9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MARKETING

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MARKETING

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Event marketing a jeho využití v konkrétním podniku

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen / 2016

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Jan Pavel / PMAR05

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Helena Smolová, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 29.4.2016, Praha

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

SOUHRN 1. Cíl práce: Hlavním cílem práce je sestavit návrh eventu pro společnost RWE. Za dílčí cíle pak lze označit následující:  Zpracovat teoretickou podobu dané problematiky.  Představit marketingové aktivity předmětné společnosti.  Naplánovat jednotlivé části eventu.  Zjistit finanční náklady potřebné k realizaci eventu.  Zhodnotit návrh eventu a uvést doporučení. 2. Výzkumné metody: Hlavními výzkumnými metodami, které byly využity, jsou analýza sekundárních dat, dále pak srovnávání neboli komparace a to jak myšlenek jednotlivých autorů v rámci teoretické části, tak cenových nabídek oslovených firem v praktické části a v neposlední řadě bylo využito syntézy získaných dat. 3. Výsledky výzkumu/práce: Za výsledek této práce lze označit zjištění, že společnost RWE aktivně využívá moderních marketingových trendů, jenž jsou v dnešní době podstatné pro oslovení zákazníka, respektive zasažení cílové skupiny originální formou marketingu. Vzhledem ke snaze společnosti, která v poslední době zaměřuje své marketingové aktivity na zákazníka, přičemž mu prostřednictvím nejrůznějších kampaní a programů přináší určitou přidanou hodnotu a bonusy, byl pro společnost RWE sestaven návrh eventu, jehož hlavním cílem je poskytnout informace o produktech společnosti RWE a jeho poselstvím je přinést určitou přidanou hodnotu nejen svým stávajícím zákazníkům formou zábavného dne plného nejrůznějších aktivit, dobrého občerstvení a hudby s mottem: “Dobijte svou energii s RWE“. 4. Závěry a doporučení: Výsledkem práce je sestavený návrh eventu pro společnost RWE, jenž zahrnuje návrh eventu, ve kterém jsou rozebrány základní části, které jsou k uspořádání úspěšného eventu velmi důležité a realizaci eventu, která znázorňuje řešení jednotlivých kroků od detailního popisu jednotlivých součástí eventu až po finanční náklady celé akce. Pro předmětnou společnost byla také vytvořena následující doporučení:  Zaměřit se na facebookové stránky společnosti, respektive na zvýšení její fanouškovské základny.  Využívat méně nákladné formy marketingu, jenž mohou představovat nejrůznější nástroje moderních marketingových trendů. KLÍČOVÁ SLOVA Event marketing, marketing, moderní marketingové trendy.

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

SUMMARY 1. Main objective: The main objective of the thesis is to draft an event for the company RWE. Partial goals can be defined as follows:  Elaborate a theoretical model of the problem.  Present the company’s marketing activities.  Plan individual parts of the event.  Determine the costs needed to carry out the event.  Evaluate the draft event and give recommendations. 2. Research methods: The main research methods used are the secondary data analysis and comparison. In the theoretical part, individual authors’ ideas were compared. In the empirical part, the addressed companies’ price offers were contrasted. Another research method used is the obtained data synthesis. 3. Result of research: As a result of the thesis it was found that the company RWE actively uses modern marketing trends. Today these are important for attracting customers, for reaching the target group in an original marketing way. The company has recently been focusing its marketing activities on its customers, bringing them a certain added value and bonuses through all kinds of campaigns and programmes. In line with this effort, an event was drafted for the company RWE, aiming to provide information about RWE’s products. The event’s mission is to bring an added value not only to RWE’s current customers during a fun day full of activities, good refreshments and music, with the motto “Recharge your energy with RWE”. 4. Conclusions and recommendation: The result of the thesis is a draft event for the company RWE, composed of the plan of the event, detailing basic parts essential for the event’s successful organization, and of the realization of the event, presenting solutions to individual steps, reaching from a thorough description of the event’s individual parts up to the financial costs of the whole project. The following recommendations have been proposed for the company in question:  Focus on the company’s Facebook page in order to increase its fan base.  Use less costly forms of marketing, for example different tools of modern marketing trends. KEYWORDS Event marketing, marketing, modern marketing trends

JEL CLASSIFICATION M30 – General M31 – Marketing

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

Vysoká škola ekonomie a managementu Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení:

Jan Pavel

Studijní program:

Ekonomika a management (Bc.)

Studijní obor:

Marketing

Studijní skupina:

PMAR 05

Název BP:

Event marketing a jeho využití v konkrétním podniku

Zásady pro vypracování (stručná osnova práce):

Seznam literatury: (alespoň 4 zdroje)

1. Úvod – vymezení zkoumané oblasti a cíle práce. 2. Teoreticko-metodologická část – definování pojmů spojených s marketingem, komunikačním mixem, event marketingem a jeho strategií, aktuálními marketingovými trendy, metodika. 3. Praktická část – představení předmětné společnosti, současné marketingové aktivity, návrh eventu – plánování, realizace, vyhodnocení. 4. Závěr    

FREY, P. Marketingová komunikace: Nové trendy 3.0. 3. vyd. Praha : Management Press, 2011. 212 s. ISBN 97880-7261-237-6. KARLÍČEK, M., KRÁL, P. Marketingová komunikace. Jak komunikovat na našem trhu. Praha : Grada Publishing, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-7516-6. LATTENBERG, V. Event aneb Úspěšná akce krok za krokem. Brno : Computer Press, 2010. 264 s. ISBN 97880-251-2397-3. SAGET, A. The event marketing handbook : beyond logistic and planning. Chicago : Dearborn Trade Publishing, 2006. 322 s. ISBN: 978-1-4195-1506-4.

Harmonogram

   

Zpracování cílů a metodiky do 01. 02. 2016 Zpracování teoretické části do 01. 03. 2016 Zpracování výsledků do 01. 04. 2016 Finální verze do 01. 05. 2016

Vedoucí práce:

Ing. Helena Smolová, Ph.D.

Prof. Ing. Milan Žák, CSc. rektor V Praze dne 6. 1. 2016

Prof. Ing. Milan Žák CSc.

Digitálně podepsal Prof. Ing. Milan Žák CSc. DN: c=CZ, cn=Prof. Ing. Milan Žák CSc., o=Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s., title=Rektor, serialNumber=ICA - 10340169, serialNumber=IDCCZ 113308764 Datum: 2016.01.06 09:20:37 +01'00'

Obsah 1 Úvod ...................................................................................................................................... 1 2 Teoreticko-metodologická část........................................................................................... 3 2.1 Komunikační mix ........................................................................................................ 3 2.2 Vymezení pojmu event marketing ............................................................................... 3 2.2.1 Vztah komunikačního mixu a event marketingu .............................................. 4 2.3 Plánování event marketingové strategie ...................................................................... 5 2.3.1 Cíl event marketingu ......................................................................................... 6 2.3.2 Rozdělení event marketingu .............................................................................. 7 2.3.3 Cílová skupina................................................................................................... 8 2.3.4 Časová náročnost .............................................................................................. 8 2.3.5 Termín konání eventu ....................................................................................... 9 2.3.6 Místo konání eventu ........................................................................................ 10 2.3.7 Event controlling ............................................................................................. 13 2.4 Aktuální marketingové trendy ................................................................................... 14 2.4.1 Product placement ........................................................................................... 14 2.4.2 Mobilní marketing........................................................................................... 15 2.5 Metodika .................................................................................................................... 16 3 Praktická část .................................................................................................................... 18 3.1 Představení předmětné společnosti ............................................................................ 18 3.1.1 Působení společnosti v České republice ......................................................... 18 3.1.2 Současné marketingové aktivity ..................................................................... 19 3.2 Návrh a plánování eventu .......................................................................................... 20 3.2.1 Charakteristika eventu ..................................................................................... 20 3.2.2 Cíl eventu ........................................................................................................ 20 3.2.3 Cílová skupina................................................................................................. 20 3.2.4 Termín konání ................................................................................................. 22

3.2.5 Místo konání ................................................................................................... 22 3.3 Realizace eventu ........................................................................................................ 23 3.3.1 Rozloha prostoru a jeho součástí .................................................................... 24 3.3.2 Vybavení stanů a jejich funkce ....................................................................... 25 3.3.3 Návrh soutěžního nápoje a pozvánky ............................................................. 27 3.3.4 Program a časový harmonogram ..................................................................... 29 3.3.5 Personální obsazení ......................................................................................... 31 3.3.6 Měření cílů eventu........................................................................................... 32 3.4 Vyhodnocení eventu .................................................................................................. 32 3.4.1 Náklady eventu................................................................................................ 33 3.4.2 Shrnutí eventu ................................................................................................. 35 4 Závěr ................................................................................................................................... 37 Literatura Přílohy

Seznam tabulek Tabulka 1 Náklady na zařízení ................................................................................................. 33 Tabulka 2 Náklady na vybavení ............................................................................................... 33 Tabulka 3 Náklady na dohodnuté služby a vystoupení ............................................................ 34

1 Úvod Časy se mění a s nimi i svět, ve kterém lidstvo prožívá své každodenní životy. Změny v oblasti politiky, mezinárodních vztahů, technologické změny, či nově vznikající a měnící se trendy v různých odvětvích jsou pouze malým výčtem všech faktorů, se kterými se lidé setkávají a mnohým z nich se musejí přizpůsobit, vytvořit si určitý postoj, či na ně patřičným způsobem reagovat. Dávno je pryč doba, kdy vrcholem technologického úsilí bylo zaslání krátké textové zprávy pomocí prvních vyrobených mobilních telefonů. V dnešní době moderních technologií v čele s internetem jsme obklopeni celou řadou nástrojů, které nejen usnadňují komunikaci s blízkými přáteli, či rodinou, ale také propojují celý svět a tím také přinášejí nové způsoby, jak mohou společnosti oslovit cílovou skupinu spotřebitelů. Jsou to právě firmy, které se více, než kdokoli jiný musejí měnící se společnosti a vývoji moderních trendů přizpůsobit a patřičně reagovat, aby byly úspěšné. V dnešní době je trh natolik nasycený, že nestačí k propagaci firmy nalepit plakát formátu A4 na sloup místního pouličního osvětlení. Pokud člověk vyjde ve větším městě ze dveří svého domu a rozhlédne se po blízkém okolí, zjistí, že je podobnými plakáty obklopen. Je zapotřebí vymýšlet nové způsoby, jak cílového zákazníka oslovit a přitom se dostatečně odlišit od konkurence. Také z tohoto důvodu společnosti stále více využívají různých moderních marketingových trendů, které přinášejí možnosti a způsoby, jak na sebe mnohdy originální formou poukázat a získat si tak pozornost zákazníků. Event marketing, guerilla marketing, product placement, mobilní marketing jsou příkladem směru, kterým se moderní pojetí marketingu ubírá. Moderní marketingové trendy lze využít společností k efektivnímu zacílení na zákazníka stejně tak, jako je možné využít je ke snížení nákladů na marketingovou komunikaci společnosti. Při aplikaci některého z moderních marketingových trendů do praxe je zapotřebí zaměřit se na důkladné teoretické poznání dané oblasti tak, aby se dotyčný nedopustil chyb, které by mohly vést ke snížení efektivnosti, neúspěšnému provedení, či dodatečným nákladům potřebným k opravě chyb způsobených neznalostí dané problematiky. Moderní marketingové trendy lze taktéž kombinovat a vytvořit tak skutečně originální a zábavné formy marketingu, které svou jedinečností efektivně zapůsobí na cílovou skupinu zákazníků. Event marketing se v poslední době stává čím dál více oblíbeným marketingovým nástrojem, který se zaměřuje především na emoční stránku lidí. Jedná se o širokou škálu událostí zaměřených jak na spotřebitele, tak na zaměstnance firem. Každý, kdo se chystá využít event marketingu, by si měl uvědomit, že ne každou akci lze označit za event. V této práci je pozornost věnována především oblasti moderních marketingových trendů, respektive problematice event marketingu. Tento moderní marketingový trend je veřejností vnímán ať už z doslechu, či přímou účastí na samotných eventech, avšak ne každý si dokáže představit hlubší souvislosti, které s tímto pojmem souvisejí. V práci je prostor věnován nejen teoretickým poznáním event marketingu a jeho postupům a vlastnostem, které je zapotřebí provést a znát, aby byl výsledek efektivní a úspěšný, ale i jeho praktickému využití v konkrétní společnosti formou návrhu eventu pro společnost RWE. Práce je v rámci teoretické části nejprve zaměřena na problematiku komunikačního mixu, který přímo souvisí s pojmem event marketing, jenž je dále rozebrán z různých hledisek týkajících se plánování event marketingové strategie. V rámci teoretické části je také pojednáno i o dalších moderních marketingových trendech. Poznatky získané v teoretické části práce byly následně využity v praktické části při sestavování návrhu eventu pro předmětnou společnost, o které 1

je v úvodu praktické části pojednáno. Část práce zabývající se návrhem eventu je věnována stanovení cílových skupin, cílů eventu, místu konání a dalším nezbytným faktorům, které je k naplánování úspěšného eventu zapotřebí rozebrat a naplánovat. Následuje část realizace eventu, jenž pojednává o celkovém prostoru, jednotlivých zařízeních, programu, personálnímu obsazení či způsobech měření cílů eventu. Dále je pak prostor věnován vyhodnocení eventu, respektive nákladům celé akce a kladům a záporům zamýšleného eventu. Na závěr jsou také uvedena doporučení pro společnost RWE. Hlavním cílem této práce Za dílčí cíle pak lze označit:     

je

sestavit

návrh

eventu

Zpracovat teoretickou podobu dané problematiky. Představit marketingové aktivity předmětné společnosti. Naplánovat jednotlivé částí eventu. Zjistit finanční náklady potřebné k realizaci eventu. Zhodnotit návrh eventu a uvést doporučení.

2

pro

společnost

RWE.

2 Teoreticko-metodologická část Tato část práce je zaměřena na seznámení s pojmem komunikační mix, event marketing, jeho vztahem ke komunikačnímu mixu a dalšími důležitými pojmy a postupy, které jsou s ním spojeny. Dále pak představuje aktuální marketingové trendy a v neposlední řadě obsahuje metodiku práce.

2.1 Komunikační mix Hesková a Štrachoň (2009, s. 59) charakterizují marketingovou komunikaci jako souhrnný komunikační program společnosti, který je tvořen jednotlivými složkami, či jejich kombinací, přičemž je utvářen nástroji, které mají podobu komunikačního mixu. Hesková a Štrachoň (2009, s. 59) uvádí, že komunikační mix tvoří reklama, podpora prodeje, události a zážitky neboli eventy, osobní prodej, public relations a přímý marketing. Autoři však zdůrazňují, že se lze setkat mimo uvedené nástroje i s jinými variantami, které zahrnují například product placement, sponzoring, veletrhy a jiné. Tato tvrzení doplňují i Karlíček a Král (2011, s. 17), kteří potvrzují výše uvedené dělení nástrojů a rozdělují komunikační mix na osobní prodej, event marketing a sponzoring, reklamu, přímý marketing, podporu prodeje, PR a také na on-line.

2.2 Vymezení pojmu event marketing Hesková a Štrachoň (2009, s. 41) tvrdí, že první zmínku o event marketingu, respektive jeho definici lze nalézt v polovině devadesátých let minulého století a konstatují, že pokud by se slovo event přeložilo s pomocí slovníku z anglického do českého jazyka, pak by se jednalo o událost, prožitek nebo zážitek. Dále pak stejný zdroj popisuje, že event lze chápat jako speciální zážitek, který je vnímán především smysly. Autoři uvádí, že event marketing představuje zprostředkování zážitku, jehož cílem je vyvolání určitých emocí a také působení na psychiku, což může vést k podpoře vlastního obrazu, který si lidé vytvářejí o společnosti a jejích výrobcích. Stejný zdroj zmiňuje také fakt, že event marketing, jakožto součást moderních marketingových trendů je úzce spjat s ostatními trendy, jako je například guerilla marketing, či sponzoring. Na tyto teze navazuje Frey (2011, s. 71) a poznamenává, že se event marketing neustále vyvíjí, což je zapříčiněno rozvojem technologií a novými přístupy v oblasti marketingové komunikace. Stejný zdroj informuje o tom, že lze eventy využít pro posílení věrnosti zaměstnanců, či zákazníků a konstatuje, že návštěvník pořádaného eventu přišel z důvodu zájmu o danou oblast a nemusí to nutně znamenat, že má zájem i o výrobek, který je na dané akci propagován. Stejný zdroj zdůrazňuje, že je zapotřebí docílit toho, aby si návštěvník dané akce ve své mysli propojil výrobek se značkou, či společností, jelikož pouhé zaměření se na počet návštěvníků nemá racionální význam. Tyto myšlenky potvrzují také Karlíček a Král (2011, s. 137) a doplňují, že event marketing může být nazýván také zážitkovým marketingem a že jsou to právě ty aktivity společnosti, které přinášejí emocionální zážitky cílovému zákazníkovi. Dále autoři uvádějí, že tyto aktivity by měly cílové skupině přinést pozitivní pocity a poukazují na širokou škálu aktivit, které lze 3

eventem nazvat, přičemž jako příklad uvádějí nejrůznější sportovní aktivity, aktivity týkající se pokrmů, vaření a jiné aktivity spojené se zábavou. Stejný zdroj pak popisuje, že nejdůležitějším cílem event marketingu je posilování obliby značky. Za další účel eventů považuje stejný zdroj posilování povědomí o společnosti, o značce, či výrobku v podvědomí široké veřejnosti. Šindler (2003, s. 23) doplňuje předchozí tvrzení autorů o vzorec, který vyjadřuje, že je pojem event marketing roven spojení slov event a marketing. Autor uvádí, že lze z tohoto vzorce vypozorovat základní vlastnosti, které vyjadřují podstatu event marketingu.

2.2.1 Vztah komunikačního mixu a event marketingu Šindler (2003, s. 30) rozděluje základní nástroje komunikačního mixu, jenž mají blízký vztah s event marketingem na podporu prodeje, přímý marketing neboli direct marketing, public relations, sponzoring, přímou komunikaci, veletrhy a výstavy, komunikaci se zaměstnanci, multimediální komunikaci a reklamu. Hesková a Štrachoň (2009, s. 41) zdůrazňují důležitost integrace event marketingu do komunikační strategie, přičemž mezi důvody této integrace uvádějí například fakt, že event marketing zvyšuje synergický efekt v komunikaci, čímž pádem zvyšuje i celkový účinek komunikace. Stejní autoři pak upozorňují, že eventy, které nejsou napojeny na komunikaci, mají často nižší efektivnost a také, že integrace komunikace může snižovat celkové náklady. Šindler (2003) popisuje vztah event marketingu k některým z těchto nástrojů komunikačního mixu následovně: Vztah event marketingu a reklamy ve sdělovacích prostředcích Šindler (2003, s. 30) uvádí, že oproti ostatním nástrojům marketingového mixu je vzájemný vztah reklamy používané ve sdělovacích prostředcích a event marketingu velmi úzký. Autor si dále vysvětluje tento blízký vztah tím, že reklama ve většině případů plní oznamovací funkci, díky čemuž se veřejnost o připravované event marketingové akci může dozvědět, přičemž čím více cílová skupina o chystané akci ví, tím vyšší může být výsledná účast. Hesková a Štrachoň (2009, s. 41) doplňují tento vztah tvrzením, že zatímco reklama mnohdy vytváří imaginární svět, tak se event marketing snaží navrátit zákazníka zpět do světa reálného. Vztah event marketingu a podpory prodeje Šindler (2003, s. 31) konstatuje, že event marketing má v oblasti podpory prodeje stěžejní význam a to zvláště v oblasti naplňování taktických cílů. Stejný zdroj jako příklad uvádí darování pozvánky na event jako výhru v různorodých spotřebitelských soutěžích, či zorganizování a naplánování zážitku přímo na prodejním místě. Hesková a Štrachoň (2009, s. 94) poznamenávají, že obliba podpory prodeje stoupá zejména z důvodu možnosti rychle a pružně reagovat na potřeby zákazníků.

4

Vztah event marketingu a direct marketingu (přímého marketingu) Šindler (2003, s. 31) tvrdí, že direct marketing slouží potřebám event marketingu a napomáhá k vytvoření osobních vazeb s cílovou skupinou. Dle autora vzbuzuje direct marketing první emoce a slouží také jako prostředek pro vytvoření si názoru na společnost, či výrobek. Hesková a Štrachoň (2009, s. 42) doplňují předchozí myšlenku a popisují, že sem patří například vztah event marketingu a přímého mailingu, díky čemuž lze například zaslat pozvánky na akci. Vztah event marketingu a public relations Šindler (2003, s. 32) pojednává o tom, že emoce hrají důležitou roli jak v event marketingu, tak v případě public relations, jehož cílem je mimo jiné vytvoření dlouhodobého vztahu s veřejností. Autor se dále zmiňuje o faktu, že public relations prostřednictvím event marketingových aktivit dokáže dlouhodobě utvářet image společnosti, či výrobku. Stejný zdroj poznamenává, že podstatou event marketingu v tomto vztahu je mimo jiné stmelení nástrojů public relations. Hesková a Štrachoň (2009, s. 42) uvádějí, že společnou vlastností event marketingu a public relations je osobní forma komunikace, či identifikace potřeb a přání zákazníka. Vztah event marketingu a přímé komunikace Šindler (2003, s. 32) podotýká, že pro úspěšnou aplikaci principů event marketingu v praxi je zapotřebí přímé neboli osobní komunikace. Stejný zdroj konstatuje, že prostřednictvím osobní komunikace lze pracovat s působením jak vlastních emocí, tak emocí protějšku. Hesková a Štrachoň (2009, s. 45) doplňují, že se osobní komunikace uplatní především v rámci přímého prodeje, při kterém je zapotřebí hovořit o produktu a jeho specifikacích. Vztah event marketingu a veletrhů a výstav Šindler (2003, s. 34) uvádí, že event marketing v oblasti veletrhů a výstav je neodmyslitelným pojmem, přičemž firemní stánky byly vždy devízou jednotlivých firem. Autor podotýká, že se působení event marketingu v rámci veletrhů a výstav posouvá spíše do doprovodných aktivit. Hesková a Štrachoň (2009, s. 43) si ono posouvání do doprovodných aktivit vysvětlují zejména růstem nákladů, které je zapotřebí na tuto formu vynaložit a tak bude dle autorů i v budoucnu klesat přímá účast na veletrzích a výstavách.

2.3 Plánování event marketingové strategie Lattenberg (2010, s. 6) konstatuje, že pro vytvoření úspěšné akce je zapotřebí její důkladné naplánování. Jako příklad autorka uvádí postoj sponzora a neziskových organizací, kdy sponzor vloží finanční prostředky raději do společnosti, která má jasně stanovené cíle, definovaná pravidla a dobře pochopitelný rozpočet. Stejný zdroj pak zdůrazňuje, že je důležité promyslet důvod uspořádání akce a uvádí, že k ujasnění této problematiky lze využít čtyř základních otázek (Co by nám měla akce přinést?, Pro koho akci pořádáme?, Kolik jí chceme věnovat času?, Jaká bude návratnost investice?). 5

Tato tvrzení potvrzuje Šindler (2003, s. 44) a popisuje, že tvorba plánu je pro uspořádání eventu nezbytná, přičemž etapy plánování a tvorby event marketingové strategie rozděluje na situační analýzu, stanovení cílů event marketingu, identifikaci cílových skupin event marketingu, stanovení strategie event marketingu, volbu eventu, plánování zdrojů, stanovení rozpočtu a event controlling. S důležitostí plánování se ztotožňuje také Rothchild (2015, s. 18), který ve svém článku pojednává o takzvaných 5P, čili purpose (účel), planning (plánování), people (lidé), promotion (propagace), putting it on (uvedení), přičemž každé „P“ charakterizuje následovně:  

  

účel zahrnuje uvědomění si, z jakého důvodu má být event uspořádán; plánování bývá dle autora často přehlíženo a je zapotřebí mít vyřešené otázky, které zní: Kdo? (Pro koho je event určen? Jaká je cílová skupina?), Co? (Co se bude na eventu dít, jaká bude jeho náplň?), Kde? (Kde bude event pořádán? – závisí na předpokládaném počtu návštěvníků), Kdy? (Bude event pořádán v pracovní hodiny, v odpoledních hodinách nebo o víkendu? Jaké jsou výhody každé možnosti?), Jak? (Tato otázka je dle autora velice důležitá a je zapotřebí získávat při představování eventu svému týmu zpětnou vazbu); eventy neprobíhají samy, obvykle je zapotřebí zapojit personál, což znamená nutnost přiřazení odpovědnosti za jednotlivé fáze eventu každému člověku; propagace je dle autora důležitá, jelikož je event úspěšný pouze tehdy, pokud se o něm lidé dozvědí. Je zapotřebí zvolit takovou formu propagace, která osloví požadovanou cílovou skupinu; při uvedení, či započnutí eventu nezáleží na tom, jak detailně je plán sestaven, dolaďování je zapotřebí provádět za pochodu a svědomitě se vypořádat s nastalým problémem.

V následující části je pozornost věnována jednotlivým krokům plánování event marketingové strategie, které jsou následně využity v praktické části práce, při sestavování návrhu eventu pro předmětnou společnost.

2.3.1 Cíl event marketingu Lattenberg (2010, s. 7) uvádí, že jasně stanovený cíl je vodítkem pro marketingového pracovníka, který se plánováním eventu zaobírá a také to značí fakt, že se jedná o společnost, která ví, co chce. Lattenberg (2010, s. 8) rozděluje základní cíle pro pořádání eventu následovně:       

poskytnout nové informace; spojit, sjednotit lidi dohromady; start nového produktu; ocenit partnery; získat veřejné uznání a uvědomění; připomenout značku společnosti, či její významnou událost; vytvořit vlastní komunitu a zvýšit loajalitu jak zaměstnanců, tak jejich rodin.

Lattenberg (2010, s. 8) dále rozděluje eventy na interní a externí dle toho, zda je akce zaměřena na zaměstnance, klienty, či obchodní partnery. Autorka toto rozdělení rozvíjí a poznamenává, 6

že například školení zaměstnanců představuje směr dovnitř společnosti, tedy interní z hlediska zacílení. Jako externí autor uvádí nový výrobek, který je představen veřejnosti a podotýká, že se jedná o směr ven. Stejný zdroj pak zdůrazňuje, že je zapotřebí si nejprve ujasnit jakým směrem bude akce zaměřena a konstatuje, že dalším kritériem, o kterém je zapotřebí na začátku plánování cíle eventu rozhodnout, je ráz eventu. Ten se dle autorky dělí na pracovní, prestižní a slavnostní. Autorka upřesňuje, že se jedná o okamžik ujasnění si, co se od návštěvníků eventu očekává a o následný výběr odpovídajícího prostředí. Cíle event marketingu stanovuje detailněji Šindler (2003, s. 48), který je rozděluje na: 

Kontaktní cíle Autor konstatuje, že je při plánování důležité zohlednit fakt, že se akce nezúčastní všichni lidé, kteří dostali pozvánku a potvrdili svou účast. Pravděpodobnost účasti cílové skupiny lze dle autora odhadnout pomocí analytických metod využívaných v jiných formách komunikace. Stejný zdroj tvrdí, že mezi kritéria pro definování kontaktních cílů patří celkový počet pozvánek, celkový počet potvrzených účastí a celkový počet účastníků.



Komunikační cíle Dle autora jsou komunikační cíle hlavními parametry pro úroveň a způsob komunikace, přičemž je sledována úspěšnost celého projektu na základě jejich naplnění. Stejný zdroj dělí cíle dle délky působení na operativní, taktické, strategické, dle směru působení na interní a externí a dle psychologického působení na kognitivně orientované a afektově orientované.



Finanční cíle Šindler (2003, s. 49) konstatuje, že se finanční cíle sledují také z pohledu celkových vynaložených nákladů na event marketing, dodržování stanoveného rozpočtu, příspěvky sponzorů a jiné.

Šindler (2003, s. 50) dodává, že k naplnění cílů je zapotřebí předem stanovených kritérií, mezi které lze zahrnout sladěnost jednotlivých dílčích cílů, jednoznačnou formulaci jednotlivých cílů, či například hierarchické stanovení cílů.

2.3.2 Rozdělení event marketingu Hesková a Štrachoň (2009, s. 43) uvádí, že lze eventy dělit dle obsahu na pracovně orientované eventy, informativní eventy a zábavně orientované eventy. Dále je autoři rozdělují dle cílových skupin na veřejné a firemní eventy a dle konceptu na event marketing využívající příležitosti, značkový event marketing, event orientovaný na image, event marketing vztažený k know-how a kombinovaný event marketing. Posledním rozdělením dle stejného zdroje je dělení podle místa, čili na eventy venkovní, či eventy pod střechou. Jiným způsobem dělí eventy Lattenberg (2010, s. 10) a to na meeting, společenský večer, prestižní gala, konferenci, workshop a promotion.

7

2.3.3 Cílová skupina Saget (2006, s. 31) ve své publikaci uvádí, že cílová skupina event marketingu je definována jako skupina lidí, na které je reklama zaměřena. Detailněji se cílové skupině věnuje Šindler (2003, s. 51), který ji dělí na primární a sekundární. Autor dále jednotlivé skupiny charakterizuje, přičemž tvrdí, že primární cílová skupina je ta, kvůli které je event marketing uskutečňován a sekundární cílová skupina je ta, která se eventu neúčastní, ale nejpodstatnější informace se k ní dostávají z doslechu, skrze média a dalšími prostředky. Problematiku cílové skupiny řeší ve své publikaci také Lattenberg (2010, s. 14) a rozděluje eventy na interní a externí. Interní lze dle autorky členit na:      

akce pro všechny zaměstnance všech poboček a úrovní; pro zaměstnance všech poboček a vymezených úrovní; pro zaměstnance jedné pobočky a úrovně; pro vybrané oddělení všech poboček; pro vybrané oddělení jedné pobočky; pro vybrané osoby jednoho oddělení.

Lattenberg (2010, s. 15) podotýká, že stejně tak jako interní, lze i externí eventy dělit dle skupin potencionálních účastníků na:      

stávající koncové účastníky, či nové zákazníky; tradiční obchodní partnery, či nové potencionální dealery; dodavatele; top management; konkrétní úsek ze všech partnerských společností; širokou veřejnost a v neposlední řadě média a sponzory.

Kromě těchto rozdělení lze dle Lattenberg (2010, s. 16) dělit akce i z dalších hledisek, mezi které lze zařadit řazení na akce regionální, celostátní, či mezinárodní. Dle úrovně pak lze dle autorky dělit akce na top, middle a standard.

2.3.4 Časová náročnost Lattenberg (2010, s. 18) popisuje, že při plánování času, který je následně věnován samotné akci je zapotřebí vzít v potaz také dobu potřebnou k přípravě celé události. Autorka předchozí myšlenku rozvíjí a tvrdí, že čím je event delší a také náročnější co se nákladů týče, tím náročnější je následná příprava a potřeba času, který je zapotřebí jí věnovat. Další část, kterou se Lattenberg (2010, s. 19) zabývá je sestavování realizačního týmu a konstatuje, že čas zásadně souvisí s velikostí týmu, jelikož čím více je na přípravu času, tím menší tým je teoreticky zapotřebí. Stejný zdroj pak zastává názor, že při sestavování realizačního týmu je zapotřebí určit zástupce jednotlivých oddělení a ujasnit si, zda bude konečný program výsledkem všeobecné dohody nebo bude stanovena osoba, která bude mít konečné slovo. Dále pak autorka podotýká, že je zapotřebí určit jakési pravidlo, které pomůže

8

při případných nerozhodných situacích a také zvolit člena týmu, který bude mít na starosti komunikaci s dodavateli. Tato tvrzení doplňuje Allen (2009, s. 37), která konstatuje, že v ideálním případě by k naplánování eventu měl být k dispozici minimálně jeden kalendářní rok a zdůrazňuje, že při plánování potřebného času je zapotřebí vytvořit seznam všeho, co je pro plánování eventu zapotřebí a každé této položce přiřadit určitý časový rámec.

2.3.5 Termín konání eventu Lattenberg (2010, s. 26) nejprve upozorňuje na fakt, že si lidé často některé akce přiřazují k určitému ročnímu období a jako příklad uvádí firemní večírky hojně pořádané ke konci roku, či spojení jarních měsíců se zahrádkářskými akcemi. Stejný zdroj dále konstatuje, že vhodným obdobím pro představení novinek je podzim, zejména kvůli Vánocům. Jakmile je roční období vybrané, je dle autorky důležité stanovit den v týdnu, který je pro uspořádání eventu nejvhodnější. Autorka zastává názor, že pondělí, jakožto jediný den v týdnu není vhodný a to zejména z toho důvodu, že se jedná o první den v týdnu a lidé tedy mají mnoho práce s přípravou úkolů a povinností na celý následný týden a také se jedná o den, kdy se ve společnostech shromažďují zaměstnanci na různých poradách, které mohou probíhat do pozdních hodin. Stejný zdroj pak také zdůrazňuje problematiku svátků, kdy lidé sice mají volný čas, ten ale mnohdy tráví spíše různými návštěvami, či oslavami a tak nejsou příliš naladěni na nějakou další akci. Tímto tématem se zabývá také Allen (2009, s. 58) a doplňuje, že rozhodnutí o vhodném termínu je hlavním faktorem úspěchu tvorby eventu, přičemž špatně zvolený termín uvádí na příkladu, kdy jsou na akci pozvány rodiny s dětmi, a tento event se koná do pozdních hodin ve všední den, kdy jdou následně rodiče do práce a děti do školy. Allen (2009, s. 59) se věnuje také klimatu, které je však v důsledku globálního oteplování těžce předvídatelné. Stejný zdroj však uvádí, že je zapotřebí si zjistit alespoň obecné informace o podnebí, aby se nestalo, že by byl například venkovní event pod stany uspořádán v období, které je z historického hlediska proslulé bouřkami, deštěm, či v některých zemích tornády. Autorka také poznamenává, že je vhodné zeptat se místních obyvatel, které cesty jsou při dešti, či sněhových bouřích neprůjezdné, či neprůchozí. Lattenberg (2010) charakterizuje období, kdy není příliš vhodné event pořádat následovně: 

Hlavní a školní prázdniny Dle autorky se jedná o čas, kdy rodiny vyrážejí s dětmi na dovolené a tím pádem mají své vlastní plány, do kterých návštěva pořádaného eventu nemusí patřit. Stejný zdroj pak upozorňuje na fakt, že stejně tak, jako rodiny si i personál restaurací, hotelů a jiných zařízení bere dovolenou a tak se při pořádání eventu lze setkat s problémem, že nebude možné jednat se stejnými lidmi jako na počátku. Tématiku prázdnin doplňuje Allen (2009, s. 69) s upozorněním, že pokud se přes všechna úskalí rozhodne společnost organizovat event v tomto období, pak musí být věnována extra pozornost výběru místa konání.

9



Dlouhý víkend Na takzvané prodloužené víkendy se dle autorky lidé těší a spousta z nich je tráví mimo domov – na chalupách, či například u přátel na horách nebo u vody. V závislosti na zvoleném eventu se však dle stejného zdroje dá dlouhého víkendu využít k některým typům eventů a rozhodnutí o účasti pak nechat na dotyčných.



Náboženské svátky a zvyky Autorka také upozorňuje na dny, kdy mají různá náboženství, či kultury svátky a různé zvyklosti, přičemž jako příklad udává neděli pro křesťany, kdy by se tito hosté třeba nemohli akce zúčastnit.

Allen (2009) k předchozím obdobím doplňuje dny, které nejsou vhodné k pořádání eventu a kromě již zmíněných hlavních a školních prázdnin, dlouhého víkendu, či náboženských svátků a zvyků autor bere v úvahu i následující: 

Sportovní události

Autorka upozorňuje, že je záhodno vyhnout se dnům, ve kterých se konají hlavní sportovní události roku a to především období, ve kterém se odehrávají vyřazovací fáze (play-off) a je zcela jedno, zda se jedná o fotbal, hokej, baseball, či jiný sport. Problematice sportovních událostí v den pořádání eventu se zabývá také Lattenberg (2010, s. 34), která doporučuje v případě nemožnosti vyhnout se pořádání eventu v den velké sportovní události, využít tuto událost k podpoře pořádané akce formou například televizního přenosu v místě eventu. 

Ostatní eventy

Stejný zdroj konstatuje, že je zapotřebí vyhradit si čas na průzkum města a okolí, ve kterém je plánováno event uskutečnit. Autorka poznamenává, že je zapotřebí zjistit, zda se v daném termínu ve městě například neotevírá nové divadlo, nepořádá větší festival a jiné slavnostní události a důležité akce. Lze nalézt i další termíny, ve které není vhodné event uspořádat a vždy záleží na konkrétním typu eventu a jeho okolnostech.

2.3.6 Místo konání eventu Dalším důležitým aspektem plánování úspěšného eventu dle Allen (2009, s. 81) je volba místa pořádání eventu, přičemž právě tato etapa může přinést úspěch, či neúspěch pořádané akce. Stejný zdroj zdůrazňuje, že právě volba místa konání akce je jednou z nejdůležitějších fází při plánování eventu. Allen (2009, s. 82) konstatuje, že při výběru místa nejsou žádné limity v podobě hotelů a restaurací. Jediným limitem je dle stejného zdroje pouze fantazie osoby, která event plánuje, přičemž má na starosti právě výběr místa a také rozpočet. Autorka pro příklad uvádí pořádání eventu na jachtě, v hangárech letištního prostoru, muzeích a na dalších originálních místech.

10

Na důležitosti výběru vhodného místa se shoduje také Lattenberg (2010, s. 52) a zdůrazňuje provázanost atmosféry, kterou místo tvoří s cílem eventu. Stejný zdroj pak popisuje, že každý druh eventu vyžaduje jiný druh prostoru a jako příklad udává spojitost nákupních center s promotion, či gala večerů s elegantními prostory. Kromě atmosféry je dle autorky důležitým faktorem také dostatečný komfort pro návštěvníky, což zahrnuje adekvátní technické, ale také personální obsazení na eventu. Ukázku, co vše je zapotřebí brát v úvahu při výběru místa pro pořádání eventu nastiňuje ve svém díle Allen (2009) na několika příkladech: 

Hotely a kongresová centra

Allen (2009, s. 93) popisuje, že rozhodování o těchto 2 prostorech je závislé na rozpočtu a samozřejmě na tom, co je od místa vyžadováno, tudíž pokud je zapotřebí pokojů stejně tak, jako určitého funkčního prostoru, pak je hotel nákladově efektivnější cestou. Stejný zdroj dále popisuje výhody hotelu a tvrdí, že komfort pro hosty spočívá také v jednoduchosti pohybu mezi jednotlivými konferenčními místnostmi, což může eliminovat dodatečné náklady za dopravu, jelikož je vše pod jednou střechou. Autorka dále uvádí, že hotely mají svou výhodu také ve vybavenosti, kdy není většinou potřeba dodatečných nákladů za stoly, židle, nádobí (sklenice, talíře…) a také zmiňuje fakt, že jsou hotelové pokoje a místnosti uklízeny bez příplatku. Kongresová centra jsou dle autorky naopak levnější, ale také zde nejsou výhody hotelů v podobě například nádobí, či baru, které následně stojí dodatečné náklady. Stejný zdroj pak poznamenává, že je vždy zapotřebí rozhodnout se, co je vlastně pro daný typ eventu zapotřebí, co je nezbytné a porovnat náklady na obě tyto varianty, což může následně vést ke zjištění, že hotel nabízí více komfortu za cenu nepatrně vyšší, než kongresové centrum a naopak. S těmito výhodami hotelů, ale také s cenovou náročností se shoduje Lattenberg (2010, s. 59) a doplňuje, že je možné využít také taneční sály hotelů, které však mají většinou kobercový povrch, který je vhodný pro rauty, ale v některých hotelích je možné požádat o změnu na parketový povrch. V rámci nákladů se autorka také zmiňuje o možnosti speciální ceny, pokud jsou s hotelem předem dohodnuté podmínky a pokud je provedena závazná objednávka. 

Divadla a kinosály

Pro eventy mohou být dle Allen (2009, s. 99) využity také divadla, či kina, přičemž poukazuje na možnost spojit tato místa s některými jinými, kde se dá například chutně povečeřet. Autorka poukazuje na potřebu kontroly v případě divadel a to především kontroly sedadel - zda jsou funkční, či například kontrolu prostupnosti únikových východů. V případě kina se Allen (2010, s. 100) zabývá potřebou předchozí kontroly kina (nejlépe den předem), zda jsou všechna zařízení funkční, zda je film v odpovídající kvalitě a zdůrazňuje, že je s touto kontrolou potřeba počítat v rozpočtu. Lattenberg (2010, s. 64) dodává, že v případě kina je zapotřebí vzít v potaz náklady, které nejsou na první pohled vidět a které je nutné zahrnout do rozpočtu. Mezi tyto náklady patří dle stejného zdroje například příspěvek do fondu české kinematografie, autorské poplatky a jiné.

11

Míst, kde lze event uspořádat je nespočet a každé bude mít svá pro a proti. Každé také bude vyžadovat individuální přístup a nutnost důkladně promyslet všechny možné nástrahy a ty preventivně eliminovat, či se na ně připravit. Dalším místem, kde je možné event uskutečnit je dle Lattenberg (2010, s. 65) venkovní prostředí, odborně outdoor, přičemž jsou zde dle autorky dvě možnosti a to buď pronájem horské chaty, či statku, kde je možnost přespání a občerstvení v kamenné budově nebo nalezení volného prostranství s hezkým prostředím, na kterém se postaví stany. Druhé variantě se Lattenberg (2010) věnuje podrobněji a popisuje nejdůležitější a základní nezbytnosti outdoorového eventu, mezi které patří: 

Stany

Lattenberg (2010, s. 66) popisuje, že stany mohou být různorodé, ať už se to týká barev, či tvaru a také upozorňuje na jejich flexibilitu z pohledu ukotvení, kdy je lze zasadit v podstatě do jakéhokoliv povrchu. Stejný zdroj pak konstatuje, že existuje také mnoho způsobů, jak vybavit vnitřní prostor stanu a tak ho uzpůsobit požadovanému účelu. Autorka taktéž upozorňuje na problematiku vnitřního podkladu stanu, kdy poznamenává, že není příliš vhodné ponechávat jako podklad trávník, či zeminu, ať to vypadá sebelépe. Do tohoto povrchu se dle autorky noří boty, chůze návštěvníků může být vzhledem k nerovnostem nejistá a také stoly či židle na takovémto povrchu mohou být sešikmené, takže je lepší variantou položení dřevěné podlahy. Lattenberg (2010, s. 68) upozorňuje také na výšku stanů a konstatuje, že je zapotřebí nejprve místo pořádání pečlivě projít a přeměřit, aby následně nedošlo k nepříjemné situaci, kdy bude stan moc velký a budou mu překážet stromy, či dráty vysokého napětí. Tato tvrzení doplňuje také Allen (2009, s. 105) a upozorňuje na potřebu hlídačů, kteří budou mít na starosti obhlídku a ostrahu stanů a jejich vybavení v nočních hodinách. Nejen ostraha stanů je dle autorky zapotřebí, ale také zajištění, aby pod stanem nespali cizí lidé – například lidé bez domova. Dle stejného zdroje je také důležité započít výstavbu s dostatečným časovým předstihem, jelikož ji může zpozdit například nepříznivé počasí. 

Toalety

Další důležitou součástí, kterou je zapotřebí zajistit při pořádání outdoorového eventu jsou dle Lattenberg (2010, s. 68) toalety. Stejný zdroj konstatuje, že přítomnost toalet návštěvníkovi zpříjemní pobyt na pořádané akci, přičemž konstatuje, že v dnešní době se dá pronajmout široká škála chemických „přenosných“ toalet, z nichž některé disponují také umyvadlem s tekoucí vodou. V neposlední řadě autorka zdůrazňuje, že je zapotřebí zaúkolovat personál, aby toalety čas od času uklidili a doplnili osvěžovače vzduchu. Allen (2009, s. 104) podotýká, že je v souvislosti s mobilními toaletami na veřejné akci zapotřebí zjistit, kolik je jich zapotřebí, což závisí zejména na předpokládaném počtu návštěvníků a také na předpisech. 

Catering

Lattenberg (2010, s. 68) popisuje důležitost cateringu, který označuje za kritický bod, jenž může velmi ovlivnit pocity hostů. Dle autorky je zapotřebí zjistit, kolik místa budou dodavatelé potřebovat k přípravě občerstvení a také učinit rozhodnutí, zda se bude 12

občerstvení dodělávat na místě, či se bude jednat o předem nachystané tácy. Na tomto rozhodnutí dle autorky závisí počet a umístění chladniček a mrazáků, počet potřebných elektrických přípojek, kuchyňské vybavení a jiné. Stejný zdroj upozorňuje na potřebu dohlížet na personál, který občerstvení roznáší, je zapotřebí si s nimi ujasnit co roznáší, jaké porce bude roznášet, čas, ve který mají s roznosem začít, kdy skončit a uklidit po sobě. Vždy je zapotřebí přizpůsobit se okolnostem a především prostoru, který byl na uspořádání eventu vybrán, přičemž dle toho je následně důležité řešit další okolnosti, které jsou v souvislosti s daným prostorem vyžadovány.

2.3.7 Event controlling Karlíček a Král (2011, s. 142) pojednávají o takzvaném vyhodnocení eventu, jenž chápou jako nástroj sloužící k analýze zpětné vazby návštěvníků. Autoři dále poznamenávají, že se zjišťuje, jak moc daný event návštěvníky oslovil, zda chápou propojenost eventu a značky, zda se změnily jejich postoje ke značce po konci eventu a upozorňují, že důležitým ukazatelem může být taktéž například počet účastníků. Event controllingem se zabývá také Šindler (2003, s. 99), který jej rozděluje do třech hlavních oblastí – předběžná kontrola, průběžná kontrola a následná kontrola a následně je blíže charakterizuje takto: 

Předběžná kontrola a průběžná kontrola

Šindler (2003, s. 101) tvrdí, že úkolem předběžné kontroly je kontrola rozhodnutí, která byla učiněna při plánování event marketingové strategie. Autor dále uvádí, že právě kontrola hlavních bodů, na kterých stojí event marketingová strategie, může být základem pro následné úspěšné využití v praxi. Dále se pak Šindler (2003, s. 101) věnuje úkolu průběžné kontroly a uvádí, že se jedná o průběžné sledování a vyhodnocování fází realizace event marketingového procesu a to jak z pohledu časového, tak z hlediska obsahového. Šindler (2003, s. 102) dále rozděluje průběžnou kontrolu na dvě fáze a to na přípravnou fázi (pre-event) a realizační fázi (main-event). Saget (2006, s. 67) popisuje, že existují dva typy metod pro zachycení údajů o návštěvnících a to kvalitativní výzkum a kvantitativní výzkum, pomocí kterých lze například získat zpětnou vazbu na celou pořádanou akci, jednotlivé části, či etapy a to různými metodami. 

Následná kontrola

Nejdůležitější a klíčovou oblastí kontroly je dle Šindlera (2003, s. 102) následná kontrola, která zahrnuje kontrolu výsledků event marketingového procesu, přičemž lze díky ní vyhodnotit účinky eventu, který již skončil. Stejný zdroj pak dále uvádí, že následnou kontrolu lze posuzovat v následujících dvou oblastech, které představují následná kontrola ekonomických cílů a následná kontrola komunikačních cílů. Šindler (2003, s. 102) charakterizuje následnou kontrolu ekonomických cílů jako kontrolu kvantitativních ukazatelů, mezi které patří například zvýšení, či snížení obratu. Šindler (2003, s. 103) dále upozorňuje, že v oblasti event marketingu slouží k vyhodnocení ekonomické efektivnosti daného eventu. U následné kontroly komunikačních cílů Šindler (2003, s. 103) zdůrazňuje, že v oblasti event marketingu je tato kontrola důležitější, 13

nežli následná kontrola ekonomických cílů. Dále pak stejný zdroj uvádí, že se jedná o kvalitativní kontrolu komunikačních cílů. Šindler (2003, s. 104) tvrdí, že účinky event marketingu a naplnění stanovených cílů lze měřit za pomoci změny postojů dané cílové skupiny a to zejména změnou povědomí (jedná se o zkoumání vytvořeného povědomí při zavádění nového výrobku, například mezi širokou veřejností a danou cílovou skupinou), znalostí (zjištění úrovně získaných znalostí o výrobku, či službě na daném eventu – zda si návštěvníci pamatují značku, komunikační sdělení a další, přičemž je pro tato zjištění využíváno dotazování), preferencí a postojů (určuje, jak se podařilo ovlivnit postoje návštěvníka k prezentovanému výrobku, či službě) a v neposlední řadě je dle Šindlera (2003, s. 105) důležité chování (jak event napomohl přesvědčit návštěvníka ke změně chování). Saget (2006, s. 65) ve svém díle poznamenává, že například pro zjištění úrovně získaných znalostí se používají 3 písmena – ROO (Return On Opportunity), přičemž se jedná v podstatě o shrnutí krátkodobých cílů. Jako příklad uvádí stejný zdroj získání a zapamatování informací o produktech podniku cílovou skupinou. Prostředků, jak změřit úspěšnost stanovených cílů eventu je mnoho a vždy záleží na pověřené osobě, který zvolí. Je však vždy zapotřebí stanovit si takové cíle eventu, které lze změřit a tak získat vypovídající data, díky kterým lze vyhodnotit, nakolik byl event úspěšný, či nikoliv.

2.4 Aktuální marketingové trendy V této části je pozornost věnována aktuálním moderním marketingovým trendům, které jsou v dnešní době neodmyslitelnou součástí oboru marketingu a také každodenního života lidí a které se pak objevují i v rámci marketingových aktivit předmětné společnosti v praktické části této práce. Jak již bylo nastíněno v úvodu této práce, v dnešní době není snadné cílového spotřebitele oslovit, jelikož tradičních metod, jako jsou billboardy, plakáty, či inzerce je na každém kroku spousta. Je proto důležité vymýšlet stále nové způsoby, jak cílovou skupinu oslovit originální a zábavnou formou.

2.4.1 Product placement Hesková a Štrachoň (2009, s. 33) konstatují, že bývá product placement často vnímán jako umisťování značky do scénáře, respektive samotného děje, přičemž je tato značka prezentována slovně, propagována hlavním hrdinou, či může být součástí scény. Autoři dále uvádí, že oproti dobám minulým, kdy se product placement vyskytoval převážně ve filmech, či seriálech jej lze dnes nalézt i například ve videohrách určených pro počítače, či konzole. Problematikou product placementu se zabývá i Lehu (2007) a tvrdí, že jeho základní členění je následující: 

Klasický product placement

Lehu (2007, s. 9) uvádí, že tento typ existuje od prvopočátků odvětví product placementu a podotýká, že je zaměřený více takticky, než strategicky. Stejný zdroj pak konstatuje, že u klasického pojetí jsou produkt, či značka vždy v záběru kamery. 14



Firemní product placement

U tohoto typu je značka upřednostňována před produktem, jak poznamenává Lehu (2007, s. 10), přičemž upozorňuje na nebezpečí, že pokud divák (publikum) značku před prvním zhlédnutím filmu nezná, může splynout s okolní dekorací a nemusí být vůbec zaznamenána. Na druhou stranu uznává, že je mnohdy jednodušší umístit do záběru značku v podobě loga, než konkrétní produkt. 

Asociativní product placement

Lehu (2007, s. 10) popisuje tento typ product placementu jako diskrétně orientovaný, přičemž jeho podstatou je, že publikum nemůže značku vidět jako takovou, ale mělo by si ji domyslet díky produktu, který by měl mít v tomto případě originální nebo něčím atypický design. 

Tajný product placement

Jak konstatuje Lehu (2007, s. 11), je tajný neboli skrytý product placement zaměřen na představivost diváka (publika). Stejný zdroj tento fakt vysvětluje tím, že je značka, či produkt ve scéně tak dobře skrytý, že si jej divák téměř nevšimne. Autor však poznamenává, že jakmile si dotyčný uvědomí, že se jedná o konkrétní produkt, či značku a pozná ji, pak má tento typ product placementu vysokou efektivitu a sílu. Nunlee, Smith a Katz (2012, s. 11) se ve svém článku zmiňují také o takzvaném negativním product placementu a vysvětlují, že stejně tak, jako vytvářejí některé společnosti pozitivní obraz svých produktů v hlavách spotřebitelů, tak se jiné společnosti snaží pomocí negativního umístění produktu odradit spotřebitele od konkurenčních výrobků tím, že spojí produkt konkurence s negativními modelovými situacemi.

2.4.2 Mobilní marketing Alibabić (2012, s. 81) popisuje ve svém článku mobilní marketing jako jakoukoliv formu marketingu, reklamy, či propagační prodejní činnosti vedenou skrze mobilní kanály a zaměřenou na spotřebitele. Na toto tvrzení navazují Hesková a Štrachoň (2009, s. 39) a konstatují, že je mobilní marketing určen pro oslovení zákazníků v reálném čase, nabídku služeb a další. Hesková a Štrachoň (2009, s. 40) následně uvádí, že velice rozšířenou formou mobilního marketingu je SMS marketing. Také Alibabić (2012, s. 77) prezentuje SMS marketing jako nezbytný nástroj mobilního marketingu a uvádí, že SMS marketing spojuje velice rychle a snadně společnosti s jejich zákazníky. Stejný zdroj pak popisuje, že do tohoto typu marketingu lze například zahrnout propagační akce, různé hlasování, ankety, či reklamní kampaně. Problematikou mobilního marketingu se ve svém článku zabývá také Cameron (2013, s. 118), který taktéž potvrzuje veliký potenciál v této oblasti a upozorňuje na výrazný vývoj technologií, kdy lze dnes v době chytrých telefonů například zjistit polohu uživatele mobilního telefonu a tím zajistit ještě přesnější zacílení.

15

2.5 Metodika V teoretické části této bakalářské práce byla nejprve v krátkosti nastíněna problematika komunikačního mixu, která přímo souvisí s event marketingem, o kterém bylo dále pojednáváno a na jehož základě byla následně sestavena praktická část práce. Teoretická část práce vznikla především prostřednictvím analýzy sekundárních dat, dále pak byla použita základní vědecká metoda srovnávání neboli komparace myšlenek autorů a následně syntéza, která napomohla sjednocení poznatků a následnému vytvoření uceleného textu. Na těchto základech byla sestavena literární rešerše. V teoretické části je taktéž využito internetových zdrojů a to ve formě odborných článků v časopisech. V praktické části práce bylo využito taktéž různých internetových zdrojů a také základní vědecké metody komparace a to při vyhodnocování, respektive porovnávání cenových nabídek potencionálních dodavatelů zařízení a služeb. S vytvořenými poptávkami je v práci zacházeno jakožto se zdroji primárními, neboť jsou tvořeny a přizpůsobovány specifickým požadavkům daného eventu. U jednotlivých poptávek po konkrétních produktech/službách byla vždy brána v úvahu nabídka dvou a více firem, přičemž mezi kritéria zvolení dané nabídky patřila zejména cena a kvalita produktu/služby, shoda se specifikovanými požadavky a reputace firmy. Vzhledem k rozsahu práce není v praktické části uveden celý postup výběru, ale pouze konečné rozhodnutí o volbě dodavatele. V praktické části práce byla věnována hlavní pozornost sestavení návrhu eventu pro společnost RWE. Nejprve byla představena předmětná společnost a její marketingové aktivity, které v minulosti provozovala, a následně byl již věnován prostor samotnému návrhu eventu. V rámci návrhu eventu byla představena a rozebrána charakteristika eventu, jenž obsahovala informace o typu eventu a návrh města, ve kterém by byl event pořádán. Dále pak bylo v návrhu eventu pojednáváno o cíli eventu a cílové skupině, přičemž byl stanoven hlavní cíl (poskytnout informace o produktech společnosti RWE) a tři cíle dílčí (zvýšit počet fanoušků facebookové stránky společnosti RWE o 30 %, zvýšit příchozí hovory na prodejní linku RWE o 5 % a dosáhnout počtu 500 návštěvníků plánovaného eventu). Následně byly vytvořeny dvě primární cílové skupiny, na které by měl být event zaměřen a jedna sekundární cílová skupina, na kterou není zamýšlený event primárně zaměřen. K oběma primárním skupinám byla vytvořena persona. Při výběru termínu konání byl kladen důraz na počasí a dále bylo zapotřebí vybrat den konání eventu. V neposlední řadě pak bylo stanoveno, kdy event započne a kdy skončí. V rámci výběru místa, kde je plánovaný event zamýšleno uskutečnit byla vybrána dvě místa, přičemž druhé z nich bylo vybráno jako rezervní, pokud by jednání o pronájmu prvního místa neskončilo ve prospěch plánovaného eventu. V praktické části byla následně nastíněna realizace eventu, v rámci níž byla nejprve uvedena rozloha celého prostoru a jeho součástí, které představují stany, pódium, sociální zařízení, či nafukovací atrakce. U každého z těchto zařízení byly uvedeny podrobnosti, včetně cen a také firem, které dané zařízení zajistí. Dále pak bylo v práci pojednáváno o vybavení stanů a také jejich funkci, respektive programu, který by se v nich odehrával. Pro tento účel byly navrženy tři stany, mezi něž patří stan pro soutěže a zábavu, ve kterém bylo naplánováno uskutečnit turnaj ve stolním fotbale o věcné ceny a postavit RWE foto koutek, v rámci kterého byla naplánovaná fotosoutěž, jenž by podpořila jeden ze stanovených cílů eventu. Další stan byl navržen k občerstvení a odpočinku, přičemž v něm bylo naplánováno uspořádat RWE kvízomat a také odpolední raut. Účelem třetího – informačního stanu by pak bylo poskytnout informace návštěvníkům o produktech společnosti RWE. V další části realizace eventu byl vytvořen návrh soutěžního nápoje a také pozvánky, respektive letáku, jenž bylo naplánováno rozdávat na několika místech v Praze. V rámci programu byly vybrány a osloveny tři kapely, s kterými 16

byla dohodnuta případná spolupráce, a také bylo v této části pojednáno o odpoledním rautu a následně byl sestaven harmonogram celé akce. Dále pak bylo zapotřebí věnovat se detailněji personálnímu zajištění pro plánovaný event, respektive stanovení, kolik zaměstnanců a pro jaké úlohy by bylo zapotřebí. V neposlední řadě pak byla věnována pozornost měření cílů eventu, přičemž bylo uvedeno, jakými metodami by bylo možné jednotlivé stanovené cíle eventu měřit. Následná část praktické práce byla věnována vyhodnocení eventu, respektive nákladům eventu, přičemž byly rozděleny do pěti skupin a to na náklady na zařízení, náklady na vybavení, náklady na dohodnuté služby a vystoupení, náklady na propagační materiály a náklady na personál, přičemž bylo vše shrnuto v celkových nákladech. Následně bylo vytvořeno shrnutí eventu, ve kterém se pojednávalo také o kladech a záporech naplánovaného eventu. V závěru bylo využito základní vědecké metody syntézy, přičemž byly veškeré poznatky sjednoceny a uvedeny v kompaktní formě. V rámci závěru byla také navržena doporučení pro společnost RWE. Za klíčová slova lze označit: Event marketing, marketing a moderní marketingové trendy.

17

3 Praktická část Tato část práce je věnována představení společnosti RWE, její historii, oboru podnikání a seznamuje s jejími marketingovými aktivitami. Další část je následně věnována návrhu eventu pro tuto společnost.

3.1 Představení předmětné společnosti Společnost RWE patří dle internetového serveru RWE (2016c) do skupiny pěti největších elektrárenských a plynárenských společností, přičemž tento zdroj informuje, že společnost působí na evropském trhu a je na něm třetím největším dodavatelem elektřiny a v oblasti dodávek plynu je na pátém místě. Stejný zdroj informuje o tom, že RWE zaměstnává přes 59 000 lidí, elektřinu dodává více než šestnácti milionům zákazníkům a osmi milionům zákazníků dodává zemní plyn. Společnost RWE má také své strategické cíle, mezi které dle serveru RWE (2016a) patří zvýšení finanční síly, či zvýšení efektivity a konkurenceschopnosti.

3.1.1 Působení společnosti v České republice Internetové stránky RWE (2016d) informují, že v ČR působí společnost ve čtyřech oblastech a to: 

RWE Energie

Dle zdroje se jedná o obchodní společnost zajišťující dodávky zemního plynu a elektřiny 1,7 milionům zákazníků, přičemž vyzdvihuje prvenství v oblasti dodávek zemního plynu v ČR. 

RWE Grid Holding

Stejný zdroj informuje o tom, že se tato společnost zabývá distribucí zemního plynu. 

RWE Gas Storage

Tentýž internetový zdroj dále popisuje, že v rámci České republiky je RWE také největším provozovatelem podzemních zásobníků plynu. 

RWE Energo

Dle stejného zdroje se jedná o výrobní společnost skupiny RWE v oblasti teplárenství. Webový portál RWE (2016d) poznamenává, že veškeré aktivity na území ČR řídí společnost RWE Česká republika.

18

3.1.2 Současné marketingové aktivity V této části je prostor věnován společnosti RWE a jejím marketingovým aktivitám. Z následujícího textu vyplývá, že v oblasti marketingu je společnost RWE aktivní a kromě běžných nástrojů a metod se snaží využívat i některé moderní marketingové trendy jako například product placement, či mobile marketing. Internetový portál Mediaguru (2015) informuje o jarní reklamní kampani společnosti RWE z roku 2015, jejíž hlavní postavou je herec Jarmil Škvrna. V této kampani, jak portál dále informuje, je nabízena stávajícím, ztraceným i novým zákazníkům odměna ve výši dvou tisíc korun a cenové zvýhodnění jednoho z produktů RWE. Stejný zdroj pak informuje o vydání kuchařky v souvislosti s jarní kampaní, která nese název „Vaříme s energií“, jejíž tváří je již zmiňovaný herec a která slouží jako dárek. Portál poznamenává, že tato kampaň využívá celý mediamix, včetně přímé komunikace a vysvětluje, že dárek ve formě kuchařky rozdávají hostesky na vytipovaných místech vybrané cílové skupině. Dle informací internetového serveru Effie (2015) bylo součástí jarní kampaně také využití aktivního product placementu v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Internetový server Effie (2015) dále uvádí, že hrubý mediální rozpočet na tuto kampaň činil dvacet až třicet milionů korun a hrubý nemediální rozpočet (tedy rozpočet nezahrnující média) kampaně činil pět až deset milionů korun. Ve své podzimní kampani z roku 2015 se dle internetových stránek Marketingové noviny (2015) společnost RWE rozhodla vytvořit novou a jedinečnou službu v podobě pronájmu LED žárovek značky Tesla. Hlavní tváří je dle stejného zdroje opět herec Jarmil Škvrna, přičemž hlavním sdělením, které kampaň přináší je úspora elektřiny prostřednictvím pronájmu LED žárovek od společnosti RWE. Dle stejného zdroje byly v rámci této kampaně vytvořeny také webové stránky, na kterých je možné spočítat si onu úsporu energie za pomoci LED žárovek. Tato kampaň dle stejného zdroje využívá rádií, televizních spotů, promotion a v neposlední řadě také offlinu v podobě brandingu všech zákaznických center RWE. V rámci dlouhodobých projektů společnosti RWE je dle autora této práce zapotřebí zmínit projekt RWE – energie českého filmu, jenž dle webového portálu společnosti RWE (2016e) probíhá již od roku 2005, přičemž tento projekt spočívá v pomoci české kinematografii, dokumentaristice, či budoucím filmařům. Dalším dlouhodobým projektem společnosti RWE (2016b) je RWE – energie českého lyžování, který se zabývá bezpečností lyžařů, či zlepšování servisu ve třinácti lyžařských areálech. Mimo to se dle stejného zdroje zaměřuje také na výchovu nových talentů a pomoc handicapovaným lidem v oblasti lyžování a jejich závodní kariéry. Internetové stránky RWE (2016b) dále konstatují, že v rámci těchto dlouhodobých projektů vytvořila společnost RWE svou zákaznickou věrnostní kartu, která nabízí cenové zvýhodnění do kin na české filmy, zvýhodnění ceny jednodenních skipasů ve vybraných 13 areálech a další výhody. Internetový portál Idirekt (2015) poznamenává, že pro přímé oslovení zákazníků společnost využívá direct maily, neadresné letáky, či mobile marketing ve formě SMS komunikace. V oblasti mobilních technologií společnost také založila virtuálního operátora RWE Mobil, jenž využívá sítě T-Mobile, jak informuje internetový portál RWE Mobil (2016).

19

3.2 Návrh a plánování eventu V následující části je pozornost věnována návrhu eventu pro společnost RWE z hlediska stanovení a naplánování nezbytných aspektů celého eventu, jako je charakteristika eventu, stanovení cíle a cílové skupiny eventu, či výběr termínu a místa konání eventu.

3.2.1 Charakteristika eventu Společnost RWE se snaží ve svých marketingových aktivitách zaměřit na zákazníka a v rámci reklamních kampaní mu přinášet různé bonusy a zvýhodnění, jak lze nalézt v kapitole 3.1.2. Ve svých kampaních a různých jiných marketingových aktivitách se společnost snaží odlišit od konkurence a zapojovat různé kreativní a moderní trendy. V tomto duchu se nese i návrh eventu pro společnost RWE, který v sobě obsahuje zábavu pro děti i dospělé, potěšení chuťových buněk, soutěže a to vše s hudebním doprovodem živé kapely. Jak již vyplývá z předchozí věty, jedná se o event pod širým nebem - outdoorový event. Tento event je plánováno uspořádat nejprve v Praze na jednom z místních prostranství. V závislosti na výsledcích stanovených cílů eventu je zamýšleno tuto akci uspořádat i v dalších větších městech České republiky.

3.2.2 Cíl eventu Hlavním cílem plánovaného eventu je poskytnout informace o produktech společnosti RWE. Konkurence na trhu energií je dle článku časopisu Ekonom (2015) značná o čemž vypovídají i uvedená data. Stejný zdroj uvádí data z roku 2014, která vypovídají o dominanci společnosti RWE v oblasti dodávek zemního plynu, avšak v oblasti dodávek elektrické energie byla společnost až na čtvrtém místě, přičemž lze říci, že hlavní konkurencí v této oblasti jsou společnosti ČEZ Prodej, E.ON Energie a Pražská energetika. Tento event si klade i dílčí cíle a to:   

Zvýšit počet fanoušků facebookové stránky společnosti RWE o 30 %. Zvýšit příchozí hovory na prodejní linku RWE o 5 %. Dosáhnout počtu 500 návštěvníků plánovaného eventu.

Jak hlavní, tak dílčí cíle jsou dále rozebrány v kapitole 3.3.6, jenž se zabývá návrhem měření výsledků těchto cílů.

3.2.3 Cílová skupina Plánovaný event je zaměřen nejprve na širokou veřejnost hlavního města Prahy a posléze, za podmínek popsaných v předešlé kapitole i na jiná města České republiky. Pro správné zacílení komunikace je však zapotřebí stanovit specifickou cílovou skupinu.

20

Pro tyto účely byly stanoveny dvě primární cílové skupiny, přičemž u každé z nich byla sestavena tzv. persona, čili zástupce cílové skupiny, díky kterému je možné si lépe představit konkrétního člověka, který do ní spadá. Autor stanovil tyto dvě cílové skupiny: 

Mladí lidé ve věku 19 – 30 let

V Praze k roku 2015 dle serveru Eurostat (2016) žije 1 259 079 obyvatel. Z tohoto celkového počtu obyvatel je dle stejného zdroje 185 664 obyvatel Prahy ve věkové skupině 19 – 30 let. Autor návrhu eventu si vybral tuto cílovou skupinu zejména z důvodu, že v tomto věku má již většina obyvatel po střední škole, přicházejí do svého prvního zaměstnání a s tím souvisí i jejich první samostatné bydlení bez rodičů. Tito lidé mohou mít tím pádem zájem dozvědět se více o tom, jak případně ušetřit na energiích ve své první domácnosti. Tito lidé se taktéž rádi baví a tak je pro ně plánovaný event skvělou příležitostí jak se pobavit třeba i se svými přáteli. Do této skupiny určitě patří také vysokoškolští studenti, kteří však také v rámci svého studia hledají podnájem, či spolubydlení a každá koruna je pro ně cenná, proto pro ně může být zajímavé zajít se zdarma pobavit a ještě získat informace o možnostech energie od společnosti RWE, se kterou by mohli potenciálně ušetřit své výdaje. Pro lepší představu byla vytvořena persona v podobě pana Petra. Petr je pětadvacetiletý mladík, který vystudoval střední školu elektrotechnickou v Praze Malešicích. Po úspěšném splnění maturitní zkoušky se Petr rozhodl jít na vysokou školu. Po roce však nenašel uspokojení v dalším studiu, našel si zaměstnání v podpoře IT v nadnárodní společnosti a studia zanechal. Petr má rád sport a veškeré aktivity, které vybízejí k pohybu. Je to energický člověk se smyslem pro humor, mezi jehož další koníčky patří četba, posezení s přáteli a pročítání webových portálů se zaměřením na elektrotechnické novinky. Vyhledává také různé festivaly a to zejména v oblasti jídla a gastronomie. Petr žije v menším bytě se svou přítelkyní a psem na okraji Prahy. Petr nemá děti, ale v nejbližších letech by rád rodinu založil. Snaží se také získat co nejvíce pracovních zkušeností a pracovat na své kariéře. 

Lidé ve středním věku 31 – 50 let

Dle serveru Eurostat (2016) žije v Praze 411 845 obyvatel ve věkové skupině 31 – 50 let. Do této věkové skupiny patří lidé, kteří zakládají svou rodinu, případně už děti mají. Tito lidé již mají nějaké životní zkušenosti a racionálně přemýšlí také o svém dodavateli elektrické energie a energie všeobecně. I pro tuto cílovou skupinu byla vytvořena persona, kterou představuje paní Eva. Paní Evě je 36 let a vystudovala střední školu v oboru čalounictví. V jejích 29 letech se jí narodil syn Honza, přičemž si v témže roce vzala svého nynějšího manžela. Eva nezůstala u svého oboru, který vystudovala a působí jako asistentka ředitele pro přední českou společnost. Veškerý svůj volný čas věnuje své rodině, se kterou ráda chodí na procházky a podniká nejrůznější výlety. Celá rodina žije v Praze nedaleko centra v novostavbě. Když není Eva se svou rodinou nebo v práci, schází se se svými kamarádkami na kávě. Eva také ráda čte časopisy o módě a o vaření. Eva tvrdí, že rodina je na prvním místě a práci vnímá pouze jako zdroj financí. Za sekundární cílovou skupinu lze označit občany v předdůchodovém a důchodovém věku, pro které však může být event fyzicky i psychicky náročný, vzhledem k hlasité živé moderní hudbě a jiným aspektům. 21

3.2.4 Termín konání Pro naplánování eventu je také zapotřebí vybrat termín jeho konání. Jelikož se jedná o venkovní event, bylo zapotřebí vybrat termín, ve kterém je co možná nejnižší pravděpodobnost deště, či jiných nepříznivých přírodních živlů, ale bude přitom stále ještě přijatelná teplota vzduchu, vhodná pro příjemný pobyt ve venkovním prostředí. Autor práce se při plánování eventu soustředil na „teplé měsíce“ (červen, červenec, srpen, září), přičemž dle českého hydrometeorologického ústavu CHMI (2015) byl v roce 2015 nejteplejším měsícem Prahy a Středočeského kraje srpen. Dle stejného zdroje však v tomto měsíci spadlo také nejvíce srážek a tak byl zvolen měsíc, ve kterém byla teplota přijatelná, a srážek bylo ze všech uvedených měsíců nejméně. Tímto měsícem je dle stejného zdroje měsíc září, přičemž tento měsíc je i z historického hlediska měsícem s nízkým procentem srážek oproti ostatním teplým měsícům. Den, ve který je plánováno event uskutečnit je sobota. Při rozhodování o tomto aspektu eventu bylo myšleno na volný čas, ve který mají lidé volno v práci, a zároveň v tyto dny není významný svátek. Svátky v měsíci září přitom připadají na 28. září – Den české státnosti, který připadá na středu, čímž pádem nezasahuje do víkendu v podobě prodlouženého víkendu, kdy by lidé mohli odjet na dovolenou, či na chatu. V dny okolo 1. září se děti po letních prázdninách vracejí do škol, s čímž se nese spousta povinností jak samotných dětí, tak jejich rodičů. Event byl tedy naplánován na sobotu 10. září, přičemž v tento den nejsou žádné významné svátky. Autor se také zajímal o fakt, zda se v tyto dny v Praze nekoná nějaký významný veletrh, koncert, či jiný konkurenční event, přičemž kromě několika menších komorních koncertů, či divadelních představení se v tyto dny žádná takováto významná událost nekoná, jak mimo jiné uvádí internetový portál Informuj (2016). V neposlední řadě je zapotřebí zvolit časové rozpětí, čili kdy event započne a kdy také skončí. Vzhledem k tomu, že k uspořádání eventu byla vybrána sobota, kdy si lidé rádi přispí po náročném týdnu, bylo rozhodnuto, že event započne v deset hodin dopoledne, přičemž konec eventu je plánován na šestou hodinu večerní.

3.2.5 Místo konání Dalším krokem, který je velmi důležité naplánovat je místo, kde bude event uskutečněn. Jak již bylo uvedeno v předešlé části práce, event je plánováno nejprve uskutečnit v hlavním městě České republiky – v Praze. V návaznosti na úspěšnosti eventu, ohlasu návštěvníků a splnění stanovených cílů je zamýšleno v budoucnu uspořádat event i v jiných větších městech. Při výběru místa byl brán ohled na lidnatost jednotlivých částí Prahy a také na prostředí, ve kterém by byl event uspořádán. V samotném centru Prahy pro event takovéto velikosti není dostatečný prostor a také se zde pohybují turisté ve větším množství, než v jiných místech Prahy. Turisté přitom nejsou cílovou skupinou tohoto eventu, jelikož jsou zde většinou pouze na omezenou dobu a jejich návštěva by tak neměla kýžený efekt v rámci zamýšleného záměru akce. Pro uspořádání plánovaného eventu byla vytipována dvě místa, přičemž bylo dbáno na několik aspektů jako na dobrou dostupnost, výběr prostranství, které obyvatelé Prahy znají, které není

22

příliš odlehlé a jiné. V následující části jsou uvedena místa, která byla vybrána k pořádání předmětného eventu a o kterých je jednáno: 

Praha – Letňany

Ačkoliv se jedná o okrajovou část Prahy, již několik let se zde nachází výstaviště PVA Letňany, jehož několik hal hostí v průběhu roku tisíce lidí na nejrůznějších výstavách a akcích. Lidé tak toto místo znají a jsou zvyklí sem za podobnými událostmi cestovat. Vedle tohoto areálu se nacházejí rozsáhlá pole, na kterých v minulosti byly pořádány nejrůznější venkovní akce, přičemž v minulém roce zde pořádala koncert například hudební skupina Kabát. Právě tato pole by byla vhodná pro plánovaný event společnosti RWE. V těsné blízkosti tohoto prostoru se nachází metro C – Letňany, které představuje konečnou stanici této linky a slouží také jako dopravní uzel pro obyvatele přilehlých částí, jako jsou Praha Kbely, Praha Čakovice, Praha Satalice a také odsud jezdí autobusy do přilehlých obcí, jako jsou například Měšice, Hovorčovice, či do města Brandýs nad Labem. Toto místo je tedy výborně dostupné, co se dopravy týče, přičemž pro návštěvníky, kteří by se rozhodli navštívit akci autem je u metra možnost hlídaného parkoviště, případně lze využít parkovišť v nedaleké zastavěné oblasti.



Praha – Vypich

Alternativou k předchozímu místu pořádání eventu v Letňanech je rozsáhlá louka u obory Hvězda nacházející se na Praze 6 – Vypichu. Přímo u louky se nachází tramvajová zastávka Vypich, takže dopravit se na toto místo hromadnou dopravou je možné. V blízkosti louky je také prodejna Kauflandu, či park Ladronka, který je hojně využíván ke sportovním aktivitám typu in-line bruslařů, či maminkami s kočárkem, které se zde shromažďují na procházkách. V případě vlastní dopravy autem je pak možné zaparkovat u již zmiňovaného Kauflandu, či u parku Ladronka. Ačkoliv byla navrhnuta dvě místa vhodná pro pořádání eventu, je druhá varianta spíše pojistkou pro případ, že by nastali neshody, či různorodé problémy s navrhovaným místem v Letňanech.

3.3 Realizace eventu V následující části je práce zaměřena na přípravu a organizaci jednotlivých částí eventu. Nejprve je věnován prostor celkové rozloze a rozvržení místa eventu, přičemž byl věnován důraz na seznámení s jednotlivými částmi v podobě rozestavění stanů, či sociálního zařízení. Dále je popsána funkce jednotlivých stanovišť, včetně jejich vybavení a programu. Autor práce také pro tento event navrhl vlastní soutěžní nápoj v podobě energetického nápoje s designem plechovky společnosti RWE a pozvánku na tuto akci v podobě letáku. V neposlední řadě je v práci popsáno zajištění hudebního doprovodu, občerstvení, personální zajištění a také způsoby měření cílů eventu.

23

3.3.1 Rozloha prostoru a jeho součásti Tato část práce je věnována rozvržení prostoru plánovaného eventu. O místě, na kterém je plánováno uskutečnit event bylo již pojednáváno v předchozí části práce, přičemž tato kapitola se věnuje rozmístění a rozměrům jednotlivých součástí celkového prostoru, jako je například velikost stanů, umístění sociálního zařízení, celková rozloha prostoru a další. V návaznosti na vybrané místo, které představuje v případě Letňan rozsáhlá pole a v případě Vypichu rozlehlou louku bylo v první řadě zapotřebí vytyčit plochu, která je k uspořádání akce dostatečná. Bylo potřeba dbát na poměr velikosti stanů a ostatní užitné plochy tak, aby návštěvníci nebyli omezeni prostorem a mohli si tak v klidu užívat okolní atmosféry. Plánovaná rozloha celého prostranství eventu činí 1 850 m2. Stany Dominantní prvek celého prostoru eventu tvoří stany, přičemž každý z nich má jinou funkci a zaměření. Bylo proto velice důležité zvolit takový typ stanu, který bude reprezentativní a bude vhodný pro dané aktivity. Tato práce také podotýká, že v dnešní době si lze stan buď zapůjčit a to za cenu, která se odvíjí od délky zápůjčky nebo si nechat stan vyrobit a mít tak osobitý stan dle potřeb a v barvách společnosti, včetně jejího loga. Vzhledem k tomu, že se uskutečnění eventu v dalších městech bude odvíjet až dle splnění, či nesplnění stanovených cílů eventu, bylo rozhodnuto, že se na první akci v Praze stany zapůjčí, vzhledem k vysokým nákladům na výrobu stanů s vlastním potiskem. Na celém prostoru pořádaného eventu je plánováno celkově umístit tři stany, přičemž dva z nich o rozměrech 6x12 metrů a jeden o průměru 17 metrů ve tvaru jehlanu. Jeden z velkých stanů je pak plánováno využít pro zábavu a soutěže, přičemž druhý k odpočinku a občerstvení. Třetí stan je určen k informování lidí o produktech společnosti a je plánováno ho umístit doprostřed celého prostoru. K účelu pronájmu stanů bylo poptáno několik firem, které se touto službou dlouhodobě zabývají, přičemž od každé z nich byla vyžádána předběžná cenová kalkulace. Na základě nejlepší ceny a dobrých referencí byl vybrán pan Václav Houfek provozující webové stránky pujcovna-stanu.cz, který je schopen stany pronajmout celkem za 25 000 Kč vč. DPH. Plánovaný event je plánováno uskutečnit na nerovném povrchu. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o umístění podlahy do stanů tak, aby se účastníci v těchto prostorech cítili komfortně a také, aby nenastala situace, ve které by vybavení stanů bylo nestabilní. Pro tento účel byl opět kontaktován pan Václav Houfek provozující webové stránky pujcovna-stanu.cz, jenž nabízí také pronájem podlah, přičemž cena činí 100 Kč vč. DPH za m2. Pódium Dalším plánovaným prvkem v prostoru eventu je zastřešené pódium, na kterém vystoupí živé kapely. Velikost tohoto zařízení je 5x4 metrů, což je plocha, která je pro vybrané kapely dostatečná, jak se u nich autor práce informoval. Pódium je plánováno umístit do čela celého prostranství tak, aby na něj bylo vidět ze všech míst a zvuk se tak šířil rovnoměrně. Pódium je plánováno opět zapůjčit od pana Václava Houfka za cenu 4 900 Kč vč. DPH. Sociální zařízení Důležitou součástí eventu je také sociální zařízení v podobě mobilních toalet. V dnešní době je na výběr z nejrůznějších typů tohoto zařízení, přičemž se rozdělují na různorodé typy dle plánovaného využití, či vnitřní vybavenosti. Pro plánovaný event byla vytvořena poptávka u společnosti Toi Toi, kterou tvoří 17 kusů mobilních toalet, přičemž se jedná o 10 klasických uzavřených toalet bez umyvadla, o 5 pisoárů pro pány a v neposlední řadě bylo myšleno také 24

na hendikepované návštěvníky a maminky s dětmi, které potřebují přebalovací pult, kdy od každé této toalety bude na místě 1 kus. Myšleno bylo také na hygienu, přičemž byly od stejné společnosti poptány 2 kusy mobilní umývárny. Celková cena za pronájem těchto položek po dobu jednoho dne činí 36 784 Kč vč. DPH, přičemž tato cena zahrnuje pronájem, dopravu, instalaci, pojištění, servis po ukončení pronájmu a likvidaci odpadu. Toalety je plánováno umístit do dostatečné vzdálenosti od stanů a hlavního dění, především z důvodu potencionálního zápachu. Při stanovování počtu mobilních toalet bylo myšleno na pohodlí návštěvníků a také byla brána v úvahu Vyhláška č. 268/2009 Sb., § 41, odst. 5, pojednávající o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve které je uvedeno, že je zapotřebí zajistit vždy jeden záchod pro padesát žen a sto mužů a pro každých padesát mužů musí být zajištěno jedno pisoárové stání, přičemž pro osoby používající invalidní vozík musí být zajištěna alespoň jedna speciální toaleta (Vyhláška č. 268/2009 Sb.). Nafukovací atrakce V neposlední řadě je dle autora zapotřebí myslet také na ty nejmenší návštěvníky, kteří hudební doprovod, či jiné aktivity pro starší příliš neocení. Z tohoto důvodu je v návrhu eventu zahrnuta zábava i pro ně v podobě skákacích nafukovacích atrakcí. Vzhledem k vysokým cenovým nákladům na výrobu kvalitního nafukovacího hradu s brandingem společnosti RWE bylo rozhodnuto, že bude vhodnější pronájem pestrobarevných nafukovacích atrakcí, které tak lépe přilákají děti, přičemž cena pronájmu je relativně nízká. Při výběru konkrétních typů „nafukovadel“ byl kladen důraz zejména na využitelnou plochu, bezpečnost a také potencionální zajímavost pro malé návštěvníky. Po důkladném prostudování cenových nabídek byl vybrán pan Ondřej Šisl, přičemž na jeho webových stránkách happy-hop.cz byly vybrány dvě nafukovací atrakce. První z nich představuje rozsáhlý skákací hrad o celkové ploše 25 m2 za cenu 2 420 Kč vč. DPH. Druhá atrakce představuje multifunkční centrum o celkové ploše 18 m2, přičemž je zde možno hopsat a také využít možnost skluzavky. Multifunkční centrum je nabízeno za cenu 1 966 Kč vč. DPH. V ceně je zahrnuta instalace, přepravní taška, fukar, ukotvovací kolíky, souprava pro opravy a koberec. V těsné blízkosti nafukovacích atrakcí bude také možnost malování na obličej zkušeným malířem, přičemž je předpokládáno, že děti této možnosti hojně využijí. Malování na obličej zajistí Daniel Fajmon, provozující webové stránky hopsej.cz, za cenu 3 200 Kč vč. DPH, přičemž cena obsahuje kompletní servis po dobu osmi hodin.

3.3.2 Vybavení stanů a jejich funkce V následující části je věnován prostor nejprve vybavení a funkci stanu pro soutěže a zábavu, následně pak stanu pro občerstvení a odpočinek a v neposlední řadě informačnímu stanu. Stan pro soutěže a zábavu Tento stan je určený k aktivnímu odpočinku, pobavení se s přáteli, přičemž se zde uskuteční organizované miniturnaje ve stolním fotbale o věcné ceny. Jak bylo uvedeno v předchozí části práce, stan má rozlohu 6x12 metrů a je vybaven dřevěnou podlahou pro lepší komfort návštěvníků. Jednu z aktivit v tomto stanu představuje možnost zahrát si stolní fotbal, přičemž každou hodinu je navrhováno uspořádat vyřazovací turnaj dvojic o věcné ceny. Stolní fotbal je plánováno pronajmout od pana Václava Houfka, jenž provozuje webové stránky pujcovna-stanu.cz, přičemž cena za pronájem v případě 4 kusů činí 6 000 Kč vč. DPH. Stolní 25

fotbal je značky Rosengart a poptaná společnost jej nabízí také bez mincovníku, což je pro zamýšlený účel použití vhodné. Jak již bylo uvedeno, každou hodinu je plánováno uspořádat turnaj o věcné ceny, které tvoří triko s potiskem společnosti RWE, soutěžní nápoj a kuchařka, která vznikla za účelem jarní kampaně v roce 2015 a dodnes je využívaná jako dárkový předmět. Turnaj je v případě čtyř stolních fotbalů určen pro osm dvojic, přičemž je využit běžný soutěžní vyřazovací systém. Ceny jsou pak rozděleny dle umístění, přičemž pro první tři místa budou připraveny medaile s rytinou společnosti RWE a patřičným umístěním, triko, kuchařka a soutěžní nápoj RWE do zásoby. Pro všechny soutěžící budou navíc k dispozici soutěžní nápoje od společnosti RWE v podobě energetických drinků, prostřednictvím kterých jim společnost RWE dodá potřebnou energii pro maximální výkon. O soutěžním nápoji a jeho významu pak pojednává následující kapitola. Medaile, jenž jsou součástí výhry pro výherce je plánováno vyrobit u firmy Poháry Bauer s.r.o. šedesát kusů, přičemž bylo bráno v úvahu počet turnajů za dobu akce a několik kusů náhradních medailí. Celková cena za tyto medaile včetně laserového gravírování činí 3 000 Kč vč. DPH. Co se triček s logem RWE týče, byla poptána společnost iNET Solutions s.r.o., přičemž cena za 60 kusů bavlněných triček včetně potisku činí 5 700 Kč vč. DPH. V tomto stanu je dále plánováno umístit RWE foto koutek, ve kterém se návštěvníci budou moci sami vyfotografovat s pozadím a prvky společnosti RWE, přičemž budou mít k dispozici různé žertovné pomůcky, masky a tabulky s komiksovými bublinami, na které si budou moci napsat jakýkoliv text. V rámci tohoto focení je plánováno uspořádat také foto soutěž o finanční výhru 5 000 Kč, přičemž pravidla soutěže jsou snadná. Stačí se nechat ve foto koutku vyfotografovat profesionálním fotografem, který bude přítomen po celou dobu akce, vyplnit registrační formulář do soutěže obsahující základní informace o soutěžícím, včetně kontaktu a následně bude fotografie nahrána na facebookovou stránku společnosti RWE, kde bude možné po dobu dvou týdnů od pořádaného eventu hlasovat formou tlačítka „like“ pro jednotlivé fotografie. Fotografie, která bude mít na konci uvedeného období největší počet „liků“ vyhraje uvedenou finanční odměnu. Tato součást eventu zajistí návštěvníkům jak zábavu, upomínku, ale také díky vyfoceným fotografiím, které budou účastníci nahrávat na nejrůznější sociální sítě také průnik značky RWE mezi širokou veřejnost, která se samotného eventu účastnit nebude. V rámci provedení foto koutku společnosti RWE bylo rozhodováno mezi vlastním provedením, přičemž by byl najat externí fotograf na dohodu o provedení práce, například z řad studentů, či bývalých studentů škol se zaměřením na fotografii a najmutím společnosti, která se touto aktivitou zabývá. Vzhledem k účelu focení bylo rozhodnuto o první variantě. Pro výrobu foto pozadí byla vybrána společnost iProdukce s.r.o., zabývající se velkoplošným tiskem. Cena foto pozadí vyrobeného z kvalitní, měkké PVC plachtoviny s rozměry 200x250 cm činí 2 384 Kč vč. DPH. Stan pro občerstvení a odpočinek Jelikož je event plánováno uspořádat pod širým nebem a i v září může být obrovské horko, je zapotřebí zajistit návštěvníkům trochu stínu s možností příjemného posezení. Nejen k tomuto účelu byl navržen tento stan, který bude také sloužit pro odpolední raut, o kterém práce pojednává v jedné z následujících kapitol. I v tomto stanu je počítáno s umístěním dřevěné podlahy. K příjemnému posezení v tomto stanu je pro návštěvníky plánováno rozmístit deset pohodlných sedacích vaků. Za účelem pronájmu vaků byla oslovena společnost VIPERA, s.r.o. provozující webové stránky sedacivaky-eshop.cz, která je schopna zajistit požadovaný počet vaků v hruškovitém tvaru za cenu 3 350 Kč vč. DPH. Návštěvníci, kteří se rozhodnou usadit se na přichystané vaky budou mít navíc možnost zahrát si RWE kvízomat. U každého z deseti 26

pytlů se bude nacházet hlasovací ovladač, díky kterému budou moci návštěvníci vybírat odpověď na nejrůznější otázky v kvízu, který bude promítán na televizi před nimi. Do kvízů je plánováno umístit především nejrůznější otázky týkající se společnosti RWE. Design prostředí kvízů bude korespondovat s barvami společnosti RWE, včetně loga a jiných. Plánováno je přichystat takový počet otázek, aby se po celou dobu trvání eventu příliš neopakovaly. Kvízomat, včetně dopravy, obsluhy, tvorby kvízů, ozvučení a projekce na TV zajistí společnost Prime Catering s.r.o. za cenu 11 700 Kč vč. DPH v případě pronájmu na 8 hodin. Ve stanu se budou taktéž nacházet lavičky se stoly, ke kterým si budou moci návštěvníci buď jen tak sednou, případně je využít ke konzumaci nápojů. Jakmile nastane okamžik plánovaného rautu, stoly se srazí a poslouží jako nosič pro připravené občerstvení pro návštěvníky. V čase rautu se taktéž přeruší RWE kvízomat a dají se stranou pytle tak, aby měli návštěvníci co nejvíce prostoru a nedocházelo tak ke zbytečnému mačkání a dlouhým frontám. O rautu je dále pojednáno v kapitole 3.3.4. Do stanu je plánováno umístit osm stolů a šestnáct lavic, přičemž pro tento účel byl poptán pan Václav Houfek, provozující webové stránky pujcovna-stanu.cz, jenž je schopen toto vybavení pronajmout za cenu 1 600 Kč vč. DPH. Informační stan Tento stan je informačním centrem společnosti RWE a je určen pro návštěvníky eventu. V tomto stanu budou po celou dobu konání k dispozici pracovníci společnosti, kteří budou mít znalosti jednotlivých produktů a potencionální zájemci se u nich budou moci detailně informovat o tom, co je zajímá. Do tohoto stanu je plánováno umístit tři takovéto pracovníky. Kromě nich budou mít návštěvníci k dispozici veškeré aktuální propagační materiály společnosti, včetně letáků, brožur a jiné materiály vyzdvihující produkty společnosti. Zbytek prostoru by tvořily tři stoly, u každého stolu by pak byly také 3 židle – jedna pro pracovníka RWE a dvě pro případné návštěvníky. Toto vybavení by bylo zapůjčeno ze zákaznického centra RWE, které se nachází v Praze 9 – Proseku a o víkendech má zavřeno, takže zápůjčku na akci může provést.

3.3.3 Návrh soutěžního nápoje a pozvánky V práci je dále věnován prostor jak vytvoření soutěžního nápoje a jeho designu, tak návrhu pozvánek na plánovaný event. Soutěžní nápoj Vzhledem k soutěžím, které je na eventu plánováno uskutečnit bylo zapotřebí vymyslet kreativní formu výhry, která je originální, není příliš obvyklá na podobných akcích a dokáže zaujmout. Většinou se na podobných akcích lze setkat s výhrami, jako jsou reklamní předměty v podobě klíčenek, potištěných triček, čepic a jiných. Vzhledem k tomu, že tento event je plánován pro společnost zabývající se mimo jiné energií, byl navržen energetický nápoj v plechovce, která ponese grafický design společnosti RWE. V rámci návrhu designu plechovky bylo také zapotřebí vytvořit motto, které by vystihovalo předmět sdělení, který chce RWE ke svým návštěvníkům eventu vyslat. Po několika návrzích bylo rozhodnuto použít na design plechovky motto: „Dobijte svou energii s RWE“, přičemž toto motto se dále objevuje i na dalších propagačních materiálech plánované akce. Vzhledem 27

k tomu, že je plánováno soutěžní nápoj použít jako výhru, jako občerstvení k různým aktivitám a také jako motivaci k vyplnění dotazníků při odchodu, které jsou potřebné k následnému měření a vyhodnocení stanoveného hlavního cíle eventu, bylo zapotřebí zvolit takový počet, který bude odpovídat všem uvedeným využitím. Z tohoto důvodu bylo zvoleno množství 1000 kusů plechovek, jenž by měly pokrýt plánovanou spotřebu. Objem nápoje byl zvolen na 250 ml a to především proto, aby se návštěvníci nápojem „nepřepili“ a zachovala se tak jejich motivace také například k vyplnění již zmiňovaného dotazníku. Cena jednoho nápoje činí 20 Kč vč. DPH, přičemž vzhledem k ceně a předchozím zkušenostem byla oslovena společnost alkohol s.r.o. provozující webové stránky reklamniplechovky.cz. Design plechovky je sjednocen s designem pozvánky, přičemž fleky mají představovat energii. Grafický návrh designu plechovky představuje příloha 2 této práce. Pozvánky Je také zapotřebí, aby se lidé o pořádaném eventu dozvěděli a mohli ho tak případně navštívit. Je mnoho způsobů, jak oslovit potencionálního návštěvníka, přičemž je však důležité soustředit se také na cílové skupiny, které byly v této práci stanoveny. Z tohoto důvodu práce v následující části pojednává o pozvánce, kterou je plánováno v souvislosti se zamýšleným eventem vytvořit. Jedním ze způsobů, jak oslovit cílovou skupinu a předat ji pozvánku jsou letáky formátu A5, tedy 148x210 mm. Tento formát byl vybrán především z praktických důvodů, jelikož se jedná o formát, který je snadno uchopitelný a po přeložení na půl se pohodlně vejde do zadní kapsy kalhot, či kabelky. Tyto letáky je plánováno rozdávat s dostatečným časovým předstihem před akcí tak, aby si dotyční mohli udělat čas a věděli tak o akci včas. Letáky je plánováno rozdávat ve všední dny na několika místech v Praze, které představují hlavní uzly městské hromadné dopravy a bylo tak možné oslovit široký počet obyvatel. Taktéž je důležité letáčky rozdávat na konečné stanici metra linky C – Letňany, odkud se obyvatelé přepravují do přilehlých oblastí, jak již bylo popsáno v kapitole 3.2.5. V obou případech není potřeba být na stanovištích po celý den, jelikož jsou lidé přes den v práci. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že se letáky budou rozdávat v ranní špičce od 7:00 do 10:00 a v odpolední špičce od 15:00 do 18:00 v pondělí a ve středu. V neposlední řadě je pak plánováno letáky rozdávat v sobotu 3. září, čili přesně týden před plánovanou akcí u nákupních center, kam se sjíždí rodiny na víkendové nákupy, což taktéž představuje možnost širokého oslovení potencionálních návštěvníků. Na roznášku budou najaty hostesky v barvách společnosti RWE, které budou letáky rozdávat, přičemž jejich hlavním cílem bude oslovovat stanovené cílové skupiny. Letáky budou mít již zmiňovaný rozměr A5, přičemž gramáž papíru byla zvolena na hodnotu 130 g, což je gramáž, která zajišťuje dostatečnou tvrdost a neprůsvitnost papíru a povrchová úprava papíru lesklá křída, která zajistí zářivé barvy a oslnivý lesk. Při samotném návrhu letáku, respektive jeho designu bylo myšleno na energii, kterou má společnost RWE přinést prostřednictvím tohoto eventu svým návštěvníkům a v tomto duchu se nesou i fleky, které byly vytvořeny do pozadí celého plakátu. Tyto fleky mají symbolizovat energii. Na letáku je pak uvedeno místo a termín konání, aby lidé věděli, kde a kdy je plánováno event uskutečnit, dále pak aktivity, na které se mohou těšit a které představují důvod, proč se akce zúčastnit a v neposlední řadě jsou na letáku uvedeny kapely, které vystoupí. Pro tisk letáků byla oslovena Lenka Malcharová provozující webové stránky online-tiskarna.cz a která je schopna množství 10 000 ks letáků dodat za 3 974 Kč vč. DPH v případě ofsetového tisku, který se při takovémto množství vyplatí více, než digitální tisk. Grafický návrh pozvánky představuje příloha 1 této práce. Dalším typem pozvánky je newsletter, který bude vytvořen pro stávající zákazníky, ale také pro zákazníky, kteří již služeb RWE nevyužívají. Email s pozvánkou bude odeslán týden před konáním akce, přičemž bude využito vnitrofiremní databáze zákazníků. 28

3.3.4 Program a časový harmonogram V této části je práce zaměřena na program celé akce, který se bude odehrávat na pódiu a v jeho těsné blízkosti. Nejprve je pozornost věnována hudebním kapelám, které na akci vystoupí, následně pak plánovanému odpolednímu občerstvení. V druhé půli této kapitoly práce pojednává o časovém harmonogramu jednotlivých vystoupení a celé akce. Hudební doprovod V rámci snížení celkových nákladů akce a především v rámci pojetí vystupujících bylo rozhodnuto o oslovení méně známých skupin a kapel, přičemž některé začínají a tento event by jim mohl pomoci k proslavení sebe sama. S heslem „RWE dodává energii začínajícím kapelám“ bylo osloveno několik kapel, které za sebou již mají alespoň menší vystoupení a mohli tak předvést něco ze své tvorby. Mezi kapely, které byly osloveny, patří punk-rocková kapela By The Way, pocházející ze Slaného. Dle portálu Bandzone (2016) byla kapela založena v roce 2011, přičemž většina její produkce je v anglickém jazyce. V roce 2016 do svého repertoáru dle stejného zdroje zařadila některé skladby v českém jazyce. Dle stejného zdroje pak kapela v roce 2014 ve studiu Petra Jandy nahrála své první demo, díky čemuž následně měla koncert například v klubu Hard Rock Café, či v Lucerna Music Baru. Stejný zdroj dále uvádí, že v témže roce vydala své první album. S kapelou byla domluvena symbolická cena 5 000 Kč za vystoupení. Další kapelou, která byla oslovena je kapela Paradogs jejíž produkce představuje především český rock, ale hraje také známé písně jiných skupin a kapel, čehož je plánováno na eventu využít. V jejím uskupení se vyskytuje také houslista, což dává celkové jejich tvorbě nový a neotřelý nádech. Kapela byla dle webového portálu Bandzone (2016) založena v roce 2009 a za dobu své existence vystupovala na akcích typu Vranské posvícení a jiných. Při oslovení kapely byly dohodnuty podmínky, které zahrnují vystoupení kapely zdarma, respektive za malé pohoštění během vystoupení. V neposlední řadě byla oslovena rocková skupina Klika, která na jevišti dokáže vyčarovat skvělou atmosféru, ať už prostřednictvím převleků nebo show jako celku, jak uvádí server Bandzone (2016). Stejný zdroj dále informuje, že se jedná o šestičlennou kapelu, jenž v roce 2011 vydala debutovou desku. Kapela byla oslovena s nabídkou možnosti vystoupení na plánovaném eventu, přičemž kapela souhlasila s podmínkami a potvrdila, že za své vystoupení nevyžadují honorář. V čase, kdy kapely hrát nebudou, či budou mít přestávku je plánováno mít puštěnou hudbu z reproduktorů za pomoci CD. Odpolední raut V rámci eventu je plánováno také uskutečnit pro návštěvníky malé pohoštění v podobě chlebíčků a kanapek neboli jednohubek. Pro tento účel bylo zapotřebí vybrat společnost, která se zabývá cateringem, přičemž byla vybrána společnost VTcom s.r.o., provozující webové stránky cateringshop.cz v jejímž portfoliu výrobků je celá řada výrobků různého zaměření, chutí a tvarů, což byl také důvod, proč ji upřednostnit před jinými dodavateli. Vzhledem k širokému spektru součástí chlebíčků a jednohubek bylo důležité vybrat takové, které budou vyhovovat širokému spektru návštěvníků a tyto výrobky následně objednat. Vyloučeny byly tedy výrobky s obsahem ryb, křenu, oliv, oříšků a jiných surovin. 29

Po vyloučení těchto variant bylo rozhodnuto objednat 500 kusů chlebíčků se sýrem a šunkou a 500 kusů jednohubek se šunkou a sýrem. Celková cena této objednávky činí 11 500 Kč a je v ní zahrnuta doprava na místo a 1 000 kusů občerstvení. Raut je plánováno uskutečnit v jednu hodinu odpoledne ve stanu pro občerstvení a odpočinek, ve kterém se srazí stoly a na tácech bude přichystáno uvedené pohoštění pro návštěvníky. Harmonogram V následující části, práce popisuje časový harmonogram eventu od jeho zahájení po ukončení. Do harmonogramu nejsou zahrnuty aktivity konající se ve stanech, jako je například turnaj ve stolním fotbale, který se bude odehrávat každou hodinu po celou dobu konání eventu. Nežli bude práce zaměřena na samotný harmonogram, je zapotřebí zmínit důležitost přípravy celé akce zahrnující postavení stanů a pódia, či umístění sociálního zařízení a dalších náležitostí. Jelikož tato příprava, která taktéž zahrnuje potřebu přívodu elektřiny, je časově náročná, uskuteční se den před konáním eventu, tedy 9. září. Vybavení stanů, nafouknutí skákacích atrakcí a jiné drobnější přípravy je plánováno uskutečnit od brzkých ranních hodin v den konání eventu. Je také zapotřebí mít přesně dohodnuté termíny a časy se společnostmi, které doručí veškeré naplánované vybavení, aby následně nedošlo k časovým prodlevám a zbytečným nepříjemnostem. 10:00 Jedná se o oficiální čas zahájení celé akce, přičemž je předpokládáno, že začnou přicházet první návštěvníci. V tuto dobu již musí být vše připraveno – personál připravený započít soutěže, skákací hrady musí být nafouklé a hudba musí proudit z reproduktorů. 11:00 Je předpokládáno, že v tento čas se již na akci bude nacházet větší počet návštěvníku, což je také ideální chvíle pro představení první kapely, která vystoupí. Vystoupení kapely Paradogs je domluveno na devadesát minut včetně desetiminutové přestávky na občerstvení jejích členů. Po vystoupení následuje půlhodinová pauza, ve které se připraví raut pro návštěvníky, který následně započne. 13:00 V tento čas započne raut, díky kterému se návštěvníci budou moct občerstvit. Jak již bylo uvedeno v předchozí části práce, je plánováno objednat 500 chlebíčků a 500 jednohubek. Vzhledem k velikosti stanu, ve kterém se občerstvení bude podávat, bylo zapotřebí stanovit dostatečně dlouhou dobu, aby se návštěvníci vystřídali a netvořili se tak tlačenice a nepříjemná atmosféra. Ihned po konci rautu je zapotřebí uklidit celý prostor a rozmístit stoly zpět na svá místa o což se postará personál. 14:00 Jakmile raut skončí, přičemž se očekává, že se v tuto dobu bude na akci nacházet největší počet návštěvníků, je plánováno vystoupení kapely By The Way, jejíž vystoupení je domluvené na 90 minut a to bez jakékoliv pauzy. Jakmile kapela dohraje je počítáno s půlhodinovou pauzou před vystoupením poslední kapely.

30

16:00 Následuje vystoupení třetí a také poslední kapely Klika, která se rovněž zavázala uspořádat vystoupení v celkové délce devadesáti minut. Poté, co kapela dohraje, se již bude blížit konec eventu a tak se zahájí přípravy na ukončení celé akce, spolu s poděkováním návštěvníkům za jejich účast. 18:00 Oficiální ukončení akce a přípravy na úklid jak celého prostoru, tak veškerého příslušenství. Jelikož v rámci akce byla domluvena spolupráce s větším počtem dodavatelů různých prvků eventu, tak ne vše se odveze tentýž den. Například se společností ToiToi bylo dohodnuto, že své toalety a umyvadlo odvezou až následující den v dopoledních hodinách.

3.3.5 Personální obsazení Tato část práce se věnuje personálnímu obsazení, které je na event zapotřebí zajistit. Nejprve je pozornost věnována hosteskám pro rozdávání letáčků a následně personálu potřebného k zajištění plynulého průběhu celé akce. Pro roznos letáků je plánováno najmout hostesky – studentky na dohodu o provedení práce. Tato část personálu bude rozdávat letáky stanovené cílové skupině na určených místech, o čemž práce detailně pojednává v kapitole 3.3.3. Pro pokrytí frekventovaných míst bude zapotřebí pěti hostesek, přičemž stejný počet bude přítomen i v obchodních centrech týden před pořádáním eventu. Doprava na místo pořádání eventu bude zajištěna zaměstnanci RWE. Není zapotřebí velkých dodávek na přivezení vybavení, jelikož je doprava zajištěna jednotlivými dodavateli, se kterými byla dohodnuta spolupráce. Pro rozestavění jednotlivých součástí eventu, jako je například umístění laviček a umístění vybavení do stanů je plánováno najmout brigádníky a to stejnou formou jako v případě hostesek. Je však důležité, aby byly vybráni brigádníci, kteří mohou být přítomni všechny tři dny – den před zahájením, v den pořádání (ráno a večer) a den po pořádání eventu. Jejich úkolem bude především manuální činnost. Jedním z nejdůležitějších faktorů bude rovněž personál, který bude na místě akce po celou dobu jejího konání. V informačním stánku je zapotřebí tří odborných pracovnic, které však budou povolány z Proseckého zákaznického centra RWE, které má o víkendu zavřeno a tak není zapotřebí proškolení dalšího personálu na tuto akci. Ve stanu se zábavou je pak zapotřebí asistentek, které budou mít na starosti organizaci turnajů ve stolním fotbale spolu s předáváním cen a také koordinaci návštěvníků u RWE foto koutku spolu s vyplňováním formulářů pro zapojení do fotosoutěže, o které práce pojednávala v kapitole 3.3.2. Pro tyto účely je plánováno umístit do tohoto stanu tři brigádnice, které budou přítomny po celou dobu konání akce. V případě stanu pro občerstvení a odpočinek není zapotřebí asistentky vzhledem k tomu, že kvízomat má vlastní obsluhu stejně jako raut. V neposlední řadě je pak zapotřebí brigádnic u nafukovacích atrakcí pro malé návštěvníky. Je také zapotřebí najmout personál, který se postará o ostrahu celého místa v čase, kdy se v něm nikdo nebude nacházet. Z tohoto důvodu byla oslovena společnost SAS security service s.r.o., jenž zajistí ostrahu celého prostranství.

31

3.3.6 Měření cílů eventu V následující části práce je pozornost zaměřena na způsob, jakým budou měřeny cíle plánovaného eventu, které byly stanoveny v kapitole 3.2.2. Hodnocení úspěšnosti eventu je velmi důležité, přičemž pokud bude plánovaný event úspěšný a stanovené cíle se naplní, je plánováno tento event uspořádat i v dalších městech. Hlavním cílem plánovaného eventu je poskytnout informace o produktech společnosti RWE. Tento cíl spočívá v informování návštěvníků o společnosti RWE a především o produktech této společnosti. Tento cíl je plánováno podpořit kvízomatem, kterým se práce zabývala v kapitole 3.3.2 a ve kterém bude kromě jiného umístěno několik otázek o společnosti RWE a jejích produktech. Podporou pro tento cíl bude také informační stan, kde bude možné nalézt mnoho informačních materiálů nebo získat informace od odborného personálu. Měření tohoto cíle je plánováno uskutečnit za pomoci dotazníků, na kterých budou uvedeny otázky týkající se jak spokojenosti s pořádaným eventem, tak otázky zaměřené na produkty RWE, které následně pomohou k vyhodnocení, zda se návštěvníci dozvěděli klíčové informace o společnosti a jejích produktech a byl tak splněn cíl eventu. Motivací k vyplnění krátkého dotazníku je soutěžní nápoj, o kterém práce hovoří v kapitole 3.3.3 a který bude předán osobě, která odevzdá řádně vyplněný dotazník při svém odchodu. První z dílčích cílů zní zvýšit počet fanoušků facebookové stránky společnosti RWE o 30 %. Tento cíl je plánováno podpořit RWE foto koutkem, v jehož rámci bude uspořádána foto soutěž na facebookových stránkách společnosti. O foto koutku a plánované soutěži práce pojednává v kapitole 3.3.2. Tento cíl je plánováno začít měřit ihned při počáteční propagaci eventu za pomoci letáků, přičemž konec měření byl stanoven měsíc po konání eventu. Následně se pak porovná počet fanoušků před zahájením propagace a počet fanoušků po uvedeném období a procentuálně se vyjádří jejich nárůst. Druhý z dílčích cílů zní zvýšit příchozí hovory na prodejní linku RWE o 5 %. Tento cíl bude měřen ihned po datu konání eventu po dobu jednoho měsíce interním systémem společnosti, přičemž se následně naměřená hodnota porovná s hodnotou před zahájením eventu. Třetí z dílčích cílů zní dosáhnout počtu 500 příchozích návštěvníků eventu. Tento cíl je plánováno měřit u vstupu na event za pomoci brigádníka, jehož náplní práce bude počítání vstupujících osob.

3.4 Vyhodnocení eventu V této části práce je pozornost zaměřena na vyhodnocení eventu a to především z hlediska nákladů, které by byly k realizaci eventu zapotřebí. Pro zpřehlednění jsou tyto náklady rozděleny do několika skupin, přičemž v některých případech byly zařazeny do tabulek. Následně je věnován prostor shrnutí eventu, v jehož rámci jsou mimo jiné uvedeny klady a zápory zamýšlené akce.

32

3.4.1 Náklady eventu V následující kapitole práce je pojednáváno o nákladech eventu, přičemž jsou tyto náklady rozděleny do několika skupin – náklady na zařízení, náklady na vybavení, náklady na dohodnuté služby a vystoupení, náklady na propagační materiály, náklady na personál a celkové náklady eventu. Veškeré uvedené ceny obsahují 21 % sazbu DPH. Náklady na zařízení V následující tabulce 1 jsou uvedeny náklady na zařízení, které tvoří základ celého prostoru na kterém je plánováno event uskutečnit. Vzhledem k tomu, že veškeré uvedené zařízení bude zapůjčeno od společnosti pujcovna-stanu.cz, je zapotřebí uvést, že cena zahrnuje pronájem na 2 dny a to zejména kvůli potřebě přípravy den před konáním eventu. Tabulka 1 Náklady na zařízení

Položka

Jednotka (ks/m)

Jednotková cena

Celková cena

Stan 6x12 m

2 ks

6 000 Kč

12 000 Kč

Stan 17 m

1 ks

7 000 Kč

7 000 Kč

161 m2

100 Kč/m2

16 100 Kč

1 ks

4 900 Kč

4 900 Kč

Podlaha Pódium 5x4 m Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce 1 lze tedy nalézt ceny za zařízení, které je plánováno na eventu umístit, přičemž celková cena za tato zařízení včetně 21 % DPH činí 40 000 Kč. Náklady na vybavení V předchozí části bylo v práci pojednáno o nákladech na zařízení. V této části je pak pojednáváno o nákladech na vybavení těchto zařízení, které jsou uvedeny v následující tabulce 2. Tabulka 2 Náklady na vybavení

Položka

Jednotka (ks/m)

Jednotková cena

Celková cena

Stoly a lavice

8 ks

200 Kč

1 600 Kč

Stolní fotbal

4 ks

1 500 Kč

6 000 Kč

Sedací vak

10 ks

335 Kč

3 350 Kč

Foto pozadí

1 ks

2 384 Kč

2 384 Kč

Nafukovací atrakce 1

1 ks

2 420 Kč

2 420 Kč

Nafukovací atrakce 2

1 ks

1 966 Kč

1 966 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce 2 lze nalézt náklady na vybavení, čili veškeré vybavení, které se bude nacházet uvnitř stanů, či v jejich blízkosti a bude sloužit návštěvníkům k odpočinku, či zábavě. V tabulce není zahrnuto vybavení informačního stanu, které je majetkem společnosti, jak je uvedeno v kapitole 3.3.2. Ceny jednotlivých položek představují pronájem na jeden den, až na foto pozadí, které

33

je plánováno vytvořit na míru společnosti RWE. 1 ks položky stoly a lavice představuje set jednoho stolu a dvou lavic. Nafukovací atrakce 1 přitom představuje skákací hrad o celkové ploše 25 m2 a Nafukovací atrakce 2 představuje multifunkční nafukovací centrum o celkové ploše 18m2. Celková cena za toto vybavení včetně 21 % DPH činí 17 720 Kč. Náklady na dohodnuté služby a vystoupení Do těchto nákladů jsou zahrnuty domluvené služby, jako jsou mobilní toalety, kvízomat, či malování na obličej a také náklady na vystoupení. V následující tabulce 3 jsou náklady podrobně rozepsané. Tabulka 3 Náklady na dohodnuté služby a vystoupení

Položka

Jednotka (ks/m)

Celková cena

Toi Toi

19 ks

36 784 Kč

Catering

1 000 ks

11 500 Kč

Hudební skupina

1 ks

5 000 Kč

Malování na obličej

1 ks

3 200 Kč

Kvízomat

1 ks

11 700 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce 3 lze nalézt položku ToiToi, která představuje pronájem mobilních toalet a umyvadel, přičemž se jedná 10 kusů mobilních záchodů bez možnosti mytí rukou za cenu 1 200 Kč za kus. Dále pak 1 kus toalety pro hendikepované za cenu 1900 Kč, 1 kus toalety s přebalovacím pultem za cenu 2 500 Kč, 5 kusů mobilních pisoárů pro pány za cenu 2 000 Kč za kus a v neposlední řadě 2 kusy mobilních umýváren za cenu 2 000 Kč za kus (ceny uvedeny bez DPH). Celková cena za tyto služby a vystoupení včetně 21 % DPH činí 68 184 Kč. Náklady na propagační materiály Náklady na propagační materiály plánovaného eventu lze rozdělit na dvě skupiny. Do první skupiny spadají pozvánky na event, které je plánováno nechat vytisknout v objemu 10 000 kusů za 3 974 Kč a také výroba soutěžních nápojů v množství 1 000 kusů za cenu 20 000 Kč (20 Kč/ks). Do skupiny druhé pak propagační materiály ve formě výhry za plánované soutěže. Do této skupiny patří výroba 60 kusů medailí včetně gravírování za cenu 3 000 Kč (50 Kč/ks), 60 ks triček, včetně potisku za 5 700 Kč (95 Kč/ks) a v neposlední řadě finanční odměna v rámci fotosoutěže v hodnotě 5 000 Kč. Celková cena za propagační materiály včetně 21 % DPH činí 37 674 Kč. Náklady na personál V poslední části této kapitoly je pozornost věnována nákladům na personál plánovaného eventu. Do nákladů nejsou zahrnuty náklady na zaměstnance společnosti RWE, kteří dostanou místo mzdy náhradní volno. Pro plánovaný event je zapotřebí zajistit celkem 6 brigádnic, pro následující činnosti: hlídání dětí u nafukovacích atrakcí (2 zaměstnanci), obsluha a asistence u RWE foto koutku (1 zaměstnanec), počítání příchozích návštěvníků (1 zaměstnanec), obsluha a organizace turnajů ve stolním fotbale (2 zaměstnanci). Tito zaměstnanci budou přítomní hodinu před

34

začátkem konání eventu a hodinu po konci – tedy od 9:00 do 19:00. Hodinová mzda byla stanovena na 80 Kč/h, přičemž by spolupráce probíhala formou dohody o provedení práce. Celkové náklady za tuto skupinu zaměstnanců tedy činí 4 800 Kč. Další skupinou zaměstnanců jsou brigádníci – muži, kteří budou mít na starosti fyzické a manuální práce související se stavbou celého prostoru, umístění vybavení a jiné. Jejich hodinová mzda byla stanovena na 80 Kč/h, přičemž spolupráce by stejně tak, jako v případě brigádnic probíhala na dohodu o provedení práce. Na tuto práci by bylo zapotřebí 5 brigádníků. Celkové náklady za tuto skupinu zaměstnanců lze vyjádřit pouze orientačně, jelikož nelze určit přesný čas, který bude potřeba k vybudování a následnému sbalení celého prostoru. Orientační cenové náklady byly stanoveny na 5 600 Kč za předpokladu 5 hodin práce den před konáním eventu, 4 hodiny práce v den konání eventu a 5 hodin následující den. Další skupinou potřebných zaměstnanců jsou opět hostesky, které budou rozdávat propagační letáky, o kterých je napsáno více v kapitole 3.3.3. Mzda i forma spolupráce bude stejná, jako v případě předchozích dvou skupin, přičemž je plánováno zaměstnat 5 hostesek. Propagaci je plánováno uskutečnit v pondělí a středu před zahájením eventu po dobu 6 hodin. V sobotu – týden před konáním eventu je plánována stejná propagace u obchodních center po dobu 4 hodin. Celkové náklady za tuto skupinu zaměstnanců tedy činí 6 400 Kč. V neposlední řadě je zapotřebí najmout fotografa, opět formou dohody o provedení práce na celou dobu konání eventu – tedy na 8 hodin za 80 Kč/h. Náklady na fotografa tedy činí 640 Kč. Ostrahu celého prostranství v nočních hodinách zajistí společnost SAS security s.r.o. za 2 000 Kč. Celkové náklady eventu Celkové náklady na event po součtu předchozích jednotlivých částí činí 183 018 Kč. V těchto nákladech není zahrnut poplatek za elektrickou energii, pronájem prostranství, o kterém se doposud jedná a jiné drobné výdaje související s uspořádáním eventu.

3.4.2 Shrnutí eventu Hlavním poselstvím plánovaného eventu je dobít energii se společností RWE a to všem návštěvníkům této akce prostřednictvím pestrého programu a různorodých aktivit, jenž byly v předchozích částech práce detailně naplánovány a popsány. Pokud by se pozornost zaměřila na předpokládané náklady na celý plánovaný event, lze říci, že v porovnání s ostatními marketingovými aktivitami společnosti RWE, které doposud společnost provozovala a které jsou popsané detailněji v kapitole 3.1.2, se jedná vzhledem k vytyčeným cílům eventu o odpovídající náklady. Návrh eventu pro společnost RWE by měl v případě realizace podpořit pro zákaznický přístup společnosti a také poukázat na fakt, že lze marketingové aktivity provádět efektivně a s nižšími náklady než doposud.

35

V následující části práce je pojednáváno o kladech a záporech plánovaného eventu, respektive o jeho hlavním pozitivním poslání a také rizicích, které mnohdy nelze eliminovat, ale je zapotřebí brát je na vědomí a uvědomit si je. 

Klady plánovaného eventu

Event pro společnost RWE by měl v lidech vyvolat pocit, že společnost RWE nejen že dodává energie do jejich domovů, ale také se snaží být pro zákaznicky orientovaná a přinést určitou přidanou hodnotu nejen jejím odběratelům, ale i všem ostatním a to formou zábavného sobotního dne. 

Zápory plánovaného eventu

Mezi zápory a potenciální rizika lze zařadit především nepřízeň počasí v plánovaný den konání. Ačkoliv se autor tímto rizikem v návrhové části zabýval a snažil se ho co nejvíce snížit pomocí různých statistik z historie, nelze toto riziko eliminovat na 100 %. Dalším záporem eventu, potažmo jeho rizikem je větší počet dodavatelů a různých partnerů, se kterými byla dohodnuta spolupráce. Dodavatelé, účinkující a různé společnosti, se kterými byla dohodnuta spolupráce, se mohou zpozdit, mohou mít technické, či jiné potíže, čímž se může narušit plánovaný harmonogram. Jak již bylo uvedeno v předchozích částech práce, event je plánováno uskutečnit nejdříve v Praze a následně, dle výsledků eventu, respektive dle splnění jeho stanovených cílů je plánováno uspořádat stejný, či podobný event i v dalších městech České republiky.

36

4 Závěr S vývojem lidstva se vyvíjí i moderní technologie a s tím přicházejí další a další možnosti, jak oslovit cílovou skupinu, respektive potencionálního zákazníka. Ačkoliv jsou některé formy marketingu a jejich nástroje stejné po desítky let, vznikají stále nové možnosti a to díky vývoji technologií a lidstvu, které se jim přizpůsobuje. Na ulicích se vyskytují různorodé formy reklamy, respektive nás obklopují na každém kroku svoji všudypřítomností a nezáleží na tom, zda se jedná o inzeráty, pozvánky, billboardy, nejrůznější tabule a poutače. V této džungli reklam se lidé pohybují každý den, ať už za prací, či na procházkách a získávají na tuto formu marketingu averzi a někteří z nich získají vůči této formě reklamy imunitu a přestanou jí částečně vnímat. Je proto zapotřebí přicházet s originálními formami marketingu, které cílovou skupinu osloví zábavnou a nápaditou formou. Jedním z moderních marketingových trendů, které lze použít právě k této formě oslovení je i event marketing, o kterém pojednávala tato práce. Hlavním cílem této práce bylo sestavit návrh eventu pro společnost RWE. Za dílčí cíle pak lze označit:     

Zpracovat teoretickou podobu dané problematiky. Představit marketingové aktivity předmětné společnosti. Naplánovat jednotlivé částí eventu. Zjistit finanční náklady potřebné k realizaci eventu. Zhodnotit návrh eventu a uvést doporučení.

V teoretické části práce bylo krátce pojednáno o komunikačním mixu a jeho vztahu k event marketingu, respektive k některým jeho nástrojům. V další části byl pak prostor věnován event marketingu, přičemž stěžejní částí teoretické práce bylo plánování event marketingové strategie, kdy byla věnována pozornost jednotlivým fázím plánování eventu, přičemž byly tyto poznatky následně využity v praktické části práce. Praktická část práce se nejprve věnovala společnosti RWE, základním informacím o ni a také marketingovým aktivitám, které společnost v minulosti vyvíjela. Bylo zjištěno, že je společnost v oblasti marketingových aktivit - zejména v oblasti moderních marketingových trendů a vymýšlení originálních kampaní aktivní a snaží se tak jít svým zákazníkům naproti formou nejrůznějších služeb a výhod, které představuje například věrnostní karta v rámci dlouhodobých projektů společnosti RWE, kterými jsou RWE – energie českého filmu a RWE – energie českého lyžování. Následně byl v praktické části věnován prostor samotnému plánování eventu. V první řadě bylo potřeba event krátce charakterizovat, zvláště pak jeho určení, kterým je přinést návštěvníkovi určitou přidanou hodnotu od společnosti RWE formou zábavného dne pro děti i dospělé, potěšení chuťových buněk, soutěží a to vše s hudebním doprovodem živé kapely. Dalším podstatným krokem bylo zvolení cíle eventu, přičemž za hlavní cíl eventu bylo stanoveno poskytnout informace o produktech společnosti RWE. Za dílčí cíle eventu pak bylo stanoveno zvýšit počet fanoušků facebookové stránky společnosti RWE o 30 %, zvýšit příchozí hovory na prodejní linku RWE o 5 % a dosáhnout počtu 500 návštěvníků plánovaného eventu. V další části plánování eventu byl věnován prostor cílové skupině, přičemž byly stanoveny dvě primární cílové skupiny a to mladí lidé ve věku 19 – 30 let a lidé ve středním věku 31 – 50 let. Obě tyto cílové skupiny byly krátce charakterizovány a k lepší představě o jakou skupinu lidí se jedná, byly vytvořeny příslušné persony dle skutečných lidí. Dále pak byla věnována pozornost výběru termínu konání dle několika specifik, přičemž byl brán ohled především

37

na počasí v jednotlivých měsících, významné svátky, či větší akce konající se v zamýšleném termínu, přičemž bylo zvoleno za nejvhodnější datum 10. 9. 2016. Dále pak byl věnován prostor také místu konání, kdy bylo vybráno jedno místo v pražských Letňanech a jedno rezervní na pražském Vypichu. Další řešenou problematikou praktické části práce byla realizace eventu. V první řadě byla rozebrána rozloha prostoru a jeho součástí, což zahrnovalo podrobnou charakteristiku jednotlivých zařízení – stanů, pódia, sociálního zařízení a nafukovacích atrakcí. Následně byl věnován prostor stanům a jejich funkcím, respektive rozmístění vybavení stanů a také programu, který je plánováno v nich uskutečnit. V další kapitole realizace eventu byl detailně navrhnut soutěžní nápoj a pozvánka a to jak graficky (návrhy lze nalézt v příloze), tak podrobným rozborem specifikací. V následné části se práce věnovala programu a časovému harmonogramu celé akce, přičemž bylo zapotřebí mimo jiné oslovit několik kapel, jejichž úkolem by bylo zastřešit celou akci svým vystoupením a také odpolednímu plánovanému rautu. Zahájení akce bylo přitom stanoveno na desátou hodinu dopolední a závěr pak na šestou hodinu odpolední. Následně bylo v práci rozebráno personální obsazení celé akce a také způsob měření cílů eventu stanovených při plánování akce. V neposlední řadě je pak v praktické části věnován prostor vyhodnocení eventu, respektive nákladům na uspořádání eventu, které byly podrobně rozebrané dle několika hlavních skupin, mezi které patří náklady na zařízení, náklady na vybavení, náklady na dohodnuté služby a vystoupení, náklady na propagační materiály a náklady na personál. Celkové náklady byly vyčísleny na 183 018 Kč vč. DPH, přičemž částky za jednotlivé položky nákladů byly získány vytvořením poptávek cenových kalkulací přímo u firem, či za pomoci jejich webových stránek. Součástí vyhodnocení eventu pak bylo shrnutí eventu, které zahrnovalo uvedení kladů a záporů plánovaného eventu. V rámci sestavení návrhu eventu pro společnost RWE byla pro společnost stanovena následující doporučení: 

V rámci zkoumáni marketingových aktivit společnosti v minulosti bylo zjištěno, že společnost RWE využívá originální a moderní metody marketingu, avšak facebookové stránky společnosti se jeví zanedbávané z pohledu počtu fanoušků, čímž se společnost připravuje o možnost oslovení širšího „publika“ skrze online marketingové nástroje. Také z tohoto důvodu byl návrh plánovaného eventu doplněn o dílčí cíl navýšení počtu fanoušků, přičemž k dosažení stanoveného cíle byla vymyšlena jednoduchá doprovodná aktivita v podobě RWE foto koutku. Společnosti se však doporučuje, aby se i v následujících kampaních a marketingových aktivitách zaměřila právě na své facebookové stránky a na zvyšování fanouškovské základny, prostřednictvím nejrůznějších aktivit typu RWE foto koutku.



V rámci zjištění nákladů společnosti RWE na své marketingové aktivity v praktické části práce se společnosti doporučuje využít také méně nákladných nástrojů moderních marketingových trendů. Příkladem pro toto snažení může být event, kterým se tato práce zabývala.

38

Literatura ALIBABIĆ, M. Mobile and sms marketing. Poslovni konsultant, 2012, vol. 4, no. 1, p. 75–83. ISSN 1986-5538. ALLEN, J. Event planning : the ultimate guide to successful meetings, corporate events, fundraising galas, conferences, conventions, incentives and other special events. 2nd ed. Mississauga, Ont. : J. Wiley & Sons Canada, 2009. 417 s. ISBN 978-0-470-15574-5. CAMERON, D. Mobile marketing and the value of customer analytics. International Journal of Mobile Marketing, 2013, vol. 8, no. 1, p. 117–120. ISSN 1939-1161. FREY, P. Marketingová komunikace: nové trendy 3.0. 3. vyd. Praha : Management Press, 2011. 212 s. ISBN 978-80-7261-237-6. HESKOVÁ, M., ŠTARCHOŇ P. Marketingová komunikace a moderní trendy v marketingu. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2009. 180 s. ISBN 978-80-245-1520-5. KARLÍČEK, M., KRÁL, P. Marketingová komunikace : jak komunikovat na našem trhu. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 224 s. ISBN 978-80-247-3541-2. LATTENBERG, V. Event, aneb, Úspěšná akce krok za krokem : příručka pro organizátory. Vyd. 1. 264 s. Brno : Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2397-3. LEHU, J. Branded entertainment : product placement and brand strategy in the entertainment business. 1st ed. London : Kogan Page, 2007. 266 s. ISBN 978-07494-4940-7. NUNLEE, M., SMITH, D., KATZ, M. Negative Product Placement : An Evolving Theory of Product Disparagement and Unfair Competition. Journal of Marketing Development & Competitiveness, 2012, vol. 6, no. 2, p. 11–27. ISSN 2155-2843. ROTHSCHILD, M. 5 tips for planning a successful event. Optometry Times, 2015, vol. 7, no. 12, p. 18. ISSN 0890-7080. SAGET, A. The event marketing handbook : beyond logistic and planning. 1. vyd. Chicago : Dearborn Trade Publishing, 2006. 322 s. ISBN 978-1-4195-1506-4. ŠINDLER, P. Event marketing : jak využít emoce v marketingové komunikaci. 1. vyd. Praha : Grada, 2003. 236 s. ISBN 80-247-0646-6. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby. In: Sbírka zákonů. 26. 08. 2009. ISSN 1211-1244.

Internetové zdroje Akce a kultura v Praze. Informuj [online]. 2016 [cit. 2016-03-15]. Dostupné z WWW: http://www.informuji.cz/akce/praha/den/2016-9-10/. By The Way. Bandzone [online]. 2016 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z WWW: http://bandzone.cz/bytheway?at=info.

Corporate Strategy. RWE [online]. 2016a [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.rwe.com/web/cms/en/639604/rwe/about-rwe/strategy/#anchor_2960032. Jak RWE karta funguje. RWE [online]. 2016b [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.rwe.cz/karta/Jak-RWE-KARTA-funguje/. Kampaně RWE těží úspěch z 360° komunikace. Idirect [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://idirekt.cz/marketingove-zpravodajstvi/kampane-rwe-tezi-uspech-z360%C2%B0-komunikace. Klika. Bandzone [online]. http://bandzone.cz/klika?at=info.

2016

[cit.

Koncern RWE. RWE [online]. 2016c http://www.rwe.cz/o-rwe/koncern-rwe/.

2016-03-20].

[cit.

2016-03-10].

Dostupné Dostupné

z z

WWW: WWW:

O RWE Mobil. RWE Mobil [online]. 2016 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.volejtesrwe.cz/. Paradogs. Bandzone [online]. 2016 http://bandzone.cz/paradogs?at=info.

[cit.

2016-03-20].

Dostupné

z

WWW:

Population on 1 January by age, sex and NUTS 2 region. Eurostat [online]. 2016 [cit. 2016-0315]. Dostupné z WWW: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?query=BOOKMARK... RWE v ČR. RWE [online]. 2016d [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.rwe.cz/orwe/rwe-v-cr/. RWE - energie českého filmu. RWE [online]. 2016e [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.rwe.cz/karta/energie-ceskeho-filmu/. RWE v rámci kampaně vydává kuchařku. Mediaguru [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.mediaguru.cz/aktuality/rwe-v-ramci-kampane-vydavakucharku/#.VtMQYSjhA6R. RWE – nejsilnější značkou s největším akvizičním potenciálem díky věrnosti komunikačnímu konceptu. Effie [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.effie.cz/vysledky-effie/rocnik-2015/rwe-nejsilnejsi-znackou-s-nejvetsimakvizicnim-potencialem-diky-vernosti-komunikacnimu-konceptu/ TRAMBA, D. ČEZ se drží, RWE dále padá. Ekonom [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://ekonom.ihned.cz/?p=400000_d&&article[id]=63522440. Územní srážky. CHMI [online]. 2015 [cit. 2016-03-15]. http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky#.

Dostupné

z

WWW:

Územní teploty. CHMI [online]. 2015 [cit. 2016-03-15]. http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty.

Dostupné

z

WWW:

V nové kampani společnost RWE nabízí unikátní službu. Marketingové noviny [online]. 2015 [cit. 2016-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.marketingovenoviny.cz/v-nove-kampanispolecnost-rwe-nabizi-unikatni-sluzbu/.

Příloha 1 Grafický návrh pozvánky

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 2 Grafický návrh plechovky

Zdroj: vlastní zpracování