Logist ika – vybrané kapitoly
Radek Toušek
České Budějovice | 2016
Logis�ka – vybrané kapitoly
Radek Toušek
České Budějovice | 2016
Recenzenti: doc. Ing. Jaromı́r SŠ tů sek, Ph.D. Ing. Petr Jirsá k, Ph. D. © Ing. Radek Touš ek, Ph.D., 2016 ISBN 978-80-7394-613-5
Obsah Předmluva 1
2
3
4
7
Úvod do logistiky 9 1.1 Historický vý voj a vymezenı́ logistiky..................................................................... 9 1.2 Struktura logistický ch ř etě zců ................................................................................ 10 1.2.1 Logistické č lá nky............................................................................................ 10 1.2.2 Distribuč nı́ ř etě zec ........................................................................................ 11 1.2.3 Bod rozpojenı́ .................................................................................................. 12 1.3 Reverznı́ logistika ......................................................................................................... 13 Pasivní prvky 17 2.1 Pasivnı́ prvky v logistice ............................................................................................ 17 2.2 Obaly ................................................................................................................................. 18 2.2.1 Funkce a druhy obalů ................................................................................... 18 2.2.2 Ná roky na obaly z pohledu logistiky ...................................................... 20 2.2.3 Druhy obalový ch materiá lů a jejich použ itı́ ........................................ 22 2.3 Vybrané př epravnı́ prostř edky ............................................................................... 23 2.4 Tvorba manipulač nı́ch skupin................................................................................. 27 2.5 Identi�ikace pasivnı́ch prvků ................................................................................... 29 2.5.1 Technologie č árový ch kó dů ....................................................................... 29 2.5.2 Radiofrekvenč nı́ identi�ikace .................................................................... 31 Aktivní prvky 33 3.1 Aktivnı́ prvky v logistice ............................................................................................ 33 3.2 Manipulač nı́ prostř edky a zař ı́zenı́........................................................................ 34 3.2.1 Manipulač nı́ prostř edky pro zdvih ......................................................... 34 3.2.2 Manipulač nı́ prostř edky pro stohová nı́ ................................................ 35 3.2.3 Manipulač nı́ prostř edky pro pojezd ....................................................... 36 3.2.4 Dopravnı́ky....................................................................................................... 37 3.3 Dopravnı́ prostř edky .................................................................................................. 38 3.3.1 Silnič nı́ ná kladnı́ dopravnı́ prostř edky ................................................. 38 3.3.2 ZŽ eleznič nı́ ná kladnı́ dopravnı́ prostř edky ............................................ 42 3.3.3 Ná moř nı́ ná kladnı́ dopravnı́ prostř edky .............................................. 44 3.3.4 Letecké ná kladnı́ dopravnı́ prostř edky ................................................. 46 Materiálové toky 47 4.1 Materiá lové toky v logistice ..................................................................................... 47 4.2 Př edpově di a plá nová nı́ poptá vky ......................................................................... 49 4.3 Plá nová nı́ vý robnı́ch zdrojů ..................................................................................... 51
3
4.4
4.5 4.6
5
6
7
4
4.7 4.8 4.9
Kategorie zá sob ............................................................................................................. 52 4.4.1 Rozpojovacı́ zá soby....................................................................................... 52 4.4.2 Zá soby na logistické trase .......................................................................... 53 4.4.3 Technologické zá soby .................................................................................. 53 4.4.4 Strategické zá soby......................................................................................... 54 4.4.5 Spekulativnı́ zá soby ...................................................................................... 54 Ná klady na zá soby ....................................................................................................... 54 Objednacı́ systé my ....................................................................................................... 55 4.6.1 Objednacı́ systé m B-Q .................................................................................. 56 4.6.2 Objednacı́ systé m S-Q................................................................................... 57 4.6.3 Objednacı́ systé m B-S ................................................................................... 57 4.6.4 Objednacı́ systé m S-S ................................................................................... 57 4.6.5 Objednacı́ systé m S-T ................................................................................... 58 4.6.6 Objednacı́ systé m dvou zá sobnı́ků (Two Bins) .................................. 58 4.6.7 Vı́ceú rovň ový objednacı́ systé m .............................................................. 58 Ekonomicky vý hodné objednacı́ množ stvı́ (EOQ) ........................................... 59 Analý za ABC ................................................................................................................... 60 Analý za XYZ .................................................................................................................... 62
Sklady a regálové systémy 63 5.1 Sklady v logistice .......................................................................................................... 63 5.2 Druhy skladů .................................................................................................................. 65 5.2.1 Druhy skladů dle prů toku materiá lu...................................................... 65 5.2.2 Druhy skladů dle technologické ho vybavenı́ ...................................... 65 5.2.3 Druhy skladů dle vlastnictvı́ ...................................................................... 66 5.2.4 Druhy skladů dle způ sobu uskladně nı́ .................................................. 67 5.2.5 Druhy skladů dle funkce ............................................................................. 74 5.3 Klasi�ikace skladové ho prostoru ............................................................................ 77 5.4 Ukazatele pro mě řenı́ skladový ch operacı́ ......................................................... 77 Vybrané logistické technologie 79 6.1 Logistické technologie v logistice .......................................................................... 79 6.2 Kanban.............................................................................................................................. 79 6.3 Just-in-Time .................................................................................................................... 80 6.4 Just-in-Sequence ........................................................................................................... 82 6.5 Cross-Docking ................................................................................................................ 83 6.6 Hub and Spoke............................................................................................................... 83 6.7 Quick Response ............................................................................................................. 84 6.8 Ef�icient Consumer Response .................................................................................. 84 Přeprava nákladů 87 7.1 Př eprava ná kladů v logistice .................................................................................... 87 7.2 Silnič nı́ př eprava ná kladů ......................................................................................... 88 7.2.1 Dů lež ité pojmy v silnič nı́ př epravě ná kladů ........................................ 88
7.3 7.4 7.5 7.6
7.2.2 CČ leně nı́ silnič nı́ př epravy ná kladů .......................................................... 89 7.2.3 Celnı́ ú mluva TIR............................................................................................ 89 ZŽ eleznič nı́ př eprava ná kladů ................................................................................... 90 7.3.1 Dů lež ité pojmy v ž eleznič nı́ př epravě ná kladů .................................. 90 7.3.2 CČ leně nı́ ž eleznič nı́ př epravy ná kladů ..................................................... 91 7.3.3 Speci�ika př epravy ná kladů po ž eleznici .............................................. 92 Ná moř nı́ př eprava ná kladů ...................................................................................... 93 7.4.1 Dů lež ité pojmy v ná moř nı́ př epravě ná kladů ..................................... 93 7.4.2 CČ leně nı́ ná moř nı́ př epravy ná kladů ........................................................ 94 Letecká př eprava ná kladů ........................................................................................ 95 7.5.1 Dů lež ité pojmy v letecké př epravě ná kladů ........................................ 96 7.5.2 CČ leně nı́ letecké př epravy ná kladů ........................................................... 97 Kombinovaná př eprava ná kladů ............................................................................ 98 7.6.1 Systé my kombinované př epravy ná kladů ........................................... 99
Literatura
105
5
Předmluva Mezi modernı́m č lově kem a logistikou existuje ž ivotně dů lež ité pouto. Modernı́ č lově k si totiž navykl uspokojovat své potř eby prostř ednictvı́m umě le vytvoř ený ch systé mů , které zabezpeč ujı́, aby vš e potř ebné bylo ve sprá vné m množ stvı́, na sprá vné m mı́stě , ve sprá vné m č ase a kvalitě a za odpovı́dajı́cı́ cenu, kterou je ochoten zaplatit a ani si ve vě tš ině př ı́padů nevš iml, ž e bez tě chto umě lý ch systé mů už vlastně nenı́ schopen př ež ı́t. S uvě domě nı́m zá vislosti na logistický ch systé mech ú zce souvisı́ ř ada otá zek – jak je vlastně vů bec mož né , ž e tyto systé my fungujı́, co dě lat, aby fungovaly lé pe, existujı́ alternativy souč asný ch systé mů atd., atd. Pokud tedy má te chuť a odvahu zkusit na tyto a dalš ı́ otá zky hledat odpově di, pak jsou tato skripta urč ena prá vě pro Vá s.
Skripta Logistika – vybrané kapitoly slouž ı́ jako textová podpora vý uky př edmě tu Logistika pro bakalá ř ské obory na Ekonomické fakultě Jihoč eské univerzity v CČ eský ch Budě jovicı́ch. Jednotlivé kapitoly jsou koncipová ny tak, aby vhodně propojily znalosti zı́skané z dalš ı́ch př edmě tů , jejichž obsahová ná plň souvisı́ s problematikou logistiky (statistické metody zpracová nı́ dat, ekonomika podniku, obchodnı́ provoz atd.) a jsou vı́ce orientová ny na prakticky využ itelné aspekty logistiky spı́še než na teoretické zá klady. Pro hlubš ı́ pochopenı́ jednotlivý ch oblastı́ Vá m bude rovně ž slouž it i gra�ická podpora v systé mu MOODLE, která obsahuje fotodokumentaci, vý kladové grafy a př ı́klady z jednotlivý ch oblastı́, jak se logistické principy uplatň ujı́ v praxi. Př eji Vá m inspirativnı́ a kreativnı́ studium př edmě tu Logistika. CČeské Budě jovice, zá ř ı́ 2016 Radek Touš ek
7
_____________________________________________________________________________________________
1
Úvod do logistiky
Cíle kapitoly • Historický vý voj a vymezenı́ logistiky • Struktura logistický ch ř etě zců • Reverznı́ a zelená logistika
1.1 Historický vývoj a vymezení logistiky Historie logistiky sahá do obdobı́ napoleonský ch vá lek, kdy francouzský generá l Antoine-Henri Jomini ve své m dı́le vydané m roku 1837 v Pař ı́ži ustanovil logistické dů stojnı́ky, kteř ı́ mě li za ú kol zajistit př esuny vojenský ch ú tvarů a jejich ubytová nı́. Logistika se tak od té to doby vyvı́jela jako nauka o pohybu, zá sobová nı́ a ubytová nı́ vojsk. Jejı́ ú spě šná aplikace v rá mci ř eš enı́ ř ady problé mů souvisejı́cı́ch s př esuny lidı́ a materiá lu poslé ze vedla k př evzetı́ principů tzv. vojenské logistiky do civilnı́ hospodá ř ské sfé ry. Vů bec poprvé byly tyto principy uplatně ny na ú zemı́ USA, jelikož zde bylo nutné ř eš it materiá lové př esuny na velké vzdá lenosti. Proto také v roce 1964 americký National Council of Physical Distribution Management vymezil historicky prvnı́ de�inici logistiky jako „proces plá nová nı́, realizace a ř ı́zenı́ ú č inné ho ná kladové ho efektivnı́ho toku a skladová nı́ surovin, zá sob ve vý robě , hotový ch vý robků a souvisejı́cı́ch informacı́ z mı́sta vzniku do mı́sta spotř eby. Tyto č innosti mohou, ale nemusı́ zahrnovat služ by zá kaznı́ků m, př edvı́dá nı́ poptá vky, distribuci informacı́, kontrolu zá sob, manipulaci s materiá lem, balenı́, manipulaci s vrá cený m zbož ı́m, dopravu, př epravu, skladová nı́ a prodej“.
Logistika od té doby proš la pomě rně bouř livý m vý vojem. Na samé m zač átku byla př edevš ı́m zamě řena na ř ı́zenı́ dı́lč ı́ch procesů na ú rovni distribuce, vý roby a zá sobová nı́. Rozmě lnila se tak do ř ady dı́lč ıć h podoborů , které mě ly za ú kol ř ı́dit jednotlivé logistické procesy na dané ú rovni (ná kupnı́ logistika, vý robnı́ logistika, prodejnı́ logistika apod.), a to v zá sadě v rá mci hranic jednoho podniku a jeho dodavatelsko-odbě ratelský ch vztahů . Změ ny ve společ nosti a ekonomice (ná roč ně jš ı́ zá kaznı́k, tlak na pruž nost, kvalitu a cenu, globalizovaný trh) a rozvoj nový ch informač nı́ch a komunikač nı́ch technologiı́ a dopravy vš ak př inesly nutnost změ ny 9
1
ÚVOD DO LOGISTIKY__________________________________________________________________
chá pá nı́ logistiky ve smyslu sjednocenı́ dı́lč ı́ch logistický ch procesů do systé mový ch celků s cı́lem jejich optimalizace v celé m logistické m ř etě zci, tj. od dodavatele surovin př es vý robu, distribuci až po koneč né ho zá kaznı́ka, s dů razem na synergický efekt neboli efekt z kooperace. Zde platı́, ž e celkový efekt optimalizované ho systé mu je vyš šı́ než prostý souč et dı́lč ı́ch efektů , které jsou dosaž eny na ú rovni jednotlivý ch č lá nků . Má se př itom za to, ž e izolovaná ř eš enı́ dı́lč ı́ch problé mů nevedou k dosaž enı́ synergické ho efektu. Logistika je tak v souč asné době de�inová na dle Pernici (2004) jako „systé mová disciplı́na, která se zabý vá celkovou optimalizacı́, koordinacı́ a synchronizacı́ vš ech č innostı́, jejichž zř etě zenı́ je nezbytné k pruž né mu a hospodá rné mu dosaž enı́ dané ho koneč né ho synergické ho efektu“. Je př itom dů lež ité zdů raznit skuteč nost, ž e vý stupem optimalizované ho logistické ho systé mu by mě l bý t spokojený koneč ný zá kaznı́k, v jehož zá jmu je struktura logistický ch č innostı́ vlastně realizová na.
Principy logistiky dnes nachá zejı́ uplatně nı́ nejen ve vojenské a hospodá ř ské sfé ř e, ale i v ř adě speci�ický ch oblastı́, jako je např . nemocnič nı́ logistika (ř eš ı́ komplexnı́ logistickou podporu pé če o pacienta ve zdravotnické m zař ı́zenı́), humanitá rnı́ logistika (ř eš ı́ př edevš ı́m transfery humanitá rnı́ pomoci a logistické zajiš tě nı́ č innosti humanitá rnı́ch tý mů v cı́lový ch oblastech), city logistika (ř eš ı́ systé mové logistické zajiš tě nı́ velký ch mě stský ch aglomeracı́), olympijská logistika (ř eš ı́ organizač ně logistické zajiš tě nı́ olympijský ch her), veletrž nı́ a vý stavnı́ logistika (ř eš ı́ transfery vý stavnı́ch exponá tů , plá nová nı́ a logistické zajiš tě nı́ veletrhů atd.). Pod pojmem logistické č innosti je chá pá n soubor takový ch č innostı́, př i který ch nedochá zı́ ke změ ně fyziká lnı́ch vlastnostı́ dané ho materiá lu (resp. zbož ı́), jedná se tedy vý hradně o netechnologické operace, kam lze zař adit např . manipulaci s materiá lem, kompletaci zbož ı́ dle objedná vek, skladová nı́, dopravu apod.
1.2 Struktura logistických řetězců
Logistický ř etě zec lze de�inovat jako vzá jemně prová zanou posloupnost vš ech č innostı́, které jsou nutné pro uspokojenı́ potř eby koneč né ho zá kaznı́ka. Logistický ř etě zec má svou hmotnou a nehmotnou strá nku. Hmotná stránka (materiálový tok) zahrnuje př edevš ı́m př emı́sťová nı́ a uchová vá nı́ materiá lu, surovin, dı́lů , obalů a ve �iná lnı́ fá zi hotový ch vý robků , které jsou schopny uspokojit potř ebu koneč né ho zá kaznı́ka. Nehmotná stránka (informační tok) se tý ká př emisťová nı́ a uchová vá nı́ informacı́, bez nichž by nebylo mož né hmotné transfery realizovat a zahrnuje rovně ž i př emı́sťová nı́ peně z (př evá ž ně v bezhotovostnı́ formě ).
1.2.1 Logistické články
Logistický ř etě zec se sklá dá z logistický ch č lá nků , které realizujı́ dı́lč ı́ logistické operace na cestě od materiá lu a surovin po hotové vý robky s kapacitou uspokojit 10
_____________________________________________________________________________________________ reá lnou zá kaznickou potř ebu. Za č lá nky logistické ho ř etě zce jsou považ ová ny dle Pernici (2004):
• VE VYÝ ROBEĚ: doly a ú pravny surovin, tová rny, sklady surovin a materiá lu, sklady nakupovaný ch dı́lů , montá ž nı́ a balicı́ linky, sklady hotový ch vý robků atd.; • V DOPRAVEĚ A ZASIÍLATELSTVIÍ: ž eleznič nı́ stanice, ř ı́čnı́ a ná moř nı́ př ıś tavy, letiš tě , terminá ly a př ekladiš tě , celnı́ sklady, logistická (distribuč nı́ a zá sobovacı́) centra, veř ejné sklady atd.; • V DISTRIBUCI: sklady velkoobchodu, maloobchodnı́ prodejny atd.
1.2.2 Distribuční řetězec
CČ ást logistické ho ř etě zce od vý robce �iná lnı́ho vý robku smě rem ke koneč né mu spotř ebiteli je nazý vá na distribuč nı́m ř etě zcem. Distribuč nı́ ř etě zce jsou charakterizová ny poč tem stupň ů , který mi vý robek prochá zı́ na své cestě ke spotř ebiteli a svý m rozsahem.
Poč et stupň ů distribuč nı́ho ř etě zce se také označ uje jako dé lka ř etě zce, jelikož udá vá , zda se jedná o př ı́mé dodá vky mezi vý robcem a spotř ebitelem (tzv. př ı́mou distribuci) nebo zda zbož ı́ proté ká postupně př es vı́ce distribuč nı́ch č lá nků (tzv. nepř ı́má nebo postupná distribuce). Mezi vý robcem a spotř ebitelem mů ž e v distribuč nı́m ř etě zci zbož ı́ proté kat př es obchodnı́ sklady, distribuč nı́ centrá ly, velkoobchodnı́ sklady, maloobchodnı́ jednotky, obchodnı́ zprostř edkovatele, kteř ı́ nedisponujı́ ž ádný mi sklady a zbož ı́ př ım ́ o př eprodá vajı́ dalš ı́mu č lá nku apod. Do popř edı́ se v souč asné době dostá vá distribuce realizovaná prostř ednictvı́m ecommerce, která již nevyž aduje slož itou strukturu maloobchodnı́ch jednotek na obsluhované m ú zemı́ s plnou nabı́dkou zbož ı́, ale v distribuč nı́m ř etě zci je zař azen např . pouze distribuč nı́ sklad, který vykrý vá zá kaznické pož adavky s podporou logistický ch společ nostı́ specializovaný ch na př epravu kusový ch zá silek. Na koneč nou podobu struktury distribuč nı́ho ř etě zce má vš ak vliv i ř ada dı́lč ı́ch faktorů , např . smlouvy o vý hradnı́m zastoupenı́, exkluzivita dané ho produktu, zá jem č lá nků v distribuč nı́m ř etě zci o distribuci dané ho produktu, ochota zá kaznı́ků př eklenout urč itou vzdá lenost k obstará nı́ dané ho vý robku apod. Je př itom samozř ejmostı́, ž e č ı́m vı́ce bude stupň ů v dané m distribuč nı́m ř etě zci, tak tı́m bude distribuce v koneč né m dů sledku draž šı́.
Rozsah distribuč nı́ho ř etě zce pak udá vá poč et ú č astnı́ků na dané ú rovni ř etě zce – zde rozliš ujeme tř i zá kladnı́ druhy (Vaně ček, 2007): • Extenzivní distribuce – zbož ı́ je dodá vá no do distribuč nı́ sı́tě s co nejvyš šı́m pokrytı́m maloobchodnı́mi jednotkami, takto je distribuová no stan11
1
ÚVOD DO LOGISTIKY__________________________________________________________________ dardizované zbož ı́, na jehož podobě se neprojevujı́ individuá lnı́ zá kaznické pož adavky (např . bě žné druhy potravin a spotř ebnı́ho zbož ı́).
• Výběrová distribuce – zbož ı́ je dodá vá no do už šı́ho poč tu maloobchodnı́ch jednotek, které splň ujı́ speci�ické pož adavky na distribuč nı́ proces, např . kvali�ikovaný personá l, který je schopen zá kaznı́kovi poradit a př ı́p. zajistit i pož adované poprodejnı́ služ by, např . zapojenı́ zař ı́zenı́ v domá cnosti apod.).
• Exkluzivní distribuce – zbož ı́ je vzhledem ke své ceně a povaze distribuová no vě tš inou pouze prostř ednictvı́m autorizovaný ch prodejců nebo ve velmi ú zké sı́ti maloobchodnı́ch prodejen, jejichž spá dová oblast je na ú rovni š irš ı́ho regionu č i dané ho stá tu (např . luxusnı́ vozy, luxusnı́ š perky, vysoce technologicky propracované celky – např . vý robnı́ stroje a zař ı́zenı́ apod.).
V rá mci distribuč nı́ho ř etě zce je zajiš ťová na př edevš ı́m kompletace zbož ı́, jeho př eprava, skladová nı́, manipulace se zbož ı́m a distribuč nı́ ř etě zec plnı́ rovně ž také komunikač nı́ funkci, tj. sdı́lenı́ logisticky podstatný ch informacı́ pro plynulý a hospodá rný prů tok zbož ı́ vš emi č lá nky ř etě zce.
1.2.3 Bod rozpojení
V polovině 80. let dvacá té ho stoletı́ byl v koncernu Philips vyvinut obecný koncept bodu rozpojenı́ materiá lové ho toku v logistické m ř etě zci objedná vkou zá kaznı́ka. Bod rozpojenı́ objedná vkou rozdě luje materiá lový tok na č ást ř ı́zenou podle př edpově dı́ poptá vek a plá nů a na č ást ř ı́zenou objedná vkami zá kaznı́ků . Bod rozpojenı́ udá vá , jak hluboko do podnikové ho materiá lové ho toku pronikla objedná vka zá kaznı́ka, tedy nezá vislá poptá vka. Nezá vislá poptá vka po koneč ný ch vý robcı́ch vychá zı́ z trhu, a proto má ná hodný charakter a musı́ bý t prediková na. Naopak zá vislou poptá vku př edstavuje potř eba surovin, materiá lů , polotovarů atd., kterou lze vypoč ı́tat na zá kladě predikované poptá vky po koneč né m vý robku. (Ptá č ek, 1998).
V zá sadě lze bod rozpojenı́ umı́stit do které hokoli mı́sta v materiá lové m toku, což je mimo jiné také ovlivně no tı́m, jak nastavenı́ logistické ho ř etě zce respektuje individuá lnı́ pož adavky zá kaznı́ků na vý sledný produkt. Bod rozpojenı́ mů ž e bý t umı́stě n na ú rovni: • distribuč nı́ho skladu, odkud se pak dodá vajı́ zá kaznı́ků m hotové vý robky (standardizované vý robky s hromadnou produkcı́ např . balené potraviná ř ské vý robky);
12
• skladu hotový ch vý roků vý robnı́ho zá vodu, odkud jsou vý robky expedová ny zá kaznı́ků m (např . vý roba země dě lský ch strojů );
_____________________________________________________________________________________________ • vý robnı́ho č i montá ž nı́ho procesu – �iná lnı́ kompletace vý robku se uskuteč ň uje až na zá kladě objedná vky zá kaznı́ka př esně dle jeho speci�ikace pož adované ho vý robku (např . vý roba osobnı́ch vozidel); • skladu surovin, materiá lu č i nakupovaný ch dı́lů – vý roba se zahajuje až na zá kladě konkré tnı́ objedná vky (např . zaká zková vý roba ná bytku);
• př ed ná kupem surovin, materiá lu č i nakupovaný ch dı́lů – suroviny se nakupujı́ až na zá kladě konkré tnı́ objedná vky zá kaznı́ka, zá soby se neudrž ujı́, kaž dá zaká zka je vě tš inou speci�ický m projektem, který je č asto spojen i s vý vojový mi č i konstrukč nı́mi pracemi (např . stavby domů , mostnı́ch konstrukcı́ apod.).
Poloha bodu rozpojenı́ pro urč itý vý robek, který je urč ený pro urč itý trh, musı́ vyhově t dvě ma do jisté mı́ry protichů dný m pož adavků m. Jednak by mě lo bý t dosaž eno pož adované ú rovně služ eb zá kaznı́ků m (tj. krá tká dodacı́ lhů ta, spolehlivost dodá vky, ú plnost dodá vky apod.), ale zá roveň by mě lo bý t dosaž eno nı́zký ch ná kladů na drž enı́ zá sob. Př itom platı́ (samozř ejmě v zá vislosti na typu produktu), ž e č ı́m je bod rozpojenı́ blı́že koneč né mu zá kaznı́kovi, tı́m lze snadně ji dosahovat vysoké ú rovně služ eb zá kaznı́ků m, ale jsou vyš šı́ ná klady na drž enı́ zá sob a rizika spojená s drž enı́m zá sob (např . jejich neprodejnost). Naopak pokud je bod rozpojenı́ v mı́stě př ed ná kupem surovin, vá zanost kapitá lu v zá sobá ch bude nulová č i velmi nı́zká , ale budou vyš šı́ ná roky na dosaž enı́ pož adovaný ch dodacı́ch termı́nů souč asně s rizikem ztracený ch č i zruš ený ch zaká zek. Vě tš inu rizik spojený ch s umı́stě nı́m bodu rozpojenı́ vš ak lze velmi dobř e eliminovat použ itı́m vhodný ch logistický ch technologiı́ a také intenzivnı́ spolupracı́ a sdı́lenı́m informacı́ jednotlivý ch č lá nků např ı́č logistický m ř etě zcem.
1.3 Reverzní logistika
Ná plnı́ reverznı́ (neboli zpě tné ) logistiky je sbě r, tř ı́dě nı́, demontá ž a zpracová nı́ použ itý ch vý robků , souč ástek, vedlejš ı́ch produktů , nadbyteč ný ch zá sob a obalové ho materiá lu, př ič emž hlavnı́m cı́lem je zajistit jejich nové využ itı́ nebo materiá lové zhodnocenı́ způ sobem, který je š etrný k ž ivotnı́mu prostř edı́ a rovně ž i ekonomicky zajı́mavý (SŠ kapa, 2005).
Reverznı́ logistika se dostá vá do popř edı́ zá jmu teprve až v devadesá tý ch letech dvacá té ho stoletı́ jako dů sledek hromadné vý roby a nutnosti ř eš it stá le rostoucı́ objemy odpadů rovně ž v ú zké souvislosti s dramatický m vyč erpá vá nı́m př ı́rodnı́ch zdrojů . Vý znamný m faktorem rozvoje reverznı́ logistiky je v poslednı́ch letech i prudký ná rů st elektronické ho obchodová nı́. Na rozdı́l od klasické (tzv. dopř edné ) logistiky, kde materiá lové toky prochá zı́ postupně od dodavatelů surovin př es vý robce a distribuč nı́ ř etě zec až ke spotř ebiteli, u reverznı́ logistiky jsou ř eš eny materiá lové toky, které plynou od spotř ebitele nazpě t proti proudu logistic13
1
ÚVOD DO LOGISTIKY__________________________________________________________________
ké ho ř etě zce. Tyto materiá lové toky př edstavujı́ př edevš ı́m použ ité vý robky, které již doslouž ily své mu ú č elu, vadné vý robky v rá mci reklamač nı́ho ř ı́zenı́, vrá cené nevyhovujı́cı́ vý robky (př edevš ı́m v oblasti elektronické ho obchodová nı́), neprodané zbož ı́ (např . sezó nnı́ho charakteru), vratné obaly atd. Reverznı́ logistika zahrnuje také i ř ı́zenı́ toků odpadů , které jsou urč eny k likvidaci sklá dková nı́m nebo ve spalovná ch, př estož e k faktické mu zpě tné mu toku k vý robců m v tomto př ı́padě nedochá zı́.
Pozornost reverznı́m toků m by mě la bý t vě nová na již ve fá zi ná vrhu vý robku, př ič emž je dů lež itá jednak volba vhodný ch materiá lů i samotné technické ř eš enı́ vý robku, které má poslé ze zá sadnı́ vliv na charakter zpě tný ch toků . CČ ást zpě tný ch toků je nevyhnutelná (např . u vý robků po ukonč enı́ jejich upotř ebitelnosti), ale č ást zpě tný ch toků vzniká v dů sledku nedostatků ve vý robě nebo distribuci (např . u reklamacı́, vadný ch vý robků zjiš tě ný ch v prů bě hu vý robnı́ho procesu, zbož ı́ s poš kozený m obalem atd.) a použ itı́m vhodný ch opatř enı́ je mož né tyto reverznı́ toky zá sadně eliminovat a tı́m i snı́žit s nimi souvisejı́cı́ logistické ná klady. V rá mci reverznı́ logistiky je dle SŠ kapy (2005) nutné si klá st ná sledujı́cı́ klı́čové otá zky:
1. Jaké existují alternativy pro zhodnocení nepotřebných výrobků, součástek a materiálů? Př itom nemusı́ bý t brá ny v potaz jen obvyklé a zná mé mož nosti, ale je vhodné se inspirovat v celosvě tové m mě řı́tku rů zný mi inovač nı́mi projekty, které otevı́rajı́ vě tš ı́ mož nosti pro ekonomicky zajı́mavé využ itı́ reverznı́ch zdrojů s nı́zký m dopadem na ž ivotnı́ prostř edı́.
2. Kdo a jak by měl aktivity v oblasti zpětných toků provádět?
RŘ ı́zenı́ zpě tný ch toků mů ž e prová dě t buď podnik sá m s využ itı́m vlastnı́ch zdrojů a zamě stnanců nebo zč ásti č i zcela kooperovat se specializovaný m partnerem, který zajistı́ např . vhodné ná doby na ulož enı́ nepotř ebné ho materiá lu, př etř ı́dě nı́ smě sné ho materiá lu, demontá ž vý robků , př epravu k dalš ı́mu zpracová nı́, nasmlouvá nı́ dalš ı́ch vhodný ch partnerů pro odkup materiá lu a jeho dalš ı́ využ itı́ atd.
3. Je možné integrovat činnosti reverzní a klasické (dopředné) logistiky?
V př ı́padě nepotř ebný ch kartonový ch obalů z maloobchodnı́ sı́tě je mož né , aby zá sobovacı́ vozidla zavá ž ela maloobchodnı́ prodejny zbož ı́m a zá roveň zajiš ťovala svoz nepotř ebný ch obalů k dalš ı́mu využ itı́, ale v ně který ch př ı́padech to legislativnı́ a hygienické podmı́nky neumož ňujı́, jako např . u masný ch vý robků s proš lou lhů tou spotř eby, které musı́ bý t z maloobchodnı́ch prodejen svá ž eny speciá lnı́mi vozidly. 14
_____________________________________________________________________________________________ 4. Jaké jsou přínosy a náklady reverzní logistiky z ekonomického a ekologického hlediska? Tato otá zka ř eš ı́ př edevš ı́m investič nı́ a provoznı́ ná klady, které jsou spojeny s vybranou alternativou zajiš tě nı́ zpě tný ch toků ve vztahu k potenciá lnı́m vý nosů m např . z prodeje dá le upotř ebitelné ho materiá lu nebo surovin urč ený ch pro recyklaci vč etně kvanti�ikace vlivu na ž ivotnı́ prostř edı́ (např . uhlı́ková stopa apod.).
Existuje ně kolik zá kladnı́ch způ sobů , jak naklá dat s vý robky v rá mci zpě tný ch toků (Thierry in SŠ kapa, 2005):
• Přímé znovupoužití – vý robek se znovupouž ije v pů vodnı́m provedenı́ – zpravidla pouze po vyč iš tě nı́ a př ı́p. př ebalenı́ (např . vratné lá hve, palety atd.). • Oprava – ve vý robku je vymě ně na vadná souč ást za novou, aby byl vý robek znovu plně funkč nı́. • Recyklace – vý robek je rozebrá n na zá kladnı́ č ásti, které jsou dle materiá lové př ı́sluš nosti roztř ı́dě ny a tyto separované materiá ly se poté zpracová vajı́ jako surovina pro vý robu dalš ı́ch nový ch vý robků (např . skleně né obaly se rozemelou a smı́chajı́ se zá kladnı́mi surovinami pro vý robu skla, smě s se tavı́ a vyrá bı́ se z nı́ nové skleně né obaly apod.). Recyklované materiá ly ale vykazujı́ horš ı́ fyziká lnı́ vlastnosti, což je zapř ı́čině no snı́ženı́m lá tkové č istoty. • Přepracování – tento př ı́stup vyž aduje znač né množ stvı́ prá ce, vý robek je zcela rozebrá n a jednotlivé komponenty jsou dů kladně kontrolová ny, vadné opravová ny č i nahrazová ny nový mi a vý sledný vý robek je plně srovnatelný s nový m vý robkem. • Upgrade – vý robek je v tomto př ı́padě rovně ž rozebrá n a jednotlivé moduly jsou prově řeny, opraveny a ně které vymě ně ny za dokonalejš ı́, č ı́mž vý sledný vý robek zı́ská vá vyš šı́ hodnotu, než pokud by byl pouze opraven.
• Kanibalizace – jedna nebo vı́ce č ástı́ je vyjmuto z nefunkč nı́ho vý robku a použ ito pro opravu jiné ho vý robku té hož druhu. Dochá zı́ zde vš ak k využ itı́ pouze menš ı́ č ásti vý robku.
Do oblasti reverznı́ logistiky zč ásti zasahuje i tzv. zelená logistika (green logistics), která primá rně ř eš ı́ minimalizaci dopadů logistiky na ž ivotnı́ prostř edı́, např . ve smyslu sniž ová nı́ materiá lové ná roč nosti obalů , vlivu př epravnı́ch procesů na ž ivotnı́ prostř edı́ z pohledu jednotlivý ch dopravnı́ch oborů a jejich vzá jemné kombinace, sniž ová nı́ energetické ná roč nosti rů zný ch logistický ch operacı́ atd., ale 15
1
ÚVOD DO LOGISTIKY__________________________________________________________________
např . v oblasti recyklace nebo př epracová nı́ použ itý ch vý robků pro nové využ itı́ se zá jem reverznı́ a zelené logistiky protı́ná .
16
_____________________________________________________________________________________________
2
Pasivní prvky
Cíle kapitoly • Pasivnı́ prvky v logistice • Obaly
• Vybrané př epravnı́ prostř edky • Tvorba manipulač nı́ch skupin • Identi�ikace pasivnı́ch prvků
2.1 Pasivní prvky v logistice To, co proudı́ logistický m ř etě zcem např ı́č jednotlivý mi logistický mi č lá nky, je v logistice nazý vá no jako pasivnı́ prvky. Pasivnı́ prvky mohou mı́t ná sledujı́cı́ podobu: • suroviny, materiál, díly, nedokončené a hotové výrobky – z hlediska objemu př edstavujı́ nejdů lež itě jš ı́ č ást hmotné strá nky logistický ch ř etě zců ;
• obaly – (vratné č i nevratné ) chrá nı́ vý robek př ed znehodnocenı́m bě hem logistický ch operacı́, poskytujı́ rovně ž i potř ebné informace pro logistické ř ı́zenı́; • přepravní prostředky (tj. př epravky, palety, roltejnery, kontejnery, vý mě nné ná stavby apod.) – spoluvytvá ř ı́ manipulač nı́ a př epravnı́ jednotky; napomá hajı́ př emisťová nı́ a uklá dá nı́ surovin, materiá lů , dı́lů , nedokonč ený ch a hotový ch vý robků ;
• odpady – vznikajı́ v rá mci vý roby, distribuce a spotř eby vý robků , př edstavujı́ např . nevratné nebo poš kozené obaly, vý robky, které již neslouž ı́ své mu ú č elu, poš kozené č i vadné vý robky v rá mci reklamač nı́ch ř ı́zenı́ apod.
• informace – př edbı́hajı́, prová zı́ č i ná sledujı́ pohyb ostatnı́ch pasivnı́ch prvků , jedná se např . o objedná vky, potvrzenı́ dodá vek apod.; 17
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________ • peníze – př echod pasivnı́ch prvků od dodavatele surovin př es vý robu až po koneč né ho zá kaznı́ka se uskuteč ňuje prostř ednictvı́m smě ny, penı́ze jsou proto považ ová ny rovně ž za pasivnı́ prvek.
2.2 Obaly
Historie prů myslové ho balenı́ sahá do 19. stoletı́, kdy se zač ı́najı́ vý robky balit v menš ı́ch dá vká ch př ı́mo v tová rná ch, dochá zı́ k rozvoji vý roby rů zný ch obalový ch materiá lů , k postupné mechanizaci (a ná sledné automatizaci) vý roby a také k rozvoji konzervač nı́ch metod, které si vyž ádaly vyš šı́ ú roveň obalů pro uchová nı́ jakosti zejmé na potraviná ř ský ch produktů .
Obaly z pohledu logistiky př edevš ı́m chrá nı́ vý robky př ed ztrá tou, poš kozenı́m č i znehodnocenı́m bě hem jejich cesty od vý robce ke koneč né mu zá kaznı́kovi a usnadň ujı́ hospodá rnost a plynulost logistický ch operacı́. Nutnost balenı́ a rostoucı́ pož adavky na obaly souvisı́ zejmé na s oddě lenı́m mı́sta a č asu vý roby od mı́sta a č asu spotř eby. Než se vý robky dostanou ke spotř ebiteli, jsou př epravová ny (mnohdy na velké vzdá lenosti – např . mezikontinentá lnı́ př eprava zbož ı́ v rá mci globá lnı́ch trhů ), prochá zı́ vě tš inou jednı́m č i vı́ce distribuč nı́mi sklady s nezbytnou manipulacı́ a krá tkodobý m č i dlouhodobý m skladová nı́m a i bě hem samotné ho prodeje v maloobchodnı́ch jednotká ch na ně pů sobı́ ř ada rů zný ch vlivů , které mohou nepř ı́znivě ovlivnit jakost vý robku do okamž iku jeho �iná lnı́ spotř eby. Souč asný m trendem jsou atraktivnı́ obaly s nı́zký mi poř izovacı́mi ná klady, které vý robek dokonale bě hem distribuce ochrá nı́ a př itom v co nejniž šı́ mı́ře zatı́žı́ ž ivotnı́ prostř edı́. Rozvoj nový ch technologiı́ v oblasti obalový ch materiá lů a konstrukce obalů s sebou v souč asné době př iná š ı́ tzv. inteligentnı́ obaly, které majı́ speci�ickou př idanou hodnotu, např . poskytujı́ zá kaznı́kovi aktuá lnı́ informace o č erstvosti č i stupni zralosti zabalené ho potraviná ř ské ho produktu, zda teplota vý robku je optimá lnı́ pro konzumaci, nebo vytvá ř ı́ ideá lnı́ podmı́nky pro udrž enı́ č erstvosti bě hem př epravy, skladová nı́ a prodeje.
2.2.1 Funkce a druhy obalů
Z hlediska už itný ch vlastnostı́ obalů a jejich př idané hodnoty pro vš echny č lá nky distribuč nı́ho ř etě zce se zvlá š tnı́m zř etelem na pož adavky koneč né ho zá kaznı́ka jsou dů lež ité tyto tř i zá kladnı́ funkce obalů (Vaně ček, 2007; Pernica, 2004):
• Manipulační funkce – obal má vytvoř it racioná lnı́ manipulač nı́ jednotku, která bude plně př izpů sobena svý m tvarem, konstrukcı́ a použ itý mi materiá ly pož adavků m na manipulaci, př epravu, skladová nı́ vč etně manipulač nı́ch pož adavků obchodu a koneč né ho spotř ebitele.
18
_____________________________________________________________________________________________ • Ochranná funkce – obal má chrá nit vý robek př ed poš kozenı́m nebo znič enı́m bě hem celé jeho cesty distribuč nı́m ř etě zcem, tj. musı́ odolá vat vlivů m, který m je vý robek v rá mci veš kerý ch logistický ch operacı́ vytaven.
• Informační funkce – obal slouž ı́ jako nositel informacı́ pro vš echny ú č astnı́ky materiá lové ho toku, které jsou dů lež ité pro identi�ikaci jeho obsahu, pro identi�ikaci odesı́latele a př ı́jemce, pro volbu sprá vné ho způ sobu manipulace, př epravy a ulož enı́ ve skladech a v př ekladiš tı́ch a je také nositelem informacı́ podstatný ch pro spotř ebitele.
• Prodejní funkce – obal svý m provedenı́m mů ž e napomá hat prodeji vý robku a také propagovat vý robce dané ho produktu.
Spotřebitelský obal slouž ı́ pro jeden vý robek, pro sadu vý robků (sdruž ený obal) nebo pro malý poč et kusů té hož vý robku (skupinový obal), které jsou urč eny ke koneč né spotř ebě . Primá rně plnı́ funkci ochrannou, která po oddě lenı́ spotř ebitelské ho obalu od distribuč nı́ho (př ı́p. př epravnı́ho) obalu v maloobchodnı́ prodejně ustupuje do pozadı́ a nastupuje funkce informač nı́ a prodejnı́ se zacı́lenı́m na spotř ebitele v kombinaci s informač nı́ funkcı́, kterou využ ı́vá maloobchod pro identi�ikaci zbož ı́ u pokladnı́ch terminá lů . Manipulač nı́ funkce spotř ebitelský ch obalů je ve vyš šı́ mı́ře vý znamná pouze u vě tš ıć h spotř ebitelský ch obalů nebo u skupinový ch obalů (např . velkoobjemová balenı́ pracı́ch prostř edků apod.).
Distribuční obal (té ž označ ovaný jako skupinový ) sdruž uje vě tš ı́ poč et (vě tš inou totož ný ch) spotř ebitelský ch obalů . Př edstavuje mezič lá nek vlož ený mezi spotř ebitelské obaly a př epravnı́ obal. Zpravidla mı́vá podobu kartonové krabice nebo fó lie, která obepı́ná daný poč et spotř ebitelský ch obalů . Mezi spotř ebitelský mi obaly a distribuč nı́m obalem mů ž e bý t v odů vodně ný ch př ı́padech použ it skupinový obal – zejmé na u vý robků menš ı́ch rozmě rů (např . distribuč nı́ obal polš tá ř kový ch ž vý kač ek obsahuje vı́ce menš ı́ch skupinový ch obalů , které jsou tvoř eny papı́rovou podlož kou př ekrytou fó liı́, v nı́ž jsou umı́stě ny spotř ebitelské obaly, na prodejnı́ ploš e jsou vystaveny ž vý kač ky ve skupinový ch obalech, z nichž zá kaznı́ci odebı́rajı́ jednotlivá spotř ebitelská balenı́). Hlavnı́ funkcı́ distribuč nı́ch obalů je funkce ochranná a manipulač nı́, která je uplatň ová na př i skladová nı́, bě hem manipulač nı́ch operacı́ a př i doplň ová nı́ zbož ı́ v maloobchodnı́ch jednotká ch. Informač nı́ funkce u distribuč nı́ch obalů je zamě řena na potř eby identi�ikace zbož ı́ v jednotlivý ch č lá ncı́ch distribuč nı́ho ř etě zce, jimiž distribuč nı́ balenı́ prochá zı́. K identi�ikaci se př evá ž ně použ ı́vá č árový ch kó dů , př ı́p. radiofrekvenč nı́ch kó dů . Přepravní obal je vně jš ı́ obal, který je př izpů sobený př epravě . Bě hem př epravy plnı́ funkci ochrannou, bě hem lož ný ch operacı́ (naklá dky a vyklá dky) plnı́ funkci ochrannou a manipulač nı́. Jelikož na ně j pů sobı́ ř ada mechanický ch, pově trnostnı́ch a dalš ı́ch vlivů , je vě tš inou robustně jš ı́ konstrukce. Mů ž e mı́t podobu vě tš ı́ vı́cevrstvé kartonové krabice, plastové ho boxu s vı́kem nebo např . smrš titelné fó lie, kterou je ovinuto zbož ı́ v distribuč nı́ch obalech, které jsou ulož eny na pale19
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
tá ch. Př epravnı́ obal plnı́ rovně ž informač nı́ funkci, jelikož nese data dů lež itá pro př epravu, manipulaci a skladová nı́.
2.2.2 Nároky na obaly z pohledu logistiky
Ná roky na použ ité obaly z hlediska logistický ch operacı́ jsou dle Pernici (2004) tı́m vyš šı́, č ı́m vyš šı́ je: • dé lka př epravnı́ vzdá lenosti;
• rozmanitost použ itý ch př epravnı́ch a manipulač nı́ch prostř edků ; • poč et manipulač nı́ch operacı́, jimiž obal prochá zı́;
• č etnost č elnı́ch a boč nı́ch rá zů a vibracı́ (zejmé na bě hem př epravy); • rozdı́l teplot bě hem př epravy a skladová nı́; • rozdı́l relativnı́ vlhkosti;
• horizontá lnı́ a vertiká lnı́ tlak, které mu je obal vystaven (zejmé na bě hem stohová nı́ a manipulace); • nebezpeč ı́ krá dež e obsahu obalu;
• ná roč nost spotř ebitele na uchová nı́ už itné hodnoty vý robku.
Tvar a rozměry obalu – vý chozı́ rozmě rový modul pro obaly podle ISO je 400 x 600 mm, př epravnı́ nebo distribuč nı́ obaly majı́ vně jš ı́ rozmě ry odvozené jako podı́ly nebo ná sobky vý chozı́ho rozmě rové ho modulu. Př i volbě vhodné ho tvaru a rozmě ru obalu je pozornost vě nová na tomu, aby obaly v co nejvě tš ı́ mı́ře využ ı́valy plochu použ ité ho př epravnı́ho prostř edku (palety, roltejneru, kontejneru apod.). Př ednost je dá vá na hranatý m obalů m, u nichž je mož né využ ı́t celou lož nou plochu př epravnı́ho prostř edku oproti oblý m tvarů m nebo speci�ický m tvarů m obalů , kde využ itı́ plochy př epravnı́ho prostř edku znač ně klesá v zá vislosti na konkré tnı́m tvaru obalu. Př i lož enı́ vý robků na palety vš ak obaly nesmı́ v ž ádné m př ı́padě př esahovat př es jejı́ hranu, jelikož by to mohlo bý t př ı́činou poš kozenı́ vý robků bě hem manipulace, lož ný ch operacı́, př epravy a skladová nı́.
Odolnost obalu – obal je bě hem logistický ch operacı́ vystaven znač né mu namá há nı́ v podobě mechanický ch rá zů , vibracı́, tlaků , vý kyvů , dá le klimatický ch vlivů v podobě kolı́sá nı́ teplot vně jš ı́ho a vnitř nı́ho prostř edı́, změ n relativnı́ vlhkosti vzduchu vč etně doprovodné kondenzace vodnı́ch par, změ n klimatický ch podmı́nek, pů sobenı́ hmyzu a hlodavců , pů sobenı́ mikroorganismů (plı́snı́, bakteriı́ apod.), chemický ch vlivů (chemické ho pů sobenı́ vně jš ı́ho prostř edı́ na obal č i chemické nesná š enlivosti vý robku s obalem); pů sobenı́ lidské ho faktoru ve smys20
_____________________________________________________________________________________________ lu nekvali�ikovaný ch zá sahů do manipulač nı́ho procesu, nesprá vné ho zabezpeč enı́ v dopravnı́m prostř edku, nevhodné ho ulož enı́ ve skladovacı́ch prostorech atd. a mě l by bý t tedy vyroben z takový ch materiá lů a konstrukč ně ř eš en tak, aby př edpoklá daný m vlivů m odolal a efektivně ochrá nil př ed tě mito vlivy samotný vý robek. Hmotnost obalu – ve srovná nı́ s hmotnostı́ vý robku by mě la bý t hmotnost samotné ho obalu co nejniž šı́, jelikož v rá mci distribuce se vý robek na své cestě potý ká s ř adou hmotnostnı́ch limitů (např . nosnost lož né plochy ná kladnı́ch vozidel, ná kladnı́ch letadel a vagonů , maximá lnı́ zatı́ženı́ regá lový ch soustav, nosnost kontejnerů , palet apod.) a hmotnost obalů tak do jisté mı́ry ovlivň uje ná kladovost logistický ch operacı́. Snı́ženı́ hmotnosti obalu by vš ak nemě lo bý t na ú kor jeho stability č i zejmé na plně nı́ ochranné funkce.
Stohování – obaly by z hlediska ekonomiky logistický ch operacı́ mě ly bý t ř eš eny optimá lně tak, aby umož ňovaly uklá dá nı́ ve vrstvá ch na sebe. Tomuto pož adavku vý robci př izpů sobujı́ jak konstrukč nı́ parametry obalů a mož nosti zatı́ženı́, tak také samotnou technologii balenı́ (např . př i balenı́ neperlivé vody je do lá hve př idá vá n př ed uzavř enı́m plyn, který zajistı́ pevnost lá hve, aby se hrdlo př i stohová nı́ nepropadlo).
Spotřeba obalových materiálů – s ohledem na ochranu ž ivotnı́ho prostř edı́ se v souč asné době klade dů raz na minimá lnı́ spotř ebu obalové ho materiá lu, tj. spotř ebu v takové vý ši, aby obal plnil své funkce, ale nedochá zelo k neopodstatně né mu využ ı́vá nı́ obalový ch materiá lů , které nemajı́ př idanou hodnotu pro ochranu balené ho vý robku, manipulaci č i plně nı́ informač nı́ funkce. Použ ité obalové materiá ly by mě ly bý t recyklovatelné . V souč asné době klesá použ itı́ vratný ch obalů ve prospě ch nevratný ch obalů , což má znač ný vliv na objem vyrá bě ný ch a spotř ebová vaný ch obalů . Př ı́činou tohoto vý voje je př edevš ı́m zá jem obchodovat s vý robky na globá lnı́ch trzı́ch, př ič emž použ itı́ vratný ch obalů zvyš uje logistické ná klady v souvislosti s ná vratem prá zdný ch obalů do vý robnı́ch zá vodů . Značení obalů – obaly jsou pro ú č ely logistický ch operacı́ opatř ová ny standardizovanou strukturou informacı́, zejmé na se jedná o označ enı́ odesı́latele a př ıj́ emce, obsahu, hmotnosti, dá le obsahujı́ vizuá lnı́ znaky pro sprá vnou manipulaci (např . neklopit, chrá nit př ed deš tě m, kř ehké , manipulovat pouze z té to strany apod.). Legislativa také upravuje pož adavky na označ ová nı́ obalů pro identi�ikaci obalový ch materiá lů , které napomá há sprá vné mu zachá zenı́ s použ itý mi obaly, jejich tř ı́dě nı́, opě tovné mu využ itı́ a recyklaci. K identi�ikaci obalový ch materiá lů se obaly opatř ujı́ buď pı́smenný m, nebo č ı́selný m kó dem, př ič emž u č ı́selné ho kó du musı́ bý t použ it rovně ž piktogram tř ech š ipek vytvá ř ejı́cı́ch trojú helnı́k, do jehož stř edu se č ı́slo materiá lu vepisuje (u pı́smenné ho kó du piktogram nemusı́ bý t použ it, pokud ale je použ it, tak se pı́smenný kó d uvá dı́ pod tı́mto piktogramem). Identi�ikač nı́ znač enı́ mů ž e bý t umı́stě no buď př ı́mo na obalu, nebo také na etike21
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
tě . V technicky odů vodně ný ch př ı́padech se vš ak identi�ikač nı́ znač enı́ uvá dě t nemusı́ – např . u obalů s objemem menš ı́m než 100 ml, u neoznač ený ch vnitř nı́ch �ixač nı́ch prostř edků , prolož ek apod. Pro identi�ikaci obalový ch materiá lů se např . už ı́vajı́ tyto pı́smenné a č ı́selné kó dy:
• PLASTY: polyethylentereftalá t (PET-1), polyethylen vysoké hustoty (HDPE2), polyethylen nı́zké hustoty (LDPE-4), polypropylé n (PP-5), polystyren (PS-6);
• PAPIÍR A LEPENKY: vlnitá lepenka (PAP-20), vlnitá lepenka (PAP-21), papı́r (PAP-22); • KOVY: ocel (FE-40), hlinı́k (ALU-41);
• DRŘEVO: dř evo (FOR-50), korek (FOR-51); • TEXTIL: bavlna (TEX-60), juta (TEX-61);
• SKLO: bı́lé sklo (GL-70), zelené sklo (GL-71), hně dé sklo (GL-72);
• KOMBINOVANEÁ MATERIAÁLY: u obalů vyrobený ch z rů zný ch materiá lů , které nelze od sebe oddě lit ruč ně (např . obaly z vrstvený ch materiá lů ) se jako pı́smenný identi�ikač nı́ kó d už ı́vá „C“, kde za lomı́tkem se uvá dı́ kó d materiá lu, jehož zastoupenı́ v materiá lové m slož enı́ dle ploš né hmotnosti př evaž uje (např . ná pojové kartony jsou označ ová ny C/PAP); rů zný m materiá lový m kombinacı́m pak odpovı́dajı́ speci�ické č ı́selné kó dy.
2.2.3 Druhy obalových materiálů a jejich použití
Dřevo patř ı́ k nejstarš ım ́ obalový m materiá lů m. Mezi vý hody dř eva pro vý robu obalů patř ı́ jeho snadná opracovatelnost, dobrá mechanická pevnost, dobrá chemická odolnost, dobré tepelně -izolač nı́ vlastnosti. Nevý hodou je naopak pomě rně vysoká nasá kavost a z nı́ plynoucı́ změ ny objemu dř eva, š patná odolnost vů č i pů sobenı́ mikroorganismů , rozdı́lné mechanické vlastnosti podle smě ru vlá ken a rovně ž i vysoká poř izovacı́ cena. Dř evo je použ ı́vá no na vý robu palet, beden, sudů , krabič ek, koš ı́ků , ká dı́ a zá tek. Tkaniny jsou ve vý robě obalů použ ı́vá ny zejmé na pro svoji velkou pevnost, ú plnou ohebnost a poddajnost, nı́zkou hmotnost a prodyš nost. Mezi nejč astě jš ı́ materiá ly patř ı́ juta, bavlna, tkaniny z prouž ků plastů (hlavně PP a PE), které majı́ oproti př ı́rodnı́m materiá lů m vě tš ı́ pevnost, niž šı́ hmotnost a vysokou odolnost vů č i vlhku a mikroorganismů m. Z tkanin se vyrá bı́ př edevš ı́m pytle, ž oky, sklá dacı́ kontejnery z plastový ch tkanin, sı́ťky apod. Papír a lepenka patř ı́ v souč asné době k nejpouž ı́vaně jš ı́m obalový m materiá lů m. Dů vodem je velmi dobrá dostupnost vstupnı́ch surovin, š iroké mož nosti pro 22
_____________________________________________________________________________________________ vý robu rozlič ný ch tvarů obalů , mož nost impregnace a kombinace s plasty a kovy, velmi dobrá recyklovatelnost a pomě rně nı́zká cena. Papı́r je materiá l, který má ploš nou hmotnost menš ı́ než 225 g.m-2, lepenka je materiá l, který má ploš nou hmotnost vyš šı́ než 225 g.m-2. Z papı́ru a lepenky se vyrá bı́ př edevš ı́m sá č ky, pytle, sklá dač ky (ty patř ı́ mezi vů bec nejrozš ı́řeně jš ı́ spotř ebitelské obaly), lepenkové bedny, vinutá kartoná ž (vá lcové krabice, kelı́mky), nasá vané obaly (např . prolož ky na vejce, speci�icky tvarované vý plně pro ulož enı́ spotř ebnı́ elektroniky do lepenkový ch beden apod.). Kovy jsou využ ı́vá ny pro vý robu rů zný ch spotř ebitelský ch a př epravnı́ch obalů . Mezi nejpouž ı́vaně jš ı́ kovy patř ı́ ocel, nerezová ocel a hlinı́k. Vyrá bě ny jsou např . kovové fó lie, tuby, plechovky, konve, sudy, kontejnery.
Sklo je tradič nı́m obalový m materiá lem, mezi jehož př ednosti patř ı́ zejmé na chemická odolnost, odolnost vů č i stá lý m teplotá m, tvrdost a pevnost v tlaku, dostupnost surovin, recyklovatelnost vč etně velmi dobré mož nosti př ı́mé ho opakované ho použ itı́ obalů bez nutnosti recyklace. Je vš ak tř eba se vyrovnat s nedostatky, které př edstavujı́ vysokou kř ehkost, velkou hmotnost, niž šı́ odolnost vů č i teplotnı́m změ ná m a vysokou energetickou ná roč nost vý roby. Ze skla se vyrá bı́ př edevš ı́m spotř ebitelské obaly v podobě lá hvı́ na ná poje, konzervový ch skleně ný ch ná dob (např . pro konzervová nı́ zeleniny) atd. a rovně ž se vyrá bı́ i velké zá sobnı́ lá hve a demiž óny o objemu až 25 litrů a velké balony o objemu až 50 litrů pro rozlič né už itı́. Plasty patř ı́ mezi nejrychleji se rozvı́jejı́cı́ skupinu obalový ch materiá lů na bá zi polymerů . SŠ ká la polymernı́ch obalový ch materiá lů je velmi š iroká a zahrnuje derivá ty př ı́rodnı́ch polymerů (např . celofá n) a syntetické polymery (např . polyethyleny, polypropylen, polystyren, polyamidy, polyuretany, polyethylentereftalá t apod.). Použ ı́vajı́ se pro vý robu spotř ebitelský ch obalů – vanič ek, kelı́mků , fó liı́, krabič ek, tub apod. Z plastů se vyrá bı́ i velkoobjemové př epravnı́ kontejnery pro transport a skladová nı́ chemický ch lá tek a sypký ch hmot.
2.3 Vybrané přepravní prostředky
Mezi nejpouž ı́vaně jš ı́ př epravnı́ prostř edky patř ı́ v souč asné době : př epravky, palety, roltejnery a kontejnery.
Přepravky slouž ı́ zejmé na k rozvozu potraviná ř ské ho sortimentu z vý robnı́ch zá vodů a z velkoobchodnı́ch skladů do maloobchodnı́ch prodejen (chlé b a peč ivo, ovoce a zelenina, mlé ká renské a masné vý robky, ná poje v lá hvı́ch apod.), ale jsou použ ı́vá ny také např . ve vý robnı́ch zá vodech pro mezioperač nı́ manipulaci s materiá lem. Př epravky jsou uzpů sobeny k ruč nı́ manipulaci (jsou opatř eny ú chytný mi otvory) a jsou stohovatelné . K manipulaci s nimi mohou bý t použ ity 23
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
buď ruč nı́ dvoukolové vozı́ky (rudly), ruč nı́ ploš inové vozı́ky č i speciá lnı́ podvozky nebo mohou bý t př emisťová ny lož ené na paletá ch.
V souč asné době se nejč astě ji použ ı́vajı́ př epravky vyrá bě né z plastický ch hmot dı́ky jejich vysoké ž ivotnosti a odolnosti, dobré nosnosti, vysoké variabilitě použ itı́ a v neposlednı́ ř adě také dı́ky mož nosti plnit hygienická krité ria pro styk s potravinami. Konkré tnı́ už ivatel si mů ž e vybrat z ř ady bě žně použ ı́vaný ch variant se standardizovaný mi rozmě ry (př epravky s perforovaný mi stě nami pro uklá dá nı́ peč iva nebo ovoce a zeleniny, plnostě nné př epravky pro uklá dá nı́ masný ch vý robků apod.) nebo si mů ž e zadat vý robu speci�ický ch př epravek př esně dle ú č elu použ itı́. V nabı́dce jsou i speciá lnı́ typy, které vý znamně sniž ujı́ prostorové ná roky na skladová nı́ č i př epravu prá zdný ch př epravek – sklá dacı́ př epravky je mož né slož it do kompaktnı́ho celku (použ ı́vajı́ se např . pro distribuci ovoce a zeleniny), vklá dacı́ př epravky je mož né vklá dat vzá jemně do sebe (např . mlé ká renské př epravky).
Palety jsou urč eny pro mezioperač nı́ manipulaci ve vý robě , skladové operace, kompletač nı́ operace, lož né operace, meziobjektovou a vně jš ı́ př epravu (Pernica, 1994). Jedná se o globá lně rozš ı́řený př epravnı́ prostř edek, použ itı́ palet tedy vý znamný m způ sobem zrychluje, zjednoduš uje a zefektivň uje manipulaci s lož ený m materiá lem a zbož ı́m. Pro manipulaci s paletami se nejč astě ji použ ı́vá nı́zkozdviž ný ch a vysokozdviž ný ch vozı́ků nebo regá lový ch zakladač ů. Palety jsou vyrá bě né př evá ž ně ze dř eva (př ibliž ně tř i č tvrtiny produkce), ale např . v potraviná ř ské m, chemické m a farmaceutické m prů myslu jsou využ ı́vá ny palety z plastu, které majı́ oproti dř evě ný m paletá m niž šı́ vá hu, vyš šı́ ž ivotnost a jsou odolné vů č i UV zá ř enı́. Palety se rovně ž vyrá bı́ i z kovů (oceli, nerezové oceli č i hlinı́ku), ty jsou urč ené pro provozy s ná roky na vysokou odolnost a obrá tku palet (např . automobilový prů mysl) a dá le také z papı́ru, tj. konkré tně z vlnité lepenky, voš tin (se strukturou vč elı́ plá stve) nebo nasá vané papı́roviny. Vý hodou papı́rový ch palet je kromě nı́zké ceny (až tř ikrá t niž šı́ oproti paletá m dř evě ný m) i nı́zká hmotnost v pomě ru k jejich nosnosti. ZŽ ivotnost vratný ch dř evě ný ch palet č inı́ v prů mě ru č tyř i roky př i pě ti obrá tká ch roč ně . U plastový ch vratný ch palet je deklarová na ž ivotnost mezi deseti až patná cti lety. Vý robci vš ak použ ı́vajı́ pro lož enı́ zbož ı́ i nevratné palety, a to např . př i exportu do zá moř ı́, kdy by vracenı́ palet mě lo vý znamný vliv na navý šenı́ logistický ch ná kladů . Podle konstrukce se palety dě lı́ na prosté , ohradové , skř ı́ňové , sloupkové , pojı́zdné a speciá lnı́. Nejč astě ji jsou v obě hu použ ı́vá ny palety prosté a také ohradové , které jsou opatř eny boč nicemi a využ ıv ́ ajı́ se např ı́klad pro manipulaci s drobný m zbož ı́m, které nelze na prosté paletě dobř e za�ixovat fó liı́. Palety jsou dá le rozliš ová ny na dvoucestné a č tyř cestné podle toho, z kolika stran s nimi mů ž e technika manipulovat. Palety se zač aly dle Tiché ho (2013) ve vě tš ı́ mı́ře použ ı́vat až v mezivá leč né m obdobı́ v USA a po 2. svě tové vá lce se teprve rozš ı́řily do Evropy. Do souč asné doby
24
_____________________________________________________________________________________________ vš ak neexistuje celosvě tově jednotná standardizace palet. V Evropě se použ ı́vajı́ palety o rozmě rech 800 x 1 200 mm (europaleta nebo paleta EUR), rozmě rově odvozené polovič nı́ palety (té ž Dü sseldorf palety nebo DD palety) ve formá tu 600 x 800 mm (př ı́p. i č tvrtformá t 600 x 400 mm a tř etinový formá t 400 x 800 mm zejmé na v plastové m provedenı́, tyto palety jsou urč eny př edevš ı́m pro vystavenı́ zbož ı́ na prodejnı́ ploš e maloobchodu). Dá le jsou použ ı́vá ny v Evropě i USA tzv. prů myslové palety o rozmě rech 1 200 x 1 000 mm a př evá ž ně v Asii se použ ı́vajı́ kontejnerové palety o rozmě rech 1 140 x 1 140 mm a dvoutř etinové kontejnerové palety o rozmě rech 760 x 1 140 mm, které jsou urč ené pro ná moř nı́ př epravu. Rozmě ry palet jsou urč ujı́cı́m faktorem pro konstrukci vý robnı́ch linek a vý bě r regá lový ch soustav, ná staveb ná kladnı́ch vozidel, manipulač nı́ techniky vč etně dalš ı́ch zař ı́zenı́, aby mohl materiá l a zbož ı́ lož ené na paletá ch plynule té ci např ı́č logistický m ř etě zcem. Zvlá š tnı́ skupinu palet tvoř ı́ palety letecké , které jsou rozmě rově a konstrukč ně př izpů sobeny ná kladnı́m prostorů m letadel. Jsou př evá ž ně vyrá bě ny z hlinı́ku nebo plastu, majı́ zaoblené hrany a jejich spodnı́ strana musı́ bý t hladká a plochá , aby s nimi bylo mož né snadno manipulovat pomocı́ vá leč kový ch nebo kulič kový ch dopravnı́ků . Letecké palety jsou opatř eny sı́tı́ nebo plachtou pro zajiš tě nı́ materiá lu proti pohybu bě hem př epravy, aby nedoš lo k jeho posunu a tı́m naruš enı́ plá š tě letadla nebo ke změ ně rovnomě rné ho rozlož enı́ ná kladu, která by ohrozila bezpeč nost letu č i k poš kozenı́ př epravované ho materiá lu. Evropský paletový pool (EPP)
Evropský paletový pool př edstavuje organizovaný systé m sdı́lenı́ a obě hu vratný ch palet. Vý znamný m milnı́kem je rok 1950, kdy š vé dský koncern BT Industries vytvoř il univerzá lnı́ paletu (tzv. europaletu) pro vš echny typy vysokozdviž ný ch vozı́ků . Na konci 50. let doš lo k prvnı́ meziná rodnı́ dohodě o obě hu europalet mezi ž eleznicemi Spolkové republiky Ně mecko, Rakouska a SŠ vý carska s cı́lem zkrá cenı́ doby naklá dky ž eleznič nı́ch vagonů . V roce 1961 pak na zá kladě dohody evropský ch ná rodnı́ch ž eleznic sdruž ený ch v Meziná rodnı́ ž eleznič nı́ unii (UIC) vzniká Evropský paletový pool (EPP), do ně hož je v souč asné době zapojeno 17 zemı́. V roce 1991 byla založ ena Evropská paletová asociace (EPAL) jako sdruž enı́ ná rodnı́ch svazů vý robců a opravců palet, která byla v roce 1995 ze strany UIC jmenová na autorizovanou organizacı́ pro palety, tj. EPAL zajiš ťovala až do roku 2013 dodrž ová nı́ UIC-norem pro europalety a udě lová nı́ licencı́ vý robců m a opravců m palet. Od 1. 8. 2013 vš ak z popudu UIC doš lo k ukonč enı́ spoluprá ce s EPAL a faktické mu rozdě lenı́ jednotné ho evropské ho paletové ho poolu na dva, jelikož nově jsou vyrá bě ny jak europalety pod UIC, tak i pod EPAL. Palety UIC i EPAL jsou vš ak i nadá le vzá jemně smě nitelné . Ve svě tě je nynı́ v obě hu př ibliž ně 400 až 500 milionů kusů europalet. 25
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
Do roku 2013 byly palety EUR znač eny logem př ı́sluš né ná rodnı́ ž eleznice (CČ D, OÖ BB, DB apod.) nebo logem EPAL na levé m bloku, č ı́slem vý robce a ú daji o datu vý roby a č ı́sle IPPC na prostř ednı́m bloku (potvrzujı́cı́ fytosanitá rnı́ oš etř enı́ palety podle smě rnice ISPM 15, aby se př edeš lo š ı́řenı́ š ků dců prostř ednictvı́m dř evě ný ch obalů v rá mci meziná rodnı́ho obchodu) a symbolem EUR v ová le na bloku pravé m. Po rozdě lenı́ evropské ho paletové ho poolu jsou vš echny palety Meziná rodnı́ ž eleznič nı́ unie označ ová ny na levé m bloku pouze znač kou UIC (od označ ová nı́ logem ná rodnı́ ž eleznice se upustilo) a palety vyrá bě né drž iteli licence Evropské paletové asociace jsou nynı́ znač eny na vš ech č tyř ech rohový ch blocı́ch logem EPAL v ová lu a na stř ednı́m bloku č ı́slem vý robce, ú daji o datu vý roby a č ı́slem IPPC. Znač enı́ palet je vý znamné z hlediska jejich vzá jemné smě nitelnosti v logistické m ř etě zci a zá roveň je také zá rukou kvality př epravnı́ho prostř edku, jelikož nestandardnı́ č i poš kozená paleta mů ž e způ sobit technické zá vady na vý robnı́ch linká ch a jejich zastavenı́ nebo mů ž e bý t rizikem z hlediska zajiš tě nı́ bezpeč nosti a ochrany zdravı́ pracovnı́ků č i mů ž e způ sobit š kody na ulož ené m zbož ı́ a materiá lu. Privátní paletové pooly
Vyjma evropské ho paletové ho poolu na trhu pů sobı́ i soukromé obchodnı́ společ nosti, které své privá tnı́ palety pouze pronajı́majı́, tj. nejsou volně obchodovatelné (jako je tomu v př ı́padě obě hu europalet). Jednı́m z poskytovatelů je např . australská společ nost CHEP (Commonwealth Equipment Pool), která patř ı́ v souč asné době k nejvě tš ı́m na svě tě . Systé m obě hu privá tnı́ch palet vě tš inou plně ř ı́dı́ sá m pronajı́matel, tj. organizuje dopravu, pronajı́má palety v provedenı́ a množ stvı́ dle aktuá lnı́ potř eby dané ho vý robce, po vylož enı́ zbož ı́ u cı́lové ho zá kaznı́ka jsou pak prá zdné palety ná sledně svezeny do nejbliž šı́ centrá ly nebo putujı́ k dalš ı́mu zá jemci o proná jem. Zapojenı́ vý robci majı́ mož nost objedná vat př epravnı́ prostř edky (kromě palet to bý vajı́ např . i kontejnery) př es specializované webové portá ly s garantovanou dobou dodá nı́. Za tuto služ bu pak platı́ sjednané ná jemné společ nosti, která jim př epravnı́ prostř edky poskytla. Vý hodou tohoto systé mu je mož nost disponovat takový m množ stvı́m palet, které odpovı́dá aktuá lnı́ potř ebě , př esná znalost ná kladů na paletové hospodá ř stvı́, garance kvality dodaný ch palet a rovně ž nenı́ nutné hradit ná klady spojené s opravami palet v souvislosti s jejich opotř ebenı́m. Roltejnery jsou urč eny pro mezioperač nı́ manipulaci, skladové , kompletač nı́ a lož né operace a př epravu v př ı́padech, kde z urč ité ho dů vodu nenı́ vhodné použ ı́t palety. Bě žně jsou využ ı́vá ny např . pro kompletaci spotř ebnı́ho zbož ı́ ve velkoobchodech, pro rozvoz potraviná ř ské ho zbož ı́ do maloobchodnı́ch jednotek, pro distribuci kusový ch zá silek nebo pro mezioperač nı́ manipulaci v textilnı́m prů myslu č i pro svoz a rozvoz zaká zek v prů myslový ch prá delná ch (Pernica, 1994). 26
_____________________________________________________________________________________________ Roltejnery jsou př evá ž ně konstruová ny tak, ž e zá klad tvoř ı́ č tyř kolový podvozek o rozmě rech 600 x 800 mm, který je opatř en mř ı́žkovou, drá tě nou nebo plnostě nnou konstrukcı́, do nı́ž je uklá dá no zbož ı́ č i materiá l. Nosnost roltejnerů se pohybuje v rozmezı́ 300–500 kg a jejich vý ška vě tš inou nepř esahuje 1 500 mm. Manipulace s roltejnery se prová dı́ jako ruč nı́ (odtlač enı́m) nebo mechanizovaná , kde se př evá ž ně použ ı́vajı́ nı́zkozdviž né paletové vozı́ky. Pokud roltejnery slouž ı́ pro vně jš ı́ př epravu, je vhodné zajistit, aby mı́sta lož ný ch operacı́ byla vybavena vyrovná vacı́mi a př eklenovacı́mi mů stky a tam, kde to nenı́ mož né , tak je vhodné použ ı́t pro př epravu roltejnerů ná kladnı́ vozidla opatř ená zadnı́mi č i boč nı́mi zdviž ný mi č ely, která umož nı́ př eklenout rozdı́l mezi vý škou lož né plochy vozidla a mı́stem urč ený m k vyklá dce.
Kontejnery slouž ı́ př edevš ı́m pro vnitrozemskou nebo mezikontinentá lnı́ př epravu ná kladů . Majı́ vě tš inou podobu uzavř ené skř ı́ně , která je urč ena pro opakované použ itı́. Kontejnery se rozliš ujı́ na malé s lož ný m prostorem od 1 m3 do 14 m3 a maximá lnı́ brutto hmotnostı́ do 10 tun (např . se jedná o tzv. př epravnı́ skř ı́ně , které jsou opatř eny č tyř mi pojezdový mi koly a ojı́ s aretač nı́m zař ı́zenı́m) a velké s lož ný m prostorem nad 14 m3 a maximá lnı́ brutto hmotnostı́ vı́ce než 10 tun. Mezi skupinu velký ch kontejnerů patř ı́ např . kontejnery ISO ř ady 1, vnitrozemské kontejnery (blı́že o tě chto kontejnerech pojedná vá kapitola Kombinovaná př eprava) a letecké kontejnery.
Letecké kontejnery tvoř ı́ speciá lnı́ skupinu kontejnerů urč ený ch vý hradně pro leteckou ná kladnı́ př epravu. Jejich konstrukce je ovlivně na rozmě ry a tvarem letadel, pož adavky na nı́zkou vlastnı́ hmotnost, pevnost a odolnost. Jsou př evá ž ně vyrá bě ny z hlinı́ku, plastů č i speciá lnı́ lepenky. Letecké kontejnery vychá zı́ z př edpisů Meziná rodnı́ho sdruž enı́ letecký ch dopravců (IATA), které společ ně s letecký mi paletami označ ujı́ letecké kontejnery jako ULD (Unit Load Device). Manipulace s letecký mi kontejnery je zajiš ťová na (podobně jako u letecký ch palet) pomocı́ vá leč kový ch nebo kulič kový ch dopravnı́ků . Letecký ch kontejnerů je celosvě tově v provozu př ibliž ně okolo 900 tisı́c kusů .
2.4 Tvorba manipulačních skupin
Tvorba manipulač nı́ch skupin vychá zı́ z potř eby plynulé ho a ná kladově hospodá rné ho toku pasivnı́ch prvků např ı́č celý m logistický m ř etě zcem. K tomu př ispı́vá sdruž ová nı́ polož ek materiá lu do skupin, které mohou bý t manipulová ny, př epravová ny a skladová ny vž dy stejný m způ sobem a za použ itı́ shodné ho typu technický ch prostř edků . Do tvorby manipulač nı́ch skupin př itom zasahuje ř ada faktorů , které je nutné respektovat, jako jsou např . rozmě ry materiá lu, jeho hmotnost, tvar, nebezpeč ı́ poš kozenı́, pož adavky na teplotu č i vlhkost bě hem manipulace a př epravy, pravidelnost toku, sezó nnost č i zvlá š tnı́ pož adavky podle př ı́sluš ný ch př edpisů a norem (např . pro nebezpeč né zbož ı́). 27
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
Tvorba manipulač nı́ch skupin probı́há na ú rovni manipulač nı́ch a př epravnı́ch jednotek, př ič emž za manipulační jednotku je považ ová n dle Pernici (2004) „jaký koli materiá l (balený č i nebalený , lož ený na př epravnı́m prostř edku nebo i bez ně ho), který tvoř ı́ jednotku schopnou manipulace, aniž by bylo nutno dá le ji upravovat“. Analogicky s tı́m je za přepravní jednotku považ ová n „jaký koli materiá l tvoř ı́cı́ jednotku způ sobilou bez dalš ıć h ú prav k př epravě “. Jelikož je tř eba respektovat rů zné pož adavky a podmı́nky v dı́lč ı́ch č lá ncı́ch logistické ho ř etě zce, využ ı́vá se soustavy skladebný ch manipulač nı́ch, př epravnı́ch a skladovacı́ch jednotek, které jsou rozmě rově uni�iková ny a z manipulač nı́ch jednotek niž šı́ch ř ádů jsou vytvá ř eny manipulač nı́ a př epravnı́ jednotky ř ádů vyš šı́ch: Manipulační jednotka I. řádu př edstavuje zá kladnı́ manipulač nı́ jednotku, která je uzpů sobená k ruč nı́ manipulaci a mě la by vš emi č lá nky logistické ho ř etě zce prochá zet, aniž by byla dě lena na menš ı́ jednotky, tj. př edstavuje minimá lnı́ objednacı́ množ stvı́. Hmotnost manipulač nı́ jednotky I. ř ádu by nemě la př esá hnout 15 kg s ohledem na ruč nı́ manipulaci, pokud ji prová dě jı́ ž eny.
Pro tvorbu manipulač nı́ch a př epravnı́ch jednotek I. ř ádu se mohou použ ı́t uklá dacı́ bedny nebo př epravky, ale č asto jsou tvoř eny bez př epravnı́ch prostř edků pouze obalem (kartonem, pytlem, sudem apod.).
Manipulační (přepravní, skladovací) jednotka II. řádu je odvozená jednotka př izpů sobená k mechanizované nebo automatizované manipulaci, k uklá dá nı́ ve skladech, k mezioperač nı́ manipulaci ve vý robě , k vně jš ı́ př epravě atd. Jestliž e je jednotka na té to ú rovni urč ena pouze pro vnitroskladovou manipulaci, mů ž e bý t nazý vá na skladovou jednotkou; jestliž e je urč ena vý hradně pro distribuci zbož ı́, bý vá nazý vá na distribuč nı́ č i expedič nı́ jednotkou. Tvorba tě chto jednotek vychá zı́ jednak ze snahy o maximá lnı́ využ itı́ lož né kapacity dopravnı́ch prostř edků , jimiž jsou př epravová ny, ale také musı́ nutně respektovat už iteč né zatı́ženı́ manipulač nı́ch prostř edků , velikosti regá lový ch buně k ve skladech apod. Hmotnost manipulač nı́ch jednotek II. ř ádu se obvykle pohybuje od 250 do 1000 kg a jsou slož ené z 16 až 64 jednotek I. ř ádu.
Typický mi př epravnı́mi prostř edky, které jsou použ ı́vá ny pro tvorbu jednotek II. ř ádu jsou palety, roltejnery, př ı́p. i malé kontejnery. Manipulace se prová dı́ nejč astě ji pomocı́ nı́zkozdviž ný ch a vysokozdviž ný ch vozı́ků a regá lový ch zakladač ů. Přepravní (manipulační) jednotka III. řádu slouž ı́ k dá lkové kombinované silnič nı́, ž eleznič nı́, vnitrozemské vodnı́, ná moř nı́ a letecké př epravě a k manipulaci souvisejı́cı́ s př eklá dkou v dopravnı́ch uzlech. Hmotnost tě chto jednotek se pohybuje do 30,5 tuny a jsou obvykle slož eny z 10–44 jednotek niž šı́ho ř ádu.
Použ ı́vaný mi př epravnı́mi prostř edky jsou př edevš ı́m velké kontejnery ISO ř ady 1E, 1A, 1B, 1C, 1D, které se použ ı́vajı́ např ı́č dopravnı́mi obory s vý jimkou letecké dopravy, kde jsou nasazová ny specializované letecké kontejnery. Dá le jsou to pak 28
_____________________________________________________________________________________________ vý mě nné ná stavby. K manipulaci s kontejnery a vý mě nný mi ná stavbami se použ ı-́ vá speciá lnı́ch vysokozdviž ný ch vozı́ků , portá lový ch zdviž ný ch vozů a jeř ábů a celé ř ady dalš ı́ch speciá lnı́ch technický ch zař ı́zenı́, která jsou uzpů sobena speci�ický m pož adavků m (např . př i nutnosti manipulovat s kontejnery na odlehlý ch slož iš tı́ch, kde nenı́ dostupná ž ádná manipulač nı́ technika a ná kladnı́ vozidlo musı́ bý t schopné prové st manipulaci samostatně ). Pro manipulaci s letecký mi kontejnery se použ ı́vajı́ př edevš ı́m dopravnı́ky a také speciá lnı́ vozy se zdviž nou lož nou plochou.
Přepravní (manipulační) jednotka IV. řádu je urč ena pro dá lkovou kombinovanou vnitrozemskou vodnı́ a ná moř nı́ př epravu v bá rkový ch systé mech vč etně souvisejı́cı́ mechanizované manipulace. Hmotnost tě chto jednotek se pohybuje př ibliž ně od 400 do 2000 tun.
Jako př epravnı́ prostř edky jsou využ ı́vá ny bá rky a č lunové kontejnery (lichtery). Manipulace probı́há pomocı́ palubnı́ch portá lový ch jeř ábů nebo zdviž ný ch ploš in na ná moř nı́ch nosič ı́ch nebo př ı́mý m vplouvá nı́m bá rek do ná moř nı́ho nosič e.
Tvorba manipulač nı́ch skupin je podř ı́zena rozmě rové uni�ikaci, která vychá zı́ ze standardů ISO (International Organization for Standardization) a je podmı́nkou skladebnosti zá kladnı́ch a odvozený ch manipulač nı́ch, př epravnı́ch a skladovacı́ch jednotek. Rozmě rová uni�ikace př iná š ı́ ř adu vý hod, neboť se dı́ky nı́ dař ı́ zkracovat č as potř ebný pro manipulaci a zvyš uje se produktivita prá ce a také se zvyš uje využ itı́ kapacity skladů a dopravnı́ch prostř edků .
2.5 Identi�ikace pasivních prvků
Mezi nejrozš ı́řeně jš ı́ logistické technologie pro identi�ikaci pasivnı́ch prvků v souč asné době patř ı́ č árové kó dy a radiofrekvenč nı́ identi�ikace. Obě technologie umož ňujı́ samoč inné (automatické ) zjiš tě nı́ totož nosti pasivnı́ch prvků , které prochá zı́ logistický m ř etě zcem.
2.5.1 Technologie čárových kódů
Technologie č árový ch kó dů patř ı́ mezi optické technologie automatické identi�ikace, které fungujı́ na principu rozdı́lné ho odrazu svě telné ho nebo laserové ho paprsku od tmavý ch a svě tlý ch ploch, nad který mi se zdroj vyzař ujı́cı́ paprsek pohybuje. Tmavé plochy (č áry) paprsek pohlcujı́ a svě tlé plochy (mezery) jej odrá ž ejı́. CČ árové kó dy jsou svě tově nejvyuž ı́vaně jš ım ́ systé mem identi�ikace pasivnı́ch prvků v logistice. Jejich historie sahá do roku 1949, kdy byl prvnı́ č árový kó d patentová n v USA. Dů vodem masivnı́ho rozš ı́řenı́ tohoto systé mu jsou př edevš ı́m nı́zké provoznı́ ná klady a také př ijatelná poř izovacı́ cena. V souč asné době je de�inová no 29
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
na 300 rů zný ch typů č árový ch kó dů , př ič emž vý bě r vhodné ho typu kó du je zá vislý na způ sobu použ itı́ kó du, obsahu informace, která má bý t zakó dová na a dá le také na použ ité technologii. V logistické praxi se dnes využ ı́vá buď licencovaný ch kó dů , kdy už ivatel má celosvě tově zaruč enou ochranu proti duplicitě kó du dı́ky pevně stanovené mu obsahu i dé lce č árové ho kó du nebo lze použ ı́t tzv. volné kó dy, př ič emž strukturu kó du a jeho dé lku urč uje př ım ́ o už ivatel, ale v tomto př ı́padě nenı́ zaruč ena jedineč nost takové ho kó du (Cempı́rek & Kampf, 2005).
Systé m GS1 je jediný m celosvě tový m standardizovaný m systé mem pro identi�ikaci spotř ebitelský ch, obchodnı́ch a logistický ch jednotek zbož ı́ a patř ı́ mezi tzv. licencované kó dy. Primá rně slouž ı́ pro ř ı́zenı́, registraci a kontrolu pohybu zbož ı́ mezi vý robcem a spotř ebitelem. V USA a Kanadě byl použ ı́vá n od roku 1974 jako Universal Product Code (UPC), v Evropě pak od roku 1977 jako European Article Numbering (EAN) (v CČeské republice až od roku 1983). Jeho zavedenı́ bylo reakcı́ na rů st š ı́ře sortimentu, rů st podı́lu prodeje zbož ı́ v obchodnı́ch ř etě zcı́ch ve velký ch objemech a rozvoj meziná rodnı́ho obchodu. V roce 2005 doš lo ke sjednocenı́ americké ho a evropské ho systé mu a jeho zastř eš enı́ pod společ ný m ná zvem GS1. Jaká koli jednotka označ ená v rá mci systé mu GS1 je identi�iková na prostř ednictvı́m celosvě tově jedineč né ho kó du. Zá kladnı́m formá tem je numerický kó d EAN13, který se použ ı́vá pro kó dová nı́ standardizované ho zbož ı́ ve spotř ebitelský ch jednotká ch. EAN-13 má ná sledujı́cı́ strukturu:
• prvnı́ dva až tř i znaky př edstavujı́ tzv. systémový kód, který označ uje zemi, v nı́ž je vý robce zaregistrovaný (např . CČ eská republika má kó d 859); • kód podniku (č tyř mı́stný nebo pě timı́stný v zá vislosti na dé lce systé mové č ı́slice), který př idě luje ná rodnı́ koordiná tor systé mu GS1 (v CČ R je to autorizované pracoviš tě GS1 Czech Republic se sı́dlem v Praze); • pě timı́stný kód výrobku (stanovuje sá m už ivatel – podnik);
• kontrolní znak, který slouž ı́ k ově řenı́, ž e byl kó d sprá vně nač ten (kontrolnı́ znak se vypoč ı́tá tak, ž e se nejprve seč tou č ıś la na lichý ch pozicı́ch, poté se k tomuto souč tu př ič te souč et č ı́sel na sudý ch pozicı́ch vyná sobený tř emi a tento souč et je ná sledně zaokrouhlen na desı́tky nahoru – kontrolnı́ znak pak má hodnotu rozdı́lu zaokrouhlené ho vý sledku a vý sledku př ed zaokrouhlenı́m).
Tř iná ctimı́stný č ı́selný kó d je př evá dě n do podoby č árové ho kó du, který umož ňuje jeho automatické snı́má nı́ na zbož ı́ č i př epravnı́ch jednotká ch a vstup ú dajů do informač nı́ch systé mů v rá mci jednotlivý ch č ástı́ logistické ho ř etě zce. Systé m GS1 nabı́zı́ i dalš ı́ formá ty kó dová nı́, např . EAN-8 (zkrá cenou verzi EAN-13) pro malé 30
_____________________________________________________________________________________________ vý robky a alfanumerický kó d GS1-128 pro obchodnı́ a logistické jednotky a doplň kové kó dová nı́ (datum vý roby, č ı́slo š arž e apod.).
Pokyny, které obdrž ı́ registrovaný už ivatel od ná rodnı́ho koordiná tora systé mu GS1 obsahujı́ standardy pro kó dová nı́ a označ ová nı́ obchodnı́ch a logistický ch jednotek a jednotek a polož ek pro maloobchodnı́ prodej. Tyto standardy se tý kajı́ tvorby kó du, velikosti, umı́stě nı́ na jednotce, gra�ické ho provedenı́, zá sad tisku, modi�ikacı́ kó dů pro rů zné použ itı́ apod.
2.5.2 Radiofrekvenční identi�ikace
Radiofrekvenč nı́ technologie je bezdotyková technologie, která je vhodná pro použ itı́ tam, kde nemů ž e bý t z rů zný ch technický ch č i provoznı́ch dů vodů využ ita pro identi�ikaci technologie č árový ch kó dů (v praš né m prostř edı́, v prostř edı́, kde nenı́ zajiš tě na př ı́má viditelnost č i př ım ́ ý př ı́stup k nač ı́tané jednotce nebo tam, kde je nutné , aby nosič mě l vyš šı́ pamě ťovou kapacitu, než nabı́zejı́ č árové kó dy apod.).
Jako nosič e dat jsou v tomto systé mu použ ı́vá ny identi�ikač nı́ š tı́tky (tagy, resp. transpondé ry) s vysokou kapacitou uchová nı́ dat. Tagy majı́ vě tš inou podobu odolný ch plastový ch š tı́tků , které obsahujı́ č ip a miniaturnı́ anté nu a mohou bý t vybaveny i vlastnı́m zdrojem energie v podobě lithiové baterie s ž ivotnostı́ až 15 let. Tagy s vestavě nou bateriı́ se označ ujı́ jako aktivnı́, tagy bez baterie jako pasivnı́ – ty pak zı́ská vajı́ energii ze zá ř enı́ smě rové anté ny snı́macı́ho zař ı́zenı́. Tagy se liš ı́ také dle použ ité ho č ipu – mohou obsahovat č ipy, které lze naprogramovat pouze jednou nebo č ipy př eprogramovatelné , v nichž lze obsah pamě ti změ nit až 100 000krá t (Pernica, 2008). Tag funguje jako miniaturnı́ vysı́lač radiofrekvenč nı́ho signá lu. Komunikace snı́mač e s tagy (jednosmě rná s pasivnı́mi tagy č i obousmě rná s aktivnı́mi tagy) mů ž e probı́hat na rů zný ch frekvencı́ch, č ı́mž je urč en i dosah komunikace. V souč asné době se dosah pohybuje okolo 13 metrů a identi�ikovat tı́mto způ sobem lze i pohybujı́cı́ se objekty (ná kladnı́ vozidla, palety na dopravnı́cı́ch apod.), př ič emž s vý vojem technologie se jejı́ mož nosti neustá le zvyš ujı́, a to i co do pamě ťové kapacity č ipů .
Radiofrekvenč nı́ identi�ikace nachá zı́ své uplatně nı́ př i označ ová nı́ př epravnı́ch prostř edků (kontejnerů , palet, př epravek apod.), dopravnı́ch prostř edků , ve skladové m hospodá ř stvı́ pro identi�ikaci skladový ch jednotek i v maloobchodě pro identi�ikaci č i ochranu zbož ı́ ve spotř ebitelské m balenı́.
Mezi nesporné vý hody radiofrekvenč nı́ technologie patř ı́ odolnost tagů vů č i vně jš ı́m vlivů m, mož nost identi�ikovat objekty v jaké koli poloze a smě ru, mož nost snı́mat data z ně kolika tagů souč asně , a to i př es př epravnı́ obaly. Využ itı́ radiofrekvenč nı́ identi�ikace je vý hodné i z pohledu datové kapacity č ipů , které jsou 31
2
PASIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
nositeli vš ech potř ebný ch informacı́ a nenı́ tak nutné provazovat identi�ikaci s externı́ databá zı́, jak je tomu u č árový ch kó dů . Vzhledem k tomu, ž e je technologie radiofrekvenč nı́ identi�ikace mnohem slož itě jš ı́, tak s sebou pochopitelně nese ale i vyš šı́ ná klady na zavedenı́ systé mu a rovně ž i ř ádově vyš šı́ provoznı́ ná klady, což je v zá sadě hlavnı́ barié ra plné ho nahrazenı́ č árový ch kó dů touto vý konně jš ı́ technologiı́.
32
_____________________________________________________________________________________________
3
Aktivní prvky
Cíle kapitoly • Aktivnı́ prvky v logistice
• Manipulač nı́ prostř edky a zař ı́zenı́ • Dopravnı́ prostř edky
3.1 Aktivní prvky v logistice Aktivnı́ prvky jsou technické prostř edky, které v logistické m ř etě zci realizujı́ operace pro zajiš tě nı́ hmotný ch a nehmotný ch toků pasivnı́ch prvků . Souč ástı́ aktivnı́ch prvků je i č lově k ve smyslu obsluhy, ř ı́zenı́ nebo kontroly aktivnı́ch prvků . Aktivnı́ prvky realizujı́ tzv. netechnologické operace s pasivnı́mi prvky, tj. zajiš ťujı́ např . balenı́, naklá dku, př epravu, vyklá dku, naskladně nı́, vyskladně nı́, kompletaci hmotný ch pasivnı́ch prvků a dá le také sbě r, zpracová nı́, př enos, zpracová nı́ a uchová nı́ informacı́ (tj. nehmotný ch pasivnı́ch prvků ). Rozsah nabı́dky a mož nostı́ poř ı́zenı́ aktivnı́ch prvků je velmi š iroký . Neustá lý technický a technologický vý voj př iná š ı́ na trh nové modi�ikace standardnı́ch zař ı́zenı́ a zcela nové typy zař ı́zenı́, které lé pe vyhovujı́ pož adavků m pro realizaci daný ch logistický ch operacı́. Vybrat sprá vná zař ı́zenı́ pro stanovený ú č el je tedy velmi dů lež itý m ú kolem, který zá sadnı́m způ sobem ná sledně ovlivnı́ ná kladovou efektivitu prová dě nı́ logistický ch operacı́. Mezi hlavnı́ faktory př i rozhodová nı́ o poř ı́zenı́ tě chto prostř edků patř ı́ poř izovacı́ ná klady v porovná nı́ s vý konovou kapacitou a provoznı́mi ná klady za souč asné ho splně nı́ vš ech pož adavků , které jsou na toto zař ı́zenı́ kladeny, např . nosnosti, lož né kapacity, vý šky zdvihu, rychlosti apod. Pernica (1994) č lenı́ aktivnı́ prvky na:
• manipulač nı́ prostř edky a zař ı́zenı́, kam patř ı́: – manipulač nı́ prostř edky pro zdvih
– manipulač nı́ prostř edky pro stohová nı́ 33
3
AKTIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________ – manipulač nı́ prostř edky pro pojezd – dopravnı́ky
• dopravnı́ prostř edky, kam patř ı́:
– obsluhované dopravnı́ prostř edky
– samoobsluž né dopravnı́ prostř edky – speciá lnı́ dopravnı́ prostř edky
• prostř edky a zař ı́zenı́ pro prá ci s informacemi, kam patř ı́: – vý poč etnı́ technika, skenery apod.
3.2 Manipulační prostředky a zařízení 3.2.1 Manipulační prostředky pro zdvih Tyto prostř edky slouž ı́ k vertiká lnı́ manipulaci s bř emeny. Mezi nejbě žně ji využ ı́vané patř ı́ zdviž né ploš iny, zdviž ná č ela, vý tahy, jeř áby a vý lož nı́ky, manipulač nı́ roboty. Zdvižné plošiny a zdvižná čela slouž ı́ k vyrovná nı́ rozdı́lné vý šky mezi lož nou plochou ná kladnı́ho vozidla a mı́stem lož ný ch operacı́ (např . rampou, kde probı́há naklá dka č i vyklá dka).
Zdviž né ploš iny jsou osazová ny v expedič nı́ č ásti zejmé na skladový ch č i vý robnı́ch hal, kde jsou zapuš tě né do podlahy a po př istavenı́ ná kladnı́ho vozidla je na ně př esunut pomocı́ jiné ho aktivnı́ho prvku ná klad a poté dochá zı́ k př ekoná nı́ vý škové ho rozdı́lu.
Zdviž ná č ela jsou osazová na př ı́mo na ná kladnı́ vozidla, př ič emž je mož né zvolit jednu ze dvou standardnı́ch variant – zdviž né č elo je bě hem př epravy slož ené pod zadnı́mi dveř mi př epravnı́ skř ı́ně (zadnı́ dveř e ná kladnı́ho vozidla jsou tak stá le př ı́stupné a lož né operace je mož né prová dě t i bez použ itı́ zdviž né ho č ela, toto č elo vš ak nelze horizontá lně naklá pě t a vytvoř it tak př eklenovacı́ mů stek mezi lož nou plochou vozidla a rampou) nebo je zdviž né č elo př iklopené k zadnı́m dveř ı́m př epravnı́ skř ı́ně (nebo samo o sobě slouž ı́ k uzavř enı́ ná stavby) a prová dě nı́ lož ný ch operacı́ se musı́ vž dy realizovat př es zdviž né č elo (vý hodou tohoto typu je mož nost horizontá lnı́ho naklá pě nı́ oproti sklá dacı́mu zdviž né mu č elu, nevý hodou je vš ak to, ž e s č elem musı́ bý t vž dy manipulová no pro otevř enı́ ná kladové ho prostoru vozidla). Zdviž ná č ela se velmi dobř e uplatň ujı́ př i př epravě ná kladů lož ený ch na paletá ch č i v roltejnerech (v tomto př ı́padě se ale doporuč uje použ ı́t 34
_____________________________________________________________________________________________ zdviž né č elo vybavené zabudovanou zá branou proti sjetı́ roltejneru bě hem manipulace se zdviž ný m č elem). Výtahy nachá zejı́ uplatně nı́ př edevš ı́m v etá ž ový ch skladech, vı́cepatrový ch vý robnı́ch prostorech nebo na stavbá ch. Majı́ klecové , stož árové nebo vý sypné provedenı́ a zpravidla majı́ elektrický pohon.
Jeřáby se použ ı́vajı́ pro manipulaci s tě žšı́mi a rozmě rný mi bř emeny. Mezi nejpouž ı́vaně jš ı́ patř ı́ portá lové jeř áby, které nachá zejı́ uplatně nı́ např . v terminá lech, kde se manipuluje s velký mi kontejnery nebo vý mě nný mi ná stavbami, dá le ve vý robnı́ch skladech velkoobjemový ch betonový ch prefabriká tů , tyč ové ho materiá lu č i ve vý robě velký ch strojı́renský ch celků (turbı́n apod.). Hornı́ portá l jeř ábu je umı́stě n na vysoký ch podpě rá ch, které mohou bý t pevné nebo pojı́zdné po kolejové jeř ábové drá ze č i majı́ podvozek s pneumatikami.
Pokud je nutné , aby bylo manipulová no s tě žký mi bř emeny v mı́stech, která nejsou vybavena př ı́sluš ný mi aktivnı́mi prvky, pak je mož né použ ı́t buď mobilnı́ silnič nı́ jeř áb (př ı́p. kolejový nebo plovoucı́), nebo ná kladnı́ vozidlo vybavené hydraulický m otoč ný m jeř ábový m vý lož nı́kem (tzv. hydraulickou rukou), který se osazuje př ı́mo na ná kladnı́ vozidlo buď za kabinou ř idič e, nebo na zadnı́ č ást rá mu vozidla za valnı́kovou ná stavbou (tento vý lož nı́k mů ž e obsluhovat jak samotné ná kladnı́ vozidlo, tak i př ı́vě s za tı́mto vozidlem). Manipulační roboty jsou automatické mnohoú č elové manipulá tory, které mohou na zá kladě variabilně programovaný ch ú konů př emisťovat materiá l za ú č elem plně nı́ rů zný ch ú kolů . Obvykle bý vajı́ souč ástı́ vý robnı́ch linek, kde prová dě jı́ rů zné manipulač nı́ operace (např . vsazová nı́ lahvı́ do př epravek, umisťová nı́ kartonů na palety apod.). Manipulač nı́ roboty jsou tvoř eny jednak mechanickou č ástı́ a dá le ř ı́dicı́m systé mem, který umož ňuje jeho programová nı́, ř ı́zenı́ a kontrolu.
3.2.2 Manipulační prostředky pro stohování
Tato skupina manipulač nı́ch prostř edků slouž ı́ př edevš ı́m k zaklá dá nı́ pasivnı́ch prvků do regá lový ch soustav, ke stohová nı́ bř emen, k prová dě nı́ lož ný ch operacı́ (naklá dka a vyklá dka do/z dopravnı́ch prostř edků ) č i k př emisťová nı́ pasivnı́ch prvků na krá tké vzdá lenosti (do ně kolika desı́tek až stovek metrů ). V souč asné praxi mezi nejvı́ce využ ı́vané patř ı́ vysokozdviž né paletové vozı́ky, regá lové zakladač e a č elnı́ př ekladač e. Vysokozdvižné paletové vozíky majı́ velmi š iroké použ itı́. Nejč astě ji jsou urč eny pro manipulaci s paletový mi jednotkami. Vyrá bě jı́ se v ř adě provedenı́ – č tyř kolové nebo tř ı́kolové ; s pohonem elektrický m nebo spalovacı́m motorem; s rů znou vý škou zdvihu – s jednoduchý m rá mem (pro vozı́ky s malý m zdvihem), s dvojitý m rá mem (tzv. duplexem), kde ve vně jš ı́m rá mu je vlož ený vnitř nı́ rá m s nosnou deskou s př ipevně nou vidlicı́ nebo s trojitý m rá mem (tzv. triplexem) u vozı́ků 35
3
AKTIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
s mimoř ádně vysoký m zdvihem; s rů zný m zatı́ženı́m (nosnostı́); s rů zný m uzpů sobenı́m kabiny ř idič e (naklá pě cı́ kabiny, kabiny izolované pro prá ci v mrazı́renský ch provozech, vý tahové vozı́ky, u nichž se ploš ina s ř idič em pohybuje společ ně s vidlicemi a umož ňuje ruč nı́ odbě r malý ch manipulač nı́ch jednotek př ı́mo z regá lový ch buně k apod.); v rů zný ch modi�ikacı́ch vybavenı́ – např . osazené dvojitý mi vidlicemi, s otoč ně vý suvný mi vidlicemi (vozı́k nemusı́ č elně najı́ždě t k paletě , ale vidlice vozı́ku se mohou otá č et na jednu nebo na obě strany), vybavené trny pro manipulaci s dutý mi bř emeny (např . svitky drá tu apod.), svě racı́mi č elistmi (např . pro manipulaci s cihlami, bı́lou technikou, rů zný mi balı́ky apod.), lopatami pro manipulaci se sypký mi materiá ly atd. Robustnı́ konstrukce tě žký ch vysokozdviž ný ch vozı́ků je pak urč ena pro manipulaci např . s kontejnery ISO ř ady 1, vý mě nný mi ná stavbami nebo celý mi ná vě sy. Vysokozdviž né vozı́ky se rovně ž vyrá bě jı́ také v bezř idič ové m provedenı́ pro automatizaci skladový ch procesů .
Regálové zakladače se použ ı́vajı́ pro manipulaci vý hradně v regá lový ch skladech a mohou bý t urč eny pro manipulaci s paletový mi jednotkami č i uklá dacı́mi bednami, ale mohou slouž it i k ruč nı́mu odbě ru z paletový ch jednotek umı́stě ný ch v regá le. Majı́ jednosloupovou nebo dvousloupovou konstrukci, která pojı́ždı́ po jedné kolejnici na podlaze skladu (v prostoru regá lové ulič ky). Mezi zá sadnı́ př ednosti regá lový ch zakladač ů patř ı́ jejich konstrukč nı́ vý ška až 40 metrů , která umož ňuje nasazenı́ i ve vý škový ch skladech, kde nelze použ ı́t vysokozdviž né paletové vozı́ky. Pro realizaci skladový ch operacı́ potř ebujı́ regá lové zakladač e pouze velmi ú zké regá lové ulič ky do 1,8 m a souč asně majı́ vysokou provoznı́ rychlost. Jsou rovně ž vhodné pro nasazenı́ v plně automatizovaný ch skladový ch provozech. Čelní překladače se použ ı́vajı́ k př eklá dce, př emisťová nı́ a stohová nı́ kontejnerů a vý mě nný ch ná staveb v terminá lech a na př ekladiš tı́ch. Jsou vybaveny vý suvný m teleskopický m vý lož nı́kem a otoč ný m automatický m uchopovacı́m rá mem (spreaderem).
3.2.3 Manipulační prostředky pro pojezd
Skupina manipulač nı́ch prostř edků pro pojezd slouž ı́ k horizontá lnı́ manipulaci s pasivnı́mi prvky. Mezi nejvý znamně jš ı́ patř ı́ nı́zkozdviž né paletové vozı́ky, bezmotorové a pohá ně né vozı́ky, manipulač nı́ tahač e (tj. zař ı́zenı́ s tzv. př etrž itý m pohybem) a dopravnı́ky (tj. zař ı́zenı́ s nepř etrž itý m pohybem).
Nízkozdvižné paletové vozíky patř ı́ k nejrozš ı́řeně jš ı́m manipulač nı́m prostř edků m pro vidlicovou manipulaci s paletový mi jednotkami. Vyrá bı́ se v ř adě rů zný ch modi�ikacı́. Mezi zá kladnı́ patř ı́ ruč nı́ paletové vozı́ky, které jsou vybaveny ojı́, jejı́ž funkce je zá vislá na poloze ovlá dacı́ pá č ky – pá č ka ve stř edové poloze umož ňuje manipulaci s ojı́ bez reakce hydraulické ho pı́stu (v té to poloze je mož né manipulač nı́ jednotku př emisťovat), ve spodnı́ poloze pá č ky dochá zı́ př i vertiká lnı́m posunu oje ke zvedá nı́ hydraulické ho pı́stu a tı́m se zvedá bř emeno (max. do vý šky 36
_____________________________________________________________________________________________ 12,5 cm) a v hornı́ poloze pá č ky dochá zı́ ke spuš tě nı́ pı́stu, tj. manipulač nı́ jednotka je usazena na pož adovanou pozici. Nı́zkozdviž né paletové vozı́ky se vyrá bě jı́ i s elektrický m pohonem v provedenı́ ruč ně vedené m nebo se stojı́cı́m č i sedı́cı́m ř idič em. Ovlá dá nı́ zdvihu je u tohoto typu vozı́ků vě tš inou pomocı́ elektromotoru (nenı́ tedy pro zdvih bř emene nutný vertiká lnı́ pohyb oje). V praxi je mož né se č asto setkat i s provedenı́m vozı́ku s prodlouž ený mi vidlicemi, tento vozı́k tak pojme dvě paletové jednotky najednou.
Bezmotorové vozíky patř ı́ mezi velmi oblı́bené manipulač nı́ prostř edky jednak pro svou variabilitu použ itı́ a také z hlediska velmi nı́zký ch poř izovacı́ch ná kladů . Jednak jsou to ruč nı́ dvoukolové vozı́ky (tzv. rudly), které jsou urč eny pro manipulaci s př epravkami, kartony, sudy, pytli apod., dá le pak ruč nı́ ploš inové vozı́ky s rukojetı́ pro taž enı́ nebo tlač enı́ vozı́ku a vleč né ploš inové vozı́ky, které jsou urč ené pro př ipojenı́ za motorový tahač – použ ı́vajı́ se např . pro př epravu zavazadel č i kontejnerů na letiš tı́ch nebo pro zá sobová nı́ vý robnı́ch linek materiá lem. Pohá ně né ploš inové vozı́ky jsou vě tš inou č tyř kolové s kabinou pro ř idič e a použ ı́vajı́ se např . v ž eleznič nı́ch stanicı́ch pro manipulaci s drobný mi zá silkami. Zejmé na ve vý robnı́ch zá vodech je vš ak mož né se setkat i s automatizovaný mi ploš inový mi vozı́ky, které nahrazujı́ vý robnı́ pá sy. Např . v letiš tnı́ch terminá lech se dá le použ ı́vajı́ speciá lnı́ ploš inové vozy pro př emisťová nı́ velký ch letecký ch kontejnerů .
Manipulační tahače se vyrá bě jı́ v provedenı́ tř ı́kolové m nebo č tyř kolové m, s elektrický m nebo spalovacı́m motorem, ruč ně vedené nebo se stojı́cı́m č i sedı́cı́m ř idič em č i automatické . Jsou konstruová ny pro dosaž enı́ znač né taž né sı́ly př i malé vlastnı́ hmotnosti. Za tyto tahač e se př ipojujı́ vleč né ploš inové vozı́ky, př ič emž za jednı́m tahač em mů ž e bý t př ipojeno vı́ce vleč ný ch vozı́ků .
3.2.4 Dopravníky
Dopravnı́ky slouž ı́ k manipulaci se sypký mi materiá ly, kusový m materiá lem, př epravkami, kartony apod. Z hlediska použ itı́ pro konkré tnı́ ú č el je mož né volit mezi velmi š irokou nabı́dkou technický ch ř eš enı́. Nejbě žně ji jsou využ ı́vá ny zejmé na pásové dopravníky s pryž ový mi pá sy (mohou bý t opatř eny dle ú č elu rů zný m dezé nem), které mohou bý t stabilnı́ (s dé lkou až ně kolik kilometrů ), pojı́zdné nebo př enosné . Materiá l mohou dopravnı́ky př emisťovat po drá ze vodorovné , š ikmé nebo lomené . Konkré tnı́ ř eš enı́ vž dy zá visı́ na typu manipulovaný ch pasivnı́ch prvků . Své uplatně nı́ ve vý robnı́ch provozech i skladech nachá zejı́ i hnané nebo nepohá ně né válečkové tratě, které slouž ı́ pro př emisťová nı́ vý hradně kusové ho materiá lu. Bě žně se využ ı́vajı́ např . pro př ı́sun paletový ch jednotek k regá lový m zakladač ům ve skladech. Mezi dalš ı́ varianty dopravnı́ků patř ı́ např . pneumatické dopravníky, které využ ı́vajı́ jako pomocné ho mé dia vzduch (použ ı́vajı́ se pro vyklá dku a naklá dku sypký ch materiá lů např . obilı́ v lodnı́ dopravě ). 37
3
AKTIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
3.3 Dopravní prostředky 3.3.1 Silniční nákladní dopravní prostředky V oblasti silnič nı́ ná kladnı́ př epravy se použ ı́vajı́ rů zné druhy a typy ná kladnı́ch vozidel, jejichž rozdě lenı́ mů ž e bý t provedeno z celé ř ady hledisek. Zá kladnı́ dě lenı́ vozové ho parku silnič nı́ ná kladnı́ dopravy je na só lo vozidla a jı́zdnı́ soupravy. Jı́zdnı́ soupravy majı́ pak charakter př ı́vě sový ch nebo ná vě sový ch. Só lo vozidla č i jı́zdnı́ soupravy se dá le mohou č lenit podle ú č elu jejich použ itı́ (mě stská rozvá ž ková doprava, dá lková doprava apod.) a s ohledem zejmé na na jejich konstrukč nı́ ř eš enı́ (valnı́k, skř ı́ň, sklá pě č apod.). Vozidla pro silnič nı́ ná kladnı́ dopravu jsou rozliš ová na dle technický ch parametrů , jako je už iteč ná hmotnost, resp. nosnost vozidla, nejvě tš ı́ celková hmotnost vozidla, dá le podle celkové ho poč tu kol a poč tu hnacı́ch kol (4x2, 4x4, 6x4, 8x8 apod.), podle poč tu ná prav (obvykle 2 až 4 ná pravy s pohonem jedné ná pravy nebo vš ech kol v př ı́padě stavebnı́ch vozidel nebo vozidel pro jı́zdu v tě žké m teré nu), atd.
Nákladní automobily se v meziná rodnı́m č leně nı́ označ ujı́ jako vozidla kategorie N (tzn. motorová vozidla s nejmé ně č tyř mi koly urč ená pro př epravu ná kladů ). Do té to kategorie z hlediska schvalová nı́ k provozu patř ı́ té ž tahač e urč ené k taž enı́ př ı́vě sů nebo ná vě sů . Kategorie je č leně na dle celkové hmotnosti vozidla tak, ž e k označ enı́ kategorie se př iř azuje př ı́sluš ný index (Kyncl, 2001): • N1 – nejvě tš ı́ př ı́pustná hmotnost do 3,5 tuny;
• N2 – nejvě tš ı́ př ı́pustná hmotnost nad 3,5 tuny do 12 tun; • N3 – nejvě tš ı́ př ı́pustná hmotnost nad 12 tun.
Přípojná vozidla jsou vozidla použ ı́vaná pro př epravu vě cı́, př ı́p. osob, která nemajı́ vlastnı́ zdroj pohonu a zpravidla nemajı́ hnacı́ ná pravy. Jsou urč ena k taž enı́ motorový m vozidlem nebo tahač em, př ı́p. traktorem. V meziná rodnı́m č leně nı́ se označ ujı́ jako vozidla kategorie O. Obdobně jako u ná kladnı́ch automobilů se i př ı́pojná vozidla dě lı́ dá le dle jejich celkové hmotnosti a jsou jim př iř azová ny př ı́sluš né indexy: • O1 – nejvě tš ı́ př ı́pustná hmotnost do 750 kg;
• O2 – nejvě tš ı́ př ı́pustná hmotnost nad 750 kg do 3,5 tuny;
• O3 – nejvě tš ı́ př ı́pustná hmotnost nad 3,5 tuny do 10 tun; • O4 – nejvě tš ı́ př ı́pustná hmotnost nad 10 tun;
38
_____________________________________________________________________________________________ Vyhlá š ka č . 341/2002 Sb. stanovuje (mimo jiné ) hmotnostnı́ a rozmě rové limity silnič nı́ch vozidel použ ı́vaný ch na pozemnı́ch komunikacı́ch v rá mci CČeské republiky, které je nutné v logistický ch operacı́ch respektovat zejmé na př i vytě žová nı́ silnič nı́ch ná kladnı́ch vozidel a plá nová nı́ kapacity vozové ho parku pro urč itou př epravnı́ prá ci. Nejvyš šı́ povolená hmotnost silnič nı́ch vozidel nesmı́ př ekroč it: • u motorový ch vozidel se dvě ma ná pravami
18,00 t
• u motorový ch vozidel se tř emi ná pravami
25,00 t
• u motorový ch vozidel se č tyř mi a vı́ce ná pravami
32,00 t
– př i splně nı́ speci�ický ch podmı́nek
• u př ı́vě sů se dvě ma ná pravami • u př ı́vě sů se tř emi ná pravami
• u př ı́vě sů se č tyř mi a vı́ce ná pravami • u jı́zdnı́ch souprav
26,00 t
18,00 t 24,00 t 32,00 t
48,00 t
Největší povolená šířka vš ech vozidel kategorie N a O nesmı́ př ekroč it 2,55 m s vý jimkou vozidel s tepelně izolovanou ná stavbou, která má tlouš ťku stě n vě tš ı́ než 45 mm – tato vozidla pak mohou mı́t š ı́řku max. 2,60 m (jedná se o vozidla urč ená pro př epravu zbož ı́ pod kontrolovanou teplotou, tj. př evá ž ně chladı́renská č i mrazı́renská vozidla). Největší povolená výška vš ech vozidel je stanovena na 4 m. Vý jimku tvoř ı́ vozidla kategorie N3 a O4, která jsou urč ena pro př epravu vozidel, ta mohou mı́t max. vý šku 4,2 m.
Největší povolená délka jednotlivé ho vozidla (s vý jimkou ná vě su) mů ž e bý t max. 12 m, př ı́pojné ho vozidla kategorie O1 nebo O2 pak 8 m, soupravy tahač e s ná vě sem 16,5 m, soupravy motorové ho vozidla s jednı́m př ı́vě sem 18,75 m, soupravy motorové ho vozidla s jednı́m př ı́vě sem kategorie O4 urč ený m pro př epravu vozidel 20,75 m a soupravy se dvě ma př ı́vě sy nebo s ná vě sem a jednı́m př ı́vě sem 22,00 m. Do celkové dé lky vozidla (jı́zdnı́ soupravy) se nepoč ı́tá dé lka naklá dacı́ho satelitnı́ho vozı́ku, který je v př epravnı́ poloze namontová n vzadu na vozidle, pokud nepř esahuje vozidlo o vı́ce než 1,20 m. Lehká silniční vozidla
Lehká silnič nı́ vozidla jsou konstrukč ně odvozená od osobnı́ch vozidel (prostor pro obsluhu vozidla, č ı́tajı́cı́ 2 až 3 osoby, je uzavř en a oddě len od lož né plochy 39
3
AKTIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
vozidla – tzv. „pick-up“) nebo tvoř ı́ samostatné typové ř ady. Jejich celková hmotnost obvykle nepř esahuje 3,5 tuny. Jsou použ ı́vá na jako zá sobovacı́ č i jako servisnı́ vozidla (tzv. dodá vková vozidla).
Lehká už itková vozidla jsou konstruová na jako univerzá lnı́ (kabina s lož ný m prostorem tvoř ı́ uzavř enou, celistvou karosé rii vozu) nebo jsou vybavena rů zný mi druhy ná staveb (izotermické ná stavby, ná stavby pro př epravu ná pojů , pracovnı́ ploš iny, servisnı́ ná stavby, cisternové ná stavby apod.). Skř ı́ňové ná stavby jsou vyrá bě ny v dalš ı́ch modi�ikacı́ch podle velikosti a umı́stě nı́ dveř nı́ch otvorů (zadnı́ č i boč nı́ dveř e, pů lené apod.) a konstrukce dveř ı́ (standardnı́ s dveř nı́mi zá vě sy, roletové , posuvné apod.). Nákladní automobily
Vý robci ná kladnı́ch automobilů v souč asné době nabı́zejı́ ucelené typové ř ady vozidel v š iroké š ká le rů zný ch modi�ikacı́, což je umož ně no mimo jiné i změ nou př ı́stupu ke konstrukci ná kladnı́ch automobilů , která se od 70. let minulé ho stoletı́ zamě ř uje na stavebnicové ř eš enı́. Konkré tnı́ provedenı́ ná kladnı́ch vozidel je ř eš eno z hlediska individuá lnı́ch potř eb př ı́sluš né ho dopravnı́ho provozu (mě stské rozvá ž kové služ by, regioná lnı́ rozvá ž kové služ by, dá lkové silnič nı́ př epravy apod.) nebo dle př ı́sluš né ho druhu ná kladu, jenž má bý t vozidlem př epravová n (paletizované př epravnı́ jednotky, kusový nebo volně lož ený materiá l apod.). Univerzá lnı́ vozidla jsou vě tš inou osazena skř ı́ňovou ná stavbou nebo valnı́kem s plachtou Jedná se o vozidla urč ená zejmé na pro př epravu paletizované ho ná kladu. Tě mito vozidly vybavujı́ svů j vozový park např . dopravci poskytujı́cı́ dopravnı́ logistické služ by š iroké mu spektru klientů . Ná kladnı́ automobily mohou bý t rovně ž svou konstrukcı́ a vybavenı́m urč ené pouze k př epravě urč itý ch druhů nebo skupin ná kladů , pro které jsou nutné zvlá š tnı́ ú pravy např . ná kladnı́ automobily chladı́renské , cisternové , stě hovacı́, hasič ské , pro př epravu mouky, krmný ch smě sı́, cementu, betonu, pro odvoz odpadků apod. Jízdní soupravy s přívěsem
Př ı́vě s je př ı́pojné vozidlo (nejmé ně s jednou ná pravou), vybavené spojovacı́m zař ı́zenı́m (ojı́), které ř ı́dı́ smě r př ı́pojné ho vozidla. Spojenı́ taž né ho vozidla s př ı́vě sem musı́ bý t pevné , pruž né a musı́ umož ňovat neruš ené zatá č enı́ př ı́vě su a zajiš ťovat bezpeč nost jı́zdy.
Ná kladnı́ př ı́vě sy se vyrá bě jı́ v š iroké m poč tu rů zný ch modi�ikacı́ vč etně tě ch, které jsou urč eny pro př epravu velmi tě žký ch a rozmě rný ch ná kladů . Bý vajı́ vě tš inou z hlediska ř eš enı́ lož né ho prostoru uspoř ádá ny obdobně jako ná kladnı́ automobily, tj. valnı́kový , sklá pě č, skř ı́ňový , kontejnerový , chladı́renský , cisternový (pro př epravu tekutý ch č i sypký ch hmot – mlé ka, olejů , mouky, cementu aj.). 40
_____________________________________________________________________________________________ Nasazenı́m př ı́vě sů do vozové ho parku se př i stejné taž né sı́le ná kladnı́ch vozidel zvyš uje už iteč né zatı́ženı́ silnič nı́ch souprav, je zı́ská na i vě tš ı́ lož ná plocha (potaž mo lož ný prostor) a dosahuje se pozitivnı́ch ekonomický ch vý sledků provozu v dů sledku zvý šenı́ produktivity taž né prá ce (na stejnou př epravnı́ vzdá lenost by musely bý t bez použ itı́ př ı́vě su nasazeny dva ná kladnı́ automobily). Použ itı́ př ı́vě sů je vhodné spı́še pro dá lkové př epravy (s omezený m poč tem mı́st naklá dky a vyklá dky), př ič emž je lepš ı́, pokud v mı́stě naklá dky č i vyklá dky je zajiš tě na vhodná mechanizace lož ný ch operacı́, jsou upravené př ı́jezdové cesty a je k dispozici dostateč ný mané vrovacı́ prostor. Toč nicové ná kladnı́ př ı́vě sy vš ak vš eobecné obliby nedosá hly. Dů vodů je hned ně kolik: tyto př ı́vě sy majı́ obtı́žně jš ı́ mané vrovatelnost (zvlá š tě př i couvá nı́ k rampě nebo do komunikacı́ s ú zký m pro�ilem), vzhledem k limitů m pro celkovou dé lku taž né ho vozidla s př ı́vě sem sniž uje oj lož nou kapacitu jı́zdnı́ soupravy (dle konstrukč nı́ho ř eš enı́ až o 170 cm), taž né vozidlo a př ı́vě s je nutné naklá dat a vyklá dat individuá lně , v mnohý ch př ı́padech (dle druhu použ ité ho manipulač nı́ch zař ı́zenı́ a ramp) i odpojené , což neú mě rně prodluž uje č as potř ebný pro provedenı́ lož ný ch operacı́. Reakcı́ na č ást tě chto nevý hod bylo konstrukč nı́ ř eš enı́ ná kladnı́ch př ı́vě sů s tzv. krá tký m spojenı́m mezi taž ný m vozidlem a př ı́vě sem. Toto inovované ř eš enı́ vš ak i př es dosaž enou lož nou kapacitu celé soupravy v objemu 40 paletový ch jednotek o velikosti 800 x 1 200 mm v koneč né m dů sledku pro provozovatele znamená vyš šı́ ná klady na poř ı́zenı́ a ú drž bu oproti jı́zdnı́ soupravě ve slož enı́ tahač s ná vě sem. Jízdní soupravy s návěsem
Ná vě s je př ı́pojné vozidlo, jehož ná prava nebo ná pravy jsou umı́stě ny za tě žiš tě m vozidla a které je vybaveno spojovacı́m zař ı́zenı́m (tzv. krá lovský m č epem) pro př ipojenı́ k tahač i ná vě su. Tahač ná vě su je př ed zadnı́ ná pravou vybaven zař ı́zenı́m pro př ipojenı́ a odpojenı́ ná vě su (tzv. toč nicı́). CČ ep ná vě su je drž en v toč nici č elistmi, které jsou zajiš tě ny a ovlá dá ny speciá lnı́m pruž inový m zař ı́zenı́m. Ná vě s je pro př ı́pad odpojenı́ od tahač e opatř en v jeho př ednı́ č ásti opě rný mi nohami.
Soupravy tahač ů s ná vě sy jsou velmi ž ádaný m dopravnı́m prostř edkem, zejmé na pak pro dá lkovou př epravu. Mezi nejvý znamně jš ı́ vý hody tohoto ř eš enı́ patř ı́ velká lož ná kapacita (což má př edevš ı́m zá sadnı́ ekonomický efekt), vysoké č asové využ itı́ tahač ů, které nenı́ sniž ová no prostoji př i naklá dce a vyklá dce (tahač nemusı́ bý t př i prová dě nı́ lož ný ch operacı́ nutně př ipojen k ná vě su), univerzá lnı́ tahač e mohou bý t př ipojeny k rů zný m druhů m univerzá lnı́ch i speciá lnı́ch ná vě sů . Snahou vý robců je neustá le zvyš ovat lož nou kapacitu ná vě sů až na hranici povolenou platný mi př edpisy. Dě je se tak konstrukč nı́mi změ nami na tahač ı́ch i ná vě sech, tzv. Low Deck má např . vý šku lož né ho prostoru až 3 metry a objem lož né ho prostoru až 100 m3 (Pernica, 1994). 41
3
AKTIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
Dopravní prostředky samoobslužné Samoobsluž ná (př ı́p. č ásteč ně samoobsluž ná ) silnič nı́ vozidla jsou schopna vlastnı́mi silami prová dě t lož né operace s př epravovaný m ná kladem (naklá dku a vyklá dku nebo pouze jednu z tě chto operacı́). Nasazenı́ samoobsluž ný ch vozidel je nutné pro př epravu mezi mı́sty nevybavený mi k mechanizovaný m (automatizovaný m) lož ný m operacı́m v př ı́padech, kdy charakter př epravnı́ch jednotek vyluč uje ruč nı́ manipulaci nebo by byla ruč nı́ manipulace př ı́liš zdlouhavá a nehospodá rná (např . volně lož ené ná klady, atd.).
Za č ásteč ně samoobsluž ná silnič nı́ vozidla jsou považ ová ny vš echny sklá pě če. Naklá dka sklá pě čů se dě je prostř edky vhodný mi pro manipulaci se sypký m materiá lem (lopatový mi nakladač i, pá sový mi dopravnı́ky apod.) Za č ásteč ně nebo plně samoobsluž ná jsou považ ová na cisternová silnič nı́ vozidla, pokud jsou vybavena č erpadly nebo hydraulický mi vá lci pro naklá pě nı́ cisterny a vyprazdň ová nı́ se dě je samospá dem. Cisternová vozidla jsou plně na buď jako obsluhovaná a vyprazdň ová na jsou pomocı́ č erpadla instalované ho na vozidle nebo jsou plně na č erpadlem a vyprazdň ová na samospá dem. Za plně samoobsluž ná silnič nı́ vozidla jsou pak považ ová ny např . nosič e vý mě nný ch ná staveb, vozidla s hydraulicky zdvı́hanou lož nou plochou a vozidla vybavená př ı́davný mi zař ı́zenı́mi – zdviž ný mi č ely, jeř ábky, hydraulický mi otoč ný mi jeř ábový mi vý lož nı́ky atd. (Pernica, 1994).
3.3.2 Železniční nákladní dopravní prostředky
Pro vš echny č lenské ž eleznič nı́ podniky Meziná rodnı́ ž eleznič nı́ unie (UIC) platı́ jednotný systé m meziná rodnı́ identi�ikace ž eleznič nı́ch vozidel. Zá kladnı́ identi�ikace kaž dé ho ž eleznič nı́ho ná kladnı́ho vozu udá vá jeho parametry a použ itı́ a sklá dá se z č ı́selné ho označ enı́ a souvisejı́cı́ch pı́smenný ch znaků . Tyto ú daje jsou na ž eleznič nı́m ná kladnı́m voze umı́stě ny vě tš inou ná sledujı́cı́m způ sobem (Herman, 2003): 31
RIV
54
CZ-ČDC
2780
094 - 3
Habbillns CČı́slo 31 př edstavuje kód interoperability. Ten urč uje způ sobilost vozu k použ itı́ pro meziná rodnı́ nebo vnitrostá tnı́ provoz; vlastnictvı́ vozu (vů z ž eleznič nı́ho podniku, soukromý , pronajatý ); systé m pojezdu vozu (vů z s nezá vislý mi ná pravami nebo s podvozky, vů z s pevný m nebo mě nitelný m rozchodem dvojkolı́). V blı́zkosti č ı́selné ho kó du interoperability je uvedena ješ tě velký mi pı́smeny znač ka, vyjadř ujı́cı́ shody s př edpisy pro použ ı́vá nı́ vozů v meziná rodnı́m provozu – RIV (UÚmluva o vzá jemné m použ ı́vá nı́ ná kladnı́ch vozů mezi ž eleznič nı́mi podni42
_____________________________________________________________________________________________ ky) nebo PPV (Př edpisy o použ ı́vá nı́ vozů v meziná rodnı́ př epravě cestujı́cı́ch a zbož ı́). CČı́slo 54 př edstavuje kód země, v nı́ž je vů z registrová n. Tento kó d je vyjá dř en meziná rodně dohodnutý m dvoumı́stný č ı́selný m kó dem a navı́c je doplně n ješ tě pı́smenný m kó dem, který je uveden v jeho blı́zkosti a je podtrž en. Za pomlč kou pak ná sleduje celý ná zev nebo zkratka provozovatele vozu.
CČı́slo 2780 př edstavuje přepravně-technické parametry vozu. Podle prvnı́ č ı́slice té to skupiny jsou ž eleznič nı́ ná kladnı́ vozy rozdě leny do deseti zá kladnı́ch vozový ch ř ad. Kó du zá kladnı́ vozové ř ady odpovı́dá té ž př ı́sluš ný pı́smenný kó d v pı́smenné m označ enı́ ná kladnı́ho vozu (v tomto př ı́padě H): 1 2
3 4 5 6 7
8 9 0
G
krytý vů z bě žné stavby
O
smı́šený vů z ploš inový - otevř ený bě žné stavby
H K R L S
E F
Z I
U T
krytý vů z zvlá š tnı́ stavby
ploš inový vů z dvouná pravový bě žné stavby ploš inový vů z podvozkový bě žné stavby
ploš inový vů z dvouná pravový zvlá š tnı́ stavby ploš inový vů z podvozkový zvlá š tnı́ stavby otevř ený vů z bě žné stavby
otevř ený vů z zvlá š tnı́ stavby kotlový vů z (cisterna)
vů z s regulovanou teplotou
speciá lnı́ vů z (nezař aditelný do zá kladnı́ch ř ad H, L, S, F, Z) vů z s otevı́ratelnou stř echou
Kryté vozy jsou standardně urč eny pro př epravu kusové ho a paletizované ho materiá lu, který je chrá ně n př ed pově trnostnı́mi vlivy. Plošinové vozy slouž ı́ k př epravě např . kontejnerů nebo objemně jš ıć h kusový ch zá silek. Otevřené vozy (vysokostě nné ) zajiš ťujı́ př epravu zejmé na sypké ho nebo kusové ho materiá lu. Kotlové (cisternové) vozy jsou urč eny pro př epravu kapalin a plynů ). Vozy s regulovanou teplotou zejmé na slouž ı́ pro př epravu potravin, které vyž adujı́ speci�ické teplotnı́ podmı́nky bě hem př epravy (chlazené zbož ı́ apod.). Speciální vozy jsou uzpů sobeny pro př epravu speci�ický ch ná kladů , pro ně ž nejsou vhodné standardně použ ı́vané vozy (např . př eprava konstrukč nı́ch celků apod.).
CČı́slo 094 př edstavuje číslo vozu v konstrukční řadě (poř adové č ı́slo) a č ı́slo 3 za pomlč kou pak př edstavuje kontrolní číslici – ta slouž ı́ ke kontrole sprá vnosti č ı́sla vozu (vypoč ı́tá vá se podle zvlá š tnı́ho algoritmu). 43
3
AKTIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
V písmenném označení vozu (např . Habbillns) charakterizuje prvnı́ velké pı́smeno druh vozu (krytý , otevř ený , ploš inový atd.) a druh jeho stavby (bě žná , zvlá š tnı́). Kombinace malý ch pı́smen pak urč uje provoznı́ charakteristiky př ı́sluš né ho vozu z hlediska jeho použ itı́ př i př epravě . Pı́smena ve vedlejš ım ́ ř adové m označ enı́ jsou vž dy uvá dě na v abecednı́m poř adı́.
Speciální značky na ž eleznič nı́ch ná kladnı́ch vozech pak poskytujı́ dů lež ité informace o provoznı́ch charakteristiká ch a způ sobu využ itı́ jednotlivý ch vozů . K nejdů lež itě jš ı́m znač ká m patř ı́ např . nejvyš šı́ př ı́pustná hmotnost ná kladu a rychlost vozu; lož ná dé lka vozu; lož ná plocha vozu; prostorový obsah krytý ch vozů a vozů pro sypké hmoty; lož ný objem vozů s ná drž emi; vlastnı́ hmotnost prá zdné ho vozu; lhů ta reviznı́ opravy apod.
3.3.3 Námořní nákladní dopravní prostředky
Ná moř nı́ ná kladnı́ obchodnı́ plavidla se nejč astě ji č lenı́ dle charakteristiky př epravované ho substrá tu na plavidla pro suchý ná klad a plavidla pro tekutý ná klad, tj. tankery. Z hlediska charakteristiky ná moř nı́ch plavidel se nejč astě ji použ ı́vá jednotka DWT (tzv. mrtvá hmotnost neboli poč et tun potř ebný ch k ponoř enı́ plavidla na urč itou č áru ponoru, tj. nosnost plavidla), u kontejnerový ch lodı́ je to pak jednotka TEU (Twentyfoot Equivalent Unit), která př edstavuje kapacitu kontejnerové lodi př epoč ı́tanou na dvacetistopé kontejnery. Plavidla pro suchý náklad
Struktura plavidel pro př epravu suché ho ná kladu je velmi č lenitá , jelikož se postupně vyvı́jela dle potř eb ná moř nı́ho obchodu a konstrukč ně specializovala s ohledem na charakter př epravovaný ch komodit. V zá sadě lze plavidla pro suchý ná klad rozdě lit dle Nová ka (2005) na:
1. Plavidla pro kusové zboží – slouž ı́ pro př epravu balené ho i nebalené ho zbož ı́, zejmé na se jedná o prů myslové vý robky (stroje, automobily, souč ástky apod.). Zbož ı́ je baleno v bedná ch, krabicı́ch, pytlı́ch, na paletá ch a v menš inové m podı́lu i v rů zný ch typech kontejnerů . Lodě jsou zpravidla vybaveny manipulač nı́mi prostř edky pro př eklá dku zbož ı́ v př ı́stavech. Tento typ plavidel vš ak stá le intenzivně ji nahrazujı́ plavidla pro př epravu kontejnerů (tzv. celokontejnerové lodě ).
2. Plavidla pro hromadné suché substráty – tyto lodě slouž ı́ vě tš inou k př epravě pouze vymezené ho druhu volně lož ené ho substrá tu. Jsou konstruová ny tak, ž e majı́ velké ná kladnı́ prostory s velký mi naklá dacı́mi jı́cny. Pro př epravy ně který ch druhů substrá tů jsou vybaveny ná kladnı́ prostory č idly pro mě řenı́ teploty a vlhkosti ná kladu bě hem př epravy, aby bylo zabrá ně no např . samovznı́cenı́ uhlı́ a koksu nebo aby mohla bý t sledová na 44
_____________________________________________________________________________________________ vlhkost obilı́. Tyto lodě zpravidla nemajı́ vlastnı́ manipulač nı́ zař ı́zenı́ pro prová dě nı́ lož ný ch operacı́, musejı́ bý t tedy obsluhová ny v př ı́stavnı́ch silech, která celou loď vylož ı́ bě hem ně kolika desı́tek hodin.
3. Kombinovaná plavidla jsou schopna v jednom smě ru př epravovat např . sypké substrá ty a na zpě tné relaci např . kontejnery. 4. Univerzální plavidla – jedná se o plavidla, která jsou schopna př epravovat kontejnery, kusové zbož ı́ i hromadný ná klad. Tato plavidla jsou velmi oblı́bená a použ ı́vaná .
5. Plavidla pro speciálně balené či přepravované zboží – tato plavidla se dle typu už itı́ dě lı́ do ř ady podskupin, např .: • Chladı́renské /mrazı́renské lodě .
• Celokontejnerové lodě – jedná se o zvlá š tě vý znamný typ ná moř nı́ch plavidel, která se využ ı́vajı́ vý hradně v liniové ná moř nı́ dopravě (na pravidelný ch trasá ch); jejich historie sahá do roku 1968, kdy bylo jako prvnı́ nasazeno celokontejnerové plavidlo „American Lancer“ na relaci Hamburk – New York; kapacita celokontejnerový ch lodı́ se v souč asné době pohybuje př ibliž ně od 500 do 19 000 TEU.
• Ro/Ro lodě (Roll on/Roll off) – majı́ odklopnou př ı́ď, boky nebo zá ď, jsou př izpů sobeny př ı́mé naklá dce č i vyklá dce zá silek na silnič nı́ch č i ž eleznič nı́ch podvozcı́ch č i podvalnı́cı́ch.
• Lo/Lo (Lift on/Lift off) – tento typ lodı́ př evá ž ı́ zpravidla kusové zbož ı,́ ale event. i kontejnery, se který mi je schopna dı́ky zvlá š tnı́ technologii manipulovat stejně rychle, jako plně kontejnerová loď.
• Trajektové lodě – jsou použ ı́vá ny jako tzv. moř ské př ı́vozy, tj. automobily č i vlaky vjı́ždı́ to tě chto plavidel po vlastnı́ ose, př epravujı́ rovně ž i cestujı́cı́ a tomu jsou i př izpů sobeny (disponujı́ kajutami pro cestujı́cı́, restauracemi, obchody atd.); tyto lodě jsou obdobou lodı́ systé mu Ro/Ro, avš ak s menš ı́mi rozmě ry. • RŘ ı́čně -ná moř nı́ plavidla – jedná se o plavidla uzpů sobená pro bezpř eklá dkovou př epravu ná kladů po velký ch ř eká ch a pro pobř ež nı́ plavbu podé l moř ı́ č i oceá nů .
Plavidla pro tekutý náklad
Plavidla pro př epravu tekuté ho ná kladu se nazý vajı́ tankery. Zpravidla se jedná o speciá lně konstruovaná plavidla, která jsou využ ı́vá na pouze k jednosmě rný m př epravá m, tj. jednu cestu plujı́ v tzv. balastu – nezatı́žená ná kladem.
45
3
AKTIVNÍ PRVKY _______________________________________________________________________
Nejvý znamně jš ı́ skupinou jsou tankery přepravující surovou ropu (celosvě tová �lotila ropný ch tankerů č ı́tá př ibliž ně 6 500 lodı́). Tankery jsou z ekologické ho hlediska nejvı́ce rizikovou skupinou obchodnı́ch lodı́, v souč asné době jsou v zá jmu pozornosti i z hlediska mož ný ch teroristický ch ú toků . Nejvě tš ı́ tzv. supertankery (ULCC tankery – Ultra Large Crude Carriers) pojmou i vı́ce než 550 tisı́c tun ropy. Od roku 1993 je vyž adová no, aby byly tankery konstruová ny s dvojitý m plá š tě m a dvojitý m dnem. Využ ı́vá ny jsou kromě ropný ch tankerů i tankery pro př epravu tzv. č istý ch ná kladů , tj. benzinu, nafty, petroleje, lehký ch topný ch olejů atd. Dalš ı́ skupinou jsou tankery pro přepravu chemických látek, tj. kyselin, alkoholu, louhů , melasy, ale použ ı́vajı́ se i pro př epravu např . vı́na nebo ovocný ch š ťá v. Zvlá š tnı́ skupinou tě chto plavidel jsou tankery pro přepravu zkapalněných plynů.
3.3.4 Letecké nákladní dopravní prostředky V letecké př epravě ná kladů jsou v souč asné době využ ı́vá ny dva typy letadel: • Letadla pro společ nou př epravu osob (cestujı́cı́ch) a ná kladů
• Specializovaná ná kladnı́ letadla vý hradně pro př epravu zbož ı́
Letadla pro společ nou př epravu osob a ná kladů na hornı́ palubě př epravujı́ cestujı́cı́ a spodnı́ paluba je urč ena pro př epravu ná kladů , př evá ž ně v letecký ch kontejnerech. Modernı́ specializovaná ná kladnı́ letadla jsou pak vě tš inou konstrukč ně odvozena od letadel pro osobnı́ dopravu nebo vznikajı́ př estavbou starš ı́ch letadel pro př epravu osob. Jejich naklá dka probı́há pomocı́ speciá lnı́ch aktivnı́ch prvků , které jsou urč eny pro manipulaci s letecký mi kontejnery č i paletami, př ı́p. jiný m materiá lem př epravovaný m ná kladnı́mi letadly. Dle umı́stě nı́ ná kladový ch dveř ı́ jsou rozliš ová ny dva zá kladnı́ způ soby naklá dky letadel. Laterá lnı́ naklá dá nı́ probı́há ná kladový mi dveř mi, které jsou umı́stě ny na boč nı́ straně letadla vlevo. Použ ı́vá se zejmé na pro naklá dá nı́ letecký ch kontejnerů . Axiá lnı́ naklá dá nı́ probı́há v ose trupu letadla buď z př ednı́, nebo ocasnı́ strany a je vhodné pro objemné ná klady, jako jsou např . stroje č i dopravnı́ prostř edky.
46
_____________________________________________________________________________________________
4
Materiálové toky
Cíle kapitoly • Materiá lové toky v logistice
• Př edpově di a plá nová nı́ poptá vky
• Plá nová nı́ vý roby – systé m MRP-I a MRP-II • Klasi�ikace zá sob
• Ná klady na zá soby
• Objednacı́ systé my
• Ekonomicky vý hodné objednacı́ množ stvı́ (EOQ) • Analý za ABC a XYZ
4.1 Materiálové toky v logistice Zá kladnı́m principem ř ıź enı́ materiá lové ho toku (tj. toku surovin, polotovarů , hotový ch vý robků apod.) je v obecné ú rovni zrychlenı́ a zefektivně nı́ propustnosti materiá lový ch toků jednotlivý mi č lá nky logistické ho ř etě zce s cı́lem dosaž enı́ pož adované ú rovně logistický ch služ eb zá kaznı́ků m. RŘ ı́zenı́ materiá lový ch toků vyž aduje komplexnı́ pojetı́ z hlediska prostorový ch, č asový ch a funkč nı́ch vazeb v logistické m ř etě zci (tzn. mı́sta a č asu vý roby, distribuce a spotř eby vč etně vš ech dalš ı́ch logisticky podstatný ch souvislostı́) a také nutnou koordinaci a integraci materiá lový ch toků se souvisejı́cı́mi informač nı́mi toky, aby mohlo bý t dosaž eno prostorově , č asově , kvalitativně , objemově a ná kladově optimá lnı́ho uspokojenı́ zá kaznické poptá vky. Materiá lové toky jsou za tı́mto ú č elem podrobová ny př edpově dı́m (predikcı́m), plá nová nı́, analý zá m a optimalizacı́m. Integrá lnı́ souč ástı́ ř ı́zenı́ materiá lový ch toků je př itom i oblast ř ı́zenı́ zá sob. Mezi hlavnı́ dů vody pro vytvá ř enı́ zá sob patř ı́ zejmé na:
• vyrovná nı́ č asové ho, mı́stnı́ho, kapacitnı́ho a sortimentnı́ho nesouladu mezi vý robou a spotř ebou; 47
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________ • zabezpeč enı́ plynulosti vý robnı́ho procesu – zastavenı́ vý robnı́ho procesu v dů sledku nedostatku vstupnı́ch surovin př iná š ı́ ř adu vı́cená kladů a ztrá t, snahou je tedy, aby vý robnı́ proces byl kontinuá lně zá sobová n bez vý padků , a za tı́mto ú č elem vý robnı́ podniky vytvá ř ı́ zá soby v urč ité vý ši, která odpovı́dá např . slož itosti vý robnı́ho procesu, velikosti sé riı́, použ itý m logistický m technologiı́m apod.;
• vyrovná vá nı́ nabı́dky a poptá vky z dů vodu sezó nnı́ch vý kyvů v prů bě hu roku – sezó nnost se projevuje jednak v poptá vce u sezó nnı́ch vý robků (např . zá bavná pyrotechnika, vá noč nı́ ozdoby apod.), ale také na ú rovni sezó nnı́ dostupnosti surovin (např . země dě lská produkce apod.), i v tě chto př ı́padech je tedy vhodné a ú č elné zá soby vytvá ř et;
• sniž ová nı́ rizik pro př ı́pad nepř edvı́datelný ch vý kyvů v poptá vce nebo v dodacı́ch lhů tá ch – prudký ná rů st poptá vky č i prodlouž enı́ dodacı́ lhů ty (např . v dů sledku vý padků vý roby na straně dodavatele nebo z dů vodů komplikacı́ v dopravnı́m procesu apod.) mohou způ sobit neschopnost vykrý vat v pož adované m č ase zá kaznickou poptá vku až do doby dalš ı́ dodá vky a př iné st tak potenciá lnı́ vı́cená klady na zajiš tě nı́ poptá vky č i ztrá ty v dů sledku nerealizovaný ch obchodů ;
• snı́ženı́ ná rů stu ná kladů v dů sledku kolı́sá nı́ cen vstupů – pokud u cen vstupů dochá zı́ k vý kyvů m, které by se mohly ve vě tš ı́ mı́ře promı́tnout do rů stu celkový ch ná kladů podniku, pak je vý znamné ceny klı́čový ch vstupů prů bě ž ně sledovat a v př ı́znivé m obdobı́ vytvá ř et jejich vyš šı́ zá sobu (ovš em s př ihlé dnutı́m zejmé na na aktuá lnı́ vý voj poptá vky a na ná klady pro drž enı́ tě chto zá sob, aby ná klady drž enı́ zá sob nepř evý šily zı́skaný cenový rozdı́l č i se drž ená zá soba nestala neprodejnou).
Naopak mezi hlavnı́ dů vody pro drž enı́ zá sob na co nejniž šı́ ú rovni patř ı́: • vá zanost �inanč nı́ho kapitá lu v zá sobá ch;
• ná klady spojené s drž enı́m zá sob – provoz skladů apod.;
• riziko znehodnocenı́ č i neprodejnosti zá sob.
Cı́lem ř ı́zenı́ zá sob je nalé zt jejich optimá lnı́ ú roveň , která maximá lně využ ije pozitivnı́ efekty a naopak eliminuje rizika a ná klady drž enı́ zá sob. V souč asné době patř ı́ mezi trendy drž enı́ zá sob na minimá lnı́ ú rovni, která zabezpeč ı́ plynulé vykrý vá nı́ pož adavků zá kaznı́ků , u existujı́cı́ch zá sob se minimalizujı́ č asy, kdy jsou ulož ené polož ky v neč innosti (tj. nedochá zı́ např . k jejich zpracová nı́) a rovně ž se identi�ikujı́ a vyluč ujı́ procesy, kdy sice zá soby v neč innosti nejsou, ale v rá mci tě chto procesů se nezvyš uje jejich hodnota (např . transport zá sob mezi jednotlivý mi sklady té hož podniku apod.). Logistické ú vahy se také zamě řujı́ na způ soby, 48
_____________________________________________________________________________________________ jak v konkré tnı́ch př ı́padech nutnost drž et zá soby zč ásti č i zcela nahradit uplatně nı́m vhodný ch logistický ch technologiı́ (např . Just-in-Time, Cross-Docking atd.).
4.2 Předpovědi a plánování poptávky
Plá nová nı́ a př edpově di (neboli predikce) poptá vky slouž ı́ k zajiš tě nı́ dat o budoucı́ poptá vce v horizontu let, mě sı́ců , tý dnů , dnů č i hodin. Tyto informace slouž ı́ k vytvá ř enı́ dlouhodobý ch plá nů (tý kajı́ se např . poč tu a umı́stě nı́ vý robnı́ch zá vodů , skladů apod.), stř edně dobý ch plá nů (ty se tý kajı́ např . vý robnı́ch nebo dopravnı́ch kapacit) a krá tkodobý ch plá nů pro operativnı́ ř ı́zenı́ k zajiš tě nı́ dostatku materiá lu a vý robnı́ch kapacit pro vykrytı́ aktuá lnı́ poptá vky s co nejmenš ı́ č asovou prodlevou mezi př ijetı́m zá kaznické poptá vky a jejı́ realizacı́.
V materiá lové m toku v rá mci logistické ho ř etě zce existujı́ tř i rů zné typy poptá vky (Jirsá k, Mervart & Vinš , 2012):
• Nezávislá poptávka se vyskytuje v logistické m ř etě zci pouze jednou a tý ká se poslednı́ho č lá nku logistické ho ř etě zce, který př ı́mo uspokojuje potř eby koneč né ho zá kaznı́ka na �iná lnı́m trhu. Na zá kladě př edpově di poptá vky (pokud se tedy nejedná o dodá vky na objedná vku) je ná sledně stanovena odpovı́dajı́cı́ vý še zá sob. Poptá vka po zbož ı́ a služ bá ch vš ech ostatnı́ch č lá nků v logistické m ř etě zci je buď odvozená , nebo zá vislá . • Odvozená poptávka se tý ká tě ch č lá nků logistické ho ř etě zce, které př ı́mo nedodá vajı́ koneč né mu zá kaznı́kovi, ale prostř ednı́kovi, př es které ho je zbož ı́ dodá vá no �iná lnı́mu zá kaznı́kovi z dů vodu č asové ho, množ stevnı́ho č i prostorové ho nesouladu mezi koneč ný m zá kaznı́kem a vý robcem produktu. V tomto př ı́padě nenı́ nutné poptá vku př edpovı́dat, ale př i znalosti aktuá lnı́ poptá vky na �iná lnı́m trhu ji lze př esně vypoč ı́tat, nicmé ně je vhodné mı́t na zř eteli, ž e aktuá lnı́ poptá vka na �iná lnı́m trhu a poptá vka zprostř edkovatele se mů ž e z rů zný ch dů vodů vý razně liš it (např . kvů li ú sporá m z rozsahu, nastavený m obchodnı́m podmı́nká m apod.).
• Závislá poptávka je poptá vka po dı́lech, ze který ch se sestavuje �iná lnı́ produkt. Na zá kladě znalosti poptá vky po �iná lnı́m produktu se pomocı́ materiá lové ho kusovnı́ku provede vý poč et poptá vky po jednotlivý ch komponentech, tuto poptá vku tedy nenı́ nutné př edpovı́dat (predikovat).
Predikce poptá vky se liš ı́ dle horizontu a intervalu př edpově di. Horizont př edpově di udá vá , na jakou dobu dopř edu se predikce vytvá ř ı́ a interval př edpově di znamená , v jaký ch dı́lč ı́ch obdobı́ch se predikovaná poptá vka vykazuje. Př i dlouhodobé m plá nová nı́ je horizont př edpově di mezi dvě ma až pě ti lety a plá novacı́ interval je č tvrtletnı́ až roč nı́. Dlouhodobé predikce slouž ı́ k nastavenı́ rá mcový ch smluv s dodavateli, rozhodnutı́ o alokaci skladů , vý robnı́ch zá vodů apod. Stř edně 49
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________
dobé predikce majı́ horizont jeden rok a interval tý dennı́ až mě sı́čnı́. Vý sledné informace by mě ly bý t sdı́leny s dodavateli pro nastavenı́ vý robnı́ch kapacit. Krá tkodobé predikce poptá vky majı́ horizont od jednoho tý dne do š esti mě sı́ců a interval je nejč astě ji nastaven ve dnech nebo tý dnech. Platı́ př itom, ž e č ı́m je horizont predikce kratš ı́, tı́m je predikce př esně jš ı,́ jelikož vı́ce odrá ž ı́ aktuá lnı́ situaci na trhu. Predikce poptá vky se dá le liš ı́ podle stupně agregovanosti na poptá vku za celý sortiment, jednotlivé vý robkové ř ady, vý robkové skupiny, jednotlivé vý robky, jednotlivé regiony, prodejny č i zá kaznı́ky. V tomto ohledu existujı́ dva zá kladnı́ př ı́stupy:
• Top down – je založ en na centrá lnı́m vytvá ř enı́ predikcı́ poptá vky pro vš echny odbytové trhy najednou. Z té to celkové predikce se poté vytvá ř ı́ predikce pro jednotlivé regiony, obchodnı́ jednotky nebo zá kaznı́ky na zá kladě jejich podı́lu na prodejı́ch v minulý ch letech. Tento př ı́stup je vhodný u stabilizovaný ch odbytový ch trhů , kde nedochá zı́ k vý razný m změ ná m podı́lu jednotlivý ch regionů , poboč ek č i zá kaznı́ků na celkový ch prodejı́ch.
• Bottom up – je opakem př edchozı́ho př ı́stupu, tzn., zač ı́ná se predikcemi poptá vky pro jednotlivé poboč ky č i jednotlivě pro velké zá kaznı́ky a tyto dı́lč ı́ predikce jsou poté agregová ny do celkové poptá vky. Tento př ıś tup je vhodné použ ı́t tehdy, pokud dochá zı́ k vý razný m změ ná m poptá vky za jednotlivé regiony nebo je zde diferencovaná nabı́dka, tj. jsou nabı́zeny regioná lně speci�ické produkty.
Pro př esnost predikcı́ poptá vky je dů lež ité , s jaký mi daty se př i jejich vytvá ř enı́ pracuje. Je mož né analyzovat množ stvı́ odeslaný ch vý robků zá kaznı́ků m, poč et př ijatý ch objedná vek, vý ši prodejů , velikost zá kaznický ch objedná vek v minulosti nebo velikost poptá vky na �iná lnı́m trhu. Znač nou pozornost v predikcı́ch poptá vky je nutné vě novat vý robků m se sezó nnı́mi vý kyvy, jelikož př esnost predikcı́ v tomto př ı́padě vyž aduje delš ı́ č asovou ř adu dat, která je zpracová vá na. Nové mož nosti nabı́zı́ využ itı́ automatické identi�ikace v rá mci pohybu materiá lové ho toku, kdy jsou dostupná př esná data o prodejı́ch v reá lné m č ase. Z hlediska technik př edpově dı́ poptá vky se nabı́zı́ ná sledujı́cı́ mož nosti:
• Intuitivní metody – poptá vka je odhadová na na zá kladě znalostı́ a zkuš enostı́ plá novač ů.
• Exaktní metody – využ ı́vajı́ matematicko-statistický ch metod pro zpracová nı́ dat o poptá vce z minulý ch obdobı́, jejichž vý sledkem je př edpově ď budoucı́ho vý voje. Využ ı́vajı́ analý zy č asový ch ř ad pomocı́ exponenciá lnı́ho vyrovná vá nı́, klouzavé ho prů mě ru, Holtovy metody atd., nebo jsou postaveny
50
_____________________________________________________________________________________________ na kauzá lnı́ch metodá ch, kdy se zjiš ťuje, jaké faktory majı́ vliv na poptá vku a ná sledně se vytvoř ı́ matematický model pro př edpově ď budoucı́ poptá vky.
• Kombinace exaktních a intuitivních metod – nejprve dojde ke zpracová nı́ existujı́cı́ch dat exaktnı́mi metodami, př ič emž vý stup je ná sledně upraven plá novač em o vliv internı́ch faktorů (tj. plá novaný ch promoč nı́ch akcı́, zohledň uje se fá ze ž ivotnı́ho cyklu produktu apod.) a externı́ch faktorů (tj. promoč nı́ch akcı́ konkurence, oč eká vaný ch změ n v ekonomice apod.).
4.3 Plánování výrobních zdrojů
Systém MRP-I (Material Requirement Planning) slouž ı́ ke stanovenı́ zá vislé poptá vky ve vý robě . K rozš ı́řenı́ systé mu MRP-I doš lo zejmé na v 60. a 70. letech minulé ho stoletı́, jelikož př i plá nová nı́ vý robnı́ch procesů je nutné prová dě t ř adu vzá jemně prová zaný ch vý poč tů a sledovat aktuá lnı́ parametry ř ady velič in a klı́č ový m prvkem realizace tohoto systé mu je tak nezbytná softwarová podpora.
Zá kladnı́mi vstupy systé mu MRP-I jsou:
• hlavní výrobní plán – urč uje, jaké vý robky, v jaké m množ stvı́ a kdy se majı́ vyrá bě t pro pokrytı́ zá kaznické potř eby; • výkaz zásob – zahrnuje stav zá sob, ú daje o umı́stě ný ch ná kupnı́ch objedná vká ch a vydaný ch vý robnı́ch př ı́kazech;
• kusovník – př edstavuje strukturu dı́lů , modulů (vč etně obalový ch materiá lů a etiket), ze který ch se sklá dá �iná lnı́ vý robek; kusovnı́k vě tš inou sestavujı́ nikoli pracovnı́ci logistiky, ale technologové vý roby.
V souč asné době je použ ı́vá na rozš ı́řené verze MRP-II, která př edstavuje obsá hlý systé m pro plá nová nı́, koordinaci a kontrolu vš ech dů lež itý ch aspektů vý roby a dle SŠ tů ska (2007) zahrnuje:
• řízení zásob – databá zi stavu zá sob, zá znamy o pohybu zá sob, pož adavky na ná kup, rozmı́stě nı́ zá sob dle pož adavků provozu, rozmı́stě nı́ zá sob dle objedná vek zá kaznı́ka, udrž ová nı́ zá sob;
• řízení nákupu materiálu – př edá nı́ objedná vek ná kupu, archivace potvrzený ch objedná vek, databá ze dodavatelů vč etně jejich hodnocenı́;
• řízení objednávek prodeje – databá ze objedná vek zá kaznı́ků , monitoring statutu objedná vek, databá ze zá kaznı́ků ; • řízení údržby – databá ze vý robnı́ho zař ı́zenı́, plá nová nı́ preventivnı́ ú drž by, vedenı́ zá znamu oprav strojů a zař ı́zenı́, databá ze ná hradnı́ch dı́lů , databá ze vý konu ú drž bá ř ů; 51
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________ • řízení nákladů – monitoring a hodnocenı́ vý konu provozu, databá ze o vý robnı́ch a provoznı́ch ná kladech, kalkulace ná kladů .
Systé m MPR-II je vhodný u př eruš ované č i zaká zkové vý roby a slouž ı́ pro vč asné naplá nová nı́ ná kupu nebo vý roby vš ech souvisejı́cı́ch komponentů v kusovnı́ku, které jsou dů lež ité pro vý robu �iná lnı́ho produktu, aby mohlo dojı́t ke vč asné mu uspokojenı́ zá kaznické objedná vky. Zá kladnı́ princip systé mu MRP-II je postaven na principu tlaku (push), jelikož materiá l je tlač en do vý roby, aniž by doš lo k jeho okamž ité spotř ebě (na rozdı́l od technologie KANBAN, která je postavena na principu tahu, tj. materiá l je vtahová n do vý roby dle zá kaznický ch objedná vek).
4.4 Kategorie zásob
Zá soby se dě lı́ dle funkce, kterou v logistické m systé mu zastá vajı́. CČ leně nı́ zá sob má pak zá sadnı́ vliv na jejich ř ı́zenı́. V tomto pojetı́ existuje pě t zá kladnı́ch kategoriı́ zá sob – rozpojovacı́ zá soby, zá soby na logistické trase, technologické zá soby, strategické zá soby a spekulativnı́ zá soby.
4.4.1 Rozpojovací zásoby
Rozpojovacı́ zá soby jsou vytvá ř eny jako dů sledek rozpojová nı́ hmotné ho toku mezi jednotlivý mi č lá nky logistické ho ř etě zce. Rozpojovacı́ zá soby zahrnujı́ bě žnou zá sobu, pojistnou zá sobu, vyrovná vacı́ zá sobu a zá sobu pro př edzá sobenı́. Běžná zásoba (té ž cyklická nebo obratová zá soba) kryje spotř ebu v obdobı́ mezi dvě ma dodá vkami. Dodá vky jsou realizová ny v dá vká ch, jejichž vý še zá visı́ na velikosti č asové ho intervalu mezi jednotlivý mi dodá vkami.
Pojistná zásoba je vytvá ř ena pro vykrytı́ vý kyvů ve spotř ebě nebo v dé lce dodacı́ch lhů t. Pro jejı́ stanovenı́ se použ ı́vá intuitivnı́ nebo kvantitativnı́ př ı́stup. Intuitivnı́ př ı́stup vychá zı́ ze znalostı́ a zkuš enostı́ plá novač e, který na zá kladě své ho ú sudku stanovı́ urč itý rozsah poptá vky, který bude pojistná zá soba krý t (např . pojistnou zá sobu stanovı́ v rozsahu prů mě rné spotř eby jednoho kalendá ř nı́ho tý dne). Kvantitativnı́ př ı́stup využ ı́vá pro stanovenı́ ú rovně pojistné zá soby vý poč et, kdy se na zá kladě analyzované č asové ř ady, zachycujı́cı́ vý voj spotř eby sledované polož ky, vypoč ıt́ á smě rodatná odchylka σ, která se poté ná sobı́ koe�icientem zajiš tě nosti K, který nabý vá (př i normá lnı́m rozdě lenı́ č etnostı́) hodnot v intervalu 0 až 3 v zá vislosti na pož adované ú rovni disponibility zbož ı́. Skuteč ná ú roveň pojistné zá soby (v minulé m obdobı́) je pak rovna prů mě ru zů statků disponibilnı́ zá soby tě sně př ed př ı́jmem nové dá vky na sklad.
Zásoba pro předzásobení slouž ı́ k pokrytı́ vě tš ı́ch př edvı́datelný ch vý kyvů na vstupu nebo na vý stupu, např . pro př ı́pad plá nované odstá vky na straně dodavatele, pro vykrytı́ sezó nnı́ch vý kyvů ve spotř ebě apod. Mů ž e se vytvá ř et buď jedno52
_____________________________________________________________________________________________ rá zově v př ı́padě vzniku potř eby, nebo pravidelně , pokud se dů vody pro jejı́ vytvá ř enı́ cyklicky opakujı́.
Vyrovnávací zásoba slouž ı́ k vyrovná vá nı́ nepř edvı́datelný ch kapacitnı́ch č i č asový ch vý kyvů mezi navazujı́cı́mi procesy ve vý robě , které jsou jinak kapacitně a č asově sladě ny. Vyrovná vacı́ zá soba se vytvá ř ı́ př ed ú zký m mı́stem vý roby (např . př ed nejdů lež itě jš ı́m technologický m zař ı́zenı́m), jehož neú plně vytı́ženı́ v dů sledku nedostatku rozpracované vý roby by př ineslo než ádoucı́ prostoje a zhorš enı́ vý konu celé ho vý robnı́ho procesu.
4.4.2 Zásoby na logistické trase
Tuto zá sobu tvoř ı́ materiá ly, komponenty nebo vý robky, které majı́ již své konkré tnı́ urč enı́ (např . odbě ratele nebo vý robnı́ zaká zku), ale dosud nedorazily na urč ené mı́sto. Do zá sob na logistické trase (té ž nazý vané jako zá soby v logistické m kaná le) patř ı́ dopravnı́ zá soba a zá soba rozpracované vý roby.
Dopravní zásoba př edstavuje zá sobu na cestě (tj. v procesu př emı́stě nı́) mezi dvě ma navazujı́cı́mi č lá nky logistické ho ř etě zce a slouž ı́ v š irš ı́m smyslu k př eklenutı́ nesouladu mezi mı́stem vý roby a mı́stem spotř eby v logistické m ř etě zci. Jedná se např . o materiá l ulož ený v dopravnı́ch prostř edcı́ch, které př ekoná vajı́ vzdá lenost mezi mı́stem odeslá nı́ a mı́stem urč enı́. Zá soba je v š irš ı́m pojetı́ považ ová na za dopravnı́ od okamž iku, kdy je dodá vka př ipravena k nalož enı́ až do doby jejı́ho př ı́jmu, uskladně nı́ a zaevidová nı́ u př ı́jemce. Vý znam dopravnı́ zá soby stoupá se vzdá lenostı́, kterou zá soba př ekoná vá a s č asem, který je k tomuto př ekoná nı́ potř ebný .
Zásoba rozpracované výroby (té ž nazý vaná jako zá soba nedokonč ený ch vý robků ) zahrnuje materiá ly a dı́ly, které byly zadá ny do vý roby, avš ak vý roba nebyla dosud dokonč ena. Prů bě žná doba vý roby (buď pro celý vý robek, nebo pro urč itou vý robnı́ fá zi) zač ı́ná vý dejem materiá lu a dı́lů pro vý robnı́ zaká zku a konč ı́ př edá nı́m hotové zaká zky do skladu. Prů bě žná doba vý roby se sklá dá z č asu zpracovacı́ch operacı́, z č asu př estavenı́ vý robnı́ linky a č asu č eká nı́ na dalš ı́ operaci. Na vý ši zá soby rozpracované vý roby má vliv zejmé na objem vý roby, sortimentnı́ skladba vý roby, prů bě žná doba vý roby, velikost vý robnı́ch dá vek, takt vý roby, způ sob ř ı́zenı́ vý roby atd.
4.4.3 Technologické zásoby
Do tohoto druhu zá sob patř ı́ materiá ly č i vý robky, které př ed dalš ı́m zpracová nı́m nebo samotnou expedicı́ potř ebujı́ z technologický ch dů vodů po urč itou dobu skladovat, aby nabyly pož adovaný ch vlastnostı́. Zcela typická je technologická zá soba pro celou ř adu vý robků potraviná ř ské ho prů myslu (např . sý ry, vı́no, pivo, fermentované masné vý robky apod.), ale tý ká se i nepotraviná ř ské vý roby (např . 53
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________
vysychá nı́ dř eva př ed použ itı́m v truhlá ř ské vý robě , vysychá nı́ a tvrdnutı́ ná tě rů apod.).
4.4.4 Strategické zásoby
UÚ č elem strategický ch (té ž havarijnı́ch) zá sob je př ež itı́ podniku v př ı́padě kalamitnı́ch udá lostı́ v zá sobová nı́ např . v dů sledku př ı́rodnı́ch katastrof, embarga na dovoz potř ebný ch surovin, materiá lů č i vý robků , stá vek apod. U tvorby tě chto zá sob nenı́ zcela rozhodujı́cı́ ná kladové hledisko, jak je to obvyklé u ostatnı́ch druhů zá sob, v tomto př ı́padě je dů lež ité , aby byla zá soba zajiš tě na alternativnı́mi způ soby v dostateč né m množ stvı́ po dobu kalamitnı́ udá losti.
4.4.5 Spekulativní zásoby
Spekulativnı́ zá soby se vytvá ř ejı́ buď pro vlastnı́ potř ebu surovinové ho zajiš tě nı́ vý robnı́ho procesu v době , kdy je cena nakupovaný ch materiá lů nı́zká a je oč eká vá no navý šenı́ cen nebo pro maximalizaci zisku u obchodnı́ch společ nostı́, kdy je zbož ı́ nakoupeno za nı́zké ceny a nabı́dnuto k prodeji je v době , kdy ceny vzrostou.
4.5 Náklady na zásoby
Sledová nı́ ná kladů na zá soby je vý znamné z hlediska potř ebný ch vstupnı́ch dat pro ř ı́zenı́ a optimalizaci stavu zá sob a také z pohledu logistické ho controllingu. Identi�ikace ná kladů na zá soby je vš ak v mnoha př ı́padech pomě rně obtı́žná , jelikož ú č etnı́ systé my obvykle neposkytujı́ detailnı́ č leně nı́ ná kladů podle mı́sta jejich vzniku. Ná klady na zá soby jsou č leně ny do tř ech zá kladnı́ch skupin: ná klady na poř ı́zenı́ zá sob, ná klady na drž enı́ zá sob a ná klady z př edč asné ho vyč erpá nı́ zá sob. Náklady na pořízení zásob zahrnujı́ v př ı́padě ná kupu zá sob od externı́ho dodavatele veš keré ná klady, které s poř ı́zenı́m zá sob souvisı́, tj. zejmé na ná klady spojené s vý bě rem dodavatele (v zá vislosti na formě vý bě ru – př ı́mý m oslovenı́m konkré tnı́ho dodavatele, realizacı́ vý bě rové ho ř ı́zenı́, outsourcingem vý bě rové ho ř ı́zenı́, využ itı́m elektronické ho trž iš tě apod.), ná klady na uzavř enı́ smlouvy s dodavatelem, ná klady na hodnocenı́ dodavatele, ná klady spojené s vytvoř enı́m objedná vky (zahrnujı́ v př ı́padě automatické ho generová nı́ objedná vek z informač nı́ho systé mu ná klady na poř ı́zenı́ licence pro použ ı́vá nı́ software a ná klady na hardware, v př ı́padě manuá lnı́ho vytvá ř enı́ objedná vek je nutné započ ı́tat i mzdové ná klady zamě stnanců ná kupu), ná klady na dopravu (pokud tyto ná klady dle INCOTERMS – tj. souboru obchodnı́ch dolož ek, která urč ujı́, kdo nese ná klady a rizika – nese odbě ratel; ná klady na dopravu zahrnujı́ i ná klady na manipulaci se zá silkou, naklá dku a vyklá dku; tyto ná klady lze ú spě šně sniž ovat konsolidacı́ dodá vek), ná klady spojené s kvalitativnı́ a kvantitativnı́ př ejı́mkou zbož ı́, 54
_____________________________________________________________________________________________ ná klady na administrativnı́ vypoř ádá nı́ faktury apod. Pokud dochá zı́ k poř ı́zenı́ zá sob vlastnı́ vý robou, pak ná klady na poř ıź enı́ zá sob (resp. př estavovacı́ ná klady) zahrnujı́ např . př estavenı́ č i ú pravu vý robnı́ linky, seř ı́zenı́ a č iš tě nı́ strojů , dá le ná klady na kontrolu kvality, administrativu apod.
Náklady na držení zásob souvisı́ bezprostř edně s ulož enı́m fyzický ch zá sob ve skladech. V př ı́padě použ itı́ veř ejné ho skladu lze vě tš inou tyto ná klady velmi př esně urč it dı́ky tomu, ž e proná jem je zá vislý na pronajaté m poč tu paletový ch mı́st a době trvá nı́ proná jmu, př ič emž jsou dá le př ipoč ı́tá ny př edem zná mé a dohodnuté polož ky za jednotkové zaskladně nı́ a vyskladně nı́, př ıp ́ . konsolidaci dodá vek dle pož adavků zá kaznı́ků . V př ı́padě vlastnı́ch skladů zahrnujı́ ná klady na drž enı́ zá sob ná klady na provoz a ú drž bu skladu (mzdy pracovnı́ků , energie, poř ı́zenı́, provoz a ú drž ba manipulač nı́ch zař ıź enı́ a regá lový ch systé mů vč etně revizı́ a oprav, pojiš tě nı́ objektů skladu i zá sob v nich ulož ený ch vč etně pojiš tě nı́ manipulač nı́ techniky, ná klady na inventury apod.), dá le ná klady souvisejı́cı́ s vá zanostı́ �inanč nı́ho kapitá lu v zá sobá ch a ná klady souvisejı́cı́ s riziky skladová nı́ zá sob (např . riziko ztrá ty, vyprš enı́ lhů t použ itı́, nepouž itelnost zá sob v dů sledku technické ho nebo morá lnı́ho zastará nı́ apod.). Náklady z předčasného vyčerpání zásob zahrnujı́ u obchodnı́ch organizacı́ př evá ž ně ztrá ty trž eb, vı́cená klady na dodateč nou objedná vku, ná klady vyplý vajı́cı́ ze ztrá ty zá kaznı́ka apod. U vý robnı́ch podniků př edstavujı́ ná klady z př edč asné ho vyč erpá nı́ zá sob ztrá ty z poruš enı́ plynulosti vý robnı́ho procesu (např . ná klady na opakovanou sanitaci vý robnı́ch zař ı́zenı́ v dů sledku př eruš enı́ vý robnı́ho procesu), ná klady na prostoje, mimoř ádné smě ny, ná klady na nesysté movou změ nu vý robnı́ho plá nu apod.
4.6 Objednací systémy
Objednacı́ systé my patř ı́ mezi zá kladnı́ ná stroje materiá lové ho ř ı́zenı́, které vychá zı́ z aktuá lnı́ spotř eby nebo poptá vky a na zá kladě vý še zá soby identi�ikujı́ potř ebu objedná nı́ dalš ı́ dá vky. Jedná se tedy o ř ı́zenı́ zá sob v podmı́nká ch nejistoty, které je typické pro nezá vislou (tzv. stochastickou) poptá vku, která je vý razem okamž ité ho př ánı́ zá kaznı́ka a je uplatň ová na prostř ednictvı́m trhu. Pro ú č ely objednacı́ch systé mů je stanovena speci�ická hladina zásob (té ž označ ová na jako bod objedná nı́ č i objednacı́ ú roveň , resp. ROP – Re-Order Point), pod kterou když k dané mu okamž iku klesne souč et disponibilnı́ zá soby a zá soby na cestě , tak dojde k objedná nı́. Jakmile dojde k objedná nı́, tak se objednané množ stvı́ stane souč ástı́ zá soby na cestě a tı́m celková zá soba (disponibilnı́ + zá soba na cestě ) př evý šı́ hladinu bodu objedná nı́. Jednotlivé objednacı́ systé my se vzá jemně liš ı́ podle velikosti objednacı́ dá vky (mů ž e bý t konstantnı́ nebo variabilnı́), intervalu objedná nı́ (např . pokud dojde ke snı́ženı́ stavu zá sob pod objednacı́ ú roveň nebo pokud je zaznamená n jaký koli odbě r zá sob nebo pokud dojde k vyč erpá nı́ 55
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________
zá sobnı́ku) a způ sobu kontroly (prová dı́ se prů bě žně nebo v pevně stanovený ch intervalech). Hlavnı́mi faktory pro stanovenı́ objednacı́ ú rovně (Jirsá k, Mervart & Vinš , 2012) jsou:
• predikce poptá vky (stanovená na zá kladě kvalitativnı́ch nebo kvantitativnı́ch metod, př ı́p. jejich kombinace); • dodacı́ lhů ta vč etně rozlič ný ch faktorů , které ji ovlivň ujı́; • fá ze ž ivotnı́ho cyklu dané polož ky;
• hodnota dané polož ky ve �inanč nı́m vyjá dř enı́;
• aktuá lnı́ změ ny např . v podobě nové ho velké ho zá kaznı́ka nebo plá novaný ch promoakcı́, které se promı́tnou do vý kyvů objedná vek atd.
Objednacı́ ú roveň je nutné pravidelně vyhodnocovat, do jaké mı́ry za sledované obdobı́ umož nila pokrý t poptá vku, v kolika př ı́padech muselo dojı́t k nestandardnı́m postupů m v podobě např . expresnı́ch dodá vek, v kolika př ı́padech doš lo k zastavenı́ vý roby u odbě ratele č i v kolika př ı́padech byla objedná vka odbě ratele nekompletnı́ č i naopak zda vý še zá sob je odpovı́dajı́cı́ poptá vce a nenı́ př ı́liš vysoká . S ohledem na tyto informace by pak objednacı́ ú roveň mě la bý t pravidelně kontrolová na a v př ı́padě potř eby upravová na.
4.6.1 Objednací systém B-Q
Objednacı́ systé m B-Q je postaven na objedná vá nı́ �ixnı́ velikosti objednacı́ dá vky v př ı́padě poklesu souč tu disponibilnı́ zá soby a zá soby na cestě pod objednacı́ ú roveň . Ke kontrole stavu zá sob ve vztahu k objednacı́ ú rovni dochá zı́ prů bě žně , vě tš inou po kaž dé př ijaté zá kaznické objedná vce.
Objednacı́ systé m B-Q je charakteristický pevný m objednacı́m množ stvı́m Q a dodacı́ lhů ta je rovně ž konstantnı́. Př ıp ́ adná nestabilita v poptá vce (resp. spotř ebě ) se projevuje tak, ž e př i vyš šı́ poptá vce dochá zı́ ke zkracová nı́ dodacı́ho cyklu a naopak př i niž šı́ poptá vce k prodlouž enı́ dodacı́ho cyklu. Velikost objednacı́ dá vky Q mů ž e bý t pevně dá na dodavatelem na zá kladě minimá lnı́ho objednacı́ho množ stvı́ (Minimum Order Quantity – MOQ) nebo poč tem kusů v jednom balenı́ (Minimum Package Quantity – MPQ) č i na zá kladě vý poč tu ekonomicky vý hodné ho objednacı́ho množ stvı́ (Economic Order Quantity – EOQ). Bod objedná nı́ je souč tem pojistné zá soby a zá soby na pokrytı́ poptá vky v prů bě hu dodacı́ lhů ty (ta se stanovuje vhodnou predikč nı́ metodou pro př ı́sluš ný č asový interval, poté se predikovaná poptá vka ná sobı́ dé lkou dodacı́ lhů ty). Systé m B-Q je vhodný pro vysokoobrá tkové polož ky se stabilnı́ poptá vkou, jelikož č astá kontrola bodu objedná nı́ by u nı́zkoobrá tkový ch polož ek nebyla efektivnı́. 56
_____________________________________________________________________________________________
4.6.2 Objednací systém S-Q Objednacı́ systé m S-Q funguje na principu objedná vá nı́ �ixnı́ velikosti dá vky v př ı́padě poklesu souč tu disponibilnı́ zá soby a zá soby na cestě pod objednacı́ ú roveň , př ič emž je pevně stanoven interval kontroly stavu zá sob. K objedná nı́ nové dá vky tedy mů ž e dojı́t pouze v pevně stanovený ch kontrolnı́ch intervalech (např . dennı́ch, tý dennı́ch apod.), pokud mezi př edchá zejı́cı́m a souč asný m kontrolnı́m bodem doš lo k poklesu stavu zá sob pod objednacı́ ú roveň . Dé lka pevné ho kontrolnı́ho intervalu musı́ respektovat velikost a variabilitu poptá vky, aby v prů bě hu jednoho kontrolnı́ho intervalu a dodacı́ lhů ty nedoš lo k vyš šı́mu č erpá nı́ zá sob oproti hodnotě , kterou př edpoklá dá stanovená ú roveň bodu objedná nı́. Bod objedná nı́ se sklá dá ze souč tu pojistné zá soby a zá soby na pokrytı́ poptá vky v prů bě hu dodacı́ lhů ty (stejně jako v př ı́padě systé mu B-Q), ale hladina bodu objedná nı́ bý vá u objednacı́ho systé mu S-Q vyš šı́ vzhledem k pevný m intervalů m kontroly a vyš šı́mu riziku vyč erpá nı́ zá soby bě hem doby mezi jednotlivý mi kontrolami stavu zá sob. Objednacı́ systé m S-Q je vhodný pro polož ky se stabilnı́ poptá vkou, ale oproti systé mu B-Q je vhodný spı́še pro stř edně obrá tkové polož ky.
4.6.3 Objednací systém B-S
Objednacı́ systé m B-S je založ en na objedná vá nı́ promě nlivé velikosti objednacı́ dá vky v př ı́padě poklesu souč tu disponibilnı́ zá soby a zá soby na cestě pod objednacı́ ú roveň . Ke kontrole stavu zá sob ve vztahu k objednacı́ ú rovni dochá zı́ (totož ně jako v př ı́padě objednacı́ho systé mu B-Q) prů bě žně , vě tš inou po kaž dé př ijaté zá kaznické objedná vce. Jakmile tedy zá soba klesne pod objednacı́ ú roveň , tak s ohledem na tento pokles dochá zı́ k objedná nı́ dá vky, která odpovı́dá rozdı́lu mezi cı́lovou hladinou zá sob S a aktuá lnı́m stavem zá sob. Cı́lová hladina S př itom odpovı́dá maximá lnı́ ú rovni zá sob, kterou je za daný ch okolnostı́ ochoten podnik drž et. Systé m B-S je vhodný pro vysokoobrá tkové polož ky, které majı́ variabilnı́ poptá vku (poptá vka nenı́ konstantnı́ a vykazuje vý kyvy). Pokud by se objedná valo př i promě nlivé poptá vce stá le stejné objednacı́ množ stvı́ (jako v př ı́padě objednacı́ho systé mu B-Q), pak by postupně mohla bý t vyč erpá na i pojistná zá soba a mohlo by dojı́t k celkové mu vyč erpá nı́ zá soby na nulovou ú roveň .
4.6.4 Objednací systém S-S
U objednacı́ho systé mu ný ch intervalech (stejně je vš ak v tomto př ı́padě cı́lovou hladinu zá sob a
S-S dochá zı́ ke kontrole stavu zá sob v př edem stanovejako u systé mu S-Q). Vzhledem k promě nlivosti poptá vky stanovena cı́lová hladina S, která př edstavuje maximá lnı́ hodnota objedná vky tak odpovı́dá rozdı́lu cı́lové hladiny 57
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________
S a aktuá lnı́ho stavu zá sob v okamž iku kontroly stavu zá sob za př edpokladu, ž e stav zá sob klesl pod objednacı́ ú roveň .
Objedná vacı́ systé m S-S je vhodný pro stř edně obrá tkové polož ky s promě nlivou (variabilnı́) poptá vkou.
4.6.5 Objednací systém S-T
Objednacı́ systé m S-T vychá zı́ z principu kontroly stavu zá sob v př edem stanovený ch intervalech. V tomto př ı́padě ale nenı́ stanovena objednacı́ ú roveň a materiá l se objedná vá vž dy, jakmile je př i pravidelné kontrole stavu zá sob zjiš tě no jaké koli č erpá nı́ a vý še objedná vky odpovı́dá doplně nı́ stavu zá sob do cı́lové ú rovně T. Variabilně je mož né tento objednacı́ systé m upravit tak, ž e k objedná vá nı́ dochá zı́ okamž itě , jakmile je zaznamená n pohyb ve stavu zá sob, ale podmı́nkou je, aby se jednalo o odbě ry např . jedné manipulač nı́ jednotky (nikoli jednoho kusu).
4.6.6 Objednací systém dvou zásobníků (Two Bins)
Tento objednacı́ systé m pracuje na jednoduché m principu dvou identický ch zá sobnı́ků s totož ný m materiá lem, př ič emž prvnı́ zá sobnı́k je urč en pro vykrý vá nı́ aktuá lnı́ poptá vky a jakmile je celý vyprá zdně n, dochá zı́ k impulsu pro objedná nı́ nové ho zá sobnı́ku (např . nač tenı́m č árové ho nebo RFID kó du prá zdné ho zá sobnı́ku nebo př edá nı́m objednacı́ karty nebo identi�ikač nı́ karty zá sobnı́ku) a poptá vka je vykrý vá na z druhé ho zá sobnı́ku. Kapacita zá sobnı́ku musı́ bý t př itom taková , aby pokrý vala plá novanou poptá vku bě hem dodacı́ lhů ty nové ho zá sobnı́ku. Objednacı́ systé m dvou zá sobnı́ků je vhodný pro nı́zkoobrá tkové polož ky.
4.6.7 Víceúrovňový objednací systém
U vý še uvedený ch objednacı́ch systé mů nelze dopř edu plá novat, v jaké m okamž iku dojde k poklesu souč tu disponibilnı́ zá soby a zá soby na cestě pod objednacı́ ú roveň a v dostateč né m př edstihu tak dodavatele informovat, kdy obdrž ı́ ná sledujı́cı́ objedná vku, č ı́mž by se v ř ı́zenı́ materiá lové ho toku snı́žil stupeň nejistoty. Z toho dů vodu je mož né použ ı́t vı́ceú rovň ový objednacı́ systé m, který pracuje hned s ně kolika objednacı́mi ú rovně mi, př ič emž nejniž šı́ objednacı́ ú roveň je spojena s př edá nı́m objedná vky dodavateli, zatı́mco vyš šı́ ú rovně slouž ı́ dodavateli k lepš ı́mu plá nová nı́ materiá lový ch toků a vý roby. Cı́lem je zamezenı́ vyč erpá nı́ skladové zá soby u klı́čový ch polož ek a zá roveň mož nost rozlož ený vý robnı́ho procesu na straně dodavatele vč etně navazujı́cı́ch procesů tak, aby nedochá zelo k vý kyvů m, které by se mohly negativně promı́tnout do ú rovně dodavatelský ch služ eb (prodlouž enı́ dodacı́ch lhů t, rozdı́ly mezi objednaný m a dodaný m množ stvı́m apod.). 58
_____________________________________________________________________________________________
4.7 Ekonomicky výhodné objednací množství (EOQ) Metoda ekonomicky vý hodné ho objednacı́ho množ stvı́ (Economic Order Quantity – EOQ) vznikla ve dvacá tý ch letech dvacá té ho stoletı́. Jejı́m zá kladnı́m cı́lem je stanovit takovou velikost objednacı́ dá vky pro jednotlivé polož ky, aby bylo dosaž eno minimá lnı́ch logistický ch ná kladů , tj. souč et ná kladů na poř ı́zenı́ zá sob (objednacı́ch ná kladů ) a ná kladů na drž enı́ zá sob (skladovacı́ch ná kladů ) bude mı́t př i dané objednacı́ dá vce nejmenš ı́ hodnotu (bliž šı́ speci�ikace jednotlivý ch ná kladů viz kapitola Ná klady na zá soby). Pro funkč nost metody ekonomicky vý hodné ho objednacı́ho množ stvı́ musı́ bý t splně ny ná sledujı́cı́ podmı́nky (JIRSAÁ K, MERVART, VINSŠ , 2012): • zá kaznı́k je uspokojová n ze zá sob; • poptá vka je př edvı́datelná ;
• poptá vka po zbož ı́ je v č ase stabilnı́;
• př edpoklá dajı́ se dostateč ně velké dopravnı́ i skladovacı́ kapacity, a tak nedochá zı́ ke změ ná m �ixnı́ch ná kladů ; • neexistujı́ zá soby na cestě ;
• objedná vané polož ky jsou vzá jemně nezá vislé , a tak odebı́rané množ stvı́ jedné polož ky nemá ž ádný vliv na optimá lnı́ množ stvı́ jiné polož ky.
Př i splně nı́ uvedený ch podmı́nek lez ekonomicky vý hodné objednacı́ množ stvı́ vypoč ı́tat dle Campova (resp. Willsonova) vzorce (př ič emž jednotkové ná klady na sprá vu zá sob ve sledované m obdobı́ se mohou vyjá dř it v absolutnı́ hodnotě č i jako procentnı́ pomě r k ceně dané polož ky): EOQ =
2 × poptávka v daném období × náklady na jednu objednávku jednotkové náklady na správu zásob za sledované období
Jelikož zá kladnı́ varianta vý poč tu ekonomicky vý hodné ho objednacı́ho množ stvı́ nezohledň uje ně které vý znamné logistické faktory, které majı́ vliv na urč enı́ vý še objednacı́ dá vky nebo na celkovou hodnotu logistický ch ná kladů , proto jsou nutné urč ité korekce. Pokud je objednacı́ dá vka limitová na standardizovanou velikostı́ balenı́ (resp. poč tem kusů v jednom balenı́), pak je nutné hodnotu ekonomicky vý hodné ho objednacı́ho množ stvı́ zaokrouhlit, př ič emž se obecně doporuč uje zaokrouhlenı́ smě rem nahoru bez zá sadně jš ı́ho dopadu na celkové logistické ná klady. Pokud dodavatel stanovı́ množ stevnı́ slevy pro jednotlivé intervaly odbě ru, pak by mě lo bý t EOQ spoč ı́tá no pro kaž dý interval zvlá š ť a ná sledně posouzeno z hlediska nejvyš šı́ mož né ú rovně množ stevnı́ slevy s ohledem na celkové logistické ná klady. 59
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________
4.8 Analýza ABC Analý zu ABC lze charakterizovat jako metodu diferencované ho ř ı́zenı́ zá sob, která vychá zı́ ze skuteč nosti, ž e je velmi č asto nesnadné a neú č elné vě novat vš em polož ká m dané ho druhu zá sob stejnou pozornost, sledovat a ř ı́dit je se shodný m detailem, jednotný mi postupy a metodami. Proto se aplikuje ABC analý za, která umož ňuje zá soby diferencovat a k vymezený m skupiná m př istupovat odliš ný m způ sobem (Emmett, 2008).
Analý za ABC je založ ena na zá konitosti, kterou de�inoval italský ekonom, sociolog a politolog Vilfredo Frederico Damaso Pareto na př elomu 19. a 20. stoletı́. Tato zá konitost ř ı́ká , ž e velmi č asto vyplý vá 80 % dů sledků pouze z 20 % vš ech mož ný ch př ı́čin (pravidlo 80/20). V logistice se analý za ABC použ ı́vá např . pro nastavenı́ frekvence a způ sobu dodá vek, pro optimalizaci rozlož enı́ polož ek ve skladu, nastavenı́ dodacı́ch lhů t pro dodavatele a zá kaznı́ky apod. Analý za ABC rozdě luje obchodovaný nebo vyrá bě ný sortiment zpravidla do tř ech zá kladnı́ch skupin (A, B, C) nejč astě ji podle:
• podı́lu jednotlivý ch polož ek na celkové m obratu za sledované obdobı́ ve �inanč nı́m vyjá dř enı́ (vhodné např . pro nastavenı́ frekvence dodá vek); • podı́lu jednotlivý ch polož ek na celkové spotř ebě zá sob za sledované obdobı́ v mě rný ch jednotká ch, např . v kusech, paletá ch, př epravká ch apod. (vhodné např . pro optimalizaci umı́stě nı́ polož ek ve skladu apod.); (Pozn.: jako parametr lze použ ı́t i ziskovost jednotlivý ch polož ek.)
Analý za ABC se prová dı́ v ná sledujı́cı́ch krocı́ch:
1. Identi�ikace všech položek, hodnoty jejich spotř eby (v Kč , kusech apod. dle vý bě ru jednotky) za sledované obdobı́ a hodnoty spotř eby celkem za vš echny polož ky za sledované obdobı́. Tento krok se prová nı́ vě tš inou vygenerová nı́m potř ebný ch dat z informač nı́ho systé mu podniku. 2. Vypočítání procentního podílu kaž dé jednotlivé polož ky na celkové hodnotě spotř eby za sledované obdobı́. 3. Uspořádání položek sestupně podle velikosti jejich procentnı́ho podı́lu na spotř ebě .
60
4. Rozdělení položek do jednotlivých skupin A, B a C, př ič emž skupina A má př ibliž ně 80% podı́l na celkové spotř ebě (zahrnuje př ibliž ně 20 % polož ek), skupina B př ibliž ně 15% podı́l na celkové spotř ebě (zahrnuje př itom př ibliž ně 30 % polož ek) a skupina C př ibliž ně 5% podı́l na celkové spotř ebě (zahrnuje př ibliž ně 50 % polož ek). Př ı́p. je rovně ž mož né stanovit hranice pro jednotlivé skupiny polož ek na zá kladě variač nı́ho rozpě tı́, tj.
_____________________________________________________________________________________________ rozdı́lu mezi maximá lnı́m a minimá lnı́m procentnı́m podı́lem na spotř ebě v rá mci jedné skupiny (variač nı́ rozpě tı́ je stanoveno např . na 5 %, tj. rozdı́l mezi podı́lem nejvý znamně jš ı́ a nejmé ně vý znamné polož ky v dané skupině nebude vě tš ı́ než 5 %). Tı́mto způ sobem je mož né dosá hnout rozdě lenı́ zá sob do relativně homogennı́ch skupin.
5. Korekce výsledku – po provedenı́ zá kladnı́ho rozdě lenı́ polož ek je tř eba ješ tě podrobit vý sledek korekci, která odrá ž ı́ skuteč nost, ž e př estož e ně které polož ky dosahujı́ hodnoty procentnı́ho podı́lu obratu na celkové m obratu skladu pro skupinu B, je vhodné je zař adit do skupiny A, protož e jsou např . ná chylné na skladovacı́ podmı́nky a dochá zı́ u nich k č astý m ztrá tá m nebo se jedná o polož ky, které v malé m objemu vá ž ou vysoký podı́l �inanč nı́ho kapitá lu atd. Dalš ı́ korekce se prová dı́ na ú rovni hranič nı́ch hodnot procentnı́ho podı́lu na celkové spotř ebě mezi skupinami A a B, B a C, kdy je nutné posoudit, zda je rozdě lenı́ polož ek do vyš šı́ č i niž šı́ skupiny z hlediska podı́lu hranič nı́ch polož ek vhodné .
6. Změna počtu kategorií – v př ı́padě potř eby lze tř i standardnı́ kategorie A, B a C dá le rozš ı́řit o jednu č i vı́ce dalš ı́ch kategoriı́ s ohledem na oč eká vané vý stupy analý zy. Např . rozš ı́řenı́ o kategorii D mů ž e př iné st prostor pro identi�ikaci polož ek s nulový m nebo velmi nı́zký m roč nı́m obratem ve stanovené m intervalu ve srovná nı́ se standardnı́mi polož kami v kategorii C. Polož ky, které se neobchodujı́ nebo se obchodujı́ v minimá lnı́ mı́ře, nepř iná š ejı́ zá kaznı́kovi př idanou hodnotu a jsou v nabı́zené m portfoliu udrž ová ny pouze s ohledem na š ı́ři sortimentu, ale pro podnik znamenajı́ zvý šenı́ vá zanosti �inanč nı́ho kapitá lu v zá sobá ch, vı́cená klady na skladová nı́ a poř izová nı́ zá sob atd. Je tedy ú č elné podrobit nı́zkoobrá tkové polož ky př ezkoumá nı́, jehož vý stupem by mě lo bý t rozhodnutı́, jaké polož ky v sortimentu zachovat a jaké v oprá vně ný ch př ı́padech vyř adit. Pro zjednoduš enı́ prová dě né analý zy je ale také mož né tř i zá kladnı́ kategorie zú ž it pouze na dvě , př ič emž provedenı́m analý zy jsou identi�iková ny klı́čové polož ky s př ı́znakem A a ostatnı́ polož ky jsou pak považ ová ny za polož ky typu C (kategorie B je vynechá na).
7. Implementace opatření na zá kladě provedené analý zy ABC, tj. ú prava rozlož enı́ polož ek ve skladu, zahá jenı́ jedná nı́ s dodavateli o změ ná ch frekvence dodá vek vč etně velikosti objednacı́ch dá vek, změ na č etnosti inventarizace u jednotlivý ch skupin, provedenı́ změ n v oblasti nastavenı́ pojistné zá soby atd. Primá rnı́ pozornost bude zamě řena na klı́čovou skupinu A, kde cı́lem bude dosaž enı́ č astý ch dodá vek v malé m množ stvı́ tak, aby doš lo ke snı́ženı́ vá zanosti �inanč nı́ho kapitá lu v zá sobá ch, tyto polož ky budou ve skladu př esunuty co nejblı́že expedici pro efektivnı́ redukci manipulač nı́ch operacı́, s dodavateli budou zahá jena jedná nı́ o vý hodně jš ı́ch smluvnı́ch podmı́nká ch atd. 61
4
MATERIÁLOVÉ TOKY _________________________________________________________________
4.9 Analýza XYZ Smyslem analý zy XYZ je rozdě lit jednotlivé polož ky z hlediska stability spotř eby (poptá vky), resp. pravidelnosti spotř eby a př edvı́datelnosti spotř eby, do tř ech relativně homogennı́ch skupin. V prvnı́m kroku se nejprve provede identi�ikace polož ek a zjiš tě nı́ vý še jejich spotř eby za urč itou č asovou jednotku a dá le je nutné urč it stabilitu té to spotř eby (poptá vky). Mı́ra stability spotř eby je vyjadř ová na na zá kladě smě rodatné odchylky u spotř eby pro kaž dou polož ku zvlá š ť. Ná sledně je vypoč ı́tá n variač nı́ koe�icient pro kaž dou polož ku jako podı́l smě rodatné odchylky pro danou polož ku a vý še spotř eby (poptá vky) dané polož ky za stanovené obdobı́. Poté se analyzované polož ky seř adı́ vzestupně dle vý še variač nı́ho koe�icientu a zař adı́ se do př ı́sluš né skupiny X, Y a Z podle stability spotř eby (poptá vky) ná sledujı́cı́m způ sobem: • Skupina x – poptá vka je stabilnı́, dobř e př edvı́datelná , polož ky jsou pravidelně pož adované , pouze obč asné vý kyvy; zahrnuje polož ky s kumulativnı́ hodnotou variač nı́ho koe�icientu niž šı́ než př ibliž ně 50 %; • Skupina Y – poptá vka je stř edně stabilnı́, prů mě rně př edvı́datelná , vý kyvy v poptá vce (např . v dů sledku sezó nnosti); zahrnuje polož ky s hodnotou kumulativnı́ho variač nı́ho koe�icientu v intervalu př ibliž ně 50 až 90 %;
• Skupina Z – poptá vka je nestabilnı́, má horš ı́ př edvı́datelnost, pož adavky na polož ky jsou nepravidelné a kolı́savé č i pouze obč asné ; zahrnuje polož ky s hodnotou kumulativnı́ho variač nı́ho koe�icientu vyš šı́ než př ibliž ně 90 %.
Analý za XYZ mů ž e bý t spojena s vý sledky analý zy ABC, č ı́mž vznikne celkem devě t skupin, které rozdě lujı́ klı́čové polož ky A, stř edně obrá tkové polož ky B a mé ně obrá tkové polož ky C na tř i dalš ı́ podskupiny dle stability spotř eby. Např . skupina s př ı́znakem AX tak bude zahrnovat polož ky, které se podı́lı́ na tvorbě obratu společ nosti v celkové sumě za vš echny klı́čové polož ky ve vý ši 80 % a zá roveň vykazujı́ stabilnı́ poptá vku, která je pravidelná a př edvı́datelná , skupina s př ı́znakem CZ bude obsahovat polož ky, které se v celkové sumě dle analý zy ABC podı́lejı́ na obratu společ nosti pouze př ibliž ně z pě ti procent a navı́c se jedná dle analý zy XYZ o polož ky s obč asnou nebo kolı́savou poptá vkou, jejichž spotř ebu je mož né jen velmi problematicky př edpovı́dat. Vě tš inou se po provedenı́ analý z ABC a XYZ podniky zamě řujı́ na detailnı́ ř ı́zenı́ kombinovaný ch skupin AX, AY, AZ (tj. vš ech klı́čový ch polož ek bez ohledu na stabilitu poptá vky) a rovně ž skupiny BX (tj. stř edně vý znamný ch polož ek se stabilnı́ poptá vkou).
62
_____________________________________________________________________________________________
5
Sklady a regálové systémy
Cíle kapitoly • Sklady v logistice
• Druhy skladů dle rů zný ch hledisek • Klasi�ikace skladové ho prostoru
• Ukazatele pro mě řenı́ skladový ch operacı́
5.1 Sklady v logistice
Sklad je charakterizová n jako objekt nebo prostor, který je použ ı́vá n k uklá dá nı́ materiá lu a zbož ı́ (v š irš ı́ obecné rovině pasivnı́ch logistický ch prvků ) a je vybavený skladovacı́ technikou a technologiı́ pro sbě r a uchová nı́ informacı́ o skladovaný ch produktech. Zá kladnı́m ú kolem skladu je vyrovná vá nı́ rozdı́lů v materiá lový ch tocı́ch, ale stá le vě tš ı́ pozornost je rovně ž vě nová na té ž logistický m služ bá m př idá vajı́cı́m hodnotu bě hem skladová nı́ (tzv. VAS – Value Added Service), kam patř ı́ např . kompletace speciá lnı́ch balenı́, etiketová nı́ vý robků č i př idá vá nı́ ná vodů na použ itı́ vý robku dle legislativnı́ch pož adavků v zemi dovozce, označ ová nı́ vý robků cenovkami apod. Ve skladech vě tš inou probı́hajı́ tyto zá kladnı́ procesy:
• Přejímka – fyzické vylož enı́ dodá vky z dopravnı́ho prostř edku, kontrola sprá vnosti dodá vky (zda dodá vka odpovı́dá dokumentaci, dodá ny sprá vné polož ky a ve sprá vné m množ stvı́ vč etně obalů , zda zbož ı́ nenı́ poš kozeno, zda jakostnı́ znaky odpovı́dajı́ deklarovaný m a pož adovaný m hodnotá m (např . u surovin pro potraviná ř skou vý robu se ově řuje laboratornı́mi testy), zanesenı́ ú dajů o dodá vce do informač nı́ho systé mu skladu.
• Uložení nebo překládka – po provedenı́ př ejı́mky zbož ı́ č i materiá lu se prová dı́ jeho ulož enı́ ve skladu, př ı́p. mů ž e bý t zbož ı́ pouze př elož eno dle objedná vek odbě ratelů a př ipraveno bez ulož enı́ k expedici zá kaznı́kovi nebo do vý robnı́ho procesu. 63
5
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________ • Vyskladnění – na zá kladě zá kaznický ch objedná vek (u zbož ı́) nebo pož adavků vý roby (u matriá lu) dochá zı́ k vychystá vá nı́ ulož ené ho zbož ı́ č i materiá lu na urč enı́ př epravnı́ prostř edky (palety, roltejnery apod.) ve stanovené m poř adı́ a př esunu na expedič nı́ plochu.
• Expedice – vychystané objedná vky jsou př ekontrolová ny a je př ipravena dokumentace (dodacı́ listy, př ı́p. faktury) a zbož ı́ je dle expedič nı́ho plá nu naklá dá no do dopravnı́ch prostř edků a distribuová no odbě ratelů m.
• Fyzická inventura zásob – prová dı́ se pravidelně ve stanovený ch termı́nech, pomocı́ vhodný ch metod (př epoč ı́tá nı́m, př evá ž enı́m, př emě řenı́m apod.) je zjiš tě n skuteč ný stav zá sob, který je ná sledně porovná vá n se stavem evidovaný m ve skladové m informač nı́m systé mu. Př ı́činami vzniku rozdı́lů mezi skuteč ný m stavem zá sob a evidovaný m stavem mohou bý t např . chyby př i př ejı́mce zbož ı́ (rozdı́ly mezi dokumentacı́ a dodaný m zbož ı́m, které pracovnı́k př i př ejı́mce nezjistı́), chyby př i vychystá vá nı́ zbož ı́ (pracovnı́k vychystá jinou polož ku, než která je uvedena na vyskladň ovacı́ dokumentaci a chyba nenı́ př i expedici zjiš tě na), chyby př i editaci skladový ch zá sob do informač nı́ho systé mu apod.
Sklady ze své podstaty plnı́ ř adu ú č elný ch funkcı́ pro zajiš tě nı́ chodu vý robnı́ch č i obchodnı́ch subjektů . Mezi nejvý znamně jš ı́ funkce skladů patř ı́:
• Vyrovnávací funkce – sklady vyrovná vajı́ vý kyvy v materiá lové m toku, slaďujı́ např . rozdı́ly v kapacitě vý roby a aktuá lnı́ poptá vce. • Zabezpečovací funkce – sklady sniž ujı́ rizika, která souvisı́ např . s vý padky ve vý robě nebo se zpož dě nı́m dodá vek od dodavatelů nebo nepř edpoklá daný m ná rů stem poptá vky.
• Kompletační funkce – sklady zabezpeč ujı́ ucelené dodá vky zbož ı́ pro své zá kaznı́ky nebo materiá lu pro vý robu od vı́ce dodavatelů .
• Zušlechťovací funkce – uskladně nı́ po urč itou dobu je u ně který ch vý robků po technologické strá nce nezbytné pro dosaž enı́ pož adovaný ch jakostnı́ch znaků – tý ká se např . zrá nı́ vı́na, piva, jogurtů , sý rů , dozrá vá nı́ baná nů apod. • Spekulační funkce – dı́ky disponibilnı́ skladové kapacitě lze pro�itovat z vý kyvů cen jednotlivý ch komodit, které jsou ve vhodné m okamž iku nakoupeny a uskladně ny.
64
_____________________________________________________________________________________________
5.2 Druhy skladů Sklady lze kategorizovat z ř ady praktický ch hledisek. Toto č leně nı́ je ú č elné zejmé na př i hledá nı́ optimá lnı́ varianty pro uskladně nı́ dané ho typu produktů a př edstavuje urč ité mož nosti, který ch lze př i vytvá ř enı́ skladové ho systé mu využ ı́t.
5.2.1 Druhy skladů dle průtoku materiálu
Průtokové sklady – jedná se o sklady, které majı́ př ı́jem a expedici na protilehlý ch straná ch a uskladně ný materiá l č i zbož ı́ jimi ve své podstatě „proté ká “, tj. nedochá zı́ k př ı́mé mu kř ı́ženı́ logistický ch cest na ú rovni př ı́jmu a naskladň ová nı́ versus vyskladň ová nı́ a expedice. Tato varianta skladu je jednoznač ně preferovaná , pokud to ovš em umož ňuje dispozič nı́ ř eš enı́ skladu a př ilehlý ch komunikacı́.
Hlavové sklady – jsou konstruová ny tak, ž e majı́ př ı́jem a expedici na jedné straně , tj. dochá zı́ ke kř ı́ženı́ logistický ch cest, což je než ádoucı́ jev. Hlavové sklady jsou vhodné tam, kde je mož né zajistit, aby kř ı́ženı́ logistický ch cest probı́halo nekoliznı́m způ sobem, tj. např . na vı́ceú rovň ový ch dopravnı́kový ch tratı́ch (což je ovš em investič ně ná roč ně jš ı́ varianta) nebo jsou hlavové sklady zř izová ny tam, kde dispozič nı́ ř eš enı́ stá vajı́cı́ zá stavby neumož ňuje jejı́ ú pravu na prů tokový sklad (např . vzhledem k prostorový m omezenı́m).
5.2.2 Druhy skladů dle technologického vybavení
Ruční sklady – v tě chto skladech př evaž uje ruč nı́ forma manipulace s uskladně ný m materiá lem č i zbož ı́m, jsou vhodné pro uskladně nı́ menš ı́ch manipulač nı́ch jednotek do 15 kg, dá le k uskladně nı́ rů znorodé ho sortimentu, kde by bylo obtı́žné nebo př ı́liš ná kladné manipulač nı́ operace ř eš it vhodnou manipulač nı́ technikou č i pomocı́ automatizace. Mechanizované sklady – jsou vybaveny manipulač nı́ technikou rů zně pokroč ilé ú rovně , která zajiš ťuje př evá ž nou č ást manipulace s uskladně ný m materiá lem a zbož ı́m v souč innosti s jejich obsluž ný m personá lem. Jedná se o nejrozš ı́řeně jš ı́ formu skladů . Automatizované sklady – tento typ skladů má plně automatizová ny vš echny manipulač nı́ procesy. Jedná se sice o investič ně nejná roč ně jš ı́ variantu, nicmé ně v souvislosti s technologický m vý vojem lze oč eká vat, ž e tento typ skladů postupně zı́ská nejvý znamně jš ı́ podı́l.
65
5
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________
5.2.3 Druhy skladů dle vlastnictví Soukromé sklady – budujı́ obchodnı́ nebo vý robnı́ subjekty pro své vlastnı́ potř eby. Nespornou vý hodou soukromé ho vlastnictvı́ skladu je absolutnı́ kontrola nad ulož ený m zbož ı́m č i materiá lem, která je vš ak vyvá ž ena nutnou prvotnı́ investicı́ do pozemků , budov a technologie bez jistoty, ž e na dané m mı́stě bude investor takový sklad potř ebovat i ve stř edně dobé budoucnosti, kdy se mů ž e vý znamně změ nit situace na trhu. Vlastnı́k skladu musı́ rovně ž vynaklá dat znač né prostř edky i na samotný provoz skladu a zá roveň dodrž ovat vš echny legislativně stanovené podmı́nky souvisejı́cı́ s provoznı́m ř ı́zenı́m skladový ch prostor (jedná se např . o revize regá lový ch soustav a manipulač nı́ techniky, dodrž ová nı́m př edpisů o bezpeč nosti a ochraně zdravı́ př i prá ci apod.). Nicmé ně z dlouhodobé ho ná kladové ho hlediska je pro �irmu př i dostateč né m vytı́ženı́ skladu vý hodně jš ı́ disponovat vlastnı́m skladem, než skladovacı́ služ by zı́ská vat od logistický ch poskytovatelů .
Veřejné sklady – jsou budová ny vě tš inou v blı́zkosti velký ch sı́delnı́ch celků a dů raz je kladen na jejich dobré napojenı́ na dopravnı́ infrastrukturu. Poskytovatelé skladovacı́ch služ eb v zá sadě nabı́zejı́ dvě zá kladnı́ varianty – proná jem skladovacı́ho mı́sta ve velkokapacitnı́ch skladech, které své služ by poskytujı́ vı́ce už ivatelů m soubě žně , nebo si už ivatel pronajı́má celý sklad odpovı́dajı́cı́ velikosti od poskytovatele pouze pro své ú č ely. Souč ástı́ kontraktu je i dojedná nı́, zda poskytovatel skladovacı́ch prostor zajiš ťuje i personá l a manipulač nı́ techniku nebo pouze manipulač nı́ techniku bez personá lu č i vš e kromě skladovacı́ch prostor si musı́ zajistit sá m ná jemce. Obvyklá je varianta komplexnı́ služ by, kdy už ivatel hradı́ poplatek za proná jem př ı́sluš né ho poč tu paletový ch mı́st za urč ité obdobı́ a dá le hradı́ poplatky za naskladně nı́ a vyskladně nı́ (zde platı́, ž e č ı́m je vyš šı́ př idaná hodnota služ by – např . vychystá vá nı́ objedná vek dě lenı́m originá lnı́ch paletový ch jednotek), tı́m je cena služ by vyš šı́. Př ed samotnou stavbou soukromé ho skladu nebo př ed uzavř enı́m smlouvy o ná jmu skladové ho prostoru je nutná analý za potř eb, která vychá zı́ zpravidla z reality poslednı́ch ně kolika má lo let (př ı́p. s př ihlé dnutı́m k př edpoklá dané mu budoucı́mu vý voji). Tato analý za by mě la odpově dě t na ná sledujı́cı́ otá zky:
1. Je vů bec nutné disponovat skladovacı́mi prostory, tj. nenı́ jiná alternativa, jak materiá lové toky zajistit i bez skladovacı́ch prostor? 2. Kde by mě l sklad bý t optimá lně umı́stě n s ohledem na strukturu a rozmı́stě nı́ zá kaznı́ků a dodavatelů , ceny pozemků , napojenı́ na dopravnı́ sı́ť atd.? 3. Je potř eba pro zajiš tě nı́ materiá lový ch toků jeden nebo vı́ce skladů ? 4. Jaká by mě la bý t optimá lnı́ kapacita skladu?
66
_____________________________________________________________________________________________ 5. Jaká je nejvhodně jš ı́ a ná kladově nejpř ijatelně jš ı́ technologie ulož enı́ materiá lu? 6. Jaká by mě la bý t nasazena nejvhodně jš ı́ a ná kladově nejpř ijatelně jš ı́ manipulač nı́ technika vzhledem k technologii ulož enı́ materiá lu?
5.2.4 Druhy skladů dle způsobu uskladnění Sklady s blokovým uskladněním
Př i blokové m uskladně nı́ se využ ı́vá volný ch skladovacı́ch (vě tš inou uzavř ený ch) zpevně ný ch ploch bez regá lový ch systé mů . Materiá l se uklá dá př evá ž ně lož ený ve vhodný ch př epravnı́ch prostř edcı́ch (např . v př epravká ch, v bedná ch, na paletá ch apod.). Uklá dá nı́ se prová dı́ buď do ř ad v jedné vrstvě , př ič emž mezi ř adami je vytvoř ena manipulač nı́ ulič ka pro vyskladň ová nı́ a naskladň ová nı́ materiá lu, nebo v př ı́padě , ž e to umož ňuje nosnost skladované ho materiá lu č i použ itý ch př epravnı́ch prostř edků , tak se prová dı́ stohová nı́, které lé pe využ ı́vá skladový prostor. Tento systé m uskladně nı́ je vhodný pro sklady s menš ı́m poč tem uskladně ný ch polož ek, které jsou skladová ny ve velké m objemu a majı́ vyš šı́ obrá tku. Mezi vý hody blokové ho uskladně nı́ patř ı́ zejmé na:
• vysoká �lexibilita uskladně nı́ – rychlé př izpů sobenı́ změ ně v sortimentu;
• velmi nı́zké ná klady na realizaci – na zpevně né ploš e skladu se vě tš inou pouze barevný mi č árami označ ujı́ sektory urč ené pro uklá dá nı́ materiá lu a manipulač nı́ ulič ky; nenı́ nutné použ ıv ́ at speciá lnı́ manipulač nı́ prostř edky, př i uskladně nı́ v př epravká ch jsou vhodné ruč nı́ dvoukolové nebo ploš inové vozı́ky, př i uskladně nı́ na paletá ch vyhovujı́ bě žné nı́zkozdviž né paletové vozı́ky, př i uskladně nı́ ve stozı́ch lze použ ı́t bě žné vysokozdviž né paletové vozı́ky;
• bezporuchový provoz skladu.
Za hlavnı́ nevý hody blokové ho uskladně nı́ lez považ ovat:
• niž šı́ př ehlednost př i vyš šı́m poč tu uskladně ný ch polož ek; horš ı́ podmı́nky pro ř ı́zenı́ a kontrolu zá sob; • nutný zvý šený dů raz na bezpeč nost prá ce př i stohová nı́ (nebezpeč ı́ sesunutı́ vý še ulož ený ch bř emen);
• př i uskladně nı́ ve stozı́ch lze dodrž et LIFO, FIFO je mož né pouze ve spojenı́ s př eklá dá nı́m, aby obsluha mohla vyskladnit nı́že ulož ené skladové jednotky; 67
5
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________ • niž šı́ využ itı́ skladové ho prostoru;
• horš ı́ podmı́nky pro automatizaci skladový ch operacı́.
Sklady s příhradovými (policovými) regály
Sklady s př ı́hradový mi (policový mi) regá ly jsou bě ž ně využ ı́vanou variantou v př ı́padech, kdy je skladová no vě tš ı́ množ stvı́ polož ek, které jsou mé ně ná roč né na prostor a pro jejich naskladně nı́ a vyskladně nı́ je použ ı́vá na ruč nı́ manipulace. Př ı́hradové regá ly jsou vě tš inou konstrukč ně ř eš eny tak, ž e nad sebou jsou umı́stě ny totož ně velké police, které jsou př ipevně ny (ukotveny) ke sloupků m v rozı́ch tě chto polic. V nabı́dce je celá ř ada rozlič ný ch typů př ıh ́ radový ch regá lů , které jsou odliš né z hlediska použ itý ch materiá lů , rozmě rů , ale i z hlediska nosnosti polic. Př i manuá lnı́ obsluze př ı́hradové ho regá lu by jeho vý ška nemě la př esahovat 2 metry, hloubka se pak mů ž e pohybovat v rozmezı́ 40–80 cm. Mezi př ednosti uskladně nı́ v př ı́hradový ch regá lech patř ı́:
• mož nost př ı́stupu ke kaž dé mu druhu uskladně né ho materiá lu;
• nı́zké až stř ednı́ ná klady na vybavenı́ skladu (v zá vislosti na zvolené m typu);
• bezporuchový provoz;
• dobré podmı́nky pro ř ı́zenı́ a kontrolu zá sob.
Mezi hlavnı́ nevý hody př ı́hradový ch regá lů patř ı́:
• ztı́žený př ı́stup do hornı́ch a spodnı́ch polic pro obsluž ný personá l; • vyš šı́ ná roky na obsluž ný personá l z hlediska orientace ve skladu;
• vyš šı́ potř eba skladový ch ploch a niž šı́ využ itı́ prostoru dı́ky limitované př ı́stupné vý šce regá lů př i manuá lnı́ obsluze (č ásteč ně ř eš ı́ etá ž ové uspoř ádá nı́ př ı́hradový ch regá lů – tj. vytvoř enı́ pater př ı́hradový ch regá lů nad sebou, což ovš em zvyš uje ná roky na jejich obsluhu).
Sklady s konvenčními zakládacími paletovými regály
Konvenč nı́ zaklá dacı́ paletové regá lové soustavy patř ı́ obecně mezi nejrozš ı́řeně jš ı́ a slouž ı́ k uklá dá nı́ materiá lu a zbož ı́ lož ené ho na paletá ch. Své uplatně nı́ nachá zejı́ jak ve vý robnı́m sektoru, tak i v obchodnı́ č innosti. Vý šku paletový ch zaklá dacı́ch regá lů je mož né volit dle svě tlé vý šky skladu př ibliž ně od 3 až do 40 metrů . Vý šce paletové ho zaklá dacı́ho regá lu pak odpovı́dá i způ sob jeho obsluhy – pro nı́zké dvouú rovň ové paletové regá ly je mož né využ ı́t ruč ně vedené vysokozdviž né vozı́ky; paletové regá ly do 7 metrů vý šky je mož né obsluhovat standardnı́mi vy-
68
_____________________________________________________________________________________________ sokozdviž ný mi vozı́ky; pro vyš šı́ regá lové soustavy se pak použ ı́vajı́ regá lové zakladač e. Manipulač nı́ prostř edky obsluhujı́ vž dy dvě regá lové ř ady z jedné manipulač nı́ ulič ky, př ič emž š ı́řka manipulač nı́ ulič ky musı́ respektovat použ itý typ manipulač nı́ch prostř edků a jejich prostorový ch ná roků pro zajiš tě nı́ bezproblé mové manipulace s patetizovaný m materiá lem (vý robci manipulač nı́ch prostř edků uvá dı́ tento parametr u kaž dé ho typu zař ı́zenı́, jelikož se mů ž e vý znamně liš it i v rá mci jedné kategorie; samozř ejmě platı́, ž e č ı́m menš ı́ ná roky na š ı́řku manipulač nı́ch ulič ek, tı́m vyš šı́ využ ı́ti skladové ho prostoru). Paletové regá ly jsou dispozič ně ř eš eny buď jako jednomı́stné (tj. mezi vertiká lnı́mi nosnı́ky je vž dy prostor odpovı́dajı́cı́ š ı́ři jedné paletové jednotky s manipulač nı́ rezervou) nebo vı́cemı́stné (tj. mezi vertiká lnı́mi nosnı́ky je prostor pro vı́ce paletový ch jednotek uklá daný ch vedle sebe na př ı́čnı́ky a v ú vahu je opě t brá na manipulač nı́ rezerva). Hloubka ulož enı́ u standardnı́ch paletový ch regá lů odpovı́dá v rá mci kaž dé ř ady jedné paletové jednotce. V souč asné době nabı́zejı́ vý robci regá lový ch soustav celou ř adu variabilnı́ch ř eš enı́ paletový ch regá lů , která umož ňujı́ jednoduchý m př enastavenı́m horizontá lnı́ch konzolı́ př izpů sobovat vý šku paletové ho mı́sta v regá le dle vý šky palety s lož ený m materiá lem. K př enastavenı́ vý šky paletové ho mı́sta v regá le se vš ak nepř istupuje bě žně , jelikož by to znamenalo vý znamné zvý šenı́ č asový ch ná roků na zaklá dá nı́ palet do regá lů , ale pouze např . př i změ ně sortimentu nebo př i zjiš tě nı́ nevyhovujı́cı́ch vý škový ch parametrů č ásti paletový ch mı́st ve skladu. Tato změ na př itom nepř edstavuje nutnost dalš ı́ch investič nı́ch ná kladů a nezbytnou ú č ast odborné �irmy, mů ž e bý t zajiš tě na bě žný mi pracovnı́ky skladu. Vý hody skladů s paletový mi regá lový mi soustavami: • vysoké využ itı́ skladové plochy;
• mož nost využ itı́ bě žně dostupné mechanizace pro obsluhu regá lové soustavy; • mož nost automatizace obsluhy regá lové soustavy;
• př ı́mý př ı́stup ke vš em ulož ený m manipulač nı́m jednotká m; • dobrý př ehled o ulož ený ch zá sobá ch;
• stř ednı́ investič nı́ ná roč nost poř ı́zenı́ regá lové soustavy.
69
5
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________
Mezi nevý hody skladů s paletový mi regá lový mi soustavami patř ı́:
• nutnost standardizace vý šky paletový ch pozic – zbož ı́ na paletá ch s rů zný mi produkty je lož eno do odliš né vý šky, regá lová soustava je tedy vě tš inou nastavena na oč eká vaný maximá lnı́ limit a založ enı́ palety s niž šı́ vý škou lož ené ho zbož ı́ př iná š ı́ ztrá tu potenciá lně využ itelné ho skladové ho prostoru;
• vý kon skladu je limitová n poč tem a vý konem disponibilnı́ch manipulač nı́ch prostř edků (poč et nasazený ch manipulač nı́ch prostř edků lze vš ak do jisté mı́ry ř ı́dit);
• je nutné brá t v ú vahu rizika bezpeč nosti a ochrany zdravı́ pracovnı́ků skladu př i prová dě nı́ manipulač nı́ch operacı́.
Sklady s paletovými vjezdovými a průjezdnými regály
Paletové vjezdové a prů jezdné regá ly jsou vhodné pro uklá dá nı́ menš ı́ho množ stvı́ polož ek, které se na paletá ch naskladň ujı́ ve velký ch objemech a zá roveň je nelze stohovat (např . z dů vodu nı́zké nosnosti použ itý ch obalů ). Jsou konstruová ny tak, ž e nosnı́ky regá lů vytvá ř ı́ vjezdové ulič ky, které jsou na bocı́ch osazeny konzolemi, na ně ž se uklá dajı́ palety. U obou typů regá lů probı́há naskladň ová nı́ tı́m způ sobem, ž e manipulač nı́ vozı́k zajı́ždı́ dovnitř do regá lové ho sloupce a zaklá dá palety od poslednı́ pozice postupně ve vš ech vý škový ch ú rovnı́ch smě rem dopř edu. U paletový ch vjezdový ch regá lů lze tedy použ ı́t pouze LIFO. Paletové prů jezdné regá ly majı́ oproti paletový m vjezdový m regá lů m tu vý hodu, ž e jsou celý m regá lový m sloupcem v celé hloubce skladové ho pole prů jezdné , tj. na obou svý ch straná ch majı́ manipulač nı́ ulič ky, takž e umož ňujı́ jak LIFO, tak i FIFO. Pro zaklá dá nı́ palet do vjezdový ch a prů jezdný ch regá lový ch soustav lze vš ak použ ı́t pouze takové manipulač nı́ vozı́ky, které jsou už šı́, než rozpě tı́ jednotlivý ch nosnı́ků v regá lové m sloupci, do ně jž vjı́ždě jı́. Mezi vý hody uskladně nı́ ve vjezdový ch a prů jezdný ch regá lech patř ı́:
• oproti blokové mu stohová nı́ lze v tomto př ı́padě lé pe využ ı́t vý šku skladové ho prostoru bez ohledu na nosnost materiá lu lož ené ho na paletá ch;
• pokud nenı́ nutné , aby kaž dá ulož ená jednotka byla okamž itě př ı́stupná , tak tento způ sob uskladně nı́ sniž uje nutnou plochu manipulač nı́ch ulič ek a tı́m zvyš uje využ itı́ skladové ho prostoru; • stř edně ná roč ný systé m z hlediska nutný ch investic.
70
_____________________________________________________________________________________________ Mezi nevý hody vjezdový ch a prů jezdný ch regá lů patř ı́:
• dostupné jsou pouze palety na př ednı́ch pozicı́ch smě rem do manipulač nı́ch ulič ek, bez př eskladně nı́ nenı́ mož né se dostat k libovolné paletové jednotce ulož ené v regá lové m sloupci v celé jeho hloubce; • vysoké ná roky na kvalitu palet, které jsou uklá dá ny s materiá lem do tě chto typů regá lů , jelikož jsou ulož eny pouze po dvou kratš ı́ch straná ch na konzolı́ch a v př ı́padě vady palety hrozı́ sesutı́ lož ené ho materiá lu a poš kozenı́ dalš ı́ch paletový ch jednotek vč etně rizik z hlediska bezpeč nosti prá ce;
• vhodné pro uskladně nı́ menš ı́ho poč tu polož ek, vě tš inou totož ná uskladně ná polož ka pro jeden regá lový sloupec v celé hloubce regá lové ho pole.
Sklady se spádovými regály
Spá dové regá ly využ ıv ́ ajı́ pro svou funkci nakloně né roviny, př ič emž z jedné manipulač nı́ ulič ky se prová dı́ naskladně nı́ do regá lu a materiá l lož ený např . na paletě nebo ulož ený v bedná ch nebo krabicı́ch pokrač uje samospá dem ve stanovené drá ze regá lový m polem až na pozici pro vyskladně nı́ nebo za poslednı́ uskladně ný materiá l. Jakmile se z př ı́sluš né drá hy odebere jedna lož ná jednotka, za nı́ lež ı́cı́ jednotky se uvedou do pohybu a posunou se o jednu pozici smě rem k vyskladň ovacı́mu mı́stu. Pokud se jedná o paletové spá dové regá ly, pak jejich použ itı́ odpovı́dá paletový m vjezdový m č i prů jezdný m regá lů m s tı́m rozdı́lem, ž e nenı́ nutné , aby manipulač nı́ technika vjı́ždě la do regá lové ho pole, ale prová dı́ naskladň ová nı́ vyskladň ová nı́ pouze z manipulač nı́ch ulič ek. Pohyb manipulač nı́ch jednotek regá lový m polem zabezpeč ujı́ např . vá leč kové drá hy se sklonem od 2° do 8° nebo speciá lnı́ pohon (např . elektromotor). Mezi hlavnı́ vý hody spá dový ch regá lů patř ı́:
• automatické zajiš tě nı́ vyskladně nı́ podle principu FIFO;
• manipulač nı́ ulič ky jsou vytvá ř eny pouze na č elnı́ch straná ch regá lu pro naskladně nı́ a vyskladně nı́ materiá lu;
• mož nost automatizace.
Nevý hody spá dový ch regá lů př edstavuje zejmé na:
• dostupné jsou pouze manipulač nı́ jednotky na př ednı́ch pozicı́ch smě rem do vyskladň ovacı́ch manipulač nı́ch ulič ek, nenı́ mož né se dostat libovolně ke kaž dé uskladně né manipulač nı́ jednotce; • riziko technický ch poruch spá dový ch systé mů ;
71
5
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________ • riziko poš kozenı́ zbož ı́ ná sledkem kinetické energie př i př esunech v rá mci spá dové ho kaná lu (zá visı́ na rychlosti posunu, hmotnosti manipulač nı́ch jednotek a také na technické m ř eš enı́ spá dové ho regá lu);
• vysoké ná roky na kvalitu př epravnı́ch prostř edků , jelikož vadný př epravnı́ prostř edek mů ž e způ sobit omezenı́ funkč nosti spá dové ho kaná lu a tı́m naruš it i plynulost vyskladň ová nı́.
Sklady s posuvnými regály
Sklady s posuvný mi regá ly nachá zejı́ své uplatně nı́ př edevš ı́m tam, kde nenı́ nutné , aby vš echny polož ky byly v jednom okamž iku soubě žně dostupné . Posuvné regá ly jsou montová ny na podvozky, které se pohybujı́ po kolejnicı́ch zabudovaný ch v podlaze skladu. Lehč ı́ regá lové konstrukce (např . př ı́hradové posuvné regá ly použ ı́vané pro archivy nebo v knihovná ch) jsou ovlá dá ny manuá lně (obsluha regá lu otá č ı́ kolem nebo pá kami na boku regá lu, č ı́mž je zajiš tě n posun vš ech regá lů od dané ho mı́sta ve smě ru pohybu a vytvoř ı́ se manipulač nı́ ulič ka); tě žšı́ regá lové konstrukce (např . posuvné paletové regá ly) majı́ pohyb zajiš tě n prostř ednictvı́m elektromotoru (obsluha ovlá dá posun regá lu tlač ı́tky pro posun vpř ed a vzad, č ı́mž dochá zı́ k př esunu vš ech regá lů od dané ho mı́sta ve smě ru posunu a vytvoř ı́ se manipulač nı́ ulič ka). Mezi př ednosti skladů s posuvný mi regá ly patř ı́ př edevš ı́m:
• vysoké vytı́ženı́ skladové ho prostoru, jelikož na celé regá lové pole př ipadá jedna manipulač nı́ ulič ka (př ič emž se doporuč uje instalovat maximá lně osm regá lový ch bloků na jednu manipulač nı́ ulič ku, aby se př edeš lo vysoký m č asový m ná roků m na manipulaci s regá ly př i naskladň ovacı́ch a vyskladň ovacı́ch operacı́ch);
• skladovaný materiá l nebo zbož ı́ je mož né v posuvný ch regá lech uzamknut, aby byl př ı́stupný pouze pro pově řené osoby, které majı́ mož nost vytvoř it manipulač nı́ ulič ku.
Nevý hody skladů s posuvný mi regá ly př edstavuje zejmé na:
• nemož nost př ı́stupu ke vš em uskladně ný m polož ká m souč asně bez vytvoř enı́ manipulač nı́ ulič ky;
• vyš šı́ investič nı́ ná roč nost na poř ı́zenı́ oproti totož né mu způ sobu uskladně nı́ bez posunu regá lové soustavy; • nemož nost automatizace.
72
_____________________________________________________________________________________________ Sklady s regály typu páternoster Regá ly typu pá ternoster majı́ podobu vysoké skř ı́ně , v nı́ž vertiká lně obı́hajı́ lož ná ná kladová zař ı́zenı́ (např . konzole s boxy pro ulož enı́ drobné ho materiá lu nebo konzole s materiá lem navinutý m v rolı́ch), která jsou př ipevně na k elektromotoricky pohá ně ný m ř etě zů m. Obsluha regá lu prová dı́ manipulač nı́ operace v ergonomické vý šce, kde je umı́stě n manipulač nı́ otvor a kudy probı́há př ı́jem a vý dej materiá lu. Př ivolá nı́ pož adované polož ky k manipulač nı́mu otvoru se prová dı́ prostř ednictvı́m panelu pro ovlá dá nı́ regá lu. Mezi vý hody skladů vybavený ch regá ly typu pá ternoster patř ı́: • vysoké využ itı́ skladovacı́ho prostoru; • kompaktnı́ ulož enı́ materiá lu;
• ergonomická vý ška manipulač nı́ho otvoru do regá lů ;
• ochrana ulož ené ho materiá lu př ed zneč iš tě nı́m.
Mezi nevý hody skladů vybavený ch regá ly typu pá ternoster patř ı́: • vysoké poř izovacı́ ná klady;
• riziko poruch hnacı́ soustavy ná kladový ch zař ı́zenı́;
• nutnost zaš kolenı́ obsluhy pro ovlá dá nı́ regá lu.
Sklady s konzolovými regály
Sklady s konzolový mi (té ž stromeč kový mi nebo krakorcový mi) regá ly jsou použ ı́vá ny pro ulož enı́ materiá lu a př edmě tů , které svý mi rozmě ry neumož ňujı́ standardnı́ ulož enı́ v př ı́hradový ch regá lech nebo paletový ch regá lový ch soustavá ch – např . se jedná o desky, plechy, prkna, tyč e, potrubı́ apod. Materiá l se uklá dá na př ı́čné konzole, jejichž poč et pro ulož enı́ jedné manipulač nı́ jednotky zá visı́ na jejı́ hmotnosti a na typu ulož ené ho materiá lu, aby nedoš lo př i ulož enı́ do regá lové soustavy např . k prohnutı́ materiá lu a tı́m k jeho znehodnocenı́. Uklá dacı́ konzole by mě ly bý t v př ı́padě rizika odvalenı́ materiá lu (např . př i uklá dá nı́ trubek nebo tyč oviny) osazeny zará ž kami, které materiá l zadrž ı́. Obsluha konzolový ch regá lů manipulač nı́ technikou je ná roč ně jš ı́ vzhledem k dé lce uklá dané ho materiá lu. Použ itı́ standardnı́ch č elnı́ch vysokozdviž ný ch vozı́ků nenı́ př ı́liš vhodné z dů vodu vysoký ch ná roků na š ı́řku manipulač nı́ ulič ky, proto je vhodně jš ı́ zajiš tě nı́ obsluhy konzolový ch regá lů pomocı́ např . č tyř cestný ch vysokozdviž ný ch vozı́ků , které dı́ky schopnosti zatá č et vš emi koly mohou vjet do manipulač nı́ ulič ky bokem a zaklá dat bř emena jaké koli dé lky bez nutnosti vytvá ř et stejně š iroké manipulač nı́ ulič ky, které by musely respektovat dé lku uklá daný ch manipulač nı́ch jednotek. 73
5
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________
Mezi vý hody skladů vybavený ch konzolový mi regá ly patř ı:́
• schopnost efektivně uskladnit materiá l nestandardnı́ch dé lkový ch rozmě rů ;
• poskytuje dobrý př ehled o ulož ené m materiá lu;
• stř ednı́ ná roč nost z hlediska investic na poř ı́zenı́ regá lové ho systé mu.
Mezi nevý hody skladů s konzolový mi regá ly lze zař adit:
• vě tš inou nejsou vhodné pro uskladně nı́ lož ný ch jednotek na paletá ch;
• jsou vysoce ná roč né na š ı́ři manipulač nı́ch ulič ek z hlediska jejich obsluhy standardnı́ manipulač nı́ technikou;
• vhodná č tyř cestná manipulač nı́ technika je investič ně ná roč ně jš ı́ oproti standardnı́ manipulač nı́ technice.
S ohledem na charakter uklá dané ho zbož ı́ je mož né budovat sklady s př evaž ujı́cı́m jednı́m typem skladové technologie č i př ıp ́ . jednotlivé skladové technologie vhodně vzá jemně kombinovat.
5.2.5 Druhy skladů dle funkce
Rozdě lenı́ skladů v té to kategorii odpovı́dá jejich funkč nı́mu urč enı́, př ič emž sklady s totož ný m funkč nı́m urč enı́m mohou mı́t rů znou podobu a bý t vybaveny rů zný mi regá lový mi systé my a rozlič nou manipulač nı́ technikou, která respektuje uskladně ný sortiment. Typy skladů dle funkce tedy nelze vě tš inou rozpoznat podle vně jš ı́ch znaků , jako je tomu u př edchozı́ch č leně nı́. Pro funkč nı́ urč enı́ skladu tedy vž dy zá lež ı́ na organizač ně provoznı́ch podmı́nká ch, v nichž je sklad provozová n. Obchodní sklady
Obchodnı́ sklady slouž ı́ obchodnı́m společ nostem k uskladně nı́ zbož ı́ od př evá ž ně vě tš ı́ho množ stvı́ dodavatelů a dle objedná vek se v tě chto skladech vytvá ř ı́ ucelené zá silky pro vě tš ı́ množ stvı́ odbě ratelů . Obchodnı́ sklady mohou v rá mci své č innosti např . prová dě t i př ebalová nı́ zbož ı́ dle pož adavků zá kaznı́ka (vytvá ř enı́ menš ı́ch skupinový ch balenı́, dá rkový ch setů apod.), etiketová nı́, opatř ová nı́ vý robků prů vodnı́ dokumentacı́ dle legislativnı́ch pož adavků dané země apod. Tranzitní sklady
Tranzitnı́ sklady jsou budová ny vě tš inou ve vý znamný ch dopravnı́ch uzlech (např . v př ı́stavech, na letiš tı́ch, ve velký ch ž eleznič nı́ch stanicı́ch č i na okraji velký ch mě stský ch aglomeracı́ apod.). Jejich ú kolem je př erozdě lenı́ př ijatý ch zá silek 74
_____________________________________________________________________________________________ dle jednotlivý ch cı́lový ch destinacı́ a zá kaznı́ků a jeho odeslá nı́ v co nejkratš ı́m č ase. Je-li to ú č elné , mohou rovně ž tranzitnı́ sklady slouž it i pro krá tkodobé uskladně nı́ zá silek např . v př ı́padě , ž e je do jednoho velké ho kontejneru konsolidová no ně kolik zá silek od vı́ce rů zný ch odesı́latelů nebo naopak dochá zı́ k dekonsolidaci velké ho kontejneru, v ně mž jsou ulož eny zá silky pro vı́ce rů zný ch př ı́jemců . Zásobovací sklady
Zá sobovacı́ sklady slouž ı́ pro potř eby vý robnı́ch podniků pro zajiš tě nı́ kontinuá lnı́ch dodá vek materiá lu dle pož adavku vý robnı́ho plá nu. Jejich hlavnı́m ú kolem je, aby byl k dispozici potř ebný materiá l v dostateč né m množ stvı́ pro dané vý robnı́ operace a nedochá zelo k př eruš enı́ vý robnı́ho procesu. Celní sklady
Celnı́ sklad je jaké koliv mı́sto (např . ohranič ené prostranstvı́, budova, mı́stnost, č ást mı́stnosti), schvá lené celnı́m orgá nem, které je pod jeho dohledem a kde je zbož ı́ skladová no za podmı́nek př edem stanovený ch rozhodnutı́m celnı́ho orgá nu (např . z hlediska evidence ulož ený ch zá sob apod.). Provozovat celnı́ sklad lze pouze s povolenı́m mı́stně př ı́sluš né ho celnı́ho ú ř adu, o které musı́ provozovatel v př edstihu pož ádat a zř ı́zenı́ celnı́ho skladu musı́ v ž ádosti hospodá ř sky odů vodnit. Souč ástı́ povolovacı́ho ř ı́zenı́ je i zajiš tě nı́ celnı́ho dluhu, který by mohl vzniknout v souvislosti s př ıp ́ adný m poruš enı́m podmı́nek celnı́ho rež imu uskladně nı́ zbož ı́ v celnı́m skladu, a dá le posouzenı́ prostor budoucı́ho celnı́ho skladu ze strany celnı́ho orgá nu zejmé na s ohledem na splně nı́ bezpeč nostnı́ch podmı́nek provozu celnı́ho skladu (Matouš ek, 2007).
Celnı́ sklady jsou zř izová ny jako veř ejné nebo soukromé . Veř ejné celnı́ sklady poskytujı́ své služ by pro jaké hokoli zá jemce. Odpově dnost za zbož ı́ nese buď provozovatel, ukladatel, nebo jsou provozová ny př ı́mo celnı́mi orgá ny. Soukromé celnı́ sklady slouž ı́ pouze k uklá dá nı́ zbož ı́ pro subjekt, který má povolenı́ k provozová nı́ celnı́ho skladu.
Celnı́ sklady slouž ı́ vě tš inou pro potř eby uskladně nı́ zbož ı́ pochá zejı́cı́ho z neč lenský ch stá tů Společ enstvı́, které je př i dovozu zatı́ženo clem a danı́ z př idané hodnoty. Celnı́ sklady se použ ıv ́ ajı́ tehdy, pokud dová ž ené zbož ı́ nenı́ z urč ité ho dů vodu př ı́mo propuš tě no do celnı́ho rež imu volné ho obě hu, dovozce tedy nemusı́ ihned po dovozu ani bě hem uskladně nı́ zbož ı́ v celnı́m skladu zaplatit clo a daň z př idané hodnoty. Celnı́ch skladů lze s vý hodou využ ı́t např . př i dovozu velké ho množ stvı́ zbož ı́ (př ı́p. materiá lu, ná hradnı́ch dı́lů apod.), které je ná sledně z celnı́ho skladu vyskladň ová no v menš ı́ch dá vká ch dle aktuá lnı́ poptá vky na trhu a dovozce tak nemusı́ odvé st clo a daň z př idané hodnoty za celou dovezenou zá silku najednou, ale postupně pouze za vyskladně né dá vky. Také je mož né využ ı́t 75
5
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________
celnı́ch skladů v př ı́padech, kde nenı́ nutné zahranič nı́ zbož ı́ proclı́vat a prová dě t ú hradu cla a daně z př idané hodnoty, jelikož dovezené zbož ı́ je pouze př ebaleno nebo je doplně no tuzemský m zbož ı́m a opě t ná sledně vyvezeno do zahranič ı́ mimo stá ty Evropské unie. Celnı́ sklady mohou slouž it rovně ž i pro uskladně nı́ zahranič nı́ho zbož ı́ bez nutnosti ú hrady cla a daně z př idané hodnoty ze strany dovozce, pokud je zbož ı́ ná sledně prodá no nové mu nabyvateli, který nese odpově dnost za ú hradu cla a daně z př idané hodnoty. Dovozci dá le mohou v celnı́ch skladech umisťovat zbož ı́, na jejichž dovoz jsou vá zá ny dalš ı́ podmı́nky (např . licence) do doby, než tyto podmı́nky splnı́ a zbož ı́ mů ž e bý t ná sledně propuš tě no do volné ho obě hu. Konsignační sklady
Konsignač nı́ sklad je sklad materiá lu, polotovarů nebo zbož ı́ u odbě ratele, který je speci�ický tı́m, ž e polož ky v ně m ulož ené jsou stá le ve vlastnictvı́ dodavatele, a to až do okamž iku, kdy dojde k jejich vyskladně nı́ pro vlastnı́ potř ebu odbě ratele (tj. k prodeji zbož ı́, vyskladně nı́ materiá lu č i polotovarů do vý roby apod.). Odbě ratel je povinen na zá kladě smlouvy ve stanovený ch č asový ch intervalech (obvykle mě sı́čně ) podá vat dodavateli informace o struktuř e a objemu odebraný ch polož ek z konsignač nı́ho skladu a na zá kladě tě chto reportů dodavatel vystavuje odbě rateli fakturu a zá roveň zajiš ťuje doplně nı́ zá sob v konsignač nı́m skladu. Odbě ratel má vě tš inou povinnost skladovat konsignač nı́ polož ky oddě leně od ostatnı́ch zá sob. Odbě ratel př itom odpovı́dá dodavateli za ztrá tu nebo poš kozenı́ konsignač nı́ch polož ek, a to již od okamž iku jejich dodá nı́ do konsignač nı́ho skladu. Zá sadnı́ vý hodou konsignač nı́ch skladů pro odbě ratele je skuteč nost, ž e nemá vá zá ny �inanč nı́ prostř edky v zá sobá ch a hradı́ dodavateli pouze tu č ást zá sob, kterou již zpracová vá . Zá roveň dodavatel dle smluvnı́ch podmı́nek zabezpeč uje i zpě tný odbě r nepotř ebný ch zá sob ze skladu, které by jinak musel odbě ratel prodat jiné mu zá jemci nebo s nimi naklá dat jako s odpadem. Ve srovná nı́ s bě žný m ná kupem zá sob př ı́mo do vlastnictvı́ odbě ratele se vš ak v př ı́padě konsignač nı́ch skladů mohou vyš šı́ ná klady dodavatele na drž enı́ zá sob projevit v podobě vyš šı́ch poř izovacı́ch cen konsignač nı́ch polož ek.
76
_____________________________________________________________________________________________
5.3 Klasi�ikace skladového prostoru Prostor skladu je č leně n na provoznı́ a neprovoznı́ (obsluž né ) plochy. Provoznı́ plochy zahrnujı́:
• skladovací pole (tj. už iteč nou skladovacı́ plochu s regá ly a uskladně ný m materiá lem; manipulač nı́ a dopravnı́ ulič ky, který mi se prová dı́ obsluha už iteč né skladovacı́ plochy); • manipulační plochy (tj. př ı́jem, expedici, rampy apod.);
• pomocné provozní místnosti (tj. prostor pro nabı́jenı́ akumulá torů pro elektrické vysokozdviž né a nı́zkozdviž né paletové vozı́ky apod.).
Neprovoznı́ plochy pak př edstavujı́ např . administrativnı́ zá zemı́ skladu, př ı́jezdové komunikace a ná jezdy k rampá m, technické zá zemı́ skladu, zeleň apod.
5.4 Ukazatele pro měření skladových operací
Pro mě řenı́ skladový ch operacı́ se standardně použ ı́vajı́ ná sledujı́cı́ ukazatele:
• produktivita skladových operací – vyjadř uje pomě r reá lné ho vý stupu (např . vyskladně né ho zbož ı́ v objemový ch jednotká ch č i �inanč nı́m vyjá dř enı́) a reá lné ho vstupu (tj. poč et pracovnı́ků ); • kapacita skladu – udá vá schopnost skladu pojmout urč itý objem zbož ı́; vyjadř uje se vě tš inou v poč tu paletový ch mı́st nebo poč tu jiný ch př epravnı́ch prostř edků , které slouž ı́ pro standardizované uklá dá nı́ zbož ı́ v dané m skladu (např . př epravky, bedny, sudy apod.), té ž se uvá dı́ v m3 (tento ukazatel respektuje plochu skladu a jeho využ itelnou vý šku) nebo mé ně č asto se kapacita skladu uvá dı́ v m2 (vhodné pouze u skladů bez regá lový ch soustav, kde se zbož ı́ uskladň uje blokově v jedné vrstvě );
• využití kapacity skladu – vyjadř uje pomě r mezi využ itou a dostupnou skladovou kapacitou; vyjadř uje se obvykle procentem obsazenosti skladu;
• výkon skladu – tento ukazatel vyjadř uje prů tok zbož ı́ ze skladu ven za urč itou č asovou jednotku (zpravidla za rok), který se mě řı́ na ú rovni expedice a udá vá se např . v poč tu vyexpedovaný ch lož ný ch jednotek (palet, boxů , sudů apod.) nebo ve �inanč nı́m vyjá dř enı́ č i pokud je to vhodné v naturá lnı́ch jednotká ch (v kusech u identický ch balenı́, v hektolitrech u tekutý ch hmot, v tuná ch u hmot sypký ch apod.). 77
5
78
SKLADY A REGÁLOVÉ SYSTÉMY _____________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________
6
Vybrané logistické technologie
Cíle kapitoly • Logistické technologie v logistice • Kanban
• Just-in-Time
• Just-in-Sequence
• Cross-Docking
• Hub and Spoke
• Quick Response
• Ef�icient Consumer Response
6.1 Logistické technologie v logistice Pojmem logistické technologie je označ ová no uspoř ádá nı́ logistický ch (netechnologický ch) operacı́ do ustá lený ch procesů . Smyslem takové ho uspoř ádá nı́ je př i dané ú rovni logistický ch ná kladů maximalizovat vý konnost logistické ho systé mu nebo dosá hnout pož adované vý konnosti logistické ho systé mu př i co nejniž šı́ch ná kladech.
6.2 Kanban
Historie té to technologie se datuje do roku 1953, kdy pan Taiichi Ohno zač al studovat proces doplň ová nı́ zbož ı́ v americký ch supermarketech a ná sledně ú spě šně aplikoval tento koncept ve své m podniku Toyota Motor v Japonsku.
Technologie ř ı́zenı́ vý roby KANBAN je založ ena na principu tzv. samoř ı́dı́cı́ch regulač nı́ch okruhů , které jsou tvoř eny dodá vajı́cı́m a odebı́rajı́cı́m č lá nkem ve struktuř e jednotlivý ch vý robnı́ch procesů , které na sebe vzá jemně navazujı́ a na jejichž konci je �iná lnı́ produkt urč ený k prodeji zá kaznı́kovi. 79
6
VYBRANÉ LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE ______________________________________________
Systé m funguje tak, ž e objedná vka zá kaznı́ka vstupuje do vý robnı́ho podniku na konci materiá lové ho ř etě zce, tj. na expedici. Expedice si objedná zá kaznı́kem pož adovaný vý robek u př edeš lé ho pracoviš tě , tj. na montá ž nı́ lince. Montá ž nı́ linka si objedná potř ebné dı́ly u pracoviš ť, která tyto dı́ly vyrá bě jı́. Vý roba dı́lů si pak objedná na zá kladě doš lé objedná vky z montá ž nı́ho pracoviš tě potř ebný materiá l, aby mohla dı́ly pro koneč nou montá ž zhotovit. Z pohledu smě ru materiá lové ho toku rozpracované vý roby se tedy chová ná sledujı́cı́ pracoviš tě jako zá kaznı́k a př edchozı́ pracoviš tě jako dodavatel (vnitř nı́ zá kaznı́k a vnitř nı́ dodavatel). Za kvalitu dodá vky vž dy ruč ı́ dodá vajı́cı́ č lá nek. Vztahy jednotlivý ch dodá vajı́cı́ch a odebı́rajı́cı́ch č lá nků se ř ı́dı́ tzv. taž ný m (pull) principem, tj. vyrá bı́ se jen to, co je aktuá lně objedná no, a to v reá lné m množ stvı́ a č ase. Jako objedná vka slouž ı́ kanbanová karta (v japonš tině znamená slovo KANBAN kartu, š tı́tek, lı́stek č i prů vodku), která mů ž e mı́t buď fyzickou, nebo elektronickou podobu. Kanbanová karta vě tš inou obsahuje č ı́slo vyrá bě né ho dı́lu, jeho ná zev, č ı́slo pracoviš tě , kde má bý t vyrá bě no a objednacı́ množ stvı́, př ı́p. i dalš ı́ informace, které jsou vzhledem k povaze vý roby podstatné . Objednacı́ množ stvı́ mezi jednotlivý mi č lá nky př itom striktně odpovı́dá kapacitě použ ı́vané př epravnı́ jednotky nebo jejı́mu ná sobku. Jako př epravnı́ prostř edky se vě tš inou použ ı́vajı́ celouzavř ené př epravky (v automobilové m prů myslu jsou to např . typizované př epravky KLT), palety, př ı́p. roltejnery.
Technologie KANBAN je vhodná pouze pro sé riovou vý robu ustá lené ho sortimentu s relativně malý m poč tem variant vý robku se stabilnı́ poptá vkou bez vě tš ı́ch vý kyvů ve spotř ebě . Tento princip naopak nenı́ vhodný pro kusovou vý robu se znač ně kolı́sajı́cı́m odbě rem vý robků . Je to z toho dů vodu, ž e zavedenı́ systé mu a jeho koordinace je pomě rně ná roč ná .
Aplikace technologie KANBAN zvyš uje plynulost vý roby, sniž uje velikost zá sob nedokonč ené vý roby, zvyš uje pruž nost reakce vý roby na pož adavky zá kaznı́ků a zvyš uje produktivitu prá ce.
6.3 Just-in-Time
Koncept technologie Just-in-Time (JIT) byl vyvinut v 60. letech minulé ho stoletı́ v Japonsku ve �irmě Toyota a je souč ástı́ komplexnı́ho vý robnı́ho systé mu Toyota (nicmé ně zá rodek �ilozo�ie technologie Just-in-Time vymyslel už Henry Ford v USA, když zrealizoval sé riovou vý robu automobilů stejné barvy i se shodný m vybavenı́m, byť s absencı́ nezbytné �lexibility, kterou do technologie Just-in-Time zavedli prá vě až v Toyotě ). Technologie Just-in-Time je v souč asné době využ ı́vá na po celé m svě tě jak v oblasti zá sobová nı́ a ř ı́zenı́ vý roby, tak i v oblasti distribuce. 80
_____________________________________________________________________________________________ Princip technologie Just-in-Time spoč ı́vá v uspokojová nı́ potř eby po urč ité m materiá lu ve vý robě nebo po urč ité m zbož ı́ v distribuč nı́m č lá nku jeho dodá vá nı́m v př esně dohodnutý ch a dodrž ovaný ch termı́nech podle potř eby odebı́rajı́cı́ho č lá nku. Jsou dodá vá na malá množ stvı́ v co mož ná nejpozdě jš ı́m okamž iku a dodá vky jsou velmi č asté , i ně kolikrá t v prů bě hu dne. Odbě ratel je př itom ř ı́dı́cı́m č lá nkem, které mu se musı́ dodavatel př izpů sobit co do pruž né reakce na objedná vku a musı́ garantovat kvalitu dodá vané ho materiá lu č i zbož ı́. Dodavatel by rovně ž mě l vytvá ř et takové manipulač nı́ jednotky, které budou u odbě ratele hladce bez zbyteč ný ch prostojů a zbyteč né manipulace prochá zet vš emi mı́sty manipulač nı́ch operacı́. Velmi dů lež ité je rovně ž efektivnı́ sdı́lenı́ informacı́ mezi jednotlivý mi č lá nky pro zajiš tě nı́ plynulosti materiá lový ch toků (Mojž ı́š, Cempı́rek, Tuzar & SŠ iroký , 2003).
Pro realizaci technologie Just-in-Time mohou dodavatelé volit mezi dvě ma strategiemi př izpů sobenı́ dle Pernici (2004): • Synchronizační strategie – dodavatel vyrá bı́ a odesı́lá př esně pož adovaná množ stvı́ v dohodnuté frekvenci, což mu př inese ú sporu ná kladů na skladová nı́ hotové produkce, ale vý roba menš ı́ch dá vek bude ná kladně jš ı́ v dů sledku snı́ženı́ využ itı́ vý robnı́ch kapacit a prodlouž enı́ doby př ı́pravy vý roby, rovně ž vzrostou i ná klady na př epravu hotové produkce odbě rateli.
• Emancipační strategie – dodavatel vyrá bı́ ně kolik vý robnı́ch dá vek najednou s niž šı́mi vý robnı́mi ná klady, produkci poté uskladnı́, č ı́mž mu ovš em vzniknou vyš šı́ skladovacı́ ná klady a v rež imu Just-in-Time ji poté dodá vá po č ástech v množ stvı́ a frekvenci dle pož adavků odbě ratele. Tato strategie mů ž e bý t vý hodná z hlediska vysoké pohotovosti dodá vek a pruž nosti dodavatele př i vý kyvech spotř eby u odbě ratele.
Klı́čovou myš lenkou technologie Just-in-Time ve vý robnı́m pojetı́ je eliminace jaký chkoli ztrá t (plý tvá nı́), tj. zajiš ťovat pouze ty č innosti, které majı́ skuteč ný vztah k tomu, co potř ebuje zá kaznı́k, zvyš ujı́ hodnotu vý robku a jsou nevyhnutelně potř ebné k realizaci vý roby. Za ztrá ty lze považ ovat nadprodukci, tj. vyrá bı́ se vı́ce, než je zá kaznická poptá vka; vý roba a př epracová nı́ vadný ch produktů ; č eká nı́ ve smyslu poruch v plynulosti toku materiá lu č i zbož ı́ a informacı́; nadmě rné př emisťová nı́ materiá lu např . v dů sledku nevhodné ho uspoř ádá nı́ vý robnı́ho zař ı́zenı́; zpracovatelské ztrá ty (č asové a materiá lové ) např . př i použ itı́ nevhodné ho technologické ho postupu; nadmě rné zá soby, které vá ž ı́ nadbyteč ný kapitá l, generujı́ ná klady a zabı́rajı́ prostor (př estož e za jistý ch okolnostı́ mů ž e zá soba plnit pozitivnı́ funkci vykrytı́ vý kyvu poptá vky u zá kaznı́ka); dá le to je i jaký koli pohyb, který nenı́ nezbytný pro provedenı́ zpracovatelské operace jako dů sledek nevhodné ho prostorové ho uspoř ádá nı́ a organizace pracoviš tě .
81
6
VYBRANÉ LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE ______________________________________________
Reakcı́ na de�inová nı́ hlavnı́ch ztrá t (plý tvá nı́) je stanovenı́ sedmi ideá lnı́ch cı́lů , k nimž by mě l vý robnı́ podnik v rá mci aplikace technologie Just-in-Time smě řovat – je vš ak nutné je vnı́mat jako limitnı́ stavy (Horvá th, 2007): 1. Nulová zmetkovitost – vyrá bě t produkci ve 100% kvalitě hned napoprvé .
2. Nulové časy seřízení technologických zařízení – tý ká se sniž ová nı́ č asový ch ná roků např . na př eseř ı́zenı́ vý robnı́ch linek př i změ ně typu vý robku. 3. Výrobní dávky o velikosti 1 – vý roba př esně dle zá kaznické objedná vky (pouze v rá mci synchronizač nı́ strategie př izpů sobenı́). 4. Nulové zásoby – v rá mci synchronizač nı́ strategie př izpů sobenı́ se drž ı́ pouze velmi malá pojistná zá soba.
5. Žádná manipulace – manipulace nepř idá vá hodnotu vý robku, snaha o maximá lnı́ zkrá cenı́ nutný ch manipulač nı́ch tras a snaha o naprostou eliminaci pohybu manipulač nı́ch prostř edků bez ná kladu. 6. Žádné přerušení výroby – např . neplá nované př eruš enı́ vý roby v dů sledku poruch č i vadné ho materiá lu, který se dostane do vý roby č i v dů sledku nedostatku materiá lu ve vý robnı́m procesu.
7. Nulové dodací lhůty – dodavatel je schopen velmi pruž ně reagovat na pož adavky odbě ratele.
Strategický m faktorem ú spě šné ho uplatně nı́ technologie Just-in-Time je vysoká spolehlivost a př esnost př epravy. Dle Pernici (2004) př itom platı́, ž e s č etnostı́, pravidelnostı́ a spolehlivostı́ dopravnı́ obsluhy rostou ná klady za dopravnı́ vý kony a naopak klesajı́ ná klady na skladová nı́ v souvislosti s drž enı́m zá sob pro zachová nı́ plynulosti hmotný ch toků v př ı́padě vý padků v dodá vká ch. Aplikace technologie Just-in-Time př iná š ı́ např . dramatické snı́ženı́ vý robnı́ch zá sob a zá sob hotový ch vý robků , ú sporu vý robnı́ch a skladový ch ploch, zkrá cenı́ doby potř ebné na manipulaci a př epravu atd.
6.4 Just-in-Sequence
Technologie Just-in-Sequence (JIS) je princip dodá vek založ ený na technologii Just-in-Time pouze s tı́m rozdı́lem, ž e veš keré dı́ly jsou dodá vá ny př esně v poř adı́, v jaké m budou použ ity ve vý robě . Dodavatel tedy zná plá n vý roby i s př esnou posloupnostı́, v jaké bude probı́hat montá ž a podle tohoto plá nu uspoř ádá materiá l už ve fá zi dopravy do vý robnı́ho zá vodu. Toto seř azenı́ se projevı́ v dalš ı́m snı́ženı́ č asů potř ebný ch k manipulaci s materiá lem a tı́m dojde i k dalš ı́mu zrychlenı́ vý robnı́ho procesu. 82
_____________________________________________________________________________________________
6.5 Cross-Docking Cross-Docking je distribuč nı́ technologie, která je založ ena na principu dodá vek vě tš ı́ho poč tu dodavatelů do distribuč nı́ho centra, kde vš ak nejsou uskladně ny, ale jsou plynule vytř ı́dě ny, kompletová ny a expedová ny dle pož adavků konkré tnı́ch odbě ratelů . Cross-Docking vyž aduje př esnou synchronizaci vš ech dodá vek smě řujı́cı́ch do distribuč nı́ho centra a ná vazně k odbě ratelů m.
Hlavnı́m př ı́nosem aplikace technologie Cross-Docking je naprostá redukce skladový ch zá sob v distribuč nı́m centru (eliminace vá zanosti kapitá lu v zá sobá ch) za souč asné ho zlepš enı́ efektivity dopravy (dodavatel nemusı́ zajiš ťovat př epravu př ı́mo k zá kaznı́kovi, ale pouze do distribuč nı́ho centra, odkud už je zá kaznı́kovi zavezena zkompletovaná dodá vka od vı́ce dodavatelů ). Pozitivem systé mu je i skuteč nost, ž e k realizaci vytř ı́dě nı́, kompletace a expedice zá silek je nutný mnohem menš ı́ skladový prostor, který navı́c nemusı́ bý t vybavený vysoce investič ně ná roč ný mi regá lový mi soustavami a tomu odpovı́dajı́cı́ manipulač nı́ technikou pro jejich obsluhu, než jak je tomu u klasický ch distribuč nı́ch systé mů , kde se u vě tš iny polož ek drž ı́ skladová zá soba. To opě t zlepš uje ekonomiku logistický ch operacı́.
6.6 Hub and Spoke
Technologie Hub and Spoke spoč ı́vá ve sdruž ová nı́ menš ı́ch zá silek od ně kolika odesı́latelů do vě tš ı́ch celků , které jsou ná sledně hromadně př epraveny do oblasti urč enı́ a zde jsou opě t rozdruž eny a dodá ny koneč ný m př ı́jemců m. S vý hodou tuto technologii použ ı́vajı́ př evá ž ně poskytovatelé př epravnı́ch a zasilatelský ch služ eb.
Sdruž ová nı́ drobný ch zá silek se prová dı́ vě tš inou pro urč itou de�inovanou oblast v jednom logistické m centru (Hub), kam jsou př epravová ny z jednotlivý ch svozový ch linek od odesı́latelů . Z tohoto logistické ho centra jsou pak silnič nı́ kamionovou, ž eleznič nı́, ná moř nı́ č i leteckou dopravou př epravová ny do cı́lové oblasti, kde jsou v rá mci rozvozový ch linek doruč ová ny koneč ný m př ı́jemců m.
Aplikace technologie Hub and Spoke př iná š ı́ snı́ženı́ ná kladů na př epravu sdruž ený ch zá silek na delš ı́ př epravnı́ vzdá lenosti, neboť hromadná dá lková př eprava jednı́m velký m dopravnı́m prostř edkem je mé ně ná kladná oproti soubě žné př epravě jednotlivý ch zá silek ně kolika menš ı́mi dopravnı́mi prostř edky. Dá le tato technologie př iná š ı́ i odlehč enı́ dopravnı́m komunikacı́m a snı́ženı́ ekologické zá tě ž e v souvislosti s realizacı́ logistický ch služ eb. Tuto technologii je mož né také s vý hodou využ ı́t v kombinaci s technologiı́ Just-in-Time pro eliminaci rostoucı́ho poč tu malý ch zá silek př epravovaný ch stá le č astě ji a na stá le se zvyš ujı́cı́ př epravnı́ vzdá lenosti. 83
6
VYBRANÉ LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE ______________________________________________
6.7 Quick Response Technologie Quick Resonse (neboli rychlá reakce) se zač ala použ ı́vat v USA již v 80. letech 20. stoletı́ pro textilnı́ zbož ı́ a odě vy. Princip té to technologie spoč ı́vá v propojenı́ vš ech logistický ch č lá nků od vý roby, př es distribuč nı́ centrum (č i velkoobchod) až do maloobchodnı́ sı́tě . Vš echny č lá nky mezi sebou vzá jemně sdı́lı́ informace o prodejı́ch, objedná vká ch a zá sobá ch s ostatnı́mi č lá nky ř etě zce. K tomu, aby mohl tento systé m plně fungovat je nezbytné zavedenı́ automatické identi�ikace na bá zi č árový ch kó dů a elektronická vý mě na dat (EDI).
Mezi hlavnı́ př ı́nosy aplikace technologie Quick Response patř ı́ snı́ženı́ stupně nejistoty v rozhodová nı́ dı́ky sdı́lenı́ informacı́, jelikož zá soby jsou v jednotlivý ch č lá ncı́ch ř etě zce kontrolová ny kaž dý den a kaž dodenně je zbož ı́ rovně ž objedná vá no dle aktuá lnı́ch prodejů , systé m tedy velmi pruž ně reaguje na aktuá lnı́ zá kaznickou poptá vku. Sdı́lenı́ informacı́ např ıć ̌ ř etě zcem př iná š ı́ snı́ženı́ logistický ch ná kladů v dů sledku nevytvá ř enı́ neproduktivnı́ch zá sob v ř etě zci a také ú sporu č asu v dodá vká ch do maloobchodu pro rychlou odezvu na pož adavky koncový ch spotř ebitelů . Na ú rovni distribuč nı́ho centra je vhodné tuto technologie kombinovat s technologiı́ Cross-Docking.
Aplikace technologie Quick Response vš ak má i svá ú skalı́. Vzhledem k tomu, ž e je ú spě š nost tohoto systé mu odvislá na vů li dı́lč ı́ch č lá nků sdı́let (pomě rně citlivé ) informace, lze tuto technologii ú spě šně využ ı́t v ř etě zcı́ch s klı́čový m ř ı́dı́cı́m č lá nkem, který stanovuje pravidla vzá jemné ho fungová nı́ v rá mci celé ho ř etě zce nebo pokud je celý distribuč nı́ ř etě zec ve vlastnictvı́ jednoho subjektu. Jestliž e vš ak dı́lč ı́ logistické č lá nky vystupujı́ jako samostatné subjekty a nejsou ochotni pruž ně př edá vat potř ebné informace dalš ı́m zapojený m č lá nků m, pak tento systé m postrá dá svů j vý znam a nemů ž e bý t dosaž eno oč eká vaný ch vý sledků .
6.8 Ef�icient Consumer Response
Technologie Ef�icient Consumer Response (neboli efektivnı́ zá kaznické odezvy) se zač ala použ ı́vat v USA v roce 1993 (v Evropě od roku 1994) za ú č elem propojenı́ vý robců č erstvý ch a mraž ený ch potravin s jejich dodavateli a s distribuč nı́mi centry a maloobchodem. Př edpokladem k uplatně nı́ té to technologie je (tak jako u technologie Quick Response) využ itı́ automatické identi�ikace, elektronické vý mě ny dat (EDI) a navı́c elektronické ho př evodu peně z. Oproti technologii Quick Response je vš ak mnohem komplexně jš ı́, jelikož se opı́rá o č tyř i zá kladnı́ strategie, jejichž smyslem je eliminace č innostı́, které v ř etě zci nepř idá vajı́ hodnotu pro zá kaznı́ka (Pernica, 2004):
84
1. Strategie stabilizace hmotných toků s minimálními zásobami zboží – vý kyvy v objemech a plynulosti hmotný ch toků , které proudı́ ř etě zcem,
_____________________________________________________________________________________________ jsou považ ová ny za negativnı́ jev, který způ sobuje vı́cená klady. Stabilizace toků a za souč asné minimalizace zá sob v ř etě zci je mož né dosá hnout za pomoci synchronizace vý roby, kontinuá lnı́ho doplň ová nı́ zá sob zbož ı́, automatizovaný ch skladový ch objedná vek a Cross-Dockingu.
2. Strategie uspořádání sortimentu do výrobkových skupin – ná rů st sortimentnı́ š ı́ře a hloubky s cı́lem lepš ı́ho uspokojenı́ zá kaznický ch potř eb s sebou nutně nese i zvý šenı́ logistický ch ná kladů u jednotlivý ch č lá nků logistické ho ř etě zce, ale paradoxně nemusı́ př iné st pozitivnı́ zá kaznickou odezvu. Tato strategie se tedy opı́rá o smysluplné uspoř ádá nı́ sortimentu do optimalizovaný ch vý robkový ch skupin dle hodnoty pro zá kaznı́ka.
3. Strategie uvádění nových výrobků na trh – vě tš ina nově vyrá bě ný ch potraviná ř ský ch produktů nedosá hne na trhu vý razné ho trž nı́ho postavenı́, což př iná š ı́ vý znamné ztrá ty např ıć ̌ celý m ř etě zcem a uvá dě nı́ se tak stá vá velmi rizikovou č innostı́. Nový vý robek se totiž př i uvá dě nı́ na trh stá vá souč ástı́ zá sob v dı́lč ı́ch č lá ncı́ch ř etě zce, vá ž e znač ný kapitá l např ı́č ř etě zcem, ale nemusı́ se setkat s pozitivnı́ zá kaznickou odezvou. Tato strategie je tak zamě řena na sladě nı́ aktivit př i uvá dě nı́ nový ch vý robků v rá mci celé ho ř etě zce, aby byly mož né ztrá ty z uvá dě nı́ vý robku na trh minimalizová ny.
4. Promoční strategie – prová dě nı́ promoč nı́ch akcı́ bez koordinace s dalš ı́mi č lá nky ř etě zce př iná š ı́ vysoké vý kyvy ve hmotný ch tocı́ch, jednotlivé č lá nky se př edzá sobujı́ a v zá vislosti na reakci zá kaznı́ka pak mohou nastat dva než ádoucı́ extré my – promoč nı́ akce je ú spě šná , ale zá soba nestač ı́ pokrý t poptá vku zá kaznı́ka nebo je neú spě šná a př edzá sobenı́ pak vá ž e kapitá l v zá sobá ch např ı́č ř etě zcem a zá soba se obtı́žně ji doprodá vá . Tato strategie je tedy založ ená na prová dě nı́ promoč nı́ch akcı́ pouze tehdy, tak dlouho a tam, kde př inesou maximá lnı́ už itek.
85
6
86
VYBRANÉ LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE ______________________________________________
_____________________________________________________________________________________________
7
Přeprava nákladů
Cíle kapitoly • Př eprava ná kladů v logistice • Silnič nı́ př eprava ná kladů
• ZŽ eleznič nı́ př eprava ná kladů • Ná moř nı́ př eprava ná kladů • Letecká př eprava ná kladů • Kombinovaná př eprava
7.1 Přeprava nákladů v logistice Kvalitnı́ zajiš tě nı́ př epravy zbož ı́ a materiá lu př edstavuje klı́čový faktor pro vč asné a ná kladově př imě řené komplexnı́ zabezpeč ová nı́ zá kaznický ch potř eb. Př epravu zá silek je mož né v souč asné době realizovat prostř ednictvı́m č tyř zá kladnı́ch dopravnı́ch oborů č i jejich vzá jemnou kombinacı́. Kaž dý dopravnı́ obor vš ak s sebou nese z pohledu logistiky vlastnı́ systé m fungová nı́, jehož dı́lč ı́ aspekty je nutné respektovat a maximá lně využ ı́t pro efektivnı́ nastavenı́ celé ho logistické ho systé mu. Přeprava je vý sledný efekt př emı́sťovacı́ho (dopravnı́ho) procesu, tj. vlastnı́ vý sledná změ na prostorové ho bytı́ v č ase; z hlediska ekonomické ho pak realizace už itné hodnoty dopravy, tj. vlastnı́ho př emı́stě nı́, resp. př emı́sťovacı́ho procesu.
Doprava je č innost spojená s cı́levě domý m př emı́sťová nı́m rů zné ho množ stvı́ osob a hmotný ch statků v č asový ch a prostorový ch souvislostech př i využ itı́ rů zný ch dopravnı́ch cest. V už šı́m smyslu se pak jedná o proces charakterizovaný pohybem dopravnı́ch prostř edků po dopravnı́ cestě . Dopravní obory: silnič nı́, ž eleznič nı́, ná moř nı́ a letecká doprava.
87
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
Druhy dopravy: zahranič nı́ a vnitrostá tnı́, ná kladnı́ a osobnı́, hromadná a individuá lnı́, konvenč nı́ a nekonvenč nı́ (tj. potrubnı́ doprava, lanovky apod.), veř ejná a neveř ejná atd. Mezinárodní doprava – jedná se o takovou dopravu, jejı́ž poč átek a konec lež ı́ ve dvou rů zný ch stá tech. Za meziná rodnı́ dopravu se př itom nepovaž uje tzv. peá ž nı́ doprava, tj. doprava př es ú zemı́ cizı́ho stá tu zpě t do stá tu vý chozı́ho za př edpokladu, ž e na ú zemı́ cizı́ho stá tu nenı́ tzv. tarifnı́ bod, tj. nenı́ zde např . prová dě na naklá dka, př iklá dka č i vyklá dka apod.
7.2 Silniční přeprava nákladů
Dı́ky své rychlosti a operativnosti patř ı́ silnič nı́ ná kladnı́ př eprava mezi nejvý znamně jš ı́ dopravnı́ obory. Neustá le př itom roste jejı́ kvantitativnı́ podı́l na celkové m objemu realizovaný ch př eprav ná kladů , což je mimo jiné podmı́ně no hustotou a kon�iguracı́ silnič nı́ dopravnı́ sı́tě , která umož ňuje př ı́mé dodá vky z mı́sta odeslá nı́ do mı́sta urč enı́ bez nutnosti využ itı́ dalš ı́ch dopravnı́ch oborů , a to př i velmi př ı́znivé m pomě ru č asu př epravy a vynalož ený ch ná kladů .
7.2.1 Důležité pojmy v silniční přepravě nákladů
Dopravce je provozovatel dopravy č i vozidel (vlastnı́k dopravnı́ch prostř edků nebo jejich ná jemce). Vž dy se jedná o subjekt realizujı́cı́ vlastnı́ př emı́sťovacı́ č innost v prostoru a č ase. Dopravce prodá vá a realizuje dopravnı́ a př epravnı́ služ by na trhu.
Přepravce je zá kaznı́k (v př epravnı́ smlouvě zpravidla označ ová n jako odesı́latel nebo př ıj́ emce). Př epravce je spotř ebitelem dopravnı́ch, resp. př epravnı́ch služ eb, velmi č asto vlastnı́k hmotné ho zbož ı́. Mů ž e se jednat o obchodnı́ka, vý robce, prodá vajı́cı́ho, kupujı́cı́ho, exporté ra č i importé ra apod. Zasílatel je subjekt, který svý m jmé nem, na ú č et a v zá jmu př ı́kazce (př epravce) obstará vá pro jeho potř eby př epravnı́ služ by. Př epravnı́ nebo dopravnı́ služ by mů ž e obstarat tı́m, ž e jejich dodá nı́ zajistı́ u vybraný ch dopravců nebo mů ž e služ by zajistit i samostatně vlastnı́m vozový m parkem.
Ložný prostor zahrnuje vnitř nı́ objem uzavř ené karoserie (skř ı́nı́, cisteren apod.), nebo u valnı́kový ch ná staveb objem prostoru, jehož zá kladnu tvoř ı́ lož ná plocha a stě ny vý šky postranic. Lož ný prostor vozidla je uvá dě n v m3. Mě rný lož ný prostor a mě rná lož ná plocha pak vyjadř ujı́, kolik lož né plochy č i lož né ho prostoru vozidla př ipadá na jednu tunu už iteč né ho zatı́ženı́.
Ložná plocha vozidla odpovı́dá vnitř nı́ pů dorysné ploš e lož né ho prostoru a vyjadř uje se v m2. 88
_____________________________________________________________________________________________ Užitečné zatížení vozidla (nosnost vozidla) je př ı́pustná hmotnost ná kladu v kilogramech nebo tuná ch, které mů ž e dané vozidlo najednou pojmout. Kromě nosnosti vozidla jsou uvá dě ny i kategorie vlastnı́ hmotnosti vozidla (hmotnost vozidla a provoznı́ch hmot bez vybavenı́, pracovnı́ vý stroje, ná kladu a obsluhy), kategorie pohotovostnı́ hmotnosti vozidla (vlastnı́ hmotnost vozidla vč etně vybavenı́ a pracovnı́ vý stroje), kategorie dovolené ho zatı́ženı́ vozidla (hmotnost vybavenı́ a pracovnı́ vý stroje vč etně nosnosti vozidla a hmotnosti obsluhy vozidla) a kategorie celkové hmotnosti vozidla (pohotovostnı́ hmotnost vozidla a už iteč né zatı́ženı́ vč etně hmotnosti obsluhy).
7.2.2 Členění silniční přepravy nákladů
Celovozová přeprava – jedná se o př epravu zá silky jednı́m vozidlem jednomu odbě rateli jednou jı́zdou vozidla.
Přeprava kusových zásilek – prová dı́ se buď doklá dkou, nebo sbě rnou služ bou. Doklá dkou se rozumı́ kusová zá silka př epravovaná společ ně s jiný mi zá silkami jednı́m dopravnı́m prostř edkem, kdy je mož né lé pe využ ı́t prostorovou nebo hmotnostnı́ kapacitu dopravnı́ch prostř edků . Sbě rná služ ba pak př edstavuje systé m př epravy kusový ch zá silek „z domu do domu“, který je založ ený na jejich sdruž ová nı́ a rozdruž ová nı́ ve sbě rný ch stř ediscı́ch, mezi nimiž je př eprava sdruž ený ch zá silek prová dě na jako celovozová . Př eprava kusový ch zá silek se prová dı́ buď na ú zemı́ dané ho stá tu, nebo jako meziná rodnı́. Speciální přepravy zahrnují:
• nadgabaritnı́ (nadmě rné , nadrozmě rné ) př epravy, kdy hmotnost ná kladu nebo jeho rozmě ry př esahujı́ stanovené limity; dopravce k realizaci tohoto typu př epravy musı́ disponovat zvlá š tnı́m povolenı́m; • př epravu ž ivý ch zvı́řat;
• př epravu nebezpeč ný ch vě cı́ a lá tek (dle Dohody ADR);
• př epravu zbož ı́ pod kontrolovanou teplotou (dle dohody ATP).
7.2.3 Celní úmluva TIR
Př i tranzitu zbož ı́ př es ú zemı́ jednoho nebo vı́ce stá tů v rá mci meziná rodnı́ př epravy zbož ı́ po silnici realizovaly v minulosti celnı́ orgá ny kaž dé ho stá tu prohlı́dky ná kladu na vš ech stá tnı́ch hranicı́ch a vymá haly zá ruky, kauce a zá lohy na clo a poplatky, což př iná š elo znač né vý daje, zpož dě nı́ a naruš ová nı́ meziná rodnı́ dopravy. Ve snaze snı́žit tyto komplikace byl vyvinut systé m TIR, který spravuje Meziná rodnı́ unie silnič nı́ dopravy (IRU) se sı́dlem v ZŽ enevě . Prvnı́ smlouva o TIR byla uzavř ena v roce 1949, v souč asné době je uplatň ová n v 64 smluvnı́ch stá tech. 89
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
Systé m TIR se vztahuje pouze na tranzity př es neč lenské stá ty EU (např . SŠ vý carsko) a zasahuje do Severnı́ Ameriky a na Blı́zký a Stř ednı́ vý chod. Tranzitnı́ systé m TIR je postaven na č tyř ech zá kladnı́ch pilı́řı́ch:
• Celně bezpečná silniční vozidla a kontejnery – ná kladový prostor musı́ bý t konstruová n tak, aby nebyl mož ný př ı́stup dovnitř bez poš kozenı́ celnı́ zá vě ry.
• Mezinárodní záruka celního dluhu – do systé mu TIR zapojené sdruž enı́ dopravců v dané zemi (v CČ R je to CČ esmad Bohemia) ruč ı́ za ú hradu veš kerý ch cel a poplatků , pokud dojde bě hem př epravy pod karnetem TIR k poruš enı́ stanovený ch př edpisů ze strany dopravce. • Karnet TIR (meziná rodnı́ zá ruč nı́ dokument) – zbož ı́ je v rá mci systé mu TIR doprová zeno meziná rodně uzná vaný m karnetem, který vstupuje v platnost v zemi odeslá nı́ a slouž ı́ jako celnı́/kontrolnı́ doklad v zemi odeslá nı́, tranzitu a urč enı́.
• Vzájemné uznávání celních kontrol – kontrolnı́ opatř enı́ celnı́ch ú ř adů uskuteč ně ná v zemi odeslá nı́ jsou uzná vá na v tranzitnı́ch zemı́ch i zemi urč enı́.
7.3 Železniční přeprava nákladů
ZŽ eleznič nı́ př eprava ná kladů patř ila historicky k nejvý znamně jš ı́m dopravnı́m oborů m. Prvnı́ vlaky se zač aly na ž eleznič nı́ch tratı́ch objevovat zač átkem 19. stoletı́, tj. v době , kdy ješ tě neexistovala letadla ani automobily, které by jim mohly konkurovat. ZŽ eleznice se velmi rychle stala nejrychlejš ım ́ a nejsnadně jš ı́m prostř edkem pro spojenı́ s okolnı́m svě tem a mı́sta, kam vedly koleje, zaznamená vala rychlý hospodá ř ský rů st. Po 2. svě tové vá lce vš ak dochá zı́ postupně k poklesu vý znamu ž eleznič nı́ dopravy na ú kor velmi rychle se rozvı́jejı́cı́ dopravy silnič nı́ a letecké . I př es tuto konkurenci vš ak ž eleznici stá le patř ı́ nezastupitelná ú loha v př epravě hromadný ch substrá tů na stř ednı́ a velké vzdá lenosti, své uplatně nı́ nově nalé zá také v kombinované dopravě (Kvizda a kol., 2007).
7.3.1 Důležité pojmy v železniční přepravě nákladů
Provozovatel dráhy je subjekt, který provozuje ž eleznič nı́ dopravnı́ cestu a př idě luje ž eleznič nı́m dopravců m jejı́ kapacitu (v CČ R je to stá tnı́ organizace Sprá va ž eleznič nı́ dopravnı́ cesty).
90
_____________________________________________________________________________________________ Dopravce v drážní dopravě je provozovatelem drá ž nı́ dopravy podle drá ž nı́ho zá kona a poskytuje služ by ž eleznič nı́ dopravy za ú platu v rozsahu př idě lené kapacity dopravnı́ cesty (např . CČ eské drá hy a.s. a dalš ı́). Průjezdný průřez je stanovený volný prostor, který musı́ bý t zachová n na trati i ve stanici, aby byl umož ně n bezpeč ný prů jezd vozidel.
Nápravový tlak vlaku – kaž dá ž eleznič nı́ trať má svoji dovolenou ú nosnost, která př i př ekroč enı́ mů ž e vé st k nehodá m nebo k poš kozenı́ tratě . Ukazatel ná pravové ho tlaku vlaku mě řı́ ú nosnost tratě neboli maximá lnı́ povolené zatı́ženı́ tratě na 1 ná pravu vlaku.
7.3.2 Členění železniční přepravy nákladů Přeprava vozových zásilek
Vozová (celovozová ) zá silka je taková zá silka, která je podaná jednı́m ná kladnı́m listem a pro svou hmotnost č i objem vyž aduje alespoň jeden ž eleznič nı́ vů z. Naklá dku vozový ch zá silek obstará vá odesı́latel a vyklá dku př ı́jemce, pokud se nedohodli se ž eleznicı́, ž e za ně naklá dku č i vyklá dku provede. Vozy pro vozovou zá silku nebo zá silku v tzv. ucelený ch vlacı́ch musı́ odesı́latel (př epravce) př edem objednat s uvedenı́m množ stvı́ a druhu př epravované ho zbož ı́, resp. př ı́mo s druhem pož adované ho vozu. Objedná vá nı́ př eprav vozový ch zá silek se prová dı́ př ihlá š kou naklá dky u odesı́lacı́ stanice. Podá vá nı́ i vý dej vozový ch zá silek ve vnitrostá tnı́ i meziná rodnı́ př epravě prová dě jı́ pouze k tomu urč ené ž eleznič nı́ stanice. Dodacı́ lhů ty jsou v ž eleznič nı́ ná kladnı́ př epravě obyč ejný ch vozový ch zá silek pevně stanoveny v rá mci vyhlá š ený ch dodacı́ch lhů t v sı́ti ná kladnı́ch vlaků mezi seř aďovacı́mi stanicemi. Rozliš uje se i tzv. rychlá vozová zá silka, kterou se rozumı́ zá silka majı́cı́ dodacı́ lhů tu nejmé ně o 25 % kratš ı́, než je vyhlá š ená dodacı́ lhů ta. CČ D realizujı́ i termı́nované př epravy zá silek v systé mu př ednostnı́ch vlaků s př edem stanovenou dobou př epravy podle veř ejně vyhlá š ené ho jı́zdnı́ho ř ádu. Dodacı́ lhů ta v meziná rodnı́ ž eleznič nı́ př epravě podle UÚ mluvy CIM je 24 hodin za kaž dý ch i jen započ atý ch 400 km, k té to době se ješ tě př ipoč ı́tá vá tzv. vý pravnı́ lhů ta 12 hodin. Přeprava kusových zásilek
Kusové zá silky nevyž adujı́ vzhledem ke své mu objemu č i hmotnosti samostatný vagó n a za tyto zá silky se považ ujı́ zá silky do 5 tun. Př eprava kusový ch zá silek se zpravidla př edem neobjedná vá . Př epravné kusový ch zá silek bý vá vyš šı́ než u zá silek vozový ch.
Kusové zá silky mohou bý t pro vnitrostá tnı́ i meziná rodnı́ př epravu podá vá ny a vydá vá ny jen na k tomu urč ený ch stanicı́ch. Stanice zajiš ťujı́ ve své m tzv. 91
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
atrakč nı́m (sbě rné m, obsluž né m) obvodu také svoz a rozvoz kusový ch zá silek (př epravu z domu do domu). Kusové zá silky jsou v ž eleznič nı́ př epravě zpravidla vı́cekrá t př eklá dá ny, proto majı́ i delš ı́ dodacı́ lhů tu. UÚ mluva CIM stanovuje pro meziná rodnı́ př epravu kusový ch zá silek dodacı́ lhů tu 24 hodin za kaž dý ch i jen započ atý ch 200 km, př ič emž se ješ tě k té to lhů tě př ipoč ı́tá vá vý pravnı́ lhů ta 24 hodin. Zejmé na v meziná rodnı́ př epravě se kusové zá silky př ednostně př epravujı́ v př ı́mý ch vozech ze stanice odeslá nı́ do stanice urč enı́. Nenı́-li to mož né , př epravujı́ se kusové zá silky nejkratš ı́m, resp. nejrychlejš ı́m mož ný m způ sobem. Přeprava spěšnin
Spě š ninou je zá silka, jejı́ž hmotnost u jednoho kusu nepř esahuje obvykle 100 kg. Spě š niny lze po ž eleznici př epravovat mezi Bulharskem, CČ eskou republikou, Dá nskem, Finskem, Franciı́, Holandskem, Chorvatskem, Itá liı́, Maďarskem, Ně meckem, Norskem, Rakouskem, Rumunskem, SŠ vý carskem, Tureckem a Velkou Britá niı́.
Meziná rodnı́ př eprava spě šnin se uskuteč ňuje podle Společ né ho meziná rodnı́ho tarifu pro př epravu spě š nin (TCE). Celkové př epravné (dovozné ) je př itom souč tem dovozné ho jednotlivý ch ž eleznic v EUR. Dovozné v EUR se pro ž eleznice stá tů nepouž ı́vajı́cı́ch jednotnou mě nu př epoč te tzv. jednotný m ž eleznič nı́m kurzem platný m v den př ijetı́ zá silky k př epravě .
7.3.3 Speci�ika přepravy nákladů po železnici
Mezi jednotlivý mi ž eleznič nı́mi systé my existujı́ rozdı́ly, které vý znamný m způ sobem problematizujı́ meziná rodnı́ př epravu zbož ı́. Nejvý znamně jš ı́ rozdı́ly jsou v rozchodech kolejı́. Velikost normá lnı́ho rozchodu č inı́ v př ı́mé koleji 1 435 mm (tento rozchod byl odvozen z rozmě rů použ ı́vaný ch v Anglii). V celé m svě tě je pak použ it na 63 % vš ech ž eleznič nı́ch tratı́. Po celé Asii, Africe, Austrá lii, stř ednı́ a již nı́ Americe jsou rozš ı́řeny ú zkorozchodné tratě , které majı́ rozchod kolejı́ nejč astě ji 1 000 a 1 067 mm. V celosvě tové ž eleznič nı́ sı́ti ú zké rozchody zaujı́majı́ 22 % tratı́. Naopak š irokorozchodné tratě použ ı́vajı́ stá ty bý valé ho SSSR, Finsko, Mongolsko, č ásteč ně Panama (1 524 mm); Irsko, Severnı́ Irsko, č ást ž eleznic Austrá lie a Brazı́lie (1 600 mm); SŠ paně lsko, Portugalsko, Indie, Chile, Argentina a č ásteč ně dalš ı́ země Asie a již nı́ Ameriky (1 668 mm). SŠ irokorozchodné tratě majı́ patná ctiprocentnı́ celosvě tový podı́l.
Problé m př echodový ch mı́st mezi ž eleznič nı́mi sı́tě mi, které použ ıv́ ajı́ rozdı́lný rozchod kolejı́, je z logistické ho hlediska zvlá š ť citelný v mı́stech, kde se setká vá normá lnı́ evropský rozchod 1 435 mm se š iroký mi rozchody, tj. na hranicı́ch Francie se SŠ paně lskem a na hranicı́ch stá tů bý valé ho SSSR s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Pro př ekoná nı́ rozdı́lné ho rozchodu ve styč ný ch bo92
_____________________________________________________________________________________________ dech ž eleznič nı́ch sı́tı́ je mož né zá silky buď př elož it na vhodné vozy nebo prové st vý mě nu ž eleznič nı́ch podvozků s odpovı́dajı́cı́m rozchodem kol č i použ ıt́ vozy se speciá lně upravený mi podvozky, které umož ňujı́ plynulý př echod mezi rů zný mi rozchody kolejı́. Na kratš ı́ch ú secı́ch (zejmé na v oblasti hranič nı́ch př echodů mezi jednotlivý mi typy rozchodů kolejı́) se použ ıv ́ á tzv. kolejová splı́tka, kdy trať obsahuje vı́ce než dvě koleje a vlaky rů zný ch rozchodů kol se mohou pohybovat po té ž e trati.
7.4 Námořní přeprava nákladů
Vodnı́ doprava je nejstarš ı́m dopravnı́m oborem. Prvnı́ primitivnı́ papyrusová plavidla byla použ ı́vá na již ve staré m Egyptě 6 000 let př . Kr. Když se ve starově ku zač aly po souš i pohybovat prvnı́ kolové dopravnı́ prostř edky, po vodě se již bě žně př epravovaly ná klady. Ná moř nı́ doprava byla vš ak odedá vna spojena i s objevy nový ch teritoriı́ a s hledá nı́m nový ch dopravnı́ch cest, aby se zkrá til č as na př epravu ná kladů . Do rozvoje ná moř nı́ dopravy vý znamný m způ sobem zasá hly a stá le zasahujı́ i vojenské zá mě ry.
Vý znamný m krokem v rozvoji ná moř nı́ dopravy na Evropské m kontinentu bylo založ enı́ ně mecké ho obchodnı́ho spolku Hansa v roce 1358. Hansa kontrolovala prakticky celý obchod v Severnı́m a Baltské m moř i. Zá sadnı́ vý znam pro rozvoj ná moř nı́ dopravy mě ly i technické vyná lezy, např . kompas, parnı́ stroj, lodnı́ š roub (vyná lezcem byl CČ ech Josef Ressl), ale i např . Morseova abeceda (Nová k, Zelený , Pernica & Kolá ř , 2011).
7.4.1 Důležité pojmy v námořní přepravě nákladů
Rejdař je ná moř nı́ dopravce, tj. provozovatel nebo majitel lodı́, které mu slouž ı́ k vý dě leč né č innosti.
Broker je lodnı́ dohodce, tj. maklé ř nebo té ž ná moř nı́, lodnı́ č i rejdař ský agent; v ná moř nı́ dopravě funguje jako zprostř edkovatel, jehož funkcı́ je urychlit, usnadnit, ale i zefektivnit jedná nı́ o ná jmu lodi a zoptimalizovat jeho podmı́nky.
Štauer je ukladatel, který zajiš ťuje prá ci s ná kladem bě hem jeho naklá dky a rozmı́stě nı́ do lodi (tzv. š tauová nı́); jedná se o velice odbornou č innost, která je zpravidla zajiš ťová na př ı́stavnı́mi sprá vami nebo jimi pově řený mi specializovaný mi organizacemi.
Knihovací agent shromaž ďuje a zajiš ťuje knihová nı́ lodnı́ho prostoru u liniový ch př eprav pro urč ité linky na konkré tnı́ relaci; dá le mů ž e prová dě t i akvizici pro rejdař e, vyř izovat reklamace (vyplý vajı́cı́ z knihová nı́), bý vá pově řová n i vystavová nı́m konosamentů , inkasem ná moř né ho apod. 93
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
Klá rovacı́ agent zajiš ťuje zejmé na celnı́, zdravotnı́, veteriná rnı́, hygienické a dalš ı́ služ by v př ı́stavech.
Konosament (ná lož ný list) je potvrzenı́m rejdař e o př evzetı́ zbož ı́ do jeho pé če – kapitá n nebo agent rejdař e zde potvrzujı́, ž e př ijali k př epravě nebo nalož ili urč ité množ stvı́ zbož ı́, zá roveň se zavazujı́, ž e zbož ı́ vydajı́ v př ı́stavu urč enı́ v tomté ž stavu a množ stvı́, jak je v konosamentu uvedeno (tj. poč et kusů , množ stvı́, znač ky, obaly apod. podle č eho lze zbož ı́ identi�ikovat). Konosament je nejrozš ı́řeně jš ı́m a nejvý znamně jš ı́m dokladem v ná moř nı́ př epravě zbož ı́ a vzhledem k jeho povaze mů ž e slouž it a bý t obchodová n i jako cenný papı́r. Vý tlak lodi, tj. množ stvı́ vody vytlač ené hmotnostı́ lodi (dle Archimedova zá kona, jde tedy o vlastnı́ hmotnost plavidla. Hrubá a čistá prostornost lodi – č istá prostornost lodi vyjadř uje pronajı́matelný prostor lodi, tj. hrubou prostornost lodi po odeč tenı́ prostorů strojoven, kuchynı́, obytný ch kajut, dı́len apod.; ú daj v hrubé prostornosti lodi je dů lež itý pro vý poč et poplatků v př ı́stavech, za proplutı́ kaná ly a prů plavy.
Nosnost lodi – označ uje se DWT (deadweight tonnage), což je poč et tun potř ebný ch k ponoř enı́ plavidla na č áru ponoru, kdy je plavidlo zatı́ženo na maximá lnı́ mož nou ú roveň , aby plavba byla ješ tě bezpeč ná ; DWT se uvá dı́ vč etně pohonný ch hmot, zá sob, posá dky atd. (Nová k, 2005).
7.4.2 Členění námořní přepravy nákladů Liniová námořní doprava
Liniová ná moř nı́ doprava zabezpeč uje pravidelná spojenı́ mezi urč itý mi př ı́stavy ve vymezené oblasti na pravidelný ch linká ch. Př epravuje kontejnerizované a kusové zbož ı́ podle př edem vyhlá š ený ch tarifů a plavebnı́ch ř ádů . K rozvoji liniové ná moř nı́ dopravy př ispě l zejmé na celosvě tový ná rů st kontejnerový ch ná moř nı́ch př eprav. Na trhu liniové ná moř nı́ dopravy pů sobı́ tzv. ná moř nı́ liniové konference, což je uskupenı́ liniový ch rejdař ský ch společ nostı́, jejichž cı́lem je monopolnı́ ovlá dnutı́ trhu. Konference kontrolujı́ prioritně nejsilně jš ı́ př epravnı́ relace s nejvě tš ı́mi př epravnı́mi objemy, konkré tně se jedná o relace Dá lný vý chod (př ı́stavy CČ ı́ny, Tchajwanu, Již nı́ Koreji, Japonska) – Severnı́ Amerika (př ı́stavy USA a Kanady na zá padnı́m pobř ež ı́) a relace Dá lný vý chod – Evropa (př ı́stavy Francie, Holandska, Belgie, Ně mecka a př ı́stavy ve Stř edozemnı́m moř i). Rovně ž pomě rně silnou relacı́ je Evropa – Severnı́ Amerika (transatlantská liniová spojenı́). Př estož e je v ná moř nı́ dopravě vě tš ina rejdař ů sdruž ena do rů zný ch integrač nı́ch seskupenı́, stá le na tomto trhu podniká i ř ada nezá vislý ch rejdař ů. Oproti ná moř nı́m liniový m konferencı́m jsou nezá vislı́ rejdař i schopni poskytovat vysokou ope94
_____________________________________________________________________________________________ rativnost a �lexibilitu př epravnı́ch služ eb, nezá vislou cenotvorbu (obvykle s niž šı́mi sazbami, než u konferencı́), jsou schopni se okamž itě př izpů sobit nový m trž nı́m pož adavků m (využ ı́vajı́ mezer v ná moř nı́m př epravnı́m trhu) a s př epravci (odesı́lateli, naloďovateli) komunikujı́ př ı́mo. Nezá vislı́ rejdař i se vě tš inou zamě ř ujı́ na plavidla s niž šı́ př epravnı́ kapacitou. Provozujı́ tzv. kabotá ž nı́ lodě , zajiš ťujı́cı́ rozvoz a svoz zbož ı́ (zejmé na kontejnerů ) mezi velký mi a malý mi př ı́stavy. Jedná se o rozvoz z velké ho konferenč ně najı́ždě né ho př ı́stavu do menš ı́ho př ı́stavu koneč né ho urč enı́.
Ná moř nı́ sazby v liniové př epravě jsou uvá dě ny v ná moř nı́ch tarifech, které jsou zpravidla vydá vá ny ná moř nı́mi konferencemi. Ná moř nı́ tarify majı́ vě tš inou neveř ejný (dů vě rný ) charakter, avš ak agenti př ı́sluš ný ch linek je majı́ k dispozici. Ná moř nı́ tarify se sklá dajı́ ze vš eobecný ch př epravnı́ch podmı́nek, tarifnı́ch zbož ový ch tř ı́d a zvlá š tnı́ch ustanovenı́. Trampová námořní přeprava
Jako tzv. trampy jsou označ ová ny plavby, které nemajı́ př esně stanovenou oblast své ho provozová nı́, nemajı́ př esně stanovenou sazbu ná moř nı́ho dopravné ho tarifem a nemajı́ př edem stanoven program plaveb (tj. plavebnı́ ř ád). Trampové př epravy obvykle př epravujı́ celolodnı́ ná klady, tj. hromadné substrá ty tekuté (ropu a jejı́ derivá ty) nebo suché (rudy, uhlı́, obiloviny, dř evo, hnojiva, cement apod.). Jako celolodnı́ ná klady je vš ak mož né př epravovat i kusové ná klady nebo se mů ž e jednat i o smı́šené př epravy hromadný ch a kusový ch ná kladů , které jsou př epravová ny na jedné lodi. Trampová ná moř nı́ doprava se realizuje na zá kladě tzv. charterový ch smluv, jejichž podstatou je, ž e se rejdař (nejč astě ji samotný vlastnı́k lodi) zavazuje proti zaplacenı́ urč ité �inanč nı́ č ástky a za dodrž enı́ sjednaný ch podmı́nek př epravit ná klad nebo k tomuto ú č elu poskytnou loď. Ceny za ná moř nı́ př epravu zbož ı́ trampový mi lodě mi jsou tvoř eny vý luč ně podle okamž ité ho stavu nabı́dky a poptá vky po lodnı́m prostoru. Jedná se vž dy o trž nı́ sazby. Sazby jsou stanovová ny u jednotlivý ch cest dle vá hový ch nebo objemový ch jednotek č i sazbou za 1 den. Sazba je v trampové př epravě nazý vá na ná jemný m.
7.5 Letecká přeprava nákladů
Letecká př eprava zbož ı́ je charakteristická vysokou rychlostı́, realizuje se vě tš inou na velké vzdá lenosti a jsou s nı́ spojené vysoké ná klady. Př estož e podı́l ná kladnı́ch letecký ch př eprav nenı́ př ı́liš vysoký , meziroč ně stá le narů stá , což je dá no zejmé na schopnostı́ uspokojovat vysoké ná roky na př epravnı́ služ by pro speci�ické sortimentnı́ skupiny zbož ı́ (např . ř ezané kvě tiny, č erstvé , rychle se kazı́cı́ potraviny apod.). 95
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
Z hlediska systé mu letecký ch př eprav platı́, ž e nejvě tš ı́ velkokapacitnı́ letadla lé tajı́ zejmé na na mezikontinentá lnı́ch linká ch a př istá vajı́ pouze v dů lež itý ch letecký ch uzlech. Odtud pak menš ı́ letadla zajiš ťujı́ ná vaznou dopravu do dalš ı́ch smě rů . Ve vě tš ině relacı́ se provozuje pouze omezený poč et spojů od 2–3 tý dně po 3 až 4 denně . Na vnitrostá tnı́ch linká ch (př evá ž ně v Evropě ) se letecká doprava použ ı́vá stá le mé ně , neboť je pomě rně cenově ná roč ně jš ı́ a nedovoluje př epravy „z domu do domu“. Z toho dů vodu jı́ v zahranič ı́ na vzdá lenost do 800 km ú spě šně konkurujı́ rychlovlaky, neboť ž eleznič nı́ doprava je levně jš ı́ a umož ňuje využ ı́vat i vyš šı́ poč et spojů na jedné relaci (Junek, 2000).
7.5.1 Důležité pojmy v letecké přepravě nákladů
Letecký dopravce provozuje letadla za ú č elem př epravy cestujı́cı́ch a ná kladu. Od roku 1992 poskytujı́ své služ by té ž integrovanı́ dopravci pro expresnı́ služ by (jako např . FedEx, UPS, DHL apod.). Ti se specializujı́ vě tš inou na malé drobné zá silky obvykle do 70 kg hmotnosti a poskytujı́ k letecký m př epravá m komplexnı́ servis doruč enı́ zá silek „z domu do domu“.
Zasilatelé nabı́zı́ letecké služ by dopravců , shromaž ďujı́ zá silky od odesı́latelů a př ı́padně zajiš ťujı́ doruč enı́ př ı́jemců m. Zasilatelé poskytujı́ ř adu logistický ch služ eb od konsolidace (shromaž ďová nı́) zá silek, paletizaci a kontejnerizaci zá silek, knihová nı́ ná kladnı́ho prostoru, celnı́ projedná nı́, vyrozumě nı́ př ı́jemců apod. Zasilatelé mohou té ž pů sobit i jako „virtuá lnı́ letecký dopravce“ tak, ž e k velkokapacitnı́m ná kladnı́m letadlů m cizı́ch letecký ch společ nostnı́ organizujı́ pod svý m jmé nem regioná lnı́ letecké př ı́poje.
Aliance leteckých dopravců – jedná se o stá le vı́ce se rozš iř ujı́cı́ formu spoluprá ce mezi dvě ma nebo vı́ce letecký mi dopravci, kteř ı́ mezi sebou uzavı́rajı́ tzv. strategické aliance, tj. např . dohody o společ né m provozová nı́ linek, rozdě lenı́ teritoriı́, společ né m odbavová nı́, společ né m ná kupu letadel apod. Cı́lem tě chto dohod je posı́lenı́ ekonomické vá hy a konkurenceschopnosti letecký ch společ nostı́ sdruž ený ch v alianci. Mezi nejvý znamně jš ı́ aliance patř ı́ v souč asné době Star Aliance, Oneworld Aliance, Wings Aliance atd. Kapacita letiště je urč ena schopnostı́ odbavit pravidelné š pič ky př epravnı́ch toků v urč ité m č asové m obdobı́ za dohodnuté ú rovně kvality (tj. zejmé na zpož dě nı́ letadla). Je dá na kapacitou drá hové ho systé mu (poč tem startů a př istá nı́ za č asovou jednotku) a kapacitou odbavovacı́ch budov (množ stvı́ ná kladu, které mů ž e projı́t letiš tě m za č asovou jednotku). Koe�icient vytížení – jedná se o ukazatel, který sleduje vytı́ženı́ letadla ná kladem č i cestujı́cı́mi, poč ı́tá se jako podı́l skuteč ně využ itý ch (prodaný ch) tunokilometrů vů č i nabı́dnutý m tunokilometrů m, jedná se tedy o celkové vá hové procento využ itı́ letadel. Koe�icient vytı́ženı́ je velmi sledovaný , neboť provoznı́ ná klady letı́cı́ho
96
_____________________________________________________________________________________________ letadla nejsou na hmotnosti ná kladu té mě ř zá vislé (tj. pohonné letecké hmoty, navigač nı́ poplatky, mzda posá dky, rež ijnı́ ná klady apod.), cı́lem dopravce je tedy letadlo maximá lně vytı́žit za co nejvyš šı́ př epravnı́ tarif.
7.5.2 Členění letecké přepravy nákladů
Pravidelná letecká přeprava (na pravidelný ch letový ch linká ch) se tý ká vnitrostá tnı́ch i meziná rodnı́ch letecký ch linek. Tento druh př epravy je vž dy uvá dě n v letové m ř ádu letecké ho dopravce. Let v tomto př ı́padě musı́ bý t realizová n bez ohledu na to, je-li letadlo obsazeno č i nikoli. Pravidelná letecká př eprava ná kladů se uskuteč ňuje na zá kladě smlouvy, kterou je Letecký ná kladnı́ list. Letecký ná kladnı́ list doprová zı́ zá silku až do jejı́ho vydá nı́ př ı́jemci a bě hem př epravy je nepř evoditelný .
Nepravidelná letecká přeprava (tzv. charterová ) se uskuteč ňuje na zá kladě př ı́mé objedná vky, př i nı́ž je vě tš inou pronajı́má na celá kapacita letadla. U nepravidelné letecké př epravy se vě tš inou jedná o př epravu vě tš ı́ho množ stvı́ zbož ı́ s daný m cı́lem v urč ité m cı́lové destinaci a pronajı́matel vě tš inou využ ı́vá i zpá teč nı́ kapacitu, tj. ná vrat letadla do vý chozı́ destinace (nenı́-li tomu tak, pak pronajı́matel hradı́ letecké mu dopravci tzv. prá zdný př elet). Ceny za charterovou př epravu jsou stanovová ny s ohledem na skuteč né ná klady a trž nı́ situaci. Nepravidelná př eprava zbož ı́ se uskuteč ňuje na zá kladě smlouvy o realizaci charteru. Dodacı́ lhů ty př i letecké př epravě zbož ı́ je mož no si zajistit knihová nı́m zá silky. Vydá nı́ zá silky př ı́jemci se dá př edjednat ve vě tš ině stá tů s celnicı́ elektronicky. Pro celnı́ odbavenı́ dová ž ené ho zbož ı́ má bý t dostač ujı́cı́ faktura a stá ty mohou ješ tě ž ádat osvě dč enı́ o pů vodu zbož ı́ a osvě dč enı́ o ceně . Meziná rodnı́ doporuč enı́ stanovı́, ž e obecné zbož ı́ (tj. takové , které nevyž aduje zvlá š tnı́ kontrolu) by mě lo bý t uvolně no v prů bě hu 4 hodin od doby př edlož enı́ odpovı́dajı́cı́ dokumentace nebo zá konně uznané ho elektronické ho ekvivalentu, pokud budou zaplaceny veš keré poplatky souvisejı́cı́ s př epravou a projedná nı́m zá silky v mı́stě urč enı́.
Tarify v letecké př epravě ná kladů jsou smě rové povahy. Ve smě ru do rozvojový ch zemı́ obecně platı́, ž e tarify jsou vyš šı́ než v opač né m smě ru, protož e se př evá ž ně dopravujı́ hotové vý robky vyš šı́ hodnoty. Z rozvojový ch do vyspě lý ch stá tů jsou tarify obvykle niž šı́, jelikož zbož ı́ je nedostatek a jedná se př evá ž ně o polož ky s niž šı́ hodnotou, jako je ovoce, zelenina, konfekce, surové př ı́sady apod. Pro leteckou ná kladnı́ př epravu je dá le typické , ž e př i plné m objemové m využ itı́ ná kladové ho prostoru letadla nedochá zı́ k plné mu využ itı́ nosnosti (vá hové kapacity) letadla. Tato skuteč nost se promı́tá v tarifech u objemné ho zbož ı́, u které ho se kaž dý ch 6 litrů objemu tarifuje jako 1 kg.
97
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
Leteč tı́ dopravci použ ı́vajı́ tř i zá kladnı́ druhy tarifů :
• Tarify všeobecné s př ıś luš ný mi vá hový mi slevami jsou stanoveny pro smě r z mı́sta A do mı́sta B za 1 kg pro zá silky o celkové hmotnosti do 45 kg. K tomu je stanovena tzv. minimá lnı́ sazba, což obvykle znamená , ž e př epravce musı́ zaplatit za 5 kg, př estož e hmotnost zá silky je niž šı́. Pro zá silky o hmotnosti př es 45 kg, př ı́padně nad 100 kg, 200 kg, 500 kg atd. bý vajı́ stanoveny z vš eobecné ho tarifu za 1 kg vá hové slevy.
• Třídové tarify se standardnı́mi př irá ž kami se použ ı́vajı́ pro př epravu ž ivý ch zvı́řat, cenné ho zbož ı́ apod., naopak tř ı́dové tarify se slevami se použ ı́vajı́ pro př epravu novin, č asopisů apod.
• Komoditní tarify vyhlaš ujı́ dopravci pro periodicky a dlouhodobě se vyskytujı́cı́ př epravy tam, kde je to v jejich zá jmu a kde nestač ı́ vý hody vyplý vajı́cı́ z vá hový ch slev a konsolidová nı́ zá silek. Komoditnı́ sazby jsou opě t vž dy smě rové , pro př esně speci�ikovaný druh zbož ı́, pro jednu nebo ně kolik vá hový ch kategoriı́, s platnostı́ neomezenou nebo jen s platnostı́ na př edem stanovené obdobı́.
7.6 Kombinovaná přeprava nákladů
Kombinovaná př eprava je př eprava jedné př epravnı́ jednotky (kontejneru, vý mě nné ná stavby č i ná vě su) prostř ednictvı́m ně kolika dopravnı́ch oborů , aniž by doš lo k manipulaci s jejı́m obsahem s př evaž ujı́cı́ ž eleznič nı́, ř ı́čnı́, ná moř nı́ č i leteckou dopravou, př ič emž poč áteč nı́ a koneč ná silnič nı́ doprava je podle mož nostı́ co nejkratš ı́. Př eprava zbož ı́ v rá mci kombinované př epravy je z mı́sta odeslá nı́ až do mı́sta urč enı́ realizová na v uni�ikované př epravnı́ jednotce, v nı́ž zbož ı́ zů stá vá i př i př eklá dce, se zbož ı́m je tedy manipulová no jako s celkem. Kombinovaná př eprava využ ı́vá vý hod jednotlivý ch druhů dopravy a spojuje je do ucelený ch systé mů , které jsou schopny zabezpeč it př epravy zbož ı́ z mı́sta vý roby až do mı́sta spotř eby (tzv. „z domu do domu“).
Za prů kopnı́ka kontejnerizace je považ ová n americký podnikatel Malcom McLean, který v padesá tý ch letech dvacá té ho stoletı́ př iš el s myš lenkou jak nahradit slož ité př eklá dá nı́ kusový ch zá silek v bedná ch č i sudech, svazků potrubı́ a slož itě zabalený ch strojů z ná kladnı́ch vozidel na lodě . Do té doby to byla zá lež itost pouze př ı́stavnı́ch dě lnı́ků a velké ho podı́lu ruč nı́ prá ce, která byla velmi ná roč ná a nebezpeč ná a znač ně prodluž ovala a také prodraž ovala př epravu zbož ı́. Rozvoj kontejnerizace zprvu nará ž el na spoustu př eká ž ek – neexistenci vhodný ch jeř ábů pro manipulaci s kontejnery v př ı́stavech č i odpor odborů , které mě ly obavy, ž e př ı́stavnı́ dě lnı́ci dı́ky té to inovaci př ijdou o prá ci. Dramatické zrychlenı́ celkové doby př epravy dı́ky urychlenı́ př eklá dky, snı́ženı́ ná kladů na př eklá dku, zvý šenı́ bezpeč nosti lož ný ch operacı́ a produktivity prá ce a souč asně snı́ženı́ rizika ztrá ty zá 98
_____________________________________________________________________________________________ silky vš ak př inesly prudký ná rů st zá jmu o tuto technologii, která je v souč asné době jednı́m z nejdů lež itě jš ı́ch prvků rozvoje svě tové ho obchodu. Kombinovanou př epravu lze č lenit dle rů zný ch hledisek:
• dle způsobu přepravy – na mezikontinentá lnı́, kde je rozhodujı́cı́ př eprava po moř i, a kontinentá lnı́, která se uskuteč ňuje pouze v rá mci jednoho kontinentu, resp. pevniny, kde rozhodujı́cı́ je př eprava po ž eleznici nebo vnitrozemské vodnı́ cestě ;
• dle doprovodu – na doprová zenou a nedoprová zenou; tj. dle skuteč nosti, zda danou zá silku doprová zı́ osá dka silnič nı́ch ná kladnı́ch souprav po celou dobu př epravy (tzn. i bě hem př epravy uskuteč ňované po vodě nebo ž eleznici); • dle druhu použité kombinace dopravy, např . silnice - ž eleznice, silnice voda atd.;
• dle použité přepravní jednotky, např . kontejner, ná vě s, vý mě nná ná stavba apod.
7.6.1 Systémy kombinované přepravy nákladů
V souč asné praxi je použ ı́vá na ř ada systé mů kombinované př epravy, které se od sebe liš ı́ př edevš ı́m z hlediska použ itý ch př epravnı́ch jednotek a ná vazný ch dopravnı́ch prostř edků a manipulač nı́ch prostř edků vč etně ná roků na vybavenı́ a organizaci př ekladiš ť a terminá lů (Nová k, 2006).
Kontejnery ISO řady 1
Ná moř nı́ kontejner ISO ř ady 1 má nejč astě ji podobu celoocelové plně uzavř ené vodotě sné skř ı́ně , která je opatř ena dveř mi s tyč ový mi uzá vě ry (s mož nostı́ jejich zajiš tě nı́ plombou). Ze vš ech svý ch stran jsou kontejnery osazeny tzv. rohový mi prvky, které slouž ı́ k manipulaci a k upevně nı́ kontejnerů na silnič nı́ch ná kladnı́ch vozidlech č i na ž eleznič nı́ch vozech a rovně ž slouž ı́ i ke spojová nı́ kontejnerů př i stohová nı́ (sklá dá nı́ na sebe) na kontejnerový ch lodı́ch nebo př i skladová nı́ v terminá le. Kontejnery lze dle normy ISO 1496-3 stohovat až v devı́ti vrstvá ch.
Po souš i jsou ná moř nı́ kontejnery př epravová ny ná kladnı́mi silnič nı́mi vozidly, která jsou speciá lně upravená pro př epravu kontejnerů (jedná se př edevš ı́m o ná vě sové soupravy) nebo ploš inový mi ž eleznič nı́mi vozy rá mové konstrukce (bez podlahy, př ı́p. i s podlahou), které jsou vybaveny v urč itý ch vzdá lenostech trny pro uchycenı́ kontejnerů . Po moř i jsou kontejnery nejč astě ji př epravová ny speciá lnı́mi kontejnerový mi lodě mi s rů znou kapacitou. Manipulace s kontejnery se uskuteč ňuje prostř ednictvı́m př eklá dacı́ch prostř edků , který ch existuje celá 99
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
ř ada typů (např . č elnı́ př ekladač e, portá lové jeř áby apod.). Vlastnı́ manipulace s kontejnerem se prová dı́ vě tš inou za hornı́ ú chytné rohy pomocı́ uchopovacı́ch rá mů jeř ábů (tzv. spreaderů ), které jsou vybaveny č epy, jež se po proniknutı́ do ú chytný ch rohů pootoč ı́ a tı́m se uzamknou. Dá le je také mož né s kontejnery manipulovat lanový mi ú vazy nebo vidlicemi (pokud je kontejner vybaven nabı́racı́mi otvory pro vidlicovou manipulaci). Př eklá dka kontejnerů mezi jednotlivý mi druhy dopravy (moř e, silnice, ž eleznice) je realizová na v terminá lech, které jsou odpovı́dajı́cı́m způ sobem vybaveny. Konstrukč nı́ typy kontejnerů ISO ř ady 1:
• kontejner pro všeobecné použití – nejrozš ı́řeně jš ı́ varianta; celoocelová skř ı́ň se dveř mi v jedné z č elnı́ch stě n, odolná pově trnostnı́m vlivů m a vodotě sná ; slouž ı́ k př epravě paletizované ho i volně lož ené ho zbož ı́ (např . potraviny v konzervá ch, cukrovinky, vý robky ze dř eva, textilnı́ vý robky apod.);
• kontejner s otevřeným vrchem – jedná se o kontejner, který má odnı́matelnou stř echu (vě tš inou v podobě plachty); slouž ı́ k př epravě sypký ch materiá lů rů zné povahy, ale také i k př epravě tě žký ch kusů , které mohou bý t do kontejneru nalož eny vrchem pomocı́ jeř ábu (např . motory, tě žké ingoty apod.);
• plošinový kontejner se sklopnými čely – je tvoř en ploš inový m spodkem a dvě ma sklopný mi č ely a na bocı́ch kontejneru jsou klanice; slouž ı́ př evá ž ně k př epravě tyč ové ho materiá lu, trubek, kulatiny, stavebnı́ch konstrukcı́ apod.;
• plošinový kontejner bez čel – jedná se o kontejner, který je tvoř en pouze ploš inový m spodkem bez č elnı́ch stě n a je opatř en otvory pro č elnı́ i boč nı́ klanice; slouž ı́ k př epravě tě žký ch kusový ch zá silek, dopravnı́ch prostř edků apod.;
• nádržkový kontejner – je tvoř en rá movou konstrukcı́, která je opatř ena rohový mi prvky a uvnitř rá mové konstrukce je osazena ná doba vá lcovité ho tvaru; slouž ı́ k př epravě tekutý ch č i sypký ch hmot (např . cementu, vá pna, kaolinu apod.); • kontejner pro sypký suchý materiál – je plně uzavř ený kontejner, který má ve stř eš e zpravidla tř i ná sypné otvory a kromě dveř ı́ v č elnı́ č ásti má v protilehlé č elnı́ stě ně ve spodnı́ tř etině vý šky kontejneru osazenu vý sypnou klapku; slouž ı́ k př epravě zejmé na granulovaný ch substrá tů nebo obilı́;
• uhelný kontejner – je obdoba kontejneru pro sypký suchý materiá l s tı́m rozdı́lem, ž e tento kontejner nemá stř echu; slouž ı́ k př epravě uhlı́, koksu, š tě rku, pı́sku, š kvá ry;
100
_____________________________________________________________________________________________ • izotermický kontejner – je shodný s univerzá lnı́m kontejnerem s tı́m rozdı́lem, ž e stě ny, podlaha, dveř e i strop kontejneru jsou vyplně ny izolač nı́ hmotou, vnitř nı́ rozmě r izotermické ho kontejneru je tedy oproti univerzá lnı́mu kontejneru menš ı́; je urč en k př epravě zbož ı́ v prostř edı́ s relativně konstantnı́ teplotou;
• chladící kontejner – jedná se o izotermický kontejner s chladicı́m zař ı́zenı́m (mů ž e chladit nebo té ž vyhř ı́vat prostor kontejneru), které umož ňuje udrž ová nı́ teploty v nastavené vý ši a rovně ž je uzpů sobeno napojenı́ na elektrickou sı́ť v př ekladiš tı́ch i na ná moř nı́ch lodı́ch; je urč en pro př epravu př edem zmrazené ho nebo zachlazené ho zbož ı́ podlé hajı́cı́ho rychlé zká ze, které vyž aduje bě hem př epravy stá lou teplotu (např . ovoce, zelenina, kvě tiny apod.).
Norma ISO stanovuje pro jednotlivé typy kontejnerů zá vazné rozmě ry s cı́lem zajistit kompatibilitu kontejnerů s dopravnı́mi a manipulač nı́mi prostř edky. Norma ISO rozdě luje kontejnery celkem do tř ı́ ř ad, z nichž ř ada 1 je nejpouž ı́vaně jš ı́ (ostatnı́ dvě ř ady nedosá hly vý znamné ho rozš ı́řenı́). Kontejnery ISO ř ady 1 jsou č leně ny ná sledujı́cı́m způ sobem: • ISO 1 A – dé lka 40 stop (12 192 mm); • ISO 1 B – dé lka 30 stop (9 125 mm);
• ISO 1 C – dé lka 20 stop (6 058 mm);
• ISO 1 D – dé lka 10 stop (2 991 mm).
Pro tuto kategorii kontejnerů je š ı́řka i vý ška normová na shodně na 8 stop (2 438 mm), ale dle jednotlivý ch podtypů se mů ž e vý ška kontejnerů vzá jemně liš it (např . ISO 1 AAA má vý šku 2 896 mm, ISO 1 AA má vý šku 2 591 mm, ISO 1 AX má vý šku do 2 438 – č emuž samozř ejmě odpovı́dá i lož ná kapacita kontejneru). Dá le jsou použ ı́vá ny velkoprostorové kontejnery o dé lce např . 45 stop (tzv. HighCube).
Kapacita ná moř nı́ch kontejnerový ch lodı́, kapacita terminá lů č i vý kon manipulač nı́ch prostř edků se vyjadř uje ve statistické jednotce TEU (Twenty-foot Equivalent Unit), což odpovı́dá kontejneru ISO 1 C o délce 20 stop. Označ ová nı́ kontejnerů ISO se prová dı́ pomocı́ alfanumerický ch ú dajů , které se uvá dě jı́ na vš ech straná ch kontejneru vč etně stř echy (má -li kontejner stř echu) a také uvnitř kontejneru. Identi�ikač nı́ znač enı́ kontejneru obsahuje kó d vlastnı́ka (je slož en ze tř ı́ velký ch pı́smen, musı́ bý t jedineč ný a musı́ bý t registrová n u Meziná rodnı́ho ú ř adu pro kontejnery – BIC), identi�iká tor kategorie zař ı́zenı́ (sestá vá z jednoho velké ho pı́smena: U – pro vš echny kontejnery; J – pro odnı́matelné č ásti 101
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
kontejneru; Z – pro ná vě sy a př ı́vě sy), sé riové č ı́slo (slož eno ze š esti arabský ch č ı́slic) a kontrolnı́ č ı́slice (ta je uvedena za pomlč kou nebo v rá meč ku a dle speciá lnı́ho algoritmu ově řuje sprá vnost kó du vlastnı́ka, identi�iká toru kategorie zař ı́zenı́ a sé riové ho č ı́sla). Kontejnery se té ž označ ujı́ kó dem stá tu v souladu s normou ISO (pro CČR je to kó d „CSX“), dá le ú daji o hmotnostech, resp. ú dajem o vlastnı́ hmotnosti prá zdné ho kontejneru (tá ra), ú dajem o maximá lnı́ mož né hmotnosti ná kladu (netto) a souč tem tá ry a netto hmotnosti (brutto). Vnitrozemské (binnen) kontejnery
Vnitř nı́ rozmě ry a konstrukce ná moř nı́ch kontejnerů založ ený ch na normě ISO nejsou vhodné pro př epravy urč itý ch druhů zbož ı́ a také zbož ı́ lož ené ho na europaletá ch. To bylo dů vodem zavedenı́ dalš ı́ch kontejnerový ch systé mů , které majı́ př evzaty ně které konstrukč nı́ prvky z ná moř nı́ch kontejnerů . S ohledem na odchylky př edevš ı́m v dé lce a š ı́řce jsou tyto kontejnery urč eny vý hradně pro vnitrozemské př epravy, protož e nesplň ujı́ parametry pro př epravy na ná moř nı́ch kontejnerový ch lodı́ch.
Vzhledem k tomu, ž e vnitrozemské kontejnery jsou vybaveny rohový mi prvky ve stejný ch rozteč ı́ch, jako je tomu u kontejnerů ISO ř ady 1, mohou se pro jejich př epravu využ ı́vat totož né silnič nı́ ná vě sy a ž eleznič nı́ ploš inové vozy. Rovně ž i pro manipulaci jsou použ ı́vá ny manipulač nı́ prostř edky totož né se systé mem kontejnerů ISO ř ady 1. Odvalovací kontejnery
Př eprava realizovaná prostř ednictvı́m speciá lnı́ch odvalovacı́ch kontejnerů je označ ová na jako systé m ACTS (z ně mecké ho Abroll-Container-TransportSystem). Tento systé m se použ ı́vá vý hradně pro kombinaci silnice-ž eleznice. Odvalovacı́ kontejnery majı́ nejč astě ji podobu uzavř ený ch č i otevř ený ch speciá lně uzpů sobený ch ocelový ch skř ı́nı́, ale rovně ž se použ ı́vajı́ např . i ná drž kové odvalovacı́ kontejnery pro př epravu tekutý ch č i sypký ch hmot.
Systé m odvalovacı́ch kontejnerů využ ı́vá ná kladnı́ silnič nı́ vozidla (nosič e kontejnerů ), která jsou vybavena há ky pro manipulaci s kontejnery. Odvalovacı́ kontejnery se mohou př epravovat i na př ı́vě sový ch soupravá ch s př ı́vě sem konstrukč ně upravený m pro př epravu a zejmé na pro sejmutı́ a zpě tné nasunutı́ kontejneru. V ž eleznič nı́ dopravě se pro př epravu odvalovacı́ch kontejnerů využ ı́vajı́ ploš inové ž eleznič nı́ vozy, které jsou vybaveny otoč ný mi rá my pro ulož enı́ a upevně nı́ kontejnerů (jeden speciá lnı́ ž eleznič nı́ vů z nalož ı́ až tř i kontejnery).
Manipulace s odvalovacı́mi kontejnery se prová dı́ vý hradně pomocı́ silnič nı́ch dopravnı́ch prostř edků (há kový ch nakladač ů), nejsou tedy pro tento systé m potř ebné speciá lnı́ př eklá dacı́ manipulač nı́ prostř edky a př eklá dku zvlá dne sá m ř idič ná kladnı́ho vozidla. Pouze s ohledem na technologii př eklá dky mezi ž eleznič 102
_____________________________________________________________________________________________ nı́mi vozy a silnič nı́mi vozidly je nutný dostateč ný zpevně ný prostor vedle koleje v mı́stě př eklá dky. Tento systé m tedy nevyž aduje vý stavbu investič ně ná kladný ch př ekladiš ť ani poř izová nı́ speciá lnı́ manipulač nı́ch prostř edků . Výměnné nástavby
Vý mě nné ná stavby př edstavujı́ uni�ikované a od dopravnı́ho prostř edku snadno oddě litelné skř ı́ně , které se uplatň ujı́ ve vnitrozemské silnič nı́ a ž eleznič nı́ dopravě . Hlavnı́ vý hodou vý mě nný ch ná staveb oproti kontejnerů m je jejich vě tš ı́ lož ná kapacita a menš ı́ hmotnost př i stejný ch vně jš ıć h rozmě rech. Bě žně jsou vý mě nné ná stavby vyrá bě ny z lehč ı́ch materiá lů , které vš ak nejsou konstrukč ně způ sobilé pro stohová nı́. Použ ı́vajı́ se vý mě nné ná stavby skř ı́ňové , termické pro př epravu zbož ı́ pod kontrolovanou teplotou, ná drž kové (cisterny a sila), valnı́kové kryté plachtou nebo ploš inové . Vý mě nné ná stavby standardně nelze stohovat, pokud ale vý mě nná ná stavba má rohové prvky (jako např . kontejnery ISO ř ady 1), pak ji stohovat lze. Vý mě nné ná stavby jsou opatř eny č tyř mi vý suvný mi nohami, na ně ž je mož né ná stavbu odstavit např . př i prová dě nı́ lož ný ch operacı́ u rampy.
Pro silnič nı́ dopravu jsou použ ı́vá na speciá lnı́ ná kladnı́ vozidla, upravená pro př epravu vý mě nný ch ná staveb. Tato vozidla jsou vybavená speciá lnı́m ú chytný m rá mem a vzduchový m odpruž enı́m vš ech ná prav, aby bylo mož né snı́žit vý šku rá mu, podjet pod ná stavbu (která je odstavená na vý suvný ch nohá ch) a zvý šenı́m vý šky rá mu nosič e ná stavbu nalož it (a naopak). Vý mě nné ná stavby se vě tš inou př epravujı́ na př ı́vě sový ch soupravá ch. V ž eleznič nı́ př epravě vý mě nný ch ná staveb se použ ı́vá identický ch vozů jako u kontejnerů ISO ř ady 1. Manipulace a př eklá dka se prová dı́ př eklá dacı́mi prostř edky vybavený mi vě tš inou kleš tinami, které jsou uzpů sobeny pro uchopenı́ vý mě nné ná stavby. Př evá ž ně jsou využ ı́vá na standardnı́ zař ı́zenı́, která slouž ı́ pro př eklá dku kontejnerů ISO ř ady 1 a jež jsou navı́c vybavena kleš tinami pro př eklá dku vý mě nný ch ná staveb z dů vodu zefektivně nı́ př eklá dkový ch operacı́. Silniční návěsy
Pro kombinovanou př epravu silnice-ž eleznice se použ ı́vajı́ jak standardnı́ silnič nı́ ná vě sy, tak i speciá lnı́ (tzv. sedlové ) ná vě sy. Standardnı́ ná vě sy se mohou na ž eleznič nı́ vozy př eklá dat horizontá lně , tj. najetı́m na speciá lně konstrukč ně upravený ž eleznič nı́ vů z nebo mů ž e bý t použ it ž eleznič nı́ vů z s tzv. odnı́matelný m koš em, který lze ze ž eleznič nı́ho vozu vyjmout pomocı́ vertiká lnı́ho př eklá dacı́ho mechanizmu a umı́stit ho na mı́sto mimo ž eleznič nı́ vů z. Na koš pak najede ná vě s taž ený silnič nı́m tahač em a po odpojenı́ tahač e je koš společ ně s ná vě sem ulož en zpě t do ž eleznič nı́ho vozu pomocı́ př eklá dacı́ho mechanizmu, který se rovně ž použ ı́vá pro př eklá dku vý mě nný ch ná staveb. Sedlové ná vě sy se na ž eleznič nı́ vozy 103
7
PŘEPRAVA NÁKLADŮ _________________________________________________________________
př eklá dajı́ vertiká lnı́m způ sobem, nejč astě ji pomocı́ kleš tin, které se té ž použ ı́vajı́ pro př eklá dku vý mě nný ch ná staveb. Podvojné (bimodální) návěsy
Tzv. podvojné neboli bimodá lnı́ ná vě sy se od bě žný ch ná vě sů liš ı́ konstrukč nı́mi ú pravami, př edevš ı́m zvý šenou tuhostı́ rá mu, za ú č elem př ená š enı́ podé lný ch sil př i jı́zdě vlaku, který je sestaven z bimodá lnı́ch ná vě sů umı́stě ný ch na speciá lnı́ch ž eleznič nı́ch podvozcı́ch. Ve spojenı́ se silnič nı́m tahač em tak tyto ná vě sy vytvá ř ejı́ ná vě sové silnič nı́ soupravy pro dopravu po veř ejný ch pozemnı́ch komunikacı́ch, ve spojenı́ se speciá lnı́mi ž eleznič nı́mi podvozky vytvá ř ejı́ podvojné ná vě sy ž eleznič nı́ vozy schopné samostatné ž eleznič nı́ př epravy.
Manipulaci, tj. změ nu dopravy, př edstavuje u tohoto systé mu vlož enı́, resp. vyjmutı́ ž eleznič nı́ho podvozku př ı́mo v ose koleje – jedná se tedy o horizontá lnı́ způ sob př eklá dky. Manipulač nı́ mı́sto vyž aduje zpevně nou plochu podé l koleje i v koleji a zpevně nou plochu minimá lně na jedné straně koleje, s ohledem na zajiš tě nı́ př ı́jezdu a odjezdu a dostateč né ho mané vrovacı́ho prostoru pro ná kladnı́ vozidla. Př eklá dacı́ mı́sta tedy nejsou v tomto př ı́padě vybavena př eklá dacı́mi prostř edky. Systé m podvojný ch ná vě sů je tak vý razně jednoduš šı́, než jak je tomu v př ı́padě kontejnerů a vý mě nný ch ná staveb. Systém Ro-La
Systé mem Ro-La se označ uje př eprava silnič nı́ch ná kladnı́ch vozidel a celý ch jı́zdný ch souprav po ž eleznici (z ně mecké ho ROLLENDE LANDSTRASSE, v př ekladu „pojı́zdná silnice“). Jako př epravnı́ jednotky jsou v tomto systé mu použ ı́vá na naprosto bě ž ná ná kladnı́ silnič nı́ vozidla a soupravy bez speciá lnı́ch konstrukč nı́ch ú prav, pouze musı́ splň ovat povolené parametry pro př epravu po ž eleznici. Tato silnič nı́ vozidla po rampě najı́ždě jı́ na soupravu speciá lnı́ch nı́zkopodlaž nı́ch ž eleznič nı́ch vozů (s malý mi prů mě ry kol) př es č elo na jednom konci té to soupravy, popojı́ždě jı́ po ž eleznič nı́ soupravě a ř adı́ se tě sně za sebou. Ve stanici urč enı́ ná kladnı́ silnič nı́ vozidla postupně sjı́ždě jı́ ze soupravy ž eleznič nı́ch vozů př es č elo na druhé m konci té to soupravy. Pro najetı́ č i sjetı́ ná kladnı́ch vozidel slouž ı́ buď pevné , nebo mobilnı́ č elnı́ rampy. Z provoznı́ch a technologický ch dů vodů je nutné mı́t k dispozici v blı́zkosti koleje potř ebnou odstavnou plochu pro shromaž ďová nı́ a ř azenı́ silnič nı́ch vozidel př ed najetı́m na ž eleznič nı́ soupravu nebo po sjetı́ ze ž eleznič nı́ soupravy. Systé m Ro-La je založ en na horizontá lnı́ př eklá dce a nepotř ebuje tak ž ádné speciá lnı́ př eklá dacı́ mechanizmy, pouze najı́ždě cı́ rampu.
104
Literatura Cempı́rek, V., & Kampf, R. (2005). Logistika. Pardubice: Institut Jana Pernera. Emmett, S. (2008). RŘ ı́zenı́ zá sob. Brno: Computer Press. Gros, I. (1996). Logistika. Praha: Vydavatelstvı́ VSŠ CHT. Herman, O. (2003). Ná pisy a znač ky na ná kladnı́ch vozech. Praha: JERID. Horvá th, G. (2007). Logistika ve vý robnı́m podniku. Plzeň : Zá padoč eská univerzita v Plzni. Hý blová , P. (2006). Logistika pro kombinovanou formu studia. Pardubice: Univerzita Pardubice. Jeř ábek, K. (2000). Logistika. Praha: Vydavatelstvı́ CČ VUT. Jirsá k, P., Mervart, M., & Vinš , M. (2012). Logistika pro ekonomy – vstupnı́ logistika. Praha: Wolters Kluwer CČ R. Junek, V. (2000). Meziná rodnı́ letecká doprava a jejı́ regulace. Praha: Vydavatelstvı́ CČ VUT. Kubı́čková , L. (2006). Obchodnı́ logistika. Brno: Mendelova země dě lská a lesnická univerzita v Brně . Kvizda, M., Pospı́šil, T., Seidenglanz, D., & Tomeš , Z. (2007). ZŽ eleznič nı́ doprava. Institucioná lnı́ postavenı́, hospodá ř ská politika a ekonomická teorie. Brno: Masarykova univerzita. Kyncl, J. (2001). Podniká nı́ v silnič nı́ dopravě . Praha: Grada Publishing. Matouš ek, P. (2007). Souvislosti daň ový ch a celnı́ch př edpisů v rá mci problematiky celnı́ch skladů a svobodný ch skladů př i dovozu a vý vozu zbož ı́ na ú rovni Evropské unie a CČ eské republiky. Dostupné z http://www.law.muni.cz/sborniky/Days-of-public-law/�iles/pdf/sprava�inance/Matousek.pdf Mojž ı́š, V., Cempı́rek, V., Tuzar, A., & SŠ iroký , J. (2003). Logistické technologie. Pardubice: Univerzita Pardubice. Nová k, J. (2006). Kombinovaná př eprava. Pardubice: Institut Jana Pernera. Nová k, R. (2005). Ná moř nı́ př eprava. Praha: ASPI Publishing. Nová k, R., Pernica, P., Svoboda, V. & Zelený , L. (2005). Ná kladnı́ doprava a zası́latelstvı́. Praha: ASPI Publishing. Nová k, R., Zelený , L., Pernica, P., & Kolá ř , P. (2011). Př epravnı́, zası́latelské a logistické služ by. Praha: Wolters Kluwer CČR. Pernica, P. (1994). Logistika. Aktivnı́ prvky. Praha: Vysoká š kola ekonomická . Pernica, P. (1994). Logistika. Pasivnı́ prvky. Praha: Vysoká š kola ekonomická . Pernica, P. (2004). Logisika pro 21. stoletı́. 1. - 3. Dı́l. Praha: Radix.
105
Pernica, P. (2008). Arts logistics. Praha: Vysoká š kola ekonomická v Praze. Ptá č ek, S. (1998). Logistika. Ostrava: Vysoká š kola bá ň ská – Technická univerzita Ostrava. Schulte, Ch. (1994). Logistika. Praha: Victoria Publishing. Sixta, J., & Mač át, V. (2005). Logistika: teorie a praxe. Brno: CP Books. Sixta, J., & ZŽ iž ka, M. (2009). Logistika. Metody použ ı́vané pro ř eš enı́ logistický ch projektů . Brno: Computer Press. Smejtková , A., & Dobiá š J. (2004). Obaly a obalová technika. Praha: CČ eská země dě lská univerzita v Praze SŠ kapa, R. (2005). Reverznı́ logistika. Brno: Masarykova univerzita. SŘ kapa, R., & Klapalová , A. (2011). RŘ ı́zenı́ zpě tný ch toků . Brno: Masarykova univerzita. SČ tů sek, J. (2005). Logistický management. Praha: CČ eská země dě lská univerzita v Praze. SŘtů sek, J. (2007). RŘı́zenı́ provozu v logistický ch ř etě zcı́ch. Praha: C. H. Beck. Tichý , F. (2013). Druhy palet, jejich mož nosti a využ itı́. Logistika, 10(4). Dostupné z http://logistika.ihned.cz/c1-59717200-druhy-palet-jejich-moznosti-a-vyuziti Touš ek, R. (2007). Management dopravy. CČ eské Budě jovice: Jihoč eská univerzita v CČeský ch Budě jovicı́ch. Vaně č ek, D. (2008). Logistika. CČ eské Budě jovice: Jihoč eská univerzita v CČeský ch Budě jovicı́ch.
106
Název: Autor: Vydavatel:
Logistika – vybrané kapitoly Ing. Radek Toušek, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Vydání: 1. vydání, 2016 Účel: Vysokoškolská učebnice Počet stran: 106 Elektronická verze: http://omp.ef.jcu.cz Tato publikace neprošla jazykovou úpravou v redakci nakladatelství. Za věcnou a jazykovou správnost díla odpovídají autoři.
ISBN 978-80-7394-613-5
