9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Přímé zahraniční investice v ČR – makroekonomické a strukturální souvislosti

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

Červen 2015

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Petr Kadleček / PE 40

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Ing.Marek Rojíček, Ph.D.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 29.ledna 2015, Benešov

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu bakalářské práce za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.



1.

SOUHRN Cíl práce: Česká republika je otevřenou ekonomikou, jejíž hnacím motorem je vedle produktivity i export zboží a služeb a vliv přímých zahraničních investic (PZI) v rámci ekonomické globalizace. Jsou tyto investice zahraničních subjektů v České republice skutečně přínosem nebo jsou faktorem zhoršování české ekonomiky v podobě zhoršování vnitřní a vnější rovnováhy, špatné alokace zdrojů nebo riziko duality domácí ekonomiky? Odpovědět na tuto otázku není tak jednoznačné, poněvadž vliv PZI má dalekosáhlé následky. Tato práce si dává za úkol zmapovat a zhodnotit nejvýznamnější dopady PZI v národním hospodářství z hlediska vybraných strukturálních souvislostí tak, abychom mohli posoudit, zda příliv PZI je přínosem či zátěží pro domácí ekonomiku a důchod obyvatelstva České republiky. Přínosem této práce pak může být vhodnější způsob podpory a lákání těch druhů zahraničních investic, které nezvyšují riziko duality nebo které efektivněji alokují PZI napříč kraji.

2.

Výzkumné metody: V této práci je především použit detailnější rozbor jednotlivých účtů a statistických ukazatelů ze zdrojů Českého statistického úřadu, České národní banky, dále strukturální indikátory statistických údajů v Eurostat a statistiky FDI dle UNCTAD. V teoretické části je provedena rešerže publikací věnující se PZI a jejich dopadům ekonomiky, zároveň se opírá o články a referáty předních ekonomů publikovaných v ekonomických časopisech. V praktické části je provedeno vyhodnocení jednotlivých zkoumaných vlivů a na závěr je pro zodpovězení základního zkoumaného cíle provedena matematická analýza závislostí pomocí popisné a regresní metody ve statistice. Vlastní zpracování tabulek a grafů je provedeno pomocí programu Microsoft Excel.

3.

Výsledky výzkumu/práce: Struktura PZI má ve všech zkoumaných aspektech vliv na národní hospodářství ČR a její národní účty. Pouze některé sledované ukazatele indikují pozitivní vliv působení zahraničních investic v domácí ekonomice, jsou zde například kontraproduktivní ukazatele zejména v oblasti zaměstnanosti vlivem vytěsňovacího efektu a zejména hrozby vnitřní a vnější rovnováhy platební bilance vyplývající z přerozdělování důchodu mezi domácí a zahraniční subjekty. Naše země se vyznačuje vysokou atraktivností pro zahraniční investory, nejvíce z okolních zemí střední Evropy. Přes mírně se zlepšující stav napříč odvětvím však v ekonomice ČR silně působí vazba zahraničních investic na automobilový průmysl a potenciál domácí ekonomiky je doposud využíván zejména v oblasti montování dílů a součástí, jenž nedisponuje příliš vysokou přidanou hodnotou produktivity a zároveň nevyžaduje vysoce kvalifikované pracovní síly.

4.

Závěry a doporučení: V ČR významným způsobem působí vytěsňovací efekt a rozšiřující se riziko duality, které je neefektivně podporováno i vládními pobídkami v rámci lákání zahraničních investorů do země. Vzhledem k charakteru PZI využívající ČR jako levnou, přesto dostatečně kvalifikovanou pracovní sílu, a zahraniční subjekty soustřeďují zdroje zejména na produkci s úsporou v rozsahu společně s vhodnou geografickou polohou, Ćeská republika nedostatečně vytěžuje technologický přeliv spojený se zahraničními investicemi a získané know-how je přenášeno do domácích ekonomických subjektů velmi pozvolna. Jak uvádí teorie, i v tomto prostředí lze zvyšovat přidanou hodnotou domácích firem, které využívají svých specializací v krocích a operacích, kde velká zahraniční firma může vykazovat neefektivní produktivitu. Pro ČR obzvláště platí, že je nutné připravovat odborou a inovativní populaci lidských zdrojů založenou na vědě a výzkumu, která domácí ekonomice pomůže se etablovat na světových trzích a být konkurenceschopná v globálním prostředí. Jedině tak se ČR dokáže posunout zprvu z mladé a nyní stabilní tranzitivní ekonomiky vstříc nové fázi tzv. postranzitivní ekonomiky, kde příliv PZI je vyrovnáván domácími investicemi v zahraničí.



1.

2.

3.

4.

SUMMARY Main objective: The Czech Republic is opened economy where the main force is represented by production level, export of goods and services and amount of foreign direct investments (FDI) in a range of economical globalisation. This paperwork is getting a fundamental question if those foreign investmets may be a positive or negative attributes of the Czech economy with impact on external balance and in the light of another structural aspects and resources alocation. To get the relevant answer is not a simple action due FDI have a many pros and cons in elementar activity of Czech economy as such. This paperwork is trying to observe and evaluate the way of influence in FDI towards the Czech economy from macroeconomy outlook and specific structural indicators status in order to determine the weight of FDI if its prosperous or disadvantage activity for Czech nation and his welfare. As the contribution of this essay can be seen a better allocation of investements in Czech area together with attraction of those FDI’s that will not increase risks of duality in Cesko. Research methods: The artice is analysing a specific accounts in the Czech balane of payments sourced from Czech Statistical Office, Czech National Bank and from structural indicators in Eurostat and FDI statistics by UNCTAD. In the Theory part of the article it has been made a bibliographic exploration focused on FDI with impacts on Czech economy that is supported by plenty of reports published by leading economical experts in Czech. The Practical part of the article has been created by observing of a certain indicators, tables and graphs caused by exploration in the theoretical part and passed through the regress statistical analyse of specific results viewed in the observed reports in order to determine the way of influence between given hypoteses and real effect in the economy. The own processing of tables, graphs and indicators is supported by Microsoft Excel table software. Result of research: The structure of FDI in all observed aspects widely influents the national economy of the Czech Republic and its national accounts. Not every observed indicator of FDI activities has a possitive impact on local economy, it has been contraproductive indicators found especialy in the employment where displace force occurs altogether with internal and external ballance risk of the national accounts inward ballance of payment due to splitting of local aggregated income. Our land is significantly attractive for the foreign investors, the most one of the rest of postcomunism countries. Although the situation in various local economic sectors is slightly improving so the economy of the Czech Republic is still strongly bonded with automotive industry where FDI are mostly allocated. The potential of Czech sources is underestimated just due the production capacity is beeing used for assembling production only with less additional value in the productivity not asking for highly qualified local human resources. Conclusions and recommendation: The force out effect and growing risk of a dual economy in the Czech Republic is significantly acting here which is even uneffectively supported by the governement as a way of FDI attraction into Cesko. The spectrum of FDI using Czech Republic like cheap, yet qualified, resource with popular geographics location are concentrating te resources mostly to volume cost saving production. Czech population is not effectively abosrbing the technological inboud and know-how comming from FDI’s with very slow taking over effect. As the theory is indicating even in such situation Czech household economical subjects may find the way to be competitive againts foreigh big companies. The way is the specialisation in certain operation steps an acivities that can be uneffectively produced in FDI’s. For Czech economy is strongly validated they have to grew up the experts with innovation mind based on research and development and sience that may help the local economy to be competitive in global market. Only that will allow to move Czech into stabile transitive economy where FDI’s outcome is ballanced with own FDI’ income from Czech foreign investments abroad. Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


KEYWORDS

foreign direct investments, ballance of payments, labour market, external balance Czech economy development since joining EU

JEL CLASSIFICATION E22, F21, F23, O11, F41, F62





Obsah

1 Úvod ............................................................................................................................. 1 2 Teorie přímých zahraničních investic 2.1 Definice, hlavní prvky a dopad PZI............................................................................. 2 2.2 Vývoj PZI v ČR od vstupu do EU ............................................................................... 7 2.3 Metodologie výzkumu ................................................................................................... 11

3 Praktická část výzkumu dopadů PZI 3.1 Vlivy PZI na platební bilanci, finanční účet a důchod ........................................... 12 3.2 Dopad PZI na jednotlivé regiony ČR ....................................................................... 18 3.3 Odvětvové zaměření PZI v ČR ........................................................................... 20 3.4 Vliv PZI na zaměstnanost .......................................................................................... 23 3.5 Hrozba dulání ekonomiky v ČR ......................................................................... 27 3.6 Vliv současné kurzové intervence na PZI .......................................................... 31

3.7 Kvantifikace zjištěných ukazatelů a hypotéz ...................................................... 35 4 Závěr .......................................................................................................................... 38



Seznam tabulek a grafů Graf 1 Vývoj přímých zahraničních investic v ČR v období 1993-2014 .................................. 8 Graf 2 Produktivita práce v ČR na jednoho pracovníka, období 1995-2013 .................. 11 Graf 3 Vývoj GDP per capita v ČR vůči průměru EU28, období 1995-2013 ................ 13 Graf 4 Vývoj míry inflace v ČR, období 1993-2014 ...................................................... 14 Graf 5 Saldo obchodní bilance ČR, období 1993-2014 .................................................. 15 Graf 6 Saldo bilance výnosů ČR, období 1993-2014 ..................................................... 16 Graf 7 Saldo finančního účtu ČR, období 1993-2014 .................................................... 16 Graf 8 Saldo běžného účtu platební bilance v ČR, období 1993-2014 ........................... 17 Graf 9 Vývoj HDP a ČND v České republice a b.c., období 1993-2013 ....................... 18 Graf 10 Míra nezaměstnanosti v ČR vůči přílivu PZI, období 1993-2014 ..................... 24 Graf 11 Průměrná zaměstnatnost v ČR dle odvětví CZ-NACE, rok 2012 ..................... 25 Graf 12 Počet zaměstnanců nefinančních podniků dle institucionálního rozdělení, období 1993-2012....................................................................................................... 26 Graf 13 HPH nefinančních podniků dle sektoru, období 1993-2012.............................. 28 Graf 14 Produktivita práce na 1 zaměst. dle vlastnictví, rok 1993 – 2012 ..................... 29 Graf 15 Ekonomická přidaná hodnota dle vlastnictví, rok 2009 – 1/2014 ..................... 30 Graf 16 Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, období 1993-2013 ............................. 31 Graf 17 HICP v Evropské Unii a USA, stav k 2. pololetí 2014...................................... 32 Graf 18 Předpoklad dopadu měnové intervence ČNB na HDP ...................................... 34 Tabulka 1 Reinvestovaný zisk a ostatní investice v PZI (mld. Kč) ............................... 10 Tabulka 2 Rozdělení investičních pobídek v krajích ČR, období 1993-2014 ................ 19 Tabulka 3 Regionální rozdělení PZI v ČR, období 1993-2012 ...................................... 20 Tabulka 4 Rozdělení investičních pobídek v ČR dle odvětví, období 1993-2014.......... 21 Tabulka 5 Odvětvové rozdělení PZI v ČR, období 1993-2012 ...................................... 22 Tabulka 6 Podíl nezaměstnaných osob v ČR a krajích v %, rok 2005-2013 .................. 24 Tabulka 7 Kvalitativní závislost vlivu PZI na zkoumané ukazatele v ČR ...................... 37 Tabulka 8 Kvantitativní závislost vlivu PZI na zkoumané ukazatele v ČR .................... 37 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


1 Úvod Tato seminární práce se zabývá přílivem přímých zahraničních investic – PZI do České republiky v ekonomicky nejzajímavějším období novodobé historie národního hospodářství ČR, tj. období 1993 – 2014, kdy po rozpadu socialistického bloku, zrušení centrálního plánování a rozdělení Československa na dva samostatné státy počalo národní hospodářství České republiky přecházet do éry soukromého podnikání a přechodu státních podniků do soukromého kapitálu v období privatizace. Na začátku tohoto sledovaného období současně probíhala příprava domácí ekonomiky na vstup zahraničního soukromého kapitálu, a tak jako mnoho jiných postkomunistických zemí i ČR se chtěla ekonomicky otevřít světu a dovážet i vyvážet produkt dle potřeb doma i v zahraničí. Za velmi důležitý mezník v tomto období je nutné považovat i vstup České republiky do evropského integračního uskupení EU, který svým způsobem napomohl zásadní otevřenosti domácí ekonomiky k volnému pohybu zboží, kapitálu a služeb. Nicméně v tomto sledovaném období jsme prošli jak pozitivními stránkami postupně se otevírající ekonomiky tak i negativními dopady z tohoto jevu vlivem světové ekonomické krize rozpoutané v USA, ale s mnohem delším dozvukem v Evropě a potažmo i v ČR v podobě dluhové krize a vládního omezování investic ke konci našeho sledovaného období. Obecně se má za to, že příliv zahraničních investic má pozitivní dopad na hostitelskou ekonomiku, ať už v podobě rozvoje domácí ekonomiky daného státu bez nutnosti investic vlastních prostředků a zadlužování státní pokladny, dále velmi často proklamovaný pozitivní dopad na zaměstnanost kdy zahraniční investice provázení údaje v médiích a tisku kolik nových pracovních míst jaká zahraniční investice vytvoří, a v neposlední řadě i technologický přeliv kdy se do hostitelské země rychlou a poměrně levnou cestou dostávají vědomosti, zkušenosti a znalosti ze zahraničního vývoje, která v případě dostatečných absorpčních schopností daného lidského kapitálu může domácí ekonomika využít i pro vlastní rychlý rozvoj. Ne však všechny aspekty přílivu zahraničních investic jsou pozitivní a je zde nutné se zamýšlet i nad negativními dopady této formy vstupu zahraničních firem do hospodářství hostitelské země. Mezi tyto negativní dopady zařazujeme využívání domácích zdrojů v takových podmíkách, které přinášejí investorovi ten největší přínos v jeho podnikání. Řeč je zde především o využívání levné pracovní síly domácí ekonomiky, kde stejně jako v okolních zemích se dané hospodářství stává pomyslnou montovnou pod vlivem těchto zahraničních investic bez nevalné přidané hodnoty subjektů umístěných na území ČR při jejich přeměně vstupu na výstupy. Zcela určitě mezi tyto podmínky bude patřit i geografická poloha České republiky, a tudíž úspora zahraničního investora na tranzitu zboží či služeb v podmínkách globalizace a v rámci jeho působení na evropském kontinentě, kdy poloha ČR je pomyslným středobodem mezi východem a západem Evropy a potažmo mezi jejím severem a jihem. Pro domácí ekonomiku tedy vstup zahraničních investic znamená výzvu v podobě přílivu kapitálu, možných nových znalostí a v neposlední řadě i možnost zvýšení zaměstnanosti a exportu zboží či služeb produkovaného na území ČR. Na druhou stranu se také vytváří nemalé riziko 1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 konkurenčního prostředí odrážející se ve vytěsňování domácích subjektů subjekty zahraničními, který může vést k zániku domácích firem či celých odvětví. Tomuto jevu mohou paradoxně přispívat i vládní aktivity v podobě investičních pobídek pro zahraniční investory. Dopad přílivu investic ze zahraničí se nutně odráží i v platební bilanci a národních účtech ve smyslu vnitřní i vnější rovnováhy kde příliv investice sice dluhově domácí ekonomiku nezatěžuje, ale výplata dividend zahraničních subjektů svým mateřským firmám snižuje disponibilní důchod národního hospodářství a domácích subjektů. Proto si tato práce dává za úkol provést detailnější, vzhledem k omezenosti rozsahu práce ovšem ne zcela objímající, průzkum vlivů PZI na jednotlivé aspekty v národním hospodářství a národních účtech za uvedené období 1993 až 2013 s tím, že se zaměřuje na pozitivní a negativní vlivy z těchto zahraničních aktivit vplývající tak, aby bylo možné subjektivně i objektivně zkonstatovat, zda je příliv PZI pro domácí ekonomiku jasně přínosná nebo kontraproduktivní hodnota k národnímu hospodářství. Veškeré informace a data jsou čerpány především ze statistických výkazů ČNB a ČSÚ a podrobeny výzkumu vycházejí z teoretické rešerše v první části této práce. Jednotlivé výstupní aspekty výzkumu vycházející z aktivit a dopadů PZI na území České republiky jsou pak ke konci této práce podrobeny kvalitativní i kvantitativní statistické analýze k určení celkové síly a směru dopadu těchto investic na našem území.

2 Teorie přímých zahraničních investic 2.1 Definice, hlavní prvky a dopad PZI Přímé zahraniční investice (PZI) jsou chápány jako kapitálové vlastnictví zahraničního subjektu v hostitelské zemi, kdy toto vlastnictví je blížeji specifikováno podle Mezinárodního měnového fondu jako alespoň 10% podíl na základním jmění firmy v hostitelské zemi (IMF, 1993). Obecně toto nazýváme Podnik se zahraniční majetkovou účastí. Tato definice je používána zejména ve statistice, např. Českou národní bankou v platební bilanci apod. V konceptu ESA 95 využíváným bankovním sektorem a ve statistikách Eurostatu je používáno termínu Podnik pod zahraniční kontrolou, který specifikuje účast alespoň 50% zahraničního kapitálu na základním jmění podniku v nefinanční sféře (Eurostat, nařízení 2223/96). Takovýto příliv investic do ČR je spojován jak s otevřením ekonomiky hostitelské země tak efektem globalizace a v nemalé řadě i systémem ekonomického uskupení EU v rámci integrity volného pohybu zboží, služeb a kapitálu zakotvené ve Smlouvě o založení Evropského společenství (ES, Niceská smlouva, 2003). Vlastní motivací pro zahraniční subjekt v podmínkách globalizované tržní ekonomiky spojený se vstupem do ekonomiky hostitelské země je zvýšení nebo zachování ziskovosti nebo kapitálové hodnoty firmy (Zamrazilová, 2006). Autorka uvádí, že z hlediska cíle investora lze rozlišovat čtyři základní typy vstupu: 2

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5    

horizontální (market seeking) - investice mají hlavní cíl penetraci na domácí trh a získat na něm určitý domácí podíl; vertikální (efficiency seeking) – investice přenášejí do místní ekonomiky část produkčního řetězce mateřské firmy za účelem zvýšení své konkurenceschopnosti snížením výrobních nákladů; zdrojová (resource seeking) – investice má za cíl získat přístup k určitému přírodnímu zdroji; získávající strategická aktiva (created strategic assets seeking) – investice vstupem do firmy získává i unikátní technologie, značku, distribuční síť nebo unikátní R&D pracoviště.

V případě České republiky jsou nejpatrnější první dva typy vstupu zahraničních subjektů do země. Obvzláště vertikální typ vstupu je v naší ekonomice patrný, tento typ se vyznačuje zaměřením na export produkce vytvořené v hostitelské zemi. Investice vyhledávající vyšší efektivitu jsou podporovány zejména geografickou blízkostí hostitelské země, s nižšími náklady na pracovní sílu, její kvalitou a dostupností, liberalizací zahraničního obchodu v hostitelské zemi (Mandel a Tomšík, 2006). Autoři též uvádějí, že by tranzitivní země měly rozlišovat typ PZI vstupující do dané země podle délky jejich životnosti a z toho plynoucích tlaků na vyplácení dividend či reinvestování zisku. U investice horizontální lze předpokládat, že vyrovnání počátečních nákladů se ziskem plynoucí z této investice bude výrazně delší a tlaky na odliv kapitálu v podobě dividend budou zatěžovat domácí ekonomiku mnohem později než u typu vertikální investice vyhledávající efektivitu. Nicméně Dobrylovský a Löster (2008) uvádějí ještě jeden pohled, a to pohled mikroekonomický, který vychází z uvedené rovnice, porovnávající objem výroby s náklady jak domácí tak hostitelské země. Zahraniční investice, mikroekonomický model (Dobrylovský, Löster 2008): C(Y) = chYh + cfYf C(Y) - celkové náklady produkce Yh a Yf – domácí a zahraniční objemy výroby ch a cf – mezní náklady domácí a zahraniční výroby Autor uvádí, že tento model pracuje s řadou předpokladů, mezi které patří existence dokonalé konkurence, míra investic závisející na velikosti místního trhu, kapitál plynoucí ze země s nízkou výnosností do země s výnosností vyšší, snaha redukovat riziko diverzifikací portfolia pro případ nedosažení očekávaného výnosu. K obecným faktorům vstupu PZI pak patří politická a makroekonomická stabilita hostitelské země, institucionální vyspělost jako je vynutitelnost práva nebo korupce, míra regulace ekonomiky, celkový potenciál země, existence privatizačních záměrů, 3

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 flexibilita pracovního práva, investiční pobídky pro investory a v neposlední řadě i celková kulturní spřízněnost hostitelské země s investorskou zemí (Zamrazilová, 2006). Mnoho dalších autorů tento výčet rozšiřuje dalšími podstatnými aspekty, například Říman (2008) toto doplňuje politickou stabilitou dané země a ochrany vlastnických práv, možnosti volného toku kapitálu do země a zpět, kvalitním zákonodárstvím a vynutitelností práva, nízkými daněmi, kvalitní infrastrukturou, a v neposlední řadě i geografickou polohou. Zcela ojedinělým aspektem může být systém pohybů kapitálu napříč hostitelskými zeměmi a subjekty zahraničního vlastníka, který je označován jako Transferové ceny (Tomšík, 2008), kdy tento pohyb může reálné hodnoty PZI poněkud zkreslovat. Autor uvadí, že takovýto systém aplikují nadnárodní firmy mající své pobočky v různých zemích. Pakliže existuje obchod mezi těmito pobočkami pak korporace nastaví systém obchodovaných cen tak, aby se co nejvíce zisku korporace nebo její části koncentrovalo v té zemi, kde je daňová zátěž pro korporaci nejmenší. O jak velké zkreslení se reálně jedná můžeme pouze odhadovat, v praxi je toto možné zjistit pouze sledováním poměru produktivity subjektu v dané zemi vůči uváděným tržbám. Nicméně pro naše další zkoumání tento faktor používán nebude a je brán jako zanedbatelný. V hostitelské zemi je vstup zahraničního investora proveden dvěma způsoby, a to buď prostřednictvím fúze či akvizice, nebo stavbou „na zelené louce“. Vstup zahraničního kapitálu je v pozitivním náhledu vždy příležitostí otevírající nové trhy a nové možnosti, v nemalém efektu přinášející i nové technologie, nové pracovní návyky a odborné zkušenosti, vyšší produktivitu práce, zvyšování exportu a přispívající k dlouhodobému ekonomickému rozvoji. Obecně zažitý mýtus, že PZI jsou prostředkem zvyšování zaměstnanosti je diskutabilní a bude předmětem hlubšího zkoumání v praktické části této práce. Taktéž přijetím společné měny nebo vstupem do konvertibilního pásma, například ERM II1, lze tržní příležitosti výrazně zvýšit, nicméně pro danou zemi toto přináší i nemalá fiskální a monetární rizika, zejména ve smyslu vnitřní a vnější ekonomické rovnováhy země. Pro hostitelskou zemi může být dalším pozitivním faktorem tzv. multiplikační efekt, kdy na aktivity zahraničního investora v hostitelské zemi se nabalují další aktivity subjektů již v lokálním držení, ale nezřídka může jít opět i o vlastnictví zahraničního subjektu (Srholec, 2004). Ve smyslu multiplikačního efektu se v odborných publikacích rozšířila metodika dle Agosin a Mayer (2000) pro rozvojové země, kde používáme termín crowding-in a crowding-out. U crowding-in efektu je měřeno jak hodně PZI zvyšují celkové investice v dané ekonomice, a to jak přímo u všech subjektů nebo způsobem „nabalováním“ investic domácích subjektů na investice subjektů zahraničních. U crowding-out efektu naopak zjišťujeme pomyslnou mrtvou váhu přímých investic, toto se děje zejména u akvizic kde další sekundární investice ostatních subjektů nenastávají a spíše dochází k vytěsňování domácích subjektů zahraničními v rámci konkurenčního boje na domácím trhu. Nebo tím, že 1

ERM II – fixace kurzu evropských měn na EUR v dané šíři fluktuačního pásma, viz http://www.cnb.cz/

4

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zahraniční subjekt realizuje svou investici prostřednictvím finančních zdrojů od finančních subjektů v hostitelské zemi. Mimo kapitálové investice se též sleduje technologický transfer znalostí, know-how apod., který buď nastává přímou cestou mezi mateřskou firmou a lokální pobočkou, nebo nepřímý transfer postupným přeléváním znalostí do sektoru domácích firem (Srholec, 2004). Příliv PZI má v tomto případě multiplikační efekt. Pokud je tomu naopak, může jít v rámci konkurenčního boje o vytěsňovací efekt a likvidaci domácích firem nebo zvyšování duality ekonomiky. S vlivem PZI používáme také popisnou charakteristiku etap jednotlivých ekonomik ve smyslu pohybu kapitálu. Například Mandel a Tomšík (2006) používají termíny Mladá tranzitivní ekonomika, Zralá tranzitivní ekonomika, Posttranzitivní ekonomika a nakonec Expandující vyspělá a dlouhodobě rovnovážná ekonomika. Každá z těchto charakteristik se vyznačuje jiným způsobem vytváření rovnováhy platební bilance v dané ekonomice. Tranzitivní ekonomika se vyznačuje snahou vytvářet institucionární podmínky pro příliv zahraničního kapitálu jako levnějšího zdroje investice do rozvoje domácí ekonomiky bez negativního zadlužování státu. Institucionální podmínky jsou zpravidla tvořeny těmito kroky (Mandel, Tomšík 2006):    

zavedení institutu tržního kurzu respektující zákon poptávky a nabídky na devizovém trhu; liberalizace devizového zákona, tj. zajištění směnitelnosti pro devizové vstupy v oblasti běžných i kapitálových operací; podpis mezinárodních dohod o ochraně investic a zamezení dvojímu zdanění; systém finanční podpory pro příliv zahraničních investic.

Mandel a Tomšík (2006) dále uvádí, že rozvoj mladé tranzitivní ekonomiky se zpravidla vyznačuje nastartováním růstu míry investic při současné stabilitě míry úspor. Mladá tranzitivní ekonomika nedisponuje dostatkem domácího finančního kapitálu, může zde scházet ale i kapitál znalostní. Pokud země dováží jak finanční kapitál, tak i reálné investice, bude nastávat deficit na účtu výkonové bilance. Při fázi zralosti tranzitivní ekonomiky se výkonová bilance vyrovnává díky růstu exportu zboží nebo služeb, a tím pádem se snižuje mezní sklon k importu s poklesem dovozní náročnosti. Problémy se ale přesouvají do deficitu bilance výnosů, i když je tento deficit zpočátku vyrovnáván vysokou úrovní reinvestovaného zisku. V takovém stavu je vnější rovnováha země stále ve stavu nedluhového financování běžného účtu. V další fázi, tzv. posttranzitivní ekonomiky, autoři často zmiňují pokles podílu reinvestovaného zisku na obvyklou míru ve vyspělých zemích, a saldo přímých investic je vyrovnané, čili ekonomika přestává být čistým dovozcem kapitálu. Problém je v plné zátěži na deficitu bilance výnosů – tvorbě důchodu. Zde může dojít k destabilizaci měnového kurzu nebo výraznému růstu inflace. Pokud tomu chce daná ekonomika zabránit tak výkonová bilance musí být v aktivu a zajistit tak rovnováhu běžného účtu. Zde se 5

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 ovšem setkáváme i s druhým problémem, a to v měření HDP při postupné konvergenci měny. Obvyklé měření blahobytu indikátorem HDP nemusí být v takovém případě přesné a, je vhodné jej zkoumat z pohledu reálného disponibilního důchodu, který mimo jiné pro Českou republiku uvádí ve svých měřeních a statistikách ČSÚ od roku 2004. Na rozdíl od vyspělých ekonomik je objem kapitálu plynoucího z PZI a objem kapitálu vytvářený domácí ekonomikou v zahraniční ve velkém nepoměru, toto má pro ekonomiku určité makroekonomické důsledky a domácí ekonomika by měla vyvíjet snahu o podporu exportu domácích subjektů v zahraničí tak, aby se investiční kruh uzavřel a nastala vnitřní a vnější rovnováha dané ekonomiky. Poslední fází je expandující vyspělá a dlouhodobě rovnovážná ekonomika. Ze země většinově přijímající PZI se stává více země většinově poskytující PZI. Zde autoři uvádí, že udržení rovnováhy a stability hospodářství, zejména v případě měnového kurzu, inflace a úrokové míry, je nutný přebytek domácích úspor nad domácími investicemi a vytvoření dostatku devizových zdrojů na straně běžného účtu. V důsledku čistého vývozu PZI pak dochází nejprve k vyrovnání bilance výnosů a poté postupný přechod do přebytku. Sekundárně pak vzrůstá domácí spotřeba až na úroveň rovnováhy všech zmíněných tokových veličin. V mezinárodně srovnatelné ekonomice se objem penetrace PZI do hostitelské země měří tzv. Indexem transnacionality, což je průměr čtyř poměrových ukazatelů, mezi něž patří zásoba PZI ve vztahu k HDP, podíl přidané hodnoty na HDP, podíl PZI na hrubé tvorbě fixního kapitálu a podíl zaměstnanosti v podnicích pod zahraniční kontrolou (Zamrazilová, 2006). Podíl PZI na hrubé tvorbě fixního kapitálu je průměrován za poslední tři roky, ostatní ukazatele jsou vždy za poslední období. Tuto srovnávací metodiku používá UNCTAD – United Nations Conference of Trade and Development, ustanovena v roce 1964, a měří v ní všechny podstatné ekonomiky světa, včetně České republiky. Závěrem této kapitoly lze říci, že nemalou roli můžou ve vstupu PZI do hostitelské země sehrát i investiční pobídky. V mnoha publikacích se široce polemizuje o tom, zda jsou pobídky efektivním nástrojem zvyšování atraktivity dané země pro investory. Pobídky jsou ekonomicky výhodné tehdy, pokud vyrovnávají určité tržní selhání v dané ekonomice nebo lokalitě. Na druhou stranu je zde ale větším rizikem spíše vládní selhání, kdy zbytečnými pobídkami vláda deformuje tržní prostředí a prostřednictvím pobídek vede investory k neefektivní alokaci zdrojů (Mach, 2007). Mnoho argumentů pro investiční pobídky tvrdí, že bez pobídek by investor do dané země nevstoupil, protože se vždy rozhoduje ve výběru více lokalit v blízkém okolí napříč státy a i ostatní ekonomiky se snaží investora nalákat obdobnou formou podpory, čili v podstatě je takováto forma pobídek vládní nutností, hovoří se o daňové konkurenci. Forma investiční pobídky může mít několik podob, většinově se ale literatura a výzkumy zmiňují o daňových úlevách (sleva na dani z příjmů právnických osob), dále se hovoří o podpoře formou výstavby potřebné infrastruktury na účet státu, poskytnutí pozemku a 6

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 mnoho jiných úlev. Pokud je jediným rozhodujícím faktorem pro investora právě daňová úleva, většinou jsou to vertikální investice hledající vyšší efektivitu, pak po skončení daňových prázdnin hrozí riziko odchodu investora do jiné země právě ze stejného důvodu. Principiálně i EU odsuzuje využívání investičních pobídek, ale formálně ji povoluje jako podporu v chudých regionech a výjimku z pravidla. Dokonce i přímo stanovuje maximální výši státní podpory systémem změření HDP regionu v přepočtu na obyvatele vůči průměru HDP v EU. I mnoho dalších institucí odsuzuje takovouto formu podpory, např. „Dotování zahraničních investic pokřivuje konkurenci a může vést k významným ztrátám pro domácí firmy“ (OSN, 2004, s.61). V mechanismu daňové zátěže jako formy úlevy pro zahraničního investora vždy platí, že daňová mezera ve vstupu PZI je kompenzována vyšší daňovou zátěží ostatních subjektů v regionu. Většina ekonomů se shoduje v tom, že pro investora však není investiční pobídka zásadním ovlivňovatelem výběru lokality, tudíž efektivnost pobídek je silně polemizována a mělo by se spíše přistupovat ke snižování daňové zátěže pro všechny firmy, než poskytování výjimek. V případě ČR byla patřičná právní úprava umožňující investiční pobídky přijata v roce 1998, ovšem postupně během dalších 10-ti let sazba daně z příjmů rapidně klesala, což narovnává systém zvýhodňování firem s pobídkou vůči ostatním či domácím subjektům. Investiční pobídky na úrovni státu a lákání investic do naší země jsou součástí aktivit státem zřízené organizace CzechInvest. Zkoumání, zda investiční pobídky jsou investory lokálně využívány, jak hodně či jakým způsobem však nejsou cílem této práce.

2.2 Vývoj PZI v ČR od vstupu do EU Přímé zahraniční investice jsou součástí masivní globalizace a rozvoje zahraničního obchodu. Dle statistiky UNCTAD (2013, s. 346) dosahují ročního objemu okolo 1,4 bilionu USD a od 80. let 20. století se roční objem investic zvýšil cca 25x. V České republice jsou PZI poměrně mladou záležitostí kdy toto souvisí s přerodem politickoekonomického charakteru země z uzavřené na otevřenou ekonomiku. V dobách normalizace (cca 1950 až 1990) byla ekonomika ČR centrálně plánovaná a vycházela z tehdejšího přesvědčení o naprosté samostatnosti a nezávislosti zdrojů na vnějším hospodářském světě mimo země RVHP. Veškeré hospodářství v zemi bylo znárodněné a pokud zde probíhaly zahraniční investice tak pouze prostřednictvím Podniku zahraničního obchodu a v zanedbatelných objemech. Podpora soukromého podnikání byla v ČR nulová a zřejmě i nejstriktnější z ostatních okolních zemí tzv. východního bloku, kde alespoň nějaká forma soukromého podnikání povolena byla. Vzhledem k omezenosti podnikání a striktnímu přerozdělovacímu a regulačnímu efektu tehdy životní úroveň ČR nepřesahovala 50 % průměrné životní úrovně v západních zemích. Po rozpadu politického systému v 90. letech a nastolení demokratických principů došlo k otevření hranic směrem k západním zemím Evropy a vyvolalo oboustranný zájem 7

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 k hospodářské spolupráci zejména na straně dovozu do ČR a na straně investic z Evropského společenství. Dobrylovský a Löster (2011) uvádějí, že historickým milníkem co se týče PZI bylo vytvoření potřebné legislativy a institucionárních podmínek pro zahraniční kapitál v roce 1998, jakožto doplňující podporu pro již probíhající privatizaci národního majetku (1992-1996). Jako zásadní milníky podpory PZI v ČR byly vládní usnesení č.298/1998 o vytvoření systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory, které se pak přeneslo do zákona č.72/2000 Sb., a posléze vstup ČR do Evropské unie v roce 2004. Důvody pro lákání zahraničních investic byly zejména v očekávání podpory růstu hospodářství, očekávání proexportního růstu vlivem příchodu PZI a v neposlední řadě i očekávání poklesu míry nezaměstnanosti, která tehdy oscilovala okolo 4 až 7 %. Zejména od roku 1998 je vliv přílivu PZI do české ekonomiky více než markantní. Přispěla k tomu jak geografická poloha tak relativně kvalifikovaná a přitom levná pracovní síla. Nemalý podíl na tomto měla v té době vyšší ekonomická úroveň národního hospodářství a nízká inflace i zahraniční zadluženost (Jahn, 2008). Ostatně detailnější přehled nabízí Graf 1. Příliv investic ze zahraničí skutečně nabral po letech stagnace a politického odmítání zahraničních investic v roce 1998 nadstandardního růstu s vrcholným obdobím mezi roky 1999 až 2007. Od vzniku samostatné ČR, tj. za období 1993 až 2013 přiteklo do České republiky zahraničního kapitálu za více jak 2,7 bilionu Kč. Tato hodnota řadí ČR mezi nejvíce atraktivní země pro PZI v regionu střední Evropy. Dle statistik ČNB, která sleduje přes 4 000 zahraničních subjektů působících na našem území, je největším investorem Holandsko (29 %). Ovšem zde je nutné podotknout, že Nizozemí jako investor PZI je u nás z valné části zprostředkovatelskou zemí pro investice např. z USA kvůli daňovému zvýhodnění. Dále je to Německo (14 %), poté Rakousko (13 %) díky Graf 1 Vývoj přímých zahraničních investic v ČR v období 1993-2014

mld.Kč

PZI Linear (PZI)

300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00

Zdroj: ČNB (2015)

8

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 bankovnímu a pojišťovacímu sektoru a v neposlední řadě i Lucembursko (6 %) a Francie (5 %). Z celkových PZI nadále platí, že většina investorů v ČR pochází z Evropy a EU. Z uvedeného grafu jsou patrné silné výkyvy přílivu investic za jednotlivá období. Pakliže se podíváme zejména na ty výkyvy, kde došlo k silnému propadu nebo růstu investic, jedná se zejména o rok 2003, kdy došlo k zpětnému odkupu akcií Eurotelu a prodej zahraničního podílu Českého Telekomu investorům z USA a UK. Největší příliv PZI v historii ČR byl proveden v roce 2002 díky privatizaci společnosti Transgas a posléze v roce 2005 zejména díky prodeji státních podílů v Českém Telekomu a Unipetrolu a nakonec rok 2007 díky největšímu ročnímu podílu reinvestovaného zisku v historii PZI. Od roku 2008 se dostala ČR do hospodářské recese a propad přílivu PZI je identicky odražen i ve vývoji tehdejšího období. Taktéž došlo v roce 2010 k přechodu odvětvového vykazování PZI na systém NACE, které vedlo k přepočtům jednotlivých statistik a odrazu v hodnotách PZI v daném období. Česká republika byla také jedinou zemí bývalého postkomunistického bloku, která od roku 2005 má větší aktiva na obchodním účtu PB než pasiva, tedy převažuje zde export nad importem. Tento trend je setrvalý až do současnosti se stálým meziročním růstem. Při použití trendové křivky v Grafu 1 je možno předpokládat pokračující růst přílivu PZI i pro další období. Vliv čistého exportu a rostoucí atraktivita ČR pro zahraniční investory společně s růstem výkonnosti české ekonomiky měl dopad na kurz české koruny vůči zahraničním měnám v podobě posilování kurzu národní měny až k hranicím 24,5 CZK/EUR a 17,90 CZK/USD. Vzhledem k tomu, že v současnosti díky významným poklesům cen energií a paliv se však ČR a EU dostávají do hrozby deflace a neplnění inflačního očekávání centrálních bank. Naše národní banka se rozhodla k devalvaci měny až k hranici 27,00 CZK/EUR ve smyslu nastartování růstu cen. Také spekulace spojené s ohlášením kvantitativního uvolňování Evropskou centrální bankou ECB, společně s opětovnou hrozbou neplnění závazků Řecka a přeliv této hrozby i do ostatních oslabených jižních ekonomik Evropy, dopadlo na oslabování pozice EUR vůči USD a tím vyhnalo kurz národní měny až k hranici 25,50 CZK/USD platné v polovině března 2015. Pokud tento trend bude setrvalý po delší čas, znamená toto další posilování exportu vlivem oslabené měny a taktéž růst atraktivnosti země pro další příliv PZI a v obráceném smyslu zdražování dováženého zboží, více je této problematice věnováno v kapitole 3.6. Díky aktivitám PZI má Česká republika i stabilně rostoucí hospodářství a vliv čistého exportu významně ovlivňuje i růstovou stránku HDP. Taktéž i domácí firmy počínají vyvíjet kapitálové aktivity v zahraničí a tudíž odliv PZI do jiných zemí počíná v tomto období být jistou hodnotou ve statistikách národní ekonomiky, nicméně její poměr vůči přílivu PZI je doposud velmi propastný, avšak s pozitivním růstem. Aktivity českých subjektů v zahraničí však nejsou předmětem této práce. Od roku 2002 statistika ČNB vykazuje i objem reinvestovaných zisků a ostatních investic, viz Tabulka 1. Reinvestovaný zisk se využívá k vylepšování nebo rozšiřování např. výroby vlastněné zahraničním subjektem, ostatní investice PZI souvisí s placením nebo čerpáním úvěrů 9

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 v mezifiremním prostředí. V platební bilanci ČR je reinvestice viditelná vždy dvakrát, jednou na straně pasivní ve finančním účtu jako nárok na výplatu zisku a jednou na straně aktivní jako příliv kapitálu do podniku pod zahraniční kontrolou, tedy jako forma PZI. Pro platební bilanci dané ekonomiky je podstatné, že tento reinvestovaný zisk dluhově nezatěžuje národní hospodářství a není tedy velkým rizikem pro danou Tabulka 1 Reinvestovaný zisk a ostatní investice v PZI (mld. Kč) Rok

2002

2003

2004

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

PZI celkem Reinvestovaný zisk

277,69

59,32

127,84 279,18 123,43

211,94

110,13

55,79

117,27

41,01

156,31 97,66

64,35

60,89

75,78

78,15

87,19

140,54

41,21

67,69

75,92

38,01

78,02

7,63

-0,03

6,36

16,71

-6,17

20,41

49,26

-30,99

-3,79

22,18

13,79

Ostatní investice

2005

2013

95,3 57,93

Zdroj: ČNB (2015)

ekonomiku. Dle statistik ČNB k 31.12.2012 za celé sledované období dosáhl reinvestovaný zisk cca 40 % celkového objemu PZI, z toho na základní kapitál připadá 50 % všech zahraničních investic. Mezi ostatní investice zahrnujeme přijaté nebo poskytnuté úvěry vlastníků firem v ČR pod zahraniční kontrolou, tato aktivita představuje cca 10 % celkového objemu. PZI. Vliv hospodářské krize je velice patrný i na aktivitě PZI kdy objem přílivu investic v roce 2009, tedy s ročním zpožděním oproti západní Evropě a téměř 1,5 ročním zpožděním oproti USA, rapidně poklesl na celkovém objemu přímých investic. Tento dramatický pokles má několik příčin, mezi nejhlavnější příčiny je uváděna rizikovost investice v tehdejší turbulentní době plné pádů cen akcií, v zahraničí pak záchranných aktivit vlád do soukromého sektoru – především bankovního, a omezenější možnosti čerpání úvěrů (Gajdušková, 2010). Vzhledem k dobrému vnitřnímu stavu české ekonomiky, a především silného a zdravého bankovního sektoru, prožívala ČR silné období odlivu kapitálu v podobě repatriace zisku zahraničních společností vytvořeného v ČR směrem k jejich zahraničním vlastníkům, kteří si takto vylepšovali obchodní bilance zahraničních společností. Dle uvedených výkazů v Tabulce 1 byl propad přílivu zahraničních investic v období 2008 až 2011 více než dvojnásobný a hlavní složkou tehdejších investic byla v podstatě pouze reinvestice zisku. Tento stav vysokého podílu reinvestovaného zisku a repatriace zisku platí až do současnosti, nicméně údaje celkového přílivu PZI se od roku 2012 zlepšují i díky tomu jak se v ČR postupně oživuje i domácí ekonomika a odeznívá hlavní vrchol světové hospodářské krize. Celkově je vývoj české ekonomiky příznivý i ve smyslu produktivity práce, které významným způsobem vylepšují přílivy zahraničních investic, detailnější pohled je možno interpretovat z Grafu 2. Produktivita práce je hodnotou transformace vstupu na výstupy, specifičtěji toto znamená odečtení podnikových výdajů, odpisů, úroků, režií a personálních nákladů od příjmů firem. K lepší srovnatelnosti se používá navíc produktivita práce vydělená počtem zaměstnanců firem v domácí ekonomice. Jak ukazuje Graf 2, meziroční přírůstek produktivity práce měl významný dopad na českou ekonomiku od roku 1998 a 10

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 víceméně trval až do příchodu ekonomické krize v roce 2008. Tento růst byl zapříčiněn zejména přílivem zahraničních investic a nových technologií a znalostí do produktivity práce národního hospodářství. Vlivem přílivu a setrvání PZI na našem území, a to i po ochlazení ekonomiky v krizových letech, je produktivita práce nadále stabilní nebo mírně rostoucí tak, jak dochází k technologickému a znalostnímu přelivu i do sektorů Graf 2 Produktivita práce v ČR na jednoho pracovníka, období 1995-2013

Zdroj: ČSÚ (2015)

domácích soukromých firem a firem vlastněných státem.Na druhou stranu ovšem také platí, že produktivita práce ČR v mezinárodním srovnání dle Eurostat dosahuje cca dvě třetiny průměru zemí EU a dlouhodobý výhled z indikátorů HICP nenaznačuje, že bychom se v dohledné době dokázali přiblížit průměru EU. Díky vývoji domácí ekonomiky za poslední tři roky se spíše ČR aktuálně potýká se vzdalováním od průměru EU než k jeho přibližování. Ve stejném světle se pak vůči ČR dotahují země jako je Slovensko, Polsko či Maďarsko, které byly oproti nám kdysi více pozadu.

2.3 Metodologie výzkumu Ke zjištění základního parametru jaký objem PZI v České republice byl za sledované období proinvestován, včetně meziroční dynamiky přílivu investic, je nutné tato data zjistit ze statistik České národní banky, která aktivity PZI sleduje v rámci statistiky a výkazů platební bilance. Na základě výstupů v teoretické části budeme zjišťovat, jak tyto investice v ČR ovlivňují rovnováhu platební bilance, tzn. budeme zkoumat vývoj jednotlivých účtu platební bilance, kterých se PZI přímo dotýkají. Především je to běžný účet PB, kde zjišťujeme obchodní bilanci a bilanci výnosů úzce spjatou s vlivem PZI v domácí ekonomice. Taktéž bude prozkoumán finanční účet PB související s kapitálovými toky. V rámci statistiky PZI je zde možné i sledovat objem reinvestic a 11

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 repatriací z PZI odváděna zpět do mateřských společností v podobě dividend. Tato data nám posléze ukáží pozici národního důchodu, kterým ČR skutečně disponuje. Uvedené účty platební bilance poskytují celkový obraz platební vyrovnanosti ČR vůči zahraničí, posuzujeme zda ekonomická aktivita zahraničních investic v domácí ekonomice silně deficitně zatěžuje platební bilanci nebo zda je stále profit plynoucí z jejich působení v ČR převažujícím faktorem pro českou ekonomiku. Dále se výzkum zaměří na strukturální ukazatele domácí ekonomiky, kde příliv PZI taktéž významným způsobem ovlivňuje vývoj těchto ukazatelů. Dle výstupů z teoretické části je nutno se zaměřit na míru inflace, jenž může aktivitou PZI v domácí ekonomice být významně ovlivněna. Dále je nutné zkoumat vývoj HDP přepočtený na osobu, jenž je považovan za ukazatel národního bohatství, zda příliv PZI přináší pozitivní růst tohoto ukazatele zejména v meziročním pohybu. S tímto též souvisí i produktivita práce na jednoho zaměstnance, zde opět prozkoumáme vývoj tohoto ukazatele a jak jej ovlivnil příliv PZI. Mezi citlivé strukturální ukazatele patří zaměstnanost, respektive míra nezaměstnanosti. Zde budeme zkoumat jaký byl vývoj míry nezaměstnanosti a jak jej ovlivňoval příchod zahraničních investic. S tímto aspektem též souvisí vládní pobídky pro lákaní zahraničních investic, jež budeme zkoumat přes výkazy agentury CzechInvest. Bude prozkoumáno jak tyto pobídky pomáhaly zaměstnanosti a zda byly zahraniční investice efektivně alokovány zejména v oblastech s vysokou nezaměstnaností atd. Společně se zaměstnaností bude zkoumáno i spektrum PZI napříč jednotlivými odvětvími zachycovanými dle CZ-NACE k provedení zjištění, kde je hlavní oblast zájmu zahraničních investic v naší zemi. Významným aspektem bude též šetření přidané hodnoty ekonomických subjektů v ČR a zejména v tomto pohledu jejich diverzifikace přidané hodnoty u podniků pod zahraniční kontrolou a u podniků domácích. Zjištění těchto typů ukazatelů nám pomůže posoudit, jak si domácí subjekty vůči těm zahraničním stojí a zejména, zda vůbec a jak velký problém může být riziko duality v národním hospodářství ČR. V neposlední řadě bude výzkum též zaměřen na krátkodobý či střednědobý výhled dalších aktivit PZI v domácí ekonomice, zejména díky aktuálním tématům související s měnovou intervencí České národní banky paralelně s působením aktivit ECB a možný dopad, jak díky působení měnové intervence tak vnějšími makroekonomickými okolnostmi, na strukturu PZI v naší zemi. Poslední kapitolou výzkumu bude sumarizace zjištěných skutečností a provedení analýzy závislosti jak způsobem prosté popisné statistiky tak i pomocí regresní analýzy závislosti vybraných sledovaných ukazatelů na PZI, jakožto vysvětlují proměnné. Tato sumarizace by závěrem měla prokázat, zda aktivity spojené s PZI v naší zemi jsou pro hospodářství České republiky prospěšné a zda naše ekonomika z uvedených aktivit profituje, nebo bude muset provádět do budoucna jistá opatření ve své hospodářské politice vedoucí k zajištění vnitřní i vnější ekonomické rovnováhy.

3 Praktická část výzkumu dopadů PZI 12


3.1 Vlivy PZI na platební bilanci, finanční účet a důchod V předešlých kapitolách byly stručně popsány způsoby a formy přímých zahraničních investic a jaký měly kvantitativní vývoj v přílivu kapitálu do České republiky, v této části se zaměřujeme na dopad PZI do systému národních účtů ČR. Ovlivňování bilančních ukazatelů národního hospodářství těmito zahraničními aktivitami v ČR má široké důsledky napříč téměř všemi strukturami národních účtů a mnohé důsledky PZI jsou v účtech ani neměřitelné. Za jeden z nejdůležitějších ukazatelů životní úrovně a výkonnosti národního hospodářství je považován ukazatel HDP. Literatura obecně popisuje, že pokud ekonomika v hostitelské zemi využije efektivně vliv PZI v oblasti např. produktivity, přílivu technologií a know-how, a v neposlední řadě zvýšení zaměstnanosti, pak tyto PZI investice mají příznivý dopad na zvyšování HDP země. Aby tento argument měl skutečnou vypovídací schopnost, musíme ukazatel HDP vyjádřit v přepočtu na obyvatele jako HDP na hlavu v relaci k průměru evropské osmadvacítky. V grafu 3 je vyobrazen vývoj HDP v ČR od roku 1995 vzhledem k dostupnosti dat. Ve zmíněném grafu je objektivní vazba mezi přílivem PZI a růstem HDP hostitelské země, , kdy od roku 2000 je mezní růst HDP v průběhu let vůči přílivu Graf 3 Vývoj GDP per capita v ČR vůči průměru EU28, období 1995-2013

EUR

GDP per capita

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Zdroj: EUROSTAT (2014)

přímých zahraničních investic markantní, a tento trend si udržuje i po přechodu k tvorbě čistého exportu od roku 2005, který příznivě ovlivňuje hodnotu HDP. Totéž chování vykazuje degrese HDP křivky vlivem ekonomické krize od roku 2009 a poté dluhové krize českého státu s propadem do recese od roku 2011. Křivka by pro rok 2014 měla nabrat opět rostoucí charakter vzhledem ke čtvrtletním výsledkům ekonomiky roku 2014, které však ještě nejsou za celý rok k dnešnímu dni z ČSÚ dostupné, a tudíž i implementovány zde do grafu. Zda je vývoj ukazatele HDP tvořen reálnou dynamikou růstu vyprodukovaného bohatství, nebo se jedná jen o růst cenové hladiny, je nutno posoudit z hlediska vývoje inflace v ČR za sledované období, viz Graf 4. Z grafu 13

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 vývoje inflace je patrné, že růst HDP není zapříčiněn růstem cenových relací, ale právě naopak. Přitom teorie tvrdí, že se zvyšujícím přílivem PZI vzrůstá i míra inflace v hostitelské zemi vlivem růstu bohatství, vyšší poptávce po penězích a růstu úrokových sazeb či vlivem rostoucího exportu. Vstupem přímých zahraničních investic do ČR se zostřila konkurence v zemi udržující cenové hladiny spíše na setrvalé úrovni nebo v mírném poklesu, což dokazuje i trendová křivka. Nezávislost přílivu PZI a růstem cenové hladiny se detailněji zabýval Dvořák (1994), který tento vztah na na základě statistických zkoumání potvrdil. Empiricky byla tato hypotéza potvrzena i dalšími autory (Dobrylovský, 2004). Velké výkyvy v inflaci v počátku zkoumaného období byly způsobeny přechodem na novou soustavu daní v roce 1993 a v roce 1998, od vstupu PZI po roce 1998 je situace ve výkyvech inflace stabilizovaná a spíše působí dezinflačně. Také vstupem ČR do integračního uskupení EU a díky volnému pohybu zboží a služeb je konkurence vnímána nejen v národním měřítku, ale v měřítku celé EU, která brzdí případnému razantnějšímu vzestupu cen v domácí ekonomice. Graf 4 Vývoj míry inflace v ČR, období 1993-2014 roční míra inflace Linear (roční míra inflace) 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% -5,0%

Zdroj: ČSÚ (2015)

Jak již bylo nastíněno ve fázích tranzitivních ekonomik výše, každá přímá zahraniční investice má i tři specifické fáze, nebo-li určitý životní cyklus. Těmito fázemi jsou základní kapitál – reinvestovaný zisk a ostatní kapitál – repatriace zisku. Opět z pohledu platební bilance lze identifikovat významné prvky v tokových veličinách příznačné pro každou fázi životního cyklu PZI. Při vstupu zahraničního kapitálu je patrný deficit obchodní bilance vlivem silného dovozu. Při fázi reinvestice zisku postupně vzrůstá export a klesá bilance výnosů znamenající počínající odliv kapitálu v podobě vyplácení vytvořeného zisku zpět do mateřské firmy, kdy i klesá mezní míra reinvestice zisků. Reinvestice má ale pozitivní dopad na straně příjmů finančního účtu platební bilance. V poslední fázi cyklu je čistý export významnou příjmovou složkou v platební bilanci, na druhou stranu silně narůstá deficit na běžném účtu díky růstu mezní míry vyplácení dividend v podobě repatriace zisků a tímto dochhází k rozevírání 14

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 pomyslných nůžek rozdílů mezi HDP a hrubým národním důchodem HND. Délka životního cyklu je silně závislá na mnoha faktorech, mimo jiné i na horizontálním nebo vertikálním vstupu PZI, tudíž obvyklou dobu cyklu nelze určit. Obecně je ale uváděna doba trvání životního cyklu v rozsahu 10 – 20 let (Zamrazilová, 2007). Investice zaměřená na efektivnost by měla vytvářet silně exportní výkon produkce odrážející se v saldu obchodní bilance. Jaký je vývoj tohoto salda pro ČR je patrné v Grafu 5, který plně prokazuje exportní orientaci české ekonomiky. Vlivem PZI se prokazuje její zaměření na efektivní investice s levnou pracovní silou a vhodnou polohou země, od roku 2005 pak převládá export nad importem. Status tranzitivní země tudíž v ČR vykazuje zralé stádium. Dle předběžných statistik ČNB a ČSÚ dosáhl celkový přebytek Graf 5 Saldo obchodní bilance ČR, období 1993-2014

mld.Kč

Obchodní bilance

350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 -50,00 -100,00 -150,00 -200,00

Zdroj: ČNB (2015)

obchodní bilance za rok 2014 sumu 284 mld. korun, přičemž čistý export, tzn. rozdíl mezi importem a exportem, u zboží dosáhl 228 mld. korun a čistý export služeb 56 mld. korun. Nárůst exportu dále posiluje současná intervence ČNB, setrvávající v oslabení české koruny a tím zlevnění domácího zboží v zahraničí a zvýšení cen zboží importovaného. S převahou exportu nad importem je tato bankovní intervence pozitivním dopadem do HDP a do obchodní bilance běžného účtu PB. Pro ekonomiku tranzitivní země také platí, že počáteční příliv zahraničního kapitálu a zvýšení exportu přinese také odliv vytvořeného zisku zpět do mateřských společností v zahraničí a tento jev bude patrný v saldu bilance výnosů. Z uvedeného Grafu 6 je patrné, že toto saldo meziročně narůstá v deficitních hodnotách. Je tvořeno odlivem kapitálu ze země nevykompenzovaného přílivem dividend českých subjektů z investic v zahraničí, a tvoří bezmála jediný deficit běžného účtu platební bilance ČR a zároveň i hlavní riziko vnější

15

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 6 Saldo bilance výnosů ČR, období 1993-2014

mld.Kč

Bilance výnosů

0,00 -50,00 -100,00 -150,00 -200,00 -250,00 -300,00 -350,00

Zdroj: ČNB (2015)

stability národního hospodářství v podobě poptávce po devizách. Tento deficit však od roku 2007 osciluje okolo -250 mld. Kč za rok a udržuje si stabilní úroveň až do současnosti, což je pozitivním efektem v rozporu s predikcí neustálého růstu deficitu až na hodnoty 300-400 mld. ročně, viz Dobrylovský a Löster (2008). Taktéž finanční účet platební bilance souvisí s přílivem a odlivem finančního kapitálu v podobě přímých nebo portfoliových investic či reinvestic zahraničních subjektů do ČR a domácích subjektů v zahraničí. Dle Grafu 7 je tento účet setrvale v přebytku, až na výjimku v roce Graf 7 Saldo finančního účtu ČR, období 1993-2014

mld.Kč

Finanční účet

400,00 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0,00 -50,00

Zdroj: ČNB (2015)

2013, a s nevýrazným růstem zahraničního dluhu, což je pro vnější stabilitu ekonomiky dalším pozitivním efektem. Pozitivní saldo finančního účtu souviselo v posledních letech především s vysokým podílem portfoliových investic a reinvesticí zisků 16

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 vytvořených PZI, které jsme měli v saldu bilance výnosů na pasivní straně, kdežto na finančním účtu díky podvojnému zápisu jsou zapsány v aktivech. Tento trend ovšem poslední roky slábne v souladu s životním cyklem zahraničních investic, tzn. od reinvestice k repatriacím, a do budoucna lze v tomto spatřovat další hrozbu vnější rovnováhy sílícího v deficitu běžného účtu. Všechny tři zmíněné agregáty mají zásadní dopad na běžný účet platební bilance. Jelikož zbývající agregáty PB, tj. kapitálový účet a bilance služeb, nepředstavují zásadní položku v systému PB, jsou výše sledované agregáty hlavní složkou ovlivňující výslednou podobu vyrovnanosti platební bilance. Graf 8 Saldo běžného účtu platební bilance v ČR, období 1993-2014

mld.Kč

Běžný účet

40,00 20,00 0,00 -20,00 -40,00 -60,00 -80,00 -100,00 -120,00 -140,00 -160,00 -180,00

Zdroj: ČNB (2015)

Znakem běžného účtu, viz Graf 8, byl pro ČR dlouhodobě se prohlubující deficit. Takovýto deficit musí být vykompenzován exportem a finančním účtem zejména v podobě reinvestic zisku, díky tomu zůstává pak tato platební bilance dlouhodobě v rovnováze. Pozitivnější je však směřování běžného účtu do aktivní oblasti, tudíž s přebytkem devizových rezerv v saldu PB i díky klesajícímu trendu deficitu běžného účtu, kdy v roce 2014 poprvé v historii ČR zůstal BÚ v přebytku díky stále rostoucímu čistému exportu a padajících cen ropy a energií v tomto roce. Toto by mělo za normálních okolností kladný dopad na posilování české koruny. Vzhledem k měnové intervenci České národní banky v podobě depreciace koruny však tento příznivý posun není v kurzu patrný. Nicméně efekt přebytku běžného účtu PB pomáhá domácí ekonomice ve vnější rovnováze. A nakonec pohled na vývoj HDP a především pohled na saldo prvotního důchodu, které přímé zahraniční investice taktéž významným způsobem ovlivňují. Jak je vidět z přiloženého Grafu 9 je diference mezi hrubým domácím produktem a čistým národním důchodem pozvolna narůstající. Na počátku sledovaného období byl rozdíl mezi HDP a ČND okolo 29 %, ke konci sledovaného období vykazuje diference 41 %. Tato čísla jsou velmi alarmující a indikují, že 17

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 disponibilita důchodu z produkce ryze české ekonomiky neustále klesá, respektive se opožďuje za růstem produktu národního hospodářství. Graf 9 Vývoj HDP a ČND v České republice a b.c., období 1993-2013

mil. Kč 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

Hrubý domácí produkt

Saldo prvotního důchodu

Hrubý disponibilní důchod

Zdroj: ČSÚ (2015)

3.2 Dopad PZI na jednotlivé regiony ČR Doposud bylo na přímé zahraniční investice pohlíženo z celonárodního hlediska, díky dostupnosti statistických dat můžeme ale zkoumat dopad i na úrovni krajů. V tomto hledisku lze zjišťovat jak úspěšná je působnost investičních pobídek na alokaci PZI v problémových krajích ve snaze snížit míru nezaměstnanosti na lokální úrovni a zároveň zjistit jaký kraj či jaká oblast je pro PZI nejatraktivnější a do jakých technologických odvětví zahraniční investoři v ČR vstupovali. Tato investiční alokace v zemi však může být ovlivněna i investičními pobídkami daného státu. Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory, které podléhají režimu NV 310/2004 Sb. podle něhož Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže stanovuje přípustnou míru veřejné podpory z hodnoty investičních nákladů vztahující se k investičnímu projektu zadavatele. Veřejná podpora udělovaná formou investičních pobídek je tak plně kompatibilní s příslušnými předpisy EU (Wokoun et. al, 2010). V souladu s uvedením nařízení vlády agentura CzechInvest vytvořila mapu maximálních procentních hodnot investičních pobídek vztažené na jednotlivé kraje, kde nejnižší přípustnou míru podpory měla Praha (do 10 %), poté jižní Čechy (do 36 %) a zbytek republiky, včetně středočeského kraje, do 40 % investiční hodnoty. Od července 2012 platí novela zákona č.72/2000 Sb., která upravuje možnost čerpání podpory na nové úrovni kde maximum dosažitelné podpory ve většině krajů ČR společně s Prahou je 0-5 %. A investiční pobídky zaměřené na problematické regiony (Ústecký, Jesenický, Chomutovský, Znojemský atd.) jsou s maximální přípustnou mírou 25 % hodnoty investice (CzechInvest, 2015). Investiční pobídky nově nezahrnují pouze 18

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 podporu zpracovatelského průmyslu, ale i podporu zřizování strategických služeb služeb nebo technologických center. Dle agentury CzechInvest byla do konce roku 2014 přislíbena investiční podpora 924 projektům v celkové sumě 737 miliard Kč, které by měly vygenerovat 166 905 nových pracovních míst. V Tabulce 2 je výčet celkem čtrnácti krajů dle NUTS3 s rozdělením počtu grantů investičních pobídek, předpokládané výši investice a počet nově vytvořených pracovních míst. Dle rozdělení Tabulka 2 Rozdělení investičních pobídek v krajích ČR, období 1993-2014 Počet projektů

Investice v mil. CZK

Nově vytvořená pracovní místa

Středočeský

116

124 461,87

23 606

Jihomoravský

94

51 409,12

14 245

Plzeňský

67

32 861,92

10 817

Vysočina

37

38 883,91

6 717

Královéhradecký

45

41 223,20

11 757

Pardubický

44

36 649,00

11 330

Kraj

Zlínský

46

27 479,21

4 200

Moravskoslezský

126

110 624,14

20 748

Olomoucký

58

51 135,89

10 165

Karlovarský

18

12 233,57

2 061

Jihočeský

34

22 936,71

5 088

Hlavní město Praha

3

2 719,56

1 318

Ústecký

148

115 916,27

25 644

Liberecký

42

31 184,56

6 231

Celkový součet

878

699 718,93

153 927

Zdroj: CzechInvest (2015)

NUTS 3 je v Tabulce 2 počet projektů a hodnota investic 95 % všech projektů a počet nově vytvořených pracovních míst 92 % všech projektů registrovaných agenturou CzechInvest. Z přiložené Tabulky 2 vyplývá, že největší objem PZI získal kraj Středočeský, Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Jihomoravský čítající 61% částky všech investic a 56 % všech nově vytvořených pracovních míst. Jaká je realita teritoriálního rozdělení, a zda přímé zahraniční investice následují alokování svých aktivit v krajích, kde dostávaly největší podporu státu v podobě čerpání investičních pobídek, ukazuje Tabulka 3. Ačkoliv jsou poslední dostupná data ČNB o regionálním rozdělení investic platná ke konci roku 2012, údaje o tomto regionálním rozdělení investic můžeme považovat za vztažné k současné době, kdy z předešlého výzkumu v předešlé kapitole vyplývá, že největší objem přílivu PZI posledních let představují většinově pouze reinvestované zisky zahraničních subjektů sídlících v ČR. Při porovnání Tabulky 2 věnované podpoře alokace PZI do jednotlivých krajů a skutečné objemy PZI v jednotlivých krajích dle Tabulky 3, pak zde vidíme patrný nesoulad v alokační efektivitě podpory investic vůči skutečnému přílivu investic a atraktivnosti krajů. Hlavní město Praha je regionem s nejnižší podporou investičních pobídek, a 19

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 přesto největším držitelem PZI v České republice. Je to dáno zejména atraktivností polohy investic v metropoli státu, případnému zhodnocení nebo likvidity investice při Tabulka 3 Regionální rozdělení PZI v ČR, období 1993-2012 Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem v CZK

Hlavní město Praha

755 770 027

419 565 106

210 013 307

1 385 348 440

Středočeský kraj

105 125 845

197 544 359

773 485

303 443 688

Jihočeský kraj

43 764 065

41 313 648

2 991 860

88 069 573

Plzeňský kraj

49 047 537

32 170 202

-8 451 823

72 765 916

Název

Karlovarský kraj

9 657 573

7 043 682

-895 306

15 805 949

Ústecký kraj

43 563 695

34 273 453

5 832 020

83 669 168

Liberecký kraj

25 173 759

19 894 187

16 214 288

61 282 234

Královéhradecký kraj

13 669 628

21 721 328

19 013 984

54 404 940

Pardubický kraj

25 184 676

29 965 004

-5 335 669

49 814 011

Kraj Vysočina

33 270 538

1 359 410

15 848 804

50 478 753

Jihomoravský kraj

75 802 194

60 389 462

31 467 577

167 659 233

Olomoucký kraj

15 613 684

17 165 172

-399 856

32 379 000

Zlínský kraj

15 789 448

34 941 036

-1 596 498

49 133 987

Moravskoslezský kraj

92 805 202

121 042 032

-27 225 097

186 622 136

1 304 237 872

1 038 388 081

258 251 075

2 600 877 029

Celkem

Zdroj: ČNB (2015)

odchodu vlastníka, a zároveň příslibem kvalifikovanosti obyvatelstva pro funkce, které se týkají spíše manažerské, komunikační a administrativní činnosti s dobrou jazykovou vybaveností. Oproti tomu Ústecký kraj s největším příslibem investičních pobídek pro investice v objemu cca 120 mld. korun doposud alokoval zahraniční investice v hodnotě 83,7 mld. Kč. Obdobně je na tom i kraj Moravskoslezský, Olomoucký a Královehradecký. V případě Středočeského kraje je však možno spatřit soulad mezi investičními pobídkami a skutečným objemem PZI v kraji při uplatnění pravidla 40 % podpory. Nabízí se domněnka, že veškerá alokace PZI v tomto kraji směřuje do automobilového průmyslu, podle statistiky ČNB ovšem oblast Mladé Boleslavi představuje pouze cca 30 % veškerého objemu PZI, tudíž tato hypotéza není pravdivou.

3.3 Odvětvové zaměření PZI v ČR Obdobně jako u předchozí kapitoly je možno posuzovat odvětvové zaměření z pohledu struktury a vyváženosti oborů napříč českou ekonomikou a jejich obsazenosti z hlediska přímých zahraničních investic, zejména pokud i zde byly využívány investiční pobídky. Vzhledem k exportnímu charakteru naší ekonomiky zároveň lze posoudit vyváženost těchto investic napříč obory vůči spektru exportovaného zboží a služeb. Odvětvové prostředí a jeho rozčlenění může být též významným aspektem produktivity práce a přidané hodnoty podniků v transformaci vstupů na výstupy. I pohled na oborové zaměření napoví, kde je největší síla a atraktivnost hostitelské země, ačkoliv zde může být vypovídající hodnota poněkud zkreslena jednak legislativními omezeními v určitých 20

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 oborech a jednak finančními kompenzacemi poskytované státu využívané na jiná technologická zaměření. Tento regulační princip je v naší ekonomice patrný zejména v zemědělství a v posledním období i energetice, díky příslušným nařízením Evropské Tabulka 4 Rozdělení investičních pobídek v ČR dle odvětví, období 1993-2014 Počet projektů

Investice v mil. CZK

výroba dopravních prostředků

290

316 762

Nově vytvořená pracovní místa 72 152

strojírenský

128

60 400

16 427

ostatní potravinářský

101 55

58 830

9 533

textilní

20

27 304 12 126

3 583 2 108

papírenský

13

12 933

536

5

5 392

494

dřevozpracující a papírenský

29

25 061

2 531

kovodělný a kovozpracující

48

19 858

2 397

koksování a zpracování ropy

3

16 042

65

gumárenský a plastikářský

78

40 810

9 159

biotechnologický a medicinská technika

6

2 393

1 097

IT a vývoj software

4

28

312

chemický a farmaceutický

71

53 203

5 205

elektronický a elektrotechnický

73

86 260

41 306

924

737 403

166 905

Odvětví

sklářský

Celkový součet

Zdroj: CzechInvest (2015)

unie. Tudíž se zde nejedná o liberální posouzení investice a výsledek může zkreslovat reálnou atraktivitu dané země vůči skladbě HDP ekonomiky. Obdobně jako u teritoriálního posouzení zahraničních investic poskytuje agentura CzechInvest pohled na odvětvovou skladbu intervenčních pobídek, viz Tabulka 4. Z uveřejňovaných agenturních výsledků vyplývá majoritní podíl investičních pobídek v oblasti výroby dopravních prostředků jak co do celkového objemu investičních pobídek tak co do počtu investorských projektů. Překvapivým faktem může být to, že investiční pobídky nejsou poskytovány pouze výrobcům osobních automobilů v ČR, ale vzhledem k počtu projektů jsou tyto investiční pobídky poskytovány i jejich subdodavatelům, kteří jsou s těmito automobilkami provázány a jenž z důvodu efektivity alokují své výroby či skladovací prostory do míst kam se přesouvá i samotná automobilka a kde nutnost investičních pobídek není zcela prokazatelná, pakliže tento subdodavatel neumístí svojí pobočku do problematických regionů dle potřeby vyváženosti země. Dalším významným oborem v investičních pobídkách je elektronická a elektrotechnická výroba. Opět zde lze polemizovat, zda investiční pobídky způsobily alokaci PZI do problematických krajů s vysokou nezaměstnaností. Charakteristikou elektrotechnické a elektronické výroby v ČR je assembling vyrobených polotovarů na asijském kontinentě a jejich finálnímu sestavení na našem území z důvodu vyhnutí se importní dani EU. Drtivá většina těchto investic využila v první fázi místa zprivatizovaných podniků, než 21

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 stavbu na zelené louce. Zřejmě nejtypičtějším příkladem je vstup Foxconnu CZ do areálu bývalé Tesly Pardubice nebo vstup Siemensu do podniku MEZ Mohelnice atd. Opět se zde naskýtá otázka, zda investiční pobídky byly nevyhnutelným prostředkem ve výběru alokace investičního záměru. Reálná podoba odvětvového zaměření přímých zahraničních investic je vyobrazena v Tabulce 5, která sleduje celkový objem investic od samostatnosti ČR do roku 2013, což jsou poslední doposud zveřejněná data z ČNB. Z údajů ČNB a rozlišení odvětví dle NACE2 je patrné, že z celého objemu PZI v ČR Tabulka 5 Odvětvové rozdělení PZI v ČR, období 1993-2012 Název

Celkem v tis.Kč

ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV

4 782 284

TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

60 292 855

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL z toho

860 006 272

Výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků

88 279 297

Výroba textilií a oděvů

11 996 940

Dřevařský průmysl, výroba papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů

36 698 273

Ropné, chemické, farmaceutické, pryžové a plastové výrobky

128 886 236

Kovy, kovové výrobky

91 391 443

Počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení

28 249 582

Výroba strojů a zařízení j.n.

68 791 765

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

254 111 814 6 521 732

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Ostatní zpracovatelský průmysl (výroba usní, nábytku, el.zařízení; opravy a instalace)

145 079 192

VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU

137 192 028

ÚPRAVA A ROZVOD VODY, KANALIZACE, SBĚR A ÚPRAVA ODPADŮ

19 907 041

STAVEBNICTVÍ

43 169 628

SLUŽBY CELKEM

1 405 484 132

Soukromý nákup a prodej nemovitostí

69 937 244

CELKEM

2 600 877 029

Zdroj: ČNB (2015)

představuje 54 % sektor výrobní,kdežto 46 % představují služby. Mezi služby lze začlenit bankovnictví a pojišťovnictví, které v tomto sektoru majoritně převládá kdy zhruba 95 % veškerých bankovních a pojišťovacích domů v ČR jsou v držení zahraničních investorů. Co se týče zpracovatelského průmyslu tak zde z 30 % převládá výroba motorových vozidel potvrzující i objemy prostředků z přímých investic a vstupu významných automobilek do ČR reprezentující velké finanční investice. Další podstatnou složkou je výroba nábytku, elektrického zařízení apod., které pro lepší soulad se statistickým zpracováním CzechInvestu zde pro tento účel spojeno s výrobou počítačů a elektronického zařízení. Tento sektor PZI pak představuje cca 20 % celkového objemu ve zpracovatelském průmyslu, kdy toto členění CZ-NACE neumožňuje detailnější pohled na to, kolik představuje výroba elektrotechnického zařízení z celkového objemu sektoru názvem Ostatní zpracovatelský průmysl. Dalším 22

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 významným a samostatným sektorem je chemický a farmaceutický průmysl, který představuje 15 % objemu zpracovatelského průmyslu. Mezi podniky patřící do tohoto sektoru lze zařadit PKN Orlen vlastnící český Unipetrol či sítě čerpacích stanic ÖMV a Agip nebo firma TEVA a Zentiva ve farmaceutickém průmyslu. Kupříkladu za rok 2013 připlynulo PZI do zpracovatelského sektoru pouhých 12,9 z 97,6 miliard Kč, což představuje 13 % z celkového přílivu PZI Téměř veškerá zbývající část ročního PZI byla směřována do služeb, především bankovního a pojišťovacího sektoru.

3.4 Vliv PZI na zaměstnanost Z hlediska hospodářské politiky je klíčovým aspektem vliv PZI na zaměstnanost, respektive kolik taková investice přinese nových pracovních míst. Či taková tvrzení, že nová zahraniční investice pomůže vytvořit nová pracovní místa v problematických regionech. V takových prohlášeních se ale již nepřipomíná, že na tvorbu nových pracovních míst zahraničním investorům významnými částkami přispívá samotný stát a že významná investice v jednom regionu může být provázena dezinvesticí nebo dokonce zánikem firmy v regionu jiném (Srholec, 2004). Navíc v době konjunktury před hospodářskou krizí v roce 2009 mnoho zahraničních podniků zaměstnávalo agenturní zaměstnance ze zahraničí z důvodu nemožnosti získat základní pracovní sílu v České republice za relevantní pracovní mzdu dle dispozic výrobce. V takovém momentě PZI podporovaná domácími investičními pobídkami paradoxně řešila problémy zaměstnanosti států jiných, než České republiky. Jaká byla podpora vytváření pracovních míst investičními pobídkami lze nalézt v agenturních datech CzechInvestu, viz Tabulka 2 v kapitole 3.2. Agentura CzechInvest tvrdí, že pomohla za celé sledované období vytvořit přibližně 154 tisíc pracovních míst. Při statistikách ČSÚ podle výběrového šetření pracovních sil byl ke konci roku 2013 počet ekonomicky aktivního obyvatelstva přibližně 5,3 milionu občanů ČR z populace čítající 10,51 milionu obyvatel. Z toho ke konci roku 2013 bylo podle výběrového šetření evidováno přibližně 371 tisíc nezaměstnaných, tzn. 7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Při promítnutí dat CzechInvestu a počtu nově vytvořených pracovních míst by znamenal příliv PZI příspěvek k zaměstnanosti 2,88 %. V následujícím Grafu 10 je vykázána míra nezaměstnanosti v časové řadě vůči přílivu PZI do ČR. Z grafu je zjevný nesoulad mezi tokem zahraničních investic do ČR a mírou nezaměstnanosti v jednotlivých obdobích zdaleka nepotvrzující příznivý vliv PZI na zaměstnanost z hlediska vytváření nových pracovních míst. Při detailnějším pohledu na graf je dokonce patrné, že v letech největšího přílivu investic do roku 2004 byla míra nezaměstnanosti paradoxně nejvyšší a teprve po roce 2004 začal příznivější vliv na zaměstnanost, opět však přerušený po roce 2008 díky ekonomické krizi. Klíčovou úlohu v tomto srovnání ovšem hraje časový mezi rokem přílivu investice a najmutím pracovních sil. V nemalé míře jsou tyto pracovní síly najímány postupně až do plné produkční kapacity podniku. Taktéž časový posun nastává i na straně subdodavatelů pro vzniklou investici, kdy i tyto subjekty postupně najímají dodatečnou pracovní sílu pro uspokojování potřeb odběratele. Proto 23

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 10 Míra nezaměstnanosti v ČR vůči přílivu PZI, období 1993-2014

mld.Kč

PZI

Nezaměstnanost

300,00

10,0%

250,00

8,0%

200,00

6,0%

150,00 4,0%

100,00 50,00

2,0%

0,00

0,0%

Zdroj: ČSÚ (2015)

nelze měřit rok přílivu investice a aktuální míru nezaměstnanosti v daném období až takto kriticky a je nutné se na tuto závislost dívat v delším časovém období. Přesto ačkoliv se úroveň míry nezaměstnanosti v posledních letech nevrátila na historická maxima, je zde patrné rozpětí mezi současnou situací a historickým maximem v podobě rozdílu 1,8 %. Tudíž z tohoto lze usuzovat, že příspěvek PZI vykompenzovává stav míry nezaměstnanosti v ČR nedostatečně a příliv PZI v posledním desetiletí ani významně zaměstnanosti nepomáhal. Při použití dat registrované nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti dokonce o cca 1-2 p.b. vyšší, ale vzhledem ke změnám metodiky výpočtů po roce 2004 je časová řada zkreslená a nevhodná pro tuto práci. Je možno ale Tabulka 6 Podíl nezaměstnaných osob v ČR a krajích v %, rok 2005-2013 Území, kraj ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký

2005 6,59 2,64 4,69 4,92 4,94 7,92 11,30

2006 5,75 2,29 4,01 4,19 4,30 7,07 10,20

2007 4,49 1,80 3,22 3,35 3,41 5,58 7,88

2008 4,51 1,82 3,43 3,65 3,98 5,82 7,32

2009 7,12 3,24 5,51 5,92 6,50 8,66 9,87

2010 7,40 3,61 6,09 6,39 6,64 8,94 10,23

2011 6,77 3,59 5,62 5,81 5,75 7,98 9,79

2012 7,37 4,16 6,13 6,38 5,94 8,51 10,47

2013 8,17 5,14 6,90 7,10 6,45 9,33 11,47

Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

5,74 5,41 6,10 6,02 7,52 7,53 6,55 10,18

5,18 4,73 5,15 5,23 6,49 6,44 5,63 8,98

4,35 3,52 4,01 4,21 5,15 4,81 4,43 6,87

5,03 3,62 4,50 4,72 5,08 4,89 4,53 6,08

8,29 5,96 7,32 7,72 8,05 8,86 7,98 8,88

8,06 6,28 7,45 8,10 8,45 9,08 7,91 9,04

7,34 5,68 6,50 7,16 7,61 8,33 7,00 8,31

7,75 6,55 7,03 7,63 8,15 8,93 7,82 9,18

8,46 7,31 7,45 8,05 8,94 9,79 8,34 10,47

Zdroj: ČSÚ (2015)

24

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 polemizovat nehledě na použitou metodiku, že jistý zvrat v hrozivém tempu nárůstu počtu nezaměstnaných po roce 1996 vlivem rozpadu státních podniků a privatizaci byl zřejmě díky přílivu PZI zastaven v roce 1999. Při jemnějším pohledu na zaměstnanost v jednotlivých krajích vůči investičním pobídkám je nutno posoudit data agentury CzechInvestu opět vůči vykazované statistice ČSÚ, která přejímá data z Ministerstva práce a sociálních věcí, viz Tabulka 6. Zde opět vyplývá nesoulad mezi regiony s největším příjmem zahraničních investic vůči vyskytované míře nezaměstnanosti. Mezi kraje s nejvyšší nezaměstnaností lze zařadit kraj Ústecký a Moravskoslezský, a dále Olomoucký a Karlovarský. Území s nejmenším podílem nezaměstnaných je hlavní město Praha. Při promítnutí aktivity investičních pobídek CzechInvestu do rozdělení PZI dle Tabulky 2, a do podílu nezaměstnanosti v krajích z Tabulky 6 pak vyplývá, že pobídkové intervence mají částečný dopad v kraji Ústeckém a Moravskoslezském a nulový dopad v kraji Olomouckém. Jak vypadá spektrum zaměstnanosti v České republice ukazuje Graf 11. Dle statistické kategorizace odvětví CZ-NACE je největší podíl zaměstnanosti vázán z 28 % na zpracovatelský průmysl, tzn. výroba finálních produktů nebo polotovarů pro další zpracování. Další významný podíl zhruba 13 % se nachází v oblasti velkoobchodu a maloobchodu oprav a údržby motorových vozidel potvrzující, že ČR je silně proexportně zaměřeno na automobilový průmysl, a to nejen Graf 11 Průměrná zaměstnatnost v ČR dle odvětví CZ-NACE, rok 2012 267,2 268,9 1 054,8 272,6

v tis. osob 231,1 244,3 Zemědělství, lesnictví a rybářství 485,8 Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Zásobování vodou; činnosti..s odpadními vodami, odpady a sanacemi Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče

Zdroj: ČSÚ (2015)

25

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 samotné automobilky, ale mnoho přidružených výrobců označovaných jako Tiers. Třetí největší zaměstnanost cca 7 % je ve veřejné správě. Tato data společně s Grafem 11 jsou vztažena na rok 2012, nicméně z průběhu časové řady se tyto podíly dlouhodobě nijak významně nemění, přičemž celková registrovaná zaměstnanost v ČR a roce 2012 čítala 3 748 600 zaměstnanců. Nakonec Graf 12 nám ukazuje, jak se zaměstnanost Graf 12 Počet zaměstnanců nefinančních podniků dle institucionálního rozdělení, období 1993-2012

zaměstnanci 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0

Veřejný sektor

Národní soukromý sektor

Pod zahraniční kontrolou

Zdroj: MPO (2015)

měnila v průběhu času od dob privatizace státních podniků po držení zaměstnanosti ČR v rukou domácích subjektů a subjektů pod zahraniční kontrolou. Z grafu je patrný výrazný úbytek zaměstnanců ve veřejném sektoru v devadesátých letech a přeliv těchto zaměstnanců do zahraničních podniků. Zajímavostí je relativně rychlá rekvalifikace zaměstnanců na nové hospodářské výzvy v poměrně krátké době. Lze tak i usuzovat z trendu v zaměstnanosti soukromého sektoru, kde počáteční růst počtu zaměstnanců koncem 90.let se opět vrátil do stabilní úrovně napříč sledovaným obdobím. Překvapivé ovšem je, že celková suma zaměstnanců v roce 1993 byla vyšší o cca 300 000 zaměstnanců, než tomu bylo v roce 2012. Národní ekonomika sice vykazuje vyšší produktivitu práce na 1 zaměstnance, ale je to na úkor vyšší nezaměstnanosti a menší míře ekonomické aktivity obyvatelstva v zemi. V roce 1993 byla míra ekonomické aktivity 61,4 % a míra nezaměstnanosti 4,3 %, kdežto v roce 2013 byla míra ekonomické aktivity 59,3% a míra nezaměstnanosti 7,0 %. Přičemž populace osob starší 15 let vzrostla v tomto období o cca 8 %. V absolutních číslech a při srovnání počtu zaměstnaných obyvatel bylo v roce 1993 zaměstnáno 4,87 milionu osob a v roce 2013 to bylo 4,93 milionu zaměstnaných. Rozdíl mezi začátkem a koncem sledovaného období je tedy nárůst pouze o 63 600 zaměstnaných osob. Tudíž o zvyšování zaměstnanosti se v podstatě nejedná, spíše PZI utlumuje neblahý růst nezaměstnanosti v zemi, a bez pobídek by míra nezaměstnanosti podle stejné metodiky byla v ČR cca o 4,3 p.b. výše. 26


3.5 Hrozba duální ekonomiky v ČR Jedním z největších ohrožení hostitelské země z přílivu PZI je dualita domácí ekonomiky. Hlavní příčinou je technologický transfer od zahraničního investora do dané země, který může způsobit konkurenci v domácím prostředí tak významnou, že dojde k likvidaci domácího subjektu podnikajícího ve stejném segmentu. Vzniká tím tzv. vytěsňovací efekt. Otázkami technologického transferu a jeho působení vůči vývoji technologické a ekonomické úrovně se zabývá teorie technologické mezery (Srholec, 2004). Autor zde uvádí jako hlavní podmínku pro zachování domácích subjektů vůči přílivu PZI to, že velikost technologické mezery mezi domácími a zahraničními subjekty nesmí být příliš velká. Přeliv technologického transferu je silně závislý na absorpční schopnosti dané ekonomiky, tzn. firma pak musí disponovat potřebnou kvalifikovanou silou s potřebnými znalostmi a dovednostmi tak, aby byla schopna nové technologie využívat. Firma musí být dostatečně flexibilní na případné změny k udržení konkurenceschopnosti a v neposlední řadě musí být schopna neustále inovovat své interní procesy a pracovní výstupy (Kadeřábková, 2003). V přílivu PZI se obvykle vyskytují velké mezinárodní firmy vyvíjející silný konkurenční tlak také díky dosahování úspory z rozsahu u masové výroby, nebo díky vlastnímu know-how a technologickému náskoku například díky odladěnému procesu výroby tím, že domácí subjekt v tomto oboru začínající nemá šanci se rychle adaptovat na nové konkurenční prostředí a jeho produkce se stává nekonkurenceschopná. Nesporným faktem také je, že větší podnik dosahuje lepšího a výhodnějšího přístupu k finančním zdrojům. Jedním ze zcela paradoxních efektů národního hospodářství je pak silná podpora vstupu zahraničních podniků formou investičních pobídek, který může riziko duality ještě silněji umocnit, a zároveň pak v opačném trendu lokální politicko-ekonomická podpora středních a malých podnikatelů. Toto opět vede k neefektivní alokaci zdrojů. (Zamrazilová, 2007). Nicméně jak uvádí Srholec (2004), šance na zapojení menších a středních domácích firem do globálního produkčního řetězce je zejména ve fragmentaci produkčního řetězce s mírou specializace domácích firem na jeho jednotlivé fáze. Velké nadnárodní firmy jsou v nevýhodě v těch fázích produkčního řetězce, kde jejich dosahování úspor z rozsahu není příliš velké a kde efektivnější činnost malého nebo středního podniku v domácím vlastnictví může být konkurenční výhodou a motivací pro vzájemnou spolupráci a crowding-in efektu. Jak autor dále uvádí, pro komparační efekt dané země je mnohem důležitější fakt, na kterou fázi produkčního řetězce se domácí firmy zaměří než v jakém komoditním nebo technologickém spektru je generován vývoz ekonomiky hostitelské země. V neposlední řadě o konkurenceschopnosti domácích subjektů vůči těm zahraničním rozhoduje technologická náročnost výroby vůči fázím produkčního řetězce, které se vyznačují poměrně nízkou produkční technologickou úrovní a produktivitou práce, ovšem s vysokými nároky na nekvalifikovanou pracovní sílu. Toto jsou většinou typy PZI, které jsou umísťovány do rozvojových ekonomik a lokálně je o nich diskutováno jako o „montovnách“. Vzhledem ke kulturním a historickým aspektům České republiky má tato země potenciál v soustředěnosti výroby či služeb s vyšší přidanou hodnotou nebo inovativní produkcí. 27

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 K tomu je ale nutno rychle absorbovat nové technologie a využívat potenciálu výhod plynoucí z přímých zahraničních investic. Jak uvádí Beňáček (2000) i Srholec (2004), v dlouhodobějším pohledu je úloha vědy, výzkumu a vzdělání naprosto klíčová. Jedině touto cestou může domácí ekonomika zvyšovat svou konkurenceschopnost a být schopna v globálním světě a v globální ekonomice realizovat i zahraniční investice domácích subjektů tak, abychom se posunuli do fáze vyspělé tranzitivní ekonomiky a v dlouhodobém měřítku byli schopni posilovat růst HDP, vyrovnanost národního důchodu a vnitřní i vnější rovnováhu národního hospodářství. Navíc kvalifikovanější pracovní síla a flexibilnější podmínky práce můžou nalákat do ČR takové typy PZI, které již nevyhledávají pouze levnou pracovní sílu s relativně nízkou kvalifikací a z domácí ekonomiky se namísto „montovny“ může stát technologicky špičková domácí ekonomika s vysokou přidanou hodnotou či produktivitou práce. Při nevyužití těchto schopností a příležitostí by totiž v budoucnu hrozily značné makroekonomické důsledky v případech odchodu PZI z České republiky. Kvantifikovat riziko či aktuální míru duality v České republice je poměrně obtížné, nicméně při určitých přepočtech lze tuto míru identifikovat prostřednictvím produktivity práce českých subjektů vůči produktivitě práce subjektů zahraničních. Specifičtěji je dualitu možné posuzovat ze statistik ČSÚ a MPO v oblasti produktivity práce, hrubé přidané hodnoty či ekonomické hodnoty EVA a v neposlední řadě i posouzením rentability nákladů. Graf 13 nám ukazuje časovou řadu růstu přidané hodnoty v institucionárním rozdělení a běžných Graf 13 HPH nefinančních podniků dle sektoru, období 1993-2012

mil.Kč 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0

Veřejný sektor



Zdroj: ČSÚ (2015)

cenách do roku 2012 pro podniky nefinanční sféry. Z uvedených křivek je obzvláště patrné tempo nárůstu přidané hodnoty u podniků pod zahraniční kontrolou, kdy se během sledovaného období zvýšila HPH zhruba 30x, kdežto u soukromých podniků v domácím vlastnictví došlo k nárůstu jen cca 3x. Při tomto srovnání je HPH podniků pod zahraniční kontrolou od roku 2006 dokonce vyšší, než u domácích soukromých podniků. I když vycházíme z naprosto odlišné srovnávací základny, je dle tohoto vývoje odvoditelné, že dualita v české ekonomice skutečně nastala a že přílivem zahraničních 28

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 investic klesla konkurenceschopnost firem domácích, které mohly vést a vedly i k zánikům určitých podniků či specifických odvětví. Dále Graf 14 nám ukazuje produktivitu práce přepočtenou na jednoho zaměstnance v měsíčním vyjádření hodnoty. Tyto hodnoty jednoznačně vykazují převahu produktivity práce u podniků pod zahraniční kontrolou, kdy u roku 2012 tato hodnota v PZI převažuje o 78 % nad podniky v držení domácích vlastníků a o 21 % oproti státním podnikům. Tento trend a rozdíl je nadále rostoucí především mezi zahraničním a domácím soukromým sektorem. Graf 14 Produktivita práce na 1 zaměst. dle vlastnictví, rok 1993 – 2012

Kč 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 19931994199519961997199819992000200120022003200420052006200720082009201020112012 Veřejný sektor



Zdroj: ČSÚ (2015)

Výrazně vyšší produktivita u PZI potvrzuje lépe zvládnuté technologické procesy a zaměření na masovější výrobu s vyšší přidanou hodnotou než u českých podniků, tak jak ostatně potvrzuje v posledních letech i Graf 14. Zajímavostí může být produktivita firem v držení státu, kdy mezi rokem 2005 a 2009 došlo k výraznému navýšení produktivity na rozdíl od soukromého sektoru, který v uvedeném období spíše stagnoval. Statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu poskytují od roku 2009 pohled i na postavení domácích a zahraničních firem z pohledu ekonomické přidané hodnoty EVA, což je velmi významným hodnotovým ukazatelem výkonosti podniků nebo sektorů a ukazuje nám, zda investovaný kapitál vytváří i ekonomický přínos, než pouze krytí nákladů na tento kapitál. Jestliže je jeho hodnota kladná, je investice z manažerského pojetí nákladů ekonomickým přínosem pro vlastníka lepším, než vložení investice do jiné podnikatelské nebo bankovní či akciové činnosti. Ukazatel EVA se vypočítává z provozního výsledku hospodaření NOPAT od kterého odečteme průměrné náklady na dlouhodobý investovaný kapitál WACC vynásobený tímto celkovým dlouhodobým kapitálem (WACC * C). V grafu je vyjádřena situace v ČR pro období 2009 až první polovinu roku 2014, což zahrnuje většinu období ekonomické krize. Jak je z Grafu 15 patrné, byly veškeré sektory do roku 2012 v záporné hodnotě ukazatele EVA kdy tehdejší krize a omezení spotřeby v zemích EU silně narušovala 29

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 15 Ekonomická přidaná hodnota dle vlastnictví, rok 2009 – 1/2014

EVA dle institucionárního rozdělení v mld. Kč 40 20 0 -20 -40 -60 -80 -100

2009

2010

2011

2012

2013

1.pol 2014

podniky pod státní kontrolou

-14,8

-17,1

-22

-22,2

-31,3

-15,8

podniky pod zahraniční k.

-81,7

-42,8

-36,4

4,4

8,7

30,6

podniky pod domácí kontrolou

-39,6

-42,2

-49,6

-28,9

-42,5

-28,8

podniky pod státní kontrolou

podniky pod zahraniční k.

podniky pod domácí kontrolou

Zdroj: MPO (2015)

situaci v exportu produkce ČR do ostatních zemí Evropy taktéž krizí zasaženou. Jelikož je naše exportní aktivita silně vázána na odbyt do zemí EU, je tento trend i příznačný pro tento ukazatel v ČR. Jak je ale z grafu dále patrné, podniky pod veřejnou kontrolou a podniky soukromé v domácím držení dlouhodobě vykazují záporný ukazatel EVA. Kdežto rychle se zotavující exportní aktivita, zejména firem pod zahraniční kontrolou, jasně vykazuje nárůst ukazatele EVA do kladných hodnot od roku 2012. Podniky pod vlivem PZI jsou významným tahounem přidané hodnoty, kdežto dlouhodobě nízká produktivita českých firem taktéž ovlivněné krizí institucionální a dluhovou v ČR nadále rozevírá pomyslné nůžky českých firem a jejich finančního zdraví a konkurenceschopnosti oproti zahraničním firmám a globálnímu trhu. To ostatně může být potvrzeno i z odvětvového rozdělení hrubé přidané hodnoty v ekonomice ČR dle odvětvového rozdělení CZ-NACE, kde většina průmyslového odvětví je specifická pro uspokojování potřeb České republiky, ale odvětví zpracovatelského průmyslu je silně vázáno na exportní aktivitu do zahraničí. Jak je z Grafu 16 patrné, všechny sektory vykazují v průběhu posledních 20-ti let zhruba stejné podíly na celkovém průmyslu ČR bez jakýchkoliv významnějších strukturálních změn. Přesto jsou zde patrné jisté změny v jednotlivých odvětvích za uvedené období, kdy k posílení tvorby hrubé přidané hodnoty docházelo zejména v oblasti nemovitostí a telekomunikační i IT oblasti, dále v oblasti peněžní a pojišťovací. Kdežto k propadům docházelo zejména v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství a taktéž v oblasti dobývání a těžby. Jak je z grafu zejména patrné, zhruba 25 % veškeré přidané hodnoty českého průmyslu představuje zpracovatelský průmysl, dále posílený velkoobchodem, maloobchodem a údržbou motorových vozidel a třetí v pořadí je odvětví nemovitostí. Zde jsou vlivy PZI v těchto odvětví největší a potvrzují předešlé zkoumání přílivu PZI do jednotlivých odvětví, kde mimo služeb je oblast zpracovatelského průmyslu a odvětví věnující se výrobě a údržbě motorových vozidel zejména význačná. 30

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Graf 16 Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě, období 1993-2013

Podíl odvětví na HPH S Ostatní činnosti R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Q Zdravotní a sociální péče P Vzdělávání O Veřejná správa a obrana; povinné sociální… N Administrativní a podpůrné činnosti M Profesní, vědecké a technické činnosti L Činnosti v oblasti nemovitostí K Peněžnictví a pojišťovnictví J Informační a komunikační činnosti I Ubytování, stravování a pohostinství H Doprava a skladování G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba… F Stavebnictví E Zásobování vodou; činnosti související s… D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a… C Zpracovatelský průmysl B Těžba a dobývání A Zemědělství, lesnictví a rybářství 0,0 2013

2011

2008

5,0

2005

2002

10,0 1999

15,0

20,0

1996

1993

25,0

30,0

Zdroj: ČSÚ (2015)

3.6 Vliv současné kurzové intervence na PZI Ve světle dnešní ekonomiky je dle Miltona Friedmana (1997) zdravé držet mírné meziroční tempo růstu cen a centrální banka má svými monetárními aktivitami toto mírné tempo růstu cen dlouhodobě držet pomocí zprostředkujících cílů jako je zásoba peněz v ekonomice nebo intervence na měnovém trhu. Oním zdravým mírným růstem cen je rozpětí zhruba 1-3 %. Dle Maastrichtských kritérií platných pro členské země EU2 by růst cen neměl překročit 1,5 p.b. měřeno oproti třem zemím s nejlepšími hodnotami inflace, což explicitně neznamená země s nejnižší inflací, ale spíše země nejblíže inflačnímu cíli evropské centrální banky. Friedman také postuluje, že růst peněz v ekonomice přináší sebou růst nominálního důchodu a růst nominálního důchodu posiluje růst cen. Dnes se všeobecně předpokládá, že přílišný růst cenových hladin v podobě např. pádivé inflace, nebo naopak přílišný pokles cenových hladin v podobě deflace, má pro ekonomiku vždy nepříznivý dopad. Ačkoliv je v ČR stejně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemí zaveden plovoucí měnový kurz, mnoho 2

Článek 140 Smlouvy o fungování Evropské Unie.

31

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 centrálních bank včetně ČNB přesto udržuje formu řízeného floatingu, což znamená udržování kurzu domácí měny oproti hlavním světovým měnám v určitém rozpětí. Vzhledem k tomu, že Česká národní banka sleduje vývoj cenových hladin dle spotřebního koše a mnoha dalších faktorů, jsou její monetární aktivity podřízeny nastavenému inflačnímu očekávání uváděnému vždy pro příslušný rok. Ve světle vývoje ekonomické a inflační situace v Evropě a vzhledem k pokračující hospodářské recesi v ČR v letech 2012 a 2013 centrální banka průběžně snížovala úrokovou sazbu k technické nule 0,05 % ve snaze rozproudit domácí ekonomiku a posunout meziroční vývoj HDP do pozitivního růstu. Avšak toto očekávání nenastalo a stále váznoucí trh půjček a investic, společně s výrazným příchodem poklesu cen energií a v neposlední řadě hrozba deflace napříč celým integračním uskupením EU, viz Graf 17, zapříčinil významný pokles cenového indexu a reálné riziko deflace. Proto na podzim roku 2013 Graf 17 HICP v Evropské Unii a USA, stav k 2. pololetí 2014

Zdroj: Eurostat, úprava MPO (2015)

začala ČNB intervenovat proti české koruně a devalvovala kurz s úmyslem jeho dlouhodobého držení minimálně na hladině 27 CZK/EUR. Vzhledem k pádu cen ropy a snižování cen pohonných hmot je oslabený kurz měny nadále udržován po celý rok 2015 a o ukončení intervence se hovoří nejdříve v polovině roku 2016. Taktéž současná situace na evropském trhu a hrozby kvantitativního uvolňování spuštěném Evropskou centrální bankou ECB, dále situací na trhu s ropou a v neposlední řadě postupné ukončování kvantitativního uvolňování v USA posouvá kurz EUR vůči americkému dolaru na novodobé hranice. A díky tomu se toto oslabení přelévá i do domácí měny, 32

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 kdy kurz CZK vůči USD je na současné hladině cca 25,5 korun s medializovaným předpokladem růstu až k třiceti korunám. Díky oslabení české koruny jak vůči evropské měně tak vůči americkému dolaru by tento efekt měl být patrný jak v přílivu PZI, díky levnější domácí měně pro zahraniční investory, tak ve zvýšení čistého exportu kdy devalvovaná měna pomáhá k vyšší atraktivnost českého zboží na zahraničním trhu a zároveň zdražuje importované zboží. Jak vyplynulo z Grafu 1, objem přílivu mezi rokem 2014, tedy po intervenci ČNB, a rokem 2013 byl meziroční nárůst zahraničních investic cca 25 %. Ačkoliv nelze jednoznačně prokázat tento nárůst díky devalvaci národní měny, je zde meziroční posuv v objemu investic patrný. Toto ještě více i reflektuje spektrum zahraničních investorů kdy v roce 2013 byly z 86 % zahraničními investory v ČR země EU a v roce 2014 po oslabení domácí měny vůči EUR se tento poměr PZI zvýšil na 93 %. Země z asijského kontinentu více využívající pro své investice americký dolar přitom v meziročním vývoji PZI v ČR významně poklesly o 29 % oproti roku 2013 a investice z USA, Kanady a Ruska meziročně poklesly ještě mnohem více. Z uvedeného přehledu se lze tedy domnívat, že oslabení CZK vůči EUR po intervenci ČNB má pozitivní vliv na růst objemu zahraničních investic. Nízké úrokové sazby dané centrální bankou a zároveň oslabení domácí měny vůči měnám zahraničním, čili nově i vůči USD, přitom otevírá v ČR další investiční příležitost zejména pro firmy a obory, kde se tyto možnosti dříve nevyplatily vzhledem k chybějící komparativní výhodě např. díky vyšším nákladům na přepravu či nákladům na kapitál a transakčním nákladům vzhledem k větším vzdálenostem mezi investorem a hostitelskou zemí, které v případě oslabení domácí měny působí proinvestičně. Díky tomu by se i teritoriální struktura PZI v naší zemi měla pomalu měnit. Například současná situace může přilákat do ČR investice ze zemí doposud stojící v přílivu PZI na chvostu zahraničního spektra. Nejslibnějším zahraničním investorem se nyní jeví USA a země z asijského kontinentu, což ostatně potvrzují nejrůznější novinové články a zájem čínských bank o ČR a země EU. Co se týče exportní pozice ČR pak intervence ČNB v oslabení domácí měny zřejmě příliš velký dopad na posílení růstu exportu doposud neměla, ačkoliv se objem exportu mezi rokem 2013 a 2014 zvýšil o 13 %, tedy o 414 mld. Kč. Důvodem je i silný růst importu, který se meziročně zvýšil o 12 %. Tento silný růst importu může být způsoben dražším nákupem výrobních vstupů domácích subjektů v zahraničí díky devalvované měně nebo doposud krátká srovnávací základna dopadu této intervence na čistý export. Na druhou stranu exportní oslabení ČR můžeme očekávat směrem na východ, kdy válka na Ukrajině a restrikce vůči Rusku, společně s nízkou cenou za ropu, silně ovlivňují tamní spotřebitelskou náladu a hovoří se o propadu HDP Ruska okolo 5-10% pro rok 2015. Nicméně export ČR je spíše vázán na země západní Evropy a vyjma automobilového průmyslu obchodují s východem spíše firmy držené domácími investory. Toto však znamená ještě větší rozevření pomyslných nůžek rizika duality průmyslu v ČR. Ovšem při celkovém pohledu na export a tvorbu HDP s platební bilancí by měla z měnové intervence ČNB česká ekonomika skutečně profitovat. Toto 33

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 očekávání neohrozí ani případné zajištění domácích firem proti kurzovému rozdílu, který čítá cca 35 % všech mezinárodních transakcí s ČR, ani podíl domácích finančních transakcí v EUR měně čítající cca 10 % objemu. Ba naopak obchodování se zeměmi platící Eurem představuje 64 % veškerého exportu, z toho 33 % plyne do Německa. Graf 18 Předpoklad dopadu měnové intervence ČNB na HDP

Zdroj: ČNB (2015)

Právě kvůli pozici českého exportu vůči Německu a podhodnocenému stavu německé ekonomiky vůči EUR měně, kdy pro mnoho států je Euro příliš silné ale pro Německo a některé další země je Euro příliš slabé a např. cenová hladina by měla být v Německu o více než 10% výše, spustila naše centrální banka měnovou depreciaci (ČNB, 2014). Tato aktivita dle vyjádření ČNB zastavila reálný příchod deflace, snížila umělou nerovnováhu naší měny vůči situaci v Německu a slabší měna by měla mimo zvýšení zaměstnanosti a čistého exportu zvýšit i růst českého HDP v krátkém období o cca 1 %, viz Graf 18. Ačkoliv v roce 2014 zaznamenala česká ekonomika meziroční nárůst HDP o 2 % zejména díky větším vládním investicím pak míra inflace v lepším případě stagnovala, ale spíše se nadále pohybuje v klesajícím trendu. Současná data ČSÚ k inflaci3 však zatím efekt růstu cen v českém hospodářství příliš nevykazují a v současnosti je inflace na hodnotě cca 0,2 - 0,3 %. V dlouhodobém měřítku posledních let převládá nadále spíše sestupný trend inflace, až na výjimku v roce 2012, kdy nastalo meziroční zvýšení inflace pouze vlivem změny navýšení nižší sazby DPH o 4 p.b. Vliv intervence ČNB na růst inflace a HDP není doposud zcela prokazatelný, ovšem značnou 3

Zdroj: ČSÚ, míra inflace ke dni 9.4.2015, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

34

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 měrou k této situaci přispívají vnější vlivy jako je pokles cen ropy a energií. Napříč zeměmi EU se spíše nyní mluví o změně spotřebního koše, včetně jednotlivých vah položek tak, aby lépe reflektoval současnou cenovou situaci v Evropě. Zda se podaří spotřební koše v jednotlivých státech pozměnit však ukáže až budoucnost.

3.7 Kvantifikace zjištěných ukazatelů a hypotéz Odpověď na původní otázku této práce, tedy zda jsou přímé zahraniční investice spíše pozitivním nebo spíše negativním vlivem pro hospodářství České republiky, budeme kvantifikovat pomocí statistické analýzy vybraných ukazatelů a hypotéz. Jelikož zkoumáme nezávislou proměnnou, tedy PZI ve vztahu k závislým proměnným, můžeme pro tuto kvantifikaci využít regresní analýzu. Regresní analýzu využíváme k matematickému vyjádření závislosti dvou či více proměnných, kdy zjišťujeme závislost vysvětlované proměnné pomocí vysvětlující proměnné. V této práci je vysvětlující proměnou přímá zahraniční investice PZI a mezi vysvětlované proměnné budou zahrnuty například indikátor růstu inflace, růstu zaměstnanosti, růstu HDP a růstu duality domácí ekonomiky. K zjištění závislosti mezi uvedenými proměnnými na PZI použijeme nejprve prostou popisnou charakteristiku četností, viz Tabulka 7, kde sledujeme výčet závislosti jednotlivých sledovaných ukazatelů z předešlých kapitol a provedeme kvalitativní souhrn závislostí přinášející pozitivní dopad na české hospodářství, a které závislosti přinášejí dopad negativní. Z Tabulky 7 vyplývá nerozhodný stav při celkovém pohledu na vliv PZI, kde čistě pozitivní vliv jen mírně Tabulka 7 Kvalitativní závislost vlivu PZI na zkoumané ukazatele v ČR Proměnné Závislost (1993-2014) Vysvětlovaná příliv PZI produktivita práce růst HDP růst inflace růst exportu konstantní růst odlivu kapitálu (repatriace) konstantní deficit salda běžného účtu alokace PZI v krajích alokace PZI v oborech pokles míry nezaměstnanosti dle objemu PZI podpora zaměstnanosti v problematických krajích růst počtu pracovních míst v ČR růst přidané hodnoty domácích p. (technologický přeliv) riziko duality (vytěsňovací efekt) posilování kurzu CZK vůči hlavním zahraničním měnám

Vysvětlující Pozitivní dopad vládní podpora ZI vyhovuje PZI vyhovuje PZI vyhovuje PZI nevyhovuje PZI vyhovuje PZI PZI Zahranič.pobídky Zahranič.pobídky PZI nevyhovuje Zahranič.pobídky PZI PZI vyhovuje PZI PZI

Celkem Zdroj: vlastní výzkum

35

nevyhovuje 8

Negativní dopad

nevyhovuje nevyhovuje vyhovuje vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje 7

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 převažuje nad negativním vlivem PZI pro národní hospodářství ČR za sledované období. Pokud je v Tabulce 7 uváděno konstatování nevyhovuje jevící se subjektivně na špatné pozici v určeném sloupci, je k tomuto podáno následující vysvětlení. Například u hrozby růstu inflace v závislosti na PZI bylo v Grafu 4 potvrzeno, že inflace napříč sledovaným obdobím klesala, což je pozitivní dopad pro hospodářství ČR, ale přesto nevyhovující závislost vůči hypotéze. Taktéž u repatriací bylo potvrzeno, že odliv kapitálu formou dividend je sice negativním dopadem pro ČR, ale hypotéza neustálého prohlubování deficitu salda bilance výnosů a běžného účtu PB tomuto v reálném pohledu na účty nevyhovuje. I v případě poklesu míry nezaměstnanosti dle objemu PZI přicházející do země a posilování kurzu české koruny vůči hlavním zahraničním měnám bylo v evidentní souvislosti s přílivem PZI a pozitivním dopadem na hospodářství ČR, ovšem i zde nastaly jiné nepředpokládané faktory, které původní hypotézu zpochybnily. Naopak růst počtu pracovních míst v ČR nebyl prokázán a spíše měl negativní dopad pro ČR, byť je evidentní, že příliv PZI pomohl tento propad kompenzovat. Ovšem i zdeje patrný nesoulad reálného výsledku výzkumu s hypotetickým předpokladem. Při kvantitativním zjištění statistické závislosti mezi dvěma číselnými proměnnými použijeme regresní analýzu s určením nejvhodnějšího modelu vykazující vazbu závislé proměnné Y na nezávislé proměnné X, kterou tentokráte ve všech zkoumaných parametrech tvoří příliv zahraničních investic ve sledovaném období. K určení přesnosti jak dalece naše zkoumaná proměnná vykazuje podobnost s provedeným modelem nám ukazuje koeficient determinace v procentním vyjádření a nakonec posuzujeme, zda modelová křivka závislosti vykazuje trend přímého nebo nepřímého směru závislosti mezi zkoumanými parametry, viz Tabulka 8. Vzhledem k omezenosti rozsahu této práce byla regresní analýza prováděna pomocí výpočtového softwaru a veškerý výpočet s modelací příslušných křivek závislosti byl proveden přes Microsoft Excel pomocí bodového grafu srovnávajícího dvojici hodnot s vložením operace Spojnice trendu do tohoto grafu i možností simulace jednotlivých typů trendu regrese doplněných vyjádřením hodnoty spolehlivosti R2 a matematické rovnice grafu y. V případě lineárního trendu závislosti byl ještě proveden kontrolní výpočet jednoduché regrese pomocí funkce Analýza dat v Excelu. Při zkoumání závislosti proměnné Y na X pomocí regresní analýzy je velmi podstatná časová řada proměnné X, respektive její vývoj hodnot za jednotlivá období v průběhu času. Pakliže tyto výkazy vykazují velké odchylky hodnot od trendu časové řady je výsledný model regresní analýzy a určení směru závislosti o to složitější ve správném zadání pole, ze kterého regresní analýza a jednotlivé modely trendu spojitosti budou počítány, a zároveň i v následné interpretaci. V našem výzkumu je u proměnné X velmi patrná deviace přílivu PZI mezi rokem 2002 a 2003, viz Graf 1. Tento výkyv značně komplikuje provedení regresní analýzy jednotlivých parametrů a ke zvýšení kvality modelů je nutné u některých vysvětlovaných proměnných Y neprovádět regresní analýzu za celé sledované období najednou, nýbrž je nutné tyto analýzy rozdělit na dvě s přelomovým rokem 2002-2003. Ostatně na tento jev je upozorňováno i v dřívějších výzkumech Dobrylovského a Löstera (2008). Tudíž je podstatné pro některé parametry rozdělit časovou řadu i 36

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 v našich sledovaných parametrech. Ovšem oproti výzkumu těchto autorů je v našem případě použita regresní analýza i celé časové řady pro některé parametry. Je to z toho důvodu, že v proměnné X by přerušení řady nemělo význam, když na vysvětlovanou Tabulka 8 Kvantitativní závislost vlivu PZI na zkoumané ukazatele v ČR Období 1993 -2002 Vysvětlovaná proměnná (Y) Míra nezaměstnanosti Růst produktivity práce Míra inflace

Vysvětlující proměnná (X) PZI PZI PZI

Model S-křivka Hyperbola Exponenciála

Koeficient determinace R2 87,51% 85,41% 81,39%

Směr závislosti Přímý Přímý Nepřímý

Koeficient determinace R2 8,74% 13,89% 15,98%

Směr závislosti Nevýznamný Nepřímý Nevýznamný

Koeficient determinace R2 97,31% 42,33% 87,57% 94,87% 96,05% 96,60%

Směr závislosti Přímý Nepřímý Přímý Nepřímý Přímý Přímý

Období 2003 -2014 Vysvětlovaná proměnná (Y) Míra nezaměstnanosti Růst produktivity práce Míra inflace

Vysvětlující proměnná (X) PZI PZI PZI

Model S-křivka S-křivka S-křivka

Období 1993 -2014 Vysvětlovaná proměnná (Y) Růst HDP Saldo běžného účtu PB Obchodní bilance Saldo bilance výnosů Čistý národní důchod Hrubý disponibilní důchod

Vysvětlující proměnná (X) PZI (kumulovaně) PZI (kumulovaně) PZI (kumulovaně) PZI (kumulovaně) PZI (kumulovaně) PZI (kumulovaně)

Model Lineární S-křivka S-křivka S-křivka Lineární Lineární

Zdroj: vlastní výzkum

proměnnou Y má vliv zejména kumulace přílivu PZI za jednotlivé roky, namísto uvádění striktního rozdělení časové řady kvůli propadu PZI v roce 2003. Taktéž i v případě simulace všech podstatných variant modelů s rozdělením nebo bez rozdělení časové řady, či s kumulací přílivu PZI za jednotlivé roky nebo použití výchozích hodnot, vycházejí tyto modely a časové rozdělení u jednotlivých sledovaných parametrů v pravděpodobně nejrealističtějším světle ekonomického vývoje a národního hospodářství. Z provedené regresní analýzy a určení směrů závislosti tedy vyplývá, že z devíti analyzovaných parametrů lze prokázat přímou závislost na přílivu PZI u míry nezaměstnansti a růstu produktivity práce do roku 2002. A dále u růstu HDP kde byla prokazatelná závislost jak při rozdělení tak nerozdělení časové řady. A nakonec i u dopadu na obchodní bilanci společně s čistým národním důchodem a hrubým disponibilním důchodem. Kde se přímou závislost nepodařilo prokázat je zejména v míře inflace a v saldu běžného účtu platební bilance. Přesto je nutno tuto regresní analýzu brát jako orientační, u řady proměnných může hrát roli efekt zdánlivé korelace zejména u kumulovaného PZI a celkový výsledek závislosti vysvětlované proměnné zkreslovat. K přesnějším výsledkům analýzy závislosti by tudíž muselo být použito specializovaných statistických softwarů, které však pro tuto práci nebyly dostupné. 37


4 Závěr Z provedeného průzkumu dopadů přímých zahraničních investic PZI lze jednoznačně usuzovat, že působení zahraniční investorů a příliv jejich investic do ekonomiky hostitelské země je s převahou 67 % z kvantitativního hlediska a 53 % z kvalitativního hlediska přínosem pro národní hospodářství a ekonomiku České republiky. K tomuto závěru je nutné uvést související skutečnosti. Česká republika je ze všech socialistických republik původního RVHP bloku největším příjemcem zahraničních investic v absolutní hodnotě. Toto prvenství obhájila ČR již několikrát v letech našeho sledovaného období, tj. rok 1993 až 2014, respektive od rozpadu původního Československa a vzniku samostatného stánu do současnosti. Za sledované období dosáhl kumlovaný objem investic v ČR hodnoty přes 2,7 bilionu korun, což je pro představu 66 % ročního HDP české ekonomiky. Tato schopnost lákat zahraniční investice je dána zejména kvalifikovanou, přesto dostatečně levnou pracovní silou. Dále pak hraje roli geografická poloha a v neposlední řadě orientace zdejšího prostředí na automobilový průmysl, což je obor neustále v popředí všech PZI alokovaných na našem území. Jistou úlohou v této alokaci investic hrají i vládní zahraniční pobídky, které však jsou neefektivním a diskriminačním způsobem podpory na úkor domácích subjektů. Zejména hojně využívané daňové úlevy zhoršují pozici domácích firem, nehledě na aspekty vytěsňování domácích subjektů. Masivní příliv PZI zaznamenáváme od roku 1998 po proběhlé privatizaci státních podniků a po vytvoření patřičných legislativních úprav je roční objem přílivu v řádech desítek miliard Kč/rok, kdy zcela rekordním rokem nadále zůstává rok 2005, kdy do ČR přiteklo zahraničních investic přes 270 miliard Kč. Zvýšený objem investic do roku 2005 podtrhuje vstup ČR do evropského uskupení EU, kdy se nám otevřely dalekosáhlejší exportní možnosti a byly odstraněny některé celní a přeshraniční bariéry. Mezi další významné aspekty můžeme označit éru globalizace, která ve sledovaném období ovlivňujé též prostředí české ekonomiky. Tuto skutečnost i umocňuje fakt, že od roku 2005 je Česká republika čistým exportérem, tzn. více produktu vyváží než dováží. Meziroční objem exportu má nadále vzrůstající trend a nebyl nijak vážně oslaben ani v období hospodářské krize v ČR kolem roku 2009-2012. Vstup zahraničního investora do ekonomiky hostitelské země je velmi důležitým momentem v případě rozvojových zemí, kdy takováto tranzitivní ekonomika vytváří potenciál pro příliv zahraničních investic využívajících relativně levných domácích zdrojů k upevnění své konkurenceschopnosti na světových trzích. Hostitelská země tímto vstupem naopak získává možnost rozvíjet své hospodářství a infrastrukturu bez nutnosti zadlužování, neboť potřebný kapitál je získáván soukromými subjekty v zahraničí. Tato pozice výrazně nezasahuje do vnější stability domácí ekonomiky vůči ostatním zemím. Ba navíc je objem čistého exportu důležitým aktivem v saldu platební bilance. Česká republika se z pozice mladé tranzitivní ekonomiky přesunula do fáze zralé tranzitivní ekonomiky díky čistému exportu a stabilizovanému přílivu PZI, kdy stále větší část zaujímá reinvestice zisku použitého k dalšímu rozvoji aktiv již alokovaných 38

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zahraničních investic z dřívějších let. V národních účtech ale také silněji rezonuje fakt, že alokované zahraniční investoři čím dál větší část zisku odvádějí do zahraničních mateřských společností v podobě repatriace zisku. Tento fakt významně zatěžuje národní účty v podobě přerozdělení důchodu, disponibilní důchod ČR je o tyto repatriace pokrácen. Objem vyplácených dividen v současnosti dosahuje cca 280 miliard Kč, ovšem jak již bylo zmíněno, část zisku zůstává dále v ČR v podobě reinvestice. Nicméně hrozba destabilizace rovnováhy tu nadále zůstává, ovšem předešlá varování o neustálém růstu objemu repatriovaného zisku zůstává lichá a objem dividen za poslední rok zůstává víceméně stabilní. Schopnost domácí ekonomiky vytěžovat PZI je dána zejména absorpční schopností domácích subjektů využívajících technologického přelivu od zahraničních subjektů, kdy jejich know-how může být využito pro produkci soukromých firem v domácím držení. Tento aspekt může pomoci bránit hrozbě duální ekonomiky a k tomu je nutné disponovat a získávat kvalifikované pracovníky s inovativními nápady apod. Bez tohoto není schopná se česká ekonomika přesunout do další fáze tzv. postranzitivní ekonomiky kdy domácí hospodářství není již jen čistým příjemcem investic, ale rozvíjí své vlastní investice v zahraničí, které pomáhají vyrovnat destabilizaci národních účtů ve smyslu přerozdělování důchodu. Bohužel objem zahraničních investic České republiky je doposud velmi malý a bez využití potenciálu domácích firem obstát a konkurovat svou vytvářenou přidanou hodnotou na zahraničních trzích tuto bariéru v posunu do dalšího stádia nepřekoná. Taktéž i v domácím prostředí je velice patrný vytěsňovací efekt vyplývající ze zahraničních investic, který vytváří konkurenční prostředí pro domácí subjekty, beztak již dodatečně zatížené daněmi, které nebudou získány od zahraničních subjektů díky vladním pobídkám. Hrozba duální ekonomiky je v České republice velice patrná, potvrzují to jednak údaje o hrubé přidané hodnotě kde domácí subjekty stále více zaostávají, a jednak toto potvrzuje i vykazování ekonomické hodnoty EVA, kde pouze zahraniční subjekty vytvářejí skutečný ekonomický zisk, nikoliv pouze provozní. V reálném životě se s vytěsňovacím efektem, tedy zánikem domácí firmy nebo celého odvětví setkáváme na mnoha místech, nejpatrnější je toto zřejmě v maloobchodě a dále v nábytkářském a sklářském průmyslu, pivovarnictví, lihovarnictví i samotném autombilovém průmyslu. I když nepatrné známky zlepšení jsou zde již patrné, zejména v nábytku a sklářství. Kde se naopak domácí subjekty dobře etablují na světových trzích je například odvětví nanotechnologií nebo některé segmenty strojírenského průmyslu. Velmi často medializovaným přínosem vyplývající ze zahraničních investic je vytváření nových pracovních pozic. Zde je však zřejmý nesoulad s touto proklamací zejména v tom smyslu, že vytěsňovací efekt způsobuje zanikání pracovních pozic na úkor přílivu PZI a dále struktura zahraničních investic požaduje spíše méně kvalifikované zaměstnance pro pásovou sériovou výrobu, kde přidaná hodnota z kvalifikované práce není požadována. Zde se setkáváme i s paradoxem, že v období konjuktury nalákané zahraniční investice vládními pobídkami tehdy zaměstnávali levnou pracovní sílu ze 39

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zahraničí z důvodu nedostatku domácíc zdrojů, čili paradoxně ČR pomáhala řešit zaměstanost cizích států, než vlastní. Česká republika se nadále nevymaňuje z pomyslného statusu „montovny“ pro zahraniční společnosti. Překonání této pozice bude však opět vyžadovat potenciál vysoce kvalifikovaných zaměstnanců se silnou vládní podporou vědy a výzkumu, který pomůže do budoucna vytvářet podmínky s vyšší přidanou hodnotou produkce a v neposlední řadě i lákat investice spíše tohoto charakteru, než využívající pracovní síly levné sériové výroby. Závěrem tedy lze zopakovat, že PZI jsou pozitivním faktorem domácí ekonomiky odrážející se v mnoha aspektech národního hospodářství a pomáhající domácí ekonomice po rozpadu socialistického bloku v roce 1989-90. Né všechny aspekty jsou ale pozitivní, zejméma v riziku duality a vnější i vnitřní rovnováhy. Přesto si musíme položit otázku, jak by asi vypadala ekonomika ČR, pokud bychom se zahraničním investicím a trhům plně neotevřeli? Určitě ne tak, jak ji dnes známe.

40


Bibliografie Monografie SRHOLEC, M. Přímé zahraniční investice v České republice. Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Praha: Linde, 2004. 171 s. ISBN 80-86131-52-1. BEŇÁČEK, V. Přímé zahraniční investice v české ekonomice, Politická ekonomie 1/2000 str. 7-24. ISSN 0032-3233 DOBRYLOVSKÝ, J., LÖSTER T. Přímé zahraniční investice v ČR, jejich význam a účinky na českou ekonomiku, Brno: Tribun, 2011, 78 s. ISBN 978-80-739-9624-6 WOKOUN, R., TVRDOŇ, J., DAMBORSKÝ, M. et. al. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj. Praha: Oeconomia, 2010. 212 s. ISBN 978-80-245-1736-0. ZAMRAZILOVÁ E. Přímé zahraniční investice v české ekonomice: makroekonomické souvislosti. Working Papers CES VŠEM 7/2006, 55 s. ISSN 1801-2728 ZAMRAZILOVÁ E. Přímé zahraniční investice v české ekonomice: rizika duality a role trhu práce. Politická ekonomie 5/2007, str. 579-602. ISSN 0032-3233 MANDEL, M., TOMŠÍK, V. Přímé zahraniční investice a vnější rovnováha v tranzitivní ekonomice: Aplikace teorie životního cyklu. Politická ekonomie 6/2006, s.723-741 ŘÍMAN, M., TOMŠÍK, V., ZAMRAZILOVÁ, E., JANÁČKOVÁ, S., JAHN, M., MACH P., DRÁBEK, V., MUNZI, T. Zahraniční investice: Cíl hospodářské politiky. Sborník textů CEP č. 65/2008, 98 s. ISSN 1213-3299 AGOSIN, M. R., MAYER, R. Foreign investment in developing countries – Does it crowd in Domestic investment ? UNCTAD, 2000 Discussion paper No.146 GAJDUŠKOVÁ, K. Dopad světové ekonomické krize na přímé zahraniční investice v zemích střední a jihovýchodní Evropy. Working Papers VŠE 20/2010, 25 s. ISSN 1802-6583 DVOŘÁK, T. Je příliv kapitálu do ČR inflační? Politická ekonomie 4/1996, str. 469 – 486, ISSN 0032-3233


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 KADEŘÁBKOVÁ, A., SPĚVÁČEK, V., ŽÁK, M. (eds.) Růst, stabilita a konkurenceschopnost: Aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU. Praha: Linde, 2003, 329 s. ISBN 80-86131-35-1 FRIEDMAN, M. Za vším hledej peníze, Praha: Grada, 1997, 264 s. ISBN 80-7169-4800

Internetové zdroje IMF, Definice mezinárodních investičních aktivit BMP, http://www.imf.org/external/pubs/ft/bop/2007/bopman6.htm Evropské společenství, Smlouva z Nice, http://www.euroskop.cz/gallery/2/756smlouva_o_es_nice.pdf ČNB,Přímé zahraniční investice, http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html Kurzový mechanismus ERM II, http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2003/2003_cervenec/boxy_a_p rilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_03_cervenec_p1.html ČSÚ, Výkonnost ekonomiky a trh práce v b.c., http://www.czso.cz/ ČSÚ, Inflace, https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny ČSÚ, HDP a národní účty, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty ČSÚ, Ročenka národních účtů, http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu RIS, PZI v krajích, http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/stredoceskykraj/okresy/hospodarske-prostredi/prime-zahranicni-investice/ Eurostat, FDI, http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/International_trade,_investment_and_employment_as_indicators_o f_economic_globalisation Eurostat, National accounts GDP per capita, http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tec00 114&plugin=1 ČNB, Platební bilance a jednotlivé účty, http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/zpravy_vyvoj_pb/



Eurostat, http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/International_trade,_investment_and_employment_as_indicators_ of_economic_globalisation#Foreign_direct_investment_.28FDI.29 UNCTAD, Handbook of statistics 2013, http://unctad.org/en/pages/PublicationWebflyer.aspx?publicationid=759 CzechInvest, Investiční pobídky, http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky-nove ČSÚ, Zaměstnanost a nezaměstnanost, http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#05 ČSÚ, Ekonomické výsledky průmyslu 2012, http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/150141-14 ČSÚ, Česká ekonomika v číslech od roku 1989, http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#05 MPO, Finanční analýzy podnikové sféry průmyslu a stavebnictví 2007 až 1. pol 2014, http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238 MPO, Finanční analýzy průmyslu, http://www.mpo.cz/cz/ministr-aministerstvo/analyticke-materialy/ ČNB, referát k měnové intervenci Lubomíra Lízala z 14. dubna 2014 http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konferen ce_projevy/vystoupeni_projevy/download/lizal_20140414_zofin.pdf



Přílohy Příloha 1 Vybrané účty platební bilance, rok 1993-2014 Rok

1993

1994

1995

1998

1999

2000

Běžný účet

-13,28

-22,60

-36,33

-116,51 -101,86

1996

1997

-33,76

-71,30

-91,43

Obchodní bilance

-15,30

-39,80

-97,60

-159,50 -144,00

-83,30

-71,30

-126,78 -118,99

-74,45

-69,39

Bilance výnosů

-3,42

-0,58

-2,80

-19,61

-25,10

-24,21

-25,60

-29,48

-48,42

-97,49

-116,64

Finanční účet

88,18

97,02

218,88

113,58

34,31

84,90

85,90

129,63

153,31

340,29

163,85

Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Běžný účet

-143,26

-61,67

-100,32

-88,96

-113,90

-37,02

Obchodní bilance

-22,33

40,35

68,21

117,46

103,23

180,55

Bilance výnosů

-139,54

-142,32

Finanční účet

180,93

137,92

2003 -157,22

2013

2014

-94,00

-56,78

16,54

145,80

232,13

284,84

-183,43

-253,78 -288,85 -230,89 -257,70 -255,52 -264,46

-279,59

-252,86

111,61

104,47

-19,44

40,09

95,13

2011

2002

2012

151,18

2010

2001

-100,95 -121,39

-139,19 -103,96 53,95

182,13

90,32

76,67

121,80

Zdroj: ČSÚ, Ročenka národních účtů, http://apl.czso.cz/pll/rocenka (8.2.2015), vlastní úprava.

Příloha 2 Odvětvové rozdělení PZI v ČR, rok 1993-2013 Název

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem tis.Kč

ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV

4 667 655

-560 363

674 992

4 782 284

TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ

19 951 188

28 221 745

12 119 922

60 292 855

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

396 362 890

463 928 433

-285 051

860 006 272

43 097 386

25 640 112

19 541 799

88 279 297

Výroba textilií a oděvů

10 637 450

870 681

488 809

11 996 940

Dřevařský průmysl, výroba papíru, tisk a rozmnožování nahraných nosičů

20 066 330

16 319 750

312 193

36 698 273

Ropné, chemické, farmaceutické, pryžové a plastové výrobky

56 391 363

75 655 206

-3 160 333

128 886 236

Kovy, kovové výrobky

51 657 154

68 208 851

-28 474 562

91 391 443

Počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení

17 345 388

3 023 616

7 880 578

28 249 582

Výroba strojů a zařízení j.n.

40 260 700

24 860 919

3 670 146

68 791 765

86 576 894

183 725 364

-16 190 444

254 111 814

4 051 272

3 134 005

-663 545

6 521 732

66 278 954

62 489 930

16 310 309

145 079 192

z toho Výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků

Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení Ostatní zpracovatelský průmysl (výroba usní, nábytku, el.zařízení; opravy a instalace)


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU ÚPRAVA A ROZVOD VODY, KANALIZACE, SBĚR A ÚPRAVA ODPADŮ STAVEBNICTVÍ

76 225 906

77 500 445

-16 534 323

137 192 028

8 385 004

9 560 011

1 962 026

19 907 041

31 345 927

16 772 436

-4 948 735

43 169 628

SLUŽBY CELKEM

697 253 646

442 968 242

265 262 244

1 405 484 132

Soukromý nákup a prodej nemovitostí

69 937 244

0

0

69 937 244

Zdroj: ČNB, Přímé zahraniční investice, http://www.cnb.cz (8.2.2015), vlastní úprava

Příloha 3 Rentabilita nákladů v % dle odvětví, rok 2006-2012 Odvětví

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Průmysl celkem

5,99

6,93

4,73

4,61

5,31

5,16

6,07

B Těžba a dobývání

13,25

16,11

16,08

11,05

15,20

13,77

8,45

C Zpracovatelský průmysl, z toho:

5,19

5,65

3,25

2,82

4,53

4,35

4,26

Výroba potravinářských výrobků

1,77

2,15

1,65

2,57

2,98

2,53

2,19

Výroba nápojů

10,62

11,51

7,20

8,90

6,54

7,36

5,78

Výroba textilií

1,39

3,96

0,64

1,68

5,44

3,85

5,19

Výroba oděvů

7,42

5,44

-2,94

1,90

3,75

4,63

8,25

Výroba usní a souvisejících výrobků

4,53

5,32

2,70

3,65

1,95

3,06

3,58

Zpracování dřeva, výroba dřevěných…., nábytku

7,91

8,64

6,46

5,16

5,48

5,50

5,26

Výroba papíru a výrobků z papíru

5,57

6,93

3,94

4,59

4,83

3,50

3,98

Tisk a rozmnožování nahraných nosičů

6,89

5,73

5,96

5,58

5,16

5,32

6,24

Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů

0,72

0,88

0,90

-1,27

0,28

-0,53

-0,25

Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba základních farmaceut.výrobků a farmac. přípravků

5,34

5,91

1,75

0,83

5,56

3,42

4,57

9,54

8,87

20,49

2,59

17,95

9,69

10,39

5,62

5,93

3,60

5,02

6,29

6,27

6,80

8,12

13,43

7,02

6,01

7,10

6,29

5,33

7,61

8,99

3,61

-2,02

1,66

2,08

-1,05

7,34

7,60

5,58

4,31

5,49

5,58

6,05

2,85

-0,56

-1,76

-2,37

-0,44

-0,24

1,10

Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství Výroba kovových konstrukcí …, kromě strojů a zařízení Výroba počítačů, elektronických a optických přístojů a zařízení Výroba elektrických zařízení

5,93

5,74

3,14

4,42

6,73

5,90

5,43

Výroba strojů a zařízení, j.n. Výroba motorových vozidel (kr.motocyklů), přívěsů a návěsů

4,50

5,36

3,25

3,15

5,08

5,01

5,45

4,85

4,91

2,56

1,63

3,72

4,47

3,84

Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení

-1,93

7,78

1,65

12,69

13,21

12,21

13,33

Výroba nábytku

3,18

3,76

3,39

2,31

3,04

3,46

4,14



Ostatní zpracovatelských průmysl D Výroba a rozvod elektr., plynu, tepla a klimatiz.vzduchu E Zásobování vodou; činnosti …..s odpadem a sanacemi

10,40

8,73

7,22

10,31

9,27

8,61

8,91

9,83

13,50

9,26

9,45

6,85

6,90

11,67

5,16

5,86

4,82

5,27

5,72

5,09

4,77

Zdroj: ČSÚ, Ekonomické výsledky průmyslu, http://www.czso.cz/ (8.2.2015), vlastní úprava. Příloha 6 Vývoz ČR do vybraných států v roce 2012 a 2013 Stát

2013 2012

Vývoz, celkem

Podíl v % Share in %

Index 1) 2012

2013

2012

2013

3 072 598

3 174 704

106,7

103,3

100,0

100,0

10 129

13 323

140,3

131,5

0,3

0,4

2 762

3 333

82,7

120,7

0,1

0,1

73 511

80 193

103,2

109,1

2,4

2,5

7 879

9 491

127,7

120,5

0,3

0,3

2 966

2 812

84,1

94,8

0,1

0,1

z toho: Austrálie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie

8 025

8 348

103,5

104,0

0,3

0,3

Bulharsko

13 298

14 620

130,7

109,9

0,4

0,5

Čína

32 712

37 587

110,8

114,9

1,1

1,2

Dánsko

23 231

26 096

104,4

112,3

0,8

0,8

Egypt

4 355

5 604

124,7

128,7

0,1

0,2

Estonsko

4 817

5 156

111,2

107,0

0,2

0,2

Filipíny

1 452

2 057

92,1

141,6

0,0

0,1

Finsko

14 746

15 249

90,4

103,4

0,5

0,5

Francie

101,1

5,0

4,9

155 152

156 782

99,2

Hongkong

7 906

7 793

103,4

98,6

0,3

0,2

Chorvatsko

8 927

8 975

97,8

100,5

0,3

0,3

Indie

12 804

10 987

84,9

85,8

0,4

0,3

Indonésie

3 107

2 992

197,0

96,3

0,1

0,1

Írán

1 052

599

79,1

56,9

0,0

0,0

Irsko

7 864

9 304

120,3

118,3

0,3

0,3

Itálie

110 329

114 748

92,6

104,0

3,6

3,6

Izrael

14 720

12 343

133,2

83,8

0,5

0,4

Japonsko

13 976

17 084

135,5

122,2

0,5

0,5

Jihoafrická republika

9 070

9 844

94,8

108,5

0,3

0,3

Kanada

4 974

5 484

108,0

110,2

0,2

0,2



Kazachstán

6 790

7 726

179,7

113,8

0,2

0,2

Korejská republika

10 879

11 337

137,8

104,2

0,4

0,4

Litva

10 972

11 928

142,0

108,7

0,4

0,4

Lotyšsko

5 346

6 282

133,7

117,5

0,2

0,2

Lucembursko

4 047

3 365

109,6

83,1

0,1

0,1

Maďarsko

70 643

82 601

109,2

116,9

2,3

2,6

Malajsie

2 788

3 756

146,8

134,7

0,1

0,1

Mexiko

9 002

9 435

148,3

104,8

0,3

0,3

104,2

102,9

31,4

32,8

Německo

966 190

993 736

Nizozemsko

99 312

88 735

97,7

89,4

3,2

2,8

Norsko

15 999

16 250

105,5

101,6

0,5

0,5

Polsko

187 115

190 436

103,1

101,8

6,1

6,0

Portugalsko

8 672

8 964

90,0

103,4

0,3

0,3

Rakousko

141 646

144 047

108,4

101,7

4,6

4,5

Rumunsko

34 732

39 734

109,7

114,4

1,1

1,3

Ruská federace

118 025

116 188

127,4

98,4

3,8

3,7

Řecko

5 522

5 632

79,4

102,0

0,2

0,2

Saúdská Arábie

6 566

7 019

142,1

106,9

0,2

0,2

Singapur

3 955

4 030

123,0

101,9

0,1

0,1

Slovensko

277 491

280 081

107,7

100,9

9,0

8,8

Slovinsko

12 892

13 427

89,8

104,2

0,4

0,4

Spojené arabské emiráty Spojené království Spojené státy Srbsko

12 238

13 494

108,5

110,3

0,4

0,4

147 084

153 360

113,0

104,3

4,8

4,8

70 093

69 128

125,4

98,6

2,3

2,2

9 395

9 252

97,9

98,5

0,3

0,3

Španělsko

61 420

68 123

100,0

110,9

2,0

2,1

Švédsko

46 428

47 433

97,8

102,2

1,5

1,5

Švýcarsko

49 904

49 143

102,7

98,5

1,6

1,5

3 140

3 056

131,1

97,3

0,1

0,1

Thajsko Tchaj-wan

3 133

2 972

114,7

94,9

0,1

0,1

Turecko

33 263

43 236

138,7

130,0

1,1

1,4

Ukrajina

33 365

32 368

136,6

97,0

1,1

1,0

Vietnam

1 814

2 513

225,7

138,5

0,1

0,1

v mil. Kč FOB (běžné ceny) Zdroj: ČNB export, www.cnb.cz, vlastní úprava


9a, Praha 5 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Recommend Documents