Říjen 2010
Kvasice, Těšn ov ice, Zlámanka
Drazí bratři a sestry! Toto číslo našeho farního časopisu vychází s mírným zpožděním, ale přesto s velkým nadšením našeho malého redakčního a tiskařského týmu (a doufáme že nejen jeho). Procházíme podzimem, nádherným obdobím z hlediska přírodních výjevů, barev a odstínů, které můžeme pozorovat na každém kroku. Zkracující se den, stupňující se chlad a padající listí však moc optimismu nepřidává, jelikož vidíme konec nebo marnost či dočasnost této krásy. Lidé na podzim někdy vstupují do času depresí a útlumu. Námi křesťany to může být vnímáno jako další Boží obraz, který připomíná vymezenost našeho života a krásy. Příroda se chystá ke spánku, podobně jako podzim člověka, je přípravou ke spánku neboli přípravou na návrat do Otcova domu. S tímto tématem ladí velká slavnost a památka na začátku měsíce listopadu: Slavnost všech svatých a vzpomínka na všechny věrné zemřelé. Znovu budeme mít za tři týdny příležitost zamýšlet se nad pomíjivostí našeho života a nad tím, co je v našem životě podstatné a rozhodující. Budeme mít také možnost věnovat svůj čas v prvním listopadovém týdnu modlitbě za naše zemřelé a získat pro ně plnomocné odpustky. Ty je možné získat v pondělí 1.listopadu při návštěvě kteréhokoli kostela nebo kaple kromě tří obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce), modlitbou Páně a Vyznáním víry. Od 1. do 8. listopadu po splnění obvyklých podmínek, navštívíme-li hřbitov a pomodlíme-li se tam třeba jen v duchu za zemřelé. Přeji vám všem, aby vás podzimní čas nevedl k depresi a smutku, ale k lepšímu chápání díla stvoření, které je pro nás ve všech etapách našeho života stálým zdrojem inspirace a poznání Boží moudrosti.
(otec Petr)
MOJE ZÁŘIJOVÁ DOVOLENÁ Se dvěma dalšími kněžími a jedním kamarádem jsme se na počátku září vypravili na dalekou cestu do jižního Španělska. Začátek naší výpravy byl velice dobrodružný, protože jsme po překročení německé hranice pár desítek kilometrů před Norimberkem začali mít potíže s naším vozem a byli jsme tudíž nuceni vrátit se do Plzně a tam nechat náš vůz v servisu. Rychle jsme se vrátili rychlíkem do Kroměříže a vzali si druhý vůz, který byl spolehlivější a se kterým jsme už celkem hravě zdolali oněch 7.500 km. Mým cílem bylo prozkoumat především Andalusii, která nabízí nepřeberné množství historických pozoruhodností a krás. Zajímala mě především historická etapa VIII.-XV. století, kdy se Španělsko nacházelo pod nadvládou muslimských panovníků. Z té doby se nám zachovaly především památky jako mešita/katedrála v Cordobě, muslimský palác v Seville a Muslimská pevnost Alcazar v Granadě. Ten posledně zmíněný jsme však nenavštívili z důvodu velkého zájmu ze strany turistů a objednávek k prohlídkám. Snad příště… Během naší cesty jsme se zastavili v horách nesoucích jméno Sierra Nevada což znamená Zasněžená hora. Tam se nám podařilo vystoupit na nejvyšší horu Španělska Mulhacen, která měří 3.487 metrů. Výhled byl výborný, ale k moři jsme nedohlédli. Moře jsme mohli zakusit navečer, kdy jsme se ubytovali v jednom jihošpanělském letovisku poblíže města Metriz. Během naší dovolené jsme prozkoumali tato města v Andalusii to byla Cordoba, Sevilla, Granada v Katalánsku na severu země Barcelona, Gerona, Figueres a Tarragona. Tarragona je podle mého názoru takovým malým antickým Římem, protože je tu možno zhlédnout úžasně vybavené muzeum plné antických památek a na konci města zachovalý římský akvadukt. Navštívili jsme také středověké město Toledo, které se nachází v kraji Castilla La Macha. Na dva dny jsme si také odskočili do Portugalska okusit, jak chutná v září Atlantický oceán a podívali jsme se na úžasnou scenérii útesů na konci Evropy na Mysu svatého Vincence. Spali jsme především v kempech u moře nebo jednou v horském útočišti pod horou Veleta a několikrát jen tak v polích pod širákem. Cesta splnila naše očekávání a vrátili jsme se přeplněni dojmy a zážitky a nasáklí španělskou historií i současností. Těším se na další výpravu příští rok v srpnu, která bude opět směřovat do Španělska, tentokrát do Madridu, kde se bude konat celosvětové setkání mládeže se svatým otcem. Doufám, že se někteří z vás přidáte! (otec Petr)
SETKÁNÍ DOBROVOLNÍKŮ CHARITY V sobotu 18. září 2010 se v Kroměříži uskutečnilo v pořadí již třetí Setkání dobrovolníků Charity – tedy těch, kteří se zapojují do pomoci potřebným nejrůznějšími způsoby, např. jako koledníci Tříkrálové sbírky. Z celé olomoucké arcidiecéze se setkání zúčastnilo asi 600 dobrovolníků, asi polovinu z nich tvořily děti. Setkání bylo zahájeno slavnostní mší svatou, kterou celebroval otec arcibiskup Mons. Jan Graubner. Na závěr bohoslužby byli oceněni dobrovolníci, kteří se v uplynulém roce zvláštním způsobem zapojili do charitního díla. Ocenění nebylo jen uznáním práce jednotlivých dobrovolníků, ale také inspirací a povzbuzením pro ostatní. Z oceněných mě nejvíce zaujala mladá dívka, která ve svém volném čase navštěvuje seniory v domově důchodců a kadeřnice, která zdarma stříhá a zušlechťuje lidi bez domova. Po dobrém obědě na Arcibiskupském gymnáziu byl pro účastníky setkání připraven pestrý program. Díky spolupráci s městem Kroměříž a dalšími kroměřížskými institucemi si účastníci mohli zdarma prohlédnout zámek nebo za snížené vstupné navštívit zámeckou věž nebo biskupskou mincovnu. V Domě kultury bylo pro děti připraveno loutkové divadlo a také hry s charitativní tématikou zaměřené na historické osobnosti, které se podílely na rozvoji charitativního díla. Dospělí pak měli vzácnou možnost setkat se s otcem arcibiskupem Janem, ředitelem Arcidiecézní charity Olomouc Václavem Keprtem a nově jmenovaným prezidentem Arcidiecézní charity Olomouc otcem Bohumírem Vitáskem. Od otce arcibiskupa jsme se mimo jiné dozvěděli, jak se stal nedobrovolným dobrovolníkem Charity a dostal na starost Charitu v olomoucké arcidiecézi. Představitelé Charity také mluvili o nedávno proběhlých setkáních pracovníků Charity se zástupci jednotlivých farností, jejichž cílem je prohloubení spolupráce mezi Charitou a farníky. Otec arcibiskup zdůraznil, že Charita nemá být jen pouhou institucí, ale opravdovou službou lásky, ke které je podle svých možností a schopností povolán každý křesťan. Stačí si jen více všímat a jistě ve svém okolí nalezneme možnost uplatnění. Jako příklad jak může vypadat, když se farníci o sebe vzájemně starají, uvedl otec arcibiskup farnost, ve které působil. Věřící z této farnosti se mu dokonce chodili „omlouvat“, že se příští mše svaté nezúčastní. Otec Jan totiž bedlivě sledoval, kdo na bohoslužbě chybí a pak posílal farníky, aby za dotyčným zašli domů a přesvědčili se, zda je v pořádku a popřípadě mu
pomohli. Na závěr diskuze se přítomní shodli, že setkávání pracovníků Charity ze zástupci farností by mělo nadále pokračovat. Po celou dobu setkání probíhala ve vestibulu Domu kultury prezentace jednotlivých Charit, návštěvníci také mohli zakoupit krásné výrobky charitních dílen a podpořit tak některou z činností Charity, např. projekt Adopce na dálku. Nejen dospělí mohli na závěr setkání shlédnout představení Slezského divadla v Opavě Láska brány otevírá, které v sobě spojovalo nejkrásnější písničky z operet a muzikálů s vtipnými dialogy a tancem. (Zdeňka Menšíková, farnost Zlámanka) MISIJNÍ NEDĚLE 24.10.2010 Před 84 lety vyhlásil svatý otec Pius XI. každou předposlední říjnovou za Misijní neděli, kterou od té doby na celém světě organizuje Papežské misijní dílo šíření víry. Tento celosvětový den modliteb je spojený s finanční sbírkou, z níž se pravidelně podporují projekty na pomoc nejpotřebnějším (dnes přibližně v 1100 misijních diecézích). V loňském roce bylo z České republiky v rámci 102 projektů podpořeno 33 misijních diecézí v 9 zemích. Kromě formačních a vzdělávacích programů, staveb a oprav kostelů, kaplí, far, klášterů, center a domovů, dostalo pomoc 843 bohoslovců ve 14 seminářích a téměř 133 tisíc chudých dětí. Celkem jsme na misie věnovali 30 milionů Kč. Pomáhat je však třeba neustále. Během Misijní neděle máme možnost znovu si uvědomit, že jsme posláni hlásat evangelium a že každý z nás patří do celosvětové Církve, jejíž jednotlivé slabé či nemocné údy potřebují pomoc od silnějších a zdravých. Misijní neděle je také příležitostí k oživení a prohloubení naší víry. „V multietnické společnosti, která prožívá narůstající formy osamocenosti a alarmující lhostejnost, by se křesťané měli naučit ukazovat známky naděje a stát se bratry všech lidí na celém světě a pěstovat velké ideály, které mění historii a které bez falešných iluzí a zbytečných obav pracují na tom, aby se naše planeta stala domovem pro všechny národy. Podobně jako řečtí poutníci před 2000 lety (ti, kteří po apoštolu Filipovi žádali: „ Chceme vidět Krista!“ (Jan 12,21)), tak také lidé naší doby možná občas i nevědomky žádají věřící, nejenom aby „mluvili“ o Ježíši, ale aby „Ježíše učinili viditelným“, aby Vykupitelova tvář zářila v každém koutě země generacím nového milénia a zvláště mladým ze všech kontinentů,
kteří jsou speciálními příjemci a objekty při hlásání evangelia. Měli by vnímat, že křesťané nesou Kristovo slovo, protože On je Pravda, protože v Něm našli smysl, pravdu o jejich životě.“ (z poselství Benedikta XVI. k Misijní neděli). Misijní neděle se dá slavit nejrůznějšími způsoby. V předvečer misijní neděle, tj. v sobotu v 23.10.2010 jsme vybízeni, abychom vytvořili Misijní Most Modlitby. V 21:00 se můžeme sejít doma či v kostele, zapálit svíčku a pomodlit se růženec nebo jakoukoliv modlitbu za misie, misionáře, chudé a trpící lidi, za šíření radosti evangelia na celém světě. Další misijní aktivitou může být modlitba Misijního růžence, při kterém každý desátek obětujeme za jeden z pěti kontinentů, také proto bývá misijní růženec barevný. První zelený desátek růžence se modlíme za Afriku. Zelená barva symbolizuje africkou přírodu s jejími pralesy. Afričané se často potýkají s velkou bídou, hladem, chudobou a nemocí AIDS. I když křesťanství patří k nejrozšířenějším náboženstvím, mnoho Afričanů se hlásí k islámu, nebo věří různým pověrám. Druhý modrý desátek obětujeme za Oceánii. Modrá barva představuje moře, které obklopuje asi deset tisíc ostrovů tohoto kontinentu, největší z nich je Austrálie. Také zde žijí lidé, kteří neznají Ježíše, protože jim o něm nikdo nevyprávěl. Třetí bílý desátek se modlíme za Evropu. Bílá barva je symbolem bílé barvy pleti obyvatel „starého kontinentu“. I když je Evropa kolébkou katolické církve a sídlem svatého otce, mnozí křesťané ztrácejí víru a žijí svůj konzumní život bez Boha. Čtvrtý žlutý desátek symbolizuje Asii, žlutá barva představuje barvu pleti obyvatel tohoto kontinentu, na kterém žije většina obyvatel světa. Tento kontinent je často zmítán mnohými nepokoji a sužován přírodními katastrofami, dochází tu také k pronásledování křesťanů. Pátý červený desátek obětujeme za Ameriku. Červená symbolizuje barvu pleti původních indiánských obyvatel a také krev mnohých misionářů a mučedníků, kteří položili svoje životy za víru a hlásání radostné zvěsti evangelia v této části světa. Další nápady na intenzivnější prožití Misijní neděle a také o tom, jak se lze celoročně zapojit do misijního díla, lze najít na webových stránkách Papežských misijních děl www.misijnidila.cz.
VYUČOVÁNÍ NÁBOŽENSTVÍ PRO DĚTI: PROČ A K ČEMU? Milí rodiče, kteří máte děti ještě či už školou povinné, v den křtu vašich dětí jste na sebe vzali povinnost, že naučíte vaše děti poznávat a milovat Boha, poznávat a plnit jeho příkazy. Máte být prvními zvěstovateli víry a v tomto úkolu jste nezastupitelní. Bůh vám dává příležitost spolupracovat s Ním na lidské a také náboženské formaci Jeho (vašich) dětí. Je to úžasné. Člověk smí spolupracovat s Bohem. Velké poděkování každému z vás za to, co jste pro náboženskou formaci vašich dětí už udělali. Je to nejnáročnější úkol, protože se rozhoduje o věčnosti vašich dětí. Bůh vám žehnej! Základ náboženské výchovy se dává doma, dítě ale stejně nutně potřebuje mít také společenství svých vrstevníků. S nimi také objevuje víru a učí se podle ní žít. A k tomu je vyučování náboženství. Bohužel však zájem o výuku náboženství stále klesá. Děti jsou nejvíce přihlašovány do 3. třídy, a pak postupně počet přihlášených dětí klesá. Na 2. stupni ZŠ už je zájem velmi malý, a to je právě období, kdy si starší děti začínají vytvářet žebříček životních hodnot, opouštějí dětské představy o fungování světa a hledají své místo ve světě. Začíná nové období i v chápání víry, poznávání Boha a objevování Jeho působení v životech lidí. V tomto citlivém období je důležité náboženské vzdělání, aby v mladých nezůstalo dětské chápání víry a Boha, ale aby spolu s jejich tělem a osobností mohla dospět i víra praktikovaná v životě dospělého křesťana. (Dana Malenovská) PROSTE A BUDE VÁM DÁNO... Když jsem čekala druhé dítě, byla jsem těžce nemocná. Lékaři tvrdili, že těhotenství nepřežiji a dítě v žádném případě nedonosím. Tak naléhavě mě přemlouvali k potratu, že jsem ztratila odvahu. S manželem jsme proto navštívili známého kněze, který mě uklidnil a dodal mi sílu. Skoro celé těhotenství jsem byla v Brně v nemocnici a můj skvělý manžel se sám staral o naše první dítě. Manžel zavolal všem našim známým a prosil je o modlitby. Bratři františkáni mi pravidelně nosili svaté přijímaní a všichni mě ujišťovali, že se za mě modlí. Během těch devíti měsíců došlo k několika vážným krizím, ale nakonec jsem porodila zdravé a krásné děťátko. Dodnes si s přáteli pomáháme vzájemnou přímluvou u našeho nebeského otce. Pane, děkuji ti za děti, za manžela, za přátele, díky za Tvé milosrdenství, za naději, dík za Tvou lásku! (teta)
PŘÍSTAV RAJNOCHOVICE - Arcidiecézní centrum života mládeže Na úvod trochu historie.... Myšlenka zřídit v olomoucké arcidiecézi centrum života mládeže vznikla z praktické potřeby mít místo pro systematickou práci s mladými lidmi, základnu, kam budou moci mladí lidé přijíždět načerpat nových sil, odpočinout si od svých problémů, kde naleznou otevřené přijetí a společenství. Za toto místo byla vybrána fara v Rajnochovicích, na samém okraji okresu Kroměříž. Rajnochovická fara splňovala všechna vytčená kritériajednalo se o střed diecéze (tehdy se netušilo, že vznikne ostravskoopavská), byla dostatečně velká, jezdil sem vlak a navíc je nedaleko Svatý Hostýn, významné poutní místo naší arcidiecéze. Než se ale mohlo začít s aktivitami centra pro mládež, bylo nejprve nutné celou faru důkladně vyklidit, zrekonstruovat a vybavit ji potřebným zařízením. Na brigády jezdili mladí lidé z jednotlivých společenství, farností, děkanátů, rodiče, důchodci a mnoho dalších. Zedníci a řemeslníci přijížděli z nejrůznějších koutů naší arcidiecéze. Celá rekonstrukce byla provedena svépomocí. Nejen pomocné, ale i řemeslné práce byly z části provedeny zdarma. Již na podzim roku 1995 zde začaly probíhat první kurzy pro animátory společenství. V roce 2001 pak byla otcem arcibiskupem Janem vysvěcena kaple sv. Jana, apoštola, která se nachází ve sklepních prostorách fary. Též bylo požehnáno celému domu a příchozím byl představen nový oficiální název. A živá současnost.... V současnosti pořádá Arcidiecézní centrum mládeže celou řadu zajímavých akcí. Pro ty, kteří se připravují na přijetí svátosti biřmování, jsou určeny víkendy pro biřmovance. Dále se mohou mladí z celé arcidiecéze zúčastnit postních či adventních duchovních obnov, společného prožití velikonoc či Silvestra a dalších jednorázových akcí jako např. tematicky zaměřených víkendů - o divadle, partnerských vztazích, komunikaci, Bibli a dalších. Přístav pořádá také akce pro rodiny s dětmi, např. Rodinný víkend. Aktuálně se mohou mladí přihlásit do dvouletého kurzu Animátor, který je určen pro všechny, kteří se chtějí ve své farnosti více zapojit do práce s mládeží. Kurz je rozdělen do pěti tématických víkendových setkání
(např. sebepoznání, komunikace, církev, media, co dělat na spolču,výletech, táborech atd.) Uzávěrka přihlášek je 15.10.2010. Pro umělecky nadané je určen Inspirační víkend I., který proběhne 28. – 31. 10. 2010. Víkend nabízí workshopy z oborů tanec, film, drama, během nichž získáte herecké minimum a naučíte se pracovat z gesty a mimikou, rozeberete filmová díla, můžete si vyzkoušet natočení vlastního krátkého filmu nebo si zatancovat biblické tance. O víkendu 5.- 7. 11. 2010 by si měli udělat čas všichni, kdo se chtějí zdokonalit v standardním či latinsko-americkém tanci. Na Přístavu se totiž uskuteční Taneční víkend. Informace o připravovaných akcích, přihláškách a další činnosti ADCŽM PŘÍSTAV Rajnochovice lze nalézt na www.ado.cz/mladez. NÁRODNÍ POUŤ DO ŘÍMA Ve dnech 26.-28. září jsme si připomněli první výročí návštěvy svatého otce Benedikta XVI. v naší republice. Jako projev vděčnosti za papežovu přítomnost v naší vlasti, jeho milá slova a povzbuzení a vykonané bohoslužby, vyhlašují biskupové Čech, Moravy a Slezska Národní pouť do Říma, která se uskuteční ve dnech 9.-11. listopadu 2010. Zahájení Národní pouti v Římě bude v úterý 9. listopadu v bazilice Santa Maria Maggiore v 15.00 hod, kde bude po modlitbě svatého růžence slavena mše svatá. Příležitost poděkovat Svatému otci budou mít poutníci z ČR 10. listopadu při pravidelné středeční generální audienci na Svatopetrském náměstí. Téhož dne odpoledne budou slavit biskupové Čech, Moravy a Slezska společně mši svatou v bazilice sv. Petra. Ve čtvrtek 11. listopadu se poutníci společně setkají v bazilice sv. Jana v Lateránu při společné mši svaté v 10.30 hodin a národní pouť bude ukončena ve 12.30 hod modlitbou Anděl Páně a Te Deum v bazilice Svatého Kříže v Jeruzalémě, titulární bazilice kardinála Miloslava Vlka. Přihlášky: Přihlášky je možné adresovat P.Mgr. Františku Hanáčkovi z Olomouce, tel. 585 223 179, e-mail:
[email protected]. Zájezdy organizují také jednotlivé cestovní kanceláře např. Cestovní kancelář VELIGRAD TOUR (Mariánské nám. 122, Uh. Hradiště, tel.: 572 551 038, www.veligrad.cz); Cestovní kancelář MIKLAS TOUR (Pešinova 21, Prostějov, tel.: 582 338 411, www.miklastour.cz) a mnohé další, bližší informace se dají nalézt na http://tisk.cirkev.cz. Naše farnosti samostatný zájezd pořádat nebudou, je ale možné, že jej uspořádají farnosti z Kroměříže.
