VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MARKETING
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS
Marketing sociálních sítí
TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)
Červen / 2015
JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA
Jan Lukáč / PMAR 01
JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Ing. Aleš Marek, Ph.D
PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo:
Kladno, 25. 4. 2015
PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SOUHRN 1.
Cíl práce: Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání aktivit 10 vybraných automobilových společností českého trhu na sociálních sítích Facebook a YouTube. Následná komparace výsledků probíhala za pomoci dat získaných skrze analytické databáze Socialbakers a Quintly. Dílčími cíli bylo zjistit, jak lze profily a jejich aktivity srovnávat a jaké existují metriky porovnání.
2.
Výzkumné metody: V teoretické části bakalářské práce byla použita rešerše odborné literatury. V metodologické části práce byl popsán postup výběru automobilových společností za použití dat z databáze Svazu dovozců automobilů (SDA). Praktická část práce obsahuje popis ukazatelů a komparaci naměřených dat jednotlivých společností za použití analytických databází Socialbakers a Quintly.
3.
Výsledky výzkumu/práce: Nejlepších výsledků na Facebooku dosáhla Škoda, která dominovala ve všech důležitých ukazatelích. Dobrých výsledků na Facebooku dosáhla Dacia a Renault. Průměrnou aktivity vykazovaly společnosti Ford, Peugeot a Citroën. Málo aktivními společnostmi byli Volkswagen, Hyundai a Kia. Nejhorší výsledky vykazoval Opel. Sociální sít YouTube opět ovládla Škoda. Dobré výsledky zaznamenal Renault a Ford. Průměrnou změnu zaznamenaly společnosti Citroën, Dacie, Volkswagen a Opel. Nejhůře dopadl Peugeot a Hyundai, který skončil v záporných číslech.
4.
Závěry a doporučení: Z porovnávaných společností vyčnívala hlavně Škoda, která ukázala, že velký počet příspěvků neznamená vždy pro společnost úspěch. Škoda z menšího, ale zajímavějšího obsahuju dokázala udělat svou přednost. Společnosti by se měly na sociálních sítích snažit zaujmout poutavým obsahem, který dokáže přilákat vetší počet uživatelů a jejich kladné reakce. Společnosti by měly dále sledovat a analyzovat reakce fanoušků na obsah, který na sociální sítě přidávají. Touto cestou dokáží zjistit, co uživatele přivádí k akci a pozitivním reakcím. Důležitou součástí publikování je odkaz, který přiměje uživatele otevřít webové stránky společnosti a dozvědět se tak více informací. Společnosti by se měly více zajímat o zpětnou vazbu fanoušků a pečlivě odpovídat na jejich dotazy. Společnosti by měly mít speciálně zaměřené pracovníky na správu sociálních sítí a jejich analýzu. Popřípadě zajistit tuto službu pomocí outsourcingové firmy. Poslední možností je investice do reklamy na sociálních sítích, která dokáže cílit na požadované skupiny uživatelů a tím získat jejich zájem. KLÍČOVÁ SLOVA Internet, Sociální sítě, Facebook, YouTube
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SUMMARY 1.
Main objective: The main objective of the bachelor thesis is to compare activities of ten selected car companies on the Czech market on social networks Facebook and YouTube. A subsequent comparison of results was carried out using data obtained through analytical databases Socialbakers and Quintly. Partial aims were to find out how the profiles and their activities can be compared and what are the metrics for comparison.
2.
Research methods: In the theoretical part of the bachelor thesis the academic literature search was used. The methodological part describes the procedure for selecting the automotive companies using the data from the database Car Importers Association (CIA). The practical part contains a description of characteristics and a comparison of the measured data of individual companies applying analytical databases Socialbakers and Quintly.
3.
Result of research: The best results on Facebook were achieved by Škoda, which dominated in all important indicators. Good results on Facebook achieved Dacia and Renault. Average activity was shown by Ford, Peugeot and Citroën. Less active companies were Volkswagen, Hyundai and Kia. Opel showed the worst results. YouTube social network was again dominated by Škoda. Good results were recorded by Renault and Ford. The average change was recorded by Citroën, Dacia, Volkswagen and Opel. The worst hit Peugeot and Hyundai, which ended in the negative territory.
4.
Conclusions and recommendation: Of compared companies mainly Škoda protrured, which showed that a large number of contributions does not always mean success for the company. Škoda could make its priority from the smaller, but more interesting content. The company should try to reach an engaging content on social networks that can attract a larger number of users and their positive response. Companies should continue to monitor and analyze the reaction of the fans to content added on social networks. This way they can determine what brings the user to the action and positive reactions. An important part of publishing is a link that causes a user to open a Web site in order to learn more information. Companies should be more interested in the feedback of fans and thoroughly answer their questions. Companies should have specifically targeted personnel management of social networking and analysis. Alternatively provide this service through an outsourcing company. The last option is to invest in advertising on social networks that can target the desired group of users and gain their interest. KEYWORDS Internet, Social networks, Facebook, YouTube
JEL CLASSIFICATION M31 Marketing M30 Marketing and Advertising: General
Vysoká škola ekonomie a managementu
[email protected] / www.vsem.cz
Obsah 1
Úvod........................................................................................................................... 1
2
Teoretická část ........................................................................................................... 2 Sociální média .................................................................................................... 2 Sociální Sítě ........................................................................................................ 3 Facebook ............................................................................................................ 4 YouTube ............................................................................................................. 5 Marketing na internetu ....................................................................................... 7 Virální marketing ............................................................................................. 11 Marketingový výzkum na Internetu ................................................................. 12 Marketing na sociální síti Facebook ................................................................. 14 Marketing na sociální síti YouTube ................................................................. 16 Výhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích ...................... 17 Nevýhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích................... 18
3
Metodologická část .................................................................................................. 20
4
Praktická část ........................................................................................................... 21 Představení srovnávaných automobilek ........................................................... 21 Výzkum na sociální síti Facebook .................................................................... 25 Výzkum na sociální síti YouTube .................................................................... 32 Shrnutí výzkumu .............................................................................................. 38
5
Závěr ........................................................................................................................ 39
Seznam tabulek Tabulka 1 Počty uživatelů sociálních sítí v letech 2011 - 2017 ........................................ 4 Tabulka 2 Registrace nových automobilů v ČR za rok 2013.......................................... 20 Tabulka 3 Počet fanoušků/Průměrná míra zaujetí .......................................................... 31
Seznam grafů Graf 1 Facebook - Počet fanoušků .................................................................................. 25 Graf 2 Facebook - Mluví o tom ...................................................................................... 26 Graf 3 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 7. 2014 .............. 26 Graf 4 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 10. 2014 ............ 27 Graf 5 Facebook - Růst fanoušků podle dní v týdnu ...................................................... 28 Graf 6 Facebook - Rozdělení firemních příspěvků podle typu ....................................... 29 Graf 7 Facebook - Celková reakce fanoušků .................................................................. 29 Graf 8 Facebook - Míra zaujetí jednotlivých dní v týdnu (Avarge Post Engagemnet Rate by day of tbe week) ......................................................................................................... 31 Graf 9 Facebook - Počet fanoušků na 1% tržního podílu ............................................... 32 Graf 10 YouTube - Celkový počet odběratelů ................................................................ 33 Graf 11 YouTube - Celkový počet zhlédnutí .................................................................. 33 Graf 12 YouTube - Počet To se mi líbí ........................................................................... 34 Graf 13 YouTube - Počet To se mi nelíbí ....................................................................... 35 Graf 14 YouTube - Celková interakce fanoušků ............................................................ 35 Graf 15 YouTube - Celkový počet nahraných videí ....................................................... 36 Graf 16 YouTube - Míra zaujetí (Channel Engagemnet Rate) ....................................... 37
Seznam obrázků Obrázek 1 Postup pro sociální média .............................................................................. 15 Obrázek 2 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Facebook Avarge Post Emgagement Rate) .... 30 Obrázek 3 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014 .......................................... 30 Obrázek 4 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Channel Engagement Rate) ............................ 37 Obrázek 5 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014 .......................................... 37
Seznam příloh Příloha 1 Náhled databáze Socialbakers Příloha 2 Náhled ukazatele v databázi Socialbakers Příloha 3 Náhled databáze Quintly Příloha 4 Nejúspěšnější příspěvky společností na Facebooku Příloha 5 Nejúspěšnější videa společností na YouTube
1 Úvod V současné době dochází k rozvoji sociálních médií a zároveň k poklesu medií klasických (Kozel et al. 2011). Z tohoto důvodu se většina podnikatelů a firem přesouvá na pole internetu a sociálních médií, kde se snaží zaujmout poutavým obsahem velký počet uživatelů a zaznamenat reakce na jejich příspěvky a tím zvýšit počet zákazníků. Důvodem výběru daného tématu je především poznání sociálních sítí, rozvoje a zapojení firem v těchto oblastech. Hlavní cíl bakalářské práce je porovnání aktivit 10 vybraných automobilových společností českého trhu na sociálních sítích. Komparace probíhala na sociálních sítích Facebook a YouTube. Firmy byly vybrány na základě podílu na českém trhu prostřednictvím statistik svazu dovozců automobilů (SDA). Všechny vybrané společnosti disponují účty na sociálních sítích Facebook a YouTube. Hlubší výzkum byl proveden prostřednictvím analytických databází Socialbakers a Quintly, které pro práci poskytly běžnému uživateli jinak nedostupné statistiky, které by nebylo za jiných okolností možno získat. Dílčími cíli bylo zjistit, jak lze Profily a jejich aktivity srovnávat a jaké existují metriky porovnání. Bakalářská práce je členěna do tří základních částí. Teoretická část, metodologická část a praktická část práce. Pro teoretickou část byla použita rešerše obdobné literatury. Teoretická část práce dále obsahuje popsání pojmů sociální média a sociální sítě. Dále jsou představeny dvě srovnávané sociální sítě, které jsou dále srovnávány v praktické části práce. Následně se teoretická část věnuje marketingovým využitím na internetu a sociálních sítích. Nedílnou součástí práce je také popis marketingového výzkumu sociálních sítí. Poslední část se věnuje konkrétnímu marketingu na obou sledovaných sociálních sítích a stanovení výhod a nevýhod zapojení firem do pole sociálních sítí. Metodologická část bakalářské práce popisuje postup zpracování teoretické a praktické části práce. Dále metodologická část obsahuje postup výběru srovnávaných společností. Nedílnou součástí je také popis postupu sběru dat pomocí analytických databází Sociabakers a Quintly. V praktické části bakalářské práce jsou nejprve představeny jednotlivé automobilové společnosti, které budou následně srovnávány. U každé společnosti jsou uvedeny základní informace o jejím vzniku a rozvoji. Naměřená data jednotlivých ukazatelů následně posloužila ke komparaci vybraných společností. Mezi zkoumamé společnosti na sociálních sítích Facebook a YouTube patří Škoda, Hyundai, Volkswagen, Ford, Peugeot, Kia, Renault, Citroën, Dacia a Opel. Mezi použité ukazatele na sociální síti Facebook patří: To se mi líbí (počet fanoušků), Mluví o tom, počet a typ firemních příspěvků, reakce fanoušků a Míra zaujetí. Na portálu YouTube byly použity ukazatele: počet odběratelů, počet zhlednutí, To se mi líbí, To se mi nelíbí, reakce fanoušků, počet videí a Míra zaujetí. Na konci praktické části práce je obsaženo shrnutí výsledků porovnávaných společností a následná doporučení, která by mohla být z naměřených dat vyvozena.
1
2 Teoretická část Teoretická část bakalářské práce se zabývá pojmy sociální média a sociální sítě. Dále nalezneme v teoretické části informace o sociálních sítích Facebook a YouTube. Nedílnou součástí je také přiblížení pojmu marketing na sociálních sítích a jeho využitelnost.
Sociální média Dle Janoucha (2014, s. 300) mohou marketéři pomocí sociálních médií zjišťovat informace o požadavcích, postoji zákazníků ke značce nebo jejich negativní reakce. Podle Janoucha jsou sociální média zdrojem informací o názorech, trendech, pocitech a dalších stránek, kam se může pozornost zákazníků ubírat. Autor uvádí, že sociální média jsou působištěm s „Kolektivní moudrosti“, kde vytvořený názor na produkt je obvykle pravdivý a svojí důvěryhodností je oblíbenější než u tradičních médií. Dle Janoucha jsou sociální média zabíječem produktivního času, jelikož se lidé spíše zabývají vlastní konverzací nežli informací o firmách či produktech. Podle autora je velká část obsahu původem z jiných webových stránek, tištěných médií, článků nebo například televize. Autor uvádí, že kromě textového obsahu zde nalezneme mnoho fotek a videí. Dle Janoucha jsou v dnešní době firmy nuceny přejít se svými produkty na sociální média, i když jim zde lidé nevěnují takovou pozornost. Autor dodává, že lidé téměř přestávali reklamě věřit. Kozel et al. (2011, s. 19) ve své knize uvádí, že nejčastějšími důvody pro zapojení firem do sociální komunikace je především podpora návštěvnosti webových stránek a zpevňování pověsti značky. Dle Kozla jsou dalšími možnostmi zavádění zákaznických podpor nebo například získání námětů pro inovace. Podle Kozla et al. (2011, s. 19) v současné době dochází k poklesu účinnosti klasických médií, ale sociální média se těší stále většímu růstu. Kozel uvádí, že jsou tato média používána především ke komunikaci s přáteli, kde se na obsahu podílejí právě oni. Z tohoto důvodu dle autora dochází k posílení komunit, které představují skupinu lidí sdílející zkušenosti, příběhy, zážitky atd. Kozel uvádí, že počet komunitních webů a uživatelů stále roste, stejně jako zájem o weby. Dle autora jsou právě komunity rozhodujícím faktorem pro další úspěšnost značek. Podle autora právě sociální média přinesla značkám nový rozměr, kdy se stávají součástí života komunit. Dle autora je důležité, aby sdělení firemního obsahu, cílů a kultury, sdíleli zaměstnanci neboli interní komunita. Dle kozla je tato cesta důležitá k přesvědčení externích komunit neboli potenciálních zákazníků, externích prodejců a zprostředkovatelů. Autor uvádí, že pozitivní i negativní zkušenosti jsou zde doplňovány i ostatními členy komunity. Dle autora se v sociálních médiích uplatňují i další komunikační prostředky, např. fotografie, videa a příběhy, které dodávají sdělením emoční rozměr. Pokud má být v dnešní době firma úspěšná, tak, podle Janoucha (2014, s. 300), nemůže zapomenout na sociální média. Janouch uvádí, že pod názvem sociální média nemůžeme hledat pouze sociální sítě, ale např. i WWW stránky nebo e-shop používající sociální prvky. Sociálními prvky můžeme nazvat dle Janoucha i diskuzní fóra nebo blogy, zároveň tak můžeme chápat propojení s YotuTube kanálem nebo profilem na Facebooku, kde je důležitou součástí přiřazení prvků k motivaci nákupu nebo jeho usnadnění. 2
Dle Janoucha (2014, s. 301 - 302) jsou sociální média členěna různým způsobem, ale dodává, že veškerá třídění jsou zavádějící. Autor uvádí, že někteří odborníci řadí blogy pod sociální sítě, jiní tvrdí, že je psaný blog a video úplně něco jiného, proto u každého třídění je nutná poznámka, podle jakého kritéria jsou sociální média rozdělena. Autor uvádí, že jsou používány 2 kritéria členění, a to podle marketingové taktiky, nebo marketingového zaměření. Dle Janoucha se sociální média člení na: -
Sociální sítě - blogy, videa, audia, fotky, chaty, diskuse atd.
-
Business sítě - pro propojení lidí z byznysu, a to spíše z vyššího a nejvyššího managementu.
-
Sociální záložkovací systémy - sdílení informací, převážně článků formou veřejných záložek.
-
Stránky, kde se hlasuje o kvalitě obsahu - hlasováním se články dostávají na přední místa, tím je čte více lidí a tím se o nich také více hlasuje.
-
Zprávy - weby, kde jsou zobrazovány zprávy a lidé mohou obsah nejen sdílet, ale také přidávat komentáře.
Naproti tomu je zde dle Janoucha druhé využívané členění podle marketingové taktiky, které je přehlednější a jsou podle něj nejčastěji prováděny průzkumy sociálních médií: -
Sociální sítě (Facebook, LinkedIn)
-
Blogy, videoblogy, mikroblogy (Twitter)
-
Diskuzní fóra, O&A portály (Yahoo! Answers)
-
Wikis (Wikipedia)
-
Sdílená multimédia (YouTube, Flickr)
-
Virtuální světy (Second Life, The Sims)
Sociální Sítě Dle serveru IBM (2011) jsou sociální sítě fenoménem nynější doby, který můžeme definovat jako webové stránky, na kterých společně komunikuje propojená skupina lidí. Zdroj dále uvádí, že sociální sítě jsou jakousi komunikační službou, která je plně závislá na internetovém připojení. Server uvádí, že komunikace na sociální síti nemusí probíhat mezi dvěma osobami, ale může zde komunikovat jednotlivec například se skupinou. Dle zdroje z toho vyplývá, že jsou sociální sítě založeny na propojení uživatelů pomocí různých vazeb mezi nimi, jako jsou přátelství, práce a další. Bednář (2011, st. 193) uvádí ve své knize, že sociální sítě patří do kategorie Webu 2.0., kam patří např. i Wikipedie. Dle Bednáře tyto servery existují hlavně díky tomu, že je plní sami uživatelé svým vlastním obsahem. Autor dodává, že uživatelé mají v rámci sociální sítě prostor, kde mohou publikovat tento obsah neboli sdílet. Sdílení je dle 3
Bednáře základní aktivitou sociálních sítí, kde se stává uživatel nesvázaným publicistou, který není povinen dodržovat žádná redakční pravidla. Bednář dodává, že uživatelé nejsou jen publicisty, ale také čtenáři, kteří mohou komentovat další obsahy. Autor uvádí, že textové obsahy nebývají příliš dlouhé, zato jsou velice aktuální. Dále zmiňuje, že uživatelé se mohou vzájemně označovat, a tak dochází k informování o aktivitách ostatních uživatelů. Dle autora obsahují sociální sítě funkce, které fungují jako e-mail a uživatelé je používají ke vzájemné komunikaci. Janouch (2014, s. 302) uvádí, že sociální sítě jsou místem, kde se setkávají uživatelé, aby se připojili k nějaké komunitě se společným zaměřením, nebo aby vytvářeli okruh svých přátel. Dle Janoucha se sociální sítě někdy nazývají sítěmi společenskými nebo komunitami. Janouch uvádí, že nejrozšířenější sociální sítí a zároveň nejvýznamnější je Facebook, který byl původně určen pro studenty Harvardské univerzity a stal se největší sociální sítí na světě. Dle autora je další významnou sociální sítí MySpace, která byla uzpůsobena pro vytváření sítě přátel a přeposílání fotografií a videí. Postupem času tato síť změnila své zaměření a stala se nejznámější zábavní sítí světa, kde si profil založily všechny světové hudební skupiny. Dalším typem sociální sítě je dle Janoucha LinkedIN, která je sítí profesní a na této sociální síti se setkávají odborníci, kteří diskutují o svých pracovních zájmech. Dle Janoucha je využívání sociálních sítí na stálém vzestupu, i když meziroční nárůst již není tak razantní, jako byl dříve. Tuto skutečnost dokládají dle Janoucha statistiky i další provedené průzkumy. Janouch uvádí výsledky výzkumu, který zveřejnila jedna z nejslavnějších světových agentur emarketer.com. Tabulka 1 Počty uživatelů sociálních sítí v letech 2011 - 2017
Rok 2011 2012 2013 2014 (odhad) 2015 (odhad) 2016 (odhad) 2017 (odhad)
Počet uživatelů (mld.) 1,22 1,47 1,73 1,97 2,18 2,37 2,55
Meziroční změna v (%) 23,7 20,4 18,0 13,4 10,8 8,9 7,5
Zdroj: eMarketer (2013) in Janouch (2014)
Facebook Facebook (2014) uvádí, že společnost Facebook byla založena 4. února 2004 a jejím cílem je dát lidem prostor pro sdílení obsahu a propojení s okolním světem. Dále server uvádí, že jeho smyslem je, aby lidé zůstali v kontaktu s rodinou a přáteli a mohli se dozvědět o tom, co se kolem nich odehrává, a případně se k tomu vyjádřit. Podle Bohumír Štědroň et al. (2009, s. 42) „Facebook je společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě“. Autoři uvádí, že server Facebook byl spuštěn roku 2004 někdejším studentem Markem Elliotem Zuckenbergem a jeho kolegy 4
Dustinem Moskovitzem a Chrisem Hughesem z pokoje Harvardské univerzity. Dle autorů je Mark Zuckenberger podnikatel a programátor, který se narodil 14. května 1984. Dnes je nejbohatším internetovým podnikatelem do 30let a pracuje jako výkonný ředitel Facebooku - jak dodává zdroj. Podle autorů vznikl název Facebook podle papírových letáků s názvem Facebooks, které slouží k bližšímu seznámení studentů prvního ročníku na univerzitách. Autoři uvádí, že Facebook měl sloužit pro vyměňování fotografií, videí a zpráv přátelům z cizích zemí. Facebook byl omezen pouze na studenty Harvardské univerzity, ale během dvou měsíců byl rozšířen i na další univerzity, dodávají autoři. Dle zdroje byl po rozšíření otevřen všem uživatelům s univerzitní e-mailovou adresou (.edu, .ac, .uk atd.). Autoři uvádí, že od roku 2006 se začaly také připojovat některé velké společnosti a v srpnu roku 2006 byl Facebook přístupný pro každého, kdo byl starší 13 let a měl vlastní e-mailovou adresu. Dle zdroje má registrovaný uživatel možnost vyplnit svůj detailní profil a poté se připojovat k různým sociálním skupinám a sítím (např. politické skupiny, hudební skupiny, seriály, sportovní osobnosti atd.) a získat touto cestou stejně sympatizující přátele. Autoři dodávají, že se zvyšujícím se počtem uživatelů a vztahů se snižuje jejich soukromí. Dle Janoucha (2014, s. 304) je Facebook největší světovou sociální sítí, která měla 1.23 miliardy uživatelů ke konci roku 2013. Janouch uvádí, že je Facebook přeložen více než do 70 světových jazyků. Dle autora vydělal Facebook ke konci roku 2013 neuvěřitelných 7,87 miliardy USD a počet jeho zaměstnanců byl kolem 6400. Facebook (2014) na svých stránkách zveřejnil tyto statistiky ohledně počtu zaměstnanců a počtu aktivních uživatelů: -
Facebook měl 8348 zaměstnanců k 30. 9. 2014
-
V průměru je denně aktivních 864 milionů uživatelů k září 2014
-
V průměru je denně aktivních 703 milionů uživatelů na mobilním zařízení k září 2014
-
Měsíčně 1,35 miliardy aktivních uživatelů k 30. 9. 2014
-
Měsíčně 1,12 miliardy aktivních uživatelů na mobilním zařízeni k 30. 9. 2014
-
Přibližně 82,2 % aktivních uživatelů mimo USA a Kanadu
YouTube YouTube (2014) byl založen v únoru roku 2005. Dle zdroje poskytuje YouTube miliardám lidí možnost sledování, objevování a sdílení videí. YouTube umožňuje vytvářet spojení mezi lidmi, šíření inspirace a informací po celém světě a zároveň funguje jako platforma pro šíření obsahu velkých i malých tvůrců a inzerentů. Dle Janoucha (2014, s. 310) je YouTube největší světovou sociální sítí, na které můžeme sdílet videa. Janouch uvádí, že YouTube je také 2. největším světovým vyhledávačem, a to hned po největším vyhledávači Googlu. Dále Janouch uvádí, že YouTube lidé používají k vyhledání videí, kdy do pole pro vyhledání napíší slovo, které 5
specifikuje video, jež chtějí zobrazit, a tak dostanou relevantní odpověď ve formě seznamu videí. Miller (2012, s. 32) ve své knize uvádí, že duchovními otci portálu YouTube jsou Chad Hurley, Steven Chen a Jawed Karin, kteří jsou bývalými zaměstnanci společnosti PayPal. Dle Millera si tito tři bývalí zaměstnanci PayPal uvědomili, že lidé chtějí službu, která nabízí možnost kombinací sledování, nahrávaní a sdílení videoklipů. Autor uvádí, že 15. února roku 2005 vznikla doména YouTube, kdy toto již zmiňované trio začalo s technickým vývojem serveru u Chada Hurleye v garáži. Dle Millera programátor Steven Chad pracoval v jazyce Adobe Flash, který umožňoval na webovém prohlížeči streamování videoklipů. Autor uvádí, že Chad Hurley je odborníkem na uživatelské rozhraní, které použil pro YouTube koncept příznaků, a tak umožnil uživatelům sdílet a značit preferovaná videa. Společně tak sestavili způsob, kterým mohli jednotliví uživatelé vkládat své videoklipy na webové stránky a rozšiřovat tak jejich obsah. Dle Autora byla v roce 2005 dokončena testovací beta verze YouTube, která byla postupem času vylepšována. Konečného zahájení se dočkali v prosinci roku 2005, kdy byl server YouTube oficiálně spuštěn, dodává Miller. Dle Millera (2012, s. 33) byl server YouTube nesmírně populární jíž od jeho vzniku, kdy se za první tři měsíce počet uživatelů téměř ztrojnásobil, což se opakovalo i v červenci roku 2006, kdy měl YouTube již 30 milionů návštěvníků. Autor uvádí, že za první rok fungování dosáhl tento server návštěvnosti ve výší 30 milionů uživatelů a stal se jednou z deseti nejnavštěvovanějších a nejrychleji rostoucích webových stránek na světě. Miller (2012, s. 33) uvádí, že růst návštěvnosti YouTube neunikl pozornosti konkurenčnímu serveru Google, který se rozhodl YouTube v říjnu roku 2006 koupit. Dle autora Google za YouTube zaplatil 1.65 miliard dolarů, což je na krátkodobě fungující společnost neuvěřitelná částka. Janouch (2014, s. 310) dodává, že Google velmi dobře prědpověděl potenciál tohoto serveru. Dle autora v dnešní době Youtube slouží nejen běžným uživatelům, ale také firmám, kterých na YouTube inzeruje více než 1 milion. Dle Janoucha (2014, s. 310) je YouTube nepostradatelným nástrojem českých firem, které YouTube používají pro vlastní propagaci. Autor uvádí, že firmy jednak umisťují vlastní reklamu do cizích videí pomocí systému Google AdWords nebo využívají k propagaci vlastní videa. Dle autora mnoho českých firem vlastní svůj kanál na YouTube, který jim slouží ke sledování počtu zhlédnutí jejich videí a eventuálně ke sledování příchodů návštěvníků na vlastní webové stránky. Janouch uvádí, že správně zvolená reklama nebo video může přinášet konvezre, proto je dobré věnovat pozornost samotným titulkům, popiskům a tagům. Dle autora je hlavní výhodou videokanálu možnost snadného vložení videa zkopírováním odkazu na libovolné WWW stránky, blog či zájmový server. Autor dodává, že je-li video zajímavé, netradiční či vtipné, může se velice rychle šířit po sociálních médiích formou virální video kampaně, která dnes mezi virálními kampaněmi převažuje.
6
YouTube (2014) na svých stránkách zveřejnil tyto statistiky: -
Měsíčně navštíví YouTube více než 1 miliarda uživatelů
-
Měsíční sledovanost všech uživatelů přesahuje 6 miliard hodin, to téměř odpovídá jedné hodině sledování videí pro každou osobu na zemi
-
Každou minutu je na YouTube nahráno 100 hodin videa
-
80% uživatelů YouTube pochází ze zemí mimo USA
-
YouTube je lokalizován do 61 zemí a nabízí více než 61 jazyků
-
Dle Nielsena Youtube dosahuje většího počtu uživatelů ve věku 18-34 než jakákoliv kabelová televize
-
Každý den na Youtube přibydou miliony odběrů. Od minulého roku se počet denních odběratelů zvětšil 3x a počet denních odběrů vzrostl 4x.
-
Youtube má více než milion inzerentů, kteří používají reklamní platformu Google, z nich většina jsou malé a střední firmy
-
Mobilní zařízení tvoří 40% světové sledovanosti
-
Youtube je k dispozici na stovky milionů zařízení
Marketing na internetu Janouch (2014, s. 20) uvádí, že „internetový marketing je způsob, jakým lze dosáhnout požadovaných marketingových cílů prostřednictvím Internetu, a zahrnuje, podobně jako klasický marketing, celou řadu aktivit spojených s ovlivňováním, přesvědčováním a udržováním vztahů se zákazníky“. Dle Aurora se marketing na internetu zaměřuje především na komunikaci, ale také na tvorbu cen. Janouch (2014, s. 18) uvádí, že počátky marketingu na internetu jsou známy od konce devadesátých let, kdy v roce 1994 někteří marketéři začali chápat, jaký potenciál internet má. Autor uvádí, že postupem času se možnosti internetu zlepšovaly a firmy začínaly prezentovat produkty na svých WWW stránkách. Podle Janoucha se průběžně začala rozvíjet multimédia, bannerová reklama, newslettery atd. Dle autora ve chvíli, kdy se podařilo zajistit zákaznické preference, připomínky a názory na produkty, se zrodil internetový marketing. Dle Janoucha (2010, s. 16 - 17) je internetový marketing v nynější době významnějším a účinnějším nástrojem než marketing klasický. Autor uvádí, že klasický marketing, který známe z literatury, bude v budoucnosti pravděpodobně úplně jiný, než je tomu dnes. Autor zdůvodňuje tuto skutečnost především dlouhým trváním éry masového marketingu, který dosáhl obřích rozměrů. Dle Janoucha jsou hlavními problémy reklamy vnucování produktů bez znalosti a zájmu požadavků zákazníka, a proto se snaží reklamě vyhnout. Dle autora je cílem využití internetu jako nástroje pro zjištění potřeb zákazníka a jeho získání. Autor v bodech uvádí tyto výhody internetového marketingu: 7
-
Monitorování a měření - mnohem více kvalitnějších dat
-
Dostupnost 24 hodin denně 7 dní v týdnu - nepřetržité provádění marketingu na internetu
-
Komplexnost - Oslovení zákazníků více způsoby
-
Možnosti individuálního přístupu - neanonymní zákazníci, komunity, zákazníci přes klíčová slova a obsah
-
Dynamický obsah - Neustálá možnost změny nabídky
Dalším pojmem internetového marketingu je online reputace, kterou Janouch (2010, s. 17) popisuje jako celkovou přítomnost na internetu. Tyto aktivity jsou dle autora vzájemně provázány, a proto je důležité používat všechny možné nástroje i prostor. Dle autora tak firmě nestačí mít pouze vlastní WWW stránky, ale také vydávat zprávy o činnostech, popisovat svou nabídku a účastnit se dění na sociálních sítích. Janouch (2014, s. 17) uvádí, že „Marketing je aktivita organizace a soubor procesů pro vytváření, sdělování, poskytování a změny nabídky, což přináší hodnotu zákazníkům, partnerům, a společnosti jako celku“. Dle Janoucha se tato definice zaměřuje spíše na hodnoty, jiné definice se naopak zaměřují na uspokojení potřeb a přání zákazníka, kdy mají přinášet zákazníkům určité hodnoty, ale zároveň společnosti plynoucí zisk z jejich spokojenosti. Janouch uvádí, že cílem firmy by mělo být poskytnutí kvalitních produktů, za přijatelnou cenu, ve správný čas, na správném místě a správným způsobem. Je to koncepce známého marketingového mixu 4P, který Janouch (2014, s. 17) popisuje takto: -
„Product (produkt)
-
Price (cena)
-
Place (distribuce)
-
Promotion (Komunikace)“
Autor popisuje produkt jako něco, co zákazníkovi přináší hodnotu, která může být vyjádřena jako užitek z využívání produktu, úspora na získání produktu, úspora ve srovnání s konkurencí, dobrý pocit, splnění přání, společenské uznání nebo vlastnictví značky. Cena je dle autora vyjádřena jako náklad vynaložený na získání produktu. Janouch zdůrazňuje, že to není pouze cena samotná, ale také náklady na pořízení, balné, doprava, ztráta času, psychické nebo fyzické vypětí potřebné k získání produktu. Distribuci autor popisuje jako všechny činnosti, které předcházejí doručení zboží zákazníkovi. Dle Autora tyty činnosti obsahují například způsob přepravy, prodejní místo nebo pohodlí při nákupu. Janouch uvádí, že u nehmotných produktů jako jsou software, hudba, video, online služby nebo hry, je distribuce provedena prostřednictvím připojení k internetu. Komunikaci autor popisuje jako proces, kdy se sdělení dostává od zdroje k příjemci. Podle autora musí být potencionální zákazníci seznámeni s existencí, výhodami, účelem produktu a byli přesvědčeni o jeho koupi. Na druhou stranu autor popisuje situaci dodavatele, který musí vědět informace o tom, co lidé chtějí, jaká mají přání, preference, a proto spolu obě strany musí komunikovat. 8
Dalším rozdělením je dle Janoucha (2010, s. 21) internetový marketing jako proces, který má za úkol monitorovat, analyzovat a zkvalitňovat komunikaci se zákazníky. Janouch (2010, s. 21) rozděluje body procesu internetového marketingu takto: -
„Rozhodnutí - cíle, plány, odpovědnost
-
Přidělení zdrojů - finanční, lidské, technologické atd.
-
Realizace - prostředí (WWW stránky, blogy diskuzní fóra, sociální sítě atd.) a nástroje (reklama, podpora prodeje, public relations atd.)
-
Monitorování a měření
-
Analýza a zlepšování“
Dle Autora je nejdůležitějším krokem poznání zákazníka, kdy musí firma zjistit přesné preference svých zákazníků, a podle tohoto zjištění postupovat v dalších krocích. Autor uvádí, že v marketingu není možné uplatňovat metody pro všechny zákazníky bez rozdílu, a k tomu se také váže rozhodování a vybírání zdrojů pro realizace procesů. Dle Autora je primárním krokem firmy provedení důkladné analýzy naměřených dat, která má za cíl zjistit, co pro firmu funguje a co ne. Janouch uvádí, že o úspěchu procesu se rozhoduje již v prvních fázích, kdy odpovědní marketéři aplikuji vybranou taktiku. Autor nedoporučuje zkoušení taktik bez předešlých analýz, jelikož by to pro firmu mohlo znamenat finanční ztrátu nebo ztrátu důvěry, která se nabývá zpět velice těžce. Dle Přikrylová, Jahodová (2010, s. 224) může nabývat marketingová komunikace v prostředí internetu mnoha forem, které se liší svými cíli, podle kterých jsou voleny použité nástroje marketingové komunikace. Přikrylová, Jahodová (2010, s. 224) uvádějí tyto nástroje marketingové komunikace pro propagaci značky na internetu: „reklamní kampaně, on-line PR, mikrostránky (mircosites), virální marketing, marketing na podporu komunit, buzz marketing, advergaming;“ Při cílení na zvýšení výkonového efektu a podpory prodeje lze dle Přikrylová, Jahodová (2010, s. 224) použít tyto: -
„reklama ve vyhledávačích (SEO, SEM, PPC);
-
on-line spotřebitelské soutěže;
-
e-mail marketing;
-
affiliate marketing.“
Tyto nástroje jedné skupiny se dle autorek navzájem ovlivňují, kdy propagace značky působí pozitivně na efektivitu prodeje a naopak.
9
Přikrylová, Jahodová (2010, s. 216) ve své knize uvádějí, že „žádné jiné médium nemělo tak zásadní a celosvětový vliv na oblast obchodu, marketingu a komunikace a zároveň nezaznamenalo tak obrovský rozvoj jako internet“. Autorky zdůrazňují, že internet zastává pozici komunikační platformy a zároveň výzkumného marketingového média. Přikrylová, Jahodová (2010, s. 216) uvádějí následující charakteristiky internetu: -
„nabízí obrovskou šíři obsahu a funkcí a možností rychlé aktualizace;
-
má celosvětové působení;
-
je multimediální (texty, obrázky, zvuky, animace, videa atd.);
-
má schopnost velmi přesného zacílení a individualizace obsahu komunikace;
-
umožňuje použití řady specifických nástrojů a postupů;
-
je interaktivní, rychlé a nepřetržité;
-
umožňuje minimalizaci nákladů, snadnou měřitelnost výsledů a vyhodnocení účinnosti internetových aktivit.“
Přikrylová, Jahodová (2010, s. 217) uvádí, že internet jako globální komunikační platforma nabízí firmám tyto možnosti: -
„prostor pro prezentaci firem a jejich výrobků (firemní webové prezentace);
-
informační zdroj;
-
nástroj pro řízení vztahů se zákazníky;
-
efektivní a nový obchodní kanál;
-
řízení logistického řetězce, nový distribuční kanál;
-
řízení interních procesů firmy.“
Přikrylová, Jahodová (2010, s. 217 - 218) uvádějí, že prostřednictvím internetu se uskuteční velké množství obchodních transakcí ve formě elektronické směny zboží, služeb, informací a plateb. Dalším důležitým přínosem internetu je dle autorek tvorba komunit, které představují pro firmy potenciální cílové skupiny jejich marketingového úsilí. Přikrylová, Jahodová (2010, s. 218) uvádějí tyto formy tradičního marketingu: -
„marketingový výzkum;
-
komunikace firemní nabídky;
-
prodej zboží a služeb;
-
poradenství, pomoc zákazníkům;
-
platební operace“ 10
Dle autorek tento přístup navazuje na obvyklé obchodní praktiky nového komunikačního prostředí, ve kterém sám zákazník ovlivňuje model toků komunikace a stává se tak iniciátorem. Dle autorek dochází v tomto případě k výměně tradičních rolí mezi zákazníky a prodejci, a vzniká tak obrácený trh, který umožňuje zákazníkovi, jenž je vybaven množstvím informací, vyhledat nejvýhodnější internetovou nabídku.
Virální marketing Virální marketing dle Přikrylová, Jahodová (2010, s. 265) „je takový způsob komunikace, kdy se sdělení s reklamním obsahem jeví příjemci natolik zajímavé, že je samovolně a vlastními prostředky šíří dále. Autorky popisují virální zprávu jako epidemii, která je volně šířena mediálním prostorem bez kontroly iniciátora. Dle Autorek je tento způsob komunikace používán firmami, které se snaží ovlivnit tímto způsobem chování spotřebitelů a zvýšit tak povědomí o značce i její prodej. Autorky uvádějí, že virální forma marketingové komunikace se odehrává především v internetovém a mobilním prostředí, kdy je virální marketing využíván nejvíce prostřednictvím e-mailových zpráv a internetových stránek pro zvýšení zájmu uživatelů o produkt či značku. Podle autorek může mít virální zpráva také podobu videa, obrázku, odkazu, textu, hudby, her a další. Pro použitelnost a funkčnost virální zprávy je nutné, dle autorek, splnit několik předpokladů, jako jsou: originalita myšlenky, zábavný obsah, kreativní řešení a vyhovující aplikaci umístěnou do prostředí komunity. Janouch (2014, s. 183) popisuje virální marketing jako „vytváření sdělení o produktu za účelem jejich šíření ústně nebo elektronicky“. Autor dodává, že elektronické sdělení poskytuje možnost rychlejšího šíření, proto je tato forma charakteristická pro internetový marketing. Dle autora může být sdělení šířeno prostřednictvím již zmiňovaného e-mailu, ale také pomocí Sociální sítě, blogu či diskuse. Janouch viralní marketing také definuje jako „Marketingový jev, který umožňuje (usnadňuje, pomáhá) předávat marketingové sdělení a povzbuzuje k této činnosti lidi“. Dle autora se dá efekt virálního marketingu přirovnat k principu sněhové koule, kdy dochází k předání zkušeností kvalitního produktu mezi přáteli a známými, tímto se informace o produktu velice rychle šíří. Autor dodává, že pokud sdělení ztrácí rychlost šíření, dochází k úpadku celého efektu. Treadaway, Smith (2011, s. 53 - 54) ve své knize uvádějí, že snem mnoha obchodníků je realizace efektivního virového marketingu. Dle autorů je virální marketing také označován jako marketing virový či slovní. Autoří uvádí, že díky sociálním mediím a jejich infrastruktuře je dnes možné realizovat virální marketing mnohem snáze než dříve. Dle autorů je právě zkušenost či doporučení jednoho člověka schopné zaujmout stovky nebo tisíce lidí. Treadaway a Smith uvádějí, že sociální média umožňují každému uživateli svobodně napsat, co se mu zlíbí. Autoři tvrdí, že cokoli uživatel nebo zákazník udělá, se může volně šířit a oslovit tak obrovské množství lidí. Dle autorů se také setkáváme s negativními zážitky nespokojených zákazníků, kteří si čím dál tím více uvědomují sílu sociálních médií a aktivně se snaží dosáhnout svých cílů. Autoři uvádějí, že všechny mezilidské vztahy se v dnešní době přesouvají na internet, kdy na internetu můžeme udržovat vztahy s přáteli a zajímat se o nové produkty, značky a společnosti v reálním čase.
11
Marketingový výzkum na Internetu Janouch (2010, s. 20) uvádí, že „marketingový výzkum je funkce, která spojuje zákazníky a veřejnost s marketéry prostřednictvím informací“. Tyto informace dle Janoucha definují a identifikují možné marketingové příležitosti a hrozby, monitorují výkonnost, generují, zpřesňují a hodnotí marketingové akce a zlepšují chápání marketingu jako procesu. Dle autora marketingový výzkum upřesňuje informace potřebné k definování problému, řízení a implementaci procesu sběru dat a jejich analýz, generaci metod ke sběru dat a interpretaci výsledků a jejich dopadů. Dle Kotlera et al. (2007, s. 406) využívá marketingový výzkum celou řadu činností od analýzy tržního potenciálu a podílu na trhu po studie nákupních závěrů a spokojenosti zákazníků. Autor uvádí, že marketingový výzkum nemusí provádět pouze specializované marketingové oddělení uvnitř firmy, ale také pověřená externí společnost. Kotlera et al. (2007, s. 407) uvádí tyto čtyři kroky procesu marketingového výzkumu: -
„definice problému a stanovení cílů výzkumu
-
vytvoření plánu získání informací
-
implementace plánu, sběr a analýza dat
-
interpretace a sdělení zjištění“
Kotlera et al. (2007, s. 416) uvádí, že výhodou marketingového výzkumu na internetu je především jeho rychlost a nízká nákladovost. Dle Autora se do skupinového rozhovoru mohou připojit lidé z celého světa, takže odpadají zbytečné náklady na cestování, ubytování a další výdaje. Autor dodává, že na internetu nejsou také výdaje spojené s telefonem, poštovným, mzdami a tiskem, které jsou používány jinými metodami marketingového výzkumu. Podle autora umožňuje internet shromáždit v jednom výzkumu lidi z celého světa. Nevýhodou je dle autora nedostupnost internetu některých zákazníku, proto je složité sestavovat vzorky, které by představovaly široký záběr obyvatelstva. Dle Kozla et al. (2011, s. 290 - 292) lze uplatnit v prostředí internetu všechny metody marketingového výzkumu. Dle autora to znamená: pozorování, klasické dotazníkové šetření, skupinové rozhovory s online přenášeným obrazem a zvukem, feedbacky. Autor uvádí, že forma kvalitativního výzkumu jako je focus goroup prostřednictvím Skype a webových kamer je v současnosti na internetu používána jen zřídka. Autor dále tvrdí, že nejpoužívanějším výzkumem na internetu je výzkum kvantitativní. Dle autora v dnešní době, kdy roste konkurence v celosvětovém meřítku, mají firmy pouze jeden způsob, jak překonat své soupeře, a to nabídnout konkurenční výhodu. Autor uvádí, že důležitými dovednostmi se stávají sběr dat, zpracování a využití informací a tvorba znalostí. Autor dodává, že v současnosti není výhodou kvantita dat na internetu, ale zkušení analytici, kteří dokáží nalézt a interpretovat správné datové zdroje. Dle autora můžeme získat sekundární data ze zdrojů interních i externích. Interní data autor specifikuje jako data shromažďována uvnitř firmy, která se týkají evidování vlastní činnosti firmy. Externí data na internetu autor specifikuje jako veškerá data, která jsou zde prodávána či publikována. Problémem je dle autora to, že na internet může každý 12
uživatel přidat cokoli, a tak se může stát, že data jsou uložena duplicitně nebo nejsou dostupná vůbec. Problémem je podle autora také kvalita a vypovídající schopnost dat. V současnosti je, dle autora, velmi žádaným produktem prodej dat na internetu, kdy například metoda sociomapování dokáže z dat sociálních sítí vytvořit model lidských vztahů a využít je pro kvalitní cílení reklamy. Autor uvádí, že jednou z nových metod je také behaviorální marketing, který zaznamenává chování spotřebitelů na internetu, nebo pomocí věrnostních karet a podle zaznamenaného chování nabízí spotřebiteli produkt, o který měl dříve zájem. Autor uvádí, že nejčastější činností na internetu je vyhledávání, které využívá vyhledavač Google, který prostřednictvím historie vyhledávání ukládá ke každému profilu preference, jako je například zájem o automobil, hudbu a parfémy. Dle Kozla následně Google promítá tyto preference do reklamních nabídek. Dle Autora i v e-mailové službě Gmail je strojově analyzován obsah uživatele, který následně promítá informace do reklamních nabídek. Autor uvádí, že v současné době je hojně používán proces zízkávaní primárních údajů pro marketingový výzkum s uplatněním internetu. Nejčastější používanou technikou je dle autora pozorování chování uživatelů na internetu pomocí sledování kódů cookies. Autor uvádí, že Cookies je jednou z možností snadného získání dat a jeho využití, kdy některé webové stránky mohou pomocí Cookies získávat data o uživatelích a jejich preferencích. Další používanou metodou je dle Kozla sběr primárních dat pomocí dotazování přímo na internetu, jako jsou dotazníky na webových stránkách nebo dotazníky spojené se soutěžemi. Další možností je dle autora výzkum sociálních médií (SMR – Social Media Research), který se s nástupem sociálních sítí rychle rozvíjí. Kozel et al. (2011, s. 292) uvádí, že uvnitř výzkumu na internetu má své postavení i výzkum internetu jako média. Mezi inzerenty k nejsledovanějším informacím patří dle autora tyto: -
počet uživatelů na internetu
-
počet návštěvníku na serveru
-
počet zobrazení reklamního proužku
-
účinnost reklamního proužku (banneru)
-
účinnost nových forem reklamy internetu
Dle Kozla et al. (2011, s. 292) je výhodou měření reklamy na internetu oproti ostatním médiím možnost automatického zjištění úspěšnosti v reálném čase. Dle autora lze na internetu měřit účinnost reklamy včetně detailních rozborů dle různých stanovisek.
13
K tomu složí dle Kozla et al. (2011, s. 292 - 293) tyto výzkumné a benchmarkové ukazatele: -
„CPT (CPM): cena za tisíc impresí; základní ukazatel pro měření nákladů na reklamu.
-
Click (kliknutí) představuje ty návštěvníky, kteří klikli na banner.
-
Click rate (CRT): procento návštěvníků, kteří na reklamní banner kliknou.
-
Click troughs (CTR): procento návštěvníků, kteří na reklamní banner kliknou a skutečně se na stránku dostanou, tedy počkají, až se inzerovaná stránka načte.“
Vzhledem k velké nabídce webových stránek je dle autora nutné zmínit také kvalitativní výzkum internetu (usertesting). Autor uvádí, že pomocí aplikace prostých copy-testů webových stránek lze zjistit základní uživatelské informace o náklonnosti webových stránek a celého systému ohledně preferencí uživatelů i dalších informací, které zjednodušují ovládaní, navigaci a design webových stránek. Dle autora řeší kvalitativní výzkum spoustu problémů, s kterými se firmy při tvorbě webových stránek setkávají: struktura webové prezentace, výběr grafického designu a aplikace určitých technologií (skripty, flash). Dle autora nabízí kvalitativní výzkum další zajímavé možnosti, jako jsou testování účinnosti internetové reklamy, srovnání jednotlivých druhů reklamy, pretesty reklamních bannerů nebo výzkum prostřednictvím oční kamery.
Marketing na sociální síti Facebook Facebook (2015) uvádí tři kroky, jak inzerovat prostřednictvím Facebooku. Prvním krokem je dle portálu vytvoření Facebook stránky. Dalším krokem je podle portálu spojení se s lidmi. Tento krok dle serveru zahrnuje vytvoření reklamy a zacílení na základě umístění, demografie a zájmů uživatelů. Posledním krokem je dle portálu zaujetí uživatelů kvalitním obsahem. Tento krok obsahuje dle serveru zveřejnění kvalitní aktualizace a propagace příspěvků pomocí reklam s cílem zapojení zákazníků a jejich přátel. Facebook (2015) uvádí, že možnostmi nastavení zacílení reklamy na Facebooku jsou místo, věk, pohlaví, vztah, záliby a zájmy, vzdělání, pracoviště. Facebook uvádí, že pokud již máme vytvořenou stránku, událost nebo aplikace, můžeme reklamu zacílit na uživatele, se kterými už jsme spojeni. Server uvádí, že pokud uživatel klikne na předem vytvořenou reklamu, odkáže ho tam, kam si určíme. Server uvádí tyto možnosti přesměrování uživatele při kliknutí na reklamu: -
stránky, aplikace nebo události, které firmy spravují na Facebooku
-
stránky, které spravují na Facebooku jiné osoby
-
externí webové stránky
Dle portálu Facebook nabízí stanovení dlouhodobého nebo denního rozpočtu, který chce firma na reklamu investovat. Server uvádí dvě možnosti stanovení ceny, a to cenu za proklik (CPC), která je průměrem nákladů na jedno kliknutí (investovaná částka 14
dělená počtem kliknuti) nebo cena za 1000 zobrazení (CPM), která je stanovena jako průměrná cena za 1000 zobrazení reklamy. Dále portál nabízí nastavení preferencí pro cílení, kdy zvolením výše rozpočtu můžeme sledovat odhadovaný počet oslovených uživatelů, který nám udává, kolik lidí potenciálně můžeme s určitým rozpočtem a preferencemi při cílení oslovit. Treadaway, Smith (2011, s. 160) uvádějí, že nabídky na reklamy na Facebooku fungují jako aukce. Dle autorů stejný přístup používá i Google adWords. Autoři uvádí, že Facebook navrhuje částku nabídky, která zaručuje získání dostatečného zobrazení na splnění denního rozpočtu. Autoři uvádí, že pokud se do aukce nezapojí žádná jiná firma splňující podobná kritéria, zaplatíte méně. Často se tak dle autorů setkáme s tím, že hodnota CPM je o 10 - 25 % nižší než částka nabídky, což je výhoda platby reklamy za zobrazení. Treadaway, Smith (2011, s. 69 - 70) uvádí, že Facebook nabízí mnoho funkcí a možností marketingu pro firmy či konkrétní produkty. Dle autorů není na Facebooku důležitá propagace, ale právě komunikace. Autoři uvádějí, že jakákoliv propagace vyžaduje přerušení, jako například reklama, která přeruší televizní pořad nebo jakákoliv jiná forma kreativní techniky, která odvede vaši pozornost od aktuálního obsahu k poselství klienta, který touto reklamou chce získat váš zájem. Dle autorů byl jedním z problému při vzniku reklamy na Facebooku odpor uživatelů ke klikání na reklamu. Treadaway a Smith uvádějí, že na Facebooku existuje celá řada možností nákupu reklamy, kdy například nákup standartní jednotky IAB (Interactive Advertising Bureau) očekává míru odezvy kolem 4 – 26% podle zaměření, což je velké rozpětí. Autoři uvádí, že společnosti a organizace mají možnost vytváření reklamy na Facebooku prostřednictvím Facebook Ads, která umožňuje uživatelům vytvářet své vlastní návrhy reklam za nízké ceny. Autoři dodávají, že uživatelé mohou vytvářet reklamy dle modelu platby za proklik (CPC) nebo modelu platby za zobrazení reklamy (CPM). Treadaway a Smith (2011, s. 72) uvádí tyto postupy zavedení reklamy pro sociální média, které jsou zobrazeny v následujícím obrázku: Obrázek 1 Postup pro sociální média
Zdroj: Treadaway, Smith (2011)
15
Bednář (2011, s. 40 - 42) uvádí, že základními druhy nástrojů propagace jsou Sdílení diskuze a podpora, Placená reklama, Barterová propagace, vytváření a udržování partnerství, Motivace k šíření obsahu a aktivní podpora uživatelů. Dle autora je možné na Facebooku objednání reklamy, která směřuje vně, jako je klasická webová prezentace nebo aplikace. Autor dodává, že v tomto případě sociální síť slouží jako reklamní médium s možností přesného zacílení reklamy.
Marketing na sociální síti YouTube YouTube (2015a) uvádí tři kroky, jak inzerovat prostřednictvím YouTube. Prvním krokem po vytvoření účtu je dle serveru nahrání videa na YouTube, které bude reklamou firmy. Druhým krokem je dle serveru vytvoření účtu adWords, který slouží ke spravování a propagaci video reklamy. Jako poslední krok Youtube uvádí samotné spuštění videoreklamy, kde uživatel vybere, pro koho je reklama určena, kde se objeví a kolik chce do reklamy investovat. YouTube (2015b) uvádí, že videoreklama na YouTube je placena pouze pokud o ni má uživatel zájem, a tak firma neztrácí zbytečné investice. Také na YouTube existuje oslovení ideálního zákazníka. Dle portálu se tak můžeme zacílit na uživatele podle místa, zájmu a věku. Další možnosti je dle portálu využití platforem, jako jsou mobilní telefon, tablet nebo počítač. Server uvádí, že 25 % ze všech zhlédnutí na YouTube je prostřednictvím mobilního telefonu. Další možností je dle portálu využití bezplatného nástroje Analytics YouTube, který firmám pomáhá pochopit, kdo se na jejich reklamy dívá a jaké mají interakce. Dle portálu dokáží reklamy firmám vytvářet příležitosti ke komunikaci se svými zákazníky. Janouch (2014, s. 347 - 348) uvádí, že pokud má firma na YouTube vlastní video kanál, má možnost analyzovat obsah pomocí nástroje Analytics. Tento nástroj dle Janoucha (2014, s. 347 - 348) podává firmě informace, jako například: „počet zhlédnutí, demografické údaje (muži/ženy/věk), místa přehrání, zdroje návštěvnosti, zařízení (PC, talet, mobil, TV, herní konzile), míra udržení publika, odběratelé, libí se/nelibí se, oblíbená videa, komentáře, sdílení“ Miller (2012, s. 35 - 36) ve své knize uvádí, že velké společnosti se řadu let věnují videomarketingu formou klasických televizních reklam. Dle autora jsou televizní reklamy drahou záležitostí a většina malých firem si je nemůže dovolit. Pomocí YouTube dle autora mají malé i velké firmy možnost videomarketing provádět, vzhledem k tomu, že cena za zveřejnění videa je nulová. Autor uvádí, že YouTube nabízí také propagování videa, stejně jako vyhledávaní na serveru Google. Propagace videoklipu je dle autora běžná reklama, která je mířena na konkrétní video umístěné na YouTube. Autor dodává, že se jedná o placenou reklamu na základě počtu kliknutí, za kterou firma platí pouze v případě, když na video někdo klikne, tedy inzerce PPC (Platna za kliknutí), která představuje na internetu dominantní formu reklamy. Cena za PPC inzerci se stanovuje dle autora na základě CPC (cena za kliknutí). Autor uvádí, že se cena odvozuje od velikosti investice inzerenta za konkrétní slovo. V praxi to dle 16
autora znamená, že si zvolíte slovo, které se váže k vaší položce a při zadání tohoto slova se daná položka zobrazí ve vyhledávání. Druhou možností je dle autora inzerce CPC, která závisí na tom, kolik je firma ochotna nabídnou vůči konkurenci. Nejpoužívanější inzercí je inzerce CPC, která funguje na denní bázi. Dle autora to znamená, že si firma stanoví denní limit např. 100 dolarů a za kliknutí nabídne 2 dolary, reklama se tedy bude zobrazovat do té chvíle, než dosáhne 50 kliknutí.
Výhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích Přikrylová, Jahodová (2010, s. 225) uvádějí, že „internet jako interaktivní médium s dynamicky rostoucím počtem uživatelů je vyhledávaným prostorem pro umístění reklamy“. Reklama na internetu je dle autorek efektivním nástrojem k oslovení širokého okruhu potenciálních zákazníků v krátkém časovém úseku a za relativně nízké náklady. Dle autorek nabízí internet pro reklamní působení následující výhody: Poskytuje multimediální prezentace (video, zvuk, obrázky animace atd.). Výhodou internetu je dle autorek také možnost předvedení názorného použití výrobku nebo možnost spotřebitele vnímat produkt z mnoha úhlů pomocí vizuálního zobrazení. Autorky uvádějí, že spotřebitel může také nějaké produkty vyzkoušet (software, knihy, CD, DVD). Podle autorek těmito vlastnostmi je internet mnohem flexibilnější než ostatní média. Výhodou je také dle autorek potlačení dotěrnosti tím, že si uživatel sám volí dobu a rozsah reklamního působení. Další výhodou je podle autorek nekončící množství produktů a služeb, které má možnost spotřebitel na internetu podle svých preferencí vyhledat prostřednictvím bezplatných vyhledavačů. Autorky uvádí, že internet jako selektivní médium dokáže pomocí správně vybraných serverů cílit na požadovanou skupinu. Dle autorek je reklama na internetu levnější než na ostatních médiích, která se dá v jejím průběhu rychle změnit. Rychlost odezvy na internetovou reklamu je dle autorek vůči ostatním médiím okamžitá, kdy čas mezí zhlédnutí a reakcí je minimální. Výhodou je také dle autorek exaktně měřitelný dopad reklamní kampaně, kdy jsou k dispozici data o počtu uživatelů, počtu zhlédnutí, počtu kliků na cílové stránky a akcií, které uživatelé provedli. Přikrylová, Jahodová (2010, s. 218 - 219) uvádí tyto výhody marketingové komunikace pro obchodníka: -
Zajištění snadnějšího a rychlejšího nákupu zákazníků Budování dlouhodobých vztahu se zákazníky Usnadnění získaní informace, které zákazník opravdu chce a potřebuje Jednodušší shromažďování informací o trhu Správné zacílené (targeting) zákazníků správními informacemi ve správný čas o správném produktu Snížení realizačních nákladů Zdokonalení image a podpory značkové politiky Odstranění překážek při vstupu na nové trhy
17
Přikrylová, Jahodová (2010, s. 218) uvádí tyto výhody marketingové komunikace pro zákazníka: -
Získání kontroly nad směnným obchodem Vybudování pevných vztahů s důvěryhodnými společnostmi Získání přístupu k zámožným a různorodým zdrojům informací Pohotovější a jednoduchý přístup k informacím Získání nejvyššího užitku Obstarání informací dle osobních preferencí
Dle Přikrylová, Jahodová (2010, s. 273) je hlavní výhodou virálního marketingu nízká finanční náročnost vzhledem k absenci nákladů na nákup mediálního prostoru. Další výhodou je dle autorek možnost pohotové realizace a šíření zprávy.
Nevýhody aplikace marketingu na internetu a sociálních sítích Přikrylová, Jahodová (2010, s. 225) uvádí, že hlavní nevýhodou internetové reklamy je neosobní charakter, tedy nemožnost vidění a vyzkoušení nabízeného zboží. Přikrylová, Jahodová (2010, s. 265) uvádí, že jednou z nevýhod virálního marketingu je nízká kontrola nad průběhem kampaně, jelikož se virální zpráva šíří nekontrolovaně dle vůle příjemců. V tomto případě podle autorek již nedokáže iniciátor zprávy zasáhnout do průběhu šíření, které může být i negativní. Dle Janoucha (2014, s. 58 - 59) je jednou z nevýhod marketingové komunikace proces předání sdělení. Autor uvádí, že příjemce nemusí obsah sdělení dekódovat tak, jak si zdroj představuje. Příjemce si dle autora může sdělení poupravit různým způsobem, kdy například ve sdělení může vidět nějaký podtext a obsah tak vnímat negativně. Samotná účinnost sdělení se postupně snižuje a firmy musí stále vytvářet nová a složitější. Bednář (2011, s. 158 - 161) uvádí, že k efektivní komunikaci s uživateli Facebooku je potřebné analyzovat jejich chování. Autor uvádí, že špatně nebo nedostatečně analyzovaný odhad chování uživatelů může být jeden z hlavních problémů selhání v komunikaci na sociálních sítích. Dle Bednáře (2011, s. 41) rozdílem mezi Facebookem a klasickým webem je účinnost reklamy. Autor uvádí, že na webových stránkách si společnosti kupují prostřednictvím reklamy návštěvníky, kdy investovaná částka znamená určitý konverzní poměr, tedy získané klienty, objednávky. Na sociálních sítích dle autora tento konverzní poměr nefunguje. Autor uvádí, že investice do reklamy na sociální sítí zajišťuje pouze fanoušky stránky, ne však tradiční zákazníky. Z tohoto důvodu nemá samotná placená reklama bez dalších cest komunikace s uživateli význam. Proto je dle autora placená reklama pouze doplňkovou formou komunikace. Severa, Krška (2013, s. 31) uvádějí, že společnostem, které poskytují firmám marketing na Facebooku se podařilo změnit základná cíl marketingu, kdy prodej a zisk vyměnili za počet fanoušků. Dle autorů je v dnešní době vnímán úspěch prostřednictvím počtu fanoušku nebo rychlostí růstu, ale nikdo nehovoří o tom, jak velký podíl na zvýšení zisku růst má.
18
Shih (2010, s. 116 - 118) uvádí, že sociální sítě skrývají nejen příležitosti a možnosti, ale také vážná omezení a potíže. Dle autorky nikdo zatím nepřišel s ideálním receptem, jak na sociálních sítích obejít nízký kupní zájem. Jednou ze starostí je dle autorky únava sociální sítě. Podle autorky může vzniknou nebezpečí s poklesem zájmu sociálních sítí vzhledem k jejich zahlcení reklamami. Dalším nebezpečím dle autorky je negativní publicita. Autorka uvádí, že vzhledem k neomezenému šíření obsahu fanoušky vzniká riziko, že tato sdělení nemusí být vždy pozitivní.
19
3 Metodologická část Teoretická část bakalářské práce obsahuje zpracování vybrané literatury a internetových zdrojů, které souvisí s tématem a přispívají k tvorbě praktické části práce. Knižní literatura se zabývala převážně tématem sociálních sítí, marketingem, marketingovou komunikací a marketingovým výzkumem. Metodologická část dále obsahuje průběh výběru automobilových závodů. Srovnávané automobilky byly předem vybrány za pomoci získaných dat od svazu dovozců automobilů (SDA), kdy do komparace bylo vybráno 10 nejproduktivnějších automobilových společností vzhledem k podílu na českém trhu za rok 2013. Dle SDA (2014) byly vybrány tyto automobilové společnosti: Škoda, Hyundai, Volkswagen, Ford, Peugeot, Kia, Renault, Citroën, Dacia a Opel. V Následující tabulce jsou zobrazena data o podílu a počtu prodaných automobilů za rok 2013 zmiňovaných společností. Tabulka 2 Registrace nových automobilů v ČR za rok 2013
Období Značka Škoda Hyundai Volkswagen Ford Peugeot Kia Renault Citroën Dacia Opel
1 – 12 / 2013 Podíl 30,33 % 9,89 % 9,07 % 5,74 % 4,40 % 3,84 % 3,67 % 3.63 % 3,43 % 2,70 %
Ks 49971 16239 14948 9460 7252 6325 6047 5981 5655 4448
Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Zdroj: SDA (2014)
Praktická část bakalářské práce obsahuje několik internetových zdrojů. Převážně se jednalo o oficiální internetové stránky srovnávaných automobilových společností. Hlavní použitou metodou byla komparace nasbíraných dat a informaci. Výzkum probíhal od 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014 až na ukazatel Mluví o tom, který byl měřen v období od 15. 9. 2014 – 15. 10. 2014. K vypracování praktické části bylo zapotřebí získat účet na placených analytických databázích Socialbakers a Quintly, z kterých jsou porovnávaná data pořízena. Po e-mailové komunikaci se společnostmi Socailbakers a Quintly byl autorovi práce vytvořen účet ve stanoveném rozmezí výzkumu, který posloužil jako hlavní zdroj dat. Výzkum na sociální síti Facebook obsahoval metriky To se mi líbí (počet fanoušků), Mluví o tom, počet a typ firemních příspěvků, reakce fanoušků a Míru zaujetí. Výzkum na sociální síti YouTube obsahoval metriky počet odběratelů, počet zhlednutí, To se mi líbí, To se mi nelíbí, reakce fanoušků, počet videí a Míru zaujetí. Následně byly metriky zaneseny do grafů a přehledně popsány prostřednictvím programu Microsoft Excel.
20
4 Praktická část Praktická část bakalářské práce obsahuje komparaci aktivit deseti vybraných automobilových společnosti českého trhu na sociálních sítích Facebook a Youtube prostřednictvím analytických databází Socialbakers a Quintly.
Představení srovnávaných automobilek Tato subkapitola se zabývá představením a stručnou historií srovnávaných automobilových společností vybraných podle již zmiňované metodologie. Dle serveru skoda-auto.cz (2015) patří značka Škoda auto mezi automobilové výrobce s celosvětově nejbohatší tradicí. Dle serveru se o založení společnosti zasloužili Václav Laurin a Václav Klement již v roce 1895, ve kterém firma Škoda vznikla v Mladé Boleslavi, tedy v tehdejším Jungbunzlau. Dle serveru se v prosinci roku 1895 spojil vyučený knihkupec Václav Klement a vyučený strojní zámečník Václav Laurin, kdy v prvních letech opravovali a vyráběli jízdní kola pod obchodní značkou Slavia. Dle serveru Laurin & Klement začali vyrábět o 4 roky později jízdní kola s přídavným motorem tzv. motocykletty, které také získaly velkou popularitu a několik závodních ocenění. Server uvádí, že společnost Laurin & Klement představila svůj první vůz v roce 1905 pod názvem „Voiturette A“, který zajistil společnosti stabilní pozici na rychle se rozvíjejícím mezinárodním automobilovém trhu. Rok 1925 dle serveru znamenal konec značky Laurin & Klement, jelikož došlo ke sloučení společnosti se Škodovými závody v Plzni. Dle serveru si v dalším vývoji společnost prošla řadou proměn, které po dobových hospodářských a politických změnách vedly k její integraci do koncernu Volkswagen, což se stalo v roce 1991. Server dodává, že v současnosti je ŠKODA jednou z nejúspěšnějších světových automobilových značek, která může nabídnout devět modelových řad a etablovanou přítomnost ve více než stovce zemí světa. Dle portálu hyundai.cz (2015) byla značka Hyundai založena v roce 1940 pětadvacetiletým Chung Ju-Yungem, který si v tomto roce vybudoval svou první opravnu automobilů. Dle serveru si značka získala mnoho zákazníků hlavně díky rychlému, novému a velice kvalitnímu přístupu k opravě automobilů. Dle serveru tuto rychlou opravu využívali za války Američané, kteří osvobozovali Koreu od Japonců, a díky tomu se Chung Ju-Yungovi zakázky jen hrnuly. Portál uvádí, že první záznam od názvu firmy Hyunday (v korejštině znamená moderní) se objevil v roce 1946. Dle portálu byla o rok později založena další firma Hyunday Engineering and constructink, která se zabývala stavebnictvím a jejími zákazníky se stala i americká armáda. Dle serveru Chung Ju-Yung vždy vymyslel způsob, kterým dokázal být rychlejší i levnější, než jeho konkurence. Server uvádí, že automobilka Hyundai Motor Company vznikla v roce 1966, kdy z počátku uvažovala o spojení se se společnosti Ford, ke kterému nakonec nedošlo. Dle serveru byl první čistě korejský automobil Pony pod značkou Hyundai představen v roce 1976, kdy se objevil poprvé na mezinárodním trhu. Dalším vozem dle zdroje byl Hyundai Excel, který se prosadil hlavně v USA a dále se začal prosazovat i v Evropě, kde dnes patří největší jihokorejská automobilka k jedné z nejúspěšnějších, co se růstu prodeje týče. Dle serveru je v současnosti společnost Hyundai Motor Company samostatná a jejím cílem je patřit v roce 2010 mezi pět 21
největších automobilek na světě. Server uvádí, že skupinu Hyundai tvoří tři desítky společností, které působí jako samostatné subjekty, které zaměstnávají v Jižní Koreji přibližně 170 000 lidí. Dle zdroje skupina Hyundai působí kromě automobilové výroby také v oblasti výstavy dálnic a jaderných elektráren, námořních lodí, výrobou elektroniky a polovodičů, ale také výroby pro výzkum vesmíru či onkologického zařízení. Společnost Volkswagen byla dle Facebooku (2014) založena dne 28. května 1937 v Berlíně. Dle serveru byla společnost založena německou pracovní frontou DAF (Deutsche Arbeitsfront), která byla největší organizací nacionálních socialistů. Server uvádí, že úkolem této organizace bylo vytvoření přijatelných podmínek pro velkosériovou výrobu plnohodnotného vozu, který konstruoval Ferdinand Porsche. Server uvádí, že Volkswagen má své sídlo od roku 1948 ve Wolfsburgu. Dle portálu byla stavba výrobního závodu započata v roce 1938 a zahájení výroby již o rok později v roce 1939. Dle portálu Volkswagen na začátku 2. světové války přešel na výrobu vojenského materiálu. V roce 1945 dle serveru Volkswagen opět zahájil výrobu civilních automobilů pod britskou vojenskou správou. Již v roce 1951 dle serveru Volkswagen vstoupil na zámořské trhy, kdy exportoval automobily do USA, Argentiny a Brazílie. Dle serveru získal Volkswagen s 50 % podílem vývozů automobilů v Německu nejvíce deviz v celé její ekonomice a stal se největším vývozcem motorových vozidel. Server uvádí, že dnes je automobilka Volkswagen největší evropský výrobce automobilů. Společnost Ford byla dle ford.cz (2015) založena Henrym Fordem v roce 1903. Henry Ford dle portálu vlastnil 25, 5 % akcií společnosti a vykonával pozici víceprezidenta a vrchního inženýra. První automobil dle serveru byl prodán společností Ford Motor Company 23. července 1903. Dle serveru se Henry Ford stal o 3 roky později většinovým vlastníkem a prezidentem společnosti. Největší sen si podle serveru splnil Henry Ford v roce 1906, kdy zavedl známý Model T, který byl spolehlivý a úsporný za nízkou cenu. Dle serveru byla v roce 1913 zavedena první pásová výroba, která měla za příčinu převrat ve výrobním procesu modelu T. V roce 1919 získali dle serveru Henry Ford a jeho syn Edsel podíly menšinových akcionářů za 105 568 858 dolarů a stali se tak jedinými vlastníky společnosti. V roce 1946 byl dle portálů Henry Ford oceněn zlatou medailí od petrolejářské asociace (API) za velký přínos průmyslu a blaho lidstva. Dle serveru pokračoval v tradici Bill Ford, který se stal v roce 2001 výkonným předsedou společnosti, kterou založil jeho pradědeček. Mezi jeho úspěchy dle serveru patří výstavba první automobilky na světě, která využívá 25% recyklovatelného materiálů ve všech dílech vyrobených z plastu. Společnost Ford dle serveru působí po celém světě. Podle zdroje je vize Fordu stát se přední světovou automobilovou společností poskytující špičkové služby. Další společností je automobilka Peugeot, kterou založili dle serveru peugeot.cz (2015) bratři Jean-Pierr Peugeot II a Jean-Frédérick Peugeot v roce 1810 jako přestavěný mlýn, který sloužil jako slévárna oceli. Dle serveru se rodinná firma věnovala výrobě mlýnků na kávu a dalším moderním průmyslovým činnostem, jako například výrobě pružin, pásových pil čí deštníkových konstrukcí. Server uvádí, že první automobil Peugeot byl představen v roce 1889 vizionářem Armandem Peugeotem, který nesl název SerpolletPeugeot. Dle portálu v roce 1890 byla nahrazena parní tříkolka za revoluční benzínovou čtyřkolku s názvem Type 2 a motorem Daimer. Dle serveru se značka Peugeot stala jedním z nejdůležitějších subjektů světového automobilového odvětví posledních deseti 22
let, díky průmyslovému partnerství se společnostmi Serpollet, Daimler a Michelin. Server uvádí, že v roce 1929 představuje značka Peugeot model 201 6 CV, toto označení modelu s nulou uprostřed používá Peugeot dodnes. Dle serveru umožnily Peugeotu úspěchy modelů 205 a 206 mezinárodní rozvoj průmyslových aktivit, kdy v roce 1998 podepsala společnost dohodu o výstavbě továrny v Porto Realu. Server uvádí, že model 207, který byl uveden na trh v roce 2006, se stal v následujícím roce nejprodávanějším vozem v Evropě. Dle portálu má za sebou značka Peugeot 200 let historie a inovací, které reagují na výzvy související s mobilitou a životním prostředím a snaží se snoubit motorismus s budoucností. Společnost Kia Motors byla dle serveru kia.com/cz (2015) založena v roce 1944 a od svého počátku přispěla k rozvoji automobilového průmyslu v Koreji, kde začala s výrobou dílů pro jízdní kola. Dle serveru společnost vstoupila na trh s názvem Kyungsung Precision Industry. Server uvádí, že v roce 1952 začala společnost pod novým názvem Kia Industry Company s první výrobou jízdních kol v Koreji. Server uvádí, že založení Korejského automobilového průmyslu společnosti Kia je datováno k roku 1962, přičemž o rok dříve vyrábí společnost svůj první model tříkolové dodávky s názvem K-360. Dle portálu společnost Kia vyrábí svůj první automobil vyvinutý v Koreji s 2-litrovým zážehovým motorem v roce 1973, který nese název Brisa, a také se stává prvním korejským exportním automobilem. V roce 1998 se dle serveru stává společnost Kia Motors součástí Hyundai-Kia Automotive Group s kumulativním exportem 2 milionů kusů. Server uvádí, že v roce 2003 se Kia stává nejrychleji rostoucí automobilkou v Evropě a v následujícím roce zahajuje výstavbu výrobního závodu Kia Motors Slovakia, která v roce 2012 vyrobila svůj miliontý vůz. Dle portálu patří společnost Kia Motors v současné době k největším světovým výrobcům automobilů. Automobilka Renault byla dle serveru renault.cz (2015) založena v roce 1898 Louisem Renaultem a jeho bratry. Dle portálu byla první sériová výroba zavedena v roce 1905 a v roce 1913 společnost přichází s dělbou práce. Server uvádí, že společnost Renault nevyráběla během první světové války pouze automobily, ale také ambulantní vozy, nosítka, granáty a dokonce tanky FT17, které se zasloužily o konečné vítězství. První výrobní linka dle portálu byla spuštěna v roce 1929. Server uvádí, že společnost Renault byla v roce 1945 znárodněna díky konfliktu, který měla s Německem a stála se podnikem se státní správou. Portál uvádí, že až do počátku 80. let Renault prožíval rychlý nárůst a modernizace. V dalších letech se dle serveru Renault prosazuje na sportovním poli Formule 1. Server uvádí, že v červenci roku 1996 byla společnost privatizována a v roce 1999 vytvořila alianci se společností Nissan. V dalších letech se dle serveru společnost rozhodla provést nákup firem Samsung motors a Dacia Renault, který posiluje její mezinárodní působení. Portál uvádí, že v roce 2009 byl představen plán, kterým se měla skupina stát evropským automobilovým konstruktérem s nejlepší rentabilitou. Dle portálu citroen.co.uk (2014) společnost Citroën založil v roce 1919 André Citroën. Dle portálu autocz.cz (2010) André Citroën již začátkem století vlastnil podnik zaměřený na výrobu ozubených kol se šípovitým ozubením, které se později promítlo v emblému automobilky. Server uvádí, že v roce 1919 se v pařížském tisku objevil inzerát na první francouzský automobil. V dalších letech se dle serveru prodalo více než 12 tisíc kusů a jméno Citroën se proměnilo ve značku, která začala dobývat svět. Dle serveru byla druhá polovina dvacátých let symbolem úspěchu značky Citroën. Server uvádí, že v roce 1934 představil André Citroën revoluční automobil s pohonem 23
předních kol. Dle serveru se v roce 1976 stal Citroën součástí koncernu PSA PeugeotCitroën, jehož je součástí dodnes. Společnost Dacia (2015) vznikla dle serveru dacia.cz v roce 1966. Podle serveru podepsala Dacia licenční dohodu se společnosti Renault a jejím úkolem bylo dodávat moderní, rodinné a robustní vozy na rumunský trh. Server uvádí, že v roce 1999 se stala Dacia značkou skupiny Renault, kdy Renault modernizuje od základů historickou továrnu v Pitesti a dochází k zásadní změně v oblasti kvality. Dle portálu uvedla Dacia v roce 2004 na trh model Logan, který se stává symbolem obnovy této značky. V roce 2005 jsou dle serveru překonány všechny výrobní rekordy. Server uvádí, že v roce 2011 Dacie uspokojuje 340 000 nových zákazníků, kdy se také rozšiřují výrobní kapacity továrny v Maroku. Server dodává, že Dacia pracuje na dalších jednoduchých, spolehlivých, velkorysých a hlavně cenově dostupných vozech. Dle serveru opel.com (2015) byla Společnost Opel založena v roce 1862 Adamem Opelem ve městě Rüsselsheim. Server uvádí, že Adam Opel vyrábí v roce 1862 první šicí stroj, který byl začátkem společnosti Opel. Dle portálu opel.cz začala společnost Opel s výrobou prvních automobilů v roce 1899. Server uvádí, že automobilka Opel vystoupila na mezinárodní pole motoristického sportu během jednoho roku. Server uvádí, že v roce 1924 byla provedena modernizace automobilové výroby a také zavedena vysokoobjemová produkční metoda včetně montážní linky. V roce 1928 činí dle serveru podíl společnosti na trhu 37,5 %, což dělá automobilku Opel největším výrobcem v Německu. Server uvádí, že v roce 1929 přišlo sloučení s General Motors, která získala 80 % akcií ve společnosti Adam Opel AG a v roce 1931 odkupuje zbývajících 20 % akcií. Dle portálu je v roce 1940 vyroben miliontý vůz Opel, ale také v tomto roce přichází nařízení fašistické vlády o pozastavení výroby osobních automobilů a přesměrování na výrobu armádního vybavení. Server uvádí, že 110 let poté, co byl vyroben první automobil Opel, se společnost v roce 2009 dostává do ekonomické krize a existenčních problému, jež způsobily bankrot společnosti, který zachránila německá vláda.
24
Výzkum na sociální síti Facebook Jako prvnímu se praktická část bakalářské práce věnuje výzkumu na sociální síti Facebook, který byl proveden prostřednictvím analytických databází Socialbakers a Quintly. Graf 1 zobrazuje první porovnávaný ukazatel To se mi libí (Like), který vyjadřuje celkový počet fanoušků na Facebookových profilech vybraných automobilových společností. Sledování profilů je stanoveno od 15. 7. 2014 do 15. 10. 2014, jedná se tedy o čtvrtletní výzkum. Graf 1 Facebook - Počet fanoušků
To se mi líbí "Počet fanoušků" (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 120000
Počet fanoušků
100000 80000 60000 40000 20000 0 -20000
Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
15.7.2014
84488
90759
55544
48555
54333
31112
7812
13441
4794
36869
15.10.2014
95878
97504
57478
52334
54114
32866
12476
13758
8281
37023
Změna
11390
6745
1934
3779
-219
1454
4664
317
3487
154
Zdroj: Socialbakers (2014)
Z grafu 1 je patrné, že největší počet fanoušků za měřené období získala Škoda (11390). Na druhé pozici skončila Hyundai (6745), která na Škodou ztrácí v tomto období necelou polovinu, i když v celkovém počtu fanoušků všem konkurentům vévodí. Na třetí pozici skončil Renault (4664) který zvýšil za toto období celkový počet fanoušků ze 7812 na 12476, tedy nárůst 37.38 %. Na čtvrtém místě skončil Ford s nárůstem o 3779 fanoušků. Podobnou hodnotu jako u Fordu můžeme sledovat u Dacie (3779), která zvýšila svoji celkovou hodnotu za měřené období o 42,11%. Aktivity ostatních společností jsou nápadně nižší. U společnosti Peugeot došlo v měřeném období k úbytku fanoušků o zanedbatelnou hodnotu 219 z celkového počtu 54333. Graf 2 znázorňuje naměřené hodnoty ukazatele Mluví o tom (People talking about this) v rozmezí 15. 9. 2014 – 15. 10. 2014, které vyjadřují aktivity fanoušků probíhající na facebookových profilech společností. Dle quintly.com (2014) tato metrika ukazuje počet lidí, kteří sdílí příspěvky společností v posledních 7 dnech. Dle serveru jsou data k dispozici každý den, ale jednotlivá data zobrazují pohybující se součet posledních 7 dní. 25
Graf 2 Facebook - Mluví o tom
Mluví o tom (15. 9. 2014 - 15. 10. 2014) Počet mluví o tom
5000 4000 3000 2000 1000 0 -1000 -2000 Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
15.9.2014
4291
918
1114
1123
944
513
695
171
688
68
15.10.2014
3330
1279
823
2000
792
528
755
73
670
68
Změna
-961
361
-291
877
-152
15
60
-98
-18
0
Zdroj: Quintly (2014)
Z grafu 2 je patrné, že nejvyšší hodnoty sdílení fanoušků nabývá Škoda, ale v průběhu měření se hodnota zmenšila o 961, což je největší úpadek mezi porovnávanými společnostmi. Druhou nejvýraznější společností je Ford, který zvýšil počet Mluví o tom o 43.85 %. Na třetím místě se umístila Hyundai s nárůstem hodnoty o 361. Čtvrtou nejvyšší hodnotu vykazuje Volkswagen, i když v měřeném období zaznamenal pokles o 291. Těsně za Volkswagenem skočil Peugeot, Renault a Kia. Na posledních místech můžeme vidět Citroën a Dacii. Graf 3 znázorňuje počet fanoušků České republiky a jejích sousedů k datu 15. 7. 2014. V grafu tedy nalezneme počet fanoušků pocházejících z České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska a Polska. Tento ukazatel nám zobrazuje skutečný počet českých fanoušků na facebookových stránkách společností. Graf 3 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 7. 2014
Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států Počet fanoušků
100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Polsko
417
46
104
32
41
173
11
Rakousko
138
49
63
46
71
20
Německo
614
165
182
111
161
85
Renault Citroën
Dacia
Opel
20
2
24
11
14
1
48
17
38
3
113
Slovensko
2897
972
1176
663
3878
572
703
235
134
8374
Česká republika
74076
87288
51477
45997
46660
29015
6500
12171
4634
27044
Zdroj: Sociabakers (2014)
26
Z grafu 3 je patrné, že největší počet fanoušků se nachází na území České republiky vzhledem k tomu, že jsou firemní stránky na Facebooku zaměřené na české publikum a všechny aktivity publikovány v českém jazyce. Oproti celkovému počtu fanoušků na grafu 1 si můžeme všimnout, že všichni tito uživatelé nejsou z České republiky. Vzhledem k podobnosti jazyků a uplynulé historii skončilo na druhém místě Slovensko s výraznějším počtem fanoušků proti ostatním zemím. Podobně pak dopadlo Německo a Polsko. Nejméně uživatelů bylo pozorováno v Rakousku. Graf 4 Facebook - Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států k 15. 10. 2014
Počet fanoušků ČR a jejich sousedních států Počet fanoušků
100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Polsko
564
43
121
34
42
161
12
Rakousko
149
47
61
46
71
24
13
Renault Citroën
Dacia
Opel
19
3
26
15
1
47
Německo
723
177
197
112
165
91
16
36
7
115
Slovensko
3418
1004
1302
692
3864
567
720
249
138
8351
Česká republika
83104
93756
52672
49646
46357
30377
11047
12384
8037
27226
Zdroj: Socialbakers (2014)
Graf 4 znázorňuje počet fanoušků České republiky a jejích sousedů k datu 15. 10. 2014. Platí pro něj stejné specifikace jako pro graf 4. Tento graf zobrazuje data na konci sledovaného období. Z grafu 4 je zřetelné, že největší změna se udála v oblasti České republiky, kde nejvýraznější růst počtu fanoušků zaznamenala Škoda 9028. Druhá skončila Hyundai s 6460. Na třetí pozici pak skončil Renault. Podobné výsledky zaznamenal Ford a Dacie. Zbytek firem v České republice zaznamenal menší růst, až na Peugeot, který dokonce přisel o 303 fanoušků. V prostředí Slovenska získala nejvíce fanoušků Škoda (521) tedy nárůst o 15.24 %. Druhý skončil Volkswagen s růstem počtu o 126 slovenských fanoušků. Ostatní firmy nezaznamenaly velké rozdíly až na Peugeot a Opel, kteří byli dokonce ztrátoví. V Německu opět dominovala Škoda s nárůstem 109 fanoušků. Přírůstek fanoušků nad 10 uživatelů zaznamenal Volkswagen (15) a Hyundai (12). Ostatní konkurenti výrazně nebodovali. V Rakousku se odehrál opět největší nárůst u Škody, a to o 11 fanoušků. V Poledním sledovaním Polsku to nedopadlo jinak a opět zaznamenala největší nárůst Škoda s počtem 147. Jediný výraznější úspěch zaznamenal Volkswagen, který získal v Polsku 17 fanoušků. Graf 5 znázorňuje růst fanoušků podle dní v týdnu (Fan Growth by Day of the Week) ve sledovaném období od 15. 7. 2014 do 15. 10. 2014. Tato metrika se zabývá přírůstkem a úbytkem fanoušků podle jednotlivých dní v týdnu.
27
Graf 5 Facebook - Růst fanoušků podle dní v týdnu
Změny fanoušku podle dní v týdnu (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 2000
Změna počtu fanoušků
1500
1000
500
0
-500
PO
ÚT
ST
ČT
PÁ
SO
NE
Škoda
1267
1766
1844
1899
1372
1617
1625
Hyundai
1011
1169
987
890
787
836
1115
Volkswagen
286
302
363
295
219
243
226
Ford
406
835
554
465
466
506
547
Peugeot
-47
-39
-19
-17
-26
-36
-35
Kia
265
184
236
184
206
138
241
Renault
688
684
721
613
590
670
698
Citroën
27
65
55
46
48
44
32
Dacia
499
517
511
490
498
451
521
Opel
30
39
14
25
11
15
20
Zdroj: Socialbakers (2014)
Z Grafu 5 je zřetelné, že nejvíce fanoušků na Facebookových stránkách Škoda přibylo ve čtvrtek. Až na pondělí (1267) a pátek (1372) naměřené hodnoty výrazně neklesaly. U Hyundai byl nejvýraznější nárůst zaznamenán v úterý (1169) a neděli (1115). Volkswagen byl nejúspěšnější ve středu (363). U Fordu si můžeme všimnout výrazného nárůstu fanoušku v úterý, kdy zaznamenal hodnotu (835), která je v některých případech dvojnásobně vyšší oproti ostatním dnům v týdnu. Peugeot zaznamenal ve všech dnech v týdnu pokles počtu fanoušků, největší však v pondělí (-47). Kia nedosahovala za měřené období žádných velkých výkyvů, největší nárůst zaznamenala v pondělí (265). Renault dosahoval nejvyšších hodnot ve středu (721). Citroën zaznamenal největší nárůst v úterý (65). Dacia dosahovala ve všech dnech v týdnu přibližně stejný nárůst fanoušků, nejvyšší však v úterý (521). Poslední Opel svůj nejúspěšnější den stanovuje na úterý (39), stejně jako to bylo u Dacie, Hyundai a Fordu. Následující graf 6 se zabývá celkovým počtem jednotlivých typů příspěvků, které společnosti publikovaly na svých facebookových stránkách v měřeném období 15. 7. 2014 - 15. 10. 2014. V grafu 6 jsou zobrazeny tyto typy příspěvků: odkazy, alba, videa, fotky a statusy. Album se od fotografie liší tak, že obsahuje více fotografií, které působí jako samostatný příspěvek. 28
Graf 6 Facebook - Rozdělení firemních příspěvků podle typu
Rozdělení firemních příspěvků podle typu (15. 7 .2014 - 15. 10. 2014) Počet přízpěvků
140 120 100 80 60 40 20 0 Škoda
Hyundai
Volkswag en
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
Odkaz
4
25
9
0
0
20
9
3
9
0
Album
4
6
2
0
20
18
24
11
5
10
Videa
3
12
4
2
1
20
11
10
1
1
Fotky
40
70
113
103
42
51
72
15
43
57
Status
0
2
0
0
0
0
1
0
1
0
Zdroj: Socialbakers (2014)
Z Grafu 6 je patrné, že největší aktivitu v měřeném období zaznamenal Volkswagen s celkovým počtem 128 příspěvků. Druhou největší aktivitu zaznamenala společnost Renault, která na svůj profil přidala 117 příspěvků. Dalšími společnostmi, které přidaly na svůj profil více než 100 příspěvků, jsou Hyundai (115), Kia (109) a Ford (113). Ostatní společnosti byly výrazně méně aktivní. Například Škoda přidala pouze 51 příspěvků, což je pouze 39,84 % hodnoty nejpublikovanějšího Volkswagenu. Graf 7 zobrazuje celkovou interakci (Total Interactions) fanoušků na veškeré příspěvky (Líbí se mi (Like), Komentáře (commnets) a Sdílení (Share)) společností na facebookových profilech v průběhu zvoleného období 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014. Graf 7 Facebook - Celková reakce fanoušků
Celková reakce fanoušků (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 80000
počet reakcí
70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
Like
73711
11757
8052
15269
12668
4839
13173
1970
7336
1293
Share
5706
1001
727
1396
1137
289
1385
249
504
46
Comment
6014
1263
684
1070
695
467
1000
114
716
179
Zdroj: Socialbakers (2014)
29
U této metriky grafu 7 si můžeme všinout výrazného rozdílu mezi Škodou a ostatními společnostmi. Škoda tuto metriku doslova ovládla s celkovým počtem 85431 interakcí fanoušků. Na druhém pořadí skončil Ford s celkovou interakcí 17735 fanoušků. Podobného výsledku dosáhly společnosti Renault (15558), Peugeot (14500) a Hyundai (14021). Vhledem k výraznému počtu přidaných příspěvků nedopadl Renault ani Hyundai tak dobře jako Škoda, která na rozdíl od těchto firem vynaložila mnohem menší aktivitu. Další v pořadí jsou Volkswagen (9463) a Dacia (8556). Ostatní společnosti nezaznamenaly vyšší hodnoty než 5599 interakcí, které získala Kia. Graf 8 znázorňuje míru zaujetí v procentuálním pojetí (Facebook Avarge Post Emgagement Rate) jako jeden z nejsledovanějších ukazatelů na sociálních sítích. Průměrná hodnota zaujetí vychází ze sledovaného období 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014 a je stanovena na jednotlivé dny v týdnu. Dle Socialbakers (2014) je to průměr míry zaujetí všech statusů za zvolené období, který se vypočítá jako součet všech To se mi libí (Like), Komentářů (Commnets) a Sdílení (Share) za určitý den. Následně se tato hodnota vydělí celkovým počtem zveřejněných příspěvků společnosti v ten samý den. Tato hodnota se následně vydělí celkovým počtem fanoušků tohoto dne a celá hodnota se vynásobí číslem 100 jako 100% fanoušků. Obrázek 2 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Facebook Avarge Post Emgagement Rate)
Zdroj: Socialbakers (2014)
Obrázek 3 znázorňuje postup výpočtu míry zaujetí na Facebooku. Tento výpočet nám udává míru zaujetí konkrétního dne 15. 10. 2014. Číslo 1503 je součet To se mi libí (Like), Komentářů (Commnets) a Sdílení (Share) v tento den. Následně je hodnota vydělena počtem zveřejněných příspěvků, tedy 1. Tato hodnota se následně vydělí celkovým počtem fanoušků ke dni 15. 10. 2014 a násobí hodnotou 100. Výsledek míry zaujetí 15. 10. 2014 je tedy 1,5676 %. Obrázek 3 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014
Zdroj: Socialbakers (2014)
Portál michaelleander.me (2011) uvádí, že hodnota Míry zaujetí, která se pohybuje nad 1 %, je dobrá, hodnota od 0,99 % do 0,5 % je popisována jako průměrná hodnota pod hranicí 0.5 % hovoří o nesprávně zvolené komunikaci s fanoušky a je třeba publikovat poutavější a přesvědčující obsah. Zdroj uvádí průměry, které byly vypočteny na základě analytických výzkumů od více než 500.000 aktivních stránek na Facebooku a zobrazují průměrné hodnoty Míry zaujetí vzhledem k počtu fanoušků stránek, kterých by měly průměrné dosahovat. 30
Tabulka 3 Počet fanoušků/Průměrná míra zaujetí
Number of fans (počet fanoušků) 0 – 10 000 10 000 – 20 000 20 000 – 50 000 50 000 – 100 000 100 000 – 200 000 200 000 – 500 000 500 000 – 1 000 000 1 000 000 a více
Avarge Egagemnt rate (Průměrná míra zaujetí) 0,96 % 0, 29 % 0, 21 % 0, 19 % 0, 16 % 0, 13 % 0, 11 % 0, 09 %
Zdroj: michaelleander.me (2011) Graf 8 Facebook - Míra zaujetí jednotlivých dní v týdnu (Avarge Post Engagemnet Rate by day of tbe week)
Míra zaujetí (15.7. 2014 - 15.10. 2014) 4 3,5
Index interakce
3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Škoda
Hyundai
Volkswag en
Ford
Peugeot
Kia
Renault
PO
1,5612
0,1078
0,0897
0,2065
0,3304
0,1697
ÚT
2,7257
0,1095
0,1305
0,521
0,4065
0,1368
ST
1,538
0,2412
0,1747
0,3857
0,4029
ČT
3,3705
0,0764
0,1919
0,1902
0,487
PÁ
1,2132
0,1504
0,1749
0,2567
SO
1,3807
0,0839
0,2409
NE
1,2993
0,1206
0,0353
Citroën
Dacia
Opel
0,8739
0,275
1,6418
0,0485
1,4173
0,5632
2,1301
0,0676
0,1674
2,2802
0,5315
3,3743
0,0661
0,09
1,3716
0,5344
1,6341
0,0671
0,5422
0,3398
0,7065
0,4596
1,7299
0,0509
0,3475
0,5023
0,0665
0,7611
0,1499
0
0,0567
0,5378
0,324
0,3203
1,1725
0,2264
2,0139
0,0656
Zdroj: Socialbakers.cz
Z předchozího grafu 8 je patrné, že nejefektivnější komunikaci vykazuje Škoda a Dacia, které vykazují hodnoty vysoce nad zmiňovanou hodnotou 0,99 %. Další efektivní společností je Renault, který dosahuje v převaze hodnoty nad 1 %. S podobnými výsledky skončil Peugeot, Citroën a Ford. Hyundai a Volkswagen vykazovaly mnohem nižší hodnoty, ale podle tabulky 3 udržují průměrnou míru zaujetí. Nejhůře dopadla Kia a Opel, kteří by měli své aktivity na sociální sítí Facebook upravit. 31
Graf 9 zobrazuje počet fanoušků na 1% tržního podílu. Tento ukazatel nám znázorňuje efektivitu sociální sítě Facebook vzhledem k tržnímu podílu sledovaných společností k datu 15. 10. 2014. Graf 9 Facebook - Počet fanoušků na 1% tržního podílu
Fanoušci na 1% tržního podílu 16000,00
Počet Fanoušků
14000,00 12000,00 10000,00 8000,00 6000,00 4000,00 2000,00 0,00 Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
1% 3161,16 9888,84 6337,15 9117,42 12298,63 8558,85 3399,45 3790,08 2414,28 13712,22
Zdroj: Socialbakers.cz, portal.sda-cia.cz
Z grafu 9 je patrné, že Škoda s největším podílem na trhu 30,33 % má na 1 % tržního podílu takřka nejméně fanoušků. Zde vidíme jasný příklad toho, že počet fanoušků na sociální síti Facebook nemá přímý vliv na procentuální zastoupení na trhu. Největšího počtu fanoušků na 1% tržního podílu dosahuje Opel s nejmenším podílem na trhu 2.7 %. U společnosti Opel si můžeme všimnout, že vysoký počet fanoušků na Facebooku nijak nesouvisí s velikostí tržního podílu, stejně jako u Škody. Peugeot s podílem na trhu 4.4 % dosahuje podobných hodnot jako Opel. Hyundai, Ford, Kia a Volkswagen dosahovali průměrných hodnot. Podobných počtů fanoušků jako Škoda dosahoval Citroën a Renault, avšak s mnohonásobně nižším tržním podílem. Nejnižší počet fanoušků zaznamenala Dacia, která s podílem na trhu 3.43% měla také nejmenší počet celkových fanoušků.
Výzkum na sociální síti YouTube Jako druhému se praktická část bakalářské práce věnuje výzkumu na sociální síti Youtube, který byl proveden prostřednictvím analytické databáze Socialbakers. Prvním porovnávaným ukazatelem je Počet odběratelů (Total Subscribers), který v grafu 10 vyjadřuje celkový počet odběratelů kanálu YouTube vybraných automobilových společností. Sledování profilů je stanoveno od 15. 7. 2014 do 15. 10. 2014, jedná se tedy o čtvrtletní výzkum stejně jako u Facebooku.
32
Graf 10 YouTube - Celkový počet odběratelů
Celkový počet obběratelů (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 4 000
Počet odběratelů
3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
15.7.2014
2 963
156
67
15.10.2014
3 506
210
81
549
54
14
Změna
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
262
98
121
24
135
0
12
273
114
137
57
158
3
16
11
16
16
33
23
3
4
Zdroj: Socialbakers (2014)
Z Grafu 10 je patrné, že nejvíce odběratelů za měřené období získala Škoda (549) s nárůstem 15,49 %. Škoda v tomto ukazateli jasně dominuje a ani jedna z ostatních společností se jí nevyrovnala. Druhou největší změnu zaznamenal Hyundai (54), který navýšil svoje odběratele o 25,71 %. O něco menší příbytek odběratelů získal Renault (33) a Citroën (23). Ostatní společnosti nezaznamenaly velký růst odběratelů, až na Dacii, která ještě neměla k datu 15. 7. 2014 zřízen kanál na YouTube. Jedna z nejdůležitějších metrik je znázorněna v grafu 11, který se zabývá celkovým počtem zhlédnutí videí, které společnosti na Youtube kanál nahrály. Změna je opět zaznamenána v rozmezí 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014. Graf 11 YouTube - Celkový počet zhlédnutí
Celková počet zhlednutí (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 -500000 Škoda 15.7.2014
3286401 326259
15.10.2014 4189137 změna
Hyundai
87830
911574 -237850
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
33513
821693 1285261 491975
309664
249591
0
3477
42546
1085099 1293323 872558
566111
361725
269437
4106
9053
269809
256451
112232
269437
633
Zdroj: Socialbakers (2014)
33
8086
392443
Z grafu 11 je zřetelné, že největší sledovanost zaznamenala Škoda s počtem 911 574 zhlédnutí. Na druhém místě se umístila Kia, která zaznamenala velký přírůstek počtu zhlédnutí (392 443). S Podobným počtem zhlédnutí za sledované období skončil Ford (269 809), Dacia (269 437) Renault (256 451). Dacia zaznamenala obrovský nárůst sledovanosti, vzhledem k tomu, že na začátku sledovaného období ještě neměla svůj YouTube kanál spuštěn. Nejhůře dopadl Hyundai, kterému se počet zhlédnutí dokonce snížil o 237 850. Citroën za sledované období zvětšil svou sledovanost o 31 %. Ostatní společností nezaznamenaly výraznější růst počtu zhlédnutí. Graf 12 zobrazuje ukazatel To se mi líbí (Like), který znázorňuje, kolika uživatelům se nahrané video společnosti líbilo. Tento ukazatel je jako ostatní měřen od 15. 7. 2014 - 15. 10. 2014. Graf 12 YouTube - Počet To se mi líbí
Počet To se mi líbí "Like" (15. 7 2014 - 15. 10. 2014) 4000 3500
Počet Like
3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500 Škoda
Hyunda Volksw i agen
Ford
Peugeo t
Kia
Renault Citroën
Dacia
Opel
15. 7. 2014 Like
2613
252
63
2210
154
288
22
211
0
10
15. 10. 2014 Like
3380
102
91
2302
169
319
48
238
2
14
Změna Like
767
-150
29
92
15
31
26
27
2
4
Zdroj: Socialbakers (2014)
Z grafu 12 si můžeme všimnout, že nejvíce To se mi líbí získala Škoda (767) a její nárůst činil 22,69 %. Druhý největší počet obdržel Ford (92), což vzhledem k celkovému počtu nebyl výrazný nárůst. Dalšího většího úspěchu docílil pouze Renault (26), který zvýšil počet To se mi líbí o 54,16 %. Hyundai se opět pohyboval v záporných hodnotách (-150). Ostatní společností výrazně nepronikly. V grafu 13 je zobrazen další ukazatel To se mi nelíbí (Dislike), který znázorňuje, kolika uživatelům se nahrané video společnosti naopak nelíbilo. Tento ukazatel je jako ostatní měřen od 15. 7. 2014 - 15. 10. 2014.
34
Graf 13 YouTube - Počet To se mi nelíbí
Počet To se mi nelíbí "Dislike" (15. 7. 2014 - 15.10. 2014) 300 250
Počet Dislike
200 150 100 50 0 -50 -100 Škoda 15.7.2014 Dislike
258
15.10.2014 Dislike
Změna Dislike
Hyunda Volksw i agen
Ford
Peugeo t
Kia
Renault Citroën
Dacia
Opel
118
16
71
7
53
9
19
0
0
277
60
16
79
7
60
10
25
0
0
19
-58
0
8
0
7
1
6
0
0
Zdroj: Socialbakers (2014)
Stejně jako u počtu To se mi líbí získala Škoda v grafu 13 největší počet To se mi Nelíbí (19). Nejlepšího výsledku dosáhla Hyundai (-58), která dokázala eliminovat nárůst To se mi nelíbí a polepšila si. Podobných hodnot dosáhl Ford (8), Kia (7) a Citroën (6). Až na Renault (1) si ostatní společnosti žádné To se mi nelíbí nepřipsaly. Graf 14 se věnuje celkové interakci fanoušků na YouTube (Total interactions). V této metrice jsou sledovány ukazatele To se mi líbí (Like), To se mi nelíbí (Dislike) a Komentář (Commnet). Ukazatele To se mi libí a To se mi nelíbí, jsou vysvětleny u grafů 12 a 13. Komentář je ukazatel, který znázorňuje aktivitu fanoušků, kteří přidali pod videa společností jakýkoliv text (komentář). Graf 14 YouTube - Celková interakce fanoušků
Počet interakce
Celková interakce fanoušků (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 100% 80% 60% 40% 20% 0% -20% -40% -60% -80% -100% Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Commnet
14
-35
Dislike
19
-58
Like
755
-150
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
2
6
-4
9
12
9
0
0
0
12
0
7
1
6
0
0
28
117
15
31
26
27
0
4
Zdroj: Socialbakers (2014)
35
V grafu 14 jsou zobrazeny všechny interakce, které fanoušci provedli na kanálech sledovaných společností v měřeném období 14. 7. 2010 – 14. 10. 2014. Ukazatele To se mi líbí a To se mi nelíbí byly již porovnány v grafech 12 a 13. Ohledně komentářů na tom byla opět nejlépe Škoda, která získala od fanoušků 14 komentářů. Na druhé pozici skončil Renault (12). Stejný počet získala Kia a Citroën, a to 9 komentářů. Ford si připsal 6 komentářů a Volkswagen 2. Dacia a Opel nezaznamenali v měřeném období žádnou aktivitu. Hyundai (-35) a Peugeot (-4) naopak o komentáře uživatelů přišli. Graf 15 se zabývá celkovým počtem nahraných videí jednotlivých společností na YouTube za měřené období. Tento ukazatel zobrazuje aktivitu společností. Graf 15 YouTube - Celkový počet nahraných videí
Celkový počet nahraných videí (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 250
Počet videí
200 150 100 50 0 Škoda
Hyundai
Volkswa gen
Ford
Peugeot
Kia
Renault
Citroën
Dacia
Opel
15.7.2014
188
99
48
50
54
56
17
122
0
57
15.10.2014
231
102
52
53
58
67
23
130
3
63
Změna
43
3
4
3
4
11
6
8
3
6
Zdroj: Socialbakers (2014)
Z grafu 15 je patrné, že nejvíce videí přidala Škoda (43). Na druhém místě skončila Kia, která přidala ve sledovaném období 11 videí. Citroën dosahuje hned po škodě nevětšího počtu celkových videí, ale v měřením období přidal pouze 8. Stejný počet videí přidal Renault (6) a Opel (6). Volkswagen a Peugeot přidali oba po 2 videích. Zbytek sledovaných společností přidalo 3 videa. Graf 16 znázorňuje míru zaujetí v procentuálním pojetí (Channel Emgagement Rate) jako jeden z nejsledovanějších ukazatelů na sociálních sítích stejně jako u Grafu 10. Průměrná hodnota zaujetí vychází ze sledovaného období 15. 7. 2014 – 15. 10. 2014. Dle Socialbakers (2014) se tento ukazatel vypočítá jako součet To se mi líbí (Like), To se mi nelíbí (Dislike) a Komentáře (Commnet) za určitý den. Následně se tento součet vydělí počtem odběratelů (Subscribers) k danému dni a vynásobením číslem 100 jako 100%.
36
Obrázek 4 vzorec výpočtu Míry zaujetí (Channel Engagement Rate)
Zdroj: Socialbakers (2014)
Obrázek 5 znázorňuje postup výpočtu míry zaujetí na YouTube. Tento výpočet nám udává míru zaujetí konkrétního dne 15. 10. 2014. Hodnota 2 je součet To se mi líbí (Like), To se mi nelíbí (Dislike) a Komentáře (Commnet) v tento den. Následně se hodnota vydělí celkovým počtem Odběratelů (Subscribers) ke dni 15. 10. 2014 a násobí se hodnotou 100. Výsledek míry zaujetí 15. 10. 2014 je tedy 0,0570 %. Obrázek 5 postup výpočtu míry zaujetí Škody 15. 10. 2014
Zdroj: Socialbakers (2014) Graf 16 YouTube - Míra zaujetí (Channel Engagemnet Rate)
Míra zaujetí (15. 7. 2014 - 15. 10. 2014) 1,5
index interakce
1 0,5 0 -0,5
-1 -1,5 Škoda Hyundai
Volkswa gen
Průměrná interakce 0,2952 -1,2988 0,4341
Ford
Peugeot
Kia
0,5397
0,1118
0,4008
Renault Citroën 0,9403
0,3048
Dacia
Opel
0
0,2978
Zdroj: Socialbakers (2014)
Tento ukazatel, zobrazený na grafu 16, ovládl Renault, který v měřeném období získal Míru zaujetí ve výši 0,9403 %. Druhou pozici získal Ford s 0.5295. Kia zaznamenala 0,4008 %. Podobného průměrného výsledku za měřené období dosáhli Citroën (0,3048 %), Opel (0.2978 %) a Škoda (0,2952 %). Hyundai se v tomto ukazateli propadl na -1,2988 %. Dacia se vzhledem ke zřízení kanálu YouTube v průběhu výzkumu nemohla zúčastnit výpočtu tohoto ukazatele.
37
Shrnutí výzkumu Na Facebooku dominovala Škoda, která zaznamenala největší nárůst fanoušků. Škoda také přidala výrazně méně příspěvků než její konkurence, ale to jí nebránilo k získání větší reakce fanoušků. Škoda excelovala také v ukazateli míry zaujetí. Hyundai vynikala pouze v množství celkového počtu fanoušků. Hyundai také přidala spoustu příspěvků na svůj profil, ale reakce fanoušků na příspěvky nebyla nijak vysoká. Výsledky Volkswagenu byly takřka průměrné. Volkswagen dominoval pouze v počtu přidaných příspěvků na svůj profil, ale míra zaujetí byla jedna z nejnižších. Ford dosáhl kladných výsledků v ukazateli Mluví o tom, ve kterém byl hned za Škodou. Ford také na svůj profil přidal spoustu příspěvků, ale zpětná vazba fanoušků byla spíše podprůměrná. Peugeot jako jediný zaznamenal propad fanoušků, ale to mu nebránilo, aby svým publikovaným obsahem zaujmul více uživatelů Facebooku než polovina zbylých společností. Kia byla ve všech ukazatelích podprůměrná, ani vysoký počet příspěvků nenalákal, ani nezaujal velký počet uživatelů. Renault si ve výzkumu vedl úspěšně. Získal vysoký počet nových fanoušků, a to nárůst o 37, 38 %. Vzhledem k tomu, že přidal vysoký počet zajímavých příspěvků, dosáhl vysoké interakce. Vzhledem k vysoké reakci fanoušků skončil na třetím místě v ukazateli Míry zaujetí. Citroën nezaznamenal výrazný růst fanoušků, dokonce ze všech společností přidal nejméně obsahu na svoje stránky a tím pádem nezískal ani vysoký počet reakcí fanoušků. Pouze v ukazateli míry zaujetí skončil průměrně díky nízkému počtu fanoušků. Dacia zaznamenala za sledované období největší růst fanoušků (42,11 %) vzhledem k počtu uživatelů na začátku měření. Dacia dále zaznamenala nižší počet příspěvků a reakcí fanoušků, to jí ale nezabránilo díky nízkému počtu sledujících získat nejvyšší výsledek v ukazateli míry zaujetí. Poslední sledovanou společností je Opel, který dopadl nejhůře vzhledem k nejnižšímu nárůstu fanoušků a nejnižší hodnoty Mluví o tom. Také nezaznamenal vysoké reakce fanoušků a v ukazateli míry zaujetí skončil na posledním místě. V Posledním ukazateli jsme zjistili, že počet fanoušků na sociální síti Facebook nemá přímý vliv na procentuální zastoupení sledovaných společností na trhu. Na YouTube opět dominovala ve všech ukazatelích Škoda, až na ukazatel Míry zaujetí, který vzhledem k velkému počtu sledujících byl nižší. Škoda nahrála obrovský počet videí a získala největší počet To se mi líbí. Hyundai navýšila svoje odběratele o 25,71 %, ale zhlédnutí jí výrazně kleslo. Hyundai se také jako jediný dostal do záporných čísel v počtu To se mi libí a Míry zaujetí. Volkswagen nenaznamenal výrazné změny v počtu odběratelů ani počtu zhlédnutí. V ostatních ukazatelích byl Volkswagen průměrný. Ford získal za sledované období vysoký počet odběratelů a To se mi libí. V interakci skončil Ford na druhém místě, stejně tak byl úspěšný v míře zaujetí. Peugeot byl úspěšný pouze v počtu zhlédnutí, v ostatních ukazatelích dopadl jako jeden z nejhorších. Kia vykazovala ve všech ukazatelích průměrné hodnoty. Renault zaznamenal obrovský nárůst zhlédnutí. Renault také skončil na prvním místě v ukazateli Míry zaujetí. Citroën vzhledem k velkému počtu nahraných videí skončil v ukazateli Míry zaujetí spíše podprůměrně. Navzdory tomu, že Dacia na začátku měření neměla zřízen kanál na YouTube, dokázala získat velký počet zhlédnutí. Dacia bohužel, díky pozdnímu nástupu do výzkumu, nemohla být v několika ukazatelích vyčíslena. Opel získal hned po Hyundai nejmenší počet zhlédnutí a velice nízký počet odběratelů. V ostatních ukazatelích byl Opel průměrný.
38
5 Závěr Cílem bakalářské práce bylo srovnání aktivit 10 vybraných automobilových společností českého trhu na sociálních sítích Facebook a Youtube. K získání potřebných dat byly použity analytické databáze Socialbakers a Quintly. Do srovnání byly zařazeny společnosti Škoda, Hyundai, Volkswagen, Ford, Peugeot, Kia, Renault, Citroën, Dacia a Opel. V teoretické části byla uskutečněna rešerše odborné literatury, která napomohla ke zjištění informací týkajících se využití srovnávaných sociálních sítí, marketingových aktivit na internetu a sociálních sítích, marketingového výzkumu, výhod a nevýhod zapojení firem do prostředí internetového marketingu. Výhodou marketingu na internetu jeho neustálý růst a efektivní využití širokého okruhu potencionálních zákazníků v krátkém čase za nízké náklady. Sociální sítě také dokáží vybudovat dlouhodobý vztah se zákazníkem, získat důležité informace o preferencích zákazníka, dokonale zacílit, snížit náklady a vybudovat image značky. Reklama na internetu je proti klasickým médií mnohem levnější, snadno měřitelná a dokáže zvýšit rychlost odezvy zákazníka. Nevýhodou naopak může být negativní efekt virálního marketingu formou příspěvků uživatelů, které se mohou snadno a nekontrolovatelně šířit bez jakékoli kontroly. Nevýhodou reklamy na internetu je také nemožnost reálného fyzického kontaktu se zbožím či vyzkoušení produktů před samotným zakoupením. Praktická část práce obsahuje výzkum a následnou komparaci vybraných automobilových společností podle podílu na českém trhu. V praktické části práce se nachází stručný popis firem a použitých metrik, prostřednictvím kterých byla komparace provedena. Nejlepších výsledků dosáhla Škoda, která ve většině ukazatelů převyšovala své konkurenty, a to na obou sociálních sítích. Její výhodou je především původ společnosti a široká oblíbenost na českém trhu. Důležitým faktorem na sociálních sítích je poutavý obsah, který dokáže vyvolat u uživatelů pozitivní aktivitu. Velký počet příspěvků, jak jsme si mohli ve výzkumu všimnout, vždy nepřináší kladný výsledek. Důkazem je Škoda, která nepřidala ani polovinu příspěvků jako ostatní společnosti, a přesto dominovala v ukazatelích Interakce fanoušků a Míra zaujetí, kde získala mnohonásobně vyšší hodnoty. Obsah, který dokáže vyvolat pozitivní reakci uživatele a dokáže se samovolně virálně šířit může zvýšit zajímavost společnosti a zároveň snížit náklady na reklamu, která může i nemusí fungovat. Společnosti by měly dále sledovat a analyzovat reakce fanoušků na určité obsahy, které na sociální sítě přidávají. Jen pomocí sledování reakce dokáží odhadnout, o jaký obsah májí uživatelé zájem a tímto způsobem navýšit jejich odběry. Důležitou součástí obsahu je odkaz na webové stránky, který propojí sociální sít s webovou stránkou a poskytne uživateli širší informace o nabídce společnosti. Nedílnou součástí úspěchu jsou reakce na otázky uživatelů, které napovídají o aktivitě firmy a zájmu o zákazníka. Pokud společnosti nevytvoří zpětnou vazbu s uživateli, může se stát, že ztratí veškerý zájem o společnost, a tím může vyvolat negativní reakce. Společnosti této velikosti by proto měly mít zřízen tým administrátorů sociálních sítí, kteří se neustále starají o dění na profilech a sledují aktivity uživatelů. Pokud společnost tyto pracovní pozice nedokáže sama kvalitně zajistit, má možnost využít outsourcingové firmy, které se touto činností zabývají. Další možností je podpora příspěvků prostřednictvím reklamy na Facebooku a YouTube, která dokáže přesně zacílit požadované uživatele podle typu příspěvku a určení věkové čí zájmové skupiny. 39
Literatura BEDNÁŘ, V. Internetová publicistika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 210 s. Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-3452-1. BEDNÁŘ, V. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 197 s. ISBN 978-80-251-3320-0. JANOUCH, V. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 304 s. ISBN 978-80-251-2795-7. JANOUCH, V. Internetový marketing: průvodce využitím on-line videa v byznysu. 2. vyd. V Brně: Computer Press, 2014, 376 s. ISBN 978-80-251-4311-7. KOTLER, P. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. KOZEL, R., Lenka MYNÁŘOVÁ, L., SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. Expert (Grada). ISBN 97880-247-3527-6. MILLER, M. Internetový marketing s YouTube: průvodce využitím on-line videa v byznysu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 296 s. ISBN 978-80-251-3672-0. PŘIKRYLOVÁ, J., JAHODOVÁ, H. Moderní marketingová komunikace. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 303 s., [16] s. obr. příl. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3622-8. SEVERA, M., KRŠKA, L. Černá ovce facebooku: --jak (ne)vydělávat na sociálních sítích. Economicus. ISBN 978-80-905214-3-8. SHIH, C. Vydělávejte na Facebooku: jak využít sociální sítě k oslovení nových zákazníků, vytvoření lepších produktů a zvýšení prodejů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, viii, 246 s. ISBN 978-80-251-2833-6. ŠTĚDROŇ, B., BUDIŠ, P., ŠTĚDROŇ, B. Marketing a nová ekonomika. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, xiv, 198 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400-146-8. TREADAWAY, Ch., SMITH, M. Marketing na Facebooku: výukový kurz. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 296 s. ISBN 978-80-251-3337-8.
Internetové zdroje FACEBOOK.COM: KIA MOTORS Czech. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/kiaczech?ref=ts&fref=ts. CS.SKODA-AUTO.CZ: Historie společnosti. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://cs.skoda-auto.com/company/history/company-history. DACIA.CZ: Chronologie. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. z: http://www.dacia.cz/objevte-znacku-dacia/znacka-dacia/chronologie. FACEBOOK.COM: Citroën. [online]. 2014 [cit. https://www.facebook.com/citroen.ceska.republika.
2015-04-24].
Dostupné
Dostupné
z:
FACEBOOK.COM: Dacia Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/Dacia.CZE?ref=ts&fref=ts. FACEBOOK.COM: Ford Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/FordCeskaRepublika?ref=ts&fref=ts. FACEBOOK.COM: Hyundai CZ. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/hyundaicz?ref=ts&fref=ts. FACEBOOK.COM: Informace o stránce. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.facebook.com/facebook/info?tab=page_info. FACEBOOK.COM: Inzerujte na Facebooku. [online]. 2015 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.facebook.com/advertising/. FACEBOOK.COM: Opel. [online]. https://www.facebook.com/OpelCZ.
2014
[cit.
2015-04-24].
Dostupné
z:
FACEBOOK.COM: Peugeot. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/peugeot.cz. FACEBOOK.COM: Renault Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/renault.cz?ref=ts&fref=ts. FACEBOOK.COM: ŠKODA Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/skoda.cz?ref=ts&fref=ts. FACEBOOK.COM: Volkswagen Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.facebook.com/VolkswagenCR?ref=ts&fref=ts. FACEBOOK.COM: Významné události. [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.facebook.com/VolkswagenCR/info?tab=milestone.
CITROEN.CO.UK: History. [online]. 2014 [cit. 2015-04-25]. z: http://www.citroen.co.uk/about-citroen/our-brand/history.
Dostupné
AUTOCZ.CZ: O společnosti. [online]. z: http://www.autocz.cz/o-spolecnosti/.
Dostupné
2010
[cit.
2015-04-25].
FORD.CZ: Corporate information. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.ford.cz/AboutFord/Corporateinformation. HYUNDAI.CZ: Historie. [online]. 2014 [cit. z: http://www.hyundai.cz/o-nas/vize-a-historie/historie.
2015-04-22].
Dostupné
IBM.COM. Úvod do sociálních sítí. [online]. 2011 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.ibm.com/developerworks/community/wikis/home?lang=en#!/wiki/W2ee55 3718f13_4825_b4e6_343b81350b95/page/%C3%9Avod+do+soci%C3%A1ln%C3%A Dch+s%C3%ADt%C3%AD. KIA.COM: Historie. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. z: http://www.kia.com/cz/content/o-kia/spolecnost/historie.
Dostupné
MICHAELLEANDER.ME: What is a good Engagement Rate on a Facebook Page? Here is a benchmark for you. [online]. 2011 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.michaelleander.me/blog/facebook-engagement-rate-benchmark. NEWSROOM.FB.COM: Stats. [online]. z: http://newsroom.fb.com/company-info.
2014
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
OPEL.COM: HISTORY & HERITAGE. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.opel.com/company/history.html. PEUGEOT.CZ: Historie. [online]. z: http://www.peugeot.cz/historie.
2014
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
PORTAL.SDA-CIA.CZ: Registrace nových OA v ČR za rok 1-12/2013. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://portal.sdacia.cz/stat.php?n#rok=2013&mesic=12&kat=OA&vyb=ktg&upr=&obd=r&jine=false& lang=CZ&str=nova. QUINTLY.COM. [online]. https://www.quintly.com/.
2014
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
z:
RENAULT.CZ: Historie a kultura. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.renault.cz/renault-svet/historie-a-kultura/historie-renault. SOCIALBAKERS.COM: analytics pro guide. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://cdn.socialbakers.com/www/archive/storage/www/analyticsproguide.pdf. SOCIALBAKERS.COM: statistics. [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.socialbakers.com/statistics.
YOUTUBE.COM: CITROËN Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/citroencesko. YOUTUBE.COM: Dacia Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/daciacz. YOUTUBE.COM: Ford Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/FordCeskaRepublika. YOUTUBE.COM: Get started. [online]. 2015a [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.youtube.com/yt/advertise/get-started.html. YOUTUBE.COM: HyundaiMotorCzech. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/HyundaiMotorCzech. YOUTUBE.COM: Kia Motors Czech. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/KIAMOTORSCZECH. YOUTUBE.COM: Opel Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/opelcz. YOUTUBE.COM: Peugeot Česko. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/peugeotcz. YOUTUBE.COM: Renault Česká republika. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/renaultCZE. 2015-04-22].
Dostupné
z:
YOUTUBE.COM: ŠKODA. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. https://www.youtube.com/user/skoda?sub_confirmation=1.
Dostupné
z:
YOUTUBE.COM: Statistiky. [online]. 2014 [cit. https://www.youtube.com/yt/press/cs/statistics.html.
YOUTUBE.COM: Volkswagen ČR. [online]. 2014 [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/user/DasAutoCZ. YOUTUBE.COM: Why it works. [online]. 2015b [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: https://www.youtube.com/yt/advertise/why-it-works.html.
Přílohy Příloha 1 Náhled databáze Socialbakers
Zdroj: Socialbakers (2014)
Příloha 2 Náhled ukazatele v databázi Socialbakers
Zdroj: Socialbakers (2014)
Příloha 3 Náhled databáze Quintly
Zdroj: Quintly (2014)
Příloha 4 Nejúspěšnější příspěvky společností na Facebooku
Zdroj: Socialbakers (2014)
Příloha 5 Nejúspěšnější videa společností na YouTube
Zdroj: Socialbakers (2014)
