KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor územního plánování a stavebního řádu Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno
Č. j.: JMK 133585/2014
Sp. zn.: S-JMK 133585/2014 OÚPSŘ
Brno 26.01.2015
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA ROZHODNUTÍ Městský úřad Kyjov, stavební úřad, Masarykovo náměstí 1, 697 01 Kyjov (dále jen „stavební úřad) vydal pod č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014 (Spis.zn.: 3822/2011/129Šu) rozhodnutí, kterým podle ustanovení § 92 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) zamítl žádost Františka Čížka, nar. 3.10.1961, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov a Jiřiny Čížkové, nar. 19.5.1963, bytem tamtéž, o vydání rozhodnutí o umístění stavby: „Plot k RD Vřesovice č.p.145“ na pozemku st.p. 194 k.ú. Vřesovice. Proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014 podala odvolání Jiřina Čížková, nar. 19.5.1963, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov, zastoupena na základě plné moci Mgr. Hanou Zabadalovou, advokátkou, AK Vrchlického 2541/19, 695 01 Hodonín. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen KrÚ) jako nejblíže nadřízený správní orgán ve smyslu § 178 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), jehož působnost je založena ustanovením § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, je ve smyslu § 89 odst. 1 správního řádu příslušným odvolacím orgánem. KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu rozhodl takto: Napadené rozhodnutí stavebního úřadu č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014 se podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu
ruší a věc se vrací stavebnímu úřadu k novému projednání.
Účastníci řízení podle ust. § 27 odst. 1 správního řádu: František Čížek, nar. 3.10.1961, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov Jiřina Čížková, nar. 19.5.1963, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov
Odůvodnění Předmětem přezkoumání v tomto odvolacím řízení je rozhodnutí o zamítnutí umístění stavby, vydané stavebním úřadem pod č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014, přičemž prvoinstanční správní řízení bylo zahájeno podáním žádosti o umístění stavby dne 18.5.2011. Podané odvolání bylo KrÚ spolu se souvisejícím spisovým materiálem předloženo dne 26.11.2014. Dne 1.1.2013 nabyl účinnosti zákon
1
č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, který v Čl.II. Přechodná ustanovení, v odstavci 14, mimo jiné upravuje, že správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Odvolací řízení tvoří s řízením prvoinstančním jeden celek, proto KrÚ v odvolacím řízení pokračoval a citované rozhodnutí stavebního úřadu přezkoumával z hlediska zákonnosti dle znění stavebního zákona účinného do 31.12.2012. Povinností KrÚ, jako odvolacího orgánu, založenou ust. § 89 odst. 2 správního řádu je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí KrÚ přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Při posouzení odvolacím orgánem se nepřihlíží pouze k vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost. Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení § 90 odst. 1 správního řádu. Neshledá-li odvolací správní orgán důvod pro postup podle odstavců 1 až 4 citovaného ustanovení, odvolání zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí. KrÚ se v rámci přezkoumání odvoláním napadeného rozhodnutí prvořadě zabýval otázkou, zda je předložené odvolání řádné a podané v zákonné odvolací lhůtě, která činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu podala odvolání účastnice řízení Jiřina Čížková, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov, prostřednictvím zástupce Mgr. Hany Zabadalové. KrÚ ze spisového materiálu zjistil, že napadené rozhodnutí bylo Jiřině Čížkové doručeno fiktivně dne 29.9.2014, přičemž odvolání bylo podáno prostřednictvím zástupce k poštovní přepravě dne 7.10.2014. Na podkladě uvedených údajů KrÚ dospěl k závěru, že se jedná o odvolání přípustné a podané v zákonem stanovené odvolací lhůtě. V daném případě stavební úřad obdržel dne 18.5.2011 žádost Františka Čížka, nar. 3.10.1961, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov a Jiřiny Čížkové, nar. 19.5.1963, bytem tamtéž (dále také „žadatelé“), o vydání rozhodnutí o umístění stavby „dřevěného oplocení“ na pozemku st.p. 194 k.ú. Vřesovice. Stavební úřad opatřením č.j. SU23757/3822/2011 129 ze dne 13.6.2011 oznámil všem účastníkům a dotčeným orgánům zahájení územního řízení o žádosti žadatelů o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: „Plot k RD Vřesovice č.p.145“ na pozemku st.p. 194 k.ú. Vřesovice, a současně nařídil veřejné ústní jednání na den 19.7.2011. Zároveň účastníky řízení upozornil, že námitky či připomínky k projednávané stavbě oplocení mohou být uplatněny nejpozději při ústním jednání. Podáním ze dne 18.7.2011 uplatnil námitku účastník řízení Vlastimil Havránek (vlastník sousedního rodinného domu č.p. 102, Vřesovice) s tím, že navržený dřevěný plot výšky 2 m s mezerami 2 cm by zakryl téměř celé okno obytné místnosti v přízemí jeho rodinného domu, a proto že s vybudováním navrženého plotu nesouhlasí. Zamítavě se k danému záměru vyjádřil písemným podáním účastník řízení Obec Vřesovice s tím, že navrhuje výšku oplocení max. 1 m. Do protokolu o provedeném ústním jednání s místním šetřením stavební úřad uvedl, že na základě prohlídky na místě samém bylo zjištěno, že záměr výstavby oplocení, tak jak je zakreslen v předložené dokumentaci stavby, není akceptovatelný ze strany sousedního rodinného domu manželů Havránkových, neboť by došlo k zastínění stávajícího okna z pokoje. Účastníci řízení do protokolu uvedli, že ve lhůtě do 14 dnů se pokusí o dohodu o možné úpravě oplocení tak, aby odpadlo riziko zastínění okna místnosti v domě č.p. 102 manželů Havránkových. K dohodě mezi účastníky však v daném případě nedošlo. Poté stavební úřad vydal pod č.j. SÚ44236/11/3822/2011 129 ze dne 11.11.2011 rozhodnutí, kterým žádost žadatelů o vydání územního rozhodnutí o umístění předmětné stavby oplocení zamítl. V odůvodnění rozhodnutí stavební úřad mimo jiné uvedl, že navržené oplocení je umístěno rovnoběžně s obvodovou zdí rodinného
2
domu č.p. 102, Vřesovice, ve vlastnictví Vlastimila Havránka, a to ve vzdálenosti 60 cm od této zdi. Výška oplocení je navržena 2 m. Konstrukce oplocení je navržena tak, že dřevěná výplň o šířce 100 mm bude osazena ve vzdálenosti vždy po 20 mm od sebe, což činí plot téměř neprůhledným. Vlastník sousedního rodinného domu č.p. 102, Vřesovice, má v dotčené obvodové zdi v I.NP (přízemí) osazena okna z obytných místností. Dále stavební úřad uvedl, že realizací takto navrženého oplocení by došlo téměř k úplnému zamezení přístupu světla do místnosti v přízemí, označené jako pracovna. Proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu č.j. SÚ44236/11/3822/2011 129 ze dne 11.11.2011 podala odvolání žadatelka Jiřina Čížková, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov, zastoupena na základě plné moci Mgr. Hanou Zabadalovou. KrÚ v odvolacím řízení vydal pod č.j. JMK 30846/2012 ze dne 11.5.2012 rozhodnutí, kterým napadené rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil tomuto prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání. KrÚ stavebnímu úřadu zejména vytkl, že neposoudil, zda okna z místností sousedního rodinného domu, která budou oplocením zastíněna, jsou vůbec zrealizována po právu a dále že nedostatečně posoudil, zda se jedná o okna z obytných či pobytových místností, což je rozhodné při posuzování požadavků na osvětlení či oslunění místností. Stavební úřad v rámci nového projednání věci opatřením č.j. SÚ41937/13/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 29.7.2013 oznámil pokračování územního řízení o umístění předmětné stavby oplocení a po provedeném řízení rozhodnutím č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014 opět zamítl žádost Františka Čížka a Jiřiny Čížkové o vydání rozhodnutí o umístění stavby oplocení. Mimo jiné uvedl, že navržená stavba plotu by téměř zcela zastínila okno pracovny sousedního rodinného domu Vlastimila Havránka a že tato skutečnost je natolik zřejmá, že není třeba přiměřenost či nepřiměřenost zastínění prokazovat odborným či znaleckým posudkem a zatěžovat tak účastníky řízení. Dle názoru stavebního úřadu je takové zastínění okna zásahem do práv vlastníka sousedního RD Vlastimila Havránka a je námitkou občanskoprávní, dále že k dohodě mezi stavebníky a sousedem nedošlo, proto stavební úřad rozhodl na základě obecných požadavků na výstavbu, konkrétně § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., že navrhovaná stavba plotu nesplňuje požadavek práva souseda Vlastimila Havránka na denní osvětlení a oslunění pobytové místnosti jeho rodinného domu a na zachování kvality prostředí. Stavební úřad také zkoumal, zda navržená stavba plotu je natolik nezbytná, aby ve smyslu občanského zákoníku bylo důvodné umožnit tak závažný dopad na kvalitu prostředí, jakým je úplné zastínění okna RD Vlastimila Havránka. Dle názoru stavebního úřadu stavba plotu v těsné blízkosti okna pracovny sousedního RD, v navržené výšce, skladbě a materiálu, není stavbou, která by měla plnit funkci oplocení. K omezování soukromí stavebníků (žadatelů), jak dále stavební uvedl, v daném případě nedochází, neboť okno pracovny sousedního RD je opatřeno neprůhledným sklem. Skutečnost, že navrhovaná stavba je ve smyslu občanského zákoníku nepřiměřeným a nedůvodným zásahem do práv vlastníka sousední nemovitosti, si tedy stavební úřad učinil úsudek sám podle § 89 odst. 5 stavebního zákona a dospěl k závěru, že záměr není v souladu s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení ve smyslu § 90 odst. 4 stavebního zákona, a proto podle § 92 odst. 2 stavebního zákona žádost o umístění předmětné stavby plotu zamítl. Dále stavební úřad s odkazem na příslušná ustanovení vyhlášky č. 268/2009 Sb., argumentoval, že i pobytová místnost nesmí být plotem umístěným přímo před oknem zastíněna. Při posuzování otázky zastínění a proslunění pobytových místností dospěl k záměru, že v tomto konkrétním případě je „postavení plotu“ před oknem z pracovny sousedního RD nešetrné, nevhodné, nadbytečné, vytvářející imisi, která je v rozporu s pokojným stavem a ustálenou judikaturou. Dále že navržená stavba plotu je v rozporu s § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., a to tím, že znemožní údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami a že takto navržené oplocení je jen dalším „akcelerováním sporů mezi oběma stranami“. Proti citovanému rozhodnutí stavebního úřadu č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014 podala odvolání žadatelka Jiřina Čížková, bytem Vřesovice 145, 696 48 Ježov (dále jen „odvolatelka“), zastoupena na základě plné moci Mgr. Hanou Zabadalovou.
3
V podaném odvolání odvolatelka zejména uvádí, že z části odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým bylo rozhodnutí stavebního úřadu z roku 2012 o zamítnutí žádosti zrušeno, vyplývá, že se stavební úřad má v novém projednání věci zabývat nejprve tím, zda okna v obvodové zdi sousedního rodinného domu jsou zrealizována po právu a zda místnosti, ve kterých jsou tato okna osazena, byly povoleny jako obytné či pobytové, a to z důvodu posouzení míry možného zastínění těchto místností ve vztahu k § 11 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Konstatuje, že z napadeného rozhodnutí stavebního úřadu vyplývá, že se v daném případě jedná o pobytové místnosti a že tyto místnosti nebyly povoleny k užívání jako obytné, ale pouze jako pobytové ve smyslu dnešních právních předpisů. Upozorňuje, že odvolací orgán ve svém rozhodnutí s odkazem na § 11 vyhlášky č. 268/2009 Sb., vyslovil, že v pobytových místnostech postačí i osvětlení umělé. Odvolatelka tedy dovozuje, že pak by případné zastínění navrženou stavbou oplocení nebylo důvodem k zamítnutí žádosti žadatelů. Namítá, že stavební úřad tak v rozporu se závazným právním názorem odvolacího orgánu konstatuje, že přestože se v daném případě jedná o pobytovou místnost, zamítá žádost žadatelů z důvodu zastínění pobytových místností. Podle názoru odvolatelky se stavební úřad dostatečně nezabýval námitkou zastínění předmětné pobytové místnosti v souladu s § 11 vyhlášky č. 268/2009 Sb., bez řádného odůvodnění zamítl žádost žadatelů o umístění stavby oplocení, aniž by se vůbec zabýval posouzením osvětlení této pobytové místnosti. Oporu v dokazování dále nemá dle názoru odvolatelky názor stavebního úřadu, že navržená stavba oplocení by znemožnila údržbu stavby sousedního rodinného domu č.p. 102, Vřesovice. Nesouhlasí také s tvrzením stavebního úřadu, že by v daném případě postačila výstavba tzv. vstupní brány, neboť v takovém případě by vznikla ulička, ze které by byl volný přístup na pozemek žadatelů (odvolatelky). Stavební úřad po obdržení odvolání opatřením ze dne 20.10.2014, v souladu s ustanovením § 86 odst. 2 správního řádu, vyzval účastníky řízení k vyjádření a stanovil jim k tomu lhůtu 10 dnů od obdržení výzvy. K podanému odvolání se vyjádřil vlastník sousední stavby rodinného domu č.p. 102, Vřesovice, Vlastimil Havránek, s tím, že nesouhlasí s navrženou stavbou plotu, neboť by zakrývala okna v přízemí jeho rodinného domu. Upozorňuje, že manželé Čížkovi již v minulosti postavili bez povolení svůj plot vysoký 160 cm, který zakrývá okna v zadní části jeho domu a že v posledním roce na této plot připevnili neprůhledné desky v místech, kde se nachází okna. Dále uvádí, že v místě, kde jim stavební úřad nepovolil stavbu plotu, postavili úmyslně v září 2014 2 m vysokou a 4 m dlouhou hranici palivového dřeva, a to přesně před okny jeho rodinného domu. Rozhodnutí stavebního úřadu o zamítnutí žádosti manž. Čížkových považuje tedy za správné. Jelikož stavební úřad v daném případě neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, přistoupil tedy podle ustanovení § 88 odst. 1 správního řádu k předání spisu odvolacímu orgánu. KrÚ po přezkoumání rozhodnutí stavebního úřadu č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014 a postupu, který jeho vydání předcházel, zjistil rozpor s právními předpisy. Podle § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Ve smyslu ustanovení § 11 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění, obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s normovými hodnotami a musí mít zajištěno dostatečné větrání čistým vzduchem a vytápění s možností regulace tepla. V pobytových místnostech musí
4
být navrženo denní, umělé a případně sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob v souladu s normovými hodnotami. V daném případě stavební úřad napadeným rozhodnutím zamítl žádost odvolatelky o umístění stavby dřevěného oplocení výšky 2,0 m, navržené na hranici pozemku st.p. 194 k.ú. Vřesovice, ve vzdálenosti 60 cm od obvodové stěny sousedního rodinného domu č.p. 102, Vřesovice. Konstrukce oplocení je navržena tak, že dřevěné „půlkruháče“ o šířce 10 cm budou osazeny ve vzdálenosti po 2 cm od sebe, což činí plot téměř neprůhledným. V jižní části (do ulice) je oplocení zakončeno dvoukřídlovou bránou ze stejného matriálu jako je plot. Důvodem pro zamítnutí žádosti odvolatelky o umístění předmětné stavby oplocení byla skutečnost, že ve zmiňované obvodové stěně sousedního rodinného domu je v I. NP(přízemí) osazeno okno do pobytové místnosti – pracovny, přičemž realizací takto navrhovaného oplocení by došlo k téměř úplnému zamezení přístupu světla do pracovny sousedního rodinného domu. V souladu s předchozím odvolacím rozhodnutím KrÚ č.j. JMK 30846/2012 ze dne 11.5.2012 se stavební úřad při novém projednání věci nejprve zabýval tím, zda místnost v přízemí sousedního rodinného domu, u které by došlo k zastínění navrhovanou stavbou plotu, je místností obytnou či pobytovou. Dospěl k závěru, že místnost užívaná v současné době jako „pracovna“ (dříve komora) je místností pobytovou, což vyplývá z dostupné dokumentace stavby. Dále stavební úřad z dostupných podkladů zjistil, že účel této místnosti a stejně tak okno z této místnosti je souladné s dokumentací a tzv. „výměrem“ z roku 1954, což je obdoba nynějšího stavebního povolení. Potud KrÚ souhlasí se zjištěnými skutečnostmi stavebního úřadu. KrÚ však dospěl k závěru, že s důvody pro zamítnutí žádosti žadatelů (odvolatelky), spočívající v zastínění pobytové místnosti sousedního rodinného domu navrhovanou stavbou plotu, se stavební úřad nedostatečně zabýval a své tvrzení opřel o nedostatečně provedené důkazy. Stavební úřad, na základě uplatněných námitek účastníků řízení, nevyužil v daném případě možnosti vyzvat žadatele (manž. Čížkovy), aby k dokumentaci stavby doložili, resp. zajistili doplnění odborného posouzení zastínění pobytové místnosti – pracovny sousedního rodinného domu č.p. 102, Vřesovice, navrženou stavbou plotu, a to s ohledem k délce pobytu osob v této místnosti v souladu s normovými hodnotami tak, jak to stanovuje výše citovaný § 11 vyhlášky č. 268/2009 Sb. Tvrzení stavebního úřadu, že navržená stavba plotu by téměř zcela zastínila okno pracovny sousedního rodinného domu Vlastimila Havránka a že tato skutečnost je natolik zřejmá, že není třeba přiměřenost či nepřiměřenost zastínění prokazovat odborným či znaleckým posudkem, nemá oporu ve spise a není podloženo provedením důkazních prostředků ve smyslu § 51 správního řádu. V daném případě postačí odborné posouzení zastínění, zpracované projektantem jako příloha k dokumentaci stavby plotu, předložené k žádosti. KrÚ se ztotožnil s názorem stavebního úřadu, že i pobytová místnost by neměla být úplně zastíněna navrhovanou stavbou plotu, avšak v daném případě je třeba se opřít o relevantní důkazy, které by podpořily rozhodnutí správního orgánu, neboť tento důkaz je stěžejní pro zamítnutí či vyhovění žádosti žadatelů. Argumentace stavebního úřadu ohledně existence budoucích imisí navrhovanou stavbou plotu, spočívajících v zastínění sousední stavby, resp. oken sousední stavby, nad míru přiměřenou poměrům, je taktéž opřena o nekonkrétní ustanovení občanského zákoníku a nekonkrétní judikaturu. Stavební úřad námitku zastínění posoudil sice správně jako námitku občanskoprávní povahy, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení (§ 89 stavebního zákona), avšak následné posouzení na základě technických požadavků na výstavbu není provedeno na podkladě relevantních podkladů – důkazů, spočívajících např. v existenci odborného posouzení zastínění pobytové místnosti v souladu s normovými hodnotami, jak stanovuje § 11 vyhlášky č. 268/2009 Sb.
5
KrÚ ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že samotné řízení bylo zatíženo vadami, jež měly vliv na zákonnost rozhodnutí ve věci samé, a proto rozhodnutí stavebního úřadu č.j. SÚ36010/14/129/SÚ3822/2011/129Šu ze dne 17.9.2014 podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Právním názorem odvolacího orgánu vysloveným v odůvodnění tohoto rozhodnutí je stavební úřad při novém projednání věci vázán. Při novém projednání věci bude stavební úřad mimo jiné důsledně dodržovat zákonem stanovený způsob doručování písemností v územním řízení (účastníkům řízení uvedeným v § 85 odst. 2 veřejnou vyhláškou), a to ve smyslu § 87 odst. 1 stavebního zákona, ve znění platném do 31.12.2012. Taktéž bude písemnosti zasílat zplnomocněným zástupcům účastníků řízení v souladu s § 34 odst. 2 správního řádu. K námitkám odvolatelky se KrÚ již podrobně nevyjadřoval s tím, že odkazuje na výše uvedený text tohoto rozhodnutí.
Poučení Toto rozhodnutí je konečné. Podle ustanovení § 91 odst. 1 správního řádu se proti rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat. Rozhodnutí odvolacího správního orgánu je v právní moci, jestliže bylo doručeno všem odvolatelům a účastníkům uvedeným v § 27 odst. 1 správního řádu.
„otisk úředního razítka“
Ing. arch. Eva Hamrlová vedoucí odboru v zast. Ing. Věroslava Prskavcová, v.r.
Počet listů/stran rozhodnutí: Počet příloh/listů příloh:
4/7 0/0
Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje na dobu nejméně 15–ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Vyvěšeno dne: Sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňující dálkový přístup:
Rozdělovník: Účastníci územního řízení Doručí se do vlastních rukou na doručenku: František Čížek, Vřesovice 145, 696 48 Ježov Mgr. Hana Zabadalová, advokátka, AK Národní třída 301/26, 695 01 Hodonín -jako zástupce účastníka řízení Jiřiny Čížkové, Vřesovice 145, 696 48 Ježov
6
Obec Vřesovice, 696 48 Ježov Doručí se veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce KrÚ: Vlastimil Havránek, Vřesovice 102, 696 48 Ježov Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s., Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín Jihomoravská plynárenská, a.s., Plynárenská 499, 657 02 Brno E.ON Česká republika, s.r.o., Husova 1, 695 42 Hodonín Telefónica O2 Czech Republic, a.s., PO BOX 134, 130 11 Praha Jihomoravský kraj, Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor majetkový
Obdrží na vědomí: Městský úřad Kyjov, stavební úřad, Masarykovo náměstí 1, 697 01 Kyjov - s tím, že správní spisy budou vráceny až po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Krajský úřad Jihomoravského kraje, oddělení organizační – zde (s žádostí o vyvěšení na úřední desce) Obec Vřesovice, 696 48 Ježov (s žádostí o vyvěšení na úřední desce)
7
