KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_19 Tématický celek: Umění a kultura
Autor: Miroslav Finger Datum : květen 2013 Určení: dějepis, žáci 6.ročníku
•Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v oblasti kultury a umění ve starověkém Římě. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. •Materiál slouží k vysvětlení a pochopení kulturního vývoje ve starověkém Římě. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, jak vznik písma a rozvoj vědy, školství a kultury ovlivnil život ve starověkém Římě. Všímá si jednotlivých vědeckých oborů a ukazuje jejich přínos nejen pro život ve starověku, ale také jejich odkaz pro budoucnost. Snaží se žákům objasnit tehdejší provázanost umění a náboženství. Všímá si úlohy křesťanství. Může sloužit i pro opakování.
•Očekávaný výstup: •Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak obrovský rozvoj nastal ve srovnání s orientálními státy. Pochopí praktické příčiny vzniku písma a vědeckých oborů a seznámí se s uměleckými památkami a náboženskými představami ve starověkém Římě. Pochopí význam právnického vzdělání v životě Římanů. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity.
Hodnocení: Žáci pochopili problematiku příčin vzniku písma, literatury, divadla a věd a získali poznatky z oblasti kultury, náboženství a architektury.
OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ • 1. Kde vzniklo v římské říši nové náboženství a kdo byl jeho prvním hlasatelem? • 2. Jaký nový způsob vlády nastolil císař Diocletianus a proč se tak nazývá? • 3. Jaký byl vztah císaře Diocletiana ke křesťanství? • 4. Co významného učinil za své vlády císař Constantinus? • 5. Co se stalo s římskou říší roku 395 n. l.?
• 6. Co bys označil jako stěhování národů a co způsobilo vzhledem k římské říši? • 7. Kdy zanikla západořímská říše a jakým způsobem k tomu došlo?
MOŽNÉ ODPOVĚDI • 1. V 1. století n. l. vzniklo v oblasti dnešní Palestiny křesťanství, jehož prvním hlasatelem byl Ježíš. • 2. Nastolil neomezenou vládu, císař vystupoval jako pán vůči svým poddaným. Způsob vlády se nazývá podle latinského dominus = pán. • 3. Začal všechny křesťany systematicky pronásledovat, protože jejich činnost podle něj rozkládala společnost. • 4. Založil nové hlavní město Konstantinopolis a 333 ediktem milánským zrovnoprávnil křesťanství s ostatními náboženstvími.
• 5. Říše se rozdělila na dvě části – na říši západořímskou a východořímskou ( pozdější Byzanc ). • 6. Velký pohyb barbarských kmenů ve 4. a 5. století směrem z východu na západ. Stěhování národů způsobilo zánik západořímské říše. • 7. Zanikla 476 n. l. Germánský vůdce ODOAKER sesadil posledního západořímského císaře ROMULA AUGUSTULA.
ŘÍMSKÉ NÁBOŽENSTVÍ • Víra v mnoho bohů, řada z nich byla přijata od Řeků a Etrusků, později i od Egypťanů. Bohové měli lidské vlastnosti. • JUPITER – vládce všech římských bohů • JUNO – manželka vládce bohů Jupitera • NEPTUN – bůh moře • VENUŠE – bohyně lásky • Ve 3. století našeho letopočtu se začalo šířit křesťanství, nové náboženství. Podle křesťanské věrouky byl zakladatelem Ježíš Kristus, který žil
• na území Palestiny v době císaře Augusta. • Křesťanství nacházelo nejvíce stoupenců mezi chudinou, protože ji naplňovalo vírou ve spravedlivou odměnu za nešťastný život v životě posmrtném. • Zpočátku byli křesťané ze strany císařů pronásledováni, postupně se ale křesťanství rozšířilo a ve 4. století se stalo státním náboženstvím, protože už nebrojilo proti státu. Naopak bylo zdůrazňováno, aby chudí trpělivě snášeli svůj osud a poslouchali své pány.
VZDĚLANOST A LITERATURA • Jazykem Římanů byla latina, která se i po rozpadu římské říše stala jazykem vzdělanců. Římské písmo se nazývá latinka a píšeme ní i my. Pouze číslice značíme jinak. • Děti se vzdělávaly v soukromých školách. Nejvyšší vzdělání získaly děti z bohatých rodin u řeckých učitelů, někdy dokonce odcházely studovat na řecké školy. Velká pozornost byla věnována studiu řečnictví a práva. • Římské básnictví vyniklo v dílech VERGILIA, HORATIA a OVIDIA.
• Z děl římských historiků čerpáme mnoho poznatků k dějinám starověku. K nejvýznamnějším historikům patří TACITUS, LIVIUS nebo CAESAR. • Při divadelní tvorbě vycházeli Římané z řeckých autorů. V tragediích se nejčastěji objevují řecké příběhy z mytologie. Vysoké úrovně dosáhly římské komedie. Nejslavnějšími autory komedií byli TERENTIUS a PLAUTUS, kteří ovlivnili pozdější autory evropské.
ARCHITEKTURA A VÝTVARNÉ UMĚNÍ • V architektuře projevovali Římané osobité vlohy. Ze starších kultur, hlavně z řecké, převzali řadu stavebních prvků. • Nejvýznamnější byly veřejné stavby. Sem patřily především lázně a baziliky, které sloužily jako krytá tržiště. V lázních navíc probíhal čilý společenský život. Ke známým stavbám patří amfiteátry k pořádání gladiátorských her. Nejslavnější římský amfiteátr KOLOSEUM byl postaven v 1. století n. l. • Novým druhem veřejných staveb byly vodovody, které zásobovaly pitnou vodou i mnohotisícová
• města. Základním stavebním prvkem zde byl oblouk. • Z vojenských důvodů byly vybudovány dokonalé silnice. Povrch silnic a jejich podklad byly tak pevné, že některé z nich se používají dodnes. • K slavným stavbám císařů patří i památníky, sloupy a vítězné oblouky na oslavu válečných tažení. • V sochařství Římané kopírovali řecké vzory. Při vytváření portrétů byli na rozdíl od Řeků realističtí. Oblíbené byly i mozaiky a fresky.
VĚDA • V Římě neexistovaly státní školy, ale školy soukromé. Děti se učily jazyky, zeměpis, dějepis, matematiku i filozofii. Později ještě mohly studovat na řecké nebo latinské škole řečnictví, filozofii nebo právo. Nejvyšší vzdělání bylo získáváno od řeckých učitelů. Synové z bohatých rodin odcházeli studovat do Athén nebo Alexandrie. • Sjednocujícím jazykem byla latina. Proto je i dnes odborné názvosloví řady oborů latinské. • Římané vytvořili i vlastní soustavu číslic, tzv. římské číslice.
• Nejvýznamnějším vědním oborem bylo právo, protože Římané museli za pomoci zákonů platných pro celou říši udržovat její jednotu. Zákony v období republiky vydával senát, v době císařství je vyhlašoval sám císař. • Významných úspěchů dosáhlo dějepisectví. Nejznámější historik Livius popsal dějiny Říma od jeho založení až po dobu vlády císaře Augusta.
• POUŽITÁ LITERATURA • Čapek, V., Pátek, J.: Světové dějiny I. Praha 1992. • Thiry, K.: Dejiny umenia. 2 vydanie. Bratislava 1983. • Zamarovský, V.: Dejiny písané Rímom. II vydanie. Bratislava 1988.
