9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Podniková ekonomika

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Podniková ekonomika

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Rovná daň v ČR a na Slovensku – dopady na narovnání příjmů

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Říjen/2011

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Renata Valentová / PE25

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Marta Dykovská

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/-a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Datum a místo: 20.3. 2011

_____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU

Rovná daň v ČR a na Slovensku – dopady na narovnání příjmů The flat tax in Czech Republic and in Slovak Republic – implication for balancing of income

Autor: Renáta Valentová

Souhrn Bakalářská práce “Rovná daň v ČR a na Slovensku – dopady na narovnání příjmů” se věnuje velmi aktuálnímu tématu rovné daně. Je rozdělena na dvě části. První úvodní část je teoreticko-metodologická a věnuje se historii daní, stručnému výkladu základních pojmů, které jsou v souvislosti s tématem zmiňovány. Na přehled a třídění jednotlivých daní navazuje seznámení s teorií rovné daně podle amerických ekonomů profesora R. E. Halla a profesora A. Rabushky, její fungování v reálné ekonomice je pak představeno v druhé části - analyticko/aplikační. Tato část je věnována především zavedení rovné daně na Slovensku a plánované daňové reformě v České republice s vyhodnocením jejích reálných dopadů, dále pak rozborem pozitivního a negativního vlivu této daně na ekonomiku státu.

Summary Thesis "Flat tax in the Czech and the Slovak Republic – the impacts for settlement of income" deals with an actual topic of the flat tax. The publication consists of two parts. The introductory theoretical and methodological part focuses on the history of taxation, and provides a brief explanation of basic terms, relating to the subject. The next part brings the survey and classification of taxes, and is following by the explanation of the theory of flat taxes, represented by U.S. economists, Professor R.E. Hall and Professor A. Rabushka. The operation of this theory in the real economy is presented in second, analytical-implicational chapter. This section is devoted to the flat tax in the Slovak Republic and to the planned tax reforms in the Czech Republic, with analyzing of their real impacts, as well as their positive or negative effects to the national economy.

Klíčová slova: Daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daňová reforma, daňové břemeno, daňový subjekt, daňový systém, předmět daně, rovná daň, sazba daně.

Keywords: Value added tax (VAT), individual tax rate, corporate tax rate, tax reform, tax burden, tax subject, tax system, object of tax, flat tax, income tax rate, object of the tax, tax bur.

JEL Classification: H210 – Taxation and Subsidies: Efficiency; Optimal Taxation H240 – Personal Income and Other Nonbusiness Taxes and Subsidies; includes inheritance and gift taxes H250 - Business Taxes and Subsidies including sales and value-added (VAT)

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teoreticko-metodologická část práce ........................................................................... 3 2.1 Historie daní........................................................................................................................... 3 2.2 Základní pojmy ...................................................................................................................... 6 2.2.1

Daň

............................................................................................................................... 6

2.2.2

Daňový subjekt ................................................................................................................. 6

2.2.3

Poplatník ........................................................................................................................... 6

2.2.4

Plátce ............................................................................................................................... 7

2.2.5

Předmět daně .................................................................................................................... 7

2.2.6

Základ daně....................................................................................................................... 7

2.2.7

Zdaňovací období ............................................................................................................. 8

2.2.8

Sazba daně ........................................................................................................................ 8

2.2.9

Daňové břemeno ............................................................................................................... 9

2.3 Třídění daní ............................................................................................................................ 9 2.4 Daně a jejich podíl v ekonomice České republiky............................................................... 11 2.5 Teorie rovné daně ................................................................................................................ 11 2.5.1

Rovná daň osobní ........................................................................................................... 14

2.5.2

Rovná daň z podnikání ................................................................................................... 14

2.5.3

Ostatní daně .................................................................................................................... 15

3 Analytická/aplikační část ........................................................................................... 16 3.1 Rovná daň v reálné ekonomice – obecně............................................................................. 16 3.2 Zavedení a fungování systému rovné daně v Evropě .......................................................... 16 3.3 Slovensko a rovná daň ......................................................................................................... 19 3.3.1

Daň z příjmů ................................................................................................................... 21

3.3.2

Daň z přidané hodnoty .................................................................................................... 24

3.3.3

Ostatní daně .................................................................................................................... 25

3.3.4

Dopady rovné daně na Slovensku................................................................................... 25

3.4 Česká republika a rovná daň ................................................................................................ 26 3.4.1

Daň z příjmů ................................................................................................................... 28

3.4.2

Daň z přidané hodnoty .................................................................................................... 34

3.4.3

Ostatní daně .................................................................................................................... 36

3.4.4

Dopady rovné daně na narovnání příjmů v České republice .......................................... 36

3.5 Pozitivní a negativní vliv systému rovné daně – politické a ekonomické důsledky ............ 39

Závěr ............................................................................................................................... 42 Literatura ......................................................................................................................... 44 Přílohy ............................................................................................................................. 48

Seznam zkratek DPH

Daň z přidané hodnoty

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

Seznam tabulek Tabulka 1 Sazby daně z příjmů a daně z přidané hodnoty v zemích EU v roce 2011 ................ 18 Tabulka 2 Příklad výpočtu čisté mzdy na Slovensku.................................................................. 22 Tabulka 3 Vývoj HDP na Slovensku v letech 2001 – 2010 v procentech (meziroční změny) ... 26 Tabulka 4 Rozsah daňových přiznání na Slovensku ................................................................... 26 Tabulka 5 Slevy na dani z příjmů fyzických osob ...................................................................... 30 Tabulka 6 Srovnání čistých mezd v letech 2011 aţ 2013 ........................................................... 37 Tabulka 7 Srovnání čistých ročních příjmů OSVČ v letech 2011 aţ 2013................................. 38 Tabulka 8 Rozsah daňových přiznání v České republice............................................................ 38

Seznam grafů Graf 1 Lafferova křivka (podle Artura B. Laffera) ....................................................................... 5 Graf 2 Podíl daní na příjmu veřejného rozpočtu 2009 (v mil. Kč) ............................................. 11 Graf 3 Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v letech 1993 -2004 na Slovensku .......... 24 Graf 4 Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v letech 2003 - 2010 v ČR ...................... 34 Graf 5 Sazba daně z přidané hodnoty a její vývoj od roku 1993 ................................................ 35

Seznam obrázků Obrázek 1 Daňová soustava Slovenské republiky po 1. 1. 2004 ................................................ 20 Obrázek 2 Daňová soustava České republiky k 1.1.2011 ........................................................... 28

1 Úvod Jedna ze základních otázek v ekonomické teorii i praxi je zdanění. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o redistribuci významné části prostředků mezi státní a soukromou sférou, dotýká se kaţdého z nás. Aktuální otázkou není jenom vlastní míra zdanění, ale i její případná progrese. V novodobé historii v našich i ostatních zemích převládalo progresivní zdanění. Na začátku tisíciletí pronikly do veřejné debaty otázky související se zavedením rovné daně. Inspirací pro ekonomy byla pravděpodobně popularita a expanze rovné daně v rozvíjejících se ekonomikách východního bloku. Rozšiřování počtu ekonomik na východ od našeho prostředí, v nichţ byla rovná daň aplikována, vyvrcholilo v roce 2004, kdy byla rovná daň zavedena na Slovenku, tedy v zemi, jeţ tvořila s Českou republikou ještě relativně nedávno jeden územněsprávní celek. Kromě Slovenska systémy rovné daně fungují od 90. let minulého století v některých zemích převáţně východní Evropy: Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Rusku, Ukrajině, Srbsku, Slovensku, Rumunsku, Gruzii, Makedonii a dále pak i na Normanských ostrovech a v Hong Kongu. Za neustálé inspirace z okolního prostředí, ke kterému se připojila politická situace v ČR po volbách v roce 2006, kdy po dlouhém vyjednávání utvořila vládu pravice byla určitá forma rovné daně u zdanění příjmu fyzických osob ve formě super hrubé mzdy zavedena. Debata o rovné dani je aktuální i v tomto okamţiku. V době vzniku této práce (počátek roku 2011) je zřejmé, ţe ani nadcházejí období, nepřinese niţší křehkost politické situace – pravicová vládní koalice není navzdory své síle v poslanecké sněmovně pevná. Ani ekonomická situace nedovoluje udrţet veřejné rozpočty na stejné míře výdajů jako dříve bez daňové reformy a faktického zvýšení zdanění. Otázka rovné daně a její úpravy nebo zachování proto zůstává stále otevřena. Pro vytvoření si názoru na tuto otázku můţe poslouţit i předkládaná práce, která otevírá široké moţnosti vytvoření vlastního názoru na toto tolik diskutované téma dnešní doby.

1

Práce si klade za cíl analyzovat systém rovné daně a její celkový dopad na ekonomiku v ČR a na Slovensku. Vychází z daňové teorie a praktické zkušenosti s jejím zavedením. Pozornost je věnována především dani z příjmu fyzických osob, kde bylo ve 20. století trendem progresivní zdanění. Dalším tématem je srovnání daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Předmětem zkoumání této bakalářské práce bude dále zavedení a fungování systému rovné daně z příjmu fyzických osob, které můţe podle některých názorů představovat spravedlivější a solidárnější daňový systém. Detailnímu zkoumání budou podrobeny zejména nejčastěji uváděné výhody rovného zdanění, jako je sníţení nerovnosti mezi daňovými poplatníky, zjednodušení daňové legislativy a zamezení daňovým únikům. Nedílnou součástí práce je také zhodnocení ekonomicko-politických důsledků zavedení rovné daně a popis obecných zásad a poţadavků na tento daňový systém, zároveň zahrnuje i pohled na země EU, kde jiţ systém rovné daně funguje. Dalším předmětem zkoumáním bude pohled na rovnou daň představující sníţení daňového zatíţení příjmů na jedné straně a zároveň vytvářející předpoklady ke zvyšování daňového zatíţení spotřeby na straně druhé. Úvodní část práce se věnuje především historii daní, daňovým principům a daňovým teoriím, následně i teoretickému vymezení základních pojmů, týkajících se daňové problematiky. Je zde definována daň, její funkce a roztřídění podle různých hledisek Analytická část práce je věnována rovné dani v reálné ekonomice a zavedení rovné daně v EU, především zavedení rovné daně na Slovensku a úvahami v ČR, dále pak rozborem negativního i pozitivního vlivu této daně na ekonomiku státu. Práce vychází i z teorie rovné daně podle amerických ekonomů Roberta E. Halla a Alvina Rabushky, podle níţ zavedení této daně přináší obrovské ekonomické výhody a která je i modelem, na jehoţ základě byly započaty mnohé seriózní ekonomické diskuse o skutečných daňových reformách.

2

2 Teoreticko-metodologická část práce Práce se zaměřuje na problematiku rovné daně. Aby mohlo být toto téma lépe pochopeno, je třeba nejdříve obecného seznámení s historií daní a definic některých daňových pojmů, které jsou v této souvislosti zmiňovány.

2.1 Historie daní Daňová teorie prošla od dob starověku a středověku, kdy začala vznikat v rámci filozofie a teologie, dlouhým vývojem. V prvopočátcích byly daně příjmem panovníka, vybírány nepravidelně v naturální podobě a měly charakter příleţitostného příjmu státní pokladny. Mezi hlavní příjmy státního rozpočtu patřily i válečné kořisti. Daně slouţily především k zajištění prostředků na krytí mimořádných výdajů - válečných, či spojených s chodem panovníkova dvora. První ucelené soustavy daní spadají do období liberalismu, kdy začaly mít daně charakter pravidelných plateb, tvořily hlavní zdroj příjmů státního rozpočtu a byl uplatňován princip prospěchu, vznikla tzv. směnná teorie daňová1, podle níţ jsou daně protihodnotou za sluţby poskytované jedincům státem. V 17. století tuto teorii poprvé definoval anglický filozof Thomas Hobbes. V 18. století pak mezi první myslitele, kteří vysvětlovali povahu a funkci daní, patřili Francois Quesnay (francouzský fyziokrat), Adam Smith a David Ricardo (angličtí klasičtí ekonomové), kteří jsou povaţováni za zakladatele ekonomie jako vědy. O rozvoj daňové teorie jako takové se zaslouţil především A. Smith (1723 – 1790), představitel tzn. politické ekonomie, objevitel a zastánce proslulé „neviditelné ruky trhu“, zaloţené na svobodném jednání jednotlivce, spontánním řádu se svobodu, konkurencí a dělbou práce. Své ekonomické učení vyloţil ve své knize „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“ (An Inquiary into the Nature and Cause of the Wealth of Nations).2 A. Smith formuloval také čtyři daňové kánony,

které

vyjadřují

zásadu

spravedlnosti,

určitosti,

pohodlnosti

placení

a efektivnosti.3 Výsledkem Smithových úvah byl i návrh na daňový systém obsahující

1

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 33.

2

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 33.

3

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 33

3

několik různých daní – tzv. daňový pluralismus4 (soustava daní, jako návod pro hospodářskou politiku státu). Na dílo Adama Smitha navazovali a dále rozvíjeli další ekonomové 19. století jako např. anglický politický ekonom David Ricardo (1772-1823), tvůrce klasické teorie daňového přesunu5. John Stuart Mill (1806 -1873). Dále zastánce principu platební schopnosti6 a progresivního zdanění u daně dědické- John Stuart Mill ( 1806-1873). Za největšího ekonoma 20. století je pak povaţován John Maynard Keynes (18831946), zakladatel nové rozpočtové teorie, který své myšlenky publikoval v knize „Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz“. J. M. Keynes se tak stal zakladatelem keynesiánství, směru, který prosazuje intervence státu do ekonomiky a podporu investic. Tato nová teorie zdanění vznikla v době velké hospodářské krize koncem 20. a počátkem 30. let 20. století, jako východisko z krize, které spočívalo v odstranění neţádoucího přetlaku úspor nad investicemi7. V 60. a 70. letech 20 století se ukázalo, ţe dlouhodobě uplatňovaná keynesiánská hospodářská politika vedla k inflaci a vznikl tak nový směr, tzv. neokonzervatismus a nová daňová teorie – teorie strany nabídky. Tato teorie je v oblasti zdanění makroekonomicky vyjádřena známou „Lafferovou křivkou“ (viz Graf 1), demonstrující závislost daňového výnosu na daňové sazbě - při nízkých daňových sazbách roste daňový výnos státu s růstem sazby, ale od určitého bodu (Lafferům bod) se rostoucí funkce mění v klesající. Pokud jsou daňové sazby příliš vysoké, jsou jedinci odrazování od práce a úspor a dávají přednost volnému času a spotřebě.8

4

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 35.

5

Teorie daňového přesunu – daň, která je uloţena ze zákona jednomu subjektu, je placena ve skutečnosti jiným subjektem (např.

6

Princip platební schopnosti (berní způsobilosti) – je definován jako nutnost nastolit daňovou povinnost na základě principu rovné

7

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 39.

8

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 40.

daňový přesun z prodávajícího na kupujícího v závislosti na pruţnosti nabídky a naopak). oběti. Daňová spravedlnost spočívající ve stejné dani pro všechny, i kdyţ nemají stejné příjmy.

4

Graf 1 Lafferova křivka (podle Artura B. Laffera)

Zdroj: Vítek, L.: Daňová teorie a politika, prezentace VŠE 2010.

V praxi je pouţití tohoto spojení závislosti daňového výnosu na výši daňové sazby spojováno s pojmem „reaganomika“9, která znamenala velké změny v daňové legislativě USA a prosazení plošného sníţení sazeb daní z příjmů. Hospodářská politika administrativy amerického presidenta R. Reagana je většinou charakterizována jako restriktivní monetární politika se snahou o vyrovnaný rozpočet, omezení vládních regulací a sniţování daňového zatíţení. Efekt Lafferovy křivky byl zřetelný i v české ekonomice od konce 90. let, kdy začalo postupné sniţování sazby daně z příjmů (viz Příloha 6). Současná daňová teorie vychází z poznatků obecné ekonomie a finanční vědy, uplatňuje prvky neokonzervatismu i keynesiánství a daním připisuje stejné funkce, jaké plní oblast veřejných financí: funkci alokační, redistribuční a stabilizační10. Kubátová definuje jednotlivé funkce daní následovně: Alokační funkce se uplatňuje tehdy, kdy trţní mechanismy nejsou schopny zajistit efektivnost v alokaci zdrojů. Daně mohou tento nedostatek korigovat a alokovat 9

ZAJÍČEK, M.: Reaganomika bez pověr a iluzí. Respekt [online]. 14. 06. 2004, 2004, 6, [cit. 2011-03-19]. Dostupné z WWW: .

10

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 41.

5

prostředky tam, kde by se jich nedostávalo. Příčiny trţního selhání jsou – existence externalit a nedokonalá konkurence, existence veřejných statků a statků pod ochranou. Redistribuční funkce vychází z toho, ţe rozdělení důchodů a bohatství, vzniklé fungováním trhu, je z hlediska veřejného mínění nespravedlivé. Daně mají za úkol přesunout část důchodů a bohatství směrem od bohatších k chudším a zajišťovat tak solidárnost členů společnosti. Stabilizační funkce souvisí s hospodářskou politikou státu. Díky této funkci dochází ke zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice v zájmu zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Vyuţití této funkce je závislé na konkrétní ekonomické politice státu.

2.2 Základní pojmy 2.2.1 Daň Daň je podle Kubátové definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností.11

2.2.2 Daňový subjekt Daňový subjekt je fyzická nebo právnická osoba, která je podle daňového zákona povinna odvádět nebo platit daň. Kaţdá daň ji vymezuje samostatně. Daňové zákony rozlišují dva typy daňových subjektů –poplatník a plátce. S oběma subjekty se setkáváme u nepřímých daní, u daní přímých daní pouze s poplatníkem.

2.2.3 Poplatník Poplatníkem můţe být fyzická i právnická osoba, která je vţdy vymezena příslušným daňovým zákonem. Pro kaţdou daň existuje poplatník tam, kde je povinnost vybrat

11

KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2, str. 16.

6

a odvést daň uloţena plátci. U daně z přidané hodnoty je ve skutečnosti poplatníkem konečný spotřebitel a zákon tak definuje pouze plátce.

2.2.4 Plátce Plátcem daně je fyzická nebo právnická osoba, která odvádí správci daně vybranou nebo sraţenou daň od poplatníků. Tato povinnost je plátcům dána jednotlivými zákony. Daň se např. vybírá na základě zahrnutí daně do ceny prodávaného zboţí či poskytované sluţby a na druhé straně dochází i ke sraţení daně v souvislosti s výplatou mezd nebo dividend.

2.2.5 Předmět daně Předmětem daně je ta skutečnost, na kterou se daň váţe a je podrobena zdanění. Předmětem daně můţe být důchod (příjem), majetek, spotřeba, převod práv apod. Některé daně svůj předmět zdanění přímo obsahují v názvu, např. daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, daň z nemovitosti, daň dědická, daň z přidané hodnoty, atd.

2.2.6 Základ daně Základem daně je předmět, který můţe být vyjádřen v měrných nebo peněţních jednotkách (kus, metr čtvereční, litr, Kč apod). Od způsobu vyjádření v těchto jednotkách se pak odvíjí typ pouţité sazby daně. Základem daně můţe být stavová veličina (např. u daně z nemovitostí a základ daně se zjišťuje podle stavu k určitému dni, nebo toková veličina, kdy se základ daně určuje za celé zdaňovací období (např. daň z příjmů fyzických nebo právnických osob, daň z přidané hodnoty).12

12

Sagit.cz [online]. 19.3.2011 [cit. 2011-03-29]. Daňové pojmy. Dostupné z WWW: .

7

2.2.7 Zdaňovací období Zdaňovací období je časové období, za které se stanoví základ a výše daně. Můţe jím být kalendářní měsíc, kalendářní rok, hospodářský rok apod. Zdaňovací období je stanoveno pro kaţdou daň podle příslušného daňového zákona. U daní vybíraných nepravidelně, nelze zdaňovací období stanovit, nastává určitou událostí (např. u daně dědické, darovací a daně z převodu nemovitostí).13

2.2.8 Sazba daně Sazba daně je algoritmus, kterým se stanoví velikost konkrétní daně konkrétního daňového subjektu ze základu daně. Sazbu daně vţdy upravuje příslušný daňový zákon. Dělíme je podle typu na procentní a pevné. Procentní sazba vyţaduje, aby byl základ daně vyjádřen v peněţních jednotkách. Procentní sazby jsou: -

lineární - stále stejná sazba bez ohledu na výši základu daně (v ČR např. u daně z příjmů fyzických i právnických osob, daně z přidané hodnoty, daně z převodu nemovitostí),

-

progresivní - sazba daně roste s růstem základu daně (tzn. čím vyšší základ daně, tím vyšší je daň nejen absolutně, ale i relativně). V praxi se pouţívá sazba klouzavě progresivní, tzn. sazba neroste se zvýšením základu daně o kaţdou peněţní jednotku (korunu), ale po určitých pásmech s tím, ţe vyšší sazbou je vţdy zdaněna pouze ta část základu daně, která přesahuje hranici pásma ( v ČR např. u daně dědické, daně darovací.)

Pevná sazba je stanovena v penězích (v Kč) na objemovou jednotku základu daně, tzn. základ daně není vyjádřen v penězích, ale v objemových jednotkách (kusech, kilogramech, litrech, metrech apod.). Pevná sazba je typická pro spotřební daně, zčásti téţ pro daň z nemovitostí.

13

Sagit.cz [online]. 19.3.2011 [cit. 2011-03-29]. Daňové pojmy.. Dostupné z WWW: .

8

Sazby daně se dále dělí na jednotné a diferencované. Jednotná sazba je taková, která je stejná pro všechny druhy předmětu daně (v ČR např. u daně z nemovitostí). Diferencovaná sazba se liší podle druhu předmětu daně (např. dvě sazby daně z přidané hodnoty), popř. podle daňového subjektu (např. daň dědická a daň darovací podle příbuzenského vztahu).14

2.2.9 Daňové břemeno Daňové břemeno představuje podíl zaplacených daní a povinných odvodů na celkovém příjmu jednotlivce nebo firmy. Efektivnost daňového systému je závislá na přímých a nepřímých administrativních nákladech15 a na velikosti nadměrného daňového břemene, které je skrytým druhem nákladu spojeným s daňovým systémem a sniţující efektivnost ekonomiky.

2.3 Třídění daní Daně je moţné třídit podle různých hledisek, např. podle funkce – alokační, redistribuční nebo stabilizační. Nejzákladnějším rozlišením v soustavě daní České republiky je podle vazby na důchod (příjem) poplatníka – na daně přímé a nepřímé (viz Příloha 1). 1. Daně přímé – daně, které hradí poplatník ze svého příjmu nebo majetku, není moţné je přenést na jiný subjekt: -

daně z příjmů - daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů fyzických osob.

-

daně majetkové - daň z nemovitostí, daň silniční, daň dědická a darovací, daň z převodu nemovitostí.

14

Sagit.cz [online]. 19.3.2011 [cit. 2011-03-29]. Daňové pojmy. Dostupné z WWW:

15

Přímé administrativní náklady jsou spojené s daněmi na straně veřejného sektoru, do jejich výčtu patří veškeré náklady státní

. správy na organizaci daňového systému, výběr daní, evidenci a kontrolu poplatníků atd. Tyto náklady jsou poměrně snadno zjistitelné. Nepřímé administrativní náklady nese soukromý sektor. Mezi ně patří čas a peníze poplatníků vynaloţené na administrativu spojenou s daňovým přiznáním,účetní evidencí, náklady na daňové poradce, právníky atd. Tyto náklady se dají pouze odhadnout, nelze je snadno vyčíslit. Se sloţitostí daňového systému všechny tyto náklady rostou.

9

2. Daně nepřímé – daně, které nedopadají na jejich nositele přímo formou daní, ale nepřímo a to tak, ţe jsou zahrnuty v ceně zboţí a sluţeb. Plátce tuto daň přenáší prostřednictvím ceny na poplatníka: -

daň z přidané hodnoty,

-

daně spotřební - daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z tabákových výrobků, daň z tabáku a tabákových výrobků.

-

ekologická daň,

-

clo.

3. Další platby charakteru daně: -

pojistné na sociální zabezpečení - pojistné na důchodové pojištění, pojištění na nemocenské pojištění,

-

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

-

pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

4. Místní poplatky charakteru daně: -

poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,

-

poplatek za uţívání veřejného prostranství,

-

poplatek ze psů,

-

poplatek z provozování výherních automatů,

-

atd.

Klasifikace OECD Pro účely statistického zpracování se daně dále rozdělují podle klasifikace OECD do šesti hlavních skupin a dalších podrobnějších podskupin. Třídění slouţí pro porovnávání údajů mezi jednotlivými zeměmi. 1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 2000 Příspěvek na sociální zabezpečení

10

3000 Daně z mezd a pracovních sil 4000 Daně majetkové 5000 Daně ze zboţí a sluţeb 6000 Ostatní daně.

2.4 Daně a jejich podíl v ekonomice České republiky Největším zdrojem pro státní rozpočet jsou platby pojistného na sociální zabezpečení, jak vyplývá z následujícího grafu. Sociální pojištění dnes tvoří rozhodující podíl daňových výnosů téměř ve všech zemích OECD. Druhým největším veřejným příjmem jsou nepřímé daně – daň z přidané hodnoty a spotřební daň. Přímé daně mají stabilní podíl na celkových daňových výnosech, i kdyţ daňové sazby daní z příjmů v posledních letech výrazně klesají. Majetkové daně mají v České republice zanedbatelný význam. Graf 2 Podíl daní na příjmu veřejného rozpočtu 2009 (v mil. Kč)

Zdroj: MFČR (data k 20.3.2011). Veřejné rozpočty 2009.

2.5 Teorie rovné daně V různých diskusích o rovné dani se její zastánci i odpůrci často chovají, jako kdyby představovala nové, zvláštní a nestandardní zdanění. Z hlediska historie ekonomických

11

teorií je rovná daň normální a standardní model. Kaţdý platí stejný podíl ze svého příjmu bez ohledu na výši příjmu, a proto se rovná daň někdy nazývá proporcionální daní. Rovné daně fungovaly celá staletí. Příjem se zdaňoval příslušnou sazbou daně a pokud byl příjem X-krát vyšší, daň byla také o příslušné X vyšší. Systém tzv. progresivního zdanění se objevil aţ po první a druhé světové válce, kdy nestabilní ekonomická situace vyţadovala nestandardní zdanění příjmů z důvodu získání peníze na obnovu zničených zemí. Např. v době 2. světové války byla v Německu mezní hranice progrese na 94%. Srovnatelná sazba byla i v 50. letech v USA, a to 91%16. Postupnou stabilizací ekonomik se začala i jednotlivá daňová pásma sniţovat. V současné době je stále mnoho evropských zemí s progresivním zdaněním, které znamená rozdělené zdanění na několik pásem s tím, ţe daňové zatíţení roste s výdělkem. V souvislosti s rovnou daní, bychom vlastně ani neměli mluvit jako o nástupu rovné daně, ale spíše o návratu rovné daně. Někteří ekonomové obecně rovnou daň povaţují za spravedlivější, efektivnější a jednodušší způsob zdanění. Myšlenku rovné daně začali na počátku osmdesátých let 20. století opět propagovat američtí ekonomové z Hoover institutu na Stanfordské Univerzitě – profesor Robert Hall17 a profesor Alvin Rabushka18. Teorie rovné daně podle R. Halla a A. Rabusky je vlastně jednoduchá a zároveň radikální, znamená zdanění všech typů příjmů jen jednou, tj. bez opakovaného zdanění a jednotnou sazbou. Tato teorie se dodrţuje všechna tři kritéria daňové politiky – jednoduchost, spravedlnost a efektivnost.19 Jednoduchost podle této studie spočívá ve zrušení daňových zápočtů, odečitatelných poloţek a úlev, kromě nezdanitelného minima na osobu, manţela/manţelku a děti. Jednoduchost zdanění tak sniţuje byrokracii, která spočívá v komplikovaném a časově náročném systému nesoucí značné administrativní náklady. Spravedlnost v této studií zase spočívá v takovém přístupu ke zdanění, kde je osobní příjem i zisk firem zdaňován pouze jednou. Příkladem osobního příjmu jsou mzdy,

16

ŠUSTER, M. : Progresivní zdanění servírované jako rovná daň. Peníze.cz : Liberální institut [online]. 6.10.2005, [cit. 2011-0320]. Dostupný z WWW: .

17

Stranford University [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: .

18

Stranford University [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: .

19

BASHAM, P. a kol., překl. MACH, P.: Rovná daň - principy a otázky. Praha. CEVRO, 2001. 107 s. strana 11 – 12.

12

platy, důchody. Příjmy zdaňované na úrovni firmy jsou např. úrokové výnosy, příjmy z dividend, kapitálové příjmy. Tím je uplatněn tzv. princip horizontální spravedlnosti – lidé se stejným příjmem nesou stejné daňové břemeno. Zároveň je zajištěn i tzv. princip vertikální spravedlnosti – čím více poplatníků vydělává, tím více platí na daních. Efektivnost je v pojetí této daňové teorie chápána jako změna systému zdanění příjmů na systém zdanění spotřeby. Spotřební daní je zatíţen příjem, který se pouţívá ke spotřebě, ne příjem, který je uspořen. Zdanění spotřeby je tak jedním z nejefektivnějších způsobů získání daňového příjmu a vytváření úspor k investování. Podle Halla a Rabushky má rovná daň pouhé tři parametry, kterými jsou základ daně, nezdanitelné minimum a jednotná sazba daně.20 Rovná daň podle této teorie na rozdíl od progresivního zdanění pozitivně ovlivňuje ekonomický růstu, napomáhá k rychlejšímu růst příjmů i ţivotní úrovně, motivuje k práci, zvyšuje podnikatelské aktivity a vede k tvorbě kapitálu a investic. Současné daňové systémy bez rovné daně zahrnují několik daňových pásem, sazeb, slev, různých odpočtů na dani, které mohou působit nepřehledně a sloţitě. Daňové přiznání v systému rovné daně by mohlo být velmi zjednodušené a tím by se sníţily i nepřímé administrativní náklady spojené se sloţitostí daně ve formě času a peněz vynaloţených na vyplnění stávajících daňových přiznání. Sloţitost a nepřehlednost můţe mít i řadu negativních důsledků spočívajících v nespravedlnosti a vytvářet tak prostředí pro daňové úniky ve formě „výhod“ sníţení daňové povinnosti nepoctivým poplatníkům, kteří se snaţí vyhnout dani, kterou pociťují jako nespravedlivou. Zavedení jedné daně by tedy znamenalo nejen administrativní úspory, ale i zprůhlednění daní a tak i větší spravedlnost pro všechny. Koncepce Halla a Rabusky je tedy zaloţena na 3 hlavních pilířích: -

všechny příjmy jsou zdaněny pouze jednou, co nejblíţe u zdroje a stejnou nízkou sazbou (doporučená sazba je 19%),

20

ŠIROKÝ, J.: Daňová teorie s praktickou aplikací. 1. vydání. C.H. Beck, 2003. 252 s. ISBN 80-7179-413-9, str. 116.

13

-

daňový systém je jednoduchý a náklady na jeho provoz nízké. Daňové přiznání jednotlivců a firem má velikost strany A5 (viz příloha 2) a jeho vyplnění trvá několik minut,

-

sociálně nejslabší domácnosti daně neplatí, pokud jejich příjmy nedosáhnou určité minimální úrovně, tzn. existuje základní individuální odčitatelná poloţka – nezdanitelné minimum.

Tato koncepce rovné daně z příjmů představuje systém, kde jsou příjmy rozděleny na příjmy fyzických osob (rovná daň osobní, jedná se o daň ze mzdy a penzí) a příjmy právnických osob (rovná daň z podnikání a daň z ostatních příjmů). Daňová sazba je pro obě daně stejná.

2.5.1 Rovná daň osobní Rovná daň osobní obsahuje osobní nezdanitelné minimum v pevné výši a základní odčitatelnou poloţku na vyţivovanou osobu – dítě, manţelku. Ostatní daňové úlevy typu různých zápočtů a slev jsou nepřípustné. Naproti tomu se nedaní výnosy z prodeje osobního majetku ani kapitálové příjmy (úroky z vkladů, dluhopisů, dividendy, kapitálové zisky atd.), které jinak představuje duplicitní zdanění. Rovná daň osobní je díky osobnímu nezdanitelnému minimu mírně progresivní. Osobní nezdanitelné minimum umoţňuje jednotlivci vydělat určitý objem příjmu, který nepodléhá zdanění dani z příjmů. Zavedením rovné daně osobní se nepředpokládá negativní dopad na nízkopříjmové skupiny, a naopak minimální dopad na střední vrstvu a pozitivní dopad na osoby s nejvyššími příjmy.

2.5.2 Rovná daň z podnikání Rovná daň z podnikání představuje komplexní daň z podnikání pro všechny druhy příjmů mimo mzdy a penze. Předmětem této daně jsou všechny výnosy z podnikání – zisky korporací, různé honoráře, výdělky OSVČ21, příjmy z pronájmu bytových

21

Osoby samostatně výdělečně činné a osoby vykonávající svobodné povolání.

14

i nebytových prostor. Sazba daně je samozřejmě také stejná a nízká jako u rovné daně osobní. Základ rovné daně z podnikání se stanovuje jako rozdíl mezi hrubými trţbami podniku z prodeje jeho produktů, sluţeb, majetku a náklady, které jsou vynaloţeny na výrobu či nákup těchto produktů, včetně mezd a hmotného investičního majetku. Zahrnutí celé investice do nákladů jiţ v roce pořízení je jedním z klíčových prvků rovné daně z podnikání, který odstraňuje komplikovaný systém odpisů a nemůţe tak docházet ke sporům, zda se jedná o investici či běţnou spotřebu. Roste tak návratnost kapitálu a v důsledku znehodnocování reálné výše odpisů v čase se skrytě nezvyšuje daňové břemeno firem. Tzn. nemůţe dojít k situaci, kdy firma účetně vykazuje zisk a vzniká jí tak daňová povinnost, přitom ve skutečnosti je v důsledku pořízení investice ve ztrátě. Ztráta se v systému rovné daně započítává do dalších let. Další velkou změnou je vyloučení splátek úroků. Úrokový výnos jiţ nepodléhá zdanění na úrovni jednotlivců, protoţe je zdaněn na úrovni firem jako podnikatelský příjem.

2.5.3

Ostatní daně

Dalším přínosem rovné daně podle Halla a Rabushky je, ţe převádí systém zaloţený na zdanění příjmů na systém zdanění spotřeby, který je nejefektivnějším způsobem získání daňových příjmů. Spotřební daň se v podstatě uvaluje na všechen příjem, který je spotřebován, tzn. na příjem, který není uspořen, ale utracen. Vyloučení úspor (investic) v systému rovné daně umoţňuje eliminovat vysoké zdanění výnosů z úspor a tím vytváří i motivaci k vyššímu spoření a tvorbě kapitálu. Princip rovné daně by mohl být uplatněn i na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a dále také na daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty představuje systém s jednou sazbou, do které splynou základní i sníţená daňová sazba. Relativní ceny zůstávají nezměněné, nedochází tak k jejich deformaci a ţádné zboţí ani sluţby nejsou zvýhodňovány před ostatními. Daň se tak stává efektivnější a jednodušší.

15

3 Analytická/aplikační část 3.1 Rovná daň v reálné ekonomice – obecně Forma zdanění v zemích Evropské unie je různorodá. Např. u osobní důchodové daně, jak z hlediska zohledňování sociálních aspektů poplatníka (počet vyţivovaných dětí, invalidita), buď ve formě nezdanitelných částí základu daně nebo odpočitatelných poloţek od základu daně či přímo slevou na dani, tak z hlediska počtu daňových pásem a daňových sazeb. Např. v počtu daňových pásem je značná rozdílnost, kdy nacházíme 17 daňových pásem u Lucemburska a jedinou sazbu v Bulharsku, České republice, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Rumunsku a na Slovensku.22 Výše daňové sazby je rovněţ rozdílná (viz Tabulka 2). Nejvyšší míra zdanění je v Nizozemsku (52%), Dánsku (51%) a Belgii (50%). Nejniţší je naopak v Bulharsku (10%), České republice a Litvě (15%). Nejniţší horní sazba daně z příjmu fyzických osob je v zemích, kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu. Z členských zemí Evropské unie je rovná sazba daně z příjmu fyzických osob v Bulharsku (10 %), Estonsko (21 %), Litvě (20 %), Lotyšsku (26 %), Slovensku (19 %), Rumunsku (16 %) a Česku (15 %).

3.2 Zavedení a fungování systému rovné daně v Evropě V současné době se v Evropě stále častěji diskutuje o rovné dani. Rovná daň je poměrně rozšířená především ve státech východní Evropy, kde se tento systém podařilo úspěšně aplikovat. Jedná se především o státy bývalého Sovětského svazu, kde byla hlavním důvodem zřejmě snaha nastartovat vysoký hospodářský růst. První zavedlo v roce 1994 rovnou daň Estonsko tím, ţe nahradilo tři daňové sazby za jednu ve výši 26 % a v následujících letech postupně tuto daňovou sazbu sniţovalo aţ na současných 21%. Následovalo Lotyšsko a Litva s nynější 15% sazbou. V roce 2001 se přidalo Rusko s 24% sazbou daně, v roce 2003 Ukrajina a Srbsko. Na Slovensku byla rovná daň zavedena v roce 2004 s 19% sazbou, ve stejném roce i v Gruzínsku, o rok později

22

ŠIROKÝ, J.: Daně v Evropské unii - praktická ekonomická příručka. 4. akt. vydání Praha, LINDE, 2010, 351 s. ISBN 978-807201-799-7, str. 61 – 62.

16

v Rumunsku, na Ukrajině. Na Islandu byla zavedena také, jako v první větší západní zemi Evropy, v roce 2007. Myšlenka rovné daně má i silnou politickou podporu v České republice, kde byla prosazena rovná daň u daně z příjmů fyzických, osob v roce 2008 se sazbou 15%, ale jedná se spíše o kompromisní řešení, které pracuje s jedinou sazbou daně z příjmů u fyzických osob, ale ztrácí jednoduchost jediné odčitatelné poloţky. Ve vyjmenovaných státech existuje několik druhů rovné daně, vţdy je aplikována jen na některou daň. Nejčastěji na daň z příjmů právnických osob a na daň z příjmů fyzických osob a i tak bývají obě sazby rozdílné. Méně časté je toto uplatnění na daň z přidané hodnoty. O tzv.: „true flat tax“ lze hovořit pouze v případě Slovenska. Nejdéle fungující systém rovné daně mimo Evropu je zaveden od 40. let dvacátého století na Normanských ostrovech a v Hongkongu.

17

Tabulka 1 Sazby daně z příjmů23 a daně z přidané hodnoty v zemích EU v roce 2011

Země Belgie Británie Bulharsko ČR Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko

Fyzické osoby 50 40 10 15 51 21 30 40 41 43 30 20 26 38 32 35 45 52 32 42 50 16 40 19 41 45 25

Právnické osoby 33 28 10 19 25 21 26 33,33 12,5 27,5 10 15 15 21 19 35 15 25,5 19 25 25 16 25 19 20 30 26,3

DPH základní DPH snížená sazba sazba 21 12 a 6 20 5 20 7 20 10 25 20 9 23 13 a 9 19,6 5,5 a 2,1 21 13,5 a 4,8 20 10 a 4 15 5 21 9a5 22 12 15 12, 9, 6 a 3 25 5 18 8 19 7 19 6 23 7, 3 23 13 a 6 20 12 a 10 24 9 23 13 a 6,5 20 10 20 8,5 18 8a4 25 12 a 6

Zdroj: European Commission (data k 1.1.2011)24.

23

Sazba daně je uvedena pro nejvyšší daňovou skupinu..

24

Europa, portál Evropské unie [online]. 2011. [cit. 2011-03-20]. Http://ec.europa.eu/index_cs.htm. Dostupné z WWW: .

18

3.3 Slovensko a rovná daň Rovná daň byla na Slovensku zavedena 1. 1. 2004 s jednou daňovou sazbou 19%. Tato sazba nahradila dosavadních 21 způsobů zdanění příjmů a to jak u příjmů fyzických a právnických osob, tak i pro daň z přidané hodnoty. Reforma přinesla změny i v oblasti spotřebních a majetkových daní. Myšlenka reformy daňového systému na Slovensku vznikla, podobně jako koncepce rovné daně od Halla a Rabushky, reakcí na nepřehlednost, komplikovanost a nespravedlnost daňového systému. Nový systém si kladl za cíl tyto nedostatky a deformace odstranit, zdanit všechny druhy příjmů stejně, a tím docílit maximální moţné míry spravedlnosti. Z pohledu daňového břemene koncepce daňové reformy sledovala přesun daňového zatíţení z přímých daní na daně nepřímé, které jsou z hlediska výběru daní jednodušší. Výsledkem reformy bylo sníţení váhy přímých daní. Z hlediska makroekonomického přinesla daňová reforma i pozitivní efekty pro podnikatelské prostředí, jelikoţ selektivní daňová politika, zvýhodňující některá odvětví nebo typy podnikatelských subjektů, byla nahrazena plošnou daňovou politikou, vytvářející obecně příznivé podmínky pro podnikání a investice. Zdaněním všech druhů a výšek zisků stejně, měla daňová reforma za cíl dosáhnout maximální moţné spravedlnosti, naprosté neutrality, zjednodušení a účinnosti. Jak uvádí Ministerstvo financí Slovenské republiky na svých internetových stránkách:25 - Rovná daň dává Slovensku skutečnou komparativní výhodu. - Rovná daň není stejná daň. - Rovná daň znamená rovnost šancí. - Rovná daň je jednodušší. - Rovná daň zdaňuje aţ po nezdanitelném minimu. - Rovná daň nejvíce dodrţuje principy zdanění. - Rovná daň zdaňuje přesně jednou. 25

Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. Fakty, ktoré hovoria za daňovú reformu. 2005. [cit. 2011-03-27]Dostupné z WWW: .

19

- Rovná daň zachovává progresivitu zdanění. - Rovná daň umoţňuje paušální zdanění. - Rovná daň sniţuje prostor pro daňové úniky a spekulace. - Rovná daň zrychluje hospodářský růst. - Rovná daň je v souladu s mezinárodním právem, Ústavou a Programovým prohlášením vlády. Zavedením jedné sazby se Slovensko liší od ostatních zemí, které rovnou daň rovněţ zavedly, ale ţádná z nich nemá sazbu daně z přidané hodnoty na úrovni sazeb právnických a fyzických osob. Slovenská daňová reforma byla doprovázena i poměrně razantní

reformou

sociálního

zabezpečení,

důchodovou

zdravotnictví. Obrázek 1 Daňová soustava Slovenské republiky po 1. 1. 2004

Přímé daně Daň z příjmů Daň z příjmů fyzických osob a právnických osob Majetkové daně Daň z nemovitosti Daň z motorových vozidel Nepřímé daně Všeobecná spotřeba Daň z přidané hodnoty Specifická spotřeba Spotřební daň z lihu Spotřební daň z piva Spotřební daň z vína Spotřební daň z tabáku a tabákových výrobků Spotřební daň z minerálních olejů Zdroj: Ministerstvo financií Slovenskej republiky (data k 27. 3. 2011).

20

reformou

a reformou

3.3.1

Daň z příjmů

Reforma daňového systému měla za následek ukončení platnosti zákona č. 366/1999 Z.z. o daniach z príjmov a byl přijat nový zákon č. 595/2003 Z.z. o dani z prijmov, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2004. Stal se tak klíčovým pilířem daňové reformy. Původní zákon byl několikrát novelizován a tak nabýval i na objemu slov, obsahoval 90 výjimek, 19 poloţek, které nebyly součástí základu daně, 66 osvobození a 37 sazeb daně.26 Nový zákon zjednodušil legislativu zdaňování příjmů, odstranil veškerá ustanovení o daňových úlevách a zavedl jednotnou 19 % sazbu pro fyzické i právnické osoby. Byly zrušeny

všechny

výjimky,

speciální

reţimy

a osvobození

od

daně,

které

znepřehledňovaly daňový systém a vytvářely prostor pro daňové úniky. Byla jasně definována pravidla pro výpočet základu daně.

3.3.1.1 Daň z příjmů fyzických osob Zavedením rovné daně se výrazně změnilo zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z podnikání. Jediná sazba rovné daně nahradila dosavadní pěti pásmové zdanění se sazbami 10%, 20%, 28%, 35% a 38%. Nezdanitelné minimum bylo navýšeno z 38 760 SK na 80 832 SK. Radikální změna přinesla několik výhod. Zachovala si progresivní povahu efektivních sazeb daně. Všechny příjmy fyzických osob do výšky 1,6 násobku ţivotního minima měsíčně (tzv. hranice chudoby na Slovensku), byly osvobozeny od daně. Pro jednotlivce s příjmy pod touto hranicí zůstala daň nulová. 27 Základem daně u zaměstnance je nyní jeho mzda sníţená o odvody na zdravotní a sociální pojištění a nezdanitelné minimum. Nezdanitelné části základu daně jsou omezeny na dvě – na poplatníka a na manţelku/manţela, resp. tři, pokud zahrneme i příspěvky na doplňkové důchodové pojištění. Výše nezdanitelného minima se vypočte jako 19,2 násobek ţivotního minima

26

Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. Podklad k Daňovej reforme. 4. 7. 2005. [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW:

27

Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. Podklad k Daňovej reforme. 4. 7. 2005. [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW:

. .

21

platného k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. Pro rok 2011 je roční nezdanitelné minimum ve výši 3 559,30 EUR.28 Nově od 1. 1. 2011 není moţné uplatnit nezdanitelnou část základu daně na poplatníka, případně na jeho manţelku, která nemá vlastní příjem v případě, nemá-li poplatník tzv. aktivní příjem (tzn., ze zaměstnání, podnikání či jiné výdělečné činnosti). Nezdanitelnou část základu daně nelze uplatnit oproti tzv. pasivním příjmům (např. příjmům z pronájmu, kapitálovým příjmům a ostatním příjmům).29 Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí 4 % na zdravotním pojištění a 9,4 % na sociálním pojištění. Zaměstnavatel za svého zaměstnance odvádí 10 % na zdravotním pojištění a 25,2 % na sociálním pojištění. Tabulka 2 Příklad výpočtu čisté mzdy na Slovensku

Hrubá mzda

758 EUR

Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4%)

30,32 EUR

Sociální pojištění placené zaměstnancem (9,4%)

71,25 EUR

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (10%)

76,00 EUR

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25,2%)

191,00 EUR

Nezdanitelná poloţka na poplatníka

335,48 EUR

Záloha na daň z příjmu fyzických osob (19%) Čistá mzda

60,99 EUR 595,44 EUR

Mzdové náklady zaměstnavatele

1 025,00 EUR

Zdroj: Štatistický úrad Slovenskej republiky (data k 31.12.2010).

28

Podnikam.SK : Dane a odvody [online]. Nové legislatívne zmeny v zdaňovaní príjmov sa týkajú všetkých. 14.12.2010. [cit. 201103-27]. Dostupný z WWW: .

29

Fučík & partneři s.r.o. : auditoři, daňoví poradci [online]. CICÁKOVÁ, I.; ŠTENCLOVÁ, P.: Změny daňových pravidel od 1. 1. 2011 na Slovensku. 12.2.2011. [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: .

22

Příklad daňové povinnost zaměstnance na Slovensku je uveden v tabulce 3. Pro výpočet je pouţita průměrná výše mzdy, která roku 2010 činila 758 €. Bezdětný, svobodný zaměstnanec na Slovensku pobírající průměrnou hrubou měsíční mzdu 758 € má čistou mzdu 595,44 €. Čistá mzda u průměrné mzdy na Slovensku činí 78,55 % z hrubé mzdy (celkové odvody činí 21,45 %). Náklady zaměstnavatele činí 1 025 €. Nový zákon přinesl i několik klíčových změn pro fyzické osoby – podnikatele, kteří si ze svého hrubého příjmu mohou odečíst tzv. paušální výdaj 25% z dosaţených příjmů. Poplatník, který vykonává pouze řemeslnou činnost si můţe uplatnit výdajový paušál ve výši 40% (od 1.1.2011).30 Výdajové paušály nemohou uplatnit plátci daně z přidané hodnoty a také ti, kdo účtují v soustavě podvojného účetnictví.

3.3.1.2 Daň z příjmu právnických osob Sazba daň z příjmu právnických osob dosahovala před reformou 25%, došlo tedy ke sníţení o šest procentních bodů. Sníţení daňového zatíţení na Slovensku se projevilo na přílivu zahraničních investic a vytvoření nových pracovních míst, tím došlo k postupnému sniţování nezaměstnanosti, která v současné době krize zaznamenává mírný vzrůst. Byla zavedená nová pravidla pro odpisování hmotného a nehmotného majetku, pro uplatnění daňové ztráty i pro daňovou uznatelnost nákladů. V případě odpisování hmotného a nehmotného majetku byl sníţen počet odpisových skupin z pěti na čtyři,31 z důvodu podpory investování a i z důvodu dlouhé odpisové lhůty v některých případech neodpovídaly skutečné míře fyzického a morálního opotřebení. Nový daňový systém zavedl systém jednorázového zdanění investic a kapitálových příjmů a to mělo za následek zrušení daně z dividend. Kapitálový příjem je zdaněn jen jednou, a to při zdanění zisku společnosti.

30

Fučík & partneři s.r.o. : auditoři, daňoví poradci [online]. CICÁKOVÁ, I.; ŠTENCLOVÁ, P.: Změny daňových pravidel od 1. 1. 2011 na Slovensku. 12.2.2011. [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: .

31

§ 27 a § 28 zákona č. 595/2003 Z.z., o dani z prijmov.

23

Graf 3 Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v letech 1993 -2004 na Slovensku 50%

45%

45%

40%

40%

Sazba

35%

29%

30% 25%

25% 19%

20%

výše sazby

15% 10% 5% 0% 1993

1994

2000

2002

2004

Rok

Zdroj: Ministerstvo financií Slovenskej republiky (data k 27. 3. 2011).

3.3.2

Daň z přidané hodnoty

Jedním z hlavních bodů slovenské daňové reformy bylo sjednocení daňových sazeb u daně z přidané hodnoty. Nový zákon č. 222/2004 Z. z., o dani z pridanej hodnoty nahradil dvě doposud dané sazby, základní ve výši 20% a sníţenou ve výši 14%, za jednou sazbou ve výši 19%. Zavedení rovné daně u daně z přidané hodnoty přineslo zvýšení cen hlavně u zboţí a sluţeb, v minulosti podléhající sníţené sazbě. Jednalo se převáţně o základní potraviny, léky, energie, stavební práce, knihy, noviny, časopisy. Zavedení jedné sazby znamenalo zjednodušení systému výběru daně, sníţení administrativní náročnosti pro poplatníky i správce daně a hlavně zamezení různých spekulativních snah, které umoţňovala existence dvou sazeb. V roce 2007 však slovenská vláda opět schválila sníţení sazby daně z přidané hodnoty na léky a vybrané zdravotní pomůcky; v roce 2008 pak na učebnice a tiskárenské potřeby. Od 1. 1. 2011 došlo k další změně zákona o dani z přidané hodnoty. V rámci opatření zaměřených na sníţení schodku veřejných financí se dočasně zvýšila základní sazba daně z přidané hodnoty z 19% na 20%. Zvýšení základní sazby je podle slovenské vlády dočasné, a to dokud schodek veřejných financí neklesne pod úroveň 3% HDP. Sazba

24

DPH ve výši 10% na vybrané zdravotnické zboţí a knihy zůstává i v roce 2011 zachována.32

3.3.3

Ostatní daně

Součástí slovenské daňové reformy bylo také zrušení daně z převodu nemovitostí, darovací daně a dědické daně. Důvodem ke zrušení těchto daní byl jejich nízký výnos, tím pádem porušení principu účinnosti. Dále došlo ke změně ve struktuře místních daní, která se týkala jak daně z nemovitostí, silniční daně tak místních poplatků, a tím se posílila fiskální pravomoc obcí v oblasti místních daní.

3.3.4

Dopady rovné daně na Slovensku

Zavedení rovné daně na Slovensku mělo celkově pozitivní dopad na rozvoj ekonomiky země. Reforma výrazně přispěla k zefektivnění a zjednodušení daňového systému, odstranila výjimky a zvláštní reţimy a nastavila jednotnou rovnou daň, zvýšila produktivitu práce, sníţila strukturální nezaměstnanost, dopomohla přílivu zahraničních investic a pozitivně ovlivnila růst HDP. Vývoj HDP je patrný z následující tabulky, propad v roce 2009 je následkem celosvětově nepříznivé ekonomické situace Sníţení daně z příjmů fyzických osob přineslo výhody pro poplatníky s niţšími a zároveň i vyššími příjmy, zvláště rodinám s dětmi, na druhou stranu znevýhodnila středně příjmovou skupinu svobodných a bezdětných. Výsledkem reformy bylo i sníţení reálných příjmů příjemců sociálních dávek, kteří nemají práci. Podle zprávy OECD33 je současný slovenský daňový systém povaţován za konkurenceschopný hlavně kvůli vysokému stupni účinnosti, transparentnosti a země je tak povaţována za jednu z nejúspěšnějších zemí OECD s vysokým ekonomickým růstem.

32

Fučík & partneři s.r.o. : auditoři, daňoví poradci [online]. CICÁKOVÁ, I.; ŠTENCLOVÁ, P.: Změny daňových pravidel od 1. 1. 2011 na Slovensku. 12.2.2011. [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW: .

33

OECD [online]. 2005 [cit. 2011-03-29]. Slovakia's introduction of a flat tax as part of wider economic reforms. Dostupné z WWW: .

25

Tabulka 3 Vývoj HDP na Slovensku v letech 2001 – 2010 v procentech (meziroční změny)

Období 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 1. čtvrtletí 4,8 -5,7 9,7 9,3 7,1 4,9 4,2 5,6 3,9 1,6 2. čtvrtletí -5,5 7,3 8,5 8,1 8,8 2,9 5,3 2,6 2 3. čtvrtletí -4,9 6,8 10,8 8 7,3 7,5 3,4 7,8 2,9 4. čtvrtletí -2,6 1,6 13,5 10,6 5,6 5,5 4,9 4 7,3 Zdroj: Štatistický úrad Slovenské republiky (data k 1. 3. 2011).

Podle teorie rovné daně by zavedením této daně mělo dojít také ke sníţení administrativních nákladů a tím i zjednodušení daňových přiznání. Aktuální formuláře k dani z příjmů tomu však nenasvědčují. Daňová přiznání jsou stále velmi obsáhlá, a nutí daňové poplatníky prostudovat velké mnoţství stran. K ideálu velikosti pohlednice, podle teorie Halla a Rabushky, má reálný stav na Slovensku zatím daleko. Tabulka 4 Rozsah daňových přiznání na Slovensku

Typ daňového přiznání k dani z příjmů

Počet stran Počet stran pokynů k daňového přiznání daňovému přiznání

Fyzické osoby - závislá činnost

6 stran

6 stran

Fyzické osoby - závislá činnost a OSVČ

10 stran

6 stran

Právnické osoby

9 stran

6 stran

Zdroj: Ministerstvo financií Slovenské republiky (data k 1. 1. 2011).

3.4 Česká republika a rovná daň V novodobé historii České republiky došlo k řadě reforem, které byly vyvolány, jak nerůznějšími faktory uvnitř ekonomiky, ať uţ šlo o ryze ekonomické příčiny, sociologické nebo politické, tak i důsledkem tlaku vnějšího prostředí, zejména okolních států. Ke změnám daňové legislativy došlo po pádu komunismu ve stovkách případů, ale za daňové reformy lze povaţovat pouze následující etapy vývoje: 34

34

Údaje čerpány ze stránek Ministerstva financí ČR. Dostupné z WWW: .

26

1991 – 1993 zavedení standardního daňového systému trţní ekonomiky – zavedení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, oddělení sociálního pojištění od daní z příjmů, sjednocení zdanění všech forem podnikatelských subjektů a jednotlivců, sniţování zdanění právnických osob. 2003 – 2004 implementace legislativy Evropské unie – vstup České republiky do Evropské unie – nový zákon o dani z přidané hodnoty a nový zákon o spotřebních daních. 2005 – 2006 změna daňové incidence – zvýšení progresivity daňového systému – zavedení slev na dani z příjmů fyzických osob, daňového bonusu, změna úrovní nominální sazby daně z příjmů fyzických osob. 2008 rychlá fáze přizpůsobení daňového systému v rámci konsolidace veřejných rozpočtů – sníţení nominální sazby daně z příjmů právnických osob, zavedení principu zdanění tzv. superhrubé mzdy, zavedení všeobecného maximálního vyměřovacího základu, zrušen progresivního systém zdanění u fyzických osob a nahrazen jednotná rovnou sazbou, zavedení ekologických daní. 2009 -2011

modernizace daňového systému – nové zákony o přímých daních – nová

koncepce přímých daní, nejrozsáhlejší novela zákona o dani z přidané hodnot, nový zákon upravující správu daní – daňový řád. V dnešní situaci ne příliš stabilního státního rozpočtu a nevelkého ekonomického růstu České republiky se stále více ekonomů, politiků, analytiků a odborné veřejnosti staví za reformu daňového systému. Existuje spousta dílčích návrhů, jak současný mechanismus daní změnit nebo alespoň upravit ve prospěch ekonomické efektivnosti a jednoduchosti daňového systému. Nahrazení existujících několika sazeb jednou sazbou je sice důleţitou daňovou reformou, která ale nemění daňový systém zásadním způsobem, tak jako rovná daň, jelikoţ neodstraňuje dvojí zdanění některých příjmů.

27

Obrázek 2 Daňová soustava České republiky k 1.1.2011

Přímé daně Daň z příjmů Daň z příjmů fyzických osob a právnických osob Majetkové daně Daň z nemovitostí Daň silniční Daň dědická a darovací Daň z převodu nemovitostí Nepřímé daně Všeobecná spotřeba Daň z přidané hodnoty Specifická spotřeba Spotřební daň z lihu Spotřební daň z piva Spotřební daň z vína a meziproduktů Spotřební daň z tabáku a tabákových výrobků Spotřební daň z minerálních olejů Ekologická daň Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (data k 1.1.2011).

3.4.1

Daň z příjmů

Daně z příjmů fyzických a právnických osob v České republice upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který je kaţdoročně několikrát novelizován. Ministerstvo financí i nadále plánuje další změny v systému daní. Zatím došlo k radikální změně na bázi rovné daně u zdaňování příjmů fyzických osob, kdy byla v roce 2008 schválena jednotná rovná daň ve výši 15%. V současné době vláda České republiky plánuje další daňovou reformu, která by se týkala především přímých daní a odvodů, jak uvedl ministr financí Miroslav Kalousek 18. 3. 2011 na tiskové konferenci: „Naším hlavním cílem je snížit administrativní náklady daňových poplatníků a státu. To může přinést pouze jednoduchý a přehledný daňový systém, který bude dlouhodobě stabilní bez neustálých změn. Kromě toho chceme dosáhnout rovných podmínek. Není možné, aby nesystémové výhody byly dotovány přes daňový systém těmi

28

poplatníky, kteří tyto výhody nemohou využívat. Navíc relativně nízká sazba daně z příjmů (19 %) je udržitelná pouze při odstranění nákladných a nesystémových výjimek.“35 Ministerstvo financí počítá s uvedením reformy v platnost 1. 1. 2013 a její účinnost je spojená i s fungováním jednoho inkasního místa, kde si poplatník bude moci vyřídit veškerou odvodovou agendu, kterou nyní vyřizuje u pěti různých správců odvodů.

3.4.1.1 Daň z příjmů fyzických osob Od roku 1993 byla tato daň klouzavě progresivní. V roce 2008 bylo toto zdanění nahrazeno rovnou sazbou daně ve výši 15%. Vláda uvaţovala o dalším sníţení z 15 % na 12,5 % od 1. 1. 2009, ale sazba zůstala ponechána na úrovni 15 %, kvůli odhadovanému pozitivnímu dopadu na příjmy vládního sektoru oproti původnímu výhledu na 10 mld. Kč ročně.36 Plánovaná reforma daňového systému počítá s navýšením daňové sazby na 19% od roku 2013. Spolu s příchodem rovné daně z příjmů fyzických osob v roce 2008 přišlo i zavedení tzv. superhrubé mzdy37 u příjmů ze závislé činnosti. Tzn., ţe základem daně u těchto příjmů jsou příjmy zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance. Tzn. daň se odvádí z hrubé mzdy zvýšené o 35%. I přes rovnou 15% daň, tak reálná sazba daně z příjmů fyzických osob dosahuje 20,25% (15x0,135). Sazba pojistného na zdravotní pojištění - z vyměřovacího základu se odvádí 13,5 %. Jednu třetinu, tedy 4,5 %, hradí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny, tj. 9 %, hradí zaměstnavatel. Minimální měsíční záloha pro OSVČ je 1.670 Kč (viz Příloha 4).

35

Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministr financí představil reformu přímých daní a odvodů. 18.3.2011. [cit. 2011-0328]. Dostupné z WWW: .

36

Ministerstvo financí České republiky [online]. Kvalita veřejných financí - příjmy a výdaje. 20.2.2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

37

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů definuje příjmy ze závislé činnosti a funkčního poţitků, nikoli superhrubou mzdu.

29

Sazba pojistného na sociální pojištění - z vyměřovacího základu se odvádí 31,5 %. Zaměstnanec hradí 6,5 % a zbývající část 25% zaměstnavatel. Minimální měsíční záloha pro OSVČ je 1.807 Kč (viz Příloha 5). Výše pojistného na zdravotní a sociální pojištění je omezena i shora maximálním vyměřovacím základem, jde o 72násobek průměrné mzdy. V roce 2011 je to 1.781.280 Kč (průměrná mzda 24.740 Kč). Daň z příjmů fyzických osob se nepočítá přímo ze základu daně, ale ze základu daně sníţeného o nezdanitelné části základu daně a o poloţky odčitatelné od základu daně. Nezdanitelné části základu daně38 tvoří např. dary, úroky ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, soukromé ţivotní pojištění, členské příspěvky odborovým organizacím, atd. Odečitatelnou poloţkou od základu daně39 je např. daňová ztráta nebo výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje. Ze základu daně se následně vypočte daň ve výši 15%, která můţe být sníţena o slevy na dani a daňová zvýhodnění, jak je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 5 Slevy na dani z příjmů fyzických osob

Roční sleva na - poplatníka - důchodce - druhého z manţelů bez příjmů - drţitele ZTP/P - poţivatele invalidního důchodu pro první a druhý stupeň invalidity - poţivatele invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity - drţitele průkazu ZTP/P - studujícího Daňové zvýhodnění na dítě - dítě ZTP/P

Výše slevy 23 640 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 49 680 Kč 2 520 Kč 5 040 Kč 16 140 Kč 4 020 Kč 11 604 Kč 23 208 Kč

Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (data k 1. 1. 2011).

Osoby samostatně výdělečně činné mohou místo skutečných nákladů uplatnit výdaje takzvaným paušálem: 38

§ 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

39

§ 34 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

30

- 80 % u řemeslné ţivnosti; - 80 % u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, - 60 % u ostatních ţivností, - 40 % u svobodných povolání - 30 % u příjmů z pronájmu

Reforma daňového systému pro rok 2013 V rámci připravovaných reformních změn pro rok 2013 dojde k zásadním změnám v systému zdanění příjmů fyzických osob. Ministerstvo financí na svých internetových stránkách uveřejnilo hlavní změny, které budou velkým zásahem do kaţdodenního ţivota všech produktivních občanů České republiky:40 -

Zrušení superhrubé mzdy – superhrubá mzda zůstává pouze mediálním pojmem, který zákon nezná. Záloha na daň by se počítala opět pouze z hrubém mzdy, jak tomu bylo před rokem 2008, a byla by tedy niţší.

-

Sjednocení daňových sazeb na 19% - jednalo by se o zavedení skutečné rovné sazby daně pro fyzické i právnické osoby. U daně z příjmů fyzických osob bude tato změna kompenzovat zrušení superhrubé mzdy, tzn. čistá mzda se zvýší, ale zároveň sníţí navýšením daňové sazby.

-

Zvýšení odvodů zaměstnanců na zdravotním pojištění – zaměstnanci by podle daňové reformy měli odvést státu o 2 procentní body více. Tzv. strop pro zdravotní pojištění zůstane stejný na 72násobku průměrné mzdy, dojde pouze ke sníţení u sociálního pojištění na 48násobek průměrné mzdy.

-

Snížení odvodů zaměstnavatele za zaměstnance – zaměstnavatelům se sníţí odvody za zaměstnance o 1,5 procentní bod. Sazba 32,5% bude jednotná a nebude se rozlišovat zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem. Tato částka se nazve daň z úhrnu mezd.

-

Snížení

maximálních

vyměřovacích

základů -

sníţení

odvodů

zaměstnavatele ale bude vykompenzováno sníţením vyměřovacích základů,

40

Ministerstvo financí České republiky [online]. Reforma přímých daní a odvodů - III. pilíř daňové reformy. 18.3.2011 [cit. 201103-28]. Dostupné z WWW: .

31

zaměstnavatelé budou za své zaměstnance odvádět vyšší pojistné. Maximální vyměřovací základ pro odvody zaměstnavatele bude nově 48násobek průměrné mzdy.

- Po překročení stropu bude sleva na poplatníka nulová - jakmile zaměstnanec překročí strop a přestane odvádět státu pojistné, uţ nebude moci uplatnit slevu na poplatníka, která je dnes ve výši 1 970 Kč / měsíc. -

OSVČ a pojistné - u osob samostatně výdělečně činných dojde k velkým změnám. OSVČ budou pojistné odvádět ze 100 % vyměřovacího základu (dnes je to 50 %) a to ve stejné výši jako zaměstnanci (tedy se sazbou 6,5 % na oba typy pojištění). Přičemţ 6,5 % na sociální pojištění bude minimum, OSVČ si můţe tuto sazbu zvýšit, a zároveň si tak zvýšit následně vyplácené dávky včetně starobního důchodu. OSVČ zároveň nebudou sami za sebe odvádět 32,5 % jako zaměstnavatelé za své zaměstnance.

-

Zrušení daňových výjimek a výhod - podstatnou změnou je zrušení některých daňových výjimek a výhod, např. zvýhodnění stravenek a moţnost odpočtu úroků z hypotéčního úvěru a úvěrů ze stavebního spoření. Všechny tyto výhody by měl nahradit tzv. zaměstnanecký paušál v roční výši 3 000 Kč. Tuto poloţku by si tedy mohli odečíst všichni jako slevu na dani.

-

Úroky z hypotéky a úvěru ze stavební spoření - u současných smluv dojde ke sníţení maximálních odvodů od základů daně v rámci ročního zúčtování z výše 300 tis. na 150 tis. Kč, u smluv uzavřených po roce 2012 bude tato moţnost úplně zrušena.

- Zvýšení slevy na dítě – dojde k navýšení o 150 Kč, tedy 1 117 Kč. -

Zvýšení daňového bonusu - daňový bonus je nyní moţné uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do částky 52 200 Kč. Nově se bude moci uplatnit aţ do výše 59 500 Kč.

-

Odpočty darů - stát chce podpořit veřejně prospěšné činnosti právnických a fyzických osob tím, ţe zvýší maximální částku darů, kterou je moţné započíst do daňového přiznání, na 15 % ze základu daně (u fyzických osob) a 10 % ze základu daně (u právnických osob).

32

-

Vznik jednotného inkasního místa - sjednocení daní a pojistného do jedné platby a na jeden tiskopis - i nadále bude pokračovat projekt vzniku jednotného inkasního místa, ve kterém se má ve výsledku podávat jedno přiznání, na základě kterého se bude odvádět daň a pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

-

Lhůty pro vyměření daně a pojistného - dojde ke sjednocení lhůt pro vyměření, které se lišily pro daň, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Nově bude platit lhůta 3 let, kterou bude moţné prodlouţit na maximálně 10 let.

-

Právnické osoby - u právnických osob zůstane sazba 19 %, plánuje se přitom odstranit současnou praxi, kdy firma zdaní svůj zisk nejdříve 19 procenty a její akcionáři potom z téhoţ zisku, odvedou státu 15 procent při výplatě dividendy.Navrhuje se to, aby vyplacené dividendy v daném roce mohla firma pouţít jako slevu na dani v roce následujícím.

-

Daň dědická a darovací - první novinkou v těchto daní je lineární sazba daně (20 % u darovací daně, 10 % u dědické daně). Dnes se tyto daně počítají podle sloţitých tabulek. Rodinní příslušníci zůstávají nadále osvobozeni. Do budoucna se počítá s tím, ţe předměty těchto daní se stanou součástí daně z příjmů.

3.4.1.2 Daň z příjmů právnických osob Během daňových reforem i sazba daně z příjmů prodělala mnoho změn, ještě před jedenácti lety, v roce 2003, byla ve výši 31% a postupně docházelo k jejímu sniţování na současných 19%. Nová reforma daní, která by měla začít platit v roce 2013 nepočítá s dalším sniţování, naopak sazba bude na stejné úrovni jako u fyzických osob. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie má Česká republika spíše podprůměrnou sazbu daně (viz Tabulka 1).

33

Graf 4 Vývoj sazby daně z příjmů právnických osob v letech 2003 - 2010 v ČR 35% 30%

31% 28%

26%

Sazba

25%

24%

24% 21%

20%

20%

19% Výše sazby

15% 10% 5% 0% 2003 2004 2005

2006 2007

2008 2009 2010

Rok

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky.

Základ daně je moţné kromě výdajů (nákladů) prokazatelně vynaloţených na dosaţení, zajištění a udrţení zdanitelných příjmů sníţit o odčitatelné poloţky.41 Ten je pak moţné ještě sníţit o hodnotu darů42 Základ daně sníţený o poloţky podle § 34 a § 20 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů a z vypočte se 19% daň.

3.4.2

Daň z přidané hodnoty

Jedná se o daň nepřímou, kterou platí zejména koneční spotřebitelé a podnikatelské subjekty, kteří nejsou plátci daně z přidané hodnoty a nemají tak nárok na odpočet daně. Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který byl mnohokrát novelizován, poslední novela byla učiněna k 1. 4. 2011. Sazba této daně prošla také určitým vývojem, který je znázorněn v následujícím grafu 5. Povinnost registrovat se k DPH je dána výší obratu přesahující 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích kalendář. měsíců.43 Reforma počítá se sníţením limitu na 750 tisíc Kč.

41

§ 34 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

42

§ 20 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

43

§ 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

34

Graf 5 Sazba daně z přidané hodnoty a její vývoj od roku 1993 25%

23%

22% 19%

20%

20%

19%

20% 17,5% 14%

15% 10%

Základní sazba

9%

10% 5%

5%

Sníţená sazba

5%

5%

0% 1.1.1993 – 31.12.1994

1.5.2004 – 31.12.2007

1.1.2010 31.12.2011

od 1.1.2013

Zdroj: Ministerstvo financí ČR.

Daň z přidané hodnoty byla předmětem častých sporů ve vládě. Během března 2011 došlo k dohodě na harmonogramu změn DPH a novém sbliţování obou sazeb daně a vládní koalice předloţila návrh důchodové reformy jehoţ součástí je i postupné sjednocení sazeb DPH. Od 1. ledna 2012 bude sníţená sazba ještě rok existovat, ale bude zvýšena ze současných 10% na 14%, základní sazba zůstane v nezměněné výši 20%. Sjednocení přijde aţ 1. ledna 2013 na 17,5% bez výjimek. Postupný růst DPH má doprovázet penzijní reformu, na které se koalice také nedávno dohodla. Podle odhadu premiéra Nečase by konečné sjednocení sazeb mělo přinést vyšší výnos státního rozpočtu aţ o 30 - 31 miliard korun, jehoţ část by vláda vyuţila na provedení důchodové reformy.44

44

Ekonom [online]. Daňové šarády koaliční vláda. 24.3.2011. [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

35

3.4.3

Ostatní daně

V souvislosti s daňovou reformou projde změnou i daň dědická a darovací. Od ledna 2013 dojde k úpravě sazby daně, která tak sníţí daň u velkých darů. Výhledově se počítá s tím, ţe předměty těchto daní se stanou součástí daně z příjmů. Daň z převodu nemovitostí zatím zůstane zachována, ale do budoucna se uvaţuje se o jejím zrušení, stejně jako tomu bylo na Slovensku.

3.4.4

Dopady rovné daně na narovnání příjmů v České republice

Na vyhodnocení dopadů chystané daňové reformy bude třeba horizontu několika let, abych mohl být správně posouzen její vliv na jednotlivé skupiny obyvatelstva a ekonomické subjekty. V takovém hodnocení bude třeba zohlednit i význam mobility příjmů, z které je zřejmé, ţe většina lidí má v různých obdobích různé příjmy k udrţení své ţivotní úrovně. Dopad daňové reformy na zaměstnance zrušením tzv. superhrubé mzdy je moţné demonstrovat na konkrétním příkladu výpočtu čisté mzdy. Za hrubý příjem je povaţována mzda ve výši 20 tis. Kč u bezdětného poplatníka uplatňujícího si základní slevy na dani a v roce 2013 zaměstnanecký paušál. Tabulka 6 znázorňuje, ţe změny přinesou v příštích dvou letech mírné zlepšení většině zaměstnanců. U nejniţších příjmů klesá čistá mzda, protoţe nárůst zdravotního pojištění nemůţe vykompenzovat nárůst slev (daň je tak malá, ţe není co odečítat). Aţ do úrovně 50 tis. Kč pak dochází k přilepšení, poté začínají plánované změny zaměstnancům čistou mzdu sniţovat. Sníţení je zhruba do 3 tis. Kč u lidí s příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy, u nich se projevuje zrušení základní slevy na poplatníka. Pokud bychom od daně odečetli také měsíční slevu na dítě, pak by se k měsíční čisté mzdě přičetla částka 967 Kč za rok 2011 a od roku 2012 pak částka 1.117 Kč.

36

Tabulka 6 Srovnání čistých mezd v letech 2011 aţ 2013 Hrubá mzda

Čistá mzda 2011

Čistá mzda 2012

Čistá mzda 2013

10 000 Kč

8 860 Kč

8 960 Kč

8 700 Kč

12 000 Kč

10 235 Kč

10 335 Kč

10 440 Kč

14 000 Kč

11 610 Kč

11 710 Kč

11 840 Kč

16 000 Kč

12 985 Kč

13 085 Kč

13 200 Kč

18 000 Kč

14 360 Kč

14 460 Kč

14 560 Kč

20 000 Kč

15 750 Kč

15 850 Kč

15 920 Kč

22 500 Kč

17 465 Kč

17 565 Kč

17 620 Kč

25 000 Kč

19 195 Kč

19 295 Kč

19 320 Kč

27 500 Kč

20 910 Kč

21 010 Kč

21 020 Kč

30 000 Kč

22 640 Kč

22 740 Kč

22 720 Kč

40 000 Kč

29 530 Kč

29 630 Kč

29 520 Kč

50 000 Kč

36 420 Kč

36 520 Kč

36 320 Kč

75 000 Kč

53 645 Kč

53 745 Kč

53 320 Kč

100 000 Kč

70 870 Kč

70 970 Kč

70 320 Kč

150 000 Kč

105 320 Kč

105 420 Kč

102 250 Kč

200 000 Kč

139 770 Kč

139 870 Kč

136 250 Kč

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (data k 21.3.2011).

Dopad daňové reformy na podnikatele (OSVČ) znázorňuje další tabulka 7. Výpočty jsou modelovány pro ţivnostníky různých příjmových skupin, kteří si uplatňují 60% výdajový paušál a odečítají si pouze základní slevu na poplatníka. I kdyţ se bude od roku 2013 sociální a zdravotní pojištění počítat ze 100% hrubého zisku, bude vyšší základ pro pojistné vykompenzován niţšími sazbami pojistného. Ve výsledku spolu s niţší daňovou sazbou ţivnostníci ušetří celkovou částku na dani.

37

Tabulka 7 Srovnání čistých ročních příjmů OSVČ v letech 2011 aţ 2013

Roční příjem OSVČ

Čistý roční příjem 2011

Odhadovaný čistý Odhadovaný čistý roční příjem 2012 roční příjem 2013

300 000 Kč

258 276 Kč

258 276 Kč

258 276 Kč

500 000 Kč

444 400 Kč

445 600 Kč

445 116 Kč

750 000 Kč

664 590 Kč

665 790 Kč

676 106 Kč

1 000 000 Kč

878 240 Kč

879 440 Kč

896 840 Kč

1 500 000 Kč

1 305 540 Kč

1 306 740 Kč

1 332 840 Kč

2 000 000 Kč

1 732 840 Kč

1 734 040 Kč

1 768 840 Kč

Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (data k 21.3.2011).

Je ještě předčasné hodnotit, jak se promítne reforma do praxe, zda zjednoduší administrativní proces kolem daňových přiznání, usnadní jejich vyplňování, pochopení, a způsob podávání, zda dojde skutečně ke slibovanému sjednocení daní a pojistného do jedné platby a na jeden tiskopis. Zatím je moţné pouze zhodnotit, ţe jsme na tom v porovnání, co do počtu stran daňového přiznání, o něco lépe neţ na Slovensku. Tabulka 8 Rozsah daňových přiznání v České republice

Typ daňového přiznání k dani z příjmů Fyzické osoby - závislá činnost

Počet stran Počet stran pokynů k daňového přiznání daňovému přiznání 4 stran + 2 přílohy*

4 stran

Fyzické osoby - závislá činnost a OSVČ 4 stran + 2 přílohy*

4 stran

Právnické osoby

16 stran

8 stran

Pozn. Počet příloh je určen v závislosti na příjmu (příjmy z podnikání, pronájmu, ostatní příjmy) Zdroj: Ministerstvo financí České republiky (data k 1. 1. 2011).

38

3.5 Pozitivní a negativní vliv systému rovné daně – politické a ekonomické důsledky Všechno to, co bylo uvedeno do této chvíle jsou údaje spíše faktografické povahy. Strohá čísla a navazující jevy. Jaký efekt ale přináší koncept rovného zdanění do společnosti, na občany, jednotlivé ekonomické subjekty a společenské klima, které spoluvytvářejí? Otázkou je jak definovat prospěšnost zavedení rovné daně. Snad nejjednodušší definice by se nabízela taková, ţe pro společnost jako celek je prospěšný takový daňový koncept, který pro všechny aktéry, kteří daně platí minimalizuje jejich výši a na druhé straně pokrývá nezbytné výdaje státu na straně druhé. To je samo o sobě také velmi strohé tvrzení. V jakých aspektech, tedy hodnotit vliv zavedení rovné daně na společenské klima? Atributy jsou strukturovány tak, jak je zastánci nebo odpůrci rovné daně pouţívají ve své argumentační poloze. Ty nejzásadnější mezi zastánci, a tudíţ jako pozitiva, jsou uváděny: Jednoduchost – rovná daň pomáhá sniţovat administrativní náklady, zpřehledňuje legislativu, zjednodušuje výběr daně, nedává velký prostor pro daňové úniky. Spravedlnost a solidárnost – přestoţe je daň rovná, solidaritu mezi bohatšími a chudými je moţné zachovat prostřednictvím progresisty provedení formou nezdanitelných částí a paušálních slev na dni. Rovnost – stejná sazba daně platí pro všechny. Přesun daňového zatížení – přesun z přímých daní na nepřímé. Vyšší motivace – rovná daň motivuje k práci, úsporám i investicím. Možnosti zrušit daň dědickou, darovací a z nemovitostí – zdanění probíhá v rámci daně z příjmu. Zamezuje dvojímu zdanění – kaţdý příjem je zdaněn právě jednou. Zrychluje hospodářský růst – rovná daň sníţí míru zdanění těch, kteří prostřednictvím podnikání tvoří růst ekonomiky

39

Některé z argumentů, zvláště ty měkké, které není moţné kvantifikovat a fakticky měřit, jako je například spravedlnost a rovnost mohou být odpůrci rovné daně negovány, prostým otočení znaménka. Rovná daň nespravedlivá pro ty chudé, protoţe se zdanění kvality jejich ţivota dotkne výrazně více, neţ těch kdo vydělávají řádově více. Vyhodnotit tyto pohledy přesahuje rámec této práce. Shrnu proto jako argumenty odpůrců především tyto výhrady: Neexistují žádné formy daňových výjimek. – není moţné kreativně pracovat s mírou zdanění a zvýhodňovat určité skupiny. Negativní dopad na část společnosti, která není ekonomicky aktivní – zvýšení cen v důsledku zvýšení nepřímých daní, např. důchodci nemusí pociťovat ţádné výhody ze sníţení přímých daní. Jediná sazba daně z přidané hodnoty – všechny komodity jsou zdaněny stejně, zatímco u mnohých z nich by mohla být DPH zvýhodněna, protoţe jejich spotřeba není regulovatelná a je nezbytnou podmínkou přeţití (léky, potraviny, energie).

Pokud tyto výhrady, ale i argumenty odpůrců shrneme, největší rozdíl v hodnocení prospěšnosti zavedení rovné daně existuje v oblasti celkového vývoje hospodářství a růstu ţivotní úrovně chudých lidí - příznivci zavedení rovné daně se v průměru domnívají, ţe zavedení rovné daně by celkovému vývoji hospodářství i ţivotní úrovně chudých lidí spíše prospělo. Podle odpůrců rovné daně by to naopak vývoji hospodářství i ţivotní úrovně chudých lidí spíše ublíţilo. Odpůrci zavedení rovné daně souhlasí pouze s jediným pozitivním dopadem - ţe rovná daň pomůţe růstu ţivotní úrovně bohatých lidí. Podle profesora Halla a Rabushky můţe být i zpochybnitelné tvrzení, ţe „chudí ponesou břemeno daňové reformy“, protoţe ti, kdo mají niţší příjmy v jednom roce nemusí mít ve většině případů nízký příjem i v dalších letech.45 Dynamiku rozdělení příjmů potvrzuje i průzkum „mobility příjmů z roku na rok“ provedený v devadesátých letech 20. století ve Velké Británii, při kterém bylo zjištěno, ţe relativně vyšší mobilita se vyskytuje u nízko příjmových a vysoko příjmových skupin neţ ve střední části 45

BASHAM, P. a kol., překl. MACH, P.: Rovná daň - principy a otázky. Praha. CEVRO, 2001. 107 s. str.82.

40

příjmového rozdělení. Tato data však mají omezenou vypovídající schopnost, protoţe zahrnují jen několik let.46 To, do jaké míry jsou obavy odpůrců, nebo naopak nadšení zastánců postaveny na racionálním základě, určitě přinese budoucnost, ať uţ u nás, nebo v zemích, jejichţ aplikaci systému rovné daně byly věnovány v předchozích kapitoly.

46

JARVIS, S., JENKINS, S. P.: How Much Income Mobility Is There in Britain?. 1998. The Economic Journal 108 (March). str. 428. (uvedeno v BASHAM, P. a kol., překl. MACH, P.: Rovná daň - principy a otázky. Praha. CEVRO, 2001. 107 s. str. 83).

41

Závěr V předloţená bakalářská práce se věnovala konceptu rovné daně v celkovém pohledu: zejména jeho teoretické rovině, historii, aplikaci a zhodnocení. Teoretický pohled čtenáře seznámil s historií a vývojem daňových teorií, s principy jednotlivých daní a jejich podílem a fungováním v ekonomice. Zvláštní pozornost byla věnována zkoumání dopadu zdanění zejména na příkladu Lafferovy křivky, demonstrující závislost daňového výnosu na daňové sazbě. Stěţejní část práce patří přehledu aplikace rovné daně v okolních zemích, jedná se především o země východní Evropy jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rusko, Ukrajina, Srbsko, Rumunsko, Gruzie, Makedonie, ale hlavně Slovensko, které ještě relativně nedávno tvořilo s Českou republikou jednu ekonomiku. Pohled na aplikaci rovné daně ve výše uvedených zemích nám zatím nedává jasnou odpověď na jednoduchou otázku: Je aplikaci rovné daně dobrá nebo špatná pro ekonomiku a potaţmo občany daného státu? Globální ekonomická krize na sklonku prvního desetiletí 21. století razantně vstoupila nejen do našich ţivotů, ale i do ekonomických systémů. Není proto moţné jednoznačně změřit efektivitu rovné daně na hospodářský vývoj zemí, které je aplikovaly. A například na slovenském modelu je dále vidět, jak jednotlivé vlády upravují původně zavedený model rovné daně. Můţeme dojít k přesvědčení, ţe ať uţ si země stanoví jakýkoli model výběru daní, je potřeba, aby byl dostatečně robustní a stabilní. To politická situace v naší zemi není a ani kultura není tímto směrem v naší zemi vypěstovaná. Jakékoli zavedení systémových změn můţe být zmařeno jakoukoli další vládou. Na druhou stranu, zkoumání provedené při přípravě této práce naznačilo, ţe ať uţ je zdanění jakékoli, je nezbytné aby k němu bylo přistupováno ne rigidně, ale kreativně. Aby stát který inkaso daní provádí, nevycházel z daného, protoţe pak bude pouze maximalizovat svoje příjmy a jakýkoli koncept změny daňového modelu skrytě vyuţívat ke zvýšení výběru daní.

42

Přesvědčením je, ţe úspěch jakékoli reformy a změny systému je podmíněn výše uvedenými dvěmi podmínkami: STABILITOU A KONTINUITOU systému a zároveň PRUŢNOSTÍ, která zamezí pouze málo nasytnému státnímu aparátu daňovou kvótu neustále zvyšovat. Mix těchto tří atributů umoţní jakémukoli konceptu výběru daní přinést největší efekt nám všem. A nezáleţí na tom, zda-li to bude rovná daň plošná, bez jakékoli progrese, nebo pouze rovná daň z příjmu fyzických či právnických osob spolu s daní z přidané hodnoty.

43

Literatura Primární zdroje BASHAM, P. a kol., překl. MACH, P.: Rovná daň - principy a otázky, Praha, CEVRO, 2001, 107 s. BRYCHTA, I.: Tabulky a informace pro daně a podnikání 2010, 6. vydání Praha, Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 412s. ISBN 978-80-7357-514-4. KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. 2. vydání. Praha : ASPI Publishing, 2009. 120 s. ISBN 80-7357-205-2. KUBÁTOVÁ, K., VÍTEK, L.: Daňová politika, 1. vydání Praha, CODEX, 1997, 259 s. ISBN 80-85963-23-X. MARKOVÁ, H.: Daňové zákony 2010, vydání Praha, GRADA, 2010, 280 s. ISBN 978-80-2473206. MARKOVÁ, H.: Daňové zákony 2010, vydání Praha, GRADA, 2011, 262 s. ISBN 978-80-2473800-0. PUDIL, P. a kol.: Zdanění a efektivnost, 1. vydání Praha, Eurolex Bohemia, 2004, 158 s. ISBN 80-86861-07-4. SAMUELSON, P.: Ekonomie, vydání Praha, NS Svoboda, 1995, 1011 str. ISBN 80-205-0494X. ŠIROKÝ, J.: Daňová teorie s praktickou aplikací, 1. vydání, C.H. Beck, 2003, 252 str. ISBN 80-7179-413-9. ŠIROKÝ, J.: Daně v Evropské unii - praktická ekonomická příručka, 4. akt. vydání Praha, LINDE, 2010, 351 str. ISBN 978-80-7201-799-7. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 595/2003 Z. z., o dani z príjmov.

44

Odborné časopisy JARVIS, S., JENKINS, S. P.: How Much Income Mobility Is There in Britain?, 1998, The Economic Journal 108 (March), s. 428. (uvedeno v BASHAM, P. a kol., překl. MACH, P.: Rovná daň - principy a otázky, Praha, CEVRO, 2001, 107 s., str. 83).

Internetové zdroje Ekonom [online]. Daňové šarády koaliční vláda. 24.3.2011. [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . Europa, portál Evropské unie [online]. 2011. [cit. 2011-03-20]. Http:/ /ec.europa. eu/index _cs.htm. Dostupné z WWW: . Europa, portál Evropské unie [online]. 2011. [cit. 2011-03-20]. Http://ec. europa.eu/index _cs.htm. Dostupné z WWW: . Fučík & partneři s.r.o. : auditoři, daňoví poradci [online]. CICÁKOVÁ, I.; ŠTENCLOVÁ, P.: Změny daňových pravidel od 1. 1. 2011 na Slovensku. 12.2.2011. [cit. 2011-03-27]. Dostupné z WWW:


slovensku/. Http://www.stanford.edu/~rehall/ [online].

2009

[cit.

2011-03-20].

Dostupné

z WWW:

. Http://www.stanford.edu/~rabushka/index.htm [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: . Informační studie. ČÍŢÍK, V: Rovná daň v teorii a praxi. Praha : Ministerstvo financí ČR, 2008. 20 s. Dostupné z WWW: . Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu. DUŠEK, L., JANSKÝ, P.: Jak by daňové změny dopadly na domácnosti a veřejné rozpočty, 2011 (únor), str. 30. Dostupné z WWW: < http://idea.cerge-ei.cz/documents/Studie_2011_01_Dane>.

45

Ministerstvo financí České republiky [online]. Daňová legislativa a metodika. MFCR, 2010 [cit. 2010-11-17]. Dostupné z WWW: < http :// www. Mfcr .cz/ cps/ rde/ xchg/ mfcr /xsl/ dc2_ legis_a_metod.html>. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministr financí představil reformu přímých daní a odvodů. 18.3.2011. [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: < http: // www. mfcr. cz/cps/ rde/ xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_61131.html>. Ministerstvo financí České republiky [online]. Kvalita veřejných financí - příjmy a výdaje. 20.2.2011 [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí České republiky [online]. Reforma přímých daní a odvodů - III. pilíř daňové

reformy.

18.3.2011

[cit.

2011-03-28].

Dostupné

z

WWW:

. Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. Daně, clá, účtovnictv. MFSR, 2010 [cit. 2010-11-17]. Dostupné z WWW: < http://www.finance.gov.sk/Default.aspx?CatID=69>. Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. Fakty, ktoré hovoria za daňovú reformu. 2005.

[cit.

2011-03-27]Dostupné

z

WWW:
/Default.

aspx?CatID=3998>. OECD [online]. 2005 [cit. 2011-03-29]. Slovakia's introduction of a flat tax as part of wider economic reforms. Dostupné z WWW: . Podnikam.SK, Dane a odvody [online]. Nové legislatívne zmeny v zdaňovaní príjmov sa týkajú všetkých. 14.12.2010.

[cit.

2011-03-27].

Dostupný

z

WWW:


.webnoviny.sk/dan-z-prijmov/dane-a-odvody/nove-legislativne-zmeny-v-zdanovani-prijmov-satykaju-vsetkych/19024>. Sagit.cz [online]. 19.3.2011 [cit. 2011-03-29]. Daňové pojmy. Dostupné z WWW: . Stranford University [online]. 2009 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: . Stranford University [online]. 2010 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: .

46

ŠUSTER, M. : Progresivní zdanění servírované jako rovná daň. Peníze.cz : Liberální institut [online].

6.10.2005,

[cit.

2011-03-20].

Dostupný

z

WWW:


penize.cz/dane/17583-progresivni-zdaneni-servirovane-jako-rovna-dan>. ZAJÍČEK, Miroslav. Reaganomika bez pověr a iluzí. Respekt [online]. 14. 06. 2004, 2004, 6, [cit. 2011-03-19]. Dostupný z WWW: . ZAPLETAL, J. Rovná daň u nás [online]. 18. 1. 2007 [cit. 2011-03-25]. Rovná daň - Flat tax. Dostupné z WWW: .

47

Přílohy Příloha 1 Daně přímé a nepřímé Daně přímé

Daně nepřímé

Daně, o kterých se nemluví jako o přímých nebo o nepřímých

Poplatník je platí na úkor svého důchodu a nepřenáší je na jiný subjekt

Plátce daň sice odvádí, ale nesnižuje se mu tím jeho vlastní důchod, daň je přenesena na jiný subjekt

Jedná se o daně, které jsou často označovány jako nedaňové platby

daně důchodové

daně z obratu, daň z přidané hodnoty

příspěvky na sociální pojištění*

daně majetkové

daně spotřební

příspěvky na zdravotní pojištění*

(příspěvky na SP a ZP a příspěvky na zdravotní pojištění placené zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými)* daň silniční

cla (příspěvky na sociální pojištění a příspěvky na zdravotní pojištění placené zaměstnavateli)*

Místní poplatky v ČR

Zdroj: KUBÁTOVÁ, K.: Daňová teorie a politika. (2009).

48

Příloha 2 Daňové přiznání k rovné dani osobní podle Halla a Rabushky

Zdroj: HALL R., RABUSHKA A.: The Flat Tax (updated revise editon).47

47

HALL R., RABUSHKA A.: The Flat Tax (updated revise editon). Hooverpress [online]. 2010 [cit. 2011-03-23]. Hoover Institution Press. Dostupné

z WWW: .

49

Příloha 3 Rovná daň v EU

Země se zavedenou rovnou daní z příjmů fyzických osob Země, kde se uvaţuje o zavedení rovné daně

Zdroj: Wikipedia48 (data k 10. 3.2011).

48

Wikipedia, the free encyclopedia: Flat tax [online]. St. Petersburg (Florida).10. 3. 2011 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: .

50

Příloha 4 Částky rozhodné pro stanovení vyměřovacích základů pro zdrav. pojištění Částky rozhodné pro stanovení výměřovacích základů pro zdravotní pojištění

Období

1.1.06 1.2.06 1.4.06 1.7.06 1.1.07 1.1.08 1.1.09 1.1.10 1.1.11 -

31.1.06 31.3.06 30.6.06 31.12.06 31.12.07 31.12.08 31.12.09 31.12.10

Min. pojistné zam. a OBZP

1.022 1.074

1.080

Maximální vym. Odpočet základ Minimální Průměr. vym. Platba záloha mzda základ státu zaměstOSVČ OSVČ státu nanců 18.035

1.218

3.798 4.144

513 560

18.834

1.272

4.709

636

20.139 21.560 23.488 23.709 24.740

1.360 1.456 1.590 1.601 1.670

5.035

680

5.013

677

5.355

723

Pozn.: OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná OBZP = osoba bez zdanitelných příjmů Zdroj: Všeobecná zdravotní pojišťovna (data k 1.1.2011).

51

nestan 486.000 oven 1,034.880 1,130.640 1,707.048 1,781.280

Příloha 5 Minimální částky sociálního pojištění OSVČ v letech 2008-2011

Minimální částky sociálního pojištění OSVČ v letech 2008 - 2011 Legenda

2008

Hlavní 2009 2010

Účast: - roční - měsíční min. měs. vyměřovací základ 5.390 5.889 min. měs. pojištění 1.596 1.731 min. roč. vyměřovací základ 64.680 71.136 min. roč. pojištění 19.146 20.772 min. pojistné u NP 238 140 Celkem zálohy a NP 1.834 1.871

2011 2008 51.744 4.133 5.928 6.185 2.156 1.731 1.807 639 71.136 74.220 25.872 20.772 21.684 7.659 140 230 95 1.871 2.037 734

Vedlejší 2009 2010 2011 56.532 56.901 59.374 4.516 4.545 4.742 2.356 2.371 2.474 693 693 723 28.272 28.272 29.688 8.316 8.316 8.676 56 56 92 749 749 815

Pozn.: Hlavní = OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost Vedlejší = OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (data k 1.1.2011).

52

Příloha 6 Lafferova křivka – právnické osoby v ČR

Zdroj: Ministerstvo financí ČR a Český statistický úřad. Obrázek – Pavel Kohout.49

49

Aktuálně.cz [online]. KOHOUT, P.: Lafferova křivka pro mimořádně nedůvěřivé. 4.10.2007. [cit. 2011-03-28]. Dostupné z WWW: .

53