Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře. Braunův Betlém

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře

Braunův Betlém magisterská diplomová práce, vypracovala Ilona Zatloukalová

vedoucí práce Ing. František Svoboda, Ph.D.

2012

Děkuji všem, kteří mi při vypracovávání diplomové práce jakkoliv pomohli.

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. V_____________________dne__________________ . _______________________________ Ilona Zatloukalová

2

Obsah: Obsah .......................................................................................................................................... 3 Úvod ........................................................................................................................................... 4 1. Socha a barokní krajina ...................................................................................................... 6 1.1. Představení objednavatele díla v Novém lese ............................................................. 7 1.2. O tvůrci ........................................................................................................................ 8 1.3. Důvod vzniku památky ................................................................................................ 9 2. Areál Nového lesa a s ním související díla a jejich stav .................................................. 10 3. Které vlivy způsobují poškozování soch v Novém lese? ................................................. 16 4. Zachraň Betlém ................................................................................................................ 19 4.1. 1900-1950 .................................................................................................................. 19 4.2. 1950-1998 .................................................................................................................. 22 4.3. 1999-2011 .................................................................................................................. 25 Rok 1999 .......................................................................................................................... 26 Rok 2000 .......................................................................................................................... 28 Rok 2001 .......................................................................................................................... 32 Rok 2002 .......................................................................................................................... 33 Rok 2003 .......................................................................................................................... 35 Rok 2004 .......................................................................................................................... 36 Rok 2005 .......................................................................................................................... 36 Rok 2006 a 2007 .............................................................................................................. 36 Rok 2008 .......................................................................................................................... 37 Rok 2009 a rok 2010 ........................................................................................................ 38 Rok 2011 .......................................................................................................................... 39 5. Spolky a občanská sdruţení zachraňují Betlém ................................................................... 41 5.1. Královédvorští betlemáři ............................................................................................... 42 5.2. Občanské sdruţení Nový les ......................................................................................... 43 6. Situace v Braunově Betlémě dnes a situace v nejbliţším okolí ....................................... 46 7. Co je nezbytné udělat? ..................................................................................................... 48 7.1. Nezbytná opatření ......................................................................................................... 48 Ondřej Rys a jeho návrhy na zlepšení situace v areálu Nového lesa ................................... 51 7.3. Projekt z roku 2005 ....................................................................................................... 52 7.4 Jednotlivé kroky ............................................................................................................. 53 Závěr: ....................................................................................................................................... 56 Pouţité zdroje: .......................................................................................................................... 57 Internetové zdroje:.................................................................................................................... 59 České resumé............................................................................................................................ 60 Anglické resumé ....................................................................................................................... 60 Německé resumé ...................................................................................................................... 61 Obrazová příloha ...................................................................................................................... 62 Seznam obrázků ....................................................................................................................... 71 Tabulka 1, restaurování jednotlivých objektů .......................................................................... 72

3

Úvod Braunův Betlém je velmi známou původní barokní památkou, nacházející se v takzvaném Novém lese nedaleko města Dvůr Králové, ve východních Čechách. Jak víme, dochovaný památkový fond je jednou z nejvýznamnějších sloţek kulturního bohatství České republiky, s Braunovým Betlémem to samozřejmě není jinak. Důleţitost tohoto souboru skulptur však přesahuje hranice naší republiky. Toto pozoruhodné sochařské dílo je zajímavé mimo jiné tím, ţe je nedílnou součástí svého prostředí, jakéhosi posvátného háje. Je totiţ vytesané přímo do pískovcových skal, které jsou pro tento kout naší země charakteristické. Byl zde vytvořen určitý genius loci, typický pro barokní krajinu. Význam díla se nachází také ve spojení s důleţitým mecenášem umění barokní doby, hrabětem Františkem Antonínem Šporkem a lázeňským areálem, jenţ se v době baroka, tedy v době své největší slávy, nacházel nedaleko. Tento zmiňovaný duch místa byl ale jiţ dávno přetvořen, například obměnou bukového a dubového porostu za smrkový, vykácením lipové aleje, jeţ propojovala Kuks s Betlémem, devastací soch, tím ţe se některá díla vůbec nezachovala atd. Tento fakt, tedy určité propojení s krajinou, konkrétně s lesním porostem, je ale památce, jak se později dozvíme, i na obtíţ, stejně jako samotná forma díla, tedy sochařské provedení, kterému nepřeje okolní prostředí. Skulptury vytvořené Matyášem Bernardem Braunem byly dne 14. 9. 1999 v New Yorku zařazeny mezi sto nejohroţenějších památek světa, o dva dny později byl tento fakt vyhlášen i v Praze. I přes tyto skutečnosti, více neţ deset let poté, sochy v Novém lese nadále chátrají a jejich stav je čím dál ţalostnější. O jejich důleţitosti se návštěvník dozví přímo v areálu Nového lesa, respektive ho spíše mnohý výletník přehlédne. Malá listina s vyjádřením, ţe Braunův Betlém patří ke sto nejohroţenějším památkám světa, je přitlučená na dřevěné boudě, umístěné směrem k hranici původního Šporkova panství. K jejímu umístění na místo určení došlo teprve nedávno. Chci přiblíţit určité návrhy, řešení, prostředky, nástroje a postupy, skrz které se různí iniciátoři, ať se jedná o rozličné spolky a občanská sdruţení, které hrají a hráli v otázce záchrany památky značnou roli, vědce, restaurátory, umělce nebo další nadšence, snaţí, a během zhruba staletého období snaţili, o záchranu soch, o získání financí na opravy a jejich zabezpečení proti několika vlivům, jeţ je váţně ohroţují. V neposlední řadě usilovali hlavně o 4

získání zaslouţené pozornosti, která by pomohla obnovit zdevastované skulptury, respektive celý přírodní areál, do kterého je památka zasazena a který byl za času svého vzniku důmyslně technicky, esteticky a významově promyšlen. Ráda bych podchytila, do jaké míry byly tyto iniciativy úspěšné či neúspěšné, a zdali došlo k vytvoření takových podmínek, kdy by se aspoň zpomalil proces devastace soch Braunova Betléma. K takovému stavu by bylo vhodné se přiblíţit, uskutečnit jakýsi kompromis, kdyţ je problémem zrealizovat nákladné konečné řešení a odstranění všech neblahých vlivů, které skulptury ohroţují. Proto by bylo v tomto případě vhodné pokusit se eliminovat aspoň některé z potíţí, které Betlém provázejí a jejichţ řešení není tolik nákladné a náročné. Vývoj do roku 1999 chci pouze shrnout, jelikoţ je dobře zpracovaný v knize Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času od pánů Jiřího Kaše a Petra Kotlíka. Zaměřím se tedy především na vývoj událostí kolem této památky od roku 1999 do dnešní doby, který ještě není nijak komplexně zmapovaný. K problematice Braunova Betléma existuje velké mnoţství sekundárních zdrojů ale i archivních a dosud nezpracovaných dokumentů, do kterých jsem také nahlédla a v práci je pouţiji. Pro dokreslení situace chci zhodnotit také nejaktuálnější dění v okolí památky a moţnosti, které dané místo nabízí v rámci cestovního ruchu. Pro představu zmíním finanční částky, jeţ byly v průběhu času vynaloţeny na potřebné opravy pro srovnání s dnešními poţadavky, jeţ usilují o konečné řešení a zabezpečení stavu soch, o jehoţ realizaci se usiluje více neţ padesát let. Momentálně je tedy, jak bylo řečeno, Braunův Betlém ve velmi špatném stavu, to způsobuje několik faktorů, které přiblíţím. Situace se kvůli vysoké finanční náročnosti oprav a nutných úkonů zatím zdá neřešitelná. Pokud by se uskutečnila nezbytná navrhovaná opatření, coţ je zatím v nedohlednu, bylo by nutné o areál nadále soustavně pečovat, coţ obnáší další vynaloţené prostředky a nové pracovní pozice. Ruku v ruce s tímto jde také moţnost zvýšení atraktivity památky pro turisty, zavedení vstupného, průvodcovských a dalších sluţeb, doplnění místa o chybějící nezbytné prvky. To vše ale s respektem k dílu a vkusem. Václav Cílek hovoří ve své eseji o Braunově Betlémě, která nese název Stín poustevníka, jenţ podobá se stínu svědomí, o tom, ţe zdejší sochy oceňoval A. Rodin i O. Kokoschka. J. Šímu sem rodiče brali na rodinné výlety (Šíma pak po letech s údivem zjistil, ţe jeden z jeho obrazů se podobá Braunově soše). J. Deml hovořil o O. Březinovi a hraběti

5

Šporkovi jako o lidech, které ţijí tím, ţe stále působí…Kuks je příval, Kuks je déšť…1 Dále Cílek mluví také o tom, ţe tímto místem procházejí další umělci a pozoruhodné postavy, je to ale místo, o kterém by se nemělo psát, ale kam by se mělo chodit. Nebylo by tedy od věci usilovat o jeho zachování pro další generace návštěvníků.

1. Socha a barokní krajina Jedná se hlavně o evropský fenomén, který spočívá v pojímání uměleckého díla a okolní krajiny komplexně, jako součásti, která do prostředí zapadá, neruší ho, ale spíše vyzdvihuje. Docházelo tak k promyšlenému propojení barokní architektury, sochařství, malířství a urbanismu s přírodou a krajinou, v jeden komponovaný celek. Bohuţel tyto památky z původních míst mizí, dochází k jejich devastaci, degradaci materiálu přírodními podmínkami nebo vandalstvím. Důleţité je nevytrhávat jednotlivé objekty z kontextu, ale snaţit se je chránit v jejich identickém prostředí a v původních promyšlených souvislostech, které ovlivňoval umělec, ale i objednavatel díla. Co se týče konkrétně areálu Nového lesa, i zde dochází k důmyslnému a promyšlenému propojování významných míst, i kdyţ vše vypadá nahodile, kaţdý strom, kámen, architektonické, sochařské nebo jiné dílo, má svůj význam a místo. Kamenná sochařská díla a přírodní prvky doplňovaly mimo jiné i vodotrysky, kašny, zelinářská a bylinkářská zahrada, stavby pousteven, kaple, obrazy, řezby do kůry polosuchých stromů atd. Sloţitost a promyšlenost tohoto systému dokládá i studie, která je součástí kulturněhistorické analýzy Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště. Říká ţe: „Uvedeným výzkumem bylo doloţeno, ţe F. A. Špork se svými umělci krajinu nejen respektoval, ale i umělecky dotvářel v duchu promyšlené barokní kompozice. Součástí umělecké tvorby byla příroda sama se svým reliéfem, vodními toky, lesními porosty, jednotlivými rostlinnými prvky a zejména specifická atmosféra území – genius loci. Svůj vztah ke stromům demonstroval Špork vlastním kryptogramem FAGUS (Franz Anton Graf von Sporck), jehoţ litery symbolizovaly jeho jméno. Strom buk (latinsky – fagus), který tvořil součást přirozených porostů na šporkovském panství, se stal předmětem také jeho umělecké pozornosti. Vedle plastik volných či tesaných v rostlém kameni, nechal v lokalitě dnešního Braunova Betléma u Kuksu umělecky přetvořit právě buk, který představoval sv. Eustacha – patrona lovců. Ještě v r. 1778 byla tato řezba zaznamenána a popsána K. J. Bienerem von Bienenberg jako světec vyřezaný a malovaný, který se mění s růstem stromu. Z 1

Cílek Václav, Makom, kniha míst, nakladatelství Dokořán, Praha, 2004, str. 67

6

hlediska dřevinné skladby byla krajinná kompozice utvářena solitérními jedinci, alejemi a uskupením dřevin, které jsou názorně zachyceny na kolorované olejomalbě panství Choustníkovo Hradiště z roku 1754. Zde je zřetelně viditelný alejový systém utvářený v několika větších komponovaných celcích. Alejové stromy zde dvouřadě či jednořadě kopírují původní, dnes jiţ převáţně zaniklé komunikace, tvoří kulisu rybničním soustavám a vodním tokům, lemují okraje lesů či stojí při hranici panství. Aleje tvořily přirozené spojnice významných lokalit (obcí, odlehlých mlýnů, hájoven a statků, míst odpočinku či zábavy lázeňských hostů, světského a duchovního břehu lázní Kuks apod.).“ 2 Podobnými díly takto umístěnými v krajině jsou například kamenná díla Václava Levého v lese u Liběchova, jejichţ stav je v současnosti také neuspokojivý. Ze zahraničí můţeme jmenovat Svatý les v Bomarzu, kdy skulptury zde umístěné po smrti jejich tvůrce Orsiniho upadly v zapomnění. Aţ návštěva Salvátor Dalího v roce 1949 k nim přitáhla pozornost a začaly rozsáhlé rekonstrukční práce. Na rozdíl od Braunova Betléma ale byly tyto sochy po dlouhý čas skryté před vlivem lidské činnosti a vandalismu. Tématem barokní socha v krajině se shodou okolností roku 2011 zabýval Národní památkový ústav, který má sochy v Novém lese ve své péči. V rámci tohoto programu se pořádaly různé vycházky, výklady a soutěţe, které měly za úkol seznámit návštěvníky s tímto fenoménem a poukázat na místa, která máme ve svém okolí a někdy třeba ani netušíme, jak jsou důleţitá a zajímavá svou výstavbou a propojením s prostředím. 3 Důleţitý pro vznik díla byl jeho objednavatel, od kterého přicházel první impuls, důvod vzniku díla a dále samozřejmě jeho tvůrce.

1.1. Představení objednavatele díla v Novém lese Byl jím jiţ výše zmiňovaný František Antonín Špork, narozený 9. 3. 1662 buď v Lysé nad Labem, nebo v Heřmanově Městci, kde později opravdu vyrůstal. Šlechtic pocházející z německého rodu Sporcků, česky Šporků, známý barokní mecenáš umění. Po otci zdědil panství Choustníkovo Hradiště, které začal spravovat po návratu ze svých kavalírských cest. Součástí panství je i vesnička Kuks, kde hrabě nechal vybudovat lázně a jim protilehlý špitál pro vyslouţilce z různých válek. V rámci této výstavby začíná 2

Kulturně-historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště, Barokní krajina, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.kuks.estranky.cz/clanky/baroknikrajina.htm 3 Národní památkový ústav: Barokní socha v krajině [online]. 8. 4. 2011, 29. 11. 2011. Dostupné z WWW: .

7

spolupracovat s Matyášem Bernardem Braunem, který pro něj zdobí svými sochami Ctností a Neřestí průčelí špitálu a později se svou dílnou vytváří i díla v Novém lese. Kulturní aktivity tohoto šlechtice byly velice rozsáhlé, spolupracoval s významnými umělci své doby například Johanem Sebastianem Bachem, Antoniem Vivaldim, Petrem Brandlem nebo rytcem Michaelem Rentzem nebo Giovannim Battistou Alliprandim. V tehdejším areálu lázní a hospitalu jste mohli zaslechnout italskou operu, prohlédnout si obrazy nebo rytiny významných barokních malířů, zhlédnout divadlo nebo se podívat do knihovny, jeţ ukrývala obrovské mnoţství svazků. Některé z nich nechával František Antonín Špork tisknout ve své vlastní tiskárně. Nebyl ale ţádným velkorysým mecenášem a ani s umělci se nijak moc nepřátelil. Vedla ho k tomu hlavně společenská odezva, věhlas vlastní osoby a snaha moralizovat, ne přímo láska k umění. Celou dobu svého ţivota se snaţil prostřednictvím kulturních a dalších aktivit vyrovnat staré rodové šlechtě, která ho nikdy zcela nepřijala mezi sebe, a to kvůli nízkému původu jeho rodiny. Jeho otec Jan Špork se ke svému titulu a majetku totiţ dopracoval, po celý ţivot byl vojákem. Vynikal ve strategii nad přesilou v bitvě, převáţně tedy nad Turky. Typickou vlastností hraběte Františka Antonína Šporka byla neklidná povaha a záliba v soudních sporech, převáţně majetkových. Pavel Preiss ho charakterizuje ve své knize nevybíravým způsobem jako egocentrika se sklony k exhibicionismu, neurotika s tendencemi ke krutosti, nekritického k vlastním vadám, ale cizí urputně kritizoval, dále jako mrzoutského moralistu, který se cítil být náboţenským reformátorem a mnoha dalšími nelichotivými vlastnostmi. Zemřel v Lysé nad Labem 30. března roku 1738. 4

1.2. O tvůrci Byl jím Matyáš Bernard Braun, narozený 1684, zemřel 1738. Byl pokládán za nejvýznamnějšího sochaře českého baroka, ačkoliv pocházel z Tyrol. Podle osvícenského historika Františka Martina Pelcla, měl podnítit Braunův příchod do Čech právě hrabě František Antonín Špork. Poznali se prý v italském Bolzanu a hrabě najal Matyáše Bernarda Brauna k práci na sochách v Lysé nad Labem a v Kuksu.

5

Ať uţ to byla pravda nebo ne,

seznámení s hrabětem bylo pro Brauna významnou událostí, v roce 1712 mu Špork zadal

4

Vypracováno na základě publikace PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Druhé rozšířené vydání knihy, která vyšla v roce 1981 pod názvem Boje s dvouhlavou saní, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 608 s. ISBN 80-7185-573-1. 5 Vypracováno na základě článku, v knize Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času, str. 15, Kaše, Kotlík

8

sochařskou výzdobu svého nově budovaného sídla v Kuksu. Mezi lety 1722 aţ 1732 vznikal soubor soch a reliéfů v Novém lese. Při vytváření skulptur v Novém lese M. B. Braun těţil se zkušeností z celého svého ţivota a práce, vzpomněl si na své italské záţitky, obnovil se v něm obdiv k Michelangelovi. Od předchozích děl se lišily tím, ţe potřebovaly větší plasticitu a pohledovou rozmanitost a to kvůli prostředí, do kterého měly být vytvořeny. Sochařská technika nebyla zde nikde jednotvárná. Braunova dílna na území Kuksu vytvořila mnoho dalších soch, z nichţ se jich mnoho nedochovalo. Na některých skulpturách se umělec podílel ve větší míře nebo zcela, na některých je znát rukopis některého z jeho pomocníků. Matyáš Bernard Braun umírá 15. 2. 1738, šest neděl před smrtí svého největšího zákazníka F. A. Šporka. 6

1.3. Důvod vzniku památky Areál Nového lesa nebyl jenom místem, posvátným okrskem, kam mohli zamířit lázeňští hosté a shlédnout zde příběhy křesťanských postav, z kterých vyplývala mnohá poučení. Toto místo určené k tichému náboţenskému hloubání bylo poznamenáno a přímo ovlivněno i temperamentní hraběcí povahou, tedy spory se Šporkovými sousedy, ţírečskými jezuity. Vše začalo přislíbením jezuitů, ţe postaví obdobu proslulé Kalvárie v Hernalsu u Vídně, hraběte proto poţádali o pro něj nevýhodnou směnu pozemků, aby získaly vhodné místo určeného pro toto dílo. Nakonec slib nedodrţeli, kříţovou cestu nepostavili a tím hraběte rozhořčili. Vztahy mezi nimi se znovu přiostřují v době, kdy Špork nechává tesat část Betlému do skály, která byla majetkem jezuitů. Aby svůj hněv dal najevo, nechal František Antonín Špork postavit sochu křesťanského bojovníka na hranici svého panství, tedy přímo v Novém lese, aby hrozil svým mečem směrem k Ţírči a obhajoval pravé křesťanství proti zpupnosti, hamiţnosti a lakomství zkaţeného kněţstva. Hrabě sám se povaţoval za jakéhosi ochránce pravého křesťanství. Po umění mimo jiné poţadoval také to, aby reagovalo na konkrétní ţivotní otázky a zasahovalo do ţivotních problémů. O filipojakubské noci nechal snést k Novému lesu odpadky a zapálit je. Toto podpořil ještě vystřelováním rachejtlí a slet čarodějnic byl na světě. Tímto podněcoval špatné mínění o svém sousedstvu. To se rozrostlo ve společenskou kampaň, kdy bylo moţné vhazovat paskvily, tedy různé satiry na nepřátele, do takzvaných „paskvínských“ uren. Několik jich 6

Vypracováno na základě publikací POCHE, Emanuel. Matyáš B. Braun. Praha: Melantrich a.s., 1937. 5 s. POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun. Druhé přepracované vydání. Praha: Odeon, 1986. 339 s. NEUMANN, Jaromír; PROŠEK, Josef. Matyáš Bernard Braun-Kuks. 1. vydání. Praha: Státní nakladatelství literatury, hudby a umění, 1959. 72 s.

9

bylo umístěno i v Novém lese. Toto vše jen napomohlo k tomu, ţe nakonec skončil ve vězení a to hlavně kvůli zakázaným knihám, které měl zvídavý hrabě ve své knihovně.

2. Areál Nového lesa a s ním související díla a jejich stav Pavel Preiss ve své knize označuje Nový les jako jakési uskutečnění starokřesťanského programu, v němţ vyvřel dokonce panteismus. Co má společného s manýristickým Bomarzem nebo rokokovým Sanspareilem je právě, ţe program v něm zpracovaný nemá jinde obdoby.7 Vzorem pro vybudování této památky byla francouzská šlechtická sídla. Realizace projektu byla spojena s mnoha krajinnými úpravami tohoto území. Areál v Novém lese byl od počátku přiřazován ke Kuksu, celý prostor byl koncipován jednotně. Tuto spojitost přeťala v druhé polovině 19. století stavba ţelezniční trati z Jaroměře ke Dvoru Králové. Popsat vše, co bylo v Novém lese vytvořeno, je těţké, díla se postupně měnila, některá zanikla nebo byla odstraněna. Vydrţely především díla vysekaná přímo do skal. O některých součástech, které zde byly zbudovány, nemáme ţádné informace. Jedná se například o aleje sedmi studánek, kapli Nalezení sv. Kříţe, Krista se satanem-pokušitelem, Ukřiţovaného se dvěma lotry atd.

8

Soustavný průzkum Nového lesa a sondy v řečišti by mohly ale vynést na světlo další plastické úlomky, jakými jsou například nyní nepovšimnuté tři hlavy. Ke dvěma známým jiţ dříve se přiřadila obludná hlava s velkým nosem a vypoulenýma očima, snad i s uraţenými rohy, tedy nejspíš ďábla z Pokušení Krista. 9 Nyní si představíme díla, která se v Novém lese nachází dodnes, popřípadě je nalezneme v blízkém okolí areálu nebo zanikla a máme o nich určité informace. Prvním z nich je poustevna sv. Antonína, budovaná v letech 1718 aţ 1720, zaniklá na přelomu 18. a 19. století. Byla zasvěcena sv. Antonínu Poustevníku, který ţil asketickým ţivotem v poušti v Egyptě. Vedle stavby byly prý umístěny vodotrysky. Poustevna byla postavena nad hranou příkrého svahu v severní části Nového lesa. Jednalo se o prostou obdélníkovou stavbu se zkosenými rohy, podsklepenou a opatřenou kuchyní. Na hřebeni střechy se nacházela věţička s malým zvonem. Uvnitř byla k vidění malířská i sochařská výzdoba. Malby se zaměřovaly 7

PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Druhé rozšířené vydání knihy, která vyšla v roce 1981 pod názvem Boje s dvouhlavou saní, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 608 s. ISBN 80-7185-573-1. 8 Vypracováno na základě článku, v knize Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času, str. 2123, Kaše, Kotlík 9 PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Druhé rozšířené vydání knihy, která vyšla v roce 1981 pod názvem Boje s dvouhlavou saní, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 608 s. ISBN 80-7185-573-1. Str. 372

10

zejména na zobrazení rejů čarodějnic, později musely být zabíleny a to kvůli inkvizičním procesům, které byly proti hraběti vedeny. Co se týče sochařské výzdoby, zachovala se 157 centimetrů vysoká socha sedícího poustevníka Antonína, zřejmě zapomenutá na radnici v Jaroměři. Později pro ni byla vystavěna umělá jeskyně pod městským hřbitovem. Další socha, jeţ se ale nedochovala, zobrazovala bratra Lustiga.

10

Nyní zde nalezneme pouze

návrší a tabuli upozorňující na to, ţe zde dříve stávala poustevna sv. Antonína. V areálu Nového lesa můţeme narazit také na nádrţ jednoho z vodotrysků, která se nacházela v místě bývalé bylinkářské a zelinářské zahrady. Nachází se vpravo před návrším, kde stávala poustevna sv. Antonína, asi 30 metrů od cesty.

11

Studánky, vodotrysky, prameny a další

vodní prvky obecně, byly důleţitou součástí areálu Nového lesa. Nejen ţe usměrňovaly tento ţivel a jeho působení na okolí ale nesly také symboliku vody. Následuje poustevna sv. Pavla, vybudovaná v letech 1718 aţ 1720, která zanikla na konci 18. století. Zbylo zde pouze kamenné sedátko, s otevřenou knihou, které zde můţeme vidět dodnes. Sv. Pavel Poustevník, povaţovaný za zakladatele poustevnictví, ţil údajně v egyptské poušti, kam mu havran přinášel chléb, kterým se ţivil. I tato poustevna byla obsazena poustevníkem, stejně jako poustevna sv. Antonína. Stála zhruba 12 metrů severovýchodně od skály, na níţ byl později vytesán reliéf Příchod tří králů a Klanění pastýřů. Stavba byla šestiboká či osmiboká, zřejmě převáţně dřevěná, ne nijak velká, opatřena střechou s kříţkem na vršku. Zdobily ji nápisy. Nedaleko se nacházela nádrţ s vodou. 12 V Novém lese můţeme dodnes vidět reliéf Vidění sv. Huberta. Byl vytvářen od roku 1722 do 2. září 1726. Sv. Hubert podle legendy propadl světskému pokušení, konkrétně loveckému. Při jednom z honů se setkal s bílým jelenem, který měl mezi parohy krucifix. Toto zjevení způsobilo, ţe se mladík obrátil na křesťanskou víru. Hrabě Špork byl vášnivým vyznavačem lovu, proto mu toto téma bylo velmi blízké. Sám zaloţil lovecký řád sv. Huberta. Reliéf je prací některého z mladších tovaryšů dílny Matyáše Bernarda Brauna. Reliéf trpí nejvíce povětrnostními vlivy, poškozují ho vandalové, mechy a lišejníky.13 Postupem času se stav reliéfu zhoršoval a byl několikrát restaurován a to roku 1955 a 1961 sochařem Antonínem Wagnerem. 14 10

KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 33-40 11 KROPÁČEK, Dr. J. Kuks a Betlem na Královedvorsku. Praha: Korbr, 1910. 69 s., str. 46 12 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 41-43 13 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 44-53 14 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlému: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.]: R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7., str. 2

11

Dále je na řadě socha sv. Máří Magdalény, jejíţ vznik se datuje někdy před 2. září roku 1726. Jako kajícnice a první poustevnice má na sobě jednoduchý plášť nebo je zobrazována nahá. Bylo jí vybráno místo nedaleko Vidění sv. Huberta, na nízké a podlouhlé skále. Účast samotného Matyáše Bernarda Brauna je nesporná. Tuto sochu lze povaţovat za jedno z vrcholných děl dílny, utrpěla však značná poškození. Chybí ji pravá ruka, má poškozenou partii chodidel, ničí ji eroze. V letech 1906 a 1907 byla socha restaurována spolu s ostatními díly v Novém lese a to J. Krejčíkem. Podle Josefa Wagnera, který dílo restauroval roku 1954 a 196115, sv. Máří Magdaléně neškodí v největší míře spodní voda, protoţe je umístěná na svahu, který zaručuje okamţitý odtok vody, ale nejvíce trpí vodou dešťovou. Ta rozleptává povrch, kde se usazují mechy a lišejníky. Vlhkost z kamene byla odvedena odtokovými ţlábky. V dalším návrhu, který je blíţe neoznačený, je řečený opak, ţe sochu nejvíce poškozuje spodní voda. 16 Máří Magdaléna byla restaurována ještě roku 1985. 17 V areálu se nachází socha sv. Jana Křtitele, dokončena před 2. zářím 1726. Jan Křtitel ţil asketickým ţivotem v judské poušti a kázal příchod Krista. Nelze pochybovat o přímé účasti Matyáše Bernarda Brauna na tvorbě této sochy, jedná se vrcholné dílo. Patří k prvním dílům vytvořeným v areálu a je silně poškozeno. Chybí mu hlava i ruce. Z důvodu značného zničení jej další ze skulptur v důleţitosti předčily. Na konci 19. století napadla sochu vegetace, v jedné z trhlin se usadila bříza. Na začátku století dvacátého byl strom odstraněn. Chodidla Jana Křtitele jsou odřená smýkáním kol vozů, které tudy projíţděly. Stejně je tomu i u sv. Máří Magdalény. Proto se sniţoval okolní terén, aby díla dále netrpěla. K dalším zásahům patří opatření okolí drenáţemi, socha totiţ v období dešťů byla ponořena v kaluţi vody a zpevnění terénu. V blízkosti se nachází menší balvan, z něhoţ byla vytvořena ovečka. 18

Socha Jana Křtitele byla v minulosti několikrát restaurována, v roce 1927 Josefem Křepčíkem, 1936, 1954, 1961 a 1973 ji restauruje Josef Wagner. Klesáním podloţí došlo postupem času dokonce k roztrţení sochy. 19

15

HINK, Jaromír . Záchrana Braunova Betlému : Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7, str. 3 16 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str.53-56 17 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlém: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7, str. 3 18 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str.56-61 19 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlému: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7, str. 3

12

Zachovala se zde také socha poustevníka Juana Garina, dokončená opět před 2. zářím roku 1726. Zachycuje poustevníka, který je vyrušený psí smečkou a vylézá z jeskyně. Tato jeskyně byla významnou kvůli tomu, ţe tvořila hranici mezi panstvím Františka Antonína Šporka a panstvím ţírečských jezuitů. Řešily se zde pozemkové spory, později byl pozemek připojen k areálu. Jedná se o nejzachovalejší ze skulptur, zřejmě kvůli částečnému krytí jeskyní, na břiše sochy dosud nalézáme zbytky polychromie. Byl vytvořen dokonce sádrový odlitek sochy Garina. Jeskyně byla částečně uměle vytvořena, je zde umístěn reliéf Ukřiţovaného a sedátko s otiskem ruky, údajně Šporkovy. Zprávy z roku 1904 hovoří o tom, ţe Ukřiţovanému kdosi urazil hlavu. Hlava byla později znovu uraţena, poté nalezena a připevněna. Toto se stalo znovu roku 1999. Dílo utrpělo i při kácení okolního lesa. Lovecký pes, který vystopoval Garina, stál nalevo od vchodu do jeskyně, ve 20. století byl přemístěn do lapidária špitálu v Kuksu na doporučení M. Suchomela.

20

Restaurování proběhlo v letech

1954, 1961 a 1973 Antonínem Wagnerem. 21 Stojí zde i socha poustevníka Onufria, dokončena před 2. zářím roku 1726. Váţe se k němu podobná legenda jako ke sv. Pavlovi, byl s ním dokonce zaměňován. Je vytvořen z volného kamene, proto by nemělo být velkým problémem vytvořit pro tuto sochu izolaci proti spodní vodě. Proti dešti je chráněn stříškou od roku 1985. Jedná se o jednu z nejzachovalejších soch, společně se skulpturou zpodobňující poustevníka Garina. Bylo zjištěno poškození lišejníky a vandaly. Zastřešení sochy velmi omezilo růst vegetace na povrchu díla. 22 Přístřešek je ale kritizován Milošem Suchomelem, říká, ţe dílo je touto stavbou příliš spoutané a nechrání sochu před povětrnostními vlivy. Přístřešek by měl být rozsáhlejší. 23 Restaurování prováděli roku 1906-7 sochaři Ladislav Kofránek, Josef Křepčík, Hans Jaeger a Hugo Eger. Josef Wagner roku 1935 a 1954, Antonín Wagner v letech 1951 a 1973. 24

Nejvíce trpí dochované reliéfy Klanění pastýřů a Příchod tří králů zvané Betlém. Vznikající roku 1727-1729, druhý od srpna roku 1731 do roku 1733. Jsou to dvě

20

KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str.61-68 21 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlému: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7, str. 3 22 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str.69-72 23 Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168, str. 13 24 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlém: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7, str. 3

13

nejoblíbenější témata křesťanského výtvarného umění. Betlém obsahoval celkem 26 postav volných i reliéfních. 25 Prostřední stěna obsahuje Narození Páně, lze zde rozpoznat matku Páně schýlenou k novorozenci, za ní je se sepjatýma rukama sv. Josef. Leţící vůl a za ním osel doplňují představu betlémského chléva. Na zemi nalézáme ještě vpravo klečícího pastýře s ovečkou, vlevo jen chodidlo, z nějaké další postavy. Vlevo na stěně jsou tři králové. První s hermelínem a pláštěm sestoupil jiţ z koně a blíţí se ke kolébce Páně. Sluha mu drţí plášť. Druhý král je černý s turbanem a třetí král, s korunou, ještě sedí na koni. Následuje je sluţebnictvo s dary. 26 Oba reliéfy jsou dnes torzem, postavy mají uraţené hlavy a končetiny, díla jsou silně porostlá mechem a lišejníkem a to kvůli pronikání vody, přímo uprostřed skály vyvěrá pramen. Po očištění od vegetace se ale objevily i nové vertikální trhliny. Další ošetřování bylo provedeno bez vědomí památkového ústavu chemikáliemi neznámého sloţení. Při další snaze o zbavení reliéfů mechu a lišejníků se při jejich částečném odstranění objevují místa narušená do poměrně velké hloubky. Při kácení okolního lesa napadeného mniškou se dokonce části soch pouţívali k zakládání kol vozu na svahu. 27 Restaurování reliéfů proběhlo v letech 1906-1907 sochaři Kofránkem, Krepčíkem, Jaegerem a Egerem. Další restaurování provedl v roce 1936 a 1954 Josef Wagner. 1985 reliéfy restauroval pan M. Smrkovský. 28 Anděl Gloria, tedy anděl chválící Boha. Socha vznikla roku 1729, dokončena byla roku 1731, nyní se nachází v jihozápadním koutu špitální zahrady. Byla součástí reliéfu Klanění pastýřů. Jak se anděl Gloria dostal do špitální zahrady, není úplně jasné. Je vytesaná z kvalitního kamene, proto nepotřebuje tak velkou restaurátorkou pozornost. Návrh na restaurování areálu Nového lesa z roku 1967 předpokládal navrácení anděla Gloria zpět ke skupině Klanění pastýřů. Naposledy byla socha restaurována roku 1995. 29 Dalším dochovaným dílem je Kristus rozmlouvající se Samaritánkou u studny Jákobovy. Vytvořen v letech 1726 nebo 1727 aţ červenec 1729. Sousoší bylo dlouhou dobu obklopeno vodou z nedalekého potůčku. Dalším problémem je umístění sochy hluboko pod 25

BLAŢÍČEK, Oldřich J. Kuks: hospitál a Betlém. 3. vydání. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1963. 36 s 26 KROPÁČEK, Dr. J. Kuks a Betlem na Královedvorsku. Praha: Korbr, 1910. 69 s., str. 50 27 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 72-85 28 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlému: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7, str. 4 29 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 85-88

14

úrovní ostatního terénu, coţ způsobuje shromaţďování vody při deštích. Studna je naplněna většinou dešťovou vodou, která v zimě zamrzá a způsobuje praskliny, zatím se nepřišlo na to, co s tím konkrétně dělat.

30

Uţ dříve bylo toto dílo poškozené, Jan Kropáček ve své knize

hovoří o tom, ţe hlava psa byla jiţ uraţená a chrlič v podobě lva, o tom jiţ také nic není známo. Hlavy obou hlavních postav, Krista a Samaritánky jsou úplně ztraceny. Hovoří také o otvoru, kterým přebytečná voda mohla ze studny odtékat. Dílo bylo oplocené tyčkovým plotem a uzamčené. Klíče bylo moţné zapůjčit u hajného nadačního panství. 31 Socha sv. Jeronýma, vznikla mezi lety 1726 aţ 1729. Znázorňuje jednoho z církevních Otců. Jednalo se o sochu, která nebyla vytesaná přímo do skály. Sv. Jeroným byl umístěn v blízkosti skály, kde se nachází Příchod tří králů a to v umělé jeskyni. Sochy byla přenesena do hospitální zahrady, nyní je na výstavě v Muzeu barokních soch v Chrudimi. 32 Samozřejmě padly návrhy na její přenesení zpět do Betléma, ale nakonec byly zamítnuty a to kvůli obtíţnosti transportu a moţnosti poškození, které tedy zjevně nebránily přesunu na zmiňovanou výstavu. 33 Kapli povýšení sv. Kříţe, vybudovanou v roce 1729, jiţ v areálu nenajdeme. Stála při rozcestí, před skupinou ústředních reliéfů, obraz do kaple dodal Petr Brandl, originál však později Špork věnoval ţírečským jezuitům, na jeho místě byla zavěšena kopie. Stavba nebyla povolena, na coţ František Antonín Špork nereagoval a nehodlal to nijak řešit.

34

Nyní je na

jejím místě jen pahorek, po pravé straně od cesty. Skála s obrazem Útěk sv. rodiny do Egypta. Dílo dokončeno roku 1730. Petr Brandl zde zobrazil novozákonní příběh. Skála se nachází na západním konci Nového lesa. Na počátku 20. století byla malba ještě trochu viditelná, dnes je tam moţné vidět určité stopy barvy a obrysy. Je zničena vrypy a nápisy. K dílu se podle Jana Kropáčka váţe lidová pověst, která praví, ţe na skále bylo zobrazeno peklo, kde podoby čertů odpovídaly tvářím ţírečských jezuitů. V době před inkviziční prohlídkou povolal Špork Brandla, aby místo tohoto namaloval Útěk do Egypta. 35

30

KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str.89-93 31 KROPÁČEK, Dr. J. Kuks a Betlem na Královedvorsku. Praha: Korbr, 1910. 69 s., str. 47-48 32 Stránky hospitalu Kuks, online, 2. 11. 2011, dostupné z http://www.hospital-kuks.cz/zpravy-z-hospitalu/ 33 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str.93-96 34 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str.97-99 35 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 99-101

15

V Novém lese se měla tyčit socha křesťanského vojína, zvaného latinsky Miles Christianus, menší verze vytvořena roku 1731, podstavec dokončen o rok později. Tato socha byla určena původně do areálu Nového lesa. Nakonec tam ale postavena nebyla, její rozměry se hraběti Šporkovi nezdály dostatečně impozantní, proto se nachází na špitálním dvoře. Měla být umístěna poblíţ poustevny sv. Antonína. Byla restaurována, zbavena vegetace a její dříve pravděpodobně ţelezný meč byl vyměněn za bronzový. 36 Socha křesťanského vojína, větší verze, vytvořená roku 1732. Nyní se nachází uprostřed zahrady špitálu. Jedná se o autostylizaci hraběte Šporka, stejně jako u verze menší. Křesťanský vojín byl postaven na západním konci lesa, orientován byl směrem k Ţírči. Byl obklopen dvěma zděnými sloupy. Za neznámých okolností byl převezen do špitální zahrady. Socha byla zrestaurována a i dnes je její stav uspokojivý. 37 Socha zarmoucené Hagar, egyptské otrokyně ţeny Abrhámovy, dokončena v červenci roku 1732. Torzo sochy je dnes umístěno na nádvoří špitálu. Pravděpodobně byla umístěna mezi poustevnou sv. Pavla a studnou Jákobovou. Torzo dílo, tedy jeho spodní část, bylo vytaţeno počátkem třicátých let 20. století z řeky Labe. 38 Spekuluje se, zdali není úplně prvním Braunovým dílem v přírodním prostředí v Kuksu Stigmatizace sv. Františka, datace tohoto díla není známá, nachází se na lesnatém svahu labského údolí. 39 Přehledná tabulka, kdy bylo které dílo restaurováno a jakým způsobem se nachází na straně 73.

3. Které vlivy způsobují poškozování soch v Novém lese? Pánové Kaše a Kotlík uvádějí ve své knize hned několik vlivů, které Braunovy sochy poškozují. Jejich závěry dokládají i studie, které byly vypracovány na základě dlouhodobého monitoringu přímo v areálu Nového lesa. 40

36

KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 101-102 37 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 103-105 38 KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 105-106 39 PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Druhé rozšířené vydání knihy, která vyšla v roce 1981 pod názvem Boje s dvouhlavou saní, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 608 s. ISBN 80-7185-573-1. Str. 327 40 DOHNAL, Jiří; JÁNĚ, Zdeněk; VILHELM, Jan. Geo-fyzikální průzkum na lokalitě Nový les u Ţírče, Betlém. Praha: [s.n.], 1996 TU 30b., 7., Sledování stavu reliéfů M. B. Brauna v Novém lese u Kusu: Dlouhodobý monitoring změn mikroklimatu pod přístřešky a změn stavu kamene, období září 1999 -leden 2002. Praha, květen

16

Poškození je dáno samotnými vlastnostmi pískovce a vnějšími vlivy. Jedním z nich je určitě klima Nového lesa. Nejvýrazněji se projevuje vliv sněhu zimním období, který přes den roztaje, skulptury promáčí a posléze v noci zase uvnitř kamene zmrzne a způsobuje tak trhliny. Vítr a déšť prý sochy tolik nepoškozuje, proti erozi je chrání většinou lesní porost. Podle průzkumů, materiál, takzvaný královédvorský pískovec, který je pevný a tvrdý, málo saje vodu oproti jiným pískovcům, ale má schopnost ji velmi rychle natáhnout. Za vhodných podmínek můţe ale i rychle vysychat. Většina děl je vytvořená z takzvané rostlé skály, několik z nich je z volných kamenů. Rozpad kamene způsobují mechanické vlivy jako nárazy nebo vibrace. Dále tlaky, které se zvyšují při zvětšené míře vlhkosti v kameni, zvětšování objemu vody při jejím zmrznutí uvnitř hmoty, mimo toto také působení vegetace, rozrušování kořeny rostlin atd. Jak jiţ bylo řečeno, tento pískovec je pevný a tvrdý, ale vyskytují se v něm také tenké vrstvy různorodých materiálů, které hůře odolávají vnějším vlivům. Při namáhání se odloupne celá vrstva a zůstane po ní téměř rovná plocha. Tento jev je u mnoha soch patrný. K mechanickému poškozování skulptur v Novém lese docházelo i rukou člověka, podle knihy Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, se toto dělo většinou z nedbalosti, coţ lze předpokládat například při těţbě kamene v nedalekém lomu nebo kácení lesa. Podle mého názoru lze u některých soch předpokládat cílené poškozování, viz uraţené hlavy, vyryté nápisy atd. Poškozování přisuzují činnostem, jako bylo sváţení dřeva při napadení lesa mniškou ve dvacátých letech 20. století, reliéfy byly zřejmě poničeny i při válečných akcích v 18. a 19. století, kdy se v blízkosti Nového lesa vyskytovala a tábořila pruská či rakouská vojska. Lomová práce v okolí soch také mohla kámen narušit. V této době se zvyšovala naváţka na cestách a to způsobilo zhoršený odtok vody v celé oblasti. Z tohoto důvodu byla u studny Jákobovy vytvořená drenáţ, která je dnes jiţ nefunkční. Jakýsi trvalý bazén se vyskytuje i v okolí reliéfu Příchod tří králů. Roku 1995 zde byla vykopána provizorní drenáţ, o to se zaslouţil dnešní správce hospitalu v Kuksu. Terén v okolí zmiňovaných soch byl později sniţován. Jiţ byla řeč o zvýšené vlhkosti uvnitř materiálu. Tlak uvnitř kamene zvyšují soli rozpustné ve vodě. Vzniká zde krystalizační činnost, jeţ uvolňuje jednotlivá zrna nebo krystaly. Pískovec rychle nasaje malé mnoţství sráţkové vody, která v sobě nese korozi vyvolávající plyny nebo soli. Krusta, jeţ je vytvořená na povrchu skulptur, zabraňuje rychlému vysychání kamene. V místech, kde jsou sochy chráněné před vlhkostí, hlavně tou 2002. TU 36 a., 8., HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlém: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7

17

vzlínající ze země, je kámen ve velmi dobrém stavu. Docent Petr Kotlík uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas v pořadu Vstupte 41, ţe nejhorším vlivem je opravdu spodní voda. Dříve byl odvod vlhkosti z areálu důmyslně propracován, voda z pramenů se sváděla potrubím do fontán a jezírek, pískovec a další materiál se vlivem jeho umístění, a to ze svahu po spádu řeky Labe, sám účinně zbavoval přebytečné vlhkosti. Ta přes něj musí probíhat, jelikoţ pod pískovcem se nachází takzvaný izolátor, vrstva, která vodu skoro nepropouští. Tato struktura byla narušena zásahy člověka. Vliv přímé sráţkové vody byl ověřován tím způsobem, ţe se nad skulptury postavily přístřešky, které je měly chránit. Přístřešky by mohly fungovat i proti nadměrnému výskytu organismů na povrchu soch, odřízly by je od potřebného světla. Bylo tedy prokázáno, ţe činnost deště nemá takový markantní vliv jako činnost vzlínající spodní vody. Socha poustevníka Onufria je důkazem, je neporostlá mechy a lišejníky a její povrch je poměrně zachovalý. Podle slov pana Petra Kotlíka se u domů nebo dalších objektů dá vytvořit izolace, která nás problému zbaví, tady je to ale bohuţel komplikovanější, hrozí totiţ poškození soch. Chemická koroze kamene prostřednictvím látek ze znečištěného ovzduší je neznatelná. Korozí nezpůsobují jenom soli a plyny, společně s vlhkostí obsaţenou v kameni, ale také ţivé organismy, které zde mají vhodné podmínky k ţivotu, dostatek vody a světla. Na povrchu i uvnitř kamene nalezneme řasy, sinice, houby, mechy, lišejníky a vyšší rostliny. Všechny uvedené organismy se doplňují, řasy například obohacují povrch kamene o různé organické látky, které pak vytváří dobré prostředí pro uchycování a růst dalších rostlin, tyto vlivy přispívají k vytvoření krusty a následnému zadrţování vody. Houby se projevují podobně, houbová vlákny ale mohou pronikat hluboko do substrátu a působení tudíţ nemusí být jenom povrchové. Lišejníky jsou asi nejnebezpečnější, jejich činnost je chemická i mechanická, v areálu Nového lesa najdeme ale jenom ty, jejichţ působení není zdaleka tak destruktivní. Přesto je ale jejich vliv nezanedbatelný. Mechorosty se vyskytují na vrstvách půdy, která se nachází přímo na kameni, nebo osídlují oblasti rozrušené lišejníkem. Nemají kořeny jenom systém vláken, který můţe pronikat aţ do hloubky jednoho centimetru. Tím, ţe zadrţují vodu, znesnadňují vysychání materiálu. Vyšší rostliny narušují materiál největší silou a to silou kořenů, které zvětšují malé praskliny. Veškeré tyto organismy jsou hodně patrné hlavně u reliéfů Klanění pastýřů a Příchod tří králů, kde mechy a lišejníky vytváří velice specifickou barevnost děl, která jsou jimi úplně obrostlá. Okolní les sám o sobě samozřejmě také přispívá

41

Český rozhlas, Petr Kotlík:Braunův Betlém trochu jinak, online, 15.11.2011, dostupné http://www.rozhlas.cz/leonardo/vstupte/_zprava/petr-kotlik-braunuv-betlem-trochu-jinak--948652

z

18

k zadrţování vlhkosti. Stromy rostoucí v bezprostřední blízkosti mohou narušovat díla svými kořeny, nebezpečné jsou také spadlé větve nebo kmeny stromů. Stav povrchu kamene je ovlivněn také některými staršími restaurátorskými zásahy. Při nanášení ochranných roztoků vznikají mimo jiné například látky vyvolávající korozi nebo látky, kterými se ţiví bakterie nacházející se na povrchu materiálu. 42

4. Zachraň Betlém V této části práce chci nastínit, jakým způsobem probíhaly v průběhu času snahy o záchranu areálu Nového lesa, kdo je inicioval a jaké události dílo provázely. Které aktivity byly úspěšné a udrţitelné a bylo by vhodné se o něco takového znovu pokusit, které byly úspěšné méně, nebo dílu dokonce uškodily, kdy se památka dočkala zaslouţené pozornosti a jakým způsobem k tomu došlo. Dále bych ráda popsala aktuální dění. Koordinované snahy o záchranu se objevují ke konci 19. století, s tímto děním nás seznámí první kapitola. Nejprve ve zkratce zmíním, čím si do té doby Braunův Betlém prošel. Fáze, kterými prošel Braunův Betlém 43 I.

1717–1738

(26. 2. 1717 – 30. 3. 1738)

II. III.

1738–1778 1778–1899

(30. 3. 1738 – 1778) (1778 – 19. 9. 1899)

IV.

1899–1984

(19. 9. 1899 – 19. 9. 1984)

Práce navrhované a práce realizované V. 1984–2002 (19.9.1984–31.12.2002) VI.

2003–2006

(1. 1. 2003 – 31. 12. 2006)

Zaloţení, výstavba, rozvoj a vrchol areálu Nového lesa. Počínající úpadek – vzpomínky na dni minulé. Doba zapomnění, úpadku a devastace areálu Nového lesa. Období terénních zásahů bez přítomnosti archeologa.

Období průzkumů a výzkumů areálu Betléma v Novém lese u Kuksu Období po ukončení terénních zásahů v areálu Nového lesa (podle mého názoru pokračuje aţ do dnešní doby, nic významného se neuskutečňuje)

4.1. 1900-1950 Podle správce hospitalu Kuks, který je s Betlémem nedílně spjat, začalo toto chátrání jiţ v 18. století. Od konce 19. století se setkáváme s mnoha iniciativami, které se zabývají

42

Kapitola vypracována na základě informací z knihy KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran, str. 189-229 KOTLÍK, Petr, et al. Záchrana Braunova Betléma u Kuksu: Analýza příčin a poškozování a návrh moţnosti konzervace a rehabilitace. Praha: [s.n.], 1995. 130 s. TU 29b., 7. 43 Kulturně-historická analýza oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště, Fáze vývoje, online, 23. 11. 2011, dostupné z http://www.kuks.estranky.cz/clanky/faze-vyvoje.html

19

záchranou soch v Novém lese. Hlavním nástrojem pro získání financí, který pouţívali lidé tehdy a bylo nutné uchýlit se k němu i v dnešní době, kdy byla zákonem organizovaná péče o památky několikrát doplněna o nové dodatky a můţe se aspoň ve svém tištěném znění zdát plně vyhovující a funkční pro daný účel, se stalo povětšinou upozorňování laické veřejnosti, ve spolupráci s odborníky, a to opravdu různými způsoby. V roce 1903 to byla Jednota výtvarných umělců českých v Praze ve spolupráci s Odborem klubu českých turistů ve Dvoře Králové. Klub českých turistů se na dlouhou dobu stal hlavním bojovníkem za záchranu Braunova Betléma, vzhledem k umístění a povaze díla, je zde velmi zřetelný nejen umělecký a estetický význam, ale také důleţitost tohoto místa jako cíle návštěv turistů a prázdninových výletníků, kteří nehledají jenom umělecký záţitek. V této době byl tomuto sdruţení nápomocen také sochař Josef Mauder. Postavil se za záchranu díla jedním ze svých článků. Uţ v této době říká, ţe „kdyby jinde měli Garina a kromě něho i Betlém celý, všechno úsilí by vynaloţili k trvalému zachování nevšední kulturní památky, řady nadšenců by stále byly na místě, ale u nás? Krasocit a porozumění umění krokem tak váhavým a liknavým jde kupředu…“ 44 Zhruba čtyři roky trvalo projednávání návrhů a nakonec byly povoleny pouze drobné úpravy, Ministerstvo vyučování a kultu povolilo pro restaurování subvenci ve výši 3000 K., s podmínkou, ţe bude přísně dbáno nařízení a návodů Centrální komise. V létě byly provedeny konzervační práce, ale Centrální komise ve Vídni učinila rozhodnutí, ţe provedená práce není dostatečná a ţe bude potřeba uskutečnit další kroky. V této době se také začíná pracovat na zvyšování informovanosti o existenci této památky pomocí článků, přednášek atd., tím se zvýší počet návštěvníků památky a zájem o ni.45 Dozor nad sochami má na starost hajný, který bydlel nedaleko nádraţí v Ţírči. Pověřila ho tím správa Nadačního panství Kuksu. 46 Během roku 1908 zaslalo Ministerstvo vyučování a kultu přislíbené peníze na restaurování soch. Znamená to tedy, ţe jedna z prvních iniciativ podporujících zachování těchto barokních skulptur, byla se vším všudy zrealizována a vyřešena během pěti nadcházejících let od prvních potřebných kroků ke zviditelnění problému. 22. 4. 1919 přichází nová iniciativa opět od Klubu českých turistů v Praze. Ţádají po tehdejším Ministerstvu školství a národní osvěty roční příspěvek 500 aţ 1000 korun na ochranu skulpturální výzdoby z Kuksu a Betléma. Od této instituce se jim dostalo rady, ţe

44

KROPÁČEK, Dr. J. Kuks a Betlem na Královedvorsku. Praha: Korbr, 1910. 69 s., str. 2 KROPÁČEK, Dr. J. Kuks a Betlem na Královedvorsku. Praha: Korbr, 1910. 69 s., str. 1 46 KROPÁČEK, Dr. J. Kuks a Betlem na Královedvorsku. Praha: Korbr, 1910. 69 s., str. 47-48 45

20

mají vykácet les, který se kolem nachází, ţe je to neţádoucí pro další existenci Betléma. Bohuţel se ukázalo, ţe při doporučeném postupu se při kácení chovají k Betlému tak bezohledným způsobem, ţe jsou díla v ještě větším ohroţení neţ předtím. Teprve roku 1925 je ustanoveno Ministerstvem školství, ţe ze státní výpomoci ve výši 12 400 Kč na opravu děl v Kuksu, bude část poskytnuta i na zajištění soch v Betlémě, práce ale provedeny nebyly. Došlo k tomu aţ o dva roky později. Zde se poprvé objevuje určitá nevýhoda určitého propojení hospitalu Kuks a Betléma v Novém lese, kdy monumentálnost budovy a její dobrá dostupnost předurčuje hospital k většímu zájmu neţ vzdálenější Betlém skrytý v lesích. V této souvislosti mě napadá také poměrně špatné turistické značení, jenţ má člověka k Betlému nasměrovat a mnohdy se opravdu ztrácí. Klub českých turistů se opět hlásí o slovo roku 1930, kdy komunikuje s Výtvarným odborem Umělecké besedy Praha, se Zemským úřadem v Praze a zejména se Státním památkovým úřadem. Roku 1936 byl k opravám soch vyzván akademický sochař Josef Wagner. Finance na opravy mu poskytla hospitální nadace, tedy přímo místní organizace, a to ve výši 18 400 korun. Zhruba o dva roky později uveřejňuje Wagner v časopise Volné směry článek Braunovy sochy sedící v Kuksu, kdy na základě slohového rozboru dospěl k názoru, ţe socha, kterou se při povodních podařilo vytáhnout z Labe, pochází z Nového lesa, čímţ se stará o propagaci díla a o zvýšení zájmu odborníků o něj. Tomu napomohla i výstava ve Valdštejnském paláci a v paláci Zemského zastupitelstva s názvem Praţské baroko, umění v Čechách 17. - 18. století, kde byly vystaveny odlitky soch z Nového lesa. Roku 1939 jsou díla v Kuksu a Betlémě oceněna. Konkrétně takzvané Velké plastiky v Betlémě, Narození Páně, Klanění a svatý Hubert na 500 000 korun, Studna Jákobova na 150 000 korun, Máří Magdaléna na 120 000 korun a Onufrius, Jan Křtitel a Garin dohromady na 450 000 korun. Kolem roku 1945 ţádá Karel Kriegel, chovanec místního chorobince, aby byla díla z Nového lesa převezena do Prahy, do muzea, kde by byla chráněna před negativními přírodními vlivy a hlavně by se zvýšila jejich návštěvnost. Toto řešení se nezdá aţ tak nelogické, jak se na první pohled můţe zdát, kdyţ se dílo vytrhne z kontextu krajiny, do které je působivě zasazeno. Braunovy sochy by se tímto způsobem staly lépe přístupnými pro velké mnoţství obdivovatelů a získalo by jakousi autonomii, nezávislost na hospitalu v Kuksu. Braunovy alegorie Ctností a Neřestí nacházející se přímo před budovou v Kuksu, také vystavené nepříznivému působení přírodních podmínek a návštěvníků, byly poměrně brzy nahrazeny kopiemi. Původní sochy jsou umístěny jen nedaleko od svého stanoviště, na hospitálním nádvoří v lapidáriu, čímţ odpadá starost s tím, ţe by mohlo v budoucnu dojít k jejich úplné zkáze vlivem vnějších podmínek. Komplikace spojené s obdobným řešením 21

situace v Betlémě, spočívají zejména v provázání soch s pískovcovými útvary, coţ znamená větší nákladnost a opatrnost při zachování původního vzezření při nahrazování originálů. Toto řešení nikdy uskutečněno nebylo.47

4.2. 1950-1998 Roku 1950 byl Kuks společně s areálem Nového lesa předán původním majitelem, tedy Hospitální nadací Františka Antonína Sporcka, státu, Národní kulturní komisi pro správu státního kulturního majetku v Praze, která spadá pod tehdejší Ministerstvo školství, věd a umění. Předávání se protáhne zhruba na dva roky, areál je tedy předán aţ 22. července 1952.48 Tento orgán začne poměrně brzy jednat o nutných opravách, jediných, které dnes povaţuje většina za stěţejní v rámci restaurování a konzervace barokních soch. Ze dne 28. října 1954 pochází zpráva o zrestaurování všech skupin soch, které provedli Josef a Antonín Wagnerovi. Následujícího roku měly být všechny práce dokončeny, trvá se ale na vyřešení konečného zabezpečení plastik, u kterých dochází k neustálému poškozování. O této realizaci jedná sochař Antonín Wagner s Ministerstvem kultury. To je ochotné poskytnout mu 5000 Kč na závěrečnou konzervaci tří reliéfů. Roku 1961 Wagner znovu opravuje vzniklé vady a sochy znovu konzervuje. V archivu památkového úřadu Pardubice je uchována listina hovořící o konkrétních sumách, které měly být za opravy jednotlivých soch poskytnuty. Pohybují se v rozpětí mezi 2800 aţ 7 500 Kčs. Roku 1967 se navrhuje oplocení Braunova Betléma. Místní občané totiţ upozorňují na skutečnost, ţe areál vyuţívá ke svým cvičením i armáda, oplocením by se mělo zabránit neţádoucímu vstupu.

49

Zprávy hovoří o tom, ţe byla odstraněna sochám nejbliţší vegetace,

stav soch se v té době jevil jako poměrně dobrý, mechanické poškození pochází z dřívější doby, největší škody jsou zejména z časů, kdy se zde lámal kámen pro josefovskou pevnost. Z provozu je vyřazen vodní systém. Nedostatky jsou zejména v úpravě celého areálu, kde se

47

Kapitola vypracována na základě informací z knihy KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran 48 Odevzdání Braunových skulptur a přísl. nemovitostí v Betlémě do správy státní, 26. 7. 1952, čísl. 194/52, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Kuks-Betlém, číslo knihy165 49 Betlém u Dvora Králové, projektový záměr, ţádost o vyjádření, 466/68, 12. 2. 1968, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém

22

skulptury ztrácejí ve vegetaci. Cesty jsou nezpevněné a blátivé, areál je často vyuţíván turisty k táboření, návštěvníci často neznají hodnotu tohoto díla. Není zde parkoviště. Proto se hovoří o poţadavcích na vodohospodářské úpravy, zásahy do porostů, které je nutné zredukovat, úpravy cest a zařízení areálu tak, aby mohl fungovat v rámci cestovního ruchu. Dále se jedná o vytvoření pískovaných plat kolem děl, sezónním zastřešení skulptur, které by mělo být lehce demontovatelné, mimo to by bylo vhodné areál oplotit a vybudovat parkoviště. 50 V této době vrcholí tendence k nutnosti nejprve finančně podpořit opravy budov v Kuksu a aţ poté se zaměřit na Betlém nebo ho raději úplně vynechat. Komise výstavby Místního národního výboru v Kuksu vyčítá Krajskému středisku památkové péče v Pardubicích, ţe celková částka 420 000 Kčs na úpravy areálu v Novém lese je nedostatečně promyšlena, vzhledem k tomu, ţe nejsou peníze na opravu fasád obytných domů v Kuksu pocházejících z éry Sporcka, a v neposlední řadě také na nutné úpravy kaskádového schodiště. Proto se začne uvaţovat o získání mimořádných příspěvků od ústředních orgánů. V této souvislosti se znovu objevuje řešení přemístit nejcennější plastiky na chráněné místo a jejich nahrazení kopiemi, ovšem pouze ve slovní podobě. Plastiky se dočkají levného, avšak jak se později ukáţe účinného vyřešení situace tím, ţe jsou zastřešeny. Velice funkčním alarmujícím prostředkem by se mohlo zdát zařazení památky do určité prestiţnější skupiny společně s dalšími vzácnými památkami. Roku 1970 je podán návrh na prohlášení areálu Betléma za Národní kulturní památku a zřízení památkové rezervace. Vzhledem k této příleţitosti byl vytvořen plán areálu v měřítku 1:1000. O rok později obhajuje architekt Michal Brix na Vysoké škole umělecko-průmyslové, obor Uţitá architektura, diplomovou práci na téma Rekonstrukce zámku v Kuksu, kde se zabývá i Braunovými skulpturami v Novém lese. Výsledky průzkumu publikoval v časopise Památková péče. Během nadcházejících deseti let se ale nic podstatného neděje. Dochází pouze k zajímavému zjištění, ţe byl proveden zásah bez vědomí, souhlasu a přítomnosti průvodce z Kuksu, který byl povinen zásahy vţdy kontrolovat. Došlo k očištění hlavního reliéfu od mechu a náletových rostlin ţáky UMPRUM Brno. Ti zde byli na návštěvě za přítomnosti svých profesorů. Vzhledem k této události se odkrývají další. Průvodce Urban uvedl situaci, kdy bylo odebráno 5 chemických vzorků neznámými pracovníky z Prahy.51 Tato situace se nakonec vysvětluje.

50

Investiční úkol, březen 1967, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 51 Vypracováno na základě článku, v knize Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času, str. 168169 , Kaše, Kotlík

23

V 80. letech byly zahájeny některé průzkumy se snahou řešit záchranu areálu a omezit jeho dalšího poškozování.52 Přichází nová šance ke zviditelnění problému, a to roku 1984, ku příleţitosti třísetletého výročí narození Matyáše Bernarda Brauna. Je uspořádán pracovní seminář, v němţ Ludvík Losos formuluje tři základní příčiny poškozování soch v Betlémě, dochází k objevení myšlenky nutné multidisciplinarity. Opět se navrhuje provádění různých výzkumů (fotogrammetrie, geodetické zaměření, zhotovení sádrových odlitků, petrografický průzkum, technologický a restaurátorský průzkum)53 a je stanoven závěr o havarijním stavu díla, který ale trvá vlastně dodnes. Rok 1984 a také 1985 je vzhledem k výročí hojný na akce týkající se Brauna a jeho soch. Jeho dílem se zabývá Pavel Preiss a Jiří Kotlík, pracovníci Státního ústavu památkové péče vypracovávají interní expertízu, Společnost pro starou hudbu pořádá konferenci, kde zazní referáty na téma celkové restituce areálu Betléma. Vzhledem k těmto upozorněním se opět začínají řešit drobné problémy, přichází další návrh na záchranu Nového lesa. Novým pohledem bylo vytvoření jakéhosi galerijního prostoru kolem soch, vyrobeného ze skla, který by zamezil přístupu vnějších přírodních vlivů. Vše nakonec neúspěšně, objevuje se takový pohled, ţe upozorňujících tendencí, vypracovaných plánů na zachování Betléma, referátů a seminářů je dostatek, ovšem konkrétních realizací a finanční podpory nikoliv. 1988 je zkoumána polychromie soch v Novém lese a jsou známy výsledky.

54

Nad

obnovou v tomto směru, se podle docenta Petra Kotlíka, ani později neuvaţuje. Roku 1990 podávají státní restaurátorské ateliéry Návrh koncepce záchrany a ochrany Betléma u Kuksu. O tři roky později Research Support Schneme of the Central European University Prague přidělila grantové prostředky projektu Záchrana Braunova Betléma u Kuksu-Analýza příčin poškozování a návrh moţnosti konzervace a rehabilitace. 17. října 1995 byl projekt předloţen k oponentuře. Památka je hospitálem navrhovaná k zařazení mezi nové národní kulturní památky. 55 Tohoto roku se uskutečňuje také seminář, kde byly prezentovány také výsledky týmového průzkumu tohoto areálu. K další zahraniční prezentaci dochází na kongresu 8th International Congress on Deterioration and Conservation of Stone v Berlíně. Další prezentace se uskuteční v Brně v rámci konference International Konference Enviweath 96.56 52

Dopis z 15. 5. 1977, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém Informativní zpráva pro poradu vedení KSSPPOP, 1. 4. 1985, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 54 Dopis ze 17. 10. 1988, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 55 Dopis z 15. 5. 1997, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 56 Vypracováno na základě článku, v knize Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času, Kaše, Kotlík 53

24

Roku 1996 odborníci apelují na Památkový ústav, kvůli nutnosti řešení stavu areálu komplexně, jak bylo jiţ dříve zjištěno, dále poukazují na nutnost průzkumů a neustálé péče o areál a zdlouhavost procesů kolem památky. Z jejich iniciativy se konaly brigády, kdy byly odstraňovány nálety, ometáno listí, vylévána voda ze Studny Jákobovy a prováděno drenáţování.

57

Tohoto roku i roku příštího se konají jednání o dalším postupu záchrany a

zachování areálu Betléma u Kuksu. 58 Roku 1997 se ţádá o přidělení dotací na opravy nemovitých kulturních památek, konkrétně tedy přímo pro Betlém. Odborníky byla stanovena částka 3,7 milionů Kč a časový horizont vypracování opatření a úprav do roku 2000. V roce 2008 měly být vykonány tyto úkony: archeologická činnost, na kterou bylo vyčleněno 700 tisíc Kč, zhotovení přístřešku nad reliéfem Klanění tří králů, za 100 tisíc Kč, monitorování stavu kamene, na toto bylo vyčleněno 50 tisíc Kč. V roce 1999 bylo v plánu zavedení třech sond, coţ obnáší 600 tisíc Kč, zhotovení dalších přístřešků nad plastikami (150 tisíc Kč) a samozřejmě opět monitorování (50 tisíc Kč). V roce 2000 se mělo uskutečnit uzavření areálu oplocením (1500 tisíc Kč), dále oprava komunikací (300 tisíc Kč), dílčí odvodnění (200 tisíc Kč), a monitorování, jak změny působí na stav skulptur (50 tisíc Kč). 59 Co se týče zásahů, 21. 8. 1998 městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem, konkrétně stavební úřad, vydává povolení k zastřešení reliéfů Kuks-Betlém, Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. Ocelové konstrukce mají být obloţeny dřevem, střešní krytina bude v přední části z dřevěných štípaných šindelů, zadní část bude zakryta povlakovou krytinou Hydrolen. Na horní straně svahu bude vybudováno oplocení z dřevěných tyček, tes a dubových sloupků, které zabrání přístupu na střechu. Za zastřešením bude odvodňovací kamenný ţlab s vyústěním mimo reliéfy.

60

Ocelové nosníky byly ukotveny přímo do skály,

coţ časem přineslo problémy a protesty z řad odborníků i občanských iniciativ. Problémem je i rušivost stříšky při pohledu na dílo.

4.3. 1999-2011

57

Kuks-Betlém, zastřešení, interní sdělení č. 82, 8. 12. 1997, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 58 Pozvánky archivované Národním památkovým ústavem v Josefově 59 Ţádost o přidělení účelových dotací na opravy nemovitých kulturních památek, 12. 11. 1997, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 60 Stavební povolení Zastřešení reliéfu Kuks-Betlém z 21. 8. 1998, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém

25

Aktuálnější dění není nikde ještě nijak komplexněji zpracováno, proto se chci pokusit nastínit vývoj stavu památky a událostí v posledních letech a to chronologicky, prostřednictvím článku ke kaţdému roku aţ po aktuální dění. Samotnému článku předchází přehledné shrnutí událostí, které se v daný rok staly, dále jsou ty, které lze rozvést více, popsány. Začnu tedy ale ještě připomenutím události z roku předcházejícímu období, kterým se chci zabývat, protoţe se promítá i do pozdějšího dění. Jedná se o zastřešení hlavních reliéfů, které bylo roku 1998 povoleno. O tom, jak by měly stříšky vypadat, se diskutovalo jiţ v minulosti a to cca od roku 1997. Varianta, která byla nakonec vypracována a zrealizována, nebyla zrovna ta nejvhodnější, jak se později ukázalo, reliéfům spíše uškodila.

Rok 1999 ●vychází kniha Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času ●probíhají jednání o zalesňování v okolí místa, kde se nacházela poustevna sv. Antonína ●hodnocení účinnosti stříšek nad reliéfy a další plánování opatření ●14. 9. 1999 zařazení díla mezi 100 nejohroţenějších památek světa The World Monuments Fund ●výstava s názvem Betlém M. B. Brauna Roku 1999 vychází kniha s názvem Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času. Jiří Kaše a Petr Kotlík v ní shrnují veškeré důleţité historické skutečnosti týkající se Betléma a hlavně poukazují na faktory, které způsobují devastaci památky. Z jejich knihy se také dozvíme o veškerých iniciativách o zrestaurování památky do roku 1998. Jejich cílem se stala myšlenka poukázat na to, ţe veškeré restaurátorské snahy podniknuté do té doby, nebyly úspěšně završeny, neboť podle nich se jim nedostalo mezioborového pojetí. Stav kamene se velmi zhoršil a záchrana areálu vyţaduje spolupráci historiků umění, restaurátorů, biologů, mikrobiologů, chemiků a fyzikálních chemiků. Autoři shrnují výsledky uměleckohistorického zkoumáním.

průzkumu 61

a

informace

získané

přírodovědeckým

a

technologickým

Na těchto základech staví praktická řešení potřebná k záchraně Braunova

61

STRAKA Pavel, JIŘÍ KAŠE, PETR KOTLÍK: Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času, online, 1999/12, dostupné z http://www.vesmir.cz/clanek/jiri-kase-petr-kotlik-braunuv-betlem-drama-krajiny-aumeni-v-promenach-casu

26

Betléma, kterým se ale přes veškeré snahy spolupráce odborníků zatím stejně nedostává potřebných prostředků. V květnu klub Královédvorských betlémářů ve spolupráci s Klubem českých turistů předkládá ţádost městské radě Dvora Králové o nezalesňování prostor bývalé Poustevny sv. Antonína v areálu Braunova Betléma v blízkosti hospitalu Kuks. O Poustevně sv. Antonína se jedná o dva dny po podání ţádosti, na městském úřadě, za účasti místostarosty, p. Horáčka (městské lesy), ing. Babováka (Klub českých turistů), PhDr. Vladimíra Vaclíka (president ČSPB), Karla a Kristiána Richterových, Zdeňka Tyrychtra a Leoše Pryšingera (za Královédvorské betlémáře); ze strany městského úřadu byla podána ţádost o vypracování projektu o osazení diskutované plochy vhodnou vegetací. 62 13. července 1999 probíhá prohlídka areálu Betléma. Bylo zjištěno, ţe stříška zde umístěná splňuje základní poţadavky. Dále se doporučuje posunutí kamenného ţlabu směrem do svahu asi o 1 metr, odvod vody dále vést trubkovým svodem. Aby jeskyně ústředního reliéfu lépe odvětrávala, doporučuje se nahradit současnou kamennou desku na stropním otvoru adekvátní mříţí, upravení sklonu terénu, dále je poukázáno na moţnost koroze ukotvení střechy atd. Všechna opatření je nutné provést nejpozději do srpna roku 1999. V plánu je monitoring, kdy budou pod střechu nainstalována čidla. Přítomní se přiklánějí k vyhotovení kopie hlavy Krista na krucifixu, která byla odlomena a nahrazení originálu, který by měl být zachován v depozitářích v hospitalu. Řeší se také statika spojovací části hlavního reliéfu a stropu jeskyně sv. Garina. 63 Problémem, který památky provází je nalezené vápno na ústředním reliéfu, je moţné jej odstranit citlivým okartáčováním jemným silonovým kartáčem nasucho, jedná se o dalším restaurování ústředního reliéfu. Je třeba vyřešit monitorování kamene této památky a archeologického výzkumu. 64 Tohoto roku Kuks byl zařazen mezi 100 nejohroţenějších památek na světě organizací s celosvětovým působením se sídlem v New Yorku (The World Monuments Fund - zaloţeno 1965); tato organizace zatím poskytla 70 000 dolarů na renovaci a údrţbu Braunova Betléma. Kritéria pro přijetí návrhu jsou taková: 1. Naléhavě hrozící nebezpečí zkázy 2. Národní nebo světová významnost památky 62

Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 63 Zápis z prohlídky Betléma a jednání o dalším postupu záchrany tohoto areálu, 13. července 1999, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 64 Interní sdělení z 19. 5. 1999, Památkový záměr restaurování ze 14. 7. 1999, Rozhodnutí okresního úřadu v Trutnově z 11. 8. 1999, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém

27

3. Realizovatelný projekt záchrany 65 Ačkoliv byl tento projekt tedy shledán jako realizovatelný, uskutečnění se nedočkal. Podle Johna Stubbse, viceprezidenta programu World Monument Fund, je samotné zařazení do tohoto seznamu událostí, která dokáţe pro památku udělat hodně. Kolem památky se roztočí celý řetězec událostí.

66

Je tedy pravda, ţe se posléze setkáváme s bohatším děním

kolem památky a sponzory, kteří dříve dílu nevěnovali pozornost. Po několika letech ale zájem opět upadá. V prosinci v prostorách Konšelské a výstavní síně ve Staré radnici ve Dvoře Králové nad Labem proběhla vernisáţ výstavy "Betlém M. B. Brauna"; úvodní slovo přednesla paní Zuzana Čermáková, ředitelka MKZ Hankův dům; po ní promluvil PhDr. Vladimír Vaclík a ing. Jiří Babovák; v hudební části vystoupil učitel místní ZUŠ Zdeněk Jirousek. Mezi vystavovanými exponáty byla především fotoplátna Braunova betléma Miroslava Podhrázského, dřevěný Braunův betlém a Hodiny času Leoše Pryšingera, nechyběli samozřejmě ani betlémy rodiny Richterových a další betlémy. Vidělo ji 1200 návštěvníků. 67

Rok 2000 ●návrh na zařazení Betléma mezi památky UNESCO ●protesty proti stříškám nad centrálními reliéfy ●výstava Věčné světlo ●sníţení terénu před centrálním reliéfem 68 ●monitoring stavu děl 31. ledna tohoto roku Památkový ústav v Pardubicích navrhuje k zařazení do indikativního seznamu pro výběr lokalit za prohlášení památek UNESCO areál památkové rezervace Kuks a Betlém. 69 65

Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168, str. 7 66 Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168, str. 7 aţ 10. 67 Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 68 Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 69 Kuks-Betlém, okres Trutnov, návrh na prohlášení za NKP, zařazení do indikativního seznamu pro památky UNESCO, 31. 1. 2000, značka PP-564-00, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém

28

24. února dochází k setkání spolků a nadací v Kuksu na obecním úřadě. Zúčastnilo se cca třicet zainteresovaných osob z celé republiky. V tisku (Krkonošské noviny)

70

je uvedená

informace o zařazení Kuksu mezi 100 nejohroţenějších památek UNESCO, která je mylná; Na setkání se představují i další zainteresované spolky Královédvorští betlemáři a Klub českých turistů Dvůr Králové. Další prostředky od sponzorů pomůţe získat nadace Nový les, která má ve své náplni i koordinaci aktivit jednotlivých spolků a sdruţení v rámci lokality Braunova Betléma. 71 Jak jsem jiţ podotkla, v rámci události zařazení mezi 100 nejohroţenějších památek poskytl Světový památkový fond 70 000 dolarů, coţ podle ředitele tehdejšího Památkového ústavu v Pardubicích Jiřího Ševce, zdaleka nestačilo. Právě Památkový ústav těmito penězi disponoval. Poskytnuté finance pokryly vědecké studie (předpokládáno 2 000 USD, pouţito 2 000 USD), monitoring (předpokládáno 2 500 USD, pouţito 2 250 USD), dokumentaci (předpokládáno 2 500 USD, vyuţito 0 USD), vypracování studie odvodnění a terénních úprav (předpokládáno 2 500 USD, pouţito 2 500 USD), likvidaci neţádoucích porostů (předpokládáno 2 500 USD, pouţito 2 155 USD), projekt ochrany areálu a srub (předpokládáno 1 500 USD, pouţito 0 USD, uhrazeno NPÚ Pardubice), realizaci projektu (předpokládáno 10 000 USD, pouţito 44 123 USD), publicity (předpokládáno 5 000 USD) a překladatele (předpokládáno 2 000 USD, pouţito 550 USD). Prostředky, které byly ušetřeny, se vyuţili pro zaplacení realizace projektu, na něţ byla částka navýšena. Vyuţito tedy bylo 53 578 USD. Tyto peníze byly vydány ve třech splátkách a s ohledem na peněţní kurz, který byl aktuální v době jednotlivých splátek, vychází, ţe se vyuţilo 1 689 401 měl být čerpán pro experta na zastřešení a další práce.

Kč.

Zbytek

72

Kuks jako obec nemá v té době prostředky na své fungování natoţ na to, ţe by mohla na Betlém nějakým způsobem přispívat. Jiří Švec v té době tedy spoléhal na české sponzory. Ti pomoc přislíbili pouze v případě, ţe i stát poskytne určitou finanční pomoc.

70

MACHEK, Bedřich. Aktivity v památkové rezervaci Kuks zastřeší občanské sdruţení Nový les. Krkonošské noviny. 25. 2. 2000, online, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/tisk/tisk2000/tisk06.html 71 Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 72 Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově

29

Další finance od roku 2000 do roku 2003 poskytli VČE a.s. (30 tisíc Kč), Ministerstvo kultury ČR (400 tisíc Kč), Městské muzeum Jaroměř, krajský úřad (150 tisíc Kč), občanské sdruţení Nový les (40 tisíc Kč), Národní památkový ústav Pardubice (415 500 Kč). 73 Další zmiňovaní sponzoři, tedy krom správce, Národního památkového ústavu, který poskytoval finance na nezbytnou údrţbu, věnovali uvedené prostředky po návštěvě zástupců Světového památkového fondu, kteří kritizovali postoj státu k této unikátní památce. 74 Jenţe ani ve chvíli, kdy peníze budou, neskončí podle správce zámku Kuks Ladislava Křiţkovského. V březnu roku 2000 se z iniciativy Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze v čele s doc. PhDr. Jiřím T. Kotalíkem, CSc. sešli představitelé spolku se zástupci dalších institucí a organizací na místě před Betlémem, aby připravili projekt směřující k postupným opatřením k ochraně Braunova díla.

75

Stalo se to hlavně z toho důvodu, ţe zde byla snaha upozornit na

necitlivé zásahy do areálu, které měly pomoci reliéfům od vlhkosti, která je ohroţuje. Památkový ústav v Pardubicích se rozhodl ochránit reliéf Klanění tří králů a scény se sv. Huberta tím, ţe nad jmenovanými skulpturami nechal vystavět přístřešek, který byl k reliéfům přichycen pomocí oceli a betonu. Měl nevhodný tvar, který zapříčiňoval, ţe se na jaře a při hojných dešťových sráţkách objevovala v jeskyni za reliéfy přebytečná voda. A to ve větším mnoţství neţ před zastřešením. Akci na záchranu nejen Braunova Betlému, ale celého kukského areálu podnítilo ustavení občanského sdruţení, které sestává ze zástupců měst a obcí v okolí Kuksu a opírá se i o významnou pomoc členů regionální pobočky Královédvorských betlemářů a Klubu českých turistů ve Dvoře Králové nad Labem.

76

Podle jejich slov by bylo vhodné ochránit Betlém

před nevhodnými zásahy a vybudovat zde sociální zařízení pro návštěvníky. Co se týče finančního zajištění záchranných akcí, Klub českých turistů vydával pohlednice z fotografií M. Podhráského a sdruţení betlemářů pamětní medaile k obnově kukských pousteven.

73

Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 74 VÁŇOVÁ, Magdalena. Památkáři rozhodnou, zda Braunovy plastiky zastřeší. Hospodářské noviny. 16. 7. 2002, Plánová dokumentace, Letzel prix workshop 2002-Kuks: zastřešení soch Braunova Betléma v Kuksu. In Archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově: Ateliér Tsunami s.r.o., červenec 2002. TU 37., 8. 75 Stránky MVČR, článek Pískové slzy roní Braunův Betlém, online, citováno 9. 12. 2011, dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2002/0021/tema.html, 76 Stránky MVČR, článek Pískové slzy roní Braunův Betlém, online, citováno 9. 12. 2011, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2002/0021/tema.html

30

27. 4. 2000 prezentuje Petr Pithart přednášku na téma

"Kuks - ohroţený klenot

českého baroku" v Colony Clubu v New Yorku. 77 5. května je uspořádána tisková konference "Zachraňte Betlém" pořádaná Občanským sdruţením Nový les a Památkovým ústavem v Pardubicích se konala v Tančícím domě v Praze; náplní tiskové konference byly informace o zaloţení Občanského sdruţení Nový les a prezentace projektu "Zachraňte Betlém", dále oznámení o poskytnutí daru World Monuments Fund Památkovému ústavu v Pardubicích, vystoupení ředitele PÚP a vystoupení zástupců nadací Pangea a Partnerství - spolupracovníků na projektu Zachraňte Betlém; za Královédvorské betlémáře se zúčastnil Leoš Pryšinger. 78 V květnu probíhá výsadba stromků a keřů (40 kusů) v areálu poustevny sv. Antonína; sadba byla dodána Ing. Z. Kazmirowskou, která se rovněţ výsadby zúčastnila. 28. června proběhla vernisáţ výstavy "Věčné světlo" (Kuks - Betlém - Jaroměř - M. B. Braun) M. Podhrázského v městském muzeu Jaroměř; exponáty jsou fotografické barevné obrazy (120 x 120) a fotoplátna (95 x 95). 79 V červenci, po projednávání provedení návrhů ze 13. 7. 1999, bylo zjištěno, ţe většina z nich nebyla provedena. Nebyl posunut kamenný ţlab, restaurování neprobíhá, deska byla odstraněna, ale neopatřena mříţí, vznikla zde neoznačená prohlubeň, která můţe ohroţovat návštěvníky atd. Je zde i pozastavení nad faktem, ţe návštěvník není informován o zařazení díla mezi sto nejohroţenějších památek světa. 80 Toto bylo provedeno aţ roku 2011. 19. 9. 2000 proběhlo jednání o dalším postupu záchrany a zachování areálu Betléma u Kuksu. 81 V listopadu na semináři STOP vzniká averze k navrhovanému kotvení zastřešení u Betléma, přehodnocování vrtání přímo do skály, navrţeno ukotvení pomocí hmoţdinek. Ing. Sklenář informoval, ţe bude více kontrolovat běţnou údrţbu na Betlémě, myšleno odmetání listí, odhrabávání sněhu, kontrola stavu pracovníkem i vedoucím správy hospitalu Kuks na místě. 82

77

Stránky sdruţení Nový les, Kukský Betlém:Staré skály v Novém lese, online, 12. 12. 2011, dostupné z http://www.novyles.cz/cz/home.html 78 Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 79 Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 80 Interní sdělení č. 69/2000, Kuks-Betlém, zastřešení, stav od posledního komisionelního jednání 13. 7. 1999, 7. 7. 2000, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 81 Pozvánka z 11. 9. 2000, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 82 Záznam z konzultace ke kolaudačnímu řízení-zastřešení reliéfů v Betlémě u Kuksu konané dne 6. 11. 2000 na PÚ, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém

31

Proběhly restaurátorské zásahy na Kristovi z krucifixu v jeskyni Garina v Kuksu. 83

Rok 2001 ●umístění informačních tabulí ●vědecká studie o stavu soch ●geofyzikální a hydrogeologická měření 84 Tohoto roku je vyčleněno 80 000 Kč pro potřebu sanačních zásahů v areálu NKP Betlém v Novém lese.

85

V areálu jsou umístěny informační tabule s popiskami v češtině,

angličtině, němčině a polštině. Dále je předloţena vědecká studie o stavu soch. Studii vypracovat tým vedený doc. Ing. Petrem Kotlíkem. Výzkumy probíhaly od roku 1995. Pro další kroky je tento dokument povaţován za zásadní. 86 V lednu je zjištěno zatmelení prohlubně na pravém ramenní sochy Garina, spekuluje se o provedení úkonu nějakým amatérem. U ústředního reliéfu byly vyzdviţeny zbytky nohou postav pastýře, doporučuje se jejich uschování v hospitalu, aby nebyly odcizeny. 87 V lednu proběhne i výzva k realizování opatření navrhovaných Ing. Kotlíkem, vycházejících z monitoringu provedeného roku 2000. Jde hlavně o odvětrání zastřešení, informace o látce, kterou byly natřeny dřevěné konstrukce, odstranění zídek a dalších materiálů, z kterých dochází k vyplavení vápenatých solí, provedení dalšího ţlabu nad stávajícím, zadání hydrogeologického průzkumu, zadání údrţby areálu, ometání listí, odstraňování sněhu, kontrola areálu. 88 V dubnu jsou kopány jámy pro stromky na poustevně sv. Antonína; zasazení lip a tisů. 89 83

Zápis z předání a převzetí restaurátorských prací na osazení hlavičky Krista na krucifixu v jeskyni poustevníka Garina v Betlémě u Kuksu, ze 7. 11. 2000, čís. jedn. 7598, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 84 Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 85 Dopis ze dne 18. 7. 2001, značka 4239/2001, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 86 Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 87 Interní sdělení č. 14/2001, z 2. 1. 2011, Kuks-Betlém, socha Garina, zatmelení prohlubně na pravém rameni, část nohou, které byly vpravo u vchodu do jeskyně u reliéfu/nyní u pramene v jeskyni, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 88 Interní sdělení číslo 13/2001 z 15. 1. 2001, Kuks-Betlém, monitoring sochařské výzdoby Nového lesa, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 89 Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html

32

12. prosince je podán návrh na prohlášení kamenné mísy vodotrysku, která se nachází v bývalé bylinkářské zahradě, za kulturní památku. 90

Rok 2002 ●Betlém zapsán mezi Národní kulturní památky ČR ●otevření naučné stezky Kuks - Betlém ●architektonická soutěţ o zastřešení skulptur v Betlémě ● likvidace neţádoucích porostů 91 ● hrubé terénní úpravy a odvodnění 92 Prvního ledna roku 2002 byl Betlém zapsán mezi Národní kulturní památky České republiky. Zřejmě z tohoto důvodu opětovného určitého zviditelnění se ukazuje, ţe jeho osud není všem zas tak úplně lhostejný. 22. března o půl osmé vysílá Vltava v přímém přenosu koncert pro Braunův Betlém z Míčovny Praţského hradu. Programovou osnovu tohoto koncertu tvoří tři oratoria Jana Dismase Zelenky a jedná se o jejich světovou novodobou premiéru. Koncert se koná, s laskavým přispěním hudebního vydavatelství Das Erbe deutscher Musik v Tübingen a prof. Thomase Kohlhaseho. Záštitu převzal předseda Senátu Petr Pithart. 93 Dochází k projednávání terénních úprav, kácení stromů, hubení vegetace chemickým způsobem, budování nové pěší komunikace. Vše schválené. 94 V rámci otevření naučné stezky Kuks-Betlém proběhla v červenci instalace 9 kusů orientačních cedulí "Naučné stezky Kuks - Betlém". Stezka byla slavnostně otevřena při akci

90

Dopis ze dne 12. 12. 2001, čís. Jed. 7510, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém 91 Plánová dokumentace, Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 92 Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 93 Stránky Českého rozhlasu, článek Koncert pro Braunův Betlém, online, dostupné z http://www.rozhlas.cz/vltava/nenechtesiujit/_zprava/30590 94 Dokumenty s názvem Sochařský soubor Betléma Stanovice z 5. 8. 2002, 5. 3. 2002 a 4. 11. 2002, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém

33

věnované na záchranu Šporkova dědictví - "Obsazení Kuksu". Rekonstrukce historické události před 273 lety. 95 V létě 2000 Ateliér Tsunami ve spolupráci s občanským sdruţením Nový les uspořádává architektonickou soutěţ na návrhy zastřešení skulptur. Zúčastnilo se deset studentů fakult architektury, některé zajímavé návrhy byly předány pracovníkům Památkového ústavu v Pardubicích. 96 Na formulaci zadání se podíleli členové expertní komise sdruţení Nový les, která je tvořená historiky umění, památkáři, restaurátory a architekty. Pořadateli soutěţe jsou vedle zmíněného sdruţení i Fakulta architektury ČVUT, Ateliér Tsunami, Stavební škola Jana Letzela Náchod a nadace Hieronymus. 97 Poţadavky na přístřešky podle Letzel prix workshop 2002-Kuks byly takové: -instalace přístřešků ani jejich existence nesmí chemicky ani fyzicky ohroţovat skulptury. -při jejich instalaci nesmí být způsobovány nadměrné vibrace, dílo nemůţe být nadměrně zvlhčeno a potřísněno při stavebních pracích v těsném sousedství skulptur. -pevnost konstrukce přístřešků musí být natolik dostatečná, aby odolala i zvýšenému zatíţení (sníh, osoba, která vlezla na přístřešek, silný vítr apod.). -musí být zajištěn dokonalý odvod vody od objektu. -prostor pod stříškou musí být provětráván, aby nevznikl takzvaný skleníkový efekt. Ten způsobuje zvýšení teploty, brání odpařování vody z povrchu kamene a tím zabraňuje vysychání, coţ je ideální pro růst řas, mechů apod... -měla by být omezena moţnost úkrytu zvěře a ptáků, kteří s oblibou vyhledávají chráněné prostory k nocování či hnízdění. -v protikladu omezení vnímání díla divákem, je potřeba sníţit mnoţství světla dopadajícího na kámen, čímţ se sníţí i nebezpečí výskytu zelených rostlin. -u sezónních přístřešků by bylo vhodné, aby se daly snadno sestavit, nainstalovat a aby s nimi bylo jednoduché manipulovat. -přístřešky by neměly být dominantním objektem, odvádějícím od samotného díla. -měly by v minimální míře omezovat vnímání díla, jeho projevu, barvy, světla, stínu.

95

Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 96 Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 97 MAREČEK, Petr. Letzelova cena hledá naději pro Braunův Betlém. MF Dnes. 9. 7. 2002, Plánová dokumentace, Letzel prix workshop 2002-Kuks: zastřešení soch Braunova Betléma v Kuksu. In Archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově: Ateliér Tsunami s.r.o., červenec 2002. TU 37., 8.

34

Po závěrečné prezentaci porota rozhodla, ţe nejvhodnější zastřešení děl je formou lehké plachty, které respektuje genius loci a snadnou instalaci. První cena byla udělena Ondřeji Rysovi. Ten pouţil jako řešení plachty z malých dílců. Jednotlivé dílce, trojúhelníky, se skládají a upevňují na stromy nebo na sloupy, které imitují stromy.

98

Další připomínky a

návrhy Ondřeje Rysa rozvedu ještě později a to na straně 51. Památkáři tohoto roku také uznávají, ţe zastřešení, které bylo pouţito k ochraně ústředního reliéfu, bylo necitlivě nainstalované a přineslo spíše problémy. V boku kamene se objevily praskliny a sochařské dílo narušuje i masivnější výskyt mechu. Ukázalo se, ţe škodí i kameni, pod stříškami se měnila teplota a kámen odvětrával jen minimálně. Při dešti se v úţlabí za Betlémem objevovala voda, která zde před zastřešením vůbec nebyla. 99

Rok 2003 ●Dokončovací terénní úpravy a odvodnění Od dubna do května proběhly dokončovací terénní úpravy a odvodnění.

100

Terénní

úpravy napomohly dostat tuto krajinu do takového stavu, v jakém se nacházela zhruba před 200 lety. Je zde tedy snaha přiblíţit se původnímu záměru a konceptu Matyáše Bernarda Brauna. Podle odhadů by záchrana Braunova areálu stála přinejmenším deset milionů korun. Památkáři by chtěli obnovit takzvaný Wagnerův srub, ten zde ve 30. letech postavil sochař Josef Wagner, který zde se svou ţenou přebýval a sochy restauroval. Objekt by měl slouţit jako zázemí pro obsluhu a ostrahu areálu a jako prodejna vstupenek a drobných upomínkových předmětů. Srub by však nestál na původním místě jako ten Wagnerův, ale o 60 metrů blíţe k parkovišti. 101

98

Plánová dokumentace, Letzel prix workshop 2002-Kuks: zastřešení soch Braunova Betléma v Kuksu. In Archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově: Ateliér Tsunami s.r.o., červenec 2002. TU 37., 8. 99 HRUDKA, Jan. Unikátní Betlém v Kuksu prochází změnami. MF Dnes. 19. 12. 2002, Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 100 Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově 101 HRUDKA, Jan. Památku zachraňují americké peníze: Národní kulturní památku by neměla ničit spodní voda z okolních pramenů. MF Dnes. 10. dubna 2003, Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově

35

Rok 2004 ●jednání a odsouhlasení vybudování takzvané Kříţové cesty ●instalována dřevěná replika Braunova betlému a jeho sádrového odlitku v barevném provedení v kapli na Kusu V březnu 42. městská rada souhlasí s ideou Královédvorských betlémářů, tedy vybudováním Kříţové cesty, přístupové cesty do areálu Braunova Betlému. V dubnu se koná schůzka a setkání na zaloţení sdruţení měst Dvůr Králové n. L., Jaroměř a obce Kuks. Čestní hosté PhDr. V. Vaclík a prof. Preclík, který přijal nabídku na spolupráci projektu Královédvorských betlémářů - Kříţová cesta. 102

Rok 2005 ●odstraněny střechy nad centrálními reliéfy ●Výzva k zadání výběrového řízení pro Projekt záchrany a obnovy národní kulturní památky Betlém a navazujícího území v rozsahu historických kompozičních stavů vytvořených v průběhu ţivota zakladatele F. A. Šporka Nad centrálními reliéfy byly odstraněny dřevěné střechy, ocelové konstrukce jsou zde zatím ponechány, je nutno počkat, neţ bude suchý a pevný terén, aby bylo moţné pro odstranění pouţít těţkou mechaniku. 103 V únoru proběhne jednání Odborné komise pro obnovu NKP Betlém. 104

Rok 2006 a 2007 ●Natáčení ČT několika dochovaných soch z původní kříţové cesty vedoucí od silnice z Ţirče do Nového lesa. 105 ●Natáčení rozhovoru pro ČR1 – Radioţurnál, téma pořadu "Kříţová cesta"

102

Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 103 Pozvánka na jednání Odborné komise pro obnovu NKP Betlém, 31. 1. 2005, značka 704/05 104 Pozvánka na jednání Odborné komise pro obnovu NKP Betlém, 31. 1. 2005, značka 704/05 105 Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html

36

do pořadu Pod kůţi (vysíláno v 10:35 - pondělí aţ pátek). Rozhovor natáčel Miroslav Ponomarev. Hosté pořadu: Karel Richtera a Leoš Pryšinger. 106

Rok 2008 ●petice, která ţádá o navrácení areálu Braunova Betléma do péče města Dvůr Králové nad Labem V září zasílají Královédvorští betlemáři otevřený dopis zastupitelům města Dvora Králové nad Labem s přiloţenou peticí, která čítá 1618 podpisů. Ţádají o provedení kroků potřebných k navrácení bývalého městského majetku, a to areálu Braunův Betléma do péče města. Město se však ohrazuje tím, ţe nemá potřebné peníze. Své stanovisko argumentují těmito fakty. 1. Od smrti hraběte F. A. Šporka, za kaţdého následujícího reţimu aţ po současnost je areál Braunova Betléma v ohroţení a podléhá zkáze. V r. 1998 Národní památkový ústav stanovil komisi na záchranu Betléma, následně vznikl plán, rozvrţený na 10 let restaurování plastik. Světový památkový fond se sídlem v New Yorku vyhlásil na roky 2000-2001 sto nejohroţenějších památek světa, kam byl zařazen i Braunův Betlém. Světový fond daroval 70.000 amerických dolarů. Náš stát nebyl schopen po dobu dvou let sehnat potřebné finance, ani ţádného sponzora. Získané finanční prostředky od českých dárců by byly navýšeny o 100 procent Světovým památkovým fondem! 2. Následovalo: v červnu 1998 došlo z iniciativy mladého průvodce v Betlémě a jeho neznalosti k neodbornému očištění reliéfu Příjezd tří králů. Dokonce roku 1998 vznikl nad reliéfy Betlém a Vidění svatého Huberta přístřešek v hodnotě okolo 800.000 Kč, který byl v květnu 2005 pro svou nefunkčnost a necitlivý zásah a poškození reliéfů odstraněn! 3. V roce 2002 byla realizována naučná stezka Kuks – Betlém, s moţností rozšíření o bývalou Kříţovou cestu ţirečských jezuitů. Z této Kříţové cesty se zachovala jen jedna stanice v Ţirčives. Kříţová cesta se nazývala Cesta vyslání a měla 9 zastavení. Je známa její přesná trasa, na posledním 9. zastavení se dochovaly základy kaple Nalezení sv. Kříţe. Proto nechápeme, jak mohl vzniknout diletantský a megalomanský projekt v částce několika miliónů Kč, který vycházel z podkladů, ţe podle dochovaných zpráv se Kříţová cesta dočkala jen 3 zastavení. Časem se na ni zapomnělo docela. 106

Stránky Královédvorských betlémářů, online, 11. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html

37

4. Nechápeme, proč Krajský úřad Královéhradeckého kraje podpořil projekt- bez výběrového řízení!-na území Stanovíce-Ţireč, nalézající se v ochranném pásmu, a to částkou 1.500.000Kč. Národní památkový ústav Praha dal téţ souhlas, přestoţe územní NPÚ v Pardubicích, pracoviště Jaroměř-Josefov podal zamítavé stanovisko a doporučil, aby vznikající soubor- „Stálá přírodní výstavní síň – Příběh utrpení a naděje člověka“- byl umístěn jinam. Toto doporučil i Výzkumný ústav Silva Taroucy Průhonice, který zpracovává společně s Univerzitou v Postupimi kulturně-historickou analýzu území Kuks a Betlém pro UNESCO. 5. Proč nebyla vyslyšena naše ţádost, aby se k dané problematice vyjádřili zástupci UNESCA? Kdyţ ve všech odborných vyjádřeních se píše, ţe jakýkoliv zásah v ochranném pásmu Kuks-Betlém nesmí znemoţnit zapsání NKP Kuks- Betlém do seznamu UNESCA. Závěrem tento dopis podotýká ţe: Všechny shora uvedené body máme uloţené písemně, jako fotodokumentaci a videozáznamy. Toto vše jsou důkazy o neschopnosti státu a kraje postarat se o památky v Novém lese u Dvora Králové n. L. Protoţe podle plánů, které vznikly před 10 lety, měl být celý areál Braunova Betléma zrestaurován! Místo toho vzniká od září 2008 v ochranném pásmu NKP nový prvek, který necitlivě narušuje původní trasu Kříţové cesty. Údrţba nové galerie plastikdle schváleného rozpočtu údrţby- má stát daňové poplatníky 500.000 Kč ročně! 107

Rok 2009 a rok 2010 ●zmínky v rozhlasových pořadech ●výstava fotografií zvaná Braunův Betlém V září 2009 se koná výprava na Betlém se stanicí Praha, která se ve svém seriálu o Evropanech v Čechách zaměřila na tvorbu Matyáše Bernarda Brauna na Kuksku. 108 V březnu 2010 o restaurátorském průzkumu a technologiích obnovy Braunova Betléma, ale i jiných zajímavostech z oboru ochrany památek, hovoří na ČRo Leonardo doc. Petr Kotlík. 109 107

Otevřený dopis zastupitelům města Dvora Králové nad Labem ze dne 28. 9. 2008, online, 22. 12. 2011, email pana Leoše Pryšingera 108 Stránky hospitalu Kuks, Média krouţí okolo hospitalu, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.hospitalkuks.cz/zpravy-z-hospitalu/?pageshowing=13, 109 Stránky Českého rozhlasu, Petr Kotlík, Braunův Betlém trochu jinak, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.rozhlas.cz/leonardo/anonce/_zprava/706383

38

V červenci probíhá Braunův Betlém, výstava fotografií Jiřího Šourka a Vladimíra Bráta v refektáři hospitalu v Kuksu. 110

Rok 2011 ●Sv. Jeroným putuje do Chrudimi ●jednání s litomyšlskou Fakultou restaurování o spolupráci na záchraně Betléma ●komentovaná vycházka v rámci kampaně Barokní socha v krajině ●mýcení náletů a plevelných porostů V lednu Sv. Jeroným se lvem, kterého Matyáš Bernard Braun okolo r. 1730 vytesal pro Šporkův Betlém a kterého o pár desítek let později přenesli milosrdní bratři do kukské hospitální zahrady, odcestoval před Vánoci do nově tvořeného Muzea barokního sochařství do Chrudimi. Projde tu restaurací a po tři léta se z něj všichni budou těšit v tamní expozici. Vzhledem k svému umístění při ohradní zdi zahrady, tak bude alespoň ušetřen všech stavebních prací v rámci obnovy areálu. 111 Na spolupráci z dávných let (týkající se monitoringu přirozeného úpadku Braunova Betléma) by mohla po vzájemném jednání vedení hospitalu Kuks se zástupci Fakulty restaurování Univerzity Pardubice se sídlem v Litomyšli navázat nová vlna kooperace. Budoucí restaurátoři, pracující v litomyšlských ateliérech restaurování papíru, nástěnných maleb a kamene, by v rámci svého studia mohli např. vypomoci se záchranou listinných a kniţních sbírek Hospitalu. V oblasti soch by se nabízela záchrana cennějších náhrobků na kukském hřbitově nebo zhotovení kopie odstraněné sochy Krista Salvátora z kukského mostu. Moţné směry konzervace Braunova Betléma by mohly být hledány v rámci programu NAKI. 112

V květnu v Braunově Betlémě provádějí studenti ze Střední integrované školy ve Dvoře Králové. 113

110

Stránky nakladatelství Art Foto, online, 5. 12. 2011, dostupné z http://www.artfotoprague.cz/aktuality/vystava-braunuv-betlem 111 Stránky hospitalu Kuks, Svatý Jeroným na cestách, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.hospitalkuks.cz/zpravy-z-hospitalu/?pageshowing=7 112 Stránky hospitalu Kuks, Spolupráce s fakultou restaurování UPce, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.hospital-kuks.cz/zpravy-z-hospitalu/?pageshowing=7 113 Stránky hospitalu Kuks, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.hospital-kuks.cz/zpravy-zhospitalu/?pageshowing=4

39

V červnu proběhla komentovaná vycházka do Braunova Betléma v Novém lese u Kuksu. Vycházku připravila Správa Hospitalu Kuks. Z počátku se na parkovišti pro nepříznivé počasí sešla jen malá skupinka osob vybavená deštníky, ale po chvíli se k ní přidali další zájemci z řad návštěvníků Betlému a skupina se tak rozrostla k téměř padesáti účastníkům. Vycházku komentoval kastelán Hospitalu Kuks pan Libor Švec a správce depozitáře pan Jindřich Kolda, kteří přítomné seznámili jak s historií (zejm. s novými závěry, ţe Betlém nebyl - jak se doposud soudilo - jen místem odpočinku lázeňských hostí z Kuksu v podobě "svatého háje", ale odkazem a vlastně organickou součástí jezuitské kříţové cesty z Ţirče), tak s odbornými problémy, s nimiţ se zde památková péče potýká jiţ déle neţ století (reţim podzemních vod, mechové porosty, vliv klimatu na kámen apod.). Cílem komentované vycházky bylo poskytnout účastníkům informace o unikátních sochařských pokladech, které jsou součástí krajiny a vytváří tak nádherné přírodní scenérie. Těchto unikátů je zapotřebí si váţit a pečovat o ně, abychom je zachovali i pro příští generace. Toto vše proběhlo v rámci kampaně Socha v krajině, kterou pořádá Národní památkový ústav.114 Toto vše proběhlo v rámci kampaně Socha v krajině, kterou pořádá Národní památkový ústav. I v červnu byli v Betlémě přítomní i studenti dvorské IŠ, obor cestovní ruch. 115 V listopadu se mýtí nálety a plevelní porosty na Betlémě. Chystá se oprava přístřešku nad Onufriem

116

Zpráva z 6. 12. 2011 hovoří takto: „Braunův Betlém zaniká, nejsou peníze, tvrdí úřady. Ministerstvo kultury na její opravu nemá peníze. Stačilo by necelých deset milionů korun. Kuks je přitom momentálně největším kandidátem na zápis do seznamu památek UNESCO. Zatím však figuruje pouze v seznamu stovky nejohroţenějších památek světa, který sestavují odborníci v Americe. Betlém tak kvůli biodegradačnímu procesu rok od roku chátrá. "Jeho stav bychom klidně mohli uţ nazvat kritickým," potvrdil historik umění Jiří Kaše. Zastavit proces rozpadu se ovšem restaurátorům nedaří, hlavně kvůli absenci dotací z ministerstva. "V tuto chvíli bychom potřebovali 60 miliard, abychom dostali státní památky do aspoň v uvozovkách ideálního stavu. Peníze ovšem nejsou a betlém není jediná památka, která je potřebuje," vysvětlil postoj ministerstva mluvčí Stanislav Brunclík. Česká republika tak nechává bez 114

Stránky NPÚ, online, 1. 12. 20011, dostupné z http://www.npu.cz/pro-navstevniky/kalendar-akci-napamatkach/actions/vse/7616-tiskova-zprava-probehla-komentovana-vychazka-do-braunova-betlema-v-novemlese-u-kuksu/ 115 Stránky hospitalu Kuks, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.hospital-kuks.cz/zpravy-zhospitalu/?pageshowing=3 116 Stránky hospitalu Kuks, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.hospital-kuks.cz/zpravy-zhospitalu/?ftshow=176#news176

40

potřebné péče umělecké dílo, které Světový památkový fond, sídlící v New Yorku, zařadil na přelomu tisíciletí mezi 100 nejohroţenějších památek světa. Za téměř tři sta let existence se betlém dočkal jen dvou krátkých období, kdy někdo o sochy pravidelně pečoval. Nejrozumnějším přístupem byl asi ten sochaře Josefa Wagnera. Na toho působil betlém tak silně, ţe si zde postavil srub a prakticky kaţdý rok vzal kbelík a jemný kartáč a sochy očistil. To bylo ale před sto padesáti lety. Od té doby se stav betlému razantně zhoršil. Druhým – a zatím posledním správcem byl Josef Urban. Muţ, který bydlel na nádraţí v nedaleké Ţírči, se o betlém staral a vybíral vstupné. Jeho smrtí péče o sochy skončila. Místo pravidelné údrţby se nad betlémem objevily robustní střechy, které měly chránit reliéfy před deštěm. Ty se setkaly s odporem umělecké komunity a v roce 2005 byly odmontovány. Dodnes ale po nich v těsné blízkosti Braunových soch zůstaly zbytky ocelových traverz. Na víc uţ nejsou peníze a je tedy moţné, ţe památka zanikne. "Bude to jen takové místo, na kterém kdysi býval betlém, ale ten geniální tvar prostě zmizí, obává se sochař a restaurátor Karel Krátký. "Naší povinností přitom je ho uchovat. Sílu na to máme, materiály na to máme, akorát ta zodpovědnost chybí." 117

5. Spolky a občanská sdružení zachraňují Betlém Jak jsme viděli, s aktivním přístupem v letech 1999-2011 se setkáváme u mnohých spolků a občanských sdruţení. Pro doplnění chci některé z těchto spolků představit. Jedná se o Klub českých turistů Dvůr Králové nad Labem, Královédvorské betlemáře nebo občanské sdruţení Nový les, které vzniklo hlavně kvůli záchraně Braunova Betléma. Aby zmizel Betlém z listiny ohroţených památek světového kulturního dědictví má uvedené jako jeden ze svých úkolů všeobecně prospěšné sdruţení FONS VIVUS (Pramen ţivota). Jejich vize nese název Vize 2040. 118 Zapojuje se i Řád sv. Huberta.

117

Stránky České televize, článek Braunův betlém zaniká. Nejsou peníze tvrdí úřady, online, 10. 12. 2011, dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/155868-braunuv-betlem-zanika-nejsou-penize-tvrdi-urady/ 118 OTTO, Karl-Heinz; BOHADLO, Stanislav. Kuks, barokní zázrak východních Čech. 1. vydání. Náchod: GATE, 2005. 48 s. ISBN 3-934232-45-0, str. 47

41

Největší úsilí vynaloţili právě Královédvorští betlemáři a občanské sdruţení Nový les, které chci představit. Jejich snahy byly podle mého názoru dobře mířené a koordinované, nakonec však bohuţel neúspěšné.

5.1. Královédvorští betlemáři Královédvorští betlemáři byli zaloţeni roku 1999. Své poslání a činnost definují takto: „Mimo řezbářství, kterému se věnují někteří členové, si pobočka zvolila za náplň své činnosti organizaci a účast na výstavách betlémů. K neméně významné aktivitě patří i snahy o znovuobnovení vzhledu Kukských pousteven - především poustevny Sv. Antonína v blízkosti Braunova Betléma. Královédvorští betlémáři se zajímají i o osud Betléma samotného a o stav všech dalších monumentálních sochařských děl v jeho okolí.“119 Toto sdruţení se tedy hojně angaţuje v dění kolem Braunova Betléma, ale i v otázkách týkajících se Kuksu a utváření okolní krajiny obecně, jak se později dozvíme. Na jejich webových stránkách jsou k dispozici poměrně obsáhlé a komplexní informace o Braunově Betlému a jeho stavu, Novém lese a Kuksu. Na špatnou situaci upozorňují roku 2008 právě Královédvorští betlemáři. Tvrdí, ţe stát, za jehoţ vlastnictví byla díla poprvé a naposledy komplexně restaurována, se o sochy špatně stará, ţe jsou značně poškozené. Proto přicházejí s peticí a vyţadují, aby město Dvůr Králové nad Labem poţádalo o navrácení památky do svého vlastnictví, a věří, ţe finance potřebné k zachování sochařského díla, by město získalo. Nejaktivnějším bojovníkem ze skupiny betlemářů se stal Leoš Pryšinger. Jelikoţ je tento člověk řezbářem, vyřezal několik Braunových soch nacházejících se v Betlémě. Časté návštěvy plastik a později seznámení s někdejším kustodem areálu Josefem Urbanem L. Pryšingera podnítily, aby svého řezbářského nadání vyuţil při záchraně Betléma. Po důkladném studiu všech dostupných materiálů písemných i dobových vyobrazení Betléma, později za pomoci počítačové techniky vykonstruoval z dnešního torza plastik jejich původní podobu. Pak uplatnil své velké řezbářské nadání a dovednost a rozhodl se ze získaných informací o původní podobě Braunova díla převést je naprosto přesně v měřítku 1:7 do řezby v lipovém dřevě.

120

V rámci cyklu Hledači času odvysílala Česká televize dokument

s názvem Braunův Betlém, který se zabývá řezbářskou tvorbou Leoše Prýšingera, kde jako 119

Stránky sdruţení královédvorských betlemářů, online, 10. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 120 Stránky MVČR, článek Pískové slzy roní Braunův Betlém, online, 9. 12. 2011, dostupné z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2002/0021/tema.html,

42

člověk, který přicházel s dílem do styku někdy i několikrát týdně a jako znalec kaţdého kusu kamene a jeho stavu, upozorňuje na špatný stav památky. Tento krátký dokument byl odvysílán 7. srpna 2009 na Čt 2. Tento člověk je také iniciátorem petice, pod kterou se podepsala odborná i laická veřejnost a kterou nakonec královédvorští radní odmítli s tím, ţe několikamilionovou částku potřebnou na záchranu Betléma nemají. Iniciátoři akce jim ale oponují tím, ţe Betlém je moţné zachránit jedině tehdy, kdyţ o něm budou rozhodovat místní lidé, kteří mají k Betlému vybudovaný vztah, tedy spolky, které tu existují a jak jsme viděli, během staleté éry se získávání prostředků stavělo většinou na aktivitě různých takových organizací. Zpět k poţadavkům povětšinou místních aktivistů. „Jako příklad můţe slouţit fakt, ţe kaţdý mariánský a morový sloup, který je ve vlastnictví města, je pravidelně udrţován,“ argumentuje signatář petice a člen Českého sdruţení přátel Betlémů Leoš Pryšinger.121 Město o Betlém nestojí. Uţ dříve se o něj staralo a nakonec ho v roce 1952 předalo státu. „Na záchranu Braunova Betlému by město potřebovalo řádově desítky aţ stovky milionů korun. Tyto prostředky město v současnosti nemá,“ vysvětluje starostka Dvora Králové nad Labem Edita Vaňková zamítavý postoj města. S ponecháním Betléma v péči státu souhlasí i místní šéf památkářů. „Z naší strany v současné době předpokládáme, ţe hlavním zásahem by mělo být odstranění spodní vlhkosti, čili řešení hydrologických poměrů, řešení spodní vody, nějaké drenáţe. Samotné restaurování je ještě předmětem odborné diskuse,“ říká ředitel Národního památkového ústavu v Josefově Oldřich Pešek. Zástupci petice alespoň ţádají, aby byly odlity repliky slavných soch, dokud je čas nenávratně nezničí. „Ty odlitky, které se dělaly ve třicátých letech, jsou dneska kvalitnější neţ originály, protoţe na nich je znát kaţdých deset let,“ dodává Leoš Pryšinger. Myšlenky, aby Braunův Betlém převzalo do správy město, se zdejší milovníci památek ani po prvním neúspěchu nezříkají.122

5.2. Občanské sdružení Nový les Toto sdruţení, které nese jméno oblasti, v níţ nalezneme Braunův Betlém, vzniká na začátku roku 2000 a to zejména kvůli záchraně Braunova Betléma a dalších významných prvků utvářejících šporkovskou krajinu. Mezi jeho zakladatele patří např. Jolana Šopovová,

121

Online, dostupné z http://www.ct24.cz/regionalni/71204-tahanice-ohrozuji-braunuv-betlem-u-kuksu/ Čt 24, Tahanice ohroţují Braunův Betlém u Kuksu, online, 31. 10. 2009, dostupné http://www.ct24.cz/regionalni/71204-tahanice-ohrozuji-braunuv-betlem-u-kuksu/ 122

z

43

Američanka Monika Abbot, příznivcem je Petr Pithart, který prezentoval stav Braunova Betléma v New Yorku a další. Zmiňovaná paní Monika Abbot je iniciátorkou zapsání Braunova Betléma mezi sto nejohroţenějších památek světa. Se svými snahami začala jiţ v roce 1997. Dokonce zjistila, ţe přihláška jiţ byla dříve podána, ale bez potřebných náleţitostí. Podávali ji ing. Petr Kotlík z VŠCHT v Praze a Miroslav Martínek, ředitel Památkového úřadu v Pardubicích.123 Posláním občanského sdruţení Nový les, podle jeho stanov, je záchrana, obnova a rozvoj kulturního a přírodního dědictví naplňováním společenského, sociálního, uměleckého a krajinotvorného odkazu F. A. Šporka s lidmi současnými pro budoucí.124 Podle slov Jolany Šopovové, je hlavním cílem zajištění prostředků na záchranu Braunova Betléma a vedení společnosti k zodpovědnému přístupu k památkám obecně. Sdruţení si uvědomuje omezené moţnosti státu a nabízí pomoc. Soustředí se na navázání kontaktu s novináři a na koncipování projektu, jehoţ prostřednictvím chtějí přilákat pozornost veřejnosti a sponzorů. Zájem o spolupráci projevily nadace Pangea a Partnerství. Ochotně jim vţdy vyšli vstříc správce hospitalu v Kuksu, starosta Kuksu, vlastní aktivity vyvíjejí místní spolky. O jejich činnost projevuje zájem odbor památkové péče Okresního úřadu v Trutnově. Jako o nedořešeném hovoří Jolana Šopovová o vztahu k Památkovému ústavu v Pardubicích a dobrý pocit neměla ani z postoje Ministerstva kultury. 125 Sdruţení bylo ustanoveno 24. 2. 2000, na setkání sdruţení a spolků zainteresovaných na dění kolem Braunova Betléma, koordinátorem a záštitou činnosti těchto subjektů. Uskutečnili několik projektů, mezi nimi jsou projekty s názvy Kolem Kuksu nejen kolem, Místo k ţivotu, Zachraňte Betlém, Pozemkový spolek, Infocentrum a Café Agnes. Jejich činnost je zaměřena na zlepšení sluţeb pro turisty, ale také pro místní občany. Prvním z projektů, kterým se Nový les zabýval, byl projekt Zachraňte Betlém. Podnětem pro ně bylo zařazení této památky na seznam sta nejohroţenějších památek světa v roce 2000. Sdruţení zřídilo takzvanou expertní komisi, která měla několik úkolů. A to: a) supervizi postupných kroků záchrany Braunova Betléma (dočasných či trvalých), jak vyplývají ze studie zpracované v knize Braunův Betlém autorů P. Kotlíka, J. Kaše a kol., rozpracované a prováděné Památkovým ústavem v Pardubicích;

123

Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168, str. 5-6 124 Stránky občanského sdruţení Nový les, online, 10. 12. 2011, dostupné z http://www.novyles.cz/cz/home.html 125 Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168, str. 23-24

44

b) vyuţití znalostí, závěrů průběţných vědeckých výzkumů, měření a poznatků týkajících se jak přímo Braunova Betléma, tak obdobných objektů v České republice či zahraničí; c) precedentní vyjádření k určitým, především diskutabilním problémům souvisejícím se záchranou Braunova Betléma a obnovou Kuksu; d) supervizi zpracování koncepční studie obnovy území Kuksu, Nového lesa a souvisejících přilehlých lokalit; e) supervizi dílčích prováděcích projektů; f) individuální konzultace a porady pro dílčí projekty; g) dohled nad účelným vyuţitím prostředků získaných Občanským sdruţením Nový les na záchranu Braunova Betléma a obnovu Kuksu ze státních zdrojů i soukromého sektoru; h) v případě potřeby doporučení dalších odborníků a poradců.126 Sdruţení chce oslovovat české i zahraniční sponzory, v plánu bylo pokusit se získat granty, které poskytuje Rada Evropy.127 Zajímavým nápadem, jakým sdruţení chtělo získávat finance na svou činnost, bylo zřízení kavárny Café Agnes128. Podle jejich slov, kavárny určitě od nepaměti patřily k lázeňským areálům a v Kuksu takováto provozovna chybí. Část výnosu z trţeb by šla na podporu činnosti sdruţení Nový les. Za zmínku stojí i projekt zařízení infocentra s knihovnou, která měla s dalšími sluţbami slouţit místním obyvatelům. Hledaly se vhodné prostory, infocentrum bylo otevřeno, poté zanedlouho opět zavřeno a zřízeno jinde. Poslední zpráva o činnosti expertní komise v letech 2003 aţ 2006 hovoří o tom, ţe po provedení první části terénních úprav v areálu Braunova Betléma byl Památkový ústav v Pardubicích, pověřený správou areálu, nařčen z nekompetentního postupu a činnost občanského sdruţení Nový les byla hrubě napadána. Dělo se tak ze strany pracovníků ústředního pracoviště NPÚ i ze strany úředníků památkového odboru Královéhradeckého kraje. I kdyţ v kampani nebylo poukázáno na ţádná konkrétní chybná opatření či nesprávné přístupy, hrozilo členům komise poškození jejich jmen. Činnost komise byla proto dočasně pozastavena.129 Někteří členové expertní komise se dokonce zříkají členství. Činnost sdruţení po této události dále nepokračuje.

126

Stránky občanského sdruţení Nový les, Statut expertní komise občanského sdruţení Nový les, online, 12. 12. 2011, dostupné z http://www.novyles.cz/cz/home.html 127 Aktivity v památkové rezervaci Kuks zastřeší občanské sdruţení Nový les, online, 12. 12. 2011, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/tisk/tisk2000/tisk06.html 128 Agnes Tarnowská z Tarnowa svého času ţila v Kuksu, původně pocházela z Polska. Zachránila prý ţivot otci Františka Antonína Šporka, generálu Janu Šporkovi. Zajímavostí je, ţe tato ţena byla liliputkou. Za své zásluhy byla pohřbena v rodinné hrobce Šporků, je tedy jedinou osobou v hrobce, jeţ nepatří do rodiny. HALÍK, Tomáš. Hrabě František Antonín Špork: Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové nad Labem: Tomáš Halík, 1934. 118 s. 129 Stránky občanského sdruţení Nový les, Činnost komise v letech 2003-2006, online, 12. 12. 2011, dostupné z http://www.novyles.cz/cz/home.html

45

6. Situace v Braunově Betlémě dnes a situace v nejbližším okolí Braunův Betlém jsem navštívila v době, kdy se v Kuksu konají adventní trhy. Tato událost, která se koná kaţdý víkend v listopadu a to kvůli případnému zasněţení areálu v prosinci a nemoţnosti vjezdu automobilů obchodníků, má opravdu velký úspěch a návštěvnost. Jedná se zde především o stánkový prodej širokého spektra řemeslných a rukodělných výrobků. A vzhledem k atraktivnímu prostředí, do kterého je celá událost zasazena, si ji mnoho lidí nenechá ujít. Letos do Kuksu zavítalo na adventní trhy dvanácti tisíc návštěvníků. 130 Někteří z nich navštívili i nedaleký Betlém. Během dvou hodin, které jsem zde strávila, prošlo Novým lesem a prohlédlo si Braunův Betlém cca 50 osob, zřejmě před nebo po navštívení adventních trhů. Většinou se jednalo o rodiny s dětmi nebo dvojice, popřípadě ještě v doprovodu psa. Hodně osob si místo a umělecká díla fotografovalo a pozastavovalo se nad špatným stavem reliéfů a sousoší. Problémem byly děti, které po sochách lezly, dále také svíčky, jeţ návštěvníci zapalovali a pokládali přímo na některá díla. Skulptura Máří Magdalény je kvůli tomuto znečištěná voskem, který zaplnil různé otvory a prolákliny, jeţ se nachází na jejím povrchu. Centrální reliéfy jsou hodně porostlé vegetací, která sice tvoří zajímavou barevnost, ale pokrývá dílo čím dál více. Socha Onufria na sobě nese bílé odštěpené plošky, konkrétně na hlavě, jako by vytvořené zásahy nějakým předmětem. Studna Jákobova byla v této době jiţ naplněná zmrzlou vodou, praskliny tím způsobené jsou hodně znatelné. Viditelné je i vytékání konzervačních látek nebo různých výsprav. Zanedbaný a neudrţovaný areál Nového lesa není dostupný například pro vozíčkáře. Hlavní bariérou je značně nerovný svaţitý terén a kamenitý povrch pěšin areálu Nového lesa.131 Situace v okolí památky je taková, ţe nedávno byla přímo pod lesem, v němţ se nachází, v rámci projektu Příběh naděje a utrpení člověka, vybudována takzvaná novodobá kříţová cesta. Ta vychází z nápadu, s kterým přišel ve své době hrabě František Antonín Špork. V 18. století zde byla doloţena Kalvarie s několika zastaveními, která jsou většinou zaniklá. Na toto upozorňují královédvorští betlemáři a realizace se ujímá akademický sochař Vladimír Preclík a další umělci. Projekt byl podpořen Královéhradeckým krajem částkou 1,5 milionu korun, další finance sochaři získali od sponzorů. Soubor děl je původním záměrem 130

Krkonošský deník, článek tradiční jarmark pod Kuksem, online, 2. 12. 2012, dostupné z http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/tradicni-jarmark-pod-kuksem-prilakal20111121.html, 131 Stránky NPÚ, článek Kuks-hospital a Betlém, online, 1. 12. 2011, dostupné z http://www.npu.cz/pronavstevniky/zpristupnene-pamatky-npu/po-pracovistich-npu/uop-v-josefove/sights/hospital-kuks/

46

inspirován opravdu volně. Není umístěn autenticky a tvoří jej masivní monumentální pískovcové skulptury, viditelné i při průjezdu vlakem, na rozdíl od Betléma, který je skrytý v lesích. Toto dílo má prý rozvíjet odkaz Matyáše Bernarda Brauna a návštěvníky má vybízet k tvůrčímu a konfrontačnímu přemýšlení nad dnešními a barokními formami.

132

Zvláštní je,

ţe peníze na vytvoření tohoto vcelku neopodstatněného z kontextu vytrţeného díla jsou, na záchranu mnohem významnější památky ne. Můţe se stát, ţe za nějaký čas zde zůstane k vidění pouze toto novodobé dílo. Další aktuální projekt nese název Granátové jablko. Má za úkol oţivit hospitál Kuks, probíhá právě nyní a měl by být ukončen roku 2014. Byla na něj získána dotace ve výši 440 082 059 Kč a to z Integrovaného operačního programu. Cílem programu je navrácení památky do ţivota, její oţivení a opravy. Jedná se zde o vytvoření podmínek pro opětovné vyuţití křídel hospitalu, která se nyní vůbec nepouţívají, a jsou prázdná. Je v plánu zde vytvořit učebny pro různé semináře, přednášky, workshopy a konference. Půjde o výuku farmaceutického zaměření, aby se navázalo na tradiční funkci hospitalu v Kuksu. S tímto souvisí i vize znovuobnovení bylinkářské zahrady, jejíţ produkty budou vyuţívány i jako praktické pomůcky. Dále zde budou k dispozici prostory pro semináře dějin umění a dalších uměleckých oborů. Mimo jiné je v plánu zde vymezit prostory pro semináře, které budou napomáhat lidem, jeţ mají v rodině těţce nemocného blízkého člověka, tak aby byli schopni se s tímto faktem lépe srovnat. Konkrétně jde o spolupráci s domovem sv. Josefa z Ţirče, kde pomáhají pacientům s roztroušenou sklerózou.

133

Na Betlém, který byl vlastně součástí

celého areálu, a navrátit do ţivota by opravdu potřeboval, prý dotace pouţít nelze. Hospital Kuks a přilehlé okolí přiláká velké mnoţství návštěvníků, mělo by se nějakým způsobem promyslet, jak tyto návštěvníky dostat i na prohlídku Braunova Betléma a více upozornit na to, ţe se zde taková památka nachází. Je zde moţnost dojít na místo pěšky nebo i dojet autem. Od hospitalu vede k Betlému NAUČNÁ STEZKA KUKS – BRAUNŮV BETLÉM

134

Okruţní naučná stezka začíná na mostě přes Labe v obci Kuks, prochází okolo

Reliéfu sv. Františka do Nového lesa k Braunovu Betlému a zpět přes Kapli sv. Odila a Stanovice do Kuksu. Cesta je dlouhá 7 km a na její trase je umístěno 13 informačních panelů:

132

Stránky Revitalizace Kuks, Posouzení záměru Kříţová cesta- Kuks, online, 1. 1. 2012, dostupné z http://www.revitalizacekuks.cz/kuks-a-okoli/krizova-cesta-21-stoleti/o-krizove-ceste/ 133 Stránky NPÚ, článek Kuks-Granátové jablko, online, 9. 12. 2011, dostupné z http://www.npu.cz/proodborniky/pracoviste-npu/uop-v-josefove/iop/ 134 Kulturně-historická analýza oblastí Kuks a Braunův Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště, Naučné stezky, online, 13. 12. 2011, dostupné z http://www.kuks.estranky.cz/clanky/naucne-stezky/ns_kuks.html

47

1.

Kuks most, 2.

Špitální zahrada, 3.

Místo poustevny sv. Františka, 4.

Vyhlídka na

Šporkovo panství, 5. Nový les, 6. Rozcestí, 7. Poustevna sv. Antonína, Pramen a fontány, 8. Betlém, 9. Hranice Šporkova panství, 10. Betlém parkoviště, 11. Kaple sv. Odila, 12. Místo bývalé kaple Nalezení sv. Kříţe, 13. Sousoší ve Stanovicích.

7. Co je nezbytné udělat? V první z částí této kapitoly nastíním postup, jenţ je nutné vykonat, aby byla v areálu zajištěna více méně stabilní situace. Jsou ale k dispozici i zajímavé návrhy, které nejsou radikálním a konečným řešením stavu památky, ale mohou v určité míře přispět ke zpomalení jejího rozkladu. V druhé části přiblíţím návrh Ondřeje Rysa, v části třetí projekt navrţený roku 2005, v části poslední se pokusím seřadit jednotlivé kroky, které si myslím, ţe je nutné podniknout a nenechat tak dílo dále bez soustavné péče.

7.1. Nezbytná opatření Čerpala jsem především z poznatků z knihy Jiřího Kaše a Petra Kotlíka, kteří shrnují nezbytné postupy komplexně i v dalších svých studiích a podíleli se na monitoringu oblasti a na osobně se podíleli na různých krocích, debatách a výzkumech atd., které posléze vedly k vypracování jejich doporučení. Problémem restaurování této památky je, ţe se nejedná pouze o povrchové očištění, zakonzervování a výspravu puklin. Po uskutečnění tohoto postupu se situace bez další soustavné péče znovu obnoví.

Dokládá to i fakt, ţe roku 1936 dochází k takovému

restaurování a uţ o rok později se lidé ozývají, ţe je Betlém ve špatném stavu. Neřeší to totiţ problém, který poškozování způsobuje. Během 20. století a několika povrchových zásazích se přišlo na to, ţe bude nutné podchytit i další faktory, které na památku působí U skulptur, jako jsou tyto, nepřipadají v úvahu náhrady z umělého kamene, který se stejně musí dále ošetřovat, a umístění originálů do lapidária, jako tomu většinou bývá. Problémem by zde samozřejmě bylo jejich propojení s rostlou skálou a moţnost poškození při uskutečňování tohoto náročného kroku. Někteří odborníci v minulosti doporučovali vytvoření sádrových odlitků soch. Nad obnovením barevnosti se nauvaţuje, hlavním úkolem je zachování samotného tvaru, respektive formy. Byla by zde také moţnost navrácení soch, které se zde dříve nacházely a nyní jsou umístěny většinou v okolí hospitalu Kuks, aby se navrátila původní autenticita areálu. V tom případě by se ale musel změnit i lesní porost, který je nyní uţ úplně jiného sloţení neţ v době 48

vzniku díla. Krok navrácení původních soch byl také navrhován, rozumnější by ale zatím bylo věnovat se stávajícím dílům, která jsou více ohroţena neţ ta v zahradách nebo v lapidáriu, kde jsou jiné klimatické podmínky. Pro kaţdý objekt bude nutné vypracovat samostatný projekt, jelikoţ působení vlivů není u všech skulptur totoţné. Jak bylo řečeno, nejnebezpečnějším faktorem, který v areálu způsobuje největší škody, je voda. Kdyţ se sníţí obsah vody v kameni, sníţí se moţnost poškození mrazem a působením ţivých organismů a rostlin. Tento problém konstatovalo mnoho odborníků, kteří se v průběhu let stavem soch v Novém lese zabývali. Je nutné tento problém řešit komplexně a vzhledem k prostředí. Voda přichází k materiálu z dešťových a sněhových sráţek, vzlíná z půdy, vyskytuje se i ve vzduchu. Průzkum ukázal, ţe zdrojem vody v areálu jsou pravděpodobně místní sráţky. Jedním z řešení, které bylo aplikováno, je zabezpečení skulptur přístřešky, které se poměrně osvědčily. Dále se ale dozvíme, ţe tomu tak bylo pouze u sochy Onufria, v případě centrálních reliéfů nikoliv. Otázkou je samotné architektonické řešení těchto přístřešků tak, aby korespondovalo s celým areálem a nenarušovalo dojem ze soch a reliéfů. Přístřešky by zde byly umístěny po celý rok, popřípadě sezónně a nesměly by způsobovat skleníkový efekt. Největší vliv má voda na centrální reliéfy. Josef Wagner vypracoval zajímavý návrh a to roku 1954, kdy poloţil na horní část reliéfů pískovcové desky, čímţ vytvořil stříšky. Tím by se zabránilo stékání vody z horní plochy skály. A jak chránit díla před vzlínáním vody, které je nebezpečnější neţ voda dešťová padající shora? Kaše a Kotlík doporučují znovuobnovení drenáţí, které odvádí prameny mimo dosah děl. Původně byla voda svedena do fontán a odvedena po svahu mimo areál. Fontány by mimo jiné doplňovaly estetický dojem z areálu. Drenáţe a odtoky jsou v této době zarostlé a zanesené, tudíţ nefunkční. Nebezpečnou metodou je čerpání vody v hydrogeologickém vrtu, kdy by se sníţila hladina spodní vody. Při tomto úkonu hrozí poškození soch při instalaci zařízení, voda se neodčerpá natrvalo a metoda je velice nákladná. V minulosti byl navrhován také krok, kdy by byla odstraněna naváţka z cest, která sem byla později navezena a zabraňuje odtoku vody. V ní by se také mohly najít některé ze ztracených částí skulptur. Pod objekty, které nejsou vytvořené přímo do skály, ale jsou volné, by bylo moţno vloţit izolační vrstvu. Krajním a jiţ výše zmiňovaným řešením je vytvoření tzv. infúzní clony. Ta se vyuţívá k izolaci stavebních objektů. Principem, jenţ objekty chrání je infúze vhodných chemických látek do otvorů v porézním materiálu. Tato látka fyzikálně nebo chemicky

49

zabrání transportu vody. Tato metoda byla úspěšně pouţita v Japonsku pro izolování soch Buddhy, které byly vysekané přímo do skály. „Člen Spolku výtvarných umělců Mánes Vladimír Preclík k tomu v časopise Zpravodaj STOP podotýká: „Podle našeho mínění je zapotřebí udělat následující: Ukončit radikálně vnikání spodní i povrchové vody do kamene, zastřešit průsvitným materiálem na kovové konstrukci rozlohu cca 25 x 25 metrů, podříznout pomocí lanové pily na kámen celý kamenný blok a do vzniklé spáry natlačit speciální izolační tekutinu, která je dnes uţ známá a pouţívaná u náročných restaurátorských zásahů v cizině. (...) Po vyschnutí kamene započít s postupným opatrným restaurováním povrchu a reliéfu.“ Podle Vladimíra Preclíka samo povrchové restaurování nemá v této době ţádný smysl a pořízení faksimile, jak se stalo v Kuksu s řadami Ctností a Neřestí, není prakticky realizovatelné.

135

Po tomto odstranění vlhkosti by začalo odeznívat porůstání soch vegetací. Samotné vytrhávání mechů a lišejníků nikam nevede, pouze narušuje povrch. Po odumření rostlin dochází k narušení soudrţnosti kamene, ten by bylo potom nutné zpevnit. Zpevnění je nezbytné provádět aţ po vysušení kamene, aby nedocházelo k ředění zpevňující látky. U studny Jákobovy se doporučuje nanesení izolační vrstvy na povrch kamene. Ta by znemoţňovala pronikání vody do materiálu. Za zmínku stojí také návrhy na úpravu okolního porostu. Ze stromů na díla neustále dopadá velké mnoţství organického materiálu, větví atd. Jejich částečným vykácením by vznikly nové pohledy do krajiny. Uvaţovalo se také o výsadbě buků, které se zde nacházely v době vzniku skulptur a způsobovaly odlišné podmínky v tomto prostředí. Dalším krokem je ochrana proti vandalismu. Dříve byl celý areál oplocen a opatřen pokladnou. Plot zde jiţ vůbec není, budka slouţící jako pokladna je prázdná a chátrá. Bylo by vhodné místo znovu oplotit, popřípadě znepřístupnit cesty vedoucí k areálu a zajistit mu stálý dozor. Návštěvník by se měl vyvarovat lezení po skalách, rozdělávání ohňů, opírání kol o sochy, vyrývání nápisů a cílenému ničení. Byla samozřejmě nutná další soustavná péče o areál. Jednalo by se o očišťování soch od organického materiálu a sněhu, kontrola drenáţí a jejich čištění, zatmelování spár, odstraňování sněhu z okolí skulptur a následně i z cest, které by zlepšilo průchodnost pro návštěvníky. To vše samozřejmě s ohledem na díla, dostatečně poučeným pracovníkem. 135

Stránky časopisu Reflex, Sochy na vyhynutí, online, 13. 12. 2011, dostupné z http://www.reflex.cz/clanek/stary-reflex-reflex-cz/8552/sochy-na-vyhynuti.html Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168, str. 11

50

7.2. Ondřej Rys a jeho návrhy na zlepšení situace v areálu Nového lesa Jak jiţ bylo řečeno, Ondřej Rys se stal výhercem architektonické soutěţe o zpracování návrhu zastřešení děl v Novém lese. Jeho připomínky a návrhy pokládám za podnětné, problém zpracovává komplexně, nejen v rámci zastřešení skulptur. Neţádoucí je tedy podle Ondřeje Rysa ohmatávání soch, lezení po nich, přespávání návštěvníků v jeskyních, podepisování se na díla atd. Tuto situaci je potřeba řešit vytvářením bariér. Jeho pojetí nespočívá ve vytvoření viditelné zábrany, ale ve vzbuzení odpovědnosti a úcty vůči významnému dílu. K tomu by měla přispět větší informovanost návštěvníka, prostřednictvím tabulí, internetu, letáku atd. a nabídnutí jiného vyţití neţ přímo na skulpturách. Navrhuje u kaţdé sochy nainstalovat její malou kopii, kdy by bylo moţno si ji přímo ohmatat a tím by byl zaručený i záţitek pro nevidomé. Dále navrhuje moţnost podepsat se někam jinam, tedy do návštěvnické knihy, aby návštěvníci neměli touhu vyrýpávat svůj podpis na sochy. Do areálu by nainstaloval i kamennou prolézačku, aby se omezila tendence lezení po sochách, coţ se týká nejvíce dětí. Dále jeho práce hovoří o umístění informačních tabulí, které vyprávějí příběh jednotlivých děl, tedy výjevů, které znázorňují. Areál by doplnil o odpočinková místa, kde by návštěvníci vstřebali své záţitky a posvačili. K zastřešení děl volí minimální plochu přístřešku, aby nebyl narušen pohled na sochy. Je vytvořený z trojúhelníků z plachtoviny o straně deset metrů a zavěšený na ocelových lanech na okolní stromy. V případě nedostatku závěsných stromů v okolí některého z děl navrhuje vytvoření sloupků z předkorudované oceli, corten. Přístřešek by byl umístěn vysoko nad díly, a rovnoběţně s terénem, aby nenarušoval pohled do okolní krajiny. Na zastřešení Betléma, tedy ústředního reliéfu by bylo potřeba plachet více, na ostatní sochy jedna, s výjimkou poustevníka Juana Garina, na něj by byly zapotřebí plachty dvě. 136 Z jeho návrhu a návrhu Michala Kutálka, který se umístil na druhém místě, vychází studie s názvem Zkušební zastřešení sv. Jana Křtitele. Zastřešení by bylo sezónní, tvořila by ho membránová konstrukce, plachta tvarem vycházející z čtvercového půdorysu o hraně 9 metrů, jejíţ hrany jsou vykousnuty kruhovou výsečí, coţ je nezbytné pro správné napnutí plachty ocelovými lany po celém jejím obvodu. Barevnost by byla nerušivá, upevnění lan na ocelových sloupech. Z plachty, kopírující svaţitý terén, by stékala voda mimo dílo. Doporučuje se vybudovat odvodňovací rýhu vyplněnou štěrkem a okolí skulptury 136

RYS Ondřej, Plánová dokumentace, Letzel prix workshop 2002-Kuks: zastřešení soch Braunova Betléma v Kuksu. In Archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově: Ateliér Tsunami s.r.o., červenec 2002. TU 37., 8.

51

vysypat štěrkem nebo oblázky, kvůli případnému rozbahnění. Výroba a instalace takového přístřešku vyjde odhadem na 300 aţ 500 tisíc. Ţivotnost membrány při celoročním pouţití je 10 aţ 15 let. V případě realizace by bylo nutné odstranění stromů, které by vadily při vypnutí plachty, v okolí skulptury Jana Křtitele se většinou jedná o náletové stromy, břízy, tudíţ by s tím neměl být problém. Z hlediska manipulace a montáţe přístřešku je nutná účast aspoň dvou lidí, vzhledem k hmotnosti konstrukce, doporučuje se ale zapojení více lidí. 137

7.3. Projekt z roku 2005 V březnu roku 2005 je podána výzva k zadání výběrového řízení pro Projekt záchrany a obnovy národní kulturní památky Betlém a navazujícího území v rozsahu historických kompozičních stavů vytvořených v průběhu ţivota zakladatele F. A. Šporka. Stav Betléma je shledáván jako neúnosný. Projekt obsahuje úkoly jako řešení terénní a komunikační situace, řešení vodního reţimu, návrh transformace reţimu zeleně, vybavení areálu nezbytnými provozními doplňky, návrh dlouhodobého managementu areálu NKP Betlém, návrh dlouhodobých podmínek a opatření pro ochranu a vyuţití souvisejícího historicky komponovaného území, vytvoření předpokladů k úspěšnému restaurování soch. Je zde poţadavek na řešení situace celého areálu komplexně. Dále poţadavek staţení vody z areálu a její případné vyuţití v kašně, která zůstala dochovaná v bývalé zelinářské zahradě. V plánu bylo navrţení logické komunikační osnovy, která volně navazuje na okolní vesnice. Dokument také hovoří o moţnosti odstranění přebytečné naváţky mezi centrálním reliéfem a studnou Jákobovou. Uvaţovalo se také o začlenění případně nově odkrytých míst do areálu (základy poustevny sv. Pavla, které se zřejmě skrývají pod naváţkou) nebo zachování nedotknutelnosti míst, kde se dříve díla nacházela a nyní tomu uţ tak není. Mimo jiné bylo zadáno také navrţení optimální organizace návštěvnosti, ostrahy a vytvoření návštěvního řádu areálu. Hovoří se zde také o návrhu sezónních krytů nad skulptury. Co se týče vybavení areálu, je v projektu poţadováno v následující sestavě: kamenné lavičky, odpadkové koše, zábrany na přístupových cestách, úprava prostoru parkoviště, provozní objekt v sousedství parkoviště, coţ by měla být přízemní budova se sedlovou střechou z klasických materiálů. Měla by obsahovat skladovací prostory na sezónní kryty soch a centrálního reliéfu, prodejnu vstupenek informačních broţur a pohledů, sociální zařízení pro 137

GROSS, Tomáš. Zkušební zastřešení sv. Jana Křtitele: Braunův Betlém-Kuks. [s.l.] : [s.n.], 10. 2. 2003. TU 38., 8.

52

zaměstnance. Bylo by nutností zváţit zřízení bufetu a ověřit moţnost vybudování veřejného sociálního zařízení, to znamená i ověřit kvalitu vody pramene nad Studnou Jákobovou. Další z poţadavků je zavedení jednotného informačního systému, za nepřípustné se povaţuje jakékoliv umělé osvícení skulptur. 138

7.4. Jednotlivé kroky Jelikoţ nejsou k dispozici finance, které by umoţnily vyřešení situace Braunova Betléma okamţitě a najednou, je nutné postupovat po postupných, dílčích krocích, které by aspoň pozastavily chátrání této významné památky. Při odhadech částky, která by byla nutná pro záchranu celého areálu a zabezpečení stavu soch se hovoří o 10 milionech Kč, nejsou ale bohuţel k dispozici jednotlivé poloţky, na které by byla částka pouţita. Navrhuji tyto kroky, u některých jsem se pokusila na základě materiálů i odhadnout jejich cenu: ●základní soustavná údrţba areálu a skulptur, vybírání vstupného v pokladně (plat zaměstnanci, zaměstnancům) ●s tím souvisí vytvoření zázemí pro zaměstnance a návštěvníky (sociální zařízení, zváţit moţnost občerstvení) ●v hospitalu Kuks, při prohlídkách a v areálu, upozorňovat, ţe je moţné tuto památku navštívit a jak je moţné se k ní dostat, vytvořit webové stránky, návštěvní kniha v pokladně Betléma ●zátarasy na přístupových cestách (15 tisíc Kč) ●nové informační tabule (4-5 tisíc Kč za jednu tabuli) ●obnovení drenáţí a jejich soustavná údrţba (100 000 Kč) ●zamezení přístupu na vršek reliéfů plotem (15 000 Kč) ●vhodný přístřešek nad centrálním reliéfem (300-500 tisíc Kč) ●odtok vody ve studni Jákobově nebo natření izolační vrstvou ●další přístřešky Jan Křtitel, Máří Magdaléna, Studna Jákobova (300-500 tisíc Kč za jeden, nebo levnější dřevěné), později Onufrius a Garinus ●izolace od spodní vody, Onufrius, velice nákladné krok, poté centrální reliéfy, Jan Křtitel, Máří Magdaléna, Studna Jákobova, Garinus Jako úplně první krok chci uvést toto, přikláním se k obnovení pokladny a jejímu obsazení pokladníkem, který by vybíral vstupné, prodával drobné suvenýry a staral se o areál, 138

Národní kulturní památka Betlém v Novém lese u Kuksu-výzva k zadání výběrového řízení, z 16. 3. 2005, čís. jed. 1937, archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, Braunův Betlém

53

coţ by znamenalo ometání soch od spadaného listí, od sněhu, odstraňování přebytečné vody ze Studny Jákobovy, popřípadě také o informování návštěvníků a připomenutí toho, co je v areálu zakázáno. Nebo přinejmenším, aby bylo aspoň zajištěno pravidelné udrţování areálu. Podobným způsobem se o areál starali panové Josef Wagner, který zde i bydlel a objekty restauroval, ten kaţdý rok vzal kartáč a sochy očistil a poté Josef Urban, který zde působil od roku 1965 do roku 1992. Bydlel v nedaleké Ţirči na nádraţí a v areálu vybíral vstupné, hlídal ho a udrţoval. Ometal díla od listí, sněhu, prahu a spadaných větví. Především udrţoval odvodňovací kanály, které po jeho odchodu zarostly. To ale neobnášelo provádění odborného restaurování. Josef Urban byl správce a průvodce, zaměstnanec státu a spadal pod hospitál Kuks. Vybíral vstupné 2 Kčs. Mimo to s manţelkou doma vyráběl malé sádrové odlitky (suvenýry), které dodával do kiosku v Kuksu, toto podnikal, přes národní výbor Kuks. Tato práce ho uţivila, dokonce vlastnil i automobil. K tomuto kroku se přiklání také Vratislav Nejedlý ze Státního ústavu památkové péče v Praze, Jiří T. Kotalík, předseda S. V. U. Mánes, Jiří Babovák z Klubu českých turistů ze Dvora Králové nebo Leoš Pryšinger ze Sdruţení přátel betlémů ze Dvora Králové nad Labem. Toto by bylo vhodné provést v co nejbliţší době. Vzniklo by nové pracovní místo, kde by se mohly střídat dvě osoby a očišťování by skulpturám určitě prospělo. Kdyby byl tento krok proveden aţ po konečném zrestaurování, mohlo by trvat velmi dlouho, neţ by na něj došlo. Otázkou, která s tímto souvisí, zůstává oplocení, areál byl kdysi oplocen, coţ by zamezilo přístup různým táborníkům a usnadnilo by to výběr vstupného, toto ale není úplně v souladu s krajinnou kompozicí Nového lesa a díla, které zde bylo vybudováno. Mimo to, pokud by probíhaly další úpravy v areálu, byl by lepší volnější přístup. Proto bych navrhovala umístit zábrany pouze na přístupové cesty, s čímţ přichází i Projekt záchrany a obnovy národní kulturní památky Betlém a navazujícího území v rozsahu historických kompozičních stavů vytvořených v průběhu ţivota zakladatele F. A. Šporka. Další krok spočívá v obnově informačních tabulí v Betlémě. Ty jsou ale stále stejné a nedostačující, co se týče informací. Bylo by opravdu vhodné umístit ke kaţdému dílu jeho příběh, kdy bylo vytvořeno, v jakém se nachází stavu atd. Také nainstalovat do areálu viditelnou tabuli, která zhodnotí důleţitost díla v celosvětovém rámci, aby návštěvníci pochopili, v jakém významném místě se nacházejí a jak se mají ke skulpturám chovat, popřípadě upozornit své potomky, aby po dílech nelezli. O nainstalování tabulí, které by vyzývaly k ochraně soch, se hovoří uţ v roce 1907.

54

Toto navrhují i zástupci Klubu českých turistů Dvůr Králové nad Labem a královédvorských betlemářů.

139

Do areálu bych nechala nainstalovat i tabuli znázorňující

podobu Betléma v době jeho vzniku, aby měli návštěvníci představu, jaké dílo to v časech minulých bylo. V případě zajištění peněz na odvodnění kamene a následného dalšího restaurování by bylo nutné začít s centrálními reliéfy, popřípadě je upřednostnit před ostatními skulpturami, které by se dočkaly péče později. Podle průzkumů jsou nejvíce ohroţené vlhkostí právě centrální reliéfy, tedy Klanění pastýřů a Příjezd tří králů. Reliéf Vidění sv. Huberta je podstatně méně vlhký. Nainstalování přístřešků prokázalo, ţe skulptury ovlivňuje z větší části spodní voda neţ sráţky. Nainstalování přístřešků by bylo vhodné v zimě, kdy tající sníh zatéká přímo do kamene, kde znovu zamrzá a způsobuje praskliny a zvýšenou vlhkost. Po zbytek roku by byly skulptury volné. Doporučuje se zastřešení centrálního reliéfu od října do března. U děl, která mají větší plochu styku s podloţím, byla zjištěna vyšší vlhkost aţ ve výšce tři a půl metru (Klanění pastýřů). Oproti tomu například u postavy Onufria byla tato skutečnost prokázána ve výšce půl metru nad terénem. 140 Ochrana reliéfů zastřešením, kde by cena vyšla podle typu pouţitého přístřešku.141 Jako nejlepší se jeví varianta, kterou navrhnul Ondřej Rys a rozpracoval Tomáš Gross, je ale poměrně nákladná (300 aţ 500 tisíc Kč). V dokumentu Jaromíra Hinka, Záchrana Braunova Betlému,

142

jsou uvedené další levnější alternativy dřevěného a skleněného zastřešení, jde o

to, jakým způsobem by plnily svou funkci. V nejlepším stavu se nachází právě stříškou zakrytá socha Onufria. Ta by tedy mohla přijít v rámci odvodňování a restaurování na řadu jako poslední, je také zastřešený. Onufria kryje částečně grotta, ve které se nachází, tudíţ je chráněn, proto by šlo hlavně o zastřešení Sv. Jana Křitele a Máří Magdalény. Dalším důleţitým krokem by bylo vytvoření odvodu přebytečné vody ve Studni Jákobově, aby dílo nebylo poškozováno ledem a následným vytvářením puklin nebo natřít povrch látkou, která by zabraňovala pronikání vody do kamene.

139

Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168, str. 25 140 Sledování stavu reliéfů M. B. Brauna v Novém lese u Kusu: Dlouhodobý monitoring změn mikroklimatu pod přístřešky a změn stavu kamene, období září 1999 -leden 2002. Praha, květen 2002. TU 36 a., 8. 141 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlému: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7. 142 HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlému: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7.

55

Závěr: Braunův Betlém je významnou a jedinečnou barokní památkou, jeţ je ve správě Národního památkového ústavu. Jedná se o dílo, které si zasluhuje pozornost, a mnozí lidé si to uvědomovali a stále uvědomují. Není jenom souborem uměleckých děl, ale její součástí je i krajina, do které je zasazena. Důleţitost tohoto sochařského díla se dá nalézt v mnoha souvislostech. Nedá se říci, ţe by památka trpěla nedostatkem zájmu v průběhu času. Většina snah a upozornění na její špatný stav vzešla z řad občanských iniciativ a odborníků, coţ je určitě pozitivním faktem, ţe si lidé připouští důleţitost tohoto sochařského díla a jsou schopni bojovat za jeho záchranu v podstatě z vlastní vůle a nenechávají vše na státu. Některé iniciativy byly dobře mířené, například ta, které předcházelo zařazení Betléma na Seznam sta nejohroţenějších památek světa a přišla s vypracovaným projektem Zachraňte Betlém, který byl podle organizace World Monument Fund realizovatelný. Byly poskytnuty nemalé finance, situace se dobře vyvíjela a nakonec byly první realizované kroky napadeny ze strany ústředního pracoviště NPÚ a úředníků památkového odboru Královéhradeckého kraje. Připadá mi tedy, ţe v případě Braunova Betléma zde hraje roli i jakýsi negativní postoj ze strany úřadů. U tohoto díla se nejedná jen o povrchové zrestaurování, které neřeší samotný problém, jenţ způsobuje chátrání díla. To by přišlo aţ po vykonání záchranného kroku, kdy je nutné zbavit sochy vlhkosti, která je nejvíce znatelná hlavně u centrálních reliéfů a způsobuje růst vegetace na povrchu díla, coţ znemoţňuje vysychání kamene. Tomu napomáhá i okolní les, jehoţ prostředí udrţuje vlhkost. Největším problémem je spodní voda a poté následují sněhové a dešťové sráţky. Bylo by tedy vhodné vytvořit izolaci, začalo by se ale od soch, které trpí pronikáním vlhkosti méně neţ centrální reliéfy, ale jsou menší a pro vyzkoušení funkčnosti tohoto opatření by byly vhodnější. Navrhováno je také umístění stříšek nad díla. Záchrana celého areálu by stála odhadem 10 milionů korun. Místo oprav vzniká opravdu nedaleko nové dílo, které má rozvíjet odkaz Braunova Betléma. S vytvořením těchto soch ale vznikají další náklady na jejich údrţbu. Pokud se tedy nedostává potřebných financí k zabezpečení stavu památky, je nutné snaţit se aspoň o to, aby se chátrání pozastavilo. Jak jsem uváděla, o areál se v průběhu 20. století starali dva pánové, sochař a restaurátor Josef Wagner, který prováděl i odborné zásahy a přímo v Novém lese bydlel a později Josef Urban, který sochy ometal od nečistot, sněhu atd. a zajišťoval také průchodnost drenáţí. Tato práce ho dokonce i ţivila. 56

Památka vypadala o mnoho lépe neţ v dnešní době, coţ dokazuje i fotografie stavu centrálního reliéfu v roce 1960 (obrázek č. 2 v obrazové příloze). Tento přístup se poměrně osvědčil, a proto ho doporučuji znovu pouţít. To tedy samozřejmě obnáší upravení stávajícího zázemí a jeho dalšího dovybavení, to samé se týká samotného areálu, vše shrnuji v kapitole zvané Jednotlivé kroky. Tuto základní údrţbu pokládám za nejdůleţitější krok, který je nutné podniknout nejdříve ze všech, v případě, ţe není k dispozici oněch 10 milionu na záchranu všech soch, coţ tedy bohuţel není. Aţ poté by přišlo na řadu samotné nákladné zajištění stabilního stavu sochařského díla. Je jasné, ţe tento krok představuje také určitou finanční zátěţ, ale byl by nezbytný podniknout po provedení zrestaurování, tudíţ to znamená, ţe by byl realizován o trochu dříve.

Použité zdroje: Kniţní zdroje: 1. CÍLEK Václav, Makom, kniha míst, nakladatelství Dokořán, Praha, 2004, 267 stran 2. BLAŢÍČEK, Oldřich J. Kuks: hospitál a Betlém. 3. vydání. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1963. 36 s 3. HALÍK, Tomáš. Hrabě František Antonín Špork: Hospitál v Kuksu. Dvůr Králové nad Labem: Tomáš Halík, 1934. 118 s. 4. KAŠE Jiří, KOTLÍK Petr: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času, Praha a Litomyšl, Paseka, 1999, 281 stran 5. KROPÁČEK, Dr. J. Kuks a Betlem na Královedvorsku. Praha: Korbr, 1910. 69 s. 6. NEUMANN, Jaromír; PROŠEK, Josef. Matyáš Bernard Braun-Kuks. 1. vydání. Praha: Státní nakladatelství literatury, hudby a umění, 1959. 72 s. 7. OTTO, Karl-Heinz; BOHADLO, Stanislav. Kuks, barokní zázrak východních Čech. 1. vydání. Náchod: GATE, 2005. 48 s. ISBN 3-934232-45-0 57

8. POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun. Druhé přepracované vydání. Praha: Odeon, 1986. 339 s. 9. POCHE, Emanuel. Matyáš B. Braun. Praha: Melantrich a.s., 1937. 5 s. 10. PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Druhé rozšířené vydání knihy, která vyšla v roce 1981 pod názvem Boje s dvouhlavou saní, František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 608 s. ISBN 80-7185-5731 11. Zpravodaj STOP: časopis Společnosti pro technologie ochrany památek. Svazek 2, č. 3. [s.l.] : [s.n.], 2000. 42 s. ISBN ISSN1212-4168. Archivní zdroje: 12. DOHNAL, Jiří; JÁNĚ, Zdeněk; VILHELM, Jan. Geofyzikální průzkum na lokalitě Nový les u Ţírče, Betlém. Praha: [s.n.], 1996. TU 30b., 7. 13. GROSS, Tomáš. Zkušební zastřešení sv. Jana Křtitele: Braunův Betlém-Kuks. [s.l.]: [s.n.], 10. 2. 2003. TU 38., 8. 14. HINK, Jaromír. Záchrana Braunova Betlému: Návrh ochrany reliéfu Příchod tří králů, Klanění pastýřů a Vidění sv. Huberta. [s.l.] : R-ATELIER Pardubice, 1997. TU 31., 7. 15. KOTLÍK, Petr, et al. Záchrana Braunova Betléma u Kuksu: Analýza příčin a poškozování a návrh moţnosti konzervace a rehabilitace. Praha: [s.n.], 1995. 130 s. TU 29b., 7. 16. Plánová dokumentace, Braunův Betlém, dokumentace od roku 1952 do roku 2005. KuksBetlém, Hřibojedy, Nový les, Ţireč, In Archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově, 165.

58

17. Plánová dokumentace, Braunův Betlém u Kuksu, Česká Republika, závěrečná zpráva, In Archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově: Památkový ústav, územní památkové pracoviště v Pardubicích, duben 2004, TU 39. 8, 18. Plánová dokumentace, Letzel prix workshop 2002-Kuks: zastřešení soch Braunova Betléma v Kuksu. In Archivované dokumenty Národního památkového ústavu v Josefově: Ateliér Tsunami s.r.o., červenec 2002. TU 37., 8. 19. Sledování stavu reliéfů M. B. Brauna v Novém lese u Kusu: Dlouhodobý monitoring změn mikroklimatu pod přístřešky a změn stavu kamene, období září 1999 -leden 2002. Praha, květen 2002. TU 36 a., 8.

Internetové zdroje: 20. Český rozhlas, PONOMAREV Miroslav, Braunovy plastiky v Kuksu chátrají, ale peníze nejsou, online, 25. 9. 2001, dostupné z http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/publ_izurnal/_zprava/16110 21. Český rozhlas, Rada Dvora Králové nad Labem doporučí nepřevzetí péče o Betlém, online, 10. 12. 2008, dostupné z http://www.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/524069 22. Český rozhlas, Koncert pro Braunův Betlém, online, 10. 12. 2008, dostupné z http://www.rozhlas.cz/vltava/nenechtesiujit/_zprava/30590 23. Český rozhlas, Petr Kotlík:Braunův Betlém trochu jinak, online, 15.11. 2011, dostupné z http://www.rozhlas.cz/leonardo/vstupte/_zprava/petr-kotlik-braunuv-betlem-trochu-jinak-948652 23. Česká televize, video Hledači času, reţie M. Kučera, online, 31. 10. 2009, dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/program/10169362486-04.10.2008-05:00-2-hledacicasu.html?online=1 24. Čt 24, Tahanice ohroţují Braunův Betlém u Kuksu, online, 31. 10. 2009, dostupné z http://www.ct24.cz/regionalni/71204-tahanice-ohrozuji-braunuv-betlem-u-kuksu/ 25. Čt 24, Braunův Betlém zaniká, nejsou peníze tvrdí úřady, online, 10.12. 2011. dostupné z http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/155868-braunuv-betlem-zanika-nejsou-penizetvrdi-urady/ 26. Kulturně-historická analýza oblastí Kuks a Braunův Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště, online, 13. 12. 2011, dostupné z http://www.kuks.estranky.cz

59

27. Revitalizace Kuks, online, 15. 11. 2011, dostupné z http://www.revitalizacekuks.cz/ 28. STRAKA Pavel, JIŘÍ KAŠE, PETR KOTLÍK: Braunův Betlém, drama krajiny a umění v proměnách času, online, 1999/12, dostupné z http://www.vesmir.cz/clanek/jiri-kase-petrkotlik-braunuv-betlem-drama-krajiny-a-umeni-v-promenach-casu 29. Stránky nakladatelství Art Foto, online, 5. 12. 2011, dostupné z http://www.artfotoprague.cz/aktuality/vystava-braunuv-betlem 30. Stránky občanského sdruţení Nový les, online, dostupné z http://www.novyles.cz/cz/home.html 31. Stránky Královédvorských betlémářů, online, dostupné z http://www.richtera.cz/betlemari/indexie.html 32. Stránky NPÚ, Národního památkového ústavu, online, dostupné z http://www.npu.cz/ 33. Oficiální stránky hospitalu Kuks-hospital Kuks, online, dostupné z http://www.hospitalkuks.cz/ 34. Otevřený dopis zastupitelům města Dvora Králové nad Labem ze dne 28. 9. 2008, online, 22. 12. 2011, email Leoše Pryšingera

České resumé Tato práce se zabývá významnou barokní památkou zvanou Braunův Betlém. Shrnuje poznatky, problémy a návrhy řešení špatného stavu díla a mapuje související dění. Soubor sochařských děl, který je od roku 1999 na Seznamu sta nejohroţenějších památek světa, dlouhodobě chátrá. Bylo jiţ navrţeno mnoho postupů záchrany, zapojují se nejen odborníci, studenti, ale i občanská sdruţení a další spolky a aktivisté i ze zahraničí. Vyřešení situace, ve které se areál nachází a s tím související další soustavná péče, vybudování zázemí a zatraktivnění místa pro turisty, by bylo finančně náročné a prostředky se přes veškeré snahy stále nedaří získat. S tím, ţe není moţné podniknout radikální záchranný krok, ale bohuţel mizí i snaha o základní údrţbu soch a areálu. Mým cílem je nastínit dění od roku 1998 do roku 2011, které ještě nebylo komplexně zpracované a také se pokusit najít takové kroky, které se v minulosti jevily být funkční a aspoň pozastavily další chátrání skulptur.

Anglické resumé

60

This paper is focused on a significant baroque sight called the Braun's bethlehem. It sums up the findings, problems and possible solutions to the bad condition of the sight and also maps the connected events . The set of sculptular works, which has been on the list of the 100 Most Endangered Sights of the World since 1999, is decaying in the long-term. There have been many suggestions regarding the possible rescue, involving not only proffesionals, but also students, non-governmental organisations, foreign activists and other unions. Solving the problems, the area is currently undergoing, systematic maintanance, building the facillities and also making the place more appealing for tourists, would be financially demanding and the funds are despite all the efforts nowhere to be found. Knowing that it is impossible to make a fundamental rescue attempt, the efforts for basic upkeep of sculptures are also vanishing. My goal is to outline the events that happpened since 1998 till 2011and have not been summed up yet and also to try and find the ways from the past, that were functional and atleast stopped the decay of the sculptures.

Německé resumé Diese Arbeit beschäftigt sich mit dem bedeutenden Barockdenkmal, die Brauns Betlehem genannt wird. Sie fasst die Erkenntnisse, Probleme und Lösungsvorschläge für den schlechten Zustand des Werkes zusammen und mappiert zusammenhängendes Geschehen. Der Komplex der Bildhauerwerke, der sich seit dem Jahre 1999 auf der Liste der 100 bedrohtesten Denkmäler der Welt befindet, verfällt langfristig. Es wurden schon mehrere Vorgangsweisen der Rettung vorgeschlagen, es schließen sich nicht nur Sachkundige und Studenten, sondern auch Bürgerinitiativen und andere Vereine und Aktivisten auch aus Ausland an. Die Lösung der Situation, in der sich das Areal befindet, und die damit zusammenhängende planmäßige Pflege, Aufbau des Umfeldes und Reattraktivierung des Ortes für Touristen wäre finanziell sehr kostspielig. Die Finanzmittel dazu gelingt es trotz aller Bemühungen nicht zu gewinnen. Damit, dass es nicht möglich ist, einen radikalen Rettungsschritt zu unternehmen, verschwindet aber auch das Streben nach der Grundinstandhaltung der Statuen und des Areals. Mein Ziel ist das Geschehen vom Jahre 1998 bis 2011 zu schildern, die noch nicht komplex verarbeitet wurde, und auch solche Schritte zu finden, die sich in der Geschichte als funktionell erwiesen haben und die zumindest weiteren Verfall der Skulpturen stillgelegt haben.

61

Obrazová příloha

Obrázek 1, Betlém 1960

Obrázek 2, Betlém nyní

62

Obrázek 3, Garinus porostý mechem

Obrázek 4, Poškozená hlava Onufria, bílé plochy

Obrázek 5, centrální reliéf

63

Obrázek 6, aktuální stav centrálního reliéfu

64

Obrázek 7, zamrzlá Studna Jákobova

Obrázek 8, Sv. Máří Magdaléna

Obrázek 9, Sv. Máří Magdaléna, znečistěná voskem

Obrázek 10, Sv. Jan Křtitel a ovce

65

Obrázek 11, kašna v bývalé bylinkářské zahradě

Obrázek 12, vyrýpané nápisy v Garinově jeskyni

Obrázek 13, Braunův Betlém, jedna ze sta nejohroženějších památek světa

66

Obrázek 14, dřevený Betlém Leoše Pryšingera, takto původně ústřední reliéf vypadal

Obrázek 15, Betlém Leoše Pryšigera, sádrový odlitek

Obrázek 16, Betlém Leoše Pryšingera, Vidění sv. Huberta

67

Obrázek 17, instalace střechy nad centrální reliéfy

Obrázek 18, zastřešení centrálních reliéfů

Obrázek 19, demontáž nevhodné střechy

68

Obrázek 20, terénní úpravy Studna Jákobova

Obrázek 21, terénní úpravy, Onufrius pod stříškou nahoře a centrální reliéf dole

69

Obrázek 22, Ondřej Rys, návrhy zastřešení

70

Seznam obrázků Obrázek 1, Betlém 1960, autor Leoš Pryšinger ....................................................................... 62 Obrázek 2, Betlém nyní, autor Leoš Pryšinger ........................................................................ 62 Obrázek 3, Garinus porostý mechem, Obrázek 4, Poškozená hlava Onufria, bílé plochy ...... 63 Obrázek 5, centrální reliéf, autor Tomáš Honzera ................................................................... 63 Obrázek 6, aktuální stav centrálního reliéfu............................................................................. 64 Obrázek 7, zamrzlá Studna Jákobova ...................................................................................... 65 Obrázek 8, Sv. Máří Magdaléna, Obrázek 9, Sv. Máří Magdaléna, znečistěná voskem ......... 65 Obrázek 10, Sv. Jan Křtitel a ovce ........................................................................................... 65 Obrázek 11, kašna v bývalé bylinkářské zahradě, autor Zdeněk Honzera……………………66 Obrázek 12, vyrýpané nápisy v Garinově jeskyni.................................................................... 66 Obrázek 13, Braunův Betlém, jedna ze sta nejohroţenějších památek světa .......................... 66 Obrázek 14, dřevený Betlém Leoše Pryšingera, z webu betlémářů ......................................... 67 Obrázek 15, Betlém Leoše Pryšigera, sádrový odlitek, z webu stránek betlémářů ................. 67 Obrázek 16, Betlém Leoše Pryšingera, Vidění sv. Huberta, z webu betlémařů ...................... 67 Obrázek 17, instalace střechy nad centrální reliéfy, autor Leoš Pryšinger .............................. 68 Obrázek 18, zastřešení centrálních reliéfů, foto časopis Reflex............................................... 68 Obrázek 19, demontáţ nevhodné střechy, autor Leoš Pryšinger ............................................. 68 Obrázek 20, terénní úpravy Studna Jákobova .......................................................................... 69 Obrázek 21, terénní úpravy, Onufrius pod stříškou nahoře a centrální reliéf dole .................. 69 Obrázek 22, Ondřej Rys, návrhy zastřešení ............................................................................. 70 Pokud není uvedeno jméno u fotografie, jsou tyto fotografie mým dílem

71

Tabulka 1, restaurování jednotlivých objektů 1906-1907

1927

1935-1936

1954-1955

1961

1973

1985

Kofránek, Křepčík, Jager, Eger

Jaroslav Křepčík

Josef Wagner

J. a A. Wagner

Antonín Wagner

Antonín Wagner

M. Smrkovský

Reliéf Klanění pastýřů

očištění kamene, napuštění voskem rozpuštěným v benzínu

odstranění opěrné zdi, mnohonásobné postřiky vápennou vodou

očištění, nové trhliny zatmelené, očištěn horní blok, fixáž

očištění, vápenné roztoky, tmel

fixáž, odstranění mechu

Reliéf Příchod tří králů

očištění kamene, napuštění voskem rozpuštěným v benzínu

odstranění opěrné zdi, mnohonásobné postřiky vápennou vodou

očištění, nové trhliny zatmelené, očištěn horní blok, fixáž

očištění, vápenné roztoky, tmel

fixáž, odstranění mechu

Vidění sv. Huberta

očištění kamene, napuštění voskem rozpuštěným v benzínu

očištění od mechů a lišejníků, zatmelení spár

očištění, vápenné roztoky, tmel

Máří Magdaléna

očištění kamene, napuštění voskem rozpuštěným v benzínu, snížen terén v okolí

opraveno, nejsou další podrobnosti

očištění, menší výspravy a konzervace

odtokové žlábky

Jan Křtitel

odstraněn strom a přebytečná hlína

opraveno, nejsou další podrobnosti

fixáž proti vegetaci, Lastanox očištění, drenáž, konzervační postřik

stažení sochy, zpevněn terén, konzervace

odvodnění povrchovým žlábkem, výspravy, konzervace

postřiky proti vlhkosti, fixáž

testovací stříška, J. Šrámek,

očištění, tmelení, úprava jeskyně, horního bloku, konzervace

vymýcen porost, očištění, výsprava, konzervace

postřiky proti vlhkosti, fixáž

očištění, výsprava plastik i nádrže, fixáž

odstraněn okolní porost, očištění, výsprava, konzervace

sesuté bloky této sochy dány na své místo, spára zatmelena

očištění

Poustevník Onufris

odkopána silná vrstva hlíny, očištění, napuštění voskem s benzínem

zbavení vegetace, vytmelení, vápenné postřiky

očištění, výsprava, konzervace

Poustevník Garinus

odstranění hlíny nad grottou

odstranění hlíny nad grottou

Studna Jákobova

očištění kamene, napuštění voskem rozpuštěným v benzínu

fixáž ředěným Lastanoxem

72