Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy
Bakalářská diplomová práce
2008
Martin Kašpar
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia
Martin Kašpar
Uměleckohistorický průzkum dvou rodinných domů architekta Emila Králíka v Prostějově Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: PhDr. Aleš Filip, Ph. D.
2008
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………….. Podpis autora práce
Poděkování Dovoluji si tímto srdečně poděkovat svému vedoucímu práce PhDr. Aleši Filipovi, Ph.D. vždy za vlídné přijetí, poskytnuté rady a povzbuzení. Mé díky také patří majitelce rodinných domů paní Marii (Máryi) Kováříkové – Růžičkové, která mně do nich umožnila vstup. MgA. Filipu Cenkovi chci poděkovat za zapůjčení obrazové techniky a vřelý dík patří všem dalším pracovníkům institucí, které jsem navštívil. Dále bych chtěl poděkovat také své rodině, která mi byla při vytváření práce vždy oporou. Velký dík si také zaslouží za pomoc přítelkyně Jana.
Obsah
1.ÚVOD........................................................................................................................................................ 6 1.1 VYMEZENÍ TÉMATU ............................................................................................................................. 6 1.2 KRITIKA POUŽITÝCH ARCHIVNÍCH PRAMENŮ A LITERATURY ......................................................... 10 1.2.1 Prameny ................................................................................................................................................. 10 1.2.2. Literatura .............................................................................................................................................. 14
2.TEORETICKO - METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ................................................. 17 3. PRŮZKUMOVÁ ČÁST ....................................................................................................................... 21 3.1 RODINNÝ DŮM FRANTIŠKA KOVÁŘÍKA............................................................................................ 24 3.1.1 Základní údaje ....................................................................................................................................... 24 3.1.2 Podněty vedoucí k postavení rodinného domu Františka Kováříka ...................................................... 25 3.1.3 Stavební historie .................................................................................................................................... 26 3.1.4 Život v domě.......................................................................................................................................... 31 3.1.5 Rozbor architektury a výzdoby .............................................................................................................. 38
3.2 RODINNÝ DŮM JOSEFA KOVÁŘÍKA ................................................................................................... 47 3.2.1 Základní údaje ....................................................................................................................................... 47 3.2.2 Podněty vedoucí k postavení rodinného domu Josefa Kováříka ........................................................... 48 3.2.3 Stavební historie .................................................................................................................................... 49 3.2.4 Rozbor architektury a výzdoby .............................................................................................................. 52
4. O TVŮRCI RODINNÝCH DOMŮ - ARCHITEKT EMIL KRÁLÍK .......................................... 59 4.1 PODNĚTY VEDOUCÍ K VOLBĚ STUDIA ARCHITEKTURY ..................................................................... 59 4.2 TVORBA PŘEVÁŽNĚ PRO BRNO A PROSTĚJOV .................................................................................. 61 4.3 PEDAGOGICKÁ PROFESE A SPOLKOVÁ ČINNOST .............................................................................. 64 4.4 NÁVRAT K VÝTVARNÉ ČINNOSTI ...................................................................................................... 69 5. ZÁVĚR ................................................................................................................................................... 73 6. SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .......................................................................................... 77 7. SEZNAM OBRAZOVÝCH PŘÍLOH ................................................................................................ 87 7.1 PŘÍLOHA A - ARCHIVNÍ FOTOGRAFIE (AF) ...................................................................................... 87 7.2 PŘÍLOHA B - ARCHIVNÍ PLÁNOVÁ DOKUMENTACE (AP) ................................................................ 87 7.3 PŘÍLOHA C - FOTOGRAFIE SOUČASNÉHO STAVU (FS) ...................................................................... 88 7.4 PŘÍLOHA D - INVENTARIZACE VYBRANÝCH VÝTVARNÝCH A UMĚLECKOŘEMESLNÝCH PRVKŮ (IK) ................................................................................................................................................................. 91 7.5 PŘÍLOHA E – PRŮKAZNÝ DOCHOVANÝ NÁBYTEK (PN) ................................................................... 94 7.6 PŘÍLOHA F – OBRAZOVÁ PŘÍLOHA K ČÁSTI O EMILU KRÁLÍKOVI (EK) ........................................... 95 RESUMÉ .................................................................................................................................................... 96 SUMMARY ............................................................................................................................................... 97
8. OBRAZOVÉ PŘÍLOHY
1.Úvod 1.1 Vymezení tématu
Architekturu můžeme považovat za jednu z nejpozoruhodnějších lidských činností. Byla vždy výrazem určité ideologie, ale také výrazně třídní. Ve své podstatě se jedná o umění stavět.1 Od ostatních uměleckých disciplín ji především odlišuje její trojrozměrnost obklopující člověka.2 Již v antice Vitruvius3 rozdělil architekturu na tři části: stavitelství, tvorbu slunečních hodin a strojnictví. Oblast stavitelství je však vzhledem k takto definované architektuře nejpodstatnější.4 Toto tvrzení lze vypozorovat hned z jeho spisu De Architectura libri decem5 (Deset knih o architektuře), kde je ustanoveno, že stavitelství by se mělo sestávati z ideového usměrnění (ordinatio), z rozvržení (dispositio), z eurythmie, ze symetrie, z ladnosti (decor) a z hospodářské rozvahy (distributio).6 Později převládá návaznost, ale také zároveň kritika na vitruviovskou tradici.7 Například Leone Battista Alberti8 (často přezdíván Syrový, Bohuslav. Architektura-svědectví dob: přehled vývoje stavitelství a architektury. 3. dopl. vyd. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1987, s. 9-10. 2 Zevi, Bruno. Jak se dívat na architekturu. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1966, s. 14. 3 Vitruvius (1. století před n. l.) plným jménem Marcus Vitruvius Pollio (používání celého jména je však sporné) byl řecký architekt, inženýr a je především známý pro pojednání De architektura (On Architecture) a vytvoření příručky pro řecké architekty. Z jeho života toho víme jen velmi málo. Byl aktivní v době Augusta a Julia Caesara. Viz The New Encyklopaedia Britannica. Volume 12. Micropaedia. Chicago: The university of Chicago, 1978, s. 406. 4 Kroupa, Jiří. Školy dějin umění: metodologie dějin umění. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 28-29. 5 Jediný dochovaný spis z této doby (kol. 20. př. Kr.) je rozdělen na deset kapitol (knih). V první kapitole Vitruvius definuje dovednosti a znalosti, které má mít každý architekt (např. umět psát, kreslit, astronomii apod.). Ve druhé kapitole se nacházejí principy teorie a praxe architektury. Třetí a čtvrtá kapitola pojednává o architektuře chrámů a v páté a šesté kapitole jsou informace o veřejných a soukromých stavbách. Sedmá kapitola je věnována výzdobě domů a v osmé nalezneme informace o vodní architektuře např. vodní hodiny, kanály apod. Devátá se zabývá prací o nebesích a poslední kapitola je o vojenské architektuře. Viz Grove Art Online, Vitruvius - §2(ii): On Architecture: The ten books [online]. c2007, poslední revize 11.1.2004 [cit.200805-03]. Dostupné z
6 Vitruvius, Marcus - Pollio. Deset knih o architektuře. Z latinského originálu přeložil Alois Otoupalík. 3. vyd. Praha: Arista, 2001, s. 36 - 38. 7 Katedra architekury ČVUT v Praze, Teorie architektury [online]. c2008, poslední revize 29.3.2008 [cit.2008-04-03]. Dostupné z 1
6
„Italský Vitruvius“) pojednává ve spise De re aedificatoria libri decem (Deset knih o stavitelství) o funkci staveb takto: „Stavby byly vytvořeny kvůli lidem, ať byly určeny pro nezbytnosti života, jeho potřeby a pro pohodlí či pro potěšení za různých dob. Rozdílná rozdělení lidské společnosti, následkem čehož byla vynalezena i různost staveb a od čehož jest konečně vycházeti“.9 Pravidla, jenž vycházela z Vitruvia, byla od 16. století dokumentována a dále aplikována ve vzorových dogmatických traktátech o architektuře. Jednalo se převážně o traktáty Tutte l’opere d’architettura et prospettiva (autor Serlio) nebo I quattro libri dell’Architektura (autor Palladio). Všechna zmíněná teoretická pojednání tak dala základ pozdějším uvažováním o architektuře a bez jejich znalosti by vývoj architektury od 16. století do 19. století byl méně čitelný.10 S přihlédnutím k výše uvedenému můžeme tedy říci, že posláním architektury je sloužit potřebám praktického života. Pokud má sloužit člověku, neznamená to vyhovět jen praktické potřebě, ale také potřebám jako jsou psychické a sociální. Musíme však mít také na paměti, že na takovém místě žije racionální bytost, jež si zde buduje svůj domov.11 Architektura tedy vytváří prostředí, které lidi neustále obklopuje. Je však věcí její kvality, jak bude na lidi působit. Může je nadchnout, rozradostnit a rozvíjet jejich individualitu, ale na druhou stranu je také může ubíjet nebo rozesmutnět.12 Dobrou architekturu můžeme tedy brát jako jakýsi soubor praktických, estetických a společensky zaměřených činitelů. Nádhera budov nespočívá jen v tom, že mají dokonalou ornamentální výzdobu a dekoraci, ta musí být patrná již od samotného vzniku architektonického díla. Jedná se ale především o základní pojetí, koncepci díla, půdorysné řešení, hmotové utváření a uspořádání jednotlivých místností. Pokud vše tedy shrneme, vidíme, že krása budov v podstatě spočívá v dořešení všech detailů stavby do nejmenších podrobností.13 I v českých zemích můžeme nalézt mnoho hodnotných architektonických děl a památek. Mezi ně se řadí také dva rodinné domy v Prostějově, vynikající nejen svým průčelím a krásnou slohovou úpravou interiérů, jež si zde nechali postavit bratři Dr. Ing. František Kovářík a Ing. Josef Kovářík (dále jen František a Josef
Leone Battista Alberti byl humanista, sekretář římské kurie, ale také znamenitý architekt. Chtěl, aby architektura byla povýšena mezi svobodná umění, a aby se odlišovala od stavitelského řemesla. Dochází zde tak poprvé k odtržení projektování staveb od jejich provádění. Viz Alberti, Battista - Leone. Deset knih o stavitelství. Z latinského originálu přeložil Alois Otoupalík. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956, 9 Tamtéž, s. 107. 10 Kroupa, Jiří. c. d. (pozn. 4), s. 88 - 89. 11 Koula, Jan - Emil. Poznáváme architekturu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973, s. 7. 12 Šíf, Julius. Komposice architektury. 1. vyd. Praha, 1954, s. 32 - 33. 13 Koula, Jan - Emil. c. d. (pozn. 11), s. 8. 8
7
Kovářík) podle návrhů architekta Emila Králíka.14 Rodinné domy Františka a Josefa Kováříka jsou vystaveny na počátku 20. století, a proto oscilují mezi doznívající geometrickou fází secese a nástupem moderny.15 O jejich významnosti, svědčí i fakt, že v roce 1958 byly zapsány do Ústředního seznamu nemovitých památek.16 V současné době u nich můžeme pozorovat nejrůznější vnitřní i vnější poškození. Nejnutnější opravy těchto poškození doposud majitelka, paní Marie (Márya) Kováříková - Růžičková financovala sama. Rodinné domy Františka a Josefa Kováříka však potřebují zrealizovat další opravy. Majitelka však nedisponuje tak velkými finančními prostředky, se kterými by mohla započít všechny opravy, a proto se rozhodla pronajmout domy dlouhodobým nájemcům, kteří by se je snažili dále opravovat a udržovat.17 Záchrana těchto rodinných domů pro další generace však klade na majitelku, potenciální nájemce nebo případně restaurátory stále zvyšující se nároky na jejich záchranu. Je faktem, že k úspěšnému řešení této záchrany, nalezení vhodného nájemce, renovaci, modernizaci nebo obnovy by zde mělo být nejprve jejich hlubší poznání.18 K tomuto cíli vedou nejrůznější průzkumy (uměleckohistorické, restaurátorské, archeologické apod.). Jedno mají však tyto průzkumy společné, a to, že jejich cílem by mělo být poznání hodnot konkrétní památky, které povede k získání dostatečného množství informací pro další rozhodování.19 Takové množství informací se pokusí nalézt i tato práce, jejímž tématem je realizace uměleckohistorického průzkumu rodinných domů Františka a Josefa Kováříka, jehož obsah může být využit jako podklad pro další uvažování o budoucnosti těchto domů či může sloužit jako podklad pro další práce (záchranné, průzkumové, projektové apod.). Je nutno uvést, že tato práce nezahrnuje závazná vyjádření příslušných památkových orgánů a organizací. Slouží především pro účely uměleckohistorického poznání obou domů pro majitelku, potenciální nájemce nebo jako studijní podklad pro další badatelskou Mathon, Jaroslav. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: Městská knihovna, 2001, s. 157. 15 Zatloukal, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. 1. vyd. Praha: Foibos; Olomouc: Muzeum umění: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007, s. 50 - 53. 16 Rodinné domy Františka a Josefa Kováříka byly od 3.5.1958 zapsány do Ústředního seznamu nemovitých památek pod rejstříkovým číslem 27956/7-5718 (rodinný dům Františka Kováříka) a 46705/7-5723 (rodinný dům Josefa Kováříka), jako měšťanské domy. Viz Národní památkový ústav, Monumnet – nemovité památky [online]. c2003-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z 17 Osobní sdělení paní Marie Kováříkové – Růžičkové, Prostějov dne 20. prosince 2007. 18 Kopecká, Ivana - Nejedlý, Vratislav. Průzkum historických materiálů: analytické metody pro restaurování a památkovou péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 25. 19 Kašička, Bohumil. Stavebně historický průzkum. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, s. 5. 14
8
činnost. Východiskem provedeného průzkumu je terénní optická prohlídka, a poté vypracování průzkumové části. Rozsah a struktura průzkumu vychází již z jeho zaměření. Při takovémto druhu průzkumu je konkrétní objekt (památka) determinován v rámci dějin umění (případně dějin hmotné kultury nebo dějin příslušné řemeslné disciplíny) a vyjadřuje podstatné a charakteristické kvality, které tvoří uměleckohistorickou hodnotu obou domů.20
Macek, Petr. Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. 2. dopl. vyd. Praha: Jalna, 2001, s. 16 -17.
20
9
1.2 Kritika použitých archivních pramenů a literatury Při zpracování textových i obrazových částí této práce jsem vycházel především z terénního průzkumu, a tedy z optické prohlídky obou rodinných domů. Dále bylo použito dostupných archivních pramenů, uměleckohistorické literatury a jiných odborných zpracování. Informace o obou domech se dochovaly převážně jen fragmentárně, a na nejrůznějších místech, proto nelze jednoznačně uvést, který pramen či literární zdroj je stěžejní pro jejich celkové poznání.
1.2.1 Prameny
Již samotný provedený průzkum21 obou domů můžeme považovat za výchozí pramen. Další hodnotné prameny uchovává Státní okresní archiv Prostějov (dále jen SOkA Prostějov). Jedná se konkrétně o částečně přístupný fond22 z něhož byly především využity informace o stavebním vývoji rodinných domů Františka23 a Josefa24 Kováříka. Jednalo se zejména o korespondenci mezi staviteli (firmou R. Konečný & J. Nedělník), objednateli (Františkem a Josefem Kováříkem) a architektem rodinných domů (Emilem Králíkem). U rodinného domu Františka Kováříka zachycují dopisy období od 1. června 1910 do 10. října 1912 a u rodinného domu Josefa Kováříka období 3. února 1911 – 13. července 1913. Dále je v tomto fondu25 obsažena plánová dokumentace26 k rodinnému domu Josefa Kováříka.
Jedná se o nedestruktivní terénní průzkum obou objektů za využití jednoduchých pomůcek (fotoaparát a videokamera). 22 SOkA Prostějov, fond Stavební firma Konečný a Nedělník, 1886 – 1947 (dále jen fond Konečný & Nedělník). Prozatímní inventární seznam, Škrkánková, L., 1973, 43 s. 23 SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 24 SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 25 Ve fondu se nacházejí především stavební plány, stavební rozpočty, včetně mezd. Materiál významný pro dnešní stavební adaptace, dosud však málo využitý. Fond však nebyl nově uspořádán, ale je k němu pořízený nový inventář podle domovních čísel. Nově byl fond rozdělen na kartony. Viz pozn. 22. 26 SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 164, kart. č. 39, Plánová dokumentace (signováno Emilem Králíkem) – 41 nákresů (modré kopie) detailů pro rodinný dům Ing. Josefa Kováříka, asi 1911. 21
10
Excerpcí všech dostupných dokumentů v tomto fondu se však nepodařilo dohledat plánovou dokumentaci rodinného domu Františka Kováříka, z které čerpala informace pro diplomovou práci Architekt Emil Králík (1970) Věra Kučerová (Matysková).27 Dle zjištění R. Šváchy si v roce 1995 plánovou dokumentaci vypůjčil V. Šlapeta a údajně ji už zpátky nevrátil.28 Zde byla především provedena recepce zmínek o rodinných domech Františka a Josefa Kováříka v dobových periodikách.29 Autor této práce se pokusil V. Šlapetu kontaktovat a dostalo se mu této odpovědi: „Nevím odkud máte tuto informaci: V roce 1975 jsem překreslil půdorysy Králíkových vil na publikační výkresy, tyto se od té doby přebírají a publikují např. ve vilách olomouckého kraje. Po letech jsem slyšel, že plány už na městském úřadě nejsou, což mne udivilo. V úctě VŠ“.30 V Muzeu umění Olomouc (dále jen MUO) se však autorovi podařilo nalézt fragmenty31 právě z tohoto chybějícího souboru plánové dokumentace. Mezi nalezenými fragmenty jsou prováděcí projekty přední, boční fasády a řezů spolu s půdorysy sklepa, přízemí a prvního patra pro zařízení topení parou o nízkém tlaku. Je zcela možné, že se další, chybějící části nacházejí po celém území České republiky. Další hodnotný pramen uchovává Muzeum Prostějovska v Prostějově (dále jen MPP). V osobním fotoarchivu pracovníka MPP Miroslava Chytila se nachází skleněný fotonegativ tepané sochy dívky s věncem a dvěma hady, z dvorku rodinného domu Františka Kováříka. Část vybavení u obou rodinných domů realizovala firma Vulkania32 podle návrhů Emila Králíka.33 Proto je také operováno s nalezenými informacemi z
Kučerová (Matysková), Věra. Architekt Emil Králík. Brno, 1970, s. 4. Jeřábková, Edith. Prostějov – Enkláva České secese na Moravě – sociální a kulturní předpoklady. Olomouc, 1995, s. 155. 29 Viz Seznam pramenů a literatury. 30 Osobní sdělení prof. V. Šlapety, Brno dne 30.4. 2008. 31 Viz Seznam pramenů a literatury. 32 Vulkania spolupráci s architektem Emilem Králíkem zahájila již v roce 1911. Dle Králíkových návrhů společnost Vulkania realizovala vybavení pro rodinné domy Františka a Josefa Kováříka. Jednalo se např. o kovové dveře, mříže, kandelábry, žardiniéry, obklady, osvětlovadla a mnoho dalších uměleckořemeslných prací. Viz Nováková, Michaela. Firma Vulkania a její produkce pro Ostravu a Prostějov. In: Artis Historia: sborník studií o dějinách umění a památkové péči. Filozofická fakulta Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2006, s. 96. 33 Filip, Aleš. Z historie firmy Vulkania. Emil Králík v Prostějově. Bulletin Moravské galerie v Brně. 1995, č. 51, s. 62 - 63. 27
28
11
fondu H 266,34 uloženém v Moravském zemském archivu v Brně - pracoviště Třebíč (dále jen MZA Brno). Zde se nachází informace35 různého charakteru o společnosti Vulkania36 a pracích architekta Emila Králíka,37 které realizoval za dobu působení v této společnosti. Složka Zaměstnanci – žádosti o místo38 obsahovala korespondenci architekta Emila Králíka s ředitelem společnosti Vulkania, ve které byly upraveny podmínky jejich vzájemné spolupráce. Fond se také vyznačuje velmi kvalitním obrazovým souborem černobílých skleněných fotonegativů. V tomto souboru, konkrétně ve složce s názvem Dekorativní a praktické umělecké předměty bytů,39 se nacházel jeden skleněný fotonegativ haly s krbovými kamny a schodištěm rodinného domu Josefa Kováříka. Muzeum města Brna (dále jen MMB) zakoupilo z rodinného domu Františka Kováříka do svých sbírek skleník a půlkruhové křeslo se stolkem. V současné době však není možná prohlídka s focením. Proto jsou v této práci použity fotografie již dříve vytvořené fotodokumentace40 těchto předmětů41 Část vybavení, soubor jídelny (inv.č. 16313-16327) z rodinného domu Josefa Kováříka se také nachází v depozitáři Moravské galerie v Brně – pracoviště Mikulov
MZA Brno, fond H 266: Vulkania Prostějov - moravská továrna uměleckých předmětů kovových a jiných, dříve Theodor Dostál v Prostějově s.r.o., ev. č. 1658. Inventář tohoto fondu vytvořila Mgr. Hana Krystýnková v roce 1993 (dále jen fond H 266). 35 Fond H 266 obsahuje především knihu podílníků 1909-20, materiál k valným hromadám 1909-22, knihu zápisů z valných hromad 1929-47, záležitosti správní rady 1910-13, znárodnění a začlenění 1948, výpisy z obchodního rejstříku 1909-16, všeobecná korespondence 1913-14, korespondence ředitele 1940-41, pojištění 1930-41, patenty 1920-23, popisníky jmění 1919-31, kupní smlouvy na pozemky 1909-30, stavební záležitosti včetně plánů 1909-38, objednávky výrobků 1940, evidence výrobků 1913-14, index odběratelů 1947-56, výpisy z mzdových listů 1934-35, inventarizace materiálu a skladu 1925-40, úkolové sazby 1946, cenové kalkulace 1946, skleněné fotonegativy výrobků b.d. Viz Ministerstvo vnitra ČR, Databáze archivních fondů ČR [online]. c2005, poslední revize 20.3.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z 36 Společnost Vulkania vznikla v roce 1907 z kovotepecké dílny Theodora Dostála. Nejprve byla společnost s ručením omezeným, ale již po dvou letech se transformovala na akciovou společnost. Jejími akcionáři se staly významné osobnosti politického, hospodářského a kulturního života v Prostějově (např. L. Wichterle, V, Perek, J. Petráň). Renomé firma Vulkania získala už v roce svého vzniku, kdy realizovala jedinečnou zakázku pro stavbu Městského spolkového domu a divadelního domu v Prostějově. Viz Nováková, Michaela. c. d. (pozn. 32), s. 87 - 89. 37 MZA Brno, fond H 266, inv. č. 59, kart. č. 2. 38 MZA Brno, fond H 266, inv. č. 66, kart. č. 2. 39 MZA Brno, fond H 266, inv. č. 121 - 2A, kart. č.11. 40 Viz Seznam pramenů a literatury. 41 Osobní sdělení Mgr. Jindřicha Chatrného (MMB), Brno dne 24. dubna 2008. 34
12
(dále jen MG Brno). Momentálně je však nábytek rozložen tak, že není možné focení.42 Proto jsou použity již dřívější fotografie těchto předmětů.43 Autorovi této práce se podařilo nalézt, v Archivu Vysokého učení technického Brno (dále jen AVUT Brno), nové, dosud jinde neuváděné informace o Emilu Králíkovi a Františku Kováříkovi. Osobní spis Emila 44 Králíka ukrýval informace o předmětech, které vyučoval na Vysokém učení technickém v Brně (dále jen VUT Brno). Ve složkách spisu je obsažena také úřední korespondence např. osvědčení o národní spolehlivosti, oddací a úmrtní list, nebo také dopisy architektovy manželky Boženy Králíkové, související s vyřizováním pozůstalosti Emila Králíka. V jiném spise45 se nacházela osobní tabulka Františka Kováříka obsahující stručný životopis s informacemi o jeho vědeckých pracích. K doplnění informací byl využit také nepublikovaný článek Sto let promočního práva v Rakousku.46 Ten pojednává o prvním udělení (rok 1902) doktorátu technických věd továrníku Františkovi Kováříkovi z Prostějova. Pozůstalost Emila Králíka je uložena v Archivu Národního technického muzea v Praze (dále jen NTM Praha). Ten již od roku 2006 prochází rozsáhlou rekonstrukcí,47 a z tohoto důvodu není veřejnosti umožněn vstup. Nelze si však ani vyžádat pozůstalost pro individuální studium, protože jsou všechny fondy zakonzervovány.48 Podle Věry Kučerové se však v tomto fondu nacházelo informací jen pramálo, které využila převážně jen pro tvorbu životopisných údajů architekta Emila Králíka.49
Osobní sdělení Mgr. Martiny Strakové (kurátorky sbírek nábytku a textilu v MG Brno), Brno dne 2. května 2008. 43 Ze souboru jídelny rodinného domu Josefa Kováříka byly zakoupeny od Lidky Kováříkové (manželky Josefa Kováříka) 3 ks příborníku, 1 ks křesla a 1 ks jídelního stolku. Dokumentace souboru jídelny z rodinného domu obsahuje vyobrazení nábytku, jeho popis a také informace o výrobci. Viz Seznam pramenů a literatury. 44 AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, kart. K 13. 45 AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Osobní tabulka Dr. Ing. Františka Kováříka, kart. K 11. 46 Tento nepublikovaný článek vytvořila pracovnice AVUT Brno, PhDr. Renata Krejčí k příležitosti oslav ke 100. výročí promočního práva v Rakousku. 47 Národní technické muzeum v Praze utrpělo v souvislosti s povodněmi z roku 2002 značné škody. Převážně byly zaplaveny muzejní depozitáře - přízemí historické budovy Invalidovny v Praze – Karlíně. Zde byly uloženy především sbírky Archivu architektury a Archivu pro dějiny techniky a průmyslu. Viz Národní technické muzeum v Praze, Oddělení vysoušení zamražených archiválií (dokumenty) [online]. c2006, poslední revize 8.1.2005 [cit.2008-0503]. Dostupné z < http:// www2.ntm.cz/projekty/vysousecipracoviste/files/tz_vza_050201.pdf > 48 Národní technické muzeum v Praze, Archiv Architektury [online]. c2007, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: < http://www.ntm.cz/cs/archiv-a-knihovna/archivarchitektury > 49 Kučerová (Matysková), Věra. c. d. (pozn. 27), s. 2 -31. 42
13
1.2.2. Literatura V uměleckohistorické literatuře či jiném odborném zpracování dosud nevznikla monografická či jiná práce, jenž by se detailněji tématem uměleckohistorického průzkumu rodinných vil Josefa a Františka Kováříka v rámci jedné práce zabývala. Všechna nalezená pojednání tuto problematiku interpretují pouze v kontextu svého tematického zaměření. Musíme však zmínit, že Věra Kučerová - Matysková se této oblasti přiblížila nejvíce svou diplomovou prácí50 Architekt Emil Králík,51 obhájenou v roce 1970 na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita). Významnost této práce je také spatřována v tom, že se v ní autorce podařilo zaznamenat vzpomínky současníků architekta Emila Králíka, ale také výpovědi architektovy manželky Boženy Králíkové. Práce je koncipována jako katalog, který je stručnou charakteristikou architektových děl. I v tomto katalogu jsou věnovány dvě kapitoly popisu interiéru a exteriéru rodinných vil Františka a Josefa Kováříka. Tento popis však neobsahuje hlubší uměleckohistorické zhodnocení,52 které je předmětem této práce. Jiná autorka Edith Jeřábková ve své diplomové práci Prostějov - Enkláva České secese na Moravě - sociální a kulturní předpoklady, věnuje v jedné kapitole místo taktéž těmto objektům. Práce je však zaměřena na detailnější reflexi stavební historie rodinných domů Františka a Josefa Kováříka prostřednictvím dopisové korespondence (viz výše).53 Z tohoto důvodu se tato práce rozsáhle nezabývá stavební historií jako práce Edith Jeřábkové. Informace jsou pouze doplněny k jejím předešlým výsledkům. Významnou publikací je Život samé psaní54 od Edvarda Valenty. Autor tohoto vzpomínkového ohlednutí je synovcem Františka a Josefa Kováříka. Vzhledem k tomu, že si ho František Kovářík a jeho manželka vzali spolu s jeho sestrami k sobě (po smrti jeho rodičů), je tak jeho kniha souhrnem věrohodných svědectví, jak život a události s nimi spjaté v rodinném domě Františka Kováříka vypadaly po dobu, po kterou zde autor strávil své dětství.55 Iloš Crhonek připravil v roce 1989 pro MMB katalog s názvem Architekt Emil Králík k příležitosti výstavy celoživotního díla architekta Emila Králíka. Tímto katalogem se autor snaží prohloubit znalosti o přínosu architekta nejen V této verzi diplomové práce (jedná se o druhopis) se nenachází obrazová příloha, ve které autorka nashromáždila obsáhlý fotografický materiál. Prvopis i s obrazovou přílohou je ztracen. 51 Kučerová (Matysková), Věra. c. d. (pozn. 27), s. 1-5. 52 Tamtéž, s. 54 - 79. 53 Viz Seznam pramenů a literatury. 54 Valenta, Edvard. Život samé psaní. 1. vyd. Praha: Symposium, 1970. 55 Tamtéž, s. 5-77. 50
14
k počátkům a vývoji moderního směru architektury na Moravě a ve Slezsku, ale také zařadit jeho dílo (včetně vil Josefa a Františka Kováříka) do vývojového sledu české moderní architektury.56 Architektovými pracemi, převážně pro Prostějov, se zabývá historik umění Aleš Filip ve svém článku Z historie firmy Vulkania. Emil Králík v Prostějově, jenž byl otištěn v bulletinu Moravské galerie.57 Autor se pokouší sledovat historii prostějovského podniku Vulkania,58 v kontextu s produkcí firmy, se kterou byl spjat i architekt Emil Králík. Ten první spolupráci s firmou zahájil již od roku 1910, kdy prostřednictvím jeho návrhů Vulkania59 zhotovila část vybavení pro rodinné vily Josefa a Františka Kováříka. Od roku 1913 do 1915 zde zastával funkci artistického ředitele.60 Produkcí firmy Vulkania se také zabývá diplomová práce61 Michaely Novákové. Výsledky této práce byly publikovány ve sborníku Artis Historia.62 V této práci je použito převážně informací z tohoto sborníku. V nedávné době vyšla publikace s názvem Slavné vily Olomouckého 63 kraje. Ta prezentuje padesát výjimečných staveb rodinné architektury v Olomouckém kraji. Rodinné vily Františka a Josefa Kováříka jsou zde stručně popsány na třech stranách. K ilustracím byly použity některé dobové snímky, dále plány půdorysů překreslené V. Šlapetou (viz výše). Na závěr publikace je také rejstřík architektů, který obsahuje životopisné informace o Emilu Králíkovi.64 Popisu architektury obou objektů (pouze však povšechně) se věnují také knihy od Pavla Zatloukala, Jiřího T. Kotalíka, Zdeňka Lukeše a dalších.65 Musíme však ještě zmínit, že Emil Králík se při návrzích obou objektů inspiroval prvky anglického rodinného domu (např. halovou dispozicí,
Crhonek, Iloš. Architekt Emil Králík. Brno: Muzeum města Brna, 1988, s. 5. Filip, Aleš. c.d. (pozn. 33). 58 Činnost společnosti Vulkania spočívala ve výrobě a prodeji uměleckých předmětů a kovů, které se vyráběli z kovů, ze dřeva a jiných hmot. Jednalo se především o produkci uměleckých předmětů ozdobných, nábytek, lustry a další zařízení spojené s výzdobou budov (spolkové domy, divadla, restaurace, hotely apod. ). Viz Výpis z obchodního rejstříku. MZA Brno, fond H 266, inv. č. 19, kart. č. 3. 59 Vulkania byla založena v roce 1909, jako „moravská továrna uměleckých předmětů kovových a jiných“. Viz FILIP, Aleš. c. d. (pozn. 33), s. 61. 60 Tamtéž, s. 64. 61 Nováková, Michaela. Vulkania Prostějov. Produkce pro Ostravu a Prostějov. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. 62 Nováková, Michaela. Firma Vulkania a její produkce pro Ostravu a Prostějov. In: Artis Historia: sborník studií o dějinách umění a památkové péči. Filozofická fakulta Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2006. 63 Viz Seznam pramenů a literatury. 64 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 15), s. 53-55. 65 Viz Seznam pramenů a literatury. 56 57
15
arkýřovými okny, belvedery apod.),66 a proto se pokusíme prostřednictvím dvojice anglických knih, konkrétně The British house: a concise architectural history,67 The English house,68 ozřejmit původ jeho inspirací. Nesmíme ale také zapomenout na jeho příklon ke klasicistní architektuře, která je hned patrná z čestného dvora69 u rodinného domu Františka Kováříka. Klasicistního základu už zde není použito jako historizujícího motivu, ale spíše jako zdroje něčeho nového, léty ověřeného logického východiska.70 Na druhou stranu můžeme u domu Josefa Kováříka pozorovat užití antického atriového motivu.71 I zde bude provedena komparace tohoto řešení v rámci relevantní literatury.72 Při objasňování symboliky, která byla obsažena v návrzích vybavení obou objektů (dekorativní předměty, vitráže, malby a další), jsem převážně vycházel z knih Petra Wittlicha tj. Česká secese,73 Umění a život: doba secese.74 V rámci těchto uměnovědných pojednání budou zkoumány možné podněty Emila Králíka vedoucí k volbě nejrůznějšího dekoru, materiálu nebo symboliky. K lepšímu pochopení symboliky výtvarných prvků užitých Emilem Králíkem slouží Slovník námětů a symbolů užitých ve výtvarném umění,75 od Jamese Halla. K doplnění informací pro tuto práci jsou použity také články z časopisů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.
Zatloukal, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění, 2002, s. 581-583. 67 Edmund, Gray. The British house: a concise architectural history. drawings by F. Budiman. London: Barrie & Jenkins, 1994. 68 Muthesius, Hermann. The English house. London: Crosby Lockwood Staples, 1979. 69 Čestný dvůr (fran. cour d’honneur), používaný především od sklonku 17. století a nejvíce v 18. století. Jedná se o prostranství obklopené třemi křídly podkovové (na rozdíl od italského čtyřkřídlého), dispozice hlavního průčelí zámku se dvěma souměrně řešenými nižšími hospodářskými křídly. Přední strana je uzavřena především zdí s výstavnou branou nebo oplocením s ozdobnou mříží. U nás např. Veltrusy nebo Hořín u Mělníka. Viz Herout, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Dotisk 3. přeprac. vyd. Praha: Tvorba, 2001, s. 132. 70 Sedláková, Radomíra. 20. století české architektury. Praha: Titanic -Grada, 2006, s. 33. 71 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 15), s. 53-55. 72 Viz Seznam pramenů a literatury. 73 Wittlich, Petr. Česká secese. 1. vyd. Praha: Odeon, 1982. 74 Wittlich, Petr. Umění a život: doba secese. Praha: Artia, 1987. 75 Hall, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1991. 66
16
2.Teoreticko - metodologická východiska práce
Metoda, kterou je v této práci postupováno, vychází ze základní myšlenky, že „Umělecké dílo nelze zcela prožít, pokud nebudou ozřejměny okolnosti a vztahy, za nichž a znichž vzniklo“,76 jež zformuloval Carl Friedrich von Rumohr.77 Ten důrazně připomínal, že na umělecké dílo by mělo být nazíráno stejně, jako když ho jeho autor subjektivně zpracovává. Každé umělecké dílo, kterým se zabývá historik umění, by pro něj mělo být primárním pramenem. Sekundárními prameny jsou pro něj pak veškeré písemné prameny, archiválie a vše, co archivně souvisí s charakterizovaným uměleckým dílem. A poslední literární skupinou jsou uměleckohistorické spisy a další odborné zpracování.78 Pokud se zaměříme i na české země, tak zde se prvopočátky jasně formulovaných a metodicky vyhraněných přístupů v poznávání památek (staveb) datují až od počátku 20. století.79 Tehdejší československou památkovou péči reprezentovali teoretici architektury jako např. V. V. Štěch, Z. Wirth, V. Kotrba, V. Birnbaum a dále také již samotní architekti P. Janák, V. Lorenc, O. Stefan a mnoho dalších.80 Avšak zcela zásadní a rozhodující roli sehrál na přelomu 40. a 50. let 20. století Dobroslav Líbal. Ten tehdy formuloval podstatné aspekty práce, které mají dodnes obecnou platnost. Jedním z jeho nejvýznamnějších přínosů byla úzká součinnost doposud vesměs samostatně pracujících historiků s uměleckými historiky. Od dob Dobroslava Líbala prošla jeho metodika81 různými změnami a ustanovila se až do dnešní podoby metodiky stavebně-historického průzkumu (dále jen SHP). Musíme si ale uvědomit, že konečný charakter a rozsah průzkumů památek vždy vychází z konkrétních, aktuálně podmíněných potřeb a současně z podoby zkoumaného Kroupa, Jiří. c. d. (pozn. 4), s. 126 -127. Carl Friedrich von Rumohr (1785 - 1842) byl německým kritikem a historikem umění. Vzhledem k tomu, že byl nezávislým odborníkem, studoval umění Itálie ve svém volném čase a po delší dobu žil ve Florencii a Římě. Byl sběračem umění a klíčovou osobností muzea politiky v Berlíně, Dráždanech a Kopenhágenu. Jeho rozhodující prací byla Italienische Forschungen(1827–31), která se zaměřovala na vysoké umění renesance. Viz Grove Art Online, Karl Friedrich von Rumohr [online]. c2007, poslední revize 11.1.2004 [cit.2008-05-03]. Dostupné z < http://www.groveart.com/shared/views/article.html?section=art.994135#art.994135> 78 Kroupa, Jiří. c. d. (pozn. 4), s. 126 -127. 79 Macek, Petr. Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. 2. dopl. vyd. Praha: Jalna, 2001, s. 5. 80 Kašička, Bohumil. c. d. (pozn. 19), s. 7. 81 Metodika Dobroslava Líbala byla mezinárodně uznána na Erfurtské konferenci v r. 1956. Líbal za ni dostal také zlatou Felberovou medaili či byl oceněn evropskou cenou Alfréda Toepflera. Tamtéž, s. 8. 76 77
17
objektu.82 Podle povahy věci může mít průzkum různý rozsah a může využívat různé metody, které jsou určovány tím, co je potřeba zjistit (například může být průzkum archivní, uměleckohistorický a jiný společenskovědní, restaurátorský, stavebně historický, přírodovědní apod.).83 Pro detailní poznání rodinných domů Františka a Josefa Kováříka byl zvolen uměleckohistorický průzkum, a to z toho důvodu, že tyto objekty můžeme považovat za umělecké památky, které jsou současně i historickými památkami. Opíráme se zde o tvrzení Aloise Riegla,84 jenž vymezuje vztah mezi uměleckou a historickou hodnotou památky tak, že: „ Každá umělecká památka bez výjimky je zároveň památkou historickou, neboť reprezentuje určitý stupeň vývoje výtvarného umění, pro který přísně vzato nelze nalézt žádnou absolutně rovnocennou náhradu. Platí to ovšem i naopak, že každá historická památka je také uměleckou památkou“.85 Stejné uměleckohistorické hodnotící kritérium památek také prosazoval Václav Mencl, jako neopominutelnou teoretickou základnu jakéhokoliv zodpovědného rozhodnutí.86 Průzkum, jenž je předmětem této práce, je vystaven na metodickém rámci stavebně - historického průzkumu.87 Jedná se zde však jen o ty jeho části, které přímo souvisejí s uměleckohistorickým hodnocením objektů. V souvislosti s tímto hodnocením je poznávaný objekt determinován v rámci dějin umění či případně dějin hmotné kultury nebo dějin příslušné řemeslné disciplíny. Celková optická prohlídka rodinných domů Františka a Josefa Kováříka je realizována za využití jednoduchých pomůcek. Jednoduchými pomůckami je myšleno využití optické a digitální techniky (fotoaparátu a videokamery). Touto
Macek, Petr. c. d. (pozn. 79), s. 4 – 7. Kopecká, Ivana - Nejedlý, Vratislav. c. d. (pozn. 18), s. 25. 84 Alois Riegl (1858-1905) byl rakouským filozofem Vídeňské školy dějin umění. Pracoval v Rakouském uměleckoprůmyslovém muzeu a těsně před svou smrtí se stal hlavním konzervátorem Centrální komise pro umění a památkovou péči. Za těchto dob vznikl také jeho slavný spis Moderní kult památek (1903). Viz Kroupa, Jiří. Školy dějin umění. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 191. 85 Riegl, Alois. Moderní památková péče. Praha: Národní památkový ústav, 2003, s.11. 86 Macek, Petr. c. d. (pozn. 79), s. 5. 87 Stavebně historický průzkum můžeme považovat za odbornou činnost, která má za úkol zjištění, utřídění a zpracování informací o konkrétní stavební památce. Tento druh průzkumu slouží pro rozhodování o péči historických objektů. Informace jsou získávány z hmotného pramene (objektu) spolu se studiem literárních pramenů týkajících se stavby. Obsahuje převážně části: Dějiny objektu (Stavební historie); Prameny, plány, ikonografie, edice pramenů; Rozbor objektů; Uměleckohistorické hodnocení (nebo kulturněhistorické hodnocení, památkové hodnocení apod.); Hodnotné detaily a prvky, Architektonické , urbanistické a památkové závady; Náměty pro zachování objektu; Seznam obrazových příloh. Viz Brána památek, Státní ústav památkové péče - Standardní nedestruktivní stavebně – historický průzkum [online]. c2003-2008, poslední revize 10.11.2007 [cit.2008-05-03]. Dostupné z < http:// www.branapamatek.cz/download/shp.rtf> 82
83
18
technikou byla operativně pořízena pracovní i profesionální fotodokumentace. Pracovní dokumentace vil by měla v celé své komplexnosti zachytit celkový charakter (interiér i exteriér) obou staveb, ke které se můžeme zpětně vracet (expost). Profesionální dokumentace slouží pro zachycení jejich podrobností a současného stavu a je využita převážně pro potřeby tvorby portfolia a obrazové přílohy práce. Výsledný fotografický materiál byl také podroben komparaci s dobovými snímky pro účely zachycení stupně destrukce a změn v objektech (viz níže). Na druhou stranu, videodokumentace umožnila zachytit kontinuální záznam, který pomohl k posílení lepší orientace v objektech a zpřehlednění informací získaných statickým záznamem (plány objektu, fotografie).88 Jak už vyplynulo z úvodu, při tvorbě průzkumové části práce bylo primárně vycházeno z výsledků optického (nedestruktivního) průzkumu objektů, jako hmotného pramene, a k tomuto provedeno studium dostupných písemných pramenů. Největší část této práce zaujímá třetí kapitola tj. průzkumový elaborát objektů. Rodinné domy Františka a Josefa Kováříka jsou zde sledovány v kontextu dějin objektů, stavební historie a dále je přistoupeno k jejich samotnému rozboru (uměleckohistorický průzkum) za využití jednoduchých pomůcek (fotoaparátu a videokamery). V kapitole jsou jako první popisovány dějiny objektů, které obsahují i jejich stavební historii. Dále je přistoupeno k samotnému rozboru objektu prostřednictvím ozřejmění urbanistických vztahů, dispozice, použité konstrukce a materiálů, charakteristice místností a vybavení objektů. Celou kapitolu uzavírá uměleckohistorické hodnocení, v rámci kterého jsou objekty, jak už bylo zmíněno výše, sledovány v rámci dějin umění či umělecko řemeslných disciplín. Nesmíme také zapomenout, že s objekty jsou spojeny významné osobnosti a jejich osudy. Proto je v této části znatelný kulturněhistorický přesah. Čtvrtá kapitola má za cíl přiblížit architekta Králíka nejenom jako architekta rodinných domů Františka a Josefa Kováříka nebo dalších staveb, ale také jako citového člověka, který je plný lásky, jenž je znatelná ve vztahu k jeho rodině, přátelům, ale také ke svým žákům. Na závěr práce je provedeno shrnutí zjištěných faktů. Poslední částí je obrazová příloha. Zde jsou obsaženy archivní (dobové) fotografie, ale také fotografie současného stavu. Část přílohy tvoří také archivní plány. Posledním fragmentem přílohy je inventarizační soupis vybraných uměleckých prvků (např. vitráže, malba, krbová kamna apod.), jenž má formu zjednodušených inventarizačních karet. Součástí těchto karet jsou např.
Girsa, Václav. Předprojektová příprava a projektová dokumentace v procesu péče o stavební památky. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004, s. 18-19. 88
19
fotografie prvků, jejich umístění, charakter, materiál , současný stav apod.89 Inventarizace slouží především pro dokumentaci uměleckých prvků, které se v objektech ještě dochovaly a v budoucnu jim hrozí odstranění (odcizení), zobrazuje však také prvky, které se nedochovaly. Současný stav prvků je posuzován pouze vizuálně, bez použití sondážních technik. Část obrazové přílohy se také snaží zachytit původní dochovaný mobiliář. Z inventarizačních karet můžeme také vypozorovat stupeň destrukce částí rodinného domu Františka a Josefa Kováříka.
Girsa, Václav. Inventarizace jako výchozí podklad pro restaurování Müllerovy vily v Praze, Zprávy památkové péče, roč. 59, 1999, č. 3, s. 83-85. 89
20
3. Průzkumová část Východiska architektury na počátku 20. století
Emil Králík realizuje rodinné domy Josefa a Františka Kováříka v období, které charakterizuje přelom 19. a 20. století. Je to období se zájmem o pluralitu dobových stylů90 jako je především secese a moderna, které se jednotně formuje v mnoha výtvarných disciplínách.91 Modernost se stává pojmem proti odporu vůči doznívajícímu eklektismu. V oblasti architektury se mladá generace nastupujících architektů distancuje od historismu a volá po osamostatnění tohoto umění od vlivu tzv. předloh a vzorníků. Výchozím bodem tohoto názoru je spojení modernosti s naturalistickou orientací. Nový názor byl tedy nazván secesí. Tento název nepramenil z významu uměleckého, nýbrž morálního. Nové umělecké snažení bylo podpořeno vytvořením prvního uměleckého střediska Secese v Mnichově 1892, který později vydával časopis Jugend pro povzbuzení nových, uměleckých tendencí v celé střední Evropě. I v českých zemích se začala formovat nová generace při Spolku výtvarných umělců Mánes (dále jen SVU Mánes). SVU Mánes své kritické názory vyjadřuje prostřednictvím vydávaného časopisu Volné směry (od roku 1986)92 a již v roce 1900 se zde architekt Jan Kotěra vyhrazuje vůči historismu, ale zároveň ho také obhajuje: „nechci tím říci, že tato hnutí byla chybná; měla jistě – jak přece všechno stávající – svou relativní oprávněnost. Vidím v nich dobu přechodů a průpravy. V jejich archeologickém vševědectví (všeznalectví) leží dokonce určitě velká výhoda pro příští rozmach. Neboť každý stupeň v dějinách lidského rozvoje umění má svou basi v minulosti a čím jsou základy širší, tím větší může býti stavení. Sebeklamem by bylo, kdyby „modernista“ se domníval, že „jen ze sebe tvoří“. Neboť, když jsem se naučil poznati, jak správně a krásně Řek svou stavbu kamennou, gotik svou stavbu klenbovou formovali, jak správná a krásná je hmotová technika barokní štukové dekorace, jestliže vidím, jak primitivní umění lidové dobře formuje dřevo, - učím se znáti cestu, kterak z našich úkolů, za našich konstrukcí, z našeho materiálu a v našem podnebí-naši formu najdu a dovedu vytvořiti…Nové úkoly (parlamenty a budovy správní, školy, nádraží a jiné dopravní objekty vznikají; se
Filip, Aleš. Sakrální výtvarné umění doby secese na Moravě a ve Slezsku. Brno, 2001, s. 5. MUO, Stálé expozice - Dům milovníka umění (Umění a řemeslo přelomu 19. a 20. století) [online]. c2007, poslední revize 8.1.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z < http://www.olmuart.cz/?detail=24> 92 Wittlich, Petr. c. d. (pozn. 73), s. 7-8. 90
91
21
změněnými podmínkami životními vzniká nové bydliště a hojně nových užitných předmětů – a to vše má umělec tvořiti, účel s přiměřenými novými prostředky vyjádřiti. A právěpochopení a vyjádření těchto nových úkolů dovršuje se již od decennií a jest prvním důvodem nového – našeho umění“.93 Rozhodujícím vliv na rozvoj secese a moderny v celé Evropě (v období 1897-98) mají osobnosti jako např. H. Guinard (Francie), A. Endell (Německo), O. Wagner aj. H. Olbrich a další (Rakousko) a osobitým způsobem také v Anglii a ve Skotsku prostřednictvím C.R. Macintoshe.94 Zaměření jednotlivých spolků se v různých oblastech lišilo, ale jejich sjednocujícím prvkem byl nárok na umělecké a sebeurčení a svobodu.95 Zřejmě nejvýraznějším spolkem v této oblasti byl umělecký spolek Vereingung Bildender Kunstler Oesterreichs – Secession (Sdružení výtvarných umělců Rakouska - Secese). Hlavními iniciátory pro vznik tohoto spolku byli umělci kolem pedagoga a architekta Otto Wagnera, jenž se chtěli vymanit z pout akademismu. Mluvčím tohoto nově založeného spolku byl Gustav Klimt. Členy spolku byli např. Josef Hoffman, Josef Maria Olbřích, Carl Moll, Alfons Mucha a další. Své myšlenky a názory začal spolek publikovat také v časopise s obrozujícím názvem Ver Sacrum (Posvátné jaro).96 Kolem roku 1900, ve střední Evropě, však dochází stále více k příklonu k anglikanizující vlně. Důkazem jsou nám i svědectví Hermana Bahra, který napsal hned v prvním ročníku již zmíněného časopisu Ver Sacrum (1898) článek s názvem Anglický styl, kde se pokusil referovat o tom, jak se v kroužku vídeňských umělců a milovníků umění diskutuje o anglickém stylu. Také v esejích Adolfa Loose (za období 1897-1900) je zmíněno, že Londýn je nyní městem evropské civilizace. Celá situace vrcholí v roce 1901, kdy Alexandr Koch (darmstadský nakladatel) vyhlašuje architektonickou soutěž na téma „Dům pro milovníka umění“. Sestavená porota (Otto Wagner, Josef Hoffmann, Henry van de Velde) ocenila především návrhy Charlese Rennie Macintoshe a Baillieho Scotta.97 Tyto návrhy se pak staly vzorem pro budování rodinných domů. Vítězný architekt Baillie Scott se však ohrazuje proti nesympatickému zacházení s jeho návrhy:„Od ledna 1895, kdy poprvé jsem podal ve Studiu vzorec návrhu na dům, 93
Kotěra, Jan. O novém umění. Volné směry: měsíčník uměleckého spolku Mánes. 1900, roč. 4,
s. 192. Lukeš, Zdeněk. Počátky secese v české architektuře konce 19. století. In: Prameny české moderní kultury: materiály z mezioborového sympozia, Plzeň 17.-19. března 1988. 2. díl. Praha: Národní galerie, 1988, s. 255. 95 Wittlich, Petr. c. d. (pozn. 73), s. 8. 96 Ambroz, Miroslav et al. Vídeňská secese a moderna 1900-1925: užité umění a fotografie v českých zemích. Brno: Moravská galerie, 2005, s. 14 -15. 97 Zatloukal, Pavel. „Dům milovníka umění“ a moravská architektura přelomu století. In: Prameny české moderní kultury: materiály z mezioborového sympozia, Plzeň 17.-19 března 1988, 2. díl. Praha: Národní galerie, 1988, s. 265 - 267. 94
22
s potěšením jsem seznal, že mé plány domů nejednou byly provedeny v různých krajích světa. Kdežto někteří spravedlivě uznali, že umělci měla by se poskytnouti příležitost k rozvinutí jeho vlastních koncepcí, jiní méně svědomití svěřili věc rukám jiným, a plány vzaly velkou újmu takovým nesympatickým zacházením“.98 Můžeme však ještě říci, že za jednu z prvních staveb využívajícího prostoru anglického typu „cottages“ u nás je považována Reissigova vila v Brně. Vila čerpá inspiraci také z architektury „modelového domu“ od architekta Leopolda Bauera z let 1900-1901, který se stal východiskem pro mnohá pozdější řešení rodinných domů.99 V roce 1903 pociťují umělci ve spolku Secese potřebu začít své názory a myšlenky formovat do praktické podoby. Gustav Klimt ovlivněn hnutím Arts and Crafts100 a C. R. Mackintoshem zakládá Wiener Werkstäte (Vídeňská dílna). Od té doby jsou architekti designéry uplatňující tento nový styl ve svých návrzích od staveb, nábytku, šperků i módních doplňků. Tyto nové tendence se dostávají i do českých zemí. Je to převážně díky žákům Otty Wagnera, ale velkou zásluhou má na tom také architekt Jan Kotěra.
Scott, Mackay - Hugh – Baillie. Dům a zahrada. Z originálu přeložil Jan Laichter. Praha, 1910, s. 5 - 6. 99 Všetečka, Petr - Černoušková, Dagmar et al. Stavebně historický průzkum a uměleckohistorické hodnocení Jurkovičovy vily. Brno: Transat architekti, 2007, (nestránkováno). 100 Hnutí Art&Crafts vzniklo a rozvíjelo se v druhé polovině 19. století. Bylo odklonem od vyrábění pro široký trh a zdůrazněním rukodělné produkce. Tento znovuoživený zájem o umění a řemesla se začal šířit z Británie do dalších zemí. Umělci kolem tohoto hnutí byli nejrůznějších oborů jako architekti, tiskaři, hrnčíři, klenotníci, malíři, sochaři a mnoho dalších. Hlavní principy, které byly součástí produkce v 19. a 20. století poprvé vyjádřil William Moris a spočívaly v tvorbě krásných a dokonale provedených staveb, nábytkem, tapiseriemi, tkaninami a keramikou. Jako první příklad architektury Arts & Crafts může sloužit Červený dům postavený pro Williama Morrise architektem Philipem Webbem. Hnutí Arts & Crafts je zpočátku spojeno se jmény jako John Ruskin, Walter Crane, Frank Loyd Wright a později již po svém aplikovali myšlenky hnutí Arts & Crafts C.F.A. Voysey, C. R. Mackintosh nebo Baillie Scott. Viz Adams, Steven. Hnutí uměleckých řemesel. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, s. 9 -125. 98
23
3.1 Rodinný dům Františka Kováříka
3.1.1 Základní údaje Objekt: Památka: Ochrana stav/typ uzavření : Památkou od : Číslo rejstříku ÚSKP : Název okresu : Část obce : Katastrální území : Ulice,nám./umístění : Číslo popisné : Číslo orientační : Parcela č.: Vlastník:
Uživatelé: Projektant: Stavitel: firma
Rodinný dům Františka Kováříka měšťanský dům zapsáno do státního seznamu před r.1988 3.5.1958 27956/7-5718101 Prostějov Prostějov Prostějov 733491 Erbenova, nám. Padlých hrdinů 2589 1,5 4693 (Viz Mapa 1) František Kovařík (1/2 podíl), Elplova 2075/22, Brno, Líšeň, 628 00; Márya Růžičková (1/2 podíl), Arbesovo nám. 2797/4, Prostějov, Prostějov, 796 01102 zubní ordinace a soukromý podnikatel prof. Ing. Arch. Emil Králík R. Konečný & J. Nedělník
Mapa 1: Zákres rodinného domu Františka Kováříka do katastrální mapy, 1:800. Repro: ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – zobrazení katastrální mapy [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z
Viz pozn. 16. ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – informace o parcele [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z < http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?typ=parcela&id=2962783709> 101 102
24
3.1.2 Podněty vedoucí Kováříka
k postavení rodinného domu Františka
Myšlenky na postavení nového domu se jistě začaly u Františka Kováříka103 (Obr. 1) formovat ještě v době, kdy bydlel spolu s manželkou Olgou (rozenou Chmelařovou), v pětipokojovém bytě, který byl v domě lékárny manželů Knappů na náměstí Františka Josefa.
Obr.1: Fotografie Dr. Ing. Františka Kováříka se signaturou. Repro: Roháčková, Dagmar et al. Národní dům v Prostějově 1907- 2007. 1.vyd. Prostějov: Město Prostějov, 2007, s. 71.
Olga měla sestru Marii Valentovou. Ta však i s manželem brzo umřela a Kováříkovi si vzali k sobě jejich tři děti Věru, Olgu a nejmladšího Edvarda:104 „Kováříkovi, kteří nás přijali za své, i když nikdy neadoptovali, bydlili na náměstí Františka Josefa ve dvoupatrovém domě s lékárnou U černého orla… Je to rozsáhlé náměstí; nová radnice tehdy ještě nestála a celá ta velká plocha byla vydlážděna kočičími hlavami. Kousek od nás bylo Městské muzeum a za ním kostel Povýšení svatého kříž, kde František Kovářík se narodil 25. září v Prostějově. Absolvoval zde vyšší reálku. Protože v té době nebyla blízko česká vysoká technická škola začal studovat na technické škole ve Vídni. Po úspěšných studií se stává asistentem na průmyslové škole v Bílitu a později je také asistentem pro strojnictví na vysoké škole ve Vídni. Za dobu strávenou na této vysoké škole podnikal také studijní cesty do Paříže, Německa a Švýcarska. Zde byl také činným ve dvou továrnách v Lipsku a Halle. Od roku 1890 se také podílel na výuce (vysoká škola ve Vídni) strojního rýsování. O šest let později přestává učit a angažuje se v Prostějově spolu s bratrem v továrně F. a J. Kováříka. Při práci v továrně mu přicházejí vhod jeho teoretické práce např. O parních strojích na světové pařížské výstavě v roce 1889, Strojní zařízení elektronických centrále v Berlíně nebo O dynamo metrech. V roce 1904 byl honorován docentem pro nauku o strojích hospodářských. Viz Osobní tabulka Dr.= tech. Františka Kováříka, honour. Docenta, Cís. Král. česká vysoká škola technická v Brně. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Dr.= tech. Františka Kováříka, honour. Docenta, Karta K 11. 104 Valenta, Edvard. c. d. (pozn. 54), s. 19 -20. 103
25
byl farářem bojovný katolický básník Karel Dostál-Lutinov, zvaný Prcek. Koukali jsme do oken strýčkovu bratru Josefovi a taky do bytu bankovního ředitele Ferdinanda Wolkera, otce Jiřího“.105 Byt byl pro tento nový počet obyvatel již nevyhovujícím. Utkvěla myšlenka na vybudování nového a prostornějšího domu. Jen najít vhodného architekta. František Kovářík je označován za duši projektu a stavby nového Národního domu. Jako zakládající člen Družstva městského spolkového domu a vedoucího stavebního odboru měl rozhodující slovo, že zpracování stavebního projektu bylo svěřeno architektovi Janu Kotěrovi.106 A snad jako by se chtěl Kotěra, který byl však sám zaneprázdněn dalšími realizacemi, Kováříkovi odvděčit doporučením mladého brněnského architekta Emila Králíka107 (dále jen Králík) pro stavbu jeho domu: „Když jsem chodil do první třídy čtvrt roku kladli u nás základní kámen pro Národní dům, projektovaný architektem Kotěrou, a pozvali si na tu slávu básníka Jana Vrchlického, který dokonce u nás bydlil, v secesním salóně, kde stála i knihovna s několika knížkami. Dodnes mně zbyla jako památka na tu návštěvu Vrchlického knížka Svojanovský křižáček s věnováním“.108 (Obr. 2)
Obr.2: Věnování Jaroslava Vrchlického dětem Valentovým v knize Svojanovský křižáček. Repro: Valenta, Edvard. Život samé psaní. 1. vyd. Praha: Symposium, 1970, s. 23.
3.1.3 Stavební historie Architekta pro realizaci svého nového rodinného domu už František Kovářík měl. Nyní však musel přemýšlet o místě, kde bude jeho dům situován, a také o volbě vhodné stavební firmy. Při svém působení v městské radě Prostějova se
Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 19-20. Roháčková, Dagmar et al. Národní dům v Prostějově 1907-2007. 1.vyd. Prostějov: Město Prostějov, 2007, s. 70. 107 Popis Králikova života a jeho díla viz O tvůrci rodinných domů – Architekt Emil Králík. 108 Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 23.
105 106
26
detailněji seznamuje s produkcí stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník,109 která patří díky zastoupení svých prací mezi stavební firmy s nejvýznamnější a nejfrekventovanější činností v Prostějově za období od vzniku do první světové války.110 Stavební práce byly řízeny pod taktovkou pana Zapletala.111 Než však mohla stavební firma R. Konečný & J. Nedělník začít stavět, bylo nutné požádat výbor města Prostějova o povolení ke stavbě rodinného domu Františka Kováříka prostřednictvím protokolu (Obr. 3).
Obr. 3: Protokol k projednání stavebního povolení k domu Františka Kováříka. Repro: SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka.
Dne 25. června 1910 uděluje Městská rada v Prostějově Františku Kováříkovi povolení ke stavbě rodinného domu na náměstí Čelakovského Františku Kováříkovi.112 Už tedy nic nebrání tomu, aby byly stavební práce na domě započaty. Ještě v den, kdy byla stavba povolena, zdůrazňuje František Kovářík stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník, aby se od započetí všech stavebních prací postupovalo dle návrhů Králíka, převážně při provádění dekoračních prací. Králík převážnou většinu prací (zasílání výkresů, postup jednotlivých úkonů nebo také schvalování objednávek materiálu na rodinném domě
Stavební firmu R. Konečný & J. Nedělník založili v roce 1887 Ing. Rudolf Konečný (1856-1928) a Ing. Josef Nedělník (1850-1931). Společnost nesla přesný název R. Konečný & J. Nedělník, podnikatelství staveb v Prostějově (dále jen stavební firma R. Konečný & J. Konečný). Specializovala se především na realizace a opravy staveb, vypracovávání odhadních elaborátů, staveb kolaudacemi a mnoho dalšího. Viz Šimková (Grūter), Štěpánka. Stavební firma Konečný & Nedělník a její role v prostějovském stavitelství let 1887-1918. Brno, 2005, s. 6. 110 Tamtéž, s. 6. 111 Jeřábková, Edith. c.d. (pozn. 28), s. 166. 112 Viz Příloha B – AP 1. 109
27
Františka Kováříka vykonává z Brna, kde měl byt na Schefellově ulici č. 7.113 Např. jak je patrné z jeho korespondence: „Na Váš ctěný dopis sděluji, že dnes zasílám panu doktoru Kováříkovi část detailní fasády (AP), a ve 2-3 dnech ostatní zbývající potřebné nákresy 1:20 pro práce zednické i truhlářské na fasádě. Do týdne ráčíte obdržet veškeré plány pro nynější práce potřebné. V dokonalé úctě Emil Králík. Dovolím si Vám učiniti návštěvu příští pondělí“.114 Stavba hrubých částí domu (základy, římsy, provedení krovu a další) probíhá zpočátku velmi rychle. Další etapy výstavby byly pro stavební firmu R. Konečný & J. Nedělník velmi náročné. Králík byl zde doslova inovačním architektem, který ustupoval od stavebních systémů historismu, na nichž produkce stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník vyrůstala. Jednalo se především o oblasti pracující s dekorací, jednotlivých detailů ale také růzností v používání materiálu.115 Došlo tedy k výraznému počtu nepochopení ze strany této stavební firmy, které můžeme ilustrovat prostřednictvím jejich dopisu Králíkovi po dvou měsících od započetí stavby: „Při včerejší Vaší návštěvě na staveništi opomenul jsem se pozeptati ohledně úpravy ukončení říms střech…prosím tedy o laskavé sdělení, zda-li při těchto římsách provede se též betonová plotna“.116 Nebo zde byla také vysloveně nespokojenost Králíka s rychlostí stavebních prací a odvedenou kvalitou: „Žádám Vás byste veškeré zbývající práce na stavbě pro pana dra Kováříka zevně i vnitřní urychlili, by se 1. srpnem s pracemi malířskými mohlo počíti“.117 Dopis s žádostí Králíka o urychlení stavebních prací nepomohl, a tak se do věci vkládá také sám František Kovářík, který stavební firmě adresuje otevřený dopis: „Poznamenávám, že s postupem prací jednotlivých nejsem naprosto spokojen. Již delší dobu jsem čekal, že přec něco k zakončení velmi nutných a naléhavých prací něco uděláte, ale když vidím, že ani prstem nehnete vzdor mému osobnímu zakročení před týdnem, pak dovolte bych Vám pravdu řekl. Pod záminkou vyschnutí byli odvolání dělníci na druhou stavbu, protože vám tato stavba již neuteče. Práce jest tam dosti, aniž by bylo třeba výmluvy na p.architekta. Nákres schodů a stropů máte již tak dlouho v rukou, že jste všechno již dvakrát mohli udělat. Topení parní jest připraveno, ale při takovém stavu budovy nelze přec nic montovati. Jest mezi námi ujednáno, že stavbu dokončíte tak, aby Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Brno dne 21. července 1910. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 114 Viz pozn. 113. 115 Jeřábková, Edith. c.d. (pozn. 28), s. 166 - 167. 116 Dopis stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník Emilu Králíkovi, Prostějov dne 24. srpna 1910. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 117 Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Brno dne 18. července 1910. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 113
28
uvnitř veškerá hrubá omítka do zimy tedy před zimou byla hotova, aby před zimou byla budova uzavřena, topením opatřena a mohlo se v ní topiti. Vše to mohlo býti již provedeno, kdyby jste nehřešili na mou shovívavost a na tu okolnost, že se můžete vymluviti na architekta. Již předem prohlašuji, že jest u mne každá výmluva úplně zbytečnou, protože neodůvodněnou. Svému závazku již dostáti nemůžete, a když se i o to pokusíte, pak stavbě neprospějete. Jelikož si lidé z Vašeho postupu na stavbě již tropí posměch, viděl jsem se nucen Vám říci pravd. Co se týče cen za práce v rozpočtu neobsažené, tak je budu později zkoumati; tak jsou tam některé věci trochu přehnané (ohýbání tří travers číslo 20 pod arkýřem po 30 Kor. Dal jsem si to odhadnouti a mělo by tam státi za ohýbání 3 travers 30 Kor. A nikoli za jednu!) ku kterým se později vrátím. V úctě veškeré trvá Dr. F. Kovářík“.118 Jak je patrné z dopisů, František Kovářík se i díky vedení továrny F. a J. Kováříka, působením v městské radě Prostějova119 nebo účastí na společenském životě v Prostějově120 stihl věnovat také dohledu nad stavebními pracemi na své domě. Znalosti, které mu přispěly i v této oblasti, jistě získal za dobu svých studií a asistentství na průmyslové škole v Bílitu a později také v oblasti strojnictví na vysoké škole ve Vídni. Za dobu strávenou na této vysoké škole podnikal také studijní cesty do Paříže, Německa a Švýcarska. Zde byl také činným ve dvou továrnách v Lipsku a Halle. Od roku 1890 se také podílel na výuce strojního rýsování opět na vysoké škole ve Vídni.121 Stavba rodinného domu Františka Kováříka byla dokončena ke dni 16.10.1911 a celkový náklad výstavbu domu činil 77 809 korun.122 O tomto dokončení byla napsána i zpráva v místních novinách Hlasy z Hané:123 „Stavební ruch v Prostějově jest letos velmi čilý. Novostavba domu p. Dr. Fr. Kováříka na náměstí Čelakovského odevzdána právě k obývání…Smetanově náměstí spějí k ukončení práce na domě p. inž. Josefa Kováříka“.124 Touto zprávou mohla i prostějovská veřejnost začít obdivovat jeho stavbu. Do nového rodinného domu125 se stěhují spolu s Kováříkovými i jejich
Dopis Františka Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 27. října 1910. Viz SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 119 Hlasy z Hané, 1911, ročník xxx, č. 11, 28. ledna 1911, s. 1. 120 František Kovářík byl 7. ledna 1911 přijat za čestného člena spolku „Hlávky“. Viz Hlasy z Hané, 1911, ročník xxx, č. 5, 14. ledna 1911, s. 3. 121 Osobní tabulka Dr.= tech. Františka Kováříka, honour. Docenta, Cís. Král. česká vysoká škola technická v Brně. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Dr.= tech. Františka Kováříka, honour. Docenta, Karta K 11. 122 Jeřábková, Edith. c.d. (pozn. 28), s. 169. 123 Hlasy z Hané, 1911, ročník xxx, č. 115, 14. října 1911, s. 2. 124 Viz pozn. 123. 125 Rodinný dům Františka Kováříka s popisným číslem 763 byl situován na náměstí Čelakovského č. 4, a zapsán ve složce 1016 Olomouckého předměstí v Prostějově. Viz Odhad rodinného domu Františka Kováříka Ing. J. Nedělníkem pro účel pozůstalosti Dr. Ing. Františka 118
29
svěřené děti Olga, Věra a Edvard. Ten však byl z nového bydlení plný rozporuplných dojmů: „V roce 1910, když jsme vstoupili všichni tři zároveň na reálku, změnil se náš život i v jiném docela podstatně. Z pětipokojového bytu v domě lékárníků Knappů na náměstí Františka Josefa jsme se přestěhovali na tiché, parčíkem vyplněné náměstí Čelakovského, odkud se rozbíhaly vidlicovitě dvě důležité ulice, jedna k hlavnímu nádraží a druhá k Wichterlovým a Kováříkovým továrnám na hospodářské stroje. Tady si strýček nechal postavit secesní vilu. Nikdy jsem nepochopil jak mohl člověk na každý krejcar tak opatrný a sám žijící docela prostě vyhodit z čista jasna hromadu statisíců, na procovský palác, o jakém se předtím Prostějovu nesnilo. Mladý, ale už tehdy proslulý brněnský architekt Emil Králík chtěl touto secesní vilou ohromit a podařilo se mu to“.126 Mezi tím, co se všichni zabydlovali, musel ještě František Kovářík vyřizovat náležitosti se stavební firmou R. Konečný & J. Nedělník v oblasti zejména finanční. Toto jednání trvalo ještě skoro jeden a půl roku a začalo dopisem,127 ve kterém František Kovářík dává upřímně najevo svou nespokojenost s výší konečné sumy: „Stavební účet jsem obdržel. Zdá se mi býti neuvěřitelným a bude tudíž vyžadovat důkladného odborného prozkoumání, neboť v porovnání s rozpočtem je abnormálně překročen. Domnívám se, že obsahuje velké chyby a proto Vám poukazuji obnos K 22.000 Živnobankou. V úctě hluboké trvá František Kovářík“.128 Po prozkoumání rozpočtu odborníkem se našly některé rozdíly, které František Kovářík sděluje prostřednictvím dopisu datovaného ke dni 14. dubna 1913: „Váš ctěný účet dal jsem podrobně od znalce zkoumati a našla se tato diference: (stavba mého domu) Rozdíl ve výměře Krytina nesprávně účtována -rozdíl Ceny základní vyšší než obvykle Z veřejných prací nelze ani uznat Zůstatek dle všeho K. Konta je
1.173,74,1.216,96,-
Kováříka, Prostějov 3. srpna 1942. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 126 Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 41-42. 127 Dopis Františka Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 10. října 1912. Viz SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 128 Viz pozn. 127.
30
10.939.87,- 2.559,8.380,+ 91.20,− 8.472.07,− Obnos tento Vám dnes fil. Živnobanky poukazuji. V úctě veškeré trvá Dr. F. Kovářík“.129 Věci se však nakonec vyřešily, a tak se i František Kovářík mohl pořádně v domě zabydlet.
3.1.4 Život v domě
Postavením a zabydlením nového domu však dějiny této budovy nekončí. Tentokrát se však nesou spíše v duchu dějin obyvatel, kteří spolu s domem tvoří jeden celek. Za dobu strávených let v domě se zde vystřídali v návštěvě osobnosti jako Jaroslav Vrchlický, Tomáš Baťa, Jiří Wolker, Wichterle a mnoho dalších. Jak roky plynuly, začal František Kovářík vidět v mladém Edvardovi svého nástupce pro firmu, kterou si založil spolu se svým bratrem J. Kováříkem (Obr. 4).130 Edvard však více tíhl k hudbě a také po návštěvě Jaroslava Vrchlického, ještě ve starém bytě, k poezii.131 Důkazem nám je i jeho prohlášení: „Tehdy jsem se rozhodl pevně, že budu básníkem, a hned jsem měl příležitost chopit se díla. Mou sestru Věru rozbolel mléčný zub, zavedli ji k lékaři dr. Raimundu Dvořákovi, který převzal po našem otci jeho ordinaci, ten ji zub vtrhl, a když přišla domů s brekem, napsal jsem báseň: Doktor Dvořák ten nezdvořák vytrhl jí jeden zub pokazil jí celý chrup“.132
Dopis Františka Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 14. dubna 1913. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 130 Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 66. 131 Tamtéž, s. 23 132 Viz pozn. 131. 129
31
Nikdo by si přitom ani nepomyslel, že už při této první dětské básni začínají zárodky Edvardova autorského talentu, který později zužitkoval ve svých dílech a činnosti v Lidových novinách v Brně.133 Jak už bylo zmíněno, velkou láskou byla pro Edvarda hudba. Dokonce již jako mladý se prezentoval se svým houslovým umem při veřejných přednáškách v Národním domě.134 Edvard osciloval mezi těmito dvěma láskami. Jeho vztah k psaní se však ještě více upevnil po tom, co se seznámil s Jiřím Wolkerem v tělocvičně sokolovny, kam dvakrát týdně oba chodili. Jejich přátelské pouto se utužovalo dále na cvičení na místním sokolském sletu nebo také v zahradě prostějovského pivovaru, který stál kousek za Kováříkovou továrnou (Obr. 4 ).135
Obr. 4: Vyobrazení továrny F. & J. Kováříka na hlavičkové papíře pro úřední korespondenci. Repro: Soka Prostějov, Fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka.
V roce 1918 už to však nebyla Kováříkova továrna. Společnost F. a J. Kováříka se sloučila spolu s továrnou Františka Wichterleho v jednu, a to na Prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovářík, akciová společnost Prostějov (zkráceně WIKOV).136 Edvard Valenta, už skoro jako dospělý muž, dochází také k závěru, že: „Bylo jasné, že oba závody, zhruba stejně veliké – každý zaměstnával asi tisíc lidí-, si nemohou konkurovat donekonečna…Fúzi na zakcionování obou podniků
Edvard Valenta (1901-1977) prozaik, básník a publicista se narodil v Prostějově do rodiny zubního lékaře a umělkyně. Brzo osiřel, a proto vyrůstal v rodině svého strýce Františka Kováříka. Neztotožnil se s jeho přáním, aby z něj byl strojní inženýr, a stal se spisovatelem. Do roku 1935 pracoval v Lidových novinách jako redaktor a fejetonista. V období 1936-37 podporován J. Baťou cestoval po Spojených státech amerických, později byl zde také tajemníkem J. Bati. Díla Edvarda Valenty jsou žánrově rozmanitá a začínají od poezie k cestopisným prózám a formují se až po psychologické romány. Z jeho knih můžeme uvést např. Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě (1932), Kouty srdce a světa (1946), Jdi za zeleným světlem (1956), Žít ještě jednou nebo Život samé psaní (1970) a mnoho dalších. Viz Baboráková, Marie. Edvard Valenta [online]. c2008, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: < http://www.spisovatele.cz/edvard-valenta > 134 Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 58. 135 Tamtéž, s. 61. 136 Gomola, Miroslav. Automobily Wikov - Wichterle & Kovářík, a. s., Prostějov – Morava. Brno: AGM CZ, 2001, s. 21. 133
32
navrhli bratři Lambert a Karel Wichterlovi a jejich jméno stálo v branách v čele, protože jejich podnik byl starší. Teta nesla tuhle maličkost těžce, vždyť takto byly dámy Wichterlovy ve francouzském kroužku jaksi před ní a mimoto nebyl strýček už majitelem továrny, ale pouhým akcionářem s několika milióny podílů (nikdy jsem se nedověděl, kolik totho bylo)“.137 Později, v důsledku světové krize, kdy byl malý odbyt strojů, došlo na myšlenky na rozšíření sortimentu i do oblasti výroby automobilů (Obr. 5). A právě kvůli továrně se vztah mezi Františkem Kováříkem a Edvardem Valentou začal vyostřovat:138 „Strýček rozhodl, že se musím připravovat na své příští povolání, že tedy budu přes prázdniny až do maturity pracovat vždycky v továrně, postupně jako stolař, soustružník dřeva, soustružník kovu, slévač, jádrař, kovář, kotlář a konečně kreslič. To byla strašlivá rána nechtělo se mně věřit, že by mohl se mnou někdo naložit tak nelítostně…život mě vůbec netěšil a nedovedl jsem si představit, že v té fabrice strávím jako inženýr vlastně celý život. Uvědomoval jsem si křivdu a zároveň dokonalou bezmocnost“.139 Edvard se však strýčkovi nepodřídil. Důkazem nám může být i jeho vyznání Tomáši Baťovi: „Celý ten strýčkův špás, pane Baťo, se skončil tak, že se ze mě stal socialista a nakonec jsem se s fabrikantstvím rozešel. Byly to nejsmutnější měsíce mého mládí“.140
Obr. 5: Kresba Václava Zapadlíka podle fotografie automobilu zn. Wikov Repro: Gomola, Miroslav. Automobily Wikov - Wichterle & Kovářík, a. s., Prostějov – Morava. Brno: AGM CZ, 2001, ( titulní strana).
Jak už víme, s domem Františka Kováříka jsou spojena nejenom jména jako Jiří Wolker nebo Jaroslav Vrchlický, který v novém domě bydlel podruhé při příležitosti otevírání Národního domu, ale také již zmíněný Tomáš Baťa. Ten se seznámil s Edvardem poněkud netradičně: „Na dvorku mně přistihla strýčkova
137 138 139 140
Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 61. Tamtéž, s. 66. Tamtéž, s. 66 – 67. Valenta, Edvard. Žil jsem s miliardářem. 1. vyd. Brno: Blok, 1990, s. 29.
33
návštěva, továrník Tomáš Baťa, který zpráskl ruce a řekl: Nemáš nosit rozbité papuče, ale baťovky“.141 Rodinný dům Františka Kováříka byl také hodnotný svým obsahem, a to v oblasti uměleckých děl, které plně doplňovaly výtvarné a uměleckořemeslné prvky navržené Králíkem: „Jednou mluvil Janka (úředník zblázněný do obrazů) do strýčka, že přijel do Prostějova znamenitý malíř a že by měl na prodej krásný obraz. Za pouhých sto rýnských nádherné dílo! Říkalo se tehdy často místo sto korun rýnské, asi aby to vypadalo dvakrát menší. Sto rýnských, vždyť to je bláznovství! Ale dal se nakonec umluvit a malíř přinesl obraz - Podzim v Kameničkách (Obr. 6) se to nazývalo, malíř se jmenoval Antonín Slavíček“.142
Obr. 6: Obraz U nás v Kameničkách, olej, plátno, 166 x 192 cm, 1904. Repro: Gallery, Antonín Slavíček – obraz U nás v Kameničkách [online]. c?, poslední revize ? [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: < http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm >
Vedle uměleckých předmětů byla zde také hodnotná knihovna, která obsahovala nejrůznější umělecká literární díla z domácí i zahraniční tvorby: „I anglosaská literatura byla v naší knihovně hodně zastoupena, Shakespeare především a samosebou Dickens a sestry Bronteovy. Z Baronovy Child Heroldovy pouti v překladu Eliška Krásnohorské jsem znal stovky stancí – Duj, temnomodrý oceáne, duj! – a slzy se řinuly“.143 Stranou nezůstávala také nejrůznější periodika: „Strýček odebíral Národní listy, Lidové noviny, vídeňské Neue freie Presse a prostějovský obdeník Hlasy z Hané – klasy plané jim Prostějovští říkali. Byl to vysloveně konzervativní ubohý maloměstský plátek, ale pro mě úžasný objev – zlámané nohy, utopenci, krádeže, dokonce vražda, stala-li se nějaká“. 144 Až do roku 1916 se v rodinném domě žilo v celku poklidně. Pak přišla nečekaná tragédie: „Dvanáctého ledna večer jsem měl menší nesnáze s matematickou
141 142 143 144
Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 44. Tamtéž, s. 28 - 29. Tamtéž, s. 53. Tamtéž, s. 30.
34
úlohou, poprosil jsem tedy sestru Věru, aby mi pomohla. Hravě vypočítala všechny příklady a zeptala se jestli ještě něco potřebuji. Ne. Tak dobrou noc. Odešla do sousedního pokoje děvčat. Usnul jsem. K ránu ještě byla tma, mě probudil křik služebných, které zmateně pobíhaly po chodbě. Vyběhli jsme tam se sestrou Olgou zároveň a četli jsem lístek, který služebné našly na chodbě na bílé skřínce pod zrcadlem: Šla jsem se utopit. Vzala jsem si s sebou Edův klobouk a kabát a kuchyňský nůž. Věra…Hned ráno zahájil strýček kroky, aby byly vypuštěny všechny rybníky v okrese. Viděl jsem nezvyklý výjev, jak klečel v malé jídelně s tváří zabořenou do pohovky, ale pak musel vstát, protože služebná nesla k obědu, posadili jsme se za kulatý stůl“.145 Hlavním důvodem proč si Edvardova sestra vzala život, byla jistě citová prázdnost ze strany jejich opatrovníků (Kováříků). Její učitel Jan Zachoval, zdrcen touto tragédií, napsal vzpomínkovou knihu Psáno pro Věru Valentovou.146 I z této knihy je patrné, že ve svém životě Věra nebyla šťastná: „Nad jednou větou ve Vaší poslední práci v šesté třídě jsem se zamyslel. Pamatujete si asi, že jsem se Vás po ústní zkoušce otázal, jsou- li vaše hořká slova o smyslu života ve Vaší práci výrazem Vašeho přesvědčení, či zda Vám je maně, z nějaké pomíjivé nálady, proklouzla. Sklopila jste tehdy hlavu a zašeptala: Jenom proklouzla. Cítil jsem však, že slovy těmi zavřela jste přede mnou svoje nitro, jehož obsah je jiný, než pravila Vaše ústa“.147 Aby Edvard zapomenul na onu tragickou událost, zřejmě však hlavním důvodem bylo přání strýčka Kováříka, začíná studovat strojařinu na brněnské technice a z Prostějova se stěhuje do Brna: „Prostějovu jsem dal sbohem v září 1918 a z přepychové vily jsem se odstěhoval do prostého měšťanského bytu ve starém třípatrovém domě na brněnském Úvoze jako podnájemník u rodiny Riedlů“.148 Již po nastoupení na techniku Edvard u sebe pozoroval nevídaný rozpor. Technické vědy ho nyní zajímaly skoro jako umění, vždyť už na reálce byly jeho oblíbenými předměty matematika, deskriptiva nebo fyzika. Ke zdejším profesorům zde vzhlížel s úctou. Znalosti a zkušenosti mu předávaly osoby jako profesor matematiky Matyáš Lerch, přednášející deskriptivy Antonín Pelíšek nebo vhled do národního hospodářství získal od Karla Engliše. Edvard při studiích však neměl moc peněz a musel si také vydělávat, protože nechtěl být už déle závislý na finanční podpoře Kováříkových.149 Z počátku se mu však nedařilo. Vyzkoušel mnoho prací od sjednávání obchodu, tvorbu sloganů, muzicírování, nebo také vytváření rysů pro své spolužáky: „Svůj samostatný život, bez Kováříků, jsem si představoval tak, že především rozprodám nějaké svršky, abych měl něco pro začátek. Honem jsem udělal spolužákům několik rysů a za honorář jsem dal podrazit pět párů bot, protože za boty 145 146 147 148 149
Tamtéž, s. 71.-72 Zachoval, Jan. Psáno pro Věru Valentovou. Prostějov, 1916. Tamtéž, s. 7. Valenta, Edvard. c. d. (pozn. 54), s.92. Tamtéž, s. 101.
35
s ochozenými podrážkami by mně dali vetešníci jistě pakatel“.150 Edvard usoudil, že to takhle dál nejde. Jeho kamarád Vladimír však přišel s nápadem, že Edvard píše básně a že by mu je Lidové noviny určitě otiskly i za honorář. Edvard tedy některé básně vybral, ale měl strach, že mu je současný vedoucí literární rubriky Lidových novin Vladimír Markalous odmítne. A tak se také stalo. Edvard se však i po tomto neúspěchu nevzdává a jeho básně mu tiskne časopis Moravská orlice. Později, po tomto úspěchu v Moravské orlici a také díky praxi jako stenograf, mu píše sám odpovědný redaktor dr. František Šelepa, že vedoucí stenografické kanceláře profesor Beneš našel dobrého stenografa a jestli by s Edvardem mohli počítat. Mezitím však už v Prostějově něco tušili a Edvard se musel všelijak, vždy se studem, vymlouvat, proč nemá hotové ještě žádné zkoušky. Již déle to zapírání Edvard vydržet nemohl a řekl pravdu. Strýček ho pozorně vyslechl, odložil šálek černého kafe, které pil vždy po obědě a díval se mlčky na stůl. Bylo patrné, že ho zpráva doslova omráčila a řekl jenom:151 „Nejsi sice ještě plnoletý, máš devatenáct let, ale když myslíš, že se jako stenograf uplatníš v životě líp než jako inženýr, nebudu ti do toho mluvit“.152 Edvard také zdůraznil, že by už od nich nebral žádné peníze. Strýček se znovu odmlčel a pak řekl: „Dobře. A kdyby se Ti nedařilo, tak víš, kdo ti pomůže. Taky záleží jenom na Tobě, kdyby ses chtěl na techniku vrátit, kdybys třeba studoval i při té své nové práci“.153 Edvard si tak v duchu pomyslel: „Byla to nic naplat osobnost“.154 Teta se však s touto situací nespokojila a dokonce později posílá, přímo do Lidových novin, dopis samotnému Heinrichovi, který ho Edvardovi čte: „Píše z Prostějova nějaká milostpaní, jakási paní Kováříková…že vás mám vyhodit, protože má z vás být fabrikant. Že vám tady kazíme celý život“.155 Heinrich nakonec paní Kováříkové napsal, že se do Edvardových věcí neplete a že ho nyní povyšuje z pozice stenografa na redaktora Lidových novin. Edvard se zpátky do Prostějova už nikdy nevrátil, a také jeho sestra Olga se z domu hned po Edvardovi odstěhovala. Od tohoto okamžiku zůstávají v rodinném domě Františka Kováříka pouze osamocení manželé Kováříkovi. Informace o dalších osudech těchto manželů, Edvarda a Olgy se dochovaly jen fragmentárně. Rodinný dům Františka Kováříka už nikdy majitele, v podobě další početné rodiny, znovu nedostal. V roce 1942 byl proveden u rodinného domu odhad, k účelu zjištění hodnoty pro dědickou daň. Tento odhad prováděl sám Ing. Jan Nedělník, který 150 151 152 153 154 155
Tamtéž, s. 101. Tamtéž, s. 102-114. Tamtéž, s.114. Viz pozn. 152. Viz pozn. 152 Tamtéž, s. 158.
36
ho ze svou stavební firmou R. Konečný & J. Nedělník postavil. Odhadní komentář k domu však nebyl nikterak pozitivní, a jako by se nesl ve mstivém duchu za rozhořčené dopisy od Františka Kováříka a později i jeho bratra Josefa: „Dům jest zřízen sice značným nákladem, na svou dobu bohatě namnoze přepychově vybaven, jenže dnešním směrům bydlení a požadavkům bydlení již méně vyhovuje a vykazuje určité nedostatky a nepoměry. Přepychové vybavení domu pozbývá právě uvedeným velmi na své hodnotě a jakožto individuelně stavěný dům nebude odpovídati dnes obecně platnému vkusu a požadavkům náročnějších obyvatel pro něž výhradně podobný objekt přichází v úvahu. Eventuelní zmodernizování přestavbou by vyžadovalo značný náklad. Poměr užitečné plochy k zastavěné ploše jest dle dnešních měřítek málo příznivý“.156 Tento dům byl nakonec oceněn na částku pouhých 351 200 korun.157 Po skončení druhé světové války bylo náměstí Čelakovského přejmenováno na náměstí Padlých hrdinů a o dva roky později dochází k tvorbě dalšího odhadu, tentokrát však pro účely firmy F. Brázdilové a spol., továrny na oděvy v Prostějově, která by si chtěla dům pronajmout. Tato firma však požadovala některé úpravy. Převážně se jednalo o vybourání příček, v manipulaci v I. patře přizdění 15 cm silné duté příčky a ve dvoře nad zdí 45 cm vytvoření příčky spolu s novým oknem. Opraveny byly také všechny poškozené dlažby a dlážky.158 V 70. letech slouží dům pro účely další, tentokrát projektové, firmy, která si z jednotlivých místností vytvořila projekční kanceláře. Podle Věry Kučerové: „Toto řešení nevyhovuje ani objektu ani projektantům. Pokoje byly přepaženy dřevěnými příčkami nepůsobícími vůbec esteticky, hala je nevužita a co je horší, je neudržována. Kromě kanceláří byly ve vile zadaptovány dva byty, převážně z vedlejších prostor, tak například byt paní Marie Kováříkové tvoří bývalá prádelna a spíž“.159 Později se z domu Františka Kováříka stává Dům pionýrů a mládeže160 nebo také v roce 2004 čajovna a restaurace.161 V současné době zde sídlí zubní ordinace a část domu je také pronajata k podnikatelským účelům.
Odhad rodinného domu Františka Kováříka Ing. J. Nedělníkem pro účel pozůstalosti Dr. Ing. Františka Kováříka, Prostějov 3. srpna 1942. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 157 Viz pozn. 156. 158 Odhad pro účely nákladu pro firmu F. Brázdilové a spol. továrny na oděvy, Prostějov dne 15. října 1947. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 159 Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 59. 160 Kotalík, Jiří – T. et al. Obrazy z dějin české architektury. 1. vyd. Praha: Titanic: Grada, 2003, s. 246 - 247. 161 Modračka, Pavel, Prostějov - zmizelý hanácký Jeruzalém [online]. c1996-2008, poslední revize 20.3.2006 [cit.2008-09-04]. Dostupné z < http://cykloturistika.ihned.cz/c3-15190530008c00_d-prostejov-zmizely-hanacky-jeruzalem> 156
37
3.1.5 Rozbor architektury a výzdoby
U rodinného domu Františka Kováříka (FS 1, FS 2) je nejvíce patrná pozdní geometrická secese,162 a nebo také wagneriánská moderna. Stavba je situována na nároží blokové zástavby163 a půdorys (AP 5, AP 6) je inspirován trojkřídlými barokními zámky s čestným dvorem.164 Umístění domu na nároží tak umožnilo situovat všechny obytné místnosti do ulice a prostor od náměstí využít pro reprezentativní vstup s čestným dvorem. Obytná hala, do které se vstupovalo z čestného dvora, tak mohla být i pomyslně rozšířena na dvojnásobek své velikosti. Jistě nejlepší řešení pro společenské události.165 Již na první pohled z východu nás upoutají dvě mohutná boční křídla (FS 3), která jsou také zároveň ukončovacími prvky domu a svírají mezi sebou čestný dvůr.166 Pravé i levé boční křídlo má ve spodní části jedno polokruhové okno s rámovaným ostěním (šambránou),167 které má formu pěti odstupňovaných oblouků. Poslední oblouk je z poloviny své šířky po celém obvodu lemován obdélníkovými apaxitovými destičkami.168 Čelní strana obou křídel (FS 5) je pokryta štukovanou omítkou. Monumentálnost křídel odlehčují v horní části arkádové loggie se třemi otevřenými stěnami.169 Obě boční křídla spojuje na začátku hlavní zídka čestného dvora (FS 4), která je odlehčena pěti opakujícími se motivy půlkruhových otvorů, do kterých jsou vsazeny kované mříže, rovněž půlkruhového profilu. Půlkruhové tvary ve zdi připomínají arkády,170 které se používaly jako dekorativní prvek od římské architektury až po architekturu 19. stol.171 Jako středícího prvku je u každé mříže použito dvou eliptických oválů, které na obou koncích ústí do stočených spirál. Ve spodní části všech mříží jsou mírně naznačeny kuličkové balustrády, které v prostřední mříži spojují spodní kovový štít dveří, jenž je opatřen ocelovými nýty. Tato prostřední půlkruhová mříž je zároveň vchodem do čestného dvora obdélníkového profilu. Dům Františka Kováříka tak připomíná aristokratický palác s čestným dvorem (cour d’honneur).172 Tohoto klasicistního základu Králík Dvořáček, Petr. Secese. Praha: Levné knihy KMa, 2005, s. 114. Zatloukal, Pavel. c.d. (pozn. 15), s. 50. 164 Viz pozn. 162. 165 Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 54. 166 Syrový, Bohuslav. Architektura - naučný slovník. 1. vyd. Praha: SNTL, 1961, s. 177. 167 Tamtéž, s. 84. 168 Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 55. 169 Kolektiv autorů. Stavebnícky náučný slovník. V. zväzok - Architektúra a typológia. 2. časť, PŽ. 1. vyd. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo technickej literatúry, 1966, s. 48. 170 Herout, Jaroslav. c.d (pozn. 69), s. 114. 171 Syrový, Bohuslav. c. d. (pozn. 166), s. 18. 172 Zatloukal, Pavel. c.d. (pozn. 15), s. 50. 162 163
38
neužívá jako historizujícího motivu, ale spíše jako logického a léty osvědčeného východiska v architektuře.173 Je zcela možné, že se Emil Králík, při tvorbě návrhu čestného dvora inspiroval dispozicí neogotického zámku Lednice, který je v blízkosti Brna. Jeho stavitel Alois Josef II. osobně poznal také Anglii a Skotsko, proto i tento negotický zámek nese v mnoha ohledech znaky britské architektury. Zámek má dokonce dva čestné dvory obdélníkového tvaru (Obr. 7).174
Obr. 7 : Půdorys zámku Lednice (čestný dvůr v legendě č. 1 a 2). Repro: Kuthan, Jiří. Aristokratická sídla období romantismu a historismu. 1. vyd. Praha : Akropolis, 2001, s. 67.
Také dvůr rodinného domu Františka Kováříka je obdélníkového profilu (FS 9). V jeho středu se nachází fontána s bazénem (FS 10). K fontáně vedou čtyři schody na pravé i levé straně. Těchto osm schodů je pravoúhlého profilu bez zkosení a s rovnými hlavami. Vrchní deska fontány je vyrobena ze švédské černé žuly s lesklým povrchem. Desky jsou kladeny do cementové malty a na betonovou zídku. Bazén, který je pod touto fontánou, znovu přejímá polokruhový motiv z mříží ve zdi.175 Uprostřed čtvercové fontány se tyčí obdélníkový betonový podstavec na kterém stojí tepaná socha dívky (IK 1).176 O autorství a také o tom, co socha zpodobňuje, se vedou i dnes neustálé spekulace.
Sedláková, Radomíra. c. d. (pozn. 70), s. 33. Kuthan, Jiří. Aristokratická sídla období romantismu a historismu. 1. vyd. Praha : Akropolis, 2001, s. 67. 175 Výkaz práce kamenické pro pana dra. Kováříka, Olomouc dne 19. dubna 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 176 Socha byla odcizena dne 30. srpna.1995. Viz Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 204.
173 174
39
V publikaci Šumná města177 architekt Vávra poukazuje na fakt: „Ústní legenda tvrdí, že jde o zpodobení neteře továrníka Františka Kováříka, která utonula na plumlovské přehradě. Kdo ví?“.178 K podobnému tvrzení se přiklání také Aleš Filip, který spekuluje nad tím, že dům Františka Kováříka je přezdíván jako dům u Černé pany díky tomu, že socha zpodobňuje dceru Františka Kováříka. Věnec, jenž drží socha dívky, je sice spojen s ikonografií smrti, ale vzhledem k tomu, že se Kováříkova neteř utopila mnohem později (viz výše), nesouhlasí zmíněné domněnky ani v časovém období. Plastika však mohla funkci zpodobení Kováříkovy neteře získat později.179 Jak však dokazují vzpomínky Edvarda Valenty, který zde žil od začátku, co byl dům postaven, je socha zpodobením Kleopatry: „Vpředu byla do vily zaseknuta zahrada (nikdy nepoužívaná) s bronzovou sochou Kleopatry s dvěma hady (hned jsem je zrýmoval: Naše nahá Kleopatra hledí na Prostějov s patra), pod nohama jí plavali v mramorovém bazénku zlatí kapříci, časté sousto toulavých koček“.180 Námět Kleopatry egyptské královny, která proslula svojí krásou a duševními schopnostmi připomíná v malířství spíše její legendu než její historickou minulost. Kováříkova socha je pojata jako Kleopatra, svírající v rukou biomorfní stylizací věnec, na kterém je uplatněn florální dekor, který doplňují dva zapletení hadi do sebe s korunkami na hlavách.181 Symbol hada představoval zlo nebo byl biblickým vyjádřením pro Satana. Na druhou stranu však znamenal léčivou sílu, moudrost nebo také plodnost. Had je také spojován se stromem, kdy strom představuje symbol ženy. Výjev, kdy had obtáčí kmen stromu, jako jeho strážce, známe z židovské mytologie o zahradě Eden a jeho obyvatelích Adamovi a Evě.182 Kleopatra na dvoře domu Františka Kováříka tak může být analogií k této mytologii v tom smyslu, že dva hadi obtáčející věnec sochy, mohou být také zároveň strážci této dívčí sochy, případně celého dvora. B. Kraus uvádí, že socha byly vytvořena dle modelu ženy Lakomé z Vrahovi.183 Co se týká jejího autorství není socha signována, ale všeobecně se uvádí, že tepanou sochu vytvořila společnost Vulkanie dle návrhů Josefa Růžičky, který byl jejím architektem. Toto tvrzení je podloženo informacemi z ročenky MPP, kde je uváděn autor sochy J. Růžička. Aleš Filip uvádí celé jméno, Josef Růžička. Autorství dokladuje také údaj z dobového periodika, jenž reflektuje vánoční výstavu 1909-1910.184
177 178 179 180 181 182 183 184
Lipus, Radovan – Vávra, David. Šumná města. 2. kniha. 1. vyd. Brno: Petrov, 2003. Tamtéž, s. 153. Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 171 -172. Valenta, Edvard. c. d. (pozn. 54), s. 41. Nováková, Michaela. c. d. (pozn. 62), s. 96. Hall, James. c. d. (pozn. 75), s. 148-149. Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 172. Nováková, Michaela. c. d. (pozn. 62), s. 96.
40
K výše uvedeným tvrzením se přiklání také autor této práce. Pokud porovnáme dekor, který Josef Růžička (architekt Vulkanie) aplikoval i u jiných jeho vlastních realizací např. na portále nájemního domu, Svatoplukova 15, 185 s dekorem, který je patrný v detailu věnce, dospějeme k závěru, že sochu pro dvůr domu Františka Kováříka navrhl skutečně Josef Růžička. Dvoru využívala rodina Kováříků jen minimálně:„My sami jsme kromě Kleopatřina načechraného království zahradu vůbec neměli…..s dvorkem sousedila zahrada Husserla ...Ti ji strýčkovi nabízeli za dvacet tisíc, ale strýček to považoval za zbytečné vyhazování peněz, ačkoliv pouhý kuřácký salón stál možná více. Na našem dvorku byla drůbežárna a hlavně bouda pro našeho vlčáka Fakina, který vystřídal starého uhynulého Šrouba“.186 Hlavní vstup do domu je soustředěn do podoby prosklených dveří a je v pomyslném středu, jenž rozděluje souměrně stavbu na pravé a levé křídlo. Kolem dveří již zde Králík užívá populárního leitmotivu z rané anglické renesance, dvou obdélníkových arkýřů (FS 10) nasazených na obdélníkových parapetech (angl. rectangular bay windows).187 Cílem užití této kompozice oken bylo jistě zesílení intenzity světla, která skrze arkýře proniká do obývací haly. Charakter otevřenosti vstupní části ještě více podtrhují tři úzká vysoká okénka vedle arkýřů. Od každého arkýře svisle šplhají dvě, ze zdi vystupující, liseny FS 10), jako by snad chtěly přijmout podobu pilíře. Jeho hlavici však nahrazuje římsa tvořící pomyslný parapet hornímu polokruhovému oknu, které je zopakováním tvaru oken ve spodních částech obou křídel. Funkci soklu nyní přebírají stříšky obdélníkových arkýřů. Střed okna je zdůrazněn vysokým štíhlým pásem složených z motivu kosočtverce.188 Liseny svírají mezi sebou kovové světlo zhotovené společností Vulkanie, které je však odstraněno. Omítka u hlavního vstupu je tvořena čtvercovými deskami, které jsou navázáním žulových desek z okolí fontány.189 Jako sjednocujícího prvku používá Králík vyobrazení kosočtverce, jenž je patrný na troj-odstupňovaných střechách bočních křídel a oknech v přízemí přímo na skleněné výplni arkýřů. Dekor kosočtverce pokračuje i na oknech boční fasády pravého křídla. Fasáda předního průčelí není však slohově sjednocená.
Filip, Aleš. c. d. (pozn. 33), s. 66. Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 42. 187 Arkýřová okna jsou spojovány s obdobím rané renesance. Byly umísťované na konci velkých hal naproti vstupu a složily převážně panským lordům. V moderní architektuře je typ arkýřového okna spojován se stavbou Chicágské školy (Chicago school) nebo také může jako řádný příklad sloužit Jenney’s Manhattan Building (Chicago, 1890), kde jsou patrné společné a obloukovité arkýře. Viz Britannica Online Enecyclopedia, Bay windows [online]. c2008, poslední revize 20.2.2008 [cit.2008-09-04]. Dostupné z < http://www.britannica.com/EBchecked/topic/56718/bay-window > 188 Syrový, Bohuslav. c. d. (pozn. 166), s. 121. 189 Jeřábková, Edith. c.d. (pozn. 28), s. 173. 185 186
41
Boční fasáda (k ulici Erbenovy) je předsazena (cca o 1 m) před čelní část pravého křídla. Celou fasádu (FS 3) můžeme opticky rozdělit na pět částí (pět lisenových rámců), sobě si nepodléhajících. V první, třetí a páté části jsou v patře ukotveny tři heptagonální arkýře. Nyní je upuštěno od motivu obdélníkových arkýřů situovaných u hlavního vstupu. A snad zde se Králík k nim vrací jen v podobě obdélníkových stříšek, které vyčnívají nad heptagonálními arkýři (FS 12). Čtvrtý rámec obsahuje zasklenou loggii. Pod prvním a druhým arkýřem se nacházejí jednodílná okna. Třetí arkýř plní funkci portálu nad bočním vstupem FS 11), který sloužil převážně pro provozní účely. Napravo od bočního vstupu jsou situována vrata od garáže a byt domovníka. Znovu je na oknech patrný dekor v podobě motivu kosočtverce.190 Celou stavbu završuje střecha s vikýřovými okny: „Naše střecha měla svá kouzla. Mohli jsme na ní vylézt ze zadní verandy nad Husserlovou zahradou po železném žebříku pro kominíka, bylo tam několik oblázky posypaných plošin ale to nebylo nic pro nás. Našim hlavním cílem byl okap, který obruboval klikatě celou vilu v délce dobrých sto metrů. Po něm jsme celé stavení obcházeli, samosebou bez držení“.191 Půdorys rodinného domu Františka Kováříka (AP 5, AP 6) svědčí o tom, že se Králík snaží o modernější pojetí funkce rodinného domu po vzoru britské architektury. Úzká chodba byla nahrazena prospěšnou čtvercovou halou (angl. square hallway) s vlastními arkýřovými okny vedoucí do dvorku.192 Dispoziční řešení, jenž použil Králík u domu Františka Kováříka, může být jistou analogií k architektonické myšlence Raumplanu, který aplikoval Adolf Loos.193 Raumplan194 můžeme charakterizovat především jako kompozici vnitřního obytného prostoru, který je charakteristický v odstupňování výšek místností podle jejich funkce nebo symbolického významu.195 Taktéž je tomu v případě funkčního uspořádání jednotlivých místností v domě Františka Kováříka. Centrálním prvkem domu se stává velká obytná hala (FS 13, FS 15): „V přízemí byla obrovská hala, která sahala do prvního poschodí, odkud visely ohromné křišťálové lustry, stěny byly vykládány benátským dubem, všude peršany, křesla a pohovky“.196 Pokud se při vstupu do haly díváme čelně před nás, na první pohled jsou patrná krbová kamna (IK 4), která se dochovala v torzálním stavu. Kučerová (Matysková),Věra. c. d (pozn. 27), s. 56 - 57. Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 46. 192 Edmund, Gray. c.d. (pozn. 60), s. 172 -173. 193 Zatloukal, Pavel. c.d. (pozn. 15), s. 51. 194 Raumplan se poprvé objevuje u Loosového domu pro Josefa a Marii Ruferovou (1922). Dům je řešen v kubistickém stylu a je pro něj charakteristická centrální část o velikosti 10x10 metrů. Později je funkce Raumplanu nejvíce patrná u Mullerovy vily. Viz Tournikiotis, Panayotis. Adolf Loos. New York: Princeton Architectural Press, c2002, s. 81-85. 195 Muzeum Prahy, Mullerova vila – Raumplan [online]. c2007, poslední revize 15.11.2007 [cit.2008-09-04]. Dostupné z 196 Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 41-42. 190 191
42
Jediný znatelný prvek, kovová mříž, byl vytvořen dle návrhů Emila Králíka společností Vulkania. Další části krbu byly však již odcizeny.197 Stěny jsou ve spodu vykládány benátským dubem. Přechodným prvkem mezi dřevěným obložením stěn a začátkem stropu je tapeta (IK 5) s osově souměrným rostlinným dekorativním motivem připomínající květy slunečnic.198 Tento motiv byl ukončený již osvědčenou spirálou, která byla aplikována již na mřížích vsazených do polokruhových otvorů ve venkovní zdi. Dekor obsahuje také mezikruží s kruhovými liniemi, jenž opisují kruh v podobě čerchovaných čar, které mají symbolizovat květy. Králíkova inspirace v použití florální tapety jistě pramení z myšlenek užití moderních tapet, kterým vdechnul život William Morris. Pokud provedeme komparaci některých Morissových tapet s tapetou, jejíž vzorek navrhl Králík, spatřujeme jistou podobnost v Morrisových tapetách s pomegranatátovým designem (Obr. 8).199
Obr. 8: Tapeta s Pomegranátovým designem. Repro: Muthesius, Hermann. The English house. London: Crosby Lockwood Staples, 1979, s. 176.
Králík však u motivu své tapety, připomínající žluté jazýčkovité květy slunečnic se střídavými užšími listy při vrcholu stonku, více tíhne k usměrnění tohoto florálního motivu do geometrických linií, které jsou již nyní předzvěstí nastupující geometrické moderny, která je u Králíka nejvíce patrná v interiérech rodinného domu Josefa Kováříka. Tapeta vede po celém obvodu obývací haly a je podkladem a kontrastuje také modrou barvou, kterou jsou naznačeny květy. Na levé straně stěny (stěna oddělující kuchyni od haly) se na chvíli transformuje do podoby secesně laděné kompozice tří žen200 a sedícího muže (IK 3), avšak ponechává dekor z tapety tentokrát již jako rastr k vyniknutí hlavních prvků malby. Kompozičně je malba uspořádána jako triptych skládající se ze tří
197 198 199 200
Osobní sdělení paní Marie Kováříkové - Růžičkové, Prostějov dne 14.12. 2008. Syrový, Bohuslav. c. d. (pozn. 166), s. 151. Muthesius, Hermann. c.d. (pozn. 68), s. 171-172. Kučerová (Matysková),Věra. c. d (pozn. 27), s. 58.
43
obsahově a výtvarně souvisejících částí.201 Malbě dominuje ústřední velká část zobrazující zřejmě sedící postavu boha Apollóna. Apollón jako jeden z dvanácti olympských bohů vždy symbolizoval racionální a civilizovanou stránku lidské přirozenosti. Lyra, kterou zde svírá v rukou, mu přináleží jako patronu hudby.202 Spolu s Apollónem jsou zobrazeny tři ženy, zřejmě Múzy. Múzy vždy představovaly bohyně tvořící inspiraci v různých druzích umění. Počet Múz se ustálil na devět, ale jejich charakteristické prvky, především hudební nástroje, se postupem času měnily.203 Žena zobrazená na pravé užší části hraje na housle a žena vlevo na píšťalu. Třetí odhalená dívka se nachází ve střední části spolu s Apollónem. Apollón zde tak může představovat vůdce Múz, a proto také může být nazván Apollón Músagetés. Za Apollónem se zřejmě nachází fontána ze které může vytékat kastalský pramen, jenž byl zdrojem inspirace a znalostí a doporučovalo se ho pít ve velkém množství.204 Trojice žen může také symbolizovat tři grácie (charitky) Aglaiá, Eufrosyné a Thaliá zosobňující krásu a půvab. V této antické podobě byly nejrůzněji obměňovány. Jednou zobrazovaly usmívající se nahé nebo oblečené dívky jako symboly trojice štědrosti a dobrodiní – dávání, přijímání nebo opětování darů. V další alteraci se tyto dívky mohou nést ve znamení třech stádií lásky: krásy, jež plodí touhu, nebo ztělesnění cudnosti.205 Symbolika obrazu však ale jistě také může souviset s funkcí vyvýšené podlahy pod malbou, která byla koncipována jako hudební pódium.206 Proto může i tato malba, v podobě hudebních motivů, ještě více umocnit požitek z reprodukovaného hudebního díla. K vyvýšenému hudebnímu pódiu přiléhá zábradlí s dřevěnými balustrády ve tvaru černých kuželíků. Celé zábradlí lemuje po obvodu úzkou chodbu vedoucí do kuchyně. Králík neukončil zábradlí pouhým nosným sloupem, ale důmyslně využil prostoru a ve výšce zábradlí připojuje úzkou skříňku se čtyřmi zásuvkami obdélníkového profilu. Jak už bylo zmíněno, úzká chodba na levé straně haly vede do kuchyně, která je oddělena od haly masivními dveřmi ze dřeva, jenž vyplňovaly čtyři úzké pásy ze skla (FS 16): „hned vedle stejně velká jídelna se stolem pro čtyřiadvacet osob a k ní přilehající kuřácký salón, taky samé klubovky a zrcadla a dokonce karetní stolek – ani jednou se tu karty nehrály, a dodnes se sestrou přeme, byl-li stůl ve velké jídelně obsazen hosty za celá dlouhá léta dvakrát nebo třikrát….doma jsme nestolovali ovšem ve velké jídelně, ale v přepychových prostorách nad halou, malá jídelna se tomu říkalo, anebo prostě, nejčastěji, v pokoji mých sester, v jehož sousedství byl i můj pokoj. Konečně jsme
Kubička, Roman – Zelinger, Jiří. Výkladový slovník: malířství, grafika, restaurátorství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 306. 202 Tamtéž, s. 57. 203 Tamtéž, s. 288. 204 Tamtéž, s. 59. 205 Tamtéž, s. 148 -149. 206 Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 175. 201
44
spávali odděleně. Často jsem vzpomínal, na okno vedoucí na pavlač a do dvora, a hlavně na telefon visící na zdi, almaru uvnitř které byl těžké baterie; k ní strýček tu a tam přistupoval, důležitě točil dvěma klikami, na pravé i na levé straně, a volal šestku nebo devítku (my jsme měli devítku) Ale tady ve vile už stál malý telefon na stolku v malé jídelně, zdaleka to nebylo tak hezké jako v kabinetě-úzký pokoj ve starém bytě“.207 Hala je oddělena pomyslným stropem galerie (FS 17), který je obložen dřevěnými kazetami.208 Celou halu po obvodu osvětlují vypouklá světla (IK 5), jimž dominuje kruhový lustr na stropě (FS 19, IK 2): „Ve vile byl dokonce i pohostinský pokoj, kramárna, nábytek ze starého bytu, a byl zabydlen všehovšudy jednou jedinkrát, když pozvali stařenku Roštínskou. I strýčkova pracovna byla ve vile, v přízemí vedle salónu, ale tam strýček nepracoval ani jednou, to si odbyl v továrně. Ten pokoj byl za dlouhá léta osídlen taky jenom jednou, když bydlil u nás při otvírání Národního domu podruhé Jaroslav Vrchlický“.209 Vybavení pracovny bylo vyrobeno však podle návrhů Jana Kotěry.210 Kromě pracovny se v přízemí domu nachází ještě pomocné provozní místnosti – kuchyně s výtahem pro jídlo, místnost, kde se toto jídlo připravovalo, spíž, prádelna a sociální zařízení. Z přízemí se do prvního patra dostaneme po hlavním trojdílném schodišti (FS 13), které vede také na galerii v prvním patře a je odstupňováno plným dřevěným zábradlím,211 u něhož jsou vyloučeny prvky v podobě balustrád. Ty se objevují znovu pouze v podobě imitace zábradlí nad proskleným mobiliářem. Když postupujeme dále, po třetím dílu schodiště, nachází se po naší levici, nad podestou, rub vitráže (IK 6) zobrazující znovu ženský motiv v podobě dvou dívek opírající se o jónský sloup obrostlý tulipány. Symbol ženy získal v secesi dominantního postavení a také u Králíka nezůstává tento symbol mimo něj, a jako by byl součástí jeho samotného.212 Prostor schodiště je osvětlovaný prostřednictvím zimní zahrady skrze prosklenou stěnu, která je po celém svém obsahu poseta dekorující vitráží. Převážnou většinu kovového vybavení zhotovila dle návrhů Králíka (1910-1911) společnost Vulkania.213 Nábytek taktéž dle Králíkových návrhů zhotovila pražská firma Jaroslava Brázdila.214 Mobiliář (viz Příloha E) je v domě Františka Kováříka dochován pouze v zastoupení několika kusů. Nejvíce je obsažen v patře, kde se nachází ložnice Kováříků s loggií. Jedná se především o skříně s početnými zásuvkami, které jsou vyvedeny do nejrůznějších tvarů. K ložnici se dochovala i dobová fotografie
207 208 209 210 211 212 213 214
Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 42. Jeřábková, Edith. c.d. (pozn. 28), s. 175 -176. Valenta, Edvard. c.d. (pozn. 54), s. 43. Tamtéž, s. 176. Kučerová (Matysková),Věra. c. d (pozn.27), s. 58. Wittlich, Petr. c. d. (pozn. 74), s. 195. Nováková, Michaela. c. d. (pozn. 62), s. 96. Viz Příloha E – autorsky průkazný dochovaný nábytek.
45
(AF 4) zobrazující především mobiliář. Skříně i postele Králík zde zabudoval do dubového obložení. Nacházejí se zde i menší čtvrt-elipsovité místnosti, které byly oddělovaly peršany. Fotografie ostatních místností se však nedochovaly. Můžeme tedy jen uvést, že v patře vedle ložnice se nachází i další místnosti, a to konkrétně pokoj pro vychovatelku, hostinský pokoj, pokoj pro služky, šatna a lázeň. MMB zakoupilo z rodinného domu Františka Kováříka do svých sbírek skříňku, skleník a půlkruhové křeslo se stolkem (viz Příloha E).215 Část vybavení, soubor jídelny z domu Josefa Kováříka pod inv. č. 16313-16327, se nachází v depozitáři Moravské galerii v Brně (pracoviště Mikulov). Další vybavení bylo rozprodáno po vyvlastnění vily216 a část vybavení má také ve svém vlastnictví Marie Kováříková – Růžičková.217 V současné době slouží zmíněné místnosti jako skladovací prostory. Nesmíme však ještě také zapomenout na sklepní prostory, které se nachází pod převážnou plochou stavby: „Ten náš sklep. Prostíral se pod celou velkou vilou, v jednom oddělení stál kotel ústředního topení a ke zdem byla navršena skládka koksu, trubky s teplou vodou vedly úzkými vodorovnými šachtami na všechny strany pod příslušné pokoje a byly to chodbičky tak úzké a nízké, co by člověk na kolenou prolezl, často i deset metrů daleko…“218 Na závěr tohoto rozboru nám poslouží opět vzpomínky obyvatele domu Edvarda Valenty, který tento dům hodnotí jako: „Čtrnáct pokojů, tři loggie, nesčetné balkóny, předsíně a chodby, v předu byla do vily zaseknuta zahrada s bronzovou sochou Kleopatry s dvěma hady … Ale tenkrát jsem ještě nepřišel na to, že celá ta nádhera je dohromady nadutý a urážlivý nesmysl“.219
215 216 217 218 219
Osobní sdělení Mgr. Jindřicha Chatrného (MMB), Brno dne 23. dubna 2008. Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 176. Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 59. Valenta, Edvard. c. d. (pozn. 54), s. 46. Tamtéž, s. 41 - 42.
46
3.2 Rodinný dům Josefa Kováříka
3.2.1 Základní údaje Objekt: Památka: Ochrana stav/typ uzavření: Památkou od: Číslo rejstříku ÚSKP: Název okresu: Část obce: Číslo LV: Katastrální území: Ulice,nám./umístění: Číslo popisné: Číslo orientační: Parcela č.: Vlastník:
Uživatelé: Projektant: Stavitel: firma
Rodinný dům Josefa Kováříka měšťanský dům zapsáno do státního seznamu před r.1988 3.5.1958 46705/7-5723220 Prostějov Prostějov 5002 Prostějov 733491 nám. Vojáčkovo 2944 15 5406 (Viz Mapa 2 ) František Kovařík (podíl 5/32), Elplova 2075/22, Brno, Líšeň, 628 00 Márya Růžičková (podíl 9/32), Arbesovo nám. 2797/4, Prostějov, Prostějov, 796 01 MUDr. Věra Sedláčková (podíl 9/32), Ružinovská 1227/16, Praha, Krč, 142 00 PhMr. Eva Židková (podíl 9/32), Příkrá 2610/4, Opava, Předměstí, 746 01221 bez uživatelů prof. Ing. Arch. Emil Králík R. Konečný & J.Nedělník
Viz Národní památkový ústav, Monumnet – nemovité památky [online]. c2003-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z 221 ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – informace o parcele [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z 220
47
Mapa 2: Zákres rodinného domu Josefa Kováříka do katastrální mapy, 1:800. Repro: ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – zobrazení katastrální mapy [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z
3.2.2 Podněty vedoucí Kováříka
k postavení rodinného domu Josefa
Důvod, proč si Josef Kovářík222 (Obr. 9) nechal postavit také rodinný dům, může být obdobný jako u Františka Kováříka. Josefovi a jeho manželce Lidce (rozené Neumannové) se narodily tři děti Marie, Franta a Liduška. Edvard však podotýká, že: „s naší tetou se ovšem příliš nemilovaly, teta tetince Lidce záviděla, že měla větší věno, a přitom zdůrazňovala, že mladší Kováříkovi si postavili mnohem menší vilu“.223 Rodina Josefa Kováříka bydlela také v menším bytě hned naproti dřívějšího bytu Františka Kováříka, na náměstí Františka Josefa. Zřejmě i z tohoto důvodu málo prostorného bytu chtěl Josef Kovářík pro svou rodinu větší dům.
Obr. 9: Fotografie Ing. Josefa Kováříka, Zdroj: Roháčková, Dagmar et al. Národní dům v Prostějově 1907-2007. 1.vyd. Prostějov: Město Prostějov, 2007, s. 71. Josef Kovářík (1869-1940) byl stejně jako jeho starší bratr František Kovářík technicky založený. Po absolvování prostějovské reálky pokračuje dále na vídeňské technice a po návratu zakládá společně s bratrem továrnu na zemědělské stroje. Viz Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 15), s. 52. 223 Valenta, Edvard. c. d. (pozn. 54), s. 42. 222
48
3.2.3 Stavební historie První zmínka o rodinném domu pro Josefa Kováříka je otištěna v Hlasech z Hané:224„Manželům Josefu a Ludmile Kováříkovým ustanovena pro stavbu domu na Smetanově náměstí stavební čára a odprodáno 12.25 m2 z veřejného statku za 10 K za m2.“225 Jednalo se o stavbu domu na stavební parcele čís. ½ Plumlovského předměstí v Prostějově. Stavba byla povolena prováděcím protokolem městské rady ke dni 30. ledna 1911.226 Projektantem stavby byl znovu architekt Emil Králík, který byl Josefu Kováříkovi doporučen bratrem Františkem. I přes nespokojenost s průběhem prací na domě Františka Kováříka ke stavbě byla opět přizvána stavební firma R. Konečný & J. Nedělník, Josef Kovářík po zkušenostech svého bratra snad pečlivěji dohlížel nad realizovanými pracemi a průběžně kontroloval stavební účty. Přípravy na stavební práce však začaly již dříve než před schválením stavby. Ještě v prosinci zasílá stavitelská firma Josefu Kováříkovi rozpočet prací (včetně slevy 13%) znějící na částku 46 533 K a v lednu ještě také potvrzuje přijetí této stavby pod svá stavební křídla. Nejprve však firma R. K. & J. N. začíná 1.4.1911 s demoliční prací na domu, který stál nad odkoupeným pozemkem.227 Nyní Emil Králík deleguje více svých pravomocí na Františka Kováříka. Během stavebních prací, také prostřednictvím jeho, navrhuje některé změny v původních plánech. První větší změnou je nahrazení napodobení kamenů na přední a dvorní fasádě bílými cihlami: „Pan arch. Emil Králík navrhuje následující změny: Místo napodobení kamenů na hlavní a na dvorní fasádě budiž ony plochy vyzdobeny bílými cihlami. Ony bílé cementovaný pískové cihly lze obdržeti u firmy: „Bratři Nejezchlebové a stav, Jalový“ v Blansku. Račte tam dopsati o vzorky a ceny a mi pak sděliti cenu za vyzdění 1m2 s vypálením (vyspárováním) cementem práce tato musí býti velmi precizně provedena. Znamenám v úctě veškeré Josef Kovářík. Dosud nedostávám žádné kopie“.228 O tři měsíce později dochází také ke změně ve
Valná schůze obecního výboru města Prostějova ( čtvrtek 26. a 27 dubna 1911). Hlasy z Hané, ročník xxx, 1911, č. 11, 28. ledna 1911, s. 1. 225 Viz pozn. 194. 226 Protokol k projednání stavebního povolení k rodinnému domu Josefa Kováříka, Prostějov dne ? ledna 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 227 Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 179. 228 Dopis Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 6. února 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 224
49
vestibulu. Konkrétně se jedná o odpadnutí sloupů.229 Některé dopisy však byly adresovány Emilem Králíkem přímo stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník. Práce na stavbě Josefa Kováříka probíhaly v celku rychleji než v případě prací na domu pro Františka Kováříka. Touto stavbou již firma získala podstatné zkušenosti. Ale i v menší míře zde byla patrná nespokojenost s odvedenou prací: „Žulové plotny krycí, o kterých jsem se zmínil, že nevyhovují račte upraviti tak, aby byly čistě jemně vypracovány. Upozornil jsem již na špatnou práci kamenickou při dodávce schodů služebných a bylo mě řečeno, že ostatní práce budou dodány přesně, čemuž však není. Račte tedy věc zaříditi tak, aby věci provedené skutečně přesnými mohly býti nazvány“.230 A nebyla to slova jenom Emila Králíka, ale také Josefa Kováříka, který se snažil o urychlení prací: „Účel mého dnešního psaní je Vás zdvořile upozorniti, že s 1 nebo 2 fasádníky protáhne se dokončení stavby do nekonečna. Račte se o to postarati , aby byli na stavbě nejméně 4-5 fasádníků, kteří by konečně dohotovili vše to, co se zdivem souvisí a pak aby se ihned dali na položení různých dlažeb a obkládání zdí šámotkami. Chci míti vše co nejdříve hotovo a myslím, že by to šlo, jen kdyby ste dali těch několik málo fasádníků neb lepších zedníků“.231 Ke své korespondenci s firmou R. Konečný & J. Nedělník, připojoval Josef Kovářík také své nákresy (Obr.10) spolu s okótovanými výkresy, aby nedocházelo k dalším pochybením ze strany stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník
Obr.10: Dopis s nákresem Josefa Kováříka adresovaný stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 4. února 1912. Repro: SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Brno dne 5. května 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 230 Viz pozn. 229. 231 Viz pozn. 228. 229
50
Protože je rodinný dům Josefa Kováříka orientován do řadové zástavby, nemohl být řešen hlavní vstup dvorem, jak tomu bylo v případě domu Františka Kováříka. Proto Emil Králík na návrh Josefa Kováříka přesunuje dvorek se zahradou do zadní části domu. V průběhu prací dochází ještě k některým změnám. Přelom roku 1911 a 1912 byl ve znamení interiérových prací a v polovině se začalo se stavbou zahradního pavilonu. Před dokončením stavby byla provedena kolaudace bytu domovníka.232 Ale ani tato stavba, po vzoru vyjednávání Františka Kováříka, se neobešla bez nespokojenosti Josefa Kováříka se závěrečným účtem. První vyjádření k závěrečnému účtu zasílá stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník Josef Kovářík ještě ke konci roku 1912: „Sdělují tímto zdvořile, že účet Váš na K 61.140.06 (z toho již zaplaceno K 40.000,-) neuznávám. Věřím, že ku sestavení takového účtu zapotřebí bylo doby 5 až 6 měsíců; ovšem musíte naproti tomu i mě dáti zase takovou dobu 5-6 měsíců času, bych účet Váš náležitě prozkoumati mohl. Již dnes mohu Vám sděliti, že bude nutno nejméně 6.000 korun škrtnouti, než bude účet vypadati solidně. Užívám posledního slova vědomě a s rozmyslem. Nevím, jest-li by se našel podobný některý advokát, který by dovedl podobný účet sestaviti, je to skutečně takové umění. Já však podobné umění neplatím“.233 Jak Josef Kovářík zmínil v předešlém dopise nechal si účet prozkoumati a výsledkem byla diference ve výši K. 4.863.76. Za svým stanoviskem si pevně stál, jak dokládají i jeho slova: „Veškeré vyjednávání bylo by marné. A najdete-li přece jen něco k Vašemu dobru tj. více než udávám budu míti ihned proti položky, jako velké ztráty, způsobené znovu omítáním stropů, dodáním velmi špatných parket atd, atd. Bylo by tedy zbytečno opravovati snad korigovaný již účet“.234 Celé vyjednávání končí 27. října 1913 uznáním stavební firmy R. Konečný a J. Nedělník o pochybení při sestavování účtu: „Kolaudovaný účet jsme prozkoumali a omylem nesprávně sredukované položky na pravou míru uvedli, dále připočítáváme k našemu dobru hrubý omyl při tesařské práci, který při sestavování účtu z naší strany v náš neprospěch se stal…Žádáme zdvořile Vaše blahorodí o laskavé uznání a poukázání obnosu 4,278.60 K. a znamenáme se vždy k dalším službám ochotni R.K & J.N“.235 Změny jenž požadoval Emil Králík nebyly nakonec provedeny. V roce 1954 Kováříkova rodina prodala dům pro účely zbudování jeslí. V rámci potřeb nových nájemníků byl hudební pokoj oddělen od obývací síně přepážkou ze skla Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 182. Dopis Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 26. listopadu 1912. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 234 Dopis Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 13. července 1913. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 235 Dopis firmy stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník Josefu Kováříkovi, Prostějov dne 27. října 1913. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 232 233
51
a galerii uzavřela plná příčka. Z hostinského pokoje a předsíňky lázní v prvním patře byl vybudován byt pro p. Kováříkovou. V 60. letech došlo ještě k dalším úpravám. Podle Věry Kučerové: „…je umístění jeslí ve vile šťastnějším řešením než v případě rodinného domu Františka Kováříka. I pro provoz jeslí je vila vyhovující…“236 Později až do roku 2001 sídlil v domě odbor školského úřadu.237 V současné době je vila bez nájemníka. Alespoň pro částečné zmírnění stupně nejrůznějších destrukcí je zde v zimě přitápěno synem majitelky.238
3.2.4 Rozbor architektury a výzdoby Rodinný dům Josefa Kováříka (FS 25, FS 26 a FS 27) je pozoruhodný především díky svým interiérům.239 Ke stavbě bylo zvoleno místo v řadové zástavbě na novém Vojáčkově náměstí, jemuž dominoval Národní dům. S nevýhodu řadové výstavby se však Králík bravurně vypořádal a rozvinul zde originální dispoziční řešení.240 Objekt je zcela odlišný od rodinného domu Františka Kováříka a nese se více v duchu nastupující geometrické moderny, která je charakteristická pro užití geometrických prvků.241 Králík zde více ukázňuje geometrií své výtvarné myšlení. Již na hlavní fasádě, která směřuje čelem do náměstí Vojáčkovo můžeme pozorovat tyto nové tendence. Hlavní fasáda (FS 25, FS 26) je rozdělena na dvě části, část centrální a část hlavního vstupu.242 Hlavní vstup (FS 28) je řešen prostřednictvím masivních kovových dveří z bronzu (FS 29), které jsou obloženy z levé i pravé strany obdélníkovými dílci z bílého mramoru. Obdélníkový tvar dveří umocňuje také lemování bronzových nýtů. Uprostřed dveří je situována schránka na dopisy. Nad dveřmi je vertikálně úzký pás vykládán bílými cementovanými pískovými cihlami, které jsou spárovány černou hmotou. V horní části dveří jsou umístěna kruhová okna vyplněná zrcadlovými fasetovými skly s mříží motivu, který je nejvíce patrný na sádrovém stropu galerie uvnitř domu.243 Cihly plní funkci dekoru spolu s rastrem pro uchycenou
Kučerová (Matysková),Věra. c. d (pozn. 27), s. 79. Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 189. 238 Osobní sdělení paní Marie Kováříkové – Růžičkové, Prostějov dne 14. prosince 2007. 239 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 66), s. 581 240 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 15), s. 53. 241 Švácha, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Praha: Victoria Publishing, 1995, s. 62-64. 242 Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 184. 243 Dopis Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 6. února 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 236 237
52
kovovou lampu, jež vzešla rovněž z dílny Vulkanie. Dekor cihel je patrný také na užším pásu na pravé straně hlavní fasády.244 Přechod mezi dveřmi a světlíkem je naznačen dubovým obložení, které na obou vnějších stranách ukončuje obklad z černé leštěné žuly. Materiál dubového dřeva je také použit ve spodní části dveří. Světlík sloužící k osvětlení a větrání245 je kryt z venkovní části pozlacenou mříží v podobě dvanácti měsíců (IK 13).246 Cyklus představující jednotlivé měsíce je používán od dob křesťanského letopočtu. Objevuje se později v 16. a 17. stol. jako populární námět bruselských a francouzským goblénů. Obvykle jsou zde zobrazeny náměty polních prací (sklizeň, výsadba) vždy příslušná k ročnímu období. Každý měsíc je také spojen s určitým znamením zvířetníku, často představujícím pohanské božstvo, nebo s jedním z dvanácti období lidského života. Tento námět existuje v nespočetně mnoha alteracích. A také Králík se snaží nalézt vhodnou obměnu prostřednictvím střídání motivů polních prací (sklizně apod.) a zvířetníku. První fragment (leden) z leva představuje rolníka kácejícího stromy (vodnář), druhý (únor) zobrazuje dvě ryby na vlnách, na třetím (březen) a čtvrtém segmentu jsou skopec stojící u stromu a býk (duben) se skloněnou hlavu, blíženci (květen) jsou snad zobrazeny jako dvojčata (Kastor a Polydeukés), měsíc červen je zobrazen jako rak, šestý fragment představuje lva jako symbol pro červenec, měsíc srpen je charakteristický pro sklizeň je zobrazen jako rolník žnoucí obilí svým srpem. Další měsíc září je zobrazen jako váhy, štír signalizuje říjen, listopad v podobě dvou střelcových luků a celé toto roční období uzavírá kozorožec se stočeným parožím a klečící na kameni.247 Na pravé a levé straně je zvěrokruh lemován prostřednictvím tří vlnovitých křivek, ze kterých vycházejí stočené závity spirál připomínající florální motivy. Ty jsou však nyní striktně podřízeny geometrických pravidlům. Celý hlavní vstup ukončuje úzké vertikální okno. U centrální části hlavní fasády se Králík znovu pokouší o souměrnost. Veškeré prvky jsou párové a stejně vzdálené od osy protínající centrální část. V patře se Králík znovu vrací k použití dvou obdélníkových arkýřů. Na parapetu bývaly koše na květiny, jejichž barevné ladění kontrastovalo s mramorovými deskami ve spodní části arkýřů. Na bocích jsou do arkýřů vsazena okna s nízkým obloukem. Arkýře mezi sebou uprostřed svírají další
Podobného motivu hlavního vstupu z bílých cihel užívá i Otakar Novotný u vstupu do Štencova domu (1910-1911). Viz Švácha, Rostislav. c. d. (pozn. 241) s. 70. 245 Kolektiv autorů. c. d. (pozn. 169), s. 902. 246 Detail přední fasády rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 164, kart. č. 39, Plánová dokumentace (signováno Emilem Králíkem) – 41 nákresů (modré kopie) detailů pro rodinný dům Ing. Josefa Kováříka, asi 1911. 247 Hall, James. c. d. (pozn. 75), s. 124 -125. 244
53
pozoruhodnou část hlavní fasády, jíž je otevřená loggie (FS 31). Před líc stěny loggie mírně vystupují čtyři černé žulové pilastry a kontrastují s mramorovým obkladem. Pilastry zesilují stěnu loggie a tvoří s ní konstruktivně jeden celek. 248 Funkci soklu pro ukončení pilastrů převzala podlaha loggie a kládí bylo úplně vyloučeno. Králík se v případě pilastrů vrací k systému sloupových řádů, pro které je charakteristické období klasické řecké architektury.249 V mramorovém obkladu jsou dále patrné nýty, tentokrát však většího průměru, než tomu bylo u dveří hlavního vstupu. V obkladu nad třemi okny loggie se objevuje také znovu v jedné horizontální řadě leitmotiv kosočtverce. V půdní části doplňují vrhanou omítku dvě eliptická okna s eliptickou kovovou mříží a s pozlaceným nátěrem (IK 14). I zde jsou zopakovány motivy spirál podobně jako u světlíku. Nyní jsou geometrické křivky více omezeny tvarem eliptického okna. Tvar elipsy je ještě více umocněn mramorovou obrubou. Stejný motiv výplně půdních oken je zopakován také u čtyř sklepních oken. Ty mají však nyní tvar obdélníkový. Nad sklepními okny (FS 30) se nachází, ve vertikální řadě, pět dvoukřídlých oken spolu s dřevěným rámováním, které je v horních částech tvarováno jako vertikální úhlopříčky. Centrální část a vstupní část je propojena prostřednictvím předsunuté hladké římsy. Již na první pohled je u ní patrné zdobení kazetovou omítkou, oproti omítky loggie a atiky, která je z umělého kamene. 250 Hlavní fasádu završují dva kužele na sedlové střeše. Kužele mají funkci dekorativní, ale také i praktickou jako tyče hromosvodu. Při Králíkovém řešení hlavní fasády domu Josefa Kováříka můžeme spatřovat jistou příbuznost s Jaroškovou vilou v Brně (Josef Gočár - 1910), která je nejvíce patrná v užití kovových mříží sklepních oken nebo čelních oken s dřevěným zdobením (Obr. 11). 251
Obr. 11: Čelní a sklepní okno Jaruškového domu v Brně. Repro: Sedlák, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Praha: Foibos; Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně: Muzeum města Brna, 2006, s. 35 - 36. Syrový, Bohuslav. c. d. (pozn. 166), s. 157. Wikipedia - otevřená encyklopedie, Klasická řádová architektura [online]. c2008, poslední revize 15.4.2008 [cit.2008-09-04]. Dostupné z 250 Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 185. 251 Sedlák, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Praha: Foibos; Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně: Muzeum města Brna, 2006, s. 35 - 36. 248 249
54
Dvorní fasáda (AP 16) je však nyní řešena nesouměrně. Je rozdělena taktéž na dvě poloviny, ty jsou však odlišně pojaty než u hlavní fasády. Levá polovina má charakter verandy se schodištěm, které vede k pergole. K verandě je také přidružena terasa. Vyústěním terasy jsou tři obloukovitá okna, která rámuje šambrána. Horních částech oken jsou kruhové dekory ze dřeva. Nad těmito okny se ve vrchní části dvorní fasády nachází eliptické okno s vitráží. Okno tak umožňuje prostoupit slunečním paprskům do obývací haly, kde vytvářejí barevné kombinace stínů. Druhá část dvorní fasády je charakteristická dveřmi vedoucími do dvora, ale také obdélníkovým arkýřem, který vyčnívá z pokoje pro hosty a kopíruje přesně linie arkýřů z hlavní fasády. Pás plného zdiva, který nese střechu je v místě nad arkýřem prolomen okny kopírující okna schodiště.252 Nyní se však vraťme zpět k hlavnímu vstupu do domu při hlavní fasádě. Hned po vstupu do domu jsou naše kroky vedeny úzkou šestimetrovou chodbou (FS 32, FS 33 a FS 34) přímo do vestibulu, který je od úzké chodby oddělený dvoukřídlými dveřmi. Na pravé straně je situována polokruhová předsíň o velikosti cca čtyř metrů. Po obvodu tohoto polokruhového půdorysu jsou vlevo dveře do pokoje služky a kuchyně (FS 38) a na pravé straně předsíně jsou dveře do salónu. Nyní se však čelně před námi rozprostírá velká obývací hala (FS 41). U této haly můžeme pozorovat jistou míru analogie s anglikanizujícími prvky, které ve svých stavbách převážně aplikoval C. H. Voysey. Králík zde stejně jako tento architekt realizuje prospěšnou oválnou halu s vlastním oknem vedoucím do atria. Úzká hala a serpentinové schodiště, populární v sedmnáctém století, byly zcela odmítnuty. Obývací hala byla bohatá na umělecké prvky a také se zde nacházel četný mobiliář. Na začátku haly bylo rozmístěno šest křesel a velký stůl. Blíže ke schodišti byl umístěn také stolek s dvěmi křesly.253 Z původního nábytku se v hale dochovala pouze látková pohovka (FS 41), jejímž opěrátkem je zeď potažená látkou prakticky včleněna pod točité schodiště. Pohovka přiléhá jednou stranou ke vchodu do obývacího pokoje a na pravé straně je přiražena k velkému kamnovému krbu (IK 7). Krbová kamna jsou vsazena do mramoru a z nich vyčnívají přes polovinu v konkávním směru. Tento krb zakončuje masivní ciferník hodin. Čtyři nožky, které podpírají ciferník, jsou zdobeny četnými listy lípy a dále také trsy kuliček. Na bocích jsou u kruhového ciferníku vyvedeny meandry, které se transformují Kučerová (Matysková),Věra. c. d (pozn. 27), s. 76. Půdorys haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 164, kart. č. 39, Plánová dokumentace (signováno Emilem Králíkem) – 41 nákresů (modré kopie) detailů pro rodinný dům Ing. Josefa Kováříka, asi 1911. 252 253
55
po obvodu do devíti kovových mincí. Meandry už zde nejsou jako typické pravoúhlé zalamované linie, ale spíše jako vedené dlouhé křivky končící ve tvaru spirály.254 Kruhový tvar ciferníku je umocněn taktéž stejným počtem závitů velké spirály. U kovové mřížky kryjící kamnový krb pod hodinami Králík aplikuje četné trajektorie bodů, jejichž výsledkem jsou spirály. Prvek spirály je zde již hlavním znakem příklonu ke geometrizaci. Králík nyní odlišuje dřívější pohyblivost secesní křivky hlavně v tom, že používá změněného rytmického základu. Již nepoužívá dlouze se táhnoucí úseky linií, ale zkracuje je a spíše zaokrouhluje s tendencí navození vířivého dojmu, ve kterém můžeme pozorovat odstředivé a dostředivé síly. Spirály je zde užito jako prvku nosného jak obsahově, tak i formálně a je povýšena na hlavní motiv z vyrůstající umělecké praxe z nutných potřeb. Motiv spirály je znám už z pravěku či starověku. V těchto primitivních společenstvích byla spirála kosmologickým symbolem spojeným s ideou labyrintu. Labyrint byl v dávných dobách u náboženství spojován s říši mrtvých v podsvětí, ale také místem zasvěcení, kudy musí projít ten, kdo se chce stát dospělým. Je zcela možné, že i Králík při tvorbě dekoru v podobě spirál v domech Josefa i Františka Kováříka uvažoval do hloubky kulturní antropologie. Jeho inspirace v použití tohoto motivu však mohla pramenit pouze ze samotné logiky forem ve výtvarném umění, které byly pod tlakem dobových potřeb v podobě graficky nejúčinnějšího ornamentu. Křivky spirál můžeme nalézt také v příspěvcích pro časopis Typografia, z obálky V. H. Brunnera pro sbírku Jiřího Mahena Plamínky a nebo také z titulní obálky listu G. Moora, který vytvořil Vladimír Županský.255 Mříž krbových kamen znovu dodala dle Králíkových návrhů společnost Vulkanie. Strop galerie (IK 11) je pokryt dekorem v podobě sádrových opakujících se pravidelných odlitků (angl. fibrous plaster) stejného tvaru (Obr. 12).
Obr. 12: Různé druhy sádrových dekorů pro strop. Repro: Muthesius, Hermann. The English house. London: Crosby Lockwood Staples, 1979, s. 176.
Užitím tohoto dekoru Králík jistě navazuje na změny, které měly za příčinu od alžbětinského období nahrazení dosavadního dřevěného obložení stropů 254 255
Syrový, Bohuslav. c. d. (pozn. 166), s. 125. Wittlich, Petr. c. d. (pozn. 73), s. 315-319.
56
sádrovou omítkou (angl. plasters). Tato omítka byla také někdy z azbestu (osinku), ale převážně se používalo sádrových vláken, jejichž základnu tvořilo plátno. Variace dekoru touto novou technikou byly v podobě stejných kousků o velikosti od 53 až 75cm.256 Na pravé straně skrze okno v hale se před námi rozprostírá pravoúhle čtyřhranné atrium (IK 12). Tak jako bylo atrium hlavní místností a střediskem rodinného života v římském antickém domě nebo prostorem starověkého italského domu,257 plní tuto funkci i v případě rodinného domu Josefa Kováříka. Podobný motiv atria již před Králíkem použil Bohumil Waigant při řešení pavilonu průmyslového školství na Jubilejní výstavě v Praze v roce 1908. Dispozičně však bylo atrium řešeno odlišně od Králíkova.258 Králík využil u atria bronzovou fontánu v podobě válce jako středícího prvku. Výtoky v horní části fontány jsou zlacené a celou fontánu přikrývá stříška ve tvaru kuželu, taktéž z bronzu. Voda linoucí se z fontány stékala do kruhového bazénku, který lemoval trávník upravený do tvaru obdélníku a jehož hranice, ve formě mírné ohrádky, tvořily klinkry (cihly na stojato).259 Dlažba kolem obdélníkového prostoru fontány je provedena čtvercovými šamotovými dlaždicemi, které jsou šachovnicově střídány bílou a černou. Celý tento vzorek dlažby je zakončen na všech bocích jednou řadou černých dlaždic. Směrem od okna z haly do atria byly čelně a po stranách umístěny dřevěné lavice, které v meziprostorech doplňovaly truhlíky na květiny. Zdi atria byly jako u části hlavní a dvorní fasády provedeny v bílých pískových cihlách. Celé atrium završuje předsunutá římsa na čele serafínovaná.260 Výsledná podoba atria se však od této výše popsané podstatně lišila (IK 12). Zhruba v polovině dlouhé stěny vedle okna do atria je provedeno nástupní schodiště, které plní funkci podesty a vede do místnosti, ve které je jídelna. Králík využívá také dalších Voyseyových prvků. Z haly vede strmější hlavní schodiště (FS 44), které obtáčí stěnu pod kosým stupněm261 a končí až u vstupu na galerii v podobě dvou dubových sloupků.262 V přízemí na začátku schodiště, kde se mění směr schodiště, je vyvedena odpočinková vodorovná plošina (podesta).263 Dřevo je napuštěno tmavě hnědou barvou a použito pro schody. Králík nyní vyrovnává také absenci balustrád z rodinného domu Muthesius, Hermann. c. d. (pozn. 68), s. 175 - 176. Syrový, Bohuslav. c. d. (pozn. 166), s. 20. 258 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 66), s. 582 - 583. 259 Detail původního návrhu atria rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, nesignováni, nedatováno. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 260 Viz pozn. 260. 261 Edmund, Gray. c. d. (pozn. 67), s. 172 - 173. 262 Viz pozn. 253. 263 Kolektiv autorů. c. d. (pozn. 169), s. 821. 256 257
57
Františka Kováříka. Balustrády (sloupky v zábradlí) jsou zde uplatněny jako zábradlí po celé délce schodiště.264 Z galerie jsou vedeny samostatné vstupy pokojů nacházejících se v prvním patře.265 První pokoj patří synovi, ve druhém je společná ložnice manželů Kováříkových (FS 46) spolu s loggií, následuje pokoj dcery a pokoj vychovatelky (FS 47). Na pravé straně od ložnice dcery je z galerie vstup do šatny, které paralelně přiléhá hostinský pokoj s arkýřem do dvora (FS 48).266 Mnoho informací o vybavení jednotlivých pokojů se nedochovalo. Pouze z dopisu Emila Králíka si můžeme udělat představu o dlažbách v některých místnostech: „Co se týče dlaždic, míním použití podob.druhu, jako bylo pro p. Dr. vybráno. Bylo by jich užito v záchodech, lázní, ve spíži, pouze v umývárně, ve schodišti služebním, v předním vestibulu. V loggii použilo by se vlnitých dlaždic černobílých, které má na skladě rakovnická. Užito malých dlaždic. Obkládání záchodů provedlo by se jako u p. Dr. bílými dlaždicemi dole s korýtkem, nahoře se sklopenou dlaždicí, do výše 1.50m. Obložení kuchyně rovněž do výše 1.50m. Dlažba passage k jídelně rovněž bílými dlaždicemi, dlažba terasy rýhovanými. Dlažba verandy dlaždicemi vlnitými jak ve vestibulu. Dlažba atria čtvercovými dlaždicemi, střídajícími bílá černá, kolem pak s řadou černých dlaždic“.267 Nad hlavním vstupem z předsíně do haly jsou na stěně umístěny tři medailony (IK 9), které připomínají kruhové terče s malbou a drátovou dekorací, jež byly populární za dob renesance v Itálii. 268 Králík zde opakuje motivy ze zvířetníku. Pod nimi bývala tapeta, která plnila funkci rastru. V obývací hale je ze stropu spuštěn tepaný lustr se skleněnými návěsky (IK 9). Lustr se však nedochoval a na jeho místě je nyní pouze patrná díra s dráty.269 Vybavení pro tento dům zhotovila opět společnost Vulkania a pražská firma Jaroslava Brázdila. Stavební materiál pro tento dům, ale také i pro dům Františka Kováříka byl dodán nejrůznějšími firmami. Např. beton dodala společnost B. Fischmann, dlaždice byly od firmy Bárta & Tichý z Prahy nebo kámen byl dovezen od firmy J. Čihák & St. Papík.270
Edmund, Gray. c. d. (pozn. 67), s. 172 - 173. Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 77. 266 Půdorys I. patra rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 164, kart. č. 39, Plánová dokumentace (signováno Emilem Králíkem) – 41 nákresů (modré kopie) detailů pro rodinný dům Ing. Josefa Kováříka, asi 1911. 267 Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 22. července 1911. SOkA Prostějov, fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 268 Syrový, Bohuslav. c. d. (pozn. 166), s. 125. 269 Filip, Aleš. c. d. (pozn. 33), s. 63. 270 Dopisy stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník dodavatelů materiálů, 1910-1912. fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 264 265
58
4. O tvůrci rodinných domů - Architekt Emil Králík Vzhledem k tomu, že se architektova pozůstalost nedochovala, Archiv na Vysokého učení technického v Brně (kde byly uloženy jeho práce) byl v roce 1939 zničen gestapem, plánový archiv Stavebního úřadu Brna vyhořel v roce 1944271 a o devět let později byl také zabrán Králíkův pražský byt, jsou některá jeho díla pouze vyjmenována, bez bližší deskripce.
4.1 Podněty vedoucí k volbě studia architektury Emil Králík (Obr. 13) se narodil 21. února v Praze do kolébky úředníka magistrátu Alfréda Králíka. Vyrůstá spolu se svou sestrou Lidunkou a bratrem Alfrédem v malebné pražské čtvrti, kde poznává nejrůznější zákoutí, která se už jako mládenec snaží zachytit kresbou.272 Tyto umělecké vlohy jistě zdědil po svém strýci architektovi Antonínu Cechnerovi.273 Nebo snad také pramení od osobnosti české poezie Jaroslava Kvapila, který patřil také do rodinného kruhu.274
Obr. 13: Portrét architekta Emila Králíka, Jaroslav Král (1924) Repro: MMB, Oddělení uměnovědné – fotogalerie [online]. c?, poslední revize 20.4.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: < http://www.spilberk.cz/fotogalerie.php?gal=52# >
Se svým kreslířským talentem Králík zaznamenal úspěch už při svých studiích na reálce. Těsně před jeho absolutoriem maturitou (v roce 1900) vyhlásila škola kreslířsko-malířskou soutěž. Emil Králík si tuto příležitost nemohl nechat ujít, a tak se přihlásil. Jeho práce přijala veřejnost s obdivem a některé jeho „dílka“ si Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s.2. Tamtéž, s. 6. 273 Sedlák, Jan. Vzpomínka na Emila Králíka. Prostor Zlín: časopis o výtvarném umění a architektuře, březen 1996, roč. 4., č. 3, s. 16 -18. 274 Reissner, Martin. Králíkovy domy zdobí desítky měst. Zemské noviny, květen 2001, s. 12. 271 272
59
dokonce zakoupila. Za utržené peníze si Králík financoval dlouho vysněnou cestu po Evropě, převážně pak do Itálie. Z cest přijel plný nadšení a už se viděl na studiích na Akademii výtvarných umění v Praze, ale jeho nadšení netrvalo dlouho. Otec z jeho záměrem nesouhlasil, a tak se Králík, s úctou k němu, podřídil. I přesto se však chtěl co nejvíce přiblížit této oblasti při výběru další školy.275 Nakonec volí studium architektury na pražské technice (1900-1905) u Josefa Schulze a Jana Kouly,276 neoblomných zastánců neorenesance.277 Důvodem, proč si Králík vybral studium architektury, zřejmě mohlo být ovlivnění svým strýcem Antonínem Cechnerem.278 Králík začal studovat v době, kdy se architektura rozchází s historismem a formuje se do nové moderní tendence. Jedná se o takovou architekturu, kterou již definuje Otto Wagner ve své knize Moderní architektura279 takto: „…Tento nový sloh, jenž bude moderním, aby byl představitelem nás a naší doby, musí zřetelně přivést k výrazu patrnou změnu dosavadního cítění, blízkou úplnou zkázu romantiky a převahu rozumu téměř vše uchvacující při všech našich dílech.“280 Králík také přijímá tuto myšlenku a orientuje se spíše na Wagnerovu vídeňskou secesi, jejíž geometrický ornament později uplatňuje na antikizujících a současně anglických dispozicích.281 Začátek jeho samostatné projektové práce se však nese v duchu rané secese s poznamenanou historizující zkušeností. Jeden z prvních projektů je návrh na regulaci Vyšehradu 1904.282 Začíná působit také jako asistent283 prof. Jana Kouly, který byl na Českém vysokém učení v Praze profesorem architektonického a ornamentálního kreslení.284 Zúročením tohoto asistentství je účast v soutěži (1904), vyhlášené spolkem posluchačů architektury, ve vypracování soutěžního návrhu na pracovnu pro architekta . Králíkův návrh byl oceněn II. cenou.285 Porota v jeho návrhu především ocenila smysl pro prostorovou úměrnost, ale také barevnou působivost286, jenž jistě pramenila z jeho kreslířského nadání, které bylo především obsaženo v jeho cestách po Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 7. Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 15), s. 50. 277 Sedlák, Jan. Brno secesní: deset kapitol o architektuře a umění kolem roku 1900. Brno: ERA, 2004, s. 178. 278 Tamtéž, s. 16 - 18. 279 Wagner, Otto. Moderní architektura. Praha, 1910. 280 Tamtéž, s. 27. 281 Sedlák, Jan. c. d. (pozn. 277), s. 178. 282 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 66), s. 584. 283 Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 8. 284 ČVUT v Praze, prof. Jan Koula [online]. c2005, poslední revize 20.3.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: 285 Cechner, Antonín. Soutěžní návrh na pracovnu pro architekta. Architektonický obzor: zprávy spolku architektů a inženýrů v král. českém, 1904, ročník III, s. 4. 286 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 13. 275 276
60
Evropě. Při těchto výletech ztvárnil v podobě skic barevnost přírodních krajin, nejrůznější typy architektur nebo rej mořského života. O Králíkově malířském talentu svědčí také to, že si prof. Jan Koula nechává od něj ilustrovat svoji připravovanou knihu o české, moravské a slovenské keramice, v podobě krásných akvarel.287 Pražskou techniku absolvuje v roce 1905 a stává se hned praktikantem v ateliéru Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Připojuje se také k jejich práci na Obecním domu města Prahy. Z tohoto krátkého pobytu v ateliéru si Králík odnáší obsáhlé portfolio získaných zkušeností, ať už z oblasti projekční práce nebo užití uměleckořemeslných prvků.
4.2 Tvorba převážně pro Brno a Prostějov Mezi tím, než odjede z Prahy dokončuje ještě návrhy na čekárnu elektrické dráhy a podzemní pisoár na Václavském náměstí v Praze (1906).288 V roce 1906 se přesunuje do Brna a započíná jako profesor vlastní pedagogickou dráhu na české státní průmyslové škole v Brně.289 Ve své architektonické tvorbě však neustává a dostává se také k tvorbě pro Brno. Mezi jeho první zdejší návrhy patří náčrt na nové české divadlo v Brně – Lužánkách (1907).290 Pouští se i do realizace exteriéru pro divadlo v Mladé Boleslavi ve spolupráci s architektem Janem Kříženeckým. Zde už v roce 1906 tato dvojice navrhla budovu pošty.291 V souvislosti s úspěšnou činností divadelního spolku Kolár začala boleslavská radnice uvažovat o výstavbě divadla pro své město. Interiér divadla vytvořila věhlasná vídeňská firma Fellner a Helmer spíše ve stylu neobaroka. Exteriér byl už však v duchu secese, který vytvořil Králík spolu s Kříženeckým. Divadlo bylo otevřeno v říjnu roku 1909 spolu se slavnostní premiérou hry od Aloise Jiráska Lucerna v podání již zmíněného spolku Kolár.292 Další Králíkovy návrhy se už nesou spíše v civilním směru a vzdalují se čím dál tím více monumentalitě předešlých realizací. Reprezentantem tohoto
Kučerová (Matysková),Věra. c. d. (pozn. 27), s. 8. Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 13 -71. 289 AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 290 Reissner, Martin. c. d. (pozn. 274), s. 12. 291 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 70. 292 Divadlo.cz, Městské divadlo Mladá Boleslav – něco málo z historie a současnosti [online]. c2008, poslední revize 10.3.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.divadlo.cz/mdmb/index.php?page=historie > 287 288
61
ústupu je především návrh Národního divadla v Brně na Žerotínově náměstí.293 Ani návrhy z této soutěže se nerealizovaly. 294 Pak následovaly další soutěže v roce 1936, 1937 a 1956. Z těchto posledních tří soutěží vzešel jako vítěz architekt Jan Víšek. Pro dnešní podobu Janáčkova divadla byly však nakonec podkladem návrhy Jana Víška, Viléma Zavřela a Libuše Žáčkové-Pokorové.295 Nyní se však přesuňme do idylického kraje, na jihovýchodě Moravy lázní Luhačovic. V areálu je mnoho budov ve stylu architektury Dušana Jurkoviče. Svou výstavností návštěvníky hned také upoutá inhalatorium - Dům Bedřicha Smetany,296 které ztvárnil právě Emil Králík. Tímto dílem Králík, jako první, výrazně zasáhl do Jurkovičova pojetí lázní. Dílo je projevem wagneriánské geometrizující secese a budova je koncipována jako hotel. Objekt nese ještě nádech monumentálnosti v podobě klasicizujících prvků jako římsy, pilastry a se symetrickou trojtraktovou dispozicí. Lázně Luhačovice od Emila Králíka dostaly později (1928) ještě jednu stavbu v podobě Ředitelství lázní . Byla to stavba spíše s nádechem purismu, částí předního průčelí s velkými okny a zastřešenou celoskleněnou markýzou.297 Králík stále více přestává tvořit v duchu vídeňské secese, ale po vzoru Jana Kotěry a jeho žáků se snaží naturalisticky zdobivou secesi více ukáznit prostřednictvím geometrické konstrukce.298 Znaky tohoto nového výtvarného pojetí jsou patrné hned z jeho první realizace pro Prostějov. Jedná se o rodinný dům pro továrníka Dr. Ing. Františka Kováříka. Také pro jeho bratra Ing. Josefa Kováříka Králík navrhl rodinný dům. Iloš Crhonek, brněnský historik umění, popisuje Králíkovo pojetí vil takto:„Emil Králík naplňuje osobitým způsobem podobu posecesní architektonické moderny. Vyloučil s konečnou platností dekorativní aparát, zdůraznil osovou souměrnost řešení a tvarů exteriéru, uplatnil přirozenou krásu přírodních materiálů a tektonické formy, které se staly nositelem architektonického výrazu. Důmyslná vyváženost horizontálních a podpůrných článků, změkčená výraznými obloukovými motivy, k výtvarné účinnosti povýšený a přiznaný konstruktivní řád, to vše působí ve vzájemné souhře dojmem harmonie, klidu a jistoty, která navozuje novými prostředky vzdálený ohlas klasické tradice.“.299 Pro realizaci těchto rodinných domů byl Emil Králík Františku Kováříkovi doporučen Reissner, Martin. c. d. (pozn. 274), s. 12.. Novotný, Otakar(?). Ideová soutěž na Národní divadlo v Brně. Styl: měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst, 1911, ročník III. s. 40-41. 295 Riedl, Dušan - Samek, Bohumil. Moderní architektura v Brně 1900 -1965. Brno, 1967, s. 108. 296 Balhar, Jakub. Luhačovice. Město a okolí. In: Almanach - Lázně Luhačovice 1902-1927. Ředitelství Lázní Luhačovic, s. 2 - 3. 297 Všetečka, Petr – Kučová, Věra. Architektura luhačovických lázní [online]. c2008, poslední revize 20.3.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: 298 Koula, Jan - Emil. c. d. (pozn. 11), s. 16 -25. 299 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 21-26.
293 294
62
samotným Janem Kotěrou, který zde dokončoval stavbu Národního domu. To byla pro Králíka pocta. Stejně jako fakt, že Jan Kotěra sledoval jeho dosavadní tvorbu. Později byli také přátelí, a Kotěra se tak stal neoficiálním inspiračním zdrojem pro Králíkovu další tvorbu.300 Bližší popis rodinných domů Františka a Josefa Kováříka přináší třetí kapitola této práce. Ještě nyní však můžeme říci, že část vybavení u obou objektů realizovala společnost Vulkania (viz výše), podle návrhů Emila Králíka.301 V této společnosti se stal Emil Králík také artististickým ředitelem, jak nám dokládá tento dopis Vulkanie: „Velectěný pane architekte! Na základě Vaši ctěné nabídky ze dne 24. listopadu 1912 byli bychom ochotni přijati Vás za artistického ředitele našeho podniku za následujících podmínek. Činnost Vaše v našem závodě by spočívala: Ve vedení prací povahy umělecké tj. provádění návrhů pro všechny práce Vulkanii prováděné a statrati se o detailování jich pro dílny se zřetelem na provedení technické o kterém bylo by se Vám vždy dohodnouti se s technickým ředitelem p. Th. Dostálem jemuž byste byl v tomto směru kvůli jednotnému vedení závodu podřízen. Veškerou Vaši činnost věnoval byste Vulkanii a práce Vámi provedené by ji patřily. Ve volném čase mimo závod byste byl oprávněn účastniti se uměleckých soutěží a docílené na ně ceny by patřily Vám. Vulkanie byla by však výhradně oprvněna vaše projekty na svůj účet prováděti. Za Vaši činnost poskytne Vám Vulkanie pevné roční služné k 6000,- měsíčně pozadu splatné, příspěvek na byt per 800,- taktéž pozadu měsíčně spaltný a při konání obchodních cest hradila by Vám cestovné II. tř. a denní diety K 20. denně. Dále byste bral podíl na zisku ve způsobu tantiemy, jejíž výši od případu k případu a dle docíleného ročního čistého zisku by Vám určovala správní rada. Tento služební poměr uzavřen by byl prozatímně na jeden rok a sice od prvního ledna 1913 do 31.prosince 1913 a jeho prodloužení by záviselo od vzájemné dohody. Při nastoupení služby složil byste do závodu co vklad obnos nejméně 20000, kterýžto obdnos by Vám byl zúročen týmž procentem, jako bude obnášeti dividenda na běžný rok připadající . pakli byste po uplynutí tohoto zkušebního roku v závodě setrval budete přijat za společníka se složeným vkladem 20,000 jako společenským podílem…Doufáme, že Vám podmínky tyto budou vyhovovati a zveme Vás abyste ku konečné dohodě přijel do Prostějova“.302 Za pár dní Emil Králík odpovídá: „Velectěný pane řediteli, Prosím, byste laskavě oznámil správnímu výboru Vulkanie souhlas a přijetí podmínek jež mi byly správním výborem k mé odtecte na artistického správce předloženy. Co se týče nastoupení, dovolím si oznámiti definitivně po upravení mých záležitostí zde a po opatření bytu v Prostějově. V dokonalé úctě architekt Emil Králík“.303 Potom, co ještě Králík vytvoří návrh na průčelí Zemské výchovny pro slepé a rodinný dům E. a
Jeřábková, Edith. c. d. (pozn. 28), s. 158. Filip, Aleš. c. d. (pozn. 33), s. 62 - 63. 302 Dopis Vulkanie adresovaný Emilu Králíkovi (pracovní podmínky), Prostějov dne 29. listopadu 1912. MZA Brno, fond H 266, inv. č. 66, kart. č. 2. 303 Tamtéž. Odpověď Emila Králíka ze dne 5.12.1912 v Brně. 300 301
63
M. Sedláčkových v Brně (1912),304 nastupuje dne 23. ledna 1913 do Vulkanie.305 Zde působí jen do začátku roku 1915. Musí totiž ve válečných letech nastoupit od 16. února 1915 do vojenské služby. Po jeho návratu (31. 5.1919) se s Vulkanií, jejímž byl artistickým ředitelem od roku 1913, nadobro rozloučil. I za tuto krátkou dobu působení ve Vulkanii Králík zrealizoval nespočetně mnoho významných zakázek. Z těch největších jmenujme např. zakázky na kovový portál pro dům v Moravské Ostravě (1913), na vnitřní vybavení radnice v Prostějově (1913) nebo pro palác v Černovicích (1913-1914).306 Mezi lety 1912-13 se vrací ještě k tvorbě interiéru pro Volfovu vilu, bytu dr. Jabůrka, nástavba a nábytek pro Neumannův a Augustův pětipokojový byt. Dostává se také k řešení Pernštýnského náměstí . Celý soubor prací pro Prostějov uzavírá návrhem místní obecné a měšťanské školy, u které se nezachovala plánová ani písemná dokumentace. Za dobu strávenou ve Vulkanii tvoří i v Rakousku, a to interiér pro kavárnu Carlton ve Vídni. 307
4.3 Pedagogická profese a spolková činnost Emil Králík začíná od 1. září 1919 vyučovat na české státní průmyslové škole v Brně308. V tomto období se v Brně a na Moravě usiluje o prosazení národní ideje v oblasti architektonické tvorby. Bouřlivě se rozvíjející architektonická tvorba musí mít i odpovídající teoretickou základnu – a tou měl být právě odbor architektury při Českém vysokém učením technickém v Brně. Již ve studijním roce 1919/20 309 je otevřen první ročník.310 Z počátku zde vyučují inženýři odboru inženýrského stavitelství, ale začínají přicházet i nové pedagogické síly.311 Mezi nimi nechybí i prof. Emil Králík, který zde od 1. října 1920 zastává místo mimořádného profesora architektonického kreslení a ornamentální tvorby (je pověřen také suplentstvím encyklopedie pozemního stavitelství). V roce 1923 se
Kučerová (Matysková), Věra. c. d. (pozn. 24), s. 190. Dopis Emila Králíka společnosti Vulkanii o nastoupení na pozici artistického ředitele, Brno dne 20. ledna.1913. MZA Brno, fond H 266, inv. č. 66, kart. č. 2. 306 MZA Brno, fond H 266, inv. č. 59, kart. č. 2. 307 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 70 - 71. 308 Příloha k dekretu - Listina výslužní pro vdovu (sirotky) po Ing. Arch. Emilu Králíkovi, řád. Profesoru zemřelém dne 26. června 1946. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 309 Franěk, Otakar. Dějiny České vysoké školy technické v Brně. Díl 1, do roku 1945. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické, 1969, s. 286 - 287. 310 Zákonem čs. vlády ze dne 5. listopadu 1919 č. 583 Sb. z. a n. byl zřízen odbor architektury na české technice v Brně. Viz pozn. 309. 311 Fakulta architektury VUT v Brně, Historie Fakulty architektury. [online]. c2008, poslední revize 10.4.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.fa.vutbr.cz/pages/historie_fa.aspx > 304 305
64
zde stává řádným profesorem oborů strojního inženýrství312 a v období 19221924 a 1933 - 1934 vykonává funkci děkana odboru architektury a stavitelství. 313 O jeho erudovanosti v pedagogické činnosti svědčí výpověď architekta Viléma Zavřela, kterého Králík vyučoval: „S profesorem Králíkem jsme se setkali hned v prvním ročníku, protože přednášel architektonické tvaroznalectví a ornamentální kreslení – to byly základy architektur od starověku až po novověk. Ovládal to znamenitě, při výkladu všechno, o čem mluvil, od chatrčí až po nejposlednější období architektury. Kreslil ve zvětšeném měřítku na tabuli. Staré řecké chrámy, pyramidy, sfingu, starý Egypt, maloasijskou architekturu – detaily, třeba korintskou hlavici nebo všechny ty akanty- to byla fantastická věc. Byl to virtuózní kreslíř…V hodinách vyprávěl velice příjemným způsobem, byl to člověk vyloženě demokratický, nikdy ne ne povýšený. Nikdy si také na nikoho nezasedl a nikoho neprotěžoval, to vůbec neznal. Říkali jsme si, že je to gentleman. Sice trošičku suchý, nebyl k nikomu důvěrný, udržoval si odstup, ale byl to pravý demokrat“.314 Na přelomu 19. a 20. století bylo Brno doslova živnou půdou pro vznik spolkových činností. Prvním z nich je Klub přátel umění v Brně. Emil Králík hned po nástupu, jako profesora na české průmyslové škole, stává se členem výtvarného odboru v roce 1906.315 Pod hlavičkou výtvarného odboru pořádá ve Vesně spolu s architekty Jurkovičem, Syřištěm, Mráčkem a Šímou cyklus přednášek o architektuře. Králík se také stává členem výboru odboru, ale nesetrvává v něm dlouho a roku 1910 z něj vystupuje spolu s dalšími architekty. Za dobu členství ve výboru Králík vyhrál svým návrhem na výstavní stánek pro tento klub: „Definitivní návrh p. arch. Králíka vyhovuje všem podmínkám vysloveným, totiž co největší zužitkování daného pozemku, úhledná a nenákladná fasáda, vrchní světlo a střední místnost k samotnému použití pro menší výstavk.“.316 Od roku 1919 se Klub přátel umění mění na Klub výtvarných umělců Aleš.317 Po jmenování mimořádným profesorem začíná v roce 1922 působit také ve Skupině výtvarných umělců v Brně (dále jen SVÚ Brno), jež vzniká ke dni 10. prosince 1922 z několika moravských členů Klubu výtvarných umělců Aleš.
AVUT Brno, Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13, Nezařazený list. Čoupková, Magdalena. Encyklopedie dějin města Brna – Emil Králík [online]. c2008, poslední revize 20.1.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: 314 Šráčková, Hana. Vila pro muže ryzího charakteru. Xantypa: společenský časopis pro muže i jejich ženy, březen 1998, č.3, s. 64 - 69. 315 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 66), s. 584. 316 Vydra, Josef. Jednatelské zpráva výtvarného odboru Klubu přátel umění za rok 1910. In: Zpráva o činnosti Klubu přátel umění za prvé desetiletí 1900-1910. Brno, s. 15 – 17. 317 Koudelka, František. Výstava klubu výtvarných umělců "Aleš". katalog výstavy: květen 1923, ve vlastním paviloně na Žerotínovo nám., Brno, s. 1. 312 313
65
Úsilím zakládajících členů318 bylo přinést do moravského výtvarného dění, které bylo ještě velmi mladé, nového ducha prostřednictvím nové výtvarné formy. Veškerá činnost tak představovala konfrontaci s mimo-spolkovými přáteli a umělci, ale také studium světového výtvarného tvoření. SVÚ spolupracovali také s Literární Skupinou, Devětsil a jeho časopisy Host a Pásmo, dále pak s Horizontem a Indexem. 319 V roce 1925 zahajuje činnost brněnská pobočka mezinárodně zaměřeného Klubu architektů v Praze.320 Emil Králík je jedním ze zakladatelů a stává se prvním předsedou tohoto klubu, ale v této funkci setrvává pouze jeden rok.321 Králík se stává také zakládajícím členem Díla v Praze.322 Současně, při společenské a pedagogické činnosti, Králík realizuje rodinný dům JUDr. Pauka (1922) a přístavbu, včetně přestavby, domu JUDr. Loevensteina v Brně (1925). Dále dva obytné nájemní domy pro státní zaměstnance v Šumperku (1922) a Brně (1924). Zúčastňuje se ale také dalších architektonických soutěží. Jmenujme soutěžní návrh na národní dům s kinem v Ústí nad labem (1919), návrh na úpravu Letné a okolí Pražského hradu - 1920 (II. cena), návrh na umístění budov lékařské fakulty na Žlutém kopci v Brně (1921), soutěžní návrh na šekový a telegrafní úřad (1921). Dále obesílá návrhem soutěž na regulaci Dominikánského náměstí v Brně (1922) , podruhé v roce 1926, ve které řeší prostor mezi ulicemi Veselá a Panská. Zde také situuje Městský dům s postkubistickými korunními římsami. U jiného návrhu, pětipodlažní budovy Nejvyššího správního soudu v Praze (1924), Králík užívá především přírodních materiálů a meziokenního pilíře spolu s mohutným rizalitem. U monumentality zůstává i u návrhu na Akademické náměstí s právnickou fakultou v Brně (1925). Realizuje také menší projekty s pietní tématikou např. hrobku rodiny Stránských na Ústředním hřbitově v Brně (1919), náhrobek rodiny Nedělníkovy na hřbitově v Prostějově (1921), hrobku rodiny Králíkovy na Ústředním hřbitově v Brně – 1931, urnový háj (skupina VI., č. 145), projekt Ústředního hřbitova v Praze a urna Arne Nováka na Ústředním hřbitově v Brně (1939).323 Emil Králík je také spjat s pisáreckým výstavištěm v Brně.324 Tradice veletrhů se v tomto městě datuje již od roku 1243, kdy král Václav I. rozšiřuje jeho privilegia. K této příležitosti jsou pořádány výroční trhy, které se později
SVÚ byla založena sedmi malíři, jedním sochařem a šesti architekty. Viz Kusáková, Helena. Skupina výtvarných umělců v Brně 1922-1938. Brno: Obrazárna Moravského muzea, 1960, s. 1. 319 Tamtéž, s. 2. 320 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 31. 321 Kučerová (Matysková), Věra. c. d. (pozn. 27), s. 19. 322 Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 66), s. 584. 323 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 70 - 71. 324 Reissner, Martin. c. d. (pozn. 238), s. 12. 318
66
transformují do výstav a veletrhů.325 Nyní se však vraťme na počátek 20. století. Při příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu (1928), pořádané k 10. výročí vzniku samostatného státu, bylo vybudováno výstaviště. To potřebovalo návrh vhodné dispozice. V soutěži v rámci ní zvítězil Josef Kalous. Realizací konečné dispozice Zemského výstaviště v Brně (dle návrhu J. Kalouse), je pověřen Emil Králík.326 Pavilony a obytné stavby v areálu výstaviště můžeme doslova považovat za manifest moderní architektury.327 K tomuto manifestu se Králík připojil také jednou stavbou, kina-divadla s kavárnou (1928). Stavba byla vyjádřením nečleněné plochy, půdorysem sevřeným do středu, kterému dominovala galerie hlavního sálu kina-divadla. Světlo pronikalo skrze prosklené průčelí a dopadalo na schodiště a galerii s jejich dominujícími znaky 328 konstruktivistických prvků. Vedle kino-divadla s kavárnou Králík ještě navrhl vstupní budovu výstaviště s administrativou a ředitelstvím – (1926/1928), Průmyslový palác (1928) nebo propagační a prodejní stánek Lidových novin na Výstavě soudobé kultury v Československu (1928). V Brně ještě realizuje administrativní budovu a skladiště Čs. Tabákové režie v Brně – Zábrdovicích (1927-1928) a také urbanistické řešení teplárny v Brně a návrh její administrativní budovy (po roce 1930). V tomto období získává také dvakrát třetí cenu za soutěžní návrhy letních/zimních lázní v Brně – Zábrdovicích a Úrazovou nemocnici v Brně. Kolem roku 1930 se také pouští do tvorby mimo Brno. Hned v roce 1929 se podílí na architektonické spolupráci na Vranovské přehradě na Dyji u Znojma spolu s projektem dělnické kolonie Karlovy huti v Lískovci u Frýdku Místku. Účastní se soutěže na školu v Jihlavě, projektuje obecnou a měšťanskou školu v Prostějově, vytváří návrh sokolovny v Kyjově a později také návrh sokolovny v Brně - Králově poli.329V roce 1931 Zemský úřad v Brně, zmocněn ministerstvem veřejných prací, vypisuje soutěž na regulaci a způsob zastavění pozemků na Kraví hoře, jejíž účel byl pro lékařskou a přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity a společného Fyzikálního ústavu českých vysokých škol v Brně.330 Emil Králík se také zúčastnil se svým návrhem na zastavění Kraví hory
BVV – Veletrhy Brno, Historie - Výroční trhy a první výstavy v Brně (1243 - 1918) [online]. c2007, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.bvv.cz/i2000/bbvv.nsf/WWWAllPDocsID/MLAS-4VQC7Z?OpenDocument&LANG=CZ&NAV=1&ID=0> 326 BVV – Veletrhy Brno, 80. let BVV – Osobnosti (Emil Králík) [online]. c2007, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.bvv.cz/i2000/Akce/b80let.nsf/WWWAllPDocsID/JPAA-6S5FSH?OpenDocument&LANG=CZ&NAV=1&ID=0 > 327 Riedl, Dušan - Samek, Bohumil. c. d. (pozn. 259), s. 69. 328 Kudělka, Zdeněk. O nové Brno: I, Textová část. Brno: Muzeum města Brna, 2000. s. 29. 329 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 48), s. 71. 330 Kudělka, Zdeněk. c. d. (pozn. 328), s. 428. 325
67
klinikami fakulty medicinské a fakultou přírodovědeckou Masarykovy univerzity.331 V 30. letech dochází v Brně ke zvýšení počtu pojištěnců, a tím i k nárůstu administrativy. Dosavadní budova na Vyhlídce už nevyhovuje, a proto se ředitelství Všeobecného penzijního ústavu rozhodne vypsat užší architektonickou soutěž na novou budovu. Z této soutěže se realizuje vítězný návrh Emila Králíka, který novou budovu skládající se ze třech částí situoval na nároží ulic Botanické, Písecké a Otevřené. Je to stavba betonové kostry s pilířovou soustavou. Portál vytvořený z bílého bronzu jakož i další kování. Budova je dokončena v roce 1932332 (v současné době zvýšena o nástavbu a se sídlem Nejvyššího soudu).333 Všeobecný penzijní ústav vypsal také soutěž na své sanatorium. Došlo 44 návrhů, některé z nich byly zakoupeny. Mezi nimi i návrh Emila Králíka pod heslem „San. Sta. Smo“, odkoupen za 6000,- .334 Králík se však z architektonických úspěchů dlouho neraduje. V roce 1931 mu umírá devatenáctiletá dcera Kokička.335 Králík svou pedagogickou dráhu však neustává, ale přestává tvořit a začíná hodně cestovat a kreslí architekturu v Evropě a severní Africe. Zřejmě aby zapomněl na smrt své dcery Kokičky. Svými malířskými díly (EK 1) obesílá také řadu soutěží a výstav (Milano 1933, Paříž 1937, Brusel 1937).336 Konec 30. let v Brně byl ve znamení nejisté politické situace. Tato nejistota měla přesah i do architektonické tvorby, kdy došlo k jejímu výraznějšímu útlumu. V této době však JUDr. Jaroslav Stránský (syn zakladatele Lidových novin) sní o nové budově pro své noviny. Do soutěže na tuto budovu byli přizváni tři architekti Wesner, Králík a Medelmayer. O návrhu Emila Králíka se však další literatura nezmiňuje. Po srovnání jeho rukopisu s akvarely a návrhu stánku pro Lidové noviny můžeme říci, že návrh řešení hlavního průčelí, začleněný do starší zástavby horní části Zelného trhu, je dílem Emila Králíka. Hlavnímu průčelí zde dominuje velký nápis LIDOVÉ NOVINY s přilehlým vlajkovým stožárem. Už i zdálky je patrná barevnost budovy, zářivě bílá fasáda spolu s ostře zelenými prvky z kovu a čtyř-ose členěný hlavní vstup s okenními Kozák, Bohumír. Návrh na zastavění Kraví hory klinikami fakulty medicinské a fakultou přírodovědeckou Masarykovy univerzity. Stavba: měsíčník pro stavební umění, 1932-1933, ročník XI, s. 82 - 85. 332 Balcárek, F?. Všeobecný penzijní ústav v Brně-1933. Architekt SIA: časopis Československých architektů SIA, 1932, ročník XXXIV, s. 51 - 52. 333 L?,K?. Průkopník moderní architektury. Svobodné slovo, 2.února, 1995, č. 68, s. 8. 334 Polášek, Josef. Návrh Sanatoria pro tuberkulósní ve Starém Smokovci. Stavitel: měsíčník pro architekturu, 1932, ročník XIII, s. 120. 335 Kučerová (Matysková), Věra. c. d. (pozn. 27), s. 29. 336 Dvořák, Kamil. Emil Králík [online]. c2008, poslední revize 20.10.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=&action=show&id=434> 331
68
tabulemi. Tento návrh byl jeden z posledních datovaných projektů.337 Již značně unaven, ale také především z důvodu návratu k malířské zálibě, 338 dne 6. března 1939 Emil Králík žádá o trvalý odpočinek z profesorské činnosti. Dostává se mu odpovědi 5. září 1939339 od samotného ministra školství a národní osvěty Dr. Jana Kaprase: 340 „Přihlížeje k Vaší žádosti ze dne 6. března 1939 dávám Vás na trvalý odpočinek koncem letního semestru studijního roku 1938/1939. Vašeho akademického úřadu učitelského, jakož i funkce přednosty Ústavu ornamentálního a stavitelského kreslení Vás zprošťuji koncem měsíce září a vyslovuji Vám zároveň dík a zvláštní uznání za Vaše dlouholeté a úspěšné působení učitelské, umělecké i vědecké“.341 Uveďme ještě další Králíkovy návrhy, které ale nejsou datovány. Návrh adaptace Besedního domu v Brně, interiér obchodu Lamplota v Brně, výstavní pavilón v Liége342 nebo soutěžní návrh úpravy Bauerovy rampy v Brně.343 Králík tvořil také pro Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně. Tato spolupráce však není v jeho návrzích uváděna. Je však zcela zřejmé, že soubor jídelny vyrobený v těchto závodech a vystavený na Výstavě soudobé kultury v roce 1928 a posléze otištěn v časopisu Horizont, je dílem Emila Králíka.344
4.4 Návrat k výtvarné činnosti Jak už bylo zmíněno, ani na trvalém odpočinku Králík nezahálí a vrací se ke své lásce, k výtvarné činnosti. Výsledkem je souborná výstava kreseb a akvarelů v roce 1941 v Praze i v Brně.345 V Brně se souborná výstava akvarelů a kreseb konala ve výstavních síních, Zemědělského muzea v Brně. Nebyly to jen kresby
Kudělková, Zdenka. Na zelném trhu měl stát dům Lidových novin. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2000, č. 56, s. 153 - 156. 338 Svrček, J. - B. Za architektem Emilem Králíkem. Rovnost: list komunistické strany Československa na Moravě, Sobota 29. června 1946, č. 150, s. 4. 339 AVUT Brno, Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13, Příloha k žádosti o nahražení zadržených pensijních požitků za dobu internace od 1. října 1942 do konce května 1945. 340 Jan Kapras byl ministrem školství a národní osvěty jmenován 4. VI. 1935. 1, 18. VI. 1935; 11. do vlády REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ (XIV. VLÁDA.). Viz Senát PČR, Zajímavosti [online]. c2008, poslední revize 10.5.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/4vo/rejstrik/vlada.htm> 341 AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 342 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 71. 343 Markalous, Bohumil. Pracovníci naší doby – Emil Králík. In: Bytová kultura: sborník průmyslového umění, Brno 1924 -1925, s. 153. 344 Koudelková, Dagmar. Osobnosti nábytkové tvorby – Emil králík. Domov: kultura, bydlení, architektura a užité umění, Praha září 1997, roč. 37, č. 9, s. 24 - 25. 345 Viz pozn. 336. 337
69
ze skicáku - záznamy architektonických syžetů, ale i krajinářské obrazy.346 Jednalo se například o skici, kde zachytil krásy Montecarla v Monacu, Brugge nábřeží Dusrosaire, Palermo - saint Giovanni a dalších.347 Emil Králík se však ze svojí výstavy netěšil moc dlouho, protože v roce 1942 přišla další nečekaná rána v podobě zatčení gestapem a následné internace od 1. října 1942 v koncentračním táboře ve Svatobořicích u Kyjova.348 K vysvětlení, z jakého důvodu byl Emil Králík internován v koncentračním táboře ve Svatobořicích, nám poslouží dopis Boženy Králíkové:349 „Můj manžel byl beze sporu v koncentračním táboře (ve Svatobořicích) z politických důvodů, a sice z téhož důvodu z jakého byla moje sestra paní Milada Pauková - Stránská umučena v Osvětimi - nařídíl tak K.H. Frank, po vlasteneckých řečech mého bratra dra Jaroslava Stránského v emigraci do radia“.350 Božena Králíková nebyla také arijského původu a měla být zatčena právě ona. Podle slov Králíkovy praneteře Aleny Paškové: „Se strýček však nevyhnul zatčení gestapem,… Boženě Králíkové se podařilo odejít včas za hranice a strýček se s ní nerozved“.351 Důkazem toho nám je i znění potvrzení,352 že „Manželství Ing. arch. Emila Králíka, profesora Benešovy university v Brně, a pí Boženy Králíkové roz. Stránské, uzavřené dne 21. října 1911 v chrámu Páně sv. Jakuba v Brně, nebylo rozloučeno ani soudně rozloučeno“.353 Kdyby se Emil Králík nechal rozvést se svojí ženou Boženou Králíkovou, uchránil by se tak zatčení gestapem a následné internace v koncentračním táboře. I tento fakt přidává na velikosti tohoto člověka. Třicet pět let trvání jejich manželství354 nechť je nám podobenstvím o pravdivosti svatebního slibu: „Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi pomáhá Bůh. Amen",355 jenž byl vyřčen novomanželi před Bohem 21.
Viz pozn. 338. Králík, Emil. Výstava akvarelů a kreseb: salon Výtvarné dílo. 1 sv. (10 volných listů) Praha, 1941 (25. květen - 22. červen). 348 Žádost o nahražení zadržených pensijních požitků za dobu internace od 1. října 1942 do konce května 1945. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 349 Dopis Boženy Králíkové Zemskému národnímu výboru v Brně, Praha dne 5. května 1948. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 350 Viz pozn. 349. 351 Šráčková, Hana. c. d. (pozn. 314), s. 67. 352 Potvrzení Farního úřadu u sv. Jakuba v Brně. Brno dne 6. července 1946. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 353 Viz pozn. 352. 354 Kdyby se Emil Králík dal rozvést se svoji ženou Boženou Králíkovou, uchránil by se tak internace v koncentračním táboře. 355 Opatrný, Aleš. Obsah a výklad manželského slibu. [online]. c2008, poslední revize 20.2.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=38> 346 347
70
října 1911 v chrámu Páně sv. Jakuba v Brně.356 Ani v těžkých chvílích trávených v koncentračním táboře ve Svatobořicích se Králík neodvrací od své lásky k malování. Příkladem toho nám je náčrt perem z roku 1944 (EK 2), kde vyobrazil dění v koncentračním táboře . Emil Králík se odtud vrací na konci května 1945 (po skončení války) již těžce nemocen,357 ale i přes tento stav se snaží získat zpět finanční pensijní požitky, jež mu byly z důvodu internace zabaveny. Tento boj s úřady ani na chvíli nevzdal, jako by tušil, že již na tomto světě nespočine déle. Sílu mu dávalo vědomí, že těmito získanými penězi zaopatří svoji manželku Boženu Králíkovou a jejich syna. Jeho snahy jsou patrné z jeho korespondence určené ministerstvu vnitra, konkrétně z přihlášky o odškodnění:358 „Dekretem MSANO ze dne 5. září 1939 č.j. 94.055/39-III/3 byl jsem dán na trvalý odpočinek koncem letního semestru, r, 1938/1939. Od 1.října 1939 mi bylo poukázáno výslužné ve výši 61.500,-. V důsledků internování byl jsem po dobu 32 měsíců zkrácen na výslužném ( po odečtení zálohy 5.000,-) o 107.800,-“.359 A jako by toho nebylo málo, dozvídá se, že syn Jan náhle zemřel 26.dubna 1946 v Paříži.360 Nemoc, a také snad zármutek nad ztrátou druhého dítěte, byla tou rukou osudu, která ukončila Králíkův život 26. června 1946 ve Vojenské nemocnici 1 – Praha. Zde umírá na obstrukční ileus, jenž si jistě přivezl z koncentračního tábora ze Svatobořic. Poslední rozloučení se zesnulým proběhlo 2. července 1946 v Praze na Olšanech.361 Ostatky Emila Králíka byly později převezeny na Ústřední hřbitov do Brna a uloženy do jeho rodinné hrobky, kterou sám navrhl, a kde již spočinuli jeho dcera a syn. V horní části náhrobku se tyčí socha ženy vztahující ruce k nebi.362 Jako by socha snad ztělesňovala samotnou Králíkovu manželku, která se ptá, proč jsem tu Bože zůstala úplně sama? Je však více pravděpodobné, že ona socha ženy představuje zesnulou Králíkovu dceru Kokičku. Ta zemřela v roce 1931 a hrobka Králíkových byla realizována také v tomto roce.363
Oddací list, Brno dne 21. října 1911. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 357 Žádost o nahražení zadržených pensijních požitků za dobu internace od 1. října 1942 do konce května 1945. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 358 Přihláška k odškodnění podle dekretu prezidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb. o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 359 Viz pozn. 358. 360 Kučerová (Matysková), Věra. c. d. (pozn. 27), s. 30. 361 Úmrtní list – Vojenská nemocnice 1, Praha dne 8. července 1946. AVUT Brno, fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 362 Viz pozn. 313. 363 Crhonek, Iloš. c. d. (pozn. 56), s. 71.
356
71
Závěrem této části můžeme říci, že se Králík pohyboval mezi historickým odkazem, který bravurně kombinoval s aktuálními tendencemi. Především kladl důležitost na uměleckořemeslný detail, který je nejvíce patrný na vybavení interiérů slazených do jedné noty. Později je jeho jméno spojováno s konstruktivistickou a funkcionalistickou tvorbou. 364 Konkrétně tento ušlechtilý a aristokratický člověk prostoupil svou tvorbu jistou dávkou historismu, secese a moderny.365 Byl také významnou posilou profesorského sboru (EK 3) odboru architektury Vysokého učení technického v Brně.366 Naposledy bylo jeho souborné dílo prezentováno ve výstavní síni Svazu architektů na Staré radnici v Brně roku 1988.
Zatloukal, Pavel. c. d. (pozn. 66), s. 584. Osolsobě, Jana. Architektonické a pedagogické dílo profesorů odboru architektury a pozemního stavitelství na ČVŠT v Brně v letech 1919-1939. Brno: Vysoké učení technické, 2000. s. 8. 366 Franěk, Otakar. c. d. (pozn. 309), s. 8.
364 365
72
5. Závěr Tato práce představuje realizaci uměleckohistorického průzkumu rodinných domů Františka a Josefa Kováříka v Prostějově. Při vytváření všech částí práce jsem vycházel z Rumohrovy myšlenky, že umělecké dílo nelze zcela prožít, pokud nebudou ozřejměny okolnosti a vztahy, za nichž a z nichž vzniklo. Proto nejsou tyto domy sledovány pouze v kontextu uměleckohistorickém, ale také pomocí kulturněhistorického přesahu, tj. prostřednictvím zachycení každodenního života jejich obyvatel. Tato práce také přináší nové, dosud nepublikované, informace k této problematice, jež pramení z detailnějšího průzkumu archivních a dalších pramenů. Například informace z Archivu Vysokého učení technického v Brně nebo nově nalezené fragmenty z chybějící plánové dokumentace rodinného domu Františka Kováříka z Muzea umění v Olomouci. Na druhou stranu dochází u již zveřejněných informací k jejich doplnění či upřesnění. Architekt Emil Králík navrhuje rodinné domy podle individuálních potřeb jejich objednatelů Dr. Ing. Františka a Ing. Josefa Kováříka v období, které charakterizuje přelom 19. a 20. století. Je to období se zájmem o pluralitu dobových stylů jako je především secese a moderna, které se jednotně formují v mnoha výtvarných disciplínách. Rodinné domy Františka a Josefa Kováříka nejsou nosným pilířem pro tento hlavní vývojový proud, z tohoto důvodu jsou i často neprávem opomíjené, na druhou stranu však představují řádné zástupce období, kterému se přezdívá individualistická moderna. V obou stavbách je také znát ještě ustupující secese (v domě Františka Kováříka více) nebo také klasicistní základ, který zde tak trochu paradoxně tvoří logické východisko architektury, signalizující však něco nového. Z výsledků provedeného průzkumu vyplývá, že architekt Emil Králík tyto domy, byť oba vystavené v období 1910-1911, pojal zcela odlišně. Toto odlišení je jistě u Králíka podloženo jeho obsáhlými znalostmi základů architektury od starověku po novověk. I z tohoto důvodu je pak Králíkova architektura těchto staveb nejen řešena prakticky, ale také citově působí na své obyvatele. Dům průmyslníka Františka Kováříka vystavený na rohu náměstí Padlých hrdinů a ulice Erbenovy je spíše analogií k aristokratickému sídlu s čestným dvorem a centrální hala s arkýři (bay windows) je inspirována dispozičním řešením anglických domů. Při návrhu tohoto domu Králík klade větší váhu na konstruktivně tvořený prostor, a až sekundárně se věnuje užití dekoru. I přesto neváhá užít symbolu ženy, který získal v secesi dominantní postavení. I pro tento ženský námět působí architektura domu Františka 73
Kováříka více citově. Králík se zde snaží o jistou harmonii celku, jednotu architektury a uměleckého řemesla. Na tapetě v hale však Králík více tíhne k usměrnění dekoru do geometrických křivek, které jsou již předzvěstím jeho nového východiska, které je reflektováno především u domu Josefa Kováříka. Tam se Králík musel vyrovnat s nevýhodu řadové výstavby. Rozvinul tak i přesto originální dispoziční řešení. Dům je proto více pozoruhodný v interiérech. Asi nejvýraznějším prvkem, ve kterém je soustředěn početný soubor uměleckořemeslných předmětů a ozdob, je oválná obývací síň. U této haly můžeme pozorovat jistou míru inspirace v anglické architektuře např. u C. H. Voyseye. Hala obsahuje další četné anglikanizující prvky v podobě balustrád, schodiště obtočeného kolem stěny nebo stropu galerie, který je pokryt dekorem v podobě opakujících se pravidelných sádrových odlitků stejného tvaru (angl. fibrous plaster). Antický odkaz je více zdůrazněn myšlenkou atria, které ovlivňuje a doplňuje soukromou i společenskou funkci bydlení. Králíkovo výtvarné myšlení je nyní více ukázněno geometrickými pravidly. Ty se nejvíce projevují v motivu spirály, jako prvku nosného jak obsahově, tak i formálně a která je v tomto domě zastoupena převážně na krbových kamnech, ve vyobrazení medailonových reliéfech nebo na mříži světlíku u hlavního vstupu či u světlíku v obývací síni. Pro stavbu a výbavu obou domů byl použit materiál od nejrůznějším firem. Kovové prvky domu zhotovila společnost Vulkania a dřevěný nábytek v kombinaci s dalším materiálem vyrobila pražská firma Jaroslava Brázdila, vše přesně podle návrhů Emila Králíka. Veškeré stavební práce byly provedeny staviteli R. Konečný & J. Nedělník. S průběhem stavebních prací však František a jeho bratr Josef nebyli spokojeni. Jednalo se především o zpožděné termíny jednotlivých etap prací nebo četná nepochopení architektových záměrů. Králík byl doslova inovačním architektem, který ustupoval od stavebních systémů historismu, na nichž produkce firmy R. Konečný & J. Nedělník vyrůstala. U obou domů předešel Králík svoji dobu a jeho originální řešení je přispěním k vytvoření předpokladů domácího funkcionalismu či konstruktivismu. Králíkův odkaz v podobě těchto domů je přínosný pro nové tendence v bydlení a kultuře života. Vytváří tak bytový prostor charakteristický svou účelností, harmonií a estetikou. Nesmíme také zapomenout, že tyto objekty se vyznačují nejenom svým pojetím originální architektury, ale také citovými a rozumovými bytostmi, které si zde vytvářely svůj domov. Život obyvatel rodinného domu Františka Kováříka nebyl šťastný. Díky vzpomínkám Edvarda Valenty, původního obyvatele domu, jsme si mohli udělat konkrétnější představu o zdejším bydlení. I když většina jeho vzpomínek na život v domě je smutného charakteru, sebevražda sestry Věry, odpírání mu jeho velké lásky k psaní (od tety Kováříkové) a nucení do fabrikantství, dokáže se Edvard Valenta při svých 74
pozdějších návštěvách v Prostějově pozastavit před tímto domem a pronést: „Zatoulám-li se do této ulice dnes … smekám nicméně klobouk, tiše a hluboce“.367 Do rodinného kruhu Kováříků patří také první šéf brněnské opery Národního divadla v Brně František Neumann, který byl bratrem Lidky Kováříkové, manželky Josefa Kováříka. S domem Františka Kováříka jsou spojeny i další osobnosti jako například Jiří Wolker, Jaroslav Vrchlický, Tomáš Baťa nebo továrník Wichterle. Příběh rodinných domů Františka a Josefa Kováříka však zdaleka nekončí. Byla by škoda, kdyby tyto domy znovu neožily prostřednictvím nových rodin. Otevírá se tedy otázka, co bude s domy, pokud zůstanou i nadále neobydlené, a nebo se budou nájemníci často střídat. Již nyní byla podstatná část hodnotného vybavení odstraněna. I z tohoto důvodu jsou součástí této práce inventarizační karty vybraných dochovaných i nedochovaných významných prvků obou objektů. Karty slouží převážně pro zaznamenání dochovaných uměleckořemeslných prvků, kterým hrozí poškození či odcizení. Obsáhlejší obrazová příloha zase plní funkci poznávací a má za úkol přiblížit čtenářům obě stavby co nejblíže, protože tyto objekty nejsou zpřístupněny. Od dob vrácení objektů majitelce v restituci (1992)368 domy chátrají a nedaří se je náležitě opravovat. Majitelka nedisponuje tak velkými finančními prostředky, se kterými by mohla započít všechny opravy. Nejnutnější opravy zatím financovala sama. Její úctyhodné snažení komplikuje fakt, že v obou domech jsou další podílníci, převážně sourozenci majitelky. Proto se majitelka rozhodla domy alespoň pronajmout. Toto rozhodnutí by mělo vést k nalezení dlouhodobých nájemníků, kteří by sami začali s opravami. U domu Františka Kováříka, který se nachází na nároží ulice Erbenovy a náměstí Padlých hrdinů, se jí to zatím daří. Jsou zde dva dlouhodobější nájemníci, kteří již uskutečnili některé z nejnutnějších oprav. Na druhou stranu dům Josefa Kováříka, který je situován v řadové zástavbě na Vojáčkově náměstí, je již sedm let neobydlený. Zájemci o pronajmutí zde byli, ale většinou jim vadily vysoké finanční náklady na plyn nebo je pro ně dům příliš prostorný.369 Musíme také ještě zmínit, že dům Josefa Kováříka je v současnosti nabízen realitní kanceláří nevhodným způsobem. U inzerátu chybí odkaz na uměleckohistorickou hodnotu tohoto domu, což by si jistě tato nemovitá památka zasloužila. Vždyť leží v kraji, kde:
Kovářík, František. Ing. Dr. František Kovářík a jeho dílo. Olomouc: Obchodní a živnostenská komora, 1940, s. 87. 368 Osobní sdělení paní Marie Kováříkové - Růžičkové, Prostějov dne 6. května 2008. 369 Osobní sdělení paní Marie Kováříkové-Růžičkové, Prostějov dne 14. listopadu 2008. 367
75
„…Hanák má pro kraječky slabosti Štukatura šlehačkové sladkosti Zde z plodů země vyrostly domy Omítky, polevy, v nich berevné lomy Stavěli tu Kotěra i Králíček Vily na zdobný klíč, né na klíček A copak Wichterle a nebo Kovařík Na Hané sklízíš jen, nemusíš dřít Zkrátka WIKOV – domy kámen i kov…“370
370
Kotalík, Jiří – T. et al. c. d. (pozn. 160), s. 238.
76
6. Seznam pramenů a literatury A) Archivní prameny Státní okresní archiv Prostějov (SOkA Prostějov) Fond Konečný & Nedělník, inv. č. 51, kart. č. 11?, Olomoucké předměstí, rodinný dům Dr. Ing Františka Kováříka. 1) Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Brno dne 21. července 1910. 2) Dopis stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník Emilu Králíkovi, Prostějov dne 24. srpna 1910. 3) Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Brno dne 18. července 1910. 4) Dopis Františka Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 27. října 1910. 5) Dopis Františka Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 10. října 1912. 6) Dopis Františka Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 14. dubna 1913. 7) Protokol k projednání stavebního povolení k rodinnému domu Františka Kováříka, Prostějov dne 22. června 1910. 8) Odhad rodinného domu Františka Kováříka Ing. J. Nedělníkem pro účel pozůstalosti Dr. Ing. Františka Kováříka, Prostějov 3. srpna 1942. 9) Odhad pro účely nákladu pro firmu F. Brázdilové a spol. továrny na oděvy, Prostějov dne 15. října 1947. 10) Výkaz práce kamenické pro pana dra. Kováříka, Olomouc dne 19. dubna 1911. 11) Půdorys přízemí rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, asi R. Konečný, květen 1947. 12) Půdorys prvního patra rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, asi R. Konečný, květen 1947.
Fond Konečný & Nedělník, inv. č. 514, kart. č. 141, Plumlovského předměstí, rodinný dům Ing. Josefa Kováříka. 1) Dopis Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 6. února 1911. 2) Protokol k projednání stavebního povolení k rodinnému domu Josefa Kováříka, Prostějov dne ? ledna 1911. 3) Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Brno dne 5. května 1911.
77
4) Dopis Emila Králíka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 22. července 1911. 5) Dopis s nákresem Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 4. února 1912. 6) Dopis Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 26. listopadu 1912. 7) Dopis Josefa Kováříka stavební firmě R. Konečný & J. Nedělník, Prostějov dne 13. července 1913. 8) Dopis firmy stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník Josefu Kováříkovi, Prostějov dne 27. října 1913. 9) Dopisy stavební firmy R. Konečný & J. Nedělník dodavatelů materiálů, 1910-1912. 10) Protokol k projednání stavebního povolení k rodinnému domu Josefa Kováříka. 11) Detail původního návrhu atria rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, nesignováni, nedatováno. Fond Konečný & Nedělník, inv. č. 164, kart. č. 39, Plánová dokumentace (signováno Emilem Králíkem) – 41 nákresů (modré kopie) detailů pro rodinný dům Ing. Josefa Kováříka, asi 1911. 1) Detail přední fasády rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. 2) Detail dvorní fasády rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. 3) Detail mříží okenních (se signaturou Emila Králíka v pravém dolním rohu) rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, 1:5, arch. Emil Králík, asi 1911. 4) Detail dveří hlavního vstupu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. 5) Půdorys haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. 6) Půdorys sklepů rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. 7) Půdorys přízemí rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. 8) Půdorys I. patra rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. 9) Půdorys krovu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. 10) Detail schodů kamenných samonosných rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. 11) Detail bočního okna verandy (řez A-B) rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, 1:10, arch. Emil Králík, asi 1911. 12) Detail mramorové práce rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. 13) Změna úpravy dvorku novostavby rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911.
78
Muzeum umění Olomouc (MMO) Sbírka 8 plánů ztraceného souboru plánové dokumentace Kováříka , Archiv MMO, neinventarizováno.
rodinného domu Františka
1) Přední fasáda - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, 1:50, arch. Emil Králík, červen 1910. 2) Boční fasáda - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, arch. Emil Králík, červen 1910. 3) Řez C-D - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, arch. Emil Králík, červen 1910. 4) Řez E-F - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, arch. Emil Králík, červen 1910. 5) Návrh sklepů - zařízení topení parou o nízkém tlaku pro rodinný dům Josefa Kováříka, Rudolf Mašek-závod pro zařizování ústředního topení Praha, nedatováno. 6) Návrh přízemí - zařízení topení parou o nízkém tlaku pro rodinný dům Josefa Kováříka, Rudolf Mašek-závod pro zařizování ústředního topení Praha, nedatováno. 7) Návrh I. patra - zařízení topení parou o nízkém tlaku pro rodinný dům Josefa Kováříka, Rudolf Mašek-závod pro zařizování ústředního topení Praha, nedatováno.
Muzeum Prostějovska v Prostějově (MPP) Sbírka skleněných negativů produkce firmy Vulkania – osobní archiv dr. Miroslava Chytila 1) Skleněný fotonegativ tepané sochy dívky ze dvora rodinného domu Františka Kováříka, nesignováno a nedatováno. Foto: Martin Kašpar
Moravský zemský archív Brno (MZA Brno) - depozitář Třebíč Fond H 266, inv. č. 66, kart. č. 2. 1) Dopis Vulkanie adresovaný Emilu Králíkovi (pracovní podmínky), Prostějov dne 29. listopadu 1912. 2) Dopis Emila Králíka společnosti Vulkanii o nastoupení na pozici artistického ředitele, Brno dne 20. ledna.1913. Fond H 266, inv. č. 59, kart. č. 2. 3) Produkce Vulkanie za funkční období Emila Králíka (1913-1915) Fond H 266, inv. č. 121 - 2A, kart. č.11. 4) Negativ haly s krbovými kamny rodinného domu Josefa Kováříka, asi 1912.
79
Archiv Vysokého učení technického v Brně (AVUT Brno) Fond Osobní spisy zaměstnanců, Prof. Emil Králík, Karta K 13. 1) Informace o pedagogické činnosti, nezařazený list. 2) Příloha k dekretu - Listina výslužní pro vdovu (sirotky) po Ing. Arch. Emilu Králíkovi, řád. Profesoru zemřelém dne 26. června 1946. 3) Příloha k žádosti o nahražení zadržených pensijních požitků za dobu internace od 1. října 1942 do konce května 1945. 4) Dopis Boženy Králíkové Zemskému národnímu výboru v Brně, Praha dne 5. května 1948. 5) Potvrzení Farního úřadu u sv. Jakuba v Brně. Brno dne 6. července 1946. 6) Žádost o nahražení zadržených pensijních požitků za dobu internace od 1. října 1942 do konce května 1945. 7) Přihláška k odškodnění podle dekretu prezidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb. o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům. 8) Úmrtní list – Vojenská nemocnice 1, Praha dne 8. července 1946. Fond Osobní spisy zaměstnanců, Dr.= tech. Františka Kováříka, honour. Docenta, Karta K 11. 1) Osobní tabulka Dr.= tech. Františka Kováříka, honour. Docenta, vysoká škola technická v Brně.
Cís. Král. česká
Muzeum města Brna (MMB) Fotoarchiv sbírkového fondu oddělení dějin architektury a urbanismu. 1) Fotografie křesla s koženým polstrováním a dřevěnými nohami s kulovitými podstavci, A5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar 2) Fotografie kruhového stolku se čtyřmi dřevěnými nohami, A5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar 3) Fotografie skleníku se čtyřmi vypouklými skly, A5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar
Moravská galerie v Brně (MG Brno) Fotoarchiv sbírkového fondu nábytku a textilu 1) Fotografie příborník se čtyřmi zásuvkami s kulovitými úchytkami, B5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar 2) Fotografie rozkládacího jídelního stolu, B5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar 3) Fotografie křesla s látkovým polstrováním, B5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar 4) Fotografie bočního dílu příborníku – hranolová skříňka s dveřmi, B5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar 5) Fotografie příborníku trojdílného s šesti zásuvkami s kulovitými úchytkami, B5, foceno dle originálu, 19??. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar
80
B) Literatura
Adams, Steven. Hnutí uměleckých řemesel. 1. vyd. Praha: Svojtka a Vašut, 1997, s. 9 -125. Alberti, Battista - Leone. Deset knih o stavitelství. Z latinského originálu přeložil Alois Otoupalík. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1956, s. 107. Ambroz, Miroslav et al. Vídeňská secese a moderna 1900-1925: užité umění a fotografie v českých zemích. Brno: Moravská galerie, 2005, s. 14 -15. Balcárek, F?. Všeobecný penzijní ústav v Brně-1933. Architekt SIA: časopis Československých architektů SIA, 1932, ročník XXXIV, s. 51 - 52. Balhar, Jakub. Luhačovice. Město a okolí. In: Almanach - Lázně Luhačovice 1902-1927. Ředitelství Lázní Luhačovic, s. 2 - 3. Cechner, Antonín. Soutěžní návrh na pracovnu pro architekta. Architektonický obzor: zprávy spolku architektů a inženýrů v král. českém, 1904, ročník III., s. 4. Crhonek, Iloš. Architekt Emil Králík. Brno: Muzeum města Brna, 1988, s. 5. Dvořáček, Petr. Secese. Praha: Levné knihy KMa, 2005, s. 114. Edmund, Gray. The British house: a concise architectural history. drawings by F. Budiman. London: Barrie & Jenkins, 1994. Filip, Aleš. Sakrální výtvarné umění doby secese na Moravě a ve Slezsku. Brno, 2001, s. 5. Disertační práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Školitel disertační práce Miloš Stehlík. Filip, Aleš. Z historie firmy Vulkania. Emil Králík v Prostějově. Bulletin Moravské galerie v Brně. 1995, č. 51, s. 62 - 63. Franěk, Otakar. Dějiny České vysoké školy technické v Brně. Díl 1, do roku 1945. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické, 1969, s. 286 - 287. Girsa, Václav. Inventarizace jako výchozí podklad pro restaurování Müllerovy vily v Praze, Zprávy památkové péče, roč. 59, 1999, č. 3, s. 83-85. Girsa, Václav. Předprojektová příprava a projektová dokumentace v procesu péče o stavební památky. 1. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004, s. 18-19. Gomola, Miroslav. Automobily Wikov - Wichterle & Kovářík, a. s., Prostějov – Morava. Brno: AGM CZ, 2001, s. 21. Hall, James. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1991. Herout, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Dotisk 3. přeprac. vyd. Praha: Tvorba, 2001, s. 132. Hlasy z Hané, 1911, ročník xxx, č. 11, 28. ledna 1911, s. 1. Hlasy z Hané, 1911, ročník xxx, č. 5, 14. ledna 1911, s. 3. Hlasy z Hané, 1911, ročník xxx, č. 115, 14. října 1911, s. 2. Jeřábková, Edith. Prostějov – Enkláva České secese na Moravě – sociální a kulturní předpoklady. Olomouc, 1995, s. 155. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Rostislav Vácha. Kašička, Bohumil. Stavebně historický průzkum. 1.vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002, s. 7. Kolektiv autorů, Stavebnícky náučný slovník. V. zväzok - Architektúra a typológia. 2. časť, P-Ž. 1. vyd. Bratislava: Slovenské vydavateľstvo technickej literatúry, 1966, s. 48. Kopecká, Ivana - Nejedlý, Vratislav. Průzkum historických materiálů: analytické metody pro restaurování a památkovou péči. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 25. Kotalík, Jiří – T. et al. Obrazy z dějin české architektury. 1. vyd. Praha: Titanic: Grada, 2003, s. 246 247.
81
Kotěra, Jan. O novém umění. Volné směry: měsíčník uměleckého spolku Mánes. 1900, roč. 4, s. 192. Koudelka, František. Výstava klubu výtvarných umělců "Aleš". katalog výstavy: květen 1923, ve vlastním paviloně na Žerotínovo nám., Brno, s. 1. Koudelková, Dagmar. Osobnosti nábytkové tvorby – Emil králík. Domov: kultura, bydlení, architektura a užité umění, Praha září 1997, roč. 37, č. 9, s. 24 - 25. Koula, Jan - Emil. Poznáváme architekturu. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1973, s. 7. Kozák, Bohumír. Návrh na zastavění Kraví hory klinikami fakulty medicinské a fakultou přírodovědeckou Masarykovy univerzity. Stavba: měsíčník pro stavební umění, 1932-1933, ročník XI, s. 82 - 85. Králík, Emil. Výstava akvarelů a kreseb: salon Výtvarné dílo. 1 sv. (10 volných listů) Praha, 1941 (25. Kroupa, Jiří. Školy dějin umění: metodologie dějin umění. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 28 - 29. Kroupa, Jiří. Školy dějin umění. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996, s. 191. Kubička, Roman – Zelinger, Jiří. Výkladový slovník: malířství, grafika, restaurátorství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004, s. 306. Kučerová (Matysková), Věra. Architekt Emil Králík. Brno, 1970, s. 4. Diplomová práce na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita). Vedoucí práce Zdeněk Kudělka. Kudělka, Zdeněk. O nové Brno: I, Textová část. Brno: Muzeum města Brna, 2000. s. 29. Kudělková, Zdenka. Na zelném trhu měl stát dům Lidových novin. Bulletin Moravské galerie v Brně, 2000, č. 56, s. 153 - 156. Kusáková, Helena. Skupina výtvarných umělců v Brně 1922-1938. Brno: Obrazárna Moravského muzea, 1960, s. 1. Kuthan, Jiří. Aristokratická sídla období romantismu a historismu. 1. vyd. Praha : Akropolis, 2001, s. 67.květen - 22. červen). Lipus, Radovan – Vávra, David. Šumná města. 2. kniha. 1. vyd. Brno: Petrov, 2003. Lukeš, Zdeněk. Počátky secese v české architektuře konce 19. století. In: Prameny české moderní kultury: materiály z mezioborového sympozia, Plzeň 17.-19. března 1988. 2. díl. Praha: Národní galerie, 1988, s. 255. Macek, Petr. Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. 2. dopl. vyd. Praha: Jalna, 2001, s. 16 -17. Macek, Petr. Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. 2. dopl. vyd. Praha: Jalna, 2001, s. 5. Markalous, Bohumil. Pracovníci naší doby – Emil Králík. In: Bytová kultura: sborník průmyslového umění, Brno 1924 -1925, s. 153. Mathon, Jaroslav. Prostějov a okolí ve světle svých historických a uměleckých památek. Prostějov: Městská knihovna, 2001, s. 157. Muthesius, Hermann. The English house. London: Crosby Lockwood Staples, 1979. Nováková, Michaela. Firma Vulkania a její produkce pro Ostravu a Prostějov. In: Artis Historia: sborník studií o dějinách umění a památkové péči. Filozofická fakulta Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2006, s. 96. Nováková, Michaela. Vulkania Prostějov. Produkce pro Ostravu a Prostějov. Ostrava: Ostravská univerzita, 2006. Diplomová práce na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Vedoucí práce ?. Novotný, Otakar(?). Ideová soutěž na Národní divadlo v Brně. Styl: měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst, 1911, ročník III. s. 40-41. Osolsobě, Jana. Architektonické a pedagogické dílo profesorů odboru architektury a pozemního stavitelství na ČVŠT v Brně v letech 1919-1939. Brno: Vysoké učení technické, 2000. s. 8.
82
Polášek, Josef. Návrh Sanatoria pro tuberkulósní ve Starém Smokovci. Stavitel: měsíčník pro architekturu, 1932, ročník XIII, s. 120. Reissner, Martin. Králíkovy domy zdobí desítky měst. Zemské noviny, květen 2001, s. 12. Riedl, Dušan - Samek, Bohumil. Moderní architektura v Brně 1900 -1965. Brno, 1967, s. 108. Riegl, Alois. Moderní památková péče. Praha: Národní památkový ústav, 2003, s.11. Roháčková, Dagmar et al. Národní dům v Prostějově 1907- 2007. 1.vyd. Prostějov: Město Prostějov, 2007, s. 71. Scott, Mackay - Hugh – Baillie. Dům a zahrada. Z originálu přeložil Jan Laichter. Praha, 1910, s. 5 - 6. Sedlák, Jan. Slavné brněnské vily. 1. vyd. Praha: Foibos; Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně: Muzeum města Brna, 2006, s. 35 - 36. Sedlák, Jan. Vzpomínka na Emila Králíka. Prostor Zlín: časopis o výtvarném umění a architektuře, březen 1996, roč. 4., č. 3, s. 16 -18. Sedláková, Radomíra. 20. století české architektury. Praha: Titanic -Grada, 2006, s. 33. Svrček, J. - B. Za architektem Emilem Králíkem. Rovnost: list komunistické strany Československa na Moravě, Sobota 29. června 1946, č. 150, s. 4. Syrový, Bohuslav. Architektura - naučný slovník. 1. vyd. Praha: SNTL, 1961, s. 177. Syrový, Bohuslav. Architektura-svědectví dob: přehled vývoje stavitelství a architektury. 3. dopl. vyd. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1987, s. 9-10. Šíf, Julius. Komposice architektury. 1. vyd. Praha, 1954, s. 32-33. Šimková (Grūter), Štěpánka. Stavební firma Konečný & Nedělník a její role v prostějovském stavitelství let 1887-1918. Brno, 2005, s. 6. Diplomová práce na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Šráčková, Hana. Vila pro muže ryzího charakteru. Xantypa: společenský časopis pro muže i jejich ženy, březen 1998, č.3, s. 64 - 69. Švácha, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Praha: Victoria Publishing, 1995, s. 62-64. The New Encyklopaedia Britannica. Volume 12. Micropaedia. Chicago: The university of Chicago, 1978, s. 406. Tournikiotis, Panayotis. Adolf Loos. New York: Princeton Architectural Press, c2002, s. 81-85. Valenta, Edvard. Žil jsem s miliardářem. 1. vyd. Brno: Blok, 1990, s. 29. Valenta, Edvard. Život samé psaní. 1. vyd. Praha: Symposium, 1970. Vitruvius, Marcus - Pollio. Deset knih o architektuře. Z latinského originálu přeložil Alois Otoupalík. 3. vyd. Praha: Arista, 2001, s. 36 - 38. Všetečka, Petr - Černoušková, Dagmar et al. Stavebně historický průzkum a uměleckohistorické hodnocení Jurkovičovy vily. Brno: Transat architekti, 2007, (nestránkováno). Vydra, Josef. Jednatelské zpráva výtvarného odboru Klubu přátel umění za rok 1910. In: Zpráva o činnosti Klubu přátel umění za prvé desetiletí 1900-1910. Brno, s. 15 – 17. Wagner, Otto. Moderní architektura. Praha, 1910. Wittlich, Petr. Česká secese. 1. vyd. Praha: Odeon, 1982. Wittlich, Petr. Umění a život: doba secese. Praha: Artia, 1987. Zachoval, Jan. Psáno pro Věru Valentovou. Prostějov, 1916. Zatloukal, Pavel. „Dům milovníka umění“ a moravská architektura přelomu století. In: Prameny české moderní kultury: materiály z mezioborového sympozia, Plzeň 17.-19 března 1988, 2. díl. Praha: Národní galerie, 1988, s. 265 - 267. Zatloukal, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění, 2002, s. 581-583. Zatloukal, Pavel. Slavné vily Olomouckého kraje. 1. vyd. Praha: Foibos; Olomouc: Muzeum umění: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, 2007, s. 50 - 53. Zevi, Bruno. Jak se dívat na architekturu. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1966, s. 14.
83
C) Elektronické zdroje Baboráková, Marie. Edvard Valenta [online]. c2008, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.spisovatele.cz/edvard-valenta > Brána památek, Státní ústav památkové péče - Standardní nedestruktivní stavebně – historický průzkum [online]. c2003-2008, poslední revize 10.11.2007 [cit.2008-05-03]. Dostupné z < http:// www.branapamatek.cz/download/shp.rtf> Britannica Online Enecyclopedia, Bay windows [online]. c2008, poslední revize 20.2.2008 [cit.2008-09-04]. Dostupné z < http://www.britannica.com/EBchecked/topic/56718/bay-window > BVV – Veletrhy Brno, Historie - Výroční trhy a první výstavy v Brně (1243 - 1918) [online]. c2007, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.bvv.cz/i2000/bbvv.nsf/WWWAllPDocsID/MLAS-4VQC7Z?OpenDocument&LANG=CZ&NAV=1&ID=0> BVV – Veletrhy Brno, 80. let BVV – Osobnosti (Emil Králík) [online]. c2007, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.bvv.cz/i2000/Akce/b80let.nsf/WWWAllPDocsID/JPAA-6S5FSH?OpenDocument&LANG=CZ&NAV=1&ID=0 > Čoupková, Magdalena. Encyklopedie dějin města Brna – Emil Králík [online]. c2008, poslední revize 20.1.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: Divadlo.cz, Městské divadlo Mladá Boleslav – něco málo z historie a současnosti [online]. c2008, poslední revize 10.3.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: Dvořák, Kamil. Emil Králík [online]. c2008, poslední revize 20.10.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&place=&action=show&id=434> Fakulta architektury VUT v Brně, Historie Fakulty architektury. [online]. c2008, poslední revize 10.4.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.fa.vutbr.cz/pages/historie_fa.aspx > Gallery, Antonín Slavíček – obraz U nás v Kameničkách [online]. c?, poslední revize ? [cit. 2008-0403]. Dostupné z: < http://www.galleryjk.cz/slavicek/index.htm > Grove Art Online, Karl Friedrich von Rumohr [online]. c2007, poslední revize 11.1.2004 [cit.2008-0503]. Dostupné z < http://www.groveart.com/shared/views/article.html?section=art.994135#art.994135> Grove Art Online, Vitruvius - §2(ii): On Architecture: The ten books [online]. c2007, poslední revize 11.1.2004 [cit.2008-05-03]. Dostupné z:
84
Katedra architekury ČVUT v Praze, Teorie architektury [online]. c2008, poslední revize 29.3.2008 [cit.2008-04-03]. Dostupné z:< http://archiweb.fsv.cvut.cz/WebK129/DA_TA/ Teorie%20architektury.doc> Ministerstvo vnitra ČR, Databáze archivních fondů ČR [online]. c2005, poslední revize 20.3.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z Modračka, Pavel, Prostějov - zmizelý hanácký Jeruzalém [online]. c1996-2008, poslední revize 20.3.2006 [cit.2008-09-04]. Dostupné z < http://cykloturistika.ihned.cz/c3-15190530-008c00_dprostejov-zmizely-hanacky-jeruzalem> MUO, Stálé expozice - Dům milovníka umění (Umění a řemeslo přelomu 19. a 20. století) [online]. c2007, poslední revize 8.1.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z < http://www.olmuart.cz/?detail=24> Muzeum Prahy, Mullerova vila – Raumplan [online]. c2007, poslední revize 15.11.2007 [cit.2008-0904]. Dostupné z Národní památkový ústav, Monumnet – nemovité památky [online]. c2003-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z: Národní technické muzeum v Praze, Oddělení vysoušení zamražených archiválií (dokumenty) [online]. c2006, poslední revize 8.1.2005 [cit.2008-05-03]. Dostupné z: < http:// www2.ntm.cz/projekty/vysousecipracoviste/files/tz_vza_050201.pdf > Národní technické muzeum v Praze, Archiv Architektury [online]. c2007, poslední revize 20.11.2007 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: < http://www.ntm.cz/cs/archiv-a-knihovna/archivarchitektury > Národní památkový ústav, Monumnet – nemovité památky [online]. c2003-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-05-03]. Dostupné z: ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – informace o parcele [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z: ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – zobrazení katastrální mapy [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – informace o parcele [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z: < http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?typ=parcela&id=2962783709>
85
ÚZK, Nahlížení do katastru nemovitostí – zobrazení katastrální mapy [online]. c2004-2008, poslední revize 11.1.2008 [cit.2008-09-05]. Dostupné z: Senát PČR, Zajímavosti [online]. c2008, poslední revize 10.5.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:< http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/4vo/rejstrik/vlada.htm> Všetečka, Petr – Kučová, Věra. Architektura luhačovických lázní [online]. c2008, poslední revize 20.3.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z: Wikipedia - otevřená encyklopedie, Klasická řádová architektura [online]. c2008, poslední revize 15.4.2008 [cit.2008-09-04]. Dostupné z: ČVUT v Praze, prof. Jan Koula [online]. c2005, poslední revize 20.3.2008 [cit. 2008-04-03]. Dostupné z:
86
7. Seznam obrazových příloh
7.1 Příloha A - archivní fotografie (AF) AF 1 - Pohled z jihovýchodu (z ulice Erbenovy) na rodinný dům Františka Kováříka, asi 1911. Repro: MUO – osobní fotoarchiv Mgr. Jakuba Potůčka AF 2 – Pohled z východu (z náměstí Padlých hrdinů) na čestný dvůr rodinného domu Františka Kováříka, asi 1911. Repro: Koula, Jan - Emil. Nová česká architektura a její vývoj ve 20. století. Praha: Unie, 1940, s. 24. AF 3 - Čestný dvůr s tepanou sochou dívky rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, asi 1911. Repro: MUO – osobní fotoarchiv Mgr. Jakuba Potůčka AF 4 - Ložnice v prvním patře rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, asi 1911. Repro: MMB – Hofman, Vlastislav. Nový princip v architektuře. Styl: měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst, 1913, ročník V., s. 18. AF 5 – Pohled z jihu (z Vojáčkova náměstí) na rodinný dům Josefa Kováříka, asi 1912. Repro: Zatloukal, Pavel. Příběhy z dlouhého století: architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. 1.vyd. Olomouc: Muzeum umění, 2002, s. 583. AF 6 – Hlavní vstup rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z Vojáčkova náměstí, asi 1912. Repro: MMB – Hofman, Vlastislav. Nový princip v architektuře. Styl: měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst, 1913, ročník V., s. 17.
7.2 Příloha B - archivní plánová dokumentace (AP) AP 1 - Přední fasáda - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, 1:50, arch. Emil Králík, červen 1910. Repro: MUO AP 2 - Boční fasáda - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, 1: 50, arch. Emil Králík, červen 1910. Repro: MUO AP 3 - Řez (C-D) - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, 1:50, arch. Emil Králík, červen 1910. Repro: MUO AP 4 - Řez (E-F) - prováděcí projekt rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, 1:50, arch. Emil Králík, červen 1910. Repro: MUO AP 5 - Půdorys přízemí rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, asi R. Konečný, květen 1947. Repro: SOkA Prostějov AP 6 - Půdorys prvního patra rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, asi R. Konečný, květen 1947. Repro: SOkA Prostějov AP 7 - Půdorys sklepů rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 8 - Půdorys přízemí rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov
87
AP 9 - Půdorys prvního patra rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 10 - Půdorys krovu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 11 - Návrh sklepů rodinného domu Josefa Kováříka na zařízení topení parou o nízkém tlaku, Rudolf Mašek - závod pro zařizování ústředního topení Praha, nedatováno. Repro: MUO AP 12 - Návrh přízemí rodinného domu Josefa Kováříka na zařízení topení parou o nízkém tlaku, Rudolf Mašek-závod pro zařizování ústředního topení Praha, nedatováno. Repro: MUO AP 13 - Návrh prvního patra rodinného domu Josefa Kováříka na zařízení topení parou o nízkém tlaku, Rudolf Mašek - závod pro zařizování ústředního topení Praha, nedatováno. Repro: MUO AP 14 - Řez (A - B) – prováděcí projekt rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, 1:50, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 15 - Detail přední fasády rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 16 - Detail dvorní fasády rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 17 – Detail okenních mříží ( se signaturou Emila Králíka v pravém dolním rohu) rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, 1: 5, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 18 – Detail dveří hlavního vstupu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 19 – Půdorys haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 20 - Detail schodů kamenných samonosných rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 21 – Detail bočního okna verandy rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 22 - Detail mramorové práce rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 23 - Změna úpravy dvorku rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov AP 24 - Detail původního návrhu atria rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, kopie, arch. Emil Králík ?, asi 1911. Repro: SOkA Prostějov
7.3 Příloha C - fotografie současného stavu (FS) FS 1 – Pohled z východu ( z náměstí Padlých hrdinů) na čestný dvůr rodinného domu Františka Kováříka, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 2 – Pohled z východu ( z náměstí Padlých hrdinů) na čestný dvůr rodinného domu Františka Kováříka, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 3 – Pohled ze severovýchodu (z ulice Erbenovy) na rodinný dům Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar
88
FS 4 – Pohled z jihovýchodu (z náměstí Padlých hrdinů) na pravé křídlo rodinného domu Františka Kováříka, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 5 – Pohled z východu (z náměstí Padlých hrdinů) na čelo pravého křídla rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 6 – Detail polokruhové mříže ve venkovní zdi rodinného domu Františka Kováříka, pohled z náměstí Padlých hrdinů, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 7 – Detail vstupní brány do čestného dvora rodinného domu Františka Kováříka, pohled z náměstí Padlých hrdinů, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 8 – Pohled (z náměstí Padlých hrdinů) na levé křídlo rodinného domu Františka Kováříka, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 9 – Pohled (z náměstí Padlých hrdinů) na dispozici čestného dvora rodinného domu Františka Kováříka, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 10 – Pohled z východu (z náměstí Padlých hrdinů) na hlavní vstup rodinného domu Františka Kováříka, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 11 – Pohled ze severu (z ulice Erbenovy) na boční vstup do rodinného domu Františka Kováříka, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 12 – Detail heptagonálního arkýře rodinného domu Františka Kováříka, pohled z ulice Erbenovy, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 13 – Hlavní schodiště vedoucí z haly do prvního patra rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5. Repro: Šráčková, Hana. Vila pro muže ryzího charakteru. Xantypa: společenský časopis pro muže i jejich ženy, březen 1998, č. 3, s. 66. FS 14 – Malba s hudebním motivem na stěně haly rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, pohled z haly, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 15 – Pohled na dveře k bočnímu vstupu rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 16 – Pohled z hlavního schodiště do haly a na vstup do kuchyně rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 17 – Galerie prvního patra rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, pohled z haly, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 18 – Pohled z galerie na hlavní schodiště rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 19 – Pohled na lustr v hale z přízemí rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 20 – Pohled do ložnice z třetí části hlavního schodiště rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 21 – Pohled do ložnice rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 22 – Interiér ložnice rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 23 – Dvorní fasáda rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, pohled ze zadního dvoru, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 24 – Vchod ze dvora do rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, pohled ze dvora, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 25 – Pohled z jihu (z Vojáčkova náměstí) na rodinný dům Josefa Kováříka, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 26 – Pohled z jihu (z Vojáčkova náměstí) na rodinný dům Josefa Kováříka, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 27 - Pohled z jihovýchodu (z ulice Olomoucká) na rodinný dům Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar
89
FS 28 – Pohled z jihu (z Vojáčkova náměstí) na hlavní vstup rodinného domu Josefa Kováříka, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 29 – Detail dveří hlavního vstupu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z Vojáčkova náměstí, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 30 – Detail sklepního okna rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z Vojáčkova náměstí, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 31 – Detail loggie rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z Vojáčkova náměstí, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 32 – Dvoukřídlé dveře do vestibulu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z chodby hlavního vstupu, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 33 - Klenba chodby hlavního vstupu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z vestibulu, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 34 – Dveře hlavního vstupu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z vestibulu, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 35 – Detail poštovní schránky umístěné na dveřích hlavního vstupu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z chodby hlavního vstupu, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 36 – Dvoukřídlé dveře k vedlejšímu schodišti rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z vestibulu, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 37 – Vedlejší schodiště do prvního patra a na dvůr rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z vestibulu, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 38 – Dvoukřídlé dveře kuchyně a dveře do pokoje služky rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z předsíně, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 39 – Dvoukřídlé dveře do vestibulu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z předsíně, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 40 – Pohled z jídelny k hale a na okna atria rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 41 – Hala (obývací síň) rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z předsíně, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 42 – Hala (obývací síň) rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z hlavního schodiště, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 43 – Galerie rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z haly (obývací síně), jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 44 – Hlavní schodiště rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z galerie, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 45 – Chodba galerie rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z hlavního schodiště, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar FS 46 – Ložnice v prvním patře rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z chodby galerie, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 47 – Pohled do pokoje vychovatelky v prvním patře rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z chodby v prvním patře, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 48 – Pohled do chodby v prvním patře směrem k hostinskému pokoji rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z chodby. jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 49 – Záchod v prvním patře rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z chodby. jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 50 – Chodba k atriu rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z jídelny. jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 51 – Atrium rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z chodby atria, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar
90
FS 52 – Dvorní fasáda rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z atria, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 53 – Veranda (zimní zahrada) rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z jídelny, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar FS 54 – Dvůr se zahradou rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, pohled z verandy. jaro 2008, Foto: Martin Kašpar
7.4 Příloha D - inventarizace vybraných výtvarných a uměleckořemeslných prvků (IK)
IK 1 – Tepaná socha dívky (Kleopatra) 1. Tepaná socha dívky, čestný dvůr rodinného domu Františka Kováříka, náměstí 3 Padlých hrdinů 5, asi 1911. Repro: MUO – osobní fotoarchiv Mgr. Jakuba Potůčka 2. Detail věnce tepané sochy dívky, skleněný fotonegativ, nedatováno. Repro: MPP ↑ osobní fotoarchiv dr. Miroslava Chytila 1→ 4 2 → 5 3. Tepaná socha dívky, čestný dvůr rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 4. Detail tepané sochy dívky, skleněný fotonegativ, nedatováno. Repro: MPP osobní archiv dr. Miroslava Chytila 5. Tepaná socha dívky, čestný dvůr rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5. Foto: 1994, Aleš Filip IK 2 – Lustr 1. Lustr, strop haly rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých 1 hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar b 2. Detail lustru, strop haly rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých 2 hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 3 – Malba s hudebním motivem 1. Původní schéma malby s hudebním motivem, stěna haly rodinného domu Františka 2 Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, červen 1910. Repro: MUO 2. Malba s hudebním motivem, stěna haly rodinného domu Františka Kováříka, b náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 3 1 → 4 3. Malba s hudebním motivem, stěna haly rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 4. Detail nahé ženy, stěna haly rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 4 – Krbová kamna 1. Krbová kamna, hala rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých 1 hrdinů 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar b 2. Původní schéma krbových kamen, hala rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, červen 1910. Repro: MMO 2
91
IK 5 – Tapeta s florálním motivem + vypouklé bílé světlo 1. Tapeta s florálním motivem + vypouklé bílé světlo, stěna haly rodinného domu 1 Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar b 2. Detail tapety s florálním motivem, stěna haly rodinného domu Františka 2 Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 6 – Vitráž s ženským a florálním motivem 1. Vitráž s ženským a florálním motivem, v chodbě bočního vstupu rodinného domu 1 Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar b 2. Detail vitráže s ženským a florálním motivem, v chodbě bočního vstupu 2 rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 7 – Krbová kamna s hodinami 1. Krbová kamna s hodinami, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo 4 náměstí 5, skleněný fotonegativ, asi 1912. Repro: SOkA Prostějov 2. Detail ciferníku hodin, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo ↑ náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 1 2→5 3 → 6 → 7 3. Detail florálního motivu na nožkách hodin, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 4. Krbová kamna s hodinami, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 5. Detail ciferníku hodin z boku, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 6. Detail florálního motivu na nožkách hodin, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 7. Detail zdobného motivu na mříži kryjící krbová kamna, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 8 – Obdélníková okenní vitráž 1 1. Soubor obdélníkových vitráží, nad hlavním schodištěm v hale rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar b 2. Obdélníková okenní vitráž, nad hlavním schodištěm v hale rodinného domu Josefa 2 Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 3 3. Detail obdélníkové okenní vitráže, nad hlavním schodištěm v hale rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 9 – Medailony 1. Medailony s tapetou, nad hlavním vstupem z předsíně do haly rodinného 3 domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, skleněný fotonegativ, asi 1912. ↑ Repro: Filip, Aleš. Z historie firmy Vulkania. Emil Králík v Prostějově. Bulletin 1→ 4 2 → 5 → 6 Moravské galerie v Brně. 1995, č. 51, s. 63. 2. Detail prvního medailonu od podlahy, nad hlavním vstupem z předsíně do haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 3. Medailony, nad hlavním vstupem z předsíně do haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 4. Medailony, nad hlavním vstupem z předsíně do haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 5. Detail druhého medailonu od podlahy, nad hlavním vstupem z předsíně do haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008.
92
Foto: Martin Kašpar 6. Medailony, nad hlavním vstupem z předsíně do haly rodinného domu Josefa Kováříka rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 10 – Eliptické okno s vitráží + obdélníkové okno s vitráží 1. Detail obdélníkového okna s vitráží, salón rodinného domu Josefa Kováříka, 2 Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar b 2. Eliptické okno s vitráží, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 3 3. Obdélníkové okno s vitráží, salón rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo 1→ 4 náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 4. Detail eliptického okna s vitráží, hala rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 11 – Sádrový strop galerie 1. Plán sádrového stropu galerie rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo 2 náměstí 5. Repro: SOkA Prostějov b 2. Detail sádrového stropu galerie, strop galerie rodinného domu Josefa Kováříka, 1 Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 3 3. Sádrový strop galerie, pohled z haly rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 12 – Atrium s fontánou 1. Atrium rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z chodby atria, 1912. Repro: 1 → 3 MUO – osobní fotoarchiv Mgr. Jakuba Potůčka 2 → 4 2. Detail atria rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z chodby atria, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 3. Atrium rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z chodby atria, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar 4. Detail atria rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z chodby atria, jaro 2008. Foto: Martin Kašpar IK 13 – Tepaná mříž světlíku + venkovní světlo 1. Hlavní vstup do rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z Vojáčkova 1→ 3 náměstí, asi 1912. Repro: MMB – Hofman, Vlastislav. Nový princip 2 → 4 v architektuře. Styl: měsíčník pro architekturu, umělecké řemeslo a úpravu měst, 1913, ročník V., s. 17. 2. Schéma detailu mříže světlíku, výřez z modré kopie plánové dokumentace rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5. Repro: SOkA Prostějov 3. Hlavní vstup bez světlíku, rodinného domu Josefa Kováříka, pohled z Vojáčkova náměstí, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar 4. Mříž světlíku, přední fasáda rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, asi 1995. Foto: Aleš Filip IK 14 – Půdní eliptické okno + sklepní obdélníkové okno 1. Půdní eliptické okno, přední fasáda rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo 1 → 3 náměstí 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar 2 → 4 2. Schéma detailu eliptického okna, výřez z modré kopie plánové dokumentace rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5. Repro: SOkA Prostějov 3. Sklepní obdélníkové okno, přední fasáda rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5, podzim 2007. Foto: Martin Kašpar 4. Schéma detailu eliptického okna, výřez z modré kopie plánové dokumentace rodinného domu Josefa Kováříka, Vojáčkovo náměstí 5. Repro: SOkA Prostějov
93
7.5 Příloha E – průkazný dochovaný nábytek (PN) PN - 1 Dřevěná skříň se čtyřmi zásuvkami rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 2 Skříň skleník, v hale pod hlavním schodištěm rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 3 Dřevěná stěna ze souboru nábytku ložnice, ložnice v prvním patře rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 4 Dřevěná skříň se čtyřmi vypouklými zásuvkami, ložnice v prvním patře rodinného domu Františka Kováříka, náměstí Padlých hrdinů 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 5 Křeslo s koženým polstrováním a dřevěnými nohami s kulovitými podstavci, ? rodinný dům Františka Kováříka (nyní umístěno v MMB), náměstí Padlých hrdinů 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 6 Kruhový stolek se čtyřmi dřevěnými nohami, ? rodinný dům Františka Kováříka (nyní umístěno v MMB), náměstí Padlých hrdinů 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 7 Skleník se čtyřmi vypouklými skly, ? rodinný dům Františka Kováříka (nyní umístěno MMB), náměstí Padlých hrdinů 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 8 Příborník se čtyřmi zásuvkami s kulovitými úchytkami, jídelna rodinného domu Josefa Kováříka (nyní umístěno v MG Brno), Vojáčkovo náměstí 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 9 Stůl jídelní rozkládací, jídelna rodinného domu Josefa Kováříka (nyní umístěno v MG Brno), Vojáčkovo náměstí 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN -10 Křeslo s látkovým polstrováním, jídelna rodinného domu Josefa Kováříka (nyní umístěno v MG Brno), Vojáčkovo náměstí 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN -11 Boční díl příborníku – hranolová skříňka s dveřmi, jídelna rodinného domu Josefa Kováříka (nyní umístěno v MG Brno), Vojáčkovo náměstí 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar PN - 12 Příborník trojdílný s šesti zásuvkami s kulovitými úchytkami, jídelna rodinného domu Josefa Kováříka (nyní umístěno v MG Brno), Vojáčkovo náměstí 5, zhotovila firma Jaroslav Brázdil Praha, 1912. Foto: jaro 2008, Martin Kašpar
94
7.6 Příloha F – obrazová příloha k části o Emilu Králíkovi (EK) EK 1 - Akvarely z cest po Evropě, 1941. Repro: Králík, Emil. Výstava akvarelů a kreseb: salon Výtvarné dílo, Praha 2, 25. květen - 22. červen. 1941.
1→ 3 b 4 2→ ↓ 5
1. 2. 3. 4. 5.
Nábřeží Durosaire, Brugge, 1935. St. Giovanni Degli Eremiti, Palermo, 1935. Italská ulička, Cannes, 1935. Zámeček Montrésor, 1937. Monte Carlo, Monaco. 1932.
EK 2 - Koncentrační tábor ve Svatobořicích, kresba perem, Emil Králík, 1944. Repro: Crhonek, Iloš. Architekt Emil Králík. Brno: Muzeum města Brna, 1988, s. 68. EK 3 – Profesorský sbor odboru architektury v karikatuře, zleva: Fischer, Králík (s pejskem), Syřiště, Kroha, babánek a Liebscher, autor a rok neznámý. Repro: Franěk, Otakar. Dějiny České vysoké školy technické v Brně. Díl 1, do roku 1945. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické, 1969, s. 287.
95
Resumé
Tématem této práce je realizace uměleckohistorického průzkumu dvou rodinných domů, které navrhl architekt Emil Králík pro bratry Dr. Ing. Františka a Ing. Josefa Kováříka v Prostějově. Emil Králík zrealizoval tyto domy v období se zájmem o pluralitu dobových stylů, především secesi a modernu. Vzhledem k tomu, že tyto domy nejsou nosným pilířem pro tento hlavní vývojový proud,jsou často neprávem opomíjené. Metoda, kterou je při uměleckohistorickém průzkumu postupováno, vychází z myšlenky, že pro celkové poznání uměleckého díla musí být nejprve ozřejmeny všechny okolnosti a vztahy, za nichž a z nichž vzniklo. Při zpracování textových i obrazových částí této práce (je především vycházeno) z terénního průzkumu, tedy z optické prohlídky obou rodinných domů za využití jednoduchých pomůcek, fotoaparátu a videokamery. Dále byla provedena excerpce dostupných archivních pramenů, uměleckohistorické literatury a jiných odborných zpracování. Nejobsáhlejší částí práce je průzkumová část, ve které je nejprve pojednáno o podnětech vedoucích k postavení obou domů, stavební historii, a dále je díky vzpomínkám Edvarda Valenty provedena částečná rekonstrukce života v rodinném domě Františka Kováříka. Poslední kapitolou v této části je rozbor architektury a výzdoby. Vzhledem k tomu, že architektura patří do oblasti vizuálního umění, je k práci připojena také obrazová příloha, která se snaží co nejlépe zprostředkovat podobu exteriéru a interiéru obou domů.
96
Summary
The subject of this thesis is an art historical research of two family houses which were projected by the architect Emil Králík for the brothers Dr. Ing. František Kovářík and Ing. Josef Kovářík in Prostějov. Emil Králík built them in the period of architectural plurality, especially interested in secession and modernism. These houses are not the most typical examples of this development trend and are – often unjustly – neglected. The method of this art historical inquiry arose from the idea that for the full understanding of a piece of art we have to get to know all the conditions and relationships surrounding its creation. The textual and image parts of this work were created on the basis of a field research, a visual survey in both of the houses with the use of simple equipment – a camera and a camcorder. This is complemented by a compilation of accessible archival sources, art historical literature and other specialist elaborations. The main body is constituted by the analytical part that describes the impulses for building the houses, the process of their construction and also, due to the memories of Edvard Valenta, partially recalls the life in the family house of František Kovářík. In the last chapter, the architecture and decoration is analysed. Taking into account that architecture is a visual art, this work also comprises an attachement of various pictures in order to provide a good quality visualisation of the exterior and interior of the houses.
97
