Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor strategického rozvoje kraje Jeremenkova 40a, Olomouc

Elektronický podpis - 29.3.2012 Certifikát autora podpisu : Jméno : Ing. Hana Mazurová Vydal : I.CA - Qualified Certi... Platnost do : 25.5.2012

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor strategického rozvoje kraje Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Sp. zn. KÚOK/8024/2012/OSR/7000 Čj. KUOK/26827/2012

Olomouc dne 29. března 2012

Oprávněná úřední osoba pro vyřízení: Ing. Karla Hošková Oprávněná úřední osoba pro podepisování: Bc. Ing. Hana Mazurová

ROZHODNUTÍ doručované veřejnou vyhláškou Krajskému úřadu Olomouckého kraje, Odboru strategického rozvoje kraje, byla Magistrátem města Olomouce, Odborem stavebním, oddělením pozemních staveb (dále jen Stavební úřad MM Olomouce nebo stavební úřad), předložena k rozhodnutí odvolání Ludmily Číčelové, bytem Rožňavská 672/16, 779 00 Olomouc a odvolání Ing. Blahoslava Machance, bytem Rožňavská 672/14, 779 00 Olomouc, oba v zastoupení JUDr. Michalem Filoušem, advokátem; a dále společné odvolání Ing. Petra Harašty, Svatavy Dvořáčkové a Antonína Sedláře, všichni bytem Rožňavská 672/16, 779 00 Olomouc, kterými je napadáno dodatečné povolení stavby „stavební úpravy prodejny na provozovnu pekárny s prodejnou v Olomouci, část obce Nové Sady čp. 672, Rožňavská čo. 16, na pozemku parc. č. st. 936 v kat. území Nové Sady u Olomouce“, vydané tímto Stavebním úřadem MM Olomouce pod čj. SMOl/OPS/42/5075/2009/Koc dne 1. 11. 2011. Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor strategického rozvoje kraje (dále jen Odbor SR KÚOK nebo odvolací orgán), jako orgán příslušný podle § 67 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, dále podle § 89 odst. 1 a § 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a na základě zjištěných skutečností rozhodl takto: rozhodnutí Stavebního úřadu MM Olomouce vydané pod čj. SMOl/OPS/42/5075/2009/Koc dne 1. 11. 2011 se dle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu ruší a věc se vrací k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. Účastníkem řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu je Mgr. Zdeněk Zatloukal, nar. 28. 9. 1956, bytem Lužická 420/16, 779 00 Olomouc. Odůvodnění Stavební úřad MM Olomouce napadeným rozhodnutím čj. SMOl/OPS/42/5075/2009/Koc ze dne 1. 11. 2011, na žádost stavebníka Mgr. Zdeňka Zatloukala, dle ust. § 115

Sp. zn. KÚOK/8024/2012/OSR/7000 Čj. KUOK/26827/2012

s odkazem na ust. § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánu a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), dodatečně povolil stavbu „stavební úpravy prodejny na provozovnu pekárny s prodejnou v Olomouci, část obce Nové Sady čp. 672, Rožňavská čo. 16, na pozemku parc. č. st. 936 v kat. území Nové Sady u Olomouce“. Proti tomuto rozhodnutí byla podána dne 2. 12. 20110 odvolání Ludmilou Číčelovou a Ing. Blahoslavem Machancem, oba zastoupeni JUDr. Michalem Filoušem, advokátem a dne 23. 11. 2011 podali společné odvolání Ing. Petr Harašta, Antonín Sedlář a Svatava Dvořáčková (dále též odvolatelé). V odvolání odvolatelé Ludmila Číčelová a Ing. Blahoslav Machanec shodně vyjadřují nesouhlas s dodatečným povolením předmětné stavby, který odůvodňují následovně: 1) Výjimečnost. Stavební úřad v napadeném rozhodnutí sám vysvětlil, specifikoval podmínky a náležitosti „drobné výroby“, avšak již nijak neodůvodnil drobnou výrobu v rozsahu výjimečnosti v dané ploše. Výjimečnost znamená, že to není zpravidla, znamená to, že to není zřídka, ani málo, ani méně málo, ale skutečně pouze výjimečně, např. v jednom případu ze sta. Stavební úřad se výjimečností vůbec nezabýval, pouze se pokusil o výklad pojmu drobná výroba a opomněl esenciální náležitost přípustnosti drobné výroby v dané lokalitě. Dle názoru odvolatelů nelze provozovnu pekárny s prodejnou posoudit jako drobnou výrobu, a to s ohledem na rozsah plánovaného 24 hodinového provozu a zamýšleného zásobování širokého okolí. V daném případě se jedná o skutečnou hlučnou továrnu pečiva s celodenním a nočním provozem. Pokud stavební úřad dovodil, že drobná výroba je výjimečně povolitelná v ploše určené k všeobecnému bydlení, nelze tento závěr v žádném případě aplikovat na případ povolované továrny na pečivo v prvním nadzemním podlaží bytového domu. 2) Alternativní řešení. Stavební úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že okolí nenabízí vhodnější alternativní řešení, a to ve vztahu k tomu, že svým charakterem nebude mít stavba negativní dopad na okolí, životní prostředí a ochranu urbanisticko architektonických hodnot. Toto odůvodnění postrádá skutkový základ, neboť není patrné, co se rozumí vhodnějším alternativním řešením. V okolí se nachází mnoho obchodů i několik supermarketů a mnoho jiných drobných prodejen s pečivem. Tedy tvrzení stavebního úřadu v tomto případě je nepravdivé a stavební úřad nevysvětlil, co myslel, když uvedl, že se nenabízí vhodnější alternativní řešení. Toto je potřeba klást i do roviny, že před zahájením stavebních prací „na černo“ stavebník informoval odvolatele i ostatní účastníky řízení, že se bude jednat o provozovnu s prodejem pečiva, když toto bylo již dříve doloženo k důkazu, neboť z dokumentu, který je obsažen ve spise, plyne, že titulní strana byla porušena a v souladu s tvrzeními ostatních účastníků tohoto řízení nahrazena novou titulní stranou, kde se uvádí „provozovna pekárny s prodejnou pečiva“. Ze strany stavebníka došlo k nečestnému jednání, vyvolání omylu, a i když toto bylo následně změněno o dovětek o provozovně pekárny, neodůvodnil stavební úřad výjimečnost provozovny pekárny v dané lokalitě a dále nepřihlédl k tomu, že po celou dobu provozování této výrobny pečiva stavebník v místě žádné pečivo neprodával, ale výhradně vyráběl a exportoval jiným subjektům, čímž došlo ke zvýšené dopravní zátěži. 3) Vliv stavby na okolí. Odvolatelé nesouhlasí se stavebním úřadem ve věci jím provedeného posouzení vlivu provozovny na okolí, kvalitu prostředí, pohodu bydlení ve vymezené ploše a na urbanisticko-architektonické hodnoty okolí, kterým stavební úřad nedovodil žádné negativní vlivy povolované stavby. Předmětná stavba je pro vlastníky bytových jednotek v domě čp. 672 a 673 i pro obyvatelé v blízkém okolí provozovny spojena s výraznými negativy, které mnohonásobně 2/13


převyšují pozitiva, která může provozovna pekárny přinést, např. stavebním úřadem posuzovaná „kvalita prostředí a pohoda bydlení v bytových jednotkách“ je prokazatelně a výrazně narušována praskáním panelů budovy způsobenými vibracemi z provozovny pekárny, hlukem a nepříjemným zápachem. Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění (dále jen vyhláška č. 501/2006 Sb.), stanoví, že součástí plochy bydlení mohou být pozemky dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, jsou-li slučitelné s bydlením a slouží-li zejména obyvatelům v takto vymezené ploše. Aplikuje-li stavební úřad důsledně výše uvedené na povolovanou stavbu, nemůže dospět k jinému názoru, že provozovna pekárny s prodejnou nemůže být slučitelná s bydlením v bytovém domě, neboť jednoznačně snižuje pohodu bydlení v domě a navíc není plánovaná jako zařízení, které bude sloužit zejména obyvatelům ve vymezené ploše, jak to vyžaduje vyhláška, ale má sloužit širokému okolí. Vzhledem ke skutečnosti, že provoz pekárny zásadním způsobem obtěžuje vlastníky bytových jednotek, nemůže povolovaná stavba za žádných okolností dosáhnout podmínky výjimečnosti, nezbytné pro povolení stavby v bytové zástavbě. 4) Doprava a parkování. Stavební úřad nerespektoval závazný právní názor uvedený na straně 5 zrušovacího rozhodnutí Odboru SR KÚOK, kde byla vytknuta absence parkovacích a odstavných stání v souvislosti s nově vzniklou provozovnou pekárny s prodejnou. Stavební úřad pouze uvedl, že nejsou ohroženy veřejné zájmy ani nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků řízení. V návaznosti na uvedené zcela chybí argumentace a odůvodnění, které by se vypořádalo s tím, že provozovna pekárny i po dobu nezákonného užívání peče pečivo výhradně na export, což má prokazatelný dopad na zátěž v dopravní sféře a na potřebu parkování vozidel pro zásobování, tak i odvoz upečeného pečiva. 5) Bytová zástavba. Při výstavbě sídliště se nepočítalo s umístěním továrny na pečivo do husté bytové zástavby. Umístění pekárny s 24 hodinovým provozem do husté bytové zástavby, s ohledem na zásobování, odvoz pečiva a dovoz materiálů nemůže naplnit podmínku výjimečnosti, požadovanou pro umístění výroby do ploch určených územním plánem k všeobecnému městskému bydlení. Provozovna pekárny vypouští nesnesitelné výpary, které jsou cítit v celém domě, a stavební úřad nedostatečně zohlednil možné poškozování zdraví při dýchání výparů z pekárny. 6) Rozpor se zákonem o vlastnictví bytů. Odvolatelé napadají rozhodnutí i v té části, kterou byly zamítnuty námitky účastníků řízení o nedosažení souhlasu nezbytného pro změnu účelu užívání stavby dle ust. § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů. Dle stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Podle zákona o vlastnictví bytů je k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby zapotřebí vždy souhlasu všech vlastníků jednotek. Vzhledem k tomu, že stavbou se rozumí i její část, platí shora uvedené o účelu užívání stavby rovněž pro účel užívání s části stavby. V daném případě jde dle názoru odvolatelů o změnu v účelu užívání stavby podle stavebního zákona, ke kterému je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek, což se nestalo. Stavební úřad stejně v intencích jemu nadřízenému orgánu odkázal v této souvislosti na závěry plynoucí z rozsudku Městského soudu v Praze 7Ca 173/2006. K tomuto rozhodnutí je potřeba uvést, že se jedná o právní názor, který je obsažen v rozsudku a dle názoru odvolatelů je tento názor v daném rozhodnutí ve vztahu k projednávané věci naprosto nadbytečný, tento rozsudek nebyl nikde publikován a 3/13


odborná veřejnost tento názor nesdílí. Odvolatelé Ing. Petr Harašta, Antonín Sedlář a Svatava Dvořáčková ve společném odvolání rovněž vyjadřují nesouhlas s dodatečným povolením předmětné stavby, který odůvodňují následovně: 1) Odvolatelé namítají neobjektivní průběh řízení, který jednostranně upřednostňuje podnikatelské zájmy stavebníka. Stavební úřad všechny v řízení vznesené věcné a formální námitky zamítnul. 2) Průběh řízení nebyl veden objektivně. Na straně čtvrté napadeného rozhodnutí je uvedeno, že stavební úřad dne 2. 6. 2011 ústně projednal vznesené námitky mezi stavebníkem a namítajícími účastníky, k dohodě nedošlo. K dohodě však vůbec nemohlo dojít, a to z důvodu neomluvené nepřítomnosti stavebníka. Jednání se zúčastnil pouze syn stavebníka, který však nebyl zplnomocněn k zastupování. 3) Stavební úřad zcela ignoruje možnost zvýšení bezpečnostního rizika pro všechny obyvatele bytové části. Z požárně bezpečnostního řešení je zcela patrné, že Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje vycházel pouze z posudku zpracovatele, který neřešil komplexně prostory pekárny s obytnou částí domu. 4) Stavební úřad povoluje předmětnou stavbu v souladu s Územním plánem sídelního útvaru Olomouc jako výjimečně přípustnou a v rozhodnutí uvádí, že stavba je slučitelná s bydlením a bude sloužit obyvatelům uvedené lokality. Pouhým formálním přepisem z ust. § 4 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. nedochází k věcnému odůvodnění. 5) V opatření obecné povahy č. 3/2010 byla schválena změna č. XV ÚPnSÚ Olomouc. Zde ovšem absentuje pojem drobná výroba. Tento pojem stavební úřad použil dle obecně platné vyhlášky č.7/2006 o závazné části ÚPnSÚ Olomouc, kde byla možnost povolení jako výjimečně přípustná za předpokladu, že budova slouží převážně pro bydlení individuálního i hromadného charakteru. Tato vyhláška vycházela z ust. § 29 odst. 3 starého stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb.), který byl ovšem zrušen a nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon). 6) Napadené rozhodnutí postrádá odkaz na ust. § 4 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., kde se mimo jiné uvádí, že plocha bydlení slouží pro bydlení v kvalitním prostředím umožňující nerušený a bezpečný pobyt a každodenní relaxaci obyvatel. Každodenní činnost v pekárně, vč. sobot a nedělí od 6.00 do 22. 00 hodin nemůže být slučitelná s citovaným ustanovením 7) V rozhodnutí je používaná, ale blíže věcně nepodložená formulace, „v dostupném okolním území se nenabízí vhodnější alternativní řešení“. Není patrné, co tímto stavební úřad má na mysli. Stavební úřad MM Olomouce v souladu s ust. § 86 odst. 2 správního řádu uvědomil dne 13. 12. 2011 o podaných odvoláních ostatní účastníky řízení a současně jim dal možnost, aby se ve stanovené lhůtě k jejich obsahu vyjádřili. Této možnosti nebylo nikým využito. Odvolací orgán se nejprve musel zabývat otázkou, zda jsou podaná odvolání včasná a zda byla podána účastníky řízení. Při tomto přezkoumání dospěl k závěru, že všechna odvolání byla podána včas. Rozhodnutí Stavebního úřadu MM Olomouce bylo všem odvolatelům doručeno shodně veřejnou vyhláškou dne 17. 11. 2011, zákonná 15denní lhůta pro podání odvolání začala odvolatelům běžet dne 18. 11. 2011 a poslední 15. den připadl na 2. 12. 2011. Podaná odvolání byla Stavebnímu úřadu MM Olomouce doručena ve dnech 23. 11. 2011 a 2. 12. 2011, jedná se tak o odvolání včasná a zákonná lhůta zůstala zachována.

4/13


Dále odvolací orgán zkoumal, zda odvolání byla podána účastníky řízení. Okruh účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se stanovuje dle ust. § 27 správního řádu. Odvolatelům jako osobám, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech, přísluší postavení účastníků a podaná odvolání jsou tudíž odvoláními řádnými. Odvolací orgán přezkoumá soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které mu předcházelo, s právními předpisy s projednávanou věcí souvisejícími. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumá jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví, nebo přezkoumávané rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, nebo též zmiňované rozhodnutí nebo jeho část změní. Jestliže odvolací orgán změní nebo zruší napadené rozhodnutí jen zčásti, ve zbytku je potvrdí. Neshledá-li odvolací orgán v přezkoumávaném rozhodnutí a ani v řízení, které mu předcházelo, nedostatky takové povahy, že by rozhodnutí bylo nutné považovat za nezákonné nebo nesprávné, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. K podanému odvolání Odbor SR KÚOK přezkoumal napadené rozhodnutí dle ust. § 89 odst. 2 správního řádu a ze správního spisu orgánu I. stupně zjistil následně uváděné skutečnosti, které považuje pro posouzení věci za rozhodné. Dne 17. 3. 2009 Stavební úřad MM Olomouce povolil stavbu „stavební úpravy prodejny na provozovnu pekárny s prodejnou v Olomouci, část obce Nové Sady čp. 672, Rožňavská čo. 16 na pozemku parc. č. st. 936 v kat. území Nové Sady u Olomouce“. Dne 17. 3. 2010 Odbor SR KÚOK toto stavební povolení zrušil a řízení zastavil. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že stavebník předmětnou stavbu realizoval bez pravomocného stavebního povolení. Na základě těchto skutečností stavební úřad opatřením ze dne 9. 10. 2009 zahájil řízení o odstranění stavby a na podkladě žádosti podané dne 2. 11. 2009 stavebníka Mgr. Zdeňka Zatloukala o dodatečné povolení této stavby a po provedeném řízení stavební úřad dne 2. 7. 2010 stavbu „stavební úpravy prodejny na provozovnu pekárny s prodejnou v Olomouci, část obce Nové Sady čp. 672, Rožňavská čo. 16, na pozemku parc. č. st. 936 v kat. území Nové Sady u Olomouce“ dodatečně povolil. Toto rozhodnutí však bylo napadeno odvoláním a v odvolacím řízení bylo dodatečné povolení Odborem SR KÚOK dne 8. 11. 2010 zrušeno a věc byla vrácena Stavebnímu úřadu MM Olomouce k novému projednání. Stavební úřad dne 4. 1. 2011 vyzval stavebníka k doplnění projektové dokumentace a řízení usnesením přerušil. Stavebník dne 25. 2. 2011 doplnil požadované doklady a stavební úřad opatřením ze dne 16. 3. 2011 oznámil pokračování v řízení o dodatečném povolení stavby (znovuprojednání po zrušeném rozhodnutí) a stanovil lhůtu 10 dnů k možnosti uplatnění námitek či připomínek a seznámení se s podklady rozhodnutí. Dne 4. 4. 2011 obdržel Stavební úřad MM Olomouce námitky účastníků řízení Ing. Petra Harašty a Antonína Sedláře. Stavební úřad dne 2. 5. 2011 vyzval účastníky řízení k projednání vznesených námitek, které se konalo dne 2. 6. 2011. Tohoto jednání se zúčastnili někteří účastníci (vlastníci bytových jednotek v domě, kde je umístěny pekárna), stavebník se jednání nezúčastnil, byl mu přítomen pouze nezplnomocněný syn stavebníka. Stavební úřad dne 12. 8. 2011 požádal Českou inspekci životního prostředí o spolupráci ve věci provozovny pekárny a vymezení stacionárního zdroje a zařazení do příslušné kategorie zdrojů znečišťování ovzduší. Žádosti Česká inspekce životního prostředí vyhověla s tím, že se v daném případě jedná o malý stacionární zdroj znečišťování ovzduší. S tímto novým podkladem seznámil Stavební úřad MM Olomouce 5/13


účastníky řízení a následně 9. 9. 2011 vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým projednávanou stavbu, v souladu s ust. § 115 s odkazem na ust. § 129 odst. 2 stavebního zákona, dodatečně povolil. Toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláními tak, jak již bylo výše popsáno. O podaných odvoláních vyrozuměl Stavební úřad MM Olomouce ostatní účastníky řízení a poté postoupil napadené rozhodnutí včetně související spisové dokumentace odvolacímu orgánu k přezkoumání a rozhodnutí. Předně musí odvolací orgán uvést, že v rozhodnutí ze dne 8. 11. 2010 Odbor SR KÚOK Stavebnímu úřadu MM Olomouce vytknul nedostatečnost odůvodnění souladu stavby s platnou územně plánovací dokumentací. Stavební úřad tehdy uvedl, že provozovna pekárny je drobnou výrobou, která je v dané ploše výjimečně přípustná, přičemž tímto pojmem se rozumí zařízení výrobního charakteru integrované v hlavní stavbě nebo vedlejší stavbě v komplexu stavby hlavní, a to že provozovna pekárny splňuje. Odbor SR KÚOK však uvedl, že postrádá jakékoliv vysvětlení pojmu drobná výroba a protože tento pojem není blíže specifikován v regulativech Územního plánu sídelního útvaru Olomouc (dále ÚPnSÚ Olomouc), stavební úřad musí sám pojem drobná výroba vysvětlit a konkrétně specifikovat a teprve poté posoudit, zda pekárna s dvousměnným (nepřetržitým) provozem splňuje podmínky a náležitosti drobné výroby a tak i výjimečné přípustnosti v dané ploše. Stavební úřad se v novém projednání a vydání rozhodnutí řídil názorem odvolacího orgánu a v napadeném rozhodnutí specifikoval pojem drobná výroba s tím, že takto lze označit výrobu netovární povahy s malým počtem pracovníků a s minimálním technologickým vybavením, když tato výroba se týká určitého řemesla nebo souvisejících řemesel a s ohledem k regulativům ÚPnSÚ Olomouc díky malým nárokům na vybavení nevyžaduje ke své realizaci větší prostor a může být začleněna v hlavní stavbě nebo vedlejší stavbě v komplexu stavby hlavní. Stavební úřad zdůvodnil, že se daném případě jedná o bytový dům (přípustná funkce bydlení v bytových domech), ve kterém je integrována jiná výjimečně přípustná funkce (drobná výroba) a protože se v daném případě jedná o pekárnu, kde má pracovat 5 zaměstnanců v ranní a 5 zaměstnanců v odpolední směně a v prodejně 1 zaměstnanec v ranní i odpolední směně a dále v ranní směně 2 pracovníci administrativy; s technologickým vybavením 2 ks elektrické pece o výkonu 87 kW a 70 kW, má stavební úřad za to, že se jedná o drobnou výrobu, která je v dané ploše výjimečně přípustná a nebude mít dopad na okolí, životní prostředí a ochranu urbanisticko architektonických hodnot v území. Stavební úřad tak specifikoval pojem drobná výroba a odůvodnil, v čem spatřuje provozovnu pekárny jako drobnou výrobu. Neodůvodnil však již, proč zrovna drobná výroba - provozovna pekárny, může být v dané ploše výjimečně přípustná, v čem tedy provozovna pekárny, a to s ohledem na všechny aspekty, včetně nepřetržitého dvousměnného provozu od 6. 00 do 22. 00 hodin včetně sobot a nedělí, splňuje výjimečnou přípustnost. Dále musí Odbor SR KÚOK uvést, že nemá výhrady ke specifikaci pojmu drobná výroba tak, jak to v napadeném rozhodnutí učinil stavební úřad, když mimo jiné uvedl, že takto lze označit výrobu netovární povahy s malým počtem pracovníků a s minimálním technologickým vybavením. Odbor SR KÚOK by se ztotožnil s názorem stavebního úřadu, že pekárna, kde má pracovat 5 zaměstnanců v ranní a 5 zaměstnanců v odpolední směně a v prodejně 1 zaměstnanec v ranní i odpolední směně a dále v ranní směně 2 pracovníci administrativy, s technologickým vybavením 2 ks elektrické pece o výkonu 87 kW a 70 kW, může být takovou drobnou výrobou. Nutno však uvést, že Stavební úřad MM Olomouce při posuzování předmětné pekárny, zda je či není drobnou výrobou, nevycházel ze skutečného stavu věci, o němž není pochyb. Odbor SR KÚOK totiž z předložené spisové dokumentace (konkrétně ze souhrnné technické zprávy a z hlukové studie) zjistil, že vedle dvou elektrických pecí (etážové na pečení chleba a boxové na pečení ostatního pečiva), 6/13


které v odůvodnění napadeného rozhodnutí zmínil stavební úřad, je pekárna vybavena ještě nerezovým zásobníkem na mouku opatřeným elektroventilem, zásobník je propojen potrubím s mobilní míchací díží v interiéru mísírny. Mouka je přepravována do míchací díže v proudu vzduchu vyvíjeného kompresorem. V mísírně jsou 2 hnětací stroje s mobilní díží a jeden univerzální kuchyňský robot. Připravené těsto je převezeno do prostoru výroby pečiva, kde dojde k vykynutí v boxové kynárně a následně ke zpracování. Dále pekárna obsahuje rohlíkovací stroj, vyvalovací stroj, děličku těsta, chladící skříně, pracovní stoly, můstkovou váhu, pojízdné stojany, mycí stroj na mytí přepravek a černého nádobí, parní pojízdný čistící stroj, fóliovou baličku, kráječ chleba, pečící plechy, provozní nádobí. Na podkladě uvedeného výčtu se technologické vybavení předmětné pekárny již nejeví jako minimální technologické vybavení, které je jednou z podmínek pro naplnění pojmu drobná výroba, tak jak to v „definici“ drobné výroby stanovil stavební úřad a právě ve světle nenaplnění této podmínky již nelze jednoznačně tvrdit, že předmětná pekárna je drobnou výrobou, jež je výjimečně přípustná v ploše BO. Dále musí odvolací orgán uvést, že nesouhlasí s tím, jak stavební úřad posoudil pekárnu z hlediska vlivu na životní prostředí, když uvedl, že stavba splňuje požadavky ust. § 4 odst. 2 a ust. § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tedy že nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve vymezené ploše, je slučitelná s bydlením a slouží zejména obyvatelům uvedené plochy, přičemž se opřel o studii (ze dne 17. 2. 2009), která se zabývala výpočtem hladin akustického tlaku za provozu pekárny, ze které vyplývá, že po zavedení pekařské výroby bude vypočtená maximální hladina akustického tlaku v interiérech chráněných místností bytů v prvním obytném podlaží domu menší než hodnota hygienického limitu v maximální hladině akustického tlaku ve vnitřním prostoru domu a dále se opřel o souhlasné stanovisko Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje, v němž dotčený orgán stanovil povinnost před uvedením stavby do trvalého provozu předložení protokolu o měření hluku z provozu vzduchotechniky a manipulace při nakládání pro rozvážku výrobků v denní době. Předně musí Odbor SR KÚOK poznamenat, že ust. § 20 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se použije při vymezování pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na nich, v daném případě se ovšem nová stavba neumisťuje, tudíž se nepoužije ani uvedené ustanovení. Dále Odbor SR KÚOK uvádí, že výše uvedené doklady vypovídají pouze o tom, že provozem pekárny nebudou překračovány zákonem stanovené limity, ale již z nich nevyplývá, k jakému zhoršení stávajících hodnot v daném prostředí vznikem pekárny dojde. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že předmětnou pekárnou vznikl malý stacionární zdroj znečišťování ovzduší (jak na žádost stavebního úřadu ve svém vyjádření ze dne 2. 9. 2011 stanovila Česká inspekce životního prostředí), a proto stavební úřad nemůže jednoznačně tvrdit, že vznikem pekárny nedojde ke zhoršení kvality prostředí. Je zcela patrné, že vznikem pekárny k určitému zhoršení stávajících hodnot dojde a stavební úřad měl v řízení posoudit, zda toto zhoršení stávajících hodnot nesníží kvalitu prostředí a pohodu bydlení v daném území nad míru přípustnou. Odbor SR KÚOK je toho názoru, že stavební úřad se měl otázkou na zachování kvality prostředí, v daném případě zabývat o to intenzivněji, že povolil provozovnu pekárny do plochy bytové zástavby. V této souvislosti musí Odbor SR KÚOK připomenout rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 2 As 44/2005-116 ze dne 2. 2. 2006. Nejvyšší správní soud se v něm zabývá otázkou pohody bydlení, kterou chápe jako „souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby byla vytvořená vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod. ....“ Dále Nejvyšší správní soud v rozsudku uvádí: “ ... správní orgán při 7/13


posuzování, zda je v konkrétním případě pohoda bydlení zajištěna, nemůže zcela abstrahovat ani od určitých subjektivních hledisek daných způsobem života osob, kterých se má stavba, jejíž vliv na pohodu bydlení je zkoumán, dotýkat; podmínkou zohlednění těchto hledisek ovšem je, že způsob života dotčených osob a jejich z toho plynoucí subjektivní nároky na pohodu bydlení nevybočují v podstatné míře od obecných oprávněně požadovaných standardů se zohledněním místních zvláštností dané lokality.“ Odbor SR KÚOK je toho názoru, že se zřetelem na významové pojetí lze pojem „pohoda bydlení“ i „kvalita prostředí“ chápat jako pojmy podobné, takřka totožné. V neposlední řadě považuje odvolací orgán za nutné zmínit i hlukovou studii (ze dne 17. 2. 2009 zpracovanou RNDr. J. Matějem), o kterou se stavební úřad při hodnocení důkazů opírá. V závěru této studie je sice uvedeno, že zavedením pekařské výroby bude vypočtená ekvivalentní hladina akustického tlaku v obou výpočtových bodech před západní i východní fasádou obytné části domu menší než hodnota hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku ve venkovním prostoru v denní i noční době, ovšem výsledný výpočet (strana 6) tomu neodpovídá. Zde je totiž uvedeno, že hladina akustického tlaku ve výpočtovém bodě ve vzdálenosti r1 šířeného z obvodové stěny provozovny a bodových zdrojů hluku za 8 souvislých a na sebe navazujících hodin denní doby je 56,9 dB, přičemž zákonem stanovený limit pro denní dobu je 50 dB. Přestože ve světle výše uvedených zjištění se Odboru SR KÚOK jeví předmětná provozovna pekárny v dané ploše nepřípustná, odvolací orgán s ohledem na zásadu dvouinstančnosti správního řízení nemůže nahrazovat činnost orgánu prvního stupně a hodnotit důkazy a podklady obsažené ve správním spise, aniž toto učiní před ním prvostupňový správní orgán. Odnímal by tak účastníkovi řízení zákonné právo na podání řádného opravného prostředku a na řádnou obhajobu. Odvolacímu orgánu z výše uvedených důvodů nezbývá než konstatovat, že Stavební úřad MM Olomouce nezjistil skutečný stav věci a nepostupoval tak v souladu se zásadou materiální pravdy (§ 3 správního řádu) a v souhrnu se zásadou zákonnosti dle ust. § 2 odst. 1 správního řádu. Zjištěné vady způsobují nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a jsou důvodem pro jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání. K námitkám uvedeným v odvoláních Odbor SR KÚOK sděluje následující: Odvolání Ludmily Číčelové a odvolání Ing. Blahoslava Machance: 1) Výjimečnost. Tuto námitku odvolací orgán posoudil jako důvodnou, protože Stavební úřad MM Olomouce v napadeném rozhodnutí sice specifikoval podmínky a náležitosti pojmu „drobné výroby“, uvedl, že předmětná provozovna pekárny je drobnou výrobou (odvolací orgán se však s tímto názorem plně neztotožnil), avšak již nijak neodůvodnil drobnou výrobu – provozovnu pekárny v rozsahu výjimečné přípustnosti v dané ploše. 2) Alternativní řešení. Rovněž i tuto námitku považuje Odbor SR KÚOK za důvodnou, neboť stavební úřad v napadeném rozhodnutí pouze konstatoval, že stavební úřad cit. současně vyhodnotil, že se v dostupném okolním území nenabízí vhodnější alternativní řešení. Neuvedl však již jakými úvahami či podklady a doklady se při vyhodnocování řídil. Odbor SR KÚOK se domnívá, že stavební úřad pouze použil formulaci z regulativů uspořádání území obecně závazné vyhlášky č. 7/2006 Statutárního města Olomouce, kterou se vyhlašuje závazná část ÚPnSÚ Olomouc, a to z části, ve které se stanovují podmínky pro umisťování staveb a způsob využití území uvedené jako výjimečně přípustné, která v konečném důsledku vyzněla pouze jako citace části textu uvedeného dokumentu. 3) Vliv stavby na okolí. Také tato námitka byla shledána důvodnou a Odbor SR KÚOK v předcházejících odstavcích mimo jiné uvedl, že Stavební úřad MM 8/13


Olomouce se při posouzení provozovny pekárny s prodejnou měl zodpovědněji zabývat otázkou zachování kvality prostředí a stavební úřad měl v řízení posoudit, zda to zhoršení stávajících hodnot, ke kterému vznikem pekárny dojde, nesníží kvalitu prostředí a pohodu bydlení v daném území nad míru přípustnou. 4) Doprava a parkování. Tuto námitku odvolací orgán za důvodnou nepovažuje. V opravené projektové dokumentaci, se kterou měli všichni účastníci řízení možnost se seznámit, je v oddílu B. 1. 7. Technická a dopravní infrastruktura, proveden výpočet odstavných a parkovacích míst dle příslušné ČSN. Celková potřeba parkovacích státní provozovny pekárny s prodejnou jsou 2 stání. Pro provozovnu pekárny s prodejnou není potřeba zřizování nových parkovacích stání, protože potřebný počet parkovacích stání je stejný s potřebami předchozí prodejny potravin. Pro zásobování slouží příjezd k nákladní rampě v zadní části, účelově připravené (stávající) pro příjezd nákladní dopravy k řešeným komerčním prostorám. 5) Bytová zástavba. Viz bod 3) Vliv stavby na okolí. 6) Rozpor se zákonem o vlastnictví bytů. K této námitce se odvolací orgán vyjadřoval již v rozhodnutí ze dne 8. 11. 2010. V tomto rozhodnutí uvedl a na názoru zde vyjádřeném stále trvá, že dle ust. § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o vlastnictví bytů) k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby (přístavby, nástavby) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Pokud zákon o vlastnictví bytů používá pojem stavba, nejedná se o stavbu, jak ji definuje stavební zákon, nýbrž o celou budovu, ve které se jednotky nacházejí. Jednomyslný souhlas vlastníků jednotek je nutný, pokud se změna účelu užívání či změna stavby týká celé stavby – budovy, jde-li o stavební úpravy pouze společných částí domu, jimiž se charakter celé budovy nemění a nijak se nedotkne velikosti spoluvlastnických podílů, postačí pouze souhlas tříčtvrtinové většiny. Z uvedeného ustanovení je zřejmé, že právo vlastníků jednotek je vyjadřovat se k záležitostem týkajícím se celé stavby, popř. společných prostor, tedy v záležitostech, které se mohou dotknout jejich subjektivních práv. V případě, že stavební úpravy prováděné pouze v jednotlivých jednotkách se jejich subjektivních práv nijak nedotknou, jejich souhlasu tedy není třeba. Věta první ust. § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů sice odkazuje na stavební zákon, ale odkazuje na jednotlivé typy stavebního řízení, nikoliv na definici stavby dle stavebního zákona. Stejný názor byl vyjádřen i v rozsudku Městského soudu v Praze 7 Ca 173/2006-40. Z předložené projektové dokumentace je patrné, že byly prováděny rozsáhlejší stavební úpravy vnitřní dispozice nebytové jednotky, stavebníkem bylo předloženo statické posouzení, z kterého je patrné pouze to, že cit. stavební úpravy byly navrženy tak, že zatížení působící na stavbu v průběhu výstavby a po dobu jejího užívání nebudou mít za následek trvalou ani dočasnou deformaci ani destrukci žádných stávajících nosných i nenosných konstrukcí a jejich částí, konec citace, protože však nebyl předložen průkaz statickým výpočtem (na což bylo odvolacím orgánem upozorňováno v rozhodnutí ze dne 8. 11. 2010), že stavba je navržena tak, aby zatížení na ni působící v průběhu výstavby a užívání nemělo za následek zřícení stavby nebo její části, větší stupeň nepřípustného přetvoření, apod. (bod B. 2. – mechanická odolnost a stabilita části B. přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.), nelze ani zjistit, zda provedené stavební úpravy neměly za následek přitížení nosných konstrukcí (společných částí bytového domu). K takovýmto úpravám by již musel stavebník předložit i souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. 9/13


Společné odvolání Ing. Petra Harašty, Antonína Sedláře a Svatavy Dvořáčkové: 1) Stavební úřad MM Olomouce sice rozhodl zcela ve prospěch stavebníka, aniž by se zodpovědněji zabýval otázkou zachování kvality prostředí a pohody bydlení či posouzení přípustné výjimečnosti drobné výroby provozovny pekárny v dané ploše, avšak odvolací orgán má za to, že po stránce procesní vedl stavební úřad řízení o dodatečném povolení stavby objektivně a v souladu s právními předpisy. 2) V průběhu řízení byly odvolateli podány námitky a stavební úřad s odkazem na ust. § 114 odst. 3 stavebního zákona svolal ústní jednání za účelem projednání vznesených námitek a pokusu o dosažení dohody mezi stavebníkem a odvolateli. Protože se však stavebník k ústnímu projednání nedostavil a ani nezplnomocnil jinou osobu k zastupování jeho osoby, k dohodě dojít nemohlo, stavební úřad se však o dosažení dohody svoláním ústního jednání pokusil, čímž naplnil výše citovanou dikci stavebního zákona. 3) Požárně bezpečnostní řešení bylo zpracováno oprávněnou osobou - autorizovaným technikem pro požární bezpečnost staveb pro nově vzniklou provozovnu pekárny s prodejnou, přičemž v základních údajích této zprávy je uvedeno, že nově vzniklý objekt je umístěn v nepodsklepené budově o 8. NP. Předmětem žádosti o dodatečné povolení stavby byla provozovna pekárny s prodejnou, jedná se o samostatný požární úsek, na který bylo vypracováno požárně bezpečnostní řešení. Stavebník nemá povinnost předkládat požárně bezpečnostní řešení pro celou budovu, takovýto doklad byl jistě jedním z podkladů při rozhodování o povolení stavby celého bytového domu. 4) Viz bod 3) Vliv stavby na okolí – odvolání Ludmily Číčelové a Ing. Blahoslava Machance. 5) Odvolateli zmiňovaným dokumentem byla povolena změna č. XV ÚPnSÚ Olomouc, jejímž předmětem nebyla plocha, v níž je umístěn bytový dům s pekárnou. Stavební úřad se při vyhodnocování souladu stavby s ÚPnSÚ Olomouc zcela správně řídil obecně závaznou vyhláškou č. 7/2006 statutárního města Olomouce, kterou se vyhlašuje závazná část ÚPnSÚ Olomouc, která sice byla schválena za účinnosti starého stavebního zákona, ovšem její platnost účinností nového stavebního zákona nezanikla. 6) Viz bod 3) Vliv stavby na okolí – odvolání Ludmily Číčelové a Ing. Blahoslava Machance. 7) Viz bod 2) Alternativní řešení – odvolání Ludmily Číčelové a Ing. Blahoslava Machance. Na základě zjištěných skutečností dospěl odvolací orgán k závěru, že vzhledem k zjištěným nezákonnostem, které nebylo možno v odvolacím řízení odstranit, musel do předmětného řízení zasáhnout. Z výše uvedených důvodů tedy Odbor SR KÚOK rozhodl, jak je ve výroku uvedeno – s použitím ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu rozhodnutí čj. SMOl/OPS/42/5075/2009/Koc ze dne 1. 11. 2011 zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu stavebnímu úřadu zpět k novému projednání. V novém projednání věci je stavební úřad vázán právním názorem nadřízeného orgánu. Poučení účastníků Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo oznámeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu. 10/13


Obdrží A) Stavebník - vlastník – jednotlivě: 1. Mgr. Zdeněk Zatloukal, Lužická 16, 779 00 Olomouc B) Ostatním účastníkům řízení o dodatečném povolení stavby – veřejnou vyhláškou:                                          

Ing. Bc. Ján Bačik, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ludmila Bačiková, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Marcela Bednaříková, Čajkovského 690/13, Nová Ulice, 779 00 Olomouc Josef Chmelař, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Erika Chmelařová, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ing. Ladislav Červinka, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Michal Číčel, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ludmila Číčelová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc, v zastoupení JUDr. Michala Filouše, advokátní kancelář, Koželužská 5, 779 00 Olomouc Alena Doleželová, Troubelice 101, 783 83 Troubelice Svatava Dvořáčková, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Irmgard Frantíková, Střeň 63, 783 32 Náklo Ing. Petr Harašta, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ivana Haraštová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Petr Janoušek, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Zuzana Janoušková, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Lubomír Kaštovský, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Eva Kaštovská, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc David Knebel, Kubalova 369/2, Ostrava – Jih – Výškovice, 700 30 Ostrava Ing. Vladimír Koller, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Zdeňka Kollerová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ing. Petr Kryl, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Mgr. Dagmar Krylová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ing. Karel Kříž, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Alena Křížová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Jan Kvapil, Heyrovského 416/8, Povel, 779 00 Olomouc Andrea Kvapilová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Miroslav Lanta, Břetislavova 29/3, Řepčín, 779 00 Olomouc Zuzana Lésková, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Jana Matulíková, Rožňavská 656/15, Nové Sady, 779 00 Olomouc Radovan Panáček, Benátky 189, Moravská Huzová, 783 13 Štěpánov u Olomouce Přemysl Pavel, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Lenka Pavlová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Římskokatolická farnost Olomouc – Slavonín, Zolova 36/3, Slavonín, 783 01 Olomouc 18 Antonín Sedlář, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Jaroslava Sedlářová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc Vladimír Sleha, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Eliška Slehová, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Tomáš Slíva, Ječmínkova 553/4, Holice, 779 00 Olomouc Mgr. Rostislav Spurný, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Iva Spurná, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Rudolf Strkáč, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Jarmila Šaichová, Rožňavská 672/16, Nové Sady, 779 00 Olomouc 11/13


                    

Jiří Škarohlíd, Thomayerova 419/11, Nová Ulice, 779 00 Olomouc Roman Škarabiš, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ing. Josef Španner, U Kapličky 214/10, Nové Sady, 779 00 Olomouc Marie Špannerová, U Kapličky 214/10, Nové Sady, 779 00 Olomouc Zdeněk Šrotíř, U Hradiska 152/30, Klášterní Hradisko, 779 00 Olomouc Radek Tošenovský, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Jiří Vávra, Družební 717/15, Nové Sady, 779 00 Olomouc Miroslav Veselský, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Jana Veselská, Rožňavská 672/18, Nové Sady, 779 00 Olomouc Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 185/6, Nová Ulice, 775 20 Olomouc Zuzana Součková, Jungmannova 1036/18, Hodolany, 779 00 Olomouc Ladislav Veselský, Slovenská 510/10, 779 00 Olomouc Ing. Miroslav Tomko, Ladislava Hosáka 1003/17, Bělský Les, 700 30 Ostrava Ing. Václava Tomková, Ladislava Hosáka 1003/17, Bělský Les, 700 30 Ostrava Jan Weise, Západní 702/47, Neředín, 779 00 Olomouc Vlasta Mertová, Rožňavská 14, Nové Sady, 779 00 Olomouc Mgr. Eva Kaněčková, Rožňavská 14, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ing. Zdeněk Vízek, Rožňavská 14, Nové Sady, 779 00 Olomouc Ing. Blahoslav Machanec, Rožňavská 14, 779 00 Olomouc, v zastoupení JUDr. Michala Filouše, advokátní kancelář, Koželužská 5, 779 00 Olomouc Správa nemovitostí Olomouc, a.s., Školní 2a, 772 00 Olomouc Milena Mlýnská, Zikova 11, 779 00 Olomouc

Dále doručeno 2. KÚOK - úřední deska Krajského úřadu Olomouckého kraje 3. Magistrát města Olomouce – úřední deska MM Olomouce (se žádostí o bezodkladné vyvěšení na úřední desce včetně zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup a poté navrácení zpět s vyznačenými údaji o jejím vyvěšení a sejmutí) otisk úředního razítka

Bc. Ing. Hana Mazurová vedoucí oddělení územního plánování a stavebního řádu Záznam o zveřejnění rozhodnutí:

Vyvěšeno dne : ................................

Sejmuto dne: ...................................

.............................................................................. razítko a podpis orgánu, který provedl zveřejnění 12/13


Na vědomí 4. Magistrát města Olomouce, Odbor životního prostředí, Hynaisova 10, 779 11 Olomouc 5. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje, Schweitzerova 91, Povel 222, 772 11 Olomouc 6. Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, Wolkerova 6, Nová Ulice 74, 779 00 Olomouc 7. Magistrát města Olomouce, Odbor stavební, oddělení pozemních staveb, Hynaisova 10, 779 11 Olomouc 8. spis ad/a 90 – V/10

13/13

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor strategického rozvoje kraje Jeremenkova 40a, Olomouc

Recommend Documents