KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno
Č.j.: JMK 155045/2015
Sp. Zn.: S-JMK 156341/2011/OÚPSŘ
Brno 07.12.2015
Adresáti: dle rozdělovníku
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce na dobu nejméně 15-ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup dne:
ROZHODNUTÍ
Městský úřad ve Znojmě, odbor výstavby, Obroková 1/12, Znojmo (dále jen stavební úřad) rozhodnutím ze dne 4.8.2011 č.j. MUZN 62709/2011, spis. Zn. SMUZN Výst.6156/2008-Hm, podle § 79 a 92 zákona č. 183/2006Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen stavební zákon), umístil stavbu „Větrná elektrárna VE02, příjezdová účelová komunikace, manipulační plocha a kabelová přípojka VN 22 kV“ , (dále jen stavba), na pozemcích p.č. 376, 1045, 1114, 1133, 1147, 1178 a 1182 v k.ú. Chvalovice, žadatel Viventy česká s.r.o., IĆ 26918013, Olomoucká 3419/7, 618 00 Brno. Proti tomu rozhodnutí podal odvolání Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s., IČO: 456 69 023, se sídlem Mikulášské nám. 3, 669 02 Znojmo a Občané pro Znojmo, o.s., IČO: 285 552 79, se sídlem Na Vyhlídce 2685/9, 669 02 Znojmo, (dále jen odvolatelé). Krajský úřad Brno, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen KrÚ OÚPSŘ) jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu ust. § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen správní řád), jehož působnost je založena ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu ustanovení § 89 odst. 1 správního řádu příslušným odvolacím orgánem.
1
KrÚ po prozkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu rozhodl dle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu takto: rozhodnutí stavebního úřadu ze Výst.6156/2008-Hm se
dne 4.8.2011 č.j. MUZN 62709/2011, spis. Zn. SMUZN
ruší a věc se vrací k novému projednání správnímu orgánu I. stupně. Účastníkem řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu je Viventy česká s.r.o., IĆ 26918013, Olomoucká 3419/7, 618 00 Brno. Odůvodnění: Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumává odvolací správní orgán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že by mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Ustanovení § 82 správního řádu stanoví, že odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. Podle § 82 odst. 2 správního řádu musí odvolání obsahovat mimo jiné i údaj o tom, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí, resp. řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy. Tvrzením odvolatele vyjádřeným v odvolání však není odvolací správní orgán vázán a odvoláním napadené rozhodnutí včetně předchozího řízení přezkoumá z hlediska souladu s právními předpisy v celém rozsahu. Souladem rozhodnutí s právními předpisy se přitom rozumí i soulad se základními zásadami činnosti správních orgánů, zakotvenými ve správním řádu. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolací orgán nejprve posoudil, zda odvolání bylo podáno oprávněnými subjekty, to znamená účastníky řízení a zda bylo podáno včas, tj. v 15-ti denní odvolací lhůtě od doručení rozhodnutí. Z prvoinstančního spisového materiálu stavebního úřadu bylo zjištěno, že podmínky řádně podaného odvolání byly splněny. V daném případě podala společnost STAVEBNÍ PORADENSTVÍ, s.r.o., IČ 27672301, Kovařovicova 1745/21, 616 00 Brno, tehdy zastupující Viventy česká s.r.o., IĆ 26918013, Nám. Svobody 9, 612 00 Brno, nyní Viventy česká s.r.o., IĆ 26918013, Olomoucká 3419/7, 618 00 Brno, (dále jen žadatel), dne 14.4.2008 u stavebního úřadu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Usnesením ze dne 25.4.2008 č.j. MUZN37473/2008 stavební úřad, podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu územní řízení přerušil a vyzval žadatele k doplnění žádosti. Proti tomuto usnesení se žadatel, zastoupený svým prokuristou Mgr. Filipem Havlíčkem, odvolal. Odvolání bylo rozhodnutím KrÚ OÚPSŘ č.j. JMK 71726/2008 ze dne 21.7.2008, (právní moc 28.7.2008), zamítnuto. Po doplnění žádosti, stavební úřad opatřením ze dne 2.9.2008 oznámil zahájení územního řízení a stanovil ústní jednání spojené s místním šetřením na den 7.11.2008. Podáním ze dne 11.9.2008 se do územního řízení, jako jeho účastník podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném 2
znění, přihlásilo občanské sdružení Okrašlovací spolek ve Znojmě, se sídlem Mikulášské nám. 3, 669 02 Znojmo. Podáním ze dne 18.9.2008, v souladu s generální žádostí ze dne 8.7.2008 se podle téhož zákona přihlásilo za účastníka územního řízení občanské sdružení Občané pro Znojmo, se sídlem Na vyhlídce 2685/9, 669 02 Znojmo. Obě občanská sdružení uplatnila proti umístění stavby námitky. Po takto provedeném řízení vydal stavební úřad rozhodnutí ze dne 9.10.2008 č.j. MUZN 87049/2008, kterým umístění stavby zamítl, neboť „při posouzení žádosti dospěl k závěru, že záměr žadatele není v souladu s požadavky uvedenými v § 90 stavebního zákona, zejména s požadavky zvláštních právních předpisů dle písm. e) tohoto paragrafového znění stavebního zákona, když MěÚ Znojmo, odbor ŽP orgán ochrany ZPF neudělil souhlas s odnětím ze ZPF a MěÚ Znojmo odbor ŽP orgán ochrany přírody závazným stanoviskem neudělil souhlas ve smyslu § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. se změnou dochovaného krajinného rázu, k níž by došlo umístěním stavby větrné elektrárny o celkové výšce 150m.“ Proti citovanému rozhodnutí podal žadatel odvolání. To směřovalo proti obsahu závazného stanoviska vydaného Městským úřadem Znojmo, odborem životního prostředí, dne 17.6.2008, č.j. MUZN 50338/2008, sp.zn. SMUZN 7911/2008 ŽP/Šil a závaznému stanovisku téhož odboru vydanému dne 22.9.2008 č.j. MUZN 725254/2008. KrÚ OÚPSŘ dospěl k závěru, že na tato vydaná závazná stanoviska je nutno uplatnit ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu a proto dne 15.1.2009 pod č.j. JMK 6711/2009 požádal odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o potvrzení nebo změnu těchto závazných stanovisek. O této skutečnosti KrÚ vyrozuměl opatřením ze dne 15.1.2008 č.j. JMK 6713/2009 všechny účastníky řízení. Dne 16.2.2009 byl KrÚ OÚPSŘ, odborem životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen KrÚ OŽP), doručen
přípis „Změna závazných stanovisek vydaných Městským úřadem Znojmo, odborem životního prostředí, při postupu dle ustanovení § 149 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád“ ze dne 16.2.2009 č.j. JMK 6711/2009, závazné stanovisko č.j. JMK 6711/2009 ze dne 9.2.2009, kterým se mění nesouhlas, vyjádřený závazným stanoviskem Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 50338/2008 dne 17.6.2008 ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody na souhlas a závazné stanovisko č.j. JMK 6711/2009 ze dne 16.2.2009, kterým se mění nesouhlas, Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 725254/2008 dne 22.9.2008 ve smyslu § 9 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, na souhlas.
Vzhledem k tomu, že KrÚ OŽP, změnil výše uvedená stanoviska na souhlasná, stalo se zamítnutí žádosti neodůvodněným a proto KrÚ OÚPSŘ rozhodnutím ze dne 31.3.2009 č.j. JMK 1817/2009, Sp.Zn. S-JMK 1817/2009/OÚPSŘ rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9.10.2008 č.j. MUZN 87049/2008 zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání. Rozhodnutí KrÚ KrÚ OÚPSŘ ze dne 31.3.2009 č.j. JMK 1817/2009, Sp.Zn. S-JMK 1817/2009/OÚPSŘ, nabylo právní moci dne 17.4.2009. Stavební úřad, po vrácení spisového materiálu, usnesením ze dne 20.5.2009 č.j. MUZN 41115/2009 přerušil územní řízení do doby nabytí účinnosti pořizované změny č. 1 územního plánu obce Chvalovice. Opatřením ze dne 31.5.2011 č.j. MUZN 42820/2011 stavební úřad oznámil nové projednání věci a stanovil ústní jednání spojené s místním šetřením na den 7.7. 2011. Tohoto jednání se zúčastnili zástupci odvolatelů a předali písemné námitky Okrašlovacího spolku ve Znojmě o.s. datované 3
4.7.2011. Stavební úřad opatřením ze dne 7.7.2011 č.j. MUZN 53960/2011 umožnil účastníkům řízení seznámit se s kompletním spisovým materiálem ve věci s tím, že po uplynutí 10 dnů od oznámení tohoto opatření ve věci rozhodne. Dne 18.7.2011 stavební úřad obdržel stanovisko žadatele k podkladům pro rozhodnutí. Po takto provedeném řízení stavební úřad, rozhodnutím ze dne 4.8.2011 č.j. MUZN 62709/2011, spis. Zn. SMUZN Výst.6156/2008-Hm, stavbu umístil a námitky uplatněné v řízení zamítl. Proti tomuto rozhodnutí, jak již výše uvedeno, se odvolatelé odvolali. Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s., IČO: 456 69 023, se sídlem Mikulášské nám. 3, 669 02 Znojmo, ve svém odvolání namítá, cit.: „1) Nedostatečné vyhodnocení dopadu stavby na krajinný ráz v rámci řízení EIA v roce 2007 Posuzování vlivu záměru výstavby větrné elektrárny u Chvalovic na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, proběhlo již v roce 2007. Stanovisko EIA (č.j. JMK 47652/2007) pochází z října 2007, což jsou téměř čtyři roky! Se záměrem tehdy vyjádřilo nesouhlas Město Znojmo zastoupené odborem rozvoje MěU Znojmo (vyjádření k oznámení ze dne 15. 5. 2007, č.j. MUZN 36557/2007, na popud usnesení Rady města Znojma) jakožto veřejnoprávní korporace demokraticky zastupující občany Znojma. Naše občanské sdružení tento nesouhlas kvitovalo s povděkem. Tento nesouhlas města Znojma se však v závěrečném stanovisku EIA téměř vůbec nezkoumal. Krajský úřad JmK tuto námitku v uvedeném stanovisku EIA vůbec nezohlednil! Z tohoto důvodu a také na základě podnětu několika občanských sdružení ze Znojma a okolí nechalo Město Znojmo na jaře 2008 zpracovat odbornou studii od autorizované osoby Ing. Ludmily Bínové CSc. (Společnost pro životní prostředí spol. s r.o.) s názvem „ZNOJEMSKO PREVENTIVNÍ HODNOCENÍ KRAJINNÉHO RÁZU SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ podle § 12 zákona 114/92 Sb.", ve které byl vyhodnocen dopad výstavby větrných elektráren na celém spádovém území Znojma jakožto obce s přenesenou působností. V této studii bylo postupováno podle všech platných metodik a na rozdíl od posudku krajinného rázu, ze kterého vycházel oponentní posudek v řízení EIA (Ing. Gotthans), počítá tato studie s efektem kumulace větrných elektráren v krajině. Při zvážení skutečnosti, že v posledních šesti letech byl postaven větrný park v Mackovicích-Břežanech (20km od Znojma) a poté jeden větrník u Bantic (7 km od Znojma), je nutno s kumulací dopadů na krajinný ráz počítat. Máme za to, že s ohledem na nové skutečnosti pro daný záměr (studie Ing. Bínové Csc.) a s ohledem na výše popsané nedostatečné vyhodnocení kumulace dopadů více větrných elektráren na krajinný ráz v okolí Znojma a nesouhlas města Znojma, kterého se záměr viditelně dotýká, má dané stanovisko EIA po 4 letech již nedostatečnou právní váhu pro rozhodování v dané věci. 2) Zásahy druhoinstančního orgánu do řízení v roce 2009 na základě chybného odůvodnění odkazujícího na neplatný metodický pokyn V roce 2008 bylo zahájeno původní územní řízení ve věci předmětného záměru VE u Chvalovic před stavebním úřadem ve Znojmě. Ze znojemských občanských sdružení, které mají ve svých stanovách ochranu přírody a krajiny, se do řízení jako účastník přihlásil Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s. a Občané pro Znojmo o.s. Součástí tohoto územního řízení byla závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy, konkrétně MěÚ Znojmo, odboru životního prostředí (OŽP) jako orgánu ochrany půdního fondu a orgánu ochrany přírody a krajiny. Tento orgán vydal v červnu 2008 zamítavá stanoviska jak v případě vynětí půdního fondu, tak v otázce krajinného rázu (dle zákona č. 4
114/1992 Sb.). Obě uvedená občanská sdružení se k těmto závěrům dotčeného orgánu státní správy přidala a ztotožnila se s nimi (září 2008). Následně (9.10.2008) vydal znojemský stavební úřad na základě nesouhlasných závazných stanovisek nesouhlasné územní rozhodnutí č.j. MUZN 87049/2008, což jsme s povděkem kvitovali. Proti zamítavému územnímu rozhodnutí se však investor Viventy česká s.r.o. odvolal ke Krajskému úřadu JmK, přičemž odvolání směřovalo proti závazným stanoviskům. Ta byla přezkoumána druhoinstančním dotčeným orgánem - KÚ OŽP Brno. Zcela překvapivě tento druhoinstanční orgán v únoru 2009 dle postupu podle paragrafu 149 odst. 4 správního řádu obě závazná stanoviska zrušil na základě nikoli procesního pochybení (jak bývá zvykem), nýbrž na základě nového přehodnocení z hlediska věcného. Krajský úřad, odbor územního plánování a stavebního řádu, pak jako odvolací orgán zrušil prvoinstanční rozhodnutí znojemského stavebního úřadu a vrátil věc k novému projednání s pozměněnými závaznými stanovisky. Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s. shledává v postupu KÚ OŽP rozpor, neboť v jím sepsaném odůvodnění zrušení zmíněných závazných stanovisek k vynětí z půdního fondu a ke krajinnému rázu nebere ohled na tvrzení MÚ Znojmo OŽP, který našel nesoulad umisťovaného projektu s tehdy platnou územně plánovací dokumentací! V § 18 odst. 5 zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) je uvedeno, že „v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu, nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra." Nikde není řeč o tom, že by se tato výjimka vztahovala i na větrné elektrárny. Krajský úřad i investor se sice v této věci odvolávaly na kontroverzní „metodické doporučení" Ministerstva pro místní rozvoj z 10. 5. 2007, ve kterém ministerstvo „doporučuje" umisťovat větrné elektrárny i mimo zastavěná území a odůvodňuje to vládní koncepcí podpory energie z obnovitelných zdrojů. Toto doporučení šlo nad rámec zákona (nelze takto násilně měnit znění stavebního zákona) a již na konci roku 2008 dle sdělení odpovědné úřednice ministerstva pro místní rozvoj Dr. Seifertové bylo označeno za vadné a neplatné, a tudíž bylo odvoláno. O této skutečnosti musel KÚ OŽP v době, kdy měnil závazná stanoviska MÚ Znojmo, OŽP vědět! Proto považujeme tvrzení KÚ JmK OŽP z února 2009 o „závaznosti metodického pokynu pro státní správu" za právně vadné a snižující váhu finálního výroku druhoinstančího orgánu ve věci šetřených závazných stanovisek. 3)
Záměr má být umístěn na půdě vynikající bonity
Větrná elektrárna ve Chválovicích má být umístěna na orné půdě vynikající bonity. Výstavba velkých větrných elektráren je jednoznačně zásahem do území a změny využívání části zemědělské půdy. Na tuto skutečnost jsme upozornili připomínkou k zadání změny č. 2 Územního plánu obce Chvalovice v červnu 2009. Přestože nebyla naše připomínka úřadem a Zastupitelstvem obce Chvalovice zohledněna, uplatnili jsem tuto námitku v územním řízení. Podkladem pro ni je bezchybná argumentace prvoinstančního orgánu ochrany ZPF (Městsky úřad, odbor životního prostředí) ve stanovisku č.i. MUZN č. 725254/2008 z 22.9.2008. Se zrušením tohoto stanoviska odborem životního prostředí Krajského úřadu JmK nesouhlasíme a navrhujeme jeho přezkum nadřízeným správním orgánem (MŽP ČR). 5
Nesouhlasíme se zúžením výkladu správního řádu pro občanská sdružení účastná na správních řízeních dle zákona č. 114/1992 Sb. tak, jak jej formuloval stavební úřad ve Znojmě v odůvodnění zamítnutí této námitky v napadnutém územním rozhodnutí (str. 5 tamtéž). Podle našeho názoru stanoví právní řád České republiky rovné postavení účastníků řízení: viz článek 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod („Všichni účastníci jsou si v řízení rovni") a také § 7 odst. 1 správního řádu. Není tudíž možné omezovat práva účastníka řízení pouze na jisté segmenty věcné argumentace. Účastníci řízení mohou rozporo vat jakoukoli nezákonnost v daném řízení, tzn. i takovou, která se přímo nedotýká zákona č. 114/1992 Sb.
4) Nesoulad s veřejným zájmem ochrany krajinného rázu a nesouhlas s postupem druhoinstančního orgánu v tomto ohledu Znojmo, kulturně-historické, hospodářské a správní centrum jihozápadního koutu Moravy, je společně s přiléhajícími obcemi vsazeno do jedinečného přírodně-krajinného rámce na přechodu mezi posledními lesnatými pahorky Českomoravské vysočiny a úrodnými lány dyjského úvalu. Absence velkých průmyslových podniků činí krajinu v okolí Znojma nejen líbeznou na pohled, přispívá také k dobré kvalitě ovzduší a činí zdejší region přitažlivým pro návštěvníky a turisty z blízka i daleka. Nabídky cestovního ruchu za posledních pět let se ve městě a okolí zněkolikanásobily, což znamená, že právě turismus je a do budoucna vždy bude významným zdrojem obživy pro znatelnou část městského i venkovského obyvatelstva Znojemska. Z tohoto důvodu vnímáme snahu investora s podporou obce Chvalovice jako zkázonosnou pro takto definovaný veřejný zájem. VE u Chvalovic se projeví při všech dálkových pohledech z MPR Znojmo, z radniční věže, i z pouhé vyhlídky od hradní rotundy. Jedná se o cizorodý prvek v krajině, který si občan turista podle všech průzkumů v tak dobře dochovaném krajinném prostředí nepřeje (turista přijíždí obdivovat neporušenou přírodu a památky, ne industriální větrníky). Do budoucna hrozí, že tento úžasný a malebný region jihozápadní Moravy bude „zaplevelen" vysokými stožáry s rotujícími vrtulemi větrných elektráren. V posledních letech již investoři realizovali několik větrníků u Macko vic a Břežan a také jeden větrník u Bantic na dohled od Znojma. Jedinečná silueta Pálavý od Znojma tak již byla narušena. Další plány umístit vysoké vrtule ohrožují obzory mezi Vranovskou Vsí a Pavlicemi, u Vracovic a Lesné, u Dyjákovic a nejnaléhavěji nyní u Chvalovic na dohled od Znojma a vinic Kraví hory (vzdušná vzdálenost pouhých 5 km jižně od města). Jakmile to státní správa i přes odpor veřejnosti dopustí, nebude již cesty zpátky a Znojemsko může přijít o značnou část své návštěvnické klientely, ztratit kus své historické identity. Stavební úřad ve Znojmě se s těmito argumenty v odůvodnění územního rozhodnutí neztotožnil, protože „k tomuto tvrzení nejsou doloženy žádné podklady." K tomuto namítáme, že stavební úřad naprosto ignoroval názor aktivní občanské veřejnosti (znojemská občanská sdružení) a hlavně názory občanů, zastoupených samosprávou města Znojma. Dovolujeme si připomenout, že Zastupitelstvo města Znojma jako nejvyšší demokratický orgán města se zhruba 35 tisíci obyvateli přijalo na svém zasedání dne 30. 3. 2010 jednohlasně toto usnesení: „Zastupitelstvo města vyjadřuje nesouhlas s výstavbou větrných elektráren v spádovém regionu Znojemska z důvodu ochrany agrárně-přírodního krajinného rázu historické kulturní krajiny v okolí Znojma a Národního parku Podyjí a z důvodu zachování přitažlivosti regionu pro nabídky cestovního ruchu jako významného odvětví lokálního pracovního trhu. ZM pověřuje starostu města, aby ve smyslu tohoto usnesení inicioval jednání o zákazu výstavby větrných elektráren na platformě dobrovolných sdružení obcí, jejichž je Znojmo členem (Znojemský regionální rozvoj o.p.s., dobrovolný svazek vinařských 6
obcí Daníž) a na Radě obcí pro udržitelný rozvoj území ORP Znojmo (dle § 9 zák č. 183/2006 Sb.) a aby zažádal o úpravu strategické koncepce a náležitých územně-plánovacích dokumentů Jihomoravského kraje." Dne 21. dubna 2010 zaslala čtyři občanská sdružení ze Znojemska (Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s., Občané pro Znojmo o.s., Občanské sdružení Horizont Vranovská Ves a Za Znojmo přívětivější o.s.) otevřený dopis hejtmanovi kraje Mgr. Haškovi, ze kterého citujeme: „...V regionu Znojemska vyrostla v roce 2005 pětice větrných elektráren v katastru obce Břežany poté, co obecní zastupitelstvo zamítlo uspořádání místního referenda v této věci, což požadovala petice 300 občanů Břežan (52 procent obyvatelstva obce). Další větrník vyrostl roku 2008 u Bantic na dohled od Znojma. Výsledkem těchto realizací je, že veškeré pohledy z Národního parku Podyjí a ze Znojma (např. vyhlášené vřesoviště Kraví hory aj.) přes Dyjskosvratecký úval k Pálavě jsou narušeny těmito novodobými industriálními prvky, které široko daleko nemají žádnou analogii, neznají proporci a přinášejí do malebné krajiny neklid. ... Pokud by byly chystané záměry investorů úředně povoleny a realizovány, vznikl by na Znojemsku nejhustší větrný park na Moravě, a to ve vzdálenosti pouhých několika málo kilometrů od unikátní městské památkové rezervace Znojmo, Národního parku Podyjí, Přírodního parku Jevišovka a rekreační oblasti Vranovské přehrady. Jelikož jsou plánované větrníky umisťovány na výrazná návrší, stanou se z velké dálky viditelnými body v poklidné venkovské, neindustrializované krajině, v případě Chvalovic nepřehlédnutelnými ze všech vyhlídek a věží historického města Znojma a jeho okolí Pro turistický ruch a aspirace Znojma na seznam UNESCO by to melo dle našeho soudu fatální vliv. Těžko si lze představit, že by mohly orgány státní správy a krajské samosprávy dopustit výstavbu vysokých větrníků v blízkosti Moravského krasu či Lednickovaltického areálu. Návštěvníci by z toho asi nebyli nadšeni, protože na jižní Moravu přijíždějí právě kvůli její malebnosti a pěkné krajině. Naše občanská sdružení proto další záměry výstavbu větrných elektráren na Znojemsku odmítají a připojují se tak k deklarativnímu nesouhlasu Města Znojma, který byl formou usnesení zastupitelstva města vyjádřen dne 30. března tohoto roku." Tyto skutečnosti jsou podle našeho názoru dostatečným argumentem aktivního odporu velké části veřejnosti Znojma a jeho okolí proti danému záměru a podkladem pro naše tvrzení o nepřípustnosti umístění takovéto velmi viditelné stavby do krajiny v okolí Znojma a NP Podyjí. Investorem zmíněná studie Ústavu geoniky AV ČR publikovaná r. 2010 je příliš obecná a nevztahuje se konkrétně na specifický region NP Podyjí a centrálního Znojemska. Proto o ni dle našeho názoru nemůže správní orgán opřít svoje odůvodnění, zvlášť ve světle citované studie Ing. Bínové CSc. (viz bod 1). Z této studie jednoznačně vyplývá, že větrníky v lokalitě Chvalovic by měly značný dopad na krajinný ráz (lokalita C4, III. stupeň ochrany: „Celek je silně pohledově exponovaný a z dálkových pohledů ovlivňuje krajinný ráz Národního parku Podyjí i města Znojma"). S tímto odborným vyhodnocením se ztotožnil MÚ Znojmo, odbor životního prostředí, ve svém závazném stanovisku (čj. MUZN 87049/2008) coby dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny. Taktéž se s nimi ztotožnili další účastníci územního řízení - znojemská občanská sdružení. Přesto krajský úřad, odbor životního prostředí, při posuzování v prvním odvolacím řízení, když postupoval podle paragrafu 149 odst. 4 správního řádu, naznal, že věcně je znojemské závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny údajně „nezákonné", neboť se prvoinstanční orgán měl spíše přiklonit k posouzení krajinného rázu zpracovanému v rámci Oznámení o vlivu stavby na ŽP 7
v rámci EIA společností Investprojekt NNC s.r.o.! S tímto tvrzením Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s. zásadně nesouhlasí, neboť je známou skutečností, že oznamovatel je při podání logicky podjatý, je totiž placen investorem (Viventy česká s.r.o.). Zákonodárce sice pamatoval na institut „oponentního posudku" v rámci řízení EIA, v tomto případě jím byl posudek Ing. Gotthanse ze srpna 2007, kterého v tomto směru vybral krajský úřad coby orgán vydávající stanovisko EIA. (Pozn. Na základě systémové podjatosti se však jedná o stejný odbor krajského úřadu jako odbor, který zrušil závazná stanoviska v předmětném územním řízeníl). Avšak Ing. Gotthans ve svém posudku se závěry posouzení krajinného rázu v oznámení od firmy Investprojekt NNC s.r.o. bezproblémově souhlasí (!), aniž by např. důkladně oponoval ve věci nepochybných dopadů viditelnosti elektráren na pohledy z MPR Znojmo a NP Podyjí (viz jeho argumentace proti stanoviskům MěÚ Znojmo - str. 50 jeho posudku a dále). Chybí například jakákoli vizualizace chvalovických větrníků při pohledech od Znojma či z NP Podyjí apod. Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s. tudíž namítá, že tvrzení KU JmK OZP o „nezákonnosti" závazného stanoviska MÚ OŽP Znojmo se nezakládá na pravdě. Hlavní argument pro krajský úřad a jeho tvrzení o „nezákonnosti" je to, že prvoinstanční orgán OŽP Jde proti stanovisku EIA". Zde namítáme, že posudek, který zpracovala ing. Bínová CSc. a na který se odvolává MÚ OŽP Znojmo a obě zmíněná účastná znojemská občanská sdružení, vznikl až půl roku po ukončení řízení EIA! Podle našeho názoru prvoinstanční orgán ochrany přírody k němu zcela oprávněně přihlédl jako k novému podkladu, který navíc na rozdíl od posudků v rámci EIA hodnotí celou krajinu v okolí Znojma a dopady výstavby vysokých větrných elektráren z širšího a koncepčnějšího hlediska přesně tak, jak to vyžaduje zákon (§ 12 zákona č. 114/1992 Sb.: Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.) Navíc namítáme, že stanovisko EIA není ze zákona samostatným správním rozhodnutím a na řízení o něm se nevztahuje správní řád (není proto možné uplatnit proti němu opravné prostředky podle správního řádu). Za současného stavu právní úpravy řízení EIA spočívá tedy jediná možnost, jak stanovisko EIA napadnout, v účasti na navazujícím územním řízení a v napadení stanoviska EIA prostřednictvím námitek podaných v tomto řízení, resp. odvolání se proti případnému územnímu rozhodnutí. Stanovisko EIA není pro rozhodující správní orgán (nyní MÚ odbor výstavby Znojmo, před tím MU OŽP Znojmo) závazné v tom slova smyslu, že by se musel jeho obsahem vždy bez výhrady řídit, tuto povahu určitě nemá! Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí v § 10 stanoví, že stanovisko je pouze odborným podkladem pro vydání rozhodnutí a správní úřad bere při svém rozhodování vždy v úvahu jeho obsah. Citace zákona: „Jsou-li ve stanovisku uvedeny konkrétní požadavky týkající se ochrany životního prostředí, zahrne je správní orgán do svého rozhodnutí; v opačném případě uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. Rozhodnutí musí vždy obsahovat odůvodnění." Z toho vyplývá, že správní orgán rozhodující v územním řízení může vydat i jiné rozhodnutí, než jak mu to „doporučuje" stanovisko EIA! Považujeme za nepřípustné, aby druhoinstanční orgán zasahoval do pravomoci věcného posuzování orgánu prvoinstančního, pokud je ono podepřeno závěry velmi kvalitní odborné studie od autorizované osoby (Ing. Bínová CSc.) a navíc podpořeno vyjádřeními občanské veřejnosti, která se podle § 70 zákona č. 114/1992 Sb. výkonu ochrany přírody a krajiny ex lege účastní. Sám OŽP KÚ JmK si je přitom ve svém odůvodnění vědom, že oba proti sobě jdoucí posudky krajinného rázu (tzn. EIAIng. Gotthans versus Ing. Bínová CSc.) jako podklady k rozhodnutí mají stejnou právní váhu (oba je 8
vypracovaly autorizované osoby). Považovat za nezákonnost to, k jakému ze dvou relevantních posudků se prvoinstanční státní orgán přikloní, je dle našeho názoru velký zásah do zákonem vymezeného oprávnění prvoinstančních orgánů státní správy. Navrhujeme tedy, aby odvolací orgán nechal podle postupu stanoveného v § 149 správního řádu přezkoumat u nadřízeného orgánu (ti. Ministerstvo životního prostředí ČR) obě závazná stanoviska (vynětí z půdního fondu, ochrana přírody a krajiny), která vydal OZP KÚ JmK v únoru 2009 poté, co zrušil nesouhlasná závazná stanoviska prvoinstančního orgánu - OŽP MÚ Znojmo. Závazná stanoviska OZP KÚ JmK jsou vadná s ohledem na vše, co bylo výše řečeno, zejména na skutečnost, že MÚ Znojmo OŽP se nemusel řídit stanoviskem EIA, neboť to odůvodnil existencí nového posudku ing. Bínové CSc, který ještě v době posuzování EIA neexistoval a který krajinný ráz posuzuje komplexněji a ve větší šíři než posouzení Investprojektu NNC s.r.o. a oponenta Ing. Gotthanse, a také s ohledem na chybu v odůvodnění (odkaz na tehdy již neplatný metodický pokyn MMR CR ve věci územního plánování (viz bod 2)).“ Občané pro Znojmo, o.s., IČO: 285 552 79, se sídlem Na Vyhlídce 2685/9, 669 02 Znojmo, ve svém odvolání uvádí, že zásadně nesouhlasí s cit.: „výstavbou větrných elektráren ve Znojmě a jeho širším okolí z důvodu závažného dopadu na krajinný ráz a degradaci atraktivity vinorodého neindustriálního kraje s četnými kulturními a přírodními památkami pro cestovní ruch jako významný zdroj obživy a tisíců místních obyvatel. S výstavbou předmětné větrné elektrárny u Chvalovic nesouhlasíme a domáháme se u odvolacího orgánu zrušení předmětného územního rozhodnutí v plném rozsahu. V plném rozsahu se ztotožňujeme s odůvodněním uvedeným v odvolání dalšího účastníka řízení – Okrašlovacího spolku ve Znojmě, o.s. ( přípis datovaný 15.9.2011, podaný 20.9.2011). Navrhujeme, aby odvolací orgán nechal podle postupu v § 149 správního řádu přezkoumat u nadřízeného orgánu (tj. Ministerstvo životního prostředí ČR) závazná stanoviska ve věci vynětí z půdního fondu a ve věci ochrany přírody a krajiny (krajinného rázu), která vydal OŽP KÚ JmK v únoru 2009 poté, co zrušil nesouhlasná závazná stanoviska prvoinstančního orgánu – OŽP MÚ Znojmo.“
KrÚ OÚPSŘ po přezkoumání postoupeného spisového materiálu rozhodnutím ze dne 30.12.2011 č.j. JMK 156341/2011 podle ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu uplatněná odvolání zamítl a odvoláním napadené územní rozhodnutí o umístění stavby ze dne 4.8.2011 č.j. MUZN 62709/2011, spis. Zn. SMUZN Výst.6156/2008-Hm potvrdil. K obsahu uplatněných odvolání a k věci pak uvedl: „Ad 1) Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí bylo vydáno Krajským úřadem Jihomoravského kraje, odborem životního prostředí (dále jen OŽP), dne 23.10.2007 pod č.j. JMK 47652/2007, Sp.Zn. S-JMK 47652/2007 OŽP/Šb. V tomto stanovisku se v kapitole III. Hodnocení záměru OŽP zabýval vlivy posuzovaného záměru na krajinný ráz a ochranu půdy. Je sice skutečností, že OŽP nemělo v době vydání výše uvedeného stanoviska k dispozici odvolateli namítanou studii, avšak tato skutečnost nemůže zlehčit závěr učiněný k tomu oprávněným orgánem, kterým je OŽP, neboť pokud by měl tento orgán před vydáním stanoviska jakékoliv pochybnosti, zejména s ohledem na námitky města Znojma, jistě by si zaobstaral dostatek podkladů pro posouzení věci. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění platném v době vydání stanoviska EIA se dvouletá lhůta platnosti stanoviska EIA staví, pokud bylo zahájeno navazující řízení podle zvláštních právních předpisů. Jestliže tedy žadatel podal dne 14.4.2008 u stavebního úřadu 9
žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, bylo tímto dnem zahájeno územní řízení jako navazující správní řízení. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, které bylo vydáno OŽP dne 23.10.2007 pod č.j. JMK 47652/2007, Sp.Zn. S-JMK 47652/2007 OŽP/Šb, je proto i nadále platné, i když od jeho vydání již uplynuly téměř 4 roky. KrÚ dospěl k závěru, že toto stanovisko nepozbylo nic na své hodnotě, neboť za období od jeho vydání se poměry v daném území nezměnily. Toto stanovisko je sice povinným dokumentem pro územní řízení, nikoliv však závazným. K tomu je třeba připomenout, že bylo OŽP vydáno závazné stanovisko č.j. JMK 6711/2009 ze dne 9.2.2009, kterým se mění nesouhlas, vyjádřený závazným stanoviskem Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 50338/2008 ze dne 17.6.2008 ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody na souhlas a závazné stanovisko č.j. JMK 6711/2009 ze dne 16.2.2009, kterým se mění nesouhlas, Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 725254/2008 dne 22.9.2008 ve smyslu § 9 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, na souhlas. V těchto závazných stanoviscích se OŽP danou problematikou podrobně zabýval a nedospěl k odchylným závěrům od stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 23.10.2007 č.j. JMK 47652/2007, Sp.Zn. S-JMK 47652/2007 OŽP/Šb. Ad 2) Odvolateli namítaný nesoulad navrhované stavby s územně plánovací dokumentací byl v průběhu územního řízení, i s ohledem na změnu metodického pokynu MMR, odstraněn vydáním změny č. 2 územního plánu obce Chvalovice, která nabyla účinnosti dne 12.6.2010. Touto změnou bylo navrhovanou stavbu dotčené území určeno na plochu výroby elektrické energie ve větrných elektrárnách. Činí tak z dotčených pozemků území zastavitelné větrnými elektrárnami, na které ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona nedopadá. Vzhledem ke schválené změně územního plánu obce jsou úvahy o závaznosti metodických pokynů MMR bezpředmětné. Jak je z opatření obecné povahy kterým byla vydána změna č. 2 územního plánu obce Chvalovice patrno, byly v procesu pořizování a schvalování této změny zvažovány a vypořádány námitky Okrašlovacího spolku ve Znojmě o.s.,opírající se o připomínanou studii „Znojemsko – preventivní hodnocení krajinného rázu správního území podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. (zpracovatel: Společnost pro životní prostředí, Ing. Bínová, Brno, 2008). I v procesu pořizování a schvalování změny č. 2 územního plánu obce Chvalovice však nebyly tyto námitky shledány jako důvodné. Ad 3) Účastníci řízení mohou v řízení vznášet námitky v rozsahu, v jakém se jich předmět řízení týká. To znamená, že odvolatelům, jejichž účastnictví v řízení je odvozováno z ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, nepřísluší uplatňování námitek nesouvisejících s ochranou přírody a krajiny. Nelze proto souhlasit s námitkou odvolatele, že stavební úřad porušil zásadu rovnosti účastníků řízení. K tomu KrÚ odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 7 As 2/2009-80 ze dne 4.2.2011, ve kterém se k postavení občanských sdružení vyslovil následovně: „Je-li sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny oprávněno být účastníkem správního řízení, nelze dovodit, že má možnost hájit v tomto řízení i zájmy jiné, s ochranou přírody a krajiny nesouvisející. Takové občanské sdružení by se totiž z pozice ochránce přírody a krajiny dostávalo do pozice univerzálního dohlížitele nad zákonností postupu a rozhodnutí správních orgánů v podstatě v neomezeném rozsahu, což podle Nejvyššího správního soudu není smyslem a účelem účastenství ekologických občanských sdružení ve správních řízeních.“ Tento závěr je nutno chápat i v kontextu s rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 17.2.2009 č.j. 2 As 25/2007-118. V daném případě se jedná o námitku náležející do režimu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších 10
předpisů. Tato záležitost byla detailně posouzena v závazném stanovisko č.j. JMK 6711/2009 ze dne 16.2.2009, kterým OŽP v přezkumu změnil nesouhlas, Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 725254/2008 dne 22.9.2008 ve smyslu § 9 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, na souhlas. Požadavek odvolatelů na přezkum tohoto závazného stanoviska Ministerstvem životního prostředí je totožný s požadavkem na přezkum závazného stanoviska OŽP na úseku ochrany přírody a krajiny vyjádřeném v bodu 4 odvolání. KrÚ proto k němu zaujal společné stanovisko, viz dále. Ad 4) Jak již výše uvedeno, odvolatelé požadují, aby KrÚ nechal podle postupu § 149 správního řádu přezkoumat Ministerstvem životního prostření závazné stanovisko OŽP č.j. JMK 6711/2009 ze dne 9.2.2009, kterým se mění nesouhlas, vyjádřený závazným stanoviskem Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 50338/2008 dne 17.6.2008 ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody na souhlas a závazné stanovisko OŽP č.j. JMK 6711/2009 ze dne 16.2.2009, kterým se mění nesouhlas, Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 725254/2008 dne 22.9.2008 ve smyslu § 9 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, na souhlas. Takový postup není přípustný, neboť výše uvedená závazná stanoviska nebyla vydána prvoinstančně příslušným správním orgánem, ale jsou již sama výsledkem přezkumu závazných stanovisek vydaných správním orgánem v prvním stupni, kterým byl Městský úřade Znojmo, odbor životního prostředí. Došlo by proto k nežádoucímu vršení přezkumných řízení. Takový postup správní řád nepřipouští – viz Správní řád – komentář, autor JUDr. Josef Vedral, PhD., nakladatelství BOVA POLYGON. KrÚ dále zjistil, že se OŽP v závazném stanovisku č.j. JMK 6711/2009 ze dne 9.2.2009, kterým v přezkumu změnil nesouhlas, vyjádřený závazným stanoviskem Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 50338/2008 dne 17.6.2008 ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody na souhlas, důsledně zabýval všemi aspekty ochrany přírody a krajiny. Rovněž se v něm vypořádal se všemi nálezy a závěry učiněnými ve studii „Znojemsko – preventivní hodnocení krajinného rázu správního území podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. (zpracovatel: Společnost pro životní prostředí, Ing. Bínová, Brno, 2008) a shledal, že navrhovaná stavba hodnotu daného území neovlivní a to ani ve vazbě na širší okolí ( Národní park Podyjí, město Znojmo). Je plně na přezkoumávajícím správním orgánu jaké podklady si pro odborné posouzení správnosti závazného stanoviska podřízeného správního orgánu obstará a jaké závěry přijme. Postup OŽP proto nelze považovat za nepřípustný zásah do zákonem vymezeného oprávnění prvoinstančních orgánů státní správy. Naopak , Městský úřad Znojmo, odbor životního prostředí, je vázán názorem nadřízeného správního orgánu vyjádřeným v jeho, na základě přezkumu vydaných závazných stanoviscích. Konečně i otázka souladu s požadavky zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, byla předmětem posouzení přípustnosti změny č. 2 územního plánu obce Chvalovice. Pokud tedy umístěná stavba neovlivní krajinný ráz území, nemůže ovlivnit ani jeho atraktivitu pro cestovní ruch. Jak KrÚ dále zjistil, nedošlo ani ke změně strategických materiálů, koncepcí a územně plánovací dokumentace Jihomoravského kraje, ve smyslu zákazu výstavby větrných elektráren v daném území.“ Na podkladě správní žaloby, kterou proti rozhodnutí KrÚ OÚPSŘ č.j. JMK 156341/2011 ze dne 30.12.2011 podal Okrašlovací spolek ve Znojmě, občanské sdružení registrované Ministerstvem vnitra ČR č.j. VSC/1-11146/92-R, IČO: 456 69 023, se sídlem Penzion Havelka, Mikulášské náměstí č. 3, 669 02 Znojmo, zastoupený statutárním orgánem – Otto Boudou, předsedou sdružení, Krajský soud v Brně výše zmíněné rozhodnutí rozsudkem ze dne 19.2.2013 č.j. 31 A 7/2012 zrušil a věc vrátil OÚPSŘ k dalšímu řízení. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolání směřuje proti obsahu závazného 11
stanoviska č.j. JMK 6711/2009 ze dne 9.2.2009, kterým se mění nesouhlas, vyjádřený závazným stanoviskem Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 50338/2008 dne 17.6.2008 ve smyslu § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody na souhlas a závazného stanoviska č.j. JMK 6711/2009 ze dne 16.2.2009, kterým se mění nesouhlas, Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí, vyhotovený pod č.j. MUZN 725254/2008 dne 22.9.2008 ve smyslu § 9 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, na souhlas. KrÚ OÚPSŘ s ohledem na skutečnost, že se v obou případech jednalo o přezkumná stanoviska vydaná správním orgánem druhého stupně, nepožadoval z důvodu řetězení přezkumů opětovné přezkoumání závazných stanovisek odborem životního prostředí KrÚ. Krajský soud v Brně shledal postup OÚPSŘ jako chybný a jak již výše uvedeno, rozsudkem ze dne 19.2.2013 č. 31 A 7/2012, který nabyl právní moci dne 27.2.2013, toto žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil OÚPSŘ k dalšímu řízení z důvodů v odůvodnění rozsudku uvedených. Na podkladě uvedených skutečností a zejména znění odůvodnění rozsudku Krajského soudu ze dne 19.2.2013 č. 31 A 7/2012, KrÚ OÚPSŘ po vrácení spisového materiálu Krajským soudem v Brně dne 8.4.2013, jako příslušný odvolací orgán, požádal ve smyslu ustanovení § 149 odst. 4 správního řádu Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje o potvrzení nebo změnu výše citovaných závazných stanovisek. Dne 6.5.2013 obdržel KrÚ OÚPSŘ přípis KrÚ OŽP č.j. JMK 45469/2013 nazvaný „Sdělení závěru ve věci posouzení závazného stanoviska č.j. JMK 16601/2009 ze dne 9.2.2009, kterým se mění nesouhlasné závazné stanovisko vydané Městským úřadem Znojmo, odborem životního prostředí, pod č.j. MUZN 50338/2008 dne 17.6.2008 z hlediska ochrany krajinného rázu k realizaci stavby větrné elektrárny v k.ú. Chvalovice na souhlasné,“ ve kterém se uvádí, cit.: „Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „KrÚ JMK ,OŽP,“) obdržel dne 12.4.2013 přípis, jehož prostřednictvím jej Odbor územního plánování a stavebního řádu zdejšího úřadu (dále jen „odvolací orgán“) žádá ve smyslu ust. § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) mj. o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska KrÚ JMK, OŽP, č. j. JMK 16601/2009 ze dne 9.2.2009 (v písemnosti uvedeno nesprávné číslo jednací), kterým se mění nesouhlasné závazné stanovisko Městského úřadu Znojmo, odboru životního prostředí (dále jen „MěÚ Znojmo“) č.j. MUZN 50338/2008 ze dne 17.6.2008 vydané na základě žádosti společnosti Viventy česká, s. r. o., IČ 26918013, Nám. Svobody 9, 602 00 Brno, zastoupené společností Stavební poradenství, IČ 27672301, Kovařicova 21, 616 00 Brno (dále jen „žadatel“), z hlediska ust. § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody“), tj. z hlediska ochrany krajinného rázu, ke stavbě „ Větrná elektrárna VE02, příjezdová účelová komunikace, manipulační plocha a kabelová přípojka VN 22 kV“ na pozemcích v k.ú. Chvalovice na souhlasné. Uvedená žádost odvolacího orgánu vyplývá z právního názoru vysloveného v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.2.2013, č.j. 31A 7/2012 – 188. V tomto rozsudku soud konstatoval, že jestliže v předchozí fázi územního řízení KrÚ JMK, OŽP jako nadřízený orgán, vydal dvě závazná stanoviska, kterými na základě odvolání žadatele proti zamítavému územnímu rozhodnutí při postupu podle ust. § 149 správního řádu změnil nesouhlasná podkladová závazná stanoviska vydaná ve věci MěÚ Znojmo jako prvoinstančním orgánem na souhlasná a poté na základě zrušujícího rozhodnutí 12
odvolacího orgánu následovalo nové projednání věci a vydání kladného územního rozhodnutí o umístění stavby, proti kterému se tentokrát odvolali jiní účastníci řízení a toto druhé odvolání svým obsahem směřovalo proti zmíněným změnovým závazným stanoviskům KrÚ JMK, OŽP, tak bylo nezbytné, aby si odvolací orgán od KrÚ JMK, OŽP, opět vyžádal uplatnění postupu dle ust. § 149 odst. 4 správního řádu, tj., požádal jej o potvrzení nebo změnu změnových závazných stanovisek tohoto orgánu, tedy mj. i předmětného závazného stanoviska č.j. 16601/2009 ze dne 9.2.2009. Z uvedeného důvodu krajský soud rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil a zavázal jej k nápravě uvedeného. Vzhledem k uvedenému KrÚ JMK, OŽP, na základě žádosti odvolacího orgánu prověřil jím vydané závazné stanovisko č.j. 16601/2009 ze dne 9.2.2009, a to zejména z hlediska námitek uvedených v odvolání občanského sdružení Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s., Mikulášské nám. 3, 669 02, a v odvolání občanského sdružení Občané pro Znojmo, o.s., Na Vyhlídce 9, 669 02 Znojmo, obojí proti rozhodnutí MěÚ Znojmo, odboru výstavby, o umístění předmětné stavby větrné elektrárny a dále z hlediska nových požadavků na postup správních orgánů vyplývajících z judikatury správních soudů. V rámci tohoto níže podrobně popsaného postupu KrÚ JMK potvrdil závěry, které jej vedly k vydání předmětného závazného stanoviska, a dále nezjistil žádné vady, kterými by tento správní akt trpěl. KrÚ JMK proto trvá na znění předmětného závazného stanoviska, kterým mění nesouhlas, vyjádřený závazným stanoviskem MěÚ Znojmo, odboru životního prostředí, č.j. MUZN 50338/2008 ze dne 17.6.2008 ve smyslu ust. § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody, na souhlas. V rámci svého minulého postupu při vydávání napadeného závazného stanoviska vycházel KrÚ JMK, OŽP, z podkladů ve věci, a to zejména ze dvou odborných materiálu posudku „Větrný park Chvalovice – posouzení vlivu na krajinný ráz“ zpracovaným společností Invest projekt NNC, s. r. o. (dále jen „posudek č. 1“) a z materiálu „Znojemsko – Preventivní hodnocení krajinného rázu správního území podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, posuzování záměrů výstavby větrných elektráren“, vyhotovený Společností pro životní prostředí, s. r. o. (dále jen „posudek č. 2“). Na základě hodnocení, které je podrobně popsáno v napadeném závazném stanovisku dospěl KrÚ JMK, OŽP, k závěru, že zjištění učiněná v posudku č. 2 nelze považovat za relevantní pro hodnocení věci, a to zejména z důvodu, že posudek je vypracován jako preventivní hodnocení dopadů potenciálních záměrů větrných elektráren a dalších industriálních staveb na území vymezené správním obvodem Znojma jako obce s rozšířenou působností a nevychází tak z konkrétních aspektů posuzovaného záměru. Takovýto přístup neumožnil zhodnotit krajinný ráz a jeho zákonné znaky ve vztahu k umístění a charakteru stavby posuzované větrné elektrárny. KrÚ JMK, OŽP, také odmítl zvyšování hodnoty krajinného rázu v posudku vymezeného krajinného celku na základě pohledové provázanosti s hodnotnými lokalitami v okolí (Národní park Podyjí, město Znojmo), a to bez ohledu na jejich vzdálenost, a také přikládání nadměrného významu pouhé viditelnosti staveb z vyvýšených či okrajových částí těchto míst. Naopak posudek č. 1 zhodnotil KrÚ JMK, OŽP, jako relevantní, neboť při hodnocení vizuálních dopadů předmětné stavby vychází z jejích konkrétních parametrů. Za metodicky správný lze považovat i postup při hodnocení, kdy autor posudku stanovuje rozsah viditelnosti větrné elektrárny a stupeň intenzity jejího vizuálního působení v v různě vzdálených okruzích, a na tomto základě pak v dotčeném prostoru vyhodnocuje znaky krajinného rázu a jejich dotčenost. Na závěrech o zjištění relevantnosti posudku č. 1 a irelevantnosti posudku č. 2 z výše uvedených důvodů KrÚ JMK, OŽP, stále trvá. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24.7.2009, č. j. 6 As 14/2009 – 66 však ve vztahu k institutu krajinného rázu přísluší zpracovateli posudku zhodnotit 13
pouze krajinný ráz a jeho hodnotu (otázka skutková), avšak tento nemá hodnotit, zda posuzovaný záměr může snížit nebo změnit krajinný ráz a zda je tedy možné s jeho realizací souhlasit (otázka právní). Posouzení této otázky přísluší pouze rozhodujícímu správnímu orgánu. Ve světle tohoto rozsudku má KrÚ JMK, OŽP, za to, že nepostačuje se pouze přiklonit k závěru byť relevantního posudku, ale je nezbytné na základě relevantních částí obou posudků, které se týkají skutkového hodnocení věci, provést vlastní zhodnocení otázky právní. Kromě výše uvedených odborných posudků vycházel KrÚ JMK, OŽP, při hodnocení věci i z dalších podkladů, zejména z materiálů z procesu posuzování vlivů záměrů podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „EIA“), tj. z oznámení, posudku a stanoviska EIA a také z vlastní znalosti místních poměrů. KrÚ JMK, OŽP, v rámci svého postupu zjistil následující skutečnosti: Podle dikce § 12 odst. 1 zákona o ochraně přírody je „krajinný ráz, kterým se rozumí zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu“ a zásahy do něj „mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ Nástrojem k ochraně tohoto právního institutu upraveným v § 12 odst. 2, který mají příslušné orgány ochrany přírody k dispozici, je vydávání souhlasu k činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz. Dle výkladu předmětného ustanovení provedeného Nejvyšším správním soudem (rozsudek č.j. 1 As 17/2004-41) musí orgán ochrany přírody, aby mohl zmiňovaný souhlas udělit, posoudit dvě dílčí otázky: „za prvé, zda posuzovaná činnost může snížit či změnit krajinný ráz (tj. zejména přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti), a – pokud je odpověď na tuto otázku kladná – za druhé, zda taková změna či snížení nevylučují zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny a harmonické měřítko a vztahy v krajině“ (dále též zákonné znaky krajinného rázu). Uvedený postup KrÚ JMK uplatnil i při posouzení předmětné věci. Jako podklad pro hodnocení autor posudku č. 1 vymezuje dvě oblasti krajinného rázu – A Oblast plošin Jaroslavické a Drnholecké pahorkatiny a nivy Dyje a B Oblast úpatí Znojemské pahorkatiny. Pro tyto oblasti jsou pak v posudku uvedeny typické znaky krajinného rázu. Specifičtěji je pak v posudku vymezeno místo krajinného rázu, tj. území, které může být záměrem pohledově ovlivněno. Jeho autor stanovil tři okruhy viditelnosti, do 2 km od objektu větrné elektrárny, ve kterém je stavba dominantní, okruh 3 - 5 km od záměru, ve kterém se větrná elektrárna stále projevuje kontrastně vůči okolí, avšak v drobnějším měřítku vůči ostatní krajině, a konečně okruh ve vzdálenosti 5 – 10 km, kde je větrná elektrárna stále viditelná, často však popřená dominujícím měřítkem krajiny. Z tohoto vymezení je nutné vynechat plochy v rámci uvedených okruhů, ze kterých nebude stavba větrné elektrárny vlivem tvaru terénu či kvůli odstínění porostem viditelná vůbec. V posudku č. 2 jsou vymezeny čtyři oblasti krajinného rázu s obdobnou charakteristickou a samostatný celek pro město Znojmo. Pro tyto oblasti jsou uvedeny typické znaky krajinného rázu. Oblasti jsou dále podle pohledové a prostorové spojitosti rozděleny na menší území – krajinné celky. Katastrální území Chvalovic, ve kterém má být předmětný záměr realizován, je zahrnuto v krajinném celku C4. Pro krajinné celky jsou v materiálu mj. uvedeny typické znaky krajinného rázu, krajinotvorné způsoby využití území, významné hodnoty území a míra zachovalosti krajinného rázu. K uvedenému KrÚ JMK, OŽP, uvádí, že vymezení oblastí krajinného rázu, popř. v posudku č. 2 krajinných celků má význam spíše z hlediska určení obecných charakteristik území. Za nezbytný 14
základ pro hodnocení dopadů stavby větrné elektrárny na krajinný ráz je však nezbytné považovat vymezení vizuálně ovlivněného území, jako je to provedeno v posudku č. 1. V rámci takto stanoveného území je pak možné hodnotit dopady záměru na krajinný ráz. Pro šíře vymezené dotčené území (oblasti krajinného rázu, krajinný celek) se pak oba autoři de facto shodují na základních charakteristikách. Z posudků vyplývá, že v okolí realizace záměru se nachází intenzivně zemědělsky využívaná agrární krajina, ve které dominují plochy polí, popř. vinice velkovýrobního charakteru. V místě absentují lesní celky a nachází se zde pouze malý počet drobných často regulovaných vodních toků a vodních ploch. Krajina je členěna silnicemi a polními cestami místy s doprovodným porostem dřevin a liniovými větrolamy. Území dominují středně velká sídla venkovského charakteru s protáhlými ulicemi s řadovou zástavbou. Z obou posudků je také patrné, že charakter krajiny v severozápadním směru mění svah okraje Českého masivu. Na jeho v horní části kompletně zalesněné partie zde navazují odlesněné plochy s rozsáhlými travobylinnými porosty vřesovištního charakteru s výstupy skalek a rozvolněnými dřevinnými porosty, jež v blízkosti obcí přecházejí do ploch vinohradů a sadů. Zde se také nachází hranice Národního parku Podyjí. Další krajinný předěl v severním a severovýchodním směru vytváří výrazná niva řeky Dyje, na níž leží i město Znojmo. Jižním směrem probíhá státní hranice s Rakouskem. Výčet znaků, které zákon o ochraně přírody v ust. § 12 odst. 1 spojuje s ochranou krajinného rázu (významné krajinné prvky, zvláště chráněná území, kulturní dominanty, harmonické měřítko a vztahy v krajině) a jež mohou být stavbou ovlivněny, není ani v jednom z posudků zpracován konzistentně a je tak nezbytné poznatky autorů v tomto směru hledat v obsahu textu, popř. v posudku č. 1 v tabulkových přílohách. Autor posudku č. 2 vůbec nevyhodnocuje přítomnost významných krajinných prvků v území a ve vztahu ke zvláště chráněným územím vychází pouze z blízkosti Národního parku Podyjí. Explicitně jsou pak v posudku za kulturní dominanty označeny kostely a sklepní uličky v jednotlivých obcích (výslovně zmíněny obce Šatov, Chvalovice, Dyjákovičky, Vrbovec a Načeratice). V posudku je pak dále uvažováno s dopady industriálních staveb na město Znojmo, resp. na jeho historické části, které je rovně nutné považovat za kulturní dominantu místa. Vzhledem k charakteru posudku z něj však nevyplývá, které z uvedených hodnot se nacházejí v území potenciálně dotčeném posuzovanou stavbou větrné elektrárny. Co se týká pojmů harmonické měřítko a vztahy v krajině, ty jsou sice v posudku č. 2 definovány, ale ve vztahu k jednotlivým krajinným celkům nejsou nijak charakterizovány. Nicméně ze závěru posudku vyplývá, že autor obsah těchto pojmů de facto odvozuje od obecných charakteristik území Znojemska (mozaika polí, vesnické zástavby, nízkopodlažní domy, trvalá vegetace drobnějších lesíků, větrolamů, sadů a vinohradu, zemědělská a lesní krajina). Rovněž v posudku č. 1 je ze zvláště chráněných území výslovně zmíněn pouze Národní park Podyjí. Dále je pouze konstatován výskyt dalších zvláště chráněných území a významných krajinných prvků. Autor textu v posudku zmiňuje celou řadu pro oblast typických kulturních prvků, za kulturní dominanty však z nich lze považovat toliko věže kostelů v obcích a historické (vyšší) části sídel (Znojmo). Za významný krajinný prvek a kulturní dominantu zároveň lze považovat vodní tok Danižský potok a jeho nivu s doprovodnou vegetací a stavbami vinných sklípků v úseku západně od Chvalovic. Ten se však nachází v terénním zářezu, a tak přes malou vzdálenost od záměru odtud podle autora posudku nebude větrná elektrárna vůbec viditelná. Co se týká harmonického měřítka a vztahů v krajině, tak z výčtu prvků, které s těmito pojmy autor spojuje, je patrné, že je rovněž vyvozuje
15
z obecných charakteristik krajiny (umístění a charakter sídel, význam polních cest a dřevinného doprovodu apod.). V rámci celkového hodnocení krajinného rázu autor posudku č. 1 uvádí, že celé hodnocené území je možné zařadit mezi krajinářský typ A – krajinu zcela přeměněnou člověkem. Území je tvořeno z cca 80 % plochou se základní krajinářskou hodnotou, v níž lze hodnotit krajinný ráz jako málo dochovaný a z cca 20 % územím zvýšenou krajinářskou hodnotou, kde krajinný ráz dochován dobře. Do druhé kategorie autor řadí území svahů „předhůří“ Českomoravské vrchoviny vymezené osou obcí Hnánice, Havraníky, Popice a Konice. Dle posudku tak převážná část pohledově ovlivněného území (95 %) leží v běžné krajině bez zvláštních požadavků na ochranu. Autor posudku č. 2 hodnotí krajinný ráz ve vztahu k celému krajinnému celku C4, který se nachází mezi státní hranicí s Rakouskem, Národním parkem Podyjí, městem Znojmem a nivou Dyje. Dle posudku základní hodnotu tohoto celku vytváří jeho okolí, a to především národní park na obzoru a silueta města Znojma. Autor hodnotí krajinný ráz celku C4 jako částečně zachovalý až dobře zachovalý (písmena C a B ze stupnice A – E). Z dalšího textu pak vyplývá, že autor lépe hodnotí východní část celku, kde je podle ní dobře zachovalý krajinný ráz, pro který navrhuje II stupeň ochrany. V západní části celku, kde se nachází i obec Chvalovice, je krajinný ráz zachovalý částečně, čemuž odpovídá III. stupeň ochrany (z pětistupňové škály, kdy I. stupeň znamená nejvyšší ochranu). Na základě uvedených zjištění vyplývajících z relevantních částí obou odborných posudků pořízených ve věci tak KrÚ JMK, OŽP, konstatuje zjištění, že krajina v místě realizace záměru je významně poznamenána antropogenními činnostmi a zejména intenzivním zemědělským využíváním, což ve svém důsledku snižuje hodnotu zdejšího krajinného rázu. Nicméně i zde lze v blízkém okolí stavby nalézt pozitivně vnímané prvky (sakrální a historické objekty, drobné vinice a sady) a ve větší vzdálenosti pak i krajinářsky hodnotnější lokality (svahy tvořící hranici národního parku, historické centrum města Znojma), které vykazují krajinný ráz vyšších hodnot. Záměr na výstavbu větrné elektrárny VE 02, VESTAS V90 – 3.0 MW s výškou tubusu 100 m a rozpětím rotoru 100 m, tj. s celkovou výškou 150 m a průměrem tubusu 3,2 až 4,3 m včetně navazujících staveb v lokalitě u Chvalovického vrchu by se stala významným a nepřehlédnutelným prvkem technicistního charakteru navíc s dynamickým projevem (otáčení rotoru) v okolní krajině. Nelze tedy, než na otázku, zda může předmětná stavba změnit či snížit krajinný ráz pozitivně vnímaných prvků v krajině, odpovědět, že tento potenciál stavba má. Pro samotné posouzení přijatelnosti realizace stavby je však stěžejní až odpověď na otázku druhou, tj. zda posuzovaná stavba nevylučuje zachování zákonných znaků krajinného rázu, tj. významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant a harmonického měřítka a vztahů v krajině. Z tohoto hlediska považuje KrÚ JMK za stěžejní, že stavba nemá být realizována v ploše významného krajinného prvku či zvláště chráněného území, popř. v bezprostřední blízkosti (do 2 km) těchto či jiných území zaměřených na ochranu vzhledu krajiny (např. přírodní parky). KrÚ JMK, OŽP, obdobně jako autoři posudků, nezjistil v posuzovaném území žádný významný krajinný prvek registrovaný podle ust. § 6 zákona o ochraně přírody, na který by posuzovaný záměr měl vliv. V okolí záměru se stejně jako na kterémkoliv dalším území vyskytují významné krajinné prvky stanovené zákonem. Zde se jedná především o drobné vodní toky a jejich nivy (Dyje a její údolní niva díky konfiguraci terénu a vzdálenosti od místa realizace záměru dotčeny nebudou, stejně jako díky poloze v zářezu nebude ovlivněna hodnotnější část vodního toku Danížského potoka), menší vodní nádrže – rybníčky a lesy. Ty však vzhledem ke svému charakteru (regulací či způsobem využívání snížená ekologická hodnota 16
vodních prvků) či poloze (lesy na vrcholu svahu ve vzdálenosti cca 6 - 7 km) záměrem nijak významně vizuálně dotčeny nebudou. Ze zvláště chráněných území se ve vzdálenosti přes 5 km od místa realizace záměru nachází hranice Národního parku Podyjí. V různé vzdálenosti se pak nachází 6 maloplošných zvláště chráněných území (viz oznámení EIA kapitola 7.3.). Z těchto území bude stavbou vizuálně dotčená pouze okrajová část národního parku a chráněná území ležící ve vyšších polohách svahů na severozápadě. Nejblíže k záměru je Přírodní památka Skalky u Havraníků (dříve Přírodní památka Skalky) ve vzdálenosti 4 km. Tyto plochy však budou dotčeny pouze tak, že z nich bude větrná elektrárna viditelná, a to navíc ve vzdálenosti, kdy její vizuální projev nebude nijak markantní (viz vizualizace č. 9 „Pohled z oblasti Skalky“ v příloze č. 7 oznámení EIA). KrÚ JMK, OŽP, však nenalezl frekventované pohledy, ze kterých by stavba větrné elektrárny přímo kolidovala s chráněnými plochami. To znemožňuje reliéf terénu i vzdálenost od záměru. Z uvedeného tak vyplývá, že záměr bere ohled i na zachování zvláště chráněných území. Obdobný závěr platí i ve vztahu k evropsky významným lokalitám, které mají být zajištěny zvláštní územní ochranou. Záměr větrné elektrárny bude mít bezpochyby vizuální dopad na kulturní dominanty sídel, tj. zejména stavby kostelů, sklepní uličky a jiné kulturně významné stavby, popř. i další drobné sakrální stavby mimo obce. Tento vliv je však často eliminován tvarem terénu a porosty (např. historické centrum obce Šatov) nebo vzdáleností od záměru (obce podél hranice národního parku). V podmínkách husté sítě sídel v České republice se u staveb větrných elektráren nelze vlivu na objekty daného charakteru zcela vyhnout. Z hlediska kvantity i intenzity jejich dotčenosti však KrÚ JMK, OŽP, považuje vliv záměru za přijatelný. Záměrem nebude nijak závažně dotčeno ani historické centrum města Znojma, které je bezpochyby významnou kulturní hodnotou. Ve vztahu k němu připadá v úvahu pouze viditelnost větrné elektrárny z vyvýšených míst, kdy tato bude ve vzdálenosti 6 – 7 km působit zcela marginálně. Naopak z této vzdálenosti stavba nijak neovlivní panorama Znojma. Co se týká harmonického měřítka a vztahů v krajině, KrÚ JMK, OŽP, vychází při jejich posuzování ze znalci obecně přijímaných vymezeni těchto pojmů, kdy harmonickým měřítkem se rozumí soulad měřítek mezi prvky krajinné scény a stopami po činnostech člověka v ní a harmonické vztahy v krajině se charakterizují jako uspořádání prvků krajinné scény pozitivně vnímané zrakem. Tyto pozitivně vnímané hodnoty lze nalézt v každé krajině, stejně jako tak dominantní stavby jako větrné elektrárny na ně budou mít vliv vždy. Ne každé území však vykazuje takový stupeň harmonie krajinného měřítka a vztahů prvků krajinné scény, aby s poukazem na ně bylo možné bránit zástavbě industriálními stavbami. Autor posudku č. 1 hodnotí krajinu v okolí záměru jako běžnou bez zvýšených požadavků na ochranu. Vyšší hodnotu přiřazuje pouze území u obcí Hnánice, Havraníky, Popice a Konice, které však stavba větrné elektrárny příliš neovlivní (vzdálenost, pouhá viditelnost a nikoliv přímá vizuální kolize). Tomu odpovídá i výčet prvků, které podle posudku tvoří harmonické měřítko, a jež lze označit v krajině za běžné. Autor posudku č. 2 hodnotí krajinný ráz relevantní části krajinného celku C4 jako pouze částečně zachovalý. Zvýšenou význam krajinného rázu zde však dovozuje z vizuální provázanosti s územím národního parku a městem Znojmem. Tato území se zvýšenou hodnotou krajinného rázu však díky vzdálenosti harmonické měřítko a vztahy v místě realizace stavby příliš neovlivňují. Rovněž prvky, jejichž vizuálním zasažením dojde dle posudku č. 2 k narušení harmonického měřítka a vztahů (viz výše), lze označit za běžné a nezakládající potřebu zvýšené
17
ochrany. Vzhledem k uvedenému tak lze uvést, že záměr je přijatelný i z hlediska aspektu harmonického měřítka a vztahů v krajině. Závěrem tak lze konstatovat zjištění, že posuzovaný záměr větrné elektrárny má potenciál změnit krajinný ráz v místě, avšak současně bere ohled na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant a harmonického měřítka a vztahů v krajině. Uvedený závěr potvrzuje, že závazné stanovisko MěÚ Znojmo č.j. MUZN 50338/2008 ze dne 17.6.2008 je věcně nesprávné a bylo namístě jej v předchozím postupu změnit. Kladné posouzení předmětného záměru větrné elektrárny je v souladu i se stanoviskem EIA, kterým byl z hlediska posouzení vlivu záměru na životní prostředí vysloven souhlas s jeho realizací. Co se týká podmínek stanovených ve stanovisku EIA pro realizaci stavby, lze konstatovat, že jsou splněny, popř. uloženy rozhodnutím. Požadavek na výsadbu odstiňující krajinné zeleně bude možné v konkrétních parametrech uložit až v další fázi realizace záměru. KrÚ JMK, OŽP, zde dále vypořádal relevantní námitky uvedené v odvolání odvolatelů. 1. Občanské sdružení Občané pro Znojmo, o.s., Na Vyhlídce 9, 669 02 Znojmo uvedlo ve svém odvolání proti územnímu rozhodnutí ze dne 19. 9. 2011 pouze obecný nesouhlas s výstavbou větrných elektráren v okolí Znojma z důvodů závažného dopadu na krajinný ráz a degradaci atraktivity vinorodého a neindustriálního kraje s četnými kulturními a přírodními památkami pro cestovní ruch jako významný zdroj obživy tisíců místních obyvatel. K tomu KrÚ JMK, OŽP, uvádí: KrÚ JMK, OŽP, v rámci svých zákonných kompetencí provedl na základě odborných podkladů ve věci vyhodnocení dopadu předmětného záměru větrné elektrárny na krajinný ráz s výše uvedenými závěry. KrÚ JMK, OŽP, nepřísluší posuzovat tuto stavbu v jiných ohledech, např. z hlediska vlivu na cestovní ruch v regionu, kdy podle některých tvrzení bude negativní a podle jiných pozitivní. V ostatním se uvedené občanské sdružení připojuje k námitkám uvedeným v odvolání občanského sdružení Okrašlovací spolek ve Znojmě o.s., Mikulášské nám. 3, 669 02. 1. Občanské sdružení Okrašlovací spolek napadá nedostatečné vyhodnocení dopadů stavby na životní prostředí a krajinný ráz v rámci řízení EIA v roce 2007. K tomu KrÚ JMK, OŽP, uvádí: K záměru předmětné stavby bylo funkčně příslušným oddělením posuzování vlivů na životní prostředí KrÚ JMK dne 23.10.2007 pod č.j. JMK 47652/2007 vydáno kladné stanovisko EIA. MěÚ Znojmo se ve svém závazném stanovisku ze dne 17.6.2008 od tohoto podkladu odchýlil s odkazem na závěry vyplývající z posudku č. 2. KrÚ JMK, OŽP, v předchozím postupu naopak na základě rozboru obsahu obou odborných podkladů konstatoval větší relevantnost posudku č. 1. Zatímco tento podklad je zaměřen na hodnocení vlivu posuzovaného konkrétního záměru na krajinný ráz, tak výše zmíněný druhý odborný podklad pouze v obecné rovině hodnotí přípustnost realizace staveb větrných elektráren v celém správním obvodu ORP Znojmo, přičemž v celém tomto území vylučuje stavbu větrných elektráren. Vzhledem k uvedenému pak KrÚ JMK konstatoval, že odchýlení se od stanoviska EIA prvoinstančním orgánem bylo nedůvodné. Svůj předchozí závěr uvedený v napadeném závazném stanovisku potvrdil KrÚ JMK výše uvedeným postupem. K námitce proti relevanci stanoviska EIA může KrÚ JMK pouze uvést, že stanovisko je výsledkem zákonného postupu dle zákona EIA a v souladu s § 10 odst. 3 tohoto zákona je toto stanovisko, které bylo zahrnuto do územního řízení ve věci, stále v platnosti. Pro jeho uplatnění jako podkladu v navazujících řízeních pak platí ust. § 10 odst. 3 a 4 zákona EIA. U stávajících staveb větrných 18
elektráren v okolí Znojma nepřichází kvůli jejich vzdálenosti v úvahu kumulace vlivu na stejné hodnoty (zákonné znaky) krajinného rázu. 4. Občanské sdružení spatřuje ve stavbě předmětné větrné elektrárny narušení veřejného zájmu na zachování příznivého životního prostředí v okolí města Znojma jako předpokladů pro rozvoj turismu, který je zdrojem příjmu pro místní obyvatele. Dopad záměru bude negativní z hlediska projevů (vyhlídky z městské památkové rezervace Znojmo), tak i z hlediska kumulace záměrů obdobného charakteru v širším okolí Znojma. Na podporu nesouhlasu s realizací záměru občanské sdružení zmiňuje i nesouhlasné usnesení Zastupitelstva města Znojma ze dne 30.3.2010 a rovněž nesouhlasný dopis zaslaný čtyřmi občanskými sdruženími hejtmanovi Jihomoravského kraje JUDr. Michalu Haškovi. Občanské sdružení dál rozebírá podkladové materiály ve věci. Odvolatel zpochybňuje studii Ústavu geoniky AV ČR zmíněnou investorem. Vyzdvihuje posudek č. 2 (studie Ing. Bínové CSc.) a naopak nesouhlasí s tím, že MěÚ Znojmo, měl vycházet z posudku č. 1 zpracovaného předkladatelem oznámení EIA, který je placený oznamovatelem a tudíž podjatý. Odvolatel pak poukazuje na nedostatečnost posudku EIA (nevyhodnocuje viditelnost stavby z MPR Znojmo a z národního parku, přičemž pro tyto dopady nejsou zpracovány vizualizace). Občanské sdružení považuje za relevantní postup MěÚ Znojmo, které své závazné stanovisko opřelo o posudek č. 2, který je zpracován podle ust. § 12 zákona o ochraně přírody, přičemž tento materiál MěÚ Znojmo umožnil odchýlit se od stanoviska EIA, v čemž KrÚ JMK, OŽP, údajně spatřoval v napadeném závazném stanovisku nezákonnost. Občanské sdružení považuje za nepřípustné, aby KrÚ JMK jako nadřízený orgán zasahoval do rozhodování MěÚ Znojmo z hlediska věcného posouzení. Oba věci pořízené posudky považuje odvolatel za relevantní, přičemž považovat za nezákonnost to, k jakému z nich se prvoinstanční orgán přikloní, je velký zásah do oprávnění prvoinstančního orgánu státní správy. K tomu KrÚ JMK, OŽP, uvádí: Orgány státní správy mohou rozhodovat pouze na základě zákona a způsobem zákonem stanoveným. V rámci těchto mantinelů na základě dikce ust. § 12 zákona o ochraně přírody KrÚ JMK, OŽP, provedl při zohlednění judikatury vlastní posouzení věci, aby mohl prověřit své napadené závazné stanovisko. V rámci tohoto postupu se nepotvrdily obavy z přímého negativního působení záměru na historické centrum města Znojma a Národní park Podyjí. KrÚ JMK pak nemůže přihlížet k jiným možným dopadům stavby např. na cestovní ruch, obzvláště při neexistenci relevantních podkladů v tomto směru. Stejně tak je nutné hodnotit vliv stavby pouze na konkrétní hodnoty krajinného rázu a nepřipadá v úvahu vyhodnocovat vliv na krajinný ráz územního celku (ORP Znojmo, Jihomoravský kraj, Česká republika). V tomto smyslu také nemůže dojít ke kumulaci vlivů stávajících staveb v okolí Znojma. KrÚ JMK, OŽP, vnímá odpor samosprávy i veřejnosti k předmětné stavbě, stěží jej však může využít ve správním řízení při posuzování dotčenosti institutu zákona o ochraně přírody. Veřejnost i samosprávy pak mají v právním řádu upraveny jiné prostředky k uplatnění svých zájmů. KrÚ JMK, OŽP, napadeným závazným stanoviskem změnil závazné stanovisko MěÚ Znojmo, a to pouze z důvodů jeho věcné nesprávnosti. Prvoinstanční orgán při vydávání tohoto aktu vyšel z posudku č. 2. Ani tento posudek ani závazné stanovisko MěÚ Znojmo však neobsahují hodnocení dopadů předmětného záměru dle požadavků ust. § 12 zákona o ochraně přírody, přičemž MěÚ Znojmo se vůbec nevypořádal s posudkem č. 1, který takové hodnocení obsahuje. KrÚ JMK, OŽP, se tak nejprve přiklonil k tomuto relevantnímu posudku, aby aktuálně provedl vlastní zhodnocení věci s výše uvedenými závěry. 19
KrÚ JMK, OŽP, se nezabýval studií Ústavu geoniky AV ČR, které nebyla podkladem pro vydávání závazného stanoviska. Naopak posudek EIA byl v řízení zahrnut, v rámci výše uvedeného postupu však nebyl využit, neboť neobsahuje relevantní údaje o hodnotě krajinného rázu místa. KrÚ JMK, OŽP, však vycházel z oznámení EIA, které obsahuje hodnocení krajiny, popis prvků chráněných zákonem o ochraně přírody atd. Oznámení EIA pak v příloze obsahuje i vizualizace, které umožňují udělat si představu o vizuálním působení větrné elektrárny. Ve skutečnosti, kdo je zadavatelem jednotlivých hodnocení, pak nelze automaticky spatřovat podjatost. KrÚ JMK, OŽP, postup MěÚ Znojmo, kdy se správní orgán odchýlil od kladného stanoviska EIA, neoznačil za nezákonnost, ale pouze s ohledem na výsledek vlastního hodnocení toto označil za nedůvodné. Ust. § 149 odst. 4 správního řádu, stejně jako procesní úprava vydávání závazného stanoviska v části čtvrté tohoto zákona umožňují, aby nadřízený orgán, shledá-li prvoinstanční akt věcně nesprávným, tento změnil. Z hlediska principu dvouinstančnosti řízení je přezkum věcné správnosti prvoinstančního aktu naprosto žádoucí. Vzhledem k uvedeným zjištěním KrÚ JMK, OŽP, tímto sdělením potvrzuje závazné stanovisko č.j. JMK 16601/2009 ze dne 9.2.2009. Dne 15.5.2013 pak KrÚ OÚPSŘ obdržel přípis odboru životního prostředí č.j. JMK 53223/2013 nazvaný
„Sdělení závěru ve věci posouzení závazného stanoviska č.j. JMK 8810/2009 ze dne 16. 2. 2009, kterým se mění nesouhlasné závazné stanovisko vydané MěÚ Znojmo, odborem životního prostředí, pod č.j. MUZN 725254/2008 ze dne 22. 9. 2008 ve smyslu ust. § 9 odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, pro stavbu „Větrná elektrárna VE 02, manipulační plocha a komunikace“ v k. ú. Chvalovice na souhlasné závazné stanovisko,“ ve kterém uvádí, cit.: „Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí (dále jen krajský úřad) obdržel dne 12. 4. 2013 žádost zdejší odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen odvolacího orgánu) o potvrzení nebo změnu závazného stanoviska č. j. JMK 8810/2009 ze dne 16. 2. 2009 (v žádosti uvedeno nesprávné číslo jednací JMK 6711/2009) ve smyslu ust. § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád). Předmětným závazným stanoviskem č. j. JMK 8810/2009 ze dne 16. 2. 2009 se mění nesouhlasné závazné stanovisko MěÚ Znojmo, odboru životního prostředí, č.j. MUZN 725254/2008 ze dne 22. 9. 2008 vydané dle ust. § 9 odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), společnosti Viventy česká, s. r. o., IČ: 269 18 013, Nám. Svobody 9, 602 00 Brno, pro stavbu „Větrná elektrárna VE 02, manipulační plocha a komunikace“ v k. ú. Chvalovice, na souhlasné závazné stanovisko. Uvedená žádost odvolacího orgánu vyplývá z právního názoru vysloveného v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19.2.2013, č.j. 31A 7/2012 - 188. V tomto rozsudku soud konstatuje, že jestliže v předchozí fázi územního řízení krajský úřad jako nadřízený orgán 20
vydal dvě závazná stanoviska (jimiž v rámci odvolání žadatele proti zamítavému územnímu rozhodnutí postupem podle ust. § 149 správního řádu změnil nesouhlasná podkladová závazná stanoviska vydaná ve věci MěÚ Znojmo jako prvoinstančním orgánem na souhlasná), a poté na základě zrušujícího rozhodnutí odvolacího orgánu následovalo nové projednání věci a vydání kladného územního rozhodnutí o umístění stavby, proti kterému se tentokrát odvolali jiní účastnici řízení a toto druhé odvolání svým obsahem směřovalo proti zmíněným změnovým závazným stanoviskům krajského úřadu, tak bylo nezbytné, aby si odvolací orgán od krajského úřadu vyžádal opět uplatnění postupu dle ust. § 149 odst. 4 správního řádu, tj. požádal jej o potvrzení nebo změnu změnových závazných stanovisek tohoto orgánu, tedy mj. i předmětného závazného stanoviska č.j. JMK 8810/2009 ze dne 16. 2. 2009. Z uvedeného důvodu krajský soud rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil a zavázal jej k nápravě uvedeného. Okrašlovací spolek ve Znojmě ve svém odvolání „shledává v postupu KÚ OŽP rozpor, neboť v jím sepsaném odůvodnění zrušení zmíněných závazných stanovisek k vynětí z půdního fondu a ke krajinnému rázu nebere ohled na tvrzení MÚ Znojmo OŽP, který našel nesoulad umisťovaného projektu s tehdy platnou územně plánovací dokumentací.“ Dále pak argumentuje umístěním záměru na ornou půdu vynikající bonity. K první námitce krajský úřad uvádí, že nesoulad s tehdy platnou územně plánovací dokumentací byl při vydání souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu brán krajským úřadem v potaz. Tato skutečnost je zřejmá již v prvním odstavci za výrokovou částí závazného stanoviska č.j. JMK 8810/2009 ze dne 16. 2. 2009, ve kterém se v souladu s ust. § 9 odst. 6 písm. d) zákona vymezila platba odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a dle téhož ust. odst. 7 zákona se vymezila jejich orientační výše. Pro předmětný záměr byla při vymezení orientační výše odvodů použita podle části B zákona ekologická váha vlivu 5 podle skupiny faktorů C - území mimo plochy určené platnou územně plánovací dokumentací k zástavbě nebo pro jiné urbanistické funkce. Je zcela na místě zdůraznit, že skupina faktorů C výše citované přílohy zákona tedy připouští odnětí půdy pro stavby, které nejsou umisťovány v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Dále je nesoulad s tehdy platnou územně plánovací dokumentací vypořádán v odůvodnění závazného stanoviska ve smyslu Metodického sdělení odboru územního plánování MMR, které v té době umožňovalo realizaci staveb větrných elektráren mimo zastavitelné území se zdůrazněním, že je třeba toto sdělení brát v potaz z důvodu sjednocení výkonu státní správy, přestože toto sdělení neřeší přímo problematiku ochrany zemědělského půdního fondu. Druhý výše uvedený argument Okrašlovacího spolku ve Znojmě je rovněž vypořádán v odůvodnění závazného stanoviska. Krajský úřad proto prověřil předmětné závazné stanovisko z hlediska zájmů ochrany zemědělského půdního fondu a konstatuje, že znění závazného stanoviska č.j. JMK 8810/2009 ze dne 16. 2. 2009 potvrzuje.“
21
KrÚ OÚPSŘ opatřením ze dne 3.6.2013 č.j. JMK 63043/2013 vyrozuměl účastníky řízení o doplnění spisového materiálu, o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu a o možnosti vyjádřit se k nim. Do doby vydání rozhodnutí KrÚ OÚPSŘ žádné námitky, vyjádření a návrhy na dokazování od účastníků řízení neobdržel. Následně KrÚ OÚPSŘ rozhodnutím č.j. JMK 76374/2013 ze dne 1.7.2013 rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil a uplatněná odvolání zamítl. Proti rozhodnutí KrÚ OÚPSŘ č.j. JMK 76374/2013 ze dne 1.7.2013 podal Okrašlovací spolek ve Znojmě, se sídlem Znojmo, Penzion Havelka, Mikulášské náměstí 3, správní žalobu. Krajský soud v Brně, rozsudkem 31 A 55/2013-104 ze dne 16.9.2015 rozhodnutí KrÚ OÚPSŘ č.j. JMK 76374/2013 ze dne 1.7.2013 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, cit.: „ že v daném případě chybí podkladový akt (závazné stanovisko Správy národního parku Podyjí) mezi podklady pro vydání rozhodnutí o umístění, a vzhledem k tomu, že správní orgány mají v případě absence závazného stanoviska povinnost dát orgánu ochrany přírody k jeho vydání podnět a v dané věci tak neučinily, zatížily své řízení vadou, která může mít vliv na zákonnost jejich rozhodnutí (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s). Proto je tato žalobní námitka důvodná a soud musel zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. V navazujícím řízení si pak správní orgány vyžádají závazné stanovisko Správy národního parku Podyjí k předmětné stavbě jako nutný podkladový akt pro vydání rozhodnutí o umístění stavby.“ KrÚ OÚPSŘ opatřením ze dne 19.10.2015 č.j. JMK 133746/2015 vyrozuměl účastníky řízení o doplnění spisového materiálu, o možnosti seznámit se s podklady pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu a o možnosti vyjádřit se k nim. Do doby vydání rozhodnutí KrÚ OÚPSŘ žádné námitky, vyjádření a návrhy na dokazování od účastníků řízení neobdržel. KrÚ OÚPSŘ v důsledku výše uvedeného a v intencích rozsudku Krajského soudu v Brně 31 A 55/2013104 ze dne 16.9.2015 rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 4.8.2011 č.j. MUZN 62709/2011, spis. Zn. SMUZN Výst.6156/2008-Hm, ruší a věc mu vrací k novému projednání. Poučení o opravném prostředku: Podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat.
„otisk úředního razítka“ Ing. arch. Eva Hamrlová vedoucí odboru v zast. Ing. Věroslava Prskavcová, v.r. Počet stran rozhodnutí: Počet příloh/listů příloh:
23 0/0
Rozdělovník: Doručí se do vlastních rukou na doručenku: Účastníci řízení dle ustanovení § 85 odst.1 stavebního zákona - Viventy česká s.r.o., IĆ 26918013, Olomoucká 3419/7, 618 00 Brno., IDDS: p8dav8d 22
- Obec Chvalovice, 671 23 Chvalovice 80, IDDS: fbdbirq dotčené správní úřady Městský úřad Znojmo, IČ 00293881, odbor životního prostředí, náměstí Armády č.p. 1213/8, 669 02 Znojmo 2 Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, IČ 71009191, územní pracoviště Znojmo, IDDS: jaaai36 Městský úřad Znojmo, IČ 00293881, odbor dopravy, náměstí Armády č.p. 1213/8, 669 02 Znojmo 2 Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, dopravní inspektorát, IDDS: jydai6g Úřad pro civilní letectví, IDDS: v8gaaz5 Krajský úřad JmK, IČ 70888337, odbor životního prostředí, IDDS: x2pbqzq Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, IČ 62933591, Správa CHKO Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov na Moravě Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje, IČ 70884099, Územní odbor Znojmo, IDDS: ybiaiuv Území s ÚP nebo RP ( § 92 odst.3 zák. č. 183/2006Sb. ( stavební zákon) Další účastníci řízení dle § 85 odst.2 stavebního zákona prostřednictvím veřejné vyhlášky: E.ON Česká republika s.r.o., Regionální engineering Znojmo, Rooseveltova 3628/8a, 669 02 Znojmo Telefónica O2 Czech Republic, a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha Tereza Konečná, nar. 18.10.1979, Butovická 226, 742 13 Studénka Filip Konečný, nar. 13.10.1977, Butovická 226, 742 13 Studénka Jihomoravský kraj zast. SÚS JmK, p.o.k., oblast Znojmo, oblast Znojmo, Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno Kamil Navrátil, nar. 2.3.1980, Bezručova 932/9, 669 02 Znojmo Město Znojmo, zast. Městskou architektkou, Obroková 1/12, 669 22 Znojmo Jaroslav Toman, nar. 19.7.1966, 8. května 43, 669 02 Kuchařovice Anna Krulová, nar. 1.6.1938, 669 02 Chvalovice 150 Lucie Burnagielová, nar. 11.12.1990, 671 34 Želetice 105 Michaela Burnagielová, nar. 18.11.1993, 671 34 Želetice 105 Nikola Burnagielová, nar. 26.10.1998, 671 34 Želetice 105 Jana Krulová, nar. 20.9.1964, 669 02 Chvalovice 16 Bohumil Fila, nar. 21.1.1949, 669 02 Chvalovice 125 Jarmila Križanová, nar. 29.1.1942, Struhlovsko 1219, 753 01 Hranice I-Město Občané pro Znojmo, o.s., ,Ing. Jaromír Boudný, Na vyhlídce 2685/9, 669 02 Znojmo Okrašlovací spolek ve Znojmě, Lenka Fialová, Mikulášské náměstí 50/3, 669 02 Znojmo 670 20 Znojmo Ředitelství silnic a dálnic ČR Obec Tasovice Obec Vrbovec Na vědomí: - Městský úřad Znojmo, odbor organizační, Obroková 12, 669 02 Znojmo ( s žádostí o vyvěšení na úřední desce) - Městský úřad Znojmo, odbor výstavby, Obroková 10/12, 669 02 Znojmo - Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor právní a organizační – zde (s žádostí o vyvěšení na úřední desce)
23
