Elektronický podpis - 26.6.2012 Certifikát autora podpisu : Jméno : Ing. Hana Mazurová Vydal : I.CA - Qualified Certi... Platnost do : 23.5.2013
Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor strategického rozvoje kraje Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc ___________________________________________________________________ Č. j.: KUOK 56825/2012 V Olomouci dne 25. června 2012 Sp. Zn.: KÚOK/33012/2012/OSR/7350 Oprávněná úřední osoba pro vyřízení: Mgr. Vladimír Hošek Oprávněná úřední osoba pro podepisování: Bc. Ing. Hana Mazurová
ROZHODNUTÍ doručované veřejnou vyhláškou Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, bylo Městským úřadem Litovel, Odborem výstavby (dále jen Stavební úřad Litovel nebo stavební úřad), předloženo společné odvolání Dagmar Parmové, bytem Podolí 73, Pavla Parmy, bytem Podolí 73, a Marty Pavlíčkové, bytem Podolí 44, zastoupených zmocněncem Františkem Winklerem, bytem Pavlov 2, podané dne 6. 1. 2012 proti územnímu rozhodnutí Stavebního úřadu Litovel č. j.: LIT 28755/2011, sp. zn.: VYS 4380/2009/IČa, ze dne 21. 12. 2011, kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby „domovní vegetační čistírna odpadních vod Bouzov, Podolí č. p. 3, na pozemku st. p. 38, parc. č. 53/1 v katastrálním území Podolí u Bouzova“. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje, jako příslušný odvolací orgán dle ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 89 odst. 2 správního řádu a na základě zjištěných skutečností rozhodl takto: územní rozhodnutí Stavebního úřadu Litovel č. j.: LIT 28755/2011, sp. zn.: VYS 4380/2009/IČa, ze dne 21. 12. 2011, se podle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu ruší a věc se vrací Stavebnímu úřadu Litovel k novému projednání. Účastníci řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu: Ing. Radka Jensen Vaculová, nar. 20. 2. 1975, bytem Podolí 3, 783 25 Bouzov
Odůvodnění Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje (dále jen odvolací orgán nebo Odbor SR KÚOK), zjistil z předloženého správního spisu tyto skutečnosti. Ing. Radka Jensen Vaculová, bytem Podolí 3 (dále též žadatelka), zastoupená na základě plné moci Ing. Jaroslavem Kršňákem, bytem Tovární 1264/6, Praha 7,
ČJ: KUOK 56825/2012
podala u Stavebního úřadu Litovel dne 19. 8. 2009 žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby domovní vegetační čistírny odpadních vod (dále též ČOV) v obci Podolí na pozemku parc. č. 38 a 53/1, oba v k. ú. Podolí u Bouzova. Jelikož k žádosti nepředložila potřebné podklady, byla stavebním úřadem vyzvána k jejich doplnění. Zároveň bylo řízení přerušeno. Po doplnění podkladů pro rozhodnutí oznámil stavební úřad zahájení řízení jeho účastníkům a dotčenému orgánu. Zároveň nařídil konání veřejného ústního jednání spojeného s ohledáním na místě. Stavební úřad Litovel řízení ukončil vydáním územního rozhodnutí č. j.: LIT 16570/2009 ze dne 16. 12. 2009, kterým rozhodl o umístění stavby domovní vegetační čistírny odpadních vod. Proti tomuto rozhodnutí podala Marta Pavlíčková odvolání. Odbor SR KÚOK v rámci odvolacího řízení svým rozhodnutím č. j.: KUOK 30274/2010 ze dne 6. 4. 2010 územní rozhodnutí Stavebního úřadu Litovel č. j.: LIT 16570/2009 ze dne 16. 12. 2009 zrušil a věc vrátil k novému projednání. Stavební úřad Litovel opatřením č. j.: LIT 10187/2010 ze dne 10. 5. 2010 oznámil účastníkům pokračování v řízení a zároveň vyzval žadatelku k doplnění podkladů. Následně opatřením č. j.: LIT 15260/2010 ze dne 16. 7. 2010 vyrozuměl účastníky řízení o doplnění nových podkladů a možnosti seznámit se s nimi. Zároveň nařídil konání veřejného ústního jednání na den 17. 8. 2010. Na základě společného podání Pavla a Dagmar Parmových, bytem Podolí 73, učiněného dne 16. 8. 2010 vydal Stavební úřad Litovel usnesení č. j.: LIT 17362/2010 ze dne 17. 8. 2010, kterým oběma jmenovaným přiznal postavení účastníků řízení. V rámci veřejného ústního jednání účastník řízení Marta Pavlíčková uvedla, že nesouhlasí s vybudováním ČOV, nechá vypracovat hydrogeologický posudek a předloží ho v termínu do 30. 9. 2010. V protokolu k veřejnému ústnímu jednání stavební úřad uvedl, že „přeruší územní řízení do doby doložení oponentního hydrogeolog. posudku, tj. do 30. 9. 2010“. Podáním ze dne 6. 9. 2010 Marta Pavlíčková požádala o prodloužení lhůty k předložení geologického posudku do 31. 10. 2010. Stavební úřad usnesením č. j.: LIT 20856/2010 ze dne 4. 10. 2010 „prodloužil lhůtu k provedení úkonu ... určenou protokolem č. j.: LIT 17413 ze dne 17. 8. 2010“ do 31. 10. 2010. Dne 29. 10. 2010 Marta Pavlíčková předložila na Stavebním úřadu Litovel posudek „zhodnocení úplnosti projektové dokumentace ČOV“ zpracovaný společností AQUATEST a. s., Geologická 4, Praha 5, organizací kvalifikovanou pro znaleckou činnost v oborech vodní hospodářství, ochrana přírody, těžba, ze dne 29.10. 2010. Stavební úřad opatřením č. j.: LIT 24701/2010 ze dne 22. 11. 2010 vyrozuměl účastníky řízení o doplnění nových podkladů rozhodnutí a umožnil jim, aby se k nim vyjádřili, navrhli důkazy nebo učinili jiné návrhy. Usnesením stanovil lhůtu k tomuto úkonu. Dne 10. 12. 2010 bylo Stavebnímu úřadu Litovel doručeno vyjádření Ing. Jaroslava Kršňáka (v zastoupení žadatelky) k tomuto posudku. Stavebnímu úřadu byla předložena nově upravená dokumentace pro územní rozhodnutí (dále jen DUR) včetně upraveného hydrogeologického posudku. Stavební úřad opatřením č. j.: LIT 4969/2011 ze dne 16. 2. 2011 vyrozuměl účastníky řízení o doplnění nového podkladu rozhodnutí. Usnesením stanovil lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, navržení důkazů a učinění jiných návrhů. Dne 2. 3. 2011 bylo Martou Pavlíčkovou, Pavlem Parmou a Dagmar Parmovou učiněno na stavebním úřadu společné podání, ve kterém jmenovaní účastníci uplatnili své námitky pro stavbě ČOV. Následně Stavební úřad Litovel předložil hydrogeologický posudek a
2/16
ČJ: KUOK 56825/2012
„zhodnocení úplnosti projektové dokumentace ČOV“ k posouzení České asociaci hydrogeologů, o. s., Albertov 6, Praha 2. Podle protokolu, který je obsahem prvoinstančního spisu, provedl Stavební úřad Litovel dne 5. 5. 2011 kontrolní prohlídku za účelem zaměření umístění „studny“ na pozemku parc. č. 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova. Dále stavební úřad požádal o vyjádření k objektu na pozemku parc. č. 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova Městský úřad Litovel, Odbor životního prostředí (dále jen OŽP). Opatřením č. j.: LIT 20590/2011 ze dne 26. 8. 2011 vyrozuměl účastníky řízení o doplnění nových podkladů rozhodnutí. Usnesením stanovil lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí, navržení důkazů a učinění jiných návrhů. Dne 14. 9. 2011 podali společné námitky Pavel Parma, Dagmar Parmová a Marta Pavlíčková. Prvoinstanční řízení Stavební úřad Litovel uzavřel vydáním územního rozhodnutí č. j.: LIT 28755/2011 ze dne 21. 12. 2011, kterým rozhodl o umístění předmětné stavby ČOV. Proti tomuto rozhodnutí podali Pavel Parma, Dagmar Parmová a Marta Pavlíčková ( dále též odvolatelé) společné odvolání, ve kterém uvedli následující. (cit.): Stavební úřad Litovel vydal dne 21. 12. 2011 územní rozhodnutí o umístění stavby domovní vegetační čistírny odpadních vod pro p. Radku Jensen Vaculovou, bytem Bouzov-Podolí č. p. 3. Proti umístění této vegetační čistírny odpadních vod jsme již v přípravném řízení, t.j. územním řízení, odvolali, dokonce nechali udělat odbornou firmou geologický posudek, který záměr vybudovat výše uvedenou čistírnu odpadních vod na pozemcích 53/1 posoudil i na základě zpracované projektové dokumentace, kde bylo shledáno mnoho nesrovnalostí. Taktéž v hydrogeologickém posudku, který zpracoval Ing. Myslil, kde se rovněž dopustil v mnohém dalších nepřesností. Taktéž v jednotlivých odvoláních, které podávali a poukazovali na možné či oprávněné možnosti poškození životního prostředí a z poznatků investora stavby p. Jensen Vaculové v jejich chování a ohleduplnosti nejen vůči sousedům v dodržování zásad spravování ploch v jejich vlastnictví. Kdyby tak brali ekologické věci vážně, nemohli by poškozovat životní prostředí nejen kolem svého příbytku tak, jak ho třeba poškozují v nakládání s odpadními vodami nebo s povrchovými vodami, kdy vypouštěním odpadních vod načerno do okolního prostředí, dochází tak i k zamoření sousedních pozemků, kde jsou umístěny vodní zdroje pitné vody. Taktéž poukazujeme na to, že v místě, kde má býti vybudována vegetační čistírna vod, provozují v její bezprostřední blízkosti na parcele 53/1 lesní školku a ani k tomuto Stavební úřad Litovel při svém rozhodování nepřihlédl, což považujeme za velmi vážnou věc. Z hlediska možného provozu vegetační čistírny máme na mysli délku provozu, tu nelze dosti dobře odhadnout, neboť obec Bouzov chce v této její části vybudovat splaškovou kanalizaci a provoz této vegetační čistírny by měl býti ukončen tak, jak je psáno v rozhodnutí. Poukazujeme také na nově zpracovaný projekt, který z hlediska možného přetečení při přívalových deštích bude nevyčištěná voda téci i na okolní pozemky a takto znehodnocovat nejen je, ale i blízké zdroje povrchových či podzemních vod. Také je nutné poukázat na to, že ve vydaných rozhodnutích stavebního charakteru bylo také na druhé straně uloženo stavebníkovi konkrétně p. Jensen Vaculové zakázáno, že povrchové vody či vody splaškové musí býti likvidovány tak, jak stanoví zákon. Všechny tyto věci, na které jsme výše poukázali, tak jsou i v mnoha případech známy i stavebnímu úřadu, konkrétně Ing. Čamkové, a také vedoucí stavebního úřadu Ing. Šmakalové. Přesto nedokázaly ani nejmenším k nim přihlédnout a s nimi se vyrovnat a odůvodnit, v čem jsme se mýlili. Zkrátka a dobře je jednoduše zamítly.
3/16
ČJ: KUOK 56825/2012
Jelikož se neztotožňujeme se závěry stavebního úřadu ve vydaném územním rozhodnutí, trváme proto na splnění požadavků, které jsme uvedli v jednotlivých odvoláních na plnění věcí, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku a ve vyjádření asociace hydrogeologů a to jsou: 1. Provedení sond a to vyhloubení a zjištění propustnosti terénu a to i okolního, že nedojde ke kontaminaci okolních pozemků. 2. Dále trváme na posouzení hygienického hlediska, co se týká rozstřiku „vyčištěné vody“ a prostoru, kde je v těsné blízkosti provozována lesní školka a vlivu tohoto prostředí na děti, které by se pohybovali v těsné blízkosti ČOV. 3. Trváme na posouzení možného přetečení kořenových filtrů v době přívalových dešťů či náhlého tání sněhu a možném zatopení nevyčištěné splaškové vody do okolního terénu. 4. Trváme na tom, že studna na pozemku 154/5 je studnou či vodním dílem a neztotožňujeme se v žádném případě s opakovaným vyjádřením odboru životního prostředí ani účelovým vyjádřením ostatních účastníků v této věci. Pracovníci odboru životního prostředí posuzovali tuto věc pouze podle svého svědomí, ne podle skutečností, které můžeme dokladovat vyjádřením několika svědků. Bc. Dostálová při mé osobní návštěvě nemohla doložit nic, co by zpochybnilo naše vyjádření, že to je studna. 5. Vůbec nejsme přesvědčeni o tom, že v zimních měsících, zejména kdy bude mrazivé počasí, bude přetečená voda z druhého filtru téci na náš pozemek, nebo filtr zamrzne a splaškové vody budou likvidovány nezákonně tak jako doposud. Dodáváme, že když jsme s žadatelkou p. Jensen Vaculovou několikráte jednali i o možných dalších variantách likvidace splaškových vod, tak nebyla přístupná řešit jinou variantu nežli tu svoji. Proto se musíme jako účastníci územního řízení chránit před možnými nástrahami zhoršení životního prostředí. Proto zaujímáme negativní stanovisko k vybudování a provozování ČOV v těsné blízkosti našich hranic. (konec citace) Opatřením č. j.: LIT 1798/2012 ze dne 25. 1. 2012 Stavební úřad Litovel vyrozuměl ostatní účastníky řízení o obsahu podaného odvolání a vyzval je, aby se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřili. Své vyjádření k odvolání předložila žadatelka Ing. Radka Jensen Vaculová. Uvedla v něm následující. (cit.): Žádáme o zohlednění našeho vyjádření. Koncept individuálních KČOV pro samostatné domy na venkově nenapojené na sítě byl podporuje Ministerstvo ŽP již od roku 2007. Koncept byl posílen skrze "Partnerství pro rozvoj" Olomouckého kraje na semináři 28. 5. 2007, kterého se Radka Jensen Vaculová zúčastnila jako zástupce PermaLotu. Dále na veřejných setkáních při kterých zástupci obce Bouzova představovali svůj pohled na budoucí ČOV, sdělovali, že jednotlivé vzdálenější domy nebudou - kvůli finanční stránce - na ústřední ČOV napojovány, ale budou řešeny samostatně a doporučovali kořenové ČOV. Žádost o umístění naší KČOV byla podána 19. 8. 2009 a od té doby se řeší. KČOV má v rámci o. s. PermaLot sloužit jako ukázka odpovědných řešení likvidace odpadních vod pro širokou veřejnost. Jelikož v PermaLotu využíváme a budeme využívat pouze kompostovacích/separačních toalet, bude KČOV zpracovávat pouze použité šedé a žluté vody domácnosti a střediska a dešťové vody ze střechy (tedy
4/16
ČJ: KUOK 56825/2012
žádné tuhé výkaly). KČOV je navržena do nepropustné polyetylénové membrány a je zasazena do velmi málo propustného prostředí. Je navržena tak, aby fungovala samospádem a je optimalizovaná pro horší (zimní) podmínky. Průtahy: Vyřizováni územního povolení pro zmiňovanou KČOV bylo v počátku zdrženo o 8,5 měsíců (vč. doby řízení na krajském úřadě) kvůli odvolání paní Pavlíčkové, během něhož byly nalezeny procedurální nedostatky v řízení případu. Řízení bylo obnoveno 10. 5. 2010. Vzhledem k opakovaným odvoláním paní Pavlíčkové a manželů Parmových byla svolána schůzka na 17. 8. 2010. Při schůzce bylo potřeba stěžujícím zopakovat veškeré základní záležitosti týkající se projektu, ačkoliv jim byl projekt vždy k dispozici k prostudování a protože vycházeli z informací dostupných před 10-15 lety. Bylo jim umožněno, aby nechali zpracovat hydrogeologický posudek nezávislým hydrogeologem, který by se měl zabývat tím, zda jílovitá půda v místě je schopna prosaku na jejich pozemky (nemluvě o tom, že filtry budou od půdy odděleny pevnou a odolnou membránou). Hydrogeoložka neprovedla průzkumný vrt, pouze konstatovala, že skruže nacházející se na našem pozemku p. č. 154/5 jsou studnou. Tato skutečnost byla vyvrácena několikerými soukromými i úředními osobami/institucemi a samotné zjišťování zdrželo proces o další rok, v podstatě až do 25. 10. 2011. Pan zástupce starosty Bouzova potvrdil, že zmiňované skruže byly instalovány družstvem jako kontrolní šachta melioračního systému. Původní majitelka našeho pozemku se vyjádřila, že objekt nikdy nepoužívali jako zdroj pitné vody. Odbor ŽP na základě potvrzení krajského úřadu z podkladů usoudil, že objekt není vodním dílem. Územní rozhodnutí na umístění KČOV bylo vydáno 21. 12. 2012. Bohužel je díky dalšímu odvolání paní Pavlíčkové a manželů Parmových znova napadáno. V odvolání pouze opakují, co již podávali několikrát a co již bylo námi i odborem výstavby několikrát vysvětleno a zamítnuto. Doplňující informace Pozemky v Podolí 3 jsme zakoupili v květnu 2005. Na pozemku se nacházela stará jímka. Během roku 2005 jsme instalovali komerční kompostovací toaletu a nechali vykopat studnu a instalovat příslušné rozvody do domu. Během roku 2006 jsme podali žádost o stavební povolení na renovaci staré stodoly na obytný dům, jehož součástí byly také plány na management povrchové a odpadní vody. Stavební povolení bylo vydáno 8. 8. 2006. Původním plánem bylo instalovat KČOV na dvůr, ale kvůli legislativě v dané době to nebylo možné. PermaLot uzavřel v září 2005 smlouvu s Radkou Jensen Vaculovou o pronájmu pozemků a budov za účelem využití pro aktivity sdružení. Jensenovi pozvali všechny své sousedy na společnou schůzku na jaře 2007, během které ukázali své plány ohledně budování místa a řešení situace s vodami. V roce 2008 dále PermaLot vydal místní časopis, v němž uveřejnil dvoustránkový článek o návrhu a fungování kořenových ČOV. Dne 24. 3. 2010 byla podána žádost o vydání stavebního povolení na rekonstrukci podkroví jedné části domu na zázemí pro environmetálně-vzdělávací aktivity. Stavební povolení bylo vydáno dne 7. 3. 2011. KČOV je pro fungování tohoto projektu zásadní, a to nejen aby čistila odpadní vody uživatelů, ale také aby sloužila jako ukázka pro zájemce. Je-li nám známo, pak by taková ukázka domovní KČOV byla jedinou v Olomouckém kraji, která by byla přístupná veřejnosti. Iniciovali jsme a uskutečnili několik schůzek s paní Pavlíčkovou, mj. také za přítomnosti pana Winklera, abychom došli nějakého řešení. Zdůrazňovali 5/16
ČJ: KUOK 56825/2012
jsme opakovaně, že údržba bude prováděna tak, jak takové dílo vyžaduje, a že budou prováděny testy vyčištěné vody, u jejichž odběru budou mít možnost být. K dalšímu Díky zbytečným obavám dvou sousedů jsme dlouhodobě vystaveni řadě kontrol a šetření ze strany odboru výstavby, životního prostředí, živnostenského úřadu i hygieny, jejichž výsledkem by mělo být například zastavení činnosti lesní školky pro děti. Také nám bylo znemožněno využívání kůlny, která od nepaměti patřila k našemu stavení, jak je zřejmé z jejího stavebního uspořádání. Ve svém posledním odvolání z 3. 1. 2012 se pan Winkler dále dotazuje, jaký vliv může mít KČOV na těsnou blízkost dětí v lesní školce. Takové prohlášení jen dále poukazuje na to, že oponent projekt neprostudoval dostatečně a není mu jasné, že odpadní voda se nachází 1 metr pod povrchem a je zasypána 40 tunami štěrku a uchována bezpečně v plastovém „bazénku“. Jedinou věcí, s níž se děti mohou dostat do kontaktu, jsou květiny a další rostliny rostoucí na kořenovém filtru, které čistí odpadní vodu pomocí enzymů na svých kořenech. V brožurce s oficiálními informacemi o kořenových čističkách je obrázek, kde dětský koutek a skluzavka jsou umístěny 1 metr od okraje kořenového filtru. Dále je třeba zdůraznit, že kořenový filtr nemůže přetékat, a to ani při přívalových deštích, jak se obává pan Winkler. Navržení KČOV samotné i systém zachytávání přívalové vody v naší zahradě to jednoduše neumožňuje. Za dobu co zde žijeme, jsme zažili velké přívaly jarních vod, jejichž tok však regulujeme nejen v zahradě, ale také již nad zahradou. Pozorný pozorovatel si může povšimnout, že již není možné pozorovat povrchové tečení přívalové vody v okolí plánované KČOV. Vzhledem k tomu, že ve svém odvolání pan Winkler uvádí, že znečišťujeme okolní pozemky, byli jsme vyzváni k předložení dokumentace potvrzující způsob likvidace odpadních vod. K tomu sdělujeme následující: K „melioračním hadicím“ zmiňovaným panem Winklerem ze sdělení z 14. 11. 2011. Na místě plánované KČOV jsou výstupy drenáže z jižní části budoucího obytného domu a zachycují povrchové vody, které se vždy ze svažitých pozemků přirozeně hromadí na nejnižší místo v okolí, tedy mj. na parcele č. 154/5. S jediným rozdílem, a to že nepoškozují základy budoucího obytného domu. Drenážní trubky dále svádí vody z přepadu jezírka zachycujícího dešťové vody na dvoře. Jezírko příležitostně vyčerpáváme, může se tedy stát, že na místě vyústění drenáže je v tom čase více vody. Během místního šetření úředníků z MěÚ Litovel (odbor životní prostředí) shledali tito pozivním náš systém zachytávání sezónních náplav v zahradě. Stejně na to pohlížela delegace úředníku zodpovědných za environmentální vzdělávání z Olomouckého kraje. Systém sedmi vyvýšených záhonů a řada jezírek zachytává, udržuje a pomalu zasakuje tisíce litru náplavové vody ze svahu nad naším pozemkem. Abychom zabránili zavodnění pozemku manželů Parmových z přívalových povrchových vod, vykopali jsme malý příkop na p. č. 154/5, který časté přívalové vody odvádí do stružky vedoucí po hranici parcely. Příkop jde podél skutečné hranice pozemku manželů Parmových ve vzdálenosti zhruba 5 m. (Jejich plot však stojí již na naší parcele, neboť při měření v roce 2007 bylo zjištěno, že skutečná hranice
6/16
ČJ: KUOK 56825/2012
jejich pozemku vede asi o 4 m dovnitř jejich pozemku.) Dopisem z března 2011 jsme Parmovy informovali, aby buď odstranili plot do 1. 5. 2011 nebo abychom uzavřeli smlouvu o odkoupení. Tento dopis následoval po mnohých bezúspěšných pokusech o vyřešeni této situace, kdy ze strany Parmových nepřicházela žádná odpověď na naše návrhy. Parmovi poté písemně odpověděli, že se z pozemku nehodlají vystěhovat, ani jej odkupovat. Na pozemku se nachází stavební odpad z (pravděpodobně nelegálně) demolované stavby. Sami na pozemku neprovedli žádné opatření proti přívalovým vodám. Vzhledem k našemu ekologicky příznivému životnímu stylu a instalovaným zařízením s nízkou spotřebou vody, spotřebováváme zhruba 1/6 průměrné spotřeby vody na obyvatele v ČR. Především jde o kompostovací/separační toaletu bez použití vody, která zvlášť uchovává tuhý/černý odpad, který se kompostuje a likviduje zvlášť. Toaleta je projektovaná na čtyřletý cyklus pro čtyřčlennou rodinu, Tuhý odpad se kompostuje s dalším organickým materiálem (sláma, piliny, žížaly ap.) a dále využívá jako hnojivo pod stromy ap. Viz fotografie na webu Pennalot.org v odkazu Fotoalbum/Pod Klenbami a plánek naší kompostovací toalety najdete na stránkách prodejce Ecoshop.cz (separační toalety). Na pozemku ani v domácnosti nepoužíváme žádné (nebezpečné) chemikálie, jsme mj. certifikovaným BIO hospodářstvím. V domácnosti používáme pouze degradabilní bio čisticí prostředky, a to po celou dobu, kdy v domě bydlíme. „Výrobky- Sonett jsou 100% odbouratelné, v řádu hodin až dní se ve vodě zcela rozloží na běžné přírodní složky.“ (viz bezpečnostní list přípravků). Kosmetiku vč. zubní pasty kupujeme v kvalitě bio. Pro důkladné čištění používáme peroxid vodíku, který je všeobecně považovaný za bezpečný a obecně se uvažuje o jeho opětovném širším využití vzhledem k ekologickým důvodům. Pitnou vodu necháváme pravidelně testovat, nechali jsme testovat také odpadní vodu. Viz přílohy. Přikládáme dva doklady prokazující likvidaci odpadních vod. Nejsme si vědomi toho, že doklady o tomto je nutné uschovávat. S obcí Bouzov máme uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod a platíme příslušné poplatky. Obec Bouzov pracuje na podání projektu o získání financí na výstavbu obecní ČOV. Realizace této stavby ovšem závisí na velkých evropských dotací, u kterých se snižuje pravděpodobnost čerpání. V tuto dobu tedy není jisté, jestli ústřední ČOV bude moci být postavena. Pokud k realizace dojde, pak se ušetří, značná částka (měřeno na domácnost), pokud nebude nutné na ústřední ČOV napojit také náš dům, neboť k napojení kanalizace až k našemu domu bude potřeba dlouhých metrů výkopů a potrubí. Je důležité zmínit, že jsme publikovali studii porovnávající 3 různá řešení pro čištění odpadních vod na Bouzovsku a srovnávali společenské, environmentální i finanční aspekty všech řešení. Nejvýhodnějším a optimálním řešením bylo postavit decentralizovanou kořenovou ČOV. Studie je součástí univerzitní práce zpracované Maxem Jensenem v roce 2010 v rámci absolvovaného studia environmentálního managementu. Je ke stažení na http://permalot.org/files/u2/Waste to gold 02-06.pdf. Obecně bychom rádi shrnuli, že se snažíme ze všech možností být zodpovědní za svou spotřebu a odpady. Náš dům je např. vytápěný dřevem a solární energií, generujeme 25 % vlastní elektrické energie. Naším cílem je stát se střediskem 7/16
ČJ: KUOK 56825/2012
pro vzdělávání a inspiraci veřejnosti, doposud naše místo navštívilo více než 2000 lidi vč. úředníků zodpovědných za environmentální vzdělávání v Olomouckém kraji. Situace s odpadními vodami v Podolí je značně neutěšená a nedořešená. Staré kanalizační trubky z celé podolské oblasti vedou vody do chráněných oblastí Litovelského Pomoraví. Možná by stálo za to zjistit, jak se potýkají s odpadními vodami naši stěžující si sousedé. Za 6 let, které tady žijeme, jsme pouze jednou viděli vývoz septiků fekálním vozem. A jakým způsobem ovlivňuje kvalitu Pomoraví existence průmyslové inseminační stanice v Podolí, jejíž stavba byla povolena bez EIA. Není toto lepší využití kapacit úředníků? Tímto vás naléhavě žádáme o ukončení těchto nekonečných průtahů, které nám brání v tom, abychom se zodpovědně postarali o vyčištění svých odpadních vod a mohli postavit kořenovou čističku odpadních vod, která by zároveň jako první v Olomouckém kraji mohla sloužit také jako ukázka pro veřejnost. (konec citace) Následně Stavební úřad Litovel předal spis se svým stanoviskem Odboru SR KÚOK jako odvolacímu orgánu k přezkoumání a rozhodnutí. Odbor SR KÚOK zjistil, že odvolání bylo podáno Františkem Winklerem, jakožto zmocněncem Pavla a Dagmar Parmových a Marty Pavlíčkové. Předložený spis však obsahoval pouze plnou moc udělenou Františku Winklerovi Martou Pavlíčkovou. Odvolání také nesplňovalo všechny náležitosti stanovené v ust. § 82 odst. 2 a ust. § 37 odst. 2 správního řádu. Z toho důvodu Odbor SR KÚOK vrátil spis prvoinstančnímu správnímu orgánu k odstranění nedostatků. Po odstranění zmíněných nedostatků Stavební úřad Litovel v souladu s ust. § 88 odst. 1 správního řádu znovu předal spis se svým stanoviskem Odboru SR KÚOK jako odvolacímu orgánu k přezkoumání a rozhodnutí. Přezkoumávání rozhodnutí v odvolacím řízení je upraveno ust. § 81 a následujícími správního řádu, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Pokud správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, toto sám nezruší nebo nezmění, předá spis k přezkoumání napadeného rozhodnutí odvolacímu správnímu orgánu, kterým je nejblíže nadřízený správní orgán. Z ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že v případě rozhodnutí orgánu obce je odvolacím správním orgánem příslušný krajský úřad, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. Přitom je odvolací správní orgán oprávněn věc posuzovat samostatně, jak po stránce právní, tak i po stránce skutkové, přičemž je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nemůže se tedy omezovat pouze na to, co tvrdí účastníci řízení a rovněž není závislý na zjištění a hodnocení správního orgánu prvého stupně. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, nebo napadené 8/16
ČJ: KUOK 56825/2012
rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, nebo napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Jestliže odvolací orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí. V opačném případě pak odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Odbor SR KÚOK jako odvolací orgán se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny formální podmínky umožňující napadené rozhodnutí na základě podaného odvolání přezkoumat. Odvolání proti rozhodnutí může podat účastník řízení ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. V daném případě bylo odvolání podáno proti rozhodnutí, u kterého to zákon připouští. Všem odvolatelům bylo rozhodnutí doručeno veřejnou vyhláškou dne 6. 1. 2012 a společné odvolání proti němu podali rovněž 6. 1. 2012. S přihlédnutím k ust. § 83 odst. 1 správního řádu dospěl odvolací orgán k závěru, že byly splněny podmínky uvedené v ust. § 81 odst. 1 a v ust. § 83 odst. 1 správního řádu, neboť odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě účastníkem řízení, tedy osobou k tomu oprávněnou. Následně pak odvolací orgán přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, v souladu s ust. § 89 odst. 2 správního řádu, přičemž vycházel z příslušného správního spisu Stavebního úřadu Litovel. Obsahem předloženého spisu jsou dvě DUR vyhotovené autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby Ing. Michalem Chramostou s datem 16. 6. 2009, z nichž jedno vyhotovení je opatřené razítkem „změna 12/2010“. Z opatření č. j.: LIT 4969/2011 ze dne 16. 2. 2011 vyplývá, že žadatelka předložila nově upravenou DUR. K níže uvedeným skutečnostem proto odvolací orgán podotýká, že pokud není uvedeno jinak, vycházel při posuzování dané věci z DUR opatřené razítkem „změna 12/2010“. V územním rozhodnutí Stavební úřad Litovel umístil stavbu ČOV nepřesně, nejednoznačně a v rozporu s předloženou DUR. Především odvolací orgán upozorňuje, že zejména ve výrokové části rozhodnutí je třeba uvádět parcelní číslo pozemku včetně katastrálního území. Hranice pozemků pak je třeba vždy uvádět se všemi příslušnými parcelními čísly pozemků, které tuto společnou hranici mezi sebou mají. Pouze tak lze jednoznačně identifikovat příslušnou hranici pozemku a vzdálenost stavby od ní stanovit. Vzhledem k absenci těchto údajů je umístění stavby nepřezkoumatelné. Přesto lze konstatovat, že některé vzdálenosti uvedené v rozhodnutí jsou odlišné od vzdáleností zakreslených v grafické části DUR (např. jednokomorový septik je v rozhodnutí umístěn ve vzdálenosti 4,441 m od hranice s pozemkem parc. č. 53/2 v k. ú. Podolí u Bouzova, ale v grafické části DUR je uvedena vzdálenost 5,317 m od hranice mezi pozemky parc. č. 53/1 a 53/2 v k. ú. Podolí u Bouzova, dále akumulační jímku rozhodnutí umisťuje ve vzdálenosti 1,25 m od hranice s pozemkem parc. č. 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova, ale v DUR je mezi akumulační jímkou a hranicí mezi pozemky parc. č. 53/1 a 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova uvedena vzdálenost 1,126 m. U kontrolní šachty je v rozhodnutí uvedena pouze vzdálenost od stávající studny na pozemku parc. č. 39/2 v k. ú. Podolí u Bouzova, nikoliv její umístění vzhledem k hranicím pozemků. V podmínkách pro umístění a projektovou přípravu stavby stavební úřad zabezpečil splnění požadavků uvedených ve stanovisku dotčeného orgánu (OŽ Litovel) a vyjádření vlastníka technické infrastruktury (ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874/8, Děčín - dále jen ČEZ Distribuce, a. s.) jejich výslovným uvedením. Přestože společnost ČEZ Distribuce, a. s., ve vyjádření zn.: 1022981095 ze dne 29. 7. 2009 uvedla, že se v zájmovém prostoru nachází energetické zařízení v jejím majetku, postavení účastníka řízení jí Stavební úřad Litovel nepřiznal. K tomu odvolací orgán 9/16
ČJ: KUOK 56825/2012
sděluje, že pokud stavební úřad dospěl k závěru, že přes vyjádření ČEZ Distribuce, a. s., nedojde stavbou ČOV k dotčení energetického zařízení, nepřizná jí postavení účastníka řízení, ale rovněž nebude její požadavky uvádět v podmínkách pro umístění a projektovu přípravu stavby. Dále v podmínkách pro umístění a projektovou přípravu stavby Stavební úřad Litovel stanovil, že provoz ČOV bude ukončen po vybudování obecní kanalizace a ČOV. Takto stanovená podmínka je však nepřesná a nedostačující. Samotné vybudování obecní kanalizace v obci nemůže být důvodem pro ukončení provozu předmětné ČOV. Provoz může být ukončen teprve po napojení příslušné stavby či staveb na obecní kanalizaci. Stavební úřad Litovel svým rozhodnutím také zamítl námitky účastníků řízení. Podle odvolacího orgánu se však podanými námitkami nezabýval dostatečně. K námitkám stavební úřad v odůvodnění uvedl, že stavba domovní ČOV byla v nově doložené dokumentaci umístěna tak, aby vzdálenost studny na pozemku parc. č. 39/1 v k. ú. Podolí u Bouzova od ČOV vyhověla požadavku ust. § 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 501/2006 Sb.). Z porovnání obou DUR, které jsou obsahem spisu, však je zřejmé, že nebylo změněno umístění ČOV na pozemku parc. č. 53/1 v k. ú. Podolí u Bouzova, ale umístění stávající studny individuálního zásobování vodou zakreslené v původní DUR na pozemku parc č. 39/1 v k. ú. Podolí u Bouzova a byl zmenšen kořenový filtr KF1. Stavební úřad tuto změnu v DUR akceptoval bez toho, aby se vůbec zabýval tím, zda je studna v nově předložené DUR zakreslena v souladu se skutečností, když oproti původní DUR činí rozdíl nejméně 7 m. Přitom správné zaměření studny je důležité pro posouzení souladu stavby ČOV z hlediska požadavků v ust. § 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb. Je proto třeba, aby Stavební úřad Litovel na místě řádně ověřil umístění všech staveb pro jímání podzemní vody, tedy studní individuálního zásobování vodou i studní s vodou užitkovou, v blízkém okolí navržené ČOV a posoudil, zda údaje uvedené v DUR odpovídají skutečnosti (umístění na pozemku, vzdálenosti apod.). Součástí původní DUR je hydrogeologický posudek zpracovaný Ing. Vlastimilem Myslilem, osobou odborně způsobilou v hydrogeologii, ze dne 28. 7. 2009, jehož provedení je rozporované Martou Pavlíčkovou, která předložila „zhodnocení úplnosti projektové dokumentace ČOV“ zpracované společností AQUATEST a. s., organizací kvalifikovanou pro znaleckou činnost v oborech vodní hospodářství, ochrana přírody, těžba, ze dne 29. 10. 2010. Součástí nově předložené DUR je upravený hydrogeologický posudek zpracovaný Ing. Vlastimilem Myslilem ze dne 28. 9. 2010. Stavební úřad Litovel předložil oba hydrogeologické posudky a „zhodnocení úplnosti projektové dokumentace ČOV“ k posouzení České asociaci hydrogeologů, o. s. Tato ve svém vyjádření konstatovala, že souhlasí se skutečnostmi uvedenými ve „zhodnocení úplnosti projektové dokumentace ČOV“ a oba hydrogeologické posudky označila za nedostačující. Zároveň doporučila provést doplnění chybějících údajů. Přesto Stavební úřad Litovel v rozhodnutí uvedl, že vycházel ze skutečnosti, že hydrogeologický posudek byl vyhotoven oprávněnou osobou odborně způsobilou v hydrogeologii a tudíž není oprávněn zpochybňovat jeho pravdivost. V tom případě však není zcela jasné, za jakým jiným účelem si stavební úřad vyžádal vyjádření České asociace hydrogeologů, o. s. Uvedený názor stavebního úřadu je podle odvolacího orgánu nesprávný. Tato skutečnost by přicházela v úvahu pouze v případě, kdyby hydrogeologický posudek byl rozporován účastníky řízení bez jakýchkoliv dalších podkladů. Ti však rozporovali hydrogeologický posudek
10/16
ČJ: KUOK 56825/2012
na základě jeho posouzení organizací kvalifikovanou pro znaleckou činnost v oboru vodního hospodářství a stavební úřad měl k dispozici také vyjádření České asociace hydrogeologů, o. s. Zejména na podkladě vyjádření České asociace hydrogeologů, o. s., je stavební úřad oprávněn zpochybnit dostatečnost obou předložených hydrogeologických posudků zpracovaných Ing. Vlastimilem Myslilem a vyzvat k odstranění nedostatků. K průběhu správního řízení odvolací orgán sděluje, že Stavební úřad Litovel vydal usnesení č. j.: LIT 20856/2010 ze dne 4. 10. 2010, kterým na žádost účastníka řízení Marty Pavlíčkové prodloužil lhůtu k doložení hydrogeologického posudku. Předložený spis však neobsahuje žádné usnesení, kterým by stavební úřad lhůtu k doložení hydrogeologického posudku stanovil, takže nemohl žádnou lhůtu ani prodlužovat. Pouze v protokolu z veřejného ústního jednání konaného dne 17. 8. 2010 je uvedeno, že stavební úřad přeruší územní řízení do doby doložení oponentního hydrogeologického posudku, tj. do 30. 9. 2010. Z obsahu spisu však není zřejmé, že by stavební úřad územní řízení zákonným postupem přerušil. Dále Odbor SR KÚOK považuje za důležité zmínit se o změně způsobu v doručování v průběhu prvoinstančního správního řízení. Jelikož v obci Podolí nebyl v době podání žádosti vydán územní ani regulační plán, Stavební úřad Litovel v souladu s právními předpisy doručoval účastníkům řízení dle ust. § 85 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), do vlastních rukou. Po nabytí účinnosti územního plánu začal stavební úřad účastníkům řízení dle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona doručovat veřejnou vyhláškou. Činil tak rovněž podle právních předpisů. Odvolací orgán je však toho názoru, že v souladu se zásadou legitimního očekávání měl stavební úřad pokračovat v původním způsobu doručování nebo na změnu v doručování předem upozornit účastníky řízení a teprve poté způsob doručování změnit. Lze však konstatovat, že vzhledem ke konání účastníků v průběhu řízení (podání námitek a odvolání), bylo těmto řádně doručováno. K podkladům žádosti odvolací orgán sděluje následující. V průběhu řízení vypršela platnost vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury (Telefónica O2 Czech Republic, a. s., RWE Distribuční služby, s. r. o., a ČEZ Distribuce, a. s.), které byly předloženy k žádosti. Prvoinstanční spis obsahuje nová platná vyjádření společností Telefónica O2 Czech Republic, a. s., a RWE Distribuční služby, s. r. o. Nové vyjádření ČEZ Distribuce, a. s., ve spisu není obsaženo a je nahrazeno „čestným prohlášením“ opatřeným nečitelným podpisem blíže neidentifikovatelné osoby, podle kterého nebyly od vydání původního vyjádření ČEZ Distribuce, a. s., na pozemcích parc. č. 53/1 a 38 v k. ú. Podolí u Bouzova povoleny ani budovány žádné inženýrské sítě této společnosti. Stavební úřad Litovel toto prohlášení akceptoval jako dostatečně průkazné. Podle odvolacího orgánu však je takové „čestné prohlášení“, navíc bez uvedení identifikačních údajů osoby, která je učinila, naprosto nedostačující. Pro posouzení stavby není podstatná pouze existence veřejné technické infrastruktury v místě stavby, ale i na pozemcích sousedních, přičemž pozemek žadatelky se může nacházet v ochranném pásmu tohoto zařízení. Ani z výpisu z katastru nemovitostí nelze zcela bezpečně zjistit, zda se veřejná technická infrastruktura na pozemku nenachází. Tímto nesprávným postupem mohla být krácena práva ČEZ Distribuce, a. s. Případnou existenci veřejné technické infrastruktury proto musí stavební úřad řádně ověřit např. dle územně analytických podkladů, které má k dispozici. Pokud dospěje k závěru, že stavbou nebyla dotčena žádná veřejná technická infrastruktura, v odůvodnění svého 11/16
ČJ: KUOK 56825/2012
rozhodnutí uvede, na základě čeho takový závěr učinil. Jestliže dojde k dotčení veřejné technické infrastruktury, zajistí stavební úřad vyjádření jejího vlastníka a přizná mu postavení účastníka řízení. Dále je nutno konstatovat, že vyjádření společností Telefónica O2 Czech Republic, a. s., a RWE Distribuční služby, s. r. o., jsou ze dne 6. 12. 2011. Jedná se o nové podklady pro rozhodnutí, o jejichž předložení měl stavební úřad před vydání územního rozhodnutí informovat účastníky řízení a v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu jim umožnit vyjádřit se k nim. Takový úkon však Stavební úřad Litovel naposledy provedl opatřením č. j.: LIT 20590/2011 ze dne 26. 8. 2011. Tímto opomenutím stavebního úřadu byla krácena práva účastníků řízení. V grafické části DUR jsou u obou okrajů strany kořenového filtru KF2 nacházející se podél společné hranice mezi pozemky parc. č. 53/1 a 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova uvedeny vzdálenosti 0,629 m, což by znamenalo, že tato strana je s hranicí mezi pozemky parc. č. 53/1 a 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova rovnoběžná, ale u jižně ležícího konce této strany je v DUR zároveň uvedena kóta 0,47 m. Z uvedeného nelze zjistit, v jaké vzdálenosti bude stavba od předmětné hranice mezi pozemky umístěna. Dále v DUR není na pozemku parc. č. 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova zakreslena stavba „tvořená betonovými skružemi“ s uvedením vzdálenosti od navržené ČOV. V důsledku chybějících údajů nemohl stavební úřad v územním rozhodnutí tuto vzdálenost předmětné ČOV od stavby „tvořené betonovými skružemi“ uvést. Přitom podle ust. § 9 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, má územní rozhodnutí obsahovat nejen vzdálenosti navržené stavby od hranic pozemku, ale i od sousedních staveb. Při porovnání obou DUR, které jsou obsahem spisu, zjistil odvolací orgán, že oproti původní DUR byl zmenšen septik a oba kořenové filtry KF1 a KF2 a to v návaznosti na snížení počtu ekvivaletních obyvatel (dále jen EO) použitého pro výpočet kapacity ČOV a užitného objemu septiku. V původní DUR byl pro výpočty použit počet 3 EO a pro výpočet užitného objemu septiku 4 EO. V nové DUR je v obou případech počítáno pouze s 1 EO a není v ní přímo vysvětleno, z jakého důvodu byl pro výpočet použit nižší počet EO a proč konkrétně pouze 1 EO. V hydrogeologickém posudku je uvedeno, že rodinný dům je užíván převážně třemi osobami. V případě uvažovaného počtu hostů je v průvodní zprávě DUR v části „2.1 Účel užívání stavby“ uveden počet ubytovaných hostů 10 po dobu jednoho týdne. Následně je v části „3.1 Základní údaje o kapacitě stavby“ uvedeno pouze 7 hostů. V textové části DUR počítá na jednom místě s jednokomorovým septikem, na dalším je uvedeno, že septik je uvnitř rozdělen na jednu až tři komory. Jak už bylo zmíněno, v grafické části DUR není zakreslena stavba „tvořená betonovými skružemi“ na pozemku parc. č. 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova s uvedením vzdálenosti od navržené stavby ČOV. Nedostatky v DUR a hydrogeologickém posudku je třeba odstranit a hydrogeologický posudek uvést do souladu s údaji v DUR. Odbor SR KÚOK dále považuje za důležité konstatovat, že z obsahu předloženého spisu, žádosti a jejich podkladů (včetně DUR a hydrogeologického posudku) nevyplývá, že v obci Podolí není veřejný vodovod a studny nacházející se v blízkosti navržené stavby ČOV jsou studnami individuálního zásobování vodou. Tuto skutečnost zmínila až ve svém předchozím odvolání (pozn. - námitky v průběhu řízení nebyly uplatněny) Marta Pavlíčková s tím, že ve vzdálenosti 10 m od hranice
12/16
ČJ: KUOK 56825/2012
sousedního pozemku je na pozemku parc. č. 53/2 v k. ú. Podolí u Bouzova „zdroj pitné vody“, kterou používá jako jediný dostupný zdroj. Odbor SR KÚOK při posouzení námitky vycházel z předložené DUR, ve které není na pozemku parc. č. 53/2 v k. ú. Podolí u Bouzova žádný „zdroj vody“ zakreslen (pozn. - ani v nové DUR). Na dotaz Odboru KÚOK pracovnice Stavebního úřadu Litovel Ing. Čamková uvedla, že na pozemku parc. č. 53/2 v k. ú. Podolí u Bouzova žádný „zdroj vody“ není. Nejbližší studna je na pozemku parc. č. 39/1 v k. ú. Podolí u Bouzova ve vlastnictví Pavla a Dagmar Parmových. Na tomto pozemku byla také studna v DUR zakreslena. Odvolací orgán však nebyl informován stavebním úřadem a ani z obsahu spisu či podané žádosti nemohl dovodit, že se jedná o studnu individuálního zásobování vodou. Odbor SR KÚOK tak byl uveden v omyl a měl za to, že se jedná pouze o studnu s vodou určenou k jiným účelům než pro individuální zásobování vodou. Proto umístění navržené stavby ČOV ani neposuzoval z hlediska ust. § 24a vyhlášky č. 501/2006 Sb., která stanoví odstupové vzdálenosti pouze pro studny individuálního zásobování vodou. Odstupy zdrojů možného znečištění od studní s vodou určenou k jiným účelům než individuálnímu zásobování vodou, nejsou stavebním zákonem ani jeho prováděcími vyhláškami upraveny. Pouze z ČSN 75 5115 „Jímání podzemní vody“ části 4.4 vyplývá, že v případě jímacích zařízení pro jímání podzemní vody určené k jiným účelům než pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou je možné vzdálenosti od zdrojů možného znečištění, stanovené touto ČSN pro jímací zařízení s pitnou vodou, přiměřeně zkrátit. Teprve v rámci tohoto odvolacího řízení zjistil Odbor SR KÚOK z údajů v posudku nazvaném „zhodnocení úplnosti projektové dokumentace ČOV“, že v obci Podolí není veřejný vodovod a v blízkosti umisťované stavby ČOV se nachází stávající studny individuálního zásobování vodou. Rovněž v nově předloženém hydrogeologickém posudku je zmíněn objekt na odběr podzemní vody pro pitné účely, přičemž v původním posudku tento údaj nebyl uveden. Existence studní individuálního zásobování vodu v blízkosti navrhované stavby ČOV však nadále není zřejmá z obsahu písemností vyhotovených Stavebním úřadem Litovel ani DUR, kde jsou tato jímací zařízení podzemní vody označena pouze jako studny. Rovněž tento nedostatek je nutno odstranit. K námitkám uvedeným ve společném odvolání Pavla Parmy, Dagmar Parmové a Marty Pavlíčkové odvolací orgán uvádí následující. Odbor SR KÚOK zjistil, že na pozemku parc. č. 53/1 v k. ú. Podolí u Bouzova není povolen žádný provoz „lesní školky“. Podle žadatelky se jedná pouze o její nepravidelnou soukromou aktivitu, kdy „pečuje“ o děti svých známých. V obci dosud není vybudována splašková kanalizace. Ust. § 24b odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. stanoví, že malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod. Z uvedeného je zřejmé, že budoucí záměr vybudovat v obci kanalizaci nevylučuje zatímní provoz ČOV. Podle ust. § 6 odst. 3 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, musí být stavby napojeny na kanalizaci pro veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo akumulaci odpadních vod. Z pořadí uvedených možností lze dovodit, že v případě absence veřejné kanalizace je žádoucí upřednostnit zneškodňování odpadních vod v ČOV před jejich akumulací např. v žumpě.
13/16
ČJ: KUOK 56825/2012
Odvolacímu orgánu není zcela jasné, co mají odvolatelé na mysli námitkou: „Také je nutné poukázat na to, že ve vydaných rozhodnutích stavebního charakteru bylo také na druhé straně uloženo stavebníkovi konkrétně p. Jensen Vaculové zakázáno, že povrchové vody či vody splaškové musí býti likvidovány tak, jak stanoví zákon.“ Předmětem posuzovaného řízení je umístění stavby ČOV a nikoliv současný způsob nakládání s odpadními vodami Ing. Radkou Jensen Vaculovou. K nesouhlasu odvolatelů s vyjádřeními OŽP Litovel ve věci stavby „tvořené betonovými skružemi“ na pozemku parc. č. 154/5 v k. ú. Podolí u Bouzova odvolací orgán uvádí, že OŽP Litovel vydal mimo těchto vyjádření také závazná stanoviska č. j.: LIT 6732/2009 ze dne 12. 8. 2009 a č. j.: LIT 5180/2011 ze dne 14. 3. 2011, ve kterých se však zmíněnou stavbou nezabýval. Odvolatelé napadli ve svém odvolání toliko obě shora uvedená vyjádření, která nejsou závazným stanoviskem, jejichž obsahem by byl stavební úřad při vydání rozhodnutí vázán. Proto Odbor SR KÚOK nepostupoval podle ust. § 149 odst. 4 správního řádu jako v případě závazného stanoviska. K tomu je třeba zároveň dodat, že OŽP Litovel jako vodoprávní úřad je speciálním stavebním úřadem ve věci povolování vodních děl. Při pochybnostech, zda se v daném případě jedná o stavbu vodního díla - studny, je v souladu s ust. § 15 odst. 3 stavebního zákona a ust. § 55 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozhodující názor tohoto speciálního stavebního úřadu. K otázce nedostatků DUR v odůvodnění snížení počtu EO pro výpočet potřebné kapacity ČOV a septiku se odvolací orgán vyjádřil v jiné části svého rozhodnutí. Za daného stavu se k námitce na přetečení splaškových vod v zimním období v důsledku zamrznutí kořenových filtrů nemůže dostatečně vyjádřit. Tuto námitku mohou účastníci řízení případně uplatnit v rámci nového projednání věci. Stavební úřad Litovel ji bude muset posoudit v souvislosti s doplněnou DUR. Jaké varianty likvidace splaškových vod Ing. Radce Jensen Vaculové účastníci řízení navrhovali, není z obsahu odvolání zřejmé. Stavební úřad však musí posuzovat žádost tak, jak byla žadatelkou podaná, není oprávněn předmět žádosti nijak měnit nebo upravovat a to ani na žádost účastníků řízení, vyjma žadatelky. Navrženou stavbu stavební úřad buď povolí nebo podanou žádost zamítne. K ostatním námitkám uvedeným v odvolání se odvolací orgán vyjádřil v jiné části tohoto rozhodnutí a své vyjádření považuje v daném okamžiku za dostačující. V podaném odvolání byly také vysloveny požadavky odvolatelů. Není však účelem, aby odvolací orgán takové požadavky v rámci odvolacího řízení plnil. S těmi se musí účastníci řízení obrátit v rámci nového projednání věci na prvoinstanční správní orgán. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Odbor SR KÚOK jako odvolací orgán dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí Stavebního úřadu Litovel nelze považovat za přezkoumatelné a jako takové je nutno ho zrušit a věc vrátit Stavebnímu úřadu Litovel k novému projednání, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Nového projednání se budou moci aktivně zúčastnit i účastníci řízení, kteří budou mít znovu možnost hájit svá práva a právem chráněné zájmy uplatněním připomínek a námitek, kterými se bude muset stavební úřad zabývat. Při novém projednání se Stavební úřad Litovel musí vyvarovat výše uvedených chyb a řízení vést tak, aby vydané rozhodnutí bylo v souladu se zákony a jinými právními předpisy, zároveň je při rozhodování vázán právním názorem odvolacího orgánu.
14/16
ČJ: KUOK 56825/2012
Poučení účastníků Proti tomuto rozhodnutí se podle ust. § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Účastníci územního řízení, kterým se doručuje do vlastních rukou: 1. Ing. Jaroslav Kršňák, Tovární 1264/6, 170 00 Praha 7 (v zastoupení účastníka řízení Ing. Radky Jensen Vaculové, Podolí 3, 783 25 Bouzov) 2. Obec Bouzov, 783 25 Bouzov 2 Ostatním účastníkům řízení uvedeným v ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona, popřípadě jejich zplnomocněným zástupcům, se toto rozhodnutí doručuje veřejnou vyhláškou v souladu s ust. § 92 odst. 3 stavebního zákona. Doručení bude provedeno vyvěšením rozhodnutí na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje, úřední desce Městského úřadu Litovel a úřední desce Obecního úřadu Bouzov. Zveřejňuje-li se písemnost ve věcech územního plánování na více úředních deskách, považuje se ve smyslu ust. § 20 odst. 1 stavebního zákona za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. Patnáctý den po vyvěšení se rozhodnutí považuje za doručené. Toto rozhodnutí se též zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup na elektronické úřední desce umístěné na webových stránkách Olomouckého kraje: www.kr-olomoucky.cz. Městský úřad Litovel a Obecní úřad Bouzov zveřejní toto rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup na vlastních elektronických úředních deskách. Po uplynutí doby pro vyvěšení Městský úřad Litovel a Obecní úřad Bouzov vrátí toto rozhodnutí zpět Odboru SR KÚOK s vyznačenými údaji o vyvěšení a sejmutí. Účastníci územního řízení, kterým se doručuje veřejnou vyhláškou: František Winkler, Pavlov 2, 789 85 Mohelnice (v zastoupení účastníků řízení Marty Pavlíčková, Podolí 44, Pavla Parmy, Podolí 73 a Dagmar Parmové, Podolí 73) Miroslav Křížek, Podolí 64, 783 25 Bouzov Vlastimila Křížková, Podolí 64, 783 25 Bouzov Jindřich Malinka, Podolí 4, 783 25 Bouzov ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874/8, 405 02 Děčín 4
otisk úředního razítka
Bc. Ing. Hana Mazurová vedoucí oddělení územního plánu a stavebního řádu Dále obdrží: 3. Krajský úřad Olomouckého kraje, kancelář ředitele - úřední deska, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc (se žádostí o bezodkladné vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce na dobu nejméně 15 dnů, včetně zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, a poté navrácení zpět s vyznačenými údaji o jejím vyvěšení a sejmutí)
15/16
ČJ: KUOK 56825/2012
4. Městský úřad Litovel - úřední deska, nám. Přemysla Otakara 778, 784 01 Litovel 5. Obec Bouzov - úřední deska, 783 25 Bouzov 2 Dále obdrží na vědomí: 6. Městský úřad Litovel, Odbor životního prostředí, Havlíčkova 818, 784 01 Litovel 7. Městský úřad Litovel, Odbor výstavby, Havlíčkova 818, 784 01 Litovel 8. ad/a (90/V5) Vyvěšeno dne:
Sejmuto dne:
…………………………………. Razítko a podpis
…………………………………. Razítko a podpis
16/16
