyčíst, 65% ze všech dotázaných mělo co dočinění s povodněmi. Ať uţ osobně nebo u svých blízkých. Toto číslo je velmi vysoké a naznačuje, ţe naše studovaná oblast leţí v záplavové oblasti. Řeka Bečva hrozí rok co rok povodněmi, coţ je velmi smutné a tomu odpovídají i následující grafy. Kdyţ se přesuneme na další graf, vidíme, ţe nejvíce lidí povodně zasáhly vícekrát neţ dvakrát (39%). 33% místních zasáhlo dvakrát a nejméně z nich (28%) jednou. To, jak lidé v této situaci v prvních chvílích reagovali, nejvíce dotázaných (69%) okamţitě zachraňovali co se dalo, coţ byla většina. Reagovala bych taky tak. Další (28%) vyčkávali dle situace a 3% nereagovali nijak. Více jak polovině způsobily povodně velké škody, i kdyţ se snaţili co nejrychleji škodám zabránit, voda je bohuţel rychlejší neţ člověk. Zajímala mě také pomoc obce a státu. Přes polovinu postiţených obec poskytla okamţitou pomoc. Tady hlavně pomáhala těm nejvíce zasaţeným, co tu pomoc akutně potřebovali. U 38% obec vyčkávala dle situace a pak teprve pomohla. Zbylých 8% nepomohla. Z výsledku lze vidět, ţe se obce svým občanům snaţí co nejvíce pomoct. Se státem a finanční podporou je to uţ horší. Většinu obyvatelstva (79%) stát finančně nepodpořil. Buď lidé nebyli pojištěni, nebo z důvodu nedostatku peněz. Zda-li lidé odstranili škody za pár dní, za měsíc nebo za víc jak měsíc, mi graf vyšel téměř na třetiny.

90

U osmé otázky bych chtěla podotknout jednu věc. Kdyţ místní odpovídali na otázku, co by poradili ostatním občanům postiţenými povodněmi, navrhovali nebydlet v záplavové oblasti. Jenomţe to není tak jednoduché. Nemovitosti v záplavových oblastech se dost špatně prodávají a určitě většina z nich nemá peníze navíc na pořízení jiného bydlení.

91

Otázky pro ty, které povodně přímo nezasáhly. (Odpovídali všichni.) Otázka 9 Víte, jak pomoci lidem postihnuté povodněmi? a) ano b) ne Víte, jak pomoci lidem postihnuté povodněmi?

ne 22%

ano 78%

Graf č. 36: Víte, jak pomoci lidem postihnuté povodněmi? Podle pohlaví

Podle věku 100

100

73

80

80 %

ano

60 27

40

0

ne

muž


75

60

50 50

% 40

12

20

100

100

88

ano ne

25

20 0

žena

0 16 - 25

26 - 35


92

0 36 - 45

46+

Otázka 10 Pomohl(a) jste těm, kteří byli povodněmi zasaženi? Jakým způsobem? a) ano + jak b) ne Pomohla jste těm, kteří byli povodněmi zasaženi?

ne 35%

ano 65%

Graf č. 37: Pomohl(a) jste těm, kteří byli povodněmi zasaţeni? Podle věku

Podle pohlaví

80 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

80

71

70 53

60

47

50 ano

29

62

58 42

43

38

% 40

ne

57 ano

30

20

ne

20 10 muž


0

žena

16 - 25

26 - 35

36 - 45

46+


Vyhodnocení: 78% místních respondentů ví, jak pomoci lidem postihnuté povodněmi. Coţ je velmi pozitivní číslo. Ovšem o něco menší procento (65%) pomohli těm, kteří byli zasaţeni povodněmi. Způsoby pomoci psali různé: pomoc při vynášení věcí ze zatopených prostor, odklízení nánosů ze silnice,čerpání, zapůjčení čistících prostředků, zajištění pitné vody a jídla, zasláním rádcovské sms, půjčení techniky, finanční dar, poskytnutí azylu a psychická podpora.

93

Otázky pro všechny: Otázka 11 Co říkáte na to, že TOP 09 podali návrh, aby všichni lidé platili tzv. „povodňovou“ daň? a) souhlasíte b) jste zásadně proti c) nemáte názor (nevíte o tom) Co říkáte na to, že TOP 09 podali návrh, aby všichni lidé platili tzv. „povodňovou“ daň?

nemáte názor )nevíte o tom) 28%

souhlasite 25%

jste zásadně proti 47%

Graf č. 38: Co říkáte na to, ţe TOP 09 podali návrh, aby všichni lidé platili tzv. „povodňovou“ daň? Podle vzdělání

Podle věku 80

67

60

60 38 37

% 40 30

souhlasíte

38

jste zásadně proti

29

25

17

16

20

nemáte názor (nevíte o tom) 16

%

40

0 16 - 25

26 - 35

36 - 45


46+

46 38

33

30

0

souhlasíte

31

jste zásadně proti

21

16

20 10

10 0

48

50

46

50

67

70

71

70

nemáte názor (nevíte o tom)

0 základní

střední

vysokoškolské


Otázka 12 Víte, jaká protipovodňová opatření se již realizují nebo plánují na řece Bečvě? Respondenti často psali o uvaţování výstavbě poldru, který chybí, o tom ţe se průchod toku řeky Bečvy čistí, prohlubují se a zpevňují boky koryt. Někteří to naopak vidí skepticky, ţe něco proti povodním začnou dělat. To, ţe se plánuje, neznamená, ţe to ve skutečnosti bude. 94

Otázka 13 Myslíte, že se těmito opatřeními částečně nebo zcela vyřeší tento povodňový problém? a) ano b) ne c) nevím jaké opatření se realizují nebo plánují 13) Myslíte, že se těmito opatřeními částečně nebo zcela vyřeší tento povodňový problém?

ano 23% nevím, jaké opatření se realizují nebo plánují 62%

ne 15%

Graf č. 39: Myslíte, ţe se těmito opatřeními částečně nebo zcela vyřeší tento povodňový problém?

Otázka 14 Která protipovodňová opatření Bečvy byste navrhoval(a) vy? Občané nejčastěji navrhovali prohloubení koryt řeky a řádně je vyčistit, vysázení stromů v blízkosti řek a v určitých oblastech vybudovat suché poldry, které se v případě povodní zaplní a zadrţí záplavovou vlnu.

95

Vyhodnocení: Povodňovou daň by zásadně

neplatila aţ polovina obyvatel. Čtvrtina naopak

s tímto návrhem od TOP 09 souhlasí, druhá čtvrtina o tom neví. Nejvíce respondentů o tom neví se základním vzděláním, nejméně se vzděláním vysokoškolským. Na druhou stranu mě překvapuje, ţe právě vysokoškolsky vzdělaní s návrhem spíše souhlasí. Se vzděláním středním spíše nesouhlasí. Kdyţ se podíváme na graf odpovědí podle věku, zásadně s návrhem nesouhlasí lidé ve věku od 36 a více let. Ve 26 – 35 let spíše souhlasí a mladí lidé mají odpovědi téměř rovnocenné. Spíše ale o tom nevědí nebo nesouhlasí. Já se rozhodně řadím k polovině, tedy s názorem ne. Mám ten dojem, ţe stát musí mít v rozpočtu i peníze na takovéto pohromy a počítat s nimi. Tomu musí odpovídat odvody všech v celém státě stále. Solidárnost je na místě. Jednou bude povodeň, podruhé můţe přijít něco jiného. Proto není moţno platit jen tzv. „povodňovou daň“. Za protipovodňová opatření se na řece Bečvě plánuje výstavba potřebného poldru. Ovšem řada respondentů o nějakých plánech, ţe se realizují, pochybuje. Navíc aţ 62% obyvatel neví, jaké opatření se realizují nebo plánují. Ti, co věděli, navrhovali prohloubení koryt, řádné vyčištění, vysázení stromů v blízkosti řeky a suché poldry. Ty bych navrhovala i já. Co se na řece Bečvě jiţ podle dotazovaných realizuje, je v určitých místech prohlubování a čištění průchodu toku řeky a zpevňování boků koryt.

96

Další otázky: Otázka 15 Postihly vás někdy sucha? a) ano (napište, zda-li se to týkalo i vás a jak jste to řešili) b) ne 15) Postihly vás někdy sucha?

ano 23%

ne 77%

Graf č. 40: Postihly vás někdy sucha?

Otázka 16 Jaká(é) činnost(i) člověka ohrožuje(í) vaše území? (Moţno i více odpovědí) a) průmysl b) kácení lesů c) znečištění vody d) nadměrná těţba e) nebezpečný odpad 16) Jaká(é) činnost(i) člověka ohrožuje(í) vaše území?

nebezpečný odpad 25% nadměrná těžba 7% znečištění vody 25%

průmysl 32%

kácení lesů 11%

Graf č. 41: Jaká(é) činnost(i) člověka ohroţuje(í) vaše území?

97

Otázka 17 Jak si myslíte, že by se tento (tyto) problém(y) měly řešit? U poslední otázky často odpovídali takto: Jde o problém jednotlivců – nebezpečný odpad vyhodí do volné přírody – lepší informovanost co a jak kam vyhazovat. Neničit lesy, obnovovat je. Nestavět domy na polích. Dostupným řízeným sběrem odpadu v místě bydliště. Zákonem. Více trestat tyto případy. Omezení těţby. Lepši kontrola v průmyslu – přísnější normy.

Vyhodnocení: V poslední části jsem poloţila tři otázky, které se týkají dalších ohroţení oblasti. Na dotaz zda-li respondenty někdy postihly sucha, dvě třetiny z nich odpověděli záporně. Třetina, která je postihla a vlastní zahradu, to řešili šetřením vodou na svých zahrádkách. Někteří naopak povaţovali za nutné úrodu zalévat, vozili vodu z města nebo vlastní studnu, a pokud jim nevyschla, zalévali z ní. Sucho a povodně jsou přírodní ohroţení oblasti. Následně mě zajímaly i činnosti člověka, které území ohroţují. Podle dotazovaných nejvíce naši oblast ohroţujeme průmyslem (32%), nebezpečným odpadem (25%) a znečišťováním vody (25%). To ţe u nás ohroţujeme oblast kácením lesů, si myslí jen 11% obyvatel a nadměrnou těţbou pouhých 7% obyvatel. U nás je poměrně hodně lesů chráněných. Je potřeba ale les obnovovat. V této oblasti se těţí jen v malé míře. V Hranicích probíhá akorát větší těţba cementu. Cementárna způsobuje ve městě nadměrnou prašnost.

98

5. Závěr Z bakalářské práce je vidět, jak je oblast kolem řeky Bečvy rozmanitá ve všech směrech. Pokud shrnu teoretickou část, došla jsem k tomu, ţe z hlediska přírodního charakteru má území v různých místech odlišný terén, je velmi atraktivní a vhodný pro rekreaci. I přesto, ţe se jedná o malé vymezené území, podnebí, půdy, rostliny a ţivočichové jsou zde velice rozmanité. Velký vliv má právě terénní členitost a nadmořská výška. Co se týče společenského charakteru, sniţuje se porodnost, sňatečnost a zvyšuje se rozvodovost. Tento problém je však celorepublikový. Jediné pozitivum je, ţe se sniţuje úmrtnost. Důvody, proč nám populace stárne, jsou např. rozšířená antikoncepce na trhu, neustálý úbytek sňatečnosti, práce a kariéra. Z náboţenské stránky jsou občané čím dál více ateističtí. Mnohem více věřících je v okrese Vsetín neţ v okrese Přerov. Aţ 56% věřících, coţ je nadprůměrná hodnota ve srovnání s Českou republikou. Pokud se zaměříme na vzdělání, jeho úroveň neustále stoupá. Ekonomicky aktivních je 51% obyvatel. Převaţují muţi nad ţenami. Nejvíce osob ekonomicky neaktivních jsou nepracující důchodci. Více jich pracuje v průmyslu jak v zemědělství, nejvíce však v terciárním sektoru (sluţby, stavebnictví). Oblast je typická především průmyslem strojírenským, chemickým, sklářským, textilním a papírenským. V zemědělství je více úrodná oblast v okrese Přerov jak v okrese Vsetín z důvodu toho, ţe Vsetínsko je oblastí pahorkatin a podhorských oblastí. Přerovsko je území spíše převáţně rovinaté. Doprava zde je taktéţ významná. Studovaným územím prochází ty nejdůleţitější trasy, jak ţelezniční, tak silniční. Oblast je velice výborná, co se týče dostupnosti a provázanosti. V praktické části jsem sestavila výzkumný dotazník, o který jsem se z převáţné části opírala. Dotazník je sloţen ze tří základních bodů: 1. Kvalita ţivota a způsob ţití v místě bydliště Pro většinu obyvatel je to rodná oblast a téměř ţádný z nich neuvaţuje o přestěhování z důvodů rodiny, přátel, práci, hezkému bydlení. Kdyţ uţ někdo o přestěhování uvaţoval, tak z důvodu lepší práce.

99

83% respondentů jsou zaměstnaní. Muţi jsou zaměstnaní všichni a 26% ţen jsou nezaměstnané. Za prací dojíţdí většinou obyvatelé z vesnic, aţ 83% a z měst jen 32%. Statistika zaměstnanosti mi tedy vyšla pozitivně. I přesto si však lidé myslí, ţe je úroveň příleţitosti zaměstnání špatná (aţ 63% respondentů). Podle dotázaných se aţ přes polovinu z nich nemá moţnost dostatečně kulturně vyţít. Za nejlepší z nabídky kulturního vyţití u nich povaţují zábavy a akce. Pro 65% obyvatel jsou obchody v místě bydliště dostačující. Polovina z nich za nákupy občas dojíţdí, čtvrtina nedojíţdí vůbec a čtvrtina často. Často dojíţdějící jsou lidé z vesnic. Se svou nemocnicí je spokojeno aţ 80% respondentů, se školou aţ 87% respondentů. Většině obyvatel ostatní sluţby v místě bydliště vyhovují (75%). 63% však i nějaké sluţby postrádá. 2. Atraktivita oblasti, turistická místa a návštěvnost Tento výzkum, měl v první řadě zjistit, jakou si obyvatelé myslí, ţe mají návštěvnost turistů. Tu spíše předpokládali středně velkou nebo malou. Následně jsem si odzkoušela znalost památek a přírodních krás v jejich okolí bydliště. Většinou vyjmenovávali ty nejznámější, které právě nejvíce dělají oblast atraktivní. Jak jsem jiţ výše popsala, památek a přírodních krás je ve vymezené oblasti opravdu hodně a turisté mají plno moţností na zhlédnutí. Téměř všude mají i příleţitost se ubytovat a i sportovně rekreovat. Samotní místní své památky a přírodní krásy občas navštěvují. U sportovního vyţití je podle dotázaných pár. Další velmi významná výstavba je cyklostezka Bečva, která vede podél celé řeky Bečvy. Není však ještě zcela dokončená. Vyuţívá ji 60% všech respondentů. Spokojeno je s ní 53% dotázaných. Zbylí jsou nespokojení z důvodů nesjízdnosti kompletně celé cyklostezky, některé úseky jsou poškozené po povodních, je přetíţená nebo ji ještě nepoznali a nevyjádřili se. Polovina místních si myslí, ţe cyklostezka zvýšila návštěvnost turistů. Pro další zvýšení turistické návštěvnosti by obyvatelé doporučili adekvátní, cílenou a účinnou propagaci, levnější a kvalitní ubytování, více stánků s občerstvením atd. (Více viz. výše.)

100

3. Ohroţení oblasti činností člověka nebo přírody Z textu této kapitoly je zřejmé, ţe hlavním tématem ohroţení oblasti jsou pro obyvatelé povodně. Aţ 65% dotázaných postihly povodně, ať uţ osobně nebo u známých. Z výzkumu vyplývá, ţe oblast kolem řeky Bečvy je oblastí záplavovou. Nejvíce z postihnutých zasáhly povodně vícekrát. Reakce většiny z nich byla okamţitě zachraňovat co se dalo. Více jak polovině však povodně způsobily velké škody. Voda je bohuţel rychlejší jak člověk. Obec okamţitě pomáhala především těm nejvíce postihnutým. Z výzkumu vyplývá, ţe se obce snaţily svým občanům co nejvíce pomoct. Se státem a finanční podporou je to ovšem o mnoho horší. 79% dotázaných stát finančně nepodpořil. Nejlepším řešením, jak se povodním vyhnout, je nebydlet v záplavové oblasti. Bohuţel ti, co tam bydlí, to nemají tak jednoduché se přestěhovat. Tyto pozemky se logicky dost špatně prodávají a většina nemá finanční prostředky navíc na pořízení nového bydlení. 78% respondentů ví, jak pomoci lidem postihnuté povodněmi. Výše jsem zmínila i způsoby pomoci. Navrhnutou povodňovou daň od TOP 09 by neplatila polovina obyvatel. Druhá polovina většinou o této dani vůbec neví nebo souhlasí. Měli bychom být všichni zásadně proti. Stát musí mít v rozpočtu peníze i na takovéto pohromy. Co se týče protipovodňových opatření, aţ 62% respondentů neví, jaká protipovodňová opatření se plánují nebo realizují. Ti co věděli, často navrhovali úpravu a vyčištění koryt a suché poldry. Průchod toku řeky Bečvy se jiţ v určitých místech prohlubuje a zpevňuje. To je však zatím jediné protipovodňové opatření, které se realizuje. Ostatní strategie, popsané výše na téma Povodně jsou zatím z finančních důvodů v nedohlednu. Nakonec jsem se zaměřila na ohroţení oblasti člověkem. Výsledek je takový, ţe naši oblast nejvíce ohroţujeme průmyslem, nebezpečným odpadem a znečišťováním vody.

101

Kvalita ţivota a způsob ţití obyvatel je dle výsledků velmi dobrý. Lidé jsou zde spokojeni, o přestěhování neuvaţují a myslím si, ţe pro to mají velice dobré důvody. Oblast obklopená čistou přírodou, mnoha památek, moţností kulturního a sportovního vyţití a sluţby jsou pro ně vyhovující. Ten kdo má zde dobrou práci a nebydlí v záplavové oblasti, si nemůţe stěţovat. Takto jsem v kostce shrnula nejdůleţitější fakta kolem řeky Bečvy, ke kterým jsem se při psaní této práce postupně dopracovala.

102

6. Resumé Bakalářská práce Ţivot kolem řeky Bečvy si klade za cíl celkově pojmout oblast kolem řeky Bečvy. Zaměřuje se jak po teoretické, tak praktické stránce a soustřeďuje se na oblasti okresu Přerov a Vsetín. Teoretická část vymezuje oblast, zpracovává přírodní základ krajiny (tzn. charakterizuje krajinu, popisuje geologii s geomorfologií, podnebí, hydrologii, půdní charakteristiku a faunu s flórou) a analyzuje společný základ krajiny (tzn. zpracovává obyvatelstvo oblasti, sídelní charakteristiku a charakteristiku hospodářství. V praktické části jsem vycházela z dotazníkového šetření, kde jsem realizovala samotný výzkum a analyzovala získaná data. Tato část se zaměřuje na potenciál oblasti (ţivot a vyuţití vymezeného území obyvatel), atraktivitu oblasti (turistická místa, její návštěvnost, cyklostezku) a ohroţení oblasti (povodně a jiná ohroţení). Práce je podloţena názornými obrázky a v praktické části i grafy z výzkumného šetření.

Résumé The Bachelor's thesis „Life along the river Bečva“ puts as its intension a complete conception of the area along the river Bečva. It focuses on it either by the teoretical and practical part and it concentrates on the areas of the districts Přerov and Vsetín. The teoretical part determinates the area, it handles with the natural basis of the country (it characterises the country, describes the geology and geomorphology, the climate, hydrology, the land characteristics and fauna with flora) and analyses the social basis of the country (handles with the habitants of the country, characteristics of the residences and characteristics of the economy).

103

I based the practical part on the questionnaire survey, where I realised the survey itself and analysed the acquired data. This part concentrates on the potential of the area (the life and use of the defined area of the habitants), the attractivity of the area (the sightseeings, visit rate, bicycle path) and the threat of the area (floods and other threats). The thesis is underlaid by pictures and in practical parts also by graphs from the research survey.

104

7. Seznam zdrojů a použité literatury Literatura: 1. BRÁZDIL R. a kolektiv. Historické a současné povodně v České republice. Vydal: Masarykova univerzita v Brně a Český hydrometeorologický ústav v Praze, Brno – Praha, 2005. ISBN 80-210-3864-0 2. DANĚK A., GLET J. Putování po Moravě a Slezsku. Vydal MONTANEX a.s., Ostrava, 1999. ISBN 80-7225-019-1 3. DEMEK J. a kolektiv pracovníků Geografického ústavu ČSAV v Brně. Geomorfologie Českých zemí. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1965. 4. HANÁČEK A. Roţnov pod Radhoštěm. Nakladatelství Olympia, Praha, 1977. 5. HRÁDEK M., KŘÍŢ H., POKLUDA Z., PETRŮJOVÁ T., ŠTANCL R., ANDERS O. a kolektiv. Hostýnské vrchy, Vizovické vrchy. Nakladatelství Olympia, Praha, 1988. 6. HAUBELT J., SANETŘÍK M. Země Moravské brány: Po stezkách historie. Lipník nad Bečvou, 2006. ISBN 80-239-8328-8 7. KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-86690-26-1 8. KUKAL Z., NĚMEC J., POŠMOURNÝ K.: Geologická paměť krajiny. Vydala: Česká geologická sluţba, Praha 2005. ISBN 80-7075-654-3 9. NAJBRT P. Beskydy a Valašsko. Nakladatelství Olympia, Praha, 1974. 10. NETOPIL R. aj. Fyzická geografie 1. 1. vyd., Praha, 1984.

105

11. NĚMEC J. a kolektiv.: Voda v České republice. Nakladatelství Consult, Praha, 2006. ISBN 80-903482-1-1 12. SPRÁVA ZBRAŠOVSKÝCH ARAGONITOVÝCH JESKYNÍ. Propagační materiál: Zbrašovské aragonitové jeskyně. Vydala INVENCE Janov, Teplice nad Bečvou, 2005. 13. TKÁČ V.: Morava a Slezsko – země kulturních pokladů. Nakladatelství OPTYS, Opava, 1993. ISBN 80-85819-01-5 14. TOMÁŠEK Milan.: Půdy České republiky. Český geologický ústav, Praha, 2000. ISBN 978-80-7075-688-1 15. Školní atlas České republiky. Kartografie Praha, a.s., 2000. ISBN: 80-7011-657-9

Internetové zdroje: 1. Wikipedie – otevřená encyklopedie. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bečva 2. Řeka Bečva – stoletá voda – červenec 1997. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://www.mp-soft.net/zaplavy/becva.htm 3. Řeka Bečva. [on-line] Cit. 10. 10. 2009. Dostupné z www: http://www.rosmus.cz/texty/reka-becva.html 4. Regiony – Vodstvo: Bečva. [on-line] Cit. 10. 10.2009 Dostupné z www: http://regiony.ic.cz/index.php?clanek=vodstvo&dir=zlin&menu=zlin 5. Tipy na výlety, turistika a dovolená v ČR - Střední Morava: Přerovsko a Hranicko. [online] Cit. 11. 2. 2010. Dostupné

z www:http://www.vyletnik.cz/turisticke-oblasti/stredni-morava/prerovsko-

hranicko/

106

6. Český statistický úřad. [online] Cit. 18.1.20210 Dostupné z http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/okresy 7. Střední Morava – srdce a brány dokořán. [online] Cit. 13.2. 2010 Dostupné z http://www.strednimorava-tourism.cz/do-prirody/vodni-plochy 8. Příroda Valašska – hydrologie. [online] Cit. 14.2. 2010 Dostupné z http://www.priroda-valasska.cz/cz/4-priroda-valasska/14-hydrologie.html 9. Český statistický úřad. [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/okres_prerov 10. Český statistický úřad. [online] Cit. 28.3.20210 Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/kapitola/4034-10-rok_2010-120 11. Dopravní význam města Přerova. [online] Cit. 5.4. 2010 Dostupné z www: http://www.upol.cz/fileadmin/user_upload/AKTUALITY_2009/09-1016-city_logistic-ukazka_z_knihy.pdf 12. Fishing aussie. [online] Cit. 21.11.2010 Dostupné z www: http://rybareni.fishing-aussie.com/cs/page/tovacovska-jezera 13. Město Tovačov. [online] Cit. 21.11.2010 Dostupné z www: http://www.tovacov.cz/article/135/cs/Priroda/Jezera 14. Hranický průvodce. [online] Cit. 21.11.2010. Dostupné z www: http://www.hranickypruvodce.cz/zajimavosti/hranicka-propast 15. Statutární město Přerov. [online] Cit. 21.11.2010 Dostupné

z:

http://www.mu-prerov.cz/cs/o-prerove/naucne-vlastivedne-stezky/naucna-

vlastivedna-stezka-predmostim-az-do-praveku.html

107

16.

Helfštýn.

[online]

Cit.

21.11.2010.

Dostupné

z www:

http://www.zamky-

hrady.cz/2/helfstyn.htm 17. Wikipedie – otevřená encyklopedie. [online] Cit. 22. 11.2010. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Skanzen 18. Cyklostezka Bečva – stezka pro cyklisty, in-line bruslaře, turisty i běţkaře. [online] Cit. 22.11.2010. Dostupné z www: http://www.cyklostezkabecva.com/?q=novinka 19. Bikeboy – cyklostezka Bečva. [online] Cit. 22.11.2010. Dostupné z www: http://www.bikeboy.cz/index.php?page=196 20. Povodně 1997. [online] Cit. 24.11.2010. Dostupné z www: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?zarazeni=uvod 21. Rok 2012, změny klimatu, katastrofy a zajímavosti ze světa – Povodně 2009 [online] ] Cit. 24.11.2010. Dostupné

z www:

http://www.zmenyklimatu.estranky.cz/clanky/povodne-v-

cesku/povodne-2009_-bleskove-povodne-nikdo-necekal_-situace-je-horsi-nez-v-roce2006.html 22. tn.cz - Příčiny povodní na Moravě se podobají záplavám roku 1997 [online] Cit. 24.11.2010. Dostupné

z www:

http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/priciny-povodni-na-morave-se-

podobaji-zaplavam-roku-1997.html 23. Bečva pro ţivot – protipovodňová opatření na řece Bečvě [online] Cit. 24.11.2010 Dostupné z www: http://www.uprm.cz/data/docs/becva/povodi_moravy.pdf

108

Zdroje obrázků: 1. Mapový server [online]. [staţeno 10. 10. 2009] Dostupné z www: http://www.mapy.cz/#mm=ZP@x=140869632@y=133816320@z=9 2. Wikipedie [online]. [staţeno 10.10.2009] Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bečva 3. Historické mapy zemí Koruny české [online]. [staţeno 10. 10. 2009] Dostupné z www: http://mapserver.fsv.cvut.cz/antos/zoomify/komensky.html 4. Tennis Forum [online]. [staţeno 16.2.2010] Dostupné z www: http://www.tennisforum.com/showthread.php?t=396093 5. Fotodokumentace: Karel Rosmus a Jiří Rosmus [online]. [staţeno 16.2.2010] Dostupné z www: http://www.rosmus.cz/web-grafika/tovacov-zdroj.jpg 6. Web o kultuře a přírodě: Obrázky ČR [online]. [staţeno 16. 2. 2010] Dostupné z www: http://www.volny.cz/seitlova.jitka/fotky/hranice2.jpg 7. Administrativní rozdělení okresu Přerov – stav k 1. 1. 2008 [online]. [staţeno 28.3.2010] Dostupné z www: http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/mapa_administrativniho_rozdeleni_okresu_prerov/$ File/Přerov.gif 8. Administrativní rozdělení okresu Vsetín – stav k 1. 1. 2008 [online]. [staţeno 28.3.2010] Dostupné z www: http://www.zlin.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/administrativni_mapa_okresu_vsetin/$File/Vsetí n.gif 9. Tovačovská jezera [online]. [staţeno 21.11.2010] Dostupné z www: http://rybareni.fishing-aussie.com/cs/page/historie-tovacovskych-jezer

109

10. Zbrašovské aragonitové jeskyně [online]. [staţeno 21.11.2010] Dostupné z www: http://www.teplicenb.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=49903&lng=&menu 11. Hranická Propast [online]. [staţeno 21.11.2010] Dostupné z www: http://www.hranickypruvodce.cz/zajimavosti/hranicka-propast 12. Předmostí u Přerova [online]. [staţeno 21.11.2010] Dostupné

z www:

http://www.mu-prerov.cz/cs/o-prerove/naucne-vlastivedne-

stezky/naucna-vlastivedna-stezka-predmostim-az-do-praveku.html 13. Helfštýn [online]. [staţeno 21.11.2010] Dostupné www: http://www.zamky-hrady.cz/2/helfstyn.htm 14. Valašské muzeum v přírodě [online]. [staţeno 22.11.2010] Dostupné z www: http://www.valasskohornivsacko.cz/public/Image/eu/valasske20muzeum20v20prirode201 1.jpg 15. Vrchol Radhoště [online]. [staţeno 22.11.2010] Dostupné z www: http://www.pustevny.cz/vrchol.htm 16. Povodně 1997 – Troubky [online]. [staţeno 24.11.2010] Dostupné z www: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?zarazeni=c 17. Povodně 1997 – Přerov [online]. [staţeno 24.11.2010] Dostupné z www: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?zarazeni=c 18. Povodně 1997 – Hranice [online]. [staţeno 24.11.2010] Dostupné z www: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?zarazeni=d 19. Povodně 1997 – Roţnov pod Radhoštěm [online]. [staţeno 24.11.2010] Dostupné z www: http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud/povodne/index.php?zarazeni=j

110

8. Příloha DOTAZNÍK Milí občané, tímto bych vás chtěla poţádat o vyplnění následujícího dotazníku. Tento dotazník je součástí mé bakalářské práce na téma „Ţivot kolem řeky Bečvy“ a má slouţit k mému výzkumu v praktické části práce. Výzkum se týká 3 hlavních bodů vašeho území. Za prvé: kvalita vašeho ţivota a způsob ţití ve vašem městě, za druhé: atraktivita oblasti, turistická místa a návštěvnost u vás a za třetí: ohroţení oblasti ať uţ činností člověka nebo přírody. Dotazník je zcela anonymní. Byla bych vám velice vděčná za poskytnutí vašich informací a názorů. Předem vám moc děkuji za vyplnění dotazníku a za váš čas. Monika Navrátilová studentka Pedagogické fakulty Masarykova univerzita Brno

Pokyny: Odpovědi odlište jinou barvou. Vyplněný dotazník mi prosím zašlete na mail: [email protected] Základní údaje: Věk: ….. Pohlaví: muţ x ţena Vzdělání: základní, střední, vysokoškolské Odkud jste: Hranice na Moravě a okolí, Lipník nad Bečvou a okolí, Přerov a okolí, Valašské

Meziříčí

a

okolí,

Vsetín

a

okolí

A) Kvalita vašeho života a způsob žití ve vašem městě Místo a spokojenost s bydlištěm 1) Jste z a) města b) vesnice (Pokud z vesnice, napište z které.) 2) Je to Vaše rodné město (vesnice)? a) ano b) ne 3) Kolik let zde ţijete? a) 0 - 5 b) 6 -20 c) 20+ 4) Uvaţujete o přestěhování? Z jakého důvodu? Pokud ne, proč byste zde chtěl(a) zůstat? a) ano + důvod b) ne + důvod Zaměstnání 5) Jste zaměstnaný(á)? (Pokud jste student, máte nebo měl(a) jste o prázdninách brigádu?) a) ano b) ne 6) Hledá se práce (brigáda) dobře u vás nebo v okolí? a) ano b) ne

7) Pokud jste zaměstnaný(á) nebo brigádník, dojíţdíte za prací nebo pracujete v místě bydliště? a) dojíţdím b) pracuji v místě bydliště 8) Myslíte si, ţe vaše dítě nebo plánované dítě najde uplatnění v místě bydliště? a) ano b) ne 9) Jak hodnotíte celkovou úroveň příleţitosti zaměstnání u vás? a) velmi dobrá b) dobrá c) špatná

Kultura a zábava 10) Máte moţnost dostatečného kulturního vyţití u vás? a) ano b) ne + co chybí? 11) Co si myslíte, ţe je u vás nejlepší? a) zábavy a akce (diskotéky, hospody, koncerty, sportovní akce atd.) b) kino a divadlo c) Památky Sluţby 12) Nachází se ve Vašem místě bydliště dostatek obchodů? a) ano b) ne

13) Jsou vyhovující nebo musíte za nákupy dojíţdět? a) vyhovující b) občas dojíţdím c) dojíţdím 14) Máte u vás nebo poblíţ kvalitní nemocnici? a) ano b) ne 15) Jaké školy se u vás nachází? (Můţete označit i více odpovědí.) a) mateřská b) základní c) střední d) vysoká 16) Jste s nimi spokojeni? a) ano b) ne + důvod 17) Dojíţdíte Vy nebo Vaše děti do školy? a) ano b) ne 18) Vyhovují Vám ostatní sluţby v místě bydliště? a) ano + které b) ne + které 19) Postrádáte některé sluţby u vás nebo v okolí bydliště? a) ano + které b) ne

B) Atraktivita oblasti, turistická místa a návštěvnost u vás Turisté 1) Kdyby k vám přijela návštěva nebo turisté, co byste jim doporučil(a) za zhlednutí? a) pamětihodnosti + jaké b) přírodní krásy + jaké c) pamětihodnosti i přírodní krásy + jaké 2) Jak velkou se domníváte, ţe máte návštěvnost turistů? a) velkou b) středně velkou c) malou 3) Mají moţnost se turisté zde ubytovat? a) ano b) ne Vaše aktivita 4) Navštěvujete vaše památky a přírodní krásy? a) ano často b) ano občas c) ne 5) Máte moţnost sportovního vyţití? Nachází se zde např. tenisové kurty, golf, bazén, hřiště apod., které by mohli vyuţít i turisté? a) ano hodně b) ano, pár jich je c) ne

Cyklostezka 6) Buduje se cyklostezka, která je uţ z větší části zrealizovaná kolem řeky Bečvy. Vyuţíváte ji? a) ano b) ne 7) Pokud ano, jakým způsobem vyuţíváte tuto cyklostezku? (Moţno více odpovědi.) a) procházkou b) na kole c) in-line brusle d) běţky 8) Jste s ní spokojení? a) ano b) ne + proč 9) Myslíte si, ţe cyklostezka zvýšila návštěvnost turistů? a) ano b) ne Váš názor 10) Co myslíte, ţe by turistickou návštěvnost ještě zvýšilo a co podle vás zde chybí?

C) Ohrožení oblasti činností člověka nebo přírody Řeka Bečva rok co rok způsobuje povodně. Otázky jsou směřovány převáţně na toto téma. Otázky pro ty, které postihly povodně: 1) Postihly vás někdy povodně? Pokud ne přímo vás tak známé? a) ano b) ne 2) Kolikrát vás postihly? d) 1x e) 2x f) vícekrát 3) Jak jste vy nebo vaši známí reagovali v prvních okamţicích záplav? d) okamţitě jste zachraňovali co se dalo e) vyčkávali jste dle situace f) nijak 4) Způsobila povodeň velké škody? c) ano d) ne 5) Jaká byla reakce obce d) poskytla okamţitou pomoc e) vyčkávala podle vývoje situace f) nereagovala 6) Poskytl vám stát finanční pomoc? c) ano d) ne

7) Za jak dlouho jste škody odstranili a vrátili se opět do běţného ţivota? d) během pár dní e) měsíc f) více jak měsíc 8) Co byste poradili ostatním, aby měli co nejmenší škody, nejrychleji se z povodní vzpamatovali nebo vodě v domě nejlépe zabránili? Otázky pro ty, které povodně přímo nepostihly (odpovídat můţou všichni): 9) Víte, jak pomoci lidem postihnuté povodněmi? c) ano d) ne 10) Pomohl(a) jste těm, kteří byli povodněmi zasaţeni? Jakým způsobem? c) ano + jak d) ne Otázky pro všechny: 11) Co říkáte na to, ţe TOP 09 podali návrh, aby všichni lidé platili tzv. „povodňovou“ daň? d) souhlasíte e) jste zásadně proti f) nemáte názor (nevíte o tom) 12) Víte, jaká protipovodňová opatření se jiţ realizují nebo plánují na řece Bečvě? 13) Myslíte, ţe se těmito opatřeními částečně nebo zcela vyřeší tento povodňový problém? d) ano e) ne f) nevím jaké opatření se realizují nebo plánují

14) Která protipovodňová opatření Bečvy byste navrhoval(a) vy? Další otázky: 15) Postihly vás někdy sucha? c) ano (napište, zda-li se to týkalo i vás a jak jste to řešili) d) ne 16) Jaká(é) činnost(i) člověka ohroţuje(í) vaše území? (Moţno i více odpovědí) f) průmysl g) kácení lesů h) znečištění vody i) nadměrná těţba j) nebezpečný odpad 17) Jak si myslíte, ţe by se tento (tyto) problém(y) měly řešit?

MASARYKOVA UNIVERZITA. Život kolem řeky Bečvy

Recommend Documents