VYD NÕ OBSAHUJE OBOROVÃ»LENÃN ADRES ÿ

časopis pro pracovníky reklamních agentur s hlavním zaměřením na tiskovou produkci ADSL (novÈ moûnosti pevnÈho p¯ipojenÌ k Internetu) V˝stava Reklama & Polygraf Co je to signmaking Vznik a v˝voj tisku Viditelnost neonu Software a hardware v pre-pressu TiskovÈ techniky I. Zuölechùov·nÌ povrchu tiskovin Jak na smlouvy 3D reklama KvalitnÌ podklady

VYD¡NÕ OBSAHUJE OBOROVÃ »LENÃN› ADRES¡ÿ čtvrtletník 1/2002 cena 35,- Kč / 45,- Sk

TISKÁRNA UNI GRAFIA

DTP STUDIO ARCHOV¯ TISK ROTAâNÍ TISK LINKY V1, V2

AKCIOVÁ SPOLEâNOST

Tiskárna UNI GRAFIA, a. s. U Stavoservisu 1 100 40 Praha 10 - Male‰ice Tel.: 81 007 658, 81 007 564, 81 007 687 Fax: 81 007 699, 81 007 502, 81 007 750 www.unigrafia.cz

ZAJISTÍME V¯ROBU VA·ICH TISKOVIN OD NÁVRHU PO KNIHA¤SKÉ ZPRACOVÁNÍ

Úvodník

RP 1/2002

V·ûenÌ Ëten·¯i, v tuto chvÌli drûÌte v rukou 1. ËÌslo Ëasopisu ÑReklamnÌ produkceì, kter˝ navazuje na neperiodicky vyd·vanou edici Praktick˝ch r·dc˘. Lze p¯edpokl·dat, ûe vÏtöina z v·s jsou produkËnÌ reklamnÌch agentur Ëi zamÏstnanci jednotliv˝ch firem, kte¯Ì majÌ na starosti propagaci, protoûe pr·vÏ v·m je tento Ëasopis urËen. I v naöÌ agentu¯e jsou tyto Ëasopisy st·l˝m zdrojem informacÌ pro produkËnÌ oddÏlenÌ. Je pravdou, ûe v okamûiku, kdy agentura zaËala tituly odebÌrat, produkËnÌ oddÏlenÌ se velice paradoxnÏ br·nilo tÌm, ûe vöe, co je v nÏm publikov·no, stejnÏ jiû musÌ zn·t, jinak by nemohlo dob¯e vykon·vat svou pr·ci. To vöak je i nenÌ pravda. Je zcela jistÈ, ûe dobr˝ produkËnÌ musÌ mÌt vöeobecnÈ povÏdomÌ o tiskov˝ch technologiÌch a m· jiû za dobu svÈho p˘sobenÌ kolem sebe shrom·ûdÏnu Ñskupinu spolupracujÌcÌch firemì, ale m˘ûe to firmÏ staËit i do budoucna? Vûdyù v˝voj jde velice rychle vp¯ed i v tomto segmentu a naöi z·kaznÌci si p¯ejÌ jÌt s dobou. Z tohoto d˘vodu je dle mÈho n·zoru povinnostÌ zodpovÏdn˝ch pracovnÌk˘ neust·le monitorovat situaci a vzdÏl·vat se. DalöÌm podstatn˝m problÈmem je urËitÈ zautomatizov·nÌ vztahu agentury a dodavatele, kter˝ ne vûdy znamen· dobrou cenovou nabÌdku, nejvhodnÏjöÌ technologick˝ postup Ëi pot¯ebnou dobu realizace. Je proto dobrÈ, pokud je produkËnÌ schopen ve vhodn˝ okamûik oslovit i konkurenËnÌ firmu s toutÈû nabÌdkou, abychom byli schopni klientovi nabÌdnout opravdu tu nejv˝hodnÏjöÌ variantu. Jsem p¯esvÏdËen o tom, ûe dobr˝ produkËnÌ vÌ, co account manager vÏdÏt nepot¯ebuje, a je schopen vûdy doplnit realizaËnÌ t˝m sv˝mi n·pady, aù uû p¯i tradiËnÌch realizacÌch, ale hlavnÏ kdyû je t¯eba klienta p¯esvÏdËit o pot¯ebnosti a kreativnÌm pohledu agentury. Moûn· v·m p¯ijde paradoxnÌ, ûe ˙vodnÌk k tomuto titulu vÏnovanÈmu produkci nepÌöe Ñletit˝ produkËnÌì, ale ËlovÏk, jehoû oborem v agentu¯e je Ñnew businessì. MnÏ to ale v˘bec nep¯ipad· divnÈ. Za dobu, kterou se vÏnuji tomuto oboru, se mne jiû mnoho potenci·lnÌch klient˘ pokouöelo Ñnachytatì na maliËkostech, na nÏû jsem mohl odpovÏdÏt: ÑPromiÚte, ale tohle nevÌm, protoûe m·me produkËnÌ oddÏlenÌ.ì MyslÌm si totiû, ûe vöeobecn· znalost problematiky je i pro mne v˝hodou. Proto i Ëasopis ÑReklamnÌ produkceì bude vûdy konËit na mÈm stole, abych se dozvÏdÏl dalöÌ uûiteËnÈ informace. VÌm, ûe dobr˝ produkËnÌ m· vûdy v agentu¯e svÈ nezastupitelnÈ mÌsto, aby byl vöak opravdu dobr˝, musÌ vyhled·vat a umÏt vyuûÌvat zdroje informacÌ, kterÈ ho v jeho oboru posouvajÌ neust·le vp¯ed a tÌm ho ËinÌ nenahraditeln˝m. JednÌm z tÏchto zdroj˘ je bezesporu i Ëasopis ÑReklamnÌ produkceì, proto mu p¯ejme do budoucna hodnÏ uûiteËn˝ch tÈmat a fundovan˝ch redaktor˘.

Pavel V·cha New Business Director Remmark a. s.

VydavatelstvÌ SvÏt tisku, spol. s r. o., manaûer projektu: Pavel SvÌtek; vedoucÌ vyd·nÌ: Ivan Doleûal; obchodnÌ oddÏlenÌ: Martin Jamrich, Ji¯Ì Benda; adresa: Hollarovo n·m. 11, 130 00 Praha 3; tel.: 02/7173 7788, 7173 3554, fax: 02/7273 6252; e-mail: [email protected], [email protected], www.svettisku.cz Sazba: AdAm studio s. r. o., tisk a kniha¯skÈ zpracov·nÌ: www.tisknete.cz, UV lak ob·lky: Unilak CZ s. r. o. SpoleËnost je zaps·na u mÏstskÈho soudu Praha, oddÌl C, vloûky 80559. Tiskovina je registrov·na Ministerstvem kultury »R pod evidenËnÌm ËÌslem MK »R E 13675.

1

Podklady Aktuality »TYÿBAREVN› OFSETOV› TISK DO FORM¡TU A0 V mÏsÌci ˙noru byly v BartoöovÏ tisk·rnÏ, s. r. o. instalov·ny dva tiskovÈ stroje. PrvnÌm je Ëty¯barvov˝ tiskov˝ stroj PLANETA VARIMAT V46 ñ maxim·lnÌ tiskov˝ form·t tohoto stroje je 910 ◊ 1 260 mm, je vybaven d·lkov˝m ¯ÌzenÌm registr˘ a barevnic VariControl, vlhËÌcÌm a d·vkovacÌm systÈmem VariDamp, m· alkoholovÈ vlhËenÌ. Druh˝m je Ëty¯barvov˝ tiskov˝ stroj POLLY 474 ñ maxim·lnÌ tiskov˝ form·t tohoto stroje je 520 ◊ 740 mm, je v ÑplnÈ v˝bavÏì ñ d·lkovÈ ¯ÌzenÌ registr˘ a barevnic, infrasuöenÌ, alkoholovÈ vlhËenÌÖ H

Nov˝ Eagle 44 Na nejvÏtöÌm letoönÌm mezin·rodnÌm polygrafickÈm veletrhu IPEX v Birminghamu, byla p¯edstavena velice zajÌmav· novinka ñ ink-jetov˝ tiskov˝ stroj Eagle 44, kter˝ je z hlediska tv˘rc˘ reklamy zajÌmav˝ p¯edevöÌm tÌm, ûe dok·ûe Ëty¯barevnÏ potiskovat nejenom papÌr, karton nebo vlnitou lepenku, ale i k˘ûe, plastickÈ hmoty, sklo, kovovÈ a pokovovanÈ desky, dokonce i d¯evo a ¯adu dalöÌch materi·l˘. OmezujÌcÌmi faktory jsou pouze maxim·lnÌ rozmÏr potiskovanÈho materi·lu 2 440 ◊ 1 600 mm, jeho maxim·lnÌ tlouöùka 40 mm a hmotnost do 40 kg. M· v sobÏ integrov·ny v˝hody a p¯ednosti sÌtotisku i ink-jetovÈho tisku. Jeho z·kladem je pohybliv˝ st˘l, na kterÈm je upnuto potiskovanÈ mÈdium. Tento st˘l vratn˝m pohybem projÌûdÌ pod tiskov˝m modulem se öestn·cti tiskov˝mi hlavami. Pracuje s rozliöenÌ aû do 720 x 720 dpi, coû umoûÚuje ve vysokÈ kvalitÏ tisk jak plak·t˘, tak t¯eba i backlit˘. Tisk probÌh· UV barvami Uvijet pro interiÈrovÈ i exteriÈrovÈ vyuûitÌ s öirok˝m barevn˝m gamutem, velkou st·lostÌ, dostateËnou tvrdostÌ, odÏruvzdornostÌ a odolnostÌ proti povÏtrnostnÌm vliv˘m, takûe je nenÌ nutnÈ lakovat ani laminovat. Eagle 44 m˘ûe tisknout aû do kraj˘ potiskovanÈho materi·lu, rychlost tisku je voliteln· a pohybuje se od 30 m2 za hodinu p¯i tisku backlit˘ aû po 75 m2/hod. p¯i tisku ve standardnÌ kvalitÏ. H

2

RP 1/2002

Podklady Kaûd· f·ze p¯edtiskovÈ p¯Ìpravy, tisku i dokonËovacÌch operacÌ je d˘leûit·. Kdyû ale p¯ipravÌme nevhodnÈ podklady, m˘ûeme si v lepöÌm p¯ÌpadÏ n·sledujÌcÌ f·ze zkomplikovat, v horöÌm p¯ÌpadÏ se cel˝ v˝robnÌ postup nakonec stane jen pl˝tv·nÌm Ëasem a penÏzi. P¯itom snad kaûd˝, kdo se na v˝robÏ tiskovin podÌlel, n·m potvrdÌ, ûe v koneËnÈm d˘sledku se p¯Ìprava kvalitnÌch podklad˘ ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ vr·tila v menöÌ chybovosti, rychlejöÌm zhotovenÌ zak·zky, ˙spo¯e Ëasu a penÏz na korektur·ch a to jsou jen hlavnÌ pozitiva. Proto je spr·vn· p¯Ìprava podklad˘ jednÌm z tÈmat, kter˝m se budeme pravidelnÏ a systematicky vÏnovat.

TextovÈ podklady JeötÏ p¯ed nÏkolika m·lo lety bylo p¯ed·v·nÌ a sdÌlenÌ textov˝ch dokument˘ Ëasto tÈmÏ¯ dobrodruûstvÌm. Neölo p¯itom jen o problÈmy s p¯enosem ËeskÈho textu mezi dvÏma nejËastÏjöÌmi platformami, tedy mezi poËÌtaËi ÑPCì a Macintosh (proË je PC v uvozovk·ch, se doËtete v kapitole o softwaru a hardwaru). NÏkolik druh˘ operaËnÌch systÈm˘, na nÏkter˝ch nÏkolik zp˘sob˘, jak Ëesk˝ text zakÛdovat, a k tomu mnoûstvÌ textov˝ch editor˘, Ëasto s navz·jem nesluËiteln˝mi nestandardnÌmi form·ty. JeötÏ dnes se, t¯eba p¯i pr·ci s archivnÌmi texty, s poz˘statky tÈ doby setk·v·me, dodnes sl˝ch·me historickÈ povÏry o p¯enosu text˘ a nekompatibilitÏ poËÌtaË˘ s operaËnÌmi systÈmy Windows a Mac OS. NaötÏstÌ jde opravdu o minulost, alespoÚ vöude tam, kde jsou instalov·ny novÈ stroje a aplikace, p¯ÌpadnÏ tam, kde je i u staröÌho za¯ÌzenÌ vidÏt ochota investovat nÏco Ëasu a ˙silÌ do modernÌho, kompatibilnÌho ¯eöenÌ. Z·mÏrnÏ nemluvÌme o penÏzÌch, protoûe pro vöechny hlavnÌ operaËnÌ systÈmy lze zÌskat v˝konnÈ a p¯itom leg·lnÌ kancel·¯skÈ programy zdarma. Je proto na mÌstÏ ¯Ìci, ûe technickÈ pro-

Profesion·lnÌ fotoapar·t s digit·lnÌ stÏnou blÈmy s p¯enosem textu a jeho kÛdov·nÌm by mÏly b˝t dnes stejnou v˝jimkou jako exotickÈ form·ty.

Z·kladnÌ z·sady pro p¯Ìpravu textov˝ch podklad˘ Text, kter˝ p¯ed·v·me k dalöÌmu zpracov·nÌ, se v û·dnÈm p¯ÌpadÏ nepokouöÌme s·zet, zalamovat do sloupc˘, ani jinak Ñp¯ipravovatì s ohledem na grafiku v˝slednÈho produktu. P¯ÌpustnÈ (a obvykle vhodnÈ) je maxim·lnÏ vytv·¯enÌ V textovÈm dokumentu se nepokouöejte o sazbu a grafickou ˙pravu str·nky. Soubory p¯ed·vejte ve standardnÌch form·tech, nejlÈpe v ËistÈm textovÈm tvaru, p¯ÌpadnÏ ve form·tech .doc a .rtf. Upgradujte software.

struktury nadpis˘, z·leûÌ ale i na p¯esnÈm zp˘sobu dalöÌ pr·ce studia. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe grafik musÌ z textu vöechno zbyteËnÈ form·tov·nÌ nejprve odstranit. Teprve potom m˘ûe opraven˝ text naËÌst do svÈho programu, kde vytvo¯Ì str·nku (prospekt, plak·t). OdstraÚov·nÌ zbyteËn˝ch ozdob jen pr·ci prodluûuje a zvyöuje riziko zanesenÌ chyb. SvÈ p¯edstavy o vzhledu tiskoviny uplatnÌme jinde a jinak (viz d·le).

Podklady

RP 1/2002

DalöÌ Ëastou chybou je ukonËov·nÌ kaûdÈho ¯·dku kl·vesou, oznaËenou Enter nebo Return. V textov˝ch editorech i grafick˝ch programech je psanÌ textu za¯Ìzeno tak (na rozdÌl od psacÌho stroje), ûe na novou ¯·dku text p¯eskoËÌ s·m, hned jak dos·hne pravÈho okraje str·nky. V grafickÈm programu plnÌ tuto ˙lohu prav˝ okraj bloku, kter˝ je pro text vyhrazen. Pokud ale stiskneme jednu z uveden˝ch kl·ves, do textu se ve skuteËnosti vloûÌ p¯Ìkaz, po kterÈm poËÌtaË nejen ukonËÌ ¯·dek, ale navÌc ukonËÌ P¯i v˝bÏru obrazov˝ch podklad˘ db·me na kvalitu, proto up¯ednostnÌme obr·zky ostrÈ, dob¯e nasvÌcenÈ a s vhodnou kompozicÌ z·bÏru. NebojÌme se digit·lnÌ fotografie.

i odstavec a p¯ipravÌ se na psanÌ novÈho odstavce. V˝sledek pak m˘ûe vypadat t¯eba tak, ûe kaûd· ¯·dka zaËne s odsazenÌm. Pokud p¯ed·v·me podklady e-mailem, posÌl·me texty z·sadnÏ v textovÈm dokumentu jako p¯Ìlohu. Do tÏla e-mailu lze vkl·dat nanejv˝ö jen kr·tkÈ opravy nebo drobn· doplnÏnÌ. Za prvÈ je dobrÈ si uvÏdomit, ûe text m˘ûe dojÌt poökozen˝ (zejmÈna z hlediska Ëeötiny), za druhÈ p¯i odbÏru textu z tÏla e-mailu roste riziko chyby z·mÏnou (verze textu, korektury apod.). Textov˝ dokument v p¯Ìloze je naopak snadnÈ d·l zpracovat, uloûit na spr·vnÈ mÌsto apod.

ObrazovÈ podklady ObrazovÈ podklady jsou jednÌm z nejd˘leûitÏjöÌch pilÌ¯˘ tÈmÏ¯ kaûdÈho tiötÏnÈho produktu. SebelÈpe napsan˝ slogan, sebelepöÌ v˝robek ztr·cÌ na ˙Ëinku, kdyû je doprov·zen nekvalitnÌmi obr·zky. NezapomÌnejme, ûe kvalita a pozornost, vÏnovan· obrazov˝m podklad˘m, je, jak si jeötÏ o nÏco pozdÏji uk·ûeme, jednÌm z d˘vod˘, proË zahraniËnÌ tiskoviny Ëasto vypadajÌ mnohem lÈpe neû ty tuzemskÈ.

Z·kladnÌ typy obrazov˝ch podklad˘ Pro lepöÌ orientaci bude uûiteËnÈ, kdyû si obrazovÈ podklady (obr·zky) rozdÏlÌme, pro zaË·tek, do dvou z·kladnÌch skupin:

Filmov˝ skener Nikon ñ Rastrov· data. P¯Ìkladem takovÈho obr·zku je nap¯Ìklad skenovan· fotografie. Rastrov˝ obr·zek je sloûen z velkÈho mnoûstvÌ jednotliv˝ch bod˘, kter˝m ¯Ìk·me obrazovÈ body, nebo takÈ z angliËtiny poch·zejÌcÌm slovem pixely. RastrovÈ obr·zky b˝vajÌ nÏkdy oznaËov·ny i za bitmapovÈ, ale to nenÌ p¯esnÈ, protoûe bitmapa je jen jednÌm z druh˘ rastrovÈho obr·zku. Kaûd˝ pixel m· svou barvu, pozdÏji si uk·ûeme, jak lze tuto barvu vyjad¯ovat a obr·zek ukl·dat v mnoha r˘zn˝ch podob·ch a form·tech, a jakÈ d˘sledky z toho pro grafiku a tisk plynou. Pro rastrov· data zav·dÌme d˘leûit˝ parametr, nazvan˝ rozliöenÌ. RozliöenÌ ud·v·, kolik obrazov˝ch bod˘ na centimetr (p¯ÌpadnÏ na palec, podle toho, jakÈ jednotky zvolÌme) budeme tisknout (nebo skenovat, je to zcela obdobnÈ). Spr·vn· hodnota rozliöenÌ je pro r˘znÈ zp˘soby tisku jin·. ñ Vektorov· data. Je-li obr·zek vektorov˝, jsou v nÏm vöechna data uloûena ve formÏ matematick˝ch popis˘. To znamen·, ûe t¯eba kruûnice, kter· je v rastrovÈm obr·zku vÌce Ëi mÈnÏ p¯esnÏ v sÌti obrazov˝ch bod˘ skuteËnÏ zakreslena, je ve vektorovÈm obr·zku definov·na ËÌselnou polohou st¯edu, polomÏrem, tlouöùkou Ë·ry apod. Kdyû poËÌtaË obr·zek ñ nebo jeho Ë·st ñ s kruûnicÌ zobrazuje, musÌ kruûnici nejprve spoËÌtat. V˝hodou matematick˝ch dat je, ûe je jedno, v jakÈm zvÏtöenÌ kruûnici budeme kreslit ñ sice se musÌ poËÌtat, ale zase se vûdy spoËÌt· znovu a p¯esnÏ.

N·vrhy, n·Ërty a zrcadla P¯ed chvÌlÌ jsme si ¯ekli, ûe p¯ed·van˝ textov˝ dokument rozhodnÏ nenÌ tÌm

spr·vn˝m mÌstem, kde bychom mÏli prezentovat svÈ p¯edstavy o vzhledu v˝slednÈho produktu. Pokud si uû takovou p¯edstavu vytvo¯Ìme, je vhodn˝m postupem vytvo¯enÌ samostatn˝ch n·vrh˘; nenÌ p¯itom d˘leûitÈ, zda budou vytvo¯eny v poËÌtaËi nebo jen zhruba naËrtnuty od ruky. V n·vrhu zachytÌme nap¯Ìklad vz·jemnou polohu hlavnÌch prvk˘, jako jsou nadpisy, bloky textu a obr·zky, naznaËÌme barevnÈ ¯eöenÌ a dalöÌ podrobnosti. P¯edem vytvo¯enÈmu grafickÈmu n·vrhu se obvykle ¯Ìk· maketa, mÈnÏ Ëasto se setk·me i s pojmem ÑöpÌglì, kter˝ zdom·cnÏl zejmÈna v novinovÈ branûi. Maketu lze samoz¯ejmÏ p¯ipravit pro prakticky jak˝koliv produkt, z·leûÌ jen na öikovnosti a mnoûstvÌ Ëasu, kter˝ m˘ûeme Ëi chceme tvorbÏ vÏnovat. Poznamenejme na okraj, ûe samo provedenÌ n·vrhu na poËÌtaËi jeötÏ zdaleka nezaruËuje dokonalost n·vrhu. Byù je to spÌö v˝jimka, i dnes se lze setkat s ruËnÏ kreslenou p¯edlohou, kter· je p¯itom dopracov·na do nejmenöÌch detail˘, vËetnÏ peËlivÈho vykreslenÌ nadpis˘.

P¯Ìklad tuzemskÈ obrazovÈ databanky P¯i ruËnÌ pr·ci pouûÌv·me p¯epoËÌtacÌ vztahy pro pÌsma v r˘zn˝ch velikostech. V˝poËtem urËÌme, kolik ¯·dek dan˝ text (danÈ mnoûstvÌ znak˘) zabere, a v˝sledek zakreslÌme jako blok textu. P¯Ìprava na poËÌtaËi je oproti ruËnÌmu kreslenÌ jednoduööÌ, zejmÈna p¯i pr·ci s delöÌmi texty, protoûe m˘ûeme celkem snadno simulovat, jak se bude text na str·nce chovat. Aù uû vyroben· na poËÌtaËi nebo ruËnÏ, je maketa dobrou pom˘ckou nejen pro studio, ale i pro autora publikace, kter˝ nad maketou m˘ûe lÈpe posoudit vyznÏnÌ publikace, vhodnost n·vrhu apod.

H Kamil T¯eöÚ·k P¯ÌötÏ: Skenov·nÌ a obr·zkovÈ databanky.

3

Pre-press Aktuality MediaJet Photo Vinyl Glanz Nov˝ materi·l pod n·zvem Mediajet Photo Vinyl Glanz obohatÌ nabÌdku vinylov˝ch materi·l˘ kalla. Jedn· se o fotovinyl vysoce leskl˝, odoln˝ proti odÏru a roztrûenÌ, kter˝ odpuzuje vodu. Fotovinyl lze snadno prodÏrovat, za studena laminovat a pouûÌt jako banner na vyvÏöenÌ nebo do prezentaËnÌch stojan˘, nap¯. Roll up nebo X-Banner. Cena ËtvereËnÌho metru se bude pohybovat do 170,- KË. H

Velkoobchod papÌrem firma Schneidersˆhne Papier Praha spol. s r. o. rozöi¯uje sortiment v oblasti speci·lnÌch papÌr˘. U kvality Rives nabÌzÌ novÈ raûby a barvy, vËetnÏ zavedenÌ papÌru KEAYKOLOUR s r˘zn˝mi povrchov˝mi ˙pravami a dalöÌch ûhav˝ch novinek od renomovan˝ch svÏtov˝ch v˝robc˘, jako nap¯. Gmund, Strathmore, s öirokou ök·lou transparentnÌch papÌr˘ a papÌr˘ s duhov˝m efektem. H

GravÌrky znaËky Roland Po ¯ezacÌch a tiskov˝ch plotrech se firma Roland zaËÌn· st·le vÌce zab˝vat i v˝robou za¯ÌzenÌ na gravÌrov·nÌ a 3D modelov·nÌ, o Ëemû svÏdËÌ jejÌ dalöÌ modernizace a rozöi¯ov·nÌ nabÌdky v tÈto oblasti. Nap¯Ìklad stolnÌ gravÌrka PNC 2300A byla jiû poË·tkem letoönÌho roku nahrazena nov˝m modelem EGX 300, kter˝ zachov·v· kvality p˘vodnÌ gravÌrky, ale sv˝m uûivatel˘m vych·zÌ vst¯Ìc jednoduchostÌ ovl·d·nÌ. A velice brzy Roland p¯ipravuje i p¯edstavenÌ jeho vÏtöÌch sourozenc˘ ñ EGX 400 a 600. V oblasti modelovacÌch stroj˘ se firma m˘ûe pochlubit p¯edevöÌm modelem MDX 15/20, coû je kombinace 3D gravÌrky a skeneru. To znamen·, ûe jednoduchou v˝mÏnou ËtecÌ hlavy za pracovnÌ v¯eteno je moûnÈ ze skeneru udÏlat modelovacÌ plotr. Pro profesion·lnÌ vyuûitÌ potom Roland nabÌzÌ pod oznaËenÌm MDX 650 rychlou, p¯esnou a vysoce v˝konnou modelovacÌ 3D gravÌrku. H

RP 1/2002

Pre-press Pre-press, neboli Ëesky p¯edtiskov· p¯Ìprava, je mÌstem, kde jsou p¯edstavy tv˘rc˘ budoucÌ publikace zhmotÚov·ny do jejÌ digit·lnÌ podoby. Ve svÈ dneönÌ podobÏ je to z·roveÚ velmi mlad˝ obor, jehoû masivnÌ rozvoj odstartovala v osmdes·t˝ch letech revoluce zvan· DTP. Je jasnÈ, ûe z hlediska historie je souËasn˝ pre-press, v porovn·nÌ nap¯Ìklad s ofsetov˝m tiskem, prakticky na zaË·tku svÈho v˝voje. A tak ani nep¯ekvapÌ, ûe je to v˝voj rychl˝, a ûe obËas dok·ûe v okamûiku p¯evr·tit i jen ËerstvÏ zaûitÈ postupy. TÌm vÌce vyvst·v· pot¯eba aktu·lnÌch informacÌ, kterou se budeme snaûit v naöem seri·lu uspokojit. Co to p¯esnÏ pre-press je, odkud a kam aû sah·? »astou chybu dÏl· ten, kdo pre-press zamÏnÌ s poËÌtaËovou grafikou, nebo s DTP. Ve skuteËnosti je ale pre-press uûöÌm oborem. Grafika je sice jeho souË·stÌ, ale pokud nap¯Ìklad v˝tvarnÌk navrhuje plak·t k filmu, nenÌ to Ëinnost, spadajÌcÌ do pre-pressu. PodobnÏ DTP v sobÏ m˘ûe zahrnovat p¯edtiskovou p¯Ìpravu, ale jak s·m n·zev napovÌd·, v re·lu jde o cel˝ proces publikov·nÌ (tedy nap¯Ìklad vËetnÏ tvorby n·vrh˘, p¯ÌpadnÏ i p¯Ìpravy text˘ apod.). Pokud se vr·tÌme k p¯Ìkladu plak·tu, pre-press zaËÌn· v okamûiku, kdy je n·-

vrh plak·tu hotov, a p¯istoupÌme k Ëinnostem, jako jsou skenov·nÌ fotografiÌ a kreseb, vkl·d·nÌ text˘ do str·nky apod.

HlavnÌ funkËnÌ etapy P¯edtiskov· p¯Ìprava je komplexnÌ proces, a jako takov· m· samoz¯ejmÏ i svÈ jednotlivÈ, relativnÏ samostatnÈ funkËnÌ bloky. Na poË·tku do procesu vstupujÌ podklady, to znamen· obr·zky, texty a p¯ÌpadnÈ p¯edbÏûnÈ grafickÈ n·vrhy. Podklady jsou p¯evedeny do elektronickÈ podoby, ve kterÈ z nich oper·tor podle makety (pokud maketa existuje) vytvo¯Ì str·nky. Tyto str·nky potÈ obvykle projdou cyklem korektury a opravy; kolik cykl˘ re·lnÏ probÏhne, to z·leûÌ na sloûitosti ˙lohy (nap¯Ìklad v˝roba vÌcejazyËn˝ch tiskovin b˝v· ËasovÏ n·roËn·), na zkuöenosti a profesionalitÏ pracovnÌk˘ studia, a koneËnÏ

Obrazy jsou nejËastÏji upravov·ny v programu Adobe Photoshop

4

RP 1/2002

i na peËlivosti korektora (protoûe i zde se m˘ûe st·t, ûe nÏkterÈ chyby prvnÌ korektura neodhalÌ). Vöe, co jsme do tÈto chvÌle popsali, se p¯itom odehr·v· v ËernobÌlÈ podobÏ, p¯ÌpadnÏ kombinovanÈ s PDF dokumenty. D˘vody mohou b˝t jak ekonomickÈ, tak i ËasovÈ, nezapomÌnejme totiû, ûe ËernobÌl˝ tisk je obvykle v˝raznÏ rychlejöÌ. Pre-press je mlad˝ a dynamick˝ obor, zaloûen˝ na digit·lnÌch technologiÌch, a s velmi öirok˝m z·bÏrem. Je nutnÈ orientovat se v z·kladech alespoÚ hlavnÌch technologiÌ, jinak snadno ztratÌme p¯ehled o souvislostech.

Jsou-li vöechny prvky (texty, nadpisy, poloha obr·zk˘) zkontrolovanÈ a odsouhlasenÈ, je moûnÈ p¯istoupit ke kontrole barevnosti. To je okamûik, kdy se snaûÌme vytisknout str·nky tak, aby co nejlÈpe odpovÌdaly barevnosti fin·lnÌ tiskoviny.

Tvorba str·nky v aplikaci pro zlom Spektrum pouûÌvan˝ch metod je r˘znorodÈ. Historicky nejvyööÌ podÌl si jeötÏ p¯ed kr·tkou dobou drûel analogov˝ n·tisk, vytv·¯en˝ z filmov˝ch separacÌ. Jeho p¯Ìmou a nejvÏtöÌ konkurencÌ se postupem Ëasu staly digit·lnÌ n·tisky na ink-jetov˝ch tisk·rn·ch. Dnes nem·me k dispozici vÏrohodnÈ ˙daje, jak˝ je aktu·lnÌ podÌl obou technologiÌ, ale trend je jasn˝, analogov˝ n·tisk je velmi rychle vytlaËov·n. KromÏ tÏchto dvou hlavnÌch metod existujÌ p¯irozenÏ i dalöÌ postupy n·tiskov·nÌ, jsou ovöem mnohem mÈnÏ rozöÌ¯enÈ. Za zmÌnku jistÏ stojÌ trend zobrazov·nÌ p¯esn˝ch n·hled˘ na monitoru, tzv. soft-proofing. To je provoznÏ velmi levn· metoda, navÌc rychl· a pruûn·. Na druhÈ stranÏ je t¯eba ¯Ìci, ûe dosaûenÌ ÑsluönÈì barevnÈ

Pre-press vÏrnosti je pomÏrnÏ obtÌûnÈ. To je asi takÈ hlavnÌ d˘vod, proË je soft-proofing vyuûÌv·n pouze minim·lnÏ a pro jen velmi p¯edbÏûnÈ n·hledy. Nad barevn˝mi n·tisky posoudÌ studio s klientem barevnost str·nek, vyznÏnÌ d˘leûit˝ch odstÌn˘ (logo apod.), p¯ÌpadnÏ spr·vnÈ barevnÈ pod·nÌ obr·zk˘. Dokonce nenÌ vylouËeno, a nenÌ to nakonec ani tak velkou v˝jimkou, ûe jsou aû v tÈto f·zi, p¯i pohledu na fin·lnÌ verzi str·nek, odhaleny chyby z prvnÌch f·zÌ korektur. NenÌ to samoz¯ejmÏ fat·lnÌ problÈm, nicmÈnÏ se podobnÈ p¯ehlÈdnutÌ m˘ûe velmi prodraûit (z·leûÌ samoz¯ejmÏ na p¯esnÈ technologii a postupu v˝roby). Kdyû je schv·lena i barva str·nek, m˘ûeme p¯ikroËit k v˝robÏ samotn˝ch tiskov˝ch podklad˘. Tady nÏkde se z·roveÚ dost·v·me na konec pre-pressu, hranice ale nenÌ zcela ostr·. TradiËnÏ, po dlouhÈ roky, p¯ich·zel v tÈto chvÌli Ëas pro v˝robu film˘ (jinak tÈû litografiÌ, v˝taûk˘, pl·t˘ nebo separacÌ). Filmy byly n·slednÏ pouûity pro v˝robu barevnÈho n·tisku (Cromalin). Jde skuteËnÏ o filmy, jak je zn·me z klasickÈ fotografie, jen jsou ËernobÌlÈ, pouûÌvajÌ se v mnohem vÏtöÌm form·tu (vysvÌtÌ se na nÏ cel· str·nka i vÌce str·nek najednou), reagujÌ na jinÈ svÏtlo neû film ve fotoapar·tu, a majÌ i jinÈ zobrazovacÌ vlastnosti. Filmy se osvÌtÌ ve speci·lnÌm za¯ÌzenÌ, osvitovÈ jednotce, a po vyvol·nÌ je m˘ûeme pouûÌt dvÏma zp˘soby. Za prvÈ z nich lze vyrobit barevn˝ n·tisk, kter˝ je bÏûnÏ zn·m pod n·zvem Cromalin. Za druhÈ pouûijeme filmy k v˝robÏ tiskov˝ch desek (odbornÏ tÈû tiskov˝ch forem, jejich v˝roba ale jiû do naöeho p¯ehledu nepat¯Ì). Co jsme pr·vÏ napsali, platÌ dodnes, a jeötÏ nÏjak˝ Ëas platit bude. SouËasnÏ je ale jasnÈ, ûe film˘m vyrostla z·sadnÌ konkurence, kdy z digit·lnÌch dat vytvo¯Ìme tiskov˝ rastr ne na filmech, ale rovnou na tiskovÈ desce. Pro tento postup, p¯Ìm˝ osvit tiskov˝ch desek, se vûila zn·m· zkratka CtP (Computer to Plate), a ve skuteËnosti jde o celÈ spektrum technologiÌ, kterÈ se liöÌ zejmÈna zp˘sobem osvitu, zdrojem svÏtla, i typem osvÌcenÈ desky.

H Kamil T¯eöÚ·k

Pre-press Aktuality RekordnÌ ËtvrtletÌ tisk·rny a reprografickÈho studia Printo DÌky masivnÌm investicÌm do nov˝ch technologiÌ (Heidelberg Nexscan F 4100, Speedmaster 74/2, Quickbinder 200) a ˙spÏönÈ obchodnÌ strategii se ostravskÈ tisk·rnÏ Printo, spol. s r. o. poda¯ilo v prvnÌm ËtvrtletÌ 2002 nav˝öit obrat o 29 %. V˝znamn˝m zp˘sobem se na r˘stu podÌlelo zv˝öenÌ v˝robnÌch kapacit a produktivity pr·ce, ale p¯edevöÌm expanze na n·roËnÈ trhy ve VelkÈ Brit·nii a USA. Tento ˙spÏch a perspektiva dalöÌch zahraniËnÌch zak·zek umoûÚuje tisk·rnÏ uvaûovat o dalöÌch investicÌch ñ jiû nynÌ majÌ jednatelÈ spoleËnosti v Ñhled·Ëkuì technologii CtP. H

RP 1/2002

Software a hardware Na jak˝ch za¯ÌzenÌch a v jak˝ch aplikacÌch probÌhajÌ jednotlivÈ etapy p¯edtiskovÈ p¯Ìpravy? Vzhledem k öÌ¯i trhu je vhodnÈ odhlÈdnout od p¯Ìliön˝ch podrobnostÌ, a soust¯edit se pro zaË·tek na obecn˝ p¯ehled.

SpoleËnost SMOZA ñ velkoobchod papÌrem p¯ipravila soutÏû ÑPotiskni a pouûij speci·lnÌ grafickÈ papÌryì. PodmÌnkou ˙Ëasti v soutÏûi je zasl·nÌ realizovanÈho v˝robku (tiskovina, obal), p¯i jehoû v˝robÏ byly pouûity speci·lnÌ grafickÈ papÌry dod·vanÈ uvedenou firmou. SoutÏû je vyhl·öena v kategoriÌch: Tisk·rny ñ nejlepöÌ polygrafickÈ zpracov·nÌ, ReklamnÌ agentury, grafick· studia, v˝tvarnÌci ñ nejlepöÌ design, Studenti odborn˝ch ökol ñ nejlepöÌ design (staËÌ zaslat maketu). Uz·vÏrka pro zasl·nÌ pracÌ je 30. z·¯Ì 2002. PrvnÌ cenou je vÌkendov· n·vötÏva italskÈ papÌrny Fedrigoni pro dvÏ osoby a sleva na archy speci·lnÌch grafick˝ch papÌr˘ po dobu t¯Ì mÏsÌc˘. I dalöÌ vybranÈ pr·ce budou ocenÏny zajÌmav˝mi cenami. BliûöÌ informace m˘ûete zÌskat na www.smoza.cz nebo v malÈ galerii vzorkovÈ prodejny Smoza ñ Le Papier, kde budou po vyhl·öenÌ v˝sledk˘ rovnÏû nejlepöÌ pr·ce vystaveny. H

Z·kladnÌ ˙lohy v procesu p¯edtiskovÈ p¯Ìpravy jsou, aû na detaily, shodnÈ, bez ohledu na to, na jakÈm za¯ÌzenÌ a v jakÈm softwaru jsou prov·dÏny. Jin˝mi slovy, p¯ed vytiötÏnÌm kalend·¯e je t¯eba vytvo¯it jednotlivÈ listy. A i kdyû detailnÌ postup se m˘ûe liöit, v˝sledek bude stejn˝, aù jsou str·nky vytvo¯eny v PageMakeru, nebo v QuarkXPressu, aù obsluha pouûÌv· poËÌtaËe Apple, nebo PC.

Studiov˝ digit·lnÌ fotoapar·t Heidelberg

Ink-jetov· tisk·rna pro barevnÈ n·hledy SvÏt knihy 2002 Od 9. do 12. kvÏtna letoönÌho roku probÏhl v prostor·ch Pr˘myslovÈho pal·ce na praûskÈm V˝staviöti jiû osm˝ roËnÌk mezin·rodnÌho kniûnÌho veletrhu SvÏt knihy. Na ploöe 3 252 m2 se na nÏm v 215 st·ncÌch

6

jako t¯eba pro Compaq. V obecnÈm povÏdomÌ jsou ale za p¯edstavitele PC povaûov·ny tzv. poËÌtaËe Wintel, tedy poËÌtaËe, zaloûenÈ na procesorech Intel a kompatibilnÌch, a pouûÌvajÌcÌ operaËnÌ systÈm Windows, zatÌmco poËÌtaËe Apple jsou povaûov·ny za jejich protiklad. P¯ipomÌn·me to, protoûe i kdyû v bÏûnÈ tuzemskÈ praxi nenÌ zmÌnÏn˝ rozdÌl p¯Ìliö d˘leûit˝, v anglicky psanÈ literatu¯e by mohlo snadno dojÌt k omylu.

Zde je mÌsto pro malÈ odboËenÌ. V p¯edchozÌ Ë·sti jsme dali PC do uvozovek, abychom upozornili na skuteËnost, ûe PC je ve skuteËnosti zkratka pro jak˝koliv osobnÌ poËÌtaË (Personal Computer) ñ tedy pro Apple, stejnÏ

Neû se ale podÌv·me, s jak˝mi za¯ÌzenÌmi a aplikacemi se ve studiu bÏhem pre-pressu setk·me, musÌme p¯edeslat jeden d˘leûit˝ fakt. Z hlediska bÏûnÈ praxe se o p¯esnÈ vybavenÌ studia, kam zak·zku zad·me, p¯Ìliö starat nemusÌme. D˘leûitÈ je, zda bude zak·zka hotov· vËas a v pot¯ebnÈ kvalitÏ. To ze znaËek poËÌtaË˘ nebo skener˘ stejnÏ nepozn·me (aû na extrÈmy, p¯irozenÏ), tady je nejmÈnÏ selh·vajÌcÌm vodÌtkem snad jen pozitivnÌ osobnÌ zkuöenost s dodavatelem a jeho person·lem. äpatnou pr·ci m˘ûe odvÈst obsluha i za öpiËkov˝m Macintoshem nebo drah˝m bubnov˝m skenerem.

RP 1/2002

Vstup obrazov˝ch (a textov˝ch) dat ZatÌmco o textov· data se p¯Ìliö starat nemusÌme, a pro snad celou praxi vystaËÌme se z·kladnÌmi z·sadami z pas·ûe o podkladech, u obr·zk˘ je jiû situace mnohem pest¯ejöÌ.

Za¯ÌzenÌ pro mÏ¯enÌ barevnÈ vÏrnosti tiskoviny Pokud jde o prvotnÌ zp˘sob, jak obr·zky do poËÌtaËe dostat, m˘ûeme se setkat se t¯emi z·kladnÌmi metodami. ñ Skenov·nÌ. Skenovat m˘ûeme ÑtÈmÏ¯ì cokoliv, diapozitivem poËÌnaje, a t¯eba listem ze stromu konËe. Pro niûöÌ n·roky je v souËasnosti na trhu k dispozici mnoûstvÌ p¯Ìstroj˘ za cenu nÏkolika m·lo tisÌc korun; p¯Ìstroje dob¯e pouûitelnÈ pro profesion·lnÌ praxi lze po¯Ìdit za nÏkolik desÌtek tisÌc korun. K·men ˙razu je p¯irozenÏ v tom, definovat, co p¯esnÏ jsou niûöÌ n·roky, a co jsou naopak t¯eba n·roky vyööÌ, kterÈ uspokojÌ jen skener za statisÌce nebo i miliÛny. Pro zaË·tek staËÌ vÏdÏt, ûe pro bÏûnou pr·ci kvalitnÌ stolnÌ skener vyhovÌ. »asto mnohem vÏtöÌ roli hraje kvalita skenovanÈho podkladu (obvykle fotografie nebo diapozitivu) ñ to znamen· ostrost, kompozice, osvÏtlenÌ atd.

Skener s instalovan˝m n·stavcem na diapozitivy

Pre-press

Pro celkov˝ v˝sledek nenÌ tolik d˘leûit· znaËka skeneru nebo pouûitÈho poËÌtaËe. Pokud pouûÌv·me nÏkter˝ ze standardnÌch p¯Ìstroj˘, m· mnohem vÏtöÌ vliv profesionalita a p¯Ìstup obsluhy.

ñ Digit·lnÌ fotografie. Kvalita a v˝kon souËasn˝ch digit·lnÌch fotoapar·t˘ roste snad mÏsÌc od mÏsÌce. JednÌm z klÌËov˝ch parametr˘ je zde rozliöenÌ p¯Ìstroje, kterÈ urËuje, kolik obrazov˝ch bod˘ bude na snÌmku zachyceno. »Ìm vÌce bod˘ na snÌmku, tÌm bude obr·zek obecnÏ kvalitnÏjöÌ a mimo jinÈ bude moci b˝t vytiötÏn ve vÏtöÌ velikosti. Velmi hrub˝m odhadem m˘ûeme ¯Ìci, ûe snÌmky, po¯ÌzenÈ fotoapar·tem s rozliöenÌm 1,5 miliÛnu pixel˘, by mÏly snÈst otiötÏnÌ ve velikosti cca 11 x 17 cm, moûn· o trochu vÌce (z·leûÌ i na typu tisku, tento p¯Ìklad se t˝k· zcela bÏûnÏ vytiötÏnÈho Ñprospektuì). ZmÌnka o kvalitÏ snÌmku z p¯edchozÌho bloku tu p¯irozenÏ platÌ takÈ. ñ Tvorba p¯Ìmo v poËÌtaËi. P¯edem poznamenejme, ûe tady se n·m jednotlivÈ zp˘soby vzniku trochu p¯ekr˝vajÌ ñ mnoûstvÌ z·sah˘ a retuöÌ v obr·zku, nap¯Ìklad po skenu, m˘ûe b˝t snadno takovÈ, ûe se obr·zek stane s·m nov˝m origin·lem. KromÏ tÏchto ˙prav m˘ûe ale obr·zek vzniknout v poËÌtaËi od poË·tku do konce ñ jako ilustrace, graf, nebo t¯eba pros-torov˝ model v nÏkterÈm ze specializovan˝ch program˘.

Pre-press

RP 1/2002

Aktuality p¯edstavilo 485 vystavovatel˘, z toho 250 zahraniËnÌch, kte¯Ì p¯ijeli ze 27 zemÌ, a to nejenom evropsk˝ch, ale i z americkÈho kontinentu (USA, Mexiko, Kolumbie, Venezuela) nebo Asie (Tchajwan). P¯estoûe posl·nÌm veletrhu SvÏt knihy je prezentovat p¯edevöÌm pr·ci nakladatel˘, nechybÏly na v˝stavnÌ ploöe ani st·nky tisk·ren, za vöechny jmenujme t¯eba Finidr z »eskÈho TÏöÌna, Ekon z Jihlavy, Tisk·rnu HavlÌËk˘v Brod nebo slovenskou Neografii z Martina, ale ani dalöÌch firem podÌlejÌcÌch se na polygrafickÈm v˝robnÌm procesu. Dodavatele papÌru nap¯Ìklad reprezentoval praûsk˝ Ospap, dodavatele materi·l˘ pro ochranu a opravy kniûnÌho fondu a pom˘cek pro kniha¯e dalöÌ praûsk· firma Ceiba s. r. o. Mimo spousty knih byly vystaveny i dalöÌ produkty, jako t¯eba noviny, Ëasopisy, mapy, kalend·¯e a di·¯e, ale i multimÈdia, software a hardware, n·bytek a za¯ÌzenÌ pro knihkupce a knihovny atd. SouË·stÌ veletrhu byla i ¯ada doprovodn˝ch akcÌ, a to od semin·¯˘ na souvisejÌcÌ tÈmata, p¯es p¯ed·v·nÌ v˝roËnÌch cen nakladatelstvÌ nebo k¯ty nov˝ch knih a autogrami·dy autor˘, aû po r˘znÈ v˝stavy a akce uspo¯·danÈ organiz·tory kniûnÌho veletrhu mimo pro-story praûskÈho V˝staviötÏ. H

Novinky firmy Epson Se dvÏma novinkami v sortimentu inkjetov˝ch tisk·ren p¯iöla ned·vno na trh spoleËnost Epson. Jedn· se p¯edevöÌm o model Stylus Photo 2100, coû je digit·lnÌ tisk·rna prim·rnÏ urËen· zejmÈna pro p¯Ìm˝ tisk digit·lnÌch fotografiÌ. Disponuje proto vysok˝m rozliöenÌm a sedmi barvami m˘ûe prov·dÏt tisk aû do okraj˘ papÌru. Ke klasickÈmu CMYKu doplnÏnÈmu barvami Light Cyan a Light Magenta p¯ibyla tedy jeötÏ sedm· barva Light Black, coû tisk·rnÏ umoûÚuje jeötÏ dokonaleji reprodukovat ök·lu öed˝ch odstÌn˘. Tisk probÌh· pigmentov˝mi UV stabilnÌmi inkousty systÈmu UltraChrome, kterÈ umoûÚujÌ zvÏtöenÌ barevnÈho gamutu p¯i tisku na matnÈ a r˘znÈ speci·lnÌ papÌry, dosahujÌ v˝raznÏ lepöÌch v˝sledk˘ v oblasti ûlut˝ch, ûlutozelen˝ch a oranûov˝ch odstÌn˘ neû jinÈ v souËasnosti pouûÌvanÈ inkousty a majÌ dostateËnÏ dlouhou dobu trvanlivosti, kter· je ud·v·na na 45 aû 75 let.

8

Bez kvalitnÌho monitoru s vÏtöÌ ˙hlop¯ÌËkou se neobejdeme

N·vrh str·nky Z obr·zk˘ a text˘ vytv·¯Ì obsluha (obvykle oper·tor, nÏkdy grafik) digit·lnÌ podobu budoucÌ str·nky. TÈmÏ¯ bez v˝jimky to bude dÏlat na poËÌtaËi s operaËnÌm systÈmem Windows, nebo na Macintoshi. Prakticky vûdy bude pracovat v nÏkterÈ z hlavnÌch aplikacÌ, kter˝mi jsou QuarkXPress, Adobe InDesign, mÈnÏ Ëasto Adobe PageMaker. Pokud p˘jde o tiskovinu s nÏkolika m·lo str·nkami, m˘ûe b˝t vyrobena i v nÏkterÈm ze spÌöe ilustraËnÌch program˘, jako jsou Corel!Draw, nebo Adobe Illustrator. Kaûd˝ z uveden˝ch poËÌtaË˘ i aplikacÌ m· svÈ v˝hody a nev˝hody, a opÏt je t¯eba ¯Ìci, ûe pro klienta nenÌ p¯Ìliö podstatnÈ, na jakÈ konfiguraci tiskovina vznikne, pokud vznikne u odbornÌk˘. Bez ohledu na za¯ÌzenÌ a aplikace je v˝sledkem tÈto etapy soubor, kter˝ zachycuje budoucÌ podobu vytiötÏnÈho dokumentu, se vöemi obr·zky, texty, typy pÌsem apod.

Tisk n·hled˘ V pr˘bÏhu tvorby str·nek je obvyklou praxÌ tisknout n·hledy a nespolÈhat

tak na obraz na monitoru. Opravdu, Ëasto teprve na papÌ¯e posoudÌme skuteËnÈ proporce n·vrhu, polohu nadpis˘, teprve zde najdeme chyby v textu, nebo odhalÌme nÏkterÈ typografickÈ nedostatky. TÏchto postupn˝ch

Poloprofesion·lnÌ digit·lnÌ fotoapar·t korektur m˘ûe b˝t i nÏkolik, zejmÈna u publikacÌ, kde se ve vÏtöÌ mÌ¯e vyskytuje text. Proto jsou v naprostÈ vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ tyto korektury tiötÏny ËernobÌle a velmi dob¯e se tu osvÏdËujÌ laserovÈ tisk·rny, dÌky svÈ rychlosti tisku a nÌzk˝m provoznÌm n·klad˘m na str·nku. BarevnÈ tisky v tÈto f·zi obvykle pouûÌv·me jen pro malÈ projekty, p¯Ì-

Pre-press

RP 1/2002

padnÏ pro p¯edbÏûnÈ ovÏ¯enÌ barevnÈho vyznÏnÌ. V˝raznÏ p¯evaûujÌcÌ technologiÌ jsou v tomto p¯ÌpadÏ inkjetovÈ tisk·rny, kterÈ po nÏkolika m·lo letech v˝voje dospÏly do stavu, kdy jsou schopny nabÌdnout tisk v kvalitÏ vyhovujÌcÌ pro drtivou vÏtöinu aplikacÌ, p¯itom za po¯izovacÌ cenu, nep¯esahujÌcÌ nÏkolik tisÌc korun.

Archivace a z·lohov·nÌ K tomu vöemu, co jsme pr·vÏ probrali, m˘ûeme jeötÏ p¯ipoËÌst archivov·nÌ podklad˘ a jednotliv˝ch f·zÌ vznikajÌcÌho produktu. Archivace prostupuje cel˝m procesem, nem· svÈ st·lÈ a jedinÈ spr·vnÈ mÌsto. P¯i ˙vah·ch co a kdy archivovat bychom mÏli mÌt na pamÏti nejen hledisko ochrany dat. To je jistÏ prim·rnÌ z·leûitost, nezapomÌnejme ale ani na moûnost doËasnÏ skryt˝ch chyb a omyl˘ v pr˘bÏhu v˝roby. Z tohoto pohledu se vyplatÌ archivovat i po vhodn˝ch Ëasov˝ch nebo jinak logicky zvolen˝ch ˙secÌch (nap¯Ìklad zdrojov˝ text, text po korektu¯e, soubory se sazbou str·nek). KromÏ moûnosti n·vratu a p¯Ìpadn˝ch zmÏn bez velk˝ch ztr·t si tak usnadnÌme i ¯eöenÌ zodpovÏdnosti za chyby.

Na trhu je cel· ¯ada z·lohovacÌch systÈm˘, p¯izp˘soben˝ch mnoûstvÌ zak·zek a typu pr·ce studia; pro bÏûnÈ pot¯eby ale je ale z¯ejmÏ nejjednoduööÌm, nejlevnÏjöÌm a nepraktiËtÏjöÌm ¯eöenÌm bÏûn˝ CD disk.

P¯Ìprava tiskov˝ch podklad˘ Je-li vöe odsouhlaseno a zkontrolov·no, lze p¯istoupit k poslednÌ etapÏ, a tou je kontrola barevnosti a p¯Ìprava vlastnÌch tiskov˝ch podklad˘. V celÈm procesu p¯edtiskovÈ p¯Ìpravy jde o oblast, kter· v souËasnosti proch·zÌ snad nejhluböÌmi zmÏnami, i v souvislosti s n·stupem digit·lnÌch tiskov˝ch technologiÌ a technologiÌ p¯ÌmÈho osvitu tiskov˝ch desek. V z·kladnÌm dÏlenÌ si ale m˘ûeme ¯Ìci, ûe tiskovÈ podklady mohou b˝t p¯ipraveny buÔ fyzicky, nebo v digit·lnÌ podobÏ. Vhodn˝m p¯Ìkladem digit·lnÌ podoby je PDF soubor, generovan˝ obvykle prost¯ednictvÌm balÌku Adobe Acrobat. Fyzicky mohou podklady existovat buÔ jako osvÌcenÈ filmy, nebo jako osvÌcenÈ tiskovÈ desky, s touto technologiÌ ale zatÌm pracujÌ jen nÏkter· studia a tisk·rny. V obou p¯Ìpadech bude t¯eba pouûÌt osvitovou jednotku, buÔ p¯Ìmo ve studiu, nebo formou externÌ sluûby.

H Kamil T¯eöÚ·k

JednÌm z nejv˝konnÏjöÌch poËÌtaË˘ pro grafiku je Apple Macintosh G4

Máme taky Smeechov!

[Prostě už jsme (i) za vodou. ] Naši novou pobočku můžete navštívit v ulici Rošických 6 v Praze 5. V příjemném prostředí vám nabídneme tradičně široký sortiment polygrafických služeb vysokého standardu: sazbu, zlom, skenování, digitální nátisk, osvit až do formátu 812 x 1117 mm a kompletní produkci tiskových zakázek.

pobočka Smíchov Rošických 6, 150 00 Praha 5 tel.: 02/57011¨51, fax: 02/57011¨50

AMOS Typografické studio spol. s r. o. Opletalova 55-57, 111 21 Praha 1 tel.: 02/2422 7809, fax: 02/2422 2244 www.amostypo.cz

9

Press Aktuality Druhou novinkou je potom barevn˝ plotr Stylus Color 7600/9600. Jedn· se o n·stupce staröÌho modelu Stylus Pro 7500/9500, se kter˝m m· shodn˝ mechanick˝ z·klad, ale pracuje uû s nov˝m sedmibarvov˝m systÈmem UltraChrome a tiskne ve form·tech A1 a A0 s rozliöenÌm aû 2 880 dpi. H

Velkoform·tov˝ ink-jet Arizona Nov˝ p¯Ìr˘stek do rodiny velkoform·tov˝ch ink-jetov˝ch tisk·ren p¯edstavila na v˝stavÏ International Sign Expo 2002 v USA spoleËnost OcÈ. Jedn· se o öestibarvov˝ tiskov˝ stroj Arizona T220 zaloûen˝ na piezoelektrickÈm ink-jetovÈm tisku, kter˝ v z·jmu dosaûenÌ pot¯ebnÈ produkËnÌ rychlosti vyuûÌv· pro n·st¯ik kaûdÈ z barev Ëty¯ tiskov˝ch hlav. V˝sledkem je p¯i rozliöenÌ 600 dpi tiskov· rychlost vÌce neû 37 m2 za hodinu p¯i dvou pr˘chodech a poloviËnÌ rychlost p¯i Ëty¯ech pr˘chodech. TiskovÈ hlavy se pohybujÌ nad stolem, na kterÈm je vakuov˝m zp˘sobem uchycen potiskovan˝ materi·l. TÌm m˘ûe b˝t pomÏrnÏ öirok· ök·la pevn˝ch i pruûn˝ch materi·l˘ dosahujÌcÌch tlouöùky aû 50 mm a velikosti aû 158 ◊ 304 mm. PrvnÌ dod·vky tohoto stroje na trh by se mÏly uskuteËnit v pr˘bÏhu lÈta letoönÌho roku. H

RP 1/2002

Vznik a v˝voj Od doby, kdy byla lidsk· ¯eË p¯evedena do pÌsemnÈ podoby (prost¯ednictvÌm nejprve obr·zk˘ a znak˘ a pozdÏji pÌsmen), do objevenÌ prvnÌ techniky tisku musely uplynout tisÌce let. Nejprve se znaky a pÌsmena zaznamen·valy do kamene nebo d¯eva, pozdÏji do hlinÏn˝ch destiËek, aù uû vysuöen˝ch na slunci nebo vyp·len˝ch v ohni. Potom zaËaly b˝t pouûÌv·ny materi·ly rostlinnÈho nebo ûivoËiönÈho p˘vodu ñ papyrus a pergamen. Papyrus byl zn·m˝ uû od ËtvrtÈho tisÌciletÌ p¯ed naöÌm letopoËtem a pouûÌval se jeötÏ ve st¯edovÏku, pergamen jeötÏ dÈle. Ale na vöechny tyto materi·ly byly znaky a pÌsmena nan·öeny ruËnÌm psanÌm. P¯ibliûnÏ okolo roku 105 naöeho letopoËtu byl potom v »ÌnÏ vynalezen papÌr, kter˝ se v EvropÏ zaËal vyr·bÏt nÏkdy koncem 12. nebo poË·tkem 13. stoletÌ, nejpravdÏpodobnÏji nejprve ve st¯ednÌ It·lii; ale cesta k prvnÌm tisk˘m byla jeötÏ st·le dalek·. K vyn·lezu prvnÌ tiskovÈ techniky tisku z v˝öky, zvanÈ dle svÈho pouûitÌ takÈ

knihtisk, doölo totiû aû v prvnÌ polovinÏ patn·ctÈho stoletÌ. Kdo byl vlastnÏ prvnÌm vyn·lezcem tÈto tiskovÈ techniky, se dnes uû asi tÏûko poda¯Ì zjistit. Mohl to b˝t Laurens Janszoon Coster z nizozemskÈho Haarlemu, jehoû prvotisky jsou uloûeny v holandsk˝ch a nÏmeck˝ch muzeÌch, nebo francouzsk˝ zlatnÌk a pÌsa¯ Prokop Waldfoghelm, mimochodem p˘vodem z Prahy, ale mohl jÌm skuteËnÏ b˝t i Johann Gensfleisch zvan˝ Gutenberg z nÏmeckÈ MohuËe, kterÈmu b˝v· vyn·lez tisku z v˝öky nejËastÏji p¯ipisov·n. Od mistra Prokopa Waldfoghelma se û·dnÈ tisky nezachovaly, existujÌ vöak pÌsemnÈ doklady o tom, ûe vyr·bÏl do ûeleza ¯ezanÈ formy pro odlÈv·nÌ pÌsmen urËen˝ch k ÑumÏlÈmu psanÌì, coû mohlo b˝t prvnÌ oznaËenÌ tisku. Costerovy tisky se sice zachovaly, ale k tÏm Gutenbergov˝m majÌ vzhledovÏ jeötÏ hodnÏ daleko. Gutenberg zaËal na svÈm vyn·lezu pracovat asi od roku 1436. Jeho princip spoËÌval v odlÈv·nÌ jednotliv˝ch kovov˝ch pÌsmen. Takto zÌskan· pÌsmena byla postupnÏ skl·d·na do ¯·dek, sloupc˘ a cel˝ch str·nek. Vznikl· tiskov· forma mohla b˝t potom pomocÌ upravenÈho d¯evÏnÈho vina¯skÈho lisu vÌcen·sobnÏ otiötÏna na papÌr, a po ukonËenÌ tisku znovu rozebr·na, takzvanÏ

Nov· tiskov· mÈdia pro signmaking Od poË·tku letoönÌho roku se v nabÌdce na naöem trhu objevilo nÏkolik zajÌmav˝ch novinek z produkce firmy Neschen. OcenÌ je zejmÈna v˝tvarnÌci a firmy, zab˝vajÌcÌ se v˝robou reklamnÌ grafiky. Jako prvnÌ uvedeme pro p¯Ìm˝ potisk urËenou textilii Printex TCS 200 B1. Jedn· se o bÌlou polyesterovou tkaninu se strukturou hrubÈ l·tky, jejÌû lÌcov· strana urËen· k tisku je opat¯ena coatingem, takûe je na ni moûnÈ tisknout jak dye-based, tak i pigmentov˝mi inkousty. Je vhodn· zejmÈna pro v˝robu banner˘, poutaË˘ nebo ubrus˘. D·le je to bÌl· leskl· tkanina z vlny a viskÛzy opat¯en· podkladov˝m nosn˝m papÌrem, prod·van· pod obchodnÌm oznaËenÌm Printex VCP 210 B1. Je moûnÈ ji potiskovat dye-based in-

StaröÌ model jednobarvovÈho ofsetovÈho tiskovÈho stroje Heidelberg

10

RP 1/2002

tisku

Ofsetov˝ tiskov˝ stroj Polly Prestige 474 Ñrozmet·naì, a jednotliv· pÌsmena bylo moûnÈ opÏt pouûÌt. Gutenberg musel sv˘j zp˘sob tisku pomÏrnÏ dlouho ovÏ¯ovat a zdokonalovat, protoûe aû v roce 1445 vyöel z jeho dÌlny prvnÌ zda¯il˝ tisk, Kniha Sybilina, kter· je vöeobecnÏ oznaËov·na za prvnÌ z evropsk˝ch prvotisk˘. Aû do roku 1447 potom moûnosti svÈho vyn·lezu jeötÏ d·le provÏ¯oval na tisku donat, odpustkov˝ch list˘ Modlitby k¯esùan˘ proti Turk˘m, Kalend·¯e na rok 1448, ale i vÏtöÌch dÏl, tedy knih. V jeho tisk·rnÏ byla vytiötÏna prvnÌ uzn·van· tiötÏn· kniha Kostnick˝ mis·l, potom 36-¯·dkov· bible a snad nejhezËÌ tisk z Gutenbergovy dÌlny, 42-¯·dkov· bible. ZpoË·tku bylo tajemstvÌ tÈto tiskovÈ techniky v MohuËi peËlivÏ st¯eûeno a vöichni, kte¯Ì v tamnÌ prvnÌ tisk·rnÏ pracovali, byli v·z·ni p¯Ìsahou mlËenlivosti. Ale po vp·du nasavskÈho vojska do mÏsta v roce 1462 byla tisk·rna zniËena poû·rem, jejÌ zamÏstnanci se rozprchli po EvropÏ a knihtisk se velice rychle rozöÌ¯il. Nap¯Ìklad ve öv˝carskÈ Basileji vznikla prvnÌ tisk·rna v roce 1468 a do konce 15. stoletÌ jich v tomto mÏstÏ bylo uû 68. Na konci 15. stoletÌ existovaly tisk·rny uû ve dvou stech evropsk˝ch mÏstech a bylo v nich vytiötÏno p¯ibliûnÏ 16 000 titul˘ v celkovÈm n·kladu vÌce neû öesti miliÛn˘ v˝tisk˘. To svÏdËÌ o obrovskÈm v˝znamu vyn·lezu tisku z v˝öky, neboù do tÈ doby nepoznanou mÏrou napomohl rozvoji obecnÈ vzdÏlanosti. Pro srovn·nÌ uveÔme, ûe cena ruËnÏ psanÈ knihy tehdy byla asi 400 tolar˘, coû p¯edstavovalo pomÏrnÏ velk˝ majetek, kdeûto cena obdobnÈ tiötÏnÈ knihy byla zpoË·tku 40 a pozdÏji jen 5 tolar˘. TÌm bylo umoûnÏno rozöÌ¯enÌ knih a tedy i vÏdomostÌ i mezi mÈnÏ z·moûnÈ vrstvy obyvatelstva. Po skoro cel· n·sledujÌcÌ Ëty¯i stoletÌ z˘stal knihtisk jedinou tiskovou technologiÌ. Teprve na samÈm konci osmn·ctÈho stoletÌ vynalezl praûsk˝ rod·k Alois Senefelder kamenotisk neboli

Press litografii, jehoû podstatou je tisk z plochy. Jeho vyn·lez vöak naöel praktickÈ uplatnÏnÌ aû po zkonstruov·nÌ prvnÌho kamenotiska¯skÈho stroje a svÈho v˝znamu potom zaËal nab˝vat aû poË·tkem stoletÌ dvac·tÈho, kdy se z nÏho vyvinula ofsetov· tiskov· technologie, kter· je v souËasnosti nejrozöÌ¯enÏjöÌm zp˘sobem tisku na svÏtÏ. Necel˝ch sto let po litografii byla vynalezena dalöÌ tiskov· technika ñ heliogravura neboli hlubotisk ñ jejÌmû principem je tisk z hloubky. Na vyn·lezu a zdokonalenÌ hlubotisku mÏl znaËn˝ podÌl dalöÌ Ëesk˝ rod·k, malÌ¯ a fotograf Karel KlÌË. PostupnÏ potom doch·zelo k objevov·nÌ dalöÌch a dalöÌch zejmÈna v reklamÏ dnes bÏûnÏ uûÌvan˝ch tiskov˝ch technik ñ serigrafie neboli sÌtotisku, flexotisku, kterÈmu se v jeho poË·tcÌch ¯Ìkalo gumotisk nebo hanlivÏ takÈ Ñbramborov˝ tiskì, tampÛnovÈho tisku a nejnovÏji takÈ digit·lnÌho tisku, aù uû na elektrografickÈm nebo ink-jetovÈm principu, umoûÚujÌcÌho nÏkterÈ druhy aplikacÌ, kterÈ jsou klasick˝mi tiskov˝mi technikami neuskuteËnitelnÈ. Principy jednotliv˝ch tiskov˝ch technik podrobnÏji vysvÏtlÌme v Ël·nku o v souËasnosti pouûÌvan˝ch tiskov˝ch technologiÌch. Z·vÏrem je moûnÈ konstatovat, ûe vyn·lez tisku jako takovÈho, tedy jako technologie mnohon·sobnÈ duplikace psan˝ch text˘, znamenal v historii lidstva obrovsk˝ krok kup¯edu. V dneönÌ dobÏ bychom si totiû asi ûivot bez tisku, a to nejenom informacÌ v podobÏ nap¯Ìklad novin, Ëasopis˘ a knih, ale nap¯Ìklad i potiötÏn˝ch obal˘, asi uû v˘bec nedovedli p¯edstavit.

H Ivan Doleûal

JEDNOTKA KVALITY TISKU TISKÁRNA A REPROGRAFICKÉ STUDIO, GEN. SOCHORA 1379, 708 00 OSTRAVA-PORUBA TEL.: 069-693 84 00, 693 85 00,693 86 00, 693 87 00, FAX: 069-693 84 10 E-MAIL: [email protected], WWW.PRINTO.CZ

11

Press Aktuality kousty a optim·lnÌ vyuûitÌ najde vöude tam, kde je t¯eba dos·hnout velkÈ ostrosti tisku, tedy nap¯Ìklad p¯i v˝robÏ textilnÌ grafiky. Z dalöÌch tiskov˝ch mÈdiÌ uveÔme potom jeötÏ tkaninu Printex Flag B1 urËenou pro tisk vlajek, neboù umoûÚuje dobr˝ pr˘tisk grafickÈho motivu na svoji rubovou stranu a vynik· i pomÏrnÏ dlouhou ûivotnostÌ, dosahujÌcÌ p¯i exteriÈrovÈm pouûitÌ aû öesti mÏsÌc˘, a polyesterov˝ film Printlux PE 125 s hladk˝m matn˝m povrchem a p˘sobenÌ vody odol·vajÌcÌm n·tÏrem, kter˝ je dÌky svÈ velkÈ pruûnosti obzvl·öù vhodn˝ pro v˝robu extrÈmnÏ nam·han˝ch reklamnÌch tisk˘. H

Nov· adresa Astron printu Jeden z naöich p¯ednÌch specialist˘ na digit·lnÌ tisk, praûsk· firma Astron print s. r. o., kter· se zamÏ¯uje p¯edevöÌm na tisk katalog˘, prodejnÌch tiskovin, prospekt˘, let·k˘, pozv·nek, pohlednic, jÌdelnÌch lÌstk˘, firemnÌ konfekce a dalöÌch reklamnÌch tiskovin a personalizovanÈ tisky, zmÏnila svoji adresu a p¯estÏhovala se do novÏ zadaptovan˝ch prostor v praûskÈ Z·h¯ebskÈ ulici. Z·roveÚ tam poË·tkem dubna uvedla do provozu i novÏ zakoupen˝ digit·lnÌ tiskov˝ stroj Xerox DocuColor 100. Jedn· se o velkoform·tov˝ stroj tisknoucÌ barevnÏ z role o maxim·lnÌ öÌ¯ce 500 mm, kter˝ v˝raznÏ zv˝öil technologickou kapacitu Astron printu a tÌm i rychlost zpracov·nÌ zak·zek. H

Semin·¯ o reliÈfnÌ raûbÏ Koncem b¯ezna uspo¯·dala spoleËnost Smoza ve svÈm centru speci·lnÌch grafick˝ch papÌr˘ Le Papier v ChodskÈ ulici v Praze odborn˝ semin·¯ äpiËkov· ˙prava tiskovin pomocÌ reliÈfnÌ raûby a v˝seku. Na konkrÈtnÌch p¯Ìkladech si ˙ËastnÌci tohoto semin·¯e mohli ovÏ¯it, jakÈ specifickÈ ˙lohy m˘ûe plnit raûba p¯i ˙pravÏ celkovÈho vzhledu tiskovin, dozvÏdÏli se o vhodnosti a zp˘sobech pouûitÌ leptan˝ch ho¯ËÌkov˝ch ötoËk˘, dor˝van˝ch ho¯ËÌkov˝ch ötoËk˘ a ruËnÏ ryt˝ch mosazn˝ch raznÌk˘ a sezn·mili se s p¯Ìpravou podklad˘ pro tento zp˘sob ˙pravy a dokonËujÌcÌho zpracov·nÌ tiskovin. H

12

RP 1/2002

Tiskov· technika I. ProkazatelnÏ prvnÌ vynalezenou tiskovou technikou byl tisk z v˝öky, pro svoje po staletÌ p¯evaûujÌcÌ vyuûitÌ naz˝van˝ takÈ knihtiskem. PostupnÏ byly potom pozdÏji vynalezeny dalöÌ tiskovÈ techniky za¯azovanÈ do polygrafie, tedy tisk z plochy neboli ofset a tisk z hloubky ñ hlubotisk. Tyto t¯i zp˘soby tisku tvo¯Ì z·kladnÌ skupinu dodnes pouûÌvan˝ch tiskov˝ch technik, i kdyû nap¯Ìklad vyuûitÌ tisku z v˝öky se v souËasnÈ dobÏ posunulo od p¯evaûujÌcÌho tisku knih jinam a knihy jsou dnes z 99 % tiötÏny ofsetovou technikou. Ovöem byla vynalezena i ¯ada dalöÌch tiskov˝ch technik, z nichû nÏkterÈ jsou odvozenÈ od tÏch z·kladnÌch, jako nap¯Ìklad flexotisk nebo tampÛnov˝ tisk. JinÈ, jako t¯eba sÌtotisk nebo digit·lnÌ tisk, jsou zaloûeny na ˙plnÏ odliön˝ch principech a vyuûÌv·ny v polygrafii p¯Ìbuzn˝ch nebo souvisejÌcÌch oborech, jak˝mi jsou reklama nebo obal·¯sk˝ pr˘mysl (p¯iËemû v tÏchto oborech se samoz¯ejmÏ vÌce Ëi mÈnÏ uplatÚujÌ i z·kladnÌ tiskovÈ techniky). V tomto Ël·nku proto alespoÚ v kr·tkosti uvedeme principy vöech t¯Ì z·kladnÌch v souËasnosti pouûÌvan˝ch tiskov˝ch technik. TÏm ostatnÌm budeme potom vÏnovat pozornost v pokraËov·nÌ tohoto p¯ehledu.

Tisk z v˝öky ñ knihtisk Jak uû s·m n·zev tÈto tiskovÈ techniky (ostatnÏ stejnÏ jako u dalöÌch dvou z·kladnÌch) napovÌd·, tiskovÈ prvky jsou u tohoto zp˘sobu tisku vyv˝öeny nad netisknoucÌ plochu. Na tyto vyv˝öenÈ tiskovÈ prvky je barvov˝m v·lcem nanesena tiskov· barva, p¯iloûeno tiskovÈ mÈdium, zpravidla papÌr, a tlakov˝m v·lcem potom p¯i-

tisknuto k tiskovÈ formÏ, takûe na nÏm vznikne otisk tÈto formy. Z uvedenÈho vypl˝v·, ûe obraz na tiskovÈ formÏ musÌ b˝t zrcadlovÏ obr·cen˝, aby fin·lnÌ otisk byl stranovÏ spr·vn˝. PÌsmo neboli sazba zpoË·tku sest·vala z jednotliv˝ch liter skl·dan˝ch do slov, ¯·dek, odstavc˘ a str·nek. Tomuto druhu sazby se ¯Ìk· sazba mo-

Princip knihtisku notypov·. Po pouûitÌ p¯i tisku byla tato sazba opÏt rozebr·na neboli rozmet·na a jednotlivÈ litery byly tak p¯ipraveny k dalöÌmu pouûitÌ. V devaten·ctÈm stoletÌ byla vynalezena sazba linotypov·, skl·dajÌcÌ se z cel˝ch odlit˝ch ¯·dek, jeû byla vyuûÌv·na p¯edevöÌm p¯i tisku novin a Ëasopis˘. Tento druh sazby byl po pouûitÌ roztaven a kov pouûit k odlÈv·nÌ nov˝ch ¯·dek. Obr·zky byly v knihtisku nejprve ¯ez·ny do d¯eva nebo kovu (d¯evoryty, mÏdiryty, ocelorytiny), po vynalezenÌ fotografie potom rozkl·d·ny autotypickou sÌtÌ a lept·ny do zinkov˝ch desek. Takov˝m tiskov˝m form·m se

¯Ìk· ötoËek. KnihtiskovÈ tiskovÈ formy byly po staletÌ rovinnÈ. Teprve po vyn·lezu kotouËovÈho rotaËnÌho stroje p¯ibliûnÏ v polovinÏ devaten·ctÈho stoletÌ se objevila nutnost ohnout tiskovou formu po obvodu tiskovÈho v·lce, coû bylo u forem skl·dajÌcÌch se z desetitisÌc˘ liter nebo tisÌc˘ ¯·dek nemoûnÈ. Proto musela b˝t na tiskovou formu nejprve nalisov·na speci·lnÌ neho¯lav· lepenka, v nÌû vznikl dostateËnÏ hlubok˝ negativnÌ otisk celÈ formy, tedy pÌsma i obr·zk˘, do tohoto otisku byla tlakov˝m zp˘sobem nalita roztaven· kovov· lite¯ina, ËÌmû po jejÌm vychladnutÌ vznikla pozitivnÌ tiskov· deska, kter· byla potom ohnuta po obvodu formovÈho v·lce. V souËasnÈ dobÏ jsou knihtiskovÈ tiskovÈ jednotky nejvÌce vyuûÌv·ny v kombinaci s flexotiskov˝mi p¯i tisku zejmÈna samolepÌcÌch etiket.

Tisk z plochy ñ ofset Principem tisku z plochy je odpuzov·nÌ mastnoty a vody. MÌsta, kter· tisknou, jsou ve stejnÈ rovinÏ jako mÌsta netisknoucÌ, ale jsou mastn· a p¯ijÌmajÌ tedy barvu, kdeûto netisknoucÌ mÌsta p¯ijÌmajÌ vodu a mastnotu tedy odpuzujÌ. Z·kladem a ve skuteËnosti p¯edch˘dcem ofsetovÈho, tedy nep¯ÌmÈho tisku, byl kamenotisk ñ litografie ñ vynalezen˝ roku 1798 praûsk˝m rod·kem Aloisem Senefelderem. Litografick˝ k·men je jemnÏ porÈznÌ v·penec, na nÏjû se tiskov· forma d· nanÈst buÔ p¯Ìmo nakreslenÌm mastnou k¯Ìdou, p¯etiötÏnÌm z jinÈ tiskovÈ formy, p¯ÌpadnÏ fotografickou cestou. Ve vöech tÏchto p¯Ìpadech musÌ b˝t, stejnÏ jako u knihtisku, kresba, tedy tiskov· forma na kameni, zrcadlovÏ obr·cen·. PolygrafickÈ vyuûitÌ naöel kamenotisk aû po zkonstruov·nÌ litografick˝ch tiskov˝ch stroj˘, vybaven˝ch pogumovan˝ch tlakov˝m v·lcem, kter˝m byl papÌr na tiskovou formu na kameni p¯itlaËen stejn˝m zp˘sobem, jako nap¯Ìklad u knihtiskov˝ch rychlolis˘. K objevenÌ nep¯ÌmÈho tisku z plochy, tedy ofsetu, doölo vlastnÏ n·hodou, kdyû p¯i kamenotisku zapomnÏli tiska¯i omylem na tiskovou formu poloûit papÌr, v tÈ dobÏ nakl·dan˝ ruËnÏ. Obraz se tak omylem otiskl na tlakov˝ pogumovan˝ v·-

lec a z nÏj potom na rubovou stranu dalöÌho naloûenÈho archu. P¯i tom se ale zjistilo, ûe nep¯Ìm˝ potisk z gumovÈho potahu v·lce je kvalitnÏjöÌ neû p¯Ìm˝ z litografickÈ formy. K tomuto objevu doölo v letech 1904ñ1905 ve Spojen˝ch st·tech a pro n·s je zajÌmav˝ tÌm, ûe u nÏj st·l vedle AmeriËana W. Rubela i dalöÌ »ech, Kaöpar Hermann, rod·k z Kynöperku nad Oh¯Ì. Podle jeho pl·n˘ byl takÈ postaven ve mÏstÏ Niles ve st·tÏ Ohio prvnÌ ofsetov˝ tiskov˝ stroj. Pro dalöÌ v˝voj ofsetovÈho tisku byla potom rozhodujÌcÌ n·hrada drahÈho a obtÌûnÏ manipulovatelnÈho litografickÈho kamene kovovou tiskovou deskou. Na jejÌ zhotovenÌ byly zkouöeny r˘znÈ kovy a nakonec se v tÈto prvnÌ f·zi v˝voje ofsetu (ohraniËenÈ p¯ibliûnÏ rokem 1910) prosadila hlinÌkov· a zinkov· deska s upraven˝m povrchem, na kterÈ tiskov· forma vznikala fotochemickou cestou. V souËasnosti vyr·bÏnÈ ofsetovÈ konvenËnÌ tiskovÈ desky jsou vÌcevrstvÈ, p¯iËemû nosn· vrstva, takzvan· podloûka, b˝v·

w w w . p a n a x . c z

Press

RP 1/2002

osvit archová montáÏ do formátu B1 v cenû osvitu

A5 35 – 40 A4 60 – 90 A3 140 – 170 A2 280 – 320 A1 720 – 800

nátisk

chemick˘ A5 300 – 400 A4 500 – 550 A3 1 000 – 1 100 A2 2 000 – 2 200

Princip ofsetu hlinÌkov·, ovöem existujÌ i fÛliovÈ podloûky z plastick˝ch hmot. Jiû v druhÈ polovinÏ dvac·t˝ch let minulÈho stoletÌ zaËalo vöak doch·zet i k experimentov·nÌ s ofsetov˝m tiskem bez vlhËenÌ, takzvan˝m bezvod˝m ofsetem, a ke zda¯il˝m pokus˘m o zhotovov·nÌ barvotisk˘ tÌmto zp˘sobem. Od sedmdes·t˝ch let minulÈho stoletÌ je potom tato technologie spojena zejmÈna s japonsk˝mi tiskov˝mi deskami Toray Waterless. Konstrukce tÏchto tiskov˝ch desek je zaloûena na pouûitÌ vrchnÌ silikonovÈ vrstvy, jeû po osvitu a vyvol·nÌ desky z˘st·v· na ne-

Kã Kã Kã Kã Kã

scan A6 A5 A4

200 Kã 350 Kã 450 Kã

Kã Kã Kã Kã

digitální A4 220 Kã A3 450 Kã

A3 800 Kã A2 1 450 Kã A1 2 700 Kã

Nakladatelství a vydavatelství PANAX ·umavská 5, 120 00 Praha 2 tel.: 02/24 25 69 47, 24 25 69 83 tel.: 02/24 25 76 54 fax: 02/24 25 25 79, 24 25 52 17 pfiímá linka na osvit: 02/22 51 80 91 www.panax.cz, e-mail: [email protected]

Press Aktuality Mezin·rodnÌ veletrh Ipex 2002 Vzhledem k tomu, ûe p¯i v˝robÏ reklamy se vyuûÌv· mnoha nejr˘znÏjöÌch technologiÌ z celÈ ¯ady obor˘, musel b˝t letoönÌ roËnÌk mezin·rodnÌho polygrafickÈho veletrhu Ipex 2002 pro pracovnÌky z tÈto sfÈry nutnÏ velice zajÌmav˝. DostavenÌËko si na nÏm totiû daly firmy ze vöech kout˘ svÏta, kterÈ v tÈto oblasti nÏco znamenajÌ. Vystavovali zde jak v˝robci stroj˘ a za¯ÌzenÌ, tak i producenti spot¯ebnÌch i reûijnÌch materi·l˘ pouûÌvan˝ch v konvenËnÌm i speci·lnÌm tisku a dokonËujÌcÌm zpracov·nÌ tiskovin. VystavujÌcÌ firmy byly rozËlenÏny podle jednotliv˝ch oblastÌ polygrafickÈ v˝roby, takûe n·vötÏvnÌci mohli postupovat od st·nk˘ s elektronick˝mi mÈdii a digit·lnÌmi za¯ÌzenÌmi prezentovan˝mi jako Ñtisk budoucnostiì p¯es produkty vyuûÌvanÈ v prepressu a pre-publishingu, k nejr˘znÏjöÌm podob·m a variant·m tiskov˝ch stroj˘ a p¯Ìdavn˝ch za¯ÌzenÌ p¯i tisku vyuûÌvan˝ch, aû ke stroj˘m a za¯ÌzenÌm pouûÌvan˝m k povrchov˝m ˙prav·m a zuölechùov·nÌ tiskovin a jejich kniha¯skÈmu zpracov·nÌ. Na Ipexu nechybÏla ani expozice vÏnovan· flexotisku a bylo v nÌ vöe, co s touto technologiÌ souvisÌ, od zhotovov·nÌ tiskov˝ch forem, p¯es za¯ÌzenÌ na kontrolu kvality a kompletnosti tisku, aû k dokonËujÌcÌmu zpracov·nÌ jejÌch specifick˝ch produkt˘. Pro n·vötÏvnÌky byla atraktivnÌ i expozice nazvan· Print City, ve kterÈ byla p¯edstavov·na polygrafick· workflow s r˘zn˝mi zp˘soby v˝roby tiskovÈ formy a tiskem jak archov˝m, tak i kotouËov˝m. MnoûstvÌ nejr˘znÏjöÌch produkt˘ vystaven˝ch na Ipexu 2002 bylo skuteËnÏ obrovskÈ, takûe v·m budeme alespoÚ nejzajÌmavÏjöÌ z nich p¯edstavovat postupnÏ. H

PapÌrovÈ lÈto kalla ReproMedia p¯ipravila na letnÌ mÏsÌce cenovou akci pod n·zvem papÌrovÈ lÈto. Akce p¯in·öÌ speci·lnÌ ceny u matn˝ch papÌrov˝ch materi·l˘. ProvÏ¯en· kvalita za niûöÌ cenu potÏöÌ urËitÏ vöechny producenty velkoform·tov˝ch tisk˘, neboù matnÈ papÌry jsou velmi oblÌben˝m mÈdiem pro mnoho aplikacÌ, kde nenÌ kladen d˘raz na trvanlivost, ale spÌöe na celkovÈ v˝robnÌ n·klady. H

14

RP 1/2002

tisknoucÌch mÌstech a kryje je, a naopak mÌsta, ze kter˝ch byl silikon odstranÏn, p¯ijÌmajÌ barvu a st·vajÌ se tiskov˝mi prvky. BarvuodpuzujÌcÌ (oleofobnÌ) chov·nÌ silikonu v ofsetovÈm tiskovÈm procesu nahrazuje funkci vlhËÌcÌho roztoku na konvenËnÌ tiskovÈ desce. Z·roveÚ ale doch·zÌ k eliminaci potÌûÌ s ustavenÌm rovnov·hy barva/voda, takûe n·bÏh tisku m˘ûe b˝t rychlejöÌ a navÌc je moûnÈ technologiÌ suchÈho ofsetu dosahovat i viditelnÏ vyööÌ kvality tisku dÌky moûnosti pouûitÌ rastru aû 200 linek na cm2, p¯ÌpadnÏ stochastickÈho rastru. V poslednÌch letech se zaËÌn· st·le vÌce prosazovat i elektronick· v˝roba tiskov˝ch forem pro ofsetov˝ tisk. Jde o metodu CtP (Computer to Plate), coû je zp˘sob prov·dÏnÌ osvitu tiskov˝ch desek p¯Ìmo z poËÌtaËov˝ch dat bez pouûitÌ film˘, kter˝ m˘ûe b˝t uplatÚov·n buÔ v samostatnÈm osvitovÈm za¯ÌzenÌ z·sobujÌcÌm tiskov˝mi deskami vÌce stroj˘, nebo v takzvan˝ch DI (Direct Imaging) ofsetov˝ch strojÌch, kde jsou osvit i vöechny dalöÌ operace, jimiû musÌ projÌt deska p¯ed tiskem, kompletnÏ integrov·ny do konstrukce tÏchto stroj˘. Ofsetov˝ tisk je v souËasnÈ dobÏ zejmÈna v oblasti akcidenËnÌho tisku nejrozöÌ¯enÏjöÌ tiskovou technikou a pokr˝v· ji z vÌce neû 90 %.

Tisk z hloubky ñ hlubotisk PoslednÌ z konvenËnÌch polygrafick˝ch tiskov˝ch technik, vyuûÌvan˝ch k akcidenËnÌmu tisku, je tisk z hloubky, neboli hlubotisk, anglicky naz˝van˝ tÈû rotogravure. Na vyn·lezu hlubotisku, ke kterÈmu doölo v roce 1878, a na jeho dalöÌm zdokonalenÌ mÏl znaËn˝ podÌl Ëesk˝ malÌ¯ a fotograf Karel KlÌË. Princip tisku z hloubky spoËÌv· v tom, ûe tisknoucÌ mÌsta jsou nÌû neû netisknoucÌ plocha, jsou tedy zahloubena do povrchu tiskovÈ desky. Tiskov· barva je nanesena na tiskovou desku, dnes uû vlastnÏ v˝hradnÏ tiskov˝ v·lec, a z jeho povrchu je p¯ebyteËn· barva set¯ena stÌracÌm noûem. Tiskne pouze barva zachycen· v prohlubnÌch, takûe musÌ b˝t dostateËnÏ ¯Ìdk·, aby se mohla z tÏchto prohlubnÌ uvolnit a vs·knout do povrchu papÌru, p¯itisknutÈho protitlako-

Princip hlubotisku v˝m v·lcem k povrchu v·lce formovÈho. Vzhledem k tomu, ûe hlubotiskov· barva se do povrchu papÌru zapÌjÌ, tedy se i trochu rozpije, nenÌ na obr·zcÌch tiötÏn˝ch touto technikou na rozdÌl od knihtisku nebo ofsetu z¯etelnÏ viditeln˝ tiskov˝ bod, a to ani pod zvÏtöovacÌm sklem. DalöÌm rozdÌlem oproti tisku z v˝öky nebo tisku z plochy (u nichû je p¯i tisku polotÛnov˝ch obr·zk˘ mnoûstvÌ nan·öenÈ barvy d·no velikostÌ tiskovÈho bodu, to znamen· ËÌm svÏtlejöÌ mÌsto, tÌm menöÌ tiskovÈ body a naopak) je, ûe v hlubotisku majÌ vöechny tiskovÈ body naprosto stejnou velikost a mnoûstvÌ nan·öenÈ barvy je d·no hloubkou jednotliv˝ch jamek. To znamen·, ûe ËÌm tmavöÌho tÛnu barevnÈho odstÌnu je t¯eba dos·hnout, tÌm musÌ b˝t jamka hluböÌ a pojmout vÏtöÌ mnoûstvÌ barvy. Tato skuteËnost je i d˘vodem, proË byl v dobÏ svÈho nejvÏtöÌho rozkvÏtu hlubotisk nejdokonalejöÌ technikou pro tisk barvotisk˘ i jednobarevn˝ch polotÛnov˝ch reprodukcÌ a byl Ëasto vyuûÌv·n k tisku hlavnÏ Ëasopis˘ a n·roËn˝ch knih, ale i novin. Oproti p¯edchozÌm dvÏma popsan˝m technik·m m· ovöem hlubotisk takÈ jeden velk˝ nedostatek. Hlubotiskov· tiskov· forma m· sice velkou v˝drûnost, ale jejÌ v˝roba je relativnÏ velice pomal· a drah·. Proto je vyuûitÌ hlubotisku ekonomickÈ jen p¯i tisku vysok˝ch n·klad˘, u kter˝ch doba tisku p¯evyöuje dobu na zhotovenÌ tiskovÈ formy, aby tiskov˝ stroj nemÏl prostoje p¯i Ëek·nÌ na novou formu. U n·s byl touto tiskovou technikou jeötÏ poË·tkem osmdes·t˝ch let minulÈho stoletÌ tiötÏn nap¯Ìklad Ëasopis Mlad˝ svÏt. V souËasnosti je hlubotisk vyuûÌv·n k potisk˘m p¯edevöÌm v obal·¯skÈm pr˘myslu.

H Ivan Doleûal

Post-press

RP 1/2002

DokonËujÌcÌ zpracov·nÌ tiskovin V˝roba naprostÈ vÏtöiny tiskovin jeötÏ nenÌ ukonËena v okamûiku, kdy potiötÏn˝ arch vyjde z tiskovÈho stroje. Pokud nedoch·zÌ ke skl·d·nÌ, sn·öenÌ, perforov·nÌ, v˝sek˘m, p¯ÌpadnÏ dalöÌm operacÌm dokonËovacÌho zpracov·nÌ jednotliv˝ch zak·zek, je nutnÈ vytiötÏn˝ produkt alespoÚ o¯Ìznout na v˝sledn˝ Ëist˝ form·t.

Linka na v˝robu vazby V2

Celou oblast dokonËujÌcÌho zpracov·nÌ tiskovin, kter· takÈ b˝v· oznaËov·na cizÌmi slovy post-press nebo finishing, bychom mohli pro orientaci rozdÏlit do t¯ech z·kladnÌch skupin podle charakteru fin·lnÌch v˝robk˘. Do prvnÌ skupiny bychom za¯adili skl·danÈ, p¯ÌpadnÏ skl·danÈ a dr·tem öitÈ tiskoviny, tedy p¯edevöÌm noviny, Ëasopisy a dalöÌ tiskoviny podobnÈho charakteru, tiötÏnÈ na kotouËov˝ch rotaËnÌch strojÌch. Ve druhÈ skupinÏ by byly tiskoviny kniûnÌho charakteru, tedy v·zanÈ, aù uû v dr·tem öitÈ vazbÏ V1, v lepenÈ vazbÏ V2, takzvanÈ paperbacky, nebo v öitÈ p¯ÌpadnÏ lepenÈ vazbÏ V8 v tuh˝ch desk·ch, pro kterÈ se ve svÏtÏ uûÌv· anglick˝ n·zev hard-

velmi vysok˝ch rychlostech. TÏmto rychlostem proto musejÌ b˝t p¯izp˘sobena jak jednotliv· za¯ÌzenÌ pro dokonËujÌcÌ zpracov·nÌ, tak i za¯ÌzenÌ pro transport tiskoviny mezi nimi. PrvnÌ f·zÌ dokonËujÌcÌho zpracov·nÌ proch·zÌ tiskov˝ produkt uû na konci vlastnÌho rotaËnÌho tiskovÈho stroje, neboù jeho souË·stÌ je skl·dacÌ apar·t. Ten z potiötÏnÈho p·su papÌru vytv·¯Ì tiskovÈ sloûky na jeden, dva nebo vÌce lom˘. Tyto sloûky jsou potom v podobÏ takzvanÈ Ñöupinyì prost¯ednictvÌm transportnÌch dopravnÌk˘ p¯ed·v·ny k dalöÌm operacÌm dokonËujÌcÌho zpracov·nÌ. VlastnÌ zpracov·nÌ m˘ûe probÌhat buÔ v on-line systÈmu, kdy jsou jednotliv· za¯ÌzenÌ

cover. T¯etÌ skupina, po str·nce n·roËnosti technologickÈho vybavenÌ dokonËujÌcÌho zpracov·nÌ relativnÏ nejjednoduööÌ, by potom obsahovala mÈnÏ n·roËnÈ tiskoviny merkantilnÌho charakteru, dokonËovanÈ uû v˝öe uveden˝m o¯ez·v·nÌm, skl·d·nÌm, v˝seky, perforov·nÌm atd. Tiskoviny vyr·bÏnÈ pro reklamnÌ ˙Ëely je moûnÈ za¯adit do vöech tÏchto skupin. Proto nynÌ uvedeme alespoÚ z·kladnÌ technologickÈ vybavenÌ pracoviöù na dokonËujÌcÌ zpracov·nÌ tiskovin v jednotliv˝ch skupin·ch. Zcela samostatnou skupinu za¯ÌzenÌ pro dokonËujÌcÌ zpracov·nÌ tiskovin tvo¯Ì za¯ÌzenÌ urËen· pro kotouËov˝ rotaËnÌ tisk, kter˝ vÏtöinou probÌh· ve

15

Post-press Aktuality FrameMaker 7.0 uveden SpoleËnost Adobe uvolnila novou verzi programu FrameMaker 7.0 pro Ëesk˝ trh. Jde o v˝konnÏjöÌ aplikaci pro vytv·¯enÌ a publikov·nÌ XML, kterÈ automatizuje a zjednoduöuje spr·vu informacÌ v celÈm rozsahu podnik·nÌ. KromÏ podpory pro vytv·¯enÌ, ˙pravy, import a publikov·nÌ platnÈho obsahu XML dovoluje prost¯edÌ FrameMakeru zaloûenÈ na öablon·ch z·kaznÌk˘m efektivnÏ publikovat dokumenty z jednoho zdroje pro vÌce kan·l˘. Ty mohou zahrnovat tisk, form·t Adobe PDF, Web, e-knihy a kapesnÌ organizÈry. Na rozdÌl od jin˝ch ¯eöenÌ zaloûen˝ch na XML umoûÚuje organizacÌm efektivnÏ sdÌlet soubory v r·mci podniku i s ostatnÌmi partnery. Do dokument˘ lze takÈ zaËlenit grafiky SVG, takûe webovÈ verze mohou obsahovat vysoce kvalitnÌ vektorovÈ grafiky. Verze FrameMakeru 7.0 pro jeden poËÌtaË je nynÌ nabÌzena za 37 750 KË za pln˝ produkt se speci·lnÌ ËasovÏ omezenou nabÌdkou upgradu (pouze pro Mac OS a Windows) za 9 350 KË. H

UkonËenÌ v˝roby stolnÌch skener˘ Heidelberg V mÏsÌci dubnu doölo k ukonËenÌ v˝roby stolnÌch skener˘ Linoscan, kam ¯adÌme zejmÈna modely Linoscan 1400/1450, Linoscan 1800, Linoscan 2200 a Linoscan 2650. O ukonËenÌ v˝roby rozhodli akcion·¯i spoleËnosti Heidelberg na z·kladÏ celosvÏtovÈho propadu prodeje skener˘. Skenery Nexscan a Primescan budou vyr·bÏny jeötÏ nejmÈnÏ do konce tohoto roku, ale strategie firmy se do budoucna v oblasti pre-pressu zamÏ¯Ì hlavnÏ na workflow systÈmy a technologii CtP. Velkou pozornost bude spoleËnost vÏnovat i dalöÌmu v˝voji a v˝robÏ barevnÈho digit·lnÌho tiskovÈho stroje NexPress. H

NovÈ sÌtotiskovÈ barvy Ned·vno se na ËeskÈm trhu objevily novÈ sÌtotiskovÈ barvy Ruco, nabÌzenÈ v osmi druzÌch. 450-JK je barva vhodn· k tisku na papÌr, karton, tvrzenÈ i mÏkkÈ PVC, polystyrÈny a akrylovÈ

16

RP 1/2002

dopravnÌky propojena p¯Ìmo s tiskov˝m strojem, nebo v systÈmu off-line za pomoci z·loûnÌch mÈdiÌ. V˝hodou tÈto druhÈ moûnosti je skuteËnost, ûe p¯i p¯ÌpadnÈ poruöe nÏkterÈho ze za¯ÌzenÌ dokonËujÌcÌho zpracov·nÌ nenÌ t¯eba zastavit tisk. Pokud nedoch·zÌ k öitÌ tiskovÈho produktu dr·tem, je prvnÌm za¯ÌzenÌm za tiskov˝m strojem o¯ezov˝ buben. Do nÏho jsou jednotlivÈ sloûky vhazov·ny h¯betem nap¯ed a v pr˘bÏhu ot·ËenÌ bubnu o¯ez·v·ny po t¯ech stran·ch. DalöÌ velice Ëasto pouûÌvanou operacÌ je vkl·d·nÌ p¯Ìloh. Je prov·dÏno pomocÌ vkl·dacÌch bubn˘, jejichû nÏkterÈ typy umoûÚujÌ i strukturovanÈ vkl·d·nÌ, kdy se do jednotliv˝ch v˝tisk˘ jednÈ tiskoviny vkl·dajÌ r˘znÈ p¯Ìlohy. Pro öitÌ Ëasopis˘, r˘zn˝ch magazÌn˘, p¯ÌpadnÏ dalöÌch vysokon·kladov˝ch tiskov˝ch produkt˘ dr·tem jsou pouûÌv·ny sn·öecÌ a öicÌ bubny, kterÈ mohou jednotlivÈ produkty öÌt aû na Ëty¯i skobky. PracoviötÌm pro dokonËujÌcÌ zpracov·nÌ tiskov˝ch produkt˘ z druhÈ skupiny, tedy produkt˘ kniûnÌho charakteru, se ¯Ìk· knih·rny. K jejich z·kladnÌmu vybavenÌ pat¯Ì jednonoûovÈ ¯ezaËky, skl·dacÌ stroje a troj¯ezy, pokud p¯Ìmo nejsou souË·stÌ v˝robnÌch linek na zpracov·nÌ jednotliv˝ch druh˘ vazeb. Na v˝robu dr·tem öit˝ch vazeb V1 jsou pouûÌv·ny linky zaËÌnajÌcÌ sn·öecÌ Ë·stÌ, n·sledovanÈ sedlovou öiËkou a ukonËenÈ troj¯ezem p¯ÌpadnÏ stohovacÌm za¯ÌzenÌm. Linka na v˝robu lepen˝ch vazeb V2 se skl·d· ze sn·öeËky, frÈzovacÌho a lepicÌho modulu, zavÏöovacÌho a lisovacÌho modulu a ukonËena b˝v· opÏt troj¯ezem, p¯ÌpadnÏ stohovacÌm za¯ÌzenÌm. NejsloûitÏjöÌ je linka na v˝robu tuh˝ch lepen˝ch nebo öit˝ch vazeb V8. P¯i v˝robÏ tÏchto vazeb musÌ b˝t knih·rna vybavena buÔ nÌùoöiËkami nebo frÈzovacÌ linkou na v˝robu lepen˝ch vazeb V2, na nÌû je mÌsto zavÏöenÌ do kartonovÈ ob·lky h¯bet kniûnÌho bloku pouze p¯elepen papÌrovou p·skou, a deskovacÌm strojem. VlastnÌ linka na v˝robu tuh˝ch vazeb V8 potom prov·dÌ o¯ez·v·nÌ lepen˝ch nebo öit˝ch blok˘ na troj¯ezu, opat¯uje je kapit·lkem, p¯ÌpadnÏ z·loûkovou stuûkou, m˘ûe i kulatit h¯bety, a prov·dÌ zavÏöov·nÌ kniûnÌch blok˘ do desek a zalisov·nÌ hotov˝ch knih. DalöÌ vybavenÌ

knih·rny potom m˘ûe tvo¯it takÈ p¯ebalovacÌ stroj, kter˝ na hotovÈ knihy navlÈk· p¯ebaly. A dost·v·me se ke t¯etÌ skupinÏ, kterou tvo¯Ì reklamnÌ tiskoviny merkantilnÌho charakteru, jak˝mi jsou r˘znÈ prospekty, skl·daËky, desky, n·stÏnnÈ a stolnÌ kalend·¯e s dr·tovou nebo krouûkovou vazbou a podobnÈ tiskovÈ produkty. Z·kladnÌm vybavenÌm pracoviötÏ pro dokonËujÌcÌ zpracov·nÌ takov˝chto tiskovin je samoz¯ejmÏ jednonoûov· ¯ezaËka. D·le potom skl·dacÌ stroj, ale zatÌmco knih·rny na v˝robu mÏkk˝ch a tuh˝ch kniûnÌch vazeb jsou vÏtöinou vybaveny kombinovan˝mi skl·dacÌmi stroji s kombinacÌ kapes a noû˘, v knih·rn·ch na zpracov·nÌ merkantilnÌch tiskovin b˝vajÌ spÌö kapsovÈ stroje, kterÈ umoûÚujÌ vÏtöÌ mnoûstvÌ paralelnÌch lom˘ za sebou. Obvykle v tÏchto knih·rn·ch nechybÌ ani jednolomovÈ skl·dacÌ stroje, kterÈ jsou ale bÏûnou souË·stÌ i knih·ren na v˝robu kniûnÌch vazeb, neboù jsou

Jednonoûov· ¯ezaËka Perfecta 115 TVC nutnÈ ke skl·d·nÌ p¯eds·dek. K dalöÌ v˝bavÏ potom pat¯Ì p¯ÌklopovÈ vysek·vacÌ stroje, r˘znÈ typy stroj˘ na rylov·nÌ, vrtaËky papÌru a r˘zn· dalöÌ jedno˙Ëelov· za¯ÌzenÌ pro specifickÈ vyuûitÌ podle p¯evaûujÌcÌ skladby zak·zkovÈ n·plnÏ. Do sfÈry dokonËujÌcÌho zpracov·nÌ tiskovin bychom mohli zapoËÌt·vat i jejich povrchovÈ zuölechùov·nÌ nap¯Ìklad lakov·nÌm (pokud neprobÌh· p¯Ìmo v tiskovÈm stroji), laminov·nÌm, p¯ÌpadnÏ slepou raûbou nebo raûenÌm fÛliÌ za horka nebo za studena. Tyto jednotlivÈ typy zuölechùov·nÌ se prov·dÏjÌ na dalöÌch jedno˙Ëelov˝ch za¯ÌzenÌch, kter˝mi knih·rensk· pracoviötÏ mohou b˝t vybavena.

H Ivan Doleûal

Post-press

www.gingco.de

RP 1/2002

19" HM903DT iiyama Vision Master Pro 454

Zuölechùov·nÌ povrchu tiskovin

obrazovka DIAMONDTRON®®MM ãárková maska 0,25 mm 30 - 130 kHz, TCO 99 max. 285 cd/m2 v OPQ módu cena

obrazovka DIAMONDTRON®®NF ãárková maska 0,24 mm 30 - 140 kHz, TCO 99

laku i ve v˝slednÈm efektu. PrvnÌ dva zp˘soby ñ lakov·nÌ tiskov˝mi a disperznÌmi laky ñ se odehr·vajÌ p¯Ìmo v tiskovÈm stroji a vyznaËujÌ se p¯edevöÌm vysokou rychlostÌ zpracov·nÌ a niûöÌ cenou. Na druhou stranu vöak povrch vrstvy laku nenÌ tak rovn˝, jako u t¯etÌho zp˘sobu ñ lakov·nÌ pomocÌ UV lak˘. To vöak neznamen·, ûe bychom mohli pozorovat nÏjakÈ nerov-

Lakov·nÌ NynÌ jsme si alespoÚ struËnÏ ¯ekli, k Ëemu v˝öe zmÌnÏnÈ ˙pravy slouûÌ, ale nevysvÏtlili jsme si, co si m·me pod pojmy lakov·nÌ a laminov·nÌ vlastnÏ p¯edstavit. U lakov·nÌ m˘ûe naöe p¯edstavivost klidnÏ odpoËÌvat, protoûe jiû samotnÈ slovo napovÌd·, co se p¯i tÈto ˙pravÏ vlastnÏ dÏje. ZjednoduöenÏ ¯eËeno by se dalo ¯Ìci, ûe se na povrch tiskoviny nan·öÌ mÈ-

26.699,-*

22" MA201DT iiyama Vision Master Pro 511 obrazovka DIAMONDTRON®®NF ãárková maska 0,25 - 0,27 mm 30 - 110 kHz, TCO 99 cena

23.699,-*

18" AS4611UT barevn˘ TFT LCD max. rozli‰ení 1280 x 1024/75Hz doba odezvy 30 ms, H: 160°, V: 160° OSD, TCO 99 *Doporuãená koncová cena bez DPH.

U lakov·nÌ m·me alternativnÌ moûnosti zpracov·nÌ, liöÌcÌ se v ploöe pokrytÌ. ÿÌk·me, ûe jde o lakov·nÌ celoploönÈ nebo parci·lnÌ.

cena

cena

32.199,-*

19" AU4831DT barevn˘ TFT LCD, otoãn˘ max. rozli‰ení 1600 x 1200 doba odezvy 25 ms, H: 170°, V: 170° analogov˘ a digitální vstup OSD, TCO 99 cena

60.290,-*

Vyobrazené produkty se mohou odli‰ovat od skuteãnosti. Omyl a zmûny vyhrazeny. FAIR AGENCY, spol. s r. o.

dium, kterÈ po zaschnutÌ vytvo¯Ì vÌce Ëi mÈnÏ hladk˝ film, kter˝ tiskovinu nejenom chr·nÌ, ale d·v· jÌ i urËit˝ lesk. Z·mÏrnÏ jsme uvedli termÌn vÌce Ëi mÈnÏ hladk˝ film, protoûe technologiÌ lakov·nÌ rozliöujeme dnes nÏkolik, a liöÌ se zejmÈna v druhu pouûitÈho

14.599,-*

22" HA202DT iiyama Vision Master Pro 512

VytisknutÌ produktu jeötÏ zdaleka neznamen·, ûe zak·zka je jiû kompletnÏ hotov·. Mnohdy se m˘ûe povrch tiskoviny totiû d·le upravovat. JednÌm z tÏchto zp˘sob˘ ˙prav je takÈ zuölechùov·nÌ, kterÈ zÌsk·v· poslednÌ dobou st·le vÌce na oblibÏ. V n·sledujÌcÌm Ël·nku se proto podÌv·me podrobnÏji na nejËastÏji pouûÌvanÈ techniky zuölechùov·nÌ, kter˝mi je lakov·nÌ a laminov·nÌ. Nejprve bychom si ale mÏli ¯Ìci, k Ëemu vlastnÏ takovÈto ˙pravy povrchu slouûÌ. Jak jiû samotn˝ n·zev napovÌd·, je jednÌm z hlavnÌch d˘vod˘ zv˝öenÌ efektnosti v˝slednÈ tiskoviny. Matn˝ nebo leskl˝ povrch, kter˝ tyto techniky nabÌzejÌ, zkr·tka upout· daleko vÌce neû jenom bÏûn˝ odlesk papÌru. Lak a lamino vöak majÌ i dalöÌ ˙koly, kter˝m bychom mÏli takÈ p¯ikl·dat jistou v·hu. Zde musÌme p¯edevöÌm vyzdvihnout ochranu samotnÈ tiskoviny. Laminovan˝ ani lakovan˝ povrch se totiû p¯i pouûÌv·nÌ n·mi vytvo¯enÈho produktu neod¯e a nepoökodÌ tak rychle, jako by tomu bylo u obnaûenÈho tisku. Velk˝ v˝znam m· takÈ zv˝öenÌ pevnosti povrchu, Ëehoû se vyuûÌv· zejmÈna u ob·lek Ëasopis˘. »asopis s takto zuölechtÏnou ob·lkou se pak i po nÏkolik·tÈm otev¯enÌ opÏt vracÌ do svÈ p˘vodnÌ podoby, ob·lka nez˘st·v· otev¯en· nebo ohnut·, jako by tomu bylo bez povrchovÈ ˙pravy.

cool blue

LakovacÌ stroj Steinemann

www.iiyama.cz BezplatnÈ telefonnÌ ËÌslo: (0800) 10 34 35

Post-press Aktuality sklo. Je leskl·, odoln· proti odÏru, vlivu svÏtla, povÏtrnostnÌm i chemick˝m vliv˘m a m· velice dobrou p¯ilnavost. NabÌzena je ve 12 z·kladnÌch barevn˝ch odstÌnech. OznaËenÌ 10-KK m· dvousloûkov· barva s velk˝m leskem, vhodn· k potisku v˝lisk˘ z polyolefinu a v˝robk˘ ze skla, kov˘ a d¯eva. Je odoln· proti odÏru, povÏtrnostnÌm vliv˘m, olej˘m, tuk˘m, alkoholu, sm·Ëedl˘m, kyselin·m a slab˝m louh˘m a mnoha druh˘m ¯edidel, ale öpatnÏ odol·v· l·tk·m obsahujÌcÌm fenoly. Jedno- a dvousloûkov· barva pro potisk v˝lisk˘ z polyolefinu a PVC m· oznaËenÌ 180-KS. Rychle schne, m· kvalitnÌ lesk a odol·v· n·raz˘m a vliv˘m sm·Ëedel, tuk˘, olej˘ a ¯ady chemik·liÌ. PodobnÈ urËenÌ m· takÈ barva 180-PE, kter· je navÌc vhodn· i k potisku makrolonu, polystyrenu, akrylovÈho skla a ABS. Odol·v· stejn˝m vliv˘m jako 180-KS a navÌc i alkoholu. Barva 110-GE m˘ûe b˝t vyuûÌv·na v sÌtotisku i v tamponovÈm tisku k potisku skla, keramiky, kov˘ a û·ruvzdorn˝ch lisovan˝ch hmot. JejÌ vytvrzov·nÌ probÌh· ve vypalovacÌch pecÌch a p¯i nÏm doch·zÌ ke spojenÌ barvy s potiötÏn˝m povrchem a tÌm i velkÈ trvanlivosti potisku. Tato barva m· dobrou kryvost a velk˝ lesk. T¯i druhy barev Ruco nesou oznaËenÌ UV. Jedn· se o barvu 985-UV urËenou k potisku polyetylenu, polypropylenu, polystyrenu a r˘zn˝ch druh˘ papÌru a kartonu. M· vysokou kryvost a lesk, rychle schne a odol·v· r˘zn˝m chemik·liÌm. Je nabÌzena ve 12 barevn˝ch odstÌnech. 930-UV je barva pro potisk skla, keramiky, kov˘ a duroplast˘. Jedn· se o lesklou barvu pro UV suöenÌ a n·slednÈ tepelnÈ vytvrzenÌ. A koneËnÏ oznaËenÌ 960-UV m· jednak stÌracÌ barva slouûÌcÌ k p¯ekrytÌ p¯edtiötÏn˝ch motiv˘, kter· je dod·v·na v bÌlÈm, ËernÈm, zlatÈm a st¯ÌbrnÈm odstÌnu, a jednak reliÈfnÌ vysoce transparentnÌ UV lak. H

äkola naûehlov·nÌ Praûsk· firma bitcon ve spolupr·ci s v˝znamn˝m evropsk˝m dodavatelem naûehlovacÌch materi·l˘, spoleËnostÌ Grˆner, uspo¯·d· v pr˘bÏhu Ëervna letoönÌho roku poz n·zvem äkola naûehlov·nÌ opÏt prezentaci naûehlovacÌch technologiÌ na termolisech Stahls s ruËnÌm nebo pneumatick˝m pohonem a ruËnÌch nebo hydraulick˝ch termolisech Weiss. P¯edstaveny budou i novÈ typy naûehlovacÌch fÛliÌ. Jedn· se

18

RP 1/2002

nosti. Naopak. Nerovnosti se vöak projevujÌ r˘znou ˙rovnÌ lesku. Jiû jsme se zde n·znakem zmÌnili o poslednÌ technologii ñ lakov·nÌ pomocÌ UV lak˘. To probÌh· vÏtöinou na specializovan˝ch strojÌch a mnohdy jej tisk·rny kooperujÌ s nÏjak˝m jin˝m subdodavatelem, s ËÌmû musÌme poËÌtat takÈ v dobÏ pot¯ebnÈ na vyhotovenÌ zak·zky. Z·roveÚ musÌme poËÌtat takÈ s vyööÌ v˝robnÌ cenou. ObÏ tyto nev˝hody jsou vöak vyv·ûeny nejvÏtöÌ v˝hodou UV lak˘, kterou je velmi vysok˝ lesk. Lamino a lak jsou v dneönÌ dobÏ neËastÏji pouûÌvan˝mi zp˘soby ˙pravy povrchu tiskoviny.

KromÏ z·kladnÌho dÏlenÌ podle druh˘ lak˘ m·me u tÈto technologie zuölechùov·nÌ dalöÌ alternativnÌ moûnosti zpracov·nÌ, liöÌcÌ se v ploöe pokrytÌ. ÿÌk·me, ûe jde o lakov·nÌ celoploönÈ nebo parci·lnÌ. P¯i celoploönÈm je cel· strana tiskoviny (pop¯ÌpadÏ i obÏ) pokryta souvislou vrstvou laku. P¯i zad·v·nÌ zak·zky proto nenÌ nijak sloûitÈ toto na rozdÌl od parci·lnÌho lakov·nÌ definovat. U parci·lnÌho lakov·nÌ, kdy lak pokr˝v· pouze urËitou oblast Ëi oblasti tiskoviny (vÏtöinou nÏjakÈ v˝znamnÈ objekty, obr·zky nebo texty) musÌme mÌt na pamÏti to, ûe pro lakov·nÌ musÌme vyrobit p¯ÌsluönÈ tiskovÈ podklady, a takÈ to, ûe tato technologie m· jist· omezenÌ. Na v˝robÏ podklad˘ je vûdy nejlepöÌ se dohodnout p¯Ìmo s tisk·rnou, kterÈ zak·zku zad·v·me. Zde n·m zajistÈ ochotnÏ sdÏlÌ, jak danÈ podklady (vÏtöinou v podobÏ filmov˝ch v˝taûk˘ neboli nespr·vnÏ Ñfilm˘ì) majÌ vypadat. Jiû p¯i samotnÈm n·vrhu musÌme br·t na z¯etel, ûe parci·lnÏ nelze lakovat drobnÈ texty Ëi velmi malÈ objekty, a to p¯edevöÌm z d˘vodu sloûitosti p¯esnÈho umÌstÏnÌ laku.

Laminov·nÌ Laminov·nÌ je druhou velmi rozvinutou technologiÌ zuölechùov·nÌ povrchu tiskovin. ZjednoduöenÏ lze ¯Ìci, ûe se p¯i nÏm na povrch tiskoviny p¯ilepÌ pr˘hledn· fÛlie, a to buÔ matn· nebo leskl· ñ podle poûadavku z·kaznÌka. TakÈ u samotnÈho laminov·nÌ m˘ûeme rozliöovat nÏkolik technologiÌ zpracov·nÌ, ale na fin·lnÌm v˝sledku rozdÌly

LaminovacÌ stroj Billhˆfer mezi jednotliv˝mi druhy lamina asi jen velmi tÏûko pozn·me. Pro ˙plnost si vöak ¯eknÏme, ûe lamino se m˘ûe nan·öet buÔ za tepla Ëi za studena. Oba tyto postupy se pak liöÌ nejenom samotn˝m zp˘sobem zpracov·nÌ, jeho rychlostÌ, ale takÈ cenou. Laminov·nÌ za tepla naz˝vanÈ tÈû termolaminace nabÌzÌ vyööÌ rychlost, ale je takÈ o nÏco draûöÌ neû laminace za studena. U tÈ musÌme mÌt navÌc na pamÏti skuteËnost, ûe ji nelze pouûÌt na papÌry s niûöÌ ploönou hmotnostÌ, kterÈ by se mohly v d˘sledku p˘sobenÌ vody obsaûenÈ v lepidle zaËÌt kroutit. U laminace za studena musÌme takÈ poËÌtat s o nÏco delöÌmi dodacÌmi lh˘tami, protoûe tisky musejÌ po zalaminov·nÌ schnout 24 aû 48 hodin, coû by u nÏkter˝ch expresnÏ zpracov·van˝ch zak·zek mohlo hr·t v˝znamnou roli. Oproti lakov·nÌ m· lamino jednu nev˝hodu, a to fakt, ûe jde o technologii nan·öenou pouze celoploönÏ (i kdyû se pokusy s parci·lnÌm laminem jiû prov·dÏjÌ, ale jde zatÌm opravdu pouze o pokusy). Laminovat je moûnÈ za studena nebo za tepla, rozdÌl vöak p¯i spr·vnÈm zpracov·nÌ jen velmi tÏûko rozezn·me.

NynÌ jsme si velmi zjednoduöenÏ popsali nejËastÏji pouûÌvanÈ technologie zuölechùov·nÌ povrchu. Na z·vÏr si jeötÏ ¯ekneme, jak lze na zuölechtÏnÈ tiskovinÏ poznat, zda jde o zalaminovan˝ nebo lakovan˝ povrch. To pozn·me, kdyû se pokusÌme danou tiskovinu natrhnout. Pokud se n·m poda¯Ì ji roztrhnout, jde o lakovan˝ povrch. Pokud se ale pod papÌrem objevÌ vrstva fÛlie, jedn· se o tiskovinu s laminem.

H Patrik Thoma

3DR

RP 1/2002

ZÁKAZNICKÉ CENTRUM

ZÁKAZNICKÉ CENTRUM

BRNO

PRAHA

vstup

[email protected]

3D reklama Chceme-li definovat takzvanou 3D reklamu, bude asi vhodnÈ nejd¯Ìve vysvÏtlit v˝znam ËÌslice a pÌsmene v jejÌm n·zvu. 3D je zkratka anglick˝ch slov three dimensions, coû Ëesky znamen· t¯i rozmÏry. Pokud tedy mluvÌme o 3D reklamÏ, m·me na mysli jakÈkoliv trojrozmÏrnÈ reklamnÌ p¯edmÏty, tedy nosiËe reklamy, aù uû se jedn· o klasickÈ reklamnÌ a d·rkovÈ p¯edmÏty, poËÌnaje t¯eba levn˝mi tuûkami, zapalovaËi nebo popelnÌky a konËe drah˝mi koûen˝mi di·¯i, hodinkami, kalkulaËkami a podobn˝mi p¯edmÏty. Do 3D reklamy ¯adÌme takÈ r˘znÈ formy t¯Ìdimenzion·lnÌ reklamy, jako jsou svÏtelnÈ n·pisy, mark˝zy, prosvÏtlovanÈ vitrÌny a prakticky v˘bec vöechny prostorovÈ reklamnÌ realizace. Kdyû si potom uvÏdomÌme, jakÈ zn·me reklamnÌ prost¯edky v jejich souhrnu, zjistÌme, ûe do 3D reklamy nepat¯Ì jedinÏ tiötÏnÈ produkty a dalöÌ medi·lnÌ formy reklamy, jak˝mi jsou rozhlas, televize, film nebo Internet.

Uk·zka produkt˘ 3DR NosiËe 3D reklamy n·s kaûdodennÏ obklopujÌ zejmÈna ve mÏstech ñ doslova na kaûdÈm kroku. T¯eba v podobÏ v˝vÏsnÌch ötÌt˘ nejr˘znÏjöÌch obchod˘, prosklen˝ch reklamnÌch vitrÌn na zast·vk·ch tramvajÌ a autobus˘, nebo reklamnÌch sklenic Ëi sluneËnÌk˘ p¯i obÏdÏ v restauraci. RozdÏlujeme je do ¯ady jednotliv˝ch kategoriÌ, z nichû nejobsaûnÏjöÌ a nejzn·mÏjöÌ jsou skupiny reklamnÌch p¯edmÏt˘ nebo p¯edmÏt˘ pro podporu prodeje. Tyto z·roveÚ definujÌ zp˘sob vyuûitÌ tÏchto reklamnÌch nosiË˘, z nichû vÏtöina m· kromÏ zmÌnÏnÈ

trojrozmÏrnosti a sdÌlenÌ reklamnÌ informace jeötÏ jednu d˘leûitou vlastnost, a tou je jejich vlastnÌ uûitn· hodnota. TÌm je mÌnÏna skuteËnost, ûe mohou slouûit svÈmu ˙Ëelu i v p¯Ìpadech, ûe nejsou vyuûity jako nosiËe reklamy. Z tÈto vlastnosti vypl˝v· i jejich p˘vod, tedy ûe se jedn· o spot¯ebnÌ zboûÌ nejr˘znÏjöÌho charakteru ve velkÈm mnoûstvÌ druh˘ a zp˘sobu vyuûitÌ, vËetnÏ nÏkter˝ch druh˘ potravin, coû poskytuje prakticky neomezenÈ mnoûstvÌ moûnostÌ pro cÌlen˝ a individualizovan˝ v˝bÏr 3D reklamnÌch nosiË˘. V˝voj nabÌdky a popt·vky v oblasti 3D reklamy se mÏnÌ, samoz¯ejmÏ na nÏj p˘sobÌ dobovÈ i mÛdnÌ trendy, a dalo by se ¯Ìci, ûe je urËit˝m odrazem stavu spoleËnosti jak v ekonomickÈ, tak Ë·steËnÏ i v mor·lnÌ rovinÏ. V obdobÌ totality byla jak·koliv reklama obchodnÌho charakteru povaûov·na vÌcemÈnÏ za kapitalistick˝ p¯eûitek a vzhledem k monopolistick˝m pomÏr˘m vl·dnoucÌm na naöem spot¯ebnÌm trhu tak trochu i zbyteËn·. Sice v malÈ mÌ¯e existovala, ale lidÈ ji ani tak moc nevnÌmali. A tak kdyû k n·m poË·tkem devades·t˝ch let v souvislosti s uvolnÏnÌm trhu reklama vtrhla v celÈ svÈ öÌ¯i a nejr˘znÏjöÌch podob·ch, novÏ vzniklÌ soukromÌ podnikatelÈ s nÌ nemÏli ani zkuöenosti, ani p¯Ìliö finanËnÌch prost¯edk˘ na jejÌ realizaci. V tÈ dobÏ byl v oblasti 3D reklamy nejvÏtöÌ z·jem o jednoduchÈ zapalovaËe a propisovaËky v nejniûöÌch cenov˝ch kategoriÌch. Kou¯it se tehdy mohlo vöude a tuûky a papÌry se pouûÌvaly v podstatnÏ vÏtöÌ mÌ¯e neû poËÌtaËe a databanky. V pr˘bÏhu n·sledujÌcÌch let, soubÏûnÏ se zvyöov·nÌm kapit·lovÈ sÌly i kultivovanosti soukromÈho podnik·nÌ, se z·jem zaËal p¯esouvat do oblasti luxusnÏjöÌch p¯edmÏt˘ ve vyööÌ kvalitÏ i cenovÈ hladinÏ a na trhu 3D reklamy se zaËali uplatÚovat i tuzemötÌ dodavatelÈ. Tento zp˘sob reklamy se totiû stal d˘leûitou souË·stÌ

[email protected]

Prepress

[

Datová konverze

Color Management

Digitální nátisk Scan servis Osvitový servis

Plot servis Technická podpora

]

workflow systém Data Preflight

(

Job Tickets Impositioning In-Rip Traping

ICC color profiles PDF processing Digital film Management

Document Archiving

]

[ CTP tisk

falcování Tiskárna snášení

vazba V1, V2, V4, V8 řezání lepení

vysekávání

vrtání vkládání

balení distribuce

Vaše

)

tiskárna BRNO – Údolní 6, 602 00 Brno tel.: 05/4142 7537 PRAHA – Kyjovská 1983/1, 142 00 Praha 4 tel.: 02/4409 0628

3DR Aktuality o fÛlii Ultraflex A, dod·vanou ve 22 barevn˝ch odstÌnech a urËenou pro aplikaci na nylon, a speci·lnÌ fÛlii Thermoprint, nabÌzenou v bÌlÈm a transparentnÌm provedenÌ. DalöÌ podrobnosti se z·jemci o äkolu naûehlov·nÌ dozvÏdÌ na internetovÈ adrese www.bitcon.cz. H -diPrezentace termotiskovÈho plotru s ¯ez·nÌm COLORCAMM PC-12 Dne 4. dubna probÏla v prostor·ch firmy bitcon s. r. o. prezentace termotiskovÈho plotru s ¯ez·nÌm COLORCAMM PC-12. Firma tak nav·zala na REKLAMU a umoûnila n·vötÏvnÌk˘m veletrhu, a nejen jim, se vÌce dozvÏdÏt o tomto plotru. NechybÏly praktickÈ uk·zky a moûnost si porovnat v˝stupy z PC-60/600 s jejich menöÌm sourozencem PC-12. H

RozöÌ¯enÌ servisnÌch sluûeb Tally SpoleËnost Tecoma, kter· je v˝hradnÌm distributorem barevn˝ch i ËernobÌl˝ch tisk·ren Tally na ËeskÈm trhu, d·le rozöÌ¯ila svoji st·vajÌcÌ sÌù servisnÌch sluûeb. KromÏ dosavadnÌch smluvnÌch partner˘ v jednotliv˝ch regionech »eskÈ republiky, kte¯Ì mÏli pouze lok·lnÌ p˘sobnost, budou z·ruËnÌ i poz·ruËnÌ servis vöech produkt˘ Tally od Ëervna letoönÌho roku zajiöùovat i dvÏ firmy s celoploönou p˘sobnostÌ ñ Alwitronic a C-SystÈm. H

DesignÈrsk· soutÏû äkodaAuto äkodaAuto Internet Team vyhl·sil designÈrskou soutÏû urËenou jak profesion·l˘m, tak i amatÈr˘m. JejÌm p¯edmÏtem je n·vrh ikon, kterÈ budou ve vizu·lnÌm souladu s ikonami, pouûÌvan˝mi nov˝m operaËnÌm systÈmem Microsoft Windows XP. Do soutÏûe, jejÌû podmÌnky lze nalÈzt na adrese www.skoda-auto.cz/competition, je za¯azeno celkem dvacet ikon, kterÈ sv˝m v˝znamem vych·zejÌ z konfiguraËnÌ a prodejnÌ internetovÈ aplikace automobil˘ äkoda. Minim·lnÌ mnoûstvÌ, se kter˝m se m˘ûe tv˘rce z˙Ëastnit, je

20

RP 1/2002

marketingovÈ komunikace a dÌky osobnÌmu dopadu na konkrÈtnÌho p¯Ìjemce vzr˘st· v˝znam jeho uplatnÏnÌ v r·mci podprahov˝ch aktivit. N·roky zadavatel˘ 3D reklamy na öÌ¯ku sortimentu se proto zv˝öily, vyhled·v·ny jsou zejmÈna r˘znÈ n·paditÈ novinky, a podstatnÏ se zvÏtöil i z·jem o reklamnÌ nosiËe vyr·bÏnÈ na objedn·vku podle konkrÈtnÌho vzoru. SouËasnÏ vzrostly i n·roky na kvalitu a p¯ÌpadnÏ i uûitnou hodnotu tÏchto reklamnÌch nosiË˘. PodÌv·me-li se na reklamu jako takovou z hlediska statistiky a srovn·me-li situaci u n·s z poË·tku devades·t˝ch let minulÈho stoletÌ se situacÌ souËasnou, dojdeme k zajÌmav˝ch v˝sledk˘m. V tehdejöÌ dobÏ investovali zadavatelÈ z prost¯edk˘ urËen˝ch na reklamu 95 % do reklamy medi·lnÌ, tedy hlavnÏ televiznÌ, tiötÏnÈ, p¯ÌpadnÏ rozhlasovÈ, a pouze 5 % tÏchto prost¯edk˘ umÌstili do nep¯ÌmÈ formy reklamy, tedy tak-zvan˝ch podprahov˝ch aktivit. V pr˘bÏhu uplynul˝ch deseti let

vöak doölo k pomÏrnÏ radik·lnÌ zmÏnÏ tohoto pomÏru. DneönÌ odhady se pohybujÌ v pomÏrech od 30:70 aû do 40:60 ve prospÏch medi·lnÌ reklamy, ale existuje re·ln˝ p¯edpoklad, ûe se tento pomÏr jeötÏ d·le zv˝öÌ ve prospÏch nep¯ÌmÈ formy reklamy, protoûe ve vyspÏl˝ch st·tech EvropskÈ unie dosahuje dokonce obr·cenÈho podÌlu 60:40. Tato situace je odrazem vzr˘stajÌcÌ p¯esycenosti ve¯ejnosti neosobnÌ medi·lnÌ reklamou v mÈdiÌch, tedy v televizi, rozhlase, periodik·ch a dalöÌch tiskovin·ch, coû vy˙sùuje v akceptov·nÌ jin˝ch, mÈnÏ agresivnÌch a vtÌrav˝ch forem reklamnÌ komunikace, kterÈ sice neoslovujÌ p¯Ìm˝m zp˘sobem tak velk˝ okruh recipient˘, ale jsou mnohem osobnÏjöÌ a na rozdÌl od medi·lnÌho reklamnÌho öotu nebo inzer·tu vyvol·vajÌ v povÏdomÌ p¯Ìjemc˘ dlouhodobÏjöÌ efekt zapamatov·nÌ znaËky nebo jmÈna zadavatele reklamy.

H Ivan Doleûal

PÌskov·nÌ skla Jak jiû bylo v ˙vodu tohoto tÈmatu zmÌnÏno, v˝voj v 3DR jde st·le rychle kup¯edu. Dnes jiû vÏtöina firem nevystaËÌ s jednoduch˝mi reklamnÌmi p¯edmÏty, tÈmÏ¯ vöichni chtÏjÌ nÏco origin·lnÌho, nÏco, co ostatnÌ nemajÌ. Proto se takÈ v 3D reklamÏ pouûÌv· st·le vÏtöÌ mnoûstvÌ materi·l˘ a takÈ technik. Jednu z nich, pÌskov·nÌ skla, se v·m nynÌ pokusÌme p¯iblÌûit. Hned na ˙vod bychom mÏli p¯ipomenout, ûe tato technologie nemusÌ b˝t vyuûita pouze na sklo, ale lze ji aplikovat i na dalöÌ materi·ly, z nichû se pak nejËastÏji pouûÌvajÌ kovy. Velmi Ëasto je tÈto technologie vyuûÌv·no ve zlatnictvÌ p¯i ˙pravÏ povrchu drah˝ch kov˘. PÌskov·nÌ skla p˘vodnÏ bylo pouze z·leûitostÌ skl·¯skÈho pr˘myslu. S prvnÌmi pÌskovan˝mi p¯edmÏty se m˘ûeme setkat jiû v dobÏ secese, kde se tÈto technologie zaËalo ve skl·¯skÈm pr˘myslu vyuûÌvat. Uû tenkr·t se tato technologie stala konkurencÌ lept·nÌ kladoucÌho n·roky na pouûitÈ kyseliny, pracovnÌ prost¯edÌ, a v neposlednÌ ¯adÏ

takÈ na samotnÈ zdravÌ obsluhy. Jiû tehdy mÏla technologie pÌskov·nÌ jist· omezenÌ ñ nemoûnost vytvo¯enÌ jemn˝ch dekor˘. SamotnÈ pÌskov·nÌ probÌh· ve dvou z·kladnÌch f·zÌch. Tou prvnÌ je p¯Ìprava vlastnÌ öablony slouûÌcÌ k zakrytÌ nepÌskovan˝ch mÌst. Tyto öablony se svÈho Ëasu vyr·bÏly vyst¯ihov·nÌm z mokrÈho tvrdÈho papÌru, kter˝ se nanesl na povrch pÌskovanÈho sklenÏnÈho p¯edmÏtu. V d¯evnÌch poË·tcÌch pÌskov·nÌ jsme se takÈ mohli setkat s v˝robou öablon z klihu, bavlny, k¯Ìdy nebo glycerinu. Tyto l·tky se nejprve zah¯·ly a nanesly na pÌskovan˝ materi·l. Po zchladnutÌ a zatuhnutÌ se do tÈto hmoty vy¯ez·valy jednotlivÈ poûadovanÈ de-

3DR

RP 1/2002

kory. PozdÏji se pro v˝robu öablon zaËalo pouûÌvat v nÏkter˝ch p¯Ìpadech kovov˝ch nebo pryûov˝ch vrstev, do nichû se dan˝ dekor vy¯ezal. Druhou f·zÌ v˝roby je samotnÈ pÌskov·nÌ, probÌhajÌcÌ v tzv. pÌskovacÌm boxu, kde je povrch pÌskovanÈho materi·lu bombardov·n tlakem vzduchu, kter˝ s sebou strh·v· abrazivnÌ materi·ly. D¯Ìve se jako abrazivnÌch materi·l˘ pouûÌvalo k¯emiËit˝ch pÌsk˘ ñ odtud takÈ poch·zÌ n·zev pÌskov·nÌ. Dnes se jiû pouûÌv· ve skl·¯skÈm pr˘myslu v˝hradnÏ korundov˝ch Ë·stic. Na jejich velikosti a tlaku vzduchu z·leûÌ kvalita a rychlost vypÌskov·nÌ danÈho motivu. Jestliûe k pÌskov·nÌ pouûijeme Ë·stic korundu s velk˝m pr˘mÏrem, dojde k rychlejöÌmu vypÌskov·nÌ, ale v˝sledn˝ povrch nebude hladk˝. P¯i podrobnÏjöÌm pozorov·nÌ m˘ûeme nalÈzt na povrchu spoustu mal˝ch prohlubnÌ zp˘soben˝ch dopadajÌcÌmi Ë·sticemi korundu nebo jinÈho abrazivnÌho materi·lu. P¯i pouûitÌ jemn˝ch Ë·stic bude povrch pÌskovanÈho p¯edmÏtu daleko hladöÌ, ale k pÌskov·nÌ budeme pot¯ebovat delöÌ Ëas a vyööÌ tlak vzduchu. Kdyû se tak zamyslÌme nad v˝öe popsan˝mi zp˘soby p¯Ìpravy öablony, zjistÌme, ûe by se asi nedal p¯edpokl·dat û·dn˝ velk˝ rozvoj. Ten vöak nastal se zavedenÌm poËÌtaË˘. V tÈ dobÏ totiû do oblasti pÌskov·nÌ vstoupila ¯ezan· grafika, kter· zajistila pÌskov·nÌ novÈ moûnosti v podobÏ jemnÏjöÌch motiv˘. NynÌ se mohlo pouûÌvat i pÌsem o velikosti ¯·dovÏ Ëty¯i aû pÏt milimetr˘, coû bylo d¯Ìve prakticky nedosaûitelnÈ. Na druhou stranu byla velkou nev˝hodou tÈto technologie p¯Ìpravy öablon jejÌ pracnost. P¯ipravenÌ öablony p¯edstavovalo vyloup·nÌ celÈho ¯ezanÈho reliÈfu z fÛlie. Tento

PÌskov·nÌ se pouûÌv· p¯edevöÌm na sklo zp˘sob tak nep¯edurËoval technologii pÌskov·nÌ k masovÈmu pouûitÌ, ale spÌöe ke kusovÈ v˝robÏ. DalöÌm zp˘sobem v˝roby öablony byla jejÌ p¯Ìprava pomocÌ osvitu, kde se na dvouvrstv˝ film skl·dajÌcÌ se ze svÏtlocitlivÈ a ochrannÈ vrstvy klasick˝m zp˘sobem p¯esvÌtil motiv. Ten se vyvolal, vznikl˝ pozitivnÌ motiv se nejËastÏji pomocÌ lepidla p¯enesl na pÌskovan˝ p¯edmÏt a potÈ se odstranila ochrann· fÛlie. TakÈ tento postup byl vöak velmi pracn˝ a n·kladn˝. Revoluci v oblasti pÌskov·nÌ p¯inesly aû pÌskovacÌ obtisky, kterÈ pracovaly na b·zi klasick˝ch obtisk˘ na sklo, tj. obtisk je nejprve nutnÈ namoËit do vody, nechat odmoËit, p¯enÈst na sklo, nechat dob¯e zaschnout. PotÈ se musÌ z tohoto obtisku sejmout p¯enosov˝ lak, kter˝ dekor drûel do tÈto chvÌle pohromadÏ. Teprve pak se m˘ûe pÌskovat. TakÈ tento postup p¯edstavoval obrovskou pracnost a p¯i vÏtöÌch sÈriÌch rovnÏû velkÈ n·roky na skladovacÌ prostory,

uvÏdomÌme-li si, ûe proces suöenÌ trval t¯eba Ëty¯iadvacet hodin. PoslednÌm a asi nejzajÌmavÏjöÌm zp˘sobem v˝roby öablony je systÈm Walachit. Jde o speci·lnÌ hmotu, kter· je urËen· k p¯ÌmÈmu tisku na dekorovan˝ p¯edmÏt pomocÌ sÌtotisku. Tato hmota je vyrobena na b·zi vodou rozpustn˝ch disperzÌ s p¯ÌmÏsÌ plnidel odol·vajÌcÌch abrazivnÌm materi·l˘m. Walachit P se pomocÌ sÌtotiskovÈho stroje natiskne na such˝ p¯edmÏt a nech· se zaschnout. Toto zasych·nÌ trv· p¯ibliûnÏ 15 minut. Po tÈto dobÏ je natisknut· hmota nelepiv· a je moûnÈ p¯istoupit p¯Ìmo k pÌskov·nÌ. Hmota Walachit P je vyrobena tak, aby odol·vala pÌskov·nÌ materi·ly, jako je korund, karborund, topas nebo k¯emiËit˝ pÌsek aû do tlaku 2 bar˘. Druhou variantou je pak Walachit S, coû je ze stejnÈ hmoty vyroben˝ obtisk, z nÏhoû se sejme ochrann˝ film, ËÌmû se obnaûÌ lepiv· strana obtisku. Ta se p¯iloûÌ na dekorovan˝ p¯edmÏt a obtisk se vyhladÌ. D·le se pouze sejme nosiË obtisku a p¯edmÏt je p¯ipraven˝ k pÌskov·nÌ. Nespornou v˝hodou pouûitÌ obtisk˘ je moûnost jejich p¯Ìpravy. Tyto obtisky se totiû tisknou takÈ sÌtotiskem, ale na rozdÌl od hmoty Walachit P se hmota nan·öÌ ploch˝m sÌtotiskem na nosiË, kter˝ je ide·lnÏ rovn˝, coû zaruËuje naprosto p¯esnÏ definovanou vrstvu hmoty i na ne zcela ide·lnÏ kruhovÈm p¯edmÏtu. Po pÌskov·nÌ se p¯edmÏt nech· asi deset minut odmoËit v teplÈ vodÏ a potÈ se öablona velmi snadno odstranÌ. Doba odmoËenÌ je p¯Ìmo z·visl· na teplotÏ vody. »Ìm je tato teplota vyööÌ, tÌm je zapot¯ebÌ kratöÌho Ëasu pot¯ebnÈho k odmoËenÌ öablony.

H Patrik Thoma

21

Signmaking Aktuality 5 ikon z r˘zn˝ch kategoriÌ, nenÌ t¯eba tvo¯it celou sadu. VÌtÏznÈ n·vrhy budou odmÏnÏny jednotnou cenou 1 000 KË za ikonu, navÌc kaûd˝ soutÏûÌcÌ obdrûÌ d·rek od Microsoftu a pozornost od Internet Teamu. Ze vöech autor˘ bude nakonec vybr·n absolutnÌ vÌtÏz, kter˝ obdrûÌ hlavnÌ cenu, hi-tech model automobilu äkodaOctavia WRC. Uz·vÏrka soutÏûe je 30.6.2002, vÌtÏzovÈ budou vyhl·öeni na str·nk·ch po¯adatele do 14.7.2002. H

Best m· novÈ RIPy SpoleËnost Quentin v pr˘bÏhu kvÏtna uvedla na Ëesk˝ trh t¯i novÈ produkty od spoleËnosti Best. Jedn· se o aplikace nazvanÈ Best PhotoXposure, Photo Edition a ARTmosphere. Best PhotoXposure je softwarov˝ RIP, vhodn˝ pro fotografy pracujÌcÌ s digit·lnÌmi fotoapar·ty produkujÌcÌmi velkÈ objemy dat. Best Photo Edition je softwarov˝ RIP, kter˝ p¯edstavuje jednoduchÈ jednouûivatelskÈ ¯eöenÌ pro profesion·lnÌ fotografy pracujÌcÌ s digit·lnÌmi fotoapar·ty na platformÏ Mac. PoslednÌ novinkou v oblasti softwarov˝ch RIP˘ je Best ARTmosphere, jenû ve spojenÌ s kvalitnÌ inkoustovou tisk·rnou p¯edstavuje ¯eöenÌ pro tisk a reprodukci barevnÏ vÏrn˝ch umÏleck˝ch dÏl. H

SystÈm TISKNETE.CZ ñ za kaûdou sluûbou stojÌ lidÈ Jeden z novÏjöÌch server˘ tisknete.cz je projekt, jehoû snahou je ¯eöit komplexnÌm zp˘sobem tiskovou produkci prost¯ednictvÌm Internetu. Nejde o pouh˝ on-line v˝poËet ceny zak·zky. Kalkulace z˘stanou uloûeny v datab·zi a m˘ûete se k nim kdykoli vr·tit a vytv·¯et kalkulace novÈ. Pokud se v·ö klient rozhodne pro nÏkterou z nabÌdek, p¯Ìmo z kalkulace si vytvo¯Ìte popt·vku, ve kterÈ ihned vy¯eöÌte formu a termÌn p¯ed·nÌ tiskov˝ch podklad˘, zp˘sob platby, poûadovan˝ termÌn p¯ed·nÌ zak·zky apod. Na vaöi popt·vku reaguje manaûer v˝roby a obratem odeöle nabÌdku. Pokud v·m bude nabÌdka vyhovovat, m˘ûete ihned objednat ñ samoz¯ejmÏ on-line. Po p¯ijetÌ vaöÌ objedn·vky m·te svou zak·zku st·le pod kontrolou. V seznamu zak·zek vidÌte ihned, kterÈ jsou

22

RP 1/2002

Co je to signmaking Signmaking, jeden z obor˘ souvisejÌcÌch s reklamou, m· ˙zkÈ vazby na zadavatele reklamy, kreativce, kte¯Ì ji vym˝ölejÌ, ale nap¯Ìklad takÈ na POP (prost¯edky podpory prodeje). Vyjdeme-li z p˘vodnÌch anglick˝ch slov, zÌsk·me Ñsignì neboli reklama a Ñmakingì neboli vyr·bÏnÌ. V˝roba reklamy je ovöem pouze Ë·stÌ toho, co dnes pod slovem signmaking rozumÌme. KromÏ vlastnÌch v˝robc˘ reklamy, kde se d· mluvit o ¯emesle, zahrnuje zejmÈna v˝robce materi·l˘ a technologiÌ, kte¯Ì se pohybujÌ spÌö v oblasti pr˘myslu, a dodavatele materi·l˘ a technologiÌ, tedy obchodnÌky.

HlavnÌ obory signmakingu HlavnÌmi oblastmi signmakingu jsou velkoploön˝ tisk (billboardy, megaboardy, ochrannÈ sÌtÏ na stavb·ch a rekonstruovan˝ch domech), svÏteln· reklama (neony, citylighty, LED obrazovky), gravÌrov·nÌ a ¯ez·nÌ (¯ezan· reklama), orientaËnÌ systÈmy, v˝stavnÌ systÈmy (panely, expozice), potisk materi·l˘ (plasty, desky, fÛlie pro tisk, filmy, papÌry), nafukovacÌ a 3D reklama (trojrozmÏrnÈ reklamnÌ p¯edmÏty). Nelze zapomenout na finishing, koneËnou ˙pravu reklam, kde jsou nezastupitelnÈ lamin·tory, potahujÌcÌ tisky ochrannou vrstvou proti vliv˘m poËasÌ, Ëi sv·¯eËky a dÏrovaËky, dod·vajÌcÌ koneËn˝ form·t a tvar v˝stup˘m. Velkoploön˝ tisk (tedy tisk o öÌ¯ce vÏtöÌ neû 1 m) produkujÌ velkoploönÈ tisk·rny. Materi·l m˘ûe b˝t r˘zn˝ ñ od klasickÈho papÌru na billboardy a megaboardy aû k sÌùovinÏ na stavebnÌch sÌtÌch. U backlight˘ jsou nejËastÏji vyuûÌv·ny pruûnÈ vinylovÈ fÛlie. Z technologiÌ velkoploönÈho digit·lnÌho tisku je st·le nejrozöÌ¯enÏjöÌ tepeln˝ inkoustov˝ (oznaËovan˝ jako ink-jet nebo takÈ

bubble jet ñ nap¯Ìklad u technologie pouûÌvanÈ spoleËnostÌ Canon) a d·le piezoelektrick˝ tisk. BÏûnÈ, cenovÏ st·le jeötÏ p¯ijatelnÈ tisk·rny (Ëty¯-, öesti-, osmi- i dvan·ctibarvovÈ) potom nesou znaËku Hewlett-Packard, Mutoh, Mimaki, Epson, Encad (Kodak), Roland, Canon, MacDermid ColorSpan, Z¸ndÖ NÏkterÈ z nich dosahujÌ rozliöenÌ aû 1 400 dpi a rychlosti tisku ñ v nejrychlejöÌch mÛdech ñ v ¯·du desÌtek metr˘ ËtvereËnÌch p¯i maxim·lnÌ öÌ¯ce potiskovanÈho mÈdia (podle jednotliv˝ch model˘) okolo 60 palc˘ (1 520 mm). Jsou-li navÌc opat¯eny velkokapacitnÌmi inkoustov˝mi z·sobnÌky, zvl·dnou potisknout ñ jako nap¯Ìklad öestibarvov· HP Designjet 5000 ñ aû 400 metr˘ ËtvereËnÌch (z·kladnÌ sada inkoust˘ v sestavÏ CMYK+ Lc + Lm). Kategorie tisk·ren nebo spÌö tiskov˝ch systÈm˘ oznaËovan˝ch jako XXL, tedy s öÌ¯kou tisku od dvou do pÏti metr˘, potom reprezentujÌ stroje NUR, Vutek a Scitex. Elektrostatick˝ tisk, d¯Ìve pomÏrnÏ hojnÏ vyuûÌvan˝ a u n·s zastoupen˝ hlavnÏ stroji 3M Scotchprint, je dnes na ˙stupu.

Uk·zka sÌtotiskovÈho stroje

RP 1/2002

Potisknout lze celou ¯adu materi·l˘ od nejr˘znÏjöÌch v˝robc˘ vËetnÏ t¯eba samolepicÌch vinyl˘, banner˘, textiliÌ i tenk˝ch deskov˝ch materi·l˘. A to jak pro exteriÈry (s pouûitÌm dye-based inkoust˘), tak pro interiÈry (pigmentovÈ, solvent-based, olejovÈ inkousty apod.), kde v tomto p¯ÌpadÏ ûivotnost v˝stup˘ m˘ûe dosahovat nÏkolika mÏsÌc˘ aû let (v p¯ÌpadÏ laminace). Ve svÏtelnÈ reklamÏ dominujÌ klasickÈ neony. V poslednÌ dobÏ rozöi¯ujÌ nabÌdku LED diody a nejnovÏjöÌ metodou, jeû nalezne uplatnÏnÌ zejmÈna u menöÌch aplikacÌ pro interiÈry, je Luminart, patentovan˝ americk˝ systÈm zaloûen˝ na principu gelu vytvrzovanÈho UV z·¯enÌm. Specifickou oblastÌ, kter· zaûÌv· boom, jsou citylighty, panely s vinylov˝mi plachtami, prosvÏtlen˝mi zezadu û·rovkami nebo z·¯ivkami. GravÌrov·nÌ a rytectvÌ je vyuûÌv·no p¯edevöÌm na orientaËnÌch systÈmech,

Signmaking ale takÈ u 3D reklamnÌch p¯edmÏt˘. ModernÌ systÈmy dok·ûÌ r˝t tÈmÏ¯ do vöeho ñ d¯eva, plastu i kovu, nÏkterÈ z nich kombinujÌ ¯ezacÌ plotr a tisk·rnu v jednom stroji. Samostatnou kapitolou je reklama nafukovacÌ. StejnÏ jako finanËnÏ n·roËn· reklama svÏteln· se hodÌ zejmÈna k propagaci brandu znaËky Ëi k tvorbÏ image firmy. Nafukovadla nejËastÏji fungujÌ na principu p¯etlaku studenÈho vzduchu, kter˝ unik· övy, aby byl pr˘bÏûnÏ doplÚov·n ventil·tory, udrûujÌcÌmi tvar reklamy. äijÌ se z polyesterovÈ tkaniny se speci·lnÌm PVC z·tÏrem, kter˝ zabraÚuje prostup vzduchu. Druh˝ typ nafukovadel je z neprodyönÈho sva¯ovanÈho PVC. Jde o reklamnÌ p¯edmÏty do velikosti p¯ibliûnÏ 1 m, k n·m dov·ûenÈ v souËasnÈ dobÏ zejmÈna z asijsk˝ch zemÌ.

H Monika Kuncov·

Viditelnost neonu V »R stejnÏ jako kdekoli jinde ve svÏtÏ existujÌ dvÏ hlavnÌ skupiny profesion·lnÌch v˝robc˘ svÏteln˝ch reklam. Tou prvnÌ jsou tradiËnÌ neon·¯i, kte¯Ì vyr·bÏjÌ vlastnÌma rukama a rozumÏjÌ ¯emeslu. Tou druhou jsou reklamnÌ specialistÈ, zamÏ¯enÌ na design vznikajÌcÌ na monitoru poËÌtaËe. SvÏteln· reklama je pro nÏ sice atraktivnÌ aplikacÌ v˝tvarn˝ch z·mÏr˘, ale v˝robnÌ technologie jsou jim vzd·lenÈ. A pr·vÏ pro nÏ jsou urËeny n·sledujÌcÌ ¯·dky. Neon Ëili neonov· lampa neboli trubice je zdrojem elektrickÈho svÏtla. JmÈno mu dal neonov˝ plyn, jehoû bylo poprvÈ ˙spÏönÏ pouûito k v˝robÏ trvanliv˝ch v˝bojek. Neon produkuje svÏtlo tak, ûe elektrick˝ proud proch·zÌ plynem naËerpan˝m a nepropustnÏ uzav¯en˝m do sklenÏnÈ trubice s jednou do skla zalitou elektrodou p¯ipojenou k obÏma konc˘m. Elektrick˝ v˝boj v plynnÈm prost¯edÌ potom vyvol·v· fluorescenci. Pro v˝robce reklamy majÌ neony obrovskou v˝hodu: lze je p¯izp˘sobit poûa-

davk˘m z·kaznÌk˘. D· se upravit jejich tvar a dÈlka, barva, pr˘mÏr trubice a Ë·steËnÏ takÈ intenzita zdroje svÏtla. NicmÈnÏ je dobrÈ zn·t alespoÚ z·kladnÌ pravidla viditelnosti, aby se dos·hlo maxim·lnÌho svÏtelnÈho efektu. Pro maxim·lnÌ ˙Ëinnost musÌ kreativci uöÌt reklamu z·kaznÌk˘m na mÌru, tedy takovou, jeû respektuje i faktory danÈ lidskou fyziognomiÌ. Vstupem neonovÈ reklamy do mysli p¯Ìjemce je lidskÈ oko. Viditelnost reklamy z·visÌ na t¯ech z·kladnÌch faktorech: na individu-

Signmaking Aktuality jeötÏ ve v˝robÏ a kterÈ jiû byly vyexpedovanÈ. Vöechny kalkulace, popt·vky a zak·zky z˘st·vajÌ uloûeny ve vaöÌ datab·zi. Objednat reprint zak·zky, kter· se dÏlala p¯ed rokem, je z·leûitostÌ nÏkolika kliknutÌ. H

Nov˝ Illustrator Ëesky Aplikace Adobe Illustrator pat¯Ì mezi standardy v oblasti vektorovÈ grafiky. P¯ed ned·vnem se jejÌ p¯Ìznivci doËkali verze s oznaËenÌm 10 (nynÌ jiû dokonce 10.0.2), a tak bylo nasnadÏ, ûe Ëesk· verze tohoto oblÌbenÈho programu na sebe ned· p¯Ìliö dlouho Ëekat. Illustrator 10 CZ byl uve¯ejnÏn koncem dubna a Ëesk˝ uûivatel u nÏj m˘ûe ocenit p¯edevöÌm rozöÌ¯enou podporu st¯edoevropsk˝ch znak˘ a pÌsem, podporu st¯edoevropsk˝ch znak˘ Opentype pro Windows, podporu vöech st¯edoevropsk˝ch znak˘ a azbuky pro Macintosh nebo nap¯Ìklad textovÈ importnÌ filtry. ZmÏny nastaly takÈ ve vylepöenÌ moûnostÌ exportu pro text a form·ty SVG a SWF. Soubory Illustratoru CZ, kterÈ zahrnujÌ Ëesk· pÌsma, mohou b˝t novÏ exportov·ny i do tÏchto form·t˘. Upravena byla d·le funkce ÑUloûit jako PDFì, kde taktÈû doölo k ˙pravÏ na ËeskÈ kÛdov·nÌ. Adobe Illustrator 10 je nynÌ dostupn˝ za koncovou cenu 19 220 KË, p¯iËemû dosavadnÌ uûivatelÈ Illustratoru mohou up-gradovat za 6 800 KË. H

NovÈ stroje v Eclipse SpoleËnost Eclipse, kter· je zn·ma p¯edevöÌm z oblasti velkoform·tovÈho tisku, posÌlila a zmodernizovala digit·lnÌ tiskovÈ kapacity. Koncem kvÏtna byly v praûskÈ poboËce nainstalov·ny dva novÈ pÏtimetrovÈ digit·lnÌ tiskovÈ stroje ñ Vutek UltraVu 5 300 a Scitex XLjet 5. ZatÌmco prvnÌ je s·zkou na osvÏdËenou kvalitu a spolehlivost, druh˝ stroj je novinkou v technologickÈm z·zemÌ Eclipse. Z·roveÚ s instalacÌ dvou nov˝ch stroj˘ bude z provozu odstaven jeden z prvnÌch model˘ stroje Idanit. P¯ed Ëasem jiû takÈ byly z provozu odstaveny dva nejstaröÌ digit·lnÌ stroje ñ Outboardy. Aktu·lnÏ m· tedy digit·lnÌ tiskovÈ z·zemÌ Eclipse ve t¯ech

24

RP 1/2002

·lnÌch charakteristik·ch zraku jednotlivce, na ËistotÏ atmosfÈry a na fyzik·lnÌch vlastnostech reklamy. RozliöovacÌ schopnost a citlivost lidskÈho oka jsou ˙zce spojeny. Pr˘mÏrnÈ oko dok·ûe

rozliöit dva objekty vzd·lenÈ od sebe pod zorn˝m ˙hlem 1 ˙hlovÈ minuty za minutu (arc/min) p¯i jasu pozadÌ 1 kandely na metr ËtvereËnÌ (cd/m2). Pro noËnÌ vidÏnÌ reklamy je nutnÈ vÏtöÌ rozliöenÌ jednotliv˝ch bod˘ reklamy, neû by bylo zapot¯ebÌ za dennÌho svÏtla (obr. 1). Velikosti jednotliv˝ch reklam by mÏly b˝t vypoËÌt·ny na z·kladÏ odhadu norm·lnÌ vzd·lenosti pozorov·nÌ (obr. 2). StandardnÌ hodnoty vöak platÌ pouze pro dobrÈ povÏtrnostnÌ podmÌnky, za öpatnÈho poËasÌ se pr˘zraËnost atmosfÈry sniûuje. Toto snÌûenÌ je pro r˘znÈ vlnovÈ dÈlky nebo barvy rozdÌlnÈ. JednoznaËnÏ nejpronikavÏjöÌ je barva Ëerven·. Pokud mluvÌme o minim·lnÌm jasu nutnÈm pro rozliöenÌ dvou oddÏlen˝ch bod˘, nesmÌme zapomenout ani na efekt opaËn˝: rozmazan˝ Ëi p¯Ìliö rozz·¯en˝ obraz. P¯i vysok˝ch intenzit·ch svÏtla se neaktivujÌ pouze optickÈ nervy p¯Ìmo v bodÏ, kter˝ svÏtlo p¯ijÌm·, ale rovnÏû nervy okolnÌ. Zvyöuje se tÌm pr˘mÏr bodu viditelnÈho svÏtla. Tento efekt je velmi û·doucÌ u reklam, kterÈ vyuûÌvajÌ û·rovky z·¯ÌcÌ bÌl˝m svÏtlem, nenÌ vöak û·doucÌ pro reklamy neonovÈ, protoûe kontury pÌsma pak p˘sobÌ rozmazanÏ. Vznik· pak Ñsvatoz·¯ì ñ svÏteln˝ kruh kolem celÈ reklamy, kter˝ sniûuje jejÌ viditelnost. Rozmaz·nÌ pÌsmen lze p¯edejÌt zvÏtöenÌm velikosti pÌsma, peËliv˝m provedenÌm tvaru neonov˝ch trubic a jejich pozornou instalacÌ nebo kalibracÌ jasu reklamy podle jasu pozadÌ. NeonovÈ reklamy, kterÈ majÌ b˝t dob¯e viditelnÈ z velkÈ vzd·lenosti, majÌ vÏtöinou pÌsmena tvo¯en· nÏkolikan·sobnou ¯adou trubic. TÌmto

zp˘sobem ale nevznikne ostr˝ obraz pr·vÏ kv˘li p¯Ìliö jasnÈmu z·¯enÌ. U jasn˝ch barev je proto lepöÌ, jsou-li pÌsmena tvo¯ena jen jednoduchou nebo dvojitou trubicÌ. LidskÈ oko vnÌm· öirokÈ spektrum vizu·lnÌch vjem˘, takûe Ñjasnostì barvy z·visÌ i na okolnÌm prost¯edÌ. OdpovÌdajÌcÌ kalibrace jasu reklamy podle jasu pozadÌ je proto nezbytn·. Aby se p¯edeölo vyza¯ovacÌmu efektu, mÏla by b˝t neonov· reklama nejv˝ö desetkr·t aû stokr·t jasnÏjöÌ neû pozadÌ. A protoûe mnoho reklam m· b˝t Ëiteln˝ch v noci i ve dne, je t¯eba vyrobit reklamu tak jasnou, aby byla dob¯e viditeln· ve dne, ale z·roveÚ osvÏtlit jejÌ okolÌ natolik, aby v noci nevypadala rozmazanÏ. LidskÈ oko nejcitlivÏji vnÌm· ûlutou a zelenou, takûe efekt Ñrozmaz·nÌì je daleko silnÏjöÌ, pouûÌv·me-li zelenavÈ

barvy, neû kdybychom pouûili nap¯Ìklad temnÏ Ëervenou. ObÏ barvy z·¯Ì stejnÏ silnÏ, ale na r˘zn˝ch vlnov˝ch dÈlk·ch. Jejich svÏteln· ˙Ëinnost, dan· pomÏrem vstupnÌ elektrickÈ energie a v˝stupnÌ energie svÏtelnÈ, se navÌc velmi liöÌ podle typu pouûitÈho plynu, fluorescenËnÌho pr·öku a barvy pouûitÈho skla. Shrnuto a podtrûeno: v˝bÏr barev obvykle urËuje z·kaznÌk, kter˝ m· p¯esnou p¯edstavu, jak m· reklama vypadat, Ëasto danou firemnÌm corporate. NÏkte¯Ì z·kaznÌci jsou ochotni se p¯izp˘sobit, jinÌ ne, takûe v˝robce musÌ pozornÏ spoËÌtat velikost reklamy, jas i p¯Ìkon pro kaûdou barevnou komponentu tak, aby docÌlil dokonalÈho v˝sledku.

H Monika Kuncov·

Manažerské informace

RP 1/2002

Pozornost vÏnovan· smlouv·m se vyplatÌ »astÏji neû s kupnÌmi smlouvami se setk·v·me se smlouvami o dÌlo. Aby smlouva odpovÌdala ObchodnÌmu z·konÌku, musÌ obsahovat podstatnÈ Ë·sti. S p¯Ìpadn˝mi reklamacemi by nemÏl z·kaznÌk ot·let. Spory je lÈpe ¯eöit smÌrem.

kaznÌkem mohou b˝t v z·sadÏ ¯eöeny buÔ jako kupnÌ smlouva (ßß 409 aû 475 ObchodnÌho z·konÌku) nebo formou smlouvy o dÌlo (ßß 536 aû 565 ObchodnÌho z·konÌku).

KupnÌ smlouva SmluvnÌ vztahy mezi tisk·rnami, studii a jin˝mi subjekty polygrafickÈho pr˘myslu na jednÈ stranÏ a jejich z·kaznÌky na stranÏ druhÈ jsou z pr·vnÌho pohledu mnohdy nedostateËnÏ oöet¯eny. Je z¯ejmÈ, ûe jinak bude ¯eöena nap¯. objedn·vka na vytiötÏnÌ vizitek v malÈ tisk·rnÏ a mnohem podrobnÏji musÌ b˝t kontrahov·n pravideln˝

a p¯ÌsnÏ termÌnovan˝ tisk celost·tnÌho periodika ve velkÈm polygrafickÈm podniku. V obou p¯Ìpadech se vöak jedn· o obchodnÌ vztah dvou subjekt˘ a jako takov˝ podlÈh· ustanovenÌm ObchodnÌho z·konÌku (z·kon Ë. 513/1991 Sb.). A jakÈ n·stroje n·m nabÌzÌ obchodnÌ pr·vo? Vztahy mezi polygrafick˝m podnikem a z·-

Tisknûte s námi

KupnÌ smlouva musÌ obsahovat podstatnÈ Ë·sti, kter˝mi je zejmÈna urËenÌ p¯edmÏtu koupÏ, z·vazek prod·vajÌcÌho dodat tento p¯edmÏt kupujÌcÌmu a p¯evÈst na nÏj vlastnickÈ pr·vo k p¯edmÏtu smlouvy. KupnÌ smlouva by byla ne˙pln· bez urËenÌ kupnÌ ceny a z·vazku kupujÌcÌho tuto cenu zaplatit. »asto se zapomÌn· na p¯esnÈ urËenÌ

Ofsetov˘ rotaãní tisk - ãasopisÛ - katalogÛ - reklamních tiskÛ Rychlost Spolehlivost Kvalita Univerzálnost Specifické nároky

Moraviapress, a. s., Bfieclav

U Póny 3061, 690 02 Bfieclav, tel.: 0627/305 111, 305 172, fax: 0627/321 728 e-mail: [email protected], www.moraviapress.cz OVù¤ENÁ KVALITA

6 0 8 1 9 5

S L U Ž B Y polygrafické

25

Manažerské informace Aktuality v˝robnÌch z·vodech v Praze, VaröavÏ a maÔarskÈm EdelÈny toto sloûenÌ: 3◊ Vutek 5300, NUR Blueboard, Scitex XLjet 5, 2◊ Vutek 2360, Scitex Idanit, 3◊ HP DesignJet. H

Spektrokolorimetr Color Cue na trhu SpoleËnost Quentin v ned·vnÈ dobÏ uvedla na Ëesk˝ trh nov˝ spektrokolorimetr s n·zvem Pantone Color Cue. Jde o p¯Ìstroj slouûÌcÌ k rychlÈmu zmÏ¯enÌ barevnosti plochÈho potiötÏnÈho materi·lu. Firma Pantone p¯i v˝voji tohoto za¯ÌzenÌ vych·zela z toho, ûe mnoho grafick˝ch studiÌ, tisk·ren, ale i vydavatelstvÌ a reklamnÌch agentur pot¯ebuje rychlou definici barvy v Pantone ök·l·ch Ëi r˘zn˝ch barevn˝ch prostorech. DoporuËen· koncov· cena Pantone Color Cue je 16 500 KË bez DPH. H

NovÈ produkty Apple SpoleËnost Apple na p¯elomu dubna a kvÏtna uvedla nÏkolik nov˝ch produkt˘. Jde zejmÈna o zbrusu nov˝ poËÌtaË eMac, kter˝ je vybaven 17" monitorem s nejvyööÌm rozliöenÌm 1 280 ◊ 960 bod˘ p¯i 72 Hz. Kaûd˝ eMac je vybaven antÈnou pro AirPort, a slotem pro p¯ipojenÌ karty AirPort Card. D·le je vybaven procesorem PowerPC G4/700 MHz s 256 K pamÏti cache level 2 p¯Ìmo na procesoru. SystÈmov· sbÏrnice pracuje na 100 MHz, poËÌtaË pouûÌv· mÈnÏ n·roËnÈ pamÏti PC100 SDRAM, v z·kladnÌ sestavÏ o kapacitÏ 128 MB. Jako pevn˝ disk je pouûit Ultra ATA 40GB, d·le je poËÌtaË osazen buÔ CD-ROM, nebo jednotkou Combo Drive. Grafickou kartou je nVidia GeForce2 MX ve verzi AGP 2X, karta je osazena 32 MB pamÏti typu DDR SDRAM. Druhou hardwarovou novinkou je modernizovan˝ poËÌtaË PowerBook G4, oznaËovan˝ jako TiBook. Jeho z·kladem je rychlejöÌ procesor PowerPC G4/800 MHz doplnÏn˝ o 1 MB pamÏti level 3 cache. TiBook je vybaven nov˝m LCD displejem s ˙hlop¯ÌËkou 15,2" a s rozliöenÌm 1 280 ◊ 854 bod˘. Grafick˝ subsystÈm je vybaven v˝konnou kartou ATI Mobility Radeon 7500 se 32 MB pamÏti DDR SDRAM. H

26

smluvnÌch stran, jeû musÌ odpovÌdat z·pisu do obchodnÌho rejst¯Ìku, resp. ûivnostenskÈmu listu. P¯i rozliöenÌ, zda koncipovat vztah podle kupnÌ smlouvy nebo smlouvy o dÌlo, mohou hr·t roli nuance konkrÈtnÌho p¯Ìpadu. Z·kladnÌm kritÈriem je, ûe kupnÌ smlouva ¯eöÌ p¯Ìpady, kdy je zboûÌ prod·v·no jako celek, zatÌmco smlouva o dÌlo se vztahuje na zak·zky, k jejichû zhotovenÌ si z·kaznÌk dod· nap¯. papÌr. Ovöem i v p¯Ìpadech, kdy materi·l opat¯uje zhotovitel, ale na v˝sledku p¯evaûuje podÌl jeho pr·ce, se jedn· o smlouvu o dÌlo. Smlouvy tohoto typu ve vztazÌch mezi z·kaznÌky a tisk·rnami Ëi studii p¯evaûujÌ.

Smlouva o dÌlo Smlouva o dÌlo m· velice öirok˝ okruh pouûitÌ. Smlouvou o dÌlo se zhotovitel zavazuje k provedenÌ urËitÈho dÌla a objednatel se zavazuje k zaplacenÌ ceny za jeho provedenÌ. Vytvo¯enÌ novÈ vÏci je dÌlem jen tehdy, pokud nespad· pod kupnÌ smlouvu. Pokud se t˝k· formy, smlouva o dÌlo nem· p¯edepsanou pÌsemnou formu. Avöak kromÏ skuteËnÏ mal˝ch zak·zek, jako jsou uû zmÌnÏnÈ vizitky, kdy p¯i vadnÈm plnÏnÌ nehrozÌ velk· ökoda, nelze ˙stnÌ formu doporuËit. Je nutnÈ dodat, ûe i objedn·vka je z hlediska pr·va pouze n·vrhem smlouvy. P¯i navazov·nÌ a realizaci smluvnÌch vztah˘ mezi jednotliv˝mi subjekty v polygrafickÈm pr˘myslu se vyplatÌ uzavÌr·nÌ smluv, kterÈ majÌ vöechny n·leûitosti. Odhaduje se, ûe aû 70 % smluv m· z pr·vnÌho hlediska z·vady. Podstatnou Ë·stÌ smlouvy o dÌlo je mimo p¯esnÈho urËenÌ smluvnÌch stran z·vazek zhotovitele k provedenÌ dÌla a z·vazek objednatele k zaplacenÌ ceny. Cena za dÌlo je nejËastÏji uvedena p¯Ìmo ve smlouvÏ. Cena m˘ûe b˝t stanovena takÈ dodateËnÏ, tato okolnost vöak musÌ b˝t ve smlouvÏ uvedena. PlatebnÌ podmÌnky se do podstatn˝ch Ë·stÌ smlouvy nemusejÌ zahrnout. V tom p¯ÌpadÏ vöak platÌ, ûe n·rok na zaplacenÌ dÌla vznik· jeho provedenÌm. Zhotovitel je povinen provÈst dÌlo ve sjednanÈ dobÏ, rovnÏû z·kaznÌk je povinen p¯edat v urËenÈ dobÏ vÏci pot¯ebnÈ ke zhotovenÌ dÌla (nap¯. filmy) zhotoviteli. Z·kladnÌ povinnostÌ zhotovitele je dÌlo ¯·dnÏ do-

RP 1/2002

konËit a p¯edat p¯edmÏt dÌla objednateli, kter˝ je povinen provedenÈ dÌlo p¯evzÌt. P¯i prov·dÏnÌ dÌla postupuje zhotovitel samostatnÏ a nenÌ p¯i urËenÌ zp˘sobu provedenÌ dÌla v·z·n pokyny objednatele, ledaûe se k jejich plnÏnÌ v˝slovnÏ zav·zal. Zhotovitel m˘ûe povÏ¯it provedenÌm dÌla jinou osobu, jestliûe ze smlouvy nebo z povahy dÌla nevypl˝v· nÏco jinÈho. P¯i prov·dÏnÌ dÌla jinou osobou m· zhotovitel odpovÏdnost, jako by dÌlo prov·dÏl s·m.

Reklamace »ast˝m problÈmem mohou b˝t u polygrafick˝ch zak·zek nedostatky, kterÈ z·kon naz˝v· vadami dÌla. Jelikoû vöak za vadnÈ je povaûov·no dÌlo, jehoû provedenÌ neodpovÌd· v˝sledku urËenÈmu ve smlouvÏ, je pot¯ebnÈ uû ve smlouvÏ urËit kvalitativnÌ parametry zak·zky, aby pozdÏji nedoch·zelo k nejasnostem. Objednatel musÌ vady reklamovat, chce-li si zachovat pr·va z odpovÏdnosti za vady. Objednatel je povinen ozn·mit vady dÌla v reklamaËnÌ lh˘tÏ, kter· je pomÏrnÏ kr·tk· a je vymezena pruûn˝m termÌnem Ñbez zbyteËnÈho odkladuì. PoËÌn· bÏP¯i navazov·nÌ a realizaci smluvnÌch vztah˘ mezi jednotliv˝mi subjekty v polygrafickÈm pr˘myslu se vyplatÌ uzavÌr·nÌ smluv, kterÈ majÌ vöechny n·leûitosti. Odhaduje se, ûe aû 70 % smluv m· z pr·vnÌho hlediska z·vady.

ûet zjiötÏnÌm vad nebo okamûikem moûnosti je zjistit. Jestliûe nedostatky v kvalitÏ zak·zky poruöujÌ smlouvu podstatn˝m zp˘sobem, m· z·kaznÌk nÏkolik moûnostÌ, jak poûadovat odstranÏnÌ vad. P¯edevöÌm se jedn· o moûnost odstranÏnÌ vad provedenÌm n·hradnÌho dÌla nebo doplnÏnÌm, p¯ÌpadnÏ opravou, pokud je to moûnÈ. M˘ûe takÈ poûadovat p¯imÏ¯enou slevu z ceny nebo lze odstoupit od smlouvy. Volba mezi n·roky n·leûÌ objednateli jen v p¯Ìpadech vËasnÈho ozn·menÌ a nelze ji bez souhlasu zhotovitele mÏnit. VËasn˝m ozn·menÌm se rozumÌ ozn·menÌ volby jiû v reklamaci nebo bez zbyteËnÈho odkladu po nÌ. P¯i poruöenÌ smlouvy nepodstatn˝m

RP 1/2002

Manažerské informace

zp˘sobem m˘ûe objednatel poûadovat odstranÏnÌ vad dÌla, pop¯ÌpadÏ doplnÏnÌ chybÏjÌcÌch vÏcÌ nebo slevu z ceny. Je pomÏrnÏ ËastÈ, ûe z·kaznÌk odsouhlasuje provedenÌ zak·zky podle vzorku tisku Ëi n·hledu. Pro tyto p¯Ìpady je d˘leûitÈ zn·t ustanovenÌ, kterÈ obsahuje ß 420, odst. 4 ObchodnÌho z·konÌku: ÑM·-li b˝t zboûÌ dod·no podle vzorku nebo p¯edlohy, je prod·vajÌcÌ povinen dodat zboûÌ s vlastnostmi vzorku nebo p¯edlohy, jeû p¯edloûil kupujÌcÌmu. Je-li rozpor mezi urËenÌm jakosti nebo provedenÌm zboûÌ podle tohoto vzorku nebo p¯edlohy a urËenÌm zboûÌ popsanÈm ve smlouvÏ, je rozhodujÌcÌ urËenÌ popsanÈ ve smlouvÏ. NenÌ-li v tÏchto urËenÌch rozpor, m· mÌt zboûÌ vlastnosti podle obou tÏchto urËenÌ.ì

LepöÌ öpatn˝ smÌr neû dobr˝ spor ⁄spÏönÈ podnik·nÌ je nemyslitelnÈ bez kvalifikovanÈho uzavÌr·nÌ smluv. P¯i uzavÌr·nÌ smluv bychom se mÏli vyvarovat Ñklasick˝ch nedostatk˘ì. Doc. JUDr. Karel Marek, CSc. z pr·vnickÈ fakulty Masarykovy univerzity v BrnÏ ve svÈ publikaci ObchodnÏpr·vnÌ smlouvy p¯ipomÌn·, ûe znaËnÈ procento smluv trpÌ nedostatkem jiû p¯i urËenÌ subjekt˘. PodnikatelÈ totiû uv·dÏjÌ r˘zn· svoje oznaËenÌ, kter· nejsou v souladu se z·konem. Smlouvy podle obchodnÌho z·konÌku vznikajÌ z·sadnÏ dohodou o celÈm obsahu smlouvy a musejÌ obsahovat podstatnÈ Ë·sti. SmluvnÌm stran·m lze jen doporuËit, aby pouûÌvanÈ pojmy byly definov·ny. Smlouvy by nemÏly odkazovat na neplatnÈ pr·vnÌ p¯edpisy. Poznatky z praxe ukazujÌ, ûe dosti Ëasto neb˝v· vhodnÏ sjedn·n p¯edmÏt plnÏnÌ,

V dosahu praktickÈ sfÈry jsou vöak i ot·zky rozhodov·nÌ spor˘. M·lo se vyuûÌv· rozhodËÌho ¯ÌzenÌ. Je-li ve smlouvÏ sjedn·na tzv. rozhodËÌ doloûka, umoûÚuje subjekt˘m dohodnout si, ûe v p¯ÌpadÏ spor˘ rozhoduje spor rozhodce. TÌm se vylouËÌ rozhodov·nÌ soud˘, kterÈ vyd·vajÌ rozhodnutÌ i za nÏkolik let. St·le vöak platÌ, ûe spory s sebou nesou ¯adu negativnÌch jev˘ a vûdy je lepöÌ je ukonËit smÌrem. Pokud ale dojde k rozpor˘m, kterÈ jiû nelze odstranit jin˝m zp˘sobem, je t¯eba ¯eöenÌ sporu soudnÌ cestou nebo pomocÌ rozhodËÌho ¯ÌzenÌ zah·jit vËas, aby nedoölo k promlËenÌ.

H -gk-

M·-li b˝t zboûÌ dod·no podle vzorku nebo p¯edlohy, je prod·vajÌcÌ povinen dodat zboûÌ s vlastnostmi vzorku nebo p¯edlohy, jeû p¯edloûil kupujÌcÌmu. Je-li rozpor mezi urËenÌm jakosti nebo provedenÌm zboûÌ podle tohoto vzorku nebo p¯edlohy a urËenÌm zboûÌ popsanÈm ve smlouvÏ, je rozhodujÌcÌ urËenÌ popsanÈ ve smlouvÏ.

kter˝ b˝v· Ñotev¯en˝ì a nenÌ p¯esnÏ vymezen rozsah plnÏnÌ. Odkazuje se na r˘znÈ podklady, kterÈ v dobÏ uzavÌr·nÌ smlouvy neexistujÌ nebo nejsou dostateËnÏ konkretizov·ny. P¯itom se p¯edpokl·d· dodateËnÈ up¯esÚov·nÌ nap¯. formou dodatk˘. ÑNeohraniËen˝ì p¯edmÏt plnÏnÌ vede Ëasto ke spor˘m. ZejmÈna u polygrafick˝ch zak·zek je zde öirokÈ pole pro r˘zn· nedorozumÏnÌ, pokud kvalitativnÌ parametry v˝slednÈho produktu nejsou definov·ny s dostateËnou preciznostÌ. Ve smlouvÏ musÌ b˝t urËena cena nebo alespoÚ zp˘sob jejÌho urËenÌ. V p¯ÌpadÏ skuteËnÏ velk˝ch obchod˘ je vhodnÈ volit takÈ pr·vnÌ Ëi obchodnÌ zajiöùovacÌ prost¯edky, jako jsou nap¯. z·lohy, dÌlËÌ plnÏnÌ, dÌlËÌ fakturace, smluvnÌ pokuty, sjedn·v·nÌ z·stavnÌho pr·va, ruËenÌ, v˝hrada vlastnickÈho pr·va apod. P¯i sjedn·v·nÌ dlouhodobÈ smlouvy je t¯eba tÈû pamatovat i na eventu·lnÌ budoucÌ konkurs obchodnÌho partnera. Pokud se p¯i uzavÌr·nÌ smluv nerespektujÌ alespoÚ z·kladnÌ pravidla, pak se p¯i jejich realizaci Ñpostupuje za pochoduì a celkov˝ v˝sledek je nep¯Ìzniv˝.

27

Profily

RP 1/2002

Tisk·rna Petit Press, s. r. o. ExistujÌ tisk·rny velkÈ s mnoha velk˝mi tiskov˝mi stroji a desÌtkami zamÏstnanc˘, jejichû produkce se mÏsÌËnÏ poËÌt· v desÌtk·ch tun potiötÏnÈho papÌru. A existujÌ i tisk·rny malÈ, t¯eba jenom s jednÌm tiskov˝m strojem, ve kter˝ch na nav·ûenÌ papÌru k tisku staËÌ obyËejn· dod·vka. Oba tyto druhy tisk·ren majÌ svÈ opodstatnÏnÌ, a pokud

Ji¯Ì Drdla st. ñ majitel tisk·rny Petit Press dok·ûÌ produkovat kvalitnÌ tiskoviny, mohou ˙spÏönÏ prosperovat. Jednou z tÏch mal˝ch a tÈmÏ¯ zcela nov˝ch tisk·ren je Petit Press. SÌdlÌ v obyËejnÈm Ëinû·ku ve SvatoslavovÏ ulici v Praze, a kdyû p˘jdete okolo, neb˝t tabulky vedle vchodu do domu, ani by v·s nenapadlo, ûe by tu mohla b˝t tisk·rna. ÑProjekt tisk·rny vznikl z popudu naöÌ rodinnÈ rady,ì ¯Ìk· majitel Petit Pressu Ji¯Ì Drdla. ÑMy jsme totiû takov· polygrafick· rodina. Maminka manûelky dlouh· lÈta pracovala jako mont·ûnice v tisk·rnÏ Svoboda, j· jsem se vyuËil reprodukËnÌm grafikem a pracoval v b˝valÈ Severografii ve VelkÈm äenovÏ, a m˘j staröÌ syn Petr se vyuËil tiska¯em. Pouze mladöÌ syn Ji¯Ì p˘vodnÏ do tÈto sestavy nezapadal, ale absolvoval rekvalifikaËnÌ kurs vöeobecnÈ polygrafie a dnes pat¯Ì k nejplatnÏjöÌm Ëlen˘m rodinnÈho t˝mu. A protoûe po roce 1997, kdy jsme se p¯estÏhovali do Prahy, jsme byli zamÏstn·ni v r˘zn˝ch tisk·rn·ch, ale l·kalo n·s pracovat spoleËnÏ, dali jsme dohromady rodinnÈ ˙spory a zaËali si tu svou vysnÏnou tisk·rniËku budovat. O jejÌm n·zvu jsme dost dlouho diskutovali, a protoûe jsme chtÏli jen malou tisk·rnu, pouûili jsme francouzskÈ slovo petit, kterÈ jednak znamen· mal˝ a na-

28

vÌc m· i ˙zk˝ vztah k polygrafii, protoûe je oznaËenÌm jednoho stupnÏ pÌsma.ì Naöli nabÌdku pron·jmu vhodn˝ch nebytov˝ch prostor v NuslÌch, kde p¯edtÌm sÌdlila jedna z provozoven druûstva Tomos. VelikostÌ tyto prostory odpovÌdaly jejich poûadavk˘m, ale bylo v nich pot¯eba udÏlat celou ¯adu ˙prav. Nejprve vyvÈzt nÏkolik kontejner˘ odpadk˘, potom nechat statikem posoudit nosnost podlah, protoûe tiskov˝ stroj nebo velk· ¯ezaËka jsou p¯ece jenom tÏûöÌ neû drobn· za¯ÌzenÌ na v˝robu kniûnÌch vazeb. Proto bylo t¯eba nat·hnout z·tÏûovÈ koberce, p¯edÏlat elektrickou instalaci a postavit r˘znÈ p¯ÌËky. Zkr·tka p¯ipravit vöe pot¯ebnÈ, aby se prostory po instalaci v˝robnÌch za¯ÌzenÌ mohly p¯emÏnit ve funkËnÌ tisk·rnu. S ˙pravami zaËali v b¯eznu loÚskÈho roku a pokraËovali aû do konce srpna. Instalace tiskovÈho stroje Polly 466B, koupenÈho na leasing od spoleËnosti Grafitec, zaËala v z·¯Ì 2001, stejnÏ jako instalace prototypu ¯ezaËky Adast a dalöÌch pot¯ebn˝ch za¯ÌzenÌ, a 31. ¯Ìjna za-

i firma Protherm s prospekty, n·vody, let·ky a Ëasopisy, PR agentura turistickÈho ruchu pana Friedlandera, pro nÌû vyr·bÏjÌ propagaËnÌ broûury o zajÌmav˝ch mÌstech »eskÈ republiky, firma Fan s programy, let·ky a dalöÌmi tiskovinami o kulturnÌch ud·lostech pro mladou generaci, a v neposlednÌ ¯adÏ i spoleËnost M.I.P. s r˘zn˝mi tiskovinami pro leteckou dopravu. Ale v Petit Pressu zvl·dajÌ takÈ speci·lnÌ tisk papÌrov˝ch i fÛliov˝ch samolepicÌch etiket oxidaËnÌmi barvami, coû d·le rozöi¯uje jejich nabÌdku. P¯estoûe tisk·rna existuje teprve velice kr·tce, m· uû p¯ipraven˝ v˝hled do nejbliûöÌ budoucnosti. Na prvnÌm mÌstÏ je v nÏm vybudov·nÌ knih·rny se skl·dacÌm strojem, troj¯ezem, za¯ÌzenÌm na zhotovov·nÌ vazeb V1 a dalöÌ ¯ezaËkou. Do provozu by mÏla b˝t uvedena jeötÏ v letoönÌm roce. A ve st·diu ˙vah je rozöÌ¯enÌ tiskovÈ kapacity o dvoubarvov˝ stroj ve form·tu A2, na tisk p¯Ìm˝ch barev a p¯ÌpadnÈ lakov·nÌ. ÑPetit Press nebude nikdy û·dn˝ kolos, kter˝ by zamÏstn·val desÌtky lidÌ. I po rozöÌ¯enÌ v˝roby p¯edpokl·d·me, ûe k souËasn˝m osmi zamÏstnanc˘m p¯ibudou maxim·lnÏ dalöÌ Ëty¯i. Chceme, aby naöe tisk·rna z˘stala i do budoucna mal˝m, ale p¯Ìjemn˝m podnikem, se kter˝m by jeho zamÏstnanci cÌtili stejnou soun·leûitost jako majitelÈ,ì uzavÌr· Ji¯Ì Drdla.

H Ivan Doleûal

Ofsetov˝ stroj Polly 466 B h·jila tisk·rna Petit Press provoz vytiötÏnÌm programu pro N·rodnÌ divadlo. ÑPodnik·nÌ je ¯ehole, zvl·ötÏ podnik·nÌ tohoto typu. Uû ani nevypÌn·m mobilnÌ telefon, protoûe z·kaznÌci volajÌ i pozdÏ veËer. Respektuji to. MnoûstvÌ p¯ijat˝ch zak·zek zajiöùuje naöi dalöÌ existenci. Klient˘m je t¯eba vyhovÏt,ì konstatuje Ji¯Ì Drdla staröÌ. ⁄silÌ a nadöenÌ, se kter˝m budovali tisk·rnu, mohli teÔ p¯esunout do rozjezdu a rozöi¯ov·nÌ v˝roby. A protoûe tiskli opravdu kvalitnÏ, okruh st·l˝ch z·kaznÌk˘ se postupnÏ rozr˘stal. Dnes k nim pat¯Ì uû nejenom scÈny N·rodnÌho divadla se sv˝mi programy, ale nap¯Ìklad

Tisk·rna Petit Press, s. r. o. KontaktnÌ adresa: Svatoslavova 7/771, 140 00 Praha 4 ñ Nusle Telefon: Fax: Mobil: E-mail: http://

02/417 425 01 02/417 425 03 0603/595 255 [email protected] www.petitpress.cz

TechnickÈ vybavenÌ: Tisk: Ëty¯barvov˝ stroj Polly 466B s infrasuöenÌm, Form·t: 485 x 660 mm DokonËujÌcÌ zpracov·nÌ: ¯ezaËka Adast, öÌ¯e 80 cm

Profily

RP 1/2002

DTP studio Petit Design, s. r. o. Na stejnÈ adrese a ve stejn˝ch prostor·ch jako tisk·rna Petit Press sÌdlÌ takÈ DTP studio. TakÈ ono m· ve svÈm n·zvu slovo petit a dokonce i jmÈno jeho majitele je shodnÈ ñ Ji¯Ì Drdla ñ ovöem tento by si mÏl za jmÈno ps·t jeötÏ zkratku ml. nebo jr. Je totiû mladöÌm synem majitele Petit Pressu. P¯esto se jedn· o samostatnou spo-

Ji¯Ì Drdla ml. ñ majitel studia Petit Design leËnost s ruËenÌm omezen˝m s vlastnÌm ˙ËetnictvÌm. ÑP˘vodnÏ jsme s vlastnÌm DTP studiem ani moc nepoËÌtali, pre-pressovou p¯Ìpravu pro svoji tisk·rnu jsme pl·novali zajiöùovat v kooperaci, ale p¯i adaptacÌch pronajat˝ch prostor ve SvatoslavovÏ ulici se zaËalo ukazovat, ûe zatÌm nevyuûitÈ z˘stanou prostory v prvnÌm suterÈnu, pomÏrnÏ optim·lnÌ jak svou velikostÌ, tak i ËlenÏnÌm. Proto se opÏt seöla rodinn· rada a doöla k n·zoru, ûe mÌt pod jednou st¯echou tisk i pre-pressovou p¯Ìpravu je ide·lnÌ ¯eöenÌ. Bylo rozhodnuto z¯Ìdit alespoÚ malÈ DTP studio, kterÈ ale musÌ b˝t schopnÈ kompletnÏ pokr˝vat nejenom pot¯eby tisk·rny Petit Press, ale vzhledem k finanËnÌ n·roËnosti nutnÈho vybavenÌ pracovat i pro dalöÌ z·kaznÌky, aby bylo rentabilnÌ a investice do nÏj vloûen· mÏla p¯ijatelnou dobu n·vratnosti. Technick˝ pokrok v tÈto oblasti jde totiû kup¯edu neuvÏ¯itelnÏ rychle a za¯ÌzenÌ je nutnÈ neust·le pr˘bÏûnÏ inovovat, na coû si studio ovöem musÌ vydÏlat.ì ÑJ· nejsem p¯Ìmo z oboru, p¯esto m·m o pre-pressu p¯ehled, jak z domova, tak i z rekvalifikaËnÌho studia, ale hlavnÏ jsem si z öestimÏsÌËnÌho pobytu ve Spojen˝ch st·tech, kde jsem byl na zkuöenÈ, p¯ivezl nÏjakÈ penÌze, kterÈ

jsem mohl do z¯izov·nÌ studia vloûit. P¯ibral jsem proto jako spoleËnÌka Ji¯Ìho Berana, kter˝ v DTP studiu pracoval jiû p¯edtÌm,ì ¯Ìk· Ji¯Ì Drdla mladöÌ. ZaËÌnali prakticky z niËeho, takûe nejprve museli nakoupit z·kladnÌ vybavenÌ a zajistit propojenÌ poËÌtaË˘ s dalöÌmi za¯ÌzenÌmi, ale postupnÏ dokupovali dalöÌ a dalöÌ, takûe v souËasnÈ dobÏ m· Petit Design vybavenÌ na takovÈ ˙rovni, ûe je schopen bez problÈm˘ zvl·dat i sloûitÈ pre-pressovÈ pr·ce a plnit poûadavky i tÏch nejn·roËnÏjöÌch z·kaznÌk˘. VlastnÌ Ëinnost zah·jilo studio Petit Design stejnÏ jako tisk·rna Petit Press na konci ¯Ìjna loÚskÈho roku. Nejprve pokr˝vali pot¯eby archovÈho tiskovÈho stroje domovskÈ tisk·rny, ale prakticky od zaË·tku zaËali sh·nÏt i dalöÌ zak·zky, coû se jim da¯ilo st·le vÌc a vÌc. ZaËali dÏlat i grafickÈ n·vrhy a hl·sit se do konkursnÌch ¯ÌzenÌ, vyhlaöovan˝ch r˘zn˝mi PR a reklamnÌmi agenturami a vydavateli. NÏkolik takov˝chto konkursnÌch ¯ÌzenÌ se jim poda¯ilo vyhr·t, takûe zÌskali novÈ z·kaznÌky, ale i novÈ

m·ch p˘sobÌcÌch v tomto praûskÈm obvodu, m· mÏsÌËnÌ periodicitu, je tiötÏn na k¯ÌdovÈm papÌru a jeho prvnÌ ËÌslo vyölo v kvÏtnu letoönÌho roku. PracovnÌci DTP studia Petit Design tedy p¯i zÌsk·v·nÌ zak·zek z·roveÚ tak trochu suplujÌ i pr·ci obchodnÌho oddÏlenÌ tisk·rny, protoûe p¯i zÌsk·v·nÌ zak·zek pro studio mohou z·roveÚ nabÌzet i jejich vytiötÏnÌ a p¯ÌpadnÏ i povrchovÈ zuölechùov·nÌ a dokonËujÌcÌ kniha¯skÈ zpracov·nÌ tiskovin, kterÈ m· tisk·rna Petit Press kooperaËnÏ smluvnÏ zajiötÏno ve firm·ch N + K a Knihaspol. ÑJednou ze z·kladnÌch podmÌnek p¯eûitÌ malÈho DTP studia ñ ale i malÈ tisk·rny ñ v souËasnÈ konkurenci na trhu, je udrûovat krok s tÏmi nejlepöÌmi a bez v˝hrad vyhovovat i tÏm nejn·roËnÏjöÌm poûadavk˘m z·kaznÌk˘. A pochopitelnÏ udrûovat a pokouöet se jeötÏ d·le zvyöovat nasazenou laùku kvality odv·dÏnÈ pr·ce. Jen tak je moûnÈ si okruh sv˝ch klient˘ nejenom udrûet, ale jeötÏ ho d·le rozöi¯ovat. A to jsou pro n·s cÌle, kter˝ch se budeme neust·le snaûit dos·hnout,ì uzavÌr· svÈ vypr·vÏnÌ o studiu Petit Design Ji¯Ì Drdla mladöÌ, jednatel spoleËnosti.

H Ivan Doleûal

DTP studio Petit Design, s. r. o. GrafickÈ pracoviötÏ zkuöenosti, a pomalu, ale jistÏ si v tÈto oblasti zaËali zÌsk·vat na trhu jmÈno, coû je samoz¯ejmÏ dost dlouhodob˝ proces. A nejenom ûe to dlouho trv·, ale p¯edstavuje to i hodiny a hodiny ˙mornÈ pr·ce, protoûe do kaûdÈho konkursnÌho ¯ÌzenÌ je t¯eba dodat nÏkolik n·vrh˘ na zadanÈ tÈma, p¯iËemû û·dn˝ z nich nesmÌ postr·dat invenci a musÌ b˝t pro zadavatele akceptovateln˝, jinak je nadÏje na ˙spÏch miziv·. Ale bylo to pr·vÏ studio Petit Design, kterÈ zÌskalo jak pro sebe, tak i pro tisk·rnu Petit Press v˝robu plnobarevnÈho Ëasopisu regionu Praha 4. Je to jak˝si marketingov˝ pr˘vodce po fir-

KontaktnÌ adresa: Svatoslavova 7/771, 140 00 Praha 4 Telefon: Mobil: E-mail: http://

02/417 425 02 0723/136 362 [email protected] www.petitdesign.cz

TechnickÈ vybavenÌ: Skenov·nÌ a retuö: rotaËnÌ ScanMate 3000 poËÌtaË: PowerMac G3, monitor: SuperMac Sazba a zlom: poËÌtaËe: PowerMac G4 Cube, PowerMac G4 Dual, PC N·tisk a malon·kladov˝ tisk: Epson Stylus Color 3000, form·t A3+

29

Osobnost

RP 1/2002

P¯edstavujeme v·m:

Ing. Ji¯Ì Winter Motto: Rychleji uû to nejde! H Datum a mÌsto narozenÌ: 1. dubna 1961, Mlad· Boleslav H Stav: skoro ûenat˝ H PoËet dÏtÌ: 2 H Auto: äkoda Octavia Combi H OblÌbenÈ jÌdlo: nÏjakÈ dob¯e naplnÏnÈ maso H OblÌben˝ n·poj: dobrÈ vÌno a dobrÈ pivo H KonÌËky: lyûov·nÌ, cykloturistika

Studio Winter, s. r. o. m· pod sv˝m n·zvem podtitul ÑDTP servis: osvit, n·tisk, sken, p¯Ìprava tisku, digit·lnÌ a ofsetov˝ tiskì a ve svÈm oboru pat¯Ì v Praze ke zn·m˝m podnik˘m, ne sice nejvÏtöÌm, zato ale s velice dobrou povÏstÌ. Jeho sluûeb vyuûÌvajÌ jak velkÈ reklamnÌ agentury, tak i samostatnÌ grafici, jak tisk·rny, tak jednotlivci, jak zprost¯edkovatelÈ, tak p¯ÌmÌ zadavatelÈ. Zakladatelem a majitelem studia je ing. Ji¯Ì Winter, dnes uzn·van˝ odbornÌk v tÈto oblasti, kter˝ se ale k DTP a tedy v podstatÏ k pre-pressu dostal tak trochu n·hodou a oklikou. P˘vodnÏ se ing. Ji¯Ì Winter totiû mÏl st·t chemikem, protoûe vystudoval technologii v˝roby a zpracov·nÌ polymer˘ na VysokÈ ökole chemicko-technologickÈ v PardubicÌch (dnes Univerzita Pardubice). Uû v pr˘bÏhu studia se ale setkal s poËÌtaËi, kterÈ mu uËarovaly a staly se jeho osudem. ÑMyslÌm si, ûe na svÏtÏ existujÌ lidÈ, kte¯Ì na poËÌtaËe majÌ talent, a potom ti ostatnÌ. Ti, kte¯Ì ten talent majÌ, u poËÌtaË˘ nakonec skonËÌ, protoûe je bavÌ s nimi pracovat a neust·le objevujÌ novÈ moûnosti, k Ëemu vöemu by je mohli vyuûÌt,ì ¯Ìk· Ji¯Ì Winter. Po ukonËenÌ studia v polovinÏ osmdes·t˝ch let nastoupil jako chemik do tisk·renskÈho provozu v Praze. Kdyû se vöak v tisk·rnÏ objevil prvnÌ poËÌtaË pro spr·vu datab·zÌ, svÏ¯ili mu ho do pÈËe, protoûe byl jedin˝, kdo k nÏmu mÏl kladn˝ vztah a ovl·dal programov·nÌ. Potom se objevily softwary Windows a Corel ve verzi 1.0, takûe se mu v pomÏrnÏ kr·tkÈ dobÏ poda¯ilo vybudovat jedno z prvnÌch DTP studiÌ, pochopitelnÏ na ˙rovni tehdejöÌ doby. V roce 1991 ho zlana¯ila soukrom· firma Praga Print, aby takÈ pro ni z¯Ìdil DTP studio, ovöem vybavenÈ uû poËÌtaËi Macintosh, coû se mu poda¯ilo brzy zrealizovat. Pak se vöak

30

rozhodl zaËÌt soukromnÏ podnikat. Z Praga Printu proto odeöel a se sv˝m bratrem a jeötÏ jednÌm spoleËnÌkem zaloûil poËÌtaËovou firmu. Brzy vöak zjistil, ûe grafickÈ programy se mu zad¯ely p¯Ìliö hluboko pod k˘ûi, takûe netrvalo dlouho a zaËal budovat ÑtakovÈ malÈ DTP studioì i v tÈto firmÏ. N·sledujÌcÌ v˝voj byl potom uû opÏt pevnÏ spjat s grafick˝m studiem. V roce 1993 se s majitelem Praga Printu Pavlem Vlas·kem dohodl na zaloûenÌ spoleËnÈho podniku DTP studio Winter jako spoleËnosti s ruËenÌm omezen˝m, kter˝ poskytoval sluûby nejenom mate¯skÈ tisk·rnÏ, ale i dalöÌm z·kaznÌk˘m, aù uû ölo o tisk·rny, reklamnÌ agentury nebo i jednotlivÈ v˝tvarnÌky a grafiky. A protoûe se jednalo o sluûby kvalitnÌ a spolehlivÈ, poËet z·kaznÌk˘ nar˘stal a studiu se da¯ilo. Ji¯Ì Winter potom odkoupil od svÈho spoleËnÌka jeho podÌl, takûe se stal jedin˝m majitelem, a n·zev svÈho podniku zkr·til na Studio Winter. P¯edmÏt jeho podnik·nÌ byl uû vöeobecnÏ zn·m˝. Ing. Ji¯Ì Winter je tedy nejenom uzn·van˝m odbornÌkem, ale i ˙spÏön˝m manaûerem v tÈto oblasti. ZajÌmavÈ a pro nÏkoho i podnÏtnÈ proto mohou b˝t jeho n·zory jak na jejÌ odbornou, tak i vöeobecnou problematiku. UveÔme alespoÚ nÏkterÈ z nich. O konkurenci ing. Ji¯Ì Winter ¯Ìk·: ÑProti konkurenci m·m jedinou ˙Ëinnou hlavnÌ zbraÚ ñ dobrÈ jmÈno firmy. Moje studio nikdy nemÏlo û·dnou sÌù obchodnÌch z·stupc˘. NovÌ z·kaznÌci k n·m vÏtöinou p¯ich·zeli na doporuËenÌ tÏch, kte¯Ì byli s naöimi sluûbami spokojeni. Vûdy jsme se snaûili pracovat kvalitnÏ a rychle a z tÈto snahy vych·zÌ i naöe firemnÌ heslo: Rychleji uû to nejde! DalöÌ d˘leûitou vÏcÌ je poûadavk˘m z·kaznÌka vyhovÏt v maxim·lnÌ moûnÈ mÌ¯e v co nejöiröÌm spektru. Proto jsem z·kladnÌ Ëinnosti studia doplnil i o ma-

lon·kladov˝ a velkoform·tov˝ digit·lnÌ tisk, i kdyû ekonomick˝ p¯Ìnos tÏchto sluûeb je minim·lnÌ, a v souËasnosti rozöi¯ujeme naöe aktivity i o web design. ProË by n·ö z·kaznÌk mÏl p¯i realizaci jednoho z·mÏru obch·zet nÏkolik firem, kdyû mu vöechny pot¯ebnÈ sluûby m˘ûeme poskytnout my? Samostatnou kapitolou v konkurenËnÌm boji jsou potom ceny. D¯Ìve jsem se snaûil, aby byly co moûn· nejniûöÌ, ale jakmile svou Ëinnost p¯estanete dÏlat jak se ¯Ìk· Ñna kolenÏì, zaËnete ji dÏlat profesion·lnÏ a rozöÌ¯Ìte sortiment sluûeb, nem˘ûete ceny snÌûit o tolik, kolik by si nÏkte¯Ì z·kaznÌci p¯edstavovali. Ceny vöak st·le musÌ z˘stat p¯imÏ¯enÈ a p¯esnÏ vykalkulovanÈ, z hlediska z·kaznÌka rozumnÈ, a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech je nutnÈ je udÏlat i dohodou. ZkuöenÌ z·kaznÌci dnes vÏdÌ, ûe nejniûöÌ cena vÏtöinou nenÌ podloûena vysokou kvalitou, protoûe b˝v· motivov·na sebevraûednou snahou udrûet se na trhu za kaûdou cenu. Pokud nap¯Ìklad studio nabÌzÌ osvit form·tu A4 v jakÈmkoliv mnoûstvÌ za cenu pod 50ñ55 KË, jedn· se o nekalou konkurenci, protoûe p¯i takovÈ cenÏ uû jen tÏûko m˘ûe vydÏlat na sv˘j dalöÌ rozvoj.ì A jak˝ m· n·zor na globalizaci? ÑNa tento celosvÏtov˝ trend dopl·cÌme, aniû si to nÏkdy uvÏdomujeme. Uvedu p¯Ìklad ze svÈho oboru. Naöe studio nap¯Ìklad mÏlo p¯ed nÏjakou dobou ¯adu z·kaznÌk˘ z maloobchodnÌ sfÈry. Tu dnes ovl·d· nÏkolik velk˝ch ¯etÏzc˘ vyuûÌvajÌcÌch sluûby velk˝ch nadn·rodnÌch reklamnÌch agentur, a tÌm ubyla pr·ce pro mnoho menöÌch studiÌ, tisk·ren a agentur, tudÌû i pro n·s. Podobn˝m zp˘sobem ub˝vajÌ potencion·lnÌ z·kaznÌci z v˝robnÌ sfÈry, bankovnictvÌ apod.ì

H Ivan Doleûal

RP 1/2002

Další

Reklama a Polygraf 2002 Nev˝znamnÏjöÌ letoönÌ tuzemskou p¯ehlÌdkou reklamnÌ tvorby a tisku byl bezesporu veletrh Reklama + Polygraf 2002, kter˝ se uskuteËnil od 27. 2. do 1. 3. 2002 v prostor·ch Pr˘myslovÈho pal·ce na praûskÈm V˝staviöti. TISKÁRNA Ve skuteËnosti se jednalo o veletrhy dva, protoûe doölo ke spojenÌ mezin·rodnÌho veletrhu reklamnÌch sluûeb Reklama s veletrhem digit·lnÌ p¯edtiskovÈ p¯Ìpravy, digit·lnÌho a klasickÈho tisku a papÌru a balenÌ do jednoho organickÈho celku. A jak se uk·zalo, bylo toto spojenÌ velice ˙ËelnÈ, neboù polygrafick· Ë·st veletrhu se mohla vyprofilovat zejmÈna do oblasti malon·kladovÈho p¯ÌpadnÏ velkoform·tovÈho digit·lnÌho tisku a r˘zn˝ch tiskov˝ch technologiÌ potisku reklamnÌch p¯edmÏt˘. LevÈ k¯Ìdlo Pr˘myslovÈho pal·ce bylo vÏnov·no vystavovatel˘m z oblasti signmakingu, st¯ednÌ hala pre-pressu, tisku a dokonËujÌcÌmu zpracov·nÌ tiskovin a pravÈ k¯Ìdlo potom reklamnÌm a d·rkov˝m p¯edmÏt˘m. Mezi nejzajÌmavÏjöÌ expon·ty v oblasti signmakingu pat¯ily nap¯Ìklad velkoform·tovÈ digit·lnÌ piezoelektrickÈ ink-jetovÈ tiskovÈ stroje Mutoh

Toucan, lamin·tor JetCoat A na potahov·nÌ tisk˘ pruûnou vrstvou tekutÈho mÈdia, nebo poËÌtaËem ¯ÌzenÈ za¯ÌzenÌ na vy¯ez·v·nÌ libovoln˝ch prostorov˝ch motiv˘ z pÏnovÈho polystyrÈnu. Ve st¯ednÌ hale to byly fotoapar·ty ¯ady Dimage, n·tiskov˝ stroj Digital Cromalin AQ, n·tiskov˝ systÈm Hewlett-Pac-

kard s tisk·rnou HP 50 PS nebo ruËnÌ v˝sekov˝ stroj Grapa KVG 4. Vybrat zajÌmavÈ expon·ty z doslova z·plavy reklamnÌch a d·rkov˝ch p¯edmÏt˘ v nej-

r˘znÏjöÌch cenov˝ch hladin·ch vystavovan˝ch v pravÈm k¯Ìdle Pr˘myslovÈho pal·ce byl doslova nadlidsk˝ ˙kol. Za vöechny tedy uveÔme alespoÚ deötnÌky s reklamnÌ ˙pravou Wet Look a Colormagic, reklamnÌ z·palky v krabiËk·ch i ve sloûkovÈ trhacÌ podobÏ, jejichû obaly mÏly nejr˘znÏjöÌ tvary a podoby, reklamnÌ kompaktnÌ disky v opÏt velice n·paditÈm zpracov·nÌ, nebo plastickÈ samolepÌcÌ etikety s povrchovou ˙pravou plastickou transparentnÌ prysky¯icÌ. To je alespoÚ struËn˝ v˝Ëet nÏkter˝ch vybran˝ch expon·t˘ z tÏch, kterÈ se tÏöily nejvÏtöÌmu z·jmu n·vötÏvnÌk˘ veletrhu z ¯ad odbornÈ i laickÈ ve¯ejnosti. Z hodnotÌcÌho hlediska p¯ehlÌdky Reklama + Polygraf 2002 potom m˘ûeme konstatovat, ûe byla kontaktnÌm mÌstem, na kterÈm bylo moûnÈ zÌsk·vat v koncentrovanÈ podobÏ jak pot¯ebnÈ informace, tak i podnÏty a n·pady d˘leûitÈ pro ˙spÏönou kreativnÌ reklamnÌ tvorbu.

H Ivan Doleûal

VA Š E

nej l e pší T I S K Á R N A

TISKÁRNA HUGO PRAŽSKÁ 16 102 21 PRAHA 10 - HOSTIVAŘ TEL.: 02 / 81017 681 FAX: 02 / 717 504 58 www.hugo.cz

Další

RP 1/2002

ADSL O technologii ADSL je v poslednÌ dobÏ pomÏrnÏ hodnÏ slyöet. D˘vod je prost˝. U »eskÈho Telecomu totiû ADSL linky bÏûÌ v testovacÌm provozu, a tak se mnozÌ tÏöÌ, ûe si toto modernÌ a v˝konnÈ p¯ipojenÌ budou moci brzy po¯Ìdit takÈ. PoslednÌ mÌle, to nenÌ û·dn˝ sportovnÌ termÌn, ale z·leûitost, o kterÈ musejÌ p¯em˝ölet prakticky vöechny spoleËnosti, vÏnujÌcÌ se telekomunikaËnÌm sluûb·m. S·m pojem poch·zÌ z angliËtiny a jde samoz¯ejmÏ o to, jak co nejlÈpe, pokud moûno s maxim·lnÌm v˝konem a ne za moc penÏz p¯ipojit koncovÈ klienty ñ k Internetu, k dalöÌm datov˝m sluûb·m, nebo obecnÏ t¯eba i k telefonu.

NÏco m·lo techniky ADSL je jednou z tÏch technologiÌ, kterÈ pro p¯ipojenÌ koncov˝ch z·kaznÌk˘ vyuûÌvajÌ metalickÈ vedenÌ. VËetnÏ bÏûnÈho p·ru mÏdÏn˝ch vodiË˘, po nichû je do firem a dom·cnostÌ p¯iveden telefon ñ a to je pr·vÏ ten fakt, kter˝ dÏl· z ADSL tak popul·rnÌ z·leûitost.

Profesion·lnÌ modem ADSL ObyËejn˝ mÏdÏn˝ dr·t je totiû p¯i telefonnÌm hovoru vyuûit jen zË·sti. ProË? Aniû bychom p¯Ìliö zabÌhali do technick˝ch podrobnostÌ, m˘ûeme si data, putujÌcÌ po vodiËi, p¯edstavit jako sign·l o r˘zn˝ch frekvencÌch. Pro p¯enos hlasu je vyuûito jen p·smo do cca 4 kHz, mÏdÏn˝ vodiË ale dok·ûe p¯enÈst sign·l s frekvencemi aû nÏkolik MHz. Do tÏchto frekvencÌ lze ÑzakÛdovatì dalöÌ nemalÈ mnoûstvÌ dat navÌc, a to pr·vÏ dÏlajÌ technologie xDSL. MalÈ Ñxì v n·z-

32

vu naznaËuje, ûe ve skuteËnosti jde o celou rodinu technologiÌ, kterÈ se navz·jem liöÌ v technick˝ch detailech. P¯esnÈ ¯eöenÌ nem· smysl probÌrat, d˘leûitÈ je, s kolika p·ry vodiË˘ technologie pracuje, na jak˝ch frekvencÌch, jak rychle lze dÌky tomu data p¯en·öet, a takÈ na jakou vzd·lenost. ProblÈm mÏdÏn˝ch vodiË˘ je totiû v tom, ûe velmi rychle zeslabujÌ sign·l. »Ìm vyööÌ frekvenci pouûijeme, tÌm sice dos·hneme vyööÌ p¯enosovÈ rychlosti, zkr·tÌ se ale vzd·lenost, na kterou lze data p¯enÈst. Proto jestliûe p¯i p¯enosov˝ch rychlostech 2ñ8 Mb/s lze poËÌtat s dÈlkou spoje ¯·dovÏ v kilometrech, pro nejvyööÌ rychlosti kolem 50 Mb/s je pouûiteln· dÈlka spoje jiû jen asi 300 m. Je-li vzd·lenost p¯ipojenÈho mÌsta vÏtöÌ, je nutnÈ pouûÌt na trase opakovaËe sign·lu. Pro vyööÌ pr˘toky dat je proto nÏkdy v˝hodnÏjöÌ snÌûit frekvenci a vÈst sign·l radÏji nÏkolika soubÏûn˝mi p·ry vodiË˘. ADSL (Asymetric Digital Subscriber Line) je zkratka pro variantu, kter· se v souËasnosti zd· asi nejnadÏjnÏjöÌ kombinacÌ, a ve svÏtovÈm mÏ¯Ìtku se to odr·ûÌ i v jejÌ pomÏrnÏ jasnÈ p¯evaze. Asymetrie, zmÌnÏn· i v n·zvu, se t˝k· rozdÌlnÈ propustnosti linky. SmÏrem k uûivateli je kapacita linky vyööÌ neû Linka ADSL je jednou z nejperspektivnÏjöÌch moûnostÌ öiroce dostupnÈho p¯ipojenÌ na Internet. Na jednom vedenÌ ji lze kombinovat nejen s klasick˝m telefonem, ale t¯eba i s ISDN.

smÏrem od uûivatele k Internetu. V praxi to znamen·, ûe prohlÌûenÌ str·nek nebo stahov·nÌ obsahu z Internetu probÌh· ¯·dovÏ rychleji neû odesÌl·nÌ dat. Obvykle to nevadÌ, protoûe p¯i bÏûnÈm provozu jsou n·roky na odesÌl·nÌ mnohem menöÌ (statisticky vzato).

Na lince ADSL teËou data k uûivateli rychlostmi od 1,5 do 9 Mb/s, od uûivatele pak rychlostmi od 16 do 640 kb/s (a maxim·lnÌ dÈlka spoje se v tÏchto p¯Ìpadech pohybuje od 5,5 do necel˝ch 3 km).

Jak to funguje v praxi DetailnÌ provedenÌ a parametry jsou do znaËnÈ mÌry vÏcÌ konkrÈtnÌ spoleËnosti, kter· p¯ipojenÌ nabÌzÌ; i rychlosti, kterÈ jsme pr·vÏ uvedli, jsou spÌöe maxim·lnÌ hodnotou.

OsobnÌ modem ADSL Linka ADSL m˘ûe vÈst po stejnÈm telefonnÌm vedenÌ, po kterÈm je do tÈhoû mÌsta zaveden telefon, aniû by telefonnÌ hovory nÏjak omezovala. KromÏ bÏûnÈho telefonu ale m˘ûe stejnÈ Ñdr·tyì sdÌlet t¯eba i s ISDN, vöechny tyto technologie totiû pracujÌ v jin˝ch kmitoËtov˝ch p·smech. Na stranÏ uûivatele i ˙st¯edny je, kdyû to trochu zjednoduöÌme, sign·l rozdÏlen do nÏkolika vÏtvÌ (alespoÚ do dvou). Z jednÈ jsou odfiltrov·ny vöechny vysokofrekvenËnÌ sign·ly (data Internetu), a v sign·lu z˘stane jen telefonnÌ hovor. Ve druhÈ vÏtvi je naopak odfiltrov·n nÌzkofrekvenËnÌ hovor, potom jsou restaurov·na data. Poznamenejme, ûe teoreticky je k dispozici i jednoduööÌ, samostatn· varianta ADSL, kter· pak û·dnÈ oddÏlov·nÌ samoz¯ejmÏ nepot¯ebuje. ZatÌmco v zahraniËÌ jsou ADSL linky v poslednÌ dobÏ st·le popul·rnÏjöÌ, v tuzemsku jsou jen v testovacÌm provozu. BÏûnÏ dostupnÈ by mohly b˝t v polovinÏ roku, a pak bude z·leûet na ËekacÌch lh˘t·ch a zejmÈna na cen·ch, jak se ADSL prosadÌ proti dalöÌm technologiÌm.

H Kamil T¯eöÚ·k

LIGHT ADVERTISEMENT BILLBOARDS ON THE INTERNATIONAL AIRPORT PRAGUE-RUZYNù

VELKOPLO·NÁ SVùTELNÁ REKLAMA NA MEZINÁRODNÍM LETI·TI PRAHA-RUZYNù

EXH I AN BITIO N DT RAD S FAI R E V¯S S T A V AVY ELE TRH Y

N NEO S N SIG NOVÉ NEÓ AMY L REK

TISK REPRODUKCE GRAFICKÁ ÚPRAVA PRINT REPRODUCTION DESIGN

Hollarovo nám. 11, 130 00 Praha 3, tel.: 673 15 585-8 fax: 673 15 589, e-mail: [email protected], www.mip.cz

CZECH REPUBLIC

VYD NÕ OBSAHUJE OBOROVÃ»LENÃN ADRES ÿ

Recommend Documents