9a, Praha 5 PODNIKOVÁ EKONOMIKA

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

Měření výkonnosti obchodníka s cennými papíry pomocí finanční analýzy

TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

červen/2015

JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

Iveta Kmochová / PE39

JMÉNO VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Doc. Ing. Irena Jindřichovská, Csc.

PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci na uvedené téma vypracoval/a samostatně a že jsem ke zpracování této bakalářské práce použil/a pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom/a skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil/a, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 5.5.2015, Praha

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu bakalářské práce doc. ing. Jindřichovské, Csc, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce.


VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 SOUHRN 1. Cíl práce: Hlavním cílem práce je pomocí tradičních metod finanční analýzy zhodnotit výkonnost obchodníka s cennými papíry, zobrazit a analyzovat finanční vývoj i výsledky hospodaření zkoumané společnosti a posoudit její finanční zdraví. Analyzovat hlavní příčiny zkoumaných změn a nahlédnout do možného dalšího vývoje. Dílčími cíli jsou: - shromáždění teoretických poznatků o způsobu provádění finanční analýzy pro banky; - komparace hlavních ukazatelů sektoru s konkrétní společností; - výpočet hlavních ukazatelů finanční analýzy ve společnosti za období 2008 – 2013; - zhodnocení výsledků ,objasnění příčin hlavních změn sledovaných ukazatelů; - problematika využití ukazatele EVA u obchodníka s CP; - vyhodnocení výsledků analýzy, vyvození závěru a formulace doporučení. 2. Výzkumné metody: 1. Literární rešerše 2. Komparace, analogie, dedukce a indukce 3. Metody finanční analýzy: -analýza absolutních ukazatelů; - analýza poměrových ukazatelů; - ukazatele likvidity, aktivity, rentability; - kapitálová přiměřenost. 3. Výsledky výzkumu/práce: Z provedené analýzy sektoru licencovaných obchodníků s cennými papíry bylo zjištěno, že v sektoru v období let 2008 - 2013 došlo vlivem ekonomické krize k výraznému propadu objemu obchodů uskutečněných na BCPP a velkým výkyvům ziskovosti. Přesto dochází ve sledovaném období k celkovému růstu bilanční sumy i majetku zákazníků. Při komparaci se sektorem bylo zjištěno, že vývoj základních ukazatelů sledované společnosti kopíruje výsledky celého sektoru jen s nepatrnými odchylkami. Finanční analýza obchodníka s CP odhalila pozitivní trendový růst bilanční sumy, stejně tak růst majetku zákazníků. V posledních dvou letech v roce 2012 a 2013 došlo k výraznému snížení ziskovosti společnosti. S poklesem obchodních aktivit spojených s nejistotou na kapitálových trzích došlo ke změně struktury zisku a dominantní složkou zisku z finanční činnosti se stávají zisky z poplatků a provizí. Ukazatel ROA vykazuje velmi nízké hodnoty a ukazatel ROE se pohybuje pod hodnotou výnosnosti konzervativních forem investic. Společnost nemá problémy s likviditou a její ukazatele naznačují, že v případě potřeby okamžité likvidity by nenastaly žádné problémy s jejím plněním. Ukazatel kapitálové přiměřenosti několikrát převyšuje požadované hraniční hodnoty. Použití modelu EVA jako nástroje měření výkonnosti se ukázalo pro externí analýzu jako problematické. Přestože se managementu společnosti nepodařilo dosahovat odpovídajícího zhodnocení a výkonnost společnosti v posledních dvou letech v porovnání s minulými obdobími není ideální, jedná se o společnost zdravou, která, pokud se managementu podaří zvyšovat ukazatele rentability a aktivity na běžnou úroveň ve vyspělých ekonomikách, má předpoklady k dalšímu pozitivnímu růstu. 4. Závěry a doporučení: Zacílení na příjmovou stránku, vypracování strategie vedoucí k dalšímu růstu zisku společnosti s cíly: - rozšíření aktivity v oblasti investičních služeb a rozšíření stávajících produktů (služby administrátora emise korporátních dluhopisů, investiční zlato apod.) - maximalizace tržeb z obchodů na vlastní účet (zainteresování pracovníků na míře dosaženého zisku); - marketingová strategie (kampaň) na rozšíření povědomí o firmě a na nové produkty; - optimalizace nákladů na služby. KLÍČOVÁ SLOVA Kapitálový trh, finanční instituce, finanční výkazy, analýza, produktivita.



SUMMARY 1. Main objective: The main goal is to use traditional methods of financial analysis to evaluate to performance of the securities trader. Analyze financial developments and financial results of the companies and evaluate it´s financial health. Analyze the main causes examined changes and inssight into the possible further development. Sub-goals are: - the collected teoretici konwledge about implementation methods of financial analysis fof banks; - comparsion of the main indicaors of the sector with the company; - calculation of the main indicators of the financial anylsis of the company for the period 2008-13; - evaluation results and explanation the major ganges the main indicators; - evaluation of the results of the analysis, conclusions and recommendations. 2. Research methods: 1. The literature search 2. Comparace, analogy, deduction and induction 3. Methods financial analysis : - anaylsis of absolute indicators; - ratio analysis; - indicators of liquidity, aktivity, probability; - capital adequancy. 3. Result of research: The analysis revelaed significant reduction trade volumes and swing profits in the period 2008 – 2013 due to the economic crisis. Even that is going to the growth in total assets and customer assets. Basic indicators of the company folows the results of the sector. In the last two years, in 2012 and 2013 there was a reduction in profitability. Indicators ROA has a very low value and ROE is below the return of conservative forms of investment. The company has no liquidity problem. The capital adequancy ratio is verry good and several times higer than the required limit. Using the model EVA to performance measurement for external analysis proved problematic. Althought the company´s managment failed to achieve an appropriate return on a company´s performance in listening to two years compared to last period sis not good, it is the healthy company. If management succeeds increase profitability indicators and activity to normal levels in develeped economies, has the potential for further positive growth of the company. 4. Conclusions and recommendation: Concentrate to income and develop a strategy to growth the company with goals: - expansion of activities in the investments services and expansion products (services administrator issues of corporate bonds, investments gold, tec.) - maximizing revenues on own acoount (incolvemento of workers of the profits); - marketing strategy to rise awareness about the company and new products; - optimizing the costs of services. KEYWORDS Capital market, Financial Institutions, Financial statements, Financial analysis

JEL CLASSIFICATION G230 Other Private Financial Institutiona G170 Financial forecasting and Simulation M410 Accounting





OBSAH 1 Úvod.......................................................................................................... 1 2 Teoretické pojetí finanční analýzy............................................................ 3 2.1 Výkonnost a její měření ...................................................................... 4 2.2 Tradiční metody měření výkonnosti pomocí finanční nalýzy............ 8 2.3 Metody finanční analýzy pro banky ................................................. 11 2.3.1 Ukazatele struktury bilance............................................................ 11 2.3.2 Ukazatele likvidity......................................................................... 12 2.3.3 Ukazatele rentability ...................................................................... 13 2.3.4 Ukazatel kapitálové přiměřenosti.................................................. 14 2.3.5 Měření výkonnosti banky pomocí EVA ....................................................15 2.4 Uživatelé finanční nalýzy ................................................................. 16 2.5 Zdroje informací pro finanční nalaýzu ............................................ 16 3 Analyticko-praktická část………………………………………..….....20 3.1 Finanční trh a jeho specifika ............................................................ 20 3.2 Analýza vývoje základních ukazatelů sektrou ................................ 22 3.3 Profil, historie a cíle společnosti........................................................ 26 3.4 Analýza vývoje základních ukazatelů společnosti ........................... 28 3.5 Finační analýza společnosti .............................................................. 30 3.5.1 Ukazatele struktury bilance............................................................ 31 3.5.2 Ukazatele likvidity......................................................................... 39 3.5.3 Ukazatele rentability ...................................................................... 40 3.5.4 Ukazatel kapitálové přiměřesnoti.................................................. 42 3.5.5 Využití metody EVA u OCP a její úskalí ................................................43 4 Závěr ...................................................................................................... .47 4.1 Zhodnocení výsledků ………………………………………….......47 4.2 Doporučení……………………………………….……..……….... 51 Literatura................................................................................................. …52 Příloha ……………………………………………………………..…......55



SEZNAM ZKRATEK BASEL BCPP BÚ CAMEL CETV CDCP CP ČNB EAT ECM EVA HDP IFRS

Basilejská dohoda Basilejského výboru pro bankovní dohled Burza cenných papírů Praha, a.s. Běžný účet Capital, Assets, Management, Earnings, Liquidity CENTRAL EUROPEAN MEDIA ENTERPRISES LTD. Centrální depozitář cenných papírů Cenné papíry Česká národní banka, a.s. Earning aftter Taxes (zisk po zdanění) ECM REAL ESTATE INVESTMENTS A.G. Economic Value Addes (ekonomická přidaná hodnota) Hrubý domácí produkt International Financing Reporting Standards (mezinárodní standardy účetního výkaznictví) ISAM Investiční společnost Asset Management NOPAT Net Operating Profit after Taxes (čistý provozní zisk pozdanění) OCP Obchodník/ci s cennými papíry PX index Cenový index pražské burzy PZBC Provozní zisk z běžné činnosti RM-SYSTÉM Česká burza cenných papírů, a.s. ROA Return on Assets (rentabilita aktiv) ROE Return on Equity (rentabilita vlastního kapitálu) USA Spojené státy americké WACC Weighted Average Coast of Capital (vážený průměr nákladů na kapitá) ZPKT Zákon o podnikání na kapitálovém trhu

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Tabulka 2 Tabulka 3 Tabulka 4 Tabulka 5 Tabulka 6 Tabulka 7 Tabulka 8 Tabulka 9 Tabulka 10 Tabulka 11 Tabulka 12

Rozdíly v přístupech k finanční analýze………………………………4 Doporučované hodnoty ROA………………………………………...11 Rozvaha pro banky …………………………………………………..14 Výkaz zisku a ztráty pro banky ………………………………...……15 Absolutní změna správních nákladů v tis. Kč………………………..36 Kumulativní gap v tis. Kč……………………………………………36 Okamžitá likvidita v %........................................................................ 37 Kapitálová přiměřenost………………………………………………40 Úpravy pro stanovení operačních aktiv OCP ………………………..44 Úprava vlastního kapitálu OCP …………………………………….. 44 Transformace provozního zisku z běž. činn. OCP …………………..45 Bezriziková sazba ……………………………………………………46



SEZNAM GRAFU Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9 Graf 10 Graf 11 Graf 12 Graf 13 Graf 14 Graf 15 Graf 16 Graf 17 Graf 18 Graf 19 Graf 20 Graf 21 Graf 22

Historie objemu obchodů na BCPP…………………………………..19 Počet licencovaných obchodníků s cennými papíry (OCP)………….20 Majetek zákazníků evidovaný u obchodníků s CP………...…………21 Objemy obchodů s CP na BCPP……………………………………..22 Vývoj PX indexu na BCPP…………………………………………..23 Průměrný počet zaměstnanců ve společnosti……………………… ..25 Vývoj objemu obchodů společnosti……………………………….....25 Vývoj zákaznického majetku společnosti…………………………...26 Vývoj bilanční sumy společnosti…………………………………….28 Vývoj bilanční sumy v sektoru licencovaných OCP………………...28 Vývoj vybraných položek aktiv a pasiv společnosti............................29 Vývoj podílu pohledávek za bankami a nebankovními subjekty….…30 Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech ……………………..31 Vývoj podílu závazků za bankami a nebankovními subjekty………..32 Vývoj podílu ostatních pasiv na celkových pasivech………………...32 Vývoj čistého zisku společnosti……………………………………...33 Komparace vývoje čistého zisku se sektorem licencovaných OCP.…34 Struktura zisku z finanční činnosti společnosti………………………34 Vývoj struktury správních nákladů…………………………………..35 Rentabilita průměrných aktiv společnosti v % ………………………38 Vývoj rentability aktiv komparace se sektorem licencovaných OCP..38 Rentabilita vlastního kapitálu společnosti v % …………………...…39

SEZNAM OBRÁZKU Obr. 1

Rozklad ukazatele EVA …………………………………………… 7



1 Úvod Pohyb peněz a kapitálu mezi jednotlivými ekonomickými subjekty je zabezpečován prostřednictvím institucí k tomuto účelu zřízených. Prostředí, v němž k těmto pohybům dochází, říkáme finanční trh. Finanční trh řeší potřeby vzniklé z důsledku přebytku finančních prostředků nebo naopak jejich nedostatku či napomáhá ke krytí rizik. Prostřednictvím finančních institucí (banky, spořitelní a úvěrní družstva, investičních společnosti, investiční fondy, penzijní fondy, stavební spořitelny, pojišťovny, obchodníci s cennými papíry) a jejich nástrojů dochází na tomto trhu na základě nabídky a poptávky k přesouvání finančních prostředků. V současné době si neexistenci finančního trhu dovedeme jen těžko představit, stal se součástí našeho každodenního života a není dne, kdy bychom jeho služeb nevyužívali. Ať se jedná o sektor bankovnictví, který slouží k přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů, sektor pojišťovnictví, který prostřednictvím vhodných pojišťovacích produktů kryje rizika spojená s újmou na zdraví či majetku, nebo sektor investičních služeb a kapitálový trh, který umožňuje provádět směnu kapitálu prostřednictvím cenných papírů a nástrojů od nich odvozených. Vývoj současné společnosti je charakteristický velkou dynamikou, rychlými změnami, velkým objemem informací a výrazným vlivem informačních technologií. Subjekty na finančním trhu jsou vzdělanější, informovanější i náročnější, a těmto požadavkům se trh musí neustále přizpůsobovat. Role „tradičních finančních institucí“ se mění vlivem těchto vnějších skutečností, což se promítá do jejich řízení. Hlavním cílem však i nadále zůstává zisk. Díky moderním manažerským metodám je kladen důraz na strategické plánování, řízení vnitřních procesů, vztah se zákazníky, kontrolní systémy a systémy řízení rizik. Obchodník s cennými papíry (dále jen „obchodník“) je obchodní společnost nebo banka, a je jedním z účastníků finančního trhu, kterému říkáme kapitálový. Specifikum obchodníků je v náplni jejich podnikání, které se liší od jiného podnikatelského subjektu. Dle rozsahu povolených investičních služeb poskytuje obchodník investiční služby týkající se investičních nástrojů, obhospodařování majetku zákazníků, přijímání a předávání pokynů k nákupu či prodeji investičních nástrojů na účet zákazníka či na vlastní účet, dále poskytuje investiční poradenství. Zprostředkovává svým zákazníkům přístup na kapitálové trhy za účelem nákupu či prodeje investičních instrumentů. Činnost obchodníka s cennými papíry je upravena zákonem č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“). Nezbytnou podmínkou k takovému podnikání je získání povolení (licence) k činnosti obchodníka udělené Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) s uvedením rozsahu jeho hlavních a doplňkových investičních služeb. Manipulace se svěřenými finančními prostředky řadí oblast tohoto podnikání (společně s bankami) mezi oblasti s vyšší mírou rizika a v současné době je jednou z nejvíce regulovaných oblastí podnikání. Výkon činnosti obchodníka podléhá regulaci a dozoru ČNB a jeho práva a povinnosti vůči zákazníkům jsou upravena obecným soukromým právem, resp. občanským zákoníkem, ale také celou řadou veřejnoprávních norem a regulací investičních služeb. ČNB provádí dle zákona č. 227/2013 Sb., Novela zákona o České národní bance, dohled nad finančním trhem. Stanovuje pravidla, která chrání stabilitu finančního trhu, dohlíží a postihuje jejich nedodržování. Regulace vychází z předpokladu nebezpečí vzniku informační asymetrie. Mezi nejzákladnější povinnosti obchodníka patří povinnost poskytovat své služby „s odbornou péči“ (§11a, 1

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 §32 ZPKT), jednat „kvalifikovaně, čestně a v nejlepším zájmu zákazníka“ (§15 a §32 ZPKT). Jedná se o požadavek profesionality, odborné způsobilosti a loajality k zákazníkovi. Z důvodu sjednocování evropského trhu se regulaci věnuje i evropské právo a jeho požadavky jsou zakomponovány do českého prostředí. Podobně jako jiné sektory procházejí finanční trhy výraznými změnami, které jsou výsledkem politicko – ekonomického vývoje i postupující globalizace. Dochází k integraci menších subjektů do velkých finančních společností ke konsolidaci trhu, jehož důsledkem je pokles počtu subjektů, ale zároveň růst celkové bilanční sumy. Hlavním cílem této bakalářské práce je pomocí tradičních metod finanční analýzy zhodnotit výkonnost obchodníka s cennými papíry za období 2008 - 2013, zobrazit a analyzovat finanční vývoj i výsledky hospodaření zkoumané společnosti a posoudit její finanční zdraví. Dílčími cíly jsou komparace hlavních ukazatelů sektoru s konkrétní společností, výpočet hlavních ukazatelů finanční analýzy, zhodnocení výsledků, objasnění příčin významných změn sledovaných ukazatelů a vyhodnocení výsledků analýzy, vyvození závěru a formulace doporučení. Metodika práce vychází z tradičních doporučovaných postupů z oblasti finanční analýzy pro banky a měření výkonnosti bank a tedy i obchodníků s CP se zaměřením na finanční měřítka. Při zpracování této práce byly využity metody rešerše pro vyhledávání a získávání teoretických poznatků z oblasti finanční analýzy, komparace pro porovnání základních ukazatelů charakteristických pro předmět podnikání vybrané společnosti se sektorem licencovaných obchodníků s CP, metody analýzy absolutních poměrových ukazatelů z finančních výkazů (horizontální a vertikální analýza rozvahy a výkazu zisku a ztráty), výpočet ukazatelů likvidity, ukazatele kapitálové přiměřenosti. Dále bylo v této práci využito metody analogie pro úpravu dat získaných z respektovaných zdrojů a jejich využití pro srovnání, metody indukce pro vyvození určitého obecného závěru ze získaných poznatků (výsledků) jednotlivých ukazatelů finanční analýzy a metody dedukce pro vyvození vlastních logických závěrů na základě získaných faktů. Práce je rozdělena na tři části. První část se věnuje teoretickému rámci pojetí finanční analýzy a měření výkonnosti tradičními postupy. Dále práce objasňuje specifika podnikání finanční instituce, hlavní rozdíly v pohledu na majetek a závazky a z toho vyplývající rozdíly v přístupu k finanční analýze Druhá, praktická část práce, je zaměřena na aplikaci vybraných metod finanční analýzy z pohledu externího uživatele finanční analýzy a využití modelu EVA jako nástroje měření výkonnosti. Práce je nejprve soustředěna na zobrazení vývoje nejdůležitějších ukazatelů v sektoru nebankovních licencovaných obchodníků s cennými papíry (objem obchodů, objem majetku, vývoj burzovního indexu apod.) v letech 2008 – 2013, neboť toto období je charakteristické mnoha změnami, jimiž kapitálový trh prošel a objasňuje některé změny, které mohly mít vliv na finanční vývoj společnosti. Závěrečná část práce je věnována zhodnocení zjištěných výsledků finanční analýzy a obsahuje závěry a doporučení ke zlepšení výkonnosti společnosti. Data jsou čerpána z veřejně dostupných údajů o společnosti (tj. obchodního rejstříku, výročních zpráv a účetních výkazů), dále informací prezentovaných na webových stránkách společnosti, statistik a zpráv z dohledu a regulace zveřejněných na webových stránkách ČNB, Burzy cenných papírů Praha a.s., Ministerstva financí ČR a dalších institucí. 2


2 Teoretické pojetí finanční analýzy Finanční analýza se stala nedílnou součástí moderního řízení a ustálila se jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku (Sedláček, 2007). Získaná data se pro účely finanční analýzy třídí, agregují, poměřují mezi sebou navzájem, kvantifikují se vztahy mezi nimi a hledají se kauzální souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Tím se zvyšuje vypovídací schopnost zpracovávaných dat a jejich informační hodnota, udává autor. Na rozdíl od daňové problematiky či finančního účetnictví není upravena žádnými obecně uznávanými standardy, ani závaznými předpisy. Finanční analýza je zaměřena na identifikaci problémů, silných a slabých stránek především hodnotových procesů podniku udává autor. Informace získané pomocí finanční analýzy umožňují dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, představují podklad pro rozhodování jeho managementu, uzavírá autor. Cílem finanční analýzy podniku je zpravidla (Sedláček, 2007) : • • • • • • •

posouzení vlivu vnitřního a vnějšího prostředí; analýza dosavadního vývoje podniku; komparace výsledků analýzy v prostoru; analýza vztahů mezi ukazateli (pyramidální rozklady); poskytnutí informací pro rozhodování budoucnosti; analýza variant budoucího vývoje a výběr nejvhodnější varianty; interpretace výsledků včetně návrhů ve finančním plánování a řízení podniku.

Nejvíce rozšířený a nejvíce používaný model finanční analýzy v Evropě je model anglosaský a model francouzský, jehož využití se uplatní především v interní analýze podniku (Mrkvička, Kolář, 2006). Jádrem anglosaského modelu je výpočet poměrových ukazatelů z upravených finančních výkazů. Poměrové ukazatele můžeme dle autorů rozdělit do těchto skupin : • • • • •

ukazatele platební schopností; ukazatele finanční stability; ukazatele aktivity; ukazatele rentability; ukazatele na bázi cash flow.

Metodika prosazovaná ve Francii je orientována na potřeby mezipodnikové komparace výkonnosti podniku. Tato metoda je velice náročná na vstupní údaje a je určena podnikovým analytikům a vedoucím pracovníkům uvádějí dále autoři. Francouzská metoda se snaží co nejdůsledněji odlišit účetní hodnoty jednotlivých účetních výkazů v návaznosti na jejich ekonomické pojetí a liší se dle autorů v těchto bodech: • • •

položky aktiva pasiv jsou vykazovány v „brutto“ hodnotě; oprávky a opravné položky jsou vykazovány v pasivech a tvoří součást tzv. vnitřního zdroje samofinancování; rezervy na vrub nákladů jsou podobně jako oprávky a opravné položky součástí vlastního kapitálu vnitřního původu.

3


Základní rozdíly mezi oběma přístupy lze shrnout v následující tabulce: Tabulka 1 Rozdíly v přístupech k finanční analýze Anglosaský model - přístup orientovaný na externí uživatele Použitelnost pro externí i interní analýzu

Výchozí údaje z účetních výkazů v plném, nebo zkráceném znění

Francouzský model - přístup orientovaný na interní uživatele Použitelnost zejména pro interní analýzu, pro externí analytiky pouze v případě dostupnosti vybraných vnitropodnikových účetních informací Výchozí údaje z účetních výkazů v úplném znění, doplněné některými vybranými informacemi z analytických účtů a vnitropodnikového účetnictví Výkaz rozvaha používán v „ekonomické“ podobě (aktiva v PC, oprávky a opravné položky v pasivech) Výkaz zisku a ztráty používán ve dvou podobách „brutto“ a „netto“

Výkaz rozvaha v účetní podobě (aktiva v ZC, oprávky a OP v korekcích snižujících stav hodnoty aktiv) Výkaz zisku a ztráty používán v jediné podobě odpovídající požadavkům finančního účetnictví Nejdůležitějším výkazem pro výpočet Nejdůležitějším výkazem pro výpočet poměrových ukazatelů je rozvaha poměrových ukazatelů jsou výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow Rozhodujícím měřítkem úspěšnosti podniku Kromě kapacity samofinancování je je zisk rozhodujícím měřítkem úspěšnosti také přidaná hodnota Pracovní kapitál charakterizován ve finančním Pracovní kapitál charakterizován kromě pojetí (rozhodující je doba splatnosti) finančního i ve funkčním pojetí (kritériem stabilita a trvalost) Odpisy používány v účetním pojetí (z Odpisy používány v ekonomickém pojetí (se historických cen) zohledněním míry inflace a cenového vývoje aktiva) Zdroj: Kolář, P., Mrkvička, J. (2006, str. 141), vlastní úprava.

2.1 Výkonnost a její měření Měření výkonnosti prošlo ve druhé polovině 20. století a na začátku nového tisíciletí značným vývojem, který byl podněcován různými inovativními pohledy (metodické, obsahové i marketingové) na výkonnost spolu s měnícími se ekonomickými podmínkami, ale i změnami v samotném přístupu k řízení podniků (Wagner, 2009). Výkonnost lze podle autora chápat jako cílově zaměřenou činnost k dosažení určitého stavu nebo cíle. V souvislosti s činností (co musí organizace udělat, aby došla k vytyčenému cíli) je dle autora potřeba rozlišit dvě dimenze výkonnosti: efektivnost a účinnost. Tyto na sebe navazující dimenze výkonnosti lze charakterizovat volbou činnosti tj. „dělat správné věci“, a to jakým způsobem uskutečňujeme tuto činnost tj. „dělat věci správně“, uvádí autor. Kromě hodnoty tzv. primárních kritérií výkonnosti, která jsou v interpretované podobě známa až po ukončení činnosti, jsou pro popis výkonnosti nějakého subjektu v průběhu jeho činnosti důležitá i tzv. sekundární kritéria výkonnosti tj. kauzálně související měřítka uvádí dále autor. Měření podniku není tedy pouze nástrojem popisným, ale podle autora představuje nástroj, jehož vhodným využitím je možné působit na chování osob, které mohou průběh zkoumané 4

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 činnosti ovlivnit (management). Přesto, dle autora, představují informace o výsledku hospodaření, dosaženého činností podnikatelského subjektu v krátkodobém časovém horizontu základní element měření výkonnosti uvedeného období. Srovnání zisku s investovaným kapitálem a analýzou vzájemných vztahů poskytuje většině uživatelů důležité informace, uvádí autor. Podobný názor na měření výkonnosti má i Kašparovská (2006), která připomíná, že chování podniků je v současné době ovlivněno globalizací a stále se zostřující konkurencí. Snaha podniků o jejich dlouhodobou orientaci a adaptaci na tyto změny má vliv na přístup k měření výkonnosti a konkurenceschopnosti i definování způsobu, kterým bude jejich pokrok kvantifikován (Kašparovská a kol., 2006). Při hodnocení podnikových aktivit v současných podmínkách je vhodné vytvořit hodnotící kritéria s uplatněním tří dimenzí, uvádí autorka: • vnitropodnikové hodnocení; • tržní hodnocení (hodnocení výkonnosti instituce); • hodnocení zákazníků pomocí míry spokojenosti a loajality. Zvyšování podnikové výkonnosti s orientací na dlouhodobé a cílevědomé zvyšování hodnoty podniku spolu s efektivním řízením firemních procesů pomocí nejnovějších metod řízení, považuje za základní předpoklad vedoucí ke konkurenceschopnosti podniku také Marinič (2008). Tvorba konkurenční výhody a konkurenceschopnosti podniku je dle autora dána nejen odbornými kompetencemi, dovednostmi, zdroji, ale také originálními dovednostmi, kompetencemi toho kterého podniku či reprodukovanými dovednostmi a kompetencemi (tzv. Knowledge Management). Tyto mohou mít jak hmotný (technologie, ochranné známky, patenty, práva apod.), tak nehmotný charakter (organizační systém, interní procesy, know-how, strategické partnerství apod.), uvádí autor. Pokud jsou všechny tyto determinanty konkurenční výhody spolu s disponibilními zdroji cílevědomě a efektivně využity a dochází ke zhodnocení vloženého kapitálu, můžeme dle autora hovořit o zvyšování výkonnosti podniku. Podle autora se díky snahám o zefektivnění firemních činností zaměřených na zvyšování výkonnosti podniků podařilo v posledních letech implementovat managementu mnoho různých přístupů měření. Jedním z nich je hodnotově orientovaný management (Total Quality Management). Tato metoda vychází z myšlenky jak v globalizovaném světě, který se vyznačuje volným vstupem cizího kapitálu, možnostmi restrukturalizací formou fúzí či akvizic či požadavky na otevřenost podniků vůči veřejnosti, získat jednoznačné a srovnatelné informace o podnicích, které by sloužily investorům či analytikům k porovnání s konkurencí a tím určit jejich konkurenční výhodu a výkonnost. Podniky se dle této metody orientují na hodnocení vnějšího prostředí - na hodnotu pro akcionáře (shareholder value); ta vychází z ukazatele návratnosti investovaného kapitálu, upřesňuje autor. Porovnáním užitku akcionářů konkrétní investice s vynaloženým nákladem dochází ke zhodnocení či znehodnocení jejich kapitálového vkladu. Celkový užitek je dle autora možno vyjádřit jako : Rt = (( Pt+1 – Pt) + Dt+1) / Pt kde Rt je celková návratnost akcionáře, Pt - hodnota kapitálové vkladu na začátku období, Pt+1 - hodnota kapitálového vkladu na konci období, Dt+1 - celkový dividendový výnos z kapitálového vkladu na konci období.

5

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vzhledem k tomu, uvádí dále autor, že kapitálový trh reaguje na ziskovost akcií (dividendovou výnosnost), které jsou na tomto trhu obchodovány a tyto skutečnosti se promítají do reálné ceny konkrétních akcií, dochází tím ke zvyšování jejich tržní hodnoty i zvyšování hodnoty podniku. Přidaná hodnota, kterou akcionáři dle autora tímto získávají je dána změnou hodnoty investovaného kapitálu plus vyplacené dividendy. „Aplikace tohoto ukazatele odstartovala proces orientace na hodnotové řízení podniku, založené na tvorbě stále rostoucí hodnoty pro akcionáře Value Based Management“ (Marinič, 2008). Takto pojatý hodnotový management klade důraz na tržní přidanou hodnotu (MVA – Market Value Added) a také na ekonomickou přidanou hodnotu (EVA - Economic Value Added). Tržní přidanou hodnotu (MVA) lze dle výkladu autora chápat jako rozdíl mezi tržní cenou akcie sledovaného podniku a hodnotou vlastního kapitálu na 1 akcii (tj. účetní cenou akcie), nebo v podnikovém měřítku jako rozdíl mezi tržní oceněním podniku a účetní hodnotou vlastního kapitálu : Tržní přidaná hodnota (MVA) = P – BV kde P je tržní hodnota akcií (tj. počet akcií x tržní kurz), BV- účetní hodnota vlastního kapitálu.

Ovšem i při tomto způsobu ocenění (Marinič, 2008), stále ještě dochází k určitému zkreslení výsledku zejména z důvodu způsobu ocenění vlastního kapitálu. Ten je v tomto případě vykazován v účetní, nikoliv reálné hodnotě, uvádí autor. Jaká by měla být reálná hodnota vlastního kapitálu pro účely měření celkové přidané hodnoty podniku, upravuje ukazatel EVA, jehož smyslem je poměřit provozní zisk s celkovými náklady na kapitál, upřesňuje autor. EVA = NOPAT – WACC * C kde NOAPT je provozní výsledek hospodaření po zdanění (Net Operating Profit After Taxes), WACC - vážené průměrné náklady na kapitál (Weighted Average Coasts of Capital).

„Ukazatel EVA přináší do měření firemní výkonnosti informaci o skutečně ceně vlastního kapitálu “(Marinič, 2008). Na jedné straně podává informaci o výši provozního zisku (tedy efektivnost řízení nákladů a výkonů), na druhé straně i efektivnost finančního řízení v podobě alokace kapitálu, upřesňuje autor. Z jednoduchého rozkladu ukazatele EVA znázorněného níže je možno dle autora vysledovat následující možnosti zvyšování hodnoty podniku: • • •

změna struktury kapitálu zvyšování provozního zisku snižování nákladů na kapitál

6

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Obr 1 Rozklad ukazatele EVA

Zdroj: Marinič (2008, s. 39), vlastní zpracování

Všeobecně platí, pokud EVA > 0 dochází k tvorbě přidané hodnoty, pokud EVA = 0 investovaný kapitál se rovná nákladům na jeho pořízení a pokud EVA < 0 dochází k znehodnocování investovaného kapitálu. Vyšší ekonomické přidané hodnoty budou dosahovat ty podniky, kterým se podařilo dosáhnout vyššího zisku s menším objemem levnějšího kapitálu, upřesňuje autor. Všeobecně lze metody měření výkonnosti podniku podle Šuláka a Vacíka (2005) pojmout jako tradiční, moderní či komplexní. Rozlišují se způsobem prováděných analýz a poměřovanými ukazateli. Mezi tradiční metody patří finanční analýza, moderní metodou je posuzování ekonomického zisku, který pracuje s náklady obětované příležitosti tj. EVA (economic value added), nebo metoda CAMEL, která posuzuje pět oblastí kvalitu aktiv (speciálně bank), C kapitál, A kvalita aktiv, M management (vnitřní řídící a kontrolní systém), E výnosy a L likviditu. Mezi komplexní metody patří balanced scorecard a benchmarking uvádějí autoři. Podle ing. Kašparovské by současné moderní přístupy měření výkonnosti měly zohledňovat finanční i nefinanční měřítka a jejich provázanost. Vzhledem k tomu, že tradiční metody vycházejí pouze z hospodářských výsledků, nevyhovují tak současným požadavkům z důvodu hodnocení minulého období, ale také proto, že neměří kvalitu interních procesů, kvalitu zaměstnanců, technologií apod. Autorkou doporučovaná metoda Balanced Scorecard hodnotí finanční i nefinanční oblasti a jejich provázanost. Hlavním důvodem zařazení nefinančních oblastí do měření výkonnosti je fakt, že nehmotná a intelektuální aktiva (technologie, úroveň managementu, kvalita procesů, zaměstnanců apod.) ovlivňují budoucí dlouhodobou výkonnost společnosti. Metodu Benchmarkingu lze dle autorky chápat jako systematický proces, jehož cílem je zlepšovat vlastní aktivity a výkonnost. Probíhá fázemi procesů zkoumání, učení se, tvorbu plánů pro zlepšení až po fázi zavedení přijatých opatření. Předmětem zkoumání jsou nejen finanční výsledky, ale i interní procesy, kvalita služeb a řízení organizace. 7


2.2 Tradiční metody měření výkonnosti pomocí finanční analýzy Pro zhodnocení či posouzení finanční situace podniku je kromě volby přiměřené metody také důležité pro koho jsou výsledky analýzy určeny a co mohou tyto výsledky podniku přinést (Růčková, 2007). Základem všech metod jsou finanční ukazatele jako formalizované zobrazení hospodářských procesů podniku. Existuje celá řada ukazatelů a celá řada kritérií pro jejich členění, uvádí autorka. Volba vhodného typu ukazatele je podmíněna účelu a cíli finanční analýzy. K hodnocení ekonomických procesů se dle autorky obvykle využívají dva přístupy a to fundamentální analýza a technická analýza. Oba přístupy jsou si poměrně blízké, neboť interpretace výsledků technické analýzy by byla bez fundamentálních ekonomických znalostí obtížná, uzavírá autorka. Volba metody finanční analýzy by dle autorky měla být učiněna s ohledem na: • • •

účelnost – odpovídá předem zadanému cíli; nákladovost – výdaje mají přiměřenou návratnost; spolehlivost – využití kvalitních a odpovídajících dat.

Fundamentální analýza Při této analýze je nutno zpracovat velké množství vzájemně propojených informací, které analytik čerpá ze svých zkušeností i znalostí o vzájemných souvislostech mezi ekonomickými a mikroekonomickými jevy (Sedláček, 2007). Důležitá je znalost prostředí, ve kterém se podnik nachází, uvádí autor: •

• •

analýza vnitřního i vnějšího ekonomického prostředí podniku – tedy posouzení vlivu makroekonomického a mikroekonomického prostředí (dopady vládní politiky na nabídku, poptávku na trhu, na zaměstnanost, úrokové míry, inflaci, daňové zatížení, postavení podniku na trhu atd.); analýza fáze života podniku – v jaké životní fázi se podnik nachází (růst, stabilizace, zánik), případně použité prostředky (inovace, nové trhy apod.); analýza charakteru cílů podniku – s ohledem na vliv všech zainteresovaných stran na činnosti podniku (akcionáři, management, věřitelé, zaměstnanci), udává autor.

Technická analýza Technická analýza využívá matematických, statistických a algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování dat (Sedláček, 2007). Před začátkem vlastní analýzy doporučuje autor provést charakteristiku prostředí a zdrojů dat v tomto pořadí: • výběr srovnatelných podniků (produkty, výrobní postupy, obor podnikání, prostředí apod.); • příprava dat určených k analýze (dle zdroje finanční data, nefinanční data); • časová srovnatelnost získaných dat (stálost účetních metod, postupy účtování, změny v odpisových metodách atd.).

8

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 K základním metodám technické analýzy dle autora řadíme: Analýza absolutních ukazatelů (stavových a tokových) • horizontální analýza – čerpá údaje z rozvahy podniku a výkazu zisku a ztráty. Sleduje změny v jednotlivých položkách v absolutních a procentních hodnotách v jednotlivých řádcích výkazů uvádí dále autor; • vertikální analýza – jde o posouzení (zjištění podílů) jednotlivých položek výkazů na celku (např. na celkových aktivech nebo tržbách ve výsledovce). Analýza rozdílových ukazatelů Jde o rozklad fondů finančních prostředků (fondem chápeme agregát určitých stavových ukazatelů z finančních výkazů), (Sedláček, 2007): • čistý pracovní kapitál - jde o rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými závazky. Rozdíl těchto položek představuje pro podnik relativně volný kapitál, ale také opravňuje k úsudku o tom, že podnik bude schopen platit své závazky včas. Tato schopnost je ovšem ovlivněna strukturou oběžných aktiv. Vypovídací schopnost mohou ovlivnit neprodejné zásoby, případně obtížně vymahatelné pohledávky uvádí dále autor; • čisté pohotové prostředky – jde o nejpřísnější ukazatel, neboť sleduje rozdíl mezi penězi v hotovosti a na běžných účtech s okamžitě splatnými závazky; • čistě peněžně - pohledávkový fond – dle autora jde o střední cestu mezi oběma předešlými ukazateli, neboť jsou z oběžných aktiv vyloučeny zásoby a nelikvidní pohledávky. Analýza poměrových ukazatelů Patří mezi nejoblíbenější a nejrozšířenější metody finanční analýzy (Sedláček, 2007). Pomocí těchto metod získá analytik rychlý přehled o finanční situaci podniku a mezi nejpoužívanější patří analýza ukazatele rentability, která poměřuje dosažený zisk s vynaloženými prostředky, uvádí autor. ROI - ukazatel rentability vloženého kapitálu (míra zisku). Patří dle autora k nejdůležitějším ukazatelům, vyjadřuje, jak intenzivně pracuje kapitál vložený do podniku bez ohledu na jeho zdroj. ROA - ukazatel rentability celkových vložených aktiv (míra výnosu na aktiva). Poměřuje provozní zisk s celkovými investovanými aktivy. Dle autora tento ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv v podniku před odpočtem daní a úroků a je vhodný pro porovnávání podniků s rozdílnými daňovými podmínkami. ROE - ukazatel rentability vlastního kapitálu (jeho výnosnosti, návratnosti). Dle tohoto ukazatele zjistí vlastníci míru ziskovosti vlastního kapitálu. Odpovídá na otázku, zdali kapitál přináší dostatečný výnos v porovnání s mírou rizika a je-li je tento výnos vyšší než cena cizího kapitálu uvádí autor. ROCE - ukazatel rentability dlouhodobých zdrojů (výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu). Tento ukazatel porovnává celkové výnosy investorů s dlouhodobými zdroji. Slouží převážně k porovnávání monopolních veřejně prospěšných podniků (např. telekomunikace, vodárny apod.) udává autor. ROS - rentabilita tržeb. Zisk vztažený k tržbám, tj. kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. Ukazatel lze konstruovat se dvěma hodnotami v čitateli a to EAT (čistý zisk po zdanění), nebo EBIT (zisk před zdaněním a úroky, neboli provozní zisk). Někdy, udává dále autor, se dává přednost právě ukazateli EBIT, neboť se při srovnávání dvou podniků vyloučí určité zkreslení v rozdílných skladbách kapitálu. 9

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 POMOS - ukazatel ziskové marže, která podobně jako ROS vyjadřuje zisk na 1 korunu, avšak v čitateli je EAT (čistý zisk po zdanění). Díky tomuto ukazateli, dle autora zjistíme, jak si stojí naše zisková marže v porovnání s ostatními podniky v oboru. Budeli naše zisková marže nižší než průměrná hodnota v oboru, znamená to, že má podnik vysoké náklady nebo naopak nízké ceny výrobků uzavírá autor. Analýza soustav ukazatelů Tyto ukazatele se nezaměřují se pouze na určitou část podniku (Sedláček, 2007), slouží k posouzení celkové situace a umožňují poskytnout přehlednější a detailnější zobrazení finančně – ekonomické situace podniku. Velký počet ukazatelů v soustavě může ztížit orientaci, případně i celkové výsledné hodnocení podniku, dodává autor a doporučuje zejména následující metody : • soustavy hierarchicky uspořádaných modelů - pyramidové rozklady (Du-Pont diagram); • komparativně analytické metody – účelové výběry ukazatelů; • matematicko-statistické metody; • bankrotní modely; • bonitní modely; • kombinace metod. Nezávisle na tom odkud vychází počáteční impuls k finanční analýze (Bláha, Jindřichovská, 2006), jsou její nástroje velmi podobné a pokud jsou správně použity, mohou dát analytikovi odpovědi na mnohé otázky týkající se finančního zdraví podniku. Je vhodné, aby vybraný analytický nástroj uměl vyřešit konkrétní „úlohu“, uvádí autoři. Vzhledem k tomu, že datová báze je tvořena z podnikových účetních výkazů je dle autorů nutné vzít v úvahu aplikovatelnost vybrané metody, či je vhodné informace rekvalifikovat, tedy upravit tak, aby co nejvíce odpovídaly reálné situaci na trhu. Rekvalifikací rozvahy a výkazu zisku a ztráty lépe pro účely finanční analýzy zohledníme slabé stránky účetních výkazů. Jde například o účetní ohodnocení aktiv a pasiv historickou cenou, která nereflektuje zcela přesně jejich aktuální hodnotu (vliv sezónních výkyvů na stav zásob, přecenění zásob, zohlednění metody odpisování dlouhodobého majetku apod.), upřesňují autoři. Podobná úskalí je možno nalézt při provádění analýzy poměrových ukazatelů, která dle autorů vypovídá o základních rysech společnosti, ale vyšší vypovídací schopnost těchto ukazatelů získáme po srovnání s oborovým průměrem. Nejde o to, aby výsledkem takové analýzy bylo získání stejného čísla; výsledek slouží spíše k hlubšímu prozkoumání těch ukazatelů, které budou daleko od oborových průměrů, a povede analytika k hlubšímu prozkoumání této odchylky, která může podniku poskytnout další vysvětlující fakta, upřesňují autoři. Tyto skutečnosti mohou dle autorů pomoci při finančním projektování a odvození pravděpodobných scénářů budoucího možného vývoje, a tak umožnit včasné přijetí příslušných opatření. Autoři doporučují využít také analýzu vývojových trendů. Jde o vhodný prvek komparativní statické analýzy. Její vhodnost spočívá ve schopnosti popsat a také graficky zobrazit vývoj vybraných poměrových ukazatelů v čase, uvádí autoři. Jednoduše ukazuje jak se určité ukazatele (např. ROA, ROE, EBIT apod.) vyvíjí v čase, jestli dochází ke zlepšení či jejich zhoršení. Tato analýza pomůže odhalit vliv způsobený inflací či deflací, který je v poměrových ukazatelích skryt, vysvětlují autoři, 10

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 neboť porovnáním indexů získaných z účetních položek s mírou inflace v ekonomice je možno vysvětlit případný vysoký růst výsledků v inflačním období, upřesňují autoři.

2.3 Metody finanční analýzy pro banky Finanční instituce jsou subjekty založené za účelem dosahování zisku, mají tedy stejný cíl jako ostatní podnikatelské subjekty (Hrdý, 2005). Specifikem těchto institucí je, že pracují s peněžními prostředky, které mají svěřeny od svých zákazníků, uvádí autor. Právě práce s peněžními prostředky a určitý stupeň zadlužení je důvodem proč je vhodné se při hodnocení výkonnosti těchto institucí opírat především o výkaz zisku a ztrát, jak zdůrazňuje autor. U finančních institucí a tedy i obchodníků s cennými papíry lze zisk ztotožnit s reálně vykázanými prostředky, nedochází zde podobně jako u ostatních podnikatelských subjektů s možným zkreslením zisku, který nemusí být podložen reálnými peněžními prostředky (např. nedobytné pohledávky apod.), uzavírá autor. Podobný přístup k měření výkonnosti podniku založené na výsledku hospodaření má i Wagner (2009), který tuto metodu zařazuje mezi nejrozšířenější a nejoblíbenější. „Tato měřítka jsou mezi odbornou i laickou veřejností nejznámější a jejich metodika nejvíce rozpracovaná“. Výsledková měřítka se orientují na činnosti v jasně ohraničeném období, uvádí autor. Jde o dosaženou výkonnost „od – do“ a období, která předcházela tomuto období, jsou důležitá pouze z hlediska konzistentnosti použitých metod pro správnou srovnatelnost dat, uvádí dále autor. Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční situace z finančních výkazů, posouzení minulého vývoje, zdraví společnosti vč. finančních rizik, která mají vliv na výkonnost banky (Kašparovská a kol., 2006). Hlavním informačním zdrojem pro posouzení finanční situace na základě údajů minulého vývoje je u banky rozvaha a výkaz zisku a ztráty uvádí autorka. Využitím poměrové analýzy lze zkoumat řadu ukazatelů, které vypovídají o některé stránce ekonomické činnosti zkoumaného objektu. Nejvíce se u bank využívá analýza struktury bilance, analýza rentability, analýza likvidity a analýza kapitálové přiměřenosti, uvádí autorka. Vzhledem ke skutečnosti, že obchodníci s cennými papíry účtují dle vyhlášky č. 350/2007 Sb.,1) je další teoretická část této práce věnována specifickým ukazatelům finanční analýzy pro banky. 2.3.1 Ukazatele struktury bilance V rámci finanční analýzy je vhodné posoudit vývoj bankovních aktiv a pasiv v několika uplynulých letech, neboť vývoj některých složek aktiv má podstatný vliv na generování výnosů ve výsledovce (Hrdý, 2005). Ing. Kašparovská (2006) doporučuje ukazatele položek bilance agregovat do skupin dle typu pohledávek, závazků dále dle doby jejich splatnosti tj. krátkodobé a dlouhodobé či dle zajištění apod. V první fázi finanční analýzy poskytují obraz o bilanční rovnováze i z hlediska zajištění likvidity uvádí autorka. K jednomu za často používaných ukazatelů patří poměrový ukazatel vyjadřující podíl úvěrových pohledávek na celkových aktivech, uvádí autorka.

___________________________ 1) Vyhláška č. 350/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č.501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

11

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tento ukazatel je vhodný zejména pro banky, neboť určitá část pohledávek k zákazníkům je tvořena úvěrovými pohledávkami. S ú = (pohledávky za zákazníky / celková aktiva) * 100 Dle autorky jsou podobně konstruovány ukazatele i na straně pasiv. Mezi základní patří ukazatel zachycující podíl závazků k nebankovním zákazníkům na celkových pasivech. Stejně jako aktiva i zde v pasivech lze ukazatele dále upravovat podle charakteru jednotlivých závazků, uvádí dále autorka. S z = (závazky vůči zákazníkům / celková pasiva) * 100 Využití ukazatelů struktury bilance je dle autorky významné, lze je různě kombinovat, podle potřeby daného subjektu či dle jeho zaměření a pomáhají dobře indikovat zaměření finanční instituce, čímž lze získat vyšší a objektivnější srovnání v případě využití analýzy k mezipodnikové komparaci. V případě zkoumání úvěrových pohledávek či závazků lze dle autorky snadněji odhalit míru koncentrace portfolia zkoumaného subjektu či odhalit možná rizika uzavírá autorka. 2.3.2 Ukazatele likvidity Tyto ukazatele vypovídají o struktuře aktiv a pasiv z hlediska jejich likvidnosti (Kašparovská a kol., 2006). Dle autorky jde o poměrové ukazatele, které nám říkají, jaká je momentální schopnost uhradit splatné závazky. V užším slova smyslu jde o rozlišení absolutní likvidity, neboli likvidnosti, což znamená schopnost proměnit aktiva rychle a bezpečně ve finanční prostředky v případě nutnosti uhradit závazky, uvádí autorka. U všech ukazatelů likvidity je třeba brát v potaz skutečnost, že hodnoty založené na rozvahových položkách jsou stavovými veličinami k určitému okamžiku a že nevyjadřují platební schopnost v průběhu určitého období, dodává autorka. Okamžitá likvidita - je tvořena likvidními aktivy, kam patří peníze v pokladně a na bankovních účtech, netermínované vklady, nebo vysoce likvidní cenné papíry (Kašparovská a kol., 2006). Okamžitě splatné závazky jsou například vklady zákazníků a ostatní okamžitě splatné závazky. Ukazatel vyjadřuje míru platební schopnosti, uvádí autorka. Okamžitá likvidita = (vysoce likvidní aktiva / okamžitě splatné závazky) *100 Běžná likvidita - tento ukazatel dle autorky vyjadřuje, jaká existuje rovnováha mezi likvidními aktivy a krátkodobými závazky. Mezi likvidní aktiva patří jednak vysoce likvidní aktiva, vysoce likvidní dluhopisy, apod. Krátkodobé závazky jsou dle autorky tvořeny závazky vůči zákazníkům a ostatním věřitelům. Běžná likvidita = (likvidní aktiva / krátkodobé závazky) *100 Zvýšené požadavky na řízení likvidity jsou součástí pravidel pro činnosti obchodních bank i obchodníků a kontrolovány dozorujícím orgánem ČNB, která stanovuje postupy pro měření a sledování likvidity z různých hledisek, dodává autorka. V rámci řízení 12

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 rizik k měření likvidní situace banky se používá tzv. likvidní gap, upřesňuje autorka. Jde o rozdělení pohledávek a závazků dle doby zbytkové splatnosti do samostatných „časových košů“. Použití této metody požaduje po finančních institucích regulátor a informace o stavu likvidních pozic dle likvidního gap jsou povinnou součástí struktury výroční zprávy, uvádí dále autorka. Avšak tato metoda nevypovídá o skutečné situaci, neboť banky drží část svých aktiv s tzv. nedefinovanou splatností (např. vklady zákazníků) a tyto mohou zákazníci kdykoliv vybrat a banka musí být schopna tyto prostředky ihned vyplatit, uzavírá autorka. 2.3.3 Ukazatele rentability Rentabilita jako ukazatel míry zhodnocení (Kašparovská a kol., 2006) analyzuje výsledek hospodaření i vztah mezi dosaženým výsledkem a vlastními zdroji. Jde o míru zhodnocení kapitálu vloženého vlastníky (vlastní zdroje) a míru schopnosti managementu zhodnotit svěřená aktiva uvádí autorka. Při konstrukci ukazatele rentability lze vycházet z různých úrovní zisku (čistý zisk, hrubý zisk, zisk z obchodní činnosti atd.). Ukazatel rentability je dle autorky syntetickým ukazatelem, neboť v sobě zahrnuje vlivy některých dalších ukazatelů, např. produktivity, intenzity apod. Podobně jako ukazatele struktury bilance je možné i tyto ukazatele dále rozkládat na ukazatele dílčí, pomocí nichž lze zjišťovat detailněji příčiny ve zkoumané části činnosti ekonomického subjektu, uzavírá autorka. Rentabilita průměrných bankovních aktiv (ROA) Vyjadřuje míru efektivity využívat aktiva k vytváření zisku, neboli jak velký zisk po zdanění připadá na jednotku aktiv (Hrdý, 2005). Dle autora může pomocí tohoto ukazatele analytik s určitým zohledněním ke specifickým rizikům poměřovat banky v různých ekonomických prostředích a v různých zemích. ROA = (čistý zisk po zdanění / průměrný stav aktiv) * 100 Mezinárodně uznávaná hodnota tohoto ukazatele se v odborných knihách uvádí 1,00 (Hrdý, 2005). Stupnice hodnot ukazatele ROA je uvedena v následující tabulce: Tabulka 2 Doporučované hodnoty ROA Hodnota ROA menší než 0,75 0,75 – 1,00 1,00 – 1,25 1,25 – 1,75 větší než 1,75 Zdroj : (Hrdý, 2005), vlastní zpracování

Návratnost aktiv slabá pod standardem dobrá velmi dobrá excelentní

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Patří mezi nejpoužívanější ukazatele rentability, poměřuje čistý zisk k průměrnému vlastnímu kapitálu a měří výkonnost ekonomického subjektu (Kašparovská a kol., 2006), tj. jak efektivně je kapitál zhodnocován. ROE = (čistý zisk po zdanění / průměrný vlastní kapitál banky) *100

13

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jestliže pro ukazatel ROA vycházíme z hodnot výše uvedené tabulky (Hrdý, 2005), neplatí toto hodnocení pro ukazatel ROE. Dle autora je důležité, aby rentabilita vlastního kapitálu byla vyšší, tj. aby vlastníci získali z celkového vloženého kapitálu takový výnos, který je srovnatelný s výnosností ve vyspělých tržních ekonomikách a který se pohybuje v rozmezí 4 až 6 % nad hodnotou inflace, uvádí dále autor. V případě hlubšího hodnocení výkonnosti banky doporučuje autor provést pyramidový rozklad ukazatelů ROA a ROE s cílem odhalit, které složky výrazněji ovlivňují výkonnost banky. 2.3.4 Ukazatel kapitálové přiměřenosti Získání licence umožňuje bankám a tedy i obchodníkům s cennými papíry realizovat svou podnikatelskou činnost v odvětví, které je vystaveno mnoha rizikům (Kašparovská a kol., 2006). V současné době je chování bank velmi bedlivě sledováno ať už věřiteli, investory, nebo zákazníky, kteří se rozhodují o alokaci svých aktiv, udává autorka. Pokud se některé subjekty nechovají podle „pravidel“, mohou investoři i zákazníci velmi rychle relokovat své zdroje k jiným subjektům, jejichž chování je v souladu se zájmy zákazníků, dodává autorka. Tato přirozená tržní regulace není dle autorky v některých případech dostatečná. Důvodem může být neschopnost zákazníků vyhodnotit získané informace či jejich nedostatečná míra. Asymetrie informací, zneužívání trhů či dominantního postavení ekonomického subjektu a působení zákazníků na finanční instituce se dle autorky stává v tomto případě nedostatečným, čímž se snižuje tržní regulace. Z toho důvodu je nutná administrativní regulace, která chování ekonomických subjektů přesně vymezuje. Jde o proces vytváření pravidel spolu s jejich prosazováním a procesem kontroly a dohledem nad jejich dodržování s cílem zajistit stabilitu na finančním trhu a ochranu jeho účastníků, uvádí dále autorka. V rámci regulace je dle autorky kapitálu bank věnována mimořádná pozornost, neboť kapitál je v současné době považován za nejvhodnější zdroj krytí případných ztrát. Vyjadřuje vztah mezi skutečnou a regulatorně požadovanou výší kapitálu, uvádí autorka, vztaženou k míře rizikovosti portfolia s cílem zajistit dostatečnou výši kapitálu jakožto zdroje krytí ztrát a zamezit tak přenosu těchto ztrát na bankovní věřitele. Orgány dohledu tj. ČNB, ukazatel kapitálové přiměřenosti bedlivě sledují a subjekty působící na finančním trhu jsou povinny jej pravidelně zveřejňovat. Interpretace tohoto ukazatele vyžaduje odborné znalosti, neboť jeho hodnota vychází z požadavku rovnováhy mezi výnosností podnikání a jeho bezpečností, udává autorka. Rostoucí hodnota ukazatele je sice pozitivní informace pro bankovní dohled i pro věřitele, ale přílišný a dlouholetý důraz může způsobit zmírnění tempa růstu rentability podnikání daného subjektu. Úprava kapitálových požadavků vychází ze stanovisek BASEL I až III a minimální výše ukazatele kapitálové přiměřenost, jenž jsou banky povinny udržovat, činí 8 %, uzavírá autorka. Kapitál v kapitálové přiměřenosti je tvořen třemi základními složkami (Kašparovská a kol., 2006). Původním kapitálem (Tier 1), dodatkovým kapitálem (Tier 2) sníženého o odčitatelné položky a zvýšené o kapitál na krytí tržních rizik (Tier 3). Přesný výpočet jednotlivých kapitálových požadavků je definován vyhláškou č. 123/ 2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrových družstev a obchodníků s cennými papíry.

14

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Kapitálové požadavky v sobě obsahují součty k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku uvádí autorka. Kapitálová přiměřenost = (kapitál / kapitálový požadavek A + B) *0,08 kde „Kapitál“ je přesně vymezen vyhláškou a ne všechny hodnoty vlastního kapitálu jsou uznány pro účely měřené kapitálové přiměřenosti. Hodnota kapitálu se snižuje o účelově vytvořené fondy ze zisku, účelové rezervní fondy a některé oceňovací rozdíly se do kapitálu nezahrnují, naopak mohou do něj vstoupit položky oceňovacích rozdílů vykazovaných v pasivech (např. podřízený dluh), uvádí autorka. Nejvyšší hodnotu pro krytí ztrát má složka Tier 1, která je vlastním zdrojem banky, Kapitálový požadavek A - součin rizikově vážených aktiv bankovního portfolia, Kapitálový požadavek B - roven součtu kapitálových požadavků k úvěrovému, úrokovému, komoditnímu, akciovému, měnovému a obecnému riziku.

2.3.5 Měření výkonnosti banky pomocí modelu EVA Při využití modelu ekonomické přidané hodnoty (EVA) pro posouzení výkonnosti společností v bankovním sektoru (Kašparská, 2008) není možno čerpat data uveřejňovaná renomovanými agenturami (např. ČEKIA, Ministerstvo průmyslu a obchodu), neboť v těchto datech nejsou zahrnuta hodnocení bank. Autorka uvádí, že důvodem je odlišná struktura majetku i zdrojů jeho krytí, a tím i celého hospodářského výsledku banky (tedy i obchodníka s cennými papíry), který je svou činností, jak již bylo uvedeno v úvodu této práce, založen na tzv. finančním zprostředkování. Aby bylo možno využít metodiku ukazatele EVA i pro bankovní firmy je potřeba provést několik úprav v použitých ukazatelích. Dle autorky jde zejména o : • • • •

vymezení operační činnost banky, tedy jaká operační aktiva budou vstupovat z účetního do ekonomického modelu; kategorizovat jednotlivá operační a neoperační aktiva a navrhnout jejich ocenění (hodnotu) v ekonomické rozvaze; upravit účetní hodnoty vlastního kapitálu banky na podmínky ekonomické rozvahy; upravit účetní hospodářský výsledek banky pro potřeby určení hodnoty ukazatele NOPAT.

Transformace účetních a mimoúčetních výkazů banky pro potřeby ekonomické rozvahy a výsledovky je náročný proces, který vyžaduje znalost účetních postupů a přístup k podrobnému členění rozvahy a výsledovky, doplňuje autorka. Další možností jak postupovat v případě měření výkonnosti banky metodou EVA je dle doc. Jindřichovské (2008) při zohlednění nákladů na vlastní a cizí kapitál využít pro ocenění nákladů vlastního kapitálu model CAMP tj. model oceňování kapitálových aktiv :

re = rf + β

(r

m

− rf

)

kde rf je bezriziková výnosová míra (např. výnos do doby splatnosti státních obligací, β (beta) je citlivost výnosové míry podnikových kmenových akcií na změnu výnosového míry tržního portfolia, Rm - výnosnost tržního portfolia a (rm - rf ) vyjadřuje tržní rizikovou prémie (MRP).

15

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Pro určení koeficientu beta doporučuje doc. Jindřichovská využít veřejně dostupných analýz renomovaných agentur pro oceňování podniků jejichž akcie jsou veřejně obchodované, buď metodou analogie, tedy srovnání s podnikem případně celým odvětvím. Pokud nemáme možnost využít tento koeficient metodou analogie doporučuje autorka využít analýz amerického ekonoma A. Damoradana 2), které jsou nejčastějším zdrojem pro určování koeficientu beta u nás. Prof. Damoradan pravidelně zveřejňuje odvětvové koeficienty beta pro jednotlivé trhy tj. USA, Evropa, Japonsko a rozvojové trhy. Tyto analýzy jsou veřejně dostupné na internetových stránkách.

2.4 Uživatelé finanční analýzy Účetnictví podniku poskytuje informace o finančním stavu podniku, pomáhá vytvořit si správnou představu o jeho zdraví a učinit vhodná rozhodnutí (Mrkvička, Kolář, 2006). Napomáhá tedy nejen managementu, zaměstnancům, ale i ostatním uživatelům, a proto můžeme dle autorů uživatele finanční analýzy rozdělit do dvou skupin podle vztahu k podniku na externí a interní. K externím uživatelům finanční analýzy patří investoři, banky a ostatní věřitelé, státní a nadřízené orgány, dále obchodní partneři a konkurence. K interním uživatelům finanční analýzy se řadí vlastníci (akcionáři), manažeři, vedoucí pracovníci a zaměstnanci. Mezi uživateli finanční analýzy (Mrkvička, Kolář 2006) existuje protichůdný zájem, neboť externí uživatelé mají zájem dozvědět se o podniku co nejvíce informací, na druhé straně vlastníci podniku chrání informace týkající se vnitřní struktury podniku i detaily finančních toků. Moderní účetní systém umožňuje tzv. organizovat finanční účetnictví s relativně vysokou mírou regulace zajišťující požadavek vzájemné srovnatelnosti a do jisté míry i požadavek věrného zobrazení skutečnosti, což znesnadňuje externím uživatelům přístup k detailnějším informacím, uvádějí autoři. Interní uživatelé mohou čerpat další informace z vnitropodnikového či manažerského účetnictví, ze kterého získají navíc informace o kvalitativních a kvantitativních mimoúčetních operacích, uvádějí dále autoři.

2.5 Zdroje informací pro finanční analýzu Základním zdrojem pro finanční analýzu je finanční účetnictví (Kašparovská a kol., 2006). Datová základna je tvořena z bilance, výkazu zisku a ztráty, výroční zprávy a výkazu cash flow, v některých případech obsahuje i přehled o změnách vlastního kapitálu. V ČR je struktura účetních výkazů závazně upravena vyhláškou Ministerstva financí ČR ze zákona č. 563/1991Sb., o účetnictví a z postupů účtování. Při interpretaci výsledků finanční analýzy je z charakteru uvedených zdrojů třeba brát v úvahu některá omezení uvádí autorka. Je třeba si uvědomit, že ukazatele se vztahují k minulosti, dále že hodnota aktiv a pasiv je uvedena v tzv. účetních cenách, které v mnoha případech neodpovídají aktuálním tržním cenám, dále že v účetnictví nejsou zachyceny některé zdroje, jenž mají zásadní vliv na efektivnost podnikání (kvalita informačních systémů, zaměstnanců apod.) uvádí autorka. Informace lze čerpat od vrcholového vedení podniku, oficiálních ekonomických statistik, z burzovního zpravodajství, z komentářů

_____________ 2) Prof. Aswath Damoradan, patří mezi nejznámější ekonomické teoretiky. Působí na Stern Business School při New York University a provozuje vlastní webové stránky , kde zveřejňuje své práce a analýzy.

16

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 odborného tisku či z nezávislých hodnocení a prognóz (Knápková, Pavelková 2010 ). K mezipodnikové komparaci lze využít analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, které na svých webových stránkách zveřejňuje finanční analýzy českého průmyslu a stavebnictví a vyhodnocuje je agregovaně dle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE, dříve OKEČ) uvádějí dále autorky. Rozvaha Bilance aktiv a pasiv je základním účetním výkazem každého podniku (Knápková, Pavelková, 2010). Informuje o stavu majetku podniku a zdrojů jeho krytí. Údaje v rozvaze jsou stavovými veličinami tzv. okamžikové ukazatele, jednotlivé položky rozvahy jsou dle autorek definovány ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro posuzování finanční instituce je potřebné vycházet z vyhlášky č. 501/2002 Sb., (resp. vyhlášky č. 350/2007 Sb.) s níže uvedenými specifiky v položkách aktiv a pasiv: Pokladní hotovost - vyjadřuje hotovostní peníze a představuje nejvíce likvidní aktivum, ovšem v podmínkách účtování pro finanční instituce nese nulový příjem, uvádí autorka. Část z této hotovosti jsou finanční prostředky zákazníků, které jsou zároveň evidovány v pasivech na účtu závazky vůči zákazníkům. Tyto finanční prostředky jsou dle ustanovení § 81b odst.1 zákona o cenných papírech svěřeny obchodníkovi za účelem poskytnutí investiční služby a zákaznický majetek, kterým jsou peněžní prostředky a investiční instrumenty není součástí majetku obchodníka. Pohledávky za bankami - mají formu vkladů u jiných bank či úvěrů poskytnutých na krátkodobé operace na trhu s CP (repo operace). Pohledávky za klienty - jsou pohledávkami z poskytnutých úvěrů souvisejících s operacemi na trhu s CP a jsou evidovány za nebankovními subjekty operujících na trhu. Dluhové cenné papíry - jsou CP určené k vlastnímu obchodování za účelem získání výnosu. Ostatní aktiva - vyjadřují ostatní pohledávky, které nejsou svázány s finanční činností obchodníka. Závazky k bankám - vyjadřují přijaté úvěry a vklady od ostatních bank přijatých na krátkodobé operace na trhu s CP (repo operace). Závazky ke klientům - tvoří zákaznický majetek ve finančním vyjádření z vkladů v tuzemské i zahraniční měně. Ostatní pasiva - jsou tvořena nesourodými cizími zdroji podobně jako ostatní aktiva. Základní kapitál - rezervní fondy, ostatní fondy ze zisku, nerozdělený zisk z předchozích let tvoří vlastní kapitál. Mezi základní funkce vlastního kapitálu obchodníka patří nejen krytí ztrát, funkce financování, ale také posilování důvěryhodnosti. Tabulka 3 Rozvaha pro banky Aktiva 1. 2. 3. 4. 5.

Rozvaha pro banky

Pokladní hotovost a vklady u CNB Státní bezkupón. dluhopisy a ost. CP Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Dluhové cenné papíry

Pasiva

1. Závazky vůči bankám a záložnám 2. Závazky vůči klientům 4. Závazky z dluhových cenných papírů 5. Ostatní pasiva 6. Výnosy a výdaje příštích období

17

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 6. Akcie, podílové listry a ostatní podíly 7. Účasti s podstatným vlivem 8. Účasti s rozhodujícím vlivem 9. Dlouhodobý nehmotný majetek 10. Dlouhodobý hmotný majetek 11. Ostatní aktiva 12. Pohledávky za upsaný základní kapitál 13. Náklady a příjmy příštích období

7. Rezervy 8. Podřízené závazky 9. Základní kapitál 10 Emisní ažio 11. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 12. Rezervní fondy na nové ocenění 13. Kapitálové fondy 14. Oceňovací rozdíly 15. Nerozdělený zisk / ztráta 16. HV za účetní období Aktiva celkem Pasiva celkem Zdroj: Vyhláška č. 501/2002 Sb., vlastní zpracování

Výkaz zisku a ztráty Smyslem tohoto výkazu je zachytit výnosy (Knápková, Pavelková, 2010), definované jako peněžní částky, které podnik získal. Náklady, pak představují peněžní částky, které podnik musel za účetní období vynaložit na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve sledovaném období dojít, uvádí autorky. Výsledkem rozdílu výnosů a nákladů je hospodářský výsledek. Tabulka zachycuje členění výsledovky dle vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro finanční instituce. Tabulka 4 Výkaz zisku a ztráty pro banky 1. Výnosy z úroků a podobné výnosy 2. Náklady na úroky a podobné náklady 3. Výnosy z akcií a podílů 4. Výnosy z poplatků a provizí 5. Náklady na poplatky a provize 6. Zisk nebo ztráta z finančních operací 7. Ostatní provozní výnosy 8. Ostatní provozní náklady 9. Správní náklady 10. Rozpuštění rezerv a opravných položek k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku 11. Odpisy, tvorba a použití rezerv a OP k dlouhodobému hmotnému a nehmotnému majetku 12. Rozpuštění OP a rezerv k pohledávkám a zárukám, výnosy z dříve odepsaných pohledávek 13. Odpisy, tvorba a použití OP a rezerv k pohledávkám a zárukám 14. Rozpuštění OP k účastem s rozhodujícím a podstatným vlivem 15. Ztráty z převodu účastí s rozhodujícím a podstatným vlivem, tvorba a použití OP k nim 16. Rozpuštění ostatních rezerv 17. Tvorba a použití ostatních rezerv 18. Podíl na ziscích nebo ztrátách z účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem 19. Zisk nebo ztráta za účetní období z běžné činnosti před zdaněním 20. Mimořádné výnosy 21. Mimořádné náklady 22. Zisk nebo ztráta za účetní období z mimořádné činnosti před zdaněním 23. Daň z příjmů 24. Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění Zdroj: Vyhláška č. 501/2002 Sb., vlastní zpracování

18

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Specifika vybraných položek výkazu zisku a ztrát dle vyhlášky č. 501/2002 Sb.: Výnosy a náklady na úroky - v sobě zahrnují náklady a výnosy související s úroky z vkladů na běžných a termínových účtech, výnosy nebo náklady z poskytnutých úvěrů zákazníkům (např. z repo operací). Výnosy z akcií a podílů - jsou výnosy z dividend a podílů či podobné výnosy. Výnosy a náklady z poplatků a provizí - jde o výnosy a náklady z operací prováděných pro klienty ve formě provizí a poplatků z operací s cennými papíry a za obhospodařování, správu, uložení a úschovy hodnot. Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací - je tvořen čistým ziskem nebo ztrátou z operací s cennými papíry určenými k obchodování prováděných na účet obchodníka. Jde o zisk nebo ztrátu z krátkých prodejů, oceňovacích rozdílů k cenným papírům, zisk nebo ztrátu ze zajišťovacích derivátů, zisk nebo ztrátu z devizové činnosti, prodeje podílů a z ostatních operací souvisejících s finančními nástroji k obchodování. Ostatní provozní výnosy a náklady - jde o výnosy z prodaného majetku, zaplacených smluvních pokut a penále, příspěvků do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Správní náklady – v sobě obsahuje náklady na zaměstnance, náklady na audit, právní a daňové poradenství. Podíl na ziscích nebo ztrátách z účastí s rozhodujícím nebo podstatným vlivem – zde je vykazován podíl z účastí obchodníka na výsledcích ovládané osoby. Příloha k účetní závěrce Vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty (Knápková, Pavelková, 2010). Je zde uvedena každá významná položka nebo skupina položek jejichž uvedení je podstatné pro analýzu a pro hodnocení finanční a majetkové situace i výsledku hospodaření účetní jednotky uvádí autorky. Výroční zpráva Informuje majitele, obchodní partnery, potenciální investory, finanční ústavy o majetkové a finanční situaci podniku (Knápková, Pavelková, 2010). Obvykle obsahuje zveřejňované údaje účetní závěrky, výrok auditora týkající se účetní závěrky, údaje o důležitých skutečnostech vztahujících se k účetní závěrce a také výklad o uplynulém vývoji a finanční situaci podniku uvádí autorka.

19


3 Analyticko-praktická část Analyticko-praktická část této bakalářské práce je zaměřena na měření výkonnosti licencovaného obchodníka s cennými papíry společnost BH Securities, a.s. (dále jen společnost) pomocí metod finanční analýzy a sledovaným obdobím je rok 2008 až 2013. Vzhledem ke skutečnosti, že účetnictví obchodníka je upraveno vyhláškou č. 501/2002 Sb., jsou v praktické části použity metody finanční analýzy pro banky, tak jak byly popsány a vysvětleny v teoretické části této práce. Základní informace o situaci na kapitálovém trhu, vlivech působících na podnikání v tomto sektoru a jeho vývoj v nejsledovanějších ukazatelích je popsán v následující části této práce. Dle metodiky ČSÚ patří činnost obchodníka s cennými papíry do sekce peněžnictví a pojišťovnictví se zařazením dle CZ-NACE od sekce obchodování s cennými papíry a komoditami Ve veřejné databázi ČSÚ jsou uvedena pouze agregovaná data za sektor peněžnictví a pojišťovnictví, nevyhovují tedy plně účelům srovnání se sektorem licencovaných obchodníků s CP. Z toho důvodu byla hlavní data z tohoto sektoru čerpána z ročenek organizátora trhu Burzy cenných papírů Praha, a.s. 3) spolu se zveřejňovanými údaji nadřízeného regulatorního orgánu licencovaných obchodníků s CP, České národní banky, a.s. Vzhledem ke změnám metodiky a neúplnosti zveřejňovaných údajů, zejména bilančních sumách a čistém zisku, byly tyto údaje získány přímo od pracovníků ČSÚ . Pomocí horizontální a vertikální analýzy byla provedena analýza hlavních trendů a změn u sledovaných veličin např. objem obchodů, vývoj PX indexu, zákaznický majetek atd. Dále je v práci představena zkoumaná společnost, analýza vývoje hlavních ukazatelů společnosti a komparace těchto ukazatelů se sektorem licencovaných obchodníků s CP. Další část práce se věnuje finanční analýze společnosti s cílem posoudit zejména strukturu a vývoj aktiv a pasiv na základě analýzy rozvahy a strukturu a vývoj zisku na základě analýzy výsledovky v jednotlivých letech. Zvolený přístup k hodnocení výkonnosti a posouzení zdraví sledované společnosti vychází z doporučovaných metod založených na výsledku hospodaření a jedná se o zhodnocení míry rentability aktiv a rentability vlastního kapitálu jako odpovědi pro akcionáře k výši dosaženého zhodnocení vložených prostředků. Poslední část praktické části je věnována likviditě, kapitálové přiměřenosti, využití modelu EVA a závěrečnému zhodnocení výsledků analýzy.

3.1. Finanční trh a jeho specifika Český finanční trh je v současné době považován za konkurenceschopnou, vyspělou a stabilní součást ekonomiky. Součástí finančního trhu je kapitálový trh, na kterém dochází k přesunu kapitálu od emitentů k investorům. Investoři hledají vhodné instrumenty k uložení svých volných finančních prostředků a emitenti vstupují na trh za účelem jejich získání. Organizátorem tohoto trhu je burza. Zde dochází ke střetu nabídky a poptávky po investičních instrumentech, jehož výsledkem je stanovení cen

________________________ 3) Burza cenných papírů Praha, a.s. (BCPP) je v ČR organizátorem trhu s cennými papíry. Na základě oprávnění Ministerstva financí ČR a,obecně uznávaných předpisů a burzovního rádu organizuje prostřednictvím svých členů nabídku a poptávku cenných papírů a investičních instrumentů. Je založena na členském principu, což znamená, že právo obchodovat na burze mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou členy burzy. Potenciální investor se může obchodování na burze zúčastnit pouze prostřednictvím člena burzy.

20

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 (kurzů). Na burze lze obchodovat přes prostředníky - členy burzy. Jimi jsou například velké bankovní domy a obchodníci s cennými papíry (brokeři). Z toho vyplývá, že tento trh plní několik funkcí: • • •

akumulační (soustředění volných finančních zdrojů); alokační (prostřednictvím emisí cenných papírů dochází k získávání finančních prostředků). cenotvornou (vlivem nabídky a poptávky dochází ke stanovení ceny)

Český kapitálový trh prošel od svého „novodobého“ vzniku v roce 1993 rychlým vývojem. Po prvních „divokých“ letech zaznamenal značné změny týkající se právní úpravy tohoto odvětví podnikání vč. harmonizace s evropským právem až po jeho přísnou regulaci. Bez přísné regulace a transparentnosti tohoto trhu by v současné době nebylo možné udržet si nadále důvěru investorů a stabilitu kapitálového trhu. Důležitým mezníkem v oblasti dozoru a regulace bylo ustavení Komise pro cenné papíry (nezávislého správního úřadu pro oblast kapitálového trhu) v roce 1998, kdy došlo k „přelicencování“ v té době několika stovek obchodníků s cennými papíry s cílem zajistit jejich minimální obecnou úroveň blížící se standardům ve vyspělých zemích a zvýšit tak transparentnost na kapitálovém trhu v ČR. Výsledkem bylo snížení počtu subjektů, kteří získali licenci, výrazná stabilizace odvětví na poměry srovnatelné na vyspělých trzích a postupný růst sektoru kolektivního investování. V pozdějších letech, zejména po vstupu ČR do EU dochází k harmonizaci českého právního systému v oblasti podnikání na kapitálovém trhu s právem evropským a s novelizacemi zákonů přicházely i změny v oblasti dohledu a regulace tohoto trhu. Mezi první významná regulatorní opatření patřila povinnost obchodníků přispívat do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, poté tzv. kapitálová přiměřenost označovaná jako BASEL I, která stanovila minimální požadavky na základní kapitál obchodníka, zakazovala zneužívání „vnitřních informací“ a zohledňovala tržní a úvěrové riziko. Pokrok v řízení a měření rizik si postupem času i díky globalizaci finančních trhů vyžádal další zdokonalení a úpravu metodiky výpočtu kapitálové přiměřenosti který je obsažen v BASEL II a od roku 2013 jsou platná opatření obsažená v BASEL III, která zpřísňují požadavky na kapitálovou přiměřenost a na kvalitu řízení rizik.V současné době je regulace zaměřena na tyto cíle: • • • • •

udržování minimální výše kapitálu (kapitálové přiměřenost); zabránění zneužívání vnitřních informací (insider trading); zabránění manipulace s trhem s cennými papíry; řízení rizik; posílení likvidity.

Jak vyplývá z výše uvedených informací, i dle některých odborných názorů, dochází na kapitálovém trhu k jisté „přeregulovanosti“. Ta vyžaduje stále větší zdroje v podobě lidí a kapitálu, a tím ztěžuje a zdražuje podnikání v tomto oboru. Na druhou stranu je dodržování těchto zásad a měření kvality řízení obchodníka s cennými papíry částečnou odpovědí na otázku týkající se finančního zdraví společnosti a může finančním analytikovi usnadnit hledání příčin změn ve vývoji jeho finanční situace.

21

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Světová finanční krize v roce 2008 vzniklá v důsledku americké hypoteční krize se rozšířila do celého světa a ovlivnila tak nepřímo i český finanční sektor. České banky se zahraničními vlastníky nevykázaly žádné ztráty, nepotřebovaly státní ani jinou podporu, ale dopad krize se projevil na mezibankovní důvěře a nedůvěře na kapitálových trzích. Banky si nebyly jisté, jak moc je která z nich zapletena do obchodů s „toxickými“ aktivy a burzy na celém světě zareagovaly hlubokými propady. Objemy obchodů uskutečněných na BCPP se po veleúspěšných letech 2005 - 2008 propadly v roce 2009 na polovinu. Vývoj objemu obchodů od začátku fungování novodobé české burzy (tj. od roku 1993) je znázorněn v následujícím grafu. Graf 1 Historie objemu obchodů na BCPP

Zdroj: PATRIA ONLIE

Prudký růst objemu obchodů v roce 2005 lze přičíst dobrým výsledkům domácí ekonomiky, pozitivnímu výhledu, absenci regionálních hrozeb a v té době relativní stabilitě evropského prostředí i solidním výsledkům obchodovaných společnosti na pražské burze. Na pozitivním růstu v letech 2005 - 2008 se podílel i vstup ČR do Evropské unie. Český kapitálový trh byl zpřístupněn zahraničním subjektům a subjekty působící na domácím trhu získali možnost na základě tzv. jednotné evropské licence nabízet své služby také v jiných státech Evropské unie. Pražská burza se v roce 2007 stala 7. nejvýkonnějším akciovým trhem v Evropě. Příčinu strmého propadu objemu obchodů v roce 2009 po vypuknutí světové finanční krize a po pádu amerických bank v roce 2008 lze hledat ve strachu investorů z globální ekonomické krize a jejich odklonu od rizikovějších aktiv. Přestože se později ukázalo, že české prostředí nebylo nakaženo „toxickými aktivy“ a české banky jsou „zdravé“, nepodařilo se díky globálním problémům a špatnému vývoji ekonomik, důvěru investorů na kapitálové trhy vrátit.

3.2 Analýza vývoje základních ukazatelů sektoru Počet obchodníků s cennými papíry Obchodníci s cennými papíry mohou být bankou, pobočkou zahraniční banky, organizační složkou zahraniční banky, nebo nebankovním subjektem. První léta byla charakteristická dynamickým růstem počtu obchodníků. Současná struktura se vytvářela postupně a díky zavedení přísných regulatorních opatření došlo také k zániku řady obchodníků. Námi sledovaný subjekt je nebankovním obchodníkem. 22

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jaká je současná struktura licencovaných obchodníků českém kapitálovém znázorňuje následující graf. Graf 2 Počet licencovaných obchodníků s cennými papíry

ks

Počet licencovaných OCP 80 70 60 50 40 30 20 10 0

6

6

30

32

6

5

31

30

6

7

36

36

Ostatní OCP nebankovní OCP bankovní

25

25

23

26

26

28

2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok

Zdroj: ČNB, Zpráva o výkonu dohledu za rok 2008 – 2013, vlastní zpracování.

V letech 2008 – 2013 nedošlo k výrazným výkyvům v počtu licencovaných OCP, což vypovídá o tom, že na trhu po složitých letech vyvolaných krizí obstály jen silné subjekty, které ustály nepřízeň trhů i složité regulatorní zásahy. V průběhu sledovaných let došlo k přeměně některých nebankovních obchodníků na banky, případně k fúzím s bankovními domy. V položce OCP bankovní jsou započítány i zahraniční organizační složky bank a v položce ostatní jsou investiční společnosti asset managment (dále „ISAM“). Mírný nárůst zahraničních organizačních složek je způsoben legislativním zjednodušením zřizování takových složek na území ČR, jejich nižšími náklady i rozvojem nových technologií, které spolu s dostupností světových trhů prostřednictvím webových aplikací, zjednodušují celý proces nákupu i prodeje investičních instrumentů. Jedná se například o možnost obchodování s měnami, komoditami a opčními kontrakty. Pro účely další analýzy se vzhledem k nevýznamnosti počtu subjektů ISAM tato práce soustřeďuje na komparaci bankovních a nebankovních licencovaných OCP. Zákaznický majetek Je definován v § 8 zákona o cenných papírech a tvoří jej veškeré peněžní prostředky a veškeré investiční instrumenty svěřené obchodníkovi na základě smlouvy o poskytnutí investiční služby. Zákaznický majetek není součástí majetku obchodníka. Objem tohoto majetku vyjadřuje velikost, jakou se jednotlivé skupiny podílejí na celkové sumě tohoto majetku na trhu. Majetek zákazníků je chráněn záručním systémem, který zabezpečuje Garanční fond OCP. Podíl zákaznického majetku nebankovních obchodníků s CP tvoří pouze 20% z celkové hodnoty majetku OCP. Toto je dáno historicky. Bankovní domy disponují větší zákaznickou základnou, těší se vyšší důvěře a těží z konzervativních přístupů zákazníků, kteří využívají služby tzv. „pod jednou střechou“ a kromě tradičních bankovních služeb nabízejí svým zákazníkům i investiční služby.

23

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vývoj zákaznického majetku je znázorněn v následujícím grafu: Graf 3 Majetek zákazníků evidovaný u obchodníků s CP Majetek zákazníků licenovaných OCP 3000

mld.Kč

2500 2000

476,4

471,2

485,7

1524,6

1455,9

1573,9

2008

2009

2010

1500 1000 500

468,7

416,3

417,4

2305,6

2389,2

2340,2

2011

2012

2013

0 rok OCP bankovní

OCP nebankovní

Zdroj: ČNB, Zpráva o výkonu dohledu za rok 2008 – 2013, vlastní zpracování

V roce 2009 došlo k poklesu o 9,7 % z toho podíl na majetku zákazníků OCP činil 5,2 %. Rok 2010 zaznamenal růst hodnoty majetku o 11,8% , přičemž OCP se na tomto podíleli pouhými 3 %. K výraznému nárůstu hodnoty majetku zákazníků došlo v roce 2011 celkem o 42 %. Ovšem OCP se na růstu v tomto roce nepodíleli, naopak zaznamenali snížení obejmu majetku o 3,5 % a v roce 2012 meziročně o dalších 11 %. Propad v objemu majetku zákazníků evidovaných u obchodníků s CP v roce 2011 a 2012 byl zapříčiněn nepříznivými podmínkami na akciovém trhu. Pražská burza v letech 2011 a 2012 nebyla k investorům přívětivá, v roce 2011 došlo k propadu PX indexu o 25,6 (viz. graf 5 ), nejvíce klesly akcie developerské společnosti ECM, která se ocitla v insolvenci a mediálního titulu CETV. Vzhledem k propadu hodnot akciových titulů na pražské burze klesala i investorská nálada, což se negativně odrazilo v poklesu celkového zákaznického majetku v roce 2013. Objem obchodů s cennými papíry Dle metodiky ČNB jsou pro účely vykazování uváděny objemy obchodů s cennými papíry (nákupy i prodeje), které byly za sledované období uzavřeny na základě jiné než obhospodařovatelské smlouvy. Je potřeba si uvědomit, že na celkovém poklesu objemu obchodů se podílí i pokles tržních cen CP. Celkový pokles objemu obchodů mezi lety 2011 a 2012 činil dle informací zveřejněných redakcí Patria Online cca 30 %. Podíl, jakým se na celkovém snížení podílí samotný pokles ceny cenného papírů činil 15 % a podíl jakým se na celkovém poklesu podílí počet zobchodovaných kusů CP činil 20 % .4)

_________________________________________ 4) Zdroj: PATRIA ONLINE

24

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vývoj objemu obchodů s cennými papíry evidovaných na BCPP je znázorněn v následujícím grafu. Graf 4 Objemy obchodů s CP na BCPP

v mld. Kč

Objemy obchodů na BCPP 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0

643 586

530

628

464

390

371

251

2 175

2009

2010

2011

2012

2013

594

852

2008

rok

Akcie

Dluhopisy

Zdroj: BCPP,vlastní zpracování

Nejistota ohledně vývoje ekonomické krize a pokles cen akcií se podílely na celkově nízkých objemech obchodů s akciemi po roce 2008. Tento pokles byl kompenzován zvýšeným zájmem o dluhopisy. V roce 2009 byly hlavním hybatelem cen akcií na kapitálových trzích zprávy o průběhu finanční krize a z toho pramenící nervozita investorů, která ovlivnila i celkové objemy obchodů, které poklesly o dalších 29,8 %. Posun ve vnímání přišel v roce 2011, kdy došlo k mírnému růstu objemu obchodů o 8,6 % z čehož opět dominovaly dluhopisy a na trhu se začalo obchodovat s certifikáty, byť objemy obchodů s nimi byly v poměru k akciím č dluhopisům zanedbatelné. Dění na kapitálových trzích v roce 2012 naplno ovlivnila dluhová krize v eurozóně, jejíž počátky sahají do roku 2011 a byly spojovány s prohubováním nejistoty ohledně budoucího ekonomického vývoje Řecka, Španělska a Itálie. Díky velké volatilitě na akciových trzích došlo v roce 2012 k propadu celkového objemu obchodů o 15,4 %. V roce 2013 nadále klesala aktivia investorů a s ní i objem obchodů; objemy obchodů se propadly v roce 2013 oproti minulému období o 79 % z čehož obchody s akciemi dosahovaly hodnoty 76 mld. Kč, na zbývajícím propadu se podílí díky změně metodiky (definice burzovních obchodů), hlavně pokles v obchodech s dluhopisy, která je spojena se zavedením nového obchodního systému Xetra. 5) Vývoj PX indexu PX index je oficiální burzovní cenový index pražské burzy, který slouží investorům coby základní ukazatel vývoje cen akcií obchodovaných na pražské burze. Jedná se o statistický indikátor, který popisuje vývoj burzovního trhu jako celku. Slouží také k určení míry úspěšnosti portfolia. Pokud celkové portfolio konkrétního investora vzrostlo za určité období o více, než rostl PX index, znamená to, že se podařilo toto portfolio zhodnotit lépe, než činil celý index, což svědčí o dobrých schopnostech investora. Jak se vyvíjel tento index ve sledovaném období je zřejmé z následujícího grafu. _______________________________________________ 5) XETRA je elektronický obchodní systém, který vystřídal dosavadní obchodní systém na Burze cenných papírů Praha, a.s.V tomto obchodním systému byly zrušeny pod pojmem „burzovní obchod“ blokové obchody a nahrazeny obchody OTC. Obchody OTC (Over-the-counter) jsou mimoburzovními obchody a nejsou již vykazovány ve statistikách BCPP.

25

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jak se vyvíjel PX index ve sledovaném období je zřejmé z následujícího grafu. Graf 5 Vývoj PX indexu na BCPP Vývoj PX indexu 1500

index

1000

1117,3

1224,8

1038,7

911,1

858,2

989,04

500 30,19

0 -500

2008

2009

9,62 2010

14,01 -4,78 -25,61 2011 2012 2013

rok k 31.12.

změna v %

Zdroj: BCPP, vlastní zpracování

Pod vlivem paniky došlo v roce 2008 ke strmému propadu pražského burzovního indexu na hodnotu 858,2 bodů. Nejvíce se na propadu indexu podílely developerské společnosti, které reagovaly na problémy v USA v souvislosti s americkou hypoteční krizí. V následujícím roce, díky posílení důvěry v český bankovní trh, vzrostl dle grafu PX index o více než 30 % a v roce 2010 o dalších 10 %. Ovšem díky neuspokojivé finanční situaci mnoha evropských bank i institucí došlo v roce 2011 k jeho dalšímu propadu o více než 25,6 %, který byl v dalším roce kompenzován růstem o 14 %. Rok 2013 zaznamenal český PX index další pokles jeho hodnoty o necelých 5 %. Výkyvy pražského burzovního indexu lze spatřovat v počáteční panice, která vznikla na všech světových kapitálových trzích jako důsledek americké hypoteční krize. Vlivem propojenosti kapitálových trhů a světových ekonomik krize zasáhla poté i Evropu a do všech zemí přinesla obavu před jejím dalším vývojem a zpomalení hospodářského růstu. Rozkolísanost je tedy spojená s vývojem ekonomik spolu se zprávami o vývoji krize a způsobech potlačování, případně sanace krize a mezi hlavní důvody lze zařadit nízkou důvěru v bankovní sektor i kapitálové trhy a strach z obnovení ekonomické krize, které se v roce 2012 přelila do krize dluhové (vysoké zadlužení států EU).

3.3. Profil, historie a cíl společnosti Společnost BH Securities a.s. je obchodník s cennými papíry (dále jen „společnost“) a byla založena v roce 1993. Společnost se řadí mezi nejvýznamnější nebankovní obchodníky s cennými papíry na českém kapitálovém trhu, je držitelem široké licence pro poskytování investičních služeb, kterou uděluje Česká národní banka a její hlavní činností je zprostředkování obchodů na tuzemském a zahraničních kapitálových trzích. Od počátku existence Burzy cenných papírů Praha, a.s. je společnost jejím členem, stejně tak je stálým zákazníkem mimoburzovního trhu RM-SYSTÉM. V prvních letech své činnosti obchodovala společnost převážně s akciemi a dluhopisy, později v důsledku nárůstu zákazníků došlo k rozšiřování nabízených služeb a produktů. V roce 1999 obdržela společnost od Komise pro cenné papíry licenci v plném rozsahu a v roce 2004 získala oprávnění k obhospodařování individuálních portfolií a obchodování na úvěr. V témže roce se společnost stala členem České asociace obchodníků s cennými papíry. Od roku 2005 je oprávněna k obchodování s deriváty a v roce 2008 proběhla první emise investičních certifikátů. Svým zákazníkům nabídla v roce 2009 vlastní internetovou aplikaci on-line obchodování, díky níž mohou 26

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 zákazníci provádět obchody na měnových a komoditních burzách v tuzemsku i zahraničí. Od roku 2011 se podrobuje ratingu agenturou Moody´s Investors Servised Ltd. 6) V roce 2013 oslavila společnost 20 let úspěšného působení na kapitálovém trhu a připravila pro investory nové produkty z řady investičních certifikátů. Mezi strategické cíle, které společnost sleduje, patří hlavně rozšiřování a zvyšování kvality poskytovaných služeb s důrazem na individuální přístup k zákazníkovi, zvyšování kvality řízení rizik a připravenost v silně konkurenčním prostředí. Předmět podnikání Předmět podnikání obchodníka s cennými papíry je specifikován zákonem č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu : • provádění poradenství ve věcech týkajících se cenných papírů; • přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů na účet zákazníka; • provádění pokynů týkajících se investičních instrumentů na cizí účet; • obchodování s investičními instrumenty na vlastní účet; • obhospodařování individuálních portfolií na základě volné úvahy v rámci smluvního ujednání se zákazníkem, je-li součástí tohoto portfolia některý z investičních instrumentů; • upisování emise investičních instrumentů nebo její umisťování; • úschova a správa jednoho nebo několika investičních instrumentů; • poskytování úvěrů nebo půjček zákazníkovi za účelem provedení obchodu s investičními instrumenty, jestliže poskytovatel úvěru nebo půjčky je účastníkem tohoto obchodu; • poradenská činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se fúzí a koupí podniků; • služby související s upisováním emisí investičních instrumentů; • poradenská činnost týkající se investování do investičních instrumentů; provádění devizových operací souvisejících s poskytováním investičních služeb. Základní kapitál společnosti činí 100 mil. Kč a vlastní kapitál dosahuje 325 mil. Kč. Společnost patří dle vyhlášky č.501/202 Sb., mezi finanční instituce, které se při zpracování účetnictví řídí těmito předpisy: 1) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 2) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. 3) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. 4) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. 5) Český účetní standard pro banky a finanční instituce č. 101 až 103 a 105 až 115. 6) Mezinárodními účetními standardy (IAS 32 a 39) . 7) Předpis č. 276/2010 Sb., vyhláška o předkládání výkazů a dalších informací obchodníky s cennými papíry České národní bance. ________________________________ 6) Moody´s Investors Servised Ltd., ratingová agentura, která vypracovává posudek k ratingovému hodnocení společnosti

27


3.4. Analýza vývoje základních ukazatelů ve společnosti Počet zaměstnanců Graf znázorňuje vývoj počtu zaměstnanců v letech 2008 – 2013. Z celkového počtu zaměstnanců za celé sledované období jsou vždy dva z členů představenstva zároveň v zaměstnaneckém poměru. Graf 6 Průměrný počet zaměstnanců ve společnosti Počet zaměstnanců 50 40 30 Celkem

20 10 0 Celkem

2008

2009

2010

2011

2012

2013

42

32

29

28

34

36

Zdroj: Výroční zprávy společnosti za rok 2008 – 2013, vlastní

V roce 2009 snížila společnost počet zaměstnanců o 10 pracovníků a další jednotkové snížení přišlo i v následujících dvou letech. Teprve v roce 2012 dochází k postupnému zvyšování zaměstnanců o 6 pracovníků a v roce 2013 přibyli společnosti další dva pracovníci. Společnost neuvádí počet řídících pracovníků. Objem obchodů Objem obchodů je jedním z nejsledovanějších ukazatelů na pražské burze a patří mezi povinně vykazované údaje pro účely výkaznictví pro ČNB. Hodnota objemu obchodů (tedy množství nákupů a prodejů) vyjadřuje míru důvěry v ekonomiku a příslušný burzovní trh. Objemy obchodů jsou sledovány podobně jako burzovní indexy a mají určitou vypovídací schopnost. V následujícím grafu můžeme sledovat vývoj objemu obchodů od roku 2008 – 2013 ve společnosti. Graf 7 Vývoj obejmu obchodů ve společnosti Vývoj objemu obchodů 300 000 250 000

mil. Kč

200 000 150 000 100 000 50 000 0 -50 000 Objem obchodů v ýv oj v %

2008

2009

2010

2011

2012

2013

247 466

120 829

155 519

145 311

65 835

42 512

-51

29

-7

-55

-35

Objem obchodů

vývoj v %

Zdroj: Výroční zprávy společnosti za rok 2008 - 2013, vlastní zpracování

Pokles aktivity investorů je obrazem bezprostředního dopadu krize na kapitálový trh v ČR. Pokles objemu zobchodovaných obchodů v roce 2009 činil ve sledované společnosti meziročně 51 %. Jednou z příčin byla vzniklá panika na trzích a výrazný pokles PX indexu (koncem roku 2008 se na jeho propadu podílely akcie developerských 28

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 společností a v roce 2009 propad akcií bankovních domů). Přes určitou nedůvěru na kapitálových trzích se společnosti podařilo v roce 2010 zvýšit objem obchodů o 29 %. Za zvýšenou aktivitou investorů v tomto roce stojí zejména pozitivní informace o stavu bankovního sektoru. Společnost v roce 2010 také zvýšila transakce realizované na zahraničních trzích (USA) a spustila webovou aplikaci on-line obchodování. V roce 2011 se aktivity na pražské burze snížily vlivem poklesu PX indexu, čímž došlo k poklesu uskutečněných obchodů o 7 %. Rok 2012 znamenal pro společnost další výrazné snížení obchodní aktivity uváděné v objemech obchodů a to meziročně o celých 55 %. Příčinu odůvodňuje management ve výroční zprávě společnosti poklesem spotřeby domácností, negativními vlivy dění v eurozóně, nejistotu ohledně dalšího vývoje ekonomiky a stálou nedůvěru na trzích. Ani rok 2013 nepřinesl dlouho očekávané zvýšení obchodní aktivity a objemy obchodů se ve sledované společnosti propadly o dalších 35 %. Příčinou je dle managementu omezená nabídka atraktivních titulů obchodovaných na pražské burze a dlouhodobý nezájem investorů. Nelze s určitostí říci, zda důvody uváděné managementem společnosti ve výroční zprávě, tedy přetrvávající nedůvěra, jsou příčinou poklesu zájmu investorů, neboť pokles objemu obchodů ve sledované společnosti v jejím procentním vyjádření nekoresponduje s celkovým poklesem objemů uváděných ve statistikách BCPP. I když je potřeba si uvědomit, že i zde platí, že na výši objemu obchodů se podílejí i ceny jednotlivých obchodovaných titulů a čím větší je volatilita cen akcií, tj. nedochází k růstovému trendu jejich kurzu (viz. kapitola 3.1.1) , tím nižší objemy jsou vykazovány. Majetek zákazníků Na rozdíl od bank nemohou obchodníci s CP se zákaznickým majetkem nakládat. To znamená, nemohou s ním provádět žádné operace na vlastní účet. Objem majetku zákazníků je pouze stavovou veličinou, která v čase mění svou formu i velikost (peníze, CP) v závislosti na úspěšnosti trhů a samotných investorů. Zákaznický majetek je složen z peněžních prostředků a investičních nástrojů, které zákazníci svěřili obchodníkovi za účelem obchodování na kapitálových trzích. Jak se vyvíjel celkový objem zákaznického majetku ve sledované společnosti je znázorněno v následujícím grafu. Graf 8 Vývoj majetku zákazníků ve společnosti Vývoj majetku zákazníků 2 500 2 157

v mil. Kč

2 000 1 790 1 500

Zákaznický majetek

1 364

změna v %

1 000 500

720 288

486 69

0 2008

2009

48 2010

89 2011

31 2012

21 2013

Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 -2013, vlastní zpracování

Křivka objemu majetku zákazníků je pozitivně rostoucí. Z grafu vyplývá, že nejvíce vzrostl majetek v roce 2009 o celých 68 % oproti minulému období. Pro růst majetku zákazníků v tomto období je možné nalézt několik vysvětlení. První je v množství zveřejňovaných informací z řad odborné veřejnosti a institucí k vývoji české ekonomiky 29

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 a zejména ke stabilitě českých bank. V roce 2009 byly zveřejněny informace o kvalitě aktiv českého bankovního sektoru, čímž lze dojít k závěru, že došlo k pomalému navracení důvěry v kapitálové trhy. Druhé vysvětlení je spojeno s růstem PX indexu; ten vzrostl v roce 2009 meziročně o 30 %, což znamená, že s růstem cen akcií kótovaných na BCPP vzrostl ze strany investorů zájem o investice do akcií, což se projevilo v růstu zákaznického majetku. Příznivé informace, růst akcií na pražské burze, dobrá kondice českých podniků spolu s očekávanými dividendovými výnosy přesvědčily investory a ti za účelem investic vložili své finanční prostředky k obchodníkovi. Zvýšený objemu majetku v roce 2011 meziročně o 89 % lze vysvětlit úspěšnou akviziční politikou, rozšířením portfolia nabízených produktů (certifikáty) společnosti a spuštění webové on-line aplikace určené pro přímé obchodování, jak uvádí ve své Výroční zprávě za rok 2011 představenstvo společnosti, která přilákala nové investory.

3.5 Finanční analýza společnosti Finanční analýza společnosti vychází z účetních závěrek a výročních zpráv společnosti za období roku 2008 – 2013. Společnost je povinna mít účetní závěrku a výroční zprávu ověřenou auditorem, kterým je společnost KPMG audit s.r.o. Dle výroků auditora jsou ve sledovaných letech informace zveřejněné ve výkazech a výročních zprávách pravdivé a podávají věrný a poctivý obraz finanční situace společnosti, provedený audit nezjistil nesoulad se zákonem či předpisy a výroční zprávy obsahují kromě nezbytných informací také informace dle požadavků a vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrových družstev, obchodníků s cennými papíry. V příloze této práce je provedena horizontální a vertikální analýza aktiv a pasiv a výkazu zisku a ztráty. Zkoumání vývoje jednotlivých ukazatelů a výsledky analýzy jsou v interpretaci jednotlivých významných odchylek. Dále byla provedena analýza ukazatelů struktury bilance, analýza zisku, analýza rentability, likvidity a kapitálové přiměřenosti se snahou odhalit kvalitu celkových aktiv a možný negativní vliv na budoucí vývoj společnosti. 3.5.1 Ukazatele struktury bilance Vývoj bilanční sumy Bilanční suma je jedním ze sledovaných ukazatelů ve finančním sektoru. Růst bilanční sumy (aktiv) je dokladem zdravé společnosti a předpokladem jejího pozitivního růstu a růstu zisku. Přesto neznamená růst aktiv zaručený růst zisku, nevypovídá nic o riziku, které společnost podstupuje, ani o výši zisku dosaženého za účetní období. K tomu abychom mohli posoudit vliv jednotlivých položek na hospodaření společnosti je potřeba posoudit další ukazatele, jako je rentabilita apod.

30

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jak se vyvíjela bilanční suma ve sledované společnosti je znázorněno v následujícím grafu. Graf 9 Vývoj bilanční sumy společnosti Vývoj bilanční sumy

v mil. Kč

4 000 2 000 0 Bilanční suma

2008 869

2009

2010

2012

2013

1 226 1 547 1 893 2 327 2 588 41

vývoj v %

2011

26

22

23

11

rok


Z pohledu na graf č. 9 je zřejmé, že bilanční suma společnosti měla ve sledovaném období rostoucí tendenci, což je pozitivní signál. Růst se liší pouze vykazovaným tempem, které v roce 2009 dosahovalo 41 %, v následujícím roce došlo ke zpomalení na 26 % a v roce 2013 se růst bilanční sumy zpomalil na meziroční tempo 11 %. Nejvíce se na růstu bilanční sumy podílí oběžná aktiva. Ve sledované společnosti neplatí, že s růstem bilanční sumy dochází i k růstu zisku. V aktivech obchodníka jsou na bankovních zákaznických účtech evidovány finanční prostředky zákazníků, které se na růstu bilanční sumy podílejí nejvíce. Pro účely komparace se sektorem licencovaných obchodníků s cennými papíry je v následujícím grafu znázorněn vývoj celkové bilanční sumy v sektoru OCP za období 2008 - 2013. Graf 10 Vývoj bilanční sumy sektoru licencovaných OCP Vývoj bilanční sumy licencovaných OCP

v mil.Kč

30 000 25 000 20 000

25 063 25 195 21 480

20 212 19 997 21 088

15 000

Bilanční suma

10 000

vývoj v %

5 000 0 -5 000

2008

17 1 2009 2010

-20 -1 5 2011 2012 2013

rok

Zdroj: ČSÚ, výroční zprávy společnosti za období 2008 -2013, vlastní zpracování

Křivka vývoje bilanční sumy společnosti je pozitivně rostoucí, její bilanční suma a tím i hodnota majetku v čase roste. Křivka bilanční sumy sektoru se v roce 2011 propadla o - 3,4 mil. Kč. Příčina může být ve výrazném poklesu hodnoty majetku některé ze společností v sektoru, případně ve snížení počtu subjektů, nebo přeměnou subjektu 31

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 v banku a příchodem nového subjektu na trh, jehož bilanční suma není veliká. V dalším období vykazuje bilanční suma sektoru pozvolný růst. Vývoj vybraných položek aktiv a pasiv Růst podnikových výkonů zvyšuje požadavky na velikost majetku. Ne každé zvýšení majetku znamená jeho efektivní využívání. Oběžná aktiva představují krátkodobý majetek, který je přítomen v různých formách a je neustále v pohybu. Struktura majetku je ovlivněna charakterem činnosti společnosti. Společnost podniká ve finančním sektoru a nemá žádné zásoby. Aktiva jsou tvořena stálými aktivy, mezi které je zařazen dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek společnosti a oběžnými aktivy kam jsou zařazeny pohledávky za bankami, za ostatními nebankovními subjekty, krátkodobými cennými papíry k obchodování a ostatními aktivy. Pasiva jsou tvořena z vlastního kapitálu a cizího kapitálu kam jsou zařazeny pohledávky za bankami a krátkodobé pohledávky za nebankovními subjekty. Jak se vyvíjela velikost aktiv a pasiv je znázorněno v následujícím grafu. Graf 11 Vývoj vybraných položek aktiv a pasiv společnosti Vývoj vybraných položek aktiv a pasiv 3 000

v mil. Kč

2 500 stálá aktiva

2 000

oběžná aktia

1 500

vlastní kapitál

1 000

cizí kapitál

500 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013


Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že všechny složky aktiv a pasiv (kromě vlastního kapitálu) mají rostoucí tendenci. Pro hlubší analýzu, jak se jednotlivé položky aktiv a pasiv podílely na celkovém vývoji, je nutné provést další analýzu jednotlivých významných změn, které nám odhalila horizontální a vertikální analýza rozvahy uvedená v příloze této práce. Aktiva a ukazatele struktury bilance Stálá aktiva tj. dlouhodobý hmotný majetek společnosti se na celkových aktivech dle vertikální analýzy rozvahy podílí pouze 1,5 % (viz. příloha 2). Další část z celkového majetku tvoří nehmotný majetek – software, který byl postupně zhodnocován, čímž lze vysvětlit růst položky nehmotného majetku v letech 2008 – 2010 o 12 mil. Kč. V dalším období roku 2011 – 2013 položka nehmotného majetku evidovaného v rozvaze společnosti klesla o 15 mil. Kč. Za snížením hodnoty stojí spuštění webové aplikace online obchodování a odpisy tohoto majetku. Mezi oběžná aktiva patří pohledávky za bankami a ostatní krátkodobé pohledávky za nebankovními subjekty (krátkodobé pohledávky za protistranami vzniklé z obchodování s CP). Pohledávky za bankami jsou spolu s pohledávkami za nebankovními subjekty 32

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 nejvýznamnější položkou aktiv. Jak se jejich podíly na celkových aktivech společnosti vyvíjely ve sledovaném období je znázorněno v následujícím grafu Graf 12 Vývoj podílu pohledávek za bankami a nebankovními subjekty Vývoj podílu vybraných pohledávek 100,00% Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

v%

80,00% 60,00% 40,00%

Pohledávky za nebankovními subjekty

20,00% 0,00% 2008

2009

2010

2011

2012

2013


Dle uvedeného grafu je zřejmé, že vývoj podílu pohledávek za bankami na celkových aktivech vykazuje od roku 2008 značný růstový trend. S růstem zákaznického majetku rostou i pohledávky za bankami, neboť v sobě zahrnují finanční prostředky zákazníků evidovaných na klientských bankovních účtech. Zatímco v roce 2008 činil podíl těchto pohledávek 55 % v roce 2013 to bylo již 88 % z celkových aktiv. Opačný trend mají pohledávky za nebankovními subjekty. Jejich podíl na celkových aktivech v roce 2010 dosahoval 34 %, v roce 2011 už to bylo pouze 8,40 %, meziroční růst v roce 2012 na hodnotu 22,96 % byl následován poklesem v roce 2013 na hodnotu 9 % podílu na celkových aktivech. Pasiva a ukazatele struktury bilance Vlastní kapitál společnosti se skládá ze základního kapitálu, povinného rezervního fondu, nerozděleného zisku a zisku za účetní období. Vlastnímu kapitálu a jeho kvalitě je v bankovním sektoru věnována velká pozornost. Vlastní kapitál tvoří obvykle méně než 10% z celkového objemu bankovních zdrojů a ve srovnání s podniky v nefinanční sféře je to několikanásobně méně. Proto je kvalitě bankovního kapitálu věnována velká pozornost uvádí autorka. Podobně je tomu i u ostatních finančních institucí, které kvalitou vlastního kapitálu posilují svou důvěryhodnost, která je v současné době považována za jeden z nejvýznamnějších faktorů měření konkurenceschopnosti.

33

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vztah vlastního kapitálu k celkovým pasivům ve sledované společnosti zachycuje následující graf. Graf 13 Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech Podíl VK na celkových pasivech 50,00

v%

40,00 30,00 20,00 10,00

38,40 27,23 21,60

VK / Pasiva

17,88

14,00 12,52

0,00 2008 2009 2010 2011 2012 2013


Křivka grafu je klesající, znamení to, že objem vlastního kapitálu k celkovým zdrojům společnosti se v čase snižuje. Zatímco v roce 2008 činil podíl 38,4 % v roce 2013 to bylo již pouhých 12,5 %. Důvodem je klesající zisk, který ovlivňuje výši vlastního kapitálu a růst závazků vůči zákazníkům. Čistý zisk společnosti, jehož podíl na celkových pasivech byl v roce 2008 skoro 3 %, klesl v roce 2013 na hodnotu 0,3 % . Nejvýraznější pokles čistého zisku dosáhla společnost roce 2012 a to o celých 60 % oproti roku 2011, kdy došlo k růstu zisku o 13,7 %. Příčiny výkyvů čistého zisku jsou popsány v analýze zisku a ztrát. Vzhledem k tomu že čistý zisk společnosti neroste, snižuje se i hodnota nerozděleného zisku a má podobně klesající trend jako položka zisku. Podobě je na tom základní kapitál a rezervní fondy. S růstem hodnoty celkových pasiv se snižuje jejich podíl na nich. Vzhledem k tomu, že podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech má vyjadřovat míru konkurenceschopnosti a důvěryhodnosti (vlastní kapitál je zdrojem krytí případných ztrát a zamezení přenosu těchto ztrát na věřitele), dochází ke snížení konkurenceschopnosti i důvěryhodnosti sledované společnosti, přestože podíl je stále nad hranicí obvyklé výše. Cizí kapitál se skládá ze závazků vůči bankám, ostatním nebankovním subjektům a ostatními pasivy, ve kterých jsou zahrnuty závazky vůči zákazníkům. Závazky vůči bankám i nebankovním subjektům mají klesající tendenci, naopak růst vykazují ostatní pasiva. V této položce jsou zahrnuty závazky vůči zákazníkům a z analýzy majetku zákazníků je zřejmé, že vlivem pozitivních zpráv a růstem PX indexu na pražské burze, a také k velmi omezeným možnostem se zajímavým zhodnocením investic se vrátila důvěra na kapitálové trhy, což se projevuje v růstu závazků vůči zákazníkům a také ostatních pasiv.

34

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jak se podíly těchto závazků v následujícím grafu.

podílely na celkových pasivech je znázorněno

Graf 14 Vývoj podílu závazků za bankami a nebankovními subjekty Vývoj podílu vybraných závazků

35,00% 30,00%

Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

v%

25,00% 20,00% 15,00%

Závazky vůči nebankovním subjektům

10,00% 5,00% 0,00% 2008

2009

2010

2011

2012

2013


Podíl závazků vůči nebankovním subjektům dle provedené vertikální analýzy (viz. příloha 2) činil v roce 2008 na celkových pasivech 2,6 %, v roce 2009 už pouhého 0,5 %, v dalších dvou letech zaznamenal mírný růst a v roce 2012 se pohyboval na hranici 3,7 % , přičemž další rok v roce 2013 klesla hodnota podílu na 1,8 %. Naproti tomu položka ostatní pasiva vykazuje růstový trend, v roce 2008 činil podíl ostatních pasiv na celkových pasivech 42 % a v roce 2013 byl jejich podíl již 84 %. Nejlépe je tento růst znatelný v následujícím grafu. Graf 15 Vývoj podílu ostatních pasiv na celkových pasivech Vývoj ostatních pasiv 100,00%

v%

80,00%

73,54% 77,48%

84,08%

60,00% 40,00%

42,15% 41,31%

Ostatní pasiva

48,92%

20,00% 0,00% 2008

2009

2010

2011

2012

2013


Rostoucí křivka vývoje ostatních pasiv kopíruje křivku vývoje zákaznického majetku, která je znázorněna v předcházející části práce v grafu 8. Znamená to, že objem finančních prostředků zákazníků uložených na účtech společnosti za účelem obchodování na kapitálových trzích roste. Největší růst hodnot je v roce 2010 v absolutním vyjádření + 635 mil. Kč a v roce 2011 v absolutní hodnotě + 411 mil. Kč. Příčinou může být zvýšená akvizice obchodníka, vyšší důvěra v kapitálové trhy či nové uvedení zajímavých investičních nástrojů (titulů) na BCPP. 35

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Vývoj zisku společnosti Primárním úkolem společnosti je tvorba zisku. Zisk společnosti je generován z finančních činností. Provozní zisk je vytvářen pouze z okrajových činností a může jít o výnosy z prodeje dlouhodobého majetku, výnosy z prodeje pohledávek, pojistných plnění, případně smluvně dojednaných pokut a penále z obchodních vztahů. Provozní výnosy a náklady tvoří ve výkaznictví společnosti nevýznamnou položku. Jak se vyvíjel zisk po zdanění ve sledovaných letech je uvedeno v následujícím grafu. Graf 16 Vývoj čistého zisku společnosti Vývoj zisku po zdanění 30 000

v tis. Kč

25 000

24 448

20 000

21 906

24 121 21 203

15 000

Zisk po zdanění

10 000

9 582

5 000

7 505

0 2008

2009

2010

2011

2012

2013


Křivka vývoje čistého zisku v letech 2008 - 2010 je mírně klesající a pokles hodnoty čistého zisku lze počítat v řádu několika procent. V provozní části stojí za zmínku pouze změna v položce ostatní provozní výnosy ke konci roku 2009 a to její snížení o 97 %, v absolutním vyjádření šlo o pokles o 9 110 tis. Kč. Z výroční zprávy společnosti bylo zjištěno, že v roce 2008 realizovala společnost výnosy z postoupených pohledávek ve výši 8 376 tis. Kč. V roce 2011 se zisk obchodníka zvýšil o 14 % oproti předcházejícímu období, poté dochází ke strmému pádu křivky zisku. Propad zisku v roce 2012 činil 60 % proti minulému období tj. pokles o celých -14 539 tis. Kč a největší měrou se dle provedené horizontální analýzy uvedené v příloze č. 7 této práce na propadu podílel zisk z finančních operací, který klesl v roce 2012 o 51 % a v roce 2013 o dalších 34 %. Jedná se o zisk z prodeje realizovaných cenných papírů, zisk z operací s CP a deriváty, případně zisk z devizových operací. Tento druh zisku společnost vytváří z vlastních realizovaných obchodů na kapitálových trzích a dle výsledků lze konstatovat, že se společnosti nedaří tento druh výnosů udržet na úrovni předešlých let. Ani následující rok 2013 nebyl z hlediska dosaženého čistého zisku pro společnosti příznivý a došlo k dalšímu snížení zisku o 22 % v peněžním vyjádření - 2 077 tis. Kč.

36

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Jak velkého podílu čistého zisku dosahuje společnost v sektoru licencovaných obchodníků je znázorněno v následujícím grafu: Graf 17 Komparace vývoje čistého zisku se sektorem licencovaných OCP Vývoj čistého zisku sektoru OCP

v mil. Kč

10000 1667

1000

716

1211

607

506

803 Čistý zisk společ nosti

100 24 10

22

Čistý zisk v sektoru OCP

24

21

10

8

1 2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok

Zdroj: ČSÚ, výroční zprávy společnosti za období 2008 -2013, vlastní zpracování

Je patrné, že křivka vývoje čistého zisku sektoru se vyznačuje vyšší rozkolísaností, než křivka vývoje zisku společnosti a to až do roku 2011, poté dochází ke změně a křivka společnosti je klesající, zatímco sektoru se podařilo křivku opět zvednout. Podíl čistého zisku sledované společnosti na celkově dosahovaném zisku v sektoru licencovaných OCP činí pouze několik jednotek procent. Rozkolísanost ve výkonnosti obchodníků s CP je dána celkově nepříznivou situací na kapitálových trzích a rapidním snižováním celkového objemu obchodů, jenž nastartoval rok 2008. Nepříznivý vývoj na akciových trzích je určitou měrou ovlivňován měnovou politikou centrálních bank a v některých případech ceny akcií neodpovídají vývoji reálných veličin. Pro hlubší analýzu příčin prudkého poklesu čistého zisku společnosti je třeba nahlédnout do jednotlivých skupin zisku obchodníka. Z předmětu činnosti obchodníka a výkazu zisku a ztráty uvedeného v příloze 1 této práce je zřejmé, že převážná část tvorby výnosů je finančního charakteru. Jak se jednotlivé složky zisku z finanční činnosti podílely na celkovém hrubém zisku je znázorněno v následujícím grafu. Graf 18 Struktura zisku z finanční činnosti společnosti Struktura zisku z finanční činnosti

v tis. Kč

80 000

Úrokový zis k

60 000 40 000

Výnos y z dividend

20 000 Zisk z poplatků a provizí

rok

20 12 20 13

20 09 20 10 20 11

20 08

0

Zisk z finančních operací


Ve sledovaném období došlo k výrazné změně podílů jednotlivých složek hrubého zisku z finanční činnosti. Zatímco v roce 2008 dominoval zisk úrokový, v roce 2013 byl jednoznačně dominantní složkou zisk z poplatků a provizí. 37

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 V roce 2008 tvořil nejvýznamnější složkou finančního zisku úrokový zisk (rozdíl mezi náklady a výnosy z úroků na BÚ, mezi náklady a výnosy z úroků z repo a reverzních repo operací, úroky z obchodních operací s protistranami a dále úroky z úvěrů poskytnutých zákazníkům na obchodování). Podíl zisku z poplatků a provizí na celkovém zisku činil 32,5 %. V roce 2009 činil podíl úrokového zisku již pouze 28,6 % a podíl zisku z poplatků a provizí stoupl na 46,8 %. V letech 2010 a 2011 vzrostl podíl úrokového zisku na 37 % a mírně se snížil podíl zisku z poplatků a provizí oproti předcházejícímu období a v roce 2012 vzrostl jeho podíl už na 44,3 %. Graf ukazuje v roce 2013 významné zvýšení podílu zisku z poplatků a provizí na celkovém zisku a to 61,5 % Z analyzovaných údajů vyplývá, že přestože došlo v letech 2012 a 2013 k celkovému poklesu objemu obchodů, podařilo se společnosti vytvořit vyšší zisk z poplatků a provizí. Při bližším zkoumání položek zisku a ztráty je patrné, že došlo k poklesu výnosů z poplatků a provizí o 4,5 mil. Kč a nákladů na poplatky a provize o 13,8 mil. Kč. Rozdíl mezi těmito položkami je provize obchodníka za zprostředkování obchodů (marže). Dle aktuálního sazebníku poplatků obchodníka zveřejněného na jeho webových stránkách platí zákazníci poplatky za vedení a evidenci investičních nástrojů, poplatky za obchodování (dle objemu realizovaného obchodu) a poplatky za další transakce a služby. Za výrazným zvýšením zisku z poplatků může být vyšší počet realizovaných transakcí, případně změna poplatkové politiky (zvýšení % poplatků z objemu za transakce, zavedení nových poplatků apod.), které spolu se snížením vynaložených nákladů stojí za vyšším realizovaným ziskem z poplatků a provizí v roce 2013. Výnosy z dividend tvoří nevýznamnou položku k celkovému zisku společnosti, společnost nemá majetkový podíl na jiných společnostech a zisk je tvořen z výnosu (dividend) z krátkodobých akcií určených k obchodování inkasovaných v průběhu roku. V roce 2009 došlo ke snížení tohoto výnosu o 2 mil. Kč a v následujících letech je patrná stagnace inkasa dividend z důvodu zhoršené situace na kapitálových trzích. Významnou položkou snižující zisk obchodníka jsou správní náklady. Jsou tvořeny náklady na zaměstnance, náklady na sociální pojištění zaměstnanců a ostatními správními náklady, mezi které jsou zařazeny náklady na audit, daňové poradenství, právní poradenství a ostatní odborné služby. Jak se vyvíjela hodnota správních nákladů je znázorněno v následujícím grafu. Graf 19 Vývoj struktury správních nákladů Struktura správních nákladů

100 000

v tis. Kč

80 000 Ostatní správní náklady

60 000 40 000

Náklady na zaměstnance

20 000 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 rok


38

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 V roce 2009 došlo ke snížení správních nákladů o necelých 19 %. Nejvíce se na tomto snížení dle výkazu zisku a ztráty uvedeného v příloze 9 podílí náklady na zaměstnance vč. pojistného, které se snížily o 12,7 mil. Kč, u ostatních správních nákladů šlo o změnu -2 mil. Kč. Snížení nákladů na pracovníky je způsobeno nižším počtem zaměstnanců v roce 2009 o 10 pracovníků (viz. graf 6 - Vývoj počtu zaměstnanců). V dalším roce dochází k růstu nákladů na zaměstnance o 4 mil. Kč, přestože jejich počet klesl o 3 zaměstnance. (může být způsobeno vyššími odměnami pro zaměstnance za zvýšenou produktivitu práce) Absolutní změny těchto správních nákladů jsou znázorněny v následující tabulce. Tabulka 5 Absolutní změny správních nákladů v tis. Kč Správní náklady Náklady na zaměstnance Ostatní správní náklady

2008/2009 -12 723 -4 394

2009/2010 4 092 -3 245

2010/2011 1 127 -3 077

2011/2012 2 385 2 002

2012/20013 -449 210


Snižování ostatních správních nákladů není vzhledem k charakteru poskytovaných služeb (jedná se o specializované služby – audit, informační služby, ekonomické poradenství, právní služby, reklama a propagace apod.) tak významné. Bez některých služeb, např. úhrady za informační služby zahraničním agenturám, účastnické poplatky burzám, clearingovým centrům, či poplatky za uložení cenných papírů v centrálním depozitáři (dále jen „CDCP), apod., by nebylo možné poskytovat vysoce kvalifikovaný servis zákazníkům ani aktuální informace z dění na světových kapitálových trzích. Dle analýzy výkazu zisku a ztrát došlo k těmto dalším důležitým změnám. V roce 2009 ke snížení ostatních provozních výnosů o 9 mil. Kč a poklesu opravné položky k pohledávkám v hodnotě 7,4 mil. Kč. Příčinou tohoto snížení je postoupení pohledávky v hodnotě 8,3 mil. Kč v roce předešlém a zároveň vytvoření opravné položky k této pohledávce. 3.5.2 Ukazatele likvidity Pro posouzení likvidity obchodníka s cennými papíry v rámci systému řízení rizik je zohledňován i ukazatel rizika likvidity a k jeho výpočtu je využíván likvidní gap. Jde o rozdělení pohledávek a závazků do jednotlivých skupin dle zbytkové splatnosti (viz. příloha 11). Gap je definován jako rozdíl mezi velikostí aktiv a pasiv v jednotlivých skupinách, tzv. periodický gap a součtem všech gapů za skupiny se sestavuje tzv. kumulativní gap. Tento kumulativní gap zobrazuje riziko likvidity za celé období, ke kterému se z časového hlediska vztahuje. Je-li kumulativní gap kladný, tj. velikost aktiv převyšuje velikost pasiv, znamená to, že společnost nemá dostatek prostředků na krytí svých závazků a je-li kumulativní gap záporný, znamená to, že společnost má dostatek zdrojů ke krytí svých aktiv. Přehled periodických gap a kumulativních gap ve sledovaných letech je znázorněn v následující tabulce. Tabulka 6 Kumulativní gap v tis. Kč Rok Periodický gap I Periodický gap II Periodický gap III Kumulativní gap

2008 222 106 40 914 -263 020 0

2009 136 092 29 053 -165 145 0

2010 272 056 -9 202 -262 854 0

2011 239 507 46 628 -286 135 0

2012 231 128 24 930 -256 058 0


39

2013 242 144 23 014 -265 159 0

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Kumulativní gap je ve společnosti vykazován v nulových hodnotách. Znamená to, že všechna aktiva mají zdroj krytí a vzhledem k specifiku podnikání obchodníka a odlišnosti v nakládání s finančními prostředky svých zákazníků (obchodník nesmí využívat finanční prostředky svých zákazníků ke své podnikatelské činnosti), jsou pohledávky za zákazníky ve formě finančních prostředků na zákaznických bankovních účtech plně kryty na straně pasiv v rozvaze obchodník (závazky za zákazníky v položce ostatní pasiva). Vzhledem k tomu, že záporné hodnoty vykazuje ve všech letech pouze periodický gap III, který je primárně tvořen ostatními položkami bez specifikace doby splatnosti je zřejmé, že tento výkaz není pro účely posuzování likvidity dostačující. Abychom zjistili, jaká je okamžitá likvidita bylo vhodné provést výpočet okamžité likvidity dle vzorce uváděného v kapitole 2.1.3. této práce a výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 7 Okamžitá likvidita v % Rok Okamžitá likvidita

2008 1,20

2009 0,72

2010 0,69

2011 0,93

2012 0,91

2013 1,04


Pro posouzení dostatečné okamžité likvidity jsou v odborné literatuře doporučovány různé hodnoty, vzhledem ke skutečnosti, že ing. Kašparovská (2006) ve své knize, která je zdrojem k teoretické části této práce neuvádí doporučovanou hodnotu okamžité likvidity pro banky, lze likviditu hodnotit podle ing. Růčkové (2011), která udává doporučovanou hodnotu okamžité likvidity v rozmezí od 0,9 do 1,1 a dodává, že pro Českou republiku bývá pásmo dolní meze rozšířeno na hodnotu 0,6. Pokud bychom se řídili těmito doporučeními, lze konstatovat, že společnost neměla v letech 2008 – 2013 žádné zásadní problémy s okamžitou likviditou. Pouze v roce 2009 a 2010 došlo ke snížení hodnoty pod doporučovanou hranici 0,9 a v následujících letech je okamžitá likvidita společnosti dostatečná. 3.5.3 Ukazatele rentability Rentabilit aktiv (ROA) Ukazatel rentability celkových vložených aktiv vyjadřuje míru jejich zhodnocení, tj. jak se managementu společnosti podařilo zhodnotit svěřená aktiva. Jde o poměr čistého zisku a celkových aktiv vyjadřující návratnost aktiv. Ukazatel ROA odráží výnosnost kapitálu bez ohledu na zdroj jeho financování. Všeobecně dobře vnímaná hodnota tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí od excelentních hodnot vyšších než 1,75 až po dobrou, kterou je hodnota 1,00.

40

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Pro výpočet ROA byl použit ukazatel EAT a celková aktiva a výsledek je znázorněn v následujícím grafu. Graf 20 Rentabilita průměrných aktiv společnosti v % Rentabilita průměrných aktiv (ROA) 2,50% 2,09%

v tis. Kč

2,00%

Rentabilita průměrných aktiv (ROA)

1,82% 1,53%

1,50%

1,40%

1,00% 0,50%

0,45%

0,31%

0,00% 2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok


Návratnost aktiv má ve společnosti klesající tendenci. V roce 2008 patřil ukazatel ROA s hodnotou 1,82 mezi výborné, ještě v letech 2009 – 2011 byla hodnota tohoto ukazatele dobrá, ale v dalším roce došlo k jeho výraznému propadu. Za nízkými hodnotami ukazatele ROA v roce 2012 a 2013 je nižší čistý zisk společnosti (v roce 2012 propad zisku o 60 %) a pozitivně rostoucí hodnota celkových aktiv. Lze konstatovat, že návratnost aktiv ve sledované společnosti je zejména v posledních dvou letech velmi slabá. Určitě je zajímavé porovnat, jak se hodnota ROA vyvíjela ve srovnání se sektorem licencovaných OCP. Vzhledem k tomu, že nemáme k dispozici průměrné hodnoty aktiv za sektor, budeme pro výpočet tohoto ukazatele vycházet z hodnoty bilanční sumy (celkových aktiv). V následujícím grafu je znázorněn vývoj rentability aktiv v porovnání se sektorem: Graf 21 Vývoj rentability aktiv v porovnání se sektorem licencovaných OCP Vývoj ukazatele ROA komparace se sektorem 100,00% 2008

2009

2010

2011

2012

2013

10,00% v%

ROA společnost ROA sektor 1,00%

0,10% rok

Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 -2013, ČSÚ, vlastní zpracování

Zatímco v celém sektoru byla rentabilita aktiv na úrovni 8 %, tedy vysoká (excelentní) u sledované společnosti v porovnání s výsledky sektoru naopak nízká. V roce 2009 rentabiltia sektoru klesá, načež v dalším roce dochází k růstu na hranici 5 % a v dalších letech vykazuje křivka rentability sektoru podobný vývoj, avšak s menšími výkyvy a nedosáhuje již úrovně roku 2008, přesto je hodnota na hranici 4 % v roce 2013 dle 41

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 tabulek hodnocení ukazatele ROA excelentní. Ukazatel rentability společnosti nekopíruje sektor, křivka vývoje má klesající trend, což je špatný signál pro společnost. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) Jde o poměr zisku a vlastního kapitálu a vypovídá o míře obratu, tj. kolik 1 Kč vlastního kapitálu přinese haléřů zisku. Nízká hodnota ukazatele znamená nízkou míru efektivního využívání kapitálu, což není dobrá zpráva pro akcionáře, kteří ve většině případů očekávají od managementu zhodnocení kapitálu nad úrovní standardních státních dluhopisů. Jak se vyvíjel ukazatel rentability vlastního kapitálu ve sledovaném období ve společnosti je znázorněno v následujícím grafu: Graf 22 Rentabilita vlastního kapitálu společnosti v % Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

v tis.Kč

8,00%

7,23%

6,00%

6,56% 6,35%

7,17%

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

4,00% 2,89% 2,00%

2,31%

0,00% 2008

2009

2010

2011

2012

2013

rok


Ukazatel rentability vlastního kapitálu je zpočátku mírně klesající a tempo změny vlastního kapitálu je podobné jako míra změny zisku. Po mírně klesající tendenci v roce 2008 a drobném oživení v roce 2011, kdy ukazatel rentability dosáhl 7,23 %, došlo ke strmému propadu rentability vlastního kapitálu až na hodnotu 2,31 %. Dosahovaná výše zhodnocení vlastního kapitálu měřená dle ukazatele rentability není v posledních dvou letech uspokojivá. Budeme-li posuzovat výnosnost sledované společnosti s všeobecně požadovanou výnosností vlastního kapitálu ve vyspělých tržních ekonomikách, dojdeme k závěru, že se managementu nedaří dostatečně zhodnotit svěřený kapitál. Naopak, vzhledem k průměrně uváděné výši inflace (dle ČSÚ v roce 2012 byla hodnota 3,3 % a pro rok 2013 hodnota 1,4 %), jde v roce 2012 o nulové, a v roce 2013 velmi nízké zhodnocení celkového vloženého kapitálu na úrovni konzervativních finančních instrumentů. Komparaci se sektorem licencovaných OCP nelze provést z důvodu nedostupnosti informací o velikosti vlastního kapitálu sektoru licencovaných OCP. 3.5.4 Ukazatel kapitálové přiměřenosti Požadavky na kapitálovou přiměřenost a její měření prošly ve sledovaných letech 2008 – 2013 značnými změnami. Finanční krize v roce 2008 odhalila nestabilitu finančního sektoru, resp. bankovního sektoru, která měla vliv i na reálné ekonomiky ve vyspělých zemích. Nedostatečná ochrana bank vedla v roce 2010 k přepracování a rozšíření dohod Basilejského výboru pro bankovní dohled pod názvem BASEL III, jenž bankám stanovuje nová, přísnější pravidla a nové kapitálové požadavky, které by se měly stát standardem v zajištění proti úvěrovému riziku a jejichž implementace do bankovního 42

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 sektoru by měla probíhat postupně v letech 2013 – 2019. Cílem nové regulatorní koncepce je posílení transparentnosti podnikání a dodržování tržní disciplíny. Vzhledem k tomu, že složitost kapitálové přiměřenosti a výpočet jednotlivých kapitálových požadavků by vydalo na samostatnou práci a ve sledovaném časovém úseku došlo v roce 2013 ke změnám pro výpočet kapitálové přiměřenosti dle BASEL III (tj. zvýšení požadavku na složku Tier 1),omezuje se tato práce na pouhé vysvětlení dosaženého výsledku u sledované společnosti (podrobné členění jednotlivých kapitálových požadavků je součástí přílohy této práce). Obchodník s CP měří a hodnotí kapitálové riziko v souladu s postupy, které ukládá vyhláška o pravidlech pro výpočet kapitálové přiměřenosti OCP, který není bankou nebo pobočkou zahraniční banky je uvedeno ve výroční zprávě společnosti. Jak se v čase vyvíjelo hodnocení kapitálové přiměřenosti ve sledované společnosti je znázorněno v následující tabulce : Tabulka 8 Kapitálová přiměřenost Rok Kapitálová přiměřenost

2008 45,77 %

2009 37,41 %

2010 39,58 %

2011 35,75 %

2012 32,22%

2013 32,91%


Hodnoty ukazatele kapitálové přiměřenosti ve společnosti mají klesající tendenci. Jednou z příčin je pomalu rostoucí hodnota regulatorního kapitálu z důvodu pomalu rostoucího podílu položky nerozdělený zisk z minulých let, který je jeho součástí. Z horizontální analýzy rozvahy za období 2008 - 2013 uvedené v příloze 3 je zřejmé, že růst nerozděleného zisku ve sledovaném období je velmi pomalý; v některých letech nedosahuje ani 1% meziročního nárůstu. Ve společnosti dochází k poklesu čisté ziskovosti, a protože navyšování nerozděleného zisku je nízké, lze předpokládat, že převážná část čistého zisku je vyplacena akcionářům. Druhou příčinou snižování hodnoty ukazatele kapitálové přiměřenosti je rostoucí podíl tzv. odčitatelných položek z původního a dodatkového kapitálu (viz. příloha 5). Jedná se o součet kapitálových požadavků k úrokovému, akciovému, měnovému, komoditnímu a úvěrovému riziku. Znamená to, rizikovost podnikání spolu s povinným zabezpečením těchto rizik a pomalým tempem růstu nerozděleného zisku dochází k celkovému snížení hodnoty regulatorního kapitálu. Přesto jsou hodnoty kapitálové přiměřenosti za sledované období ve společnosti dostačující a několikrát převyšují minimální požadavky na hodnotu 8% a regulatorní kapitál společnosti je možno z tohoto hlediska považovat za dostatečný. 3.5.5 Využití metody EVA u obchodníka s CP a její úskalí Význam a způsob měření výkonnosti založené na existenci nákladů obětované příležitosti tj. ekonomického zisku (model EVA) a způsob jeho výpočtu pro společnosti v nebankovním sektoru je popsán v teoretické části této práce v kapitole 2.1 Výkonnost a její měření. Teoretický pohled na problematiku určení ekonomické přidané hodnoty bank je popsán v kapitole 2.3.5 Měření výkonnosti banky pomocí EVA, kde jsou popsány hlavní kroky vedoucí k transformaci provozního NOPAT na bankovní NOPAT a možné způsoby určení nákladů na vlastní a cizí kapitál. V následující části této práce budou postupně rozebrány jednotlivé doporučované postupy transformace účetních a mimoúčetních výkazů obchodníka s cennými papíry.

43

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 V první řadě se jako problematické ukazuje určení NOPAT (provozní zisk z operační činnosti po zdanění, obdoba EBIT), neboť obchodník z důvodu jiné struktury účetních výkazů i samotného účetnictví má pouze provozní zisk z běžné činnosti (PZBC). Operační činností finančních institucí lze chápat jako činnosti spojené s jejich hlavní výdělečnou aktivitou. Hlavním předmětem činnosti obchodníka s CP dle zákona č. 256/2004 Sb., a §4 je poskytování investičních služeb spojených s investičními nástroji, konkrétně např. : • obchodování s investičními nástroj na vlastní a cizí účet; • provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů; • obhospodařování majetku zákazníka; • upisování nebo umisťování investičních nástrojů; • investiční poradenství. Jedná se tedy svým způsobem o investiční zprostředkování, které je doplněno dalšími doplňkovými investičními službami, např.: • úschova a správa investičních nástrojů apod.; • provádění devizových operací. Z toho důvodu by všechny činnosti vyjmenované v §4 měly být považovány za operační činnosti obchodníka s CP a všechny ostatní činnosti by měly být z této činnosti vyloučeny úpravou aktiv a úpravou ve výsledovce. Úprava těchto položek by se mohla řídit podle navrhovaných postupů ing. Kašparovské následovně : Tab 9 Úpravy pro stanovení operačních aktiv obchodníka s CP Aktiva Obchodník s CP + goodwill (pokud není vykázán) nemá - TV u centrální banky nemá povinnost - pohledávky z finančního leasingu nelze určit - neprovozní dlouhodobý majetek nelze určit pouze odhadnout - nedokončené investice pouze v položce pořízení DHM + DNHIM nevyuž. k hlavní profil. činn. nelze určit pouze odhadnout - zřizovací výdaje nejsou = Operační aktiva rozvahového typu + poskytnuté přísliby, záruky a akreditivy lze odhadnout z podrozvahové evidence + aktivované náklady nelze určit + tiché rezervy nelze určit = Celková operační aktiva Zdroj: Kašparovská (2008), vlastní úprava Tab 10 Úprava vlastního kapitálu obchodníka s CP Účetní hodnota vlastního kapitálu + goodwill (pokud není vykazován) + hodnota aktivovaných nákladů + hodnota vystavených záruk a akreditivů + hodnota případných tichých rezerv + hodnota z přecenění aktiv na tržní cenu - hodnota rozvahových neoperačních aktiv - hodnota vlastních akcií a zatímních listů = Upravená hodnota vlastního kapitálu banky EEva Zdroj: Kašparovská (2008), vlastní úprava

44

Obchodník s CP nelze určit nelze určit nelze určit nelze určit nelze určit lze pouze odhadnout z podrozvahy lze určit pouze dle výpisu z OR


Tab 11 Transformace provozního zisku z běžné činnosti obchodníka s CP Provozní zisk z běžné činnosti (PZBC) Obchodník s CP + úrokové náklady nelze přesně určit - výnosy z finančních neoperačních aktiv nelze určit + náklady na finanční neoperativní aktiva nelze určit - výnosy z neprovoz. dlouh.hmot. aktiv nelze určit pouze odhadnout + náklady na neprovozní douh. akiva nelze určit + hodnota odpisu goodwilu nemá + hodnota aktivovaných nákladů nelze určit - hodnota odpisu aktivovaných nákladů nelze určit + náklady na příspěvky do GF (fond pojištění lze určit vkladů) = PZBC EVA Zdroj: Kašparovská (2008), vlastní úprava

Stanovení vážených nákladů na kapitál u obchodníka s CP . Náklady na cizí kapitál Jde zejména o stanovení nákladů na cizí kapitál (D), neboť v účetnictví obchodníka se vyskytuje cizí kapitál i v podobě závazků za zákazníky. Tento cizí kapitál je neúročený a obchodník nemůže tyto prostředky využívat ke své činnosti. To jakým způsobem bude při výpočtu WACC stanoven podíl cizího kapitálu je dle návrhu ing. Kašparovské řešeno uvedením pouze úročených cizích zdrojů (Du) a jejich podílu na cizím kapitálu. Bohužel získat tuto hodnotu z externích zdrojů se jeví jako problematické. Další složkou je úroková míra cizích zdrojů (rd) a dle doporučení je možno využít efektivní úrokovou míru. Náklady na vlastní kapitál Dále je nutné z důvodu promítnutí změn v ekonomické rozvaze (tabulka 9) provést také změny ve vlastním kapitálu (E) a upravit jeho účetní hodnoty (tabulka 10) na hodnoty vyhovující této metodice. Tento způsob určování vlastních nákladů na kapitál vyžaduje hlubší analýzu účetních výkazů a k oceňování jednotlivých složek cizích i vlastních zdrojů využít postupy mezinárodních účetních standardů (IFRS). I zde je dosažení některých vstupů a přecenění z pozice externího analytika téměř nemožné. Hodnotu alternativních nákladů vlastního kapitálu (re) lze určit také podle modelů oceňování aktiv, modelu CAMP : re = rf + B ( rm - rf ) kde rf je bezriziková výnosová míra (výnos do doby splatnosti SD), B (beta) - koeficient, který měří citlivost výnosové míry podnikových akcií na změnu výnosové míry tržního portfolia, rm - výnosnost tržního portfolia, ( rm - rf ) - tržní riziková prémie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí v každoročně zveřejňovaných finančních analýzách hodnoty bezrizikové sazby rf, které stanovuje jako výnos 10letých státních dluhopisů a jsou uvedeny v následující tabulce. 45

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Tab 12 Bezriziková sazba rf

rf sazba

2008

2009

2010

2011

2012

2013

%

4,55

4,67

3,71

3,79

2,31 2,26

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, vlastní zpracování

Koeficient beta je jedním ze základních parametrů při výpočtu nákladů vlastního kapitálu metodou CAMP. Hodnoty koeficientu beta nejsou v CŘ z důvodu nedostatečně rozvinutého kapitálového trhu zveřejňovány a pro účely této analýzy je možno využít hodnoty z veřejně dostupných údajů rozvinutých trhů, např. odvětvové koeficienty zveřejňované na webových stránkách agentury Stern. Pro informaci, dle údajů zveřejněných ke dni 5.1.2015, byla v odvětví „Finanční služby - nebankovní a pojišťovnictví“ uvedena hodnota koeficientu beta 0,67 7). Výnosnost tržního portfolia, tedy hodnotu rm, představuje hodnota očekávané výnosnosti trhu, chápána jako roční průměr tržního (burzovního) indexu. Problém při tomto způsobu oceňování spočívá v neschopnosti určit přesně variabilitu očekávané výnosnosti na rozvíjejících se trzích kam patří i ČR. Rozvíjející se kapitálové trhy mají svá specifika, podléhají různé intenzitě rozvoje, jsou pod vlivem strukturálních změn, jsou charakteristické vyšším rizikem (ekonomické, politické, finanční a vliv lokálních faktorů), a přestože lze na nich očekávat vyšší výnosy jsou rizikovější z hlediska vyššího technického rizika (regulace, dozor) a nízkého počtu obchodovaných firem na kapitálovém trhu (ČR má nejnižší počet obchodovaných firem na BCPP (nyní Xetra) z tzv. rozvíjejících zemí). Vzhledem k tomu, že z veřejně dostupných dat nelze většinu údajů potřebných pro zjištění PZBZ (provozního zisku z běžné činnosti banky) ani dalších údajů potřebných pro výpočet WACC obchodníka s CP získat, není možné z pohledu externího uživatele vypočítat hodnotu EVA, která by správně reprezentovala hodnotu reziduálního příjmu z operační činnosti sníženou o náklady na kapitál, který byl využit k tvorbě tohoto příjmu. Hodnotu ekonomické přidané hodnoty (EVA) ve sledované společnosti nelze za těchto podmínek (z pozice externího analytika) určit.

________________ 7) http://people.stern.nyu.edu/adamodar/New_Home_Page/data.html

46


4 Závěr Hypoteční krize v USA jejíž začátky sahají do roku 2007, vyústila ve světovou finanční krizi, která ovlivnila i českou ekonomiku a měla dopad na celý finanční sektor v ČR ve sledovaném období let 2008 – 2013. V dnešním globalizovaném světě nepostihují finanční krize ekonomiky odděleně, ale velmi rychle se přelévají do dalších ekonomik a nesou s sebou výrazné ekonomické náklady pro státy i soukromé podnikatelské subjekty. Podobný scénář postihl kapitálové trhy po roce 2008. Tyto velmi rychle zareagovaly prudkým propadem hodnot investičních nástrojů a důsledky těchto událostí se projevily v propadu hodnot aktiv a rapidním snížením uskutečněných investic. Česká ekonomika nebyla zasažena finanční krizí přímo a bankovní trh nebyl postižen „nakaženými“ finančními nástroji, přesto došlo ke změnám ekonomických veličin vlivem poklesu poptávky, snížením exportu a celkovým zpomalením výkonnosti české ekonomiky. Výnosnost finančních institucí a tedy i výnosnost obchodníků s CP je závislá na celkovém makroekonomickém vývoji. Vliv na podnikání obchodníků, podobně jako jiných podnikatelských subjektů, má růst HDP, výše inflace i vývoj úrokových sazeb, ale i důvěra ve stabilitu ekonomického vývoje země. Legislativní změny nebo výrazné změny ve směřování politiky mohou podobně, jako změny makroekonomických veličin negativně působit na podnikání ve finančním sektoru. Příliš časté změny daňových zákonů, nebo přílišná regulace odvětví odrazují investory od investic na kapitálových trzích podobně jako jejich vysoká volatilita či politická nestabilita v zemi, přinášejí rizika pro téměř každé odvětví podnikání. Chování zákazníků, kteří jsou více informovaní a díky novým technologiím také více vyspělí, ovlivňuje výši nabídky a poptávky po jednotlivých produktech nebo službách v celém finančním sektoru.

4.1 Zhodnocení výsledků Cílem této práce je zhodnotit výkonnost licencovaného obchodníka s cennými papíry pomocí tradičních metod finanční analýzy, zobrazit a analyzovat vývoj i výsledky hospodaření a posoudit jeho finanční zdraví z pohledu externího uživatele. Použitými zdroji pro provedení finanční analýzy jsou veřejně dostupné údaje z výročních zpráv společnosti, dále údaje zveřejněné regulatorním a nadřízeným orgánem ČNB, organizátorem trhu BCPP, dále údaje zveřejněné na stránkách Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu. Teoretické pojetí finanční analýzy a rozdíly v přístupech k provádění finanční analýzy a měření výkonnosti u obchodníka s cennými papíry, jakožto podnikatelského subjektu, který se řídí některými specifickými zákony a jehož výkon činnosti podléhá dozoru ČNB, je vysvětleno ve druhé kapitole této práce. Pro základní orientaci o velikosti sektoru licencovaných obchodníků s CP, vývoji velikosti bilanční sumy, vytvořeného čistého zisku, stejně tak o objemech majetku zákazníků za období 2008 - 2013 byla v praktické části provedena analýza základních ukazatelů sektoru, jejíž výsledky jsou využity ve finanční analýze společnosti ke komparaci. Počet nebankovních licencovaných obchodníků s CP, kteří působí na českém kapitálovém trhu, tvoří 1/2 z celkového počtu subjektů s oprávněním ČNB poskytovat v ČR investiční služby. Struktura i počet těchto subjektů je již několik let stabilizovaná. Ve vývoji objemu obchodů došlo z historického hlediska v roce 2008 k propadu o téměř 50 %, což svědčí o silném vlivu počínající finanční krize na český kapitálový trh. Vývoj 47

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 PX indexu zaznamenal strmý propad v roce 2008 meziročně o 52 %, v následujícím roce byl sice kompenzován 30 % meziročním nárůstem, ale vysokou rozkolísanost si držel i v dalších letech, což nepřispělo investorské náladě. Nervozita investorů ovlivnila aktivitu na kapitálových trzích a projevila se postupným snižováním objemu realizovaných obchodů. Tato skutečnost měla dopad i na celkové snížení objemu majetku zákazníků, jehož hodnota ke konci roku 2008 činila 2 001 mld. Kč a v roce 2009 zaznamenala meziroční pokles o 9,7%. V dalších letech došlo k pozvolnému růstu celkového majetku: v roce 2010 meziročně o 11,8%, v roce 2011 dokonce o 42 % a ke konci roku 2013 činila hodnota majetku 2 757,6 mld. Kč, což představuje oproti stavu ke konci roku 2008 nárůst o 756,6 mld. Kč. Znamená to, že mírné oživení ekonomiky v roce 2011 a návrat důvěry na kapitálové trhy ovlivnily i růst celkového majetku evidovaného u licencovaných OCP. Z výše uvedeného je nanejvýše zřejmé, že ekonomická krize a následné dění výrazně ovlivňovalo český kapitálový trh ve sledovaném sektoru. Postavení společnosti v sektoru licencovaných OCP je stabilní. Hlavní ukazatele (počet obchodů, majetek zákazníků, vývoj bilanční sumy) kopírují výsledky analýzy vývoje jednotlivých ukazatelů sektoru a pouze některé ukazatele společnosti mají opačný trend. Společnost evidovala ke konci roku 2009 o 10 zaměstnanců méně než v roce 2008 a v dalších letech docházelo k pozvolnému nárůstu počtu zaměstnanců až ke stavu 36 zaměstnanců na konci roku 2013. Společnost se potýkala s poklesem realizovaných obchodů, což se projevilo v roce 2009 meziročním poklesem o 43 %, další rok o 51 % a k výraznému propadu došlo i v roce 2012 meziročně o 55 % a v roce 2013 o dalších 35 %. Zajímavé je, že pokles objemu obchodů neměl vliv na objem zákaznického majetku, který vykazuje pozitivně rostoucí trend (příčina je podrobněji vysvětlena v praktické části této práce). Zatímco ke konci roku 2008 činil majetek zákazníků 288 mil. Kč, v roce 2009 vzrostl meziročně o 68 %, v dalším roce o 48 % a v roce 2011 zaznamenal meziroční růst dokonce o 89 % až na hodnotu 2 157 mil. Kč ke konci roku 2013. Několikanásobné navýšení hodnoty zákaznického majetku vyjadřuje vysokou míru důvěry ve společnost a dobrou akviziční politiku. Podobně se vyvíjela i bilanční suma společnosti, jejíž hodnota ke konci roku 2008 činila 869 mil. Kč, ale tempo růstu je již nižší než u majetku zákazníků. V roce 2009 došlo k navýšení bilanční sumy o 41 %, meziroční nárůst v roce 2010 činil 26 % a poté k dvouletému růstu v hodnotě 22 % a ke konci roku činila hodnota bilanční sumy 2 588 mil. Kč. I u této položky se jedná o několikanásobný růst. Příčinou je růst hodnoty zákaznického majetku evidovaného v rozvaze v majetku společnosti a na straně pasiv ve zdrojích krytí. Vývoj celkových aktiv a pasiv za sledované období zobrazený v grafu 11 potvrzuje tuto tezi. Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech, jako ukazatele kvality kapitálu, by měl činit nejméně 10 %. Tuto hranici se společnosti daří udržovat, přestože došlo ve sledovaném období k velkému snížení vlastního kapitálu, za čímž stojí klesající čistý zisk společnosti. Zatímco v roce 2008 činil podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech 38,4 %, v roce 2009 došlo ke snížení na 27,23 % a v dalších letech ke snižování tohoto podílu až na hodnotu 12,52 % ke konci roku 2013. Jelikož je vlastní kapitál zdrojem případných ztrát a jeho výše je signálem pro věřitele o minimalizaci jejich rizik přenosu těchto ztrát, znamená to, že ve společnosti dochází ke snižování 48

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 konkurenceschopnosti a tento trend by mohl mít negativní dopad na její důvěryhodnost, přestože dosud nedosahuje hraniční hodnoty 10 %. Přestože ve společnosti dochází k rychlému tempu růstu aktiv, nelze tato aktiva plně využít z hlediska naplnění povinnosti o nakládání se zákaznickým majetkem (společnost nesmí využívat majetek zákazníků ke své činnosti). Skutečnost, že ve společnosti dohází k růstu majetku nemá přímý vliv na výši dosahovaného zisku. Nelze zhodnotit, zdali byl rok 2008 z hlediska vývoje čistého zisku pro společnost rokem úspěšným, neboť data z roku 2007 nespadají do sledovaného období této práce. Z analýzy zisku je zřejmé, že společnost prochází v posledních dvou letech složitým obdobím. Čistý zisk společnosti v roce 2008 činil 24 448 tis. Kč, poté došlo k jeho mírnému snížení na hodnotu 21 203 tis. Kč a v roce 2011 došlo k návratu na hodnotu 24 121 tis. Kč. Do roku 2011 kopíruje vývoj zisku společnosti křivku vývoje zisku v sektoru a v roce 2012 dochází u společnosti k výraznému propadu zisku a to o 60 % oproti roku 2011, na hodnotu 9 582 tis. Kč. V dalším roce se opakuje stejný scénář s poklesem čistého zisku na pouhých 7 505 tis. Kč. Přes přetrvávající problémy na kapitálových trzích se společnosti dařilo v letech 2008 – 2011 generovat srovnatelný zisk. Příčinu výrazného poklesu zisku v posledních dvou letech je možné hledat v neschopnosti vytvořit zisk z obchodování na vlastní účet, což odhalila analýza struktury zisku z finanční činnosti. Z původně vyvážené míry ziskovosti v jednotlivých složkách zisku, došlo v průběhu sledovaných let k zásadní změně jeho struktury. Přes značný pokles objemu obchodů roste podíl zisku z poplatků a provizí na celkovém zisku z finančních operací meziročně v průměru o 40 % a naopak, složka úrokového zisku meziročně klesala v průměru o 35 % a inkasované dividendy z krátkodobých cenných papírů tvoří jen marginální část zisku z finančních operací. Důvodem těchto změn ve struktuře zisku z finančních operací je nízká míra úspěšnosti realizovat zisky z krátkodobých nákupů a prodejů CP a zřejmě i změna poplatkové politiky společnosti (zvýšení poplatků za transakce, zavedení nových poplatků apod.) spolu se snížením přímých nákladů na poplatky. Všechny složky zisku nelze přesně naplánovat. Vzhledem k velkým změnám, vysoké regulaci i rychlému vývoji na kapitálových trzích z důvodu globalizace a inovace dochází k obtížnější predikci vývoje zisku z obchodní činnosti společnosti. Podobně jako bankám v eurozóně chřadne tradiční úvěrový byznys a stále více se ve svém podnikání spoléhají na poplatky, jejichž podíl se na celkovém zisku bank od roku 2008 neustále zvyšuje (i díky extrémně nízkým sazbám a slabému úvěrovému trhu, který snižuje význam úrokových příjmů v tržbách bank). Také obchodníci s CP mění s poklesem obchodních aktivit na burzách a vyšší mírou nejistoty na kapitálových trzích svou poplatkovou politiku a ve svých tržbách mohou zvyšovat podíl poplatků (větším počtem zpoplatněných transakcí). Za touto změnou stojí nepříliš stabilní situace na kapitálových trzích, vyšší míra rizika pro investory, nižší míra výnosů z dluhopisů i akcií, ale s největší pravděpodobností i vyšší míra regulace, neboť se zavedením přísnějších pravidel a zvyšujícími se požadavky na kapitál bank a obchodníků, mění tyto instituce své obchodní bilance a vedou k poklesu tradičních úrokových marží a zisků z obchodování. Je třeba uvědomit si, že náklady na zajištění a splnění všech podmínek vyplývajících z regulatorních opatření jsou rok od roku vyšší. Jde o kapitál (výrobní prostředky, peníze, lidský kapitál), který by společnost mohla vynaložit jiným způsobem, případně vhodně investovat, neboť složka správních nákladů tvoří ve 49

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 výsledovce společnosti významnou položku snižující zisk dosažený z finančních operací. Správní náklady společnosti nevykazovaly ve sledovaném období žádné významné změny, kromě snížení nákladů na zaměstnance v roce 2009 meziročně o 18% z důvodu poklesu počtu zaměstnanců v roce 2009 o 10 pracovníků. Ukazatel rentability průměrných celkových vložených aktiv (ROA) vyjadřuje míru jejich zhodnocení a dle vývoje tohoto ukazatele se managementu společnosti dařilo v letech 2008 – 2011 udržovat jeho hodnotu v rozmezí 2,09 % do 1,4 %, kterou lze považovat za excelentní až dobrou. V roce 2012 došlo k rapidnímu snížení ukazatele ROA na hodnotu 0,45 % a v roce 2013 na 0,31 %, což není dobrý signál pro společnost. Za výrazným snížením hodnoty ROA stojí pokles zisku v roce 2012 meziročně o 60 %, v roce 2013 meziročně o dalších 21,68 % a v porovnání se sektorem je rentabilita aktiv na poloviční úrovni. Výši efektivnosti využívání vlastního kapitálu zohledňuje ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE), která by se měla pohybovat nad úrovní standardních konzervativních forem investování (např. státní dluhopisy). Podobně jako u předešlého ukazatele dosahovala míra rentability vlastního kapitálu v letech 2008 až 2011 velmi dobrých hodnot v rozmezí od 7,23 % do 7,17 %. Tento výsledek lze vzhledem k potížím na kapitálových trzích a ekonomice všeobecně považovat za úspěšný. V roce 2012 se ukazatel ROE snížil na hodnotu 2,89 % a v roce 2013 na 2,31 %, což vzhledem k průměrné výši inflace zveřejňované ČSÚ (v roce 2012 zveřejněná míra inflace 3,3 % a v roce 2013 míra inflace 1,4 %) není dobré zhodnocení. Důvodem výrazného poklesu tohoto ukazatele je opět nízký čistý zisk společnosti. Likvidita je důležitým ukazatelem o schopnosti hradit včas a řádně své závazky. Z hlediska likvidity byly posuzovány dva ukazatele. Likvidní gap, který je využíván obchodníky s CP v rámci systému řízení rizik a okamžitá likvidita. Oba ukazatele nevykazovaly žádné výrazné ohrožení likvidity. Likvidní kumulativní gap je vykazován v nulových hodnotách a to z toho důvodu, že všechna aktiva mají svůj zdroj krytí, což je víceméně způsobeno strukturou aktiv a pasiv, jak bylo popsáno již výše (tj. aktiva v podobě finančních prostředků zákazníků jsou kryta pasivy v podobě závazků za zákazníky, se kterými nesmí obchodník nakládat). Okamžitá likvidita společnosti se ve sledovaných letech pohybovala v hodnotách od 0,9 do 1,1 a nepřekročila ani pásmo dolní meze doporučované pro ČR v hodnotě 0,6. Znamená to, že v případě potřeby okamžité likvidity by u společnosti nenastaly žádné závažné problémy s jejím plněním. Ukazatel kapitálové přiměřenosti, důležitý ukazatel pro hodnocení výkonnosti, je ve sledované společnosti vysoký. Hodnotami v rozpětí od 45,8 % do 32,2 % několikanásobně převyšuje doporučovanou hodnotu 8 % (resp. zvýšené na 9 %), což znamená, že společnost je stabilní. Přesto i u tohoto ukazatele je znatelný klesající trend, jehož příčinou je pomalý růst položky nerozdělený zisk z minulých let (dle horizontální analýzy nedosahuje růst v některých letech ani 1 %) a vyšší podíl rizikově vážených složek odčitatelných od původního a dodatkového kapitálu, které snižují celkovou hodnotu regulatorního kapitálu, jak je popsáno v analytické části této práce. Dle výročních zpráv společnosti je převážná část zisku rozdělena akcionářům a jen malý podíl na zisku je vrácen zpět do společnosti. Problematika spojená s použitím modelu EVA jako nástroje měření výkonnosti obchodníka s CP spočívá v rozdílné aplikaci i jeho praktickém uplatnění. Obtížnost 50

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 stanovení odpovídajících nákladů obětované příležitosti pro určení NOPAT je ve správném vymezení tzv. operačních činností obchodníka, tedy těch aktiv, která se podílejí na tvorbě hodnoty. Ostatní aktiva musí být vyloučena, nebo vhodnou metodou (přecenění s využitím standardů IFRS apod.) transformována do operačních aktiv, tak aby vyhovovala tomuto modelu. Podobným způsobem je v práci znázorněn postup úpravy pasiv, vlastního kapitálu obchodníka a stanovení provozního zisku z běžné činnosti. Vzhledem k obtížnosti celého procesu transformace jednotlivých položek, tak jak jsou uvedeny v praktické části této práce, a také z důvodu nemožnosti získat úplná a odpovídající data pro provedení uprav PZBC (provozního zisku z běžné činnosti banky) a WACC obchodníka, není možné z pohledu externího uživatele vypočítat hodnotu EVA, která by správně reprezentovala hodnotu reziduálního příjmu z operační činnosti sníženou o náklady na kapitál, který byl využit k tvorbě tohoto příjmu. Hodnotu ekonomické přidané hodnoty (EVA) ve sledované společnosti nelze tedy z pozice externího analytika pro účely této práce vypočítat. Přes určité potíže způsobené celkovou ekonomickou situací v zemi, vysokou volatilitou na kapitálových trzích, lze hodnotit společnost jako zdravou s perspektivou dalšího růstu. Snahou managementu společnosti by mělo být zabránit dalším negativním změnám ovlivňující finanční vývoj ve společnosti se snahou dosažení dostatečně vysokého zisku a zvýšení ukazatele aktivity a rentability na výši běžnou pro vyspělé ekonomiky, tak aby výsledek přinesl akcionářům odpovídající zhodnocení kapitálu.

4.2 Doporučení Finančním kritériem růstu výkonnosti jsou tržby. Existuje několik způsobů, kterými lze zvýšit zisk, a některé jsou popsány již ve zhodnocení výsledků této práce. Kromě nastavení změn na příjmové stránce (změny poplatkové politiky) je možné optimalizovat složky jednotlivých skupin nákladů. Ovšem je třeba si uvědomit, že ne každé snížení nákladů je pro společnost optimální (např. specializované služby apod.) a nemusí se společnosti vyplatit. Proto je vhodnější zaměřit se na příjmovou stánku a vypracovat strategii vedoucí k dalšímu růstu společnosti. Mezi doporučené cíle lze zařadit rozšiřování aktivit společnosti v oblasti poskytování specializovaných investičních služeb např. služby administrátora emise dluhopisů, rozšíření produktů o zajištěné investiční instrumenty, rozšíření portfolia o nové produkty z řady komodit (např. investiční zlato), navázat spolupráci s jinými subjekty na finančním trhu, rozšířit služby „asset management“ na zákazníky z korporátní sféry. Mezi další nástroje, kterými lze ovlivnit zvyšování zisku je vytvoření účinné marketingové strategie, která by zvýšila povědomí o společnosti jako značce, uvádění nových produktů spojené s kampaní. Dále je možno zainteresovat pracovníky odpovědné za obchodování na vlastní knihu na míře dosahovaného zisku z těchto obchodů a jako poslední je třeba uvést možnost provedení analýzy nákladů na služby a jejich případnou optimalizaci.

51


Literatura BLÁHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vydání. PRAHA : Management Press, s.r.o. 2006, 194 s. ISBN 80-7261-145-3 HRDÝ, M., Oceňování finančních institucí. Praktické postupy a příklady. 1. vydání. PRAHA: Grada Publisching, a.s. 2005, 216 s. ISBN 80-27-0938-4 KAŠPAROVSKÁ, V. a kol., Řízení obchodních bank – vybrané kapitoly. 1. vydání. PRAHA : C. H. Beck, 2006, 339 s. ISBN 80-7179-381-7 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza – krok za krokem. 2. vydání. PRAHA : C. H. Beck, 2008, 135 s. ISBN 978-80-7179-713-5 KNÁPKOVÁ, A., PAVELKOVÁ D., Finanční analýza. Komplexní průvodce s příklady. 1. vydání. PRAHA : Grada Publisching, a.s. 2010, 208 s. ISBN 978-80-2473349-1 MARINIČ, P., Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vydání. PRAHA : Grada Publisching, a.s. 2008, 240 s. ISNB 978-80-247-2432-4 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P., Finanční analýza. 2. přepracované vydání. PRAHA : ASPI, Institut svazu účetních 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2 RUČKOVÁ, P., Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. 4 rozšířené vydání. PRAHA : Grada Publisching, a.s. 2011, 144 s. ISBN 978-80-247-3916-8 SEDLÁČEK, J., Finanční analýza podniku. 1. vydání. BRNO : Computer Press, a.s. 2007, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6 ŠULÁK, M., VACÍK, E., Měření výkonnosti firem. 1. vydání. PRAHA : VŠFS, o.p.s. 2005, 90 s. ISBN 80-86754-33-2 WAGNER, J., Měření výkonnosti. Jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vydání. PRAHA : Grada Publisching, a.s. 2009, 256 s. ISBN 978-80-247-3924-4

Internetové zdroje: KAŠPAROVSKÁ, V. Ekonomická přidaná hodnota jako nástroj měření finanční výkonnosti banky [online]. 2015 [cit. 2015-05-03]. Diskusní příspěvek ekonomického kroužku výzkumného centra PEF. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. BRNO, 2008. Dostupný z WWW: https://is.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=39500;download=40990

52

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Česká národní banka. Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008 – 2013. [online]. 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupný z WWW: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vy konudohledu Ministerstvo financí ČR. Zpráva o vývoji finančního trhu 2008 – 2013 [online]. 2015 [cit.2015-04-28]. Dostupný z WWW: http://www.mfcr.cz/cs/soukromysektor/monitoring/vyvoj-financniho-trhu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Analytické materiály a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky v ČR za rok 2013 [online]. 2015 [cit.2015-04-28]. Dostupný z WWW: http://www.mpo.cz/dokument149564.html Burza cenných papírů Praha, a.s. Statistické ročenky 2008 – 2013 [online]. 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupný z WWW: http://www.pse.cz/Search/?k=ro%C4%8Denky&a=A Český statistický úřad. Průměrná míra inflace v letech 2012 až 2013 [online]. 2015 [ cit. 2015-04-29]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace Patria Online. Redakce. Objemy obchodů v Praze loni propadly o třetinu [online]. 2015 [cit.2015-05-03].Dostupný z WWW: http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2234167/objemy-obchodu-v-praze-loni-propadly-otretinu-ktere-tituly-tahly-nejvice-a-co-cekat-od-xetry.html

Podnikové materiály: BH Securities, a.s. Informační povinnost. Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 201 [online]. 2015 [cit.2015-03-15]. Dostupný z WWW: http://www.bhs.cz/informacnipovinnost.aspx Propagační materiály společnosti a produktové brožury.

Další zdroje: VALENTA, D., Český statistický úřad, vedoucí oddělení statistiky a peněžnictví, ([email protected]) Business center. Zákon č.256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu [online]. 2015 [cit.2015-05-05].Dostupný z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/podnikani-na-kapitalovem-trhu/ Business center. Zákon č.227/2013 Sb., Novela zákona o České národní bance, kterou se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony [online]. 2015 [cit.2015-04-05]. Dostupný z WWW: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ 53


Česká národní banka. Vyhláška č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/vyhlasky/vyhlaska_123_2007_uz_k_2012_07_01.pdf Portál veřejné správy. Vyhláška č. 350/2007 Sb., kterou se mění vy hláška č.501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. Dostupný z WWW: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=65252&nr=350~2F2007&rpp= 15#local-content

54


Přílohy Příloha 1 Rozvaha společnosti za období 2008 – 2013 v tis. Kč

3.

Položky aktiv Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank Pohled. za bankami a družstevními záložnami

4.


5.

Dluhové cenné papíry

6. 9.

1.

2008

2009

2010

2011

2012

2013

551

475

367

607

295

1 203

477 184

501 440

770 296

1 471 583

193 880

432 447

526 242

165 348

534 437

235 197

31 538

59 033

19 300

30 826

420

22 521

Akcie, podílové listy a ostatní podíly

9 765

63 112

4 292

11 592

18 086

17 439

Dlouhodobý nehmotný majetek

7 290

14 939

19 761

13 877

6 485

4 070

5 622

2 696

2 029

3 132

9 554

7 611

133 123

132 490

192 216

183 030

16 429

16 611

10 103

20 155

12 692

10 564

9 990

869 059

1 226 787

12 511 1 547 014

1 892 687

2008

2009

2010

2011

2012

2013

146 350

380 136

427 412

137 154

111 896

41 881

22 325

5 839

28 554

25 283

86 470

46 140

366 338

506 786

756 876

1 391 927

0

0

77

0

0

0

100 000

100 000

100 000

100 000

100 000

100 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

20 000

189 595

192 120

192 892

194 202

196 158

196 620

24 448

21 906

24 121

9 582

7 505

869 056

1 226 787

21 203 1 547 014

10. Dlouhodobý hmotný majetek 11. Ostatní aktiva 13. Náklady a příjmy příštích období AKTIVA CELKEM

1.

Položky pasiv Závazky vůči záložnám

2.


4.

Ostatní pasiva

5.

Výnosy a výdaje příštích období

8.

Základní kapitál

bankám

a

2 327 421 2 588 107

družstevním

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Nerozdělený zisk nebo neuhr. ztráta z 14. předch. období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období PASIVA CELKEM

1 731 151 2 273 465

Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování.

55

1 892 687

1 803 315 2 175 961

2 327 421 2 588 107


Příloha 2 Vertikální analýza rozvahy za období 2008 – 2013 v % Položky aktiv

2008

2009

2010

2011

2012

2013

1.

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

0,06%

0,04%

0,02%

0,03%

0,01%

0,05%

3.

Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

54,91%

40,87%

49,79%

77,75%

74,38%

87,84%

4.


22,31%

35,25%

34,02%

8,74%

22,96%

9,09%

5.


3,63%

4,81%

1,25%

1,63%

0,02%

0,87%

6.


1,12%

5,14%

0,28%

0,61%

0,78%

0,67%

9.


10. Dlouhodobý hmotný majetek 11. Ostatní aktiva 13. Náklady a příjmy příštích období AKTIVA CELKEM 1.

Položky pasiv Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

2.

Závazky vůči nebankovním subjetům

4.

Ostatní pasiva

5.


8.

Základní kapitál

1,22%

1,28%

0,73%

0,28%

0,16%

0,22%

0,13%

0,17%

0,41%

0,29%

15,32%

10,80%

12,42%

9,67%

0,71%

0,64%

1,16%

1,64%

0,81%

0,67%

0,45%

0,39%

100,00% 100,00%

100,00%

100,00%

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Nerozdělený zisk nebo neuhr. ztráta z předch. 14. období 15. Zisk nebo ztráta za účetní období PASIVA CELKEM

0,84% 0,65%

100,00% 100,00%

2008 16,84%

2009 30,99%

2010 27,63%

2011 7,25%

2012 4,81%

2013 1,62%

2,57%

0,48%

1,85%

1,34%

3,72%

1,78%

42,15%

41,31%

48,92%

73,54%

77,48%

84,08%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

11,51%

8,15%

6,46%

5,28%

4,30%

3,86%

2,30%

1,63%

1,29%

1,06%

0,86%

0,77%

21,82%

15,66%

12,47%

10,26%

8,43%

7,60%

2,81%

1,79%

1,37%

1,27%

0,41%

0,29%

100,00% 100,00%

100,00%

100,00%

100,00% 100,00%


56


Příloha 3 Horizontální analýza rozvahy za období 2008 – 2013 v % Položky aktiv

1.

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

3.

Pohl. za bankami a družstevními záložnami

4.


5.


6. 9.

8.

65,40%

2011/2012

-51,40%

2012/2013

307,80%

91,04%

17,64%

31,33%

21,69%

-68,58%

223,22%

-55,99%

87,18%

-67,31%

59,72%


546,31%

-93,20%

170,08%

56,02%

-3,58%


104,92%

32,28%

-29,78%

-53,27%

-37,24%

-52,05%

-24,74%

54,36%

205,04%

-20,34%

-0,48%

45,08%

-4,78%

-91,02%

1,11%

99,50%

-37,93%

1,45%

-16,77%

-5,43%

41,16%

26,10%

22,34%

22,97%

11,20%

Položky pasiv

5.

2010/2011

53,62%

AKTIVA CELKEM

4.

-22,74%

5,08%

11. Ostatní aktiva 13. Náklady a příjmy příštích období

2.

2009/2010

-13,79% 123,05%

10. Dlouhodobý hmotný majetek

1.

2008/2009

-98,64% 5262,14%

2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013

Závazky vůči bankám a družstevním záložnám

159,74%

12,44%

-67,91%

-18,42%

-62,57%


-73,85%

389,02%

-11,46%

242,01%

-46,64%

38,34%

49,35%

83,90%

29,56%

20,66%


0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Základní kapitál

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

1,33%

0,40%

0,68%

1,01%

0,24%

-10,40%

-3,21%

13,76%

-60,28%

-21,68%

41,16%

26,10%

22,34%

22,97%

11,20%

Ostatní pasiva

10.

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Nerozděl. zisk nebo neuhr. ztráta z předch. 14. obd. 15. Zisk nebo ztráta za účetní období PASIVA CELKEM

0,00%


57

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 4 Horizontální analýza rozvahy za období 2008 – 2013 v tis. Kč Položky aktiv

1.

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

3.

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank Pohledávky za bankami a družstevními záložnami

4.


238 567

93 795

-360 894

369 089

-299 240

5.


27 495

-39 733

11 526

-30 406

22 101

6.


53 347

-58 820

7 300

6 494

-647

9.


7 649

4 822

-5 884

-7 392

-2 415

-2 926

-667

1 103

6 422

-1 943

10. Dlouhodobý hmotný majetek

-76

-108

240

-312

908

24 256

268 856

701 287

259 568

542 314

11. Ostatní aktiva 13. Náklady a příjmy příštích období AKTIVA CELKEM

-633

59 726

-9 186

-166 601

182

10 052

-7 644

181

-2 128

-574

357 728

320 227

345 673

434 734

260 686

1.

Položky pasiv 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Závazky vůči bankám a družstevním záložnám 233 786 47 276 -290 258 -25 258 -70 015

2.


-16 486

22 715

-3 271

61 187

-40 330

4.

Ostatní pasiva

140 448

250 090

635 051

411 388

372 646

5.


0

77

-77

0

0

8.

Základní kapitál

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Nerozděl. zisk nebo neuhr. ztráta z předch. 14. obd. 15. Zisk nebo ztráta za účetní období PASIVA CELKEM

2 525

772

1 310

1 956

462

-2 542

-703

2 918

-14 539

-2 077

357 731

320 227

345 673

434 734

260 686


Příloha 5 Výkaz zisku a ztráty za období 2008 -2013 v tis. Kč 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Položky výsledovky Výnosy z úroků a podobné výnosy Náklady na úroky a podobné náklady Výnosy z akcií a podílů Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize Zisk nebo ztráta z finančních operací Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Správní náklady

2008 85 079 30 015 3 041 129 775 87 537 29 640 9 372 1 511 91 175

2009 34 096 4 515 894 125 285 73 677 28 195 262 2 884 74 058

2010 49 243 7 473 43 133 159 89 260 26 730 66 961 74 905

2011 53 585 6 062 70 172 272 124 562 28 300 447 864 72 955

2012 44 016 1 899 93 112 480 67 952 13 884 3 130 328 77 342

2013 33 123 1 937 119 95 879 31 312 9 130 82 556 77 103

8 929

6 033

8 804

12 658

13 954

10 478

7 416

0

966

6 090

0

1 000

30 324 -5 876 24 448

27 565 -5 659 21 906

26 872 -5 669 21 203

31 483 -7 362 24 121

12 128 -2 546 9 582

9 947 -2 442 7 505

Odpisy, tvorba a použití OP* a rezerv k 11. dlouhodobému majetku Odpisy, tvorba a použití OP* a rezerv k 13. pohledávkám a zárukám Zisk / ztráta za účetní období z běžné činnosti 19. před zdaněním 23. Daň z příjmů 24. Zisk nebo ztráta za úč. období po zdanění


58

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 6 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty za období 2008 – 2013 v tis. Kč Položky výsledovky 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Výnosy z úroků a podobné výnosy -50 983 15 147 4 342 -9 569 -10 893 Náklady na úroky a podobné náklady -25 500 2 958 -1 411 -4 163 38 Výnosy z akcií a podílů -2 147 -851 27 23 26 Výnosy z poplatků a provizí -4 490 7 874 39 113 -59 792 -16 601 Náklady na poplatky a provize -13 860 15 583 35 302 -56 610 -36 640 Zisk nebo ztráta z finančních operací -1 445 -1 465 1 570 -14 416 -4 754 Ostatní provozní výnosy -9 110 -196 381 2 683 -3 048 Ostatní provozní náklady 1 373 -1 923 -97 -536 228 Správní náklady -17 117 847 -1 950 4 387 -239 Odpisy, tvorba a použití OP* a rezerv k 11. dlouhodobému majetku 2 771 3 854 1 296 -3 476 -2 896 Odpisy, tvorba a použití OP* a rezerv k 13. pohledávkám a zárukám 966 5 124 -6 090 1 000 -7 416 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Zisk / ztráta za účetní období z běžné činnosti 19. před zdaněním 23. Daň z příjmů

-2 759 217

-693 -10

4 611 -1 693

-19 355 4 816

-2 181 104

24. Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění

-2 542

-703

2 918

-14 539

-2 077


Příloha 7 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty za období 2008 – 2013 v % 1. 2. 3. 4. 5.

Položky výsledovky Výnosy z úroků a podobné výnosy Náklady na úroky a podobné náklady Výnosy z akcií a podílů Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize

6. 7. 8. 9.

Zisk nebo ztráta z finančních operací Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Správní náklady

2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 -59,92% 44,42% 8,82% -17,86% -24,75% -84,96% 65,51% -18,88% -68,67% 2,00% -70,60% -95,19% 62,79% 32,86% 27,96% -3,46% 6,28% 29,37% -34,71% -14,76% -15,83% 21,15% 39,55% -45,45% -53,92%

Odpisy, tvorba a použití OP* a rezerv k 11. dlouhodobému majetku Odpisy, tvorba a použití OP* a rezerv k 13. pohledávkám a zárukám Zisk / ztráta za účetní období z běžné činnosti 19. před zdaněním 23. Daň z příjmů 24. Zisk nebo ztráta za účetní období po zdanění

-4,88% -97,20% 90,87% -18,77%

-5,20% -74,81% -66,68% 1,14%

5,87% 577,27% -10,09% -2,60%

-50,94% 600,22% -62,04% 6,01%

-34,24% -97,38% 69,51% -0,31%

-32,43%

45,93%

43,78%

10,24%

-24,91%

x

x

x

-9,10% -3,69%

-2,51% 0,18%

17,16% 29,86%

-61,48% -65,42%

-17,98% -4,08%

-10,40%

-3,21%

13,76%

-60,28%

-21,68%


59

x

x

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 8 Struktura zisku z finanční činnosti Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Úrokový zisk 55 064 29 581 41 770 47 523 42 117 31 186 Výnosy z dividend 3 041 894 43 70 93 119 Zisk z poplatků a provizí 42 238 51 608 43 899 47 710 44 528 64 567 Zisk z finančních operací 29 640 28 195 26 730 28 300 13 884 9 130 celkem 129 983 110 278 112 442 123 603 100 622 105 002 podíl popl. a provizí na celkovém zisku % 32,50 46,80 39,04 38,60 44,25 61,49 podíl úrokového zisku na celk. zisku % 42,36 26,82 37,15 38,45 41,86 29,70

Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování. Kde položka Úrokový zisk je vypočtena jako rozdíl ř. 1 a 2 výkazu zisku a ztráty, - položka Výnosy z dividend je z řádku 3 výkazu zisku a ztráta, - položka Zisk z poplatků a provizí je vypočtena jako rozdíl mezi ř.4 a 5 výkazu zisku a ztráty,,, - položka Zisk z finančních operací je z ř.6 výkazu zisku a ztráty, - položka podíl poplatků a provizí na celkovém zisku je vypočtena jako podíl položky zisk z poplatků a provizí na položce celkem na celkovém zisku %, -položka podíl úrokového zisku na celkovém zisku je vypočtena jako podíl položky úrokový zisk na položce celkem v %.

Příloha 9 Struktura správních nákladů v tis. Kč Rok Správní náklady v tom: a) náklady na zaměstnance b) ostatní správní náklady

2008 91 175 50 574 40 601

% změna

2009 74 058 37 851 36 207

2010 74 905 41 943 32 962

2011 72 955 43 070 29 885

2012 77 342 45 455 31 887

2013 77 103 45 006 32 097

-18,77

1,14

-2,60

6,01

-0,31


Příloha 10 Vývoj čistého zisku společnosti a komparace se sektorem v mil. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 2012 Čistý zisk společnosti 24 22 21 24 10 Zisk v sektoru OCP 1667 716 1211 607 506 podíl v % 1,44% 3,07% 1,73% 3,95% 1,98% Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, ČSÚ, vlastní zpracování.

2013 8 803 1,00%

Příloha 11 Kumulativní gap – likvidita Rok

2008

2009 2010 2011 2012 2013 1 028 Aktiva do 3 měs 757 119 770 1 462 425 1 791 538 2 232 809 2 506 126 Pasiva do 3 měs 535 013 892 678 1 190 369 1 552 031 2 001 681 2 263 982 Periodický gap I 222 106 136 092 272 056 239 507 231 128 242 144 Aktiva do 1 roku 40 914 29 053 12 882 48 913 24 930 23 015 Pasiva do 1 roku 0 0 22 084 2 285 0 0 Periodicky gap II 40 914 29 053 -9 202 46 628 24 930 23 015 Aktiva 1 rok a více 38243 68062 33114 10943 24993 19856 Aktiva bez specifikace 32780 100902 38593 41293 44689 39110 Pasiva 1 rok a více 0 83 389 48 0 0 Pasiva bez specifikace 334043 334026 334172 338323 325740 324125 Periodický gap III -263020 -165145 -262854 -286135 -256058 -265159 Kumulativní gap 0 0 0 0 0 0 Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování. Kde Periodický gap I je roven rozdílu aktiv a pasiv se zbytkovou splatností do 3 měsíců, - Periodický gap II je roven rozdílu aktiv a pasiv se zbytkovou splatností od 3 měsíců do 1 roku, - Periodický gap III je roven rozdílu aktiva pasiv se zbytkovou splatností nad 1 rok a výše.

60

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 12 Okamžitá likvidita Rok Pokladna Peníze na BU okamžitě splatné Akcie k obchodování DCP k obchodování Závazky vůči bankám Závazky vůči zákazníkům v položce ostatní paiva

2008 551 477 184 9 765 31 538 146 350

2009 475 500 505 63 112 59 033 380 136

2010 2011 367 607 770 296 1 381 583 4 292 11 592 19 300 30 826 427 412 137 154

2012 295 1 716 151 18 086 420 111 896

2013 1 203 2 258 465 17 439 22 521 41 881

287 754

485 362

720 218 1 364 373

1 789 917

2 156 489

Okamžitá likvidia 119,57% 72,00% 69,21% 92,82% 91,20% Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování. Kde: součet kladných hodnot je součinem součtu záporných hodnot, které jsou zobrazeny červeně.

103,58%

Příloha 13 Rentabilita průměrných aktiv Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 EAT 24 448 21 906 21 203 24 121 9 582 7 505 Prům. aktiva 1 346 017 1 047 922 1 386 901 1 719 851 2 110 054 2 457 764 ukazatel ROA 1,82% 2,09% 1,53% 1,40% 0,45% 0,31% Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování. Kde:průměrná aktiva jsou počítána jako průměr KZ minulého období + PS aktuálního období.

Příloha 20 Ukazatel rentability aktiv (ROA) sektoru v mil. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 2012 Aktiva sektor 21 480 25 063 25 195 20 212 19 997 Zisk sektor 1667 716 1 211 607 506 Aktiva společnost 869 1227 1547 1893 2327 Zisk společnost 24 22 21 24 10 ROA společnost 2,76% 1,79% 1,36% 1,27% 0,43% ROA sektor 7,76% 2,86% 4,81% 3,00% 2,53% Zdroj: ČSÚ, Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování.

2013 21 088 803 2588 7 0,27% 3,81%

Příloha 14 Rentabilita vlastního kapitálu v tis. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 EAT 24 448 21 906 21 203 24 121 9 582 7 505 Prům. vlastní kapitál 338 298 334 035 334 061 336 209 332 032 324 933 ukazatel ROE 7,23% 6,56% 6,35% 7,17% 2,89% 2,31% Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování. Kde:průměrný vlastní kapitál je počítán jako průměr KZ minulého období + PS aktuálního období.

61

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 15 Kapitálová přiměřenost – složky kapitálu za období 2008 – 2013 v tis. Kč Rok Kapitál

B 1

Původní kapitál (Tier 1)

2

Splacen ZK zapsaný v obchodním rejstříku

3

Rezervní fondy a nerozdělený zisk

6

Povinné rezervní fondy

7

Nerozdělený zisk z předchozích období

9

Ztráta za běžné účetní období

14

2008

2009

2010

2011

2012

2013

296 770 293 030 272 369 302 535 297 413 293 130

280 164 276 238 302 034

100 000 100 000 100 000 209 595 212 121 212 892

100 000 100 000 100 000

20 000

300 325 309 672 312 550 214 202 216 157 216 620

20 000

20 000 189 595 192 121 192 892 0

-7 060

-14 708

-19761

-7 060

-14 708

-19761

0

0

0

0

20 000

194 202 196 157 196 620 0

0

-13 877

-6 485

-4 070

-13 877

-6 485

-4 070

0

0

0

0

0

0

0

0

30 0 0 0 Odčitatelné položky od původ. a 33 -5 765 -4 383 -20761 dodat.kapitálu (Tier1+Tier2) Převýšení jiných než význ.obezř.úprav nad 40 -5 765 -4 383 -20761 podříz.dluhem B Kapitál na krytí tržního rizika (Tier 3) 42 0 0 0 Zdroj: Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování.

0

0

0

-20 161

-33 435

-10 516

-20 161

-33 435

-10 516

0

0

0

Hlavní dodatkový kapitál (Σ)

0

20 000

0

Další odčitatelné položky z původního 17 kapitálu Nehmotný majetek jiný než goodwill 19 Dodatkový kapitál (Tier 2) 26

0

20 000

27

Vedlejší dodatkový kapitál (Σ)

Příloha 16 Počet licencovaných obchodníků s CP ( Ks) Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 OCP bankovní 25 25 23 26 26 28 OCP nebankovní 30 32 30 31 36 36 Ostatní 6 6 5 6 6 7 Zdroj: MF ČR, Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008 – 2013, vlastní zpracování. Příloha 17 Majetek zákazníků obchodníků s cenní papíry v mld. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 OCP bankovní 1524,6 1455,9 1573,9 2305,6 2389,2 2340,2 OCP nebankovní 476,4 471,2 485,7 468,7 416,3 417,4 OCP bank. změna v % -4,51 8,10 46,49 3,63 -2,05 OCP nebank. změna v % -5,2 3,08 -3,50 -11,18 0,26 Zdroj: MF ČR, Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem 2008 – 2013, vlastní zpracování

Příloha 18 Vývoj PX indexu za období 2008 - 2013 Rok 2008 2009 2010 2011 k 31.12. 858,2 1117,3 1224,8 911,1 změna v % 30,19 9,62 -25,61 Zdroj: BCPP, Statistické ročenky 2008 – 2013, vlastní zpracování.

62

2012 1038,7 14,01

2013 989,04 -4,78

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5 Příloha 19 Vývoj bilanční sumy obchodníků s OCP v mld. Kč Rok 2008 2009 2010 Bilanční suma společnosti 869 1227 1547 Bilanční suma sektoru OCP 21480 25063 25195 podíl společnosti v % 4,05% 4,90% 6,14% Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování. Kde: licencovaní OCP jsou nebankovními subjekty.

2011 2012 1893 2327 20212 19997 9,37% 11,64%

Příloha 20 Ukazatel rentability aktiv (ROA) sektoru v mil. Kč Rok 2008 2009 2010 2011 2012 Aktiva sektor 21 480 25 063 25 195 20 212 19 997 Zisk sektor 1667 716 1 211 607 506 Aktiva společnost 869 1227 1547 1893 2327 Zisk společnost 24 22 21 24 10 ROA společnost 2,76% 1,79% 1,36% 1,27% 0,43% ROA sektor 7,76% 2,86% 4,81% 3,00% 2,53% Zdroj: ČSÚ, Výroční zprávy společnosti za období 2008 – 2013, vlastní zpracování.

63

2013 2588 21088 12,27%

2013 21 088 803 2588 7 0,27% 3,81%

9a, Praha 5 PODNIKOVÁ EKONOMIKA

Recommend Documents