9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

¨


NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Analýza a hodnocení vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 1993 - 2012

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Říjen 2014 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Lenka Málková / PE30 JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Anna Kalinová, CSc PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědoma skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo:

31. srpna 2014, Kolín

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.


SOUHRN 1.

Cíl práce:

Analyzování a hodnocení vzájemného vztahu vývoje inflace a úrokových sazeb v období od vzniku České republiky roku 1993 až do roku 2012. Zkoumání používání úrokových sazeb jako měnového nástroje České národní banky pro usměrňování míry inflace. První část práce se věnuje významným faktorům, které ovlivnily ekonomický vývoj ve zkoumaném období. Dále se první část zaměřuje na teorii inflace, úrokových sazeb a jejich vzájemných vztahů. V druhé části se práce zabývá detailní analýzou každého jednotlivého roku. Po každém pětiletém období následuje grafické znázornění vývoje vzájemných vztahů inflace a úrokových sazeb, ke kterému náleží shrnutí nejdůležitějších událostí a vlivů. V závěru je celkové zhodnocení zkoumané práce, včetně stručné rekapitulace a následný rozbor, zhodnocení možných rizik a doporučení. 2.

Výzkumné metody:

Literární rešerše, metody zjišťování a zpracování údajů, analýza, komparace, rozbor, syntéza.

3.

Výsledky výzkumu/práce:

Vzhledem k transformačnímu procesu, kterým ekonomika České republiky procházela, byl hospodářský vývoj na velice dobré úrovni. Největší zásluhu měly vhodně nastavené nástroje České národní banky. Použití krátkodobých úrokových sazeb jako nástroj pro ovlivňování míry inflace bylo účinné řešení, které Česká národní banka zvolila k dosahování cílů měnové stability České republiky. Přes to však nebylo možné úrokové sazby používat nadále, jelikož vlivem neustálého snižování dosahovala jejich hodnota téměř nulových hodnot. Česká národní banka musela zvolit jiné nástroje pro ovlivňování vývoje inflace.

4.

Závěry a doporučení:

Hospodářský růst České republiky se vyvíjel prospěšně, ačkoliv ČR procházela transformačním procesem ekonomiky. Na tomto pozitivním vývoji se podílela Česká národní banka svými zásahy a vhodně zvolených měnově-politických nástrojů, jako jsou operace na volném trhu spolu s cílováním inflace. Cílování inflace je praktický a účinný nástroj vhodný pro dosahování cenové stability, vhodný především pro malé otevřené ekonomiky, jakou je ČR. Nevýhodou procesu byly poměrně přísně zvolené inflační cíle v prvních letech, kdy nebylo možné dosáhnout požadovaných hodnot. Cíle měly být zvoleny mírnější, s ohledem na situaci české ekonomiky. Řízení inflace pomocí krátkodobých úrokových sazeb byla vhodně zvolená cesta, ačkoliv ke konci sledovaného období zašla až k téměř nulovým úrokovým sazbám, které mají negativní vliv na investice a způsobují odliv kapitálu. Dle názoru autorky měla Česká národní banka zvolit jiný měnově-politický nástroj o jeden či dva roky dříve.

KLÍČOVÁ SLOVA Inflace, úrokové sazby, Česká národní banka, vývoj, ekonomika.


SUMMARY 1.

Main objective:

In this Bachelor thesis there is analysis and evaluation of the relationships between inflation and interest rates from the establishment of the Czech Republic in 1993 until the end of year 2012. There is examination the using of interest rates as a monetary instrument of Czech National Bank for regulation inflation. The first part deals with important factors which affected the economic development in the monitored period. The next point of first part is turned to the theory of inflation, interest rates and their interrelationships. Second part deals with detailed analysis of each year. There is a graphical illustration where is development of relations between inflation and interest rates. The graphs are displayed for the period of five years. In the conclusion there is a review of whole examined topic, including a recapitulation and subsequent analysis, evaluation of potential risks and recommendations. 2.

Research methods:

The literature search, the compilation, the detection and data processing, the analysis, the synthesis, the review.

3.

Result of research:

Czech National Bank has chosen the interest rates as an instrument for influence of the inflation. This solution was effective to achieve targets of monetary stability of Czech Republic. However there was not possible to use interest rates in the future due to very low value which reached to almost zero. There was necessary to choose another Monetary policy instruments. 4.

Conclusions and recommendation:

Economic growth of the Czech Republic has developed favorably. Although the Czech Republic went though a transformation process of the economy system. This positive development was contributed by Czech National Bank and by suitably selected monetary instruments. These instruments was suitably selected for the small open economic as is in Czech Republic. The disadvantage of the process were rather strictly chosen inflation targets in the first years. For this reason was not possible to achieve the right values. The targets should be chosen milder, with considering to the situation of Czech economy. Managing inflation through short-term interest rates was appropriately chosen method, although at the end of the monitored period went up to almost zero interest rates, which have a negative impact on investment and outflow of capital. According to the author, the Czech National Bank should chosen another monetary policy instrument a one or two years before. KEYWORDS Inflation, interest rates, Czech National Bank, evaluation, economic

JEL CLASSIFICATION E42 Monetary systems, E43 Interest rates, E31 Inflation


Obsah 1.

Úvod .......................................................................................................................... 1 1.1

2.

Metodika ............................................................................................................. 2

Teorie inflace a úrokových sazeb .............................................................................. 3 2.1

Ekonomicko-politický vývoj ČR v letech 1993-2012 ........................................ 3

2.2

Česká národní banka a měnová politika ............................................................. 6

2.2.1 2.3

Teorie inflace a úrokových sazeb ....................................................................... 8

2.3.1

Inflace .......................................................................................................... 8

2.3.2

Druhy inflace ............................................................................................. 11

2.3.3

Cílování inflace ......................................................................................... 11

2.4

Úrokové sazby .................................................................................................. 14

2.4.1 2.5

3.

Druhy úrokových sazeb............................................................................. 14

Vzájemný vliv inflace a úrokových sazeb ........................................................ 15

2.5.1

Nominální úroková sazba.......................................................................... 15

2.5.2

Reálná úroková sazba................................................................................ 15

2.5.3

Transmisní mechanismus měnové politiky ............................................... 16

2.5.4

Ovlivňování inflace pomocí operací na volném trhu ................................ 17

Vývoj inflace a úrokových sazeb v období od 1993 do 2012 ................................. 18 3.1

Vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 1993-1997 .................................... 18

3.1.1 3.2

Vývoj inflace a úrokových sazeb v letech 2003-2007...................................... 25

3.3.1 3.4

Shrnutí vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 2003-2007................. 27


3.4.1 3.5

Inflační cíle v letech 1998-2010 ................................................................ 22 Shrnutí vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 1998-2002 .................... 25

3.2.2 3.3

Shrnutí vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 1993-1997................. 20


3.2.1

4.

Úloha měnové politiky ................................................................................ 7

Plnění inflačních cílů v letech 2003-2010 ................................................. 29

Shrnutí vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 2008-2012 ........................ 30

Závěr ....................................................................................................................... 32


Seznam zkratek ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika HDP – hrubý domácí produkt REPO – repurchase agreement (dohoda o zpětném vykoupení)

Seznam obrázků a grafů Obrázek 1 Vyrovnání cenové hladiny pomocí nabídky a poptávky ................................. 9 Obrázek 2 Vývoj základních úrokových sazeb ČNB v roce 1998 .................................. 22 Obrázek 3 Inflační cíle ČNB ........................................................................................... 22 Obrázek 4 Plnění inflačního cíle v roce 2002 ................................................................. 24 Obrázek 5 Plnění inflačního cíle ..................................................................................... 29

Graf 1 Meziroční růst HDP v letech 1993-2012 ............................................................... 6 Graf 2 Vývoj v letech 1993 - 1997.................................................................................. 20 Graf 3 Vývoj v letech 1998 - 2002.................................................................................. 25 Graf 4 Vývoj v letech 2003 - 2007.................................................................................. 27 Graf 5 Vývoj v letech 2008 - 2012.................................................................................. 30


1. Úvod Hlavním posláním většiny centrálních bank na světě je cenová stabilita, lépe řečeno mírný růst inflace. Vždyť právě vývoj inflace výrazně ovlivňuje hospodářský růst země. Má vliv na peněžní zásobu, na reálnou hodnotu peněz a jiných finančních aktiv. Očekávání inflace ovlivňuje také investice, úspory a působí na mnoho dalších činitelů. Obecně mají lidé z inflace strach a domnívají se, že čím je inflace nižší, tím je to pro ně lepší. Tak to ale ve skutečnosti není. Růst cen znamená i růst ekonomiky, ačkoliv vysoký růst cen znehodnocuje příjmy a úspory. Ideální je tedy mírný růst inflace, o který centrální banky pečují pomocí nástrojů měnové politiky. Některým nástrojům měnové politiky se věnuje tato práce. Cílem této práce je analýza a hodnocení vývoje inflace a úrokových sazeb České republiky v letech 1993 – 2012. Tedy v období, kdy Česká národní banka řídila vývoj inflace pomocí úrokových sazeb. Toto období nebylo pro vývoj ekonomiky vůbec snadné. Rok 1993 byl vznikem samostatné České republiky, probíhalo období transformace ekonomiky. Pro naši zemi to znamenalo spoustu neznámého, nového. Byly to výzvy, nástrahy a nejistoty. Teoretická část práce je rozdělena na dvě pasáže. V té první je stručný nástin hlavních událostí ekonomicko-politického vývoje ČR v letech 1993-2012. Tato kapitola objasní významné skutečnosti, které ovlivnily historii hospodářského růstu České republiky, a napomůže lépe se orientovat tématu dané problematice. Kapitola je zakončena grafem vývoje HDP, pro konkrétní představu vývoje hospodářského růstu v probíraném období. Druhá pasáž se nejprve zabývá samotnou inflací, její definicí a charakteristik z různých zdrojů, včetně pozitivních a negativních vlivů inflace. Jsou zde popsány jednotlivé příčiny vzniku inflace, jaké druhy inflace existují a co znamená dezinflace a deflace. Součástí charakteristiky inflace jsou také způsoby a výpočty, jakými se změny cenové hladina měří. Důležitým předmětem v teorii inflace je nástroj České národní banky cílování inflace, o které se často opírá i praktická část. V dalším kroku půjde o úrokové sazby. Je zde popsáno, co úrokové sazby jsou, jaký je jejich účel a jak konkrétně mohou ovlivňovat ekonomický vývoj země. Nejsou opomenuty druhy úroků. V posledním oddílu teoretické části se práce zabývá konkrétními vlivy inflace na úrokové sazby, jako je rozdíl mezi reálnou a úrokovou sazbou, včetně vzorce k jeho výpočtu. Dále se práce přiblíží k měnové politice, konkrétně k restriktivním a expanzivním nástrojům, pomocí kterých Česká národní banka ovlivňuje hospodářský vývoj České republiky. Jako další způsob, kterým Česká národní banka ovlivňuje dosažení svých cílů je charakterizován transmisní mechanismus měnové politiky.

1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Posledním nástrojem ČNB jsou definovány operace na volném trhu, jako hlavní vodítko k ovlivňování inflace pomocí úrokových sazeb. Praktická část se zabývá aplikací teoretických poznatků, konkrétně analýzou vývoje inflace a úrokových sazeb za jednotlivé roky sledovaného období od roku 1993 až 2012. V každém roce jsou analyzovány události, které se odehrály, jakým způsobem ovlivnily vývoj české ekonomiky a jak Česká národní banka zasahovala pomocí měnových nástrojů, konkrétně úrokových sazeb, aby pozitivně ovlivnila trend míry inflace. Vývoj inflace a úrokových sazeb je graficky znázorněn vždy pro období pěti let. Závěr práce obsahuje celkové shrnutí a zhodnocení probírané problematiky včetně vyzdvihnutí klíčových událostí, příčin a protiopatření. Závěr se zabývá otázkou, jak míra úrokových sazeb a inflace ovlivňovala českou ekonomiku a zda byly nástroje měnové politiky použity správně a ve vhodnou dobu. Je zde také porovnání s měnovými nástroji, které používali, či používají ostatní země a doporučení dalších postupů pro úspěšný vývoj hospodářského růstu České ekonomiky.

1.1 Metodika První metodou zpracování teoretické části jsou literární rešerše z odborných knih. Knihy byly vybrány tak, aby pomohly prozkoumat téma práce. Převážně se jedná o učebnice a knihy o ekonomice, kde jsou podrobné charakteristiky ekonomických pojmů jako je inflace a úrokové sazby. Pro lepší porozumění tématu bylo nahlédnuto i do různých odborných článků, které se zabývají historickými údaji k vývoji měnové politiky a jedním z nejdůležitějších zdrojů jsou materiály České národní banky, které jsou zveřejněny pro na webu ČNB. Praktická část je částečně také řešena literární rešerší, konkrétně se jedná o jednorázovou rešerši z Výročních zpráv a Zpráv o inflaci České národní banky, které se vztahují vždy k určitému období. Jedná se o fázi, kde se údaje zjišťují. Následuje fáze analytická, kde jsou poznatky a fakta zpracovány. Vždy pro období pěti let jsou data zobrazena graficky v časových řadách. Ke grafům náleží porovnání hodnot jednotlivých let a analýza událostí, které ovlivnily vývoj inflace a úrokových sazeb. Data jsou převážně získána z materiálů České národní banky, kde je zveřejněná historii míry inflace a krátkodobých úrokových sazeb jako jsou lombardních, diskontních a repo sazba. V závěru práce je rozbor získaných poznatků a celkové shrnutí pomocí syntézy. Jsou zde uvedeny příklady použití jiných nástrojů, jejich porovnání a doporučení.

2


2. Teorie inflace a úrokových sazeb V letech 1993-2012 prošla Česká Republika velkými změnami, které razantně ovlivnily její ekonomický vývoj. V první části teoretického zkoumání se práce věnuje významným faktorům, které ovlivnily ekonomický vývoj ČR. Druhá část se zabývá teorií inflace a úrokových sazeb.

2.1

Ekonomicko-politický vývoj ČR v letech 1993-2012

Popsat a analyzovat ekonomický a politický vývoj v ČR v letech 1993-2012 je námět na jinou práci. Avšak stručný nástin hlavních událostí, které se v ČR v tomto období odehrály, tvoří rámec pro analýzu a hodnocení inflace a úrokových sazeb tak, jak předpokládá tato práce. Spěváček a kol. (2002, str. 17) uvádí, že v období přeměn spojených s pádem komunistických režimů ve střední a východní Evropě došlo po roce 1989 k transformaci české ekonomiky a společnosti. Toto období bylo velice významné pro historii české ekonomiky. Probíhaly zde fundamentální změny v ekonomice a politickém systému. Alokaci a využití výrobních zdrojů, uspokojování rozmanitých lidských potřeb začal ovlivňovat tržní systém. Za základní kritérium úspěchu lze označit schopnost přetvoření systémových změn v dlouhodobý hospodářský růst. Tato přeměna neproběhla uspokojivě u většiny tranzitních ekonomik. Největší příčinou bylo podcenění komplikovanosti celého procesu nejen po stránce ekonomické, ale především po stránce sociální, respektive institucionální. Podle Chalupy (2006) se ekonomiky jednotlivých postkomunistických států od sebe vždy něčím lišily. U původního Československa se jednalo o téměř vyrovnaný vnitřní trh, kde převažovaly zdroje krátkodobé a byl zde nedostatek zdrojů dlouhodobých. Byla zde velice nízká zahraniční zadluženost. Dále se československá ekonomika vyznačovala téměř nulovým soukromým sektorem. Orientace na sovětské trhy byla velice vysoká. Prvním důležitým milníkem transformace české ekonomiky byla kuponová privatizace, kdy se na začátku 90. let minulého století proměnily téměř všechny státní podniky v akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Z původních cca 630 výrobních státních podniků se proměnilo na téměř 250 tis. společností. Uvedené události vedly k výrazné devalvaci české koruny, která posílila dovoz ze zahraničí a tím se cenová hladina razantně zvyšovala v důsledku určitých opatření státu – liberalizace cen, odstranění státních dotací a zavedení daně z přidané hodnoty v roce 1993. Spěváček a kol. uvádí (2002, str. 22), že v roce 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika, se stanovila stabilizace cen jako cíl České národní banky. Přistoupilo se ke značným změnám v daňové soustavě, např. se zavedla daň z přidané hodnoty a daň z příjmů fyzických a právnických osob. Začala burza cenných papírů a RM systém. Autor dále píše, že rokem 1994 začalo ekonomické ustálení, byla zde poměrně nízká míra inflace a nízká nezaměstnanost. Začaly se objevovat krize v bankovním sektoru, 3

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 kdy banka například nebyla schopna uhradit své závazky. (Spěváček a kol., 2002, str. 22) V dalším roce, 1995 se zrychloval hospodářský růst, ale byl provázen rostoucí ekonomickou nerovnováhou. Česká republika byla považována za nejlepší „tranzitivní ekonomiku“ své doby. Vznikl nový devizový zákon, který zavedl plnou směnitelnost české koruny. Koncem roku se ČR stala členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V roce 1996 díky velkému přílivu zahraničních investorů vznikaly inflační tlaky, to vedlo k navýšení schodku obchodní bilance. Česká národní banka musela zasáhnout, navýšila úrokové sazby a povinné minimální rezervy. V dalším roce se začalo ukazovat mnoho potíží, vláda stanovila jako protiopatření speciální balíčky. Obsahovali například snížení státních výdajů, řízený plovoucí kurz koruny a také návrhy opatření směřujících k řešení některých institucionálních a právních problémů. (Spěváček a kol., 2002, str. 23). Chalupa ve svém odborném článku uvádí, že mezi takové problémy patřilo i tzv. tunelování, kdy vlastníci privatizovaných společností upřednostňovali zisk před jejich rozvojem, což způsobilo obrovské daňové ztráty, které byly v řádech statisíců miliard korun (Chalupa, 2006). Spěváček a kol. (2002, str. 24) uvádí, že se začátkem roku 1998 přešlo na cílování inflace. Česká národní banka snížila úrokové sazby a povinné minimální rezervy. V dalším roce přípravy na vstup do EU nabíraly na síle, vláda se snažila ekonomiku co nejvíce oživit. V roce 2000 se české ekonomice dařilo, převážně díky zásahům centrální banky snižováním úrokových sazeb, uvolnění fiskální politiky a také díky podpoře přímých zahraničních investic. Evropská unie viděla pokrok ve vývoji České republiky, nicméně se ji zdál nedostatečný boj proti korupci a hospodářské kriminalitě. Ekonomika se zlepšovala i v roce 2001, docházelo zde ale ke zvýšení deficitu veřejných financí. Evropská unie předpokládala, že se Česká republika bude schopna vyrovnat s konkurenčními tlaky a tržními silami. Souhlasila s jejím přijetím do EU. Podle Pellešové (2008, str. 226) se v roce 2002 ekonomický růst zpomalil, špatný vliv na růst HDP měl např. čistý vývoz, který se nepříznivě snížil. Tento rok zasáhly ČR kruté povodně a mnozí lidé se obávali špatného vlivu na českou ekonomiku, později se však ukázalo, že z makroekonomického hlediska neměly povodně zásadní vliv na ekonomický růst. V tomto roce se také prokázalo, že se Česká republika dovede dobře vypořádat s výrazným posílením směnného kurzu a i s ekonomickou stagnací v zemích Evropské unie. V dalším roce se ekonomický růst zrychlil, zejména díky vyrovnané struktuře výdajů na hlavní složky poptávky u domácností, investic a vývozu. Nejrychlejší výdajovou složkou byla spotřeba v domácnostech. Jak uvádí Chalupa (Chalupa, 2006) česká ekonomika byla ovlivněna také posílením průmyslové výroby, kterou podpořili zahraniční investoři. Začátkem května 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie. Růst HDP se stále zvyšoval, ovlivněn převážně investicemi a exportem. Ekonomika je nyní zaměřena na vývoz a zahraniční obchod. I v roce 2005 ekonomický růst stále roste. Nejvíce byl ovládán čistým exportem a poklesem daňového zatížení právnických osob. Dařilo se také čistému vývozu. Nastalo snížení zaměstnanosti, které bylo ovlivněno zvýšením fixních aktiv. K zvyšování HDP dochází i v dalším roce, ČR je na druhé pozici v rámci středoevropských zemí, hned za Slovenskou republikou. Růstu pomohla bezcelní povinnost v EU, nízké úrokové sazby, rostoucí zaměstnanost a produktivita výrobních faktorů. Posílení koruny negativně ovlivnilo vývoz, ale pozitivně působilo na dovozové 4

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 ceny, což pomohlo růstu investic a spotřeb domácností. Dalším negativním faktorem v roce 2006 byly vysoké ceny za energie. Rok 2007 byl rekordním v tempu růstu HDP a Česká republika byla zařazena k rychle rostoucím zemím. Díky růstu reálných mezd se spotřeba domácností zvyšovala. Nejlepších výsledků za dobu existence ČR dosáhl zahraniční obchod. Tento rok byl pro Českou republiku velice úspěšný. (Pellešová, 2008, str. 226). V roce 2008 se ekonomický růst zpomalil, spotřeba domácností se sice zvyšovala, ale zvyšovala se pomalejším tempem, než v minulém roce. Ačkoliv se ekonomický růst v České republice zpomalil, byl daleko rychlejší než v západoevropských státech, kde došlo k útlumu. Tak se ekonomická pozice ve vztahu k EU zlepšila. (ČSÚ, 2009) V roce 2009 byla Česká republika zasažena celosvětovou hospodářskou recesí. Tento rok byl v ekonomickém hledisku nejhorším od roku 1995, byl výrazně ovlivňován vývojem z předchozích období a celosvětovou hospodářskou krizí. Na rozdíl od minulého roku byl meziroční pokles ČR větší, než v západoevropských státech, tím se pozice ČR zhoršila. Zvýšila se nezaměstnanost a snížila produktivita práce, domácnosti snížily svou spotřebu a výrazně se snížil také obrat zahraničního obchodu. (ČSÚ, 2010) V dalším roce 2010 ekonomický růst vzrostl, jeho úroveň by se dala přiřadit k roku 2008. Růst byl zvyšován vývojem zásob a zahraničního obchodu, snižoval ho pokles výdajů domácností a také pokles vládní spotřeby. Ve srovnání s EU byl růst české ekonomiky dynamičtější, rychlejší byl také export zboží a služeb. (ČSÚ, 2011) Rokem 2011 se česká ekonomika postupně zpomalovala, hlavní příčinou byl pokles výdajů na konečnou spotřebu domácností a vládního sektoru. Investice se také snižovaly, zahraniční obchod byl jediný rostoucí. České republice se dařilo hůř, než ostatním zemím v Evropské unii. Zvýšení zaměstnanosti ovlivnili přírůstky podnikajících, protože zaměstnanců ubylo. I tak byla míra nezaměstnanosti v porovnání s EU příznivá. (ČSÚ, 2012). Rok 2012 byl pro ČR rokem recese, česká ekonomika se prohlubovala po celý rok. Pokles byl nejvíce ovlivněn výdaji domácností na konečnou spotřebu, která byla nejnižší vůbec. Vládní výdaje se koncem roku zvyšovali, což mělo příznivý vývoj, ale nevylepšilo to tempo HDP. Jediné, co pozitivně ovlivnilo HDP, byl zahraniční obchod. Na trhu práce vedlo paradoxně k růstu zaměstnanosti, i nezaměstnanosti, to bylo ovlivněno např. částečnými úvazky, práce na dohody, výpomoci rodinných příslušníků a jiné. Pokles ekonomiky byl mírnější až v posledních měsících. Tomu napomohly zmiňované vládní výdaje, čistý vývoz a přírůstek zásob. (ČSÚ, 2013) V roce 2013 recese stále pokračovala, už ji ale tolik neovlivňovala spotřeba domácností, ale pokles investic přetrvával a pokles byl také u zahraničního obchodu. Výkonnost ekonomiky se zlepšovala až v posledním kvartálu. Zvýšila se spotřeba domácností, saldo zahraničního obchodu a nejvýznamněji přispěly investice, v tomto roce došlo také ze snížení cen energií. V listopadu ČNB zahájila měnovou intervenci, která ovlivnila růst cen tuzemského zboží v eurech. Více se zvýšily ceny vývozu, než dovozu, tím byli pozitivně ovlivněni exportéři. Míra nezaměstnanosti spíše stagnovala. (ČSÚ, 2014)

5


Na následujícím Grafu 1 je uveden Meziroční růst HDP v letech 1993-2012 Graf 1 Meziroční růst HDP v letech 1993-2012

Růst HDP 8 6 4 2 0 -2 -4 -6

Zdroj: ČSÚ (Vývoj HDP)

Na znázorněném grafu můžeme vidět kolísání trendu hrubého domácího produktu ve sledovaném období. Nejúspěšnější byly roky 1995 a období 2005-2007. Vůbec nejvyšší HDP bylo v roce 2007. V roce 2009 došlo k hlubokému propadu následkem celosvětové finanční krize.

2.2

Česká národní banka a měnová politika

Česká národní banka uvádí na svých webových stránkách (2014), že podle Ústavy České republiky a zákona o České národní bance je hlavním cílem České národní banky péče o cenovou stabilitu. Dále ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není v rozporu s hlavním cílem. ČNB pečuje o cenovou stabilitu pomocí svých nástrojů, především základních úrokových sazeb. O nastavení měnové politiky se rozhoduje na zasedání bankovní rady ČNB z aktuálních makroekonomických prognóz a vyhodnocení rizik jejich naplnění. Makroekonomické prognózy sestavují odborníci z měnové sekce a statistiky, ve spolupráci se členy bankovní rady. Zasedání bankovní rady se standardně pořádá osmkrát ročně, může však dojít i na mimořádné zasedání. Po zasedání se pořádá tisková konference, kde se zveřejní rozhodnutí bankovní rady o nastavení měnověpolitických nástrojů. Většinou se jedná o úrokové sazby, v poslední době se vyhlašoval kurz české koruny vůči euru. 6


2.2.1

Úloha měnové politiky

Zajištění stability cen v ekonomice přispěním k tvorbě stabilního prostředí pro podporu rozvoje podnikatelských činností, které napomáhají ekonomickému vývoji. ČNB plní své poslání pomocí měnověpolitického režimu, kterým je cílování inflace. K tomu využívá několika měnověpolitických nástrojů (ČNB, 2014): Operace na volném trhu -

usměrňování vývoje tzv. repo operací.

úrokových

sazeb

v ekonomice

pomocí

Automatické facility -

slouží k poskytování nebo ukládání likvidity přes noc; úrokové sazby se pohybují ve stejném pásmu, jako jsou krátkodobé úrokové sazby a repo sazby; depozitní facilita – banky si mohou peníze u ČNB ukládat; marginální zápůjční facilita – možnost vypůjčení likvidity od ČNB;.

Mimořádné facility -

mimořádné repo operace se splatností dva týdny a tři měsíce; cílem je podpořit trh se státními dluhopisy; od roku 2011 je splatnost pouze dva týdny.

Povinné minimální rezervy -

jeden ze základních nástrojů, pomocí kterých centrální banka ovlivňuje objem likvidity v bankovním systému; vzhledem k výraznému přebytku likvidity u nás slouží hlavně jako rezerva prostředků pro mezibankovní platební styk.

Devizové intervence -

nákupy či prodeje cizích měn za českou korunu Českou národní bankou na devizovém trhu; cílem je buď tlumení kolísání kurzů na devizovém trhu, nebo zpřísnění měnové politiky.

7


2.3

Teorie inflace a úrokových sazeb

Druhá polovina teoretické části je věnována podrobné charakteristice inflace a úrokových sazeb, včetně jejich forem, možností měření, sledování a problematiky s tím spojené. Pro úplné seznámení s tématem se práce nejdříve věnuje popisu inflace a úrokových sazeb zvlášť, poté je objasněno, co spolu mají společného, jaký na sebe mají vliv a jak se ovládají.

2.3.1

Inflace

Inflace je definována jako všeobecný růst cenové hladiny v ekonomice za určité časové období. Jedná se o všeobecný růst z toho důvodu, že navýšení cen se může týkat jen některých statků a služeb, kdy nemusejí ovlivňovat růst průměrné cenové hladiny, protože jiné statky a služby mohou stagnovat. (Vlček a kol., 2003, str. 364). Pavelka (2007, str. 132) uvádí, že kupní síla peněz klesá s rostoucími cenami, kdy si obyvatelstvo za stejné množství peněz koupí méně. Vlček (2003, str. 364) odhaluje, že inflace a tržní ekonomika jsou stejně staré, protože, až na pár výjimek, tržní určování cen vždy bylo a bude doprovázeno růstem cen. V tržní ekonomice je tedy potřebné se s mírou inflace smířit. Růst cen nemusí vždy znamenat, že obyvatelstvo chudne. Růst cenové hladiny je nutné porovnávat s růstem nominálních důchodů, tím se zjistí růst či pokles reálných důchodů. Současně je třeba si uvědomit, že nadbytečné peníze přidané do ekonomiky nezpůsobují bohatství. Podle Hazlitta (1999, str. 159) je záměna peněz a bohatství jednou z nejvytrvalejších chyb. Je to pozůstatek od Adama Smitha, tzv. „zlato a stříbro“. Bohatství se skládá z toho, co je vyrobeno a spotřebováno. Lidé si myslí, že pokud stát vydá více peněz, mohli by si jednoduše a úměrně koupit více zboží a služeb. Neuvědomují si, že se nejdříve musí všechno vyprodukovat a to znamená více pracovních sil, produktivity práce, výrobní kapacity, atd. Někteří významní ekonomové pronášejí, že všechny peníze v zemi jsou nabízeny proti veškerému zboží. Vlček a kol. (2003, str. 365) odhaduje se, že J. M. Keynes jako jeden z prvních správně porozuměl inflaci. Říkal, že pokud růst efektivní poptávky nevyvolává odpovídající růst výroby, projeví se tento růst následným růstem cenové hladiny. V tomto případě inflace vzniká z neelasticky výroby buď z důvodu plné zaměstnanosti, nebo plného využití kapacitní výroby. Autor dále uvádí, že vznik inflace je ovlivňován různými příčinami. Může se jednat například o špatné ustanovení rovnováhy mezi agregátní poptávkou a nabídkou, nebo to také můžou být monetární důsledky, převážně přebytečná emise peněz. Jednotlivé příčiny se navzájem doplňují a kombinují. Inflace je výraz toho, jak daná ekonomika dokázala či nedokázala reagovat na různé politické, ekonomické, sociální atd. problémy. (Vlček a kol., 2003, str. 366) Mankiw ve své knize rozebírá inflaci pomocí kvantitativní teorie. O inflaci prozrazuje klíčovou věc: „Inflace je agregátním ekonomickým jevem, jenž se týká v první řadě a převážně hodnoty prostředků směny v ekonomice.“ tvrdí, že zvyšování cenové hladiny způsobuje nižší hodnotu peněz, lidé si za ni koupí méně. Podle této teorie určuje 8

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 hodnotu peněz nabídka a poptávka. Co takovou nabídku a poptávku peněz ovlivňuje? Faktor, který nejvíce ovlivňuje poptávku po penězích je průměrná cenová hladina v ekonomice. Lidé drží tolik peněz, kolik potřebují k nákupu zboží a služeb. Vyšší cenová hladina zvyšuje množství poptávaných peněz. To, co ovlivní, aby se množství nabízených peněz rovnalo množství peněz, které lidé potřebují je závislé na časovém období. V krátkém období je to úroková míra a ve dlouhém období se cenová hladina přizpůsobí úrovni, ve které se poptávka po penězích rovná nabídce po penězích. Je-li hladina pod úrovní, lidé se budou snažit držet u sebe co nejméně peněz, takže je potřeba, aby hladina vzrostla pro vyrovnání nabídky a poptávky. Celý průběh je graficky znázorněn na obrázku 1, kde vodorovná osa znázorňuje množství peněz, levá svislá osa zobrazuje peněžní nabídku a pravá svislá osa cenovou hladinu. Křivka peněžní nabídky je svislá, protože bylo určeno pevné množství dostupných peněz. Poptávka klesá, protože lidé chtějí držet větší množství peněz jen v případě, že si za každou jednotku mohou zakoupit méně. Hodnota peněz a cenová hladina přizpůsobily, aby vyrovnaly nabídku s poptávkou. Obrázek 1 Vyrovnání cenové hladiny pomocí nabídky a poptávky

Zdroj: G.N. Mankiw, Zásady ekonomie, str. 592

Vodorovná osa znázorňuje množství peněz, levá svislá osa zobrazuje hodnotu peněz a pravá osa zobrazuje cenovou hladinu. Křivka nabídky pěněj je svyslá, protože je pevně určeno množství peněz v oběhu. Křivka poptávky je klesající, protože lidé drží peníze raději při sobě pro případ, že by se změnila hodnota peněza oni by si za jednu jednotku měny zakoupili méně.

9

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příčiny inflace Poptávková inflace -

-

vzniká při nerovnováze nabídky a poptávky; Podle Pavelky je způsobena pozitivním poptávkovým šokem, ten posouvá agregátní poptávku doprava. Vzniká vlivem růstu vládních výdajů, růstem investičních výdajů firem, růstem spotřeby domácností, zvýšením čistého exportu a zvýšením peněžní zásoby ze strany centrální banky; (2007, str. 136) Žák ve své publikaci uvádí, že zdrojem poptávkové inflace je trvalý růst agregátní poptávky, který není doprovázen současným růstem potencionálního produktu a to je kompenzováno zvyšováním cenové hladiny. (2007, str. 19)

Nabídková inflace -

-

nazývá se také nabídkou nákladová, protože je způsobena růstem nákladů; když rostou náklady, klesá agregátní nabídka – křivka krátkodobé agregátní nabídky (SAS) se posouvá nahoru, dochází k poklesu produkce. V tomto případě jsou firmy ochotny nabízet stejné množství produkce jen za vyšší ceny. Takový růst nákladů způsobuje například zvýšení nominálních mezd nebo růst světových cen surovin; Mezi nezanedbatelné příčiny patří růst cen materiálových zdrojů z důvodu jejich postupného vyčerpávání; (Pavelka, 2007, str. 137) Také zde významně působí tzv. populační vliv - změna poměru produktivních a neproduktivních členům společnosti. Pokud je podíl neproduktivních členů společnosti (děti, důchodci) vyšší než produktivní členové, dochází k poklesu nabídky.

Setrvačná inflace -

-

-

je spojena s inflačním očekáváním. Zaměstnanci při kolektivním vyjednávání o mzdách očekávají určitou míru inflace, banky při stanovování výše úroků z úvěrů očekávají určitou míru inflace, také firmy při stanovování cen svých výrobků vycházejí z očekávaného nárůstu cen surovin atd.; průběh setrvačné inflace – zaměstnanci očekávají zvýšení inflace, a proto požadují vyšší platy. Když firmy zvýší platy, rostou jim náklady a to vede k nepříznivému nabídkovému šoku. Při stejné agregátní poptávce se produkt dostane pod svojí potencionální úroveň a tím roste nezaměstnanost. Vláda navýší své náklady, nebo centrální banka zvýší peněžní zásoby. Tento postup se neustále opakuje a takové neustálé navyšování inflace se nazývá inflační spirálou; (Pavelka, 2007, str. 138) podle Žáka je inflace vyvolávána samotnou inflací a jejím očekáváním. (2007, str. 19) 10


2.3.2

Druhy inflace

Čistá inflace -

určité zboží podléhá regulaci státu, např. cena pohonných hmot, elektřina, plyn atd.; čistá inflace měří změny cen jen v neregulované části koše.

Mírná inflace -

míra inflace dosahuje jednociferných hodnot.

Pádivá inflace -

inflace dosahuje dvou či trojciferných hodnot.

Hyperinflace -

míra inflace dosahuje stovky či tisíce procent ročně.

Deflace Opak inflace, pokles všeobecné cenové hladiny.

Dezinflace Pokles tempa míry inflace. Pokud například cenová hladina v prvním roce vzrostla o 3% a v druhém roce pouze o 1%.

2.3.3

Cílování inflace

Jedná se o formu měnové politiky, kterou v ČR provádí Česká národní banka od roku 1998. ČNB vyhlásí inflační cíl pro určité období, který se bude snažit pomocí různých opatření dodržet. Výhodou cílování inflace je lepší porozumění pro společnost, která vytváří svá inflační očekávání. V případě, že se centrální bance podaří pozitivně ovlivnit očekávání, vytvoří se nezbytný předpoklad pro skutečné snížení inflace. (Pavelka, 2007, str. 200)

11

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Měření inflace Změna cenové hladiny za určité období je měřena pomocí cenových indexů: -

Index spotřebitelských cen; Index cen výrobců; Deflátor hrubého domácího produktu.

Index spotřebitelských cen (CPI) Index spotřebitelských cen (CPI – Consumer price index), je nejpoužívanější cenový index pro zjišťování inflace. Pavelka (2007, str. 132) uvádí, že „Statistikové každý měsíc zjišťují ceny určitého koše statků a služeb. Statky a služby byly zařazeny do koše podle výdajů průměrné domácnosti v určitém roce. Tento rok se nazývá rokem základním“ Dále autor uvádí: „CPI se zjišťuje tak, že statistikové pravidelně měsíčně zjišťují v obchodech ceny jednotlivých statků a služeb. Z toho vyplívá, že zjištěné ceny v sobě obsahují i nepřímé daně, jako jsou daň z přidané hodnoty nebo spotřební daně. (2007, str. 132) Vzorec pro výpočet CPI:

p1i – cena i-tého statku či služby ve sledováním roce p0i – cena tohoto statku či služby v základním období wi – váha tohoto statku či služby v celém spotřebním koši

Index cen výrobců (PPI) PPI – Producer price index je založen na cenách komodit. Sleduje se několik indexů. Pavelka (2007, str. 133) říká, že „Český statistický úřad např. sleduje: index cen zemědělských výrobců, index cen průmyslových výrobců, index cen stavebních prací atd. PPI je založen na stejném principu, jako CPI v tom smyslu, že zde opět existuje určitý fixní koš. Tento koš má ale jiné složení, než CPI“. PPI vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců.

12


Deflátor hrubého domácího produktu Poměr nominálního HDP a reálného HDP vynásoben 100

Pavelka (2007, str. 133) uvádí: V deflátoru HDP jsou zachyceny všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice, neexistuje zde tudíž žádný fixní koš vybraných výrobků.

Míra inflace Inflace se vyjadřuje jako míra inflace – procentní změna za nějaké časové období. Vypočítává se pomocí uvedených cenových indexů, pomocí kterých zjistíme všeobecnou cenovou hladinu. Pokud potřebujeme zjistit meziroční míru inflace v roce 2010, vypočítáme všeobecnou cenovou hladinu (pomocí CPI) v roce 2010 a 2009. Vzorec pro výpočet míry inflace:

Ve vzorci je možné také použít index cen výrobců (PPI) nebo deflátor HDP. Pro správnou interpretaci každého cenového indexu je nutno si vždy uvědomit, ke kterému období je počítán. Nejčastěji jsou používané níže uvedené míry inflace: -

vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen; vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku; vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci; vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období.

13


Úrokové sazby

2.4

Určování úrokových sazeb je jedním z nástrojů měnové politiky. Jsou nastavovány centrální bankou a ovlivňují další úrokové sazby (spotřebitelské úvěry, hypotéky, úvěry pro podniky). Úrokové sazby určují, jakou část jistiny musí dlužník za stanovenou dobu zaplatit věřiteli za půjčku. Jedná se o jakousi odměnu za půjčku. Úroky udávají cenu peněz. Pokud se zvyšují úroky, zdražují se finanční zdroje a to zhoršuje ekonomickou situaci domácností. Pokud ale domácnosti chtějí své volné prostředky investovat, znamená to pro ně výhodu, protože díky vyšší úrokové míře více vydělají. Pro podniky znamenají vyšší úrokové sazby zdražení investic, což postihne i domácnosti, jelikož dojde ke zdražení statků produkovaných z těchto investic. Celkově tím dochází ke snížení ekonomického růstu. (Černohorský, Teplý, 2011, str. 105) Úroky obstarávají tok běžných úspor a přeměňují je na investice, tím dochází k podpoře ekonomického růstu. Znamená to, že díky příležitosti poskytovat a získávat půjčky se posunuly kapitalistické země k velké prosperitě. Domácnosti a podniky mají možnost získat finanční zdroje, které pro domácnosti zvyšují kvalitu života a podniky mohou více investovat. Zajímavá definice úrokových sazeb od Brůny (2009, str. 10): „Úrokové sazby jako specifické ceny peněz či kapitálu na jednotlivých úvěrových trzích představují v rámci aktuální praxe měnové politiky jedny z klíčových veličin, prostřednictvím nichž centrální banky prosazují své měnové cíle. Na druhé straně slouží centrálním bankám jako indikátor inflačních očekávání investorů či schopností finančního trhu správně interpretovat aktuální okolnosti vedoucí centrální banku ke změně hlavní úrokové sazby“ Ve spojení s úroky se používá buď termín úroková sazba, nebo úroková míra. V podstatě znamenají to stejné, rozdíl je v tom, že úroková míra je obecný teoretický pojem, který se používá v teoretických modelech jako jediná úroková míra v ekonomice. Úrokové sazby se používají u konkrétních případů, jako jsou např. vklady, půjčky atd.

2.4.1 -

Druhy úrokových sazeb

Úrokové sazby vyhlášené centrální bankou -

diskontní sazba – sazba, za kterou komerční banky ukládají své peníze v centrální bance;

-

lombardní sazba – sazba, za kterou si komerční banky půjčují peníze od centrální banky;

-

repo-sazba – pomocí této úrokové sazby si centrální banka zajišťuje likviditu do bankovního sektoru;

14

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 -

úrokové sazby mezibankovního trhu – za tyto sazby mezi sebou obchodují obchodní banky (PRIBOR, PRIBID);

-

základní sazba každé banky – stanovena jednotlivě každou bankou pomocí vývoje mezibankovních úrokových sazeb, které ovlivňují sazby klientům;

-

klientské úrokové sazby – vkladové a úvěrové (Černohorský, Teplý, 2011, str. 108).

Výši úrokových sazeb ovlivňuje nabídka a poptávka. Jestliže bude vysoká poptávka po úvěrech, úroková sazba se zvýší. V opačném případě banky úrokové sazby sníží, aby nalákali zákazníky. Důsledkem toho se stává, že obchodní banky nenabízejí úrokové sazby podle změn výše úrokových sazeb centrální banky. Odlišuje se úroková sazba a čistá úroková sazba. Čistá úroková sazba znamená sazbu, ve které je zohledněna daň z příjmů.

2.5

Vzájemný vliv inflace a úrokových sazeb

2.5.1

Nominální úroková sazba

Procentní přírůstek z uložené částky. Je přímo dána např. ve smlouvě o úvěru.

2.5.2

Reálná úroková sazba

Reálná úroková sazba se vypočítá odečtením míry inflace od nominální úrokové sazby. Výpočet vyjadřuje procentní změnu kupní síly, neboli o kolik procent zboží si můžeme koupit více. Vzorec pro výpočet reálné úrokové sazby:

iR = reálná úroková sazba iN = nominální úroková sazba π = míra inflace 15


Vztah mezi inflací a úrokových sazeb udává Fisherův efekt. Pokud je míra inflace nízká, jsou nízké i úrokové sazby a to platí i naopak, při vysoké inflaci jsou vysoké i úrokové sazby. Při vysoké míře inflace věřitelé požadují vyšší nominální sazbu, aby nepřišli o zisky. Dlužníci na takovou sazbu přistoupí, protože vědí, že s vysokou mírou inflace klesá reálná hodnota peněz, pro ně tedy splátek. Inflace a úroková míra se navzájem ovlivňují také v monetární politice, za pomocí cílů centrální banky. Jestliže peněžní zásoba stoupá, klesá úroková míra a znehodnocuje se měna. V opačném případě, pokud peněžní zásoba klesá, úroková míra stoupá a dochází ke zhodnocení měny. (Pavelka, 2007, str. 195) Měnová politika používá dva cíle k ovlivnění cenové hladiny, těmi cíly jsou: -

expanzivní měnová politika - jedná se o zvýšení cenové hladiny, která vede ke snížení úrokových sazeb - stoupá reálná spotřeba domácností, firmy investují – tím roste reálný produkt a zaměstnanost – to se děje pouze v krátkém období - v dlouhém období se vše vrátí do normálu a zůstane jen zvýšená cenová hladina

-

restriktivní měnová politika - snížení cenové hladiny, díky které rostou úrokové sazby - domácnosti šetří a firmy zmírňují investice, protože se při nízkém úroku nevyplatí - v krátkém období reálný produkt klesá, nezaměstnanost stoupá a cenová hladina se snižuje - v dlouhém období dochází jen ke snížení inflace (Pavelka, 2007, str. 196)

2.5.3

Transmisní mechanismus měnové politiky

Jedná se o způsob, kterým centrální banka ovlivňuje své konečné cíle. Mezi cíle patří především inflace, dále zaměstnanost, měnová stabilita a stabilní ekonomický růst. Běžně používaným nástrojem pro ovlivnění je určování úrokových sazeb, operace na volném trhu a nastavení minimálních rezerv. Použití nástroje úrokových sazeb pomáhá ovlivňovat inflaci. Pokud centrální banka úrokové sazby sníží, dochází k růstu peněz v oběhu a tím roste cenová hladina. Použití těchto nástrojů ale není v praxi tak jednoduché, jak se zdá. Centrální banka si musí uvědomit, zda takovým nastavením nástrojů může dosáhnout zvolených cílů. Na transmisní mechanismus mají vliv čtyři kanály. Kurzový, úrokový, úvěrový a kanál cen aktiv. 16


Kurzový kanál -

jedná se o reakci devizového kurzu na změnu úrokových sazeb; u zvýšení úrokových sazeb dochází ke zhodnocení domácí měny – zlevní se dovážené zboží a to ovlivňuje snižování inflace. Zároveň ale dochází k omezení vývozu, čímž ekonomika klesá a stoupá nezaměstnanost.

Úrokový kanál -

pokud úrokové sazby rostou, domácnosti si raději spoří na příští období, tím klesá spotřeba domácností a agregátní poptávky; podnikům klesá výnosnost investic, zároveň se ale zvyšuje výnosnost investic finančních (např. obligací); podniky čerpají méně úvěrů, dochází k poklesu investic, který zpomaluje ekonomický růst, zvyšuje nezaměstnanost a zvyšuje inflaci.

Kanál ceny aktiv -

ceny aktiv jako jsou akcie, nemovitosti, komodity, atd. při zvyšování úrokových sazeb klesají, z důvodu snižování výnosnosti vzhledem k finančním aktivům jako jsou úročené vklady či obligace. Dochází k poklesu hodnoty aktiv ekonomických subjektů – klesá jejich bohatství. (Černohorský, Teplý, 2011, str. 49)

U všech kanálů dochází ke stejnému cíli, kterým je pokles inflace. Snížení inflace ale doprovází snížení ekonomického růstu a zvýšení nezaměstnanosti. Pokud by centrální banka úrokové sazby snížila, dopady by byly opačné – došlo by k růstu ekonomiky, snížení nezaměstnanosti a ke zvýšení inflace.

2.5.4

Ovlivňování inflace pomocí operací na volném trhu

Česká národní banka využívá operací na volném trhu k usměrňování vývoje úrokových sazeb. Hlavním nástrojem k provádění operací na volném trhu jsou repo operace. Provádějí se formou veřejných soutěží, tzv. tendrů. Česká národní banka získává od bank přebytečnou likviditu a předává jim cenné papíry, na kterých je dohodnut závazek, že po uplynutí splatnosti ČNB vyplatí jistinu navýšenou o dohodnutý úrok. Doba těchto operací jsou dva týdny, proto se úroková sazba nazývá dvoutýdenní repo sazba (často se značí jako 2T repo sazba). Repo operace mohou mít i kratší trvání v souvislosti s predikcí vývoje likvidity. Zvýšení repo sazeb vedou k oslabování agregátní poptávky, která způsobuje cenový růst. Opačný efekt na inflaci má snížení repo sazeb. Pokud tedy ČNB očekává, že budou převažovat vlivy, které posunou inflaci nad cílovou hodnotu, zasáhne tím, že repo sazby zvýší. 17


3. Vývoj inflace a úrokových sazeb v období od 1993 do 2012 V následující části se práce zabývá vývojem inflace a úrokových sazeb v jednotlivých letech od roku 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika až do roku 2012, ve kterém Česká národní banka naposledy použila úrokové sazby jako nástroj pro udržení míry inflace v jejím cílovém pásmu. Grafické znázornění vývoje inflace a úrokových sazeb je zobrazeno vždy pro období pěti let. Ukazatel inflace je znázorněn průměrnou roční mírou inflací. Jako úrokové sazby je použita diskontní sazba, jako dolní hranice, lombardní sazba jako horní hranice a sazba dvoutýdenní repo operace, se kterou Česká národní banka manipulovala, aby mohla ovlivňovat vývoj inflace.

3.1

Vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 1993-1997

V této subkapitole se práce věnuje vývoji inflace a úrokových sazeb v počátcích fungování České republiky jako samostatného státu, tedy v období od roku 1993 do roku 1997.

Rok 1993 V roce 1993 vznikla samostatná Česká republika a hlavním úkolem České národní banky je stabilita české měny pomocí určování měnové politiky. V roce 1993 byla míra inflace ve výši 20,8%, což byl dvojnásobek míry z roku 1992. Navýšení inflace způsobilo především zavedení DPH. Dalším faktorem, který ovlivnil zvyšování inflace, byl vysoký nárůst zahraničních investorů. ČNB zvolila řízení úrokových sazeb jako svůj hlavní nástroj k ovlivňování změn cenové hladiny. Diskontní úroková sazba byla 8% a lombardní úroková sazba se během roku postupně snižovala z 14% na 11,5%.

Rok 1994 Cílem ČNB bylo snížit míru inflace. Použily se k tomu nástroje operací na volném trhu, povinné minimální rezervy a základní úrokové sazby ČNB. Za pomocí použitých nástrojů se podařilo míru inflace snížit na 10%. Diskontní úroková sazba se lehce zvýšila na 8,5%. Vzhledem k příznivému vývoji inflace se v dubnu úroková lombardní sazba snížila o procento na 10,5% ale v druhé polovině roku se opět navýšila na 11,5%. Tento rok nedošlo k žádným šokům, které negativně ovlivňují míru inflace, jako jsou změny daňových sazeb, devalvace či deregulace. (ČNB, 1995)

18

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Rok 1995 Výroční zpráva České národní banky (1996) uvádí, že hlavní příčinou rozvoje peněžního trhu a růstu cenové zásoby byl neustále se navyšující příliv zahraničního kapitálu. Uváděnou situaci ovlivňovala především emise likvidity obchodním bankám pomocí nákupů na devizovém fixingu ČNB. Tyto nákupy způsobily snížení úrokových sazeb. ČNB se snažila vysoký příliv kapitálu ze zahraničí sterilizovat pomocí různých nástrojů. Klíčovým nástrojem pro odstranění přebytečné likvidity byly tzv. operace ČNB na volném trhu, které tou dobou ještě nefungovaly tak, jak je dnes známe pod názvem repo operace, tedy nákupem a prodejem cenných papírů z portfolia vládních cenných papírů u ČNB. Portfolio bylo v té době téměř prázdné. ČNB tak vydávala vlastní krátkodobé cenné papíry, pomocí kterých stahovala přebytečnou likviditu u bank. Díky úspěšným operacím ČNB se úrokové sazby vrátily na svoji původní úroveň, která byla narušena mimořádným zvýšením úrokových sazeb v roce 1994. Jelikož se nevytvořily žádné tlaky na inflaci, její míra 9,1%, jak bylo v plánovaném cílu. V tomto roce došlo také k dvojnásobnému hospodářskému růstu ve srovnání s předchozím rokem. Hlavní podíl měl začátek směnitelnosti České koruny.

Rok 1996 Ve Výroční zprávě České národní banky (1997) je uvedeno, že ve srovnání s koncem roku 1995 vzrostly spotřebitelské ceny o 8,6%. Z počátku roku trend rostl rychleji, než Česká národní banka očekávala. To bylo způsobeno především úpravou regulovaných cen, deregulací cen žákovského jízdného a zvýšení spotřební daně. Díky zásahům ČNB úrokové sazby už nebyly ovlivňovány masivním přílivem zahraničního kapitálu, jako tomu bylo v minulých letech. V roce 1996 byl peněžní trh ovlivňován zejména měnověpolitickými operacemi, kterých ČNB využívala k prosazení svých plánů. ČNB používala ke stažení i poskytnutí likvidity repo tendry. Docházelo k jejich záměrnému zvyšování, z důvodu celkového posouzení měnového a ekonomického vývoje. Pomocí sazeb repo tendrů ČNB ovlivňovala výši sazeb na mezibankovním trhu depozit a ostatních sazeb na trhu včetně sazeb klientských. V roce 1996 nastavovala Česká národní banka repo sazby celkem čtyřikrát, jednalo se o postupné navýšení z 11,6% na 12,4%. Opatření měnové politiky mělo pozitivní vliv na cenový vývoj, tempo růstu míry inflace se snížilo. Nicméně zvýšení úprav regulovaných cen a zvýšení spotřebitelských daní zabránilo většímu poklesu cenové hladiny. Míra inflace byla v tomto roce 8,8%.

Rok 1997 Podle České národní banky (1998) vývoj inflace ovlivňovaly úpravy regulovaných cen, které vedly k jejímu růstu a ke způsobení oslabení kurzu koruny. Vyšší inflační tlaky se ukázaly i ve větším růstu cen průmyslových výrobců. Čistá inflace se zvýšila jen nepatrně, převážně příznivým vývojem cen potravin. Průměrná roční inflace činila 8,5%. 19

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Česká národní banka se snažila utlumit nadměrnou domácí poptávku, aby zachránila kurz české koruny. Došlo k provedení restriktivní měnové politiky. Došlo k restrikci vládních výdajů a ke zpomalení růstu mezd ve státních sférách. V květnu vypukla měnová krize a došlo ke značnému poklesu české koruny. Pokles sazeb PRIBOR byl ovlivňován přílivem likvidity z emitovaných korunových euroobligací. Pokles ovlivnily banky, které očekávaly pokles inflace v delším období a nižší poptávku po úvěrech ze strany podniků. Česká národní banka reagovala na květnové kurzové turbulence intervencemi na devizovém trhu a tím došlo k výraznému zvýšení krátkodobých úrokových sazeb. 2T repo sazba vyšplhala až na 39%. Tento nárůst byl způsoben následnými opatřeními ČNB: snížení likvidity trhu, z důvodu omezení nákupů korun a jejich následný prodej. ČNB vyzvala tuzemské banky k neposkytování úvěrům nerezidentům a omezila poskytování lombardních úvěrů. Jelikož provedená opatření nepomohla snížení tlaku na měnový kurz, ČNB zrušila režim fixního měnového kurzu a přešlo se na režim řízení měnového kurzu, který se orientoval na německou marku. Situace se vylepšila a Česká národní banka postupně snižovala sazby až na hodnotu 14,75%, tedy obdobná sazba, která byla před květnovou krizí. Následkem změny kurzového režimu se Česká národní banka rozhodla pro novou strategii měnové politiky, kterou je cílování inflace.

3.1.1

Shrnutí vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 1993-1997

Na Grafu 2 je znázorněn fialovou barvou vývoj průměrné roční míry inflace, kdy největší abnormalitou byl rok 1993. V dalších letech inflace mírně klesala. Jednotlivé úrokové sazby jsou uvedené jako roční průměr nastavených diskontních, lombardních a úrokových sazeb. Graf 2 Vývoj v letech 1993 - 1997

40 35 30 25 20

18,34

20,8

15

11,3

10

10

9,1

11,86 8,8

8,5

5 0 1993 diskontní sazba

1994

1995 lombardní sazba

1996 2T repo sazba

1997 inflace

Zdroj: ČNB (měnová politika – historické 2T repo, lombardní a diskontní sazby, míra inflace)

20


Na zobrazeném grafu lze vypozorovat v prvním roce vysokou míru inflace způsobenou především zavedením daně z přidané hodnoty. V následujícím roce inflace prudce klesla na hodnotu 10% a v dalších letech trend klesal v mírnějším tempu. Hlavní příčinou vyšších hodnot míry inflace byl především navyšující se příliv zahraničního kapitálu, který způsoboval také vývoj úrokových sazeb. Ten se snažila ČNB eliminovat pomocí operací na volném trhu, které jsou řízeny úrokovou repo sazbou, zavedenou v roce 1995. ČNB úrokové sazby zvyšovala, aby snížila míru inflace. Toto opatření mělo pozitivní vliv, ačkoliv úprava regulovaných cen a navýšení daní bránilo poklesu cen. V posledním sledovaném roce došlo ke kurzovým turbulencím, které výrazně navýšily úrokové sazby z důvodu opatření ČNB ke zmírnění následků způsobených měnovou krizí. Následkem těchto událostí se ČNB rozhodla k zavedení cílování inflace.

3.2

Vývoj inflace a úrokových sazeb v letech 1998-2002

Tato kapitola se zabývá vývojem inflace a úrokových sazeb v letech 1998 až 2002. V tomto období bylo významné především nově zavedeným strategickým cílem České národní banky, kterým je cílování inflace.

Rok 1998 Česká národní banka (1999) poprvé uplatnila strategii cílování inflace. Cílování inflace znamená držet se pomocí nástrojů předem stanoveného cílového pásma. Zvolená opatření jsou podmíněna prognózou ČNB. K této strategii se Česká národní banka rozhodla po zavedení plovoucího měnového kurzu. V tomto případě tvoří inflační cíl roli nominální kotvy celého finančního systému a je základnou pro měnovou politiku. Na Obrázku 3 jsou znázorněny inflační cíle České národní banky. V roce 1998 došlo k výrazné dezinflaci, způsobené především hlubokým poklesem spotřebitelské poptávky, ovlivněné růstem nezaměstnanosti a sociální nejistotou. Celá situace pocházela z pádu celosvětových cen surovin a potravin. ČNB se rozhodla snižovat úrokové sazby a povinné minimální rezervy bank, které napomohou zvýšení cenové hladiny. Po výrazném zvyšování úrokových sazeb z roku 1997 docházelo počátkem roku 1998 k poklesu krátkodobých úrokových sazeb. Tempo růstu zpomalovala vyšší hodnota inflace, která dosáhla průměrné roční míry 10,7%. V dubnu začal být vývoj inflace příznivější s pomocí působení restriktivní politiky. Ve druhém čtvrtletí ČNB nepřistoupila ke snížení úrokových sazeb z důvodu krátkého období příznivé dezinflace. Ke snižování úrokových sazeb došlo v červenci, kdy byla 2T repo sazba snížena na 14,5% a snižování pokračovalo až do konce roku na hodnotu 9,5%. Celý vývoj uvedených úrokových sazeb je znázorněn na obrázku 2. V tomto období docházelo k neustálému snižování inflace a v posledním měsíci byla inflace za celý rok nejnižší. ČNB nesplnila své inflační očekávání. Mezi hlavní faktory nesplnění inflačních cílů patřil vývoj cen surovin a potravin a úroveň měnového kurzu.

21


Na následujícím Obrázku 2 je znázorněn pokles základních sazeb České národní banky v roce 1998. Obrázek 2 Vývoj základních úrokových sazeb ČNB v roce 1998

Zdroj: Výroční zpráva ČNB 1998

Ke snižování sazeb docházelo hlavně v druhé polovině roku. Česká národní banka snižovala sazby postupně, aby nedošlo k šokům na finančních trzích.

3.2.1

Inflační cíle v letech 1998-2010

Na Obrázku 2 jsou znázorněny inflační cíle od roku 1998 až do roku 2010. Modře jsou vyznačené cíle pro čistou inflaci. V roce 1998 to bylo 5,5% - 6,5%, v roce 1999 4%-5%, pro rok 2000 3,5% - 5,5% a rok 2001 2% - 4%. V dalších letech byly stanoveny cíle pro celkovou inflaci, jsou označeny červenou barvou. Pro období 2002 až 2005 se inflační cíle pohybovaly v cílovém pásmu 3% - 5%. Pro konec roku 2005 až do roku 2010 rozmezí 2% - 4%. Obrázek 3 Inflační cíle ČNB

Zdroj: ČNB (Cílování inflace v ČR)

22


V prvních letech byly cíle stanovovány pro čistou inflaci, kde není zahrnutý vliv regulovaných cen a změn nepřímých daní. Je to inflace, kterou může ČNB ovlivňovat. Později se cíle vyhlašovali pro celkovou inflaci, pro lepší chápání obyvatelstva.

Rok 1999 Podle České národní banky (2000) dosáhla roční míra inflace hodnoty 2,1%, což byla nejnižší hodnota od počátku období transformace. Ovlivňoval ji především rychlý pokles světových cen energetických surovin a potravin, důsledky hospodářské stagnace a nízké poptávky domácností. ČNB podporovala oživení a růst české ekonomiky a pokračovala ve snižování úrokových sazeb, které se dostaly na historicky nejnižší úroveň dosavadního období transformace. 2T repo sazba byla postupně snížena z 8,95% na 5,25%. ČNB snížila také povinné minimální rezervy. Nicméně tuzemské firmy neměly příliš nadějné projekty, a proto se domácí banky rozhodly pro investice do zahraničí.

Rok 2000 Jak je uvedeno ve Výroční zprávě České národní banky (2001), v roce 2000 začala česká ekonomika konečně rozkvétat a tím došlo k obnovení hospodářského růstu, kterému napomohla nízká inflace v hodnotě 3,9%. Tím se dokázalo, že takové obnovení ekonomiky a hospodářský růst může být spojeno i s nízkou mírou inflace. Pomohlo tomu úspěšné cílování inflace, které ČNB používala již třetím rokem. Díky nárůstu cen ropy na světových trzích došlo k nákladovým šokům, které vedly ke zvýšení cenových indexů, ale i přes to se míra inflace dokázala držet svého cíle. Z toho důvodu zůstaly úrokové sazby nezměněny po celý rok.

Rok 2001 Vzhledem k nepříznivým událostem v tomto roce celosvětová ekonomika směřovala ke snižování hospodářského růstu, který způsobil také pokles světových cen. Tyto události přinášely do prognóz ČNB určitou míru nejistoty. Podle České národní banky (2002) však tyto faktory pozitivně ovlivnily inflaci v České republice, jejíž hodnota dosáhla 4,9%, tedy ke spodní hranici nastavených inflačních cílů. Tato příznivá předpověď cenového vývoje dovolila České národní bance snížit úrokové sazby. Nejprve rada ČNB snížila sazbu pro repo operace a spolu s tím stanovila pravidlo, že diskontní úroková sazba bude vždy stanovena o 1 p.b. níže a lombardní sazba o 1 p.b. výše než je určena repo sazba. Jedná se tedy o horní a dolní limit a tím repo sazba přestala být klíčovou pro vývoj měnové politiky. 2T repo sazba byla postupně snížena na 4,75%.

23


Rok 2002 Česká národní banka (2003) nadále zdokonalovala cílování inflace a soustředila se hlavně na predikční aparát ČNB, který pomáhá odhadovat budoucí vývoj ekonomiky a podle kterého je rozhodováno o úrokových sazbách. Jedná se o takzvané prognózy ČNB. Účelem intenzivnějšího přístupu ČNB k měnové politice byl blížící se vstup České republiky do Evropské unie. Vývoj inflace byl ovlivněn zpomalením tempa růstu HDP, znehodnocením koruny a poklesem cen potravin s malým růstem regulovaných cen. Inflace klesnula na 1,8%, tedy pod očekávaný cíl ČNB a pod průměrnou úroveň Evropské unie. Česká národní banka reagovala tím, že postupně snižovala úrokové sazby repo operací z 4,25% na 2,75%. Snižování úrokových sazeb a intervence pomohly stabilizovat kurz koruny. Na Obrázku 4 je grafické znázornění kolísání míry inflace kolem cílového pásma v roce 2002. Obrázek 4 Plnění inflačního cíle v roce 2002

Zdroj: Výroční zpráva ČNB 2002

Z počátku roku se dařilo držet míru inflace v jejím cílovém pásmu. Ve druhém čtvrtletí však prudce klesla pod spodní hranici cílového pásma, převážně ovlivněno snížením růstu HDP, znehodnocením měny a poklesem cen.

24


3.2.2 Shrnutí vývoje inflace a úrokových sazeb v letech 1998-2002 Na následujícím Grafu 3 je znázorněn vývoj inflace a úrokových sazeb od roku 1998 do roku 2002. Graf 3 Vývoj v letech 1998 - 2002

20 18 16

14,25

14 12 10,7

10

6,69

8

5,25

6 4

3,9

5 4,7

2,1

2

3,65 1,8

0 1998 diskontní sazba

1999


2001 2T repo sazba

2002 inflace


Z počátku roku 1998 byla míra inflace vysoká, ale postupem roku až k jeho konci docházelo k výrazné dezinflaci, způsobené hlubokým poklesem celosvětových cen. ČNB snižovala úrokové sazby pro navýšení cenové hladiny. Tyto problémy přetrvávaly i v roce 1999, kdy celosvětové ceny dál klesaly, a poptávka se snižovala. V roce 2000 se ekonomická situace zlepšovala, jak je vidět na mírném růstu inflace, která ale i přes to udržovala svoji hodnotu nízkou. V roce 2001 se míra inflace zvýšila, i přes to však byla pod spodní hranicí cílového pásma. Byla tedy potřeba snížit úrokové sazby. I v roce 2002 byla inflace pod svým cílovým pásmem a proto ČNB pokračovala ve snižování úrokových sazeb. V celém období 1998-2012 docházelo ke kolísání inflace zejména vlivem poklesu spotřebitelské poptávky, růstu nezaměstnanosti a snížením celosvětových cen.

3.3


V období od roku 2003-2007 se inflace držela při nízké míře a k tomu byly přizpůsobovány i úrokové sazby. Detailnější informace k vývoji jsou v následujících kapitolách. 25

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Rok 2003 Česká národní banka (2004) uvádí, že inflace klesla hluboko pod určený cíl, na téměř nulovou hodnotu. Její míra byla 0,1%. Neobvykle nízká inflace nebyla způsobena zaviněním měnové politiky ČNB, ale vlivem jiných událostí, které se těžko předpovídají. Česká koruna přestala posilovat vůči Euru a došlo ke stagnaci amerického dolaru. V Německu, které je naším hlavním obchodním partnerem, stagnoval vývoj ekonomiky. Vývoji inflaci mohli pomoci úpravy regulovaného nájemného, které byly z politických důvodů pozastaveny. ČNB tedy reagovala tím, že nadále snižovala úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba byla snížena na 3%. Nízká inflace a nízké úrokové sazby podpořily růst ekonomiky. (ČNB, 2004)

Rok 2004 České národní bance (2005) se podařilo držet inflaci v jejím cílovém pásmu i přes rizika spojená se vstupem České republiky do Evropské unie. Průměrná roční hodnota míry inflace byla 2,8%. Růst inflace ovlivnil růst nepřímých daní a snížení DPH o 3%. Paradoxně toto snížení přispělo k zdražení cen některých produktů. Česká národní banka předpovídala, že pro udržení inflace v jejím cíleném pásmu bude potřeba růstu úrokových sazeb. V polovině roku se 2T repo sazby doopravdy zvýšily o z 2,25% na 2,5%. Později se tento předpoklad změnil a už nebyla potřeba úrokové sazby nadále zvyšovat.

Rok 2005 Jak se uvádí ve Výroční zprávě České národní banky (2006), rok 2005 byl velice úspěšný. Míra inflace se držela na nízké a stabilní úrovni při hodnotě 1,9%. Dokonce ani navýšení cen energetických surovin z dovozu vývoj inflace neohrozilo. České národní bance se podařilo splnit svůj cíl držet českou ekonomiku v nízkoinflačním prostředí. Díky nízké inflaci a silnému kurzu české koruny dosáhly úrokové sazby svého historického minima. 2T repo sazba byla 1,75%. Většina účastníků finančního trhu se domnívala, že snižování úrokových sazeb je u konce. V tomto roce se ČNB změnila cílování inflace od pásma k horizontálnímu bodovému cíly, který měl toleranci odlišnosti míry inflace 1% (platí pro snížení i navýšení)

Rok 2006 České národní bance (2007) se dařilo udržovat cenovu stabilitu stejně úspěšně, jako v minulém roce. Nízkoinflační prostředí se stalo charakteristikou české ekonomiky. Vývoj inflace mírně vzrostl na 2,5%, zejména kvůli změnám regulovaných cen a zrychlení růstu energií. V důsledku s udržením nižší míry inflace muselo dojít k nepatrnému navýšení úrokových sazeb o 0,25b na 2,5%. Nicméně ve srovnání s mírou úrokových sazeb v ostatních středoevropských státech se Česká republika nacházela na nízké úrovni. 26

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Rok 2007 Ve Výroční zprávě České národní banky (2008) je uvedeno, že Česká ekonomika úspěšně pokračovala ve svém hospodářském růstu. Hrubý domácí produkt se zvyšoval, rostla zaměstnanost a mzdy. V souvislosti s těmito událostmi rostla poptávka, která má nepříznivý vliv na růst cenové hladiny. Průměrná roční míra inflace dosáhla 2,8%. Aby ČNB udržela inflaci ve svém cílovém bodu, musela několikrát navýšit úrokové sazby.

3.3.1


Následující Graf 4 je zobrazuje vývoj vzájemného ovlivňování inflace a úrokových sazeb v letech 2003 až 2007. Graf 4 Vývoj v letech 2003 - 2007

4,5 4 3,13

3,5 3 2,5

2,8

2,5

2,25

2

2,38

2

2,8

2,38 1,9

1,5 1 0,5 0

0,1 2003 diskontní sazba

2004


2006 2T repo sazba

2007 inflace


Jak je vidět na Grafu 4, v roce 2003 dosáhla inflace velice nízké hodnoty a spolu s ní klesaly i úrokové sazby. Vláda se snažila zasáhnout úpravou regulovaných cen nájemného, ale z politických důvodů byla akce pozastavena. V dalším roce inflace stoupla a pro udržení v jejím cílovém pásmu byla potřeba navýšit úrokové sazby. V roce 2005 se inflace držela na příznivě nízké a stabilní hodnotě, díky které se úrokové sazby držely na své nejnižší hodnotě. V letech 2006 a 2007 trend inflace mírně rostl, tudíž ČNB navyšovala úrokové sazby pro udržení inflace v nízké úrovni.

27


3.4


V posledním zkoumaném období došlo k několika výrazným událostem. Ekonomický vývoj České republiky byl negativně ovlivněn celosvětovou finanční krizí. Následky celosvětové krize a jiných vlivů jsou detailně analyzovány v následující části práce.

Rok 2008 Jak uvádí Česká národní banka (2009), vzhledem k některým přijatým vládním opatřením docházelo k navyšování spotřebitelských cen a kvůli opakující se pozici mezd a ekonomiky, se míra inflace výrazně zvýšila na 6,3% a přesáhla vyšší hranici svého cílového pásma. Česká národní banka reagovala snížením úrokových sazeb, aby udržela cenovou hladinu ve svém inflačním cíli. 2T repo sazba byla snížena z 3,75% na 2,25%. Celosvětová finanční krize napomohla zvýšit rozdíl mezi tržní úrokovou sazbou a úrokovou sazbou České národní banky, které jsou za obvyklých podmínek úzce svázány. Zvyšování úrokových sazeb na trhu donutilo ČNB snížit úrokové sazby. Koncem roku se míra inflace vracela zpátky do svého cílového pásma.

Rok 2009 Výroční zpráva České národní banky uvádí (ČNB, 2010), že v důsledku prohlubování celosvětové finanční krize, která poznamenala i Českou republiku, docházelo k poklesu české ekonomiky a spolu s tím i k poklesu inflace, jejíž meziroční míra se ke konci roku přibližovala pod limit cílového pásma, na hodnotu 1%. Česká národní banka opět reagovala snižováním úrokových sazeb 2T repo operace z 1,75% na 1%.

Rok 2010 Podle České národní banky (2011) se ekonomika České republiky úspěšně obnovovala, ale i přes tato pozitiva Česká národní banka prováděla své činnosti v nejistotě. Po prudkém snižování úrokových sazeb v uplynulých dvou letech to vypadalo, že úrokové sazby dosáhly svého dna a budou se opět navyšovat. Taková situace ovšem nenastala, protože domácí a zahraniční inflační tlaky zůstaly utlumené. Docházelo k dalšímu snižování inflace, které vedlo ke snížení úrokových sazeb o další čtvrt procento na 0,75%. Průměrná roční míra inflace dosáhla 1,5%.

28

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 3.4.1

Plnění inflačních cílů v letech 2003-2010

Na Obrázku 3 je zobrazeno, jak se vyvíjela inflace v letech 2003 až 2010 v souvislosti s dosahováním inflačních cílů. Pro rok 2010 jsou znázorněny prognózy ČNB. Obrázek 5 Plnění inflačního cíle

Zdroj: Výroční zpráva ČNB 2009, str. 20

Na obrázku je vidět, jak míra inflace kolísala kolem svých cílů. Nejúspěšnější byl rok 2004, a rok 2006, kdy se míra inflace pohybovala přímo v blízkosti inflačního cíle. V roce 2006 inflace klesla pod spodní hranici cílového pásma a v roce 2008 se dostala daleko nad cílové pásmo, v roce 2009 následoval hluboký propad, následkem celosvětové krize.

Rok 2011 Jak je uvedeno ve Výroční zprávě České národní banky (ČNB, 2012), z hlediska cílování inflace byl rok 2011 nejúspěšnější. Téměř po celou dobu se ji dařilo držet se na 2%, tedy u svého inflačního cíle. Až ke konci období se inflace zvýšila o 0,5%, způsobena vyšší sazbou DPH. Změny v sazbě DPH byly stanoveny od začátku roku 2012, ale obchodníci ji zahrnuli do cen s předstihem. Vzhledem k pozitivnímu vývoji inflace zůstaly úrokové sazby nezměněné. Původním záměrem České národní banky bylo začít zvyšovat úrokové sazby koncem roku 2011, ale podle svých prognóz odsunuli zvyšování na přelom roku 2012 a 2013.

29

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Rok 2012 Podle České národní banky (ČNB, 2013) zvýšení DPH na počátku roku 2012 způsobilo pohyb inflace u horní hranice inflačního pásma při míře 3,3%. Z důvodu nízké domácí i zahraniční poptávky přestaly působit inflační tlaky, čímž došlo k posunutí inflace směrem ke spodní hranici cílového pásma. Prognózy ČNB naznačovaly další snižování úrokových sazeb. Jelikož byla 2T repo sazba velice blízko nule, na hodnotě 0,05%, ČNB začala zvažovat použití jiných měnověpolitických nástrojů k úrokovým sazbám. Bankovní rada se rozhodla držet sazby na téměř nulové úrovni až do doby, než dojde k nárůstu inflačních tlaků. Tím ČNB vyčerpala možnosti uvolňovat měnové podmínky pomocí úrokových sazeb. Z toho důvodu se Bankovní rada rozhodla pro využití jiných měnových nástrojů. Rozhodla se pro devizové intervence na oslabení kurzu koruny. Z toho důvodu ČNB ukončila prodej úrokových výnosů devizových rezerv.

3.5


Na Grafu 5 je zobrazen vývoj vlivu úrokových sazeb a inflace za posledních 5 let ve sledovaném období. Graf 5 Vývoj v letech 2008 - 2012 7 6,3

6 5 4

3,1

3,3

3 1,9 2

1,4 1

1

0,75 1,5 0,75

0,27

0 2008 diskontní sazba

2009


2011 2T repo sazba

2012 inflace

Zdroj: ČNB(měnová politika – historické sazby 2T repo, lombardní, diskontní, míra inflace)

Vlivem přijatých vládních opatření došlo k navýšení spotřebitelských cen v roce 1998 a tím se míra inflace výrazně zvýšila. ČNB reagovala prudkým snižováním úrokových sazeb. Nízká míra inflace však nebyl jediný důvod, který ovlivňoval snižování sazeb. 30

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Česká národní banka tak učinila také kvůli rostoucím se tržním úrokovým sazbám. Vzhledem k neustálé nízké hodnotě inflace se musely úrokové sazby nadále snižovat, až dosáhly téměř nulové úrovně. Z toho důvodu použila ČNB úrokové sazby jako nástroj pro ovlivňování vývoje inflace naposledy.

31


4. Závěr V prvním roce sledovaného období vznikla samostatná Česká republika a spolu s ní i česká měna. V té době již probíhala transformace ekonomiky a povinností České národní banky bylo stanovit si cíl, který bude pomáhat dosahovat hospodářského růstu. Jako hlavní cíl byla vyhlášena cenová stabilita. K dosažení cenové stability Česká národní banka využívá předem určených měnověpolitických nástrojů, které se označují jako nástroje nepřímé. V roce 1995 začala být česká koruna volně směnitelnou měnou. I přes to, že se v tomto roce díky vysokému přílivu kapitálu ze zahraničí dařilo české ekonomice, bylo potřeba zásahů České národní banky, jelikož se cenová hladina i úrokové sazby rychle zvyšovaly. Česká národní banka zvolila operace na volném trhu. Ke stažení přebytečné likvidity pomohly tzv. repo operace, to znamená odkup a následný prodej cenných papírů Českou národní bankou. Od té doby byly používány repo sazby jako hlavní měnověpolitický nástroj pro ovlivňování míry inflace. Rok 1997 byl pro českou ekonomiku rokem krizovým. Důsledkem nedůvěry domácích i zahraničních investorů vůči české koruně došlo k měnovým turbulencím. Česká národní banka reagovala intervencemi na měnovém trhu, které způsobily výrazné navýšení úrokových sazeb. Zavedená protiopatření však nesnížila tlak na měnový kurz a tak se Česká národní banka rozhodla pro plovoucí měnový kurz a zvolila novou strategii měnové stability – inflační cílování. K zavedení nové strategie došlo počátkem roku 1998. Cílování inflace, znamená držet se předem stanoveného cílového pásma. Aby bylo možné dosáhnout inflačních cílů, úrokové repo sazby byly buď zvyšovány, nebo snižovány podle prognóz České národní banky. Začátkem nového tisíciletí se začalo české ekonomice opět dařit, ale brzy se situace zhoršila a hospodářský růst mírně klesal. Česká národní banka zasahovala snižováním úrokových sazeb. Od roku 2003 zažívala Česká republika expanzi, která trvala až do roku 2009, kdy naši zemi zasáhla celosvětová finanční krize. Do té doby se dařilo udržovat cenovou hladinu úspěšně v cílovém pásmu. Následkem celosvětové finanční krize klesal hospodářský růst, spolu s ním i inflace a úrokové sazby. Ačkoliv se v následujících letech ekonomická situace v ČR zlepšila, inflace měla stále nízké hodnoty, převážně z důvodu nízkých inflačních tlaků. Jelikož snižování úrokových sazeb zašlo tak daleko, že už byly téměř nulové, Česká národní banka musela zvolit jiný měnověpolitický nástroj, než jsou operace na volném trhu. Novým nástrojem se staly intervence české koruny. Příčinou měnové krize v roce 1997, kdy došlo ke kurzovým turbulencím, mohlo být pozdní zavedení plovoucího měnového kurzu. Celá situace kolem měnové krize se dala předpokládat, vzhledem k neustále se zvyšujícímu přílivu zahraničního kapitálu, který vedl ke zhoršování měnového kurzu. Dřívějším nastavením plovoucího měnového kurzu se mohlo zabránit této krizové situaci. V dalším bodě je vhodné posoudit, zda byla volba metody cílování inflace pro Českou republiku výhodná. Cílování inflace je praktický způsob, zejména díky stanovení dosažení jasného cíle a následně pro jeho jednoduchou kontrolovatelnost. Pro Českou národní banku to ovšem znamená velmi aktivní a složitý úkol, ve kterém musí zvolit vhodné použití měnově-politických nástrojů, jako jsou krátkodobé úrokové sazby a měnový kurz. Jak už bylo v práci zmíněno, 32

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 v hodnoceném období 1993-2012 byly použity krátkodobé úrokové sazby. Snižováním úrokových sazeb dochází k monetárním šokům, které negativně působí na hospodářský růst. V České republice byly za poslední léta úrokové sazby velice nízké a to způsobuje odliv kapitálu. Jelikož je Česká republika malá otevřená ekonomika, takové šoky zemi výrazně neovlivňují. Nicméně ani Česká národní banka nedokáže správně určit cíle, jelikož nemá dostatečné znalosti a mohla by ohrozit reálné veličiny. Bohužel tato skutečnost postihla i Českou národní banku, která v začátcích cílování inflace nastavila přísná pravidla a cílů nebylo možné dosáhnout. Skutečná inflace dosahovala nižších hodnot. Cílování inflace je určitě dobře zvolená metoda, vyžaduje však mnohem více znalostí a zkušeností, než měla naše Česká národní banka, obzvláště v období transformace, kdy bylo všechno „nové“. Další nevýhodou měnověpolitických nástrojů ČNB je, že není schopna plně kontrolovat peněžní zásobu. Může například poskytovat komerčním bankám úvěry a tím navýší peněžní zásobu, ale není jisté, zda banky takové možnosti využijí. Dalším problémem, který může v měnové politice nastat je tzv. past na likviditu, která může nastat v případě velice nízké, či téměř nulové úrokové míry, která ČR za poslední léta postihuje. Úroková míra tedy už dál neklesne a může jen růst. Ekonomické subjekty jsou si této situace vědomy. Důsledkem toho peníze neinvestují a drží u sebe. I kdyby centrální banka zvyšovala zásobu peněz, úroková míra neklesne. Další situace, která může nastat, je necitlivost výdajů na změnu úrokové míry. Ta nastává v situaci, kdy investice nereagují na pokles úrokových sazeb. Dochází tím k poklesu ekonomiky. Další komplikací může být časové zpoždění. To nastává v případě, kdy centrální banka zjistí, že se ekonomika dostává do recese a následně stanoví protiopatření, může se ekonomika sama zotavit. Protiopatření se mohou objevit až v době, kdy je ekonomika zotavená. Snižování úrokových sazeb nemělo zajít až k technicky nulovým hodnotám. Takto nízké úrokové sazby mají své nevýhody, jelikož nízké úrokové sazby snižují zájem o českou korunu a také dochází k nezájmu investovat. Česká národní banka mohla zvolit jiný měnověpolitický nástroj např. již v roce 2010 či 2011. Je však nutno podotknout, že nepříznivý vývoj na snižování úrokových sazeb měly i tržní úrokové sazby, které se zvyšovaly navzdory neustálému snižování základních úrokových sazeb ČNB. Chování trhu je pro Českou národní banku často nepředvídatelné a díky tomu nemusí jinak vhodně nastavené měnověpolitické nástroje fungovat tak, jak mělo být jejich účelem. V aktuální době je to necelý rok, co ČNB zvolila jiný měnový nástroj a tím jsou měnové intervence – oslabování české koruny vůči euru. Obyvatelstvo, politici i odbory toto rozhodnutí ČNB odsuzují, ačkoliv již dochází k mírnému růstu ekonomiky. Zatím se nedá s určitostí říct, zda je to vlivem použití devizového nástroje. Jedná o velice krátkou dobu a výsledky mohou ovlivňovat statistické odchylky. Evropská centrální banka použila nový měnově politický nástroj a tím je záporná úroková sazba, která platí jen pro komerční banky. Znamená to, že by banka měla platit za to, že si v centrální bance uloží peníze. Účelem takových zásahů je donutit banky neukládat si své volné peníze u centrální banky a raději je poskytovat jako úvěry pro podniky a spotřebitele. Tato cesta by měla vést k navýšení cenové hladiny. Ovšem jedná se pouze o nástroj evropské centrální banky, zaleží na tom, zda se budou komerční banky chovat tak, jak se předpokládá. 33

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Českou republiku tento nástroj zasahuje minimálně. Tyto nástroje jsou nové a nedá se zatím s úplnou jistotou odhadnout, jak se bude ekonomická situace vyvíjet dál.

34


Seznam literatury BRŮNA, K. Dynamika úrokových sazeb v kontextu měnové politiky, 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. 218 s. ISBN 8024515555 HAZLITT, H: Ekonomie v jedné lekci. 1. vyd. Praha: Mega Print, 1999. 208 s. ISBN 80-902701-2-3 JONÁŠ, J. Ekonomická transformace v České republice: makroekonomický vývoj a hospodářská politika. 1. vyd. Praha: Management Press, 1997. 206 s. 80-902201-2-3 MANKIW, G. N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. 763 s. ISBN 80-7169-891-1 PAVELKA, T., Učebnice Makroekonomie, 3. vyd. Praha: VŠEM, 2010. 273 s. ISBN 978-8086730-55-4 SPĚVÁČEK, V. a kol.: Transformace české ekonomiky. 1. vyd. Praha: Linde, 2002. 525 s. ISBN 862131-32-7 VLČEK, J. a kol. Ekonomie a ekonomika. 1. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003, 508 s. ISBN 80-86395-45-6 ŽÁK, M. a kol.: Vnitřní a vnější podmínky restrukturalizace a hospodářská politika v ČR. vyd. Praha: Oeconomica, 2001. 244 s.

1.

Internetové zdroje Česká národní banka: Měnová politika. [ online]. 2014 [cit. 2014-08-22] Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika Český statistický úřad. Souhrnná výkonnost ekonomiky 2008. [online]. 2009 [cit. 2014-06-20] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/78002960F9/$File/03-110908-Q4.pdf Český statistický úřad. Souhrnná výkonnost ekonomiky 2009. [online]. 2010 [cit. 2014-06-20] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/E4002952C7/$File/02_110909-Q4.pdf Český statistický úřad. Souhrnná výkonnost ekonomiky 2010. [online]. 2010 [cit. 2014-06-20] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/ceska_ekonomika_v_roce_2010_zakladni_trendy¨ Český statistický úřad. Souhrnná výkonnost ekonomiky 2011. [online]. 2010 [cit. 2014-06-20] Dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/C1001E2533/$File/110911q4a.pdf Český statistický úřad. Souhrnná výkonnost ekonomiky 2012. [online]. 2010 [cit. 2014-06-20] Dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/33001F7B87/$File/110911q4a.pdf

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Český statistický úřad. Souhrnná výkonnost ekonomiky 2013. [online]. 2010 [cit. 2014-06-20] Dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/9E0022BAA6/$File/110913q4a1%20po%20%C3%BAprav%C4%9B.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 1995. [ online]. 1996 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW:

https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_z pravy/download/vyrocni_zprava_1995.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 1996. [ online]. 1997 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW:





http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zp ravy/download/vyrocni_zprava_2000.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 2001. [ online]. 2002 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW:



http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zp ravy/download/vyrocni_zprava_2003.pdf

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Česká národní banka: Výroční zpráva 2004. [ online]. 2005 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW:


http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zp ravy/download/vyrocni_zprava_2005.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 2006. [ online]. 2007 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/do wnload/vyrocni_zprava_2006.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 2007. [ online]. 2008 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW:



http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zp ravy/download/vyrocni_zprava_2009.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 2010. [ online]. 2011 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/do wnload/vyrocni_zprava_2010.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 2011. [ online]. 2012 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/do wnload/vyrocni_zprava_2012.pdf Česká národní banka: Výroční zpráva 2012. [ online]. 2013 [cit. 2014-06-22] Dostupné z WWW: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/do wnload/vyrocni_zprava_2012.pdf CHALUPA, P: Ekonomicko-politický vývoj České republiky. . [online]. 2006 [cit. 2014-06-16] Dostupné z WWW: http://educoland.muni.cz/geografie/archiv/ekonomicko-politicky-vyvojceske-republiky/

9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Recommend Documents