Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Management v kultuře
Mgr. Martin Šolc, DiS. Kulturní život v Polici nad Metují: analýza a perspektivy Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Jan Špaček
Brno 2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
V Brně 6. května 2015
................................... Podpis autora práce
Děkuji Mgr. Janu Špačkovi za vedení práce, cenné rady a věnovaný čas při konzultacích. Mgr. Lucii Urbánkové děkuji za pročtení textu a upozornění na mnohé renonci. V Kroměříži 5. května 2015
Obsah I.
Úvod.............................................................................. 09 1.1
Vymezení tématu práce......................................... 09
II. Situační analýza............................................................. 11 2.1 2.1.1 2.1.2
Geografická poloha............................................... 11 Poloha a vazby..................................................... 11 Fyziogeografická charakteristika oblasti.................. 13
2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3
Přírodní a historické dědictví................................. 16 Historie............................................................... 16 Kulturní dědictví.................................................. 19 Přírodní dědictví a životní prostředí........................ 22
2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4
Lidé a život.......................................................... 25 Osídlení...............................................................26 Obyvatelstvo........................................................ 28 Zaměstnání a produkce......................................... 30 Sídla................................................................... 32
2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 2.4.8 2.4.9 2.4.10
Vybavenost a služby............................................. 35 Instituce ve městě................................................ 35 Sport a volnočasové aktivity.................................. 36 Místa setkávání .................................................... 38 Zdravotnictví....................................................... 40 Sociální služby..................................................... 41 Školství a vzdělanost............................................ 41 Informační služby................................................. 42 Doprava a komunikační propojení.......................... 43 Odpadové hospodářství......................................... 44 Brownfields.......................................................... 44
2.5 2.5.1 2.5.2 2.5.3 2.5.4 2.5.5 2.5.6 2.5.7 2.5.8
Organizace kultury a cestovní ruch........................ 45 Spolkový život...................................................... 45 Muzea a expozice.................................................. 51 Turistika a služby v cestovním ruchu..................... 52 Kulturní a sportovní akce...................................... 55 Regionální spolupráce........................................... 60 Regionální produkty…...........................................62 Propagace kultury a cestovního ruchu.................... 62 Kulturní politika a její financování......................... 64
III. SWOT analýza................................................................ 68 3.1 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4
SWOT analýza Police nad Metují a Policka............... 68 Silné stránky....................................................... 68 Slabé stránky....................................................... 69 Příležitosti........................................................... 69 Ohrožení..............................................................70
IV. Návrhová část................................................................. 71 4.1
Koncept kulturního a turistického rozvoje............... 71
4.2 4.3 4.4 4.5 4.6
Navázání nových partnerství.................................. 72 Využití potenciálu kláštera a brownfields................ 73 Děti a řemesla...................................................... 73 Vícedenní společenská akce................................... 74 Půjčovna turistického a sportovního vybavení.......... 74
V. Závěr............................................................................. 75 VI. Resumé.......................................................................... 76 6.1 6.2 6.3
Resumé............................................................... 76 Summary............................................................. 76 Zusammenfassung................................................ 77
VII. Seznam pramenů a literatury.......................................... 78 VIII. Seznam vyobrazení....................................................... 80
I. Úvod 1.1
Vymezení tématu práce
Police nad Metují je maloměstem ve východních Čechách v blízkosti polských hranic. Je zajímavé svými úzkými vazbami na nedaleké město Broumov, s nímž sdílí od počátku 13. století svoji historii. Od druhé světové války se tzv. „Braunauer Ländchen“ vyrovnávala s novými skutečnostmi. Broumovský a polický benediktinský klášter, po staletí pod správou břevnovsko-broumovského
opatství
utvářející
tuto
oblast
kulturně
a
politicky, byly zrušeny komunistickým režimem. Původní odsunuté německé obyvatelstvo,
převážně
z okolí
Broumova,
bylo
nahrazeno
dosídlenci
z Československa. Podobně zanikly i vazby na blízké německé Slezsko, které připadlo po válce Polsku. I zde byli Němci odsunuti a nahrazeni polským obyvatelstvem. Po dlouhá desetiletí nebyla kulturní výměna nikterak podporována režimy na obou stranách hranic, čímž se zpřetrhala řada vazeb. S pádem komunismu a generacemi, které se již cítí „místními“, se pozvolna obnovuje původní identita nejen s geniem loci, ale i s kulturním dědictvím. Kláštery v obou městech byly vráceny do správy břevnovských benediktinů, rozvíjejí se vazby se sousedním Polskem. Obyvatelstvo Broumovsko považuje za svůj domov, kde německá minulost je pouhou historií, s kterou se postupně
vyrovnalo.
Pozvolna
se
z minulosti
navrací
přeshraniční
spolupráce, která je pro region kulturně a geograficky přirozená. Tato práce za stěžejní považuje kulturní dění v Polici nad Metují, která nebyla tak enormně zastižena odsunem obyvatelstva jako Broumov se svým prstencem vesnic a městeček. Město s necelými pěti tisíci obyvateli nabízí rozmanité kulturní vyžití. Nachází se zde muzeum pod správou Regionálního muzea v Náchodě, Muzeum stavebnice Merkur, Muzeum papírových modelů, základní umělecká škola, Kolárovo divadlo, Centrum kultury, vzdělávání a sportu Pellyho domy, fotbalový klub TJ Spartak a množství spolků a individuálně činných obyvatel. Kromě Sokola zde působí tzv. Polická garda, chovatelé drobného zvířectva, zahrádkáři, dobrovolní hasiči a další. Mezi obyvateli je množství umělecky činných jedinců, kteří svá díla prezentují v rámci událostí jako je Polická pouť, nebo v prostorách již zmíněného kulturního domu. Výstavy probíhají rovněž ve staré roubené škole, kde se nachází další muzeum zaměřené na lidovou kulturu na Policku, které bylo
9
především textilním městem. Kromě textilního průmyslu se v Polici zachovaly fragmenty po pivovarnictví ve zbytcích benediktinského pivovaru a do dnes fungující krčmy ze 17. století. Police je vstupní branou do skalních měst Broumovské stěny a Adršpašsko-teplické skály, které lákají každoročně množství turistů. Tato skalní města mají svůj přesah do polských Gór Stołowých. Současně ovlivňují Polici i kulturní a sportovní události v Broumově (Za poklady Broumovska – festival klasické hudby; Broumovská kytara – festival mladých kapel), Hronově (Jiráskův Hronov – festival amatérského divadla), Teplicích nad Metují (Mezinárodní horolezecký filmový festival; Rallye Sudety MTB – závody horských kol), nebo v okresním městě Náchodě (Camerata Nova 2012 – festival neprofesionálních komorních těles; Mezinárodní houslařský festival Věnceslava Metelky 2012 – mezinárodní houslařská soutěž mistrů houslařů; Festival Náchodská Prima sezóna – komponovaný festival hudby, divadla a výtvarnictví pro mladé lidi inspirovaný Škvoreckým). V rámci diplomové práce chci poukázat na kulturně a turistické specifika v Polici nad Metují. Za pomoci historické sondy a analýz stávajícího stavu vysvětlit fungování kultury v tomto městě a případně navrhnout možné akce, které by doplnily zdejší kulturní život. Doposud je v Polici největší společenskou akcí, které se účastní téměř celé město s blízkým okolím, srpnová Polická Kvíčerovská pouť. Jelikož v blízkém okolí Police (jak jsem již popsal) probíhá řada malých, ale i velkých festivalů a kulturních a sportovních akcí s dlouhodobou tradicí (Hradec Králové – Rock for Poeple a Hiphopkemp; Open Air Festival Trutnov atd.), bylo mojí snahou navrhnout, jaká atraktivní akce by byla pro toto město přínosná a únosná, případně z jakých důvodů takovou myšlenku se zdůvodněním zavrhnout. Při zpracování tématu byla s úpravami přejata struktura projektu „Český západ – Místní partnerství: Integrovaná strategie území na období 2007–2013“1, jelikož svým členěním kapitol, ale i užitými metodami a zaměřením, byl vhodným vodítkem pro analýzy a následné vývody perspektiv Policka a Police nad Metují.
1
Český západ - Místní partnerství: Integrovaná strategie území na období 2007–2013. Leader český západ [online]. 2007[cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.leader-ceskyzapad.cz/storage/MAS/ISU.pdf.
10
II. Situační analýza V této
části se pokusím v maximální
míře popsat
oblast
geograficky, kulturně-historicky, po stránce přírodního dědictví, života
obyvatelstva,
sociálních
a
ekonomických
aspektů,
vybavenosti sídel a nakonec organizaci kultury a cestovního ruchu ve sledované oblasti. 2.1
Geografická poloha
2.1.1 Poloha a vazby Území Police nad Metují se nachází v Královéhradeckém kraji v jeho
severovýchodní
v okrese
části
Náchod.
Police
v
širším
geografickém smyslu náleží do oblasti tzv. broumovského výběžku, v užším smyslu jej lze považovat za součást historického regionu Broumovsko. Na severu a východě je region vymezen hraničními Javořími horami s Polskou republikou, na jihu městem Hronovem a na západě Javořími horami. Vlastní Policko je od Broumova s jeho okolím odděleno masivem Broumovských stěn, které tyto dvě společně historicky utvářené části dělí na dva mikroregiony. Police
nad
Metují,
jako
Dobrovolného
svazku
z vesnického
charakteru
centrum
přirozené
obcí
(DSO)
oblasti
Policka, 2
svým
mikroregionu se
vymezuje
založením
městským
a
správním statusem obce s pověřeným obecním úřadem. Původní vztah
města
k historickému
centru
broumovského
regionu,
severovýchodně položenému Broumovu, byl zpřetrhán ustanovením obce s rozšířenou působnosti (ORP) pro Polici nad Metují na jihozápadně
položené
k autonomii
Policka
vázaného
správně
statistická
data
porovnávání
okresní jako
na
ORP,
Náchod.
mikroregionu
Náchod,
mezi
dvou
město
Polickem jelikož
ale a
i
To
vede
v rámci
k potřebě
Broumovska vyhodnocovat
Broumovskem
Broumov
nejen
vykonává
vzájemným správu
s
rozšířenou působností pro vlastní obvod obcí na severu okresu. Tato dvě centra, historické a ahistoricky dané, lze doplnit o další významná
sídla
broumovského
regionu,
k nimž
náleží
města
2
Svazek tvoří tyto obce: Bezděkov nad Metují, Bukovice, Česká Metuje, Machov, Police nad Metují, Suchý Důl, Velké Petrovice a Žďár nad Metují.
11
Hronov, Teplice nad Metují a Meziměstí, které mají srovnatelný sedelní význam s Policí nad Metují, a menší obec s navráceným statusem města (v roce 2007), Stárkov. Dopravní páteř regionu tvoří silnice 3 druhé třídy 303 (II/303). Tato
kvalitní
komunikace,
rekonstruovaná,
spojuje
v posledním
okresní
desetiletí Náchod
město
nákladně
s Broumovem.
Dopravní tah protíná Hronov a vlastní Polici nad Metují, čímž pro obě města tvoří hlavní dopravní spojení s významným hraničním česko-polským přechodem v Náchodě-Běloves s Kudowou-Zdrój a navazuje na silnici první třídy 33 (I/33), která spojuje severní část náchodského okresu s 60 km vzdáleným hlavním krajským městem Hradcem Králové. Silnice I/33 v současnosti kopíruje evropskou silnici E67 vedoucí z Prahy, přes polskou Varšavu, pobaltské státy až do finských Helsinek – tzv. Via Baltica. Komunikace I/33, jež je významná pro region, by měla plánovanou dostavbou dálnice D11 částečně ztratit v mezinárodním měřítku na své důležitost, jelikož D11
má
být
vedena
přes
Trutnov
k hraničnímu
přechodu
Královec-Lubawka, což bude pro region významné odklonění hlavní dopravního tahu. S tímto krokem souvisí i plánované přeložení E67
do
tohoto
nového
koridoru.
Odklonem
tak
nabude
na
důležitosti pro broumovský výběžek silnice II/567 z Hronova s návazností na I/14 ve Rtyni v Podkrkonoší, v menší míře pak silnice II/301 z Police nad Metují do Trutnova, které umožní napojení na mezinárodní silnici E67 se zmíněným významným přechodem Královec. Pro Polici nad Metují má nezanedbatelný význam pro spojení s Polskem silnice II/302, která prochází Broumovem a spojuje dva hraniční přechody místního významu. Na severozápadě přechodem Meziměstí-Mieroszów stotisícového
dále
Wałbrzychu.
pokračuje Na
východě
do za
40
km
vzdáleného
přechodem
Otovice-
Tłumaczów vede do 45 km vzdáleného dvacetitisícového Kłodzka. Přes tato dvě významná polská města v blízkosti českých hranic vedou koridory na centrum Dolního Slezska, Wrocław.
3
Ředitelství silnic a dálnic. [online]. 2012 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/; STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s., s. 24-27.
12
Železniční
síť 4
v posledním
desetiletí
prodělala
restrukturalizace. Hlavním spojením pro region je jednokolejná trať 026 z Týniště nad Orlicí přes Náchod až do Broumova (dříve až do
Otovic),
s návazností
na Choceň
(020)
a
významné
uzly
s vícekolejnou elektrifikovanou rychlostní tratí v Pardubické kraji, v Ústí nad Orlicí a České Třebové (010). Svoji důležitost pro spojení
s hlavním
krajským
městem
má
trať
032
(Jaroměř–
Trutnov) a 031 (Pardubice–Hradec Králové–Jaroměř). Pro Polici nad Metují má trať 020 nižší význam, jelikož její výstavba v 19. století byla vedena v pětikilometrové vzdálenosti od města, což v současnosti činí problémy v dopravní návaznosti. Ta je řešena navazující autobusovou dopravou. Původně důležitý uzel na trati 020 v Meziměstí s tahem na Wałbrzych ztratil svůj dopravní smysl zrušením spojovací tratě. Pro spojení s Trutnovem slouží trať 047 z Teplic nad Metují, která navazuje na trať 043, spojnici s polským Wałbrzychem. dopravu,
Ta
je
sezónně
i
však
využívána
osobní
především
dopravu.
pro
Návaznost
na
nákladní polskou
železniční síť z Broumovska je tedy velmi komplikovaná. Napojení na ni lze realizovat přes Ústí nad Orlicí směrem na Kłodzko, nebo přes Jaroměř směrem na Tanvald, což ji činí pro osobní dopravu de facto neefektivní. Co se týče vodních cest, 5 ty mají díky nízkému vodnímu režimu,
který
je
dán
charakterem
horních
toků
řek
Metuje,
respektive středního toku Stěnavy, pro dopravní oblast mizivý význam. Lze uvažovat individuální vodní turistiku, ale to až mimo broumovskou oblast. 2.1.2 Fyziogeografická charakteristika oblasti Celou
oblast
procházejícími plošinami,
broumovského
horskými
které
tvoří
výběžku
hřebeny
a
geomorfologický
lze
charakterizovat
členitými celek
tabulovými Broumovská
vrchovina. Ta je též nazývána Broumovským mezihořím v rámci 4
Mapa. České dráhy [online]. 2009 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.cd.cz/mapa/; STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s., s. 24-27. 5 Povodí Labe [online]. 2009 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.pla.cz/; Aktuální sjízdnost řek. Raft.cz [online]. 20XX [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.raft.cz/mapa_sjizdnost.aspx; STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s., s. 24-27.
13
Orlické oblasti, která přechází v Krkonošskou oblast a společně s Jesenickou oblastí tvoří všechny tři dohromady Sudety. Broumovská vrchovina 6 se svojí střední nadmořskou výškou 527 m akumuluje výškové spektrum od 350 m do 900 m nad mořem. Na západě ji tvoří Žacléřská vrchovina s pásem Jestřebích hor
(nejvýše
položeným
bodem
je
Žaltmanem
739
m),
které
vymezují nejzápadnější část regionu Broumovska. Meziměstská vrchovina s hraničními Javořími horami vymezuje území severním obloukem (936 m),
s nejvyšším v české
Javořími
vrcholem
Ruprechtickým
části
horami
se
ležícím
rozkládá
v Polsku,
špičákem
horami
Waligórou
(880
chráněná
m).
Pod
Broumovská
kotlina, jíž protéká od západu řeka Stěnava náležející k povodí Odry. Do kotliny vtéká v nadmořské výšce 430 m a opouští ji na východě v nadmořské výšce 350 m. Oblast
rozmanité
Broumovské
vrchoviny
dotváří
Polická
vrchovina svými stolovými horami, skalními městy a hlubokými údolími. Mezi Broumovem a Policí nad Metují tvoří přirozený přírodní předěl Broumovské stěny (Božanovský špičák 773 m). Tato
část
Polické
vrchoviny
je
charakteristická
hlubokými
pískovcovými roklemi, které pozvolna spadají směrem k Polické pánvi (450 m), jež je hluboce zbrázděná údolím řeky Metuje (povodí Labe), zato pro východní úbočí stěn je charakteristický strmý spád hřebene do broumovských rovin. Ikonické jsou pro Polickou
vrchovinu
obrysy
pískovcových
stolových
hor
Ostaše
(700 m) a Boru (915 m). V severní části vrchoviny se nachází rozlehlé pískovcové sklaní město Adršpašsko-teplických skal. Hydrologicky, 7
jak
bylo
uvedeno
výše,
spadá
oblast
Broumovska k dvěma povodím a dvěma úmořím. Rozvodí probíhá po hřebeni Broumovských a Mirošovských stěn. Z Javořích hor přijímá řeka Stěnava s baltským úmořím četné potoky zleva a
6 Geomorfologie. AOPK ČR: SPRÁVA CHKO BROUMOVSKO [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://broumovsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/geomorfologie/; STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s., s. 6-11; KEJDANA, Jáchym a Georg GÜNTZEL. Broumovsko a Policko: turistický průvodce. 1. vyd. Náchod: Juko, [1998?], 99 s. 7 Rehabilitace zásob podzemní vody: Rajon 4110 – Polická pánev. Česká geologická služba [online]. 201X [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.geology.cz/rebilance/rajony/rajon4110; Vodopis. AOPK ČR: SPRÁVA CHKO BROUMOVSKO [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://broumovsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/vodopis/; STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s., s. 13-14.
14
z Broumovských stěn zprava. Tyto skromné přítoky řeky, často tvoří osy místních vesnic nad mělkými údolími, které brázdí Broumovskou
pánev.
Metuje,
Řeka
pramenící
v Adršpašských
skalách, se geologicky podílela na utváření charakteru krajiny společně se svými přítoky tvorbou hlubokých údolí, které mají mnohdy strmé pískovcové hrany. Jako levý přítok Labe odvodňuje četné potoky a říčky z Jestřebích hor a Polické vrchoviny. Krajinu Broumovska dotvářejí rybníky a vodní nádrže, ale jejich velikost a hospodářský 0,05 %
význam
rozlohy
není
výrazný. Celkem
Broumovska,
veškeré
tvoří
vodní
stojaté
plochy
vody
0,7
%.
Zásadnější jsou podzemní vody akumulované pod Polickou pánví, které jsou vysokojakostním zdrojem pitné vody (Rajon 4110 – Polická pánev). Klimatické podmínky 8 Broumovska se odvíjejí od nadmořské výšky, což znamená i na tak malém území, které je navíc vcelku členité, značné rozdíly. Jak bylo zmíněno výše, nejníže položenou oblastí
regionu
charakteristická
je
Broumovská
nejteplejším
pánev.
klimatem
Ta
mírně
je
rovněž
teplé
oblasti.
Severozápadní část kotliny, stejně jako Polická pánev, ještě spadá do mírně teplé klimatické oblasti. Vesměs je pro ně typická průměrná červencová teplota 16–17° C, v lednu -3–-4° C ve vyšších polohách,
v nižších
polohách
na
Broumovsku
-2–-3° C,
počet
letních dnů mezi 30–40, respektive 20–30 a počet ledových dnů mezi 40–50. Hřebeny hor Javořích, Jestřebých, Broumovských stěn a oblast Adršpachu a Teplic nad Metují se svými skalními městy spadají
do
klimatické
oblasti
s chladným
podnebím.
Zdejší
drsnější klimatické podmínky charakterizuje průměrná červencová teplota 15–16° C, lednová -3–-4° C, počet letních dnů je 10–30 a ledových
50–60.
Příznačné
je,
že
Broumovské
stěny
tvoří
klimatický předěl mezi vlhčí oblastí Policka ovlivněné klimatem z českého vnitrozemí
a kontinentálním
podnebím Broumovska,
které je ovlivňováno situací ve Slezsku. Celkový roční příděl srážek
8
Klimatické poměry. AOPK ČR: SPRÁVA CHKO BROUMOVSKO [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://broumovsko.ochranaprirody.cz/charakteristika-oblasti/klimaticke-pomery/; STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s., s. 12-13; KEJDANA, Jáchym a Georg GÜNTZEL. Broumovsko a Policko: turistický průvodce. 1. vyd. Náchod: Juko, [1998?], 99 s, s. 8.
15
je naměřen na 650–850 mm, zimní srážky tvoří 250–400 mm. Sněhová pokrývka je přítomna v rozmezí 70–90 dnů, v nejvyšších polohách a v místech se zvláštním mikroklimatem – především skalní města – až 120 dnů. 2.2
Přírodní a historické dědictví
2.2.1 Historie 9 Formování regionu v historické době je spojeno s tzv. druhou kolonizační vlnou
ve
13. století.
V předešlých
stoletích,
a to
vlastně od dob prehistorických, mělo území královského hvozdu s hustými hraničními pralesy význam pouze svými obchodními stezkami
do
Kladska
a
Slezska.
Nejvýznamnější
procházela
zemskou brankou v Náchodě, o níž se zmiňuje ve své kronice Kosmas v souvislosti s tažením Vratislava II. do Polska v roce 1068. Rozvíjející se zdejší osídlení lze pouze tušit ze skromných historických zmínek, nebo vyvozovat z pověstí, které však mají svůj původ až v novověké době. Dle klášterní tradice byla osada Broumov založena uhlíři slovanského původu podél zdejší stezky, na jejíž ochranu měl přemyslovský kníže roku 1171 vystavět na nedalekém ostrohu tvrz. Rovněž
založení
Police
nad
Metují
je
spojeno
s legendou
břevnovských benediktinů. V ní se hovoří, že zde pobýval na samém počátku 13. století poustevník Jurik, podle jedné z verzí sem byl vyslán z Rajhradu, a tím byly dány základy kolonizačního úsilí břevnovských benediktinů v oblasti. Ti si kladli na území nárok, jako dědictví po slavníkovském sv. Vojtěchu. Po smrti Jurika na něj měl navázat břevnovský jáhen Vitalis s dalšími bratřími, kteří v Polici vystavěli kapli Panny Marie. Z církevních falz vyniká královo darování polického újezdu „krajina děsná v širé pustině“ břevnovskému klášteru na žádost
9
VILÍMKOVÁ, Milada a Pavel PREISS. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1989, 336 s., s. 29-128; STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s., s. 17-23; KEJDANA, Jáchym a Georg GÜNTZEL. Broumovsko a Policko: turistický průvodce. 1. vyd. Náchod: Juko, [1998?], 99 s; VACEK, Karel. Police nad Metují a Policko, 1. vyd. Červený Kostelec: Exprint, 1989, 76 s; ŠRÁMEK, Josef. Formování klášterní domény ve 13. a 14. století na příkladu benediktinských proboštství v Polici nad Metují a Broumově. In: Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy [online]. 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.hradeckydvur.net/vlada-a-pravo/formovani-klasterni-domeny-ve-13-a-14-stoleti-na-prikladu-benediktinskychproboststvi-v-polici-nad-metuji-a-broumove.
16
opata Chunona. Újezd měl být králem Přemyslem Otakarem I. darován v roce 1213 s širokými privilegii pro opata. Z oblasti legend a církevních falz k právním aktům, které nelze historicky zpochybnit, je nejhodnotnější přeloženi královského privilegia trhu Přemyslem Otakarem II. z klášterní vsi Provodova do Police v roce 1253, o nějž se zasloužil opat Martin I. Datum 6. září 1253 je tak považováno za udělení městských výsad a počátky Police, jako nejstaršího města v regionu. Význam
Police,
jako
centra
vznikajícího
benediktinského
panství vzrostl založením kláštera s proboštstvím, které se datuje do
50.
let
13.
břevnovského
století.
kláštera
Zdejší
kolonizace
probíhala
z podnětu
zprvu
domácími
osadníky
z českého
vnitrozemí. V druhé polovině 13. století vzrůstal vliv řádu i na druhé
straně
„Stěn“.
Okolo
roku
1255
bylo
založeno
město
Broumov v místech tvrze s královskými privilegii provozu obchodu a řemesel, což z něj ve 14. století učinilo správní centrum oblasti. Příchozí
osadníci,
dle
tradice
soukenicí
z oblasti
Flander,
v rychlém sledu založili vesnice, což podnítilo výrobu a obchod se suknem, v pozdějších stoletích s plátnem. Již roku 1266 toto privilegium potvrdil král Přemysl Otakar II. Na přelomu 13. a 14. století je sídelní struktura Broumovska a Policka téměř dotvořena, včetně
dvounárodnostního
ekonomického
zaměření
česko-německého
regionu
na
řemeslnický
rozložení Broumov
a a
zemědělské zázemí na Policku. V blízkosti tohoto „benediktinského panství“ rovněž vznikla i řada menších městeček a vsí s panskou donací, jako Hronov, Stárkov, Meziměstí a Teplice nad Metují. V následujících stoletích břevnovský klášter upevňoval ve svém dominiu svoji svrchovanou pozici. Sice v každém století lze vysledovat pokles věrnosti poddaných ke své církevní vrchnosti, ale i tyto krátké momenty opětovně vedly ke konsolidaci držby Břevnovem. Mezi významné odchovance broumovského kláštera patřil ve 14. století první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic, což v nemnohém napomohlo k potvrzení mnoha výsad klášternímu dominiu Karlem IV. V době husitských válek Broumov zachoval břevnovskými opatům loajalitu, což se projevilo v titulatuře opatů
17
jako
břevnovsko-broumovských
(užíváno
v letech
1420–1738),
jelikož přesídlili z pražského Břevnova do východních Čech. Zato Police, jež nebyla chráněná hradbami, byla mnohokrát vypleněna i se svým okolím četnými vojsky, jak husitskými, tak křižáckými, která územím táhla. Naopak s pronikáním luteránství v 16. století ztráceli opati v německém Broumově pevnou půdu pod nohama, a tak se musel, dle romantické pověsti, po jedné z potyček opat Wolfgang Selender uchýlit pod ochranu měšťanů do Police, zachovávajících přízeň katolictví. Sudem se střelným prachem se však stalo uzavření broumovského protestantského kostela (definitivně uzavřen 1622), které se stalo jednou ze záminek ke stavovskému povstání. Po třicetileté válce bylo území obdobně zpustošeno, jako po válkách husitských. Zajímavým topografickým materiálem z poloviny 17. století
je
Broumovský
urbář
s kolorovanými
vyobrazeními
broumovských vesnic. Četné vesnice v majetku opata jsou zde zobrazeny ještě před samotnou barokizací krajiny. Ta nastala s nástupem opata Tomáše Sartoriuse, který byl v čele kláštera v letech 1663–1700 a pokračovala v osobě Otmara Zinkeho v letech 1700–1738. Za dlouhé vlády těchto dvou energických mužů byla na Broumovsko pozvána řada význačných jedinců, mezi nimiž krajině
vtiskli
Dientzenhofer
a
jedinečnou především
podobu Kilián
Martin
Ignác
Allio,
Kryštof
Dientzenhofer.
Mezi
dalšími vynikali štukatér Bernard Spinetti, sochaři z hutě Jana Brokoffa, nebo sochař Matěj Václav Jäckel, malíři Jan Karl Kovář, malíř a freskař Felix Antonín Scheffler, či freskař J. J. Steinfels. Nákladná barokní výstavba ustala se slezskými válkami a s následující válkou sedmiletou. K dřívějšímu kulturnímu rozmachu nepřispěla ani selská povstání v 70. letech a konečně omezení církevní správy josefínskými reformami, kdy byl v Polici v roce 1786 zrušen klášter. Benediktini na Broumovsku přesto působili dále,
především
v broumovském
klášteře.
K významnému
pozvednutí regionu opětovně přispělo tkalcovství, které se zprvu realizovalo jako doplňková produkce v domácí řemeslné produkci. Ta v polovině 19. století dala základ vzniku prvních podniků
18
textilního průmyslu. Jak v Polici nad Metují, tak v Broumově, se konaly pravidelné týdenní plátenické trhy. V roce 1849 se Police vymanila
z
poddanského
samostatnou
obcí.
vztahu
Pro
Polici
a
stala
se
znamenala
rovnoprávnou
ustrnutí
a
slibného
průmyslového rozvoje výstavba železniční tratě v 70. letech 18. století zcela mimo dostupnost města. Dvacáté století se podstatně zapsalo do podoby regionu až ve své polovině. Prvním významným předělem bylo přepsání politické mapy Evropy po druhé světové válce a s ní odsun německého obyvatelstva. Těmito kroky se zcela změnily regionální vazby na Slezsko, které se nezpřetrhaly ani po slezských válkách díky vzájemným
vazbám
mezi
německým
obyvatelstvem.
Druhým
zásadním krokem byl nástup komunismu, s nímž bylo omezováno soukromé vlastnictví a tradiční způsob života. Ten se výrazně projevil na konfiskaci církevního majetku, na jeho devastaci, která rovněž
zasáhla
i
rozlehlé
statky
zemědělské
výroby
českého
obyvatelstva. Rovněž textilní průmysl byl zestátněn a podléhal centralizovanému plánování. S pádem
komunismu
utrpěl
region
poslední
šok,
jelikož
plánované hospodářství (především tradiční textilní průmysl, lehká kovovýroba a zemědělství) stěží odolávali konkurenci. Pro 90. léta je
příznačná
specializované
transformace výroby
velkých
do
podniků
menších
výroben
a
přesun
v soukromém
vlastnictví. Rovněž je osobitý návrat k tradičnímu způsobu života, péče
o
krajinu
a
prostředí
sídel
se
staly
v myšlení
obyvatel
hodnotou, která má podtrhnout význam kulturního a přírodního dědictví regionu. 2.2.2 Kulturní dědictví 10 Police nad Metují si zachovala do dnešních dnů středověké založení
města
o
čtvercovém
půdorysu
s ulicemi
ubíhajícími
v nárožích. Toto přirozené centrum města společně s klášterem a
10 CÍLEK, Václav. Makom: kniha míst. 2., doplněné vyd. Praha 2007, 299 s., s. 75-77; CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v okresu Broumovském. 1. vyd. Praha: Archaeologická komise při ČAVU, 1930, 352 s., s. 246273; VILÍMKOVÁ, Milada a Pavel PREISS. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1989, 336 s., s. 29-128.
19
hřbitovním kostelem tvoří jádro městské památkové zóny, kterou byla Police prohlášena roku 1990. Přímou součástí Police je i Velká Ledhuje, která byla založena v blízkosti města, jako lesní lánová ves s táhlými záhumenicovými plužinami. Police tak v sobě spojuje
charakter
městečka
s frontami
zdobných
fasád
měšťanských domů a vesnice s mohutnými samostatně stojícími klasicistními dvorcovými statky tzv. broumovského typu. Krom Velké Ledhuje k Polici nad Metují patří i další katastrální území, které původně byla samostatnými vesnicemi a od města je dělí krajina lesů a polí. Patří sem Radešov, Hlavňov, Pěkov a Hony. V těchto obcích, se shodným založením jako Ledhuje, se nacházejí především objekty lidové architektury. Nejvýznamnější kulturní památkou je benediktinský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Výstavba raně gotického kostela započalo okolo roku 1255. Do dnešní doby se zachoval bohatě
zdobený
architektury. pětiboce
ústupkový
Vnitřní
uzavřeným
portál
dispozice chórem
s prvky
trojlodní
si
zachoval
cisterciácké
baziliky svoji
s protáhlým
podobu
i
po
barokizaci na počátku 18. století. Klášterní jednopatrová budova se dvěma dvory byla vystavěna na počátku 14. století a v letech 1676–1772 prošla rozsáhlou přestavbou. V blízkosti klášterního komplexu byl v polovině 13. století zřízen i farní kostel Narození Panny
Marie.
Tento
raně
gotický
kostel
byl
rovněž
barokně
přestavěn na počátku 18. století a dnes jeho torzo tvoří hřbitovní kapli se zvonicí. Dominantou budova
polického
s tudorovsky
je
náměstí
pojatou
věží
s
jednopatrová hodinami,
barokní
která
je
i
nejvýraznější stavbou v panoramatu města. Původně měšťanský dům
si
nechal
Dientzenhofera, Antonín
postavit, inspektor
Hradecký
v roce
pravděpodobně nad 1718.
podle
klášterními Objekt
plánů
statky
s výrazným
K.
I.
František průčelím
členěným tříobloukovým podloubím vystupujícím z uliční fronty, byl v roce 1740 odkoupen městem od opata Bennona II., a od té doby slouží jako nová radniční budova.
20
Mariánský sloup se sochou Panny Marie Bolestné s nástroji umučení Krista na dříku sloupu, pochází z roku 1707. Jejím autorem je Jan Brokoff se svojí kamenickou dílnou. Dílo bylo zhotoveno
za
přispění
opata
Zinkeho
pro
místní
Mariánské
Bratrstvo sedmibolestné Matky Boží. Mezi další dílo připisované Brokoffově dílně patří sv. Prokop v Kostelní ulici. Ostatní sochy světců roztroušené po Polici jsou neznámého autorství z doby pozdního baroka. Zajímavostí jsou ještě čtyři toskánsky pojaté sloupy sv. Marka z roku 1716, které jsou rozmístěny v Polici a blízkém okolí. Na náměstí v místě starého pivovaru, zbořeného roku 1818, se nachází empírová kašna. V její blízkosti stávala nad vyvěrajícím pramenem socha Julinky. Před kostelem je umístěn Selenderův sloup s iónskou hlavicí ovinutými úponky s vinnými listy z roku 1617, který je jedinou památkou pozdní renesance ve městě. Ke kulturním památkám na území města náleží i barokní kovárna
se
usedlost
stále
probíhající
s polygonální
výrobou,
dřevěnou
klasicistní
stodolou,
zemědělská
kamenná
barokní
sýpka, která byla součástí bývalého církevního velkostatku s pivovarem. V blízkosti sýpky se nachází barokní hospoda Krčma. Z roubené
architektury
patří
k nejcennějším
objektům
dvoupodlažní budova staré školy z roku 1785. Na vrcholu Hvězdy v Broumovských
stěnách
se
nachází
roubená
benediktinská
myslivna, která byla vystavěna v roce 1855. Ta dodnes slouží jako hostinec. V její blízkosti se nachází barokní kaple Panny Marie Sněžné, postavená na popud opata Otmara Zinkeho v roce 1733 podle
projektu
K.
I.
Dientzenhofera.
Jedná
se
o
hodnotnou
drobnou sakrální stavbu v barokní krajině. Významné jsou rovněž kaple v Suchém Dole s křížovou cestou, v Pěkově, nebo na hoře Ostaš. K hodnotným
objektům,
které
však
nejsou
kulturními
památkami, náleží Pellyho domy na náměstí, funkcionalistický Husův
sbor,
puristicky
pojaté
divadlo
s
kinem,
urbanisticky
hodnotná zahradní kolonie z meziválečného období, nebo areál textilní
továrny.
V okolních
vesnicích
a
přilehlých
lánech
je
21
rozeseto množství božích muk a kapliček. Mezi nejzajímavější patří tzv. Anděl ve Žďáře nad Metují, sousoší raného baroka, které měl jako pokání zhotovit místní evangelík po návratu z exilu během třicetileté války. V blízkosti Velkých Petrovic se nachází zřícenina hradu Vlčinec, který zanikl během husitských válek. V širším smyslu Policka nelze opomenout význam utváření barokní
kulturní
kulturních
památek
krajiny.
Ta
je
reprezentována
Dientzenhoferových
skupinou
broumovských
kostelů
s centrem v kulturně a historicky bohatém Broumově, jehož jádro bylo prohlášeno roku 1990 městskou památkovou zónou. Toto přirozené
centrum
dotvářejí
okolní lánové
vesnice
s
bohatými
klasicistními dvorcovými „grunty“ podél přirozených os – vodotečí, či cest – a s množstvím drobných sakrálních staveb v okolní krajině. Jako taková typická je chráněna vesnická památková rezervace Křinice. Ze skupiny broumovských kostelů se na Policku nachází pouze jediný, a to kostel svatého Prokopa v Bezděkově nad Metují.
Policko
dědictví
je
„popelkou“.
oproti Tento
okolí
Broumova
nedostatek
ohledně
však
kulturního
bohatě
vyrovnává
krajinný ráz a přírodní dědictví. 2.2.3 Přírodní dědictví a životní prostředí 11 Území s bohatou faunou, florou a přírodními úkazy náleží k chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko, jehož správa má sídlo v Polici nad Metují. Území chráněné oblasti de facto kopíruje vymezení regionu z kapitoly 2.1.2 Fyziogeografická charakteristika oblasti. V oblasti Policka se nacházejí nejhodnotnější části této krajinné oblasti, což je dáno nízkou zemědělskou využitelností a složitým přístupem pro intenzivní lesní hospodářství chráněných skalnatých lokalit. Nejhodnotnější částí CHKO o celkové rozloze 410
km 2
jsou
národní
přírodní
rezervace
(NPR)
Adršpašsko-
teplické skály a Broumovské stěny, dále se v rámci CHKO nachází
11
CÍLEK, Václav. Makom: kniha míst. 2., doplněné vyd. Praha 2007, 299 s., s. 75-77, Ochrana přírody. AOPK ČR: SPRÁVA CHKO BROUMOVSKO [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://broumovsko.ochranaprirody.cz/ochranaprirody/; Databáze – souhrnný přehled chráněných území. AOPK ČR [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/sumarizace/index.php?frame; Mapa chráněných území. AOPK ČR [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/mapa/?layer=Mzchu&kod=3414.
22
jedna národní přírodní památka, tři přírodní rezervace a pět přírodních památek. Adršpašsko-teplické
skály
se
nacházejí
mimo
vlastní
mikroregion Policko, ale Police nad Metují je tradičně považována za jejich vstupní bránu. Jak název oblasti napovídá, je rezervace tvořena dvěma skalními městy s rozdílným charakterem skalního reliéfu, jehož předělem je tzv. Vlčí rokle. Adršpašské skály se vyznačují samostatně stojícími vysokými věžemi a soutěskami, zato Teplické
skály
mají
ráz
divoké
krajiny
s celistvými
skalními
stěnami. V těžko přístupné centrální části Teplický skal se nachází rozsáhlý labyrint jeskyň nekrasového původu, jenž je největší v Evropě – délka systému se odhaduje na 27 km. Oblast je specifická
svým
chladným
mikroklimatem
a
výskytem
řady
chráněných rostlin a živočichů – v jeskynním systému se vyskytují bezobratlí živočichové na našem území dřívě běžní v době ledové. Turismu jsou sklaní města známá od dob romantismu 19. století, kdy je navštívil i německý básník a cestovatel Johann Wolfgang Goethe. Od počátku 20. století jsou oblíbenou destinací horolezců. Po obvodu rozlehlé rezervace se nachází přírodní rezervace Křížová cesta u obce Adršpach a dvě přírodní památky Mořská transgrese a Borek u města Teplice nad Metují. NPR Broumovské stěny jsou sklaním městem v délce 11 km. Hřeben tohoto pískovcového útvaru porostlého smrčinami tvoří přírodní bariéru mezi Polickou pánví a Broumovskou kotlinou. Na rozdíl
od
Adršpašských
skal
je
skalní
město
tvořeno
divoce
modelovanými roklemi, které probíhají mírně svažitým terénem od Police nad Metují a pak spadají až 300 m vysokými strmými úbočími k Broumovu. Svým rázem jsou významným krajinářským prvkem, který se nejvíce projevuje v broumovském panoramatu. Součástí rezervace je národní přírodní památka (NPP) Polické stěny, která je zbrázděna roklemi a soutěskami z nichž „vyrůstají“ sklaní věže. Nacházejí se zde v menší míře nekrasové jeskyně a na členěných hřebenech pískovcové útvary, tzv. hřiby. Především pro svou flóru jsou chráněny blízké stráně, přírodní rezervace Farní stráň u Machova s jedlovými a klenovými bučinami a přírodní
23
památka Šafránová stráň u obce Suchý důl s populací silně ohroženého šafránu bělokvětého. Pomyslným středem chráněné krajinné oblasti je přírodní rezervace Ostaš se stejnojmennou stolovou horou. Tato kuželovitá dominanta porostlá smrky severně od Police nad Metují je opět chráněna pro své geologické hodnoty – skalní město ve vrcholové části hory. Na svahu hory se nachází ještě menší skalní město – přírodní památka Kočičí skály – a u obce Česká Metuje rovněž přírodní památka Pískovcové sloupky, které poukazují na modulaci mořem. Vesměs k evropsky
veškerá
výše
významným
popsaná
lokalitám,
chráněná
která
lze
území
ještě
náleží
rozšířit
o
Stárkovské bučiny v okolí města Stárkov, Kozínek u Bezděkova nad Metují se suťovými lesy na opukových svazích, rozsáhlé meandry
řek
Metuje
a
Dřevíče,
v okolí
Machova
pak
dvěma
cennými lokalitami Vladivostok a Řeřišný, nebo již na hranici CHKO a regionu situovaného západního svahu hory Žaltman. Celou centrální část sklaních měst území CHKO Broumovsko spojuje v jeden pás ptačí oblast s chráněnými druhy, mezi něž patří např. sokol stěhovavý, čáp černý, nebo výr veliký. Okolí Broumova bohaté na kulturní památky v podstatě nemá žádné specificky vyčleněné přírodní území (krom CHKO), kterým by se mohlo pyšnit. Kulturní krajina pod Javořími horami však nabízí táhlá stromořadí podél cest mezi zdejšími vesnicemi. Přesto je zde památných stromů rovněž poskrovnu. Z celkových dvaceti v celé CHKO
zastupují
vlastní
Broumovsko
pouze
Klášterní
dub
v Broumově a Vernéřovická lípa ve Vernéřovicích. Policko je o poznání bohatší na tyto památky, mezi jinými jmenujme tzv. Husitskou lípu na Ostaši, opředenou místními pověstmi z válek z 15. století. Nelze opomenout, že CHKO Broumovsko přechází na polském
území
do
chráněné
oblasti
Parku
Narodowego
Gór
Stołowych. V posledních efektivnějšímu
desetiletích,
využívání
díky
zemědělské
transformaci půdy
průmyslu
s ohledem
na
a její
skutečný produkční potenciál, se podstatně zlepšil stav vod a
24
ovzduší. V ochraně půd se nacházejí meze, především v oblasti jejich vodních erozí, kde pouze pozvolna dochází k přeměně orné půdy v zatravněné plochy, či její ochraně proti splavu travnatými pásy.
Přetrvávajícím
problémem
jsou
zplodiny
z domácností,
spaloven a automobilové dopravy, které v zimních obdobích, díky údolnímu
a
kotlinovému
charakteru
výrazně
přispívají
břidlice,
která
území,
k inverzím. Oblast
je
předpokládaným
nalezištěm
je
vhodná pro těžbu plynu. O budoucí těžbě, respektive průzkumných vrtech, se doposud jednoznačně na úrovni Ministerstva životního prostředí
nerozhodlo.
Odpor
proti
průzkum
a
tím
i
těžbě
s odkazem na hodnoty v území a chráněný status oblasti, které by byly těžbou ohroženy, jednotně vedly místní samosprávy společně s obyvatelstvem k odmítnutí záměru. 12 Oblast
spadá
v pětistupňové
škále
hodnocení
životního
prostředí do stupně II – vyhovující, v částech přírodních rezervací dokonce do stupně I – vysoká úroveň. 13 2.3
Lidé a život
Problémovým
faktem
pro
vyhodnocení
kvantifikovaných
ukazatelů v regionu je zaměření statistik na vyšší územní celky. Z toho plyne, že některé ukazatele nejsou dostupné pro obce, či obce s pověřeným obecním úřadem (PoÚ), ale pouze pro obce s rozšířenou
působností
v podkapitole
2.1.1
příslušnost
(ORP).
Poloha
historicky
a
a
Problém
vazby,
kde
geograficky
byl bylo
již
nastíněn
poukázáno
definovaného
na
regionu
Broumovsko ke dvěma územně správním celkům. Severní část k ORP Broumov a jižní část k ORP Náchod. Na základě této skutečnosti se jeví severní část regionu zaostalejší a jižní část vykazuje
ve
spojení
se statistickými
ukazateli
ORP
Náchod
v
12 ŠKROP, Jiří. Informace o průzkumu těžby břidlicových plynů na Policku. Meteostanice Hronov [online]. 2012 [cit. 201504-05]. Dostupné z: http://www.meteostanicehronov.cz/hf/obrazky/info-pruzkum-tezba.pdf; Těžba břidlicových plynů. Město Náchod [online]. 2013 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://mestonachod.cz/mesto-nachod/tezba-bridlice/; DOSTÁL, Vratislav. Chalupa selhává v otázce rizikové těžby břidlicového plynu, upozorňují zelení. In: Deník referendum [online]. 20.02.2013 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/15024-chalupa-selhava-v-otazce-rizikove-tezbybridlicoveho-plynu-upozornuji-zeleni. 13 Plán péče o Chráněnou krajinu oblast Broumovsko na období 2003-2012. SPRÁVA CHKO BROUMOVSKO [online]. 2003, 402, s. 243-245, [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://broumovsko.ochranaprirody.cz/res/data/099/013944.pdf?seek=1.
25
ekonomice či demografii podstatně lepší výsledky. S přihlédnutím k tomu, že Policko nebylo v demografické struktuře zasaženo tak radikálně, jako Broumovsko, a Náchod je v optimální dojezdové vzdálenosti za prací a vzděláváním, lze považovat většinu údajů za relevantní. 2.3.1 Osídlení 14 Vývoj počtu obyvatelstva ve sledované oblasti má od censu v roce 1869 převážně sestupnou tendenci. Jelikož se území Policka nachází na hranici tzv. Sudet, 15 kde historicky převládalo německy mluvící obyvatelstvo, je příznačné, že se poválečný odsun Němců významně odrazil na tomto demografickém ukazateli. Police nad Metují má v současnosti 4280 obyvatel. V roce 1869 vykázalo sčítání 4 818 a v předválečném období v roce 1930 bylo napočítáno 4 738 obyvatel – je nutné podotknout, že při těchto sčítáních byly započítány osoby přítomné, nikoliv osoby s trvalým pobytem. V poválečném sčítání (1950) v Polici žilo 4 169 osob. Obdobnou populační křivku mají i obce Machov, Žďár nad Metují, Bukovice, nebo Bezděkov nad Metují. Předválečný odliv lze připsat migraci obyvatel za prací do větších sídel s rozvinutým převážně
textilním
průmyslem
–
Hronov,
Broumov,
Náchod,
Červený Kostelec, Hradec Králové a další města v „Kraji“, které mají
vzestupnou
tendenci
v počtu
obyvatel.
Poválečný
úbytek
s ohledem na výrazně české složení populace polických obcí, lze připsat tzv. dosídlení, kdy do vylidněných „německých“ oblastí přicházelo
obyvatelstvo
z českých
sídel,
v menší
míře
lidským
válečným ztrátám. Fluktuace obyvatelstva na Policku se nejvíce dotkla České Metuje, Suchého Dolu a Velkých Petrovic. Ty se za půldruhého století staly z tisícihlavých obcí vesnicemi s 300–400 obyvateli. Vyjma těchto je od 60. let v ostatních jmenovaných
14 HORSKÁ, Pavla, Eduard MAUR a Jiří MUSIL. Zrod velkoměsta: Urbanizace českých zemí a Evropa. 1. vyd. Praha: Paseka, 2002, 352 s.; BERAN, Václav a Petr DLASK. Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 323 s. 15 VELÍMSKÝ, Tomáš a Kristina KAISEROVÁ. Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost. 1. vyd. V Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2014, 98 s.
26
obcích
Policka,
s mírnými
demografickými
výkyvy
populačních
explozí a migrací za prací, počet obyvatel ustálen. 16 Zatímco na Policku odliv obyvatel v poválečném období lze počítat
v desítce
výhradně
procent,
Němci,
vzkvétajících
na
Broumovsku
znamenal
sídelních
odsun
struktur.
původně
devastaci
Broumov,
obývaném dlouhodobě
jako
přirozené
ekonomické a kulturní centrum, si zachoval početní dominanci v regionu vlivem řízeného dosídlení i po odsunech, jak dokládají statistické ukazatele (1869: 5 701; 1930: 10 931; 1950: 6 713; 2014:
7 753).
železničním
Obdobně
uzlem,
si
Meziměstí, udrželo
jelikož
od
roku
bylo
1950
důležitým
stálý
počet
obyvatelstva menšího města (1930: 3 967; 1950: 2 544; 2014: 2 555). Zato Teplice nad Metují, v předválečné době významnější, než
Meziměstí,
se
historickým
a
ekonomickým
vývojem
z prosperujícího města sestoupily na obec se současnými 1 700 obyvateli (1930: 5 206; 1950: 2 556). Obdobná destrukce sídel je zřejmá
i
u
ostatních
obcí
v okolí
Broumova.
Obce
početné
zpravidla mezi 1 000–1 500 obyvateli mají v současnosti třetinovou populaci, která i nadále pozvolna klesá. 17 Výše popsané proměny sídel mají vliv na hustotu obyvatelstva v
regionu.
Zatímco
polický
venkovský
prostor
vykazuje
spíše
nadprůměrnou hustotu vůči celostátnímu průměru (51,2 ob./km 2 ), tedy
50–99
ob./km 2 ,
podprůměrné
(25–49
tak
broumovský
ob./km 2 ).
Městské
venkov
má
prostory,
hodnoty
nad
3 000
obyvatel v regionu pouze dva, mají vlivem shodné rozlohy výrazně odlišný výsledek. Police nad Metují díky přičleněným katastrálním územím venkovského typu má hustotu 174 ob./km 2 . Zato počtem obyvatel dvojnásobný Broumov, s výrazněji ucelenější městskou sídelní
strukturou,
má
v přepočtu
na
plochu
dvojnásobných
348 ob./km 2 . 18
16 Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích vybraného SO ORP Náchod. Český statistický úřad (ČSÚ) [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab= AGSLD2010PC_OB1.107&voa=tabulka&go_zobraz=1&verze=0. 17 Počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 v obcích vybraného SO ORP Broumov. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=AGSLD2010PC_OB1.13&vo =tabulka. 18 Postavení venkova v krajích ČR - kartogramy. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/711361-09--70.
27
2.3.2 Obyvatelstvo V Polici nad Metují k 31. 12. 2013 žilo 4 234 obyvatel. Z toho byli
muži
zastoupeni
počtem
2 045
a
ženy
2 189.
V předproduktivní kategorii 0–14 let vykazovala statistická data 663
obyvatel,
v produktivním
věku
15–65
let
2 742
a
v postproduktivním věku 829 obyvatel. Průměrný věk byl 42,7 let a index stáří 125,0, což je celorepublikový nadprůměr (41,5 a 115,7) a v rámci správního obvodu obce s rozšířenu působností (ORP) Náchod podprůměr (42,3 a 127,4). Správní obvod Broumovsko vykázalo v těchto ukazatelích 41,5 let a index stáří 117,9. 19,
20
V Polici bylo ve sledovaném roce 2013 uzavřeno 10 sňatků a rozvedeno 11 manželství. V předchozích letech byl ročně uzavírán dvojnásobek manželství, rozvodovost byla obdobná s rokem 2013. Živě narozených na 1 000 obyvatel bylo 10,8, zemřelých 14,1. Do obce se na 1 000 obyvatel přistěhovalo 19,2 obyvatel (10 % tvořili starší
65
let)
a
vystěhovalo
se
26,7
(70
%
tvořili
obyvatelé
v produktivním věku). Celkově v obci ubylo 46 obyvatel oproti předchozímu období, což je nejvíce za posledních 10 let. V celé dekádě činil za každý rok počet přírůstků celkem +71 ku -120 úbytků.
Správní
obvod
Náchod
(61 304
obyvatel)
vykazoval
v
meziročních přírůstcích a úbytcích za desetiletí rovněž výkyvy (+320 ku -731), na Broumovsku (16 568 obyvatel) je stav setrvale deficitní (-944). Jak přirozený přírůstek, tak přírůstek stěhováním jsou v obou ORP z dlouhodobého hlediska v konečném výsledku v deficitu. 21,
22
Národnostní
složení
podle
sčítání
lidu
v roce
2011
se
vyznačovalo velkou mírou neuvedení národnostní příslušnosti, což 19
Tab. 384. Police nad Metují - 574341. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/ 101 80/25385875/13 541073+13006614384.pdf/be5dffd8-e73f-43ed-9a20-ecf4629d2920?redirect=https%3A%2F%2Fwww. czso.cz%2Fcsu%2Fxh%2Fokres_nachod%3Fp_p_id%3D3%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dmaximized%26p_p_m ode%3Dview%26_3_groupId%3D0%26_3_keywords%3Dpolice%2Bnad%2Bmetuj%25C3%25AD%26_3_struts_action%3 D%252Fsearch%252Fsearch%26_3_redirect%3D%252Fc%252Fportal%252Flayout%253Fp_l_id%253D13202%2526p_v_l _s_g_id%253D0. 20 Tab. 34. Broumov - 573922. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/205 55147/401813034.pdf/65b47a63-06e6-41cc-8bfd-5b0e362909ec?redirect=https%3A%2F%2Fwww.czso.cz%2Fcsu%2Fxh% 2Fmesta_a_obce%3Fp_p_id%3D3%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dmaximized%26p_p_mode%3Dview%26_3_gr oupId%3D0%26_3_keywords%3Dbroumov%26_3_struts_action%3D%252Fsearch%252Fsearch%26_3_redirect%3D%252 Fc%252Fportal%252Flayout%253Fp_l_id%253D13202%2526p_v_l_s_g_id%253D0. 21 Vybrané ukazatele za správní obvod Broumov v letech 2001–2013. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11264/17845925/525201.pdf/f403e353-732d-4234-b287-8cd1949ff8c0?version=1.1. 22 Vybrané ukazatele za správní obvod Náchod v letech 2001–2013. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11264/17846085/525209.pdf/da611db7-7dd4-43a3-b5fc-4ecb893ede20?version=1.1.
28
byl nepovinný údaj. V ORP Náchod deklarovalo českou národnost 73 % obyvatel, národnost neuvedlo 24 %. Zbylá 3 % lze připsat menšinám, mezi nimiž dominovali Slováci s 9 ‰, následováni Ukrajinci s 4,3 ‰, Vietnamci s 3,5 ‰, Němci a Poláky po 2,6 ‰. V ORP Broumov se přihlásilo k češství 66 % obyvatel, národnost neuvedlo 30 %. Zbylá 4 % zastupují Slováci s 16 ‰, Němci s 5 ‰, Poláci
s 2,6
‰
a
Ukrajinci
s 1,2
‰.
Vietnamci
nejsou
na
Broumovsku téměř zastoupeni, což může být způsobeno, stejně jako
menším
počtem
Ukrajinců,
nižší
ekonomickou
sílou
a
statutem periferie. Na Broumovsku jsou významně (s ohledem na početnost menšiny) zastoupeni i Maďaři (1,5 ‰). Maďaři (často pováleční dosídlenci) a Němci (původní obyvatelé a jejich potomci v první generaci), mají v obou ORP nepříznivou věkovou strukturu, která
vede
k jejich
postupnému
úbytku.
Romskou
národnost
uvedlo sotva 0,1 ‰ obyvatelstva, což je obdobný výsledek se sčítáním v roce 2001. S odkazem na polemiky o vypovídací ceně tohoto
údaje
je
třeba
připomenout,
že
primární
svobodou národnostní sebeurčení každého jedince. 23,
je
absolutní
24
Náboženská víra podle sčítání lidu v roce 2011 měla opět pro ORP
Náchod
výrazně
rozdílné
výsledky,
než
ORP
Broumov. 25
Náchodsko vykázalo 23 % věřících, z nichž měla největší podíl Církev
římskokatolická
s 47
%,
následovaná
Církví
československou husitskou s 9 %. Výrazné zastoupení měli věřící nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti s 30 % zastoupením. Zbylá uskupení byla zastoupena 14 %, z nichž žádná další
náboženská
skupina
nepřekročila
2
%
podílu. 26
Pro
Broumovsko platí podíl věřících na celkovém počtu obyvatel 14 %. K Církvi římskokatolické se přihlásilo 38 % věřících, zbývající církve a náboženské společnosti měli společný podíl 21 %, z nichž
23
Správní obvod ORP Náchod: Tab. 152 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle věku. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5209_NACHOD/SPOR152_5209.pdf. 24 Správní obvod ORP Broumov: Tab. 152 Obyvatelstvo podle národnosti, pohlaví a podle věku. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5201_BROUMOV/SPOR152_5201.pdf. 25 Viz Náboženská víra obyvatel podle výsledků sčítání lidu – 2011: Kartogramy. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/nabozenska-vira-obyvatel-podle-vysledku-scitani-lidu-2011-61wegp46fl. 26 Správní obvod ORP Náchod: Tab. 156 Obyvatelstvo podle věku, náboženské víry a podle pohlaví. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5209_NACHOD/SPOR156_5209.pdf.
29
pouze Církev československá husitská atakovala hranici 4 %. Věřící bez církevní příslušnosti zastupovali 41 %. 27 Významným ukazatelem pro rozvoj regionu je rozvrstvení obyvatel podle nejvýše dosaženého vzdělání. Pro ORP Broumov znamená
35
%
vyučených
mírnou
převahu
nad
31
%
na
Náchodsku. Náchodsko naopak Broumovsko výrazně převyšuje se středoškolsky vzdělanými (24 % ku 18 %) a absolventy vysokých škol (7 % ku 4 %). Pouze základní vzděláni má 15 % obyvatel Náchodska
a
19
%
Broumovska.
Je
třeba
ale
upozornit,
že
statistika pracovala se skupinou „děti do 15 let“ (v obou obvodech 15 % z celkové populace), což z ní vylučuje skupinu připravující se na budoucí povolání, která je tak absorbována do skupiny se základním vzděláním. O nástavbové a vyšší odborné vzdělání si rozšířilo své znalosti celkem 3,5 % na Náchodsku a 2,5 % na Broumovsku. 28,
29
2.3.3 Zaměstnání a produkce Míra nezaměstnanosti v Polici nad Metují, potažmo pro ORP Náchod, byla v roce 2013 5,76 %, pro ORP Broumov dosáhla 9,53 %. Zatímco na Náchodsku na jedno pracovní místo bylo 11 zájemců, na Broumovsku se ucházelo o jedno pracovní místo 28,8 osob. Podle postavení v zaměstnání bylo na Náchodsku 20 745 zaměstnanců (74 %), 966 zaměstnavatelů (3,5 %) a 3448 osob pracujících na vlastní účet (12,5 %), což jsou podnikatelé, kteří nezaměstnávají další osoby. Na Broumovsku byla situace 5 465 zaměstnanců (75,5 %), 175 zaměstnavatelů (2,5 %) a 667 osob pracujících na vlastní účet (9,5 %). V zemědělství
se
uplatnilo
na
Náchodsku
3
%
z 28 042
ekonomicky aktivních a na Broumovsku 4 % obyvatel ze 7 243. Ve zpracovatelském
27
průmyslu
31
%
na
Náchodsku
a
33 %
na
Správní obvod ORP Broumov: Tab. 156 Obyvatelstvo podle věku, náboženské víry a podle pohlaví. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5201_BROUMOV/SPOR156_5201.pdf. 28 Správní obvod ORP Náchod: Tab. 154 Obyvatelstvo podle národnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání, ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a podle pohlav. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-0410]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5209_NACHOD/SPOR154_5209.pdf. 29 Správní obvod ORP Broumov: Tab. 154 Obyvatelstvo podle národnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání, ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a podle pohlav. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-0410]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5201_BROUMOV/SPOR154_5201.pdf.
30
Broumovsku, v maloobchodu a velkoobchodu 9 % ku 7 %, ve stavebnictví 6 % ku 5 %, v dopravě 4 % ku 5 %. Broumovsko mírně převýšilo Náchodsko v pohostinství, kde má převahu v 3 % ku 2 %. Na Broumovsko jako periferii poukazuje nižší zastoupení aktivního obyvatelstva v bankovním a realitním sektoru (2,5 % ku 1 %), kulturním sektoru (1 % ku 0,5 %) a technické a vědecké činnosti (2,5 % ku 1 %). Lepší výsledky Náchoda však vycházejí z faktu, že ve statistice pro ORP je zahrnuto okresní město Náchod. Pro Broumovsko vykazuje nižší status i sektor zdravotnictví, kde se uplatňuje 5 % zaměstnaných ku 6 % na Náchodsku. V sektoru vzdělávání a veřejné správě mají obyvatelé obou správních obvodů téměř shodné zastoupení (vždy po 5 %). 30,
31
Nejmarkantnější diference mezi ORP Náchod a ORP Broumov je
znatelná
v počtu
ekonomických
subjektů.
Zde
se
nejvíce
projevuje nerovnoměrné rozdělení náchodského okresu do nižších správních celků. Zatímco v ORP Náchod je 14 791 ekonomických subjektů (12 207 fyzických ku 2 584 právnickým), v ORP Broumov jich
je
evidováno
fyzických
osob
3 183
mají
(2 638
soukromí
ku
545).
Největší
podnikatelé
zastoupení
podnikající
dle
živnostenského zákona, a to v obou správních obvodech 94 %. Z právnických
osob
převládají
obchodní
společnosti
s třetím
největším podílem Náchodska (11 %) z celého Královéhradeckého kraje. V obou obvodech převládají subjekty bez zaměstnanců (30 % a
35
%),
se
vzrůstajícím
počtem
zaměstnanců
klesá
počet
subjektů. V ORP Broumov byl evidován jeden podnik s počtem zaměstnanců nad 250, v ORP Náchod třináct. Pro lepší znázornění ekonomických subjektů ve sledované oblasti je vhodné užití ukazatele intenzity podnikatelské aktivity, což je počet podnikatelských subjektů na tisíc obyvatel. V tomto ukazateli v rámci kraje skončila ORP Broumov, jak podnikatelskou aktivitou fyzických osob (165 sub./1000 ob.), tak právnických
30
Správní obvod ORP Náchod: Tab. 154 Obyvatelstvo podle národnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání, ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a podle pohlav. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-0411]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5209_NACHOD/SPOR154_5209.pdf. 31 Správní obvod ORP Broumov: Tab. 154 Obyvatelstvo podle národnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání, ekonomické aktivity, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti a podle pohlav. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-0411]. Dostupné z: https://www.czso.cz/staticke/data/2000013/SOORP/5201_BROUMOV/SPOR154_5201.pdf.
31
osob (25), na posledním 15. místě. Náchod se 189 fyzickými subjekty skončil na 6. místě, čímž atakoval průměr kraje (190) a s 39 právnickými subjekty překonal krajský průměr (35) a skončil na 3. místě v tomto hodnocení. 32 Strukturu
hospodářství
zastupuje
zemědělství
s
podílem
ekonomických subjektů v Náchodě 4,8 % ku v Broumově 10,0 %, průmysl 14,4 % ku 11,6 %, stavebnictví 13,4 % ku 14,8 % a obchod, ubytování, stravování a pohostinství 31,2 % ku 28,8 %. V ORP Náchod za posledních deset let stoupl počet ubytovacích zařízení v rámci cestovního ruchu o devět na 59 a počet lůžek se zvýšil o necelých 30 % na 2 912. V ORP Broumov se počet zařízení za stejnou dobu zdvojnásobil na 44 a počet lůžek se navýšil o 50 % na 2 210. 33,
34
V Polici v zemědělství
nad
Metují
Družstvo
patří
vlastníků
k významným
Police
nad
podnikům
Metují,
v lehkém
kovodělném průmyslu HAUK s.r.o., který se zabývá výrobou dílů pro automobilový průmysl, VK Ložiska s.r.o. s produkcí ložisek, Microtherm CZ s.r.o. dodávající komponenty tepelných ochran pro elektrospotřebiče, Kovopol a. s. s výrobou průmyslových linek a strojů, Merkur Toys, s.r.o. vyrábějící známou stavebnici Merkur a modely parních a elektrických vláčků, v textilním průmyslu VEBA, textilní závody a.s., které sídlí v Broumově, ale v Polici má jednu ze svých tří továren, RIJAT s.r.o. se zakázkovou výrobu plachet, izolačních fólií a obalů na stroje, sklářství zastupuje brusírna skla Slansky Crystal, v potravinářství Pejskar a spol. spol. s r. o., která je známá výrobou tradičního českého „uheráku“ Poličan, nebo Kvíčerovská
pekárna
spol. s r. o.,
které
je
regionálním
producentem pečiva. 2.3.4 Sídla V předchozích třech kapitolách uvedená především „tvrdá“ statistická data osídlení, demografie a produkce lze uplatnit v 32 Královéhradecký kraj: Organizační struktura národního hospodářství. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20536908/520806a231o.pdf/353021d1-4f73-46f6-a4ec-dd1ce83fcff4?version=1.0. 33 Vybrané ukazatele za správní obvod Broumov v letech 2001–2013. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11264/17845925/525201.pdf/f403e353-732d-4234-b287-8cd1949ff8c0? version=1.1. 34 Vybrané ukazatele za správní obvod Náchod v letech 2001–2013. ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11264/17846085/525209.pdf/da611db7-7dd4-43a3-b5fc-4ecb893ede20?version=1.1.
32
kontextu
studie
„Typologie
venkovského
prostoru“
zpracované
Radimem Perlínem. 35 Jako vypovídající územní jednotka pro studii byly zvoleny správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (PoÚ). Obce nad 3 000 obyvatel byly z hodnocení vyřazeny, tzn., že za region Broumovsko v PoÚ Police nad Metují a v PoÚ Broumov nefigurují města Police nad Metují a Broumov, zato v PoÚ Teplice nad Metují jsou zahrnuty jak město Teplice, tak město Meziměstí. Do
studie
byly
zahrnuty
ukazatele,
které
zastupují
charakteristické jevy a procesy pro rozvoj venkovských obcí: „Byly zařazeny ukazatele hodnotící populační význam obce (počet
obyvatel,
(podíl
rodáků,
migrační index
saldo),
socio-kulturní
vzdělanosti,
index
charakteristiky
stáří),
ukazatele
společenské aktivity obyvatel (účast ve volbách a počet kandidátů), ukazatele technické inf rastruktury a bytové zástavby. Ekonomické prostředí zastupovaly míra nezaměstnanosti, podíl vyjíždějících z obce, dotační aktivita a vliv rekreace jsme hodnotili prostřednictvím turisticko-rekreační f unkce.“ 36 Na
základě
konečně
čtyř
vybraných
komponent
byla
stanovena typologie podle potenciálu rozvoje. Ze studie vycházejí v regionu Broumovsko PoÚ Police nad Metují a PoÚ Broumov totožně ve „Velikosti“, „Růstu“ a „Bydlení“. Odlišná situace je v PoÚ Teplice nad Metují. Ve všech třech PoÚ byla zcela rozdílná komponenta „Lidský potenciál“. Komponentní skóre bylo stanoveno 0,6000 a více (dále 1), 0,0000–0,5999 (2),
-0,5999–-0,0001 (3),
méně než–-0,6000 (4). 37 Z
výše
zmíněných
podkladů
a
hodnocení
lze
pro region
Broumovsko vyvodit: Komponenta „Velikost“ pro PoÚ Broumov a PoÚ Polici nad Metují znamenají zápornou hodnotu (3), což značí nižší
počet
velkých
venkovských
obcí,
menší
podíl
trvale
obydlených domů, horší dopravní obslužnost a horší vybavenost obcí infrastrukturou. V PoÚ Teplice nad Metují je situace výrazně opačná s kladnou hodnotou (1).
35
PERLÍN, Radim. Typologie venkovského prostoru. Deník veřejné správy [online]. Př. fakulta UK, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 19. 7. 2010 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6438321. 36 Cit.: ibidem. 37 Viz mapové podklady. Zdroj: ibidem.
33
„Růst“ naznačuje
je
u
všech
tendenci
PoÚ
shodný
k nízké,
spíše
–
záporný
záporné
(3).
Ukazatel
migraci
a
nízké
procento domů dokončených po roce 1991. Negativní se projevuje vysoký podíl rodáků a obyvatel starších 65 let. Pro oblast to znamená nízký populační a ekonomický růst, což na základě vyčíslení lze interpretovat jako stagnaci, či mírnou recesi. „Lidský potenciál“ byl pro každý PoÚ rozdílný, pro Polici nad Metují
výrazně
kladný
(1),
Teplici
nad
Metují
záporný
(3)
a
Broumov výrazně záporný (4). Komponentu tvořily kromě ukazatele indexu vzdělanosti, ještě ukazatel podílu rodáků, což se významně projevilo
v oblasti
Sudet,
k nimž
Teplice
a
Broumov
náleží.
Obdobně se migrace po roce 1945 projevily na komponentě „Bydlení“, která značí podíl trvale obydlených domů a podíl obyvatel žijících v bytech s připojením na zemní plyn. Pro PoÚ Police nad Metují a PoÚ Broumov to znamená kvalitní technickou infrastrukturu a bytovou zástavbu (2). Toto protichůdné tvrzení proti
prvnímu
ukazateli
(„Velikost“)
lze
vysvětlit
tím,
že
komponenta obsahuje ukazatel turisticko-rekreační funkce. Ta se nejvíce projevila v Teplicích nad Metují (4), které je PoÚ pro rekreačně
významné
oblasti
Teplic
a
Adršpachu.
Dalším
negativem, jak bylo nastíněno v této kapitole ve vývoji počtu obyvatelstva, je nejmarkantnější odliv obyvatel v regionu a nízká tendence
centrálních
úřadů
k dosídlení
oblasti
Teplicka
a
Meziměstí po druhé světové válce, z čehož plyne nízký podíl trvale obydlených domů. Konečným
vývodem
čtyř
komponent
je
„Typologie
podle
potenciálu rozvoje“. Celkem bylo stanoveno osm základnách typů venkova. Pro PoÚ Police nad Metují a PoÚ Broumov má venkovský prostor charakter „Neprofilovaný venkov“. V typologii to znamená průměrné obce s nízkým růstovým potenciálem, nebo potenciálem, který není dostatečně využívaný. Jsou to obce s přechodovým typem
osídlení,
které
mají
malou
populaci
a
podprůměrnou
občanskou vybavenost. PoÚ Teplice nad Metují lze typologicky charakterizovat „Problémový rekreační venkov“ s typickými klady a zápory oblastí Sudet.
34
„Jedná se o turisticky atraktivní venkovskou oblast s vysokým zastoupením objektů druhého bydlení. Zároveň však představuje problémovou oblast z hlediska společenského a ekonomického. […] Tento typ venkova má nepříznivý rozvojový potenciál v oblasti lidských zdrojů, hospodářské výkonnosti i společenské soudržnosti. Nejvyšší potenciál rozvoje skýtá atraktivní prostředí pro turistiku.“ 38 Hodnocení venkova jednotlivých PoÚ Broumovského regionu vcelku
věrně
odráží
historickou
skutečnost
oblasti
postižené
odsunem obyvatelstva, útlumem zemědělství, textilního a lehkého průmyslu,
s čímž
souvisí
záporná
migrace,
ovlivněná
odlivem
lidských zdrojů za prací. Na Policku se po druhé světové válce podařilo sídla konsolidovat na populačně sice nízké, ale udržitelné úrovni, což do budoucna umožňuje rozvoj skrytého potenciálu. Radikálněji postiženému Broumovsku se v okolních obcích nedaří udržet obyvatelstvo, které trpí postupným vymíráním a vysokou nezaměstnaností. Teplicko si krom obdobné historie nese problémy rekreační oblasti, která nemá možnosti intenzivního využití svého potenciálu, jako skýtají například Krkonoše, s cíleně rozvíjenou rekreační infrastrukturou od 50. let 20. století. 39 2.4
Vybavenost a služby
2.4.1 Instituce ve městě Nejvýznamnější institucí je Městský úřad, který vykonává státní
správu
pro
svá
katastrální
území
(Police
nad
Metují,
Radešov, Velká Ledhuje, Hony a přidružené obce Hlavňov a Pěkov). Rovněž je obcí s pověřeným obecním úřadem pro Suchý Důl, Machov, Bězděkov nad Metují, Velké Petrovice, Českou Metuji, Žďár nad Metují a Bukovici. Tento správní obvod rovněž vymezuje Dobrovolný svazek obcí (DSO) Policka. Organizační složkou obce je městská policie, která je zřízena obcí k zabezpečení záležitostí místního charakteru, především veřejného pořádku a případně další zákonem stanovených úkolů. V obci je rovněž obvodní oddělení Policie ČR. 38
Cit.: ibidem. Města a obce: Mapy a kartogramy. Český Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xh/mesta_a_obce. 39
statistický
úřad
[online].
2015
[cit.
2015-04-12].
35
Město je 100 % vlastníkem podniku Technické služby Police nad Metují, s.r.o. Tento podnik zajišťuje na území obce provoz pěti kotelen, provoz čističky odpadních vod a městské kanalizace, provoz koupaliště, správu bytového a nebytového fondu města, letní a zimní údržbu města, údržbu a provoz veřejného osvětlení a údržbu hřbitova. V obci
má
sídlo
Správa
CHKO
Broumovsko,
která
je
k 1. 1. 2015 po reorganizaci struktury Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) součástí Regionálního pracoviště Východní Čechy se sídlem v Pardubicích. AOPK ČR je organizační složkou státu. Základními úkoly Správy CHKO je vykonávání činnosti odborné práce, správní agendy, péče o krajinu a výchovu a osvětu v rámci ochrany přírody. K 1. 1. 2011 bylo v Polici nad Metují Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR zrušeno Kontaktní místo státní sociální podpory (KM SSP) a převedeno na Úřad práce – KM SSP Náchod. Pro obce Teplice nad Metují a Adršpach s okolními vesnicemi na Úřad práce – KM SSP Broumov. V Polici nad Metují má svou pobočku státní podnik Česká pošta. Ten v rámci restrukturalizace své distribuční sítě doposud zrušil
v mikroregionu
DSO
Policko
své
pobočky
v Bukovici
a
Velkých Petrovicích. V Polici je zde umístěn jeden z Czech POINTů. Druhý je zřízen v rámci městského úřadu. V Polici nad Metují je činný sbor dobrovolných hasičů. Další sbory jsou aktivní i v ostatních obcích a dokonce i katastrálních územích mikroregionu. Profesionální sbory jsou ve Velkém Poříčí. 2.4.2 Sport a volnočasové aktivity 40 V Polici nad Metují se nachází pestrá skladba pro volnočasové aktivity. Těžištěm je fotbalové hřiště, které bylo rekonstruováno v roce 2002. K němu přiléhalo venkovní hřiště pro lední hokej. Jeho
provoz
však
závisel
na
tuhých
zimách,
jelikož
neměl
technologii pro výrobu umělého ledu. Proto byla plocha přeměněna na multifunkční sportovní hřiště – s pevnou plochou s moderním 40
Sport v Polici nad Metují. Sport v Polici.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.sportvpolici.cz/.
36
umělý povrchem a zčásti na písečnou plochu. Při základní škole se nachází
budova
tělocvičny
využívaná
mimo
školní
aktivity
i
sportovními kolektivy např. pro florbal, nebo sálovou kopanou. TJ Sokol Police nad Metují provozuje objekt sokolovny nejen pro svou rozmanitou činnost (např. gymnastický oddíl, nebo oddíly karate a stolního tenisu), ale nabízí zájemcům horolezeckou stěnu a stěnu pro bouldering, které jsou hojně využívány místními horolezci v zimním období. Pellyho domy poskytují prostory pro fitness a spinning, nebo jógu. Pellyho park nabízí dětské hřiště a klidovou zónu. Další hřiště je na vyhlídce u Cikánky, na Babí je situována hřiště s geoparkem, další jsou u fotbalového hřiště, nebo v areálu Chatové osady Zděřina. V blízkosti panelového sídliště je krom dětských aktivit možné využít krátkou běžeckou dráhu a dvě plochy
s pevným
povrchem
pro
kolektivní
sporty.
V areálu
Zahradnického centra se nachází zookoutek s drobným a domácím zvířectvem. Součástí je i dětský koutek. Adrenalinové sporty jsou zastoupeny skateparkem. V letních měsících zajišťuje město provoz koupaliště s třemi bazény (bazén s plaveckou dráhou, bazén pro neplavce
a
brouzdaliště).
Areál
koupaliště
prodělal
rozsáhlou
rekonstrukci v roce 2004. Na okraji města je využívána rozsáhlá revitalizovaná plocha bývalé skládky odpadů pro jezdecké účely. Na ploše cca 2 ha jsou rozmístěny branky pro vozatajská spřežení. Probíhá zde rovněž cvičení psů. Polická pánev nedisponuje svahy pro sjezdové lyžování, ale i tak lze v zimně při dostatečné pokrývce využít zdejší lyžařský vlek na
„Nebíčku“
pro
nenáročné lyžaře.
Zvlněný
terén
více
přeje
vytrvalostním běhům a v zimním období běžkám a zimní turistice. Turistika
je
díky
pamětihodnostem
rozmanitému
terénu,
nejvyhledávanější
přírodním
celoroční
krásám
aktivitou.
a To
podporuje množství turistických kvalitně značených cest. Značení cest rovněž reaguje na rozmach cykloturistiky, kde je možné absolvovat nenáročné rodinné výlety, nebo i fyzicky obtížné trasy s vysokým převýšením vybranými místy v Broumovských stěnách, nebo v blízkosti dalších skalních měst regionu. Cyklistické stezky nemají
v oblasti
valné
zastoupení.
S návratem
koní
do
37
hospodářství se rozmáhá hipoturistika. Táhlé mírné svahy vybízejí k paraglidingu, powerkitingu nebo letům rogalem. V posledních letech v návaznosti na rekonstrukci silnice II/303 se Policko stalo oblíbenou destinací pro motorkáře. Nelze opomenout již zmíněné horolezectví, které je neodmyslitelně spojeno s okolními skalními městy. Ta nabízejí rozmanité možnosti horolezeckého vyžití od nenáročných výstupů pro začátečníky až po technicky a fyzicky náročné cesty. V zimě je možné realizovat na vybraných místech „ledolezectví.“ Hony a Hlavňov jsou oblíbeným místem pro rybaření na místních nevelkých rybnících. Okolní obce disponují omezenějším sportovními a rekreačními zařízeními
–
Standardem
částečně je
doplňují
fotbalové
nabídku
hřiště,
Police
v menší
nad
míře
Metují.
sokolovna.
V Bukovici se navíc nacházejí kurty na volejbal a tenis, v Machově je lyžařské středisko s 650 m dlouhým vlekem. Rekreační letci a nadšenci
vzduchoplavby
mohou
využít
letiště
s travnatou
přistávací plochou v Broumově, nebo ve Velkém Poříčí, kde působí místní aerokluby. Obce mají totožně pestrou škálu celoročního outdoorového vyžití tak, jak bylo popsáno v předešlém odstavci o Polici nad Metují. 2.4.3 Místa setkávání Přirozeným centrem pro setkávání jsou veřejná prostranství. V Polici nad Metují je nejfrekventovanějším Masarykovo náměstí. Dodnes je pro něj specifické množství obchůdků situovaných v přízemí jednotlivých měšťanských domů. Ty zaznamenaly po roce 1989
rozsáhlou
obnovu,
která
přispěla
k vnímání
veřejného
prostoru nejen jako turistické zajímavosti, ale i životního prostředí místních obyvatel, které je třeba kultivovat. Vnímání náměstí jako těžiště událostí všedního života, ale i pravidelných slavností a akcí důležitých pro ruch města, napomohlo odklonění hlavního tahu silnice II/303, které je v současnosti vedeno přes polické Záměstí. Příkladu
náměstí
ve
zkrášlování
následují
i
další
části
obce
s rodinnými a bytovými domy. Kvalitně upraven je Pellyho park s řadou
38
vzácných
stromů,
nebo
Bezděkův
park
v blízkosti
autobusového nádraží. Městský hřbitov by však potřeboval doznat zjevných úprav. Neodmyslitelným bodem setkávání je fotbalové hřiště, které krom obligátní kopané nabízí pravidelné hudební vyžití a zábavu. Pro setkávání mládeže tradičně slouží taneční zábavy a diskotéky v areálu kempu Zděřina, situovaného v dostatečné vzdálenosti od města.
Restaurace
zaznamenávají
a
značnou
pohostinství fluktuaci.
v Polici
Některé
nad
Metují
z restaurací
jsou
otevřeny sezónně, nebo jen několik dní v týdnu. I tak je v obci pestrá
škála
stálých
provozoven
od
hospod
utopených
v cigaretovém dýmu, přes skromné vinárny, až po restaurace s plnohodnotnou
nabídkou,
mezi
níž
se
vyskytují
některé
regionální pokrmy. Z výčtu několika zařízení je třeba upozornit na staletou hospodu Krčma, k restauracím s designem a nabídkou z konce minulého režimu náleží hotel Ostaš, nebo restaurační zařízení Sokolovna a Pošta. Nelze opomenout chatu Hvězda na hřebeni Broumovských stěn, která je tradičním místem konání svateb a cílem turistů. Turisty jsou hojně využívána restaurační zařízení u rybníka na Hrázi v Hlavňově, u Fialky v Bukovici – objekt bývalým selským stavením, Na Mýtě v Bezděkově nad Metují – jedná se o secesní hotýlek, v kampu na hoře Ostaš u Malíků, nebo na Honech u Laudona – bývalý společenský dům. Pro všední posezení je oblíbeným místem nekuřácký Divadelní spolek v centru města. Spolek se nachází v suterénu Kolárova divadla, což je další místo setkávání hojně využívané místními občany. Divadelnictví, respektive ochotnictví, má v městě tradici od 19. století. Dodnes místní
nadšenci
doplňují
repertoár
pozvaných
souborů
svými
představeními. Divadelní sál slouží rovněž jako kino. Omezujícím faktorem
je
přechod
možnosti
promítání
distributorů
novinek.
k digitalizaci,
Místem
řady
což
kulturních
snižuje akcí
–
výstavy, přednášky a setkání s hosty – jsou Pellyho domy, které byly v roce 2005 nákladně rekonstruovány. Sídlí zde organizační složka obce Centrum kultury a vzdělání Pellyho domy. V objektu je umístěna městská knihovna, sály pro kulturní akce a infocentrum.
39
Tradičně V Polici
má
neodmyslitelným farnost
místem
k setkávání
církev
římskokatolická
s
je
kostel.
farním kostelem
Nanebevzetí Panny Marie. Farář rovněž vykonává službu pro okolní obce,
kde
zastoupení
spravuje Církev
zdejší
kostely
československá
a
kaple.
husitská
V Polici
má
s kostelem
své
Husův
sbor, stejně tak i v městysu Machov. Obdobně jako v části 2.3.2 Sport a volnočasové aktivity lze konstatovat, že v okolních obcích je nabídka kulturních zařízeni pro možnosti setkávání podstatně nižší. Obecně platí, že každá vesnice má restaurační zařízení, v lepším případě i s větším sálem pro
konání
společenských
akcí.
Jelikož
je
v obcích
bohatě
zastoupen doklad lidové architektury, místní samosprávy usilují o jejich uchování a obnovu. S touto ideou se nejvíce ztotožnila obec Suchý Důl, která se v soutěži „Vesnice roku“ v roce 2002 umístila na
1.
místě
v
Královéhradeckém
kraji
a
na
3.
místě
celorepublikově. 41 2.4.4 Zdravotnictví Omezením rozsahu lékařské péče v broumovské nemocnici se snížila dostupnost zdravotní péče a tím i kvalita života místního obyvatelstva. Komplikovanější situace je v obcích Policka, jelikož ty jsou zcela vázány na sortiment lékařské péče a lékárnictví v Polici. V Polici nad Metují se nachází jedno zdravotní zařízení. Místním obyvatelům a okolním obcím slouží poliklinika s očním sanatoriem
a
chirurgická
ambulance.
Své
ordinace
provozuje
několik obvodních lékařů, včetně dětského, stomatologové a další specialisté.
V obci
je
realizována
stomatologická
lékařská
pohotovost. Spádovou oblastí pro Polici nad Metují je 18 km vzdálená nemocnice v Náchodě a nabídkou péče omezená 14 km vzdálená nemocnice v Broumově. V Polici se nacházejí dvě lékárny a jedna prodejna oční optiky.
41
Suchý Důl. Policko [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.policko.cz/cs/clenske-obce-suchy-dul.php.
40
2.4.5 Sociální služby Sociálních uvažovaní a směřování zastupitelů v Polici nad Metují vymezil v roce 2008 dokument „Základní listina Komunitního plánování
sociálních
služeb“,
který
následně
byl
vodítkem
po
dotazníkovém šetření pro výstup „Komunitní plán sociálních služeb města Police nad Metují na období 2008 – 2013.“ 42 Komunitní plánování
dle
dokumentů
ustalo,
ale
závěry
z dotazníkového
šetření poukázaly na potřeby obyvatel v Polici a Policka. Obyvatelé Police nad Metují jsou převážně spokojeni s úrovní poskytovaných služeb.
V okolních
nejpalčivější obyvatelé
vesnicích
sociální
panuje
problémy
netoleranci
ve
k menšinám
spíše
nespokojenost.
sledované a
oblasti
cizincům,
Za
označili
dále
pak
nezaměstnanost, agresivitu mládeže a rovněž malou snahu občanů řešit
svoje
považovali
sociální
problémy.
Za
obyvatelé
rasismus,
bezdomovectví
postiženými
občany
a
seniory.
nejméně
Nejvíce
tíživé a
problémy
zacházení
obyvatelé
s
postrádali
dostatečný počet startovacích bytů, bezbariérové přístupy ve městě a absenci streetworkerů pro práci s mládeží. Domov důchodců, azylový
dům,
pečovatelská
služba,
nebo
klubová
činnost
se
přikláněly k opačnému spektru nedostatku – dle obyvatel je vcelku dostatečná. 43 Nabídka sociálních služeb Policka se kumuluje v Polici nad Metují, což částečně vysvětluje nespokojenost v okolních obcích s její nedostupností. Základní strukturu sociální péče tvoří domov důchodců pro 64 uživatelů a dům s pečovatelskou službou pro 50 uživatelů.
V letech
2002–2004
byly
realizovány
dva
domy
se
startovacími byty, při rekonstrukci Pellyho domů byla část objektu upravena rovněž pro tento typ bytů. 2.4.6 Školství a vzdělanost V Polici
nad
Metují
jsou
dvě
mateřské
školy,
jedna
je
provozována samostatně, druhá při základní škole. Obě zřizuje obec.
Mateřská
škola
při
základní
škole
má
svá
odloučená
42
Komunitní plánování. Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/radnice/komunitni-planovani/. 43 Výsledky dotazníkového řízení. Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/radnice/komunitni-planovani/aktuality-kp/vysledky-dotaznikoveho-rizeni-/.
41
pracoviště
v okolních
obcích
–
v České
Metuji,
ve
Velkých
Petrovicích a v Bezděkově nad Metují.
Základní škola v Polici nad
Metují,
v Bezděkově
s odloučeným
realizuje
pracovištěm
výchovně-vzdělávací
nad
v devíti
činnost
Metují,
navazujících
ročnících. V okolních obcích, pro které je polická ZŠ spádovým obvodem, je realizována základní školní docházka pouze částečně, a to ve Žďáře nad Metují do 3. ročníku a v Suchém Dole a Bukovici do 5. ročníku. V obcích Velké Petrovice a Česká Metuje nejsou základní školy zřízeny. V mikroregionu je druhou „plnohodnotnou“ školou
ZŠ
a
MŠ
v Machově
–
s kapacitou
200
žáků
má
v současnosti výjimku z počtu žáků s počtem 78. 44 V Polici nad Metují bylo do roku 2004 provozováno střední odborné
učiliště
v mikroregionu.
zemědělské.
To
V současnosti
bylo jsou
jedinou
střední
spádovou
školou
oblastí
pro
středoškolské vzdělání pro Policko města Broumov a Hronov. Nejširší nabídku vzdělávacích programů má okresní město Náchod. Město základní
Police
nad
umělecké
Metují
školy.
je
Ta
od
má
roku
1990
zřizovatelem
v současnosti
630
žáků
v hudebních, výtvarných a tanečních oborech, mezi nimiž vynikají hudební sbory a soubory. 45 2.4.7 Informační služby Mezi
základní
poskytovatele
informačních
služeb
náleží
knihovny. Police nad Metují zřizuje Knihovnu Města Police nad Metují, která sídlí v budově Pellyho domů. Její fond je rozdělen na knihovnu pro dospělé, pro děti a čítárnu s periodiky. Kromě rozmanitého fondu krásné literatury a odborné literatury deponuje publikace
regionálního
veřejného
internetu.
charakteru.
V okolních
Je
obcích,
rovněž
poskytovatelem
konkrétně
Machově,
Bezděkově nad Metují, Suchém Dole, Velkých Petrovicích, Žďáru nad Metují a České Metuji, zřizují obce obecní knihovnu. 46
44
Informace o škole. Základní škola a Mateřská škola Machov [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.skolamachov.cz/obsah/informace-o-skole. 45 O nás. ZUŠ Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.zuspolice.cz/o-nas-1. 46 O nás. Knihovna Města Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.knihovnapolice.cz/index.php/kat-onas/kontakty.html.
42
V Polici nad Metují je pravidelně vydáván Polický měsíčník, který má přesah i do okolních obcí. Zdrojem informací pro občany jsou oficiální internetové stránky města a obcí, společné stránky DSO Policka, standardem jsou stránky organizací zřízených a podporovaných městem, či obcemi (základní školy, mateřské školy, ZUŠ, poskytovatelé sociálních služeb, dobrovolní hasiči atd.) Mezi celonárodními poskytovateli internetových služeb jsou v regionu rozšířeny i místní firmy s tímto artiklem. V současnosti jejich nabídka koresponduje se službami celostátních korporací. Pevné linky se staly standardní výbavou domácností. V dnešní době je však zastiňují mobilní datové sítě, které pokrývají okres Náchod z 60 % území (Vodafone z 85 %) a pokrytí obyvatelstva z 83% (Vodafone z 94 %). 47 V dnešní době již méně významný, ale stále užívaný, je obecní rozhlas. 2.4.8 Doprava a komunikační propojení V části 2.1.1 Poloha a vazby byl rozebráno dopravní propojení Police nad Metují, respektive regionu, s vnitrostátní a mezinárodní dopravní sítí. S tímto tématem úzce souvisí dopravní obslužnost. Pro Polici nad Metují a valnou část mikroregionu Policko ztrácí smysl osobní vlaková přeprava. Ta je naopak významná pro obce Česká Metuje a Žďár nad Metují. Na trati 026 je v uvažovaném úseku
Hronov–Meziměstí
vypraveno
dvacet
spojů
osobní
přepravy. 48 Pro Polici nad Metují má vlakové spojení nižší význam. V rámci
integrovaného
zastávka
v
železniční
Bezděkově stanice
dopravního nad
Police
systému
Metují, nad
České
Metují,
IREDO dráhy
spojena
je ji
vlaková označují
autobusovou
dopravou. Autobusová doprava je realizována na lince Broumov– Náchod
v hodinových
intervalech,
ve
špičce
v půlhodinových.
Některá spoje pokračují dále přímo do Hradce Králové, Pardubic, nebo Prahy. Police nad Metují je dopravním uzlem pro okolní obce.
47 Veřejné širokopásmové mobilní sítě. Český telekomunikační úřad [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://lte.ctu.cz/pokryti/. 48 Hledání spojení. České dráhy [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.cd.cz/spojeni/.
43
V Náchodě navazují spojení na další linky s ostatními lokacemi v republice. 49 2.4.9 Odpadové hospodářství 50 V Polici
nad
Metují
zajišťuje
odpadové
hospodářství
společnost Marius Pedersen a.s. Ta sváží zbytkový odpad dle období a části obce dvakrát, respektive čtyřikrát měsíčně. Mobilní svoz nebezpečných a objemných odpadů je realizován dvakrát ročně.
Na
stanovišť
celém pro
území
Police
kontejnery,
nad
v nichž
Metují
se
je
třídí
rozmístěno
plast
33
společně
s
nápojovými kartony, papírem, bílým sklem a barevným sklem. V obci jsou rozmístěna sběrná místa pro použitý textil a oděvy Diakonie.
V obci
shromáždění v katastru
je
provozován
odpadů
Police
a
nad
rovněž Metují
sběrný
dvůr
sběrna
kovů.
a
Bezděkova
pro
krátkodobé
Území
nad
skládek
Metují
byly
v minulosti revitalizovány. 2.4.10 Brownfields Územní plán Police nad Metují uvažuje k zastavění v části nevyužívaného areálu drůbežárny pod Klůčkem jako smíšenou obytnou – městskou. 51 V centru města se nachází objekt bývalé mlékárny bez majitele, který postupně chátrá. Zvláštním typem brownfields je kulturní památka kláštera, která je v územním plánu
uvažována
zchátralých
pro
Pellyho
občanskou
domů
na
vybavenost,
náměstí
ztratila
ale
po
obnově
částečně
svůj
význam. Po přesunu knihovny je v části objektu umístěno muzeum a několik bytů. Zbytek kláštera je bez využití. Společnost Veba s rozsáhlým textilním závodem postupně redukuje nevyužívané objekty a upravuje je na zelené plochy. V rámci těchto úprav vzniklo
sportoviště
skatepark.
V blízkosti
tohoto
podniku
se
nachází areál zemědělského družstva s velkokapacitním kravínem, v němž se nacházejí opuštěné provozy stájí a skladišť. V 90. letech 49
Jízdní řády. Oredo s.r.o. [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.oredo.cz/jizdni-rady/. Informace o odpadech. Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/mesto/informace-o-odpadech/. 51 Územní plán Police nad Metují [online]. 2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/mesto/plany-atechnicke-mapy/. 50
44
byla revitalizována skládka odpadů na zelenou plochu na okraji města u obce Bukovice a v poslední dekádě skládka u Bezděkova nad
Metují.
textilního
V Bukovici
závodu,
který
se je
nachází
rozlehlý
v současnosti
areál
využíván
bývalého
jen
zčásti.
V Bukovici, Pěkově, Hlavňově, Suchém Dole a dalších obcích se nacházejí objekty zemědělské velkovýroby, které nenašly další uplatnění při transformaci zemědělství v 90. letech. V současnosti jsou využívány v minimálním měřítku (pronájem prostor místních řemeslníků a drobné výroby – truhlářství apod.) s poukazem na jejich kapacitu a chátrají. Opuštěné objekty selských stavení z dob německého osídlení jsou šrámem v krajině okolí Broumova. 2.5
Organizace kultury a cestovního ruchu
2.5.1 Spolkový život Obdobně jako ve většině obcí v České republice, lze počátky spolkového
života
vystopovat
v době
národního
obrození
v 19.
století. Za téměř dvě století získal spolkový život nejen na šíři členské základny, ale i na pestrosti svých aktivit. Od tradičních divadelních a hudebních souborů a spolků přesahuje spolkový život
ke
sdružením
sportovních
a
turistických
aktivit
až
k organizované spolupráci ochrany přírody, či kulturních památek a sociálního začleňování. Následující výčet se zaměří na stručný popis některých z těchto organizací působících v Polici nad Metují a Policku. Poukáže i na organizace v jiných oblastech regionu, jejichž
spolkový
a
organizační
zájem
zasahuje
i
do
prostoru
mikroregionu Policka. Archi piccoli Je komorní smyčcový orchestr pod uměleckým vedením a dirigováním Michaelou Michalovou, který vznikl při ZUŠ v Polici nad
Metují
tělesem
v roce
umělecké
1991. školy.
Dvacetičlenný Jeho
hráči
se
orchestr
je
postupně
stěžejním etablují
z
nejvyspělejších žáků dvou mladších tříd – z přípravného oddělení žáků od 5 do 8 let a smyčcového orchestru mladších žáku ve věku 6 až 12 let Orchestra piccola ma giocosa. Komorní smyčcové těleso Archi
piccoli
je
celorepublikově
úspěšné
v
soutěžích.
Je
45
sedminásobným vítězem Concerto Bohemia a absolutním vítězem ústředního kola národní soutěže ZUŠ ve hře smyčcových orchestrů v roce 2009. Orchestra piccola ma giocosa se rovněž řadí ve své kategorii k úspěšným tělesům mladých hráčů. V roce 2009 byla vítězem tři soutěží. V roce 2011 vyhrála ZUŠ v Polici nad Metují soutěž Concerto Bohemia nejen s tělesem Archi piccoli, ale i s dalším orchestrem svých chovanců Big Bandem. Big Band Je dechový orchestr pod vedením Lubora Bořka, který je složen
ze žáků
Orchestru,
ZUŠ
který
Police
vznikl
nad
v roce
Metují 2001,
ve
věku
předcházejí
12–25
let.
ještě
dva
orchestry mladší žáků – Bejby Band s nejmladší věkovou kategorií 6–10 let a Small Band starších žáků 10–14 let. V roce 2011 se Big Band stal vítězem soutěže mladých orchestrů Concerto Bohemia 2011. Pěvecké sbory při ZUŠ Police nad Metují ZUŠ rovněž zaštiťuje pěvecké sbory, k nimž patří opět bohatě strukturované
portfolio,
které
je
na věkové
vystavěno
bázi
a
zkušenostech žáků v pěveckých sborech. Od nejmladších „Kapiček“ přes soubor Plamíneček, Pramínek a Studánečka uzavírá skladbu nejzkušenější soubor Studánka. Ten se účastní pěveckých soutěží, kde se umístil roce 2011 na prvním místě na Mezinárodní soutěži pěveckých sborů Festa Musicale Olomouc. Divadelní soubor Kolár Divadelní soubor v Polici nad Metují má tradici od počátku 19. století. Obnovený soubor amatérských divadelníků produkuje svá představení od roku 1993. Součástí souboru je i Dětský divadelní
soubor
Kolárek,
který
zahájil
svoji
činnost
herecké
výchovy mládeže v roce 2010. Omnium Je občanským sdružením sídlícím v Broumově, působícím v regionu
Broumovsko.
Cílem
sdružení
je
záchrana
a
obnova
kulturního a architektonického dědictví, které bylo zdevastováno dlouhodobým
46
zanedbáváním.
K tomuto
cíli
spěje
vytvářením
podmínek pro získávání finančních a materiálových prostředků. Sdružení pořádá vzdělávací a osvětové programy, které se zaměřují na
propagaci
kulturního
dědictví
mezi
studenty
a
veřejností.
Programy jsou realizovány v koordinaci s odbornou veřejností se vztahem k památkové péči. Je partnerem programu Pro život kostelů Broumovska. Agentura pro rozvoj Broumovska Zaštiťuje kulturní akce, zabývá se rozvojem turistiky, je iniciátorem místních
spolupráce
periodik
a
mezi
obcemi
turistických
Letní.Broumovsko
periodikum
v regionu
materiálů.
a
vydavatelem
Vydává
sezónní
Zimní.Broumovsko,
a
je
provozovatelem informačního turistického webu Broumovsko.cz. Branka Je obecně prospěšná společnost, která se zabývá organizací cestovního
ruchu.
V okrese Náchod
zastává funkci
organizace
destinačního managementu pro turistický region Kladské pomezí. Společnost zajišťuje vydávání tiskovin, provoz webového portálu a spolupráci
s orgány
státní
péče,
agenturami
a
s firmami
v cestovním ruchu. Společnost pro trvale udržitelný život Tato organizace je na Broumovsku zastoupena regionální pobočkou Tuž se, Broumovsko!. Společnost se formou pravidelně pořádaných diskusí, seminářů a konferencí snaží pozitivně ovlivnit širokou i odbornou veřejnost ve vztahu ke svému regionu. Bohužel v posledních letech broumovská organizace nevykazuje činnost. Společnost pro destinační management Broumovska Je obecně prospěšná organizace, která provozuje web Bike resort
Broumovsko.
Jejím
cílem,
krom
jiného,
je
práce
na
projektech cyklotras a cyklostezek, jejich značení a pořádání sportovních, cykloturistiky.
společenských Společnost
a sídlí
kulturních v Broumově,
akcí ale
na její
podporu aktivity
zasahují i na Policko.
47
Merkur Police Společnost
zapsána
v roce
2006
má
za
cíl
šíření
a
popularizaci stavebnice Merkur a dalších produktů stejnojmenné firmy, mezi něž patří modely elektrických vlaků a lokomotiv. Charakter stavebnice z kovových preparovaných dílů spojovaných šroubky
a
zručnosti.
matkami Toho
je
předurčen
využívá
k zdokonalování
společnost
ve
svých
manuální aktivitách
podporujících výchovu mladé generace v oblastech technického myšlení a rozvoje zručnosti. Cílem společnosti bylo založení muzea stavebnice. Společnost pro rozvoj Pěkova a Honů Je spolkem pořádající kulturní a společenské akce na Honech a v Pěkově, což jsou katastrální území v rámci Police nad Metují. V rámci svého programu má snahu o kultivaci veřejných prostor těchto obcí. Skautské středisko Skaláci Police nad Metují Je organizací Junák - svaz skautů a skautek ČR. Počátky skautingu v Polici se datují k roku 1919, ale současné středisko vzniklo v 60. letech. Organizace se zaměřuje na výchovu mládeže, na
rozvoj
jejich
schopností,
kooperace
a
vzájemným
dobrým
vztahům mezi členy. Podstatný je vztah k přírodě. V současnosti Polická organizace sídlí v objektu vlastněném městem, který byl upraven na prostory klubovny. Senior klub Ostaš Je klubem podněcujícímu aktivní život seniorů. Členy klubu je na 130 seniorů, kteří vytvářejí podmínky pro vzájemné setkávání a aktivity. Ty se zpravidla konají jedenkrát měsíčně. TJ Sokol Police nad Metují Tělovýchovná jednota Sokol je v rámci Police zastoupena dvakrát, a to v Polici a v Hlavňově. Jako součást České obce sokolské, jejíž činnost je zaměřena na sport, pohybové aktivity a kulturní činnosti, se polický oddíl s úspěchem věnuje gymnastice, atletice
48
a
plavání.
V rámci
oddílu
je
zastoupeno
i
florbalové
mužstvo. Další oddíly Sokola jsou v Machově, Bukovici, nebo ve Velkých Petrovicích. TJ Spartak Police nad Metují Sportovní
klub
vznikl
v roce
1920
založením
fotbalového
klubu. V dnešní době své aktivity krom oddílu kopané hrající okresní
rozšířil
přebor
na
Klub
přátel
turistiky,
lyžařský,
volejbalový a šachový oddíl. Cílem klubu je výchova a sdružování sportovců od předpřípravky až po muže. Je členem České asociace Sport pro všechny, které má snahu tělesnou výchovu a sport přiblížit široké veřejnosti. Horolezecký klub Ostaš Je organizací sdružující místní horolezce. Klub je navázán na struktury Českého horolezeckého svazu. Kromě pořádání soutěží a provozu umělé horolezecké stěny, aktivity klubu přesahují k práci s mládeží, pro kterou je organizován lezecký kroužek. Pískaři Spolek vznikl v roce 2011. Jejich smyslem je osvěta v kultuře horolezeckého technik
ve
sportu.
skalních
Zaměřují oblastech
se
na
dodržování
s ohledem
na
lezeckých
tradici
sportu.
Důvodem je maximální snaha o zachování přírodního dědictví a jeho šetrné využívání při sportovních a rekreačních lezeckých aktivitách. Jezdecký klub Ostaš Klub je svým založením odrazem pozvolna navracející se obliby koňů v oblasti. Své aktivity zaměřuje na tzv. drezurní ježdění. Je účastníkem parkurových závodů. SSK Pedro Police nad Metují Je spolek organizující řadu sportovních událostí v Polici nad Metují a Policku. Jeho snahou je přilákat na své akce nejširší spektrum
obyvatelstva,
společenskému
životu.
napomáhat
Mezi
širokou
k aktivnímu řadu
akcí
vyžití
náleží
a
Dětský
triatlon, Kovaný Kantor, Pivní triatlon, a pak tenis v podobě souboje Sudet a Čech v Turnaji mistříčků, či florbalové klání O pohár starostky. 49
Český svaz chovatelů Základní organizace Police nad Metují Je
pobočným
sdružuje
spolkem
chovatele,
zkušenosti
a
rozvíjí
znalosti
z
svazu
Českého vzájemnou
chovu,
chovatelů,
spolupráci,
včetně
školení.
který
předávání Celosvazová
organizace vydává časopis Chovatel, pořádá výstavy a soutěže. Historie svazu sahá do roku 1957. V dnešní době se potýká se stárnoucí
členskou
základnou,
což
je
způsobeno
konzumním
způsobem života a nižší potřebou chovu domácích zvířat. Tento fakt má vyvážit zaměření organizace na výchovu mládeže ve vztahu k domácím „mazlíčkům“. Zákl. organizace Čes. zahrádkářského svazu Police n. Met. Obdobou
organizace
svazu
Českého
chovatelů
jsou
„zahrádkáři“. Ti sdružují zájemce o pěstování rostlin. Pro své členy mateřská organizace vydává časopis Zahrádkář. Vznik sahá k roku 1957.
Obdobně
jako
chovatelé
se
svaz
potýká
se
stárnoucí
členskou základnou. Český rybářský svaz místní organizace Police nad Metují Je
organizací
v rámci
Českého
rybářského
svazu.
Svými
aktivitami školí své členy v rybářských dovednostech a znalostech. Seznamuje je s legislativou a podporuje vztah členů a mladé základny k ochraně přírodních zdrojů. Na celorepublikové úrovni je vydavatelem časopisu Rybářství. Český svaz včelařů základní organizace Machov Úkolem machovské organizace na základní úrovni je zajištění odborné
a
společenské
úrovně
místních
včelařů
a
především
působení na mládež a její získávání pro chovatelskou činnost, aby nedocházelo k stárnutí členské základny. Auto-moto klub Police nad Metují Historie klubu sahá do roku 1962, kdy vznikl jako zájmová organizace Svazarmu Kovopol Police. V dnešní době sdružuje členy o historická vozidla. Závodní aktivity klubu byly omezeny v 90. letech, kdy stoupaly bezpečnostní nároky na zajištění závodní tratě a rovněž díky situování Policka v chráněné krajinné oblasti, což s sebou nese zvýšené ohledy na životní prostředí. V dnešní
50
době
je
klub
především
organizátorem
výstav
dopravních
prostředků členů klubu a je organizátorem vzájemné odborné pomoci při jejich restaurování. Ostrostřelecká garda Polická spolek Radecký Historie spolku se píše od roku 1994. Základem je historicky doložený spolek ostrostřeleckých vysloužilců, který v Polici nad Metují působil v roce 1866. Spolek s dvacítkou členů, odvozující své jméno od maršála hraběte Radeckého, se účastní historických bitev,
je
nepravidelným
pořadatelem
některých
na
Policku,
každoroční slavností je jarní odemykání střelnice a štěpánské a svatováclavské střelby. Jako čestná garde se účastní významných událostí na Policku. Spolek vojenské historie T-S Pláň Je zájmové sdružení, které spojuje nadšení pro vojenskou historii, techniku a historické období 19.–20. století. Sdružení sice vniklo ve Stárkově,
ale svými aktivitami, především
pořádání
pietních akci, zasahuje i do mikroregionu Policko. 2.5.2 Muzea a expozice V Polici nad Metují jsou provozována tři muzea, každé má jiného zřizovatele. V okolních obcích Policka nejsou žádná další muzejní zařízení, ani expozice. Muzeum města Police nad Metují Muzeum je nejstarším ve městě. Bylo zřízeno jako Památník města Police nad Metují v roce 1946. V současnosti spadá pod Regionální muzeum v Náchodě, jehož zřizovatelem je Krajský úřad Královéhradeckého
kraje.
Výstavní
prostory
se
nacházejí
v
historických budovách kláštera a staré roubené školy. Expozice je pojata
tradičním
způsobem
a
zaměřuje
se
na
prezentaci
historických předmětů dokumentujících řemesla, obchod a činnost spolků v Policí nad Metují. Část expozice se věnuje kolonizaci Policka,
jsou
zde
zastoupeny
předměty
duchovní
povahy
a
dokumenty ze správy města a církevního panství. V roubené škole,
51
která je otevřena příležitostně, jsou vystaveny předměty běžného života s povahou lidové kultury. 52 Muzeum stavebnice Merkur Expozice bývalé
muzea sídlí
zemědělské
školy
v centru
města v historické
v Tyršově
ulici
v blízkosti
budově
Bezděkova
parku. Muzeum bylo založeno roku 2006 ruku v ruce s obecně prospěšnou
společností,
která
je
jeho
zřizovatelem.
Muzeum
prezentuje produkty stejnojmenné firmy na stavebnice a hračky, které svoji výrobu datuje od roku 1920. Součástí expozice je krom historických stavebnic a současné produkce firmy Merkur Toys s.r.o. i rozsáhlé tzv. ocelové město. Výstavní prostory s klasicky pojatou prezentací jsou doplněny o „hernu“, kde si návštěvníci mohou ozkoušet svoji manuální zručnost na vzorcích stavebnice. 53 Muzeum papírových modelů Nejmladší muzeum sídlí ve stejné budově patřící městu, jako muzeum Merkuru. Muzeum zaměřené rovněž na manuální zručnost a rozvoj tvůrčí fantazie na poli techniky bylo založeno roku 2012. Jeho zřizovatelem je Město Police nad Metují a organizačně spadá pod
Centrum
kultury,
vzdělávání
a
sportu
Pellyho
domy.
Ve
výstavních prostorách je situováno na 1200 exemplářů papírových modelů dokumentujících zálibu ve „vystřihovánkách“ od 16. století až po současnost. Na expozici se podílí okolo 80 modelářů ze střední Evropy – Česka, Polska, Slovenska, ale i Německa – kteří prezentují díla povahy architektonické, technické, ale i z oblasti sci-fi a přírody. Součástí expozice je tvůrčí dílna. 54 2.5.3 Turistika a služby v cestovním ruchu V podkapitolách
2.2.2
Kulturní
dědictví,
2.2.3
Přírodní
dědictví a životní prostředí a především v kapitolách 2.4.2 Sport a volnočasové
aktivity
a
2.4.3
Místa
setkávání,
byly
vymezeny
atraktivity Police nad Metují a Policka. Z těchto deskriptivních
52
Muzeum města Police nad Metují. Regionální muzeum v Náchodě [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://rmn.wz.cz/Muzeum-mesta-Police-nad-Metuji.html. 53 Úvod. Muzeum stavebnice Merkur [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.merkurpolice.cz/. 54 Expozice. Muzeum papírových modelů [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.mpmpm.cz/cs/expozicemuzea-papirovych-modelu/.
52
kapitol vychází, že kulturní dědictví Policka značně pokulhává za přírodními objekty
krásami.
lidové
Přesto
architektury
osamocené a
barokní
společenská
monumenty, místních
činnost
obyvatel citlivě doplňují zemědělskou a skalnatou krajinu v jeden harmonický
celek,
který
je
východiskem
turistické
atraktivity
mikroregionu. Nezbytným artiklem dobře fungující turistické oblasti není jen přírodní a kulturní dědictví nacházející se v území, ale i zázemí a infrastruktura podněcující potencionální návštěvníky k trávení svého času v regionu. K pohodlí přispívá informační centrum. To je pro
Policko
zprostředkováváno
v rámci
Pellyho
domů
v centru
města. Jako jeden z prvních cílů pro příchozí do oblasti, pokud opomeneme webové prezentace, nabízí informace o aktuálních kulturních akcích a typech na turisticky zajímavá místa v rámci svého mikroregionu a v širším okolí. Jelikož je informační centrum pouze základním bodem propagace, je třeba informační materiály rozšiřovat
i
do
míst
kulturních
památek,
pamětihodností
a restauračních a ubytovacích zařízení. Pro region mají největší potenciál turisté, kteří se v oblasti zdrží maximálně možnou dobu. Pro jejich udržení je důležité kvalitní
zázemí
v podobě
restauračních
zařízení
a
ubytování
s pestrou nabídkou od kempů, hotelů až po objekty individuální rekreace. V rámci Policka je provozováno na 40 penzionů a 5 turistických kempů a přes 20 kiosků, hospůdek a restaurací se stravovacím
zařízením.
V blízkosti
významných
přírodních
a
kulturních památek se nacházejí u výchozích bodů dostatečně dimenzovaná parkoviště. S dalším rozvojem turistiky by některá bylo třeba rozšířit. Atraktivitu území zvyšují volnočasové aktivity. Jejich šíře je na Policku rozmanitá (viz podkapitola 2.4.2). Zájemci o aktivní dovolenou
jsou
ale
nuceni
si
k rekreaci
dopravit
své
vlastní
sportovní vybavení a zařízení, jelikož je v území mizivý počet půjčoven sportovního a turistického vybavení. Ty jsou suplovány prodejnami sportovního vybavení od turistiky, cyklistiky až po
53
horolezectví a několika servisními centry především v Polici nad Metují. Charakter oblasti podněcuje k pěší turistice. Nachází se zde řada kvalitně značených cest, které jsou doprovázeny informačními tabulemi
a
zastaveními.
Turistické
přírodními
sceneriemi
atraktivními
stezky
jsou
koncipovány
s přechody
kulturní
a
urbanizovanou krajinou, kde se nacházejí v přijatelných odstupech restaurační zařízení. Morfologie území vybízí ke geoturistice, jejíž stezky
jsou
vedeny
v rámci
chráněného
území
v součinnosti
s pěším turistickým značením. Přírodní a geologické hodnoty jsou uváděny na prezentacích v rámci naučných stezek. Cykloturistika pro náročné i nenáročné je podporována speciálními „cyklobusy“ a vlaky, které umožňují přepravu jízdních kol. Prvořadé je kvalitní značení a výstavba cyklostezek. První lze považovat za standardní, výstavba stezek je v současnosti v oblasti plánování a rozvoje. Pro agroturistiku a hippoturistiku má region venkovského charakteru dobré předpoklady. Stezky pro výuku a milovníky jízdy na koni nejsou v oblasti v podstatě zastoupeny. Agroturistika je nabízena v rámci několika rekreačních zařízení. Zážitková potenciál. kolonizace,
turistika
Tomu na
jsou které
má
z pohledu
nakloněny participoval
budoucnosti
historické projekt
Via
události
velký z dob
Brnedictina 55,
husitských dob, třicetileté války, tažení generála Laudona, nebo prusko-rakouských válek. Nelze opomenout fenomén odsunu a dosídlování, které budí neustále zájem. S tím souvisí zachování některých česko-německých specifik na pomezí, mezi nimiž se výrazně projevuje i rázovitá gastronomie – blízká krkonošské, která
může
být
potencionálním
zájmem
návštěvníků.
Rovněž
polozapomenuté tradice, např. v dnešní době oživovaná poutní cesta do polských Wambierzyc s bazilikou Matky Boží, mohou vzbudit dojem atraktivity v návštěvnicích. Jak bylo zmíněno v kapitole 2.3.4 Sídla, má Policko tzv. neprofilovaný venkov. Na základě definice lze vyvodit, že oblast nedostatečně využívá svůj potenciál. V rámci této oblasti může být 55
Úvod. Via Benedictina [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.viabenedictina.cz/.
54
k zemědělské výrobě a lehkým formám průmyslu (textil a lehké strojírenství) doplňujícím faktorem turistický ruch. Potencionálem, na nějž se v současné době propagace zaměřuje, jsou polští turisté a spolupráce s polskými příhraničními oblastmi, které od vstupu do Evropské unie zaznamenaly nepřehlédnutelný rozvoj. V poslední době
upadá
zájem
německých
turistů.
Generace
„pamětníků“,
stejně jako na naší straně, odchází. Zájem mladších generací Němců může vzbudit společná minulost, kulturní dědictví na česko-polském rozhraní a především možnosti aktivního vyžití. Propagace je ale v tomto ohledu dílčím bodem, mnohem zásadnější je role turistické infrastruktury. 2.5.4 Kulturní a sportovní akce Cílovou skupinou kulturních akcí ve městě jsou především obyvatelé Police nad Metují a blízkého okolí. U některých podniků je přesah na Broumovsko a Hronovsko. V kapitole 2.5.1 byly uvedeny soubory, spolky a zájmová uskupení, které jsou ve velké míře organizátorem kulturních akcí konaných v Polici nad Metují a jejím okolí, případně na nich participují a tvoří doplňkový program větších společenských akcí. Kulturní dění na Policku zaštiťuje organizační složka Města Police nad Metují – Centrum kultury, vzdělávání
a
sportu
Pellyho
domy.
Náplní
činnosti
centra
je
zajištění provozu sportovišť ve městě a především svěřených budov sloužících
ke
papírových organizační
kulturní
modelů složky
a
prezentaci objektů
je
–
Kolárova
Pellyho
pořádání
domů.
divadla, Hlavním
kulturních,
Muzea úkolem
společenských,
vzdělávacích a sportovních akcí, nebo nabídka prostor a sálů pro výstavní účely a konference. 56 Naopak některé festivaly konané na Broumovsku jsou významné i pro Policku. Mezi ně patří např. hudební
festivaly
v Broumově,
nebo
pro
mladé
závodní
interprety
klání,
která
pořádané zabírají
především
svým
akčním
rádiem celý broumovský region – proto zasluhují rovněž zmínku.
56
Pellyho domy - Centrum kultury, vzdělávání a sportu. Policko [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.policko.cz/cs/centrum-kultury-a-vzdelani.php.
55
Novoroční open Jedná se horolezecké klání na obtížnost na umělé stěně v polické Sokolovně, které se koná každoročně v prvním měsíci roku.
Pořadatelem
je
Horolezecký
klub
Ostaš.
Soutěž
má
dvacetiletou tradici a je součástí závodů Českého horolezeckého svazu. V roce 2015 se 24. ročníku zúčastnilo na třicet mužů a téměř desítka žen. Závody psích spřežení Na konci ledna probíhá od roku 2003 v obci Janovičky u Broumova závod psích spřežení, který je součástí Mistrovství České republiky Cross Country. Jelikož je v posledních letech nedostatek sněhu, tak se v konečném důsledku koná jako károví, nikoliv se saněmi. Masopustní průvod masek Je tradičním kláním na přelomu ledna a února v obci Suchý Důl,
která
se
vyznačuje
dodržováním
starých
tradic.
Kromě
obligátního průvodu masek a maškar, je součástí akce večerní masopustní rej v místním kulturním domě. Filmový f estival Jeden svět Police nad Metují V Polici se na počátku dubna 2015 uskutečnil v Kolárově divadle čtvrtý ročník Jeden svět, který spojuje dalších 32 českých festivalových měst. Festival s tématikou dokumentárních filmů o lidských právech byl v Polici uveden poprvé a pořadatelé počítají se zapojením i v dalších ročnících. „Jeden svět přináší Polici každoroční celorepublikově uznávanou kultivovanou kulturní akci, která nemá v dosahu kraje konkurenci, nejbližšími f estivalovými městy jsou Hradec Králové, Pardubice, Ústí nad Orlicí, Chrudim.“ 57 Polický festival nabídl 13 dokumentů, 11 debat a 17 hostů. Mezinárodní Polický vandr Je akcí pořádanou členy Klubu přátel turistiky TJ Spartak Police nad Metují pod hlavičkou Internationaler Volkssportverband a Klubu českých turistů. V roce 2015 se pořádal jubilejní 40.
57
Cit.: Filmový festival JEDEN SVĚT POLICE NAD METUJÍ. Broumovsko [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.broumovsko.cz/cs/filmovy-festival-jeden-svt-police-nad-metuji-#prettyPhoto.
56
ročník. Vandr je načasován na víkend v polovině května a prochází krajinou Policka ve dvou trasách – kratší 15 km a delší 25 km. Jelikož se jedná o akci, která nemá výkonnostní charakter, ale záleží
především
na
účasti,
jsou
vyhlašovány
kategorie
jako:
nejstarší, nejmladší, či nejvzdálenější účastníci vandru. Pouť do Vambeřic Je obnovenou církevně pojatou poutní cestou od polického kostela Nanebevzetí Panny Marie do polské wambierzycké baziliky Panny Marie, Královny rodin. Májová tradice putování, jelikož se jedná o mariánský měsíc, byla obnovena v roce 2002. „Cesta vede malebnou krajinu Policka, Broumovska a Kladska, a je lemována množstvím křížů a soch, které připomínají víru a har monii života lidí, žijících z duchovních hodnot, vzáje mného setkávání a soužití s Bohem a přírodou.“ 58 Broumovská klávesa Broumovská klávesa je mezinárodní klavírní soutěží, která se pořádá od roku 2011. Spadá do repertoáru pořádaných akcí klasické hudby na Broumovsku, kde se prezentují mladí interpreti. Soutěžní repertoár se v roce 2015 zaměřil na skladby z období baroka a klasicismu, romantismu a skladeb komponovaných po roce
1900.
Soutěž
je
rozdělena
do
čtyř
věkových
kategorií
s nejstaršími účastníky ve věku 17 let. Noc kostelů V rámci květnové Noci kostelů se pravidelně účastní se svým programem
římskokatolická
farnost
v Polici
při
kostelu
Nanebevzetí Panny Marie. Husitská církev se účastní sporadicky, stejně tak ostatní svatostánky na Policku. Hudební f estival Za poklady Broumovska Od roku 2006 se koná od konce června do konce srpna šňůra festivalových broumovské
letních skupiny.
koncertů Hudební
v
interiérech
festival
má
kostelů
doplnit
tzv.
turisticky
zajímavou barokní krajinu kvalitní produkcí vážné hudby v podání
58
Pouť do Vambeřic. Policko [online]. 2013 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.policko.cz/cs/novinka-1771-pout-dovamberic.html.
57
mladých
interpretů.
představit
své
umění
Festival
umožňuje
klasické
hudby
mladým
interpretů
v atraktivním
prostředí
dientzenhoferovských kostelů a zároveň přispívá k povědomí široké veřejnosti, jak kritický je stav jedinečných objektů barokního stavitelství a nutnosti vynaložit úsilí na jejich záchranu. Běh do vrchu – běh na Hvězdu Hlavní závod probíhající zvlněným terénem v okolí Police a závody pro děti v interiérech města je organizován lyžařským oddílem TJ Spartak Police nad Metují. Každoročně se ho v první půli července účastní více jak 200 závodníků v široce věkově a výkonnostně rozvrstvených kategoriích pro děti, juniory, muže, ženy a veterány. Tratě jsou dle věku a kategorie 5 km a 8,9 km s převýšením až 250 m. Jiráskův Hronov Je známým mezinárodním festivalem amatérského divadla v Hronově, který se koná od roku 1931 na přelomu července a srpna. Hronov sice nenáleží do polického mikroregionu, ale přesah festivalu jej zasahuje. Dozvukem hronovského klání amatérských divadel jsou Polické divadelní hry. Polická Kvíčerovská pouť Při
slavnosti
Nanebevzetí
Panny
Marie
(15.
srpen)
pod
záštitou Centra Pellyho domy se koná v sobotu a neděli tradiční Kvíčerovská pouť. Těžištěm konání nejvýznamnější slavnosti ve městě
je
Masarykovo náměstí.
Doprovodný
program
je
volně
roztroušen po celém městě a obsahuje řadu akcí, mezi něž náleží pouťové
atrakce,
stánkový
prodej,
výstavy
obrazů,
zvířectva,
citrusů a subtropických rostlin, jarmark, přehlídka historických vozidel, ukázka řemeslných prací, koncerty, taneční zábavy atd. Mezinárodní horolezecký f ilmový f estival v Teplicích nad Metují Festival se sice nekoná přímo na Policku, ale blízkost Teplic, regionální sounáležitost a programové zaměření festivalu mají spojitost i s polickým mikroregionem. Festival pořádaný vždy na konci srpna překročil již 30. ročník. Orientuje se na mezinárodní přehlídku profesionálních a amatérských filmů s horolezeckou a
58
sportovní
tématikou,
především
zaměřenou
na
adrenalinové
sporty. Festival je soutěžní a doprovází ho program s horolezeckým závodem zařazeným do závodů Českého horolezeckého svazu, nebo jarmark s outdoorovým vybavením. 59 Specialized Rallye Sudety Obdobně jako „horolezecký festival“, tak i Rallye Sudety – závod horských kol – se pořádá v Teplicích nad Metují. Police nad Metují a Policko na závodě participují historicky (byl založen polickým respektive pěkovským rodákem Jaroslavem Soumarem), ale i místně, jelikož 110 km dlouhý závod nejnáročnějšími terény sklaních oblastí Broumovského výběžku, kde součet převýšení se rovná 3000 m, je z velké části realizován i na Policku. Termín konání je první, nebo druhý víkend v září a na zajištění trasy se podílejí
místní
obce.
Klání
si
získalo
značnou
reputaci
mezi
závodníky a „v roce 2001, 2004 a 2009 se Rallye Sudety jely jako Mistrovství České republiky MT B – XCM a v posledních letech to je tradiční f inále Českého poháru MTB – XCM.“ 60 Garden party Je
oblíbenou
nádechem
recese.
akcí
v době
Pořádá
se
babího léta od
roku
–
2000.
konec
září
–
Organizačně
s je
zaštítěna místními obyvateli pod vedením Renaty Steinerové a jejího manžela. Průvod v tematicky zvolených dobových oděvech se z polického náměstí vydává na horu Hvězda, kde je součástí programu recesistická haléřová dražba předmětů, jež jsou jisto jistě dobové. Tradiční Suchodolské posvícení Je akcí navazující na klasické venkovské tradice. Koná se v obci
Suchý
posvícenský
Důl
na
průvod
konci
září.
Stěžejní
v tradičním
duchu
částí
programu
křížovou
je
cestou,
doprovázený dechovou hudbou a zakončený mší Svatou v kapli Panny Marie Lurdské. Předcházejí mu akce soutěže požárních družstev a posvícenská taneční zábava. 59
O nás. Mezinárodní horolezecký filmový festival [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.horolezeckyfestival.cz/. 60 Cit.: R all ye Su d et y M TB . Red Point Teplice nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://redpointteam.cz/zavody/rallye_sudety/.
59
Běh Broumovskými stěnami Je
zářijovým
závodem
pořádaným
lyžařským
oddílem
TJ
Spartak Police nad Metují. Stejně jako závod Běh na Hvězdu je rozdělen do široké výkonnostní škály. Běh o délce 25 km je veden náročným terénem Broumovských stěn, kde je v jednom úseku převýšení 220 m na 2 km. Začíná v polické části Hony a konči v Machovské Lhotě. Polické divadelní hry Polické divadelních
divadelní souborů,
mezinárodním
festivalu
hry které
jsou mají
přehlídkou svůj
amatérského
amatérských
předobraz
divadla
v srpnovém
Jiráskův
Hronov.
Mladší polické hry konané vždy na začátku podzimu (září/říjen) pomalu
uzavírají
sedmou
dekádu
svých
ročníků
představení.
Součástí je doprovodný program. Zimní táboření na Hvězdě Je
jednodenní
přenocovací
akcí
na
Hoře
Hvězdě,
kterou
každoročně pořádá jako jednu ze svých stěžejních akcí Klub přátel turistiky na začátku prosince. Silvestrovský vejšlap k Čertově skále Je turistiky.
třetí
stěžejní
Cílem
akce
tradičně je
pořádanou
setkání
akcí
obyvatel
Klubu
Police
s
přátel
krátkým
odpolední pochodem k Čertově skále nad Suchým Dolem a okolo kaple Panny Marie Lurdské se zastaveními křížové cesty. Pod skalou probíhá přivítání s čertem, tradičně se podává Čertův šleh a účastníci vždy obdrží pamětní pohlednici s razítkem. 2.5.5 Regionální spolupráce Základním
svazkem,
v kterém
je
Police
nad
Matují
angažována, je Mikroregion Policko. Jsou v něm zastoupeny obce s pověřeným
obecním
úřadem
v Polici
nad
Metují.
Základním
vymezeným cílem svazku obcí je rozvoj turistického ruchu a ochrany přírody. 61
61
Svazek obcí Policko. Policko [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.policko.cz/cs/svazek-obci.php.
60
Turistický region Kladské pomezí je organizován skrze obecně prospěšnou společnost Branka. V ní se sdružují především obce z okresu Náchod. Cílem společnosti je propagace značky Kladské pomezí, vydávání tiskovin, provoz webového portálu a prosazování zájmů oblasti vůči krajskému úřadu, ministerstvu a agentuře Czech Tourism. 62 Ve spolupráce s regiony v Polsku je největším uskupením Euroregion Glacensis, který sdružuje obce v rozlehlém území v tzv. Kladské oblasti. Iniciátorem byla polská strana, která chce docílit rozvoj spolupráce obou částí euroregionu na základě Evropské charty přeshraničních regionů. Koordinace v podobě doporučení a námětů hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje dotčeného území a jejich vzájemnost k programů m, které připravují a realizují příslušné orgány příhraničního regionu v Polské republice a České republice. 63 V praxi to má znamenat plánování,
v
zlepšování
oblasti životního
infrastruktur
hospodářství
a
prostředí,
přesahující
spolupráci v územním
státní
obchodu,
výstavbě
v a
hranice,
zachování
a
přizpůsobení
spolupráce
při
předcházení vzniku, průběhu a odstraňování důsledků přírodních katastrof a živelných pohrom, rozvoj turistiky a zřizování nových hraničních přechodů, spolupráce v oblasti školství, kultury a sportu, spolupráce v humanitární a sociální oblasti. 64 V rámci této spolupráce vznikl region Broumovsko & Noworudsko, na kterém Police nad Metují přímo neparticipuje. Geograficky nejvýznamnějším partnerským městem Police nad Metují je 60 tisícová polská Świdnica. Dohoda mezi městy ze 14. května 1994 přislibuje „rozvoj vzájemných přátelských vztahů a spolupráci na úseku kultury, osvěty, vědy, techniky, sportu a hospodářství. Základem spolupráce jsou přímé styky mezi obyvateli, společenskými
organizacemi,
institucemi
i
hospodářskými
skupinami obou měst.“ 65 V roce 2015 byla z grantového systému 62
Branka o. p. s. – Představení organizace ve zkratce. Kladské pomezí [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.kladskepomezi.cz/cs/destinacni-spolecnost/kladske-pomezi-ops/. 63 Cit.: Úvodem. Euroregion Glacensis [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.euroglacensis.cz/uvodem.html. 64 Cit.: ibidem. 65 Cit.: Partnerská města. Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/radnice/partnerska-mesta/.
61
města
Police
nad
Symphonyorchestra
Metují
o.s.,
podpořena
jejímž
cílem
je
akce
koncert
ve
sdružení Swidnici.
V roce 1995 byla za přispění Střediska pro nevládní styky FMZV podepsána smlouva s italským městem Saltara. Se sedmitisícovým městem v provincii Umbria mají být naplňovány vzájemné vtahy ve stejném duchu, jako se Świdnicí. Třetím partnerským městem Police nad Metují je bosenský Travnik s 16 tisíci obyvateli. K němu nejsou blíže uvedeny vzájemné přísliby. Obecně lze považovat vztahy partnerských měst za vlažné. 2.5.6 Regionální produkty V návaznosti na regionální spolupráci se speciálním typem regionální propagace a identity stávají některé místní produkty. V rámci Broumovska je udělována regionální značka nejen vcelku banálním předmětům bez výraznějšího odkazu na místní tradici, ale
i výrobkům,
podstatně. vyzrálého
Náleží bio
které
zdejší
sem
produkty
hovězího
masa,
oblast
charakterizují
z potravinářské
přes
tradiční
vcelku
výroby
pečivo
–
od
z polické
Kvíčerovské pekárny, nebo masné výrobky masny Pejskar, až po radešovský chléb ze statku Tilia. Dále jsou certifikovány včelí produkty, výrobky z ovčího rouna, broušené sklo a tradiční textilní průmysl zastupují ručně tkané kanafasové a žakárové textilie z polické výroby Václava Zítka. Certifikovány jsou i produkty moderní doby, např. stínící technika Pavon. 66 2.5.7 Propagace kultury a cestovního ruchu Propagace závisí na místní nabídce a zvolených cílových skupinách. V současnosti je zaměřována na běžné turistické vyžití. Z toho
plyne
dovolenou
ve
cílová
skupina
vnitrozemí,
či
trávící turista
na
individuální poznávacím
rodinnou zájezdu.
Skupině aktivně trávicí dovolenou je vymezena menší zájem – pravděpodobně díky menší dostupnosti pro ně nabízených služeb. Tomu odpovídá převažující charakter propagačních materiálů nabízených v informačních centrech a dalších zařízeních. Zde jsou 66
Broumovsko regionální produkt. Regionální produkty [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/broumovsko/cs/certifikovane-produkty/.
62
kromě
obligátních
turistických
průvodců,
map,
propriet
a
suvenýrů k dostání i aktuální informace o dění v regionu. Město Police vydává svůj Polický měsíčník v němž jsou k dostání aktuální informace o kulturním dění na Policku a jeho okolí. Participace v organizacích regionální spolupráce umožňuje prezentaci s širším dosahem ve společných tiskovinách a propagačních materiálech. Mikroregion Policko nabízí turistům své propagační materiály, které v polštině, němčině a angličtině prezentují zdejší zajímavosti. V rámci projektu Oslavy řemesla a tradičních produktů českopolského pohraničí – Policko byla vydána pod záštitou Euroregionu Glacensis brožura Policko a Radkó wsko. Pod záštitou Regionu Broumovsko, respektive Společnosti pro destinační management Broumovska, je vydávána rozsáhlá řada informačních průvodců po kulturním a přírodním dědictví regionu, včetně map a atraktivního fotografického materiálu, v několika jazykových mutacích. Rovněž je vydavatelem sezónních turistických novin Letní.Broumovsko a Zimní.Broumovsko.
Policko
je
organizováno
v rámci
turistické
oblasti Kladské pomezí, které kromě brožur s typy na výlety, vydává i sezónní turistické noviny Kladské pomezí a pro jednotlivé podregiony
i
tématicky
aranžované
Toulky
kladským pomezí m
s typy na třídenní rodinné výlety. V dnešní
době
je
nezbytná
dostatečná
informovanost
individuálních návštěvníků před vlastním příjezdem. Dříve obvyklé průvodce
v dnešní
prezentované
na
době
webu.
z velké Internetové
části
nahrazují
stránky
vesměs
informace provozují
vydavatelé propagačních a turistických tiskovin. Náleží sem web Broumovsko.cz, Nase.Broumovsko.cz, KlasterBroumov.cz, Policko.cz, nebo Kladske.Pomezi.cz. Dalšími zdroji informací jsou stránky správy CHKO Broumovsko, nebo městského úřadu v Polici nad Metují a v Broumově. Kromě naditých informací jsou bezesporu výhodou interaktivní mapy, které nabízejí weby Broumovsko.cz a Kladske.Pomezi.cz.
63
2.5.8 Kulturní politika a její financování Jak bylo zmíněno již v předchozí kapitole 2.4 Vybavenost a služby je město Police nad Metují zřizovatelem příspěvkových organizací,
mezi
něž
náleží
kulturní,
sportovní
a
vzdělávací
instituce a centrum zodpovídající za cestovní ruch a kulturní život ve městě a jeho okolí. V roce 2014 mělo město příjmy 4 557 809 Kč spojené přímo či nepřímo s kulturou, sportem, vzděláváním, cestovním ruchem a podnikáním společenských a vzdělávacích akcí (jsou započteny i loterie) – viz tabulka č. 1: Tab. č. 1 Příjmy v oblasti kultury 2014 67 Daňové příjmy Poplatek za užívání veřejného prostranství Poplatek ze vstupného Poplatek z ubytovací kapacity Odvod z loterií a jiných podobných her Odvod z výherních hracích přístrojů
42 946 Kč 4 592 Kč 24 052 Kč 156 511 Kč 1 903 744 Kč
Nedaňové příjmy Cestovní ruch
307 751 Kč
Divadelní činnost
368 059 Kč
Kino
27 240 Kč
Činnost muzeí a galerií – Muzeum papír. modelů
903 218 Kč
Měsíčník
134 477 Kč
Zájmová činnost v kultuře (CKV)
481 335 Kč
Ostatní záležitost kultury -KOS + ostat.kultura Sport. zařízení v majetku obce (vlek, hřiště)
53 585 Kč 150 299 Kč
V roce 2014 mělo město výdaje 41 183 389 Kč 68 spojené přímo či nepřímo s kulturou, sportem, vzděláváním, cestovním ruchem a podnikáním společenských a vzdělávacích akcí – viz tabulka č. 2:
67
Zdroj: Město Police nad Metují: Rozpočtové příjmy pro rok 2015Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2014. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/modules/file_storage/download.php?file=fddb0c6b|517. 68 V roce 2014 byl součástí hodnoty Základní školy investiční projekt "Soubor opatření ke snížení energetické náročnosti ZŠ Police nad Metují", který byl spolufinancován z programu EU OP ŽP s rozpočtem 18 850 000 Kč. V roce 2015 byl rozpočtem stanovena položka na v předchozích letech rámcově běžných 5 319 616 Kč. Zdroj: ibidem.
64
Tab. č. 2 Výdaje v oblasti kultury 2014 69 Cestovní ruch - CKV info
599 359 Kč
Základní školy
24 310 767 Kč
Základní umělecké školy
4 281 063 Kč
Ostatní záležitosti vzdělávání
11 153 Kč
Divadelní činnost
901 875 Kč
Kino
35 394 Kč
Činnosti knihovnické
1 792 140 Kč
Činnosti muzeí a galerií
1 116 502 Kč
Výstavní činnost v kultuře – Region. muz. Náchod
180 000 Kč
Vedení kronik
46 346 Kč
Kulturní památky
355 772 Kč
Kulturní památky místního významu
67 440 Kč
Měsíčník, kvíčerovské noviny
243 232 Kč
Zájmová činnost v kultuře - CKV
1 914 141 Kč
Ostatní záležitost kultury - CKV kultura
300 304 Kč
Sportovní zařízení v majetku obce (vlek+hřiště..)
1 000 117 Kč
Ostatní tělovýchovná činnost
1 653 500 Kč
Ostatní zájmová činnost a rekreace
468 000 Kč
Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň
1 906 284 Kč
Město Police nad Metují má svůj grantový program. Dotace z programu jsou určeny především na podporu projektů zaměřených na aktivity mládeže, tělovýchovy a sportu, na sociální služby, podporu
rodin,
požární
ochranu,
kulturu,
vzdělávání,
vědu,
zdravotnictví, protidrogové aktivity, prevenci kriminality a ochranu životního prostředí. Z programu bylo pro rok 2015 v prvním kole přerozděleno 1 000 000 Kč. Do druhého kola, jehož uzavírka je na konci
května,
je
alokováno
800 000
Kč. 70
Z
celkové
částky
v prvním kole byla podpořena 265 500 Kč sociální a kulturní oblast.
Jednalo
se
o
24
položek
podpory
činnosti
místních
sdružení a spolků a některých jejich akcí, které pořádají. Částkou 734 500 Kč bylo podpořeno 29 sportovních organizací a akcí,
69
Zdroj: ibidem. Zdroj: Grantový program města Police nad Metují. Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2014. [cit. 2015-0424]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/radnice/granty-a-prispevky-spolkum/grantove-podminky/.
70
65
z nichž největší díl a celkově největší položku obdržely TJ Spartak a TJ Sokol. 71 Město se ve spolupráci se státními agenturami a agenturami pro místní rozvoj pokouší dosáhnout na dotační tituly. V roce 2004 byla ve spolupráci s Centrem evropského projektování vypracována žádost na získání finančních prostředků na vybudování Centra celoživotního vzdělávání, která byla spolufinancována z prostředků Evropské unie. Byly tak rozsáhle adaptovány a rekonstruovány Pellyho domy, v nichž dnes sídlí knihovna a Centrum kultury, vzdělávání a sportu. Dlouhodobě se jednalo o nejvyšší investici města. 72 Z Fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis se pro město podařilo získat 85 % z investované částky 8 139 € na projekt Mezinárodní
modelářské
dny.
Projekt
využívá
přeshraniční
spolupráci s nedalekým polským Radkówem. Společnými výstupy byla mezinárodní soutěž, výstava soutěžních modelů a modelářská dílna, která má rozvíjet jemnou motoriku, kreativitu a trpělivost dětí. Výsledky slouží k vzájemné prezentaci spolupráce. V roce náročnosti
2013 budov
z Operačního Maximální
byl ZŠ
vytvořen Police
programu
výše
podpory
nad
Životní při
Snížení
projekt Metují
a
získána
prostředí
nákladech
24
energetické podpora
Evropské mil.
Kč
unie.
měla
být
11 292 600 Kč. Police nad Metují v roce 2014 vynaložilo 355 772 Kč na kulturní památky a celkově 1 296 502 Kč na muzejní činnost. Z dostupných dohledat,
zda
dokumentů Police
nad
–
rozpočty Metují
města
čerpá
a
zprávy
z dotačních
–
nelze
programů
Ministerstva kultury. Z nich může díky svému statutu městské památkové zóny získat podporu v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Město je vlastníkem dvou architektonických kulturních památek – radnice a staré školy –, které jsou v dobré kondici a stěží by splnily
71
Zdroj: Poskytnuté transfery (finanční vztahy k jiným osobám) v rámci rozpočtu města Police nad Metují. Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2014. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/modules/file_storage/ download.php?file=4c72c047|518. 72 Celkovou částku vynaloženou na rekonstrukci, výši podpory EU ani spoluúčast města nebylo možné dohledat.
66
podmínky
pro
vstup
Programu
do
záchrany
architektonického
dědictví, který je rovněž programem MK. Naopak klášterní budova by mohla získat v tomto programu, který lze využívat etapově, prostředky na opravy některých chátrajících částí. Havarijní
program,
jehož
garantem
jsou
Územní
odborná
pracoviště Národního památkového ústavu, v Polici nad Metují může
využít
např.
kulturní
památka
barokní
sýpky.
Program
restaurování movitých kulturních památek, který je zaměřen na umělecká výtvarná díla a uměleckořemeslné práce, neumožňuje městu díky podmínce umístění děl v budovách zpřístupněných veřejnosti o dotaci žádat, jelikož v jeho objekt se taková díla nenacházejí. Takovou podmínku by mohl splňovat opět klášter, či kostel
v majetku
církve.
Podpora
obnovy
kulturních
památek
prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, který je zaměřen na kulturní památky mimo městské památkové zóny, které nejsou národními kulturními památkami, může využít například kaple na Hvězdě, nebo nedaleká benediktinská myslivna. Nově
vzniklá
muzea
by
mohla
čerpat
z dotačních
titulů
Ministerstva kultury se zaměřením na muzea, galerie a ochranu movitého kulturního dědictví. Jednalo by se především o podporu z Programů
kulturní
aktivity.
S ohledem
na
výchovně
vzdělávací
charakter Muzea Merkuru a Muzea papírových modelů, by krom programů
pod
označením
standardizovaných muzea
čerpat
z
veřejných
A
a
D
služeb
podprogramu
a
zaměřených
na
podporu
spolků,
Podpora
projektů
podporu mohla
výchovně
vzdělávacích aktivit v muzejnictví. 73
73
Ze zveřejněných výročních zpráv Muzea papírových modelů pro roky 2012 a 2013 nebylo zřejmé, zda a případně v jakých částkách byly čerpány prostředky na činnost muzea z programů Ministerstva kultury při konání workshopů a edukativních programů. V roce 2013 byly využity prostředky z Fondu mikroprojektů Euroregionu Glacensis. Viz 2.5.8 Kulturní politika a její financování.
67
III. SWOT analýza 3.1
SWOT analýza Police nad Metují a Policka
Základním principem SWOT analýzy je utřídění informací vytyčeného problému (v tomto případě analýzy perspektiv obce) z pohledu
vnitřního
prostředí,
tedy
silné
a
slabé
stránky,
a
vnějšího prostředí, tedy příležitosti a ohrožení. K této analýze je zapotřebí zhotovit situační analýzu (viz II), která deskriptivním způsobem v maximální míře a věcně charakterizuje zkoumané prostředí
–
Podmínkou
organizaci, dobře
společnost,
provedené
správní
SWOT
celek,
analýzy
či je
region. aktivní
získávání informací z více zdrojů a jejich podrobení kritickému šetření. Jednotlivé body ve čtyřech kategoriích SWOT analýzy je třeba podrobit široké diskuzi, zda je jejich hodnota skutečně relevantní a vytřídit irelevantní, či propojit charakterově podobné. 3.1.1 Silné stránky
68
•
bohatá historie
•
zachované hmotné kulturní dědictví
•
udržované interiéry a budovy měst a obcí
•
vysoká kvalita životního prostředí
•
přírodní dědictví chráněné krajinné oblasti
•
historie cestovního ruchu
•
kvalitní turistické zázemí
•
sociální soudružnost
•
celoročně organizovaný společenský život
•
rozmanitost spolkového života
•
vynikající základní umělecká škola
•
malé soukromé podniky a maloobchodní prodejny
•
návrat k tradicím a tradičnímu způsobu život
•
podprůměrná nezaměstnanost
•
angažmá ve svazcích obcí
•
využívání dotačních titulů
•
vlastní grantový systém města
•
vybavenost veřejnými institucemi
•
dostatek prostor pro konání větších kulturních akcí
•
dostatek prostranství pro volnočasové aktivity
•
podpora města spolkům a sdružením
3.1.2 Slabé stránky •
okrajová oblast ČR
•
nízká kvalita dopravní infrastruktury
•
špatné propojení s vnitrozemím a zahraničím
•
špatná dostupnost železniční dopravy
•
nízká četnost přeshraničních styků
•
pomalá revitalizace zemědělské krajiny
•
maloměstský charakter
•
brownfields v centru města
•
neutěšená urbanistická koncepce podél ulice Ostašská
•
nevyužívaná kapacita kulturní památky kláštera
•
chybějící koncepce architektonického pojetí novostaveb
•
podprůměrné příjmy a nižší životní úroveň obyvatel
•
absence velkých podniků
•
nízké příjmy města a obcí brzdící větší investice
•
chybějící koncepce turistického rozvoje
•
město jako turistická „brána“ do oblasti – krátký pobyt návštěvníků
•
absence vícedenních společenských akcí
•
společenské akce místního významu
•
grantový systém dotující především dvě instituce
•
nízká aktuálnost informací na webech
•
nízká propagace mikroregionu – pouze v rámci větších svazků obcí (Broumovsko, či Kladské pomezí)
3.1.3 Příležitosti •
vytvoření konceptu turistického rozvoje
•
rozvinutí turismu se zaměřením na alternativní trávení dovolené
69
•
vytvoření poradního orgánu pro kulturu a turismus se zaměřením na získávání dotací
•
participace místních podnikatelů na rozvoji města
•
využití potencionálu mikroregionu a městských sálů a prostor pro konání firemních akcí
•
propracovaný program pro turisty
•
rozvíjející se přeshraniční vztahy
•
rozvíjení nových partnerství v Polsku a Německu
•
cílená propagace turismu v partnerských městech
•
cílená propagace ve velkých českých městech
•
využití potenciálu kláštera
•
podpora a rozvoj drobného podnikání
•
vybudování
půjčovny
s
turistickým
a
sportovním
vybavením •
začleňování brownfields do živého organismu města
•
obnova řemesel – navázaní na textilní minulost
•
propagace regionálních produktů
•
vícedenní společenská akce přesahující region
•
zrovnoprávnění grantového systému
•
rozvíjení dalších aktivit mládeže
•
rozvoj programů na motoriku dětí
•
zvýšit počet atraktivit ve městě – výstavba lanového centra
3.1.4 Ohrožení
70
•
malé finanční zázemí pro větší projekty
•
neschopnost dosáhnout na dotační tituly
•
složitá administrativa
•
malá zkušenost s náročnějšími projekty
•
nedodržení stanovených dlouhodobých cílů
•
minulost
•
odliv mladých lidí a lidí v produktivním věku
•
nízká úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení
•
nižší kvalita služeb
•
snížení atraktivity regionu a odliv turistů
IV. Návrhová část 4.1
Koncept kulturního a turistického rozvoje
Policko je díky své geografické poloze „vstupní brány“ na Broumovsko a do skalních měst, rozvíjející se infrastruktuře a svému přírodnímu a kulturnímu dědictví vhodnou destinací pro rozvoj nových turistických aktivit, které by odrážely zdravý životní styl. Oblast Policka s neporušeným životním prostředím a blízkými kulturními hodnotami vybízí k dlouhodobým pobytům, které by se mohly stát i tradičním cílem pro celoroční aktivity. V Polici nad Metují chybí dlouhodobý plán rozvoje kulturního života a turistického ruchu. Doposud nebyly stanoveny priority, kterými by se město mohlo řídit při svém strategickém plánování a podpoře místním podnikatelům. Informační centrum, či členství v dobrovolných
spolcích,
nezaručují
příliv
návštěvníků,
jelikož
propagace regionů je plošná, bez širšího zaměření na specifika mikroregionu. Tím se vytrácí „konkurenční“ zápolení a mikroregion se
pouze
„veze
ve
vlaku“
centrálně
vytvářených
pobídek
pro
potencionální návštěvníky. Vlastní koncepce rozvoje na základě analýzy prostředí by lépe stanovila možnosti naplňování cílů s využitím místního potenciálu. V součinnosti s vypracováním konceptu by byl vytvořen poradní orgán
či
agenturu,
které
by
zahrnovaly
vedoucí
pracovníky
kulturních institucí v obci, zástupce města a místní podnikatele. Takový orgán by každoročně vyhodnocoval plněná stanovených dlouhodobých
cílů
a
přijímal
nové
návrhy,
které
by
vedly
k zefektivnění naplňování konceptu, podporou by byla dotazníková šetření. Zevrubná
znalost
mikroregionu
prostředí
dlouhodobých potřeb by napomohla které
by
místních
pak
bylo
úspěšnější
podnikatelů,
ať
i
přímo
a
jeho
cílenému podávání dotací,
v
jejich
či
čerpáni.
nepřímo
Participace
zainteresovaných
v cestovním ruchu, by mohla přinést jejich vyšší zájem a podporu propagace
mikroregionu.
Zároveň
by
byla
stimulována
snaha
71
podnikatelů nabízet vyšší kvalitu služeb se zvyšujícím se počtem návštěvníků. Stanovením dlouhodobých cílů a skupiny, na kterou by se mikroregion soustředil, by umožnilo nejen efektivnější propagaci na
internetu,
nebo
propracovanější systém přístup
v propagaci
v tiskovinách,
ale
cílené
Nezbytností
nabídky.
mikroregionu
na
umožnilo
trzích
by
je
i
aktivní
cestovního
ruchu
v Česku, ale i v zahraničí, které by mohli oslovit i firmy pro konání aktivních teambuildingových setkání, či menších konferencí. 4.2
Navázání nových partnerství
V současnosti
má
město
Police
nad
Metují
tři
oficiální
partnerská města. V Polsku, v Itálii a Bosně a Hercegovině. Aktivní spolupráci navazuje pouze s nejbližším a největším z nich, a to polskou
Świdnicí.
Další
obcí,
opět
polskou,
s kterou
město
spolupracuje, je příhraniční Radków. Z dlouhodobého hlediska by bylo
vhodné
navázat
bližší
vztahy
i
s nejbližším
stotisícovým
městem, a to nikoliv Hradcem Králové, ale Wałbrzychem. Obyvatelé tohoto města by mohli ocenit tradiční krajinu českého venkova a množství kulturních památek církevního charakteru. Svoji aktivní dovolenou by mohli trávit ve skalních městech, cyklistickými výlety,
nebo
v areálu
města
a
obcí,
kde
by
využívali
místní
sportoviště, pohostinství a parky. Partnerství, případně propagace mikroregionu, by mohla mít svůj úspěch i ve vzdálenějších částech polského Slezska, které se vyznačují
odlišným
životním
prostředím.
charakterem Těmi
by
krajiny, mohly
být
nebo
zdevastovaným
těžkým
průmyslem
zasažené Katovice, nebo rovinatý region Wrocławi. V německy
mluvících
zemích
doposud
hrozí
vzájemné
nepochopení a návrat k nevyjasněné minulosti. Přes tato spíše dojmová tvrzení, by 75 let po tragických událostech měla být rozvíjena vzájemná pomoc a německá minulost by mohla působit stejně zajímavě pro návštěvníky, jako české osídlení Banátu, či Volyně pro Čechy. Rozvíjením vzájemných vztahů a podporou
72
služeb by byla stimulována jejich kvalita a růst. Obdobně lze uvažovat i o propagaci v českých městech. 4.3
Využití potenciálu kláštera a brownfields
Polický klášter v současnosti patří do majetku broumovských benediktinů. Ti dávají v údržbě a kultivaci přednost kulturně a historicky významnějšímu objektu kláštera v Broumově. V silách města by nebylo samostatně zpravovat rozlehlý areál polického kláštera, avšak vzájemná kooperaci v nakládání s tímto majetkem by mohla být pro obě strany přínosem. Klášter, z vlastnictví benediktinů
je
vyjmut
farní
kostel,
je
v dnešní
době
zčásti
využíván pro byty (zadní trakt) a z části regionálním muzeem. Sporadicky se zde konají akce místních občanů – např. parafráze na strašidelný hrad, strašidelný klášter. Klášter by mohl být v případě
vzestupu
k ubytovacím,
či
Policka
jako
konferenčním
turistické účelům.
oblasti
využíván
Adaptace
kulturní
památky by však byla v jeho některých částech náročná. V centru města se nachází stará mlékárna, která od konce 90. let chátrá, jelikož nemá majitele. Pokud by město získalo objekt do svého vlastnictví, vznikla by tu příležitost pro kultivaci okolního prostoru. Objekt pohodlně dostupný z náměstí by mohl doplnit
funkci
„jugendherberge“.
Pellyho Tento
domů typ
a
nabízet
ubytování
ubytování
vhodný
jak
pro
typu velké
zájezdy, tak pro individuální rodinnou dovolenou, je specifický svojí levnou nabídkou pohodlného ubytování na delší i kratší dobu s možností stravování. V tomto případě by se jednalo pouze o způsob, jakým by mohlo být ubytování nabízeno, jelikož v českých podmínkách chybí to, co dělá německé ubytovny efektivní, a to je jejich síť. 4.4
Děti a řemesla
Město svými aktivitami v muzejnictví již nastínilo snahu o zlepšení zručnosti dnešních mládeže, kdy jejich IT dovednosti výrazně převyšují nad těmi motorickými. S ohledem na lehkou kovovýrobu a textilní produkci, by mohla být stávající expozice ve staré
škole
částečně
převedena
do
interaktivní
podoby.
Ve 73
spolupráci se ZUŠ by mohly být nabízeny workshopy se zaměřením na
rozvíjení
zkušeností
mládeže
s řemeslem
–
tkalcovství,
hrnčířství, malování, či vyšívání. 4.5
Vícedenní společenská akce
V Polici nad Metují je organizována pouze jediná velká akce přesahující region – Kvíčerovská pouť. Z tohoto pohledu by bylo vodné zorganizovat další událost s hlavním tématem, které by bylo doplněno o širší doprovodný program. V tématech lze čerpat v minulosti, mezi nimiž by mohly být využity za vodítko tradiční textilní trhy z 19. století. Ty by v dnešní době mohly být doplněny o festival regionálních výrobků nejen z Česka, ale i z blízkého Polska. Byla by tak podpořena přeshraniční spolupráce a obchod, které byly historicky pro tuto krajinu ekonomickým přínosem. Vhodným termínem by mohla být doba okolo svatého Václava. Další možností je konání historických vojenských přehlídek. Mírná
krajina,
kterou
mašírovala
řada
vojsk
včetně
generála
Laudona, by byla vhodnou kulisou pro prezentaci vojenských manévrů
inscenovaných
válečných
takováto
náročná
organizována
akce
bojů.
V minulosti
místním
již
byla
sdružením,
ale
jelikož se jedná o složitý podnik, je opakována v nepravidelných intervalech. Vojenská historie v dnešní době zažívá boom a za přispění města by mohla přilákat nejen velké množství účastníků, ale i akcechtivých návštěvníků. Vhodným termínem by mohly být květnové svátky, nebo konec dubna. 4.6
Půjčovna turistického a sportovního vybavení
Vzdálenost vlakové zastávky by mohla být kompenzována zřízením půjčovny kol pro turisty. Ta je v současnosti pouze v Adršpachu. Police nad Metují by tak byla výchozím bodem a zastávkou na cyklostezce do vzdálenějších skalních měst. Přímo v obci – ve vlastním městě, nebo v některé z přičleněných částí, by mohla být založena v sezóně půjčovna cyklistiku.
74
sportovního
celotýdenně fungující opravna a
vybavení
pro
turistiku,
horolezectví
a
V. Závěr Předložená práce má nastínit kulturní život v Polici nad Metují a jejím okolí. V jednotlivých kapitolách jsem se pokusil s maximální nezaujatostí nastínit stávající stav kulturního života v obci, což je široký pojem, a vytyčit možný rozvoj. V některých kapitolách jsem se setkal s nedostatky, které jsou spojeny se sepsáním
obdobného
elaborátu.
Po
zevrubné
úvaze
musím
konstatovat, že i při maximální korektnosti je zapotřebí brát v potaz, že obdobné práce na odborné úrovni by měly vznikat v týmech.
Jednotlivec
tíhne
k zjednodušování,
či
k jednostrannému zaměří, což snižuje kvalitu vývodů takovéto studie. V dnešní
době
jsou
obecně
dostupné
odborné
studie
zabývající se rozvojem měst a obcí z mnohočetného pohledu (což u psaní
„prvotiny“
může
způsobit
využití
nevhodné
odborníky
odsuzované práce – doufám, že jsem se tohoto vyvaroval). Jsou rovněž jednoduše k dostání statistická data, v některých případech i jejich interpretace. Kvalitu práce by zvýšilo konání konference na téma např. Kulturní život v Polici nad Metují, rozhovory, nebo dotazníkového šetření mezi „starousedlíky“ a návštěvníky. Na první jsem neměl kapacity, rozhovory „face to face“ jsem mohl absolvovat mnohokrát, jelikož z oblasti pocházím, ale dotazníkové šetření jsem
podcenil,
jelikož
mi
chybí
statistická
zkušenost
při
vyhodnocování. Proto svoji práci považuji spíše za úvahu nad perspektivami příhraniční obce v severovýchodních Čechách, než materiál hodný koncepčního využití. Mohl by však být podnětným podkladem pro zpracování
odborné
studie,
která
by
dokázala
výstižněji
charakterizovat a fundovaněji řešit rozvoj maloměsta s dozajista výrazným sociálním, turistickým a kulturním potenciálem. Na to se mi touto prací snad podařilo poukázat.
75
VI. Resumé 6.1
Resumé
Tato diplomová práce se zaobírá kulturním životem v Polici nad
Metují,
nacházející
se
v Královéhradeckém
kraji
v Broumovském výběžku. Město je historicky svázáno s nedalekým městem
Broumov.
Obě
benediktiny
ve
13.
geografická
poloha
města
století. a
byla
založena
Rozdílné
přírodní
a
břevnovskými
národnostní
kulturní
složení,
dědictví
vedly
k odlišnému charakteru měst, který byl do značné míry ovlivněn ve 20. století odsunem německého obyvatelstva. Přesto historické sepětí dodnes vybízí k srovnávání a kooperaci. Tato diplomová práce nabízí situační analýzu Police nad Metují, SWOT analýzu a návrhovou
část.
Situační
analýza
předkládá
informace
o
geografické poloze, přírodním a historickém dědictví, obyvatelstvu, organizaci kultury a kulturního života, cestovním ruchu, blízkých městech a regionální spolupráci. Na základě SWOT analýzy je zhotovena návrhová část. 6.2
Summary
This thesis deals with the cultural life in Police nad Metují. The town is located in Hradec Králové region near the town of Broumov. The town is historically linked to the nearby town of Broumov. Both towns were founded Benedictines of Břevnov in the 13th century. Different ethnic composition, geographic location and natural and cultural heritage led to the different nature of cities, which was largely influenced by the 20th century expulsion of the German population. In spite of it historical conjunction still encourages
comparison
and
cooperation.
This
thesis
offers
a
situational analysis Police nad Metují, SWOT analysis and design part. Situation analysis provides information about the geographic location, natural and historical heritage, population, organization culture and cultural life, tourism, nearby towns and regional cooperation. The design part is based on the SWOT analysis.
76
6.3
Zusammenfassung
Diese Diplomarbeit befasst sich mit dem kulturellen Leben in Police nad Metují. Die Stadt befindet sich in der Region von Hradec Králové nahe bei der Stadt Broumov. Die Stadt ist mit der nahe gelegene Stadt Broumov historisch verbunden. Beide Städte wurden
von
gegründet.
Benediktiner
Die
von
verschiedene
im
Břevnov
ethnische
13.
Jahrhundert
Zusammensetzung,
die
geografische Lage und die natürlichen und kulturellen Erbes führte zu dem unterschiedlichen Gepräge der Städte, die vor allem durch
die
Jahrhundert Verbindung
Vertreibung beeinflußt bietet
die
der
deutschen
wurde.
Bevölkerung
Trotzdem
Gelegenheit
zur
die
im
20.
historische
Analysen
und
zur
Zusammenarbeit. Diese Arbeit bietet eine Situationsanalyse von Police nad Metují, die SWOT-Analyse und den Entwurfsteil. Die Situationsanalyse legt die Informationen über die geographische Lage,
über
die
Natur
und
die
Geschichte,
die
Bevölkerung,
Organisationskultur und das kulturelle Leben, Tourismus, über nahe gelegene Städte und die regionale Zusammenarbeit vor. Auf der
Grundlage
der
SWOT-Analyse
wurde
der
Entwurfsteil
angefertigt.
77
VII. Seznam pramenů a literatury Literatura: BERAN, Václav a Petr DLASK. Management udržitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 323 s. CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v okresu Broumovském. 1. vyd. Praha: Archaeologická komise při ČAVU, 1930, 352 s. CÍLEK, Václav. Makom: kniha míst. 2., doplněné vyd. Praha 2007, 299 s. HORSKÁ, Pavla, Eduard MAUR a Jiří MUSIL. Zrod velkoměsta: Urbanizace českých zemí a Evropa. 1. vyd. Praha: Paseka, 2002, 352 s. KEJDANA, Jáchym a Georg GÜNTZEL. Broumovsko a Policko: turistický průvodce. 1. vyd. Náchod: Juko, [1998?], 99 s. STŘÍDA, Miroslav. Broumovsko. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003, 135 s. ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru: distanční studijní opora. Brno: Masarykova univerzita, 2005. VACEK, Karel. Police nad Metují a Policko, 1. vyd. Červený Kostelec: Exprint, 1989, 76 s. VELÍMSKÝ, Tomáš a Kristina KAISEROVÁ. Společenské, kulturní a ideové transfery v historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost. 1. vyd. V Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2014, 98 s. VILÍMKOVÁ, Milada a Pavel PREISS. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1989, 336 s. Internetové zdroje: AOPK ČR [online]. 2015 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://drusop.nature.cz/. AOPK ČR: SPRÁVA CHKO BROUMOVSKO [online]. 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://broumovsko.ochranaprirody.cz/. Broumovsko [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.broumovsko.cz/. České dráhy. [online]. 2009 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.cd.cz/. Česká geologická služba http://www.geology.cz/.
[online].
201X
[cit.
2015-04-04].
Dostupné
z:
Český statistický úřad (ČSÚ) [online]. 2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/. Český telekomunikační úřad [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://lte.ctu.cz/. Deník referendum [online]. http://denikreferendum.cz/.
20.02.2013
[cit.
2015-04-05].
Dostupné
z:
Deník veřejné správy [online]. Př. fakulta UK, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, 19. 7. 2010 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.dvs.cz Dvůr hradecké královny Alžběty Richenzy [online]. 2012 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.hradeckydvur.net/vlada-a-pravo/.
78
Euroregion Glacensis [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.euroglacensis.cz/. Kladské pomezí [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.kladskepomezi.cz/. Knihovna Města Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.knihovna-police.cz/. Leader český západ [online]. 2007[cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.leaderceskyzapad.cz/. Meteostanice Hronov [online]. http://www.meteostanicehronov.cz/.
2012
[cit.
2015-04-05].
Dostupné
z:
Mezinárodní horolezecký filmový festival [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.horolezeckyfestival.cz/. Muzeum papírových modelů http://www.mpmpm.cz/.
[online].
2015
[cit.
2015-04-17].
Dostupné
z:
Muzeum stavebnice Merkur http://www.merkurpolice.cz/.
[online].
2015
[cit.
2015-04-17].
Dostupné
z:
Město Náchod [online]. 2013 [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://mestonachod.cz/. Oficiální stránky města Police nad Metují [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.meu-police.cz/radnice/komunitni-planovani/. Oredo s.r.o. [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.oredo.cz/. Policko [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.policko.cz/. Povodí Labe. [online]. 2009 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.pla.cz/. Red Point Teplice nad Metují http://redpointteam.cz/zavody/.
[online].
2015
[cit.
2015-04-19].
Dostupné
z:
Regionální muzeum http://rmn.wz.cz/.
[online].
2015
[cit.
2015-04-17].
Dostupné
z:
v
Náchodě
Regionální produkty [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/. Ředitelství silnic a dálnic. [online]. 2012 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/. Sport v Polici.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.sportvpolici.cz/. Via Benedictina [online]. 2015 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.viabenedictina.cz/. Základní škola a Mateřská škola Machov [online]. 2015 [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.skolamachov.cz/. ZUŠ Police nad Metují [online]. http://www.zuspolice.cz/o-nas-1.
2015
[cit.
2015-04-07].
Dostupné
z:
79
VIII. Seznam vyobrazení Tab. č. 1 Příjmy v oblasti kultury 2014.................................. 64 Tab. č. 2 Výdaje v oblasti kultury 2014.................................. 65
80
