OBSAHUJE AKTUALIZOVAN OBOROV ADRESÁ

časopis pro pracovníky reklamních agentur s hlavním zaměřením na tiskovou produkci Technologie velkoformátového tisku Stavíme stánek Presentace na WEBu Pohledávky ... Gravírování Obrazové databanky Computer to Plate PDF formát Vazby Tiskové techniky II. Papír jako materiál pro tisk

OBSAHUJE AKTUALIZOVAN¯ OBOROV¯ ADRESÁ¤ čtvrtletník 2/2002 cena 35 Kč / 45 Sk

Úvodník

RP 2/2002

VáÏení ãtenáfii, Opût sedím v zajetí své kanceláfie a je‰tû pfied chvilkou jsem se pokou‰el analyzovat dopady nového v˘zkumu do cenové politiky mého klienta. V duchu ale znovu a znovu listuji prvním ãíslem ãasopisu „Reklamní produkce“ a pfiem˘‰lím, ãemu se ve svém úvodníku budu vûnovat. M˘m oborem je totiÏ marketingové a mediální poradenství. O médiích a reklamû v nich vím dost, ale o reklamní produkci skoro nic. Zdánlivû paradox. Ale ve skuteãnosti je to jen o specializaci, a právû ta nám v‰em dává moÏnosti. Znát v‰echno by totiÏ znamenalo znát to pouze povrchnû. Platí to nejen o nás o lidech, ale stejnû dobfie také o ãasopisech. Právû proto je tu ãasopis „Reklamní produkce“. Je mi jasné, Ïe drÏím v rukou jeden z dal‰ích specializovan˘ch odborn˘ch titulÛ zamûfien˘ch na relativnû úzkou cílovou skupinu, v tomto pfiípadû dokonce velmi úzkou. Nev˘hodou tûchto titulÛ je bezesporu nízk˘ náklad, v˘hodou naopak absolutnû pfiesné zacílení. Vût‰ina z vás ãtenáfiÛ se mÛÏe pochlubit pfieci na vizitce funkcí „produkãní“. Chlubit se je ãím. Vyznat se ve v‰ech nov˘ch technologiích, a Ïe jich je neustále poÏehnanû, se mÛÏe dnes uÏ jen specialista produkãní. A zase stejná písniãka - právû proto je tu ãasopis „Reklamní produkce“. Vydavatel má pfied sebou nûkolik nároãn˘ch úkolÛ. Prvním z nich je pfiesvûdãit své ãtenáfie o fundovanosti titulu a druh˘m je na základû podobné argumentace, nabídnout titul inzerentÛm a zajistit tak titulu pfiíjmy a perspektivu. Je urãitû v˘hodou, Ïe pro vydavatelství Svût tisku to není zdaleka první specializovan˘ titul. Vût‰ina ãtenáfiÛ „Reklamní produkce“ jistû zaregistrovala zejména mûsíãník „Svût tisku“, kter˘ vydavatelství jiÏ nûjak˘ ten pátek úspû‰nû vydává. Lze tedy oãekávat, Ïe i tento titul najde své místo v popfiedí zájmu ãtenáfiÛ. A inzerenti? VÏdy jich bylo a bude málo, ale dle mého názoru mají s tímto titulem ‰anci cílenû oslovit vás ãtenáfie – produkãní. Pfiiznejte si, Ïe pfii va‰í ãasové zaneprázdnûnosti je to úkol témûfi nadlidsk˘. Pokud ale v ãasopise najdete „partnera na úrovni“, budete se k nûmu rádi vracet. Pfieji celé redakci, aby jí vydrÏel elán, se kter˘m se do tohoto projektu pustila, a aby se ãasopis „Reklamní produkce“ stal opravdu partnerem sv˘ch ãtenáfiÛ.

Roman Hefiman jednatel 2C Czech Republic, k. s.

Vydavatelství Svût tisku, spol. s r. o., Spoleãnost je zapsána u mûstského soudu Praha, oddíl C, vloÏky 80559. Tiskovina je registrována Ministerstvem kultury âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 13675. ManaÏer projektu: Pavel Svítek; Vedoucí vydání: Patrik Thoma; adresa: Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3; Tel.: 271 737 788, 717 335 554, Fax: 272 736 252; E-mail: [email protected], [email protected], www.svettisku.cz Sazba: AdAm studio s. r. o., tisk a knihafiské zpracování: www.tisknete.cz, UV lak obálky: Unilak CZ s. r. o. Toto vydání je vyti‰tûno na následujícím papíru: Obálka – Magno Star, 250 g/m2; Vnitfiní strany – Magno Star, 135 g/m2. Magno star: bezdfiev˘, bíl˘, leskl˘ papír a karton, tfiikrát oboustrannû natíran˘, 100% bezchlórov˘ (TCF). Jde o grafick˘ papír pro nároãn˘ ofsetov˘ tisk. Rozsah plo‰n˘ch hmotností 90 – 350 g/m2. Dodává OSPAP velkoobchod papírem a. s., Kontakt: tel.: 844 111 175, www.ospap.cz

1

Podklady Aktuality Wacom Home Photo Studio Collection Digitální fotografie si stále rychleji nachází své místo na trhu, na coÏ reagují i v˘robci nejrÛznûj‰ích zafiízení. Jednou z takov˘ch firem je i spoleãnost Wacom, která prostfiednictvím spoleãnosti Conquest uvedla na ãesk˘ trh velmi zajímav˘ bundle zahrnující komplexní grafické fie‰ení pro úpravy digitálních fotografií. Jde o Wacom Home Photo Studio Collection, které zahrnuje kromû tabletu Wacom Graphire2 také aplikace Corel Painter Classic, Adobe Photoshop Elements a NIK penPalette. Ty jsou urãeny pro v‰echny, ktefií se zab˘vají aÈ uÏ amatérsk˘m ãi profesionálním fotografováním, a umoÏÀují kompletní vyuÏití tabletu Wacom pfii úpravách digitálních fotografií ve spolupráci se skenerem, digitálním fotoaparátem nebo digitální kamerou.

✖

RP 2/2002

Skenování a obrázkové fotobanky Obrázky a zase obrázky – jen velmi malé procento tiskovin se obejde bez obrázkÛ. Konkrétní produkty, ilustraãní zábûry, to v‰e je materiál, kter˘ je tfieba nejprve legálnû získat, a poté ãasto i pfievést do digitální podoby. Kvalita obrázkÛ pfiitom ãasto rozhoduje o úspûchu publikace. My se dnes zamûfiíme na dva moÏné zpÛsoby získávání obrázkÛ, na skenování a digitální fotobanky. Obrázky z fotbanky jsou nejãastûji vyuÏívány jako ilustraãní materiál, ãasto jsou pfiitom i podstatnû modifikovány (samozfiejmû v rámci práv, se kter˘mi obrázek zakoupíme). Naopak ke skenu nejãastûji pfiistupujeme v situaci, kdy je tfieba pracovat s obrázky konkrétních lidí, produktÛ, scenérií apod.

Skenování Nové poloprofesionální skenery Umax Spoleãnost Umax uvedla na ãesk˘ trh dva nové poloprofesionální skenery. Oba modely – Astra 4500 Plus a Astra 4500 Pro disponují optick˘m rozli‰ením 1 200 × 2 400 dpi, maximálním interpolovan˘m rozli‰ením 9 600 × 9 600 dpi a barevnou hloubkou 48 bitÛ. Skener Astra 4500 Plus je urãen pro skenování odrazn˘ch pfiedloh, varianta Pro je pak doplnûna dianástavcem TPU-4500 pro skenování prÛsvitn˘ch pfiedloh. Skenery jsou dodávány spoleãnû se skenovacím softwarem SilverFast SE. SilverFast SE s vestavûnou technologií NegaFix pro snímání negativÛ, kde má uÏivatel moÏnost vybírat z více jak 120 pfiednastaven˘ch profilÛ negativních filmÛ rÛzn˘ch v˘robcÛ. Cena skeneru Astra 4500 Plus je 5 490 Kã, modelu Astra 4500 Pro pak 6 990 Kã bez DPH.

✖

Canon Bubble Jet S820 na scénû Novou tiskárnu s oznaãením Bubble Jet S820, která konstrukãnû vychází z osvûdãeného typu tiskárny S800, pfiedstavila spoleãnost Canon. Nov˘ ▼

2

Skenování je nejdÛleÏitûj‰í metodou pfievodu obrázkÛ do digitální metody. Postupem ãasu mu sice bude stále více ubírat na v˘znamu nástup digitální fotografie, nesmíme ale zapomínat na obrovské zásoby archivních podkladÛ (fotografie, diapozitivy, dfiíve oti‰tûné obrázky, apod.), o kter˘ch se lze jen tûÏko domnívat, Ïe by v dohledné dobû mohly b˘t i jen z podstatnûj‰í ãásti digitalizovány. Poznamenejme, Ïe i velká ãást snímkÛ, obsaÏen˘ch ve fotobankách, je i dnes pofiizována klasickou cestou, a pro zafiazení do fotobanky musí b˘t naskenována.

Skenery Podle základního principu práce mÛÏeme souãasné skenery rozli‰it na ploché a bubnové. Oba se od sebe navzájem li‰í zpÛsobem upnutí podkladÛ v zafiízení i technologií snímání; v dÛsledku se pak li‰í i cenou a kvalitou v˘stupu, resp. produktivitou práce, ale to jsou jiÏ faktory, kde se jednotlivé kategorie mohou prolínat, a podrobné dûlení v tomto smûru není na‰ím cílem. Bubnov˘ skener najdeme prakticky v˘hradnû ve specializovaném studiu, ob-

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

vykle tam, kde zpracovávají data pro noviny a ãasopisy. Jeho kvalitám a v˘konu odpovídají pofiizovací ceny, tyto skenery jen zfiídka stojí ménû, neÏ pÛl milionu korun, ãastûji pak více, neÏ milion korun. Název této skupiny skenerÛ odráÏí fakt, Ïe pfiedlohy jsou pfied skenováním pfiipevnûny na sklenûn˘ válec („buben“). Ten je vloÏen do skeneru, kde se pfii snímání roztoãí do vysok˘ch otáãek. S bubnov˘m skenerem se setkáme zfiejmû jen pfii objednávce externího skenování. Velkou v˘hodou tûchto skenerÛ je kvalita snímání, zejména schopnost snímat detaily zároveÀ v temn˘ch i svûtl˘ch partiích obrázku. Mimochodem, ãím je toto „rozpûtí“ skeneru vy‰‰í, tím draωí a dokonalej‰í stroj máme pfied sebou (tento rozsah je vyjádfien denzitou, absolutní ‰piãka by se mûla dostat nad 4,5). Ploché skenery jsou s pfievahou nejpouÏívanûj‰í a nejroz‰ífienûj‰í. Spektrum kvality i ceny je velmi ‰iroké, a sahá od profesionálních pfiístrojÛ, za které vydáme statisíce korun, aÏ ke kategorii velmi levn˘ch pfiístrojÛ. Právû zde jsme pfiitom v poslední dobû svûdky nástupu pfiekvapivû kvalitních zafiízení v té nejlevnûj‰í kategorii (jiÏ do 3 000 Kã). Úmûrnû cenovému rozpûtí najdeme ploché skenery jak v profesionálním studiu, tak i v domácnostech. Je obtíÏné rozsoudit, kter˘ skener je jiÏ dostateãnû kvalitní. V˘sledná podoba a kvalita tiskoviny je navíc ovlivnûna pfiíli‰ mnoha následujícími faktory.

âím jsou takové rozdíly dány? V podstatû jde o to, Ïe po dosaÏení urãité úrovnû kvality je kaÏd˘ dal‰í pokrok, a to i mal˘,

RP 2/2002

stále obtíÏnûj‰í, a je vykoupen stál˘m zvy‰ováním ceny. Rozdíl mezi dvûma ploch˘mi skenery, z nichÏ jeden patfií do lep‰í stfiední tfiídy, a druh˘ je fiazen mezi absolutní ‰piãku, mÛÏe sice ãinit i 100 000 Kã, rozdíl ve snímání ale nemusíme poznat. Ten se totiÏ projeví jen v okamÏiku zv˘‰en˘ch nárokÛ, napfiíklad pfii snímání pfiedloh s extrémním rozsahem svûtel a stínÛ. Dal‰ím faktorem, kde lze hledat cenové a kvalitativní rozdíly mezi jednotliv˘mi typy skenerÛ, je ovládací software. Nejde tu jen o ovládací komfort, ale i o funkce, dÛleÏité napfiíklad pro barevnou anal˘zu obrazu, pro jeho korekce a pro nalezení správn˘ch parametrÛ snímání.

Struãné zásady skenování Skenování je obor, kde se mísí technika se zku‰eností a umem obsluhy skeneru. Proto nepodceÀujme ani v˘bûr zafiízení, ani potfiebu základních technologick˘ch znalostí, praxe a citu pro obraz. Pfiesn˘ postup pfii skenování je do urãité míry závisl˘ na konkrétním obsluÏném programu, hlavní zásady, dÛleÏité pro dosaÏení dobr˘ch v˘sledkÛ, ale definovat mÛÏeme. Není pfiitom dÛleÏité, zda má obsluÏn˘ program podobu samostatné aplikace, nebo zda probíhá skenování uvnitfi nûkterého z grafick˘ch programÛ, typicky napfiíklad uvnitfi Photoshopu. Prvním krokem je náhled, pfii nûmÏ skener nasnímá celou pracovní plochu. Poté vyznaãíme oblasti, které budou snímány do finálního skenu. To je dÛleÏité, protoÏe skener prozkoumá vybranou oblast (svûtla, stíny, barevnost), a podle v˘sledku pak upraví parametry snímání.

Podklady

DosaÏení kvalitních v˘sledkÛ pfii skenování je podmínûno pouÏitím vhodné techniky. Pozor ale na to, Ïe ani ‰piãková technika není samospasitelná.

V této fázi b˘vají k dispozici i moÏnosti ruãní korekce, moderní pfiístroje by mûly b˘t schopny zobrazit náhled, kter˘ v‰echny korekce a barevná nastavení respektuje. Poznamenejme, Ïe aplikace barevn˘ch profilÛ vyÏaduje urãité zmûny v popsan˘ch postupech, podrobnûj‰í informace lze nalézt napfiíklad ve Svûtû tisku. Po vyznaãení oblasti skenu a nastavení parametrÛ (ostrost, barevnost, rozli‰ení) lze pfiejít k finálnímu skenu. Podle typu pouÏívané aplikace je následnû hotov˘ sken pfiedán ovládacím programem skeneru zpût do hlavní grafické aplikace, nebo automaticky uloÏen na disk k dal‰ímu zpracování.

Externí skenování

V pfiípadû, Ïe vlastní zafiízení na provedení skenu nestaãí (kvalitativnû, z hlediska formátu, apod.), lze si objednat sken na specializovaném pracovi‰ti. Zákaznick˘ sken je nabízen prakticky kaÏd˘m vût‰ím studiem, podobnû jako napfiíklad osvit a dal‰í subdodavatelské práce. S v˘bûrem dodavatele lze ale jen tûÏko poradit, a ani technické vybavení nemusí b˘t vodítkem. Dobrou pfiedstavu mÛÏeme získat, pokud vybereme nûkter˘ z dÛleÏit˘ch (nebo obtíÏn˘ch) obrázkÛ a poÏádáme o provedení testovacího skenu a pfiedvedení v˘sledku na monitoru u skeneru (je ov‰em tfieba poãítat s tím, Ïe ochota studia mÛÏe b˘t adekvátní velikosti oãekávané zakázky). Ceny za sken b˘vají odvozeny od formátu v˘sledného obrázku (tak lze zapoãítat napfiíklad skenování z kinofilmu na vût‰í formát). Cena bûÏnû zahrnuje základní kontrolu obrázku a jednoduché barevné vyrovnání, za nároãnûj‰í barevné úpravy a korekce je tfieba platit zvlá‰È, stejnû jako ze retu‰e. Pfiípad od pfiípadu je moÏné se domluvit i na uloÏení do poÏadoJednotlivé skenery se mohou v˘znamnû li‰it i pokud jde o provevaného formátu ãi barevdení ovládacích aplikací a s tím související nabídku základních nosti (RGB, CMYK). i pokroãil˘ch funkcí a nástrojÛ

Podklady Aktuality model umoÏÀující tisk ‰esti barvami (CMYK + LC + LM) v maximálním rozli‰ení 2 400 × 1 200 dpi disponuje stejn˘m tiskov˘m motorem jako pfiedcházející model, kter˘ získal fiadu ocenûní. Tiskárna Bubble Jet S820 kombinuje vysokou kvalitu ‰estibarevného tisku s technologií MicroFine Droplet TechnologyTM a s vysoce rychl˘m fotografick˘m tiskem, coÏ dokresluje schopnost vytisknout plnobarevnou fotografii ve formátu A4 v kvalitû klasické fotografie jiÏ za dvû minuty. Nová tiskárna Bubble Jet S820 dále vyuÏívá inovovanou technologii Canon Single Ink, která umoÏÀuje nezávislou v˘mûnu zásobníkÛ inkoustu pfii jejich vyãerpání. Tiskárna S820 je vybavena paralelním i USB rozhraním, coÏ jí zaji‰Èuje kompatibilitu nejenom se v‰emi operaãními systémy Windows, ale také Mac OS a Mac OSX.

▲

✖

âtvrté studio speciálních papírÛ Obchod se speciálními papíry je stále Ïádanûj‰ím. O tom svûdãí i otevfiení praÏského studia speciálních papírÛ firmy Ing. Du‰an Kyjanka – Grafilit, které je po Litovli, Brnu a Klatovech jiÏ ãtvrt˘m studiem svého druhu. K dispozici je zde okolo 200 aÏ 300 druhÛ papírÛ nejenom z oblasti speciálních grafick˘ch papírÛ, ale i papírÛ ruãních, mnohdy i exotické provenience. Zákazník tak má pfii v˘bûru moÏnost porovnat jednotlivé varianty papírÛ a mÛÏe také pro konkrétní zakázku zvolit kombinaci papírÛ, které by jinak musel kupovat samostatnû. V nabídce studia jsou i exkluzivnû nabízeny papíry, pro nûÏ spoleãnost pfiipravuje vlastní vzorníky.

✖

CtP systém v tiskárnû Kavka Technologie CtP se zaãíná prosazovat v mnoha tiskárnách na‰eho regionu. Jednou z doposud posledních instalací se mÛÏe pochlubit i praÏská tiskárna Kavka, kde byl v polovinû kvûtna nainstalován v âeské republice první CtP systém Prosetter nûmecké spoleãnosti Heidelberg. Nov˘ CtP systém vybaven˘ fialov˘m laserem a pracující v maximálním formátu B2 je doplnûn o vyvolávací automat tiskov˘ch desek Colenta. Na CtP zafiízení jsou v tiskárnû Kavka ▼

4

RP 2/2002

V˘sledné obrázky obdrÏíme na CD. Pfii kontrole se zamûfiíme, kromû barevné vûrnosti, i na podání a reprodukci detailÛ ve svûtlech a ve stínech. Profesionálovi, vybavenému ‰piãkovou technikou, by se kresba a detaily nemûly nikdy ze stínÛ a svûtel ztratit, na skenu by se nemûly objevit souvislé bílé a ãerné plochy nikde jinde, neÏ na originále. Pokud k tomu dojde, je moÏné skeny reklamovat – na vinû totiÏ mÛÏe b˘t i nûkteré z automatick˘ch nastavení, kter˘m si skenerista snaÏil usnadnit práci.

Obrazové databanky Snímky z obrazov˘ch databank jsou jedním z nenahraditeln˘ch zdrojÛ obrazového materiálu. Ilustraãní obrázky, coÏ je doména databanky, jsou souãástí letákÛ, inzerátÛ, katalogÛ, i firemních materiálÛ. Nabídka je obrovská, zahrnuje fotografie osob v rÛzn˘ch situacích (sport, obchod, voln˘ ãas), pfiírodních scenérií, povrchÛ a materiálÛ (jsou velmi vhodné jako pozadí tiskovin a internetov˘ch stránek), oblíbené jsou napfiíklad i kolekce detailÛ strojÛ a zafiízení. Obrazové databanky mohou b˘t organizovány více zpÛsoby. Snímky, které nabízejí, pocházejí obvykle od profesionálních fotografÛ, ale nejsou v˘jimkou ani databanky, jejichÏ prostfiednictvím mÛÏe své fotografie a grafiky nabízet kdokoliv (v takovém pfiípadû jde ãasto spí‰e o prodejní fotogalerie, praktick˘ a právní rozdíl nemusí b˘t ale Ïádn˘). Zatímco je‰tû nedávno bylo bûÏné (a vlastnû nutné) vybran˘ obrázek si v databance fyzicky zapÛjãit (nejãastûji v podobû diapozitivu), v posledních letech prochází zpÛsob jak nabídky, tak i prodeje snímkÛ rychl˘m posunem ke kompletnû digitální cestû. V souãasnosti jsou nejãastûj‰ími metodami distribuce on-

UÏivatel má obvykle na v˘bûr mezi obrázky v rÛzné cenové hladinû a spadající pod rÛzné reÏimy v˘konu autorsk˘ch práv

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

Nabídka na trhu profesionálních fotobank se ãasto mûní. Zejména s roz‰ífiením Internetu se objevují stále nové, ambiciózní spoleãnosti.

line prodej jednotliv˘ch obrázkÛ a prodej cel˘ch kolekcí na CD. Pro vizuální v˘bûr vhodného obrázku podle náhledÛ jsou k dispozici ti‰tûné katalogy, kromû toho lze bûÏnû vyhledávat i v elektronickém katalogu na CD a na stránkách fotobanky na Internetu – v elektronické podobû je k obvykle k dispozici i vyhledávání podle klíãov˘ch slov. Vyhlédnut˘ obrázek je po zaplacení moÏné stáhnout, nebo je zaslán elektronickou po‰tou. Pozornost musíme vûnovat i oblasti autorsk˘ch práv, kde se lze setkat se dvûma základními pfiístupy. Dnes asi nejpopulárnûj‰í jsou obrázky s tzv. royalty free licencí. Tyto obrázky zakoupíme obvykle ve vût‰ím mnoÏství na CD, mÛÏeme je pouÏívat opakovanû a velmi volnû. V˘hodou je v˘raznû niωí cena, nev˘hodou fakt, Ïe tytéÏ obrázky si mÛÏe pofiídit kaÏd˘. Opakem jsou obrázky, které autor (pfiípadnû agentura) zapÛjãují na jeden konkrétní úãel (inzerát, apod.). Podle zpÛsobu uÏití je stanovena i cena. Ta je obvykle dostateãnû vysoká, aby zajistila urãitou úroveÀ exkluzivity.

Obrazové databanky na Internetu obvykle umoÏÀují vyhledávat obrázky podle fiady kritérií a klíãov˘ch slov. OkamÏit˘ on-line nákup je samozfiejmostí

Obrazové databanky mÛÏeme nalézt na Internetu, kde se kromû znám˘ch zahraniãních spoleãností v posledním zhruba roce a pÛl prosadilo i nûkolik zajímav˘ch tuzemsk˘ch projektÛ. Prodejem jednotliv˘ch tématick˘ch CD s fotografiemi se kromû toho zab˘vají i nûktefií prodejci poãítaãové techniky, zejména ti se zamûfiením na polygrafick˘ trh. Poznamenejme, Ïe dobr˘m zdrojem obrázkÛ mohou b˘t i doprovodná CD k nûkter˘m grafick˘m aplikacím, napfiíklad k produktÛm spoleãnosti Corel. ✖ Kamil Tfie‰Àák

Pre-press

RP 2/2002

PDF – obecné moÏnosti formátu PDF je zkratka, kterou kolem sebe sly‰íme stále ãastûji. K ãemu pfiesnû je tento formát urãen? Je to formát, urãen˘ pro posílání velmi mal˘ch souborÛ pfies Internet? Hodí se pro distribuci návodÛ, nebo lze do PDF uloÏit i data pro billboard? Odpovíme-li na kaÏdou z tûchto otázek ano, neudûláme chybu. PDF je univerzální formát, ve kterém mohou b˘t ukládána a pfiená‰ena data, a to nejen grafická a textová. Jednou ze základních vlastností je pfiitom jeho kompatibilita napfiíã platformami.

V souãasnosti je jiÏ nûjak˘ ãas k dispozici verze Acrobat 5 a PDF 1.4, velmi ãasto je ale vyuÏívána i verze pfiedchozí (Acrobat 4 a PDF 1.3). V obou pfiípadech máme k dispozici vyspûlé funkce pro vyuÏití v mnoha oborech, a mimo jiné i v grafice a tisku.

Krátce z historie

Co je uvnitfi

První oficiální verze PDF (1.0) byla uvedena spoleãností Adobe (rovnûÏ tvÛrce PostSriptu) v roce 1992. Doprovodil ji balík aplikací Acrobat, urãen˘ pro tvorbu PDF souborÛ, i pro dal‰í práci s nimi (prohlíÏení, úpravy). Podle souãasn˘ch mûfiítek byla verze 1.0 velmi chudá, pouÏívala napfiíklad jen RGB obrázky – na druhé stranû ale znamenala revoluci hned ve dvou smûrech. UmoÏnila do souboru vloÏit odkazy (kliknutím na odkaz odskoãíme na jiné místo dokumentu) a nabídla moÏnost vloÏit do PDF souboru písma, aby mohl b˘t správnû vyti‰tûn i po odeslání na jin˘ poãítaã.

Formát PDF, kter˘ pfied deseti lety vznikl odvozením z PostScriptu, si lze s trochou fantazie pfiedstavit jako obálku na data, ov‰em obálku inteligentní a programovatelnou. Jeho pfiedchÛdce, PostSript, byl fie‰ením velké vzájemné nekompatibility profesionálních tiskáren. Svou podstatou ov‰em není PostScript formátem, jako je tfieba JPEG, ale programovacím jazykem. Znamená to, Ïe stránka v PostSriptu se skládá z pokynÛ, jak ji má tiskárna „vykreslit“ – a kdesi uvnitfi souboru jsou jako v kontejneru uloÏeny v‰echny potfiebné obrázky a dal‰í náleÏitosti. Revoluce PostSriptu spoãívala v tom, Ïe se ho mohlo

nauãit (a tak tent˘Ï soubor zobrazit) mnoho rÛzn˘ch zafiízení, nejen tiskáren. PostScript je dodnes nezastupiteln˘, mimo jiné proto, Ïe soubory v PostScriptu generují ovladaãe, které jsou zdarma souãástí systémÛ Windows i Mac OS. Hlavní nev˘hody PostSriptu uvádût nemusíme, jsou totiÏ pfiesn˘m protipólem hlavních v˘hod PDF – pfiedpisy pro správné vytvofiení PDF jsou dány pomûrnû pfiísnû, v˘sledné soubory jsou v˘raznû men‰í, a lze je v ‰irokém rozsahu a bezpeãnû mûnit.

Jak jsme fiekli, PDF je v principu textov˘ formát, a na ukázce je to dobfie vidût. Znalec formátu PDF proto mÛÏe provést fiadu oprav ãi zmûn dokonce i za pomoci bûÏného textového editoru

Pre-press Aktuality ▲ nyní zpracovávány tiskové desky pro ofsetové stroje Heidelberg GTO, SM 74-2 a SM 74-5, které zaji‰Èují v˘robu tiskovin zejména pro reklamní agentury.

✖

Nové multifunkãní zafiízení Ricoh Spoleãnost Ricoh pfiedstavila na ãeském trhu nov˘ model digitálního multifunkãního zafiízení, kter˘m je Aficio 1013/1013F. Rychlost tohoto zafiízení umoÏÀujícího kopírování, tisk a faxování je 13 stran A4 za minutu. Nové Aficio tiskne ãernobíle, a to aÏ do maximálního rozli‰ení 600 dpi pfii 256 stupních ‰edi. Nadstandardnû lze pak zafiízení doplnit v˘konnûj‰ím tiskov˘m modulem umoÏÀujícím tisk aÏ do maximálního rozli‰ení 1 200 dpi. Zásobníky na papír mají maximální kapacitu 850 stran, plo‰ná hmotnost potiskovaného materiálu se pak pohybuje v rozmezí od 60 do 157 g/m2. Ovládání nového Aficia je zaji‰tûno pomocí panelu s LCD displejem, kde jsou prÛbûÏnû zobrazovány nejdÛleÏitûj‰í informace.

✖

Nové velkoformátové tiskárny Spoleãnost bitcon koncem kvûtna pfiedstavila nové velkoformátové piezoelektrické tiskárny nazvané Eurros a Permasol. Jde v podstatû o jiÏ dfiíve uvedené modely Mutoh 4100 a 6100 a Roland FJ-50, SC-500 a SJ-500/600, které doznaly jist˘ch drobn˘ch úprav tak, aby mohly vyuÏívat nové solventbased inkousty, které jsou urãeny pro exteriérové pouÏití. Tyto inkousty totiÏ nabízejí nejenom dostateãnou mechanickou odolnost, ale také UV stálost a Ïivotnost minimálnû tfii roky. Zafiízení je moÏné pouÏívat pro tisková rozli‰ení 180, 360, 720 a 1 440 dpi. Potiskovat lze pak velké mnoÏství materiálÛ od samolepicích vinylÛ aÏ po bannery a backlity. Povrch tûchto materiálu v‰ak musí b˘t vÏdy dobfie odma‰tûn.

✖

6

RP 2/2002

Podíváme-li se dovnitfi PDF napfiíklad textov˘m editorem, uvidíme, Ïe i PDF je sledem textov˘ch instrukcí. Tentokrát je to ale popis stránky a jejích prvkÛ, je to soubor jasnû dan˘ch parametrÛ, ne program, jako byl PostSript. I PDF soubor obsahuje uvnitfi v‰echny náleÏitosti, aby mohl b˘t korektnû vyti‰tûn, nebo zobrazen na monitoru – kdekoliv, kam byl zaslán. Trik je ale hlavnû v tom, jak jsou v‰echna data uvnitfi souboru uloÏena – to lze ve velmi ‰irok˘ch mezích nastavit pfii tvorbû PDF souboru. PDF je jedním z nejuniverzálnûj‰ích formátÛ. Data v nûm uchovávaná jsou snadno pfienosná mezi platformami.

Obrázky mohou b˘t v CMYK, nebo v RGB (nejen, ale hlavnû). Podle urãení souboru mohou b˘t komprimovány. K dispozici je hned nûkolik kompresí, zejména JPEG a obdoba známého „zipu“. Jak velká bude komprese, záleÏí na urãení souboru a na poÏadavcích na kvalitu tisku, snadno se mÛÏeme dostat na hodnoty 5 –10% pÛvodní velikosti. Pfiesn˘ zpÛsob nastavení je otázkou zku‰enosti, a je mimo jiné v˘raznû závisl˘ na typu obrázku. Samostatnû projdou kompresí obrázky v ‰edé ‰kále, ãernobílé pérovky, i texty – zejména v posledních dvou pfiípadech je pouÏita vysoce v˘konná kompresní metoda, která pfiitom neubírá na kvalitû zobrazení. V˘sledkem toho v‰eho jsou soubory, které jsou ãasto pfiekvapivû malé. Kromû tûchto prvkÛ, typick˘ch pro grafiku, mohou ale PDF soubory obsahovat i mnoho dal‰ích multimediálních a interaktivních objektÛ, a mohou plnit fiadu dal‰ích funkcí. Je tak moÏné, aby stránka v PDF obsahovala napfiíklad zvukové záznamy, nebo spustitelné videosoubory. Obojí lze vyuÏít jak pro zpestfiení informaãní hodnoty stránky, tak i napfiíklad pro vkládání komentáfie do jiÏ hotového, prohlíÏeného souboru. Komentáfi ale pfiitom mÛÏe mít i podobu jen prostého zv˘raznûní, nebo pfiipojené textové poznámky – to v‰e ãiní PDF soubory ideálními napfiíklad pro pouÏití pfii korekturách. Ale ani to není zdaleka v‰e. PDF soubor mÛÏe obsahovat formuláfie, do kter˘ch lze snadno vyplnit data (a vyplnûné soubory odeslat), chování souboru a jeho prvkÛ lze i programovat v JavaScriptu

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

(Acrobat má vlastní mutaci). PDF je jednou z variant, jak lze ‰ífiit elektronické knihy, mimo jiné i proto, má propracovan˘ systém bezpeãnostní ochrany dat.

Co potfiebujeme Pro bûÏné prohlíÏení a pfiípadnû vyti‰tûní potfiebujeme prohlíÏeã PDF – Acrobat Reader. Ten je sice zdarma, ale souãástí standardní dodávky je jen na poãítaãích Apple. UÏivatelé Windows si moÏná budou muset program stáhnout ze stránek Adobe na Internetu, ne v‰ichni dodavatelé totiÏ Reader k poãítaãÛm PC pfiidávají. âasto je ale Reader k nalezení i na nejrÛznûj‰ích programov˘ch CD (pozor na verzi, instalujeme nejradûji verzi 5, je k dispozici i kompletnû v ãe‰tinû). Hor‰í je to s vytváfiením PDF. ¤ada aplikací, zejména od Adobe, dokáÏe do PDF pfiímo exportovat. Takové PDF je ale obvykle vhodné zejména pro zobrazení na monitoru, pfii tisku sloÏitûj‰ích stránek se mohou objevit chyby. Podobnû je tomu i pfii pouÏití fiady aplikací, které jsou dostupné na Internetu (jako freeware, nebo levn˘ shareware).

Adobe Acrobat je jedním z naprosto základních a v praxi nepostradateln˘ch nástrojÛ pro tvorbu PDF

Prakticky jedinou moÏností, jak vyrobit kvalitní, ‰iroce pouÏiteln˘ a neselhávající PDF soubor proto zÛstává pouÏití souãásti aplikaãního balíku Acrobat – aplikace Adobe Distiller. To je samozfiejmû jiÏ komerãní software, kter˘ je tfieba zakoupit – ve verzi 5 je poprvé kompletnû lokalizován do ãe‰tiny. MoÏnosti Acrobatu mohou b˘t, podobnû jako u fiady jin˘ch aplikací, roz‰ífieny rÛzn˘mi moduly (pluginy). Celosvûtovû jich existuje ohromné mnoÏství, stejnû jako dal‰ích samostatn˘ch aplikací pro editaci a dal‰í vyuÏití PDF souborÛ. ✖ Kamil Tfie‰Àák

RP 2/2002

Pre-press

Osvit Osvit na film, to bylo po dlouhá léta zavr‰ení práce grafického studia. Teprve na filmech (a na nátisku z filmÛ) se poprvé doopravdy a s velkou mírou vûrnosti ukázalo, jak bude finální tiskovina vypadat, a to se v‰emi klady i zápory. Pfii jen trochu pozornûj‰ím pohledu na jakoukoliv tiskovinu poznáme, Ïe reprodukce reality je moÏná jen za cenu malé pasti na lidské smysly. Dojem obrazu (fotografie, apod.) je na papífie vytváfien velk˘m mnoÏstvím velmi mal˘ch bodÛ. Pozorovány z urãité vzdálenosti, vyvolávají tyto body dojem souvislého tisku (barevného ãi ãernobílého). A právû v procesu pfienosu tûchto bodÛ na papír hraje osvit dÛleÏitou roli.

O tiskov˘ch bodech PfiestoÏe tiskové body nejsou dnes na‰ím tématem, je tfieba vûnovat jim alespoÀ nûkolik málo slov. Poté, co je stránka (inzerát, plakát, apod.) hotova, je poslána do RIPu. To je program, kter˘ se postará právû o onen rozklad obrázku do mnoha miniaturních tiskov˘ch bodÛ. PfiipomeÀme si, Ïe bûÏn˘ barevn˘ tisk vzniká soutiskem ze ãtyfi primárních barev (CMYK), a tak ve vût‰inû pfiípadÛ potfiebujeme pro tisk jedné barevné stránky celkem ãtyfii filmy. I po rozkladu ale tyto body existují stále jen v poãítaãi, a my po-

tfiebujeme technologii, která vytvofií jejich reáln˘, funkãní obraz. A to ne obraz ledajak˘, ale velmi kvalitní, pfiesn˘ a ostr˘.

Filmov˘ materiál ¤e‰ením, je‰tû nedávno dominujícím, je pfienos tiskov˘ch bodÛ na polygrafick˘ film. Pfienos probíhá ve speciálním zafiízení, s pfiíznaãn˘m názvem osvitová jednotka. Název dokonale odpovídá její funk- ci, uvnitfi jednotky je umístûn polygrafick˘ film, a v místech, kde budou tiskové body, je osvícen laserem. Následuje vyvolání a film je pfiipraven k dal‰ímu pouÏití. Filmy, pouÏívané v osvitov˘ch jednotkách ale nejsou shodné s filmy, na které bûÏnû fotografujeme. Základní odli‰nosti spoãívají zejména v gradaci filmu. Od polygrafického filmu poÏadujeme pfiedev‰ím vysokou ostrost, a po osvícení vysok˘ stupeÀ zãernání. Naopak, je zcela neÏádoucí, aby film produkoval polotóny. Dal‰ím krokem je totiÏ kopírování filmÛ na tiskové desky (pod siln˘m svûtlem), a pokud jsou tiskové body na filmu

Pro vytvofiení dojmu reáln˘ch barev tiskneme obrázek (v pfiípadû klasického ofsetu) postupnû ãtyfimi v˘taÏkov˘mi barvami. Pfii osvitu na filmy musíme proto vyrobit celkem ãtyfii filmy (ãasto a s rozdílnou mírou pfiesnosti téÏ separace, v˘taÏky, pláty, ãi litografie). Zleva na pfiíkladu postupnû vidíme film pro barvy: ãerná, Ïlutá, purpurová a azurová

Pre-press Aktuality Nové tiskárny Xerox Phaser V polovinû kvûtna pfiedstavila spoleãnost Xerox dva nové modely tiskáren Phaser – model 6200 pracující s tuh˘mi inkousty a laserovou tiskárnu Phaser 8200. Ta pracuje v maximálním rozli‰ení 1 200 dpi a maximální rychlostí aÏ 16 stran za minutu. Standardnû je tiskárna dodávána ve ãtyfiech základních provedeních li‰ících se od sebe nejenom mnoÏstvím pamûti, ale také moÏností pfiipojení pomocí Ethernet 10/100 BaseTX ãi moÏností standardnû instalovaného duplexu pro oboustrann˘ tisk. Tiskárna je ve standardu vybavena procesorem PowerPC RISC s taktovací frekvencí 300 MHz. Podobn˘mi parametry disponuje i druhá tiskárna, laserov˘ Phaser 6200. Také zde mÛÏeme nalézt ãtyfii modely, které se od sebe navzájem li‰í nejenom mnoÏstvím pamûti a druhem pfiipojení ãi oboustrann˘m tiskem ve standardní v˘bavû, ale i maximálním rozli‰ením. Základní model s oznaãením Phaser 6200B nabízí rozli‰ení 600 × 600 dpi, zatímco modely 6200N, 6200DP a 6200DX nabízejí rozli‰ení 2 400 × 600 dpi, poslední dva zmiÀované modely také 1 200 × 1 200 dpi. V‰echny laserové tiskárny Phaser 6200 pak disponují procesorem PowerPC s taktovací frekvencí 500 MHz. Phaser 8200 je v základní konfiguraci nabízen za 64 990 Kã, laserová tiskárna Phaser 6200 je prodávána od 89 990 Kã.

✖

Novinky v oblasti digitálních tiskáren Spoleãnost Roland pfiedstavila dvû novinky ãeského trhu s digitálními tiskárnami, kter˘mi jsou modely SC-500 a SJ-500/600 z fiady SolJet umoÏÀující tisk aÏ do maximálního rozli‰ení 1 440 dpi. Samotn˘ tisk je zaji‰Èován pomocí ‰esti inkoustÛ SolInk, které odolávají pÛsobení vody, jsou UV stabilní a pfii aplikaci na média s upraven˘m povrchem (coating) mají Ïivotnost minimálnû 3 roky. S jin˘mi nastaveními tiskárny je v‰ak moÏné pouÏít i inkousty pigmentové nebo sublimaãní. Model SC-500 tiskne v ‰ífice od 13 do 134 cm, model SJ-500/600 pak tiskne v ‰ífice od 21 do 161,5 resp. 136 cm.

✖

8

provedeny nekvalitnû („‰edivky“), vyrobíme nejspí‰ desku, která v mnoha dÛleÏit˘ch místech ztratí ostrost a kresbu detailÛ. Navíc, pokud film málo zãerná, musí tiskárna pouÏít pfii kopírování slab‰í svûtlo, a hrozí, Ïe se na desku z filmu pfienesou i drobné ‰krábance, otisky prstÛ, apod.

Osvitové jednotky Jak jsme fiekli, osvit probíhá v osvitové jednotce. Jednotka má obvykle na vstupu zásobník, ze kterého se film postupnû odvíjí (film je chránûn pfied okolním osvûtlením kazetou). Po vysvícení stránek je film posunut na v˘stupu z osvitové jednotky aÏ do vyvolávacího automatu. Osvit filmu má uvnitfi osvitové jednotky na starosti laser. V praxi se lze setkat s fiadou rÛzn˘ch laserÛ, které se od sebe li‰í nejãastûji v˘konem a hodnotou vlnové délky, to jsou ale parametry, které by mûly zajímat pfiedev‰ím majitele zafiízení, protoÏe ovlivÀují nákladovost provozu stroje. Za standardních podmínek se ov‰em typ laseru nemÛÏe v kvalitû filmu projevit. Velmi podobnû je tomu i s dûlením osvitov˘ch jednotek na bubnové a capstanové. Jde tu o zpÛsob transportu filmu jednotkou a o zpÛsob upnutí filmu v ní. Obecnû lze fiíci, Ïe bubnové jednotky dokáÏí osvítit filmy s vy‰‰í pfiesností – jedním dechem je ale tfieba dodat, Ïe rozdíl se projeví jen ve velmi nároãn˘ch podmínkách. V mnoha pfiípadech mÛÏe b˘t klíãovou jejich dal‰í pfiednost, velmi vysoká rychlost osvitu a z toho plynoucí produktivita.

Rizika a moÏné chyby Pfiednû je tfieba fiíci, Ïe opravy na filmech jsou prakticky nemoÏné. A protoÏe ani sama v˘roba filmÛ není z nejlevnûj‰ích, je jasné, Ïe se v‰echny chyby snaÏíme vypátrat a odstranit dfiíve, neÏ k osvitu dojde. To mluvíme ov‰em o chybách jasn˘ch a zjevn˘ch, jak˘mi jsou napfiíklad chybûjící ãi pfieb˘vající písmena, chybûjící obrázky, nebo obrázky ve ‰patném rozli‰ení ãi v nevhodné barevnosti – tedy o chybách, které lze peãlivou kontrolou obvykle zachytit a opravit. Druhou kategorií chyb jsou chyby, dané pfiehlédnutím, nebo omylem operátora na osvitu. Nejãastûji mÛÏe b˘t v˘sledkem ‰patn˘ poãet filmÛ, obãas mo-

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

Kopírovací rám je zafiízení, ve kterém je obraz z osvícen˘ch filmÛ pfienesen na tiskovou desku

hou chybût ãi pfieb˘vat i jen jednotlivé pláty. Jako obranu lze doporuãit peãlivou „pfiejímku“. Pfii pfiebírání filmÛ nelitujeme ãasu, filmy si rozdûlíme podle stránek a alespoÀ hlavní prvky na stránkách zkontrolujeme. Poslední kategorií chyb pfii osvitu jsou ov‰em potíÏe, které tak snadno odstranit nelze. Obvykle jsou vázány na pracovi‰tû, kde osvit vzniká, a mohou b˘t zapfiíãinûny konkrétním pouÏit˘m typem filmu, osvitovou jednotkou a stavem, ve kterém je udrÏována, ãasto i kázní pfii vyvolání exponovaného filmu. V‰echny tyto faktory mohu vyústit, tím spí‰e, kdyÏ se jich sejde nûkolik najednou, ve film, kter˘ je v rÛzné mífie nepouÏiteln˘. Nejãastûj‰ím dÛsledkem je nedostateãné zãernání osvícen˘ch tiskov˘ch bodÛ, pfiípadnû jejich neostré okraje. KdyÏ takov˘ film pouÏije tiskárna pro v˘robu tiskové desky, nebudou tiskové body na desce kvalitní a to se nevyhnutelnû projeví i na kvalitû tisku. Zásadní problém je ov‰em v tom, Ïe takto zkaÏené filmy je prakticky nemoÏné bûÏnou kontrolou odhalit. Jedin˘m zpÛsobem jsou v tomto pfiípadû kontroly speciálním pfiístrojem (pfiípadnû pod mikroskopem) – které také obãas pfii reklamacích ke slovu pfiijdou. Solidní studio si své zafiízení samo pravidelnû testuje, a podobn˘ch excesÛ se proto bát nemusíme. Mûjme ov‰em fieãené na pamûti, jako pfiíklad toho, Ïe pokud se problémy objeví, nemusí b˘t vÛbec snadné hledat jejich pravé pfiíãiny. ✖

Press

RP 2/2002

Computer to Plate Osvit na film není jedin˘m zpÛsobem, jak pfiipravit tiskovou desku. Stále ãastûji se v praxi mÛÏeme setkat i s pfiím˘m osvitem desek, pro jehoÏ oznaãení se vÏila zkratka CtP (Computer to Plate). Technologie pfiímého osvitu tiskov˘ch desek jsou zaloÏeny na principu, kter˘ je spoleãn˘ mnoha moderním postupÛm, totiÏ na nahrazení co nejvût‰ího mnoÏství analogov˘ch procesÛ digitální cestou. V pfiípadû CtP jsou to osvit na film, a jeho následné kopírování na tiskovou desku, které do dnes prakticky kompletnû digitálního procesu pfiípravy tiskov˘ch dat vná‰ejí analogov˘ „Ïivel“. My‰lenka je jednoduchá, proã bychom mûli oklikou svítit laserem na film a posléze vznikl˘ obraz pfiená‰et na desku, kdyÏ urãitû mÛÏeme stejnû dobfie na onu desku svítit laserem pfiímo.

kresbû nabízejí obvykle i lep‰í finální tisk, neÏ klasicky pfiipravené desky.

Kde CtP hledat Rozhodnû ne v jednom z bûÏn˘ch osvitov˘ch studií, které osvit (na film) tradiãnû nabízejí. Osvit na film je totiÏ moÏné nabízet univerzálnû, v okamÏiku osvitu nezáleÏí na tom, do které konkrétní tiskárny si zákazník filmy odnese (aÏ na nûkteré speciální pfiípady). Takov˘ postup ale rozhodnû nelze aplikovat na osvit desek. ZáleÏí na typu zakázek, na typu tiskového stroje i na zvyklostech tiskárny, jaké desky bude pouÏívat. Ne kaÏdou desku lze ov‰em osvítit v kaÏdém CtP zafiízení (viz v˘‰e). Prakticky z toho plyne, Ïe osvit desek najdeme témûfi v˘hradnû pfiímo v tiskárnû, coÏ je asi jediná rozumná cesta, jak v‰echny vazby mezi CtP, deskami a tiskov˘m strojem dostateãnû vyladit.

Kde jsou hlavní zmûny Jedním z typick˘ch zafiízení pro osvit tiskov˘ch desek je dnes CtP systém Mako 2 od firmy ECRM

Jak se dnes ukazuje, v principu je to pravda, jen bylo tfieba dal‰ích pár let v˘zkumu, neÏ bylo moÏné fiíci, Ïe platí slovní spojení „stejnû dobfie“. Není tak tûÏké vymyslet nûkolik zpÛsobÛ, jak na tiskové desce vytvofiit obraz, hor‰í uÏ je, aby obrazová vrstva mûla pfiesnû definované tiskové vlastnosti (to znamená, aby tiskla). Je‰tû vût‰í problém samozfiejmû spoãíval v podmínkách, ve kter˘ch pracují tiskové desky, a v nárocích, které na nû v tiskárnû klademe, zejména pfii tisku vy‰‰ích nákladÛ (jin˘mi slovy, aby deska vydrÏela). A tak to samozfiejmû nûkolik let trvalo, neÏ se technologie, které byly zpoãátku úspûchem jen v oãích autorÛ, dostaly na dne‰ní úroveÀ, kdy nejen vyhovují nárokÛm na trvanlivost, ale díky pfiesnûj‰í

Je jasné, Ïe „za oponou“ technologií CtP najdeme mnoho detailÛ a fie‰ení, které se v práci designéra nebo reklamního pracovníka vÛbec neprojeví. Typick˘m pfiíkladem jsou jednotlivé varianty technologií CtP. Jen pro ilustraci, obraz tiskov˘ch bodÛ na deskách lze vytváfiet pÛsobením laserÛ o rÛzn˘ch vlnov˘ch délkách, a podle toho se li‰í mechanismus, jak body na desce vznikají; nûkteré desky lze prakticky ihned po osvitu pouÏít, jiné musí projít dal‰ím vyvoláváním. V‰echny tyto detaily posléze ústí v pravidla, jaké desky je v jakém pfiípadû vhodné pouÏít, z ekonomického ãi provozního hlediska. Zadavatel má od tûchto informací zÛstat odstínûn. Kromû toho jsou tu ov‰em dÛsledky, které plynou ze samého principu technologie. CTP odstraÀuje filmy, proto odstraÀuje ãi modifikuje i nûkolik operací, které jsou s filmy spojeny a mûní nûkteré postupy pfii pfiípravû k tisku.

Ä3ĜLFKi]tVYRERGDa %LQXVFDQ3KRWR5HWRXFK352YVREČVSiMt

SURXPČOHFNRXUHWXã³ RULJLQiOQtUHWXãRYDFtQiVWURMDEDUHYQRX

NDOLEUDFLSURVNHQHU\

80$;&]HFKDV +\EHUQVNi3UDKDý5 7) (SDYHOYRPDFND#XPD[F] :KWWSZZZELQXVFDQF]

Press

RP 2/2002

Aktuality Roz‰ífiení sortimentu speciálních papírÛ V návaznosti na pfieãíslování telefonních linek a tím i nutnosti inovace ve‰ker˘ch firemních materiálÛ pfiipravila spoleãnost Smoza pro své zákazníky v˘znamné roz‰ífiení sortimentu speciálních grafick˘ch papírÛ. Nabízí nyní 32 ucelen˘ch fiad znaãek Fedrigoni, Conqueror a Impression apod. Jako mal˘ dárek sv˘m zákazníkÛm Smoza poskytuje od 1. 6. do 31. 12. 2002 10% slevu na uveden˘ sortiment. Dal‰í informace lze získat na obchodních poboãkách, v Centru speciálních grafick˘ch papírÛ „Le papier" a u obchodních zástupcÛ.

✖

Nová tiskárna od HP Spoleãnost Hewlett-Packard pfiedstavila novou tiskárnu s oznaãením HP Color LaserJet 4600, která pracuje v maximálním formátu A4 a s rozli‰ením 600 dpi. Velmi zajímav˘m na této tiskárnû je pfiedev‰ím její nov˘ engine, kter˘ dokáÏe naná‰et barevné tonery najednou pfii jednom otoãení tiskového mechanismu, coÏ napomáhá v˘raznému zrychlení tisku oproti bûÏnû pouÏívané tiskové technologii laserov˘ch tiskáren. Pomocí HP Color LaserJet 4600 lze tak tisknout rychlostí 16 stran za minutu a to jak v ãernobílé tak i barevné produkci. Tiskárna je vybavena procesorem s taktovací frekvencí 400 MHz a je dodávána ve standardu s 96 MB pamûti, pfiiãemÏ ji lze osadit maximálnû aÏ 416 MB. Barevné tonery mají udávanou Ïivotnost aÏ 8 000 stran, standardnû je tiskárna vybavena zásobníkem na 600 listÛ. Mezi samozfiejmosti vybavení tiskárny jiÏ patfií i vestavûn˘ webov˘ server umoÏÀující dálkové fiízení ze standardního webového prohlíÏeãe nebo pomocí instalace HP Web Jetadmin. Tiskárna je dodávána v pûti variantách li‰ících se nejenom v síÈovém rozhraní, ale také napfiíklad v zafiazení duplexu do standardu. HP Color LaserJet 4600dtn je pak dále roz‰ífien o tfietí zásobník papíru na 500 listÛ a také je doplnûn o více pamûti. HP Color LaserJet 4600 je urãen pro provozy, kde je mûsíãní zátûÏ do 85 000 stran. Ceny se pohybují od 85 680 Kã s DPH za základní model.

✖

10

Obvykle je CtP systém zapojen do linky s vyvolávacím automatem, kter˘ zajistí okamÏité zpracování tiskové desky

Nátisk První, kdo mizí ze scény, je klasick˘ analogov˘ (nûkdy fiíkáme chemick˘) nátisk, tzv. „Cromalin“. Nátisk se provádí z filmÛ, ze kter˘ch se bude tisknout, a to tak, Ïe se ve speciálním zafiízení „pfies“ tyto filmy na vhodnou podloÏku nanesou tiskové barvy. Donedávna to byla jedna z nejpfiesnûj‰ích metod, jak simulovat finální tisk, a chemické nátisky slouÏily nejen pro kontrolou a schvalování filmÛ, ale následnû i v tiskárnû jako vodítko pro nastavení správné barevnosti.

pfievzít filmy, a uspofiádat jednotlivé osvícení stránky na tiskové archy, ve správném pofiadí i natoãení. To je samozfiejmû operace, nároãná na pfiesnost práce a na ãas, a montáÏ stostránkového barevného ãasopisu zabere nûkolik smûn. Po pfiechodu na CtP není ruãní montáÏ moÏná, na její místo nastupuje digitální postup (kter˘ je samozfiejmû moÏné zavést i u filmÛ, ale o tom jindy). Z hlediska zadavatele je dÛleÏité, Ïe zavedení digitální montáÏe (u desek i filmÛ) mÛÏe zkrátit v˘robní termíny, a to skuteãnû extrémnû – ze dnÛ na hodiny.

Tisk

Exponovanou desku lze hned pouÏít v tiskovém stroji

S Cromalinem se tedy pfii vyuÏití CtP mÛÏeme rozlouãit. Na jeho místo nastupuje nejãastûji nátisk, proveden˘ na pfiesnû nastavené ‰piãkové ink-jetové tiskárnû. Není to ale jediná moÏnost, napfiíklad se lze setkat s tím, Ïe simulace finálního tisku vznikne po osvitu speciálního materiálu ve stejném CtP zafiízení, ve kterém se svítí i desky. V‰echny v souãasnosti pouÏívané metody jsou nicménû na takové úrovni, Ïe by mûly poskytnout vûrn˘ nátisk, ze kterého si jak studio, tak i klient dokáÏí udûlat správnou pfiedstavu o vzhledu budoucí tiskoviny.

MontáÏ Tiskové stroje obvykle potiskují relativnû velké archy papíru. Úkolem montáÏe, coÏ b˘vá samostatné oddûlení v tiskárnû, je

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

O tisku lze fiíci jen jedno. Pokud jsou v‰echny operace provedeny bezchybnû, bude tisk z desek, pfiipraven˘ch metodou CtP, minimálnû stejnû kvalitní jako z desek klasick˘ch. Teoreticky by takov˘ tisk mûl b˘t dokonce kvalitnûj‰í, záleÏí ov‰em na fiadû faktorÛ v celém procesu v˘roby, zda bude kvalitativní nárÛst pozorovateln˘.

Ceny Není snadné fiíci, jak se pfiechod od osvitu filmÛ k CtP projeví v cenové kalkulaci za pfiedtiskovou pfiípravu. Je jasné, Ïe úspora za nevysvícené filmy mÛÏe dosáhnout aÏ nûkolika desítek tisíc korun (barevné ãasopisy), a navíc bychom mohli uvaÏovat o úspofie za digitální montáÏ. Na druhé stranû je tfieba poãítat s tím, Ïe tiskové desky, urãené pro pfiím˘ osvit, jsou draωí neÏ desky klasické. Velkou úsporu (finanãní, provozní) ale mohou, pfiípad od pfiípadu, pfiinést zkrácené v˘robní lhÛty. Obecnû pak jistû platí, Ïe seriózní dodavatel by mûl b˘t schopen kalkulaci vysvûtlit bez ohledu na to, zda svítí na filmy nebo na desky. ✖ Kamil Tfie‰nák

Press

RP 2/2002

Tiskové techniky II. V minulém, prvním ãísle ãasopisu Reklamní produkce jsme pfiiblíÏili a popsali principy tfií základních tiskov˘ch technik, tedy knihtisku, ofsetu a hlubotisku. V tomto prvním pokraãování budeme vûnovat pozornost dal‰ím tfiem tiskov˘m technikám – flexotisku, tamponovému tisku a sítotisku. První dvû jmenované tiskové techniky vycházejí z principÛ základních tiskov˘ch technik, flexotisk z knihtisku a tamponov˘ tisk z hlubotisku a pfiedstavují jakési jejich modifikace. Sítotisk je potom úplnû samostatnou tiskovou technikou, a jeho princip je zcela odli‰n˘ od v‰ech dosud popsan˘ch.

Flexotisk Tato tisková technika má za sebou pomûrnû dlouh˘ v˘voj jak po stránce technologické, tak i po stránce názvu. Z takzvaného gumotisku se postupnû vyvíjela od konce 19. století, aby se koncem století dvacátého pod názvem flexotisk stala nejprogresivnûj‰í tiskovou technologií. Vynález gumotisku nebo také anilinového tisku, kter˘ je jednou z forem tisku z v˘‰ky, je datován rokem 1890, kdy byla tato technologie poprvé vyuÏita nûmeckou firmou Sperling k potisku levn˘ch balicích papírÛ a obalÛ. Jako tisková forma byly vyuÏívány gumové, ruãnû vyfiezávané knihtiskové válce, pozdûji gumové potahy na tyto válce, proto gumotisk, k tisku byly pouÏívány zejména anilinové barvy, proto anilinov˘ tisk. Nev˘hodou tohoto zpÛsobu tisku byla mimo jiné skuteãnost, Ïe po nataÏení na tiskov˘ válec docházelo ke zdeformování tiskové formy, napfiíklad kruÏnice se zmûnila v elipsu, a to tím víc, ãím vût‰í byla v˘‰ka tisknoucích vyv˘‰en˘ch segmentÛ formy a ãím men‰í byl prÛmûr formového válce. Naopak k v˘hodám patfiila napfiíklad obrovská trvanlivost takovéto tiskové formy a s ohledem na její pruÏnost i moÏnost potisku materiálÛ s hrub‰ím povrchem. V polovinû minulého století byl

pro tuto tiskovou techniku pouÏíván název flexografick˘ tisk a v roce 1965 byl jako koneãn˘ pfiijat název flexotisk i s definicí tohoto zpÛsobu tisku: Jde o tiskovou techniku, pfii níÏ se pouÏívá k tisku obrazu gumová nebo plastová tisková forma za pouÏití speciální tiskové barvy, která schne odpafiováním fiedidel. I tato definice ale uÏ staãila zastarat. Dnes se jako tiskové formy ve flexotisku vyuÏívají fotopolymerické desky nebo návleky (sleeves) na formové válce, na které se tiskové obrazy pfiená‰ejí buì fotochemickou nebo digitální cestou, nebo dokonce pfiím˘m gravírováním. Vícebarvové kotouãové tiskové stroje s dal‰ími in-line pfiipojen˘mi zafiízeními, jako je lakování nebo vysekávání, jsou samozfiejmostí, stejnû jako pouÏívání UV barev su‰en˘ch nikoli odpafiováním fiedidel, ale polymerací odstartovanou UV záfiiãi. V souãasné dobû uÏ není flexotisk dávno jen technikou k potiskování papírov˘ch pytlÛ. DokáÏe tisknout i barvotisky v kvalitû srovnatelné s ofsetem a potiskovat jím lze nej‰ir‰í paletu rÛzn˘ch materiálÛ od papíru pfies sendviãové materiály na samolepicí etikety, aÏ po fólie z rÛzn˘ch plastÛ. Nejvíce je proto tato tisková technika vyuÏívána v obalovém prÛmyslu, kde ze zbyl˘ch pozic postupnû vytlaãuje hlubotisk, ale ve Spojen˘ch státech je flexotisk vyuÏíván napfiíklad i pfii v˘robû vysokonákladov˘ch barevn˘ch ãasopisÛ a merkantilních tiskovin.

Tiskov˘ stroj Scout od firmy Mark Andy se vyuÏívá pfieváÏnû pro potisk etiket.

11

Press

RP 2/2002

Aktuality Monitory Sony se sondou Eye-One Díky spolupráci firem Sony a GretagMacbeth si mohou uÏivatelé zakoupit komplet nejv˘konûj‰ích monitorÛ Sony (24" model FW900 a dva 21" modely F520 a G520) se sondou pro kalibraci barev Eye-One. V sadû s monitory Sony je je‰tû freeware aplikace Eye-One Share, která umoÏÀuje vytváfiet palety z barev, aÈ jiÏ dfiíve definovan˘ch (i Pantone), nebo namûfien˘ch sondou. Palety lze posílat emailem, importovat do bûÏn˘ch DTP aplikací, atd. Spoleãn˘ prodej sondy a monitoru je zajímav˘ zejména z praktického a psychologického hlediska. Dodateãné zakoupení sondy k monitoru není samozfiejmû nic sloÏitého, ve vût‰inû pfiípadÛ ale naráÏí na nechuÈ majitelÛ a manaÏerÛ vydávat dodateãné peníze. Komplet monitoru a sondy je, podle typu, o zhruba 14–16 000 Kã draωí, neÏ bez sondy; ta pfiitom samostatnû stojí asi 23 000 Kã.

✖

Sítotisková Fespa 2002 v Madridu Od 4. do 8. ãervna leto‰ního roku se ve ‰panûlském Madridu konal nejvût‰í leto‰ní sítotiskov˘ veletrh s názvem Fespa 2002, kter˘ mûl podtitul "One World of Imaging." Jde o v˘stavu, která se konala po tfiech letech; minul˘ roãník probûhl v roce 1999 v nûmeckém Mnichovû. Leto‰ní Fespa vyuÏila dvou zcela nov˘ch hal madridského v˘stavi‰tû, kde na plo‰e pfiesahující 21 000 m2 vystavovalo více jak 300 firem z celého svûta zab˘vajících se sítotiskem, zejména pak potiskem textilu, skla a keramiky, CD, plastick˘ch hmot a firem zab˘vajících se sítotiskem aplikovan˘m v automobilovém prÛmyslu. Samozfiejmostí byla také pfiítomnost dodavatelsk˘ch spoleãností a v˘robcÛ strojÛ a zafiízení.

✖

Dva nové digitální kopírovací stroje Spoleãnost Panasonic zareagovala na zv˘‰enou poptávku po multifunkãních kanceláfisk˘ch zafiízeních a roz‰ífiila úspû‰nou fiadu digitálních kopírovacích strojÛ WORKiO o dva nové modely DP1810P a DP-1510P. Kromû digitální ▼

12

Tamponov˘ tisk Historie tamponového tisku je pomûrnû dlouhá, i kdyÏ prÛmyslovû je tato tisková technika vyuÏívána teprve pomûrnû krátkou dobu, nûco málo pfies dvacet let. Na rozdíl od ostatních zmínûn˘ch tiskov˘ch technik není známo, kdo vlastnû tamponov˘ tisk vynalezl. Jisté je pouze to, Ïe jeho základy bylo poloÏeny ve ·v˘carsku, kde byl vyuÏíván v hodináfiském a keramickém prÛmyslu a první zmínky o pfiedchÛdcích souãasn˘ch tamponov˘ch strojÛ pocházejí uÏ z 18. stol., kdy se k pfienosu barvy, tedy k tisku, pouÏívaly Ïelatinové tampony. Ty ale byly vysoce lepivé, takÏe je bylo nutné pfied kaÏd˘m tiskem napudrovat, a snesly pouze mal˘ poãet opakovan˘ch tiskÛ, okolo dvaceti. Proto bylo sloÏení tiskov˘ch barev na bázi terpent˘nu i pudrÛ na zapra‰ování stfieÏen˘m tajemstvím. Princip tamponového tisku ve své podstatû vychází z hlubotisku a má s ním nûkolik shodn˘ch znakÛ. Tiskovou formou je destiãka, takzvané kli‰é, do jehoÏ povrchu je leptáním zahlouben dan˘ tiskov˘ motiv. Toto kli‰é je potom stejnû jako u hlubotisku zaplaveno barvou a následnû je tato barva z netisknoucích míst staÏena stírací raklí, takÏe zÛstane pouze v tisknoucích prohlubních. Ale zatímco u hlubotisku je barva v této fázi pfienesena uÏ pfiímo na potiskovan˘ materiál, tedy vût‰inou papír, u tamponového tisku vstupuje do tiskového procesu je‰tû pfienosov˘ meziãlánek – tampon – stejnû jako napfiíklad u ofsetového tisku pfienosov˘ válec. Proto b˘vá tato tisková technika nûkdy také naz˘vána nepfiím˘m tiskem z hloubky. Tampony jsou zhotovovány ze silikonové gumy v ‰iroké ‰kále rÛzn˘ch tvrdostí, protoÏe tvrdost pouÏívaného tampónu je v pfiímé souvislosti s velikostí a zejména tvarem potiskovaného pfiedmûtu. Silikon potom zpÛsobuje, Ïe tisková barva je z prohlubní tiskové destiãky tamponem vytaÏena, ulpí na nûm a jeho prostfiednictvím je pfienesena na povrch potiskovaného pfiedmûtu.

Ukázka ãtyfibarvového stroje pro tampónov˘ tisk

diu uchytí. PouÏívané barvy jsou sv˘m sloÏením podobné barvám sítotiskov˘m. Tamponov˘m tiskem je moÏné potiskovat velké mnoÏství pfiedmûtÛ, u nichÏ z dÛvodu jejich nepravideln˘ch tvarÛ s extrémnû konvexnû nebo konkávnû zakfiiven˘mi plochami není moÏné pouÏít jinou tiskovou technologii. Pfiitom je ale moÏné tisknout nejenom písmo nebo pérovkové grafické motivy, ale na vícebarvov˘ch tampónov˘ch strojích i polotónové barvotisky. Proto je tamponov˘ tisk vyuÏíván nejenom k potisku napfiíklad elektrosouãástek, osvûtlovacích tûles, keramiky a rÛzn˘ch druhÛ obalÛ, ale zejména dárkov˘ch pfiedmûtÛ a pfiedmûtÛ z oblasti 3D reklamy, jak˘mi jsou tfieba propisovaãky, zapalovaãe, plastové kanceláfiské svorky, klíãenky, láhve, rÛzné hraãky a dal‰í vûci. Mûkk˘mi tampony je moÏné potiskovat i znaãnû nerovné a strukturované povrchy, jedin˘m omezením je jejich maximální velikost.

Sítotisk Pro reklamní vyuÏití je sítotisk takfika ideální tiskovou technologií, protoÏe dokáÏe potiskovat ‰irokou ‰kálu rÛzn˘ch médií, papír nevyjímaje. Bez problémÛ je jím moÏné tisknout jak na strukturované, tak i na zaoblené povrchy, vrstva nanesené

Schéma pfienosu barvy tamponov˘m tiskem

¤edidlo tiskové barvy se na povrchu tamponu odpafií, ãímÏ se barva stane lepivûj‰í a snadnûji se na potiskovaném mé-

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

barvy mÛÏe b˘t i pomûrnû dost tlustá a také velikost potiskované plochy je prakticky omezena jen velikostí síta.

RP 2/2002

Na rozdíl od v‰ech jiÏ uveden˘ch tiskov˘ch technik je sítotisk technikou prÛtiskovou, to znamená, Ïe tisková barva je protlaãována tiskovou formou v místech tisku. V praxi to v souãasnosti vypadá asi tak, Ïe základním materiálem tiskové formy je fiídká tkanina, pfii prÛmyslovém vyuÏití sítotisku zhotovená z vláken z plastick˘ch hmot nebo vláken kovov˘ch, napnutá v rámu. Na tuto tkaninu je nanesena svûtlocitlivá vrstva, která ji zcela zneprÛchodní. Potom jsou na této vrstvû osvícena místa, která mají tisknout. Pfii vyvolání celého síta je z tûchto tisknoucích míst svûtlocitlivá vrstva vymyta, kdeÏto netisknoucí neosvûtlená místa zÛstávají

Pro potisk textilu sítotiskem se pouÏívají tiskové stroje karuselové konstrukce

zaslepena. Na síto je potom nanesena barva, která je prÛchodn˘mi místy síta mechanickou pruÏnou tûrkou protlaãena na kontaktnû pfiiloÏen˘ potiskovan˘ materiál. Sítotisk se mÛÏe chlubit pomûrnû dlouhou historií, protoÏe jeho pfiím˘ pfiedchÛdce, technika ‰ablonáfiství, se objevila v Japonsku uÏ ve stfiedovûku. Pomocí papíru s prosekan˘mi drobn˘mi otvory, vyrábûného z kÛry moru‰ovníku, zdobili japon‰tí v˘robci své tradiãní paravány a koÏené ãásti v˘zbroje bojovníkÛ. âím více otvorÛ v‰ak bylo v papíru vysekáno, tím byla ‰ablona kfiehãí a trhala se. Proto tito první „sítotiskafii“ nejprve zkusili slepovat více vrstev papíru k sobû a potom se zrodil nápad napnout lidské vlasy do rámeãku a vytvofiit tak fiídkou síÈku, na

âtyfibarvov˘ sítotiskov˘ stroj Svecia

Press kterou by se mohla ‰ablona pfiilepit a její kfiehké ãásti by touto síÈkou byly pfiidrÏovány. No a vzhledem k tomu, Ïe k naná‰ení tiskové barvy prostfiednictvím této ‰ablony nebylo pouÏíváno ‰tûtcÛ nebo tamponÛ, ale nástroje hodnû podobného souãasné tûrce, mÛÏeme fiíci, Ïe ‰ablonáfiství bylo pfiím˘m pfiedchÛdcem dne‰ního sítotisku. Nechal si ho patentovat v roce 1915 Ameriãan Edward Owen, kdyÏ jako základní tkaninu pouÏil mlynáfiské pláténko. Nejvût‰í rozmach potom sítotisk zaznamenal aÏ po druhé svûtové válce, kdy byly vynalezeny svûtlocitlivé roztoky na ovrstvování sítotiskov˘ch forem. ·iroké moÏnosti sítotisku byly popsány uÏ v úvodu této kapitoly. Podle druhu pouÏití bychom ho mohli rozdûlit na sítotisk grafick˘, technick˘ nebo také prÛmyslov˘, textilní, speciální a umûleck˘, jemuÏ se také nûkdy fiíká serigrafie. U grafického sítotisku se jedná pfiedev‰ím o potisk papíru, samolepicích materiálÛ, plastov˘ch desek samolepicích etiket a dal‰í plo‰n˘ tisk obsahující grafické motivy. Technick˘m sítotiskem jsou potiskovány CD-ROMy, obaly, láhve, keramika a dal‰í 3D v˘robky. Textilním sítotiskem jsou potiskovány jednak triãka, ko‰ile, ãepice a podobné textilní v˘robky, jednak existuje i rotaãní sítotisk, kde se potiskované médium pohybuje mezi dvûma válci, z nichÏ jeden je tvofien sítí a uvnitfi nûj je pevn˘ stûraã. Tento zpÛsob je pouÏíván pfii potisku nekoneãného pásu textilií. Speciální sítotisk je vlastnû jakousi podskupinou sítotisku technického a fiadí se do nûj speciální v˘robní postupy vyuÏívající sítotiskové technologie, napfiíklad potisk autoskel. A koneãnû serigrafie je umûleckou technikou k vytváfiení jak originálÛ, tak i limitovan˘ch sérií obrazÛ. ✖ Ivan DoleÏal

Press

RP 2/2002

Aktuality ▲ kopírky a laserové tiskárny obû zafiízení disponují také skenerem, pfiiãemÏ obû zafiízení je moÏné pfiímo propojit s poãítaãem. Jak je patrné z názvu obou pfiístrojÛ, rychlost kopírování/tisku, které mohou dosáhnout, je 18 (DP-1810P) a 15 stran (DP-1510P) za minutu. Dodávku papíru zaji‰Èuje zásobník na 550 listÛ a standardnû i boãní podavaã na dal‰ích 50 listÛ. Zásobu papíru lze pak roz‰ífiit aÏ na 1 150 listÛ. Oba modely disponují zoomem, kter˘ je nastaviteln˘ od 50 do 200 %. Díky ethernetov˘m rozhraním 10-Base a T/100Base mohou b˘t tato univerzální zafiízení integrována do sítû, kde mohou b˘t vyuÏity jako tiskárna s rozli‰ením 600 × 600 dpi. Pfiístroje WORKiO DP1810P a DP-1510P budou dostupné za 59 995 Kã, resp. 49 995 Kã bez DPH.

✖

Nové fie‰ení prezentací Spoleãnost Matsushita Electric Industrial uvedla na ãesk˘ trh interaktivní Panaboard KX-BP800. Tento pfiístroj není jen interaktivní tabulí a projekãní plochou, ale slouÏí téÏ jako bílá psací tabule s moÏností tisku na bûÏn˘ kanceláfisk˘ papír. Ultrazvukové a infraãervené technologie zaji‰Èují pfiesné snímání obrazové plochy a pro zv˘raznûní dÛleÏit˘ch míst lze navíc pouÏít barevné elektronické popisovaãe. Model KX-BP800 je dodáván s pomocn˘m softwarem, umoÏÀujícím intuitivní ovládání a rychlé otevírání tabulek a dokumentÛ z jednotliv˘ch aplikací bûhem pfiedná‰ky. Staãí pouze pfiitlaãit na tabuli elektronick˘m perem a lze ovládat aplikace a multimediální materiály promítané na plochu. V horní ãásti Panaboardu je zobrazena pfiehledná nástrojová li‰ta, na které mÛÏete snadno pfiepínat mezi projekãním reÏimem a reÏimem tabule. KX-BP800 lze upevnit na stûnu nebo pouÏít vlastního stojanu. Na na‰em trhu bude pfiístroj k dostání za cenu od 106 000 Kã vãetnû DPH.

✖

Základní

dûlení papírÛ Pro vût‰inu polygrafick˘ch zakázek je jedním ze základních vstupních materiálÛ papír. Papírové produkty zahrnující napfiíklad nejrÛznûj‰í letáky, broÏury, knihy, ale také obaly atd. jsou zkrátka pfiedmûtem kaÏdodenního pouÏívání. Jak je ‰iroké spektrum papírov˘ch produktÛ, tak je také ‰iroké spektrum nejrÛznûj‰ích druhÛ papírÛ. Dnes se pokusíme ãásteãnû rozdûlit jednotlivé druhy do skupin a pfiifiadit k nim typické pfiíklady pouÏití. Zcela základním kritériem pro dûlení papírÛ je jejich rozãlenûní dle obecn˘ch vlastností na papíry dfievité a bezdfievé. Toto je naprosto univerzální dûlení, protoÏe do tûchto dvou skupin lze rozdûlit v‰echny v souãasné dobû pouÏívané papíry. Samotné pouÏívané termíny jsou pro laika ponûkud zavádûjící, protoÏe obû dvû kategorie pochopitelnû dfievo jako základní stavební hmotu obsahují. Papíry se v obou kategoriích dûlí nejenom podle druhu pouÏitého dfieva (napfi. smrk u dfievit˘ch papírÛ ãi bfiíza u bezdfiev˘ch), ale také podle zpÛsobu zpracování. Zatímco u papírÛ dfievit˘ch se dfievní hmota rozmûlÀuje na buniãinu, která je jednou z hlavních sloÏek papíru, mechanicky, u papírÛ bezdfiev˘ch se k rozmûlnûní vyuÏívá chemick˘ch procesÛ. Druh˘m dÛleÏit˘m dûlením, s nímÏ se mÛÏete ãasto setkat, je na papíry natírané a nenatírané dûlené podle toho, zda svrchní vrstvu papíru tvofií nátûr ãi nikoliv. Toto rozdûlení je pak podmnoÏinou obou jiÏ v˘‰e popsan˘ch kategorií. Tfietí základní dûlení, s nímÏ se mÛÏeme ãasto setkat, je podle druhu vlákna obsaÏeného v papíru. Zde rozli‰ujeme

První Falcon II v Evropû Velkoformátová tiskárna Mutoh Falcon II RJ 8000 je první ze tfií novinek, které spoleãnost HSW Signall uvádí na ãesk˘ trh. Stroj je urãen pro tisk aÏ osmi inkousty najednou (CMYK+lC+lM+O +G), pfiiãemÏ jeho rychlost dosahuje ▼

14

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

Pfiíklady speciálních papírÛ vyuÏívan˘ch pfiedev‰ím pro v˘robu malonákladov˘ch prací

papíry pfiírodní a recyklované. Papíry pfiírodní jsou vyrobeny z dfievní hmoty, která byla primárnû vytûÏena v lese. Pfii v˘robû recyklovan˘ch papírÛ se k dfievní hmotû pfiidává hmota vzniklá tzv. rozvláknûním recyklovatelného sbûrového papíru.

Dfievité papíry natírané Nejvût‰í skupinu tûchto papírÛ tvofií lehce natírané papíry tzv. LWC (Light Weight Coated). Vût‰ina LWC papírÛ má jeden leskl˘ nátûr, jejich plo‰ná hmotnost se pohybuje od 51 do 80 g/m2. LWC papíry se pouÏívají pfiedev‰ím v hlubotisku a kotouãov˘ch ofsetov˘ch strojích. U LWC papírÛ rozli‰ujeme dále nûkolik podskupin li‰ících se zpÛsobem zpracování, kvalitou nátûru ãi plo‰nou hmotností. LWC papíry je moÏné dodávat i v ar‰ích pro tisk na archov˘ch ofsetov˘ch strojích. Zde rozli‰ujeme lehce dfievité ãi dfievité papíry. Hlavní vyuÏití tûchto papírÛ spatfiujeme pfiedev‰ím v ãasopisecké produkci.

Dfievité papíry nenatírané Velkou skupinu nenatíran˘ch dfievit˘ch papírÛ tvofií hodnû hlazené papíry, které jsou v papírnické terminologii oznaãovány jako

Press

RP 2/2002

Bezdfievé papíry nenatírané

Pohled do skladu papíru

superkalandrované nebo také SC papíry. Zajímavé na tûchto papírech je pfiedev‰ím to, Ïe se bûlostí a hladkostí svého povrchu blíÏí papírÛm natíran˘m, pfiiãemÏ jejich cena je podstatnû niωí neÏ u LWC papírÛ. SC papíry se témûfi v˘hradnû pouÏívají pro tisk na kotouãov˘ch strojích, a to jak hlubotiskov˘ch tak i ofsetov˘ch. Tyto papíry jsou také pouÏívány díky své nízké cenû k tisku barevnû nároãn˘ch ãasopisÛ ofsetovou technikou. Velkou kategorii dfievit˘ch nenatíran˘ch papírÛ také tvofií papíry novinové, dûlené dále na standardní, s vy‰‰í bûlostí, barevné a papíry urãené pro telefonní seznamy.

Bezdfievé papíry natírané Tyto papíry tvofií asi úplnû nejvût‰í skupinu. Obecnû je celá tato kategorie trochu mylnû oznaãována jako papíry kfiídové. Nejvût‰í vyuÏití papírÛ této skupiny nacházíme v archovém ofsetovém tisku, coÏ je dáno hlavnû obecnû vy‰‰í plo‰nou hmotností tûchto papírÛ. Díky tomu, Ïe jde o pomûrnû obsáhlou kategorii papírÛ, je obsáhlá i skupina v˘sledn˘ch produktÛ. Na tyto papíry se tak napfiíklad tisknou exkluzivní knihy a ãasopisy, prospekty, firemní materiály apod. Natírané papíry dále rozdûlujeme na lesklé, pololesklé a matné. Jejich kvalita se do jisté míry také urãuje podle poãtu nátûrÛ, které papírÛm dodávají specifickou bûlost. Zde se pak vyuÏívá jednoho, dvou, ãi tfií pigmentov˘ch nátûrÛ, a to jak jednostrann˘ch tak i oboustrann˘ch. Papíry s jednostrann˘m nátûrem vût‰inou nacházejí speciální uplatnûní. Do této skupiny pak patfií napfiíklad pohlednicové kartony, jejichÏ plo‰ná hmotnost se pohybuje od 200 aÏ po 350 g/m2. Natíraná strana se pouÏívá lesklá nebo matná, druhá strana je bez nátûru. Dále sem fiadíme také papíry etiketové, coÏ je v‰ak kategorie, která by vydala na zcela samostatn˘ ãlánek.

Poslední kategorií, ne v‰ak svojí velikostí, jsou nenatírané bezdfievé papíry. S tûmito papíry se také setkáváme velmi ãasto v kaÏdodenním Ïivotû. ¤adíme sem totiÏ napfiíklad kanceláfiské papíry (papíry do kopírek, faxÛ, ink-jetov˘ch tiskáren apod.) I zde mÛÏeme nalézt rÛzné druhy zpracování a velké odli‰nosti v základních vlastnostech papírÛ. Uveìme si pro snaz‰í pfiedstavivost jeden pfiíklad, kter˘m budou papíry ink-jetové, jejichÏ povrch je uzavfien˘ a je dále opatfien jemn˘m pigmentem tak, aby nedocházelo k zapíjení inkoustÛ. V klasické polygrafii se pak bezdfievé nenatírané papíry pouÏívají jak pro tisk kotouãov˘ tak pro archov˘ tisk. Souhrnnû se bezdfiev˘m papírÛm fiíká nûkdy zjednodu‰enû také papíry ofsetové. Nejvût‰í vyuÏití nacházejí bezdfievé papíry v oblasti v˘roby knih, se‰itÛ a nejrÛznûj‰ích jednoduch˘ch aplikacích, kde nejsou kladeny vysoké nároky na barevnost. Velké mnoÏství zakázek ti‰tûn˘ch na bezdfiev˘ch nenatíran˘ch papírech tak napfiíklad tvofií letáky. Okrajovou, i kdyÏ ne nezajímavou, skupinou tûchto papírÛ jsou materiály bankovní a ceninové pro v˘robu akcií, kolkÛ apod. V tomto místû bychom mohli základní dûlení papírÛ pouÏívan˘ch v polygrafickém prÛmyslu pomalu ukonãit. Pfiesto si v‰ak neodpustíme alespoÀ malou exkurzi do dal‰í pomûrnû hojnû vyuÏívané kategorie papírÛ, která je oznaãována jako papíry speciální. Nûkdy se mÛÏeme také setkat s termínem krásné papíry. V této oblasti je v‰ak velmi problematické najít nûjaké vhodné dûlení do jednotliv˘ch skupin, protoÏe jde o papíry, které jsou natolik variabilní a rÛznorodé, Ïe je není moÏné svázat nûjak˘mi jednoduch˘mi kritérii. KaÏd˘ v˘robce napfiíklad nabízí jejich zcela jin˘ sortiment; nejvût‰í rozmanitost je pfiedev‰ím v barvách, vzorech a strukturách. Speciální papíry jsou urãeny zejména na v˘robu exkluzivních tiskovin, jako jsou v˘roãní zprávy nebo vizitky. V aplikaci tûchto papírÛ se napfiíklad velmi ãasto konají nejrÛznûj‰í soutûÏe hodnotící nejenom samotn˘ potisk, ale také celkov˘ grafick˘ zámûr. Kategorii speciálních papírÛ se v‰ak budeme podrobnûji vûnovat v nûkterém z dal‰ích vydání publikace Reklamní produkce.

✖ Patrik Thoma

Post-press Aktuality 40 m za hodinu. Mutoh Falcon II pfii této vysoké rychlosti nabízí rozli‰ení od 360 do 1 440 dpi. K tisku se vyuÏívá piezoelektrické technologie s promûnlivou velikostí kapek inkoustÛ. V˘sledkem je lep‰í podání detailÛ a hlad‰í barevné pfiechody. Falcon II bude prodáván ve tfiech základních variantách li‰ících se v maximální potiskované ‰ífii. Nejmen‰í model bude nabízet tisk aÏ do ‰ífie 1 263 mm, prostfiední model 1 643 mm a nejvût‰í dokonce 2 230 mm. Nej‰ir‰í model je navíc konstrukãnû uzpÛsoben tak, aby bylo moÏné najednou potiskovat dvû role média souãasnû. Falcon II dokáÏe potiskovat materiály aÏ do celkové tlou‰Èky 1,5 mm, pfiiãemÏ lze nastavovat tfii nastavitelné tlou‰Èky.

▲

2

✖

Adobe Acrobat Reader 5.0 CE volnû ke staÏení Na webov˘ch stránkách spoleãnosti Adobe je volnû ke staÏení Acrobat Reader 5.0 CE pro ãeské uÏivatele. Aplikace je zde v nûkolika jazykov˘ch mutacích – anglické, ãeské, fiecké, maìarské a polské. Acrobat Reader 5.0 CE umoÏÀuje uÏivatelÛm ãíst soubory ve formátu Adobe PDF, které obsahují stfiedoevropské znaky a také vyplÀovat a odesílat formuláfie online v Adobe PDF. Navíc podporuje Acrobat Reader 5.0 CE stfiedoevropské formuláfie a anotace, umoÏÀuje kopírovat stfiedoevropsk˘ text a pouÏívat funkci „hledat" v souborech typu PDF, které obsahují stfiedoevropsk˘ text.

✖

ADSL ve zku‰ebním provozu Od 29. kvûtna tohoto roku byl zahájen regionálnû omezen˘ zku‰ební provoz sluÏeb zaloÏen˘ch na technologii ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line – asymetrická digitální úãastnická linka) âeského Telecomu. SluÏba IOL Platinum bude nyní poskytována pouze v omezen˘ch lokalitách ve tfiech mûstech âeské republiky (Praha, Brno a Ostrava). IOL Platinum je urãena zejména pro malé a stfiední podniky z dan˘ch regionÛ, které ve své ãinnosti aktivnû pracují s Internetem. V prÛbûhu testovacího provozu se poãítá s jeho prÛbûÏn˘m roz‰ifiováním i na ▼ dal‰í lokality.

16

RP 2/2002

Úvod do tajÛ

kniÏních vazeb Pfii zadávání zakázek se mÛÏeme velmi ãasto setkat s pojmem vazba ãi kniÏní vazba. Obecnû jde o zpÛsob spojení jednotliv˘ch listÛ nebo sloÏek do jednoho kompaktního celku. Vazeb se vyuÏívá u vût‰iny produktÛ, které mají více neÏ jeden list. V následujícím ãlánku se podrobnûji podíváme na to, s jak˘mi druhy vazeb se mÛÏeme ve svûtû polygrafie vlastnû setkat, jaká jsou jejich omezení, v˘hody a také nûkteré ze základních zpÛsobÛ pouÏití. KniÏní vazba má za úkol splÀovat tfii základní úkoly, kter˘mi jsou spojení jednotliv˘ch listÛ nebo sloÏek, ochrana pfied vnûj‰ími vlivy a v neposlední fiadû má obálka také estetick˘ v˘znam, protoÏe ne nadarmo se fiíká, Ïe právû obal prodává. NeÏ se pustíme do podrobnûj‰ího pfiehledu vazeb, s nimiÏ se mÛÏeme setkat, je dÛleÏité nejprve naznaãit jejich základní rozdûlení na vazby mûkké a tuhé. Pfii samotném v˘bûru vhodného druhu vazby bychom mûli mít na pamûti nejenom níÏe popsané informace, ale také to, Ïe na v˘robu knihy nebo publikace s námi vybran˘m typem vazby musí mít daná tiskárna pfiíslu‰né zafiízení, ãi musí b˘t schopna tuto v˘robu zkooperovat. U ménû standardních typÛ vazeb bychom tak mûli nejprve nበzámûr konzultovat s tiskárnou nebo si tiskárnu vybrat tak, aby byla schopna v˘robu zajistit.

Mûkké vazby U této kategorie jde o takové publikace, jejichÏ obálka je z mûkkého materiálu, tj. lze ji bez námahy oh˘bat. Na rozdíl od nich tuhé kniÏní vazby disponují tuh˘mi deskami a jejich hlavním pfiedstavitelem jsou knihy. Samotné mûkké vazby se dále dûlí na nûkolik kategorií, z nichÏ jednou z nejobvyklej‰ích je tzv. se‰itová mûkká vazba V1. Jedním z hlavních dÛvodÛ není jenom její nejmen‰í technologická nároãnost, ale také velmi pfiíznivá cena. Jak jiÏ její samotn˘ název napovídá, jde o druh spojení jednotliv˘ch archÛ nebo sloÏek, kter˘ známe napfiíklad ze

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

‰kolních se‰itÛ. Se‰itovou vazbou V1 je také napfiíklad spojena publikace, kterou právû drÏíte v ruce.

Ukázka rozdílÛ mezi lepenou vazbou V2 (vlevo) a se‰itovou vazbou V1 (vpravo)

Jednotlivé sloÏky nebo listy jsou u této vazby poskládány do sebe a následnû vloÏeny do obálky. Ta v‰ak není podmínkou; velmi ãasto se mÛÏeme setkat s publikacemi s touto vazbou, které obálku nemají. KniÏní sloÏky jsou dále spolu s obálkou se‰ity ve hfibetû a ofiíznuty po tfiech stranách. Pro trvalé spojení sloÏek a obálky se pouÏívá ‰ití drátem, skobkou z plochého nebo zaobleného drátu. Nûkdy se také mÛÏeme setkat s variantou, kdy jsou jednotlivé sloÏky vnofieny do sebe a vazba je vytvofiena bodov˘m lepením ve hfibetu. Tuto variantu pfiedev‰ím vyuÏívají kotouãové tiskové stroje. Pokud je zakázka zpracovávána na strojích archov˘ch, jde vût‰inou o spojení pomocí v˘‰e uveden˘ch variant. Kdy a jak tuto vazbu pouÏít? Na tuto otázku bychom mohli odpovûdût, Ïe její pouÏití je moÏné kdykoliv, pokud splníme základní podmínky. Tou hlavní je poãet stran, kter˘ by nemûl pfiesáhnout ãíslo 88 u materiálÛ, jejichÏ plo‰ná hmotnost je pfies 70 g/m2. U papírÛ s niωí plo‰nou hmotností se sice uvádí, Ïe vazba mÛÏe b˘t tvofiena aÏ 120 stranami, ale pfii vût‰ím poãtu stran vût‰inou dochází k otevírání

RP 2/2002

vazby na prostfiední stranû a musíme také poãítat s tím, Ïe vnitfiní listy jsou uωí neÏ je tomu napfiíklad u obálky. Dal‰ím celkem logick˘m omezením je také to, Ïe poãet stran musí b˘t dûliteln˘ ãíslem ãtyfii, coÏ znamená, Ïe kaÏd˘ list má svÛj protûj‰ek v druhé ãásti vazby. Existují sice varianty, kdy do této vazby mÛÏe b˘t v‰it jeden list s pfiesahem, ale toho se pfiíli‰ nevyuÏívá. Dále musíme mít také na pamûti, Ïe rozhodnutí o tom, jakou vazbu budeme aplikovat, musí padnout jiÏ pfii samotné pfiípravû v grafickém studiu, kde záleÏí nejenom na pfiípravû velikostí jednotliv˘ch stránek (podle toho jestli jsou blíÏe nebo dále od stfiedu vazby), ale také na finálním vyfiazení stránek pro archovou montáÏ, které mÛÏe b˘t naprosto odli‰né od jin˘ch druhÛ vazeb. Druh˘m velmi roz‰ífien˘m druhem mûkké kniÏní vazby je tzv. lepená vazba V2. Základním rozdílem od pfiedcházející vazby je nejenom to, Ïe zde jsou dle názvu jednotlivé archy ãi sloÏky k sobû lepeny, ale také to, Ïe zde dochází ke zcela odli‰nému fiazení listÛ neÏ je tomu u vazby V1. Zatímco zde totiÏ byly jednotlivé dvojlisty ãi sloÏky zasouvány do sebe (nûkdy uvádûno téÏ jako „na stfií‰ku“), u vazby V2 dochází k fiazení na sebe, tj. jednotlivé listy jsou nejprve poloÏeny na sebe v takovém pofiadí, v jakém budou tvofiit v˘slednou publikaci, a poté jsou ve hfibetu slepeny a pfiilepeny k obálce. V˘hod tohoto zpÛsobu je hned nûkolik. Za prvé do této vazby mÛÏe b˘t zafiazeno podstatnû více stran – norma uvádí, Ïe u papírÛ s plo‰nou hmotností do 90 g/m2 mÛÏe b˘t tlou‰Èka hfibetu od 4 do 35 mm, u papírÛ s vy‰‰í plo‰nou hmotností se tlou‰Èka hfibetu pohybuje aÏ do 40 mm. Toto jsou v‰ak pouze tabulkové hodnoty, praxe samozfiejmû nabízí daleko ‰ir‰í moÏnosti co do maxi-

Post-press mální tlou‰Èky kniÏního bloku. MÛÏeme se tak setkat i s publikacemi, jejichÏ hfibet je i 6 cm ‰irok˘. Jako typick˘ pfiíklad pak mÛÏeme uvést napfiíklad telefonní seznamy. Dal‰í v˘hodou je také to, Ïe u vazby V2 neplatí omezení na dûlitelnost poãtu stran ãíslem ãtyfii. I zde v‰ak najdeme jistá úskalí, na která musíme pfii v˘robû takovéto publikace pamatovat. Prvním takov˘m omezením je obálka, která je u tohoto druhu vazby striktnû vyÏadována a mûla by b˘t tvofiena papírem s vy‰‰í plo‰nou hmotností neÏ jsou vnitfiní strany. Dále by se mûlo pfii návrhu pamatovat na to, Ïe tisková barva by nemûla zasahovat aÏ do hfibetu, protoÏe se tím sniÏuje pfiilnavost lepidla a mohlo by docházet po slepení k vypadávání listÛ. Dále bychom také mûli pamatovat na to, Ïe lepenou vazbu V2 nejde úplnû rozevfiít a tak vÏdy bude u hfibetu na stránce místo, které bude neãitelné. To platí zejména v tûch pfiípadech, kdy nadpisy nebo obrázky pfiecházejí z jedné strany na druhou. Obálku u vazby V2 by mûl tvofiit papír o vy‰‰í plo‰né hmotnosti neÏ u vnitfiních stran.

Její hlavní vyuÏití nacházíme pfiedev‰ím v oblasti v˘roby ãasopisÛ a v‰ech publikací, u nichÏ je poãítáno s vût‰ím poãtem stran. âasto se s ní mÛÏeme také setkat v oblasti neperiodick˘ch tiskovin, zejména pfii vazbû tzv. paperbackÛ (knih men‰ího v˘znamu do kapsy), katalogÛ, pfiíruãek, uãebnic, propagaãních tiskovin atd. âasto se mÛÏeme setkat i s jist˘mi obmûnami této vazby, kde jde pfiedev‰ím o doplnûní obálky záloÏkami. U lepené vazby V2 rozli‰ujeme i nûkolik speciálních fie‰ení. Prvním z nich je

Sná‰ecí ãást linky na v˘robu mûkké lepené vazby V2. Jednotlivé sloÏky nebo archy jsou zde sneseny do kniÏního bloku a dále zpracovávány

Post-press Aktuality V rámci projektu budou nabízeny tfii varianty pfiipojení. Základní je IOL Platinum 256/64 kb/s (první hodnota udává rychlost pfienosu k zákazníkovi, druhá pak k providerovi) s kapacitou pfienosu omezenou na 0,5 GB, jehoÏ základní mûsíãní cena bude 1 900 Kã a 3 Kã za kaÏd˘ 1 MB pfienesen˘ch dat nad limit. Stfiední variantou je IOL Platinum 512/128 kb/s s limitem 1 GB a mûsíãním pau‰álem 2 800 Kã. KaÏd˘ 1 MB nad stanoven˘ limit je pak ohodnocen na 2,50 Kã. Nejv˘konnûj‰í variantou je pak IOL Platinum 1 024/256 kb/s s maximálním limitem 3 GB. Cena tohoto programu je 7 500 Kã, 1 MB dat nad limit je pak zpoplatnûn 2,25 Kã.

▲

✖

Nov˘ Xerox DocuColor iGen3 Od tfietího ãtvrtletí tohoto roku bude spoleãnost Xerox dodávat zákazníkÛm první sériovû vyrobené stroje Xerox DocuColor iGen3. Jde o nejvût‰í v˘vojov˘ projekt, kter˘ byl ve firmû Xerox realizován. IGen3 je digitální laserov˘ vícebarvov˘ tiskov˘ stroj se ãtyfimi tiskov˘mi agregáty, z nichÏ kaÏd˘ umoÏÀuje tisk v maximálním rozli‰ení 600 × 600 dpi s osmibitovou hloubkou barev. Stroj pouÏívá pro tisk tuh˘ch tonerÛ technologií, kdy jsou nejprve v‰echny ãtyfii barvy naneseny na pfienosov˘ pás a poté je plnobarevn˘ obraz najednou pfienesen pomocí pÛsobení elektrostatického náboje, ultrazvukov˘ch vln a tlaku na potiskovan˘ materiál. Nekoneãn˘ pás, kter˘ má funkci nosiãe obrazu, je nabit kladnû. Na netisknoucích místech je pomocí laserového paprsku vybit, takÏe zápornû nabité ãástice toneru ulpí jen na tisknoucích místech. Modulární stavba stroje DocuColor iGen3 zaãíná podáváním papíru, které sestává ze dvou kazet na papír. KaÏdá mÛÏe pojmout aÏ 2 500 listÛ papíru do v˘‰ky stohu 25 cm. Tiskov˘ stroj Xerox DocuColor iGen3 mÛÏe potiskovat rozliãné druhy materiálÛ – natírané i nenatírané papíry, etikety, fólie apod. o plo‰né hmotnost v rozsahu 60–280 g/m2. Potiskovan˘ materiál mÛÏe mít i rÛznou strukturu. Maximální tiskov˘ formát nového stroje iGen3 je pak 364 × 521 mm pfii rychlosti 6 000 archÛ za hodinu. Transport papíru je fie‰en podobnû jako u stroje Docucolor 2000. Papír prochází horizontálnû cel˘m strojem. Pro potisk druhé strany je arch po tisku ▼

18

RP 2/2002

vazba, která je oznaãována jako ·v˘carská. V principu jde opût o vazbu V2, ale základní odli‰nosti nacházíme pfii samotném zpracování. KniÏní blok zde totiÏ není pouze vlepen do obálky, jako je tomu u standardní vazby V2, ale je pfielepen papírem, plátnem nebo speciálním textilním materiálem. Takto upraven˘ blok je vlepen do obálky tak, Ïe je lepidlo naneseno pouze na zadní stranû bloku (hfibet a pfiední strana zÛstávají neslepeny), ãímÏ dochází k úplnému otevfiení obálky. Tohoto druhu vazby se vyuÏívá pfiedev‰ím v oblasti katalogÛ, reklamních broÏur ãi prospektÛ. Pro v‰echny typy tuh˘ch kniÏních vazeb je v˘roba kniÏního bloku naprosto totoÏná. Rozdílná je pouze pfiíprava kniÏních desek.

Velmi blízko k této vazbû má také vazba s názvem Otabind. Obálka je zde v‰ak pfiilepena k bloku z obou boãních stran, nepfiilepen tak zÛstává pouze hfibet. Tohoto druhu vazby se vût‰inou vyuÏívá tam, kde jsou kladeny vy‰‰í nároky na lep‰í otevíratelnost publikace. Dal‰í speciální vazbou V2 je tzv. Tubebind, kde je mezi obálku a kniÏní blok je‰tû vlepena dutinka, ãímÏ je tato vazba opticky podobnûj‰í tuhé kniÏní vazbû. Posledním speciálním typem vazby V2, o nûmÏ se nyní zmíníme, je tzv. Hardcover, kde opût mÛÏeme nalézt jistou podobnost s tuhou kniÏní vazbou. Zde je pfiedev‰ím speciálnû upravená obálka, která je dvojitá a v plo‰e slepená. Do takto pfiipravené obálky je vlepen kniÏní blok tak, aby jej okraje obálky pfiesahovaly. Mezi mûkké kniÏní vazby fiadíme také blokovou mûkkou vazbu V3, která je tech-

nologicky nejménû nároãn˘m a zároveÀ nejstar‰ím druhem vazby vícesloÏkov˘ch broÏur s omezen˘m rozsahem. Jednotlivé listy nebo kniÏní sloÏky jsou u této vazby sneseny jako u vazby V2, ale nejsou slepeny, n˘brÏ shora se‰ity drátûn˘mi skobkami nebo sponami a zavû‰eny do obálky. I tato vazba, kterou dnes známe pfiedev‰ím z oblasti v˘roby skript pro vysoké ‰koly, má svá jistá omezení a nev˘hody. Mezi ty nejvût‰í pak fiadíme pfiedev‰ím její ‰patnou otevíratelnost. Ta se projevuje aÏ do vzdálenosti 5 cm od hfibetu. Velmi omezená je také trvanlivost této vazby, protoÏe dochází k protrhávání okrajov˘ch listÛ v místech okolo drátûn˘ch skobek. Dochází k oddûlení obálky od kniÏního bloku a tím znehodnocení celé vazby. Vazba V3 se vût‰inou pouÏívá v tlou‰Èkách kniÏního bloku do 10 mm. Díky pouÏitému vazebnému spojení není na papír pro kniÏní blok kladen Ïádn˘ specifick˘ nárok, pfiesto by jeho plo‰ná hmotnost nemûla pfiesáhnout, s ohledem na rozevíratelnost vazby, 90 g/m2. Posledním typem mûkké vazby, o níÏ se zde zmíníme, je ‰itá mûkká vazba V4, jejíÏ vyuÏití je díky pomûrnû velké technologické nároãnosti prakticky minimální. Tento typ vazby je vhodn˘ zejména tam, kde vyÏadujeme vysokou Ïivotnost a nelze z rÛzn˘ch dÛvodÛ pouÏít tuhou vazbu (napfiíklad v˘roba velk˘ch katalogÛ, atlasÛ, publikací kvalitního obsahu, odborná periodika zásadnûj‰í povahy a vût‰ího rozsahu). KniÏní sloÏky jsou u této vazby ve hfibetû se‰ité klasickou nebo tavnou nití, poté jsou sneseny, zalepeny a zavû‰eny do obálky. ·ité sloÏky dodávají vazbû nejvût‰í pevnost mezi mûkk˘mi vazbami. Tlou‰Èka kniÏního bloku se u této vazby pohybuje od 5 do 50 mm. Na papír pouÏit˘ na kniÏní blok není kladen

Na této ãásti v˘robní linky pro tuhou kniÏní vazbu je kniÏní blok oblepen gázem a opatfien kapitálkem. Teprve poté je zavû‰en do kniÏních desek.

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

Post-press

RP 2/2002

KniÏní blok u tuh˘ch vazeb je se‰it na níÈo‰iãce

Ïádn˘ specifick˘ nárok, av‰ak plo‰ná hmotnost by nemûla pfiesáhnout 100 g/m2, u lepeného kniÏního bloku ze sloÏek ‰it˘ch tavnou nití 90 g/m2.

Tuhé kniÏní vazby Tuhé vazby jsou pro velké mnoÏství nároãn˘ch operací nutn˘ch k jejich zhotovení technologicky nejnároãnûj‰í ze v‰ech druhÛ vazeb. Díky své odolnosti jsou urãeny pfiedev‰ím pro dlouhodobé pouÏívání a v‰ude tam, kde se pfiedpokládá vût‰í namáhání vazby a kde se uplatní její elegantní vzhled. Základní charakteristikou je spojení ‰itého ãi lepeného kniÏního bloku s kniÏními deskami, které jsou vyrobeny z lepenky nebo z plastu. Spojení je zaji‰tûno pfiedsádkami pfiilepen˘mi k vnitfiní stranû kniÏních desek, nebo pfiípadnû zavû‰ením ve hfibetû na dutinku. I u tuh˘ch kniÏních vazeb rozli‰ujeme nûkolik základních kategorií. První z nich je kniÏní vazba V7, coÏ je vazba s kombinovan˘m potahem, která se téÏ nûkdy oznaãuje jako poloplátûná. KniÏní desky jsou zde potaÏeny papírem a hfibet knihy

je potaÏen plátnem, nebo jin˘m vhodn˘m materiálem. Potahov˘ papír b˘vá vût‰inou poti‰tûn. Druh˘m základním a také nejroz‰ífienûj‰ím typem tuhé kniÏní vazby je tzv. celoplátûná, která se oznaãuje jako vazba V8. KniÏní desky jsou zde potaÏeny celistv˘m plátûn˘m potahem, pfiiãemÏ existují tfii varianty potahového materiálu. V8a je vazba, kdy jsou kniÏní desky pota-

Ukázka hlavních znakÛ tuhé kniÏní vazby, kter˘mi se li‰í od vazeb mûkk˘ch

Ïeny laminovan˘m papírem, u V8b je potah papírov˘ (ten mÛÏe b˘t poti‰tûn˘, lakovan˘ apod.) a u V8c je potah z usnû, její imitace atp. Poslední kategorie oznaãovaná jako vazba V9 má desky z plastu, ztuÏené nemûkãenou PVC fólií nebo lepenkou. Povolená varianta je V9a, coÏ je

tuhá vazba s neztuÏen˘mi deskami z plastu, pouze mûkãené PVC fólie. Pro v‰echny typy tuh˘ch kniÏních vazeb je v˘roba kniÏního bloku naprosto totoÏná, coÏ znamená, Ïe základním rozdílem je pouze zpracování obálky, která je u tuh˘ch kniÏních vazeb naz˘vána kniÏními deskami. I zde platí nûkolik základních pravidel, na nûÏ musíme pamatovat jiÏ pfii samotném zadávání zakázky. Jednotlivé sloÏky, z nichÏ je tvofien kniÏní blok, by nemûly mít vût‰í rozsah neÏ 32 stran. Pokud je blok tvofien z papíru s plo‰nou hmotností 140 g/m2 a vy‰‰í, je zapotfiebí pouÏívat osmistránkové sloÏky. Pfii pouÏití lepeného kniÏního bloku by jeho tlou‰Èka nemûla pfiesahovat 40 mm. U ‰itého bloku je pak moÏné pouÏívat daleko vût‰ích tlou‰tûk kniÏního bloku. Na závûr bychom se je‰tû mûli zmínit o zcela novém druhu kniÏní vazby, kter˘ je naz˘ván flexo vazba a jenÏ je jak˘msi spojovacím mÛstkem mezi mûkkou a tuhou kniÏní vazbou. Pokud bychom mûli b˘t naprosto pfiesní, jde o kniÏní vazbu, jejíÏ v˘robní postup je naprosto totoÏn˘ s v˘robou tuh˘ch kniÏních vazeb, základním rozdílem je to, Ïe desky jsou vyrobeny z kartonového papíru, coÏ je doménou mûkk˘ch vazeb. U této vazby se dále mÛÏeme setkat s náleÏitostmi tuh˘ch kniÏních vazeb, jako je napfiíklad kulat˘ hfibet, kapitálek (tkan˘ lem pfiilepen˘ k hornímu a spodnímu okraji kniÏního bloku), záloÏková stuÏka, pfiedsádky ãi vypálená hfibetní dráÏka, která u knih slouÏí k jejich snadnûj‰ímu otevírání. ✖ Patrik Thoma

3DR

RP 2/2002

Aktuality ▲ a fixaci obracen. Rádius obracení byl zdvojnásoben, takÏe nedûlá problémy ani obracení kartonu o plo‰né hmotnosti 280 g/m2 pfii rychlosti 100 archÛ za minutu. KaÏd˘ arch je pfiitom sledován pfii prÛchodu strojem od nakladaãe aÏ po stoh ve vykladaãi. Cena stroje byla stanovena na 510 000 americk˘ch dolarÛ.

✖

Reklama & Polygraf 2003 V pfií‰tím roce probûhne jubilejní jiÏ desát˘ roãník veletrhu Reklama & Polygraf. V souvislosti s touto v˘stavou probûhne nûkolik zásadních zmûn. Dle pofiadatele bude ustanoven ãestn˘ v˘stavní v˘bor, kter˘ se bude skládat z fiad osobností oblasti reklamy, polygrafie a médií a z pfiedstavitelÛ klíãov˘ch asociací a svazÛ. Poãítá se také s dal‰ím zvy‰ováním úrovnû doprovodn˘ch programÛ, konan˘ch v rámci veletrhÛ a tím naplnûní základní filosofie – Ïe doprovodn˘ program je klíãovou sloÏkou veletrhu. V ãásti Polygraf 2003 se pofiadatelé více zamûfií na spoleãnosti v oblasti pre-pressu, materiálÛ a sluÏeb pro polygrafick˘ prÛmysl a obalÛ. Novinkou 10. jubilejního roãníku Polygraf & Reklama bude také sekce „Kanceláfiské a umûlecké studio“, kde se poãítá s oslovením v˘robcÛ a dovozcÛ kanceláfiského zafiízení a potfieb, i v˘robcÛ a dovozcÛ potfieb a pomÛcek pro umûlce.

✖

Zmûny ve v˘robû samolepicích etiket Velká zmûna nastane v nejbliωí dobû v oblasti vlastnictví nûmecké spoleãnosti Jackstädt. Tu totiÏ jiÏ od záfií minulého roku má v úmyslu pfievzít spoleãnost Avery Dennison, která se zaãátkem ãervna doãkala kladného rozhodnutí nûmeckého federálního protimonopolního úfiadu ohlednû pfievzetí vût‰inového podílu ve firmû Jackstädt. Po splnûní dal‰ích podmínek se oãekává plné pfievzetí nejvût‰ího svûtového soukromého v˘robce samolepicích etiket a fólií je‰tû v prÛbûhu tohoto ãtvrtletí.

✖

20

Gravírování – znaãící Zdobení povrchu pfiedmûtÛ z tvrd˘ch materiálÛ rytím kreseb, geometrick˘ch vzorÛ a posléze i písma je staré snad jako lidstvo samo. Nejprve se jednalo o rytí do dfieva, kostí a rÛzn˘ch kamenÛ, postupnû pfiib˘valy dal‰í materiály, jak˘mi jsou slonovina, kovy, sklo a mnohé jiné. âasto bylo takové rytí spojeno i s dal‰ími technikami zdobení, napfiíklad tausováním (zpÛsob povrchového zpracování kovÛ) nebo zlacením. Nejstar‰ím takto zpracovan˘m dochovan˘m pfiedmûtem je stfiíbrná váza Entemeny z Laga‰e asi z poloviny tfietího tisíciletí pfied na‰ím letopoãtem. Ruãní rytí bylo provádûno rÛzn˘mi rydly, dláty nebo jehlami a slovo gravura (z franc. graver) se stalo obecn˘m názvem pro rytiny rÛzného druhu, aÈ uÏ se jednalo a dfievoryty, kamenoryty, mûdiryty, oceloryty nebo suchou jehlu, tedy ruãní grafické techniky. Do ãe‰tiny se v podstatû slangové slovo gravírování dostalo z nûmãiny (gravieren) a znamená r˘t nebo vyr˘vat, v souãasné dobû hlavnû strojov˘m zpÛsobem. V polygrafii bylo gravírování pro rÛzné úãely vyuÏíváno prakticky od vynálezu knihtisku, aÈ uÏ se jednalo nejprve pfiímo o rytí písmov˘ch matric, pozdûji o rytí razníkÛ pro v˘robu kovov˘ch písmov˘ch matric, dále o dfievorytiny, pozdûji mûdirytiny nebo ocelorytiny na tisk obrázkÛ, jejichÏ v˘znam zaãal klesat aÏ po vynálezu fotografie a leptan˘ch kovov˘ch ‰toãkÛ, a v neposlední fiadû i v˘robu rytin k raÏení a zdobení kniÏních desek. Jak uÏ bylo fieãeno, rytí se nejprve dlouhá léta provádûlo ruãnû, teprve postupem ãasu zaãaly b˘t vyuÏívány frézky s rÛzn˘m

Pracovi‰tû pro laserové gravírování

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

pohonem, jejichÏ dal‰í v˘voj smûfioval nejprve k rycím pantografÛm a od nich potom aÏ k souãasn˘m gravírovacím plotrÛm fiízen˘m poãítaãem. V minulosti se objevily i rÛzné specializované formy a odnoÏe gravírování, jako napfiíklad takzvané gilo‰ování. Jednalo se o strojovou gravuru pravideln˘ch geometrick˘ch tvarÛ, tedy tfieba kruÏnic, kfiivek a vlnovek. Gilo‰ování bylo nejprve uÏíváno pfiedev‰ím ke zdobení pouzder kapesních hodinek, v polygrafii potom pfii zhotovování tiskov˘ch forem pro tisk bankovek a cenn˘ch papírÛ, kde mûlo znesnadnit jejich fal‰ování. Zatímco v polygrafii v souvislosti s technick˘m pokrokem zpÛsobujícím postupn˘ zánik knihtisku a s vyuÏíváním leptan˘ch hofiãíkov˘ch ‰toãkÛ k raÏbû kniÏních desek v˘znam gravírování postupnû klesá, v oblasti 3D reklamy a signmakingu je naopak vyuÏíváno stále víc. Jedná se zejména o zdobení a popis dárkov˘ch reklamních pfiedmûtÛ nápisy a firemními logy pfiípadnû jin˘mi grafick˘mi motivy, ale i gravírování desek ze sendviãov˘ch materiálÛ z plastick˘ch hmot nebo v kombinaci s kovem pfii v˘robû orientaãních tabulí a dal‰ích prvkÛ signmakingu. Takovéto gravírování je moÏné provádût jednak klasick˘m mechanick˘m

RP 2/2002

3DR

a popisovací technika zpÛsobem, ale i novou moderní technologií, kterou je vypalování laserem. Mechanické gravírování je moÏné realizovat buì frézováním, nebo rytím diamantem. V obou pfiípadech je v˘konn˘m zafiízením gravírovací plotr fiízen˘ prÛmyslov˘m poãítaãem. Pracovní postup se prakticky neli‰í od bûÏn˘ch druhÛ frézování, takÏe poãítaã fiídí pfies servomotorky pohyb pracovní hlavy s rotující frézou nebo rycím diamantem, kter˘ potom do opracovávaného materiálu „gravíruje“ poÏadovan˘ grafick˘ motiv. Potfiebné informace o tvaru a hloubce rytého motivu b˘vají zpracovány nûkterou z aplikací do vektorov˘ch kfiivek, a následnû jsou potom pfievádûny do poãítaãe plotru, kter˘ jiÏ pfiímo fiídí vlastní gravírování. Podle charakteru grafického motivu je potom zvolen pracovní fiezn˘ nástroj, tedy buì frézka potfiebného prÛmûru nebo diamantov˘ hrot. Gravírování diamantov˘m hrotem je vhodnûj‰í pro tvorbu mûlk˘ch a tenk˘ch linií, naopak pfii gravírování frézkami je moÏné volit ‰ífiku a hloubku rytého motivu. Tímto zpÛsobem je moÏné zpracovávat nejenom rovinné povrchy, ale samozfiejmû existují i zafiízení, která mohou r˘t do povrchÛ obl˘ch, a zakfiiven˘ch. Nejnovûj‰í technikou gravírování je v souãasnosti opracovávání povrchu rÛzn˘ch materiálÛ pÛsobením laserového paprsku. Jedná se o technologii, která vyuÏívá úzkého paprsku svûtla s velkou energií. Nejpodstatnûj‰í souãástí zafiízení na laserové gravírování je zdroj tohoto paprsku. Existuje jich nûkolik druhÛ a v‰echny vznikly jako produkt amerického vojenského v˘zkumu a byly nejprve aplikovány jako navádûcí zafiízení rÛzn˘ch stfiel. Teprve po vyvinutí vy‰‰ích systémÛ navádûní byla tato technologie uvolnûna pro komerãní vyuÏití. Pro laserové gravírování v‰ak nejsou vhodné v‰echny známé druhy laserov˘ch paprskÛ a pouÏívají se pouze dva typy zdrojÛ. Jednak je to laser tfiídy CO2 a dále potom laser, v nûmÏ je zdrojem paprsku longiduálnû ãerpaná dioda. Laserov˘ paprsek vycházející ze zdroje je veden optickou soustavou hranolÛ a ãoãek, komprimován do potfiebné intenzity a následnû sveden na povrch opracovávaného materiálu. Rozdíl mezi laserov˘m paprskem ze zdroje tfiídy

CO2 a paprskem diodového laseru spoãívá v tom, Ïe zatímco paprsek z prvního zdroje proniká do malé hloubky v opracovávaném materiálu, paprsky z diodového laseru jsou schopny zastavovat pouze materiály s vût‰í hustotou, tedy pfiedev‰ím kovy. Gravírky se zdrojem tfiídy CO2 jsou vyuÏívány ke gravírování jak homogenních materiálÛ, jako je dfievo, sklo, umûl˘ kámen, guma, desky z nûkter˘ch plastÛ, a kÛÏe, tak i vícevrstv˘ch materiálÛ v kombinacích plast + plast, plast + kov, fólie + kov nebo eloxovan˘ hliník, zatímco diodov˘mi lasery jsou gravírovány kovy, pokovené plasty a speciální plasty.

Detailní pohled do prostoru laserového gravírování. Místo, kde laserov˘ paprsek momentálnû vypaluje motiv je oznaãeno ãerven˘m bodem

Historick˘ gilo‰ovací stroj se vyuÏíval k mechanickému gravírování

V˘hodou laserového gravírování oproti mechanickému zpÛsobu gravírování je skuteãnost, Ïe laserové gravírování je kontrastní. Napfiíklad pfii opracovávání kovÛ klasick˘m zpÛsobem má vygravírovaná plocha stejné kovovû lesklé zabarvení, jako její neopracované okolí, zatímco u laserového gravírování dochází vlivem zahfiátí pÛsobením paprsku ke zmûnû barvy vygravírované plochy do tmavû ‰edého aÏ ãerného odstínu, takÏe tvofií vÛãi svému okolí v˘razn˘ kontrast. ✖ Ivan DoleÏal

Signmaking Aktuality Semináfi spoleãnosti Adobe „Have you looked @ Adobe Illustrator Lately?“ byl název on-line „eSemináfie“, kter˘ uspofiádala spoleãnost Adobe ve stfiedu 12. ãervna 2002. Byl urãen pro profesionální designéry a kreativní webové grafiky, a jak uÏ sám jeho název napovídá, byl zamûfien na program Illustrator 10 a dal‰í technologie spojené s webdesignem. Úãastníci semináfie se mohli dozvûdût, jak Illustrator 10 zaãlenit do svého workflow, jak mÛÏe úãinnû napomáhat rychlej‰í a kvalitnûj‰í tvorbû designu webov˘ch stránek, a spoustu dal‰ích praktick˘ch vûcí, uÏiteãn˘ch pro práci s tímto programem. ZároveÀ si mohli úãastníci „eSemináfie“ na internetov˘ch stránkách spoleãnosti Adobe objednat elektronické informování o dal‰ích podobn˘ch semináfiích, které tato spoleãnost pfiipravuje.

✖

Technologie spoleãnosti Roland Digital O nov˘ch produktech japonského v˘robce Roland DG informovali ve ãtvrtek 13. ãervna na obchodním semináfii v prezentaãních prostorách praÏské firmy bitcon v˘konn˘ fieditel belgické poboãky spoleãnosti Roland DG J. Boterdael a obchodní fieditel této poboãky B. de Weerdt. Firma Roland DG patfií mezi v˘znamné v˘robce strojÛ a zafiízení pro signmaking, je známá produkcí ‰piãkov˘ch ink-jetov˘ch digitálních tiskáren a na na‰em trhu napfiíklad zaujímá jedno z pfiedních míst v prodeji fiezacích plotrÛ, takÏe moÏnost seznámit se s nejnovûj‰ími produkty a dal‰ími zámûry takovéto spoleãnosti byla urãitû lákavá. Na semináfii byly fundovanû pfiedstaveny ink-jetové tiskárny Soljet a HiFiJet, termotransferové tiskárny ColorCAMM PC-12 a fiezací plotry CAMM-1 PRO.

RP 2/2002

Velkoformátov˘ tisk Jednou z v˘razn˘ch forem souãasné reklamy jsou její velkoformátové nosiãe, mezi které poãítáme pfiedev‰ím billboardy, bigboardy a megaboardy, ale také napfiíklad autoplachty, reklamní koberce, bannery, citylighty atd. Zamûfiení na tuto formu reklamy umoÏnil zejména prudk˘ rozvoj velkoformátov˘ch tiskov˘ch technologií, aÈ uÏ v klasick˘ch podobách ofsetového tisku a sítotisku, nebo moderního tisku digitálního, a také v˘voj nov˘ch druhÛ tiskov˘ch materiálÛ. Ty svou kvalitou a odolností vÛãi vnûj‰ím vlivÛm umoÏÀují pouÏití i poÏadovanou trvanlivost v exteriéru, kde jsou velkoplo‰né nosiãe reklamy vyuÏívány pfiedev‰ím. Rozvoji této oblasti tisku napomohl také v˘voj nov˘ch druhÛ tiskov˘ch barev a technologií zu‰lechÈování tiskovin. Grafická oblast velkoformátového tisku, vyuÏívaného na billboardy, bigboardy, megaboardy a dal‰í velkoplo‰né nosiãe, je relativnû mladá a má potenciál dal‰ího rÛstu i v budoucnosti, protoÏe se díky rychlému technickému pokroku v posledních letech uplatÀují velkoplo‰né barevné tisky v reklamû v mnohem vût‰í mífie neÏ dfiíve.

Velkoplo‰n˘ tisk se v souãasné dobû realizuje v podstatû tfiemi tiskov˘mi technologiemi – ofsetem, sítotiskem a nûkter˘m ze zpÛsobÛ digitálního tisku. Pfii v˘bûru jedné z tûchto tfií technologií k realizaci reklamního zámûru je tfieba vzít v úvahu pfiedev‰ím dvû základní kritéria: na jaké médium bude tisk realizován a jaká je v˘‰e poÏadovaného nákladu. Ofset se totiÏ pouÏívá pfiedev‰ím k potisku papíru a kartonÛ, pfiípadnû vlnit˘ch lepenek, a tisk na nûm je rentabilní pfii nákladech v fiádu tisícÛ kusÛ. Sítotiskem je moÏné potiskovat pomûrnû ‰irokou ‰kálu tiskov˘ch podloÏek, pfiiãemÏ jeho rentabilita se pohybuje od zhruba 20 do 2 000 kusÛ. Pro náklady od 1 do 20 kusÛ je nejv˘hodnûj‰í zvolit nûkter˘ z druhÛ digitálního tisku, kter˘ je schopen potiskovat také celou fiadÛ flexibilních médií nejrÛznûj‰ího charakteru v rolích o ‰ífii aÏ 5 metrÛ, pfiiãemÏ délka potisku je limitována návinem role závisejícím na tlou‰Èce tiskové podloÏky. Ov‰em v leto‰ním roce uÏ byl pfiedstaven i digitální tiskov˘ stroj schopn˘ potiskovat ve velkém formátu i neohebné desky. Vzhledem k tomu, Ïe u velkoplo‰né reklamy se pfiedem poãítá s urãitou vzdáleností odstupu pfii jejím pozorování, není tfieba, aby tiskové formy nebo zadání mûly pfiíli‰ velké rozli‰ení a takového rozli‰ení, které je potfiebné, jsou schopny dosáhnout v‰echny tfii uvedené technologie. Dále je tfieba vzít

✖

V˘stava Tiskli jsme a tisknem Slavnostní vernisáÏí byla v pondûlí 17. 6. 2002 v 17 hodin v Národním technickém muzeu v Praze na Letné zahájena v˘stava s názvem „Tiskli jsme a tisknem“, pfiedstavující minulost ▼

22

Nûkteré inkjetové digitální stroje dokáÏí potiskovat nejenom flexibilní, ale i pevné materiály. Patfií mezi nû i digitální stroj Eagle 44.

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

RP 2/2002

Signmaking

Nejmodernûj‰í verze inkjetového velkoformátového digitálního tiskového stroje Vutek 5300

v úvahu, jestli pfii tisku budou vyuÏity barvy pfiímé, nebo budou polotónové pfiedlohy vyti‰tûny barvami CMYK, a samozfiejmû nelze opomenout ani to, jak dlouhou by mûl mít hotov˘ reklamní nosiã trvanlivost, jak˘m bude podléhat povûtrnostním, pfiípadnû jin˘m vlivÛm, a tedy jaké druhy barev je tfieba pouÏít pfii jeho tisku nebo jakou bude vyÏadovat povrchovou úpravu respektive zu‰lechtûní. Ale pfiejdûme teì uÏ k jednotliv˘m konkrétním technologiím velkoplo‰ného tisku a pfiíkladÛm tiskov˘ch strojÛ, které jsou pro nû typické. Velkoformátové ofsetové archové stroje ve formátu B0 mají ve své nabídce hned dvû nûmecké spoleãnosti, zab˘vající se v˘robou tiskov˘ch strojÛ. Jednou z nich je firma Koenig & Bauer s archov˘m strojem Rapida 162, druhou potom firma MAN Roland s archov˘mi stroji fiady Roland 900. V obou pfiípadech je na strojích moÏné potiskovat archy papíru, kartonÛ a lepenek aÏ do tlou‰Èky 1,2 mm v maximálním formátu 1 200 _ 1 620 milimetrÛ. Stroje jsou samozfiejmû dodávány ve vícebarvov˘ch konfiguracích a skuteãnosti, Ïe se jedná o zafiízení na tisk vysokonákladov˘ch zakázek, napovídají i jejich maximální rychlosti tisku. U strojÛ Roland fiady 900 je to 13 000 archÛ za hodinu, u Rapidy 162 potom dokonce 15 000 archÛ/hod. Stroje obou v˘robcÛ umoÏÀují tisk UV barvami a tedy i pfiípadné následné bezproblémové lakování UV lakem, takÏe na nich zhotovené tisky mohou splÀovat nároky nutné pro aplikování v exteriérech. Jedná se tedy o stroje vhodné k tisku bill-

boardÛ respektive skládan˘ch bigboardÛ a megaboardÛ ve vy‰‰ích nákladech. Sítotisk je technologií, vhodnou k tisku nákladÛ v rozmezí pfiibliÏnû od 25 do 2 000 kusÛ, jak uÏ bylo fieãeno. Je vhodn˘ k potiskování pomûrnû velkého mnoÏství rÛzn˘ch pruÏn˘ch i neohebn˘ch materiálÛ od papíru pfies rÛzné plastové fólie, bannery, plátno, plachtovinu, ale i sklenûn˘ch, dfievûn˘ch, pûnûn˘ch, sendviãov˘ch nebo kovov˘ch desek. Sítotiskem je moÏné potiskovat i materiály se strukturovan˘m povrchem, porézním nebo sítov˘m povrchem a v urãitém, oproti ofsetovému nebo digitálnímu tisku mnohem vût‰ím rozmezí, je moÏné v závislosti na tlou‰Èce síta ovlivnit i tlou‰Èku vrstvy nanesené barvy, takÏe tisky pÛsobí mnohem hlub‰ím dojmem neÏ tisky z ofsetu pfiípadnû i digitálního tisku. Je to dáno plastiãností nanesené barvy, která jako by vystupovala z tiskové podloÏky. V podstatnû vût‰í mífie neÏ jiné tiskové techniky je dnes sítotisk vyuÏíván k tisku pfiím˘ch barev, i kdyÏ existují i vícebarvové sítotiskové poloautomatické linky tisknoucí klasick˘m CMYKem. Tak, jako je u ofsetového tiskového stroje maximální formát potiskovaného archu dán ‰ífikou pfienosového válce a jeho obvodem, u sítotiskového stroje jsou rozhodujícím faktorem omezujícím velikost poti‰tûné plochy rozmûry síta. V souãasné dobû jsou uÏ velkoformátové sítotiskové stroje bûÏnû vyrábûny jak ve Spojen˘ch státech, tak i v Evropû. Zatímco pro ofsetovou technologii je v souãasnosti nejvût‰í tiskov˘ formát archu B0, nejvût‰í a nejznámûj‰í evropsk˘ v˘robce sítotiskov˘ch

Signmaking Aktuality ▲ i souãasnost tisku u nás ve v‰ech jeho podobách. Tato v˘stava, kterou ve spolupráci s Národním technick˘m muzeem pfiipravilo SdruÏení polygrafÛ, byla uspofiádána proto, aby pomohla podpofiit v NTM vznik nové stálé expozice tiskafiství nazvané Knûhtlaãitelství – umûní pomocná a pfiíbuzná, sestavené z jeho ojedinûlé polygrafické sbírky, nashromáÏdûné v prÛbûhu uplynul˘ch pfiibliÏnû devadesáti let. Po mnoha desetiletích je vefiejnosti na v˘stavû opût pfiedstavena alespoÀ malá ãást tûchto unikátních dokladÛ zruãnosti na‰ich pfiedkÛ, svûdãících o v˘voji rÛzn˘ch tiskov˘ch technik. Souãástí polygrafické sbírky NTM je totiÏ i první novinová rotaãka pracující v ãesk˘ch zemích vyrobená v roce 1876, nûkolik pfiíklopov˘ch knihtiskov˘ch lisÛ a rychlolisÛ, dfievûn˘ litografick˘ lis, dfievûn˘ knihtiskov˘ lis z konce 17. století pÛvodem z jezuitské tiskárny v praÏském Klementinu, rÛzné historické sazeãské, tiskafiské a knihafiské náfiadí a krásné ukázky tiskÛ. V˘stava „Tiskli jsme a tisknem“ je otevfiena od úter˘ do nedûle od 10 do 17 hodin a potrvá aÏ do 8. záfií 2002.

✖

Open House spoleãnosti KBA Ve svém závodû ve mûstû Radebeul nedaleko DráÏìan uspofiádal 21. ãervna 2002 jeden ze tfií hlavních nûmeck˘ch v˘robcÛ tiskov˘ch strojÛ, spoleãnost KBA, Open House na téma digitální tisk. Jeho souãástí byla prohlídka, pfiedvedení a srovnávání digitalizovan˘ch tiskov˘ch strojÛ 74 Karat a 46 Karat a digitálního tiskového stroje HP Indigo 1000 a porovnávání jejich tiskov˘ch v˘sledkÛ pfii v˘robû nejrÛznûj‰ích tiskov˘ch produktÛ.

✖

Nov˘ majitel spoleãnosti Quo Po dlouh˘ch jednáních se nov˘m majitelem reklamní spoleãnosti QUO stala firma News Outdoor. âeská republika se tak stala dal‰í z postkomunistick˘ch zemí, kam tato spoleãnost roz‰ífiila svoji pÛsobnost, neboÈ aÏ dosud mûla své poboãky v Rusku, Polsku, Maìarsku a Rumunsku. Bude proto zajímavé sledovat, jestli zku‰enosti z tûchto státÛ budou aplikovatelné i u nás.

✖

24

Ukázka velkoformátového jednobarvového sítotiskového stroje

strojÛ, ‰védská firma Svecia, dnes uÏ vyrábí i „jumbo“ stroje na rozmûry síta 300 aÏ 400 centimetrÛ. Jedná se vût‰inou o tfiiãtvrtûautomaty s ruãním nakládáním a automatick˘m vykládáním na pásov˘ dopravník, dosahující rychlosti aÏ 200 tiskÛ za hodinu. Pfiíprava tiskové formy pro sítotisk je velice rychlá, doba nutná ke zhotovení této formy po obdrÏení v˘taÏkov˘ch filmÛ je srovnatelná s ãasem na úpravu dat a pfiípravu stroje v digitálním tisku, ov‰em oproti digitálním tiskov˘m strojÛm, které tisknou v‰echny barvy najednou, má sítotisk, stejnû jako ofset, nev˘hodu v tom, Ïe musí CMYK barvy tisknout postupnû za sebou, takÏe pro tisk kaÏdé z nich (pfiípadnû i dal‰ích pfiím˘ch barev) musí b˘t zhotoveno samostatné síto. Digitální tisk je nejnovûj‰í tiskovou technologií na zhotovování velkoplo‰n˘ch tiskÛ, ale digitální tiskové stroje dokázaly za nûkolik posledních let získat znaãnou ãást tohoto segmentu trhu a jejich podíl na nûm dále stoupá. Rozumíme tím vícebarvové produkãní tiskové stroje v polygrafickém slova smyslu, pfiipojené pfiímo na v˘stup poãítaãe, které vût‰inou nepotfiebují Ïádn˘ pre-pressov˘ meziprodukt, jak˘m je tfieba pro ofset tisková deska nebo pro sítotisk film. Nejãastûji tisknou ãtyfibarevnû v barevném systému CMYK, ale stále ãastûji se u tûchto strojÛ objevuje i ‰estibarevn˘ tisk v systému CMYK + Lc + Lm (Light Cyan a Light Magenta), kter˘ umoÏÀuje dosahovat lep‰í kvality v˘sledného tisku, zejména ve svûtl˘ch odstínech. Jejich v˘hodou je i skuteãnost, Ïe mohou potiskovat velice ‰irokou ‰kálu nejrÛznûj‰ích médií a s pfiíchodem nov˘ch revoluãních tiskov˘ch inkoustÛ se tlaãí i na pozice, které byly dfiíve doménou sítotisku.

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

PfieváÏná ãást digitálního velkoplo‰ného tisku je dnes realizována ink-jetovou tiskovou technologií, aÈ uÏ na piezoelektrickém nebo termálním principu. Zjednodu‰enû fieãeno se tyto dva principy od sebe navzájem li‰í v tom, Ïe zatímco u piezoelektrického tisku je kapiãka tiskové barvy vypuzována z tlakové komÛrky rozpínáním piezoelektrického krystalu, u termálního principu dojde k jejímu vypuzení vlivem zvût‰ení objemu vlivem prudkého zahfiátí. Ink-jetová tisková technologie vyuÏívá jak kapaln˘ch, tak i tuh˘ch tiskov˘ch inkoustÛ, coÏ jsou speciální barevné vosky, které se pfied nastfiíknutím na podloÏku v tiskové hlavû teplem rozpustí a na podloÏce potom okamÏitû ztuhnou, coÏ je dÛleÏité zejména pfii potisku médií, na jejichÏ povrchu mají kapalné inkousty tendenci se rozpíjet. Nejznámûj‰ími reprezentanty velkoformátov˘ch ink-jetov˘ch tiskov˘ch strojÛ jsou v˘robky spoleãností Vutek, NUR, Mutoh, Roland nebo Scitex. V men‰ích formátech jsou pak tyto stroje nabízeny také firmami jako je napfiíklad Canon, Epson, HP, atd. Mezi nestandardní technologie digitálního velkoplo‰ného tisku bychom dále mohli zafiadit i aerosolov˘ tisk naz˘van˘ také airbrush, jehoÏ princip spoãívá v naná‰ení barviva tryskami pomocí tlakového vzduchu, jehoÏ intenzitu fiídí poãítaã. Tuto tiskovou technologii je moÏné úspû‰nû aplikovat i na jinak nepotisknutelné plochy, jako jsou napfiíklad fasády budov, Ïaluzie a dal‰í jinak nerovné nebo nespojité útvary. Její nev˘hodou ale je, Ïe pfiestfiíkáním se ãásteãnû ztrácejí kontury, coÏ zhor‰uje zfietelnost textu a pochopitelnû i zvy‰uje spotfiebu tiskov˘ch barev. ✖ Ivan DoleÏal

Manažerské informace

RP 2/2002

Pohledávka je dobr˘ sluha, ale zl˘ pán ¤ízení pohledávek si vyÏaduje velkou pozornost majitelÛ a managementu. Bez kvalifikované péãe o firemní cash-flow nelze budovat prosperující podnik. K dispozici je fiada instrumentÛ k zaji‰tûní pohledávky. Nedobytná pohledávka nemusí b˘t zcela ztracena. Pohledávka obecnû pfiedstavuje právo vûfiitele poÏadovat na dluÏníkovi plnûní urãitého závazku. V konkrétní rovinû se zpravidla jedná o penûÏní ãástky, které nebyly placeny ihned pfii dodávce v˘robkÛ a sluÏeb, ale mají b˘t zaplaceny po urãité dobû. ZboÏí bylo vlastnû poskytnuto na úvûr. Je nasnadû, Ïe fiízení pohledávek musí b˘t vûnována velká pozornost, protoÏe mohou pfiedstavovat znaãnou ãást majetku firmy. Pro nበlegislativní fiád je typické, Ïe právní fie‰ení pohledávek je

„roztrou‰eno“ ve více neÏ 20 právních normách, poãínaje takov˘mi pilífii práva, jako jsou obãansk˘ a obchodní zákoník, aÏ napfi. po rÛzná opatfiení ministerstva financí, kter˘mi se vydávají provádûcí pokyny k úãtování o pohledávkách.

Není flow jako flow Zejména pro podniky malé a stfiední velikosti, mezi které mÛÏeme fiadit vût‰inu tiskáren, studií a reklamních agentur, je péãe

o pohledávky extrémnû dÛleÏitá. Nበtitulek nepfiehání, kdyÏ fiíká, Ïe dobfie fiízená oblast pohledávek slouÏí podnikateli k rozmnoÏování jeho majetku a rÛstu prosperity, zatímco nesplacené pohledávky mohou zadusit i perspektivní podnikatelsk˘ plán. Co je napfi. platn˘ perfektnû promy‰len˘ sofistikovan˘ workflow, kdyÏ nemáme pod kontrolou firemní cash-flow. O hospodafiení firmy nejvíce vypovídají tfii základní úãetní v˘kazy. Jedná se pfiedev‰ím o tzv. rozvahu (balance-sheet), která podává pfiehled o majetku firmy. Pohledávky jsou v ní zaneseny samozfiejmû na stranû aktiv. Dal‰ím v˘kazem je tzv. v˘sledovka neboli v˘kaz zisku a ztrát (income statement), kter˘ ukazuje, jak podnik hospodafií a dosahuje-li zisku. Tfietím dokumentem je v˘kaz o penûÏních

25

Manažerské informace Aktuality Rockhopper – v˘hodné digitální fie‰ení V oblasti velkoplo‰ného digitálního tisku existují v souãasnosti v podstatû dvû hlavní skupiny strojÛ. Jednak jsou to tiskárny vyuÏívající vodou fieditelné inkousty, které nabízejí vynikající kvalitu tisku, ale s omezenou odolností v exteriéru, a jednak tiskárny vyuÏívající fiedidlové inkousty, jejichÏ produkty je moÏné bezproblémovû vyuÏívat ve venkovním prostfiedí, ale kvalita tisku uÏ je slab‰í. Navíc stroje z první skupiny jsou sice cenovû dostupné, ale dokáÏí potiskovat pouze pomûrnû drahá média se speciální povrchovou vrstvou – coatingem, a stroje z druhé skupiny zase mohou potiskovat i ty nejlevnûj‰í materiály, ale na druhé stranû je jejich pofiizovací cena pomûrnû vysoká. S fie‰ením, ve kterém je spojena dostupná cena tiskárny s dosahovanou vysokou kvalitou tisku, niωí cenou potiskovan˘ch médií a exteriérovou Ïivotností tiskÛ 2 aÏ 3 roky pfii‰la japonská firma Mutoh, která ve své leto‰ní jarní nabídce pfiedstavila svÛj nov˘ produkt, digitální tiskárnu Rockhopper. Jedná se o první sériovû vyrábûnou tiskárnu, která mÛÏe pracovat s nov˘mi, takzvan˘mi eco-solvent inkousty. Tyto inkousty jsou lehce tûkavé, neagresivní, netoxické, ekologicky nezávadné a spojují v sobû vy‰‰í Ïivotnost ve srovnání s klasick˘mi pigmentov˘mi inkousty s moÏností tisku na levnûj‰í média. Pfiitom v˘sledné tisky úspû‰nû odolávají mechanick˘m vlivÛm, vodû, mají vysokou UV stabilitu a díky tomu, Ïe pigment zÛstává na povrchu potiskovaného média, mají i ‰irok˘ gamut. Konstrukce tiskárny Rockhopper je pfievzata z modelu Mutoh Falcon Plus, takÏe k tisku je i zde vyuÏívána piezoelektrická technologie Drop-on-demand. Tisknout je moÏné s rozli‰ením od 360 do 1 440 dpi, pfiiãemÏ pfii nejniωím rozli‰ení (360 × 180 dpi) dosahuje stroj tiskové rychlosti 14,49 m2/hod. a pfii nejvy‰‰ím (1 440 × 1 440 dpi) rychlosti 0,68 m2/hod. Standardem je ‰estibarevn˘ tisk (CMYK + Lc + Lm), stroj je vybaven automatick˘m navíjecím systémem a pfiedehfiívacím a su‰ícím systémem pro lep‰í schnutí inkoustÛ. Vyrábí se ve dvou provedeních, s tiskovou ‰ífikou 1 180 a 1 575 mm.

✖

26

tocích (cash-flow statement), kter˘ zachycuje pfiíjmy a v˘daje penûz. Firma musí sledovat svÛj majetek, zisk i cashflow. Schopnost generovat cash-flow je mimochodem jedním z podstatn˘ch kritérií, podle nichÏ banka posuzuje schopnost klienta splácet úvûr. Základním zdrojem pfiíjmové strany cash-flow jsou pravidelnû a vãas uhrazované pohledávky. O podnikatelích, ktefií nemûli svoje pohledávky pod kontrolou, v plné mífie platí, Ïe splakali nad v˘dûlkem a oãi jim zbyly jen pro pláã. Jak ale riziko spojené se vznikem nedobytn˘ch pohledávek úãinnû sniÏovat?

Lépe pfiedcházet neÏ vymáhat Zaji‰tûní pohledávky pfied jejím vznikem nebo pfii vzniku je nejúãinnûj‰ím zpÛsobem, jak se bránit pfied problémov˘mi pohledávkami. Pfiedev‰ím bychom mûli mít o souãasn˘ch ãi budoucích obchodních partnerech dostatek informací. Je vhodné rozdûlit si zákazníky do skupin podle jejich dosavadní platební disciplíny a velikosti resp. opakovatelnosti dodávek a podle toho stanovovat platební podmínky. Ve vût‰ích firmách se zfiizuje tzv. kredit manaÏer, kter˘ hodnotí obchody pfied jejich uzavfiením z hlediska moÏn˘ch rizik. JestliÏe máme ve vût‰í tiskárnû nebo agentufie samostatné obchodníky, je lep‰í je zainteresovat na inkasu neÏ na obratu. Samozfiejmostí by mûla b˘t kvalifikovanû sestavená obchodní smlouva. Ji‰tûní pohledávky se provádí tzv. zaji‰Èovacími instrumenty.

Pfiedev‰ím informace a kvalitní smlouva Nejvûrohodnûj‰ím zdrojem informací o obchodním partnerovi z hlediska jeho schopnosti splácet pohledávky je dlouhodobá osobní znalost. Ale i v tomto pfiípadû musíme mít na pamûti, Ïe se finanãní situace spoleãností, s nimiÏ máme trvalé styky, mÛÏe v prÛbûhu ãasu mûnit. Novû vznikajícímu obchodnímu vztahu musíme vûnovat náleÏitou pozornost. Mûli bychom si získat co nejvíce informací, abychom zhodnotili schopnost potenciálního zákazníka splácet budoucí pohledávky. Solidní obchodní partner se sám snaÏí prezentovat informace o své firmû. MÛÏeme také pouÏít vefiejné informaãní zdroje, které jsou pfiístupné na in-

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

RP 2/2002

Základním zdrojem pfiíjmové strany cash-flow jsou pravidelnû a vãas uhrazované pohledávky. O podnikatelích, ktefií nemûli svoje pohledávky pod kontrolou, v plné mífie platí, Ïe splakali nad v˘dûlkem a oãi jim zbyly jen pro pláã.

ternetu. Uzavfiení smlouvy je rozhodujícím pfiedpokladem pro vznik vztahu mezi dodavatelem a odbûratelem. Obsah smlouvy a zejména dodací a platební podmínky jsou dÛleÏité pro pfiípadné vymáhání pohledávky. Kupní smlouvu lze doplnit doloÏkou o v˘hradû vlastnictví, která zaji‰Èuje, Ïe kupující nab˘vá vlastnického práva aÏ po úplném zaplacení kupní ceny. PouÏití zálohy lze jen doporuãit. Tato forma zaji‰tûní pohledávky je velmi roz‰ífiená. Zálohou b˘vá placena ãást nebo i celá hodnota. V˘‰e zálohy není omezena Ïádn˘m pfiedpisem a závisí jen na dohodû mezi dodavatelem a zákazníkem. V˘hoda pouÏití zálohy se projevuje i pfii odvádûní DPH, neboÈ zaplacení zálohy se nepovaÏuje za uskuteãnûní zdanitelného plnûní.

Zaji‰Èovací instrumenty Pro zaji‰tûní pohledávek se obzvlá‰tû pfii vy‰‰ích objemech dodávek a plateb nabízí fiada zaji‰Èovacích instrumentÛ. Jejich pouÏití v‰ak vÏdycky také nûco stojí. Pohledávku lze pfiedev‰ím pojistit, coÏ se doporuãuje pfiedev‰ím pfii dodávkách do zahraniãí. MÛÏe jít o neschopnost zahraniãního zákazníka dostát své povinnosti splatit pohledávku z dÛvodu neoãekávan˘ch politick˘ch a makroekonomick˘ch událostí nebo pfiírodních katastrof apod. Dal‰ím instrumentem je zástavní právo. SlouÏí k zaji‰tûní pohledávky tím, Ïe v pfiípadû jejího nesplacení je vûfiitel oprávnûn domáhat se uspokojení svého nároku ze zastavené vûci. Pro zaji‰tûní pohledávky lze pouÏít i ruãení. Ruãení je zaji‰Èovací vztah, do kterého je zapojena tfietí osoba – ruãitel, kter˘ je povinen upokojit pohledávku, pokud ji nesplatí dluÏník. Velmi siln˘m zaji‰Èovacím instrumentem je bankovní záruka, zvlá‰tû ze strany renomovan˘ch bank. Vzniká písemn˘m prohlá‰ením banky, která se zavazuje na základû urãit˘ch podmínek uhradit pohledávku, pokud nebyla zaplacena ze strany odbûratele. Dokumentární akreditiv je písemn˘ závazek banky, která

RP 2/2002

Manažerské informace

se podmínûnû zavazuje na základû Ïádosti kupujícího a na jeho úãet zaplatit prodávajícímu, kter˘ musí do urãité doby splnit stanovené podmínky. Zpravidla se jedná o pfiedloÏení dokumentÛ (proto dokumentární akreditiv), napfi. o pfiedání dodávky dopravci apod. Dokumentární akreditiv se pouÏívá pfiedev‰ím pfii zaji‰tûní pohledávek do zahraniãí, stejnû jako dokumentární inkaso. Pfii nûm je vydání dokumentÛ odbûrateli podmínûno zaplacením. âast˘m zaji‰Èovacím instrumentem pohledávky b˘vá smluvní pokuta. Ze své podstaty se jedná o náhradu ‰kody, která mÛÏe vzniknout pozdním zaplacením pohledávky. Vûfiitel nemusí prokazovat vznik ‰kody ani její v˘‰i a smluvní pokuta musí b˘t pfii poru‰ení sjednané podmínky (nesplacení pohledávky) bez ohledu na to, zda ‰koda skuteãnû vznikla ãi nikoli. K zaji‰Èovacím instrumentÛm se fiadí dal‰í nástroje, jako je napfi. zaji‰Èovací pfievod práva, pouÏití smûnky k zaji‰tûní pohledávky apod.

Faktoring Faktoring spoãívá v odkupu krátkodob˘ch pohledávek pfied dobou jejich splatnosti. Specializované faktoringové spoleãnosti odkupují pohledávky, které nejsou ji‰tûny Ïádn˘m ze zaji‰Èovacích instrumentÛ. K postoupení pohledávky není potfiebn˘ souhlas dluÏníka, pokud si ov‰em dluÏník udûlení souhlasu pfiedem nevymíní. Faktor pfiebírá rizika za pohledávku. Faktoring dává firmám k dispozici hotovost, kterou potfiebují ke své dal‰í ãinnosti. V˘hodou je, Ïe dodavatelé nemusejí mít svoje prostfiedky vázané v pohledávkách. Faktoring se stává alternativním zdrojem financování.

Forfaiting Forfaitingové stejnû jako faktoringové firmy odkupují od klientÛ pohledávky. Obû metody se li‰í tím, Ïe forfaitingové spoleãnosti odkupují obvykle pohledávky s del‰í lhÛtou splatnosti, zpravidla minimálnû 90 dnÛ. Provádûjí i odkupy s nûkolikaletou splatností, napfi. 4 i více let u investiãních celkÛ. Dal‰ím v˘znamn˘m rozdílem je, Ïe postupované pohledávky musí b˘t zaji‰tûny pomocí nûkterého ze zaji‰Èovacích instrumentÛ. JestliÏe odbûratel pohledávku forfaitingové spoleãnosti neuhradí, je vymáhána zpravidla vÛãi bankám, které se za kontrakt zaruãily.

Nedobytné pohledávky S platební neschopností se u nás setkal jistû jiÏ kaÏd˘ podnikatel. Nedobytné pohledávky zvlá‰tû ve vût‰ím rozsahu ohroÏují finanãní zdraví dodavatele, protoÏe mají destruktivní vliv na oblast cash-flow a stávají se pfiíãinou druhotné platební neschopnosti. Pokud není moÏné dosáhnout splnûní pohledávek, je dodavatel rázem v nev˘hodû a jak známo legislativní prostfiedí není pfiíli‰ na jeho stranû. Pfiesto má fiadu moÏností, jak dosáhnout na své peníze. Musí se pfiedev‰ím rozhodnout, jestli bude pohledávku vymáhat vlastními silami nebo pomocí specializovan˘ch firem. Pfii jejich v˘bûru by se mûl zamûfiit jen na seriózní spoleãnosti. Pomûrnû jednoduch˘m zpÛsobem, jak zajistit platbu pohledávky i po lhÛtû splatnosti, je zápoãet pohledávek. Pokud neexistují vzájemné závazky a pohledávky, je moÏné pouÏít i vícestranné zápoãty pohledávek. V posledních letech se u nás roz‰ífiilo obchodování s pohledávkami. Vûfiitel mÛÏe vyfie‰it nesplacenou pohledávku tím, Ïe ji postoupí nebo prodá specializované spoleãnosti. Pohledávku lze také fie‰it soudním fiízením, které je ale obvykle zdlouhavé. Navíc pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti dluÏníka zaplatit pohledávku je‰tû neznamená, Ïe dluÏná ãástka bude uhrazena. Na fiadu v tûchto pfiípadech pfiichází exekuãní fiízení. Málo se vyuÏívá pfii fie‰ení sporÛ rozhodãího fiízení, které je na rozdíl od soudního pruÏnûj‰í, rychlej‰í a ménû nákladné. Ve specifick˘ch pfiípadech je moÏné pfiistoupit ke kapitalizaci pohledávek, která v principu znamená, Ïe dluÏník uhradí pohledávku podílem na majetku. Poslední moÏností, jak se domoci alespoÀ ãásteãné platby za pohledávku, je návrh na konkurz. Nelze ov‰em pfiedpokládat, Ïe u pfiedluÏen˘ch spoleãností v úpadku se vûfiitelé doãkají úhrady pohledávky v pÛvodním rozsahu. Kvalifikované zacházení s pohledávkami patfií k nejnároãnûj‰ím manaÏersk˘m dovednostem pfii fiízení firemního cash-flow. AÈ uÏ ve fázi zaji‰Èování pohledávky nebo jejího vymáhání platí zásada pfiimûfienosti. Musíme mít na pamûti, Ïe kvalitní o‰etfiení problematické pohledávky si vyÏádá urãité náklady. Prevence v pfiedcházení nedobytn˘m pohledávkám se vÏdy vyplatí. ✖ -gk-

Profil

RP 2/2002

Kalla ReproMedia, s. r. o. Historie ãeské firmy Kalla ReproMedia, s. r. o., dcefiinné spoleãnosti rakouské Kalle ReproMedia GesmbH, je relativnû velice krátká, zaãala se psát teprve od listopadu roku 2 000. Ov‰em historie produktÛ Kalle sahá uÏ cel˘ch devadesát let do minulosti, kdy v Nûmecku vyrobila firma s tímto názvem první ozalitov˘ papír pro chemické kopírování. Od té doby se produkty pro reprodukci a kopírování samozfiejmû postupnû vyvíjely, aÏ k dne‰ním moderním materiálÛm pro digitální tisk. Ale vraÈme se k ãeské dodavatelské firmû Kalla ReproMedia a jejímu vzniku. Firem, zab˘vajících se dodávkami materiálÛ pro digitální tiskové stroje bylo u nás koncem devadesát˘ch let minulého století nûkolik, ale neexistovala ani jedna, která by se vûnovala v˘hradnû materiálÛm pro velkoformátov˘ tisk zejména vodou fiediteln˘mi inkousty, i kdyÏ to byl segment trhu zaznamenávající trval˘ rÛst. Tato skuteãnost byla impulsem vzniku spoleãnosti Kalla ReproMedia, která se na oblast inkjetov˘ch médií a v‰echny s tím související sluÏby a celkovou péãi o zákazníky zaãala specializovat, a komplexnû se této ãinnosti chce vûnovat i nadále. To znamená b˘t nejenom dodavatelem materiálÛ, ale poskytovat i poradenské sluÏby pfii jejich v˘bûru, vytváfiet ICC profily a kalibraãní kfiivky pro dostupné RIPy a jednotlivé druhy nabízen˘ch produktÛ, které jsou zákazníkÛm poskytovány bezplatnû, pfiípadnû na pfiání klientÛ i provádût kalibraci a tvorbu ICC profilÛ pfiímo na jejich zafiízení. Zkrátka v‰emoÏnû pfiispívat k maximální kvalitû tiskov˘ch v˘stupÛ. Vût‰ina v˘robcÛ velkoplo‰n˘ch reklam totiÏ není specializována v˘hradnû na velkoformátov˘ digitální tisk. PouÏívají pfiedev‰ím technologie ofsetu, sítotisku a fiezané grafiky, a pouze tak 5–10 % jejich produkce vzniká technologií digitálního inkoustového tisku. Nepfiedstavuje tedy rozhodující poloÏku jejich produkce, takÏe se mu vûnují pouze okrajovû a rádi pfiijímají rady a doporuãení, jak dosáhnout co nejlep‰ích tiskov˘ch v˘sledkÛ. Svoji ãinnost zahájila firma Kalla ReproMedia v Bussiness Centru PEMA v Praze 8 – Dolních Chabrech, ale v souvislosti se snahou o co nejvût‰í urychlení dodávek materiálÛ i zákaznického servisu a sou-

28

ãasnou snahou o vyuÏití nejmodernûj‰ích logistick˘ch metod, byly nedávno sklady spoleãnosti pfiesunuty do logistického centra v Kralupech nad Vltavou a sídlo firmy do Revoluãní ulice v centru Prahy, kde jsou pfiijímány objednávky a vyfiizována expedice zboÏí ze skladu.

Sortimentní nabídka Filozofie firmy Kalla ReproMedia s. r. o. je postavena na profesionalitû jak co se t˘ká mnoÏství a pestrosti nabízen˘ch materiálÛ, tak ve‰ker˘ch s tím souvisejících sluÏeb a servisu. V˘bûr materiálÛ je v rakouské matefiské firmû provádûn velice peãlivû na základû dlouholet˘ch zku‰eností v oboru a samozfiejmû i odzkou‰ení tûchto materiálÛ na zafiízeních v‰ech renomovan˘ch v˘robcÛ digitálních ink-jetov˘ch tiskov˘ch strojÛ. Sortimentní nabídku firmy bychom mohli rozãlenit do tfií základních skupin. V první by byly zafiazeny materiály pro oblast CAD, tedy klasické potahované i nepotahované papíry a prÛhledn˘ pauzovací papír, ve druhé ink-jetová média pro velkoformátov˘ digitální tisk urãená pro grafiku, a ve tfietí potom materiály pro dokonãující zpracování a ochranu ink-jetov˘ch v˘stupÛ, tedy laminovací materiály. V sortimentu velkoformátov˘ch inkjetov˘ch médií je moÏné v nabídce najít tfieba matné papíry v plo‰n˘ch hmotnostech od 90 do 170 g/m2, dále strukturované papíry, napfiíklad se strukturou lnûné tkaniny nebo kÛÏe, urãené pro interiérové i exteriérové pouÏití, speciální papíry (transferov˘ papír, Vlies, atd.), fotopapíry v plo‰n˘ch hmotnostech od 150 do 190 g/m2, billboardové papíry, ale i polyestery a ãiré fólie, backlity na prosvûtlovanou reklamu, samolepící vinylové fólie, bannery, materiály na okenní grafiku, plátno a dal‰í textilní materiály. Tisková média jsou dodávána v pûti ‰ífikách od 91,4 cm do 152,2 cm, pfiiãemÏ náviny rolí jsou závislé na tlou‰Èce pfiíslu‰ného materiálu. Co se t˘ká tfietí skupiny, jedná se pfiedev‰ím o laminovací fólie pro teplou i studenou laminaci s rÛzn˘mi vlastnostmi, tlou‰Èkami, strukturami povrchu a stupni UV ochrany. V‰echny fólie jsou opatfieny vodovzdorn˘mi akrylátov˘mi lepidly, takÏe jsou vhodné jak pro interié-

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

Roman Straka, fieditel spoleãnosti

rové, tak i exteriérové pouÏití, a jsou také dodávány v rÛzn˘ch ‰ífikách. O zákaznickém servisu a dal‰ích sluÏbách poskytovan˘ch spoleãností Kalla ReproMedia uÏ padla zmínka. Úspû‰nû se odvíjejí z relativnû „úzké“ specializace firmy a jejího know-how problematiky inkoustov˘ch materiálÛ. Jejich nedílnou souãástí je i testování v‰ech nabízen˘ch materiálÛ, zkoumání jejich vlastností a chování v extrémních podmínkách, a na základû tûchto poznatkÛ hledání nejlep‰ích variant pro bûÏné i speciální uÏivatelské aplikace. Cílovou snahou je vytvofiení jakési informaãní platformy, v jejímÏ rámci by mohlo docházet k v˘mûnû zku‰eností i získávání nov˘ch podnûtÛ, které by zákazníkÛ firmy a dal‰ím uÏivatelÛm tûchto materiálÛ pomáhaly dosahovat optimálních v˘sledkÛ jak pfii potisku, tak i pfii následném vyuÏití aplikací. Zkrátka jako naprostou samozfiejmost poskytovat nadstandardní sluÏby tohoto charakteru a naplÀovat tak motto spoleãnosti obsaÏené ve firemním logu: „Vበspolehliv˘ partner“.

✖ Ivan DoleÏal Kalla ReproMedia, s. r. o. Motto: Vበspolehliv˘ partner Adresa: Revoluãní 23, 110 00 Praha 1 Telefon: 224 828 512 Fax:

224 828 510

Hotline: 603 226 630 E-mail: [email protected] http:// www.kalla.cz

Profil

RP 2/2002

Tiskárna Tercie, spol. s r.o. Profil spoleãnosti Tiskárna Tercie jiÏ dlouhou dobu patfií mezi pfiední praÏské ofsetové tiskárny. Zajímavostí je, Ïe od jejího vzniku jde o tiskárnu rodinného typu. V souãasnosti zde pracuje 38 zamûstnancÛ, u nichÏ je kladen velk˘ dÛraz nejenom na profesní znalosti, ale také na t˘mového ducha. Velká pozornost je zde kladena nejenom na pfiístup k zákazníkovi, ale pfiedev‰ím na kvalitu odvedené práce. O tom, Ïe to v tiskárnû s dosahováním kvality myslí váÏnû, svûdãí i dvû ocenûní, která dostali v roce 2001 Prvním bylo mezinárodní ocenûní kvality produkce digitálního tisku a získání hlavní ceny Der Goldene Pixel v rakouském Linci pfii pfiíleÏitosti pofiádání

notku a pracovní stanice na platformû Apple Macintosh. V té dobû jiÏ tiskárna zaznamenávala postupn˘ nárÛst zakázek, kter˘ vyústil v nákup prvního ãtyfibarvového stroje. Dal‰ím mezníkem v historii tiskárny byl pronájem prostor v Nebu‰icích, kde tiskárna Tercie dnes také sídlí. Ke stávajícímu strojovému vybavení v nové tiskárnû, tedy k jednobarvovému Heidelbergu, dvoubarvovému Adastu a ãtyfibarvovému stroji Polly 466A-H, pak v brzké dobû pfiibyl jiÏ druh˘ ãtyfibarvov˘ stroj stejného typu. Dal‰ím mezníkem v historii firmy byl nákup digitálního tiskového stroje Xeikon DCP 50D. Posledním pfiírÛstkem v oblasti tiskov˘ch strojÛ byl pak v roce 2001 ofsetov˘ stroj KBA Rapida 74.

dobnû jako stroje vût‰ích formátÛ má KBA Rapida 74 robustnûj‰í konstrukci a také mnoho automatizaãních prvkÛ. Stroj je vybaven bezdotykov˘m vedením archÛ strojem, automatick˘m mytím ofsetového potahu, barevníkÛ i protitlakov˘ch válcÛ, nebo fiízením stranového, obvodového i diagonálního registru z prostoru pultu dálkového fiízení. Pro zakládání tiskov˘ch desek je zde pouÏito poloautomatického systému. Vzhledem k tomu, Ïe v tiskárnû Tercie je kladen velk˘ dÛraz na v˘slednou kvalitu tisku, byl tento tiskov˘ stroj dále doplnûn o videolupu. Pro standardizaci kvality vybarvení je dále tiskov˘ stroj doplnûn o skener tiskov˘ch desek. Kromû tohoto tiskového stroje tiskárna disponuje dal‰ím ãtyfibarvov˘m strojem

Pfiehled sluÏeb a produktÛ

v˘stavy DATAPRINT 2001. Kromû tohoto úspûchu získala tiskárna první místo v kategorii Print on Demand s knihou Exlibris v soutûÏi Xeikon Diamond Awards 2001. Od roku 2002 vlastní Tiskárna Tercie certifikát jakosti ISO 9002.

Historie firmy Tiskárnu Tercie v roce 1993 zaloÏili bratfii Stanislav a Milan Mar‰ovi. Tiskárna tehdy sídlila ve sklepních prostorách V˘zkumného ústavu ochrany materiálÛ. Od poãátku byla tiskárna vybavena dvoubarvov˘m tiskov˘m strojem znaãky Adast, na nûmÏ se v té dobû zpracovávaly v‰echny zakázky, tedy vãetnû nároãn˘ch ãtyfibarvotiskÛ. Velkou ãást produkce tiskárny na poãátku její existence tvofiily zakázky z oblasti tisku obálek a vizitek. JiÏ tehdy bylo nutné doplnit tiskovou v˘robu o grafické studio, a proto se po mûsíci ãinnosti tiskárny firma rozrostla o osvitovou jed-

Hlavní náplní práce tiskárny Tercie je pfiedev‰ím ofsetov˘ a digitální tisk vãetnû nároãn˘ch ãtyfibarvotiskÛ, je schopna v‰ak nabídnout i kompletní zpracování zakázek dle pfiání zákazníkÛ ve vlastním grafickém studiu, popfiípadû nabídnout tampónov˘ potisk reklamních pfiedmûtÛ. Díky barevnému digitálnímu tisku lze v tiskárnû zpracovávat i zakázky ve velmi mal˘ch nákladech, popfiípadû zakázky personalizované, kde kaÏd˘ v˘tisk je originálem. Strojové zázemí tvofií v oblasti digitálního tisku tiskov˘ stroj Xeikon DCP 50D, kter˘ oproti ostatním instalovan˘m digitálním tiskov˘m strojÛm nabízí atypick˘ formát. Jde totiÏ o zafiízení pracující v maximální ‰ífii papíru 500 mm, pfiiãemÏ maximální potisknutelná ‰ífie je 475 mm. Délka motivu je u tohoto stroje omezena pouze délkou role, coÏ umoÏÀuje napfiíklad tisk billboardÛ skládajících se z pruhÛ, a to i v mal˘ch nákladech. Je moÏné potiskovat materiály lesklé i matné v plo‰né hmotnosti od 80 do 250 g/m2, pfiiãemÏ nejlep‰ích provozních i tiskov˘ch v˘sledkÛ v tiskárnû dosahují na materiály s plo‰nou hmotností 150 g/m2. V oblasti ofsetového tisku je k dispozici ãtyfibarvov˘m tiskov˘m stroje KBA Rapida 74 s vysok˘m nakladaãem i vykladaãem, pracujícím v maximálním tiskovém formátu 520 x 740 mm. Po-

Polly 466A H s vysok˘m vykladaãem pracujícím v maximálním tiskovém formátu A2. Z dÛvodu zv˘‰ení tiskové kapacity díky novému ãtyfibarvovému stroji je star‰í dvoubarvov˘ tiskov˘ stroj Adast nyní vyuÏíván pouze na jednodu‰‰í tiskové práce a také na celoplo‰né lakování pomocí tiskov˘ch nebo disperzních lakÛ. Tiskárna Tercie spol. s r. o. Adresa: Tuchomûfiická 343, 164 00 Praha 6 – Nebu‰ice Telefon: 220 961 668 Fax: 220 961 441 E-mail: [email protected] http:// www.tercie.cz Kontaktní osoby: Milan Mar‰o – jednatel Stanislav Mar‰o – jednatel Poãet zamûstnancÛ: 38 Rok vzniku spoleãnosti: 1993

29

Osobnost

RP 2/2002

Pfiedstavujeme Vám:

Václav Rak Motto: Slovo „nejde“ není ve slovníku ✖ Datum a místo narození: 7. 8. 1950, Praha ✖ Stav: rozveden˘ ✖ Auto: BMW ✖ Oblíbené jídlo: ãína ✖ Oblíben˘ nápoj: ãervené víno z Moravy ✖ Koníãky: chemigrafie a raÏba, automobily a pokud je‰tû

zb˘vá ãas, velmi zfiídka a rekreaãnû sport

Rpress z Kralup nad Vltavou patfií mezi pouh˘ch pût podnikÛ v âeské republice, které vyrábûjí raznice pro horkou fóliovou raÏbu a touto raÏbou se i zab˘vají. Dokonce si v prÛbûhu své více neÏ desetileté existence dokázal mezi sv˘mi zákazníky vybudovat takové renomé, Ïe se na nûj obracejí ve v‰ech pfiípadech, kdyÏ si nevûdí rady s raznicemi nebo vlastní raÏbou a jin˘ dodavatel neumí jejich potfiebám vyhovût. A pfiitom majitel tohoto podniku Václav Rak, kter˘ ho zaloÏil a vypiplal aÏ do souãasné podoby, je‰tû v polovinû osmdesát˘ch let minulého století nemûl o raznicích a raÏbû ani ponûtí a o polygrafii vûdûl akorát to, Ïe existuje. Václav Rak se vyuãil strojním zámeãníkem a pracoval na opravách vysokotlak˘ch turbin. Potom se fiadu let Ïivil jako fiidiã, protoÏe auta byla jeho koníãkem. získané zku‰enosti vyuÏívá i dnes, tfieba pfii nutnosti rychlé opravy stroje ãi pfii zhotovování rÛzn˘ch „zlep‰ováãkÛ“. Na náv‰tûvû u pfiítele v tehdej‰í Spolkové republice Nûmecko ho ale raÏba na exkluzivní materiály, jako jsou samet, hedvábí, atd., kterou tento ãlovûk vyrábûl nav‰tívenky zaujala natolik, Ïe zaãal pfiem˘‰let o tom, jak takovouto v˘robu zavést i u nás. Ov‰em psal se teprve rok 1987, jak˘koliv zpÛsob tisku byl pfiísnû sledován státním aparátem a na soukromou iniciativu nebo dokonce podnikání se pohlíÏelo velice nevraÏivû. Pfiesto to nevzdal, zaãal vybûhávat doslova stovky nejrÛznûj‰ích doporuãení a souhlasÛ, aÏ se mu podafiilo získat povolení k soukromé ãinnosti, tehdy je‰tû pod Mûstsk˘m národním v˘borem. DluÏno dodat, Ïe mu ve vût‰inû pfiípadÛ úfiedníci nedûlali problémy, naopak se snaÏili pomoci a nûktefií dokonce sami vym˘‰leli, jak prokliãkovat tehdej‰ími zákony. Soukromou ãinnost zahájil 11. dubna 1988 v˘robou luxusních vizitek na zlatiãce Bayer dovezené z Nûmecka jako „univerzální razicí

30

lis“, neboÈ o tisku nesmûla b˘t v celní deklaraci ani zmínka. Z Nûmecka dováÏel i spotfiební materiál, tedy exkluzivní sametové a hedvábné tiskové podloÏky a razicí fólie, coÏ také nebylo jednoduché, ale takovéto nav‰tívenky se líbily jak hospodsk˘m, tak i generálním fieditelÛm, takÏe bûhem pÛl roku získal velice rozsáhlou klientelu, „od IV. cenové skupiny aÏ po prezidentskou kanceláfi“, jak sám fiíká. (Ta prezidentská kanceláfi skuteãnû mezi jeho zákazníky patfiila, i kdyÏ aÏ po pfievratu, kdy vyrábûl nav‰tívenky pro prezidentovy poradce a její dal‰í zamûstnance.) Tenkrát ov‰em svoji Ïivnost musel praktikovat tím zpÛsobem, Ïe s kolekcí ukázkov˘ch vzorkÛ objel potencionální zájemce, nabral zakázky, a po návratu sám vyrobil nav‰tívenky, které zákazníkÛm opût sám rozvezl. KdyÏ od 1. listopadu 1989 pfiijal svoji první zamûstnankyni, tak ji nauãil, jak se raÏení nav‰tívenky dûlají a sám potom rozváÏel hotové a nabíral nové zakázky.

Sídlo firmy Rpress

Ov‰em poãátkem 90. let se u nás zaãal likvidovat tisk z v˘‰ky, tiskárny houfnû pfiecházely na ofset a to vedlo k ru‰ení chemigrafií, kde se vyrábûly i ‰toãky potfiebné pro horkou raÏbu. Václavu Rakovi proto nezbylo, neÏ si razicí ‰toãky zaãít dûlat sám. Technologii si opût dovezl z Nûmecka a koncem roku 1993 zahájil v˘robu hofiãíkov˘ch ‰toãkÛ. Nejprve pro svoji potfiebu a brzy je zaãal dodávat i dal-

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

‰ím zájemcÛm. Stejnû jako pfii zahajování své ãinnosti i do fie‰ení tohoto problému vrhl po hlavû a s buldoãí vytrvalostí, i kdyÏ s touto v˘robou nemûl Ïádné zku‰enosti a neabsolvoval ani Ïádná ‰kolení nebo kurzy. Pfiesto dnes patfií mezi pfiední odborníky na v˘robu razicích ‰toãkÛ chemickou cestou a dokáÏe tímto zpÛsobem zhotovit i takové raznice, o kter˘ch profesionálové v Nûmecku tvrdili, Ïe se udûlat nedají. „Svoji polygrafickou ,nevzdûlanost’ mohu vlastnû povaÏovat za pfiednost,“ fiíká Václav Rak. „Nikdo mi v Ïádné ‰kole nefiíkal, co je moÏné a co ne, takÏe kdyÏ zaãínám fie‰it nûjak˘ problém, tak pro mne slovo ,nejde’ neexistuje. Zkrátka nûkdy moÏná aÏ naivnû hledám cesty, jak by to jít mohlo, dokud problém nevyfie‰ím nebo se sám nepfiesvûdãím, Ïe to opravdu nejde. KdyÏ jsem zaãínal s vlastní v˘robou ‰toãkÛ, tak mi stafií praktikové z chemigrafií tvrdili, Ïe pfii v˘robû ‰toãkÛ existují urãité hranice, za které není moÏné jít. Mne moje experimentování pfiesvûdãilo, Ïe tyto hranice je moÏné posunout a pfiekonat tak meze jejich znalostí. A tímto zpÛsobem pfiistupuji ke v‰em problémÛm, na které pfii práci narazím.“ SvÛj podnik Václav Rak postupnû roz‰ifioval, takÏe v souãasné dobû jim mÛÏe sv˘m zákazníkÛm nabídnout nejenom hofiãíkové razicí ‰toãky, mosazné raznice 2D i 3D zhotovené na frézovacím plotru a razicí ‰toãky ze silikonové pryÏe zhotovené laserov˘m gravírováním, ale i maloformátov˘ ofsetov˘ tisk, raÏbu, slepotisk pfii v˘robû etiket, kniÏních obálek, bookletÛ hudebních nosiãÛ a rÛzn˘ch obalÛ, nebo potisk raÏbou nebo tampónov˘m tiskem na reklamní a propagaãní pfiedmûty, jako jsou napfiíklad diáfie, záznamníky, kalendáfie a rÛzné koÏené a plastové pfiedmûty.

✖ Ivan DoleÏal

RP 2/2002

Další

Elektronické v˘stavy a veletrhy Internet nezadrÏitelnû proniká do na‰eho kaÏdodenního Ïivota. Jde o nástroj, pfii jehoÏ správném pouÏívání mÛÏeme naãerpat nepfieberné mnoÏství informací. Dnes se Internet prosazuje i v oblastech, kde bychom to je‰tû pfied nûjakou dobou vÛbec nepfiedpokládali. Jednou z nich je pak i elektronické v˘stavnictví. V˘stavnictví bylo, je a vÏdy bude lukrativní branÏí. âeské firmy utrácejí roãnû na veletrzích a v˘stavách zhruba sedm miliard korun, pfiiãemÏ polovinu tvofií pfiímé náklady a zbytek jde na ubytování, Ukázka titulní strany veletrhu polygrafie stravování, personál a dal‰í doprovodné náklady. V posledních letech v‰ak vût‰ina veletrÏních správ zaznamenala pokles v˘stavní plochy, neboÈ poãáteãní v˘stavní euforie první poloviny devadesát˘ch let opadla. Alternativou pro firmy, které nechtûjí utrácet velké sumy za honosné stánky, vyãerpávat lidské zdroje úãastí na veletrzích a ztrácet ãas pfiípravami expozic, by se mûly stát internetové v˘stavy. První ãeskou vla‰tovkou v tomto oboru je Internetové v˘stavi‰tû E-veletrh, které jiÏ druh˘m rokem provozuje spoleãnost Aeon na internetové adrese www.e-veletrh.cz. A jak taková v˘stava z pohledu náv‰tûvníka vlastnû probíhá? Prakticky si mÛÏeme pfiedstavit klasickou v˘stavu ãi veletrh, z níÏ je na Internetu pfiipravena podrobná on-line reportáÏ. Po v˘bûru námi vybraného oboru se objeví stránky pfiíslu‰né v˘stavy ãi veletrhu s kompletním pfiehledem vystavovatelÛ a jejich nabídkou exponátÛ. V˘stavy je moÏné prÛbûÏnû sledovat prostfiednictvím systému automatického odbûru informací. Zde lze dále vybírat z druhu zpráv a periodicity zasílání novinek, zpravodajsk˘ch aktualit, v˘hodn˘ch produktÛ apod. Pro náv‰tûvníky elektronick˘ch veletrhÛ je pfiipraven také vyhledávaã, kter˘ jim umoÏní podle zadan˘ch kritérií prohlíÏet poÏadované produkty ãi sluÏby, dále mohou chatovat nebo dlouhodobû diskutovat s vystavovateli a také napfiíklad ãíst veletrÏní noviny s oborov˘m zpravodajstvím. Z pohledu náv‰tûvníka tak jde o témûfi plnohodnotné informace, jako kdyby se veletrhu osobnû úãastnil. Jediné, co elektronickému veletrhu chybí, je osobní kontakt, kter˘ mnoho lidí fiadí pomûrnû vysoko. Pfiínosy má elektronick˘ veletrh také pro samotné vystavovatele. Jde totiÏ o jist˘ zpÛsob reklamy, kter˘ má pochopitelnû také silnû integrovanou ãást pro podporu marketingu a obchodu. O tom, Ïe si elektronické v˘stavnictví zaãíná u nás pomalu nacházet své pfiíznivce, svûdãí i to, Ïe v souãasné dobû na tomto serveru vystavuje pfies 900 vystavovatelÛ s témûfi 4 000 exponáty. Po deseti mûsících od startu první internetové v˘stavy O potravinách nav‰tívilo elektronick˘ prostor E-veletrhu jiÏ 41 tisíc náv‰tûvníkÛ. ✖ Patrik Thoma

Další

RP 2/2002

Prezentace na internetu Otázek, které mohou pfiepadnout zájemce o vytvofiení vlastní internetové prezentace, jsou desítky. Jak volit mezi nabídkami dodavatelÛ? Jaké mnoÏství multimediálních prvkÛ pouÏít? A jak se vyvarovat toho, aby vytvofiené stránky nakonec povûsti podniku spí‰e neu‰kodily? B˘t ãi neb˘t? Má-li se otázka t˘kat existence firemní stránky na Internetu, je odpovûì jasná – b˘t. I v tuzemsku se poãty uÏivatelÛ Internetu rychle zvy‰ují, a co víc, podstatnû se mûní zpÛsoby jeho vyuÏití. Nalezení stránek obchodního partnera, nebo tfieba místa na mapû, to v‰e je dílem okamÏiku. Pfiedchozí otázka by tedy mohla znít i takto: MÛÏeme si dovolit na Internetu chybût? Odpovûì je sice snadná, následná rozhodnutí, spojená jak s obsahem stránek, tak i s pouÏit˘mi technologiemi, jiÏ ménû.

Základní rysy internetov˘ch stránek Dynamika stránek Mluvíme-li o dynamice stránek, nemyslíme tím obvykle prvky bûhající po obrazovce, ale zpÛsob, jak˘m stránka reaguje na poÏadavky ãtenáfie. Dvûma základními protipóly pfiitom jsou stránky statické a dynamické.

Statické stránky jsou obvykle v˘raznû ménû nároãné na pfiípravu (ãasovû, finanãnû), i koneckoncÛ na znalosti tvÛrce, aniÏ by pfiitom z principu byly nûjak „ochuzené“, ãi ménû úãinné. Dynamické stránky mÛÏeme naopak pfiirovnat k listÛm, které obsahují prázdná místa (mají vlastnû podobu ‰ablony). KdyÏ má server poslat ãtenáfii stránku, vezme ‰ablonu, spojí se s databází, z ní doplní promûnné prvky (nejãastûji texty a obrázky), a kombinaci ode‰le. Zmûny stránek lze dosáhnout bez zásahu do vlastní prezentace, staãí modifikovat poloÏky v databázi (tfieba zmûnit fotografii produktu). Dynamické stránky jsou prakticky nutností pro rozsáhlej‰í internetové prodejny a podobné projekty.

Interaktivní chování Interaktivní mohou b˘t pfiirozenû i stránky statické, tento rys popisuje schopnost stránky komunikovat s náv‰tûvníkem. Interaktivním prvkem mÛÏe b˘t napfiíklad formuláfi, kter˘ po vloÏení mnoÏství v˘robkÛ vypoãte cenu nákupu. V˘poãet je do stránky pevnû naprogramován se v‰ím v‰udy (statická stránka), nebo si aktuální parametry, napfiíklad jednotkovou cenu, zjistí v databázi (dynamická stránka). Vhodné interaktivní prvky uãiní stránku zajímavûj‰í, ãasto i pouÏitelnûj‰í.

Grafické ztvárnûní Stránka by sv˘m pojetím mûla odpovídat zamûfiení, oboru a v neposlední fiadû i sloÏení náv‰tûvníkÛ. Kde jde o hrdiny znám˘ch komiksÛ, neobejdeme se bez multimediálních prvkÛ, jako jsou hudba, video, a animace

Statické stránky jsou kompletnû dotvofieny a nahrány na server, kter˘ je nabízí v‰em ãtenáfiÛm ve stejné podobû – v zjednodu‰ení si je mÛÏeme pfiedstavit jako soubor vyti‰tûn˘ch listÛ. Pokud chceme prezentaci zmûnit, je tfieba na serveru fyzicky zamûnit pÛvodní stránky za nové.

32

Je velmi obtíÏné vyjádfiit se obecnû ke grafice internetov˘ch stránek. Je‰tû celkem nedávno platila nepsaná pravidla, podle kter˘ch bylo nevhodné pouÏívat vût‰í objem grafick˘ch prvkÛ (za vût‰í objem byla povaÏována jiÏ velikost pfies 100 kB). Na vinû byly malé kapacity linek, ceny za telefony, rychlosti modemÛ. Doba ov‰em pokroãila, a svûtov˘ trend jde proti omezením. Kapacity linek se zvy‰ují, a i v tuzemsku se ‰ífií napfiíklad pfiípojky kabelov˘ch rozvodÛ, které nabízejí oproti modemÛm zhruba trojnásobn˘ prÛtok dat.

Vyti‰tûno na papíru Magno Star, 135 g/m2, dodává:

Pro pfiípravu internetov˘ch stránek je k dispozici nepfieberné mnoÏství utilit a aplikací

Pfii v˘bûru grafiky a multimediálních prvkÛ (obrázky, animace, videoklipy, hudba) se tedy jiÏ nemusíme tolik ohlíÏet na technologická omezení, o to víc je ale tfieba dbát jin˘ch pravidel – vkusu a funkãnosti. V tom se ostatnû kvalitní stránka pfiíli‰ neli‰í od jin˘ch grafick˘ch produktÛ.

Kompatibilita stránek PfiestoÏe je Internet masovû roz‰ífien a jsou k dispozici rozsáhlé definice, je smutnou pravdou, Ïe vzhled a fungování stránek se mohou li‰it podle toho, na jakém poãítaãi (Apple, Windows), a jak˘m prohlíÏeãem (Explorer, Netscape) jsou otevfieny. Vyfie‰it problém do detailu není obecnû jednoduché, velmi záleÏí na typu stránky – a vzhledem k potenciální ãasové nároãnosti to nemusí b˘t ani levné. Majitel stránek má jen málo moÏností, jak si kompatibilitu ovûfiit. Zapamatujme si proto, Ïe sám fakt, Ïe stránky dobfie fungují na poãítaãi firmy, která je vytváfiela, nebo na na‰em vlastním, nemusí je‰tû vÛbec nic znamenat. Stránky nejlépe otestujeme prohlídkami z internetov˘ch kaváren, od pfiátel, poÏádáme jednodu‰e co nej‰ir‰í spektrum náv‰tûvníkÛ o kontrolu funkãnosti. Jen tak získáme poznatky o praktické pouÏitelnosti stránek.

A co ãtenáfi âtenáfi (náv‰tûvník stránek) budiÏ na prvním místû. VÏdy, kdyÏ hodnotíme své stránky, snaÏme se vÏít do situace potenciálního ãtenáfie. Co hledá a co chce vidût? Jak pfiehledná je na‰e nabídka? Jak snadno a rychle se náv‰tûvník dostane k hlavním informacím? PÛsobí stránky pozitivnû? Kdo se tûchto pravidel pfiidrÏí, obvykle se vyvaruje nejhor‰ích prohfie‰kÛ. ✖ Kamil Tfie‰Àák

| ERP | CRM | APS | SCM | EAM | MIS | EIS | GIS | B2B | B2C | EDM | PDM | Datawarehousing | Business Intelligence |

| Controlling | Knowledge management | Outsourcing | Project management | Komunikace | Informační bezpečnost | atd.|

S přehledem na vlně podnikových informačních systémů on−line o podnikových informačních systémech

elektronický týdeník časopisu IT System

Vydavatelství CCB, spol. s r. o., Okružní 17, 638 00 Brno, Tel.: +420−5−4522 2779, Fax: +420−5−4522 2499, E−mail: [email protected]

Neholím si nohy...

nepfiedstírám orgasmus... nedrÏím dietu... ... nejsem ženská!

X-MAX – nové periodikum pro muže, v prodeji od 21. srpna