AKTUALIZOVAN ADRESÁ S NOV MI TELEFONNÍMI

Reklamní PRODUKCE časopis pro pracovníky reklamních agentur s hlavním zaměřením na tiskovou produkci

n

Digitální fotografie

n

Jak správnû skenovat

n

Vícejazyãné podklady

n

Tiskové techniky III

n

Trojrozmûrné samolepicí etikety

n

Malonákladové a speciální vazby

n

Orientaãní systémy

n

Tisková média pro signmaking

n

V˘znam poji‰tûní

n

Dárkové obaly z papíru

AKTUALIZOVAN¯ ADRESÁ¤ S NOV¯MI TELEFONNÍMI âÍSLY čtvrtletník 3/2002 cena 35 Kč/45 Kč

BOOM TISK, spol. s r.o. Ovčárecká ul., 280 00 Kolín - Sendražice tel.: +420 321 728 706, fax: +420 321 713 552 www.boomtisk.cz, [email protected]

více na http://www.boomailer.cz

Revoluce v Direct Mailingu

Vlepený produkt odtrhněte a dozvíte se více!

Úvodník

RP 3/2002

VáÏení kolegové, pfiátelé, partnefii, kdyÏ jsem pfiem˘‰lel, co mÛÏe ãtenáfie Reklamní produkce nejvíce trápit, vybavily se mi v‰echny ty tahanice kolem barev a barevného podání, jichÏ jsem byl v posledních 10 letech svûdkem. I pfies pokroky, které udûlala v poslední dobû kalibrace barev a v‰elijaké ty color management systémy, se o barvách pofiád s klienty hádáme, obtíÏnû nalézáme kompromisy, a lep‰í uÏ to asi nebude. Tak tfieba „tûlové“ barvy. KaÏd˘ zadavatel by chtûl na sv˘ch materiálech mít „zdravû“ vypadající lidi. KdyÏ se podíváte na obliãeje spoluobãanÛ pfii jízdû tramvají, zjistíte, Ïe barevné odstíny „tûlovek“ se pohybují nûkde mezi svûtle zelenou a popelavû ‰edou. V tramvaji vám to nepfiijde, v reklamû ov‰em takové „tûlovky“ nemají co dûlat. Na‰e potíÏe zaãínají u lidské fyziologie. Pfienosová kapacita oãního nervu je asi 20 x men‰í, neÏ kolik optick˘ch vjemÛ je schopna zaznamenat sítnice na‰eho oka. Ano, 95 % informace, kterou oko zachytí, se vÛbec nedostane z oka ven, natoÏ do mozku. Velmi ãasto si pak myslíme, Ïe je nûco ‰patnû — a pfiitom to jenom neodpovídá na‰emu pfiedpokladu nebo na‰í zku‰enosti. V sousedním Nûmecku si (podobnû jako u nás) velmi potrpí na barvu Ïloutku slepiãích vajec. Tmav‰í Ïloutky znamenají kvalitnûj‰í potravu slepice, která vejce snesla. Nûmeãtí drÛbeÏáfii proto slepicím ve velkov˘krmnách pfiidávají do Ïrádla mletou sladkou papriku, která s jejich v˘Ïivou vÛbec nesouvisí. Ale nûmeãtí zákazníci si na vajíãkách mnohem lépe pochutnají! Podobnû ‰v˘car‰tí v˘robci s˘ra vycházejí vstfiíc poÏadavkÛm trhu a s˘ry urãené pro rÛzné oblasti trhu mají rÛzné zabarvení. S˘ry vyváÏené na v˘chodní pobfieÏí USA jsou napfiíklad velmi svûtlé, zatímco stejné druhy s˘ra exportované na americk˘ stfiedozápad jsou tmavû oranÏové. A propos, pojmenování oranÏové barvy je v celé Evropû prakticky totoÏné. Jak to? Na‰i pfiedkové pro oranÏovou barvu nepotfiebovali Ïádné pojmenování, dokud se do Evropy nezaãaly z Asie dováÏet pomeranãe. Slovo „oranÏ“ (ve vût‰inû jazykÛ název ovoce i barvy), se do Evropy dostalo ze sanskrtu, kde „narandÏa“ znamená pomeranãovník. Tak uÏ jsem na konci stránky a k RGB nebo CMYK jsem se je‰tû nedostal. Snad pfií‰tû... Martin Felix Axicom s.r.o.

Vydavatelství Svût tisku, spol. s. r. o., Spoleãnost je zapsána u mûstského soudu Praha, oddíl C, vloÏky 80559. Tiskovina je registrována Ministerstvem kultury âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 13675. ManaÏer projektu: Pavel Svítek; Vedoucí vydání: Patrik Thoma; adresa: Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3; Tel.: 271 737 788, 271 733 554, Fax: 272 736 252; E-mail: [email protected], [email protected], www.svettisku.cz Sazba: Bohunka Tfie‰Àáková, tisk a knihafiské zpracování: tiskárna Tercie, UV lak obálky: Unilak CZ s. r. o.

1

Podklady

Aktuality

Digitální foto jako tiskov˘ podklad

HP PhotoSmart 215 — niωí tfiída pfiibliÏuje digitální fotografii masovému vyuÏití

Nové inkjetové tiskárny od Rolandu Spoleãnost Roland vyvinula velkoformátovou tiskárnu SOLJET s v˘stupy do exteriéru i interiéru s Ïivotností tiskÛ 3 roky bez povrchové ochrany. Tiskárna je snadno dostupná po cenové stránce i pro malé a stfiední spoleãnosti. Vyvinuty byly dvû fiady tiskáren SOLJET. První fiada odpovídá klasickému provedení velkoformáto˘ch tiskáren a zahrnuje modely SJ-600 s pracovní ‰ífikou160 cm nebo SJ-740 s pracovní ‰ífikou 186 cm. Druhá fiada zahrnuje velkoformátové tiskárny SC-500 a SC-540 podporující kromû tiskové funkce i funkci fiezacího plotru vy‰‰í tfiídy s moÏností dodateãného obfiezu a to nejen v˘stupÛ z této tiskárny. Model SC-500 je tiskárna s pracovní ‰ífikou 130 cm.

15“ LCD od Hitachi Spoleãnost Hitachi uvedla na trh zcela nov˘ LCD displej ve stfiíbromodrém provedení s oznaãením CML155 XW. Nov˘ model disponuje pro komunikaci s poãítaãem dvûma vstupy — analogov˘m a digitálním DVI-D. DosaÏiteln˘ jas displeje je 300 cd/m2 a kontrast 500:1. Pfii zobrazení videosignálu se uplatní dal‰í pozitivní vlastnost obrazu — doba odezvy 25 ms. V panelu jsou integrovány dva reproduktory, kaÏd˘ o v˘konu 1,2 W, a mikrofon. Maximální moÏné rozli‰ení monitoru je pak 1 024 x 768 bodÛ. Zorn˘ úhel panelu je 130° v horizontální a 110° ve vertikální rovinû. MoÏnosti pouÏití tohoto displeje roz‰ifiuje dodávan˘ adaptér pro Apple Macintosh. Podstavec umoÏÀuje natoãení monitoru do stran v rozsahu 60° na kaÏdou stranu a rovnûÏ i jeho nastavení ve vertikální rovinû. Cena nového displeje je pak stanovena na 20 999 Kã bez DPH.

Média pro velkoformátov˘ tisk u bitconu Spoleãnost bitcon s. r. o. v˘raznû roz‰ifiuje nabídku inkjetov˘ch médií. K dispozici budou jak klasické materiály jako jsou papíry, samolepicí vinyly, transpa-

2

Digitální fotoaparáty, alespoÀ ty dostupné ‰ir‰í vefiejnosti, provázela je‰tû celkem nedávno povûst zafiízení, jejichÏ v˘sledky nejsou pro profesionální tiskoviny pouÏitelné. Strm˘ vzestup kvality v posledních zhruba dvou letech nás ov‰em nutí tyto pfiedsudky odhodit. Sám fakt, Ïe snímáme digitálnû, je‰tû nemusí pfiedznamenávat problémy s kvalitou obrazu. JiÏ fiadu let jsou k dispozici digitální pfiístroje se ‰piãkov˘mi parametry, doprovází je ov‰em obdobnû ‰piãková cena, pohybující se v fiádu minimálnû stovek tisíc korun. Je jasné, Ïe pokud zhotovíme snímky zafiízením této kategorie, bude technická kvalita zaji‰tûna. Nepfiehlédnuteln˘m rysem posledního období je ale extrémní konkurenãní boj, pfiiná‰ející rychl˘ nástup stále dokonalej‰ích pfiístrojÛ s cenou v fiádu nejv˘‰e nûkolika desítek tisíc korun. To jsou fotoaparáty, které nás dnes budou zajímat, protoÏe jsou dostupné jak pro bûÏné grafické studio, tak tfieba i pro firemní marketingové oddûlení — a protoÏe v˘stup mnoha z nich je dnes koneãnû více neÏ dostateãn˘ i pro pouÏití v tisku.

Rozli‰ení jako vodítko? Jedním z charakteristick˘ch znakÛ souãasné nabídky je, Ïe ponûkud ztrácí na v˘znamu pfiesná hodnota rozli‰ení pfiístroje. PfiipomeÀme si, Ïe rozli‰ení udáváme v megapixelech, a Ïe jde o obecnû uÏívanou jednotku, vyjadfiující poãet citliv˘ch bodÛ CCD snímaãe (megapixel odpovídá milionu bodÛ). Je tfieba ov‰em poznamenat, Ïe v˘robci obãas s touto jednotkou nezacházejí pfiíli‰ pfiesnû (obvykle z obchodních dÛvodÛ). Masivní konkurence rychle zvedla laÈku, a i pfiístroje niωí tfiídy dnes ãasto disponují rozli‰ením pfies 2 megapixely, díky kterému lze jimi pofiízené fotografie bûÏnû tisknout do formátu fiádovû asi 13 x 10 cm. U jen o nûco draωích pfiístrojÛ se pak bûÏnû setkáme s rozli‰ením

3 a více megapixelÛ, v˘jimkou nejsou ani pfiístroje, v˘raznû pfiekonávající hodnotu 5 megapixelÛ. Rychlé zvy‰ování rozli‰ení je tak jasn˘m trendem, Ïe nemá nyní pfiíli‰ smysl vytyãovat nûjaké hranice. Následující tabulka ukazuje na nûkolika málo typick˘ch hodnotách matematickou souvislost mezi rozli‰ením, poãtem megapixelÛ a maximálním rozmûrem, ve kterém lze soubor vytisknout v 300 dpi (to znamená v bûÏné tiskové kvalitû). Jak vidíme, fiady, ve kter˘ch se rozli‰ení pohybuje, se u jednotliv˘ch v˘robcÛ ãasto li‰í; nûkdy odpovídají fiadám, na které jsme zvyklí z monitorÛ. Proã ale není rozli‰ení dostateãn˘m ukazatelem kvality vyfotografovaného obrazu? Kde jsou dal‰í nástrahy digitálních fotografií? Velmi struãnû fieãeno, kromû rozli‰ení mají na kvalitu obrazu zásadní vliv je‰tû vlastnosti pouÏitého CCD snímacího ãlenu, volba komprese v pfiístroji a v neRozli‰ení 640 1024 1600 2032 4064

Megapixelu x x x x x

480 768 1200 1352 2704

0,3 0,8 1,9 2,7 11

Fotografie cca (cm) 6 9 13 17 35

x x x x x

4 6 10 12 22

Canon PowerShot G3 — zástupce stfiední tfiídy moderních digitálních fotoaparátÛ

RP 3/2002

Podklady

Vût‰ina digitálních pfiístrojÛ dnes disponuje mnoÏstvím nastavení, které sice podstatnû moÏnosti fotoaparátu roz‰ifiují, ale jejich nevhodn˘m nastavením lze i mnohé pokazit.

poslední fiadû i zpÛsoby práce pfiístroje s barevností snímku, to znamená zejména moÏnosti nastavení hodnot bílého bodu.

Kvalita CCD prvku Jednou z klíãov˘ch vlastností CCD prvku je mnoÏství ‰umu, kter˘ sám prvek do obrazu vná‰í. Analogie se zvukov˘m ‰umem není aÏ tak zavádûjící — i zapnutá hudební aparatura produkuje (podle kvality zafiízení) vût‰í ãi men‰í mnoÏství ‰umu, kter˘ se s rostoucí hlasitostí reprodukce „ztratí“. Podobnû se niωí kvalita snímacího prvku snáze objeví v hor‰ích svûteln˘ch podmínkách, kde se setkáme napfiíklad s urãitou „zrnitostí“ obrazu. Je jasné, Ïe Ïádn˘ v˘robce nebude své pfiístroje zbyteãnû pomlouvat a pokud pouÏije (zejména z cenov˘ch dÛvodÛ) prvek o vy‰‰ím ‰umu, radûji o tomto faktoru skromnû pomlãí. Naopak, tam, kde znaãkov˘ v˘robce udává velmi nízk˘ ‰um (pro jehoÏ dosaÏení byla vyvinuta celá fiada ‰piãkov˘ch technologií), lze obvykle takovému uji‰tûní vûfiit a snímky budou velmi pravdûpodobnû v˘raznû kvalitnûj‰í.

Optika pfiístroje Zde platí obecná pravidla, a proto mÛÏeme optiku digitálních pfiístrojÛ posuzovat obdobnû, jako je tomu u klasick˘ch fotoaparátÛ. Nejjednodu‰‰í pfiístroje disponují optikou, která zaruãí rozumné rodinné snímky — ostrost, jako kdyÏ fiízne, od nich neãekejme. Stfiední a vy‰‰í tfiída je naopak ãasto osazena v˘bornou optikou od spolupracujících v˘robcÛ — dobr˘m pfiíkladem je spojení elektroniky Panasonic se ‰piãkov˘mi objektivy Leica. Pozor v této

Speciální barevn˘ terã pro dorovnání barevnosti fotografie a originálu

·piãkové digitální stûny Sinar k profesionálním fotoaparátÛm

souvislosti na velmi lákavé hodnoty tzv. digitálních zoomÛ (u objektivÛ s promûnn˘m ohniskem). Jediné, co má smysl brát v potaz pfii váÏné práci, jsou hodnoty optického zoomu. Elektronick˘ zoom není nic jiného, neÏ elektronické zvût‰ení jiÏ nasnímaného obrázku, Ïádné dodateãné detaily nezískáme (je to podobn˘ proces, jako kdybychom obrázky následnû zvût‰ovali v poãítaãi).

Bíl˘ bod a barevnost obrazu Problémy s vûrn˘mi barvami se nevyh˘bají ani digitálním fotoaparátÛm. Jedním z moÏn˘ch fie‰ení je umístit k fotografovanému motivu speciální obrazec (pozor, jde o jin˘ terã, neÏ pouÏíváme u skenerÛ). Ze vzhledu obrazce pak vycházíme pfii tvorbû profilu fotografované scény, nebo pfii následn˘ch barevn˘ch korekcích v poãítaãi.

Nebojme se digitální fotografie. Doby, kdy digitální snímky byly kvalitativnû vhodné pro ménû nároãné aplikace, jsou dávno pryã.

Popsan˘ postup ov‰em není pfiíli‰ praktick˘, a mnohé moderní pfiístroje proto disponují pomûrnû propracovanou metodou automatického pfiizpÛsobení barevnosti fotografie (tedy „dorovnáním“ bílého bodu). Lep‰í pfiístroje mají zabudovány aÏ desítky rÛzn˘ch algoritmÛ, které jsou voleny podle toho, v jak˘ch svûteln˘ch podmínkách snímek vzniká. Praktick˘ dÛsledek je jednoduch˘ — fotografie jsou ãasto, zejména na denním svûtle, pomûrnû velmi dobfie barevnû vyváÏené, a pfiípadná následná korekce není sloÏitá, pokud je vÛbec nutná. Kamil Tfie‰Àák

Pre-press

Aktuality rentní média, backlity, bannery tak i speciální materiály jako plátna, umûlé hedvábí atd. Pro sublimaãní technologii nové typy transferov˘ch papírÛ a pro ekosolventní technologii samolepicí vinyl, leskl˘ papír a banner.

RP 3/2002

Specifika pfiípravy vícejazyãn˘ch dokumentÛ Svût se propojuje, a péãe o vznik vícejazyãn˘ch tiskovin je díky tomu v fiadû firem bûÏnou náplní práce marketingového oddûlení.

Magic Seven má novou poboãku V srpnu 2002 spoleãnost Magic Seven Slovakia, která je dcefiinnou spoleãností Magic Seven, odkoupila 50 % slovenské produkãní agentury Willmark. Tímto krokem se naplnil zámûr této poboãky oddûlit ãinnost pre-pressu, reklamní a tiskové produkce a vûnovat se v˘hradnû ãinnosti reklamní agentury. Spoleãnost Willmark jako dcefiinná firma Magic Seven Slovakia v souãasnosti nabízí digitální velkoformátov˘ tisk, osvit, nátisk, DTP a sken, sítotisk a ofsetov˘ tisk. V blízké budoucnosti plánuje Willmark investovat do roz‰ífiení technologického zázemí.

Novinka mezi laserov˘mi tiskárnami Minolty Spoleãnost Minolta uvedla v srpnu leto‰ního roku na trh dvû zcela nové ãernobílé laserové tiskárny, urãené pro osobní pouÏití ãi men‰í kanceláfi. Nov˘mi modely jsou Minolta PagePro 1200W a PagePro 1250E. Jednodu‰‰ím modelem je tiskárna PagePro 1200W, která vyuÏívá technologii tisku Minolta QuickPage (GDI). Jde o tiskárnu s rychlostí tisku 12 stran A4 za minutu pfii maximálním rozli‰ení 1 200 x 1 200 dpi. Potiskovat lze bûÏné kanceláfiské papíry v plo‰n˘ch hmotnostech od 60 do 163 g/m2, dále pak prÛhledné a samolepicí fólie, obálky a ‰títky. Tiskárna, která je standardnû pfiipojitelná pomocí paralelního rozhraní ãi USB (volitelnû i pomocí Ethernetu), je vybavena 8 MB pamûti a umoÏÀuje tisk aÏ 15 000 stran za mûsíc. Îivotnost fotoválce je pak 20 000 stran, kapacita toneru 3 000 nebo 6 000 stran. Druhou tiskárnou je PagePro1250E, která díky emulacím PCL6 a PS2 dokáÏe tisknout z jakéhokoli operaãního systému a disponuje rychlostí 16 stran za minutu. Oproti modelu 1200 W je vybavena 16 MB pamûti. Cena PagePro 1200W je stanovena na 7 690 Kã bez DPH, PagePro 1250E by mûlo stát 16 990 Kã

4

Pod trochu v‰eobjímajícím a zjednodu‰ujícím názvem se ov‰em skr˘vá pomûrnû ‰iroké spektrum situací, v nichÏ se lze s vícejazyãn˘mi dokumenty setkat. MÛÏeme vytváfiet sadu tiskovin v samostatn˘ch jazykov˘ch mutacích, dokument, kombinující nûkolik jazykÛ souãasnû na jedné stránce, mÛÏeme b˘t ale postaveni i pfied úkol, vytvofiit dokument, kter˘ bude v cizinû pfieloÏen a ti‰tûn v jiné jazykové mutaci — to v‰e jsou situace, které sice nemusí b˘t sloÏité a nezvládnutelné, v kaÏdém pfiípadû si ale vyÏádají odli‰né postupy, pfiípadnû i pouÏití specifick˘ch aplikací. A to zejména s pfiihlédnutím k produktivitû práce a zpracování opakujících se zakázek; ojedinûlé pfiípady pfiirozenû zku‰enûj‰í obsluha s trochou ‰ikovnosti zvládne i za pouÏití standardních, univerzálních nástrojÛ.

Multijazyãné dokumenty Tvorba dokumentÛ, sloÏen˘ch z textÛ v nûkolika rÛzn˘ch jazycích, je jednou z nejãastûj‰ích úloh. Otázky samotné pfiípravy dokumentÛ ustupují v tomto konkrétním pfiípadû ponûkud do pozadí, o to vût‰í dÛleÏitosti ale nab˘vají poÏadavky, kladené na systémové vybavení. Je na místû poznamenat, Ïe v tomto konkrétním pfiípadû jde o problematiku, se kterou se rozhodnû nepot˘káme jen v pfiedtiskové pfiípravû. Vícejazyãné dokumenty vznikají ãasto i v ãistû kanceláfiském prostfiedí, to znamená obvykle v aplikacích od spoleãnosti Microsoft (Word, Excel, PowerPoint). KdyÏ v‰e trochu zjednodu‰íme, základním problémem tu je fakt, Ïe je‰tû celkem nedávno poãítaãe sice umûly celkem dobfie zobrazit znaky v jednotliv˘ch národních abecedách, vÏdy ale v tomtéÏ okamÏiku jen v jedné sadû. Nezapomínejme, Ïe se problematika znakov˘ch sad t˘ká v‰ech národÛ; své vlastní znaky mají nejen „b˘valé v˘chodní“ zemû, mnoÏství unikátních znakÛ nalezneme v abecedách ná-

rodÛ západní Evropy, a v neposlední fiadû je dnes stále dÛleÏitûj‰í i moÏnost pracovat korektnû s asijsk˘mi znaky. Moderní poãítaãe, pfiesnûji fieãeno jejich operaãní systémy, mají na‰tûstí koneãnû po ruce fie‰ení — a tím je podpora znakové sady Unicode. AniÏ bychom se dopou‰tûli pfiehnané nepfiesnosti, mÛÏeme fiíci, Ïe Unicode je systém, obsahující prakticky v‰echny znaky, které dnes lidstvo pouÏívá. Jin˘mi slovy, znamená to, Ïe kdyÏ pracujeme v Unicode, není problém napfiíklad psát kaÏdou vûtu odstavce jin˘m jazykem. Pro úãely tohoto ãlánku nemá smysl podrobnû rozebírat v‰echny technické detaily podpory Unicode (a to nemluvíme o faktu, Ïe Unicode je správn˘ a doporuãen˘, nikoliv ale jedin˘ zpÛsob, jak s více znakov˘mi sadami pracovat). DÛleÏité je vûdût, Ïe v˘raznû lépe je zatím Unicode podporováno pod systémy Windows. Na poãítaãích Apple pod operaãními systémy Mac OS 9 je práce s Unicode obtíÏnûj‰í, proto tfieba v˘‰e zmínûné stfiídání vût bychom museli realizovat oklikou; situace se ale zaãíná v˘raznû mûnit k lep‰ímu s pfiíchodem nového operaãního systému Mac OS X. Pokud je podmínka podpory ze strany systému splnûna, neb˘vá obvykle problém pracovat s více jazyky najednou nejen v kanceláfisk˘ch aplikacích, ale samozfiejmû i v aplikacích pro pfiípravu layoutu stránky (to znamená nejãastûji QuarkXPress a InDesign).

Pfiíprava tiskovin v jazykov˘ch mutacích V tomto pfiípadû máme na mysli tiskoviny, které jsou jednak v originále kompletnû pfiipraveny v jedné jazykové verzi (na rozdíl od v˘‰e uveden˘ch dokumentÛ), a navíc (coÏ je dÛleÏitûj‰í) mají existovat soubûÏnû v nûkolika odli‰n˘ch jazykov˘ch verzích. V praxi se s tiskovinou podobného druhu nejspí‰e setkáme ve dvou si-

RP 3/2002

Pre-press

Pfii pfiípravû mezinárodních verzí pouÏíváme samostatnou ãernou barvu pro text

tuacích, a sice buì jako tvÛrce mutace, nebo jako tvÛrce originálu, z nûhoÏ budou mutace následnû vycházet. Situace, kdy tvofiíme mutaci (tuzemskou) je pomûrnû jednoduchá zejména v okamÏiku, kdy máme k dispozici alespoÀ trochu volnosti v zacházení s prvky na stránce. Pokud jsou navíc k dispozici originální podklady (kopie, apod), vystaãíme obvykle s tímtéÏ vybavením a se stejn˘mi dovednostmi, jako bychom vytváfieli originální dokument. Z technického hlediska je tfieba uvést, Ïe vhodn˘m prostfiedkem, zejména v pfiípadû, Ïe vytváfiíme více variant mutací, jsou programy pro pfiípravu (zlom) strany, pracující s vrstvami. Z tûch nejroz‰ífienûj‰ích jsou to opût Adobe InDesign a QuarkXPress ve verzi 5; pro star‰í verze Quarku pfiipadá teoreticky v úvahu vyuÏití doplÀkÛ (Xtensions), v praxi je tato cesta z mnoha dÛvodÛ neschÛdná (problémy s dodavateli, verzemi, apod.). SloÏitûj‰í je ale situace v pfiípadû, kdy je tfieba plnû respektovat layout originální stránky. Jde o pomûrnû ãast˘ a v mnoha ohledech v˘hodn˘ modulární model tiskoviny, sestavené tak, aby bylo moÏné samostatnû a oddûlenû pracovat s její textovou a grafickou ãástí. V˘hodou tohoto postupu je, Ïe grafická ãást, to znamená obrázky, ikony, barevné linky a podobné detaily, mohou b˘t vytvofieny a zpracovány jen jednou, pfii tvorbû originálu. Stejnû tak mohou b˘t pro grafickou ãást publikace hromadnû vyrobeny i filmy (litografie). To s sebou ãasto nese nejen nemalou finanãní úsporu, ale zejména moÏnost mnohem jednodu‰‰í a úãinnûj‰í kontroly podkladÛ. Co víc, je tfieba si uvûdomit, Ïe mnohdy jsou mutace vytváfieny nejen externû, ale dokon-

ce i v jiné zemi, a pak je proces kontroly velmi ztíÏen — pokud pouÏijeme popsan˘ zpÛsob, máme proces v˘roby filmÛ pod mnohem dÛkladnûj‰í kontrolou. Vlastní „lokalizace“ tiskoviny tak probíhá jen v textové ãásti. To má své dopady jak pro tvÛrce jazykov˘ch mutací, tak i pro tvÛrce originálu. Technicky to znamená, Ïe pfii v˘robû originálu je tfieba ve finální fázi vytváfiet tiskové podklady (filmy) s „vypnut˘mi“ textov˘mi objekty; tvÛrce mutace pak postupuje pfiesnû opaãnû, to znamená Ïe v závûru, v okamÏiku, kdy vytváfií tiskové podklady, vypne v‰echny grafické objekty.

Pokud byla lokalizace tiskovin dfiíve ãasto „jednosmûrnou“, je dnes jasnû vidût i opaãn˘ trend — vlastní tiskoviny pfiipravujeme v cizích mutacích stále ãastûji.

To jsou ov‰em pokyny spí‰e technického rázu. Kromû toho je ale vhodné fiídit se nûkolika jednoduch˘mi zásadami jiÏ v prÛbûhu práce na stránkách budoucí tiskoviny. Zejména si musíme uvûdomit, Ïe se jednotlivé jazykové verze mohou, a velmi pravdûpodobnû budou, pomûrnû v˘znamnû li‰it délkou textu (i kdyÏ na to nelze spoléhat, obvykle b˘vají ãeské verze krat‰í, neÏ napfiíklad anglické). S touto skuteãností je nutné poãítat jiÏ pfii návrhu, jinak pfiipravíme v‰em, kdo budou na lokalizacích pracovat (ãasto sami sobû) horké chvilky. Je jasné, Ïe je tûÏké vyhnout se bûÏn˘m grafick˘m detailÛm, jako jsou napfiíklad bloky textu, podloÏené barevnou plo‰kou, nebo popisky u obráz-

5

Pre-press

Aktuality bez DPH. Cena volitelného Ethernet 10/100 adaptéru je 3 990 Kã stejnû jako toneru s kapacitou 6 000 stran.

·kolní verze PhotoTOOLS Oblast digitální fotografie se stále rychleji rozvíjí, na coÏ reagují i firmy pohybující se v tomto oboru. Dokladem toho je i spoleãnost DTP Studio, která uvedla ‰kolní verzi programu PhotoTOOLS za zlomek pÛvodní ceny. Díky vstfiícnému pfiístupu firmy 3D Road se tak dostanou do rukou pracovníkÛm neziskov˘ch organizací, orgánÛ státní správy, studentÛm a uãitelÛm, ale i pracovníkÛm knihoven a muzeí kvalitní nástroje pro zpracování bitmapov˘ch obrázkÛ nejen z digitálních fotoaparátÛ. Pro úplnost uveìme, Ïe rodina PhotoTOOLS obsahuje PhotoCLAMP slouÏící k optimalizaci jpg komprese, PhotoIRON pro rekonstrukci a vyhlazení souboru s vysokou jpg kompresí a PhotoMAGNIFY pro velké zvût‰ení bitmapov˘ch souborÛ. Cena za cel˘ komplet ‰kolní verze PhotoTOOLS je jen 1 950 Kã vãetnû DPH, coÏ je pfiibliÏnû 25 % ceny standardního produktu.

Nové Ricoh Aficio 1060 Spoleãnost Ricoh uvedla v oblasti multifunkãních zafiízení dal‰í model s oznaãením Aficio 1060. Jednou z hlavních charakteristik tohoto nového modelu je pfiedev‰ím jeho urãení do provozÛ, kde se od multifunkãního Aficia oãekává vysok˘ v˘kon. Pro dokreslení uveìme, Ïe nov˘ model, kter˘ disponuje maximálním rozli‰ením 1 200 dpi a maximálním tiskov˘m formátem A3, umoÏÀuje tisknout rychlostí aÏ 60 stran za minutu. Standardní souãástí stroje je Dokumentov˘ server, pomocí nûhoÏ lze prohlíÏet, editovat a spravovat jak kopírované, tak ti‰tûné dokumenty. Oba typy lze navzájem libovolnû kombinovat a dostat tak na v˘stupu jeden v˘sledn˘ dokument ve zvolené dobû. Dal‰í standardní souãástí skenovacího modulu je software ScanRouter V2 Lite. Pomocí nûj lze snímat dokumenty do PC a pfiípadnû také posílat emailem. Do pamûti se manuálnû nebo automaticky vejde aÏ 2 000 pouÏívan˘ch adres, coÏ dostaãuje bûÏn˘m potfiebám i velk˘ch kanceláfií. Pomocí softwaru DeskTopBinder V2

6

RP 3/2002

kÛ. VÏdy bychom si ov‰em mûli pfiedstavit co se stane, kdyÏ bude po pfiekladu nutné umístit na toto místo více textu. Velmi podobnû ale pfiiná‰í potíÏe i men‰í mnoÏství textu — typicky tfieba v pfiípadû, kdy vznikají velké prázdné plochy na koncích kapitol. Pro tvÛrce mutací bude zejména klíãové, pokud jde o rozsáhlej‰í projekty, spolupracovat úzce s dobr˘m a zku‰en˘m pfiekladatelem. Je prakticky jisté, Ïe kromû bûÏn˘ch korektur (faktická oponentura, jazyková korektura) bude nutné provádût je‰tû „prostorové“ korekce — nûkde se jednodu‰e krácení ãi dopisování textu nevyhneme, a je jasné, Ïe pokud nechceme riskovat chyby z neznalosti jazyka nebo i oboru tiskoviny, nelze pfiekladatele (a pfiípadnû recenzenty) obcházet ani pfii tûchto zásazích. Poznamenejme je‰tû na okraj, Ïe sama odbornost v oboru, jemuÏ se tiskovina vûnuje, nemusí zdaleka znamenat, Ïe se bude pfiekladatel schopen pfiizpÛsobit potfiebám lokalizace tiskoviny. Nedílnou souãástí podobn˘ch projektÛ by mûla b˘t podrobná dokumentace. Pfiesná dokumentace je dÛleÏitá nejen pro tvÛrce originálu, kter˘m zjednodu‰í pozdûj‰í zmûny a zabrání chybám, které pfii zmûnách vznikají, je‰tû mnohem dÛleÏitûj‰í je pro tvÛrce mutací. Ne kaÏd˘, komu se na‰e podklady dostanou bûhem lokalizací do ruky, musí b˘t zku‰en˘ profesionál. Správná dokumentace by proto mûla obsahovat pravidla pro práci s textovou ãástí, popis struktury stránek a zpÛsobu jejich tvorby a zejména popis v‰ech nestandardních postupÛ a detailÛ. Pamatujme, Ïe pfiedávané soubory a jejich dokumentace nemají slouÏit jako pfiehlídka tipÛ a trikÛ, které v grafick˘ch

DÛkladné zamy‰lení nad koncepcí i praktick˘m zpÛsobem tvorby tiskovin je v pfiípadû vícejazyãn˘ch publikací dvojnásob dÛleÏité i uÏiteãné.

programech zvládneme provést, ale jako podklady pro dal‰í práci fiady lidí. Jde o na‰e tiskoviny a je zfiejmé, Ïe ãím budou podmínky, které pro budoucí zpracování vytvofiíme, pfiíznivûj‰í, tím ménû problémÛ a chyb pfii lokalizaci vznikne — ve v˘sledku je to vlastní v˘hoda. Na závûr bychom se rozhodnû, alespoÀ velmi krátce, mûli zastavit u moderních forem elektronického publikování. V˘voj smûfiuje, byÈ moÏná trochu pomalu, k databázovému publikování. To je oblast, na kterou dnes narazíme v mnoha souvislostech (nejãastûji samozfiejmû návaznû na integraci klasického a internetového publikování). Základní princip je prÛzraãnû jednoduch˘ (o to je daleko sloÏitûj‰í jakékoliv praktické nasazení) — pouÏíváme ‰ablony, do nichÏ z databází elektronicky dosazujeme mûnící se data. A je jasné, Ïe jako lze ve formuláfiích a na tiskovinách mûnit napfiíklad ceny zboÏí, mÛÏeme mûnit bloky textu v dokumentu. Pro svou sloÏitost jsou podobné systémy zatím ve v˘voji a celosvûtovû zamûstnávají tisíce programátorÛ. To, Ïe podobné systémy zatím je‰tû nemohou b˘t masovûji nasazeny ale neznamená, Ïe se tomu tak nestane zanedlouho. Jako v mnoha analogick˘ch pfiípadech pak v˘raznû získá na dÛleÏitosti oblast anal˘zy tiskoviny a návrhÛ vhodn˘ch ‰ablon. Kamil Tfie‰Àák

MoÏnost pouÏití vrstev je velkou v˘hodou (aplikace Adobe InDesign)

RP 3/2002

Pre-press

Jak správnû skenovat díl první Rychl˘ v˘voj v posledních letech pfienesl skenery z profesionálních studií do kanceláfií a domácností. Pfiíprava kvalitních podkladÛ pro tisk je tak opût o nûco snaz‰í. Kdy mÛÏeme sami skenovat Jednoduchá otázka, na kterou ale nemáme jednoduchou odpovûì. V bûÏné praxi reklamního (marketingového) oddûlení se totiÏ setkáme se ‰irok˘m spektrem úloh, které se navzájem velmi li‰í svou nároãností na kvalitu v˘sledn˘ch skenÛ. Poznamenejme, Ïe v celém ãlánku budeme pro struãnost mlãky pfiedpokládat, Ïe skenujeme kvalitní pfiedlohy — opaãn˘ pfiípad se stane námûtem nûkterého z dal‰ích pokraãování. ¤eknûme si ale rovnou, Ïe vzhledem k rozmanitosti pfiedloh, nejsou k dispozici Ïádné jednoduché pokyny, vysvûtlující, kdy se je‰tû do skenování pustit a kdy jiÏ pfienechat práci externím dodavatelÛm. UÏiteãnûj‰í rozhodnû bude, kdyÏ se naopak pokusíme o v˘ãet situací, ve kter˘ch vût‰í ãi men‰í problémy hrozí s pomûrnû vysokou pravdûpodobností, a jejichÏ úspû‰né zvládnutí si obvykle vyÏádá pouÏití dokonalej‰ího hardware, pfiípadnû i zásah zku‰ené obsluhy. Je následnû na zváÏení, jaké kvalitativní poÏadavky budeme na v˘sledné skeny klást, a jakou cenu budeme ochotni za tuto kvalitu zaplatit. Je jasné, Ïe jak se jednotlivé tiskoviny li‰í sv˘m v˘znamem (kter˘ mÛÏeme vyjádfiit napfiíklad jejich oãekávan˘m finaãním pfiínosem), tak se budou li‰it i náklady (finanãní, ãasové), které budeme ochotni na pfiípravu podkladÛ vynaloÏit.

Problémová místa Jednou z nejdÛleÏitûj‰ích oblastí, na které je pfii posuzování originálu tfieba dávat pozor, jsou tmavé pasáÏe. Pokud skenujeme kvalitnû zhotoven˘ snímek nebo diapozitiv, lze pfiedpokládat, Ïe i v hlubok˘ch stínech bude moÏné rozeznat kresbu a zobrazené detaily. A právû kvalita snímání detailÛ ve velmi tmav˘ch pasáÏích je jedním z míst, kde skenerÛm niωí

a stfiední tfiídy dochází dech nejrychleji. Pokud skener na úlohu nestaãí, projeví se to obvykle „slitím“ tmav˘ch pasáÏí (detaily zmizí a objevují se souvislé plochy tmavé barvy). Jen o málo lep‰ím v˘sledkem jsou skeny, na kter˘ch sice vût‰í ãi men‰í ãást detailÛ rozeznáme, zároveÀ je ale jasné, Ïe skeneru zbyla jen malá ãást rozsahu na jejich vzájemné odli‰ení. KdyÏ obrázek zesvûtlíme, abychom detaily odkryli, získáme „‰edivku“ bez kontrastu (a obrázek je obvykle s kaÏdou dal‰í úpravou je‰tû hor‰í). Nezfiídka je je‰tû obraz zhor‰en v˘razn˘m ‰umem (temné partie jsou „flekaté“). Zjednodu‰enû lze fiíci, Ïe parametrem, kter˘ v prvé fiadû popisuje schopnost skeneru pracovat s temn˘mi partiemi originálu, je denzita. âím je denzita vy‰‰í, tím má skener s reprodukcí tmav˘ch partií ménû problémÛ. Rozumná minimální hodnota denzity soudob˘ch levn˘ch skenerÛ je kolem 3 (taková hodnota byla je‰tû nedávno chloubou drah˘ch zafiízení). Musíme si ov‰em dát pozor na to, Ïe vy‰‰í hodnota denzity není sama o sobû automaticky samospasitelná, a dva skenery se stejnou hodnotou deklarované denzity mohou produkovat kvalitativnû podstatnû odli‰né skeny. Rozhodují v˘sledky; pokud se objeví nûkter˘ z v˘‰e popsan˘ch problémÛ (slévání, kontrast), a pokud vliv problémÛ pfiesáhne pfiijatelnou mez, je tfieba objednat kvalitní externí skenování, nebo investovat do draωího vybavení. Dal‰í pomûrnû ostfie sledovanou charakteristikou je ostrost skenu. Zde je ov‰em na místû pfiipomenout, Ïe hlavní pfiíãinou

Mnohé moderní aplikace nabízejí v automatickém reÏimu v˘sledky, kter˘ch bez hlub‰ích zku‰eností ruãnû nedosáhneme.

Pre-press

Aktuality Lite lze snadno spravovat dokumenty vãetnû jejich spojování. Touto cestou mÛÏe b˘t dosaÏeno svázání nûkolika souborÛ rÛzného formátu do jednoho celku pro okamÏité nebo pozdûj‰í pouÏití. Samozfiejmostí je fiada dal‰ích vysoce komfortních funkcí. V‰echny jsou ovládány z velkého dotykového displeje pomocí pfiehledn˘ch tlaãítek.

Vysokorychlostní skenery Panasonic Spoleãnost Matsushita Electric Industrial Co., Ltd. uvedla na trh dal‰í dva nové vysokorychlostní skenery Panasonic KV-S2025C a KV-S2045C urãené spí‰e pro malé a stfiední zákazníky. V obou pfiípadech jde o duplexní barevné skenery, které pracují na principu pohybujícího se dokumentu. Skenované dokumenty mohou mít podobu jednotliv˘ch listÛ i kontinuálních pásÛ papíru. Souãástí skenerÛ je podavaã o kapacitû do 120 stránek. Vy‰‰í z obou modelÛ dosahuje rychlosti skenování aÏ 40 stran A4 za minutu pfii 200 dpi, pfii barevném skenování ãiní maximální rychlost 18 stran pfii rozli‰ení 150 dpi. Standardní souãástí KV-S2045C je i Pre-Imprinter, coÏ je v principu ink-jetová hlava, schopná potiskovat skenované dokumenty datov˘m kódem vyuÏiteln˘m pfii následném zpracování. Po softwarové stránce jsou skenery vybaveny aplikací RTIV, která zaji‰Èuje komunikaci skeneru s PC a pfienos naskenovan˘ch souborÛ do poãítaãe. Ve vybavení skenerÛ najdeme i dvû zcela nové funkce, Colour Cropping a De-Skewing. Color Cropping pouÏijeme v okamÏiku, kdy skenujeme dokumenty, obsahující stránky rÛzné velikosti. Namísto skenování na rozmûr nejvût‰í stránky dokumentu se nyní skener dokáÏe pfiizpÛsobit velikosti kaÏdé jednotlivé stránky. Funkce De-Skewing je zamûfiena na korekce natoãení dokumentu, ke kterému mÛÏe dojít napfiíklad vyosením skenovan˘ch dokumentÛ na vstupu, nebo skenováním dokumentÛ s rozdílnou tlou‰Èkou. Skener natoãení skenu detekuje a automaticky kompenzuje. Oba skenery budou k dispozici v listopadu. Niωí model KV-S2025C se bude prodá vat za 70 700 Kã vãetnû DPH, silnûj‰í KV-S2045C za 126 900 Kã vãetnû DPH.

8

RP 3/2002

neostr˘ch (pfiesnûji — nepfiíli‰ ostr˘ch) skenÛ b˘vá neostrost pfiedlohy. Je dÛleÏité si uvûdomit, Ïe u standardních pfiístrojÛ nemá uÏivatel moÏnost ovlivnit, jak ostfie bude skener snímat. Jediné, co pro „záchranu ãi vylep‰ení“ nepfiíli‰ ostr˘ch fotografií mÛÏe skener udûlat, je softwarové zaostfiení. V principu jsou tedy v aplikaci k dispozici obdobné zaostfiovací filtry, jaké nalezneme napfiíklad ve Photoshopu. Pozor ale na fakt, Ïe vnûj‰ková podoba je‰tû neznamená, Ïe v‰echny zaostfiovací filtry a aplikace produkují stejnû kvalitní v˘sledky. Abychom pfii softwarovém doostfiování obrázkÛ nebyli nakonec zklamáni, je vhodné dodrÏovat nûkteré základní zásady. Za prvé je tfieba skenovat na dostateãnû vysoké rozli‰ení. Zaostfiovací filtr musí mít k dispozici dostatek obrazov˘ch bodÛ, jinak obrázky pfii ostfiení velmi rychle „zhrubnou“. S parametry zacházíme velmi opatrnû, ménû je tu ãasto více, a peãlivû sledujeme zmûny v obraze.

Základní obrazové korekce Prakticky v‰echny skenery jsou dodávány vãetnû pfiíslu‰ného ovládacího software, obvykle v podobû samostatné aplikace, pfiípadnû jako plugin (zásuvn˘ modul) do nûkteré z populárních grafick˘ch aplikací, jako je napfiíklad Adobe Photoshop. Pro nás je dÛleÏité, Ïe tyto aplikace obvykle disponují ‰kálou funkcí pro více ãi ménû podrobné úpravy skenovaného obrazu. Korekce skenovaného obrazu a parametrÛ snímání provádíme v okamÏiku, kdy je hotov pfiedbûÏn˘ sken (náhled), pfied spu‰tûním finálního skenu. PfiedbûÏn˘ sken je dÛleÏit˘, protoÏe aplikace jeho prostfiednictvím získá pfiehled o typu obrázku, o rozloÏení barev, o tmav˘ch a svûtl˘ch partiích. Podle namûfien˘ch údajÛ lze nastavit snímací podmínky tak, aby skener vyprodukoval v daném pfiípadû nejlep‰í moÏn˘ obrázek. Nastavení podmínek mÛÏe provést skenovací aplikace automaticky, to ale ne vÏdy pfiinese oãekávan˘ efekt, proto je obvykle k dispozici i moÏnost definovat parametry skenu ruãnû. V tom pfiípadû se obvykle soustfiedíme zejména na plné vyuÏití rozsahu skeneru. VyuÏijeme moÏnost definice bílého a ãerného bodu, coÏ jin˘mi slovy znamená, Ïe skeneru ukáÏeme, které místo má povaÏovat za nejtmav‰í (v‰e tmav‰í bude bez v˘jimky zcela ãerné), a které za nejsvûtlej‰í (v‰e svûtlej‰í bude zcela bílé). Nûkdy je moÏné i definovat, které místo odpovídá polovinû rozsahu skene-

Moderní skenery jsou vût‰inou velmi kvalitní, a jejich v˘stupy jsou dostateãné i pro nároãnûj‰í zakázky.

ru; odpovídající nástroje jsou obvykle oznaãeny známou ikonkou kapátka. Kromû tohoto naprosto základního nastavení mÛÏe uÏivatel vût‰inou provádût i sloÏitûj‰í barevné korekce, o tûch ov‰em budeme mluvit samostatnû.

Pokroãilé nástroje Základní softwarové funkce a nástroje, dodávané standardnû ke skenerÛm, jsou obecnû vhodné pro nepfiíli‰ problémové obrázky. V praxi se ale setkáme s fiadou problémÛ, pro jejichÏ fie‰ení potfiebujeme nástroje dokonalej‰í. Zfiejmû nejãastûji se pfiitom pozornost uÏivatelÛ (a tím i v˘robcÛ) soustfiedí na dva okruhy problémÛ, na barevnost obrázkÛ a na moÏnosti, jak obrázek zbavit neÏádoucích vad, jako jsou ‰krábance, naskenované neãistoty, apod. Co by ov‰em pfied pár lety pfiedstavovalo práci pro velmi dobré skeneristy, pfiípadnû s sebou neslo nutnost následn˘ch retu‰í, pro to máme dnes k dispozici nástroje, zaloÏené na vyspûl˘ch matematick˘ch metodách — a ty si v obou popsan˘ch pfiípadech umí dobfie poradit. Setkáme se s nimi obvykle jako s integrovanou, automaticky pracující ãástí skenovací ho software, nûkteré jsou ale k dispozici i jako samostatné aplikace. Pro jednoduchost budeme nyní pfii struãném popisu funkcí vycházet ze znám˘ch produktÛ

Pfiíklad odstranûní neãistot a ‰krábancÛ

Pre-press

RP 3/2002

ních jevÛ, jako jsou nejãastûji prach a ‰krábance na skenovaném originále. Tato my‰lenka není nijak nová, podobné filtry a pluginy známe z fiady grafick˘ch aplikací. Rozdíl je ov‰em ve funkãnosti. Moderní aplikace jsou zaloÏeny na vyspûlé matematické anal˘ze obrazu, a díky tomu nabízejí v˘borné v˘sledky. PÛsobení kvalitních filtrÛ proti prachu a ‰krábancÛm (a velmi podobnû jsou zaloÏeny i filtry na zrnitost obrazu) je na v˘sledném skenu jednoznaãnû patrné, filtry dokonce dokáÏí vyretu‰ovat mechanické problémy, aniÏ pfiitom zniãí detaily snímku (zjednodu‰enû fieãeno, filtr v obraze odli‰í, co je prach na diapozitivu a co jsou jiÏ, tfieba podobnû pÛsobící, detaily snímku).

Descreening je nepostradatelnou pomÛckou pfii skenování jiÏ jednou ti‰tûn˘ch pfiedloh

Digital ICE a Binuscan, které se v tuzemsku ze v‰ech podobn˘ch aplikací vyskytují asi nejãastûji (napfiíklad digitální filtry Digitial ICE získáme pfii nákupu filmov˘ch skenerÛ Nikon). Správnou barevnost obrázku tyto aplikace neurãují prostfiednictvím ICC profilu skeneru, jak je dnes bûÏné. Základem pro barevné korekce jsou tu data, získaná anal˘zou naskenovaného obrazu. Na základû tûchto dat aplikace automaticky propoãítá (odhadne) pfiedpokládanou „správnou“ barevnost. V˘sledkem je v tomto kontex-

tu obrázek, kter˘ je v prvé fiadû „hezk˘“, pfiesnou shodu s originálem aplikace nehledá. Zajímav˘m dÛsledkem automatické práce s barvami je vzájemné „vyrovnávání“ vzhledu skenÛ. Vizuálnû podobné série obrázkÛ jsou uÏiteãné v‰ude tam, kde si obrázky nemají konkurovat a kde jde o rámcovou informaci zákazníka (typicky mÛÏeme jmenovat napfiíklad katalog realitní kanceláfie). Druhou populární oblastí jsou postupy, zamûfiené na zbavování se struktur-

Jak jsme naznaãili, aplikace tohoto druhu vût‰inou pracují s velkou mírou automatizace. UÏivatel nemívá moÏnost Ïádného hlub‰ího ovlivnûní práce aplikace (filtru, apod.) a témûfi o v‰e se stará inteligence filtru — v drtivé vût‰inû pfiípadÛ je to v˘hoda, a poãítaã se skenerem mohou po peãlivém nastavení provést velké mnoÏství skenÛ prakticky bez zásahu obsluhy. Pokud bychom mûli hledat nev˘hody podobn˘ch „inteligentních“ aplikací, pak tou hlavní bude rychlost zpracování. DÛkladná anal˘za snímku zabere velkou ãást v˘konu poãítaãe a celková doba skenování i malého diapozitivu se tak mÛÏe prodlouÏit i na desítky minut. Na druhou stranu je ale dobré si uvûdomit, Ïe ruãní retu‰e s podobnû kvalitním v˘sledkem mÛÏe provádût jen zku‰ená obsluha, a i ta bude pravdûpodobnû pomalej‰í. Kamil Tfie‰Àák

Press

Aktuality Xerox má novou Carreru V oblasti multifunkãních zafiízení pfiedstavila spoleãnost Xerox svÛj nov˘ produkt s oznaãením DocuColor 1632/2240 — Carrera. Jde o nov˘ model, kter˘ k tisku pouÏívá novû vyvinut˘ch chemick˘ch tonerÛ EA (Emulsion Aggregation), díky nimÏ mÛÏe dosahovat stupnû kvality barevného tisku aÏ dosud vyhrazeného pouze profesionálním digitálním tiskov˘m strojÛm. Nová Carrera je vyrábûna ve dvou základních provedeních DocuColor 1632 a 2240. Obû mají stejnou základní jednotku a navzájem se od sebe li‰í pouze rychlostí tisku. Zatímco DocuColor 1632 mÛÏe za minutu vytisknout 16 barevn˘ch nebo 32 ãernobíl˘ch stránek, DocuColor 2240 dosahuje rychlosti 22 barevn˘ch a 40 ãernobíl˘ch stránek za minutu. Sv˘m charakterem jsou tyto stroje vhodné k pouÏití v‰ude tam, kde je potfieba kvalitního a pohotového barevného tisku aÏ do zvût‰eného formátu A3. Jako pfiíklad je moÏné uvést tfieba reprografická oddûlení rÛzn˘ch firem, copy-shopy, ale i pfiedtisková studia nebo agentury, které chtûjí sv˘m zákazníkÛm nabízet co nejkomplexnûj‰í sluÏby. DocuColor 1632/2240 mÛÏe tisknout s rozli‰ením 600 x 600 dpi aÏ 1 200 x 1 200 dpi hardwarovû bez interpolace, tisk mÛÏe b˘t i oboustrann˘, aniÏ by do‰lo ke sníÏení jeho rychlosti, a potiskovat je moÏné pomûrnû ‰irokou ‰kálu médií, od nenatíran˘ch papírÛ pfies fólie a samolepky aÏ po natírané a texturované papíry.

Nové bezprocesové tiskové desky Applause Polygrafick˘ veletrh Graph Expo 2002 ve Spojen˘ch státech americk˘ch vyuÏila firma Presstek k první vefiejné prezentaci sv˘ch nov˘ch bezprocesov˘ch tiskov˘ch desek, které dostaly název Applause. Jedná se o ofsetové desky, které jsou pouÏitelné jak pro konvenãní tiskové stroje s vlhãením, tak i pro DI (Direct Imaging) tiskové stroje, jak˘mi jsou napfiíklad Sakurai 574 EPII DI nebo Heidelberg Speedmaster 74 DI. Po provedení osvitu nevyÏadují desky Applause uÏ Ïádné dal‰í zpracování. V archov˘ch formátech jsou vyrábûny jak s hliníkovou, tak i s polyesterovou podloÏkou, v rolích jsou dodávány s podloÏkou po-

10

RP 3/2002

Tiskové techniky pouÏívané v souãasnosti V prvních dvou pokraãováních na‰eho ‰ir‰ího pfiehledu tiskov˘ch technik, pouÏívan˘ch v souãasné dobû, jsme se zab˘vali jednak základními, takzvan˘mi „polygrafick˘mi“ technikami, to znamená ofsetem, hlubotiskem a knihtiskem, a dále tiskov˘mi technikami speciálními. V tomto závûreãném pokraãování budeme vûnovat pozornost nûkolika druhÛm tiskové techniky, která je naz˘vána digitální tisk. Z ãasového pohledu se jedná v souãasnosti o nejmlad‰í tiskovou technologii, ale digitální tiskové stroje dokázaly za nûkolik málo posledních let získat nezanedbatelnou ãást trhu do této doby pokr˘vanou ofsetov˘m tiskem a s neustále pokraãujícím technick˘m v˘vojem jednotliv˘ch typÛ této digitální tiskové technologie se pfiedpokládá i její pokraãující expanze do dal‰ích oblastí tisku. Digitálními tiskov˘mi stroji rozumíme vícebarvové produkãní tiskové stroje v polygrafickém slova smyslu, pfiipojené pfiímo na v˘stup poãítaãe, které vût‰inou nepotfiebují pro svoji produkci Ïádn˘ pre-pressov˘ v˘stup, meziprodukt, jak˘m je napfiíklad film nebo tisková deska. Nejãastûji tisknou ãtyfimi barvami v systému CMYK nebo novûji v tomto systému i ‰esti barvami, kdy dvû pfiidané barvy Light Cyan a Light Magenta umoÏÀují lep‰í kvalitu tisku zejména ve svûtl˘ch odstínech.

Digitální tiskové stroje zaloÏené na elektrostatickém principu Základem této tiskové technologie je pfiitahování kladného a záporného elektrického náboje. V praxi je to vyuÏíváno tak, Ïe tisková zapisovací hlava, která je základním dílem kaÏdé digitální tiskárny pracující na elektrostatickém principu, nejprve nabije buì povrch obrazového válce, nebo pfiímo tiskovou podloÏku záporn˘m nábojem, ãímÏ vlastnû urãí místa budoucího potisku. Digitální tiskové stroje pracující touto technologií pfiímo konkurují ofsetovému tisku.

V ofsetu pouÏívané filmy (pokud není uÏ vyuÏívána technologie CtP) a tiskové desky vût‰inou nahrazují v tûchto strojích svûtlocitlivé obrazové válce, na kter˘ch, jak uÏ bylo fieãeno, je pomocí laserové techniky vytváfien latentní obraz ve formû elektrostaticky aktivních bodÛ, pro kaÏdou tiskovou barvu zvlá‰È. Tisková barva, vût‰inou ve formû prá‰kového toneru, je na tento latentní obraz pÛsobením statické elektfiiny uchycena a následnû potom prostfiednictvím dal‰ích válcÛ pfiípadnû jiného pfienosového média, napfiíklad pásu, pfienesena na tiskovou podloÏku, na které je definitivnû tepelnû fixována a stabilizována. Jak z uvedeného popisu vypl˘vá, je nutné tiskov˘ obraz na obrazovém válci aktivovat pro kaÏd˘ v˘tisk zvlá‰È. To na jednu stranu je sice urãit˘ nedostatek, ale na druhou stranu, velká v˘hoda tûchto strojÛ. V principu je totiÏ úplnû jedno, jestli stroj tiskne tisíc stejn˘ch kopií nebo tisíc originálÛ. Je proto moÏné provádût jakékoliv zmûny pfiímo v prÛbûhu tisku zakázky, jak˘mi jsou napfiíklad obrazové nebo jazykové mutace, ale i takzvan˘ personalizovan˘ tisk, pfii kterém je kaÏd˘ v˘tisk originálem, neboÈ tiskov˘ obraz na kaÏdém archu je fiízen z pfiedem pfiipravené textové a obrazové databáze.

Zjednodu‰en˘ princip elektrostatického tisku. Tisková hlava vytváfií na povrchu potiskovaného materiálu zápornû nabit˘ obrazec, ke kterému jsou v dal‰í fázi pfiitahovány kladnû nabité ãástice prá‰kového toneru

Press

RP 3/2002

Princip piezoelektrického ink-jetu: 1. Nad tryskou je komÛrka na barvu, jejíÏ zadní stranu tvofií pruÏná membrána. Nad ní je umístûn piezoelektrick˘ krystal a nad ním kladnû nabíjená elektroda

2. Elektrick˘m impulsem se zvût‰uje piezoelektrick˘ krystal svÛj objem a tlaãí na membránu

Klasick˘mi pfiedstaviteli tiskov˘ch strojÛ z této skupiny jsou v˘robky firem Xeikon a Indigo. Tiskové systémy neboli „enginy“ Xeikonu pouÏívají ve sv˘ch strojích i dal‰í v˘robci digitálních tiskov˘ch strojÛ, jako napfiíklad firmy Agfa, IBM, Nilpeter, Xerox a nejnovûji i MAN Roland. Enginy Indiga vyuÏívá napfiíklad spoleãnost Hewlett—Packard. Jedná se vût‰inou o archové nebo kotouãové tiskové stroje vyrábûné v archové verzi v základních formátech A3+ nebo A2+. U kotouãov˘ch tiskov˘ch strojÛ je formát omezován pouze ‰ífií role, protoÏe na délku je obvykle moÏné potisknout pás papíru aÏ do maxima pfiibliÏnû 10 metrÛ. Jak uÏ bylo fieãeno, vût‰ina digitálních tiskov˘ch strojÛ pracujících na elektrostatickém principu pouÏívá k tisku prá‰kové tonery. Jedinou v˘jimkou jsou tiskové stroje Indigo, ve kter˘ch jsou k tisku vyuÏívány tonery ElektroInk, coÏ jsou tekuté polymery rozpt˘lené v oleji, plnícím funkci nosiãe. PouÏití tûchto tekut˘ch barev umoÏÀuje aplikaci men‰ích ãásteãek pigmentu neÏ je moÏné u prá‰kov˘ch tonerÛ, takÏe pfii v˘robû tonerÛ ElektroInk je moÏné pouÏívat stejné pigmenty, jaké jsou pouÏívány pfii v˘robû ofsetov˘ch barev.

Digitální tiskové stroje vyuÏívající ink-jetovou technologii U ink-jetového tisku, jehoÏ principem je tlakové vypuzování miniaturních kapiãek tiskové barvy z komÛrek tiskové hlavy stroje, rozli‰ujeme dva základní zpÛsoby tohoto vypuzování. Je to jednak ink-jet zaloÏen˘ na piezoelektrickém principu a jednak inkjet termální.

Piezoelektrick˘ tisk kapaln˘mi a tuh˘mi inkousty Princip piezoelektrického ink-jetového tisku spoãívá v tom, Ïe v tiskové hlavû se naplní inkoustem tlaková komÛrka, která je na jedné stranû uzavfiena tryskou a na druhé stranû membránou, za kterou je umístûn piezoelektrick˘ krystal fungující jako miniaturní pumpiãka. Po nabití elektfiinou zvût‰í svÛj objem a zatlaãí na membránu, ãímÏ zpÛsobí vystfielení kapiãky inkoustu tryskou na tiskovou podloÏku tlakem pfiibliÏnû 20,26 MPa. V˘sledkem je pfiesnû ohraniãen˘ zakulacen˘ tiskov˘ bod. U piezoelektrického tisku je velmi dÛleÏitá funkce ovládacího softwaru, protoÏe vystfielování kapiãek barvov˘mi tryskami, které se dûje ve zlomku sekundy, musí b˘t velice pfiesnû sfázováno, aby tiskov˘m v˘sledkem mohl b˘t obraz pokud moÏno co nejvûrnûji odpovídající pfiedloze. V piezoelektrickém tisku mohou b˘t kromû kapaln˘ch inkoustÛ pouÏívány také inkousty tuhé, coÏ jsou speciální barevné vosky. Ty se pfied nastfiíknutím na tiskovou podloÏku v tiskové hlavû teplem rozpustí a na podloÏce potom okamÏitû ztuhnou. To je ne-

3. Inkoust pod tlakem prohnuté membrány vytryskne z tiskové hlavy na potiskované médium

smírnû dÛleÏité zejména pfii tisku na ménû kvalitní levnûj‰í papír, protoÏe nanesená barva nemá ãas se na nûm rozpíjet. Tiskové body jsou proto pfiesnû ohraniãeny, a díky jejich jasné barevnosti je moÏné podstatnû dokonaleji vyjádfiit barevné odstíny. Technologie tisku tuh˘m inkoustem dokáÏe potisknout v‰echny druhy papíru i PE a PVC fólie. Je moÏné dosáhnout vysoké kvality tisku i na materiálech povrchovû neupraven˘ch a není tfieba ãekat na zasychání tiskové barvy, takÏe v˘tisk je ihned pfiipraven k pouÏití a souãasnû je tisk vodostál˘. PrÛmyslové polygrafické aplikace piezoelektrick˘ch ink-jetov˘ch strojÛ jsou postaveny na tiskov˘ch hlavách dvou v˘robcÛ, a to hlavû XaarJet 500 od stejnojmenné firmy a systému Magic od firmy Aprion. Tisková hlava XaarJet 500 je ‰iroká 70 mm, má

Press

Aktuality lyesterovou, coÏ umoÏÀuje jejich zpracování v fiadû typÛ CtP zafiízení nebo DI tiskov˘ch aplikací.

Rekordní reklamní poutaã V polovinû záfií podala reklamní tiskárna Cestrian z Machesteru ve Velké Británii Ïádost o pfiiznání svûtového rekordu ve velikosti zhotovení reklamního poutaãe, kter˘ vytiskla na svém velkoformátovém digitálním stroji Nur Blueboard. Banner o plo‰e 3 300 ãtvereãních metrÛ byl objednán fietûzcem supermarketÛ Asda k propagaci otevfiení nového nákupního centra ve mûstû. Poutaã byl vyti‰tûn na ohnivzdorné PVC, má hmotnost 1,75 tuny a v prÛmûru mûfií 100 metrÛ. Jeho vyti‰tûní trvalo 65 hodin. Mezi nejvût‰í problémy pfii jeho v˘robû patfiilo zvût‰ování grafického návrhu tak, aby v˘sledn˘ tisk pfiesnû pokr˘val tûleso plynojemu, kter˘ má nepravideln˘ tvar a v základnû je ‰ir‰í neÏ ve své vrchní ãásti.

Nov˘ skener Powerlook 180 Firma Umax roz‰ífiila svojí nabídku skenerÛ a notebookÛ o dal‰í model filmového skeneru — PowerLook 180. Skener disponuje optick˘m rozli‰ením 1 800 x 1 800 dpi, barevnou hloubkou 48 bitÛ a optickou denzitou 3,3 D. Skener PowerLook 180 je dodáván s pfiidan˘m skenovacím softwarem Silver Fast SE 6 pro selektivní barevnou korekci. UÏivatel má moÏnost si samostatnû nastavit ostfiení prostfiednictvím funkce USM. Tento profesionální software vyuÏívá kombinací snadné manipulace, kvality a produktivity. Nastupující nová technologie SRD umoÏÀuje uÏivateli odstranit ze snímku prach a ‰krábance a to prostfiednictvím ãerveného oznaãení pfiípadn˘ch defektÛ na snímku. Cena nového skeneru je 11 990 Kã bez DPH.

Novinky v fiadû skenerÛ Astra Spoleãnost UMAX uvádí na trh nové skenery v fiadû s rozli‰ením 1 200 dpi — modely Astra 4700, Astra 4700 Plus a Astra 4700 Pro. Nejpodstatnûj‰í novinkou je implementované vysokorychlostní roz-

12

RP 3/2002

500 trysek a tiskne s rozli‰ením 360 nebo 180 dpi. VyuÏívá ji napfiíklad tiskov˘ stroj the.factory od firmy Barco Graphics, novû jsou hlavy Xaar pouÏity i v zafiízeních Xpress od Xeroxu, Orion od Gerberu nebo ve velkoformátové tiskárnû IP4500 firmy Seiko. Tisková hlava Magic firmy Aprion je schopna produkovat 25 000 kapiãek tiskového inkoustu za vtefiinu a dosahuje rozli‰ení 600 dpi respektive 150 lpi. Hlavy jsou vyrábûny ve dvou modifikacích o ‰ífii 20 mm s 64 tryskami a 150 mm s 512 tryskami. Tyto tiskové hlavy jsou vyuÏívány napfiíklad v zafiízení BEL2000 firmy Belcom nebo DPS 65 firmy Digital Printing System.

Termální ink-jetov˘ tisk Princip termálního ink-jetového tisku je podobn˘ principu tisku piezoelektrického, kapiãky barvy z komÛrek tiskové hlavy v‰ak u nûj nevypuzuje tlak „pumpiãky“ piezoelektrického krystalu, ale pfietlak, vznikající zvût‰ením objemu tiskového inkoustu vlivem prudkého zahfiátí. V˘hodou této technologie je jednodu‰‰í a tím i levnûj‰í konstrukce tiskové hlavy, z ãehoÏ logicky vypl˘vá i levnûj‰í v˘roba. Jinak je jeho vyuÏití stejné jako u piezoelektrického inkjetového tisku. Na termálním ink-jetovém principu pracuje napfiíklad tiskov˘ stroj DesignJet 5000 firmy Hewlett-Packard nebo tiskov˘ stroj Encad. Elektrostatick˘ a ink-jetov˘ princip tisku jsou v digitálních tiskov˘ch strojích nejpouÏívanûj‰í. Pro úplnost bychom ale mûli uvést je‰tû tfii dal‰í existující principy digitálního tisku. Jedná se o sublimaãní tisk, tisk termotransferov˘ a airbrush, neboli tisk aerosolov˘.

Sublimaãní tisk Je to jedna z mála tiskov˘ch technologií, prostfiednictvím které je moÏné dosáhnout témûfi fotorealistické kvality. Sublimaãní tisk je zaloÏen na pfienosu barev ze speciálních fólií. Tepelná tisková hlava zahfieje v místû tisku fólii na vyso-

Princip termální ink-jetové tiskové hlavy. Vlevo poãátek ohfievu, pfii kterém vzniká bublina, která pozdûji vytlaãí kapiãku inkoustu. Vpravo potom pozdûj‰í fáze ohfievu, pfii které je kapiãka inkoustu vysokou rychlostí vystfielena z trysky tiskové hlavy smûrem k podloÏce

kou teplotu, a barva z ní pak difuzí pfiejde do potiskované podloÏky. Mezi jednotliv˘mi „otisky“ barev tímto zpÛsobem vznikají jemné pfiechody bez rastru, ãímÏ se v˘sledn˘ tisk velmi pfiibliÏuje vzhledu fotografie. V reklamû se technologie sublimaãního tisku uplatÀuje pfiedev‰ím proto, Ïe umoÏÀuje v˘stupy okamÏitû bez následného laminování instalovat v interiérech.

Termotransferov˘ tisk Technologie termotranferového tisku vychází z principu tisku sublimaãního, od nûhoÏ se li‰í hlavnû nepfiím˘m zpÛsobem tisku — barvy na tiskovou podloÏku pfiená‰í transportní fólie. V˘sledkem jsou kvalitní tisky, odolné proti UV záfiení, vodû a mechanickému po‰kození, které mohou b˘t pouÏity pfiímo, bez dal‰ích povrchov˘ch úprav. Barvicí pásku termotransferového digitálního tiskového stroje tvofií nosná blána s vrstvou barviva, kter˘m mÛÏe b˘t vosk nebo speciální pryskyfiice. Voskem je moÏné potiskovat porézní povrchy, do nichÏ mÛÏe proniknout. Pryskyfiice naopak velmi dobfie ulpí na hladk˘ch, neporézních plochách, a proto b˘vá nejãastûji pouÏívána k tisku na plotrové samolepicí fólie. Kromû základní ‰kály pestr˘ch barev existují i barvicí pásky vytváfiející povrchy metalické, vãetnû zlaté a stfiíbrné. Termotranferov˘ tisk je ideálním fie‰ením pro samolepicí reklamy, které jsou okamÏitû aplikovatelné, napfiíklad na karoserie automobilÛ.

Aerosolov˘ tisk (airbrush) Princip tohoto zpÛsobu digitálního tisku spoãívá v naná‰ení barviva tryskami pomocí tlakového vzduchu, jehoÏ intenzitu fiídí poãítaã. Vzhledem k dosahovanému velice jemnému rozprá‰ení barev nevzniká na vytváfieném tiskovém obrazu Ïádná struktura, naopak nev˘hodou aerosolového tisku je, Ïe pfii pfiestfiíkání se ãásteãnû ztrácejí kontury kresby, coÏ zhor‰uje napfiíklad ãitelnost textu. PouÏívají se akrylátové barvy, které mají vysokou odolnost proti UV záfiení i otûru, a jsou schopné se spojit prakticky se v‰emi materiály. Tato tisková technologie b˘vá úspû‰nû pouÏívána pfii realizaci velkoplo‰né reklamy a i na jin˘mi zpÛsoby nepotisknutelné plochy, jak˘mi jsou napfiíklad fasády budov, Ïaluzie a jinak nerovné nebo nespojité útvary. Ivan DoleÏal

RP 3/2002

Press

Samolepicí etikety s trojrozmûrn˘m efektem Takzvané „plastické etikety“, tedy samolepicí etikety povrchovû upravené transparentní pryskyfiicí, známé také pod firemními názvy Logoprint, Royalplast nebo Crystal Drops, se tû‰í stále vût‰ímu zájmu a oblibû ‰iroké vefiejnosti. Zásluhu na tom má nejenom jejich atraktivní vzhled, protoÏe vytváfiejí trojrozmûrné efekty a jsou i velice pfiíjemné na dotek, ale v neposlední fiadû i jejich vlastnosti, protoÏe jsou schopny úspû‰nû odolávat mechanick˘m vlivÛm, to znamená dají se jen velice tûÏko po‰krábat, jsou UV odolné, takÏe si zachovávají barevnou stálost i pfii dlouhodobém vystavení sluneãnímu záfiení, a odolávají i dal‰ím klimatick˘m vlivÛm. Jejich aplikace je vhodná zejména na rovné i oblé hladké povrchy, ale ve speciální úpravû se dají aplikovat i na povrchy se zrnitou strukturou. V praxi mají tyto plastické etikety tfii základní zpÛsoby vyuÏití. Nejãastûji je to oznaãování rÛzn˘ch v˘robkÛ, napfiíklad v˘poãetní techniky, automobilÛ, spotfiebiãÛ pro domácnost (takzvaného „bílého zboÏí“) a strojÛ a pfiístrojÛ rozmanit˘ch funkcí. Do této skupiny bychom mohli zafiadit i dekoraãní prvky automobilÛ zhotovené ze speciálních fóliích v provedení napfiíklad „imitace dfieva“ nebo „carbon“. Do druhé skupiny bychom mohli zafiadit vyuÏití tûchto etiket pro reklamní úãely. Také pro tento úãel se totiÏ velice dobfie hodí, neboÈ sv˘m nev‰edním vzhledem napomáhají k upoutání pozornosti k danému logu, nápisu nebo znaãce v˘robku. Je moÏné je nalepovat buì na obaly dárkov˘ch pfiedmûtÛ, jako jsou tfieba krabiãky na psací soupravy a dal‰í pfiedmûty, nebo pfiímo na reklamní dárkové pfiedmûty samotné, napfiíklad klíãenky, otvíráky lahví, rÛzné placky a odznaky, a podobnû. Sem patfií i plastické etikety aplikované na v˘ãepní stolice nebo pípy. Na tûchto etiketách jsou obvykle vyti‰tûna loga pivovarÛ nebo pfiímo jednotliv˘ch druhÛ piva. A koneãnû tfietí skupinu tvofií samolepicí plastické etikety s pfiím˘m ko-

merãním vyuÏitím. Do této skupiny se fiadí plastické etikety s rÛzn˘mi znaky, napfiíklad znám˘ oválek mezinárodní poznávací znaãky CZ, které jsou volnû v maloobchodním prodeji. Zafiadit bychom sem mohli i samolepicí písmena vyfiezaná z 3D fólií a opatfiená povrchovou vrstvou transparentní pryskyfiice, ze kter˘ch si pfiíslu‰n˘ nápis mÛÏe za pouÏití pfiená‰ecí fólie vytvofiit koneãn˘ uÏivatel. PfiestoÏe plastické etikety dokáÏí díky vrstvû transparentní pryskyfiice vytváfiet trojrozmûrn˘ optick˘ efekt pÛsobící nezvykle a velice atraktivnû, základem jejich v˘roby je úplnû obyãejn˘ tisk. Samozfiejmû se od bûÏného tisku li‰í pfiedev‰ím pouÏit˘m tiskov˘m médiem a dále i pouÏívan˘mi barvami, které musí mít jak s ohledem na tiskovou podloÏku, tak i s ohledem na krycí pryskyfiici, speciální sloÏení. Ale popis v˘roby samolepicích etiket s povrchovou úpravou transparentní pryskyfiicí zaãneme radûji od jeho první fáze, kterou je pfiedtisková pfiíprava. Ta je aÏ po archovou montáÏ zcela standardní a prakticky niãím se neli‰í od pre-pressové fáze v˘roby bûÏn˘ch etiket. Podklady pro tisk jsou zákazníky dodávány v elek-

Press

Aktuality hraní USB 2.0, které pfiiná‰í dal‰í nárÛst rychlosti snímání. Astru 4700 lze pfiipojit i k poãítaãi s rozhraním USB 1.1 a do novûj‰ího rozhraní v poãítaãi investovat aÏ pozdûji. Vysoká vûrnost barev a ostrost obrazu umoÏÀuje nasazení v poloprofesionálních grafick˘ch aplikacích. Samozfiejmostí je ãesk˘ ovladaã a OCR podporující ãeské znaky. Verze Plus je navíc obohacena o snímací software SilverFast SE a Adobe Photoshop Elements, verze Pro je‰tû navíc o dianástavec TPU-4700 pro snímání pozitivních i negativních filmÛ (vã. 35 mm materiálÛ).

Hewlett-Packard uvádí nové skenery Spoleãnost HP pfiedstavila dva nové ploché skenery HP Scanjet 5500c a HP Scanjet 4570c. Oba skenery poskytují rozli‰ení aÏ 2 400 dpi a nevyÏadují Ïádn˘ ãas na zahfiátí, takÏe uÏivatel vidí skenovan˘ obraz jiÏ za ãtyfii sekundy. Optimální rychlost a pohodlí zaji‰Èuje pût tlaãítek pro vyvolání funkcí jedin˘m dotykem. Jednou z nich je program HP Memories Disc Creator, kter˘ umoÏÀuje skenovat pfiímo na CD a jednodu‰e a rychle vytvofiit z vlastních fotografií prezentace doplnûné zvukem a titulky. HP Scanjet 5500c je vybaven automatick˘m podavaãem fotografií umoÏÀujícím naskenovat aÏ 24 fotografií za ãtyfii minuty (velikost 10 x 15 cm a 9 x 13 cm). Navíc jsou fotografie pfii skenování chránûny pfied po‰kozením speciální vzdu‰nou vrstvou. HP Scanjet 5500c rovnûÏ obsahuje pfiídavn˘ adaptér pro skenování prÛhledn˘ch materiálÛ jako jsou negativy nebo diapozitivy. HP Scanjet 4570c nabízí plnou 48bitovou barevnou hloubku a schopnost skenovat v‰e od diapozitivÛ po trojrozmûrné pfiedmûty. RovnûÏ je vybaven pfiídavn˘m adaptérem pro skenování prÛhledn˘ch materiálÛ. Oba skenery jsou kompatibilní s PC a s Macintoshem. HP Scanjet 4570c se prodává za doporuãenou koncovou cenu 8 590 Kã, HP Scanjet 5500c za 11 690 Kã s DPH.

Nov˘ digitální fotoaparát Photosmart 850 Oblast digitálních fotoaparátÛ má dal‰í 4 MPx zafiízení. Je jím nov˘ Photosmart

14

Stroj k naná‰ení polyuretanové pryskyfiice na plastické samolepky.

tronické podobû v programu CorelDraw pro PC i Apple Macintosh, a pfiedlohy mohou b˘t jak polotónové, tak i pérovkového charakteru. Pro tisk plastick˘ch etiket se vyuÏívají zejména technologie sítotisku a ofsetu. Je moÏné pouÏít i digitální tisk, ale problém je v tom, Ïe nûkteré druhy inkoustÛ pouÏívan˘ch v rÛzn˘ch druzích této tiskové technologie následnû reagují s transparentní pryskyfiicí, která je na vyti‰tûné etikety naná‰ena, takÏe mohou negativnû ovlivnit jejich v˘slednou kvalitu. Proto je tfieba, pokud neexistují pfiedchozí zku‰enosti s pouÏitím nûkterého z druhÛ digitálního tisku pfii v˘robû plastick˘ch etiket, vhodnost jeho vyuÏití nejprve odzkou‰et. Jak uÏ bylo fieãeno, základní vûcí, kterou se li‰í tisk plastick˘ch etiket od tisku bûÏného, je pouÏívaná tisková podloÏka. Tou je samolepicí PVC fólie, která, na rozdíl od papíru, zaruãuje velice dobrou v˘slednou kvalitu etiket po provedení povrchové úpravy transparentní pryskyfiicí. Barvy tûchto fólií mohou b˘t rÛzné. Na barvotisky jsou pouÏívány fólie bílé barvy, pomûrnû oblíbené jsou i barvy metalické,

jako zlatá, stfiíbro lesk nebo stfiíbro mat, vytváfiející potom na hotov˘ch samolepkách zajímavé optické efekty, mohou ale b˘t pouÏity i fólie pestr˘ch barev nebo fólie zcela ãirá. Ta je obzvlá‰È zajímavá, protoÏe pfii jejím pouÏití hotová etiketa vytváfií dojem, jako by vyti‰tûn˘ grafick˘ motiv „plaval“ ve vrstvû transparentní pryskyfiice. Barva podkladové nosné fólie zkrátka mÛÏe b˘t uÏ pfii v˘tvarném zámûru vyuÏita jako dal‰í barva finální samolepky ke zv˘‰ení efektu její pÛsobivosti. K tisku plastick˘ch etiket se pouÏívají PVC samolepicí fólie od rÛzn˘ch v˘robcÛ, aÈ uÏ se jedná napfiíklad o Jackstädt, 3M, Meyercord nebo dal‰í. ZáleÏí totiÏ nejenom na tom, aby nosná PCV fólie byla dobfie potiskovatelná a odolávala vlivu tiskov˘ch barev a transparentní pryskyfiice, ale i na druhu a adhezi lepidla, kter˘m je opatfiena na rubové stranû. Aplikace samolepky totiÏ probíhá na rÛzné druhy povrchÛ rÛznorod˘ch materiálÛ a tomuto finálnímu pouÏití musí odpovídat i lepidlo, kter˘m je fólie opatfiena. MoÏnosti aplikace toho kterého typu fólie jsou u rÛzn˘ch v˘robcÛ rÛzné, proto je tfieba uÏ pfied zahájením tisku plastick˘ch samolepek zvolit podle jejich koneãného pouÏití vÏdy ten nejvhodnûj‰í. Vlastní tisk je provádûn v ar‰ích. PouÏívány jsou speciální barvy pro tisk na PVC, jejichÏ sloÏení musí b˘t navíc pfiizpÛsobeno tomu, aby nedocházelo k reakci hotového tisku s transparentní pryskyfiicí. U vût‰iny barevn˘ch odstínÛ pryskyfiiãná vrstva tisk jakoby prosvûtlí a rozjasní. ZpÛsobuje to optick˘ efekt pfii lomu svûtla ve vrstvû pryskyfiice, kter˘ barvy sv˘m

RP 3/2002

zpÛsobem zv˘razÀuje. Jak pfii vyuÏití sítotiskové technologie, tak i ofsetu, mÛÏe probíhat tisk jak barvami CMYKov˘mi, tak i pfiím˘mi barvami podle vzorníku Pantone. Pfii pouÏití sítotisku je moÏné je‰tû pfied tiskem samolepicí fólii razit slepotiskem, spodní raÏbou, takÏe poti‰tûna potom mohou b˘t pouze vyv˘‰ená místa, ãímÏ se je‰tû prohloubí trojrozmûrn˘ efekt pÛsobení hotové etikety. Asi nejdÛleÏitûj‰í fází v˘roby plastick˘ch samolepek je jejich, dalo by se fiíci „dokonãující“ zpracování, tedy naná‰ení vrstvy transparentní pryskyfiice. Jedná se o ãirou bezbarvou tekutou dvousloÏkovou polyuretanovou pryskyfiici, která je dodávána ve tfiech tvrdostech dosahovan˘ch po zaschnutí. NejpouÏívanûj‰í je stfiední tvrdost vyhovující naprosté vût‰inû vyrábûn˘ch plastick˘ch etiket. Mûkkou pryskyfiici je nutné pouÏívat pfii v˘robû etiket aplikovan˘ch na pfiedmûty s velk˘m rádiusem zakfiivení. Stroje, které se k naná‰ení pryskyfiice na vyti‰tûné samolepky pouÏívají, bychom velice zjednodu‰enû mohli pfiirovnat k poãítaãovû fiízen˘m vyfiezávacím plotrÛm. Ale je‰tû pfiedtím, neÏ budeme vûnovat pozornost vlastnímu nalévání polyuretanové pryskyfiice na samolepky, je tfieba uvést, Ïe pfied touto operací musí b˘t archy s vyti‰tûn˘mi samolepkami zpracovány násekem. Ten se u samolepek ti‰tûn˘ch sítotiskem provádí pfied vlastním tiskem, u samolepek ti‰tûn˘ch ofsetem po tisku, a je bezpodmíneãnû nutn˘. Pryskyfiice naná‰ená od stfiedu samolepky se totiÏ po její plo‰e pomalu roztéká a doteãe aÏ k okraji náseku, kde se zastaví a vytvofií na samolepce jakousi ãoãku. Pfies okraj náseku ale

Press nepfieteãe. Násek jednotliv˘ch samolepek na tiskov˘ch ar‰ích je moÏné provádût jak klasick˘m zpÛsobem pomocí raznic, tak i na fiezacích plotrech. Naná‰ení polyuretanové pryskyfiice na povrch jednotliv˘ch samolepek vyti‰tûn˘ch na archu je fiízeno poãítaãov˘m programem, proto je nutné pro kaÏdou zakázku vytvofiit samostatnou trajektorii lití tak, aby pryskyfiice byla naná‰ena postupnû od stfiedu licí formy, tedy samolepky. DÛleÏité je pfiesné dávkování polyuretanové pryskyfiice na kaÏdou samolepku, proto je nutné pfii tvorbû licího programu pfiesnû vypoãítat její plochu v centimetrech ãtvereãních a podle velikosti této plochy urãit její mnoÏství, pfiibliÏnû 0,06 g/cm2. Pfii tomto dávkování se na samolepce vytvofií po uschnutí pryskyfiice standardní vrstva v tlou‰Èce pfiibliÏnû 1,7 mm. V naná‰ecím stroji se obû sloÏky polyuretanové pryskyfiice mísí a prostfiednictvím licích trysek naná‰ecí hlavy je roztok dopravován na plochu samolepek. Poãet licích trysek je voliteln˘ od 1 do 36 a velikost pracovní plochy stroje je obvykle 50 x 100 cm, ãímÏ je zároveÀ dána maximální velikost jedné samolepky. Rychlost naná‰ení pryskyfiice pfiímo závisí jednak na tvaru jednotliv˘ch samolepek a jednak na velikosti polévané plochy. Archy vyti‰tûn˘ch samolepek s nanesenou vrstvou polyuretanové pryskyfiice jsou jednotlivû ukládány do su‰ících rámÛ, protoÏe schnutí pryskyfiice musí probíhat minimálnû 24 hodin. S takto zasu‰en˘mi plastick˘mi etiketami uÏ je moÏné manipulovat, a po 48 hodinách uÏ jsou potom pfiipraveny k finální aplikaci. Ivan DoleÏal

Pfiíklady rÛzn˘ch typÛ samolepících etiket s povrchovou úpravou transparentní pryskyfiicí

Post-press

Aktuality 850 od spoleãnosti Hewlett-Packard. Photosmart 850 disponuje 56násobn˘m celkov˘m zoomem z ãehoÏ je 8x optick˘ a 7x digitální, coÏ je ekvivalent objektivu 37 — 300 mm. HP Photosmart 850 je vybaven LCD displejem o velikosti 5 cm pro náhled a prohlíÏení videa a fotografií. Pro ukládání zábûrÛ je k dispozici pamûÈová karta Secure Digital (SD) o kapacitû 16 MB. Fotoaparát dokáÏe zaznamenat aÏ 60sekundovou videosekvenci se zvukem. Integrovaná technologie HP Instant Share umoÏÀuje jednoduch˘m stisknutím tlaãítka odeslat snímek do tiskárny, na e-mailovou adresu, webovou stránku, do zálohovacího zafiízení a dal‰ích destinací. K fotoaparátu se standardnû dodává software HP Photo & Imaging, kter˘ obsahuje program HP Memories Disc Creator, jenÏ umoÏÀuje jednodu‰e a rychle vytváfiet z fotografií prezentace doplnûné zvukem a titulky. Digitální fotoaparát HP Photosmart 850 je v âeské republice dostupn˘ od první poloviny fiíjna 2002 za doporuãenou koncovou cenu 21 590 Kã vãetnû DPH.

Nov˘ Adobe Photoshop 7.0 CZ Spoleãnost Adobe uvedla, po verzi CE podporující ãeskou diakritiku, na ãesk˘ trh plnû lokalizovanou verzi Photoshopu 7.0 s oznaãením CZ. Jak jiÏ definice „plnû lokalizovaná“ napovídá, jsou v‰echny funkce a menu plnû v ãeském jazyce. Kromû ãe‰tiny pak tato verze pochopitelnû podporuje i ostatní v˘chodní znakové sady, jako je napfiíklad azbuka ãi znaky pobaltsk˘ch jazykÛ. Kromû toho jde v textovém módu dále psát napfiíklad turecky nebo tfieba fiecky. âeská diakritika je nyní podporována i v prohlíÏeãi souborÛ, coÏ mimo jiné umoÏÀuje pfiedev‰ím fiazení podle ãeské abecedy. Doposud byly soubory, jejichÏ název zaãíná ãesk˘m znakem, zafiazeny nesprávnû. Dobfie je nyní podporována i práce s fonty, které lze seskupovat podle jazykÛ. V praxi to znamená, Ïe lze jazykové rozdûlení nadfiadit fiazení podle abecedy. Doporuãená cena Adobe Photoshop 7.0 CZ je 25 480 Kã. Registrovaní uÏivatelé pfiedchozích verzí mohou vyuÏít upgrade za cenu 5 910 Kã. Majitelé zaregistrované verze Photoshop 7.0 CE mohou zakoupit upgrade na verzi CZ za manipulaãní poplatek.

16

RP 3/2002

Malonákladové a speciální vazby Základní druhy kniÏních vazeb, aÈ uÏ se jedná o vazby mûkké nebo tuhé, ‰ité drátem, lepené nebo ‰ité nitûmi, zná prakticky kaÏd˘, protoÏe se s nimi v bûÏném Ïivotû dennû setkává. V mûfiítku polygrafického prÛmyslu jsou tyto vazby zhotovovány na sloÏit˘ch v˘robních linkách v mnohatisícov˘ch nákladech. Pokud ale potfiebujete zhotovit jeden nebo nûkolik málo kusÛ vazeb, mÛÏe nastat problém. Samozfiejmû je moÏné v‰echny uvedené druhy vazeb zhotovit ruãnû, coÏ je ale samozfiejmû drahé, a pokud je potfieba zhotovování tûchto mal˘ch nákladÛ ãastá a dlouhodobá, je tento typ ruãní v˘roby ekonomicky neúnosn˘. Existují ov‰em i jiné moÏnosti. Jednak jsou to relativnû jednoduchá a levná zafiízení na zhotovování mal˘ch nákladÛ klasick˘ch druhÛ vazeb, a jednak jsou to zafiízení na zhotovování speciálních vazeb, která jsou schopná klasické vazby v nûkter˘ch pfiípadech nahradit.

Nejjednodu‰‰í, nejlevnûj‰í a souãasnû i velmi pevnou vazbu pfiedstavuje se‰ití listÛ papíru drátûnou skobou. Je moÏné je provádût buì na plocho ‰itím shora (vazba V3) nebo ve hfibetu otevfien˘ch dvoulistÛ nebo sloÏek, takzvanû „na stfií‰ku“. SlouÏí k tomu ruãní nebo elektrické se‰ívací stroje pro sedlové ‰ití nebo sedlové dráto‰iãky. Se‰ívací stroje nebo pfiídavné moduly pro sedlové ‰ití pracují s pfiedem zhotoven˘mi drátûn˘mi skobami, sedlové dráto‰iãky si tyto skoby tvarují ze speciálního drátu pfiímo v prÛbûhu

Stroj Fastbind na kusové zhotovování lepen˘ch kniÏních blokÛ a závûs do kartonov˘ch obálek nebo tuh˘ch kniÏních desek

Post-press

RP 3/2002

Zafiízení na zhotovování krouÏkov˘ch plastov˘ch vazeb

‰ití. Sedlové ‰ití je v‰ak omezeno rozsahem ‰ité broÏury, kter˘ mÛÏe b˘t maximálnû 96 resp. 112 stran podle plo‰né hmotnosti pouÏitého papíru. Jako pfiíklad zafiízení pro sedlové ‰ití bychom mohli uvést tfieba produktovou fiadu strojÛ Rapid nebo stroj Introma ZD-2SR. Existují v‰ak i zafiízení na kusovou v˘robu mûkk˘ch nebo tuh˘ch kniÏních vazeb, jejichÏ produkty se od prÛmyslovû vyrábûn˘ch vazeb prakticky neli‰í. Pfiíkladem takov˘ch zafiízení jsou stroje z produktové fiady Fastbind. Jedná se o jednoduchá zafiízení na v˘robu lepeného kniÏního bloku aÏ do formátu A3 (maximální délka kniÏního hfibetu je 435 mm), pfiiãemÏ tlou‰Èka tohoto bloku se mÛÏe pohybovat od pouh˘ch dvou listÛ papíru aÏ do 55 milimetrÛ. Lepení hfibetu se provádí tavn˘m lepidlem pfii pracovní teplotû 140 °C. V jednotliv˘ch operacích je moÏné na zafiízení Fastbind provést zdrsnûní hfibetu kniÏního bloku, nanesení vrstvy lepidla, jejíÏ tlou‰Èka mÛÏe b˘t pfiesnû definována, zavû‰ení takto pfiipraveného bloku do kartónové obálky nebo tuh˘ch kniÏních desek a zalisování hotové vazby vysok˘m tlakem. Pfii v˘robû tuhé vazby V8 je lepen˘ kniÏní blok zavû‰en do tuh˘ch desek pomocí „fale‰n˘ch“ pfiedsádek zhotoven˘ch z papíru v samolepicí úpravû. Zafiízení Fastbind jsou velice jednoduchá a pfiitom pomûrnû v˘konná a je moÏné na nich zhotovit aÏ 180 tuh˘ch vazeb za hodinu. Na podobném principu, ale technicky

mnohem sloÏitûj‰í zafiízení na zhotovování lepen˘ch vazeb disperzními nebo tavn˘mi lepidly, jsou i stroje Euro-Bind, EuroThema a Planax Perfect-Binder. Na uveden˘ch strojích a zafiízeních je moÏné kusovû nebo v mal˘ch nákladech vyrábût se‰itové a kniÏní vazby, které jsou s prÛmyslovû vyrábûn˘mi vazbami buì zcela identické, nebo se jim velice pfiibliÏují. Pfii v˘robû rÛzn˘ch reklamních tiskovin je ale moÏné vyuÏít i fiadu druhÛ speciálních vazeb, které jsou pro tento úãel ãasto vhodnûj‰í, napfiíklad z toho dÛvodu, Ïe u nûkter˘ch z nich je moÏné vymûÀovat jednotlivé listy svázané v blocích, nebo mohou klasické vazby bez problémÛ nahradit. Tûmto druhÛm vazeb se také nûkdy fiíká prezentaãní nebo kanceláfiské, a od klasick˘ch vazeb se odli‰ují nejenom principem a vût‰inou i vzhledem, ale také tím, Ïe pfii jejich pouÏití jsou vázány jednotlivé listy papíru, nikoliv kniÏní sloÏky. Vût‰ina druhÛ tûchto speciálních vazeb pfii‰la do Evropy ze Spojen˘ch státÛ. Základní rozdûlení tûchto typÛ vazeb bychom mohli provést na termovazby, vazby drátûné a vazby plastové. PrÛmyslovû zhotovované lepené vazbû V2 se nejvíce podobá termovazba. Technologick˘ postup jejího zhotovení je v podstatû obrácen˘ postup vazby V2. Na vnitfiní stranu hfibetu pfiedem zhotovené obálky je nanesena vrstva tavného lepidla a obálka je v této formû dodána v˘robcem zpracovateli. Ten do ní vloÏí snesené listy kniÏního bloku a na speciálním zafiízení je tavné lepidlo aktivová-

Post-press

RP 3/2002

Aktuality Panasonic uvedl Super Vision Spoleãnosti Super poster a Panasonic Czech Republic pfiedstavily koncem ãervna zcela nové reklamní médium s názvem Super Vision. Základ systému Super Vision tvofií obfií plazmové obrazovky Panasonic s úhlopfiíãkou 127 cm, které jsou strategicky rozmístûny v nákupních centrech a multikinech po celé zemi. Tyto projekãní plochy vysílají speciálnû pfiipravené zábavné programové schéma, které je vhodnû doplÀováno reklamními spoty. Jedineãnost celého systému spoãívá v moÏnosti fiízení programu na v‰ech obrazovkách z jediného centrálního studia, jeÏ k tomuto úãelu zfiídil Super poster. Z tohoto studia se programov˘ balík satelitním pfienosem dostane na kterékoliv místo v republice, coÏ umoÏÀuje doslova okamÏitou odezvu a nabízí zcela nové moÏnosti komunikace pro reklamní klientelu. V souãasné dobû je v provozu 10 instalací pokr˘vajících nejvût‰í mûsta âech a Moravy.

Zafiízení na zhotovování spirálové vazby CoilBind C200 vypadá tak trochu jako psací stroj Nové pamûÈové karty xD Picture Card Spoluprací firem Olympus Optical CO., Ltd. a Fuji Photo Film Co., Ltd. vzniklo nové pamûÈové médium xD Picture Card, jehoÏ poãáteãní kapacity budou 16 MB, 32 MB, 64 MB a 128 MB. Obû spoleãnosti Olympus i Fujifilm kromû toho zaãínají pfiedstavovat také digitální fotoaparáty kompatibilní s tûmito kartami. Doposud fotoaparáty Olympus a Fuji hojnû vyuÏívaly SmartMedia karet. Oproti stávajícím kartám SmartMedia zaujmou nové xD Picture Card pfiedev‰ím velmi mal˘mi rozmûry 20,0 x 25,0 x 1,7 mm. Sv˘m objemem a hmotností jen 2 g je xD Picture Card jednoznaãnû nejmen‰í digitální pamûÈovou kartou. I kdyÏ je karta velmi malá, poãítá se s moÏností ukládání velk˘ch objemÛ dat — plánovaná kapacita tûchto karet je totiÏ aÏ 8 GB. Zatím jsou k dispozici ãtyfii základní kapacity karet xD; v prosinci tohoto roku by se pak mûla objevit dal‰í karta s kapacitou 256 MB. Dal‰í karty s vy‰‰í kapacitou by pak mûly b˘t uvádûny na trh v prÛbûhu nûkolika let.

18

no zahfiátím zespodu. Po ochlazení vznikne hotová vazba. Tímto zpÛsobem je moÏné zhotovovat vazby aÏ do ‰ífie hfibetu 50 mm. Mezi zafiízení na zhotovování termovazeb patfií napfiíklad Coverman, Ibico 310E, Thermotronic 400, nebo stroje fiady Bindomatic. Mezi drátûné vazby fiadíme vazby krouÏkové, vazby typu Twinwire a vazby spirálové. Mezi nejroz‰ífienûj‰í patfií krouÏková vazba, které se fiíká také kombi vazba nebo perlot vazba, i kdyÏ v souãasnosti je uÏ za zenitem svého rozvoje. Její v˘hody spoãívají v tom, Ïe je pomûrnû jednoduchá na zhotovení a dají se v ní vymûÀovat listy, ale jinak nepÛsobí pfiíli‰ reprezentativním dojmem. âasto je pouÏívána k svázání rÛzn˘ch návodÛ k obsluze, protoÏe se v ní dají listy obracet o 180°. Zafiízení na zhotovování krouÏkové vazby listy papíru zároveÀ nadûrují a do vznikl˘ch otvorÛ navléknou krouÏkov˘ hfibet. Patfií mezi nû napfiíklad Combman, Ibibaby, Ibimatic, Bindmaster plus, Agrobind plus nebo Starlette. Podobná je i vazba Twinwire, která se li‰í zejména tvarem a zahnutím dvojitého drá-

tu, a vazba spirálová, nûkdy téÏ oznaãovaná jako kalendáfiová. âásteãnou obdobou drátûn˘ch vazeb jsou i vazby plastové, na jejichÏ hfibetech nahradily kov plastické hmoty. To se t˘ká vazeb krouÏkov˘ch a spirálov˘ch. Existují ov‰em i speciální plastové vazby, jak˘mi jsou napfiíklad vazby Velobind nebo Surebind. U tûchto typÛ vazeb jsou svazované listy na vázacím zafiízení napfied naperforovány a vznikl˘mi otvory jsou prostrãeny trny vázacího hfiebenu. V dal‰í fázi zhotovení vazby jsou tyto trny na spodní stranû bloku u vazby Velobind zahnuty, u vazby Surebind zataveny. Jedná se o nerozebíratelné spojení, otvorÛ na spojovací trny je vysekáváno ‰est, ale vzhledem k tomu, Ïe mají mal˘ prÛmûr, je moÏné perforovat najednou více listÛ, neÏ je obvyklé. Tento v˘ãet speciálních vazeb samozfiejmû není vyãerpávající, existují je‰tû varianty popsan˘ch základních typÛ, ale pro orientaci v problematice by mûl b˘t dostaãující. Ivan DoleÏal

3DR

RP 3/2002

Informaãní systémy V tomto ãlánku se vûnujeme informaãním a orientaãním systémÛm jako jedné z oblastí trojrozmûrn˘ch aplikací, kde se uplatÀuje reklama a propagace. Pfii porovnání 3D reklamy s klasick˘mi tiskovinami (letáky, ãasopisy) je patrné, Ïe trojrozmûrné aplikace hrají v reklamû a propagaci velmi v˘znamnou roli. Reklama nás obklopuje nejen prostfiednictvím tfií hlavních médií: tisku, rozhlasu a televize, ale i v mnoha jin˘ch podobách. Potenciální v˘znam trojrozmûrné reklamy je je‰tû vût‰í, neÏ v˘znam reklamy pfiítomné v tisku. Pokud je grafické sdûlení zakomponováno v prostoru, je sv˘m zpÛsobem zákazníkovi blíÏe neÏ reklamní katalog nebo leták. MoÏnosti vyuÏití grafiky a tisku ve vefiejném prostoru jsou a zÛstávají zatím v mnohém nevyuÏité. Reklamním pfiedmûtem mÛÏe b˘t témûfi cokoliv, proto je obtíÏné vyãlenit 3D reklamu jako samostatnou skupinu produktÛ. Podle takového klíãe se triãko nebo zapalovaã ocitají ve stejné skupinû spoleãnû se vzducholodí a horkovzdu‰n˘m balónem. Pomineme-li technická omezení, tak 3D reklama poskytuje v ‰ífii moÏností jejím tvÛrcÛm aÏ neskuteãnou volnost. Ona volnost v‰ak není univerzální. Omezíme-li se na urãitou konkrétní oblast, zaãnou se r˘sovat zákonitosti a zásady pouÏití. Informaãní a orientaãní systémy se ze své povahy volnosti spí‰e vymykají. Jejich hlavní úlohou je navigace. S reklamou a propagací spojuje orientaãní systémy pfiedev‰ím místo jejich nejãastûj‰ího v˘skytu. Jsou v‰ude tam, kde jsou davy lidí a kde je vysoká náv‰tûvnost. Orientaãní systémy mají ale také úzkou návaznost na

dal‰í oblasti, na architekturu, grafick˘ design, firemní kulturu a firemní styl. Jaká jsou tedy pravidla pouÏití informaãních a orientaãních systémÛ? Jak se v tomto ãlánku pokusíme naznaãit, pravidla pro tvorbu a uÏívání informaãních a orientaãních systémÛ jsou pomûrnû pfiísná. Ve vztahu k reklamû je nutná urãitá harmonie. Zdaleka nemÛÏeme ve struãnosti postihnout v‰echny dÛleÏité body, zamûfiíme se proto spí‰e na úzké vazby s propagací a reklamou. Reklama je integrována do míst, kde trávíme vût‰inu ãasu bûhem dne. Je na ulicích, v dopravû, nûkdy je pfiímo souãástí architektury. Z nejãastûj‰ích typÛ reklamy se nejvût‰ímu zájmu a tedy také nejvût‰í známosti tû‰í velkoformátové tisky ve formû billboardÛ a prosvûtlen˘ch vitrín, citylightÛ. Propagace formou reklamy je v dne‰ním mûfiítku vnímána jako bûÏná vûc a dnes jiÏ zfiejmû nikoho nepfiekvapí. Reklama je ov‰em také souãástí informaãních systémÛ. Po materiálové stránce mÛÏou ãasto nosné prvky reklam slouÏit i pro informaãní a orientaãní systémy. Povaha obsahu v‰ak informaãní systémy od reklamy odli‰uje. Hlavní funkcí informaãních a orientaãních systémÛ je usnadnit orientaci ve vefiejném prostoru.

Rozdûlení Informaãní a orientaãní systémy jsou pfiítomny jak v soukrom˘ch firmách, ve státních institucích, tak také ve vefiejném prostoru. Aplikace informaãních a orientaãních systémÛ lze podle jejich umístûní rozdûlit na interiérové a exteriérové.

Místa pro aplikace Z nejznámûj‰ích míst v˘skytu mÛÏeme uvést napfiíklad navigaãní prvky a informaãní tabule pro nádraÏí a leti‰tû. Informaãní a orientaãní systémy b˘vají souãástí mûstského mobiliáfie. Ojedinûl˘ je mobiliáfi mûsta Zlín, kter˘ má jednotn˘

3DR

Aktuality Zoner pfiedstavil nov˘ Media Explorer Spoleãnost Zoner software uvedla pro uÏivatele digitálních fotoaparátÛ aktualizovanou verzi multimediálního správce souborÛ Zoner Media Explorer 4.5. Oproti verzi 4, dodávané spoleãnû s grafick˘m editorem Zoner Callisto 4, obsahuje nová verze pfiedev‰ím podporu odesílání fotografií do digitální fotosbûrny pfies Internet. V âeské republice je tak nov˘ Zoner Media Explorer 4.5 dosud jedin˘m programem tohoto typu, kter˘ dokáÏe odeslat soubory k v˘robû klasick˘ch fotografií. Centrum zakázek digitální fotografie umoÏÀuje pfiehlednou volbu v‰ech bûÏn˘ch parametrÛ pro jejich v˘robu: rozmûr, lesk, ofiez a druh práce. Program spoãítá cenu zakázky a pfies Internet ode‰le data do teplick˘ch laboratofií FotoStar Südcolor, jednoho z nejvût‰ích zpracovatelÛ fotografií v âR. Bûhem dvou aÏ ãtyfi dnÛ si pak zákazník vyzvedne fotografie v jedné z 1 500 poboãek.

Nové Photoshop Elements 2.0 Aplikace Photoshop od americké firmy Adobe je dnes asi nejroz‰ífienûj‰ím grafick˘m programem na svûtû. Tato spoleãnost nyní uvedla i speciální verzi urãenou pro majitele digitálních fotoaparátÛ nazvanou Photoshop Elements 2.0. Ta má slouÏit pro amatérské zpracování a úpravu digitálních fotografií urãen˘ch k následnému tisku, rozesílání emailem ãi publikování na Internetu. Mezi nové funkce této verze mÛÏeme zafiadit moÏnost aplikovat bûÏné korekce osvûtlení a barev v jednom dialogovém oknû s moÏností posouzení upravené verze s originálem. Photoshop Elements 2.0 kromû tûchto úprav pfiicházejí také s nov˘mi funkcemi, jako napfi. Color Variations. Elements jsou také doplnûny o nové ‰tûtce pro v˘bûr. Volby ‰tûtce simulují olejomalbu, akvarel, uhlokresbu, pastely a rÛzné textury plátna, takÏe uÏivatelé mohou své fotografie oÏivit. Nové moÏnosti získali uÏivatelé také schopností Adobe Elements 2.0 ukládat soubory ve formátu Adobe PDF, coÏ umoÏÀuje vytváfiení nejrÛznûj‰ích prezentací s více fotografiemi. Odhadovaná koncová cena je 3 020 Kã pro v‰echny platformy.

20

a nejrozvinutûj‰í vizuální systém u nás. Vedle dÛleÏit˘ch míst v infrastruktufie mûsta hrají informaãní systémy velkou roli také v oblasti obchodu (multimarkety, banky), sluÏeb (úfiady) a kultury (divadla, kina, parky). Po dopravû jsou také známé orientaãní systémy pro velká sportovi‰tû a stadiony. Podnûtem k vypracování navigaãního systému pro sportovi‰tû b˘vá obvykle nûjaká mezinárodní událost, mistrovství ãi olympiáda. Jeden z prvních ucelen˘ch grafick˘ch orientaãních systémÛ byl vypracován pro olympijské hry v Mnichovû v roce 1972. V˘bornû se informaãní systémy uplatÀují pfii v˘stavách a veletrzích, kdy vystupují do popfiedí vlastnosti jako je stavebnicové fie‰ení a variabilita. Ve veletrÏních expozicích jsou vyuÏívány prvky informaãních systémÛ jako nosiãe reklamy. Ve firmách jsou informaãní systémy souãástí firemního stylu. Prezentují firmu a jsou tedy sami zpÛsobem úãinné propagace. Informaãní systémy se t˘kají pfiedev‰ím vût‰ích podnikÛ, kde se dennû pohybují stovky aÏ tisíce osob. Z pohledu firemní kultury v‰ak není rozdíl mezi malou a velkou firmou, poãet zamûstnancÛ nehraje roli.

Informaãní systémy a reklama Vztah mezi informací a reklamou vyÏaduje urãitou citlivost. Co se stane v pfiípadû, kdy je informaãní systém pouÏit zároveÀ jako nosiã vûcn˘ch informací a reklamy? Kombinace orientaãních symbolÛ a reklamy nesmí b˘t na úkor jasné ãitelnosti a v˘znamu sdûlení. Ne vÏdy je tedy kombinace informaãních symbolÛ a reklamy Ïádoucí. Jsou místa, kde není pro reklamu prostor. Místa pro reklamu

v rámci orientaãních systémÛ musí b˘t volena s náleÏitou rozvahou, v˘sledkem nesmí b˘t nesoulad a vzájemné naru‰ení obou sloÏek. Reklama se potom míjí úãinkem, mûní se v antireklamu a informace zaniká. Není to pouhá teorie, zcela bûÏnû jsou spoleãnû s vûcn˘mi informacemi publikovány na orientaãních systémech také loga, znaãky a dal‰í firemní symboly. Nevhodné propojení informaãních prvkÛ s elektronickou reklamou mÛÏe mít aÏ odpudiv˘ úãinek. Otázka propojení vûcn˘ch informací a reklamy je vÏdy oÏehavá. V praxi se mÛÏeme setkat s rÛzn˘m pfiístupem, od decentního respektování odli‰nosti obou oblastí aÏ po úplné propojení informaãního sdûlení s reklamou. Nûkdy jsou firemní symboly propagovány doslova na kaÏdém kroku. Vodítkem pfii rozhodování, kam reklama patfií a kam ji jiÏ nelze umístit, jsou etická pravidla. Je dobré pfiipomenout, Ïe v rÛzn˘ch zemích se pravidla li‰í. Pfii rozhodování o pfiítomnosti reklamy na informaãních a orientaãních systémech hodnû záleÏí na místním etickém kodexu.

Informaãní grafika Jak jsme jiÏ zmínili, v ‰ir‰ím pohledu jsou orientaãní systémy souãástí architektury a designu. U orientaãních systémÛ je pak velice dÛleÏit˘ zpÛsob grafického ztvárnûní jednotliv˘ch symbolÛ. Aby byl zaruãen jednotn˘ vzhled a funkce systému, b˘vají celé systémy navrÏeny jedním grafikem, v pfiípadû rozsáhl˘ch projektÛ

3DR

RP 3/2002

t˘mem spolupracovníkÛ. Ke znám˘m sériím grafick˘ch symbolÛ patfií systém AIGA-D.O.T., pfievzat˘ také leti‰tûm Ruzynû a systém pro olympijské hry v roce 1972 v Mnichovû, kter˘ vytvofiil Otl Aicher. Materiály pro stavbu orientaãních systémÛ jsou voleny tak, aby dobfie zapadly do okolního prostfiedí. V interiérech se pouÏívají plasty (akryláty, polykarbonáty) a kovové materiály (hliník, mosaz, nerezová ocel). Pro instalace v pfiírodû se zase vyrábûjí orientaãní systémy ze dfieva. Z v˘robního hlediska fungují orientaãní systémy jako stavebnice, jsou rÛznû modifikovatelné, jednotlivé prvky se dají navzájem propojovat a kombinovat. Pfii kombinaci nejrÛznûj‰ích materiálÛ je moÏné pouÏít snad v‰echny dostupné tiskové technologie. Pfiipomínáme, Ïe struãn˘ pfiehled tiskov˘ch technologií byl publikován v minul˘ch dvou ãíslech a na jiném místû této Reklamní produkce. Z v˘robních technologií se pouÏívá napfiíklad frézování, gravírování a fiezání laserov˘m paprskem.

Pfiíklad praÏského metra V âeské republice patfií mezi nejznámûj‰í aplikace systém pro vefiejné prostory praÏského metra. Jeho fie‰ení je znaãnû rozsáhlé a ãasovû nároãné. Systém obsahuje fiadu prvkÛ: svûtelné panely, mapy jednotliv˘ch tras, znaãení vlakov˘ch souprav, atd. Na systému metra je moÏné demonstrovat sloÏitost celé oblasti a také nûkteré problémy, které mohou nastat. ZmiÀme se v krátkosti o historii tohoto projektu. Pfied otevfiením první trasy metra (C) byla zadána práce na pfiípravû systému Jifiímu Rathouskému. V 70. letech nebylo v âechách ani v okolních státech s pracemi tohoto typu pfiíli‰ mnoho zku‰eností. Pfii prvním fie‰ení nebyl napfiíklad je‰tû k dispozici obecn˘ barevn˘ kód, coÏ vyústilo pozdûji k urãitému chaosu. Na druhou stranu, i ve svûtû se osvûdãená fie‰ení s propracovan˘m uÏitím barevné symboliky, grafick˘ch symbolÛ a pfiehledn˘ch tabulek v té dobû teprve vyvíjela. Jifií Rathousk˘ dal systému v˘razné rysy, které pfietrvávají dodnes. V 80. letech byla dal‰í práce a inovace systému praÏského metra zadána Rostislavu VaÀkovi. V 80. letech jiÏ byly dostupné nûkteré ISO normy o grafické komunikaci v dopravû, Dopravní podnik je v‰ak pfiíli‰ nezohlednil. Rozvoj systému v 90. letech pak v nûkter˘ch smûrech nerespektoval pfiedchozí v˘vojové kroky, a do systému se tak dostaly urãité nelogické prvky.

Dnes se v prostoru praÏského metra prolínají v‰echny tfii systémy, napfiíklad rámy informaãních tabulí jsou v nûkter˘ch ãástech metra oranÏové, nûkde Ïluté a nûkteré jsou tmavohnûdé. Nesoulad pouÏit˘ch barev naru‰uje jednoznaãnou identifikaci tras. Systém praÏského metra se postupnû vyvíjí a fiada neduhÛ jiÏ byla odstranûna, pro mnoho cizincÛ v‰ak zÛstávají základní prvky systému málo srozumitelné. Chybí zde jednoduché a jasné pouÏití symbolÛ a barev. Jak se ukazuje, informaãní systémy jsou dlouhodobou záleÏitostí.

Îivotnost DÛleÏit˘m faktorem pfii pofiizování orientaãního systému je jeho Ïivotnost. Samotná pfiíprava systému, náklady na materiál a provedení nejsou zanedbatelné, proto se klade dÛraz na pouÏití trvanliv˘ch materiálÛ a kvalitní provedení umoÏÀující pozdûj‰í roz‰ifiitelnost. Je dobré poãítat s tím, Ïe se po urãité dobû od instalace systému mÛÏe objevit potfieba systém zmûnit nebo doplnit o nûkteré nové prvky. Máme zde na mysli pfiedev‰ím obsahovou ãást systému. S postupn˘m v˘vojem pfiestanou ãasem nûkteré navrÏené prvky a symboly systému platit a zároveÀ je nutné vkládat do informaãní struktury systému nové souãásti. Z toho vypl˘vá, Ïe potfiebn˘ je také náleÏit˘ dlouhodobûj‰í servis.

Závûr U informaãních a orientaãních systémÛ je nejdÛleÏitûj‰í funkãnost — jasná a pfiehledná orientace pomocí symbolÛ. Pokud nejsou orientaãní systémy pouÏívány jako nosiãe reklamy, je potfieba brát dostateãn˘ ohled na informaãní ãást sdûlení a nekombinovat symboly s reklamou. Hlavním úkolem systémÛ je usnadnit orientaci. Slavko Eichler

Signmaking

Aktuality Nov˘ Xerox Phaser 4400 Xerox pfiichází na trh s laserovou ãernobílou tiskárnou, která patfií mezi nejrychlej‰í ve své tfiídû. Nová tiskárna disponuje rozli‰ením 1 200 x 1 200 dpi a je vybavena rychl˘m ãipem RISC s frekvencí 266 MHz, kter˘ umoÏÀuje zachovat pfii této kvalitû rychlost 25 stran za minutu i u velmi sloÏit˘ch, dlouh˘ch a vícenásobn˘ch úloh. Standardní zásobník je na 500 listÛ a podavaã papíru je vyuÏiteln˘ pro práci se v‰emi obvykl˘mi formáty papíru v rozmûrech od 76 x127 mm aÏ po 216 x 356 mm. Tiskárna tiskne na papír gramáÏe 60 aÏ 216 g/m2. Xerox Phaser 4400 je u prodejcÛ na ãeském trhu od fiíjna a zavádûcí ceny budou platit aÏ do konce roku. Cena Phaseru 4400 se li‰í podle typu a konfigurace. Tiskárnu lze koupit za koncovou cenu jiÏ pod 40 000 Kã.

Sony má nov˘ LCD monitor Firma Sony pfiedstavila zcela nov˘ model 17“ LCD monitoru Multiscan SDM-S71, patfiícího do modelové fiady S monitorÛ Sony. S71 doplÀuje stávající 15“ a 18“ modely, nabízí v‰ak vût‰í zobrazovací plochu neÏ men‰í S51 a rozli‰ení 1 280 x 1 024, které je stejné jako u vût‰ího modelu S81. Displej zaujme pfiedev‰ím sv˘m vysok˘m kontrastem 350:1, jasem 250 cd/m2 a viditeln˘m úhlem 140° (horizontálnû) a 120° (vertikálnû). S71 je velmi lehk˘ a snadno pfienosn˘, díky standardnímu uchycení VESA mÛÏe b˘t pfiipevnûn na rÛzné typy ramen ãi upevÀovacích konzol. Úhel naklápûní 30° umoÏÀuje nastavení monitoru do ideální polohy. Nov˘ monitor je dále vybaven fiadou funkcí, jako je napfiíklad funkce automatického nastavení, jeÏ neustále pfiizpÛsobuje parametry nastavení monitoru aktuálnímu vstupnímu signálu. Funkce nastavení hodnoty Gamma nabízí vysokou pfiesnost fiízení barev, ãehoÏ je docíleno moÏností zmûny teploty barev bez ovlivnûní jasu a kontrastu. Nov˘ monitor je dále napfiíklad vybaven funkcí digitálního vyhlazování, zaji‰Èující nezkreslenou reprodukci kfiivek a písmen, a to i pfii jiném neÏ nativním rozli‰ení displeje.

22

RP 3/2002

Tisková média pro signmaking Po celá staletí byl hlavním, a dalo by se fiíci, Ïe i prakticky jedin˘m tiskov˘m médiem, to znamená podloÏkou pro realizaci tisku, papír. Tedy pokud se t˘ká tfií základních polygrafick˘ch technik uÏívan˘ch pro tisk knih a pozdûji i periodik. S rozvojem obchodu se ale zaãala rozvíjet i reklama, i kdyÏ se jí je‰tû nefiíkalo signmaking, a tedy i reklamní tisky. Pokrok ‰el nezadrÏitelnû kupfiedu, vyvíjely se nové tiskové technologie, nová tisková média i nové formy reklamy. V souãasnosti je oblast signmakingu, do kterého ti‰tûná reklama patfií, velice rozsáhlá a na v˘robu jednotliv˘ch jeho v˘stupÛ je uÏívána celá fiada rÛzn˘ch materiálÛ. My teì soustfiedíme svoji pozornost na materiály vyuÏívané pfii tisku, tedy tisková média. Budeme pfii tom vycházet z pfiedpokladu, Ïe vzhledem k vût‰inou nûkolikakusov˘m nákladÛm budou potiskována digitálním tiskem nebo sítotiskem. Tato média mÛÏeme rozdûlit do dvou základních skupin, na tiskové podloÏky papírové a tiskové podloÏky z plastick˘ch hmot, tedy fólie.

Papírová média Vzhledem ke své velice dobré potiskovatelnosti i snadnosti dal‰ího dokonãujícího zpracování jsou stále je‰tû nejpouÏívanûj‰í, i kdyÏ tuto svoji dominantní úlohu postupnû pomalu ztrácejí. K jejich nev˘hodám patfií skuteãnost, Ïe snadno podléhají vlhkosti a dal‰ím vlivÛm prostfiedí a jsou oproti fóliím z plastick˘ch hmot ménû pevná, k v˘hodám naopak to, Ïe jsou ve srovnání s tûmito fóliemi relativnû levná. Je jasné, Ïe pro rÛzné signmakingové aplikace se hodí rÛzné papíry, musíme ale vycházet z toho, Ïe základním typem tûchto aplikací jsou v souãasnosti plnobarevné tisky zhotovované na ink-jetov˘ch digitálních tiskov˘ch strojích. A ty potfiebují k dosahování vysoké kvality tisková média opatfiená speciální potahovou povrchovou ochrannou vrstvou — coatingem. Jejím úkolem je absorbovat tiskov˘ inkoust a stabilizovat ho na povrchu média. Tím umoÏÀují pfii potisku pouÏití velkého rozli‰ení a dosahování vysoké brilance barev. Pa-

píry pouÏívané v signmakingu mÛÏeme je‰tû dále rozdûlit na papíry s matn˘m povrchem a takzvané „glossy“ papíry s vysok˘m leskem. Matné papíry jsou dodávány ve standardním i samolepicím provedení v plo‰n˘ch hmotnostech 90 - 180 g/m2, mohou b˘t potiskovány dye-based i pigmentov˘mi inkousty a jsou vhodné zejména na aplikace, u kter˘ch není vyÏadována dlouhá Ïivotnost, a musí b˘t proto pomûrnû levné, tedy na rÛzné orientaãní nápisy, informaãní plakáty a dal‰í reklamní tisky pouÏívané na veletrzích, v˘stavách a obdobn˘ch akcích. Pro dosahování nejvy‰‰í kvality potisku jsou urãené glossy papíry, kter˘m se nûkdy také fiíká papíry fotografické, protoÏe umoÏÀují fotografickou kvalitu v˘tiskÛ z inkoustov˘ch tiskáren. Jsou vysoce lesklé, pfiiãemÏ tento lesk je zpÛsoben velkou tlou‰Èkou nátûrové Ïelatinové vrstvy. To ov‰em zpÛsobuje, Ïe mají krat‰í Ïivotnost a jsou velice choulostivé, negativnû na nû pÛsobí i vlhkost, takÏe je není moÏné pouÏít v exteriéru. Nabízeny jsou v plo‰n˘ch hmotnostech od 150 do 250 g/m2 ve standardním i samolepicím provedení, s leskl˘m nebo pololeskl˘m povrchem. Nûkteré jejich druhy mají mikroporezní úpravu povrchu, takÏe jejich potisk je otûruvzdorn˘,

RP 3/2002

nicménû pfiesto zÛstává málo odoln˘ proti vlhkosti. Potisk glossy médií se provádí pfieváÏnû dye-based inkousty, protoÏe mají ‰ir‰í gamut, coÏ je u fotografií vítanou pfiedností, u vybran˘ch médií rovnûÏ pigmentov˘mi inkousty, a tyto „tûÏké“ papíry jsou vhodné zejména pro tisk prezentací a plakátÛ. Laminování papírov˘ch médií za tepla i za studena je vût‰inou bezproblémové, ale ani zalaminované tisky není moÏné pouÏít v exteriéru právû kvÛli pÛsobení vlhkosti, která se do nich mÛÏe dostat i ofiezovou hranou. Zvlá‰tním druhem tûchto papírov˘ch tiskov˘ch médií jsou potom takzvané „blueback“ papíry s modrou zadní stranou, urãené pro tisk billboardÛ.

Média z plastick˘ch hmot Dal‰í, mnohem ‰ir‰í skupinou tiskov˘ch podloÏek, jsou fólie z plastick˘ch hmot. K jejich v˘robû se stále je‰tû nejãastûji pouÏívá polyvinylchlorid (PVC), dále polyester (PES), polyetylén (PE), polypropylén (PP), polykarbonát a dal‰í. Ve v‰ech tûchto vyjmenovan˘ch pfiípadech se jedná o fólie polymerické, které jsou pruÏné a mají dobrou rozmûrovou stálost (s v˘jimkou PVC, které se ãasem smr‰Èuje). PouÏívají se na dlouhodobé reklamní aplikace a díky své pruÏnosti a ãasové rozmûrové stabilitû jsou velice vhodné k aplikacím na dopravní prostfiedky. Existují i fólie monomerické, které jsou kfiehãí a mají vût‰í sráÏlivost. Proto jsou vyuÏívány na krátkodobé a stfiednûdobé aplikace. Mezi základní pfiednosti fólií ve srovnání s papírov˘mi tiskov˘mi médii patfií zejména jejich mnohem vy‰‰í odolnost proti povûtrnostním vlivÛm, zejména vlhkosti a UV záfiení, a dále odolnost proti chemikáliím a extrémním teplotám. Vût‰inou se dodávají v samolepicí podobû, coÏ usnadÀuje instalaci aplikací. Dále si zachovávají déle neÏ papír kvalitní vzhled a mají vût‰í stabilitu a pevnost. Na druhou stranu ale pfiedstavují urãitou ekologickou zátûÏ, protoÏe ne v‰echny druhy fólií jsou snadno recyklovatelné, a pfii spalování se z nich uvolÀují nebezpeãné látky. To se t˘ká napfiíklad mûkãeného PVC, které je v souãasnosti stále více nahrazováno fóliemi z jin˘ch polymerÛ, které pfiedstavují jeho ekologickou alternativu (PE, PES, atd.) V‰echny fólie mají jednu spoleãnou vlastnost. Jedná se o nesavé materiály, jejichÏ povrch nemá absorpãní schopnost, coÏ znemoÏÀuje pronikání tiskov˘ch ba-

Signmaking rev a inkoustÛ. Základním pfiedpokladem pro jejich potisk je proto ukotvení tiskové barvy nebo toneru na jejich povrchu. Toho je moÏné dosáhnout nûkolika zpÛsoby. Nanesením základního tiskového laku na povrch fólie, ionizací jejího povrchu koronou (zafiízení pro vybití elektrického náboje), chemick˘m o‰etfiením povrchu, rÛzn˘mi nátûry a firemními úpravami pro digitální tiskové technologie (SignInkjet, Indigo, Xeikon), pfiípadnû ukotvením rozpou‰tûdlové barvy do povrchu tiskového fóliového nosiãe. Tyto povrchové úpravy zaji‰Èují optimální vlastnosti nejenom pro inkoustov˘ potisk, ale i pro potisk sítotiskem a prakticky v‰emi dal‰ími konvenãními tiskov˘mi technikami. V‰echny druhy tûchto fólií je moÏné potiskovat s vysok˘m rozli‰ením. PouÏití fólií v signmakingu je díky jejich vlastnostem mnohem ‰ir‰í neÏ u papírÛ a kromû digitálního tisku mohou b˘t vyuÏívány napfiíklad v fiezané reklamû. Podrobnûji jednotlivû probírat fólie ze v‰ech polymerick˘ch materiálÛ by asi bylo zbyteãné, protoÏe jejich vlastnosti a uÏití jsou podobné. Proto bude naprosto dostaãující se zmínit o tûch fóliích, které jsou v signmakingu uÏívány nejãastûji. Polyesterové fólie mají velice hezk˘ vzhled, i kdyÏ z hlediska aplikaãního vyuÏití jsou trochu choulostivé a podléhají otûru, takÏe je nutné pro dlouhodobûj‰í vyuÏití jejich potisky laminovat. Urãeny jsou zejména pro interiérové aplikace. Jsou nabízeny jak ve vysoce lesklém, tak i matném provedení, ãiré i neprÛhledné, vyrábûjí se i jako síÈovina nebo s dírkováním pro okenní reklamu, v tlou‰Èkách od 100 do 230 mikronÛ. Existují i v samolepicím provedení, opût s matn˘m nebo leskl˘m povrchem, transparentní i translucentní (prÛsvitné). Typick˘m pfiíkladem fólií z plastick˘ch hmot jsou backlity a frontlity. Backlit je opatfien coatingem, potiskován dye-based inkousty a je urãen pro kvalitní krátkodobé aplikace s trvanlivostí cca 1 mûsíc. Tisk zrcadlovû pfievráceného obrazu je provádûn na jeho zadní stranu, takÏe v˘sledn˘ potisk je po instalaci chránûn pfied vnûj‰ími vlivy. Naopak u frontlitu je potisk provádûn na jeho ãelní stranu, a proto musí b˘t pfii exteriérovém pouÏití chránûn jin˘m zpÛsobem, napfiíklad sklem, protoÏe bez této ochrany má odolnost pouze proti sráÏkové vlhkosti. Oba tyto typy speciálních materiálÛ jsou prosvûcovány zezadu a vyuÏívány v citylightech. Pfii potisku pigmentov˘mi inkousty jsou odolné proti UV záfiení a mají trvanlivost v rozmezí

Signmaking

RP 3/2002

Aktuality Canon má nov˘ Laser Shot Spoleãnost Canon uvedla na trh novou stolní laserovou tiskárnu Laser Shot LBP-1210. Ta se vyznaãuje pfiedev‰ím velmi vysokou rychlostí tisku, jeÏ ãiní 14 stran za minutu. Zajímavá je taktéÏ rychlost zapoãetí tisku. První stranu totiÏ tato tiskárna vytiskne jiÏ za ménû neÏ 10 sekund. Laser Shot LBP-1210 disponuje ve své kategorii vysok˘m v˘stupním rozli‰ením, které je pomocí funkce AIR (Automatic Image Refinement) zv˘‰eno z normálních 600 x 600 dpi na 2 400 x 600 dpi. Tiskárna Canon Laser Shot LBP-1210 je vybavena paralelním rozhraním a USB 2.0 Full Speed. Po pfiipojení jednotky Axis 1610 lze tiskárnu LBP-1210 snadno pouÏít jako síÈové zafiízení. Axis 1610 je jednoportov˘ tiskov˘ server, kter˘ mÛÏe b˘t pfiipojen pfiímo k libovolné tiskárnû Canon CAPT (pfies paralelní port).

Termální ink-jetov˘ digitální stroj Océ CS 5090 pro osmibarvov˘ tisk interiérov˘ch aplikací Digitální fotobanka Royalty Free Také se vám stalo, Ïe jste pro svÛj grafick˘ návrh potfiebovali nûjakou fotografii? Zajímavou nabídku v oblasti digitálních fotobank pfiiná‰í spoleãnost isifa. Ta totiÏ pfiedstavuje novou fotobanku Royalty Free, kde mohou zájemci nalézt rozsáhl˘ v˘bûr témat na 1 200 CD, kde na kaÏdém z nich je umístûno na sto fotografií v tiskové kvalitû. KaÏdé z tûchto CD pak stojí 16 000 Kã, ale je moÏné vyuÏít i slevového programu ve spolupráci s firmou Umax, kdy pfii nákupu v˘robkÛ Umax nebo Wacom v hodnotû do 10 000 Kã získáte slevu, 1 000 Kã, pfii zakoupení tûchto v˘robkÛ v hodnotû do 30 000 Kã pak slevu 3 000 Kã a pfii nákupu nad 30 000 Kã slevu 5 000 Kã na nákup tûchto CD.

HP pfiedstavuje nov˘ DesignJet 5500 Novinku v oblasti velkoformátového tisku pfiedstavila spoleãnost HewlettPackard. Je jí nová tiskárna s oznaãením HP DesignJet 5500, která tak navazuje na úspû‰nou tiskárnu DesignJet 5000. Nov˘ model se bude dodávat ve dvou

24

3 — 6 mûsícÛ. Backlity a frontlity se vyrábûjí v tlou‰Èkách od 135 do 260 mikronÛ. Vinylové fólie jsou velice oblíben˘m tiskov˘m médiem v signmakingu, zejména pro svoji pevnost a moÏnost v‰estranného pouÏití. Mají vysokou odûruvzdornost, díky své pevnosti a pruÏnosti do nich mohou b˘t vysekávány otvory a vsazována napínací oka, a je moÏné je bez problémÛ i polaminovat. Nabízeny jsou v provedení lesklém, pololesklém i matovém, i jako síÈovina pouÏívaná bez potisku nebo s potiskem k zakr˘vání le‰ení, nebo samolepicí fólie. Zatímco vût‰ina vinylov˘ch fólií je vyrábûna kalandrováním (válcov˘m lisováním), existují i druhy vyrábûné litím, které jsou pro svoji vysokou elastiãnost obzvlá‰È vhodné pro v˘robu ti‰tûn˘ch reklamních aplikací na automobily a dal‰í dopravní prostfiedky, tedy na nerovné povrchy. V‰echny tyto uvedené druhy vinylov˘ch fólií je moÏné potiskovat s vysok˘m rozli‰ením, jsou dodávány v tlou‰Èkách od 80 do 250 mikronÛ, a také cenové relace jsou pro vinyl v porovnání s papírov˘mi tiskov˘mi médii pfiíznivé. Zatímco ve standardním provedení je papírové médium tfiikrát levnûj‰í, v samolepicím provedení je uÏ pomûr cen vinylové fólie a papíru 1 : 1,5, stejnû jako v pfiípadû, kdy

je touto fólií nahrazována glossy papírová podloÏka. Ov‰em vinylové tiskové médium má mnohem vût‰í odolnost a trvanlivost neÏ papír. Proto je pfii v˘bûru tiskové podloÏky tfieba peãlivû zvaÏovat v‰echna pro a proti jejího pouÏití.

Speciální tisková média Dal‰í, v podstatû podskupinou tiskov˘ch podloÏek uÏívan˘ch v signmakingu, jsou speciální média. Za v‰echna uveìme napfiíklad banner, coÏ je speciální samonosn˘ materiál pouÏívan˘ jak v klasické reklamû, tak i pro dal‰í interiérové i exteriérové digitální tisky. Dále jsou to materiály textilní, jako napfiíklad canvas, coÏ je speciální tkanina se strukturou malífiského plátna, tyvek, materiál vyroben˘ z lisovan˘ch polyolefinov˘ch vláken odoln˘ proti vodû, difusní a translucentní, a dále potom lnûné plátno, hedvábí, pravé hedvábí, bavlna, satén a vlajkovina. V‰echny tyto materiály jsou dodávány v rolích s nosnou podloÏkou, která zaji‰Èuje jejich vypnutí pfii tisku, a po jejím odstranûní jsou vût‰inou velice lehké a vzdu‰né. Jejich potisk se provádí jak digitálním ink-jetem, tak i sítotiskem. Ivan DoleÏal

RP 3/2002

Manažerské informace

Povodnû dramaticky pfiipomnûly v˘znam poji‰tûní Leto‰ní povodnû pfiinesou rÛst cen poji‰tûní. Poji‰Èujeme se v‰ak nejen proti povodním. Poji‰Èovny nabízejí rozsáhlé portfolio pojistn˘ch produktÛ. A volba správné poji‰Èovny nemusí b˘t zase aÏ tak sloÏitá. Poji‰tûní majetku podraÏí. Na vinû jsou — jak jinak — povodnû. Odborníci obeznámení se situací na pojistném trhu v‰ak tvrdí, Ïe zdraÏení majetkového poji‰tûní se chystalo uÏ del‰í dobu a poji‰Èovny pouze ãekaly na vhodn˘ „spou‰tûcí mechanismus“. Vlastníci tiskáren, studií a reklamních agentur mohou oãekávat, Ïe poji‰tûní jejich majetku bude o 15 aÏ 20% draωí. Hodnû bude záleÏet na tom, zdali se nemovitost nachází v tzv. zónách rizikovosti, které kopírují záplavová území. V nûkter˘ch oblastech, v nichÏ je riziko Ïiveln˘ch pohrom pfiíli‰ velké, bude majetek prakticky nepojistiteln˘. V Nûmecku a Rakousku se jedná ze strany poji‰Èoven o bûÏn˘ pfiístup, a proto také pojistná plnûní z titulu záplav byla v tûchto zemích niωí neÏ u nás, aãkoliv následky povodní tam byly hor‰í. Podle posledních odhadÛ si povodnû vyÏádaly fie‰ení 80 tisíc pojistn˘ch událostí a ‰kody na majetku, které jsou vÛãi poji‰Èovnám uplatÀovány, dosahují asi 30 mld. Kã. Z toho 5,5 mld. Kã ãiní majetek obãanÛ a 24,5 mld. Kã majetek podnikatelÛ a prÛmyslov˘ch podnikÛ. Jakou ãástí se na utrpûn˘ch ‰kodách podílejí tiskárny, reklamní agentury, studia a dal‰í podniky z odvûtví polygrafického prÛmyslu, je obtíÏné odhadovat. Jisté je, Ïe byla tûÏce postiÏena fiada peãlivû vybudovan˘ch firem, které nyní zji‰Èují v praxi,

jak více ãi ménû kvalitní poji‰tûní majetku mûly uzavfieny. V nabídce poji‰tûní se v‰ak nejedná jenom o majetek, trh pfiedkládá podnikatelÛm ‰irokou ‰kálu pojistné ochrany.

Co se musí a co mÛÏeme? Komerãní poji‰Èovny nabízejí fiadu pojistn˘ch produktÛ urãen˘ch ke krytí podnikatelsk˘ch rizik. Jen nûkolik z nich je pro podnikatele povinn˘ch. Jedná se zejména o zákonné poji‰tûní odpovûdnosti organizace za ‰kodu pfii pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pfiímo ze zákona plyne pro právnickou, ale i fyzickou osobu, která zamûstnává alespoÀ jednoho pracovníka, povinnost pojistit se pro pfiípad ‰kody, která mÛÏe zamûstnanci vzniknout úrazem nebo nemocí z povolání. Dal‰í kategorii tvofií smluvnû povinné poji‰tûní. V této skupinû se nachází nûkolik druhÛ poji‰tûní odpovûdnosti za ‰kodu, které musí organizace uzavfiít, pokud provozuje pfiíslu‰nou ãinnost, jako napfi. advokacii, audit, daÀové poradenství apod. PodnikatelÛ, ktefií vlastní tiskárny nebo srovnatelné podniky a mají v majetku firmy automobily, se prakticky t˘ká pouze poji‰tûní odpovûdnosti za ‰kodu zpÛsobenou provozem vozidla. V ãastém pfiípadû pofiízení motorového vozidla na leasing je zpÛsob poji‰tûní fie‰en zpravidla v leasingové smlouvû. V kaÏdém pfiípadû ov‰em cena tohoto odpovûdnostního poji‰tûní skonãí v nákladech podnikatele. Dal‰í produkty komerãních poji‰Èoven tvofií rozsáhlou nabídku smluvnû dobrovolného poji‰tûní, které vzniká na základû souhlasného projevu vÛle poji‰tûného a poji‰Èovny nejãastûji ve formû písemné pojistné smlouvy. Poji‰Èovny nabízejí poji‰tûní majetku, odpovûdnosti i osob.

Manažerské informace

Aktuality základních ‰ífiích 42, resp. 60 palcÛ a bude vybaven integrovan˘m su‰icím zafiízením umístûn˘m na v˘stupu potiskovaného média. Také díky tomu se zv˘‰ila v˘raznû produktivita tohoto zafiízení oproti pfiedcházejícímu modelu DesignJet 5000. Dle v˘robce je tak moÏné s touto velkoformátovou tiskárnou potisknout 9,3 m2/hod. HP Glossy média a 17,6 m2/hod. HP Coated média. V obou provedeních nové velkoformátové tiskárny lze pouÏívat jak dye-based, tak i UV inkousty. V âeské republice se bude cena DesignJetu 5500 pohybovat od 290 000 Kã bez DPH.

Divize Magic Seven má nov˘ název Spoleãnost Magic Seven u své fullservisové internetové agentury Magic Seven Multimedia zmûnila název na iMagic. Nejde v‰ak pouze o pouhou zmûnu názvÛ, ale také o zmûnu strategie, obchodních a marketingov˘ch aktivit a smûru této agentury. Spolu s tûmito zmûnami také nová divize iMagic pfiipravuje uvedení nov˘ch produktÛ v oblasti e-commerce a m-commerce. Podle slov v˘konného fieditele spoleãnosti Ing. Petra Bitta by iMagic mûl s tûmito novinkami pfiijít na trh zaãátkem listopadu.

Nov˘ TigerCat v Kodiak Printu Technologie CtP se stále více rozmáhá po ãeském, ale i slovenském polygrafickém trhu. Dokladem tohoto tvrzení je i poslední instalace CtP systému TigerCat z produkce spoleãnosti ECRM, která probûhla ve zlínské tiskárnû Kodiak Print. Jde o CtP zafiízení umoÏÀující osvit tiskov˘ch desek aÏ do maximálního formátu 618 x 820 mm (minimální formát je pak 279,4 x 482,6 mm). Rozli‰ení u tohoto modelu je moÏné nastavovat v sedmi krocích od 1 270 aÏ po 3 556 dpi. U zafiízení je vyuÏito holografického systému rozmítání paprsku, kter˘ umoÏÀuje vysokou rychlost osvitu. Pro osvit se pouÏívají stfiíbrné nebo fotopolymerní desky. Spolu s tímto zafiízením pak byl v této tiskárnû v mûsíci fiíjnu nainstalován nov˘ ãtyfibarvov˘ tiskov˘ stroj MAN Roland, pracující v maximálním tiskovém formátu B1.

26

RP 3/2002

Majetek Poji‰tûní majetku spoãívá v poji‰tûní rizik a ‰kod, které mohou vzniknout na majetku právnick˘ch ãi fyzick˘ch osob. Poji‰tûní se t˘ká nemovit˘ch a movit˘ch vûcí, ale také napfi. pohledávek. Poji‰tûní vûcí pro pfiípad po‰kození nebo zniãení Ïivelní událostí zahrnuje fiadu rizik, jako jsou poÏáry, v˘buchy, krupobití apod. Napfiíklad povodeÀ se definuje jako „zaplavení vût‰ích ãi men‰ích územních celkÛ vodou, která se vylila z bfiehÛ vodních tokÛ nebo nádrÏí, nebo tyto bfiehy a hráze protrhla, nebo byla zpÛsobena náhl˘m a neoãekávan˘m zmen‰ením prÛtoãného profilu toku“. Záplavou se rozumí „vytvofiení souvislé ucelené vodní plochy, na které bude voda del‰í dobu stát, popfiípadû po ní proudit a zpÛsobí ‰kody na poji‰tûn˘ch vûcech“. Obû definice u nás byly letos pohfiíchu bohatû naplnûny. Îivelní rizika ohroÏují majetek nejãastûji, a proto je tento druh poji‰tûní obsaÏen ve vût‰inû pojistn˘ch smluv zamûfien˘ch na ochranu majetku. Dal‰ím dÛleÏit˘m pojistn˘m produktem zamûfien˘m na ochranu majetku je poji‰tûní pro pfiípad odcizení vûci. Poji‰tûní fie‰í následky krádeÏe vloupáním nebo i loupeÏn˘m pfiepadením. Zejména pro strojní vybavení tiskáren je moÏné pouÏít poji‰tûní strojÛ a strojních zafiízení. Poji‰tûní zahrnuje po‰kození zpÛsobené provozem a vztahuje se i na pfiípady nesprávné obsluhy a údrÏby nebo na po‰kození pfii montáÏi apod. Pfiímé ztráty na majetku mohou b˘t nûkdy niωí neÏ celkové ‰kody zpÛsobené pfieru‰ením provozu. Pojistná ochrana vÛãi tûmto ztrátám se vztahuje na majetkovou ãi penûÏní újmu, která vzniká v pfiípadech úplného nebo ãásteãného pfieru‰ení provozu. Z poji‰tûní je hrazen u‰l˘ zisk a nezbytné náklady na odstranûní ‰kod zpÛsoben˘ch pfieru‰ením provozu.

Poji‰tûní odpovûdnosti a osob S rozvojem trhu se roz‰ifiuje i nabídka nejrÛznûj‰ích odpovûdnostních a osobních poji‰tûní. Jedná se napfi. o poji‰tûní odpovûdnosti za ‰kodu zpÛsobenou provozem organizace nebo za ‰kodu, která mÛÏe vzniknout pfii v˘konu povolání. Pfiíkladem mÛÏe b˘t ‰koda, kterou zamûstnanec zpÛsobí zamûstnavateli. Oãekává se, Ïe poroste role poji‰tûní odpovûdnosti za v˘robek a za ‰kodu ze zneãi‰tûní Ïivotního prostfiedí. Ve vût‰ích podnicích se sloÏitûj‰ími nároky na fiízení roste obliba poji‰tûní za ‰kodu zpÛsobenou rozhodováním nebo naopak neãinností ãlenÛ pfiedsta-

venstev, fieditelÛ a manaÏerÛ. Z nabídky osobních poji‰tûní je nutné pfiipomenout poji‰tûní pfiíjmu v dobû pracovní neschopnosti. Tento druh poji‰tûní mÛÏe b˘t zajímav˘ zejména pro podnikatele a zamûstnance s vy‰‰ími pfiíjmy v pfiípadû dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Jak vybírat poji‰Èovnu? Zvlá‰tû pro malé zaãínající podnikatele mÛÏe b˘t obtíÏné zorientovat se v nabídce desítek poji‰Èovacích produktÛ poskytovan˘ch témûfi 30 poji‰Èovnami, které pÛsobí na ãeském trhu. Pojistné smlouvy lze uzavfiít na pfiepáÏce poji‰Èovny s pracovníkem poji‰Èovacího ústavu nebo vyuÏít sluÏeb obchodního referenta, kter˘ je zamûstnancem poji‰Èovny a má za úkol aktivnû vyhledávat klienty. Dal‰í moÏností je vyuÏití sluÏeb poji‰Èovacího agenta, kter˘ je v pozici závislého zprostfiedkovatele, nabízí produkty jedné poji‰Èovny a je zpravidla odmûÀován provizemi ze sjednan˘ch pojistn˘ch smluv. V pozici nezávislého zprostfiedkovatele je poji‰Èovací makléfi. MÛÏe jím b˘t právnická i fyzická osoba, která vychází ze zájmÛ klienta a snaÏí se navrhnout pro nûj optimální systém poji‰tûní. âastá je metoda uzavfiení pojistky pomocí kooperaãního partnera. Pfiíkladem jsou prodejci automobilÛ, leasingové spoleãnosti apod. Rozvíjející se segment trhu sk˘tá moÏnost fie‰ení pojistn˘ch smluv pomocí internetu. Jak se v‰ak v takové nabídce optimálnû rozhodnout? Obecnû platí — podobnû jako v ostatních sférách finanãních sluÏeb — Ïe podnikatel nebo jeho jménem jednající manaÏer by se mûl zamûfiit pfiednostnû na renomované poji‰Èovací spoleãnosti. DÛleÏité je, jakou image si poji‰Èovna u podnikatelské vefiejnosti vytvofiila v uplynul˘ch letech. Klient je také ovlivnûn prostfiedím, jaké panuje na poboãce poji‰Èovny a chováním zamûstnancÛ. Prostudování webov˘ch stránek poji‰Èov-

RP 3/2002

ny pfied prvním kontaktem lze jenom doporuãit. Z tûchto informaãních zdrojÛ lze zjistit základní informace, které charakterizují podíl poji‰Èovny na pojistném trhu, základní jmûní, pfiedepsané pojistné (souhrn pojistného vybraného od klientÛ za rok), technické rezervy (celkové finanãní prostfiedky poji‰Èovny) apod. Velmi dÛleÏit˘m kritériem je dostupnost poskytovan˘ch sluÏeb, rozsah vybudované sítû poboãek a rychlost likvidace pojistné události. A koneckoncÛ hlavním hlediskem b˘vá v˘‰e pojistného a posouzení v˘hodnosti souboru pojistn˘ch podmínek dohodnut˘ch v pojistné smlouvû. Je empiricky doloÏeno, Ïe nejsilnûj‰ím pozitivním nebo i negativním doporuãením jsou dosavadní osobní zku‰enosti lidí, kter˘m dÛvûfiujeme, s konkrétní poji‰Èovnou.

Riziko a hazard Podnikání se pohybuje ve více ãi ménû rizikovém prostfiedí. Proti nûkter˘m rizikÛm se lze pojistit. Pojistitelná rizika musí splÀovat nûkterá kritéria. Rizika musí b˘t pfiedev‰ím identifikovatelná, tzn. Ïe je lze v pojistné smlouvû charakterizovat. Musí splÀovat kritérium vyãíslitelnosti, coÏ znamená, Ïe ztráty zpÛsobené pojistnou událostí musí b˘t kvantifikovatelné v penûÏním vyjádfiení. Riziko musí b˘t navíc pro poji‰Èovnu ekonomicky pfiijatelné a musí se projevovat nahodile. Ostatní rizika jsou zpravidla nepojistitelná. Hazard je vûdomé pfiekraãování rizika. A hazardem je také odmítání poji‰tûní. Uvûdomíme-li si, jaké ekonomické dopady mÛÏe mít Ïivelná událost pro na‰e podnikání, zjistíme, Ïe absence poji‰tûní je skuteãnû víc nerozumn˘m hazardérstvím neÏ pfiimûfien˘m rizikem. O tom nás mohly pfiesvûdãit ostatnû i následky leto‰ních povodní. -gk-

Velká voda, která v srpnu vtrhla do âech, zãefiila doposud zdánlivû poklidnou hladinu trhu s poji‰tûním. V˘sledkem bude zdraÏení majetkového poji‰tûní.

Základní pojmy z poji‰Èovnictví jednou vûtou Agent — zástupce poji‰Èovny, kter˘ nabízí a sjednává poji‰tûní All risk — nároãné poji‰tûní v‰ech rizik Asistence — pomoc, kterou na základû dohody poskytuje poji‰Èovna klientÛm poji‰tûn˘m u zahraniãní poji‰Èovny

Manažerské informace

Îivelní rizika ohroÏují majetek nejãastûji. Odmítání jejich poji‰tûní je hazardem.

Bonus — sleva na pojistném za bez‰kodní prÛbûh Cena ãasová — hodnota vûci v dobû, kdy nastala pojistná událost Cena nová — cena nové vûci v dobû pojistné události Cena redukovaná — hodnota po‰kozené vûci sníÏená za pfiedem dohodnut˘ch podmínek Fran‰íza (excess) — jedná se o formu spoluúãasti, pfii které se do sjednané v˘‰e neposkytuje pojistné plnûní, pokud v‰ak ‰koda pfiesáhne v˘‰i fran‰ízy, poskytne se plná náhrada Kargo — poji‰tûní zboÏí pfii pfiepravû Kasko — havarijní poji‰tûní dopravního prostfiedku Likvidace pojistné události — postup, pfii kterém se poskytne pojistné plnûní za pojistnou událost Makléfi — zprostfiedkovatel, kter˘ sjednává poji‰tûní Malus — pfiiráÏka k pojistnému za nepfiízniv˘ ‰kodní prÛbûh Podpoji‰tûní — poji‰tûní, které je ve srovnání s objektivním ocenûním rizika niωí Pojistná ãástka — maximální plnûní poji‰Èovny dohodnuté v pojistné smlouvû nebo urãené právním pfiedpisem Pojistná doba — období, na které je uzavfiena pojistná smlouva Pojistná náhrada — penûÏní vyjádfiení pojistného plnûní Pojistná smlouva — písemná dohoda mezi poji‰Èovnou a klientem Pojistná událost — postiÏení poji‰tûné vûci, zájmu nebo osoby Pojistné bûÏné — v˘‰e pojistného dohodnutá na bûÏné období, kter˘m mÛÏe b˘t zpravidla rok, pololetí, ãtvrtletí nebo mûsíc Pojistné jednorázové — pojistné uhrazené najednou za celé pojistné období Pojistné plnûní — penûÏní nebo naturální plnûní poji‰Èovny pfii vzniku pojistné události Pojistné podmínky — vymezení podmínek poji‰tûní, dohodnut˘ch v pojistné smlouvû nebo stanoven˘ch právním pfiedpisem Poji‰tûní — právní vztah, kter˘m poji‰Èovna na sebe pfiebírá závazek poskytnout za dohodnut˘ch podmínek pojistné plnûní Spoluúãast — dohodnutá v˘‰e podílu poji‰tûného na ztrátû kryté poji‰tûním ·koda — po‰kození majetku, zájmÛ ãi osob vyjádfiené v penûzích V‰eobecné pojistné podmínky — spoleãné podmínky pro jednotlivé druhy poji‰tûní Zaji‰tûní — poji‰tûní, které uzavírá poji‰Èovna se specializovanou poji‰Èovnou (zaji‰Èovnou) kvÛli rozloÏení rizika

Profil agentury

RP 3/2002

ENTRE, s. r. o. Poãátek devadesát˘ch let minulého století byl u nás obdobím pfiekotného rozvoje soukromého podnikání. Probíhala privatizace, do zemû pfiicházel zahraniãní kapitál, vznikala spousta nov˘ch firem. A právû tato situace se stala impulsem vzniku agentury ENTRE. Zahraniãní investofii totiÏ poÏadovali dÛvûryhodné informace o firmách, do kter˘ch chtûli vstoupit, a za jeden ze základních zdrojÛ takov˘ch informací byli zvyklí povaÏovat v˘roãní zprávu. Ov‰em majitelé novû vznikl˘ch nebo zprivatizovan˘ch podnikÛ mûli o formû a obsahu takového materiálu jen mlhavé povûdomí, protoÏe v dobách „plánovaného hospodáfiství“ pfiedstavovalo v˘roãní zprávu nûkolik cyklostylovan˘ch listÛ s pokud moÏno nic nefiíkajícím obsahem. Zakladatel agentury ENTRE Ing. Karel Zoubek ale s v˘roãními zprávami zahraniãních firem z pfiedchozího zamûstnání zku‰enosti mûl, a tak ho napadlo, Ïe by mohl na‰im podnikatelÛm v této velice specifické oblasti poskytovat poradenství. Spolu se tfiemi spolupracovníky sestavili schéma struktury a obsahu správnû zpracované v˘roãní zprávy a zaãali ãesk˘m firmám nabízet pomoc pfii jejich vypracování. Zájem pfiedãil oãekávání, takÏe po ‰esti mûsících uÏ mohli mezi své zákazníky poãítat napfiíklad firmy Glavunion, Sklárny Kavalier, Fatru Napajedla, Gumotex Bfieclav, Spofiitelní investiãní spoleãnost

K vybavení DTP studia agentury Entre patfií i moderní skener Heidelberg NexScan

28

a nûkteré dal‰í. Postupnû v‰ak zji‰Èovali, Ïe klienti od nich neãekají jenom poradenství pfii zpracování obsahu a struktury v˘roãní zprávy, ale i její grafické ztvárnûní a pfiedtiskové zpracování, coÏ je uÏ po dvanácti mûsících existence v roce 1993 vedlo ke zfiízení vlastního DTP studia, jehoÏ základem byl jejich první, na leasing pofiízen˘ poãítaã Macintosh. Zpracovávání v˘roãních zpráv je ale v podstatû sezónní záleÏitostí, která nejvût‰í pracovní nasazení vyÏaduje od ledna do ãervence. Ve zbytku roku je potom moÏné se pfiipravovat na dal‰í období, ale i pracovat na jin˘ch zakázkách. K roz‰ifiování nabídky sluÏeb pfiivedli agenturu ENTRE i její zákazníci, jejichÏ poãet uÏ mezitím pfiekroãil dvacítku, neboÈ se zaãali zajímat i o zaji‰Èování corporate reportingu i reklamních ãinností, kter˘mi se musí firma, chce-li b˘t úspû‰ná, prezentovat odborné i laické vefiejnosti. A tak k v˘roãním zprávám pfiibyly ãasopisy, magazíny, firemní profily, nástûnné kalendáfie, rÛzné skládaãky a letáky a ‰iroká ‰kála dal‰ích reklamních produktÛ. Konzultaãní a poradenská agentura se zkrátka postupnû transformovala do agentury reklamní. Se stoupajícím poãtem zákazníkÛ bylo nutné zvy‰ovat i poãet zamûstnancÛ, zejména manaÏerÛ zakázek a operátorÛ DTP studia, a tím se zvût‰ovaly i prostorové nároky. TakÏe se agentura ENTRE nejprve musela pfiestûhovat z v˘hodnû umístûn˘ch, ale mal˘ch prostor na Národní tfiídû v Praze do vût‰ích prostor ve Wenzigovû ulici na Vinohradech. Potom se stûhovala je‰tû dvakrát, aÏ nakonec zakotvila ve vlastním objektu v pfiíjemném prostfiedí praÏského Spofiilova. V nûm na‰lo dostateãné prostory nejenom DTP studio vybavené v souãasnosti uÏ pûti v síti zapojen˘mi poãítaãi Macintosh G4, skenerem Heidelberg NexScan a digitálními tiskárnami pro nátisk, ale napfiíklad i vlastní digitální fotostudio. Agentura se zaãala úãastnit rÛzn˘ch tendrÛ na zpracování reklamních tiskovin, konkrétnû nástûnn˘ch kalendáfiÛ, a je tfieba zdÛraznit, Ïe velice úspû‰nû. V posledních pûti letech se jí podafiilo získat 4 ocenûní za nejlep‰í fotografickou publikaci nebo kalendáfi roku, konkrétnû napfiíklad za kalendáfie pro Eurotel, Konsolidaãní banku nebo firmu Skanska. Souãasnû agentura ENTRE získávala nové zákazníky, ktefií mûli zájem o poskytování full servisov˘ch sluÏeb, takÏe v její ãinnosti k produkci reklamních tis-

Sídlo agentury ENTRE na praÏském Spofiilovû

kovin pfiibyla ‰iroká ‰kála dal‰ích reklamních aktivit vãetnû rozhlasov˘ch relací, zpracování koncepcí vûrnostních klubÛ, atd. Pokud bychom tedy mûli alespoÀ ve struãnosti popsat její souãasnou nabídku, jedná se o fie‰ení vizuálního a verbálního stylu prezentace firem, kreativní návrhy a zpracování textÛ tiskovin vãetnû jejich pfiekladÛ, poradenství v oblasti firemních publikací, firemního stylu a komunikace, pfiedtiskovou pfiípravu publikací a dal‰ích tiskovin a zpracování elektronick˘ch verzí reklamních materiálÛ. Navíc ale, pokud se t˘ká materiálÛ ti‰tûn˘ch, pro zamûstnance agentury nekonãí jejich práce u dokonãení pfiedtiskové pfiípravy. Zakázku sledují i pfii tisku a dokonãujícím zpracování, aby zajistili její co nejvy‰‰í finální kvalitu. Kvalita je vÛbec alfou i omegou ãinnosti agentury ENTRE, takÏe uÏ v leto‰ním roce, v rámci pfiípravy na vstup na‰í republiky do EU, zahájila v˘stavbu systému managementu kvality podle mezinárodní normy ISO 9001: 2000, aby uÏ od poãátku pfií‰tího roku získala certifikaci a zaãala podle této normy oficiálnû pracovat, tedy dodávat reklamní produkty podrobené je‰tû dÛslednûj‰í kontrole. V dlouhodobûj‰ím horizontu je potom jejím cílem dokonãit pfiechod od corporate reportingu k full servisu, vãetnû multimediálních prezentací a udrÏet si tak dobré jméno a konkurenceschopnost nejenom v tuzemském, ale i stfiedoevropském mûfiítku. Ivan DoleÏal

ENTRE, s. r. o. Adresa: Chodovecké nám. 8/324 141 00 Praha 4 Telefon: +420 272 763 689, +420 272 764 744 Fax: +420 272 770 243 E-mail: [email protected] http:// www.entre.cz Poãet zamûstnancÛ: 16 Rok vzniku spoleãnosti: 1992

Profil tiskárny

RP 3/2002

Tiskárna Horáãek, s. r. o. V˘chodoãeské mûsteãko Vamberk proslulo jak v tuzemsku, tak i v zahraniãí pfiedev‰ím paliãkovan˘mi krajkami, které se zde odedávna dûlaly. V souãasnosti zde mají své provozy podniky z nejrÛznûj‰ích prÛmyslov˘ch oborÛ, a jedním z nich je i polygrafie. Vamberecká tiskárna Horáãek patfií mezi stfiednû velké podniky a nabízí kompletní polygrafick˘ servis od grafické pfiípravy, skenování pfiedloh, vlastní pfiípravu litografií, jedno i vícebarevného ofsetového tisku do formátu B2 a malonákladového digitálního tisku, aÏ po povrchové zu‰lechÈování tiskovin a jejich dokonãující knihafiské zpracování.

Malé ohlédnutí do historie Svoji historii zaãala tiskárna Horáãek psát uÏ v roce 1990 v Rychnovû, kde vznikl sítotiskov˘ provoz specializovan˘ na papírovou hotelovou konfekci, tedy ubrousky, papírové podloÏky pod kávové ‰álky a podobné tiskoviny. Tiskárna velice dobfie prosperovala a brzy se projevila potfieba v˘robu trochu zmechanizovat. Strojov˘ park se proto roz‰ífiil o jednobarvov˘ ofsetov˘ stroj Shinohara ve formátu B3, knihtiskov˘ rychlolis MAN a v˘sekov˘, pÛvodnû obuvnick˘ lis. Zakázek stále pfiib˘valo, ale v˘robní zamûfiení bylo velice specializované a jednotvárné. Proto se dva spolumajitelé tiskárny v roce 1994 rozdûlili. Jeden si ponechal v˘robu hotelové konfekce a druh˘, Jifií Horáãek, si pronajal v pot‰tejnském závodû podniku Pramet jednu halu, ve které, vybaven jedním dvoubarvov˘m ofsetov˘m strojem Polly 725, jednobarvov˘m strojem Shinohara a men‰ím zázemím, vznikla tiskárna Tipa. Ta uÏ mûla mnohem ‰ir‰í sortimentní zábûr v oblasti merkan-tilních zakázek a jednak díky kvalitû své produkce a jednak krátk˘m dodacím lhÛtám postupnû získala takov˘ objem zakázkové náplnû, Ïe jí po 4 letech prostory v Pot‰tejnû zaãaly b˘t malé a bylo nutné se poohlédnout po vût‰ím objektu. První úvaha byla zakoupit ve Vamberku pozemek a postavit zcela novou budovu. Potom se v‰ak naskytla moÏnost v˘hodné koupû budovy b˘valé v˘poãetní stanice místního strojírenského podniku Esab, kterou staãilo zrekonstruovat a upravit pro potfieby tiskárenského provozu. A v tomto velice hezky a modernû zafiízeném sídle pracuje tiskárna Tipa dodnes, i kdyÏ s trochu pozmûnûn˘m názvem. Jifií

Horáãek ji totiÏ provozoval jako fyzická osoba, ale vzhledem k tomu, Ïe v souãasnosti v ní pÛsobí i dva jeho synové, jeden jako vedoucí v˘roby a druh˘ v grafickém studiu, byl podnik pfietransformován do spoleãnosti s ruãením omezen˘m a získal i novou firemní znaãku — Tiskárna Horáãek, s. r. o.

Rychlost, spolehlivost, kvalita Jak uÏ bylo fieãeno, v prÛbûhu existence se tûÏi‰tû zakázkové náplnû Tiskárny Horáãek postupnû pfiesouvalo z papírové hotelové konfekce do oblasti reklamních a akcidenãních tiskovin, aÈ uÏ se jednalo o slevové letáky obchodních fietûzcÛ Coop a Discont, reklamní katalogy pro v˘robce elektrotechniky, nebo fiadu dal‰ích produktÛ. A v tomto trÏním segmentu jsou základem úspûchu tfii faktory — rychlost, spolehlivost a kvalita. To znamená krátké dodací lhÛty, dodávky tiskovin v pfiesnû stanoven˘ch termínech a v nadprÛmûrné jakosti. Tyto podmínky ale mÛÏe tiskárna dlouhodobû naplÀovat pouze s odpovídajícím technick˘m vybavením. Proto Tiskárna Horáãek disponuje kompletnû vybaven˘m DTP studiem s tfiemi poãítaãi Apple Macintosh G4, v˘konn˘m ploch˘m skenerem Heidelberg Nexscan 4100 a osvitovou jednotkou Heidelberg Primesetter 74, pfiijímající data jak ve formátu PostScript 3, tak i ve formátu PDF. Ale tu je‰tû v leto‰ním roce nahradí CtP zafiízení Heidelberg Prosetter s fialov˘m laserem, pro které mají ve Vamberku uÏ pfiipravenu místnost i zakázkovou náplÀ. Na pre-pressové zpracování zakázek pouÏívají v Tiskárnû Horáãek moderní software Adobe Photoshop, Adobe Illustrator, Adobe PageMaker, Quark Xpress a Adobe InDesign.

Kvalitní vyti‰tûní v‰ech zakázek garantuje pfiedev‰ím v leto‰ním roce instalovan˘ ãtyfibarvov˘ ofsetov˘ stroj Heidelberg Speedmaster CD 74, kter˘ umoÏÀuje potiskovat archy aÏ do formátu 530 x 740 mm, pfiiãemÏ jejich tlou‰Èka se mÛÏe pohybovat od 0,03 aÏ do 0,8 mm. Vamberecká tiskárna patfiila mezi první u nás, kde byl tento tiskov˘ stroj se znaãnû vysok˘m stupnûm automatizace tiskového procesu instalován. Tiskové moÏnosti je‰tû doplÀuje ãtyfibarvov˘ stroj Polly 745, jednobarvov˘ stroj Shinohara, a pro malé náklady je moÏné vyuÏít i digitální tisk na Minoltû. V oblasti dokonãujícího zpracování tiskovin nabízí Tiskárna Horáãek laminování za tepla i za studena lesklou i matnou fólií, raÏbu, v˘sek, ãíslování a perforování, a zhotovování mûkk˘ch vazeb V1 ‰it˘ch drátem i lepen˘ch V2. âást tûchto v˘robních operací provádí vlastními kapacitami, ãást potom v kooperaci. Vybavení knihárny zatím vévodí linka na zpracování vazeb V1 Harris a skládací stroj Stahl Fi 52, ale v krátkodobém v˘hledu je naplánována její podstatná modernizace a roz‰ífiení, které by odpovídalo zv˘‰ené kapacitû tisku. O to by se mûla postarat nová linka na zpracování vazeb V1, sná‰ecí stroj a linka na zpracování vazeb V2. To úzce souvisí i s pfiistavûním nové haly, ve které by na‰ly místo nejen tyto nové stroje, ale i pfiíslu‰né skladové prostory. Tato pfiístavba by mûla b˘t zahájena uÏ na jafie pfií‰tího roku, a po jejím dokonãení bude moci Tiskárna Horáãek nabízet je‰tû více barevn˘ch prospektÛ, katalogÛ, kalendáfiÛ, knih, pohlednic, samolepek a dal‰ích tiskov˘ch produktÛ. Ivan DoleÏal

Tiskárna Horáãek, s. r. o. Adresa: Smetanovo nábfieÏí 316 517 54 Vamberk Telefon: 494 544 405 Fax: 494 544 801 E-mail: [email protected] http//: www.tiskhoracek.cz www.letaky.cz Poãet zamûstnancÛ: 17 Rok vzniku tiskárny: 1990

29

Osobnost

RP 3/2002

Pfiedstavujeme vám:

Robert Domnosil Motto: Práce, která za mnou zÛstává, musí b˘t vidût a musí b˘t co nejkvalitnûj‰í Datum a místo narození: 15. 9. 1973, Kolín Stav: svobodn˘ Auto: Jaguar XKR Oblíbené jídlo: steaky, hovûzí maso Oblíben˘ nápoj: bílé víno, Jack Daniel’s whiskey Koníãky: nové technologie, jinak squash a tenis v létû, lyÏování v zimû

Lidí, ktefií si na nav‰tívenky pod jméno nechali vytisknout pozici „manaÏer“, je dnes spousta. Mnohem ménû je takov˘ch, ktefií tam toto slÛvko mají oprávnûnû. Spolumajitel a marketingov˘ fieditel kolínské spoleãnosti Boom Tisk Robert Domnosil patfií k tûm mlad˘m manaÏerÛm, kter˘m se v relativnû krátké dobû podafiilo vybudovat prakticky od základu velice úspû‰nou tiskárnu. A to se k polygrafii a tisku dostal v podstatû náhodou. V roce 1993 zaloÏil v Kolínû reklamní agenturu Dors s lokální pÛsobností. Ta zaãala slibnû prosperovat, takÏe o dva roky pozdûji za ním pfii‰li dva kamarádi z dûtství, Ondfiej Martínek a Ondfiej Brom, ktefií vlastnili malou tiskárnu s jedním Romayorem, a nabídli mu své sluÏby. Zadal jim tedy jednu zakázku, s v˘sledkem byl spokojen, a navázaná spolupráce nakonec skonãila tím, Ïe Robert Domnosil opustil svoji reklamní agenturu, která mimochodem stále funguje a v souãasnosti se pfietransformovala do DTP studia, a se sv˘mi kamarády a nov˘mi spoleãníky se rozhodl tiskárnu trochu zmodernizovat a roz‰ífiit její portfolio nabízen˘ch sluÏeb. Ta modernizace zaãala repasovan˘m ofsetov˘m strojem Adast Dominant, pokraãovala postavením nového sídla spoleãnosti a provozu tiskárny „na zelené louce“ a pofiízením zcela nového vybavení, od pre-pressu pfies dva pûtibarvové tiskové stroje Heidelberg aÏ ke zcela nové a podle poÏadavkÛ Boom Tisku sestavené lince na direct mailing, pfiiléhavû nazvané Boomailer. Boom Tisk získal za dobu své existence velice dobré renomé u zákazníkÛ, a uÏ nûkolik let je jimi intenzivnû vyhledáván a jeho sluÏby jsou Ïádány. Robert Domnosil sice Ïádné odborné vzdûlání polygrafického zamûfiení nemûl, ale protoÏe je typem univerzálního manaÏera, celou fiadu potfiebn˘ch

30

vûdomostí pochytil z praxe. Navíc má ve firmû na starosti marketing, coÏ je obor, kter˘ hluboké odborné znalosti technologie nebo v˘roby nevyÏaduje. Boom Tisk se v prÛbûhu své osmileté existence pfiestûhoval z pronajaté garáÏe do vlastní moderní budovy a vypracoval se mezi dalo by se fiíci elitu ãesk˘ch polygrafick˘ch podnikÛ. Pfiedstavovalo to hodnû práce dostat tiskárnu Boom Tisk na souãasnou úroveÀ? „Na tuto otázku se mi tûÏko odpovídá, protoÏe to byla první firma, kterou jsem takto od základÛ vybudoval, takÏe nemám s ãím srovnávat. Samozfiejmû to pfiedstavovalo velké osobní nasazení, nejenom moje, ale i m˘ch spoleãníkÛ a ostatních zamûstnancÛ, protoÏe budovat úspû‰nou firmu znamená dnes a dennû fie‰it spoustu problémÛ. A kdyÏ má ãlovûk zájem, aby tato firma spolehlivû fungovala a získávala dobrou povûst, musí stále pfiicházet na trh s nov˘mi nápady a sluÏbami, pofiád musí nûco vym˘‰let. Ale to mi nevadí, já jsem nikdy nechtûl, aby moje práce upadla do stereotypu, takÏe jsem se snaÏil soustfieìovat na vym˘‰lení strategie, kam se podnik bude ubírat v budoucnu, s jak˘mi nov˘mi nápady a produkty pfiekvapíme zákazníky i konkurenci. A to je, myslím, hlavním posláním majitelÛ i manaÏerÛ kaÏdé firmy.“ Reklamní agentury nabízejí sv˘m zákazníkÛm pfiedev‰ím neuchopitelné produkty — nápady, strategii, taktiku, kdeÏto produkty tiskáren jsou naprosto konkrétní. Tato zmûna zamûfiení zfiejmû také nebyla jednoduchá. „Po stránce zamûfiení Ïádn˘ zásadní rozdíl mezi reklamní agenturou a tiskárnou nevidím, protoÏe ãinnost reklamní agentury ve v˘sledku také vyúsÈuje do konkrétních produktÛ. Pro manaÏera je ale podstatné, kolik lidí fiídí. Reklamní agen-

tura byla malá, zamûstnávala 5 aÏ 7 lidí, kdeÏto Boom Tisk má padesát zamûstnancÛ. Systém fiízení malého podniku funguje tak do 20 — 25 lidí, kdyÏ jich je víc, je ho tfieba zmûnit, to jsem si vyzkou‰el.“ Va‰e tiskárna zaãínala, stejnû jako fiada jin˘ch, jako tiskárna akcidenãní, to znamená, Ïe rozhodující ãást zakázkové náplnû tvofiily a prakticky je‰tû dodnes tvofií rÛzné letáky, katalogy, broÏury a podobné tiskoviny. Bude tomu tak i nadále, nebo plánujete nûjaké roz‰ífiení ãinnosti, nabídky? Kde vidíte místo Boom Tisku v budoucnosti? „Je nám jasné, Ïe pfii‰el ãas, kdy se musí tiskárna na‰eho typu nûjak profilovat. My chceme pfiicházet se sluÏbami, které budou pfiiná‰et zajímavou pfiidanou hodnotu, protoÏe jak se nyní ukazuje, pfiidaná hodnota pouhého tisku sice pomalu, ale vytrvale klesá. Souvisí to jednak s velkou konkurencí na trhu a jednak s tlakem zákazníkÛ na sniÏování interních nákladÛ jejich firem. TakÏe co se t˘ká strategie do budoucnosti, rozhodli jsme se pro direct mailing, a prakticky jsme s ním uÏ zaãali. Tam vidíme velk˘ prostor, protoÏe s personalizovanou reklamou u nás prakticky teprve zaãínáme. Letos v létû jsme instalovali první direct mailingovou linku, na jejíÏ v˘stupy máme od zákazníkÛ velice dobré ohlasy a získáváme stále dal‰í zakázky. Chceme ale portfolio na‰ich sluÏeb roz‰ifiovat i nadále a myslíme si, Ïe kdyÏ jsme se dokázali slu‰nû vyprofilovat a získat dobrou povûst jako tiskárna, dokáÏeme to i v této oblasti, která je velice podobná. Nechci tím ale fiíci, Ïe bychom odcházeli z oblasti tisku, to vÛbec ne, souvisí to jen a jen s roz‰ifiováním nabídky sluÏeb, abychom na‰im zákazníkÛm mohli nabídnout nûco jiného, trochu víc neÏ konkurence. Ivan DoleÏal

Další

RP 3/2002

Dárkové obaly z papíru Prvotní funkcí obalÛ z jak˘chkoliv materiálÛ, aÈ uÏ se jednalo o dfievo, kÛÏi, textilie, v pozdûj‰ích dobách i papír, bylo chránit zabalen˘ pfiedmût pfied po‰kozením nebo znehodnocením. Teprve aÏ v prÛbûhu ãasu se zaãala uplatÀovat i ozdobná funkce obalu.

NejrÛznûj‰í druhy dárkov˘ch obalÛ z papíru nabízí praÏská prodejna Papírov˘ svût

Papír, kter˘ dnes patfií mezi nejbûÏnûj‰í obalové materiály, zaãal plnit funkci obalového materiálu pomûrnû pozdû. Vzhledem k jeho celkem pracnému v˘robnímu postupu a omezenému zdroji suroviny k jeho v˘robû, byl totiÏ pomûrnû drah˘. ¤adu století se totiÏ arch po archu ruãnû zhotovoval na sítech a surovinou byla hadrovina, vyrábûná rozemletím star˘ch hadrÛ. Teprve kdyÏ se v pfiedminulém století zaãal papír vyrá-

my papíru je moÏné vyuÏít i k v˘robû dárkov˘ch obalÛ. Nebudeme se samozfiejmû rozepisovat o prostém zabalení pfiíslu‰ného pfiedmûtu do archu papíru, i kdyÏ jeho pÛsobivost bude umocnûna sebehezãím nebo sebeelegantnûj‰ím potiskem. Pfiedmûtem na‰eho zájmu budou speciálnû zhotovené dárkové obaly v rÛzn˘ch podobách, od odnosn˘ch ta‰ek pfies rÛzné formy krabiãek a etují, aÏ ke kazetám.

bût prÛmyslov˘m zpÛsobem z buniãiny získané z dfievní hmoty, klesla jeho cena natolik, Ïe se mohl stát nejãastûji pouÏívan˘m obalov˘m materiálem, a tuto pozici si udrÏel prakticky dodnes. V souãasné dobû se k balení a v˘robû obalÛ papír vyuÏívá jednak v niωích plo‰n˘ch hmotnostech v podobû klasick˘ch archÛ a ve vy‰‰ích plo‰n˘ch hmotnostech potom ve formû kartonÛ nebo lepenek, aÈ uÏ standardních nebo vlnit˘ch. V‰echny tyto for-

Další Na zhotovení tûchto vyjmenovan˘ch druhÛ dárkov˘ch obalÛ je moÏné buì samostatnû nebo v rÛzn˘ch kombinacích pouÏít celou fiadu rÛzn˘ch druhÛ papíru v mnoha barevnostech, povrchov˘ch strukturách i plo‰n˘ch hmotnostech, a tudíÏ i cenách. TakÏe pfii plánování v˘roby jakéhokoliv typu obalu je tfieba vzít v úvahu tfii základní faktory, kter˘mi jsou uÏití, kvalita a cena tohoto obalu. Dnes obecnû platí, Ïe dárkov˘ obal by mûl zabalen˘ v˘robek nejen chránit pfied po‰kozením, ale Ïe by mûl plnit i funkce podpory prodeje, tedy funkci estetickou a funkci pfiitahování pozornosti, zkrátka naplÀovat staré pravidlo obchodníkÛ, Ïe „obal prodává“. S tím úzce souvisí i faktor kvality, to znamená, Ïe materiál zvolen˘ k v˘robû obalu musí odpovídat v˘tvarnému zámûru a konstrukci jeho zhotovení, tedy musí b˘t vût‰inou dobfie potiskovateln˘, musí mít odpovídající pevnost a dal‰í potfiebné vlastnosti. A koneãnû tfietím dÛleÏit˘m faktorem je potom cena takového obalu, která by i v pfiípadech luxusních obalÛ mûla tvofiit maximálnû 15 — 20% ceny pfiedmûtu, kter˘ obal ukr˘vá. Zkrátka kvalitní dárkov˘ obal by mûl b˘t nápadit˘ a vzhledovû zajímav˘, pfiitom jeho vzhled by mûl odpovídajícím zpÛsobem korespondovat se zabalen˘m obsahem a mûl by mít takovou konstrukci, aby dokázal zabalen˘ pfiedmût pfii bûÏné manipulaci spolehlivû ochránit. Proto by pfii plánování v˘roby dárkov˘ch obalÛ mûl b˘t prvním krokem v˘bûr kvalitního designéra, kterému bude svûfieno vypracování návrhu obalu, protoÏe ani pfii pouÏití materiálu s vynikajícími vlastnostmi

a vzhledem nevznikne kvalitní, hezk˘ a zajímav˘ obal, kdyÏ je zhotoven podle návrhu autora bez invence. Tolik tedy k zásadám návrhÛ dárkov˘ch obalÛ. Pro tipy na nejvhodnûj‰í materiály k jejich zhotovení jsme si za‰li do firmy Special Paper, v níÏ materiály na v˘robu obalÛ tvofií minimálnû tfietinu celkového mnoÏství prodan˘ch papírÛ. Asi nejjednodu‰‰í a v souãasnosti nejãastûji pouÏívanou formou papírov˘ch dárkov˘ch obalÛ jsou odnosné ta‰ky. Na jejich v˘robu se u nás pouÏívají v‰echny moÏné druhy papírÛ, i kdyÏ zdaleka ne v‰echny jsou k tomu vhodné. Optimální jsou pro tento úãel takové papíry, které se sv˘mi vlastnostmi blíÏí vlastnostem papírÛ potahov˘ch, to znamená papíry vyrábûné z buniãiny s del‰ím vláknem. Disponují totiÏ vy‰‰í pevností nejenom v ohybu nebo pfii rylování (vytvofiení jednostranné dráÏky), ale i celkovû. Jejich plo‰ná hmotnost by se mûla pohybovat v rozmezí od 115 do 135 g/m2. Dodávány jsou v ‰iroké barevné ‰kále. NejbûÏnûj‰í z této skupiny jsou papíry sulfátové s povrchovou úpravou buì r˘hováním nebo rÛzn˘mi strukturami, proveden˘mi pfii jejich v˘robû plstûncem (válec upravující povrch papíru). Vzhledovû jsou dost zajímavé a jsou vût‰inou dobfie potiskovatelné. Na v˘robu odnosn˘ch ta‰ek je ale také moÏné pouÏívat pfiímo i papíry urãené k potahování kartonáÏe. Ty jsou vyrábûny v celé fiadû druhÛ jak z hlediska kvality, barevnosti i rÛzn˘ch typÛ povrchové struktury. Imitují napfiíklad plátno, kÛÏi i plastické hmoty. Zajímavû pÛsobí i odnosné ta‰ky zhotovené z papírÛ s metalickou povr-

K nejjednodu‰‰ím formám dárkov˘ch obalÛ patfií papírové ta‰ky

32

Dárková kazeta z pfiírodní lepenky. V˘stelka je také z papíru

chovou úpravou nebo ze speciálních barevn˘ch potahov˘ch papírÛ, které pfii horké raÏbû bez fólie zmûní v raÏeném místû svoji barvu. Dal‰í moÏností povrchové úpravy je potisk, buì sítotiskem v pfiípadû uÏ hotov˘ch ta‰ek, nebo ofsetov˘ potisk archÛ papíru, ze kterého budou ta‰ky zhotoveny. Na v˘robu krabiãek, etují a kazet se pouÏívají buì kartony od plo‰né hmotnosti 250 g/m2 v˘‰e, nebo rÛzné druhy lepenek. Kartony mohou b˘t nûjak˘m zpÛsobem povrchovû upraveny raÏbou buì pfiímo pfii jejich v˘robû nebo raÏbou uÏ hotov˘ch archÛ, mohou mít také metalick˘ povrch, pfiípadnû mohou b˘t poti‰tûny, aÈ uÏ sítotiskem nebo ofsetem. Lepenky se na v˘robu krabiãek pouÏívají jednak pfiírodní, jednak barvené, buì povrchovû nebo v celé hmotû. Krabiãky z pfiírodních lepenek b˘vají vût‰inou je‰tû potahovány povrchovû rÛzn˘m zpÛsobem upraven˘m papírem. U krabiãek vyroben˘ch z barven˘ch lepenek se pouÏívá buì raÏba s fólií nebo bez fólie, nebo pfiípadnû i potisk. Ten je ale komplikovan˘ u dvouvrstvé vlnité lepenky, pokud má b˘t uskuteãnûn na otevfienou vlnu. To je moÏné provést pouze na digitálním inkjetovém tiskovém stroji, takÏe se jedná o pomûrnû nákladnou záleÏitost. Zajímavé jsou plnobarevné lepenky, u nichÏ kaÏdá vrstva má jinou barvu. Existují i lepenky s metalick˘m povrchem. Zkrátka v˘bûr materiálÛ je velice ‰irok˘ a záleÏí jenom na poptávce. U potahované kartonáÏe jsou v souãasné dobû velice moderní imitace kÛÏe s nûjak˘m metalick˘m nádechem, nebo materiály na bázi polyuretanu s metalick˘m povrchem, na nûmÏ je uplatnûn nûjak˘ druh raÏby. Ivan DoleÏal

atraktivní prostředí • prestižní formy prezentace • mezinárodní dopad • 6 miliónů přepravených osob za rok (zdroj ČSL)

Odbavíme vaše sny www.mip.cz