HISTORIE VEŘEJNÉ DOPRAVY AUTOBUSOVÁ DOPRAVA 1823 (Francie): dostavníková (koněspřežná) doprava (tzv. omnibus) 1830 (Francie, Británie, Belgie): parní omnibusy 1895 (Německo): autobus se spalovacím motorem (Karl Benz) 1901 (Čechy): 1. veřejná linka Pardubice – L. Bohdaneč (soukromník) 1908 (Čechy): Holice - Pardubice – Bohdaneč (poštovní správa) MHD (PRAHA): Malostranské nám. – Hradčany (1909 zánik, 1925 znovuzavedení) 1909 (Čechy): Benešov u Prahy – Nevyklov (poštovní správa) 1920 (Morava): 1. linka na Moravě: Brno – Velká Bíteš 1933: 1. kompletní vydání JŘ pro všechny bus. linky v ČSR 1939 – 1945: výrazné omezení provozu v důsledku nedostatku PHM 1949: vytvoření jednotného podniku ČSAD
EKONOMIKA DOPRAVY PŘEDNÁŠKA č.5 Ing. Jan TICHÝ, Ph.D.
[email protected]
(dosud byla AD provozována Autostanicemi ČSD a soukromníky)
90. léta 20.st.:
postupný rozpad jednotného ČSAD (privatizace ve 2 etapách, nejprve na krajská ČSAD) 2010: veškerou autobusovou dopravu provozují soukromí dopravci
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA 1828 koněspřežná trakce: ČB – Linec 1838 1. nezávislá trakce: Rajhrad – Modřice – Brno, hl.n 1839 provoz osobní dopravy do 1877 dráhy budovány soukromníky (ztráta na tratí jim byla proplácena) 1879 vybudovány první 3 regionální tratě 1884 – 1909 (1914) zestátňování drah 1917 převedení drah pod vojenskou správu 1918 vznik ČSD 1919 vznik ministerstva železnic 20.léta 20.st. další zestátňování železnic po 1920: budovány tratě zejména na Slovensku a budování tratí v trase Č - M – SVK zdvojkolejňování tratí …. 2010
VÝCHODISKA dopravní obslužnosti v ČR •
společnost vyžaduje větší, efektivnější, spolehlivější a cenově dostupnou mobilitu osob i věcí v návaznosti na rozšíření EU
•
osobní drážní doprava a veřejná linková doprava poskytují často služby s nižší kvalitou a s nedostatečnou vzájemnou provázaností, což přispívá k preferenci IAD
•
veřejná doprava je provozována na bázi oddělených dopravních systémů, kdy IDS jsou organizovány jen v omezené funkčnosti, bez většího propojení mezi kraji
•
ve většině lokalit je IDS pouze nadstavbou systému veřejné dopravy, nikoliv principem propojujícím všechny druhy dopravy v celém území regionu
•
v řadě případů přetrvává rozdílný názor na zajištění veřejné dopravy mezi regionem a jádrovým městem, což komplikuje vytváření IDS
žel. dopravní cestu vlastní z 99% stát (SŽDC) osobní dopravu provozují ČD (99,8%) – a.s. 100% vlastněná státem nákladní dopravu provozují mj. ČD Cargo (80%)
Zdroj: Wikipedia Historie železniční dopravy v Česku
Zdroj: Dopravní politika ČR
PŘEPRAVNÍ OBJEMY
PŘEPRAVNÍ VÝKONY
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR
Pozn. 2): Jde o odborný odhad MD.
Pozn. 2): Jde o odborný odhad MD.
Podíl hromadné dopravy k dopravě individuální se postupně snižuje. Na počátku 90. let činil přibližně 80:20 ve prospěch hromadné dopravy.
PŘEPRAVNÍ OBJEMY
PŘEPRAVNÍ VÝKONY
A) VE VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVĚ
A) VE VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVĚ
B) V DRÁŽNÍ DOPRAVĚ
B) V DRÁŽNÍ DOPRAVĚ
Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR
DŮVODY PRO EXISTENCI VEŘEJNÉ DOPRAVY OSOB a) SOCIÁLNÍ ROZMĚR
- zajištění veřejné dopravy bez ohledu na její konkurenceschopnost vůči IAD
„Já pokládám veřejnou dopravu v ČR za jednu z nejlepších na světě, patří mezi nejrozsáhlejší sítě a stojí nás také dost peněz.“ Jaroslav Hanák, předseda Svazu dopravy ČR Dopravní noviny, 1.7.2010
- zajištění dopravní obslužnosti - zachování trvalého osídlení ve venkovské krajině
b) NEDOSTATEČNÁ KAPACITA SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY
- IAD klade značné nároky na kapacitu silniční infrastruktury - zvětšováním kapacity DI se problém nevyřeší - řešením je hromadná doprava hlavně v tzv. špičkových obdobích c) EKOLOGICKÝ ROZMĚR - trvale udržitelný rozvoj
- potřeba konkurenceschopné hromadné dopravy
PŘEDPOKLADY EXISTENCE VEŘEJNÉ DOPRAVY •
Veřejná hromadná doprava osob se v žádné vyspělé zemi neobejde bez příspěvků z veřejných zdrojů.
•
Veřejné finance umožňují existenci veřejné dopravy jako funkční sítě.
•
Tyto finance však musí být využívány efektivně. Lze je poskytovat pouze dopravci, který je schopen poskytovat služby ve stanovené kvalitě a tyto služby garantovat.
DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu. (Autor: Jinými slovy lze toto shrnout jako „souhrn přepravní nabídky v dané oblasti“) Zdroj: zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících
•
V případech, kdy není možné zajistit požadovanou obsluhu území na komerčním základě a kde je provozování veřejné dopravy ve veřejném zájmu, lze uzavřít smlouvy o závazcích veřejné služby (dále ZVS).
•
Uzavírání krátkodobých smluv o ZVS omezuje možnosti obnovy vozidlového parku ve veřejné osobní dopravě.
Zdroj: Dopravní politika ČR
ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY (ZVS) Závazek, které by daný dopravní podnik na základě svých vlastních obchodních zájmů nepřevzal vůbec, nebo nepřevzal ve stejném rozsahu, nebo za stejných podmínek.
KONKURENCE V DOPRAVĚ Jelikož v podmínkách trhu veřejné osobní dopravy nelze zabezpečit klasická pravidla trhu v plné míře, je úkolem veřejných orgánů zajistit za veřejné peníze maximální funkčnost a efektivnost systému. Veřejné orgány svým centrálním plánováním v podstatě řídí a kontrolují
Jedná se o způsob institucionálního ošetření poskytování tzv. vyrovnávacích plateb, které vyrovnávají rozdíl mezi požadovanou cenou a kvalitou dané veřejným sektorem garantované dopravní služby a cenou resp. kvalitou téže dopravní služby, kterou by dopravní podnik mohl nabídnout v rámci tržních pravidel. V užším smyslu se „Závazkem“ označuje taková forma smluvního vztahu, která upravuje vztahy mezi objednatelem a dopravcem na bázi vyrovnání všech uznatelných nákladů, které dopravci provozováním uložené dopravní služby vzniknou a nejsou pokryty výnosy z daného dopravního podnikání.
3 druhy konkurenčního vztahu: - mezi hromadnou a IAD - v hromadné dopravě mezi jednotlivými druhy dopravy - mezi dopravci v rámci jednoho druhu dopravy Z tohoto hlediska je zcela nepřípustné, aby si konkurovaly 2 dotované spoje. Úloha dopravních úřadů je navíc ztížena snahou eliminovat souběžnou veřejnou osobní dopravu.
Zdroj: Nařízení Rady 1370/2007/ES
ZÁKON 194/2010 Sb. O VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH V PŘEPRAVĚ CESTUJÍCÍCH
ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY • nařízení EP a R (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě po železnici a silnici (ze dne 23.10.2007, které vstoupilo v ČR v platnost až 3.12.2009)
Upravuje postup státu, krajů a obcí (objednatelů) při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou drážní osobní dopravou a veřejnou linkovou dopravou. STÁT •
zajišťuje dopravní obslužnost veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou DRÁŽNÍ osobní dopravou vlaky CELOSTÁTNÍ dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter.
• zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách, v pozdějších zněních
•
rozsah dopravní obslužnosti určí na základě dohody s M. financí o max.výši kompenzace
•
Memorandum o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální železniční osobní dopravou (mezi MD, kraji a ČD)
KRAJ
•
Cenový věstník Ministerstva financí ČR
•
nařízení Vlády ČR č. 493/2004 Sb., kterým se upravuje prokazatelná ztráta ve veřejné linkové dopravě a kterým se konkretizuje způsob výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě nad financováním dopravní obslužnosti
• zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících, v pozdějších zněních • zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, v pozdějších zněních
•
vyhláška MD č. 241/2005 Sb., o prokazatelné ztrátě ve veřejné drážní osobní dopravě a o vymezení souběžné veřejné osobní dopravy
•
zajišťuje dopravní obslužnost veřejnou DRÁŽNÍ a LINKOVOU dopravou na území kraje a se souhlasem jiného kraje v jeho územním obvodu.
•
rozsah dopravní obslužnosti určí ve své samostatné působnosti, podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích.
OBEC •
zajišťuje dopravní obslužnost veřejnou DRÁŽNÍ a LINKOVOU dopravou ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje, podle zákona č. 128 / 2000 Sb., o obcích
OBSAH ZÁKONA O VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH
ORGANIZÁTOR DOPRAVNÍHO SYSTÉMU Geografické uspořádání krajů v ČR
•
definice cílů veřejné dopravy
•
vymezení veřejného zájmu
•
přesnější vymezení odpovědnosti státu, krajů a obcí
•
zavedení dopravního plánování (vč. rozsah výkonů, kvality, ekonomiky)
•
definování postupů pro výběr dopravce
•
popis postupu při uzavírání smluv ve veřejné dopravě
•
posílení regulované konkurenční prostředí, avšak zároveň:
•
řeší udělování zakázek na delší dobu (busy 10 let, vlaky 15 let – viz EPaR 1370/2007)
•
umožňuje dopravci požadovat odkup nových dopravních prostředků novým dopravcem
KRAJE a OBCE mohou samostatně nebo společně založit právnickou osobu a pověřit ji plněním úkolů při zřizování a organizaci integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících (dále jen „ORGANIZÁTOR“). Majetkovou účast v organizátorovi může mít pouze stát, kraj nebo obec.
Integrované dopravní systémy v ČR
Organizátor nesmí provozovat veřejnou drážní osobní dopravu nebo VLD. Organizátor může být pověřen (jménem kraje nebo obce) uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určeném území a u určených druhů dopravy.
Zdroj: Česká asociace organizátorů veřejné dopravy
PODSTATA FUNGOVÁNÍ IDS CÍLE CESTUJÍCÍCH: - minimalizace času cestování - minimalizace ceny jízdného - maximalizace kvality (dopravních prostředků, služeb, info)
UZAVÍRÁNÍ SMLUV MEZI OBJEDNATELEM A DOPRAVCEM Objednatel může v souladu s nařízením EP a R č. 1370 / 2007 uzavřít s dopravcem smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících. Dopravce v tom případě musí být vybrán na základě nabídkového řízení. Bez nabídkového řízení lze uzavřít smlouvu přímým zadáním pouze s dopravcem, který má zajišťovat:
CÍLE ORGANIZÁTORA: - efektivita dotací - atraktivita systému
Náklady IDS představují: • náklady dopravců (investiční a provozní) • náklady organizátora: náklady na přípravu, údržbu a rozvoj IDS provozní náklady organizátora náklady na informační systém Tržby a dotace IDS vychází z: • tržeb dopravců z jízdného • dotací z rozpočtů státu, krajů, měst a obcí
•
veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální
•
veřejné služby malého rozsahu, tj. u nichž je průměrná roční hodnota do 1 mil. EUR nebo počet kilometrů nepřekročí 300 tis. za rok
•
veřejné služby jako vnitřní provozovatel, je-li objednatelem kraj nebo obec
•
veřejné služby v mimořádné situaci
Povinnost vyhlásit svůj záměr má objednatel: • •
1 rok předem (při nabídkovém řízení) 2 měsíce předem (v případě přímého zadání)
KRITÉRIA PRO UZAVŘENÍ SMLUV
POVAHA SMLUV MEZI OBJEDNATELEM A DOPRAVCEM (ROZLOŽENÍ RIZIK ZVS)
a)
EKONOMICKÁ - motivace dopravce ke snižování nákladů - ochrana dopravce před riziky neočekávaných změn (cenových, legislat., techn.) - motivace dopravce ke zvyšování tržeb - snaha dopravce maximalizovat obsazenost spojů - snaha objednatele maximalizovat počet uživatelů VD (cestujících)
b)
- možnost objednatele ovlivnit kvalitu vozového parku - inovativnost dopravce
ŘÍDÍCÍ smlouva •
veškerá rizika s překročením nákladů a naplněním tržeb nese objednatel dopravní služby
c)
•
rizika spojená s překročením nákladů nese dopravce
•
riziko naplnění odhadovaných tržeb nese objednatel
ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST A ODBORNOST - admin. náročnost objednatele a dopravce při uzavírání a kontrole plnění smlouvy - odbornost objednatele při tvorbě dopravní koncepce a jejím vyhodnocení - odbornost dopravce při tvorbě dopravní nabídky a jejím vyhodnocení
BRUTTO smlouva
d) OSTATNÍ: - vhodnost dlouhodobosti smlouvy z pohledu objednatele - právní rizikovost uzavření smlouvy a poskytovaní kompenzací dopravcům
NETTO smlouva •
KVALITA
veškerá rizika nese dopravce
VÝVOJ MODELOVÝCH SMLUVNÍCH VZTAHŮ bývalá organizace (okresy) Plánování
Objednatel
Provoz
Dopravce
Užívání Cestující
???
kraje (od 2003)
Objednatel
Dopravce
Objednatel
Cestující
Cestující
Objednatel
Dopravce
Dopravce
Cestující
kraje (po 2010 / 2019)
Objednatel
Dopravce
Cestující
kraje s organizátorem (cca 2005, někde)
KOMENTÁŘ K VÝVOJI DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ
CENOVÁ REGULACE a CENOVÁ DISKRIMINACE
CENY JÍZDNÉHO VE VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVĚ
Zdroj: Tichá, A., Ceny ve stavebnictví
Cenový věstník, který vydává Ministerstvo financí: Cenová regulace se používá tehdy, když trh není dostatečně konkurenční nebo v případě potřeby utlumit nežádoucí cenové výkyvy.
1. definuje určené podmínky ve veřejné: • • •
Stanovení rozdílných cen stejných výrobků, aniž by k tomu vedly nákladové důvody. Cílem cenové diskriminace je zejména maximalizace výnosů resp. zisku.
vnitrostátní linkové autobusové dopravě (VLD) vnitrostátní drážní osobní dopravě integrovaných dopravních systémech
2. přímo reguluje ceny ve VLD
VÝPOČET REGULOVANÉ CENY VE VLD •
SLEVY z PLNÉHO (OBYČEJNÉHO) JÍZDNÉHO
V příloze Cenového věstníku je stanoveno plné (obyčejné) jízdné, jehož výše (vč. 10% DPH) je vázána na tarifní vzdálenost, tj. vzdálenost, kterou cestující absolvuje.
a) uvedené v Cenovém věstníku MF: • • • • •
•
Každý dopravce vynásobí tyto ceny koeficientem „k“ a zjistí si tak maximální jízdné, které může po cestujících požadovat plné (obyčejné) jízdné = koeficient
•
k x plné (obyčejné) jízdné dle CV
koeficient „k“ si vypočte každý dopravce sám podle vzorců uvedených v Cenovém věstníku: kde: N … náklady T … tržby Z … zisk D … dotace n … koef. růstu N
max. 75% žáci od 15 do 26 let max. 50% děti plného jízdného (dále PJ), rodiče a opatrovníci dětí zdravotně postižených max. 37,5% žáci do 15 let max. 25% osoby ZTP bezplatně děti do 6 let, představitelé státní moci, osoba ZTP/P, vodící pes
b) komerční: •
libovolné, např. na karty ISIC apod.
URČENÉ PODMÍNKY V CENOVÉM VĚSTNÍKU - graficky
SYSTÉM FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉ HROMADNÉ DOPRAVY OSOB
Toto schéma platí pro dopravu: Upozornění: Takto je to kompenzováno pouze u dopravy mimo ZVS.
1. Veřejná linková vnitrostátní mimo ZVS (MD doplácí pouze slevy z plného jízdného) 2. Veřejnou drážní vnitrostátní mimo ZVS (MD doplácí pouze slevy z plného jízdného)
V rámci ZVS spadají tyto kompenzace do úhrady prokazatelné ztráty, kterou poskytuje dopravci objednatel.
3. Veřejnou drážní vnitrostátní v ZVS, dálkovou (MD doplácí rozdíl EON a smluvní ceny)
FINANČNÍ PROSTŘEDKY KRAJŮ A OBCÍ Toto schéma platí pro dopravu:
vycházejí mj. ze zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní ve znění pozdějších předpisů
1. Veřejná linková vnitrostátní v ZVS (kraje a obce doplácí rozdíl EON a smluvní ceny)
Daňovými příjmy veřejných rozpočtů rozumíme zejména: • podíl z celostátního hrubého výnosu DPH • podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob • podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob
do r. 2000
r. 2001 - 2004
od r. 2005
Toto schéma platí pro dopravu: 1. Veřejná drážní vnitrostátní v ZVS (kraje a obce doplácí rozdíl EON a smluvní ceny, přičemž dle Memoranda k tomu přispívá i MD)
Pozn.: Podíly jednotlivých krajů a obcí na výše uvedených výnosech stanoví tentýž zákon.
DOTACE DO PRAVIDELNÉ VEŘEJNÉ PŘEPRAVY OSOB (mil. Kč)
2009
2000
2009
Od roku 2005 jsou dotace poskytovány z rozpočtu krajů (metodická změna financování vyplývající ze zákona 1/2005 Sb.) Časová řada hodnot není zcela srovnatelná. Od roku 2005 je zahrnuta v uvedených částkách i úhrada
.
ztráty dopravce vzniklá poskytováním žákovského jízdného
TRENDY PROVOZNÍCH DOTACÍ DO VEŘEJNÉ DOPRAVY (mil. Kč) CELKOVÉ PROVOZNÍ DOTACE
PROVOZNÍ DOTACE KRAJŮ
PROVOZOVATEL DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI
DOPRAVNÍ ÚŘAD VE VNITROSTÁTNÍ LINKOVÉ DOPRAVĚ viz. silniční zákon
a) dopravce b) stát, kraj nebo obec
Obec 1
Funkce:
Obec 2
Dopravce musí nejpozději k datu účinnosti smlouvy o veřejných službách v přepravě mít:
• Udělování povolení a licence k provozování autobus. dopravy • Uzavírání smlouvy s dopravcem o poskytování služeb ve veřejném zájmu
v drážní dopravě: • osvědčení dopravce (přiděluje Drážní úřad) • přidělenou kapacitu dopravní cesty (přiděluje SŽDC) • uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy (SŽDC)
11
MÍSTNĚ PŘÍSLUŠNÝ
DOPRAVNÍ ÚŘAD *
správce pozemní komunikace majitelé označníku zastávek uvedených v žádosti o udělení licence
DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 2
5 DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 3 1
4
ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD
Stát, kraj nebo obec musí toto splnit nejpozději ke dni zahájení provozu těchto služeb.
SPRÁVNÍ POPLATKY ZA UDĚLENÍ LICENCE
DOTČENÝ DOPRAVNÍ ÚŘAD 1
8
Dále musí dopravce: mít zajištěna vozidla mít zajištěn personál mít zajištěno technické zázemí (vše podle přidělené kapacity DC nebo schváleného JŘ) splňovat standardy kvality splňovat standardy bezpečnosti dopravy být způsobilý zajistit poskytování souhrnu činností uložených silničním z. a z o drahách
Obec n
Policie ČR
• Kontrolní činnost
v autobusové dopravě: • licenci a schválený jízdní řád • osvědčení o oprávnění k podnikání v měst. autobus. dopravě, jde-li o dopravce v MAD
• • • • • •
10, 9
• Poskytování dotací
6 . 3
2 7
12
DOPRAVCE
Metodický pokyn MD ČR k číslování linek VLD http://www.busportal.cz
viz. zákon č. 368/92 Sb., o správních poplatcích Střední Čechy ( 100 až 310 )
Vnitrostátní veřejná linkové osobní doprava: a) vnitrookresní linky: 1 linka 100 2 - 9 linek 500 10 - 50 linek 2 500 více 5 000 b) meziokresní linky: 1 linka 100 2 - 9 linek 500 10 - 50 linek 2 500 více 5 000 Mezinárodní veřejná linková osobní doprava: a) tuzemský dopravce 1 linka 1 000 b) zahraniční dopravce 1 linka 15 000
Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč
Okres Praha - město Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník
Číslo DÚ 100 200 210 220 230 240 250 260 270 280 290 300 310
Východní Čechy ( 600 až 700 ) Okres Havlíčkův Brod Hradec Králové Chrudim Jičín Náchod Pardubice Rychnov nad Kněžnou Semily Svitavy Trutnov Ůstí nad Orlicí
Číslo DÚ 600 610 620 630 640 650 660 670 680 690 700
Jižní Čechy ( 320 až 390 ) Okres České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Pelhřimov Písek Prachatice Strakonice Tábor
Číslo DÚ 320 330 340 350 360 370 380 390
Jižní Morava ( 710 až 840 ) Okres Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč Uherské Hradiště Vyškov Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou
Číslo DÚ 710 720 730 740 750 760 770 780 790 800 810 820 830 840
Západní Čechy ( 400 až 490 ) Okres Domažlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Sokolov Tachov
Číslo DÚ 400 410 420 430 440 450 460 470 480 490
Severní Čechy ( 500 až 590 ) Okres Číslo DÚ Česká Lípa 500 Děčín 510 Chomutov 520 Jablonec nad Nisou 530 Liberec 540 Litoměřice 550 Louny 560 Most 570 Teplice 580 Ústí nad Labem 590
Severní Morava ( 840 až 940 ) Okres Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Olomouc Opava Ostrava - město Přerov Šumperk Vsetín
Číslo DÚ 850 860 870 880 890 900 910 920 930 940
FORMÁT ČÍSLA LINKY: linka Praha - Brno
172100 12
linka Brno - Praha
721309 14
Pozn.: 172 .. číslování dopravního úřadu 172 100 .. číslo link y 12 .. číslo spoje
FORMÁT ČÍSLA ZASTÁVKY: Praha, Florenc
11 40 00 10 15
Praha, Holešovice
11 40 00 10 80
FUNKČNÍ SCHÉMA ŽELEZNIČNÍHO SEKTORU • •
dopravním úřadem pro drážní dopravu je tzv. Drážní úřad ten také uděluje dopravci licenci k provozování drážní dopravy
CELOSTÁTNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM O JÍZDNÍCH ŘÁDECH a) začal vyvíjet JR_Man (ÚAN Florenc)
b) dnes IDOS (CHAPS)
Podle současně platné právní úpravy: vyhláška MD č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR
DOPRAVNÍ PARK v ČR Instalační verze
V ČR bylo k 31.12.2010 registrováno celkem 6 300 000 motorových vozidel z toho cca: • 4 500 000 osobních automobilů (70%) • 680 000 užitkové automobily • 20 000 autobusy (0,3%) • 150 000 traktory • 920 000 motocyklů Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu (http://www.autosap.cz)
Webová aplikace http://www.idos.cz http://portal.idos.cz http://vykony.idos.cz
V ČR bylo v roce 2009 evidováno celkem 40 000 vozů z toho cca: • 4 500 osobní (cca 10%) + elektrické jednotky • 35 500 nákladních Zdroj: Ročenka Ministerstva dopravy ČR, (http://www.mdcr.cz)
ORIENTAČNÍ CENY DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ 1 třívozová jednotka … 140 mil. Kč (240 míst) … 583 000 Kč / místo 1 dvouvozová jednotka … 113 mil. Kč (160 míst) … 706 250 Kč / místo 1 dvoudílná motorová jednotka … 84 mil. Kč (120 míst) … 700 000 Kč / místo 1 autobus 1 vagón pro osobní dopravu 1 souprava Pendolíno
… 6 mil. Kč (45 míst) … cca 50 mil. Kč (cca 80 míst) … 700 mil. Kč (300 míst)
… 133 333 Kč / místo … 650 000 Kč / místo … 2 330 000 Kč / místo
DOTACE NA OBNOVU VOZOVÉHO PARKU Dotace je poskytována dopravcům, kteří zabezpečují dopravní obslužnost území v režimu smlouvy o závazku veřejné služby: •
6 let v ZVS
•
80% výkonů vozidla v ZVS
•
30 000 km v ZVS
Žádost posuzuje meziresortní komise, kterou jmenuje ministr dopravy ČR.
PROGRAM OBNOVY REPRODUKCE MAJETKU
Program na obnovu kolejových vozidel (v regionální dopravě)
Program na obnovu autobusů ve VLD: Výše dotací na obnovu autobusů (max. však jen 25% PC bez DPH):
… je-li autobus nízkopodlažní nebo ekologický, je možné navýšení dotace Roční objem dotací na rok 2010: 160 Roční objem dotací na rok 2011:
mil. Kč
0 Kč
Max. však jen 30% PC bez DPH.
Navýšení dotace: je-li nízkopodlažní Dotace je poskytována dopravcům, kteří zabezpečují dopravní obslužnost území v režimu smlouvy o závazku veřejné služby.
DĚKUJI ZA POZORNOST
Ing. Jan TICHÝ, Ph.D.
video
