Manažerská ekonomika 5., aktualizované a doplnìné vydání

��

��

��

��

��

prof. Ing. Miloslav Synek, CSc., a kolektiv

Manažerská ekonomika 5., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4297. publikaci Autorský kolektiv: prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. – vedoucí autorského kolektivu – úvod, kap. 2, 3, 4, 7, 8, 9, výkladový slovník prof. Ing. Jiøí Dvoøáèek, CSc. – kap. 10, 11 prof. Ing. Jiøí Dvoøák, DrSc. – kap. 5 prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. – kap. 1, 12 prof. Ing. Gustav Tomek, DrSc. – kap. 6 Odborní recenzenti: prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. prof. Ing. František Freiberg, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vìdecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a. s. Odpovìdný redaktor Mgr. Petr Mušálek Sazba a grafická úprava Milan Vokál Poèet stran 480 Páté vydání, Praha 2011 Vytiskla tiskárna PBtisk, s.r.o., Pøíbram © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Photo © fotobanka allphoto

ISBN 978-80-247-3494-1 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7528-9 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012 Upozornìní Všechna práva vyhrazena. Žádná èást této publikace nesmí být reprodukována a používána v elektronické podobì, kopírována a nahrávána bez pøedchozího písemného souhlasu nakladatele.

verze osvit 2; 28 December 2010,

B5

Obsah Øekli o knize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1. Založení podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Èinnosti související se založením podniku . . . . . . . . . . . . . 1.3 Volba právní formy podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Hlavní kritéria rozhodování o volbì právní formy . . . . . 1.3.2 Charakteristika nejdùležitìjších právních forem podnikání 1.3.3 Nové formy obchodních spoleèností . . . . . . . . . . . . 1.4 Postup pøi zakládání podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Živnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Postup pøi založení obchodní spoleènosti . . . . . . . . . . 1.5 Zakladatelský rozpoèet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

19 20 24 26 26 33 34 36 36 39 41

2. Majetková a kapitálová výstavba podniku . . . . . . . . . . . 2.1 Co rozumíme majetkovou strukturou podniku . . . . . . . 2.1.1 Co to je dlouhodobý majetek . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Co to je obìžný majetek . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Likvidnost a likvidita . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Na èem závisí majetková struktura podniku . . . . 2.2 Co to je kapitálová struktura podniku a na èem závisí . . . . 2.2.1 Vlastní kapitál je základem podnikání . . . . . . . 2.2.2 Bez cizího kapitálu se obejde málokterý podnik . . 2.2.3 Co je optimální kapitálová struktura . . . . . . . . 2.3 Rozvaha – obraz majetkové a kapitálové struktury podniku 2.4 Jak oceòujeme majetek podniku . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Jak oceòujeme dluhy (pasiva) podniku . . . . . . . . . . . 2.6 Oceòování podniku jako celku . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7 Oceòování a inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8 Restrukturalizace podniku – cesta ke zvýšení jeho hodnoty .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

47 48 48 50 51 51 52 53 55 59 61 63 65 66 68 69

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

3. Výnosy, náklady, výsledek hospodaøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.1 Vztah mezi výnosy, náklady a výsledkem hospodaøení . . . . . . . . . . . . 74 3.2 Tržby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

3.3

Náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 3.3.1 Pojetí nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 3.3.2 Klasifikace nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 3.3.3 Evidence nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 3.3.4 Manažerské pojetí nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 3.3.5 Variabilní a fixní náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 3.3.6 Nákladové funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 3.3.7 Metody odhadu fixních nákladù (stanovení nákladových funkcí) . . 93 3.3.8 Plánování nákladù a kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 3.3.9 Kalkulace nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3.3.10 Metody kalkulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 3.3.11 Druhy kalkulací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 3.3.12 Rozbor kalkulací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 3.3.13 Rozpoèty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 3.3.14 Globální metody plánování a rozboru nákladù . . . . . . . . . . . 128

4. Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými velièinami podniku 4.1 Úloha zisku v podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady . . . . 4.3 Stanovení limitu variabilních a fixních nákladù a limitu ceny . . 4.3.1 Stanovení limitu variabilních nákladù . . . . . . . . . . 4.3.2 Stanovení limitu fixních nákladù . . . . . . . . . . . . 4.3.3 Stanovení limitu minimální výše ceny . . . . . . . . . 4.3.4 Kombinované úlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Výbìr optimální varianty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Stanovení bodu maximálního zisku . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Provozní páka a riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.7 Analýza bodu zvratu pomocí penìžních tokù (Cash Break Even Analysis) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

5. Inovace a marketing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Inovaèní procesy v podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Invence – inovace – imitace . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Kvalitativní a kvantitativní stránka inovaèního procesu 5.1.3 Efektivnost inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.4 Financování inovaèního procesu . . . . . . . . . . . . 5.1.5 Organizaèní stránka inovaèního procesu . . . . . . . . 5.2 Marketing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Podstata marketingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Strategická východiska marketingového pøístupu . . . . 5.2.3 Získávání informací pro marketingová rozhodnutí . . . 5.2.4 Marketingový mix . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.5 Marketingová logistika . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.6 Podnìcování odbytu (komunikaèní mix, propagace) . . 5.2.7 Marketingový controlling a audit . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

133 134 135 141 141 142 143 144 146 148 149

. . . . . . 152 . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

155 156 156 157 163 166 172 173 173 174 179 181 195 196 198

6. Nákup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 6.1 Základní charakteristika pojmu nákup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 6.2 Nákup v tržnì orientované firmì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

6.3 6.4

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

209 211 211 213 216 220 220 221 222 223 224 224 231 236 238 241 242

7. Výroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Co rozumíme výrobou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Co, jak a pro koho vyrábìt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Plánování výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.1 Plánování výrobního programu . . . . . . . . . . . . . . 7.3.2 Plánování výrobního procesu . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Výrobní kapacita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4.1 Jak poèítáme výrobní kapacitu dílen, provozù a závodù . 7.4.2 Výrobní kapacita daná souètem dílèích výrobních kapacit 7.5 Produktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.1 Produktivita práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.2 Celková produktivita (produktivita souhrnu faktorù) . . . 7.5.3 Nové podnikové systémy . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

251 252 253 254 254 258 259 263 263 267 267 271 276

8. Investièní èinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Makroekonomické a podnikové pojetí investic . . . . . . . . . . . 8.2.1 Makroekonomické pojetí investic . . . . . . . . . . . . . . 8.2.2 Podnikové pojetí investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Plánování investic a klasifikace investièních projektù . . . . . . . . 8.3.1 Plánování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2 Jak klasifikujeme investièní projekty . . . . . . . . . . . . 8.4 Klasifikace investic v podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Zdroje financování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6 Hodnocení efektivnosti investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6.1 Podstata a postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6.2 Urèení kapitálových výdajù . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6.3 Odhad budoucích penìžních pøíjmù . . . . . . . . . . . . . 8.6.4 Urèení podnikové diskontní míry . . . . . . . . . . . . . . 8.6.5 Výpoèet souèasné hodnoty oèekávaných penìžních pøíjmù (cash flow) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

281 282 282 282 283 284 284 286 288 289 291 291 293 294 297

6.5

6.6 6.7 6.8 6.9

Komplexní standardizace a nákup . . . . . . . . . . . . . Model nákupního marketingu . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1 Situaèní analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.2 Volba nákupní strategie a nákupních cílù . . . . . 6.4.3 Poznání potøeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.4 Analýza a volba nákupního trhu . . . . . . . . . . 6.4.5 Analýza a volba dodavatele . . . . . . . . . . . . 6.4.6 Poptávka a hodnocení nabídky . . . . . . . . . . 6.4.7 Jednání s dodavatelem a vystavení objednávky . . 6.4.8 Kontrola objednávky a hodnocení dodavatele . . Øízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.1 Výchozí pojmy øízení zásob . . . . . . . . . . . . 6.5.2 Vlastní øízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . Materiálová dispozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Just-In-Time – integrace dodavatelù . . . . . . . . . . . . Integrace nákupu v rámci hodnototvorného øetìzce firmy . Øízení dodavatelského øetìzce – supply chain management

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 299

8.7

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

301 302 304 305 307 308

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

309 309 310 313 313 318 318 323 323

9. Financování podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Co rozumíme financováním a jaké jsou úkoly finanèního managementu 9.2 Jaké druhy financování podniku známe . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Bìžné (krátkodobé) financování – øízení pracovního kapitálu . . . . . . 9.3.1 Jak urèíme výši obìžného majetku . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.2 Vìcné øízení obìžného majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.3 Zpùsob financování obìžného majetku . . . . . . . . . . . . . 9.3.4 Zdroje krátkodobého financování . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Øízení cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1 Co to je cash flow a jaký má význam . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2 Zisk versus cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3 Jak zjistíme cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5 Finanèní analýza – základ finanèního øízení . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.1 Metody a postup analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2 Pravidla financování a kapitálová struktura – bilanèní pravidla 9.5.3 Pomìrové ukazatele a komparativní analýza . . . . . . . . . . 9.5.4 Ukazatele pøidané hodnoty – MVA, EVA . . . . . . . . . . . 9.5.5 Balanced scorecard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.6 Trendová analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.7 Pyramidová soustava finanèních ukazatelù . . . . . . . . . . . 9.5.8 Fundamentální a technická finanèní analýza . . . . . . . . . . 9.5.9 Mezipodnikové srovnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.10 Grafická analýza (spider graf) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.11 Hodnocení spoleèensko-politických úloh podniku . . . . . . . 9.6 Finanèní plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.7 Finanèní øízení za krize podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.7.1 Symptomy blížící se finanèní krize . . . . . . . . . . . . . . . 9.7.2 Hlavní opatøení k pøekonání krize . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

329 330 332 334 335 339 340 341 342 342 343 346 349 350 352 353 364 366 366 367 368 369 369 371 371 373 374 375

8.8 8.9 8.10

8.11 8.12 8.13

Metody hodnocení efektivnosti investic . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.1 Metoda výnosnosti (ziskovosti, rentability) investic . . . . . 8.7.2 Metoda doby splacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.3 Metoda èisté souèasné hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.4 Metoda vnitøního výnosového procenta . . . . . . . . . . . . 8.7.5 Metoda volného cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.6 Ekonomická pøidaná hodnota EVA v hodnocení investièních projektù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Leasing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Porovnávání investièních variant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.10.1 Výbìr ze zamìnitelných vzájemnì se vyluèujících variant . . 8.10.2 Výbìry investièních možností – stanovení poøadí akcí . . . . Investièní riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Investice do cenných papírù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. Sdružování podnikù. Internacionalizace podnikových èinností. Spoleèné a nadnárodní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Sdružování podnikù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.1 Koncentrace a kooperace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.2 Fúze a akvizice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.3 Strategické aliance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Internacionalizace podnikových èinností . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Spoleèné a nadnárodní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3.1 Spoleèné podnikání bez kapitálové spoluúèasti . . . . . . . . . 10.3.2 Spoleèné podnikání s kapitálovou spoluúèastí . . . . . . . . . 10.3.3 Joint ventures (podniky se zahranièní majetkovou úèastí) . . . 10.3.4 Nadnárodní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

385 386 386 389 391 392 396 396 398 400 402

11. Rozbory, controlling, interní audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1 Rozbor výkonnosti podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.1 Význam rozboru pro øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.2 Metody rozboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.3 Pøedpoklady rozboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.4 Ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.5 Soustavy ukazatelù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.6 Postup rozboru finanèní výkonnosti podniku . . . . . . . . 11.1.7 Mìøení výkonnosti v rámci rozborové èinnosti . . . . . . . 11.2 Controlling . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.2.1 Controlling, podstata, vývoj, funkce . . . . . . . . . . . . 11.2.2 Základní controllingové aktivity a nástroje . . . . . . . . . 11.2.3 Organizaèní zaèlenìní controllingu . . . . . . . . . . . . . 11.3 Interní audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.1 Podstata interního auditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.2 Rozdíly mezi interním a externím auditem . . . . . . . . . 11.3.3 Vnitøní podniková kontrola a interní audit . . . . . . . . . 11.3.4 Controlling a interní audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.5 Risk-management a interní audit . . . . . . . . . . . . . . 11.3.6 Self auditing (Control Self-Assessment) . . . . . . . . . . . 11.3.7 Zaèlenìní interního auditu do organizaèní struktury podniku 11.3.8 Výbor pro audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.9 Typy interního auditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.10 Postup interního auditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

407 408 408 408 409 409 411 412 413 414 414 417 419 420 420 423 424 426 426 427 427 428 428 429

12. Sanace a zánik podniku . . . . . . 12.1 Sanace . . . . . . . . . . . . 12.2 Zánik podniku . . . . . . . . 12.2.1 Zrušení a zánik . . . 12.2.2 Likvidace spoleènosti 12.2.3 Konkurz . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

435 436 445 445 446 448

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

Výkladový slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465

10 n Manažerská ekonomika

Øekli o knize

Publikaci „Manažerská ekonomika“ lze doporuèit všem zájemcùm, kteøí se vydali za poznáním podstaty a úèelu manažerské ekonomiky. Mùže jim být nejen pouèením, ale také podmìtem k zamyšlení nad nástroji, metodami a procesy využívanými k efektivnímu øízení ekonomiky podniku a jeho úsekù. Jednotlivé oblasti manažerské ekonomiky jsou autorským kolektivem zpracovány s vysokou odbornou erudicí zajímavým a originálním zpùsobem. Vedle bohaté obsahové náplnì textu ocení potenciální ètenáøi zejména úsilí autorù o co nejtìsnìjší propojení oslovených oblastí podnikové ekonomiky s každodenní manažerskou praxí. prof. Ing. František Freiberg, CSc. vedoucí Ústavu øízení a ekonomiky podniku Fakulta strojní ÈVUT v Praze

Ètenáøi se do rukou dostává páté vydání jedné z našich nejlepších a nejúspìšnìjších knižních publikací v oblasti podnikohospodáøské vìdy. Kniha má jasnou a komplexní strukturu, jednotlivé èásti jsou logicky provázány. Zkušený autorský kolektiv dokáže i složitá a nároèná témata vysvìtlit srozumitelnì, pøehledným a ètivým zpùsobem. Publikace je urèena jak pro manažerskou praxi, tak pro studenty vysokých škol ekonomického a manažerského zamìøení. prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. vedoucí katedry podnikového hospodáøství Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita

Øekli o knize

O autorech n 11

O autorech

Prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. Je profesorem na Fakultì podnikohospodáøské Vysoké školy ekonomické v Praze, kde po roce 1989 vybudoval katedru podnikové ekonomiky, kterou po tøináct let vedl. Je profesorem na Pražské mezinárodní manažerské škole (PIBS) a na Institutu oceòování majetku (IOM) v Praze; je lektorem nìkolika vzdìlávacích organizací v ÈR. Byl dlouholetým èlenem vìdeckých rad VŠE v Praze a Fakulty podnikohospodáøské, Fakulty hospodáøské Technické univerzity v Liberci, èlenem habilitaèní komise Masarykovy univerzity v Brnì a ÈVUT v Praze, externím spolupracovníkem Èeského institutu pro akreditaci. Nìkolik let byl pøedsedou pøedstavenstva strojírenské spoleènosti, byl èlenem jedné ze subkomisí Ministerstva financí pro hodnocení nákupu supersonikù Gripen. Je autorem nìkolika odborných ekonomických knih a uèebnic a autorem zhruba sta odborných èlánkù. V roce 1990 absolvoval postgraduální kurz pro øídicí pracovníky na Univerzitì IOWA v USA, v roce 1992 stáž na Texas A-M University v USA a v roce 2000 na universitì RIT v Rochestru v USA. Svou odbornou specializací je zamìøen na kapacitní výpoèty v prùmyslu, teorii a øízení nákladù, finanèní management, investice a jejich hodnocení a rozbory hospodáøské èinnosti podnikù. Jako výraz ocenìní zásluh o rozvoj èeského ekonomického myšlení mu byla v roce 2008 udìlena Medaile Aloise Rašína. Prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. Vedoucí katedry podnikové ekonomiky Fakulty podnikohospodáøské Vysoké školy ekonomické v Praze. Podílí se na všech formách výuky (prezenèní, distanèní), na všech stupních studia (bakaláøský, magisterský, doktorský). Pøednáší na PIBS – Mezinárodní manažerské škole pøi VŠE a IPFM v programech MBA. Je èlenkou vìdeckých rad Vysoké školy ekonomické v Praze a Fakulty podnikohospodáøské VŠE v Praze, dále na Fakultì ekonomicko správní Masarykovy univerzity v Brnì a na Fakultì ekonomické Západoèeské univerzity v Plzni. Je èlenkou øady redakèních rad. Aktivnì se podílí na vìdeckém výzkumu Fakulty podnikohospodáøské Vysoké školy ekonomické v Praze a intenzivnì také spolupracuje s podnikovou sférou. Je autorkou nìkolika vysokoškolských uèebnic (napø. Manažerské finance, Finanèní analýza O autorech


krok za krokem, Oceòování podniku) a øady odborných èlánkù. Patøí k pøedním odborníkùm v Èeské republice na oceòování podnikù a na finanèní management. Prof. Ing. Jiøí Dvoøáèek, CSc. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dlouhodobì pùsobí jako pedagog. Souèasnì vyuèuje i v dalších vzdìlávacích institucích v ÈR a v zahranièí. K jeho posluchaèùm patøí nejenom studenti, ale i øídicí pracovníci. Ve své odborné práci se orientuje na problematiku ekonomiky podniku a podnikového okolí. Úzce spolupracuje s hospodáøskou praxí jako odborný poradce na podnikové i národohospodáøské úrovni. Byl èlenem statutárních orgánù nìkolika organizací. Patøí k zakladatelùm Èeského institutu interních auditorù, kde v souèasné dobì spolupracuje na mezinárodním programu certifikace interních auditorù. Zamìøuje se i na externí posuzování kvality interního auditu. Jeho aktuální vìdecko-výzkumná práce je spojena s adaptací podnikù na proces globalizace. Prof. Ing. Jiøí Dvoøák, DrSc. Vysokoškolská studia absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, na Státní finanèní akademii v St. Petersburgu a na univerzitì v Kolínì nad Rýnem. Kromì VŠE byl zamìstnán jako ekonom v SBÈS, jako øeditel Ústavu pro práce na souhrnných prognózách ÈR a jako samostatný výzkumný pracovník v Mezinárodním vìdecko-výzkumném ústavu problémù øízení. Jeho pedagogická, publikaèní a vìdecko-výzkumná èinnost se zamìøuje na oblast obecné podnikové ekonomiky, cenovou problematiku a inovaèní procesy. V souèasné dobì je rektorem Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky, viceprezidentem Asociace inovaèního podnikání ÈR a èlenem redakèní rady èasopisu Inovaèní podnikání & transfer technologií. Externì pøednáší mj. na Pražské mezinárodní manažerské škole, na Donau-Universität Krems a na ESCP-EAP Berlin. Prof. Ing. Gustav Tomek, DrSc. Profesor Fakulty elektrotechnické ÈVUT, na katedøe ekonomiky, manažerství a humanitních vìd, kterou vedl v letech 1994–2006. Èlen oborové rady doktorského studia na FEL ÈVUT, úèastník komisí pro obhajoby doktorských disertaèních prací a pro habilitace na rùzných VŠ. Øadu let pùsobil ve vìdeckých radách nìkolika vysokých škol. Èlen International Society for Inventory Research, viceprezident Èeské marketingové spoleènosti a pøedseda hodnotitelské komise soutìže Marketér roku, pøedseda zkušební komise Èeského institutu pro marketing CIMA-A a C, pøedseda redakèní rady Marketing & komunikace. Jeho publikaèní èinnost reprezentuje øada knih (v poslední dobì Výrobek a jeho úspìch na trhu, Støety marketingu, Øízení výroby a nákupu, Marketing od myšlenky k realizaci, Jak zvýšit konkurenèní schopnost firmy), pøeklady odborných knih, pøíruèky pro praxi, øada odborných statí, recenzí a posudkù, pøíspìvkù na tuzemských i zahranièních konferencích. Zabývá se managementem, marketingem, øízením výroby a nákupu a nákupním marketingem.

Úvod n 13

Úvod

Za posledních dvacet let se naše hospodáøství zmìnilo z hospodáøství centrálnì øízeného v hospodáøství tržní. Zhruba v téže dobì je svìtové hospodáøství charakterizováno jako Nová ekonomika (The New Economy), Znalostní ekonomika (The Knowledge Economy), Digitální ekonomika (The Digital Economy), postindustriální ekonomika nebo postindustriální spoleènost aj. Nová ekonomika je charakterizována (podle Statistického úøadu Evropské unie EUROSTATu) vznikem nových odvìtví s vysokou pøidanou hodnotou a využitím informaèních technologií (IT), což vede k rùstu konkurenceschopnosti v globální ekonomice vzhledem k odstranìní bariéry geografické vzdálenosti díky využití virtuální reality, nahrazením rùzných mezièlánkù systémem internetového obchodování, pøedevším systémem B2C business, tj. obchodování firem pøímo se zákazníky (business-to-customer), resp. B2B business, tj. elektronické obchodování mezi firmami (business to business). V kompetenci podnikù zùstavá øešení tøi základních ekonomických problémù, které si musí rozhodnout každá lidská spoleènost, a to co vyrábìt, jak vyrábìt a pro koho vyrábìt. Na managementu podniku závisí, zda jejich firma bude prosperovat, zda pøežije, nebo zda zanikne. Obstát v tržní ekonomice vyžaduje od manažerù neustálé rozhodování, které je v podstatì øešením vzniklých problémù, a pøizpùsobování podniku novým podmínkám ve „vìku diskontinuity a turbulence“. To plnì potvrzuje souèasná situace v našem hospodáøství: ty podniky, které se neustále pøizpùsobují (restrukturalizují se), které vìnují maximální pozornost (podle P. Druckera) tržní situaci, inovacím, produktivitì, rozvoji zamìstnancù, jakosti a finanèním výsledkùm, úspìšnì pøežívají. Je nutné vidìt, že se vstupem Èeské republiky do Evropské unie se tržní situace pro øadu našich podnikù zmìnila: otevøela jim trh témìø celé Evropy, souèasnì je však dostala do tlaku zahranièních konkurenèních firem. K dobrému rozhodování je nutná znalost jak ekonomické teorie, tak i rùzných matematických, statistických i jiných metod a postupù. V tom má podnikatelùm, manažerùm, ekonomùm i jiným pracovníkùm podnikù a firem pomoci manažerská ekonomika, která vznikla jako samostatný pøedmìt (angl. Managerial Economics) vyuèovaný na amerických univerzitách zhruba pøed tøiceti pìti lety. Manažerská ekonomika aplikuje ekonomickou teorii a metody do podnikatelských a øídicích rozhodnutí. Spojuje tradièní ekonomii (pøedevším mikroekonomii) s vìdami o rozhodování, s metodami a nástroji kvantitativní analýzy a optimalizace, a poskytuje tak manažerùm dùležité nástroje pro jejich každodenní práci. Postavení manažerské ekonomiky ukazuje toto schéma:

Úvod

14 n Manažerská ekonomika MANAERSKÉ ROZHODOVACÍ PROBLÉMY

cenová politika výrobní technologie úroveò zásob vyrobit nebo nakoupit investice financování

EKONOMICKÉ TEORIE

mikroekonomie teorie chování spotøebitele teorie firmy teorie cen aj.

ROZHODOVACÍ TEORIE A NÁSTROJE

matematická analýza statistické odhady pøedpovídání teorie her optimalizace

MANAERSKÁ EKONOMIKA

= pouití ekomomických a rozhodovacích teorií a nástrojù k øeení rozhodovacích problémù

OPTIMÁLNÍ ØEENÍ MANAERSKÝCH ROZHODOVACÍCH PROBLÉMÙ

Standardní americká uèebnice manažerské ekonomiky se zabývá nástroji ekonomické analýzy, analýzou nabídky a poptávky, prognózováním, výrobou, analýzou nákladù, lineárním programováním, cenovou tvorbou, investicemi. Naše kniha v nìkterých oblastech tento standardní obsah zužuje, v nìkterých rozšiøuje a dokonce zaøazuje další problematiku. Kritériem pro tvorbu obsahu této knihy byla aktuálnost problémù, které existují v øízení podnikù v Èeské republice. Proto byly zaøazeny kapitoly pojednávající o majetkové a kapitálové výstavbì, finanèní èinnosti, sanaci a zániku podniku aj. V tomto smyslu jde o èást nauky o podniku. Kniha má následující strukturu a obsah:

ð

Jedním ze základních subjektù ekonomiky je podnik. V uplynulých letech vznikly tisíce nových podnikù (firem), státní a družstevní podniky byly transformovány, mnoho podnikù zaniklo, další vznikají. Zakládání podnikù se po 40 letech stalo jednou z hlavních aktivit v ÈR. Jak založit podnik, jakou zvolit právní formu – to je náplò této kapitoly.

ð

Aby podnik dobøe fungoval, musí být vybaven hospodáøskými prostøedky (aktivy) a pracovníky. K jejich získání potøebuje kapitál (finanèní zdroje); ten je buï jeho, nebo si jej musí vypùjèit (napø. v bance). Manažeøi musí rozhodnout o struktuøe finanèních zdrojù; mohou využít tzv. finanèní páku a tím zvýšit hospodárnost.

1. kapitola Založení podniku

2. kapitola Majetková a kapitálová výstavba podniku

Úvod n 15

ð

Je-li úspìšnì stanovena a zajištìna majetková a kapitálová struktura, mùže podnik zaèít svou èinnost. Ta mu pøináší výnosy (tržby), ze kterých hradí náklady na svou èinnost. Rozdílem mezi výnosy a náklady je výsledek hospodáøení – zisk nebo ztráta. Trvalým zdrojem zvyšování zisku je snižování nákladù – jejich øízení je jednou z hlavních èinností všech manažerù. K tomu jim slouží øada nástrojù – normy, kalkulace, rozpoèty.

ð

Vztah mezi výnosy, množstvím výrobkù, cenou a náklady postihuje tzv. analýza bodu zvratu. Umožòuje stanovit kritické množství výroby (prodeje), limit nákladù, nejnižší pøípustnou cenu, množství výroby, pøi kterém bude dosaženo maximálního zisku aj. Je základem mnoha manažerských rozhodnutí.

ð

Pryè jsou doby, kdy podnik vyrábìl to, co mu urèil státní plán nebo nadøízený orgán. Hlavním zdrojem informací a základní filozofií ovládající celý podnik se stal marketing. Jeho úkolem je hledat pøíležitosti na trhu. A nejlepší pøíležitostí k proniknutí na trh jsou inovace.

ð

Nákupní èinnost zahrnuje opatøení smìøující k zajištìní relevantních zdrojù (surovin, materiálù, polotovarù, výrobkù i služeb) a jejich využití v rámci podniku. Pøedpokladem jsou zdùvodnìné požadavky nositelù potøeb v podniku, splnìní faktorù urèujících ekonomicky výhodnou a konkurence schopnou realizaci nákupu – ve smyslu zásad nákupního marketingu – a hodnocení výkonù dodavatelù. Vytváøením a øízením zásob a hmotného toku zajišťuje nákup bezporuchový a plynulý chod podniku.

ð

Pro velkou èást podnikù je hlavním pøedmìtem jejich èinnosti výroba nebo jiná provozní èinnost. Ta, ať už jde o kusovou, sériovou nebo hromadnou výrobu, je co do rozsahu omezena výrobní (provozní) kapacitou. Její stanovení a mìøení jejího využití je jedním z úkolù manažerù, neboť nevyužitá výrobní kapacita vyvolává nevyužité fixní náklady, které snižují celkovou hospodárnost podniku. V této kapitole se dozvíme rovnìž o tom, jak optimalizovat strukturu výroby a jaký význam má produktivita práce a její mìøení.

ð

Dobøe prosperující podnik obnovuje a rozšiøuje svùj majetek. To se dìje investicemi. Protože investièní rozhodnutí mají dlouhodobé dùsledky, patøí k nejdùležitìjším manažerským rozhodnutím. Pro správná rozhodnutí mají manažeøi celou øadu metod a postupù.

3. kapitola Výnosy, náklady a výsledek hospodaøení

4. kapitola Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými velièinami podniku 5. kapitola Inovace a marketing

6. Kapitola Nákup

7. kapitola Výroba

8. kapitola Investièní èinnost


ð

V posledních letech nabylo nebývalého významu finanèní øízení. Koneckoncù všechna rozhodnutí v podniku musí být zajištìna penìzi (finanèními zdroji). Finanèní manažeøi je musí nejen získat, ale také rozhodnout o jejich struktuøe a umístìní, o rozdìlení zisku, musí øídit veškerou finanèní èinnost a pøitom všem brát v úvahu faktor èasu a riziko. Dùležitou souèástí jejich práce je finanèní analýza a finanèní plánování.

ð

Velikost a forma podniku se v èase mìní. Podnikové èinnosti a výrobní faktory se èasto soustøeïují do stále vìtších podnikových celkù ať už tím, že roste velikost podniku, nebo tím, že se spojují místnì odlouèené podniky do vìtších celkù (koncernù, holdingù, konsorcií aj.).

ð

Øízení je v podstatì tok rozhodnutí a jejich realizace. Každému rozhodnutí musí pøedcházet rozbor (analýza). Ten používá celou øadu speciálních metod a postupù. Dùležitým nástrojem je øízení pomocí odchylek od plánu; to je základem tzv. controllingu, který v poslední dobì spolu s interním auditem nachází uplatnìní i v našich podnicích.

ð

Podnikání je spojeno s rizikem; to spoèívá nejen v tom, že podnik nedosáhne cílù, které si vytyèil, ale i v nebezpeèí úpadku podniku. Manažeøi musí vèas rozpoznat symptomy signalizující blížící se krizi, zjistit její pøíèiny a vypracovat sananèní plán a zajistit jeho realizaci. Je-li ozdravìní neúspìšné, dojde k zániku podniku. A podnikateli nezbude nic jiného než zaèít opìt od poèátku.

9. kapitola Financování podniku

10. kapitola Sdružování podnikù. Internacionalizace podnikových èinností. Spoleèné a nadnárodní podniky 11. kapitola Rozbory, controlling, interní audit

12. kapitola Sanace a zánik podniku

Rádi bychom ètenáøe upozornili i na struèný ekonomický výkladový slovník v závìru knihy; na jeho tvorbì se podílel ing. Jiøí Kleèka, CSc. V úvodu ještì pøipomeòme teoretický pøedpoklad, ze kterého tato kniha vychází, a to cíl, který podnik (firma) sleduje (speciální termíny budou vysvìtleny dále): n prvotním cílem podniku je maximalizace jeho budoucí hodnoty, tj. zvìtšení jeho dnešní hodnoty; n budoucí hodnota podniku je souèasná hodnota oèekávaných budoucích èistých pøíjmù (ziskù, cash flows); n souèasnou hodnotou oèekávaných budoucích èistých pøíjmù se rozumí jejich hodnota diskontovaná k dnešku; n ve vìtších podnicích øídicí èinnost vykonávají profesionálové – manažeøi, kteøí splnìní tohoto cíle zabezpeèují za existence øady omezujících podmínek (surovinových, kapacitních, pracovních, právních, ekologických aj.); hlavním pøístupem k øešení všech úloh je proto metoda optimalizace;

Úvod n 17

n pokud manažeøi tento cíl neplní (dávají napø. pøednost svým osobním zájmùm), riskují, že budou ze svých funkcí vlastníky odvoláni (napø. valnou hromadou akcionáøù); n v malých podnicích (firmách samostatných podnikatelù) mùže vlastník sledovat další, nebo i jiné cíle. I on se však musí øídit obecnì platnými ekonomickými zásadami. Kniha, kterou má ètenáø nyní v ruce, je již pátým, aktualizovaným a rozšíøeným vydáním stejnojmenné knihy vydané v roce 1996. Ta v témže roce získala ocenìní Cena Grada, kterou nakladatelství Grada Publishing udìluje za mimoøádný pøínos v oboru, a Cenu dìkana a vìdecké rady Podnikohospodáøské fakulty VŠE v Praze za nejlepší uèebnici. V roce 2001 získala Cenu rektora za prestižní publikaci VŠE v Praze. Páté vydání v nìkterých kapitolách rozšiøuje, aktualizuje a upravuje pùvodní text, jinde upozoròuje na novou terminologii, která k nám proniká v souvislosti s tzv. Novou ekonomikou. Autoøi vìøí, že pøedkládaná kniha bude dobrou pomùckou nejen pro ty, kteøí se na profesionální dráhu manažera, ekonoma nebo jiného øídícího pracovníka pøipravují, ale že v ní najdou pouèení i ti pracovníci, kteøí tyto profese v souèasné dobì již vykonávají. Všem budou autoøi vdìèni za jejich pøipomínky. Praha, leden 2011

prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. za autorský kolektiv

KAPITOLA 1

Založení podniku


1.1 Úvod Již v dávné minulosti se lidé zabývali výrobou hmotných statkù a poskytováním služeb. Zpoèátku však tato jejich èinnost nemìla konkrétní právní rámec tak, jak ho známe dnes. V podstatì první formou podnikání na poèátku 19. století bylo podnikání jednotlivých osob. Postupnì s rozvíjející se dìlbou práce a specializací se podnikatelská èinnost rozvíjela a nalézala i nové formy, zdokonalovala se. Proto se dnes bìžnì mùžeme setkat s nejrùznìjšími formami organizace podnikání od tìch nejjednodušších až po nejsložitìjší. Základní jednotku, v níž je realizována výroba nebo jsou poskytovány služby, nazýváme podnik. Podnik mùže mít po právní stránce rùznou formu, která odpovídá charakteru výroby nebo služeb a požadavkùm, resp. pøedstavám podnikatele. K bezesporu dominantní právní formì dnes patøí akciová spoleènost. Døíve než však podnikatel mùže zahájit podnikatelskou èinnost, musí nejprve založit podnik. Døíve než se budeme zabývat vlastní problematikou založení podniku, zastavme se krátce u pojmu podnik. V literatuøe se mùžeme setkat s nejrùznìjšími definicemi. Napøíklad WÖHE [5] definuje podnik jako plánovitì organizovanou hospodáøskou jednotku, v níž se zhotovují a prodávají vìcné statky a služby. Tato definice se snaží o vymezení podniku jako komplexního objektu, který je pøedmìtem zkoumání rùzných vìdeckých disciplín. Jiná z definic podniku nahlíží na podnik jako na kombinaci výrobních èinitelù, s jejichž pomocí vlastníci podniku chtìjí dosáhnout konkrétních cílù. Pro úplnost je tøeba pøipomenout, že mezi základní výrobní faktory jsou øazeny práce, investièní majetek a materiál. Tito tøi èinitelé jsou pøedpokladem pro naplnìní a realizaci pøedmìtu èinnosti podniku. K tìmto základním (elementárním) výrobním èinitelùm pøistupuje ještì ètvrtý, neménì dùležitý faktor, kterým je øízení podniku. Tento èinitel bývá oznaèován (viz SYNEK [4], WÖHE [5]) jako dispozitivní faktor. V tržní ekonomice se setkáváme s existencí velkého poètu podnikù nejrùznìjšího zamìøení. Tyto podniky se liší jak co do velikosti, pøedmìtu èinnosti, tak i rozmanitosti právních forem. Pojem podnik je v obchodním zákoníku chápán jako objekt právních vztahù a je definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vìci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patøí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto úèelu sloužit. Dále je pak podnik charakterizován jako vìc hromadná. Mezi základní pojmy patøí organizaèní složka podniku a provozovna. Odštìpný závod zapsaný v obchodním rejstøíku se nazývá organizaèní složka. Provozovna je obchodním prostorem oznaèeným obchodní firmou nebo jménem a pøíjmením podnikatele. Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstøíku; souèástí firmy je i dodatek oznaèující právní formu podnikání (viz § 9 obchodního zákoníku). Obchodní rejstøík je veøejným seznamem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstøík je veden v elektronické podobì (viz www.justice.cz). Zakládání podnikù v Èeské republice pøedstavovalo na pøelomu osmdesátých a devadesátých let po ètyøiceti letech novou aktivitu, která byla v kompetenci státních orgánù. To souviselo pøedevším s okolností, že v podmínkách zestátnìní národního hospodáøství byly jakékoliv projevy podnikavosti považovány nejen za nevhodné, ba pøímo za škodlivé. Legální podnikatelské funkce byly proto výhradnì svìøeny do kompetence státu. Ekonomická reforma zásadnì zmìnila podmínky pro podnikání. První kroky reformy smìøovaly právì do této oblasti, tj. k založení koncepce uvažující existenci rùzných druhù a forem vlastnictví. Postupnì došlo ke zrovnoprávnìní všech vlastnických forem; platná právní úprava umožòuje: Založení podniku

Založení podniku n 21

n n n n

podnikání obèanù (fyzických osob), podnikání v rùzných typech obchodních spoleèností, podnikání v rámci družstev, ostatní.

V souvislosti s podnikáním byl rovnìž zaveden pojem podnikatel. Podnikatelem je podle obchodního zákoníku § 2 odst. 2: 1. osoba zapsaná do obchodního rejstøíku1; 2. osoba, která podniká na základì živnostenského oprávnìní; 3. osoba, která podniká na základì jiného než živnostenského oprávnìní podle zvláštních pøedpisù; 4. fyzická osoba, která provozuje zemìdìlskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního pøedpisu. Informace o vývoji v Èeské republice za poslední období poskytuje statistika uvedená v tabulkách 1.1 a 1.2. Tab. 1.1 Poèet ekonomických subjektù podle vybraných právních forem v letech 1995–2010 stav ke konci období z toho vybrané právní formy období rok ètvrtletí

soukromí podnikatelé celkem celkem

z toho zapsaní v obchodním rejstøíku

obchodní spoleènosti celkem

z toho akciové spoleènosti

družstva

státní podniky 1 003

1995

1 321 096

1 093 151

14 662

112 514

7 564

6 172

1996

1 468 940

1 202 097

15 227

130 626

9 255

6 806

694

1997

1 627 626

1 323 364

14 370

145 859

10 353

7 826

550

1998

1 781 334

1 429 946

13 472

165 123

11 697

9 276

332

1999

1 963 319

1 528 151

13 770

188 058

13 009

10 236

255

2000

2 050 770

1 572 917

15 886

204 075

14 092

11 007

200

2001

2 121 562

1 624 445

20 231

214 637

14 845

11 536

177

2002

2 223 745

1 708 204

21 389

220 461

15 260

12 085

145

2003

2 325 977

1 771 945

20 822

232 204

15 903

13 078

126

2004

2 352 601

1 770 014

18 696

244 537

16 403

13 334

107

2005

2 388 490

1 781 096

17 889

256 657

17 031

13 839

102

2006

2 430 481

1 796 336

17 332

270 884

18 093

14 391

93

2007

2 481 863

1 817 408

17 264

290 218

20 455

14 887

85

2008

2 552 149

1 845 016

17 499

311 309

22 700

15 338

78

2009

2 570 611

1 839 233

17 078

329 100

23 312

15 636

76

2010

Pokraèování 1 Obchodní rejstøík je veøejný seznam, do nìhož se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelù nebo organizaèních složek jejich podnikù, o nichž to stanoví zákon. Obchodní rejstøík vede rejstøíkový soud (http://www.justice.cz). Další možností je pak Registr ekonomických subjektù v ÈR fungující na internetové stránce http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regist_ekonomickych_subjektu. Obdobnou informaci lze získat na stránkách Ministerstva financí http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html, http://rzp.mpo.cz/.


Pokraèování z toho vybrané právní formy soukromí podnikatelé

období rok ètvrtletí

celkem celkem

z toho zapsaní v obchodním rejstøíku

obchodní spoleènosti celkem

z toho akciové spoleènosti

družstva

státní podniky

2005 1.

2 357 762

1 772 128

18 492

248 220

16 547

13 465

104

2.

2 365 801

1 773 058

18 299

251 219

16 689

13 599

104

3.

2 376 676

1 776 861

18 139

253 989

16 833

13 711

102

4.

2 388 490

1 781 096

17 889

256 657

17 031

13 839

102

2006 1.

2 397 753

1 782 737

17 667

260 686

17 337

13 972

99

2.

2 407 346

1 785 946

17 455

264 146

17 620

14 111

97

3.

2 415 658

1 788 115

17 286

267 770

17 849

14 266

95

4.

2 430 481

1 796 336

17 332

270 884

18 093

14 391

93

2007 1.

2 446 194

1 802 594

17 264

276 077

18 474

14 534

89

2.

2 457 164

1 805 617

17 227

279 992

18 802

14 628

88

3.

2 474 071

1 813 521

17 245

284 609

19 151

14 767

87

4.

2 481 863

1 817 408

17 264

290 218

20 455

14 887

85

2008 1.

2 502 490

1 824 657

17 292

297 504

22 139

14 999

82

2.

2 519 599

1 830 761

17 376

302 461

22 369

15 125

82

3.

2 535 946

1 837 397

17 495

306 845

22 552

15 210

78

4.

2 552 149

1 845 016

17 499

311 309

22 700

15 338

78

2009 1.

2 569 969

1 854 419

17 411

316 529

22 903

15 445

56

2.

2 588 888

1 865 044

17 302

320 895

23 055

15 540

56

3.

2 603 764

1 875 777

17 210

324 778

23 144

15 600

56

4.

2 570 611

1 839 233

17 078

329 100

23 312

15 636

76

2010 1.

2 585 078

1 848 184

16 992

334 863

23 523

15 697

75

2. 3. 4.

Pramen: http://www.czso.cz

Z tabulky 1.1 je patrné, že ve sledovaném èasovém intervalu 1995–2010 došlo k zásadní zmìnì nejen v poètu, ale rovnìž ve složení ekonomických subjektù. V období 1995–2010 se zvýšil poèet podnikatelských jednotek o 1 263 982, tj. relativní zvýšení o 196 %, ale mìní se i vnitøní struktura. Výše uvedená tabulka 1.1 dokládá, že trvale klesá poèet státních podnikù, a to z celkového poètu 1 003 v roce 1995 na 75 v roce 2010, tj. pokles na 7,5 % pùvodního poètu. Nejvíce jsou zastoupeni soukromí podnikatelé, kteøí tvoøí celkem 71,5 % z celkového poètu ekonomických subjektù.


Tab. 1.2 Poèty jednotek v registru ekonomických subjektù podle poètu zamìstnancù stav ke konci období období rok ètvrtletí

celkem

v tom s poètem zamìstnancù 0

1–5

6–19

20–249

250 a více

1998

1 781 334

1 398 082

287 247

63 796

30 072

2 137

1999

1 963 319

1 602 460

268 302

60 982

29 560

2 015

2000

2 050 770

1 680 188

278 255

60 471

29 843

2 013

2001

2 121 562

1 816 576

216 591

57 305

29 065

2 025

2002

2 223 745

1 921 123

214 953

56 094

29 620

1 955

2003

2 325 977

2 005 938

228 133

59 290

30 686

1 930

2004

2 352 601

2 035 842

223 703

59 783

31 256

2 017

2005

2 388 490

2 122 472

175 470

57 059

31 452

2 037

2006

2 430 481

2 148 666

189 436

58 248

32 022

2 109

2007

2 481 863

2 196 425

191 124

59 490

32 642

2 182

2008

2 552 149

2 264 051

192 939

60 059

32 890

2 210

2009

2 570 611

2 288 148

189 588

59 378

31 434

2 063

1.

2 357 762

2 026 375

238 494

59 850

31 029

2 014

2.

2 365 801

2 090 048

186 108

56 775

30 866

2 004

3.

2 376 676

2 096 026

190 054

57 591

31 068

2 167

4.

2 388 490

2 122 472

175 470

57 059

31 452

2 037

1.

2 397 753

2 123 759

184 602

56 423

30 935

2 034

2.

2 407 346

2 125 399

190 929

57 483

31 479

2 056

3.

2 415 658

2 127 295

196 278

58 428

31 567

2 090

4.

2 430 481

2 148 666

189 436

58 248

32 022

2 109

1.

2 446 194

2 157 833

196 907

57 661

31 665

2 128

2.

2 457 164

2 161 828

202 212

58 872

32 129

2 123

3.

2 474 071

2 172 851

207 450

59 632

32 008

2 130

4.

2 481 863

2 196 425

191 124

59 490

32 642

2 182

2010 2005

2006

2007

2008

2009

2010

1.

2 502 490

2 210 468

198 562

58 964

32 316

2 180

2.

2 519 599

2 220 504

204 041

60 169

32 698

2 187

3.

2 535 946

2 231 035

209 613

60 696

32 413

2 189

4.

2 552 149

2 264 051

192 939

60 059

32 890

2 210

1.

2 569 969

2 279 407

197 138

58 991

32 266

2 167

2.

2 588 888

2 298 942

196 711

58 907

32 166

2 162

3.

2 603 764

2 299 760

211 020

60 086

30 860

2 038

4.

2 570 611

2 288 148

189 588

59 378

31 434

2 063

1.

2 585 078

2 303 507

189 094

59 001

31 373

2 103

2. 3. 4.

Pramen: http://www.czso.cz


Z tabulky 1.2 plyne, že absolutnì nejvìtší poèet podnikù je ve velikostní skupinì „bez udání poètu“, kde jsou zahrnuty osoby podnikající na základì živnostenského oprávnìní; tato skupina trvale roste a pøedstavuje 89% podíl z celkového poètu. U ostatních velikostních skupin lze sledovat ustálený stav. Legislativní rámec však pouze vytváøí urèité pøedpoklady a možnosti pro podnikatele. Založení podniku je spojeno s celou øadou dalších aktivit, které se založením bezprostøednì souvisejí a jejichž peèlivá realizace je pøedpokladem dlouhodobého, trvalého úspìchu a prosperity. Úspìch podnikání se projevuje v dlouhodobém docilování rùstu zisku a rentability; závisí na stupni uspokojování potøeb v podmínkách konkurence, na úèelné kombinaci výrobních èinitelù, na volbì vhodné právní formy jakož i na velikosti podniku a øadì dalších èinitelù.

1.2 Èinnosti související se založením podniku Založení podniku pøedstavuje cílevìdomý øízený proces èlovìkem, vlastníkem a podnikatelem. Jedná se v první øadì o vytvoøení základních pøedpokladù pro plnìní funkcí podniku. Zakladatel podniku musí pøipravit strategické zámìry, smìøující zejména do následujících oblastí: a) b) c) d)

vymezit pøedmìt své èinnosti, vyjasnit potøebu finanèních a jiných prostøedkù a jejich dostupnost, zvážit své sociálnì psychologické pøedpoklady pro podnikání, eventuálnì doplnit znalosti vybraných právních a dalších norem dotýkajících se daného podnikání, zejména v oblasti ochrany životního prostøedí, ekologie, hygieny, ale i hospodáøské soutìže apod.

Pøedmìt èinnosti

V souvislosti se zvažováním pøedmìtu èinnosti2 je nezbytné soustøedit potøebný rozsah informací o potenciálním okruhu zákazníkù, jejich kvalitì (odhad solventnosti), možnosti rozvinutí sítì zákazníkù (export, potenciální trhy), ale i posouzení kvality konkurence a jejího postavení na trhu, geografickou polohu apod. Dùležitým okruhem otázek je analýza vazeb na dodavatele se zvážením možnosti jejich volby, vyšetøení obchodních podmínek a kvality služeb. Tyto aspekty mimo jiné úzce souvisejí s volbou sídla podniku. Správné umístìní (lokalizace) je dùležitým a zvláštì dlouhodobým èinitelem, majícím podstatný vliv na budoucí výkonnost podniku. V nìkterých pøípadech se mùže jednat o takovou èinnost, která dovoluje snadné pøemístìní podniku. Jindy by pøemístìní bylo prakticky nemožné. Pøi rozhodování o umístìní podniku zpravidla podnikatel zvažuje tzv. faktory lokalizace: n rozsah a kvalitu zdrojù pracovních sil jakož i náklady spojené s využíváním pracovníkù, n pøístup k surovinovým zdrojùm a popøípadì s nimi spojené dopravní náklady, n nejbližší zdroje energie a možnosti dopravních spojení, 2 Pod pojmem pøedmìt èinnosti se rozumí èinnosti, které hodlá podnik aktivnì provozovat, to znamená, že akciová spoleènost je má uvedeny ve stanovách v oddíle vìnovaném pøedmìtu èinnosti a má na tyto èinnosti živnostenským úøadem vydány živnostenské listy. Živnostník má pro provozování živnosti pouze vydán živnostenský list.


n n n n

možnosti odbytu, pøípadné možnosti využití investièních pobídek v souvislosti s podporou státu, daòové úlevy v dané lokalitì, ekologii a ochranu životního prostøedí.

Výše uvedené faktory poskytují pouze základní nástin možných problémù, které bude muset podnikatel øešit. Ty se budou lišit podle toho, zda hodlá podnikat na území Èeské republiky, nebo na území jiného státu. V pøípadì, že hodlá podnikat na území jiného státu, pøistupuje k výše uvedeným faktorùm ještì celá øada dalších (napøíklad rozdílnost zdanìní pøíjmù, podpora státu, ochrana vnitøního trhu, pøístup k licencím, ochrana životního prostøedí, podmínky hospodáøské soutìže apod.). Žádný podnik se neobejde bez lidského èinitele, tj. bez pracovníkù. Zakladatel stojí pøed základními okruhy problémù spojenými právì s využíváním lidské práce: 1. Výbìr pracovníkù s ohledem na potøebný poèet, strukturu, kvalifikaci, požadovaný profil, adaptabilitu a mobilitu apod. 2. Vymezení pracovních podmínek pracovníkù (stanovení pracovní doby a vymezení režimu práce, vlastní organizaci práce a pracovištì, klima na pracovišti, bezpeènost a hygienu práce apod.). 3. Stanovení odmìny za práci vèetnì sociálního a zdravotního zabezpeèení pracovníkù. Je nutné zvážit platné zákonné normy v této oblasti napø. úroveò minimální mzdy, zákoník práce apod., otázky normování práce a následné hodnocení výkonnosti pracovníkù. 4. Vytváøení sociálního programu a s ním spojené napøíklad penzijní pøipojištìní pracovníkù, pøíspìvky na rekreaci, dodatková dovolená a pøípadnì zkrácení pracovní doby, preventivní lékaøské prohlídky a eventuálnì rehabilitace pro vybrané skupiny pracovníkù, otázky bydlení, dojíždìní apod. S pøedmìtem èinnosti souvisí tvorba souboru dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, který bude vytváøet vìcné pøedpoklady podnikatelské èinnosti. Jedná se o pozemky, budovy a stavby, soubor strojù a zaøízení, dopravní prostøedky jakož i pracovní pøedmìty zabezpeèující zamýšlenou výrobu nebo poskytování služeb. Zakladatel zvažuje nejen množství, ale i kvalitu, tj. technickou úroveò jednotlivých èástí. K tomu viz kap. 2. Dùležitým vìcným pøedpokladem podnikatelské èinnosti je zajištìní potøebného množství a sortimentu materiálu a stanovení výše jeho zásob. Jde o stanovení nakupovaného množství materiálu a jeho pøedpokládané využití, volbu dodavatelù a zjištìní cen, øešení otázky odpadù a jejich eventuální likvidace nebo recyklace apod.

Strategický plán Pøed vlastním zahájením èinnosti by mìl podnikatel zpracovat strategický plán, jehož nezbytnou souèástí je nejen vymezení okruhu výrobkù, se kterými hodlá uspìt na trhu, nýbrž musí být zamìøen prioritnì na oblast financí. Pøípravì plánu nákladù a výnosù, jakož i majetku a zdrojù jeho krytí musí podnikatel vìnovat mimoøádnou pozornost s cílem pøedejít riziku možného úpadku hned v první fázi života firmy (podrobnìji viz kap. 12).

Sociálnì-psychologické aspekty Sociálnì-psychologické aspekty jsou neménì dùležité. Podnikatelem se mùže stát jen silná, cílevìdomá osobnost, která dokáže realizovat urèitý nápad. Souèasnì však musí dokázat pracovat s lidmi, vést je k vytyèenému cíli. Protože práce podnikatele vyžaduje nesmírnì


mnoho práce, èasu a úsilí, je vhodné, aby podnikatel mìl stabilizované rodinné zázemí, které ho bude v jeho nároèné èinnosti dlouhodobì podporovat.

Osvojení právních norem K úspìšnému zvládnutí založení podniku patøí i osvojení si nejdùležitìjších právních norem. Jde konkrétnì nejen o výbìr vhodné právní formy obchodní spoleènosti podle obchodního zákoníku, ale i další právní normy, jako je protimonopolní zákon, pøedpisy týkající se ekologie apod. V pøípadì, že podnikatel hodlá podnikat v urèité speciální oblasti, musí se pøedem seznámit i s pøedpisy, které tuto oblast regulují, aby eventuálnì pøedcházel problémùm, které by mohly být spojeny s provozováním jeho nové firmy. Budoucí podnikatel musí zvažovat i míru a rozsah podnikatelského rizika, tj. musí zvážit okolnosti, za kterých se mùže setkat s neúspìchem, resp. dlouhodobou ztrátou. Riziko vyplývá ze samotné podstaty podnikání. Protože tržní ekonomika pøináší vysokou míru rizika neúspìchu již pøi zakládání podniku, musí podnikatel právì tomuto aspektu vìnovat od samého poèátku mimoøádnou pozornost a zakomponovat do strategického plánu, jak riziku èelit. Jednou z nejdùležitìjších oblastí je pøedevším oblast finanèní; je proto tøeba zajistit finanèní sílu zakládané firmy a její schopnost èelit ztrátì. Nyní se soustøedíme na tøi vybrané problémy pøi zakládání podniku, a to: n vliv právní formy na založení podniku, n postup založení podniku, n zpracování zakladatelského rozpoètu.

1.3 Volba právní formy podniku Obchodní zákoník a další právní normy nabízejí podnikatelùm rùzné právní formy podnikání, jejichž výbìr plnì záleží na podnikateli. Každá právní forma je však podøízena dalším právním normám, které rovnìž ovlivòují podnikatelské rozhodování. Volba právní formy patøí k dlouhodobì pùsobícím rozhodnutím. Je tøeba pøipomenout, že otázka, kterou z právních forem pro podnik vybrat, nevzniká jen pøi zakládání nového podniku, nýbrž i v pøípadì, že podstatná zmìna vnìjšího ekonomického prostøedí pro fungování podniku nebo jiné dùvody, napøíklad strategického charakteru, vedou podnikatele k rozhodnutí o zmìnì právní formy svého podniku. Zmìnu právní formy podniku z jedné na druhou nazýváme transformací.

1.3.1 Hlavní kritéria rozhodování o volbì právní formy Podle kterých kritérií volíme právní formu podniku? Jsou to pøedevším: 1. zpùsob a rozsah ruèení (podnikatelské riziko), 2. oprávnìní k øízení, tj. zastupování podniku navenek, vedení podniku, možnost spolurozhodování apod., 3. poèet zakladatelù, 4. nároky na poèáteèní kapitál, 5. administrativní nároènost založení podniku a rozsah výdajù spojených se založením a provozováním podniku, 6. úèast na zisku (ztrátì), 7. finanèní možnosti, zvláštì pøístup k cizím zdrojùm,


8. daòové zatížení, 9. zveøejòovací povinnost. Výše uvedená kritéria je tøeba pøi zakládání podniku, eventuálnì pøi zmìnì právní formy dùkladnì zvážit; vìnujeme proto pozornost jejich objasnìní. ad 1. Zpùsob a rozsah ruèení Na zpùsobu ruèení a jeho rozsahu závisí riziko podnikatele, který se stává zakladatelem a spoleèníkem podniku. Podle platné právní úpravy existují v zásadì dvì varianty ruèení, a to: a) Omezené ruèení, kde podnikatel ruèí pouze do výše nesplaceného majetkového vkladu. V tomto pøípadì za závazky podniku neruèí osobním majetkem, ale pouze majetkovým vkladem do podniku. Tento pøípad se týká napøíklad spoleènosti s ruèením omezeným. b) Neomezené ruèení, kde podnikatel ruèí za závazky podniku celým svým, tj. i osobním majetkem. Tento zpùsob ruèení se týká napø. veøejné obchodní spoleènosti. ad 2. Oprávnìní k øízení Tìžištì spoèívá v úpravì zmocnìní vést podnik a zastupovat ho navenek. Obchodní zákoník zakotvuje dvì možnosti, a to: 1. ve vybraných pøípadech je ponechána tato otázka na uvážení majitelù, spoleèníkù, kteøí mohou toto zmocnìní zakotvit napø. do spoleèenské smlouvy; 2. zákon pøedepisuje, které orgány podnik musí mít a jaké jsou jejich kompetence (napø. akciová spoleènost). ad 3. Poèet zakladatelù Je tøeba poznamenat, že toto kritérium je v rùzných zemích upraveno odchylnì. V Èeské republice u spoleènosti s ruèením omezeným i u akciové spoleènosti je možné, aby je založila za splnìní urèitých podmínek jedna osoba (fyzická nebo u a. s. právnická). Naproti tomu osobní obchodní spoleènost musí založit minimálnì osoby dvì, neboť se v podstatì jedná o sdružení ke spoleènému provozování živnosti. Kromì toho obchodní zákoník u spoleènosti s ruèením omezeným jako u jediné spoleènosti limituje i maximální poèet spoleèníkù, a to na 50 osob. Pokud však fyzická osoba zakládá spoleènost s ruèením omezeným, mùže být jediným spoleèníkem nejvýše u tøí spoleèností s ruèením omezeným. ad 4. Nároky na poèáteèní kapitál Minimální rozsah poèáteèního kapitálu potøebného pro založení podniku je ze zákona definován pouze pro kapitálové spoleènosti, a to u spoleènosti s ruèením omezeným v rozsahu 200 tis. Kè (minimální vklad spoleèníka èiní 20 000 Kè). Pro akciové spoleènosti platí podmínka základního kapitálu ve výši 2 mil. Kè. Chtìjí-li tyto spoleènosti mít akcie kótovány na trhu cenných papírù, pak výše základního kapitálu musí èinit min. 20 mil. Kè. U živnostníkù a u osobních obchodních spoleèností není ze zákona urèen poèáteèní kapitál, avšak na rozdíl od kapitálových spoleèností se pøedpokládá osobní úèast spoleèníka na výkonu a provozování živnosti.3 3 Výjimka ve vztahu k nároku na poèáteèní kapitál u a. s. se týká bank. Chce-li nìkdo založit banku jako a. s., poèáteèní kapitál s ohledem na snížení rizika stanovuje ÈNB.


ad 5. Administrativní nároènost a rozsah výdajù spojených se založením a provozováním podniku Administrativní nároènost je pøedevším spojena s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. Nejnároènìjší je založení akciové spoleènosti, kde pøed zahájením èinnosti je nezbytné vyhotovit zakladatelskou listinu a stanovy. Dále musí probìhnout ustavující valná hromada akcionáøù, z níž je poøízen notáøsky ovìøený zápis potvrzující vznik spoleènosti.4 V obchodních spoleènostech mají zpravidla rozhodující vliv výdaje spojené: n s povolením živnosti (musí být živnostenské oprávnìní na všechny èinnosti uvedené v pøedmìtu èinnosti); n se zpracováním spoleèenské smlouvy a s jejím notáøským ovìøením; n se zápisem v obchodním rejstøíku; n se zpracováním a zveøejnìním auditu. Naproti tomu u podnikatelù-živnostníkù se jedná o jednorázový výdaj, který uhradí za vydání napøíklad živnostenského oprávnìní; další výdaje se založením, eventuálnì provozováním podniku jim nevznikají. Samostatný problém pak pøedstavuje vedení úèetní evidence. Zde se povinnosti jednotlivých podnikatelských jednotek øídí zákonem è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, který je s úèinností od 1. ledna 2007 novelizován. Drobní podnikatelé mají výhodu v tom, že vedou evidenci pouze pro daòové úèely a tyto povinnosti se øídí zákonem o dani z pøíjmu. ad 6. Úèast na zisku (ztrátì) Míra rizika podnikatele je úmìrná jeho úèasti na zisku (ztrátì). U osobních obchodních spoleèností v pøípadì, že spoleèníci neuzavøeli dohodu o rozdìlování zisku, pøípadnì se nedohodli již pøi formulaci spoleèenské smlouvy, dìlí se zisk rovným dílem mezi všechny spoleèníky. Výjimku tvoøí ty pøípady, kdy dìlení plyne pøímo ze zákona (napø. úprava dìlení zisku u komanditní spoleènosti mezi komanditisty a komplementáøe). Obdobná úprava platí i pro kapitálovou spoleènost, spoleènost s ruèením omezeným. Pouze u akciových spoleèností podíl na zisku u akcionáøe (dividenda) závisí na rozhodnutí valné hromady. Dùležitou skuteèností však je, že obdobnì, jako je tomu u spoleènosti s ruèením omezeným, zisk vyprodukovaný firmou podléhá dvojímu zdanìní. Nejprve je zdanìn zisk formou danì z pøíjmu právnických osob (v roce 2010 èiní 19 %) a dále pak u spoleènosti s ruèením omezeným v pøípadì výplaty podílu na zisku, stejnì jako v pøípadì výplaty dividendy je tento kapitálový výnos dále zdaòován (v roce 2010 platí sazba 15 %). U dividendy platí, že tento zisk je zdaòován u zdroje, tj. pøíslušnou èástku odvádí státu pøímo podnik, akcionáø získá již èistý výnos. U s. r. o. zahrnuje spoleèník podíl na zisku do svého daòového pøiznání a zdaòuje individuálnì. ad 7. Finanèní možnosti Jedná se zejména o získání dodateèných vlastních nebo cizích zdrojù pro financování rùstových pøíležitostí. Mùže se jednat buï o zvýšení vlastního kapitálu a o pøístup k cizímu kapitálu. Jedineènou možností pøístupu ke kapitálu je IPO (Initial Public Offering – primární emise akcií). Razantnìjší rozmach v Èeské republice mùžeme stále ještì oèekávat. Rok 2006 4 Zde máme na mysli založení a. s. formou upisování akcií. Od samého poèátku je nezbytné jednat s akcionáøi (investory), kteøí nejprve upisují a posléze kupují akcie. Rovnìž výdaje spojené s administrativou kolem akcionáøù jsou znaènì vysoké (napø. zveøejòovací povinnost).


znamenal první vlaštovky v podobì spoleèností Pegas Nonwovens, S. A. a ECM Real Estate Investments A. G. IPO pøináší možnost zapojení rizikového a rozvojového kapitálu, který obvykle pøichází do spoleèností majících extrémní rùstové pøíležitosti. Mimo získání zdrojù investic nabízí IPO také posílení vazeb na kapitálový trh. Výsledkem IPO by potom mohlo být jak zvýšení bonity firmy, tak i posílení image. Úvìrové možnosti jednotlivých právních forem se znaènì liší. Odvíjejí se od výše kapitálu, kterým spoleènost disponuje, a významnou roli hraje i zpùsob a míra ruèení spoleèníkù. Kromì toho ještì další pøedpisy zajišťují jistotu vìøitelù, zvyšují úvìrovou jistotu a rozšiøují tak možnosti pøístupu k cizím zdrojùm. Cizí zdroje mohou mít podobu nejen již zmínìných úvìrù od bank, ale v úvahu pøichází pùjèka majitelù podniku; zde však existují urèité daòové odlišnosti, které se odvíjejí od konkrétní finanèní situace podniku. Dále v pøípadì, že podnik vytváøí vnitropodnikovou banku, mùže pro své financování využívat i tento zdroj. V pøípadì akciových spoleèností pøichází dále v úvahu i forma emise obligací. Zatím však k této formì financování pøistupují jen velké zavedené spoleènosti, které mají šanci emisi umístit na kapitálovém trhu. Možnost získávání dodateèných externích zdrojù pro financování podniku je velmi významná, neboť z pohledu zajištìní „going concern principu“ (princip pokraèujícího podniku) platí, že je nezbytné, aby firma trvale rostla, zvìtšovala se. Rùzné možnosti financování jsou spojeny nejen s výše uvedenými úvìrovými zdroji, které jsou pro podnik daòovì výhodné, neboť úrok je zahrnován do nákladù podniku. K dalším možnostem patøí: a) Vklady do základního kapitálu spoleènosti nebo mimo základní kapitál. Øídí se obchodním zákoníkem a rozlišují se vklady penìžité nebo nepenìžité. Podstatnou okolností rovnìž bude, zda se jedná o vklad do základního kapitálu, nebo napøíklad do rezervního fondu podniku. U nepenìžitých vkladù se požaduje ocenìní znalcem, pøíp. znalci (v pøípadì vkladu pøesahujícího 1 mil. Kè). Za samostatnou pozornost stojí možnosti spojené s tzv. venture capital (rizikový a rozvojový kapitál), což je dnes vnímáno jako synonymum pro „private equity“5. Venture capital pøedstavuje investice výhradnì do spoleèností, jež nejsou obchodovány na veøejných trzích. Ve svìtì se jedná o zcela samostatnou oblast podnikání s oznaèením „venture capital industry“. Podstatou venture capital je, že fond vstoupí do vybraného podniku a zvýší jeho základní kapitál; tím podnik získá potøebný kapitál. Obvykle to znamená, že podíl na základním kapitálu je vysoce nadpolovièní. Po cca 3–7 letech, kdy podnik je pod trvalou kontrolou rizikového fondu, jeho hodnota v pøípadì úspìchu stoupne 5 Private equity se rozumí investice nejen do nových podnikù a jejich rozvojových projektù, ale i do ménì rizikových podnikù, napøíklad do rodinných firem. Definice venture capital pochází z Harvard Business School. Pùvodnì se jednalo o investice jen do rizikových projektù spojených se zakládáním podnikù, dnes je chápána definice šíøeji, a sice jako financování rozvojových projektù. K základním typùm rizikového kapitálu patøí seed capital – jedná se o pøedstartovní kapitál (financování vývoje prototypu výrobku, patentová ochrana, franšízing apod.), nejrizikovìjší (cca 1–2 % na celkovém objemu rizikového kapitálu), start-up capital – startovní fáze, typický objem investice 4–20 mil. Kè, poèáteèní stadium (cca 5 %), early stage development capital – kapitál urèený pro rozvojové stadium podniku (typická velikost 10–40 mil. Kè), later stage development – expansion capital – rozvojové financování; riziko podstatnì nižší, zkracuje se návratnost investice na 2–5 let a typická velikost 20–80 mil. Kè, rescue capital – záchranný kapitál – financování záchrany podniku pøed hrozícím krachem, zejména projekty MBO a MBI, debt replacement cost – jedná se o projekty náhradního financování, kdy vysoký podíl cizích zdrojù zpùsobuje zatížení nákladovými úroky, aquisition capital – kapitál urèený pro poøízení jiných finanèních aktiv a v neposlední øadì projekty management buy out a buy in – rozsah zpravidla 40 až 400 mil. Kè a návratnost zhruba 4–6 let. Podrobnìji viz literatura [2].


a fond svùj podíl prodá s velkým ziskem buï pùvodnímu majiteli, managementu, strategickému investorovi nebo realizuje prodej na burze. b) Emise dluhopisù. Dluhopisy se øídí zákonem è. 530/1990 Sb., o dluhopisech. Emitent dluhopisu oznamuje útvaru dohledu nad finanèním trhem ÈNB (viz http://www.cnb.cz/ cs/dohled_financni_trh/) zámìr emitovat dluhopis. Emisi dluhopisù mùže podnik zajišťovat sám, nebo využívat služeb oprávnìných obchodníkù s cennými papíry. Ve vyspìlých zemích patøí emise obligací k využívaným a tradièním zpùsobùm shromažïování volných zdrojù od investorù; v Èeské republice zatím pøevládá užití bankovního úvìru. Dùvody pro nízké využití tohoto instrumentu spoèívají jednak v relativnì komplikované daòové problematice, jednak ve vysokých nákladech spojených se zajištìním emise (za povolení k emisi cca 1 % objemu emise; obchodníkovi s cennými papíry pøibližnì 1 % objemu emise, náklady na tisk cenného papíru apod.). c) Koupì jiného podniku – akvizice majetku. Jedná se o poøízení aktiv a závazkù k nim se vážících. d) Kapitálové ovládnutí jiného podniku – akvizice kapitálu. Pøedstavuje koupi obchodních podílù nebo vlivù na spoleènosti. e) Fúze – patøí k významným formám spojování podnikù. Obchodní zákoník specifikuje sluèování a splývání obchodních spoleèností a družstev. Slouèení a splynutí pøedstavuje velmi využívaný prostøedek zajištìní rùstu spoleènosti; výbìr zda slouèení nebo splynutí záleží na okolnostech a cílech dané transakce. Jedná se o relativnì složitý, nároèný proces, který je spojen s celou øadou problémù úèetních, daòových a ostatních. K tomu viz též kap. 10. f) Vytváøení tichých spoleèenství, strategických aliancí apod. Tiché spoleèenství (viz obchodní zákoník díl XIX, § 673) znamená, že podnik písemnou formou pøijímá vklad tichého spoleèníka; spoleènost na sebe smlouvou pøijímá závazek vyplácet tichému spoleèníkovi podíl na hospodáøském výsledku po odeètení povinného pøídìlu do rezervního fondu; tichý spoleèník nemá možnost pøímo zasahovat do øízení, má právo nahlížet do úèetní závìrky spoleènosti. Ponìkud jiný charakter mají strategické aliance nebo sdružení. Jedná se o obchodní svazky založené na vzájemné souèinnosti a jednotném postupu dvou nebo více subjektù; daòové ani úèetní problémy nejsou s nimi spojeny, nemají pevnou právní formu, a proto ani žádný zákon tuto oblast neupravuje. Viz též kap. 10. ad 8. Daòové zatížení Daòové hledisko je vysoce dùležité pøi volbì právní formy podnikání. V souèasné dobì platí podnikatelé: a) Pøímé danì: o Danì z pøíjmù fyzických a právnických osob.


Tab. 1.3 Upravená daò z pøíjmu právnických osob v období 1995–2010 ve státech EU

Jak je patrné z tabulky 1.3, od roku 1995 došlo prakticky ve všech zemích EU k poklesu daòového zatížení podnikù. Nejvýznamnìjší pokles byl zaznamenán v Bulharsku (–22,5 %), v Nìmecku (–21,8 %). V Èeské republice ve sledovaném odbobí poklesla sazba danì o 12 procentních bodù. Krize, která panuje již více než dva roky ve vyspìlém svìtì, pøináší po dlouhém období myšlenku na opìtovné zvýšení sazeb daní, které by postupnì doplnily chybìjící zdroje ve státních rozpoètech jednotlivých státù. Je otázkou, jak které státy zemí EU pøistoupí k daòové politice. o o

Danì z nemovitostí. Danì z pøevodu nemovitostí.

b) Nepøímé danì: o Danì z pøidané hodnoty. Od dubna 2004 je v Èeské republice základní sazba DPH 19 % a snížená sazba na úrovni 9 %. Tato daò, která pøedstavuje jeden z klíèových zdrojù státního rozpoètu, se stále mìní a upøesòují se její sazby; proto doporuèujeme na tomto místì ètenáøùm vìnovat aktuálnímu stavu mimoøádnou pozornost. Pro tento úèel lze využít link na www.mfcr.cz. Systém DPH je v Èeské republice založený na dvou úrovních sazeb danì; v Evropì se používají i další sazby – tzv. super snížené a sazby „parking“. Položky zboží a služeb zahrnuté pod sazbu „parking“ se liší stát od státu, stejnì jako je tomu i u ostatních sazeb, nicménì vìtšinou jsou do této sazby zahrnuty energie, v Lucembursku a Rakousku také víno a další. V souvislosti se zvažováním daní je aktuální také pojem daòového plánování a tzv. „offshoring“, tj. pøesun podnikových procesù, ať už výroby nebo služeb, do zahranièí


o o

s cílem dosažení daòových úspor, neboť danì jsou vnímány jako náklady. Nezáleží pøitom na tom, zda se výroba pøevádí na jiný subjekt, nebo jde pouze o pøestìhování provozovny mateøské spoleènosti. Tento pøesun bývá èasto motivován možností daòových úspor. Daò je totiž stále více chápána jako bìžná nákladová položka a každou nákladovou položku je tøeba všemi legálnì dostupnými prostøedky optimalizovat. Existuje celá øada státù a oblastí, které nabízejí pøicházejícím investorùm velmi výhodné daòové podmínky, èasto s nulovou sazbou danì z pøíjmu. O tìchto státech hovoøíme jako o tzv. daòových rájích. Rozmach vývoje daòových rájù nastal s nástupem telekomunikaèních technologií. Mezi nejznámìjší daòové ráje patøí napø. Bahamy, Kajmanské ostrovy, Seychely, v Evropì pak Irsko, Lucembursko, ostrov Man nebo Švýcarsko. Motivem pro off-shore podnikání je hlavnì daòová optimalizace, levnìjší pracovní síla, dále pak možnost využití výhod odlišného právního prostøedí, popø. snaha vyhnout se nadmìrné regulaci státem. Není bez zajímavosti, že roènì je v off-shore centrech novì registrováno na 140 000 spoleèností a cca polovina všech finanèních transakcí na svìtì je realizována pøes off-shore6. Urèitý prùlom v zakládání tìchto spoleèností lze vysledovat od 1. záøí 2006, kdy v rámci zemí G7 byla zøízena zvláštní jednotka „Financial Action Task Force“ – FAFT (zvláštní jednotka pro zvláštní úkoly), jejímž posláním je propagovat politiku odhalování praní špinavých penìz po celém svìtì a v tom kontextu zejména financování terorismu. Rovnìž EU pøijala smìrnici na úsporu daní (EU Saving Tax Direktive), od níž se pøedevším oèekává aktivní výmìna informací na mezinárodní úrovni. Pod vlivem tìchto právních zmìn se postupnì pøesouvá jádro offshore spoleèností smìrem na východ. Hongkong se stává nejdùležitìjší jurisdikcí pro mezinárodní daòové plánování, neboť právì Hongkong nebude automaticky podøízen smìrnici EU o úsporách daní. Danì z pøíjmu právnických osob se totiž v Hongkongu vymìøují jen z pøíjmù vzniklých z obchodù realizovaných právì zde. Ostatní pøíjmy ze zdrojù jiných míst, i když byly fakturovány a posílány z Hongkongu, se považují za pøíjmy osvobozené od daní. Daò spotøební. Daò silnièní (daò se trvale mìní).

ad 9. Zveøejòovací povinnost Zveøejòovací povinnost je upravena zákonem è. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znìní pozdìjších pøedpisù, zákonem è. 563/1991 Sb., o úèetnictví ve znìní pozdìjších pøedpisù, a zákonem è. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znìní pozdìjších pøedpisù. Zveøejòovací povinností se rozumí povinnost spoleènosti publikovat auditovanou úèetní závìrku do 30 dnù po konání valné hromady, která tuto závìrku projednala. U emitentù cenných papírù je zveøejòovací povinnost nejrozsáhlejší.7 Dnes podstatnou roli hrají pravidla plynoucí z implementace pravidel Sarban Oxley, které jsou výsledkem reakce na finanèní skandály. Jejich cílem je ochránit investory pøed pøípadnými nedùvìryhodnými výsledky hospodaøení. Další dùle-

6 Tyll, L.: Offshore. Dostupné z www: http://www.tyllco.cz/vse/download/offshore.pdf 7 V této souvislosti je nutno uvést, že podle § 80a odst. 1 zákona o cenných papírech, se emitentùm cenných papírù ukládá zveøejnit výroèní zprávu. Výroèní zpráva musí investorùm, ve smyslu zákona, poskytnout vìrný a poctivý obraz o finanèní situaci, podnikatelské èinnosti a hospodáøských výsledcích emitenta za uplynulé roèní období a o vyhlídkách budoucího vývoje uvedených ukazatelù. Náležitosti výroèní zprávy upravuje výše uvedený zákon (podrobnìji http://www.sec.cz/script/web/form.asp).


žitou normou jsou pravidla OECD týkající se správy spoleèností, tzv. Principels Corporate Governance, která jsou postupnì zavádìna i v ÈR (viz www.mpo.cz nebo cnb.cz).

1.3.2 Charakteristika nejdùležitìjších právních forem podnikání Základními právními formami podnikání jsou: 1. samostatný podnikatel (fyzická osoba = živnostník), 2. obchodní spoleènosti: o osobní: Ø veøejná obchodní spoleènost, Ø komanditní spoleènost, o kapitálové: Ø spoleènost s ruèením omezeným, Ø akciová spoleènost, 3. družstva, 4. státní podniky, 5. evropské hospodáøské zájmové sdružení, 6. evropská spoleènost, 7. evropská družstevní spoleènost, 8. ostatní. Evropský parlament pøipravuje v rámci malého a støedního podnikání také evropskou soukromou spoleènost (European Private Company, Societas Privata Europea – SPE), která bude analogií k s. r. o., s tím rozdílem, že základní kapitál je uvažován v rozsahu 1 euro; tato spoleènost však bude vydávat akcie, které nebudou veøejnì obchodovatelné. Jedná se o ambiciózní projekt umožòující mobilitu spoleènosti v rámci EU. Tato právní úprava nebude v žádném pøípadì konkurovat národním úpravám èlenských státù EU, ale klade si za cíl být levnìjší a flexibilnìjší alternativou podnikání v rámci pøíhranièního podnikání v EU. Bližší specifikace nových evropských forem podnikání je uvedena v subkapitole 1.3.3. Podnikání samostatných podnikatelù se øídí živnostenským zákonem. Obchodní spoleènosti pøedstavují jednu ze základních organizaènì právních forem provozování podnikatelské èinnosti. Tvoøí se sdružením osob ke spoleènému podnikání. Na rozdíl od družstev, jsou obchodní spoleènosti relativnì uzavøená spoleèenství, což znamená, že pokud má dojít ke zmìnì poètu spoleèníkù, je nezbytné zmìnit spoleèenskou smlouvu a stanovy spoleènosti. V podmínkách Èeské republiky pojem obchodní spoleènosti upravuje obchodní zákoník v § 56, kde se øíká, že obchodní spoleènosti jsou právnickými osobami založenými zásadnì za úèelem podnikání. S pojmem obchodní spoleènost úzce souvisí i pojem spoleèník. Spoleèníkem je osoba, která se podílí na podnikání prostøednictvím obchodní spoleènosti. Podle zpùsobu úèasti na podnikání obchodní spoleènosti, míøe podnikatelského rizika jakož i podle oddìlenosti od majetku obchodní spoleènosti se rozlišují tøi skupiny obchodních spoleèností: n osobní obchodní spoleènosti, n kapitálové spoleènosti, n smíšené spoleènosti. Podstatou osobních obchodních spoleèností je osobní úèast spoleèníkù na podnikání spoleènosti. Spoleèníci osobních obchodních spoleèností mohou jednat jménem spoleènosti


a ruèí neomezenì za její závazky. Osobní úèast na podnikání nalézá svùj výraz i v obchodním jménu spoleènosti, jehož souèástí bývá jméno nebo jména spoleèníkù. Zákon u tohoto typu spoleènosti neukládá kapitálový vklad spoleèníkù. Na rozdíl od osobních spoleèností pøedpokládají kapitálové spoleènosti majetkovou úèast spoleèníkù na podnikání. Zákon jim neukládá osobní úèast na podnikání; jejich povinností ze zákona je pouze pøinést kapitálový vklad podle spoleèenské smlouvy. Spoleèník se tedy podílí na vytváøení základního jmìní, avšak podnikatelskou èinnost ovlivòuje pouze nepøímo, prostøednictvím valné hromady. V tomto pøípadì nejsou dùležité osobní pøedpoklady pro výkon podnikatelské èinnosti, protože jedinou úlohou spoleèníkù je pøinést kapitálový vklad. Výkon podnikatelské èinnosti je svìøen profesionálùm, tj. managementu spoleènosti. Významnou skuteèností je rovnìž nižší míra rizika podnikání pro jednotlivé spoleèníky, které je limitováno výší kapitálového vkladu. Smíšené obchodní spoleènosti (obchodní zákoník napøíklad upravuje komanditní spoleènost) nesou nìkteré znaky osobních a nìkteré znaky kapitálových spoleèností. Jedná se pøedevším o kombinaci osobní úèasti na podnikání, rozsahu ruèení spoleèníkù a povinnost kapitálového vkladu do spoleènosti. Obchodními spoleènostmi podle obchodního zákoníku jsou: n n n n

veøejná obchodní spoleènost, komanditní spoleènost, spoleènost s ruèením omezeným, akciová spoleènost.

Mimo výše uvedených forem podnikání lze podnikat i podle dalších právních pøedpisù. Mùže se jednat napøíklad o investièní fond nebo investièní spoleènost, banku, penzijní fond apod. Zde mimo obecných právních norem platí ještì speciální právní normy, které specifikují nároky na zøízení, provozování a zánik spoleèností. Dále podnikatelé mají možnost využívat rùzné formy sdružování ke spoleènému podnikání. Ty však jsou již na smluvní bázi. Jedná se napøíklad o možnost uzavøení smlouvy o tichém spoleèenství (§ 673–681 obchodního zákoníku). V tomto pøípadì se nejedná o obchodní spoleènost, ale o závazkový vztah mezi podnikateli. Zde odkazujeme na pøíslušné právní normy.

1.3.3 Nové formy obchodních spoleèností Myšlenka nových forem evropských obchodních spoleèností je postavena na snaze usnadnit nadnárodní podnikání v prostøedí Evropské unie, pøeklenout odlišnosti právních øádù upravující podnikání v jednotlivých státech unie. Vzhledem ke skuteènosti, že tyto formy podnikání jsou v našem, ale i evropském právu novinkou, je množství firem, které si tuto právní formu podnikání zvolili, relativnì malé (napø. OKD, SE, Nordea, Koh-i-Noor aj.). Evropské obchodní spoleènosti si mohou zvolit jeden z typù evropské spoleènosti, a to monistickou nebo dualistickou. Typ struktury musí být zakotven ve stanovách dané spoleènosti. Spoleènost s monistickým systémem má vedle valné hromady pouze správní orgán, jejich statutárním orgánem je pøedseda správní rady, který zároveò stojí v èele celé spoleènosti jako generální øeditel. Spoleènosti, které si zvolily dualistický model, mají místo správní rady dozorèí radu a øídicí orgán. Evropské hospodáøské zájmové sdružení (EHZS) patøí mezi nejstarší formu „komunitárních spoleèností“. Právní úprava tohoto typu podnikání je upravena Naøízením Rady


è. 2137/85/EHS. Na toto naøízení bezprostøednì navázala èeská právní úprava v podobì zákona è. 360/2004 Sb., o evropském hospodáøském zájmovém sdružení. EHZS je sdružení obchodních spoleèností, ale i jiných právnických nebo fyzických osob, které mají sídlo v rùzných èlenských státech; jeho cílem není zisk. Podstatou EHZS je zjednodušení podnikatelské èinnosti jeho èlenù. Právní úprava EHZS má na jednu stranu unifikaèní roli v evropském právním øádu, ale souèasnì respektuje i právní rámec jednotlivých èlenských státù a jako takový se v nìkterých èástech odkazuje na národní naøízení (pøíkladem rùznosti v jednotlivých státech je fakt, zda EHZS má nebo nemá v daném státì právní subjektivitu). EHZS se sídlem v Èeské republice patøí mezi obchodní spoleènosti a jsou tedy právnickými osobami založenými za úèelem podnikání, nestanoví-li právo Evropského spoleèenství jinak. Evropská spoleènost, nebo také Evropská akciová spoleènost (Societa Europaea, zkratka SE) je kapitálovou spoleèností, která je upravena naøízením Rady è. ES/2157/2001 o statutu evropské spoleènosti a Smìrnicí Rady 2001/86/ES. Na evropské právo navazuje èeský právní øád provádìcím zákonem è. 627/2004 Sb., o evropské spoleènosti. SE je právnickou osobou. Základní kapitál SE je ve výši minimálnì 120 000 Eur. Vlastníci evropské spoleènosti ruèí do výše upsaného kapitálu. Evropské obchodní spoleènosti mají taxativnì vymezený zpùsob vzniku. Evropské spoleènosti nelze zakládat tzv. na zelené louce, tedy bez toho, že by vznikala nìjakou formou pøemìny z již existujících spoleèností. Formy zakládání evropských spoleèností: n Fúze – slouèení nebo splynutí dvou akciových spoleèností. n Holding – spoleènosti (budoucí dceøiné) poskytnou své akcie nebo podíly k založení mateøské spoleènosti jako SE. Holdingem mùže vzniknout SE jak z akciových spoleèností, tak i ze spoleèností s ruèením omezeným. n Dceøiná spoleènost – spoleènosti a právnické osoby podléhající veøejnoprávní èi soukromoprávní úpravì ze dvou èlenských státù založí dceøinou spoleènost jako SE, nebo SE založí dceøinou spoleènost. n Pøemìna – akciová spoleènost, která má minimálnì po dobu dvou let dceøinou spoleènost v jiném èlenském státì než sama pùsobí, se mùže pøemìnit v SE. Zde je dùležité poznamenat, že v Èeské republice již vzniklo více než 160 tìchto spoleèností; ostatní zemì EU zùstávají ve využívání této formy ponìkud zdrženlivìjší. n Evropská družstevní spoleènost (SCE) je formou obchodní spoleènosti, která je upravena naøízením Rady è. ES 1435/2003, který Èeská republika implementovala do svého právního øádu zákonem è. 307/2006 Sb., o evropské družstevní spoleènosti. SCE mùže být založena alespoò pìti fyzickými osobami èi pìti fyzickými osobami a spoleènostmi dle èl. 48 odst. 2 Smlouvy a jinými veøejnoprávními právnickými osobami, které mají bydlištì v rùzných èlenských státech nebo se øídí právními úpravami minimálnì dvou èlenských státù. Minimální základní kapitál je stanoven na 30 000 Eur. SCE je povinna se zapsat do obchodního rejstøíku, pokud má sídlo na území Èeské republiky. Základním úèelem SCE je dle naøízení Rady „uspokojování potøeb jejích èlenù nebo rozvoj hospodáøských a sociálních èinností, zejména uzavírání smluv se èleny na dodávky zboží èi poskytování služeb nebo na provedení prací takového druhu, který SCE provádí nebo obstarává. Úèelem SCE mùže být rovnìž uspokojování potøeb jejích èlenù výše uvedeným zpùsobem prostøednictvím podpory jejich úèasti na hospodáøských èinnostech v jedné


nebo více SCE nebo vnitrostátních družstvech. SCE mùže svou èinnost vykonávat prostøednictvím dceøiné spoleènosti.“

1.4 Postup pøi zakládání podniku Rozhodne-li se podnikatel, že založí podnik, pak musí, v souladu s platnou právní úpravou, splnit i urèité formální pøedpoklady. Konkrétní postup se liší podle volby právní formy podnikání, kterou si zakladatel zvolí. Podnikatel musí respektovat i nìkteré další skuteènosti, napøíklad povinnosti zakotvené v § 3 obchodního zákoníku, kterou je úprava konkurence. Cílem této úpravy je zabránit spoleèníkùm a èlenùm statutárních orgánù v nepoctivém a spekulativním jednání na úkor spoleènosti, a tím i jednotlivých spoleèníkù. Konkrétnì zákaz konkurence znamená, že spoleèník nebo èlen orgánu spoleènosti se nemùže podílet na tìch formách podnikání, kde ruèí neomezenì, a dále v tìch pøípadech, kdy se jedná o shodu pøedmìtu podnikatelské èinnosti. V zásadì se však bude postup lišit v pøípadì, že se bude jednat o provozování podniku fyzické osoby-živnostníka, nebo právnické osoby, tj. obchodní spoleènosti. V obou pøípadech však podnik musí vyhovìt zákonu o živnostenském podnikání, a proto vìnujeme pozornost nejprve provozování živnosti. Podnikání fyzických a právnických osob se zásadnì liší, a to ze dvou hledisek: 1. Fyzické osoby vystupují ve dvojjediné roli, a to jak v roli podnikatele (kapitálový vklad do podnikání), tak v roli výkonné pracovní síly (vlastní odborná profese vèetnì øízení). Naproti tomu u právnických osob spoleèníci pøinášejí kapitálový vklad, avšak mohou, nebo také nemusejí, ve spoleènosti pracovat. 2. Fyzické osoby – podnikatelé jsou pøímo objektem právních vztahù. U právnických osob do právních vztahù vstupuje pouze spoleènost = podnik, nikoliv spoleèníci tvoøící spoleènost.

1.4.1 Živnost Živnost je definována v živnostenském zákonì jako soustavná èinnost provozovaná samostatnì, vlastním jménem, na vlastní odpovìdnost, za úèelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem (viz § 2 Živnost). Živnostmi nejsou èinnosti vyjmenované v § 3, tj. napøíklad èinnost lékaøù, notáøù, auditorù a daòových poradcù, makléøù, pøírodních léèitelù apod. Živnost mùže provozovat fyzická i právnická osoba; mezi subjekty oprávnìné k provozování živnosti patøí i fyzické osoby se statutem uprchlíka (viz § 5) a dále zahranièní fyzické osoby (mající trvalý pobyt na území ÈR – nejedná-li se o obèana státu Evropské unie nebo státu, s nímž má Èeská republika uzavøenu smlouvu, která tato omezení nepøipouští). Všeobecnými podmínkami k získání souhlasu s provozováním živnosti fyzickými osobami jsou:8 1. dosažení vìku 18 let, 2. zpùsobilost k právním úkonùm, 3. bezúhonnost. 8

http://businessinfo.cz


V pøípadì, že živnostenské oprávnìní je vydáváno právnické osobì, pak výše uvedené všeobecné podmínky musí splòovat odpovìdný zástupce. K 1. 7. 2010 nabývá úèinnosti zákon è. 227/2009 Sb., který v èásti XXI. mìní živnostenský zákon. Uvedenou novelou se zavádí do živnostenského zákona institut „identifikaèního èísla provozovny“ – tímto údajem bude oznaèována každá nová provozovna a podnikatel bude povinen tímto èíslem svoji provozovnu oznaèit. Provozovnám, které byly živnostenskému úøadu oznámeny pøed úèinností zákona, tedy pøed 1. 7. 2010, pøidìlí IÈP Živnostenský úøad do 1. 7. 2011 a podnikatele o tom bude informovat. Další zmìny v živnostenském zákonì se týkají údajù, které poskytuje Ministerstvo vnitra nebo Policie ÈR Živnostenskému úøadu Èeské republiky pro úèely vedení živnostenského rejstøíku. Zvláštní podmínkou k provozování živnosti je odborná nebo jiná zpùsobilost, pokud ji zákon vyžaduje. Vybrané živnosti, jejichž seznam je uveden v naøízení Vlády, musí vykonávat výhradnì osoby odbornì zpùsobilé tak, aby nemohlo dojít k ohrožení zdraví nebo ochrany majetku. Pøekážky provozování živnosti. Živnost nemùže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz, nebo konkurz byl sice již ukonèen, avšak po dobu tøí let po ukonèení konkurzu v pøípadì, že majetek úpadce nepostaèoval k úhradì nákladù konkurzu; živnost nemùže dále provozovat fyzická nebo právnická osoba, vùèi níž byl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku. U tìch fyzických a právnických osob, u nichž byl prohlášen konkurz na majetek a konkurzní øízení nebylo ukonèeno, mùže èinit úkony související se živností jen s písemným souhlasem správce konkurzní podstaty. Dále pak živnost nelze provozovat v pøípadì, že fyzické osobì byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz provozování živnosti a zákaz trvá. Živnostenský zákon rozdìluje živnosti z pohledu odborné zpùsobilosti a dále z hlediska pøedmìtu podnikání následovnì: Z hlediska odborné zpùsobilosti podnikatele(ù): a) Živnosti ohlašovací, mezi nìž patøí: o øemeslné – odborná zpùsobilost pro øemeslné živnosti se prokazuje, není-li v pøíloze è. 1 stanoveno jinak: Ø výuèním listem z pøíslušného tøíletého uèebního oboru nebo jiným dokladem o øádném ukonèení pøíslušného tøíletého uèebního oboru a dokladem o vykonání tøíleté praxe v oboru; Ø vysvìdèením o ukonèení studia pøíslušného studijního oboru støední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tøíleté praxe v oboru; Ø vysvìdèením o maturitní zkoušce v pøíslušném studijním oboru støední odborné školy nebo støedního odborného uèilištì nebo gymnázia s pøedmìty odborné pøípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, nebo Ø diplomem nebo jiným dokladem o absolvování bakaláøského nebo magisterského studijního programu pøíslušné vysoké školy a dokladem o vykonání jednoroèní praxe v oboru; o vázané (seznam v pøíloze è. 2 živnostenského zákona; odborná zpùsobilost je upravena zvláštními pøedpisy – podmínkou je vždy ètyøletá praxe v oboru); o volné (nevyžaduje se prokazování odborné ani jiné zpùsobilosti). b) Živnosti koncesované. Jedná se o živnosti uvedené v pøíloze è. 3 zákona (napøíklad vývoj, výroba zbraní podléhajících registraci, vývoj, výroba støeliva, provozování støelnic,


výroba zubních náhrad, smìnárenská èinnost apod.), kde jsou rovnìž specifikovány požadavky na odbornou zpùsobilost (nutnost vždy ètyøleté praxe v oboru). K tomu, aby fyzická nebo právnická osoba získala živnostenský list, musí nejprve ohlásit živnost u místnì pøíslušného živnostenského úøadu. Náležitosti ohlášení fyzické osoby lze provést elektronicky prostøednictvím JRF formuláøe od 1. 1. 2010 (viz www.zivnosti.eu/jednotny-registracni-formular-pro-fyzickou-osobu): n Jméno, pøíjmení, trvalé bydlištì, státní obèanství (provozuje-li živnost prostøednictvím odpovìdného zástupce, pak se výše uvedené body týkají jeho osoby). n Obchodní jméno a sídlo. n Identifikaèní èíslo. n Pøedmìt a místo podnikání. n Datum zahájení èinnosti. n Údaj, zda bude zamìstnávat zamìstnance. n Provozovna a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu a prostorám pro podnikání. n Doklady o odborné zpùsobilosti a odborné praxi. n Výpis z rejstøíku trestù ne starší 3 mìsícù. Náležitosti ohlášení právnické osoby lze provést elektronicky prostøednictvím JRF formuláøe od 1. 1. 2010 (viz www.zivnosti.eu/jednotny-registracni-formular-pro-právnickou-osobu): n n n n n n n n n n n n n

Obchodní jméno, sídlo, právní forma, statutární orgán. Identifikaèní èíslo. Pøedmìt podnikání. Provozovna. Doba ukonèení podnikání. Doklad o založení právnické osoby (napø. kopie spoleèenské smlouvy). Výpis z rejstøíku trestù odpovìdného zástupce (ne starší 3 mìsícù). Doklad odborné zpùsobilosti odborného zástupce. Doklad o založení nebo zøízení právnické osoby, výpis z obchodního rejstøíku. Doklad o vlastnickém právu k objektu nebo místnostem pro provozování živnosti. Doklad o vlastnickém nebo jiném právu k umístìní organizaèní složky zahranièní osoby. Doklady o skuteènostech prokazujících provozování živnosti prùmyslovým zpùsobem. Prohlášení odpovìdného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s pøevzetím povinností v rozsahu daném tímto zákonem a s uvedením podnikatelù, u nichž je do funkce odpovìdného zástupce ustanoven. Podpis na èestném prohlášení musí být úøednì ovìøen.

Od 1. 10. 2008 mohou žadatelé o podnikání využít výše zmínìný JRF formuláø pro podání bezplatné podání žádosti, novelizace k 1. 1. 2011. Jedná-li se o koncesovanou živnost, pak náležitosti jsou ještì doplnìny ve smyslu zákona pøedevším o doklad odborné zpùsobilosti. V tomto pøípadì pak živnostenský úøad rozhodne o žádosti o koncesi do 60 dnù od momentu splnìní veškerých náležitostí a poté vydá koncesní listinu do 15 dnù od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Živnostenský úøad vede rejstøík9, v nìmž eviduje veškeré druhy živností, které vznikly v jeho pùsobnosti. Mimo výše uvedených skuteèností týkajících se vzniku živnosti se v tomto rejstøíku evidují i takové skuteènosti, jako je pozastavení nebo pøerušení provozování živ-


nosti, prohlášení a zrušení konkurzu, vstup právnické osoby do likvidace a další. Živnostenský rejstøík je veøejným seznamem, do nìhož má právo ve vymezených èástech nahlížet každý a poøizovat z nìj výpisy èi opisy. Živnost mùže na území ÈR provozovat i zahranièní fyzická nebo právnická osoba. Návod lze najít napø. na www.mpo.cz. K zániku živnostenského oprávnìní dochází smrtí podnikatele, zánikem právnické osoby, uplynutím doby, na kterou byl živnostenský list nebo koncesní listina vydány (vìtšinou na dobu neurèitou), výmazem zahranièní osoby z obchodního rejstøíku, stanoví-li tak zvláštní pøedpis a v neposlední øadì rozhodnutím živnostenského úøadu o zrušení živnostenského oprávnìní10. založení živnosti

druh živnosti

volná živnost vázaná živnost

volná živnost do 15 dní

vystavený živnostenský list

splnìní odborné zpùsobilosti

do 15 dní

vystavený živnostenský list

rozhodnutí o žádosti o koncesi

do 15 dní

vystavená koncesní listina

vázaná živnost

koncesovaná živnost

žádost o koncesovanou živnost, splnìní všeobecných podmínek, odborné zpùsobilosti

ohlášení na živnostenském úøadì, za splnìní všeobecných podmínek

do 60 dní

Obr. 1.1 Postup pøi založení živnosti

1.4.2 Postup pøi založení obchodní spoleènosti Postup, který umožòuje vznik obchodních spoleèností, je zøejmý z tabulky 1.4. Nejsložitìjší je založení akciové spoleènosti, kde kromì výše uvedených postupových krokù je nutné navíc uèinit nìkterá další nezbytná opatøení, vyplývající z úpravy obchodního zákoníku èást druhá, díl V oddíl 2 § 162. Zakládají-li spoleènost dva nebo více zakladatelù, uzavírají zakladatelskou smlouvu. Zakládá-li spoleènost jeden zakladatel (mùže to být pouze právnická osoba), podepíše zakladatelskou listinu. Podpisy na smlouvách musí být úøednì ovìøeny.

9 http://business.center.cz/business/urady/zu/rejstrik.aspx 10 Aktuální návod, jak založit živnost, lze nalézt na stránkách Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR http://www.mpo.cz/dokument23559.html


Tab. 1.4 Postupy pøi zakládání obchodních spoleèností Postup

Veøejná obchodní spoleènost

Komanditní spoleènost

Spoleènost s ruèením omezeným

1. Sepsání spoleèenské smlouvy a její podpis všemi spoleèníky. Smlouvu a pravost podpisù je nezbytné notáøsky ovìøit.

ano

ano

ano

2. Základní kapitál. Spoleèníci skládají na penìžní úèet pøíslušnou èástku. (V pøípadì, že se jedná o nepenìžní vklad, je tøeba ocenìní soudním znalcem a pøevod do majetku spoleènosti.)

ne

ne

ano

3. Žádost o výpisy z rejstøíku trestù odpovìdného zástupce spoleènosti a doklad odborné zpùsobilosti.

ano

ano

ano

4. Podání žádosti na místnì pøíslušný živnostenský úøad (øídí se místem provozovny).

ano

ano

ano

5. Žádost o registraci u obchodního rejstøíku.

ano

ano

Zakladatelská smlouva a zakladatelská listina musí obsahovat: a) b) c) d)

obchodní jméno, sídlo a pøedmìt podnikání; navrhovaný základní kapitál (min. 2 mil. Kè, resp. 20 mil. Kè); poèet akcií a jmenovitou hodnotu (event. druhy akcií); upisované vklady jednotlivých zakladatelù – spoleèníkù (spoleèník mùže být fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba; u fyzické osoby se nemùže jednat o osobu, která je již spoleèníkem u dvou spoleèností); e) má-li být použito nepenìžitého vkladu, pak zpùsob a výše ocenìní. Zakládá-li se akciová spoleènost na základì výzvy k upisování akcií, pak ještì navíc musí smlouva nebo listina obsahovat: a) firmu, sídlo a pøedmìt podnikání (èinnosti); b) navrhovaný základní kapitál; c) poèet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, jakož i urèení, zda akcie budou znít na jméno nebo na majitele, popøípadì kolik akcií bude znít na jméno a kolik na majitele; mají-li být vydány akcie rùzných druhù, jejich název a popis práv s nimi spojených, popøípadì údaj o omezení pøevoditelnosti akcií na jméno; d) kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurz, zpùsob a lhùtu pro splacení emisního kurzu a jakým vkladem bude emisní kurz splacen; e) splácí-li se emisní kurz akcií nepenìžitými vklady i urèení pøedmìtu nepenìžitého vkladu a zpùsobu jeho splacení, poèet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež se vydají za tento nepenìžitý vklad; f) alespoò pøibližnou výši nákladù, které v souvislosti se založením spoleènosti vzniknou; g) urèení správce vkladu podle § 60 odst. 1; h) návrh stanov.


Má-li být spoleènost založena na základì veøejné nabídky akcií, je podmínkou platného založení spoleènosti schválení prospektu cenného papíru nebo užšího prospektu cenného papíru Komisí pro cenné papíry. Veøejná nabídka akcií musí obsahovat kromì údajù uvedených též výše: a) místo a dobu upisování akcií, která nesmí být kratší než dva týdny; b) postup pøi upisování akcií, zejména zda úèinnost upisování akcií pøi dosažení nebo pøekroèení navrhované výše základního kapitálu bude posuzována podle toho, kdy k upsání akcií došlo, popøípadì zda bude možno krátit jednotlivým upisovatelùm, kteøí upíší akcie ve stejné dobì, poèet upsaných akcií podle pomìru jmenovitých hodnot jimi upsaných akcií; c) pøipouštìjí-li zakladatelé upisování akcií pøevyšujících navrhovaný základní kapitál, postup pøi takovém upsání; d) urèení, že zájemci mohou splácet emisní kurz akcie pouze penìžitými vklady; e) místo, dobu, popøípadì úèet u banky pro splacení emisního kurzu; f) emisní kurz upisovaných akcií nebo zpùsob jeho urèení; emisní kurz nebo zpùsob jeho urèení musí být pro všechny upisovatele stejný, nestanoví-li zákon jinak; g) zpùsob svolání ustavující valné hromady a místo jejího konání; h) zpùsob tvorby rezervního fondu; i) podmínky výkonu hlasovacího práva. Nikdo nemùže být zproštìn závazku splatit emisní kurz s výjimkou pøípadù, kdy dochází ke snížení základního kapitálu spoleènosti. Proti pohledávce spoleènosti na splacení emisního kurzu není pøípustné zapoètení, ledaže s tím souhlasí valná hromada pøi zvyšování základního kapitálu spoleènosti. Nikomu, kdo se podílel na založení spoleènosti nebo na èinnostech vedoucích k získání oprávnìní k její èinnosti, nelze pøiznat žádnou zvláštní výhodu. Akciová spoleènost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstøíku (http://www.justice.cz).

1.5 Zakladatelský rozpoèet Nedílnou souèástí pøípravných prací spojených se založením podniku je zpracování zakladatelského rozpoètu. Tento krok je tím dùležitìjší, èím vìtší rozmìr podnikatelské èinnosti se pøedpokládá. Hlavní smysl zakladatelského rozpoètu spoèívá v kvantifikaci a specifikaci finanèních zdrojù, které budou sloužit nejen k úhradì administrativních aktù spojených se založením, avšak zejména s vytvoøením vìcných pøedpokladù výroby nebo poskytování služeb. Mimo to musí být podnikatel pøipraven na poèáteèní fázi „hladu“, kdy spoleènost sice bude již fungovat, avšak nebude mít zajištìn pøíliv likvidních prostøedkù, neboť od okamžiku výroby do doby úhrady prvních faktur uplyne urèitá doba, po kterou musí profinancovat nákup materiálu, uhradit energii, mzdy pracovníkù, zaplatit za spoje apod. K tomu, aby se podnikatel vyhnul eventuálnímu neúspìchu již na samém poèátku podnikatelské èinnosti, je úèelné pøipravit zakladatelský rozpoèet, který obsahuje veškeré aspekty spojené s financováním. Jedná se zvláštì o posouzení: 1. pøedpokládaného rozsahu výnosù, nákladù a zisku (viz kap. 3), 2. potøebného rozsahu dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku jakož i nezbytného rozsahu jednotlivých složek obìžných aktiv potøebných v poèáteèní fázi podnikání vèetnì specifikace zdrojù krytí (viz kap. 2),


3. propoètu oèekávané výnosnosti podniku jako celku, výnosnosti vlastního kapitálu jakož i dalších propoètù návratnosti celého zámìru (viz též hodnocení investièních akcí v kapitole 8). Pøedpokládané výnosy, náklady a zisk se propoètou na základì rozpoètù (viz kap. 9). Východiskem bude pøedpokládaný objem prodeje ve fyzických jednotkách, oèekávaná úroveò cen. Analogicky se provede propoèet nákladù (v rozdìlení na náklady pøímé napø. podle plánových kalkulací a náklady režijní vypoètené podle oèekávaných nákladù na provoz dílny, prodejny apod.); zjistí se náklady na údržbu, dopravu a ostatní èinnosti. Pokud možno se tyto propoèty provádìjí variantnì, a to minimálnì ve variantì pesimistické, optimistické a realistické. Dùležitou souèástí výchozích úvah je i sestavení oèekávaného toku penìžní hotovosti (cash flow). Dále se podnikatel musí zabývat otázkou správného stanovení nejen celkové výše, ale i potøebné struktury majetkových èástí vytváøejících vìcné pøedpoklady pro výkon podnikatelské èinnosti. Jedná se o nákup pozemkù, budov, strojù a zaøízení apod. Tento soubor vìcných majetkových èástí vytváøí urèitou výrobní kapacitu. K tìmto úvahám je nezbytné zaøadit i problém odpisové politiky. Nedílnou souèástí majetku je i složka obìžných aktiv, pøedevším zásob. Ty rovnìž vytváøejí pøedpoklad pro bezporuchový výrobní proces. Jde o to, nalézt správnou hranici mezi potøebnou výší z pohledu technického a technologického a souèasnì i z pohledu minimalizace vázaných zdrojù v tìchto majetkových èástech (k tomu viz kap. 6). Podnikatel se musí rozhodnout, z jakých zdrojù bude výše uvedené majetkové èásti financovat, zda z vlastních nebo cizích, ze zdrojù krátkodobých nebo dlouhodobých. Tato rozhodnutí na poèátku rozhodujícím zpùsobem ovlivní míru rizika spojenou s podnikáním. Sestavování rozpoètù výnosù, nákladù a zisku, jakož i rozpoèet majetku a zdrojù krytí probíhá souèasnì a èasto se nìkolikrát opakuje. Jestliže má podnikatel sestaveny výše uvedené rozpoèty, mùže pøistoupit k propoètùm základních charakteristik rentability (ROE, ROI apod. viz kap. 9). V zásadì by mìlo platit, že podnikatel má prostøednictvím zamýšleného projektu dosáhnout minimálnì takovou výnosnost vlastního kapitálu, jakou lze dosáhnout investováním do jiných stejnì rizikových zámìrù, event. vyššího výnosu, než by dosáhl v penìžním ústavu pøi nejvýhodnìjším termínovaném uložení penìz. Pro celkové posouzení založení podniku mùžeme použít bìžné postupy hodnocení efektivnosti investic, napøíklad metodu èisté souèasné hodnoty, vnitøního výnosového procenta, dobu návratnosti (podrobnìji viz kap. 5 a KISLINGEROVÁ [2]). Pøíklad Zøízení prodejny Podnikatel hodlá investovat do nákupu prodejny. Rozhodl se podnikat na základì zákona o živnostenském podnikání. Má potøebné zkušenosti v oboru; prodejna je výhodnì umístìna. Aukèní cena prodejny èiní 5 mil. Kè. Podnikatel podle dosavadních výsledkù usuzuje, že dosáhne prùmìrné denní tržby ve výši 60 tis. Kè, obchodní marži (rabat) 20 %. V prodejnì bude pracovat 6 zamìstnancù s prùmìrnou mìsíèní mzdou 7 tis. Kè (od 1. 1. 2011 min. 8000 Kè), zdravotní a sociální pojištìní èiní 20 % z mezd, spotøeba energie a otop za mìsíc 17 tis. Kè, ostatní náklady 4200 Kè mìsíènì. Pøedpokládá, že v mìsíci bude 25 prodejních dnù. Dále podnikatel zøídí pojištìní provozovny, které èiní 60 tis. Kè za rok a je hrazeno 2× roènì.

Založení podniku n 43 Podnikatel v souèasné dobì disponuje èástkou 300 tis. Kè, má tichého spoleèníka s kapitálem 150 tis. Kè (smlouva na 30% úrok) a úvìr od banky na pìt let s úrokovou mírou 12 %. Podnikatel bude plátcem danì z pøíjmu fyzických osob ve smyslu zákona o dani z pøíjmu ve výši 15 %. Rozpoèet potøebného kapitálu (v Kè) Poøizovací cena prodejny Nákup zboží za mìsíc Mzdy zamìstnancù (6 × 7000)

5 000 000 1 200 000 42 000

Zdravotní a sociální pojištìní Energie a otop Ostatní náklady

8 400 17 000 4 200

Pojištìní (1. splátka)

30 000

Celkem

1 302 600

Rezerva 10 %

130 260

Potøeba provozního kapitálu

1 432 860

Poèáteèní potøeba kapitálu celkem Zdroje kapitálu (v Kè) Vlastní kapitál Tichý spoleèník

6 432 860 300 000 150 000

Potøebný úvìr Celkem Rozpoèet výnosù a nákladù (v Kè) Tržby (60 000 × 300) – Nákup zboží Obchodní rozpìtí (rabat) – Mzdy – Zdravotní a sociální pojištìní – Spotøeba energie a tepla – Pojištìní – Ostatní náklady – Úroky

5 982 860 6 432 860 18 000 000 14 400 000 3 600 000 504 000 100 800 204 000 60 000 50 400 717 943

Celkem náklady

1 637 143

Zisk pøed zdanìním

1 967 857

Daò z pøíjmu fyzických osob (15 %)

294 429

Zisk po zdanìní Rozdìlení pøíjmù (cash flow) Zisk po zdanìní Odpisy (náklady pøíštích období) Splátka úvìru Tichý spoleèník Pro potøeby podnikatele Oportunitní mzda podnikatele (20 000 x 12) Úrok z vlastního kapitálu (10,5 %)

1 668 428 1 668 428 1 000 000 1 196 572 45 000 1 425 828 240 000 26 700

Po odpoètu oportunitních nákladù èistý výsledek podnikání 1 159 128

44 n Manažerská ekonomika Závìr: Pøíjem podnikatele (zisk a odpisy) èiní 2 668 428 Kè. Jestliže vezmeme v úvahu, že do podnikání bylo nutno vložit 6 432 860 Kè, pak doba splacení (pay back period) èiní 2,41 roku. Ze zisku však musí podnikatel splácet jistinu úvìru, která byla rovnomìrnì rozvržena, tj. 1 196 572 Kè, vyplatit odmìnu tichému spoleèníkovi (30 % z èástky 150 000 Kè). Z toho vyplývá, že pro vlastní potøebu podnikatele zbývá 1 425 828 Kè. Je však nutné pøihlédnout i ke skuteènosti, že podnikatel pøišel o dosavadní mzdu ve výši 20 000 Kè za mìsíc a úrok z investovaného kapitálu. Mzda a ušlý úrok tvoøí oportunitní náklady podnikatele. Zohledníme-li tyto oportunitní náklady v odmìnì podnikatele, pak dostaneme èástku 1 159 128 Kè jako odmìnu za podnikatelskou èinnost, a to vèetnì podnikatelského rizika, které podnikatel musí pøi podnikání podstoupit. Je nyní na podnikateli, zda tuto odmìnu považuje za dostateènou èi nikoliv. Pro úplnost snad jen poznámku, že v tomto pøípadì pro jednoduchost nebylo pøihlíženo k faktoru èasu, který vysvìtlíme v kapitole 8.

Shrnutí Podnik je hospodáøskou jednotkou, v níž jsou zhotovovány a prodávány vìcné statky a služby. Založení podniku pøedchází dùkladná pøíprava a posouzení všech možností a rizik s tímto spojených. Hlavní pozornost smìøuje podnikatel zejména k peèlivému zvážení, zda zamýšlený zámìr zajistí v delším èasové horizontu výnosnost a prosperitu. Posuzuje i otázku nejvhodnìjší právní formy pro podnikání; rozhoduje se pøedevším podle nárokù na rychlost založení, rozsahu vlastního kapitálu, poètu zakladatelù, rizika apod. Rozhodne-li se podnikatel pro realizaci svého zámìru a založí podnik, je oznámen vznik nového podniku v živnostenském rejstøíku a eventuálnì i v obchodním rejstøíku a následnì i v obchodním vìstníku.

Klíèová slova Podnik l podnikatel l živnost l obchodní spoleènost l osobní obchodní spoleènost l kapitálová obchodní spoleènost l evropská spoleènost l evropská akciová spoleènost l evropská družstevní spoleènost l spoleèník l zakladatel l živnostník l živnostenský list l koncese l ruèení l oprávnìní k øízení l zveøejòovací povinnost l oznámení o založení podniku l danì v EU l zakladatelský rozpoèet.

Otázky 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Vysvìtlete pojem podnik, charakterizujte jeho hlavní znaky. Vyjmenujte rozhodující èinnosti, které bezprostøednì souvisejí se založením podniku. Na základì kterých kritérií se rozhoduje podnikatel pro urèitou právní formu podnikání? Definujte živnost. Jaké živnosti znáte? Jmenujte hlavní právní formy obchodních spoleèností a uveïte jejich klíèové znaky. Uveïte, kolik ekonomických subjektù a v jaké struktuøe existuje v Èeské republice a jaký byl vývoj za posledních 15 let.


8. Specifikujte význam zakladatelského rozpoètu v rozhodování o založení firmy. 9. Vysvìtlete pojem IPO. 10. V èem spatøujete úlohu kapitálového trhu v Èeské republice?

Literatura 1. 2. 3. 4. 5.

KISLINGEROVÁ, E.: Podnik v èasech krize. Grada Publishing, Praha 2009. KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. 3. vydání. C. H. Beck, Praha 2010. SCHOLLEOVÁ, H.: Ekonomické a finanèní øízení pro neekonomy. Grada Publishing, Praha 2008. SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. 5. vydání. C. H. Beck, Praha 2010 WÕHE, G. a Kislingerová, E.: Úvod do podnikového hospodáøství. C. H. Beck, Praha 2007. ISBN 978-80-7179-897-2.

Taxation Trends in the European Union. Europen Union. ISBN 978-92-79-15801-8. Zákon o úèetnictví Zákon o živnostenském podnikání Naøízení Rady è. ES 1435/2003 ze dne 22. 7. 2003 o statutu evropské družstevní spoleènosti Internetové zdroje: http://www.info.mfcr.cz/ares/ares.html http://www.justice.cz http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regist_ekonomickych_subjektu http://rzp.mpo.cz http://www.businessinfo.cz/Default.asp?MainPage=pub/pubFullView.asp&pubNews ID=3614&forNewsID=3614&PubTreeID=1000164 http://www.sec.cz/script/web/Form.asp http://ec.europa.eu http://ec.europa.eu/internal_market/company/epc/index_en.htm

KAPITOLA 2

Majetková a kapitálová výstavba podniku

Manažerská ekonomika 5., aktualizované a doplnìné vydání

Recommend Documents