KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3, Brno

KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno

Č. j.: JMK 85763/2015

Sp. zn.: S - JMK 96821/2011/OÚPSŘ

Brno 30.06.2015

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje na dobu nejméně 15-ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou.

Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne:

ROZHODNUTÍ Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a obecního živnostenského úřadu, oddělení stavební úřad, Náměstí T.G.Masaryka 3, 690 81 Břeclav (dále jen „stavební úřad“), vydal dne 08.04.2011 pod č.j. MUBR 21246/2011 ze dne 23.03.2011, spis.zn. MUBR-S 50382/2010 OSŘÚP/Ru-328, rozhodnutí, kterým podle „§ 79 a 92“ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) a „§ 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, v platném znění“, umístil stavbu „Stavba č. 7127 – Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice - I. etapa“ na pozemku parc.č. PK 1394/1, 1394/2, 1395/3, 1746,1749, 1750, 1753, 1754/2, 1757, 1758, 1762, 1763, 1768, 1769, 1774, 1775, 1782, 1783, 1786/1, 1792, 1794, 2175/2, 2176/1, 2176/2, 2179, 2180, 2183, 2184, 2187, 2188, 2191, 2192, 2194/1, 2196, 2197, 2202, 2203, 3132, 3048/1, 3188 a pozemcích parc.č. KN 3049/1, 3133, 3307/113, 3307/114, 3321/44, 3324/47, 3324/54, 3324/55 v k.ú. Tvrdonice, na základě žádosti, kterou podala společnost RWE Gas Storage, s.r.o., IČ 27892077, Prosecká 855/68, 190 00 Praha, dne 23.07.2010. Proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu podali odvolání: Ekologická společnost AEKOLOGIKA.CZ, o.s., IČ 22850937, sídlo Josefy Faimonové 2245/30, 628 00 Brno a Ing. Vladimír Studenka, CSc., bytem Josefy Faimonové 2245/30, Brno Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ“) jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jehož působnost je založena § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu § 89 odst. 1 správního řádu příslušným odvolacím orgánem.

1

KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu rozhodl takto: I. odvolání Ing. Vladimíra Studenky, CSc., se v souladu s ustanovením § 92 odst. 1 správního řádu zamítá jako nepřípustné Účastníky řízení ve vztahu k výroku č. I. tohoto odvolacího rozhodnutí dle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu jsou: Ing. Vladimír Studenka, CSc., bytem Josefy Faimonové 2245/30, Brno

II. Odvolání Ekologické společnosti AEKOLOGIKA.CZ, o.s., IČ 22850937, sídlo Josefy Faimonové 2245/30, 628 00 Brno se podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítá a napadené rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MUBR 21246/2011 ze dne 23.03.2011, spis.zn. MUBR-S 50382/2010 OSŘÚP/Ru-328 se potvrzuje Účastníky řízení ve vztahu k výroku č. II. tohoto odvolacího rozhodnutí dle ustanovení § 27 odst. 1 správního řádu jsou: RWE Gas Storage, s.r.o., IČ 27892077, Prosecká 855/68, 190 00 Praha. Odůvodnění Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11.12.2014 vydaným pod č. 30 A 135/2011-105 (dále jen „rozsudek krajského soudu“) rozhodl tak, že zrušil pravomocné odvolací rozhodnutí KrÚ č.j. JMK 96821/2011 ze dne 29.08.2011, sp. zn.: S-JMK 96821/2011 OUPSŘ, (dále jen „rozhodnutí č.j. JMK 96821/2011“) pro vady v řízení a věc vrátil žalovanému, tj. KrÚ, k dalšímu řízení. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 07.01.2015. Spisový materiál byl KrÚ vrácen dne 11.02.2015. Na základě výše uvedeného tedy KrÚ znovu rozhoduje ve věci odvolání proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MUBR 21246/2011 ze dne 23.03.2011, spis.zn. MUBR-S 50382/2010 OSŘÚP/Ru-328 vydanému ve věci umístění stavby „Stavba č. 7127 – Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice – I. etapa“ na pozemku parc.č. PK 1394/1, 1394/2, 1395/3, 1746,1749, 1750, 1753, 1754/2, 1757, 1758, 1762, 1763, 1768, 1769, 1774, 1775, 1782, 1783, 1786/1, 1792, 1794, 2175/2, 2176/1, 2176/2, 2179, 2180, 2183, 2184, 2187, 2188, 2191, 2192, 2194/1, 2196, 2197, 2202, 2203, 3132, 3048/1, 3188 a pozemcích parc.č. KN 3049/1, 3133, 3307/113, 3307/114, 3321/44, 3324/47, 3324/54, 3324/55 v k.ú. Tvrdonice. KrÚ v prvé řadě konstatuje, že územní řízení bylo zahájeno podáním žádosti ze dne 23.07.2010. Dne 01.01.2013 nabyl účinnosti zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, který v Čl. II (Přechodná ustanovení), v odst. 14 mimo jiné uvádí, že správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Proto stavební úřad vedl toto řízení podle znění stavebního zákona účinného do 31.12.2012. S ohledem na uvedené KrÚ přezkoumal postup stavebního úřadu dle téže zákonné úpravy. Povinností odvolacího orgánu, založenou ustanovením § 89 odst. 2 správního řádu je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí pak odvolací orgán přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít

2

vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Ustanovení § 82 odst. 1 správního řádu stanoví, že odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat mimo jiné i údaj o tom, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí, resp. řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy. Tvrzením odvolatele vyjádřeným v odvolání však není odvolací správní orgán vázán a odvoláním napadené rozhodnutí včetně předchozího řízení přezkoumá z hlediska souladu s právními předpisy v celém rozsahu. Souladem rozhodnutí s právními předpisy se přitom rozumí i soulad se základními zásadami činnosti správních orgánů, zakotvenými ve správním řádu. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. KrÚ se v rámci přezkoumání předloženého, odvoláním napadeného, prvoinstančního rozhodnutí stavebního úřadu vydaného č.j. MUBR 21246/2011 ze dne 23.03.2011, spis.zn. MUBR-S 50382/2010 OSŘÚP/Ru-328 (dále jen „napadené rozhodnutí“) prvořadě zabýval otázkou, zda je předložené odvolání řádné a podané v zákonné odvolací lhůtě. K výroku ad I.) tohoto odvolacího rozhodnutí: Proti napadenému rozhodnutí podal dne 10.05.2011 odvolání Ing. Vladimír Studenka, CSc., bytem J. Faimonové 2245/30, Brno (dále jen „Ing. Studenka“). KrÚ ze spisové dokumentace dále zjistil, že Ing. Studenka doručil dne 13.12.2010 na stavební úřad podání označené jako „Námitky proti vydání rozhodnutí o umístění stavby „Stavba č. 7127 - Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice - I. etapa“, kterým se přihlásil k účastenství do územního řízení o umístění této stavby. Stavební úřad vyhodnotil všechny podklady a dospěl k závěru, že pozemky, které Ing. Studenka spoluvlastní s jinými osobami, nejsou přímo dotčeny stavbou ani neleží v ochranném, příp. bezpečnostním pásmu stavby a proto usnesením č.j. MUBR 12586/2011, spis. zn. MUBR-S 50382/2010 OSŘÚP/Ru-328 ze dne 17.02.2011 zamítl požadavek Ing. Studenky na přiznání účastenství v územním řízení. Ing. Studenka podal dne 16.03.2011 proti uvedenému usnesení odvolání. KrÚ po přezkoumání věci v rámci odvolacího řízení rozhodnutím č.j. JMK 67121/2011 ze dne 28.06.2011, sp.zn. S-JMK 67121/2011 OÚPSŘ, odvolání Ing. Studenky ve věci účastenství v územním řízení zamítl a usnesení stavebního úřadu č.j. MUBR 12586/2011 ze dne 17.02.2011 potvrdil. Rozhodnutí KrÚ č.j. JMK 67121/2011 ze dne 28.06.2011 nabylo právní moci dne 13.07.2011. Z uvedených skutečností vyplývá, že odvolání učiněné Ing. Studenkou nelze klasifikovat jako řádný opravný prostředek aplikovaný účastníkem daného řízení; jedná se tedy o odvolání nepřípustné. Jak je výše uvedeno o účastenství Ing. Studenky bylo již rozhodnuto, nicméně s ohledem na skutečnosti, že Ing. Studenka se odvolal KrÚ považuje za nezbytné, aby otázky možného účastenství jmenovaného opakovaně posoudil a dospěl k následnému. Ze spisového materiálu vyplynulo, že Ing. Studenka ve svém „odvolání“ tvrdil, že měl být účastníkem řízení už jen proto, že KrÚ zrušil dřívější územní rozhodnutí ve věci a přiznal mu účastenství v řízení, což však následně stavební úřad neakceptoval, čímž hrubě porušil jeho základní práva. Ing. Studenka byl přesvědčen, že mu práva účastníka řízení náležela, protože pozemky parc.č. PK 1865/1 a PK 2070 v k.ú. Tvrdonice jsou tzv. „mezujícími“ pozemky k pozemku parc. č. 3133 k.ú. Tvrdonice, na němž má být předmětná stavba umístěna. K tomuto Ing. Studenka odkázal na judikaturu Ústavního soudu. Dle jeho názoru je etapizace stavby obcházením zákona. Dále Ing. Studénka uplatnil námitku litispendence, protože dle jeho názoru stavební úřad nerespektoval překážku již dříve zahájeného řízení a zahájil další řízení v téže věci. Ing Studenka vyslovil domněnku, že stavbu nelze v daném území povolit, protože zde chybí schválený územní plán. Ing. Studenka také polemizoval s názorem stavebního úřadu, který jeho podání ze dne

3

13.12.2011 vyhodnotil jako domáhání se práv účastníka řízení a následně po vydání usnesení o jeho neúčastenství se s nimi vypořádal jako s připomínkami veřejnosti, když on je mínil jako námitky účastníka řízení. Ing Studenka měl za to, že umístěním stavby vzniká hrozba ekologické újmy, neboť lze kromě předpokládané produkce nebezpečných odpadů předpokládat únik methanu do okolí doprovázený únikem dalších škodlivých a toxických látek do okolí v podobě emise jedovatého oxidu uhelnatého, čímž by nesporně došlo k dotčení jeho vlastnických práv. Závěrem svého „odvolání“ Ing. Studenka požadoval zrušení napadeného rozhodnutí. Jak již výše zmíněno, Ing. Studenka ve svém „odvolání“ tvrdil, že měl být účastníkem řízení už jen proto, že KrÚ zrušil dřívější územní rozhodnutí ve věci a přiznal mu účastenství v řízení, přičemž uvedl, že se jedná o rozhodnutí KrÚ č.j. JMK 29429/2008 ze dne 18.04.2008. Toto tvrzení je zavádějící, neboť zmíněné odvolací rozhodnutí KrÚ se vůbec netýkalo účastenství Ing. Studénky v územním řízení na stavbu „Stavba č.7127 - Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice“, jak Ing. Studenka tvrdil, ale týkalo se územního rozhodnutí č.j. MUBR 63133/2007 OSŘÚP/Ru ze dne 26.10.2007 vydaného stavebním úřadem, kterým stavební úřad rozhodl pouze o umístění stavby „Stavba č.7127 - Přípojky CA PZP Tvrdonice“. Ze spisové dokumentace vyplývá, že stavební úřad posoudil podání Ing. Studenky ze dne 13.12.2010 podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak jím samotným bylo označeno a zjistil, že jeho obsahem je přihlášení se Ing. Studenky k účastenství v předmětném územním řízení a uplatnění práv z toho vyplývajících. Zákon totiž nestanoví, jakou formou se má fyzická osoba či právnická osoba prohlásit účastníkem konkrétního správního řízení. V každém případě je však takový úkon podáním ve smyslu § 37 správního řádu a musí se posoudit podle svého obsahu. V podání Ing. Studenky adresovaném stavebnímu úřadu ze dne 13.12.2010 označeného jako „Námitky proti vydání rozhodnutí o umístění stavby „Stavba č. 7127-Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice – I.etapa“ se Ing. Studenka přímo označil jako, cit.: „…aktivně legitimovaný účastník předmětného územního řízení ve smyslu ustanovení § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona…“. Takové podání nepochybně lze kvalifikovat jako (m.j.) prohlášení se za účastníka řízení (zvláště je-li toto správní řízení autorem podání řádně identifikováno). Ostatně ve svém odvolání proti usnesení pak Ing. Studenka sám uvedl, že v těchto námitkách (tzn. v podání ze dne 13.12.2010) tvrdil skutečnosti zakládající jeho procesní postavení účastníka v daném územním řízení. Ing. Studenka nebyl od počátku územního řízení považován stavebním úřadem za účastníka tohoto správního řízení, protože při stanovení okruhu účastníků územního řízení vycházel stavební úřad ze znění ustanovení § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, cit.: „Účastníkem územního řízení dále jsou osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo k sousedním pozemkům může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.“ Pokud jde o úvahy stavebního úřadu před vydáním zamítavého usnesení o přiznání statutu účastníka řízení Ing. Studenky v předmětném územním řízení (obsažené v odůvodnění usnesení ze dne 17.02.2011, č.j. MUBR 12586/2011), odvolací orgán se s posouzením věci prvoinstančním orgánem, že vlastnické právo Ing. Studenky k pozemkům ve zjednodušené evidenci (pozemkový katastr) p.č. 2070 a 1865/1 nemůže být územním rozhodnutím přímo dotčeno, ztotožnil. Záměr stavebníka se na těchto pozemcích neuskutečňuje. Uvedené pozemky jsou sice pozemky mezujícími s jedním z řady pozemků, na nichž byla stavba umístěna (s pozemkem p.č. KN 3133), neleží však ani v ochranném pásmu, ani v bezpečnostním pásmu stavby a nacházejí se ve vzdálenosti cca 300 m od nejbližší přípojky pro sondu. Protože jde o stavbu umístěnou pod zemským povrchem, nemůže tato obtěžovat své bezprostřední ani vzdálenější okolí imisemi (I kdyby eventuálně byla jejich zdrojem). Vlastní stavba však neprodukuje žádné emise (ve smyslu znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší). Ani odvolací orgán tak nespatřuje byť jen možnost přímého dotčení vlastnického práva Ing. Studenky k zemědělským pozemkům v jeho vlastnictví. O účastenství

4

Ing. Studenky již stavební úřad rozhodl usnesením č.j. MUBR 12586/2011 ze dne 17.02.2011 a KrÚ toto usnesení v odvolacím řízení rozhodnutím č.j. JMK 67121/2011 ze dne 28.06.2011 potvrdil. KrÚ dospěl k opětovnému závěru, že postavení účastníka řízení Ing. Studenkovi v daném územním řízení nenáleželo. Z tohoto důvodu se KrÚ dále již podrobně nezabýval námitkami, jež Ing. Studenka proti tomuto usnesení stavebního úřadu směřoval. K připomínce otázky litispendence KrÚ konstatuje, že právní nástupce původního navrhovatele (RWE Tansgas) společnost RWE Gas Storage, s.r.o., dne 15.02.2011 požádal o zpětvzetí žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby „Stavba č.7127 - Přípojky CA PZP Tvrdonice“ podané dne 28.12.2006. Stavební úřad žádosti vyhověl a usnesením č.j. MUBR 18987/2011 ze dne 14.03.2011 předmětné územní řízení zastavil. Toto usnesení, jež bylo napadeno Ing. Studenkou, bylo v odvolacím řízení KrÚ potvrzeno, a to rozhodnutím č.j. JMK 79778/2011 ze dne 20.6.2011. Odvolací orgán v souladu s ustanovením § 92 odst. 1 správního řádu nepřípustné nebo opožděné odvolání zamítne, pokud osoba uplatňující odvolání není účastníkem předmětného řízení nebo bylo-li odvolání podáno po uplynutí zákonné lhůty pro podání odvolání. Následně pak, pokud rozhodnutí již nabylo právní moci, odvolací orgán zkoumá, zda napadené rozhodnutí není v rozporu právními předpisy a rovněž tak zkoumá průběh správního řízení z toho hlediska, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo vydání nového rozhodnutí. Jelikož v daném případě bylo rozhodnutí stavebního úřadu současně napadeno řádným odvoláním účastníka řízení, tj. Ekologické společnosti AEKOLOGIKA.CZ, o.s., IČ 22850937, sídlo Josefy Faimonové 2245/30, 628 00 Brno, přistoupil KrÚ k přezkoumání napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení. K výroku ad II.) tohoto odvolacího rozhodnutí: Proti napadenému rozhodnutí podala dne 28.04.2011 odvolání Ekologická společnost AEKOLOGIKA.CZ,o.s., IČ 22850937, sídlo Josefy Faimonové 2245/30, 628 00 Brno (dále jen „Odvolatel“ a též „AEKOLOGIKA“). Co se týká posouzení odvolání podaného proti napadenému rozhodnutí „občanským sdružením“, vycházel KrÚ vedle úpravy dané příslušnými ustanoveními právních předpisů též z výkladů právních předpisů ve věcech účastenství občanských sdružení v řízeních podle stavebního zákona vyjádřených Nejvyšším správním soudem (dále jen „NSS“) v jeho judikatuře. Konkrétně pak vycházel KrÚ z rozsudku NSS č.j. 7 As 25/2012 - 21 ze dne 27.dubna 2012 (www.nssoud.cz), který shrnuje předchozí judikaturu NSS v daných otázkách. Stavební zákon v § 85 odst. 2 písm. c) upravuje, že účastníkem územního řízení jsou osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis. Podle § 70 odst. 1 zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon č. 114/1992“) pak platí, že ochrana přírody podle tohoto zákona se uskutečňuje za přímé účasti občanů, prostřednictvím jejich občanských sdružení a dobrovolných sborů či aktivů. Odstavec druhý téhož ustanovení stanoví, že občanské sdružení nebo jeho organizační jednotka, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, je oprávněno, pokud má právní subjektivitu, požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby bylo předem informováno o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována. Ustanovení § 70 odst. 3 téhož zákona pak normuje, že občanské sdružení je oprávněno za podmínek a v případech podle odstavce 2 účastnit se správního řízení, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě

5

má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z předchozího mimo dalšího vyplývá zásadní pravidlo, že pro přiznání účastenství občanskému sdružení v územním řízení ve smyslu § 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona podle zákona č. 114/1992 musí být splněny dvě podmínky tímto zákonem stanovené. První podmínkou je podání žádosti podle § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992, druhou pak je přihlášení se do konkrétního řízení ve lhůtě limitované § 70 odst. 3 téhož zákona. KrÚ ze spisového materiálu zjistil, že územní řízení bylo zahájeno na základě žádosti společnosti RWE Gas Storage, s.r.o., IČ 27892077, Prosecká 855/68, 190 00 Praha, dne 23.07.2010. Dne 04.11.2010 opatřením č.j. MUBR 73214/2010 oznámil stavební úřad, že bylo zahájeno územní řízení a stanovil lhůtu pro uplatnění námitek a stanovisek. Dne 11.11.2010 byla stavebnímu úřadu doručena žádost AEKOLOGIKY o poskytování informací o zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona č. 114/1992, které se týkají jakýchkoliv řízení ve správním obvodu a katastrálního území obce s rozšířenou působností Břeclav, mimo jiné také v k.ú. Tvrdonice. V daném případě byla žádost Spolku ze dne 11.11.2010 platně podána a došlo tak naplnění prvé zákonné podmínky účastenství podle zákona č. 114/1992. Dále AEKOLOGIKA podáním ze dne 11.11.2010 oznámila stavebnímu úřadu svoji účast v zahájeném územním řízení o umístění předmětné Stavby. Následně dne 13.12.2010 podala AEKOLOGIKA námitky proti vydání rozhodnutí o umístění Stavby. O účasti AEKOLOGIKY v předmětném řízení bylo rozhodnuto usnesením stavebního úřadu č.j. MUBR 10694/2011 ze dne 10.02.2011. O účasti AEKOLOGIKY nevznikly pochybnosti, a proto podmínky účastenství podle § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 byly naplněny. Odvolání AEKOLOGIKY KrÚ vyhodnotil na základě uvedených skutečností jako přípustné, podané účastníkem řízení. KrÚ dále uvádí, že napadené rozhodnutí bylo oznámeno doručením veřejné vyhlášky dne 26.04.2011. Dnem následujícím počala běžet zákonná 15 denní lhůta pro uplatnění odvolání. Odvolání podala AEKOLOGIKA u Městského úřadu Břeclav dne 10.05.2011. Na podkladě uvedených údajů KrÚ dospěl k závěru, že odvolání AEKOLOGIKY bylo podáno v zákonem stanovené odvolací lhůtě. Z textu odvolání je zřejmé, že AEKOLOGIKA vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 23.03.2011, sp.zn. MUBR-S 50382/2010 OSŘÚP/Ru-328, č.j. MUBR 1246/2011 a navrhla, aby odvolací orgán rozhodnutí zrušil a územní řízení zcela zastavil. Odvolatel označil důvody podání odvolání (podrobně viz dále v textu). V návaznosti na výše uvedené přistoupil KrÚ k přezkoumání napadeného rozhodnutí. Při postupu podle § 89 odst. 2 správního řádu KrÚ rovněž zohlednil závěry vyslovené v rozsudku krajského soudu, neboť je podle ustanovení § 78 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, právním názorem vysloveným soudem ve zrušujícím rozsudku vázán. Jako příslušný odvolací orgán KrÚ v dané věci uvádí následující zjištění a hodnocení. Dne 23.07.2010 podala společnost RWE Gas Storage, s.r.o., IČ 27892077, Prosecká 855/68, 190 00 Praha, (dále jen „Stavebník“) návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nazvané „Stavba č. 7127 – Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice - I. etapa“ na pozemku parc.č. PK 1394/1, 1394/2, 1395/3, 1746,1749, 1750, 1753, 1754/2, 1757, 1758, 1762, 1763, 1768, 1769, 1774, 1775, 1782, 1783, 1786/1, 1792, 1794, 2175/2, 2176/1, 2176/2, 2179, 2180, 2183, 2184, 2187, 2188, 2191, 2192, 2194/1, 2196, 2197, 2202, 2203,

6

3132, 3048/1, 3188 a pozemcích parc.č. KN 3049/1, 3133, 3307/113, 3307/114, 3321/44, 3324/47, 3324/54, 3324/55 v k.ú. Tvrdonice. Podle § 86 odst. 3 stavebního zákona platí, že pokud žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit. Zvláštní zákon, v daném případě zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“), konkrétně ustanovení § 58 odst. 2 energetického zákona, dle kterého, lze pro účel stanovený tímto zvláštním zákonem, vlastnické právo zřízením věcného břemene omezit a je tak možno umístit stavbu i bez souhlasu vlastníků. Stavební úřad proto po Stavebníkovi souhlasy vlastníků pozemků pro umístění stavby nevyžadoval. Opatřením č.j. MUBR 73214/2010 ze dne 04.11.2010 doručovaným prostřednictvím veřejné vyhlášky stavební úřad oznámil účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby a současně k jejímu projednání nařídil veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den 14.12.2010. Zároveň učinil poučení o podmínkách uplatňování námitek a připomínek a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu dal možnost účastníkům řízení seznámit se s podklady rozhodnutí. Dne 11.11.2010 obdržel stavební úřad požadavek AEKOLOGIKY o informování o zahajovaných řízeních podle ust. § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. a následně písemností ze dne 11.11.2010 oznámila AEKOLOGIKA stavebnímu úřadu svou účast v územním řízení. Na základě uvedeného podání vydal stavební úřad usnesení č.j. MUBR 10694/2011 ze dne 10.02.2011, kterým dle ustanovení § 28 odst. 1 správního řádu rozhodl, že AEKOLOGIKA je účastníkem předmětného správního řízení. Své námitky k probíhajícímu řízení AEKOLOGIKA uplatnila dne 13.12.2010. Dále dne 13.12.2010 obdržel stavební úřad podání Ing. Studenky zaevidované pod č.j. MUBR 81651/2010 nazvané „Námitky proti vydání územního rozhodnutí o umístění stavby „Stavba č. 7127 - Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice – I .etapa“. Stavební úřad podání vyhodnotil jako požadavek na přiznání účastenství v řízení a dospěl k závěru, že Ing. Studenka není stavbou přímo dotčen a usnesením zamítl jeho požadavek na přiznání účastenství v územním řízení (viz výše v textu). O průběhu ústního jednání ze dne 14.12.2010 byl sepsán protokol, jenž je součástí spisové dokumentace. Stavební úřad ukončil územní řízení vydáním rozhodnutí č.j. MUBR 21246/2011 ze dne 23.03.2011, kterým předmětnou stavbu umístil. Proti vydanému územnímu rozhodnutí podala dne 28.04.2011 odvolání AEKOLOGIKA a dne 10.05.2011 podal odvolání Ing. Studenka (viz výše v textu). Stavební úřad po obdržení odvolání opatřeními č.j. MUBR 33854/2011 a č.j. MUBR 33827/2011 ze dne 16.05.2011 v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 správního řádu, vyzval účastníky řízení k vyjádření a stanovil jim k tomu lhůtu do 5 dnů od doručení. Dne 24.05.2011 bylo podáno na Městském úřadě Břeclav podání Stavebníka označené jako „Vyjádření k odvolání AEKOLOGIKA.CZ proti rozhodnutí o umístění stavby“. Obsahem podání je vyjádření a argumentace k jednotlivým odvolacím námitkám. Jelikož stavební úřad v daném případě neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu,

7

přistoupil podle ustanovení § 88 odst. 1 správního řádu k předání spisu odvolacímu orgánu. Tento prvoinstanční spis byl KrÚ stavebním úřadem předán opatřením č.j. MUBR 44188/2011 ze dne 28.06.2011. Z textu podaného odvolání proti územnímu rozhodnutí také vyplynulo, že ve své úvodní části směřuje proti stanoviskům a vyjádřením dotčených orgánů, konkrétně proti závěru zjišťovacího řízení č.j. 4536/ENV/07 ze dne 30.01.2007, vydanému Ministerstvem životního prostředí. V některých námitkách Odvolatel napadal otázky z různých oblastí působnosti dotčených orgánů chránících veřejné zájmy, tj. námitka možné kontaminace podzemních vod, námitka zásahu do podzemních vod, námitka absence integrovaného povolení, námitka týkající se porušení zákona o ochraně ovzduší z hlediska otázky omezení a minimalizace úniku skleníkových plynů, zejména methanu do ovzduší. Na podkladě uvedených skutečností KrÚ, jako příslušný odvolací orgán, požádal v rámci součinnosti ve smyslu § 8 odst. 2 správního řádu o vyslovení stanovisek příslušné dotčené orgány k odvolacím námitkám vztahujícím se k jejich působnosti, a to opatřením č.j. JMK 22856/2015 ze dne 20.02.2015 požádal Městský úřad Břeclav, odbor životního prostředí (dále jen „MěÚ Břeclav, OŽP“), opatřením č.j. JMK 22840/2015 ze dne 20.02.2015 požádal Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“) a opatřením č.j. JMK 22847/2015 ze dne 20.02.2015 požádal Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí (dále jen „KrÚ OŽP“). Dne 05.03.2015 obdržel KrÚ opatření MŽP, vydané pod č.j. 390/560/15, 13632/ENV/15 ze dne 04.03.2015. Dne 06.03.2015 obdržel KrÚ opatření MěÚ Břeclav, OŽP, vydané pod č.j. MUBR 14966/2015 ze dne 05.03.2015. Dne 30.04.2015 obdržel KrÚ opatření KrÚ, OŽP, vydané pod č.j. JMK 22847/2015 ze dne 30.04.2015. Dne 18.05.2015 obdržel KrÚ opatření MŽP, vydané pod č.j. 136131/ENV/15 ze dne 15.05.2015. KrÚ opatřením č.j. JMK 57575/2015 ze dne 11.05.2015 a opatřením č.j. JMK 64020/2015 ze dne 22.05.2015 uvědomil účastníky řízení, že v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu mají možnost vyjádřit se ke shromážděným podkladům rozhodnutí ve věci ve lhůtě 7 dnů od doručení. Opatření č.j. JMK 57575/2015 ze dne 11.05.2015 bylo doručováno prostřednictvím veřejné vyhlášky vyvěšením na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje dne 12.05.2015 (s datem sejmutí 16.06.2015) včetně zveřejnění dálkovým přístupem. Opatření č.j. JMK 64020/2015 ze dne 22.05.2015 bylo doručováno prostřednictvím veřejné vyhlášky vyvěšením na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje dne 25.05.2015 (s datem sejmutí 18.06.2015) včetně zveřejnění dálkovým přístupem. Možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí a vyjádřit se k nim využil Stavebník, když dne 22.05.2015 a následně 26.05.2015 učinil u KrÚ podání, jehož obsahem je vyjádření k námitkám uplatněným AEKOLOGIKOU. KrÚ přezkoumal postup stavebního úřadu a úvahy, na jejichž podkladě prvoinstanční správní orgán formuloval výrok napadeného rozhodnutí vydaného ve věci umístění stavby a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. KrÚ konstatuje, že napadené rozhodnutí obsahuje všechny náležitosti požadované ustanovením § 67 odst. 2 správního řádu a že stavební úřad postupoval v řízení dle příslušných ustanovení stavebního zákona a správního řádu. Prvoinstanční stavební úřad dal všem účastníkům řízení plně využít jejich práv účastníka, poskytl jim možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim, jak je vyžadováno ustanovením § 36 odst. 3 správního řádu. S námitkami vznesenými v řízení se vypořádal.

8

Za účastníky územního řízení dle ustanovení § 85 odst. 1 stavebního zákona určil stavební úřad vlastníky pozemků v trase vedení přípojek, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena, přičemž jejich jmenný seznam uvedl do přílohy č. 1 svého rozhodnutí, jež je jeho nedílnou součástí (viz str. 6 odstavec 1). V uvedené příloze je výčet dotčených pozemků s uvedením jejich vlastníků. Stavební úřad v územním řízení posuzoval, kterých vlastníků pozemků mohou být vlastnická či jiná práva umístěním předmětné stavby přímo dotčena. Na základě tohoto vyhodnocení a dále, po posouzení, že stavba pod úrovní stávajícího terénu nebude svým provozem obtěžovat širší ani blízké okolí prachem, hlukem, pachem, atd., stanovil okruh účastníků územního řízení tak, jak jej uvedl v rozdělovníku oznámení o zahájení územního řízení č.j. MUBR 73214/2010 ze dne 04.11.2010 a následně také do rozdělovníku územního rozhodnutí č.j. MUBR 21246/2011 ze dne 23.03.2011. Jmenovitý výčet všech účastníků řízení je uveden na příloze č. 1 napadeného rozhodnutí, která je jeho nedílnou součástí. KrÚ v takovém postupu neshledal rozpor se zákonem. Co se týká odvolání AEKOLOGIKY, zabýval se KrÚ podrobně jeho obsahem a uvádí k němu následné. 1. V čl. I. a II. Odvolatel namítal, že se v napadeném rozhodnutí stavební úřad nezabýval ani nedefinoval veřejný zájem a tudíž, cit.: „Absence atributu „veřejného zájmu" v napadeném rozhodnutí činí napadené územní rozhodnutí zjevně „nezákonným" a dále rozhodnutím „nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů". Podzemním zásobníkem plynu je plynové zařízení, které je definováno § 2 odst. 2, písm. b) bod 12 energetického zákona jako mimo jiné související technologické zařízení. Podle ustanovení § 2 odst. 2, písm. b) bod 13 energetického zákona, je podzemní zásobník plynu zřizován a provozován ve veřejném zájmu. Z uvedeného vyplývá, že veřejný zájem u stavby takovéhoto charakteru je dán přímo ze zákonné právní úpravy zvláštního právního předpisu, konkrétně z energetického zákona. 2. V čl. III. až V. Odvolatel uvedl, že se stavební úřad nevypořádal s jeho námitkou, podle které, není záměr Stavebníka v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací (dále jen „ÚPD) a namítá porušení ustanovení § 92 odst. 2 stavebního zákona. Podle Odvolatele bylo rozhodnutí ovlivněno subjektivním názorem stavebního úřadu, že stavba je umístěna v chráněném ložiskovém území a v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, čímž je prokázán její soulad s ÚPD. Dle tvrzení Odvolatele neuvedl stavební úřad, s jakou ÚPD je záměr v souladu. Stavební úřad měl tedy dle názoru odvolatele využít ustanovení § 92 odst. 2 stavebního zákona a žádost o vydání územního rozhodnutí zamítnout. Ve vazbě na obsah rozsudku krajského soudu KrÚ konstatuje, že posouzení souladu záměru umístění „Stavby č. 7127 – Přípojky sond CA, PZP Tvrdonice – I. etapa“ na pozemcích v k.ú. Tvrdonice bylo provedeno dle ÚPD – územním plánem sídelního útvaru (dále jen „ÚPN SÚ“) Tvrdonice. ÚPN SÚ Tvrdonice byl Zastupitelstvem obce Tvrdonice schválen dne 15.12.1995, změna č. 1. dne 28.11.1996, změna č. 2. dne 31.10.2002, změna č. 3. dne 08.04.2004. Změna č. 4. byla vydána ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů, formou opatření obecné povahy dne 12.11.2009 a nabyla účinnosti dne 01.12.2009. Závazná část ÚPN SÚ Tvrdonice byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou (dále jen „OZV“) „O závazných částech územního plánu sídelního útvaru Tvrdonice“. OZV nabyla účinnosti dne 31.12.1995. Po změně č. 2 ÚPN SÚ Tvrdonice byla nahrazena OZV č. 1/2002, která nabyla účinnosti dne 16.11.2002 a tato byla doplněna OZV č. 1/2004, která nabyla účinnosti dne 24.04.2004. Umisťovaný záměr sestává ze sítě nových plynových, vodovodních, elektrických a optických přípojek mezi jednotlivými sondami a centrálním areálem PZP Tvrdonice. Rozdělen na čtyři dílčí větve, které jsou

9

v některých částech vedeny v souběhu ve společném výkopu. Přípojky jsou v celé své délce vedeny pod úrovní terénu v hloubce 1,0 – 2,0 m. Účelem stavby je optimalizace výkonu stávajícího PZP a rozšíření jeho stávající kapacity a výkonu v souladu s výhledovými plány podzemního uskladňování plynu v České republice pro zabezpečení domácností i podnikové sféry plynem. Podzemní zásobníky vykrývají sezónní špičky spotřeb plynu ve vztahu k pravidelným dodávkám plynu ze zahraničí. Pro posouzení souladu záměru s ÚPN SÚ Tvrdonice vychází KrÚ z OZV č. 1/2002, kde je v článku 1 OZV – bodě 1.3. Vymezení pojmů uvedeno: „Na území obce je rozlišováno: a) území současně zastavěné, b) území zastavitelné a c) území nezastavitelné. Území nezastavitelné tvoří ostatní převážně nezastavěné plochy, které nejsou určeny k zastavění (lesy, trvalé travní porosty, orná půda, zeleň územního systému ekologické stability, vodní plochy). Přípustnost výstavby na těchto plochách je výrazně omezena podmínkami uvedenými v regulačních podmínkách.“ Výše uvedený záměr je umisťován do plochy označené regulační značkou Po označující ornou půdu. Pro tuto regulační značku nejsou v OZV uvedeny podrobnější regulace. Umístění stavby se nachází v chráněném ložiskovém území (dále jen „CHLÚ“) ropy a zemního plynu a chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (CHÚZZZK rozhodnutím MŽP ČR č.j. 1919/ÚOBR/92-3 ze dne 29.09.1992), která přímo souvisí s dobýváním výhradního ložiska nebo provozováním PZP. Dále stavba leží v CHLÚ Břeclav stanoveném pro ochranu výhradních ložisek vyhrazeného nerostu lignitu. Posuzovaný záměr je technickou infrastrukturou ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) pod bodem 2. stavebního zákona. Při jeho umístění lze využít ustanovení § 18 odst. 6 stavebního zákona, který uvádí, že „na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání“. Jak je výše uvedeno, stavba sestává ze sítě přípojek, které jsou vedeny pod povrchem země v hloubce 1,0 – 2,0 m. Z uvedeného vyplývá, že umístění technické infrastruktury neznemožní dosavadní užívání zemědělské půdy. KrÚ dospěl k závěru, že navrhovaný záměr není v rozporu s ÚPN SÚ Tvrdonice. AEKOLOGIKA namítala, že záměr není v souladu s platnou ÚPD, že se jedná o stavbu nadmístního významu, neboť svým plošným umístěním zasahuje do katastrálního území obcí Tvrdonice a Hrušky a že k jejímu umístění je nutná platná nadřazená ÚPD k ÚPN SÚ Tvrdonice a ÚPN SÚ Hrušky. Dále vyslovila názor, že s účinností ke dni 25.11.2009 došlo rozsudkem NSS ČR sp. zn. 3 Ao 1/2007 ke zrušení opatření obecné povahy Územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) Břeclavska a tím záměr pozbyl oporu v nadřazené ÚPD a nemá zákonný podklad. K tomu KrÚ sděluje, že dle § 2 odst. 1 písm. h) stavebního zákona se rozumí: „plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů“. Podle napadeného územního rozhodnutí se Stavba umisťuje pouze na pozemcích v katastrálním území Tvrdonice. Nezasahuje do katastrálního území Hrušky a neovlivňuje území více obcí. Z uvedeného vyplývá, že se nejedná o stavbu nadmístního významu. 3. V čl. VI. až X Odvolatel upozornil na porušení zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 100/2001“). Podle názoru Odvolatele se stavební úřad řádně nevypořádal s jeho námitkami o nezákonnosti postupu při posuzování záměru podle zákona č. 100/2001, ale pouze formálně odkázal na závěr zjišťovacího řízení Ministerstva životního prostředí pod č.j. 4536/ENV/07 ze dne 30.01.2007. Odvolatel napadl vydání předmětného stanoviska, protože bylo vydáno před vznikem společnosti RWE Gas Storage, s.r.o. (Stavebníka). Odvolatel dále zpochybnil platnost citovaného stanoviska, která je 2 roky a dle jeho názoru nebylo možné vydat územní rozhodnutí. KrÚ uvádí, že stavební úřad není kompetentní k přezkoumávání stanovisek dotčených orgánů a postupů při jejich vydávání. Stavební úřad rozhoduje na jejich základě a to tak, aby výsledek jeho rozhodovací činnosti byl v souladu s vydanými stanovisky příslušných dotčených orgánů. Stavební úřad byl tedy vázán závěrem zjišťovacího řízení vydaným MŽP pod č.j. 4536/ENV/07 ze dne 30.01.2007 podle § 7 zákona č. 100/2001, dle kterého daný záměr nemá významný vliv na životní prostředí a nebyl tak posuzován podle citovaného

10

zákona. To znamená, že celý proces posuzování vlivu na životní prostředí skončil již ve fázi zjišťovacího řízení. K námitce vydání stanoviska před vznikem společnosti RWE Gas Storage, s.r.o. KrÚ uvádí, že Stavebník k věci uvedl, že společnost RWE Transgas, a.s. je jediným společníkem RWE Gas Storage, s.r.o. S účinností 20.04.2007 vložila společnost RWE Transgas, a.s., Smlouvou o vkladu části podniku do RWE Gas Storage, s.r.o., podzemní zásobníky plynu a tím dnem přešla na RWE Gas Storage, s.r.o. podle ustanovení § 477 Obchodního zákoníku všechna práva a závazky, na které se prodej vztahoval, tedy i práva a povinnosti vyplývající ze závěru zjišťovacího řízení vydaném MŽP. KrÚ v této souvislosti opakuje hodnocení krajského soudu uvedené v jeho rozsudku, a to, že cit.: „Žalobce však napadl platnost závěrů zjišťovacího řízení ze dne 30.1.2007, č. j. 4536/ENV/07, i z hlediska osoby žadatele. Původní závěr zjišťovacího řízení ze dne 30.1.2007, č. j. 4536/ENV/07, byl proveden pro oznamovatele – společnost RWE Transgas, a.s., která je podle výpisu z obchodního rejstříku jediným společníkem žadatele RWE Gas Storage, s.r.o. Skutečnost, že smlouvou o vkladu části podniku došlo ke vkladu podzemních zásobníků pokračování 12 30 A 135/2011 plynu do společnosti RWE Gas Storage, s. r. o. svědčí i změna licence číslo 250705250, která byla původně udělena společnosti RWE Transgas, a.s. Žadatel – společnost RWE Gas Storage, s.r.o. vznikla zápisem do obchodního rejstříku s účinky ke dni 1. 5. 2007. K tomuto dni byla žadateli RWE Gas Storage, s.r.o. udělena licence. Žalobce však v podané žalobě tyto skutečnosti dezinterpretuje. Původní žadatel – společnost RWE Transgas, a.s. byla ke dni vydání závěru zjišťovacího řízení držitelem licence Energetického regulačního úřadu. Absurdní je závěr žalobce, že současný žadatel RWE Gas Storage, s.r.o nebyl v době vydání závěrů zjišťovacího řízení držitelem licence, jelikož tato společnost v době vydání právně neexistovala, nicméně v okamžiku jejího vzniku, kdy na ni přešla práva a povinnosti společnosti RWE Transgas, a.s., se stala jejím právním nástupcem a nic nebránilo tomu, aby se na ni vztahovaly i závěry zjišťovacího řízení ze dne 30.1.2007, a to ode dne 1.5.2007, kdy tato společnost vznikla, jelikož tato skutečnost nemohla mít podstatný vliv na závěry zjišťovacího řízení. Žadatel – společnost RWE Gas Storage, s.r.o., tak neporušila žalobcem tvrzenou povinnost obsaženou v § 6 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jelikož tato povinnost byla dodržena jejím právním předchůdcem. Pouze na okraj je třeba uvést, že předmětem posuzování vlivů na životní prostředí a následného zjišťovacího řízení podle § 7 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí je předně záměr a osoba žadatele již není důležitá, jelikož předmětem zjišťovacího řízení je skutečnost, zda předmětný záměr má významný vliv na životní prostředí a zda bude posuzován podle citovaného zákona (č. 100/2001 Sb.). Primárně je tedy zjišťovací řízení zaměřeno na záměr jako takový…“ Na základě závěrů vyslovených v rozsudku krajského soudu se KrÚ obrátil na správní orgán, který zjišťovací řízení vypracoval a předložil mu námitky. Opatřením č.j. JMK 22840/2015 ze dne 20.02.2015 požádal MŽP, aby vyslovilo své stanovisko k odvolacím námitkám vztahujícím se k procesu zjišťovacího řízení. Dne 18.05.2015 KrÚ obdržel opatření č.j. 13631/ENV/15 ze dne 15.05.2015, ve kterém MŽP k dané otázce sděluje následující: „Předně je nezbytné konstatovat, že dne 30. 1. 2007 pod č.j. 4536/ENV/07 nebylo k předmětnému záměru vydáno stanovisko EIA, nýbrž závěr zjišťovacího řízení, v němž příslušný úřad dospěl k závěru, že záměr nebude posuzován podle zákona. Skutečnost, který subjekt podá žádost o správní rozhodnutí, nemůže mít vliv na platnost dříve vydaného závěru zjišťovacího řízení. Využití institutů právního zástupce, zplnomocnění apod. je standartním zákonným postupem. Ve správních řízeních je v kompetencích oznamovatele záměru určit osobu (právnickou či fyzickou), které za něj bude zajišťovat inženýrskou činnost spojenou s další administrativou týkající se záměru. Záměr „Rozšíření PZP Tvrdonice, 9 – 11. sarmat“ byl podroben zjišťovacímu řízení. K předmětnému záměru byl dne 30. 1. 2007 pod č.j. 4536/ENV/07 vydán závěr zjišťovacího řízení se závěrem, že předmětný záměr nebude dále posuzován dle zákona. Platnost závěru zjišťovacího řízení zákonem není časově omezena.

11

Ustanovení § 10 odst. 3 zákona (které bylo účinné v době podání odvolání) se vztahovalo výhradně ke stanoviskům EIA, nikoliv k závěrům zjišťovacího řízení. Stanovisko EIA však v souladu se zákonem nebylo vydáno.“ KrÚ uvádí na základě výše uvedeného, že závěr zjišťovacího řízení ze dne 30.01.2007, č.j. 4536/ENV/07, byl platným podkladem pro vydání územního rozhodnutí. 4. V čl. XI až XV Odvolatel vyslovil názor, že záměr „Rozšíření PZP Tvrdonice, 9.-11 sarmat“ neměl být v závěru zjišťovacího řízení zařazen do bodu 3.8. kategorie II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001, ale do bodu 2.1. kategorie č. I přílohy č. 1, tj. těžba zemního plynu v množství nad 50.000 m³/den. Odvolatel upozornil na předměty podnikání Stavebníka, kterými jsou mimo jiné hornická činnost podle § 2 písm. a) až f) a činnost prováděná hornickým způsobem podle § 3 písm. f) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti. Z uvedených předmětů podnikání Odvolatel vydedukoval těžbu zemního plynu v množství nad 50.000 m3 za den. Stavebník v PZP Tvrdonice provozuje hornickou činnost podle § 2, písm. f) zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (dále jen „horní zákon“), tedy zvláštní zásahy do zemské kůry, čímž je podle § 34 odst. 1 písm. a) horního zákona míněno uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech. Těžba neboli dobývání výhradního ložiska podle § 2 písm. a) horního zákona by byla možná jen stanovením dobývacího prostoru podle § 25 horního zákona na základě povolení příslušného obvodního báňského úřadu. Ve vazbě na obsah rozsudku krajského soudu byl KrÚ povinen doplnit svoje úvahy, na jejichž podkladě postup stavebního úřadu vyhodnotil. Byla zpochybněna správnost kategorizace záměru a potažmo správnost závěru zjišťovacího řízení, které nelze přezkoumat samostatně, ale lze tak učinit až v souvislosti s finálním územním rozhodnutím. KrÚ se zodpovězením této otázky tedy obrátil na správní orgán, který zjišťovací řízení vypracoval a předložil mu námitky k vyjádření. Opatřením č.j. JMK 22840/2015 ze dne 20.02.2015 požádal MŽP, aby vyslovil své stanovisko k odvolacím námitkám vztahujícím se k procesu zjišťovacího řízení, zejména k tvrzení nesprávné kategorizaci záměru. Závěr zjišťovacího řízení byl vydán dne 30.01.2007 pod č.j. 4536/ENV/07. Dne 05.03.2015 obdržel KrÚ stanovisko MŽP, ve kterém je uvedeno: „V rozsudku 30A 135/2011-105 Krajského soudu v Brně ze dne 11.12.2014 v odůvodnění, v části označené IV. c) Proces posouzení vlivů na životní prostředí, je k problematice zpochybnění kategorizace záměru na str. 12 a 13 uvedeno: „Platnost, resp. závaznost závěrů zjišťovacího řízení ze dne 30. 1. 2007, č. j. 4536/ENV/07, byla žalobcem napadena též pro nesprávnou kategorizaci záměru. Podle žalobce měl být záměr zařazen do kategorie I., bodu 2.1, přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Podle závěrů zjišťovacího řízení byl záměr zařazen do kategorie II., bodu 3.8, přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vzhledem k provedené kategorizaci, tak bylo provedeno pouze zjišťovací řízení bez požadavku posuzovat záměr podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Žalovaný při vypořádání této odvolací námitky pouze odkázal na závěry zjišťovacího řízení, kterými byl žalovaný v dalším řízení vázán. Nijak se však žalovaný nevyjádřil ke skutečnostem uvedeným žalobcem pro zařazení záměru do kategorie I, bodu 2.1, přílohy č. 1 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, přestože žalobce prostřednictvím této námitky zpochybnil závěr zjišťovacího řízení. Odůvodnění žalovaného, proč považuje závěr žalobce o kategorizaci záměru za nesprávný, v žalobou napadeném rozhodnutí absentuje. Žalovaný se spokojil jen s odkazem na předmět hornické činnosti, kterou provozuje společnost RWE Gas Storage, s r. o., aniž by se jakkoli blíže vyjádřil k napadené kategorizaci jako takové. Žalobcem namítanou nesprávnou kategorizaci nedůvodně pominul; ta je přitom velmi podstatná, protože tvoří jakýsi pomyslný „rozcestník“ určující, zda jde o záměr: • kategorie I – vždy podléhající posouzení – konkrétně pod bodem 2.1: „Těžba ropy v množství nad 50 t/den

12

a zemního plynu v množství nad 50 000 m³/den“, přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo • kategorie II – vyžadující zjišťovací řízení – konkrétně pod bodem 3.8: „Zásobníky zemního plynu a jiných hořlavých plynů s kapacitou nad 10 000 m³“, přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. I v tomto kontextu bylo proto nezbytné posoudit a vysvětlit, zda se v případě předmětného záměru skutečně jedná jen o (podzemní) zásobník zemního plynu, a to tím spíše, že v oznámení záměru, jakož i v samotném závěru zjišťovacího řízení, je konstatován „maximální těžební výkon: 9,0 mil. m³/den “. Není přitom jasné, zda se skutečně jedná o těžbu v pravém slova smyslu vycházející z toho, že PZP Tvrdonice je zásobníkem zemního plynu vybudovaným v původním ropo-plynovém ložisku, anebo zda jsou již produktivní obzory tohoto ložiska zcela vytěženy a jedná se tak o těžbu či spíše další využití uskladněného a dosud nespotřebovaného plynu. Jde přitom o otázku, na kterou je nutno znát odpověď, aby bylo možno vyvrátit nebo naopak potvrdit námitku žalobce zpochybňující správnou kategorizaci záměru potažmo správný závěr zjišťovacího řízení.“ V návaznosti na předchozí pak MŽO uvedlo: Ložisko Hrušky je tvořeno několika dílčími ložiskovými objekty. Pro účely těžby ložiska Hrušky byly stanoveny, v průběhu let 1967 - 1989, dobývací prostory Hrušky a Tvrdonice. Na jednom ložisku se potkávají dvě odlišné hornické činnosti dvou odlišných podnikatelských subjektů (MND a.s. a RWE Gas Storage). Na ložisku Hrušky je současně v 8., 9., 10., 11., 12. - 14. sarmatu a v 9. badenu realizována společností RWE Gas Storage, s.r.o., hornická činnost, zvláštní zásahy do zemské kůry, podzemní skladování zemního plynu v podzemním zásobníku plynu Tvrdonice. Obzory 9., 10. a 11. sarmatu ložiska Hrušky byly dříve vyňaty z dobývacího prostoru Tvrdonice a následně byly pokryty dobývacím prostorem Tvrdonice II. Dobývací prostor Hrušky je tak rozdělen na dobývací prostor Tvrdonice II, který pokrývá část ložiska Hrušky - část ložiskových objektů 9., 10. a 11. sarmatu a na dobývací prostor Hrušky, který pokrývá zbytek ložiska Hrušky. Organizace RWE Gas Storage, s.r.o., v uvedených horizontech 9. - 11. sarmatu provozuje podzemní zásobník plynu. Těžebním výkonem je zde míněno vtláčení a odběr skladovaného zemního plynu v ročních cyklech. Dle Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky k 1. lednu 2014, Díl II Palivoenergetické suroviny, je na výhradním ložisku Hrušky - (Tvrdonice) - PZP ev.č. ložiska 3 214672 evidováno 390 mil. m³ hořlavého zemního plynu v kategorii bilančních prozkoumaných vázaných zásob, tvořících přirozenou (nezbytnou) plynovou podušku podzemního zásobníku. Ložisko je evidováno z hlediska těžby jako nevyužívané a v uplynulých letech nebyla vykázána změna zásob z důvodů těžby. Zpochybnění závěru zjišťovacího řízení záměru „Rozšíření PZP Tvrdonice, 9. – 11. sarmat“ zpracovaného podle § 7 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dne 30. 1. 2007, č. j. 4536/ENV/07, z důvodu nesprávné kategorizace je třeba odmítnout, neboť z výše uvedeného popisu je zřejmé, že se skutečně nejedná o těžbu v pravém slova smyslu původního plynu, nýbrž o využívání vtláčením transportovaného a uskladněného plynu. Uvedený záměr svým charakterem tedy nenaplňuje dikci bodu 2.1, kategorie I., přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se o podzemí zásobník plynu, který spadá do kategorie II., bodu 3.8, přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vzhledem k provedené kategorizaci, tak bylo provedeno pouze zjišťovací řízení, z kterého nevyplynul požadavek na další posuzování záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“ Dále KrÚ dne 18.05.2015 obdržel opatření č.j. 13631/ENV/15 ze dne 15.05.2015, ve kterém MŽP uvádí: „Dne 4.3.2015 pod č.j. 13632/ENV/15 se MŽP, odbor výkonu státní správy VII – Brno, vyjádřilo k předmětnému záměru ohledně zařazení záměru dle zákona. S tvrzením MŽP, odboru výkonu státní správy VII se MŽP, OPVIP, ztotožňuje a plně na něj odkazuje. Předmětný záměr naplňuje pouze dikci bodu 3.8 (Zásobníky zemního plynu a jiných hořlavých plynů s kapacitou nad 10 000 m3) kategorie II přílohy č. 1

13

k zákonu.“ KrÚ s odkazem na výše uvedené konstatuje, že námitkám Odvolatele nelze přisvědčit. 5. V čl. XVI až XIX Odvolatel namítal porušení § 19 zákona č. 100/2001; uvedl tvrzení, že oznámení záměru mělo být provedeno držitelem autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001 Oznámení záměru by bylo provedeno držitelem autorizace jen v případě, kdyby se oznamoval záměr podle § 7 odst. 4 zákona č. 100/2001, tzn., s náležitostmi podle přílohy č. 4 citovaného zákona. V daném případě byla zpracovatelem oznámení společnost RWE Plynoprojekt, s.r.o. a oznámení zpracovala podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001. Z uvedeného tedy vyplývá, že společnost RWE Plynoprojekt, s.r.o. nemusela být držitelem autorizace podle § 19 zákona č. 100/2001. Subjektivními úvahami Odvolatele o neobjektivnosti a účelovosti oznámení se KrÚ nezabýval, neboť mu nepřísluší zasahovat do působnosti jiného správního orgánu. K této otázce se vyjádřilo i MŽP, když v opatření č.j. 13631/2015 ze dne 15.05.2015 uvedlo: „Oznámení záměru bylo zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 k zákonu. Oznámení záměru zpracované dle přílohy č. 3 k zákonu může zpracovat autorizovaná i neautorizovaná osoba (tedy osoba bez autorizace), což konkrétně vyplývá z ustanovení § 19 odst. 1 zákona, kde je uveden výčet dokumentů, které musejí být zpracovány autorizovanou osobou. Oznámení záměru předložené podle ustanovení § 6 odst. 4 zákona (tedy oznámení záměru podle přílohy č. 3 k zákonu) v tomto výčtu není uvedeno, a může jej tedy zpracovat kdokoliv. V rámci zjišťovacího řízení se mohly příslušné úřady (z hlediska složkových zákonů), ale i další subjekty (dotčené územní samosprávné celky, veřejnost) vyjádřit k oznámení záměru a své připomínky či požadavky, které by popřípadě upozornily na nedostatky předloženého záměru, uvést ve svých vyjádřeních. V průběhu zjišťovacího řízení se vyjádřily 4 subjekty ze strany dotčených správních úřadů, přičemž žádný z dotčených úřadů nepožadoval další posouzení dle zákona ani neshledal v předloženém oznámení záměru nedostatky.“ 6.

V čl. XX až XXVII Odvolatel opětovně napadl nezákonnost celého procesu EIA a stejně tak označil za „nezákonné podkladové stanovisko“ MŽP ze dne 30.01.2007, pod č.j. 4536/ENV/07. Dále Odvolatel poukázal na překážku litispendence a odkazoval přitom na územní řízení zahájené dne 28.12.2006 na základě návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, které podala společnost RWE Transgas, a.s., IČ 26460815, Limuzská 12/3135, 100 98 Praha 10 – Strašnice, a řízení zahájené dne 23.07.2010 na základě nové žádosti RWE Gas Storage, s.r.o. První územní řízení bylo zastaveno usnesením dne č. j. MUBR 18987/2007 ze dne 14.03.2011. Podle Odvolatele jsou územní řízení totožná, což Odvolatel zdůvodnil číselným označením stavby, jejím názvem, funkcí a umístěním.

K procesu EIA a k závěru zjišťovacího řízení se KrÚ vyslovil v textu výše. K dalšímu KrÚ uvádí, že dne 28.12.2006 podala na stavební úřad společnost RWE Transgas, a.s., IČ 26460815, Limuzská 12/3135, Praha 10 - Strašnice, zastoupena společností RWE Transgas Net, s.r.o., IČ 27260364, V Olšinách 75/2300, Praha 10 – Strašnice, návrh na vydání územního rozhodnutí na stavbu nazvanou „st.č. 7127 – Přípojky CA PZP Tvrdonice“. Dnem podání návrhu na vydání územního rozhodnutí bylo zahájeno územní řízení, které stavební úřad ukončil vydáním územního rozhodnutí č.j. MUBR 63133 OSŘÚP/Ru ze dne 26.10.2007, jímž předmětnou stavbu umístil. Toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláním. KrÚ napadené rozhodnutí stavebního úřadu v následném odvolacím řízení rozhodnutím č.j. JMK 29429/2008 ze dne 18.4.2008 zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. V průběhu územního řízení byla společností RWE Transgas, a.s., IČ 26460815, Limuzská 12/3135, Praha, za účelem oddělení činnosti provozovatele podzemního zásobníku plynu v duchu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, založena

14

společnost RWE Gas Storage, s. r. o., IČ 27892077, Prosecká 855/68, Praha. Tato skutečnost je ve spisové dokumentaci prvoinstančního správního orgánu zdokladována smlouvou o vkladu části podniku ze dne 20.04.2007 s příslušnými plnými mocemi, doloženou společností RWE Gas Storage, s. r. o. Dne 10.02.2011 pak tato společnost vzala zpět návrh na vydání územního rozhodnutí na stavbu „st.č. 7127 – Přípojky CA PZP Tvrdonice“, ze dne 21.12.2006. Jelikož stavebník vzal svou žádost zpět a žádné další osoby se toto zpětvzetí netýkalo, stavební úřad vydal posléze usnesení č.j. MUBR 18987/2011 ze dne 14.03.2011, kterým územní řízení zahájené podáním žádosti dne 28.12.2006, týkající se předmětné stavby, zastavil. Dále KrÚ z projektové dokumentace doložené do řízení zahájeného dne 23.07.2010 a z projektové dokumentace k první žádosti lze zjistit, že tyto se liší především lokalizací a rozsahem stavby. Územní řízení zahájené dne 28.12.2006 se týkalo 167 pozemků, zatímco územní řízení zahájené dne 23.07.2010 se týkalo pouze 48 pozemků. Nelze tedy hovořit o totožnosti stavby, jak tvrdil Odvolatel. K věci je nutno dodat, že v současné době běží řízení pouze o žádosti ze dne 23.07.2010. Jak bylo již výše uvedeno, řízení o žádosti podané dne 28.12.2006 bylo usnesením č.j. MUBR 18987/2011 ze dne 14.03.2011 zastaveno. O překážce litispendence nelze tedy v žádném případě hovořit. 7. V čl. XXVIII až XXXII Odvolatel vyslovil domněnku možné kontaminace podzemních vod v územní a to v lokalitě, která náleží do chráněného území přirozené akumulace podzemních vod. Tuto svou domněnku však nedokládal žádným relevantním podkladem, např. odbornou studií nebo znaleckým posudkem. Dále Odvolatel požadoval po stavebním úřadu předložit expertní vyjádření, jehož předmětem by bylo, cit.: „…kvalifikované posouzení daného záměru, konkrétně z hlediska vyhodnocení a zmapování (monitoring) reálných rizik kontaminace podzemních vod včetně zapracování doporučení a technických podmínek pro případné umístění stavby, aby byla zaručena eliminace kontaminace podzemních vod s tím, a aby případné negativní dopady záměru na proces přirozené akumulace podzemních vod u stavbou dotčené lokality, spadající pod zákonný ochranný statut CHOPAV - kvartér řeky Morava, byly minimální. Stavební úřad se však tímto procesním návrhem AEKOLOGIKY ani nezabýval, ba dokonce v meritorním rozhodnutí ani jen jedinou zmínkou neodůvodnil, proč navrženou důkazní iniciativu AEKOLOGIKY neprovedl. Tímto rovněž stavební úřad porušil zákon, a potažmo základní práva Ekologické společnosti AEKOLOGIKA, a zatížil tak napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti.“ Dále Odvolatel namítal, že stavební úřad napadeným rozhodnutím povolil umístění stavby v kontaminované oblasti a uvedl, že „PZP Tvrdonice je „kontaminovaným místem, tj. lokalitou s ekologickou zátěží značně ovlivňující životní prostředí.“ Ve vazbě na obsah rozsudku krajského soudu byl KrÚ povinen uvedené otázky opakovaně zhodnotit. Odvolací námitky svým obsahem napadaly obsah stanovisek a vyjádření, která byla podkladem pro vydání územního rozhodnutí. KrÚ tedy opatřením č.j. JMK 22856/2015 ze dne 20.02.2015 požádal MěÚ Břeclav, OŽP, opatřením č.j. JMK 22847/2015 ze dne 20.02.2015 požádal KrÚ OŽP, jako dotčené orgány z hlediska jednotlivých složek životního prostředí, o vyslovení stanoviska k těmto odvolacím námitkám. MěÚ Břeclav, OŽP, opatřením č.j. MUBR 14966/2015 ze dne 05.03.2015 sdělil, že ke stavbě „Rozšíření PZP Tvrdonice, stavba č. 7127, Přípojky sond CA PZP Tvrdonice“ bylo MěÚ Břeclav, OŽP vydáno vyjádření č.j. MUBR 36230/2010 ze dne 28.06.2010, kde je uvedeno, „že ke stavbě z hlediska jednotlivých složek životního prostředí nejsou námitky a že pro původní stavbu č. 7127, počítající s větším rozsahem, byla vydána veškerá potřebná vyjádření a rozhodnutí v průběhu let 2006-2008, která zůstávají v platnosti.“ K původnímu návrhu (s větším rozsahem), pod názvem „Stavba č. 7127 – Připojení sond CA-nové inženýrské sítě RWE Transgas Net, s.r.o. v k.ú. Hrušky a Tvrdonice“ bylo vydáno souhrnné vyjádření č.j. MUBR 37778/2006 ze dne 27.7.2006“.

15

Následně bylo z hlediska § 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 ke stavbě vydáno MěÚ Břeclav, OŽP rozhodnutí č.j. MUBR 49116/2006 ze dne 13.09.2006, ze kterého je zřejmý souhlas se zásahem do významného krajinného prvku, vodního toku Okresní svodnice, se stanovenými podmínkami. Z hlediska zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (dále jen „vodní zákon“) vyjádřil MěÚ Břeclav, OŽP, že „předmětný záměr je navržen v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér řeky Moravy (dále jen CHOPAV), stanoveném Nařízením vlády č. 85/1981 Sb. Je to institut sloužící k ochraně vodních poměrů, upravený v ustanovení § 28 vodního zákona. V CHOPAV se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje: zmenšovat rozsah lesních pozemků; odvodňovat lesní pozemky; odvodňovat zemědělské pozemky; těžit rašelinu; těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod; těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny; ukládat radioaktivní suroviny; ukládat oxid uhličitý. Předmětný záměr (plynové, vodovodní, elektrické a optické přípojky, navržené v hloubce 1,0 – 2,0 m pod terénem) nespadají pod tato omezení, nelze je ani přiřadit pod podrobněji charakterizovaná omezení, uvedená přímo v ustanovení § 2 nařízení NV č.81/1981 Sb. Na základě výše uvedeného byl záměr posouzen tak, že se jedná o záměr neohrožující jakost nebo množství vod, proto lze v CHOPAV tuto stavbu umístit a povolit. K ovlivnění vodních poměrů by mohlo dojít tím, že stavba je navržena na pozemcích, na nichž se nachází koryto vodního toku Okresní svodnice, proto bylo ke stavbě vydáno vyjádření dle § 18, č.j. MUBR 52179/2006 ze dne 27.9.2006, ve kterém bylo oznámeno, že stavba podléhá souhlasu podle § 17. Ke stavbě „Stavba č. 7127 – Přípojky sond CA PZP Tvrdonice“, ještě před tím, než byl zmenšen její rozsah, byl vydán souhlas dle § 17 odst. 1 písm. a) vodního zákona – rozhodnutí č.j. MUBR 27437/2007 ze dne 23.4.2007. V tomto souhlasu byly žadateli, RWE Transgas, a.s., stanoveny podmínky, které měly zabezpečit, aby nedošlo k poškození kříženého vodního toku.“ KrÚ podotýká, že tyto podmínky se týkaly zejména zabezpečení ochrany vod v rámci vlastního provádění (realizace) stavby. K námitce kontaminace podzemních vod se vyjádřil ve svém opatření č.j. JMK 22847/2015 ze dne 30.04.2015 rovněž Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí. Uvedl, že „předmětný záměr skutečně bude umístěn v oblasti, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci podzemních vod s názvem CHOPAV Kvartér řeky Moravy. Tyto oblasti jsou definovány v ustanovení § 28 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) a současně v ustanovení § 28 odst. 2 vodního zákona je taxativně vyjmenováno, co je v této významné oblasti zakázáno. Předmětný záměr do vyjmenovaných zákazů činností nespadá. Konkrétně k danému záměru OŽP sděluje, že musí být realizován a následně užíván za takových opatření, aby bylo zabráněno úniku závadných látek, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Současně musí být vytvořen kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek tak, aby nedošlo k ohrožení jakosti podzemních vod. Umístění předmětného záměru v dané lokalitě CHOPAV Kvartér řeky Moravy není vyloučeno, ale je nutné při jeho realizaci a následně provozu stavby zajistit příslušnými opatřeními omezení vzniku případného ohrožení jakosti podzemních vod, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy. Tím, že není nutné při realizaci tohoto záměru žádat o výjimku MŽP po předchozím souhlasu vlády, není zapotřebí zpracovávat odborný posudek, který by minimalizoval případná rizika. Je nutné v rozhodnutí o povolení stavby stanovit konkrétní podmínky, které při realizaci a následně provozu předmětného záměru nařídí žadateli učinit taková opatření, která zamezí ohrožení jakosti podzemních vod v této oblasti CHOPAV Kvartér řeky Moravy.“ Stavebník ve svém vyjádření k odvolání ze dne 24.05.2011 uvedl, že „PZP Tvrdonice je veden v Systému evidence kontaminovaných míst a to z důvodu starých ekologických zátěží v areálu PZP Tvrdonice, které vznikly v minulosti. V této lokalitě proběhly sanační práce, které byly ukončeny 31.12.2008. V současné

16

době probíhá tříletý postsanační monitoring podzemních a povrchových vod, který bude ukončen 31.12.2011.“ V opatření č.j. JMK 22847/2015 ze dne 30.04.2015 KrÚ OŽP, k dané problematice uvedl, že: „předmětný záměr je skutečně součástí lokality, která je evidována v databázi MŽP s názvem Systém evidence kontaminovaných míst, tzv. SEKM. Současně je třeba vycházet z aktuálního stavu dané lokality a situace uvedené v předmětné databázi. Na lokalitě byl v letech 1999, 2000 a 2004 realizován podrobný průzkum lokality a byla zde zjištěna kontaminace zemin a podzemní vody ropnými látkami. Na základě těchto zjištěných skutečností byla provedena sanace kontaminovaných zemin a podzemní vody zájmového území v letech 2005 – 2008. Následně po dosažení cílových limitů sanace byl realizován postsanační monitoring po dobu 3 let (2009-2011) v kvartální frekvenci a zahrnoval sledování kontaminantů v podzemní vodě v prostoru areálu a v povrchové vodě vodoteče Svodnice. Předmětný postsanační monitoring jednoznačně prokázal, že výsledky provedeného rizikového zhodnocení neukazují na možnost dotace kontaminace do saturované zóny. Možnost přestupu zbytkových koncentrací NEL do podzemních vod je vzhledem k jejich lokalizaci a místním přírodním podmínkám velmi omezena. Závěrem lze tedy konstatovat, že postsanační monitoring podzemních vod prokázal dlouhodobou udržitelnost podlimitních koncentrací sledovaných kontaminantů v saturované zóně zájmové lokality a že předmětný záměr nebude mít vliv na aktuální stav lokality z hlediska rozsahu a šíření zbytkové kontaminace.“ Odvolatel v odvolání vyslovil názor, že předmětný záměr bude mít negativní vliv na lokalitu soustavy NATURA 2000, a to konkrétně Soutok – Tvrdonicko a EVL Soutok – Podluží. K předmětnému záměru se KrÚ OŽP vyjadřoval ve stanovisku ze dne 07.06.2010, č.j. JMK 72335/2010, ve kterém vyslovil názor, že „záměr nebude mít vliv na zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Tento závěr vychází z úvahy, že hodnocený záměr svou lokalizací zcela mimo území prvků soustavy NATURA 2000 (více než 2 km od hranice v námitkách zmiňované ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko a EVL Soutok – Podluží) a svou věcnou povahou nemá potenciál způsobit přímé, nepřímé či sekundární vlivy na jejich celistvost a příznivý stav předmětů ochrany. I po novém přezkoumání stanoviska OŽP daný závěr stále zastává.“ KrÚ dospěl na základě výše uvedeného k závěru, že námitky Odvolatele nejsou důvodné. 8. V čl. XXXIII - XXXIV Odvolatel namítal, že Stavebník nemá integrované povolení podle § 16 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, a že napadené rozhodnutí je v rozporu se zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a její nápravě a o změně některých zákonů, aniž by však přesně specifikoval, v čem spočívá rozpor s citovaným zákonem. Pouze uvedl, že dospěl k právnímu závěru, že, cit.: „napadené územní rozhodnutí je v rozporu se zákonem, konkterétně v rozporu s tzv. Zákonem o ekologické újmě, který v dané souvislosti transponoval do vnitrostátního právního řádu ČR směrnici EP a Rady 2004 /35/ ES, o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Na posouzení této odpovědnosti je nutno vést evidenci dosavadních zjištěných kontaminovaných míst včetně jejich rozsahu a aktuálního stavu. Další evidenční povinnost pak ukládá České republice směrnice IPPC Směrnice rady 96/61 /ES, ze dne 24. září 1996, o integrované prevenci a omezovaní znečištění. V kontextu výše uvedeného komunitárního práva, zejména pak ve smyslu zákona č.76/2006 Sb., o integrované prevenci a o změně některých zákonů, dospěla AEKOLOGIKA k právnímu závěru, a to, že (celý) záměr „Rozšíření PZP Tvrdonice" (jehož nedílnou součástí je rovněž posuzovaný stavební záměr), který sám o sobě reprezentuje soubor (komplex) několika na sebe navzájem navazujících dílčích stavebních záměrů, tvořících přitom jeden funkční celek, jehož hlavním cílem je zvýšení kapacity, při současném navýšení výkonových ukazatelů kvantitativního i kvalitativního typu u podzemního zásobníku PZP Tvrdonice, naplňuje dikci citovaného zákona č. 76/2006 Sb.,

17

který je nutno podřadit pod kategorii č.l Energetika, bod 1.1. Spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW, ve smyslu Přílohy č.l, zák. č. 76 /2002 Sb., o integrované prevenci.“ KrÚ uvádí, že se jedná o vykonstruované subjektivní názory Odvolatele, vycházející pouze z jeho domněnek a tvrzení, která nejsou podložena konkrétními důkazy. Ze spisového materiálu KrÚ zjistil, že odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje prověřil dokumentaci a ve vyjádření č.j. JMK 72 335/2010 ze dne 07.06.2010 uvedl, že v rozsahu své věcné příslušnosti z hlediska zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci nemá k záměru připomínky. Ve vazbě na obsah rozsudku krajského soudu KrÚ opatřením č.j. JMK 22847/2015 ze dne 20.02.2015 požádal KrÚ OŽP, o vyslovení stanoviska k odvolacím námitkám vztahujícím se k námitce absence integrovaného povolení a námitce porušení § 16 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Opatřením č.j. JMK 22847/2015 ze dne 30.04.2015 KrÚ, OŽP, sdělil, že nejen na námitky překážky litispendence, ale i na námitky absence povolení IPPC „lze na tyto námitky zcela aplikovat právní větu z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12. 2005, č.j. 3 As 8/2005 (všechna rozhodnutí NSS dostupné na www.nssoud.cz): „Občanskému sdružení svědčí účastenství podle § 70 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pouze v takovém správním řízení, jež je způsobilé zasáhnout zájmy vymezené v § 2 odst. 1 tohoto zákona. Účast občanských sdružení ve správních řízeních nelze vykládat natolik široce, že by se vztahovala na řízení, jež mohou zasáhnout jakoukoliv složku životního prostředí, nýbrž toliko složky životního prostředí chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny.“ Dále pak i rozsudek NSS ze dne 4. 2. 2010, č. j. 7 As 2/2009: „S námitkami občanského sdružení, které své postavení účastníka správního řízení odvozuje z § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je správní orgán povinen se věcně vypořádat pouze v případě, že se týkají zájmů, které občanské sdružení ve správním řízení hájí, tj. pokud souvisejí s ochranou přírody a krajiny tak, jak je vymezena citovaným zákonem (srovnej zejména § 1 až § 3 citovaného zákona). V opačném případě postačí, pokud správní orgán přezkoumatelným způsobem zdůvodní, proč se námitky uplatněné občanským sdružením těchto zájmů netýkají.“ Tento rozsudek v odůvodnění uvádí: „Je-li sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny oprávněno být účastníkem správního řízení, nelze dovodit, že má možnost hájit v tomto řízení i zájmy jiné, s ochranou přírody a krajiny nesouvisející. Takové občanské sdružení by se totiž z pozice ochránce přírody a krajiny dostávalo do pozice univerzálního dohlížitele nad zákonností postupu a rozhodnutí správních orgánů v podstatě v neomezeném rozsahu, což podle Nejvyššího správního soudu není smyslem a účelem účastenství ekologických občanských sdružení ve správních řízeních. Hodnotí-li tedy správní orgány námitky ekologického občanského sdružení, musí se nejprve zabývat tím, zda se tyto týkají zájmů, které toto sdružení hájí a které lze podřadit pod zájmy upravené zákonem o ochraně přírody a krajiny (srovnej zejména ust. § 1 až § 3 citovaného zákona.“ Dle názoru OŽP se předmětná námitka absence povolení IPPC netýká zájmů chráněných ve výše uvedeném zákoně, proto ani není povinností se jí věcně zabývat. OŽP ovšem dodává, že se v souhrnném vyjádření OŽP ze dne 7. 6. 2010, č. j. JMK 72 335/2010, již vyjádřil, že povolení IPPC k předmětnému záměru není třeba. Na tomto závěru OŽP trvá.“ 9. V čl. XXXV – XXXVIII Odvolatel uvedl, že byl porušen zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon č. 86/2002“), když stavební úřad vyšel z nesprávného zjištění týkající se kategorizace podzemního zásobníku plynu jako malého zdroje znečištění místo středního zdroje znečištění. Také uvedl svůj myšlenkový postup, kterým dospěl k závěru, že, cit.: „zcela nesporně musí jen samotný CA PZP Tvrdonice nutně náležet do kategorie minimálně tzv. středního stacionárního zdroje, ne-li však do kategorie vyšší, tzv. velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu citovaného zákona (což přichází reálně v úvahu po „Rozšíření PZP Tvrdonice“. Odvolatel vyslovil, že Stavebník v případě projednávané Stavby nenaplnil dikci citovaného zákona, zejména nesplnil „zákonný požadavek plynoucí ze zákona o ovzduší, minimalizovat úniky plynu methanu

18

do ovzduší“, který se uvolňuje při procesu přepouštění ložiskové vody z propouštěcích sond. Dále uvedl, že stavební úřad se nevypořádal s námitkou týkající se „otázky problematiky emisí, tj. vypouštění znečišťujících plynných látek do ovzduší formou tzv. odfuků zemního plynu“ V závěru námitky uvedl, že není „technicky vyřešen problém s nežádoucími „odfuky“ methanu volně do přírody, např. s využitím ekologicky šetrného technického řešení spočívajícího v aplikaci technologie jímání methanu, případně s využitím jiného alternativního řešení, jež by spočívalo například v energetickém využití methanu, s minimálním dopadem na životní prostředí…“. Ve vazbě na obsah rozsudku krajského soudu KrÚ opatřením č.j. JMK 22847/2015 ze dne 20.02.2015 požádal KrÚ OŽP, a opatřením č.j. JMK 22856/2015 ze dne 20.02.2015 MěÚ Břeclav, OŽP, o vyslovení stanoviska k odvolacím námitkám vztahujícím se k této problematice. K námitkám špatného zařazení do kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší dle zákona č. 86/2002 a námitkám odfuků zemního plynu se vyjádřil KrÚ OŽP, opatřením č.j. JMK 22847/2015 ze dne 30.04.2015, když uvedl: „V provozu Podzemního zásobníku plynu v Tvrdonicích jsou nyní provozovány následující zdroje znečišťování: 1) Čtyři plynové kotle o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 12,76 MW. Jedná se o vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší zařazené dle kódu 1.1 Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu nad 5 MW včetně, v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Dle předcházejícího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, byly tyto kotle zařazeny jako střední zdroje znečišťování ovzduší. 2) Záložní zdroj elektrické energie – motorgenerátor na spalování motorové nafty o jmenovitém tepelném příkonu 360 kW, jedná se rovněž o vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší zařazený dle kódu 1.2. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 do 5 MW včetně, v příloze č. 2 k zákonu č. 201/ 2012 Sb., o ochraně ovzduší. Dle předcházejícího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, byl tento záložní zdroj zařazen jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Výše uvedené vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší, které jsou součástí PZP Tvrdonice jsou provozovány na základě platného povolení provozu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vydaného pod č. j. JMK 89546/2013 ze dne 2. 10. 2013. 3) Činností těžby, doprava, manipulace a skladování zemního plynu Dle předcházejícího zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, byl PZP Tvrdonice ve smyslu provádění těchto činností zařazen rozhodnutím České inspekce životního prostředí, oblastním inspektorátem Brno pod č. 47/OOO/0701062.02/07/BMS ze dne 12. 1. 2007 ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, jako ostatní zdroj znečišťování ovzduší. Rozhodnutí inspekce nebylo napadeno žádným opravným prostředkem, platila tedy u něj presumpce správnosti. V souhrnném vyjádření OŽP ze dne 7. 6. 2010, č. j. JMK 72 335/2010, bylo orgánem ochrany ovzduší k navrženému projektu provozovateli sděleno, že realizaci záměru vznikne malý spalovací zdroj – spalování odplynů (metanu), pro jehož umístění musí být vydáno stanovisko z hlediska zákona o ochraně ovzduší, a to obecním úřadem obce, na jejímž území měl být předmětný zdroj umístěn (ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší).

19

Dle stávajícího zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, výše uvedené činnosti, mezi které lze zařadit i transport zemního plynu spojený s nutným technologickým vypouštěním zemního plynu do atmosféry, nepatří mezi vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Vypouštění zemního plynu do atmosféry je nutné zařadit jako zdroj znečišťování ovzduší neuvedený v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ke kterému je věcně a místně příslušný vydat závazné stanovisko pro účely územního, stavebního a kolaudačního řízení ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, obecní úřad obce s rozšířenou působností, v tomto případě Městský úřad v Břeclavi, orgán ochrany ovzduší. Tento orgán musí v procesu vydávání výše uvedeného stanoviska po projednání reálného technického řešení s provozovatelem, zohlednit i požadavek závěrů zjišťovacího řízení vydaný MŽP na jímání, využívání anebo spalování metanu z odfuků. Při rozhodování bere správní úřad vždy v úvahu obsah stanoviska a obsahuje-li konkrétní požadavky tykající se ochrany životního prostředí, zahrne je do svého rozhodnutí, v opačném případně je povinen uvést v odůvodnění svého rozhodnutí, proč tak neučinil. Námitka odvolatele na absenci vypořádání připomínky odvolatele stavebním úřadem I. stupně v územním rozhodnutí je tedy důvodná.“ Dále však KrÚ OŽP vyslovil, že „dominantní látka zemního plynu – metan, uvolňovaný vypouštěním při odtlakování potrubí, jeho čištění atp. není těkavou organickou látkou, ale lze ji obecně považovat za znečišťující látku vnášenou do ovzduší. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, neřeší v žádném ustanovení tohoto zákona problematiku emisí metanu, a rovněž neukládá provozovateli takovéhoto jednání žádné podmínky, za kterých může činnost spojenou s vývinem metanu provádět. Emise metanu mohou být regulovány toliko v souladu s úvodním ustanovením § 1 odst. 1 tohoto zákona, kde je obecně na provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší kladena povinnost snižování zátěže životního prostředí látkami vnášenými do ovzduší a poškozujícími ekosystémy. Dále je v kotelně PZP Tvrdonice umístěn plynový kotel ústředního topení VIADRUS G 90 o jmenovitém tepelném výkonu 96 kW, který je zdrojem znečišťování ovzduší neuvedeným v příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.“ MěÚ Břeclav, OŽP ve svém opatření č.j. MUBR 14966/2015 ze dne 05.03.2015 uvedl, že „z hlediska tehdy platného zákona č. 86/2002 bylo uvedeno - že nejsou námitky.“ Dále potom, že „samostatná stavba přípojek byla posouzena jako malý zdroj znečišťování ovzduší. Toto bylo potvrzeno následně rozhodnutím České inspekce životního prostředí č.j. č.j. 47/OOO/0701062.02/07/BMS ze dne 12.01.2007, kde byl jako malý zdroj zařazen celý PZP Tvrdonice“. KrÚ pro úplnost uvádí, že podle nařízení vlády č. 615/2006 Sb., ve smyslu § 46 odst. 1 písm. e) zákona č. 86/2002 zařadila Česká inspekce životního prostředí rozhodnutím č.j. 47/OOO/0701062.02/07/BMS ze dne 12.01.2007, podzemní zásobník plynu Tvrdonice se skladovací kapacitou 460 mil. m³ zemního plynu (po rozšíření až 690 mil. m³) do kategorie „malý zdroje znečišťování ovzduší“. Tato skutečnost vyplývá také z vyjádření České inspekce životního prostředí k projektové dokumentace pro potřeby územního řízení na Stavbu vydaného pod č.j. ČIZP/47/IPP/1000056 023/10/BLV ze dne 08.06.2010, které je součástí spisového materiálu. Odvolatel ve svém odvolání uvedl, že znečišťování ovzduší budoucími odfuky zemního plynu a jeho složky metanu je významným zdrojem znečišťování ovzduší a jeho vypouštění není technicky vyřešeno v souladu s platnými zákony. KrÚ na podkladě vyjádření dotčených orgánů na úseku životního prostředí zjistil a v tom smyslu doplňuje odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu, že zákon o ochraně ovzduší neřeší v žádném ustanovení tohoto zákona problematiku emisí metanu, a rovněž neukládá provozovateli takovéhoto

20

jednání žádné podmínky, za kterých může činnost spojenou s vývinem metanu provádět. Tato činnost není vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší uvedenými v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší, nemá stanovený emisní limit pro metan ani technické podmínky provozu. KrÚ rovněž uvádí, že závěr zjišťovacího řízení MŽP čj. 4536/ENV/07 ze dne 30.01.2007, v podmínkách mimo jiné stanovil, že „metan z odfuků bude jímán a využíván, anebo minimálně likvidován spálením“. Z projektové dokumentace zpracované v 04/2010 RWE Plynoprojekt, s.r.o., U Plynárny 223/42, Praha 4, Michle, autorizovaný inženýr pro technologická zařízení staveb, ČKAIT 0004111, Ing. Jiří Choc, vyplývá, konkrétně z části C. Souhrnná technická zpráva, c) Popis technologie, že celá síť nových plynových, vodovodních, elektrických a optických přípojek mezi jednotlivými sondami a centrálním areálem PZP Tvrdonice je rozdělena na dílčí větve. Dále se jedná o kabelové a optické trasy k sondám Hr – 219, Hr – 110 a Z – 65. Přepouštěcí sonda Z – 64 není připojena na žádnou zde popisovanou přípojku. Dle soupisu sond vyplývá, že sondy přepouštěcí jsou označeny jako Z – 65, Z – 64 a tvoří provozní soubory PS 311. Součástí technologické části tohoto PS 311 je nadzemní technologické zařízení pro zpětné vtláčení ložiskové vody, které bude navazovat na produkční kříž. Produkční kříž je součástí vrtu a není součástí této stavby. Dále KrÚ z projektové dokumentace zjistil, že technologie propouštěcí sondy se bude skládat z následujících hlavních částí: *hlubinné čerpadlo *nádoba dělícího separátoru (uvolňovače plynu), ve které dojde k uvolnění plynu z vytláčené ložiskové vody *zásobní nádrž ložiskové vody *zatláčecí vřetenové čerpadla *filtry s měřením diference tlaku pro plyn a přečerpávanou vodu (v kontejneru) * bezpečnostní armatury s elektrickým pohonem, umístěné na potrubí vystupují z vrtu a vstupující do vrtu, které se zavřou v případě stoupnutí tlaku v nádobě uvolňovače plynu (v kontejneru) * regulační ventil umístěný na potrubí za bezpečnostní armaturou na větvi pro plyn a vodu (v kontejneru) * vodoměr umístěný před zatláčecím čerpadlem s dálkovým přenosem (v kontejneru) * plynoměr umístěný na výstupu odplynu dělícího separátoru a plynoměr na plynové přípojce od produkční sondy (v kontejneru) *elektrický předehřev plynu s regulační řadou na plynové přípojce od produkční sondy a před plynovým motorgenerátorem (v kontejneru) *chlazení uvolněného plynu * akumulační prostor plynu (v kontejneru) * propojovacího potrubí a armatury (ruční uzavírací armatury, zpětné ventily, pojišťovací ventily apod.) *plynový motor s generátorem. Předpokládá se pouze ruční vypouštění nečistot z uvolňovače plynu a ze zásobní nádrže ložiskové vody do přenosných nádob či do cisterny. Projektová dokumentace obsahuje rovněž koncepci dispozičního řešení přepouštěcích sond, a to *Produkční kříž *Technologické zařízení přepouštěcích sond *Uvolňovač plynu *Zásobní nádrž ložiskové vody *Zatláčecí čerpadlo *Plynový motor s generátorem. Dále potom koncepci řešení PS 311zařízení u sond elektročást, jehož součástí je propojení silových rozvaděčů s jednotlivými akčními členy technologické části PS 311. U přepouštěcích sond je dále součástí této části PS 311 elektrické otápění zařízení. Principiální schéma u přepouštěcí sondy je poté uvedeno na výkrese arch. č. PNP-2-59 403. Z projektové dokumentace tedy vyplývá, že technologie přepouštěcích sond je navržena tak, že plyn uvolněný z přečerpávané ložiskové vody bude jímán a následně spalován v motorgenerátoru, který bude vyrábět elektrický proud pro potřeby technologie přepouštěcí sondy, čímž jsou splněny podmínky stanovené v závěru zjišťovacího řízení MŽP čj. 4536/ENV/07 ze dne 30.01.2007. Vzhledem k hodnocení krajského soudu a s ohledem na charakter vytýkaných vad vyplývajících s obsahu rozsudku krajského soudu KrÚ nově posoudil odvolací námitky AEKOLOGIKY a v rámci odvolacího řízení doplnil jejich vypořádání. KrÚ v novém projednání věci neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly uplatnění postupu dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu; tj. zrušení rozhodnutí prvoinstančního stavebního úřadu, jak požadoval Odvolatel. Vzhledem k předchozímu rozhodl KrÚ způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí, tj. napadené

21

rozhodnutí vydané stavebním úřadem pod č.j. MUBR 21246/2011 ze dne 23.03.2011, spis.zn. MUBR-S 50382/2010 OSŘÚP/Ru-328 potvrdil a odvolání AEKOLOGIKY podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítl. Poučení o opravném prostředku Toto rozhodnutí je konečné. Proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu se podle § 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo doručeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu.

„otisk úředního razítka“ Ing. arch. Eva Hamrlová, v.r. vedoucí odboru Počet stran/listů: Počet příloh:

25/13 1

Rozdělovník Obdrží Účastníci dle 85 odst. 1 stavebního zákona (do vl. rukou) RWE Gas Storage, s.r.o., IČ 27892077, Prosecká 855/68, 190 00 Praha Účastníci dle § 85 odst. 1 písm. b) – jednotlivě Obec Tvrdonice, Nám. Míru č.p. 96/31, 691 53 Tvrdonice Účastníci dle § 85 odst. 2 písm. a) a b) – veřejnou vyhláškou (zejména vlastníci sítí technické a dopravní infrastruktury) Jihomoravská plynárenská, a.s., Plynárenská č.p. 499/1, 602 00 Brno-střed, Zábrdovice Telefónica O2 Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou č.p. 266/2, 140 22 Praha 4-Michle E.ON Česká republika, s.r.o., F.A. Gerstnera č.p. 2151/6, České Budějovice 7, 370 01 České Budějovice 1 NET4GAS, s.r.o., Na Hřebenech II č.p. 1718/8, 140 21 Praha 4-Nusle MND a.s., Úprkova č.p. 807/6, 695 01 Hodonín 1 Zemědělská vodohospodářská správa, Hlinky 60, Brno-střed, 603 00 Brno 2 Povodí Moravy, s.p., Dřevařská č.p. 932/11, 601 75 Brno-střed, Veveří Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, Oblast Břeclav, Žerotínovo náměstí č.p. 5/3, 601 82 Brno-střed Česká geologická služba - Geofond, Kostelní č.p. 364/26, 170 00 Praha 7-Holešovice Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., Čechova č.p. 1300/23, 690 11 Břeclav STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE, Gorazdova č.p. 1969/24, 120 00 Praha 2-Nové Město AGROFOOD CZ s.r.o., Tvrdonice č.p. 666, 691 53 Tvrdonice Západoslovenská energetika,a.s., Čulenova 6, 81647 Bratislava, Slovensko RWE Transgas, a.s., Limuzská č.p. 3135/12, 100 98 Praha 10-Strašnice Ekologická společnost AEKOLOGIKA.CZ, o.s., Josefy Faimonové č.p. 2245/30, Brno-Líšeň, 628 00 Brno 28 Účastníci dle ust. § 85 odst. 2 stavebního zákona - osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena (vlastníci pozemků dotčených stavbou) - veřejnou vyhláškou- viz příloha č.1

22

Dotčené orgány - jednotlivě Městský úřad Břeclav, odbor životního prostředí, nám. T. G. Masaryka č.p. 42/3, 690 81 Břeclav Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, Zubatého č.p. 685/1, Brno-sever, Zábrdovice, 614 00 Brno Obvodní báňský úřad, Cejl 13, 601 42 Brno STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE, Gorazdova č.p. 1969/24, 120 00 Praha 2-Nové Město Městský úřad Břeclav, odbor správních věcí a dopravy, nám. T. G. Masaryka č.p. 42/3, 690 81 Břeclav Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí, Žerotínovo náměstí č.p. 449/3, 602 00 Brno Obdrží - s žádostí o vyvěšení na úřední desce Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor právní a organizační – zde Obdrží – na vědomí Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a obecního živnostenského úřadu, nám. T.G.Masaryka 3, 690 81 Břeclav

23

24

25