Manažerská ekonomika 5., aktualizované a doplnìné vydání

��

��

��

��

��

prof. Ing. Miloslav Synek, CSc., a kolektiv

Manažerská ekonomika 5., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4297. publikaci Autorský kolektiv: prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. – vedoucí autorského kolektivu – úvod, kap. 2, 3, 4, 7, 8, 9, výkladový slovník prof. Ing. Jiøí Dvoøáèek, CSc. – kap. 10, 11 prof. Ing. Jiøí Dvoøák, DrSc. – kap. 5 prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. – kap. 1, 12 prof. Ing. Gustav Tomek, DrSc. – kap. 6 Odborní recenzenti: prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. prof. Ing. František Freiberg, CSc. Vydání odborné knihy schválila Vìdecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a. s. Odpovìdný redaktor Mgr. Petr Mušálek Sazba a grafická úprava Milan Vokál Poèet stran 480 Páté vydání, Praha 2011 Vytiskla tiskárna PBtisk, s.r.o., Pøíbram © Grada Publishing, a.s., 2011 Cover Photo © fotobanka allphoto

ISBN 978-80-247-3494-1 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7528-9 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2012 Upozornìní Všechna práva vyhrazena. Žádná èást této publikace nesmí být reprodukována a používána v elektronické podobì, kopírována a nahrávána bez pøedchozího písemného souhlasu nakladatele.

verze osvit 2; 28 December 2010,

B5

Obsah Øekli o knize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1. Založení podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Èinnosti související se založením podniku . . . . . . . . . . . . . 1.3 Volba právní formy podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.1 Hlavní kritéria rozhodování o volbì právní formy . . . . . 1.3.2 Charakteristika nejdùležitìjších právních forem podnikání 1.3.3 Nové formy obchodních spoleèností . . . . . . . . . . . . 1.4 Postup pøi zakládání podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Živnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Postup pøi založení obchodní spoleènosti . . . . . . . . . . 1.5 Zakladatelský rozpoèet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

19 20 24 26 26 33 34 36 36 39 41

2. Majetková a kapitálová výstavba podniku . . . . . . . . . . . 2.1 Co rozumíme majetkovou strukturou podniku . . . . . . . 2.1.1 Co to je dlouhodobý majetek . . . . . . . . . . . . 2.1.2 Co to je obìžný majetek . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Likvidnost a likvidita . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Na èem závisí majetková struktura podniku . . . . 2.2 Co to je kapitálová struktura podniku a na èem závisí . . . . 2.2.1 Vlastní kapitál je základem podnikání . . . . . . . 2.2.2 Bez cizího kapitálu se obejde málokterý podnik . . 2.2.3 Co je optimální kapitálová struktura . . . . . . . . 2.3 Rozvaha – obraz majetkové a kapitálové struktury podniku 2.4 Jak oceòujeme majetek podniku . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 Jak oceòujeme dluhy (pasiva) podniku . . . . . . . . . . . 2.6 Oceòování podniku jako celku . . . . . . . . . . . . . . . . 2.7 Oceòování a inflace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8 Restrukturalizace podniku – cesta ke zvýšení jeho hodnoty .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

47 48 48 50 51 51 52 53 55 59 61 63 65 66 68 69

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . .

3. Výnosy, náklady, výsledek hospodaøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 3.1 Vztah mezi výnosy, náklady a výsledkem hospodaøení . . . . . . . . . . . . 74 3.2 Tržby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

3.3

Náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 3.3.1 Pojetí nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 3.3.2 Klasifikace nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 3.3.3 Evidence nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 3.3.4 Manažerské pojetí nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 3.3.5 Variabilní a fixní náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 3.3.6 Nákladové funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 3.3.7 Metody odhadu fixních nákladù (stanovení nákladových funkcí) . . 93 3.3.8 Plánování nákladù a kontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 3.3.9 Kalkulace nákladù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 3.3.10 Metody kalkulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 3.3.11 Druhy kalkulací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 3.3.12 Rozbor kalkulací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 3.3.13 Rozpoèty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 3.3.14 Globální metody plánování a rozboru nákladù . . . . . . . . . . . 128

4. Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými velièinami podniku 4.1 Úloha zisku v podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady . . . . 4.3 Stanovení limitu variabilních a fixních nákladù a limitu ceny . . 4.3.1 Stanovení limitu variabilních nákladù . . . . . . . . . . 4.3.2 Stanovení limitu fixních nákladù . . . . . . . . . . . . 4.3.3 Stanovení limitu minimální výše ceny . . . . . . . . . 4.3.4 Kombinované úlohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Výbìr optimální varianty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.5 Stanovení bodu maximálního zisku . . . . . . . . . . . . . . . 4.6 Provozní páka a riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.7 Analýza bodu zvratu pomocí penìžních tokù (Cash Break Even Analysis) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

5. Inovace a marketing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Inovaèní procesy v podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Invence – inovace – imitace . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Kvalitativní a kvantitativní stránka inovaèního procesu 5.1.3 Efektivnost inovací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.4 Financování inovaèního procesu . . . . . . . . . . . . 5.1.5 Organizaèní stránka inovaèního procesu . . . . . . . . 5.2 Marketing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Podstata marketingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Strategická východiska marketingového pøístupu . . . . 5.2.3 Získávání informací pro marketingová rozhodnutí . . . 5.2.4 Marketingový mix . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.5 Marketingová logistika . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.6 Podnìcování odbytu (komunikaèní mix, propagace) . . 5.2.7 Marketingový controlling a audit . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

133 134 135 141 141 142 143 144 146 148 149

. . . . . . 152 . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

155 156 156 157 163 166 172 173 173 174 179 181 195 196 198

6. Nákup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 6.1 Základní charakteristika pojmu nákup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 6.2 Nákup v tržnì orientované firmì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

6.3 6.4

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

209 211 211 213 216 220 220 221 222 223 224 224 231 236 238 241 242

7. Výroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Co rozumíme výrobou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Co, jak a pro koho vyrábìt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Plánování výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3.1 Plánování výrobního programu . . . . . . . . . . . . . . 7.3.2 Plánování výrobního procesu . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Výrobní kapacita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4.1 Jak poèítáme výrobní kapacitu dílen, provozù a závodù . 7.4.2 Výrobní kapacita daná souètem dílèích výrobních kapacit 7.5 Produktivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.1 Produktivita práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5.2 Celková produktivita (produktivita souhrnu faktorù) . . . 7.5.3 Nové podnikové systémy . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

251 252 253 254 254 258 259 263 263 267 267 271 276

8. Investièní èinnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Makroekonomické a podnikové pojetí investic . . . . . . . . . . . 8.2.1 Makroekonomické pojetí investic . . . . . . . . . . . . . . 8.2.2 Podnikové pojetí investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3 Plánování investic a klasifikace investièních projektù . . . . . . . . 8.3.1 Plánování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.3.2 Jak klasifikujeme investièní projekty . . . . . . . . . . . . 8.4 Klasifikace investic v podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Zdroje financování investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6 Hodnocení efektivnosti investic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6.1 Podstata a postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6.2 Urèení kapitálových výdajù . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6.3 Odhad budoucích penìžních pøíjmù . . . . . . . . . . . . . 8.6.4 Urèení podnikové diskontní míry . . . . . . . . . . . . . . 8.6.5 Výpoèet souèasné hodnoty oèekávaných penìžních pøíjmù (cash flow) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . .

281 282 282 282 283 284 284 286 288 289 291 291 293 294 297

6.5

6.6 6.7 6.8 6.9

Komplexní standardizace a nákup . . . . . . . . . . . . . Model nákupního marketingu . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.1 Situaèní analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.2 Volba nákupní strategie a nákupních cílù . . . . . 6.4.3 Poznání potøeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4.4 Analýza a volba nákupního trhu . . . . . . . . . . 6.4.5 Analýza a volba dodavatele . . . . . . . . . . . . 6.4.6 Poptávka a hodnocení nabídky . . . . . . . . . . 6.4.7 Jednání s dodavatelem a vystavení objednávky . . 6.4.8 Kontrola objednávky a hodnocení dodavatele . . Øízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5.1 Výchozí pojmy øízení zásob . . . . . . . . . . . . 6.5.2 Vlastní øízení zásob . . . . . . . . . . . . . . . . Materiálová dispozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Just-In-Time – integrace dodavatelù . . . . . . . . . . . . Integrace nákupu v rámci hodnototvorného øetìzce firmy . Øízení dodavatelského øetìzce – supply chain management

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . 299

8.7

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

301 302 304 305 307 308

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . .

309 309 310 313 313 318 318 323 323

9. Financování podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Co rozumíme financováním a jaké jsou úkoly finanèního managementu 9.2 Jaké druhy financování podniku známe . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Bìžné (krátkodobé) financování – øízení pracovního kapitálu . . . . . . 9.3.1 Jak urèíme výši obìžného majetku . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.2 Vìcné øízení obìžného majetku . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.3 Zpùsob financování obìžného majetku . . . . . . . . . . . . . 9.3.4 Zdroje krátkodobého financování . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4 Øízení cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.1 Co to je cash flow a jaký má význam . . . . . . . . . . . . . . 9.4.2 Zisk versus cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.4.3 Jak zjistíme cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5 Finanèní analýza – základ finanèního øízení . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.1 Metody a postup analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.2 Pravidla financování a kapitálová struktura – bilanèní pravidla 9.5.3 Pomìrové ukazatele a komparativní analýza . . . . . . . . . . 9.5.4 Ukazatele pøidané hodnoty – MVA, EVA . . . . . . . . . . . 9.5.5 Balanced scorecard . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.6 Trendová analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.7 Pyramidová soustava finanèních ukazatelù . . . . . . . . . . . 9.5.8 Fundamentální a technická finanèní analýza . . . . . . . . . . 9.5.9 Mezipodnikové srovnávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.10 Grafická analýza (spider graf) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.5.11 Hodnocení spoleèensko-politických úloh podniku . . . . . . . 9.6 Finanèní plánování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.7 Finanèní øízení za krize podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.7.1 Symptomy blížící se finanèní krize . . . . . . . . . . . . . . . 9.7.2 Hlavní opatøení k pøekonání krize . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

329 330 332 334 335 339 340 341 342 342 343 346 349 350 352 353 364 366 366 367 368 369 369 371 371 373 374 375

8.8 8.9 8.10

8.11 8.12 8.13

Metody hodnocení efektivnosti investic . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.1 Metoda výnosnosti (ziskovosti, rentability) investic . . . . . 8.7.2 Metoda doby splacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.3 Metoda èisté souèasné hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.4 Metoda vnitøního výnosového procenta . . . . . . . . . . . . 8.7.5 Metoda volného cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7.6 Ekonomická pøidaná hodnota EVA v hodnocení investièních projektù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Opce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Leasing . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Porovnávání investièních variant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.10.1 Výbìr ze zamìnitelných vzájemnì se vyluèujících variant . . 8.10.2 Výbìry investièních možností – stanovení poøadí akcí . . . . Investièní riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Portfolio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Investice do cenných papírù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10. Sdružování podnikù. Internacionalizace podnikových èinností. Spoleèné a nadnárodní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Sdružování podnikù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.1 Koncentrace a kooperace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.2 Fúze a akvizice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1.3 Strategické aliance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Internacionalizace podnikových èinností . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Spoleèné a nadnárodní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.3.1 Spoleèné podnikání bez kapitálové spoluúèasti . . . . . . . . . 10.3.2 Spoleèné podnikání s kapitálovou spoluúèastí . . . . . . . . . 10.3.3 Joint ventures (podniky se zahranièní majetkovou úèastí) . . . 10.3.4 Nadnárodní podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

385 386 386 389 391 392 396 396 398 400 402

11. Rozbory, controlling, interní audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1 Rozbor výkonnosti podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.1 Význam rozboru pro øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.2 Metody rozboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.3 Pøedpoklady rozboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.4 Ukazatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.5 Soustavy ukazatelù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.1.6 Postup rozboru finanèní výkonnosti podniku . . . . . . . . 11.1.7 Mìøení výkonnosti v rámci rozborové èinnosti . . . . . . . 11.2 Controlling . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.2.1 Controlling, podstata, vývoj, funkce . . . . . . . . . . . . 11.2.2 Základní controllingové aktivity a nástroje . . . . . . . . . 11.2.3 Organizaèní zaèlenìní controllingu . . . . . . . . . . . . . 11.3 Interní audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.1 Podstata interního auditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.2 Rozdíly mezi interním a externím auditem . . . . . . . . . 11.3.3 Vnitøní podniková kontrola a interní audit . . . . . . . . . 11.3.4 Controlling a interní audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.5 Risk-management a interní audit . . . . . . . . . . . . . . 11.3.6 Self auditing (Control Self-Assessment) . . . . . . . . . . . 11.3.7 Zaèlenìní interního auditu do organizaèní struktury podniku 11.3.8 Výbor pro audit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.9 Typy interního auditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.3.10 Postup interního auditu . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

407 408 408 408 409 409 411 412 413 414 414 417 419 420 420 423 424 426 426 427 427 428 428 429

12. Sanace a zánik podniku . . . . . . 12.1 Sanace . . . . . . . . . . . . 12.2 Zánik podniku . . . . . . . . 12.2.1 Zrušení a zánik . . . 12.2.2 Likvidace spoleènosti 12.2.3 Konkurz . . . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

435 436 445 445 446 448

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

Výkladový slovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 451 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463 Rejstøík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465

10 n Manažerská ekonomika

Øekli o knize

Publikaci „Manažerská ekonomika“ lze doporuèit všem zájemcùm, kteøí se vydali za poznáním podstaty a úèelu manažerské ekonomiky. Mùže jim být nejen pouèením, ale také podmìtem k zamyšlení nad nástroji, metodami a procesy využívanými k efektivnímu øízení ekonomiky podniku a jeho úsekù. Jednotlivé oblasti manažerské ekonomiky jsou autorským kolektivem zpracovány s vysokou odbornou erudicí zajímavým a originálním zpùsobem. Vedle bohaté obsahové náplnì textu ocení potenciální ètenáøi zejména úsilí autorù o co nejtìsnìjší propojení oslovených oblastí podnikové ekonomiky s každodenní manažerskou praxí. prof. Ing. František Freiberg, CSc. vedoucí Ústavu øízení a ekonomiky podniku Fakulta strojní ÈVUT v Praze

Ètenáøi se do rukou dostává páté vydání jedné z našich nejlepších a nejúspìšnìjších knižních publikací v oblasti podnikohospodáøské vìdy. Kniha má jasnou a komplexní strukturu, jednotlivé èásti jsou logicky provázány. Zkušený autorský kolektiv dokáže i složitá a nároèná témata vysvìtlit srozumitelnì, pøehledným a ètivým zpùsobem. Publikace je urèena jak pro manažerskou praxi, tak pro studenty vysokých škol ekonomického a manažerského zamìøení. prof. Ing. Ladislav Blažek, CSc. vedoucí katedry podnikového hospodáøství Ekonomicko-správní fakulta Masarykova univerzita

Øekli o knize

O autorech n 11

O autorech

Prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. Je profesorem na Fakultì podnikohospodáøské Vysoké školy ekonomické v Praze, kde po roce 1989 vybudoval katedru podnikové ekonomiky, kterou po tøináct let vedl. Je profesorem na Pražské mezinárodní manažerské škole (PIBS) a na Institutu oceòování majetku (IOM) v Praze; je lektorem nìkolika vzdìlávacích organizací v ÈR. Byl dlouholetým èlenem vìdeckých rad VŠE v Praze a Fakulty podnikohospodáøské, Fakulty hospodáøské Technické univerzity v Liberci, èlenem habilitaèní komise Masarykovy univerzity v Brnì a ÈVUT v Praze, externím spolupracovníkem Èeského institutu pro akreditaci. Nìkolik let byl pøedsedou pøedstavenstva strojírenské spoleènosti, byl èlenem jedné ze subkomisí Ministerstva financí pro hodnocení nákupu supersonikù Gripen. Je autorem nìkolika odborných ekonomických knih a uèebnic a autorem zhruba sta odborných èlánkù. V roce 1990 absolvoval postgraduální kurz pro øídicí pracovníky na Univerzitì IOWA v USA, v roce 1992 stáž na Texas A-M University v USA a v roce 2000 na universitì RIT v Rochestru v USA. Svou odbornou specializací je zamìøen na kapacitní výpoèty v prùmyslu, teorii a øízení nákladù, finanèní management, investice a jejich hodnocení a rozbory hospodáøské èinnosti podnikù. Jako výraz ocenìní zásluh o rozvoj èeského ekonomického myšlení mu byla v roce 2008 udìlena Medaile Aloise Rašína. Prof. Ing. Eva Kislingerová, CSc. Vedoucí katedry podnikové ekonomiky Fakulty podnikohospodáøské Vysoké školy ekonomické v Praze. Podílí se na všech formách výuky (prezenèní, distanèní), na všech stupních studia (bakaláøský, magisterský, doktorský). Pøednáší na PIBS – Mezinárodní manažerské škole pøi VŠE a IPFM v programech MBA. Je èlenkou vìdeckých rad Vysoké školy ekonomické v Praze a Fakulty podnikohospodáøské VŠE v Praze, dále na Fakultì ekonomicko správní Masarykovy univerzity v Brnì a na Fakultì ekonomické Západoèeské univerzity v Plzni. Je èlenkou øady redakèních rad. Aktivnì se podílí na vìdeckém výzkumu Fakulty podnikohospodáøské Vysoké školy ekonomické v Praze a intenzivnì také spolupracuje s podnikovou sférou. Je autorkou nìkolika vysokoškolských uèebnic (napø. Manažerské finance, Finanèní analýza O autorech


krok za krokem, Oceòování podniku) a øady odborných èlánkù. Patøí k pøedním odborníkùm v Èeské republice na oceòování podnikù a na finanèní management. Prof. Ing. Jiøí Dvoøáèek, CSc. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde dlouhodobì pùsobí jako pedagog. Souèasnì vyuèuje i v dalších vzdìlávacích institucích v ÈR a v zahranièí. K jeho posluchaèùm patøí nejenom studenti, ale i øídicí pracovníci. Ve své odborné práci se orientuje na problematiku ekonomiky podniku a podnikového okolí. Úzce spolupracuje s hospodáøskou praxí jako odborný poradce na podnikové i národohospodáøské úrovni. Byl èlenem statutárních orgánù nìkolika organizací. Patøí k zakladatelùm Èeského institutu interních auditorù, kde v souèasné dobì spolupracuje na mezinárodním programu certifikace interních auditorù. Zamìøuje se i na externí posuzování kvality interního auditu. Jeho aktuální vìdecko-výzkumná práce je spojena s adaptací podnikù na proces globalizace. Prof. Ing. Jiøí Dvoøák, DrSc. Vysokoškolská studia absolvoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, na Státní finanèní akademii v St. Petersburgu a na univerzitì v Kolínì nad Rýnem. Kromì VŠE byl zamìstnán jako ekonom v SBÈS, jako øeditel Ústavu pro práce na souhrnných prognózách ÈR a jako samostatný výzkumný pracovník v Mezinárodním vìdecko-výzkumném ústavu problémù øízení. Jeho pedagogická, publikaèní a vìdecko-výzkumná èinnost se zamìøuje na oblast obecné podnikové ekonomiky, cenovou problematiku a inovaèní procesy. V souèasné dobì je rektorem Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky, viceprezidentem Asociace inovaèního podnikání ÈR a èlenem redakèní rady èasopisu Inovaèní podnikání & transfer technologií. Externì pøednáší mj. na Pražské mezinárodní manažerské škole, na Donau-Universität Krems a na ESCP-EAP Berlin. Prof. Ing. Gustav Tomek, DrSc. Profesor Fakulty elektrotechnické ÈVUT, na katedøe ekonomiky, manažerství a humanitních vìd, kterou vedl v letech 1994–2006. Èlen oborové rady doktorského studia na FEL ÈVUT, úèastník komisí pro obhajoby doktorských disertaèních prací a pro habilitace na rùzných VŠ. Øadu let pùsobil ve vìdeckých radách nìkolika vysokých škol. Èlen International Society for Inventory Research, viceprezident Èeské marketingové spoleènosti a pøedseda hodnotitelské komise soutìže Marketér roku, pøedseda zkušební komise Èeského institutu pro marketing CIMA-A a C, pøedseda redakèní rady Marketing & komunikace. Jeho publikaèní èinnost reprezentuje øada knih (v poslední dobì Výrobek a jeho úspìch na trhu, Støety marketingu, Øízení výroby a nákupu, Marketing od myšlenky k realizaci, Jak zvýšit konkurenèní schopnost firmy), pøeklady odborných knih, pøíruèky pro praxi, øada odborných statí, recenzí a posudkù, pøíspìvkù na tuzemských i zahranièních konferencích. Zabývá se managementem, marketingem, øízením výroby a nákupu a nákupním marketingem.

Úvod n 13

Úvod

Za posledních dvacet let se naše hospodáøství zmìnilo z hospodáøství centrálnì øízeného v hospodáøství tržní. Zhruba v téže dobì je svìtové hospodáøství charakterizováno jako Nová ekonomika (The New Economy), Znalostní ekonomika (The Knowledge Economy), Digitální ekonomika (The Digital Economy), postindustriální ekonomika nebo postindustriální spoleènost aj. Nová ekonomika je charakterizována (podle Statistického úøadu Evropské unie EUROSTATu) vznikem nových odvìtví s vysokou pøidanou hodnotou a využitím informaèních technologií (IT), což vede k rùstu konkurenceschopnosti v globální ekonomice vzhledem k odstranìní bariéry geografické vzdálenosti díky využití virtuální reality, nahrazením rùzných mezièlánkù systémem internetového obchodování, pøedevším systémem B2C business, tj. obchodování firem pøímo se zákazníky (business-to-customer), resp. B2B business, tj. elektronické obchodování mezi firmami (business to business). V kompetenci podnikù zùstavá øešení tøi základních ekonomických problémù, které si musí rozhodnout každá lidská spoleènost, a to co vyrábìt, jak vyrábìt a pro koho vyrábìt. Na managementu podniku závisí, zda jejich firma bude prosperovat, zda pøežije, nebo zda zanikne. Obstát v tržní ekonomice vyžaduje od manažerù neustálé rozhodování, které je v podstatì øešením vzniklých problémù, a pøizpùsobování podniku novým podmínkám ve „vìku diskontinuity a turbulence“. To plnì potvrzuje souèasná situace v našem hospodáøství: ty podniky, které se neustále pøizpùsobují (restrukturalizují se), které vìnují maximální pozornost (podle P. Druckera) tržní situaci, inovacím, produktivitì, rozvoji zamìstnancù, jakosti a finanèním výsledkùm, úspìšnì pøežívají. Je nutné vidìt, že se vstupem Èeské republiky do Evropské unie se tržní situace pro øadu našich podnikù zmìnila: otevøela jim trh témìø celé Evropy, souèasnì je však dostala do tlaku zahranièních konkurenèních firem. K dobrému rozhodování je nutná znalost jak ekonomické teorie, tak i rùzných matematických, statistických i jiných metod a postupù. V tom má podnikatelùm, manažerùm, ekonomùm i jiným pracovníkùm podnikù a firem pomoci manažerská ekonomika, která vznikla jako samostatný pøedmìt (angl. Managerial Economics) vyuèovaný na amerických univerzitách zhruba pøed tøiceti pìti lety. Manažerská ekonomika aplikuje ekonomickou teorii a metody do podnikatelských a øídicích rozhodnutí. Spojuje tradièní ekonomii (pøedevším mikroekonomii) s vìdami o rozhodování, s metodami a nástroji kvantitativní analýzy a optimalizace, a poskytuje tak manažerùm dùležité nástroje pro jejich každodenní práci. Postavení manažerské ekonomiky ukazuje toto schéma:

Úvod

14 n Manažerská ekonomika MANAERSKÉ ROZHODOVACÍ PROBLÉMY

cenová politika výrobní technologie úroveò zásob vyrobit nebo nakoupit investice financování

EKONOMICKÉ TEORIE

mikroekonomie teorie chování spotøebitele teorie firmy teorie cen aj.

ROZHODOVACÍ TEORIE A NÁSTROJE

matematická analýza statistické odhady pøedpovídání teorie her optimalizace

MANAERSKÁ EKONOMIKA

= pouití ekomomických a rozhodovacích teorií a nástrojù k øeení rozhodovacích problémù

OPTIMÁLNÍ ØEENÍ MANAERSKÝCH ROZHODOVACÍCH PROBLÉMÙ

Standardní americká uèebnice manažerské ekonomiky se zabývá nástroji ekonomické analýzy, analýzou nabídky a poptávky, prognózováním, výrobou, analýzou nákladù, lineárním programováním, cenovou tvorbou, investicemi. Naše kniha v nìkterých oblastech tento standardní obsah zužuje, v nìkterých rozšiøuje a dokonce zaøazuje další problematiku. Kritériem pro tvorbu obsahu této knihy byla aktuálnost problémù, které existují v øízení podnikù v Èeské republice. Proto byly zaøazeny kapitoly pojednávající o majetkové a kapitálové výstavbì, finanèní èinnosti, sanaci a zániku podniku aj. V tomto smyslu jde o èást nauky o podniku. Kniha má následující strukturu a obsah:

ð

Jedním ze základních subjektù ekonomiky je podnik. V uplynulých letech vznikly tisíce nových podnikù (firem), státní a družstevní podniky byly transformovány, mnoho podnikù zaniklo, další vznikají. Zakládání podnikù se po 40 letech stalo jednou z hlavních aktivit v ÈR. Jak založit podnik, jakou zvolit právní formu – to je náplò této kapitoly.

ð

Aby podnik dobøe fungoval, musí být vybaven hospodáøskými prostøedky (aktivy) a pracovníky. K jejich získání potøebuje kapitál (finanèní zdroje); ten je buï jeho, nebo si jej musí vypùjèit (napø. v bance). Manažeøi musí rozhodnout o struktuøe finanèních zdrojù; mohou využít tzv. finanèní páku a tím zvýšit hospodárnost.

1. kapitola Založení podniku

2. kapitola Majetková a kapitálová výstavba podniku

Úvod n 15

ð

Je-li úspìšnì stanovena a zajištìna majetková a kapitálová struktura, mùže podnik zaèít svou èinnost. Ta mu pøináší výnosy (tržby), ze kterých hradí náklady na svou èinnost. Rozdílem mezi výnosy a náklady je výsledek hospodáøení – zisk nebo ztráta. Trvalým zdrojem zvyšování zisku je snižování nákladù – jejich øízení je jednou z hlavních èinností všech manažerù. K tomu jim slouží øada nástrojù – normy, kalkulace, rozpoèty.

ð

Vztah mezi výnosy, množstvím výrobkù, cenou a náklady postihuje tzv. analýza bodu zvratu. Umožòuje stanovit kritické množství výroby (prodeje), limit nákladù, nejnižší pøípustnou cenu, množství výroby, pøi kterém bude dosaženo maximálního zisku aj. Je základem mnoha manažerských rozhodnutí.

ð

Pryè jsou doby, kdy podnik vyrábìl to, co mu urèil státní plán nebo nadøízený orgán. Hlavním zdrojem informací a základní filozofií ovládající celý podnik se stal marketing. Jeho úkolem je hledat pøíležitosti na trhu. A nejlepší pøíležitostí k proniknutí na trh jsou inovace.

ð

Nákupní èinnost zahrnuje opatøení smìøující k zajištìní relevantních zdrojù (surovin, materiálù, polotovarù, výrobkù i služeb) a jejich využití v rámci podniku. Pøedpokladem jsou zdùvodnìné požadavky nositelù potøeb v podniku, splnìní faktorù urèujících ekonomicky výhodnou a konkurence schopnou realizaci nákupu – ve smyslu zásad nákupního marketingu – a hodnocení výkonù dodavatelù. Vytváøením a øízením zásob a hmotného toku zajišťuje nákup bezporuchový a plynulý chod podniku.

ð

Pro velkou èást podnikù je hlavním pøedmìtem jejich èinnosti výroba nebo jiná provozní èinnost. Ta, ať už jde o kusovou, sériovou nebo hromadnou výrobu, je co do rozsahu omezena výrobní (provozní) kapacitou. Její stanovení a mìøení jejího využití je jedním z úkolù manažerù, neboť nevyužitá výrobní kapacita vyvolává nevyužité fixní náklady, které snižují celkovou hospodárnost podniku. V této kapitole se dozvíme rovnìž o tom, jak optimalizovat strukturu výroby a jaký význam má produktivita práce a její mìøení.

ð

Dobøe prosperující podnik obnovuje a rozšiøuje svùj majetek. To se dìje investicemi. Protože investièní rozhodnutí mají dlouhodobé dùsledky, patøí k nejdùležitìjším manažerským rozhodnutím. Pro správná rozhodnutí mají manažeøi celou øadu metod a postupù.

3. kapitola Výnosy, náklady a výsledek hospodaøení

4. kapitola Zisk a vztahy mezi základními ekonomickými velièinami podniku 5. kapitola Inovace a marketing

6. Kapitola Nákup

7. kapitola Výroba

8. kapitola Investièní èinnost


ð

V posledních letech nabylo nebývalého významu finanèní øízení. Koneckoncù všechna rozhodnutí v podniku musí být zajištìna penìzi (finanèními zdroji). Finanèní manažeøi je musí nejen získat, ale také rozhodnout o jejich struktuøe a umístìní, o rozdìlení zisku, musí øídit veškerou finanèní èinnost a pøitom všem brát v úvahu faktor èasu a riziko. Dùležitou souèástí jejich práce je finanèní analýza a finanèní plánování.

ð

Velikost a forma podniku se v èase mìní. Podnikové èinnosti a výrobní faktory se èasto soustøeïují do stále vìtších podnikových celkù ať už tím, že roste velikost podniku, nebo tím, že se spojují místnì odlouèené podniky do vìtších celkù (koncernù, holdingù, konsorcií aj.).

ð

Øízení je v podstatì tok rozhodnutí a jejich realizace. Každému rozhodnutí musí pøedcházet rozbor (analýza). Ten používá celou øadu speciálních metod a postupù. Dùležitým nástrojem je øízení pomocí odchylek od plánu; to je základem tzv. controllingu, který v poslední dobì spolu s interním auditem nachází uplatnìní i v našich podnicích.

ð

Podnikání je spojeno s rizikem; to spoèívá nejen v tom, že podnik nedosáhne cílù, které si vytyèil, ale i v nebezpeèí úpadku podniku. Manažeøi musí vèas rozpoznat symptomy signalizující blížící se krizi, zjistit její pøíèiny a vypracovat sananèní plán a zajistit jeho realizaci. Je-li ozdravìní neúspìšné, dojde k zániku podniku. A podnikateli nezbude nic jiného než zaèít opìt od poèátku.

9. kapitola Financování podniku

10. kapitola Sdružování podnikù. Internacionalizace podnikových èinností. Spoleèné a nadnárodní podniky 11. kapitola Rozbory, controlling, interní audit

12. kapitola Sanace a zánik podniku

Rádi bychom ètenáøe upozornili i na struèný ekonomický výkladový slovník v závìru knihy; na jeho tvorbì se podílel ing. Jiøí Kleèka, CSc. V úvodu ještì pøipomeòme teoretický pøedpoklad, ze kterého tato kniha vychází, a to cíl, který podnik (firma) sleduje (speciální termíny budou vysvìtleny dále): n prvotním cílem podniku je maximalizace jeho budoucí hodnoty, tj. zvìtšení jeho dnešní hodnoty; n budoucí hodnota podniku je souèasná hodnota oèekávaných budoucích èistých pøíjmù (ziskù, cash flows); n souèasnou hodnotou oèekávaných budoucích èistých pøíjmù se rozumí jejich hodnota diskontovaná k dnešku; n ve vìtších podnicích øídicí èinnost vykonávají profesionálové – manažeøi, kteøí splnìní tohoto cíle zabezpeèují za existence øady omezujících podmínek (surovinových, kapacitních, pracovních, právních, ekologických aj.); hlavním pøístupem k øešení všech úloh je proto metoda optimalizace;

Úvod n 17

n pokud manažeøi tento cíl neplní (dávají napø. pøednost svým osobním zájmùm), riskují, že budou ze svých funkcí vlastníky odvoláni (napø. valnou hromadou akcionáøù); n v malých podnicích (firmách samostatných podnikatelù) mùže vlastník sledovat další, nebo i jiné cíle. I on se však musí øídit obecnì platnými ekonomickými zásadami. Kniha, kterou má ètenáø nyní v ruce, je již pátým, aktualizovaným a rozšíøeným vydáním stejnojmenné knihy vydané v roce 1996. Ta v témže roce získala ocenìní Cena Grada, kterou nakladatelství Grada Publishing udìluje za mimoøádný pøínos v oboru, a Cenu dìkana a vìdecké rady Podnikohospodáøské fakulty VŠE v Praze za nejlepší uèebnici. V roce 2001 získala Cenu rektora za prestižní publikaci VŠE v Praze. Páté vydání v nìkterých kapitolách rozšiøuje, aktualizuje a upravuje pùvodní text, jinde upozoròuje na novou terminologii, která k nám proniká v souvislosti s tzv. Novou ekonomikou. Autoøi vìøí, že pøedkládaná kniha bude dobrou pomùckou nejen pro ty, kteøí se na profesionální dráhu manažera, ekonoma nebo jiného øídícího pracovníka pøipravují, ale že v ní najdou pouèení i ti pracovníci, kteøí tyto profese v souèasné dobì již vykonávají. Všem budou autoøi vdìèni za jejich pøipomínky. Praha, leden 2011

prof. Ing. Miloslav Synek, CSc. za autorský kolektiv

KAPITOLA 1

Založení podniku


1.1 Úvod Již v dávné minulosti se lidé zabývali výrobou hmotných statkù a poskytováním služeb. Zpoèátku však tato jejich èinnost nemìla konkrétní právní rámec tak, jak ho známe dnes. V podstatì první formou podnikání na poèátku 19. století bylo podnikání jednotlivých osob. Postupnì s rozvíjející se dìlbou práce a specializací se podnikatelská èinnost rozvíjela a nalézala i nové formy, zdokonalovala se. Proto se dnes bìžnì mùžeme setkat s nejrùznìjšími formami organizace podnikání od tìch nejjednodušších až po nejsložitìjší. Základní jednotku, v níž je realizována výroba nebo jsou poskytovány služby, nazýváme podnik. Podnik mùže mít po právní stránce rùznou formu, která odpovídá charakteru výroby nebo služeb a požadavkùm, resp. pøedstavám podnikatele. K bezesporu dominantní právní formì dnes patøí akciová spoleènost. Døíve než však podnikatel mùže zahájit podnikatelskou èinnost, musí nejprve založit podnik. Døíve než se budeme zabývat vlastní problematikou založení podniku, zastavme se krátce u pojmu podnik. V literatuøe se mùžeme setkat s nejrùznìjšími definicemi. Napøíklad WÖHE [5] definuje podnik jako plánovitì organizovanou hospodáøskou jednotku, v níž se zhotovují a prodávají vìcné statky a služby. Tato definice se snaží o vymezení podniku jako komplexního objektu, který je pøedmìtem zkoumání rùzných vìdeckých disciplín. Jiná z definic podniku nahlíží na podnik jako na kombinaci výrobních èinitelù, s jejichž pomocí vlastníci podniku chtìjí dosáhnout konkrétních cílù. Pro úplnost je tøeba pøipomenout, že mezi základní výrobní faktory jsou øazeny práce, investièní majetek a materiál. Tito tøi èinitelé jsou pøedpokladem pro naplnìní a realizaci pøedmìtu èinnosti podniku. K tìmto základním (elementárním) výrobním èinitelùm pøistupuje ještì ètvrtý, neménì dùležitý faktor, kterým je øízení podniku. Tento èinitel bývá oznaèován (viz SYNEK [4], WÖHE [5]) jako dispozitivní faktor. V tržní ekonomice se setkáváme s existencí velkého poètu podnikù nejrùznìjšího zamìøení. Tyto podniky se liší jak co do velikosti, pøedmìtu èinnosti, tak i rozmanitosti právních forem. Pojem podnik je v obchodním zákoníku chápán jako objekt právních vztahù a je definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vìci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patøí podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto úèelu sloužit. Dále je pak podnik charakterizován jako vìc hromadná. Mezi základní pojmy patøí organizaèní složka podniku a provozovna. Odštìpný závod zapsaný v obchodním rejstøíku se nazývá organizaèní složka. Provozovna je obchodním prostorem oznaèeným obchodní firmou nebo jménem a pøíjmením podnikatele. Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstøíku; souèástí firmy je i dodatek oznaèující právní formu podnikání (viz § 9 obchodního zákoníku). Obchodní rejstøík je veøejným seznamem, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstøík je veden v elektronické podobì (viz www.justice.cz). Zakládání podnikù v Èeské republice pøedstavovalo na pøelomu osmdesátých a devadesátých let po ètyøiceti letech novou aktivitu, která byla v kompetenci státních orgánù. To souviselo pøedevším s okolností, že v podmínkách zestátnìní národního hospodáøství byly jakékoliv projevy podnikavosti považovány nejen za nevhodné, ba pøímo za škodlivé. Legální podnikatelské funkce byly proto výhradnì svìøeny do kompetence státu. Ekonomická reforma zásadnì zmìnila podmínky pro podnikání. První kroky reformy smìøovaly právì do této oblasti, tj. k založení koncepce uvažující existenci rùzných druhù a forem vlastnictví. Postupnì došlo ke zrovnoprávnìní všech vlastnických forem; platná právní úprava umožòuje: Založení podniku

Manažerská ekonomika 5., aktualizované a doplnìné vydání

Recommend Documents