Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Seminá d jin um ní. Miloš Jiroušek Rekonstrukce z íceniny Kun tická hora Muzejním spolkem v Pardubicích

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminá d jin um ní

Miloš Jiroušek Rekonstrukce z íceniny Kun tická hora Muzejním spolkem v Pardubicích

Bakalá ská diplomová práce

Vedoucí práce: prof. PhDr. Ji í Kroupa, CSc.

2010

1

Prohlašuji, že jsem bakalá skou diplomovou práci vypracoval samostatn s využitím uvedených pramen a literatury.

V Pardubicích dne 25. 4. 2010 ………………………………

2

Anotace: Bakalá ská práce pojednává o jedné z nejrozsáhlejších úprav hradní torzální architektury provedené v echách ve 20. století. Po úvodním seznámení s d jinami objektu hradu Kun tická hora p edstavuje zadavatele úprav – Muzejní spolek v Pardubicích a hlavní postavu návrhu rekonstrukce – architekta Dušana Jurkovi e. Na základ provedeného pr zkumu archivních materiál je dále zmapován rozsah a postup prací, v záv ru konfrontovaný s dobovými p ístupy a metodami památkové pé e.

Klí ová slova: Hrad Kun tická hora, torzální architektura, Muzejní spolek, Dušan Jurkovi , restaurování, konzervování.

Annotation: This bachelor paper deals with one of the largest restorations of the castle fragmentary architecture made in Bohemia in the 20th century. After the opening presentation of the history of the castle Kun tická hora, it introduces the submitter of the repair, the Museum society of Pardubice, and the principle person of the reconstruction project, the architect Dušan Jurkovi . Upon the study of the archive materials, this paper charts the scale and the procedure of the works, finally confronted with the period approaches and methods of conservation.

Key words: Castle Kun tická hora, fragmentary architecture, Museum society, Dušan Jurkovi , restoration, conservation.

3

D kuji prof. PhDr. Ji ímu Kroupovi, CSc. za odborné vedení, cenné rady a p ipomínky, které mi poskytl b hem zpracování bakalá ské práce. Za podn tné p ipomínky d kuji Mgr. Pavlu Panochovi. Dále bych cht l pod kovat zejména pracovník m Státního okresního archivu v Pardubicích za vst ícnou pomoc. V neposlední ad také své rodin za toleranci a pochopení.

4

Obsah

1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 3. 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.. 4. 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 5. 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 6. 6.1. 6.2. 7. 7.1. 7.2. 8. 9. 9.1. 9.2. 9.3. 10.

P edmluva........................................................................................... Úvod ……………………………………………………………….. Zhodnocení literatury ……………………………............................ D jiny Kun tické hory ....................................................................... Postupný zánik ................................................................................... Muzejní spolek .................................................................................. Muzejní spolek - regionální platforma pro pé i o památky ............... Osudy Kun tické hory na p elomu 19. a 20. století .......................... První roky práce ................................................................................ P ed p íchodem Dušana Jurkovi e ………………..……………….. Bratrstvo a Jurkovi ...........………………………………..……….. Bratrstvo kun tické………………………………………………… Architekt Dušan Jurkovi - hlavní postava návrhu rekonstrukce hradu Kun tická hora .................................................. „Básník d eva“ na Kun tické ho e ................................................... Odchod architekta Jurkovi e ............................................................ Pozd jší úpravy hradu ....................................................................... Pokra ování prací …………………………………………………. Rozvoj podnikatelských aktivit ........................................................ Prom na hradní z íceniny ................................................................ Útlum prací ...................................................................................... Památková pé e................................................................................ Institut památkové pé e, metody a n které významné osobnosti v pojednávaném období ................................................... Památková pé e v novém eskoslovenském stát ........................... Kun tická hora…………………………………………………….. Kun tická hora v odraze vývoje pé e o památky ............................ Zast ešení paláce - postoj Státního památkového ú adu .................. Otázka konzervování nebo restaurování - záv r............................... Bibliografie ....................................................................................... Prameny ............................................................................................ Literatura ........................................................................................... Periodika a studie .............................................................................. Seznam obrazových p íloh ................................................................

6 7 7 10 13 16 16 17 18 22 24 24 26 29 44 45 45 50 53 56 58 58 60 61 61 64 66 68 68 69 70 70

5

1. P edmluva Ve své diplomové práci jsem se rozhodl v novat prom n hradní z íceniny na Kun tické ho e, která je dominantou kraje východo eského Polabí. Prom na, spo ívající v mohutné rekonstrukci, se odehrála se ve 20. a 30. letech minulého století a p edstavuje jeden z nejv tších novodobých stavebních zásah provedených na torzální architektu e na našem území. Volbu tématu ovlivnil pochopiteln i profesní zájem, nebo mým posláním je pe ovat o tuto kulturní památku a její okolí, což je nedíln spjato i s jejím stálým poznáváním. Praktickým podn tem ke zpracování tohoto úseku historie Kun tické hory je p ipravovaná rekonstrukce západní ásti hradu, která nese pe e realizace návrhu uznávaného um lce, architekta Dušana Jurkovi e. Je s podivem, že je možné p idat ješt jeden d vod, a to, že se uvedeným tématem doposud nikdo ucelen ji nezabýval. Práce vznikla p edevším na základ studia materiál uložených ve Státním okresním archivu v Pardubicích, shromážd ných ve fondu Kun tické družstvo a fondu Muzejní spolek. V kapitolách týkajících se pr b hu úprav hradu a jeho okolí vycházím ze zápis ze sch zí výboru Muzejního spolku, výboru Kun tického družstva, stavebního odboru Kun tického družstva, stavebních deník , pokladních knih a z jednotlivých ro enek fondu Kun tického družstva. Muzejní spolek a Kun tické družstvo byly vlastníkem a správcem Kun tické hory i zámku v Pardubicích až do vyvlastn ní (p evedení na stát) v roce 1953. Dominantní postavení Kun tické hory, s vrcholem osazeným majestátní hradní architekturou, jí v této rovinaté krajin u Pardubic a Hradce Králové vždy zajiš ovalo dostatek pozornosti, která se odrazila i v bohatém fondu literárním a místopisném. Stru né seznámení s d jinami Kun tické hory bude s ohledem na zam ení práce vedeno p edevším v souvislosti se stavebním po ínáním lov ka na tomto míst . Dále zpracovaný popis restaurování a rekonstrukcí provedených v 1. polovin 20. století m že v budoucnu posloužit také ke zp tným „ode t m“ zásah a jejich p ípadným výkresovým a fotografickým zpracováním. Bude tak možné jasn ji naz ít situaci st edov kého hradu a pokra ovat dále v retrospektivním bádání. Zajímavé bude jist sledovat, jak se investor se svými p edstavami o úpravách a následném využití objektu vyrovnával s tehdejším institutem památkové pé e a prosazovaným konzerva ním p ístupem. Z dnešního pohledu, kdy je d raz památkové pé e kladen na hodnoty stá í a autenticity, vyvstává otázka, jak je možné, že došlo k tak výraznému odklonu od již tehdy prosazované a uznávané konzerva ní metody. Jaký je zp tný pohled na prom nu hradní z íceniny a jaký odkaz si z Jurkovi ova projektu a celé rekonstrukce v dnešní dob vyvozujeme.

6

2. Úvod 2.1. Zhodnocení literatury Veškerá novodobá pojednání o Kun tické ho e vychází p edevším z rozsáhlé kapitoly v Sedlá kov monografii Hrady, zámky a tvrze království eského, vydané v roce 1882. 1 Obsahová, ale i prostá optická velikost Sedlá kova díla, zdá se, na dlouho v p ípad Kun tické hory odrazovala od hlubší badatelské práce na stejném tématu, a tak v tšina publikací a lánk do sedmdesátých let 20. století se p i výkladu stavební historie hradu drží jeho podání a záv r . Je nezbytné uvést, že p es poctivou badatelskou p ípravu August Sedlá ek nenarazil na významn jší archivní doklady o existenci stavebního objektu na Kun tické ho e p ed rokem 1420. Zmínky o p edhusitských d jinách Kun tické hory vycházely ve starších publikacích p edevším z p ejímání neur itých, ale p edevším nedoložených zdroj a pramen .2 Tento p ístup byl Sedlá kem podroben kritice a zavržen.3 Poznání nejstarších d jin Kun tické hory dosud brání n kolik d ležitých historických událostí. První z nich p edstavuje úplné zni ení benediktýnského Opatovického kláštera za husitských válek (následným držitelem Kun tické hory hejtmanem Divišem Bo kem z Miletínka).4 Jeden z nejvýznamn jších klášter na našem území, založený v 11. století Vratislavem II., se t šil mimo ádné p ízni i dalších panovník , a ve 14. století vlastnil rozsáhlé statky v širokém okolí, v etn území kolem cca 7 km vzdálené Kun tické hory. Tato skute nost je asto používána k vysv tlení toho, že tak výjime né strategické místo nebylo využito k výstavb tvrze, i hradu p edevším ve 13. nebo 14. století.5 V tomto údobí vzniklo na teritoriu ech p es 600 staveb tohoto typu (panská sídla), jejichž stavitelem (investorem) byl nejprve výlu n panovník, pozd ji církev a od poloviny 13. století významn jší šlechtické rody.6 Druhou neblahou událostí je sho ení Desek zemských, obsahujících majetkoprávní materiály a dokumenty, v roce 1541.7 Jestliže král Vladislav Jagellonský na konci 15. století p i potvrzování majetk Pernštejn m píše o Kun tické ho e jako o „našem hradu“, t.j. hradu královském, deklaruje tím jako d dic eských král jednozna n i povahu tohoto majetku. T etím erným okamžikem je zni ení velké ásti archivu Pardubického panství nejspíš až v roce 1866, kdy jeho tehdejší majitel - víde ská úv rní banka - nechala vyvézt 17 voz archiválií do papírny p i vyklízení tehdy skladových prostor pardubického zámku.8 Ten byl p i d lení Pernšt jnských majetk ur en k uložení doklad k eské ásti statk (pro moravskou ást to byl Pernštejn). Je známo, že Pernštejnové si nadmíru poctiv vedli kopiá e jak doklad , tak „List posélacích“, t.j. b žné korespondence, rovn ž tak i registra stavební. Až do období 16. století, které již v uvedených úst edních fondech skýtá n kolik informa n bohatších doklad , je tak nejstarší historie Kun tické hory po archivní stránce doslova ztracena.

1

August Sedlá ek, Hrady, zámky a tvrze království eského, díl I., Praha 1882, str. 48 až 59. Nap . František ivná , ivná v pr vodce po království eském, 1882, nov Praha 2001, s. 176 3 P ístup - co není doložitelné, neexistuje, je v dnešní dob již p ekonán a je z ejmé, že je t eba znovu a znovu prov ovat a vést pátrání i po zdánliv m lkých stopách. 4 D jiny kláštera shrnuje Dušan Foltýn a kol., Encyklopedie eských klášter . Praha 2002 , s. 401 5 Nap . František Karel Ros lek, in: Kun tická hora, Pardubice 1932, s. 8 . dále Otakar Pospíšil, in: Kun tická hora, Pardubice 1948, s. 5, Jaroslav Herout, in: Kun tická hora, Praha 1958, s. 2 nebo Dobroslava Menclová, in: eské hrady, díl II., Praha 1972, s. 225. 6 Ji í Úlovec, Zaniklé hrady, zámky a tvrze ech, Praha 2000, s. 7. 7 Dobroslav Líbal, Kun tická hora – stavebn historický pr zkum, 1972, s. 2. 8 Ibidem, s. 3. 2

7

2/ Willenberg, Kun tická hora od jihu 1602

3/ Sandrart – 1662, Kun tická hora od severu

Reprodukce: archiv správy hradu

Reprodukce: archiv správy hradu

V novodobé literatu e byla opakovan opominuta i dochovaná vyobrazení J. Willenberg, pohled na Pardubice s Kun tickou horou v pozadí, z roku 1602 [2] a Joachim Sandrart, Kun tická hora na map ech, z roku 1666 [3], dokládající nejvýznamn jší stavební etapu st edov kého hradu po Pernštejnských p estavbách na p elomu 15. a 16. století. Tato vyobrazení, spolu se zachovaným popisem z roku 16179, potvrzují dvouv žovou hradní dispozici, která chybí v novodobé hmotové rekonstrukci Dr. Jaroslava Herouta10, i v posledním významném pojednání o Kun tické ho e Tomáše Durdíka - Encyklopedie eských hrad , Libri, Praha 1996, s. 161. [4]

4/ Rekonstrukce Reprodukce: Jaroslav Herout, Kun tická hora. Státní hrad a okolí, Praha 1958

9

SÚA-Z , sign. DKM-IV, kart. 37 Jaroslav Herout, Kun tická hora, státní hrad a okolí“, Praha 1958, s. 36

10

8

D ležitými materiály pojednávajícími o událostech na Kun tické ho e jsou p edevším místní lánky a monografie. D ležitou etapu boje za zastavení ni ení Kun tické hory t žbou kamene a rozebíráním staveb v 18. a 19. století se podrobn zabývá Bed ich Skrbek v brožu e Hora Kun tická. Její stru né d jiny, vandalství na ní páchané i kroky, u in né na její záchranu, vydané v nakladatelství Spole nosti p átel starožitností eských v Praze, v roce 1898. František Karel Ros lek, Kun tická hora, v Pardubicích 1932, se na 32 stranách zabývá stru n d jinami od 15. stol., popisem hradu a prací, které byly provedeny Muzejním spolkem do roku 1931. Otakar Pospíšil, Kun tická hora, v Pardubicích 1948, 62 stran – obsahuje stru né d jiny, aktuální popis areálu a hradu a dále p edevším cenné soupisy: Kun tická hora – Knižní monografie turistické pr vodce (1892-1922), Kun tická hora v poesii, beletrii a dramatu (1820- 1948), Kun tická hora a její pom r k žurnalistice (seznam zjišt ných lánk o KH z let 1841 – 1941), Kun tická hora v nau ných knihách, zejména v monografiích (1602-1943), Kun tická hora v um ní výtvarném (uvedena jsou n která díla z období 1602- 1942). Petr Vorel, V erbu zub í hlavy, Praha 1999, zabývající se historií Pernštejnského rodu s d razem na jeho p sobení v Pardubicích v 16. století. Velmi kvalitním materiálem pojednávajícím o stavebním vývoji Kun tické hory je stavebn historický pr zkum, který v roce 1972 pod vedením Dr. Dobroslava Líbala provedl kolektiv ve složení: Ing, arch. Ziegler, Dr. M. Vilímková a Dr. M. Heroutová. Tato odborná práce dosud p edstavuje pilí pro nazírání a studium d jin Kun tické hory. Po tém 40 letech však i ona vyžaduje revizi a dopln ní. Ur itým rozší ením tak m že být i tato bakalá ská práce, nebo SHP Dr. Líbala se novodobými úpravami hradu provád nými v 1. polovin 20. století nezabývala. Významným podkladem pro p ehodnocení stavebního vývoje nejstarší hradní stavby a pernštejnských úprav bude jist i nedávno skon ený rozsáhlý archeologický pr zkum (1983 – 2007) vedený PhDr. Julií Šulcovou (Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt v Pardubicích, dnes pracovnice územního odborného pracovišt v Josefov ), pro který však doposud nebyla zpracována dokumentace a záv re ná nálezová zpráva. Tento výzkum doložil stavbu první hradní architektury s datováním okolo poloviny 14. století a nazna il komplikovan jší a mnohem provázan jší vztah mezi starší zástavbou a Pernštejnskou p estavbou, než se doposud p edpokládalo. Úsekem rekonstruk ních prací v období spolupráce s architektem Dušanem Jurkovi em a jeho projektem se v samostatném lánku zabýval ve své dob Jaroslav Herout Jurkovi v projekt úpravy hradu Kun tická Hora, Zprávy památkové pé e, . XXII, 1961, s. 85 - 98 a František Žákavec v monografii Dílo Dušana Jurkovi e, Praha 1929, s. 204-208. V poslední dob se k tématu váže lánek Pavla Panocha, Bóža Dvo ák a záchrana Kun tické hory, uve ejn ný ve zprávách Klubu p átel Pardubic, 1997, s. 249-256. V tšina archivních materiál 19., ale i po átku 20. století (až do roku 1933), po ítá v popisu hradního areálu s 5 branami. Následné ozna ování objekt p edevším horních bran, kterými se vstupuje do prostoru venkovního nádvo í se tak liší (v archivních materiálech o jednotku mén ) od pozd jšího správného ozna ování, kdy je ov en po et šesti bran postupn rozmíst ných na stoupající p íchozí komunikaci k hradu. Pátou bránou je správn objekt vrátnice s erbovní pov stí. Šestou bránou je dnes ozna ován vstup do nádvo í. V celé práci se budu nadále držet tohoto ozna ení.11 [5] Stejn tak budou v práci použita sou asná pravidla 11

Správné ozna ení 6 bran je ješt na situa ním plánu Fr. A. Hebra z roku 1847. Rychlý rozpad zbytk fortifika ního systému a odvážení již opracovaného kamene z hradních rozvalin zm nilo b hem n kolika let exploatace t žby situaci natolik, že ur ité ásti (v . spodní brány) úpln zmizely.

9

pro psaní n kterých výraz , v odlišnosti od archivních materiál - nap . Muzejní spolek, namísto d ív jšího Musejní spolek, Kun tická hora namísto Kun tická Hora a podobn . V n kterých archivních materiálech, zejména v knize . 16, Výkaz náklad na práce udržovací a záchranné, provedené na hrad Kun tická hora je chybn , tedy postaru uvád na m na ozna ením „K“. V textu se budu držet správného názvu eské m ny v jednotlivých obdobích (tedy p edevším v letech 1919 – 1939 názvu Koruna eskoslovenská, se zkracováním – K ).12

5/ Situace Reprodukce: archiv správy hradu

2.2. D jiny Kun tické hory Kun tická hora je charakteristickou dominantou východo eského Polabí, Pardubicka. V rovinaté krajin dosahuje tento pozoruhodný geologický útvar, vzniklý t etihorní inností zem , zna né monumentality. Zn lcový masiv dopln ný na severní stran porcelanity je výjime ným t lesem v rozlehlých št rkopískových vrstvách. Výškovým rozdílem 82 m vystupuje dnes nad okolním pom rn plochým terénem v celkové nadmo ské výšce 305 m. Díky své siluet a postavení v krajin poutal pozornost lov ka již v období prav ku, od 19. století bývá nazývána východo eským ípem. P ímo na h ebeni zn lcové hory bylo archeologickými sondážemi doloženo osídlení již v mladším paleolitu (40 – 10 000 let p . n. l.). K výrob nástroj se vedle vzácného pazourku používal práv porcelanit vyskytující se na Kun tické ho e. Nalezišt bylo využíváno i v neolitu – mladší dob , tedy p ibližn 4 tisíce let p . n. l. Spolu s p íhodnými 12

Petr Vorel, Od pražského groše ke korun

eské, Praha 2004, s. 340.

10

podmínkami – úrodná p da, dostatek vláhy z eky Labe obtékající Kun tickou horu, jej využívali i nejstarší zem d lci – lid s vypíchanou keramikou. Ve 12. a 9. století p . n. l. bylo okolí osídleno lidem lužické kultury, což dokládají nap íklad etné nálezy žárových hrob . Bohaté nálezy poh ebiš byly u in ny v obci Kun tice jihovýchodn pod hradem. Velmi významným a ojedin lým nálezem je rozsáhlá dílna na výrobu žernov – rota ních mlýnk , vážící se k p ítomnosti Kelt od 5. století p . n. l. iteln jší Slovanské osidlování je v okolí Kun tické hory patrné až z 9. a 10. století. V polovin 10. století vstoupilo zdejší území pod správu slavníkovského hradišt založeného v Hradci Králové. P vodní kupovitý tvar hory byl v pr b hu staletí narušen t žbou kamene a ve st edov ku získal novou siluetu v podob hradní stavby. P es strategicky d ležitou polohu v blízkosti obchodních cest, v úrodné krajin nedaleko Opatovického kláštera založeného v 11. století, nebyl z ejm vrchol ani ve 12. a 13. století nijak osazen. Až do po átku 15. století jsou veškeré písemné údaje o existenci hradu na Kun tické ho e pouze nep ímé a útržkovité povahy. P es absenci písemných pramen , lze dnes na základ archeologického výzkumu provád ného v areálu hradu od roku 1983 íci, že již ve druhé polovin 14. století stál na Kun tické ho e pom rn rozsáhlý hradní komplex (p edpokládáme-li z archeologických situací zachycující pov tšinou základová zdiva dokon enost takové stavby), dvouv žového hradu s palácem a hranolovou p vodn z ejm obytnou v ží ve východní ásti areálu a kruhovou v ží na západním cípu h ebene. K objektu hradu se nepochybn vázalo i rozsáhlé p edhradí. N které kroniká ské zprávy uvádí domn nky, že tento hrad pat il templá m.13 Naopak ivná v pr vodce z roku 1882 konkrétn a historicky správn uvádí n kolik datací vážících se k d ležitým vlastník m a událostem na Kun tické ho e. Pojednání však za íná konstatováním, že hrad byl založen kolem roku 1300, byl hradem královským, „..ale záhy p echázel zástavou z ruky do ruky.“14 Majitele tehdejšího hradu se prokazateln doposud ur it nepoda ilo. Vzhledem k rozsahu objektu a pozd jším listinným materiál m je však nanejvýš pravd podobné, že hrad byl skute n královým majetkem. Z eteln jší stopy o Kun tické ho e pochází až z po átku 15. století. Roku 1420 se na ho e schází shromážd ní lidu podobojí, stoupenc husitství z ad východo eské šlechty a kn ží, stojící v opozici v i oficiální církvi. Cílem tažení ozbrojených houf z Kun tické hory se stal blízký Hradec Králové. Po úsp šné akci a následném obsazení a zni ení dob e opevn ného Opatovického kláštera roku 1421, pat ila Kun tická hora k d ležitým strategickým op rným bod m v krajin . Byla obsazena husitským hejtmanem Divišem Bo kem z Miletínka, který v krátkém asovém období, do roku 1423, uskute nil z ejm úpravy umož ující využít Kun tickou horu pro bezpe né ležení polních vojsk v t chto dobách stálých vojenských výpad . Z ejm byla tedy pozornost soust ed na na rozvinutí a zajišt ní dob e opevn ného p edhradí, které dle archeologických situací zahrnovalo nádvo í za dnešní šestou branou. Nová výstavba Kun tické hory se lišila od hrad 14. století, které s tak velkou posádkou nikdy nepo ítaly. Hluboký p íkop odd loval palác na severní stran s vysokou válcovou v ží. Sou ástí jednoduchého a prostého obydlí z staly z ejm i starší objekty na jihozápadní stran palácového areálu. Diviš Bo ek z Miletínka, po získání rozsáhlých církevních statk , hledal spole n s konzervativním husitským k ídlem smír se Zikmundem Lucemburským, a tím potvrzení uzurpovaného pozemkového majetku. To se skute n stalo a roku 1436 krom dalších majetk

13 14

Jan František Beckovský, Historia Boemiae P I, s. 480. Viz (pozn 2), s.176.

11

je v zachovalé listin na prvním míst uvedeno: „hrad Cunieticzku huoru“.15 Po bitv u Lipan pat il Diviš Bo ek k nejbohatším šlechtic m ve východních echách. Po jeho smrti roku 1437 se obrovské panství postupn rozpadlo. Kun tickou horu zd dil syn Sob slav Mrzák z Miletínka, v rný straník krále Ji ího z Pod brad, jemuž hrad nakonec po roce 1464 postoupil. Ze t í syn eského husitského krále, p ipomínaných v držení Kun tické hory v roce 1465, p ipadla po roce 1471 definitivn Jind ichu staršímu z Minsternberka. Dvacetileté hospoda ení se nevyzna ovalo velkými finan ními úsp chy, ani stavebními aktivitami a postupný rozprodej vesnic na pardubickém a kun tickohorském panství ukon il Jind ich roku 1491 p evodem Kun tické hory, Pardubic a p ilehlých statk na Viléma z Pernštejna. P enesení pozornosti pernštejnského rodu na východ ech, kde se centrem zájmu nejprve stala práv Kun tická hora, znamenalo v dalších desetiletích významnou zm nu a rozvoj postupn pro celý kraj. Za Viléma a jeho syn Vojt cha a Jana dochází v letech 1491 – 1548 k nejv tší p estavb hradu. Hradní obydlí se postupn prom nilo v n kolika stavebních úpravách, pozdn gotických a renesan ních, v zámecké sídlo. Nádvo í obklopené ty mi k ídly paláce, do jehož organismu se zapojila válcová v ž, se otevíralo portálem datovaným rokem 1509, který je d ležitým dokladem ranné pernštejnské renesance. Pro dobu Viléma z Pernštejna je spíše charakteristický pozdn gotický sloh. Na Kun tické ho e se projevil ve sklípkových klenbách rytí ského sálu v p ízemí, v nov z ízené kapli svaté Kate iny a v prostorách jižního k ídla a v že. Zárove bylo t eba reprezentovat náležit na po átku 16. století nejvýznamn jší eský šlechtický rod novými trendy, a tak se na hrad objevují i první renesan ní prvky (nap . trojd lená okna). Za Viléma a jeho syn vznikly hlavní spole enské sály v prvním a druhém pat e jižního a západního k ídla a reprezentativní místnosti severního k ídla, prosv tlené velkými okny. O významu hradu za Pernštejn vypovídá návšt va krále Vladislava Jagellonského, spojená s pasováním syn Vojt cha a Jana na rytí e roku 1497. Palác odd loval od dalšího nádvo í hluboký p íkop s padacím mostem. P vodní opevn né p edhradí Diviše Bo ka obestav li noví majitelé dalšími hospodá skými budovami. Výše zmín né nedávné archeologické výzkumy nazna ují mnohem v tší prorostlost starší hradní stavby s pernštejnskými úpravami a rozr stáním areálu, které m lo z ejm n kolik etap a bylo i zde poplatné výchovou všt pované a rodem p edávané mentalit , jak ji dokladují pozd ji nap íklad poslední slova Jana z Pernštejna: „...a se na Pernštejn vždycky staví. Nebude-li se jmíti co na n m stav ti, nech se n co bo í a zase staví….“16 Kun tická hora zaujímá mimo ádné místo v d jinách hradní architektury výstavbou opevn ní, které využívalo po vzoru vodních hrad mohutných zemních val , dále p íkop s kontraeskarpou a kruhových rondel . Ty sloužily k nasazení d lost elby, svým vytažením umož ovaly pokrývat palbou celé spodní okolí hradu. V horní ásti náspu chránila st elce u palných zbraní hradba a krytý ochoz. Z rondel se zachovaly pouze dva, jihozápadní padl za ob t žb kamene v minulých stoletích. Celý systém obrany zajiš ovaly jednotlivé hradební okruhy, na severní p ístupové stran bašty a opevn né brány. Zmi ovaný archeologický pr zkum nov doložil linii prvního hradebního okruhu po vrstevnici kopce již od 1. brány. Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené panství královské komo e. Objekt tak definitivn ztratil sídelní funkci. Nový majitel ho získal jako sou ást celého pardubického panství, ale pro hrad sám využití nem l. Opadlá pozornost sebou nesla i rychlý úpadek vinou neúdržby. D ležitými materiály popisujícími stav hradu jsou p edávací inventá správce

15

Archiv Národního muzea, Pernštejnský kopiá , rkp. B . 277, sign. IX A, fol. 188 in SHP Dobroslav Líbal, Praha 1972, s. 9. 16 Petr Vorel, Páni z Pernštejna, Praha 1999, str. 114.

12

Hanse Larische z roku 1584,17 a dále pak hlášení z íjna 1617 adresované eské komo e, které lí ilo již neut šený stav umocn ný požárem na jedné z p edních v ží.18 Poslední strategickou úlohu v pravém slova smyslu m la Kun tická hora za t icetileté války. Roku 1645 dobyla švédská vojska generála Linharta Thorstensona nepo etnou posádku ozbrojenc , která byla z Pardubic na hrad narychlo vyslána. Švédská vojska se tehdy p esunovala po neúsp šném dobývání Pardubic sm rem k Hradci Králové. V pardubickém radni ním kalendá i Antonína Žaluda Engelstadského je u pátku 17. listopadu 1645 nápis: „H ra Kunetyczka ho zj“19. Vyplen ný a vypálený objekt v tomto okamžiku již definitivn neobyvatelný dál rychle podléhal zkáze. Tu umocnila t žba kamene zahájená sice již Vilémem z Pernštejna, tehdy však ješt v souladu s budováním opevn ní a vytvá ením prostranství pro hradní stavby.

2.3. Postupný zánik V kraji písku bylo ojedin lé t leso tvrdého kamene – zn lce v pozornosti p edevším v 18. a 19. století. V roce 1754 bylo vydáno povolení k rozebírání hradních staveb až na úrove p ízemních podlaží. Hranolová v ž u již neexistujícího západního rondelu m la být rovn ž stržena pro své nebezpe né nachýlení. Pozd jší „pr myslová“ t žba znamenala likvidaci jihozápadní a západní ásti hradu. [6]

6/ Kun tická hora – západní lom Reprodukce: archiv autora

N které hradní stavby byly rozebírány na kámen, n které ásti se z ítily do vyt ženého prostoru lomu. V letech 1766 až 1786 probíhala v Hradci Králové stavba vojenské pevnosti, 17

uloženého ve Státním úst edním archivu pod signaturou SM-L 79/1. Viz (pozn 9). 19 Antonína Žalud Engelstadský, Pardubický radni ní kalendá , 1645. 18

13

na kterou se rovn ž používal kámen dovážený z Kun tické hory.20 Kámen se používal na stavby, ale p edevším na št rkování cest a pozd ji také na regulaci tok ek Labe a Chrudimky. Odvážené množství bylo tak veliké a intenzita p epravy na povozech tak etná, že se vypráv lo, že vozkové na zpáte ní cest ke Kun tické ho e asto na voze spali a kon , znajíc cestu nazpam , táhli povozy sami, bez ko írování. Z hradu se postupn odvážela i pískovcová ost ní na kamenické práce pro r zné zákazníky v okolí. Neut šený a zpustlý stav popisuje rukopis z roku 179621 a Schaller v Topographie des Königreichs Böhmen.22 Na popud královehradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka došlo v roce 1698 k opravám hradní kaple.23 Dne 9. kv tna 1820 navštívil Kun tickou horu císa František I. se svou chotí císa ovnou Karolínou, dcerou arcivévodkyní Klementinou. Císa byl tímto výjime ným místem nadšen. Z ejm na jeho doporu ení se 27. ervence na Kun tickou horu vydal v doprovodu dvo an i korunní princ Ferdinand (ob návšt vy p ipomíná mramorová deska v pravé ásti vít zného oblouku v kapli sv. Kate iny). Císa na míst na ídil, aby se podnikly kroky k záchran památného hradu, jak jen to bude nejlépe možné. Zvyšující se státní dluh však vedl k argumentaci, že investice na záchranu Kun tické hory by byla další bezú elnou zát ží a jednání o záchran byla pozastavena.

7/ Situace Reprodukce: Heber 1847

P ed polovinou 19. století je v Heberov popisu hradu konstatováno, že z první a druhé brány zbyly jen zbytky zdiva. P íkop p ed t etí bránou byl už tehdy zasypán. Z t etí brány a p ilehlé vrátnice zbylo jen zdivo v nepatrné výši nad základy. Dále se Heber zmi uje o studnici, která mívala roubení a kamenné sloupy. Ze tvrté brány stály ješt postranní zdi. Po znacích Pernštejnského a hrabství Kladského zbyly na páté brán jen díry ve zdivu. Šestá brána nem la st echu. Stav kaple byl ozna en za nevalný. P íkop pro padací most p ed palácem byl zasypán. Lom již tehdy pohltil opevn ní jižní strany hradu. Popis s p iloženým plánkem lomu, který se dotýkal zdiva staveb jižního k ídla kon í konstatováním, že pokud bude dále t žba 20

A. J. Dlaba , Vypsání království eského, Praha 1818, s. 136. Státní archiv Zámrsk, Fond: Velkostatek Pardubice, I : 3. 22 Schaller, Topographie des Königreichs Böhmen, díl IX., Prah – Víde 1789, s. 50. 23 Více viz (pozn 7), s. 34-36.

21

14

pokra ovat stejným tempem jako dosud, hrad se do 50 let z ítí.24 Na plánu, který Heber nakreslil v roce 1847, jsou ješt zakresleny základy hranolové v že v jihozápadním cípu nádvo í. [7]

8/ Pohled – jih Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

K prvním skute ným akcím na záchranu hradu pat í na ízení presidia eského místodržitelství krajskému ú adu v Chrudimi k prošet ení stavebního stavu a návrhu oprav. Akce vyvolaná z ejm krajským hejtmanem dosp la k uskute n ní n kterých zákrok v roce 1859. Okna ve v ži, dodate n rozší ená, byla tehdy „vyzd na v p vodní podob “ a opat ena žaluziemi. V ž byla p ikryta nízkou, šindelovou st echou.25 [8] Vyšší krov by podle jeho soudu prý zdivo neuneslo. Ve druhém a ve t etím pat e byla opravena okna i klenby, místnosti byly omítnuty a opat eny novými dve mi. Opraveny byly staré v žní schody a podchycen gotický pas oblouku, který se opírá o v ž ve vnit ním hradním dvo e. Opravy prob hly i na klenb a pilí ích v panské síni a dalších zdech hlavního stavení. Svršky zdí byly vyrovnány a p ikryty na koso kladenými deskami. Tímto zp sobem byly opat eny i ostatní zdi na p edhradí a oba hlavní úhly hradeb na jižní stran odedávna zbo ené, byly nahrazeny novými. Byla provedena ada drobných oprav na r zných poškozených místech hradních objekt , také na pilí ích, oknech a ímsách. Významným po inem bylo prosazení usnesení o zákazu rozši ování kamenných lom na svahu hradu. V roce 1863 koupil Pardubické a Kun tickohorské panství v dražb c. k. Privátní rakouský úv rní ústav, který na p edchozí kroky a ujednání nebral ohled a pokra ovalo jak t žení kamene, tak poškozování hradních staveb. V roce 1871 se z ítila i sklípková klenba v dnešním Rytí ském sále. Stav hradu roku 1880 vyšet oval c. k. konzervátor chrudimského kraje František Schmoranz. Výsledky jeho ohledání, byly odeslány c. k. úst ední komisi pro zachování um leckých a historických památek ve Vídni, žádná odezva ve form konkrétních in však nenásledovala. V roce 1881 koupil celé panství víde ský pr myslník Richard Drasche svobodný pán z Wartimberka. S novým majitelem za ala masivní t žba kamene, která hradní stavbu naprosto ignorovala. V roce 1884, a to 5. zá í byla o itým sv dkem popsána následující událost: „…pojednou z rozsedlin skalních s d sným k ikem jako by tajemnou mocí vyplašena 24 25

Fr. A. Heber, Böhmens Burgen. Vesten und Burgschlösser, díl VI., Praha 1849, s. 151. Mo ic Lüssner, Památky archeologické, díl 4, oddíl I., 1860, s. 87-88.

15

všecka ptá ata do výše vylet la, a a na ho e a skalách ni eho pozorovati nebylo, v n kolika málo okamžicích skály trhati a s pekelným rachotem dol ítiti se po aly.“ 26 P í inou katastrofy byl z ejm hluboký podkop v jižním obvodu nádvo í, který p ekro il stanovené hranice lomu. Spolu s obrovskými masami skalního t lesa se z ítila ást hradeb a vn jších zdí hospodá ských budov (sýpek) jižního k ídla nádvo í. Tato událost na sebe strhla významnou pozornost okolí. Na scénu Kun tické hory vstupuje Pardubický muzejní spolek podporovaný Klubem eských turist a za íná n kolikaletý boj za záchranu kopce a hradních staveb, kterým ob ma hrozí, že budou do všech stran po cestách rozvozeny.

3. Muzejní spolek 3.1. Muzejní spolek – regionální platforma pro pé i o památky V roce 1880 byl v Pardubicích založen Muzejní spolek. Angažoval se v pé i o regionální památky a vyvíjel významnou sbírkotvornou innost. Ve své dob byl subjektem zastupujícím dnešní institut muzea, galerie a památkového ústavu. Významné byly aktivity na poli vydavatelském, propaga ním, vzd lávacím a rovn ž i kulturn -spole enském. Muzejní spolek byl p ímým p edch dcem dnešního Východo eského muzea v Pardubicích. Již za dva roky své existence dokázal shromáždit kolem dvou tisíc sbírkových p edm t , které byly vystavovány v prop j ených prostorách staré radnice na nám stí.27 Provizorium a pot eba výstavních prostor a zázemí vedly Muzejní spolek a jeho p edstavitele k hlavní snaze zajistit pro svou innost odpovídající budovu. V úvahu p icházela jak p ípadná výstavba, tak rekonstrukce vhodného objektu. Za tímto ú elem byl z ízen i stavební fond Muzejního spolku, kde se z r zných výt žk , dar a p ísp vk shromaž ovaly prost edky na budoucí budovu muzea. Významným p edm tem zájmu Muzejního spolku v Pardubicích se záhy stala, i lámáním kamene kriticky ohrožená, dominanta zdejšího kraje – Kun tická hora. Krom budoucích snah o záchranu z ícenin st edov kého hradu je tu patrná návaznost na innost okrašlovacích spolk , jejichž p edm tem innosti byla pé e o prost edí a zele v okolí svých p sobiš , zejména míst, kam se vydávají obyvatelé m st na víkendové výlety a na letní pobyty. (Významnou postavou byl prof. Dr. Jarník, který „netušen zvelebil Potštýn a získal v hlas“ – v r. 1904 byl iniciátorem založení Svazu eských okrašlovacích spolk v království eském).28 Ve 2. polovin 19. a v 1. polovin 20. století byly r zné druhy m stských a vesnických spolk nejd ležit jšími kulturními initeli. Spolkové aktivity m ly sv j p vod p edevším v národním obrození. První spolky vznikaly na po átku 19. století, hlavní rozmach spolkového života však úzce souvisí s pádem absolutismu vydáním íjnového diplomu roku 1860, kdy byla zákonodárná moc v monarchii p edána zemským sn m m a íšské rad . Spolkovou innost samotnou pak dále upravovaly zákony vydané 15. listopadu 1867 . 134 a . 135, o spolkovém právu a spol ovacím právu, z nichž vyplývala i hlavní zásada, že za povolený byl považován spolek, který nebyl ve 4 týdenní lh t od ohlášení, ú edn zakázán. D ležitým podn tem ve sdružovacích aktivitách byly i sílící vlastenecké nálady a projevy. Spolky vznikaly ve velkých i v menších m stech, hojn i na vesnicích. Byla to sdružení rozli ného zam ení. Krom tradi ních hospodá ských a živnostenských byly zakládány spolky zábavní, tená ské, p vecké, hudební, vlastenecké, muzejní, okrašlovací. lenstvo 26

J. Nechvíle, Sezemice, D íte a Hora Kun tická, Pardubice 1893, s. 47. Vyhledáno na: www.vcm-sbirky.cz, dne 23.2.2010. 28 Ott v slovník nau ný, 23. díl, Paseka 2000, s. 894. 27

16

spolk bylo velmi rozmanité. P sobili v nich elní p edstavitelé m sta, ú edníci, editelé škol a u itelé, podnikatelé, živnostníci i oby ejní lidé. Ne jinak tomu bylo i v Pardubicích.

3.2. Osudy Kun tické hory na p elomu 19. a 20. století Muzejní spolek v Pardubicích zahájil své aktivity za záchranu Kun tické hory agita ní kampaní, která mu m la zajistit ve ejný mandát k jejímu hájení. Oslovil všechny obecní i okresní samosprávné korporace, aby Muzejní spolek samy písemn vyzvaly k záchran Kun tické hory. Tato vyzvání spolek zaslal c. k. úst ední komisi pro zachování um leckých a historických památek ve Vídni, aby se ujala této památky a vypracovala posudek o její významnosti. V c byla p edána zpátky eskému zemskému místodržitelství, které si vyžádalo zprávu od c. k. okresního hejtmanství v Pardubicích. Výsledkem bylo uzav ení státního lomu v roce 1887. Úsp ch to byl pouze áste ný, nebo dál fungoval lom panský barona Drascheho. Po dlouhých peripetiích se ukázala ú inná až cesta p esv d ování odb ratel kamene o nenakupování kamene pocházejícího z lomu Kun tické hory. Muzejnímu spolku se po n kolikerých vyjednáváních s hrab tem Draschem poda ilo dohodnout o p edání hradu do pronájmu spolku, a to od 1. íjna 1917. Události I. sv tové války a její d sledky však dovolily jen provedení drobných úprav na hradních stavbách - dopln ní severní zdi v palácovém nádvo í a vy išt ní n kterých prostor od zásyp . Muzejní spolek, jehož aktivními leny byly i pracovníci Centrální komise – okresní konzervátor Bóža Dvo ák a korespondent Václav Diviš istecký ze Šerlinku, p edložil ješt za války Zemskému památkovému ú adu p ípravný plán na opravy hradu.

9/ Pr

elí paláce p ed úpravami

Foto: archiv V M Pce

V pracích se pak pokra ovalo v roce 1919, kdy bylo opraveno zast ešení v že a odstra ovala se bujná vegetace z hradních zdí. [9]

17

Dne 1. srpna byl zvolen záchranný stavební výbor pro konzervování Kun tické hory. Krom n j vznikl v Muzejním spolku také zvláštní výbor, který se zabýval po ádáním akcí, jejichž výt žek byl v nován práv na opravy hradu. Tento výbor se pozd ji transformoval v Kun tické družstvo, které vzniklo jako samostatný odbor Muzejního spolku mající na starosti Kun tickou horu. Po áte ní aktivity Muzejního spolku na Kun tické ho e doprovázela i kritika. Výtky se týkaly toho, že je opravován majetek cizímu pánu (hrab Drasche) za eské peníze. Šance na zm nu a záchranu hory p inesl vznik eskoslovenské republiky. V této nové dob vyvstal návrh, který p ednesl jeden z inovník Muzejního spolku Václav Diviš, aby se jednalo o odkoupení Kun tické hory, místo jejího pronájmu. Zmín né výtky tak byly ve sv tle nových zám r záhy rozptýleny. Zlomový okamžik p išel v listopadu roku 1919. Poslední jednání s majitelem velkostatku nazna ila reálnou možnost prodeje Kun tické hory. Muzejní spolek v obav p ed ovliv ováním b hu vyjednávání vedl následné výborové diskuse tajn a nebyly z nich ani po izovány zápisy. Šlo p edevším o to, rozhodnout se, zda dosavadní významnou finan ní ástku uloženou ve stavebním fondu využít místo dlouho plánované stavby nové muzejní budovy v Pardubicích, k vykoupení Kun tické hory. Rozhodnutí bylo nakonec velmi rychlé a jednomyslné. Smlouva, kterou Muzejní spolek od barona Richarda Drascheho koupil hrad Kun tickou horu s p ilehlými pozemky za 86.000,- K (zaplaceno tedy z prost edk naspo ených na stavbu budovy muzea) byla uzav ena 8. ledna 1920, po schválení valnou hromadou ze 4. ledna. Zve ejn ní této zprávy vyvolalo vlnu nadšení, která se zopakovala za n kolik dní – 25. ledna, kdy místop edseda Muzejního spolku profesor Josef Saka na valné hromad oznámil, že byla dojednána i koup pardubického zámku. Na tuto transakci si však Muzejní spolek již musel vzít p j ky a úv ry ze Sirot í pokladny, M stské spo itelny a Ob anské záložny v Pardubicích, a to v pot ebné výši – 750.000,- K .29

3.3. První roky práce (1919-1923) V prvních letech se práce na hrad provád ly nahodile na místech, která po urychleném zásahu nejvíce volala. Zp sob provedení ur ovali n kte í pou en jší lenové Muzejního spolku, p ípadn vzešel z konzultace a zadání na míst s odbornou firmou, i emeslníky. Z velké ásti šlo o odstra ování rumu a sutin. Náklady na tyto práce byly kryty z r zných zdroj . Formou p j ky je poskytlo Ministerstvo školství a národní osv ty. Díky agita ním a p edevším také publika ním spolkovým aktivitám se peníze sbíhaly od ob an , podnikatel i jiných spolk postupn z r zných kout zem . Pozd ji se poda ilo zajistit p ísp vky rovn ž od Památkového ú adu, Ministerstva zem d lství a dalších institucí. Na opravy v roce 1919 (1. srpna 1919 vznikl stavební odbor, do jehož vedení byl zvolen Ing. Antonín Žabka, vrchní technický správce m sta Pardubic) bylo vynaloženo 9.955,77 K . Pomocné práce vykonávali zpo átku najatí d lníci z Pardubic, placení z prost edk dalšího resortu - Ministerstva ve ejných prací. O pomoc byl vedením Muzejního spolku požádán vojenský pluk železni ního vojska z Pardubic. Vst ícné velení za alo na hrad posílat vojáky v rámci tzv. terénních cvi ení - tedy bez finan ních nárok . Záhy však bylo za ob tavou práci voják m schváleno ze strany Muzejního spolku poskytování drobných finan ních odm n a p íd l ku iva a piva.30 [10] 29

B. Skrbek, „Hora Kun tická. Její stru né d jiny, vandalství na ní páchané i kroky u in né k její záchran , Praha 1898, s. 8-9. 30 Státní okresní archiv Pardubice (dále jen SOKA), Fond Kun tické družstvo, I Knihy, Pokladní kniha stavebního odboru, I 9.

18

10/ Vojsko železni ního pluku p ed 5. branou Foto: archiv V M Pce

V roce 1919 bylo provedeno zabezpe ení kleneb ve v ži po odstran ní násyp a rumu (materiál byl vyvezen na jižní stranu hradu a do nádvo í, o p ípadných archeologických nálezech se nehovo í). Byl proveden nový krov na v ži se šindelovou krytinou a instalován bleskosvod. O rok pozd ji (1920) náklady na opravy dosáhly již ástky 30.178,07 K . Byly odstran ny násypy v 5. brán , nad hlavní branou – vstupem do paláce byl z ízen strop a nad ním provizorní d evocementová st echa.31 [11]

11/ Pohled do palácového nádvo í Foto: archiv V M Pce

Dne 21. zá í 1919 po ádala na Kun tické ho e manifesta ní tábor republikánská strana s. venkova. P ed shromážd nými v ele s p edstaviteli Muzejního spolku Františkem Ros lkem, Josefem Chmelíkem a Františkem Pot šilem, místop edsedou Národního shromážd ní, hlavní host - ministerský p edseda Antonín Švehla v záv ru na rozlou enou ekl: „Prosím vás, neusta te v práci po até, neochabujte! Je toho zapot ebí, abychom ve svém stát dbali co možno nejvíce o záchranu památek nejen proto, že nám to káže cit a vlastenecká povinnost, ale i z toho ohledu, že se zvýší zájem ciziny a návšt va turist 31

SOKA, fond Kun tické družstvo, karton 1, Výkaz náklad na práce udržovací a záchranné, provedené na hrad Kun tická hora, kniha . 16, s. 1-2.

19

z cizozemska a tím ruch cizinecký se posílí zas jen ve prosp ch naší republiky a eského lidu. Bu te ujišt ni, že vláda vás bude podporovati, a já sám slibuji vám pomoc, kdykoli se ke mn obrátíte.“32 Podporu p i záchran hradu p islíbil a postupn bohat naplnil i zdejší rodák a obyvatel nedaleké Dolní Rovn poslanec František Udržal (v letech 1926–1929 ministr národní obrany a následn do roku 1932 p edseda vlády).

12/ a) Projekt sklípkové klenby Rytí ského sálu

b)

Reprodukce: SOKA Pce, Fond MS, I 156

Bedn ní klenby Rytí ského sálu Foto: archiv V M Pce

c)

Rytí ský sál – sklípková klenba Foto: archiv správy hradu

V roce 1921 bylo hlavním po inem odstran ní provizorní šindelové st echy nad Rytí ským sálem (p ízemí jižního k ídla paláce) a provedení nové sklípkové klenby (p vodní se z ítila v roce 1871).33 Bedn ní pro složitý tvar klenby provedl podle návrhu Ing. Antonína Žabky tesa ský mistr F. K ivka, materiál dodala pardubická firma Kerhart a Tachecí, práce betoná ské byly zadány firm Hr za Rosenberg z Prahy. [12 a,b,c] Sou ástí tohoto zásahu bylo osazení železných kleštin do jižní a západní strany fasády, odvodn ní ho ejší plochy vytvo eného stropu (podlaha 1. patra nad klenbou Rytí ského sálu) systémem Koenen do traverz s vrchním asfaltovým nát rem desky.34 Betonová klenba byla z pohledové strany Rytí ského sálu omítnuta spolu s obvodovým zdivem. V sále byla osazena 4 provizorní okna o rozm rech 90 x 180 cm. Sou ástí provedení klenby bylo i z ízení osv tlení sálu a oprava jeho podlahy. 32

SOKA, fond KD, karton . 5, I 102, ísla mluví, Ro enka Kun tického družstva 1926. Viz Milada Radová – Old ich Rada, Kniha o sklípkových klenbách. Praha 1998, s. 188-189. 34 SOKA, Fond KD, I. Knihy, I 16, Výkaz náklad na práce udržovací a záchranné, provedené na hrad Kun tická hora, s. 2. 33

20

13/ Osekávané zbytky schodnic, v etenové schodišt II. patro, Foto: Miloš Jiroušek

V paláci bylo z ízeno to ité schodišt do 1. patra spolu s osazením nového kamenného ost ní p i vstupu z pr jezdu na schodišt a položení mohutné pískovcové p edprahové desky. Z ízení nového schodišt p edcházelo vysekání zbytk starých p vodních schodiš ových stup . Tyto zbytky jsou dodnes zachovány nad podlahovou úrovní p i výstupu ze schodišt do 2. patra. [13] Problém z ízeného to itého schodišt spo ívá v tom, že zachovalé otvory pro výstup ze schodišt do jednotlivých podlaží severního palácového k ídla spolu výškov nekorespondují. Schodišt bylo opat eno zábradlím (provedl E. Kraus). T leso schodišt p vodn pokra ujícího do podkrovního prostoru bylo na své korun opat eno st íškou. Byla vyzd na místnost u schodišt (32 m2) a opat ena oknem nad vchodem do paláce. Zde byla upravena výška násypu a provedena podlaha a dve e (J. Svoboda) se železným rámem (E. Kraus). Omítnut byl interiér vstupu do paláce s osazením okna vpravo p i pr chodu vstupní branou. Byla osazena vstupní dvouk ídlá vrata do paláce a vrata ke sklepu. Opraveny byly nadokenní klenby v západním pr elí paláce nad hlavní branou ve 2. pat e. Dále byla provedena oprava k ížové klenby v chodb k velké válcové v ži v 1. pat e. O patro výše v okrouhlé místnosti v že byla opravena sklípková klenba. Klenby byly svrchu o išt ny a zality cementem.35 Ve v ži byly osazeny 2 okované dve e, 6 oken 95 x 95 cm opat ených obrtlíky, rohovníky, záv sy a vzp rnými háky. D ev né schodišt do podst eší v že bylo opat eno zábradlím (pozn. v zápise:„..lo ské zábradlí n kdo ukradl“).36 S išt ním hradního p íkopu v jižní stran p ed palácem a s vyvážením rumu z hradních místností op t pomáhali 35 36

SOKA, Fond Kun tické družstvo, Ro enka Kun tického družstva 1922, karton . 5, I 102. Viz pozn. 34, s. 8.

21

vojáci železni ního pluku, kte í navíc bezplatn za tímto ú elem smontovali kolejovou dráhu a zap j ili vozy. [14]

14/ Výstavba kolejové dráhy pro dopravu materiálu na hrad Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

V tomto roce (1921) došlo také k p eklenutí spadlých nadokenních kleneb a oprav zdiva objekt severního k ídla nádvo í. Provizorní krytinu z vlnitého plechu dostala 6. brána, kterou poni il požár 23. ervence. Na hrad byl dodán rezervoár, do kterého se dopravovala voda na stavbu. Náklady v roce 1921 dosáhly výše 148.597,89 K , z toho: Úpravy Rytí ského sálu …………………. ……………………. 72.531,40 K To ité schodišt a místnost nad vchodem do paláce ………...... 21.155,57 K Opravné a udržovací práce ve v ži ………………………….. ..

7.407,30 K

37

3.4. P ed p íchodem Dušana Jurkovi e Než spat ily sv tlo sv ta první koncep ní výkresy, probíhaly na Kun tické ho e nadále práce v rozli ných místech podle úsudku stavebního odboru, sm ující p edevším k odvrácení hrozících škod, i umožn ní p ístupu návšt vník m. V roce 1922 tak byly dokon eny hlavní opravy Rytí ského sálu vybílením a byla zde provedena nová prkenná podlaha na polštá ích nákladem 4.710,94 K . V jižním k ídle venkovního nádvo í, v zachovaných p ízemních zbytcích (bývalé hospodá ské budovy) bylo z ízeno sociální za ízení (identické dnešnímu umíst ní). 37

Viz pozn. 34, s. 15, 16.

22

Opravována byla chalupa . p. 2 v Rábech pat ící do majetku Kun tické hory. Zde byly vym n ny n které trámy krovu, dodáno bylo 30 kop nových došk , kterými byla „pošita“ st echa. Tyto práce si vyžádali náklady 10.172,82 K .38 [15]

15/ Chalupa pod hradem Reprodukce: pohlednice, sbírka autora

Dále byly vyhotoveny plány na opravu dnešní 6. brány, po ízeny jejich kopie a fotografie (z ejm áste né úpravy ješt bez vlivu Jurkovi e). P ízemní místnost brány dlouhodob sloužila jako obydlí i za minulých majitel pro správce lomu, i pozd ji pronájemce hradu (spolu s Kun tickou horou p evzal Muzejní spolek od hrab te Drascheho i platnou nájemní smlouvu na tento prostor, s jejím obyvatelem Jiljím Formanem), který zde a na okolních pozemcích hradu provozoval do této doby také malé hospodá ství. [16]

16/ 6. brána p ed úpravami Foto: archiv V M Pce

38

Viz pozn. 34, s. 18.

23

Výdaje z p edchozího roku vedly k ur itému vy erpání a tedy následnému útlumu prací. V roce 1923 došlo k po ízení nejd ležit jších podklad pro budoucí projekty. Jednalo se o vrstevnicové zam ení, po ízení výškopisného plánu hradu a všech jeho budov (v . zam ení jednotlivých zdí a jejich síly). Tento materiál stejn jako další zpracované podklady a fotografie pro následnou práci architekta Jurkovi e, však dnes nejsou k dispozici (nebyly nalezeny). Pozornost stavebního odboru se vedle t chto p íprav soust edila na rychle se rozpadající zbytky hradeb. Na ad blíže nespecifikovaných míst došlo ke „znovuvyzdvižení spadlých ástí“, „podchycení v že a další opravy hradeb hrozících z ícením“.39 Celkem bylo na stavební práce v letech 1919 - 1923 vynaloženo 240.106,15 K . Výkaz vynaložených prost edk byl p edložen se žádostí o poskytnutí státní podpory Ministerstvu školství a národní osv ty 29. prosince, 1923 na odd lení pro záchranu památek.

4. Bratrstvo a Jurkovi 4.1. Bratrstvo kun tické Rozsáhlé aktivity Muzejního spolku a velikost úkolu týkající se záchrany Kun tické hory vedla k myšlence založení zvláštního odd lení – po právní stránce samostatného subjektu, který by m l na starosti výhradn záležitosti Kun tické hory. Na ustavující sch zi v pardubickém hotelu Veselka tak dne 26. b ezna 1920 z ídil Muzejní spolek novou korporaci – Kun tické družstvo. Jeho výbor, scházející se pravideln 1x m sí n , si osvojil neoficiální pojmenování – „Bratrstvo kun tické“ a lenové mezi sebou používali i p íslušné oslovování – brat e a sestro. Vedení Kun tického družstva se vy lenilo z vedení Muzejního spolku. Prvním p edsedou byl zvolen JUDr. František Hermann, který p ipravoval vznik tohoto subjektu. V dalších letech zastávali post p edsedy okresní hejtman JUDr. František Zelinka (1922 – 24), okresní hejtman Jaroslav Vítek (1926 – 1936), od roku 1936 editel pardubické pobo ky eské pr myslové a hospodá ské banky Antonín Hrdý (až do r. 1947), mezi nimi opakovan JUDR. Hermann (1925), i továrník František Dašek. leny Kun tického družstva byly významní pardubi tí ob ané jako nap íklad Karel Vitner – rada okresní politické správy, u itel Josef Chmelík, advokát JUDr. Lev Kaufmann, továrníci Karel Kerhart, Josef Prokop, Eman Kraus, Karel Horák, stavitel V. L. Ho e ovský a mnoho dalších. P vodním posláním a hlavním cílem ustanoveného družstva bylo podporovat Muzejní spolek v jeho snaze o záchranu Kun tické hory získáváním financí. To se d lo p edevším z následujících zdroj : lenské p ísp vky40 dotace z ve ejných financí pen žní dary, sbírky po ádání p ednášek, kulturních akcí 39

Viz pozn. 34, s. 19. Jedním z hlavních úkol bylo rozši ování lenské základny. leny se stávali lidé z celého kraje i z r zných míst zem , dokonce i ze zahrani í. P ísp vek byl dobrovolný, minimáln však 5,- K . lenové nem li žádné povinnosti, šlo o akt podpory a finan ního p ísp vku. V obcích dokonce fungovali ur ití d v rníci, kte í zajiš ovali nové leny - p isp vatele. Z po tu len 286 v roce 1921 se toto íslo roce 1929 zvýšilo již na 4 tisíce. 40

24

vydávání tiskovin vstupné do hradu provozování koncesovaných živností (nap . pohostinství) Samotné stavební práce na Kun tické ho e zajiš oval Stavební odbor Muzejního spolku, ve kterém byli delegováni dva zástupci Kun tického družstva. Od roku 1928 pak úlohu vedení rekonstruk ních prací p evzalo práv Kun tické družstvo. Muzejní spolek m l i nadále schvalovací právo. Rozši ování aktivit vedlo k úpravám stanov Kun tického družstva, kdy v roce 1935 vzrostl po et len výboru z 12 na 18 (z nich se volilo p edsednictvo) a existovaly ty i odbory: finan ní (vykonával dohled nad hospoda ením), stavební, propaga ní a dámský (pro po ádání a organizování r zných akcí a slavností). Velký rozsah prací a názorová rozdílnost na využití, ale p edevším zp soby provád ní oprav, zavdaly p í inu i k novým kritikám. Nejvážn jší výhrady k n kterým zásah m vznášel okresní konzervátor Bóža Dvo ák. Krom tvrdé kritiky Muzejního spolku za další t žbu kamene, který sloužil k opravám hradu, ale i nadále v ur itém množství k prodeji, se výtky týkaly i samotných oprav. Ve zpráv Státnímu památkovému ú adu v Praze z 10. 5. 1921 Dvo ák uvádí: „Vycházkový spolek s Muzejním spolkem zamýšlí nová ost ní a nové schodišt na Kun tickém hrad , a prv jší, již ud lané není ani emeslné ani rázu nové doby dob e ji napodobiti, nebo napodobení p í í se názor m sv tovým na ochranu památek.“41 Následn zpochyb oval úmysl opat it st echou 5. bránu a jasn dával najevo, že v p ípad památe né hradní z íceniny na Kun tické ho e je jednozna n zastáncem p ísné konzerva ní metody. Svými názory p inejmenším ukázal na problém, že nebylo hned na po átku deklarováno, jakým sm rem se bude celá rekonstrukce ubírat. Zda bude stará z ícenina konzervována nebo se p istoupí k restaurování objektu, a že kombinace obou p ístup je problematická a nebezpe ná. V domí rozsahu prací, významnosti místa a pozornosti laické i odborné ve ejnosti k provád ným opravám, stejn jako snaha vyhnout se dalším kritikám, dovedlo p edstavitele Kun tického družstva k pot eb vypracovat ucelený projekt záchrany a obnovy hradu. Projekt m l být zaštít n autoritami tak, aby byla zajišt na jeho um lecká kvalita a zárove aby sloužil proti p ípadným kritik m, a to p edevším proto, že na místo konzervace hradních z ícenin byla stavebním odborem a Muzejním spolkem p ijata cesta áste ného restaurování hradu a z ízení st ech. „Pon vadž pak úprava kun tického hradu v tomto duchu bude n ím jedine ným a vzorem pro další úpravy tohoto druhu, uznal stavební odbor za nutné sv iti ešení této velmi choulostivé otázky povolanému odborníku architektu Dušanu Jurkovi ovi v Bratislav , jehož um lecké jméno skýtá dostate nou záruku nejen dokonalého um leckého vy ešení, ale také ú inné obrany proti kritik m, a povolaným nebo nepovolaným, kte í snaží se naši innost podlamovati“.42 Volba osoby architekta Jurkovi e byla dokonale promyšlená. Stylem a filozofií se dokonale hodil pro úmysly Muzejního spolku s Kun tickou horou. Dokládala to i jeho práce na rekonstrukci zámku v blízkém Novém M st nad Metují v letech 1910 - 1913. D ležité jsou i intenzivní pracovní styky Jurkovi e s oponenty, respektive kolegy – p edstaviteli Státního památkového ú adu a v neposlední ad i renomé a v hlas architekta.

41

Pavel Panoch, Architekt Bóža Dvo ák a záchrana Kun tické hory, Zprávy Klubu p átel Pardubicka, 1997, s. 252. 42 Antonín Žabka, Technická zpráva stavebního odboru Musejního spolku pro záchranu z ícenin hradu kun tického, SOKA, fond KD, karton 5, I 102, ro enka 1923, s. 7.

25

4.2. Architekt Dušan Jurkovi – hlavní postava návrhu rekonstrukce hradu Kun tická hora Dušan Samo Jurkovi se narodil 23. srpna 1868 v Turé Lúce43 a zem el 21. prosince 1947 v Bratislav . Byl v pravém slova smyslu eskoslovenským architektem. Je azen mezi významné p edstavitele secese. Byl návrhá em interiér a nábytku, pedagogem, autorem odborných statí a publikací, ale také etnografem a lov kem inným v kulturním i politickém život . Na filozofii jeho tvorby je patrná významná inspirace hnutím Arts and Crafts. Vytvo il však osobitý „národní styl“ vycházející z domácí lidové architektury a emesla. Charakteristický je jeho rukopis a používání d eva jako hlavního materiálu pro vlastní stavby, ale i pro utvá ení interiér , v etn navrhování nábytku. Dušan Jurkovi , který se brzy p i lenil k eské modern , z stal po celou svou profesní dráhu pevn spjat s tradicemi lidového um ní. Intenzivn studoval lidovou architekturu, nejen na rodném Slovensku, ale i v echách a na Morav . Zajímal se o specifické detaily a dekorativní prvky charakteristické pro stavby lidové architektury v daných místech a regionech. Od roku 1905 výsledky svých bádání a studií publikoval u A. Schrolla a spol. ve Vídni pod názvem „Práce lidu našeho“ v podob sešit .44 Zavrhoval eklekticismus a kombinování klasických forem. V lidovém stavitelství a národních tradicích vyzdvihnutých i úsp šnou Národopisnou výstavou eskoslovanskou (Praha, 1895) spat oval východisko pro vytvo ení nové platformy, což se projevovalo v jeho projektech a promítlo se i do návrhu rekonstrukce Kun tické hory. Jurkovi ve ejn vystupoval na obranu ohrožených lidových architektur a p ednášel o této problematice v roce 1909 v Brn . Zde také do „Poslání studenstvu na rok 1905“ napsal lánek „Prázdniny“ doprovázený obrázky, jako poselství student m a mládeži vyzývající k ochran venkovských památek.45 Tato orientace vedená snahou o nalezení vlastní identity není u Jurkovi e reakcí na n co, ale návratem dom . Není to slevování z nových požadavk , je to v tší up ímnost, hlubší proniknutí k vlastním ko en m a tradicím. Nejde o vzory a inspiraci, ale o oporu a východiska. Nabízí se úvaha nad ur itou paralelou k Angli anu Williamu Morrisovi a teorii o zahradním dom a využívání anglických tradic v architektu e. Spole ná je i filozofie – architektura nedíln spojená s um leckým emeslem. Vliv lidového um ní je pro Jurkovi ovu tvorbu charakteristickým rysem, a už jde o projekty soukromých staveb – vil, letovisek, obytných dom , ve ejných staveb – spolkové domy, turistické ubytovny – p edevším Pustevny na Radhošti (1897-1898), láze ské budovy v Luha ovicích, rozhledny, efemérní architektury, ale i o projekty rekonstrukcí historických objekt .46 Tyto objekty r zných funkcí mají spole né linie používaných prvk , detail , barev, p edevším u d ev ných ástech staveb – len ní fasády, tvarování st ech, obložení st n a strop , okna, ost ní, schodišt , zábradlí, nábytek.

43

Dnes sou ást Myjavy. František Žákavec, Dílo Dušana Jurkovi e, Praha 1929, s. 85. 45 Ibidem, s. 86. 46 Podrobný harmonogram realizací v etn vro ení viz (pozn. 38), s. 325-330. 44

26

Svébytný Jurkovi v rukopis a jeho p ístupy záhy získávají i odp rce a kritiky. Hovo í se o „novém historismu“47, o „vyschlém prameni“48, lidové um ní bylo ozna ováno za opožd nou prom n nou kulturu vyšších vrstev – um ní pro lid, nikoli „práce našeho lidu“. Nezvykle hrub se o Jurkovi ov práci vyjád il profesor brn nské techniky Karel Hugo Kepka, který ozna il jeho stavby za „pouhopouhou sn škou okopírovaných detail staveb slováckých“, píše dokonce o „prostoduchosti dovednosti“.49 Proti tomu stojí chvála a uznání Jurkovi ových projekt .50 Oba protipóly provázejí architekta celý život a poznamenávají i ty nejvýznamn jší a nejd ležit jší zakázky. Vyskytnou se i v návrhu rekonstrukce hradní z íceniny Kun tické hory. P ed p íchodem na Kun tickou horu m l Jurkovi za sebou celou adu významných projekt , p edevším to byly Luha ovice a Nové M sto nad Metují. V Luha ovicích byla vytvo ena akciová spole nost tvo ená léka i, v jejímž ele stál Dr. František Veselý. On byl osobou, která p izvala Dušana Jurkovi e k návrhu prom n celého láze ského areálu – rekonstrukce a úpravy starých staveb, výstavba nových budov (1906-1908). P es pochvalné ódy na postupnou prom nu Luha ovic však nakonec nebylo Jurkovi ovi umožn no realizovat areál jako urbanistický celek, protože jiní vlastníci a vlivní inovníci prosazovali své odlišné zájmy a p edstavy. P erušení koncep ní práce i p es intenzivní intervence významných osobností (nap . Alois Mrštík, i Jan Kot ra) nezabránilo prosadit správní rad vypsání sout ží na další stavby. Sv j výb r architekt provád li dle vlastního uvážení i jednotliví láze ští podnikatelé. Na obhajobu Jurkovi ova p sobení v Luha ovicích vystoupil Jan Kot ra. Sepsal lánek o významném p ínosu jeho projektu pro toto láze ské m sto a v jeho záv ru uvádí: „Správ lázní blahop ejeme k volb um lce, kterému poskytla možnost vytvo iti celek takový a p ejeme jí i sob , aby m la sílu odmítnout všechny neschopné ruce i sem se vtírající a poskytla Jurkovi ovi možnost dokon iti dílo zdárn po até.“ 51 Architekt Josef Fanta na obsílku k jedné z následujících sout ží pro Luha ovice prý odpov d l, že nechápe, pro vypisují konkurs, když mají svého Jurkovi e a lepšího už sotva najdou. ada Jurkovi ových návrh však z stala pouze na papí e. Významným p edpokladem pro oslovení architekta Jurkovi e k práci na Kun tické ho e byly jeho projekty úprav starých panských sídel k obytným ú el m. S otázkou p ístupu k dochované, asto velmi zanedbané památce s požadavkem na její další funk ní využívání = moderní prom nu, se v této dob vypo ádávali i další architekti, nap . Jan Vejrych pro Dr. Malinského – p estavba zámku Sosnovských z Vlkanova. Jan Kot ra pro pr myslníka Mandelíka – starý záme ek Bredovský v Ratbo i u Kolína (1911-1913). Dušan Jurkovi v roce 1908 navrhoval úpravy záme ku z 2. pol. 18. století v Molitorov u Kou imi. Zde byly sou ástí i dv nové stavby hájenka a ú ední d m, dále pak úprava parku, opravy starších vedlejších stavení a kone n i návrhy interiér záme ku, v etn nábytku. Vše v tradi ním mnohobarevném pojetí s dominantním použitím d eva. Rozsahem mnohonásobn v tší byla následná práce na východ ech pro náchodského továrníka Josefa Barton , který se svým bratrem koupí novom stského panství získal i historický objekt zámeckého areálu v Novém M st nad Metují. St edov ký objekt 47

Zden k Wirth, Lidové a moderní um ní, Styl 1909, in: ibidem, s. 87. A. Mat j ek, p ísp vek do diskuse pro asopis Národ I,1917, in: ibidem. 49 K. H. Kepka, lánek v Lidových novinách, 14.1.1909, in: František Žákavec, Dílo Dušana Jurkovi e, Praha 1929, s. 93. 50 Velkým zastáncem jeho práce p edevším v souvislosti s Luha ovicemi byl Jan Kot ra. Obdivovatelem Jurkovi ovy práce byl Vilém Mrštík, který ho prosazoval v diskusích jako adepta na zhotovení projektu Národního moravského divadla. Autorem op vných lánk a fejeton byl brn nský noviná a spisovatel Josef Merhaut, který Jurkovi e nazval „básníkem d eva“. 51 Jan Kot ra, Luha ovice, in: Volné sm ry VIII, . 3. 48

27

tvo ící sou ást opevn ní m sta opravovaný po roce 1650 a v dalších obdobích, byl v roce 1908 ve velmi sešlém stavu. P esto se p i zam ování pro projektové práce Jurkovi setkal s mnohými historickými kamenosocha skými prvky, adou prostor se štukatérskou výzdobou, barokními nást nnými malbami ( asto v torzálním stavu). Ur itý v dnešním slova smyslu stavebn historický pr zkum tu provedl Dr. Zden k Wirth, známý prosazováním konzerva ních p ístup . Jist pod jeho vlivem Jurkovi ponechává a konzervuje dochované prvky. Výsledkem realizace požadavk na komfortní bydlení jsou tak nap . zbytky starých ost ní vedle etných nových okenních a dve ních otvor , staré omítky a fixované malby v sousedství s novými obklady a podlahami. Sou ástí projektu bylo i interiérové vybavení celého objektu.52 Jurkovi se podle svých slov snažil o zachování všeho, co se zachovat dá. To pak doplnit o nezbytné pro funk ní a hodnotné využívání novými majiteli.53 Setkává se také s dilematem provázející památkovou pé i tém celé 20. století zde na fasád pr elí zámku. Pod barokní podobou se na mnoha obnažených místech objevovalo renesan ní ešení. Po porad se Zd. Wirthem došlo k sejmutí mladší vrstvy a obnovení renesan ního provedení p esto, že došlo nap íklad k protínání stávajících okenních otvor renesan ními ímsami pod zachovalou barokní st echou.54 Z dnešního pohledu šlo v Novém M st nad Metují o radikální úpravy historické nemovitosti pro obytnou funkci p i dosažení moderních standard . Rekonstrukci vycházející z p vodní hmoty a p dorysu staveb a v nich dochovaných historických prvk z r zných etap stavebního vývoje objektu. Konzerva ní požadavek oboru ochrany památek tu stál vedle požadavku stavebníka a pochopení stavitele (architekta) na vytvo ení živého obytného sídla, na jeho ú elnost i funkci reprezenta ní v kontextu doby. Jurkovi byl vybrán jako architekt moderního bydlení a zárove jako lov k s citem a láskou pro „starinu“.55 lov k osv d ený v boji za záchranu památek. Stanovený úkol byl založit moderní obsah do starobylého rámce, úkol ne nepodobný zadání Muzejního spolku v p ípad Kun tické hory, respektive n kterých ástí jejího areálu. Jurkovi sám považoval práci pro Barton Dobenína a jeho manželku v Novém M st nad Metují za jedno z nejvýznamn jších období ve svém tv r ím život . Mimo ádné podmínky tu m l díky v elému a p átelskému vztahu rodiny, jasnému zadání a velké d v e, vytvá ející podmínky tv r í svobody. Jurkovi vnímal adaptaci historického objektu zámku za úlohu nesmírn zodpov dnou. Po ítal s dohledem a vedením víde ského Památkového ú adu. Ten však, protože šlo o objekt ist soukromý a investor se neucházel o státní prost edky, neprojevil o zámek žádný zájem. Odborného partnera našel Jurkovi v Dr. Zde ku Wirthovi, který se stal d ležitým konzultantem nejen v oblasti památkové ochrany a jejich odborná spolupráce pokra ovala i p i dalších akcích. V Novém M st Jurkovi získal adu d ležitých zkušeností. Nešlo jen o zkušenost s adaptací historického objektu na obytný prostor s moderními parametry dané doby, ale i o zkušenost, kterou Jurkovi sám vyjád il takto: „Ve kú túto prácu robil som rád i ke sa ukázalo, že nesta ia len výkresy a návrhy, ale že je potrebné hlavne bezprostredné dozeranie na staré pamiatky, a priame a stále riadenie prác nových.“ 56 S podobným zadáním se Jurkovi setkal ješt u Cyrila Barton na zámku ve Zbraslavi (1913). Vznik samostatného státu pak p ivedl Jurkovi e zp t do rodné zem , kde se 1. dubna 1919 stal vládním komisa em nov z ízeného Ú adu pro zachování um leckých památek na Slovensku. S architektem Paclem se angažoval na projektu adaptace Zvolenského zámku na župní ú ad (1922) a dále na návrhu využití akropole Bratislavského hradu pro univerzitu, ú ady a knihovnu (1924). I zde Jurkovi p idával ke konzerva ním požadavk m argumenty o 52

Interiérové úpravy zhodnocuje l. Kv ty K ížové , in: Zprávy památkové pé e 2, r. 2008, s. 134-139. Projekt rekonstrukce zámku v Novém M st nad Metují zpracovával Jurkovi v letech 1908-1913. 54 Podrobn ji Luboš Lacinger - Ladislav Svoboda, Stavební prom ny zámeckého areálu v Novém M st nad Metují, in: Pr zkumy památek I, 1994, s. 77-102. 55 František Žákavec, Dílo Dušana Jurkovi e, Praha 1929, s. 163. 56 Dušan Jurkovi , in: František Žákavec, Dílo Dušana Jurkovi e, Praha 1929, s. 14. 53

28

nutnosti oživení a stanovení ú elu a využití, aby památka nebyla podle jeho slov znesv cena, ale sloužila dál nové úloze. Využití památky staví Jurkovi do roviny opodstatn nosti vložených investic. Všechny tyto názory a zkušenosti se promítly i do zpracování projektu opravy hradu Kun tická hora, kterou Jurkovi provád l se svým kolegou architektem Janem Paclem.

4.5. „Básník d eva“ na Kun tické ho e Prvním krokem architekta Jurkovi e bylo, že si vyžádal negativy od všech fotografických podklad , které mu byly zaslány do Bratislavy a požádal o zhotovení plastického modelu hradu. V dubnu 1924 p edložil první studie a nákresy, které se vyzna ovaly p edevším spole ným rysem - p ikrytí všech budov i zdí st echami a st íškami tak, aby byly chrán ny p ed další destrukcí. Návrhy byly schváleny a Jurkovi byl vyzván k projektování úprav 6. brány, kterou se vchází do hradního komplexu. [17]

17/ Dušan Jurkovi , Projekt 6. brána, Reprodukce: SOKA, Pce, Fond KD, I 116, Foto: Miloš Jiroušek

Tyto plány p edstavitelé stavebního odboru Dr. Hermann a Ing. Žabka p evzali u architekta Jurkovi e v Bratislav 30. ervna a následn je p edložili ke schválení na Ministerstvo školství a národní osv ty, které v projednávání zastupovali p ednosta Dr. Zden k Wirth a za Státní památkový ú ad architekt Pecánek. Jednání všech výše jmenovaných bylo

29

ukon eno dohodou o provedení místního šet ení na hrad , která se uskute nila 15. ervence 1924. Komise p i tomto setkání na hrad schválila „generální“ projekt obsahující mimo jiné zast ešení i 5. brány, opravu cimbu í mezi 5. a 6. bránou, opravu st ílen na cest mezi 4. a 5. bránou, úpravy 6. brány, výstavbu bytu správce v p ilehlé západní budov , výstavbu kryté verandy v prostoru nádvo í vedle 6. brány (dnešní p íst ešek ob erstvení). Filozofií projektu Jurkovi e a jeho spole níka arch. Pacla bylo krom ochrany všech historických stavebních konstrukcí zast ešením, navrhovat úpravy umož ující využití hradních objekt , v etn takového, které by mohlo p inášet ur ité zisky k využití pro další opravy a údržbu areálu. Nalezení nového ú elu je podle nich podmínkou, jak opodstatnit vysoké náklady na opravy. Bylo z eho vycházet, nebo své p edstavy o využití hradu formulovali muzejníci již v roce 1922. [18]

18/ Zápis ze sch ze výboru 24.11.1922 – soupis místností, Reprodukce: SOKA, Fond KD, I 1, Foto: Miloš Jiroušek

30

Aby bylo možné co nejd íve zahájit provoz ob erstvení, byla nejd íve opravována 6. brána s p ilehlou dvo anskou sv tnicí, kde byl naplánován byt správce a restaurace. Další místa hodící se k výd le né pohostinské innosti byla v pr b hu dalších let z ízena na i na dalších místech areálu - nádvo í, terasy na jižní stran nádvo í, pod hradem. Muzejní spolek se rozhodl vy kat na zpracování podrobných plán architektem Jurkovi em. Ten požádal o provedení dalších zam ení, jež místn zpracovával p. Vytla il. N které detaily si Jurkovi zam il sám p i jednom ze svých pobyt 1. a 2. zá í 1924. P i této návšt v m l ješt v úmyslu sám si nafotit n které situace, ale pro špatné po así fotografování nakonec neprob hlo.57 Dne 24. zá í 1924 Jurkovi zaslal podrobné stavební plány k uvedeným stavebním zám r m. S nimi se pak na 79. sch zi 27. zá í seznámili lenové stavebního odboru a jednatel František Pot šil tehdy do zápisu napsal:„Všichni ú astníci sch ze s radostí konstatují, že do ká se Hora podle t chto plán náležité úpravy i v ohledu um leckém se vyzna ující.“ 58 Bylo rozhodnuto, že budou dle p edložených podklad vypracovány rozpo ty pro jednotlivé akce. Tento úkol p ipadl Ing. Žabkovi a vrchnímu radovi Ing. ermákovi. Následovalo vypsání ofert se 14 denní lh tou pro podání návrh . Složitá doprava vody na hrad vedla k úvahám o z ízení vodovodu. Proto byl p ivolán odborník – profesor vysoké školy Bá ské v P íbrami, Ing. Václav Cibuš, který se seznámil s místní situací a posléze zpracoval návrh ešení. Pro náro nost akce a vysoké náklady byla však tato záležitost odložena.59 Náklady na vybudování vodovodu byly vy ísleny na 39.000,K . Alternativa vy išt ní ho ejší staré hradní studny p edstavovala tehdy odhad náklad ve výši 28.000,- K . Prioritou však byla oprava 6. brány, která m la být zahájena v dubnu následujícího roku (1925), a tak se rad ji zapo alo s výstavbou silnice, která by lépe sloužila pro dopravu materiálu a vody pot ebných na opravy hradu. Silnice byla navržena od hlavní cesty k N m icím (od dnešní zastávky autobusu) a pokra ovala úpravou vrchních vrstev staré cesty vzh ru na hrad št rkováním, pískováním a následným válcováním. K pracím bylo z Pardubic op t povoláno železni ní vojsko. [19]

19/ Vojsko jízdního oddílu p ijíždí do práce na Kun tickou horu, Foto: archiv V M Pce 20/ Válcování cesty na hrad, Foto: archiv V M Pce

Akci, která zapo ala 18. srpna 1924, p edcházela jednání o výkupu pozemk ve spodních partiích pro nov vytvá ený úsek cesty. Na stavb za alo pracovat 44 vojín , ale aby práce rychleji pokra ovaly, byl jejich po et záhy zvýšen na 77, ve t etím týdnu jich na 57

SOKA, Knihy, I . 8, Zápisy stavebního odboru, s. 5. Ibidem, s. 10. 59 SOKA, Zpráva o innosti stavebního odboru Kun tického družstva za r. 1924, fond KD, karton . 5, I .102, s. 8 a 9. 58

31

Kun tické ho e pracovalo již p es 100. Dokon ovací práce probíhaly již tvrtý týden od zahájení. V n kterých úsecích byla osazena odvod ovací koryta z cementu. Pro vojáky byl tento pobyt mimo kasárna, by spojený s náro nou pracovní náplní, z ejm vítanou zm nou. Odrazilo se to na jejich pracovním nasazení, což kvitovalo jak jejich velení, tak p edevším chválou nešet ící zástupci Muzejního spolku. „Pon vadž opravdu velmi piln pracovali, vystrojila se jim 5. zá í toho roku ve e e, p i níž každý obdržel 3 p llitry piva a 5 cigaret – sportek.“ Denn dostávali vojáci za svou práci „odm nu na p ilepšenou“ – vojíni 2,- K , desátníci 3,- K a eta i 4,- K .60 Ubytování pro vojáky poskytl v areálu loveckého záme ku pod hradem bez nároku na finan ní vyrovnání pan editel Aschenbrenner. Úsek k 1. brán byl dokon en 19. zá í 1924. P i stavb cesty se vyskytl problém, že válec byl bu p íliš lehký pro dostate né uválcování povrchu, nebo p íliš t žký pro dobytek, který ho tahal do prudkého stoupání a svými kopyty, rozrýval rozrovnaný št rk. Proto byla požádána okresní správní komise o zap j ení parního válce. [20] Pro práce na silnici a opravách hradu byl znovu t žen kámen z místních zdroj . Vyvstala také myšlenka vybudovat na hrad železnou kolejovou dráhu, která by sloužila nejprve pro dopravu materiálu a pozd ji i turist k hradu. Na 82. sch zi stavebního odboru uskute n né dne 28. listopadu 1924 se navrhovalo vyústit dráhu „již“ mezi 1. a 2. bránou, tak aby serpentiny, které se musí pro zdolání p evýšení navrhnout, nevhodn nenarušovaly ráz památky. Dráha s rychlostí p epravy 30 km/h pro osobní a 15 km/h pro nákladní p epravu m la vést z H rek (okraj Pardubic), p es Sezemice až na Kun tickou horu. Výrazné osobnosti na ídících a estných funkcích Muzejního spolku a Kun tického družstva zajiš ovaly pat i nou podporu a pomoc p i provád ných opravách. Jedním z mnoha takových p ísp vk byl nap íklad i slib pana editele elektrárny v Pardubicích Václava K e ka na zajišt ní p ívodu elektrického proudu na Kun tickou horu se z ízením p ípojného místa – trafostanice v obci Ráby (do konce íjna 1924). Výrobu železného elektrického sloupu dodnes stojícího v lomu pod hradem a do konce roku 2009 stále fungujícího, zajistil pan továrník Emanuel Kraus (tehdejší náklad 3.760,-K ). K dalšímu projektování byl firmou Petrá Hák z Pardubic po ízen vrstevnicový model. Byla také zhotovena kolekce fotografií objektu.61 Podél ostrohu nad lomem od parkovišt k západní ásti hradu bylo jako zábradlí nataženo masivní ocelové lano od Svato ovické bá ské spole nosti, „aby se zamezilo opakování úraz , který se stal p i slavnosti pálení arod jnic“.62 Poznámka o nutnosti dokon it práce na zábradlí a uklidit zbytek lana se však objevuje ješt v ervnu roku 1925.63 V záv ru roku 1924 byla ješt na 28. prosince naplánována a realizována sch zka komise v terénu pro ur ení pozic reflektor slavnostního osv tlení hradu. Architektu Jurkovi ovi bylo v tomto roce na honorá ích vyplaceno 20.000,- K a výdaje za celý rok inily 72.200,- K . Zajímavá a jist inspirativní je praxe, s jakou Muzejní spolek zadával stavební zakázky a platil dodavatel m za vykonané dílo. Veškerým pracím na hrad p edcházela ofertní ízení na výb r dodavatele. Hlavním kritériem byla cena, d ležité byly ale i zkušenosti a reference. Up ednost ovány byly místní firmy a emeslníci. Pro ur ité práce a 60

Viz pozn. 57, s. 5 . Do dnešní doby se z 20. let 20. století zachovalo n kolik fotografií na sklen ných deskách a jsou uloženy ve sbírkách Východo eského muzea v Pardubicích. D ležitým zdrojem obrazového materiálu z celé 1. poloviny 20. století je dnes p edevším rozsáhlá edice pohlednic. Jejich sbírku vlastní i Národní památkový ústav - správa hradu Kun tická hora a k dnešnímu dni ji tvo í cca 100 kus . 62 Viz pozn. 34, s. 25. 63 Viz pozn. 57, s. 8. 61

32

výrobky byly vyžadovány vzorky, asto v materiálových a barevných variantách. Úhrady probíhaly do 30 dn po skon ení prací, p edložení položkových výkaz a jejich odkontrolování na míst , 10% ástky se zadržovalo do provedení kolaudace a 5% dále z stávalo nevyplaceno jako záru ní kauce na dobu 24 m síc .64 Dokladem preferování místních živnostník p edevším pro drobn jší zakázky je nap . zápis o oprav st echy chalupy na východní stran pod hradem, pro kterou byli v roce 1924 vybráni pan Šev ík z Bukovky jako dodavatel došk a pro jejich položení pan Zelinka z Ráb . Úpravy 6. brány se rozeb hly za átkem roku 1925. [21] Pro tesa ské práce byl vybrán František K ivka z Pardubic, p i emž o hotovém „vyvázání“ krovu se píše již v zápise z 86. sch ze stavebního odboru ze dne 24. února 1925. Šindelová st echa byla po špatných zkušenostech s bou kami opat ena hromosvoddem (dodal Emanuel Kraus – 2ks s ozdobnými ba kami a háky pro zachycení žeb íku – slouží dodnes). Dne 1. b ezna si p ijel prohlédnout probíhající práce architekt Jurkovi . Diskutoval na míst o provedení r zných detail na 6. brán .

21/ Rekonstrukce 6. brány Foto: archiv V M Pce

Jurkovi p i této návšt v navrhl nechat vytvo it model hradu, na n mž by se znázornilo p ikrytí trosek. „Mimo to bude model dokumentem, že se nic nepokazilo“.65 Zaplacení modelu bylo dojednáno u ministerstva školství, což zajistil Dr. Zden k Wirth (nakonec ministerstvo zaplatilo ½ a druhou pak Muzejní spolek s Kun tickým družstvem, model stál 7.000,-K ). Jurkovi dále navrhl, aby se krovem opat ila i 5. brána, což bylo po odhadu náklad (vy ísleno na 12.000,-K ) schváleno a o tuto práci byla rozší ena zakázka 64 65

Viz pozn. 57, s. 18. Ibidem, 87. sch ze z 5.3.1925 s. 26.

33

dodavatelské firmy Fr. K ivky. [22] Na zednické práce dohlížel stavitel Ing. Josef Novotný.

22/ 5. brána p ed úpravami Foto: archiv V M Pce

Ing. Žabka požádal Dušana Jurkovi e o návrh nábytku do místností v 6. brán a o nakreslení detail k okn m v témž objektu. Bylo dohodnuto, že se uchaze m o truhlá ské práce nechají zhotovit vzorky nábytku k porovnání a výb ru. Firma Zahálka provedla dopln ní okenních pískovcových ost ní na 6. brán . Osazeny byly nov v 6. brán stropní konstrukce. Do sálu 2. patra byly dodány žulové konzoly. Ob místnosti nad sebou získaly d ev né kazetové stropy. Z druhého patra se pozd ji po schodech vstupovalo do vyhlídkového podst eší. Dve mi na severní stran bylo možno vstoupit na hradební ochoz. Pro pot ebné vybavení místností 6. brány nábytkem byla vyhlášena sbírka, která p inesla pom rn velký úsp ch. V objektu p i 6. brán byl z ízen byt hostinského - základní kámen v zachovalých torzech obvodového historického zdiva byl položen 30. dubna 1925. Byt byl tvo en 2 místnostmi, prostornou kuchyní a podkrovním pokojíkem. Obvodové zdivo bylo o 30 cm navýšeno pro sestrojení ochozu. V objektu spojujícím tento prostor se 6. bránou došlo v 1. pat e p ed z ízením schodišt k odstran ní klenutého stropu. Z ízeno bylo venkovní schodišt s odpo ívadlem nad vstupem do sklepa - klenutý interiér p edpernštejnské válcové v že. P i úpravách 6. brány došlo k nálezu rukáv rytí ské drát né košile, jejichž konzervováním byl pov en editel Josef Hanuš.66 Za átkem kv tna 1925 požádal Jurkovi o detailní p em ení místností v 6. brán a špalet – zabýval se tedy výkresy nábytku. Ty byly záhy doru eny len m stavebního odboru, který se jimi zabýval na sch zi 27. kv tna. Ze zápisu jsou patrné rozpaky nad zaslaným návrhem. „Bylo uváženo, že pan architekt ešil nábytek slohov hledíc k úprav stropu a obložení st n…“67 Diskuse kon í usnesením, že se architekt požádá o vysv tlení p i jeho plánované návšt v na Kun tické ho e. [23] P ijaty byly návrhy úprav arký v Rytí ském sále – paláce hradu. Podrobné výkresy nábytku, dve í, krb , profilování oken a íms pro 6. bránu a arký e Rytí ského sálu byly po doru ení p edstaveny na sch zi 3. ervna. 66 67

Viz pozn. 57, Zápisy stavebního odboru, 97. sch ze z 15.7.1925 s. 44. Ibidem, 93. sch ze z 27.5.1925, s. 38.

34

23/ Salonek s nábytkem, Reprodukce: SOKA Pce, Fond KD, Karton ro enky

V roce 1925 se dále také provád ly opravy n kterých ástí hradeb. Úpravou prošly st ílny mezi 4. a 5. branou. Zmi uje se stavba lešení k oprav provalené zdi u 6. brány.68 Pro stavbu se používal písek t žený na Labi v N m icích. Cihly v opravách zdiv pochází z cihelny v Hodonín . Další firmou oslovenou ke spolupráci byly nap íklad eskomoravské závody pro impregnaci d eva v Jundrov (konzultace mo ení šindelových krytin).

68

Viz pozn. 57, 88. sch ze z 9.3.1925, s. 28.

35

24/ 5. brána po úprav , Reprodukce: Jaroslav Herout, Kun tická hora. Státní hrad a okolí, Praha 1958

Po nadezd ní obvodu 5. brány (zajímavé ešení s ustoupeným lícem novodobé p izdívky) a srovnání koruny zde byla z ízena stanová st echa, dále zde prob hlo i osazení oken a dve í. [24] Jurkovi p i své další návšt v na hrad , která se uskute nila 9. ervence, nesouhlasil se zasklením oken ve vyhlídkové místnosti (podkroví 6. brány). K nát r m strop salonk 6. brány doporu il povolat nat ra e z Náchoda, který pro n j pracoval na novom stském zámku. Do hostinských místností doporu uje Jurkovi instalaci vodovodu. V zá í poslal Jurkovi návrh na lustry pro 6. bránu. Další jeho návšt va se pak uskute nila 14. íjna 1925. Za souhlasu Ministerstva národní obrany pokra ovaly práce v rámci polních cvi ení železni ního vojska. Pod vedením štábního kapitána Františka Krej ího byla již v roce 1924 vystav na ást silnice od okresní komunikace sm rem k N m icím (dnešní jednosm rný výjezd z parkovišt pod hradem). V roce 1925 práce pokra ovali na úprav silnice v úseku až ke 4. brán . O tom, že inovníci stavebního odboru dbali na maximáln hospodárné nakládání s finan ními prost edky sv d í i následující zápis. „Sláma, která se koupila pro napln ní slamník vojsku byla za 180,-K . Rolník, který ji dodal, vezme opot ebovanou zp t za 70,K .“69 Na hrad byl jižní stranou vrchním vedením p iveden elektrický proud. Krom toho Elektrické podniky slíbily, že prop j í služební v z na jednu cestu týdn k vykonávání dozoru nad probíhajícími pracemi Ing. Žabkou. Celkové výdaje Muzejního spolku na Kun tické ho e v roce 1925 dosáhly výše 194.026,27 K a áste n byly kryté ze subvencí Ministerstva školství a národní osv ty.70 V lednu 1926 byly socha i Vl kovi odeslány plány pro zhotovení modelu Kun tické 69 70

Viz pozn. 57, 100. sch ze z 3.9.1925, s. 50. Viz pozn. 32, 1925, s.7.

36

hory (požadováno bylo ješt zhotovení 2 odlitk ). Model byl hotov v prosinci 1926.71 [25]

25/ Model hradu, expozice KH, Foto: Miloš Jiroušek

Z d vodu rozpadu dodavatelské firmy Rossendorf a Švarc, bylo nutné vypsat nové ofertní ízení na truhlá ské práce. Odloženy tak musely být práce na z ízení schodišt z 2. patra 6. brány do vyhlídkové místnosti, pro které byl jako materiál doporu en mod ín. [26 a,b] Byly provedeny kamná ské práce - sporák v hradní kuchyni (p i 6. brán ), a krbové vložky do 6. brány.

26/ 6. brána – ervený salonek, II. p., a/

Reprodukce: Jurkovi v projekt, Foto: archiv autora

b/

Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

Jurkovi navrhl, aby kamenné zdivo v 5. brán bylo omítnuto a jako zhotovitele navrhl socha e apka. Wirth však s tímto návrhem nesouhlasil a žádal, aby byly zachovány zbytky 71

SOKA, Fond KD, Karton 1, I 64.

37

starých omítek a zbytek zdiva se vyspároval. Stavební odbor tento názorový rozpor nevy ešil a rozhodnutí odložil. Pozd ji zamítl socha ské provedení omítek pro jejich finan ní náro nost. V b eznu 1926 bylo rozhodnuto o tom, aby správce hradu pan Knaifl za al v tomto m síci vybírat od návšt vník hradu vstupné. Rychle rostoucí po et návšt vník sebou nesl i nové zkušenosti, které vyústily v pot eby vykonat n které další práce a úpravy. Zmi ováno je nap íklad vyzd ní otvoru u 5. brány (do té doby z ejm rozeklaný pr raz p vodním zdivem), opravy hradní v že s cílem vytvo ení muzea (v 1. pat e se uvádí pot eba vydlážd ní, vyzd ní parapet , opravy klenby a st n). Vyžádány byly nabídky na nový krov a šindel kaple. Všude v hrad se m ly rozv sit nápisy „Neni te“. Protože tento problém dále p etrvával a vandalismus - p edevším máráním na staré i opravené zdi bylo velmi asté, využil Muzejní spolek jednoho ze svých vysoce postavených inovník radu Vítka, který nabídl, že Okresní politická správa vydá vyhlášku, která bude zakazovat poškozování „Hory“ a p ípadné provinilce pak bude možné trestn stíhat. P i další návšt v arch. Jurkovi e bylo domluveno barevné ešení pro obklady (dešt ní), stropy a nábytek v 6. brán . Schodišt m lo být mo eno hn d , 1. patro do ervena a 2. patro do zelena. K nát r m a dohod o provedení vzork se dostavil nat ra Dlabal z Náchoda (pravd podobn spolupracoval s Jurkovi em na Novém M st ). Bylo dohodnuto, že dostane vzorky d eva a po jejich namo ení je odešle Jurkovi ovi do Bratislavy k posouzení. Jurkovi dále navrhl „za ezání“ schodišt do vyhlídkové místnosti v 6. brán a obložení strop na schodišti mezi 1. a 2. patrem 6. brány napodobující trámy. „Hostinské sín “ salonky v 6. brán byly obloženy d evem vybaveny nábytkem - dle návrh architekta Jurkovi e. [27 a,b]

27/ a - Schodišt 6. brána, b - Zelený salonek, I. p., Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

38

Pro dohled nad truhlá skými pracemi byl z ejm po ur itých špatných zkušenostech (nap íklad s tesa skou firmou K ivka, která provád la n které ásti a detaily podle sebe a dále se nem la k odstran ní vyt ených nedostatk ) ustanovena dohlížecí komise, která m la svou innost vykonávat p ísn i docházkami do truhlá ských dílen nejmén 2x týdn . Jurkovi k tomu žádal, aby byl zaplacen a dozorem pov en jeho kolega arch. Pacl. Stavební odbor rozhodl pov it i dále výkonem hlavního stavebního dohlížitele svého lov ka - Ing. Žabku.72 „Co se tý e výzdoby, p eje si pan architekt, aby v schodišti byly obrazy fotografické, v místnostech p im en starobylé obrazy, po p ípad vhodné nové, rázu Hory odpovídající.“73 Obrazy p evážn s tématikou Kun tické hory byly po ízeny z p ísp vk vybraných od jednotlivc v letech 1926 a 1927. Arch. Pacl navrhl provedení d ev ného schodišt ze staré kuchyn do nové (z bývalé dvo anské sv tnice do dnešní pokladny – místnosti v pr jezdu 6. brány) tak, aby nemuselo být upravováno klenutí. Byla vypsána oferta na dodavatele parket do 6. brány. Po ízení lustr bylo zatím odloženo. Práce na nát rech se zdržovaly, nebo Jurkovi poslal odsouhlasené vzorky s velkým zpožd ním. V prosinci (1926) odsouhlasil barevné provedení na míst a p edložil plány na úpravu dalších ástí hradu. Tyto návrhy („celkové plány v ná rtcích“) se týkaly úpravy celého nádvo í, p ilehlých budov i hradního paláce. Jurkovi jejich p edložení doplnil odborným rozkladem a informoval, že ešení bylo konzultováno a odsouhlaseno památkovým ú adem a radou Wirthem. Po zodpov zení dotaz , bylo rozhodnuto zadat navrhovateli vypracování celkového plánu všech budov a vnit ního za ízení. Hovo ilo se i o honorá i odsouhlasením ástky 50.000,- K za d ív jší plány, doplatku 15.000,- za rozpracování p edložených návrh . Mimoto architekt sm l vyú tovat cestovní výlohy. K vypracování kompletní dokumentace v etn detail a za ízení se Jurkovi zavázal v termínu do 6 ned l!74 Na míst , následující den 21.prosince provedl architekt ješt pot ebná další zam ení. V ú tech tohoto roku jsou uvedeny položky pro architekta Jurkovi e: za zhotovení plán a cestovní výlohy 77.353,12 K za vypsání emeslných prací a zhotovení rozpo t 40.000,- K za odborný dozor a vedení zú tování stavby 22.000,- K . Ministerstvo zem d lství v novalo Muzejnímu spolku k výsadb v okolí hradu 100 vlašských o ech , 500 ke rybízu, 1200 lískových ke a 1750 vrbových ízk . Výdaje na stavební innost dosáhli v roce 1926 návšt vník hradu byl v tomto roce již 30.00075.

ástky 99.253,75,- K

a po et

Hned v lednu následujícího roku (1927) se pokládaly parkety napoušt né voskem v obou patrech 6. brány. Celý tento objekt m l být dokon en do b ezna, tedy do zahájení turistické sezóny. To se také, jak konstatuje zápis sch ze stavebního odboru z 8. b ezna poda ilo. Jurkovi oznamuje investorovi, že má vyhotoveno 32 list plán a Ing. Žabka požádal, aby byly od všech zhotoveny ty i kopie. [28]

72

Viz pozn. 57, 108. sch ze z 1.4.1926, s. 66, 67. Ibidem, 112. sch ze z 5.8.1926, s. 75. 74 Ibidem, 116. sch ze z 20.12.1926, s. 81. 75 Viz pozn. 32, 1926, s. 4. 73

39

40

Dne 13. b ezna 1927 na hrad prob hla kontrola dokon ené 6. brány, která pokra ovala obhlídkou sousedního prostoru p i severní hradb , kde stála d ev ná k lna. Na tomto míst bylo zamýšleno vybudovat verandu (patrový p íst ešek pro pohostinskou innost). Náklady byly na míst odhadnuty na cca 100.000,- K , což bylo d vodem, pro se tato akce nemohla ihned zahájit. Pro 6. bránu byla ješt zadána výroba lustr , charakteristických stejn jako nábytek rukopisem autora návrhu - arch. Jurkovi e. K jejich instalaci pak došlo za átkem kv tna. Samotná kolaudace 6. brány se konala až 2. zá í. [29] P i kolaudaci byl zjišt n problém, a to zatékání do šindelové st echy nad bytem správce – vestavba v d ív jší dvo anské sv tnici. P ítomný architekt Pecánek p ednesl návrh vym nit šindel za eternitové šablony.

29/ 6. brána po úprav , Foto: archiv V M Pce

Obložení a nábytek v interiérech 6. brány byl po ízen z výt žku sbírky uspo ádané za tímto ú elem. Plánovalo se, že se nechají zhotovit tabulky, na kterých budou uvedena jména jednotlivých p isp vatel . Finan n náro né opravy vyžadovaly ur ité ocen ní i drobných p isp vatel tak, aby byly motivováni i další. Dne 12. listopadu prob hla na hrad další tzv. „pochozí komise“. Na ní byl sepsán seznam pot ebných úkon , dodate n opat ený poznámkou tužkou u každého bodu ve zn ní bu to „ihned“ nebo „z jara“. Protože se jedná o d ležité zm ny uvádím zde doslovn p epsaný, místy špatn itelný rukopis: 1. Zbourání d ev né k lny ve dvo e, která jest na spadnutí. Zadat pokrýva m 2. Zasklení oken kaple, nat ít vchodové dve e a la ová dví ka u kapli ky. Z jara 3. Oprava v ži ky, st echy a krytiny prejzové. Z jara 4. Uzav ení p dy nad kaplí dve mi. Ihned 5. Oprava vyšlapaného prahu u vchodu do kaple. Z jara

41

6. Oprava cihelné ležaté dlažby na obou postranních zdech p i schodech vedoucích ku kapli. Z jara 7. Oprava taškové krytiny na kapli ce. Z jara 8. Osazení t.j. upevn ní kamenného ost ní u oken v hrad . Z jara 9. Zatéká u okna v rytí ském sále. Ihned 10. To ité schodišt nutno ádn p ikrýti, aby na schody nov po ízené neteklo. Ihned76 11. Osazení ost ní ve vedlejší místnosti vedle rytí . sálu. Z jara 12. Vybourání ½ cihelné p í ky tamtéž. Z jara 13. Uzav ít chodbu dve mi, vedoucí k ochozu. Z jara77 14. Oplechování parapet v oknách u lizén nad novou kuchyní. Ihned 15. Jednání o pronájmu zahrady a udržování strom . Krom toho se hovo ilo nutnosti po ídit nové schodišt z 2. patra jižního k ídla paláce do v že a o provedení terénních úprav nádvo í od 6. brány k paláci po výškopisném zam ení, které provád l kpt. Ing. Hammerschmied. K provedení úprav plochy nádvo í se op t po ítalo s vojáky železni ního pluku. Dále se uvádí, že Ing. Hammerschmied nedoporu il návrh na vybírání rumu ze staré hradní studn . Rad ji má být kolem ní zbudováno roubení, dle návrhu architekta Jurkovi e.78 [30]

30/ D. Jurkovi - projekt studny, Reprodukce: Jaroslav Herout, Jurkovi v projekt úpravy hradu Kun tická hora, Zprávy památkové pé e . 2, 1961, s. 95

76

Jde o v etenové schodišt z pr jezdu paláce do pater. Ochoz ve 2. pat e 6. brány. 78 Viz pozn. 57, 126. sch ze, 1927, volný list + strana 99.

77

42

Pozornost se tedy od dokon ené 6. brány posunovala vzh ru p es prostor nádvo í k hradnímu paláci. [31] Zapo alo se s p ípravami na provedení jeho celého zast ešení a ze zápis a dochovalých poznámek je z ejmé, že si všichni uv domovali, že nejen rozsahov p jde o jednu z nejv tších akcí na památkovém objektu ve své dob .

31/ Pohled na palác p ed úpravami, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

Na sch zi 29. listopadu 1927 se Muzejní spolek usnesl o p edání správy hradu do rukou Kun tického družstva. Šlo vlastn o legalizaci stavu v praxi delší as fungujícího. Pozd ji, na valné hromad 24. ervna 1928 byl stavební odbor Muzejního spolku zrušen a nahrazen stavebním odborem Kun tického družstva, jehož staronovým p edsedou byl zvolen Jaroslav Vítek a jednatelem nov František Pot šil. Na tomto jednání bylo rozhodnuto o z ízení muzea v jižním k ídle paláce vážící se k historii hradu. Pojmenováno m lo být práv po zvoleném jednateli a dlouholetém ob tavém inovníkovi družstva editeli Františku Pot šilovi. [32] 32/ František K. Pot šil, SOKA, Fond KD, Karton, Foto: Miloš Jiroušek

43

Ješt p ed tím, 1. prosince 1927, byla ustanovena komise na vyhodnocení nabídek na stavbu verandy, jejíž nákres v barevném provedení p edložil autor Ing. Hammerschmied na sch zi stavebního odboru 4. kv tna 1928. Lh ta pro její výstavbu byla stanovena na 6 ned l, navíc s pokutou za nedodržení termínu 100,- K denn spolu se známým zadržením 10% coby záru ní kauce. 79

4.4. Odchod architekta Jurkovi e Na valné hromad 24. ervna 1928 byl stavební odbor Muzejního spolku zrušen a nahrazen stavebním odborem Kun tického družstva, jehož staronovým p edsedou byl zvolen Jar. Vítek a jednatelem nov František Pot šil. Na 135. sch zi konané 20. íjna se plánovalo provedení zast ešení objektu vedle kaple, kde byl z ízen rezervoár na vodu. Dále se jednalo o zám rech vydláždit dvorek u bytu hostinského p i 6. brán cihelnou dlažbou (spolu s tím bylo v listopadu provedeno odvodn ní dvorku napojené na odvodn ní nádvo í vedoucí p es jímky do lomu d ev ným potrubím o pr m ru 50 cm). To nejd ležit jší se však odehrávalo a p edevším rozhodovalo v rovin koresponden ní. V pilné práci došlo v roce 1928 ke konfliktu s architektem Jurkovi em. Došlo k p erušení zab hané praxe, kdy Jurkovi ova kancelá p ed p edáním projekt Kun tickému družstvu zajiš ovala jejich projednání a schválení na Státním památkovém ú adu. Kritika za porušení této praxe za strany Kun tického družstva k architektu Paclovi p erostla v dohady o zaplacených, i nezaplacených honorá ích a skon ila záhy Jurkovi ovým podáním žaloby na Kun tické družstvo.80 Jurkovi si nárokoval zaplacení ástky 85.759,74 K (60.000,- již bylo zaplaceno) a 8% úrok + soudní výlohy. Kun tické družstvo uznalo zpožd ní s úhradami honorá , jejich výši však m la být 77.353,12 K . Uvedená ástka byla dopln na odkazem na to, že jisté t i ú ty jsou ú továny kancelá í architekta dvakrát. K ešení sporu byl za Kun tické družstvo p izván JUDr. Kaufman, který se m l po prostudování Jurkovi em podané žaloby pokusit o smírné narovnání.81 Spor skon il soudním smírem, se stanoveným doplatkem 15.000,- K .82 Rozep e s Dušanem Jurkovi em znamenala faktické p erušení do té doby vcelku jednotné koncepce a postupu prací. S architektem od té chvíle nebylo možné konzultovat další postupy a ke slovu se tak znovu dostali i d ív jší kritici n kterých ešení navrhovaných Jurkovi em. Ti se pochopiteln nacházeli jak vn , tak i uvnit Kun tického družstva. P es vyty ený sm r a Jurkovi em zpracovaný koncept byla op t do ur ité míry nastolena praxe díl ího plánování, které se aplikovalo na jednotlivých místech areálu p ed konkrétním stavebním zásahem.

79

Viz pozn. 57, 132. sch ze, 4.5.1928, s. 110, 111. Ibidem, 134 a 135. sch ze, s. 116 a 118. 81 Ibidem, 135.sch ze, 1928, s. 118. 82 SOKA, Fond KD, I Knihy, Pokladní kniha stavebního odboru, I 10. 80

44

5. Pozd jší úpravy hradu 5.1. Pokra ování prací Na míst d ív jších stájí (z ejm jižní k ídlo nádvo í) byly ješt v roce 1928 upraveny prostory pro p enocování a z ízeny splachovací záchody. P i opravách tohoto hradního k ídla bylo znovu vyzd no 80 m3 zdiva. Bylo opraveno a p ezd no 10 místn nespecifikovaných okenních záklenk v paláci. Došlo k vydlážd ní dvorku p ed bytem restauratéra cihelnými dlaždicemi. Na 5. bránu byl osazen znak s erbovní pov stí pán z Pernštejna. [33]

33/ 5. brána – Erbovní pov st, Foto: Milan Krištof, archiv NPÚ

Na hrad byl zaveden telefon, byla p ivedena voda ze studny na severní stráni pod hradem. P ívod je 350 metr dlouhý a p evýšení dosahuje 85 metr , po kterých voda napl uje veliký rezervoár v síni bytu vedle kaple až do dnešních dn . Rezervoár byl zakryt vybetonováním desky stropu. Vodovod byl dále rozši ován v areálu. Bylo zapo ato s odkanalizováním nádvo í (uvádí se 10 m rour cementových a 50 m rour d ev ných) s vyzd ním 2 kalových jímek svedených výtokem do lomu na západní stran . Krom jiného bylo v tomto roce na stráních kolem Kun tické hory vysazeno 645 kus ušlechtilých druh hrušní a jabloní. ástka vynaložená na stavební práce a krytí závazk z p edchozích období se v roce 1928 vyšplhala na 155.422,99 K . Z toho náklady na vodovod inily 19.927,30 K .83 Nejvyšší náklady byly vázány na splátky z ízené verandy v nádvo í firmou V. L. Ho e ovského. Patrový restaura ní objekt byl vybudován v míst stodoly vedle 6. brány.

83

Viz pozn. 32, 1928, s. 6.

45

Autorem projektu a plán verandy byl inženýr železni ního pluku Eduard Hammerschmied, který následn ídil i práce na její výstavb , stejn jako v tšinu dalších stavebních prací na hrad . [34]

34/ Veranda podle Ho e ovského, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

Restaurace jako d ležitý zdroj p íjm byla pronajata novému restauratérovi panu Roulovi. Spolu s odchodem p vodního nájemce došlo zárove i k odstran ní nežádoucího hospodá ství, které poznamenávalo podobu a provoz venkovního nádvo í. 26. ledna 1929 se uskute nila další sch zka s radou Státního památkového ú adu architektem Pecánkem. Jednalo se p edevším o zast ešení paláce a úprav jeho interiér . [35] 35/ Návrh st ech paláce, Reprodukce: SOKA, Fond KD, I O 122, Foto: Miloš Jiroušek

Arch. Pecánek nabídl, že sám p ipraví skicy a poté stavební projekty dohodnutých úprav. Stavební odbor na toto rád p istoupil a v dom si choulostivosti tohoto ujednání pro napadnutelný st et zájm státního ú edníka, ozna il toto jednání za d v rné.84 Od získání rady 84

Viz pozn. 57, 136. sch ze, 28.11.1928.

46

Pecánka k této honorované innosti si Kun tické družstvo slibovalo, krom zajišt ní podklad , p edevším rychlé projednání a schválení na státním památkovém ú adu. V tomto procesním bod , tak došlo k rychlému zacelení díry po architektu Jurkovi ovi. Na hrad prob hla úprava místností dnešního bytu kastelána vedle hradní kaple a bylo provád no další zajiš ování zbytk fortifika ního systému v etn velkého jihovýchodního rondelu. Dne 23. kv tna 1929 navštívil Kun tickou horu pan prezident T. G. Masaryk. [36] Za ú asti len vlády byl doprovázen nejvýznamn jšími p edstaviteli m sta Pardubic, Muzejního spolku i Kun tického družstva. Výklad o historii hradu b hem jeho prohlídky p ednesl pan František Pot šil. P i této slavnostní p íležitosti a p i významných státních dnech byl hrad z venku nasv tlován pro dálkové pohledy. Osv tlení zajiš oval na sv j náklad Východo eský elektrárenský svaz. Ješt v témže roce byla po ízena pam tní mramorová deska p ipomínající návšt vu pana prezidenta. V pokladní zpráv Kun tického družstva za rok 1929 je uvedena s nákladem 550,-K . Deska m la být slavnostn odhalena ve sváte ní odpoledne 28. íjna téhož roku.85 36/ T.G.M. na hrad , Foto: archiv V M Pce (p ed 5. branou)

Pro rozvíjející se restaura ní provoz, který byl v letních m sících provozován i v r zných ástech nádvo í byl objednán další nábytek, a to 50 stol a 300 židlí.86 [37]

37/ Pohled do nádvo í, (lavice a stoly) Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

85

Po její ztrát v 70. letech 20. století, byla k 80. výro í po ízena její p esná kopie a 23.5.2009 slavnostn znovuodhalena na severním pr elí hospodá ské budovy v nádvo í. 86 Viz pozn. 57, 138. sch ze, 19.3.1929, s. 122.

47

14. listopadu 1929 prob hla na hrad komise se zástupci Státního památkového ú adu (rada Dr. Kühn, rada arch. Pecánek a Dr. Wagner). Zástupci památkového ú adu doporu ili provést o išt ní portálu 6. brány ze strany nádvo í (v zápise dopln no slovy:“stane se otesáním“). Na ochozu u 6. brány vym nit oplechování za dlažbu (doprovozeno poznámkou v zápisu: „což je ovšem nemožno hledíc k p ipojení k šindelu“). Krom dalších drobných úprav ú ad p edb žn vyjád il souhlas se zám rem opat it palác st echami, u v domí nutnosti provést p ed tímto opravy nosných historických zdí spolu s nadezd ním (vyrovnáním) korun, jako nutné podmínky pro položení krovu. V souvislosti s opravami arký v rytí ském sále ú ad dále doporu il upravit prevét v erné v ži. V rytí ském sále se fošnová podlaha smí vym nit za dlážd nou.87 [38 a,b]

38/ a) Arký Rytí ského sálu p ed opravami, Foto: archiv V M Pce b) Arký po opravách, Reprodukce: Jaroslav Herout, Kun tická hora. Státní hrad a okolí, Praha 1958

Ješt v témže roce byl vybetonován strop nad 1. patrem velké místnosti jižního palácového k ídla (nazývané Pot šilovo muzeum), k n muž se m l p ipravit návrh pohledového obložení. Byla opravena veranda v nádvo í a ve st eše z ízeny 3 arký e. Jak je uvedeno, pro ošet ení d ev ných venkovních prvk se používalo karbolineum. Jednalo se také o výstavb (p íprava rozpo tu) další ásti v etenového schodišt z prvního do druhého patra jižního k ídla paláce. V této dob byla ob patra spojena d ev ným schodišt m v arkádách jižního k ídla tak, aby bylo možné chodit dále na velkou ( ernou) v ž.88 Místní architekt Kerhart slíbil p ipravit výkres na vrata pro 6. bránu, která m la být nov ud lána a vym n na za stará. Stavební odbor p ijal informaci sportovc , že si na Kun tické ho e vybudují „m stek ku skoku“.89 Tento nápad na z ízení skokanského m stku na reliéfu svahu severovýchodního bastionu se zopakoval ješt jednou v roce 1950. Tehdy dosp l až do fáze zhotoveného projektu a bohužel i zapo etí terénních prací – rozrušením spodní opev ovací kontraeskarpové zdi. Našt stí se akce hned v po átku definitivn ukon ila. [39]

87

Viz pozn. 57, 141. sch ze, 13.12.1929, s. 128. Ibidem, 142. sch ze, 19.3.1929, s. 119. 89 Ibidem, s. 129. 88

48

49

5.2. Rozvoj podnikatelských aktivit V roce 1930 koupilo Kun tické družstvo hostinec na k ižovatce pod hradem, tehdy známý jako „Kyselova restaurace“ a spolu s ním i p ilehlé pozemky. I zde se v pr b hu roku provád la celá ada stavebních úprav. Celkem již bylo po okolí hory vysázeno 1900 ovocných strom . Výsadba byla v té dob jak sou ástí zám r na úpravu okolí hradu, tak m la také podtext a zám r ekonomického p ínosu ve form zisk z prodeje ovoce. V ekonomickém po ínání byla innost družstva opravdu obdivuhodná. V této dob bylo vydáváno velké množství tiskovin, p edevším pohled . V tomto období se takto po etnou adou mohl pochlubit jen málokterý hrad nebo zámek na našem území. Tento soubor p edstavuje d ležitou dokumentaci o prom nách a stavu Kun tické hory. Vstupné se v této dob platilo už p i vstupu do nádvo í a hradní restaurace. Hostinská innost na hrad m la k dispozici okolo 300 míst k sezení u stol . Pro d ti byl v areálu provozován koloto s uvád ným ro ním výnosem okolo 800,- K . Na jedné z lenských sch zí stavebního odboru navrhl pan továrník Horák z ídit pro vozidla návšt vník parkovišt u hospody pod hradem. Do této doby jezdili motorizovaní návšt vníci až na hradní nádvo í, což postupn za ínalo kolidovat s návšt vnickým provozem a hostinskou inností v nádvo í. V roce 1930 získala 6. brána nová vrata. Byla zhotovena podle návrhu architekta Františka Kerharta a na hrad plní dodnes svou funkci hlavního vchodu do hradu. V ú tech se však krom vrat objevuje i položka 30,- K za pemrlici, k již zmín nému o išt ní pískovcového portálu této brány.90 Dokon ena byla rovn ž úprava ost ní portálu p i vstupu do pláce. Svislé ásti byly na chyb jících místech dopln ny novými díly a vložena byla nová vrchní ímsa. Vstupní portál do paláce pat í v zachovalých ástech k prvním - nejstarším prvk m renesan ního tvarosloví na území východních ech (datace 1509). Na tyto práce navázalo provedení návrhu pro výrobu nových vrat do tohoto portálu architektem Ing. Ferdinandem Pot kem. Nov byly dobudovány arký e Rytí ského sálu, v etn osazení pískovcových ost ní ze škrovádského kamene. „Ost ní všechna jsou jednoduchá a budoucím pov dí, v které dob vznikla, jak je zásadou konservace památek v této dob .“91 V palácové ásti byly dále opraveny omítky v prvním pat e jižního k ídla (jednalo se o prostory hradního muzea, místnosti ve v ži a spojovací chodby nad arkádami). V záznamech stavebního odboru Kun tického družstva se po delší odmlce op t objevuje jméno Dušana Jurkovi e. Bylo od n j urgováno zaslání dosud nep edaných výkres , které vypracoval v roce 1927. Na sch zích se po celý rok 1930 projednávají r zné návrhy na rozší ení (výstavbu) sociálních za ízení a kuchy ského provozu s problematickou dostupností p i obsluhování v nové verand . Navrhován byl t eba i prostor 5. brány, nebo objekt vpravo u verandy (dnešní hospodá ská budova). Variantou bylo i rozší ení sociálních za ízení v jižním k ídle nádvo í. Ke kone nému návrhu ešení se však nedosp lo a problém byl opakovan odkládán. Vyvstala také pot eba rozší it rezervoár na pitnou vodu umíst ný vedle kaple (do té doby d ev ný, v roce 1931 byl vym n n za kovový). V archivních pramenech je v roce 1931 poprvé po po áte ních bojích za zákaz t žby kamene zmi ován i problém statiky skalního masivu a pot eba se tímto problémem zabývat. Na b eznové sch zi stavebního odboru byl p ijat návrh oslovit firmu Toka z Prahy ke konzultaci možného zp sobu zajišt ní západního svahu skály. Následné sch zky se zástupci firmy Toka a obratnost v jednání zástupc Kun tického družstva vyústily v p edb žnou 90 91

SOKA, Fond KD, Pokladní kniha stavebního odboru, I 10. Viz pozn.32, 1930, s. 5.

50

dohodu, že firma bude ú tovat pouze 50% odsouhlasených náklad na konzervaci skály a 50% uhradí ze svého jako náklad na reklamu, nebo akce se bude provád t jako p edvád cí pro svolaný sjezd odborník .92 V témže roce došlo k úprav restaura ního objektu p i 6. brán . Ve stávající prosto e – u restauratérova bytu (bývalá dvo anská sv tnice) došlo k rozší ení kuchyn , z ejm v celém p dorysu zastav ním i zmi ovaného vydlážd ného dvorku. V interiéru spodní zachovalé ásti p edpernštejnské kamenné válcové v že (pod dvo anskou sv tnicí) byl z ízen sklep pro pivo zaklenutím tohoto prostoru cihlovou kupolovitou klenbou. Byly upraveny záchody ve stávajícím prostoru jižního k ídla nádvo í vyzd ním p í ek, z ízení pisoár a celý prostor stejn jako v kuchyni opat en ve snížené úrovni koruny historického zdiva železobetonovým stropem (s asfaltovou izola ní krytinou) a s luxfery prosv tlující p ízemní prostory (pro tyto ú ely daroval pan stavitel Kohout z Pardubic 50 q cementu, za což mu výbor družstva navrhl ud lit diplom). V záznamech z roku 1931 se uvádí, že kameníci ze Škrovádu od pana Rulíka pracovali na výrob schodnic pro to ité schodišt v paláci z 1. do 2. patra a na prvcích ost ní oken paláce. Zmi uje se špatný stav st echy kaple Sv. Kate iny, pro jejiž opravu se nárokuje asi 1500 „k rek“ = šindel . [40]

40/ Kaple sv. Kate iny, Foto: archiv V M Pce

Navrhováno je omítnout stodolu u hospody pod hradem, protože by bylo možné následn hladkou omítku pokrýt reklamami a zajistit tak další finan ní p ínos. Tento zám r byl následn realizován. Reklamy zájemc m provedl malí písma pan Novák a ú továno bylo nájemné na t i roky dop edu 10,- K za m². Jednalo se také o možnosti z ízení benzínové erpací stanice dole u hostince (iniciátorem a zájemcem o její provozování byl pan továrník Dašek). Na kv tnové sch zi (1931) stavebního odboru byla p edána informace o jednání na Státním památkovém ú adu v Praze s Dr. Václavem Wagnerem. Výsledkem bylo doporu ení zjednodušit navržená vrata do paláce (zm ny m l provést autor návrhu Ing. Pot ek), vrata do 6. brány mají být z 20 cm širokých prken, v Rytí ském sále m že být použita ervená 92

Viz pozn. 57, 1931, s. 144.

51

šamotová dlažba, okna mají být zasklena do olova. Vitríny v muzeu mají být jednoduchého tvaru. Zábradlí v otev ených oknech paláce v pat e nad muzeem má být kovové, tvercového pr ezu, pro nát r verandy v nádvo í bude použit tmavý odstín.93 V tomto roce ješt prob hlo št rkování cesty na hrad, úprav p íkop (z ejm ve spodních partiích cesty). Byla osazena okna v 1. pat e paláce (hradní muzeum), s návrhem opat it je vitrajemi – erby majitel hradu a dále iniciálami MS, KD, a LP. Instalována byla také vrata do paláce (v zápise uvedeno poznámkou, že jejich kování se má barvou p izp sobit klepadl m). [41] Na západní skalní st n bylo nainstalováno 28 sádrových pásku pro sledování poruch a posun skalního masivu.

41/ Vrata – palác, Reprodukce: F. K. Ros lek, Kun tická hora, Pardubice 1932

Dne 18. listopadu 1932 prob hla na hrad další „ú ední komise“ (Státní památkový ú ad), za ú asti Dr. Wagnera a Ing. Šebka, p i které byl definitivn schválen návrh Ing. Hammerschmieda, aby byl hradní palác zast ešen a opat en tvrdou krytinou. Následn byl zve ejn n i odborný lánek Dr. Václava Wagnera.94 Týká se zám r a diskusí o zajišt ní palácové ásti a zd vodn ní p ijetí cesty ochrany torzální architektury zast ešením. Definitivnímu rozhodnutí o tvarování st ech p edcházelo ješt n kolik jednání a porad se zástupci Státního památkového ú adu. Jednání probíhala jak p ímo na hrad , tak nad fotografiemi, do kterých byly vkreslovány návrhy ešení st ech.

42/ Hospodá ský objekt a pozd jší byt správce p ed úpravami, Foto: archiv V M Pce

V tomto období byla také schválena úprava objektu v severní linii nádvo í vedle 93

Viz pozn. 57, 153. sch ze, 8.5.1931, s. 147. Václav Wagner, Kun tická Hora a její pom r k zásadám ochrany památek, ro enka Kun tického družstva 1932, s. 3. 94

52

verandy (dnešní hospodá ská budova). [42] V prostoru zachovalých obvodových zdí došlo následn k výstavb turistické klubovny se sociálním za ízením (betonová podlaha, p í ky z dutých cihel, vysoký strop - železobetonová deska krytá lepenkou se sv tlíky z luxfer p i zadní severní zdi). Deska byla vetknuta do sousedních zdí, posazena na elní st nu nádvo í s p ezd ním a zvýšením koruny a v zadní stran usazena na p izdívku k severní hradební zdi. Dne 23. íjna 1932 byla slavnostn dámským hrani á ským komitétem p edána do hradního muzea busta významné pardubické roda ky Boženy Vikové Kun tické. V bílém mramoru ji provedla socha ka Vobišová z Prahy (tato busta je dnes umíst na spolu s bustou a obrazem Františka Pot šila v pokladn hradu). Architekt Bóža Dvo ák nabídl Ob anské záložn obraz Mikoláše Alše „Hejtmani u Kun tické hory“. Družstvo, které se o této nabídce dozv d lo, jednalo o p ípadné nabídce Dvo ákovi, ale nakonec o koupi neprojevilo zájem.95 Projednával se také návrh na z ízení pomníku u dnešního parkovišt pod hradem s textem: 1. ádka v tším písmem: Silnice železni ního pluku. 2. ádka menším písmem: Vystav l železni ní pluk v Pardubicích, t etí: v letech 1924-25. Vše se m lo doplnit znakem železni ního pluku.96 S ohledem na stížnosti na kastelána Witurku se jednalo o pot eb sehnat na hrad nového kastelána. Podle p edstav len Kun tického družstva to m l být lov k mladý, ale již ženatý. lov k, pro kterého by prosp ch Kun tického družstva, byl i jeho vlastním prosp chem. S tím souvisí i návrh na p ebudování dosavadní noclehárny (z ejm vedle kaple) na byt kastelána. Také se pro kastelána žádá vypracování sm rnic a seznamu povinností. Výdaje stavebního odboru v tomto roce jsou uvedeny v ástce 142.599,30 K . Na hrad bylo zam stnáno 5 d lník .

5.3. Prom na hradní z íceniny Dne 18. kv tna 1933 za ala firma Ing. Františka Veselého z Pardubic provád t na paláci zednické práce nutné pro položení krovu. Šlo o p ezdívky rozrušeného zdiva, záklenk a dozdívání koruny do jednotné výšky. V tento den byl na valné hromad zvolen estným p edsedou Kun tického družstva emeritní p edseda vlády František Udržal. Dne „26. kv tna byly provazci a praporky vytý eny výšky p íštích st ech a výška v že ertovy, která se najezdí, aby nebyl rušen dosavadní pom r výškový.“ 97 Komise situaci na míst posoudila a rozhodla o provedení navrženého ešení podle p edvedeného vytý ení. Bylo konstatováno, že jde o nejlepší zp sob ochrany palácových zdí a strop . Komise zárove schválila budoucí provedení pískovcového schodišt do hlavní v že a z ízení ochozu ve v ži (nadezd ní v že vyhlídkovým patrem). Proti zast ešení z íceniny hradu se ve ejn vyslovil Spolek východo eských výtvarných um lc . V asopise Vp ed uve ejnil lánek „Kun tická Hora ohrožena.“98 Dne 23. ervna pak byla na hrad svolána sch ze za ú asti noviná , na které bylo vysv tlováno, že je to nezbytný krok pro konzervaci historických konstrukcí a p ítomní byly seznámeni i se souhlasným vyjád ením ze strany Státního památkového ú adu. Za átkem srpna byly dokon eny zednické p ípravné práce a montáž pískovcového schodišt z 2. patra do v že. P ed vchodem do paláce bylo vyzd no kamenné zábradlí. Do n j byly

95

Viz pozn. 57, 1932, s. 156. Viz pozn. 57, 161. sch ze, 5.11.1932, s. 164. 97 Viz pozn. 32, 1933, s. 8. 98 Viz pozn. 57, 166.sch ze, 11.5.1933, s. 174.

96

53

osazeny pernštejnské kamenné erby, s uvedením: „...které zde kdysi bývaly“.99 V zápise ze sch ze z 11. kv tna 1933 se k tomuto ješt píše: „...omylem byly znaky bez v domí pplk. nat eny cementem“ a poznamenáno je, že budou o išt ny.100 Na únorové sch zi se jednalo o po ízení nápisu na vrata 6. brány. Text: „Vítej p íteli bezd ky dobrý“ m l být vytvo en z bronzového plechu v gotickém písmu.101 Krom mnoha kulturních akcí vystoupila na Kun tické ho e v ned li 17. zá í Pardubická filharmonie pod taktovkou jejího editele Jaroslava Hesa, který byl rovn ž lenem výboru Kun tického družstva. Koncert je vzpomínán s poznámkou na chladné po así, které neumožnilo více návšt vník m „... pobaviti se krásnou produkcí “. 102 Vydání stavebního odboru inila za celý rok 1933 celkem 158.061,20 K . Tyto výdaje souvisely v tšinou s provád ním oprav zdiv a jejich korun p ed položením krovu. Tesa ské práce na palácových st echách byly na základ výb rového ízení zadány v polovin roku 1934 mistru Stanislavu Dalešickému z Barchova. [43] Další jednání komise Státního památkového ú adu prob hlo na hrad 16. ervence. Tentokrát se jednalo hlavn o volb krytiny. Doporu ena byla b idlice s od vodn ním, že její barva a struktura nejlépe ladí s kamenným hradním zdivem. Dodání krytiny a pokrýva ské práce byly ve výb rovém ízení zadány firm Prucek a ihák z Olomouce na základ výb ru z p edložených vzork . [44] Tesa ské práce za aly 30. ervence. Pokrýva i za ali pracovat za átkem zá í po nainstalování hromosvod , hák a sn žník firmou pana Kraje. Projekt na zat ešení byl v pr b hu prací 9. srpna 1934 schválen rovn ž Ministerstvem školství a národní osv ty pod íslem 64731-34V/1.103

44/ Reklama na b idlici, Reprodukce: archiv správy hradu

43/ Montáž krovu na paláci, Reprodukce: SOKA, Fond KD, I O 107

V listopadu byl schválen projekt pardubického stavitele Ing. Františka Veselého na nadezd ní velké palácové v že (ozna ované jako erná v ž). Tento projekt byl zadán v souvislosti s provád ním palácového krovu. Po dokon ení zast ešení se totiž rázem zm nily 99

Viz pozn. 32, 1933, s. 9. Viz pozn. 57, 166. sch ze, 11.5.1933, s. 178. 101 Ibidem, 163. sch ze, 21.2.1933, s. 166, 167. 102 Viz pozn. 32, 1933, s. 23. 103 Ibidem, 1934, s. 7.

100

54

proporce paláce a v ž se tak dostala tém do shodné úrovn s h ebenem palácové st echy. Zachování p vodních proporcí – v ž vystupující v nároží nad palácový objekt, tak bylo vy ešeno velmi svérázným a prostým zp sobem, navýšením o jedno patro. K zakrytí v že op t posloužil nízký jehlanový tvar krovu. Vrchní patro v horní ásti ze železobetonu vytvo ilo rozhlednu, která m la s hradní architekturou skute n pramálo spole ného.104 [47 a,b]

45/ a) Palác – v ž, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu b) Palác – v ž, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu

Na sch zi družstva 16. ledna 1934 bylo rozhodnuto, že na památku podporovatele Muzejního spolku a Kun tického družstva Antonína Švehly, budou jeho jménem nazvány sady na stráních Kun tické hory. V ned li 24. ervna byla pak na obelisku dopraveném z lomu železni ním vojskem k cest p ed 1. branou, slavnostn odhalena pam tní deska (45x30 cm) s nápisem „Švehlovy sady“.105 Tato deska byla za komunistického režimu vym n na za desku s nápisem „Mi urinovy sady“. Dnes (od r. 2009) je na obelisku umíst na deska s verši, které byly p vodn na 5. hradní brán : „Ode dne narození k smrti rostem pomni, žes na sv t jen hostem co po lakomci z stane lidem nevd ným se dostane.“ Podle statistik a vedených výkaz v roce 1934 navštívilo hrad 42.429 osob a výdaje stavebního odboru dosáhly i p es obecnou hospodá skou krizi ástky 177.516,- K . 104

Na p elomu 70. a 80. let 20. století došlo k úprav této nevhodné pohledové situace zm nou krovu a vytvo ením plášt vrchní ásti v že pobitím. 105 Viz pozn. 57, 170. sch ze, 19.4.1934, s. 180.

55

5.4. Útlum prací Kun tická hora se v roce 1935 po tem 49 870 návšt vník za adila mezi nejnavšt vovan jší památky v zemi. Je zajímavé, že krize ani pozd jší vále né události nejsou v archivních materiálech (zápisech družstva a stavebního odboru) tém patrné. Náklady na opravy však byly omezeny jen na údržbá ské innosti nikoli s ohledem na pohnutou dobu, ale nucen po velkých výdajích v p edchozích letech (p edevším v roce 1934 na zast ešení paláce). Op tovné úpravy se dostalo cest na hrad. Nov byla vybetonována a zv tšena nádrž na vodu v dnešním bytu správce. V pr b hu roku 1935 se p ipravovaly následující projekty: 1. rozší ení a zasklení 1. patra verandy v nádvo í a její spojení se salonkem v 6. brán 2. obložení stropu v 1. pat e paláce - velké místnosti nad Rytí ským sálem 3. opravy výpadní branky na jihovýchodním rondelu 4. blíže nespecifikované úpravy 5. brány 5. dlážd ní do 6. brány 6. úpravy interiér pro výstavy a pam tní místnosti Uvažovalo se též o osv tlení místností v paláci a obložení st n v Rytí ském sále. Na sch zi výboru 5. srpna 1935 bylo odsouhlaseno vybourání otvor pro v trání v záchodcích v 6. brán , z ízených zde v roce 1930. V íjnu probíhalo na Kun tické ho e natá ení dokumentárního filmu.106 Výdaje na stavební innost dosáhly v tomto roce ástky 56.083,90 K . Pon vadž velké stavební práce v p edchozích letech byly kryty z velké ásti p j kami od finan ních ústav , dosp l dluh Kun tického družstva v záv ru roku 1935 k celkové ástce 358.065,- K . Z toho 175.115,- K p edstavoval dluh k Ob anské záložn , 141.990,- K k M stské spo iteln v Pardubicích a 40.960,- K na sm nkách dodavatel m.107 Z tehdejších materiál lze vy íst pochopitelné nap tí mezi Kun tickým družstvem a Muzejním spolkem vyvolané výší t chto dluh . V korespondenci Kun tického družstva se v dopise z 12. íjna 1936 uvádí dosavadní celkové výdaje, v etn ástky na po ízení „hostince pod h rou“ sumou 2 600 000,- K . Dopis žádá o další podporu lenskou základnu i v souvislosti se zamýšlenou úpravou sín v 1. pat e restaura ní verandy, vyžadující zajistit ástku 80.000,- K . Úpravy verandy se poda ilo uskute nit a skon ily za átkem prosince. Rozší ením 1. patra verandy se vstupem do salonku v 6. brán vznikl prostor o 100 m2. [46]

46/ Rozší ená veranda, Reprodukce: archiv správy hradu 106

Zachovalé záb ry jsou ve fondu Státního filmového archivu a byly použity pro dokumentární film o Kun tické ho e, který vznikl v roce 2001 ve studiu VaF P elou . Tento dokumentární film je v prodeji v pokladn hradu i v sou asné dob . 107 SOKA, Fond Muzejní spolek, II. Knihy, Stav dluh Muzejního spolku na pardubickém zámku a Kun tické ho e, 1920 – 1947, I 34.

56

Spolu s rekonstrukcí sociálních za ízení byla p estav na nevyhovující odpadní žumpa. V 6. brán byla z ízena „vkusná koje“ pro kastelána a prodejnu. 108 Z ejm se jednalo o d ev nou bu ku umíst nou v pr jezdu 6. brány na zvýšeném betonovém stupni. Stavební výdaje v roce 1936 inily 46.582,25 K . Ve výro ní zpráv se uvádí, že mohlo být vykonáno mnohem více, ale n které práce bylo nutné odložit do dalšího roku z finan ních d vod . I v tomto roce pokra ovala výsadba zelen v okolí hradu, mimo jiné 150 ks smr k darovaných z lesní školky m sta Pardubic, byly p eroubovány špatn plodící stromy, na hradní zdi byly vysazovány skalni ky. N které jejich druhy zde opravdu zdomácn ly. Bez jakékoliv pé e zde v rozrostlých koloniích vegetují i v dnešní dob a jsou astým p edm tem pozornosti návšt vník . Spolek v noval velkou pozornost zvyšování po tu návšt vník (rostla úloha p íjm z prohlídek pro financování dalších prací) a tedy i propagaci. Kun tická hora m la v této dob jednu z nej etn jších pohlednicových ad. V roce 1936 byla zadána i výroba plakát s Kun tickou horou k podpo ení cizineckého ruchu. Po ádány byly p ednášky, které v Pardubicích vedl p edevším prof. J. Saka . O Kun tické ho e hovo il v pražském rozhlase spisovatel V. Ros lek. Velký po et návšt vník byl p í inou velké prašnosti na udupaném, nezpevn ném hradním nádvo í. Ví ení prachu p ivedlo inovníky stavebního odboru k experiment m s rozst ikováním oleje po nádvo í. V oknech do paláce bylo instalováno zábradlí. V tomto roce došlo po deseti letech k vým n provozovatel hradní restaurace. Na místo dosavadního úsp šného restauratéra Jana Roula, který p ijal jinou nabídku nastoupil na Kun tickou horu na základ velmi kladných doporu ení pan Václav Pácl. 109 Zcela ve stylu podnikavosti Kun tického družstva se nesla i jedna z posledních v tších stavebních akcí, kterou bylo statické zajišt ní skalního masivu jihovýchodního rondelu. Jednak byla betonována velká klenutá patka pod skálou, opravována byla torzáln zachovalá p ízemní ást hradby rondelu se zbytky st ílen a vstupní branka pod v ží. Kun tické družstvo v tisku uve ejnilo n kolik inzerát žádajících o fyzickou nebo finan ní pomoc pro tyto práce.110 P i tradi ní akci „Pálení arod jnic“ byli návšt vníci areálu vyzýváni, aby p isp li „odnešením cihel ze skládky do hradního nádvo í nebo se vykoupili od této dobrovolné povinnosti ástkou 1,- K za cihlu“111 Utlumení stavebních prací, které nastalo v roce 1935 vedlo k postupnému snižování dluhu až na 269.000,- K v roce 1938. Celá v c se vy ešila postupným silným znehodnocením m ny. To umožnilo již v roce 1942 všechny dluhy vyrovnat a uklidnila se tak i dlouhodob napjatá situace mezi Muzejním spolkem a Kun tickým družstvem, vyvolaná práv p vodními vysokými finan ními závazky. Jiné priority povále ného období ovlivnily siln i další p sobení Muzejního spolku a Kun tického družstva na Kun tické ho e. Hrad byl dále provozován pro ve ejnost, ale provád ly se již jen údržbá ské práce. Stranou tak z staly i n kdejší zám ry na využití a rekonstrukci severního k ídla paláce, pro které Jurkovi navrhl ve svých plánech spole enské prostory. Tato ást hradu tedy z stala až do dnešních dní zast ešeným torzem obvodového zdiva s áste n zachovalými náb hy kleneb v p ízemní úrovni. V roce 1953 pak došlo k p evodu (vyvlastn ní) majetku na stát a zapo ala éra nezájmu, která vyvrcholila v 70. letech úplným uzav ením objektu. Kun tická hora byla op t zanechána svému osudu. Tato historicky krátká etapa uvrhla na mnoha místech stav hradních 108

SOKA, fond KD, karton 5, I 102, ro enka 193, s. 9. SOKA, fond KD, karton 5, I 102, ro enka 193, s. 10. 110 Nap íklad Provolání o pomoc in Východo eský kraj, 5.4.1940. 111 Kun tická hora bude zachrán na, in Východo eská národní politika, 30.3.1940. 109

57

objekt do velmi špatného stavu. P í inou bylo neprovád ní jakékoliv údržby, ale i prostý vandalismus. Poni eny byly i Jurkovi ovy interiéry 6. brány, nedochoval se žádný nábytek. Na za átku 80. let byl socialistickým zpr mysln ným stavebnictvím podniknut další invazivní zásah na opušt ném objektu. Ten spo íval ve snahách o statické zajišt ní skalního masivu betonovými injektážemi a „opravách“ vnit ních a vn jších fasád hlavního paláce. Výsledek zásahu na palácové ásti je naprosto tragický. Došlo k odstran ní všech zbylých fragment historických omítek d kladným o išt ním fasády, které bylo provázeno vyjímáním zbytk d ev ných prvk a dopln ním n kterých kavern. Následn bylo dílo zkázy dokonáno plošnou aplikaci strojních omítek. Hrad tak utrp l nevratnou ujmu a lze se jen s podivem ptát, kde se v té dob nacházela celá instituce památkové pé e. Zapo ata byla úprava 6. brány s p ilehlým západním objektem bývalé Jurkovi ovy restaurace, do které byly naprojektovány Státním ústavem pro rekonstrukci památek hostinské pokoje. S restaurací se pak po ítalo v míst torza bývalé verandy. Tyto práce byly p erušeny rokem 1989 a dále již nepokra ovaly. Hrad Kun tická hora byl znovu otev en pro ve ejnost v roce 1993. Od tohoto roku také probíhá pot ebná údržba areálu, které se od po átku soust edily p edevším na záchranu zbytk výjime ného opevn ní, p ipravují se na rehabilitaci Jurkovi ova projektu 6. brány a postupnou nápravu škod z posledních let, je-li to v bec možné. [47]

47/ 6. brána – stav 2009, Foto: Miloš Jiroušek

6. Památková pé e 6.1. Institut památkové pé e, metody a n které významné osobnosti v pojednávaném období politickou výzkum a Erhaltung provád ní

Institut systematické ochrany památek v habsburské monarchii vznikl cestou. V roce 1850 byla ustavena „Císa sko-královská centrální komise pro zachování stavebních památek“ („K.k. Central–Commission für Erforschung und von Baudenkmalen“), která se hlásila k metodám umírn ného restaurování, tj. zásah sloužících k udržování daného stavu památky a umož ující jejich 58

„o iš ování“ od dopl k a úprav po dob vzniku. V praxi se však vyskytovaly a provád ly výrazn jší rekonstruk ní zásahy, než zn la oficiální doktrína. Komise p ejmenovaná v roce 1873 na „K.k. Centrální komise pro výzkum a zachování um leckých a historických památek“ („K.k. Zentralkommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst und historischen Denkmale“) rozší ila p edm t svého zájmu z architektury i na památky movité. Jejich význam byl chápán v rovin um lecké, historické a jako dokument všeobecných d jin. Toto pojetí se projevilo na p íklonu k metod konzervování na úkor restaurování. Praktické zásahy na památkách však dále velmi asto p edstavovaly spory zastánc jednoho i druhého p ístupu.112 Diskuse na téma restaurování nebo konzervování prob hla intenzivn i na 1. kongresu historik um ní ve Vídni 1873. Téma vyústilo v konstatování formulované G. Schmidtem, že je nebezpe né sv ovat pé i o konkrétní stavební památky architekt m, nebo honorá e odvíjející se od výše stavebních náklad je vedou od konzervování a restaurování až k novostavb .113 V roce 1888 jeden z organizátor uvedeného kongresu Moriz Thausing uve ejnil lánek „Phylloxera renovatrix“, kde uvádí, že p vodním není to, co je ukryto pod nánosem mladších slohových vrstev, ale p vodní je sama existence autonomního historického díla. Proti tehdy b žné puristicko-historizující metod ve stejném ase sumarizuje požadavky skupiny italských odborník architekt Camillo Boito.114 Na za átku 20. století bylo prosazování konzerva ní metody podpo ené p ekvapiv i ze strany um lc a architekt . Tito p edstavitelé sílícího proudu moderny a avantgardy bojující za svobodu um leckého projevu, programov zavrhovali jakýkoliv ekleticismus a míchání historických styl . Navíc propagovali v tší respekt a zdrženlivost k historickým díl m. V diskusích vedených v prvním desetiletí 20. století se dále profilovala stanoviska zd raz ující konzervaci, a již z pozic národn historických (Georg Dehio), receptivn estetických (hodnota stá í a hodnota um lecká Aloise Riegla), i progresivn památkových (dostavba památky v duchu nové doby - Gustav Gurlitt). Profeso i d jin um ní víde ské univerzity Alois Riegl a Franz Wickhoff byli nejvýznamn jšími p edstaviteli um lecké akademické p dy. Jejich filozofie d jin um ní stála na koncepci rovnoprávnosti a rovnocennosti r zných historických styl a projev . Jestliže jsou si tedy r zné styly rovnocenné, není d vod p i restaurování žádný z nich up ednost ovat a z stává tak jediný legitimní p ístup k památce, kterým je její konzervování. Alois Riegl jako uznávaný odborník se stal brzy lenem Centrální komise a prvním generálním konzervátorem pro rakouské památky. Je hlavní osobností, která bojovala za prosazení ochrany památek do tehdejší legislativy formou zákona.115 Dne 31. ervence 1911 se zm nou statutu Centrální komise došlo také ke z ízení Státního památkového ú adu, kterému byly pod ízeny nov ustavené Zemské památkové ú ady.116 112

Nap . diskuse k Dómu sv. Štefana ve Vídni. Ján Bakoš, Intelektuál a pamiatka, Bratislava 2004, s. 119. 114 Vratislav Nejedlý, Nové teoretické p ístupy k ochran památek na po átku 20. století, in: Sborník prací Pé e o architektonické d dictvíI. díl, Praha 2008, s. 116. 115 V souvislosti se snahou o uzákon ní ochrany památek vznikl také jeho spis „Moderní kult památek, jeho podstata a vznik“ („Der moderne Denkmalkunst, sein Wessen und seine Entstehung“), Wien – Leipzig 1903, esky Hlobil – Kruis, 2003. 116 V echách to byl Zemský památkový ú ad pro království eské. Petra Ulbrichová, Právní ochrana kulturních památek v minulosti, p ednáška. 113

59

Rieglovým nástupcem byl Max Dvo ák, který zastával funkci generálního konzervátora až do rozpadu Rakousko-Uherska.117 Velký význam pro praxi památkové pé e m lo jeho dopracování a dopln ní Rieglových myšlenek v díle „Katechismus památkové pé e“ z roku 1916. Podobn jako Angli an John Ruskin byl Dvo ák vášnivým moralistou a kritikem rozvíjejícího se kapitalismu.118

6.2. Památková pé e v novém eskoslovenském stát S rozpadem Rakousko-Uherské monarchie se na domácí p du p enesla rovn ž zodpov dnost za pé e o památky. Do této doby se odehrávala po nazna ené centrální linii. Její praktický výkon v eském prost edí probíhal také p edevším díky inorodosti r zných sdružení a spolk , ke kterým se adil i Muzejní spolek v Pardubicích. Zemský památkový ú ad se transformoval ve Státní památkový ú ad pat ící k Ministerstvu školství a národní osv ty. Pomocným orgánem Státního památkového ú adu byli okresní konzerváto i – jako dobrovolní zpravodajové v jednotlivých okresech. Od roku 1919 byli na tato místa jmenováni. Hlavní osobností a koordinátorem d ní v oblasti památkové pé e v echách byl Zden k Wirth. Pracoval jako p ednosta osv tového odboru uvedeného ministerstva a do jeho kompetence pat ila práv památková pé e.119 Byl stoupencem Aloise Riegla a konzervace se pod jeho vedením stala oficiální metodou v novém eskoslovenském stát . Významný d raz klade ve svých p ístupech na historickou hodnotu památek. Na Slovensku je mu v roce 1919 prot jškem práv Dušan Jurkovi . Ten však zastává pon kud odlišné postoje sm ující z hlediska své autorské pozice k tv r í interpretaci památky nad azené nad historickou autenticitu díla, ímž se dostává do spor , které ho vedou k brzkému odchodu z této funkce. Samostatný ú ad pro Moravu a Slezsko vznikl 1. dubna 1920 a do jeho ela se postavil Stanislav Sochor. V ele eského Státního památkového ú adu hned na po átku stanul Václav Wagner. Jeho postoje vycházející z víde ské školy však p edevším díky nabývání praktických zkušeností s problematikou p ístupu k památkám doznávají postupem asu výrazné zm ny. Wagner se svou syntetickou metodou na p elomu 30. a 40. let postupn dostal v i Wirthovi do opozice. Odmítl tehdejší dosavadní praxi památkové pé e, která se podle n j svým zv de t ním a d razem na hodnotu stá í pono ila do hlubokých analýz, opomíjejíc význam a p sobení celku jako syntézy mnoha hodnot tvo ících um lecký obsah. Své základní teze a názory shrnul v knize „Um lecké dílo a jeho ochrana“ vydané roku 1946. V n m se také 117

Jeho odkaz p edstavuje p edevším praktické dílo „Katechismus památkové pé e“ („Katechismus der Denkmalpflege“), Wien, 1918. 118 Je zajímavé, jak aktuáln p enositelné jsou jeho teze pro stavební po ínání k situaci u nás po roce 1989 v souvislosti s rozvojem podnikání a bohatnutí ur itých nových spole enských vrstev lidí. Adresátem jeho kritik byla na po átku 20. století nov vytvo ená t ída vlastník , zbohatlých na rozvoji pr myslové výroby, kte í jsou podle Dvo áka hrozbou pro památky z d vod : 1. nev domosti a lhostejnosti 2. ziskuchtivosti a podvád ní 3. nepochopení myšlenky pokroku a požadavk p ítomnosti 4. nepat i né touze po okrášlování, novotách, um lecké nevzd lanosti a špatné výchovy Viz (pozn.64), s.138 119 Petr Štoncner, Organiza ní vývoj státní památkové pé e v letech 1918-1945, in: Sborník prací Pé e o architektonické d dictví I.díl, Praha 2008, s.48.

60

dotýká problematiky pé e o památky, které do ur ité míry již ztratily sv j um lecký výraz a k nimž pat í nap íklad i objekt starého hradu. Zde, v teoretické rovin uznává konzervaci, jako jediný možný p ístup ovšem s uznáním legitimity individuálního p ístupu podle povahy dochované architektury a její hodnoty. I p es oficiální konzerva ní linii Státního památkového ú adu je praktikování památkové pé e tém celé 1. poloviny 20. století stálou konfrontací metod konzervování a restaurování, tak jako tomu bylo i v p ípad Kun tické hory.

7. Kun tická hora 7. 1. Kun tická hora v odraze vývoje pé e o památky V 18. a 19. století Kun tická hora stejn jako ada jiných, p ed dávnými asy opušt ných hrad , dožívala postupným p irozeným zánikem. U n kterých staveb podobného typu a osudu tomu bylo pouze vlivem stárnutí a p sobení klimatu. Jinde, a to je i p ípad Kun tické hory, za p isp ní lov ka, pro kterého stará stavba v ur itém ase byla a je maximáln jen zdrojem stavebního materiálu. P es z etelný podn t k uchování a záchran Kun tické hory, vyslovený císa em Františkem I. p i osobní návšt v tohoto místa, byly provedené konkrétní práce pro záchranu torza hradního komplexu nevýznamné.120 Tato situace rovn ž dokládá bezzubost ochranného institutu proti privátnímu vlastnictví a jeho odlišným zájm m – nap íklad vytvá ení zisk z t žby a prodeje kamene. Veškeré snahy významných autorit a spolk tak nebyly sto dlouhodob ovlivnit blížící se zkázu Kun tické hory. Zásadním zlomem je skute n až rok 1917, respektive 1919, kdy hrad a okolní pozemky p ejímá do vlastnictví Muzejní spolek v Pardubicích. Tento spolek od po átku své existence sp ádal plány na výstavbu muzejní budovy, která by posloužila jeho r znorodým regionálním aktivitám. Proto, když veškeré své pro výstavbu p ipravené prost edky obrátil k vykoupení Kun tické hory, je sm ování k po ízení výstavních, spole enských a spolkových prostor logicky p eneseno na získanou Kun tickou horu. Dokladem je i zápis ze sch ze ze dne 24. listopadu 1922, jehož sou ástí p ed zadáním širší projektové p ípravy na úpravy areálu je také „soupis místností, které by se m ly po ídit na hrad .“121 Zmi uje se mimo jiné úprava Rytí ského sálu obnovením stropu, spole enská místnost, místnost pro nocování, jednací místnost, restaura ní provoz pro provozování pohostinské živnosti a další. Muzejní spolek nebyl ve vztahu k památkovému ú adu žádným nová kem. M l bohaté zkušenosti s prosazovanými zásadami a požadavky ze strany ú adu, které získal p i ochran jiných historicky cenných budov v Pardubicích a okolí.122 Praktické zkušenosti, tentokrát v roli vlastníka, u inil záhy i na Kun tické ho e. Kritika Státního památkového ú adu následovala za nepodání žádosti k odsouhlasení n kterých prací p ed jejich provedením. Dále se týkala n kterých špatných postup , nap íklad vyspárování mezer mezi pískovcovými kvádry st edového pilí e v Rytí ském sále (odpov – zedník provedl ze své v le), osazení dve í v historickém zdivu do železných futer (odpov – železná futra byla použita pro jasné materiálové odlišení novodobého prvku) a podobn .123 Návrhy úprav rekonstruk ního charakteru však byly podávány bez váhání, i zaznamenaných hlubších památká skofilozofických úvah a projednávání. P edstavitelé památkového ú adu již ukázali, že dovedou a mohou ustoupit od vyžadovaných konzerva ních metod, nap íklad p i nedávné rekonstrukci 120

Více F. K Ros lek, Kun tická hora, Pardubice 1932, s. 13-14. Viz pozn. 57, zápis ze dne 24.11.1922. 122 Dokládají to další písemnosti a projekty uložené v SOKA, ve Fondu Muzejní spolek. 123 SOKA, Fond KD, Zápisy ze sch zí. 121

61

zámku v Novém M st . Ani na Kun tické ho e se nepostavili do cesty jejímu zachránci – Muzejnímu spolku odmítnutím jeho p edstav o oprávn nosti investic – využití objektu. Intenzivn však sledovali a r zn ovliv ovali zp soby ešení a provád ní rekonstrukce, restaurování a konzervování. Na rozdíl od památkové pé e 70. a 80. let 20. století pe liv dbali na zachování autentických historických prvk , p edevším historických omítek. P estože je možné vznést adu vážných a oprávn ných výhrad, nelze odsoudit tehdejší pojetí jako prohru, i asistovanou rezignaci památkové pé e. Nejv tší zv rstva na Kun tické ho e budou pod hlavi kou památkové pé e teprve spáchána. Ve zmín ných 70. a 80. letech 20. století totiž došlo k dalšímu intenzivnímu stavebnímu zásahu. Ten se tehdy v rámci socialistického zpr mysln ného stavebnictví zam il na další betonování, nesmyslné injektáže a strojní omítání fasád paláce, kterým p edcházelo „pe livé“ odstran ní narušených historických omítek, d ev ných prvk v kavernách a jejich zaslepení. [48 a,b,c] Jak již bylo uvedeno v p edchozích kapitolách, zám ry a postupy Muzejního spolku – Kun tického družstva, m ly p i po ínání na Kun tické ho e adu ve ejných kritik a odp rc . Volba Architekta Dušana Jurkovi e generálním projektantem tak nebyla jen prozíravou snahou o jednotnou koncepci, ale i promyšleným krokem schování se za osobnost uznávaného odborníka a um lce. Navíc sp ízn ných názor – „Jsem tak dalece praktickým lov kem, že sice pochopím, pro se opravují pomníky, sochy atp., ale nehodlal bych se p ijít s myšlenkou, aby byl vynaložen veliký náklad na udržení stavební památky, jestliže by se nenašla skute ná oprávn nost její existence.“124 P ednosta Státního památkového ú adu v Brn , architekt Stanislav Sochor k tomuto v Lidových novinách 14. srpna 1923 ve vztahu k diskutovaným úpravám (tentokrát Zvolenského zámku na administrativní ú ad - Župní d m) dodává: „...vedle vlastní konzervace ešíme vždy otázku oživení památky. Hledáme vždy pro ni ú el takový, který by památku v celku i podrobnostech nepozm nil a neznesv til, a p ece ji u inil schopnou, aby sloužila nové úloze dnes stanovené. Teprve v druhé ad pak se eší rozsah konzervace, a to vždy tak, že se památka konzervuje se všemi pozd jšími stopami zm n i se všemi poškozeními a jizvami, jež utrp la, ili jinak zachovává se vše dochované, aniž se romanticky dokomponuje a aniž se sta í mist i opravují.“ 125 Mluvíme tedy o problému, který tém 100 let provází památkovou pé i do dnešních dn . Je jím ztráta p vodní funkce historických objekt (nej ast ji funkce obytné) a jejich nové využívání k jiným ú el m (v poslední dob s podstatným podtextem ekonomickým). Následné kolize a problémy vyplývají asto z pot eb a snah o p izp sobení novému, asto nevhodnému využití (nap . využití sklepních prostor, kde se zakrátko zkonstatují nevyhovující vlhkostní podmínky a projektují se v trací otvory, pozd ji klimatizace, vše s dalšími negativními d sledky).

124

Dušan Jurkovi v dopise Františku Žákavcovi in: František Žákavec, Dílo Dušana Jurkovi e, Praha 1929, s. 198. 125 Ibidem, s. 203.

62

63

Jurkovi v projekt rekonstrukce Kun tické hory má vedle požadavku na využití objektu ješt jeden specifický a výrazný aspekt. Je jím snaha autora projektu zajistit do budoucna všechna torza objekt , v etn jednotlivých hradebních zdí st echami a st íškami. [49] Intenzivní zast ešování by pochopiteln vyžadovalo místy masivní dopln ní a dorovnání korun. U objekt , které nejsou dochovány v p vodní historické výšce by to znamenalo chybnou deklaraci jejich výškové ukon enosti. Svéráznost tohoto Jurkovi ova zám ru spolu s individualistickým rukopisem, projevujícím se p edevším na pojednání d ev ných prvk konstrukcí, obložení a nábytku, rychle rozší ily rozpa itost v adách muzejník . Vysoké honorá e za nepochopené „extravagance“ záhy vyústily v konflikt a následné ukon ení spolupráce. Jurkovi ovo místo zaujali stavební inžený i a architekti z vlastních ad a z p vodního komplexního návrhu tak i na Kun tické ho e nakonec bylo realizováno, jak vyplývá ze zmapovaného postupu prací, jen velmi málo.126

49/ D. Jurkovi , Návrh na úpravu Kun tické hory 1927, Reprodukce: Dílo Dušana Jurkovi e, František Žákavec, Praha 1929

7.2. Zast ešení paláce – postoj Státního památkového ú adu V památkové pé i nebývale rozsáhlou úpravou a nejv tší zm nou pro Kun tickou horu bylo jist zast ešení paláce. Tento zásah p edstavoval trvalou zm nu rázu z íceniny a pohledových situací na ni. P estože jej ešil již Jurkovi v projekt, kone ná verze návrhu je dílem pplk. Ing. Hammerschmieda a p íprava akce vyvolal adu vážných kritik.127 Okresní 126

Podrobn ji: Jaroslav Herout, Jurkovi v projekt úpravy hradu Kun tická hora, Zprávy památkové pé e . 22, Praha 1961, s. 85-98. V etn plán a návrh pro úpravu palácové ásti pro muzejní a spole enské ú ely. 127 Nabízí se srovnání s p edcházejícími návrhy na úpravy zast ešení u dvou mimo ádn významných hradních staveb. V echách se jedná o úpravy Karlštejna v letech 1877-1899 podle návrh Josefa Mockera a na Morav o hrad Pernštejn, jehož p etvarování st ech navrhoval architekt August Prokop, zastánce lp ní na tzv. „ istém slohu“. Ob tyto akce jsou ve znamení puristických p ístup vedeny snahou o nápravu a o istu slohu. Naproti

64

konzervátor Bóža Dvo ák již po dokon ení st echy na 6. brán napsal: „Bude-li se každoro n takto pokra ovati, do kám se pohádkového pohledu, který nemá býti nikdy úmyslem muzejních snah opírajících se o záchranu památek.“128 Protesty místních um lc z výtvarného spolku a další hlasy proti úprav z íceniny zast ešením paláce p im ly k reakci i hlavního p edstavitele Státního památkového ú adu Dr. Václava Wagnera, který sepsal a uve ejnil lánek: „Kun tická Hora a její pom r k zásadám ochrany památek.“ V úvodu hovo í o dvou krajních p ístupech k problematice zachování z ícenin v 19. století, a to v deckém restaurování s požadavkem dostavby a obnovy a protipólu - okruhu Johna Ruskina, zastánc p irozeného dožití torzálních architektur. Zatímco ty druhé ozna uje za romantiky, kte í složili ruce do klína, p iznává zárove , že je to i d sledek restaurováním ady nevratn poškozených památek. Svou ideologii uvádí heslem: „Nerestaurovati, nýbrž konservovati.“129 K tomuto ovšem ihned dodává, že technologické možnosti oddálení stá í a destrukce historických stavebních materiál jsou minimální a i restaura ní zásah je ve výsledku navíc asto neestetický. Výsledkem z ejm astých diskusí na toto téma s kolegy Wirthem, Pecánkem, Je ábkem a dalšími na p d Státního památkového ú adu bylo dle Wagnera p ibližné dosp ní ke t em zásadám: 1. Neporušovati originální hmotu památky 2. Voliti individuální prost edky k jejímu zajišt ní (konservaci) 3. Je-li pouze novotvar schopen zajistiti originál, je t eba individuální volby materiálu k tomuto novotvaru a jeho vhodného nerušivého p izp sobení.130 P eneseno na Kun tickou horu, je rozhodnutí o dalším postupu jak zajistit torzo hradního paláce možné v n kolika rovinách. Konzervací, která má-li být alespo n jaký as ú inná, musí být provedena s injektováním, p ezdíváním horních rozvoln ných vrstev a zajišt ním líc zdiv, což již samo o sob p edstavuje velmi intenzivní zásah. Navíc se dalším p sobením klimatických jev , upozor uje Wagner, rezignuje na uchování fragment historických omítek. Zmi uje i alternativu nadnesenou jeho ú adem p ed n kolika lety, v dob formulování zám r Kun tického družstva. Tehdy, p i komisi 23. íjna 1922 k budoucímu uvažovanému zast ešení paláce zástupci ministerstva a Státního památkového ú adu doporu ovali (pokud by v bec k tomu m lo dojít) provést „pro palác st echy d evocementové, uvnit zdiva schované.“131 S odstupem n kolika let Wagner z pozice šéfa Státního památkového ú adu tuto alternativu jasn zavrhuje. Upozor uje na problém napadání sn hu do zapušt ných st ech uvnit objekt pod úrovní korun a na naprosto nevhodnou situaci pro pohledy z výšky (v že, letecké pohledy). Postupn tak vyvozuje jediné možné ešení – položení nového krovu na celý palácový trakt, s krakorcovými p esahy, ochra ující líce fasád. Jedna z hlavních otázek, kterou jsem si p ed sepsáním této práce kladl byla, pro , když už bylo k zast ešení p istoupeno, nebyla využita dobová vyobrazení pro stanovení nasazení st ech, štít a linii h eben , v etn jejich protínání. Nebyla snad známa typologie vysokých vazeb st edov kých krov pro uplatn ní i na 5. a 6. brán ?

tomu je Jurkovi v návrh pro Kun tickou horu zcela odlišný ve svém p ístupu i provedení a jedná se zde o dotvá ení památky v náznakov historizujícím ešení. 128 Z deníku B. Dvo áka in Pavel Panoch, Architekt Bóža Dvo ák a záchrana Kun tické hory“, Zprávy klubu p átel Pardubicka . 9-10,Pardubice 1997, s. 252. 129 Václav Wagner, Kun tická Hora a její pom r k zásadám ochrany památek, ro enka Kun tického družstva 1932, s. 3. 130 Ibidem, s. 3. 131 SOKA, fond KD, karton 1, korespondence.

65

Jak z Wagnerovy obhajoby Státním památkovým ú adem schválených projekt vyplývá, šlo o jasný cíl, odlišit použitými materiály a tvary novodobý zásah. Aby p i porovnání práv s historickými vyobrazeními bylo možné jasn vylou it „nebezpe nou restituci do p vodního stavu.“132 Vysv tlení sm rem ke kritik m bylo poskytnuto i k problematice do doby vzty ení krovu na paláci výškov dominantnímu postavení válcové v že. Pro zachování propor ních vztah bylo i z hlediska památkového ú adu nezbytné její navýšení o navrhovaných 6 m. Op t m lo být provedeno odlišným zp sobem kladení kamen a schváleno bylo vybetonování vrchní ásti, coby ztužícího v nce.133 Obhajoba postup Kun tického družstva, tedy i vydaných vyjád ení Státního památkového ú adu kon í Wagnerovým p ipomenutím, že rozhodnutí Kun tického družstva jsou vedena pe livými úvahami, v podtextu v elého zájmu a vztahu k památce. P ípadné odsouzení p ístupu Kun tického družstva „bude mravn oprávn né jen tehdy, vyjde-li ze stejných p edpoklad .“134

8. Otázka konzervování nebo restaurování - záv r Vynesení soudu sm rem k opodstatn nosti, vhodnosti, i nevhodnosti provedených zásah na Kun tické ho e ve 20. a 30. letech 20. století, stejn jako postoj památkové pé e p enechám erudovan jším badatel m. Je nanejvýš pravd podobné, že v dnešní dob by Kun tická hora z stala torzální architekturou v duchu katechismu Maxe Dvo áka: „U z ícenin se musí p edevším p ihlížet k tomu, aby nebylo zni eno to, v em spo ívá jejich jedine ný p vab. Je to charakter stavebního díla, ponechaného jako ob p sobení v k , tvo ící malí ský jev v krajin . Dostav ná z ícenina už není žádnou z íceninou, ale novou, ponejvíce pr m rnou stavbou.“135 Osobn se p ikláním k názoru, že konzerva ní metoda byla na po átku 20. století tím správným p ístupem, který m l být zvolen. P estože i p ísn konzerva ní zásahy mohou být neodborným a necitlivým provedením pro památku zni ující, je toto riziko p i rekonstruk ních zásazích spolu s tvarovou fabulací nepom rn vyšší. Podstatná ovšem je otázka opodstatn nosti jakékoliv rekonstruk ní stavební intervence do autentických hmot torzální architektury. Je otázkou, zda nep ijmout myšlenku pomíjivosti a nep ijmout vnímání torzální architektury jako krajinného prvku, coby ml ícího (nikoliv n mého) sv dka naší historie. Uv domuji si, a zám rn zmi uji, vážné technologické problémy konzervování, se kterými se potýká dnešní památková pé e p i snahách o uchování tohoto typu památek proti destrukci a klimatickým vliv m. Stále nám v dnešní vysp lé dob schází nap . adekvátní náhrada za nesmírn kvalitní st edov ká vápenná pojiva. Vážnou problematikou u exponované hradní z íceniny je zajišt ní bezpe nosti, které samo o sob m že vyvolat pot ebu provád ní dozdívek, statického zajiš ování a podobn . V n kterých p ípadech je myslím možné zvažovat i rezignaci na metodu konzervace torzálních architektur. Kun tická hora by v takovém p ípad zákonitým, ale snad o nic mén d stojným procesem dosluhovala svou stráž nad okolní krajinou. Realita je však taková, že stojíme na prahu rehabilitace již provedeného rekonstruk ního zásahu, aktuáln Jurkovi ova projektu 6. brány, který se po krátkém asovém odstupu stal cenným a chrán ným projevem um lce s charakteristickým rukopisem. Jurkovi em u 6. brány aplikovaný princip vložení nového do starého (nový objekt do 132

Viz (pozn.77), s. 4. Nikde jsem neobjevil diskusi o p ípadné variant ponechání výšky zdiva v že a ešení disproporce ešit jejím vysokým krovem. 134 Viz (pozn. 77), s. 4. 135 Max Dvo ák, Katechismus památkové pé e, eský p eklad J. Petr , Praha 1991, s. 37.

133

66

zachovalého historického obvodového zdiva), p enáší odkaz do sou asnosti v podob inspirace pro práv dokon ený projekt opravy hospodá ské budovy v severní linii nádvo í. Stejn jako na po átku století, i zde bylo za dozoru a schválení orgán památkové pé e, uplatn no na dnešní dobu velmi ojedin lé (odvážné) ešení. Do prázdného prostoru historického obvodového zdiva byla pode projektu Ing. arch. Tomáše Šantavého vložena pohled m skrytá nezávislá ocelová konstrukce s ustoupeným, proskleným lícem 2. podlaží a rovnou zatravn nou st echou. [52 a,b] Má-li být záv re ná kapitola ur itým resumé, dovolil bych si p es výše uvedené aplikovat a ší it slova již zmi ovaného anglického gentlemana Johna Ruskina. Jejich napln ní by mohlo s kone nou platností ukon it dilema památkové pé e konzervovati nebo restaurovati: „Po ádn se starejte o své památky a nebude t eba je opravovat.“136

50/ a) b) Hospodá ská budova 2010, Foto: Miloš Jiroušek

136

John Ruskin in: Ján Bakoš, Intelektuál a pamiatka, Bratislava 2004, s. 104.

67

9. Bibliografie 9.1. Prameny 1. Státní okresní archiv Pardubice Fond: Muzejní spolek I. Listiny Kupní smlouva o Kun tické ho e, I 2. II. Knihy Zápisy sch zí Muzejního spolku 1880-1960, I 1-7. Stav dluh Muzejního spolku na pardubickém zámku a Kun tické ho e, I 34. III. Spisy Zápis o p evzetí Kun tické hory do státní správy, I 147. IV. Plány Adaptace Rytí ského sálu na Kun tické ho e, I 156. Návrh silni ní odbo ky „U hostince“ na Kun tickou horu, I 166. Návrh úpravy bytu pro kastelána v bývalé „Kaplance“ na Kun tické ho e, I 167. Nákres lyža ského m stku na Kun tické ho e, I 171. Plán na adaptaci hostince pod Kun tickou horou, I 173. Fond: Kun tické družstvo I. Knihy Zápisy sch zí 1920-1945, I 1-6. Zápisy stavebního odboru 1924-1934, I 8. Pokladní knihy stavebního odboru 1919-1934, I 8, 9, 10. Výkaz náklad na práce udržovací a záchranné, provedené na hrad Kun tická hora 1919-1926, I 16. II. Spisy Stanovy družstva 1920, 1935, Karton 1, I 52. Smlouva mezi baronem Richardem Drasche-Wartinberg a Muzejním spolkem v Pardubicích o pronájmu Kun tické hory 1917-1918, I 55. Opis trhové smlouvy ze dne 8.1.1920 o koupi Kun tické hory Muzejním spolkem od barona Richarda Drasche-Wartinberg, I 56. Zápisy ze sch zí 1935-1939, I 58 a-61. Korespondence 1922-1967, I 62-95. Seznam vnit ního za ízení vyhlídkových a restaura ních místností v I. a II. poschodí, I 97. Stavební deník stavby silnice na Kun tickou horu, I 98. Úprava verandy v I. pat e hradu Kun tická hora, I 99. Rekonstrukce oblouk silnice na Kun tickou horu, I 100. Finan ní doklady, I 101. III. Dokumentace Ro enky Kun tického družstva 1922-1936, Karton 5, I 102 Vyhlášky, Karton 6, I 106. Novinové zprávy, výst ižky 1878-1949, I 107. Rukopisy lánk o Kun tické ho e a výpisy z literatury, I 111. IV. Plány Grundriss der Burgruine Kun tická hora 1847, I 113 Situa ní plán hradu Kun tická hora, I 114. 68

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Kun tická hora – ná rt na zabezpe ení a vestav ní hostinských místností. Praha – Bratislava 1924, Jurkovi a Pacl, I 116. Vyú tovací plán prací stavitelských palácové budovy na Kun tické ho e, Ing. František Veselý, Pardubice 1933, I 117. P dní nadezdívka a nástavba erné v že na Kun tické ho e, Ing. František Veselý, Pardubice 1934, I 118. Návrh na úpravu zasklené verandy na Kun tické ho e, V. L. Ho e ovský, Pardubice 1936, I 119. Soubor plán blíže neur ených, I 121, 122. Státní archiv Zámrsk, Fond: Velkostatek Pardubice. Archiv Národního muzea, Pernštejnský kopiá , rkp. B .277, sign. IX A, fol.188. Archiv Národního památkového ústavu, územního odborného pracovišt v Pardubicích. Archiv Národního památkového ústavu, úst edního pracovišt v Praze. Archiv správy státního hradu Kun tická hora. Sbírka autora – pohlednice, fotografie, výkresy Dušana Jurkovi e. Soukromá sbírka - Rukopisný pracovní deník okresního konzervátora Bóži Dvo áka vedený od roku 1910.

9.2. Literatura 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Bakoš, J. Intelektuál & pamiatka. Bratislava: Kalligram, 2004. Dlaba , A. J. Vypsání království eského. Praha 1818. Durdík, T. Encyklopedie eských hrad . Praha: Libri, 1996. Dvo ák, M. v p ekladu Petr , J. Katechismus památkové pé e. Praha 1991. Foltýn, D. a kolektiv. Encyklopedie eských klášter . Praha: Libri, 2002. Heber, F. A. Böhmens Burgen, Vesten und Burgschlösser, díl VI., Praha 1849. Herout, J. Kun tická Hora. Státní hrad a okolí. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 8. Hobzek, J. Vývoj památkové pé e v eských zemích, Praha 1987. 9. Kopecký, A. Kun tická hora. Místní monografie. Praha: Klub eskoslovenských turist , 1892, s. 52. 10. Menclová, D. eské hrady, díl II. Praha: Odeon, 1972. 11. Nechvíle, J. Sezemice, D íte , Pardubice a Hora Kun tická. Pardubice 1883. 12. Nejedlý, V. Nové teoretické p ístupy k ochran památek na po átku 20. století, in: Sborník prací Pé e o architektonické d dictví, sborník prací díl I., Praha 2008, s. 116. 13. Pot šil, F. K. Pardubice, Kun tická hora, Lázn Bohdane . Praha: J. Uher, 1931, s. 94. 14. Pot šil, F. K., Ros lek, F. K. Pardubice a Kun tická hora. Körbr v pr vodce po echách. sv. 33, Praha 1921. 15. Pot šil, F. K., Ros lek, F. K. Pardubice, Kun tická hora. Pardubice: nákladem M stského pr myslového muzea v Pardubicích, 1936. 16. Rada, O., Radová, M. Kniha o sklípkových klenbách. Praha: Jalna, 1998. 17. Ros lek, F. K. Historický popis hradu Kun tického. Pardubice: Reklamní a insertní kancelá Ko ínkova, 1919. 18. Ros lek, F. K. Kun tická hora. Pardubice: J. Otto a R ži ka, 1932, vydání II., s. 32. 19. ivná , F. ivná v pr vodce po království eském. Praha: Baset, 2001. 20. Saka , J. D jiny Pardubic nad Labem. Díl I, ást 2, Pardubice 1923. 21. Sedlá ek, A. Hrady zámky a tvrze Království eského. Praha: Argo, díl I, 1993. 22. Skrbek, B. Hora Kun tická. Její stru né d jiny, vandalství na ní páchané i kroky u in né k její záchran . Praha: 1898. 69

23. Suchánek, J. Kun tická Hora. Praha: Turista, 1956. 24. Štoncner, P. Organiza ní vývoj státní památkové pé e v letech 1918-1945. in: Pé e o architektonické d dictví, sborník prací I. díl. Praha: Idea servis, konsorcium, 2008, s. 45-88. 25. Úlovec, J. Zaniklé hrady, zámky a tvrze ech. Praha: Libri, 2000. 26. Vorel, P. Páni z Pernštejna. Praha: Rybka Publishers, 1999. 27. Vorel, P. Od pražského groše ke korun eské. Praha: Havran, 2004. 28. Žákavec, F. Dílo Dušana Jurkovi e. Praha: Vesmír, 1929.

9.3. Periodika a studie 1. Bauerová, Z. Konzervovanie – reštaurovanie umeleckých diel v eskoslovensku 1918 – 1971 (diserta ní práce), Seminá d jin um ní FF MU, Brno 2009. 2. Herout, J. Jurkovi v projekt úpravy hradu Kun tická hora, Zprávy památkové pé e 22, Praha 1961, s. 85-98. 3. K ížová, K. Interiéry zámku v Novém M st nad Metují v Jurkovi ov úprav , Zprávy památkové pé e 2, Praha 2008, s. 134-139. 4. Lacinger, L. – Svoboda L., Prúzkumy památek I, Praha 1994. 5. Líbal, D. – Vilímková M. – Heroutová M.: Kun tická Hora. Stavebn historický pr zkum, Pasport SÚRPMO, rkp. Praha 1972. 5. Lüssner, M. Památky archeologické, díl 4, oddíl I., Praha 1860. 6. Macek, P. Kun tická Hora, dopln k stavebn historického pr zkumu, Pasport SÚRPMO, rkp. Praha 1990. 7. Panoch, P. Architekt Bóža Dvo ák a záchrana Kun tické hory, Zprávy Klubu p átel Pardubicka, 1997, s. 249-256. 8. Silný, R. Stavební d jiny lázní Luha ovice 1902-1948, diplomová práce, Seminá d jin um ní FF MU, Brno 2009. 9. Skrbek, B. Hora Kun tická, Zvláštní otisk - asopis p átel starožitností eských v Praze, ís. 2 a 3, ro ník VI. V Praze 1898. 10. Štulc, J. Autenticita památky a problém její rekonstrukce (n kolik poznámek k v n aktuálnímu tématu památkové pé e), Zprávy památkové pé e 61, Praha 2001, s. 242 – 247. 11. Východo eský kraj, 1940. 12. Východo eský republikán ro . 1919, 1929. 13. Wirth, Z. Vývoj zásad a prakse ochrany památek v období 1800 – 1950, Um ní 17, 1945 – 1949, s. 239-240. 10. Seznam obrazových p íloh 1. Jižní pohled na hrad p ed úpravou, Foto: archiv Východo eského muzea v Pardubicích (V M Pce). 2. Willenberg, Kun tická hora od jihu 1602, Reprodukce: archiv správy hradu. 3. Sandrart – 1662, Kun tická hora od severu, Reprodukce: archiv správy hradu. 4. Rekonstrukce, Reprodukce: Jaroslav Herout Kun tická hora. Státní hrad a okolí, 1958. 5. Situace, Reprodukce: archiv správy hradu. 6. Kun tická hora – západní lom, Reprodukce: archiv autora. 7. Situace, Reprodukce: Fr. A. Heber 1847. 8. Pohled – jih, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu.

70

9. Pr elí paláce p ed úpravami, Foto: archiv V M Pce. 10. Vojsko železni ního pluku p ed 5. branou, Foto: archiv V M Pce. 11. Pohled do palácového nádvo í, Foto: archiv V M Pce. 12. a) Projekt sklípkové klemby Rytí ského sálu, Reprodukce: SOKA Pce, Fond MS, I 156 b) Bedn ní klemby Rytí ského sálu, Foto: archiv V M Pce c) Rytí ský sál – sklípková klemba, Foto archiv správy hradu. 13. Osekávané zbytky schodnic, v etenové schodišt II. patro, Foto: Miloš Jiroušek. 14. Výstavba kolejové dráhy pro dopravu materiálu na hrad, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu 15. Chalupa pod hradem, Reprodukce: pohlednice, sbírka autora 16. 6. brána p ed úpravami, Foto archiv V M Pce 17. Dušan Jurkovi , Projekt 6. brána, Reprodukce: SOKA, Pce, Fond KD, I 116, 18. Zápis ze sch ze výboru 24.11.1922 – soupis místností, Reprodukce: SOKA, Fond KD, I 1 19. Vojsko jízdního oddílu p ijíždí do práce na Kun tickou horu, Foto: archiv V M Pce 20. Válcování cesty na hrad, Foto: archiv V M Pce 21. Rekonstrukce 6. brány, Foto: archiv V M Pce 22. 5. brána p ed úpravami, Foto: archiv V M Pce 23. Salonek s nábytkem, Reprodukce: SOKA Pce, Fond KD, Karton ro enky, 24. 5. brána po úprav , Reprodukce: Jaroslav Herout, Kun tická hora. Státní hrad a okolí, Praha 1958. 25. Model hradu, expozice KH, Foto: Miloš Jiroušek. 26. a,b - Šestá brána – ervený salonek, II.p., Reprodukce: sbírka pohlednic a archiv správy hradu. 27. a,b - Schodišt 6. brána, Zelený salonek, I.p., Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu. 28. Dušan Jurkovi, Vojenská perspektiva, Reprodukce: Stanislav Žákavec, Dílo Dušana Jurkovi e, Praha 1929. 29. 6. brána po úprav , Foto: archiv V M Pce. 30. D. Jurkovi - projekt studny, Reprodukce: Jaroslav Herout, Jurkovi v projekt úpravy hradu Kun tická hora, Zprávy památkové pé e .2, 1961, s.95. 31. Pohled na palác p ed úpravami, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu. 32. František K. Pot šil, Reprodukce: SOKA, Fond KD, Foto: Miloš Jiroušek. 33. 5. brána – erbovní pov st, Foto: Milan Krištof, archiv NPÚ. 34. Veranda podle Ho e ovského, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu. 35. Návrh st ech paláce, Reprodukce: SOKA, Fond KD, I O 122, Foto: Miloš Jiroušek. 36. T.G.M. na hrad , Foto: archiv V M Pce (p ed 5. branou). 37. Pohled do nádvo í, (lavice a stoly), Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu. 38. a) Arký Rytí ského sálu p ed opravami, Foto: archiv V M Pce. b) Arký po opravách, Reprodukce: Jaroslav Herout, Kun tická hora. Státní hrad a okolí, Praha 1958. 39. Projekt lyža ského m stku, SOKA, Fond MS, I O 171, Foto: Miloš Jiroušek. 40. Kaple sv. Kate iny, Foto: archiv V M Pce. 41. Vrata – palác, Reprodukce: F. K. Ros lek, Kun tická hora, Pardubice 1932. 42. Hospodá ský objekt a pozd jší byt správce p ed úpravami, Foto: archiv V M Pce. 43. Montáž krovu na paláci, SOKA, Fond KD, I O 107, Foto: Miloš Jiroušek. 44. Reklama na b idlici, Reprodukce: archiv správy hradu. 45. a) Palác – v ž, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu. b) Palác – v ž, Reprodukce: sbírka pohlednic správy hradu.

71

46. Rozší ená veranda, Reprodukce: archiv správy hradu. 47. 6. brána – stav 2009, Foto: Miloš Jiroušek. 48. a) Nádvo í paláce p ed opravami, Foto archiv V M Pce. b) Nádvo í paláce po opravách v 30.letech dvacátého století, Reprodukce: Jaroslav Herout, Kun tická hora. Státní hrad a okolí, Praha 1958. c) Nádvo í paláce po opravách v 80.letech dvacátého století, Foto: Miloš Jiroušek. 49. D. Jurkovi , Návrh na úpravu Kun tické hory 1927, Reprodukce: Dílo Dušana Jurkovi e, František Žákavec, Praha 1929. 50. a,b - Hospodá ská budova 2010, Foto: Miloš Jiroušek.

72