Elektronický podpis - 30.5.2012 Certifikát autora podpisu : Jméno : Ing. Hana Mazurová Vydal : I.CA - Qualified Certi... Platnost do : 23.5.2013
Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor strategického rozvoje kraje Jeremenkova 40a, 779 00 Olomouc ___________________________________________________________________ Č. j.: KUOK 47240/2012 V Olomouci dne 30. května 2012 Sp. Zn.: KÚOK/29340/2012/OSR/7350 Oprávněná úřední osoba pro vyřízení: Mgr. Vladimír Hošek Oprávněná úřední osoba pro podepisování: Bc. Ing. Hana Mazurová
ROZHODNUTÍ doručované veřejnou vyhláškou Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, bylo Magistrátem města Přerova, Odborem stavebního úřadu a životního prostředí, Oddělením stavebního úřadu (dále jen Stavební úřad Přerov nebo stavební úřad), předloženo společné odvolání Ing. Jiřího Bruny a Mgr. Heleny Brunové, oba bytem Čelechovice 36, podané dne 22. 12. 2011 proti územnímu rozhodnutí Stavebního úřadu Přerov sp. zn.: 2011/127241/STAV/SU/Hav, č. j.: MMPr/159945/2011/Hav, ze dne 23. 11. 2011, kterým bylo rozhodnuto o umístění stavby „oplocení části pozemku rodinného domu č. p. 46 v obci Čelechovice na pozemku parc. č. 12/3 (zahrada), 167 (ostatní plocha, ostatní komunikace) v katastrálním území Čelechovice u Přerova“. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje, jako příslušný odvolací orgán dle ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 89 odst. 2 správního řádu a na základě zjištěných skutečností rozhodl takto: rozhodnutí Stavebního úřadu Přerov sp. zn.: 2011/127241/STAV/SU/Hav, č. j.: MMPr/159945/2011/Hav, ze dne 23. 11. 2011, se podle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu ruší a věc se vrací Stavebnímu úřadu Přerov k novému projednání. Účastníci řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu: David Šimoník, nar. 12. 2. 1975, Čelechovice 7, 751 03 Brodek u Přerova
Odůvodnění Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje (dále jen odvolací orgán nebo Odbor SR KÚOK), zjistil z předloženého správního spisu tyto skutečnosti. David Šimoník, bytem Čelechovice 7 (dále jen David Šimoník nebo žadatel), podal dne 14. 9. 2011 na Stavebním úřadu Přerov žádost o vydání rozhodnutí o umístění
ČJ: KUOK 47240/2012
stavby „plotové zídky“ (pozn. - zděného plotu) na pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova. Jelikož žádost neměla předepsané náležitosti, Stavební úřad Přerov opatřením č. j.: MMPr/133200/2011/Hav ze dne 27. 9. 2011 vyzval žadatele k jejímu doplnění a řízení usnesením přerušil. Po doplnění žádosti stavební úřad opatřením č. j.: MMPr/139455/2011/Hav ze dne 11. 10. 2011 oznámil zahájení řízení jeho účastníkům a současně nařídil konání veřejného ústního jednání na den 15. 11. 2011. Dne 10. 11. 2011 obdržel Stavební úřad Přerov podání Mgr. Heleny Brůnové, bytem Čelechovice 36, že jako vlastník sousedního pozemku se považuje za účastníka předmětného územního řízení podle ust. § 85 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), ale z oznámení o zahájení řízení vyvěšeného na úřední desce to nevyplývá. V průběhu veřejného ústního jednání podala Mgr. Helena Brunová písemně své námitky, ve kterých uvedla, že nesouhlasí se stavbou zídky, protože při přívalových deštích ohrožuje voda tekoucí z pole manželů Šimoníkových jejich pozemek zatopením bahnem a vodou. Zídka bude působit jako hráz, voda s bahnem nebudou přirozeně odtékat a na jejich pozemku vznikne rybník. Přívalovou vodu mají ze svého pozemku „jištěnou“ dvěma vpustěmi, soused žádnou. Podle Mgr. Brunové je zídka stavěna na jejich pozemku a v rozporu se zákonem. Stavba již byla započata a teprve nyní je žádáno o její povolení. Odkopáním břehu a následným náklonem jejich zděného sloupku jim byla způsobena škoda. Oproti „oznámení“ není stavba stavěna z boku, ale čelně ke sloupku. Mgr. Brunová není dle svého sdělení proti stavbě oplocení sousedova pozemku, ale nesouhlasí s „celozděnou stavbou“ v navrhované podobě. Ke svému podání Mgr. Brunová přiložila fotodokumentaci. K námitkám Mgr. Brunové se písemně vyjádřil žadatel David Šimoník, který v podání uvedl, že při přívalových deštích nebude předmětná stavba bránit odtoku vody, protože voda může odtékat z druhé strany sloupku, kde jí nic nebrání. Sklepní okna u sousedova domu jsou ve výšce 50 cm nad terénem, takže v žádném případě se voda nemůže dostat do sklepa a ohrožovat dům. To je vidět z přiložených fotografií. Pozemek parc. č. 130/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova má odvodnění do kanalizace, takže rybník tam nevznikne. Stavba ještě nebyla zahájena, na pozemku je provizorní opěrná zeď, která bude před zahájením stavby zděného plotu rozebrána a bude provedeno zaměření a vytyčení hranic pozemku geodetem. Řízení Stavební úřad Přerov ukončil vydáním územního rozhodnutí č. j.: MMPr/159945/2011/Hav ze dne 23. 11. 2011, kterým předmětnou stavbu zděného plotu umístil na pozemcích parc. č. 12/3 a 167, oba v k. ú. Čelechovice u Přerova. Proti tomuto rozhodnutí podali Mgr. Helena Brunová a Ing. Jiří Bruna (dále též odvolatelé) společné odvolání, ve kterém pouze uvedli, že podávají odvolání. Stavební úřad Přerov opatřením č. j.: MMPr/003053/2012/Hav ze dne 9. 1. 2012 seznámil ostatní účastníky řízení s podaným odvoláním a vyzval je, aby se k němu vyjádřili. K podanému odvolání se vyjádřil účastník řízení obec Čelechovice, který uvedl, že nemá výhrady k věci a s vydaným územním rozhodnutím souhlasí. Následně předal Stavební úřad Přerov spis se svým stanoviskem Odboru SR KÚOK jako odvolacímu orgánu k přezkoumání a rozhodnutí. Podle odvolacího orgánu podané odvolání nesplňovalo veškeré náležitosti předepsané v ust. § 37 odst. 2 a § 82 odst. 1, 2 správního řádu, proto spis s odvoláním vrátil Stavebnímu úřadu Přerov k odstranění nedostatků. Na základě výzvy Stavebního úřadu Přerov Mgr. Helena Brunová a Ing. Jiří Bruna odstranili nedostatky svého odvolání tím, že 2/16
ČJ: KUOK 47240/2012
podali zcela nové odvolání prostřednictvím svého zmocněnce JUDr. Michala Filouše, advokátní kancelář se sídlem Koželužská 5, Olomouc. V odvolání uvedli následující. (cit.) Napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o umístění stavby „OPLOCENÍ ČÁSTI POZEMKU RODINNÉHO DOMU Č. P. 46 V OBCI ČELECHOVICE" na pozemku parc. č. 12/3 (zahrada), 167 (ostatní plocha, ostatní komunikace) v katastrálním území Čelechovice u Přerova. V rámci řízení předcházejícího tomuto rozhodnutí jsme uplatnili námitky proti stavbě, které však byly stavebním úřadem zamítnuty. Vznesli jsme pět závažných námitek, které však byly stavebním úřadem bez věcného posouzení zamítnuty a tím došlo k porušení zákonnosti. První a nejzávažnější námitka se týká skutečnosti, že při přívalových deštích stéká na náš pozemek (pozemek v SJM) voda a bahno, a tím dochází ke škodám, přičemž voda i bahno jsou poměrně ve stejném rozsahu na našem pozemku, tak i na pozemku stavebníka. Pokud dojde ke stavbě zídky, voda i bahno nevniknou na pozemek stavebníka, ale zároveň vznikne pevná hráz, v důsledku čehož na našem pozemku bude více vody a bahna a navíc se znemožní zatím přirozený odtok vody a bahna, neboť stavěné oplocení to nedovolí s ohledem na mírný sráz krajiny a bude vodu a bahno zadržovat na našem pozemku. V případě, že stojící zídka bude bránit odtoku vody, může dojít ke škodě na našem majetku tím, že voda, která nebude moci odtékat kvůli zdi, a naše dvě vpusti nebudou stíhat vodu odvádět, vnikne voda kanálem i do našeho sklepa a zaplaví i náš suterén. Stavební úřad k tomu pouze lakonicky poznamenal, že voda po přívalových deštích se stavbou oplocení nesouvisí a není předmětem tohoto řízení. Proč s tím voda nesouvisí, stavební úřad vůbec neodůvodnil a tím zatížil své rozhodnutí vadou, neboť není přezkoumatelné co do závěru, proč se stavební úřad domnívá, že voda po přívalových deštích se stavbou vůbec nesouvisí. Ze stavebních předpisů vyplývá, že posouzení souladu zamýšlené stavby s hledisky uvedenými v § 127 odst. 1 občanského zákoníku, pokud jde o budoucí imise způsobené umístěním a zřízením stavby, je v pravomoci stavebního úřadu. Podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku. Nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popř. v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Podle § 111 odst. 2 stavebního zákona ve stavebním řízení stavební úřad ověří účinky budoucího užívání stavby; takovými účinky mohou být i imise. Stavební úřad musí stavbu posoudit i z hledisek upravených ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Musí se tak dle této vyhlášky zabývat např. provedením žump, které by neměly sousedy obtěžovat (§ 4), oplocením pozemku (§ 7), dále tím, zda stavba je navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, 3/16
ČJ: KUOK 47240/2012
kterými jsou mimo jiné požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí a ochrana proti hluku (§ 8). Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí jsou pak podrobně upraveny v § 10 a násl. vyhlášky. Ta nejprve obecně konstatuje, že stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb, a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech (poté se podrobně zabývá jednotlivými druhy imisí). I když v poznámce k tomuto ustanovení je uveden odkaz jen na zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, mám za to, že takovým limitem je i § 127 odst. 1 občanského zákoníku, ze kterého se podává, že limitem působení hluku, prachu, popílku, kouře, plynů, par, pachů, pevných a tekutých odpadů, světla, stínění a vibrací na jiného než vlastníka stavby je i míra přiměřená poměrům. To ostatně již do určité míry potvrdil i Nejvyšší správní soud (v jeho rozhodnutí šlo sice o „přípustnou míru" podle starších předpisů, totéž však zřejmě platí i pro „limity“). Stavební předpisy tak i nadále přikazují stavebnímu úřadu, aby se zabýval námitkou, že realizací stavby dojde k imisi podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku. Lze tedy uzavřít, že námitky ohledně budoucích imisí, vznesené ve stavebním řízení, musí posoudit stavební úřad. Za imise se např. považuje svádění vody na sousední pozemek, vhánění kouře, ale i obtěžování nadměrným hlukem. Jsou nepřípustné a lze se proti nim úspěšně bránit. Oprávnění zřídit stavbu totiž nemůže zahrnout i oprávnění přímo zasahovat do vlastnického práva jiného. Pokud jde o nepřímé imise způsobené umístěním a zřízením stavby, rozhoduje se v územním, resp. stavebním řízení jen o tom, zda v daném případě budou přesahovat míru přiměřenou poměrům (jejich existence je sama o sobě právně nevýznamná, pokud tuto míru nepřekračují) anebo limity dané právními předpisy. Povolení ke zřízení stavby však ještě nezahrnuje povolení zasahovat jejím provozem do práv souseda, a proto i v případě, že stavební povolení počítalo např. s tím, že stavba bude sloužit jako diskotéka, bude se soused moci domáhat soudní ochrany proti hluku způsobenému provozem diskotéky. To ostatně vyplývá i z povahy věci; na rozdíl od účinků umístění a zřízení stavby, které jsou statické, jsou účinky provozu v podstatě nejisté, mohou se měnit, a proto o nich nelze rozhodnout jednou provždy. Jak dále vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn.: 9 As 61/2007 platí, že podle § 127 občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek. Z judikatury Nejvyššího soudu, kterou lze vzhledem k jejímu rozsahu považovat za ustálenou a setrvalou, jednoznačně vyplývá, že v řízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající § 127 odst. 1 občanského zákoníku (např.
4/16
ČJ: KUOK 47240/2012
rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 1999, sp. zn.: 2 Cdon 1889/97, publikovaný v ASPI, dále rozsudek ze dne 5. 9. 2000, sp. zn.: 22 Cdo 1150/99, uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 1/2001, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2001, sp. zn.: 22 Cdo 2929/99, publikované pod č. C 794 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, sv. 11, a věcně související R 3/1988 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se způsobu ochrany před imisemi nejrůznějšího druhu - např. i vnikání koček či jiných zvířat na sousední pozemky „v civilní větvi“ v rámci občanského soudního řízení). Kritériem pro posouzení přípustné míry ve výše nastíněné oblasti je pak v souladu s dikcí občanského zákoníku a v jeho intencích „míra přiměřená poměrům“. Toto kritérium již na rozdíl od „přípustné míry“ dle OTP (obecné technické požadavky na výstavbu) nelze přímo opřít o žádnou technickou normu, jde tedy vlastně o neurčitý právní pojem, což v případě námitek vznesených ve stavebním řízení de facto znamená nutnost posuzování námitek tohoto typu vždy ad hoc, případ od případu v rámci správního uvážení stavebního úřadu. Dle výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu totiž platí, že „překračují-li imise míru přiměřenou poměrům, překračují vždy zároveň i přípustnou míru“. Při řešení dané problematiky v této souvislosti se pak v pozdější judikatuře uvedeného soudu i v odborné literatuře opakovaně objevil názor, že o námitce budoucích, očekávaných imisí stavební úřad rozhodnout musí a civilnímu soudu přísluší rozhodovat o nich teprve tehdy, pokud již nastaly (a tedy existují a trvají). Tento názor sdílí i Nejvyšší správní soud, neboť vyplývá z logiky věci a je založen na nevysloveném předpokladu, že není možno ochranu před takovými zásahy odepřít, a z tohoto hlediska by bylo kontraproduktivní, jestliže by této ochraně před narušením pokojného stavu (ochrana soukromoprávními prostředky) nepředcházela ochrana preventivní (tj. již ve fázi jejich potenciální hrozby ve stavebním řízení, tzn. ochrana veřejnoprávní povahy). V těchto případech pak pravomoc k posouzení občanskoprávních námitek přísluší stavebnímu úřadu. S ohledem na naše vznesené námitky a k jejich právní relevanci bylo povinností stavebního úřadu se s těmito námitkami vypořádat, minimálně mělo být podkladem pro vypořádání se s těmito námitkami vypracováním hydrologického posudku a posudku z odboru životního prostředí z oblasti vodohospodářství. Jelikož se jedná o budoucí imise, jejichž vznik je hodnověrně podložen již nynějším stavem a má oporu i v přiložené fotodokumentaci, je nezbytné, aby tyto posudky byly zpracovány, neboť jenom tak může být postaveno na jisto, že naše námitky jsou bezpředmětné. Právě i z důvodů ověření stávajícího stavu by měly být zpracovány výše uvedené posudky. Důkaz: fotografie 4 ks Dále byla zamítnuta i naše druhá námitka, resp. námitka Mgr. Heleny Brunové, když k námitce, že zídka je stavěna na našem pozemku, bylo pouze konstatováno, že před zahájením stavby bude provedeno vytyčení pozemků. Nicméně, k této relevantní námitce nebylo přihlédnuto, když žadatel uvedl, že se jedná o provizorní zídku, která bude v budoucnu rozebrána, avšak toto tvrzení žadatele nebylo prokázáno. Stavební úřad tedy neprovedl šetření na místě samém, dokonce vzal za správné, že „jakási“ provizorní zídka, kterou je možno považovat za černou stavbu, de facto stojí, tedy došlo zde ke sdělení informace, která měla být sama o sobě důvodem k prošetření o možném řízení o odstranění neoprávněné stavby, která ještě dokonce stojí na našem pozemku.
5/16
ČJ: KUOK 47240/2012
K dalším námitkám stavební úřad uvedl, že vychází z předložené dokumentace žadatele a námitky shledal nedůvodnými, byť měl provést šetření na místě samém, aby ověřil pravdivost těchto námitek. Stavební úřad vycházel toliko z písemných podkladů a i kdyby na místě zídky stála „garáž“, tak by nezbylo stavebnímu úřadu nic jiného než konstatovat, že v písemných podkladech garáž není, stejně jako tak, že tam není nyní žádná zídka stojící na našem pozemku, a pouze by tvrdil, že před započetím stavby bude zajištěno společné vytyčení pozemků. Takový postup stavebního úřadu nemá oporu v zákoně a v tomto směru je rozhodnutí vadné a částečně nepřezkoumatelné. Tedy, napadené rozhodnutí umožňuje žadateli zasahovat do našeho vlastnického práva k pozemku, dovoluje a legalizuje porušování pokojného a nerušeného výkonu našeho vlastnického práva a dokonce zvyšuje nebezpečí již nyní stávajících škod způsobených lokálními záplavami našeho pozemku, tak i pozemku žadatele. Tímto stavem by bylo zajištěno, že by žadatelův pozemek byl zcela stavebně zajištěn před lokálními záplavami, vznikla by pevná hráz, která by nevpustila žádnou vodu na žadatelův pozemek a tato hráz by zajistila udržování vody výlučně na našem pozemku a k naší škodě. Daná situace je navíc i v rozporu s dobrými mravy a pravidly slušného chování ve společnosti, neboť zemědělské pozemky, ze kterých voda stéká na náš a žadatelův pozemek, jsou ve vlastnictví osob blízkých žadatele. Na základě výše uvedeného žádáme, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. (konec citace) Následně Stavební úřad Přerov předal spis odvolacímu orgánu. Opomněl však postupovat dle ust. § 86 odst. 2 správního řádu a seznámit s tímto opraveným odvoláním účastníky řízení. Jelikož tím byli účastníci řízení kráceni ve svých právech, odvolací orgán vrátil spis s odvoláním zpět Stavebnímu úřadu Přerov k odstranění nedostatků v jeho postupu. Opatřením č. j.: MMPr/029714/2012/Hav ze dne 6. 3. 2012 Stavební úřad Přerov seznámil účastníky řízení s podaným odvoláním a vyzval je, aby se k němu vyjádřili. Obec Čelechovice se ve svém vyjádření odkázala na vyjádření předchozí. Žadatel David Šimoník k odvolání manželů Brunových uvedl následující. (cit.) K první námitce, která se týká vody při přívalových deštích, chci podotknout, že voda ze zemědělských polí, která má ohrožovat majetek Brunových a tekla přes pozemek parc. č. 130/3, nestékala jen z pole ve vlastnictví osob blízkých žadatele, ale také přímo z pole (parc. č. 130/1), které je ve výhradním vlastnictví Brunových, proto zmínka o dobrých mravech a slušném chování je pobuřující. Pokud se na tento problém podíváme blíže a použijeme fakta, tak za dobu co vlastním pozemek parc. č. 12/3 a to je od roku 1998, tekla na něj voda z vedlejšího pozemku parc. č. 130/3 pouze jedenkrát a to dne 9. 6. 2004, kdy byla naše obec zasažena tornádem, které zničilo několik střech domů včetně místní kaple. Tato bouře přinesla extrémní množství srážek, které v danou chvíli nemohla půda pojmout. Navíc bylo pole oseto nevhodnou plodinou - kukuřicí, což se po dohodě s předsedou Zemědělského družstva Kokory již nestane. Nemalé množství vody také přiteklo z obecní cesty parc. č. 167, protože Brunovi nemají zabezpečen sjezd žádnými technickými prostředky jako je vyvýšený obrubník nebo odtokový žlab. Jak silná byla tato bouře dokládá situace na Litovelsku, kde byly největší škody a událost byla hodně medializována.
6/16
ČJ: KUOK 47240/2012
Dle vyjádření Stavebního úřadu v Přerově tento problém nesouvisí s touto stavbou a já souhlasím, protože podle § 64 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) se jedná o povodeň. Cituji § 64 zákona č.254/2001 Sb.: (1) Povodněmi se pro účely tohoto zákona rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň). Dále cituji § 63 zákona č. 254/2001 Sb. Ochrana před povodněmi (1) Ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. (2) Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů a při vyhlášení krizové situace krizovými plány. (3) K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. (4) Pokud při této činnosti vznikla vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu. Z výše uvedeného vyplývá, že problémem s přívalovým deštěm v roce 2004 by se mělo zabývat zastupitelstvo Obecního úřadu Čelechovice a řešit jej komplexně v rámci protipovodňových plánů obce a ne já samostatně, jako stavebník. Nevím, jakou škodu na majetku Brunových mohla způsobit voda s ornicí, která protekla přes travnatý pozemek a kostkami vydlážděný vjezd, na kterém po odtečení vody zůstalo několik centimetrů splavené ornice, ale pokud to budu považovat za škodu, tvrdím, že by nebyla o nic vyšší za situace, kdyby již stálo oplocení, o jehož povolení žádám. U veřejného ústního jednání na Stavebním úřadě v Přerově, které se týkalo této stavby, jsem předložil fotky, z kterých je patrné, že i kdyby oplocení bylo dokončené, voda by odtékala dál přes parcelu č. 188 na můj pozemek tak, jak tomu bylo v roce 2004. Z fotek je také patrné, kam se voda dostala na pozemcích Brunových. Sklepní okna jejich RD jsou natolik vysoko nad terénem, který se navíc směrem k domu mírně zvedá, že voda nimi nemůže vniknout. Co se týče vniknutí vody do sklepa kanalizací, přes kanálové vpusti na pozemku parc. č. 130/3, je i tato námitka neopodstatněná. Tyto dvě vpusti mají průměr 9 cm, jsou zaústěny do kanalizace DN 30 a technicky není možné, aby propustily tolik vody, že by ji tlačily proti spádu zpět do RD. Naopak mně jako stavebníkovi by nevznikla taková škoda, protože voda by se o oplocení mírně zpomalila a stačila by odtékat vpustěmi do dešťové kanalizace na mém pozemku.
7/16
ČJ: KUOK 47240/2012
K rozáhlé úvaze právního zástupce Brunových JUDr. Filouše Michala v odvolání proti územnímu rozhodnutí, která se týká imisí, uvádím jen tolik, že nesouhlasím s tvrzením, že by stavba oplocení nějaké imise produkovala, jak je uvedeno v § 127 odst. 1 občanského zákoníku, ohrožovala sousedovu stavbu a výkon jeho práv. Toto tvrzení není ničím podloženo a teprve soud by mohl v této věci rozhodnout na základě znaleckých posudků. Domnívám se, že stavba neporušuje ani vyhlášku 268/2009 Sb. a to ani v § 7 odst. 3, pokud měl tohle právní zástupce na mysli, protože se nejedná o záplavové území. Jak bylo v odvolání uvedeno, problém s vodou nastal pouze jednou před 8 lety a to při přívalovém dešti. Hydrogeologický posudek, který právní zástupce požaduje, se zpracovává při povolení k odběru podzemních vod, což není tento případ. Přívalový déšť je přírodní jev, který nelze předvídat a neměl by být brán jako důvod ke zrušení územního rozhodnutí, protože pak by bylo nemožné cokoliv postavit. Kupříkladu uvádím, že ve Statutárním městě Přerov se také nepřestane stavět jen proto, že v roce 1997 tekla ulicemi voda a stavby by mohly vytvářet hráze, které by zasahovaly do vlastnických práv majitelů sousedních pozemků. K druhé námitce uvádím, že p. Brunová nemá zaměřenou hranici pozemku a v terénu nejsou žádné geodetické značky, které by tuto hranici vyznačovaly. To, že opěrná zídka stojí na jejím pozemku, se pouze domnívá bez toho, aniž by toto tvrzení něčím podložila. Při ústním jednání na Stavebním úřadě v Přerově jsem proto navrhl, že před započetím stavby objednám provedení zaměření hranice geodetem. Na výtku právního zástupce Brunových, že se jedná o „jakousi“ zídku, uvádím, že se jedná o opěrnou zed' do výšky 1 m, na kterou dle § 79 stavebního zákona č. 183/2006 Sb., není třeba rozhodnutí o umístění stavby ani uzemní souhlas. Po důkladném přečtení odvolání a prostudování všech paragrafů zákonů, na něž se právní zástupce odvolává, jsem nabyl dojmu, že Brunovi chtějí zamezit stavbě oplocení jakýmkoli způsobem, protože ústní jednání, které jsem s nimi ohledně této stavby vedl 3 roky, nebyla úspěšná a zamítali jakékoli mé návrhy. Dle mého názoru stavba neporušuje platné zákony ČR, a tudíž by vydané územní řízení mělo být potvrzeno a odvolání zamítnuto. (konec citace) Poté v souladu s ust. § 88 odst. 1 správního řádu předal Stavební úřad Přerov spis se svým stanoviskem Odboru SR KÚOK jako odvolacímu orgánu k přezkoumání a rozhodnutí. Přezkoumávání rozhodnutí v odvolacím řízení je upraveno ust. § 81 a následujícími správního řádu, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Pokud správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, toto sám nezruší nebo nezmění, předá spis k přezkoumání napadeného rozhodnutí odvolacímu správnímu orgánu, kterým je nejblíže nadřízený správní orgán. Z ust. § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že v případě rozhodnutí orgánu obce je odvolacím správním orgánem příslušný krajský úřad, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník 8/16
ČJ: KUOK 47240/2012
nemohl uplatnit dříve. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, případně na jeho správnost, se nepřihlíží. Přitom je odvolací správní orgán oprávněn věc posuzovat samostatně, jak po stránce právní, tak i po stránce skutkové, přičemž je povinen zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Nemůže se tedy omezovat pouze na to, co tvrdí účastníci řízení a rovněž není závislý na zjištění a hodnocení správního orgánu prvého stupně. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, nebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, nebo napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Jestliže odvolací orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí. V opačném případě pak odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. Odbor SR KÚOK jako odvolací orgán se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny formální podmínky umožňující napadené rozhodnutí na základě podaného odvolání přezkoumat. Odvolání proti rozhodnutí může podat účastník řízení ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, a to u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. V daném případě bylo odvolání podáno proti rozhodnutí, u kterého to zákon připouští. Mgr. Heleně Brunové a Ing. Jiřímu Brunovi, jako účastníkům řízení podle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona, bylo rozhodnutí doručováno zveřejněním na úředních deskách Magistrátu města Přerova (vyvěšeno 24. 11. 2011 až 12. 12. 2011) a Obecního úřadu Čelechovice (vyvěšeno 28. 11. 2011 až 15. 12. 2011). V souladu s ust. § 20 odst. 1 stavebního zákona bylo rozhodnutí oběma odvolatelům doručeno dne 13. 12. 2011 a odvolání bylo podáno dne 22. 12. 2011. Odvolací orgán dospěl k závěru, že byly splněny podmínky uvedené v ust. § 81 odst. 1 a v ust. § 83 odst. 1 správního řádu, neboť odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě účastníkem řízení, tedy osobou k tomu oprávněnou. Následně pak odvolací orgán přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, v souladu s ust. § 89 odst. 2 správního řádu, přičemž vycházel z příslušného správního spisu Stavebního úřadu Přerov, a zjistil níže uvedené skutečnosti, které byly pro posouzení věci rozhodující. Podle výroku předmětného rozhodnutí se umisťuje „oplocení“ na pozemcích parc. č. 12/3 a 167, oba v k. ú. Čelechovice u Přerova, přičemž pozemek parc. č. 167 v k. ú. Čelechovice u Přerova je ve vlastnictví obce Čelechovice. Předložený spis neobsahuje žádný doklad opravňující Davida Šimoníka provést stavbu zděného plotu na pozemku parc. č. 167 v k. ú. Čelechovice u Přerova. Ostatně ten podal žádost o umístění stavby zděného plotu toliko na pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova. K žádosti David Šimoník předložil dokumentaci k rozhodnutí o umístění stavby (dále jen DUR), ze které je zřejmé, že součástí stavby zděného plotu bude „rozvaděč pro umístění hlavního uzávěru plynu a přípojkové skříně el. přípojky“. V DUR je dále uvedeno, že v rámci zařízení staveniště při výstavbě rodinného domu byl vybudován zděný rozvaděč s přípojkami plynu a elektřiny. Je zřejmé, že při provádění předmětné stavby plotu s rozvaděčem bude provedena změna stávajícího umístění přípojek plynu a elektro. Změna v umístění přípojek s rozvaděčem vyplývá i z obsahu opatření č. j.: MMPr/133200/2011/Hav ze dne 27. 9. 2011, kterým Stavební úřad Přerov vyzval žadatele k doplnění žádosti o „situační výkres ..., který bude obsahovat mj. zákres trasy stávajících přípojek na inženýrské sítě rodinného domu č. p. 46, zejména přípojky plynu a elektro. Vzhledem k tomu, že dojde k přemístění hlavního uzávěru plynu a přípojkové skříně
9/16
ČJ: KUOK 47240/2012
na hranici pozemku do pilíře oplocení, bude situační výkres dále doplněn o zákres nové trasy přípojek na inženýrské sítě (plynu a elektro) k rodinnému domu č. p. 46 v obci Čelechovice.“ Podobně ve výrokové části rozhodnutí v popisu stavby stavební úřad uvedl, že oplocení bude ukončeno zmíněným rozvaděčem a dojde ke změně v umístění přípojek. V žádosti však změna v umístění rozvaděče a přípojek není uvedena a ze spisu nelze dovodit, zda tato změna v umístění již byla stavebním úřadem povolena či nikoliv. Podaná žádost není v souladu s DUR, která je podkladem pro její posouzení. Stavební úřad Přerov rozhodl o umístění stavby v rozporu s podanou žádostí a nad její rámec. Zjištěné rozpory je třeba v rámci nového projednání věci odstranit. K otázce změny v umístění přípojek považuje odvolací orgán za důležité dále upozornit, že předložený spis obsahuje smlouvu o právu provést stavbu uzavřenou dne 27. 10. 2011 mezi Davidem Šimoníkem a obcí Čelechovice, jejímž předmětem je „úprava trasy NTL plynovodní přípojky“ na pozemku parc. č. 167 v k. ú. Čelechovice u Přerova. Z DUR je však evidentní, že má dojít i ke změně v umístění přípojky elektro (prodloužení) na tomto pozemku. V územním rozhodnutí v podmínkách pro umístění stavby Stavební úřad Přerov stanovil požadavky vyplývající z vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury. V případě požadavků ČEZ Distribuce, a. s., mimo jiné uvedl, že je zakázáno provádět veškeré pozemní práce, při kterých by byla narušena stabilita podpěrných bodů - sloupů nebo stožárů. V této souvislosti však opomněl v podmínkách pro umístění stavby zmínit konkrétní požadavek ČEZ Distribuce, a. s., uvedený v jeho vyjádření zn.: 1037032320 ze dne 7. 9. 2011: „Statika podpěrného bodu, který je v blízkosti parcely 12/3 nesmí být narušena. Se vzdáleností oplocení menší než 1 metr od okraje základu sloupu nesouhlasíme.“ V DUR není vzdálenost oplocení od tohoto sloupu uvedena. Není uvedena ani v rozhodnutí o umístění stavby oplocení, přestože podle ust. § 9 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, má územní rozhodnutí mimo jiné obsahovat umístění stavby na pozemku, zejména vzdálenosti od hranic a sousedních staveb. Ve svém rozhodnutí Stavební úřad Přerov také rozhodl o námitkách podaných Mgr. Helenou Brunovou v rámci veřejného ústního jednání, které zamítl. Podle Odboru SR KÚOK se stavební úřad nezabýval všemi námitkami dostatečně. Z námitky č. 2 a 3 vyplývá, že se stavbou zděného plotu již bylo započato a je stavěna na pozemku manželů Brunových. Stavební úřad Přerov k těmto námitkám konstatoval, že podle DUR je stavba navržena pouze na pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova a před zahájením stavby bude provedeno vytyčení společné hranice pozemků parc. č. 12/3 a 130/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova a dále, že „dle sdělení žadatele se jedná o provizorní nízkou opěrnou zeď, ...“. Dále již neuvedl, zda se jedná o opěrnou zeď ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, k jejímuž provedení stavební zákon nevyžaduje rozhodnutí ani opatření stavebního úřadu, případně zda tato stavba byla na základě rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu provedena či nikoliv. Odvolací orgán je toho názoru, že zamítnutí zmíněných námitek pouze na základě uvedených skutečností a bez jejich řádného prošetření stavebním úřadem na místě nelze považovat za zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Tím byla porušena jedna ze základních zásad činnosti správních orgánů, kterou je zásada materiální pravdy uvedená v ust. § 3 správního řádu.
10/16
ČJ: KUOK 47240/2012
K námitkám uplatněným Mgr. Helenou Brunovou odvolací orgán dále uvádí, že z obsahu spisu není zřejmé, zda se Stavební úřad Přerov pokusil o smírné řešení rozporů, ač to stavební úřad uvedl v jednom ze svých stanovisek k podanému odvolání č. j.: MMPr/008927/2012/Hav ze dne 23. 1. 2012. Podle protokolu se veřejného ústního jednání konaného dne 15. 11. 2011 zúčastnili manželé Brunovi a David Šimoník. Mgr. Brunová předložila písemně své námitky včetně fotodokumentace. David Šimoník předložil své vyjádření včetně dokumentace, smlouvu o právu provést stavbu a doklad o úhradě správního poplatku. V protokolu není uvedeno, že by vůbec proběhlo jakékoliv projednání věci, natož pokus o uzavření dohody o námitkách mezi účastníky, resp. o smírné řešení rozporů, jak ukládá ust. § 5 správního řádu. Podle obsahu spisu žádné jiné ústní jednání s účastníky řízení nebylo vedeno. Přitom jednou ze základních zásad činnosti správních orgánů je preferovat smírné řešení rozporů. Ve výrokové části rozhodnutí Stavební úřad Přerov dále uvedl, že „stavba oplocení nevyžaduje povolení ani ohlášení podle ust. § 103 odst. 1 písm. d) bod 7 stavebního zákona“. Stavba sice skutečně nevyžaduje povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, nicméně podle odvolacího orgánu se nejedná o stavbu oplocení pro zemědělské nebo lesnické účely bez podezdívky, ale „zděný plot“ ve smyslu ust. § 103 odst. 1 písm. d) bod 6 stavebního zákona. V tomto případě se může jednat o chybu v psaní. Podle údajů v odůvodnění rozhodnutí stavební úřad zajistil vzájemný soulad předložených závazných stanovisek dotčených orgánů a zahrnul je do podmínek rozhodnutí. Předložený spis neobsahuje jediné závazné stanovisko dotčeného orgánu, pouze vyjádření vlastníků a správců technické infrastruktury (ČEZ Distribuce, a. s., RWE Distribuční služby, s. r. o., Telefónica O2 Czech Republic, a. s.), jejichž požadavky stavební úřad zahrnul do podmínek pro umístění stavby. Ti však nejsou dotčenými orgány, ale účastníky řízení podle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona. Není ani jasné, proč Stavební úřad Přerov uvedl v rozdělovníku pro doručení rozhodnutí jako „dotčený správní úřad“ Obecní úřad Čelechovice. V odůvodnění rozhodnutí Stavební úřad Přerov popsal průběh správního řízení a vypořádal se s námitkami Mgr. Brunové. K samotnému posouzení stavby uvedl, že umístění stavby není v rozporu s Územním plánem obce Čelechovice, protože pozemek parc. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova se nachází „v zastavěných plochách 01.SO.v - plochy smíšené obytné vesnické“. Toto odůvodnění je však nedostačující a samo o sobě neprokazuje soulad stavby s územním plánem. Dále pak stavební úřad pouze stručně uvedl, že umístění stavby vyhovuje obecně technickým požadavkům na výstavbu a na využívání území pro umístění stavby. Stavební úřad Přerov tak konstatoval pouze závěr, ale opomněl v odůvodnění také uvést, jak k němu dospěl. Odůvodnění rozhodnutí nemá požadované náležitosti dle ust. § 68 odst. 3 správního řádu a tato nedostatečnost způsobuje nepřezkoumatelnost rozhodnutí. K přezkoumání postupu Stavebního úřadu Přerov považuje odvolací orgán za důležité závěrem poznamenat, že z údajů uvedených v rozhodnutí a v DUR nabyl dojmu, že stavební úřad v daném místě jednu stavbu plotu v odlišném provedení povolil již v rámci povolení stavby rodinného domu Davida Šimoníka na pozemku parc. č. 68 v k. ú. Čelechovice u Přerova. V takovém případě by se pak nemuselo jednat o povolení nové stavby zděného plotu, ale o změnu stavby před jejím dokončením. Odbor SR KÚOK neměl k dispozici spisový materiál týkající se stavby rodinného domu Davida Šimoníka. Vzhledem k tomu, že přezkoumávané územní rozhodnutí v odvolacím řízení ruší a věc vrací zpět k novému projednání, v zájmu 11/16
ČJ: KUOK 47240/2012
rychlosti řízení a procesní ekonomie odvolací orgán ponechal posouzení této otázky na prvoinstančním správním orgánu v rámci nového projednání věci. Manželé Brunovi ve svém odvolání uvedli, že v rámci řízení (pozn. - prvoinstančního) uplatnili pět závažných námitek, které byly stavebním úřadem bez věcného posouzení zamítnuty a tím došlo k porušení zákonnosti. K argumentům, které odvolatelé uvedli v odvolání k těmto jednotlivým námitkám, odvolací orgán sděluje následující. K námitce č. 1: Obec Čelechovice neleží v záplavovém území. K zaplavení pozemku odvolatelů vodou a bahnem dochází podle nich při přívalových deštích, nikoliv tedy pravidelně při jakémkoliv deštivém počasí. Jak často k tomu dochází, není v odvolání uvedeno. Z fotodokumentace založené ve spisu je zřejmé, že pozemek žadatele parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova je položen níže než mezující pozemky odvolatelů. Voda a bahno tedy stéká z jejich pozemků na pozemek Davida Šimoníka, což lze dovodit i z obsahu odvolání. Lze souhlasit s tím, že stavbou zděného plotu dojde k omezení stékání vody a bahna z pozemku odvolatelů na pozemek Davida Šimoníka. Avšak to se týká pouze pozemku parc. č. 130/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, na kterém žádný rodinný dům odvolatelů nestojí. Mezi pozemkem parc. č. 130/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova a rodinným domem manželů Brunových na pozemku parc. č. 52 v k. ú. Čelechovice u Přerova se nachází pozemek parc. č. 188 v k. ú. Čelechovice u Přerova. Předmětem prvoinstančního územního řízení je stavba zděného plotu na pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova podél společné hranice s pozemkem parc. č. 130/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, který končí na úrovni zděného pilíře u vjezdu na pozemek parc. č. 188 v k. ú. Čelechovice u Přerova. Mezi pozemky parc. č. 12/3 a 188 v k. ú. Čelechovice u Přerova je v současné době provedeno drátěné oplocení na ocelových sloupcích, které případný odtok vody a bahna z pozemku parc. č. 188 v k. ú. Čelechovice u Přerova neomezuje. Odvolatelé se obávají způsobení škody tím, že z jejich pozemku nebude voda odtékat na pozemek Davida Šimoníka a zateče jim do sklepa. Ale již neberou v potaz fakt, že pozemek parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova obklopuje pozemek parc. č. 68 v k. ú. Čelechovice u Přerova, na kterém stojí stavba rodinného domu žadatele č. p. 46, a voda stékající z jejich pozemků naopak může způsobit škodu na majetku Davida Šimoníka. Stavební úřad Přerov při vypořádání této námitky neuvedl, že voda po přívalových deštích se stavbou oplocení nesouvisí a není předmětem tohoto řízení, jak tvrdí odvolatelé. Stavební úřad konstatoval, že návrh opatření zajišťujících zachycení dešťových vod při přívalových deštích z pozemků - polí se stavbou oplocení nesouvisí a není předmětem tohoto řízení. Tento názor vyslovil v souvislosti s tím, že k zaplavení pozemků parc. č. 130/3 a 188 v k. ú. Čelechovice u Přerova dochází při přívalových deštích vodou tekoucí z pole (pozemek parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova), což v rozhodnutí rovněž uvedl. Tím svůj názor odůvodnil dostatečně. Odvolací orgán s ním souhlasí, zejména když pozemky parc. č. 12/3 a 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova sousedí s pozemky odvolatelů každý na vzájemně odvrácených (protilehlých) stranách jejich hranic a voda nestéká na pozemky odvolatelů z pozemku žadatele parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, nýbrž právě naopak. Předmětná stavba zděného plotu tak sice může ovlivnit odtékání vody z pozemku parc. č. 130/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, avšak nemůže mít vliv na zvýšení objemu vody přitékající na pozemky odvolatelů z pozemku parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova. Je věcí manželů Brunových, 12/16
ČJ: KUOK 47240/2012
aby sami řešili přitékání vody a bahna z polí s vlastníky příslušných pozemků, případně si zajistili odvodnění vlastních pozemků, pokud vpusti kapacitně nestačí přívalovou vodu pojmout. Nemohou chtít zajistit odvodnění svých pozemků odvedením vody na pozemek Davida Šimoníka, tedy na úkor třetí osoby. David Šimoník není povinen toto strpět, zejména když není vlastníkem pozemku parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova, odkud voda na pozemky odvolatelů přitéká. Na tom nic nemění ani fakt, že vlastníci pozemku parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova jsou osoby blízké žadateli. Lze přisvědčit tomu, že posouzení souladu zamýšlené stavby s hledisky uvedenými v ust. § 127 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pokud jde o budoucí imise způsobené umístěním a zřízením stavby, je v pravomoci stavebního úřadu a vyplývá to ze stavebních předpisů. Předmětem takového posouzení však jsou imise, jejichž původcem je sama posuzovaná stavba, případně vliv posuzované stavby na zvýšení množství imisí pronikajících na sousední pozemek. Odvolacímu orgánu není známo, zdrojem jakých emisí by mohla být stavba zděného plotu na pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, které by jako imise pronikaly na pozemky odvolatelů. Jak bylo uvedeno shora, stavba plotu svým umístěním sice může ovlivnit odtékání vody z pozemku parc. č. 130/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, avšak nemůže mít zásadní vliv na zvýšení objemu vody přitékající na pozemky odvolatelů z pozemku parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova, který s pozemkem parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova ani přímo nesousedí. V daném případě vedl Stavební úřad Přerov řízení o umístění stavby, neboli územní řízení. Ust. § 111 odst. 2 stavebního zákona, které manželé Brunovi zmiňují v odvolání, se vztahuje na stavební řízení. Předmětem vedeného řízení není stavba žumpy, ale zděného plotu. Podle ust. § 7 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále jen vyhláška č. 268/2009 Sb.), nesmí oplocení svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků. Pozemek parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova je veden jako zahrada. Pokud by se měla předmětná stavba plotu posuzovat vzhledem k rodinnému domu na pozemku parc. č. 68 v k. ú. Čelechovice u Přerova, který de facto leží ve středu pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, je Odbor SR KÚOK toho názoru, že zděný plot svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem nenaruší charakter stavby rodinného domu ani její okolí. Nebude ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. V záplavovém území se pozemek parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova nenachází. Stavba zděného plotu, jak je navržená, je při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a splňuje všechny základní požadavky uvedené v ust. § 8 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Podle předložené DUR splňuje také tomuto druhu stavby odpovídající požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu uvedené v ust. § 9 a všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí dle ust. § 10 téže vyhlášky. Na doplnění k všeobecným požadavkům na stavby uvedeným v ust. § 10 vyhlášky č. 260/2009 Sb. odvolací orgán opakovaně konstatuje, že nelze
13/16
ČJ: KUOK 47240/2012
oprávněně předpokládat, že by stavba zděného plotu mohla produkovat jakékoliv emise. Manželé Brunovi v odvolání uvedli, že za imise se považuje např. svádění vody na sousední pozemek, vhánění kouře, ale i obtěžování nadměrným hlukem. Jsou nepřípustné a lze se proti nim úspěšně bránit. Oprávnění zřídit stavbu totiž nemůže zahrnout i oprávnění přímo zasahovat do vlastnického práva jiného. S tímto názorem odvolatelů nezbývá, než souhlasit. Odvolacímu orgánu však není zcela jasné, co mají touto poznámkou na mysli, zejména když pozemek parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova, na kterém má být stavba zděného plotu umístěna, je položen níže než pozemky odvolatelů a voda z pozemku odvolatelů tedy samospádem stéká na pozemek žadatele a nikoliv naopak. Tento fakt je ostatně jednou z hlavních podstat, na které manželé Brunovi založili své odvolání. Pokud tedy lze považovat svádění vody na sousední pozemek za imise, je možno v souladu s názorem odvolatelů zároveň konstatovat, že imise (dešťová voda) pronikající z pozemků manželů Brunových na pozemek Davida Šimoníka jsou nepřípustné a tento se proti nim může bránit. Například stavbou zděného plotu. K námitce přímého zásahu do vlastnických práv jiných osob Odbor SR KÚOK sděluje, že vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Stavba plotu bude provedena na pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova ve výhradním vlastnictví žadatele Davida Šimoníka a svým provedením nebude přímo zasahovat do vlastnických práv jiných osob. Zděný plot nemůže být sám o sobě zdrojem žádných emisí a eventuální možnost zásahu do práv souseda jeho provozem lze jen stěží srovnávat například se stavbou určenou k provozování diskotéky, jak činí odvolatelé. Názoru odvolatelů, že v řízení podle stavebního zákona lze uplatnit všechny námitky vycházející z vlastnických práv k pozemkům a stavbám, tedy i námitky obsahově odpovídající ust. § 127 odst. 1 občanského zákoníku, lze přisvědčit. Vzhledem k tomu, že pozemek parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova ani sousední pozemky neleží v záplavovém pásmu, předmětná stavba zděného plotu ani její provoz nemohou být zdrojem žádných emisí a žádným způsobem nemohou ovlivnit přitékání vody při přívalových deštích na pozemky odvolatelů, nepovažuje odvolací orgán za nutné při vypořádání námitek vycházet z „hydrologického posudku a posudku z odboru životního prostředí z oblasti hospodářství“. Zároveň však odvolací orgán nebrání odvolatelům, aby si takový posudek nechali na vlastní náklady sami vypracovat. K námitce č. 2 a 3: K vypořádání obou námitek se Odbor SR KÚOK již dostatečně vyjádřil v jiné části tohoto rozhodnutí. Ke skutečnostem namítaným v odvolání Odbor SR KÚOK dále sděluje, že podle ust. § 87 odst. 1 stavebního zákona je v rámci územního řízení stavební úřad povinen pouze nařídit konání veřejného ústního jednání. Ohledání na místě provádí pouze tehdy, pokud je to účelné. V podstatě tak záleží výlučně na jeho uvážení. Z obsahu spisu není zřejmé, že by stavební úřad takové šetření na místě provedl, ani proč od něj upustil. Jen v jednom ze svých stanovisek k podanému odvolání (č. j.: MMPr/023685/2012/Hav ze dne 21. 2. 2012) Stavební úřad Přerov uvedl, že šetření na místě vykonal dne 25. 10. 2011 v rámci kontrolní činnosti, přičemž provedl fotodokumentaci, která je obsahem spisu. Toto šetření na místě však bylo provedeno ještě před podáním námitek Mgr. Brunovou (dne 14/16
ČJ: KUOK 47240/2012
15. 11. 2011) a obsahem předloženého spisu není protokol k tomuto úkonu. Kromě toho Stavební úřad Přerov v odůvodnění rozhodnutí k námitce č. 3 uvedl, že „dle sdělení žadatele“ se jedná o provizorní opěrnou zeď. Vůbec se nezmínil o provedení místního šetření dne 25. 10. 2011. Zjevně tak nevycházel z vlastního zjištění. Odvolací orgán je toho názoru, že se Stavební úřad Přerov námitkami uvedenými pod body 2 a 3 dostatečně nezabýval. Provedení stavby oplocení by mohlo být v rozporu s dobrými mravy a pravidly slušného chování pouze v případě, že by David Šimoník byl jedním z vlastníků pozemku parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova, odkud má voda na pozemky odvolatelů přitékat. Jak už bylo uvedeno, David Šimoník není vlastníkem pozemku parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova. Voda z jeho pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova nestéká na pozemky manželů Brunových, ale právě naopak z pozemku odvolatelů na pozemek Davida Šimoníka. Odvolatelé proto nemohou oprávněně požadovat, aby David Šimoník takový stav trpěl a nechal si stékat vodu na svůj pozemek a způsobovat škodu na svém majetku jen proto, že pozemek parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova je ve vlastnictví osob jemu blízkých. Je věcí manželů Brunových, aby se dohodli s vlastníky pozemku parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova, případně dalších pozemků, na provedení opatření proti vtékání vody na jejich pozemky. Stavba zděného plotu na pozemku parc. č. 12/3 v k. ú. Čelechovice u Přerova nacházející se na odvrácené straně pozemků odvolatelů než pozemek parc. č. 130/9 v k. ú. Čelechovice u Přerova s těmito opatřeními nesouvisí. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Odbor SR KÚOK jako odvolací orgán dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí Stavebního úřadu Přerov nelze považovat za přezkoumatelné a jako takové je nutno ho zrušit a věc vrátit stavebnímu úřadu k novému projednání, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Nového projednání se budou moci aktivně zúčastnit i účastníci řízení, kteří budou mít znovu možnost hájit svá práva a právem chráněné zájmy uplatněním připomínek a námitek, kterými se bude muset Stavební úřad Přerov zabývat. Při novém projednání se Stavební úřad Přerov musí vyvarovat výše uvedených chyb a řízení vést tak, aby vydané rozhodnutí bylo v souladu se zákony a jinými právními předpisy, zároveň je při rozhodování vázán právním názorem odvolacího orgánu.
Poučení účastníků Proti tomuto rozhodnutí se podle ust. § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Účastníci územního řízení, kterým se doručuje do vlastních rukou: 1. David Šimoník, Čelechovice 7, 751 03 Brodek u Přerova 2. Obec Čelechovice, Čelechovice 38, 751 03 Brodek u Přerova Ostatním účastníkům řízení uvedeným v ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona, popřípadě jejich zplnomocněným zástupcům, se toto rozhodnutí doručuje veřejnou vyhláškou v souladu s ust. § 92 odst. 3 stavebního zákona. Doručení bude provedeno vyvěšením rozhodnutí na úřední desce Krajského úřadu Olomouckého kraje, úřední desce Magistrátu města Přerova a úřední desce Obecního úřadu Čelechovice. Zveřejňuje-li se písemnost ve věcech územního plánování na více
15/16
ČJ: KUOK 47240/2012
úředních deskách, považuje se ve smyslu ust. § 20 odst. 1 stavebního zákona za den vyvěšení den, ve kterém byla písemnost vyvěšena nejpozději. Patnáctý den po vyvěšení se rozhodnutí považuje za doručené. Toto rozhodnutí se též zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup na elektronické úřední desce umístěné na webových stránkách Olomouckého kraje: www.kr-olomoucky.cz. Magistrát města Přerova a Obecní úřad Čelechovice zveřejní toto rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup na vlastních elektronických úředních deskách. Po uplynutí doby pro vyvěšení vrátí toto rozhodnutí zpět Odboru SR KÚOK s vyznačenými údaji o vyvěšení a sejmutí. Účastníci územního řízení, kterým se doručuje veřejnou vyhláškou: JUDr. Michal Filouš, advokátní kancelář se sídlem Koželužská 5, 779 00 Olomouc (v zastoupení účastníků řízení Ing. Jiřího Bruny a Mgr. Heleny Brunové, oba bytem Čelechovice 36) ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874/8, 405 02 Děčín RWE Distribuční služby, s. r. o., Plynárenská 499/1, 657 02 Brno Telefónica O2 Czech Republic, a. s., Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4
otisk úředního razítka
Bc. Ing. Hana Mazurová vedoucí oddělení územního plánu a stavebního řádu Dále obdrží: 3. Krajský úřad Olomouckého kraje, kancelář ředitele – úřední deska, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc (se žádostí o bezodkladné vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce na dobu nejméně 15 dnů, včetně zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, a poté navrácení zpět s vyznačenými údaji o jejím vyvěšení a sejmutí) 4. Obecní úřad Čelechovice – úřední deska, Čelechovice 38, 751 03 Brodek u Přerova 5. Magistrát města Přerova – úřední deska, Bratrská 34, 750 11 Přerov 2 Dále obdrží na vědomí: 6. Magistrát města Přerova, Odbor stavebního úřadu a životního prostředí, Bratrská 34, 750 11 Přerov 2 7. ad/a (90/V5) Vyvěšeno dne:
Sejmuto dne:
…………………………………. Razítko a podpis
…………………………………. Razítko a podpis
16/16
