9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Sociální pojištění OSVČ / Social insurance of self-employment

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen / 2014

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Edita Dvořáková / PPE 07

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing. Zdenka Volkánová

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Prohlašuji tímto, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/-a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo:

29. 4. 2014, Praha ____________________________ podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.



SOUHRN

1. Cíl práce: Hlavním cílem této bakalářské práce je teoreticky popsat povinnosti spojené s oblastí sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a dalších účastníků na sociálním pojištění. Dílčím cílem je porovnání na základě názorných příkladů s ostatními účastníky sociálního pojištění, jako jsou zaměstnanci, státní pojištěnci a osoby bez zdanitelných příjmů. Závěrem budou tyto jednotlivé výsledky zhodnoceny a popsány výhody jednotlivých skupin poplatníků sociálního pojištění. 2. Výzkumné metody: Teoretická část využívá metody sběru dat, především je zde čerpáno z primárních zdrojů, mezi něž patří zákony. Primární zdroje jsou vhodně doplněny sekundárními zdroji. Praktická část práce je založena na modelových výpočtech, které slouží pro komparaci jednotlivých účastníků sociálního pojištění. 3. Výsledky výzkumu/práce: Z výpočtů v praktické části vyplynulo, že je výhodnější být osobou zaměstnanou, avšak je nutné zmínit, že se vycházelo z nižších příjmů obou skupin. Pokud je osoba samostatně výdělečně činná schopna dosahovat průměrných či vyšších příjmů, je to jednoznačná volba, stát se podnikatelem. 4. Závěry a doporučení: Ze závěru bakalářské práce vyplývá, že nelze jednoznačně určit, jaký výběr možnosti je výhodnější, zda být zaměstnán nebo se stát osobou samostatně výdělečně činnou. Zaměstnanec se musí spokojit se mzdou, kterou má předem danou, za niž vykonává přidělenou práci. Výhodou může být stálý příjem peněz a z toho nárok na placenou dovolenou, příspěvky na stravování, nemocenskou, placené dny svátků a při ukončení zaměstnání ze strany zaměstnavatele má nárok na odstupné. Oproti OSVČ má jednoznačně daleko menší odpovědnost. OSVČ si za své jednání zodpovídá sama a pokud se rozhodne vykonávat samostatně výdělečnou činnost, musí si uvědomit rizika s tím související. KLÍČOVÁ SLOVA

Sociální pojištění, OSVČ



SUMMARY 1. Main objective: The main objective of this thesis is to provide a theoretical description of the social insurance obligations of self-employed persons and other contributors to social insurance. An intermediate objective is to draw a comparison, supported with illustrative examples, with other social insurance contributors, such as employed persons, state insured persons, and persons without taxable income. In the end the results will be evaluated and the advantages of each of the groups of social insurance contributors will be described. 2. Research methods: The theoretical section uses methods of data collection and is chiefly based on primary sources, such as laws. Secondary sources are appropriately added to the primary source. The empirical section is based on model calculations used for comparison between individual contributors to social insurance. 3. Result of research: The calculations in the empirical part show that it is more advantageous to be an employed person, but it is necessary to mention that the calculations were based on a lower level of income for both groups. If a self-employed person is able to reach average or higher income, it is no doubt better to become self-employed. 4. Conclusions and recommendation: The conclusion of the thesis shows that it is not possible to determine whether it is more advantageous to be employed or self-employed. An employed person must make do with the salary they are paid for the work they are assigned. There is an advantage of stable income and a right to paid vacation, meal benefits, sick pay, paid holidays and severance pay when they are dismissed by the employer. On the other hand, a self-employed person has no doubt much less responsibility. They only need to answer to themselves and if they decide to become self-employed, they need to be aware of the risks that are connected with it. KEYWORDS Social insurance, self-employed

JEL CLASSIFICATION H55 - Social security and Public Pensions H61 - Budget; Budget systems


Vysoká škola ekonomie a managementu Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení:

Dvořáková Edita

Studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Podniková ekonomika

Studijní skupina:

PPE 7

Téma:

Sociální pojištění OSVČ

Zásady pro vypracování (stručná osnova práce):

Seznam literatury: (alespoň 4 zdroje)

1. Úvod 2. Teoretická část (právní úprava postavení osob samostatně výdělečně činných, komparace s ostatními účastníky sociálního pojištění) 3. Praktická část (odvody OSVČ, vývoj v časové řadě, aplikace teoretických poznatků, příklady výpočtu sociálního pojištění) 4. Závěr

HEJKAL, T., ŠVÁCHOVÁ, M., PELIKÁNOVÁ, H., TRNKOVÁ, L. Nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění s komentářem. Praha: Bova Polygon, 2004. ISBN 80-7273-093-2. PELIKÁNOVÁ, H., ŠANTRŮČEK, V. Důchodové pojištění povinností zaměstnavatele od roku 2005. Praha: Pragoeduca 2005. ISBN 80-7310-022-3. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákony 2006. Český Těšín: Poradce, 2006. ISBN 80-7365-187-4. PŘIKRYLOVÁ, H., LUKEŠOVÁ, D. Abeceda mzdové účetní 2013. Praha: ANAG, 2006. ISBN 80-7263-319-8. Zákony 2013: zákoník práce, zákon o mzdě a platu, sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, zdravotní pojištění, bezpečnost při práci.

Vedoucí práce:

Sociální pojištění 2013, pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, penzijní připojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Ostrava: Jiří Motloch-Sagit, 2013. Ing. Zdenka Volkánová

Prof. Ing. Milan Žák, CSc. rektor V Praze dne 1. 2. 2014 3RGHSVDO0LODQĿ£N 2UJDQL]DFH9\VRN£ģNROD HNRQRPLHDPDQDJHPHQWXRSV 'DWXPSRGSLVX


Obsah 1

Úvod ........................................................................................................................... 1 1.1

2

Teoretická část ............................................................................................................ 3 2.1

Nemocenské pojištění ................................................................................. 5

2.1.2

Důchodové pojištění.................................................................................... 8

2.1.3

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ............................................... 12

Komparace s ostatními účastníky sociálního pojištění..................................... 12

2.2.1

OSVČ ........................................................................................................ 13

2.2.2

Ostatní účastníci sociálního pojištění ........................................................ 15

Praktická část ............................................................................................................ 18 3.1

Vývoj sociálního zabezpečení .......................................................................... 18

3.1.1

Vývoj nemocenského pojištění ................................................................. 18

3.1.2

Vývoj důchodového pojištění ................................................................... 20

3.2

4

Sociální pojištění ................................................................................................ 3

2.1.1

2.2

3

Metodika ............................................................................................................. 2

Příklady výpočtu sociálního pojištění .............................................................. 21

3.2.1

OSVČ ........................................................................................................ 22

3.2.2

Státní pojištěnci ......................................................................................... 28

Závěr ......................................................................................................................... 30

Literatura Přílohy

Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Seznam zkratek ČR - Česká republika ČSSZ - Česká správa sociální zabezpečení ČSÚ - Český statistický úřad DP - Důchodové pojištění DPČ - Dohoda o pracovní činnosti DPP - Dohoda o provedení práce DS - Důchodové spoření DVZ - Denní vyměřovací základ FO - Fyzická osoba IOLDP - Informativní osobní list důchodového pojištění MO - Ministerstvo obrany MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí MS - Ministerstvo spravedlnosti MSSZ - Městská správa sociálního zabezpečení MV - Ministerstvo vnitra MVČR - Ministerstvo vnitra České republiky OBZP - Osoba bez zdanitelných příjmů OSSZ - Okresní správa sociálního zabezpečení OSVČ - Osoba samostatně výdělečně činná PO - Právnická osoba POPV - Přehled o příjmech a výdajích PPM - Peněžitá pomoc v mateřství PSSZ - Pražská správa sociálního zabezpečení SP - Sociální pojištění SSZ - Správa sociálního zabezpečení SÚDZ - Státní úřad důchodového zabezpečení SVČ - Samostatně výdělečná činnost VZ - Vyměřovací základ VZP - Všeobecná zdravotní pojišťovna ZP - Zdravotní pojištění



Seznam tabulek Tabulka 1 Redukční hranice v roce 2013 a 2014 .............................................................. 8 Tabulka 2 Důchodové pojištění OSVČ ........................................................................... 10 Tabulka 3 Minimální výše záloh na pojistné OSVČ....................................................... 11 Tabulka 4 Odvody na důchodové pojištění zaměstnanců a OSVČ................................. 13 Tabulka 5 Minimální vyměřovací základ OSVČ ............................................................ 14 Tabulka 6 Přehled pojistného státních pojištěnců v letech 2003 - 2013 ......................... 17 Tabulka 7 Průměrný počet nemocensky pojištěných osob ............................................. 19 Tabulka 8 Maximální a minimální výše vyměřovacího základu pro odvod na NP ........ 19 Tabulka 9 Sazby pojistného od roku 1993 - 2013 .......................................................... 20 Tabulka 10 Příjmy a výdaje na dávky důchodového pojištění (mld. Kč) ....................... 21 Tabulka 11 Vyplacené důchody za uplynulých 10 let .................................................... 21 Tabulka 12 Přehled předpisů a plateb v roce 2013 ......................................................... 26 Tabulka 13 Výpočet čisté mzdy ...................................................................................... 26

Seznam grafů Graf 1 Skladba sociálního pojištění v roce 2014 (bez účastni na důchodovém spoření) .. 4 Graf 2 Skladba sociálního pojištění v roce 2014 (s účastí na důchodovém spoření) ........ 4



1 Úvod Každý z nás potřebuje k životu určité množství finančních prostředků, kterými uspokojí své základní potřeby, zahrnující nejen stravu a bydlení, ale také své vlastní individuální nároky. Finanční prostředky je možné získat z různých činností a je na každém z nás, zda se rozhodneme být zaměstnán či vykonávat práci jako osoba samostatně výdělečně činná. Zaměstnancem se může stát občan nejdříve dnem, kdy dovrší 15 let věku. Výkon práce u zaměstnavatele však nesmí začít dříve, než dokončí povinnou školní docházku. Zaměstnanci pracují pro zaměstnavatele nejčastěji na základě pracovní smlouvy, ale Zákoník práce také umožňuje výkon práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr se rozumí dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Jestliže si zvolíme první možnost, stát se zaměstnancem, budeme vykonávat práci jménem zaměstnavatele, na jeho riziko a náklady, ale musíme dodržovat povinnosti, které z pracovního poměru vyplývají. Každý měsíc za odvedenou práci dostaneme mzdu, plat či odměnu. Toto „pohodlí“ může být vykoupeno i nižší výší celkové odměny, kterou nám zaměstnavatel za práci poskytne. Zaměstnanec nemá možnost rozhodovat o tom, na kterých zakázkách se zaměstnavatel podílí či jaké z nich má zisky. Nepochybně záleží i na motivaci zaměstnanců k lepším pracovním výkonům. Vybere-li si občan druhou možnost, a to vykonávat práci jako osoba samostatně výdělečně činná, která má větší možnost ovlivnit své příjmy, pak povinné odvody provádí sám, ale čelí riziku, že díky nepříznivé ekonomické situaci na tyto odvody nebude mít dostatek finančních prostředků. Zaměstnanci jsou chráněni Zákoníkem práce a například při výpovědi pro nadbytečnost ze strany zaměstnavatele, dostávají odstupné, které může dosahovat několikanásobků průměrné mzdy. Vykonávat práci jako osoba samostatně výdělečně činná je však v současné době velmi rozšířeno. Tento podnikatel vykonává činnost buď jako hlavní nebo vedlejší. Touto skutečností je pak ovlivněna i výše záloh na pojistném, což bude podrobněji popsáno v teoretické části. Všechny uvedené možnosti, jak získat finanční prostředky, mají jedno společné, a to je vykonat určitou činnost, za kterou obdržíme finanční obnos. To, co mají rozdílné, je konečná částka, kterou po odvodu sociálního, zdravotního pojištění a zálohy na daň skutečně obdržíme a můžeme uspokojit jak potřeby základní, tak individuální. Než se rozhodneme, zda se necháme zaměstnat či začneme podnikat, je nutné si uvědomit veškeré složitosti a obtížnosti spojené s legislativou upravující sociální pojištění. Tato problematika je obsažena v množství zákonů, které se zpravidla každý rok novelizují. Proto by tato práce měla sloužit ke snazšímu pochopení a k získání základního přehledu o odvodech, zálohách a dalších náležitostech spojených se sociálním pojištěním a pomoci tak osobám samostatně výdělečně činným ve složité oblasti sociálního pojištění. Hlavním cílem této bakalářské práce je teoreticky popsat povinnosti spojené s oblastí sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a dalších účastníků na sociálním pojištění. Dílčím cílem je porovnání na základě názorných příkladů s ostatními účastníky sociálního pojištění, jako jsou zaměstnanci, státní pojištěnci a 1 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


osoby bez zdanitelných příjmů. Závěrem budou tyto jednotlivé výsledky zhodnoceny a popsány výhody jednotlivých skupin poplatníků sociálního pojištění.

1.1 Metodika Prvním krokem v teoretické části bylo prostudování odborné literatury zabývající se sociálním pojištěním a zákonů týkajících se oblasti sociálního pojištění. Jednalo se například o zákon o důchodovém pojištění, zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon o pojistném na sociálním zabezpečení. Na podkladě rešerší z několika odborných publikací byla vypracována teoretická část, která dále sloužila k odbornému zpracování praktické části. Veškeré zdroje použité v literární rešerši jsou uvedeny v seznamu literatury na konci bakalářské práce. Dále bylo využito metody komparace, díky níž bylo možné porovnat OSVČ s ostatními účastníky sociálního pojištění dle teoretických poznatků. Následně v praktické části byl představen vývoj v časové řadě za uplynulých 10 let, kde je možné vidět, jak se pojistné v minulých letech vyvíjelo. Závěrečná část praktické části práce je zaměřena na modelové příklady výpočtů sociálního pojištění, kde je ukázáno, jak se konkrétní situace projeví v celkové výši tohoto pojistného. Na základě výpočtů bylo provedeno srovnání osob samostatně výdělečně činných a ostatních účastníků sociálního pojištění. V práci je používán harvardský způsob citací neboli odkazování přímo v textu, který spočívá v uvedení pouze příjmení autora, roku vydání a případně čísla strany, a to v kulatých závorkách. Plnohodnotný bibliografický záznam je uveden na konci práce v seznamu použité literatury a je seřazen abecedně dle příjmení autora.

2 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


2 Teoretická část Dle České správy sociálního zabezpečení (2014) se za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) považuje osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) nebo při výkonu SVČ spolupracuje. Za výkon SVČ se považuje činnost vykonávána, jak na území ČR, tak i mino ni, v případě, že je vykonávána na základě oprávnění vyplývajícího z českých právních předpisů. V praxi se lze často setkat s termínem podnikání namísto SVČ. Stejný zdroj uvádí, že podmínkou pro vznik OSVČ je věk minimálně 15 let, ukončená povinná školní docházka a následná povinnost nahlásit se příslušné správě sociálního zabezpečení, která je určena místem trvalého bydliště, nejpozději do osmi dnů kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla činnost zahájena. Jinými slovy, jestliže osoba začala s činností 5. května, musí se nejpozději 8. června nahlásit u příslušné správy sociálního zabezpečení. Jestliže stanovená lhůta nebude dodržena, hrozí pokuta až ve výši 10.000 Kč. Toto je první povinnost, kterou musí OSVČ učinit. Mezi další povinnosti patří pravidelná platba záloh pojistného na důchodové pojištění a každoroční přehled o příjmech a výdajích.

2.1 Sociální pojištění Hejkal a kol. (2004) uvádí, že zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti upravuje pojistné na sociální zabezpečení, do kterého patří: •

pojistné na důchodové pojištění,

•

pojistné na NP,

•

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Jak dále autoři popisují, v zákoně č. 589/1992 Sb., je definováno, že pojistné je příjmem státního rozpočtu. Odbor 32 MPSV ve své zprávě (2013) uvádí, že právní úpravu organizace a provádění sociálního zabezpečení upravuje zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, kde sociální zabezpečení zahrnuje: •

organizační uspořádání sociálního zabezpečení,

•

působnost orgánů sociálního zabezpečení,

•

úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,

•

správa a kontrola ve věcech důchodového pojištění,

•

řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Dále Odbor 32 MPSV ve své zprávě (2013) definuje dle zákona č. 582/1991 Sb. orgány sociálního zabezpečení, mezi které patří: •

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV),

•

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ),

•

okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), 3 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


•

Ministerstvo vnitra (MV),

•

Ministerstvo spravedlnosti (MS),

•

Ministerstvo obrany (MO).

Pelikánová a Šantrůček (2005) doplňují, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má z velké části řídící pravomoc. Dále autoři píší, že ČSSZ je plátcem důchodu a rozhoduje právě o dávkách důchodového pojištění. Výše zmíněná ministerstva mají analogickou pravomoc, avšak ve vztahu k osobám ve služebním poměru. Při rozhodování o důchodech tyto orgány vycházejí nejen z podkladů příslušných orgánů a organizací podřízených Ministerstvu vnitra, Ministerstvu spravedlnosti a Ministerstvu obrany, ale také z podkladů zpracovávaných o jednotlivých pojištěncích organizacemi (Pelikánová, Šantrůček, 2005). Dle ČSSZ (2014) jsou sazby pojistného u OSVČ 29,2 %, z toho 28 % činí příspěvek na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Dále stejný zdroj uvádí, že v případě, že je OSVČ účastna důchodového spoření, je sazba nižší a to 26,2 %, z toho tvoří 25 % důchodové pojištění a 1,2 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. V následujících grafech 1 a 2 bude znázorněna skladba sociálního pojištění. První graf uvádí OSVČ, jenž není účastna důchodového spoření a ve druhém je zobrazena OSVČ s účastí na důchodovém spoření. Graf 1 Skladba sociálního pojištění v roce 2014 (bez účastni na důchodovém spoření) 2,3%

1,2%

důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění 28,0%

Zdroj: vlastní zpracování. Graf 2 Skladba sociálního pojištění v roce 2014 (s účastí na důchodovém spoření) 2,3% 1,2%

důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění 25,0%

Zdroj: vlastní zpracování. 4 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Zálohy na pojistném Zálohy na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění se neplatí v těch kalendářních měsících, ve kterých měla OSVČ po celý měsíc nárok na výplatu nemocenské nebo mateřské vyplácené z dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ. Důležité je, že do tohoto období se počítá i prvních 14 dnů nemoci, kdy výplata dávky OSVČ nenáleží (ČSSZ, 2014). Přeplatky ČSSZ (2014) uvádí, že v kalendářním roce 2014 došlo ke změně, a to takové, že přeplatky na pojistném se vrací jen tehdy, jestliže pojistník nemá vůči OSSZ a ČSSZ žádné splatné závazky. V tomto případě se přeplatek zašle na účet pojistníka nebo poštovní poukázkou na příslušnou adresu, podle toho, co pojistník označí do příslušné kolonky v Přehledu. Další možností je ponechat výši přeplatku na úhradu záloh na pojistném v následujícím období. Penále Česká správa sociální zabezpečení (2014) uvádí, že pokud OSVČ nehradí pojistné na důchodové pojištění ve stanovené lhůtě, nebo ho hradí, ale v menší výši, než má stanoveno, vzniká penále. Sazba penále je stanovena na 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá. Příslušná OSSZ, může dlužné pojistné a penále předepsat k úhradě platebním výměrem a v případě jeho neuhrazení předá právní titul k vymáhání. Stejný zdroj doplňuje, že dlužné pojistné je možné také hradit ve splátkách, jestliže příslušná OSSZ schválí písemnou žádost kladně. Splátky lze zvolit na dobu maximálně 36 měsíců a vztahuje se na celý dluh včetně penále. Penále se netýká nemocenského pojištění, neboť je dobrovolné. Pojištěnci, který nezaplatil pojistné ve stanovenou dobu nebo zaplatil, ale nižší částku než, která je stanovena, účast na nemocenském pojištění zaniká a tím mu nebude příslušet nárok na žádné dávky z nemocenského pojištění, jako je nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství (ČSSZ, 2014). 2.1.1

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (Ženíšková a Přib., 2013). Stejná autorka uvádí, že tento zákon upravuje nemocenské pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Dle ČSSZ (2014) je cílem dávek nemocenského pojištění postarat se o ekonomicky aktivní občany, kteří například z důvodu nemoci či mateřství přijdou krátkodobě o své příjmy. Odbor 32 MPSV ve své zprávě (2013) doplňuje, že mezi krátkodobé sociální události patří dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, úrazu nebo karantény, péče o člena rodiny, těhotenství a mateřství a následná péče o dítě. Zaměstnancům vzniká účast na nemocenském pojištění ze zákona a je pro ně povinná, zatímco OSVČ si mohou nemocenské pojištění platit dobrovolně (ČSSZ, 2014). Osobám samostatně výdělečně činným je z nemocenského pojištění poskytováno nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství (ČSSZ, 2014). Mohou se sami rozhodnout, zda se přihlásí, či nikoli. Výhodou plynoucí z tohoto pojištění jsou peněžité dávky v případě nemoci či mateřství. 5 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Ženíšková a Přib (2013, s. 50) uvádí podmínky, kdy je OSVČ účastna nemocenského pojištění: •

jestliže vykonává SVČ na území České republiky nebo mimo toto území, avšak podle oprávnění plynoucí z právních předpisů České republiky,

•

jestliže podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu.

Stejní autoři dále uvádí, že v případě když OSVČ vykonává souběžně více samostatných výdělečných činností, je z nich pojištěna pouze jednou. Podle ČSSZ (2013), nemocenské pojištění OSVČ vzniká dnem, který byl uveden v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem podání přihlášky. Ženíšková a Přib (2013, s. 50) uvádí, že dle zákona o nemocenském pojištění osobě samostatně výdělečně činné pojištění zaniká: •

„dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve než dnem, ve kterém byla tato odhláška podána,

•

dnem skončení samostatné výdělečné činnosti,

•

dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

•

dnem, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,

•

prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě podle zvláštního právního předpisu1 zaplaceno pojistné, nebo sice bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak nižší částce, než mělo být zaplaceno,

•

dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.“

Novinkou dle ČSSZ (2014) pro osoby OSVČ vykonávající vedlejší činnost je, že od 1. 1. 2014 se mohou účastnit dobrovolného nemocenského pojištění, aniž by došlo ke změně charakteru SVČ. Výše nemocenského pojištění Jak již bylo řečeno, nemocenské pojištění je dobrovolné a maximální výše je od roku 2014 vázána na průměrnou částku určeného vyměřovacího základu připadajícího na jeden měsíc výkonu SVČ na posledním podaném Přehledu o příjmech a výdajích (ČSSZ, 2014). Podle stejného zdroje se pojistné na nemocenské pojištění platí měsíčně a platí se na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ na jednotlivé celé kalendářní měsíce, vyjma těch kalendářních měsíců, ve kterých měla OSVČ nárok na výplatu nemocenské nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ. Dle zdroje MPSV (2014) je pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a za den platby je považován až den, kdy byla platba připsána na správný účet. Minimální měsíční základ Odbor 32 MPSV ve své zprávě (2013) uvádí, že minimální měsíční základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění, který si může OSVČ určit činí 5000 Kč. 1 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.



Je odvozen z minimálního měsíčního základu stanoveného dle zákona jako dvojnásobek částky rozhodné pro pojištění zaměstnanců. V roce 2014 činí rozhodná částka 2 500 Kč a minimální měsíční základ tak činí tedy 5 000 Kč. ČSSZ (2014) doplňuje, že při stanovené sazbě 2,3 % z minimálního vyměřovacího základu činí pojistné na nemocenské pojištění 115 Kč. Stejný zdroj uvádí, že všechny výše uvedené dávky vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) a jsou hrazeny ze státního rozpočtu čili z příjmů z pojistného. Tyto dávky jsou vypláceny za kalendářní dny (Odbor 32, 2013). Maximální měsíční základ ČSSZ (2014) v příručce pro oblast sociálního zabezpečení píše, že od 1. 1. 2014 maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění, nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti. Stejný zdroj doplňuje, že v případě, že nelze určit maximální měsíční základ nemocenského pojištění z naposledy podaného přehledu o příjmech a výdajích, rovná se tento základ polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. Pro rok 2014 je to částka 12 971 Kč a z toho platba pojistného stanovená sazbou 2,3 % činí 299 Kč. Dávky nemocenského pojištění Podle ČSSZ (2013), OSVČ platící dobrovolně nemocenské pojištění má nárok na dvě dávky nemocenského, což může být považováno za nevýhodu oproti zaměstnancům, kterým jsou vypláceny všechny dávky (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v mateřství). Dle stejného zdroje mezi dávky nemocenského pojištění pro OSVČ patří: •

Nemocenské - nárok na tuto dávku vzniká na základě účasti nemocenského pojištění po dobu minimálně 3 měsíců předcházejících dni, kdy osoba onemocněla. Nárok na dávku vznikne od 15. dne kalendářního měsíce, kdy došlo k dočasné pracovní neschopnosti do konce pracovní neschopnosti, ne však déle jak 380 kalendářních dnů (MPSV, 2014).

•

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) - nárok na pomoc v mateřství vzniká, jestliže osoba před dnem nástupu na PPM se účastní nemocenského pojištění 270 dnů během dvou let, z čehož 180 kalendářních dnů je v posledním roce před dnem počátku podpůrčí doby. Peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí ode dne, který si pojištěnka určila jako nástup na peněžitou pomoc v mateřství, v období od počátku 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nárok je podmíněn tím, že po dobu pobírání dávek PPM se nesmí vykonávat SVČ (MPSV, 2014).

Výše vyplacené dávky ČSSZ (2014) v příručce pro oblast SP uvádí, že výše dané dávky se odvíjí od rozhodného období, 12 kalendářních měsíců, předcházející měsíci, ve kterém vznikla nemoc nebo nástup na PPM. Vyloučí se doba, kdy nebylo pojistné placené, osoba byla nemocná nebo nevykonávala SVČ. Tyto měsíce se nezapočtou do základu a počet dnů se snižuje právě o uvedené dny. 7 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Dle Ministerstva práce a sociálních věcí (2014) denní vyměřovací základ má pro rok 2014 tři redukční hranice: 865 Kč, 1 298 Kč a 2 595 Kč: •

865 Kč – započítává se z 90 % pro nemocenské a 100% pro výpočet PPM,

•

865 Kč - 1 298 Kč - započítává se z 60 %,

•

1 298 Kč - 2 595 Kč - započítává se z 30 %,

•

nad 2 595 Kč – není přihlíženo.

V následující tabulce jsou uvedeny redukční hranice, které byly platné v roce 2013 a které platí v roce 2014. Tabulka 1 Redukční hranice v roce 2013 a 2014

Rok 2013 2014

1. redukční hranice 863 865



Zdroj: MPSV (2014), vlastní zpracování.

Z tabulky je patrné, že všechny redukční hranice pro denní vyměřovací základ se nepatrně pro rok 2014 změnili. Jak popisuje Česká správa sociálního zabezpečení (2014) ve své příručce, nemocenská je vyplácena od 15. dne trvání nemoci. Celková výše se odvíjí od délky trvání nemoci. PPM je poskytována 28 týdnů ode dne nástupu na PPM. V případě dvou a více narozených dětí je doba prodloužena na 37 týdnů. Stejný zdroj uvádí, že pokud není ženě přiznána PPM, nejsou splněny podmínky, ale jsou splněny podmínky 3 měsíce pojištění na nemocenské, vzniká ženě nárok na nemocenskou, která trvá od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu do 6. týdne po porodu. Poté si může žena požádat o rodičovský příspěvek. Pokud žena nesplní ani nárok na nemocenskou, uplatní až nárok na rodičovský příspěvek, který je možné uplatnit na příslušném Úřadu práce od data narození dítěte. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Osoby na PPM (mohou to být i muži) mohou vykonávat vedlejší SVČ. Rozhodná částka je shodná jako u předčasného důchodu a v roce 2014 činí 62 261 Kč. Ovšem snižuje se za každý měsíc o 5 188 Kč, kdy nebyla vedlejší činnost vykonávána (ČSSZ, 2014). 2.1.2

Důchodové pojištění

Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dále na důchodovém spoření podle zákona č. 426/2011 Sb., od roku 2013 a na doplňkovém penzijním spoření podle zákona č. 427/2011 Sb. Za součást nepovinných doplňkových systémů jsou považovány produkty komerčních pojišťoven, především životní pojištění (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013). Přib (2012) uvádí, že zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996, avšak za tu dobu bylo přijato mnoho legislativních změn, které směřovaly k lepšímu zabezpečení důchodového systému. Účast na důchodovém pojištění pro OSVČ představuje povinnost odvodu pojistného vyplývajícího z výše uvedeného zákona. Výše platby stanoví rovněž zákon a odvíjí se 8 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


od dosažených příjmů ze SVČ a od jejího charakteru. Zaplacená částka na pojistném má následně vliv na výši budoucího důchodu od státu (ČSSZ, 2014). Vznik povinnosti provádět tuto platbu vzniká zároveň se dnem faktického zahájení SVČ. Zánik účasti OSVČ na pojištění zaniká dle ČSSZ (2014) dnem: •

kdy byla ukončena či přerušena činnost SVČ,

•

kdy zaniklo oprávnění vykonávat SVČ,

•

od kterého byl pozastaven výkon činnosti.

Běhounek a kol. (2014, s. 1235) popisují, že OSVČ je povinna odvádět pojistné na důchodové pojištění příslušné okresní správě a dále je povinna platit buď pojistné na důchodové pojištění, nebo zálohy na pojistné na DP včetně případného doplatku na pojistném. Ze základního důchodového pojištění se podle Ministerstva práce a sociálních věcí (2014) poskytují tyto důchody: •

starobní (včetně předčasného starobního důchodu),

•

invalidní,

•

vdovský a vdovecký,

•

sirotčí.

Duková (2013, s. 78) doplňuje, že invalidní důchod je určen dle stupně invalidity klienta, která závisí na poklesu jeho pracovní schopnosti způsobené dlouhodobě nepříznivým stavem. Autorka dále uvádí, že zdravotní stav pojištěnce posuzuje posudkový lékař OSSZ nebo ČSSZ. Pokles pracovní schopnosti Duková (2013, s. 79) definuje jako: „pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“ Nárok na vdovský a vdovecký důchod má podle Dukové (2013) osoba po zesnulém manželovi (manželce), který/ý byl/a poživatelem/kou starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni úmrtí byly splněny podmínky potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod či pojištěná osoba zemřela následkem pracovního úrazu. Na sirotčí důchod má nárok podle Arnoldové (2012, s. 129) nezaopatřené dítě v případě úmrtí jednoho ze svých rodičů. Starobní důchod je vyplácen účastníkovi na jeho žádost, pokud dosáhne důchodového věku a uplyne potřebná doba pojištění (Rytířová, 2013, s. 33). Výše důchodového pojištění Výše záloh na pojistné se vypočte z průměrného daňového základu, který připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti v roce předchozím, a zároveň jsou stanoveny státem limity. Pojistník si stanoví v přehledu vyměřovací základ a od něho se odvíjí výše dávky důchodového pojištění (Česká správa sociálního zabezpečení, 2014).



Pojistné na důchodové pojištění se podle ČSSZ (2014) platí ve formě pravidelných měsíčních záloh na účet místně příslušné správy sociálního zabezpečení v termínu od 1. do 20. dubna kalendářního měsíce po měsíce, za které pojistné náleží. Dále stejný zdroj uvádí, že na základě přehledu o příjmech a výdajích OSVČ se buď pojistné doplatí, nebo se přeplatek navrátí. Doplatek je nutné uhradit do osmi dnů po dni, ve kterém byl podaný Přehled za předchozí kalendářní rok. Doplatek se uhradí na účet příslušné OSSZ nebo v případě částky nepřesahující maximální výši 10 000 Kč, je možné platbu provést hotově na příslušné OSSZ (Běhounek, 2014, s. 1244). Pojistné na důchodové pojištění OSVČ z vyměřovacího základu činí 29,2 %, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Jestliže je osoba účastna 2. pilíře, je důchodové pojištění stanoveno sazbou 26,2 % z toho 25 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (ČSSZ, 2014). Stejný zdroj uvádí, že vyměřovací základ je částka, kterou si určuje OSVČ. Dle zákona nesmí být nižší než 50 % daňového základu ze SVČ z daného kalendářního roku. Záloha na důchodové pojištění Záloha se podle ČSSZ (2014) odvíjí od měsíčního vyměřovacího základu. Ten nesmí být nižší než minimální měsíční vyměřovací základ odvozený od daňového základu. Podle stejného zdroje je uvedeno, že minimální vyměřovací základ pro rok 2014 se vypočte jako daňový základ ze SVČ z předchozího kalendářního roku * 50 % / počet měsíců vykonávaných SVČ. •

Vypočtený vyměřovací základ ˃ 103 768 Kč – platí se záloha na pojistné nejvýše z této částky a činí 30 301 Kč.

•

Nejnižší vyměřovací základ – 6 486 Kč u hlavní SVČ a u vedlejší SVČ 2 592 Kč

V následující tabulce je zobrazen maximální měsíční záloha osob samostatně výdělečně činných v roce 2013 a 2014. Tabulka 2 Důchodové pojištění OSVČ

Rok 2014 Maximální měsíční záloha OSVČ

30 301 Kč

Rok 2013 30 233 Kč

Zdroj: ČSSZ (2014), vlastní zpracování.

Měsíční záloha na pojistné na důchodové pojištění se vypočte tak, že vypočtený měsíční vyměřovací základ se vynásobí sazbou 29,2 % (ČSSZ, 2014). Minimální výše záloh na důchodové pojištění dle ČSSZ, (2014) závisí na tom, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost a zda se jedná o zálohy před kalendářním měsícem podání Přehledu nebo po něm. Jestliže se jedná o hlavní SVČ, která byla vykonána v roce 2013, a zálohy byly placeny do měsíce předcházejícího měsíce podání Přehledu pro rok 2013, je placena záloha v minimální výši 1 890 Kč měsíčně. V případě placení záloh až po podání Přehledu je výše záloh na pojistné stanovená ve výši 1 894 Kč. Pokud je vykonávána SVČ vedlejší a zálohy jsou prováděny před podáním Přehledu za rok 2013, minimální výše pojistného činí 756 Kč a v případě placení záloh až po podání přehledu je nejnižší záloha stanovená ve výši 758 Kč (ČSSZ, 2014). 10 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Do následující tabulky byly shrnuty výše záloh včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (bez účasti na důchodovém spoření). Tabulka 3 Minimální výše záloh na pojistné OSVČ

Rok 2014 Do podání přehledu - při hlavní činnosti -při vedlejší činnosti Od měsíce podání přehledu - při hlavní činnosti - při vedlejší činnost

Rok 2013 1 890 Kč 756 Kč

1 836 Kč 735 Kč

1 894 Kč 758 Kč

1 890 Kč 756 Kč


Žádost o důchod Příslušná OSSZ přijímá žádosti o důchod, které se podávají osobně nebo prostřednictvím zmocněnce či jiné osoby na základě plné moci a současně je zvolen způsob výplaty důchodu (Přib, 2012). Mezi potřebné doklady k žádosti o důchod Přib (2012, s. 109) řadí doklady prokazující dobu pojištění a doklady prokazující další rozhodné skutečnosti jako je například doba studia, výchova dětí, atd.). Autor dále doplňuje, že žádost o důchod lze podat nejdříve čtyři měsíce před dnem, od něhož žádá přiznání důchodu. Šubrt a kol. (2013, s. 470) doplňují, že pokud by došlo k podání žádosti více než 4 měsíce přede dnem, ČSSZ by musela řízení usnesením přerušit a pokud by žádost byla podána více jak 5 měsíců přede dnem, od kterého žádá o přiznání důchodu, ČSSZ usnesením řízení o důchodovou dávku zastaví. Výše důchodu Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra činí v roce 2014 2 340 Kč. Procentní výměra je stanovena individuální procentní sazbou z výpočtového základu, ze kterých bylo uhrazeno pojistné a také délky pojištění. Způsob výpočtu se odlišuje pro jednotlivé druhy důchodů – starobní, invalidní, pozůstalostní (ČSSZ, 2014). Stejný zdroj uvádí, že pokud osoba zažádá o předčasný starobní důchod, může pracovat v roce požádání o předčasný důchod až do uznání starobního důchodu, v rozsahu vymezeném částkou 62 261 Kč platnou pro rok 2014 při výkonu vedlejší SVČ po celý kalendářní rok. Pokud si není osoba jistá o době důchodového pojištění, stačí požádat ČSSZ o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP). Tento dokument je zaslán do 90 dnů od podání žádosti o něj. Druhou možností je navštívit aplikaci portál a podat online žádost. Doba dodání dokumentu je zde však až jeden rok (ČSSZ, 2014). OSVČ a II. pilíř důchodového systému Dle ČSSZ (2014) se důchodový systém od 1. 1. 2013 nově skládá ze tří pilířů. Jako I. pilíř je uveden stávající státní systém důchodového zabezpečení, který spočívá v metodě financování, založené na solidaritě mezi generacemi. II. pilíř je nazýván jako důchodové spoření a je nově vzniklý. Účastník se může dobrovolně rozhodnout k převedení 3 % z I. pilíře + 2 % ze svého výdělku může převést na svůj individuální účet u penzijní společnosti. Třetím pilířem je doplňkové penzijní spoření. 11 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Rytířová (2013, s. 82) doplňuje, druhý pilíř bude nejvýhodnější pro mladší účastníky z důvodu toho, že čím déle budou účastni ve II. pilíři, tím vyšší bude jejich naspořená částka. Proto je vstup do II. pilíře plně umožněn pouze účastníkům do 35 let věku. Orgány finanční správy jsou považovány za správce pojistného na důchodové spoření správy. Pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % budou OSVČ sami platit patřičnému finančnímu úřadu a příslušné správě sociálního zabezpečení budou hradit jen snížené pojistné na důchodové pojištění ve výši 26,2 % (ČSSZ, 2014). 2.1.3

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je jednou částí z odvodu pojistného na sociální zabezpečení, který do státního rozpočtu odvádí plátce pojistného na sociální zabezpečení příslušné správě sociálního zabezpečení (Motloch, 2014). Hejkal (2004) doplňuje, že správa sociálního zabezpečení realizuje pouze jeho příjmovou stránku nikoli výdajovou jako je tomu u důchodového a nemocenského pojištění. SSZ vybírá tento příspěvek a kontroluje správnost jeho odvodu. Cílem státní politiky zaměstnanosti je dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních místech, využití pracovních sil produktivním způsobem a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání (Duková, 2013, s. 87). Dále stejný autor doplňuje, že státní správu v oblasti sociální politiky v ČR vykonává Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky. Úřad práce ČR je pověřen organizací a prováděním státní politiky zaměstnanosti a MPSV ho řídí. Podle MVČR (2008) zabezpečování státní politiky zaměstnanosti v sobě zahrnuje: •

„soustavné sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování prognóz a koncepcí zaměstnanosti a programů pro další pracovní uplatnění občanů,

•

uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti,

•

koordinaci opatření v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti s evropskou strategií zaměstnanosti,

•

tvorbu a zapojení do mezinárodních a dvoustranných programů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů, zaměstnaností a trhem práce.“

Česká správa sociálního zabezpečení (2014) dodává, že příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je ve výši 1,2 % z vyměřovacího základu.

2.2 Komparace s ostatními účastníky sociálního pojištění Pro všechny zaměstnance je povinná účast na důchodovém pojištění, nemocenském pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, avšak sami si platí pouze důchodové pojištění, ostatní za ně platí zaměstnavatel. Naproti tomu pro OSVČ je účast na nemocenském pojištění dobrovolná, ale ostatní dvě složky jsou povinné a platí si je sami (Šubrt, 2013). Stejný autor uvádí, že splatnost pojistného na důchodové i nemocenské pojištění OSVČ za kalendářní měsíc je od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce a OSVČ za včasnou splatnost zodpovídá sama, kdežto u zaměstnanců za splatnost zodpovídá zaměstnavatel. 12 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


V následující tabulce jsou přehledně znázorněny rozdíly sazeb, jak se liší pro zaměstnance, jenž se účastní důchodového spoření, a kteří nejsou účastni důchodového spoření a stejně tak sazby pro OSVČ. Tabulka 4 Odvody na důchodové pojištění zaměstnanců a OSVČ

Rok 2013 a 2014 Zaměstnanec, který není účasten důchodového spoření Zaměstnanec, který je účasten důchodového spoření Zaměstnavatel (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %) OSVČ (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %), která není účastna důchodového spoření OSVČ (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %), která je účastna důchodového spoření Osoba dobrovolně účastná DP Osoba dobrovolně účastná DP, je-li současně účastna důchodového spoření

6,5 % 3,5 % 22,7 % 29,2 % 26,2 % 28 % 30 %


2.2.1

OSVČ

Za OSVČ je podle Pilátové (2013, s. 222) považována osoba, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo při ní spolupracuje. Osobou samostatně výdělečně činnou může být osoba starší 15 let s dokončenou povinnou školní docházkou a jako rozhodující hledisko pro zařazení do okruhu OSVČ je považován výkon činnosti. Dále OSVČ je osoba, jejíž příjmy podléhají zdanění daní z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Hlavní SVČ Dle ČSSZ (2014) lze říci, že o hlavní SVČ se jedná vždy, pokud nejsou splněny podmínky pro vedlejší SVČ nebo OSVČ sama neoznámí příslušné OSSZ důvod pro výkon vedlejší činnosti v zákonem stanovené lhůtě. Kdykoli během roku je možné písemně oznámit příslušné OSSZ informace o vedlejší SVČ. Vedlejší samostatná činnost Podle ČSSZ (2014) samostatná výdělečná činnost se považuje v roce 2014 za vedlejší, jestliže OSVČ v kalendářním roce splní následující body: •

vykonává zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,

•

má nárok pobírat invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

•

má nárok na rodičovský příspěvek,

•

má nárok na PPM nebo má nárok na nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, v případě, že tyto dávky náležejí z nemocenského pojištění zaměstnanců,

•

osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci další osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu bez ohledu na věk, která je závislá na pomoci někoho jiného ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud je osoba, o kterou pečuje, osobou blízkou nebo žije s OSVČ v jedné domácnosti,



•

vykonává vojenskou službu v ozbrojených silách ČR, pokud nejde o vojáky z povolání,

•

je nezaopatřeným dítětem, tj. studuje a nedosáhla věku 26 let.

Mnoho z výše uvedených důvodů pro výkon vedlejší SVČ si může OSSZ zjistit v evidenci, a tak není nutné dokládat další potvrzení. Jedná se o výkon zaměstnání, kde již nemocenské pojištění osoba hradí, vyplácení invalidního či starobního důchodu, při nároku na rodičovský příspěvek nebo na PPM. V ostatních případech je nutné doložit případná potvrzení, např. o studiu, o péči o osobu závislou na pomoci aj. (ČSSZ, 2014). Velmi důležité je dle ČSSZ (2014) včasné doložení o vedlejší SVČ. Skutečnost o vykonávání vedlejší SVČ dokládá OSVČ do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém je podáván Přehled. 2.2.1.1 Vyměřovací základ Minimální roční vyměřovací základ se stanoví jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla činnost vykonávána. Nepočítají se měsíce, kdy byla OSVČ na nemocenské nebo mateřské z nemocenského pojištění OSVČ (Pilátová, 2013). ČSSZ (2014) doplňuje, že minimální vyměřovací základ OSVČ, která vykonávala jen hlavní SVČ, je 25 % průměrné mzdy násobeno počtem měsíců výkonu SVČ v kalendářním roce. Za rok 2014 činí minimální vyměřovací základ OSVČ 25 % z 25 942 Kč, což představuje 6 486 * 12 = 77 832 Kč. Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného za rok 2014 činí 48 násobek průměrné mzdy. Neboli 48 * 25 942 Kč = 1 245 216 Kč. V následující tabulce je zobrazen přehled minimálního vyměřovacího základu jak při hlavní SVČ, tak při vedlejší SVČ v roce 2013 i 2014. Tabulka 5 Minimální vyměřovací základ OSVČ

Do podání Přehledu za rok 2013 - při hlavní činnosti (25 % průměrné mzdy) - při vedlejší činnosti (10 % průměrné mzdy) Od měsíce podání Přehledu za rok 2013 - při hlavní činnosti - při vedlejší činnosti

Rok 2014

Rok 2013 6471 Kč

6285 Kč

2589 Kč

2514 Kč

6486 Kč 2595 Kč

6471 Kč 2589 Kč

Zdroj: ČSSZ, (2014), vlastní zpracování.

Jak již bylo řečeno, vyměřovací základ se určuje z Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Ten musí za loňský rok 2013 podat OSVČ, která alespoň po část roku 2013 vykonávala SVČ (ČSSZ, 2014). Podle Pilátové (2013, s. 231) musí OSVČ podat Přehled nejpozději:: • do 1. května (vzhledem k státnímu svátku je tolerance 2. května) – pokud OSVČ nezpracovává daňové přiznání daňový poradce, 14 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


•

do 1. srpna – pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce a OSSZ musí být o této skutečnosti informována do 30. dubna 2014,

•

do měsíce ode dne stanoveného finančním úřadem pro podání daňového přiznání.

V přehledu je uveden daňový základ ze SVČ za daný rok a na základě údajů v Přehledu se stanovuje částka, kterou musí OSVČ zaplatit na pojistném za daný rok. Tímto se vypočte zmíněný přeplatek nebo nedoplatek. A také se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok (ČSSZ, 2014). Pilátová (2013) doplňuje, že Přehled o příjmech a výdajích je předepsaný tiskopis vydávaný každoročně ČSSZ pro příslušný kalendářní rok. ČSSZ (2014) upřesňuje, že Přehled může být podán také v elektronické podobě a výhodou při elektronickém podání může být funkce kalkulačky pro výpočet pojistného a záloh na pojistné, která usnadní výpočet. Sankce za nepodání Přehledu mohou dosahovat až 20 000 Kč a při opakovaném nepodání až 100 000 Kč (ČSSZ, 2014). 2.2.2

Ostatní účastníci sociálního pojištění

Tato část práce pojednává o ostatních účastnících sociálního pojištění, mezi něž byli zařazeni zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, zahraniční zaměstnanci, státní pojištěnci a také osoby bez zdanitelných příjmů. Zaměstnanci Za poplatníky pojistného jsou považováni dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 3 zaměstnanci v pracovním poměru, mezi něž se také řadí zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Běhounek (2014) doplňuje, že se také jedná o poplatníky pojistného na důchodové pojištění, pokud jde o zaměstnance, účastnící se důchodového pojištění dle nařízení o důchodovém pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Podle Šubrta (2013) jsou zaměstnanci účastni na pojištění, jestliže mají sjednanou započitatelnou měsíční mzdu nebo odměnu z DPČ ve výši alespoň 2 500 Kč. Jedná se o tzv. rozhodnou částku pro účast na pojištění. V případě, že mají dohodnutou nižší částku, pak jsou účastni na pojištění pouze v měsících, ve kterých dosáhnou příjmu alespoň 2 500 Kč. Další podmínkou účasti je podle Šubrta (2013) i to, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů. Za vyměřovací základ zaměstnance je možné považovat úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (Běhounek, 2014, s. 1228). Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je stejně jako u OSVČ 48 násobek průměrné mzdy. Rozhodným obdobím pro zjištění maximálního vyměřovacího základu zaměstnance je vždy kalendářní rok (Běhounek, 2014).



Zaměstnavatelé Podle Šubrta (2013) jsou za zaměstnavatele považovány PO nebo FO, které zaměstnávají minimálně jednoho zaměstnance, organizační složky státu, které zaměstnávají zaměstnance v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby. Zaměstnavatelé jsou dle Šubrta (2013) také poplatníky pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jestliže zaměstnávají zaměstnance, účastnící se důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a současně jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Zaměstnavatelé hradí 25 % (26 % u speciálního režimu zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců), z čehož 21,5 % na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti a 2,3 % na nemocenské pojištění (dobrovolně lze zvolit i 3,3 % u zaměstnavatelů o velikosti do 25 zaměstnanců). Sazby u zaměstnavatele činí buď 25 % z vyměřovacího základu, z čehož 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % připadá na státní politiku zaměstnanosti. V případě, že jde o zaměstnavatele, jehož průměrný měsíční počet zaměstnanců nižší než 26 zaměstnanců činí sazba 26 % z vyměřovacího základu, z čehož 3,3 % připadají na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti (Běhounek, 2014). Pojistné jak za zaměstnance, tak i za zaměstnavatele bude odvedeno v úhrnu na příslušný úřad OSSZ (Šubrt, 2014). Dle zákona č. 589/1992 Sb., § 8 je zaměstnavatel povinen odvádět pojistné za zaměstnance, které je sráženo z jejich příjmů. Dle stejného zákona § 9 zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce a toto pojistné je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění Tyto osoby jsou podle Šubrta (2013) za dobu dobrovolné účasti na DP povinni si platit pojistné na toto pojištění. V případě přihlášení na důchodové spoření bude plnit povinnosti odvodu pojistného ve výši 5 % na důchodové spoření finančnímu úřadu přímo OSSZ. Zahraniční zaměstnanci Podle Šubrta (2013) jsou tito zaměstnanci po dobu dobrovolné účasti na NP povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Mezi zahraniční zaměstnance Šubrt (2013) řadí zaměstnance zaměstnavatele, kteří nemají v ČR uzavřený pracovněprávní vztah a pracují ve prospěch svého zahraničního zaměstnavatele. Toto pojištění vzniká dne, který byl uveden v přihlášce na pojištění, nejdříve však dnem podání přihlášky. Státní pojištěnci Během života mohou podle Arnoldové (2012, s. 236) nastat sociální události, při kterých pojištěnec není schopen si hradit veřejné zdravotní pojištění a proto jej za něj hradí stát na rozdíl od sociálního pojištění. Pojistné je hrazeno ze státního rozpočtu a stát je jeho plátcem. Mezi státní pojištěnce Arnoldová (2012) řadí například nezaopatřené děti, poživatele důchodu z důchodového pojištění, příjemce rodičovského příspěvku, uchazeče o zaměstnání a další. 16 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Podle VZP (2013) vešla dnem 1. listopadu 2013 v platnost novelizace zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde došlo k navýšení vyměřovacího základu z 5 355 Kč na 5 829 Kč a tím se zvýšila státní platba za pojištěnce na 787 Kč. Tato změna by měla do systému českého všeobecného zdravotního pojištění ročně přispět o více jak 4,7 miliardy korun. V následující tabulce je zobrazen přehled za posledních deset let, jak se postupně zvyšoval vyměřovací základ a z toho pak pojistné. V příloze 1 je zobrazen přehled pojistného státních pojištěnců za uplynulých 20 let. Tabulka 6 Přehled pojistného státních pojištěnců v letech 2003 - 2013

Období 1. 1. 2003 – 31. 12. 2003 1. 1. 2004 – 31. 12. 2004 1. 1. 2005 – 31. 12. 2005 1. 1. 2006 – 31. 1. 2006

vyměřovací základ 3 458 Kč 3 520 Kč 3 556 Kč 3 798 Kč

pojistné 467 Kč 476 Kč 481 Kč 513 Kč

1. 2. 2006 – 31. 3. 2006

4 144 Kč

560 Kč

1. 4. 2006 – 31. 12. 2006

4 709 Kč

636 Kč

1. 1. 2007 – 31. 12. 2007

5 035 Kč

680 Kč

1. 1. 2008 – 31. 12. 2009

5 013 Kč

677 Kč

1. 1. 2010 - 31. 10. 2013 od 1. 11. 2013

5 355 Kč 5 829 Kč

723 Kč 787 Kč

Zdroj: VZP (2013), vlastní zpracování.

Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) VZP (2013) na svých stránkách uvádí, že osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) je z hlediska § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, je osoba, která má trvalý pobyt na území ČR, nemá příjmy ze SVČ, není státním pojištěnce a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní měsíc. Minimální vyměřovací základ pro OBZP je shodný jako pro zaměstnance a je stanovena na částku minimální mzdy zaměstnanců odměňovaných měsíční mzdou. Od 1. srpna 2013 byla částka změněna na hodnotu 8 500 Kč z dřívějších 8 000 Kč. Minimální výše pojistného tak činí 1 148 Kč. Snižuje se tak rozdíl v rámci minimální výše pojistného mezi zaměstnanci a OBZP v porovnání s OSVČ (VZP, 2013). Pojistné osob bez zdanitelných příjmů je podle Červinky (2013, s. 122) splatné od 1. dne kalendářního měsíce, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Mezi OBZP podle stejného autora patří například žena v domácnosti, která nepatří do skupiny státních pojištěnců, student, studující na škole, která není považována za soustavnou přípravu na budoucí povolání, student, který po dokončení studia nenastoupil do zaměstnání nebo dovršil věku 26 let, zaměstnanec pracující na DPP, který nedosáhne určité výše příjmu, člen náboženského řádu bez příjmu, nezaměstnaný, který není evidován na Úřadu práce a další.



3 Praktická část V této části bakalářské práce jsou poznatky získané z teoretické části aplikovány do praxe. V první řadě jsou zde zmíněny začátky vzniku zákonů týkající se sociálního pojištění a dále jsou zde zachyceny jejich postupné změny. Jako dalším zmíněným bodem je vývoj nemocenského pojištění a vývoj důchodového pojištění. Druhá část práce se zabývá modelovými příklady, které se týkají výpočtů pojistného u jednotlivých účastníků sociálního pojištění.

3.1 Vývoj sociálního zabezpečení V první řadě je nutné se podívat do historie sociálního zabezpečení. ČSSZ (2004) ve své zprávě uvádí, že již v roce 1924 vešel v platnost zákon č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Pro tuto dobu, zavedení tohoto zákona znamenalo značný legislativní pokrok. V zákoně bylo zavedeno dělnické pojištění, které sloužilo pro případ invalidity a stáří. Zavedení tohoto zákona přineslo ekonomické výhody a sociální systém se tak stabilizoval. Systém sociálního pojištění spočíval v rovnováze mezi příjmy a výdaji. Úhrada předepsaných příspěvků byla rozdělena rovnoměrně mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Mužům a ženám vznikl nárok na starobní důchod dosažením 65 let, pokud byly splněny podmínky čekací doby (ČSSZ, 2004). Stejný zdroj popisuje tento zákon jako taktický a byl považován za jednu z nejvýznamnějších sociálních reforem československé legislativy mezi dvěma světovými válkami. V období od roku 1930 až do roku 1934 se pojišťovny dostaly do hospodářské krize a nemocenské pojištění prošlo mnoha novelami v zákonu. V roce 1945 byly zavedeny přídavky na děti z důvodu pomoci rodinám. Poté v roce 1948 vešel v platnost nový zákon o národním pojištění, který dosáhl zrušení předešlých zákonů z této oblasti. V 60. letech 20. století došlo ke změně dávkové soustavy nemocenského pojištění zákonem č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců (ČSSZ, 2004). Za vrcholný orgán nemocenského pojištění byla v té době považována Ústřední rada odborů. Z důvodu oddělení nemocenského a důchodového pojištění orgánem důchodového pojištění se stal Státní úřad důchodového zabezpečení (SÚDZ). Ten byl v roce 1957 nahrazen Státním úřadem sociálního zabezpečení. V roce 1968 vzniklo Ministerstvo práce a sociálních věcí, které převzalo působnost v oblasti sociálního zabezpečení. O důchodových dávkách začala od roku 1969 rozhodovat Správa důchodu v Praze, z které vznikl Úřad důchodového zabezpečení v Praze. V 90. letech 20. století z výše uvedených orgánů vznikla nová soustava orgánů státní správy - Česká správa sociálního zabezpečení, pod kterou v současné době spadá Okresní správa sociálního zabezpečení a Pražská správa sociálního zabezpečení (ČSSZ, 2004). 3.1.1

Vývoj nemocenského pojištění

Ministerstvo práce a sociálních věcí každé dva roky vydává Pojistněmatematické zprávy, ve kterých podává informace o vývoji a stavu sociálního pojištění. Přestože Pojistněmatematická zpráva byla publikována v roce 2012, která byla zaměřena spíše na důchodové pojištění, se MPSV rozhodlo v roce 2013 vydat další publikaci zaměřenou na nemocenské pojištění. 18 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Jak uvádí MPSV (2013) ve své zprávě, počet dobrovolně nemocensky pojištěných OSVČ se od roku 1994 rapidně snižuje. Například v roce 1994 bylo nemocensky pojištěných 8,4 % OSVČ, naproti tomu v prosinci 2012 jich bylo jen 2,2 %. V následující tabulce je zobrazen průměrný počet nemocensky pojištěných osob. Tabulka 7 Průměrný počet nemocensky pojištěných osob

Ukazatel Celkem (v tis. osob) → z toho: • zaměstnanci • OSVČ

2005

2009

2010

1011

2012

4 443

4 253

4 311

4 212

4 472

4 205 238

4 079 174

4 133 178

4 062 150

4 352 120

Zdroj: ČSÚ, 2013, vlastní zpracování.

Z tabulky je zřejmé, že celkový počet pojištěných osob od roku 2005 stoupá, avšak u OSVČ je vidět pokles dobrovolně pojištěných. Vyměřovací základ je u OSVČ plně v její kompetenci, avšak musí být dodrženy minimální a maximální výše vyměřovacího základu (MPSV,2013). Pro znázornění vývoje vyměřovacího základu bude následně použita tabulka pro období 2006 - 2013. Tabulka 8 Maximální a minimální výše vyměřovacího základu pro odvod na NP

Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Maximum násobek průměrné měsíční mzdy 48 48 72 72 48 48

Maximum v Kč/rok

Minimum v Kč/měsíc

486 000* 486 000* 1 034 880 1 130 640 1 707 048 1 781 280 1 206 576 1 242 432

4 709 5 035 5 390 4 000 4 000 6 185 6 285 6 471

* pouze OSVČ Zdroj: MPSV (2013), vlastní zpracování.

Z uvedené tabulky vyplývá, že OSVČ si v letech 2009 a 2010 stanovily 3krát vyšší VZ než v předcházejících letech a vyšší než bylo vykázáno zaměstnanci, jak uvádí MPSV (2013) ve své zprávě. V této zprávě je dále uvedeno, že v roce 2012 odvody na pojistné OSVČ byly v průměru z částky 6 218 Kč. Na základě tohoto údaje, můžeme soudit, že velká část OSVČ odvádí pojistné pouze z minimálního VZ. Další tabulka ukazuje vývoj sazeb pojistného za posledních 20 let.



Tabulka 9 Sazby pojistného od roku 1993 - 2013

1993 Zaměstnavatelé • celkem • důchodové • nemocenské • zaměstnanost Zaměstnanci • celkem • důchodové • nemocenské • zaměstnanost Zaměstnanci a zaměstnavatelé • celkem • důchodové • nemocenské • zaměstnanost OSVČ • celkem • důchodové • nemocenské* • zaměstnanost

1994 1995

1996 2003

2004 2008

2009 2010

2011 2013

27,00 20,40 3,60 3,00

26,25 20,40 3,60 2,25

26,00 19,50 3,30 3,20

26,00 21,50 3,30 1,20

25,00 21,50 2,30 1,20

25,00 21,50 2,30 1,20

9,00 6,80 1,20 1,00

8,75 6,80 1,20 0,75

8,00 6,50 1,10 0,40

8,00 6,50 1,10 0,40

6,50 6,50 0,00 0,00

6,50 6,50 0,00 0,00

36,00 27,20 4,80 4,00

35,00 27,20 4,80 3,00

34,00 26,00 4,40 3,60

34,00 28,00 4,40 1,60

31,50 28,30 2,30 1,20

31,50 28,00 2,30 1,20

36,00 27,20 4,80 4,00

27,20 4,80 3,00

26,00 4,40 3,60

28,00 4,40 1,60

28,00 1,40 1,20

28,00 2,30 1,20

* od roku 1994 je nemocenské pro OSVČ dobrovolné Zdroj: MPSV (2013), vlastní zpracování.

Pro rok 2014 jsou sazby stejné jako v předešlém roce. Z tabulky je patrné, že sazby pojistného za posledních 20 let prošly určitým změněny, které přispěly k lepší finanční situaci v sociálním zabezpečení. 3.1.2

Vývoj důchodového pojištění

O vývoji důchodového pojištění se zmiňuje MPSV (2012) ve své Pojistněmatematické zprávě, ve které rekapituluje vývojové události z předešlých let. Autorkou vybrané události budou popsány v této části bakalářské práce. Především se zaměříme na vývoj důchodového pojištění, na vztah mezi příjmy a výdaji a na výši důchodu. Příjmy a výdaje Ze statistiky ČSSZ (2013), je zřejmé, že příjmy důchodového pojištění od roku 2011 mají rostoucí tendenci. V roce 2008 dosahovaly 310,9 mld. Kč oproti roku 2013, kdy příjmy dosáhly 328,8 mld. Kč. Avšak výdaje mají také rostoucí tendenci a v loňském roce dosahovaly 373,4 mld. Kč, což je způsobeno valorizací důchodů. Deficit příjmů a výdajů dosáhl v roce 2013 49,7 mld. Kč. Podrobná statistika příjmů a výdajů od roku 2008 do roku 2013 je vyobrazena v následující tabulce.



Tabulka 10 Příjmy a výdaje na dávky důchodového pojištění (mld. Kč)

Důchodové pojištění Příjmy z pojistného na DP Výdaje na dávky DP Rozdíl

2008

2009

2010

2011

2012

2013

310,9

301,1

308,1

319,5

323,3

323,8

-304,9

-331,6

-337,8

-359,1

-372,8

-373,4

6,0

-30,5

-29,3

-39,5

-49,4

-49,7

Zdroj: ČSSZ, 2013, vlastní zpracování.

Vyplácené důchody a počty důchodců Za uplynulých 10 let se výrazně zvýšil počet důchodců. V porovnání s rokem 2003, vzrostl počet důchodců o 267 012 v roce 2013. I průměrný věk se za posledních 10 let zvýšil z 64 let na 67 let. Změna průměrného věku se dá posuzovat až za několik let, proto v následující tabulce je právě zobrazeno časové rozmezí 10-ti let. Tabulka 11 Vyplacené důchody za uplynulých 10 let

Počet důchodců

Rok Muži

Ženy

Celek

Průměrná výše důchodu Muži

Ženy

Průměrný věk

Celek Muži Ženy Celek

2013 1 141 950 1 715 906 2 857 856 11 382 10 167

10 653

66

67

67

2012 1 140 727 1 725 329 2 866 056 11 208 10 014

10 490

65

67

66

2011 1 139 080 1 733 924 2 873 004 11 002

9 833

10 296

65

66

66

2010 1 108 146 1 710 947 2 819 093 10 568

9 440

9 884

64

66

65

2009 1 089 430 1 700 961 2 790 391 10 473

9 375

9 803

64

66

65

2008 1 066 465 1 687 546 2 754 011 10 046

9 032

9 424

64

66

65

2007 1 045 146 1 674 015 2 719 161

9 145

8 194

8 560

64

66

65

2006 1 027 504 1 656 280 2 683 784

8 563

7 667

8 010

64

65

65

2005 1 007 516 1 637 584 2 645 100

8 102

7 244

7 571

64

65

65

2004

995 686 1 629 999 2 625 685

7 613

6 816

7 118

63

65

64

2003

978 920 1 611 924 2 590 844

7 408

6 649

6 936

63

65

64


3.2 Příklady výpočtu sociálního pojištění V této části bakalářské práce budou provedeny modelové výpočty sociálního pojištění u fiktivních osob se smyšlenými osobními údaji, jako jsou rodná čísla a další, ale údaje pro výpočty jsou reálné. Přehledy o příjmech a výdajích jednotlivých osob jsou v příloze bakalářské práce.



3.2.1

OSVČ

Příklad 1 - SVČ hlavní Pan Milan Kašpar začal podnikat jako OSVČ v lednu 2013. Neplatil si nemocenské pojištění a nebyl účasten důchodového spoření (II. pilíř). Jeho příjmy byly 545 600Kč a výdaje činily 257 664Kč. Daňový základ se vypočte jako příjmy - výdaje: 545 600 - 257 664 = 287 936 Kč. Tento výsledný údaj se zapíše do Přehledu o příjmech a výdajích (POPV) do řádku 26. Řádky 29, 31, 35, 36, 38,39,40,43,44 jsou vyplněny automaticky v interaktivním POPV, který je možné nalézt na stránkách ČSSZ. Pro případné vyplňování ručně bude popsán postup k jednotlivým řádkům. Průměrný měsíční daňový základ na řádku 29 vypočte pan Kašpar jako daňový základ dělený počtem měsíců, v nichž vykonával SVČ: 287 963/12 = 23 994,67 Kč. Vypočtený vyměřovací základ pan Kašpar vypočte jako součin řádku 26 a částky 0,5 (50 % z daňového základu): 287 936 * 0,5 = 143 968 Kč. Tento výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a zapíše se do řádku 31. Jako minimální vyměřovací základ uvede pan Kašpar částku z řádku 31 a vepíše ji do řádku 35. Pokud by jeho vyměřovací základ byl nižší než 77 652Kč, musel by do řádku 35 napsat tuto částku stanovenou zákonem jako minimální vyměřovací základ. V případě pana Kašpara činil vyměřovací základ 143 968Kč. Do řádku 36 se většinou uvádí stejná částka jako v řádku 35, ale OSVČ si může tuto částku určit sama, ale nesmí být nižší než částka v řádku 35 a vyšší než maximální vyměřovací základ, jak je uvedeno v teoretické části. Řádek 38 je součet řádků 36 a 37, do tohoto řádku pan Kašpar zapíše částku 143 968Kč. Do řádku 39 se zapíše stejná hodnota jako je v řádku 36, čili 143 968Kč. Jak již víme z teorie, pojistné na DP a státní politiku zaměstnanosti je 29,2 % z vyměřovacího základu a vypočte se tak, že řádek 39 se vynásobí 0,292 a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru: 143 968 * 0292 = 42 039 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Kašpar začal podnikat teprve v loňském roce, zálohy na DP jsou stanoveny jako minimální a pro rok 2013 činily 1890Kč měsíčně, čili za celý rok pan Kašpar zaplatil na zálohách: 1890 * 12 = 22 680 Kč. V řádku 42 se jedná o rozdíl mezi pojistným a úhrnem záloh: 42 039 - 22 680 = + 19 359 Kč. Pokud je pojistné vyšší než úhrn záloh, jako je tomu v případě pana Kašpara, je nutné rozdíl doplatit příslušné OSSZ do 8 dnů po dni, ve kterém byl podán přehled za kalendářní rok. 22 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


V roce 2014 pan Kašpar stále vykonává SVČ hlavní a tuto skutečnost vyplní na druhé straně POPV. V řádku 43 bude počítán měsíční vyměřovací základ na rok 2014 a vypočte se tak, že řádek 26 se vynásobí 0,5 a vydělí částkou uvedenou v řádku 27: 287 936 * 0,5/12 = 11 998 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Kašpar se ani v roce 2014 neúčastí DS (II. pilíř) vypočte se měsíční záloha na rok 2014 tak, že se údaj v řádku 43 vynásobí číslem 0,292 a výsledek se zaokrouhlí na celé koruny nahoru: 11 998 * 0,292 = 3 504 Kč. Pan Kašpar si ani v letošním roce neplatí dobrovolné nemocenské pojištění a proto v řádku 45 uvede 0Kč. Pan Kašpar doplatí 19 359Kč na pojistném na DP a bude platit pro rok 2014 měsíční zálohy na DP ve výši 3 504Kč. Tyto částky odvede na příslušný účet OSSZ. Přehled o příjmech a výdajích pana Kašpara je uveden v příloze 2. Příklad 2 - SVČ hlavní, platí nemocenské a je účasten II. pilíře DS, nemocenské dávky u OSVČ V tomto příkladu se vychází ze stejného zadání jako je tomu u příkladu 1, jen v tomto případě je pan Kašpar účasten II. pilíře důchodového spoření a 1. ledna 2014 si začal dobrovolně platit nemocenské pojištění. Pojistné na důchodové pojištění by se vypočetlo tak, že vyměřovací základ by se vynásobil sníženou sazbou 26,2 %: 143 968 * 0,262 = 37 720 Kč. Rozdíl mezi pojistným a úhrnem záloh by tedy činil: 37 720 - 20 352 = + 17 368 Kč a pan Kašpar by opět musel tuto částku doplatit příslušné PSSZ. Měsíční zálohy na rok 2014 byly vypočteny z měsíčního vyměřovacího základu násobeného částkou 0,262: 11 998 * 0,262 = 3 144 Kč. Pojistné na nemocenské se vypočte: 143 968/12 * 0,23 = 276 Kč. Tuto částku bude měsíčně pan Kašpar odvádět příslušné PSSZ. V případě nemoci, například od 3. dubna 2014 by se při výpočtu nemocenských dávek postupovalo následovně: od 1. 1. 2014 je pan Kašpar účasten na nemocenském pojištění. Zálohy platí ve výši 276 Kč měsíčně, což odpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu ve výši 11 998 Kč. Rozhodné období je 12 měsíců (vyloučeno období duben 2013 - prosinec 2013, z důvodu neúčasti OSVČ na NP) před měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Denní vyměřovací základ se vypočte: 11 998 * 3/90 = 399,93 Kč tato částka se dále redukuje dle stanovených hranic uvedených v teoretické části. Následujícím výsledkem je redukovaný denní vyměřovací základ: 399,93 * 0,9 = 360 Kč. 23 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Denní dávka nemocenského činí 60 % z redukovaného DVZ: 360 * 0,6 = 216 Kč. Tuto částku bude pan Kašpar pobírat od 15. dne trvání pracovní neschopnosti po celou dobu nemoci, nejdéle však 380 dnů. POPV pana Kašpara je zobrazeno v příloze č. 3 a v příloze č. 4 je zobrazena přihláška k nemocenskému pojištění. Příklad 3 - SVČ vedlejší + zaměstnání, nemocenské dávky u zaměstnance Paní Alena Kocmanová je zaměstnaná již několik let jako účetní a od 1. ledna 2013 začala podnikat. Nemocenské pojištění za ni hradí zaměstnavatel. Její příjmy z podnikání jsou 120 000 Kč a výdaje jsou 40 000 Kč. Daňový základ se tedy vypočte jako: 120 000 - 40 000 = 80 000 Kč. Tento výsledek se vydělí počtem měsíců vykonávání SVČ: 80 000/12 = 6 666,67 Kč a tato částka se zapíše do řádku 29. Řádek 31 vypočtený vyměřovací základ: 80 000 * 0,5 = 40 000 Kč. Paní Kocmanová zapíše do řádku 35 částku 40 000 Kč z řádku 31. Tato částka nesmí být nižší než 31 068. Do řádku 37 se zapíše vyměřovací základ ze zaměstnání, který činí 300 000 Kč. V řádku 39 bude opsána stejná hodnota z řádku 36 čili 40 000 Kč a z této částky bude vypočítáno pojistné na DP, které bude činit 11 680 Kč. Minimální měsíční záloha pro OSVČ, která provozuje SVČ vedlejší není při začátku podnikání stanovena povinně. Úhrn záloh činí 0 Kč. Rozdíl mezi pojistným a úhrnem záloh je 11 680 Kč a tuto částku musí paní Kocmanová doplatit příslušné OSSZ do 8 dnů po dni podání přehledu. V roce 2014 bude i nadále paní Kocmanová pokračovat v provozování vedlejší SVČ a vyměřovací základ je stanoven na 3 334 Kč, z toho bude na zálohách platit 974 Kč na důchodové pojištění. Pokud paní Kocmanová onemocní, dostane od zaměstnavatele proplacenou náhradu za nemoc za prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Zaměstnavatel proplácí náhradu pouze za pracovní dny zaměstnance. Náhrada mzdy náleží až od 4. dne pracovní neschopnosti do 14. dne pracovní neschopnosti. Tzn., že za první tři pracovní dny DPN nepřísluší zaměstnanci žádná náhrada za nemoc, nejvýše však za 24 hodin (rozdílné směny). Od 15. dne vyplácí nemocenské dávky Česká správa sociálního zabezpečení. POPV paní Kocmanové je uveden v příloze č. 5 a v příloze č. 6 je přiloženo potvrzení o době trvání zaměstnání, které je nutné doložit při výkonu vedlejší činnosti. Příklad 4 - SVČ vedlejší + studuje Pan Kafka je studentem VŠ a začal podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Jeho SVČ bude považována za vedlejší, jelikož je studentem. Z důvodu toho, že začal podnikat teprve loni, jeho příjmy nejsou vysoké. Daňový základ činí 63 335 Kč. Jeho 24 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


průměrný měsíční daňový základ je 5 277,92 Kč. Vypočtený vyměřovací základ v případě SVČ vedlejší se vypočte jako: 63 335 * 0,5 = 31 668 Kč. Výslednou částku pan Kafka zapíše do řádku 35, pokud není nižší než 31 068 Kč. Pojistné na důchodové pojištění pan Kafka vypočte jako: 31 668 * 0,292 = 9 248 Kč. Z důvodu toho, že pro vedlejší činnosti není povinně stanovena platba záloh na pojistném v prvním roce podnikání, zaplatí pan Kafka částku 9 248 Kč příslušné OSSZ. Na druhé straně přehledu pan Kafka vypočte měsíční zálohy na důchodové pojištění na rok 2014 a to z měsíčního vyměřovacího základu: 2 639 * 0,292 = 771 Kč. Pan Kafka bude výslednou částku odvádět měsíčně příslušné OSSZ. Přehled o příjmech a výdajích pana Kafky je v příloze č. 7. Příklad 5 - minimální vyměřovací základ Pan Daněk podniká jako řidič taxislužby již přes 10 let. Není účasten nemocenského pojištění ani důchodového spoření. Jeho daňový základ byl stanoven na 13 061 Kč. Průměrný měsíční daňový základ řádek 26 se vypočte: 13 061/12 = 1 088,42 Kč. Vypočtený vyměřovací základ řádek 31 se vypočte jako 50 % z daňového základu: 13 061 * 0,5 = 6 531 Kč. Do řádku 35 opíše pan Daněk částku z řádku 31, avšak tato částka nesmí být nižší než 77 652 Kč. V případě pana Daňka je tato částka nižší a proto se do řádku 35 napíše částka stanovená jako minimální a to 77 652 Kč. Určený vyměřovací základ řádek 36 si pan Daněk stanoví na 77 652 Kč. Do řádku 39 uvede částku z řádku 36 čili 77 652 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Daněk není účasten II. pilíře důchodového spoření, pojistné na důchodové pojištění se vypočte jako 29,2 % z vyměřovacího základu: 77 652 * 0,292 = 22 675 Kč. POPV pro rok 2012 podal pan Daněk 18. března 2013 a měsíční zálohy na rok 2013 mu byly vyměřeny na 1890 Kč. Vzhledem k datu podání POPV za rok 2012 začal pan Daněk platit vyměřenou měsíční zálohu až od měsíce března a první dva měsíce platil ještě vyměřenou zálohu z předešlého roku čili 1836 Kč. Následující tabulka představuje přehlednou platbu měsíčních záloh na DP.



Tabulka 12 Přehled předpisů a plateb v roce 2013 Částka v Kč v měsíci I. II. Předpis minimálního pojistného DP 1 836 1 836 Platba zálohy na DP 1 836 1 836 VIII. IX. Předpis minimálního pojistného DP 1 890 1 890 Platba zálohy na DP 1 890 1 890 Zdroj: PSSZ, vlastní zpracování.

III. 1 890 1 890 X. 1 890 1 890

IV. 1 890 1 890 XI. 1 890 1 890

V. 1 890 1 890 XII. 1 890 1 890

VI. VII. 1 890 1 890 1 890 1 890 Celkem v Kč 22 572

Z výše uvedené tabulky je vidět, kolik přesně pan Daněk odvedl na zálohách na DP a úhrn těchto zaplacených záloh činí 22 572 Kč. Rozdíl mezi pojistným a úhrnem záloh je tedy: 22 675 - 22 572 = + 103 Kč a tuto rozdílnou částku je pan Daněk povinen doplatit příslušné PSSZ. Měsíční vyměřovací základ pro rok 2014 u pana Daňka činí 545 Kč, ale vzhledem k tomu, že minimální měsíční vyměřovací základ musí činit minimálně 6 486 Kč, tak pan Daněk do řádku 43 zapíše tuto minimálně stanovenou částku a z toho měsíční záloha na DP pro rok 2014 činí 1894 Kč, kterou bude pan Daněk měsíčně odvádět na příslušnou PSSZ. Jeho POPV je uveden v příloze 8. Příklad 6 - zaměstnanec se stejným daňovým základem jako OSVČ - porovnání a) Zaměstnanec pobírá každý měsíc stejnou mzdu 20 000 Kč, hrubá mzda za rok činí 240 000 Kč. V tomto příkladě se shoduje hrubá mzda s vyměřovacím základem pro odvody. Pro lepší orientaci budou další výpočty provedeny v tabulce a následně vysvětlen postup. Tabulka 13 Výpočet čisté mzdy

Název Hrubá mzda Zdravotní pojištění 4,5 % Sociální pojištění 6,5 % Superhrubá mzda Daň 15 % Sleva na dani Rozdíl Čistá mzda

měsíční částka v Kč 20 000 900 1 300 26 800 4 020 2 070 1 950 15 850

roční částka v Kč 240 000 10 800 15 600 321 600 48 240 24 840 23 400 190 200

Zdroj: vlastní zpracování

Z vyměřovacího základu zaměstnance vypočteme 4,5 % pro odvod zdravotního pojištění: 20 000 * 0,045 = 900 Kč Pro výpočet sociálního pojištění se taktéž vychází z vyměřovacího základu a to ve výši 6,5 %: 20 000 * 0,065 = 1300 Kč. Výsledné částky se sráží zaměstnanci ze mzdy. Superhrubou mzdu vypočítáme tak, že hrubou mzdu navýšíme o 34 %. Sazba 34 % je součet odvodů zaměstnavatele za 26 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


zaměstnance, tj. 9 % zdravotní pojištění a 25 % sociální pojištění. Z této superhrubé mzdy se vypočítá daň: 26 800 * 0,15 = 4020 Kč, od které se pak odečte sleva na poplatníka ve výši 2070 Kč a výsledná záloha na daň bude činit 1950 Kč. Od hrubé mzdy se poté odečte zdravotní pojištění, sociální pojištění, sleva na dani a tímto postupem získáme čistou mzdu zaměstnance: 20 000 - 900 - 1300 - 1950 = 15 850 Kč. Pro zjednodušenou ukázku srovnání ročního příjmu mezi zaměstnancem a OSVČ budeme vycházet z ročního příjmu. Čistá mzda za kalendářní rok činí 190 200 Kč. V případě, že tento zaměstnanec onemocní, dostane od zaměstnavatele vyplacenou náhradu za nemoc ve výši 2 520 Kč za prvních 14 dnů nemoci (vychází se z průměrného výdělku 83,33/hod.). Při výpočtu nemocenských dávek se vychází z vyměřovacího základu za rozhodné období a dělí se počtem kalendářních dnů, které na toto období připadají. Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců před tím, než sociální událost vznikla. Výsledkem je denní vyměřovací základ, který se dále redukuje dle hranic uvedených v teoretické části. Denní vyměřovací základ: 240 000/365 = 657,53 Kč, Redukovaný denní vyměřovací základ: 657,53 * 0,9 = 592 Kč (po zaokrouhlení nahoru), Nemocenské činí 60 % z redukovaného DVZ: 592 * 0,6 = 356 Kč. ČSSZ hradí tomuto zaměstnanci nemocenskou ve výši 356 Kč za den. b) OSVČ má příjmy 360 000 Kč a výdaje 120 000 Kč, jeho daňový základ činí 240 000 Kč. Z toho je povinen odvést: •

35 040 Kč - zálohy na sociální pojištění,

•

20 967 Kč - zálohy na zdravotní pojištění (0,5 * 240 000 = 120 000, VZ je stanoven jako minimální ve výši 155 304 Kč, tzn. při výpočtu zálohy na ZP se vychází z této částky: 155 304 * 0,135),

•

11 160 Kč - daňová povinnost (již po odečtení slevy na poplatníka),

•

172 833 - příjem, který zůstává OSVČ po zaplacení všech povinností.

Z tohoto srovnání je zřejmé, že zaměstnanci zůstává po odečtení všech srážek o něco více peněz než osobě samostatně výdělečně činné. Dále si musíme uvědomit, že za zaměstnance veškeré odvody provádí zaměstnavatel včetně zpracování ročního zúčtování daní, zatímco OSVČ musí zpracovat daňové přiznání a přehledy na SP a ZP samostatně či pověřit daňového poradce nebo účetní. Výpočet nemocenské pro tuto OSVČ vychází z přehledu (řádek 43) uvedeného v příloze 9. DVZ je 120 000/365 = 328,77 Kč, Redukovaný DVZ je 328,77 * 0,9 = 296 Kč, 27 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Denní dávka nemocenského z redukovaného DVZ je 296 * 0,6 = 178 Kč. I výplata nemocenských dávek je pro zaměstnance výhodnější. 3.2.2

Státní pojištěnci

Příklad 1 - DPP v roce 2014 Slečna Marková je studentkou na vysoké škole a přivydělává si jako hosteska v jedné agentuře, kde podepsala dohodu o provedení práce a také podepsala prohlášení poplatníka daně z příjmu FO ze závislé činnosti a z funkčních požitků. U DPP se smí odpracovat maximálně 300 hodin za rok. Jestliže si slečna Marková vydělá u agentury do 10 000 Kč měsíčně, nebude jí ze mzdy strháváno zdravotní ani sociální pojištění a ani záloha na daň, její hrubá mzda bude zároveň čistá mzda. Pokud by tedy odpracovala za měsíc březen 83 hodin, hodinová sazba by byla stanovena na 120 Kč/h a podepsala by prohlášení, její mzda by činila: 83 * 120 = 9 960 Kč a tuto částku by ji agentura poslala na bankovní účet. Za situace, kdy slečna Marková prohlášení poplatníka nepodepíše, její mzda bude snížena o srážkovou daň ve výši 15 %, tzn.: 9 960 * 0,15 = 1 494 Kč čistá mzda bude činit: 9960 - 1494 = 8466 Kč. V případě slečny Markové by bylo výhodnější mít u agentury podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Příklad 2 - DPČ a DPP Slečna Melichová studuje 3. rokem vysokou školu ekonomického zaměření. Před rokem si našla brigádu s administrativním zaměřením, kde podepsala dohodu o pracovní činnosti. Dle Zákoníku práce je možné odpracovat za týden max. 20 hodin v průměru. Slečna Melichová tedy chodí do práce 4krát týdně na 5 hodin denně. V této firmě podepsala prohlášení poplatníka na celý rok, z toho důvodu může uplatňovat slevu na dani. Za odpracovanou hodinu ji náleží odměna 100 Kč. Za měsíc březen odpracovala slečna Melichová 77 hodin, čili její hrubá mzda činila 7 700 Kč. Zaměstnavatelem bude z této hrubé mzdy strženo pojistné na sociální pojištění, které zaměstnavatel odvede příslušné OSSZ: 7 700 * 6,5 % = 501 Kč. Dále z hrubé mzdy bude také zaměstnavatelem strženo pojistné na zdravotní pojištění: 7 700 * 4,5 % = 347 Kč. Čistá mzda pak bude vypočtena: 7 700 - 501 - 347 = 6 852 Kč a tato částka bude slečně Melichové připsána na účet ve výplatním termínu. Slečna Melichová má zároveň podepsanou dohodou o provedení práce u hostesingové agentury, avšak zde už nemůže mít podepsané prohlášení a proto bude slečně snížena 28 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


mzda o srážkovou daň ve výši 15 % (u příjmu nad 10.000Kč by se odváděla záloha na daň ve výši 15%). U agentury odpracovala 17 hodin za měsíc březen a její hodinová odměna je 90 Kč. Čistá mzda by tedy činila: 17 * 90 = 1 530 Kč 1530 - (1 530 * 15%) = 1 300Kč. Celkově si slečna Melichová za měsíc březen vydělala 8 152 Kč. Z důvodu toho, že má v první firmě podepsanou DPČ a její příjem činil více jak 2 500 Kč je slečna Melichová účastna důchodového pojištění. Z výše uvedených příkladů, týkajících se státních pojištěnců vyplývá, že je výhodnější mít u zaměstnavatele podepsanou dohodu o provedení práce. Avšak u této dohody lze odpracovat celkem 300 hodin za rok a měsíční odměna nesmí přesáhnout 10 000 Kč, jinak by měl zaměstnavatel povinnost strhávat zaměstnanci částku na sociální a zdravotní pojištění. Pokud si student u zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka, které je na ukázku uvedené v příloze č. 10, může uplatňovat slevu na dani. Jestliže je studen zaměstnán u více zaměstnavatelů, může si podepsat prohlášení pouze u jednoho zaměstnavatele za kalendářní měsíc a z tohoto důvodu je lepší si prohlášení podepsat tam, kde student vydělá nejvíce nebo si podepisovat prohlášení každý měsíc podle toho, kde bude jeho měsíční odměna vyšší.



4 Závěr Tato bakalářská práce se zabývala sociálním pojištěním OSVČ a dalších účastníků tohoto systému. Cílem práce byl nejen výpočet pro jednotlivé skupiny poplatníků, ale především porovnání těchto zjištěných hodnot a určení výhodnosti či nevýhodnosti v případě, že se poplatník rozhodne podnikat na základě živnostenského oprávnění a stát se tak osobou samostatně výdělečně činnou. Práce by měla umožnit čtenáři, který se s touto problematikou dosud nesetkal, rychlou a názornou orientaci v oblasti výpočtu pojistného, aniž by bylo nutné nastudovat příslušné právní zákony, ve kterých se člověk jen stěží orientuje. V teoretické části práce byly uvedeny veškeré podstatné právní aspekty, které je třeba znát pro správný výpočet pojistného. Byly zde uvedeny základní pojmy, týkající se sociálního pojistného, povinnosti poplatníků a postup jednotlivých výpočtů. V praktické části práce jsou již konkrétní výpočty, které jsou aplikovány na fiktivně zvolených skupinách poplatníků, kteří odpovídají obecně zvolenému průměru těchto osob. Pro modelové příklady byla využita metoda komparace, díky které je možné srovnat výhodnost jednotlivých případů. Pro lepší přehled byl v praktické části zobrazen vývoj sazeb v časové řadě za posledních dvacet let (1993 - 2013), v němž je možné pozorovat změny v jednotlivých letech. Z výpočtů vyplynula výhoda pro zaměstnance, ale je to především z důvodu, že se při výpočtech vycházelo z nižších příjmů obou skupin. Také je nutné brát v potaz jisté výhody, které má zaměstnanec oproti OSVČ. Zaměstnanec vykonává práci, která je mu přidělena. Za to má stálý příjem peněz a další výhody jako například nárok na placenou dovolenou, příspěvky na stravování, nemocenskou, placené dny svátků a při ukončení zaměstnání ze strany zaměstnavatele má nárok na odstupné. Oproti OSVČ má jednoznačně daleko menší odpovědnost. OSVČ si za své jednání zodpovídá sama. Musí shánět zakázky a snažit se neustále zlepšovat své služby, aby obstála v konkurenci. Pokud je OSVČ schopna dosáhnout průměrných či vyšších příjmů je to jednoznačná volba proto, stát se podnikatelem (OSVČ), kteří mají značnou výhodu v možnosti uplatnění výdajů, čímž mohou výrazně snížit svůj vyměřovací základ. Oproti tomu zaměstnanci musejí odvést z celého svého příjmu a nemají možnost uplatnění žádných výdajů. Z tohoto důvodu je skupina zaměstnanců největším plátcem daní. Od roku 2006 je vyměřovacím základem pro OSVČ 50 % příjmů snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů. Kdežto pro zaměstnance je vyměřovacím základem úhrn započitatelných příjmů. Podnikatelé však mají stanovený minimální vyměřovací základ, který je povinný pro každého poplatníka a nelze tento základ v případě hlavní SVČ snížit. Z toho vyplývá, že dosahuje-li podnikatel nízkých příjmů, jeho celkové zatížení odvody je vyšší, než v případě zaměstnanců dosahujících srovnatelných příjmů. Pokud se určitá osoba rozhoduje, zda je pro ni výhodnější být podnikatel nebo se nechat zaměstnat, měla by se v první řadě zamyslet nad pravděpodobnou výší svých příjmů. Je ovšem samozřejmě nutné zvážit i ostatní rizika a výhody, kterých OSVČ oproti zaměstnancům dosahují. Pro ověření je dobré postup těchto výpočtů znát, avšak dnešní doba nám již umožňuje tyto data vyplnit do příslušných tiskopisů, které jsou na ukázku v příloze této práce a umožňují zjistit výši záloh a případného doplatku či přeplatku, aniž by člověk musel něco složitě počítat. Což je pro každého značným ulehčením práce, především pro daňové poradce a účetní, kterým tyto programy značně ulehčují práci. 30 Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Z teoretické části vyplývá, že v nemocenském pojištění OSVČ nastávají největší odlišnosti v porovnání se zaměstnanci. U osoby samostatně výdělečně činné je pouze na ní, zda se rozhodne pojistné na nemocenské pojištění platit, tzn. je dobrovolné. Avšak pro zaměstnance je toto pojištění povinné dané zákonem a hradí je za ně zaměstnavatel. U zaměstnanců je možné považovat za výhodu to, že mají z nemocenského pojištění nárok na výplatu čtyř dávek, mezi něž se řadí peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, nemocenská a vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství. Osoba samostatně výdělečně činná má nárok pouze na dvě dávky, tj. nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství. Pokud zaměstnanec onemocní je chráněn od 4. do 14. pracovního dne nemoci náhradou za nemoc, kterou mu vyplácí zaměstnavatel a od 15. kalendářního dne nemoci dávkami nemocenského pojištění, které mu náleží od České správy sociálního zabezpečení. Osoba samostatně výdělečně činná na rozdíl od zaměstnance je chráněná nemocenskými dávkami až od 15. kalendářního dne nemoci taktéž vyplácenými Českou správou sociálního zabezpečení. OSVČ považují nemocenské pojištění za nevýhodné a proto si ho hradí jen malé procento podnikatelů. OSVČ, která není přihlášena k dobrovolnému nemocenskému pojištění, by si měla uvědomit, že v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti při které nebude moci vykonávat svoji činnost, se může dostat do velmi tíživé finanční situace, a proto by měla mít nějakou finanční rezervu pro tyto nenadálé okolnosti. Na rozdíl od nemocenského pojištění, důchodové pojištění je povinné pro obě skupiny poplatníků. Zaměstnanci je strháváno ze mzdy 6,5 % na důchodové pojištění a zbylých 21,5 % za něj odvede zaměstnavatel na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ je povinna si odvádět celých 29,2 % sama. Z důchodového pojištění se vyplácí starobní důchody, invalidní důchody a sirotčí důchody. Výše důchodů je ovlivněna mimo jiné i výší vyměřovacího základu. Za zaměstnance odvádí pojistné zaměstnavatel z jejich vyměřovacího základu, který je daný. OSVČ, která vykazuje po dobu několika let minimální vyměřovací základ na svém přehledu, bude mít v budoucnu zcela jistě vypočtený nižší důchod. Závěrem bakalářské práce lze říci, že nelze jednoznačně určit, jaký výběr možnosti je výhodnější, zda být zaměstnán nebo být osoba samostatně výdělečně činná. Zaměstnanec se musí spokojit se mzdou, kterou má předem danou, kdežto podnikatel má větší možnost ovlivnit svůj příjem. Je důležité v první řadě vše zvážit, protože každý dává přednost něčemu jinému a každá srovnávaná skupina má své klady a zápory. Zpracování této bakalářské práce považuje autorka za přínosné, z důvodu lepšího pochopení a rozšíření znalostí z celé oblasti sociálního pojištění.



Literatura Monografie ARNOLDOVÁ, A. a kol. Sociální zabezpečení. 1. vyd. Praha : Grada, 2012. 350 s. ISBN 978-802-4737-249. ČERVINKA, T. Zdravotní pojištění: zaměstnavatelů, zaměstnanců, OSVČ, 2013. 5. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2013. 175 s. ISBN 978-80-7263-765-2. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Příručka OSVČ pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2014. 1.vyd. Praha : Česká správa sociálního zabezpečení, 2014. 42 s. ISBN 978-80-87039-35-9. DANĚ 2014 a předpisy související s přehledy změn. Olomouc: ANAG, 2014. 1311 s. ISBN 978-80-7263-849-9. DUKOVÁ, I. a kol. Sociální politika. 1. vyd. Praha : Grada, 2013, 200 s. ISBN 978802-4738-802. HEJKAL, T. Nemocenské, důchodové a zdravotní pojištění s komentářem a příklady. 4. dopl. a aktualiz. vyd. Praha : Polygon, 2004. 348 s. ISBN 80-727-3093-2. PELIKÁNOVÁ, H., ŠANTRŮČEK, V. Důchodové pojištění. Povinnosti zaměstnavatele od roku 2005. 1. vyd. Praha : Pragoeduca, 2005. 157 s. ISBN 80-7310022-3. PELIKÁNOVÁ, H., ŠANTRŮČEK, V. a kol. Důchodové pojištění. Povinnosti zaměstnavatele od roku 2009. 1. vyd. Praha : Pragoeduca, 2009. 134 s. ISBN 978-807310-032-2. PILÁTOVÁ, J.. Daňová evidence: komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ. 9. aktual. vyd. Olomouc : Anag, 2013. 351 s. ISBN 978-80-7263-772-0. PŘIB, J., VOŘÍŠEK, V. Důchodové pojištění v České republice. 7. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2012. 583 s. 978-807-2637-362. PŘIB, J., VOŘÍŠEK, V. Kdy do důchodu a za kolik. 13. aktual. vyd. Praha : Grada, 2012. 139 s. ISBN 978-80-247-4090-4. RYTÍŘOVÁ, L. a kol. Důchodový systém v České republice. 1. vyd. Olomouc : ANAG, 2013. 115 s. ISBN 978-80-7263-821-5. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ 2014: pojistné na sociální zabezpečení, nemocenské pojištění, důchodové pojištění, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Ostrava : Sagit, 2014 352 s. ÚZ. ISBN 978-80-7488-040-7. ŠUBRT, B. Abeceda mzdové účetní 2013. 23. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2013. 573 s. ISBN 978-80-7263-800-0. ŽENÍŠKOVÁ, M., PŘIB, J. Zákon o nemocenském pojištění s komentářem a příklady. 6. vyd. Olomouc : ANAG, 2006. 278 s. ISBN 978-80-7263-799-7. Zákony Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření Vysoká škola ekonomie a managementu +420 841 133 166 / [email protected] / www.vsem.cz


Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Internetové zdroje ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. OSVČ. 2013 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z WWW: http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/ ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. 80 let sociálního pojištění. 2004. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z WWW: http://www.cssz.cz/stranky/konference80let/brozura_c.pdf. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sociální zabezpečení. 2013 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13r_2013-2500. ODBOR 32, Sociální pojištění. 2013 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/1349. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Nemocenské pojištění. 2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7 MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. Státní politika zaměstnanosti. [cit. 2014-04-22]. Dostupné z WWW: http://www.mvcr.cz/clanek/sprava-na-usekuzamestnanosti.aspx. MPSV ODBOR SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13783/PMZ-2012.pdf. MPSV ODBOR SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ. Pojistněmatematická zpráva o nemocenském pojištění 2013. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12643/Analyza_2013.pdf. VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA. Státní pojištěnci. 2013. [cit. 2014-0419]. Dostupné z WWW: http://www.vzp.cz/platci/aktuality/statni-platba-za-pojistencese-zvysuje-na-787-korun.



Přílohy Příloha 1 Přehled pojistného státních pojištěnců hrazené státem v letech 1993 - 2013

Období 1. 1. 1993 – 31. 12. 1993 1. 1. 1994 – 31. 12. 1995 1. 1. 1996 – 30. 6. 1996 1. 7. 1996 – 31. 12. 1997 1. 1. 1998 – 30. 6. 1998 1. 7. 1998 – 30. 6. 2001 1. 7. 2001 – 31. 12. 2002 1. 1. 2003 – 31. 12. 2003 1. 1. 2004 – 31. 12. 2004 1. 1. 2005 – 31. 12. 2005 1. 1. 2006 – 31. 1. 2006 1. 2. 2006 – 31. 3. 2006 1. 4. 2006 – 31. 12. 2006 1. 1. 2007 – 31. 12. 2007 1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 1. 1. 2010 - 31. 10. 2013 od 1. 11. 2013

vyměřovací základ 1 694 Kč 1 430 Kč 1 625 Kč 2 000 Kč 2 120 Kč 2 900 Kč 3 250 Kč 3 458 Kč 3 520 Kč 3 556 Kč 3 798 Kč 4 144 Kč 4 709 Kč 5 035 Kč 5 013 Kč 5 355 Kč 5 829 Kč

pojistné

Zdroj: VZP (2013), vlastní zpracování.


229 Kč 194 Kč 220 Kč 270 Kč 287 Kč 392 Kč 439 Kč 467 Kč 476 Kč 481 Kč 513 Kč 560 Kč 636 Kč 680 Kč 677 Kč 723 Kč 787 Kč


Příloha 2 POPV pana Kašpara, 2 strany

Zdroj: ČSSZ, vlastní zpracování.






Příloha 3 POPV pana Kašpara - účast na DS, 2 strany







Příloha 4 Přihláška k dobrovolné účasti na NP pana Kašpara




Příloha 5 POPV paní Kocmanové, 2 strany







Příloha 6 Potvrzení o zaměstnání paní Kocmanové




Příloha 7 POPV pana Kafky, 2 strany







Příloha 8 POPV pro OSVČ, 2 strany







Příloha 9 POPV pana Daňka, 2 strany






9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Recommend Documents