Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební vědy Management v kultuře
Bc. Monica Taufarová Významné brněnské hotely pod památkovou ochranou Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Arch. Lea Vojtová, Ph. D.
2012
Prohlašují, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a s vyuţitím uvedených pramenů a literatury.
…………………………………………………………………...
2
Obsah 1. Úvod a kritika pramenů
4
2. Historie ubytovacích sluţeb v evropském kontextu a jejich počátky v brněnském prostředí 2.1 Brněnské hotely a zájezdní hostince dnes neexistující 3. Technické aspekty stávajících hotelů v památkové péči
6 10 16
3.1 Problematika stavebních zásahů v hotelech pod památkovou ochranou
16
3.2 Typologie hotelové stavby
18
4. Zákonné aspekty stávajících hotelů v památkové péči
23
4.1 Dějiny památkové péče v českých zemích
23
4.2 Legislativa relevantní pro hotely pod památkovou ochranou
26
5. Hotely pod památkovou ochranou
31
5.1 Hostinec U tří kohoutů a hotel U císaře rakouského L. Padowetze
31
5.2 Hotel Slavia
35
5.3 Grandhotel
41
5.4 Hotel Avion
46
5.5 Hotel International
51
5.6 Hotel Continental
57
6. Budovy pod památkovou ochranou přestavěné za účelem vyuţití v hotelnictví
64
6.1 Městský dvůr
65
6.2 Canevalův dům
68
7. Závěr
70
8. Resumé (česky)
73
9. Resumé (english)
74
10. Resumé (deutsch)
75
11. Příloha
76
12. Prameny
81
3
1. Úvod a kritika pramenů Fenomén pohostinství má klíčový význam v kultuře evropské společnosti. Z malých charitativních hostinců vznikly později zájezdní hostince a nakonec i hotely. Některé z brněnských hotelů jsou architektonicky hodnotné stavby s historickou významností, a proto jsou chráněny Zákonem o památkové péči. Hotely jako svébytný typ stavby v brněnském prostředí jsou dosud neprozkoumány. Z těchto důvodů se diplomová práce zabývá brněnskými hotely pod památkovou ochranou. Práce zkoumá všechny památkově chráněné budovy postavené s původním účelem hotelového vyuţití v Brně a navíc i hodnotné stavby pod památkovou ochranou, které podstoupily rekonstrukci a nyní slouţí jako hotely. Cílem práce je zjistit historické okolnosti významných staveb, architektonické prvky, které činí hotel jedinečným a zhodnotit současný stav objektů a jejich památkovou ochranu. Historická část práce zkoumá dějiny ubytovacích sluţeb v evropském kontextu a zmiňuje první příklady ubytovacích zařízení vzniklých v Brně. Dále jsou jmenovány objekty historicky hodnotné, ale dnes jiţ neexistující. Technická část práce se zabývá typologii hotelového objektu. Jednotlivé typy hotelů, urbanistické poţadavky, dispoziční poţadavky, provozní poţadavky a další důleţitá hlediska jsou probádána. Legislativní část práce se zabývá památkovou péči relevantní k tématu. Vývoj státní památkové péče do současnosti a platná legislativa týkající se hotelů pod památkovou ochranou je důkladně popsána. Další část práce se zabývá průzkumem konkrétních objektů v brněnském prostředí. Zmíněné jsou jak budovy postavené s původním účelem hotelového vyuţití, tak budovy které podstoupili rekonstrukci se změnou účelu a nyní fungují jako hotely. Objekty jsou zkoumány z hlediska umístění v městském prostředí a vlastních historických okolností. Historická analýza stavby zkoumá dřívější vyuţití stavebního pozemku, okolnosti vzniku stavebního projektu, fáze konstrukce, počátky provozu hotelu a další aspekty. Architektonická analýza 4
zkoumá
konstrukční
prvky,
vnitřní
dispozice,
výzdobu
a
vybavení
objektů.
Uměleckořemeslné práce, výjimečné konstrukční prvky a kulturněhistorické okolnosti, které činí objekt hodnotným, jsou probádány. Objekty jsou zkoumány z hlediska současného stavu. Majetkové otázky, vyuţití objektů dnes a stavební zásahy jsou předmětem této části. Objekt je dále celkově vyhodnocen z hlediska památkové ochrany. Diplomová práce čerpá z rozličných zdrojů. Primární prameny z archivů, zejména obrazové, jsou dobrým zdrojem informací hlavně k technickým aspektům staveb. Literatura pouţitá pochází převáţně z oborů dějin umění, architektury, historie a etnologie. Jsou pouţity jak dobové tituly z období vzniku staveb i shrnující retrospektivy. Literatura je primárně zaměřena na brněnské prostředí, umělecké slohy a konkrétní architekty. Časopisy poskytují informace k modernějším stavbám a jejich dobovému přijetí společností. Legislativní texty jsou pro práci taktéţ podstatné. Stavební zákon s doprovodnými vyhláškami se zabývá problematikou typologie staveb a provozními poţadavky. Zákon o památkové péči s doprovodnou vyhláškou poskytuje informace o hotelech v kontextu památkové ochrany. Články z denního tisku poskytují zejména náhled na stav památek dnes a provedené obnovy. V rámci bádání je zároveň úsilí spojit se s představiteli oboru památkové péče. Zkontaktováni byli zástupci Odboru kultury magistrátu města Brna a Územního pracoviště Národního památkového ústavu v Brně. Dále je v práci snaha se spojit se zástupci provozovatelů a majitelů všech hotelů v provozu.
5
2. Historie ubytovacích sluţeb v evropském kontextu a jejich počátky v brněnském prostředí Zařízení, která poskytují cizincům či cestovatelům místo k občerstvení a odpočinku existují tisíce let. Součástí lidského charakteru je schopnost přijmout a hostit rodinu, přátelé ale i cizince. Tyto zvyky jsou jiţ zakořeněny ve starověkém náboţenství a jsou samozřejmostí dobrých mravů. Z četných bohů řecké mytologie lze zmínit Dia se známými epitéty „Xenios“, „Philoxenon“ či „Hospites“ nebo-li „ochránce hostů a cizinců“ a „hostitel“. Bůh Zeus byl patronem všech hostů a podle starých příběhů byl vţdy připraven chránit a napravovat křivdy učiněné na cizincích. Zastával se zákonů vyslovených v „deskách pohostinnosti“ a chránil hosty na cestách.1 Diova dcera Athéna se podle příběhů a bájí častokrát objevovala v převleku (před Telemachem jako Mentor, před Nausiccí jako mladá ţena, nebo před Odyseem jako malé dítě), kdyţ si nepřála být odhalena. Lidé, vědomí si faktu, ţe bohové se mohou skrývat v jakékoliv formě, si dobře rozmýšleli jak se zachovat k cizincům či hostům. Pohostinnost řeckého lidu je jedním z ústředních námětů Homerovy Odyseey. Velké části této epické básně se věnují vztahu mezi hostem a hostitelem. Popisují význam bohatství, znalostí, pohostinství, ubytování a vztahy mezi nimi. Pohostinnost jako taková vedla k potěšení bohů i hostů, či k šíření dobrého slova o konkrétním hostinci. Formovala i utvrzovala pozitivní vztahy mezi rodinami i komunitami. Se vznikem Římské říše a narůstajícími tendencemi kodifikovat všechny oblasti lidské činnosti, vznikala pravidla pro provoz ubytovacích zařízení a tím byly postupně vyřešeny nejasnosti doprovázející pohostinství jako ţivnost. Existovalo tzv. právo pohostinnosti („hospes hospity sacer“), které zaručovalo lidem určitého postavení přijetí hostinským za všech okolností. Latinská věta „civis romanus sum“ neznamená pouze „Jsem občanem Říma“, ale je v ní obsaţeno právo na jistou ochranu na cestách v místech kde vládne Římská říše. V antickém světě se cestovalo za různými účely. Ať uţ to byla dobyvačná taţení nebo útěk před nimi, poutě k posvátným chrámům atd. Pominout nelze ani hospodářsky motivované cesty jako například doprava zboţí po souši i po vodě. Významnou úlohu hrála také přeprava zpráv a uţ tehdy i cestování za kulturou či sportovním kláním. V antice vznikl tehdy dodnes
1
Kubová, Olga. Hotelový provoz distanční studijní opora. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2010.
6
známý jev – letní dovolená. Lidé z rozpáleného města vyhledávali klid venkova, vodu, čerstvý vzduch, hory nebo mírnější klima, a tak nastala potřeba ubytovacích zařízení. Samotné cestování do jiných míst bylo náročné zejména časově, pro některé i zdravotně, a tak římský správní aparát zavedl síť odpočinkových zařízení po kaţdých 30 mílích cesty.2 Po pádu civilizovaného antického světa a nástupu tzv. Období temna, byla v západním světě přetrhána tradice pohostinnosti. Udrţet ji pomohly kostely a kláštery, které částečně z charitativních důvodů převzaly úkol poskytovat cizincům ochranu, občerstvení a ubytování. V roce 938 se v Kartágu konal čtvrtý křesťanský kongres, na němţ bylo církevním činitelům doporučeno ujmout se pohostinnosti vůči všem křesťanům i zbytku lidu. Anglický učenec a básník, který hluboce ovlivnil karolinskou renesanci, Alcuin z Yorku (cca 730-804), zmiňuje význam pohostinnosti vůči cizím, „Je doporučeno kněţím chovat v lásce pohostinnost a nikomu ji neodmítnout. Všichni ti, kteří ji uskutečňují, vědí, ţe v osobě hosta přijímají Jeţíše Krista.“3 V klášterech ani kostelech se nezapomínalo na tento zvyk se starořeckými kořeny. Ve středověku usnadňovala církev svým ovečkám zejména poutní cesty. Obzvláště v obtíţném terénu, mj. v Alpách byly zřízeny domy, které poskytovaly poutníkům odpočinek, stravu i nocleh. Postupně začalo vznikat větší mnoţství ubytovacích podniků nezávislých na církvi. Rozšiřující se klientela a jejich poţadavky podnítily vznik ubytovacích sluţeb různého typu. Ubytovací sluţby se brzy plně spojily s činnosti občerstvení. K hostincům vznikla i další zařízení, kavárny, restaurace, vinárny a další. Výlety obyvatel měst do okolí podpořily vznik rekreačních hostinců. Cestování obyvatel pak zapříčinilo rozvoj zájezdních hostinců. Takzvaný zájezdní hostinec se stal běţnou a respektovanou ţivností. Stal se předchůdcem hotelu. Jejich společným specifikem je to, ţe je cílené na cestující cizince, zejména obchodníky, hledající nocleh mimo vlastní město, na rozdíl od vesnických hospod a hostinců, kde se scházeli místní. Zájezdní hostince měly mnohem důleţitější funkci neţ pouze ubytování a pohoštění. Z hostince se stalo centrum obchodu, kde se vyřizovaly a předávaly vzkazy a uzavíraly se dohody. Hostinec poskytoval i sluţby týkající se dopravních prostředků hostů. K dispozici byla péče o koně (krmení, ustájení) a dopravní vozy. V nabídce byla i výpomoc při překonání obtíţně sjízdných cest. Proto se pro stavbu zájezdního hostince volila 2
Tamtéţ. str. 19 Kubová, Olga. Hotelový provoz distanční studijní opora. str. 19-20
3
7
i strategická poloha. Nejčastěji se nacházely na dopravních křiţovatkách, tam kde se nejvíce obchodovalo, na geograficky významných místech (u řek, pod kopcem, na rozcestí). Jednotlivé hostince byly od sebe původně postavené také s jistou logikou – určující byla vzdálenost, kterou můţe urazit formanský vůz za půl dne či den. Důvodem bylo krmení, napojení a nutný odpočinek taţných zvířat. S vývojem dopravních prostředků ztratilo původní rozmístění hostinců význam, ale nadále byly významným místem sociální interakce. Na území Českých zemí nejdříve vznikaly zájezdní hostince v 13. a 14. století. Zpočátku se jednalo o velmi skromné podniky. Budova byla obvykle malá, jedno nebo dvoupodlaţní. V přízemí se nacházela kuchyň, jídelna, někdy i menší levnější pokoje pro hosty nebo velké společná komora pro přespání většího mnoţství hostů.4 Další pokoje pro hosty se nacházely v patře nebo podkroví.5 „Za hospodou býval dvůr se stájemi pro koně; vzadu stávala stodola, neboť k hospodě často náleţely polnosti a hostinský kromě ţivnosti také sedlačil. Hospodský dvůr býval průjezdní; na noc se uzavíral těţkými vraty. Těmi se do dvora vjíţdělo a vyjíţdělo v obou směrech, takţe povoz, který na dvůr vjel, mohl pokračovat v cestě a nemusel se otáčet. Uprostřed dvora stávala prostorná kůlna, ve které mohlo stát několik vozů nebo kočárů.“6 Hostince se od sebe velmi lišily. Ty starší byly strohého charakteru, vnitřní vybavení bylo velice skromné, někdy i chudé. Jiné zase musely odpovídat luxusním poţadavkům vyšších vrstev.7 „V lidových hostincích bývaly dřevěné stoly. Byla-li vrchní deska dubová, stačilo, aby byla čistě vydrhnutá. Jinde se stoly potahovaly voskovým plátnem, nebo se prostíraly barevnými nebo bílými ubrusy. Také ţidle bývaly přizpůsobeny celkovému zařízení hostince. Ovšem honosné podniky – lepší hostince, restaurace, kavárny a hotely – musely být vybaveny solidně a často přepychově, aby vyhovovaly poţadavkům i vkusu bohatých návštěvníků.“8 Bylo zkrátka nutné přizpůsobit vzhled a vybavenost hostince podle nároků klientely, která podnik navštěvovala. V dobách rakouského císařství vznikla síť kvalitních silnic. Po tomto počinu začala v českých zemích pravidelná rozváţka pošty. Aby pošta byla doručena do doby předepsané
4
Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. str. 91 5 Tamtéţ. str. 91 6 Tamtéţ. str. 91-92 7 Tamtéţ. str. 12 8 Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. Str. 13
8
císařskou poštou, musel poštovní vůz či posel měnit po několika kilometrech koně. Zájezdní hostince v tomto ohledu plnily významný úkol – hostince s přípřeţní stanicí umoţnily rychlý pohyb vzkazů a dokumentů.9 Nové hostince se začaly zakládat zejména kvůli návštěvníkům brněnského trhu, jehoţ pověst se daleko šířila. Na Brněnské trhy jezdívalo i velké mnoţství cizinců. Uţ v roce 1780 mohlo město Brno nabídnout pocestným 11 velkých hotelů a zájezdních hostinců.10 Období industriální revoluce neopomenulo ani město Brno a s rozvojem průmyslu v oblastech okolo města nastal i rozvoj ubytovacích podniků. Začátek devatenáctého století byl obdobím velkého vývoje i změn, hostince a hotely musely vyjít vstříc náročnějším poţadavkům zákazníků. Samotná základna klientely se měnila rozličnými nároky a vkusem. Vznikla tak řada podniků různého vzhledu i charakteru. Některé podniky překonaly rozpad monarchie i obě světové války. Po nástupu totalitního reţimu v Československu nastává krize pro hoteliérství v jeho tradiční podobě. Jako v ostatních odvětví, došlo ke znárodnění skoro všech hotelů i jiných ubytovacích zařízení. Je moţné, ţe tento krok odvětví hoteliérství poškodil. Došlo k přerušení mnohaletých tradic a velice často byl rodinný charakter podniku nenávratně ztracen. Důsledkem znárodnění spadala správa hotelů nově státu či jednotným druţstvům. Totalitní zřízení několikrát přehodnotilo význam a funkci některých hotelů a rozhodlo se budovy vyuţít pro zcela jiné účely. Tyto změny často vedly k devastaci a nenávratným škodám. Centralizace řízení ubytovacích zařízení se ukázala jako neefektivní11 – uţ v padesátých letech byla citelně nedostačující kapacita lůţek zejména v turisticky lákavých oblastech. Tento nedostatek přirozeně zpomaloval růst turistického průmyslu v zemi12. Potíţe bylo moţno vyřešit svěřením části podniků do rukou jednotlivců, nicméně obava totalitních činitelů před soukromým podnikáním byla větší a tak celé odvětví upadalo.13 Tento problém nebyl na institucionální úrovni zcela ignorován a později apelovalo např. Ministerstvo vnitřního obchodu na to, aby se některé jiţ přestavěné hotely, vrátily ke své původní ubytovací funkci.14 Dalším nedostatkem mnoha hotelů za období socialismu byla neodpovídající kvalita sluţeb. Aby se tato skutečnost zamaskovala, byly uţ v padesátých
9
Tamtéţ. str. 91 Tamtéţ. str. 12 11 Knapík, Jiří; Franc, Martin. Průvodce kulturním děním a ţivotním stylem v českých zemích 1948–1967. Praha: Academia, 2011. str. 361 12 Tamtéţ. 13 Tamtéţ. 14 Tamtéţ 10
9
letech vyčleněny luxusní hotely pro ubytování zahraničních hostů, které by utvrdily falešný dojem vyspělého státu se sluţbami na vysoké úrovni. Tyto hotely, s hlavním účelem ubytovat cizince a reprezentovat československé hoteliérství na mezinárodní úrovni se označovaly jako Interhotely. V roce 1962 vznikl podnik Interhotely v rámci trustu podniku cestovního ruchu. Maloobchodní obrat podniku Interhotely v tomto roce činil 374 milionu Kč.15 Hostům z Československa tato síť nebyla vysloveně zakázána, ale všemi moţnými kličkami se zde ubytovávali hosté pouze zahraniční, zejména ze západu16 K další kodifikaci hotelových sluţeb došlo v roce 1966, kdy vyšel dokument „Jednotné zásady obsluhy a hotelového provozu“, který měl ujasňovat jednotlivé kategorie hotelu a standardy, které by měli poskytovat. Hotely se rozlišovaly na celkem pět tříd (A* de luxe, A*, B*, B, a C). K nejluxusnějším hotelům socialistické éry v celém Československu patřily hotel International v Praze, Grandhotel Moskva v Karlových Varech a hotel International v Brně. Podnik Interhotely spravoval ty nejluxusnější hotely do roku 1990. Jiţ v roce 1989 se podařilo třem hotelům zajistit nezávislou činnost, zbytek hotelů se osamostatnil následujícího roku. Zákon o restitucích ovlivnil záleţitosti vlastnictví hotelů. Velké mnoţství objektů se podařilo vrátit do rukou původních majitelů, další hotely proběhly známými privatizačními vlnami. Odvětví ubytovacích sluţeb podstoupilo restrukturalizaci v roce 1995.
2.1 Brněnské hotely a zájezdní hostince dnes neexistující V Brně existovalo mnohem větší mnoţství historicky významných zájezdních hostinců a hotelů neţ známe v dnešní době. Bohuţel z různých důvodů dnes neexistují. Část z těchto zařízení stávala ve městě několik století, další byly umělecky či architektonicky hodnotné, jiné zase byly svědky významných historických událostí. Často se stalo, ţe kvalita podniku se začala zhoršovat. Z nejednoho hostince či hotelu, který byl dříve podnikem na úrovni s respektovanou klientelou, se stala ubytovna té nejhorší kvality, dokonce i vykřičený dům. „Například Mondscheinův hostinec na Kopečné ulici byl kdysi povaţován za velmi dobrý, […] ale později ztratil svou pověst a poklesl na hospodu ne právě doporučitelnou, aţ
15 Knapík, Jiří; Franc, Martin. Průvodce kulturním děním a ţivotním stylem v českých zemích 1948–1967. str. 386. 16 Tamtéţ.
10
nakonec musel být strţen,“17 komentuje etnolog Karel Altman jeho situaci. Pokračuje výčtem: „I vyhlášený restaurant U císařovny rakouské na Olomoucké ulici, jehoţ místnosti kdysi byly střediskem brněnského elegantního světa, skončil jako azyl ţebráků a osob bez přístřeší. Za nocleh se zde platily pouhé tři krejcary. Není divu, ţe lidé začali tento brloh přezdívat „Mexiko““.18 Jak bylo jiţ zmíněno, z některých dříve uznávaných hostinců a hotelů se staly vykřičené domy. Příkladem jsou hostince Nový svět na Křenové ulici, U zlaté hvězdy na Orlí ulici či U slunce na ulici Dornych. Nejpověstnější městská část na takové zařízení byla spodní část Františkova, tam kde jsou dnešní Denisovy sady a pod kopcem Brněnského hradu Špilberk. „ Zejména na Kopečné ulici a ve Studánce byl co dům, to nevěstinec.“19 Etnolog Altman popisuje situaci dále; „Nevěstince lepšího druhu bývaly uprostřed města, například v Panenské ulici proti kasárnám. Jedna strana této ulice měla nevěstinec v kaţdém domě. V některých z nich byly takzvané salony, jiné byly zařízené méně komfortně. Panenskou ulici ve třicátých letech popsal i básník Vítězslav Nezval. […] Lepší nevěstince byly také ve Františkánské ulici, kde mezi nimi vynikal podnik madam Krausové. Řadil se k nim i dům na ulici Josefské i Novobranské a podobné byly i v ulici Kozí, na Josefské, v Panské a Peroutkové ulici.“20 Příkladem zašlé slávy ze současnosti je objekt Belvedere na adrese Drobného 48. Hostinec stejného názvu zde stál od devadesátých let devatenáctého století. Na počátku dvacátého století zde vznikla monumentální stavba, patřící k nejzajímavějším secesním stavbám v Brně. Majitel a stavitel objektu byl František Pawlu. Nechal se inspirovat projektovým plánováním Eugena Fassbendera, který zpracoval urbanistické řešení v oblasti okolo brněnského Luţáneckého parku. Jedná se o pětipodlaţní nájemní dům s průčelím o čtyřech osách. Celá stavba připomíná půdorysným řešením klín vsazený mezi ulice Erbenova a Drobného. Dvě zrcadlově převrácená křídla sbíhají do průčelní části budovy. Okraje hlavního průčelí jsou lemovány dvěma polygonálními nároţními rizality. Objekt je zastřešen mansardovou střechou. Hodnotná je budova zejména díky bohaté pozdně secesní výzdobě pláště. Dekorativní prvky jsou různorodé povahy. Stavitel Pawlu střídal ornamenty organického typu (například zdobení a tvar půdního okna, figurální maskarony)
17
Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. str. 18 18 Tamtéţ. str. 18 19 Tamtéţ. str. 18 20 Tamtéţ. str. 19
11
s geometrickými prvky (reliéfní útvary okolo oken).21 Výzdoba fasády křídla na ulici Drobného je skoro totoţná s výzdobou na ulici Erbenově. Celý plášť je zdoben pásovou rustikou. Balkony jsou symetricky umístěna ve třetím a čtvrtém podlaţí objektu. Výrazně působí jejich zábradlí, téţ opatřené geometrickým vzorem.22 Průčelí zdobí nápis „Hotel Belveder“. Tam kde stál dřívější hostinec, byla v nové budově zřízena zahradní restaurace. V minulém století byl objekt vyuţit jako hotel. V osmdesátých letech dvacátého století byly zrekonstruovány interiéry objektu. Pokoje a vnitřní vybavení objektu navrhla architektka a výtvarnice Jana Glosová. Postupně byly některé bytové prostory přizpůsobeny k provozu administrativní činnosti. Později byl v objektu zřízen poněkud nedůstojný „luxusní noční club“ a „penzion“. Z propagačních materiálů a dostupných fotografii interiéru je evidentní, ţe je v objektu provozován prostituční podnik. Dále je v provozu v objektu pizzerie. V současné době je celý objekt na prodej, minimální poţadovaná cena není veřejně dostupnou informací. Dalším moţným osudem historických hostinců a hotelů je kompletní demolice. Na konci devatenáctého a v první polovině dvacátého století byla asanace velkých ploch zcela běţná a rapidně měnila tvář města. Týkala se zejména nejstarších předměstských části na místech, kde dříve stávaly hradby a brány starého města. Asanační zákroky nebyly ale ojedinělé ani v jádru města. Obětí brněnských asanací se bohuţel stal jeden z prvních luxusních hotelů ve městě, hotel Neuhauser, který stál pouhých 54 let. Nacházel se na rohu Masarykovy a Františkánské ulice. Stavební parcela byla původně ve vlastnictví barona Klaudia Brettona, který za ní vyměnil statek ve Švédsku. Dále přešla do rukou továrníka Maxe Löw Beera a jeho dcery. Antonín Neuhauser byl prvním nájemcem pozemku a rozhodl se zde vybudovat hotel v roce 1851. Třípatrová budova měla široký vchod se zasklenou stříškou. Přízemí bylo zdobeno dřevěnými obklady.23 Na levé straně od vchodu se nacházela hotelová restaurace, na pravé straně kavárna. Z Františkánské ulice vedl vchod do kuchyně a vstup do Černého sálu pro soukromou společnost (obzvlášť tu loveckou, sám Antonín Neuhauser rád lovil).24 Hotel byl ve své době renomovaný, představitelé rakouské elity zde trávili svůj pobyt v Brně. V roce 1866 se zde zastavili na jídlo Fridrich Pruský, kníţata Bismarck a Hohenlohe a hrabě Moltke. V hotelu se ubytoval princ Jiří Saský s princeznou Matyldou, princ Albrecht Pruský, královna Karola Saská, korunní princ Rudolf i historik 21
Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. Brno: Obecní dům 2006 str. 203 Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. str. 203 23 Mazur, Leopold. K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. Brno: Společenstvo hostinských a kavárníků, 1935 str. 110 24 Tamtéţ. str. 110 22
12
František Palacký.25 V hotelu bylo zaměstnáno několik členů rodiny - majitelův bratr plnil funkci vrchního číšníka, jeho synovec se stal hotelovým ředitelem. Poté co zemřel Antonín Neuhauser, převzala podnik jeho vdova Ema se synem Hubertem. Další obětí asanací ve městě byl slavný hostinec U černého medvěda. Hostinec se nacházel na rohu Běhounské ulice a Jakubského náměstí. Byl to jeden z nejstarších a nejlepších hostinců ve městě. Jeho počátky sahají aţ do patnáctého století. V roce 1477 byl známý jako „domus scolae“ a byl ve vlastnictví J. Hierslera.26 Pozdější majitelé a hostinští jsou relativně podrobně popsáni.27 V záznamu z roku 1689 je hostinec U černého medvěda vlídně popsán jako kvalitní podnik patřící k městu. Hostinec měl restauraci, kavárnu a slouţil i jako hotel s kvalitní reputací. Několikrát byl přestavěn během své několikasetleté existence, nicméně se vţdy jednalo o dvoupodlaţní nároţní stavbu. Starší členěná stěna budovy byla orientována na Běhounskou ulici, jednodušší novější část stavby byla orientována k Jakubskému náměstí. V přízemí stála restaurace s kavárnou, která měla oblouková okna. Speciální káva zdejší kavárny byla po městě vyhlášená28 Kavárnický přístroj podniku byl na svou dobu velmi moderní a byl po doslouţení svěřen do muzejní expozice.29 Podnik byl určen movitějším vrstvám společnosti. Hotel byl vyhledáván zejména cizinci, často i šlechtou.30 Z historicky význačných hostů lze zmínit P. Mauruse Simonise, kapucínského kněze, a jeho nástupce Maximiliána Reisenhofera, kteří v hotelu bydleli v roce 1815. Ke konci své existence byl Černý medvěd podnik hlavně zábavní, nabízel ke zhlédnutí varieté a další kulturní představení.31 1. května roku 1890 byl podnik uzavřen a budova byla zakoupena společností bratří Thonetů. Stavba se brzy na to za velmi záhadných okolností zřítila. V nočních hodinách 15. června téhoţ roku stavba spadla za „hrozného práskotu a rámusu sama.“32 Nikdo v okolí nebyl raněn, ale o několik dnů později se našlo mrtvé tělo v sutinách stavby. Zřejmě byly v budově výbušniny. V letních měsících začala na místech bývalého hostince vznikat moderní novostavba. V ní byla provozována kavárna Thonethof. Později tu byla otevřena kavárna Savoy.
25
Tamtéţ. str. 110 Tamtéţ. str. 96 27 Tamtéţ. str. 96 28 Tamtéţ. str. 98 29 Tamtéţ. str. 98 30 Tamtéţ. str. 95 31 Tamtéţ. str. 95 32 Tamtéţ. str. 95 26
13
Nejstarší zájezdní hostinec v Brně je známý Modrý lev. Počátky tohoto zařízení můţeme nalézt jiţ v třináctém století. Hostinec se nacházel na Kříţově ulici v Brně a stál zde do roku 1934. V tomto období byl tento nejstarší ubytovací podnik zbořen ve prospěch modernějších staveb a nebýt jeho nešťastného osudu, patřil by k nejdůleţitějším brněnským stavbám. Hostinec dříve vlastnil městský písař – syndik - ale roku 1288 mu byl králem Václavem II odňat. V první polovině 14. století patřil podnik vyšehradskému kanovníkovi proboštovi Janu z Brna. Ten se jej roku 1322 vzdal ve prospěch královny vdovy Elišky Rejčky, jeţ významně působila v Brně. Králova vdova hostinec svěřila klášteru Maria Sall, který sama zaloţila. Roku 1530 byl podnik vydraţen Pavlem Relplachem z Řečkovic. Následujícím majitelem byl purkrabí Matyáš Jemnický. V roce 1612 byl klášterem zakoupen rohový patricijský dům vedle Modrého lva, kam bylo přestěhováno výčepní právo. Tento nový Modrý lev zůstal ve vlastnictví církve aţ do roku 1782, kdy by klášter zrušen. V následujícím roce tzv. „Náboţenský fond“ hostinec prodal Tomáši Pataníčkovi za 2351 zlatých, po jeho smrti ho od vdovy odkoupil Frant Tutsch. Ten jej prodal roku 1802 Josefu Pragerovi za 20650 zlatých. V roce 1826 Modrého lva vlastnili manţelé Maiovi, kteří jej po třinácti letech prodali Jiřímu Čermákovi. Po Čermákovi hostinec vlastnil Marek Schostal z Boskovic. Po jeho smrti prodaly hostinec Schostalovy dcery křesťanské jednotě sv. Josefa na Starém Brně. Hostinec měl roky zaţitou dobrou reputaci a byl mezi Brňany i cizinci velmi dobře známý. Právě proto odtud vyjíţděl „mikulovský parník“, dostavník do Mikulova a zpět.33 Z památných hostů hostince lze zmínit tureckého velvyslance, který zde pobýval roku 1791 a dále Josefa Franka (jinak zvaný Jankiew Lejbovicz) z polského Podolí, který byl zakladatelem tehdy známé ţidovsko-mystické sekty „frankistů“.34 Další známý brněnský hostinec se nazýval „U bílého kříţe“. Svou historickou hodnotou konkuruje i zmíněnému Modrému lvu. Kdyţ král Přemysl Otakar II. zaloţil roku 1251 na brněnské Pekařské ulici kostel Johanitů ke cti Jana Křtitele, věnoval řádu i vlastní hostinec. V roce 1645 byl hostinec zapálen švédským vojskem a hrozil jeho zánik. Johanitský řád prodal práva výčepu ševci Taselovi roku 1801. Nově postavený hostinec ozdobeným bílým Maltezským kříţem byl jedním z největších a nejţádanějších podniků své doby.35 Díky svému velkému prostoru disponoval hostinec i tanečním koncertním sálem. Konaly se zde plesy a maškarní slavnosti. Pod taktovkou hudebníků Serzaveho a Fially se zde vedly hudební 33 Mazur, Leopold. K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. str. 71 34 Tamtéţ. str. 71 35 Tamtéţ. str. 72
14
krouţky. Díky mnohým velmi populárním zábavám podnik také často navštěvovala policie.36 V roce 1877 přišel hostinec o část svých prostor na úkor dnes jiţ neexistujícího pivovaru. Roku 1898 byl slavný podnik prodán zemi Moravské za 65000 zlatých na rozšíření zemské nemocnice. Na místě bývalého hostince není po starém podniku ani památky.
36 Tamtéţ. str. 72
15
3. Technické aspekty stávajících hotelů v památkové péči Tak jako hrad, zámek, kostel, či nemocnice, hotel je svébytný typ stavby, disponující určitými vlastnostmi, bez kterých by byl jinak nefunkční. Zcela jednoduše lze říci, ţe hotel je zařízení slouţící k přechodnému ubytování v jednotlivých pokojích za finanční úhradu. To znamená, ţe by měl zahrnout hlavně ubytovací část a také další pomocné části, které umoţňují chod ubytovací sluţby.
3.1 Problematika stavebních zásahů v hotelech pod památkovou ochranou Obecně lze z hlediska projektového plánování rozlišovat dva typy hotelů. Buď se jedná o budovy, které byly postavené za prvotním účelem být hotelem, anebo se jedná o stavbu, jejichţ původní účel byl jiný a v tomto případě je potřeba jí přizpůsobit. Při takové přestavbě je třeba respektovat její původní dispozice, a hodnotné části. Nicméně projektant musí neustále brát v potaz nový účel objektu – tzn. hotelové vyuţití. Má za úkol zahrnout základní dispoziční poţadavky nutné pro hotelový provoz – hotel musí odpovídat určitým plošným normám, hygienickým standardům, musí disponovat společenskými prostory, zázemím pro provoz atd. Je například nutné hledět na původní parametry a vlastnosti starších staveb – faktory jako nosnost podlaţí a zatíţení původních stropů, prostory s klenbami a jejich citlivé přepaţení. Moţnost změny účelu památkového objektu je zahrnuta v platné prováděcí vyhlášce ministerstva kultury (paragraf 9 vyhláška č. 66/1988) a umoţněna „pokud se touto změnou docílí vhodnějšího uplatnění jejích kulturně společenských hodnot.“ Stavby s původním účelem být hotel také přinášejí svá specifika v souvislosti s úpravou prostorů. Ačkoliv se nejedná o tak náročný proces jako zmíněná změna účelu objektu na hotel, majitel musí počítat s úpravami v budoucnu. Nejjednodušší faktor ovlivňující stav budovy je stáří. Jednak z materiálního hlediska, samotné konstrukční prvky hotelu občas vyţadují obnovu, způsoby zacházení a samotné opotřebování objektu má vliv na jeho stav, a taktéţ historická doba a ţivotní styl, v němţ hotel vznikl, ovlivňuje současný provoz. Plošné a hygienické normy jsou jiné neţ v minulosti a některé standardy musí být splněny, aby hotel mohl být legálně v provozu. Nejedná se pouze o poţadavek zákonných norem ale také samotné klientely, jejíţ nároky na moderní vybavenost a komfort mají obecně stoupající tendence. Pro starší hotely je typická modernizace prostorů pro imobilní, které 16
zahrnuje zákroky jako překonání ploch rampami, instalace výtahů, vytváření bezbariérové prostředí v pokojích včetně hygienický buněk. Další důleţitý aspekt modernizace hotelů je bezpečnost. Bezpečnost provozu společně s předpisy se neustále zpřísňují oproti minulosti. Majitel hotelu by měl dodrţovat zásady bezpečného provozu. Proto můţe učinit několik kroků: například mít elektroinstalace v souladu s ČSN, poţívat pouze přístroje homologované a s atestací, mít zaměstnance proškolené z problematiky BOZP (Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), provádět pravidelné kontroly přístrojů atd. Samotnou stavbu lze z hlediska bezpečnosti modernizovat. Preference nehořlavých stavebních materiálů, zajištění hermeticky oddělených únikových cest či umístění bezpečnostní signalizace je několik způsobů jakým lze objekt učinit bezpečnějším. Další způsob modernizace hotelů zahrnuje implementaci moderních technologii do objektu. To znamená jak vybudování veřejného počítačového pracoviště pro hosty, tak instalaci kanceláře s počítačem do jednotlivých pokojů hostů. S tímto je spojeno zavedení internetu do objektu, které samo o sobě představuje komplexní problém. Dráty elektřiny a technologických sítí tvoří dohromady docela rozměrný svazek. Tato strukturovaná kabeláţ se ve starších prostorách neukrývá snadno. Zástupci památkové péče mají odmítaví postoj k narušení zdiva dráţkou pro internetové připojení a tak se kabeláţ musí skrývat v podhledech či pod podlahou. Tato problematika byla usnadněna příchodem bezdrátových technologii, jejichţ uţití je mnohem snazší. Dále existují překáţky takové povahy, které nelze změnit. Příkladem je absence parkoviště u hotelu nacházejících se v centru města v naplněné zástavbě, či starší hotel je tak malý, ţe by dnes nesplňoval plošné poţadavky pokojů, chodeb a schodišť, které jsou dnes platné z důvodu bezpečnosti či hygieny. Takové hotely je nutno posuzovat individuálně. Zejména díky jedinečným vlastnostem, památky, které jsou chráněny zákonem, mají moţné úlevy z přísných stavebních norem. V případě nedostačující plochy u hotelů dochází v menších objektech k maximálnímu vyuţití prostoru. Majitel hotelu musí někdy vynakládat nemalé finance na efektivní přístroje minimálních rozměrů (zejména v kuchyni), a důsledkem malých prostorů bývá často vyuţíváno sluţeb externích dodavatelů potravin či prádelen. Dalším, pro majitele nepříjemným řešením nedostačující plochy, je omezení kapacit prostorů
17
(společenských i ubytovacích částí). Přes moţné způsobené nepohodlí během pobytu v památce je největším přínosem pro návštěvníka samotná historicita objektu. Problematika stavebních změn hotelů pod památkovou ochranou je zahrnuta ve zmíněné prováděcí vyhlášce ministerstva kultury (paragraf 9 č. 66/1988). Vyhláška umoţňuje vlastníkovi hotelu pod památkovou ochranou určité zásahy do objektu. Mimo základní údrţbu, opravu škod a restaurování, existuje ve vyhlášce označení „jiná úprava“, která zahrnuje stavební úpravy nutné pro hotelový provoz ve starší nebo hodnotné budově. „Modernizace budovy při nezměněné funkci“ je taková úprava kulturní památky, při které se její části nahrazují modernějšími, zvyšuje se její vybavenost nebo se rozšiřuje její vyuţitelnost, a to aniţ se mění její funkce (například zavedení ústředního topení namísto lokálního vytápění kamny). „Nástavbou“ je zásah, kterým se stavba – kulturní památka zvyšuje; „přístavbou“ se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemţ přistavovaná část je provozně propojena se stavbou stávající. Modernizace můţe zahrnovat zřízení bezbariérového provozu, výměnu topení, vzduchotechniky, zřizování nebo výměnu výtahů, zabudování moderní technologie do objektu atd. Veškeré zamýšlené změny v hotelu musí projít schválením, zástupce NPÚ vydá odborné stanovisko a stavební úřad musí vydat povolení.
3.2 Typologie hotelové stavby Při budování nového hotelu existují zásady a zákonné normy, které vymezují vzhled i vybavenost objektu. Hotely z dřívější doby by bez nutných úprav nesplnily normy platné dnes, ţivotní styl a technologické moţnosti doby to neumoţňovaly. Dle technických definic je hotel „veřejné ubytovací zařízení slouţící k přechodnému ubytování hostů nejméně ve dvaceti pokojích“ (ale v případě starších památkových hotelů je připouštěno minimum pěti pokojů).37 Projektant hotelu musí počítat s určitými samozřejmostmi při navrhování hotelu. Podmínky a směrnice pro projektování staveb nových objektů, případně rekonstrukce objektů starších určují normy. V České republice je dnes platný Stavební zákon pro novou výstavbu hotelů, který zahrnuje provozní podmínky stávajících a starších hotelových objektů (konkrétně 37 Sedláček, Jaroslav, Ing. Arch. CsC. Občanské stavby pro přechodné ubytování a veřejné stravování. Brno: Vysoké učení technické, 1988. Str. 52
18
doprovodná vyhláška č. 268/2009 Sb. O technických poţadavcích na stavby). Dále jsou některé hotelové objekty podřízeny památkovému zákonu č. 20/1987 a vyhlášce č. 66/1988, zejména v oblasti rekonstrukce. Při navrhování nového objektu je v evropském prostředí směrodatný architektonický manuál Ernsta Neuferta - Navrhování staveb - jehoţ původní vydání vyšlo uţ v roce 1936. Podle funkce můţeme rozlišit hotel poskytující komplexní sluţby, nebo hotely poskytující uţší výběr sluţeb (hotel garni atd.) Podle umístění můţeme rozlišovat hotely městské, lázeňské, rekreační/turistické, či horské. Hotely lze dělit i podle velikosti a kvality (technického vybavení, architektonického řešení). Kromě toho plní podle své třídy další funkce společensko-servisního charakteru. Dříve se uplatňovala hodnotící škála písmenková, v dnešní době je rozšířený systém hvězdiček. Stavba hotelu vyţaduje určité nároky i na své okolí. Poloha hotelu musí odpovídat vymezení územního plánování v oblasti. Je preferováno, aby se hotel nacházel v oblasti bohatší na zelené plochy, vodní plochy, či se zajímavým výhledem na okolí. Dále je doporučeno orientovat jednotlivé úseky hotelu podle jednotlivých světových stran (tzn. ubytovací a odbytová část orientována na západ, jih, aţ východ, výrobny, sklady potravin, technické zázemí orientovány na sever). Hotely vyšší kategorie by měly být zásadně volně stojící. Je stanovena minimální hranice odstupu hotelové budovy od sousedících objektů. Samozřejmostí je umístění hotelu mimo prostředí zdravotně závadné. Předpisy hygienických norem vyţadují maximální hladinu škodlivin ve vzduchu i hluku v okolí. Hotelový host má k dispozici vlastní příjezdovou cestu, zásobování hotelu probíhá na jiném místě. Hotel musí disponovat vlastním parkovištěm ve vzdálenosti do 100 m od vstupních prostorů. Počet parkovacích míst musí být úměrný k maximální ubytovací kapacitě hotelu a je téţ definován v zákonných normách. U hotelů vyšších tříd se vyţaduje představení vozu ke vstupu pod krytou stříškou.
19
Hotel vyţaduje provozní prostory pro různé účely. Standardní rozvrţení plochy podle Neufertovy obecně uznávané příručky38 je následující: Ubytování v pokojích, mokré provozy, chodby, servis na poschodí: Prostory pro hosty, recepce, hala, pobytové místnosti Veřejné pohostinství, restaurace, bar pro hosty Bankety a konference, salonky a konference Hospodářství, kuchyň, personál, sklady Správa, ředitelství, sekretariát Technika, provoz a údrţba Zábava, volný čas, sport obchody, kadeřník Speciální oblasti (pro wellness, semináře)
50-60% 4-7% 4-8% 4-12% 9-14% 1-2% 4-7% 2-10% 1-4%
Jednotlivé části hotelových budov by taktéţ měly odpovídat doporučeným normám nebo závazným regulacím. Vstupní hala je prostor vstupu veřejnosti do hotelu. Je to první místo kudy hosté projdou a kde jsou uvítáni zaměstnanci hotelu. Zde probíhá vyřizování administrativní části pobytu. Je to i místo k zajištění dalších doplňkových sluţeb. Recepce i vrátnice jsou součástí vstupní haly. Podlahová plocha tohoto prostoru se dimenzuje na 1 aţ 1,5 m2 na jednoho hosta. Ve větších hotelech pro 50 hostů a více by plocha vstupních prostorů měla činit 50 aţ 75 m2.39 Součástí těchto prostorů je recepce, která má navazovat na pracoviště vrátného. Recepční pruh je standardně 500 mm široký a jeho délka se určuje podle počtu lůţek v hotelu (25-35mm/1 lůţko). Minimální hloubka pracoviště je 1800 mm včetně šířky recepčního pultu.40 Vstupní hala navazuje na hotelovou halu, která umoţňuje společenské chování hostů. Samozřejmostí hotelu je jeho ubytovací část, prostory umoţňující ubytování návštěvníků. Pokoje hotelových hostů také mají své základní rozvrţení. Minimální světlá výška pokoje ke 2600mm. Minimální plocha jednolůţkového pokoje je 8m2 aţ 12m2 podle ubytovací třídy. Minimální plocha dvoulůţkového pokoje je 12,6m2 aţ 16m2 podle ubytovací třídy.41 Obytnou část pokoje odděluje předsíňka od hotelové chodby (předsíňka nemusí být oddělena od pokoje dveřmi, pokud jsou vstupní dveře z chodby dostatečně zvukově izolovány). Dveře z chodby se otevírají směrem do předsíňky. Samotný pokoj je rozvrţen do několika uţitných částí - část odpočinková (vybavena postelí, nočními stolky, osvětlením. Host má standardní výběr postele z velikostí double100/200 cm, queen 165/200 či king 38
Neufert, Ernst, překlad: Schier, Pavel. Navrhování staveb. 33. Vydání. Praha: Consultinvest, 1995. str. 405 Sedláček, Jaroslav, Ing. Arch. CsC. Občanské stavby pro přechodné ubytování a veřejné stravování. str. 56 40 Sedláček, Jaroslav, Ing. Arch. CsC. Občanské stavby pro přechodné ubytování a veřejné stravování. str. 56 41 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických poţadavcích na stavby (se změnami 20/2012 Sb.) In: č. 81/2009 Sbírky zákonů na straně 3702 [online]. 39
20
200/200 cm). Dále je v pokoji obývací část (vybavena sedacím nábytkem, stolem, televizí). Nelze opomenout hygienickou část pokoje. Hygienická buňka je podle standardů různě vybavena, přičemţ její minimální plocha je 4m2 a je zákonem vyţadovaná v pokojích hodnocených třemi hvězdičkami a lépe.42 Přestoţe 95% návštěvníků hotelů vyuţívá pouze sprchu, je vana s moţností sprchy takřka samozřejmostí ve všech hotelech.43 Součástí hotelového provozu jsou také další sluţby poskytované hostům, jako například moţnost stravování a společenského vyţití. Tzv. odbytová střediska poskytují zázemí pro stravování nebo společenskou i zábavnou činnost. Rozlišuje se několik typů: středisko stravovací (hlavní stravovací prostory jako je restaurace či gril), středisko doplňkového stravování: občerstvení, bufet (sezonní, nebo uţší nabídka pokrmů), středisko společensko-zábavní (typické příklady jsou kavárna, vinárna, salonky, bar či noční klub).44 Středisko doplňkových sluţeb hotelu často bývá ztotoţněno s recepcí. Je místem kde si hosté mohou zařídit sluţby hotelu. Sluţby jsou nutnou součástí hotelového provozu, a jsou diferencovány podle jednotlivých hotelových kategorií. Jejich skladbu je nutno v konkrétním případě stanovit s ohledem na lokalitu, druh a klientelu hotelu. Samozřejmostí je sluţba hotelového parkování.45 Podnik musí poskytnout prostor pro parkování vozů návštěvníků. Pokud se hotel nachází v místě, kde není moţné vybudovat parkoviště nebo garáţ je navíc vyţadována sluţba přistavení vozu. Kategorie dalších sluţeb hotelu jsou autoservis (mytí a údrţba, půjčovna vozů), sportovní servis (bazén, posilovna, wellness sluţby), osobní sluţby (sluţby kadeřnického a kosmetického salónu), a komerční sluţby (malé prodejny). U hotelů lepších kategorii jsou některé doplňkové sluţby vyţadované regulacemi.46 Funkčnost hotelu vyţaduje speciální provozní poţadavky, rozumějme prostory, pro zajištění chodu celého podniku. Pro vedení hotelu, zpracování dat z recepce, ekonomický úsek, styk s veřejností a další administrativy záleţitosti jsou nutné kanceláře někde uvnitř objektu. Dále jsou potřeba pomocné prostory ubytovacích části (jedna místnost úklidové sluţby na kaţdých 15-20 pokojů, místo pro uloţení čistého a špinavého prádla).47 Výrobní a pomocné prostory pro odbytová střediska jsou také samozřejmostí hotelu. Jsou zde především 42
Tamtéţ. Neufert, Ernst, překlad: Schier, Pavel. Navrhování staveb. 33. Vydání. Praha: Consultinvest, 1995. Str. 406 44 Sedláček, Jaroslav, Ing. Arch. CsC. Občanské stavby pro přechodné ubytování a veřejné stravování. str. 53 45 Tamtéţ str. 61 46 Tamtéţ. str. 61. 47 Tamtéţ str. 59. 43
21
k zajištění stravovacích potřeb hostů (jedná se o kuchyně, přípravny, umývárny, sklady potravin atd.). Velikost a dispozice záleţí na počtu pracovních míst tohoto zařízení, rozměry pouţitého vybavení, hotelové nabídce, poptávce hostů, a stupni předvýroby pokrmů.48 Kuchyně jsou standardně rozvrţené na několik částí (studenou a teplou část, oddělenou část pro výrobu cukrárenských pokrmů, přípravny masa a zeleniny, prostory pro mytí nádobí atd.). Kuchyň vyţaduje vlastní speciální sklady, chladírny a mrazírny na potraviny, suché sklady, prostor pro odpad, (netříděný, organický) a sklady alkoholických nápojů. Pomyslný přístavek kuchyně je servis kuchyně poskytnutý přímo do pokojů hostů. Hotel by měl mít připravené zázemí k zajištění i této sluţby. Velmi důleţitým místem pro stravovací provoz je „číšnický ofis“, kde se soustřeďuje zařízení pro výdej pokrmů a pití a příjem pouţitého nádobí.49 Všechny hotely jsou zpravidla projektovány tak, aby mezi ofisem a restaurací byla co nejkratší cesta. Sklady, dílny, šatny a sanitární prostory pro zaměstnance (jídelna, oddechová místnost) jsou taktéţ v hotelu nutností. Nelze opomenout ani technickohospodářské prostory (kotelna, prádelna, trafostanice, místnost pro zahradníka). Komunikace po budově je také stavebními příručkami vymezená. Nejmenší nutná šířka hotelových chodeb je 1500 mm do 30 m délky, u delších chodeb se doporučuje šířka 1800 mm.50 Výškové rozdíly do 3 stupňů se řeší rampou. Poţadavkem je i přirozené osvětlení. Do délky 20 m je moţno osvětlit prostory pouze jednoho čela, pokud je chodba delší je jí nutno osvětlit z obou čel. Boční osvětlení chodeb je poţadováno alespoň kaţdých 15 m. Schodiště hostů v hotelu musí propojovat kaţdé podlaţí. Šířka ramene schodiště by se měla pohybovat ve velikosti od 1200 mm do 2400 mm. Nesmí slouţit personálu, pouze v případě malých hotelů. Z důvodu poţární bezpečnosti nesmí být schodiště vzdálené od všech pokojů hostů více neţ 40 m. Z důvodů bezpečnosti se vyţaduje, aby únikové prostory byly konstruovány z nehořlavých materiálů. Je nutné hermeticky ohnivzdorné oddělení schodišť od ostatních prostorů. Výtahy se umisťují v blízkosti schodiště s automatickým provozem. Zřizují se v hotelech s více podlaţími. Ve větších hotelech jsou instalovány výtahy sluţební/nákladní. Výtahy nesmí sousedit s pokoji pro hosty.51
48
Neufert, Ernst, překlad: Schier, Pavel. Navrhování staveb. str. 408. Tamtéţ. str. 408. 50 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických poţadavcích na stavby (se změnami 20/2012 Sb.) In: č. 81/2009 Sbírky zákonů na straně 3702 [online]. 51 Sedláček, Jaroslav, Ing. Arch. CsC. Občanské stavby pro přechodné ubytování a veřejné stravování. str. 60. 49
22
4. Zákonné aspekty stávajících hotelů v památkové péči 4.1 Vývoj památkové péče v českých zemích Ochrana hodnotných objektů má ve střední Evropě, konkrétněji v Česku a na Moravě, své tradice jiţ od časů Rakouské monarchie. Existovalo několik zákonných nařízení pocházejících z dob 18. a 19. století, které upravovaly zacházení s kulturním dědictvím, a byť nepřímo i s nemovitými památkami. Dále existovala nezávislá iniciativa pro ochranu kulturních památek, pocházející ze spolků přátel dějin, literárních salónů a od obyčejných skupin nadšenců. Ať uţ z důvodu nostalgie a idealizování minulosti, či nacionalismu a národního uvědomění, začala posilovat tendence ochraňovat pozoruhodné monumenty okolí. V roce 1833 historik a publicista Eduard Melly apeloval u kníţete Johanna Lichtenštejna o zaloţení spolku pro podporu rakouských památek.52 Vytvořit jednotnou instituci s účelem ochraňovat kulturní dědictví bylo v monarchii obtíţné. Neustálé konfrontace zájmů jednotlivých národů říše fragmentovaly snahy o jednotnou organizaci odpovědnou za celý stát. Po revolučním období roku 1848 se stala situace příznivější.53 Melly ve spolupráci s ministry Bachem, Bruckem a Schmerlingem učinil průlom v oblasti památkové péče. V roce 1850 došlo k mnohým změnám, na Mellyho popud byla zřízená instituce, jejímţ jediným posláním byla péče o památky, tzv. Centrální komise.54 Mellyho pojetí komise vycházelo z francouzského vzoru. Instituce měla spadat pod ministerstvo vnitra a měla být sloţena ze dvou významných celků - centrálního úřadu a centrální komise. Centrální úřad zaměstnával generálního inspektora památek, sekretáře, kresliče a úředníky. Centrální komise měla být sloţena ze zástupců ministerstva veřejných staveb, akademie věd, archeologů, architektů a výtvarných umělců i konzervátorů.55 Je diskutabilní, nakolik se detaily Mellyho návrhu uplatnily ve skutečnosti, nicméně Centrální komise byla opravdu zřízena na ochranu kulturního dědictví v říši a byla doplněna císařským fondem, který 52
Czumalo, Vladimír; Maxová, Ivana; Kibic, Karel.Péče o architektonické dědictví sborník prací : vybrané kapitoly k tématu. Praha: Idea servis, 2008. Str. 32 53 Tamtéţ str. 31 54 Tamtéţ. str. 31 55 Tamtéţ. str. 33
23
financoval opravy nemovitých památek.56 Komise se zabývala zejména soupisem památek. Prováděl se jejich průzkum, klasifikace a stanovení hodnoty. Celková statistika vytvořená tvořila první důleţitý archiv památkových objektů.57 Došlo k znormování
touto komisí
základních postupů památkové péče zejména při zajišťování dobrého stavu památek. Bylo vymezeno správné nakládání s památkou, její údrţba, vyhodnocování technického stavu a nutnosti oprav, včetně okolí památky. V případě, ţe měla nová stavba potenciál ohrozit chráněnou památku, musela Centrální komise vydat své stanovisko – podobně jako v dnešní době.58 V této době ještě neexistovala právní ochrana památek. V případě špatného nakládání s památkou mohl být viník trestán pouze prostřednictvím stavebního úřadu.59 V roce 1873 nastala v Habsburské říši restrukturalizace systému památkové péče. Pole působnosti se Centrální komisi rozšířilo zároveň se změnami vnitřního členění organizace. Nově spadala organizace pod ministerstvo kultu a vyučování. Byly zřízené tři sekce instituce. První měla za úkol průzkum archeologických památek a nálezů z pravěké a římské doby. Druhá sekce se specializovala na průzkum a ochranu památek středověku aţ do konce 18. století (zahrnovalo to péči o výtvarné umění a hodnotná díla uměleckých řemesel). Třetí výzkumná sekce se zabývala čistě písemnostmi historické hodnoty.60 Dále vznikaly menší speciální výbory zaměřené na individuální úkoly (restaurování, inventarizaci, zákonná kodifikace památkové péče). Poslední významnější reorganizace památkové péče v Habsburské monarchii nastala v roce 1911. Výnosem z říšského zákoníku byl změněn název organizace na C. k. ústřední komise pro památkovou péči (K. k. Zentral-Kommission für Denkmalpflege). Třetí sekce zaměřena na historicky hodnotné písemnosti byla zrušena a archivnická činnost byla převedena na Archivní radu. Také archeologický výzkum převzal Archeologický ústav. Centrální vedení sice stále mělo své sídlo ve Vídni, ale decentralizační tendence směřovala pravomoc
do
jednotlivých
zemí
říše.61
Byly
vytvořeny
pozice
zemského
uměleckohistorického konzervátora, technického konzervátora, specializované na jednotlivé oblasti.
Další reforma uvnitř organizace vymezila minimální hranice vzdělání u všech
odborných pracovníků a měla zaručit kvality provedených sluţeb. Uvnitř organizace byly zřízené speciální kurzy doplňující vzdělání pracovníků.62 V česky mluvících zemí byli po roce
56
Tamtéţ. str. 34 Tamtéţ. str. 34 58 Tamtéţ, str. 34 59 Tamtéţ, str. 36 60 Tamtéţ, str. 39 61 Tamtéţ, str. 41 62 Tamtéţ, str. 42 57
24
1911 jmenováni dva zemští konzervátoři, jeden pro památky na území českém a druhý pro památky na území jazykově smíšeném.
Nešel opomenout rostoucí význam českých
kulturních tradic, které pod ustupujícím vlivem Rakouska začaly sílit. Moravě a Slezsku byl určen vlastní zemský konzervátor v roce 1915.63 Po zřízení samostatného Československa v roce 1918 byla nutná reorganizace systému památkové péče. Do památkové péče bylo začleněno i Slovensko, které do té doby podléhalo řízení Uher. Byla potřeba sjednotit legislativu nového státu. Rozhodnutím nové vlády převzal stát staré zemské zákony. Národní výbor vydal nařízení o ochraně a zákazu vývozu uměleckých památek uţ 29. října 1918.64 Zemský památkový úřad pro království české nadále vykonával svou činnost, ale pod jiným jménem – Státní památkový úřad. Dočasně byla tomuto úřadu svěřena i péče o památky na území Moravy a Slezska, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Tyto části nové republiky obdrţely svá vlastní pracoviště aţ v roce 1920.65 V roce 1924 došlo ke sloučení českého a německého oddělení památkové péče – do té doby panoval rozpor mezi oběma sekcemi.66 Po skončení druhé světové války a politickému převratu v Československu nastaly v oblasti památkové péče výrazné změny. Ideologie socialistického reţimu
hluboce
ovlivnila
přístup
a
zacházení
s kulturním
dědictvím
na
území
Československa. Bezprostředně po válce existoval orgán Státní památkové správy. Nový úřad „Státní ústav památkové péče a ochrany přírody“ (dále SÚPPOP) zřízený zákonem v roce 1958 měl za úkol vyvíjet metodickou, vědeckou a informační politiku v oblasti památkové péče. Velkým počinem bylo zřízení Státního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek a tak vznikla v šedesátých letech základní databáze historicky hodnotných předmětů na území státu, která se postupně doplňovala. Byla také zřízena krajská střediska. SÚPPOP se podílel na vzniku dokumentu Benátské charty, mezinárodního výboru pro památky a instituce ICOMOS. Období normalizace v Československu lze charakterizovat celkovým nezájmem o kulturní dědictví státu. Nedostatek financí omezoval moţnosti obnovy ohroţených památek. Důsledkem toho bylo, ţe se instituce státní památkové péče zaměřila především na
63
Tamtéţ, str. 46 Tamtéţ, str. 47 65 Tamtéţ, str. 51 66 Tamtéţ, str. 50 64
25
výzkumnou a archivační činnost.67* V osmdesátých letech bylo otevřeno pomaturitní studium pro pracovníky památkové péče a další vzdělávací programy pro pracovníky oboru, které trvají do současné doby.68 Další významný krok pro dokumentační oddělení instituce, byl projekt prostorové identifikace památek do map. Výsledný materiál je důleţitým podkladem pro územní plánování oblastí.69 Nejdůleţitější počin z období osmdesátých let dvacátého století bylo vydání zákonu o státní památkové péči (č.20/1987 Sb.). V devadesátých letech byla oddělena problematika ochrany přírody od instituce památkové péče. Dále došlo k revizi stávajícího seznamu památek, který byl deformován ideologii bývalé vládnoucí strany, která opomíjela pro ně nevhodné objekty. Došlo k rozšíření seznamu chráněných sídel a krajin. V roce 2000 obdrţel ústav nový statut Ministerstva kultury (čj. 16. 22/1999) a byly přesněji vymezeny jeho činnosti prostřednictvím nového organizačního řádu. Podněty k těmto změnám vycházely ze strategického dokumentu Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005. V období nedávné minulosti byl ústav rozšířen o oddělení stavebně-historického průzkumu. V současné době dohlíţí na české kulturní dědictví Národní památkový ústav, který vznikl spojením všech stávajících organizací zabývající se památkovou péčí.
4.2 Legislativa relevantní pro hotely pod památkovou ochranou V případě, ţe je hotel významným objektem, ať je to z důvodů architektonické, historické nebo další hodnoty, je chráněn legislativou před zásahy, které by mohly objekt znehodnotit. Nakládání, ochrana a rekonstrukce památek podléhá takzvanému památkovému zákonu tj. zákon č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči. Zákon je ještě doplněn prováděcí vyhláškou č. 66/1988 Sb. Několik částí zákona o státní památkové péči jsou pro hotely významné, neboť ovlivňují jejich provoz, případnou obnovu. První část památkového zákona, základní ustanovení zprvu vymezuje jeho vlastní účel. Zdůrazňuje fakt, ţe památky jsou kulturním dědictvím a je potřeba je chránit. Zákon by 67
NPÚ. Souhrnné informace a historie [online]. * Doplňující údaje ke všem elektronickým údajům lze nalézt v kapitole „Prameny.“ 68 NPÚ. Souhrnné informace a historie [online]. 69 Tamtéţ.
26
měl umoţnit podmínky pro stát, aby se aktivně mohl podílet na rozvoji zájmu a vědomosti o kulturních památkách, zpřístupňovat památky veřejnosti, udrţet národní tradice a kulturu. Dalším cílem zákona je zabezpečení řádného nakládání s památkou. Zákon pokračuje definicí. Charakterizuje kulturní památky, včetně vlastností, kterými musí disponovat. Kulturní památky jsou: "nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, ţivotního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“70 Zákon zpřesňuje charakter kulturních památek pomocí několika soudních rozhodnutí a nálezů z České republiky a dalších Evropských míst. Zabývá se formalitami k prohlašování věcí za kulturní památky, popisuje zákonný postup při udělení tohoto nové statutu a definuje jednotlivé typy kulturních památek (kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny). Památkový zákon upřesňuje specifika památkové evidence. Kulturní památky mají svůj vlastní zápis do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Jednotlivé památky jsou zapsány podle ústředního seznamu taktéţ u jednotlivých krajských a obecných úřadů s rozšířenou působností. Odborná organizace státní památkové péče má taktéţ povinnost podávat vyrozumění o zápisu do ústředního seznamu (i o zrušení zápisu) všem dotčeným stranám, tj. vlastníkovi památky, krajskému či obecnému úřadu i dalším institucím. Vlastník památky má naopak podle zákona povinnost oznamovat případné vlastnické změny nebo přemístění památky. Druhá část památkového zákona se podrobněji zabývá ochranou a uţíváním kulturních památek. Tato část je pro hotely velmi důleţitá. Upřesňuje povinnosti vlastníka pečovat o památku, chránit před poškozením, udrţovat jí v dobrém stavu a vyuţívat ji pouze způsobem určeným. V případě, ţe vlastník nezachází s památkou adekvátním způsobem, můţe po vyjádření orgánu státní památkové péče vydat obecní úřad s rozšířenou působností rozhodnutí o opatřeních vůči vlastníkovi. Ten je povinen se tímto opatřením řídit ve stanovené časové lhůtě. V případě, ţe je předmětem sporu národní kulturní památka, vydává rozhodnutí krajský 70
Česká národní rada. 20/1987 Sb., ZÁKON České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.) [online]. §2
27
úřad.71 Na základě závaţného stanoviska orgánů státní památkové péče vydává rozhodnutí příslušný orgán státní správy o tom, jak smí být památkově chráněna budova vyuţita. V případě, ţe uţivatel míní změnit způsob vyuţití památky, je potřeba brát v potaz technický stav a původní hodnoty objektu. Obecní úřad s rozšířenou působností (nebo krajský úřad v případě národní kulturní památky) má pravomoc zakázat jakoukoliv činnost, která by potenciálně mohla ohrozit či poškodit památku.72 Vlastník kulturní památky má oznamovací povinnost hlásit jakékoliv hrozby nebo škody památce obecnímu úřadu s rozšířenou působností (případně krajskému úřadu). Pokud se jedná o nemovitost tak je nutné ohlásit stav stavebnímu úřadu. Jakékoliv změny týkající se kulturní památky, které vlastník má v úmyslu provést, musí být předem oznámeny příslušným orgánům státní správy.73 Zákon také pamatuje na právo přednostní koupě státem. Je předpokládáno, ţe stát má největší zájem na tom, aby jeho kulturní dědictví bylo pod ochranou pro další generace. V případě prodeje kulturních památek, toto opatření poskytuje příleţitost svěřit památku do rukou státu (Ministerstva kultury), který by měl garantovat nejlepší péči. Vlastník kulturní památky je povinen nabídnout památku státu, který má omezenou časovou lhůtu na to, aby přijal či odmítl nabídku (u nemovitostí se jedná o šest měsíců). V případě, ţe vlastník toto přednostní kupní právo ministerstvu kultury nenabídne, je jakýkoliv předešlý právní úkon převádějící vlastnictví památky do jiných rukou neplatný, a to v případě ţe se dovolá stát. Prodejní cena je stanovena právními předpisy.74 V případě, ţe vlastník kulturní památky má v úmyslu památku nebo okolní prostředí nějakým způsobem měnit (opravovat, udrţovat, restaurovat, rekonstruovat), musí své záměry předem ohlásit. Vlastník musí vyţádat závaţné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností (jde li o národní kulturní památku krajský úřad). V tomto stanovisku je vysloveno, zda zmíněná obnova je v souladu se zájmy a zvyklostmi státní památkové péče, a vlastníkovi je vymezen závazný rámec, v němţ musí zmíněné změny vykonávat. V potaz se bere především ochrana existující hodnoty památky během obnovy. V případě, ţe se jedná o změny nemovité památky, hraje zde podstatnou roli slovo příslušného stavebního úřadu (v případech obnovy a dalších změn stavby, jeho zařízení či okolí). Stavební úřad vydává souhlas v souladu se závazným stanoviskem. Vlastník kulturní památky představí přípravnou 71
Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §9 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §11 73 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §12 74 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §13 72
28
a projektovou dokumentaci zástupcům orgánu státní památkové péče (zda se plní základní podmínky vyslovené v závazném stanovisku). Zástupci orgánu státní památkové péče naopak mají povinnost poskytnout odborné rady a informace vlastníkovi. Příslušný orgán státní památkové péče má nárok na kopii dokumentace obnovy. Při obnově uměleckých prací, které jsou součástí památky, platí zvláštní pravidla. Jejich obnovu můţe provést pouze pověřená osoba.75 Proces obnovy uměleckořemeslných prvků kulturních památek se nazývá pojmem "restaurování". Restaurování můţe provádět pouze osoba způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a na základě povolení k restaurování. Povolení k restaurování obdrţí osoba z ministerstva kultury poté, co jsou prokázány odborné schopnosti k této činnosti (tzn. prokazováním odborné kvalifikace v podobě úspěšného ukončení vzdělávacích programů v oboru restaurování a praxí).76 V případě ţe nastane situace, kdy vlastník kulturní památky jedná takovým způsobem, který památku ohroţuje, můţou orgány správy a státní památkové péče učinit několik kroků. Vlastníkovi můţe být nařízený specifický postup jak s památkou nakládat, nebo má povinnost památku předat do úschovy odborné instituce určené krajským úřadem, vlastníkovi můţe být památka i vyvlastněna. V případě ohroţení, můţe dojít k ošetření památky správním orgánem. Jedná-li se o nemovitost, stavební úřad smí vydat nařízení udrţovacích prací nebo nezbytných úprav nutných k zabezpečení objektu.77 Pátá hlava zákona specifikuje sankce, které mohou být uloţené fyzickým či právnickým osobám za nesprávné zacházení s kulturní památkou. Obecní úřad obce s rozšířenou působností smí udělit pokutu fyzické či právnické osobě do maximální hodnoty 2 000 000 Kč za několik přestupků. Další orgán státní správy, Krajský úřad, taktéţ smí udělovat sankce fyzickým či právnickým osobám oprávněným k podnikání, jestliţe nakládají s památkou špatně, a to do maximální hodnoty 4 000 000 Kč. Sankce hrozí, pakliţe nezaujímají opatření chránící památku před krádeţí, poškozením či zničením. Dále můţe být uloţen trest, kdyţ majitel památky nesplní oznamovací povinnost stanovenou zákonem, či zanedbává péči o památku, zachází s ní nevhodným způsobem (neodpovídajícím jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě nebo technickému stavu, nechrání ji před ohroţením, poškozením nebo znehodnocením nebo ji znehodnotí či zničí). Majitel památky můţe být sankcionován, pokud nerespektuje stanovené výhrady určené rozhodnutím o ochranném pásmu, památkové zóně a rezervaci, či statutu 75
Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §14 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §14a 77 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §15 76
29
národní kulturní památky. Velmi často jsou uloţené pokuty za vykonání rekonstrukce bez vyţádání závazného stanoviska obecního úřadu s rozšířenou působností, či nedodrţování podmínek tohoto závazného stanoviska, vykonávaní restaurování osobou, která není pověřena tuto činnost vykonávat nebo přemisťováním nemovité kulturní památky bez předchozího svolení.78 Výška peněţní pokuty je určena závaţností činu, dobou trvání protiprávního činu, hodnotou památky v kulturně politickém kontextu a závaţností způsobených škod. Splatnost pokuty je 30 dnů od jejího uloţení a ta smí být uloţena pouze do roku ode dne, kdy orgán památkové péče toto jednání zjistil. Vymahatelem pokuty je orgán památkové péče, který pokutu uloţil. Zisk s vymáhané pokuty se stává příjmem obce s rozšířenou působností nebo kraje.79 Zákon o památkové péči taktéţ zajišťuje podporu vlastníkům kulturním památek. Z obecních či krajských rozpočtů můţe obdrţet příspěvek určený na obnovu či provozní náklady. V mimořádných případech můţe vlastník obdrţet podporu přímo z rozpočtu státu či ministerstva kultury. Proces poskytování příspěvků podléhá obecně závazným právním předpisům.80 Pro zvýšenou ochranu památky, můţe být vydáno rozhodnutí o ochranném pásmu, které zpřísňuje pravidla pro stavební či terénní úpravy pro okolní budovy a území.81 16. května roku 2008 byl Ministerstvem kultury představen věcný záměr zcela nového památkového zákona. Dokument se dočkal velmi bouřlivých reakcí. Za několik let podstoupil návrh několik změn, ale stále není v procesu schvalování.
78
Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §35 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §37 80 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §36 81 Česká národní rada. 20/1987 Sb.[online]. §17 79
30
5. Hotely pod památkovou ochranou 5.1 Hostinec U tří kohoutů a hotel U Císaře rakouského L. Padowetze Lokalizace Hotel Padowetz se nachází na rohu ulic Bašty a Masarykovy v centru Brna. Je součástí řadové zástavby. Historie Hotel Padowetz má své kořeny v hostinci U Tří kohoutů. Budovu v roce 1746 vlastnil jirchář jménem Schrammel, který zde měl svou dílnu.82 V pozdějších letech (1755 a 1756) se budova ocitla v městské draţbě, ale bez zájemce. Měšťan František Jellinek dům zakoupil aţ v roce 1789 a zanedlouho jej nabídl k odkupu. Jellinekův dům byl pro dluhy prodán v exekuci za 10 000 zlatých a přešel do vlastnictví dalšího měšťana, Kristiana Gottdanka. První informace o hostinci U tří kohoutů nalezneme v roce 1795, kdy byl zaloţen. Jeho první hostinský se stal František Schmidt. Schmidt byl zkušený, pracoval v brněnských hostincích U tří kníţat, Na můstku a U třech mouřenínů.83 Hostinec U tří kohoutů slouţil jako zájezdní hospoda a ubytovna. Hosty byli především kočí a formani. Hostinec vlastnil Schmidt společně s manţelkou Annou do roku 1820. Podíl po Františku Schmidtovi se po jeho smrti krátce ocitl v draţbě, avšak jeho vdova Anna si udrţela oprávnění hostinské ţivnosti a mohla podnik dále provozovat. V roce 1822 byl se souhlasem rodiny Schimdtových vydraţen a zakoupen podnikatelem Lorencem Padowetzemi, který chtěl zaloţit velký ubytovací podnik nedaleko brněnského nádraţí. Padowetz dal hostinec opravit a vybavit větším komfortem. Vedoucí nového hostince U tří kohoutů se stala jeho manţelka Amálie. Hostinec nabyl mnohem většího významu, kdyţ byla Ferdinandova severská dráha prodlouţena aţ k Brnu a rozšířilo se spektrum hostů. Přicházeli zejména ti, kteří na vlak čekali nebo právě do města přijeli. Propagace hostince těţila zejména ze skutečnosti, ţe se nacházel jednu minutu chůze od hlavního nádraţí, a tak podobně zněly jeho propagační slogany. Další známým lákadlem podniku bylo, ţe hostinec nabízel teplá jídla i po příjezdu posledního nočního vlaku do Brna a to přitahovalo mnoho cestujících.84 82
Mazur, Leopold. K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. str. 103 Tamtéţ. str. 103 84 Pakosta, Petr. Brunensis – Masarykova třída [online]. 83
31
Zejména kvůli očekávanému přílivu cizinců se rozhodl Padowetz rozšířit svůj podnik a postavit moderní hotel o několik metrů dál v ulici Bašty. Hotel s původním názvem „U císaře rakouského“ byl postaven v roce 1839 a stal se první budovou na nově vzniklé ulici Bašty v oblasti rozrůstajícího se Františkova.85 Oblast Františkov se začala vyvíjet, kdyţ rozhodnutím císaře Františka I. z roku 1834 byly zbořeny hradby vnitřního města. Urbanistické plánování oblasti Františkova zadal zemský stavební ředitel Josef Esch architektu Josefu Seifertovi. Ten projektoval prostor, ohraničený Husovou ulicí a kostelem Sv. Petra a Pavla, ve kterém dříve stála mj. stará ţidovská brána pocházející z třináctého století. Naštěstí se alespoň původní dekorační prvky sochaře A. Pilgrama z této brány uchovaly a jsou součástí muzejních expozic města.86 V této nové městské části vznikla v roce 1835 nová brána Ferdinandova, městský park Františkovy sady, který je dnes známý jako Denisovy sady, a nové hlavní nádraţí města Brna, které se zde vybudovalo v letech 18371839. Zmíněný park Františkovy sady měl být s existujícím středem města propojen velkou ulicí známou jako Bašty. Seifert vymezil v nové ulici prostor pro čtyři reprezentativní stavby. Jedna z nich byl palác Padowetz, v němţ sídlil prestiţní hotel na adrese Bašty č. 2.87 Z nové ulice Bašty se stala velmi lukrativní oblast. Současně se vznikem stavby hotelu Padowetz zde byly postaveny další domy takřka simultánně během let 1839 a 1840.88 Autorství J. Jacoba (1789- ?) u ostatních budov na ulici Bašty je nesporné. U Paláci Padowetz tomu tak není. Pravděpodobným autorem projektu hotelu „U císaře rakouského“ byl architekt celého okolí Františkových sadů Josef Seifert. Architekt Seifert byl po většinu svého ţivota zaměstnán na zemském stavebním ředitelství v Praze, Brně a Olomouci jako inţenýr či inspektor, na sklonku své profesní dráhy se výrazně podílel na rozvoj oboru památkové péče v českých zemích.89 Seifertův Padowetz byl velmi oblíbený, jiţ od počátku svého provozu si roky udrţel dobrou pověst. I za první republiky byl v domě hotel špičkové kvality. Provozoval ho potomek původního zakladatele Albín Padowetz, který byl městským radou. Později převzala vedení hotelu jeho vdova.
85
Encyklopedie dějin města Brna. Hotel "U císaře rakouského" L. Padowetze [online]. Brnoweb. Palác Padowetz [online]. 87 Tamtéţ. 88 Další domy na ulici Bašty: dům č. 4 stavitele Josefa Jakoba, dům č. 6 Hedvíky Rohrerové a dům č. 8 průmyslníka Karla Offermana. 89 Encyklopedie dějin města Brna. Joseph Seifert [online]. 86
32
Popis stavby Hotel Padowetz je nároţní budova postavena v klasicizujícím slohu.
Jedná se o
cihlovou stavbu o sedmi podlaţích, z tohoto jsou dvě podlaţí v suterénu. Padowetz zadal původní projekt stavitelské společnosti Antonína Marka. V době svého vzniku měl objekt pouze tři poschodí. Zhruba v polovině let devatenáctého století došlo k jeho nadstavbě. Padowetz najal dvorního architekta rodu Salmů Heinricha Jirků (Girků). Jirků pokračoval v intencích původního architekta Seiferta a opakoval elementy původní stavby ve své rekonstrukci. Střecha budovy je sedlového typu, aţ na nároţní část, která je vyřešena valbou. Je pokrytá cihlovými taškami. V přízemí se nachází hnědá okna obdélníkového tvaru umístěná velmi nízko chodníku. Lze předpokládat, ţe byla do budovy dodatečně instalována. Zbylá původní okna odpovídají charakteru celé budovy. Jsou dřevěná, zbarvená do jemně béţového odstínu. V prvním patře byla instalována okna obdélníkového tvaru s horní částí zarovnanou do oblouku. Okna ve zbylých třech podlaţí jsou totoţná, menšího obdélníkového tvaru. Budova je výzdobou pestrá. Její „bohatý štukový dekor kontrastuje se strohým "kasárenským" stylem sousedních činţáků.“90 Vnější zdi přízemního podlaţí jsou pokryty kamenným obkladem mramorového typu. Zbylá podlaţí jsou omítnuta a fasáda má světle šedou barvu. Fasáda na úrovni prvního podlaţí je zdobena nepravou nároţní bosáţí. Na střední části průčelí v úrovni druhého a třetího podlaţí fasády prostupují reliéfní pilastry korintského řádu. Nad prvním a třetím podlaţí je výrazná římsa. Nejvýraznějším bodem nároţnímu sedmnáctiosému hlavnímu průčelí je balkon umístěn v druhém patře. Balkon je zhotoven s klasicizující výzdobou, dříve se na obou koncích zábradlí nacházely plastiky antických váz. Nároţní část budovy je úzká pouze tak, aby se do ní umístilo jedno okno. Z této části je v přízemí umoţněn vstup do restaurace. Ornamenty pouţité na celé fasádě jsou klasicistní, nicméně architekti vyuţily na stavbě i některé romantizující prvky. 91 Fasáda je hojně zdobena sochami a plastikami čerpající svůj náměty z řeckého starověku. Čtyři volně stojící sochy představující řecké bohy se nacházejí u pěti malých balkónů v úrovni čtvrtého patra. Na průčelí u vchodu do restaurace byly umístěny sochy Herakla a Niké.92 Uprostřed jiţní stěny se nachází štít vystupující nad úrovní střechy, je na něm psáno Palác Padowetz. 90
Encyklopedie dějin města Brna. Hotel "U císaře rakouského" L. Padowetze [online]. Tamtéţ. 92 Brnoweb. Palác Padowetz [online]. 91
33
Nad tímto nápisem se nachází oválná kartuše s iniciály majitele, Lorence Padowetze. Kartuše je zasazena do klasicizujícího věnce. Na obou jejich stranách jsou umístěny sochy řeckých bohů plodnosti a úrody Dionýse a Démétér.93 Pod tímto štítem se nachází v úrovni přízemí vstupní portál. Mimo hotel otevřel Padowetz v nové budově kavárnu i restauraci. Za dobrého počasí fungovala i zahradní restaurace, kterou zdobil oktagonální pavilon.94 Současnost Hotel Padowetz byl v provozu velmi dlouho a taktéţ si velmi dlouho zachoval svůj původní účel. Překonal rozpad císařství i dvě světové války. Bylo to aţ v roce 1945, kdy došlo ke změně původního účelu budovy, a z hotelu se staly administrativní prostory. Po druhé světové válce zůstal v paláci pouze známý bufet, který fungoval ještě mnoho let. V roce 1945 se do objektu nastěhovalo repatriační středisko.95 Později se zde přemístily kanceláře Královopolské strojírny. Nad bufetem se také usídlila firma Chemont, která se podílela například na konstrukci autobusového nádraţí Zvonařka nebo brněnské Kajot Areny.96 V minulých letech se zde provedlo několik menších rekonstrukcí. V polovině minulého desetiletí se začaly shromaţďovat návrhy rekonstrukce mnohem rozsáhlejšího charakteru.97 Před rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou byl proveden archeologický výzkum na jaře roku 2008. Na místech dnešního paláce Padowetz bylo objeveno několik zajímavostí. Nejstarší jsou nálezy z dob mladší a pozdní doby kamenné, dále zde byly objevené jámy ze starší doby bronzové a sklípek z 12. nebo 13. století.98 „Z období po zaloţení Brna“ zde byly objeveny potravinářské pece – jedna z nich ve velmi dobrém stavu, jámy a odpadní jímku.99 „Pozůstatky zahloubené dřevohliněné stavby z 1. poloviny 13. století se na pozemku také našly. Nejstarší zděný nález pocházel z období 13. či 14. století a jednalo se o částečně zachovaný zděný sklípek.“100 Ještě byla nalezena kamenná studna z pozdního středověku.101
93
Tamtéţ. Encyklopedie dějin města Brna. Hotel "U císaře rakouského" L. Padowetze [online]. 95 Merta, David. Hotel „U císaře rakouského“ Lorence Padowtze [online]. 96 Foltánková, Kateřina. Legendární hotel Padowetz vděčí za svůj vznik vlakům [online]. 97 Brnoweb. Palác Padowetz [online]. 98 Peška, Marek. Archeologický výzkum při rekonstrukci hotelu Padowetz v Brně ... [online]. 99 Tamtéţ. 100 Tamtéţ. 101 Tamtéţ. 94
34
S příchodem nového století vznikla iniciativa obnovit hotel. V roce 2006 najala developerská společnost Red Group architektonický ateliér Ian Bryan Architects, aby připravila realizaci obnoveného paláce Padowetz. Návrh počítal s vybudováním luxusního hotelu s doplňkovými sluţbami v prostorách budovy a dále s připojením sousední budovy Bašty 4 ke komplexu, v němţ by sídlil malý apartment hotel.
V roce 2007 představila
developerská společnost Red Group záměr obnovit původní účel budovy a rekonstruovat a provozovat jej pod řetězcem Radisson. Česká stavitelská firma podepsala smlouvu s hotelovou společností Rezidor Hotel Group o výstavbu čtyřhvězdičkového hotelu s celkem 117 pokoji a apartmány v hodnotě 400 milionů korun.102 Nový hotel měl být otevřen v lednu roku 2010, z původního investičního návrhu však sešlo díky nepříznivé ekonomické situaci pro investora, který tvrdil, ţe nemá záruku návratnosti vloţených financí. Developerská společnost začala uvaţovat o záměru v paláci Padowetz vybudovat administrativní a komerční prostory.103 Obnovy se budova dočkala na konci roku 2010, kdy ohlásili vlastníci objektu LEBONA a.s. a EKO-KONZULTA spol. s.r.o. záměr rekonstrukce. Opravu podstoupil jak vnější plášť tak i interiéry. Majitel se nerozhodl pro nákladnou obnovu hotelu, ale vnitřní prostory pouze opravil tak, aby mohly slouţit jako kanceláře. V prostorech paláce je otevřena i restaurace s pivnicí.
5.2 Hotel Slavia Lokalizace Hotel Slavia se nachází v centru Brna, v bloku bývalých obchodních a obytných domů na dnešní Solniční ulici. Historie Na místě současného hotelu Slavia se nacházela stará pekařská noclehárna a Mannerův palác.104 Počátky hotelu a kavárny Slavia začínají s českým kavárníkem Aloisem Novákem. Kavárník bývalé kavárny Habsburk se rozhodl na místech pekařské noclehárny105 vybudovat
102
Red Group. Red Group a Radisson vytvoří v Brně novou destinaci[online]. ČTK. Brno: výstavba Radissonu se odkládá [online]. 104 Mazur, Leopold: K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. str. 136 105 Altman, Karel; Kudělková, Lenka; Filip, Vladimír: Zmizelý svět brněnských kaváren. Str. 27 103
35
hotel s restaurací, který poté převzal Karel Moravec st. v roce 1899.106 Byl to jeden z prvních takových českých podniků existujících v Brně, městě dominovaném Němci. Avšak za velmi krátkou dobu Novák podnik předal Karlu Moravcovi st., který se stal jeho novým vlastníkem. Karel Moravec st. se narodil se v roce 1853 v Českých Petrovicích, vesnici v Orlických horách. Uţ jako mladý získával zkušenosti v hotelovém prostředí při práci jako číšník. Ve známém hotelu Pupp na Karlovarsku se vypracoval na pozici vrchního číšníka.107 Moravec se rozhodl zakoupit bytový dům postavený na Solniční ulici v roce 1893 a zřídit zde hotel s kavárnou. Hotel a kavárna Slavia se poprvé otevřely v roce 1899. Původně se v hotelu nacházelo 43 pokojů pro hosty a kavárna v přízemí. Moravec byl vlasteneckého cítění a chtěl vytvořit zázemí pro setkání české kavárenské společnosti. Po několika letech prosperujícího provozu se rozhodl vyuţít příleţitosti a roku 1902 rozšířil svůj podnik. Zakoupil sousedící nové budovy, které zde vznikaly pod dohledem stavitele Antonína Müllera, a hotel se tak rozšířil o 52 dalších pokojů.108 V roce 1913 získal Moravec další objekt, který připojil k hotelu. Toho roku měl celkem 108 pokojů. Podnik vzkvétal, byl český, rodinný, vedl ho pracovitý člověk. Rodina Moravcova bydlela přímo v hotelu. Na majitele Moravce staršího se často vzpomíná, jak pravidelně procházel kaţdou hodinu kavárnou, kontroloval dění a zdravil hosty. Jeho manţelka zase dohlíţela nad prací pokojských a v kuchyni.109 Syn zakladatele, Karel Moravec ml., převzal podnik svého otce v roce 1921. Podle tradice byli jeho zbývající čtyři sourozenci vyplaceni milionem korun jako odškodným.110 S novým vedoucím provozu přišly změny. Hotel vybavil vyšším standardem nabízených sluţeb. Rozšířil populární kavárnu, vybudoval hernu a kulečníkový sál, otevřel i restauraci. V hotelu se nacházely dva sály, které slouţily spolkovým setkáním, banketům i oslavám – tzv. Úprková dvoranka a menší sál Těpluška. Moravec mladší je taktéţ upravil.111 Na začátku 30. let 20. století měl hotel uţ celkem 118 pokojů, v nichţ bylo postaráno o veškerý komfort (teplá i studená voda, ústřední topení, telefon, koupelna v kaţdém poschodí, v hotelu byl dámský i pánský kadeřnický salón, garáţe, dílny, prádelny a chladírny).
106
Mazur, Leopold. K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. str. 136 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 10, str. 5. 108 Hotel Slavia-Moravec. Brno: Typ. Občan. tiskárna, 1931. Str. 3 109 Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 10, str. 5. 110 Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, str. 4. 111 Encyklopedie dějin města Brna. Hotel Slavia [online]. 107
36
Hotel a kavárna Slavia se staly důleţitým místem setkání pro české obyvatele Brna. Kavárna poskytovala velké mnoţství denního tisku a časopisů. Nabídka přesahovala 200 titulů ke vzdělání a pobavení návštěvníků.112 Majitel Moravec podporoval i činnost českých spolků, poskytoval jím zázemí ke schůzkám v podniku. Prostory vyuţívaly Anglo-Americn Club, Alliance Francaise, Circolo-Italiano, Rotary Club, Národní jednota, Odbočka Nezávislé jednoty československých obchodních cestujících, Klub lyţařů, Jednota českých šachistů v Brně. V hotelu byl dokonce zaloţen brněnský tenisový klub Lawn.tennis Cercle (3. 2. 1913), Český veslařský klub Brno (4 .6. 1912) i Lyţařský klub (16. 9. 1910).113 Konaly se zde výstavy prvního českého uměleckého spolku v Brně, Klubu přátel umění, jejichţ výstavní prostory a interiéry upravil D. Jurkovič.114 Nebyl to jen podnik oblíbený u Čechů. Leopold Mazur zmínil zájem návštěvníků ze zahraničí: „Hotel je prvotřídní a vyhledávaný všemi cizozemskými veličinami.“115 Popis stavby Originální návrh hotelu a přízemní kavárny v původní podobě je z hlediska architektonického ne příliš významný. Půdorys hotelu není typickým útvarem, jelikoţ se podnik skládá z postupně skoupených bytových domů, které byly přestavěny za účelem hotelového vyuţití. Během období četných asanačních prací vykoupil stavitel Antonín Müller velkou část obytného bloku nacházejícího se mezi ulicemi Solniční a Českou, a to včetně známého Mannerova paláce, který byl šlechtickým sídlem. Na těchto místech se rozhodl vystavět několik nájemních budov, které by navazovaly na stávající sousední dům z roku 1893. Rozhodl se zadat projekt slibnému architektovi Antonínu Blaţkovi (1874-1944).116 Stavitel Blaţek se narodil v Sadech u Uherského Hradiště v roce 1874. Po dosaţení základního vzdělání odešel do Valašského Meziříčí, kde se zabýval studiem dřevařství. Po působení ve Valašském Meziříčí odešel do Prahy studovat na Uměleckoprůmyslovou školu pod vedením Friedricha Ohmanna, a to v letech 1898 aţ 1899. Blaţek v druhém roce opustil studia na praţské uměleckoprůmyslové škole a přemístil se do Vídně, kde započal studium na vídeňské Akademii. Ve Vídni se vzdělával pod vedením restaurátora a architekta Viktora Luntze. Luntz, který preferoval tvorbu historizujícího slohu, viditelně ovlivnil ranou tvorbu
112
Tamtéţ Tamtéţ. 114 Sedlák, Jan. Brno v době secese. Str. 69 115 Mazur, Leopold. K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. str. 136 116 Zatloukal, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. str. 159 113
37
Blaţka, zejména elementy směřující k romantismu.117 Důkazem je zejména budova hostince u Dvořáků (na Hlavní ulici 119) v Komíně.118 Ve Vídni studoval Blaţek do roku 1903 a jeho pobyt zde se ukázal jako inspirativně velmi plodný.119 Blaţek byl očarován tvorbou Otty Wagnera, zejména vídeňským domem na Linke Weinzeile 38, který Wagner navrhl a byl čerstvě dokončen po Blaţkově příchodu do města.120 Po návratu do českých zemí získal Blaţek místo učitele na České průmyslové škole a prosadil se jako stavitel v Brně, zejména v Králově Poli.121 Jeho první velkou zakázkou bylo navrţení komplexu budov na Solniční ulici v Brně, včetně hotelu Slavia. V roce 1902 vznikla přístavba architekta Antonína Blaţka a z hotelu se stal architektonicky hodnotnější objekt. Inspirace Vídní a Ottou Wagnerem Blaţka neopustila ani po návratu na Moravu. Architektova první velká zakázka (Česká 23, Solniční 11, 13, 15) na Solniční ulici obsahuje vlivy Wagnera jednak v samotném rozvrţení stavby, tak i v drobnostech.122 Jedná se o čtyřpatrový dům na rohu ulic Solniční a Besední. Zajímavým prvkem stavby je zaoblené nároţí, které tvoří dominantu celé stavby. Vlivy Wagnera jsou v této části stavby velmi patrné. Nároţí je zvýšené, mírně přesahuje nad střechu celé budovy. Je opatřeno vyloţenou římsou a kazetovým podhledem a vyvrcholuje dvěma pylony, vlevo s monogramem AM, který je poctou staviteli Antonínu Müllerovi, a vpravo s letopočtem 1903. Fasáda budovy je zdobená v nízkém reliéfu zejména rostlinnými ornamenty. Květinové festony zdobí prostory mezi okny na úrovni parapetů.
Výzdoba se zahušťuje směrem
k okenní římse. Lezény a glyfy na fasádě zdůrazňují vertikálu budovy. Čistá pásová rustika je vyuţita v přízemí a prvním podlaţí budovy. Fasáda je zdobena i zubořezem. „Motivem lodţie otevřené řadou otvorů, jejiţ pilíře evokují vladařskou korunu, akcentoval [stavitel Blaţek], jako Wagner – obě nároţí. Ve spodní části domů pak alespoň naznačil další Wagneriánský motiv, průběţné kovové balkóny.“123 Tyto balkóny se nacházejí v prvním a druhém podlaţí. Jejich zábradlí je dozdobeno rostlinnými ornamenty.
117
Sedlák, Jan. Brno v době secese. str. 69 Tamtéţ. str. 69 119 Tamtéţ. str. 69 120 Tamtéţ. str. 69 121 Zatloukal, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. str. 159 122 Sedlák, Jan. Brno v době secese. str. 69 123 Zatloukal, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. str. 159 118
38
V interiérech byl domovní blok řešen jako dvoutakt, přičemţ uliční trakt zabíraly obytné pokoje, dvorní trakt byl vyhrazen schodištím, předsíním, kabinetům, kuchyním a sociálním zařízením. Přízemní prostory byly určeny obchodům. Součástí bloku byly také domy Česká 23 a Solniční 11, přestavěné v letech 1920-1921 podle návrhů významného českého architekta Jaroslava Stockara-Bernkopfa. Stockar-Bernkopf (1890-1977) pocházel z moravské vesnice Doloplazy, odkud přišel do Prahy studovat architekturu na Vysokém učení technickém. Byl jmenován architektem ve dvorní kanceláři kníţete Lichtenštejna ve Vídni. Po několika letech zaměstnání jako inţenýr na ministerstvu války se roku 1919 usadil v Brně jako inţenýr pro architekturu a pozemní stavby. V Brně projektoval několik významných staveb.124 Architekt Bernkopf přestavěl prostory podniku Slavia v tehdy moderním stylu art déco.125 Stavitelské práce uvnitř hotelu prováděla stavitelská společnost Albína Hofírka. Nábytek do pokojů hotelových hostů byl dodán někdy mezi lety 1927 a 1931 známou firmou S.B.S. Standard bytová společnost Jana Vaňka. V pokojích byly tzv. „spací pohovky“ S.B.S. z tmavšího dřeva, noční stolky a úloţné prostory.126 Pokoje hostů měly na podlaze perské koberce, na zdech dobové umění, závěsy i vlastní telefon. Z dobových fotografií je patrné, ţe Banketový sál, tzv. Úprkova dvoranka, byl jedním z nejvýraznějších prostorů hotelu.127 Bylo v něm místo pro několik stolů i tanec. Světlý strop byl kazetový s geometrickým vzorem. Ze středu stropu byl spuštěn lustr v duchu art déco. Do výše hlavy byly na stěnách obklady z tmavého dřeva, ve kterých byl opakován vzor ze stropu. Nad obkladem byly zdi dekorované tapetou taktéţ geometrického vzoru a její horní okraj byl ozubený. Z dalšího vybavení místnosti lze zmínit orientální koberce, zrcadlo ve tvaru mušle a exotické palmy, které dotvářely prostředí.
Hotelová hala působila podle fotografií
z dvacátých a třicátých let minulého století příjemným dojmem. Místnost měla světlý bílý strop s jemným kazetováním, tapety ozdobené rostlinnými ornamenty a dlouhé závěsy lemující vysoká okna. Velká pohovka a pohodlné ušáky čalouněné látkami rozličných vzorů byly doplněné odkládacími stolky. Bylo zde několik vystavených obrazů. V místnosti se nacházelo velké mnoţství rostlin - palmy a kapradiny, kuriózně pak působilo několik stromků zastřiţených do tvarů koule umístěných mezi okny.
124
Například Pensijní ústav, přestavby bankovních paláců Hypoteční banky a Zemědělské banky moravské v Brně a České průmyslové a hospodářské banky. 125 Zatloukal, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. str. 159 126 Hotel Slavia-Moravec. str. 9 127 Tamtéţ.
39
Národní kavárna Slavia byla jedním z nejpopulárnějších míst setkání v Brně. Poskytovala příjemné prostředí a komfort. Podle kolorovaných pohlednic dominovaly odstíny tyrkysové a vínové barvy doplněné dřevěným nábytkem. Kavárenský pult byl pracným řezbářským dílem. V kavárně se nacházely stoly několika velikostí, některé z nich oddělené od sebe dřevěnými panely pro větší soukromí. Všechny ţidle byly z ohýbaného dřeva. V prostoru u oken byly vybudované polstrované lavice, které lemovaly tvar zdi. Strop byl světlý, ozdobený jemnými štukovanými ornamenty. Dostatečné mnoţství světla poskytovala vysoká okna zdobená vínovými závěsy nebo lustry průběţně spuštěnými do prostorů kavárny. V zadní části čítárny stály velké skříně a police, kde se ukládal denní tisk, časopisy a šachovnice. Zdi byly do výše hlavy pokryté dřevěným obkladem a nad ním se nacházela tapeta tyrkysové barvy. Prostor opticky obohacovala zrcadla umístěna v prostorách mezi okny. V další místnosti kavárny se nacházela biliárová herna, ve které byly umístěny alespoň čtyři biliárové stoly. I tato místnost byla dekorována tapetou tyrkysové barvy. Okna zdobila vínová draperie. Bylo zde klasické osvětlení pro biliárové místnosti.128 Nejstarší budova hotelu a kavárny Slavia měla fasádu cihlové barvy, secesní přístavba byla původně světle zelená. Postupně byla i fasáda horních tři podlaţí starší budovy přebarvena na stejný odstín novostavby. V dnešní době jsou veškeré části fasády celého objektu ţluté barvy.129 Hotel Slavia má i své „dvojče“. V Brně existuje i další velmi podobný dům. Stavitel Müller tento Blaţkův návrh (snad za architektovy spoluúčasti) zopakoval o pět let později ještě u dalšího, opět nároţního domu (Tábor 2). „Wagneriánská východiska zde na jedné straně respektoval (orlice s draperií), na druhé straně konfrontoval s bizarními pohádkovými motivy ţabích hlav, květinové vázy zase reflektovaly vlnu lujsejézního revivalu.“130 Současnost V průběhu století došlo k velkému mnoţství změn v hotelu, zejména v interiérech. Objekt byl hluboce poškozen během období druhé světové války. Majitel Moravec mladší byl v roce 1940 zatčen gestapem a odveden do koncentračního tábora Mauthausen.131 Později byl 128
Altman, Karel; Kudělková, Lenka; Filip, Vladimír. Zmizelý svět brněnských kaváren. str. 40 Tamtéţ. 130 Zatloukal, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. str. 159 131 Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, str. 4. 129
40
převezen do tábora v Dachau. Koncentrační tábor přeţil a ke svému zdevastovanému podniku se vrátil. Slavia vyţadovala nutnou rozsáhlou opravu interiérů. Vyměněn musel být všechen nábytek, koberce i okna.132 Moravec ml. hotel vlastnil ještě několik let, ale po politickém převratu v roce 1948 mu byl podnik odebrán. Jeho matka, manţelka Karla Moravce st., směla v hotelu doţít.133 Hotel byl převzat podnikem Restaurace a jídelny Brno a ten jej vedl ho do převratu roku 1989. V letech 1983 aţ 1987 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Starší nábytek byl odstraněn. Ten, co je vyuţíván v současné době, pochází nejspíše ze 70. let a podle názoru velkého mnoţství hostů jiţ dosluhuje.134 Některé prostory byly upravené jako bezbariérové. Od roku 1991 do současné doby je hotel veden malou společností Hotel SLAVIA, spol. s .r.o.. Neochota zástupců provozovatele poskytovat jakékoliv informace o hotelu samo o sobě moţná lze interpretovat jako přiznání viny za současný stav interiéru budovy.
5.3 Grandhotel Lokalizace Grandhotel se nachází na Benešově ulici 18 a 20 v centru Brna. Je součástí řadové zástavby, která tvoří blok staveb na ulicích Benešova a Novobranská. Historie V sedmdesátých letech devatenáctého století došlo k rozparcelování a prodeji území v okolí brněnského hlavního nádraţí. Dříve se tu nacházela městská hradba, která byla na svých koncích ohraničena Poplašnou baštou a Měnínskou bránou. Po zrušení brněnských městských hradeb se centrum propojilo s přilehlými částmi a tím vznikly lukrativní prostory ke stavbě. Německý stavitel a člen obecního zastupitelstva Josef Werner (1812-1877) zvítězil v soutěţi a získal stavební pozemek v první fázi výstavby městského okruhu v roce 1865. Rozhodl se pro stavbu bytového domu. V letech 1868 aţ 1870 na místě nové ulice Bahnring
132
Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 10, str. 5. Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, str. 4. 134 Tripadvisor.com. Hotel Slavia [online]. 133
41
(dnes známá jako Benešova třída) došlo k výstavbě reprezentativního nájemního domu v neorenesančním slohu. Zřejmě se v panu Wernerovi probudila podnikatelská touha, protoţe se jiţ v roce 1874 rozhodl, ţe svůj dům přestaví v hotel. Hrdě ho pojmenoval po sobě. Hotel Werner měl chodník a vlastní schodiště v místě, kde stál hostinec uměleckého virtuosa Leopolda Breita, známý častými koncerty a hudebními vystoupeními majitele.135 Avšak malý hudební hostinec nebyl ušetřen bouřlivého období výstavby koncem devatenáctého století, a tak tu vznikl velkolepý hotel. Podnik to byl opravdu rozsáhlý – hotel Werner měl 124 pokojů a velký společenský sál. Disponoval lázněmi i vlastní zahradou. Majitel Werner musel předat hotel svému zeti Františku, rytíři ze Felbingeru. Felbinger se přiţenil v roce 1875 do rodiny patřící k brněnské elitě. Jeho ţenou se stala, Louise, dcera německého hoteliéra Wernera. Felbinger vyhledávaný malíř hotel provozoval společně s Arthurem Crespinem od roku 1877. Za svého působení hotel dostal i nové jméno – Grandhotel. Felbinger s novým jměním úspěšně hospodařil, v nedalekých Ţelešicích u Brna rozjel moderní zemědělský podnik a rozhodl se přinést moderní technologie i do svého hotelu. Zavedl elektrické osvětlení podle techniky obloukové lampy (navrţené Pavlem –Nikolajevičem Jabločkovem). Krátce po převzetí se majitelé rozhodli i pro úpravu interiéru hotelu. Najali A. A. Portoise, dekoratéra z Vídně, aby hotel vyzdobil v moderním stylu. Majitele Felbinger a Crespino se rozhodli otevřít v hotelu restauraci a kavárnu. Prvním kavárníkem kavárny Grandhotel byl Leopold Seidl. Kavárna lákala hernou a čerstvým jídlem po večerních divadelních představeních. Později provoz převzal kavárník Roman Schuster.136 Hotel nabízel i moderní doprovodný program. Na přelomu století se začalo vyvíjet kinematografické umění a majitelé hotelu viděli příleţitost jak přitáhnout více hostů. Roku 1898 se konalo v společenském, tzv. Maurském sále hotelu představení filmů bratří Lumiérů. V Brně byl o tato představení velký zájem a neţ později došlo k vybudování samostatných biografů, bylo moţné zajít na představení „ţivých obrazů pomocí osvětleného kinematografu“ i do hotelu.137 Popis stavby Vlastní budova hotelu bez pozdější přístavby má půdorys tvaru hranatého písmene U. Třípodlaţní stavba je postavena z cihel a zvenčí jemně omítnutá. Střecha budovy je valbová, 135
Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. str. 68. 136 Altman, Karel; Kudělková, Lenka; Filip, Vladimír. Zmizelý svět brněnských kaváren. Brno: Nakladatelství „Josef Filip 1938“, 2008. str. 15 137 Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. str. 56
42
pokrytá tradičními bobrovkami. Obě nároţí jsou na střeše přední části budovy doplněna zvýšenými zídkami mapujícími rohy budovy. Zeď mírně vystupuje nad střechu budovy, a tak částečně evokuje dojem věţe. Malá zeď taktéţ vystupuje nad střechu středu budovy. Je lemována velkým nápisem „Grandhotel“. Fasáda exteriéru je vybarvena do teplé okrové barvy, dřevěná okna jsou teplohnědé barvy. Vstupní část hotelu je umístěna ve středu průčelí budovy a je tradičně krytá stříškou pro příjezd návštěvníků. Okna přízemního podlaţí jsou dlouhého obdélníkového tvaru a jejích horní část je tvořena jemným obloukem. Okna prvního, druhého a třetího podlaţí jsou klasicky obdélníková, na okrajích průčelní fasády jsou zdvojená. Fasáda poskytuje prostor pro tradiční neorenesanční výzdobu - zeď přízemního podlaţí je vyzdobena nepravou nároţní bosáţí, jak bylo v oblibě u renesančních budov. Jednotlivá podlaţí odděluje kordonová římsa. Okna přízemního podlaţí jsou dozdobená archivoltou. Okna prvního a druhého podlaţí jsou dozdobena totoţnou šambránou. Jemný návojový parapet je umístěn pod spodní části oken. Malá nadokenní římsa spočívá na hranolech zdobených dekorativními prvky. Okna nejvyššího patra jsou dekorována zcela minimalisticky, jemná šambrána tvořena mírně zvýšeným obkladem kolem rámů pouze podtrhuje jejich původní tvar. Pod střechou se nachází nejsloţitější dekorativní prvek z celé fasády – podstřešní římsa nesoucí výrazné konzole, které ve větším měřítku připomínají ozdobné prvky na koncích nadokenních říms v prvním a druhém podlaţí. Grandhotel byl doplněn kavárnou, která působila velmi luxusním dojmem. Vysoké stěny s pečlivým dřevěným obkladem přicházely do stropu konkávním obloukem. Strop byl zdoben jemnou štukovou výzdobou. Kavárenský pult bylo pracné řezbářské dílo, jehoţ součásti byly vykládané skříňky zdobené dýhovou intarzii. V kavárně byl prostor pro biliárové stoly. Největším lákadlem kavárny bylo elektrické osvětlení, které bylo ve své době unikátní. Kolem roku 1900 byla k hotelu připojena unikátní secesní přístavba. Třípodlaţní přístavba barevným odstínem fasády nijak neruší původní budovu. Velkým kontrastem je však vysoká valbová střecha nad sedlem, pokrytá břidlicí. Oproti střeše na původní budově působí velmi výrazně. Hlavní průčelí bohatě vyuţívá dekorativních prvků. Výrazné vegetativní ornamenty zdobí okolí oken. Pod střechou je umístěn velkoformátový reliéf 43
s námětem Paridova soudu. Bohuţel autor malby není známý. „Květinový dekor v reliéfu zdobí průčelí velmi zdrţenlivě, avšak dostatečně prozrazuje, ţe stavba náleţí počátkům vídeňské secese.“138 „Přístavba hotelu jiţ reprezentuje radikální středoevropský secesní proud, značně však odlišný od wagneriánské linie. To, co je u Wagnera geometrické, je naopak organické, to, co se u Wagnera opírá o klasickou středomořskou tradici, je tady severské. Odlišná forma však zprostředkovává týţ obsah – je jím oslava mládí, jara, přírody jako obrodného inspiračního zdroje za pomocí nového jazyka.“139 O dobovém interiéru přístavby není nic známo a v současné době neuchovává zdaleka nic tak zajímavého jako jeho plášť. Bohuţel ke Grandhotelu jiţ neexistuje projektová či písemná dokumentace a tak lze pouze spekulovat o tom, kdo se podílel na celé stavbě hotelu včetně přístavby. Existuje několik variant autorství této secesní přístavby. Dlouho se kunsthistorikové domnívali, ţe podle největší pravděpodobnosti se jedná o stavbu navrţenou Hubertem Gessnerem. Důkazy svědčí o tom, ţe přístavba je z ruky architekta Gessnera zejména proto, ţe Gessner zvolil velmi podobné řešení u projektu spořitelny v ukrajinském Černovcy. Stavba na Ukrajině vznikla roku 1900, ve stejném roce jako přístavba Grandhotelu.140 Další teorie autorství přístavby pochází z pera kunsthistorika profesora Jana Sedláka. Sedlák, který je ve svém poli zájmu primárně zaměřen na architekturu secese a historismu tvrdil, ţe autorem přístavby můţe být jeden ze zakladatelů Vídeňské secese a opavský rodák, Joseph Maria Olbrich. „Celkový rozvrh fasády, způsob začlenění figurálního obrazu a nejeden architektonický a výzdobný detail připomínají styl Josepha Marii Olbricha (1867-1908) z konce jeho vídeňského a počátku darmstadtského období.“141 Nové poznatky ohledně autorství této přístavby se podařilo objevit kunsthistorikovi, absolventovi Masarykovy univerzity, Zdeňku Humpolíkovi. V díle svého kolegy, profesora a současného ředitele Muzea umění v Olomouci Pavla Zatloukala, je postulováno, ţe přístavba Grandhotelu je s velmi vysokou pravděpodobností dílem architektů Ernsta Linderea a Theodora Schreiera. Schreier se narodil roku 1873 ve Vídni. Byl studentem Vídeňské technické vysoké školy, kde se seznámil s kolegou Ernstem Linderem a v letech 1897-1906 s ním spolupracoval v stavitelské tvorbě. Linder se narodil v roce 1870 v jihopolském Skočově. Také studoval zmíněnou vídeňskou 138
Sedlák, Jan: Vídeňská secese v Brně. str. 76 Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. str. 152 140 Sedlák, Jan: Vídeňská secese v Brně. Str. 76 141 Sedlák, Jan: Brno v době secese str. 33 139
44
Technickou vysokou školu. Schreier s Linderem společně postavili několik rodinných domů a komerčních objektů v oblasti Rakouska a Polska. Jejich nejvýznamnější společná stavba je synagoga v St. Pöltenu. Sám Linder je autorem Novojičínské synagogy. Společně se účastnili mnoha architektonických soutěţí na území Čech a Moravy,142 nicméně přístavba Grandhotelu je jediný projekt, u kterého došlo k realizaci. V těchto souvislostech připomenul kunsthistorik Humpolík účast této dvojice v architektonické soutěţi na návrh Vzájemné moravskoslezské pojišťovny v Brně z roku 1898. Projekt architektů spočíval ve výrazné budově neorenesančního slohu s prvky geometrickými a secesními v podobném duchu jako u Grandhotelu. Nebylo moţné zjistit přímo u architektů, zda budovu navrhli. Schreier se stal obětí holocaustu, zemřel v Terezíně. Linderovi se podařil společně s rodinou útěk do Londýna a posléze do Spojených států, kde zemřel. Současnost V meziválečných letech se hotel dočkal některých úprav. Architekt Jindřich Kumpošt, známý spíše svou funkcionalistickou tvorbou, se chopil přestavby neorenesančního hotelu, která proběhla v letech 1929 aţ 1930 a také v roce 1937. Změny prodělaly zejména interiéry hotelu, které byly v souladu s tehdejším trendem výrazně zjednodušeny. Došlo také k některým změnám na průčelí budovy.143 V třicátých letech dvacátého století se dostal hotel do finančních potíţí, a tak skončil v draţbě Moravské hypotéční banky. Po druhé světové válce a komunistickém převratu se hotel ocitl v konglomerátu Restaurací a jídelen Brno. Rekonstrukce budovy probíhala průběţně. Vzhled nynějších interiérů pochází z osmdesátých let dvacátého století. Před secesní přístavbou byla postavena přízemní zahradní restaurace Le Grand. Slohově nenavazuje na celek hotelu. Přestoţe přístavba vyuţívá k obkladu kvalitního kubánského hadce, stavba není architektonickým přínosem pro Grandhotel a škodí zejména starší secesní přístavbě před kterou byla necitlivě umístěna. V současné době patří brněnský Grandhotel do řetězce specializujícího se na luxusní ubytovací zařízení v Rakousku a České republice zvaného Austria Hotels International. Společnost vznikla jiţ v roce 1955 a soustřeďovala svůj zájem na ubytovací zařízení historicky hodnotné (mj. Hotel Kummer a Hotel de France, oba zaloţeny ve Vídni roku 1872). V roce 1997 zakoupila společnost Austria Hotels brněnský Grandhotel. Podle své firemní filozofie si společnost zakládá zejména na
142
Společná účast na soutěţích českých staveb:Chrámek k prameni v Kyselce (1897), Moravskoslezská vzájemná pojišťovna v Brně (1898), Střední škola v Teplicích (1902), Radnice v Jablunkově (1903). 143 Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. Str. 152
45
pohostinnosti a tradicích.144 Snad to nejsou pouze lákavé fráze a Grandhotel si uchová své historické cenné prvky.
5.4 Hotel Avion Lokalizace Hotel Avion, jedna z osmi národních kulturních památek města Brna se nachází v samotném historickém centru města na nejrušnější pěší trase České ulici č. 20. Historie Historie hotelu Avion začíná Ignácem Kosteleckým. Kostelecký byl prvním restauratérem v Marovského hostinci, který se nacházel na rohu ulice Veveří a Ţerotínova náměstí. Ve velkém sále tohoto hostince bylo v roce 1884 zřízeno České národní divadlo. Bylo sem přesunuto díky nevyhovujícím prostorám v Besedním domě, kde se české divadlo dříve hrálo.145 Kostelecký se později rozhodl otevřít nový hostinec „U Kosteleckých“ v domě č. 18 na Rudolfské, dnešní České ulici. Byl to klasicistní domek s nádvořím na velmi úzké parcele. Prostor Kosteleckému nestačil, a tak naproti hostinci zřídil také výčep, který byl taktéţ velmi oblíbený. Po smrti Ignáce Kosteleckého postavil jeho syn Miroslav na místě původního hostince a vedlejší parcely číslo 20 zcela unikátní stavbu - moderní hotel doplněný kavárnou i bufetem, vybavený standardem nové doby. Popis stavby Hotel Avion je dílem architekta Bohuslave Fuchse. Po Zemanově kavárně a budově Moravské banky na náměstí Svobody se tento hotel řadí k nejvýznamnějším dílům tohoto architekta. Architekt Fuchs se narodil v roce 1895 ve Všechovicích pod Hostýnem. Po studiích na místní reálce navštěvoval stavební průmyslovou školu v Brně. V letech 1916 aţ 1919 studoval na praţské Akademii výtvarných umění pod vedením architekta Jana Kotěry. V počátcích své kariéry byl zaměstnán u města Brna jako architekt stavebního úřadu. Od roku 1929 pracoval ve vlastním ateliéru. Později působil zejména na vysokých školách technického 144
Austria Hotels International. Austria Hotels International – quality hotels in Austria & the Czech Republic [online]. 145 Mazur, Leopold. K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. str. 132
46
zaměření, kde se dočkal titulu profesora, plnil i post děkana fakulty. Nechal velkou stopu ve svém oboru, patřil ke špičce funkcionalismu. Stěţejní vlastností jeho tvorby spočívala v jednoduchosti jeho návrhů. Fuchs nestavěl jen solitérní budovy, ale je autorem regulačních plánů několika měst po celé republice. Stavba hotelu Avion vznikala v roce 1927 a 1928. Je špičkovým příkladem brněnského funkcionalismu, slohu kladoucí důraz na jednoduchost, strohost a především funkčnost staveb. Klíčové myšlenky tohoto slohu byly předneseny do cyklu přednášek uspořádaných Klubem architektů a UP závody „Za novou architekturu“. Posluchači včetně Fuchse zde měli příleţitost seznámit se s novými myšlenkami světových architektů nové doby.146 Samotnou stavbu hotelu tvoří osmipodlaţní budova ţelezobetonové konstrukce. Průčelí dominuje geometrický obrazec sloţený z modré kovové mříţe, opalinových skleněných panelů a klasických okenních skel velkých rozměrů. Toto rozvrţení prvků na hlavním průčelí budovy napovídá o uspořádání interiéru hotelu. Mírně předsunutý arkýř pokrytý bílými panely z opalinového skla je umístěn do výšky pater kavárny. Fuchs vyuţil materiálu opaxit k obkladu stěn na průčelí stavby.147 Pocházel ze Sklárny akc. Spol. v Chodově. Ve vyšších částech průčelí, kde jsou pokoje hostů, však zvolil architekt jiný vzhled. Stěny jsou omítnuté, okna jsou menší, pásového typu. Architekt dozdobil ubytovací část průčelí porcelánovými obklady. Jiţ ve vstupních prostorách jsou jasně vymezeny jednotlivé části hotelu. K hotelové kavárně a pokojům hostů vede zvláštní schodiště. V levé části přízemního podlaţí byl prostor pro hotelovou recepci. Z recepce vede schodiště do ubytovacích prostor. Zbytek přízemního podlaţí a první patro bylo vymezeno pro kavárnu a bufet. V hotelovém vestibulu byla postavena sférická stěna ze sklobetonu, která vytvořila zimní zahradu. Ve zbývajících sedmi podlaţích byly pokoje pro hosty. Hotel byl postaven s maximální ubytovací kapacitou 60 lůţek v 35 pokojích. Do ulice České byly umístěny apartmány, do uzavřeného dvora spíše jednolůţkové pokoje. Apartmány měly i terasu s výhledem na jih.
146
Le Corbusier a Adolf Loos s idejemi purismu, Jacobus Johannes Pieter Oud představitelé směru De Stijl a Walter Gropius s myšlenkou Nové věcnosti. Jejich tvorba ovlivnila i tvorbu Bohuslava Fuchse a stavbu Avion. 147 Opaxitové desky mohly dosáhnout rozměru 140 x 300 cm při tloušťce 7-12 mm. Šly řezat i ohýbat, zhotovit v několika barvách a vysokém lesku.
47
V přízemí se zvenčí nacházely originální skleněné výlohy „prolínání vertikálních a horizontálních prostor pak dokonale odstranilo jakékoliv pocity stísněnosti.“148 Způsob začlenění vstupního schodiště do prvního patra byl velmi ojedinělý. Tvar hotelu vychází z velmi omezených moţností, parcela pozemku je velmi úzká, průčelí budovy měří pouhých 8,5 m. Omezená stavební plocha (tj. 8,5 x 34 m) vyţadovala důmyslné řešení interiéru budovy. Fuchs se dokázal vyhnout pouţití vnitřních opěrných zdí – vytvořil pocit velkého vzdušného prostoru bez omezení vyuţitím velkého mnoţství zrcadel a oken v prostoru. První česká sklárna v Kyjově poskytla hotelu okenní tabule. Návštěvník hotelu můţe ihned pozorovat výbornou práci se světlem. Malý prostor nebyl Fuchsovi překáţkou.149 Slaboproudá zařízení nechal architekt vyrobit akciovkou Siemens, ţárovky často volil ze společnosti Philips. Tak jako celý hotel i vnitřní vybavení interiéru bylo velmi prosté. Architekt Fuchs sám navrhl zařízení společenských prostorů. Společnost Jana Vaňka, SBS Standard bytová společnost, vybavila hotelové pokoje typovým nábytkem. Svítidla (Inwaldova) pouţitá v hotelu byla vyrobena Miloslavem Prokopem. Tapety pocházely ze společnosti Salubra. Současné, jiţ klasické logo hotelu navrhl grafik a typograf Emanuel Hrbek. Současnost Hotel a kavárna se těšily v dvacátých a třicátých letech velké oblibě. Umělci sdruţení brněnského Devětsilu udělali z kavárny Avionu svou základnu.150 Po skončení druhé světové války byl hotel znárodněn a zařazen do národního podniku Československé hotely.151 Pro hotel Avion se padesátá léta dvacátého století nesla v duchu mnoha nešetrných stavebních zásahů. Další škody na hotelu vznikaly pouhým zanedbáním údrţby. V šedesátých letech byl objekt zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. I přes tento udělený status začal hotel postupem času a vlivem nedostatku zájmu chátrat. Skleněné panely na fasádě začaly tmavnout, některé se zastínily dokonce úmyslně. Zmizelo původní vybavení.
Od
osmdesátých let probíhaly částečné pokusy o opravu budovy. Některé tyto zákroky nenávratně poškodily původní prvky interiéru. Po převratu v roce 1989 se hotel vyuţil různými způsoby, i laik by mohl posoudit, ţe některé varianty uplatnění nebyly důstojné a mohly budovou poškodit. Byla tu pizzerie, kasino, sport bar, non stop, internetová kavárna a 148
Mojebrno. Výjimečnosti hotelu Avion [online]. Fialová, Barbora. Doufám, ţe otevření Avionu doprovodí velká show, napsal majitel Berousek [online]. 150 Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. str. 86 151 Altman, Karel; Kudělková, Lenka; Filip, Vladimír. Zmizelý svět brněnských kaváren. Str. 77 149
48
orientální čajovna.152 V roce 2005 byla budova zakoupena Stanislavem Berouskem. V roce 2009 hostily prostory tohoto hotelu výstavu Czech Grand Design 2008. Zástupce pořadatelské skupiny a ředitel brněnského Domu umění Rostislav Koryčánek tvrdil, ţe prostory hotelu jsou pro takovou akci velmi vhodné.153 Díky ochotě majitele objektu Stanislava Berouska, který spodní patra hotelu pro výstavu připravil, vznikl unikátní výstavní prostor pro moderní české umění. Opakovaný umělecký projekt „Sochy v ulicích Brno art open“ taktéţ vyuţil zajímavý vzhled hotelu. V roce 2009 vytvořila umělkyně Magdalena Jetelková dílo přímo na míru Avionu s názvem „Dýchající dům“.
Umístila několik růţových vaků do prostoru oken
hlavního průčelí, které se pomocí ventilátorů měly pohybovat do prostoru České ulice a zpět do nitra hotelu jako plíce. Rok 2009 měl přinést hotelu mnoho změn. Majitel Berousek ohlásil zahájení oprav na podzim téhoţ roku pod vedením známé architektky Evy Jiřičné. Cílem bylo obnovit původní prvky hotelu, které jej činí jedinečnými, ale také dodat hotelový standard odpovídající současné době. „Chceme být design hotel“ tvrdí Berousek.154 Hotel chátral desetiletí a oprava jiţ byla nutností. Architektka Jiřičná se vyjadřovala k nutné rekonstrukci Avionu slovy „ [Avion] má za sebou vlnu ničivých zásahů.
Nyní doslova volá o pomoc. Hotel musí
zapadnout do dnešní doby. My neopravujeme ţádný památník. Návrat k originálu není moţný, ta budova musí ţít, ale ne tak jak v době svého vzniku. Ţivotní styl je dnes zcela jiný.“155 Tento přístup architekty Jiřičné zaujal majitele Berouska nejvíce, a proto jí byla dána přednost před řadou architektů světového renomé, kteří měli o tuto zakázku zájem.156 V rámci přípravných prací k obnově se prováděly v hotelu sondy a výzkumy. Některé jejich výsledky nechávají rozhodnutí na Jiřičné jaké materiály k rekonstrukci vyuţít. Barevné sondy občas nebyly zcela průkazné a z dobových černobílých fotografií nelze zjistit původní barevnost některých prvků. Díky změnám, které hotel v minulém století podstoupil, v některých případech nelze zjistit, který materiál je s jistotou původní.157 Hotel se měl dočkat nových sítí, střechy a fasády. Pokoje se měly doplnit o sociální zařízení, které scházelo a bylo nutně potřebné, aby mohl Avion konkurovat dalším brněnským hotelům vyšší kategorie. Přízemí mělo poskytnout prostory pro moderní samoobsluţnou jídelnu navazující na bufet, který se zde původně 152
Mojebrno. Výjimečnosti hotelu Avion [online]. ČTK. Brněnský hotel Avion hostí výstavu designérských prací [online]. 154 ČTK. Funkcionalistický hotel Avion v Brně čeká oprava podle Jiřičné [online]. 155 Fialová, Barbora. Doufám, ţe otevření Avionu doprovodí velká show, napsal majitel Berousek [online]. 156 ČTK. Funkcionalistický hotel Avion v Brně čeká… [online]. 157 Fialová, Barbora. Doufám, ţe otevření Avionu doprovodí velká show… [online]. 153
49
nacházel a byl v provozu do osmdesátých let minulého století.158 V prvním patře měla být zřízena hotelová restaurace, v druhém patře kavárna a vinný bar. Tyto podniky měly být přístupné nově vestavěným výtahem.159 Architektka Jiřičná měla v záměru zasklít osmé patro, které dosud slouţilo jako terasa restaurace pouze za dobrého počasí. V těchto prostorách měla vzniknout kavárna „Eva“ jako pocta architektce, která chtěla vrátit Avionu zašlý lesk.160 Bohuţel majitel Avionu Berousek neuspěl se ţádostí o dotaci z evropského Regionálního operačního programu jihovýchod a rekonstrukce se neuskutečnila. Oprava byla celkem odhadována na 80 milionů korun, majitel Berousek ţádal o zhruba 60 procent této částky z evropských zdrojů. Berousek byl před negativní odezvou komise optimista, avšak poté tvrdil: „Vzhledem k významu památky jsem si byl téměř jistý, ţe peníze získáme. Při hodnocení projektu se však na světový věhlas Fuchsovy stavby vůbec nebral zřetel, takţe jsme na peníze nedosáhli.“161 Úřednická komise, která ţádost odmítla, uvedla jako důvod například to, ţe hotelů v centru Brna je jiţ dostatečné mnoţství, nebo nepřiláká turisty. „Projekt samozřejmě získal body za to, ţe zajistí zpřístupnění památky. Museli jsme ale zohlednit, jaké ekonomické dopady přinese jeho provoz. A z tohoto pohledu zkrátka Avion není potřebný, protoţe v Brně je uţ hotelů i restaurací dostatek,“162 prohlásil Jan Karásek, který se zabývá dotacemi z oblasti Brna. Karásek dál argumentoval výroky zdůrazňující fakt, ţe se celkový počet čtyřicet osm ţadatelů ţádal dohromady přes 700 milionů korun a fond měl k dispozici pouze 420 milionů, tudíţ nemohlo na kaţdého dojít. Nekomentoval skutečnost, ţe takřka čtvrtina těchto prostředků putovalo do Nového Města na Moravě na běţecké tratě doplněné o tunel.163 Komise vyhodnocuje jednotlivé projekty určitými vzorci, pomocí kterých dochází k výslednému bodovému hodnocení. Podstatný je výsledný uţitek pro návštěvníky jednotlivých zařízení, ţádajících o finanční podporu, který byl podle výpočtu například u běţeckých tras vyšší. Podle majitele Berouska měl podstatný vliv na výsledek dotačního řízení politický nátlak, a pokud obnovu hotelu nepodporoval nikdo ze zástupců silných stran, neměl Avion šanci.164 Berousek kvůli odmítnutí dotace podal stíţnost u hejtmana jihomoravského kraje Michala Haška, který je zároveň předsedou výboru rady, která
158
ČTK. Funkcionalistický hotel Avion v Brně čeká… [online]. Tamtéţ. 160 Tamtéţ. 161 Taušová Zuzana. Hotel Avion zůstane bez dotace [online]. 162 Tamtéţ. 163 Tamtéţ. 164 Tamtéţ. 159
50
rozděluje finance tohoto rozvojového fondu. Odvolání však nepřineslo změnu, rada fondu nemá ani regulováno, jak postupovat v případě, ţe by se odvolání uznalo.165 Majitel Berousek se nechal zmínit, ţe vyhledá finanční podporu jinde. Mezitím se hotel Avion dočkal další pocty, kdyţ se v 2010 zařadil do seznamu národních kulturních památek České republiky (nařízením vlády č. 50/2010 Sb., 8. února 2010). Je to větší prestiţ pro samotnou stavbu i město, ale pro vlastníka to znamená mnohem přísnější reţim s nakládáním a opravami budovy, a to vše je spojené s vyšší finanční náročností. Avšak optimismus majitele Berouska se zřejmě vytratil, protoţe se rozhodl na začátku roku 2011 hotel prodat. Důvod byl jasný, nedostatek vlastních prostředků a neúspěch v rámci dotačních řízení. Kupní cena není známá. Majitel nechtěl odradit moţné zájemce, protoţe k prodejní ceně hotelu náleţí také zhruba stomilionová obnova pod přísným dohledem památkářů. V současnosti proţívá hotel období jakéhosi existenciálního provizoria. Donedávna v objektu fungoval hotel velmi nízké kategorie. V přízemních prostorech je v provozu italská Brasserie. Mezitím ale stavba dál chátrá. Provozovatel podniku, HOTEL AVION, spol. s.r.o. je v likvidaci, tudíţ lze vyvodit závěr, ţe podporu z této strany taktéţ nelze očekávat. V dozorčí radě sedí potomek původního majitele Jindřích Kostelecký. Avion čeká na bohatého investora se správnou vizí. Ačkoliv se jedná o národní kulturní památku, vzhledem k přístupu současných rozhodujících institucí by se z Avionu klidně opět mohlo stát kasino. Zbývá jen doufat, ţe hotel získá nového majitele nakloněného kvalitní architektuře a historii, který má zájem obnovit Avion důstojným způsobem.
5.5 Hotel International Lokalizace Hotel International se nachází v centru Brna na Husově ulici, přímo v úpatí kopce, na němţ sídli hrad Špilberk. Je lemován významnými budovami, taktéţ architektonicky hodnotnými - Praţákovým palácem a neorenesanční Uměleckoprůmyslovým muzeem, obě budovy vyuţívá Moravská galerie. Zadní část hotelu sousedí s ulicí Veselá.
165
Tamtéţ.
51
Historie Demolicí městských hradeb vznikl prostor ke stavbě mnoha budov pro Brno významných. Původní zástavba z ulic Kasárenské a Panenské se vyhodnotila jako bezvýznamná, a tak po její demolici zde byl záměr vybudovat budovu pro veřejnost. Pozemek měl skoro 2 hektary166 a jeho velkou výhodou je přirozený klesající terén, který byl potenciál pro podzemní garáţe s úhledně skrytým vjezdem z boční ulice, a výstavbu členitých teras, které zároveň umoţňují pěší komunikaci kolem hotelu a k ulicím Husové a Veselé. 167 Stavba hotelu International měla vyřešit problém nedostačujících ubytovacích kapacit města během veletrhu. Znatelné potíţe byly zejména při prvním strojírenském veletrhu v roce 1955 a o rok později město zaţilo „doslova kolaps s ubytováním.“168 Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů měl za úkol nalézt vhodné místo pro nový hotel. Uţ v roce 1956 bylo rozhodnuto, ţe se postaví na volném pozemku na Husově ulici.169 Přestoţe se v období mezi dvěma světovými válkami zde měla postavit budova slouţící městské správě, vznikl na tomto pozemku reprezentativní hotel. V roce 1957 byla vyhlášena architektonická soutěţ na nový hotel v Brně. Byl zvolen návrh architekta Viléma Kuby. Architekt Kuba (1905-1961) se narodil v Níţkovicích na Vyškovsku. Navštěvoval Českou státní průmyslovou školu v Brně a v rámci praxe chodil na stavební úřad pod vedením Bohuslava Fuchse. Další vzdělání získal na praţské Akademii výtvarných umění pod vedením věhlasného architekta Josefa Gočára. Postupně pracoval v ateliérech dalších známých architektů Oskara Pořísky, Jaroslava Rösslera, Josefa Štěpánka a Bohumila Hübschmanna. V třicátých letech minulého století se podílel na vzniku mnoha staveb, zejména bytových domů vyššího standardu v Brně. V poúnorovém období byl ve vedení brněnského Stavoprojektu.170 Po zvolení svého návrhu společně s dalšími architekty začal Kuba plánovat podrobný projekt hotelu. Bohuţel architekt neprošel pozdější stranickou prověrkou a byl zanedlouho propuštěn z vlastního projektu a Brněnského Stavoprojektu. Novým vedoucím tohoto projektu se stal další architekt společnosti Stavoprojekt, Arnošt Krejza. Součásti pracovní skupiny byli architekti Miloslav Kramoliš, Miroslav Brabec, Zbyňěk Kašpar, a Zdeňka Kopecká.171 Architekt Arnošt Krejza
166
Kuba, Vilém. Brno bude mít mezinárodní hotel. Str. 4 Konečná, Alena. Představuje se hotel International. Str. 7 168 Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier Hotel International Brno design & art. Str.17 169 Tamtéţ. str. 17 170 Brněnský architektonický manuál. Vilém Kuba [online]. 171 Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier… Str. 24 167
52
(1923-1989) se narodil v Letovicích. Absolvoval fakultu architektury na brněnském Vysokém učení technickém v roce 1949. V roce 1951 získal místo v Stavoprojektu Brno, kde potom pracoval přes třicet let. Přípravné práce byly v roce 1959 jiţ hotové a začala konstrukce hotelu. Stavební práce vykonávala společnost Stavoprojekt Brno, která jej podrobně dokumentovala a zprávy zveřejňovala ve svých informačních listech. Stavba hotelu byla ukončena v roce 1962 s celkovým nákladem 60 milionu korun československých. Hotel disponoval 674 lůţky, vnitřními společenskými prostorami (tři restaurace, kavárna, vinárna a několik salonků s kapacitou 850 míst), terasami (s kapacitou 600 míst) a garáţemi (pro 100 automobilů). Provozovatelem Internationalu se stal Čedok Praha. Hotová stavba budila výrazné reakce, velmi kladné i velmi negativní, jak je patrné z dobového tisku. Popis stavby Ačkoliv byla doba socialismu, International se nevyznačuje rysy typickými pro architektonickou tvorbu doby. V době svého vzniku panovaly relativně příznivé okolnosti pro kreativní počiny. „V této šťastné chvíli uţ bylo moţno vyhnout se diktátu socialistického realismu a navázat na meziválečnou modernu i odlehčenou estetiku československé prezentace v Bruselu na Expo 58.“172 Funkcionalistické vlivy architekta Viléma Kuby byly zanechány v návrhu i po jeho propuštění ze Stavoprojektu. Do projektu se také promítla modernistická tvorba architekta Oscara Niemeyera. „Volně navazující hmotové kubusy, odlišně členěný obvodový plášť, odhalená nosná konstrukce, vyuţití luxusních materiálů, strukturované povrchy stěn, moderní podhledy, důmyslné světelné prvky“ měla Niemeyerova Brasilie společného s Internationalem.173 Neopomenutelná je inspirace světovou výstavou v Bruselu, EXPO 58. Prvky vyuţité umělci, designery i architekty pro reprezentaci Československa na světové úrovni dohromady vytvořily svébytný styl, který očaroval doma i v zahraničí. Nové stavební materiály jako pohledový beton, speciální ocel, hliník, opaxitová skla v kombinaci s keramikou a ušlechtilými kovy vytvořili v Internationalu dojem luxusu. „Spolu s funkcionalistickou meziválečnou architekturou tvoří bruselský styl bezesporu nejkvalitnější stavební etapu dvacátého století nejen v brněnském prostředí.“174 Hotel International je desetipatrová samostatně stojící budova. Je to stavba poměrně rozlehlá (87 000 m2), ale spíše do stran neţ na výšku. "Podle rozhodnutí komise se nesměla 172
Tamtéţ. str. 15 Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier… str. 49 174 Tamtéţ. str. 51 173
53
porušit historická silueta města, jak ji tvoří Špilberk, Petrov a věţ Jakubského kostela. To byl patrně hlavní důvod, proč projektovali hotel jako horizontální hmotu."175 Vrstva štěrkopísků a speciální drenáţní systém odvádí spodní vody od stavby. Hlavní budova je poloţena na velké desce z ţelezobetonu, na ní byl postaven ţelezobetonový skelet. Hlavní průčelí je orientováno na Husovu ulici a kopec městského hradu. Dominuje mu čtvercový rastr, v němţ jsou zasazeny ocelové rámy oken se zasklívacími lištami z hliníku, zeď je opatřena modrou omítkou a překrytá drátosklem. Nepravidelné rozloţení ozdobných lišt v rámci rastrů na průčelí vytváří jistou dynamiku. Na levé části od vstupní haly se nachází lodţie s patrnými niemeyerovskými vlivy176 (organicky tvarované sloupy, bílá barva, vzdušnost konstrukce). Rovné plochy fasád při plochém zastřešení ladí se střízlivou geometrickou architekturou restaurace, schodišť a teras.177 Uvnitř hlavní hotelové haly je umístěna umělecky zpracovaná skleněná stěna, ta zároveň odděluje schodiště od suterénu. Z hlavní haly jsou přístupné všechny provozy hotelu, které jsou konstrukčně řešeny s ohledem na klesající terén. Visuté schodiště spojuje halu niţšími částmi a se vstupem z ulice Veselé. V prvním patře se o plochu dělí hosté se zaměstnanci. Je tu jednak umístěno provozní zázemí (kuchyně, přípravny, sklady, číšnické ofisy), ale i jídelna se společenskou halou. V druhém podlaţí je pouze administrativní oddělení a technické zázemí hotelu. V třetím podlaţí je umístěna recepce, hotelová hala, společenské sály, malé mnoţství pokojů a apartmány. Ve čtvrtém aţ desátém patře se soustřeďuje ubytovací část hotelu, (132 dvoulůţkových pokojů, 135 jednolůţkových pokojů a 8 apartmánů). S přistýlkami je maximální ubytovací kapacita 697 osob.178
Pokoje jsou
umístěné po obou stranách hlavní chodby směrem na východ a západ. Nároţní části jiţní stěny budovy jsou opatřeny balkóny. Kaţdé podlaţí v hotelu je řešeno třemi trakty. Všechny prostory včetně pokojů hostů jsou vyhřívaný podlahovým topením. Budova vyuţívá funkční klimatizace, jejichţ zázemí je v oddělené strojovně. Provozní vstup do hotelu vede speciálním krytým
tunelem
ze
zadní
části
budovy.
Vnitřní vybavení hotelů včetně doplňků není podceněno. Různé typy nábytku a vzory textilií a tapet jsou voleny podle individuálního charakteru prostorů. Pro společenské prostory hotelu byly vytvořeny i originální koberce. V interiérech společenských prostorů jsou dominantní 175
Konečná, Alena. Představuje se hotel International. str. 7 Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier… str. 51 177 Hotel International – Evidenční karta. NPÚ Brno. 178 Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier… str. 50 176
54
odstíny ultramarínové, bleděmodré, medové, krémové i bílé. Osvětlení čerpá inspirace z přírody. Cenná jsou zejména originální svítidla dochovaná v restauraci Lucullus - paprskovitě řešené lustry jsou tvořeny tyčinkami připomínající zkumavky. Celek dohromady připomíná hvězdu či květ. Prostor baru je osvětlen konickými svítidly s perforovací. V hotelové hale se vyuţívá systém osvětlených kruhových otvorů na stěnách a rampách. Spirálový tvar schodiště je kopírován osvětlením, které se nachází nad ním. Mosaz a ocel je vhodně volený materiál pro doplňky, které se odráţejí ve světle. Okolí hotelu se často vyčítá nedostatek zeleně, neboť hotel je obklopen betonovým parkovištěm a terasami bez barev. Chybí zelený pás přilehlý k hotelu a vysoké stromy. Za to se chválí vyuţití zeleně uvnitř hotelu: „v sousedství haly je atrium s trávníkem a keramickou kašničkou, všude se bohatě a vynalézavě vyuţívá všech znamenitých vlastností skla, barevného i čirého.“179 Efekt vzdušnosti je často docílen vyuţitím skla. Sklo fasád stírá hranice mezi vnitřkem a vnějškem budovy, neboť odráţí na sebe své okolní prostředí. Sklo jako dělitel společenských prostorů poskytuje určité mnoţství soukromí, ale zároveň umoţňuje prostupování světla i barev, které se prostorem pohybují v průběhu dne. Jiţ v prvních fázích plánování hotelu se počítalo s bohatou uměleckou výzdobou. V roce 1960 byla vyhlášená soutěţ o výzdobu interiéru hotelu a ve stejném roce začal proces realizace děl. O dva roky později převzal investor většinu volně stojících uměleckých kusů.180 Poměrně hojně se v hotelu International vyuţívá sochařského umění. Do kavárny bylo určeno dílo sochaře V. Martínka Torzo. Velmi zjednodušené zpodobnění ţenské postavy se z černého mramoru vyjímá před bílou kamennou stěnou. Další socha z pískovce s názvem Sedící dívka sochaře Konrada Babraje byla umístěna v bývalém atriu hotelu. Jedná se o plastiku mladé ţeny odpočívající v sedě. Jedno koleno má pokrčené, rozhlíţí se před sebou. Socha evokuje dojem klidu a tichého spočinutí181 a tématikou měla podtrhnout uvolněnou atmosféru atria. V atriu však došlo k úpravám a nyní je z něj kavárna Siesta. Socha se však nachází na takřka původním místě, nicméně v zcela jiném kontextu okolí. V bezprostředním sousedství sochy Sedící dívka se nachází další sochařské dílo Keramická mříţ od Františka Malého a Konráda Babraje. Jedná se o stěnu z reţné keramiky. Je velmi mohutná, ale zároveň působí dojmem vzdušností díky velkým nepravidelným otvorům. Celé dílo připomíná přírodu - propletené
179
Konečná, Alena. Představuje se hotel International. Str. 7 Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier… str 93 181 Tamtéţ. str 99 180
55
kořeny či větve stromů.182 Tato stěna měla původně dělit vnitřní prostor atria od vnějšího okolí hotelu. Bohuţel pozdější přestavbou dílo zaniklo v prostorech nepřístupných veřejnosti. Velmi častým nástrojem k dotvoření prostředí v hotelu obecně je umělecké ztvárnění stěn. Další takové dílo je Kuropění. Společné dílo sochářů Bohdana Laciny a Miloše Axmana je velmi výrazným doplňkem prostoru hotelu. Tepaným kovem ztvárnili motiv kohoutího kuropění, ptáci usedlí na plotech připraveni přivítat nový den. Celek je umístěn na stěnu společenského prostoru. V baru byla umístěna keramická mozaika Hudebníci od Bohumíra Mátala. Byla doplněna sgrafitem Hudebnice, která se bohuţel nedochovala. Stěţejní hudební námět díla je vyjádřen pestrými geometrickými útvary. Umělec volil teplé odstíny barev, celek evokuje africkou kulturu. Dílo, které zdobí a současně dělí prostor je křišťálový reliéf s prvky kovu Stanislava Libenského a Jatoslavy Brychtové-Zahradníkové. Stěna uvitá hotelové hosty ve vstupní hale podniku. Je inspirována brněnskými legendami draku a kola zobrazují historii města. Další skleněný reliéf dělící jídelnu v restauraci Lucullus na dvě menší prostory je dílem sochaře Miroslava Klingera. Stěna z hutného křišťálu zobrazuje námět vody a ţivota. Volavky při letu a lovu v rákosí se snaţí navodit v jídelně dojem lehkosti a vzdušnosti. Na vnějším plášti se taktéţ nachází umělecké prvky. Reliéf Slunce Sylvy Lacinové a Jana Rajlicha st. zdobí severní plášť fasády. Dílo je z litého betonu a je doplněno drobnými kameny. Ústředním motivem je lesní ráno včetně ptáků a vycházejícího slunce. Je pozoruhodné zejména díky jeho velikosti, 60 m2. Dalším dílem umělkyně Lacinové je figurální sousoší Pohostinství, které se nachází v malém parku u severní strany hotelu. Jedná se o vápencové sousoší sedícího páru. Ţena s muţem, se společně dělí o pecen chleba. Logo hotelu také představuje malé umělecké dílo. Malá létající kometa reprezentující International je práce brněnského umělce Josefa Kaduly. Kadula se také nejspíše nechal inspirovat logem světové výstavy z roku 1958, podoba je markantní. Logo je doplněno nápisem „Hotel“, který je zakomponován do hlavního průčelí budovy. Na střeše je umístěn velký neon, s nápisem "Hotel" ve stylizovaném písmu. Místo původního menšího neonu umístěného nalevo od vstupu do budovy je nerezový nápis nasvícený ze spodu. V roce 1994 bylo původní logo zjednodušeno dalším brněnským grafikem Alešem Krejčím. Hotel International nabízí umělecký podívanou zcela unikátní. Kunsthistorik Dušan Riedl komentuje hotel jako "tvarově bohatý a v detailu účinný, ve své době ukazatelem nové cesty."183 Na výzdobu objektu nebyla slyšet pouze chvála, padla i námitka, ţe ačkoliv jsou díla individuálně velmi 182
Tamtéţ. str 100 Riedl, Dušan. Brno - moderní architektura. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1970. str. 19 183
56
zdařilá, chybí tu sjednocující myšlenka, která nakonec ubírá z celkového dojmu návštěvníka.184 Současnost Během padesátiletého provozu došlo k mnoţství změn. V osmdesátých letech minulého století byl hotel International zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 1994 byl začleněn do údajně světově největšího hotelového řetězce,185 Best Western. Hotel dostal nový název Best Western Premier Hotel International Brno. Modernizace objektu probíhala průběţně. V roce 1994 se uskutečnila částečná rekonstrukce. Obnova pláště, střechy, oken a podzemní garáţe provedla společnost MiTTaG spol. s.r.o. v hodnotě 14 milionů korun.
186
V letech 2007 a 2008 byla realizována generální rekonstrukce interiéru.
Rekonstrukce zahrnula i modernizaci prostorů pro imobilní. Rekonstrukce pokojů podle návrhů architektonického ateliéru Len+k provedla stavitelská společnost ESOX v hodnotě 70,1 milionů korun.187 Návrh na vybavení interiérů společenských prostorů zpracovala firma Daněk Design: Hotelová hala, bar Siesta, recepce a kongresový sál.188 V roce 2011 došlo k poslední rekonstrukci v hotelu. Dosud nerekonstruované desáté patro hotelu se dočkalo velkých změn. Desáté patro bylo nově určeno "exkluzivní" klientele, zejména obchodníkům vysokého postavení, účastníkům kongresů či známým osobnostem. Podlaţí s názvem "Executive Floor" nabízí nadstandardní výbavu, vlastní recepci, ostrahu, i soukromé společenské
prostory.
5.6 Hotel Continental Lokalizace Hotel je umístěn na Kounicově ulici. Dále je lemován ulicí Mezírka, Mášová a je na něj napojen malý park u Janáčkova náměstí. Budova byla postavena volně do terénu v zeleném pásu. Pouze přízemní podnoţ se společenskou částí navázala na stávající výstavbu.
184
Konečná, Alena. Představuje se hotel International. Str. 9 Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier… str. 12 186 Mittag, spol. s.r.o.. Reference[online]. 187 Esox, spol. s.r.o.. Občanská vybavenost [online]. 188 Daněk design. Realizace – hotely [online]. 185
57
Historie Prostor pro hotel začal vznikat jiţ na počátku padesátých let dvacátého století, kdy bylo v rámci asanace zbořeno několik domů. Dříve se tu nacházela jedna z nejstarších dělnických čtvrtí z dob rakouské monarchie.189 Později zde stál i rodný domek architekta Adolfa Loose a dílna jeho otce kameníka. Dnes se na této adrese nachází alespoň Loosův pomník. Parcela je z hlediska komunikace velmi příznivá. Hotel se nachází na jedné z nejfrekventovanějších ulic města a disponuje prostorem pro parkování mnoha aut, tyto vlastnosti byly pro projekt od počátku velmi podstatné.190 Prvotní impulz pro postavení nového moderního hotelu v Brně byl vzrůstající zájem o brněnské veletrhy a trvale nedostačující lůţková kapacita ve městě. Jiţ v roce 1958 se uskutečnily přípravné práce pro vybudování hotelu jako například výpočet investičního odhadu a zvolení stavební plochy z šestnácti moţných lokalit.191 Projekt hotelu vznikal pod vedením architekta Zdeňka Řiháka a za účasti architektů Aloise Semely a Vladimíra Kovaříka. Architekt Řihák (1924-2006), narozen v Napajedlech, navštěvoval zlínskou školu umění pod vedením Vincence Makovského a dále fakultu architektury a pozemního stavitelství na Vysoké škole technické v Brně. Postavil v tehdejším Československu několik významných budov, zejména těch, které slouţí jako ubytovací zařízení.192 Stavba hotelu Continental byla zahájena v červnu roku 1961 a probíhala poněkud turbulentně. Několikrát v průběhu stavby došlo k nečekaným změnám. Sám architekt Řihák nazval finální výsledek projektu „kompromisem několikaletých rozličných prací, variant, které se postupně zpracovávaly aţ do poslední chvíle předání hotelu.“193 Častým změnám podléhala celková koncepce, dispozice hotelu, stavební materiály i vybavení interiérů. Rozhodující slovo měl podle architekta Řiháka velmi často investor. Projektové společnosti se v průběhu stavby měnily tak jako jejich investoři. V průběhu stavby hotelu Continental se u plánování objektu vystřídaly čtyři organizace: Potravinoprojekt Praha i Potravinoprojekt Brno, dále potom SPÚO Brno a nakonec Pozemní stavby Brno.194 Investiční společnosti se v podobném duchu taktéţ měnily. Zprvu byl projekt financován organizaci Restaurace a jídelny
189
Samek, Bohumil; Hrubý, Karel Otakar. Brno: Proměny města. str. neuvedena Řihák, Zdeněk. Výškový hotel „Continental“ v Brně. str. 687 191 Tamtéţ. str.687 192 Řihák je autorem Labské boudy (1975), hotelů Patria a Panorama na Štrbském plese (1965-70). 193 Řihák, Zdeněk. Výškový hotel „Continental“ v Brně. str. 687 194 Tamtéţ. 190
58
Brno, dále pak společností Grand hotel Brno a nakonec společností Interhotel Brno.195 Lze pouze spekulovat o tom, v čem by byl projekt jiný, kdyby probíhal pod vedením stálého projektanta a financovatele. Z původního záměru vybudovat ubytovny základního turistického standardu vznikl hotel na tehdejší poměry luxusně vybavený, odpovídající kategorii B* nebo A. Všechny pokoje byly relativně prostorné, vybavené vlastní koupelnou i gaučovou přistýlku. Je ovšem diskutabilní, jestli je tato skutečnost opravdovým přínosem pro běţného hosta. V článku o hotelu Continentalu z roku 1964 píší, ţe všechny pokoje " mohou uspokojit i zahraničního hosta."196 Úsměvné je to proto, ţe zřídkakdy se místní člověk do takového podniku dostal.197 Výslovným "luxusem" však neoplývaly původní společenské a provozně hospodářské prostory hotelu. Tyto prostory zůstaly v souladu s prvotním projektem skromné turistické ubytovny, a tak po otevření působil hotel svými odlišně pojatými částmi poněkud nesourodě. Důleţité prostory umoţňující chod celého podniku jako jsou technické místnosti, sklady a kuchyně zůstaly v rozměrech vhodnějších pro menší hotel, stejně jako prostory určené hostům, jmenovitě restaurace, sociální zařízení a společenské místnosti. Do budoucna se však počítalo s přestavbou. Původní projekt hotelu počítal s moţností rozšířit společenské prostory - vybudování velké restaurace, kavárny a zvětšení hospodářského zázemí podniku. Investiční náklad hotelu činil 27 milion československých korun a do provozu byl objekt předán
3.
května
roku
1964.198
Popis stavby Jedná se o třináctipodlaţní budovu trojcípého půdorysu s přilehlou jednopodlaţní budovou. Hotel Continental podléhá hned několika slohovým tendencím. Je očividné, ţe se jedná o stavbu moderní. Jeden z nejznámějších zdrojů inspirace pro stavbu je tzv. bruselský styl, kterým se proslavila česká expozice na světové výstavě z roku 1958. Půdorysné rozvrţení, vnější plášť i interiéry vyuţívají elementy představené později proslavené světovou výstavou v Bruselu.199 Dále lze ve stavbě nalézt prvky funkcionalismu. Je jistá podoba hotelu Continental se stavbou společenského domu v Otrokovicích, které je dílem architekta 195
Řihák, Zdeněk. Výškový hotel „Continental“ v Brně. str. 687 Tamtéţ. str. 689 197 Knapík, Jiří; Franc, Martin. Průvodce kulturním děním… str. 361 198 Řihák, Zdeněk. Výškový hotel „Continental“ v Brně. str. 689 199 Havránek, Vít; Galerie hlavního města Prahy; Moravská galerie. Bruselský sen československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a ţivotní styl 1. poloviny 60 let. Praha: Arbor vitae, 2008. str. 242 196
59
Vladimíra Karfíka. Budova hotelu Continental je takřka totoţná s Unileverhaus v Hamburgu, od německého architekta Helmuta Hentricha a Rakušana Hubert Pettschnigga postavená v letech 1961-1964. Má taktéţ trojcípý půdorys, jenom je o několik podlaţí vyšší. Fasáda Unileverhausu je oproti Continentalu chudší, je jednolitě pokrytá skleněnými panely. V tomto ohledu je Continental strukturálně mnohem bohatší, nabízí zcela odlišně pojaté plochy pláště. Continental také disponuje některými prvky nového brutalismu. Tento sloh trvající zejména v padesátých aţ sedmdesátých letech dvacátého století těţí hlavně z vlastností a vzhledu betonové konstrukce. Funkční materiál dříve volený pro svou nízkou cenu vytvořil jedinečný estetický sloh. Typické pro nový brutalismus jsou opakující geometrické prvky, které se v Continentálu pouţívají hojně. Zejména trojúhelník lze nalézt v půdoryse, lomenicové střeše i v podhledu vstupní dvoupodlaţní haly. Pravoúhlé křivky jsou nejvýraznějším prvkem pláště. V současnosti jiţ nastala tendence chránit vybrané budovy stylu nového brutalismu a i proto je hotel Continental cenný. Architekt Řihák vycházel zejména z dispozic stavební parcely, která nepatřila k těm rozměrnějším. Byl tak nucen vystavět největší, lůţkovou část hotelu do výškového domu s patnácti podlaţími. Řihák měl v úmyslu soustředit velké mnoţství pokojů do malé půdorysné plochy, a tak vznikla stavba s konečnou výškou 56 metrů. Takto vysoká budova jiţ vyţadovala speciální úpravy podloţí. Z geologického hlediska nebyla stavební parcela zcela ideální. Na místě se nacházelo stlačitelné podloţí, které by mohlo později ohrozit objekt. Bylo nutno vyřešit tento problém. Na vrstvu štěrkopísků byla umístěna deska z betonu s hlínovými klíny, které se od středu půdorysu zvyšovaly. Na tuto plochu byla poté poloţená základová deska. Výšková část budovy byla postavena z litého betonu společně s předem vyrobenými dělícími příčkami, podestami a schodišti. Zajímavou vlastností hotelu Continental je jeho neobvyklý půdorys lůţkové části ve tvaru Y. Tři křídla budovy svírají uhel 120°. Architekt Říhák v tom viděl hlavně praktické důvody: "soustředění vertikálních komunikaci do středu, zkrácení hotelových chodeb a oslunění všech částí fasády."200 Výšková budova členěná do tří cípu přináší zajímavý efekt ve hře se světlem. Architekt Řihák fasádu navrhl tak, aby při pohledu na budovu bylo vidět velké mnoţství elementů stavby, jak čisté štíty, tak stěny obloţené hliníkem, i stěny členěných lodţii. Venkovní plášť je sloţen z ocelových panelů, které jsou opatřené deskami hliníku nebo osinkocementu. Continental soustřeďuje na velmi
200
Řihák, Zdeněk. Výškový hotel „Continental“ v Brně.
60
malé půdorysné ploše velké mnoţství pokojů, ubytovací část obsahuje 108 dvoulůţkových pokojů a 120 jednolůţkových. Maximální počet lůţek s přistýlkami je 564. V suterénu se nachází další potřebné zázemí pro provoz podniku - strojovny topení a vzduchotechnický systém, prádelna, sklady a garáţe hotelových hostů. Topící systém nelze opomenout ještě z dalšího důvodu. Ve spodní části hotelu je sice systém konvenční, nicméně v ubytovací části hotelu bylo vybudováno speciální vysokotlaké zařízení, které vhání teplý vzduch přímo do jednotlivých pokojů. Systém byl schopen v místnostech větrat a v letním období pokoje i chladit. Celé zařízení bylo pouţito v Československu poprvé.201 Původní nábytek v pokojích hostů byl vestavěn a začleněn do nízkých dřevěných obkladů stěn. Ve své původní podobě se uvnitř hotelu nerozlišovaly kategorie komfortu, všechny pokoje byly vybavené stejným standardem. Jednolůţkové pokoje byly vybaveny nábytkem ze světlé švédské břízy, dvoulůţkové pokoje vyuţívaly africkou hrušku. Doplňující barvy čalounění v pokojích čerpaly ze vzhledu vnějšího pláště, dominovala černá, šedá i modrá. Podlahy lůţkové části byly vybaveny koberci. Dvanácté patro výškové budovy bylo určeno provoznímu zázemí hotelu. Byly zde kanceláře, sklady pro úklid a další sluţby. Třinácté patro je vybaveno terasou určenou k vyhlídkám. Byl zde prostor pro pozdější vybudování kavárny či klubu. Na střeše byla postavena plocha pro přistání vrtulníků. Do dvoupodlaţní podnoţe budovy jsou soustředěné společenské prostory. Je zde vstupní hala s recepcí a vrátnicí, společenská hala se snack-barem. V těchto prostorách je poloţena benátská dlaţba, která je na některých místech krytá tkanými koberci. Původně zde byla i telefonní centrála, dálnopis a rozhlas po drátě. Malý vestibul propojuje přízemí restaurace s provozním zázemím (kuchyně, přípravny, sklady, trafostanice, sociální zařízení). Nejpozoruhodnější část stavby podnoţe je volně zavěšené točivé schodiště v hale. Společenské prostory v přízemí bohatě vyuţívají skleněné panely, které umoţňují pocit volnosti a venkovního prostoru uvnitř hotelu. Střecha restaurace je dynamicky zalamovaná. Tak jako v ubytovací části, tak i ve společenské části prostorů se hojně vyuţívaly přírodní materiály. Přírodní dřevo, lomový kámen, mramor, sklo i hliník jsou pouţity na obkladech i ve vybavení. V původním projektu architekta Řiháka bylo do přízemních prostorů hotelu navrţeno atrium, kde se mělo nacházet několik kamenných bloků jako pocta kameníku 201
Tamtéţ.
61
Loosovi. Další kamenné prvky se nacházejí v jednom z atrií stavby - japonská zahrádka s bazénkem přenáší přírodu do vnitřních prostorů. Celý objekt spoléhá na původní barevnosti přírodních materiálů. Doplňkově se uţívají barvy neutrální – černá, šedá a bílá. Jediná výraznější barva objektu je tmavě modrá, která se objevuje jak uvnitř tak zejména na vnějším plášti. Prostředí je dotvořeno několika uměleckými díly. Vitráţe a poutač v hale jsou dílem prof. Libeňského a kolegů z Ţeleznobrodských skláren. Stylizovaný původní venkovní hotelový poutač je dílem Olbrama Zoubka. Venkovní bazének je dílem jeho manţelky. Další plastika bazénku, tentokrát v atriu hotelu, je dílem sochařky Preclíkové. Keramická výzdoba v hotelové hale je dílem O. Sivery. Pokoje hostů zdobí umění výtvarníků z Moravy. Nejvýraznějším umělecké dílo se nachází před hotelem. Jedenáctimetrová 29 tunová socha z litého betonu stojí v malém parku u vstupu do hotelu. Autorem je zmíněný praţský sochař Olbram Zoubek.202 Pro dílo je stěţejní redukce detailů s výraznou vertikálou. Jednoduchost plastiky je podtrţena bílou barvou. Hotel Continental včetně své umělecké výzdoby tvoří ucelenou formu, materiálně i esteticky komunikuje umění se stavbou. Současnost Za takřka padesát let provozu došlo v hotelu k mnoţství změn, avšak se zřetelem zachovat původní prvky, které učinily hotel unikátním. Naštěstí mnoho zajímavých prvků hotelu zůstalo zachovaných, jako například výrazné spirálové schodiště ve vstupní hale. Hotelový bar jiţ není původní. Na střeše existuje v přetrţitém provozu klub, který je nyní z hygienických důvodů mimo provoz. V jídelně došlo k zabednění či odstranění oken v jihovýchodním průčelí. V roce 1996 podstoupil hotel rozsáhlou rekonstrukci členěnou do několika etap. První část rekonstrukce byla zaměřena zejména na renovace vnějšího pláště objektu. Došlo k výměně oken a balkónů. Všechny hostinské pokoje podstoupili rekonstrukci hygienické buňky tak, aby koupelny odpovídaly standardu současnosti. Další část rekonstrukce se zabývala převáţně společenskými prostorami. Došlo k přestavbě vstupní části s recepcí. Kavárna a restaurace byly taktéţ přestavěny či dokonce rozšířeny. Hlavně vlivem ekonomického rozvoje města v souvislosti s kongresovou turistikou bylo nutno vybavit hotel 202
Umělec, narozen roku 1926 jiţ na střední škole projevoval zájem o umění a tak chodil k profesoru Miroslavu Kuţelovi na výuku modelování. Získal další praxi u sochaře Otakara Velinského. Studoval na uměleckoprůmyslové škole pod profesorem Josefem Wagnerem. Je členem několika uměleckých skupin (Unie výtvarných umělců, Trasa, Nová skupina, Umělecká beseda). Je autorem posmrtních masek J. Palacha a J. Zajíce a pomníku Obětem komunismu na Petříně.
62
prostory, ve kterých by se mohlo scházet velké mnoţství lidí za účelem jednání. Byl postaven kongresový sál. Také došlo přestavbě provozních částí hotelu. V zadní části restaurace se přistavilo jedno podlaţí. Došlo k obnově oken a skleněných stěn, ale naštěstí je jejich původní členění zachováno. Dvanácté podlaţí, které bylo dříve určeno jako prostor administrativní, prošlo radikální změnou. Uţ v průběhu provozu došlo ke zmenšení administrativní části a vzniklo zde dalších 18 pokojů pro hosty. Při rekonstrukci těchto pokojů v devadesátých letech vzniklo ubytování „luxusní“ kategorie. Hotel Continental si pokoje označuje jako pokoje typu „Superior“. Dále vzniklo na tomto patře 20 zcela nových pokojů, který provozovatel nazývá „Design.“ V letech 2000 aţ 2002 proběhla rekonstrukce na hlavní budově hotelu společností JB Stavební s.r.o.. Náklady činily 10,8 milionů korun.203
JB Stavební pokračovala ve
spolupráci na obnově i následujícího roku (2003), kdy byla realizovaná nadstavba kongresové haly hotelu. Konečné náklady dostavby z tohoto roku činily 26,5 milionů korun. Architektonický atelier Trignis navrhl interiéry hotelu (prostory vstupní haly, apartmány, noční klub na 13. podlaţí).204 V roce 2009 byl hotel Continental zapsán na seznam nemovitých kulturních památek díky vzácným zachovalým prvkům, které se v něm nachází, a obezřetnému nakládání s objektem v průběhu stavebních zásahů. V roce 2011 proběhla další rekonstrukce hotelu Continental pod vedením brněnského architekta Michala Kristena. Důvodem byl zvýšený provoz hotelu a nedostačující současná kapacita společenských prostorů. Přestavba hotelu trvala šest měsíců a její náklady činily více neţ 60 milionu korun.205 Hotel touto rekonstrukci vyřešil nedostatky, které suţovaly hotel jiţ od počátku jeho vybudování. Rekonstrukce spočívala ve výstavbě podzemního parkoviště v prostorách před hotelem, kde se dříve nacházel pouze park. Nové garáţe nabízí stání 85 vozům a navíc poskytuje parkování široké veřejnosti za 35kč na hodinu. Dále v hotelu přibyly společenské místnosti (tři konferenční sály a podnik Cohiba klub se samostatným vchodem). Socha „Ptáci“ umělce Olbrama Zoubka, která stála před hotelem před rekonstrukcí, se na místo vrátila.
203
JB Stavební, spol. s.r.o.. Referenční stavby [online]. Trignis, spol. s.r.o.. Realizace – hotely[online]. 205 MF Dnes. Brněnský hotel Continental začal s rekonstrukcí, přistaví garáţe i bar [online]. 204
63
6. Budovy pod památkovou ochranou přestavěné za účelem vyuţití v hotelnictví
Často se také stává, ţe jiţ v památkově chráněné budově se nově vystaví hotel. To znamená, ţe původní účel budovy byl odlišný a musel podstoupit stavební úpravu. Není to jev nezvyklý. Byla by škoda opomenout takové hotely, protoţe jejich sídla jsou hodnotná a historicky významná. V současnosti je v Brně hned několik takových hotelů v provozu. Nejstarším historickým příkladem je přizpůsobení brněnské Reduty a nejznámějším příkladem z dnešní doby je luxusní hotel Barcelo zřízený v Městském dvoře na Šilingrově náměstí. K předchůdcům objektů s jiným původním účelem neţ ubytování hostů patří brněnská Reduta umístěná na brněnském Zelném trhu. Výčep tu fungoval jiţ od roku 1393, kdy dostala brněnská obec od markraběte Jošta povolení nalévat víno a pivo.206 Budovu původně vlastnili páni z Liechtensteinů, avšak rodina jí nevyuţívala, a tak chátrala. Brněnská městská rada poţádala císaře Rudolfa II. aby nařídil majiteli obnovit ji nebo prodat městu a to by jí na vlastní náklady obnovilo samo. Karel z Liechtensteinu vzdoroval aţ do roku 1600, kdy se pak nechal přesvědčit a dům městské radě prodal. Za redutu obdrţel Karel 1000 zlatých.207 V přízemní části objektu se nacházela nálevna, byt šenkýře, stráţnice a stáje pro hosty. V patře byly umístěny jídelny a pokoje pro hosty. Podle dobových záznamů byla Reduta reprezentativní podnik, slouţila „význačným osobnostem při průjezdu Brnem pro slavnosti, různé výstavy a representaci města.“208 V Redutě byl uvítán arcikníţe Matyáš Rakouský, který zde prohlásil roku 1608 náboţenské svobody. Za období třicetileté války zde zasedala rada města, protoţe radnice byla zamořena nákazou. Roku 1675 byla zde uvítána polská královna vdova Eleonora i její vrchní komoří Thurn s osmnáctičlenným průvodem a dvaceti koňmi.209 V roce 1684 se dohodla městská rada s hrabětem ze Saallburgu o pronájmu několika pokojů. Později zde byli ubytovaní hrabě Slavata a pán z Lípy. Z malého radnického sklepa vzniklo roku 1670 divadlo, které fungovalo 100 let. Roku 1735 proběhly větší stavební úpravy, budova získala druhé patro a přístavbu nového divadla. Druhé patro bylo vybaveno 206
Mazur, Leopold. K padesátému výročí… str. 73 Tamtéţ. str. 74 208 Tamtéţ. 209 Tamtéţ. 207
64
dvaceti pěti okny a portálem, který je zachován i v současné době.210 Autorem portálu je kameník Jan Stránský. Sochař Jan Jiří Schauberger vytvořil pro prostory Reduty dvě vázy a městský znak. Z dobových záznamů vyplývá, ţe sklep Reduta měl v roce 1744 „20 pokojů, 3 komory, 6 kuchyní a stáj pro 7 koní.“211 Stavební úpravy z konce 18. století zahrnovaly úpravu fasády. Taverna získala novou podezdívku, na vstupní straně budovy bylo vybudováno šest sloupových pilířů sahajících ke střeše. Velký sál uvnitř měl strop aţ k druhému podlaţí. V hlavním traktu bylo v obou poschodích 5 dvojitých oken, v druhém poschodí zaklenutých, v prvním lomených, vyjma střední dvojice oken, které byly obloukové. V přízemí byla v průčelí dvě dvojitá okna a mříţová okna, rovněţ zaklenutá, vpravo od portálu rovněţ takové okno. Dveře do Reduty byly klenuté se stříškou.212 Jiţ koncem první čtvrtiny devatenáctého století vypadala fasáda tak jako nyní. Podle obrazu Fr. Richtera z té doby je přízemí beze změn, ale u velkého sálu jsou podlouhlá okna s malými kulatými okny nad nimi. V roce 1871 budovu zásadně poničil poţár. Z původních místností slouţící kultuře, občerstvení a ubytovaní, zůstalo spáleniště. Dvacet let byla Reduta ponechána v zchátralém stavu, aţ do roku 1890, kdy zde byla zřízena trţnice. Po rozpadu císařství byla v Redutě obnovená divadelní tradice. V roce 2000 byla vypsána ideová soutěţ na rekonstrukci budovy. Jako vítězný návrh byl zvolen projekt architektonické kanceláře DRNH. Autorem projektu byl Miroslav Melena, odborník na divadelní prostředí. V roce 2005 byla provedena obnova objektu v hodnotě 355 000 000 korun. Projekt byl velmi moderní a minimalistický, avšak počítal se zachováním cenných elementů, která budova obsahuje. Mimo rekonstrukce původních konstrukčních prvků bylo vyuţito velké mnoţství skla, kovu a leštěného plastu. Ateliér DRNH přivzal známého současného umělce Petra Kvíčaly, aby se podílel na výzdobě interiérů. Umělec ztvárnil podlahu atria a dalších míst. Jeho malba v redutním sále je největší abstraktní malbou v České republice. Budovu vyuţívá Národní divadlo Brno.
6.1 Městský dvůr Lokalizace Hotel v domě zvaném Městský dvůr, se nachází na Šilingrově náměstí v centru Brna. Je lemován ze severní strany zmíněným náměstím, západní stěna je lemována ulicí Husovou, 210
Tamtéţ. str. 76 Tamtéţ. 212 Tamtéţ. 211
65
zadní jiţní část budovy hraničí s parkem na Nových sadech a východní část je orientována na ulici Biskupskou. Historie Výhodně poloţená stavební parcela se naskytla díky odstranění starých městských hradeb. Dům vznikal v době velké výstavby nového brněnského městského okruhu. V nové čtvrti budované na okraji Františkových sadů měly vzniknout reprezentativní stavby a malé náměstí. Prvotní projekt bytového domu byl zpracován stavebníky Ferdinandem Krausem a Wenzelem Stolzem. Městská radnice poţádala další renomované stavebníky, vídeňské architekty Eduarda van der Nülla a Augusta Siccarda von Siccardsburg, aby se na projektování stavby podíleli. V té době se stavitelé účastnili další podobné stavby v hlavním městě monarchie – Roberthof, a tak nabídku odmítli. Architekti doporučili místo sebe svého kolegu Franze Fröhlicha (1824-1889), který s nabídkou souhlasil a do Brna přijel postavit tento dům. Architekt Fröhlich – vídeňský rodák, byl studentem vídeňské polytechniky, kde se později stal i přednášejícím. Poté navštěvoval akademii, kde se vzdělával pod vedením zmíněného architekta Eduarda van der Nülleho. V pozdější době učil Fröhlich i zde. V roce 1850 mu jako studentovi bylo uděleno stipendium, které s největší pravděpodobností vyuţil při studiu v Brně. Fröhlichovy nejznámější stavby stoji na vídeňském Opernringu – neorenesanční stavby v bloku (7, 9, 13 a 15). Všechny stavby mají jednoduchý leč reprezentativní pláště. Fröhlich je architektem i několika známých veřejných staveb ve Vídni. Projektoval dům Banky obchodní a průmyslové na ulici Am hof (Kreditanstalt für Handel und Gewerbe) a luxusní Hotel de France na adrese Schottenring 3-5. Stavba Městského dvora probíhala v letech 1853 aţ 1855. V době svého vzniku se jednalo o nejluxusnější bydlení v Brně jak polohou, tak i vybavením. Popis stavby Jedná se o čtyřpodlaţní nájemní dům, jehoţ půdorys tvoří obdélník. Budova disponuje vnitřním dvorem. Stavbu lze zařadit do slohu klasicistního, ale lze v ní nalézt i výrazné elementy architektury středomořského typu. Fasáda poskytla architektu Fröhlichovi bohatý prostor pro vlastní invenci. Celý plášť budovy je laděn do dvou odstínů béţové barvy. Přízemí a první patro je zdobenou bosáţí nároţního a diamantového typu. U nároţních částí průčelí navrhl Fröhlich čtyři výrazné pilastry procházející třemi podlaţími. Okna v druhém, třetím a čtvrtém patře jsou zdobeny pilastry a podokenními parapety. Nadokenní římsa je nesena 66
výraznými konzolami. Vstupní portál je tvořen třemi dveřmi opatřenými archivoltami. Dveře uprostřed jsou největší a jsou určené veřejnosti ke vstupu. Jejich oblouk je zdoben znakem města.
V druhém patře nad středem budovy se nachází bohatě zdobený balkon nesený
krákorci, taktéţ opatřený klasicizujícími vzory. Další dva menší balkony se nacházejí na nároţních částech budovy ve třetím podlaţí. Podstřešní římsa leţí na výrazných konzolách, které jsou v nočních hodinách osvětleny. Zvýšené nároţní části fasády dodají na impozantnosti stavby.
Přísný vzhled vnějšího pláště kontrastuje s vnitřním arkádovým
uspořádáním nádvoří, působící dojmem středomořského atria.213
Arkádový dvůr bohatě
prosvětlený pozoruhodným mnoţstvím oken je evidentně dominantním prvkem celé stavby. Dnes je prostor zastřešený a umoţňuje příjemné celoroční vyuţití. Dvůr je vybarven celý do bílé barvy, lze jen spekulovat o tom, jak byl řešen originálně. Vnitřní dvůr skrývá pozoruhodné architektonické detaily – byl zdoben sériově vyráběnými články z terakoty vyuţitými v portálech i balkónových konzolách i v korunní římse. Impozantně také působí původní litinové zábradlí.214 Původní stavba obsahovala byty hned několika velikostí, v dnešní době se jedná o hotelové pokoje a apartmány několika velikostí. Současnost Za doby socialismu byl v Městském dvoře umístěn okresní soud, městské muzeum, policie i poliklinika. Nakonec se stavba ocitla ve vlastnictví města Brna, které zde mělo stavební úřad. Vlivem nedostatečné údrţby začala stavba postupem času chátrat. Budova se stala i nebezpečnou hrozbou pro své okolí, a tak byla několik let obalená lešením a plachtami. V roce 2006 město Brno prodalo zchátralý Městský dvůr za 32 milionů korun s podmínkou, ţe do 36 měsíců od vydání stavebního povolení bude stavba obnovena ke svému původnímu účelu.215 Novým majitelem se stala společnost Comsa International, která ihned zahájila proces rekonstrukce budovy. Prvotní odhad rekonstrukce činil 252 milion korun, konečná částka nákladů byla o poznání vyšší - 308 milion korun a dalších 84 milionů korun stálo vybavení hotelu.216 Problém od samého počátku bylo parkování hostů. Provozovatel hotelu usiloval o to vybudovat podzemní parkovací garáţe, ale nebylo moţné dosáhnout tohoto záměru, neboť se budova nachází na skalnatém podloţí. Místo toho hotel zaměstnává speciální obsluhu, která vozidlo představuje hostům ke hlavnímu vchodu, jak je zvykem u 213
Zatloukal, Pavel: Brněnská architektura 1815-1915. Str. 38 Zatloukal, Pavel. Brněnská ringstrasse. 215 Sirný, Aleš, DiS. Zrekonstruovaný hotel Městský dvůr v Brně [online]. 216 Tamtéţ. 214
67
hotelů nejvyšší třídy. Po rekonstrukci bylo v hotelu vybudováno 119 pokojů, z toho dva prezidentské apartmány. Interiéry hotelu navrhl španělský designer Paco Entrena. „„Nábytek pochází ze Španělska, tapety na stěnách pokojů z Nizozemska, okrasné prvky pak z Blízkého východu. Ne všechny pokoje budou stejné, museli jsme respektovat původní rozvrţení půdorysu a stěn,…“, tvrdil návrhář.217 Vybavení interiérů vychází z neutrální barevné palety. Převaţují světlé odstíny béţové a šedé barvy doplněné černou. Z materiálů převaţuje dřevo, méně kov, které doplňuje textil. Vestavěný nábytek respektuje někdy neortodoxní dispozice místností. Některé pokoje v nejvyšším patře jsou opatřeny podhledy umoţňující pozorování noční oblohy. Prostory hotelu nabízí širokou škálu doplňkových sluţeb. Je zde kongresový sál, wellness centrum včetně sauny a finské páry, “záţitková“ restaurace Palazzo, bar B-Lounge i kadeřnický salon. Po dokončení rekonstrukce nastaly spory mezi developerem Comsa International a budoucí provozní společností Barcelo – Barcelo odmítlo budovu převzít, a tak společnost Comsa International byla nucena začít provozovat podnik sama v polovině roku 2009. Spory se vyřešily aţ několik let později a hotel v Městském dvoře provozuje společností Barcelo od února roku 2012. Kapacita obsazenosti nového hotelu se pohybuje okolo 30%.
6.2 Canevalův dům Lokalizace Objekt se nachází v řadové zástavbě na adrese Starobrněnská č. 10. Historie Původní majitel objektu byl Ital Francesco Canevale. Objekt se proto také nazýval „Canevalův dům“ a znak Francesca Canevaly zdobí plastickou kartuš na půlkruhovém záklenku. Po smrti Canevaleho získala dům do vlastnictví jeho vdova. Ta se později provdala za známého italského kameníka Antonia Silvy, který zde také bydlel. Popis stavby 217
Tamtéţ.
68
Jedná se o dvoupodlaţní dům o třech okenních osách, cihlové konstrukce, jemně omítnutý. Dům byl postaven v neorenesančním slohu, avšak disponuje prvky pseudobaroka. Dům je zastřešen zvalbenou sedlovou střechou s taškami zvanými falcovky. Okna jsou obdélníkového tvaru. Ta v přízemí a druhém patře jsou opatřena parapetními římsami. V prvním patře je pod okny jednoduchá průběţná parapetní římsa. Okna v prvním patře jsou ozdobeny pseudobarokními edikulami. Dále se v prvním patře mezi okny nachází mělká nika, do které je zasazena soška. Budova je architektonicky hodnotná zejména díky dobře zachovalému průčelí, pocházející z roku 1595. Vstupní portál je umístěn asymetricky v levé části průčelí. Je velmi bohatě zdobený – reliéfní znaky města Brna a Moravy se nacházejí na cvicklech portálu. Později zde byla umístěna kartuš s habsburským orlem. Další ornamenty, jako reliéfní bazilišky, či letopočet nad vchodem připomínající datum konstrukce, zdobí průčelí. Stavba je mnoho set let stará, a tak přirozeně mnohokrát prošla přestavbou. Jedna z nich se datuje do devatenáctého století. Tehdy došlo především ke změnám na vnějším plášti. Fasáda domu obdrţel pseudobarokní úpravy. Současnost Za doby socialismu bylo v této budově umístěno část odborného učiliště, ředitelství školy a vedení stavebního podniku města Brna. Objekt byl zakoupen na začátku devadesátých let minulého století Karlem Kubalem, který zde zřídil hotel. Kubal vlastní ještě jeden hotel umístěný v památkovém objektu v centru Prahy. Na konci devadesátých let minulého století prošel objekt rozsáhlou rekonstrukcí.
Podle evidenčních zpráv NPÚ je objekt v dobře
udrţovaném stavu. Některé starší části interiéru – původní nástěnné fresky, kazetové stropy, vitráţová okna, se podařilo zachovat. Interiéry hostinských pokojů a společenských částí hotelu jsou inspirovány barokem. Nábytek je novodobý, rustikálního stylu. Hotel je doplněn i restaurací a vinárnou.
69
7. Závěr Cílem této práce byla analýza významných hotelů v brněnském prostředí spadajících pod památkovou ochranu. Práce zmínila desítky relevantních objektů, z toho osm prošlo podrobným zkoumáním. Nastíněn byl vývoj hoteliérství jako podklad pro zkoumání objektů současnosti. Dále došlo k rozboru technické problematiky hotelového provozu. Práce objasnila specifickou typologii hotelového objektu a sloţité stavební zásahy, které hotely jakoţto památky podstupují. Část práce se také zabývala legislativní problematikou památkově chráněných hotelů a poskytla tak pohled na velké mnoţství zákonů a vyhlášek, kterým chráněné hotely podléhají. Práce vyvodila konkrétní poznatky k stávajícím hotelům pod památkovou ochranou: Současný stav hotelu Padowetz je kompromisem ideálů a úspor. Z velkolepého plánu vrátit budově původní účel po více neţ šedesáti letech sešlo ve prospěch úspornější rekonstrukce. Exteriér byl vzorně obnoven, vnitřní část, dříve poškozena přestavbou na kanceláře byla pouze modernizována. Přestoţe je zde potenciál navázat na tradice hotelu a vyhlášené restaurace z první poloviny devatenáctého století, budova dnes opět slouţí hlavně administrativě. Hlavní přínos pro budovu hotelu Slavia je ten, ţe od svého vzniku stále slouţí původnímu účelu. Bohuţel na kavárnickou tradici s kořeny jiţ v rakouské monarchii provozovatel nemíní navazovat. Hodnotný plášť budovy je v zachovalém stavu, interiéry bohuţel neposkytují radostnou podívanou. Neochota zástupců provozovatele poskytovat jakékoliv informace moţná svědčí o úrovni hotelu samotného. Hotel Grand v současnosti taktéţ slouţí svému původnímu účelu. Vnější části budovy včetně secesní přístavby jsou v dobrém stavu. Bohuţel velkým omylem minulosti byl těţkopádný, slohově nekorespondující přístavek restaurace Le Grand, před nejhodnotnější části objektu - zmíněnou secesní přístavbu. Ze všech zkoumaných hotelů je nejsmutnější případ Fuchsův Avion. Jedna z mála Národních kulturních památek v Brně nepřipadala grantové komisi jako dostatečně vzácný
70
objekt hodný investic a tak dále chátrá. Klenot funkcionalismu, který svým potenciálem láká turisty z celého světa, je českou širokou veřejností docela neznámý. Hotel International patří k nejreprezentativnějším hotelům města od doby svého vzniku. V době totality přitahovala privilegované k ubytování tak jako v dobách kapitalismu. Úspěšnou propagační strategii hotelu – tj. zdůraznění bruselských kořenů a kvalitního umění, které se v hotelu nachází, přináší své ovoce. Nepřetrţitá a pečlivá údrţba taktéţ dělá z objektu dobrý příklad hotelu pod památkovou ochranou. Tak jako International je hotel Continental dílem těţícím z elementů bruselského stylu. Naneštěstí byl od vlastních počátků postiţen špatným projektovým plánováním. Poddimenzované společenské a provozní prostory způsobovaly problémy několik desetiletí, a vyřešeny byly aţ s příchodem nového století. Díky citlivému přístupu k přestavbám a zájmu uchovat cenné prvky lze povaţovat hotel z hlediska památkové ochrany za dobře provozovaný. Práce se dále zabývala chráněnými objekty, které podstoupily přestavbu za účelem nového vyuţití jako hotel: Hotel Royal Ricc funguje od počátku devadesátých let v měšťanském domě. Objekt byl několikrát přestavěn. Po získání budovy obnovil majitel to málo, co z interiéru bylo historicky hodnotné a přeţilo provoz stavebního úřadu a dalších institucí které ji dříve obývaly. Fasáda budovy je dobrým příkladem citlivě udrţovaného historického objektu. Hotel architektonicky obohacuje okolí a provoz původní stavbu nijak nenarušuje. Společnost Barcelo provozuje hotel v budově slavného Městského dvora od roku 2012. Dům, který byl předešlým uţíváním devastován a poté ponechán vlastnímu osudu podstoupil náročnou rekonstrukci. Dříve však nabízel Městský dvůr nejluxusnější bydlení ve městě. Opět poskytovat v tomto objektu lidem přístřeší, byť na dobu přechodnou, je jedno z nejlepších moţných řešení jak vyuţít honosné prostory objektu. Práce vyuţila tradiční prameny, jako jsou odborné tituly nebo časopisy, i archivní materiály a internetové zdroje. Odborné knihy byly stěţejní pro získání informací ohledně 71
staveb a jejich architektů. Časopisy obsahovaly podrobné údaje ke vzniku novějších staveb. Elektronické zdroje poskytly údaje zejména k aktualitám. Jak bylo jiţ zmíněno, existovala snaha se spojit s osobami pro tuto práci relevantními. Zástupci územního pracoviště Národního památkového ústavu v Brně byli ochotní komunikovat a poskytnout jakékoliv dokumenty, které měli k dispozici. Zástupci Odboru památkové péče Magistrátu města Brna byli naopak velmi neochotní a i přes několik pokusů se nepodařilo získat jakékoliv vyjádření. Dále byli osloveni zástupci provozovatelů všech funkčních hotelů za účelem získat pohled „manaţera“ na provoz v objektu pod památkovou ochranou. Bohuţel ani z této strany nebyla ochota spolupracovat a tak práce nemohla vyuţít některé potenciálně zajímavé poznatky. Stav památkově chráněných hotelů v Brně obecně nelze jinak popsat neţ „rozličný“. Pozitivně lze hodnotit snahu obnovit hned několik objektů. Někdy bohuţel nedošlo k návratu k původnímu účelu, ale alespoň došlo k dílčím opravám interiéru a věrné obnově pláště. Některé hotely mají potenciál mnohem větší a ve svém současném, pouze „udrţovaném“ stavu přeţívají. Je i tragická situace, kdy objekt doslova zaniká bez většího povšimnutí. Naštěstí jsou i takové případy, kdy dochází k nejlepšímu zacházení i vyuţití hotelů a ty lze povaţovat za památky i podniky špičkové kvality. Hotely pod památkovou ochranou jsou pro Brno unikátní svědci své doby se schopností přispět k ekonomickému rozvoji města, jak turistického tak kulturního. Bylo by zajímavé sledovat jejich vývoj a další osud.
72
8. Resumé (Česky) Diplomová práce se zabývá brněnskými hotely pod památkovou ochranou. Podpůrná historická kapitola shrnuje dějiny ubytovacích sluţeb v evropském kontextu a zmiňuje první příklady ubytovacích zařízení vzniklých v Brně. Dále jsou jmenovány objekty historicky hodnotné, ale dnes jiţ neexistující. Podpůrná technická kapitola se zabývá typologii hotelového objektu. Jednotlivé typy hotelů, urbanistické poţadavky, dispoziční poţadavky, provozní poţadavky a další důleţitá hlediska jsou probádány. Podpůrná legislativní kapitola se zabývá památkovou péči relevantní k tématu. Vývoj státní památkové péče do současnosti a platná legislativa týkající se hotelů pod památkovou ochranou jsou důkladně popsány. Zmíněny jsou relevantní části Stavebního zákona a Zákona o památkové péče s příslušnými dodatky. Další část práce se zabývá konkrétními objekty v brněnském prostředí. Zmíněné jsou jak budovy postavené s původním účelem hotelového vyuţití, tak budovy které podstoupili rekonstrukci se změnou účelu a nyní fungují jako hotely. Zprvu je objekt popsán z hlediska umístění v městském prostředí. Následuje historická analýza stavby, zahrnující dřívější vyuţití stavebního pozemku, okolnosti vzniku stavebního projektu, fáze konstrukce, počátky provozu hotelu a další aspekty. Dále je uvedena analýza z hlediska architektonického. Popis stavby, konstrukčních prvků, vnitřních dispozic, výzdoby a vybavení je popsána. Důraz je kladen na prvky hodnotné z hlediska památkové péče. Uměleckořemeslné práce, výjimečné konstrukční prvky a kulturněhistorické okolnosti, které činí objekt hodnotným, jsou probádány. Poté je objekt zkoumán z hlediska dnešního stavu. Zmíněné jsou majetkové otázky, vyuţití objektu v nedaleké minulosti či stavební zásahy. Objekt je dále celkově vyhodnocen z hlediska památkové ochrany. Celá práce je ukončena závěrem shrnující celkový stav brněnských hotelů spadajících pod památkovou ochranu a doplněna obrazovou přílohou.
73
9. Resumé (English) The diploma thesis is focused on hotels in Brno protected by cultural heritage legislation. The thesis is supported by several supporting topics.
The history of
accommodation in a European context is presented along with the first examples of accommodation facilities in Brno. Properties of historic value that today are non-existent are additionally mentioned. The technical portion of the thesis focuses on the typology of the hotel as a unique architectural structure. Different types of hotels, zoning requirements, layout requirements, operational standards and other important aspects are discussed. The legislative portion of the thesis is focused on acts of law relevant to hotels under cultural heritage protection. Several important chapters from the Czech building code, Czech cultural heritage act and their appendices are mentioned. The second part of the thesis deals with specific examples of hotels in Brno. Properties built with the initial purpose of functioning as a hotel are mentioned as well as culturally valuable properties that underwent reconstruction to newly serve as hotel. Firstly, the selected property is described in the context of its surroundings. A historical analysis follows, including earlier use of the site, planning and construction, hotel operation and other important aspects. The architectural analysis of the property examines the building itself. Constructional features, lay-out and interior design is discussed, with focus on historically and culturally valuable elements of the hotel. The hotel is ultimately assessed in its current state. Ownership, present form of use and reconstruction of the property is described. The thesis is concluded with a general evaluation of the state of hotels protected by cultural heritage law in Brno. A visual appendix is included.
74
10. Resumé (deutsch) Brünner Hotels unter Denkmalschutz. In der Diplomarbeit werden die unter Denkmalschutz gestellten Hotels in Brünn behandelt. Das Kapitel über die Geschichte des Brünner Unterkunftsgewerbes wird den Unterkunftsdienstleistungen im europäischen Kontext gewidmet und es werden die ersten Beispiele der Unterkunftseinrichtungen in Brünn dargestellt. Darüber hinaus werden auch die heute nicht mehr vorhandenen historisch bedeutsamen Objekte genannt. Das technische Kapitel behandelt eine Typologie der Unterkunftseinrichtungen. Es werden einzelne Unterkunftstypen, urbane Aspekte, innere Aufteilung, Betriebsanforderungen sowie andere wichtige Bewertungspunkte untersucht. Das legislative Kapitel behandelt relevante Themen des Denkmalschutzes. Es wird sowohl die Entwicklung des staatlichen Denkmalschutzes bis hin zur Gegenwart, als auch die gültige Legislative bezüglich der unter Denkmalschutz stehen Hotels detailliert beschrieben. Der praktische Teil der Arbeit befasst sich mit konkreten Objekten in Brünn. Es werden sowohl die schon als Hotels gebauten Gebäude, als auch die nach einem Umbau für Hotelzwecke veränderten Gebäude genannt. Zuerst wird ein Objekt im Hinblick auf die Einfügung in das städtische Umfeld beschrieben. Danach wird eine historische Objektanalyse durchgeführt, die eine frühere Grundstückverwendung, die Umstände der Bauprojektentstehung, die einzelnen Phasen des Aufbaus, die Inbetriebnahme des Objektes sowie andere Aspekte berücksichtigt. Es folgt eine Analyse im Hinblick auf die Architektur des gesamten Objektes, der einzelnen Bauelemente, der Anordnung des Innenausbaus, der Dekoration und der Ausstattung. Den Elementen, die im Hinblick auf den Denkmalschutz einen speziellen Wert darstellen wird hierbei besondere Aufmerksamkeit gewidmet. Es werden kunstvolle Handwerksarbeiten, besondere Konstruktionselemente, kulturhistorische Umstände sowie das Objekt im Hinblick auf den gegenwärtigen Zustand untersucht. Es werden Eigentumsfragen, die Objektnutzung in der nahen Vergangenheit bzw. bauliche Maßnahmen genannt. Eine gesamte Objektbewertung erfolgt auf Basis des Denkmalschutzes. Im abschließenden Teil der Arbeit wird der Gesamtzustand der unter Denkmalschutz stehenden Brünner Hotels zusammengefasst und eine Bildanlage beigelegt.
75
11. Příloha
(1) hotel Belvedere
(2) hotel Belvedere
(3) hotel Neuhauser
(4) hostinec U černého medvěda
76
(5) hostinec u modrého lva
(6) hotel Padowetz
(7) Grandhotel
(8) hotel Slavia
77
(9) hotel Avion
(10) hotel Avion
(11) hotel International
78
(12) hotel International
(13) hotel Continental
(14) hotel Continental
79
(15) Reduta
(16) Městský dvůr
(17) Městský dvůr
(18) Canevalův dům 80
12. Prameny Knihy Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. Brno: Doplněk Brno 1993. Altman, Karel; Kudělková, Lenka; Filip, Vladimír. Zmizelý svět brněnských kaváren. Brno: Nakladatelství „Josef Filip 1938“, 2008. Czumalo, Vladimír; Maxová, Ivana; Kibic, Karel.Péče o architektonické dědictví sborník prací : vybrané kapitoly k tématu. Praha: Idea servis, 2008. Černý, Jiří; Krupička, Jiří. Moderní hotel. Úvaly: Ratio 2004 Dašek, František. Hotelový provoz. Praha: Merkur, 1971. Dostál, Oldřich; Pechar, Josef; Procházka, Vítězslav. Moderní architektura v Československu. Praha: Obelisk, 1970. Havránek, Vít; Galerie hlavního města Prahy; Moravská galerie. Bruselský sen československá účast na světové výstavě Expo 58 v Bruselu a ţivotní styl 1. poloviny 60 let. Praha: Arbor vitae, 2008. Hotel Slavia-Moravec. Brno: Typ. Občan. tiskárna, 1931. Jamborová, Jitka. Maturitní otázky - hotelový a restaurační provoz 30 podrobně zpracovaných témat. Třebíč: R. Veselý, 1999. Jordánková, Hana; Sulitková, Ludmila. Brno. I. díl, Město uvnitř hradeb. Praha: Paseka, 2008. K padesátému výročí Společenstva hostinských a kavárníků v Brně 1885 15.4.1935. Brno: Společenstvo hostinských a kavárníků, 1935. Knapík, Jiří; Franc, Martin. Průvodce kulturním děním a ţivotním stylem v českých zemích 1948–1967. Praha: Academia, 2011. Kubová, Olga. Hotelový provoz distanční studijní opora. Brno: Vysoká škola obchodní a hotelová, 2010. Kuča, Karel. Památky Brna. Brno: Odbor Kultury Úřadu Města Brna, 1989. Mrázek, Ivan. Kamenná tvář Brna. Brno: Moravské Zemské Muzeum, 1993. Neufert, Ernst, překlad: Schier, Pavel. Navrhování staveb. 33. Vydání. Praha: Consultinvest, 1995. Pechar, Josef. Československá architektura 1945-1977. Praha: Odeon, 1979. 81
Riedl, Dušan. Moderní architektura v Brně 1900-1965. Brno: Svaz architektů Československé socialistické Republiky, 1967. Riedl, Dušan. Brno moderní architektura. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1970. Rossman, Zdeněk. Architekt Bohuslav Fuchs: 1919-1929 : přehled autorovy tvorby za 10 let. Praha: Service des pays, 1930. Samek, Bohumil; Hrubý, Karel Otakar. Brno: Proměny města. Brno: nakladatelství Blok, 1982. Samek, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 1994. Sedláček, Jaroslav, Ing. Arch. CsC. Občanské stavby pro přechodné ubytování a veřejné stravování. Brno: Vysoké učení technické, 1988. Sedlák, Jan. Brno v době secese. Brno: ERA 1995. Sedlák, Jan; Teplý, Libor. Ve znamení moderny architektura 20. století v Brně / In the name of modernism: 20th century architecture in Brno. Brno: FOTEP, 2004. Staněk, Oldřich; Riedl, Dušan; Samek, Bohumil; Miksche, Jiří. Architektonické památky Brna. Brno: Dům umění města Brna, 1960. Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier Hotel International Brno design & art. Brno: Best Western Premier Hotel International ve spoluprací s Moravskou galerii v Brně, 2008. Vebr, Jaroslav; Nový, Otakar. Soudobá architektura ČSSR. Praha: Panorama, 1980. Zatloukal, Pavel; Oblastní galerie výtvarného umění. Počátky moderní architektury na Moravě a ve Slezsku - katalog výstavy. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1981. Zatloukal, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915. Brno: Obecní dům 2006. Zatloukal, Pavel. Brněnská okruţní třída. Brno: Památkový ústav 1997. Časopisy Bezrouk, Karel. Dostavba prostoru v hotelu International v Brně. Architektura ČSSR, 26, 1967, str. 198-203. Fuksa, Karel: Naposledy o Slavii. Moravskoslezský kurýr IV, 1992, č. 3, str. 4. Fuksa, Karel: Tajnosti hotelu Slavie. Moravskoslezský kurýr II, 1991, č. 10, str. 5. Hrubý, Josef – Pokorný, Zdeněk. Hotel International v Brně. Architektura ČSSR, 22, 1963, str. 93-101.
82
Hrubý, Josef – Pokorný, Zdeněk. Úprava prostoru kolem hotelu International v Brně. Architektura ČSSR, 22, 1963, str. 93-101. Konček, Ferdinand. Výškový hotel pre Brno. Architektura ČSSR, 23, 1964, str. 692-694. Konečná, Alena. Představuje se hotel International. Domov 1963, č. 2, str. 7-9. Konečná, Alena. Brno - Interhotel. Výtvarná práce, 10, 1962, č. 16, str. 12. Krčálová, Lenka. Brněnská architektura 1919-1939. Bulletin Moravské galerie v Brně, 49, 1993, str. 78. Krejsa, Arnošt. Hotel International Brno. Československý architekt, 8, 1962, č 16. Kuba, Vilém. Brno bude mít mezinárodní hotel. Pozemstav buduje, 22. 5. 1958. Kuba, Vilém. Jak jsme řešili mezinárodní hotel v Brně. Stavoprojekt, 12. 5. 1958, str. 3. Kuba, Vilém. Jak jsme řešili mezinárodní hotel v Brně. Stavoprojekt, 17. 5. 1958, str. 4. Řihák, Zdeněk. Výškový hotel v Brně. Architektura ČSSR, 23, 1964 str. 117-120. Řihák, Zdeněk. Výškový hotel „Continental“ v Brně. Architektura ČSSR, ročník 23, č. 10, 1964, str. 687-689. Sedlák, Jan. Vídeňská secese v Brně. Umění 22, 1974 str. 76. Sedlák, Jan. Secesní architektura v Brně. SPFFBU, 22, 1973, řada F17, str. 160, 161. Sedlářová, Jitka. Ludwig von Förster (1797-1863) a Morava. Bulletin Moravské galerie v Brně, 51, 1995, str.41. Tymich, Jan. Výškový hotel v Brně. Architektura ČSSR, 22, 1961, str. 117-120 Zatloukal, Pavel. Přehled architektury historismu XIX. Století na Moravě. Umění, 38, 1980, str. 358. Zatloukal, Pavel. Brněnská ringstrasse. Bulletin Moravské galerie v Brně, 51, 1995, str. 30.
Elektronicky dostupné zdroje Austria Hotels International. Austria Hotels International – quality hotels in Austria & the Czech Republic [online]. [2012][cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.austriahotels.at/portal/index.html Brněnský architektonický manuál. Vilém Kuba [online]. [2011][cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/architekt/21-vilem-kuba
83
Brnoweb. Palác Padowetz [online]. [2010] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://brnoweb.webnode.cz/zajimava-mista/palac-padowetz/ Česká národní rada. 20/1987 Sb., ZÁKON České národní rady ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.) [online]. [2012-04-24][cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkovapece/zakony-mezinarodni-dokumenty/zakon-o-statni-pamatkove-peci/ Čevonová, Jana. Chráníme nemovitou kulturní památku[online]. [2011-11-8] [cit. 2012-0310]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-vlastniky/obecne-informace/chranime-nemovitoukulturni-pamatku/ ČT Brno. Luxusní hotel v centru Brna se znovu otevřel [online]. [2012-02-20] [cit 2012-0301]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/165121-luxusni-hotel-v-centru-brnase-znovu-otevrel/ ČTK. Brno: výstavba Radissonu se odkládá [online]. [2010-01-26] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/print/15986/brno-vystavba-radissonu ČTK. Funkcionalistický hotel Avion v Brně čeká oprava podle Jiřičné [online]. [2009-0422][cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://www.stavbaweb.cz/Novinky/Funkcionalisticky-hotelAvion-v-Brne-ceka-oprava-podle-Jiricne.html ČTK. Brněnský hotel Avion hostí výstavu designérských prací [online]. [2009-04-21][cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=6936 ČTK. Luxusní hotel Radisson u nádraţí v Brně kvůli krizi asi nevznikne[online]. [2010-01-25] [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=8097
84
Daněk design. Realizace – hotely [online]. [2012][cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.danekdesign.com/hotely.html Encyklopedie dějin města Brna. Hotel Slavia [online]. [2012-01-30][cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=302 Encyklopedie dějin města Brna. Hotel "U císaře rakouského" L. Padowetze [online]. [201201-20] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?acc=profil_domu&load=117 Encyklopedie dějin města Brna. Joseph Seifert [online]. [2011-12-23] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=10528 Esox, spol. s.r.o.. Občanská vybavenost[online]. [2010] [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.esoxbrno.cz/category/reference/obcanska-vybavenost/ Fialová, Barbora. Doufám, ţe otevření Avionu doprovodí velká show, napsal majitel Berousek [online]. [2009-04-23] [cit. 2012-04-25]. Dostupné z:http://brno.idnes.cz/doufam-ze-otevreniavionu-doprovodi-velka-show-napsal-majitel-berousek-1nw-/brnozpravy.aspx?c=A090422_151012_brno_dmk Foltánková, Kateřina. Legendární hotel Padowetz vděčí za svůj vznik vlakům [online]. [201203-17] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/serialy/legendarni-hotelpadowetz-vdeci-za-svuj-vznik-vlakum-20120317.html Geologický ústav AV ČR. Geoarcheologické zhodnocení lokality Padovec, Bašty 2, Brno: závěrečná zpráva[online]. [2012-04-16] [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://invenio.nusl.cz/record/41377 Frolcová, Jana. Jiřičné se v Brně nedaří. Z opravy Avionu sešlo, dům na Veveří nestojí [online]. [2011-11-9] [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/jiricne-se-v-brnenedari-z-opravy-avionu-seslo-dum-na-veveri-nestoji-11g-/brnozpravy.aspx?c=A111109_1681970_brno-zpravy_bor 85
JB Stavební, spol. s.r.o.. Referenční stavby [online]. [nedatováno][cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.jbstavebni.cz/index.php?lang=cz&C=4&c=2 Mareček, Lubomír. Funkcionalistický hotel Avion v Brně se stal jedinečnou galerii[online]. [2009-04-21] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/Brnozpravy.aspx?c=A090420_183232_brno_dmk Merta, David. Hotel „U císaře rakouského“ Lorence Padowtze [online]. [2008-05-29] [cit 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.archaiabrno.cz/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=213&blog_date=2008-0529blog_archive_date=200805 MF Dnes. Brněnský hotel Continental začal s rekonstrukcí, přistaví garáţe i bar [online]. [2011-03-15] [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/brnensky-hotel-continentalzacal-s-rekonstrukci-pristavi-garaze-i-bar-1zr-/brno-zpravy.aspx?c=A110315_1548760_brnozpravy_bor MF Dnes. Okna hotelu Avion nahradily obří dýchající plíce[online]. [2009-06-02] [cit. 201203-16]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A090602_002902_brno_JAG MF Dnes. Hotel Avion, funkcionalistický skvost, čeká na zázrak a kupce [online]. [2011-0327] [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/hotel-avion-funkcionalistickyskvost-ceka-na-zazrak-a-kupce-pl0-/architektura.aspx?c=A110326_233223_architektura_rez MF Dnes. Hotel Continental v Brně získal po opravě bar, garáţe i park se sochou [online]. [2011-10-08] [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/hotel-continental-v-brneziskal-po-oprave-bar-garaze-i-park-se-sochou-1gy-/brnozpravy.aspx?c=A111006_1662961_brno-zpravy_dmk MF Dnes. Najít kupce pro slavný Avion bude oříšek, hotel navíc stále chátrá [online]. [201103-29] [cit. 2012-03-15].
86
Dostupné z: http://brno.idnes.cz/najit-kupce-pro-slavny-avion-bude-orisek-hotel-navic-stalechatra-pyg-/brno-zpravy.aspx?c=A110329_1556971_brno-zpravy_bor MF Dnes. Jiřičné se v Brně nedaří. Z opravy Avionu sešlo, dům na Veveří nestojí [online]. [2011-11-09] [cit. 2012-02-25]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/jiricne-se-v-brne-nedari-z-opravy-avionu-seslo-dum-naveveri-nestoji-11g-/brno-zpravy.aspx?c=A111109_1681970_brno-zpravy_bor Mittag, spol. s.r.o.. Reference[online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.mittag.cz/06reference01.htm Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických poţadavcích na stavby (se změnami 20/2012 Sb.) In: č. 81/2009 Sbírky zákonů na straně 3702 [online]. [2012][cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-2682009-sb-o-technickych-pozadavcich-na-stavby Mojebrno. Výjimečnosti hotelu Avion [online]. [nedatováno][cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://mojebrno.wz.cz/inka--brno-dalsi-zajimavosti-hotel-avion.html NPÚ. Souhrnné informace a historie [online]. [2011-08-02] [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pracoviste-npu/ustredni-pracoviste/souhrnne-informace-ahistorie/ Peška, Marek. Archeologický výzkum při rekonstrukci hotelu Padowetz v Brně... [online]. [2008-06-11] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.archaiabrno.cz/home_cs/?acc=zapisnicek&blog_id=218&blog_date=2008-06-11 Pakosta, Petr. Brunensis – Masarykova třída [online]. [2005][cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://brno.slavneobrazy.cz/masarycka.php Red Group. Red Group a Radisson vytvoří v Brně novou destinaci[online]. [2007-11-13] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.redgroup.cz/download-file/621
87
Redakce portálu Jiţní Morava – Turistický rezervační portál. Executive Floor v Best Western Premier Hotelu International Brno [online]. [2011-07-14] [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.info/aktualita/?id=18613 Sevas, spol. s.r.o.. Historie [online]. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.continentalbrno.cz/historie.html Sirný, Aleš, DiS. Zrekonstruovaný hotel Městský dvůr v Brně [online]. [2009-03-18] [cit 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.4stav.cz/zrekonstruovany-hotel-mestsky-dvur-v-brne_4c2858 Taušová Zuzana. Hotel Avion zůstane bez dotace [online]. [2010-04-03] [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/tiskove-centrum/napsali-o-nas/monitoring-medii2010/hotel-avion-zustal-bez-dotace Taušová, Zuzana. Světoznámý hotel Avion bude na prodej [online]. [2011-03-24] [cit. 201204-01]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/hotel-avion-bude-naprodej20110324.html Trignis, spol. s.r.o.. Realizace – hotely[online]. [2005] [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.trignis.cz/atelier/realizace.html Tripadvisor.com. Hotel Slavia [online]. [2012][cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tripadvisor.co.uk/Hotel_Review-g274714-d276035-Reviews-Hotel_SlaviaBrno_South_Moravian_Region_Moravia.html#REVIEWS Valášek, Lukáš. Najít kupce pro slavný Avion bude oříšek, hotel navíc stále chátrá[online]. [2011-03-29] [cit 2012-03-01]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/najit-kupce-pro-slavny-avionbude-orisek-hotel-navic-stale-chatra-pyg-/brno-zpravy.aspx?c=A110329_1556971_brnozpravy_bor
Další materiály: Evidenční listiny chráněných objektů NPÚ, územní pracoviště Brno. [2012-03-01] 88
Zdroje obrazové přílohy: (1) Belvedere [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://secese.kvalitne.cz/fotogalerie.html (2) Belvedere [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://secese.kvalitne.cz/fotogalerie.html (3)Neuhauser [online. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://imageserver.mzk.cz/mzk03/000/904/967/2619313960 (4) U černého medvěda. Altman, Karel. Krčemné Brno: O hostinských, kavárnách a hotelech, ale také o hospodách, výčepech a putykách v moravské metropoli. Brno: Doplněk Brno 1993. str. 19 (5) U modrého lva [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://mojebrno.wz.cz/inka--brnodalsi-zajimavosti-modry-lev-1906.jpg (6)Padowetz [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://sdeleni.idnes.cz/co-nabidne-novypalac-padowetz-deq-/zpr_sdeleni.aspx?c=A101206_134849_zpr_sdeleni_ahr (7) Grandhotel [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.austria-hotels.at/grandhotel-brno/virtual-tour/hotel-tour-microsite.html (8) Slavia [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.travelguide.cz/en/accommodation/hotel-slavia-brno (9)Avion [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=6937&type= (10) Avion [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1178 (11) International [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/Fichier:Hotel_International_in_Brno.JPG (12) International. Sylvestrová, Marta; Svobodová, Kateřina. Best Western Premier Hotel International Brno design & art. Brno: Best Western Premier Hotel International ve spoluprací s Moravskou galerii v Brně, 2008. str. 41 (13)Continental[online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.vetrelciavolavky.cz/sochy/ptaci (14) Continental [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=1994&type=7 (15) Reduta [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/o-divadle/divadloreduta 89
(16) Městský dvůr. Projektová dokumentace. Archiv NPÚ, územní pracoviště Brno. (17) Městský dvůr. Projektová dokumentace. Archiv NPÚ, územní pracoviště Brno. (18) Canevalův dům [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.royalricc.cz/home
90
