MASARYKOVA UNIVERZITA. Edukační program s tématy podpory zdravé stravy dětí v prostředí MŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví

Edukační program s tématy podpory zdravé stravy dětí v prostředí MŠ Bakalářská práce

Brno 2014

Vedoucí práce:

Autor práce:

PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph.D.

Eva Cilečková

Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na podpoření zdravé stravy u dětí. Teoretický základ uvádí výživová doporučení pro děti předškolního věku, konkrétně co a v jakých poměrech by měly děti tohoto věku jíst. Dále dokumenty týkající se stravování dětí v mateřské škole a edukační programy zaměřené na zdravé stravovací návyky a zdravý životní styl. Na tomto základě je vytvořen edukační program podporující zdravou stravu dětí, který je ověřen v praxi v mateřské škole Radost. Úspěšnost metodické řady je shrnuta v závěru práce včetně případných rizik a opatření.

Annotation My Bachelor Thesis is concentrating on encouraging a balanced diet for children. The theoretical part includes nutritional recommendations for children of preschool age specifying exactly what food and in what proportions should the children of this age consume. Further, it includes documents related to children alimentation in nursery schools as well as educational programmes directed at healthy eating habits and healthy lifestyle. Based on this educational programme has been created encouraging a balanced diet for children which has been applied in practice in a nursery school Radost. The success of the methodical line has been summarized in the final part of the Thesis including potential risks and measures.

Klíčová slova Výživa, podpora zdraví, edukační program, zdravá strava, dítě předškolního věku, stravovací návyky.

Keyword Nutrition, health encouragement, educational programme, balanced diet, preschool age child, eating habits.

CILEČKOVÁ, Eva. Edukační program s tématy podpory zdravé stravy dětí v prostředí MŠ: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra výchovy ke zdraví, 2014. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Leona Mužíková, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně, na základě uvedené odborné literatury, dalších informací a zdrojů, v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne:

………………………… Eva Cilečková

Poděkování Zde bych ráda poděkovala paní PhDr. Mgr. Leoně Mužíkové, Ph.D. za trpělivost s mým vedením a také za ochotu poskytnout mi při zpracování bakalářské práce cenné rady a připomínky.

Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................... 7 1. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 8 1.1 VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ PRO DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU .................................................. 8 1.1.1 Potraviny a potravinové skupiny.............................................................................. 8 1.1.2 Stravovací režim ................................................................................................... 17 1.1.3 Zdravé stravovací návyky ...................................................................................... 18 1.1.4 Na co si dát pozor a jak vštípit zdravé stravovací návyky ....................................... 19 1.2 DOKUMENTY PRO PŘEDŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ .................................................................. 21 1.2.1 Legislativa ............................................................................................................ 21 1.2.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ........................................ 24 1.3 EDUKAČNÍ PROGRAMY ZAMĚŘENÉ NA ZDRAVOU VÝŽIVU ................................................ 24 1.3.1 Pyramidáček ......................................................................................................... 25 1.3.2 Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole ........................................................... 27 1.3.3 Anabell ................................................................................................................. 34 1.3.4 Zdravá abeceda .................................................................................................... 38 1.3.5 Zdravá pětka ......................................................................................................... 42 2. PRAKTICKÁ ČÁST......................................................................................................... 47 2.1 ZÁŘÍ – ČERVENÁ ŘEPA (BETA VULGARIT) ....................................................................... 48 2.1.1 Hlavní činnost ....................................................................................................... 48 2.2 ŘÍJEN – SEMENA, OŘECHY, ŠÍPKOVÝ ČAJ ......................................................................... 54 2.2.1 Hlavní činnost 1 .................................................................................................... 54 2.2.2 Hlavní činnost 2 .................................................................................................... 58 2.3 LISTOPAD – PEČENÍ CHLEBA........................................................................................... 60 2.3.1 Hlavní činnost ....................................................................................................... 60 2.4 PROSINEC – ZDRAVÉ CUKROVÍ NA VÁNOCE .................................................................... 65 2.4.1 Hlavní činnost ....................................................................................................... 65 2.5 LEDEN – OVOCNÝ SALÁT ............................................................................................... 70 2.5.1 Hlavní činnost ....................................................................................................... 70 2.6 ÚNOR – VÝROBA POMAZÁNKY ....................................................................................... 76 2.6.1 Hlavní činnost ....................................................................................................... 76 2.7 BŘEZEN – SÁZENÍ BYLIN, PŠENICE, PŘÍPRAVA SUSHI ........................................................ 83 2.7.1 Hlavní činnost 1 .................................................................................................... 83 2.7.2 Hlavní činnost 2 .................................................................................................... 86 2.8 DUBEN – PAMPELIŠKOVÝ MED ....................................................................................... 89

2.8.1 Hlavní činnost ....................................................................................................... 89 2.9 KVĚTEN - DOMÁCÍ LUČINA............................................................................................. 94 2.9.1 Hlavní činnost ....................................................................................................... 94 2.10 ČERVEN - ZELENINA .................................................................................................... 98 2.10.1 Hlavní činnost 1 .................................................................................................. 98 2.10.2 Hlavní činnost 2 ................................................................................................ 105 2.10.3 Hlavní činnost 3 ................................................................................................ 105 ZÁVĚR ................................................................................................................................108 RESUMÉ .............................................................................................................................110 POUŽITÁ LITERATURA ..................................................................................................112

Úvod „Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské škole“ (Robert Fulghum) Jak docílit, aby se děti nevyhýbaly zdravým potravinám, jedly přiměřené porce a osvojily si základy zdravého životního stylu? V dnešní uspěchané době je to velmi obtížné. V rodinném prostředí se dává většinou přednost jídlům snadno a rychle upravitelným, což nemusí být vždy zdraví prospěšné. V mateřské škole, kde mají děti možnost zdravě se stravovat, pak tyto prospěšné potraviny často odmítají, protože na ně nejsou z domova zvyklé. Nejlépe totiž vedeme dítě ke správné výživě vlastním příkladem, a v tom je kámen úrazu, protože v mnoha rodinách tento správný příklad chybí. Jako učitelka v mateřské škole jsem si tohoto problému vědoma a proto cílem mé bakalářské práce je představit metodickou řadu zaměřenou na motivační a aktivizující činnosti, jež by vedly děti ke zdravé stravě a utvářely kladný vztah ke zdravým potravinám. Inspirací jsou mi metodické řady již existující a teoretický základ práce, který se věnuje výživovým normám v předškolním věku a doporučeným potravinám. Celou praktickou část doplňuji o fotodokumentaci, která ukazuje plnění jednotlivých témat a prožívání dětí při těchto činnostech.

-7-

1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Výživová doporučení pro děti předškolního věku Jaké potraviny by měly děti konzumovat, v jakých poměrech a časových intervalech, aby byl podpořen jejich zdravý růst, je zásadní otázka pro stanovení zdravého jídelníčku. Výživová doporučení jsou proměnná v čase s ohledem na to, jak se mění životní styl, pohybová aktivita či spotřeba potravin dané populace (Hřivnová, 2013, s. 31). V roce 2007 byl přijat pracovní dokument komise Evropských společenství s názvem: Strategie pro Evropu týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (bílá kniha). Uvedený dokument uvádí, že lze předpokládat, že 80% případům nemocí srdce, cévních mozkových příhod, diabetu mellitu 2. typu a 40% případům rakoviny by bylo možno předejít, pokud by se vyloučily rizikové faktory běžného životního stylu. Podle WHO většiny hlavních faktorů, které se uplatňují nepříznivě na zdraví člověka, souvisí s výživou. V pořadí závažnosti jsou to: nadbytečný příjem soli, vysoký příjem alkoholu, nevhodné složení tuku, vysoký příjem energie a nedostatečný příjem ovoce a zeleniny. Nesprávná výživa se tak podílí na řadě onemocnění, které ovlivňují aktivitu člověka a zvyšují riziko jeho předčasného úmrtí.1 Výživa dětí vyžaduje mnohem více pozornosti než výživa dospělých osob. Správný vývoj dětského organismu a harmonie funkcí všech jeho orgánů jsou tedy závislé na přiměřené a plnohodnotné výživě (Luhanová, Vlachová, 1974, s. 11).

1.1.1 Potraviny a potravinové skupiny Potrava, kterou tělu dodáváme, musí být složena z látek, ze kterých sestává tělo, z živin majících význam ochranný a ze složek uhrazujících energii potřebnou pro všechny druhy činností. Pro životní děje, které probíhají v lidském těle, jsou nezbytné zvláště kyslík, uhlík, vodík, dusík, vápník a další. Kromě toho jsou v těle obsaženy v malém množství ještě tzv. stopové prvky (železo, měď, mangan, jód). Stravu, která obsahuje živiny zajišťující normální průběh všech funkcí, nazýváme biologicky

1

http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni

-8-

hodnotnou. V ní musí být zastoupeny tyto složky – bílkoviny, tuky, glycidy, vitamíny, nerostné látky, voda (Luhanová, Vlachová, 1974, s. 13). Potraviny lze rozdělit do několika následujících skupin: 1) mléčné výrobky, 2) maso, ryby, drůbež, vajíčka, luštěniny, 3) zelenina, 4) ovoce, 5) cereálie (Nevoral, 2003, kap. 9). Jednoduchou pomůckou pro sestavení zdravého jídelníčku je potravinová pyramida, která ukazuje poměry, kolik a čeho bychom měli denně sníst. Hlavními pravidly pyramidy jsou: - Pestrost – zařadit do jednoho dne všechny znázorněné kategorie potravin a také vybírat více různých potravin v rámci jedné kategorie, tedy např. nejíst z ovoce jen jablka nebo z obilovin jen chléb. - Vhodné množství a poměr – doporučený počet porcí pro předškolní věk, poměr je znázorněn i velikostí polí pyramidy, vyhrazených pro jednotlivé potravinové kategorie – obilnin nejvíce, tuků a cukrů nejméně (Illková, Vašíčková, 2004, s. 19). Potravinová pyramida je sestavena ze čtyř pater. V základě se objevují zejména zelenina, ovoce a obiloviny (celozrnné pečivo). Tyto potraviny se doporučuje konzumovat několikrát denně. Vhodnost výběru potravin se směrem vzhůru snižuje, v samotném vrcholu (čtvrtém patře) jsou pak potravinové skupiny, ze kterých bychom měli volit sporadicky nebo raději vůbec (uzeniny, konzervy, sladkosti, limonády), (Hřivnová, 2013, s. 33).

Obr. 1. – Aktuální potravinová pyramida http://www.pandemie.cz/dokumenty/uzitecne_letak_vyzivove_doporuceni.pdf -9-

Sůl, tuky, cukry: 0-2 porce Mléko, mléčné výrobky: 2-3 porce Ryby, maso, drůbež, vejce, luštěniny: 1-2 porce Zelenina: 3-4 porce Ovoce: 2-3 porce Obilniny, rýže, těstoviny, pečivo: 3-6 porcí Celý následující text převzat z knihy Hřivnová, 2013, s. 34 – 38.  Chleba a přílohy Jsou významnou složkou stravy dětí. Dítě předškolního věku by mělo zkonzumovat asi 170 g chleba (2 – 3 krajíce). Eventualitou za porci chleba jsou ovesné vločky (cca 40 gramů). Množství příloh (brambory, rýže, těstoviny) u předškolních dětí má činit asi 120 gramů. V předškolním věku (oproti batolecímu období) lze posilovat množství celozrnného pečiva a výrobků z celozrnné mouky (těstoviny, müsli atd.). Požadavek na jejich zastoupení v jídelníčku dětí je dán zejména pro jejich obsah polysacharidů (jako zdroje energie) a u celozrnných produktů pro obsah nerozpustné vlákniny. Tyto potraviny se podílí na udržování hladiny krevního cukru a snižování pocitu hladu, proto by měly být rozděleny do tří hlavních jídel a ke svačině.  Zelenina Měla by tvořit základ společně s obilovinami. Denní množství syrové zeleniny by u dětí předškolního věku mělo být cca 180 g (2 – 3 porce, kdy jedna porce = 60 – 100 g). Denní množství tepelně upravené zeleniny pro předškolní věk jsou 1 – 2 porce (1 porce = 3 – 4 lžíce). Zelenina je velmi bohatá na obsah vody a mikronutrienty, tedy vitamíny a minerální látky, a také řadu ochranných působků (rostlinných sterolů, fytoestrogenů, fytocidů, antioxidantů aj.) a vlákniny. Bylo zjištěno, že děti preferují zeleninu (i ovoce) barevnou, zejména červenou, a naopak odmítají tu, která má zelenou barvu.

- 10 -

Nejlepší je konzumace zeleniny syrové. Vhodná kuchyňská příprava je dušením. Zelenina vypěstovaná mimo hlavní sezonu ve sklenících může obsahovat velké množství dusičnanů a je pro děti nevhodná.  Ovoce Společně se zeleninou tvoří významnou dodávku vitamínů, minerálních látek a vody do organismu. Obsahuje také pektiny, tzv. rozpustnou vlákninu. Na rozdíl od zeleniny obsahuje vyšší množství cukrů, a je tedy energičtěji bohatší. Díky jednoduchým cukrům má také vyšší hodnotu glykemického indexu oproti zelenině. Denní doporučená dávka pro předškolní dítě se pohybuje okolo 180 gramů pro syrové ovoce. Konzervované ovoce asi 4 – 6 lžic a pro ovocné šťávy 120 ml. Minimálně by dítě mělo sníst jeden velký kus ovoce. Přednostně by mělo být voleno ke konzumaci tuzemské ovoce (např. jablka), avšak i exotické ovoce má své místo v jídelníčku dětí (zejména banány).  Mléko a mléčné výrobky Mléko se řadí mezi potraviny, ne mezi nápoje. Je nejdůležitějším zdrojem vápníku (denní příjem vápníku hradí ze dvou třetin) a také hořčíku a fosforu. Je zdrojem plnohodnotných bílkovin a tuků včetně vitamínů rozpustných v tucích. Pokud dítě není obézní, volíme plnotučnou variantu, případně polotučnou, nízkotučná mléka nejsou pro děti žádoucí. Pro děti do 6 let není vhodné neupravené (nepasterizované) mléko. Tzv. dětská čerstvá mléka jsou nejvhodnější. Jsou pasterizovaná krátce po nadojení a smí být prodávána nejpozději druhý den. Trvanlivá mléka se po dobu jedné vteřiny zahřívají na teplotu přes 130 °C, což způsobuje velké ztráty vitamínů a mění chuť mléka. Pro děti není vhodné ke každodenní konzumaci. Denní doporučené dávky mléka a mléčných výrobků pro děti od 3 – 6 let se pohybují od 350 ml/den po 700ml/den. Přepočteno na porce by se mělo jednat o 3 – 4 denní dávky mléka či mléčných výrobků. 1 porce se rovná 100 ml mléka (1/2 hrnečku), 15 – 20 gramů sýra (1 – 2 plátky), 30 gramů měkkého sýra (tvarohový, žervé), 100 ml jogurtu (1/2 hrnečku).

- 11 -

Z mléčných výrobků jsou nejvhodnější bílé jogurty do 3 % tuku a zakysaná mléka (kefíry, acidofilní mléka, jogurtová mléka). Pokud dítě přírodní „variantu“ odmítá, je vhodnější smíchání s čerstvým ovocem či džemem než koupě sladkých nebo aromatizovaných či barevných mléčných dezertů. U sýrů je vhodná varianta tvarohových a žervé sýrů, od tří let také tvrdých sýrů do 45 % tuku v sušině. Nevhodné jsou tavené sýry pro obsah tavicích solí a zrajících a plísňových sýrů pro možnost bakteriální kontaminace.  Maso, ryby, uzeniny Maso je pro děti dobrým zdrojem bílkovin a řady vitamínů (zejména skupiny B) a z minerálních látek především železa. Je také zdrojem živočišných tuků a cholesterolu. Umožňuje bohatou kulinářskou úpravu, pro děti nejvhodnější je dušení a vaření. Vždy je však důležité, aby bylo dobře tepelně upravené. Oblíbené grilování je vhodné pro děti tehdy, pokud maso nepřijde do kontaktu s přímým plamenem (maso se spálí a obsahuje rakovinotvorné látky) a dýmem z dřevěného uhlí (opět obsahuje karcinogenní látky). Jeho každodenní zařazení do jídelníčku dětí není bezpodmínečně nutné, stačí 4 – 5x týdně. Ve dnech bez masa je nutné zvýšené krytí bílkovin z jiných živočišných zdrojů (vejce, mléko a mléčné výrobky) či rostlinných zdrojů (obilovin a luštěnin včetně sóji). Denní doporučená dávka pro předškolní děti činí 60 gramů. Nejvhodnější je střídat libové vepřové maso a drůbež, zařazovat také králičí maso. Dětem většinou nechutná maso tuhé, příliš tučné, kořeněné, suché, obsahující hrubá vlákna apod. Ryby by měly být podávány v dávce alespoň 100 g/týden. Jsou lehce stravitelné, obsahují dobré bílkovinné spektrum a zejména cenné tuky, resp. mastné kyseliny z řady omega 3, které mají řadu pozitivních účinků na organismus (kardiovaskulární systém i nervovou soustavu). Také jsou zdrojem vitamínů D a mořské ryby i zdrojem jódu. Od jednoho roku lze dětem podávat sladkovodní ryby, mořské ryby pak od dvou let (pro možný vznik alergie se dřívější podávání nedoporučuje).

- 12 -

Jako jeden z limitujících faktorů pro podávání ryb dětem je obsah kostí v rybím mase. Z řady ryb, jako je losos, okoun či treska, se dají dobře odstranit, třeba pinzetou. Vždy je však třeba obezřetnosti a dostatku času. V případě rybích konzerv se doporučuje volit ryby ve slané vodě, a ne v oleji (dojde k částečnému odplavení škodlivých látek např. těžkých kovů). Krevety, mušle či kaviár bychom dětem neměli podávat. Uzeniny jsou velkým zdrojem tzv. skrytého tuku, velkého množství soli a dalších separátních či aditivních látek. V jídelníčku dětí by se párky a klobásy měly vyskytovat pouze sporadicky nebo raději vůbec, stejně jako trvanlivé salámy. Jako relativně vhodné je možné podávání šunky, občas šunkového, drůbežího či krůtího salámu.  Vejce Vejce byla z výživového hlediska v průběhu let ceněna i zatracována. V současné době se doporučuje jejich konzumace s „rozumem“, a dokonce někteří autoři řadí vejce mezi funkční potraviny. Doporučené množství pro děti předškolního věku jsou 2 – 3 vejce za týden. Vaječný bílek je bohatým zdrojem plnohodnotných bílkovin (z něj se vyrábí řada náhražek masa). Pro možnost vzniku alergie se doporučuje podávat až od jednoho roku, dětem s pozitivní anamnézou na alergie až od dvou let. Vaječný žloutek obsahuje řadu vitamínů a minerálních látek, cholesterol (1 žloutek téměř celou denní doporučenou dávku cholesterolu na den) a lecitin (funguje

jako

antagonista

cholesterolu,

je

významný

pro

nervový

i

kardiovaskulární systém a žluč). Vejce lze konzumovat po tepelné úpravě přímo nebo jsou vejce součástí jiných potravin a pokrmů (těstoviny, moučníky, pizza, nákyp, majonézy, knedlíky atp.). Vždy je důležitá jejich dokonalá tepelná úprava, aby byly zničeny případné salmonely (ničí se při teplotě 70 °C).

- 13 -

 Tuky a oleje Mají v jídelníčku své opodstatnění, protože jsou pro dětský organismus nezbytné nejen jako zdroj energie, ale i pro funkci řady orgánů (mozek, nervy), jsou součástí hormonů a dalších působků. Nacházejí se jak v živočišných, tak v rostlinných zdrojích. Denní doporučené množství je asi 20 gramů (2 lžíce), nejméně jedna třetina by měla být rostlinného původu (tzn. jedna kávová lžička oleje nebo dvě kávové lžičky ořechů a semen). Pro děti není dobrý žádný extrém, tzn. ani příliš málo, ani příliš mnoho tuků ve stravě. Při nedostatečném množství tuků ve stravě dochází i k nižší resorpci vitamínů rozpustných v tucích i k horšímu somatickému i psychickému vývoji. Nadměrné množství pak vede k obezitě a při volbě neadekvátní kvality tuků (nasycené a transnasycené mastné kyseliny) k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění na aterosklerotickém podkladu (již u dětí ve věku 4 let byly pozorovány změny na cévní výstelce, tzv. ateromové pláty). Vhodnými zdroji tuků jsou olivový a řepkový olej, tučné ryby, ořechy a semena. Pro děti je také vhodné máslo s občasným prostřídáním s margaríny (Rama, Flora). Pozor na tuk v zákuscích, čokoládových tyčinkách, náplních sušenek, polev atp. Zde se většinou používá ztužený palmový a kokosový tuk, který má na organismus horší metabolický účinek než např. sádlo. Ořechy jsou výborným zdrojem vhodných tuků (a také hořčíku, draslíku, železa i vitamínů) avšak u dětí mohou způsobit zaskočení, proto je třeba obezřetnosti. Také mohou vyvolávat alergie. Nejčastěji alergizují lískové ořechy a buráky. Hořké mandle obsahují kyselinu kyanovodíkovou, která je pro děti prudce jedovatá.  Sladkosti Řadí se sem velmi široké spektrum potravin a pokrmů, které se vyznačují jednotně tím, že mají sladkou chuť. Příkladem jsou moučníky, sušenky, lízátka, bonbony, čokoládové tyčinky, cukroví, zákusky, cukr, med, marmeláda, zmrzlina atp. Společné mají také to, že obsahují velké množství jednoduchých cukrů, které rychle zasytí, avšak relativně rychle se opět dostavuje pocit hladu (mají vysoký

- 14 -

glykemický index). Velmi často jde o potraviny energeticky bohaté, avšak výživově chudé (tzv. prázdné kalorie). Čím později do jídelníčku dětí zařadíme, tím lépe. Striktní zákaz však není žádoucí, neboť děti pak konzumují tyto potraviny „tajně“. Vhodnější je domluvit se na rozumném kompromisu a vysvětlit, že nadmíra sladkostí může způsobit řadu onemocnění (od kazivosti zoubků přes trávicí obtíže až po cukrovku). To, že děti mají sladkosti rády, je podmíněno fylogeneticky (již před mnoha staletími lidé vyhledávali sladké ovoce, med a později cukr řepný, dnes je však jeho spotřeba asi o 20 % vyšší než před dvaceti lety). Problémem také bývá, že děti učíme pohlížet na sladkosti jako „odměnu“. Asi nikdo nevezme dítě za to, že bylo statečné u lékaře, do zelinářství, ale spíše přislíbí zmrzlinový pohár v cukrárně. U sladkostí se nehovoří o denní doporučené dávce (bez sladkostí se totiž tělo dítěte obejde), hovoříme spíše o maximálním tolerovaném denním množství, které je pro moučníky a sladkosti maximálně 50 gramů až 100 g/den (1/2 až 1 moučník). Pro cukr, med a marmeládu maximálně 10 g/den. Samotnou kapitolou jsou slazené nápoje, které by bylo z pitného režimu dětí nejlépe vyloučit (Hřivnová, 2013, s. 34-38).

- 15 -

Následující tabulka ukazuje jednotlivé skupiny jídel a velikosti porcí podle věku. Tab. 1. Orientační základy jídelníčku (Nevoral, 2003, tab. 18, kap. 9) Jídlo

Věk 2 – 3 roky Velikost porce počet porcí

Věk 4 – 6 let Velikost porce počet porcí

Mléko a mléčné výrobky

½ hrnečku (125 ml)

½ - ¾ hrnečku 4 (125 – 180 ml)

Maso, ryby

30 – 60 gramů

drůbež,

Zelenina vařená

–5

30 – 60 gramů 2

2 – 3 lžíce

4 – 4 lžíce 3 -5

Zelenina syrová

několik kousků

Ovoce syrové

½ - 1 malé

-4

málo

-5 několik kousků

málo

4 - 1 malé ½ -5

-5

Ovoce konzervované

2 – 4 lžíce

4 – 6 lžic

Ovocné šťávy

100 – 120 ml

120 ml

Chléb a výrobky z obilí Celozrnný chléb

½ - 1 krajíc ½ - 1 krajíc

1 krajíc

Vařené obilniny

¼ - ½ hrnečku

½ hrnečku

3 krajíc 1 -4

-4

- 16 -

Poznámky ½3 hrnečku mléka = 15 – 20 gramů sýru = ½ hrnečku jogurtu. 30 2 gramů masa může být hrazeno: 1 vajíčkem, 4 – 5 lžícemi vařených luštěnin. Zahrnuje 4 jednu listovou nebo žlutou zeleninu pro obsah vitaminu A (mrkev, špenát, brokolice). Zahrnuje 4 jedno na vitamin C bohaté ovoce nebo zeleninu, např. pomeranče, grapefruity, citróny, jahody, rajčata, brokolici. Jeden 3 krajíc chleba může být nahrazen ½ hrnečkem vařených těstovin nebo rýže.

1.1.2 Stravovací režim Velmi důležitým faktorem v rámci zdravé výživy je také pravidelnost přijímané stravy, tedy stravovací režim. Je známo, že mnoho dospělých i dětí nerespektuje ve svém stravovacím režimu pravidelnost, jídlo konzumuje „nárazově“ a vynechává některá denní jídla, nejčastěji pak snídani. Z výzkumů vyplynulo, že právě absence snídaní přispívá k rozvoji obezity a způsobuje únavu, nižší pracovní výkon, nesoustředěnost, podrážděnost a další negativní jevy (Hřivnová, 2013, s. 39). V dopoledních hodinách jsou děti nejvíce fyzicky exponovány při hrách nebo vycházkách. Odpoledne je určeno částečně k odpočinku. Snídaně s přesnídávkou má představovat ¼ celodenní stravy, vzhledem k velké výdeji energie (Luhanová, Vlachová, 1974, s. 41). Vzhledem k menší kapacitě žaludku předškoláků je vhodné rozdělit denní dávku jídla na menší a častější porce: 3 hlavní jídla a 2 - 3 svačinky. Dopolední přesnídávka i odpolední svačina zajišťují každá asi 10 % celkové denní energetické dávky (Illková, Vašíčková, 2004, s. 25). Intervaly mezi jednotlivými jídly mají být cca 3 hodiny (2 – 4 hodiny). Poslední jídlo by mělo být podáváno 2 – 3 hodiny před spaním. Důležité je, aby 60 % denního energetického příjmu bylo zkonzumováno v dopoledních a poledních hodinách. Pokud dítě navštěvuje mateřskou školu, bývá tento předpoklad splněn, neboť školní jídelny tento požadavek akceptují. Problematičtější bývá dodržení stravovacího režimu v rodinném prostředí, kdy se velká část energetického příjmu přesouvá do odpoledních a večerních hodin (Hřivnová, 2013, s. 39, 40). Někdy nelze zcela přesně dodržet procentuální zastoupení denních jídel, proto bývá uváděná i následující variační šíře: Snídaně

20 – 25 %

Dopolední svačina

5 – 10 %

Oběd

30 – 35 %

Odpolední svačina

10 – 15 %

Večeře

20 – 25 %

- 17 -

Denní rozložení stravy Obr. 2. – Schematické znázornění denního rozložení 2,5

snídaně dop. svačina

stravy (Hřivnová, 2013, s. 39)

oběd odp. svačina večeře

1.1.3 Zdravé stravovací návyky Nezbytným předpokladem správné výživy je také zabezpečení optimálních podmínek při jídle. S výchovou dítěte ke správnému stolování začínáme již v předškolním věku. Mnohdy hlavní příčinou infekčních onemocnění či jiných tělesných zatížení bývají chyby ve výživovém režimu, ať již jde o pravidelnost ve stravování, nebo o nesprávné rozložení stravy během dne. V předškolním věku se někdy setkáváme s nižším přívodem bílkovin, který je vyvažován pokrmy bohatými na tuk a glycidy. Mléku a mléčným výrobkům není věnována patřičná pozornost, obdobně zeleninovým pokrmům a zvláště syrovým zeleninovým přílohám, takže krytí doporučených dávek vitamínů, především vitamínu C je nedostatečné. Ve stravovacím režimu vznikají největší chyby při snídaních a večeřích. Děti snídají málo, večeře se posunuje na pozdější dobu a děti chodí spát později, než je záhodno. Při vyšetření se u nich objevují příznaky nedostatku vitamínu C, B, někdy vápníku. Děti bývají neklidné, budí se ze spánku a ráno se probouzejí unavené (Luhanová, Vlachová, 1974, s. 44, 45). Jak dětem vštípit zdravé návyky? Malé dítě kopíruje své nejbližší okolí, rodiče, sourozence i známé, a tím se učí novým dovednostem, stravovací zvyklosti nevyjímaje. Proto, chtějí-li rodiče, aby jejich potomek jedl podle zásad zdravé výživy, musejí mu jít příkladem.

- 18 -

Tvrdým oříškem je také známé „období vzdorovitosti“. Dvou až tříleté dítě si začíná uvědomovat samo sebe a zkouší, co všechno si může dovolit. Znenadání začne odmítat naprosto vše, včetně jídla, a to i oblíbeného. Rodiče by tedy dítě neměli do odmítaných pokrmů nutit, jejich podávání by však neměli ani hned vzdát. Návyky, které si dítě osvojí v předškolním věku, mu zůstávají až do dospělosti. Jako motivace vybíravých dětí může posloužit třeba návštěva u kamarádky, která má stejně staré, avšak neproblematické děti, a dá se využít jejich tendence k napodobování. Podobně funguje i nástup do mateřské školy. Dítě vidí, že si na jeho neoblíbeném mase ostatní pochutnávají, tudíž zřejmě nebude tak špatné, a začne jej jíst také. Není ale dobré předkládat vrstevníky svému dítěti do nekonečna jako vzor, efekt by totiž mohl být zcela opačný.

1.1.4 Na co si dát pozor a jak vštípit zdravé stravovací návyky Děti by neměly mít možnost jíst kdykoli se jim zlíbí – od raného dětství by se měly učit pravidelnému dennímu režimu ve stravování (5 – 6 porcí jídla denně), nepravidelnost je jednou z cest ke zvyšování hmotnosti. Dítě potřebuje podstatně více kontaktů s novou potravinou či pokrmem než dospělý, aby si na jeho novou či neobvyklou chuť zvyklo. Pokud nějaké jídlo odmítá, je velkou chybou nabízet mu jako náhradu nebo za odměnu něco z jeho oblíbených pochoutek (často sladkostí). Mohlo by se snadno stát, že bude potomek vyžadovat jídelníček sestavený pouze ze suchých rohlíků, knedlíků, sladkostí nebo bude rodiče vydírat (sním oběd, když mi koupíš/dovolíš/…). Násilí nepomáhá, spíše situaci ještě zhorší. Dítě bude mít jídlo spojené s nepříjemnými prožitky a tím spíše se mu bude bránit. Do jídla je proto zásadně nenuťte. Chybu dělají maminky, které se příliš zabývají vlastním jídlem a některým potravinám se vyhýbají, protože mají mnoho tuku, příliš cukru nebo jsou úplně „nezdravé“. Dítě takové chování odpozoruje (netuší, že se nejedná o normu) a z jídelníčku začne po vzoru maminky selektovat „nezdravá“ jídla. U jídla se opravdu nedělá nic jiného, než že se jí. Nečtou se pohádky, jídlo se nevsunuje dítěti do úst pokoutně, nepouští se televize.

- 19 -

Pokud dítě odmítne nabízený pokrm, vezmeme to jako fakt a nenabízíme náhradní jídlo. Žádné dítě do dalšího jídla neumře hlady, jen tak to zkouší, jestli by nemohlo přes jídlo ovládat (Piťha, Poledne, 2009, s. 56, 90, 91). Úprava a servírování jídla by mělo být atraktivní a lákavé. Nejčastěji se mohou ozdobit svačiny, např. chléb s pomazánkou ozdobit zeleninou tak, aby vypadal jako obličej, sluníčko či kytička. Jako velmi žádoucí se jeví spolupráce mateřské školy, školní jídelny a rodičů (i dětí) tak, aby souhra všech zúčastněných podporovala zdravou a vyváženou výživu malých strávníků. Osvědčilo se např. předkládání edukačních materiálů o výživě rodičům (Hřivnová, 2013, s. 43, 44). Kolem 4. – 5. roku už dítě plně vnímá svět kolem sebe se všemi podněty. A mezi ty patří i reklama na potraviny, které bohužel ne vždy odpovídají zdravé výživě. Jak tedy čelit reklamě na potraviny? Jak předcházet bojům u regálů se sladkostmi? Nabízíme dětem i jinou zábavu než sezení u televize. S předstihem (tedy dříve, než vyrazíme do obchodu) zkusíme dětem zjednodušeně vysvětlit, co se skrývá za reklamou, tedy snaha výrobce co nejvíce vydělat. Nedáváme dětem sladkosti za odměnu ani na utišení. Dlouhodobější účinek má určitě společenská hra nebo výlet. Dětem nezakazujeme ochutnávání potravin, raději nabízíme jiné pamlsky (nakrájené ovoce – třeba jako špíz, domácí koktejly, zeleninový hamburger, tofu párek v celozrnném rohlíku aj.). Zkusíme doma, v mateřské škole, nejlépe s pomocí dětí, připravit zdravější alternativy k propagovaným sladkostem (Piťha, Poledne, 2009, s. 57, 58). Jezte s potěšením. Jíte-li se skutečným prožitkem, jste na nejlepší cestě k zdravým stravovacím návykům dítěte. Když se pustíte s chutí do zeleninového pokrmu a všem nadšeně vyložíte, jak moc vám toto jídlo chutná, pak nakazíte dítě svou radostí z jídla. Studie o chování ukazují, že se musí dítěti potravina nabídnout několikrát, než je ochotno ji vyzkoušet. Odmítne-li třikrát brokolici, neznamená to, že mu tato zelenina nechutná (Iburg, 2009, s. 82, 83).

- 20 -

1.2 Dokumenty pro předškolní stravování Každá školní jídelna musí mít vypracovaný systém velmi náročných hygienických a výrobních postupů v souladu s českými i evropskými předpisy. Dozorem nad činností zařízení školního stravování jsou pověřeny orgány České školní inspekce. Dohledem nad dodržováním hygienických požadavků a zásad správné výrobní praxe se zabývají orgány hygienické služby. Přísné hygienické předpisy platné od roku 2004 přispěly k tomu, že vedení škol bylo nuceno zvýšit hygienický standard jídelen a vybavit je potřebným zařízením, jejichž dostupnost i kvalita se jednoznačně výrazně zlepšily. 2 Školní stravování se řídí základními předpisy, které jsou obsaženy ve Školském zákoně 561/2004 Sb., Vyhlášce o školním stravování 107/2005 Sb., hygienických předpisech, a řadou dalších předpisů, jako jsou bezpečnost práce atp.3

1.2.1 Legislativa Vyhláška č.107/2005 Sb., o školním stravování. Příloha č. 1 k vyhlášce č.107/2005 Sb. Výživové normy pro školní stravování Průměrná měsíční spotřeba vybraných druhů potravin na strávníka a den v gramech, uvedeno v hodnotách „jak nakoupeno“4. Věková skupina strávníků, Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a hlavní a doplňková jídla

den Maso

3 - 6 r. přesnídávka, oběd, 5

Mléko

Mléčné

Tuky

tekuté

výr.

volné

0

300

31

17

0

55

19

12

Ryby

svačina 7 - 10 r. oběd

4

2

http://www.vyzivadeti.cz/pro-rodice/hodi-se-vedet/cim-se-musi-skolni-jidelny-ridit/

3

http://www.vyzivadeti.cz/pro-rodice/hodi-se-vedet/cim-se-musi-skolni-jidelny-ridit/

4

http://www.jidelny.cz/pravo_show.aspx?id=633

- 21 -

11 - 14 r. oběd

0

0

70

17

15

15 - 18 r. oběd

5

0

100

9

17

3 - 6 r.

14

0

450

60

25

7 - 10 r.

49

0

250

70

35

11 - 14 r.

59

0

300

85

36

15 - 18 r.

63

0

300

85

35

celodenní stravování

Věková skupina strávníků, Druh a množství vybraných potravin v g na strávníka a hlavní a doplňková jídla

den Brambory

Luštěniny

110

90

10

cukr

Zelenina Ovoce

volný

celkem

celkem

110

3 - 6 r. přesnídávka, oběd, 0 svačina 7 - 10 r. oběd

3

85

65

140

10

11 - 14 r. oběd

6

90

80

160

10

15 - 18 r. oběd

6

100

90

170

10

3 - 6 r.

0

190

180

150

15

7 - 10 r.

5

215

170

300

30

11 - 14 r.

5

215

210

350

30

15 - 18 r.

0

250

240

300

20

celodenní stravování

1. Průměrná spotřeba potravin je vypočtena ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem. Je uvedena v hodnotách "jak nakoupeno" a je do ní proto zahrnut í přirozený odpad čištěním a dalším zpracováním. Z celkové denní výživové dávky se počítá v průměru 18% na snídani, 15% na přesnídávku, 35% na oběd, 10% na odpolední svačinu a 22% na večeři. - 22 -

2. Spotřeba potravin odpovídá měsíčnímu průměru s přípustnou tolerancí + - 25 % s výjimkou tuků a cukru, kde množství volných tuků a volného cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1 : 1 s důrazem na zvyšování podílu tuků rostlinného původu. 3. Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance. Při propočtu průměrné spotřeby se hmotnost sterilované a mražené zeleniny násobí koeficientem 1,42. U sušené zeleniny se hmotnost násobí koeficientem 10 (10 dkg = 1 kg). 4. Součástí jídel je vždy nápoj a k dosažení žádoucích hodnot vitamínu C je nutno zařazovat do jídelníčku nápoje, kompoty a zeleninové saláty s přídavkem vitamínu C.5 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 107/2005 Sb. Finanční limity na nákup potravin. Věkové skupiny strávníků, hlavní a doplňková jídla

Finanční limity Kč/den/strávník

1. Strávníci do 6 let snídaně

7,00 až 13,00

přesnídávka

6,00 až 9,00

oběd

14,00 až 25,00

svačina

6,00 až 9,00

večeře

12,00 až 19,00

Celkem (celodenní)

45,00 až 75,00

na nápoje

3,00 až 5,00

Právní předpis č. 107/2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 8. 3. 2005. Ve znění tohoto právního předpisu jsou podchyceny změny a doplnění uskutečněné právním předpisem č.: 107/2008 Sb., kterým se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování s účinností od 1. 4. 2008 463/2011 Sb., kterým se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb. s účinností od 1. 1. 20126.

5 6

http://www.skolnijidelny.cz/pravo_show.aspx?id=633 http://www.skolnijidelny.cz/pravo_show.aspx?id=633

- 23 -

1.2.2 Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání RVP PV vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení. Jsou závazná pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách s programem upraveným podle speciálních potřeb dětí a v přípravných třídách základních škol (Smolíková, Opravilová, Havlínová, 2005, s. 6). RVP PV stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který může navazovat základní vzdělávání, a jako takový představuje zásadní východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů i jejich uskutečňování (Smolíková, Opravilová, Havlínová, 2005, s. 6). V RVP PV je oblast výživy zahrnuta v biologické části nazvané „Dítě a jeho tělo“. Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologickém stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům (Smolíková, Opravilová, Havlínová, 2005, s. 16). Vzhledem k výživě jsou zde uvedeny dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) – osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí, vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu (Smolíková, Opravilová, Havlínová, 2005, s. 16).

1.3 Edukační programy zaměřené na zdravou výživu Velké množství dětí má již od raného (předškolního a školního) věku vážné problémy s nadváhou. Výskyt obezity se zvyšuje po celém světě, Českou republiku nevyjímaje. Mohou za to návyky a zlozvyky, které si děti „přináší“ z rodiny. V dnešní „uspěchané“ době jde ve většině rodin především o rychlou přípravu stravy, která je často na úkor obsahu živin. Také přemíra sladkostí a nedostatečného pohybu jsou další příčiny nárůstu obezity u dětí. - 24 -

V odborné literatuře nacházíme údaje o tom, že v civilizovaných zemích značně přibývá obézních jedinců a 80% obézních dětí zůstává obézními i v dospělosti (Nevoral, 2003, kap. 29). Obezita a nezdravý životní styl jsou hlavní důvody, proč vznikají různé edukační programy na zdravý životní styl a správnou výživu. Jsou využitelné ve vzdělávacích institucích – mateřských, základních a jiných škol (v jejich vzdělávacích programech), ale také jako poradenství rodičům, jak změnit stravovací návyky, životní styl apod. Tyto programy obsahují témata, která jsou realizována různě dlouhou dobu. Některé programy jsou určeny na měsíc, jiné na rok a některé mění celý systém vzdělávání ve škole na stálo. V práci hodnotím edukační programy – Pyramidáček, Zdravá mateřská škola, Zdravá abeceda, projekt Anabell, Zdravá pětka. Zaměřuji se na filosofii projektu, obsah projektu (témata určená k realizaci) a vlastní hodnocení.

1.3.1 Pyramidáček Filosofie projektu Edukační program určený mateřským školám, je zaměřen na systematickou výuku základů správné výživy (potravinové pyramidy), podpoře a rozvoji pohybové aktivity. Do výukových osnov mateřských škol jsou v průběhu celého roku zařazeny hry, soutěže, pohádky, výtvarné aktivity, které se týkají správné výživy. Tento projekt je svou náplní zaměřen na primární prevenci obezity u dětské populace. Děti se naučí základní pravidla správné výživy, potravinovou pyramidu, energetickou hodnotu potravin, nové pohybové hry apod. Cílem je naučit děti orientovat se v základních principech správné výživy a nově zapojit do projektu i rodiče. 7

Obsah projektu Celý projekt obsahuje 6 tematických lekcí (každá lekce – jedno patro potravinové pyramidy), každá se skládá z pohádky, která slouží jako motivace, cíle

7

http://www.pyramidacek.cz/cs/ms-filosofie-projektu.html

- 25 -

(čeho chceme u dětí dosáhnout), seznamu pomůcek a průběhu hodin – výčtu aktivit, popis průběhu hodin. Každá lekce je probírána 1-2 měsíce. Manuál pro pedagogy obsahuje dvě části, v první jsou základní informace o výživě (potravinová pyramida, frekvence jídla apod.) a druhá je věnována samotné výuce dětí.8 1. Okruh – Učíme se potravinovou pyramidu – výroba obrázku či modelu potravinové pyramidy z obrázků, maket potravin, obalů apod. 2. Okruh – Učíme se o obilninách – rozpoznávání různých obilovin, rozdíly mezi celozrnnou a bílou moukou, postavičky z chleba apod. 3. Okruh – Učíme se o ovoci a zelenině – poznávání rozdílu mezi ovocem a zeleninou, kolik porcí ovoce a zeleniny mají denně sníst, výroba postaviček z ovoce a zeleniny. 4. Okruh – Učíme se o mléce a mléčných výrobcích – tvoření hraček, kravičky z krabiček od mléčných výrobků, výroba kuželek apod. 5. Okruh – Učíme se o mase a masných výrobcích – rozdělení na zdravé a na nezdravé masné výrobky, reflexe z pohádky, vybarvení loutky, hra černý Petr s potravinovými skupinami atd. 6. Okruh – Ach ty sladkosti – sestavení jídelníčku formou hry, loutky sladkostí, důležitost pohybu po sladkostech – různé pohybové hry, štafety, výroba prostírání. Zapojení rodičů Na počátku jsou seznámeni s projektem, s principy a cíli všech kapitol. Rodiče musí znát potravinovou pyramidu, které potraviny jsou vhodnější, střídmost ve sladkostech, pohyb apod. Jsou seznámeni s formou úkolů, jejich frekvencí a časové náročnosti. Ke každému okruhu tvoří i rodiče s dětmi doma. Například: 1. Výroba vlastní pyramidy – podle toho, co snědli, porovnání s danou pyramidou. 2. Výroba kvásku, pečení domácího chleba. 3. Soutěž o nejlepší ovocný či zeleninový salát. 4. Výlet na farmu, tvoření z obalů od mléčných výrobků apod. 5. Test tuků masných výrobků, mandala z luštěnin, nejchutnější recept z ryby. 8

http://www.pyramidacek.cz/cs/ms-jak-pracovat-s-manualem.html

- 26 -

6. Množství sladkostí – za celý týden sbírání obalů od sladkostí, které snědli, vyskládání stejného počtu kostek cukru, nápady na zdravé mlsání. Vlastní hodnocení Největší klad celého projektu je v „rozložení“ jednotlivých témat na celý rok a aktivní zapojení rodičů do projektu, především propojení s tématy ve škole, kdy se probíraný okruh dále prohlubuje doma pomocí vaření, exkurzí apod. Další výhodou je prolínání s dalšími činnostmi - výtvarnými, pohybovými, prožitkové učení, pracovní listy. Dobře nastavená je motivace jednotlivých okruhů pohádky a tvoření loutek z každé lekce, děti se mohou těšit na poslední lekci, kdy mají všechny loutky a hrají divadlo. Nevýhoda je, že kromě materiálů ke stažení jako pracovní listy, omalovánky apod., je celý manuál pro pedagogy těžko dosažitelný na webových stránkách Pyramidáčku. Také mi chybí nějaké to „malé vaření“ přímo v mateřské škole, kdy je to pro děti zase trochu jiný zážitek než vaření doma s rodiči a často právě vaření ve školce vede k tomu, že děti pak chtějí totéž nebo něco podobného zkusit doma s rodiči. Celkově se mi ale tento projekt líbí pro obsáhnutí výchovy ke zdraví jak ve škole tak i doma.

1.3.2 Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole Filosofie programu Škola, která se rozhodla pracovat dle tohoto programu, chápe, že zdraví není jen nepřítomnost nemoci. Je to subjektivní pocit životní pohody, souladu a harmonie (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 18). Stěžejním cílem programu Škola podporující zdraví a jeho kurikula je, aby se děti již od mateřské školy naučily postojům, které spočívají v úctě ke zdraví, a praktickým dovednostem chránícím zdraví (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 18). Současné pojetí spojuje dva přístupy ke zdraví: holistický (celistvost) a interakční (dynamika). Interakce mezi jedincem a prostředím autoři rozlišili na úroveň biologickou, psychologickou, interpersonální, sociálně kulturní a environmentální (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 19). Programem podpory zdraví v mateřských školách prolínají dva důležité, vzájemně se doplňující principy: 1. Respekt k přirozeným lidským potřebám - 27 -

jednotlivce, který je považován za nejdůležitější postoj, který škola podporující zdraví kultivuje jak u žáků, tak učitelů a rodičů (Maslowovo třídění lidských potřeb). 2. Rozvíjení komunikace a spolupráce, jež je považován za proces osvojování stěžejních dovedností, jejichž prostřednictvím škola podporující zdraví dokáže uspokojovat potřeby jednotlivce (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 26). Zásady podpory zdraví v MŠ (podmínky formálního kurikula): 1. Učitelka podporující zdraví – návyky zdravého životního stylu a postojů učitelky ke zdraví jsou vzorci chování, které děti napodobují (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 39). 2. Věkově smíšené třídy – MŠ podporující zdraví vytváří podmínky, které se co nejvíce přibližují struktuře velké rodiny. Čím větší je věkový rozdíl mezi dětmi, tím více mají příležitostí k přirozené nápodobě, k rozvoji jazyka a komunikace, učí se, jak se uplatnit a prosadit. Za věkově smíšenou třídu považujeme takovou třídu, v níž jsou zařazeny děti všech věkových skupin, tj. od tří do šesti let (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 42, 43). 3. Rytmický řád života a dne – zavedení předadaptačního a adaptačního období pro děti přijímané do mateřské školy (umožňuje rodičům s dítětem navštívit školu ještě před zápisem, společně se mohou účastnit her, slavností, pobytu venku apod.), vyvážené uspořádání dne a řádu školy uspokojuje individuální potřeby všech zúčastněných a je upraveno z hlediska zdravé životosprávy (respektuje individuální tempo, možnost dokončení činnosti, možnost realizace činnosti ve skupině i individuálně atd.) (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 48-50). 4. Tělesná pohoda a volný pohyb – optimální podmínky z hlediska vývojových a individuálních potřeb dítěte (dostatek prostoru uvnitř budovy, na hřišti nebo na zahradě, vybavení pomůckami, nářadím, náčiním, kompenzační cvičení – dechová, relaxační, psychomotorická, jógová apod.) (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 52, 53). 5. Zdravá výživa – zajištění správné a zdravé výživy dětí (strava pestrá, plnohodnotná, vyvážená, má obsahovat hodně ovoce a zeleniny, zejména syrové, dostatek masa, ryb, drůbeže, luštěnin, obilnin, vhodných tekutin), správným stravovacím návykům pomáhá lákavá úprava jídel, estetické

- 28 -

prostředí, čas ke stolování apod. Děti by měly mít možnost zvolit si, množství jídla (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 58, 59). 6. Spontánní hra – připravenost prostředí a podmínek pro hru (dostatek prostoru, účelné uspořádání, variabilita, dostatek pomůcek, materiálu, podnětné a funkční hračky, vybavená zahrada apod.), učitelka napomáhá hrám navozováním situací, které podnítí začátek a rozvinou průběh hry apod.) (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 62, 63). 7. Podnětné věcné prostředí – má být takové, aby bylo vnímáno jako zabydlené, útulné, příjemné, jednou ze základních podmínek jsou dostatečně velké prostory, jejich členitost a návaznost mezi prostorami (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 65, 66). 8. Bezpečné sociální prostředí – zlepšení mezilidských vztahů mezi všemi skupinami, které tvoří společenství (primárním vztahem je vztah mezi učitelkou a dětmi, učitelka upouští od direktivního vedení, podporuje samostatnost dítěte, je mezi ní a dítětem vztah podporující partnerství), (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 70, 71). 9. Participativní a týmové řízení – ředitelka se snaží porozumět svým spolupracovníkům, pochopit jejich motivy (vytváří ovzduší respektu, důvěry a bezpečí pod střechou mateřské školy i mimo ni, přistupuje ke každému individuálně), udržuje zájem spolupracovníků o myšlenky podpory zdraví, motivuje k dosažení vytyčených cílů, vede k týmové spolupráci (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 73-75). 10. Partnerské vztahy s rodiči – mateřská škola podporující zdraví chápe rodiče jako své nejdůležitější partnery (škola nabízí adaptační program, informuje rodiče o programu podpory zdraví, vyzývá rodiče k účasti ve výchovně vzdělávacím procesu, na akcích školy), nabízí rodičům odbornou pomoc (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 77-80). 11. Spolupráce mateřské školy se základní školou – mateřská škola podporující zdraví usiluje o součinnost se základními školami v okolí, aby tím pomohla vytvářet podmínky pro nestresující, plynulý přechod dětí z mateřské školy do 1. ročníku školy základní (spolupráce začíná dobrou informovaností mateřské školy, rodičů a základní školy o dětech), (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 82, 84). - 29 -

12. Začlenění mateřské školy do života obce – mateřská škola podporující zdraví se identifikuje s obcí a pomáhá jí (informuje o výchovném stylu, který uplatňuje, do svého programu se snaží zapojit občanská sdružení, svůj projekt prezentuje veřejnosti, posiluje občanskou sounáležitost dětí a jejich rodičů s místem, kde žijí (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 86-88).

Obsah programu Obsah programu podpory zdraví ve škole je časově neomezený a je členěn do tří kapitol. Každá z těchto kapitol se zabývá jedním ze tří pilířů podpory zdraví a výchovy ke zdraví, na nichž je vystavěn program podpory zdraví: 1. pohoda prostředí (pohoda věcného prostředí, sociálního prostředí, organizačního prostředí), 2. zdravé učení (smysluplnost, možnost výběru a přiměřenost, spoluúčast a spolupráce, motivující hodnocení), 3. otevřené partnerství (škola jako model demokratického společenství, škola jako kulturní a vzdělávací středisko obce), (Havlínová, 1998, s. 81). Struktura rámcového formálního kurikula podpory zdraví v mateřské škole se skládá ze sedmi částí: 1. Klíčové kompetence dospělého člověka podporujícího zdraví (vize)  Rozumí holistickému pojetí zdraví.  Uvědomuje si, že zdraví je prioritní hodnotou.  Dovede řešit problémy a řeší je.  Má vyvinutou odpovědnost za vlastní chování a způsob života.  Posiluje duševní odolnost.  Ovládá dovednosti komunikace a spolupráce.  Aktivně se spolupodílí na tvorbě podmínek a prostředí pro zdraví všech (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 93, 94). 2. Kompetence podpory zdraví (dále jen PZ) u dítěte na konci předškolního období (obecné cíle) Kompetence PZ, které by mohlo mít dítě na konci předškolního vývojového období, jsou odvozeny ze sedmi klíčových kompetencí dospělého člověka podporujícího zdraví (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 94). - 30 -

3. Oblasti vzdělávání v podpoře zdraví (obsah) Jsou strukturovány do pěti oblastí a každá je dále strukturována do několika podoblastí: I.

oblast BIOLOGICKÁ

 Lidské tělo a aktivní pohyb  Sebeobsluha  Zdravá výživa  Bezpečnost a ochrana zdraví II.

Oblast PSYCHOLOGICKÁ

 Poznávání  Prožívání  Sebepojetí III.

oblast INTERPERSONÁLNÍ

 Respekt a tolerance  Komunikace  Spolupráce IV.

oblast SOCIÁLNĚ-KULTURNÍ

 Rodina a domov  Škola mateřská a základní  Obec a země V.

oblast ENVIRONMENTÁLNÍ

 Souvislosti  Vývoj a změna  Rozmanitost  Ovlivňování člověkem (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 95, 96) 4. Dílčí cíle vzdělávání v oblastech podpory zdraví (dílčí cíle) Jsou záměry pedagogické činnosti učitelky. Vyjadřují, kterým postojům, dovednostem a poznatkům bude učitelka věnovat pozornost, které úkoly si vytyčí, aby jejich realizací dítě dospívalo ke kompetencím odpovídajícím jeho věku (např. mít povědomí o proměně těla nemocí, - 31 -

úrazem; přijímat přiměřené množství stravy; neodmítat zdravou stravu apod.), (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 100). 5. Činnosti dětí (realizace) Jsou v kurikulu podpory zdraví v MŠ prvořadou částí v jeho plánované i realizační fázi. Činnosti dětí jsou podstatou kurikula podpory zdraví v MŠ. Činnosti jsou pak prostředkem k naplnění cílů. Záměrně jsou do Příkladů činností dětí zařazeny i ty specifické činnosti, které dítě provádí každodenně (např. jednotlivé úkony sebeobsluhy a hygieny), (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 101). 6. Ukazatele dosaženého vzdělání (evaluace) Poskytují učitelce nezbytnou zpětnou vazbu. Jsou cenným vodítkem při získávání poznatků o dítěti i při průběžném ověřování účinků pedagogického působení na dítě. Ke každému dílčímu cíli je přiřazeno několik ukazatelů dosaženého vzdělání (např. dílčí cíl neodmítat zdravou výživu – ukazatele dosaženého vzdělání jsou – ochutnává a konzumuje jídla zdravé výživy; podílí se na přípravě jídel zdravé výživy), (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 102). 7. Rizika ohrožující nebo znesnadňující proces a dosažení cílů vzdělávání (překážky) Rizika jsou činitele nejrůznějšího původu. Pokud se vyskytnou a neodstraní, mohou zcela zásadním způsobem ohrozit, znesnadnit, nebo dokonce

znemožnit

naplnění

vzdělávacího

cíle.

Mají

původ

v okolnostech jednak na nás nezávislých a jednak v těch, které vyplývají přímo z nás (z chování, stylu, přístupu, kvality práce atd.), (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 102). Na postižení soustavy sedmi částí rámcového kurikula PZ v MŠ vznikla dvě odlišná, na sebe navazující uspořádání nazývaná 1. sada a 2. sada tabulek. Obě se navzájem doplňují (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 104).

- 32 -

První sada ukazuje cestu k dosažení cílových kompetencí dítěte na konci předškolního období. V záhlaví je vždy uvedena jedna ze sedmi klíčových kompetencí dospělého člověka, k níž se vztahuje příslušná cílová kompetence dítěte na konci předškolního věku. Ke každé cílové kompetenci dítěte na konci předškolního věku jsou přiřazeny v logických vazbách a souvislostech dílčí cíle z pěti oblastí vzdělávání (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 104). Druhá sada doplňuje první sadu tabulek – uvádí příklady činností dětí. Jejich prostřednictvím lze směřovat k naplňování dílčích cílů, a to u každého dítěte jinak, individuálně. Současně upozorňuje na možná rizika ohrožující vzdělávání. Příklady činností dětí a rizika ohrožující vzdělávání jsou v 2. sadě tabulek roztříděné do oblastí a do podoblastí vzdělávání (Havlínová, Vencálková, 2006, s. 105). Vlastní hodnocení Jednoznačným kladem tohoto programu je jeho celistvost a provázanost se všemi složkami zdraví. Nejde tedy jen o zdraví fyzické, ale také psychické, o zdraví prostředí, ve kterém žijeme o zdravé sebevědomí, o schopnost řešit problémy, zdravé sociální prostředí apod., protože všechny tyto složky „zdraví“ se vzájemně ovlivňují a pokud jedna oblast není správně naplněna, může mít negativní dopad na jinou složku zdraví. Jedná se tedy o celkový pocit pohody, jež nakonec jedinec dosahuje. Co vidím jako pozitivní, je také zároveň problémové, protože je nutné „přetvořit“ ve škole nejen školní vzdělávací program na program podpory zdraví, ale změnit v tomto ohledu vše – přístup učitelek, ale také celého personálu. Musí být naplněny všechny podmínky (vybavenost, volnost pohybu, možnost odpočinku dle potřeb dítěte, možnost volby apod.) a pokud jen jedna jediná složka selže, program nemůže mít stejné výsledky. Je tedy nutné, aby se s programem ztotožnili nejen všichni zaměstnanci školy, ale především rodiče. Jako další nevýhodu vidím v náročnosti uvedení do praxe, aby mohl tento program opravdu dobře fungovat, je potřeba hodně času, aby se mohl tzv.„zaběhnout“. Jen naučit se správně komunikovat s dětmi, tak abychom jim nechali svobodu, byli mu partnerem, je velmi náročné. Ale jakmile se vše podaří, je takovýto program obrovským posunem vpřed a z našich dětí se postupně stávají lidé s úctou ke zdraví, vybaveni dovednostmi, kterým se naučily – spolupráce, řešení problémů, péče o prostředí ve kterém žije, apod.

- 33 -

1.3.3 Anabell Filosofie projektu Anabell je občanské sdružení, které vzniklo v roce 2002 a nabízí pomoc a podporu osobám, postiženým i ohroženým poruchami příjmu potravy hledat a nalézat východiska k řešení problémů, spojených s neplnohodnotným nebo nevhodným stravováním. V současné době Anabell poskytuje sociální a zdravotnické služby v kontaktních centrech Anabell (v Brně, v Praze, v Ostravě a ve Zlíně). Na webových stránkách je snahou poskytovat osobám s poruchami příjmu potravy (s nemocemi jako jsou mentální anorexie, mentální bulimie, záchvatovité přejídání), jejich rodičům i životním partnerům informace o tomto onemocnění 9. Anabell nabízí odborné sociální poradenství, projekty pro školy, nutriční poradenství, odborné publikace ke stažení, vzdělávací semináře a workshopy pro učitelky apod. V rámci projektu Anabell pro mateřské školy je vydán sborník příspěvků z rozvojově-edukačního vzdělávání učitelek MŠ Jihomoravského kraje, který mj. obsahuje také výchovu ke zdraví pomocí aktivizačních výukových metod v praxi mateřských škol Mgr. Michaely Hřivnové, Ph.D. nazván Lexikon dobré praxe výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu v mateřské škole. Lexikon dobré praxe (výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu v MŠ) Přináší kromě teoretických poznatků o výživě také navržené a v praxi ověřené výukové metody k problematice zdraví a jeho složek (výživy, pitného režimu, prevence závislostí)10. Cílem předkládaného lexikonu a jeho jednotlivých kapitol je poskytnout podklady a východiska pro práci s dětmi v mateřské škole v oblasti výchovy ke zdraví a podpory zdraví a zdravého životního stylu. Dominantně je pozornost věnována výživovým aspektům dětí předškolního věku včetně otázek výživových doporučení, pitného režimu či možných poruch příjmu potravy. Dále pak zdůrazňuje význam pohybové aktivity a možná rizika přinášející konzum alkoholu či kouření cigaret (Hřivnoná, 2013, s. 5).

9

http://www.anabell.cz

10

http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/sbornikvzdelavaniucitelekms.pdf

- 34 -

Hlavním cílem bylo představit navržené výukové metody v problematice výchovy ke zdraví pro vzdělávací oblast „Dítě a jeho tělo“, vhodné pro aplikaci do výchovně-vzdělávacího procesu v prostředí mateřské školy, a provést jejich evaluaci pedagogy z MŠ11.

Obsah projektu Celá publikace je rozdělena do čtyř kapitol: 1. Zdraví a životní styl, 2. Výživa, 3. Pohyb a pohybová aktivita, 4. Prevence závislosti. Tyto kapitoly obsahují 7 výukových metod (označeno v textu jako úkoly pro děti), časově nespecifikované, realizují se v průběhu školního roku. Tyto metody byly ověřovány v šesti mateřských školách, kde byla zároveň zhodnocena efektivita, atraktivita pro děti, náročnost pro děti, náročnost na přípravu učitele. Každá kapitola má vždy teoretický úvod, kde je popsáno, o co konkrétně se jedná. Součástí knihy je také pohádkové leporelo s příběhem Týnky Nejedlínky, dále potravinová kostka, které mohou sloužit jako motivace či jako doplňující herní činnosti k tématu. Metodická příručka obsahuje plnou verzi pohádek, které doplňuje řada praktických úkolů, kvízů, omalovánek a her, na nichž si děti mohou procvičit své nové znalosti. Tam, kde si to probíraná látka žádá, jsou uvedeny dvě verze her, a to pro mladší a starší děti. Zkrácenou verzi pohádek obsahuje obrázkové leporelo. Leporelo přehledně znázorňuje čtyři základní oblasti týkající se výživy, které jsou schopny předškolní děti obsáhnout (Hřivnová, 2013, s. 7). 1. Zdraví a životní styl Obsahuje definici lidského zdraví, vysvětluje význam holistického modelu zdraví a popisuje rizikové a protektivní faktory zdraví a životního stylu. Cíl: Seznámení dětí s problematikou, že oslabení jedné oblasti zdraví (psychické či fyzické, společenské či duchovní) naruší i jinou oblast. Úkol pro děti:

11

http://www.anabell.cz/images/stories/dokumanty/sbornikvzdelavaniucitelekms.pdf

- 35 -

Balanční cvičení – zvedání jedné končetiny od podložky, postupně dvou (uvědomění si svého těla, že nezvedneme všechny končetiny od podložky, ani organismus nemůže fungovat, když jsou narušeny všechny oblasti). 2. Výživa Tato kapitola seznamuje čtenáře s problematikou výživy dětí předškolního věku s důrazem na faktory ovlivňující výživu dětí. Cíl: Seznámení s výživou v životě člověka, nutriční výchova, biologické aspekty výživy, voda, nápoje, pitný režim.

Úkol pro děti z oblasti pitného režimu: Děti rozpoznávají nápoje, které mohou pít neomezeně a které méně často a které vůbec. Z obalů od nápojů či jejich obrázků, rekvizit (hrnek, džbánek, malá sklenička apod.) pomocí lepidla, nůžek, papíru vytvoříme přehled, které nápoje mohou pít neomezeně (symbolem může být např. džbán), které jen v omezeném množství (sklenice) a symbol nápojů, které by děti neměly pít vůbec (symbol např. kapka, štamprle apod.). Pod tyto symboly děti lepí obrázky či obaly od nápojů, které tam patří. Úkol pro děti v oblasti výživy: Tvoření potravinové pyramidy (z obalů od potravin, obrázků apod.). Vytvoření pyramidy „vlastní“, to znamená, že patra pyramidy jsou plněna podle toho, čeho děti ve skutečnosti jí nejvíce. Porovnání obou pyramid – vlastní a doporučené. Obě pyramidy dělají děti ve skupině, domlouvají se. 3. Pohyb a pohybová aktivita Teoretický základ – vliv pohybu na zdraví, doporučená pohybová aktivita pro děti předškolního věku. Úkol pro děti a cíl: Doporučena chůze, běh, poskoky, lezení, házení, pohybové hry. Upřednostňujeme dynamické pohyby před statickými, rychlé střídání - 36 -

různých pohybových aktivit. Doporučeny programy Zdraví 21, Rodina v pohybu, Zdravý pohyb. 4. Prevence závislosti Teorie – principy vzniku závislostí a její další důsledky. A. Kouření Vliv kouření na zdraví, prevence atp. Cíl: Uvědomění si rizik kouření na lidské tělo. Úkoly (2x) pro děti v MŠ: Obkreslení postavy (nejlépe dítěte dětmi), vystřihnutí, jedna strana reálná postava, otvor místo úst – maketa cigarety, z druhé strany děti řeší, na které orgány má kouření negativní vliv (lepíme obrázky orgánů a povídáme si o tom, jak škodí kouření. Hra na cigaretový kouř versus čerstvý vzduch (podobné jako hra na zmrzlíka, ale probíhá ve skupině). Dále děti se svými učitelkami vyjadřují formou kresby, co je v rámci zdravého životního stylu správně a co nikoliv. B. Alkohol Účinky alkoholu na tělo, vztah člověka k alkoholu, závislost na alkoholu, prevence závislosti apod. Cíl: Dítě má zažít pocit poruchy rovnováhy, kterou způsobuje zvýšená konzumace alkoholu. Úkol pro děti: Připravíme rovnou čáru (např. páska na zemi), dítě několikrát zatočíme dokola a pak jej vyzveme, ať se snaží jít rovně po čáře. Děti mají problém s koordinací. Jako nejefektivnější ohodnotili pedagogové metody „Potravinová pyramida“ a „Moje potravinová pyramida“, které společně s metodou „Kouřeni ≠ zdraví“ byly označeny jako velmi atraktivní pro děti v MŠ. Metodu „Kouřeni ≠ zdraví“ současně pedagogové určili jako nejnáročnější pro vlastní přípravu učitele. Jako nejvíce náročné - 37 -

na pochopení pro děti se jim jevily metody „Potravinová pyramida“ a „Zdraví a jeho složky“. Na základě provedené analýzy však lze uvést, že dosažený koeficient jednotlivých výukových metod všech posuzovaných parametrů se pohyboval na předních stupních použité číselné škály 1–5, kdy 1 značila nejlepší hodnocení a 5 nejhorší. Vlastní hodnocení: Kladnou stránkou projektu je, že zahrnuje do svých činností také prevenci závislostí, což je velmi důležité, když uvážíme, že děti v dnešní době začínají kouřit již na prvním stupni základní školy a užívají alkohol a jiné návykové látky ve velmi raném věku. Činnosti, které by měly u dětí rozvíjet povědomí o závislostech, jsou podle mě ale málo efektivní, problém pojímají jen povrchně. Líbí se mi u tvoření potravinové pyramidy doplnění o „vlastní“ potravinovou pyramidu, kde si mohou děti dobře uvědomit, co jedí a zda je jejich strava v rámci zdravé výživy. Dále se mi líbí vytvoření přehledu o nápojích, které můžeme pít neomezeně a naopak. Co mi v oblasti výživy či v oblasti pitného režimu chybí, je příprava nějakého zdravého pokrmu či příprava nápoje, které podporují zdraví např. uvaření bylinného čaje z vlastních vypěstovaných bylinek, domácí zázvorová limonáda apod. Celkově je v projektu málo metodických úkolů, které sice mohou sloužit k doplnění dalších činností podporujících zdraví, ale samo o sobě to nestačí. Z hodnocení jednotlivých činností také vyplývá, že některé úkoly jsou velmi náročné jak na přípravu učitele, tak na pochopení problematiky dětmi.

1.3.4 Zdravá abeceda Filosofie projektu Zdravá abeceda je nový vzdělávací program podporující zdravý životní styl zaměřený na děti předškolního věku. Program je vytvářen ve spolupráci s předními odborníky na zdravou výživu, pohybové aktivity a psychohygieny12. Cílem je podpořit prostřednictvím série připravených tematických celků správné návyky pro zdravý životní styl dětí a následně rodičů. S metodikou budou seznamováni

12

http://www.zdravaabeceda.cz/o-projektu.html

- 38 -

pedagogové mateřských škol prostřednictvím seminářů organizovaných v metodických centrech projektu. Tým sestavený z odborných expertů, didaktiků i učitelů – praktiků sestavil řadu tematických celků, které kladou důraz na jednotlivé domény zdravého životního stylu – pohyb, výživa, vnitřní pohoda – psychohygiena. Týdenní tematické celky byly sestaveny a pilotovány ve vybraných mateřských školách a jsou nabízeny učitelům mateřských škol prostřednictvím vzdělávacích seminářů (forma jednodenních seminářů – 6 výukových hodin) 13. Do programu jsou systematicky zapojováni rodiče dětí, aby bylo skutečně možné dosáhnout změny v jejich návycích. Trojjedinost oblastí zdravého životního stylu (pohyb, výživa, vnitřní pohoda) je držena v každém tematickém celku, jde o odborně komplexní program. Program je postaven na detailním scénaři celého týdne i jednotlivých činností a je podpořen řadou atraktivních výukových pomůcek. Největší devizou je však výběr témat programu. Je postaven na situacích, které děti žijí, na prožitcích, které jim umožňují rozhodnout se, jak svůj život vést k vyšší kvalitě a zdraví14.

Obsah projektu Obsah tematických celků vychází z RVP pro předškolní vzdělávání. Čtyřlístek domén (výživa, pohyb, vnitřní pohoda, prostředí) je držen v každém tematickém celku. Ačkoli jsou tematické celky Zdravé abecedy připraveny tak, aby je bylo možné zařadit v průběhu školního roku podle aktuálních událostí (narození dítěte v rodině, návštěva v zoo apod.), je připravena nabídka pro mateřské školy, které se tématu zdravého životního stylu chtějí věnovat plánovitě po celý školní rok. Je zde tedy deset tematických celků na každý kalendářní měsíc. V každém měsíci je pojmenována příležitost, kterou program Zdravá abeceda (dále jen ZA) nabízí, a přiřazen vhodný tematický celek a související pojmy15. Nabídka připravených tematických celků (v závorce je událost, okolo které je TC postaven). Tabulka1: Přehled ročního plánu www.zdravaabeceda.cz/metodika-programu/rocni-plan.html 13

http://www.zdravaabeceda.cz/o-projektu.html

14

http://www.zdravaabeceda.cz/o-projektu.html

15

http://www.zdravaabeceda.cz/metodika-programu/rocni-plan.html

- 39 -

Měsíc

Příležitost

Téma – Událost

Lexikon

Září

Začátek školního

Dělám, co mě baví

Rozvrh dne a

roku

(Výběr zájmové

týdne

činnosti)

Trénink Zájmy a koníčky

Říjen

Setba ozimého obilí Jak se dělá jídlo (Pečení Původ potravin chleba)

Suroviny Skupiny potravin Příprava jídla

Listopad

Změny v přírodě - Co potřebuje medvěd a Potravní řetězec příprava na zimu

co potřebuju já

Přirozené potřeby

(Návštěva ZOO nebo

Roční období

farmy) Prosinec

Vánoční prázdniny Vím, co sním (nákup

Jídelníček Plánování

potravin)

Výživová pyramida Leden

Únor

Nový rok

Den pro Adélku aneb

Kamarádství

Každý jsme originál

Odlišnost

(Oslava narozenin)

Oslava

Předcházení

Proč jsou zuby mléčné Hygiena

nemocem

(Návštěva dentisty)

Minerály Sebeobsluha

Březen

Den matek

Přichází další mezi nás Růst (Narození dítěte)

Vývoj Rodina Péče o druhé

Duben

Využívání

Co dělá tělo, když se

Pohybová

venkovního

hýbu

pyramida

prostředí MŠ

(Měření růstu a

Lidské tělo

sportovního výkonu)

Energie Výživa

- 40 -

Květen

Sportovní den

Zúčastnit se znamená

Tým

vyhrát (Školní sportovní Výkon Úspěch

hry) Červen

Konec školního

Bylo nám s vámi dobře Ocenění

roku

(Loučení s předškoláky) Změna Zdravé návyky

Tabulka 2: Téma „Jak se dělá jídlo“ a jeho provázanost ve všech doménách (výživa, pohyb, vnitřní pohoda a prostředí) Cíl: příprava jídla na oslavu či jinou příležitost (pečení chleba) Obsah: -

Zdravý pohyb: děti vyjadřují pohybem obsah souvisejících písní a pohádek

-

Zdravá výživa: děti rozřazují potraviny v potravinové pyramidě, určují základní čtyři chutě, objevují (přírodní) zdroj potravin

-

Vnitřní pohoda: děti nacházejí souvislosti mezi kvalitou jídla a duševní kvalitou života

-

Zdravé prostředí: děti nacházejí souvislost mezi zdrojem potravin a jejich úpravou a vlivem na životní prostředí V programu jsou sestaveny tzv. „Kompetence dětí“, které vycházejí z RVP pro

předškolní vzdělávání. Tato sada kompetencí slouží učitelům, vedení mateřské školy i rodičům pro uvědomění si toho tzv. „kde jsou“ a „kam až chtějí nebo mohou dojít“.

Tabulka 3: Kompetence dětí v doméně „Zdravá výživa“ Zdravá výživa 1. Dokáže vysvětlit rozdíl mezi surovinou a potravinou. 2. Pojmenovává složení jídelníčku podle potravinové pyramidy. 3. V závislosti na jídelníčku ve školce vhodně doplňuje osobní (rodinný) jídelníček a vybírá potraviny. 4. Podílí se na plánování jídelníčku a přípravě jídla ve školce a/nebo rodině.

- 41 -

Pro učitelky a ředitelky jsou vytvořeny tvz. standardy třídy, jehož jednotlivé body vycházejí z realizovatelných možností a zároveň častých nedostatků ve školkách.

Tabulka 4: Standard třídy v doméně „Zdravá výživa“ Zdravá výživa -

„Pitná voda je tu doma“ aneb Základem pitného režimu jsou neslazené tekutiny.

-

„Sladké smím, ale nemusím“ aneb Přednost mají neslazené výrobky s možností vlastního dochucení.

-

„Vím, kolik sním“ aneb Děti si určují velikost porcí.

-

„Jídelníček po malíček“ (vychází z principu „Den má alespoň tolik jídel, kolik ruka prstů“ – tedy že dítě, rodič i učitel mohou sledovat jídelníček celého dne) aneb Je zveřejněn školní jídelníček, aby mohl být vhodně doplňován v rodinách.

Vlastní hodnocení: Jednoznačným kladem projektu je provázanost více oblastí zdraví v každém tematickém celku – výživa, pohyb, psychohygiena a prostředí. Jde tedy o to, utvářet u dětí zdravé návyky komplexně, nejen ve výživě. Další klad je zapojení rodičů, ale také možnost stáhnout si různé materiály (společenskou hru, pomůcky, letáky, plakáty, aj.) na webových stránkách projektu. Líbí se mi, že nabídka tematických celků je zpracována formou ročního plánu a vychází z RVP PV, což pedagogům ulehčuje provázanost s jednotlivými kompetencemi a přípravu na činnosti. Nevýhodu vidím v dostupnosti jednotlivých činností, rámcově jsou popsány na webových stránkách, ale konkrétní činnosti se pedagogové dovídají až na semináři, který musí absolvovat.

1.3.5 Zdravá pětka Filosofie projektu Zdravá Pětka je unikátní celorepublikový vzdělávací program pro základní i mateřské školy. Je zaměřen na zdravý životní styl, především v oblasti zdravého stravování. Lektoři Zdravé Pětky seznamují žáky v rámci dvouhodinového bloku zábavnou a interaktivní formou se zásadami zdravého stravování. Cílem hodiny je motivovat děti k automatickému přijetí zásad zdravé výživy a jejich přirozené - 42 -

implementaci do životního stylu. Nadační fond Albert poskytuje školám vzdělávací program zdarma16. Pro mateřské školy a 1. stupeň základní školy projekt vystupuje pod názvem „Škola zdravé pětky“. Seznamuje žáky s 5 základními zásadami zdravého stravování – správným

složením

jídelníčku, ovocem a zeleninou,

pitným

režimem,

zásadami hygieny a bezpečnosti potravin a přípravou zdravé svačinky. Zpívánky Zdravé 5 je program určený pro mateřské školy plný chytlavých písniček o zdravé výživě. Písničkové pásmo je doplněno interaktivními praktickými úkoly, aby si i ti nejmenší otestovali a obohatili své znalosti, jak správně jíst. Chytlavé texty písniček je učí proč jíst ovoce a zeleninu, co dělat u prostřeného stolu nebo proč je sport náš dobrý „přítel“. Odborný lektor Zdravé 5 předzpívává písničky za doprovodu reprodukované hudby. Každá MŠ získá na konci programu své vlastní CD a zpěvník s texty písniček a omalovánkami. Písničky i texty jsou také ke stažení v sekci Pro školy/Výukové materiály17. Program nabízí dále poradenství pro rodiče – jak správně nakupovat, zásady zdravé výživy atd.

Obsah projektu Pět zásad zdravé pětky: 1. Jez zdravě. V potravinové pyramidě vybírej spíš ze spodních pater. 2. Nakupuj chytře. Čti údaje na potravinách a ty příliš sladké nebo tučné neber. 3. Bav se při vaření. K přípravě jídla přizvi kamarády a užij si zdravou legraci. 4. Před každým jídlem si umyj ruce a hezky prostři stůl. 5. Hýbej se. Pravidelně sportuj. A zkus ujít 10000 kroků denně. Kapitoly pro děti:  Zdravě jím Touto kapitolou provází postava „Bertička“. O každém jídle něco ví, z čeho se skládá, kdo ho vymyslel, ve které zemi ho mají nejraději apod. Recepty - hravá pomazánka (z tvarohu), mramorová bašta (dezert z banánu a tvarohu), slaďoučká omalovánka (obložená celozrnná bageta ovocem a máslem), cuca 16

http://www.zdrava5.cz/co-je-z5#o-projektu

17

http://www.zdrava5.cz/pro-skoly/programy

- 43 -

banana (banánový mléčný koktejl), brokolicový hit (brokolicový salát), mrkvový salát pro zajíce (mrkvový salát). Všechny recepty obsahují obrázky ingrediencí a přesně popsaný postup. Učím se vařit – jak správně vařit těstoviny (přesný postup), pasta, basta (co je pasta), jak si správně počínat v kuchyni, vzhůru do kuchyně (Bertička připravuje snídani rodičům), ovocné tvary, každé zelenině sluší něco jiného, jak připravit zeleninu. Vybírám potraviny – proč jíme jogurt (hra), sen o vitamíncích (hra), zrnko, zrníčko, co v sobě ukrýváš (bílé nebo tmavé pečivo?), pyramida z potravin, nakupujeme s mírou, jak nám ovoce a zelenina pomáhají18.  Sport je zábava Touto kapitolou provází postavička zvaná „Blik“. Cvičím, cvičíš, cvičíme – podkapitoly - i malé kroky znamenají vítězství, v nohách mám už 10 000 kroků, cvičíš, cvičí, cvičíte, mně se nechce!, kdo nohy má, ten pobíhá. Kam na výlety – nedoplněno19.  Pojď si hrát Touto kapitolou provází postavička zvaná „Bingo“. Nabízí hry a činnosti, když je nuda nebo venku prší. Dneska si zahraju – různé hry - omalovánky, pexeso, pyramida, chytání potravin, probatika, pečivo, vitamínci. Dneska si přečtu – odkaz na kapitolu zdravě jím20.  Svět kolem mě Kapitolou provází postavička zvaná „Bája“, která je stále veselá a pomůže s kdejakým problémem. Je mi hezky na světě – nebojím se zeptat, hezčí je dárek dát než dostat, co mě dnes potkalo dobrého? Já, rodina a kamarádi – rodič je taky člověk, jak se pozná kamarád? 18

http://www.zdrava5.cz/pro-deti/clanky/Zdravá+strava

19

http://www.zdrava5.cz/pro-deti/clanky/Sport+a+výlety

20

http://www.zdrava5.cz/pro-deti/clanky/Bav%C3%ADm+se/Dneska+si+zahraju

- 44 -

Umím se chovat – oběd!!! (svátečně prostřený stůl), jak prostřít ke snídani?, stolečku, prostři se (úprava a čistota prostřeného stolu) 21.  Zkoumej se mnou Postava této kapitoly je „Bajtík“, který býval často nemocný, hodně čte a chtěl by se stát vědcem a najít lék proti všem nemocem. Zkoumej se mnou – jak si vyrobit blik lepidlo, jak si vyrobit domácí bublifuk, jak vzniká duha pro radost, jak se dělá domácí tvaroh, kolik kostek cukru je v cocacole?, jak si připravit domácí jogurt. Kde hledat informace – jak hledat informace?, učení je nebo není mučení?, jak funguje mozek22. Pro školy:  Výukové programy  Materiály ke stažení – letáky (např. zásady zdravé pětky), plakáty (potravinová pyramida, výživový talíř), pracovní sešity, publikace (veselá kuchařka – recepty), písničky zdravé pětky (zpěvník). Vlastní hodnocení: Kladem

je,

že

děti

jsou

lektory zdravé

pětky seznamováni

s problematikou zdravého životního stylu hravou a interaktivní formou. Nevýhoda je, že se jedná o pouhé dvě hodiny projektu, to se mi zdá málo, aby si děti osvojily nové návyky. Dobré je, že na tyto semináře mohou navazovat pedagogové mateřských škol, ti mohou využít materiály z webových stránek (plakáty, letáky, písničky apod.), ale také se mohou inspirovat činnostmi z kapitol „pro děti“. Líbí se mi, že v těchto kapitolách „pro děti“ se děti učí nejen co jíst, jak připravit jednoduché jídlo, ale také jak nakupovat, jak se chovat v kuchyni, aby neohrozily své zdraví apod. Kladem je také zaměření se nejen na fyzické zdraví, ale také na duševní zdraví dětí (svět kolem mě, nebojím se zeptat apod.).

21

http://www.zdrava5.cz/pro-deti/clanky/Svět+kolem+mě

22

http://www.zdrava5.cz/pro-deti/clanky/Už+vím+proč

- 45 -

V neposlední řadě je velkým přínosem zapojení rodičů do projektu, poradenství pro rodiče. Líbí se mi nápady, činnosti, pomůcky aj. v tomto projektu, ale chybí mi propojení s RVP PV.

- 46 -

2. PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část je zaměřena na praktické činnosti s dětmi. Je realizována v mateřské škole Radost v Brně. Jednotlivé činnosti jsou ověřovány v heterogenní třídě o 28 dětech ve věku od 3 – 6 let. Celá metodická řada je rozdělena do deseti tematických lekcí, každá na jeden kalendářní měsíc (září – červen) a vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a to především z oblasti „Dítě a jeho tělo“. Konkrétně oblast „Dítě a jeho tělo“ by měla rozvíjet dílčí vzdělávací cíle: 

Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé a jemné motoriky.



Rozvoj a užívání všech smyslů.



Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností.



Osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí.



Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu.

Oblast „Dítě a jeho psychika“ by měla rozvíjet dílčí vzdělávací cíle: 

Rozvoj tvořivosti.



Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavost, objevnost).

Oblast „Dítě a ten druhý“ by měla rozvíjet dílčí vzdělávací cíle: 

Rozvoj kooperativních dovedností.

Struktura metodické části: 

Informace pro učitele – obsahuje základní informace o potravině či skupině potravin, které se daný měsíc budou připravovat, ochutnávat.



Hlavní činnost – obsahuje popis činnosti, která je nejdůležitější v daném měsíci. Je zde pedagogický záměr (co má učitel v plánu docílit), pomůcky a postup. S každou hlavní činností jsou spojeny doprovodné činnosti, ty motivují a doplňují hlavní část o činnosti z oblasti hudební, pohybové, dramatické, výtvarné apod.

- 47 -

2.1 Září – červená řepa (Beta vulgarit) Informace pro učitele Konzumní částí jsou kulovité nebo válcovité kořenové bulvy červenofialové barvy. Chuť ovlivňuje přítomnost cukrů a malých množství kyseliny jablečné, vinné a citronové. Červená řepa kromě senzorického zpestření sortimentu dodává lidskému organismu některé vitaminy a značné množství minerálních látek. Červená barviva betanin a betalain příznivě ovlivňují pružnost cév a krevní oběh. Bulva obsahuje látky, které snižují riziko rakoviny, chorob jater i krevního oběhu. Šťáva z červené řepy ochucená medem zvyšuje odolnost proti nachlazení a chřipce (Kopec, 2010, s. 64).

2.1.1 Hlavní činnost Ochutnávání červené řepy čerstvé a sterilované, rozeznávání i jiných druhů řep (cukrové, krmné) podle vůně, chuti. Pedagogický záměr: Jíst a ochutnávat červenou řepu, seznámit se blíže s touto kořenovou zeleninou a jejím přínosem na naše zdraví, rozlišit ji mezi jinými druhy řep. Pomůcky: krmná řepa, cukrová řepa, červená řepa, struhadlo, mísa. Postup: Děti se nejdříve s druhy řepy seznámí v kroužku – prohlédnou, očichají, hádají, která se k čemu používá (obr. č. 1 - 4). Pak dáme u stolu ochutnat cukrovou řepu a červenou, tu se samy děti pokusí nastrouhat na struhadle. Ochutnáváme i šťávu z červené řepy, kterou můžeme ochutit medem (obr. č. 5 – 8). Po celou dobu děti seznamujeme s účinky této potraviny na naše zdraví. Pak připravíme červenou řepu sterilovanou, řepu čerstvou a děti porovnávají chuť, která jim více chutná a proč. obr. č. 1

obr. č. 2

- 48 -

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6

obr. č. 7

obr. č. 8

Doprovodné činnosti 1. Výtvarné tvoření s řepou Zbylé řepy překrojíme na půlku a děti si je dle libosti barví temperovou barvou a tvoří otisky, používáme také zbylou šťávu z řepy, kterou si pomocí štětce obrázek dotváří nebo malují pouze touto šťávou. Necháváme na tvořivosti dětí, jakým způsobem řepy použijí (obr. č. 9 – 12).

- 49 -

obr. č. 9

obr. č. 10

obr. č. 11

obr. č. 12

2. Dramatizace pohádky O veliké řepě Seznámíme děti s pohádkou, můžeme použít také veršovanou pohádku (viz báseň) nebo písničku (obr. č. 17). Je dobré mít nějaké rekvizity, které děti motivují k dramatizaci (obr. č. 13 – 16). Kdo nemá zájem o dramatizaci, nabídneme další alternativy, magnetické obrázky postav z pohádky O veliké řepě, které si na tabuli mohou skládat podle posloupnosti děje nebo pracovní listy, kde si vystřihnou postavy z pohádky a lepí také podle posloupnosti (obr. č. 18 – 20). 

Báseň „O veliké řepě“ (Michal Černík) Kolem řepy chodí děda, řepa vytáhnout se nedá. Děda vzdychá, naříká: „Jéje, ta je veliká!“ Přidala se babka, vnučka, pejsek, kočka, myš. Chytili se pevně a teď, řepo, uvidíš! Za chvilenku byla venku. Děda vpředu, myška vzadu, svalili se na hromadu. - 50 -

Myška píská vesele: „Já mám sílu, přátelé!“ Kočka oči přimhouří: „To koukáte, kocouři!“ Pejsek štěká: „Žádný pes, nedokáže, co já dnes!“ Vnučka zpívá: „Tralala, dědovi jsem pomohla.“ Babička je taky ráda, protáhla si přitom záda. A u řepy na poli, děda jenom hlaholí: „Hned je pěkně v našem kraji, když si všichni pomáhají.“ 

Píseň „O veliké řepě“ (M. Vydlák, D. Patrasová) 1. Sloka: Zasadil dědeček řepu, řepa se má tuze k světu. Těší se, až si ji zavaří, vytáhnout však se mu nedaří. Refrén: Táhne, táhne, potahuje. Všechny síly napřahuje, ale pořád nic. 2. Sloka: Zavolal dědeček babku, od jejich synáčka matku, mohli mít tu řepu k večeři, vytáhnout však se jim nedaří. Refrén: Táhnou, táhnou, potahují, všechny síly napřahují, ale pořád nic. 3. Sloka: Babička přivolá vnučku, ať k dílu přiloží ručku, vnučka se přihlouple zatváří, vytáhnout řepu se nedaří. Refrén: Táhnou, táhnou atd. 4. Sloka: Vnučka si pozvala pejska, rodina nápadem vejská, pejsek přiběh i s ohaři, vytáhnout však se jim nedaří. Refrén: Táhnou, táhnou atd. 5. Sloka: Zaštěkal pejsek na kočičku, zrovna si lízala pacičku. Z kuchyně rychle se vypaří, vytáhnout řepu se nedaří.

- 51 -

Refrén: Táhnou, táhnou atd. 6. Sloka: Kočičí IQ má výšku, proto si zavolá myšku, samotní nezmůžou nic, musí jich na to být víc. Refrén: Táhnou, táhnou, potahují, všechny síly napřahují, s myšičkou dílo se vydaří, vytáhnout řepu se podaří. obr. č. 13

obr. č. 14

obr. č. 15

obr. č. 16

- 52 -

obr. č. 17 (CD, MC Pohádky a písničky s Dádou. M. Vydlák/D. Patrasová)

obr. č. 18

obr. č. 19

obr. č. 20 (Paníková, Kolbábková, Ondáková, 2011)

- 53 -

Evaluace Všechny děti měly zájem seznamovat se s různými druhy řepy, rozeznávaly je. Zájem ochutnávat cukrovou a červenou řepu měla většina dětí (cca 5 dětí odmítlo řepu ochutnat). O doprovodné činnosti byl velký zájem, děti projevovaly fantazii při výtvarných činnostech a kooperativní dovednosti při dramatizaci. V důsledku činností začaly jíst sterilovanou řepu u oběda i ty děti, které ji dříve odmítaly. Z 28 dětí ve třídě jí nebo ochutnává červenou řepu 22 dětí.

Rizika Na počátku činnosti je nezbytné seznámit děti s bezpečností práce se struhadlem, upozornit na možná rizika. Přítomnost učitelky u této činnosti je nezbytná. Pokud se již zbylá řepa či šťáva užijí k výtvarnému tvoření, musí být zamezeno její další konzumaci.

2.2 Říjen – semena, ořechy, šípkový čaj Informace pro učitele Semena a ořechy podáváme dětem až po 12. měsíci života. Kupujeme zásadně nepražené a nesolené. Je dobré je před konzumací propláchnout. Jsou velmi zdravé, ale obsahují také hodně tuku, který by mohl způsobit potíže s trávením (Illková, Nečasová, Vašíčková, 2005, kap. 7). Šípky sbíráme na začátku jejich zralosti, kdy mají sytě červenou barvu, jsou lesklé, nepoškozené, nepomačkané. Kromě vitaminu C, obsahují rovněž vitamin A, vitamin B1, B2, P. Obsahují dále cukry, pektin, kyselinu jablečnou a citronovou23.

2.2.1 Hlavní činnost 1 Ochutnávání semen a ořechů (sezamové semínko, lněné atd.), poznávání podle chuti a vzhledu. Pedagogický záměr: Seznámení dětí s různými druhy semen a ořechů, ochutnávání a poznávání podle chuti. Ochutnávání vícezrnného pečiva.

23

http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=9365:sbirame-ipky

- 54 -

Pomůcky: semínka – lněné semínko, sezamové semínko, slunečnicové semínko, dýňová semena, vlašské ořechy, lískové ořechy, buráky neloupané, klapky na oči, vícezrnné pečivo. Postup: Ideální je, když je možnost si s dětmi alespoň jeden druh ořechů natrhat (my jsme si natrhali pro ukázku pár lískových oříšků na vycházce a na výtvarné tvoření jsme si vyloupali slunečnicová semínka – obr. č. 6). Nejdříve si s dětmi všechna semínka a oříšky pojmenujeme a ochutnáme (všechna semena i ořechy jsou zakoupeny v bio kvalitě), (obr. č. 1, 2). Kdo má pak zájem, zkouší poznávat všechny druhy pouze podle chuti, se zavázanýma očima. Děti si samy vzájemně asistují (obr. č. 3, 4). Následuje poznávání semínek podle vzhledu či chuti na celozrnné housce (obr. č. 5). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

- 55 -

obr. č. 5

obr. č. 6

Doprovodné činnosti 1. Výtvarné tvoření se semínky, skořápkami, ořechy Děti si vytvoří podklad – tapetu - různými výtvarnými technikami. Nabízím dvě varianty, ale je jen na fantazii dětí, jakým způsobem práci zpracují. První varianta – potravinářské sypké barvy si dle libosti nasypou na výkres a mokrou houbičkou je na papíře rozpouští, vytváří se barevné „mapy“ (obr. č. 7, 8). Druhá varianta je, že pomocí štětce si děti klovatinou namalují obrázek na výkres dle fantazie, nechají zaschnout a pak celý obrázek přemalují barevnými suchými pasteli. Poté celý výkres omyjí pod tekoucí vodou, klovatina se smyje, vytvoří se bílá místa a suchý pastel zůstává (obr. č. 9 – 12). Na tyto podklady pak děti tvoří obrazce a koláže ze semen, ořechů apod. (obr. č. 14 – 17). obr. č. 7

obr. č. 8

- 56 -

obr. č. 9

obr. č. 10

obr. č. 11

obr. č. 12

obr. č. 14

obr. č. 15

- 57 -

obr. č. 16

obr. č. 17

2. Pohybová hra Veverky a oříšky Motivace: "Veverka potřebuje na zimu co nejvíce oříšků, ale má malé packy, a proto může nosit oříšky do doupěte jen po jednom." Hra ve skupinách max. 5 dětí: a. děti stojí na startovní čáře, každé dítě má košík označený svou značkou; b. na signál děti vybíhají do hracího pole a sbírají po jednom vlašské ořechy a nosí je do svého koše ("doupěte"); c. hra končí, když je hrací pole prázdné; d. porovnání počtu ořechů vytvořením řad u jednotlivých značek; e. která řada je nejdelší?, odhad x skutečnost; f. pochválit všechny děti!: "Žádná veverka nebude mít hlad!";

2.2.2 Hlavní činnost 2 Sběr šípků, vaření a pití šípkového čaje. Pedagogický záměr: Seznámit děti s přírodním čajem ze šípků, pití šípkového čaje. Naučit je, jakým způsobem se čaj připravuje, kdy je vhodné jej pít. Pomůcky: Šípky, prkýnko, nůž, hmoždíř, konvice na čaj, sítko, ubrousek nebo plátýnko. Postup: S dětmi natrháme šípky, dbáme na jejich kvalitu, aby byly červené, lesklé, neponičené. V mateřské škole je omyjeme a paní učitelka pokrájí šípky na půlky. Děti pak mohou ještě šípky rozdrtit v hmoždíři, lépe se uvolní vitamíny. Dáme je do keramické konvice, zalijeme studenou vodou a necháme 24 hodin odstát. Odleželý louh - 58 -

pak necháme v kuchyni povařit, dokud louh nezpění, hned poté necháme čaj zchladnout. Poté čaj přeléváme přes sítko s ubrouskem do druhé konvice (obr. č. 1 – 4). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

Doprovodná činnost 1. Rytmické hrátky na krátkou básničku „Šípek“. Báseň „Šípek“ (František Synek) Šípek šípkový Nám tiše poví: Šípek šípkatý Má červené šaty. Říkanku zrytmizujeme nejdříve ve 2/4 taktu, potom ve 3/4 taktu, vytvořenou rytmizaci vytleskáme a s pečlivou výslovností rytmicky deklamujeme v kontrastní dynamice – šeptem a polohlasně. Ke zvukomalebnému doprovodu prvních dvou veršů použijeme rytmické tření dlaní pomocí igelitového sáčku. Druhé dva verše doprovodíme lehkým tleskáním prstů do dlaní. Můžeme využít i rytmické Orffovy

- 59 -

nástroje, zvolené nástroje střídáme po dvoutaktích či čtyřtaktích (například ozvučná dřívka, malé činely apod.).

Evaluace Děti měly velký zájem ochutnávat semena i ořechy, které jsem nabídla. Dávaly přednost především slunečnicovým semínkům, sezamovým a z ořechů vlašským a burským. Starší děti zvládly poznat podle chuti ořechy, u semínek to bylo obtížnější. Vícezrnné pečivo neměly zájem ochutnat, ale poznaly, o která semínka se v něm jedná, z těch co jsme ochutnali. Slunečnicová semínka si někteří dávaly na chleba s pomazánkou, který měly na svačinu. Šípkový čaj ochutnaly všechny děti. Ty děti, co se podílely na jeho přípravě, jej chtěly pít více. Dostalo se mi zpětné vazby od rodičů, děti sdělovaly zážitky doma.

Rizika Je nezbytné, aby učitelka měla povědomí o případných alergiích na ořechy u dětí. Dále je nutné upozornit děti, že musí kousat a polykat opatrně, aby nedošlo ke vdechnutí malých kousků oříšků či semen. Učitelka musí být i z tohoto důvodu přítomna těmto aktivitám. Pokud si děti chtějí vyzkoušet rozlousknout oříšek louskáčkem, musí být seznámeni s pravidly bezpečnosti jeho užití.

2.3 Listopad – pečení chleba Informace pro učitele Pečivo kombinujeme dětem celozrnné i bílé, abychom jejich malý žaludek a slabší střeva nezahltili příliš velkým množstvím vlákniny. Naopak se vyhýbáme trvanlivým formám pečiva (např. toastovému chlebu, hamburgerovým houskám), které často obsahují více cukru, konzervanty a další „zbytečné“ ingredience (Illková, Nečasová, Vašíčková, 2005, kapitola 7).

2.3.1 Hlavní činnost Příprava těsta na chleba, pečení chleba za pomoci kuchyně v mateřské škole. Ochutnávání upečeného chleba.

- 60 -

Pedagogický záměr: Vědět, jak se dělá chléb. Ochutnávat chleba se slunečnicovými semínky. Pomůcky: Mísa, hrnek 250 ml, lžička, hladká mouka, může být i tmavá chlebová či špaldová, sušené droždí, mletý kmín, sůl, voda, slunečnicová semínka, utěrka, zapékací mísa i s poklopem. Postup: Děti nasypou do mísy 3 hrnky hladké mouky (obr. č. 1,2), 2 malé lžičky sušeného droždí, 2 lžičky soli, 2 lžičky drceného kmínu (obr. č. 3) a podle chuti jakékoliv semínka, bylinky apod., my jsme použili slunečnicová semínka (obr. č. 4). Celou směs děti zamíchají a pak přidají 1,5 hrnku vody (obr. č. 5). Děti těsto zamíchají (obr. č. 6) a zkouší jej zpracovat (obr. č. 7, 8), vznikne nevzhledné těsto (obr. č. 9), které se přikryje v míse utěrkou (obr. č. 10) a nechá se 8 – 12 hodin „odpočívat“ (obr. č. 11 – těsto po 12 hodinách). Paní kuchařky v kuchyni nám předehřejí troubu na 230 °C a 30 minut v ní necháme nahřát zapékací mísu i s pokličkou. Těsto přendáme do horké mísy, přikryjeme a pečeme 30 minut na 230 °C. Pak sundáme pokličku a pečeme ještě dalších 15 minut. Chleba je hotov (obr. č. 12), jen je třeba jej nechat vychladnout a už s dětmi můžeme ochutnávat (obr. č. 13, 14). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

- 61 -

obr. č. 5

obr. č. 6

obr. č. 7

obr. č. 8

obr. č. 9

obr. č. 10

obr. č. 11

obr. č. 12

- 62 -

obr. č. 13

obr. č. 14

Doprovodné činnosti 1. Exkurze Veverská Bítýška, kulturní památka Jarošův mlýn. Děti si prohlédnou staré mlynářské řemeslo, dovědí se, jak se z obilného zrna stane mouka hladká, polohrubá, hrubá. Učí se rozeznat klasy žita, pšenice, ovsa. Poznávají, co jsou otruby, ovesné vločky apod. (fotodokumentace z exkurze byla znehodnocena) informace na www.jarosuvmlyn.cz. 2. Pohybová hra „Na mlynáře“ Děti vytvoří kruh, uvnitř kterého je jedno dítě, mlynář. Děti jdou po kruhu, a říkají: „Mlynáři, mlynáři, namel nám mouky“. Mlynář odpoví: „Namelu, namelu, ale musíte mi roztočit kola!“ Děti se uchopí za ruce a běží v rytmu: „Hola, děti, hola, roztočíme kola, mlynář nám dá mouky, na koláče, vdolky.“ Mlynář v kruhu tleská v rytmu říkanky. Úkol – chůze, běh v rytmu. 3. Básnička „Pekaři“ Když vyšel na nebi srpeček měsíce,

A než je napekli, mákem je sypali,

podle něj napekli rohlíků tisíce.

Aby nám k snídani, ještě víc

Napekli pekaři slaďoučké rohlíky,

chutnaly.

Ani již nestačí proutěné košíky.

A když je měsíček kulatý, veliký, Pekaři napečou podle něj bochníky.

- 63 -

4. Psychomotorická hra „Na pečení chleba“ Děti sedí v kroužku, bokem do středu kruhu, tak, aby měly před sebou záda kamaráda. Na záda svého kamaráda pomocí rukou, jemnými pohyby tvoří „těsto“, které hnětou, válí, tvoří „bochník“, „sypou semínky“, solí, pak „krájí“ atd. Děti se vlastně masírují, ale motivací je tvoření chleba. Vytváří to ve skupině dětí důvěru, rozvoj prosociálních dovedností, protože vždy to musí být druhému příjemné, nesmí nic bolet (ohleduplnost atd.). Nesmí se děti k podobné hře nutit, některým uzavřeným dětem nemusí být doteky druhého příjemné a bylo by to více na škodu než k užitku. 5. Hra na dějovou a časovou posloupnost „Výroba chleba“ Úkolem dětí je, ve skupině poskládat obrázky tak, aby na sebe časově navazovaly, aby získaly představu, jak se chleba dělá (sázení pšenice, sklízení, mletí mouky atd.). Děti si samy vytvoří skupinu, ve které pracují. obr. č. 15

obr. č. 16

obr. č. 17

- 64 -

Evaluace Děti se naučily udělat těsto na chléb. Získaly představu, jakým způsobem se vyráběl chléb v dřívějších dobách – díky exkurzi. Vědí, že nejdříve je třeba zasadit pšenici, sklidit, rozemlít zrno atd. Tvořit těsto je nesmírně bavilo, ale dokázaly se nakonec domluvit, kdo co do mísy nasype, kdo zamíchá a kdo těsto uhněte. Chléb ochutnaly všechny děti, které se na něm podílely, ale i děti, které nejdříve neměly zájem. Chléb po vychladnutí děti snědly během několika minut a vůbec neměly problém s tím, že jsou tam i semínka, která jim obvykle v pečivu vadí. Doprovodné činnosti doplnily znalosti dětí o pečení chleba.

Rizika Vzhledem k tomu, že se těsto peče v horké troubě, není možné nechat děti dělat úplně vše, proto nám s pečením pomohly paní kuchařky. Dále je nutné nejíst chléb teplý, mohlo by to způsobit bolesti žaludku. Je nutná také znalost případných alergií u dětí, ať už na semínka či lepek.

2.4 Prosinec – zdravé cukroví na Vánoce Informace pro učitele Čím později se děti naučí jíst sladké, tím lépe. Trvale se jim ale nevyhneme. Spíše je umění naučit dítě konzumovat sladkosti v přiměřeně malém množství, jako rychlou náhradu energie, kterou dítě vydalo, a vysvětlit mu, že sladkosti jsou sice dobré, ale nejsou zdravé (Gregora, 2004, s. 64). Nejsou žádné sladkosti, které by byly pro děti vhodnější než jiné. Pokud výrobce některé sušenky doporučuje pro děti, je to jen reklamní trik (Gregora, 2004, s. 67). Na Vánoce patří pečení cukroví mezi tradice a nemělo by smysl dítěti mlsání cukroví zakázat. Zlatá střední cesta je ve výběru druhů cukroví.

2.4.1 Hlavní činnost Výroba nepečného cukroví – kokosové a ořechové kuličky. Pedagogický záměr: Naučit děti jednoduchý recept na zdravé nepečené cukroví. Ochutnávání tohoto cukroví. Rozvíjet tvořivost a fantazii při práci s různým modelovacím materiálem, rozvoj jemné motoriky. - 65 -

Pomůcky: Namleté vlašské ořechy, mletý kokos, třtinový hnědý cukr, holandské kakao, vanilkový cukr, 2/3 másla, ovesné vločky, mísa, papírové košíčky na kuličky (obr. č. 1). Postup: Děti smíchají v misce změklé máslo, třtinový cukr, to se snaží rozetřít. Pak přidají ovesné vločky (obr. č. 2, 3), vanilkový cukr (obr. č. 4), přisypou kakao a míchají, dokud se těsto nespojí. Pak z hmoty tvoří kuličky, které obalují buď v mletých ořeších, nebo v kokosu a vkládají do papírových košíčků (obr. č. 5 – 9). Pak ochutnávají. obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6

- 66 -

obr. č. 8

obr. č. 9

Doprovodné činnosti 1. Vánoční píseň „Pečení cukroví“ obr. č. 10 (Paníková, Kolbábková, Ondáková, 2011)

2. Tvoření „cukroví“ z různých materiálů Modelína, plastelína, tvarovací písek (kinetický písek) – děti si dle fantazie modelují své dortíčky a cukroví, zdobí korálky apod., pracují buď ve skupinkách, nebo samostatně. Rozvíjí prostorové vnímání, jemnou motoriku, spolupráci (obr. č. 11 – 16).

- 67 -

obr. č. 11

obr. č. 12

obr. č. 13

obr. č. 14

obr. č. 15

obr. č. 16

- 68 -

3. Pracovní listy na téma „Vánoce“ obr. č. 17

obr. č. 18

4. Vánoční píseň „Vánoce jsou tady“ obr. č. 19 (Horáčková, 2006, s. 16)

- 69 -

Evaluace Děti znají tradice a zvyky spojené s Vánocemi. Naučily se jednoduchý recept na nepečené cukroví. Projevují tvořivost a fantazii při práci s různými materiály. Všechny děti ochutnávaly cukroví, které si vyrobily, pár kousků chtěly nechat na ochutnání rodičům. Od tří maminek se mi dostalo zpětné vazby tím, že přišly pro recept, neboť synové doma hlásali, že už umí dělat cukroví.

Rizika Opět musíme mít povědomí o případných alergiích na ořechy. Být obezřetní na případné vdechnutí kokosu apod. Dodržovat hygienické požadavky při práci s jídlem.

2.5 Leden – ovocný salát Informace pro učitele Ovoce vybíráme zásadně nepotlučené a bez známek viditelné počínající plísně (ta už je v této fázi v celém plodu!). V sezoně dáváme přednost našim druhům (jablka, hrušky, třešně, višně, bobulové ovoce), v zimě se snažíme využívat uskladněné zásoby z léta a občas zařadit dovozový sortiment. Běžné slazené kompoty a marmelády kupujeme opravdu jen v případě nouze. Dětské přesnídávky vybíráme již od počátku ty nepřislazované (Illková, Nečasová, Vašíčková, 2005, s. kap. 7).

2.5.1 Hlavní činnost Z dostupného ovoce si děti samy vyberou a nakrájí příborovým nožem ovoce, které si v misce smíchají a vytvoří tak ovocný salát. Pedagogický záměr: Seznámit děti s různým ovocem, pojmenovat jej a poznávat podle vůně, tvaru, chuti. Vytvářet kladný vztah k ovoci, vytvořit si „vlastní“ ovocný salát. Pomůcky: Ovoce různého druhu, klapky na oči, misky, příborové nože dětské, prkénka nebo ubrus, lžičky. Postup: Nejdříve si ovoce s dětmi prohlédneme, pojmenujeme, osaháme (obr. č. 1, 2). Kdo má zájem vyzkouší si se zakrytýma očima poznávat ovoce podle vůně, tvaru apod. (obr. č. 3 – 5). Děti ovoce omyjí a paní učitelka připraví ovoce do misek, co nejde nakrájet příborovým nožem, nakrájí paní učitelka nožem ostrým. Děti si mohou vše - 70 -

ochutnat a samy si volí, které druhy ovoce a jaké množství si dají do svého ovocného salátu. Vybrané druhy krájí příborovým nožem a míchají si je lžičkou ve své misce. Pak už jen jedí, co si samy připravily (obr. č. 6 – 11). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6

- 71 -

obr. č. 7

obr. č. 8

obr. č. 9

obr. č. 10

obr. č. 11

Doprovodné činnosti 1. Výtvarné tvoření Na staré prostěradlo dělají děti otisky jablíček a jiných druhů ovoce, dotváří barvami dle fantazie, vytvoří společné plátno (obr. č. 12 – 14). - 72 -

obr. č. 12

obr. č. 13

obr. č. 14

obr. č. 14

2. Cvičení s padákem Děti sedí kolem barevného padáku a každý může zkusit říct na každou barvu nějaké ovoce, které má stejnou barvu. Použijeme míč, různé velikosti, může představovat jablko nebo jakékoliv jiné ovoce. Míč vhodíme na padák, který po obvodu drží děti. Úkolem dětí je, aby spolupracovaly a nenechaly míč spadnout z padáku. Pak si na padáku společně relaxujeme a uvolníme všechny končetiny (15 – 18). obr. č. 15

obr. č. 16

- 73 -

obr. č. 17

obr. č. 18

3. Píseň spojená s pohybem „Jablíčko a sluníčko“ Doprovod písně pohybem paže, vyjadřující stoupají a klesající melodii v prvních čtyřech taktech a vnímání rozdílu legata v první části písně a staccata v druhé části písně (obr. č. 19). Maluje sluníčko

pohyb paže před tělem směrem vzhůru a na druhý takt zpět

červené jablíčko

totéž se opakuje

červené, kulaté

pohyb paže zdola nahoru, kreslí tvar kruhu (jablíčko)

jablíčko je sladké!

totéž se opakuj

obr. č. 19 (Jenčková, 2004, s. 24)

- 74 -

4. Pracovní list – poznáváme ovoce obr. č. 20

Evaluace Děti znají názvy ovoce (tuzemského i některá zahraniční). Dokážou poznat většinu druhů podle tvaru, některá dokonce jen podle vůně. Děti měly velký zájem o ochutnávání ovoce a tvoření vlastního ovocného salátu.

Rizika Je důležité mít ovoce od prověřeného dodavatele, ideálně se domluvit přímo s vedoucí stravování, která potraviny do mateřské školy objednává. Ovoce nesmí být závadné či jinak poškozené. Je nutná znalost alergií u dětí. Učitelka musí být přítomna u krájení ovoce, i když se jedná o nože příborové, děti musí být seznámeny s pravidly bezpečnosti.

- 75 -

2.6 Únor – výroba pomazánky Informace pro učitele Malé dítě, zejména předškolního a školního věku, chce a většinou může jíst téměř všechno to, co jedí jeho rodiče. Proto chceme-li, aby dítě jedlo zdravě, musíme jíst zdravě také my. Dítě samozřejmě potřebuje více mléka a mléčných výrobků a potřebuje energeticky bohatší stravu. Čím se tedy řídit, jaké má být složení potravy a její množství? Pro názornost byla vytvořena počátkem devadesátých let tzv. „potravinová pyramida“, jakýsi průvodce optimálním složením stravy (Gregora, 2004, s. 17).

2.6.1 Hlavní činnost Tvoření zdravé pomazánky, kterou si děti samy vyberou z obrázků pomazánek, (obrázky pomazánek máme a používáme v mateřské škole – máme jich zhotoveno kolem 80 obrázků s pomazánkami) samy si ji také umíchají. Obrázek pomazánky mají děti zavěšený nad každou svačinou ve třídě, aby se mohly podívat, jaké potraviny v pomazánce jsou. Pedagogický záměr: Naučit děti konzumovat zdravé pomazánky, odstraňovat nedůvěru, kterou děti vůči pomazánkám mívají (nevědí co tam je a tak nechtějí ani ochutnat). Naučit se jednoduchý recept na pomazánku, který si děti zvládnou samy umíchat. Pomůcky: Obrázky různých pomazánek (každá pomazánka má jméno a obrázky podle nějaké pohádky a vyobrazeny potraviny, ze kterých je umíchána), mísa, lžička, vidličky na míchání, přísady na pomazánky – máslo, tvaroh, mrkev, sardinky v tomatě, pečivo, misky na hotové pomazánky. Postup: Nejdříve si děti vyberou z obrázků, kterou pomazánku by si chtěly vyrobit (nabízíme snadnější varianty pomazánek). Mohou hádat, co je to za pohádku a zkoušet ji převyprávět. Určit, jaké postavy v dané pohádce jsou, jaké potraviny jsou na obrázku – co budeme potřebovat. Ideální je, když je možnost si s dětmi dané suroviny zakoupit v obchodě (v našem případě to možné nebylo, z důvodu velkého počtu dětí). Paní učitelka připraví na druhý den ingredience a děti mohou pracovat (obr. č. 1 – 13). Děti vybraly pomazánky dvě, protože se na jedné nedokázaly shodnout – pomazánku „Princezny Zlatovlásky“ (tvarohová s mrkví) a „Červené Karkulky“ (rybí), (obr. č. 14). - 76 -

Na první pomazánku použijeme osminu másla, celý měkký tvaroh a jednu až dvě mrkve. Děti si mohou zkusit strouhat mrkev, ale je to spíše na paní učitelce. Smíchají vše dohromady a pomocí vidliček rozmačkávají máslo společně s tvarohem (obr. č. 15 – 19). Na druhou pomazánku potřebujeme sardinky v tomatě a osminu másla. To děti opět pomocí vidliček smíchají a je hotovo (obr. č. 20 – 23). Obě pomazánky si děti samy mažou na kousky sojového rohlíku (obr. č. 24 – 26). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6

- 77 -

obr. č. 7

obr. č. 8

obr. č. 9

obr. č. 10

obr. č. 11

obr. č. 12

obr. č. 13

obr. č. 14

- 78 -

obr. č. 15

obr. č. 16

obr. č. 17

obr. č. 18

obr. č. 19

obr. č. 20

obr. č. 21

obr. č. 22

- 79 -

obr. č. 23

obr. č. 24

obr. č. 25

obr. č. 26

Doprovodné činnosti 1. Výtvarné znázornění potravinové pyramidy Děti si pomocí novinových výstřižků lepí potraviny do potravinové pyramidy, každé „pole“ rozlišují jinou barvou, této činnosti předchází diskuzní kruh, kde si o pyramidě povídáme, k čemu slouží, co představuje, co obsahuje a jaké množství apod. – potraviny z pomazánek, které si děti vytváří, zařazujeme do jednotlivých částí pyramidy, slouží to k porozumění, proč zrovna pomazánky jsou pro nás přínosem – obsáhnou více pater v pyramidě (pečivo, mléčné výrobky, ryby apod.). obr. č. 27

obr. č. 28

- 80 -

obr. č. 29

obr. č. 30

2. Psychomotorická hra „Potravinová pyramida“ Jako pomůcka k této hře dobře slouží model potravinové pyramidy, který jsme si vyrobili. Je dobré, aby byl na dobře viditelném místě. Na podlahu v herně vyznačíme velkou pyramidu se všemi patry a oddíly. Lze použít lepicí pásku či křídu. Vedle pyramidy položíme na zem obrázky různých potravin, obrázkem dolů, aby nebyly vidět. Úkolem dětí je, aby si vybraly obrázek (jeden nebo více), nikomu jej neukazovaly a stouply si s obrázkem do toho oddílu, kam si myslí, že správně patří (děti se mohou podívat na model pyramidy, pokud si nejsou jisté). Na konci hry si všichni ukážeme obrázky a kontrolujeme, zda si každý stoupl správně. Přidáme pohyb, který vymýšlí děti – pokud stojí dítě na správném místě, tak všichni např. 3x vyskočíme s podřepem a při nesprávném se např. svalíme na zem a zvedneme nohy apod. obr. č. 31

obr. č. 32

- 81 -

Obr. č. 33

obr. č. 34

3. Píseň „Zdravé tělo“ (Děti a zdraví, 2007)

Evaluace Děti získávají důvěru v pomazánky díky obrázkům, které mají ke každé svačině k dispozici. Vědí, z čeho pomazánka je a motivuje je pohádka, podle které je pojmenována. Dalším faktorem, který zlepšuje konzumaci pomazánek je, že si samy mažou chleba, což je baví a každý si namaže množství dle své chuti. Největší motivací je to, že si pomazánku samy vytvoří. Děti zvládly jednoduchý recept, chtějí míchat, strouhat, „vařit“. Všechny děti chtěly pomazánku ochutnávat i ty, které se přímo

- 82 -

nepodílely na výrobě (některé přicházejí do mateřské školy později). Skvělé je i to, že samy děti si zvolily opravdu zdravé druhy pomazánek.

Rizika Je nutná obezřetnost při práci se struhadlem, děti se musí seznámit s bezpečností práce. Vzhledem k tomu, že mrkev je tvrdá, je lepší, když si děti strouhání jen vyzkouší a zbytek dokončí paní učitelka.

2.7 Březen – sázení bylin, pšenice, příprava sushi Informace pro učitele Bylinky v sušené i čerstvé podobě se od nepaměti používaly k léčení všech možných neduhů na těle i na duši. Kromě toho, že si z nich můžeme připravit zdravé nápoje, použít je k dochucení pokrmů nebo jen jako dekoraci k dezertům, dodají našemu organismu potřebné vitamíny, minerály a jiné zdraví prospěšné látky24. Petržel posiluje imunitní systém a zbavuje tělo jedovatých zplodin. Řeřicha vyniká obsahem vitaminů B, C a K a takzvaných rostlinných antibiotik. Obranyschopnost organismu zvyšuje tymián, proto se doporučuje v době chřipkových onemocnění. Tato bylinka omezuje také nadýmání. Příznivý účinek na trávení mají bazalka, pažitka, tymián, majoránka a šalvěj25.

2.7.1 Hlavní činnost 1 Sázení řeřichy, tymiánu, petrželky, hrášku, pažitky. Malování hrnečků barvou na keramiku – sázení pšenice na Velikonoce. Příprava záhonku na školní zahradě na sázení bylin a zeleniny, kopávání po zimě. Příprava sushi v mateřské škole s maminkou Japonské národnosti. Pedagogický záměr: Znát některé druhy bylin. Sázet a pečovat o rostliny ve třídě i na zahradě.

24

http://www.mezdravi.cz/bylinky-v-kuchyni/

25

http://www.ordinace.cz/clanek/cerstve-bylinky-obsahuji-vitaminy-a-latky-prospesne-zdravi/

- 83 -

Pomůcky: Obyčejné hrníčky, barvy na keramiku (již glazovanou), semínka bylinek – pažitka, tymián, petrželka, řeřicha, hrášek, pšenice, květináčky, truhlík, konev s vodou, dětské motyčky na okopávání. Postup: Nejdříve si děti namalují hrníčky na pšenici dle fantazie (obr. č. 1,2). Pak zasadí a zalijí semena pšenice (můžeme využít na Velikonoce, do pšenice si děti mohou dát vajíčko apod.), (obr. č. 3, 4). Do jiných květináčků sadíme bylinky – tymián, pažitku, petrželku (obr. č. 9). Do menšího truhlíku zasadíme hrášek – jde o to, aby mohly děti sledovat proces růstu, jak se hrášek popíná po tyčce či provázku (obr. č. 10). Na školní zahradě sadíme další bylinky a květiny do květináčků (obr. č. 5, 6). Záhonek se musí okopat a připravit na sázení, sázíme hrášek, rajčata, meduňku, ředkvičky, jahody, cibuli atd. (obr. č. 7, 8). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

- 84 -

obr. č. 5

obr. č. 6

obr. č. 7

obr. č. 8

obr. č. 9

obr. č. 10

obr. č. 9

obr. č. 10

Doprovodné činnosti 1. Píseň „Šel zahradník do zahrady s motykou“ (obr. č. 11) Můžeme spojit s pohybem – předvádíme děj písně. Šel zahradník do zahrady

chůze po prostoru

s motykou, motykou.

paže představují držení motyky

Vykopal tam rozmarýnu

předvádíme kopání motykou

velikou, velikou.

pohyb paží – velký kruh - 85 -

Na druhou sloku pohyb dle fantazie dětí nebo různé pohyby (otáčení na místě, ruce v bok apod.). obr. č. 11 (Ryšánková, 2011, s. 31)

2.7.2 Hlavní činnost 2 Zapojení rodičů do programu mateřské školy je velmi důležité, poskytujeme poradenskou činnost, pořádáme setkání a semináře pro rodiče, ale také ochutnávky jídel, která se ve škole vaří a na oplátku nám mohou rodiče poskytovat i své oblíbené zdravé recepty. K tomu slouží kniha receptů ve vstupní chodbě mateřské školy, kam mohou rodiče své nápady a recepty vkládat (obr. č. 20, 21). Přípravu sushi si pro děti připravila jedna maminka, která je rodilá Japonka a přiblížila tak dětem kulturu a jídlo Japonska. Cíl: Mít povědomí o národním jídle Japonska. Chtít ochutnávat a jíst jídla z ryb. Zkoušet připravit jídlo netradičním způsobem. Pomůcky: Přinesla maminka, speciální rýže (kulatá, lepivá), mořská řasa, tepelně pravený losos, tepelně upravený tuňák a krabí tyčinky surimi, vaječná omeleta nakrájená na tyčinky, okurky na dlouhé špalíčky, opražené sezamové semínko, bambusové prostírky a další ingredience. Postup: Maminka seznámila děti (i některé přítomné rodiče) s jídlem, které se bude připravovat, seznámila je i s ingrediencemi a kde se dají případně koupit (informace pro rodiče). A pak ukázala pomalu postup (obr. č. 12). Každý si mohl zvolit, kterou rybu a další potraviny si do řasy zaroluje. Každý si mohl udělat sushi podle své volby. Pak už si děti zkoušeli sushi „balit“. Velmi to děti bavilo a dařilo se jim to (obr. - 86 -

č. 13 – 17). Všichni si to s chutí snědli. Děti si pochutnávaly, vůbec jim nevadilo, že se jedná o úplně nové jídlo, které neznají (18, 19). obr. č. 12

obr. č. 13

obr. č. 14

obr. č. 15

obr. č. 16

obr. č. 17

- 87 -

obr. č. 18

obr. č. 19

obr. č. 20

obr. č. 21

Doprovodná činnost 1. Výtvarné ztvárnění výroby sushi Pomocí barevných papírů, které si děti zmačkají do dlouhých „nudliček“ si tvoří papírové sushi, které stříhají na jednotlivé kousky (obr. č. 20). obr. č. 22

- 88 -

Evaluace Děti poznaly několik druhů bylin. Samy sadily byliny i zeleninu do květináčů, truhlíku. Pečují o záhon a celé prostředí na školní zahradě. Dávají si na chléb řeřichu a pažitku. S velkým zájmem pozorují růst bylin a zeleniny, kterou zasadily. Vědí, že jejich konzumace zdraví prospívá. Příprava sushi přiblížila dětem jinou kulturu. Tento zážitek je motivoval ke konzumaci více druhů ryb a seznámil je s neobvyklou přípravou jídla.

Rizika Při úpravě záhonu na školní zahradě je nutné seznámit děti s bezpečností práce při použití zahradního náčiní – motyka, rýč. Je dobré, když je nářadí určené dětem, konce jsou umělohmotné, ale pevné. Při přípravě netradičního, zahraničního jídla by měla být učitelka obeznámena s potravinovými alergiemi dětí a také je nutné mít jistotu, že se jedná o kvalitní, nezávadné potraviny. Ryby by měly být bez kostí, tepelně upravené, ne syrové, jak u některých druhů sushi bývá.

2.8 Duben – pampeliškový med Informace pro učitele Smetánka lékařská neboli pampeliška je u nás hojně rozšířená, a jakmile na jaře žluté květy zaplní většinu luk, můžete snadno využít jejích léčivých vlastností. Oblíbený pampeliškový med totiž nejen dobře chutná a nahrazuje med klasický, ale zároveň pomáhá od viróz, kašle a problémů s průduškami.

2.8.1 Hlavní činnost Výroba pampeliškového medu z květů Smetanky lékařské. Pedagogický záměr: Naučit se výrobu domácího pampeliškového medu. Ochutnat jej a osladit si jím čaj. Pomůcky: Jeden litr vody, 1,5 citronu, 212 pampeliškových květů, 1 kg cukru krystal, prkénko a nůž. Postup: Děti natrhají pampelišky, dáme do hrnce litr vody a nakrájíme 1,5 citronu (na plátky nebo na kostičky). Děti otrhají pouze květy pampelišek, které vhodí - 89 -

do hrnce s vodou a citronem. Pak poprosíme paní kuchařku, aby nám dala hrnec na plotnu a přivedla k varu, jakmile směs zpění, sundáme a necháme 12 hodin odležet. Pak děti vymačkají z každého květu šťávu a zbytek louhu přecedí přes sítko. Přidáme 1 kg cukru, zamícháme a opět dáme paní kuchařce do kuchyně, aby na mírném ohni asi hodinu louh povařila, dokud med mírně nezhoustne (zůstane i tak více tekutý než klasický med). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6

- 90 -

obr. č. 7

obr. č. 8

obr. č. 9

obr. č. 10

Doprovodné činnosti 1. Pletení věnečků Pampelišek jsme si nasbírali více, než jsme na med potřebovali a tak jsme si na školní zahradě zkoušeli uplést věnečky. O tuto činnost jevily zájem především holčičky. obr. č. 11

obr. č. 12

- 91 -

2. Výtvarné ztvárnění pampelišek Děti si malují a kreslí pampelišky dle fantazie na školní zahradě. Ke ztvárnění používaly prstové barvy, barevné suché pastely, na květ pampelišky použily papírové košíčky na cukroví (obr. č. 13, 14). obr. č. 13

obr. č. 14

3. Básnička „Ptám se, ptám se, pampeliško“ Už si vrabci koupou bříško, už se káča točí, kde jsi byla, pampeliško, od čeho máš oči? Od slunce, od zlata, jak jsem se tam zahleděla, hned jsem byla zlatá celá, jako housata. Pampelišky povězte mi, podruhé se ptám, čím otvírá slunce zemi, kudy chodí jaro k nám. Žežulky si povídaly, že jsou vrátka v jednom háji, od vrátek je zlatý klíč, Petr, Petr, Petrklíč. 4. Píseň spojená s pohybem „Pam, pam, pampelišky“ (obr. č. 15) Pam, pam, pampelišky

- rukou kreslíme na hlavě klobouk

v žlutém klobouku, prý si posedaly ráno na louku.

- dřepneme si na zem

Nakláněly k sobě zlaté hlavinky,

- nakláníme hlavu do stran

jsou to malé děti velké maminky.

- stoupneme a rukou spuštěnou dolů podél těla naznačíme výšku malého dítěte, pak stoupneme na špičky vzpažíme. - 92 -

obr. č. 15 (Ryšánková, 2011, s. 59)

Evaluace Děti se s velkým zájmem podílely na výrobě medu. Sledovaly celý proces výroby. Vědí, že pampeliška se jmenuje Smetanka lékařská a pomáhá nám např. při nachlazení. Většina dětí med ochutnala samotný a také v meduňkovém čaji.

Rizika Je důležité trhat pampelišky v místech, která jsou pro jejich využití v kuchyni nezávadná (neměla by to být místa v blízkosti silnic nebo v místech, kde se venčí psi). My jsme si natrhali pampelišky na školní zahradě, kde podobná kontaminace nehrozí. Vaření louhu je nutné nechat na kuchařkách školní kuchyně, z důvodu bezpečnosti.

- 93 -

2.9 Květen - domácí lučina Informace pro učitele Dostatečná dodávka mléka a mléčných výrobků je nedílnou součástí jídelníčku dítěte. Dítě by mělo vypít denně asi 500 ml mléka a k tomu dostávat další mléčné (Nevoral, 2003, kap. 9).

2.9.1 Hlavní činnost Výroba domácí lučiny ze smetany a jogurtu. Pedagogický záměr: Naučit děti vyrobit si domácí mléčný výrobek – lučinu, za použití jogurtu a smetany. Samostatné ochucení lučiny zdravým způsobem – sladká varianta - pomocí pampeliškového medu a domácí kakaovou polevou, slaná varianta – s pažitkou. Samostatné mazání na rohlík. Pomůcky: 500 ml bílého jogurtu, jedna smetana ke šlehání, miska, hrnec, sítko, plátýnko, lžíce, holandské kakao, třtinový cukr (může být i stenie), voda, pampeliškový med, pažitka, rohlíky, misky na lučinu, miska na polevu (obr. č. 1). Postup: Děti smíchají v misce jogurt a smetanu ke šlehání (obr. č. 2). Pořádně zamíchají (obr. č. 3). Do hrnce připravíme sítko a do sítka plátýnko. Děti přelijí z mísy smíchaný jogurt se smetanou do plátýnka v sítku (obr. č. 4). Takto dáme hrnec do lednice na dvanáct hodin, necháme odkapávat syrovátku. Za dvanáct hodin je lučina hotová, má tužší konzistenci (obr. č. 6). Děti mohou ochucovat. Rozdělily lučinu do dvou připravených misek. Do jedné přimíchají pampeliškový med a zamíchají (obr. č. 12). Do druhé přidají pažitku, kterou nakrájí příborovým nožem nebo natrhají (obr. č. 9 – 11). Sladkou lučinu si děti polévaly kakaovou polevou, kterou si samy připravily (obr. č. 7, 8). Kakao smícháme s vodou a osladíme třtinovým cukrem. Lučinu s pažitkou si samy mazaly na kolečka rohlíku a ochutnávaly (obr. č. 13, 14). obr. č. 1

obr. č. 2

- 94 -

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6

obr. č. 7

obr. č. 8

obr. č. 9

obr. č. 10

- 95 -

obr. č. 11

obr. č. 12

obr. č. 13

obr. č. 14

Doprovodné činnosti 1. Skládání obrázků podle posloupnosti děje „mléko“ Děti si ve skupině či samostatně skládají obrázky podle toho, jak jdou časově za sebou. Od nadojení kravičky po nákup mléka v obchodě. obr. č. 15

obr. č. 16

- 96 -

2. Pohybová hra „jogurtobal“ Děti použijí kelímky od jogurtu a přehazují si míček. Může to zkoušet více dětí (obr. č. 17). obr. č. 17

3. Výtvarné tvoření s odpadovým materiálem Z kelímků od jogurtu, mléčných nápojů, actimelu a jiných materiálů si můžeme vytvořit prostorovou výrobek, motiv je na dětech. My jsme si vytvořili hrad, obaly od mléčných výrobků si děti nosily z domova (obr. č. 18, 19). obr. č. 18

obr. č. 19

Evaluace Děti nadšeně tvořily domácí lučinu, velmi je bavilo samotné míchání a poté pozorování, co se s produkty děje. Sledovaly odkapávání syrovátky a změnu konzistence lučiny. Ochucovaly lučinu dle vlastní chuti, samy rozhodly o množství pažitky a medu. Samotný bílý jogurt jim tak chutnal, že ochutnávaly zbytky v míse (obr. č. 5). Mazaly si lučinu s pažitkou na rohlíky, sladkou si dochutily kakaovou polevou. Nezbyla ani lžička domácí lučiny, děti ji snědly všechnu během krátké chvíle. - 97 -

Ochutnávaly i děti, které jen pozorovaly a přímo se na přípravě nepodílely, jakmile viděly ostatní, měly zájem to také vyzkoušet. Výroba lučiny měla velký úspěch. Dostalo se mi také zpětné vazby od několika rodičů, děti doma vyprávěly zážitky spojené s výrobou a maminky musely s dětmi umíchat lučinu i doma.

Rizika Dbáme na případné alergie u dětí (mléčná bílkovina, kravské mléko, laktóza apod.). Suroviny by měly být čerstvé a nezávadné. I když děti chtějí vylizovat mísu od jogurtu, je třeba dbát hygienických návyků a vysvětlit jim, že pokud jednou prst olízly, nemohou jej znovu namočit do misky.

2.10 Červen - zelenina Informace pro učitele Heslo „pětkrát denně ovoce a zelenina“, pod nímž proběhla propagace zdravé výživy u nás, utkvělo v podvědomí mnoha spotřebitelů (Kopec, 2010, s. 127). Během roku lze podle sezóny zařazovat různé druhy zeleniny – na jaře ředkvičky, pažitku, saláty, v létě a na podzim hlavně plodovou zeleninu, v zimě zeleninu skladovanou a konzervovanou (Kopec, 2010, s. 128). Od útlého dětství je nutno vštěpovat dětem oblibu jídel zdraví prospěšných. Týká se to zejména zeleniny. V předškolním věku je už možno konzumovat většinu zeleninových druhů a podávat je jak v čerstvém stavu, tak v různé úpravě. Zelenina přispívá k odolnosti proti chorobám, výkonnosti látkové výměny, udržuje kapacitu plic, srdeční výkon, nervovou činnost a ostrost smyslů. Snižuje riziko obezity, měknutí kostí, kornatění cév, revmatizmu, obstipace (zácpy) a dalších. Vláknina zeleniny mimo jiné omezuje nežádoucí vedlejší účinky léků. Pestrá chuť a vůně zeleniny poskytuje požitek z jídla (Kopec, 2010, s. 128).

2.10.1 Hlavní činnost 1 Tvoření obrázků a obličejů ze zeleniny na housku namazanou máslem. Pedagogický záměr: Seznámit děti blíže s různými druhy zeleniny, motivovat je k její konzumaci pomocí tvoření obrázků ze zeleniny. Samostatná příprava obložené housky. - 98 -

Pomůcky: Různé druhy zeleniny (mrkev, rajčata, salátový okurek, paprika, hrášek, ředkvičky, pažitka, kedlubna), housky, máslo, dětské příborové nože, misky na připravenou zeleninu. Postup: Nejdříve si děti zeleninu prohlédnou a pojmenují (obr. č. 1). Paní učitelka nakrájí očištěnou zeleninu a připraví ji do misek (děti pomáhají vylupovat hrášek, odstranit nať z mrkve apod.), děti si zeleninu ochutnají (obr. č. 2, 3). Pak překrojí paní učitelka housky na půl a děti samy si je mažou máslem (obr. č. 4). Pak už si z připravené zeleniny tvoří obrázky na housku (obr. č. 5 – 12). Nakonec si svá díla sní (obr. č. 13 – 16). obr. č. 1

obr. č. 2

obr. č. 3

obr. č. 4

obr. č. 5

obr. č. 6

- 99 -

obr. č. 7

obr. č. 8

obr. č. 9

obr. č. 10

obr. č. 11

obr. č. 12

- 100 -

obr. č. 13

obr. č. 14

obr. č. 15

obr. č. 16

Doprovodné činnosti 1. Báseň „Ten náš kozel“ Ten náš kozel, ten se vyzná, ten ví vždycky přesně, Jestli má schroupat zelí, nebo sladké třešně. Když dáš jako kozel přednost zelenině, ovoci, Nedoženou tě už nikdy zlomyslné nemoci.

- 101 -

2. Píseň „Zdraví“ (Děti a zdraví, 2007) obr. č. 17

3. Starání se o záhonek Zalévání, okopávání záhonu na školní zahradě, užívání bylinek. Trhání petrželky pro paní kuchařky, trhání pažitky. Vaření čajů z máty, meduňky, která nám na záhonku roste apod. obr. č. 18

obr. č. 19

- 102 -

4. Jógové cvičení „Pozdrav slunci“ Aby nám sluníčko dobře svítilo na záhonek a bylo pořád hezky, naučíme se cvičení „pozdrav slunci“. Motivační říkanka: 1. Pozdravíme sluníčko, usmějme se maličko. 2. Je tam někde na obloze, ukryté ve zlatém voze, 3. skutálí se ze své skrýše, paprskem si na zem píše. 4. Kdo umí rovně držet hlavu, 5. postavit nos nad podlahu, 6. nahrbit se, prohýbat, 7. hada nechat tiše spát, 8. Na ocas mu nešlapat, 9. prolézt všechny skulinky, 10. Být poslušný jak hodinky, 11. Nadechovat čerstvý vzduch, 12. Já jsem tady, slunce, kuk! Cvičí se v rytmu vlastního dechu, v žádné pozici se dech nezadržuje. Toto je zjednodušená verze pro děti: 1. Základní postoj: stojíme zpříma s chodidly u sebe, ruce máme podél těla. Zhluboka se nadechneme. S výdechem spojíme ruce před hrudníkem (obr. č. 20). 2. S nádechem ruce vytáhneme co nejvýš nad hlavu (obr. č. 24). 3. S výdechem se předkloníme a ruce dáme co nejníže. Hlavu přitáhneme ke kolenům (obr. č. 21). 4. S nádechem propneme pravou nohu co nejdál dozadu. Hlavu vytáhneme nahoru a podíváme se vzhůru. 5. S výdechem uděláme cvik „obrácené V", ruce by měly být co nejdál od těla (obr. č. 23). 6. Dostaneme do odpočinkové pozice, ve které chvíli dýcháme. 7. S nádechem propneme levou nohu co nejdál dozadu, hlavu vytáhneme vzhůru (obr. č. 22).

- 103 -

8. S výdechem se předkloníme a ruce dáme co nejníže. Hlavu přitáhneme ke kolenům (obr. č. 21). 9. S nádechem ruce vytáhneme co nejvýš nad hlavu (obr. č. 24). 10. S výdechem spojíme ruce před hrudníkem (obr. č. 25). 11. Dostaneme se zpět do základního postoje. obr. č. 20

obr. č. 21

obr. č. 22

obr. č. 23

obr. č. 24

obr. č. 25

- 104 -

2.10.2 Hlavní činnost 2 Vaření lipového čaje. Pedagogický záměr: Naučit děti připravit zdravý čaj z lipového květu. Pomůcky: Lipový květ, misku, sítko na květy, keramická konvice, hrnec. Postup: Děti samy natrhají na školní zahradě lipový květ do mísy. Květ propláchneme a vložíme do uzavíratelného sítka. V kuchyni přivedeme k varu a 10 – 15 minut povaříme, až dostane karmínovou barvu. Teprve tehdy se do čaje uvolní všechny potřebné látky (můžeme květ nasušit na zimní měsíce, kdy čaj pomáhá proti nachlazení). Poté čaj přelijeme do keramické konvice a popíjíme. obr. č. 26

obr. č. 27

obr. č. 28

obr. č. 29

2.10.3 Hlavní činnost 3 Dětský den. Příprava sladkého potěšení pro děti v jejich sváteční den. Pedagogický záměr: Připravit pro děti sladkost, která bude spojením zdravého ovoce s oblíbenou pochoutkou dětí – čokoládou. Čokoláda příliš zdraví neprospívá, ale jednou za rok se může udělat výjimka. - 105 -

Pomůcky: Fontána na čokoládu, čokoláda, jahody, banány, špejle, mističky. Postup: Paní kuchařky nám připraví čokoládu do fontánky, která udržuje čokoládu roztopenou. Nakrájíme banány a jahody a napícháme na špejle. Děti samy si berou připravené „špízky“ a namáčí si je pod tekoucí čokoládou. obr. č. 30

obr. č. 31

obr. č. 32

obr. č. 33

- 106 -

Evaluace Děti znají hodně druhů zeleniny. Ochutnávají a poznávají zeleninu podle chuti. Většina dětí ve třídě měla zájem připravit si obloženou housku. Samostatně tvořily různé obrázky, nejčastěji zeleninové obličeje. Všechny děti si své housky se zeleninou s chutí snědly. Tato činnost motivovala i některé děti, které dosud příliš zájem o zeleninu neprojevovaly. Vybraly si zeleninu, kterou znají a zdobení i jídlo si užívaly.

Rizika Zelenina musí být čerstvá, neponičená od prověřeného dodavatele nebo ideálně ze zahrady školy. Paní učitelka musí sama zeleninu dětem nakrájet kvůli bezpečnosti.

- 107 -

Závěr O tom, co bude dítě jíst, z čeho si bude moct vybírat, rozhodují především rodiče. Jaký vztah bude mít dítě ke zdravému jídlu, můžeme alespoň částečně ovlivnit přístupem v mateřské škole. Nucení do jídla, podbízení nových chutí, když dítě předchozí chutě odmítá, nemá výrazné výsledky. Naopak to může vést až k úplnému odmítání jídla či k přejídání sladkostmi a nezdravými potravinami. Důsledkem může být obezita, poruchy příjmu potravy, diabetes apod. Nezbývá než se zamyslet, jak podpořit zdravé stravování dětí nenásilnou a hravou formou. Cílem

bakalářské práce

bylo

vytvořit

metodický materiál použitelný

v mateřských školách, jež by hravou formou děti motivoval ke zdravé stravě. Deset tematických lekcí, které byly ověřovány v mateřské škole, obsahovaly vždy přípravu a ochutnávku nějaké potraviny či skupiny potravin. Nejzábavnější pro děti byly činnosti, ve kterých se jídlo připravovalo pomocí míchání, hnětení, kde si mohly tzv. „namočit“ ruce. Byly to činnosti - pečení chleba (především příprava těsta, měsíc listopad), zdravé cukroví (měsíc prosinec), výroba pomazánky (měsíc únor), domácí lučina (měsíc květen) a především tvoření obrázků ze zeleniny, kde sice nemíchaly, ale mohly realizovat svou fantazii a kreativitu bez omezení (měsíc červen). Činnosti pro děti nejzajímavější, u kterých šlo hlavně o pozorování a poznávání, byly takové, které je něčím překvapily a zajímalo je, jak to dopadne. Nejvíce – poznávání ořechů a semen podle chuti (měsíc říjen), výroba těsta na chleba, sledování změny – kynutí těsta (měsíc listopad), příprava sushi (měsíc březen), sázení a starání se o záhony - pozorování, jak byliny a zelenina roste (březen, duben, květen, červen), výroba pampeliškového medu – proces změn (měsíc duben). Nejvíce si děti pochutnávaly (největší počet dětí a nejvíce se snědlo) většinou na potravinách, u kterých bylo více druhů či variant. Možnost výběru. Byly to – semena a oříšky (měsíc říjen), zdravé cukroví (měsíc prosinec), ovocný salát (měsíc leden), pomazánky (měsíc únor), domácí lučina – obě varianty stejná obliba (měsíc květen), zeleninové obrázky (měsíc červen) a špízy v čokoládě (červen). Nejefektivnější činností byla ta, jež dokázala u dětí změnit zájem o danou potravinu, to znamená, že po činnosti ji chtělo ochutnávat více dětí než kdykoliv předtím. Největší obrat jsem zaznamenala u červené řepy (měsíc září), pomazánek (únor) a zeleniny (červen). - 108 -

Nejnáročnější činnosti na přípravu učitele byly – ovocný salát (krájení ovoce, aby si je děti mohly jen upravit příborovým nožem, doplňování, aby si všichni mohli umíchat salát), zeleninové obrázky (příprava zeleniny, aby si děti mohly už jen tvořit, ve větším množství je to v průběhu činnosti náročnější). Nejnáročnější pro děti – nezaznamenala jsem, že by měly děti s jakoukoliv činností potíže či ji nezvládaly. Vzhledem k tomu, že třída je heterogenní, starší děti pomáhaly menším, fungovala spolupráce, domlouvání. Nebylo nutné zasahovat do práce, jen radit a popisovat, co je třeba. Je ovšem důležité uzpůsobit podmínky jejich věku, počtu dětí, prostředí apod. Celkově z realizace praktických úkonů vyplynulo, že cokoliv si děti samy připraví, umíchají, „uvaří“, chtějí si i ochutnat či úplně sníst. Totéž platí i u pěstování bylin, zeleniny, děti chtěly ochutnávat bylinné čaje – mátový, meduňkový, lipový a neměly potřebu si čaje sladit, dochucovat. Je nutné zmínit, že bez spolupráce kuchyně v MŠ a učitelky, by některé činnosti nemohly být realizovány. Závěrem bych tedy doporučovala dát dětem možnost si jídlo připravit, vypěstovat. Prostírat si samostatně stůl, připravit jídlo i pro oko nejen pro chuť. Nikdy děti nenutit do jídla, které odmítají, ale spíše hledat nové způsoby, možnosti, jak je motivovat, aby samy chtěly jídlo ochutnat. Nezbytná je trpělivost, to znamená zdravou stravu stále znovu a znovu nabízet. Odměnou nám bude, když si děti pochutnají třeba na „obličeji ze zeleniny“.

- 109 -

Resumé Cílem závěrečné práce bylo nashromáždit informace o zdravé stravě dětí předškolního věku a vytvořit metodickou řadu s činnostmi, jež by pomáhaly motivovat děti ke zdravé stravě. Dále také ověřit jednotlivá témata v praxi a získat poznatky o jejich efektivnosti. Teoretická část vymezuje základní pojmy související se správnou výživou dětí předškolního věku. Obsahuje výživová doporučení pro děti předškolního věku, jednotlivé potraviny a potravinové skupiny, stravovací režim dětí a zdravé stravovací návyky. Dále dokumenty v předškolním stravování a vybrané edukační programy podporující zdravý životní styl. Praktická část představuje metodickou řadu praktických činností, jež jsou ověřovány v mateřské škole. Obsahuje také evaluaci jednotlivých lekcí a případná rizika při realizaci. V závěru jsou shrnuty poznatky z praktické části. Efektivita činností, zájem dětí o práci, oblíbenost jednotlivých úkonů, náročnost na přípravu učitele, náročnost pro děti.

Summary The aim of my final thesis has been to collect information on a healthy diet for children of pre-school age as well as to create a methodical line with activities which would motivate the children towards the healthy diet. Furthermore, the aim has been to verify the individual topics in practice and gather the findings of their efficiency. The theoretical part defines the key terms related to the proper nourishment of pre-school age children. It includes the diet recommendations for the children of preschool age, specific foods and food groups, the children´s eating regime together with healthy eating habits. Furthermore, it includes documents related to pre-school alimentation and selected educational programmes supporting the healthy lifestyle. - 110 -

The practical part presents a methodical line of practical activities which have been verified in a nursery school. It also includes an evaluation of each individual lessons and possible risks during their implementation. The final part summarizes the findings from the practical part including the success rate of the activities, the interest the children have shown in the activities, the liking the children have taken to each individual activity, the level of difficulty for teacher´s preparation as well as for the children themselves.

- 111 -

Použitá literatura 1. HŘIVNOVÁ, Michaela. Lexikon dobré praxe: Výchova ke zdraví a zdravému životnímu stylu v mateřské škole. 1. vyd. Brno: Občanské sdružení Anabell, 2013. ISBN 978-80-905436-2-1. 2. LUHANOVÁ, Zdeňka, VLACHOVÁ, Libuše. Zdravá výživa dětí a mládeže v teorii a praxi. 1. vyd. Praha: Avicenum, Zdravotnické nakladatelství, 1974. ISBN 08-077-74. 3. NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. 1. vyd. Jinočany: Nakladatelství H a H, 2003. 420 s. ISBN 80-86-022-93-5. 4. ILLKOVÁ, Olga, VAŠÍČKOVÁ, Zdeňka. Zdravá výživa v mateřské škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-890-2. 5. PIŤHA, Jan, POLEDNE, Rudolf. Zdravá výživa pro každý den. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-2488-1. 6. IBURG, Anne. Výživa dětí. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svojtka a Co., 2009. ISBN 978-80-256-0223-2. 7. SMOLÍKOVÁ, Kateřina, OPRAVILOVÁ, Eva, HAVLÍNOVÁ, Miluše. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický, 2005. Č. j. 32 405/2004-22. 8. HAVLÍNOVÁ, Miluše, VENCÁLKOVÁ, Eliška. Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole. 2. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-061-5. 9. HAVLÍNOVÁ, Miluše. Program podpory zdraví ve škole. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-263-7. 10. KOPEC, Karel. Zelenina ve výživě člověka. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2845-2. 11. ILLKOVÁ, Olga, NEČASOVÁ, Lucie, VAŠÍČKOVÁ, Zdeňka. Zdravá výživa malých dětí: Od narození do 6 let. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367030-5. 12. GREGORA, Martin. Výživa malých dětí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-9022-X. 13. HORÁČKOVÁ, Jaroslava. Zpívejme si, zpívejme. Kroměříž: Plus, 2006. 14. JENČKOVÁ, Eva. Hudba v současné škole. 1. vyd. Hradec Králové: Tandem, 2004. ISBN 80-903115-8-X. - 112 -

15. ADAMOVSKÁ, Marie, PLICKOVÁ, Edita, HRADEC, Jiří, CHUDOBA, Stanislav, KLEMPÍŘ, Jaromír, STROHNER, Jiří. Děti a zdraví. 1. vyd. Praha: Rotag, 2007. ISBN 80-903175-9-6. 16. RYŠÁNKOVÁ, Dagmar. Výběr písní pro klavírní improvizaci oboru Učitelství mateřských škol. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-2105726-5. 17. PANÍKOVÁ, Irena, KOLBÁBKOVÁ, Helena, ONDÁKOVÁ, Lenka. Kytice: soubor pracovních sešitů. 1. vyd. Měcholupy: MŠMT, EU, ESF v ČR, 2011. Internetové zdroje 1. VIZUS.

Společnost

pro

výživu

[online].

c2014.

Dostupné

na:

. 2. MINISTERSTVO doporučení

pro

ZDRAVOTNICTVÍ

ČESKÉ

REPUBLIKY.

obyvatelstvo

[online].

c2005.

ČR

Výživová

Dostupné

na:

. 3. Výživa dětí [online]. c2013. Dostupné na: . 4. Jídelny

[online].

c2002

2014.

-

Dostupné

na:

. 5. KOŠŤÁLOVÁ, A., GAJDOŠOVÁ, J. Pyramidáček [online]. c2006. Dostupné na: . 6. KOŠŤÁLOVÁ, A., GAJDOŠOVÁ, J. Pyramidáček [online]. c2006. Dostupné na: . 7. Občanské

sdružení

Anabell

[online].

c2002

–

2012.

Dostupné

na:

. 8. KŘÍSTEK,

N.

Zdravá

abeceda

[online].

c2009.

Dostupné

na:

c2009.

Dostupné

na:

. 9. KŘÍSTEK,

N.

Zdravá

abeceda

[online].

.

- 113 -

10. NADAČNÍ FOND ALBERT. Zdravá 5 [online]. c2012. Dostupné na: . 11. NADAČNÍ FOND ALBERT. Zdravá 5 [online]. c2012. Dostupné na: . 12. CSA CZECH, VICTORY MEDIA. Spirit [online]. c2009. Dostupné na: . 13. MINDSOFT.

Mé

zdraví

[online].

c2013.

Dostupné

na:

. 14. COPYRIGHT PEARS HEALTH CYBER. Ordinace [online]. 2014 [cit. 201404-16]. Dostupné na: .

- 114 -